Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Veřejná správa a regionální rozvoj
Strategický plán rozvoje města Velké Bílovice bakalářská práce (zkrácená verze)
Autor: Jaroslav Paznocht Vedoucí práce: Ing. Milan Damborský, PhD Rok: 2010
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Milanu Damborskému, PhD. za cenné rady a připomínky při vypracování mé práce.
[2]
Abstrakt: Hlavním cílem této práce je vypracovat strategický plán rozvoje města Velké Bílovice. V první části práce mapuje problematiku strategického plánování, jeho teoretické základy a doporučení dle dostupných zdrojů. Ve druhé části analyzuje kompletní situaci ve městě, věnuje se obyvatelstvu, veřejným sluţbám, trhu práce, ekonomice, dopravě a cestovnímu ruchu. V poslední části doporučuje vizi a hlavní cíle obce, které povedou k jejímu dalšímu rozvoji.
Klíčová slova: Strategický plán, Velké Bílovice, regionální rozvoj, programování
JEL klasifikace: R580, R000
[3]
Abstract: At the outset, the Bachelor thesis specifies strategic planning, its theoretical background and recommendation. Second part analyses complete situation in city Velké Bílovice in the south Moravia region in Czech Republic, population, public services, labor market, economy, transportation and travel infrastructure. In the last part recommends vision and global goals for the city, which helps its future development.
Key Words: Strategic planning, Velké Bílovice, regional development, programming
JEL Classification: R580, R000
[4]
OBSAH Obsah .........................................................................................................................................5 Seznam pouţitých zkratek ..........................................................................................................6 Úvod ...........................................................................................................................................7 1
2
3
Teorie (zkrácená verze) .......................................................................................................7 1.1
Význam strategického plánu .........................................................................................8
1.2
Proces vypracování strategického plánu .......................................................................8
1.2.1
Strategická analýza ...............................................................................................8
1.2.2
Strategický výběr ...................................................................................................9
1.2.3
Implementace (realizace) strategie ........................................................................9
1.2.4
vyhodnocení implementace ...................................................................................9
Analýza situace obce (zkrácená verze) ..............................................................................10 2.1
Regionální kontext ......................................................................................................11
2.2
Doprava ......................................................................................................................11
2.3
Demografická situace .................................................................................................11
2.4
Školství .......................................................................................................................12
2.5
Další sluţby ................................................................................................................12
2.6
Sociální oblast ............................................................................................................12
2.7
Zaměstnanost .............................................................................................................13
2.8
Ekonomika obce .........................................................................................................13
2.9
Cestovní ruch .............................................................................................................13
2.10
Městský úřad a obecní finance ................................................................................14
2.11
Ekologická situace a ochrana ţivotního prostředí v obci..........................................14
2.12
SWOT analýza ........................................................................................................15
Rozvojové osy a jejich priority ..............................................................................................1 3.1
Udrţitelný rozvoj .........................................................................................................16
3.2
Cestovní ruch .............................................................................................................17
3.3
Sociální prostředí a lidské zdroje ................................................................................17
3.4
Ţivotní prostředí ..........................................................................................................18
Závěr ........................................................................................................................................19 Bibliografie ................................................................................................................................20 Přílohy: .....................................................................................................................................23
[5]
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK CHKO
Chráněná krajinná oblast
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EAO
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
EC
Eurocity (kategorie vlakových spojů)
EU
Evropská unie
IC
Intercity (kategorie vlakových spojů)
IDS JMK
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
JZD
Jednotná zemědělské druţstvo
k.ú.
Katastrální území
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MVČR
Ministerstvo vnitra České republiky
RIS
Regionální informační systém
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
ÚP
Územní plán
ZUŠ
Základní umělecká škola
[6]
ÚVOD Studium regionálního rozvoje předurčuje své posluchače k mnoha moţnostem dalšího uplatnění. Naše práce bude ale vţdy vycházet z práce lidí v pozicích, kde je kaţdé rozhodnutí nejvíce vidět. Obecní zastupitelé, starostové, radní i všichni ostatní úředníci v těch nejniţších stupních výkonu veřejné správy jsou ve velmi nezáviděníhodné situaci. Na jednu stranu tlak finanční a voličů, z druhé strany tlak byrokracie a vlády, která často nemá ponětí o komunální politice. Strategický plán rozvoje ať jiţ obce či například mikroregionu je velmi důleţitý základ a cesta k pochopení vztahů v daném regionu. Zkoumáním malého kousku území naší republiky se dostanu k opravdové praxi, výzkumu dat i potřeb obyvatel. Město Velké Bílovice má v české ekonomice zajímavé postavení. Patří mezi největší vinařské obce u nás, ale zároveň její slávu přebírají známější centra jako Velké Pavlovice či Valtice. Jiţní Morava je v mnoha aspektech natolik vzdálená mému bydlišti v blízkosti Prahy, ţe mám jedinečnou moţnost blíţe poznat prostorové uspořádání obcí, ekonomiku, zaměstnanost i kulturu na druhé straně republiky. V našem státě najdeme jistě mnoho podobně velkých měst, ale málokteré bude mít natolik výrazný vesnický charakter jako Velké Bílovice. V mé práci se nejprve budu věnovat teoretickému úvodu. Ve kterém se pokusím přiblíţit vývoj a způsob přípravy strategických plánů. Čerpám především z dostupné literatury a snaţím se o co nejširší mnoţství pohledů na tuto problematiku. V další části postupně popíši polohu obce a zanalyzuji její ekonomiku i pracovní trh. Mou snahou je pozitivní analýza plná „tvrdých“ dat a čísel. Toto je velmi důleţité pro přesnější výstupy do posledních částí práce. Konečným cílem práce je vytvořit soubor rad a doporučení, jak v dalších letech řídit fungování obce a její investice. Jako první pouţiji SWOT analýzu, která by měla jednoznačně a přehledně ukázat co je v obci potřeba zlepšit nebo naopak vyuţít. Problémem strategického plánování je jeho delší časová působnost. I kdyţ názory vedení obce, politiků i úředníků na budoucí projekty mohou být konsistentní, externí vlivy jako změny vlády, technických norem nebo ekonomické situace mohou lehce změnit uţitečnost kaţdého projektu. S tím by měl kaţdý strategický plán počítat a já udělám vše pro to, aby byl postaven tak, ţe se při prvním otřesu nerozpadne jako domeček z karet. Věřím, ţe má práce bude dále inspirovat vedení obce k některým uţitečným zlepšením.
