UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD MIGRACE A ROZVOJ. Rozvojový potenciál mezinárodní migrace. Kolektiv autor

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD

MIGRACE A ROZVOJ Rozvojový potenciál mezinárodní migrace

Kolektiv autorĤ

PRAHA 2011

Migrace a rozvoj - text B5.indd 1

22.8.2011 12:34:27

Recenzent: Doc. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc.

Tato publikace vznikla v rámci projektu „Podpora studia tématu ,migrace a rozvoj‘ na vysokých školách“ č. 16/2011/08, realizovaného Fakultou sociálních věd UK ve spolupráci s IOM Praha z prostředků České rozvojové agentury. Kapitoly 2, 3 a 4 byly dále podpořeny ze strany projektu GAČR „Migrace a rozvoj – ekonomické a sociální dopady migrace na Česko jako cílovou zemi a Ukrajinu jako zemi zdrojovou (se zvláštním zaměřením na analýzu remitencí)“ č. P404/10/0581 a projektu OP VaVpI č. CZ.1.05/1.1.00/02.0073.

Všechna práva vyhrazena. Tato publikace ani žádná její část nesmí být reprodukována nebo šířena v žádné formě, elektronické nebo mechanické, včetně fotokopií, bez písemného souhlasu vydavatele.

© Věra-Karin Brázová, Petra Ezzedine, Lucie Gladišová, Ondřej Glazar, Ondřej Klípa, Petra Levrincová, Antonín Mikeš, Marie Říhová, Jan Schroth, Lucie Sládková, Robert Stojanov, Wadim Strielkowski, 2011 © Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, 2011

ISBN 978-80-87404-10-2


22.8.2011 12:35:41

Motto:

„Každý má právo na takovou životní úroveĖ, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny,…“

Všeobecná deklarace lidských práv a svobod, þlánek 25 (1)


22.8.2011 12:34:40


22.8.2011 12:34:40

Obsah

PěEDMLUVA ..................................................................................................... 7 1. ÚVOD DO TÉMATU MIGRACE A ROZVOJE A PěEHLED KLÍýOVÝCH TEORETICKÝCH KONCEPTģ ..................................................................... 9 2. REMITENCE A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD ........................................ 44 3. PěÍPADOVÁ STUDIE UKRAJINSKÝCH PRACOVNÍCH MIGRANTģ V ýR A JEJICH RODIN NA UKRAJINċ (SE ZAMċěENÍM NA ANALÝZU REMITENCÍ) ................................................................................................. 65 4. BRAIN DRAIN / BRAIN GAIN / BRAIN CIRCULATION ........................ 72 5. PěÍPADOVÁ STUDIE I. – MOLDAVSKO: MIGRACE A ROZVOJ V NEJCHUDŠÍ ZEMI EVROPY. PROBLEMATIKA OPUŠTċNÝCH DċTÍ V DģSLEDKU MIGRACE. .......................................................................... 91 6. PěÍPADOVÁ STUDIE: PROGRAM MIGRACE PRO ROZVOJ V AFRICE (MIDA)......................................................................................................... 108 7. ODVRÁCENÁ STRANA MIGRACE A ROZVOJE .................................. 113 8. LEGISLATIVNÍ A INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC.................................... 147 9. GLOBÁLNÍ PěÍSTUP K MIGRACI A ROZVOJI A POSTOJ VYBRANÝCH MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ ................................ 184 10. DIASPORA A ROZVOJ ............................................................................ 208 11. REFLEXE GENDERU V PROCESU MIGRACE .................................... 229 ZÁVċR............................................................................................................. 242 SUMMARY ..................................................................................................... 248 SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................... 250 O AUTORECH ................................................................................................ 252


22.8.2011 12:34:40


22.8.2011 12:34:40

PĜedmluva

DĤvodem sepsání monografie na téma migrace a rozvoj kolektivem autorĤ byla snaha o soustĜedČní dílþích témat, které spolu úzce souvisí, vzájemnČ se doplĖují, ovlivĖují a prolínají, tvoĜí spoleþné zákonitosti a mČly by být pĜedmČtem dalšího studia, do jednoho celku. Uvedená publikace vznikla v rámci projektu "Podpora studia tématu "migrace a rozvoj" na vysokých školách", realizovaného Fakultou sociálních vČd UK ve spolupráci s IOM Praha z prostĜedkĤ ýeské rozvojové agentury. Experti, kteĜí se podílí na vzniku monografie, však pĜesahují rámec zmínČných institucí. PodČkování náleží všem zástupcĤm institucí a všem autorĤm jednotlivých kapitol, a výslovnČ recenzentovi, docentu Dušanu Drbohlavovi.

K migraci je možné pĜistoupit z mnoha úhlĤ pohledĤ, je to téma prĤĜezové, interdisciplinární a mnohdy velmi složité, zejména sestoupíme-li do aplikaþní praxe, do reality. Migrace ovlivĖuje život v zemích pĤvodu migrantĤ, v zemích tranzitních a hostitelských. Pro ovlivĖování v pozitivním smyslu, tedy pro rozvoj, je zapotĜebí znát faktory, které mohou napomoci Ĝídit migraci ku prospČchu všech ("to manage migration for the benefit of all", jak zní mission statement IOM). Více a podrobnČji o tČchto faktorech mĤžeme þíst v uvedené publikaci. Tato publikace má za cíl odpovČdČt mimo jiné na otázky, jakým zpĤsobem mĤže pĜispČt migrace k rozvoji, jestli lze použít remitencí jako soukromých penČz migrantĤ k rozvoji, jestli podporuje diaspora investice a rozvoj v zemích pĤvodu nebo zda lze využít migraþních projektĤ pro rozvoj aj.

Tématem migrace a rozvoje se zabývá v souþasném svČtČ mnoho platforem, zmiĖme alespoĖ jednu, která sdružuje všechny zainteresované státy svČta – Globální fórum pro migraci a rozvoj. V tomto roce se schází již popáté, aby diskutovalo témata, která podporují rozvoj v zemích pĤvodu i cílových a která

7


22.8.2011 12:34:40

jsou též obsahem této publikace. PĜedkládáme je pro vČtší pochopení a synergii mezi migrací a rozvojem.

Lucie Sládková, vedoucí mise IOM Praha

8


22.8.2011 12:34:40

1. Úvod do tématu migrace a rozvoje a pĜehled klíþových teoretických konceptĤ1 Robert Stojanov; Lucie Gladišová2

HospodáĜský rĤst v druhé polovinČ 20. století, zvyšující se internacionalizace ekonomických aktivit a procesy dekolonizace pĜispČly k intenzifikaci migraþních procesĤ (srovnej s Arango 2000: 284). DostupnČjší globální zpĤsoby komunikace a dopravy vytvoĜily vČtší možnosti pro pohyb osob i financí než kdykoli dĜíve. Aþkoli ne všichni obyvatelé planety se z celé Ĝady dĤvodĤ mohou þi mají zájem stát migranty. Souvislosti mezi migrací a rozvojem jsou zkoumány již nČkolik desítek let v rámci rozvojových studií, viz napĜíklad práce zkoumající dopady migrace z venkova do mČst na rozvoj rurálních oblastí (Lipton 1980), práce diskutující význam pĜílivu remitencí z mČst na venkov pĜi transformaci zemČdČlské produkce (Stark 1980), pĜípadové studie zabývající se remitendním chováním (z angl. remittance behaviour) migrantĤ z venkova v Dillí (Banerjee 1984) i teoretickým vymezením hypotéz pro motivaci zasílat remitence (Lucas & Stark 1985). NicménČ intenzivnČ jsou vztahy mezi migrací a rozvojem zkoumány od 2. poloviny 90. let minulého století. Dobrý pĜíkladem pro ilustraci rozkvČtu zkoumání této problematiky je nejen rostoucí poþet publikací v odborných þasopisech za poslední desetiletí3, ale také obsah jednotlivých zpráv OSN na 1

Text byl vytvoĜen s finanþní podporou projektĤ GAýR P404/10/0581 a CzechGlobe CZ.1.05/1.1.00/02.0073.

2

PĜeklad, úprava a doplnČní textu.

3

Pro získání základních informací o kvantitativním rozvoji urþitého tématu mĤžeme použít metodu vyhledávání dané problematiky v elektronických databázích. V odborných zdrojích indexovaných na ISI Web of Knowledge bylo publikováno do roku 1969 celkem 17 þlánkĤ na téma remitence (z angl. remittances), mezi lety 1970 - 1989 to bylo 69 þlánkĤ, v letech 1990 - 1999 to bylo 182 þlánkĤ a od roku 2000 bylo publikováno celkem 818 þlánkĤ. Klíþové heslo remitence bylo vybráno pro jednoduchost a rychlost vyhledávání, protože u víceslovných zadání se objevují i

9


22.8.2011 12:34:40

téma migrace a rozvoj. Zatímco první „Struþná zpráva monitorující svČtovou populaci v roce 1997 se zamČĜením na mezinárodní migraci a rozvoj“ z roku 1996 (United Nations 1996) zjišĢuje, že témata vČnovaná migraci a rozvoji mají vzájemný vztah, souvislostí je celá Ĝada a jsou velmi komplexní, tak druhá zpráva OSN „Monitoring svČtové populace se zamČĜením na mezinárodní migraci a rozvoj“ o dekádu pozdČji (United Nations 2006) se již zamČĜuje na jednotlivé demografické, sociální a ekonomické otázky spojené s mezinárodní migrací a rozvojem. Navíc v záĜí 2006 se na zasedání Valného shromáždČní OSN tato problematika široce diskutovala a zástupci þlenských státĤ uzavĜeli dohodu na realizaci každoroþního vládního summitu s názvem Globální fórum o migraci a rozvoji (z angl. Global Forum on Migration and Development), které poprvé hostila vláda Belgie v þervenci 2007. Fóra pokraþovala i v dalších letech, viz podrobnČji kapitola 9. DĤvody zvyšování zájmu o souvislosti mezi migrací a rozvojem jsou rĤzné, ale mezi ty klíþové bezpochyby patĜí stoupající množství zasílaných remitencí za posledních deset až patnáct let, rostoucí absolutní poþty imigrantĤ a zároveĖ stárnoucí pĤvodní populace v zemích ekonomicky rozvinutých. Dalším významným motivem je rozþarování z neúspČchĤ tradiþních rozvojových intervencí, napĜíklad oficiální rozvojové pomoci (ODA, z angl. Official Development Assistance), a z nich vyplývající hledání alternativních možností Ĝešení, ve kterém napĜíklad problematika remitencí získala znaþnou pozornost. Za další pĜíþnu lze považovat právČ každým rokem vzrĤstající množství remitencí nebo jejich vČtší stabilita ve srovnání s dalšími vnČjšími intervencemi (pĜ. ODA, zahraniþní pĜímé investice - FDI, z angl. Foreign Direct Investment). Vztahy migrace s rozvojem jsou mimoĜádnČ komplexní a citlivé k celé ĜadČ faktorĤ odlišných pro jednotlivá území a dané okolnosti, a proto je jen velmi obtížné formulovat jednoznaþné závČry ve smČru pozitivních nebo negativních pĜínosĤ. Odchod vzdČlaných osob do zahraniþí mohou nČkteré zemČ vnímat negativnČ, zatímco v pĜípadČ jiných zemí mĤže jít o jednu z významných rozvojových strategií s velmi dobĜe rozvinutou migraþní infrastrukturou (napĜ. rozdílné postoje afrických vlád a Filipín). I když nakonec náklady a výnosy jsou poþítány vždy v rovinČ individuální þi dané domácnosti (komunity). V souþasnosti neexistuje žádná jednotná teorie, která by komplexnČ vysvČtlovala pĜíþiny, prĤbČh a dĤsledky mezinárodní migrace. Neexistuje ani žádná tendence výsledky obsahující pouze jeden ze zadaných výrazĤ.

10


22.8.2011 12:34:40

takovou meta-teorii vytvoĜit. PĜíþinou je podle Drbohlava a Uherka (2007: 126) fakt, že migrace obyvatel je široce podmínČný proces, který je þasto ovlivnČný komplexem mnoha vnitĜních i vnČjších faktorĤ. Proto existuje pouze fragmentovaný soubor teorií, které vČtšinou vznikly izolovanČ a na základČ rozdílných pĜístupĤ k dané problematice, v rĤzné dobČ a vČdních disciplínách. Massey (1993: 432) pĜipomíná, že zajímavé na jednotlivých teoriích je, že i když vysvČtlují stejnou vČc – pĜíþiny toho, proþ lidé migrují – dochází þasto k velmi odlišným závČrĤm na základČ svých vlastních pĜedpokladĤ, konceptĤ a metodologických rámcĤ. Proto Arango (2000: 287) tvrdí, že nČkteĜí autoĜi spíše hovoĜí o snaze pĜispČt do pestré mozaiky vzájemnČ se doplĖujících teoretických pĜístupĤ. Aþkoli de Haas (2010: 257) upozorĖuje, že kombinovat rĤzné teoretické perspektivy je nČkdy velice obtížné, s ohledem na fakt, že operují s rĤznými pojmy a kritérii k vytþení zkoumaných problémĤ i jejich Ĝešení. Navíc se nČkdy a priori vymezují vĤþi ostatním paradigmatĤm, která odmítají jako nesprávná (nebo ménČ vhodná). PĜesto je nezbytné s teoriemi pracovat, stejnČ jako je dĤležité mít pĜehled o vývoji tČch teorií, které se vztahují k migraci a rozvoji, znát také okolnosti jejich vzniku (kontext þasový i prostorový, soudobé trendy a tendence vČdeckého bádání) a korelaci, a to i v pĜípadČ, že tĜeba již byly odmítnuty nebo pĜekonány. Teorie se totiž odráží významnČ v praktickém výzkumu i politice týkající se migrace a rozvoje. Lze na nČ navazovat, vyvracet je þi rozvíjet, pouþit se z nich i inspirovat se k novým pojetím. Jaké jsou tedy pĜíþiny migrace v posledních nČkolika desetiletích, které „diktují mezinárodní migraci“ (Drbohlav 2001)? Cílem následujících odstavcĤ je vytvoĜit pĜehled klasických migraþních teorií spoleþnČ se základním popisem teoretického rámce vztahu mezi migraþními procesy a rozvojem (migration development nexus), vývoji tématu na mezinárodní úrovni po 2. svČtové válce a úvodnímu pĜehledu zásadních témat, kterými se pĜedkládaná kniha zabývá. Autor této kapitoly vybral v migraþní literatuĜe nejcitovanČjší teoretické pĜístupy v poslední dobČ4. Jedná se o koncepty pull/push faktorĤ a dobrovolné/(vy)nucené migrace, transnacionalismu, cirkulace migrace a teorie z klasických textĤ Douglase S. Masseyho (zejména Massey a kol. 1993 a 1998) a Joaquína Arango (2000), které mČly zásadní dopad na teoretizování v oblasti výzkumu migrace v sociálních vČdách. Práce dalších autorĤ jako jsou 4

V ýeské republice napĜíklad Drbohlav a Uherek, 2007, Baršová a Barša, 2005.

11


22.8.2011 12:34:40

Ravenstein (1885), Doeringer a Piore (1971), Piore (1986), Wallerstein (1974 a 1976), Stark and Bloom (1985), Massey (1990), Hugo (1982 a 1996), Faist (2000) a další rovnČž patĜí mezi základní zdroje. Pro uvedení do problematiky teoretického vymezení vztahu mezi migrací a rozvojem byly vybrány práce významných pĜedstavitelĤ migraþních a rozvojových studií, kteĜí se tímto tématem dlouhodobČ zabývají a patĜí opČt mezi nejcitovanČjší. Jedná se pĜedevším o texty autorĤ de Haan (1999), de Haas (2005 a 2010) a další. Kapitola je psána analyticko-syntetickou metodou a vychází ze sekundárních informaþních zdrojĤ. Je rozdČlena na tĜi hlavní þásti. První þást uvádí základní informace o kvantifikaci mezinárodní migrace na globální úrovni, druhá þást pĜedstavuje debatu o strukturálních souvislostech ovlivĖujících migraþní toky a zahrnuje krátké pĜedstavení hlavních migraþních teorií. Poslední þást se týká teorií, jež se vážou pĜímo k problematice migrace a rozvoje.

1.1. Mezinárodní migrace v þíslech

JeštČ pĜed tím, než se zaþneme zabývat teoretickými koncepty migrace a rozvoje, je nutné se seznámit alespoĖ se základními statistickými údaji naznaþujícími rozsah mezinárodní migrace. Podle odhadĤ Populaþní divize Spojených národĤ (UNPD) dosáhl poþet migrantĤ v roce 2010 poþtu cca 214 milionĤ (3,1 procenta svČtové populace), což je o 38 milionĤ více ve srovnání s odhady pro rok 2000 (UNPD 2010). Odhadovaný absolutní poþet mezinárodních migrantĤ má stoupající tendenci od 60. let minulého století a mezi lety 1960 a 2010 se témČĜ ztrojnásobil – vzrostl ze 75 miliónu na 214 miliónu mezinárodních migrantĤ. Avšak pomČr absolutního poþtu mezinárodních migrantĤ vĤþi celkové svČtové populaci za dané období se až tak pĜíliš dramaticky nemČnil – stoupl z 2,5 procenta na 3,1 procenta - pĜiþemž za poslední dvČ desetiletí byl tento pomČr víceménČ stabilizovaný (podrobnČji viz Tab. 1.1).

12


22.8.2011 12:34:40

Tabulka 1.1: Odhadované poþty mezinárodních migrantĤ ve svČtČ a jejich procentuální podíl na celosvČtové populaci (1960 - 2010)5 Rok

Odhadované poþty mezinárodních migrantĤ (v milionech)

PomČr mezinárodních migrantĤ na celosvČtové populaci (v procentech)

1960

75

2,5

1965

78

2,4

1970

81

2,2

1975

86

2,1

1980

99

2,2

1985

111

2,3

1990

154

2,9

1995

165

2,9

2000

176

2,9

2005

190

3,0

2010

214

3,1

Zdroj: Data z UNPD (2010)

Faktem však je, že skuteþný rozsah mezinárodní migrace na globální úrovni zĤstává neznámý, protože migraþní procesy probíhají pĜedevším mezi rozvojovými zemČmi navzájem. A tyto migraþní proudy nejsou ĜádnČ dokumentovány. KromČ toho do vČtšiny statistik nejsou zahrnuty tČžko zjistitelné poþty ilegálních migrantĤ. V absolutních þíslech dosahuje nejvyššího poþtu mezinárodních migrantĤ (imigrantĤ) mezi þlenskými státy OECD (z angl. Organization for Economic Cooperation and Development)) devČt zemí (v sestupném poĜadí) - USA, NČmecko, Kanada, Francie, Velká Británie, ŠpanČlsko, Austrálie, Itálie a Japonsko. Ovšem v daném souboru zemí mČla nejvyšší podíl mezinárodních 5

Uvedená data v tabulce jsou vždy k 1.þervenci.

13


22.8.2011 12:34:41

migrantĤ ve své populaci v roce 2010 Austrálie (témČĜ 22%), následována (opČt v sestupném poĜadí) Kanadou, ŠpanČlskem, USA, NČmeckem, Francií, Velkou Británií, Itálií a Japonskem, kde pouze jen 1,1% místních obyvatel jsou imigranti6. Za poslední desetiletí zaznamenaly všechny vedoucí imigraþní zemČ OECD nárĤst poþtu mezinárodních migrantĤ i jejich podílu na populaci. NejvČtšího absolutního i relativního nárĤstu však dosáhlo ŠpanČlsko, když v mezidobí 2000 - 2010 se absolutní poþet migrantĤ zvýšil z poþtu 1,6 mil na 6,4 mil., a pomČr mezinárodních migrantĤ k národní populaci vzrostl z 4,0% na 14,1% (UNPD 2010). PĜestože se dynamický nárĤst imigrace z mezidobí 2001-2005 ve ŠpanČlsku mírnČ zbrzdil v následujících pČti letech, jsou þísla stále velmi vysoká (viz Tab. 1.2) na to, aby se dalo hovoĜit o výrazných dopadech globální ekonomické recese na zabrzdČní imigrace. PodobnČ i v ostatních zemích OECD, jako napĜíklad v USA, NČmecku, Velké Británii a Japonsku je možné zaznamenat jisté zbrzdČní pĜíchodu migrantĤ do tČchto státĤ v posledních pČti letech. Zatímco ve Francii lze zaznamenat spíše setrvalý vývoj po celou danou dekádu, tak v KanadČ, Austrálii a Itálii imigrace stoupla v mezidobí 2006-2010, ve srovnání s obdobím 2001-2005 (podrobnČ viz Tab. 1.2).

6

NicménČ urþitým dĤvodem pro uvedený stav je fakt, že v zemích s nižším poþtem obyvatelstva, ale relativnČ velkou rozlohou (pĜ. Austrálie, Kanda), je logicky podíl pĜistČhovalcĤ na celkové populaci vyšší a místní vlády imigraci desítky let podporovaly.

14


22.8.2011 12:34:41

Tabulka 1.2: Odhadované poþty mezinárodních migrantĤ ve vybraných zemích OECD a jejich pomČr k národní populaci (v letech 2000, 2005 a 2010) ZemČ

Odhadované poþty mezinárodních migrantĤ (v milionech)

PomČr mezinárodních migrantĤ v národní populaci (v procentech)

2000

2005

2010

2000

2005

2010

USA

34,8

39,3

42,8

12,1

13,0

13,5

NČmecko

10,0

10,6

10,8

12,2

12,9

13,1

Francie

6,3

6,5

6,7

10,6

10,6

10,7

Kanada

5,6

6,3

7,2

18,1

19,5

21,3

Velká Británie

4,8

5,8

6,5

8,1

9,7

10,4

Austrálie

4,0

4,3

4,7

21,0

21,3

21,9

Itálie

2,1

3,1

4,5

3,7

5,2

7,4

ŠpanČlsko

1,8

4,6

6,4

4,4

10,7

14,1

Japonsko

1,7

2,0

2,2

1,3

1,6

1,7

CELKEM

71,1

82,5

91,8

*40,4

*43,4

*42,9

* PomČr mezinárodních migrantĤ usazených v tabulce zmínČných zemí vĤþi celkovému poþtu mezinárodních migrantĤ ve svČtČ. Zdroj: Data z UNPD (2010), vlastní výpoþty

Z dlouhodobého pohledu globální ekonomická recese z roku 2008 dosud nemČla výrazný vliv na migraþní proudy smČĜující do ekonomicky nejvyspČlejších státĤ svČta (mČĜeno v absolutních i relativních poþtech), které jsou zároveĖ tradiþními cílovými státy mezinárodní migrace. Pouze v genderové skladbČ migrantĤ došlo k minimálním pohybĤm, kdy mezi lety 2005 a 2010 ubylo ve statistikách cca 2,5 tisíce mezinárodních migrantek. Jejich poþet však byl nahrazen zhruba stejným poþtem mužĤ (UNPD 2010). NicménČ z pohledu kratších þasových intervalĤ a regionálních disparit mĤže být tento pohled odlišný.

15


22.8.2011 12:34:41

I co se týþe ýeské republiky, tak došlo v letech 2008 – 2010 jen k mírnému poklesu poþtu cizincĤ v desítkách tisíc a jejich pomČr k národní populaci zĤstal na zhruba þtyĜech procentech. Drbohlav a kol. (2010) sice uvádČjí, že mezi 31. 12. 2008 a 31. 12. 2009 byl zaznamenán meziroþní propad zamČstnanosti cizincĤ o 12 % (o 43 247 osob). NicménČ autoĜi sami v tomto kontextu Ĝíkají, že globální ekonomická recese mČla významnČjší vliv na ekonomické aktivity cizincĤ (ztráta zamČstnání) než na jejich celkový odchod z ýeska, který zĤstává na podobné úrovni jako v dobČ pĜed recesí. Efekt krize je více strukturálního pĤvodu, kdy u migrantĤ þasto došlo ke zmČnČ migraþního statusu ze zamČstnaneckého na podnikatelský, i když vlastní povaha ekonomické aktivity se nezmČnila a þasto také dochází k tzv. skrytému zamČstnání („švarcsystému“), kdy jsou využívány rĤzné formy obcházení zákona (Drbohlav a kol. 2010). VeĜejnČ zmiĖovaným pĜedpokladem je i pĜechod þásti imigrantĤ, kteĜí ztratili práci, do „šedé zóny“, tj. neregulérního postavení. Populaþní rĤst ve vČtšinČ rozvinutých zemí je dlouhodobČ závislý na imigraci, bez níž by poþet obyvatel tČchto regionĤ dlouhodobČ klesal. Roste význam vybraných zemí OECD, jež jsou tradiþními cílovými oblastmi mezinárodních migraþních proudĤ. V roce 2000 poþet 71 miliónu imigrantĤ v tČchto státech tvoĜil pĜibližnČ 40% z celkového poþtu všech mezinárodních migrantĤ. V letech 2005 a 2010 se tento pomČr navýšil na úroveĖ cca 43% a absolutní poþty na 83, resp. 92 miliónech mezinárodních migrantĤ v daném období.

1.2. Strukturální síly podporující migraci a jejich ekonomické faktory

Když zkoumáme pĜíþiny migrace, docházíme ke klíþové otázce: Co zpĤsobuje migraci? Co jsou primární strukturální síly podporující migraþní procesy? Na rozhodnutí migrovat lze nahlížet jako na výsledek zvážení nákladĤ a výnosĤ (z angl. costs and benefits) jedincem þi domácností (z angl. household), jež migraci posuzují z Ĝady rĤzných úhlĤ. Pokud se jeví jako výhodnČjší migrovat než zĤstat, volí tito migraci jakou svou životní strategii (z angl. livelihood strategy). A pokud se nabízí více cílových destinací, vybírají tu, která poskytuje nejvyšší zisk (v širším významu, nejen výše výdČlku, ale napĜíklad také nižší náklady na dopravu a pobyt, pĜítomnost vlastní komunity, lepší pozice na trhu práce aj.), aĢ už na úrovni vnitrostátní nebo mezinárodní.

16


22.8.2011 12:34:41

De Haas (2010: 241) vysvČtluje, že migraci lze nahlížet ze dvou základních smČrĤ: Zaprvé z hlediska „struktury“ (z angl. structure), tedy specifického kontextu omezujícího anebo umožĖujícího migraci, „politického, institucionálního, ekonomického, sociálního a kulturního rámce“. A zadruhé prostĜednictvím „þinitele“ (z angl. agency), „omezených, ale skuteþných schopností konkrétního migranta pĜekonávat pĜekážky a pĜípadnČ mČnit strukturu.“ Reuveny (2005: 3) tvrdí, že uvedený model nákladĤ a ziskĤ musí þelit dvČma základním námitkám. Zaprvé pĜedpodkládá, že jedinci volí mezi možností migrovat, þi zĤstat. Mnoho lidí je ale k migraci životními okolnostmi vlastnČ pĜinuceno, v jejich pĜípadČ je migrace skuteþnČ pouze nedobrovolná. Navíc výše zmínČný koncept nerozlišuje mezi vnitrostátní migrací a migrací pĜes hranice státu/státĤ. Ty se ale liší, napĜíklad právČ rozdílnými náklady. Teorie ani nespecifikuje síly povzbuzující migraci. Odborníci na migraci se na teoretické úrovni zabývají þtyĜmi základními determinanty migrace obyvatel, když se snaží vysvČtlit obecné pĜíþiny migrace za poslední desetiletí: •

strukturální síly, které podporují emigraci ze zdrojových zemí (tzv. push faktory);

•

strukturální síly, které podporují imigraci do cílových zemí (tzv. pull faktory);

•

motivace, cíle a aspirace lidí, kteĜí reagují na tyto strukturální síly a stávají se migranty;

•

sociální a hospodáĜské struktury, které pĜispívají ke spojení oblastí emigrace i imigrace.

PĜehled hlavních migraþních teorií V následující þásti jsou popsány migraþní teorie, které vycházejí z výše uvedených pČt základních aspektĤ migrace. Jejich výþet a charakteristika není vyþerpávající. VýbČr je dán ekonomickým pozadím teorií, citovaností v dalších odborných zdrojích a jejich významem ve vztahu k hlavním tématĤm rozvojových studií. V tomto kontextu de Haas (2010:228) konstatuje, že obecné

17


22.8.2011 12:34:41

migraþní teorie nenabízejí mnoho specifických souvislostí s dopady migrace na rozvoj vysílajících spoleþností.

1.2.1. Push-pull model

BČžnČ migraþní teorie rozlišují mezi pull faktory (které pĜitahují migranta do cílové zemČ) a push faktory (jež vypuzují migranta z domovského státu) a pĤsobením sociálního prostĜedí, tzv. „sítí“ (z angl. network forces, podrobnČji viz níže). Podle tohoto pĜístupu se pĜíþiny migrace nachází v množinČ negativních, vypuzujících (push) faktorĤ ve zdrojové oblasti migrace, které vedou obyvatele k vystČhování, a zároveĖ mezi Ĝadou pozitivních, pĜitahujících (pull) faktorĤ, které je lákají na cílové místo. Migraþní sítČ pak ovlivĖují migranty bČhem pĜesunu. V této souvislosti Reuveny (2005:4) vyzdvihuje fakt, že migraþní studia se zamČĜují na ekonomické a sociálnČ-politické vlivy. Do první skupiny ekonomických, vypuzujících faktorĤ patĜí vysoká nezamČstnanost, nízké platy, velká hustota osídlení, hospodáĜský pokles a zaostalost, zatímco k sociálnČpolitickým válka, pronásledování, diskriminace a vyhnání. Ekonomické pull faktory jsou zjevné výhody jako vyšší plat, atraktivní pracovní místa, prosperita a vysoká míra rozvinutosti, sociálnČ-politické tĜeba mír, sjednocení rodiny a kulturní blízkost, preferenþní zacházení (podrobnČji viz Drbohlav a Uherek 2007:130). Schoorl a kol. (2000: 3) kritizují tento koncept proto, že nevysvČtluje, proþ z nČkterých regionĤ lidé migrují a z jiných nikoli, anebo ne ve stejném poþtu, rovnČž proþ se v rámci jedné oblasti k migraci nČkteĜí lidé rozhodnou a další zĤstanou, obdobnČ tato teorie podle nich nedokáže vysvČtlit ani smČr migrací. PĜesto se tento jednoduchý model stal základem pro neoklasické migraþní teorie.

1.2.2. Neoklasická ekonomická migraþní teorie

Neoklasický pĜístup k analýze migrace vychází z klasických prací Adama Smithe z 18. století (Bauer& Zimmermann, 1999:13) a migraþních zákonĤ z konce 19. století od Ravensteina (1885: 198-199). ZjednodušenČ Ĝeþeno

18


22.8.2011 12:34:41

neoklasická ekonomická migraþní teorie se zamČĜuje pĜedevším na rozdíly ve mzdách a dalších podmínkách pro zamČstnance mezi jednotlivými zemČmi a na náklady spojené s migrací. Tato teorie chápe migraci jako individuální rozhodnutí sloužící k maximalizaci zisku. Vedle výhod plynoucích z oþekávaného vyššího platu stojí rĤzné náklady jako výlohy na cestu a adaptaci v novém prostĜedí (uþení nového jazyka, kulturních odlišností) a psychologické „výdaje“ plynoucí z opuštČní rodiny a pĜátel (Schoorl a kol. 2000: 3). Neoklasická ekonomická migraþní teorie zvažuje podmínČnost migrace jak na makroúrovni – podmínky na pracovním trhu, rozdíly mezi státy, tak i na mikroúrovni – rozhodování jednotlivce, potenciálního migranta. Podle této teorie smČĜuje migrace z ménČ vyspČlých ekonomik s pĜebytkem pracovních sil a nízkými platy do vyspČlých ekonomik s nedostatkem pracovních sila vysokými platy (Drbohlav a Uherek, 2007: 131). Arango (2000:286) poukazuje hned na nČkolik kritických momentĤ v pĜístupu neoklasické ekonomie, jenž pramení z potíží, s kterými se vyrovnává se skuteþností. První z nich nazývá Arango „Achillovou patou neoklasické teorie“ a jde o otázku: „proþ tak málo lidí migruje, s ohledem na obrovské rozdíly v pĜíjmech, platech a životní úrovni mezi rĤznými zemČmi?“. Mezinárodní migranti tvoĜí vlastnČ jen asi tĜiprocenta z celkové svČtové populace a je tedy zjevné, že vČtšina lidí nemigruje. Uvedená teorie není ani schopna vysvČtlit, proþ mají nČkteré státy relativnČ vysokou emigraci (vystČhovalectví) a jiné, strukturou podobné, nikoli (Arango 2000:286). Ve vztahu k rozvoji de Haas (2010:230-232) poukazuje na to, že volný pohyb pracovníkĤ by zpĤsobil doþasný nedostatek pracovních sil a zvýšené mzdy ve zdrojových zemích migrace, podle této teorie. PĜesto je mezinárodní migrace a návrat migrantĤ vnímám jako významný prvek rozvoje. A remitence jsou významný faktor stimulující ekonomický rĤst, vyšší pĜíjmy a zlepšení kvality života v zemích pĤvodu i cílových ekonomikách. Strategie nČkterých rozvojových zemí je tak nazývána MIRAB (zkratka z angl. Migration, Remittances, Aid and Bureaucracy).

19


22.8.2011 12:34:41

1.2.3. Nová ekonomie pracovní migrace (NELM, z angl. New Economics of Labour Migration)

V posledních desetiletích nabyla na významu teorie „nová ekonomie pracovní migrace“ jako reakce na pĜedpoklady a závČry neoklasické teorie. Stark a Bloom (1985:174) vyzdvihují hlavní myšlenku tohoto pĜístupu, která tvrdí, že rozhodnutí migrovat nejsou tvoĜena pouze izolovanými jednotlivci, ale v rámci vČtších skupin typu rodiny, domácnosti nebo komunity. V tČchto sociálních jednotkách se lidé rozhodují kolektivnČ a zvažují nejen maximalizaci oþekávaných pĜíjmĤ nebo navýšení kapitálových možností dané rodiny (domácnosti, komunity), ale i minimalizaci rizik a ztrát souvisejících s možností selhání trhu (Massey a kol., 1997: 258 – 260). V této souvislosti Poire (1986: 26) prohlašuje, že ekonomický a další modely, které se používají k vysvČtlení migraþních procesĤ, musí být vnímány i skrze další technologické a sociologické parametry. Podle nČj migraci podmiĖují spíše podmínky na pracovního trhu v pĜijímajících zemích než ve vysílajících a pĜirozenČ vznikající poptávka po pracovní síle v moderních industriálních spoleþnostech vytváĜí trvalou potĜebu nových pracovníkĤ ve spodní vrstvČ sociální hierarchie, kteĜí budou akceptovat nízké platy a nedostateþnou perspektivu sociálního rĤstu, motivované spíše touhou po vyšším statutu v jejich domovské komunitČ než v cílové zemi (Schoorl a kol. 2000: 4; srovnej s Piore 2002: 277-278). Arango (2000: 288) poukazuje na fakt, že novou ekonomii migrace nelze aplikovat obecnČ, zjevnČ vychází jen ze situace malého poþtu vesnic v Mexiku. Poznamenává také, že teorie se soustĜedí výhradnČ na pĜíþiny migrace na zdrojové stranČ. PĜedstavitelé NELM tedy prohlašují, že migraþní procesy mohou být vnímány jako reakce domácností na riziko ztráty þi snížení pĜíjmĤ (jsou prostĜedkem diverzifikace pĜíjmĤ) a remitence migrantĤ tak mohou být jakýmsi „pojištČním“ pro danou domácnost (de Haas 2010:243-244) v prostĜedí, kde privátní pojištČní neexistuje, pĜípadnČ na nČj vČtšina obyvatel nemá prostĜedky, a národní sociální systém þi jiné vládní programy ve vČtšinČ rozvojových zemí chybí. V tomto kontextu jsou rRemitence vnímány jako jeden z hlavních dĤvodĤ pro migraci a zdrojĤ pro rozvoj, jsou hodnoceny jako mnohem dĤležitČjší nástroj rozvoje než samotný návrat migrantĤ (de Haas 2010: 243-245).

20


22.8.2011 12:34:41

1.2.4. Teorie segmentovaného pracovního trhu (teorie duálního pracovního trhu) Autor teorie duálního pracovního trhu, Michael Poire nabízí konkurenþní pĜístup k neoklasické ekonomické teorii (Doeringer a Piore 1971: 7; Piore 2002). VČnuje se pouze cílových oblastem migrace a pohybuje se na makro-úrovni strukturálních determinant (þinitelĤ). Podle nČj není mezinárodní migrace zpĤsobena push faktory ve vysílajících regionech jako jsou nízké platy nebo vysoká nezamČstnanost, ale pull faktory v pĜijímajících oblastech jako jsou trvalá poptávka po zahraniþní pracovní síle. Tato poptávka vychází z pĜirozených vlastností rozvinutých industriálních spoleþností a obratem vede k segmentaci jejich pracovních trhĤ. Z více dĤvodĤ, vysoce rozvinuté ekonomiky požadují zahraniþní pracovníky k obsazení pracovních pozic, které domácí pracovníci odmítají (Arango, 2000: 288; Massey a kol. 1993: 440-441). Teorie duálního pracovního trhu reflektuje soudobou skuteþnost lépe než dĜíve uvedené teorie, tvrdí Arango (2000: 288-290), protože staví na základech vyplývajících z dobĜe známých empirických pozorování. Podle nČj význam této teorie nespoþívá primárnČ v poskytování obecných vysvČtlení pĜíþin mezinárodní migrace, spíše zdĤrazĖuje podstatný faktor pĜítomný pĜi mezinárodní migraci, jmenovitČ poptávku po zahraniþních pracovní síle v ekonomikách rozvinutých zemí. Teorie duálního pracovního trhu také poskytuje pĜesvČdþivé vysvČtlení pro takovou poptávku, což pomáhá pochopit zjevnČ anomální koexistenci pĜetrvávající poptávky po zahraniþní pracovní síle soubČžnČ s významnou mírou nezamČstnanosti v ĜadČ cílových zemí. Teorie segmentovaného pracovního trhu, stejnČ jako teorie svČtového systému, vnímá mezinárodní pracovní migraci jako pĜirozený dĤsledek ekonomické globalizace a liberalizace mezinárodního obchodu. Teorie tak pĜedkládá závČry a souvislosti, které se zcela odlišují od tČch vyplývajících z modelĤ rozhodování na mikroúrovni (Massey 1997: 262). OpČt ale Arango nachází (2000:290) dva kritické body v teorii duálního pracovního trhu. V prvé ĜadČ: jakákoli teorie, která pĜedpokládá, že veškerá mezinárodní migrace je motivována poptávkou (z angl. demand-driven) a vyluþuje zcela push faktory, mĤže aspirovat na objasnČní jen dílþí þásti skuteþnosti. Zadruhé, nezdá se, že by souþasné migraþní toky vycházely primárnČ z náborové politiky, zejména v ekonomikách rozvinutých zemí, jak

21


22.8.2011 12:34:41

teorie pĜedjímá, jako jsou státy Severní Ameriky a Západní Evropy.

1.2.5. Teorie svČtového systému ÚstĜedním pojmem teorie svČtového systému je „moderní svČtový systém“ (anebo „kapitalistická svČtová ekonomika“), definovaný Wallersteinem (1976 a 1991) jako jeden z mnoha systémĤ. Wallerstein (1991: 192) uvádí, že tento „svČtový systém“ není systém „ve svČtČ“ ani „systém svČta“. Je to systém, který „je svČtem“. Teorie staví na nerovném svČtovém ekonomickém Ĝádu, který je rozdČlen na státy jádra a periferní oblasti, kde pĤvodní (z angl. indigenous, zde zĜejmČ spíše ve významu „nezávislé“) státy reálnČ neexistují - jde o koloniální situaci, nebo mají jen nízký stupeĖ autonomie – pak jde o neokoloniální stav (Wallerstein 1976:431). Teorie pramení z (neo)marxistické doktríny. Co tato teorie jednoduše Ĝíká? Massey (2001: 9831) uvádí, že hlavním cílem kapitalistických farmáĜĤ je získat co nejvČtší výnos ze stávajících zemČdČlských zdrojĤ a obstát na globálních komoditních trzích. Proto jsou nuceni usilovat o konsolidované vlastnictví pĤdy, mechanizovanou produkci, zavedení tržních plodin a prĤmyslovČ vyrábČných pĜísad jako jsou hnojiva, insekticidy a vysoce výnosné osivo. Scelování sice vede k vyšší efektivnosti zemČdČlské produkce, ale zároveĖ niþí tradiþní systémy vlastnictví pĤdy a mechanizace vede ke snížené potĜebČ manuální pracovní síly, mnoho zemČdČlcĤ tak pĜichází o práci a drobní vlastníci o pĤdu. Uvedené síly tlaþí rolníky z lokálních trhĤ a vytváĜí mobilní pracovní sílu vysídlených lidí. Tato vykoĜenČná populace má sklon k migraci z venkova do mČst, pĜípadnČ i za hranice domovského státu, þímž vytváĜí potĜebné zásoby pracovní síly urþené k práci na plantážích nebo v prĤmyslu. ZároveĖ nadnárodní firmy (ze zemí jádra) vstupují do rozvíjejících se oblastí (periferních regionĤ), aby zde stavČly montážní továrny, þasto v rámci zvláštních zón vytvoĜených sympatizujícími vládami a zamČĜených na výrobu orientovanou na export. Tento popsaný jev souvisí s ideologickými a kulturními vazbami mezi jádrem kapitalistického prostoru a periferií, bývalými koloniemi (Massey a kol. 1993: 445-446). Arango (2000: 290) poukazuje na fakt, že ústĜední myšlenka uvedené teorie potĜeba zahraniþní pracovní síly ve vysoce rozvinutých ekonomikách, ochotné

22


22.8.2011 12:34:41

pracovat v urþitých hospodáĜských sektorech a za nízké platy – se soustĜedí pouze na makro-sociální procesy. NicménČ její vysvČtlení mezinárodní migrace nespoþívá ani tak v této poptávce, spíše v dislokaci zpĤsobené kapitalistickým pronikáním do ménČ rozvinutých zemí. V minulosti byla tato infiltrace spojena s koloniální nadvládou, v podĜízeném postavení periférie vĤþi jádru (Wallerstein 1974: 412). A nyní je jištČna neokoloniálními režimy s jejich „zvláštními“ (rozumČj závislými – pozn. autorĤ) vztahy k bývalým koloniálním mocnostem, spoleþnČ s pĜímými zahraniþními investicemi nadnárodních korporací, které v tomto procesu hrají klíþovou roli (Arango 2000: 290). Takový pokles státní hegemonie USA v 70. letech ve skuteþnosti posílil volnost pĤsobení kapitalistických podnikĤ, z nichž ty vČtší mají nyní podobu nadnárodních korporací, které byly schopny obratnČ vystupovat i proti státní byrokracii (Wallerstein 1974: 412). Massey a kol. (1993: 446) v kontextu této teorie upozorĖuje na proces feminizace pracovní síly a vstup žen mezi prĤmyslovou pracovní sílu a do prostĜedí moderní spotĜeby, aniž by jim byl poskytnut dostateþný životní pĜíjem, který by naplĖoval jejich potĜeby v rámci tohoto systému. Teorie svČtového systému prohlašuje, že mezinárodní migrace sleduje politické a ekonomické uspoĜádání expandujícího globálního trhu (Massey a kol. 1997: 262). SoustĜedí se na negativní aspekty ekonomických a sociálních procesĤ (globálního) kapitalistického trhu a chápe migraci jako negativní dĤsledek tČchto procesĤ. Nezvažuje žádné pozitivní dopady, napĜíklad možné pull faktory v podobČ pozitivních výzev pro migranty v pĜijímajících oblastech, které mohou zvýšit kvalitu jejich života. V této souvislosti Arango (2000:291) tvrdí, že teorie pĜedstavuje velkou historickou generalizaci, výtvor redukcionistĤ a zaujatou interpretaci historie, v které všechny zemČ prošly obdobnými procesy. Z pohledu rozvoje teorie pĜedstavuje koncept o migraci obyvatel, která je zpĤsobena vykoĜisĢováním rozvojových zemí (resp. bývalých kolonií) ze strany hospodáĜsky rozvinutých zemí (resp. bývalých koloniálních velmocí) formou odlivu mozkĤ – z angl. brain drain.

23


22.8.2011 12:34:41

1.2.6. Teorie kumulativní pĜíþinnosti Teorie kumulativní pĜíþinnosti v zásadČ Ĝíká, že migrace zpĤsobuje zmČny v individuální motivaci a sociálních strukturách zpĤsoby, které zvyšují podstatnČ pravdČpodobnost dalších migraþních pohybĤ (Massey 1990: 4-5). To znamená, že pĜíþiny migrace a každý migraþní pohyb mČní prostĜedí, v rámci kterého dochází k migraþním rozhodnutím, a s vyšší pravdČpodobností vyvolávají další migraci na delší dobu (Massey 2001: 9832). Drbohlav (2001) doplĖuje, že jakmile se jednou zapoþne migraþní proces má následnČ „sebeudržovací tendenci“, v osobní motivaci a sociálních sítích, v nichž jsou jednotlivci zaþlenČni. Massey (1990: 18) vyzdvihuje fakt, že tato vzájemnČ se posilující spojení faktorĤ na úrovni jednotlivce, domácnosti a komunity zpĤsobující kumulativní pĜíþinnost migrace, procesy, které jsou dále posilovány dynamickými makroekonomickými vztahy mezi regionálními pracovními trhy. Protože je migrace selektivní, pohyb pracovníkĤ z jedné oblasti do jiné sebou nese ztrátu lidského kapitálu pro vysílající místa a zisk pro pĜijímající, snižuje poptávku po práci u prvnČ uvedených a zvyšuje v pĜípadČ druhých. Migrace pĤsobí následnČ na pracovní trh, kde se vytváĜí další pracovní místa, což vede opČt k migraci a vzniku nových pracovních pozic, a tak dále. Tak má tedy migrace na makroekonomické úrovni tendence posilovat sama sebe a kumulovat spouštČcí mechanismy v þase. V tomto kontextu Schoorl a kol. (2000: 6) hovoĜí o vytváĜení skuteþné „migraþní kultury“ v nČkterých spoleþnostech, kde se migrace stala souþástí hodnotového systému komunity, pĤsobením zmČnČného vkusu a podnČty vyplývajícími i ze zkušeností migrantĤ ze zemí, do kterých smČĜují. Arango (2000: 292) zase zdĤrazĖuje, že rozvoj migraþních sítí a organizací, stejnČ jako institucí na podporu migrantĤ, posilují mezinárodní migraci dalšími zpĤsoby, které výraznČ zvyšují pravdČpodobnost dalších migraþních pohybĤ. Ve vztahu k rozvoji zastánci tohoto teoretického pĜístupu vnímají migraci jako „útČk z bídy“, kterou zpĤsobuje globální expanze kapitalistického systému. Tím v podstatČ emigrace obyvatel z periferií do center mĤže podporovat nedostateþné využívání jejich ekonomického potenciálu nebo talentu (de Haas 2010:233). Penninx (1982: 793-794) mluví o zvláštní formČ migrace, tzv.„odlivu svalĤ“ (z angl. brawn drain), tj. emigraci fyzicky schopných, výkonných mladých mužĤ

24


22.8.2011 12:34:42

ve velkém mČĜítku z venkova, kteĜí zde pak chybí napĜíklad v zemČdČlství þi v Ĝemeslné výrobČ, þímž trpí ekonomika a rozvoj daného regionu. A aþkoli existují pozitivní rozvojové efekty migrace, dostateþnČ nevyváží dopady negativní (de Haas 2010:234). Rozvojové zemČ tedy zažívají dlouhodobou zaostalost (z angl. underdevelopment) namísto rozvoje (z angl. development). Mezinárodní migrace je pojata jako zdroj lidského kapitálu pro rozvoj industrializovaných zemí, které potĜebují levnou pracovní sílu. Rozvojové zemČ se tak dostávají do stále silnČjší závislosti na rozvinutých zemích, což jen stimuluje další migraci, remitence jsou v zásadČ manifestací tohoto vztahu (de Haas 2010:234). Reichert (1981 v de Haas 2010:234) tak mluví o „syndromu migrace“, tzn. migrace prohlubuje zaostalost, což zpĤsobuje další migraci. Takové spoleþnosti se nachází v bludném kruhu. Navíc remitence pak nepodporují rozvoj, ale jen další migraþní pohyby. PĜedstavitelé teorie kumulativní pĜíþinnosti tvrdí, že migrace vede k nerovnosti uvnitĜ komunit v zemích pĤvodu, paradoxnČ prostĜednictvím výnosĤ, které z ní plynou (pĜ. remitence, kvalitnČjší vzdČlání, vČtší pĜehled, získané zkušenosti, kvalifikace). Tímto migrace nepĜispívá ke snižování chudoby, naopak podporuje deprivaci (de Haas 2010:236). Navíc migranti jen zĜídka investují své peníze do podnikání v zemích pĤvodu a remitence slouží pĜedevším k dobĜe viditelné spotĜebČ, výstavbČ bydlení apod., zpĤsobují inflaci v ekonomikách vysílajících zemí. Pozitivní dopady jsou jen doþasné a krátkodobé (de Haas 2010:236, Lipton 1980:12). Dalším argumentem je, že migrace mČní socio-kulturní integritu zdrojové komunity (spoleþnosti) a její efekty pĜispívají ke vzniku „migraþní kultury“, kdy budoucnost mladých obyvatel je spatĜována primárnČ v emigraci (de Haas 2010: 237; podrobnČji Massey a kol. 1993). Migrace se zde stává nutností i statutem zároveĖ. Na základČ výše uvedených názorĤ je tedy migrace chápána jako destabilizující prvek, který prohlubuje zaostalost ekonomicky chudých zemí, tedy „problém“, který je tĜeba „Ĝešit“ prostĜednictvím restriktivních imigraþních politik, rozvojové pomoci a dalších programĤ, což je dosud silnČ rozšíĜený názor mezi akademiky, médii a politiky. V tomto kontextu je však nutné si všimnout zásadních nedostatkĤ této teorie, jako je napĜíklad chyba zacykleného uvažování v kruhu (migrace vzniká z dĤvodu bídy a bídu dále prohlubuje), urþité logické nesrovnalosti (pokud migrace z venkova zpĤsobuje odliv pracovní síly z tČchto

25


22.8.2011 12:34:42

oblastí, jak je možné, že nedochází k opuštČní zemČdČlské pĤdy nebo poklesu zemČdČlské produkce v ekonomicky rozvinutých zemích?) þi chybČjící heterogenita vybraných stanovisek (pĜ. migranti ve své vČtšinČ pocházejí z ekonomicky lépe situovaných rodin a ne z tČch nejchudších). V nČkterých pĜípadech zastánci tohoto pĜístupu neberou v potaz empirické dĤkazy, podpoĜené mnoha výzkumy, které hovoĜí o tom, že ekonomický rozvoj urþitého regionu ve stĜednČdobém horizontu emigraci generuje (srovnej s de Haas 2010: 238-239; Stojanov a Novosák 2008).