1 TEORIE (ZKRÁCENÁ VERZE ) [7]
1.1 VÝZNAM STRATEGICKÉHO PLÁNU V kaţdé obci, regionu či státě je důleţitá koncepce dlouhodobého vývoje. Bez této koncepce nemůţeme provádět nákladné investice ani jednoznačně vymezit politiku aktérů regionálního rozvoje. Dokument, který vytváří budoucí koncepci obcí, regionům nebo i soukromým firmám, se jmenuje strategický plán. Tento dokument se vypracovává s různě dlouhou platností (nejčastěji do 5 do 20 let). Čím delší platnost plánu je, tím lépe odolává hospodářským i politickým cyklům. Ale zároveň, jak uvádí J. Rektořík: „čím stabilnější je vnější prostředí, tím delší může být období pokryté strategickým plánem.“ (Rektořík, Šelešovský, & kol., 1999, str. 8). Plán musí být také průběţně revidován, nejlépe v předem určených časových lhůtách, tak aby se přizpůsobil především externím vlivům a kontroloval výsledky úkolů předcházejících. Určitým problémem strategického plánu je jeho nevymahatelnost. Je to dokument doporučující, ale ne přikazující. Aby byl program přijat a dodrţován, je nutné zapojit do procesu co největší mnoţství aktérů dění v obci: osobnosti veřejného ţivota, podnikatele, zemědělce, provozovatele sluţeb, zástupce školství, zdravotnictví, odborníky, politiky a další. Kteří ho ale následně budou respektovat a dodrţovat. Neexistuje ţádná společná metodika ani legislativa, plány vznikají prakticky jen na základě preferencí zadavatelů a zhotovitelů. Tento plán musí také akceptovat další, jiţ schválené, dokumenty krátkodobého rázu (rozpočet obce, finanční plán, marketingový plán nebo plán odpadového hospodářství, atd.).
1.2 PROCES VYPRACOVÁNÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU Proces strategického plánování by měl odpovídat několika stupňům přípravy a implementace. R. Wokoun (Wokoun & Kutscheraurer, 2008, str. 430) je rozdělil takto: -
strategická analýza
-
strategický výběr (návrh strategie)
-
implementace (realizace) strategie
Vzhledem ke komplexnosti celého procesu by zde měla navazovat i kontrola implementace.
1.2.1 STRATEGICKÁ ANALÝZA Touto analýzou je myšlen komplexní výzkum podmínek v obci i těch z vnějšku. Celý proces přípravy by měl být zaloţen na čistě pozitivním zhodnocení co největšího mnoţství různých aspektů, které ovlivňují a stále budou ovlivňovat rozvoj obce. Během analýzy by zhotovitel měl zpracovat především situaci v obci – vnější a vnitřní poměry a vazby, ekonomiku obce včetně zaměstnanosti a sluţeb, demografickou situaci obce, [8]
infrastrukturu, zdravotnictví, školství, kulturu, majetek obce, kvalitu veřejné správy a ekologii. Vhodným a přehledným výstupem výzkumu je tzv. analýza SWOT. Informace by měly být co nejaktuálnější a nejpřesnější. Dobrými zdroji jsou např. statistiky ČSÚ, ministerstev a dalších státních úřadů, stejně tak i vlastní výzkum a podněty obyvatel a podnikatelů.
1.2.2 STRATEGICKÝ VÝBĚR Územní celek s kvalitně zpracovanou analýzou podmínek v obci se můţe začít rozhodovat, jakým směrem se chce ubírat. Jako první si většinou stanoví vizi, která v jedné větě stanoví ideály, kterých se tvůrci chtějí drţet a zastřešuje další cíle. Pokračuje se často tzv. globálními cíly1. (klíčová vize, rozvojové osy)), ze kterých vycházejí další specifické cíle, které jsou konkrétnější a řeší jen jeden určitý problém. 2 Cíl by měl být měřitelný, reálný, náročný, ale dosaţitelný, srozumitelný, hierarchický a kvantitativní tam, kde je to moţné. Nejvíce specializovanou a praktickou částí plánu jsou opatření. Zde uţ jde o základ pro jednotlivé projekty, které poslouţí ke splnění specifických a tím i globálních cílů. Některé plány jsou hodně podrobné a obsahují přímo i projekty, ale není to bezpodmínečně nutné a projekty mohou vznikat aţ „za běhu“. Souvisí to také s délkou působnosti plánu, projekty na delší časové období nemusí za 5, 10 let splňovat (např. díky změně politického prostředí nebo technickému rozvoji) to, kvůli čemu byly připraveny.
1.2.3 IMPLEMENTACE (REALIZACE) STRATEGIE Strategii implementují na základě jednotlivých cílů zástupci veřejného sektoru ve formě opatření a projektů samostatně i ve spolupráci se soukromým sektorem. Soukromý sektor by se měl ztotoţnit s cíly obce a své veškeré činnosti v obci jim přizpůsobit.