1.2.7. Teorie migraþních systémĤ

Teorie migraþních systémĤ þerpá z mnoha z teoretických modelĤ a prvkĤ krátce popsaných výše jako jsou teorie svČtového systému a teorie kumulativní pĜíþinnosti. Migraþní toky vykazují urþitou míru stability a jistou strukturu v prostoru a þase, což umožĖuje vymezení stabilních systémĤ mezinárodní migrace. Mezinárodní migraþní systém lze chápat jako množinu míst propojených migraþními proudy a protiproudy osob, kapitálu, zboží, služeb a informací mezi urþitými zemČmi a ménČ intenzivnČ využívané migraþní kanály s jinými státy. Mezinárodní migraþní systém zpravidla zahrnuje jádro – pĜijímající region, což mĤže být stát nebo skupina státĤ, a specifická množina vysílajících zemí (periferie) propojených neobvykle velkými toky migrantĤ (Massey a kol. 1993:454). Fawcett (1989: 678-679) tvrdí, že koncepþní rámec této teorie poukazuje na rozliþná spojení mezi zemČmi, která souvisí s migraþními proudy a protiproudy osob v migraþním systému, a zároveĖ na jejich vnímání jako dynamického procesu spíše než statického fenoménu. V tomto smČru Schoorl a kol. (2000: 6) prosazují, aby se výzkum pĜíþin migrace zamČĜil jak na jednotlivce, tak na domácnosti (vþetnČ jejich jednání, které se vztahuje k migraci, motivaci, vnímání atd.) a ekonomické, sociální, ekologické a politické okolnosti, které utváĜí migraþní kontext a ovlivĖují chování jednotlivcĤ. V rámci systému jsou jednotlivci a domácnosti považováni za aktivní jednotky, rozhodující se mezi migrací (z angl. active decision-makers) a jinými alternativami. Arango (2000: 292) pĜesto považuje potenciál teorie migraþních systémĤ za nevyužitý a podle nČj setrvává v rovinČ oþekávání þi pĜíslibĤ do budoucna.

26


22.8.2011 12:34:42

1.2.8. Koncept dobrovolné a (vy)nucené migrace

Demuth (2000:33-35) jednoduše tĜídí dobrovolnou migraci na pracovní migraci, ne-imigraci (z angl. non-immigration), ĜetČzovou migraci a migraci za zlepšením životních podmínek (z angl. betterment migration), i pĜestože existují další možné typologie. Ale zároveĖ poukazuje na fakt, že v mnoha pĜípadech není pracovní migrace zcela dobrovolná, lidé migrují a snaží se najít práci v zahraniþí, protože mají omezené možnosti v zemi pĤvodu a mnoho z nich musí živit své rodiny. Zasílané remitence mohou být jediný nebo základní finanþní zdroj k pĜežití. V této souvislosti Hugo (1996:106-107) požaduje, aby obdobné pĜípady migrací mohly být oznaþovány jako smíšení dobrovolné a nedobrovolné migrace (srovnej s UNFPA 2006:5-6). Nucená (nedobrovolná) migrace nastává, když okolnosti, které jí vyvolávají pĜímo nebo nepĜímo nedovolují potenciálním migrantĤm zĤstat v jejich domovech, ale nutí je z nich odejít. Demuth (2000:35) poznamenává, že existují dvČ hlavní skupiny takových pĜíþin: pĜíþiny zpĤsobené lidmi (jako je bída, vážné obavy a politická perzekuce nebo brutalita válek), nČkteré zahrnuté v Ženevské konvenci, a pĜírodní pohromy a katastrofy (pĜ. hlad zpĤsobený suchem, záplavy, erupce sopek atd.). Koncept nucené migrace je základem oficiální definice uprchlíka. Afolayan (2001:14) varuje, že pĜíþiny masových uprchlických vln jsou rĤzné, pĜesto se þasto rozlišuje jen na politické, náboženské, etnické a vojenské konflikty. Ale rozšíĜení definice by nám umožnilo odlišit další pĜíþiny, které vedou k nucené mobilitČ, jako jsou ekologické a ekonomické krize. Schoorl a kol. (2000:4) pĜipomínají, že politicky motivované pohyby uprchlíkĤ byly pĤvodnČ vnímány jako zcela odlišné od ekonomicky motivované pracovní migrace, v tom smyslu, že uprchlíci migrují nedobrovolnČ, zatímco pracovní migranti mají možnost svobodné volby. PĜesto se v praxi toto tĜídČní na „ekonomické migranty“ a „politické uprchlíky“ jeví jako pĜehnanČ zjednodušující, jelikož politické a ekonomické dĤvody þasto vyvolávají migraci soubČžnČ a možnost volby má mnoho nuancí. Na základČ tohoto pĜedpokladu Richmond (1993 v Schoorl a kol. 2000:4-5) vytvoĜil stupnici migraþních pohybĤ charakterizovanou svobodným rozhodováním a racionálním výbČrem („proaktivní“ migrací) na jedné stranČ

27


22.8.2011 12:34:42

kontinuálního spektra a krizovými okolnostmi a nepĜijatelnými hrozbami (vedoucími k „reaktivní“ migraci) na druhé stranČ. Stupnice rozlišuje mezi základními, predispoziþními faktory (jako jsou extrémní nerovnosti mezi státy a politická nestabilita) a strukturálními pĜekážkami (napĜ. hraniþní kontroly) ovlivĖujícími pravdČpodobnost reaktivní migrace, stejnČ jako náhlé, neoþekávané události (napĜ. vypuknutí války, etnický konflikt, porušování lidských práv) a další pĜíþinné okolnostmi (pĜ. individuální dostupnost zdrojĤ), vedle zpČtných efektĤ. Model krátce popisuje pracovní migraci, vysvČtluje proþ pracovní migrace vzniká a pokraþuje za podmínek nerovnosti mezi pracovními trhy.

1.2.9. Teorie migraþních sítí a transnacionálního sociálního prostoru

PĜestože se koncept transnacionálních sociálních prostorĤ (transnacionalismus, transnacionální sociální útvary, transnacionální komunity7) objevil v migraþních studiích na konci 80. let (Vertovec 2004: 2), nachází se stále mimo hlavní proud politických debat, paralelnČ s teorií cirkulaþní migrace, ohlednČ témat mezinárodní migrace. Faist (2000:191) popisuje koncept jako kombinaci vazeb, pozic v sítích (z angl. network) a organizacích, a sítí organizací (z angl. networks of organizations), které sahají pĜes hranice více státĤ (srovnej s Faist 2004: 331 nebo Vertovec 2004: 1). Jeho definice nepokrývá žádné pĜíležitostné ani pomíjivé kontakty mezi migranty a relativnČ nepohyblivou populací v imigraþních zemích a zemích emigrace (Faist 2000: 189-190). Faist (2000:218) zmiĖuje faktory, které ovlivĖují formování a udržování transnacionálního sociálního prostoru pĜi rozšiĜování pĜes hranice státĤ, jako jsou moderní technologie souþasného globalizovaného svČta (napĜ. komunikaþní prostĜedky, doprava), nedokonþené formování národních státĤ v mnoho emigraþních zemích, diskriminaci a multikulturalismus v imigraþních státech. Migranti þasto spolupracují a identifikující se s více národními státy a/nebo komunitami, jejich postupy pĜispívají k rozvoji transnacionálních komunit

7

Faist (2000: 190) popisuje rozdíly mezi uvedenými koncepty detailnČji. Ale pro úþely tohoto textu nezmiĖujeme jeho rozlišení pojmĤ transnacionální sociální prostor a transnacionalismus a používáme je jednotnČ.

28


22.8.2011 12:34:42

(Levitt & Sørensen 2004: 2) nebo nových typĤ sociálních formací v rámci transnacionálního sociálního prostoru (Faist 2000: 198-200). Transnacionální sociální prostor není obýván pouze globálními korporacemi, médii a komunikaþními sítČmi, sociálními hnutími, kriminálními a teroristickými skupinami (Vertovec 2004: 1-2), ale také politickými stranami a rĤznými dalšími entitami jako jsou transnacionální rodiny, náboženské komunity, sítČ propojených nevládních organizací zamČĜených na rĤzné problémy a témata (z angl. issue networks of non-governmental organizations), z nichž nČkteré jsou politicky aktivní (Faist 2004: 332). Tento prostor pĜedstavuje dynamické sociální procesy, ne statické vazby a pozice. Kulturní, politické a ekonomické procesy v transnacionálním sociálním prostoru zahrnují akumulaci, využívání a úþinky rĤzných druhĤ kapitálu (Faist 2000: 191). Basch a kol. (1994 v Levitt & Sørensen 2004: 2) ukazují, že k teoretizování o transnacionalismu zaþalo docházet ve chvíli, kdy skupina antropologĤ z USA zjistila, že si migranti, s kterými pracovali, vytvoĜili transnacionální praktiky, které bČžné migraþní teorie pĜimČĜenČ nezachycovaly (srovnej s Faist 2004: 334). Tvrdili, že tradiþní migraþní teorie vnímaly migranty jako jednotlivce, kteĜí buć odcházejí (emigranti) anebo pĜicházejí (imigranti). Proto se zaþaly rozvíjet transnacionální teoretické koncepty, aby pĜekonaly tento rozpor, badatelé navrhli, aby byli migranti chápáni jako formující souþást dvou nebo více dynamicky se proplétajících svČtĤ a transnacionální migrace jako proces, prostĜednictvím kterého migranti vytváĜejí a udržují mnohasmČrné (z angl. multi-stranded) sociální vztahy, které spojují spoleþnosti jejich pĤvodu se spoleþnostmi, ve kterých se usazují. Tak se tedy zaþali pro budoucí analýzy vysílající a pĜijímající spoleþnosti chápat jako jeden propojený transnacionální sociální prostor (srovnej s Levitt, Sørensen 2004: 2). V kontextu rozvoje Faist (2000: 191-192) vyvozuje, že transnacionální sociální prostory podporují udržitelný tok remitencí a investic do zemČ pĤvodu. Levitt a Sørensen (2004: 3) poukazují na fakt, že remitence jsou nyní vnímány jako nejviditelnČjší indikátory a mČĜítka vazeb mezi migranty a jejich domovskými státy. Koncept transnacionálního sociálního prostoru (transnacionalismus) není v prostĜedí migraþních studií skuteþnČ pĜijímán jednomyslnČ. Vertovec (2004: 34) poukazu je na skuteþnost, že termín „transnacionalismus“ je þasto zamČĖován za pojmy „mezinárodní“, „nadnárodní“ „globální“ a „diasporický“. Dále není

29


22.8.2011 12:34:42

jasné, zda jsou transnacionální aktivity migrantĤ nové a pouhým projevem soudobých možností komunikace a levné dopravy þi zda se souþasná schémata transnacionální participace v druhé a dalších generacích migrantĤ zmenší þi zmizí. Další výhrady smČĜují k výzkumu a teorietickému uchopení, které nedostateþnČ Ĝeší rozdíl mezi trans(nad)-národními (z angl. trans-national), trans(nad)-státními (z angl. trans-state) a trans(nad)-lokálními (z angl. translocal) procesy a fenomény. Baršová, Barša (2005:276) uvádí koncepty migraþních sítí a transnacionalismu jejich odlišností od dalších pĜístupĤ - zatímco jiné zkoumají „proþ“ migrace vzniká, tyto se zamČĜují na to, „jak“migrace probíhá a udržuje se. Aþkoli jak vyplyne z definice níže, efektivnČ fungující migraþní síĢ mĤže být rovnČž vnímána v rovinČ migraþních pĜíþin, napĜíklad jako výrazný pull faktor. ÚstĜedním pojmem, s kterým se zde operuje je „síĢ“, což jak Baršovi vysvČtlují s odkazem na Masseyho je „systém meziosobních vazeb, které propojují (souþasné) migranty, dĜívČjší migranty a nemigranty ve vysílajících i pĜijímajících zemích“. Je poukazováno zejména na význam diaspor a formy a rozsah jejich napojení na domovské zemČ, které je významnČ podmínČno, zrychleno a zjednodušeno globálním rozvojem komunikaþních technologií a dopravních spojení. OpČt se zdĤrazĖuje možnost znaþného snížení nákladĤ na migraci, prostĜednictvím funkþní, vlastní komunity v cílové destinaci. Výhodou mĤže být napĜíklad podpora pĜi pĜíjezdu, zprostĜedkování vstupu na trh práce, ubytování, kulturní i osobní blízkost lidí obdobného pĤvodu a informace o novém prostĜedí atd. Zahrnuta jsou ovšem i rizika – napĜíklad koncentrace migrantĤ v urþitých lokalitách nebo povoláních, obtížnČjší integrace do hostitelské spoleþnosti, anebo pĜímČjší cesta do ilegality v pĜípadČ, že je daná pĜistČhovalecká skupina napĜíklad aktivní v nČjakém organizované formČ kriminality (obchod s drogami, pĜevadČþství aj.). De Haas (2010:247) konstatuje, že dĜíve se pĜedpokládalo, že soubČžnČ s vþleĖováním imigrantĤ do spoleþnosti pĜijímajícího státu bude docházet k oslabování jejich vazeb na zemČ pĤvodu. Transnacionální teorie staví na faktu, že v souþasnosti mnoho lidí díky technologickému pokroku migruje opakovanČ a nČkdy tĜeba každodennČ mezi zdrojovou a cílovou zemí (v nČkterých pĜípadech i mezi více než dvČma zemČmi) a/nebo dlouhodobČ udržuje vazby a kontakty na všechny tyto státy. HovoĜí o transmigrantech, lidech žijících v transnacionálním prostoru, „mezi“ více zemČmi, o transnacionálním zpĤsobu života (z angl. transnacional livelihoods). Jak podotýká de Haas (2010:249) ze

30


22.8.2011 12:34:42

studií ovšem plyne i skuteþnost, že nČkteĜí lidé udržují transnacionální vazby, aniž by se nutnČ museli vracet do domovského státu, takové vazby mohou trvat znaþnou dobu, i pĜes více generací (þímž je vyvrácena domnČnka, že integrací pĜistČhovalcĤ v cílové zemi se postupnČ vždy pĜeruší kontakty na pĤvodní domov, napĜíklad ustane zasílání remitencí). Autor kapitoly identifikoval pČt z uvedených migraþních teorií, které se nejvíce vztahují k rozvoji, resp. paradigmatu rozvoje (viz Tab 1.3).

31


22.8.2011 12:34:42

Tabulka 1.3: PĜehled migraþních teorií, které mají vztah k rozvoji Migraþní teorie Push/pull model a neoklasická ekonomická migraþní teorie

Nová ekonomie pracovní migrace (NELM)

Vztah k tématu migrace a rozvoj (hlavní body)

Volný pohyb pracovníkĤ pĤsobí doþasný nedostatek pracovních sil v daném sektoru a zvýšené mzdy v zemích pĤvodu migrace (což þasto odporuje realitČ),

mezinárodní migrace a návrat migrantĤ je pozitivní prvek rozvoje,

remitence jsou významný faktor stimulující ekonomický rĤst, zvýšení pĜíjmĤ a zlepšení kvality života,

mezinárodní migrace ve velké mČĜítku pĜispívá k rychlému, ekonomickému rĤstu v zemích pĤvodu i cílových ekonomikách.

Migraþní procesy jsou výsledkem reakce domácností na riziko ztráty þi snížení pĜíjmĤ a snahou o diverzifikaci takového rizika, remitence slouží jako pojištČní pro domácnosti v prostĜedí, kde neexistuje privátní pojištČní (nebo je moc drahé), národní sociální systém þi jiné vládní programy, remitence jsou hlavním dĤvodem pro migraci a zdrojem pro rozvoj, remitence jsou mnohem dĤležitČjší nástroj rozvoje než samotný návrat migrantĤ.

Teorie svČtového systému

Hlavní pĜíþinou migrace obyvatel je vykoĜisĢování rozvojových zemí (bývalých kolonií) ze strany hospodáĜsky rozvinutých zemí (bývalých koloniálních velmocí) formou emigrace kvalifikovaných migrantĤ (brain drain).

Teorie kumulativní Ĝíþi i

Migrace je vnímána jako „útČk z bídy“, kterou zpĤsobuje globální expanze kapitalistického systému,

32


22.8.2011 12:34:42

pĜíþinnosti

migraci obyvatel z periferií do center podporuje nemožnost využít ekonomický potenciál (talent) migranta ve zdrojovém regionu, pozitivní rozvojové efekty migrace nedostateþnČ vyvažují negativní dopady a rozvojové zemČ tak zažívají dlouhodobou zaostalost (z angl. underdevelopment) namísto rozvoje (z angl. development), mezinárodní migrace je zdroj lidského kapitálu pro rozvoj industrializovaných zemí, které potĜebují levnou pracovní sílu, rozvojové zemČ se dostávají do stále silnČjší závislosti na rozvinutých zemích, což stimuluje další migraci (a remitence jsou manifestací tohoto vztahu), „syndrom migrace“ - migrace prohlubuje zaostalost a ta zpĤsobuje další migraci, tímto se nachází rozvojové zemČ v bludném kruhu, remitence nepodporují rozvoj, ale jen další migraþní pohyby tzv. „odliv svalĤ“ (brawn drain) je rozsáhlá emigrace fyzicky schopných a výkonných mladých mužĤ (zejména) z venkova, kteĜí zde pak chybí v zemČdČlství i v Ĝemeslné výrobČ, migrace podporuje nerovnost uvnitĜ komunit v zemích pĤvodu, paradoxnČ prostĜednictvím pĜínosĤ, které z ní mohou plynout (pĜ. remitence, kvalitnČjší vzdČlání, vČtší pĜehled, získané zkušenosti, kvalifikace) – migrace tak nepĜispívá ke snižování chudoby, naopak podporuje deprivaci, migranti jen zĜídka investují své peníze do podnikání v zemích svého pĤvodu a remitence slouží pĜedevším k dobĜe viditelné spotĜebČ, výstavbČ bydlení, zpĤsobují inflaci v tČchto ekonomikách,

33


22.8.2011 12:34:42

pozitivní dopady migrace jsou jen doþasné a krátkodobé, migrace mČní socio-kulturní integritu dané komunity (spoleþnosti) a její efekty pĜispívají ke vzniku „migraþní kultury“, kdy budoucnost mladých obyvatel je spatĜována primárnČ v emigraci, migrace se tak stává nutností i statutem zároveĖ. Teorie migraþních sítí a transnacionál ního (sociálního) prostoru

Migraþní procesy v rámci transnacionálního prostoru srovnávají rozdíly mezi regionem pĤvodu a cílovou destinací, v souþasnosti migrace osob probíhá opakovanČ (v periodČ nČkolikrát do roka þi þastČji, mezi zdrojovou a cílovou zemí, v nČkterých pĜípadech i mezi více než dvČma zemČmi) s možností dlouhodobého udržování vazeb a kontaktĤ, souþasné zpĤsoby migrace stírají rozdíly mezi kategoriemi permanentní migrace, doþasná migrace, návrat migrantĤ, „transmigranti“ jsou lidé žijící v transnacionálním prostoru, „mezi“ více zemČmi, transnacionálním zpĤsobem života (z angl. transnational livelihoods), migranti mohou udržovat transnacionální vazby, aniž by se nutnČ museli vracet do domovského státu, a tyto vazby mohou trvat i více než jednu generaci.

Zdroj: podle de Haas (2010), vlastní výzkum

1.3. Rozvojová studia a jejich paradigmatický pĜístup k migraci

Podle de Haase (2010:227) migraþní teorie prošly znaþnČ rozporuplným vývojem ve vztahu k paradigmatu rozvoje, který ovšem do znaþné míry odpovídal promČnám a kontrastním pĜístupĤm v sociálních vČdách obecnČ. PĜímo píše o „kyvadlových výkyvech“ od optimistického pojetí v 50. a 60. letech, k neo-marxistickému pesimismu v 70., 80. letech a návratu ke spíše

34


22.8.2011 12:34:42

optimistickému pohledu v 90. letech a po roce 2000. Optimismus se v této souvislosti zjednodušenČ projevuje jako potvrzování pozitivního vlivu migrace na rozvoj, naopak pesimismus naznaþuje, že migrace nejen rozvoji neprospívá, ale dokonce mĤže prohlubovat chudobu a zaostalost. Z pohledu rozvojových studií je dĤležité vČdČt, které teorie nabízejí vysvČtlení, proþ jsou ekonomicky rozvinuté zemČ atraktivní pro imigranty. Podle Masseyho a kol. (1998: 281) nejdĤležitČjší objasnČní nabízí teorie svČtových systémĤ rozebírající síly, které podporují emigraci z rozvojových zemí. KromČ této teorie nabízí další vysvČtlení ještČ teorie segmentovaného pracovního trhu a neoklasická makroekonomie. Teorie sociálního kapitálu a teorie svČtových systémĤ se snaží objasnit, jakým zpĤsobem vznikají a fungují strukturální vztahy, které spojují rozvojové a rozvinuté regiony ve vztahu k mezinárodní migraci. Neoklasická ekonomie a nová ekonomie pracovní migrace pracují s volitelností a motivacemi lidí, kteĜí se stávají mezinárodními migranty, zatímco teorie kumulativní pĜíþinnosti popisuje, jakým zpĤsobem mezinárodní migrace podporuje zmČny v osobních motivacích a v zdrojových, cílových a jiných zainteresovaných strukturách, které dodávají imigraci dynamické vlastnosti a charakter nikdy nekonþících procesĤ. Ovšem de Haan (1999) na základČ analýz empirických studií upozorĖuje na skuteþnost, že není možné zobecĖovat migraþní charakteristiky nebo dopady migrace v širším kontextu rozvoje, nerovnosti nebo chudoby. Uvádí pĜíklad rozvojových studií, která þasto ignorují migraci jako významný faktor rozvoje venkova þi zemČdČlství a stejnČ i migraci za prací jako významný zdroj pĜíjmĤ. SoustĜedČná pozornost rozvojových studií na migraci z venkova do mČst v rozvojových zemích je podle nČho pĜíkladem ustáleného („dochovaného“) pojetí, jak se rozvojová studií dívají na danou problematiku. Velká þást rozvojové literatury koncentruje svou pozornost na pĜechod spoleþnosti z venkovské (zemČdČlské) na mČstskou (de Haan:1999: 3-4). Tato pozornost však odráží pĜenos zpĤsobu percepce historického vývoje v EvropČ na vnímání vývoje jiných regionĤ s odlišnou kulturou. De Haan (1999:4) kritizuje fakt, že v EvropČ je migrace þasto vnímána jako výsledek vykoĜenČní venkova v rámci procesĤ industrializace, aþkoli tato migrace není nejdĤležitČjší, protože procesy migrace byly spoleþnou souþástí evropského hospodáĜství ještČ pĜed industrializací. Demuth (2000: 22-24) však uvádí, že evropská civilizace je více þi ménČ usazená od dob starovČkého nomádství, snad s výjimkou emigrace do kolonií, a „hluboké zakoĜenČní“ se stalo normou, což znamená, že migrace byla

35


22.8.2011 12:34:42

vnímána jako nČco mimoĜádného a problematického. To však nemČní nic na faktu, že v rozvojových zemích nejvČtší migraþní proudy probíhají v rámci venkova (de Haan 1999: 4), snad s výjimkou Latinské Ameriky (de Haan 2000: 2). De Haan (1999:9-10) dále uvádí, že migraci obyvatel nelze považovat pouze za ekonomickou reakci na existenci push a pull faktorĤ, protože zákonitosti migrace jsou dány sociálním a kulturním prostĜedím, které je ovlivnČno místními zvyky a ideologiemi. ÚstĜedním bodem de Haanových studií je myšlenka o tom, že migrace nejsou obvykle izolovány od historie dané spoleþnosti (zvýraznČno autorem). Migrace je obvykle souþástí populaþních strategií pĜežití a je také zabudována ve strategiích jednotlivých spoleþností, které slouží pro získání obživy. Specifické formy migracím dávají také socio-kulturní struktury. Migraþní možnosti volby nejsou otevĜené pro všechny. Jsou limitovány systémy vztahĤ obyvatel, pĜedchozími migracemi a rĤznými sociálními institucemi, které urþují velikost jejich rozsahu, kdo mĤže migrovat, a z které oblasti. To také znamená, že zisky z migrace nejsou distribuovány rovnomČrnČ (de Haan 1999: 16). Dobrým pĜíkladem tohoto pojetí je tzv. cirkulaþní migrace, která pĜedstavuje pomČrnČ nový výzkumný fenomén (Hugo 2003). Podle souþasných kritéri se zjednodušenČ Ĝeþeno jedná o migraci obyvatel, kteĜí se natrvalo nebo doþasnČ vrátili do zemČ jejich pĤvodu, pĜípadnČ se vracejí cyklicky. Migranti tak nejsou pasivními úþastníky procesu, ale naopak jakýmisi aktivními agenty jejich vlastní mobility (Agunias a Newland 2007: 1-3). Podle Huga (2003) je cirkulaþní migrace spojena s výzvami nejen pro vČdce, ale i pro politiky. Podle nČj jsme pĜedevším ve výzkumu konfrontováni se situací, kdy velké množství informací, teorií i vČtšina empirických dat jsou spojeny s migraþním paradigmatem stálého osídlení þi trvalého pobytu (ke kulturnímu významu této kategorie viz Demuth 2000) a je tak problematické specifikovat nČkteré základní kategorie, jakou je napĜíklad definice mezinárodního migranta (podrobnČ viz Stojanov a Novosák 2008). Z tohoto dĤvodu je podle Huga nutné pĜehodnotit nČkteré systémy dosavadních dat a informací týkající se migraþních proudĤ, které jsou þasto mylné, protože nedovedly zachytit nestálé osídlení. ZávČry a poznatky mnohých výzkumĤ založených na stálém osídlení tak dnes už nejsou relevantní, upozorĖuje Hugo (2003). NapĜíklad bČžnČ užívané soubory dat týkající se pĤvodu migrantĤ, jako napĜíklad sþítání obyvatel v nedávné

36


22.8.2011 12:34:43

minulosti, vyluþují doþasné bydlištČ úplnČ nebo neumožní zapracování. To platí pĜedevším v mnoha rozvojových zemích. Z tohoto dĤvodu je nutné pĜizpĤsobit metodologii výzkumu tČmto požadavkĤm a napĜíklad ptát se na odlišné vČci, které nám do této doby pĜišly jako nedĤležité (pĜ. cykliþnost migrace, genderový aspekt, výchovnČ-pedagogické dopady migrace rodiþĤ, sociálnČ-politické konsekvence politik podpory emigrace a masového zasílání remitencí). PrávČ paradigma rozvojových studií dlouho nedokázalo vstĜebat myšlenku cirkulaþní migrace, když od 60. let minulého století v této sféĜe dominovala myšlenka jednosmČrné migrace z venkova do mČst. Teprve o desetiletí pozdČji se objevují informace o cirkulaþní pĜirozenosti migrace, které narušují jednotné modely rapidní urbanizace. Migraþní studia pĜi interpretaci tohoto typu migrace kladla dĤraz pĜedevším na její kulturní aspekty, i když podstatných faktorĤ je mnohem více. NapĜíklad vČtšina migrantĤ si zachovává blízký vztah k místu pĤvodu, dĤležitá je i vzdálenost a dopravní možnosti, stejnČ tak jako poptávka po práci a životní podmínky v místČ migrace. Migrace je v tomto pojetí vnímána jako „diversifikaþní“ strategie, kdy si migrant ponechává vlastnictví zemČdČlské pĤdy v místČ pĤvodu a sezónnČ se nechá najímat na práci. V tomto kontextu je zajímavým zjištČním fakt, že vlastnictví pĤdy a práva na pĤdu je na venkovČ pĜirozenČ vnímáno stejnČ dĤležitČ jako poptávka po práci (de Haan 1999: 1213).

ZávČr

Jak je možné vyþíst z dlouhodobých statistických údajĤ Populaþní divize OSN (UNPD 2010) v celkových poþtech mezinárodních migrantĤ v letech 2000 až 2010 v tradiþních imigraþních zemích v rámci OECD velké rozdíly patrné nejsou. NicménČ migraþní proudy byly bČhem posledních let v mnoha ohledech poznamenány globální ekonomickou recesí z pohledu kratších þasových intervalĤ a regionálních disparit. Tímto je možné sledovat významné výkyvy pĜedevším ve struktuĜe (zejména pracovních) migrantĤ, a jisté promČny migraþních politik, u nichž je nutné najít koherenci s dalšími státními politikami (o tématu podobnČ v þeském kontextu viz Horký 2010) Sociální vČdy nevychází pĜi studiu migrace ze spoleþného paradigmatu, ale z více konkurenþních teoretických pohledĤ, roztĜíštČných v rĤzných vČdních

37


22.8.2011 12:34:43

oborech, zemích/regionech a ideologiích. Výsledkem je, podle Masseyho a kol. (1994: 700-701), že výzkum tématu bývá úzce vymezen, þasto je neefektivní a duplicitní, vyznaþuje se vzájemnou nepropojeností a opravami, malicherným hašteĜením o základních vČcech. I pĜes skuteþnost, že teorie pojímají pĜíþinné procesy v tak odlišných úrovních analýzy – jednotlivec, domácnost (rodina, komunita), národní a mezinárodní – nelze se o nich apriori domnívat, že jsou z podstaty nesluþitelné. Z pohledu problematiky migrace a rozvoje je podstatné konstatování Masseyho a kol. (1997: 258) o tom, že je dost dobĜe možné, že jednotlivci jednají, aby maximalizovali pĜíjmy na podporu úsilí rodiny (komunity) minimalizovat ekonomická rizika a navýšit kapitál formou remitencí. Zatímco ekonomické teorie spíše inklinují k upĜednostĖování výhod svobodného pohybu obyvatel, rozvojová studia mají tendenci vidČt migraci jako vynucený proces na základČ chudoby obyvatel rozvojových zemí, konfliktĤ, obþanských válek nebo jiné nestability a ekologických problémĤ odehrávající se v masovém mČĜítku. Proto je na migraci velmi þasto nahlíženo (na rozdíl od neoklasických teorií) jako na poslední možnou volbu pĜežití pro chudé obyvatele, pĜiþemž zvýšený dĤraz je kladen na nadmČrnou exploataci území zdroje i cíle migrace (de Haan 1999: 1-3). Tak je problematika mezinárodní migrace vnímána jako globální problém, který je nutné Ĝešit (napĜ. Martin a Widgren 1996; Martin a Widgren 2002) a národní vlády i mezinárodní agentury roþnČ vyvíjí velké úsilí a vydávají miliardy amerických dolarĤ, napĜíklad v rámci poskytování ODA, ve snaze ji eliminovat (podrobnČji na toto téma viz Stojanov a Novosák 2008). Propojení klasických migraþních teorií s tématem migrace a rozvoj je limitováno rozdílným dĤrazem na hlavní pĜíþiny migrace u jednotlivých teorií. Zatímco u neoklasické ekonomické migraþní teorie je možné vysledovat dĤraz na pozitivní dopady mezinárodní migrace, pĜílivu remitencí a návratu migrantĤ, které stimulují ekonomický rĤst, zvýšení pĜíjmĤ a zlepšení kvality života v zemích pĤvodu, tak nová ekonomie pracovní migrace (NELM) vidí migraþní procesy jako reakci domácností na riziko ztráty þi snížení pĜíjmĤ a snahou o diverzifikaci takového rizika. To znamená, že remitence, které jsou považovány za mnohem dĤležitČjší nástroj rozvoje než samotný návrat migrantĤ, jsou využívány ve smyslu pojištČní pro domácnosti v prostĜedí, kde je nedostupné privátní pojištČní („fyzicky“ nebo svou cenou), národní sociální, dĤchodové a zdravotní systémy. Teorie svČtového systému v tomto smyslu zdĤrazĖuje negativní aspekty migrace, pĜedevším z pohledu zdrojových zemí. Ty jsou postiženy efektem „brain

38


22.8.2011 12:34:43

drain“ze strany hospodáĜsky rozvinutých zemí (bývalých koloniálních velmocí), tj. emigrací kvalifikovaných obyvatel a tím i ztrátou vlastního lidského kapitálu, který by mČl být základem budoucího rozvoje. V tomto smČru se teorie kumulativní pĜíþinnosti liší dĤrazem na pĜedpoklad, že migrace obyvatel z periferií do center podporuje nemožnost využít svĤj vlastní ekonomický potenciál (talent) migranta ve zdrojovém regionu a zasílání remitencí do zemí pĤvodu paradoxnČ nepodporuje jejich rozvoj, ale naopak zvyšuje jejich závislost na rozvinutých zemích, což stimuluje další migraci (a vzniká tak „syndrom migrace“). Migrace tak nepĜispívá ke snižování chudoby, naopak podporuje spoleþenskou deprivaci tím, že remitence se slouží pĜedevším k dobĜe viditelné spotĜebČ, výstavbČ bydlení, þímž zpĤsobují inflaci v tČchto ekonomikách, namísto toho aby se investovaly do podnikání. PĜípadné pozitivní dopady migrace jsou jen doþasné a krátkodobé. Velmi dĤležitou roli hrají podmínky, za kterých k mezinárodní migraci dochází, tĜeba jak fungují transferenþní (pĜenosné) sítČ (z angl. transferrer´s network), institucionální podpora od nevládních organizací, které se zabývají migrací (napĜ. humanitární pomocí, právní spoluprácí) v pĜijímajících regionech, migraþní sítČ propojující pĜistČhovalce, bývalé migranty a místní obyvatelstvo, historický vývoj a mezinárodní vztahy mezi pĜijímajícími a vysílajícími státy.

Použité zdroje

AFOLAYAN, A. A. (2001): Issues and Challenges of Emigration Dynamics in Developing Countries. International Migration, Vol. 39, No. 4, pp. 6-38. AGUNIAS, D. R.; NEWLAND, K. (2007): Circular Migration and Development: Trends, Policy Routes, and Ways Forward. Washington, DC: Migration Information Source, The Migration Policy Institute. ARANGO, J. (2000): Explaining migration: a critical view. International Social Science Journal, Vol. 52, No. 165, pp. 283-296. BANERJEE, B. (1984): The Probability, Size, and Uses of Remittances from Urban tu Rural Areas in India. Journal of Development Economies, 16 (3): 293311.

39


22.8.2011 12:34:43

BARŠOVÁ, A., BARŠA, P. (2005): PĜistČhovalectví a liberální stát. Masarykova univerzita v BrnČ, Mezinárodní politologický ústav. BAUER, T.; ZIMMERMANN, K. F. (1999): Assessment of possible migration pressure and its labor market impact following EU enlargement to Central and Eastern Europe. IZA Research Report No. 3. Bonn: IZA. DE HAAN, A. (1999): Livelihoods and Poverty: The Role of Migration – A Critical Review of the Migration Literature. The Journal of Development Studies, Vol. 36, No. 2, pp. 1-47. DE HAAS, H. (2005): International migration, remittances and development: myths and facts. Third World Quarterly, Vol. 26, No. 8, pp. 1269-1284. DE HAAS, H. (2010): Migration and Development: A Theoretical Perspective. International Migration Review, 44 (I) (Spring 2010): 227-264. DEMUTH, A. (2000): Some conceptual thoughts on migration research. In: Theoretical and methodological issues in migration research. Aldershot: Ashgate, pp. 21-58. ISBN 0 7546 1273 2 DOERINGER, P. B.; PIORE, M. J. (1971): Internal Labor Markets and Manpower Analysis. Lexington: Heath Lexington Books. DRBOHLAV, D. (2001): Mezinárodní migrace obyvatelstva – pohyb i pobyt (Alenky v kraji divĤ). In: Menšiny a migranti v ýeské republice: My a oni v multikulturní spoleþnosti 21. století. Praha: Portál, pp. 17-30. DRBOHLAV, D. A kol. (2010): Migrace a (i)migranti v ýesku. Kdo jsme, odkud pĜicházíme, kam jdeme? Praha: Sociologické nakladatelství. DRBOHLAV, D.; UHEREK, Z. (2007): Reflexe migraþních teorií. Geografie, 112 (2): 125-141. FAIST, T. (2000): Transnationalization in international migration: implications for the study of citizenship and culture. Ethnic and Racial Studies. Vol. 23, No. 2, pp. 189–222. FAWCETT, J. T. (1989): Networks, linkages and migration systems. International Migration Review, Vol. 23, No. 3, pp. 671-680. HORKÝ, O. (2010): Policy Coherence for Development of the Czech Republic. Case Studies on Migration and trade. In: Hoebink, P.: European Development

40


22.8.2011 12:34:43

Cooperation: In Between the Local and the Global. Amsterdam: Amsterdam University Press, pp. 223-258. HUGO, G. J. (1982): Circular Migration in Indonesia. Population and Development Review, Vol. 8, No. 1, pp. 59-83. HUGO, G. (1996): Environmental Concerns and International Migration. International Migration Review, Vol. 30, No. 1, pp.105-131. HUGO, G. (2003): Circular Migration: Keeping Development Rolling? [online]. Washington, DC: The Migration Policy Institute. [cit. 2007-07-17]. Dostupné na http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=129 LIPTON, M. (1980): Migration from Rural Areas of Poor Countries: The Impact on Rural Productivity and Income Distribution. World Development, 8 (1): 1-24. LUCAS, R. E. B.; STARK, O (1985): Motivations to Remit: Evidence from Botswana. Journal of Political Economy, 93 (5): 901-918. MASSEY, D. S. (1990): Social Structure, Household Strategies, and the Cumulative Causation of Migration. Population Index, Vol. 56, No. 1, pp. 3-26. MASSEY, D. S. (2001): Theory of Migration. In: International Encyclopaedia of the Social & Behavioral Sciences. Oxford: Elsevier, pp. 9828-9834. MASSEY, D. S. ; AXINN, W.G.; GHIMIRE, D.J. (2007): Environmental Change and Out-Migration: Evidence from Nepal. Population Studies Center Research Report 07-615. Ann Arbor: University of Michigan. MASSEY, D. S. et al. (1993): Theories of International Migration: A Review and Appraisal. Population and Development Review, Vol. 19, No. 3, pp. 431466. MASSEY, D. S. et al. (1994): An Evaluation of International Migration Theory: The North American Case. Population and Development Review, Vol. 20, No. 4, pp. 699-751. MASSEY, D. S. et al. (1997): Causes of migration. In: The Ethnicity Reader. Nationalism, Multiculturalism and Migration. Cambridge: Polity Press, pp. 257268. ISBN 0745619231 MASSEY, D. S. et al. (1998): Worlds in Motion: Understanding International Migration at the End of the Millennium, Oxford University Press, Oxford. ISBN 0 19 928276

41


22.8.2011 12:34:43

PENNINX, R. (1982): A Critical Review of Theory and Practice: The Case of Turkey. International Migration Review, 16 (4): 781-818. PIORE, M. J. (1986): The Shifting Grounds for Immigration. The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science, Vol. 485, No. 1, pp. 2333. PIORE, M. J. (2002): Thirty Years Later: Internal Labor Markets, Flexibility and the New Economy. Journal of Management and Governance, Vol. 6, No. 4, pp. 271–279. RAVENSTEIN, E. G. (1885): The Laws of Migration. Journal of the Statistical Society, Vol. 48, No. 2, pp. 167-235. REUVENY, R. (2005): Environmental Change, Migration and Conflict: Theoretical Analysis and Empirical Explorations. In: Human Security and Climate Change. An International Workshop, Asker, 21–23 June 2005. SCHOORL, J. et al. (2000): Push and pull factors of international migration: a comparative report. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. ISBN 92-828-9721-4 STARK, O.; BLOOM, D.E. (1985): The New Economics of Labor Migration. The American Economic Review, Vol. 75, No. 2, pp. 173-178. STARK, O. (1980): On the role of urban to rural remittances in rural development. The Journal of Development Studies, 16 (3): 369-374. STOJANOV, R. et al. (2008): Development, Environment and Migration. Analysis of Linkages and Consequences. Olomouc: Palacký University, s. 222. ISBN 978-80-244-1966-4 UNFPA (2006): The State of World Population 2006. A Passage to Hope Women and International Migration. New York: United Nations Population Fund. ISBN 0-89714-772-3 UNITED NATIONS (1996): Concise report on world population monitoring, 1997: international migration and development. Report of the SecretaryGeneral. New York: Economic and Social Council, 24 December 1996. UNITED NATIONS (2006): World population monitoring, focusing on international migration and development. Report of the Secretary-General. New

42


22.8.2011 12:34:43

York: Commission on Population and Development, Economic and Social Council, 25 January 2006 UNPD (2010): Trends in Total Migrant Stock: The 2010 Revision. [online]. Population Division of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat. New York: United Nations Population Division, 2010. [cit. 2010-06-07]. Dostupné na http://esa.un.org/migration WALLERSTEIN, I. (1974): The Rise and Future Demise of the World Capitalist System: Concepts for Comparative Analysis. Comparative Studies in Society and History, Vol. 16, No. 4, pp. 387-415. WALLERSTEIN, I. (1976): The Modern World-System: Capitalist Agriculture and the Origins of the European World-Economy in the Sixteenth Century. New York: Academic Press, pp. 229-233. WALLERSTEIN, I. (1991): World System versus World-Systems: A Critique. Critique of Anthropology, Vol. 11, No. 2, pp. 189-194.

43


22.8.2011 12:34:43

2. Remitence a jejich rozvojový dopad Robert Stojanov, Jan Schroth, Antonin Mikes

2.1. Vymezení a þlenČní remitencí

Hlavním cílem kapitoly je struþná analýza rozvojových dopadĤ remitencí, které tvoĜí jedno z nejvíce citovaných témat v oblasti problematiky migrace a rozvoje. Samotné téma remitencí je velmi široké, ale tato kapitola má sloužit pĜedevším k pĜedstavení základních informací a souvislostí týkajících se jejich dopadĤ na ekonomiky rozvojových zemí. Použitou metodologií je kompilaþní analýza a syntéza sekundárních odborných zdrojĤ, pĜedevším však výsledkĤ výzkumĤ publikovaných pĜevážnČ v zahraniþních recenzovaných þasopisech, zpráv mezinárodních agentur a vČdeckých monografií. Definice remitencí se za posledních nČkolik let výraznČ zmČnila a pĜedevším zpĜesnila, což dokazuje vzestupný zájem ekonomĤ a dalších specialistĤ o jejich mČĜení a výzkum. Mezinárodní mČnový fond (IMF), jehož vymezení pĜebírají všechny ostatní instituce a národní banky, odvozuje remitence pĜedevším ze dvou položek ze struktury bilance plateb (IMF 2009): •

PĜíjmy získané pracovníky v ekonomikách, kde nemají (trvalé) bydlištČ („residence“) nebo od zamČstnavatelĤ, kteĜí nemají sídlo v zemích pĤvodu pracovníka,

•

transfery od obyvatel (rezidentĤ) jedné ekonomiky pro obyvatele (rezidenty) jiné ekonomiky8.

PĜeshraniþní, sezónní a další krátkodobí pracovníci nejsou vnímáni jako obyvatelé (rezidenti) dané ekonomiky, v níž pracují. Jejich hrubý pĜíjem ze 8

Obyvatel (rezident) dané ekonomiky je definován jako osoba, která pobývá (nebo zamýšlí pobývat) jeden rok þi déle na území dané ekonomiky. Krátké výlety do jiných zemí z dĤvodu rekreace nebo práce nemají vliv na zmČnu místa rezidence, s výjimkou pobytĤ delších než jeden rok (IMF 2009).

44


22.8.2011 12:34:43

zamČstnání je oznaþován jako zamČstnanecké kompenzace („compensation of employees“) (IMF 2009). IMF v souþasné dobČ rozeznává typologii remitencí uvedenou v Tabulce 1. Tabulka 2.1: Schéma typu remitencí Osobní pĜevody Celkové remitence

Osobní remitence

Remitence v hotovosti Remitence v naturáliích

ZamČstnanecké kompenzace Kapitálové pĜevody mezi domácnostmi

Sociální pĜíspČvky Zdroj: Stojanov, Strielkowski a Drbohlav (2011)

Celkové remitence9 (total remittances) tvoĜí souþet osobních remitencí a sociálních dávek. CelkovČ se remitence zapoþítávají jako doplĖující položka v platební bilanci. 1. Osobní remitence (personal remittances) zahrnují bČžné a kapitálové pĜevody v hotovosti nebo v naturáliích mezi domácnostmi rezidentĤ a domácnostmi obývanými nerezidenty10, v souþtu se zamČstnaneckými kompenzacemi. 1.1. Osobní pĜevody (personal transfers) se skládají ze všech bČžných pĜevodĤ v hotovosti i v naturáliích zaslaných þi obdržených domácnostmi obývanými rezidenty do- nebo z- domácností obývanými nerezidenty. Osobní pĜevody tak v podstatČ zahrnují všechny bČžné pĜevody mezi rezidenty a nerezidenty.