1.2.4 VYHODNOCENÍ IMPLEMENTACE Celé plánování je zbytečné, pokud nezhodnotíme výsledky. V plánech je často zařazená metodika hodnocení úspěšnosti projektů. Některé projekty nelze hodnotit kvantitativními činiteli a kvalitativní jsou příliš subjektivní.3 Přesto by tvůrci strategických plánů neměli nikdy zapomenout na zpětné vyhodnocení jiţ investovaných peněz a nastavených politik ke větší efektivitě.
1
Např. zlepšení zaměstnanosti, ţivotního prostředí, veřejné správy v obci. Mohou být také jen názvy podkapitol: Ekonomika v obci, Sociální problematika 2 Vyčištění řeky v obci, zlepšení situace ovocnářů na území obce, zlepšení nabídky trávení volného času mladistvých 3 Cíl výstavba silnic lze měřit v km, ale zlepšení kvality vzdělání nikoli. Jen přeneseně v počtu nakoupených dotykových tabulí a počítačů, zvýšení počtu kurzů.
[9]
2
ANALÝZA SITUACE OBCE (ZKRÁCENÁ VERZE)
TABULKA 1- ZÁKLADNÍ ÚDEJE O OBCI
1)
Název obce:
Město Velké Bílovice
2)
Kraj:
Jihomoravský
3)
Obec s rozšířenou působností:
Břeclav
4)
Obec s pověřeným obecním úřadem:
Břeclav
5)
Sídlo městského úřadu:
Nám. Osvoboditelů 570, 69102 Velké Bílovice
6)
Internetová prezentace:
www.velkebilovice.cz
7)
IČ obce:
283673
8)
DIČ obce:
CZ00283673
9)
Přenesená působnost
Stavební úřad, Matrika
10) První písemná zmínka
1356
11) Počet obyvatel:
3861
12) Počet subjektů:
870
13) Velikost katastru:
2 573 ha
14) Počet domů
1250
15) Přiznání statutu města
2001
Zdroj: Portál veřejné správy České republiky (1-10, 2009), Regionální informační servis (1113, 2009), Webové stránky města Velké Bílovice (14-15, 2010)
[10]
2.1 REGIONÁLNÍ KONTEXT Velké Bílovice jsou mladým městem vesnického charakteru v okrese Břeclav, rozkládají se pod vrchem Zimarky (262 m.n.m.) v úrodné nivě dolnomoravského úvalu. Nejbliţšími velkými městy jsou Břeclav a Hodonín. Okolní obce mají podobný venkovský ráz, nejvýznamnějšími sousedy jsou Velké Pavlovice, Čejkovice a Moravský Ţiţkov. Obec je členem několika sdruţení, která ovšem nejsou příliš aktivní.
2.2 DOPRAVA Po okraji katastru vede dálnice D2 mezi Bratislavou a Brnem, nedaleko vede také silnice R55 mezi Ostravskem a Vídní (viz. příloha č.15). Vedlejší obcí prochází ţelezniční koridor Brno – Břeclav, ve které se kříţí s dalším koridorem směrem na Vídeň nebo Olomouc. Veřejnou dopravou jsou Velké Bílovice autobusy, které patří do sítě IDS JMK (viz. příloha č.2), které jezdí mezi Hustopečemi a Břeclaví i Hodonínem a Podivínem. V posledně jmenovaném lze přestoupit na vlak do Brna, cesta trvá 30 minut. Dostupnost města veřejnou dopravou je ucházející, jen o víkendu je frekvence velmi nízká a koncové spoje jezdí velmi brzy. Dle sčítání lidu v roce 2001 (Český statistický úřad, 2001) měly Velké Bílovice jeden z nejmenších počtů pracujících vyjíţdějících za prací mimo obec. Bylo to 700 lidí (42%), z nichţ 78% vyjíţdělo denně. Z tohoto počtu vyjíţdělo 36% déle jak 30 minut. Ze ţáků, studentů a učňů vyjíţdí z obce 43,4 %.
2.3 DEMOGRAFICKÁ SITUACE Velké Bílovice patří mezi nadprůměrně lidnaté obce České republiky. Podle dat MVČR (Počet občanů v obcích k 1.1.2010, 2010) má 3759 obyvatel, je 351. největší v ČR a počtem obyvatel převyšuje i průměr obcí Břeclavska, který je 3366 obyvatel, v daném regionu jsou po okresním městě druhé největší a v průměru mají téměř 2x tolik obyvatel neţ je průměr v širším v regionu 4, který činí 2028 obyvatel. Počet obyvatel se v posledních letech osciluje kolem hodnoty 3800 (viz. příloha č.3). Dle ČSÚ (Vybrané statistiky za obec (Velké Bílovice), 2009) byl přirozený úbytek obyvatel v roce 2009 0,1%. Naopak saldo migrace je kladné, 0,26%. Dle stejné statistiky zde ţilo z celkového počtu 3861 obyvatel 48,6% muţů a 51,6% ţen. V produktivním věku (15 – 59 let) se nachází 63,5% obyvatel města, nezletilých je 15,2 %. Problémy do budoucna naznačuje velikost posledních 4
Myšleno Břeclavsko, Kyjovsko, Hustopečsko a Hodonínsko (obce spadající pod tato města s rozšířenou působností)
[11]
dvou skupin. V předdůchodovém věku se nachází 251 osob a v kategorii 65 a více dokonce 570 osob. Podle ČSÚ byl průměrný věk v obci v roce 2005 39,3 let.V roce 2010 ţilo ve Velkých Bílovicích 114 cizinců, coţ dělalo necelé 3% obyvatel (viz. přílohy č. 4 a 5), ţijí rozptýleni v obci a nejsou pravděpodobné negativní jevy imigrace. Podle sčítání lidu v roce 2001 (viz. příloha č.6) bylo v obci celkově 3 173 občanů starších 15 let z nich mělo jen 141 vysokoškolské vzdělání, coţ činí 4% (v sousedních Velkých Pavlovicích to je 7%). Největší podíl mají obyvatelé bez maturitního vzdělání, 42%.