9

BČžnČ se používá zjednodušený pojem remitence, kteĜý využívají i autoĜi v dalších pasážích této knihy.

10

Tzv „rezidenþní domácnosti“ jsou rodiny s dlouhodobým pobytem v dané zemi, nerezidenþní domácnosti jsou rodiny, které nepobývají dlouhodobČ v cílové zemi (zpravidla ménČ než rok).

45


22.8.2011 12:34:43

1.1.1. Remitence v hotovosti (cash remittances) jsou penČžní pĜevody (nebo jejich ekvivalent). MČna je pĜepravena do druhé zemČ a fyzicky doruþena remitentem11(nebo v jeho jménČ) urþenému jednotlivci nebo jeho rodinČ. 1.1.2. Remitence v naturáliích (remittances in kind) jsou pĜevody ve formČ (pĜivezeného) zboží nebo služeb. 1.2. ZamČstnanecké kompenzace (net compensation of employees) se týkají pĜíjmĤ (platy, mzdy a další kompenzace v hotovosti nebo naturáliích, aj.) u pĜeshraniþních, sezónních a dalších krátkodobých pracovníkĤ, kteĜí pracují v ekonomice, v níž nejsou rezidenty. Dále se jedná o pĜíjmy rezidentních pracovníkĤ, kteĜí jsou zamČstnáni ne-rezidentními osobami. 1.3. Kapitálové pĜevody mezi domácnostmi (capital transfers between households) jsou pĜevody penČz v hotovosti nebo naturáliích mezi domácnostmi obývanými rezidenty a domácnostmi obývanými nerezidenty. 2. Sociální pĜíspČvky (social benefits) jsou bČžné pĜevody (vþetnČ dĤchodĤ) obdržené domácnostmi od soukromých spoleþností, vlád a neziskových organizací. Tyto pĜíspČvky jsou svou podstatou urþeny pro Ĝešení sociální situace pĜíjemce v dobČ jeho onemocnČní, nezamČstnanosti, penze, nebo z dĤvodu Ĝešení bydlení, vzdČlávání, atd.

V minulosti se objevila i Ĝada dalších definic. NapĜíklad Van Doorn nabídl þlenČní v podobČ mezinárodních nebo vnitrostátních; individuálních nebo kolektivních; formálních nebo neformálních; naturálních, v hotovosti nebo jinak finanþních. (De Bruyn a Wets 2006: 7) Dalším zpĤsobem rozlišování mezi jednotlivými typy remitencí je dČlení remitencí na základČ typu zasílatelĤ a pĜíjemcĤ remitencí. Na základČ toho Carling (2005) identifikuje celkem sedm rĤzných forem remitencí: 1. Osobní vklady nebo investice - penČžní transfery urþené pro vlastní použití (investiþní þinnost, spotĜebu, obchodní rozvoj, výstavbu domova, zakoupení pĤdy, úspory a další). Migranti si sami urþují využití tČchto remitencí.

11

Remitent þi remitující je osoba, která zasílá (a pĜiváží) remitence do zemČ svého pĤvodu.

46


22.8.2011 12:34:43

2. Transfery v rámci rodiny - transfery prostĜedkĤ rodinným pĜíslušníkĤm nebo pĜátelĤm do zemí pĤvodu. Ve vČtšinČ zemí jsou to nejdĤležitČjší toky remitencí. ýasto se jedná o pravidelnČ zasílané prostĜedky (mČsíþnČ nebo pĜi pĜíležitosti svátkĤ, náboženských slavností, atd.). Tyto remitence slouží k zabezpeþení základních potĜeb, spotĜebČ, vzdČlání, zdravotní péþi. O využití tČchto zdrojĤ rozhodují zpravidla jejich pĜíjemci. 3. Charitativní dary - urþené pro charitativní úþely, kostely a mešity. 4. Kolektivní investice smČĜující do rozvoje - nejþastČji transfery prostĜedkĤ pocházejících od organizací migrantĤ, které by mČly smČĜovat do rozvoje komunity v zemích pĤvodu. 5. DanČ a odvody - jedná se o povinné odvody vládním a veĜejným institucím, jako jsou školy, nemocnice z dĤvodu zajištČní vzdČlání þi zdravotnické péþe pro þleny rodiny a pĜátele v zemích pĤvodu. ZároveĖ se sem zapoþítávají dobrovolné transfery remitencí (napĜ. podpora domácí vlády) a zaplacené danČ od emigrantĤ. 6 + 7. DĤchody a transfery sloužící k sociálnímu zabezpeþení12 - sem se poþítají regulérní transfery od bývalých zamČstnavatelĤ, penzijních fondĤ a vlád zemí, kde byl migrant zamČstnaný. Remitence v penČžní formČ jsou zasílány prostĜednictvím velkého množství pĜevodních mechanismĤ. Zpráva IMF (2009) rozlišuje základní zpĤsoby transferĤ remitencí skrze následující instituce a neformální služby: 1. komerþní banky; 2. spoleþnosti specializující se na finanþní transfery (pĜevody); 3. úvČrové spoleþnosti; 4. pošty; 5. autobusové a pĜepravní spoleþnosti; 6. sbČrné agentury; 7. využití kontaktních bodĤ u tzv. neformálních pĜevodních systémĤ penČz (IVTS); 8. využití pĜátel a pĜíbuzných. 12

Protože se þasto jedná o jejich kombinaci, jsou uvedeny pod stejnou kategorií.

47


22.8.2011 12:34:44

PodobnČ IMF (2009) rozlišuje nČkolik druhĤ transferových mechanismĤ, které využívají rĤzné druhy sítí a transferových rozhraní: 1. Odesílání zpráv a infrastruktura pĜistČhovalcĤ; 2. SWIFT - transfer financí mezi úþty v rámci elektronického mezibankovního platebního styku; 3. telegrafický pĜenos; 4. zpráva telefonem; 5. instrukce prostĜednictvím webového rozhraní; 6. fyzický transport penČz v hotovosti nebo zboží.

NapĜíklad IOM rovnČž vyzdvihuje rozvojový význam tzv. „sociálních remitencí“ (social remittances). Tento pojem znamená nepenČžní a nehmotné statky, pĜedevším dovednosti, know-how, zasíĢování a další ménČ hmatatelné zdroje, které hrají dĤležitou roli pĜi podpoĜe inovací, spouštČní procesĤ uþení, budování sítí a usnadnČní pĜedávání znalostí a technologií do zemí pĤvodu.

2.2. Objemy a toky remitencí

Analýzu remitencí a jejich rozvojový dopad výraznČ ztČžuje skuteþnost, že jsou velmi špatnČ mČĜitelné. I když existují jejich odhady, je nutné zdĤraznit, že se ve vČtšinČ pĜípadĤ týkají prostĜedkĤ zaslaných pouze oficiálními kanály (Skeldon 2005). PĜitom na základČ výzkumĤ, kteréprobČhly pĜevážnČ v 80. letech minulého století se odhaduje, že v nČkterých ekonomikách tvoĜí remitence zasílané neformálními kanály 8 - 85 procent celkového proudu oficiálních remitencí (Ghosh 2006). Tyto finance nejsou zahrnuty ve statistikách vypovídajících o množství zaslaných prostĜedkĤ, pokud to není explicitnČ uvedeno. Neformální pĜevodní systémy penČz - Informal value transfer systems (IVTS) jsou známy v rĤzných þástech svČta pod rĤznými jmény. PrávČ mezi ty nejvíce používané patĜí hawala (což v pĜekladu znamená “transfer-pĜevod”) v oblasti StĜedního východu, hundi v Jižní Asii a xawilad nebo hawilad v

48


22.8.2011 12:34:44

Africkém rohu (Carling 2005: 25). V akademickém þi politickém prostĜedí se pro IVTS používají další výrazy jako ‘alternativní remitenþní systémy’; ‘podzemní bankovnictví’; nebo ‘etnické bankovnictví’. (El Qorchi, Maimbo a Wilson 2003: 12). Používání výrazu „neformální“ je zþásti matoucí, protože v nČkterých zemích, jakou je napĜíklad Velká Británie, byly tyto systémy ve vČtšinČ pĜípadĤ formalizovány a staly se subjektem státní regulace. I když používání IVTS je stále populární a rozšíĜené, zaþínají se v posledních letech stávat relativnČ ménČ konkurenceschopné a podíl remitencí proudících tČmito kanály klesá (Carling 2005: 25). Literatura zabývající se problematikou pĜevodu neformálních (neregistrovaných) remitencí dále obecnČ rozlišuje dva základní druhy tČchto prostĜedkĤ (Puri a Ritzema 2001: 7): 1. VČci osobnČ dovezené migrujícímí pracovníky (pĜípadnČ zboží dovezené migranty, kteĜí se vracejí domĤ); 2. úspory pĜivezené pĜi návratu domĤ (pĜípadnČ úspory ve formČ hotovosti nebo cestovních šekĤ následnČ pĜevedených na domácí mČnu v místních bankách).

Odborníci se shodují v tom, že neformální (neregistrované) formy pĜevodu remitencí jsou využívány pĜedevším migranty s nízkými pĜíjmy. DĤvodĤ pro pĜevod remitencí neformálními zpĤsoby je však celá Ĝada. KromČ rĤzných restrikcí a formálních pĜekážek ze strany státĤ (zdanČní, kontrola bankovních úþtĤ, apod.), se þasto jedná o snahu ušetĜit za pĜevod/zaslání penČz pĜes rĤzné finanþní spoleþnosti. I když poplatky za tyto pĜevody financí klesají na základČ zvyšující se konkurence a nových technologických Ĝešení (IMF 2005: 83) je zĜejmé, že se jedná stále o jisté náklady, kterým je možné se vyhnout za urþitých okolností (napĜ. fyzický pĜevoz penČz v pĜípadČ návratu domĤ nebo nČkoho známého). Zpráva IMF (2005, Figure 2.5 - na pĜíkladu zasílání remitencí z USA) odhadovala, že náklady na pĜevody oficiálních remitencí se nejþastČji pohybují v rozmezí 7-15 procent ze zasílané (zkoumané) þástky 200 USD z USA do rĤzných zemí všech kontinentĤ. Mezi další dĤvody využívání neformálních zpĤsobĤ transferĤ remitencí mĤžeme zaĜadit nedostupnost finanþních institucí v cílových oblastech (nejþastČji na venkovČ), lepší výmČnný kurz na þerném trhu, v nČkterých pĜípadech vČtší rychlost (mezi velkými mČsty 6 -12 hodin, bČžnČ 24 hodin),

49


22.8.2011 12:34:44

cena (rozmezí 2-5 procent mezi významnými velkými mČsty na mezinárodní úrovni) a pohodlnost, pĜizpĤsobivost (vysoká schopnost adaptovat se na krizové domácí prostĜedí typu válek, obþanských nepokojĤ, ekonomických blokád, domácí zvláštnosti), kulturní konvence (jazyková bariéra, neznalost prostĜedí, solidarita mezi migranty, víra ve „své“ lidi, „soukmenovce“) a možnost anonymity (El Qorchi 2003: 15-17). Významnou roli hraje také právní postavení migranta v cílové zemi. Neregulérní imigranti budou z pochopitelných dĤvodĤ více inklinovat právČ k tČmto zpĤsobĤm transakcí. CelkovČ se tyto podmínky a možnosti liší stát od státu, stejnČ tak jako politiky jednotlivých vlád v rámci jedné zemČ vĤþi tomuto fenoménu. Ze statistik registrovaných, formálních remitencí vyplývá, že za posledních nČkolik desetiletí došlo k významnému celosvČtovému zvýšení objemu zasílaných remitencí, když objemy dosáhly zhruba 440 miliard USD v roce 2010. Individuální remitence v souþasnosti tvoĜí nejvČtší zdroj zahraniþní mČny v mnoha domovských zemích a výraznČ pĜekraþují prostĜedky poskytované v rámci oficiální rozvojové pomoci. PomČr remitencí vĤþi prostĜedkĤm z rozvojové pomoci þinil v roce 2008 "39:1 v Turecku; 34:1 v Mexiku, 24:1 v Kostarice, 15:1 na Jamajce, 8:1 na Filipínách; 7:1 v Nigérii, v 6:1 Indie; 5:1 v Tunisku;. a 4:1 v Lesothu (UNFPA 2009: 43). Stojanov, Strielkowski a Drbohlav (2011) poukazují na fakt, že z pohledu ekonomického rozložení pĜílivu remitencí jsou právČ rozvojové zemČ jejich dominantním pĜíjemcem (74 procent v roce 2010 podle SvČtové banky). Nejedná se však o zemČ s nejnižšími pĜíjmy (pouze dvČ z nejménČ rozvinutých zemí Bangladéš a Jemen byly mezi dvaceti nejvČtšími pĜíjemci v letech 19902003), ale o ty se stĜednČ vysokým pĜíjmem. Tento pomČr se za poslední dekádu nezmČnil, jak ukazují data v Tabulce 2.

50


22.8.2011 12:34:44

Tabulka 2.2: Výše remitencí proudících do rozvojových zemí 2001-2010 (v mld. USD) Remitence do / Rok

2001

02

03

04

05

06

07

08

09

2010

Rozvojové zemČ

95

116

144

164

195

227

278

325

307

325

ZemČ s nízkým pĜíjmem

5

6

7

8

10

13

17

22

22

24

ZemČ se stĜedním pĜíjmem

90

105

130

151

182

214

262

303

285

301

SvČt

147

169

204

230

257

268

385

443

416

440

Zdroj: World Bank (2009); Mohapatra et al. (2010)

Geografické rozdČlení remitencí dlouhodobČ ukazuje na nejhorší postavení subsaharské Afriky a naopak nejlepší postavení Latinské Ameriky s Karibikem a Východní Asií s TichomoĜím. Podle údajĤ SvČtové banky (viz Tabulka 3) byla nejvČtším pĜíjemcem oficiálních remitencí v absolutních þíslech v roce 2010 Indie (s 55 miliardami USD), která se drží v popĜedí dlouhodobČ. Dramatický nárĤst registrovaných remitencí zažívá ýína s 51 mld., pĜiþemž od roku 2006 došlo ke zdvojnásobení objemu pĜijatých remitencí. NejlidnatČjší stát svČta tak pĜeskoþil Mexiko (22,6 mld.).

51


22.8.2011 12:34:44

Tabulka 2.3: NejvČtší pĜíjemci remitencí v roce 2010 (v miliardách USD) Indie

55,0

Pákistán

9,4

ýína

51,0

Polsko

9,1

Mexiko

22,6

Libanon

8,2

Filipíny

21,3

Egypt

7,7

Francie

15,9

V. Británie

7,4

NČmecko

11,6

Vietnam

7,2

Bangladéš

11,1

Indonésie

7,1

Belgie

10,4

Maroko

6,4

ŠpanČlsko

10,2

Rusko

5,6

Nigérie

10,0

Srbsko

5,6

Zdroj: SvČtová banka 2011, www.worldbank.org

V mnoha zemích pĜedstavují remitence podstatnou þást HDP a pro ekonomiky nČkterých z tČchto státĤ jsou v souþasnosti nepostradatelné - viz Tabulka 4 (GOSH, 2011). Ve více než 20 zemích remitence tvoĜí více než 10 procent HDP. Dramaticky vzrostl od roku 2006 tento pomČr u Tádžikistánu, pro který je hlavním zdrojem Ruská federace. Naopak u Moldavska þinily remitence ještČ v roce 2006 témČĜ 40 procent HDP (GOSH, 2011).

52


22.8.2011 12:34:44

Tabulka 2.4: NejvČtší pĜíjemci remitencí v pomČru k HDP v roce 2010 (v procentech) Tádžikistán

35

Tonga

28

Lesotho

25

Moldavsko

23

Nepál

23

Libanon

22

Samoa

22

Honduras

19

Guyana

17

Salvador

16

Zdroj: SvČtová banka 2011 www.worldbank.org

TradiþnČ nejvČtším globálním zdrojem remitencí jsou USA, ve kterých se objem odesílaných remitencí ve druhé polovinČ první dekády tohoto století zvýšil ze 40 na témČĜ 50 miliard USD. RovnČž z ostatních zemí, které se dlouhodobČ pohybují na prvních pČti místech Tabulky 5 množství odesílaných remitencí stoupá, a to pĜedevším z Ruska.

53


22.8.2011 12:34:44

Tabulka 2.5: NejvČtší poskytovatelé oficiálních remitencí v roce 2010 (v miliardách USD) Spojené Státy

48,3

Saudská Arábie

26,0

Švýcarsko

19,6

Rusko

18,6

NČmecko

15,9

Itálie

13,0

ŠpanČlsko

12,6

Lucembursko

10,6

Kuvajt

9,9

Nizozemsko

8,1

Malajsie

6,8

Libanon

5,7

Zdroj: SvČtová banka (2011) www.worldbank.org

Tabulka þ. 6 ukazuje, že nejvČtší odliv remitencí v pomČru k HDP zaznamenávají pomČrnČ malé státy co do poþtu obyvatel i rozlohy. Na prvním místČ se drží dlouhodobČ Lucembursko a Libanon.

54


22.8.2011 12:34:44

Tabulka 2.6: NejvČtší poskytovatelé remitencí v roce 2010 v pomČru k HDP (v mld. USD) Lucembursko

20

Libanon

17

Omán

10

Maledivy

9

Kuvajt

8

Bahrajn

7

Saudská Arábie

6

Zdroj: SvČtová banka (2011) www.worldbank.org

V tomto kontextu je zajímavý pĜíklad Libanonu, který je jak významným poskytovatelem remitencí, tak jejich pĜíjemcem (22 procent HDP). PĜíklad Libanonu poukazuje i na fakt, že nejen vyspČlé, ale i rozvojové zemČ jsou výrazným zdrojem remitencí. SvČtová banka odhaduje, že 30 až 45 procent svČtových remitencí plynoucích do rozvojových zemí pĜichází z jiných zemí oznaþovaných za rozvojové (Ghosh 2006: 14-15).

2.3. Remitence, rozvoj a chudoba

SvČtová banka oznaþuje remitence za významný a stabilní zdroj prostĜedkĤ pro rozvoj a to na základČ dat, která dokazují, že tyto zdroje pomáhají snížit chudobu konkrétních jedincĤ a rodin (GOSH, 2006, s.63). I další výzkumné zprávy se ve vČtšinČ pĜípadĤ pĜiklánČjí k výraznČ pozitivnímu vlivu remitencí na rozvoj zdrojových zemí a zároveĖ podporují politiky smČĜující k otevĜenosti národních ekonomik umožĖující snadný pĜíchod mezinárodních migrantĤ a pĜevod remitencí. NapĜíklad Ellis (2003) uvádí pČt základních zpĤsobĤ, jak migrace a remitence mohou napomoci snížení zranitelnosti a chudoby obyvatel. Remitence pĜedevším umožĖují: 1. Investovat do pĤdy nebo jejího zkvalitnČní;

55


22.8.2011 12:34:44

2. nákup zemČdČlských vstupĤ v hotovosti (napĜ. nájemná práce, kontrola nemocí) s cílem používat efektivnČjší kultivaþní metody a dosáhnout vyšších výnosĤ; 3. investovat do zemČdČlských nástrojĤ a zaĜízení (napĜ. vodní pumpy, pluhy); 4. investovat do vzdČlání s vyhlídkou lepší perspektivy pro další generace; 5. investovat do majetku, s cílem generování zisku v místČ bydlištČ, ale mimo zemČdČlský sektor (napĜ. rikša, drtiþka, obchod).

Rozsáhlá debata se dlouhodobČ vede nad otázkou, zda k rozvoji a snížení chudoby pomáhají nejen remitence investované jedním z pČti výše uvedených zpĤsobĤ, ale i remitence, které jsou tzv. spotĜebovány. VČtšina odborníkĤ uvádí, že remitence pĜirozenČ pĜispívají ke zvýšení prosperity jejich pĜíjemcĤ s urþitým rozvojovým dopadem na místní úrovni prostĜednictvím klasických multiplikaþních efektĤ, i když jsou urþeny „jen na spotĜebu“. NapĜíklad Skeldon a Hugo (1999: 338) uvádČjí na základČ studia literatury a analýz dopadĤ zvýšené spotĜeby na sekundární a terciérní trhy13, které jsou dĤležité pro vytváĜení místních pracovních pĜíležitostí, že pĜíjmy remitencí urþených na spotĜebu by mČly být stabilnČjší, než pĜíjmy remitencí urþených na investice. Analýzy makro-ekonomických dopadĤ výdajĤ napĜ. v ěecku, EgyptČ, Mexiku a Pákistánu ukázaly, že multiplikaþní efekty v pomČru k HDP mohou þinit 1:2 nebo 1:3. Jinými slovy, pĜevod ve výši jednoho milionu amerických dolarĤ by v takových pĜípadech zvýšil HDP o více než dva až tĜi miliony dolarĤ (Ghosh 2006). Rodiny mají obecnČ tendenci remitence utrácet ke krátkodobé spotĜebČ v dobČ, kdy je jejich tok stabilní a dlouhodobý. A naopak je investovat, pokud se jedná o výjimeþné, jednorázové pĜíjmy. NapĜíklad v Pákistánu jsou prostĜedky pĜicházející ze zahraniþí považovány za nadstandardní a vČtšinou domácností jsou ukládány (pĜedevším do bank, které je dále investují v rámci ekonomiky), na rozdíl od tuzemských pĜevodĤ, které jsou používány pro spotĜebu (Ghosh 2006). 13

Za sekundární a terciární trhy lze považovat další využití (investice, nákupy) finanþních prostĜedkĤ získaných z pĤvodního (primárního) prodeje služeb a zboží pĜíjemcĤm remitencí.

56


22.8.2011 12:34:44

Velký potenciál pro rozvoj mají remitence využité na novou výstavbu infrastruktury, škol, komunitních center, domĤ atd., þímž umožĖují vznik nových podnikatelských subjektĤ. Ty tak mohou být tím progresivním impulsem, který umožní nastartovat þi udržet místní nebo regionální rozvoj. Zkušenosti z Filipín ukazují, že remitence dokonce podporují rozvoj podnikání i u nízko-pĜíjmových domácností, které mají problém získat bankovní úvČr (Ghosh 2006: 66). Remitence mohou rovnČž pomáhat zvyšovat úroveĖ vzdČlání. NapĜíklad v Mexiku navštČvovaly dČti z rodin pĜijímající remitence o 0,7 až 1,6 roku déle školu oproti dČtem bez pĜíbuzných v zahraniþí (Ghosh 2006: 52). Vedle podpory rozvoje mohou remitence pĜispívat i ke snižování chudoby. Výsledky analytické studie Adamse a Pageho (2005), založené na makroekonomické komparaci dat ze 71 rozvojových zemí, ukázaly, že mezinárodní migrace a remitence významnČ snižují úroveĖ chudoby v rozvojových zemích. Podle jejich výpoþtĤ vede desetiprocentní nárĤst míry mezinárodních migrantĤ v populaci zdrojové zemČ v prĤmČru ke snížení míry populace žijící s pĜíjmem menším než jeden dolar na den o 2,1 procenta. PodobnČ nárĤst množství oficiálních remitencí v pĜepoþtu na jednoho obyvatele o deset procent vede v prĤmČru ke snížení míry obyvatel žijících v chudobČ o 3,5 procenta (Adams a Page 2005). Je nutné poznamenat, že výsledky výzkumĤ mohou být zkresleny množstvím neformálních (neregistrovaných) remitencí, kdy pĜedevším chudí mezinárodní migranti ze zemí, resp. jejich regionĤ nacházejících se v blízkosti cílové zemČ, mají tendenci využívat neformální kanály pro zasílání prostĜedkĤ. Z tohoto dĤvodu pro úplné a kompletní vyhodnocení dopadu remitencí (oficiálních i neoficiálních) na chudobu v rozvojových regionech je nutné zajistit detailnČjší a pĜesnČjší data, která budou obsahovat právČ i dostupné informace o neformálních remitencích (Adams a Page 2005). Z hlediska rozvojového potenciálu je velmi významná skuteþnost, že totiž remitence zĤstávají stabilním pĜíjmem zahraniþní mČny navzdory ekonomickým cyklĤm. Dokonce dochází i v nČkterých pĜípadech k tomu, že do zemí postižených krizí plyne více prostĜedkĤ než obvykle. To byl pĜípad napĜ. krize mexické mČny peso v roce 1994 nebo tzv. Asijké krize v letech 1997-1998 (Ghosh 2006: 72). Zasilatelé remitencí reagují na ekonomické problémy pĜíjemcĤ þasto vyššími þástkami. A platí to ještČ výraznČji v pĜípadČ

57


22.8.2011 12:34:45

solidarity v pĜípadech politických a humanitárních katastrof. NapĜíklad v pĜípadČ pĜírodní katastrofy v Karibiku se pĜi jednoprocentním poklesu HDP zvýšilo množství remitencí o tĜi procenta . (Ghosh 2006: 63) A rovnČž zkušenosti z finanþní a ekonomická krize na konci první dekády 21. století potvrdily stálost remitenþních tokĤ. Zatímco pĜímé zahraniþní investice celosvČtovČ poklesly mezi lety 2009 a 2010 o 57 procent, remitence klesly podle odhadĤ za stejné období pouze o nČkolik procent (Fix, Papademetriou a Batalova 2008: 84). Zatímco v letech 2001 až 2008 proud remitencí do ekonomik rozvojových zemí každým rokem narĤstal, ekonomická recese z konce první dekády tohoto století dokázala tento nárĤst pouze krátce zbrzdit. V roce 2008 bylo zasláno do rozvojových zemí celkem 325 miliard USD, o rok pozdČji to bylo 307 miliard USD. Meziroþní pokles remitencí v roce 2009 byl tedy jen 5,5 procenta ve srovnání s rokem 200814 (na globální úrovni 6,1 procenta). NicménČ již pro rok 2010 kvalifikované odhady ukazují stejné množství remitencí zasílaných do rozvojových regionĤ ve srovnání s rokem 2008. Na globální úrovni je oþekáváno stále mírné snížení (o tĜi miliardy dolarĤ) ve srovnání s rokem 2008. A pro nejbližší léta experti ze SvČtové banky opČt oþekávají nárĤst remitencí, i když trend rĤstu už nebude na takové úrovni, jako pĜed obdobím souþasné globální ekonomické krize.

2.4. Limity a výzvy pro využití remitencí k rozvoji

ProstĜedky zasílané ze zahraniþí mohou výraznČ pĜispČt k rozvoji jednotlivcĤ i celých ekonomik, ale diskutována jsou i omezení a negativní aspekty remitencí. Remitence mají své limity dané jejich využitím, množstvím, frekvencí jejich pĜísunu, etc. Významnou roli také hraje výchozí ekonomická situace pĜíjemcĤ a pĜedevším jejich sociální konsekvence. Zejména sociálnČrodinné aspekty migrace, kdy v rodinČ chybí jeden þi oba rodiþe pracující v zahraniþí kvĤli remitencím, zatímco o potomky se starají prarodiþe, jsou þasto kritizovány. 14

Do úvahy je však nutné vzít fakt, že Polsko v tomto období bylo pĜeklasifikováno SvČtovou bankou ze zemČ se stĜedními pĜíjmy na zemi s vysokými pĜíjmy, což znamená úbytek cca 9 miliard USD pro kategorii rozvojové zemČ (Mohapatra et al. 2010).

58


22.8.2011 12:34:45

Jsou také napĜ. zaznamenány negativní dopady remitencí na domácí ekonomiku díky tomu, že klesá zájem o domácí produkty na úkor importu, což mĤže vést ke stagnaci. Jako pĜíklad je uvádČna situace pĜedevším v Albánii, kde pĜíliv zahraniþní mČny v podobČ remitencí podle nČkterých odborníkĤ pĜispČl k tzv. Holandské nemoci v podobČ nestability mČny a poklesu produktivity (UNFPA 2009: 46). NapĜ. remitence zasílané do Moldavska mČly vedle nesporného pozitivního významu pro tamní obyvatele také podíl na velmi špatných exportních výsledcích této zemČ. NapĜ. Gammeltoft (2002) dále uvádí, že remitence mohou odsunout nutné strukturální reformy a zpĤsobit nebo zvýšit závislost obyvatel a místní ekonomiky na tČchto zdrojích financí. Jak mimo jiných uvádí i Skeldon (2005: 2-3), remitence nemohou být vnímány jako univerzální všelék na zmírnČní chudoby. DĤvodem je i fakt, že relativnČ málo lidí migruje pĜes mezinárodní hranice, a když se už tito lidé rozhodnou odejít do zahraniþí, þasto pocházejí z urþitých neþetných oblastí v dané zemi (neodcházejí rovnomČrnČ z celé zemČ, ale z nČkterých regionĤ/mČst atd. výraznČ více). Proto, podle Skeldona, mezinárodní migrace nemĤže být rozhodujícím faktorem v procesu snížení chudoby na národní úrovni. Vzhledem k tomu, že na svČtČ je mnohem více vnitĜních migrantĤ, vČtší dĤraz na vztahy mezi migrací a chudobou by mČl být vČnován právČ tomuto fenoménu a vlivu proudČní „vnitrostátních remitencí“ pocházejících právČ od vnitĜních migrantĤ na venkov. NapĜíklad zpráva þínského Ministerstva zemČdČlství upozorĖuje na fakt, že až 40 procent prĤmČrného pĜíjmu zemČdČlce v této zemi mĤže pocházet právČ z tČchto finanþních prostĜedkĤ proudících na venkov z mČst. Je tedy velmi pravdČpodobné, že vnitĜní migrace a z ní pocházející „remitence“ budou mít významný podíl na rychlém snižování chudoby v ýínČ za poslední období (Skeldon 2005: 2-3). RĤst a rozvojový potenciál remitencí mĤže být limitován nedostatky místního trhu, jakým je napĜíklad špatný nebo neexistující úvČrový trh na venkovČ, který neumožĖuje vypĤjþit si peníze na základČ ruþení remitencemi, pĜípadnČ dát remitence do zástavy. Takový neefektivní trh je potom pĜekážkou pro soustĜedČní úspor z domácností, pocházejících z remitencí, na investice (Katseli, Lucas a Xenogiani 2006: 26-27). Pro mnoho domácností jsou remitence nejdĤležitČjší zdroj pĜíjmĤ a mohou tak být silnČ postiženy, pokud tyto toky náhle poklesnou (Mutume 2005: 12). V

59


22.8.2011 12:34:45

horším pĜípadČ mohou tyto domácnosti dokonce spadnout pod hranici chudoby. Na druhou stranu Joly (2005: 35) upozorĖuje na možnost vzniku syndromu závislosti na zasílaných remitencích a Taylor (1992: 200-201) na základČ mČĜení pĜíjmĤ mexických farmáĜĤ v 80. letech a svých následných výpoþtĤ ukazuje nejednoznaþnost pozitivního dopadu tČchto vnČjších zdrojĤ na zvýšení jejich pĜíjmĤ. Dopad remitencí na rozvoj je do velké míry závislý na jejich nepĜerušovaném toku a na jednoduchosti jejich pĜevodu. Navzdory široké škále dĤmyslných zpĤsobĤ posílání remitencí je zjevné, že mnohé systémy si za pĜevod penČz úþtují pĜíliš vysoké ceny a ta þást migrantova výdČlku, která se dostane pĜíbuzným v zemi pĤvodu, je menší, než by mohla být. Jak je podrobnČji popsáno v první þásti této kapitoly, tato nadmČrná výše odvodĤ vede þasto k využívání neformálních forem pĜevodĤ remitencí. Výzkumy však potvrzují, že pokud jsou migrantĤm nabídnuty napĜíklad bankami efektivní formální kanály, využívají je. PĜíkladem je napĜ. vysoký zájem o systém tzv. „matricula consular“, kdy zastupitelské úĜady USA vydávají imigrantĤm potvrzení, na jehož základČ si následnČ mohou v USA otevĜít bankovní úþet (není pĜitom zjišĢováno, zda mají v USA legální status), ze kterého odesílají remitence. V EvropČ pak jako pĜíklad mĤže sloužit otevírání poboþek Philippine National Bank, které umožĖují levnČjší a rychlejší zasílání remitencí obþanĤm Filipín (Ghosh 2006: 42-43). StruþnČ Ĝeþeno, rozvojový potenciál remitencí lze zvyšovat jak v zemích cílových tím, že se bude usilovat o maximální snížení ztrát z vydČlaných penČz (pĜedevším snížení poplatkĤ za mezinárodní pĜevod, ale také napĜ. omezení ztrát zpĤsobených vysokými odvody z mezd zprostĜedkovatelĤm práce), tak v zemích pĤvodu tím, že rodinám migrantĤ budou zpĜístupnČny služby umožĖující peníze získané formou remitencí výhodnČ investovat þi uložit a netratit kvĤli nedostupnosti finanþních služeb. PĜestože nelze tvrdit, že remitence pouze zvyšují míru blahobytu v zemích pĤvodu (þást z nich je urþena na splácení dluhu vynaloženého na migraci; remitence navíc pĜinášejí z makroekonomického hlediska zemím pĤvodu i jisté nevýhody), jsou nepopiratelnČ dĤležitým aspektem rozvoje.

60


22.8.2011 12:34:45

2.5. Remitence v ýR

SpoleþnČ s vysokým nárĤstem poþtu cizincĤ pĜicházejících do ýR v polovinČ první dekády tohoto století se zvýšil zájem o zmapování remitencí odcházejících z ýR. Po vstupu ýR do EU a otevírání pracovních trhĤ západoevropských zemí zaþaly být detailnČji sledovány i zvyšující se prostĜedky zasílané do ýR obþany ze zahraniþí. Remitence zaþal sledovat pĜedevším ýeský statistický úĜad, který ve spolupráci s ýeskou národní bankou zaþal pracovat i na nové metodice. PĜelomový byl rok 2008, kdy na žádost ministerstva financí (MF) tým SvČtové banky zpracoval „Zprávu o trhu remitencí v ýR na základČ obecných zásad SvČtové banky (SB) pro mezinárodní služby remitencí (CPSS)“15. Byl proveden prĤzkum trhu remitencí prostĜednictvím rozhovorĤ zejména se zástupci ýSÚ, ýeské národní banky (ýNB), Ministerstva vnitra ýR (MV), MF, IOM, ýeské bankovní asociace (ýBA) a Karlovy univerzity (UK) a urþil možná opatĜení ke snížení nákladĤ na pĜevod remitencí a obecnČ k bezpeþnČjšímu a efektivnČjšímu posílání. Skuteþnost, že zjišĢování informací o pĜíjmech cizincĤ a pĜevodech remitencí je nároþný úkol, se odrazila i v pomČrnČ výrazných rozdílech ve zjištČných datech mezi ýSÚ a SvČtovou bankou. NapĜíklad za rok 2009 ýSÚ odhadoval, že množství finanþních prostĜedkĤ odeslaných z ýR dosáhlo 1,7 miliardy USD, zatímco odhad SvČtové banky pĜedpokládal þástku 3,8 miliardy USD. Podle SvČtové banky tyto þástky Ĝadily ýR mezi prvních dvacet zemí svČta, ze kterých migranti odesílají do svých domovských zemí nejvíce finanþních prostĜedkĤ (Tolarová, 2010). Podle statistik je od roku 2006 více remitencí z ýR odvádČno než do ní pĜichází. Podle zprávy SvČtové banky v roce 2007 pĜedstavovaly odesílané remitence z ýR kolem 55 mld. Kþ, což se rovná 2,0 - 2,4 procentĤm HDP. Z toho 37 procent remitencí bylo odesláno na Slovensko, 28 procent na Ukrajinu, 11 procent do Vietnamu a zbývajících 24 procent do Polska, Moldávie, ýíny, Mongolska a ostatních zemí. Na druhé stranČ od roku 2004 do roku 2008 narostl o 60 procent (na 25 mld. Kþ) pĜíliv remitencí ze zemí EU (Šolcová, 15

„World Bank report: Review of the market for remittances in the Czech Republic on the basis of the CPSS“

61


22.8.2011 12:34:45

2010). Statistiky ukázaly významný vliv finanþní krize v roce 2009 na výši odesílaných remitencí, pĜiþemž se dopady lišily podle druhu pobytu cizincĤ. U cizincĤ s pobytem do jednoho roku klesla þástka z více než 4,5 miliard Kþ (cca 237 milionĤ USD) ve þtvrtém þtvrtletí roku 2008 na 3,5 miliard Kþ (cca 186 milionĤ USD) ve tĜetím þtvrtletí roku 2009. Na druhou stranu se finanþní prostĜedky odeslané migranty s pobytem delším než jeden rok stále zvyšovaly. ýSÚ odhaduje, že migranti s dlouhodobým pobytem odeslali ve tĜetím þtvrtletí roku 2009 do svých domovských zemí až 5,7 miliardy Kþ (cca 303 milionĤ USD). (Tolarová, 2010) Statistická data, která by mapovala prĤmČrné doprovodné náklady posílání remitencí, nejsou k dispozici. Odhady hovoĜí o 6 18 procentech (Šolcová, 2010).

Použité zdroje: ADAMS, R. H. - PAGE, J. (2005): Do international migration and remittances reduce poverty in developing countries? World Development, 2005, Vol. 33, no. 10, pp. 1645-1669. BORJAS, G. J. (1999) Heaven’s Door: Immigration Policy and the American Economy (Princeton University Press) CARLING, J. (2005): Migration Remittances and Development Cooperation. Oslo: International Peace Research Institute, 2005. De BRUYN, T.; WETS, J. (2006): Remittances and Development, in: Conference Report on Migration and Development, International Organization for Migration (IOM), Regional Liaison and Coordination Office to the European Union, Brussels, Belgium. DRBOHLAV, D.; LACHMANOVÁ, L. (2008): Irregular Activities of Migrants in the Czech Republic: a Delphi Study about Adaptations in a Globalising Economy. In: Dostál, P. (ed.): Evolution of Geographical Systems and Risk Processes in the Global Context. Charles University in Prague, Faculty of Science, Prague. EL QORCHI, M.; MAIMBO, S. M. - WILSON, J. F. (2003): Informal Funds

62


22.8.2011 12:34:45

Transfer Systems: An Analysis of the Informal Hawala System. Washington: The International Monetary Fund and The World Bank, March 24, 2003. ELLIS, F. (2003): A Livelihoods Approach to Migration and Poverty Reduction. Department for International Development (DFID), November 2003. FIX, M., PAPADEMETRIOU, D., BATALOVA, J. et. al. 2009. Migration and the GlobalRecession. Washington, DC: Migration Policy Institute. Commissioned by the BBC World Service. GAMMELTOFT, P. (2002): Remittances and other financial flows to developing countries. International Migration, 2002, Vol. 40, no. 5. GHOSH, B. (2006): Migrants’ remittances and development. Myths, rhetoric and realities. Geneva: International Organization for Migration. IMF (2005): World Economic Outlook 2005. Washington, D.C.: International Monetary Fund, 2005. IMF (2009): International transactions in remittances: guide for compilers and users. Washington: International Monetary Fund. MOHAPATRA, S.; RATHA, D.; SILWAL, A. (2010): Outlook for Remittance Flows 2011-12. Recovery after the crisis, but risks lie ahead. Migration and Development Brief 13, Migration and remittances Unit, World Bank, November 8, 2010. PURI, S. - RITZEMA, T. (2001): Migrant Worker Remittances, Micro-finance and the Informal Economy: Prospects and Issues. Working Paper, 21. Geneva: Social Finance Programme, International Labour Office, 2001. SKELDON, R. (2005): The Millennium Development Goals and Migration. Workshop on Migration and Development: Mainstreaming Migration into Development Policy Agendas, Geneva, 2-3 February 2005. SKELDON, R.; HUGO, G. (1999): Of exceptionalism and generalities. In: Internal and International Migration. Chinese Perspectives. Richmond: Curzon STOJANOV, R.; NOVOSÁK, J. (2008): Migrace místo pomoci? Remitence a cirkulace mozkĤ jako nástroje rozvoje. Mezinárodní vztahy, Vol. 43, No. 1, STOJANOV, R.; STRIELKOWSKI, W.; DRBOHLAV, D. (2011): Pracovní migrace a remitence – souþasné trendy v dobČ ekonomické recese. Geografie, (forthcoming)

63


22.8.2011 12:34:45

STRIELKOWSKI, W.; GLAZAR, O. ():.Remitence a charakteristiky remitentĤ v zemích StĜední a Východní Evropy (SVE): pĜípadová studie ukrajinských pracovních migrantĤ v ýeské Republice a jejich rodin na UkrajinČ ŠOLCOVÁ, P. (2009): Co víme o remitencích posílaných z ýR: Dosavadní a plánové výzkumy - Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendlova univerzita v BrnČ TOLAROVÁ, B.; ROZUMEK, M. , VALENTOVÁ, E. (2010) Migrace a ekonomická krize: DĤsledky pro politiku v Evropské unii, IOM UNFPA (2009) International Migration and the Millenium Development Goals: Selected Papers of the UNFPA Expert Group Meeting, UNPD (2010): Trends in Total Migrant Stock: The 2010 Revision. [online]. Population Division of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat. New York: United Nations Population Division, 2010. [cit. 2010-06-07]. Dostupné na http://esa.un.org/migration WORLD BANK (2009): Remittances dataset. [online] Available from http://blogs.worldbank.org/files/peoplemove/file/RemittancesData_March09Release.xls World Bank staff estimates based on the International Monetary Fund's Balance of Payments Statistics Yearbook 2008.

64


22.8.2011 12:34:45

3. PĜípadová studie ukrajinských pracovních migrantĤ v ýR a jejich rodin na UkrajinČ (se zamČĜením na analýzu remitencí) Wadim Strielkovski, OndĜej Glazar

V roce 2010 byl zahájen tĜíletý projekt financovaný GAýR s názvem Migrace a rozvoj – ekonomické a sociální dopady migrace na ýesko jako cílovou zemi a Ukrajinu jako zemi zdrojovou (se zvláštním zamČĜením na analýzu remitencí)16. Výzkumný tým17 uskuteþnil v þervenci a srpnu 2011 pĜípadovou studii na Západní UkrajinČ. Pro zmapování rozvojového potenciálu remitencí je právČ Ukrajina, jako nejdĤležitČjší zdrojová zemČ pracovní síly mimo EU, velmi vhodná. PĜesto, že o dopadech pracovních aktivit UkrajincĤ na ýesko i Ukrajinu existují nČkteré výzkumy, tolik dĤležitá komplexnČjší analýza dopadĤ zahraniþních pracovních aktivit na þeskou ekonomiku (a následnČ i spoleþnost), stejnČ jako detailnČjší výzkum výše a užití remitencí odeslaných z ýR na Ukrajinu pĜed zahájením tohoto projektu chybČly. KvĤli pĜetrvávajícím politickým a sociálnČ-ekonomickým problémĤm je pracovní emigrace z Ukrajiny dlouhodobČ na velmi vysoké úrovni. Podle SvČtové banky v roce 2005 poþet emigrantĤ pocházejících z Ukrajiny þinil pĜes 6 miliónĤ lidí, což pĜedstavovalo 13,1 procenta obyvatel. „Top 10“ cílových zemí tvoĜily: Rusko, USA, Polsko, Izrael, Kazachstán, Moldavsko, NČmecko, BČlorusko, ŠpanČlsko a Kanada. Pokud jde o migraci kvalifikovaných pracovníkĤ, tzv. odliv mozkĤ, tak poþet ukrajinských emigrantĤ s vysokoškolským diplomem pĜedstavoval kolem šesti procent (odešlo napĜíklad kolem 1,1 procenta lékaĜĤ vyškolených na lékaĜských fakultách ukrajinských univerzit) (Docqueir a Marfouk, 2004). 16

Více informaci o projektu lze najit na následujících www http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GAP404%2F10%2F0581 http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/geomigrace/projekty.html

17

Na projektu se podílí odborníci z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, PĜírodovČdecké fakulty UK v Praze, Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních vČd UK v Praze a Centra Výzkumu Globální ZmČny AV Cě, v.v.i..

stránkách: a

65


22.8.2011 12:34:45

Aþkoliv se po tzv. Oranžové revoluci objevily oficiální pokusy podnítit návrat UkrajincĤ zpČt do vlasti a omezit další emigraci, v roce 2010 již žilo v zahraniþí kolem 14,7 procenta krajanĤ, tedy ještČ více než o pČt let dĜíve. VČtšina z nich v post-sovČtských státech, dále pak v Polsku, Velké Británii, ýeské Republice, Portugalsku a Itálii (UNPD, UNHCR, Development Prospects Group, 2010)18. Aþkoliv se ýeská republika neobjevuje na seznamu „Top 10“ destinací, ukrajinští pĜistČhovalci pĜedstavují nejvyšší podíl ze všech migrantĤ v ýR - na základČ statistik služby cizinecké policie ýR mČlo v ýR k prosinci 2010 povolený pobyt 124 339 UkrajincĤ (z toho 46 840 mČlo trvalý a 77 499 dlouhodobý pobyt)19. Obþané Ukrajiny dlouhodobČ pĜedstavují nejpoþetnČjší skupinu cizincĤ v ýeské republice20, mají nejvyšší podíl na þeském pracovních trhu (po obþanech Slovenska) a proto reprezentují nejdĤležitČjší zdroj levné pracovní síly v þeské ekonomice (ýeský statistický úĜad, 2010)21. I proto je dĤležité zkoumat, jaký má ukrajinská migrace význam pro þeskou ekonomiku, jaký je objem remitencí a jaké jsou jejich dopady na domácnosti na UkrajinČ. Projekt je založen na analýze dat, která ukrajinští respondenti poskytují v rámci longitudinálního šetĜení (deníkové záznamy), dotazníkového šetĜení a bČhem interview. Mimo jiné se v projektu zjišĢuje, zda se þást penČz vydČlaných zahraniþními pracovníky investuje v ýR a pokud ano, jakým zpĤsobem a v jakých sektorech ekonomiky. Zmapování výdajĤ ukrajinských migrantĤ v ýR pomĤže pochopit základní podobenství a odlišnosti mezi výdajovou strukturou þeských domácností a ukrajinských migrantĤ a jejich rodin. Data získaná bČhem šetĜení jsou doplĖována pĜíslušnými ekonomickými ukazateli poskytovanými ýSÚ a ýNB. Podle odhadĤ svČtové banky þinily za rok 2010 remitence pĜicházející na Ukrajinu 5,4 miliardy dolarĤ, což jí Ĝadilo na 21. místo na svČtČ22. Odhad výše remitencí odcházejících z ýR na Ukrajinu není jednoduchý. Z celkového vzorku 359 dotazovaných v rámci projektu GAýR výši remitencí posílaných z ýR na Ukrajinu v roce 2010 uvedlo pouhých 22 procent respondentĤ a v roce 2011 ještČ o pČt procent ménČ. Výše respondenty vykázaných remitencí se 18

Viz http://esa.un.org/migration

19

Viz http://www.policie.cz/soubor/tdu-12-2010-pdf.aspx

20

Viz http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincu

21

Viz http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_zamestnanost

22

Viz http://databank.worldbank.org/ddp/home.do?CNO=2&Step=12&id=4

66


22.8.2011 12:34:45

pohybovala od 100 USD do 5,000 USD v roce 2010 a od 50 USD to 4, 000 USD v roce 2011. Patrné je snížení prĤmČrné hodnoty remitencí posílaných z ýR do Ukrajiny v þase: z prĤmČrných 2,500 USD v roce 2010 na 2,000 USD v roce 2011. Tento pokles mĤžeme pĜiþíst dĤsledkĤm ekonomické krize. Na základČ zjištČných zkušeností (byĢ z nereprezentativního vzorku respondentĤ) vzhledem k výše uvedenému poþtu oficiálnČ cizineckou policií registrovaných UkrajincĤ pobývajících v ýR by se dalo velmi zhruba odhadnout, že výše remitencí, posílaných z ýR na Ukrajinu se mĤže pohybovat mezi 200-250 mil. USD roþnČ. Je ale ihned patrné, že oficiální statistiky nezahrnují neoprávnČnČ pĤsobící pracovní migranty (zejména z Ukrajiny – viz napĜ. Drbohlav a Lachmanová (2008). PĜesto, že data o tČchto migrantech oficiálnČ neexistují, dá se pĜedpokládat, že v ýesku mĤže pobývat až kolem dalších 50,000 až 100,000 nelegálních pracovníkĤ z Ukrajiny (MV ýR 2006)23. Pokud vezmeme do úvahy i tyto pracovníky, náš odhad remitencí, posílaných ukrajinskými pracovníky z ýR na Ukrajinu, mĤže vyšplhat na 450-490 mil. USD. DĤležitou otázkou výzkumu rovnČž bylo, zda jednotlivé charakteristiky mají dopad na migraþní a remitenþní rozhodování jedincĤ. A pokud ano, o jak velký dopad se jedná. Další podstatnou otázkou je, jaké vlastnosti domácností a jejich þlenĤ ovlivĖují migraþní rozhodování (pĜedevším kteĜí þlenové domácnosti migrují za prací nejþastČji). K zodpovČzení výzkumných otázek bylo provedeno porovnání vlastností respondentĤ žijících a pracujících v ýR s celým vzorkem respondentĤ dotazníkového šetĜení24. Tady je tĜeba ihned podotknout, že data ze šetĜení nebyla reprezentativní a tudíž je velmi problematické zobecĖovat výsledky šetĜení pro nČjaké kvalitativní závČry. Na druhou stranu je tĜeba zdĤraznit, že 23

„NapĜ. tehdejší ministr práce a sociálních vČcí Neþas se 9. kvČtna 2007 vyjádĜil, že poþet migrantĤ pracujích v ýesku neoprávnČnČ mĤže být totožný s poþtem ekonomicky aktivních legálnČ pĤsobících migrantĤ“ (Neþas 2007 – viz Drbohlav, Lachmanová 2008 ) – ten mohl být v dané dobČ cca 250 tis.

24

Model byl otestován pomocí údajĤ získaných z vlastního dotazníkového šetĜení na UkrajinČ zahrnujícího 100 domácnosti a 359 respondentĤ. Pro úplnost je tĜeba dodat, že ne všichni respondenti byli migranty – pro kontrolu byl použit vzorek „nemigrantĤ” – lidi, kteĜí nikdy neopustili Ukrajinu. Pro výpoþet modelu byl použit statistický balíþek eViews.

67


22.8.2011 12:34:46

metoda zvolená k výbČru respondentĤ v projektu GAýR se þasto používá mnoha dalšími vČdci, a proto výsledky šetĜení obsahují užiteþné a dĤležité informace (viz napĜíklad studii Fawcetta a Arnolda, 1987). Výsledky (viz. Tab þ. 1) ukázaly, že individuální charakteristiky þlenĤ domácnosti hrají významnou úlohu v migraþním rozhodování. Je mnohem pravdČpodobnČjší, že potenciální migrant je ženatý muž ve vČku mezi 25 a 54 lety. Potenciální migrant má také obvykle relativnČ lepší vzdČlání (vČtšinou stĜedoškolské), než je tomu u zbytku populace. Lze tedy Ĝíci, že jsou to tzv. živitelé rodin, kteĜí nejþastČji odchází za prací do zahraniþí a budou posílat domĤ peníze.

68


22.8.2011 12:34:46

Tabulka 3.1: Porovnání základních charakteristik migrantĤ a „nemigrantĤ“ z vlastního dotazníkového šetĜení v roce 2010 (Západní Ukrajina) Celková populace (vlastní šetĜení)

Migranti šetĜení)

0-14

11.2%

0.0%

15-24

20.7%

3.9%

25-39

28.3%

40.2%

40-54

27.7%

52.0%

54 a více

12.0%

3.9%

Muži

51.0%

67.3%

Ženy

49.0%

32.7%

Základní

28.6%

9.8%

StĜedoškolské

54.1%

71.6%

Vysokoškolské

17.4%

18.6%

54.0%

75.4%

(vlastní

VČk

Populace 18-54

ÚroveĖ vzdČlání

Rodinný stav Ženatí Svobodní

24.6%

Výsledky modelu tedy þásteþnČ potvrdily hlavní hypotézu, která se nejþastČji objevuje ve svČtové odborné migraþní literatuĜe, která uvádí, že typický migrant je nejþastČji dobĜe vzdČlaný muž. PonČkud v rozporu s ostatními zjištČními

69


22.8.2011 12:34:46

popsanými v migraþní literatuĜe bylo zjištČní, že typický ukrajinský imigrant v ýR je muž v manželském svazku. Literatura vČtšinou uvádí, že je typický migrant muž obvykle svobodný a typická migrantka žena je obvykle vdaná. Co se týká vztahu mezi migrací a vzdČláním, literatura nepĜináší v tomto smČru jasnou odpovČć; nicménČ odhad daného modelu ukázal, že vzdČlání (jak stĜedoškolské, tak i vysokoškolské) je pro rozhodnutí k migraci významné (migranti mají vyšší vzdČlání ve srovnání s prĤmČrnými obyvateli-nemigranty). VzdČlávání hraje významnou úlohu pro migraþní rozhodování ukrajinských pracovníkĤ i pĜesto, že vČtšina pracovních míst v ýR, na kterých pracují, je urþena pro osoby s nízkou kvalifikací. Zdá se tedy, že v pĜípadČ ukrajinských pracovních migrantĤ dobré vzdČlání není nezbytným pĜedpokladem pro zajištČní dobĜe placených pracovních míst. Toto zjištČní je ponČkud v rozporu s nČkterými autory vČnující se migraci (napĜíklad Borjasem (viz Borjas, 1999). VysvČtlením mĤže být, že návratnost lidského kapitálu na UkrajinČ není dost vysoká a proto vzdČlaní lidé mají menší šance udČlat kariéru doma a proto akceptují nekvalifikované práce v zahraniþí. Na odchod má podle analýzy vliv rodinný pĜíjem. To znamená, že þím vyšší pĜíjem má daná domácnost, tím ménČ migrantĤ odchází. Toto zjištČní mĤže znamenat, že pĜíznivý hospodáĜský a politický vývoj na UkrajinČ by nevyhnutelnČ mohl vést ke klesajícímu poþtu migrantĤ z této zemČ, a to i do ýR. Naopak se nepotvrdilo, že by pro migraþní rozhodování byla signifikantní velikost rodiny, tedy, že by z rodin s více þleny odcházelo více migrantĤ. CelkovČ je tedy možné pĜedpovídat, že pĜíznivý hospodáĜský a politický vývoj na UkrajinČ by mohl pravdČpodobnČ vést ke klesajícímu poþtu emigrantĤ z Ukrajiny do ýR a tudíž i ke klesajícímu poþtu remitenþních pĜevodĤ V této souvislost se ale dá prohlásit, že pokud jde o þeskou migraþní politiku, všechno naznaþuje, že ze strany ýeské republiky zatím nebylo vyvinuto dostateþné úsilí pro úþinnČ ovlivĖování ukrajinské pracovní migrace. ýR by se pĜitom mohla pokusit využít zkušeností z projektu VýbČr kvalifikovaných zahraniþních pracovníkĤ nebo lépe nastavit a zatraktivnit pro kvalifikované Ukrajince systém Zelených karet. Pokud by byl zájem ýR podpoĜit ekonomický rozvoj Ukrajiny, tak lze konstatovat, že by k tomu mohlo mimo jiné pĜispČt omezení restrikcí pro vstup do zemČ a na pracovní trh a následnČ podpora efektivních forem pĜevodu remitencí. Remitence zasílané na Ukrajinu pĜispČjí ke zvýšení životní úrovnČ,

70


22.8.2011 12:34:46

což nepochybnČ povede k poklesu pĜíchozí migrace do ýR. Studie v rámci projektu GAýR ukazuje, že pĜíchozí migrace by mohla být odvrácena zvyšováním blahobytu domácnosti, pĜevážnČ žijících z remitencí, a remitence pĜedstavují nejlepší prostĜedek, jak tohoto dosáhnout, a to s nízkými náklady pro þeský stát.

Použité zdroje: BORJAS G. J. (1999): Heaven’s Door. Princeton University Press. DOCQUEIR, F. – MARFOUK, A. (2004): Measuring the International Mobility of skilled workers: 1990-2000. The World Bank, WPS3381. DRBOHLAV, D., LACHMANOVÁ, L. (2008): Irregular Activities of Migrants in the Czech Republic: a Delphi Study about Adaptations in a Globalising Economy. In: Dostál, P. (ed.): Evolution of Geographical Systems and Risk Processes in the Global Context. Charles University in Prague, Faculty of Science, Prague, s. 129–156. FAWCETT J. T. – ARNOLD F. (1987): The Role of Surveys in the Study of International migration: An Appraisal. International Migration Review 21(4): 1524-1540

71


22.8.2011 12:34:46

4. Brain drain / Brain gain / Brain circulation Jan Schroth, Robert Stojanov

Cílem kapitoly je seznámit þtenáĜe s pracovní mezinárodní migrací a s ní spojenými procesy "ztráty/získání/cirkulací mozkĤ", tj. odchodu kvalifikovaných migrantĤ, návratu migrantĤ s novČ nabytými zkušenostmi a dovednostmi, a jejich cirkulaci mezi zemí pĤvodu a cílovou destinací. Text je založen na analýze a syntéze sekundárních zdrojĤ dat a informací z þlánkĤ a studií pĜevážnČ zahraniþních odborných þasopisĤ, zpráv mezinárodních agentur a vČdeckých monografií.

4.1. Pracovní migrace v globalizovaném svČtČ a její rozvojový potenciál

Ekonomicky motivovaná migrace, tedy primárnČ pracovní migrace, je globálnČ hlavní þástí migraþních tokĤ – daleko pĜesahuje poþty migrantĤ z politických, humanitárních, náboženských a dalších dĤvodĤ, které zakládají možnost podat žádost o mezinárodní ochranu.25 Z odhadovaných 214 milionĤ svČtových migrantĤ jich je zhruba polovina tzv. pracovních migrantĤ (IOM 2010). Debata o využití migrace k rozvoji ménČ bohatých þástí svČta se proto logicky zamČĜuje právČ na migraci pracovní. PĜitom jsou diskutovány pĜedevším otázky ztrát a ziskĤ na stranČ zemí zdrojových i zemí cílových – fenomény oznaþované jako brain drain, brain gain nebo brain circulation. V kontextu debaty o ziscích a ztrátách státĤ je tĜeba konstatovat, že „migrují lidé, nikoli státy“. To je podstatné si uvČdomit, pokud vyjdeme z pĜedpokladu, že by mČla být pozornost vČnována osobnímu rozvoji a prospČchu jednotlivcĤ a jejich rodin a až následnČ rozvoji národních státĤ, ekonomik. Pokud nČkteré státy, jejich pĜedstavitelé, aĢ demokraticky zvolení þi nikoli, nedokáží dlouhodobČ zajistit základní potĜeby a osobní rozvoj svých obyvatel (zdravotní péþi, potraviny, zamČstnání), nelze se divit odchodĤm jejich obyvatel. A nelze 25

Poþet azylantĤ tvoĜil v roce 2008 necelých osm procent (UN DESA 2009) z celkového poþtu migrantĤ ve svČtČ

72


22.8.2011 12:34:46

migranty nebo cílové zemČ vinit z odchodu a poškozování zdrojových zemí tzv. odlivem mozkĤ. Vysoké poþty kvalifikovaných migrantĤ pracujících v zahraniþí bez uvedení patĜiþného kontextu nemají témČĜ žádnou vypovídací hodnotu o fenoménu „brain drain“, protože z tČchto údajĤ není patrné, kde migranti tuto kvalifikaci získali, z jakých finanþních zdrojĤ a ani to, zda by ji mohli ve své zemi pĤvodu dostateþnČ (þi vĤbec) využít. Migrace za prací je historicky souþástí lidské civilizace. A teprve vytvoĜení systémĤ kontroly státních hranic a omezení pĜeshraniþních pohybĤ a vstupu na pracovní trhy pĜedevším ve 20. století volný pohyb za zamČstnáním výraznČ ztížily. V posledních desetiletích v rámci ekonomické a komunikaþní globalizace se výraznČ snížily náklady na dopravu a technologie usnadnily emigrantĤm být v kontaktu se zemČmi pĤvodu (internet, levné volání, satelitní televize). I proto je mnohem snadnČjší volit doþasnou migraci za prací i do vzdálenČjších míst než je vedlejší mČsto nebo kraj, namísto migrace trvalé. NapĜíklad podle Huga mohou mezinárodní migranti "získat to nejlepší z obou svČtĤ". To znamená, že mohou mít vysoké pĜíjmy ve vyspČlých zemích a zároveĖ tyto pĜíjmy "utratit" v zemích s nízkými cenami (Hugo 2003). Jak ukázala i celosvČtová ekonomická krize v letech 2009 a 2010, vyspČlé ekonomiky budou i pĜes relativnČ vysokou nezamČstnanost potĜebovat zahraniþní pracovníky v mnohých sektorech. Jedná se o nároþné, manuální, špatnČ placené práce, jež místní obyvatelé nejsou ochotni zastávat. Další podobné profese souvisí se sezónními pracemi. SouþasnČ se ale stále zvyšuje poptávka po vysoce kvalifikovaných odbornících v technologických, vČdeckých nebo lékaĜských pozicích.26 PĜi úvahách o potenciálu pracovní migrace pro rozvoj je tĜeba vzít v úvahu, že existují výrazné rozdíly v migraþních strategiích mezi tzv. nízko a vysoce kvalifikovanými pracovníky. Tzv. vysoce kvalifikovaní (tedy obecnČ ti s vyšším vzdČláním a vyššími mzdami) projevují, oproti lidem s nižší kvalifikací, vČtší ochotu trávit dlouhé pracovní pobyty v zahraniþí a stĜídat lokality, ve kterých pracují. Do zahraniþí odcházejí zejména proto, že hledají co nejlepší 26

NapĜíklad podle Evropské komise bude evropská ekonomika do roku 2015 potĜebovat mezi 384,000 a 700,000 poþítaþových expertĤ a mezi milionem až dvČma pracovníkĤ ve zdravotnictví do roku 2020 www.europeanvoice.com/article/imported/eu-must-remain-open-tomigration/69669.aspx

73


22.8.2011 12:34:46

možnosti uplatnČní svého vzdČlanostního kapitálu na svČtovém trhu práce. DĤvodem mĤže být i fakt, že v zemi pĤvodu nemohou najít odpovídající pracovní pozice, nebo protože v zahraniþí jsou podobné pozice lépe placeny. NapĜíklad Mahroum (2001) však upozorĖuje, že tzv. migrující odborníci netvoĜí heterogenní skupinu. Zvláštní skupinu tvoĜí akademici a vČdci, kteĜí jsou pĜi migraci mnohem více ovlivnČni kvalitou jednotlivých výzkumných pracovišĢ a jejich týmĤ než ekonomickými podmínkami. Mahroum (2000) rovnČž upozorĖuje, že rozhodující þást migrace akademikĤ a vČdcĤ je vázána na pomČrnČ malý poþet tzv. center excelence, která se díky své prestiži stávají magnetem pro mezinárodní vČdeckou komunitu (Bernard 2008). Docquier - Marfouk (2006: 167-168) odhadují, že se mezi roky 1990 a 2000 zvýšil podíl kvalifikovaných osob v celosvČtové populaci migrantĤ z 29,8 na 34,6 procent. Tento podíl z pĜelomu tisíciletí byl zároveĖ mnohem vyšší než 11,3 procenta svČtové pracovní síly s vysokoškolským vzdČláním. Toto zjištČní je i v souladu se závČry Carringtona - Detragiache (1999: 165-166), podle kterého bylo v USA více než 75 procent indických imigrantĤ Ĝazeno do kategorie kvalifikovaný, u KorejcĤ to bylo 53 procent (u MexiþanĤ pouze 13 procent). Dále Docquier a Marfouk (2006: 168) uvádČjí, že na pĜelomu tisíciletí kolem 90 procent kvalifikovaných migrantĤ žilo v zemích OECD - v USA cca padesát procent, v KanadČ asi tĜináct procent, v Austrálií zhruba osm procent, ve Velké Británií asi šest procent, v NČmecku cca pČt procent a ve Francii þtyĜi procenta. Vedle zemí OECD patĜí k významným cílovým destinacím migrace kvalifikovaných osob zemČ Perského zálivu (Bahrajn, Kuvajt, Omán, Katar, Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty), Jihoafrická republika, Malajsie, Hong Kong, Singapur a Tchaj-wan. Tyto statistiky potvrzují fakt, že nejchudší vrstvy obyvatel s nízkým vzdČláním migrují z ekonomických dĤvodĤ výraznČ ménČ, protože si to „nemohou dovolit“, nemají k tomu prostĜedky ani schopnosti. V rámci výzkumu v indických domácnostech v roce 2004 bylo zjištČno, že témČĜ 40 procent z tČch, co z rodin odešli, mČlo alespoĖ stĜedoškolské vzdČlání. V Indii pĜitom mČla takové vzdČlání asi jen 3,3 procenta obyvatel starších 25 let (Kapur 2010). Podle odhadĤ jsou napĜ. dvČ tĜetiny vysokoškolsky vzdČlaných obþanĤ Kapverd v zahraniþí (Batista, Lacuesta, Vicenze 2010).

74


22.8.2011 12:34:46

K pĜevaze vysoce kvalifikovaných migrantĤ pĜispívá i skuteþnost, že vyspČlé zemČ se spíše brání dlouhodobé migraci nízko kvalifikovaných lidí, protože mohou být podle jejich názoru ménČ schopní si dlouhodobČ udržet práci a mohou se stát, spoleþnČ se svými rodinnými pĜíslušníky, spíše zátČží sociálního systému. Dostávají se rovnČž þastČji do neregulérního postavení. AĢ již dobrovolnČ, když napĜíklad nemohou najít legálnČ zamČstnání, ale jejich rodina je závislá na jejich remitencích a nemohou se tedy vrátit, nebo jsou k tomu donuceni zamČstnavateli nebo prostĜedníky, protože se na rozdíl od více kvalifikovaných a vzdČlaných nedokáží efektivnČ bránit. Navíc ménČ kvalifikovaní migranti jsou þasto vnímáni v cílových destinacích jako konkurenti už tak znevýhodnČným skupinám domácích obyvatel, jako jsou rĤzné menšiny a pĜedevším nezamČstnaní. A to i pĜesto, že ve vČtšinČ pĜípadĤ vykonávají práci, kterou majoritní spoleþnost vykonávat nechce, pĜípadnČ ne za tak nízkou odmČnu. Na druhou stranu je vČtšina rozvinutých zemí mnohem ménČ restriktivní k migraci vysoce kvalifikovaných pracovníkĤ a Ĝada z nich naopak vytváĜí speciálních pobídky pro jejich pĜilákání. Stále þastČji se hovoĜí o soutČži o nejlepší "mozky" mezi vyspČlými zemČmi. Jako nástroje slouží zjednodušování administrativních bariér pĜi zamČstnávání kvalifikovaných cizincĤ, rĤzná marketingová a náborová opatĜení (specializované internetové portály, aktivní „head hunting“ politika atd.), nabídka speciálních výzkumných grantĤ nebo stipendií atd. Z hlediska migrace a rozvoje je tĜeba vnímat, že vyspČlé státy vČtšinou lákají vysoce kvalifikované k trvalému usazení nebo jim v tom alespoĖ nebrání.27 Ukazuje se tedy, že je v tČchto politikách a programech rozvojový aspekt (brain gain v podobČ návratu) opomíjen. Preferováním vysoce kvalifikovaných imigrantĤ vyspČlé zemČ se pĜi plánování projektĤ aktivní imigraþní politiky snaží pouþit z minulosti, kdy realizovaly projekty doþasné pracovní migrace pĜedevším pro nekvalifikované migranty (tzv. guest workers programy). NapĜíklad podle Castlese (2006) státy jako NČmecko, Francie, nebo USA importovaly pracovní sílu a nikoli “lidi” – když bylo plánováno, že pracovníci pĜijedou pouze na pĜesnČ omezenou dobu, bez 27

NapĜíklad ýesko nabízelo v rámci jednoho z náborových programĤ v letech 20032010 cizincĤm s minimálnČ stĜedoškolským vzdČláním z vybraných zemí trvalý pobyt ve zkrácené lhĤtČ. Více na www.imigracecz.org.

75


22.8.2011 12:34:46

svých rodin a není tĜeba jim dávat žádná práva, protože se budou vracet. Mzdy a pracovní podmínky byly pĜitom þasto pod úrovní domácích zamČstnancĤ. Z hlediska souþasné debaty je pĜitom zajímavé si uvČdomit, že skuteþnost, že se þást migrantĤ nevrátila, nebyla pĜedmČtem vČtší kritiky až do doby, kdy se napĜíklad v NČmecku objevily ekonomické problémy (nezamČstnanost) a pĜedevším sociální tenze spojené s tím, že se þást pĜedevším turecké komunity dostateþnČ neintegrovala. Diskuze se vedou nad tím, zda bylo vČtší chybou to, že NČmecko nedokázalo zajistit návrat pozvaných cizincĤ nebo to, že nedokázalo vþas zajistit jejich úspČšnou integraci, když bylo zĜejmé, že neodejdou. Odborná diskuse se vede rovnČž nad otázkou, zda lze do budoucna nastavit ve vyspČlých státech, kde má velký vliv na politiku ekonomický sektor – tedy zamČstnavatelé – systém doþasného zamČstnávání zahraniþních pracovníkĤ. V mnoha oborech, pĜedevším tČch vyžadujících vyšší kvalifikaci, zamČstnavatelé totiž preferují zamČstnávání dlouhodobé, aby nemuseli neustále zaškolovat nové pracovníky na místo tČch, kteĜí jsou již dostateþnČ zaškolení a zkušení. TĜebaže jsou zase profese, kde zamČstnavatelé preferují vČtší flexibilitu namísto zkušeností a vyšší kvalifikace. Tyto otázky se promítají do diskuse o tzv. cirkulární migraci, popisované ve tĜetí þásti této kapitoly.

4.2. „Brain Drain“ versus „Brain Gain“

Z hlediska rozvoje ekonomicky ménČ vyspČlých zemí je téma mezinárodní migrace pracovní síly zásadním tématem, kterému se vČnuje stále vČtší pozornost výzkumníkĤ i politikĤ. Mnohé rozvojové zemČ vidí v mezinárodní migraci ohrožení v podobČ tzv. „odlivu mozkĤ“ (brain drain). Zejména od 60. let 20. století je možné zaznamenat pomČrnČ intenzivní debatu na toto téma podpoĜenou rychle rostoucím poþtem kvalifikovaných migrantĤ z rozvojových. Existuje Ĝada studií zkoumajících ekonomické dopady odlivu lidského kapitálu, které se snažily ovČĜit tuto obecnČ pĜijímanou hypotézu o tom, že odchod kvalifikovaných migrantĤ pĤsobí negativnČ na rozvoj rozvojových zemí . Výsledky analýz ovšem nejsou jednoznaþné a Ĝada otázek tak zĤstává stále nezodpovČzena s ohledem na nedostatek spolehlivých dat. PĜedevším novČjší studie naznaþují, že ztráty zpĤsobené odlivem lidského kapitálu do zahraniþí mohou být v nČkterých pĜípadech vyváženy zisky v podobČ finanþních a

76


22.8.2011 12:34:46

sociálních remitencí, rostoucí motivací ke studiu a dalšími jevy, popsanými níže v textu. Na zisky a ztráty z pohledu zemí má zásadní vliv podoba, resp. charakter samotné migrace. Problémovou se mĤže stát dlouhodobá jednosmČrná (e)migrace, obzvláštČ z chudších zemí, kde je vzdČlání a další základní služby hrazeny z veĜejných prostĜedkĤ (Docquier a Marfouk 2006: 151). Dochází-li v jedné zemi (regionu) k odlivu domácích odborníkĤ do zahraniþí a zároveĖ k pĜílivu jiných zahraniþních odborníkĤ, dá se potom hovoĜit o tzv. "brain exchange" (Bernard 2008). Pokud se migranti opakovanČ vrací do zemČ pĤvodu a zase zpČt do cílové destinace, mĤže být oznaþována jako "brain circulation" (Saxenian 2005: 50), která je popsána detailnČ níže. PĜi doþasných nebo trvalých návratech do zdrojové zemČ mĤže dojít až k níže popsanému jevu zvanému "brain gain" znamenajícím zisky v podobČ nabité kvalifikace a zkušeností. Jako pĜíklady fenoménu „brain drain“ jsou obecnČ popisovány pĜedevším migrace odborníkĤ, napĜíklad lékaĜĤ z rozvojových zemí, pracujících a poté usazených v zahraniþí. NapĜíklad 75 procent doktorĤ z Mozambiku nebo 81 procent zdravotních sester z Libérie pracuje ve vyspČlých zemích (IOM 2010). Podle statistik UNDP ztrácí Indie odchodem poþítaþových expertĤ do USA roþnČ dvČ miliardy dolarĤ. Odhaduje se, že z bývalého SovČtského svazu odešlo v 90. letech minulého století pĜes pĤl milionu vysokoškolsky vzdČlaných lidí28. NČkteré rozvojové zemČ proto volají kvĤli odchodu svých obyvatel po protekcionistickém pĜístupu redukce, resp. též kompenzace ztrát z „brain drain“ migraþních pohybĤ (napĜ. podíl na zdanČní pĜíjmu migranta v cizinČ). K pozitivní reakci na takové návrhy ze strany rozvinutých zemí však doposud nedošlo. Cílové zemČ vyspČlého svČta v reakci na kritiku argumentují, že vzdČlaní pracovníci odchází dobrovolnČ, protože nemohli adekvátnČ využít své schopnosti v zemi pĤvodu. Nedávné studie skuteþnČ ukázaly, že napĜíklad v Maroku nebo Tunisku je nezamČstnanost stĜedoškolákĤ a vysokoškolákĤ výraznČ vyšší než nezamČstnanost obyvatel s nižším vzdČláním (Kapur 2010). Jejich uplatnČním v zahraniþí tak z globální perspektivy dochází ke zvýšení efektivity alokace lidského kapitálu. Námitky vztažené k nerovnému rozložení ziskĤ a ztrát mezi zdrojové a cílové zemČ jsou dále odmítány tvrzením, že 28

Nejedná se však jen o fenomén tzv. rozvojových zemí, ale k brain drain dochází i ve vyspČlém svČtČ (mezi Evropou a USA nebo Východem a Západem NČmecka).

77


22.8.2011 12:34:46

migrace vzdČlaných osob sice mĤže snížit makroekonomické ukazatele jako napĜ. prĤmČrný pĜíjem þi HDP, ale individuální pĜíjem zĤstává stejný. Tato argumentace ze strany ekonomicky rozvinutých zemí však nevyvrací zmiĖované ztráty rozvojových zemí zpĤsobené ztrátou investic do lidského kapitálu mladých lidí, pĜedevším do jejich veĜejného vzdČlání, pĜípadnČ zdravotnictví v pĜípadČ veĜejnČ placené dČtské zdravotní péþe nebo jiného sociálního systému. NapĜíklad podle Vinokurova (2006: 12) však „tyto ztráty z veĜejných nákladĤ mohou být kompenzovány remitencemi, zpČtnou migrací a vznikem nových obchodních sítí.“ Celkové remitence zaslané zpČt do Ghany jedním migrantem více než pČtkrát pĜekroþí þástku investovanou do jeho vzdČlání (Nyarko 2011). Podle dalších odborníkĤ mĤže samotná emigrace spustit spontánní tvorbu lidského kapitálu ve zdrojové zemi na bázi oþekávání, která plynou z potenciálních ziskĤ z migrace vzdČlaných osob. PĜedpokládaná migrace pracovníkĤ z ekonomicky chudých zemí rovnČž pĜíznivČ upravuje motivaci investovat do tvorby lidského kapitálu. NapĜíklad studie mezi obyvateli Kapverd ukázala, že desetiprocentní zvýšení šancí pro migraci do zahraniþí, zvýšil pravdČpodobnost dokonþení stĜední školy o osm procent (Batista, Lacuesta, Vicenze 2010). CelkovČ tak uvedené zisky z emigrace mohou pĜevážit její ztráty, a „brain drain“ se tak mĤže zmČnit v „brain gain“ s pozitivními dopady na zdrojovou i cílovou zemi. Efekt „brain gain“ byl empiricky zaznamenán v rámci výzkumĤ napĜíklad v GhanČ, Fidži, Indii a Rumunsku (Economists 2011). I když napĜ. Schiff (2006: 220) varuje pĜed zveliþováním významu myšlenky „brain gain“, mj. s ohledem na nejistotu spojenou s využitím kvalifikace v zahraniþí (podĜadná práce migrantĤ vzhledem k jejich kvalifikaci), tento argument nemá pĜíliš velkou oporu v reálné praxi - migranti si sami dokáží „spoþítat“ vlastní užitek a ztrátu pĜicházejících z procesu migrace, þasto už v procesu rozhodování zda migrovat þi nikoliv. V úvahu je však nutné vzít fakt vČtší zranitelnosti zemí s malou populací (napĜ. malé ostrovní státy jako právČ Kapverdy nebo Mauricius), kde tvorba lidského kapitálu je pĜirozenČ omezena. Pokud z tČchto zemí odchází vČtší míra kvalifikovaných pracovníkĤ, než je daná zemČ schopna kapacitnČ pokrýt, mĤže se jednat o významnou ekonomickou ztrátu, bez ohledu na jiné pĜínosy takové migrace. PodobnČ je možné argumentovat v pĜípadČ intenzivní emigrace lidí vybraných profesí (neschopnost dané spoleþnosti pokrýt jejich odliv).

78


22.8.2011 12:34:47

Diskuse o omezení „brain drain“ se ve vyspČlých zemích vede pĜedevším v souvislosti s odchodem lékaĜĤ a zdravotnického personálu. NapĜíklad Velká Británie zavedla závazná Pravidla pro nábor zdravotnického personálu, obsahující i etický kód, jimiž je regulován nábor z rozvojových zemí.29 Více o snaze Evropské komise omezit „brain drain“ ze zemí, odkud pĜicházejí imigranti do EU, je popsáno rovnČž v kapitole 8. O tom, že na emigraci vlastních obyvatel existují rĤzné pohledy, vypovídá, že zatímco nČkteré zemČ vnímají emigraci negativnČ, v pĜípadČ jiných zemí jde o jednu z významných rozvojových strategií. To ve vztahu k otázce emigrace zdravotních sester dokládá pĜíklad nČkterých afrických zemí na jedné a Filipín na stranČ druhé. Zatímco africké zemČ vnímají odchod sester kriticky a negativnČ, na Filipínách školy nabízí vzdČlávání zamČĜené na rozvoj schopností pro práci sester v zahraniþí, zejména v USA. VzdČlání proto probíhá v anglickém jazyce a zkoušky jsou standardizovány podle vzorĤ USA. SouþasnČ jsou nabízeny pĤjþky pro financování vzdČlání, které jsou následnČ spláceny napĜ. prostĜednictvím remitencí v pĜípadČ nalezení pracovního uplatnČní v USA. Další soukromé firmy aktivnČ vyhledávají pracovní pĜíležitosti v zahraniþí a veĜejný sektor plní roli kontrolní. Vedle Filipín jsou politikami podporujícími odchod obþanĤ za zamČstnáním do zahraniþí známé napĜíklad Jižní Korea, Indonésie, Srí Lanka, Bangladéš, Indie, Pákistán, ýína nebo Vietnam.30 Tyto a další zemČ zavedly programy Ĝízené emigrace s vidinou zisku z remitencí a zahraniþní mČny a snížení nezamČstnanosti. Stále þastČji se také zapojují do diskuse na téma návratu svých obyvatel v rámci tzv. cirkulární migrace, popsané v další þásti.

29

National Health System Code of practice for the international recruitment of healthcare professionals (2004)

30

V nČkterých zemích je emigrace pĜímo v gesci zvláštních ministerstev a státních institucí, napĜíklad: „Ministry of Overseas Indian Affairs , Sri Lanka Bureau of Foreign Employment nebo Bangladesh Overseas Employment and Services Limited.“

79


22.8.2011 12:34:47

4.3. Cirkulární migrace a rozvoj

V posledních letech se stále intenzivnČji rozvíjí debata o tom, jaké formy migrace nabude þi jaké podoby by mČla nabýt – zda pĤjde o migraci trvalou anebo doþasnou, opakovanou a tedy cirkulární31. Tradice cirkulární migrace sahá do historie, avšak až zveĜejnČní zprávy Globální komise pro mezinárodní migraci (Global Commission for International Migration, GCIM 2005: 31) vyvolalo zájem o rozvojový potenciál tohoto typu migrace32. Nejen podle GCIM ale i napĜíklad IOM nebo Evropské komise mĤže mít cirkulární migrace pro zemČ pĤvodu s nízkými pĜíjmy vČtší rozvojový pĜínos a efektivnČji zmírĖuje chudobu než trvalé pĜesídlení. Doþasní migranti mají pevnČjší vazby na zdrojové zemČ, jelikož tam þasto zanechali svou rodinu a majetek. Mají tak i tendenci posílat vČtší þást svých pĜíjmĤ formou remitencí. ýastČji se rovnČž vracejí, aĢ již na þas nebo nastálo, a pĜedávají tak své zkušenosti. Doposud však neexistuje formální jednotná definice cirkulární migrace. Jedna z možných definic zní, že se jedná o migraci obyvatel, kteĜí se natrvalo nebo doþasnČ vrátili do zemČ svého pĤvodu, pĜípadnČ se vracejí cyklicky. Zásadní je, že migranti nejsou pouze pasivními úþastníky migraþního procesu, ale naopak jakýmisi aktivními agenty své vlastní mobility. "Cirkulární migrace nemá být zamČĖována s tradiþnČ vnímanou doþasnou migrací, která nedovoluje plnČ využít potenciál migranta v cílové i zdrojové zemi. V rámci cirkulace by obČ zemČ mČly profitovat z toho, že migranti zvyšují svou kvalifikaci a produktivitu (Agunias a Newland 2007: 1, 3). Dále napĜíklad Zelinsky (1971: 225-26) rozlišuje mezi konvenþní migrací jakožto „jakoukoli trvalou anebo þásteþnČ trvalou (semi-permanent) zmČnou 31

AutoĜi se rozhodli používat výraz cirkulární namísto rovnČž možného výrazu cirkulaþní. Podporu pro své rozhodnutí shledali i na elektronickém slovníku cizích slov http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/. NČkdy se v literatuĜe a médiích objevuje i doslovný þeský pĜeklad "kruhová migrace"

32

„Komise došla k závČru, že staré paradigma trvalé migrace, jejímž cílem bylo usazování migrantĤ v zemi pĤvodu, postupnČ ustupuje doþasné a cirkulární migraci ... Komise zdĤrazĖuje potĜebu chopit se rozvojových pĜíležitostí, které tento dĤležitý posun v migraþních vzorcích nabízí zemím pĤvodu.“

80


22.8.2011 12:34:47

bydlištČ“, a cirkulací jakožto „širokou škálou pĜevážnČ krátkodobých pohybĤ opakujícího se anebo cyklického charakteru, které nejsou doprovázeny úmyslem trvale anebo dlouhodobČ zmČnit bydlištČ“. Od dojíždČní se pak cirkulární migrace odlišuje tím, že cirkulární migrant musí mimo domov setrvat déle než jeden den. Podle Huga (1978) je cirkulace ovlivnČna vzdáleností mezi domovem a cílovou destinací, výší cestovních nákladĤ, charakterem práce migranta a kulturními faktory. Studie na pĜíkladu Indonésie ukázala, že vzorce cirkulární migrace jsou rĤzné. Doba setrvání migrantĤ mimo domov se pohybovala v rozmezí jeden týden, nČkolik týdnĤ, jeden rok nebo i dva roky v pĜípadČ, že místo výkonu práce se nacházelo na nČkterém ze vzdálených ostrovĤ indonéského souostroví. Mezinárodní migranti mají tendenci setrvávat mimo domov obecnČ déle, ale pokud se jejich domov nachází v blízkosti hranic, mĤže cirkulace vykazovat vyšší frekvenci. PĜíkladem mohou být i migranti z jižního Thajska, kteĜí pracují v severní Malajsii (Klanarong 2003). Výzkum cirkulární migrace je ztČžován nedostatkem dat o jejím rozsahu, skladbČ a dĤsledcích. Již pĜed více než tĜemi desetiletími Mitchell (1978: 6-7) v souvislosti s mezinárodní cirkulární migrací upozornil na „nedostateþnou analýzu tohoto jevu, zpĤsobenou i potížemi pĜi získávání vhodných dat pro odvození adekvátních teoretických formulací“. Ani z nedávno vydaných studií (Agunias a Newland 2007; Agunias 2006; Hugo 2003) však není možné získat informace o jejím globálním rozsahu. Jak Agunias a Newland (2007: 17) poznamenávají, transnacionální pohyby obyvatel vyžadují data, která by mČla být získána jak ze zemí pĤvodu, tak i nových destinací. I když mnoho cílových zemí migrace má rĤzné registraþní procedury, které dovolují odhady poþtu imigrantĤ, odhady obyvatel pĜeshraniþních regionĤ jsou ménČ zĜetelné. AutoĜi odborných studií teprve zaþínají sbírat informace a data a první výsledky tČchto prací naznaþují pĜíslib právČ tak jako rizika (Agunias a Newland 2007: 67). V souladu s výše poznamenaným, výzkumy v ýínČ a Indii ukazují pozitivní výsledky cirkulární migrace, ale i nČkterá negativa. NapĜíklad ýína od roku 1999 zaznamenala výrazný nárĤst množství navrátilcĤ ze zahraniþí s progresivními technickými znalostmi. Výzkum z roku 2002 mezi 154 navrátilci a místními obyvateli v „hi-tech“ zónách v šesti mČstech ukázal, že 48 procent tČchto navrátivších se migrantĤ v soukromém sektoru s sebou zpČt pĜineslo znalosti zahraniþních technologií ve srovnání s 21 procenty místních obyvatel

81


22.8.2011 12:34:47

(Agunias, 2006: 9-10). Podobné výsledky byly zaznamenány i v Indii v oblasti softwarového prĤmyslu, kdy 30-40 procent vysoce kvalifikovaných indických zamČstnancĤ mČlo relevantní pracovní zkušenosti v nČkteré z ekonomicky rozvinutých zemí (Commander et al. 2004). Ovšem je tu i pĜíklad výsledkĤ výzkumu v provincii Kerale v jiho-západní Indii (Nair 1999), kde navrátivší se migranti jsou vČtšinou osoby stĜedního vČku s nízkým vzdČláním, se znalostmi a zkušenostmi na nízké úrovni. Polovina z nich nenašla po návratu zamČstnání (Nair 1999: 209). V rámci diskuse o možném využití cirkulární migrace pro rozvoj existuje i Ĝada skeptických názorĤ. Kritici pĜedevším upozorĖují na zkušenosti s programy pro dČlníky ze zahraniþí v EvropČ v 50. a 60. letech 20. století (Castles 2006a, b), když tvrdí, že programy cirkulární migrace mohou mít negativní dopad na zemČ pĤvodu i migranty samotné. Je nesporné, že existuje mnoho faktorĤ, kterými je skuteþné využití cirkulace v praxi podmínČno. NapĜíklad Vertovec (2006: 43) poukázal na problémy, které je potĜeba zohlednit pĜi pĜípravČ programĤ cirkulární pracovní migrace. NejvýznamnČjším kritickým argumentem je, že ve skuteþnosti tyto programy migranty uzavírají do vztahĤ závislostí a vykoĜisĢování a nabízejí jim minimální pĜíležitost pro vertikální mobilitu a zvýšení kvalifikace. ýastokrát nejsou zajištČna práva pracovníkĤ i podmínky pro úspČšnou integraci, což mĤže vést k sociálnímu vylouþení. Podle Huga (2009) se napĜíklad v asijsko-tichomoĜské oblasti doþasná pracovní migrace nízce kvalifikovaných pracovníkĤ stala zdrojem hlasité kritiky jakožto „nová forma nucené práce“. NČkteré nevládní organizace v regionu ji dokonce ztotožĖují s obchodem s lidmi kvĤli vykoĜisĢování migrantĤ, které je pro tento migraþní pohyb charakteristické. Dále jsou jedním z þasto pĜehlížených negativních aspektĤ mezinárodní doþasné pracovní migrace tzv. spoleþenské náklady, které migrant a jeho rodina nesou v souvislosti s dlouhodobČjším odlouþením (Hugo 2004). Abella (2006: 53) tvrdí, že není možné navrhnout dobrou praxi v oblasti cirkulární migrace, která by byla použitelná ve všech pĜípadech (anebo alespoĖ ve vČtšinČ pĜípadĤ) zemí a migraþních systémĤ. Lze však podle nČj definovat a dodržovat nČkolik základních prvkĤ, jež jsou pĜedpokladem úspČšného migraþního programu.

82


22.8.2011 12:34:47

Žádoucí je vytvoĜení vyvážených systémĤ, které by ochraĖovaly zájmy komunit v hostitelské zemi a zároveĖ by migrantĤm garantovaly: •

dostupnost práce,

•

ochranu práv,

•

možnost zasílat bez vysokých nákladĤ remitence,

•

možnost návratu domĤ.

Podle Agunias a Newland (2007: 7-8) dopady cirkulární migrace na rozvoj mohou být pozitivní tehdy, když se socioekonomické podmínky pracovníkĤ v cílových zemích migrace zlepšily nebo se výraznČ oþekává, že se tak stane (migrace tímto splnila jeden ze svých hlavních úþelĤ); návrat migrantĤ, bez ohledu na to, zda se jedná o doþasný nebo stálý, byl dobrovolný a plánovaný; a navrátivší se migranti získali znalosti, dovednosti a úspory bČhem pobytu v zahraniþí. Cílem by obecnČ mČlo být snížení tzv. transakþních nákladĤ spojených s odchodem a prací mimo svĤj domov a následným návratem. Diskutováno þi realizováno je nČkolik zpĤsobĤ jak tomu napomoci: napĜíklad poskytováním pĜesných a komplexních informací, zajištČním prĤpravy migrantĤ pĜed odchodem, efektivním Ĝízením a kontrolou zprostĜedkovatelĤ zamČstnání v cílové zemi, poskytováním relativnČ levných pĤjþek na financování cesty do zahraniþí, zapojením zamČstnavatelĤ do výbČrového procesu, usnadnČním zasílání/pĜijímání remitencí tvorbou ménČ nákladných, efektivních a bezpeþných finanþních kanálĤ. DĤležitou souþástí dobré praxe pro hostitelskou zemi by mČla být dĤsledná kontrola zamČstnavatelĤ cirkulárních migrantĤ. A zásadní je podle Abelly (2006: 53) vhodné Ĝízení poptávky po práci v cílové zemi. To znamená, že cirkulární migrace musí být odpovČdí na reálný nedostatek pracovní síly a zamČstnavatelé ji nesmČjí zneužívat ke zhoršování podmínek pro místní pracovní sílu. NČkteré zemČ pĤvodu se snaží zajistit výhodné nastavení programĤ pro své obyvatele prostĜednictvím bilaterálních dohod s cílovými státy, jež stanovují podmínky práce vykonávané migranty. Cílové zemČ však nejsou vždy takovým

83


22.8.2011 12:34:47

smlouvám naklonČny, pĜedevším pokud z nich vyplývají povinnosti se zajištČním práv cizincĤ a pĜevzetí odpovČdnosti za jejich zamČstnání a návrat.33 Klíþovým faktorem pĜi urþování rozsahu rozvojového dopadu cirkulární migrace je zpĤsob návratu do zemČ pĤvodu a využití nabytého potenciálu pracovníkĤ. Cílová zemČ je do procesu návratu migranta zapojena tím, že mĤže zajistit, aby ukonþení výkonu práce a cesta domĤ probČhla co nejbezpeþnČji a nejlevnČji. NapĜíklad v Indonésii jsou legální pracovní migranti nuceni vracet se domĤ pĜes neslavný Terminál 3 letištČ v JakartČ, kde jim je naúþtováno nČkolik oficiálních i neoficiálních poplatkĤ. K návratu jsou nuceni využít pĜedem stanovené letadlo, pĜiþemž cena za letenku je pĜemrštČná. Tyto praktiky jsou odsouzeníhodné. Zavedení dobré praxe by namísto toho mČlo umožnit rychlý a bezpeþný návrat domĤ (Hugo 2009). NeménČ významný je však pĜístup zdrojové zemČ, která by mČla nastavit podmínky tak, aby navrátivší se obþan mohl využít svĤj potenciál (zamČstnání, možnost investic atd.) Zásadní dopady má rovnČž omezení poþtu návratĤ do cílové zemČ a umožnČní cirkulace. VČtšina pracovních programĤ stanovuje maximální dobu, po kterou mĤže migrant na základČ smlouvy v hostitelské zemi pracovat. NČkteré programy umožĖují jedno opČtovné obnovení smlouvy bez možnosti návratu, ale vČtšina poþítá s návratem migranta do zemČ pĤvodu poté, co poþáteþní smlouva vyprší. Zákony tedy mohou vést k tomu, že pracovní migranti od zamČstnavatelĤ „utíkají“ a vstupují do ilegality, protože se obávají, že v budoucnu v hostitelské zemi nenajdou práci. Na druhé stranČ se mohou projevit i pozitivní dĤsledky v oblasti dodržování zákonĤ. Dobrá praxe snižuje poþet útČkĤ do neregulérního postavení, jelikož pracovní migrant má zajištČný zákonný pĜístup k práci v hostitelské zemi na delší dobu. NapĜíklad podle výpovČdí mongolských pracovníkĤ, kteĜí odešli do Jižní Koreje v rámci EPS programu34 þasto po nČkolika mČsících zvolili neregulérní postavení, ve kterém si mohli vydČlat více penČz a navíc po delší dobu, než bylo nastaveno v rámci programu. 33

Množství bilaterálních dohod mají napĜ. podepsány bohaté státy Perského zálivu se zdrojovými zemČmi Asie v rámci tzv. Colombo procesu www.colomboprocess.org . Dále napĜíklad Jižní Korea podepsala „Memorandum of Understanding“, ošetĜující podmínky zamČstnancĤ s více než desítkou asijských zemí, ze kterých pĜicházejí pracovníci v rámci EPS („Employment Permit System“) www.eps.go.kr.