2.4 ŠKOLSTVÍ Velké Bílovice v posledních letech investovaly nemalé prostředky do rekonstrukce areálu v ulici Fabián. Nachází se zde mateřská i základní škola, které obě dostačují kapacitou. V areálu na Fabiáně se nachází i městská knihovna. Dostupné střední školy se nachází okolních městech. V Lednici má svoji pobočku brněnská Mendlova zemědělská a lesnická univerzita, v Břeclavi pak Bankovní institut. V obci také pravidelně probíhají jazykové kurzy a semináře různých zemědělských organizací se zaměřením především na nové technologie, legislativu a dotační programy EU. Ve Velkých Bílovicích je celkem široká nabídka mimoškolních aktivit. Největší organizací je základní umělecká škola zřizována městem. Dále je zde několik sportovních oddílů (basketbal, tenis, florbal, fotbal, motokros), oddíl dobrovolných hasičů a základní škola nabízí široký výběr krouţků. Působí zde i několik hudebních a folklorních skupin.
2.5 DALŠÍ SLUŢBY Ve městě se nenachází sluţebna státní policie, ale působí zde městská policie o síle jednoho stráţníka s vozidlem, kterou dotuje obec částkou téměř 400 tisíc korun ročně. Profesionální hasičské sbory se nachází do 20 km od centra města a působí zde i dobrovolní hasiči. Svoz odpadu je zajišťován pravidelně firmou Hantály, a.s., která vyuţívá skládku v sousední obci. Na ulici Ţiţkovské se nachází sběrný dvůr, který zajišťuje likvidaci i recyklaci většiny běţných odpadů.
2.6 SOCIÁLNÍ OBLAST V obci jsou dostupní především praktičtí lékaři a stomatologové, sídlící většinou ve zdravotním středisku. Další specializovaná péče je dostupná v nemocničních zařízeních v Břeclavi, Hodoníně a Brně. [12]
Ve Velkých Bílovicích se nachází i domov pro seniory zřizovaný městem. Podle webu města (Domov pro senior Velké Bílovice) je zdejší maximální kapacita 20 míst. Díky rychlému stárnutí populace bude tato kapacita brzo vyčerpána.
2.7 ZAMĚSTNANOST Podle MPSV (Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1.1.2005)) činila v říjnu 2010 9,8 %, coţ je o 1,3% více neţ ve stejném období činil celostátní průměr. Dlouhodobým problémem je vysoká sezónnost práce. V přílohách č.7 a 8 jsou tyto cykly názorně vidět. Pozornosti by nemělo uniknout, ţe nezaměstnanost ve Velkých Bílovicích se odchýlila od běţného kurzu a rozdíl mezi celostátní a městskou nezaměstnaností se zvyšuje. Podle serveru RISY (Velké Bílovice, 2009) bylo ve městě 70 osob v evidenci déle neţ šest měsíců a 32 déle neţ jeden rok(viz. příloha č.9) Z 1892 EAO pracovalo celých 17 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Třetina jich pracovala v průmyslu a téměř čtvrtina ve stavitelství. (viz. příloha č. 10). Dle ČSÚ (Odvětví činnosti zaměstnaných v NH, 2010) byla v celostátním měřítku zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu 3,16%, v Jihomoravském kraji 2,61 %.
2.8 EKONOMIKA OBCE V obci se nachází jiţ vytěţené loţisko ropy a zemní plyn se těţí jen na v malém areálu. Průmysl (viz. příloha č.12) zaměstnává třetinu ekonomicky aktivního obyvatelstva (výroba obytných kontejnerů, bazénů, bot, potravinářství), čtvrtinu stavebnictví a přibliţně stejné mnoţství sluţby. Nejvýznamnějším oborem ve městě je zemědělství, 147 z 870 subjektů jsou zemědělští podnikatelé (viz. příloha č.11). V obci se nachází aţ 700 hektarů vinic, nejvíce v ČR, které zabírají 26% katastru, dalších 16% tvoří sady (jabloně, broskvoně), dohromady téměř stejně jako orná půda. Na vinařství je navázáno mnoho dalších oborů..
2.9 CESTOVNÍ RUCH Největší potenciál růstu má město v cestovním ruchu. V obci se nachází velké mnoţství ubytovacích kapacit různé kvality i počtu lůţek. Krásná krajina plná vinohradů, blízkost Lednicko-Valtického areálu a CHKO Pálava předurčuje město k vysokému turistickému potenciálu. Velké akce jako jsou hody a „Ze sklepa do sklepa“ kaţdoročně přitáhnou tisíce návštěvníků. Město má velký sál v kulturním domě a jeho dobrá dopravní dostupnost nabízí velmi dobré podmínky pro kongresovou a seminární turistiku i různé „teambuildingy“. [13]
2.10 MĚSTSKÝ ÚŘAD A OBECNÍ FINANCE Město vlastní několik důleţitých budov v obci. (např. zdravotní středisko, areál školy na Fabiáně) V jejím majetku je také kulturní dům, ve kterém se nacházejí restaurace a 2 sály (velký sál má kapacitu 684 míst k sezení.), které pronajímá.. Obec je majitelem společnosti VAQUARIUS-B, spol. s r.o., která zajišťuje správu vodovodní sítě a kanalizací v obci. V rámci majetku obce je největším problémem havarijní stav kanalizačního potrubí i čističky odpadních vod. V posledních letech město akumulovalo finanční prostředky na běţném účtu ve výši 7 mil. Kč (2008 a 2009). Nepředpokládaný výdaj pro obec znamenala rekonstrukce kulturního domu, díky tomu se také upravoval rozpočet na rok 2010. Plán města ze začátku roku 2010 počítá s vyrovnaným rozpočtem ve všech obdobích, i přes investiční činnost. (viz. příloha).