34

Employment Permit System www.eps.go.kr

84


22.8.2011 12:34:47

Kritici rovnČž poukazují na skuteþnost, že dosavadní programy cirkulární migrace vyspČlých zemí s plánovaným rozvojovým zámČrem jsou co do poþtu zapojených migrantĤ v celkovém objemu migrace nevýznamné. Nemohou tedy významnČji pĜispČt k rozvoji zapojených zdrojových zemí. NapĜíklad nizozemský pilotní projekt cirkulární migrace zahájený v prosinci 2009 nabízí pouze 160 míst pro pracovní migranty z Jihoafrické republiky a Indonésie35. Z Mauricia odchází od roku 2006 na 300 pracovníkĤ roþnČ do Kanady 850 do Francie. Na realizaci tohoto projektu iniciovaného vládou této ostrovní zemČ úzce spolupracuje IOM Ĝízením databáze potenciálních kandidátĤ. Projekt zahrnuje nejen zamČstnání obþanĤ Mauricia, ale rovnČž jejich vzdČlávání a zvyšování kvalifikace, které mohou uplatnit po návratu36. VČtší poþty cizincĤ jsou zapojeny do „The Canadian Seasonal Agricultural Workers Programme“, v rámci kterého již od 70. let odcházejí roþnČ tisíce pracovníkĤ ze zemí StĜední Ameriky pracovat do kanadských farem a potravináĜských výroben. Od roku 2007 se do projektu zapojila IOM, která se program snaží využít k rozvoji zemí pĤvodu. Podílí se napĜ. na tzv. kulturnČ orientaþním tréninku pracovníkĤ, zvyšování jejich kvalifikace, ale i na jejich reintegraci po návratu a pomáhá s poradenstvím s pĜevodem a investováním remitencí.37 Další projekty, které lze zaĜadit do kategorie cirkulárních, zavedly postupnČ od roku 2007 napĜíklad Austrálie a Nový Zéland (pro obþany tichomoĜských ostrovĤ), Švédsko (v roce 2009 zĜídilo parlamentní komisi, která se zamČĜuje na rozvojový potenciál doþasných pracovníkĤ)38, ŠpanČlsko (napĜ. se Marokem nebo Kolumbií)39 a napĜíklad GDMF uvádí jako významný cirkulární projekt „Development in Africa (MIDA) Programme“, realizovaný IOM40. I v ĜadČ dalších projektĤ doþasné/sezónní pracovní migrace, v rámci které odchází na pĜedem danou dobu za zamČstnáním milióny lidí (Jižní Korea, 35

Více na http://hitfoundation.eu/bluebirds/

36

Více napĜíklad na http://www.iom.int/jahia/Jahia/mauritius

37

Více napĜíklad na http://www.hrsdc.gc.ca

38

www.sweden.gov.se

39

PĜehled projektĤ je napĜíklad na http://www.migration4development.org/content/project-database

40

DetailnČ popsán v kapitole 6.

85


22.8.2011 12:34:47

NČmecko, USA, státy Perského zálivu a další) po celém svČtČ, by se daly nalézt prvky spoleþné s principem využití cirkulace pro rozvoj. Rozvojový prvek v nich však není implicitnČ plánován a pravidla tČchto projektĤ a praxe (špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, nemožnost opakovaných návratĤ) þasto brání dostateþnému využití jejich potenciálu.

ZávČr

Diskuse o výhodách cirkulární migrace proti trvalému usazování se obvykle zamČĜuje na srovnávání pĜínosĤ tČchto typĤ migrace pro zemi pĤvodu. Diskutována jsou ale i pozitiva pro pĜijímající zemi. Doþasná migrace umožĖuje ve vyspČlých zemích vČtší flexibilitu pracovního trhu. To je výhodné napĜ. v sektoru zemČdČlství a dalších subodvČtvích kde se využívá sezónních prací. Výhodná mĤže být i z hlediska penzijních systémĤ vyspČlých zemí doþasní migranti do nich pĜispívají, ale nebudou z nČj po odchodu þerpat (v rámci spravedlivého nastavení cirkulárních „rozvojových“ projektĤ by však vČtšina odvodĤ a daní mČla být vracejícím se cizincĤm vrácena). NapĜíklad Abella (2006: 2) rovnČž uvádí, že ve srovnání s trvalou imigrací se doþasná migrace a její liberalizace politicky snadnČji vysvČtluje domácím obyvatelĤm voliþĤm, kteĜí se zpravidla cítí být trvalým usazením cizincĤ ohroženi. A napĜíklad Evropský Pakt o migraci a azylu41 potvrdil již dĜíve deklarovanou strategii pĜedevším Francie a NČmecka, v rámci které je cirkulární migrace vnímána jako prostĜedek kontroly migrace ze zdrojových zemí a zpĤsob omezení jejích neregulérních forem. Kritici proto z tČchto dĤvodĤ vnímají zámČr EU a dalších vyspČlých zemí podporovat cirkulární migraci jako snahu získat pĜedevším vlastní výhody.

41

Schválen pĜedstaviteli státĤ EU na summitu v Bruselu 15. a 16. Ĝíjna 2008 v rámci pĜedsednictví Francie, která jej iniciovala. Více o Paktu rovnČž v kapitole 2

86


22.8.2011 12:34:47

Použité zdroje

ABELLA, M. (2006): Policies and Best Practices for Management of Temporary Migration. International Symposium on International Migration and Development, UN Population Division, Turin, Italy, 28-30 June. AGUNIAS, D. R. (2006): From a Zero-Sum to a Win-Win Scenario? Literature Review on Circular Migration. Washington, DC: Migration Information Source, The Migration Policy Institute, 2006. AGUNIAS, D. R. - NEWLAND, K. (2007): Circular Migration and Development: Trends, Policy Routes, and Ways Forward. Washington, DC: Migration Information Source, The Migration Policy Institute, April 2007. BATISTA, C. ,LACUESTA, A., VICENTE. P. (2010): Testing the ‘Brain Gain’ Hypothesis: Micro Evidence from Cape Verde, IZA DP No. 5048 BERNARD, J. (2008): Mezinárodní migrace profesionálĤ – brain drain, brain exchange, brain circulation http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=319&lst=116 CARRINGTON, W. J. - DETRAGIACHE, E. (1999): International migration and the “brain drain”. The Journal of Social, Political and Economic Studies, Vol. 24, no. 2, pp. 163-171. CASTLES, S., (2006a): Back to the Future? Can Europe Meet Its Labour Needs Through Temporary Migration? International Migration Institute Working Paper No. 1, Oxford. CASTLES, S., (2006b): Guestworkers in Europe: A Resurrection?, International Migration Review, 40, 4: 741-766. CHISWICK, B. R. (2005): High Skilled Immigration in the International Arena. IZA Discussion Paper No. 1782 Bonn: Institute for the Study of Labor (IZA). COMMANDER, S.; CHANDA, R.; KANGASMIENI, M.;WINTERS, A. L. (2004): Who Gains from Skilled Migration?Evidence fromthe Software Industry. [online]. Manuscript, Center for Economic Performance, London School of Economics, 2004. [cit. 2007 10 27]. Dostupný z http://www.london.edu/assets/documents/PDF/commander_3.pdf

87


22.8.2011 12:34:47

De HAAN, A., (1999): 'Livelihoods and Poverty: The Role of Migration - A Critical Review of the Migration Literature, Journal of Development Studies Vol-36 De HAAS, H. (2005): International migration, remittances and development: myths and fact, Technical report, Global Commission on International Migration. DOCQUIER, F. – MARFOUK, A. (2006): International migration by education attainment, 1990-2000. In International migration, remittances and brain drain. New York: Palgrave Macmillan, pp. 151-199. ISBN 0-8213-6372-7. THE ECONOMIST: Drain or gain? Poor countries can end up benefiting when their brightest citizens emigrate. May 26th 2011. Dostupné na: http://www.economist.com/node/18741763. Navštíveno 13.8.2011. EUROPEAN COMMISSION: Circular Migration and Mobility Partnerships Between European Union and Third Countries. Memorandum 07/197, 16 May 2007. McLOUGHLIN A KOL. (2011): Temporary and circular migration: opportunities and challenges. Working paper no. 35. Dostupné na: http://www.epc.eu/prog_forum_details.php?cat_id=1&pub_id=1237&forum_id =23&prog_id=6. Navštíveno 10.8.2011. GHAI, D. (2005): Diasporas and development: the case of Kenya. Technical report, Global Commission on International Migration. Dostupné na: http://www.gcim.org/attachements/GMP%20No%2010.pdf. Navštíveno 1.8.2011. GLOBAL COMMISSION ON INTERNATIONAL MIGRATION, GCIM (2005): Migration in an Interconnected World: New Directions for Action, Report of the GCIM, Switzerland. Dostupné na: http://www.gcim.org/attachements/gcim-complete-report-2005.pdf. Navštíveno 1.8.2011. GLOBAL COMMISSION ON INTERNATIONAL MIGRATION, GCIM (2007): Circular Migration and Mobility Partnerships Between the European Union and Third Countries. Dostupné na: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=Memo/07/197. Navštíveno 7.7.2011.

88


22.8.2011 12:34:48

HUGO, G. J. (1994): The Economic Implications of Emigration from Australia. Canberra: AGPS. HUGO, G. J. (2003): Circular Migration: Keeping Development Rolling? [online]. Washington, DC: Migration Information Source, The Migration Policy Institute, June 2003. [cit.2007-07-17]. Dostupné na http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=129. HUGO, G. J. (2004): International Labour Migration and Village Dynamics: A Study of Flores, East Nusa Tenggara, pp. 103-133 in T. R. Leinbach (ed.), The Indonesian Rural Economy: Mobility, Work and Enterprise, Institute of South East Asian Studies, Singapore. HUGO, G. J. (2009): Best Practice in Temporary Labour Migration for Development: A Perspective from Asia and the Pacific, International Migration, accepted for publication on 9 March 2009. ýeský pĜeklad na http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2192266 IOM (2010): World Migration Report 2010. http://www.iom.int/jahia/Jahia/world-migration-report-2010. KAPUR, D. (2010): University Press.

Dostupné

na:

Diaspora, Democracy and Development, Princeton

KLANARONG, N. (2003): Female International Labour Migration from Southern Thailand. Unpublished PhD Thesis, Population and Human Resources, Department of Geographical and Environmental Studies, University of Adelaide MAHROUM, S. (2000): Scientific mobility. An Agent of Scientific Expansion and Institutional Empowerment, Science Communication. 21: 368:378. MAHROUM ,S. (2001): Highly skilled globetrotters: the international migration of human capital. In: Innovative People: Mobility of Skilled Personnel in National Innovation Systems. Paris: Organisation for Economic Co-operation and Development: 168-185. NAIR, P. R. (1999): Return of Overseas Contract Workers and their Rehabilitation and Development in Kerala (India): A Critical Account of Policies, Performance and Prospects. International Migration, Vol. 37, No. 1 (1999): 209-242.

89


22.8.2011 12:34:48

NEWLAND, K. - AGUNIAS,D.R. - TERRAZOR, A. (2008): Learning by Doing: Experiences of Circular Migration, Insight NYARKO, YAW (2011): The Returns to the brain drain and brain circulation in sub-Saharan Africa: Some computations using data from Ghana (http://www.nber.org/papers/w16813); NBER Working Paper 16813 RATHA, D. (2003): Worker’s Remittances: An important and stable source of external Finance. In: Global Development Finance 2003: Striving for Stability in Development Finance. Washington, DC: The World Bank, 2003. pp. 157-175. ISBN 0-8213-5429-9 RUHS, M. - MARTIN, P. (2008): Numbers vs Rights: Trade-Offs and Guest Worker Programs, International Migration Review, 42, 1: 249-265. SAXENIAN, A. (2005): From brain drain to brain circulation: Transnational communities and regional upgrading in India and China. Studies in Comparative International Development, Vol. 40, no. 2, pp. 35-61. SCHIFF, M. (2006): Brain grain: Claims about its size and impact on welfare and growth are greatly exaggerated. In International migration, remittances and brain drain. New York: Palgrave Macmillan, pp. 201-225. STOJANOV, R.; NOVOSÁK, J. (2008): Migrace místo pomoci? Remitence a cirkulace mozkĤ jako nástroje rozvoje. Mezinárodní vztahy, Vol. 43, No. 1, str. 38-77. ISSN 0323-1844 VERTOVEC, S. (2004): Migrant Transnationalism and Modes of Transformation, International Migration Review, 38, 3: 970-1001. VINOKUR, A. (2006): Brain migration revisited. Globalisation, Societies and Education, Vol. 4, no. 1, pp. 7-24. ZELINSKY, W. (1971): The Hypothesis of the Mobility Transition, The Geographical Review, LXI, 2: 219-249. WICKRAMASEKARA, P. (2011): Circular Migration: A Triple Win or a Dead End; The Global Union Research Network (GURN)

90


22.8.2011 12:34:48

5. PĜípadová studie I. – Moldavsko: migrace a rozvoj v nejchudší zemi Evropy. Problematika opuštČných dČtí v dĤsledku migrace. Marie ěíhová, Jan ýerník

Následující pĜípadová studie se zabývá Moldavskem z hlediska problematiky jak migrace, tak i rozvoje, které se vzájemnČ prolínají. Na této nejchudší zemi Evropy se ukazuje, jak rozvojové politiky musí brát do úvahy migraþní situaci v dané zemi a na druhou stranu jak migrace mĤže být pĜínosná pro rozvoj. Speciální pozornost je vČnována problematice opuštČných dČtí v dĤsledku migrace z Moldavska, a to i v kontextu þeské Zahraniþní rozvojové spolupráce.

5.1. Situace v Moldavsku z hlediska migrace a rozvoje

Ekonomická a sociální situace Moldavska je poznamenána dlouhodobým úpadkem prĤmyslové výroby, nezamČstnaností a odchodem znaþné þásti práceschopného obyvatelstva do ciziny. Podle indexu lidského rozvoje OSN (UN Human Development Index - HDI) (UNDP 2010), používaného pro mČĜení sociální prosperity v hodnoceních Rozvojového programu OSN (UNDP), je Moldavsko na 99. místČ ze 169 zemí. Moldavsko je tak nejchudší zemí Evropy (MZV 2010). Moldavsko je zároveĖ zemí emigraþní, pĜiþemž vystČhovalectví má v posledních letech již trvalý charakter. Podle oficiálních statistik Ministerstva ekonomiky a obchodu a Národního statistického úĜadu pracuje v zahraniþí asi 350 000 MoldavanĤ z celkového poþtu 4,1 miliónu obþanĤ Moldavska, což je 25% obyvatelstva v produktivním vČku. NČkteré výzkumy naznaþují, že pobyt tČchto moldavských obþanĤ žijících v zahraniþí se stává pobytem trvalým (IOM 2008a: 6).42 Jedná se pĜitom právČ o obyvatelstvo v produktivním vČku. IOM 42

PrĤzkum domácností IOM z let 2006 - 2008 naznaþuje, že až sto tisíc lidí opustilo natrvalo Moldavsko od roku 2006, z þehož pĜibližnČ 60 tisíc lidí byli þlenové celých

91


22.8.2011 12:34:48

v Moldavsku pĜitom varuje, že právČ trvalá migrace je pro Moldavsko potenciálnČ nejnebezpeþnČjší, a to právČ kvĤli svému trvalému charakteru a postupnému ztrácení kontaktu tČchto migrantĤ s domovskou zemí. Nedostatek pracovních pĜíležitostí a neschopnost uplatnit se na místním trhu práce zpĤsobuje, že znaþné poþty MoldavanĤ odchází za prací do zahraniþí. Moldavsko trpí obdobným problémem jako mnoho zemí v období transformace, kdy se potĜeby na trhu práce rychle mČní vlivem ekonomických trendĤ. V dĤsledku toho nejsou v nabídce lidských zdrojĤ náležitČ zastoupeni kvalifikovaní pracovníci. Navíc školský systém reaguje na ekonomické zmČny opoždČnČ a chybí mu zdroje na úpravy vzdČlávacího systému, který by pružnČ reagoval na potĜeby trhu práce. Podle moldavské vlády je toto zpĤsobeno i neefektivní distribucí veĜejných financí ve vzdČlávání, která funguje ještČ na principech vybudovaných v dobách SovČtského svazu. Nedostateþné je odborné formální vzdČlávání vþetnČ rĤzných dalších programĤ zvyšování kvalifikace, které by umožnily vyplnit poptávku na trhu práce a podpoĜit ekonomickou sobČstaþnost nezamČstnaných. Zpráva ke stĜednČdobým prioritám rozvoje v Moldavsku dále uvádí, že pracovní síla je velice rigidní a že migrace je þasto preferovanou volbou pĜed rekvalifikací (Government of Moldova 2010). Dalším faktorem pĜispívajícím dnes ke špatné situaci byla a je souþasná ekonomická krize, která vedla v Moldavsku ke zhoršení stavu chudoby a lidského rozvoje, a to zejména ve venkovských oblastech. Je nutné zmínit, že celá tĜetina nezamČstnaných je ve vČkové kategorii do 29 let. Tento fakt je dĤsledkem omezených pracovních pĜíležitostí, ale také nekompatibility dosaženého vzdČlávání a odbornosti s možnostmi nabízenými na trhu práce. ObdobnČ jako v dalších státech procházejících transformací þelí i Moldavsko problému, že mnoho mladých lidí studuje na vysokých školách namísto odborného vzdČlávání, které by vedlo k vČtší uplatnitelnosti na trhu práce. Migrace z Moldavska má i závažné sociální dopady, a to zejména na zvyšující se poþty dČtí, které zĤstávají bez odpovídající péþe, zatímco rodiþe odjíždí za prací do zahraniþí, nČkdy natrvalo. Obdobným sociálním problémem je i opouštČní starých lidí, kteĜí zĤstávají bez pomoci svých rodin. Pracovní migranti, a to jak ženy, tak i muži, se stávají þasto obČĢmi obchodování s lidmi, vþetnČ nucené práce a vykoĜisĢování. Pracovníci se v zahraniþí uplatĖují na nízko kvalifikovaných pozicích, na kterých nezhodnocují svoji dosaženou kvalifikaci. rodin, které odešly z Moldavska.

92


22.8.2011 12:34:48

Velkým tématem v Moldavsku jsou také remitence, tj. zjednodušenČ osobní finanþní prostĜedky zasílané pracovními migranty zpČt do svého domovského státu rodinným pĜíslušníkĤm. Moldavsko je jednou ze zemí s nejvyšším pomČrem pĜíjmu z remitencí vĤþi hrubému domácímu produktu. V roce 2008 tento podíl pĜedstavoval 31% (Ghosh 2011), což bylo jedno z nejvyšších procent na svČtČ. Podle moldavské Národní banky poslali v roce 2008 Moldavané ze zahraniþí 1,65 miliard USD zpČt do Moldavska, a to prostĜednictvím oficiálních kanálĤ. Celkový objem remitencí, i mimo oficiální kanály, je pak odhadován na 2 miliardy USD (Ghosh 2011). Podle IOM studie z roku 2008 a 2009 pĜes 30% obyvatel Moldavska žije v rodinách, které jsou pĜíjemci remitencí. VČtšina z tČchto finanþních tokĤ je využívána na pokrytí základních domácích potĜeb, koupi zboží dlouhodobé spotĜeby, zaplacení nákladĤ na bydlení, splátky dluhĤ apod. Velké množství migrantĤ stále využívá neformálních cest k pĜevodu remitencí. Tato situace je dĤsledkem nízké finanþní gramotnosti a nedostatku informací (IOM 2008a). Remitence v Moldavsku tak na jednu stranu podporují produktivitu a ekonomický rozvoj v zemi, snižují chudobu, ale na druhou stranu vytváĜejí závislost rodin na remitencích, zvyšují nerovnosti a mohou podpoĜit i další migraci aj. (IOM 2008a). Jedná se tedy o problematiku, která je z hlediska rozvoje i migrace charakteristická komplexitou svých podmínČností i dopadĤ. Navíc, remitence do Moldavska nemusí plynout trvale, ale mohou klesat a ustávat tak, jak se Moldavané v zahraniþí zaþnou natrvalo usazovat a zaþnou investovat ve své hostitelské zemi. V úvahu je rovnČž tĜeba vzít poþetnou diasporu žijící trvale v zahraniþí a snažit se využít efektivnČ její potenciál pro rozvoj Moldavska. Vláda však zatím nemá dostateþnČ vybudované kontakty na diasporu žijící dlouhodobČ nebo trvale v zahraniþí. Aþkoliv je udržování kontaktĤ s diasporou jednou z hlavních priorit vlády, nemČly státní instituce dlouho kapacity k efektivnímu managementu aktivit s diasporou, udržování vztahĤ a propagaci možností jejího angažování se pro rozvoj Moldavska. V poslední dobČ však vláda podnikla konkrétní kroky k navázání kontaktĤ s moldavskou diasporou v zahraniþí, a to prostĜednictvím konzulárních úĜadĤ v zahraniþí (Government of Moldova 2008a). V záĜí 2008 pĜijala moldavská vláda Národní návratový akþní plán, který má podpoĜit návraty a reintegraci moldavských migrantĤ. Aktivity zahrnují jak podporu vazeb s moldavskými obþany v zahraniþí, tak i garanci speciálních reintegraþních služeb navracejícím se migrantĤm. Dále pak plán poþítá se zajištČním pĜístupu k mailovým a telekomunikaþním službám pracovních

93


22.8.2011 12:34:48

migrantĤ a s podporou toku remitencí do národní ekonomiky prostĜednictvím podpory pĜíležitostí investovat do podnikání v Moldavsku a poskytováním asistence a konzultací v oblasti Ĝízení vlastního podnikání. IOM KišinČv dlouhodobČ a efektivnČ spolupracuje s Ministerstvem ekonomiky a obchodu (MET) a Národní agenturou zamČstnanosti (NEA), která je souþástí Ministerstva. IOM v Moldavsku podpoĜila založení Národní reintegraþní sítČ, která poskytuje komplex reintegraþních služeb navracejícím se migrantĤm, vþetnČ tČch, kteĜí se vrací v rámci programu Asistovaných dobrovolných návratĤ a reintegrací (AVRR)43. Reintegraþní služby jsou poskytované na lokální úrovni prostĜednictvím lokálních poboþek Národní agentury zamČstnanosti, zatímco program je spravován a monitorován IOM KišinČv a Národním reintegraþním koordinátorem v uvedené agentuĜe. PĜes uvedené snahy však migrace zĤstane atraktivní pĜíležitostí pro mnoho MoldavanĤ, dokud její výhody budou pĜevažovat nad možnostmi nabízenými v Moldavsku. Jedinou možností jak omezit tlaky k trvalé pracovní emigraci je vytvoĜení dostateþného ekonomického a sociálního zázemí v zemi. Poskytování pĜíležitostí k zamČstnání a podnikání jak vracející se populaci ze zahraniþí, tak i místnímu obyvatelstvu, mĤže pomoci zamezit migraci a dalším následným sociálním dopadĤm. Podpora udržitelnosti pracovních pĜíležitostí s odpovídající sociální péþí a vzdČláváním tak mĤže pomoci zvrátit souþasné trendy. Z výše uvedených dĤvodĤ doporuþuje IOM v Moldavsku financovat aktivity, které podpoĜí potenciální pĜínosy migrace a zároveĖ omezí její neblahé sociální

43

Program Asistovaných dobrovolných návratĤ a reintegrací („Assisted Voluntary Return and Reintegration Program - AVRR) je celosvČtový program IOM, prostĜednictvím kterého IOM vrací a reintegruje migranty, kteĜí nemohou nebo nechtČjí zĤstat v hostitelské zemi a chtČjí se dobrovolnČ vrátit do své zemČ pĤvodu. Pro migranty, kteĜí se potĜebují vrátit domĤ, ale nemají dostateþné finanþní prostĜedky jsou programy AVRR þasto jedinou možností jak Ĝešit svou situaci. Beneficienty AVRR programĤ jsou lidé, kteĜí dostali zamítavé stanovisko ke své žádosti o azyl nebo jim pravdČpodobnČ bude zamítnuta, nebo sami tuto žádost stáhli. Dále jsou pak klienty programu neregulérní migranti, uvíznuvší migranti, obČti obchodování s lidmi a další zranitelné skupiny vþetnČ nedoprovázených dČtí („unaccompanied minors – UAMs“), starší lidé nebo ti, kteĜí mají speciální zdravotní potĜeby.

94


22.8.2011 12:34:48

dĤsledky. Jsou to zejména podpora reintegrace na pracovní trh pĜedevším mladých nezamČstnaných MoldavanĤ, navrátilcĤ; speciální programy pro podporu zranitelných skupin obyvatelstva, které zamezí odlivu další produktivní síly do zahraniþí a rozvratu rodin. Nezbytná je podpora provázání udržitelné integrace na trhu práce se sociálním a odbornČ vzdČlávacím systémem. DĤležitým tématem je lepší propojení systému vzdČlávání s potĜebami trhu práce tak, aby mladí absolventi škol mohli nalézt uplatnČní v moldavské ekonomice. Cílem opatĜení je prevence sociálnČ patologických jevĤ, jako je zvyšující se poþet opuštČných dČtí v Moldavsku a podpora starých lidí zĤstávajících bez podpory rodin. KromČ rozvoje lidských zdrojĤ je významným tématem také rozvoj kapacit v oblasti prevence a péþe o obČti obchodování s lidmi a nucené práce. Preventivní opatĜení zacílená na mladistvé a mladé potenciální migranty by mČla být nedílnou souþástí sociálních programĤ moldavské vlády, samospráv i neziskových organizací (IOM 2010b).

5.2. Program þeské Zahraniþní rozvojové spolupráce (ZRS) a Moldavsko

Moldavsko patĜí v souladu s Koncepcí zahraniþní rozvojové spolupráce mezi prioritní partnerské zemČ ýeské republiky s programem spolupráce. ýeská republika v Moldavsku financuje dlouhodobČ projekty zahraniþní rozvojové pomoci již od roku 2001 (projekty Ministerstva vnitra na podporu informovanosti migrantĤ a prevenci neregulérní migrace). Podle Ministerstva zahraniþních vČcí se ýeská republika snaží pĜispívat k budování kapacit partnerských zemí v oblasti migraþního managementu, tak i k Ĝešení negativních dopadĤ migrace. Specifické projekty i dílþí podpĤrné aktivity probíhají v tzv. programových zemí þeské rozvojové spolupráce, zejména v Moldavsku a Mongolsku, ale také v zemích Východního partnerství (napĜ. na UkrajinČ a v Gruzii). ýR podporuje vznik nových, udržitelných pracovních pĜíležitostí na venkovČ i ve mČstech (vþetnČ podpory lidí pĜesídlených, handicapovaných a sociálnČ marginalizovaných), pĜispívá k rozvoji státní správy a sociálních systémĤ daných zemí, vþetnČ jejich migraþní architektury, rozvíjí studijní i zájmové možnosti dČtí a mladých lidí, jejichž rodiþe odešli za prací do zahraniþí. I po transformaci systému rozvojové spolupráce v letech 2007 - 2010 a jeho sjednocení pod Ministerstvo zahraniþních vČcí zĤstaly v gesci Ministerstva vnitra rozvojové projekty orientované specificky na migraci (MZV 2011).

95


22.8.2011 12:34:48

V roce 2011 byl vytvoĜen nový Program rozvojové spolupráce na období 2011 2017 mezi ýeskou a Moldavskou republikou. Na základČ tohoto programu se rozvojová spolupráce v následujícím období soustĜedí pĜedevším na sektor vzdČlávání, sektor zásobování vodou a sanitace, sektor státní správy a obþanské spoleþnosti, sektor ostatní sociální infrastruktury a služeb, sektor zemČdČlství, lesnictví a rybolovu a sektor všeobecné ochrany životního prostĜedí (MZV 2010). Z hlediska migrace a rozvoje se pak soustĜedí pĜedevším na omezování neblahých vlivĤ migrace na rozvoj a omezování sociálních dopadĤ emigrace z Moldavska. V konkrétních projektových aktivitách se však ýeská republika neomezuje pouze na dopady migrace na rozvoj Moldavska. Ministerstvo vnitra ýR (Odbor azylové a migraþní politiky) financovalo napĜíklad v letech 2009 - 2010 aktivity IOM Praha a IOM KišinČv zamČĜené na návraty moldavských obþanĤ, které byly propojené s cílenými reintegraþními individuálními plány. V rámci tohoto projektu vznikly i tištČné informaþní materiály k remitencím, konkrétnČ k finanþnČ nejvýhodnČjším zpĤsobĤm zasílání penČz rodinám do Moldavska, možnostem ukládání penČz na bankovní úþty v Moldavsku, možnostem úvČrĤ poskytovaných moldavskými bankami, apod. Projekt navazoval na výzkumy IOM KišinČv v oblasti remitencí. Jednou z aktivit IOM v rámci tohoto projektu byla i spolupráce s moldavskou diasporou v ýeské republice. Další dlouhodobá aktivita IOM Praha a IOM KišinČv financovaná OAMP MVýR v rámci ZRS se vČnovala posilování reintegraþních mechanismĤ moldavské Národní agentury zamČstnanosti (ANOFM) formou výmČny zkušeností s þeským MPSV, úĜady práce, ale i formou nákupu vybavení informaþních technologií44 pro lepší propojenost zamČstnavatelĤ a uchazeþĤ o zamČstnání na moldavském trhu práce. Tyto aktivity byly financované v rámci nČkolika projektĤ od roku 2008 do roku 2010 a tvoĜily jakýsi pomyslný vrchol projektĤ ZRS financovaných ministerstvem vnitra v Moldavsku. Tyto aktivity financované MVýR, aþ pod hlaviþkou budování migraþních kapacit, resp. prevence nelegální migrace, byly tzv. migraþnČ rozvojové, protože reagovaly jak na migraþní situaci v zemi (z hlediska navrátilcĤ, ale i populace 44

Bylo zakoupeno technické Ĝešení pro mailový server agentury ANOFM a jeho ochranu, který umožní lepší online propojenost mezi agenturou, zamČstnavateli a uchazeþi o zamČstnání a pracovních nabídek.

96


22.8.2011 12:34:48

ohrožené migrací), tak mČly i rozvojový potenciál z hlediska budování kapacit státu v oblasti zamČstnanosti, remitencí a kontaktĤ s diasporou. Po dobu þtyĜ let MVýR také financovalo projekty IOM pro opuštČné dČti, jejichž rodiþe migrovali za prací a jejich dČti zĤstaly buć samy, nebo v péþi prarodiþĤ (projekty v letech 2003 a 2005 - 2007). StejnČ tak Charita ýeská republika v Moldavsku realizuje þeskou vládou financované projekty zabývající se opuštČnými dČtmi. Sociální péþi o opuštČné dČti je vČnována ve výše uvedeném Programu ZRS pro Moldavsko pomČrnČ velká pozornost, stejnČ tak jako dalším instrumentĤm napomáhajícím bojovat proti neblahým dĤsledkĤm nebo pĜíþinám migrace (podpora rozvoje trhu práce, tvorba pracovních míst, zejména na venkovČ, zlepšení vazby mezi vzdČláváním a potĜebami trhu práce, podpora sociálnČ vylouþených a obtížnČ umístitelných skupin na trhu práce aj.). ýeská republika je jakožto donorský stát v Moldavsku pomČrnČ význaþná z hlediska objemu finanþních prostĜedkĤ. PozitivnČ vnímána je kontinuita pomoci Moldavsku zejména v posledních 10 letech. Potenciál ýeské republiky a jejích projektĤ v Moldavsku je však mnohem vČtší, než je oficiálnČ uvádČno.

5.3. Partnerství pro mobilitu pro Moldavsko

Partnerství pro mobilitu je jakýsi zastĜešující výraz pro celkový politický rámec se zámČrem rozvinout vyrovnané partnerství se tĜetími zemČmi, pĜizpĤsobené specifickým potĜebám na trhu práce v EU þlenských zemích45. Koncept mobility je pak jedním z klíþových migraþních strategií EU. Dle þeského Ministerstva vnitra lze spolupráci se tĜetími zemČmi v oblasti migrace a rozvoje velmi úspČšnČ rozvíjet právČ v rámci Partnerství pro mobilitu, které jako jeden z nástrojĤ Globálního pĜístupu k migraci (tzv. „Global Approach to Migration – GAM“) tuto problematiku zahrnuje. V souvislosti s Partnerstvím pro mobilitu s Moldavskem se Ministerstvo vnitra podílí na projektech zamČĜených na 45

Mezi Moldavskem a EU byla podepsána Spoleþná deklarace k Partnerství pro mobilitu v þervnu 2008. Celkový rámec obsahuje prvky oboustranného zájmu jak pro Moldavsko, tak i pro EU a spoþívá zejména v podpoĜe legální migrace, boji proti neregulérní migraci, využití migrace pro rozvoj a cirkulární migrace.

97


22.8.2011 12:34:48

pracovní migraci v rámci širšího partnerství státĤ pĤsobících v této tématice v Moldavsku.46 (Rozhovor 1) V rámci tohoto partnerství se státy EU navzájem informují a koordinují aktivity v Moldavsku a ve spolupráci s moldavskou vládou se tak snáze identifikují oblasti, které nebyly doposud pokryty žádným financováním, a které jsou potĜebné. Do partnerství pro mobilitu jsou zahrnuty jak projekty financované Evropskou komisí s kofinancováním národními státy, tak i projekty jednotlivých vlád. Obsahová škála programĤ je velmi široká: jedná se o monitoring migraþních tokĤ, konsolidaci národních migraþních systémĤ, informace o legální migraci, asistenci navracejícím se migrantĤm, pracovnČ migraþní programy, konsolidaci diaspory pro rozvoj, sociální ochranu migrantĤ a jejich rodin, rozvoj moldavského trhu práce, víza a readmise, spolupráci na hraniþním managementu, kontrole cestovních dokladĤ, boji proti neregulérní migrace a obchodování s lidmi. Na projektech se podílí Evropská komise, jednotlivé vlády, moldavská vláda, mezinárodní organizace (Mezinárodní organizace pro migraci - IOM, Program pro rozvoj Organizace spojených národĤ - UNDP, Mezinárodní organizace práce - ILO, švédská VeĜejná služba zamČstnanosti - SPES aj.), neziskoví partneĜi i akademické instituce. Dle vyjádĜení OAMP MVýR bylo partnerství pro mobilitu s Moldavskem “pilotním využitím tohoto nástroje Evropské unie v rámci Globálního pĜístupu k migraci a i proto si jeho plné uvedení do praxe vyžádalo témČĜ dva roky. Svou roli sehrály i volby v Moldavsku v roce 2009, které znamenaly velké zmČny ve státní správČ.” Expertka ministerstva vnitra ýR dále shrnuje, že se “s nynČjším þasovým odstupem dá Ĝíci, že Partnerství pro mobilitu pĜispČlo ke koordinaci jak uvnitĜ moldavské státní správy, tak uvnitĜ jednotlivých þlenských státĤ a v neposlední ĜadČ i mezi þlenskými státy. RovnČž Evropská komise jako jeden z hlavních donorĤ rozvojové spolupráce v Moldavsku pĜijala vyšší míru zodpovČdnosti za efektivní využívání investovaných prostĜedkĤ a nezĜídka podmiĖuje své kontrakty spoluprací jednotlivých aktérĤ mezi sebou.” Díky tomuto rámcovému partnerství tak došlo k zásadní mobilizaci informaþních kanálĤ (napĜ. vznik Meziresortní migraþní komise v Moldavsku, pravidelná 46

KromČ Moldavska se MVýR angažuje také v Gruzii, kde MV ýR vede tĜíletou cílenou iniciativu EK zamČĜenou na podporu reintegraþních kapacit zemČ. V jejím rámci bylo na jaĜe 2011 otevĜeno mobilitní centrum EU nabízející reintegraþní služby i asistenci migrantĤm pĜed jejich odjezdem z Gruzie do EU.

98


22.8.2011 12:34:48

setkávání zainteresovaných þlenských státĤ jak v Bruselu tak v KišinČvČ, vznik meziresortní pracovní skupiny v ýR k partnerství mobility), které omezují duplicity a napomáhají úþelnČjšímu využívání poskytovaných prostĜedkĤ. Je však pĜíliš brzy na hodnocení, do jaké míry tento nástroj pomĤže rozvoji této stále nejchudší evropské zemČ.

5.4. Problematika opuštČných dČtí v dĤsledku migrace v Moldavsku

Problematika opuštČných dČtí v dĤsledku migrace v Moldavsku je jednou z palþivých sociálních otázek pĜímo souvisejících s ohromnou vlnou pracovní migrace z Moldavska. Je jednou z problematik, které se v Moldavsku Ĝeší v rámci propojování témat migrace a rozvoje. V kvČtnu 2009 žilo v moldavských internátních školách, které jsou obdobou þeských dČtských domovĤ 8 042 dČtí (UNICEF 2009: 98). Množství dČtí v internátních školách se v posledních letech zvýšilo v dĤsledku špatných sociálních pomČrĤ mnoha rodin a obecnČ chudoby urþitých vrstev moldavské spoleþnosti. Další pĜíþinou existujícího neblahého stavu je i znaþná míra migrace rodiþĤ za prací do zahraniþí. NČkteĜí z rodiþĤ, zejména žen, se pak v dĤsledku obchodování s lidmi již nikdy pro dČti nevrátí. Otcové zase þasto ztrácí v zahraniþí zájem o to, aby se finanþnČ starali o svou pĤvodní rodinu, takže mnoho dČtí v dĤsledku migrace osiĜí. Poþty dČtí v tČchto internátních typech škol jsou však jen vrcholem ledovce, protože ve vČtšinČ pĜípadĤ žijí dČti migrujících rodiþĤ v neúplných rodinách, nebo u svých prarodiþĤ. Podle odhadĤ a prĤzkumu UNICEF a UNDP z roku 2006 mČlo pĜibližnČ 150 až 170 tisíc dČtí v Moldavsku jednoho nebo oba rodiþe pracující v zahraniþí. Z tČchto dČtí žije 20 procent v domácnostech bez podpory dospČlých. Ve 14% rodin, z nichž odešla za prací matka, se o dČti nikdo nestará. Z toho 10% dČtí žijících v institucích jsou dČti rodiþĤ, kteĜí odešli za prací. PĜitom ménČ než 6% dČtí, jejichž rodiþe pracují v zahraniþí, je evidováno na pĜíslušných úĜadech a využívá jakýkoli druh služeb státní péþe, tj. má poruþníka nebo je umístČno v institucích. Zbytek dČtí stojí mimo státní systém – žijí s pĜíbuznými nebo staršími þleny rodiny, žijí samy nebo v domácnostech, kde je „hlavou rodiny“ také dítČ (UNICEF, UNDP 2006).

99


22.8.2011 12:34:49

DČti v internátních školách jsou zároveĖ velice zranitelnou skupinou z hlediska jejich vlastní migrace v dĤsledku nízkých schopností integrace na trh práce a do spoleþnosti. Dle studie UNDP vyrĤstalo v roce 2005 až 10% moldavských obČtí obchodu s lidmi v institucionální péþi jako jsou právČ internátní školy (UNDP 2005). Nezletilí, kteĜí dostudují tento typ škol, jsou tedy desetkrát náchylnČjší k tomu, aby skonþili jako obČti obchodu s lidmi, v porovnání s dČtmi, které vyrĤstají v normálním rodinném prostĜedí. Podmínky v tČchto zaĜízeních o kapacitČ až nČkolik set dČtí v jednom komplexu jsou þasto velmi špatné, školám chybí prostĜedky na základní hygienické potĜeby pro dČti a základní opravy ubytovacích a sociálních prostor. Mezinárodní organizace pĤsobící v Moldavsku jako je IOM, La Strada a další proto vČnují zvýšenou pozornost prevenci obchodování s lidmi u této zranitelné skupiny. Došlo k zapojení dobrovolnické sítČ IOM KišinČv v internátních školách a v tČchto institucích byla zorganizována série diskuzí a informativních semináĜĤ o migraci a rizicích migrace. Použité výukové materiály byly odpovídající vČku studentĤ, takže bylo hojnČ využíváno audiovizuálních prostĜedkĤ – CD verze úspČšné divadelní hry “Abandoned People” (v pĜekladu „OpuštČní lidé“), MTV film “Exit” apod.

5.4.1. ýeské projekty podporující opuštČné dČti v dĤsledku migrace v Moldavsku

Projekt IOM „Pomoc pĜi stabilizaci potenciálních migrantĤ a prevence neregulérní migrace nezletilých – Moldávie“ 2003, 2005 - 2007

V roce 2007 ukonþila IOM Praha dva tĜíleté projekty v Arménii a v Moldavsku, které byly financovány OAMP MVýR z prostĜedkĤ Zahraniþní rozvojové spolupráce. Cílem obou projektĤ bylo snížení neregulérní migrace pomocí podpory ekonomické integrace a vytváĜením pracovních pĜíležitostí pro sociálnČ slabé studenty, kteĜí ukonþují arménské a moldavské internátní školy. V Moldavsku navazoval projekt na pilotní aktivity realizované v roce 2003 a zamČĜoval se na odborné kurzy šití, tkalcovství a tradiþní rukodČlné výroby, ale také na poþítaþové kurzy. V roce 2007 prošlo odbornou výukou 304 žákĤ z 10

100


22.8.2011 12:34:49

vybraných partnerských internátních škol z celého Moldavska a pĜes 500 sociálnČ nejslabších studentĤ obdrželo materiální pomoc. Studenti vyšších roþníkĤ procházeli každým rokem marketingovým školením, které bylo vedeno pĜímo zamČstnanci místních a národních úĜadĤ práce. Tato školení se zamČĜovala na znalosti lokálního trhu práce, psaní životopisu, hledání si zamČstnání, techniky vedení interview se zamČstnavatelem a jiné praktické dovednosti. V moldavské škole v Leova byl mimo jiné proto otevĜen poþítaþový klub, do kterého chodí kromČ žákĤ internátu také místní školáci. Díky projektu byla posílena i kapacita internátních škol a udržitelnost odborné výuky. Vyrobené výrobky þi poskytnuté služby by mČly pĜinášet školám nezbytné finanþní prostĜedky na zakoupení surovin a materiálu i v dalších letech po skonþení vlastního projektu.

Projekty Charity ýeská republika

Na výše popsaný projekt realizovaný IOM volnČ navázal projekt „Podpora mimoškolních aktivit a integrace dČtí z internátních škol v Moldavsku I“ , v gesci MŠMT ýR uskuteþĖovaný Charitou ýR v letech 2007 a 2008. V roce 2008 byl soubČžnČ zahájený projekt „Podpora mimoškolních aktivit a integrace dČtí z internátních škol v Moldavsku II“ v gesci MZV ýR, který realizovala Charita ýR do konce roku 2010. Plánované vládní reformy residenþní péþe („deinstitucionalizace“) o dČti bez trvalé péþe rodiþĤ v Moldavsku již v roce 2007 pĜedpokládaly postupné rušení internátních škol a jejich nahrazení pČstounskou péþí. Cílem reforem bylo zavést moderní zpĤsoby sociální péþe a vzdČlávání a tím se zbavit nákladných a neefektivních internátních škol. Na tento plánovaný posun reagoval první i druhý projekt Charity ýR. PĜes všechny dosažené reformy v rámci ochrany dČtí, státní ústavy (internáty), zĤstávají pro široké okolí místem, kam lidé z venku mají jen omezený pĜístup. U zástupcĤ komunity tak vznikají stereotypy vĤþi dČtem z internátĤ (špatnČ se uþí, neumí se chovat atd.). Kontakt s ostatními dČtmi z obce je umožnČn jen díky volnoþasovým aktivitám, které sdružují obČ tyto skupiny, a které dČtem z ústavní péþe umožĖují, byĢ jen þásteþnČ, pravidelný kontakt s vnČjším svČtem. Projekt mČl podpoĜit (re)integraci chovancĤ internátních škol do bČžného prostĜedí

101


22.8.2011 12:34:49

místních komunit, pĜipravit absolventy tČchto škol pro samostatný život a pomoci pĜi výbČru budoucího povolání a vzdČlání. ÚstĜední aktivitou projektu bylo podobnČ jako u projektĤ IOM poĜádání volnoþasových aktivit zamČĜených na sport, rukodČlné kurzy, divadlo, základy poþítaþové gramotnosti apod. DČti navštČvovaly zájmové kroužky v nČkolika variantách jako napĜíklad o víkendu a v týdnu nebo ve školách þi mimo školy. Za dobu realizace prošlo kroužky pĜibližnČ 1500 dČtí v 8 lokalitách vþetnČ PodnČstĜí. V rámci pĜípravné fáze byla zpracovaná metodika, v rámci které byli vychovatelé a dobrovolníci novČ proškoleni. V prĤbČhu realizace projektu bylo proškoleno asi 118 uþitelĤ a vychovatelĤ a dalších pracovníkĤ vzdČlávacích institucí. Zorganizovaná školení umožnila úþastníkĤm získat nové znalosti nejen z širokého tématu práce s dČtmi a mládeží neformálními technikami vzdČlávání, ale dala jim i základy v psaní projektu. Úþastníci byli informováni o možných zdrojích financování projektu a zahájili drobný „fundraising“ na místní úrovni. Z praktického hlediska byli koordinátoĜi kroužkĤ vybaveni spoustou her, zajímavých cviþení a nejnovČjších metod práce s dČtmi. Letní tábor pro dČti a poĜádání školení sociálních dovedností (tzv. „life skills“) pro absolventy internátních škol byly dílþí aktivity projektu. Kurzy sociálních dovedností a profesní orientace urþené pro žáky 8. a 9. tĜíd mČly za cíl nauþit je, jak obstát pĜi výbČrovém Ĝízení, jak sepsat motivaþní dopis - životopis, jak vystupovat na veĜejnosti a bojovat o svá práva. VČtšinu aktivit zajišĢovala partnerská organizace Child Rights Information Center (CIDDC) a jejich síĢ dobrovolnických center. Na aktivitách zacílených na prevenci problémĤ spojených s neregulérní migrací se podílel IOM KišinČv. Myšlenka projektu a jeho zámČr a koncept byly v Moldavsku pomČrnČ nové a korespondovaly s vládní politikou deinstitucionalizace a sociální integrace dČtí z institucionálních zaĜízení.

Systémové opatĜení v oblasti opuštČných dČtí v Moldavsku

Projekty podporující problematiku opuštČných dČtí se v prĤbČhu let vyvíjely, a to vþetnČ rĤzných zdrojĤ financování. Jakýmsi systémovým završením þesko-

102


22.8.2011 12:34:49

moldavské spolupráce Ĝešení problémĤ dČtské rezidenþní péþe je v souþasnosti projekt „Podpora tvorby národní koncepce pro práci s opuštČnými dČtmi“ pĜipravený ýeskou rozvojovou agenturou (ýRA). Na tomto projektu se podílí Charita ýR jako hlavní realizátor za humanitární a rozvojový sektor, Státní universita v KišinČvČ za akademickou pĤdu, CIDDC za sociální sektor a IOM KišinČv jako migraþní agencie. Díky této široké spolupráci se daĜí dosáhnout efektivní výsledky na více úrovních. Projekt byl zahájený na konci roku 2010 a bude ukonþený na konci roku 2012. Projekt je tČsnČ napojený na reformní kroky moldavské vlády. Cíle projektu jsou stanovené v rámci národní strategie reformy residenþní péþe o dČti a jejího akþního plánu (Government of Moldova 2006). Další významný institucionální krok smČrem k efektivnímu Ĝešení problémĤ a potĜeb opuštČných dČtí a dalších ohrožených skupin je rozhodnutí moldavské vlády o vybudování integrovaného systému sociálních služeb (Government of Moldova 2008b), jehož souþástí budou sociální služby poskytované podle potĜeb komunit a jednotlivcĤ. Služby sociální pomoci budou poskytovány rĤzným sociálním skupinám vþetnČ opuštČných dČtí na základČ zmapovaných potĜeb. Systém bude fungovat pomocí modulĤ, urþených podle cílových skupin. ýeská republika pomáhá vybudovat modul sociální péþe o opuštČné dČti.47 Hlavním donorem budování systému integrované sociální péþe je SvČtová banka, která poskytuje informaþní technologie pro integrovanou sociální péþi. Projekt „Podpora tvorby národní koncepce pro práci s opuštČnými dČtmi“ je postavený na tĜech pilíĜích: a) Výzkum zahrnující zjištČní problémĤ, potĜeb a stávajících služeb pro opuštČné dČti, celonárodní census opuštČných dČtí, vypracování monitorovacího systému a metodiky hodnocení dat; b) komunikaþní kampaĖ zacílená na dČti, rodiþe, peþovatele o opuštČné dČti; c) budování kapacit institucí. PovČĜení pracovníci Ministerstva práce, sociální ochrany a rodiny budou vyškolení na udržování databáze a analýzu dat. ZámČrem projektu je veĜejnČ diskutovat o fenoménu opuštČných dČtí a docílit pozitivní systémové zmČny na úrovni veĜejné správy Moldavska. Budování kapacit Ministerstva práce, sociální ochrany a rodiny Moldavska je principiálním cílem projektu, který napomáhá splnit vlastní závazky moldavské vlády. 47

Cílová skupina zahrnuje opuštČné dČti i z jiných dĤvodĤ než emigrace rodiþĤ - jako napĜ. nemoci, úmrtí nebo uvČznČní rodiþĤ.