2.11 EKOLOGICKÁ SITUACE A OCHRANA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBCI Ţivotní prostředí v obci je značně ovlivněné několikasetletou intenzivní hospodářskou činností. Velkou část katastru je kulturní pouští. Nejcennější stepní lokalita Hradišťěk. Server kontaminace.cz (Cenia, 2009) uvádí lokalitu Cihelna u silnice směrem na Čejkovice, bez bliţšího popisu.
[14]
2.12 SWOT ANALÝZA TABULKA 2 – SWOT ANALÝZA
SILNÉ STRÁNKY Ekonomika Vinařská tradice Turistický potenciál
Obyvatelstvo Stabilní počet obyvatel Kulturní tradice
Velké mnoţství menších podniků
Dobré mezilidské vztahy
Situace v obci Dobrá dopravní dostupnost Fungující veřejná správa Ţádné velké ekologické zátěţe Stabilní odpadové hospodářství
SLABÉ STRÁNKY Ekonomika Velká závislost na zemědělství
Obyvatelstvo Stárnoucí populace
Nedostupnost turistických cílů veřejnou dopravou
Rostoucí nezaměstnanost
Nedostatek turistických cílů a zábavy pro turisty i občany
Malá kapacita domu pro seniory
Situace v obci Nízká prestiţ města Slabá veřejná doprava o víkendech a večerních hodinách Slabý marketing města
PŘÍLEŢITOSTI Ekonomika Stoupající zájem o vinařství Blízké významné turistické cíle Sníţení zemědělské podpory v jiných státech EU
Obyvatelstvo Rekvalifikace
Situace v obci Dotace EU Rozvoj příhraniční Jazykové kurzy spolupráce Podpora domů pro seniory Spolupráce se zahraničními i domácí péče rodáky
HROZBY Ekonomika Zásahy EU do zemědělství Krach některého z velkých podniků v okolí Silná konkurence v zemědělství
Obyvatelstvo Únik "mozků" Nechuť mladé generace k práci v zemědělství Konkurence okolních obcí
[15]
Situace v obci Kolaps kanalizační sítě Nárůst dopravy Zhoršení vztahů mezi lidmi
VIZE Město Velké Bílovice nesmí zůstat popelkou mezi vinařskými obcemi ČR. V příštích 20 letech se stane oblíbeným sebevědomým centrem moravského vinařství, do kterého se budou rádi vracet nejen milovníci vína, ale turisté všech věkových kategorií. Zároveň bude věrné své kulturní tradici a uchová si spíše venkovský charakter příjemný pro život.
Hlavní rozvojové osy
Udržitelný rozvoj obce
Cestovní ruch
Sociální prostředí a lidské zdroje
Životní prostředí
Priority
Priority
Priority
Priority
1) Rekonstrukce a
1) Zlepšení marke-
1) Podpora vzdělá-
zkapacitnění
tingové koncep-
vacích
kanalizační sítě
ce obce
v obci
a
čističky
od-
padních vod 2) Ochrana vesnického rázu obce 3) Vytváření kvalitního
prostředí
pro podnikání i
2) Podpora
turis-
kurzů
2) Podpora
růz-
ných druhů trá-
tury
vení do-
pravního spojení s turistickými cíly
žití
volného
neo-
podstatněnému záboru
tické infrastruk3) Zlepšení
1) Zabránit
země-
dělské půdy 2) Podporovat pěstování
vína
času dětí a mlá-
v rámci integro-
deže
vané produkce
3) Podpora cyklis-
3) Udržovat bioko-
tické a pěší do-
ridory a zbytky
pravy v obci
původní přírody
3 ROZVOJOVÉ OSY A JEJICH PRIORITY 3.1 UDRŢITELNÝ ROZVOJ V budoucích letech se město bude dál snaţit zlepšovat podmínky pro kvalitní a příjemný ţivot pro své občany. V rámci toho si vytyčilo tři výrazné priority. První z nich se bude věnovat obnově kanalizační sítě a čističky odpadních vod, které patří mezi největší problémy obce a bez velkých investic hrozí stavební uzávěra. Další priorita se věnuje ochraně vesnického charakteru obce a jejího zkrášlení. Město bude nadále investovat do obnovy zeleně, oprav chodníků a [16]
kvalitnímu urbanistickému řešení rozvoje obce. Také připraví zkrášlení autobusového nádraţí a podpoří lepší vyuţití „brownfieldu“ v areálu bývalého JZD. Třetí priorita je úkolem pro veřejnou správu, která nesmí polevit ve své snaze nabízet co nejlepší a nejdostupnější sluţby svým občanům. Nadále bude informovat občany i podnikatele o svých záměrech, průhledně připravovat veškeré investiční akce a vzbuzovat důvěru ve všech partnerech.