103


22.8.2011 12:34:49

Dalšími pĜínosy projektu bude vybudovaná databáze opuštČných dČtí vþetnČ metodologie sbČru dat, zaškolení sociálních pracovníkĤ na udržování databáze a analýzu dat; strategický dokument sociální péþe o opuštČné dČti a výstupy komunikaþní kampanČ. Dopady projektu „Podpora tvorby národní koncepce pro práci s opuštČnými dČtmi“ bude možné hodnotit nejdĜíve na konci roku 2012. NicménČ jistý pĜedpoklad udržitelnosti umožĖuje v realitČ tČsná spolupráce více aktérĤ na pĜípravČ projektu, na kterém se vedle ýRA úþastnila Státní univerzita v KišinČvČ, Ministerstvo práce, sociální ochrany a rodiny, IOM KišinČv a nezisková organizace Sociopolis.

ZávČr

Moldavsko je velice zajímavou zemí z pohledu intenzivního propojení problematiky migrace s rozvojovou problematikou. Jednotlivé problémy se vzájemnČ podmiĖují a prolínají. Migrace obyvatel je v Moldavsku všudypĜítomná a v mnoha ohledech determinuje Ĝadu aspektĤ moldavské spoleþnosti, od zdravotní péþe pĜes ekonomiku až po vzdČlávání. Z této skuteþnosti musí nutnČ vycházet tvorba politik šitých na míru souþasnému Moldavsku. V dĤsledku ekonomické a sociální situace v zemi odešla až þtvrtina populace v produktivním vČku za prací do zahraniþí. Tento fakt má velké sociální dopady na rodiny v Moldavsku, a to nejenom opuštČné dČti, ale i staré lidi, o které se nemá kdo starat48. Na druhou stranu plyne do moldavské ekonomiky velké množství remitencí, které aþkoliv putují þasto do spotĜebních výdajĤ, pĜináší ekonomický rozvoj a snižují chudobu. Moldavsko je jednou ze zemí, kde komplex problematiky migrace a rozvoje vyžaduje velmi koordinovaný pĜístup na mezinárodní i národní úrovni, tedy koordinaci aktivit Evropské unie, jednotlivých zainteresovaných vlád (aĢ už jako hostitelských státĤ moldavské migrace, nebo donorských státĤ), mezinárodních a nestátních organizací, ale i moldavské vlády a jednotlivých jejích resortĤ. Bez 48

Dva projekty ZRS CR zavádČjí v Moldavsku koncept domácí péþe pomocí tĜí pilotních provozĤ peþovatelských center (Cahul, Dorotskaia, KišinČv), vypracování standardĤ domácí péþe a školením peþovatelĤ. Klienti domácí péþe jsou senioĜi bez péþe pĜíbuzných.

104


22.8.2011 12:34:49

koherence politik by nebylo možné v Moldavsku efektivnČ a flexibilnČ reagovat na vznikající problémy. V kontextu þeské zahraniþní rozvojové politiky a realizovaných projektĤ v zemi byla moldavská vláda od poþátku velice pro-aktivním pĜíjemcem pomoci. Díky kontinuitČ þeských zahraniþnČ rozvojových projektĤ se také podaĜilo v mnoha oblastech migrace a rozvoje podpoĜit systematické zmČny, a to jak v oblasti migraþního managementu, zamČstnanosti, ale i problematiky opuštČných dČtí. Dosavadním vrcholem aktivit v migraþní oblasti v Moldavsku jsou projekty koordinované v rámci partnerství mobility Evropské unie. Koordinovaný pĜístup mĤže pĜinést výsledky pro tuto nejchudší zemi Evropy, které pozitivnČ ovlivní i rozvoj v Moldavsku.

Použité zdroje:

GHOSH, B. (2011). The Global Economic Crisis and Migration: Where Do We Go From Here? International Organization for Migration, 2011. IOM. (2008a): Labour Migration and Remittances in Moldova: Is the Boom Over? Trends and Preliminary Findings from the IOM-CBSAXA Panel Household Survey 2006-2008, International Organization for Migration, 2008. IOM. (2008b): Migration in Moldova: A Country Profile, International Organization for Migration, 2008. IOM. (2010a): Mainstreaming Migration into Development Planning. A handbook for policy-makers and practicioners. International Organization for Migration, 2010. IOM. (2010b): PĜipomínky IOM Praha v rámci FORS – ýeského fóra pro rozvojovou spolupráci k Programu ZRS ýR a Moldavska. Praha: ýeské fórum pro rozvojovou spolupráci. UNDP (2005): Trafficking in Human Beings in South Eastern Europe. 2004 – Focus on Prevention in: Albania, Bosnia and Herzegovina, Bulgaria, Croatia, The former Yugoslav Republic of Macedonia, Moldova, Romania, Serbia and

105


22.8.2011 12:34:49

Montenegro, The UN Administered Province of Kosovo. United Nations Development Program, 2005. UNICEF, UNDP (2006): Dopad migrace a remitencí na komunity, rodiny a dČti. PrĤzkum UNICEF-UNDP-CBS AXA Survey, 2006. UNDP (2010): Human Development Index. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en/statistics/hdi/ [cit. 2011-07-03] UNICEF (2009): Report on Child Protection System in Moldova. THE AMERICAN CHAMBER OF COMMERCE IN MOLDOVA (2011): The Impact of Emigration on Moldova’s Economy. Business Review. A publication of the American Chamber of Commerce in Moldova, 1st Edition. Dostupné z: [cit. 2011-07-03]

Dokumenty: GOVERNMENT OF MOLDOVA (2006): National Strategy on Reform of Residential Care System for Children 2007–12. GOVERNMENT OF MOLDOVA (2008a): Plán opatĜení ke stimulaci návratĤ moldavských pracovních migrantĤ ze zahraniþí, schválený Usnesením vlády þ. 1133 z 09.10.2008. GOVERNMENT OF MOLDOVA (2008b): National Programme on the Development of an integrated system of social services, 31.12.2008. GOVERNMENT OF MOLDOVA (2010): Rethink Moldova. Priorities for Medium Term Development. Report for the Consultative Group Meeting in Brussels, 24.3. 2010. MZV (2010): Program rozvojové spolupráce na období 2011-2017 mezi ýeskou a Moldavskou republikou.

106


22.8.2011 12:34:49

Rozhovory

Rozhovor 1. ZdenČk BČlonožník, OAMP MVýR, odborník na migraci a rozvoj. Vedla Marie ěíhová 29.6.2011.

Rozhovor 2. Jana Zacios, odbornice OAMP MVýR na partnerství pro mobilitu za ýeskou republiku. Vedla Marie ěíhová 16.5.2011.

Další zdroje

Ministerstvo zahraniþních vČcí, vyjádĜení k migraci a rozvoji ze dne 29.6.2011.

107


22.8.2011 12:34:49

6. PĜípadová studie: Program Migrace pro rozvoj v Africe (MIDA) Marie ěíhová

V tomto krátkém textu bude nastínČn program migrace pro rozvoj v Africe, který je založen na spolupráci s diasporou, návratech kvalifikovaných odborníkĤ a pĜenosu know-how, dovedností a zkušeností africkým zemím, které jsou zemČmi pĤvodu migrantĤ. Text vychází z materiálĤ IOM k tomuto programu. Program Migrace pro rozvoj (Migration for Development in Africa – MIDA) navazuje na dĜívČjší program IOM s názvem RQAN – návraty kvalifikovaných obþanĤ Afriky („Return of Qualified African Nationals“), v rámci kterého se vrátilo více než dva tisíce kvalifikovaných obþanĤ do þtyĜiceti jedna afrických zemí od roku 1983. Koncept programu MIDA, který navázal na RQAN, byl vyvinut IOM na konci 90. let 20. století a v roce 2001 zaþala realizace této nové fáze podpory rozvoje v Africe. Oba dva programy byly reakcí na odchod kvalifikovaných lidí z afrického kontinentu, aĢ už se jednalo o doktory, zdravotní sestry, uþitele, inženýry aj. Odhaduje se, že roþnČ opustí Afriku tisíce tČchto odborníkĤ s cílem zlepšit si své životní podmínky v zahraniþí, zvýšit si svou kvalifikaci, nebo i z dĤvodu nízké bezpeþnosti a špatné politické situace.49 V dĤsledku jsou pak v mnoha ekonomických sektorech afrických zemí najímáni zahraniþní odborníci, jejichž služby jsou finanþnČ velmi nároþné a africké ekonomiky se na nich stávají závislé. ZemČ afrického kontinentu totiž nejsou samy o sobČ atraktivními zemČmi pro pracovní migranty z jiných kontinentĤ. Uvedený problém se týká nejen státního, ale i soukromého sektoru, který je motorem ekonomiky (IOM 2004). MIDA je komplexní program zvyšování kapacit, jehož primárním cílem je pĜinést zpČt expertízu, know-how, dovednosti AfriþanĤ žijících v EvropČ nebo 49

Kolem 1 miliónu obþanĤ pĤvodem z Afriky žije v souþasnosti v USA, pĜes 1 milión žije v zemích Evropské unie. Z toho nejvíce ve Francii, Velké Británii, NČmecku, Itálii, Portugalsku (IOM 2004).

108


22.8.2011 12:34:49

severní Americe. Lidské zdroje pĜedstavují obrovský rozvojový potenciál, který je možné vrátit zpČt africkým zemím prostĜednictvím doþasných, dlouhodobých, nebo i virtuálních (prostĜednictvím internetu) návratĤ. V rámci programu MIDA jde nejenom o lidské zdroje, ale i možnou finanþní podporu diaspory svým zemím pĤvodu. Organizace africké jednoty program MIDA pĜijala v Lusace v roce 2001 na úrovni hlav státĤ Africké unie. Uznala tak potĜebu strategického rámce migraþní politiky v Africe. Deklarace vyzývá vlády k zaþlenČní migrace do národních a regionálních agend pro bezpeþnost, stabilitu, rozvoj a spolupráci. Státy se usnesly na podpoĜe takových podmínek ve svých zemích, aby byl zastaven tzv. „brain drain“ a naopak aby byly podporovány diaspory v investování ve svých zemích pĤvodu. SvĤj zájem o program MIDA projevily i mezinárodní organizace a vlády jednotlivých hostitelských státĤ. V roce 2006 zorganizovala belgická vláda spoleþnČ se SvČtovou bankou a IOM mezinárodní konferenci se zámČrem nastavit MIDA tak, aby státy, asociace migrantĤ a další aktéĜi mohli podporovat komplexnČji rozvoj v Africe. V souþasnosti je MIDA založena na širokém partnerství zejména s Organizací africké jednoty, Africkou rozvojovou bankou, mezinárodními organizacemi a dárcovskými státy. Programy MIDA fungují v rĤzných afrických zemích: Benin, Burkina Faso, Burundi, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Ghana, Guinea, Mali, Mauretánie, Maroko, Nigérie, Rwanda, Senegal, Sierra Leone, Somálsko, projekty byly realizované i v Tanzánii a UgandČ. Z hlediska þeské Zahraniþní rozvojové pomoci je zajímavá zejména Etiopie patĜící dlouhodobČ k prioritním zemím pomoci ýeské republiky. ZemČ se potýká s komplexem migraþních problémĤ a výzev, které jsou dĤležité z hlediska rozvojových projektĤ realizovaných v zemi. Velkým problémem je obchodování s lidmi, vþetnČ dČtí, a výzvami jsou i reintegrace obČtí – navrátilcĤ, zaþlenČní na trh práce a sociální zaþlenČní v rámci komunity a k tomu odpovídající programy budování kapacit státních struktur. V nČkterých státech byl pĜijat regionální postoj jako napĜíklad v oblasti Velkých jezer, kde se spojily vlády Burundi, Demokratické republiky Kongo a Rwandy. Donorským státem je zde zejména Belgie se svým programem rozvojové pomoci, která podporuje kapacity pĜibližnČ tĜiceti institucí v regionu pomocí expertĤ v rámci diaspory. Expertní podpora probíhá na základČ databáze

109


22.8.2011 12:34:49

vytvoĜených kontaktĤ a podporovaných projektĤ v oblasti zdraví, vzdČlávání a zemČdČlství. Od roku 2001 bylo zorganizováno více než þtyĜi sta krátkodobých výmČnných stáží expertĤ pĤvodem z Afriky do více než sto padesáti institucí. Do oblasti Velkých jezer se podaĜilo zorganizovat také trvalé návraty50, kdy odborníci vracející se zpČt do své zemČ pĤvodu dostali jednorázovou finanþní podporu k pĜesídlení a podporu jejich mČsíþního platu po dobu šesti mČsícĤ od návratu. Dále fungují virtuální návraty pĜedevším prostĜednictvím elearningových kurzĤ v univerzitním prostĜedí. V GhanČ a Senegalu bylo podpoĜeno dvanáct projektĤ, které napomohly rozvoji v obou zemích a vytvoĜily stovky pracovních pĜíležitostí doþasného, ale i trvalého charakteru pro místní populaci. V oblasti zdravotnictví pak v GhanČ využilo programu více než osm tisíc doktorĤ, zdravotnického personálu a studentĤ oboru medicíny. V této oblasti je velmi aktivní italská vláda a místní samospráva. Italské mČsto Modena a tamní ghanská diaspora uzavĜela partnerství s ghanským mČstem Gomoa Simbrofo, kde vznikla 250 akrĤ rozsáhlá farma pČstující ananasy. Tento model se þasto uvádí jako pĜíklad dobré praxe na komunitní úrovni v rámci migrace a rozvoje (IOM 2009b). V Somálsku se angažovalo v oblasti zdravotnického sektoru zase významnČ Finsko, které hostí pĜibližnČ deset tisíc obyvatel pĤvodnČ ze Somálska, polovina z nich už jsou finští obþané. V rámci této diaspory je velmi malá skupina asi dvou set zdravotnických odborníkĤ, kteĜí jsou nicménČ velice aktivní v pomoci své zemi pĤvodu (IOM 2009a). ObdobnČ jako Somálsko trpí i Ghana velkým problémem nedostatku kvalifikovaného zdravotnického personálu. KromČ jiných se zde výraznČ angažuje nizozemská vláda aktivitami podporujícími pravidelné cirkulární návraty zpČt do Ghany (IOM 2009b). Velmi zajímavou souþástí programu MIDA v Guinei je napĜíklad podpora místních žen s nízkými pĜíjmy formou drobného podnikání pomocí mikro kreditĤ a školení vedeného ženami z guinejské diaspory žijícími v jiných afrických zemích. V rámci projektu bylo podpoĜeno 56 podnikatelských plánĤ formou pĤjþky (IOM 2007). Program MIDA je založený na národních strategiích, sektorových akþních plánech, rozvojových indikátorech, Rozvojových cílech tisíciletí a národních programech realizovaných v kontextu bilaterální spolupráce. Nejprve jsou identifikovány potĜeby ve veĜejném a soukromém sektoru, a to z hlediska jak 50

Mezi lety 2005 a 2008 celkem 15 trvalých návratĤ.

110


22.8.2011 12:34:50

chybČjících lidských, tak finanþních zdrojĤ. Na základČ identifikovaných potĜeb jsou vytvoĜeny víceleté strategické plány pro rĤzné sektory. NáslednČ je zahájena registrace zainteresovaných zástupcĤ z diaspory žijících v zahraniþí. NapĜíklad v regionu Velkých jezer mČla MIDA v roce 2008 zaregistrovaných témČĜ 1 400 odborníkĤ pĤvodem z tohoto afrického regionu, v rámci programu v GhanČ to bylo 700 lidí v roce 2009 (IOM 2009b). Proto, aby byl program MIDA opravdu funkþní doporuþuje IOM integrovaný pĜístup k migraci, jehož základem je zaĜazení možných pozitivních pĜínosĤ migrace do rozvojových programĤ zemí. Jedná se zejména o vytvoĜení odborĤ ve státní správČ, které se budou systematicky vČnovat zahraniþním pracovníkĤm a integraci diaspory do národních plánĤ (IOM 2006). SouþasnČ je potĜeba, aby vlády afrických zemí samy iniciovaly rozvojové aktivity a cítily se za nČ zodpovČdné (tzv. „ownership“). IOM proto zaþala podporovat vznik kontaktních osob pro program MIDA v cílových institucích tak, aby existovala zodpovČdnost za realizované aktivity a jejich kontinuita (IOM 2009b). Smyslem rĤzných programĤ MIDA je vytvoĜení prostĜedí dĤvČry mezi zahraniþní diasporou a vládami zemí pĤvodu. Jedním z hlavních diskutovaných témat je vytvoĜení odpovídajících podmínek zamČstnání a profesního rozvoje v zemích pĤvodu tak, aby africké státy nepĜicházely o své odborníky. S tímto souvisí celá Ĝada dalších problémĤ, jako je mobilita pracovníkĤ (i v rámci širších regionĤ a sousedních zemí), možnosti zakládání soukromých podnikĤ a celková ekonomická a sociální politika (IOM 2006). IOM dosáhla pozitivních výsledkĤ v procesu spolupráce afrických odborníkĤ v zahraniþí s národními institucemi a ve zdrojových zemích. Jedním z nich je napĜíklad postupné uznání pozitivního vlivu migrantĤ žijících v zahraniþí na posilování kapacit zemí pĤvodu zejména v oblasti Velkých jezer, nebo posílení a vytvoĜení pozitivnČjších vazeb se zemČmi pĤvodu. Vznikly ovšem i vazby a výmČna zkušeností mezi rĤznými vzdČlávacími institucemi hostitelských zemí a zemí pĤvodu, jako napĜíklad se Svobodnou univerzitou v Bruselu a Lovani. DĤležitými jsou i vazby soukromého sektoru a podpora obchodu, jako napĜíklad soukromých spoleþností v Burundi a diasporou žijící v Belgii aj. (IOM 2006). Aþkoliv je proces získávání dĤvČry diaspory v instituce svých zemí pĤvodu velmi pozvolný a problematický, existuje již Ĝada dobrých pĜíkladĤ spolupráce. StejnČ tak navazování spolupráce s diasporou probíhá spíše na úrovni soukromých þi þásteþnČ soukromých struktur jako jsou obchodní komory apod.

111


22.8.2011 12:34:50

Téma migrace by se potĜebovalo dostat v afrických zemích mnohem více do povČdomí rĤzných ministerstev tak, aby potenciál migrace a migrantĤ bylo možné ještČ efektivnČji využít (IOM 2006).

Použité zdroje:

IOM (2004): MIDA. Mobilizing the African diasporas for the development of Africa. Geneva. IOM (2006): A global strategy of migration for development beyond the MIDA approach to mobilizing and sharing of human and financial resources of the overseas African community 2006-2010. Geneva. IOM (2007): Mobilizing the African diasporas for the development of Africa. Geneva. IOM (2009a): Migration for Development in the Horn of Africa. Health expertise from the Somali diaspora in Finland. Helsinki. IOM (2009b): The MIDA Experience and Beyond. Geneva.

Internetové zdroje:

http://www.iom.int http://mida.belgium.iom.int

112


22.8.2011 12:34:50

7. Odvrácená strana migrace a rozvoje VČra - Karin Brázová

Cílem této kapitoly – založené pĜevážnČ na zahraniþních odborných studiích k jednotlivým tématĤm – je poskytnout pĜehled o aspektech, které problematizují harmonický vztah mezi migrací a rozvojem. Aþkoliv je migrace pro rozvoj zdrojových i pĜijímajících zemí zpravidla pĜínosem51, v praxi lze identifikovat Ĝadu pĜekážek, které zmínČnému rozvojovému potenciálu migrace buć brání, nebo jej dokonce zcela obrací a vedou ke zhoršování podmínek migrantĤ þi jejich vysílajících komunit. Tato kapitola se proto blíže soustĜećuje na tĜi, podle mínČní autorky nejzávažnČjší fenomény, pĜi nichž migrace k rozvoji nevede vĤbec, anebo pouze ve znaþnČ omezené míĜe. Za tyto jevy lze považovat tzv. sekuritizaci migrace52, obchod s lidmi a migraci v dĤsledku rozvojových projektĤ53. KromČ poskytnutí pĜehledu o tČchto tĜech zmínČných jevech, si kapitola klade za cíl nastínit jejich provázanost s rozvojem. ýiní tak pĜesto, þi spíše právČ proto, že uvedené fenomény zpravidla nejsou – až na výjimku posledního zmínČného – dávány s rozvojem do pĜímé souvislosti. Kapitola zaþíná nastínČním soudobého fenoménu tzv. sekuritizace migrace (vþ. tzv. sekuritizace rozvoje), jehož negativní dĤsledky lze ve výsledku spatĜovat jak v dopadu na formy migrace (zejména migrace neregulérní), tak v (nepĜímém) negativním dopadu na rozvoj. Druhá þást kapitoly je pak vČnována problematice obchodování s lidmi – jakožto negativnímu migraþnímu fenoménu sui generis – z rozvojové perspektivy. Naopak negativní aspekty rozvoje, na pĜíkladu velkých rozvojových projektĤ, 51

Viz napĜ. kapitoly vČnované remitencím þi diasporám v této publikaci.

52

Pozn.: byĢ se jedná o pojem v podstatČ plnČ pĜejatý z angliþtiny, v prostĜedí þeské odborné literatury tento termín relativnČ zdomácnČl (viz napĜ. þeský pĜeklad Buzan, Wæver, de Wilde, 2005). Pokud bychom hledali adekvátní þeský výraz, museli bychom se spokojit s opisem „bezpeþnostní zarámování témat“ þi eventuelnČ „radikální politizace problémĤ a jejich prezentace jako bezpeþnostní hrozby“ (viz napĜ. Kovács 2008: 34).

53

Zde je pozornost vČnována pĜedevším situaci osob, vysídlených rozvojovými projekty. Blíže viz tĜetí þást této kapitoly.

113


22.8.2011 12:34:50

jsou nastínČny v závČreþné tĜetí þásti.

7.1. Sekuritizace migrace

Jak v odborné literatuĜe, tak v politickém diskursu na národní i nadnárodní úrovni se lze setkat s propojováním migraþní a bezpeþnostní problematiky. Souvislost mezi mezinárodní migrací a bezpeþností (tzv. „migration-security nexus“) pĜitom nabývá tĜí základních podob (dle Kicinger 2004: 3): 1. Mezinárodní migrace je chápána jako dĤsledek (jiných) bezpeþnostních hrozeb, jakými jsou etnické konflikty, války þi porušování lidských práv. 2. Mezinárodní migrace je sama chápána jako bezpeþnostní hrozba pro pĜijímající státy, zejména v její intenzivní a nekontrolované podobČ.54 3. Mezinárodní migrace je chápána jako pĜíþina (dalších) bezpeþnostních hrozeb, jakými jsou xenofobie þi rasismus.55,56

Zejména druhého z výše uvedených bodĤ se týká tzv. sekuritizace migrace57. V 54

NapĜ. podle Chalka (Chalk 2000: 115) je rozsáhlá migrace výzvou pro integritu jak vysílajících, tak pĜijímajících státĤ.

55

ObzvláštČ je toto asociováno s obdobími zvýšené nezamČstnanosti, kdy jsou migranti vykreslováni jako (nekalá) konkurence na trhu práce, eventuálnČ i jako nelegitimní pĜíjemci pĜi distribuci veĜejných statkĤ. (Huysmans 2000: 767)

56

ObecnČ lze v této souvislosti Ĝíci, že se migrace stala meta-problémem, tj. rĤzní aktéĜi se na ni dovolávají jako na pĜíþinu celé Ĝady sociálních problémĤ (Huysmans 2000: 761-762).

57

Koncept sekuritizace, vycházející ze sociálního konstruktivismu, pochází od tzv. KodaĖské školy (Barry Buzan, Ole Wæver, Jaap de Wilde, ad.). Pracuje s rozšíĜením pojetí bezpeþnosti, novČ zahrnujícím i jiné referenþní objekty než stát (napĜ. spoleþnost) a jiné zdroje ohrožení než þistČ vojenské (napĜ. sociální, kulturní nebo ekonomické). Pro chápání urþitého tématu jako bezpeþnostní hrozby pĜitom není dĤležitá objektivita této hrozby, nýbrž to, že je téma jakožto hrozba prezentováno a tato prezentace je cílovým publikem pĜijata. Na rozdíl od politizace, sekuritizaci provází (resp. následuje) zmČna „pravidel hry“ (tj. pĜijetí nových, mimoĜádných þi nestandardních opatĜení) (Buzan, Wæver, de Wilde, 2005).

114


22.8.2011 12:34:50

analytické rovinČ slouží tento koncept k „popsání procesu narĤstající provázanosti mezi migraþní a bezpeþnostní problematikou“ (Blažek 2010: 2). Na praktické úrovni pak lze tuto sekuritizaci chápat jako pĜevládnutí bezpeþnostní optiky pĜi Ĝešení otázek souvisejících s migrací. Zahrnout sem pĜitom lze i pĜijímání migraþních politik a opatĜení výraznČ restriktivního rázu58 (Watson 2009: 12). ěada autorĤ (napĜ. Marchand 2008) upozorĖuje na narĤstající sekuritizaci migraþní problematiky v tzv. Západních zemích v dĤsledku teroristických útokĤ na USA 11. záĜí 2001. Se sekuritizací (i)migrace se lze nicménČ setkat (zejména ve státech západní Evropy) již dĜíve: V mnoha evropských zemích – napĜ. ve Francii (obdobnČ jako i v NČmecku, Velké Británii þi Nizozemsku) byla migrace v padesátých a šedesátých letech minulého století politicky nezajímavým tématem. KvĤli nedostatku lidských zdrojĤ zcela pĜevládal ekonomistický pĜístup k migraci – jako k jednomu ze zdrojĤ potĜebných pro rozvoj pováleþné Evropy. Na rozdíl od souþasnosti nebyl v této dobČ ani legální status pracovních migrantĤ politicky nikterak dĤležitým tématem. StejnČ tak pro potĜeby pracovního trhu byl legální status irelevantní. Migranti byli (alespoĖ v pĜípadČ Francie) þasto nabíráni v zemích pĤvodu specializovanými agenturami, aniž by pak následovala regularizace jejich statusu v hostitelské zemi (Huysmans 2000: 753-754). Od konce 60. let – a zvláštČ v souvislosti s krizí poþátku 70. let – docházelo k postupné politizaci migrace a ke snaze o její výraznČjší regulaci, vþetnČ snahy o zastavení pracovní migrace. Poþínaje 80. lety pak zaþíná být migrace intenzivnČji spojována s bezpeþností, což doprovází i pĜijímání patĜiþných legislativních a exekutivních opatĜení59, jak na úrovni zmínČných státĤ, tak pozdČji i na úrovni EU60. Migrace zaþíná být nahlížena jako hrozba pro 58

Podle Watsona (2009: 12) pĜedstavuje sekuritizaþní akt v pĜípadČ migraþních politik napĜ. i legislativní zmČna, která zavádí více restrikcí.

59

Pro konkrétní pĜíklady tČchto opatĜení viz napĜ. (Baršová, Barša 2005: 100-104).

60

Jef Huysmans (2000: 752-753) poukazuje v souvislosti s Evropským spoleþenstvím, resp. EU na explicitní zvýhodĖování obþanĤ þlenských státĤ, kontrastující s paralelnČ rostoucími regulacemi, které jsou aplikovány na obþany tzv. tĜetích státĤ. Tato praxe dle Huysmanse ve svém dĤsledku delegitimizuje pĜítomnost migrantĤ na území EU. Za pĜelomovou v tomto smČru spatĜuje smČrnici 1612/68 (z Ĝíjna 1968), která zaþala rozlišovat mezi volným pohybem obþanĤ þlenských státĤ a volným pohybem obþanĤ

115


22.8.2011 12:34:50

spoleþnost hostitelských zemí, vþetnČ ohrožení sociálního státu. StejnČ tak v této dobČ dochází k politizaci azylu, jakožto alternativního kanálu pracovní migrace. PĜípady zneužití azylového Ĝízení pro úþely pracovní migrace tak v mnoha pĜípadech vedly k tomu, že žadatelé o azyl obecnČ zaþali být již pĜedem nahlíženi v prvé ĜadČ jako pracovní migranti, usilující o zneužití institutu mezinárodní ochrany (Watson 2009). Jako zásadní pĜíklad sekuritizujícího pĜístupu té doby lze uvést Úmluvu k provedení Schengenské dohody61, která migraci zasazuje do institucionálního rámce v oblasti ochrany vnitĜní bezpeþnosti (Blažek 2010; Huysmans 2000; Watson 2009).62 Percepce migrace pĜevážnČ v perspektivČ bezpeþnostní hrozby je pak dále podporována nejen pĜevládajícím pĜíslušným diskursem, nýbrž i institucionálním rámcem a do jisté míry i disponibilními technologickými možnostmi. Na stranČ jedné spadá migrace ze své velké þásti pod ministerstva vnitra a orgány policie, které, z logiky svého fungování, mají tendenci nahlížet problematiku pĜevážnČ z bezpeþnostní perspektivy (Huysmans 2000: 757). Tak byl napĜíklad i restriktivní charakter imigraþních politik EU (vþetnČ boje proti nelegální migraci) podle nČkterých autorĤ „pĜedstrukturován“ již v rámci neformálních mezinárodních platforem63 policejních dĤstojníkĤ a bezpeþnostních expertĤ, fungujících od 70. let, v rámci kterých „postupnČ docházelo k úzkému provázání problematiky boje proti zloþinu þi terorismu s migraþní problematikou“ (Bigo 1996 cit. podle Blažek 2010: 10-11). Na stranČ druhé pak technické nástroje (napĜ. biometrické snímaþe) nejsou vždy nezbytnČ pouze implementací politických rozhodnutí (vyplývajících z úspČšné sekuritizace tématu). Existence urþitých technologických možností naopak mĤže „pĜedstrukturovat“ Ĝešení problémĤ a posunout dané téma dále do sféry bezpeþnosti (Blažek 2010: 10). V souþasné dobČ patĜí mezi þastá témata na politické úrovni debaty o pĜístupu ke státu (a jeho sociálním službám) a o legalitČ vstupu a pobytu na území. Jedním z klíþových termínĤ se proto nyní stává potĜeba kontroly migrace (Watson 2009: tĜetích zemí, a kterou lze považovat za budoucí základ tzv. konceptu „pevnosti Evropa“ (ibid.: 754). 61

Úmluva byla podepsána 19.6.1990.

62

Na toto ukotvení migraþní politiky pak v praxi naráží politiky spojující migraci s rozvojem, formulované v posledních deseti letech (viz dále).

63

NapĜ. Bernský klub, skupina Trevi, VídeĖský klub, atd.

116


22.8.2011 12:34:50

6). Vzhledem ke své nekontrolova(tel)né podobČ je proto zejména neregulérní migrace vnímána jako nejproblematiþtČjší þást migraþních tokĤ z hlediska bezpeþnosti. V politickém a mediálním diskursu je tato zpravidla vykreslena64 jako hrozba pro státní suverenitu, v extrémnČjším pĜípadČ i pro bezpeþnost státu jako takovou (Kicinger 2004: 3). Z toho vyplývá i adekvátní reakce na bezpeþnostní hrozbu, tj. vČtší dĤraz na restriktivní prvky migraþních politik, vþetnČ militarizace kontrol na vnČjších hranicích65. Význam pĜipisovaný neregulérní migraci v politickém (a mediálním) diskursu pĜitom obvykle pĜedþí reálný (þíselnČ vyjádĜený) význam tohoto fenoménu (Koser 2005: 10). Evropa zároveĖ v praxi není svými vnČjšími hranicemi “opevnČna” vĤþi všem obþanĤm tĜetích zemí stejnou mČrou. VnČjší hranice EU je tak napĜ. více hmatatelnou pro vČtšinu obþanĤ zemí, ležících mimo oblast OECD. (Huysmans 2000: 763) ObdobnČ podle Watsona (Watson 2009: 7) je imigraþní politika skrytČ diskriminující vĤþi pĤvodu a sociální tĜídČ migranta. Politicky legitimní zájem státĤ EU – ve snaze o ekonomický rozvoj a zajištČní konkurenceschopnosti na globální úrovni – o vysoce kvalifikovanou zahraniþní pracovní sílu (v posledních letech artikulovaný napĜ. v zavádČní tzv. modrých karet66) pĜesunuje zamČĜení restriktivních migraþních politik na migranty nekvalifikované a nízce kvalifikované (Huysmans 2000: 764).67 Druzí zmínČní 64

Nutno podotknout, že tato prezentace je pĜehnaná a pĜípadné negativní dĤsledky neregulérní migrace znaþnČ nadsazuje.

65

NarĤstající militarizace kontroly migrace je zvláštČ patrná na jižní hranici EU v oblasti StĜedomoĜí, kde jsou k prevenci imigrace po moĜi nasazovány polovojenské a vojenské síly a výzbroj (vþetnČ policejních sil s vojenským statusem, jako je italská Guardia di Finanza – obdoba celní policie – formálnČ sice odpovídající Ministerstvu financí, avšak organizovaná vojenským zpĤsobem a považovaná za vojenskou jednotku, jejíž hlavní náplní je boj s neregulérní migrací a pĜevadČþstvím) (Lutterbeck 2006). Dalším, dnes již v podstatČ klasickým pĜíkladem, je militarizace hraniþní kontroly na jihu USA.

66

Blíže viz text pĜíslušné smČrnice (2009/50/EC), dostupný na: http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of _persons_asylum_immigration/l14573_en.htm

67

Historicky nicménČ vedla k ekonomickému rozvoji spoleþnosti jak migrace kvalifikované, tak i nekvalifikované pracovní síly (Ureta-Vaquero 2008: 5). RovnČž tak lze pĜedpokládat, že k rozvoji spoleþnosti vysílající pĜispívají svou mČrou oba tyto proudy, tj. migrace kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly.

117


22.8.2011 12:34:50

jsou proto ve snaze získat práci disproporþnČ více nuceni porušovat pĜedpisy, vþetnČ nelegálního pĜekroþení hranice þi (ve vČtším poþtu pĜípadĤ) porušení pobytového režimu.68 Tato situace je pak zpČtnČ reflektována v politické rovinČ, pĜiþemž ústí v další kolo sekuritizace neregulérní migrace ze tĜetích zemí. Prosazování výraznČ restriktivního pĜístupu k migraci ze strany ekonomicky vyspČlých zemí lze na základČ dostupných zkušeností považovat za kontraproduktivní ve dvou hlavních smČrech: 1.

Migrace je ovlivĖována tržními mechanismy – ze zemí pĤvodu pĜichází množství lidí, kteĜí sní o lepším životČ a o materiálním zabezpeþení sebe a své rodiny doma. Hostitelské zemČ naopak charakterizuje poptávka po levné pracovní síle69, kterou mohou migranti poskytnout. I pĜes ztížení možnosti vstupu na pracovní trh vyspČlých zemí, tČch, kdo jsou ochotni riskovat, aby naplnili své migraþní plány, není nikdy nedostatek. ZnaþnČ komplexní procesy fungování ekonomik tak spojují nabídku s poptávkou, a to i pĜes restrikce ze strany vyspČlých zemí (Arnonowitz 2009: 25). ýím jsou státy atraktivnČjší pro migraci a þím jsou jejich hranice uzavĜenČjší a možnosti legální pracovní migrace obtížnČjší, tím vČtší prostor se otevírá pro nelegální praktiky, jakými jsou obchod s lidmi þi pĜevadČþství70 (Väyrynen 2003). Zatímco zejména ekonomické a demografické faktory v chudších státech tlaþí mnoho lidí k migraci, aby zlepšili své postavení, bohatší spoleþnosti se imigraci z chudších oblastí intenzivnČ brání.71 Dochází tak k otevĜení niky pro více þi ménČ organizované prostĜedníky,

68

Typicky po vypršení platnosti turistického víza.

69

Podle nČkterých autorĤ se tato poptávka (resp. potĜeba velmi levné a flexibilní pracovní síly) již stala integrální souþástí fungování vyspČlých ekonomik, resp. souþasného moderního kapitalismu (viz napĜ. McNevin 2007: 659-660).

70

PĜevadČþství (ekvivalent anglického pojmu „smuggling“) lze zjednodušenČ charakterizovat jako „nelegální akt pĜechodu migranta pĜes státní hranici“ (Drbohlav 2008; 23). Obchod s lidmi (ekvivalent anglického termínu „trafficking“) pak zahrnuje vykoĜisĢování pašovaných osob. Blíže k této problematice, vþetnČ bližší specifikace obou uvedených pojmĤ, viz další þást této kapitoly.

71

Zde lze nicménČ upozornit na tzv. hypotézu o mezeĜe (gap hypothesis) mezi skuteþnými zájmy státu (tj. zajištČní levné pracovní síly pro prĤmysl þi služby) a mezi zájmy proklamativními (namíĜenými proti pracovní imigraci), sloužícími k uspokojení voliþĤ. (Boswell, Straubhaar 2004; Orrenius 2001: 4).

118


22.8.2011 12:34:50

kteĜí dokáží spojit nabídku (tČch, kdo nemohou migrovat legálnČ72) s poptávkou (zejména po velmi levné práci) (Shelley 2010: 28). Další zvyšování restrikcí, ve snaze o eliminaci nelegální migrace, pak migranty tlaþí k využití více organizovaných a nebezpeþnČjších forem migrace73.

2.

Restriktivní imigraþní opatĜení posledních nČkolika dekád vedla, jako jeden z vedlejších úþinkĤ, k narušení vzorcĤ cirkulaþní migrace. Na jednu stranu zde byl nezamýšlený dĤsledek nárĤstu neregulérní migrace, na stranu druhou pak byli migranti okolnostmi tlaþeni k tomu, aby na území hostitelské zemČ zĤstali, neboĢ pĜípadný opČtovný návrat by jim již nemusel být umožnČn, anebo, v pĜípadČ neregulérní migrace, by se nemusel vydaĜit (de Haas 2006: 9-11). V západní EvropČ, napĜíklad v pĜípadČ migrantĤ z Maroka a Turecka v 70. letech, mČla implementace restriktivních politik v mnoha pĜípadech za následek, že tito migranti pĜijali migraþní strategii „teć anebo nikdy“, neboĢ ta se jevila jako nejracionálnČjší ve svČtle rostoucích migraþních bariér. ParadoxnČ tak dokonce došlo k navýšení imigrace (ibid.: 9-10).74

Soudobý trend sekuritizace migrace v ekonomicky vyspČlých zemích a s ním související sledování restriktivních migraþních politik „brání jak ekonomicky vyspČlým, tak i rozvojovým zemím využít rozvojový potenciál mezinárodní migrace v plné míĜe“ (Stojanov, Novosák 2008: 70). Cílem zde pĜitom rozhodnČ není tvrdit, že by státy mČly upustit od kontroly svých hranic a rezignovat na migraþní politiku. Cílem je pouze poukázat na vedlejší – a þasto kontraproduktivní – úþinky zintenzivĖujícího se restriktivního pĜístupu. 72

AĢ již z jakéhokoliv dĤvodu, vþetnČ absence informací o možnostech legální migrace.

73

Nabízí se (ponČkud nadnesená) paralela s prohibicí alkoholu ve Spojených státech dvacátých let. I zde v reakci na restrikce došlo k rozvoji nelegálních aktivit a organizovaného zloþinu.

74

Obdoba platí i pro mexickou migraci do USA, která pozbyla svĤj pĤvodní, pĜevážnČ cirkulaþní charakter i kvĤli novému restriktivnímu smČru americké politiky hraniþních kontrol poþátkem 90. let, kdy byly implementovány napĜ. operace „Gatekeeper“ þi „Hold the Line“, zamČĜené proti imigraci z jihu (Marchand 2008: 1377).

119


22.8.2011 12:34:50

7.1.1. Rozvoj jako alternativní strategie „boje“ s neregulérní migrací

Schopnost úþinné kontroly migrace se ponČkud paradoxnČ snižuje spoleþnČ se zvyšujícím se úsilím o její regulaci. Hranice vyspČlých zemí se tak, podle profesora Jagdishe Bhagwatiho z Kolumbijské university, þásteþnČ ocitly „mimo kontrolu“, pĜiþemž snahy tČchto státĤ o opČtovné nabytí vČtší míry kontroly, za pomoci þasto i velmi nákladných opatĜení, nezbytnČ konþí neúspČchem75 (Bhagwati 2003: 99-102). Podle Heina de Haase, vzhledem k této nemožnosti dosáhnout kontroly nad migrací pouze represivní cestou, se cílové zemČ zaþínají více orientovat i na alternativní politiky zamezení imigrace. Ve snaze o redukci (nelegální) migrace ze tĜetích zemí se lze stále þastČji setkat, kromČ narĤstajících kontrolních a bezpeþnostních opatĜení, s politikami podpory rozvoje vysílajících zemí. Doposud se nejþastČji jednalo o politiky rozvojové pomoci76, novČji pak také o koncept cirkulaþní (þi spíše doþasné) migrace. Rozvoj je zde pĜitom chápán jako antiteze migrace, tj. jako prostĜedek vedoucí k redukci migrace ze tĜetích zemí (de Haas 2006: 4-5). Myšlenkové východisko tohoto pĜístupu je tak obdobné jako napĜ. v pĜípadČ militarizace hraniþních kontrol, neboĢ cílem obou je pĜedevším zabránit (neregulérní) migraci z ménČ rozvinutých tĜetích zemí.77 V literatuĜe se lze v posledních letech setkat s termínem „sekuritizace rozvoje“78: Rozvojová agenda ekonomicky vyspČlých státĤ stále þastČji sleduje specifické 75

Bhagwati v této souvislosti upozorĖuje na nezbytnost (dramatického) posunu v migraþní politice: od snah o omezení migrace k jejímu pĜijetí a zvládání k užitku všech zúþastnČných. (Bhagwati 2003: 99)

76

NapĜ. v roce 2002 navrhla Evropská komise propojit rozvojovou pomoc EU s ochotou pĜíslušných státĤ podepsat readmisní dohody, podle nichž by mohli být neregulérní migranti vraceni zpČt (Bhagwati 2003: 98). Vlády afrických státĤ rovnČž souhlasily s evropskými námoĜními patrolami ve svých teritoriálních vodách, zamČĜenými na potírání nelegální migrace do EU po moĜi, výmČnou za rozvojové programy þi obchodní dohody.(Gibert 2009: 625).

77

Jako pĜíklad lze uvést program ekonomické a finanþní spolupráce EU se zemČmi kolem StĜedozemního moĜe (MEDA), jehož jedním z cílĤ je – napĜ. v pĜípadČ Maroka – redukce migrace. Z celkového rozpoþtu programu šlo v letech 2000-2006 na tyto úþely celých 27% (de Haas 2006: 15).

78

Nejedná se zde nicménČ o sekuritizaci strictu sensu, jak ji chápe KodaĖská škola,

120


22.8.2011 12:34:51

bezpeþnostní zájmy donora (viz napĜ. Gibert 2009; Brown 2008). NapĜ. ve vnímání Afriky došlo z pohledu evropské rozvojové pomoci k posunu od 90. let, kdy byl nedostatek rozvoje vnímán primárnČ jako hrozba pro samotné obyvatele Afriky, a novým tisíciletím, kdy zaþal být tento nedostatek rozvoje definován ve svých dĤsledcích jako hrozba pro stabilitu a prosperitu zbytku svČta. (Gibert 2009: 623). Hlavní úskalí stávající praxe rozvojových politik s cílem zamezit migraci jsou pak následující: (podle Gibert 2009; de Haas 2006)

Rozvoj je þasto chápán velmi úzce a soustĜedí se pĜedevším na návrat nechtČných migrantĤ.

PĜedstava (implicitnČ stojící za prosazováním rozvoje), že míra migrace klesá spoleþnČ s rostoucím rozvojem, nereflektuje realitu. Souþástí ekonomického rozvoje je nárĤst (nikoli pokles) migrace v jeho poþáteþní fázi, tj. v krátkodobém až stĜednČdobém horizontu. Teprve po delším období vytrvalého rĤstu, se snižujícími se rozdíly v pĜíjmech mezi pĜijímající a vysílající zemí, se míra pracovní migrace snižuje. Její kĜivka má tedy tvar obráceného písmene „U“, proþež se pro ni v literatuĜe vžil termín „migraþní hrb“ (migration hump).

Schází koordinovaný a holistický pĜístup k rozvoji, reflektující specifika jednotlivých zemí a stavící na adekvátním množství ekonomických, politických a lidských zdrojĤ.

7.2. Odvrácená strana migrace

Aþkoliv je podle vČtšiny dostupných analýz mezinárodní migrace pĜínosem pro rozvoj jak pĜijímajících, tak vysílajících zemí, pĜesto ji nelze s rozvojem asociovat vždy a zcela bezvýhradnČ. Za pozornost stojí novČ vzniklý pojem, tzv. neetická pracovní migrace, který vystihuje to, že postavení migrantĤ je rĤznými zpĤsoby zneužíváno. Zejména v

nýbrž spíše o propojování rozvoje s bezpeþnostní problematikou, kdy je rozvoj chápán jako lék na celou Ĝadu globálních bezpeþnostních problémĤ, vþetnČ terorismu þi migrace.

121


22.8.2011 12:34:51

pĜípadČ neregulérní migrace jsou cizinci z titulu svého postavení nezĜídka vykoĜisĢováni. RovnČž tak v pĜípadČ migrace regulérní se lze setkat s pĜípady obcházení norem ze strany zamČstnavatelĤ a s nerovným postavením zamČstnancĤ-cizincĤ, obzvláštČ u ménČ kvalifikovaných profesí: Migrující pracovníci þasto dostávají velmi nízké mzdy, za nČž se domácí pracovní síle (ani v období vyšší nezamČstnanosti) nevyplatí pracovat. StejnČ tak pracovnČ-právní pĜedpisy bývají v jejich pĜípadČ ze strany zamČstnavatelĤ nezĜídka porušovány (Väyrynen 2003: 4; Drbohlav 2008). Z hlediska rozvoje je problematická pĜedevším neregulérní pracovní migrace, která nejen že je pro své úþastníky nebezpeþná79 a ve srovnání s regulérní migrací i nevýhodná, nýbrž ji lze spojovat i s Ĝadou dalších faktorĤ negativnČ ovlivĖujících rozvoj, jakými jsou napĜ. zdravotní rizika80 (Shelley 2010). Odhlédneme-li od lidskoprávního hlediska, neregulérní migrace – byĢ staví migranty do nevýhodného a þasto prekérního postavení – nemusí vždy snižovat rozvojový potenciál zdrojové zemČ þi komunity.81 StejnČ tak i hostitelské zemČ z levné (i nelegální) práce migrantĤ ve výsledku spíše profitují (Boswell, Straubhaar 2004). Krajního výrazu nicménČ nabývá fenomén neetické pracovní migrace v pĜípadČ tzv. “traffickingu”82, u nČhož je negativní vázanost na rozvoj obzvláštČ patrná. 79

V této souvislosti se lze na akademické rovinČ setkat s problematizací výše nastínČného spojení migrace-bezpeþnost. Zejména autoĜi vycházející z tzv. Velšské školy bezpeþnostních studií (nazvané podle university ve Walesu, prosazující kritický pĜístup ideovČ vycházející z Frankfurtské školy – napĜ. Ken Booth, Richard Wyn Jones, ad.) oproti zažitému státocentrismu bezpeþnosti nastolují otázku: „bezpeþnost koho?“ PrávČ v souvislosti s migrací lze v tomto ohledu poukázat na celou Ĝadu rizik a nebezpeþí, která migrace pĜedstavuje, a to nikoliv pro cílové zemČ, nýbrž mnohem více pro migranty samotné.

80

NapĜ. nákaza TBC bČhem pĜepravy (viz napĜ. Shelley 2010).

81

NapĜ. remitence posílají domĤ i cizinci pracující a pobývající v hostitelských zemích bez pĜíslušných povolení.

82

První jednoznaþná a univerzálnČ pĜijímaná definice pojmu byla formulována v tzv. Palermském protokolu v roce 2000. Trafficking je Palermským protokolem definován jako „najímání, pĜeprava, pĜevoz, pĜechovávání nebo pĜijetí osob za úþelem zneužívání za pomoci hrozby, použití síly nebo jiných forem donucení, za pomoci únosu, podvodu, uvedení v omyl nebo zneužití moci þi stavu bezbrannosti nebo pomocí pĜedání nebo pĜijetí plateb þi výhod, a to za úþelem získání souhlasu

122


22.8.2011 12:34:51

Zatímco neregulérní migrace jako taková negativní dopad na rozvoj komunity mít nezbytnČ nemusí, “trafficking” má tento negativní dopad témČĜ vždy83. RovnČž v tomto pĜípadČ nelze tvrdit, že by jakákoli ze stran (s výjimkou organizátorĤ samotných) profitovala. Aþkoliv je mnoho pĜíþin “traffickingu” shodných s pĜíþinami neregulérní migrace obecnČ, figurují zde i další pĜíþiny a dĤsledky, které z nČj þiní v rámci migrace fenomén sui generis.

7.2.1. Trafficking jako souþást problematiky rozvoje (development issue)

Migranti nezĜídka pĜedstavují velmi zranitelnou skupinu tváĜí v tváĜ rĤzným formám vykoĜisĢování. Za nejzávažnČjší podobu tohoto zneužívání pak lze považovat human trafficking, neboli obchod s lidmi. V literatuĜe bývá “trafficking” asociován s takovými atributy jako “moderní forma otroctví” þi “temná strana globalizace” (napĜ. Jones et al., 2007). PrávČ globalizace, která napomohla tokĤm zboží a služeb pĜispČla podle nČkterých autorĤ i k výraznému zvýšení obchodu s lidmi (Friman, Reich, 2007). Rozvojová poblematika, stejnČ jako i problematika traffickingu jsou široké multidimenzionální koncepty propojené komplexními vztahy pĜíþin a následkĤ. Proto bude dále pozornost vČnována jejich vzájemnému vlivu, který na sebe tyto dva fenomény navzájem mají.

Vymezení pojmu

Pro porozumČní problematice je „trafficking“ potĜeba odlišit od dalších – þasto souvisejících – fenoménĤ, kterými jsou “smuggling” (neboli pĜevadČþství lidí) a prostituce: “Smuggling”, zjednodušenČ Ĝeþeno, pĜedstavuje porušování práv (suverénního) státu, neboĢ jsou nelegálnČ pĜekraþovány jeho hranice. Trafficking oproti tomu lze nejlépe charakterizovat jako porušování práv osoby mající kontrolu nad jinou osobou“ (MVýR 2008). 83

Lze samozĜejmČ uvažovat situace, kdy se migrantĤm podaĜí z podruþí agentĤ brzy uniknout, nicménČ zde se jedná spíše o sĢastné výjimky než o bČžné pravidlo.

123


22.8.2011 12:34:51

lidských. Zatímco smuggling pĜedstavuje pro své organizátory zejména bezprostĜední zisk (generovaný pĜed pĜepravou þi bČhem ní), obvykle založený na dobrovolném kontraktu s pĜevádČnými migranty, trafficking obyþejnČ zahrnuje dlouhodobé vykoĜisĢování s výhledem na zisky v delším horizontu, tj. zejména po pĜepravČ do cílové zemČ, a to již bez souhlasu migrantĤ (Aronowitz 2009: 25; Drbohlav 2008: 24). V praxi je nicménČ striktní rozlišování tČchto dvou znaþnČ obtížné, neboĢ pĜevádČné osoby mohou být rovnČž vystaveny zneužití þi vykoĜisĢování bČhem pĜepravy, pĜípadnČ i následnČ po pĜepravČ, aby “splatily” svoji cestu (Laczko 2002).

Aþkoliv prostituce, v kombinaci s donucením, je jednou z nejþastČjších forem obchodu s lidmi (podle ILO pĜedstavuje komerþní sexuální zneužívání 43% a v kombinaci s dalšími formami nucené práce pak 68% ze všech forem, kterých „trafficking“ nabývá), pĜesto nelze tento fenomén s prostitucí asociovat zcela bezvýhradnČ. Byly by tak opomenuty další formy, jako nucená práce v zemČdČlství, stavebnictví, prĤmyslové výrobČ, ve službách þi v domácnostech (ILO 2005; Aronowitz 2009).

Obchodování s lidmi pĜedstavuje znaþnČ komplexní fenomén, týkající se lidských práv (jejichž porušování je jak pĜíþinou, tak dĤsledkem traffickingu); genderových nerovností (neboĢ se disproporcionálnČ více týká žen a dívek); migrace (jak mezinárodní, tak i vnitrostátní) a kriminálních aktivit (vþetnČ organizovaného zloþinu a napojení na další organizovanou trestnou þinnost, jako praní špinavých penČz) (Koneþná 2009). KromČ toho lze na obchodování s lidmi nahlížet z ekonomického hlediska, a to jako na dĤsledek chudoby a nedostateþného rozvoje zdrojových komunit. V dosavadních národních i regionálních iniciativách a akþních plánech nicménČ zcela pĜevládá konceptualizace “traffickingu” jako otázky neregulérní migrace na jedné stranČ a jako otázky kriminality a organizovaného zloþinu na stranČ druhé (Fiman, Reich 2007: 148). ByĢ nelze trafficking chápat výluþnČ jako rozvojovou problematiku, pĜesto s rozvojem pĜímo souvisí mnoho dimenzí tohoto fenoménu. PatrnČ nejdĤležitČjší z nich je dimenze ekonomická, neboĢ velká þást obČtí je obchodníky lákána pod falešnými pĜísliby dobrého výdČlku þi jiného materiálního zisku. NeménČ

124


22.8.2011 12:34:51

dĤležité jsou však i napĜ. dimenze zdravotní þi genderová, kdy v pĜípadČ sexuálního vykoĜisĢování, nerovné mocenské vztahy posilují nižší status žen ve spoleþnosti (Danailova-Trainor, Laczko 2010: 40-41). Obchod s lidmi se pĜizpĤsobuje, jako každý jiný ilegální obchod, tržní poptávce a slabým stránkám v legislativních úpravách a jejich dodržování. Významným zpĤsobem nicménČ také reaguje na ekonomické a rozvojové rozdíly mezi zemČmi a regiony (US Report 2010: 5). Jak již bylo uvedeno výše, tradiþnČ byl (a stále je) trafficking chápán pĜedevším jako otázka kriminality a organizovaného zloþinu þi jako problém lidskoprávní. Zejména širší, socioekonomický kontext bývá v této souvislosti pĜehlížen, ve prospČch pĜedešlých dvou zmínČných pohledĤ (Chuang 2006). Oboustranné vázanosti traffickingu na rozvoj nebylo donedávna vČnováno pĜíliš pozornosti ani v odborné literatuĜe, ani v politickém diskursu. Mnoho zemí sice pĜijalo legislativní opatĜení a programy zamČĜené proti obchodu s lidmi, zahrnující prevenci, stíhání organizátorĤ a ochranu obČtí84, avšak propojení politik potírání traffickingu s rozvojovými iniciativami ve vČtšinČ pĜípadĤ absentuje. Urþitou výjimku z tohoto pravidla pĜedstavuje Velká Británie, kde tato provázanost pĜíslušných politik existuje85 (GFMD 2008). V užším smyslu lze rozvoj chápat jako souþást politiky prevence, která ze své podstaty pĜedstavuje nejdlouhodobČjší složku strategie boje proti traffickingu – zatímco druhé dvČ složky (stíhání organizátorĤ a ochrana obČtí) jsou opatĜeními spíše krátkodobého charakteru. Prevence je nicménČ v tomto smČru pojímána v politikách spíše úžeji, jakožto poskytování osobám þi skupinám náchylným 84

V anglicky psané literatuĜe se þasto používá termínu tzv. 3P („prevention, prosecution, protection“).

85

Za pozornost stojí v tomto smČru britský Akþní plán k zastavení obchodu s lidmi („UK Action Plan on Tackling Human Trafficking“), který explicite zmiĖuje dĤležitou roli rozvojových pĜíležitostí (Home Office and The Scottish Executive 2007: 23). InstitucionálnČ zde pak existuje v této oblasti propojení s Odborem pro mezinárodní rozvoj („Department for International Development“) pĜi prevenci obchodu s lidmi, konkrétnČ skrze dlouhodobé rozvojové programy zamČĜené na snižování chudoby a sociálních nespravedlností. Do agendy tohoto odboru spadá Ĝada programĤ realizovaných ve zdrojových zemích, zacílených na informovanost, na faktory, které þiní chudé lidi zranitelnČjšími a v neposlední ĜadČ na budování kapacit ve zdrojových a tranzitních zemích (ibid.: 8-22). Pro bližší informace o nČkterých z tČchto programĤ viz napĜ. (Coaker 2007: 14-19).

125


22.8.2011 12:34:51

k tomu stát se obČĢmi obchodování takových nástrojĤ, „které povedou ke zlepšení životních a pracovních podmínek a k posilování práv a zvyšování kontroly nad vlastním životem“ (Linhartová 2008). Problém lze však nahlížet i ze širší perspektivy, neboĢ k provázanosti a ke vzájemnému ovlivĖování mezi traffickingem a rozvojem dochází i na makroúrovni. KomplexnČjším vazbám mezi neregulérní migrací a rozvojem - vþetnČ vztahu mezi traffickingem a rozvojem - zaþíná být v posledních letech postupnČ vČnováno více pozornosti. Jako pĜíklad lze uvést globální úroveĖ, na níž se uvedené vztahy staly pĜedmČtem diskuse v rámci druhého Globálního fóra o migraci a rozvoji, konaného v Manile v roce 2008 (GFMD 2008)86. ByĢ se zpĤsoby a typy obchodování s lidmi v rĤzných þástech svČta od sebe znaþnČ liší87, jedná se o globální fenomén. Trafficking se pĜitom bČžnČ odehrává ve smČru z chudších zemí þi oblastí do tČch lépe ekonomicky prosperujících. PĜitom se však vždy nemusí jednat o zcela chudé regiony þi nejchudší zemČ (Cameron, Newman 2008), jak ostatnČ ilustruje i níže prezentovaná mapa hlavních zdrojových a cílových zemí. PĜestože zemČ nacházející se na samém konci svČtového žebĜíþku HDP jsou postiženy traffickingem relativnČ ménČ, i zde tento fenomén existuje. NapĜíklad ženy a dČti z Demokratické republiky Kongo jsou obchodovány do sousední Ugandy a do Jižní Afriky vČtšinou za úþelem sexuálního zneužívání (Aronowitz 2009: 170); Somálsko je jednou ze zdrojových zemí, z nichž jsou obchodováni muži pro práci ve státech Perského zálivu (ibid.: 168), atd.

86

Viz kapitola vČnovaná globální úrovni migrace a rozvoje v této publikaci.

87

DetailnČ k tomuto viz. napĜ. Aronowitz 2009: 77-102.

126


22.8.2011 12:34:51

I v rámci Evropy pĜedstavuje typické zdrojové zemČ Ĝada relativnČ chudších státĤ východní evropy (jako Albánie, Moldavsko þi Ukrajina). Naopak cílovou destinací je pĜedevším tzv. stará Evropa (EU 15). Figurují zde nicménČ i smíšené typy zemí, kombinující charakteristiky zdrojových, tranzitních i cílových destinacích, mezi nČž patĜí napĜ. ýesko88 a Polsko. Ze samotné podstaty traffickingu (jakožto nelegální þinnosti) vyplývá nemožnost pĜesného urþení jeho rozsahu. Odhady poþtu obchodovaných osob se znaþnČ rĤzní.89 Jeden z nejcitovanČjších zdrojĤ, Mezinárodní organizace práce, 88

V ýesku se lze þasto setkat v souvislosti s obchodem s lidmi s tzv. klientským systémem – termín „klient“ zde oznaþuje „þlovČka, který organizuje (...) pracovní sílu a za úþelem vlastního výdČlku ji nabízí na þeském pracovním trhu“ (Nekorjak 2009: 2). Oznaþení klientský systém tak vychází ze vztahu mafie – klienti (tj. prostĜedníci), nikoliv ze vztahu prostĜeníci – migranti (ibid.). Pracovní vykoĜisĢování migrantĤ zde pĜitom probíhá v „systému nelegálního zamČstnávání, jehož obecná funkþní schémata jsou takĜka nezávislá na etnickém pĤvodu (...) organizátorĤ a subjektĤ, které využívají pracovní sílu migrantĤ zprostĜedkovanou tČmito organizátory, a také nezávislá na etnickém pĤvodu obČtí“ (Vintr 2005: 56). PodrobnČji k tomuto tématu vykoĜisĢování ukrajinských pracovních migrantĤ napĜ. viz studie (Nekorjak 2009).

89

V tomto smČru se jeví jako velmi perspektivní rozvoj projektu UNESCO Trafficking

127


22.8.2011 12:34:51

uvádí 2,4 milionu lidí (ILO 2005). I zde platí, že aþkoliv se trafficking více þi ménČ dotýká všech þástí svČta, ne všechny regiony jsou postiženy stejnou mČrou. Regionální rozdČlení, vþetnČ rozdČlení odhadovaných ziskĤ z obchodování s lidmi, ukazuje následující tabulka.

Tabulka 7.1: Obchodované osoby (regionální distribuce) OBCHODOVANÉ OSOBY

ZISKY Z OBCHODU S LIDMI (v miliardách USD)

1 360 000

9,7

Tzv. industrializované zemČ (Evropa a USA)

270 000

15,5

Latinská Amerika a Karibská oblast

250 000

1,3

StĜední východ a Severní Afrika

230 000

1,5

Státy stĜední a východní Evropy90

200 000

3,4

Subsaharská Afrika

130 000

0,16

REGION Asie a Pacifik

Zdroj: data podle ILO 2005

Statistics Project, usilující o systematizaci dat týkajících se traffickingu. Stránky projektu: http://www.unescobkk.org/index.php?id=1022. 90

Pozn.: v originále ILO transition countries.

128


22.8.2011 12:34:51

7.2.2. Rozvojový deficit jako pĜíþina traffickingu1

Za pĜíþinu traffickingu bývá þasto oznaþována chudoba, kvĤli níž se velké množství (zejména) mladých lidí zoufale snaží o zlepšení svých životních podmínek skrze þasto velmi riskantní migraþní projekty. Chudobu lze pĜitom chápat i v širším než pouze úzce ekonomickém smyslu – jako nedostatek pĜístupu ke vzdČlání, pracovním pĜíležitostem þi zdravotní péþi (UNDP 2007: 9). Vztahy mezi chudobou, rozvojem a obchodem s lidmi jsou nicménČ znaþnČ komplexní a bylo by zavádČjící hledat zde jasný, pĜímý kauzální mechanismus. Aþkoliv mnoho obČtí pochází z velmi chudých zemí a ze zranitelných skupin, charakterizovaných sociální deprivací, nedostateþnými pĜíjmy a nedostatkem vzdČlání, pĜesto se zdaleka vždy nejedná o nejchudší osoby v dané zemi pĤvodu (Aronowitz 2009: 24). UskuteþnČní migraþního plánu totiž vyžaduje investice (napĜ. platba zprostĜedkovatelĤm), které si ti zcela nejchudší zpravidla nemohou dovolit. Na druhou stranu však nelze tvrdit, že chudoba jako taková je irelevantní. Naopak, právČ chudoba nezĜídka zapĜíþiĖuje upadnutí obČtí do dlužního otroctví, kdy je zadlužení obČtí zneužíváno k dlouhodobému vykoĜisĢování (Surtees 2008: 32). StejnČ tak má chudoba i nepĜímý negativní dopad v podobČ neschopnosti þi nemožnosti ovČĜit si dostupné informace, které bývají pouze kusé þi zavádČjící (Thanh-Dam Truong cit. podle DanailovaTrainor, Laczko 2010: 48). Tzv. push faktorem je dle Ĝady autorĤ pĜedstava lepších životních podmínek jinde, spoleþnČ s nedostatkem pĜíležitostí v zemi þi regionu pĤvodu. Spíše než o absolutní chudobu se zde proto jedná o relativní chudobu2, kterou lze považovat za pĜíþinu traffickingu (Danailova-Trainor, Laczko 2010: 45). Spojitost mezi relativní chudobou a traffickingem dokládají i výzkumy (Molland 2005: 30; Surtees 2008: 33), avšak ani relativní chudoba sama o sobČ zcela nevyþerpává dĤvody, proþ miliony lidí po celém svČtČ konþí jako obČti traffickingu. 1

Pojednání pĜíþin na stranČ poptávky (tj. „klientĤ“ - zprostĜedkovatelĤ ovládajících pracovníky - a „zamČstnavatelĤ“ v cílových zemích), stejnČ jako i dalších s rozvojem nesouvisejících faktorĤ, by si vyžádalo samostatnou kapitolu. Vzhledem k tematickému zamČĜení této práce se bude tato pasáž vČnovat pouze takovým faktorĤm, které souvisejí s rozvojovou problematikou.

2

Na rozdíl od chudoby absolutní, která souvisí s uspokojením základních životních potĜeb, relativní chudoba je definována ve vztahu k mediánovému pĜíjmu.

129


22.8.2011 12:34:51

Mezi další pĜíþinamy rozmachu traffickingu – relevantními z hlediska rozvoje – patĜí zejména nízká kvalita vládnutí93, genderové nerovnosti, pĜístup ke vzdČlání a k informacím a kvalita veĜejného zdraví: •

Jedním z klíþových pĜíznakĤ nízké kvality vládnutí je korupce. Rozsáhlá korupce nejen že podvazuje ekonomiku zdrojových zemí (a stává se tak nepĜímou pĜíþinou traffickingu), nýbrž i pĜímo þiní jeho organizaci snazší a vynucování trestní odpovČdnosti pachatelĤ naopak obtížnČjší.94 Na nižší úrovni státní zamČstnanci (vþetnČ policie þi celních úĜedníkĤ) nezĜídka napomáhají traffickingu, neboĢ úplatky takto získané výraznČ vylepšují jejich jinak velmi nízké pĜíjmy. Na vysoké úrovni by pak trafficking nemohl fungovat bez korupce soudcĤ, vysokých úĜedníkĤ a státních zástupcĤ (Shelley 2010: 47).95

•

Z genderové perspektivy je trafficking podporován diskriminací žen v pĜístupu ke vzdČlání a pracovním pĜíležitostem. NČkteĜí autoĜi v této souvislosti hovoĜí o traffickingu (zejména pro komerþní sexuální zeneužívání) jako o jednom z dĤsledkĤ feminizace chudoby (Chuang 2006: 141).96 Genderové nerovnosti97, kulturní stereotypy a s nimi spojená chudoba a závislost jsou tak jednČmi z faktorĤ, které staví ženy a dČti do nevýhodných, þasto bezmocných pozic.98 Nedostatek investic do dívek a

93

Jedná se o volný, leþ v souþasné dobČ již pomČrnČ ustálený pĜeklad anglického „governance“.

94

V mnoha zdrojových zemích, jako napĜíklad v Nigérii, jakákoliv úsilí o Ĝešení problému obchodu s lidmi nezĜídka v praxi narážejí na korupci, jak na vysokých, tak na nízkých postech (nejen) státního aparátu (viz napĜ. Agbu 2003: 10).

95

StejnČ tak i v pĜípadČ státĤ východní Evropy je korupce jedním ze zásadních faktorĤ umožĖujících fungování obchodu s lidmi. (Väyrynen 2003: 14)

96

RovnČž tak lze podle nČkterých autorĤ sledovat vztah mezi poþtem obČtí obchodu s lidmi a mírou nezamČstnanosti mladých žen v dané zemi (Danailova- Trainor, Laczko 2010: 54).

97

Problematika genderových nerovností v souvislosti s traffickingem je v literatuĜe spojována zejména s oblastmi Subsaharské Afriky a Jižní a Jihovýchodní Asie.

98

PravdČpodobnost obchodování s ženami a dívkami narĤstá spoleþnČ s tím, jak jsou v dané oblasti ženám upírána majetková práva, pĜístup ke vzdČlání a participace v politice (Shelley 2010: 16-17).

130


22.8.2011 12:34:52

jejich a priori nízké postavení je pak obchodníky s lidmi snadno dále využíváno (Shelley 2010: 16-17). •

Nedostatek vzdČlání a s ním související nedostatek povČdomí o možných rizících a nebezpeþí, stejnČ jako i nedostatek pĜístupu k informacím, týkajícím se migraþní reality, þasto znemožĖují lidem pĜijímat správná rozhodnutí99 ohlednČ uskuteþnČní jejich migraþního plánu (Odigie 2008: 69). Informaþního vakua pak obchodníci s lidmi umnČ využívají.100 Aþkoliv je informovanost z hlediska traffickingu zásadní, pĜesto musí být spojena s existencí alternativních strategií – samotný dostatek informací (tj. napĜ. bez možnosti zvolit legální cestu) jen obtížnČ zabrání lidem sledovat jejich potenciálnČ znaþnČ riskantní migraþní plány (USDOL 2005: 7).

•

Špatná kvalita veĜejného zdraví, resp. (ne)dostupnost zdravotní péþe taktéž svou mČrou pĜispívá k obchodování s lidmi. Pokud se nedostává prostĜedkĤ na zajištČní zdravotní péþe pro nČkterého þlena rodiny, ženy ve snaze po finanþním Ĝešení situace þasto konþí v rukou obchodníkĤ.101 (Shelley 2010: 56) Se zdravím dále souvisí i onemocnČní HIV-AIDS. Aþkoliv je tato nemoc bČžnČ chápána jako následek traffickingu, jedná se v nČkterých pĜípadech paradoxnČ i o jednu z jeho pĜíþin: DČti102, které nemají zdravé rodiþe, kteĜí by je podporovali, a které jsou zároveĖ z téhož dĤvodu stigmatizovány, pĜedstavují jednu z nejzranitelnČjších skupin pro obchod s lidmi (ibid.).

Aþkoliv prokazatelnČ existuje souvislost mezi nedostatkem rozvoje a traffickingem103, rozhodnČ ji nelze považovat za pĜímoþarou. Naopak urþitá míra rozvoje mĤže – ponČkud paradoxnČ – pĜispČt k (alespoĖ doþasnému) zhoršení 99

Svoji roli zde rovnČž sehrává nedostatek vzdČlání, kvĤli nČmuž obČti nejsou schopny dostupné informace kriticky zhodnotit. (Fiman, Reich 2007: 149-150)

100

VČtšina obČtí traffickingu je lákána falešnými pĜísliby legální práce, pĜiþemž i nábor bČžnČ imituje praktiky (semi-) legální pracovní migrace (Surtees 2008: 10).

101

V jihovýchodní Asii jsou napĜíklad nČkdy dívky na urþitou dobu prodány, aby takto pomohly zajistit peníze na zdravotní péþi pro starší þleny rodiny (Shelley 2010: 56).

102

V oblastech s velkým výskytem AIDS má sociální stigma spojované s touto nemocí za následek ostrakizaci sirotkĤ po obČtech AIDS a jejich odsun na okraj komunity. (Shelley 2010: 56)

103

TémČĜ výluþnČ jsou obchodovány osoby z chudších zemí do zemí bohatších.

131


22.8.2011 12:34:52

problému. Poþáteþní rozvoj a jistá míra zvýšení životní úrovnČ, obzvláštČ tČch nejchudších zemí þi regionĤ, totiž ve svém výsledku vede ke zvýšení migraþních aspirací a k rozvoji traffickingu (Danailova-Trainor, Laczko 2010: 47-60). V souvislosti s obchodem s lidmi by proto rozvoj nemČl být pojímán v úzkém (þistČ ekonomickém) smyslu a nemČl by se zamČĜovat pouze na redukci chudoby. Pozornost by zde naopak mČla být vČnována širšímu konceptu rozvoje tak, jak jej napĜ. chápe Rozvojový program OSN, tj. vþetnČ eliminace korupce, podpory rovnosti pĜíležitostí, apod.

7.2.3. Trafficking a jeho negativní dopad na rozvoj

Vztah mezi obchodem s lidmi a rozvojem je oboustranný. Jak uvádí pĜedchozí þást, nedostatek rozvoje lze v mnoha ohledech chápat jako pĜíþinu traffickingu; trafficking však také zpČtnČ negativnČ ovlivĖuje rozvoj zdrojových komunit (US Department of State, 2008).

Ekonomické dopady

Z úzce ekonomického hlediska trafficking pĜedstavuje absolutní popĜení výhod pracovní migrace. Pomineme-li lidskoprávní a další aspekty tohoto problému, pak jedním z dĤležitých ekonomických negativ je ztráta (potenciálních) remitencí, ke které pĜi traffickingu dochází, a které by migranti posílali zpČt domĤ v pĜípadČ, že by neskonþili v rukou obchodníkĤ s lidmi. Jak znázorĖuje schéma níže, v tomto ohledu se trafficking zásadním zpĤsobem liší od legální, ale i od nelegální pracovní migrace, kdy migranti (za lepších þi horších podmínek) vydČlají peníze, se kterými dále volnČ disponují a z nichž velká þást jde þasto zpČt do oblasti pĤvodu v podobČ remitencí. Na rozdíl od toho pĜi obchodu s lidmi obČti vČtšinou buć splácejí dluhy, vyplývající z jejich dlužního otroctví a/nebo je jim vyplácena pouze malá þást toho, kolik skuteþnČ vydČlají. Zisky zde konþí u organizátorĤ, kteĜí je využívají jak dále k traffickingu, tak i

132


22.8.2011 12:34:52

nezĜídka k dalším nezákonným aktivitám104 (napĜ. smuggling, praní špinavých penČz, obchod s narkotiky, atd.). Tímto zpĤsobem jsou ztráty ušlých remitencí odhadovány až ve výši 20% (Danailova- Trainor, Laczko 2010: 45-56).

Schéma 7.1: Obchod s lidmi z perspektivy práce a remitencí Socio-kulturní, ekonomická a institucionální infrastruktura

Trh práce Práce

Zdrojové zemČ/regiony migranti

Práce obČtí ěetČzec obchodu s lidmi

Cílové zemČ/regiony zamČstnavatelé Zisky

Motivace: zlepšení životní situace

Remitence

Finanþní trh

Motivace: maximalizace zisku

Zdroj: pĜejato podle Danailova-Trainor, Laczko 2010; 44.

104

PĜekupníci nemusí být zcela vždy motivováni dosahováním vlastního ekonomického zisku. Trafficking tak v nČkterých pĜípadech slouží k financování teroristických þi povstaleckých skupin; dokumentovány jsou i pĜípady, kdy byly obchodovány dČti za úþelem sebevražedných bombových útokĤ (Shelley 2010: 3).

133


22.8.2011 12:34:52

Sociální dopady

PĜímý negativní dopad traffickingu na zdrojovou komunitu v sociální oblasti rovnČž zasluhuje pozornost. NČkteĜí autoĜi hovoĜí v této souvislosti o „deficitu péþe“105, který vzniká jako dĤsledek obchodu se ženami. Odhady poþtu obchodovaných žen, které mají doma své dČti se pohybují kolem 30%, v nČkterých zemích, napĜ. v Moldavsku, je to však až 50% (ProhniĠchi, nedatováno: 27; Danailova- Trainor, Laczko 2010: 58). RovnČž tak trafficking pĜipravuje zdrojové oblasti o lidský kapitál, který by jinak mohl být využit pĜi rozvoji (Jones et al 2007). Na rozdíl od legální (cirkulaþní) migrace, reintegrace obchodovaných osob je znaþnČ problematická, a to jak kvĤli stigmatizaci (vyplývající z toho, že daná osoba byla obchodována), tak kvĤli špatnému psychickému a zdravotnímu stavu obČtí (viz napĜ. Shelley 2010: 72-79). Negativním dopadem, ohrožujícím spoleþnost zemí zdrojových i pĜijímajících, je v dĤsledku traffickingu sílící pozice organizovaného zloþinu. Všude na svČtČ, kde se obchodníkĤm s lidmi daĜí fungovat, dochází k oslabení právního Ĝádu. Trafficking tak na makro úrovni ohrožuje spoleþnost a omezuje rozvoj všech zúþastnČných zemí (Jones et al 2007).

Zdravotní dopady

K nejzávažnČjším a nejdiskutovanČjším zdravotním dopadĤm obchodu s lidmi (v tomto pĜípadČ za úþelem sexuálního vykoĜisĢování) patĜí šíĜení HIV-AIDS. To vyžaduje nejen velké nároky na lékaĜskou péþi, nýbrž má to i zásadní demografické dopady v ĜadČ zemí Afriky a jihovýchodní Asie. (Shelley 2010: 76). Na rozdíl od bČžné prostituce nemívají obČti traffickingu možnost ochrany pĜed 105

Deficit péþe lze nicménČ pojímat jako jeden z negativních dopadĤ, které má migrace obecnČ, na zdrojovou komunitu. I v pĜípadČ legální pracovní migrace zĤstávají doma dČti a staĜí lidé, o které není postaráno. Blíže viz napĜ. koncept tzv. sociálních sirotkĤ (napĜ. Montefusco 2008).

134


22.8.2011 12:34:52

touto infekcí, ani pĜed dalšími pohlavními chorobami. Navíc v okamžiku, kdy pĜíznaky tČchto nemocí zaþnou být zĜejmé, stávají se pro své „zamČstnavatele“ nepotĜebnými. Ti pak dále hledají nové obČti jako náhradu stávajících. V dĤsledku tak v ĜadČ oblastí (zejména Asie) dochází k šíĜení obchodu s lidmi z míst, která pĤvodnČ nebyla problémem tolik dotþena (Shelley 2010: 57). Je nicménČ tĜeba poznamenat, že vztah mezi HIV-AIDS a obchodem s lidmi by nemČl být pĜijímán neuváženČ. Nezamýšleným dĤsledkem Ĝady osvČtových kampaní bylo vykreslení HIV jako (univerzálního) následku traffickingu, což vedlo jen k další stigmatizaci obchodovaných žen, které se vrátily do pĤvodních komunit (Danailova- Trainor, Laczko 2010: 58-59). Jak podotýká Molland (Molland 2005), pro eliminaci negativních aspektĤ migrace, jakými jsou zejména smuggling a trafficking, jsou státĤm k dispozici v zásadČ dvČ možnosti smČrování politiky: bránČní migraci na stranČ jedné a podpora bezpeþné migrace na stranČ druhé. Boj s traffickingem skrze pouhou redukci chudoby pak staví na první ze zmínČných strategií. Politiky namíĜené na podporu legální a bezpeþné migrace jsou pĜitom pravdČpodobnČ úþinnČjší strategií, jak pĜi redukci chudoby, tak i traffickingu (Molland 2005: 27-33). Ani zde však nelze nesporná pozitiva legální migrace absolutizovat, neboĢ neĜeší napĜ. situaci obchodovaných dČtí a dČtské práce nebo legální migraci s následným nelegálním þi polo-legálním zamČstnáváním, nezĜídka za srovnatelnČ špatných podmínek. ěada autorĤ se proto pĜiklání k alespoĖ þásteþnému Ĝešení problému skrze liberální schémata cirkulaþní migrace, zvláštČ v oblasti ošetĜovatelství, domácích prací a péþe o dČti a seniory (Fiman, Reich 2007: 35).

7.3. Odvrácená strana rozvoje

Na závČr je tĜeba podotknout, že ani rozvoj – ve vztahu k migraci – nelze chápat vždy výluþnČ pozitivnČ. V této souvislosti jsou v literatuĜe uvádČny pĜedevším rozsáhlé rozvojové projekty (tj. výstavba vodních dČl a pĜehrad, silniþní infrastruktury, projekty urbanistického rozvoje, atd.), souþástí jejichž realizace je pĜemístČní þásti obyvatel. Na jednu stranu lze sice tyto projekty vidČt ve svČtle nezbytnosti zajištČní základních materiálních potĜeb (napĜ. zásobování vodou) pro rychle rostoucí populaci. Na stranČ druhé nicménČ dochází tímto zpĤsobem

135


22.8.2011 12:34:52

k nucené106 (pĜedevším vnitĜní) migraci107 obyvatel, vþetnČ Ĝady negativních dĤsledkĤ, které tato migrace pro své úþastníky má108. Podle odhadĤ SvČtové banky se vysídlení v dĤsledku rozvojových projektĤ roþnČ dotkne až 10 milionĤ lidí na celém svČtČ (Stanley 2004: 2). ByĢ se lze s tímto fenoménem setkat na všech kontinentech, nejmarkantnČjší podoby nabývá v Asii a Africe. ObzvláštČ Indie a ýína mají svČtovČ nejvyšší poþet vysídlených osob – mezi lety 1950 a 2000 tak bylo v ýínČ v dĤsledku rozvojových projektĤ vysídleno více než 45 milionĤ lidí109, v Indii pak za stejné období 25 milionĤ (Robinson 2004). Zatímco asijské státy dosahují absolutnČ nejvyšších þísel vnitĜnČ vysídlených osob v dĤsledku rozvoje (dále jen DIDPs), Ĝada afrických zemí dosahuje naopak relativnČ nejvyššího poþtu DIDPs vzhledem k velikosti populace110 (Stanley 2004: 6). Na negativní aspekty velkých rozvojových projektĤ lze pĜitom nahlížet, tak jako to þiní velká þást autorĤ odborné literatury, ze tĜí hlavních perspektiv (podle Barutciski 2006; de Wet 2006; Muggah 2003; Escobar 2004): Lidskoprávní - kromČ prima facie porušování lidských práv, vþetnČ svobodného pohybu a vlastnictví, zde dochází na úrovni státu k porušování principu rovnosti obþanĤ – lidé, kteĜí jsou rozvojovými projekty vysídleni, nesou

106

NČkteĜí autoĜi (napĜ. Turton 2006) však v této souvislosti ponČkud polemizují s termínem „nucená migrace“, neboĢ takovéto pojetí migrantĤm zcela upírá možnosti volby, być jsou tyto jakkoli limitované (ibid.: 23).

107

Z dĤvodu, že se zpravidla jedná o migraci v rámci hranic daného státu, je v této souvislosti þastČji používaným termínem „vnitĜnČ vysídlená osoba“, resp. „vysídlené osoby v dĤsledku rozvoje“ (development-induced displaced persons). Dále se v literatuĜe – ponČkud zamČnitelnČ s vysídlením – používá termín „nucené pĜesídlení“, který implikuje existenci stanoveného nového místa pobytu. NČkteré z rozvojových projektĤ pĜitom konkrétní nové místo pro usazení poskytují, jiné nikoliv (vše je v tomto pĜípadČ Ĝešeno pouze finanþní kompenzací). Druhých zmínČných je pĜitom vČtšina (Muggah 2003: 6).

108

NapĜíklad Robert Muggah upozorĖuje na Ĝadu shodných negativních rysĤ, které mají vysídlení v dĤsledku rozvoje a vysídlení v dĤsledku násilného konfliktu (Muggah 2003).

109

Z toho napĜ. pouze v 90. letech 13,5 milionu.

110

NapĜ. výstavba pĜehrady Akosombo v GhanČ vedla k vysídlení 80 tisíc lidí, což þinilo zhruba celé 1% obyvatel zemČ (Stanley 2004: 6).

136


22.8.2011 12:34:53

náklady nového kolektivního statku (tj. celkový pĜínos je vyvážen zhoršením situace þásti obyvatel). VeĜejnČ-politické - jako svého druhu selhání veĜejné politiky, vyplývající z problémĤ tvorby, implementace a kontroly rozvojového projektu na rĤzných úrovních vládnutí. Tato perspektiva rozvojové projekty zcela neodsuzuje, pouze usiluje o jejich lepší a vĤþi DIDPs šetrnČjší Ĝízení. Kritické - polemizuje se samotným principem ekonomického a sociálního rozvoje, zakotveném v evropocentrickém pojetí modernity. AutoĜi zastávající toto hledisko upozorĖují na státem provádČné násilí (v širším chápání tohoto pojmu), které je s rozvojovými projekty nedílnČ spjato.

Aþkoliv jsou již Ĝadu let pĜijímány smČrnice111, které vedly (zejména u nČkterých rozvojových projektĤ v ýínČ) k urþitému zlepšení stávající praxe, pĜesto naprostá vČtšina vysídlených osob konþí ve výraznČ horší situaci, než kdyby k realizaci rozvojového projektu nedošlo (de Wet 2006). K bČžným dĤsledkĤm112 tak zpravidla patĜí chudoba, nezamČstnanost, bezdomovectví þi marginalizace vysídlených osob113 (Cernea 1996 cit. podle Stanley 2004: 13). Vysídlení se rovnČž netýká všech skupin obyvatel stejnou mČrou. Jak vyplývá z celé Ĝady studií, již tak marginalizované skupiny (vþetnČ pĤvodního

111

První institucí, která navrhla komplexnČjší a citlivČjší pĜístup k pĜesídlování v rámci rozvojových projektĤ, byla SvČtová banka v roce 1980. Asijská, Inter-Americká a pozdČji i Africká rozvojová banka tuto praxi posléze následovaly a vytváĜely vlastní politiky Ĝešící nedobrovolné pĜesídlování v rámci financování a podpory rozvojových projektĤ. Vlády pĜíslušných státĤ tak byly tlaþeny k vČtšímu zohlednČní vysídlovaných obyvatel (Stanley 2004: 16-18).

112

Vysídlení v dĤsledku rozvoje v sobČ rovnČž zahrnuje nČkolik soubČžných, vzájemnČ provázaných procesĤ, jakými jsou, kromČ vynucené zmČny lokality, náhlé pĜeskupení sociálních vztahĤ, zmČna (obvykle výrazné snížení) pĜístupu ke zdrojĤm, zahrnutí pod širší administrativní a politické struktury (obvykle vedoucí ke snížení autonomie) a inkorporace do vČtšího a heterogennČjšího osídlení (obvykle vedoucí ke konfliktĤm o zdroje) (de Wet 2006: 8-9).

113

PodrobnČ k výþtu jednotlivých negativních dopadĤ také viz (Penz, Drydyk, Bose 2011: 54-56).

137


22.8.2011 12:34:53

domorodého obyvatelstva) jsou postiženy rozvojovými projekty disproporþnČ více114 (Colchester 2000; Downing 2002; Escobar 2003). Vedlejší (nezamýšlené) dĤsledky velkých rozvojových projektĤ z hlediska migrace pak lze ilustrovat i na konceptu tzv. nepĜímého vysídlení. Zejména kvĤli regulaci vodních tokĤ a výstavbČ pĜehrad došlo na nČkterých místech nejen k zatopení obdČlávatelné pĤdy, nýbrž napĜ. i k postupné erozi a degradaci pĤdy115 dále po proudu. Environmentální dĤsledky tohoto typu pak mČly za následek migraci dalších skupin lidí, se kterými rozvojové projekty již nepoþítaly116 (Stanley 2004; Penz, Drydyk, Bose 2011). NČkteĜí autoĜi pak dále Ĝadí pod kategorii nepĜímého vysídlení i migraci vynucenou širšími environmentálními dopady rozvoje, jakými jsou napĜ. klimatické zmČny (Penz, Drydyk, Bose 2011: 49).117 ByĢ byly doposud zmínČny rozvojové projekty realizované pouze státem, do budoucna lze patrnČ poþítat s nárĤstem „rozvojových“ projektĤ, realizovaných soukromými investory (Downing 2002). ZároveĖ lze pĜedpokládat, že tČmito projekty bude zasaženo ještČ více lidí, neboĢ, napĜ. v pĜípadČ tČžby surovin, se nalezištČ þasto nacházejí v relativnČ hustČ zalidnČných oblastech s nízkou výkupní cenou pĤdy (ibid.).118

114

NapĜíklad v Indii tvoĜí Adivasiové (pĤvodní obyvatelé pralesní oblasti) pouhých 8% celkové populace. Jejich zastoupení mezi DIDPs je nicménČ odhadováno na 40-50% (Colchester 2000).

115

Díky zachycování úrodného sedimentu pĜehradou.

116

NapĜ. v rámci projektu Asuánské pĜehrady bylo v EgyptČ a Súdánu vysídleno témČĜ sto tisíc lidí. KromČ toho se však projekt nepĜímo dotkl dalších nČkolika tisíc núbijských pastevcĤ, jejichž vysídlení již nebylo v rámci projektu zohlednČno a tito nebyli ani pozdČji odškodnČni (Fahim 1981, cit. podle Stanley 2004).

117

Penz, Drydyk a Bose (2011) upozorĖují i na extrémní pĜíklad nezamýšlených dĤsledkĤ, kdy v Bangladéši vysidlování (resp. pĜesidlování) v dĤsledku rozvoje pĜispČlo k obþanskému konfliktu v 80. a 90. letech minulého století, v jehož dĤsledku pak opČt došlo k dalšímu vysidlování (tentokráte však již v dĤsledku konfliktu) (ibid.: 49).

118

Vysídlení v souvislosti se soukromými projekty se v literatuĜe þasto považuje za dobrovolné, neboĢ lidé svobodnČ akceptovali urþitý finanþní obnos výmČnou za svĤj pozemek (napĜ. de Wet 2006: 144).

138


22.8.2011 12:34:53

Zvyšující se úþast soukromého kapitálu zároveĖ posunuje cíle rozvojových projektĤ – od zlepšování sociálních a ekonomických podmínek, k prosté tvorbČ zisku. I takto dosahovaný hospodáĜský rĤst bývá nicménČ stále vnímán jako prostĜedek k rozvoji spoleþnosti, resp. jako jeden z hlavních atributĤ tohoto rozvoje (de Wet 2006: 144). Regulace privátního sektoru se v dobČ globální ekonomiky pĜitom nezĜídka ukazuje jako problematiþtČjší, než tomu bylo v pĜípadČ státních rozvojových projektĤ119 (Stanley 2004).

Použité zdroje:

AGBU, O.: Corruption and Human Trafficking: The Nigerian Case. West Africa Reivew. 2003. Vol. 4, No. 1, pp. 1-13. ISSN: 1094-2254. ARONOWITZ, A. (2009): Human Trafficking, Human Misery: The Global Trade in Human Beings. Westport: Praeger Publishers. ISBN: ISBN 978-0-27599481-5. BARUTCISKI, M.: International Law and Development-induced Displacement and Resettlement. In: de Wet, C. (Ed.) (2006): Development-induced displacement: Problems, policies, and people. New York: Berghahn Books. ISBN: 1-84545-095-7. Pp. 71-104. BHAGWATI, J.: Borders Beyond Control. Foreign Affairs. January/February 2003. Vol. 82, No. 1, pp. 98-104. BLAŽEK, T. (2010): Sekuritizace migrace: Od jazyka práv k jazyku bezpeþnostních hrozeb. In Dny práva – 2010 – Days of Law, 4. roþník mezinárodní konference poĜádané Právnickou fakultou Masarykovy univerzity, The conference proceedings. ISBN 978 -80 -210 -5305 -2. BOSWELL, Ch., STRAUBHAAR, T. (nedatováno): The Back Door: Temporary Migration and Illegal Employment of Workers. Dostupné na:

119

OECD napĜíklad vytvoĜila smČrnice pro korporace, které v þlenských státech OECD pĤsobí anebo zde mají sídlo a pĤsobí v neþlenských státech OECD. Žádný z vytvoĜených dokumentĤ nicménČ není právnČ závazný.

139


22.8.2011 12:34:53

http://www.ilo.org/public/english/bureau/inst/download/boswell.pdf. Navštíveno 12.4.2009. BROWN, S.: CIDA under the Gun: Reduced Autonomy and the Securitization of Development in Canada. ISA's 49th ANNUAL CONVENTION. Dostupné na: http://www.allacademic.com/meta/p254339_index.html. Navštíveno 5.6.2011. BUZAN, B., WÆVER, O., de WILDE, J. (2005): Bezpeþnost: Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. ISBN 80-903333-6-2. CAMERON, S, NEWMAN, E. (2008): Trafficking in Humans: Social, Cultural and Political Dimensions. Tokyo: United Nations University Press. ISBN 97892-808-1146-9. CLARK, M. A.: Human Trafficking Casts Shadow on Globalization. YaleGlobal Online. April 23, 2003. Dostupné na: file:///C:/Documents%20and%20Settings/XXX/Plocha/MIGRACE%20A%20R OZVOJ/MaD%20skripta/traff/feature_detail.asp.htm. Navštíveno 2.5.2011. COAKER, V.: Government’s Response to Human Trafficking. PĜíspČvek pĜednesený na konferenci Modern Day Slavery of African Children in the UK: Addressing the Demand and Supply Nexus (25 – 26 July 2007). S. 14-19. Dostupné na: http://www.afruca.org/documents/modern%20day%20slavery%20report.pdf. Navštíveno 2.8.2011. COLCHESTER, M. (2000): Dams, Indigenous Peoples and Ethnic Minorities. Thematic Review 1.2 prepared as an input to the World Commission on Dams, Cape Town. Dostupné na: http://www.adb.org/water/topics/dams/pdf/tr12main.pdf. Navštíveno 30.6.2011. DANAILOVA- TRAINOR, G., LACZKO, F.: Trafficking in Persons and Development: Towards Greater Policy Coherence. International Migration. 2010. Vol. 48, No. 4., pp. 38-83. DE HAAS, H. (2008): Turning the tide? Why ‚development instead of migration‘ policies are bound to fail. International Migration Institute Working papers. Dostupné na: http://www.heindehaas.com/Publications/de%20Haas%202006%20%20IMI%20WP2%20-%20Development%20Instead%20of%20Migration.pdf

140


22.8.2011 12:34:53

DE WET, C. (Ed.) (2006): Development-induced displacement: Problems, policies, and people. New York: Berghahn Books. ISBN: 1-84545-095-7. DOWNING, T. (2002): Avoiding New Poverty: Mining-Induced Displacement and Resettlement. MMSD Working Paper No. 58. Dostupné na: http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=1&ved=0CB0QFjAA&url=htt p%3A%2F%2Fcommdev.org%2Ffiles%2F1376_file_Avoiding_New_Poverty.p df&rct=j&q=%22Avoiding%20New%20Poverty%3A%20MiningInduced%20Displacement%22&ei=OnQQTtTmE8zasgbEuunHDg&usg=AFQj CNFun2_xccRTPlydUS7fHtwOYpUw5Q&cad=rja. Navštíveno 30.6.2011. DRBOHLAV, D. (Ed.) (2008): Nelegální ekonomické aktivity migrantĤ: ýesko v evropském kontextu. Praha: Karolinum. ISBN: 978-80-246-1552-3. EESCOBAR, A.: Development, Violence and the New Imperial Order. Development. 2004. Vol. 47, No. 1, pp. 15-21. ESCOBAR, A.: Displacement, development, and modernity in the Colombian Pacific. International Social Science Journal. 2003. Vol. 55, Issue 175, pp. 157167. FRIMAN, H., REICH, R.(2007): Human trafficking, human security, and the Balkans. Pittsburgh PA: University of Pittsburgh Press. ISBN-13 9780822959748. GFMD (2008): Round table 2 : Secure, regular Migration can achieve Stronger Development impact. Dostupné na: http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=1&ved=0CCIQFjAA&url=http %3A%2F%2Fwww.gfmd.org%2Fen%2Fcomponent%2Fsimpledownload%2F% 3Ftask%3Ddownload%26fileid%3DZG9jdW1lbnRzL21hbmlsYS9nZm1kX21h bmlsYTA4X2dlbmVyYWxfcmFwcG9ydGV1cnNfcmVwb3J0X29mX3J0Ml9lbi 5wZGY%253D&rct=j&q=secure%2C%20regular%20migration%20can%20ach ieve%20stronger%20development%20impacts&ei=6JLsTcbuIJDBtAaYirXnCg &usg=AFQjCNH0Gs_5eBjCllZ44KAL-4hK1RJFVg&cad=rja. Navštíveno 28.4.2011. GIBERT, M. V.: The Securitisation of EU’s Development Agenda in Africa: Insights from Guinea-Bissau. Perspectives on European Politics and Society. December 2009. Vol. 10, No. 4, pp. 621-637.