3.2 CESTOVNÍ RUCH Obec si je vědoma stále stoupajícího významu turistického ruchu. Proto udělá vše proto, aby návštěvníci obce dostali veškerý servis. V tomto bude spolupracovat se soukromým sektorem, který je největším investorem v této oblasti. Velké Bílovice v posledních letech neinvestovaly velké finanční prostředky do své propagace. Okolní obce situace vyuţily a zastínily je svými kampaněmi. Úkolem nové marketingové koncepce je vrátit městu prestiţ největší vinařské obce u nás. S tím souvisí vybudování nového informačního centra, vytvoření kompletního image města a kontinuální propagace města v médiích. Marketingová tvář města by měla vzniknout ve spolupráci s místními podnikateli. Dohoda s vinaři by měla napomoci zvýraznění názvu města na lahvích jejich vín, mohlo by jít o certifikaci či regionální značku. Další prioritou města je zvýšit atraktivitu města vybudováním turistických cílů (interaktivní muzeum, sportovní zázemí, atd.), tak aby ubytovaní mohli trávit veškerý čas ve městě. Dopravní dostupnost města je velmi dobrá, avšak největší turistické cíle, jakými jsou Lednicko-Valtický areál a CHKO Pálava jsou naprosto nedostupné jinak, neţ vlastní dopravou. Město vytvoří studii na zlepšení dostupnosti největších turistických cílů v okolí. Například autobusovou linku Valtice – Velké Bílovice – Čejkovice – (Kyjov), která by byla provozována jen v turistické sezoně.
3.3 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE Město podpoří veškeré aktivy vedoucí ke zlepšení uplatnění občanů na trhu práce. Jednou z moţností je podpora vzdělávacích a jazykových kurzů, které zlepší počítačovou gramotnost i podnikatelské dovednosti obyvatel a ukáţou zájemcům jak ţádat o různé druhy podpory pro jejich podnikání. Zaměření na cestovní ruch a internacionalizace světové ekonomiky klade stále vyšší nároky na jazykovou vybavenost občanů, speciálně v turistických a příhraničních regionech. Obec sice patří mezi největší svého druhu v regionu, ale přesto je nabídka volnočasových aktivit malá. Město podpoří vznik nových druhů trávení volného času mládeţe i dospělých a bude pokračovat v podpoře především kulturních akcí v obci. Velké Bílovice jsou rozlehlá obec, zatímco jsou městský úřad i zdravotní středisko ve středu obce, základní škola je poměrně [17]
vzdálená z některých částí obce. Město podpoří projekty na zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů (dopravní výchova, vhodné stojany na kola, bezpečné koridory a další), tak aby nedocházelo ke zvyšování mnoţství automobilů v obci.
3.4 ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Pro kaţdou zemědělsky orientovanou obec je ţivotní prostředí velmi důleţitou sloţkou rozvoje, proto je nutné ho udrţovat a zlepšovat. V kulturní krajině nezbylo příliš původní přírody, ale přesto není vhodné v dnešní situaci zabírat zbytečně zemědělskou půdu. Krajina by měla udrţovat svoji funkci, neměla by být přetěţována a ničena. Město bude bránit další výstavbě na zemědělské půdě. K ochraně před erozí město podpoří vytváření větrolamů a mezí, stejně jako tvorbu biokoridorů. Město podpoří ekologicky hospodařící vinaře a zemědělce, především v čerpání dotací.
[18]
ZÁVĚR Strategické plánování je velmi důleţitou součástí dnešní regionální politiky. Města a regiony si uvědomily, ţe příprava strategického plánu rozvoje není jen ztráta času, ale umoţní jim utřídit si svoje poznatky o aktuální situaci ve městě. Existuje mnoho zdrojů, které informují zástupce obce, ale teprve pozitivní analýza všech dostupných zdrojů můţe ukázat opravdu efektivní moţnost jak dále rozvíjet to, co za to skutečně stojí a nemrhat penězi ve zbytečných megalomanských projektech. Velké Bílovice jsou aţ překvapivě dobře fungující obec, jejichţ občané jsou s politickou situací v obci dle výsledků posledních voleb spokojeni. Velmi zajímavé je sloţení ekonomiky v obci. Tak velké zastoupení zemědělství a speciálně umocněné tím, ţe téměř polovina zemědělské půdy je tvořena sady a vinicemi je velmi unikátní. Město má před sebou pěknou budoucnost, pokud její občané přijmou vinařskou a turistickou orientaci a dokonale se jí přizpůsobí. Je zde pořád co zlepšovat, ale nastoupená cesta není špatná a jistě povede k dobrým výsledkům. Největší nebezpečí pro vinaře je Evropská unie, jejíţ zemědělská politika je velmi nečitelná a výrazně zasahuje do jejich svobodného podnikání. Je zde také velký prostor v kvalitě a inovacích. Rezervy stále vidím i v organizaci cestovního ruchu. Vnější marketing vůbec neodpovídá významu obce a oslabuje ji. Velmi přínosná by byla i spolupráce s vinaři na propagaci města. Město by se mělo přizpůsobit trendům a podpořit vznik různých cestovních a seminárních balíčků, jistě je zde prostor k rozvoji. Při vypracování této práce jsem si vyzkoušel, jak probíhá celková analýza obce, jakým způsobem vyhledávat informace a jak lze nahlíţet na neunifikované strategické plánování měst. Svoji práci budu povaţovat za úspěšnou, pokud se zástupci Velkých Bílovic zamyslí nad mými závěry a některá má doporučení zapracují do svého pohledu na rozvoj města. Práce by byla úplná, kdyby byla prodiskutována nejen se zastupiteli obce, ale především s občany a podnikateli, kteří by jistě doplnili mnoho zajímavých a odlišných pohledů. Rozsah této práce mi také nedovolil jít více do hloubky a připravit například katalog projektů a moţnosti jejich financování, pokud by to bylo doplněno, potom by mohla být má práce povaţována za strategický plán rozvoje, kterým se bude město řídit příštích 10, 15 let. Pokud Vás tato problematika zajímá více, projděte si „plnou“ verzi této práce, dostupné na internetu. [19]
BIBLIOGRAFIE Blackerby, P. (2003). History of strategic planning. Získáno 18. Říjen 2010, z Web společnosti Blackerby Associates: http://www.blackerbyassoc.com/history.html#fns1 Cenia. (2009). Kontaminace. Získáno 15. Prosinec 2010, z Národní inventarizace kontaminovaných míst: http://kontaminace.cenia.cz/ Centrum pro regionální rozvoj ČR. (nedatováno). Mikroregiony. Získáno 25. Listopad 2010, z CRR Mapový server: http://mapy.crr.cz/tms/crr_a/mikro/index.php?lg=cz#c=3645425%252C5414642&z=4&l=ajax_mikro,aja x_mikro_plochy&p=& Čapka, F., & kol. (1996). Velké Bílovice. Velké Bílovice: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně se spolupráci s Obecním úřadem ve Velkých Bílovicích. Český statistický úřad. (4. Leden 2006). 7.2 Euroregiony. Získáno 25. Listopad 2010, z Demografický, sociální a ekonomický vývoj Jihomoravského kraje v letech 2000 - 2004: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/ED00489E32/$File/6207p072.pdf Český statistický úřad. (2010). Odvětví činnosti zaměstnaných v NH. Získáno 10. Prosinec 2010, z Trh práce v ČR 1993 aţ 2009: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3103-10 Český statistický úřad. (1. Březen 2001). Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 v okrese Břeclav. Získáno 15. Prosinec 2010, z Web Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/p/13-6226-03 Český statistický úřad. (2009). Vybrané statistiky za obec (Velké Bílovice). Získáno 18. Říjen 2010, z Veřejná databáze ČSÚ: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=584983&cislotab=MOS+ZV01 Český statistický úřad. (2002). Vývoj bytového fondu - okres Břeclav. Získáno 10. Prosinec 2010, z Web ČSÚ: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6226-03-20014__domy_a_byty?OpenDocument&Click= Český statistiký úřad. (2002). Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Získáno 10. Prosinec 2010, z Regionální informační servis: http://www.risy.cz/index.php?pid=232&kraj=-1&zuj=584983 DHV CR. (1. Únor 2005). Strategický plán rozvoje města Prostějova. Získáno 20. Říjen 2010, z Město Prostějov: http://www.mestopv.cz/cz/obcan/mestsky-urad/struktura-uradu/odborvystavby/dokumenty/strategicky-plan-rozvoje-mesta/ Gerontologie.cz. (nedatováno). Domovy pro seniory - kraj Jihomoravský. Získáno 10. Prosinec 2010, z Gerontologie.cz: http://www.gerontologie.cz/showdoc.do?docid=30&typzar=DDP&kraj=Jihomoravsk%FD Hantály, a.s. (nedatováno). Společnost. Získáno 29. Listopad 2010, z Webová společnosti Hantály, a.s.: http://www.hantaly.cz/index.php?soubor=spolecnost Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. (1. Červenec 2010). Jízdní řád linky č. 542. Získáno 15. Listopad 2010, z Web dopravní společnosti BORS Břeclav, a.s.: http://www.bors.cz/linkova1/542_100701.pdf [20]
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. (1. Červenec 2010). Jízdní řád linky č. 556. Získáno 17. Listopad 2010, z Web dopravní společnosti BORS Břeclav, a.s.: http://www.bors.cz/linkova1/556_100307.pdf Janečková, L., & Vyštíková, M. (1999). Marketing měst a obcí. Praha: Grada Publishing. Jeţek, J. (2008). Strategické regionální plánování. V R. Wokoun, M. Jan, & kol., Regionální rozvoj (stránky 39 - 43). Praha: Linde Praha. Město Velké Bílovice. (nedatováno). Získáno 25. Listopad 2010, z Web města Velké Bílovice: http://www.velkebilovice.cz/ Město Velké Bílovice. (nedatováno). Domov pro senior Velké Bílovice. Získáno 10. Prosinec 2010, z Web města Velké Bílovice: http://www.velkebilovice.cz/socialni-sluzby-a-zdravotnictvi/domov-proseniory Městská policie Velké Bílovice. (nedatováno). Statistika. Získáno 10. Prosinec 2010, z Web Městské policie Velké Bílovice: http://policievb.euweb.cz/ Ministerstvo práce a sociálních věcí. (nedatováno). Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1.1.2005). Získáno 4. Prosinec 2010, z Integrovaný portál MPSV - Zaměstnanost: http://portal.mpsv.cz/sz/stat Ministerstvo vnitra České republiky. (1. Leden 2010). Počet občanů v obcích k 1.1.2010. Získáno 20. Říjen 2010, z Web Ministerstva vnitra České republiky: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-poctyobyvatel-v-obcich.aspx Ministerstvo vnitra České republiky. (1. Leden 1994 - 2010). Počet obyvatel v obcích. Získáno 25. Říjen 2010, z Počet obyvatel v obcích: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx MŠ Velké Bílovice. (nedatováno). MŠ Velké Bílovice. Získáno 2. Prosinec 2010, z Mateřské školky : www.materskeskolky.cz/velkebilovice Nadace Partnerství. (2010). O vinařských stezkách. Získáno 1. Prosinec 2010, z Web Moravské vinařské stezky: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/ NIPOS. (2009). Památky kraje. Získáno 10. Prosinec 2010, z Web národního informačního a poradenského střediska pro kulturu: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Pam%C3%A1tky_kraje_20091.pdf Peková, J., Pilný, J., & Jetmar, M. (2008). Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI. Portál veřejné správy České republiky. (2009). Úřady podle regionů - Městký úřad Velké Bílovice. Získáno 20. Říjen 2010, z Portál veřejné správy České republiky: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=urad&kod=65342 Regionální informační servis. (2009). Velké Bílovice. Získáno Říjen 2010, z Regionální informační servis: http://www.risy.cz/index.php?pid=231&kraj=-1&zuj=584983 Rektořík, J., Šelešovský, J., & kol. (1999). Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko - Správní fakulta. Růţková, J., Škrabal, J., & kol. (2006). Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 2. díl. Praha: Český statistický úřad. [21]
Ředitelství silnic a dálnic ČR. (2006). Celostátní sčítání dopravy - Kraj Jihomoravský. Získáno 1. Listopad 2010, z Ředitelství silnic a dálnic: http://www.scitani2005.rsd.cz/html/tab_jm.htm Seminární hotel Akademie. (2010). Semináře. Získáno 10. Prosinec 2010, z Web Seminárního hotelu Akademie Velké Bílovice: http://velke-bilovice.hotelakademie.cz/ Státní báňská správa. (nedatováno). Tabulka dobývacích prostorů. Získáno 10. Prosinec 2010, z Web Státní báňské správy: http://www.cbusbs.cz/tabulka-dobyvacich-prostoru.aspx?pg=9 Střední vinařská škola Valtice. (13. Červenec 2010). Přijímací zkoušky . Získáno 12. Prosinec 2010, z Web SVISV: http://www.svisv.cz/default.aspx?id=78 Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. (nedatováno). Změna č.1 územního plánu města Velké Bílovice. Získáno 12. Prosinec 2010, z Web Města Velké Bílovice: http://www.velkebilovice.cz/deploy/files/tiskhlvykres5000.pdf Velkobílovičtí vinaři. (14. Květen 2010). Aktuality a akce. Získáno 10. Prosinec 2010, z Web Velkobílovických vinařů: http://www.velkebilovice.com/cs/aktuality-a-akce/80-ze-sklepa-do-sklepa2010-vyherce Vlaha, J. (19. Srpen 2010). Výroční zpráva za školní rok 2009/2010. Získáno 7. Prosinec 2010, z Web Zš Velké Bílovice: http://www.zsvelkebilovice.cz/web/index.php?option=com_joomdoc&task=cat_view&gid=37&Itemid=5 7 Wokoun, R. (2003). Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Fakulta Národohospodářská. Wokoun, R., & kol. (2008). Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Wokoun, R., & Kutscheraurer, A. (2008). Strategické programování regionálního rozvoje. V R. Wokoun, M. Jan, & kol., Regionální rozvoj (stránky 429 - 472). Praha: Linde Praha.
[22]
P ŘÍLOHY:
[23]
Příloha 1 – Mapa města velké bílovice5
5
Zdroj: Webová stránka města Velké Bílovice, www.velkebilovice.cz
[24]
Příloha 2 – Mapa dopravní sítě v regionu6
6
Zdroj: webová prezentace IDS JMK, dostupné na: http://www.idsjmk.cz/mapa/historie/091213/Plan-sitejih.gif
[25]
Příloha 3 - Vývoj počtu obyvatel 1869 - 20107
Příloha 4 - Počet cizinců v obci v letech 2006 – 20098
Příloha 5 - Věková struktura obyvatel města9
7
Zdroj: Historický lexikon obcí (Růţková, Škrabal, & kol., 2006), rok 2010 Webové stránky
města Velké Bílovice. 8
Zdroj:MVČR (Počet občanů v obcích k 1.1.2010, 2010)
9
Zdroj: ČSÚ (Vybrané statistiky za obec (Velké Bílovice), 2009) [26]
Příloha 6 - Rozdělení obyvatelstva podle vzdělání10
Příloha 7 - Nezaměstnanost prosinec 2005 – září 201011
Příloha 8 - Nezaměstnanost říjen 2009 - říjen 201012
10
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů (Český statistický úřad, 2001)
11
Zdroj:MPSV (Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1.1.2005))
12
Metodická poznámka:"Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva." MPSV
[27]
Příloha 9 - Struktura nezaměstnaných13
Příloha 10 - Rozdělení EAO podle odvětví14
13
Zdroj: RISY (Velké Bílovice, 2009)
14
Zdroj: ČSÚ (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, 2002) [28]
Příloha 11 - Rozdělení podnikatelských subjektů I15
Příloha 12 - Rozdělení podnikatelských subjektů II16
15
Zdroj: RISY.cz (Velké Bílovice, 2009)
16
Zdroj: RISY.cz (Velké Bílovice, 2009) [29]
Příloha 13 - Rozdělení půdy17
Příloha 14 – Příjmy a výdaje města Velké Bílovice18
Poznámka: Roky označené hvězdičkou jsou jen předpokladem.
17
Zdroj: RISY.cz (Velké Bílovice, 2009)
18
Zdroje: Rozpočet na rok 2008 (Zpravodaj města Velké Bílovice 1/2009, dostupný na webu
města), Rozpočet na rok 2009 (Zpravodaj města Velké Bílovice 1/2010, dostupný na webu města). Rozpočet na rok 2010 a výhled jsou dostupné na webových stránkách města [30]
Příloha 15 – Dostupnost města z významných nadregionálních center19
KRAKOV 327km, 3h, 59 minut
PRAHA 247km, 2h,14 minut
BRNO 49km, 32 minut
VELKÉ BÍLOVICE VÍDEŇ 92,2km, 1h,31minut BRATISLAVA 86km, 53 minut
19
BUDAPEŠŤ 282km, 2h,52 minut
K měření vzdáleností a časů jízdy je vyuţita funkce „hledání spojení“ na webu www.mapy.cz, vzdálenost je měřena jako nejkratší, čas jízdy jako nejrychlejší Zdroj: www.mapy.cz, získáno 25. prosince 2010
[31]