141


22.8.2011 12:34:53

HOME OFFICE AND THE SCOTTISH EXECUTIVE (2007): UK Action Plan on Tackling Human Trafficking. Dostupné na http://www.ungift.org/doc/knowledgehub/resourcecentre/Governments/UK_Action_Plan_to_Combat_Human_Trafficking_en.pdf. Navštíveno 3.8.2011. HUYSMANS, J.: The European Union and the Securitization of Migration. Journal of Common Market Studies. December 2000. Vol. 38, No. 5, pp. 751-77. CHALK, P. (2000): Non-Military Security and Global Order: The Impact of Extremism, Violence and Chaos on National and International Security. New York: St. Martin’s Press. ISBN: 0-312-23167-9. CHUANG, J.: Beyond a Snapshot: Human Trafficking and the Politics of Labor Migration in a Globalized Economy. Indiana Journal of Global Legal Studies. Winter 2006. Vol. 13, Issue 1, pp. 137-163. ILO (2005): Forced Labour Statistics. Dostupné na: http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_norm/--declaration/documents/publication/wcms_decl_fs_20_en.pdf. Navštíveno 23.4.2011. JONES, L., ENGSTROM, D. W., HILLIARD, T., DIAZ, M.: Globalization and human trafficking. Journal of Sociology and Social Welfare. Vol. 34, No. 2, June 2007, pp. 107-122 KICINGER, A. (2004): International migration as a non-traditional security threat and the EU responses to this phenomenon. Central European Forum for Migration Research Working Paper 2/2004. Dostupné na: http://www.cefmr.pan.pl/docs/cefmr_wp_2004-02.pdf. Navštíveno 15.6.2011. KONEýNÁ, I. (2009): Trafficking in Persons. Prezentace v rámci IOM Letní školy migraþních studií. 3.9.2009. KOSER, K. (2005): Irregular migration, state security and human security. Dostupné na: http://iom.int/jahia/webdav/site/myjahiasite/shared/shared/mainsite/policy_and_r esearch/gcim/tp/TP5.pdf. Navštíveno 15.6.2011. KOVÁCS, G. (2008): Potenciální rizika evropského procesu kontroly zbrojení v kontextu rusko-gruzínského konfliktu. Obrana a strategie 2/2008, pp. 31-66.

142


22.8.2011 12:34:53

Dostupné na: http://www.defenceandstrategy.eu/filemanager/files/file.php?file=16570. LACZKO, F. (2002): Human Trafficking: The Need for Better Data. Dostupné z: http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=66. Navštíveno 23.5.2011. LINHARTOVÁ, K. (2008): Proces obchodování s lidmi: Kde, jak a proþ k tČmto zloþinĤm dochází. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/eknihovna/?x=2120352. Navštíveno 23.5.2011. LUTTERBECK, D.: Policing Migration in the Mediterranean. Mediterranean Politics. March 2006. Vol. 11, No. 1, pp. 59-82. MARCHAND, M. H.: The Violence of Development and the Migration/Insecurities Nexus: labour migration in a North American context. Third World Quarterly. 2008. Vol. 29, No. 7, pp. 1375-1388. MC NEVIN, A. (2007): Irregular migrants, neoliberal geographies and spatial frontiers of „the political“. Review of International Studies, Vol. 33, No. 4, pp. 655 – 674 MOLLAND, S.: Human Trafficking and Poverty Reduction. Two Sides of the Same Coin? Juth Pakai. 2005. Issue 4, pp. 27-37. ISSN 1813-3622. MONTEFUSCO, C.: Ukrainian Migration to Italy. Journal of Immigrant & Refugee Studies. Vol. 6, Issue 3, 2008, pp. 344 – 355. MUGGAH, R.: A Tale of Two Solitudes: Comparing Conflict and Development-induced Internal Displacement and Involuntary Resettlement. International Migration. 2003. Vol. 41, No. 5, pp. 5-31. MINISTERSTVO VNITRA ýR (2008): Definice obchodování s lidmi. Dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/mvcr/prevence/lidiobchod/5531.ht ml. Navštíveno 3.5.2011. MINISTERSTVO VNITRA ýR (2008): Národní strategie boje proti obchodování s lidmi pro období let 2008-2011. Dostupné na: http://www.ungift.org/doc/knowledgehub/resourcecentre/Governments/Czech_Republic_National_Strategy_of_the_Fight_against_ Trafficking_cs_2008_2011.pdf. Navštíveno 25.5.2011.

143


22.8.2011 12:34:53

NEKORJAK, M. (2009): Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do ýeské republiky. Migraceonline.cz. Dostupné na: http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/MNekorjak_ KlientskySystemAUkrajinskaPracovniMigrace_1.pdf. Navštíveno 3.8.2011 ODIGIE, D., CHINENYE, P.: Human Trafficking Trends in Nigeria and Strategies for Combating the Crime. Peace Studies Journal. Fall 2008. Vol. 1 Issue 1, pp. 63-75. OLIVER-SMITH, A.: Displacement, Resistance and the Critique of Development: From the Grass Roots to the Global. In: DE WET, C. (Ed.) (2006): Development-induced displacement: Problems, policies, and people. New York: Berghahn Books. ISBN: 1-84545-095-7. Pp. 141-171. ORRENIUS, P. M.: Illegal Immigration and Enforcement Along the U.S.Mexico Border: An Overview. Federal Reserve Bank of Dallas Economic and Financial Review (1st quarter 2000), pp. 2-11. Dostupné na: http://www.libertyparkusafd.org/lp/Hamilton/Insourcing%20Jobs%5CGeneral% 5CIllegal%20Immigration%20and%20Enforcement%20Along%20the%20US% 20-%20Mexico%20Border.pdf. Navštíveno 13.4.2011. PALING, D.: Development-induced forced migration: a practical example. Development in Practice. May 2000. Vol. 10, No. 2, pp. 232-236. PENZ, P., DRYDYK, J., BOSE, P. S. (2011): Displacement by Development: Ethics, Rights and Responsibilities. New York: Cambridge University Press. ISBN: 978-0-521-19882-0. PROHNITCHI, V. (nedatováno): Poverty of the children of the Moldovan migrants. Dostupné na: http://www.expert-grup.org/library_upld/d2.doc. Navštíveno 15.6.2011. ROBINSON, W., C. (2004): Minimizing Development-Induced Displacement. Migration Policy Institute. Dostupné na: http://www.migrationinformation.org/feature/display.cfm?ID=194. Navštíveno 30.6.2011. SHELLEY, L. (2010): Human Trafficking: A Global Perspective. New York: Cambridge University Press. ISBN-13 978-0-511-78988-5 STANLEY, J. (2004): Development-induced displacement and resettlement. Dostupné na:

144


22.8.2011 12:34:54

http://law.wustl.edu/Library/cdroms/refugee/data/FMO%20Research%20Guides %5Cdidr.pdf. Navštíveno 27.6.2011. STOJANOV, R., NOVOSÁK, J.: Migrace namísto pomoci? Remitence a cirkulace mozkĤ jako nástroje rozvoje. Mezinárodní vztahy. Vol. 43 (2008), No. 1. ISSN 0323-1844. SURTEES, R. (2008): Trafficking of men – a trend less considered: The case of Belarus and Ukraine. IOM Global Database: Thematic Research Series. Geneva: IOM. ISSN 1607-338X. TURTON, D.: Who is a Forced Migrant? In: DE WET, C. (Ed.) (2006): Development-induced displacement: Problems, policies, and people. New York: Berghahn Books. ISBN: 1-84545-095-7. Pp. 13-37. UNITED NATIONS DEVELOPMENT PROGRAMME (2007): Human Development Report. Dostupné na: http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf. Navštíveno 3.4.2009. URETA-VAQUERO, I. U. (2008): Migration, security and development in the Euro-Mediterranean area. EuroMeSCo's 2008 Annual Conference. Dostupné na: http://www.euromesco.net/images/ac08_vaquero_migration.pdf. Navštíveno 10.6.2011. US DEPARTMENT OF LABOR (2005): Comparative Assessment of ILO-IPEC Evaluation Reports Since 1995. Dostupné na: http://cge.aed.org/Projects/Global/upload/Final_USDOL-Report_April-152005.pdf. Navštíveno 2.5.2011. US DEPARTMENT OF STATE (2010): Trafficking in Persons Report. 10th Edition. Dostupné na: http://www.state.gov/g/tip/rls/tiprpt/2010/. Navštíveno 23.5.2011. VÄYRYNEN, R.(2003): Illegal Immigration, Human Trafficking, and Organized Crime. World Institute for Development Economics Research. Working paper No. 2003/72. ISBN: 9291905313. VINTR, V.: Vyhodnocení získaných kazuistik. In: ýerník a kol. (2005): Pilotní výzkum prostĜedí obchodu s lidmi na území ýeské republiky. Pp. 54-63. Praha: IOM. Dostupné na: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/2003/odbor/obp/iom.pdf. Navštíveno 3.8.2011.

145


22.8.2011 12:34:54

WATSON, S. (2009): The Securitization of Humanitarian Migration: Digging moats and sinking boats. Taylor & Francis e-Library. ISBN 0-203-87679-2.

146


22.8.2011 12:34:54

8. Legislativní a institucionální rámec Petra Levrincová

Globální pĜístup k migraci lze definovat jako vnČjší rozmČr migraþní politiky Evropské unie (EU). Touto koncepcí (pĜijatou v roce 2005) se evropská migraþní politika posouvá od koncentrace na v první ĜadČ bezpeþnost a snižování migraþních tlakĤ k více vyváženému a mezioborovému pĜístupu. Vychází ze skuteþného partnerství se tĜetími zemČmi, migraþní politika je plnČ integrována do ostatních vnČjších politik EU a zabývá se všemi aspekty, jež s migrací souvisejí – usiluje o vyšší kvalitu doprovodných opatĜení k Ĝízení migraþních tokĤ, snaží se využít migrace a mobility jako pozitivních sil pro rozvoj a v politikách zamČĜených na lepší Ĝízení hospodáĜské migrace klade vČtší dĤraz na aspekty dĤstojných podmínek pro práci (KOM(2008) 611 v koneþném znČní). MnohorozmČrnost, vzájemná propojenost a novátorství globálního pĜístupu k migraci znamenají, že legislativní rámec, do kterého by tato koncepce mohla být vþlenČna, se na úrovni Evropské unie teprve vytváĜí a v ýeské republice v podstatČ stojíme na samém zaþátku jeho vývoje. Tato kapitola nastíní základní komunitární a þeskou legislativu, která tvoĜí rámec pro migraþní politiku obecnČ jako celkový kontext, do kterého je téma vztahu migrace a rozvoje zasazeno,120 a dále se bude vČnovat popisu legislativního rámce pro úzce související témata jako je ekonomická migrace, integrace, nelegální migrace, a rozvojová spolupráce121. Kapitola je psána metodou právního výzkumu, který je založen pĜedevším na práci s primárními zdroji. Jak již v právních studiích bývá zvykem, nejvČtším 120

Studie se zabývá legislativním rámcem pro pĜistČhovalectví do Evropské unie/ýeské republiky pouze obþanĤ tzv. tĜetích zemí (tedy nikoli obþanĤ EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných pĜíslušníkĤ).

121

Aþkoli je dĤležitým tématem v rámci pĜístupu Evropské unie k migraci i posilování vnČjších aspektĤ azylu a ochrany uprchlíkĤ, stojí azylová legislativa (jako obšírné samostatné téma) mimo rámec kapitoly, i když se jí autorka na nČkterých místech pĜímo þi nepĜímo dotýká.

147


22.8.2011 12:34:54

úskalím je neustálý legislativní vývoj, autorka si je vČdoma, že nČkteré þásti studie se mohou i v krátkém þasovém horizontu stát pĜekonanými.

8.1. Migraþní politika

EVROPSKÁ UNIE

I pĜes restriktivní imigraþní politiky, které od sedmdesátých let dvacátého století v EvropČ zaujímaly dominantní postavení, došlo v rámci EU v posledních dekádách minulého století k zvyšování poþtu pĜistČhovalcĤ. SouþasnČ si pĜedstavitelé þlenských státĤ EU uvČdomovali, že Evropa naléhavČ potĜebuje kvalifikované migranty. ýlenské státy EU se proto dohodly vytvoĜit spoleþnou imigraþní politiku, jejímž hlavním cílem bylo lépe a koordinovanČ Ĝídit migraþní toky v souladu s ekonomickou a demografickou situací v EU. Spoleþná imigraþní politika se zamČĜuje pĜedevším na potírání nelegálních forem migrace a jejich negativních dĤsledkĤ a souþasnČ si klade za cíl tČžit z pozitivních aspektĤ migrace legální. S pomocí Ĝízené legální migrace by EU mohla snížit nedostatek vlastních pracovních sil v nČkterých odvČtvích a regionech, a posílit tak svĤj hospodáĜský rĤst a konkurenceschopnost. Bude-li migrace, pĜedevším ta pracovní, dobĜe Ĝízena, mČly by se její pozitivní dopady promítnout do rozvoje celé Evropské unie stejnČ jako do rozvoje tĜetích zemí (Portál þeského pĜedsednictví EU. Migraþní a azylová politika 2008). Migraþní politika se postupnČ stala plnohodnotnou souþástí práva Evropských spoleþenství. Amsterodamskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. kvČtna 1999, došlo k pĜesunu vízové, migraþní a azylové politiky z III. do I. pilíĜe. Evropská rada se zavázala pĜijmout do pČti let od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost opatĜení týkající se azylu, nelegální imigrace a politiky navrácení nelegálních pĜistČhovalcĤ. Vedeni nutností zavést nové metody Ĝízení migrace, pĜistoupili pĜedstavitelé státĤ EU k prvním krokĤm ke spoleþné imigraþní politice122, které byly potvrzeny v roce 2004 pĜijetím tzv. Haagského

122

Spoleþné imigraþní politiky EU se neúþastní Dánsko. Velká Británie a Irsko se o svém zapojení do spoleþné imigraþní politiky EU rozhodují v jednotlivých pĜípadech.

148


22.8.2011 12:34:54

programu123, jež stanovil postupy smČĜující k posilování prostoru svobody, bezpeþnosti a spravedlnosti v EU pro období let 2005-2010 (Europa. Towards a Common European Immigration Policy 2011). V prosinci roku 2009 byl pak pĜijat nový víceletý program Evropské unie pro oblast justice a vnitĜních vČcí pro období let 2010-2014 tzv. Stockholmský program – otevĜená a bezpeþná Evropa, která slouží svým obþanĤm a chrání je. Hlavní prioritou Stockholmského programu je zamČĜení se na zájmy a potĜeby obþanĤ a osob, za které EU nese zodpovČdnost. Program klade zejména dĤraz na respekt k základním právĤm, zdĤrazĖuje význam evropské spolupráce v boji proti organizovanému zloþinu a potvrzuje cíl dobudovat spoleþný evropský azylový systém do roku 2012 (Ministerstvo vnitra. Víceletý program pro oblast spravedlnosti a vnitĜních vČcí 2010). Rok 2006 byl v Evropské unii rokem vytváĜení agendy pro jednání s Afrikou. Ministerská konference EU-Afrika o migraci a rozvoji, která se konala v listopadu 2006 v Tripolisu, vĤbec poprvé stanovila priority spolupráce v oblasti migrace mezi EU a Afrikou a pĜijala ambiciózní deklaraci, na základČ které, byla EU a její þlenské státy mimo jiné vyzvány, aby ve spolupráci s tĜetími zemČmi zvážily možnost zavedení programĤ týkajících se cirkulární migrace. Výsledkem bylo pĜedstavení tzv. balíþkĤ mobility – možných dohod s urþitým poþtem zainteresovaných tĜetích zemí, které by zajistily jejich státním pĜíslušníkĤm snazší pĜístup do EU (KOM(2006) 735: 3-4, 7). Tyto balíþky byly v roce 2007 pĜejmenovány na Partnerství pro mobilitu a staly se jedním z nástrojĤ politiky Globálního pĜístupu k migraci. Programy v rámci Partnerství pro mobilitu se zamČĜují pĜedevším na minimalizaci nelegální migrace a podporu migrace legální. V praktické rovinČ se jedná hlavnČ o koordinaci rozvojových projektĤ na evropské úrovni, zabránČní duplikace a umožnČní vzájemného doplĖování projektových aktivit. ýeská republika se k této iniciativČ pĜipojila v roce 2008 a zamČĜuje se pĜedevším na východní a jihovýchodní rozmČr partnerství (Epravo.cz. 59908. Program Partnerství pro mobilitu bude koordinovat zvláštní expertní skupina 2010). Za francouzského pĜedsednictví byl v Ĝíjnu roku 2008 na summitu pĜedstavitelĤ zemí EU v Bruselu pĜijat tzv. Evropský pakt o migraci a azylu, který obsahuje 123

První kroky smČrem ke spoleþné azylové a imigraþní politice EU byly uþinČny na summitu ve finském Tampere 15. – 16. Ĝíjna 1999. Na Program z Tampere navázal v roce 2004 tzv. Haagský program.

149


22.8.2011 12:34:54

komplexní plán harmonizace pravidel azylové a migraþní politiky þlenských státĤ EU. Dokument poukazuje na rozporuplnost fenoménu globální migrace, kdy se migrace na jedné stranČ mĤže stát pobídkou rozvoje, na stranČ druhé však mĤže v hostitelských spoleþnostech vést k velkému sociálnímu napČtí. Pakt byl pĜijat v dobČ, kdy EU již uþinila urþitý pokrok smČrem ke sjednocené politice v oblasti pĜistČhovalectví, vþetnČ pĜijetí spoleþné vízové politiky, harmonizace azylových standardĤ a vytvoĜení agentury Frontex. ýlenské státy nicménČ v preambuli Paktu znovu zdĤrazĖují, že tyto kroky nejsou dostateþné a v textu pĜedstavují závazky124, jejichž splnČní by mČlo vést ke komplexní migraþní a azylové politice EU (EurActive.The European Pact on Migration and Asylum 2008). Snaha o harmonizaci migraþní a azylové politiky v rámci Evropské unie je jistČ pĜínosná, nicménČ je nutné zdĤraznit, že v legislativČ i praxi jednotlivých þlenských státĤ stále pĜetrvávají znaþné rozdíly. V bĜeznu roku 2009 schválila Evropská rada pĤvodnČ polsko-švédskou iniciativu nazvanou „Východní partnerství“. Cílem této iniciativy bylo vytvoĜit spoleþnou politiku Evropské unie k šesti postsovČtským republikám na východ od hranic EU (UkrajinČ, Moldavsku, BČlorusku, Arménii, Gruzii a Ázerbajdžánu), prohloubit s nimi bilaterální vztahy a vytvoĜit multilaterální rozmČr spolupráce, který by odrážel potĜeby a ambice jednotlivých zemí. Evropská unie tak východním partnerĤm nabídla uzavĜení nových dohod o pĜidružení, širší hospodáĜskou integraci s EU, nových programĤ, které by východním partnerĤm pomohly Ĝešit jejich hospodáĜské a sociální problémy, ale i posílit pohyb osob (zjednodušením vízové procedury a uzavĜením dohod o navrácení nelegálních migrantĤ). (Euractiv. Východní partnerství posílí vazby EU s postsovČtskými sousedy 2009).

ýESKÁ REPUBLIKA

Prioritou ýeské republiky v oblasti migrace je „podporovat Ĝízenou legální migraci a zároveĖ minimalizovat nelegální migraci. S tímto cílem také souvisí

124

PČt hlavních závazkĤ pĜedstavovalo: 1. Organizovat legální migraci; 2. bojovat proti nelegální migraci; 3. zefektivnit kontrolu na hranicích; 4. sjednotit azylovou politiku; a 5. zabývat se zemČmi pĤvodu imigrantĤ.

150


22.8.2011 12:34:54

snaha zajistit úþinnou ochranu státních hranic v rámci schengenského prostoru“ (Ministerstvo vnitra. Migraþní a azylová politika ýeské republiky 2010). Poþátkem roku 2003 bylo pĜijato Usnesení vlády ýR ze dne 13. ledna 2003 þ. 55 k úþinnosti Koncepce integrace cizincĤ na území ýeské republiky a další rozvoj této koncepce po vstupu ýeské republiky do Evropské unie, kterým vláda stanovila Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizincĤ: 1. Zásada: ýeská republika s ohledem na mezinárodní závazky, které pro ni vyplynou z þlenství v Evropské unii, dĤslednČ prosazuje Ĝídící roli státu v oblasti migrace. 2. Zásada: Migraþní politika státu je založena na koordinovaném postupu všech státních orgánĤ, orgánĤ územní a zájmové samosprávy a na podpoĜe ze strany dalších subjektĤ zabývajících se migrací. 3. Zásada: Migraþní politika státu je zamČĜena na odstraĖování všech forem nelegální migrace a jiných nelegálních aktivit, a to jak opatĜeními na poli mezinárodní spolupráce, tak i opatĜeními národními. 4. Zásada: Migraþní politika státu neklade pĜekážky legální migraci a podporuje imigraci, která je pro stát a spoleþnost v dlouhodobé perspektivČ pĜínosná. 5. Zásada: Realizace migraþní politiky státu pĜedpokládá široké zapojení nevládních a dalších organizací obþanské spoleþnosti. 6. Zásada: ýeská republika se spolupodílí na úsilí svČtového a evropského spoleþenství na Ĝešení migraþních dĤsledkĤ humanitárních krizí a na odstraĖování pĜíþin tČchto jevĤ (Usnesení vlády ýR ze dne 13. ledna 2003 þ. 55).

Pobyt cizincĤ na území ýeské republiky se Ĝídí pĜedevším zákonem þ. 326/1999 Sb., o pobytu cizincĤ na území ýeské republiky a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (tzv. „cizinecký zákon“, þasto také jen „zákon o pobytu cizincĤ“), který nabyl úþinnosti 1. ledna 2000 a který upravuje podmínky vstupu cizince na území ýeské republiky, vycestování cizince z tohoto území, dále stanovuje podmínky pobytu cizince na území ýeské republiky, a vymezuje pĤsobnost Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraniþních vČcí a Policie ýeské

151


22.8.2011 12:34:54

republiky v této oblasti státní správy.125 Zákon prošel podstatnou zmČnou po vstupu ýeské republiky do Evropské unie. V souvislosti s komunitárním právem v oblasti volného pohybu osob došlo v zákonČ k vymezení nových dvou kategorií cizincĤ – obþané EU vs. obþané zemí mimo EU/obþané tĜetích zemí – a s tím spojeným novým vymezením rĤzných pobytových režimĤ pro tyto kategorie. Gestorem migraþní politiky ýR je Ministerstvo vnitra. Jelikož však jde o prĤĜezové téma, musí Ministerstvo vnitra úzce spolupracovat s dalšími ministerstvy, státními a nevládními organizacemi i organizacemi mezinárodními. ýeský legislativní rámec se tématem pĜímo propojujícím migraci a rozvoj prozatím nezabýval, þásteþnČ i proto, že samotné téma je nové a legislativa na nČj ještČ nezareagovala.

8.2. Ekonomická migrace EVROPSKÁ UNIE

Již v þervenci roku 2001 pĜedložila Evropská Komise návrh smČrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí za úþelem výdČleþného zamČstnání a samostatného podnikání. Avšak z dĤvodu rozcházejících se postojĤ þlenských státĤ k tomuto tématu, nevedla jednání k závČrĤm, které by mohly vyústit v pĜijetí legislativy (Europa. Towards a Common European Immigration Policy 2011).

125

Cizinecký zákon se nevztahuje na cizince který „a) požádal ýeskou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplĖkové ochrany, a azylanta nebo osobu požívající doplĖkové ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní pĜedpis nestanoví jinak, b) pobývá na území na základČ zvláštního právního pĜedpisu upravujícího pĜechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území, c) požádal ýeskou republiku o udČlení oprávnČní k pobytu za úþelem poskytnutí doþasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základČ udČleného oprávnČní k pobytu za úþelem doþasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní pĜedpis nestanoví jinak“ (cizinecký zákon, §2).

152


22.8.2011 12:34:54

VČdoma si demografického vývoje v EvropČ (úbytku a stárnutí obyvatelstva) a jeho dopadu na evropské hospodáĜství, vrátila se v roce 2005 Komise k diskusi o potĜebČ spoleþných pravidel pro pĜijímání ekonomických migrantĤ. Debaty pak vyústily v pĜijetí tzv. Zelené knihy o pĜístupu EU k Ĝízení ekonomické migrace, ve které Komise poukázala na potĜebu z dlouhodobého hlediska revidovat opatĜení v oblasti pĜistČhovalectví, pĜedevším s dĤrazem na dĤsledky, které by strategie ekonomické migrace mohla mít na konkurenceschopnost EU (KOM(2004) 811). V prosinci roku 2005 vedly snahy Komise ke schválení Plánu politiky v oblasti legální migrace, který obsahuje výþet aktivit a legislativních iniciativ, které Komise plánuje pĜijmout tak, aby mohla usilovat o dĤsledné prosazování politiky EU v oblasti legální migrace. V rámci realizace Plánu politiky v oblasti legální migrace bylo zamýšleno samostatnými smČrnicemi upravit podmínky vstupu a pobytu na území EU konkrétních kategorií pracovníkĤ ze tĜetích zemí (vysoce kvalifikovaní pracovníci, sezónní pracovníci, vnitropodnikovČ pĜevádČní pracovníci a stážisté odmČĖování mzdou) a také vydání jedné rámcové smČrnice, která by mČla souhrnnČ upravovat soubor práv pracovníkĤ ze tĜetích zemí (KOM(2005) 669). Vysoce kvalifikovaní pracovníci: Na zasedání Evropské rady v Lisabonu v bĜeznu roku 2000 byl pro Evropské spoleþenství stanoven cíl stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnČjší a nejdynamiþtČjší ekonomikou založenou na znalostech na svČtČ, schopnou udržitelného hospodáĜského rĤstu pĜi zvýšení poþtu a kvality pracovních míst a vČtší sociální soudržnosti. Za tímto úþelem a v návaznosti na Plán politiky v oblasti legální migrace byla pĜijata SmČrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. kvČtna 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí za úþelem výkonu zamČstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. „smČrnice o modrých kartách“), která má zvýšit atraktivitu Spoleþenství pro vysoce kvalifikované pracovníky ze tĜetích zemí tím, že jim a jejich rodinným pĜíslušníkĤm usnadní proces pĜijímání a mobilitu, a v ĜadČ oblastí jim poskytne sociální a hospodáĜská práva rovnocenná s právy státních pĜíslušníkĤ hostitelského þlenského státu. SmČrnice stanovuje podmínky vstupu a pobytu delšího než tĜi mČsíce na území þlenských státĤ pro státní pĜíslušníky tĜetích zemí za úþelem výkonu zamČstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, coby držitele modré karty EU, a pro jejich rodinné pĜíslušníky; a podmínky pro vstup výše uvedených osob do jiných þlenských státĤ, než je první þlenský stát, a pro pobyt v nich. Žadateli, který splní veškeré požadavky uvedené

153


22.8.2011 12:34:55

ve smČrnici se vydá tzv. „Modrá kartu EU“ (modrá barva v názvu reflektuje barvu vlajky EU), která držitele opravĖuje pobývat a pracovat na území þlenského státu. První dva roky je pĜístup držitele modré karty na trh práce v daném státČ omezen na výkon placeného zamČstnání za dodržení podmínek pro jeho pĜijetí stanovených ve smČrnici, pĜípadné zmČny podléhají schválení pĜíslušných orgánĤ. Držitelé modrých karet EU mají dále možnost snadnČji získat status dlouhodobČ pobývajícího rezidenta dle SmČrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25.11.2003. Po osmnácti mČsících oprávnČného pobytu v prvním þlenském státČ se za úþelem výkonu vysoce kvalifikované práce mĤže držitel modré karty EU (a jeho rodinní pĜíslušníci) za podmínek stanovených ve smČrnici pĜestČhovat do jiného þlenského státu. ýlenské státy mČly povinnost transponovat tuto smČrnici do 19. þervna 2011 (více k projektu modrých karet v ýeské republice níže). Sezónní pracovníci: ýlenské státy Evropské unie þelí potĜebČ sezónní práce. V návaznosti na Plán politiky v oblasti legální migrace z roku 2005 a Stockholmský program z roku 2009 pĜedložila v roce 2010 Evropská komise Návrh smČrnice zavádČjící spoleþné podmínky pro vstup a pobyt sezónních pracovníkĤ ze tĜetích zemí (tzv. „návrh smČrnice o sezónním zamČstnání“). Návrh stanovuje spoleþný postup pro vstup a pobyt sezónních pracovníkĤ ze tĜetích zemí na území Evropské unie a vymezuje jejich práva. Sezónními pracovníky se rozumí obþané tĜetích zemí, kteĜí pĜicházejí na území Evropské unie za úþelem zamČstnání v sektoru, který je závislý na sezónČ (typickými pĜíklady jsou zemČdČlství, zahradnictví nebo cestovní ruch) a kteĜí budou vykonávat tuto práci na základČ jedné nebo více pracovních smluv uzavĜených na dobu urþitou se zamČstnavatelem se sídlem v EU. Návrh smČrnice zavádí zejména jednodušší postupy pro vstup sezónních pracovníkĤ ze tĜetích zemí v souladu se spoleþnou definicí a kritérii, jako je existence pracovní smlouvy nebo závazná pracovní nabídka, která specifikuje plat; stanoví, že sezónní pracovník je oprávnČn pracovat maximálnČ 6 mČsícĤ v kalendáĜním roce; umožĖuje prodloužení smlouvy nebo zmČnu zamČstnavatele bČhem výše stanovené doby; a jasnČ vymezuje právní ustanovení týkající se pracovních podmínek. Za úþelem podpory cirkulární migrace zavádí návrh možnosti vystavení vícesezónního povolení nebo zjednodušený postup pro opČtovný vstup v následující sezónČ. Tato opatĜení by mČla umožnit spolehlivý tok remitencí, pĜenos dovedností a investic do tĜetích zemí, a pĜispČt tak k omezování chudoby a k rozvojové politice Evropské unie. Návrh smČrnice neupravuje právo vstupu,

154


22.8.2011 12:34:55

naopak ponechává þlenským státĤm svobodu rozhodování, kolika sezónním pracovníkĤm umožní vstup na svĤj trh práce (KOM (2010) 379 v koneþném znČní). VnitropodnikovČ pĜevádČní pracovníci: V roce 2010 pĜedstavila Komise Návrh smČrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí na základČ pĜevedení v rámci spoleþnosti, jejímž úþelem je zavedení zvláštního postupu pro vstup a pobyt státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí, kteĜí žádají o pobyt v EU pro úþel pĜevedení v rámci spoleþnosti, a norem pro vydávání povolení k pobytu tČmto osobám þlenskými státy. Druhým úþelem pak je vymezit práva tČchto osob, které legálnČ pobývají v þlenském státČ, a stanovit podmínky, za kterých mohou pobývat v jiných þlenských státech (KOM (2010) 378 v koneþném znČní). Soubor práv pracovníkĤ ze tĜetích zemí: V roce 2007 pĜedložila Komise návrh smČrnice Rady o sjednoceném postupu vyĜizování žádostí státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí o jediné povolení k pobytu a k výkonu práce na území þlenského státu a o spoleþném souboru práv pro pracovníky z tĜetích zemí, kteĜí oprávnČnČ pobývají v þlenském státČ. Úþelem smČrnice je stanovit jednotný postup vydávání jednotného povolení k pobytu a pracovního povolení státním pĜíslušníkĤm tĜetích zemí k práci na území þlenského státu Evropské unie; a stanovit souhrn práv pracovníkĤ ze tĜetích zemí, kteĜí legálnČ pobývají na území þlenských státĤ (KOM (2007) 638 v koneþném znČní). Zcela specifickou formou migrace je pohyb vČdcĤ a výzkumných pracovníkĤ. V roce 2002 ve svém šestém rámcovém programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstraþní þinnosti pĜispívajícím k vytvoĜení Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002-2006) Evropské spoleþenství uznalo, že globalizace ekonomiky vyžaduje vČtší mobilitu výzkumných pracovníkĤ (ÚĜední vČstník L 232, 29. 8. 2002, s. 1). Za úþelem naplnČní cíle zvýšit pĜitažlivost Spoleþenství pro výzkumné pracovníky z celého svČta a posílit jeho postavení jako mezinárodního centra výzkumu byla pĜijata SmČrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. Ĝíjna 2005 o zvláštním postupu pro pĜijímání státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí pro úþely vČdeckého výzkumu, která podporuje pĜijímání státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí pro výzkumné úþely a jejich mobilitu na dobu pobytu delší než tĜi mČsíce. Samotná smČrnice uvádí, že jejím úþelem není odliv mozkĤ z transformujících se nebo rozvojových zemí a zdĤrazĖuje, že ve spolupráci se zemČmi pĤvodu by mČla být pĜijata podpĤrná opatĜení pro usnadnČní zpČtného

155


22.8.2011 12:34:55

zaþlenČní výzkumných pracovníkĤ v jejich zemích pĤvodu a pro usnadnČní pohybu výzkumných pracovníkĤ, s cílem vytvoĜit komplexní migraþní politiku. SmČrnice uvádí, že ke zvýšení pĜitažlivosti Spoleþenství pro výzkumné pracovníky ze tĜetích zemí by tČmto pracovníkĤm mČla být bČhem jejich pobytu v ĜadČ oblastí pĜiznána stejná sociální a hospodáĜská práva, jakých požívají státní pĜíslušníci hostitelského þlenského státu, a možnost vyuþovat na institucích vyššího vzdČlávání.

ýESKÁ REPUBLIKA

Z hlediska pĜípadné podpory rozvoje zemí pĤvodu je stČžejní ekonomická aktivita cizincĤ, což jsou v ýeské republice cizinci zamČstnaní nebo podnikající. PracovnČprávní vztah mezi tuzemským zamČstnavatelem a cizincem se Ĝídí pĜedevším zákonem þ. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen „zákoník práce“) a souvisejícími právními pĜedpisy. Zákoník práce rovnČž umožĖuje pracovnČprávní vztahy mezi tuzemským zamČstnavatelem a cizincem upravit odchylnČ v souladu s pĜedpisy mezinárodního práva soukromého. ZamČstná-li zamČstnavatel cizince, má povinnost cizinci nabídnout pracovní a mzdové podmínky obvyklé pro þeské obþany, kteĜí jsou ve stejném pracovním zaĜazení jako cizinec dle platných právních pĜedpisĤ, pĜípadnČ v souladu s kolektivními a pracovními smlouvami. Zákon þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen „zákon o zamČstnanosti“) pak stanovuje podmínky zamČstnání cizince tuzemským zamČstnavatelem. Cizincem se pro úþely zákona o zamČstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním obþanem ýeské republiky, obþanem Evropské unie, Evropského hospodáĜského prostoru þi Švýcarska, ani jeho rodinným pĜíslušníkem. Za cizince je rovnČž považována osoba bez státní pĜíslušnosti. Tuzemští zamČstnavatelé mají možnost cizince zamČstnávat pouze na volná pracovní místa, která není možné s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo na nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak126. ZamČstnavatel má povinnost 126

Cizinci s trvalým pobytem na území ýeské republiky mají z hlediska zamČstnávání stejné právní postavení jako obþané ýR. Nevztahují se na nČ omezení s výjimkou

156


22.8.2011 12:34:55

projednat svĤj zámČr zamČstnat cizince s úĜadem práce. Povolení k zamČstnání vydává cizinci ve správním Ĝízení místnČ pĜíslušný úĜad práce nejdéle na dobu dvou let.127 Ve vČtšinČ pĜípadĤ cizinec písemnČ žádá o povolení k zamČstnání ještČ pĜed svým pĜíchodem na území ýeské republiky, pĜípadnČ na základČ plné moci prostĜednictvím zamČstnavatele, u kterého má být zamČstnán, nebo i jiné osoby. Cizinec mĤže požádat o prodloužení povolení k zamČstnání nejdĜíve tĜi mČsíce a nejpozdČji 30 dnĤ pĜed uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zamČstnání. Cizinec musí rovnČž dodat vyjádĜení zamČstnavatele, že jej i nadále zamČstná. ÚĜad práce mĤže žádosti vyhovČt, a to i opakovanČ, a vydat rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení k zamČstnání, a to vždy maximálnČ na další dva roky. ZamČstnavatel mĤže cizince zamČstnat teprve tehdy pokud má cizinec: •

platné povolení k zamČstnání od místnČ pĜíslušného úĜadu práce,

•

platné vízum k pobytu za úþelem zamČstnání, pĜípadnČ povolení ke krátkodobému nebo dlouhodobému pobytu za úþelem zamČstnání,

•

se zamČstnavatelem uzavĜenou pracovní smlouvu na dobu, po kterou by mČlo být zamČstnání vykonáváno, pĜíp. dohodu o pracovní þinnosti nebo dohodu o provedení práce (ve všech pĜípadech se vyžaduje písemná forma),

•

a pokud byl cizinec zamČstnavatelem pĜihlášen k platbČ dávek sociálního a zdravotního pojištČní.

nČkterých povolání, u kterých se dle platných právních pĜedpisĤ vyžaduje státní obþanství. Stejné postavení mají i cizinci, kteĜí jsou pod doþasnou ochranou podle zvláštního zákona. 127

Povinnost oznámit a projednat s úĜadem práce zámČr zamČstnat cizince se nevztahuje na pĜípady, kdy je cizinci vydáno povolení k zamČstnání bez ohledu na situaci na trhu práce; v pĜípadČ, kdy se u cizince nevyžaduje povolení k zamČstnání; a v pĜípadech zamČstnání držitelĤ modré þi zelené karty. Samostatným pĜípadem je rovnČž vztah mezi tuzemským zamČstnavatelem a cizincem vyslaným na území ýeské republiky zahraniþním zamČstnavatelem, kdy se jejich vztahy Ĝídí obvykle právem zemČ, kde má zahraniþní zamČstnavatel sídlo, i vyslaný cizinec však musí obdržet povolení k pobytu a povolení k zamČstnání v ýeské republice.

157


22.8.2011 12:34:55

Systém vydávání povolení k zamČstnání a víz k pobytu nad 90 dní za úþelem zamČstnání neumožĖuje zamČstnavatelĤm v ýeské republice dostateþnČ flexibilnČ pokrýt jejich okamžité potĜeby. Požadované kroky pĜed samotným nástupem do zamČstnání jsou pomČrnČ zdlouhavé a administrativnČ nároþné. Proto, aby zamČstnavatelĤm umožnila získat potĜebnou pracovní sílu z tĜetích zemí, schválila vláda ýR svým usnesením ze dne 22. Ĝíjna 2007 þ. 1174 o zjednodušení podmínek zamČstnávání kvalifikovaných zahraniþních pracovníkĤ projekt „Zelené karty“, který zaþal fungovat od 1. ledna 2009. Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu128 za úþelem zamČstnání na území ýeské republiky ve zvláštních pĜípadech. Jejím úþelem je usnadnit pĜístup na trh práce v ýeské republice cizincĤm, kteĜí mají kvalifikaci, po které je v ýeské republice poptávka. Projekt zelených karet umožĖuje zamČstnavatelĤm flexibilnČ reagovat na jejich aktuální potĜebu pracovní síly a zároveĖ snižuje pro obČ strany (zamČstnavatele i zamČstnance/obþana jedné z uvedených zemí) administrativní zatížení. Institut tzv. modré karty zavedla v ýeské republice s úþinností od 1. 1. 2011 novela cizineckého zákona v návaznosti na smČrnici Rady þ. 2009/50/ES. Modrá karta (viz též výše) je povolení k dlouhodobému pobytu za úþelem zamČstnání na území ýeské republiky spojeném s výkonem vysoce kvalifikované práce (§ 42i, cizinecký zákon). Jejím úþelem je usnadnit vstup na trh práce ýeské republiky cizincĤm, kteĜí mají vyšší kvalifikaci, po které je v ýeské republice poptávka. Tato karta se vydává pracovníkĤm s ukonþeným vysokoškolským vzdČláním nebo vyšším odborným vzdČláním, trvalo-li minimálnČ tĜi roky, kteĜí mají pracovní smlouvu nejménČ na dobu jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a se zamČstnavatelem mají sjednanou hrubou mČsíþní nebo roþní mzdu, jejíž výše odpovídá alespoĖ 1,5násobku prĤmČrné hrubé roþní mzdy v ýeské republice vyhlašované sdČlením Ministerstva práce a sociálních vČcí. O vydání modré karty rozhoduje ministerstvo vnitra ve lhĤtČ 90 dnĤ. 128

V souþasné dobČ (rok 2011) urþena pro obþany z Australského spoleþenství, ýerné Hory, Chorvatské republiky, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Republiky Bosna a Hercegovina, Republiky Makedonie, Spojených státĤ amerických, Srbska a Ukrajiny. Obþané þlenských státĤ Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska a jejich rodinní pĜíslušníci nepotĜebují pro práci v ýeské republice ani povolení k zamČstnání ani zelenou þi modrou kartu.

158


22.8.2011 12:34:55

Co se týþe legislativního rámce druhé hlavní ekonomické aktivity cizincĤ v ýR, tak cizinec mĤže podnikat jako fyzická osoba, nejþastČji jako živnostník, což upravuje pĜedevším zákon þ. 455/1991 b., o živnostenském podnikání, v platném znČní. Pro provozování živnosti na území ýeské republiky potĜebuje cizinec jak živnostenské oprávnČní tak povolení k pobytu.129 Cizinec mĤže podnikat také prostĜednictvím právnických osob a obchodních spoleþností, pĜíp. družstev, založených dle zákona þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znČní. Cizinec mĤže takovouto spoleþnost pĜímo založit nebo se stát jejím podílníkem, to však neznamená, že se mĤže na území ýR fyzicky zdržovat. Cizinecký režim na území ýR upravuje zákon þ. 326/1999 Sb. o pobytu cizincĤ na území ýeské republiky (viz výše). Cizinec ze tĜetích zemí tak mĤže být na území ýeské republiky zamČstnán nebo podnikat pouze na základČ víza k pobytu nad 90 dní, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu. Další variantou je možnost podnikání prostĜednictvím zahraniþní osoby, což detailnČ upravuje hlava II. obchodního zákoníku. Za podnikání cizincĤ obecnČ a pĜedevším za živnostenské podnikání je odpovČdné Ministerstvo prĤmyslu a obchodu, které Ĝídí živnostenské úĜady, jinak souþásti obecních a krajských úĜadĤ, které vydávají živnostenská oprávnČní a provozují kontrolní þinnost. Co se týþe dalších institucí, do jejichž gesce spadá ekonomická migrace cizincĤ, tak ministerstvu práce a sociálních vČcí jsou pak podĜízeny úĜady práce, které rozhodují o povoleních k zamČstnání, evidují ostatní cizince a pomáhají hledat zamČstnání nezamČstnaným cizincĤm. Správy sociálního zabezpeþení pak od zamČstnaných i samostatnČ výdČleþnČ þinných cizincĤ vybírají pojistné na sociální pojištČní a kontrolují jejich povinnosti. Ministerstvo zahraniþních vČcí pak Ĝídí zastupitelské úĜady, které vydávají víza, bez nichž cizinci ze tĜetích zemí nemohou do ýeské republiky legálnČ pĜicestovat a Ministerstvo financí Ĝídí finanþní úĜady, které vykonávají daĖovou kontrolu a celní úĜady, které jsou oprávnČny kontrolovat, zda cizinci nevykonávají nelegální práci (ýižinský 2009). Hlavním gestorem a koordinátorem migraþních politik je pak 129

ObdobnČ platí pro osoby podnikající na základČ jiného než živnostenského oprávnČní podle zvláštních právních pĜedpisĤ (tzv. svobodná povolání a další þinnosti), kteĜí musejí pro výkon povolání získat pĜíslušné povolení; a pro zemČdČlce, kteĜí musejí být evidováni.

159


22.8.2011 12:34:55

ministerstvo vnitra, v jehož rámci pĤsobí odbor azylové a migraþní politiky (OAMP).

8.3. Integrace

EVROPSKÁ UNIE

Evropská komise je toho názoru, že dĤležitým aspektem migrace je integrace cizincĤ do hostitelské spoleþnosti. Státy Evropské unie jsou konfrontovány s nárĤstem poþtu cizincĤ a þelí výzvám, které jim pĜináší proces jejich integrace. Komise si je vČdoma znaþných rozdílĤ v historii a tradici imigrace do jednotlivých þlenských státĤ stejnČ jako rozdílĤ, které panují ve zpĤsobech integrace cizincĤ. V oblasti zaþleĖování cizincĤ do spoleþnosti se EU proto angažuje zpĤsobem, který pĜedevším staví na hledání spoleþných integraþních pĜístupĤ a podporuje mezi þlenskými státy výmČnu nejlepší praxe (Europa. A Common Framework for the Integration of Third-Country Nationals 2010). I pĜesto, že integraþní aktivity spadají témČĜ výhradnČ do kompetence þlenských státĤ EU, problematika týkající se zaþleĖování cizincĤ do spoleþností þlenských státĤ se skrze snahy o koordinaci národních pĜístupĤ stala nedílnou souþástí unijní migraþní politiky. EU se za tímto úþelem snaží pĜedevším o mezikulturní dialog, který je nutností pro vzájemné pochopení mnohdy velmi odlišných kultur a hodnot, a s tím související boj proti rasismu a xenofobii (Ministerstvo vnitra. ObecnČ k agendám EU 2011). Právní pĜedpisy týkající se pĜistČhovalectví a mající pĜímý vztah k úspČšné integraci státních pĜíslušníkĤ ze tĜetích zemí zahrnují: smČrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. záĜí 2003 o právu na slouþení rodiny (ÚĜední vČstník L 251,3.10.2003), 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení pĜíslušníkĤ tĜetích zemí, kteĜí jsou dlouhodobČ pobývajícími rezidenty (ÚĜ. vČst. L 16, 23. 1 .2004), 2000/43/ES ze dne 29. þervna 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický pĤvod (ÚĜ. vČst. L 180, 19. 7. 2000) a 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zamČstnání a povolání (ÚĜ. vČst. L. 303, 2. 12. 2000).

160


22.8.2011 12:34:55

V záĜí roku 2007 pĜedstavila Komise svoji, prozatím poslední, tj. TĜetí výroþní zprávu o migraci a integraci (KOM (2007) 512). Komise tak pokraþovala ve sledování vývoje politiky pĜijímání a integrace obþanĤ tĜetích zemí v Evropské unii. Komise ve zprávČ pĜedkládá informace související s ustanovováním integraþního rámce EU do þervna roku 2007 a dále uvádí specifické informace týkající se jednotlivých dimenzí integraþního procesu v þlenských státech v kalendáĜním roce 2005 a v první polovinČ roku 2006. Na návrh Komise byl na období 1. ledna 2007 až 31. prosince 2013 zĜízen Evropský fond pro integraci státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí, jehož obecným cílem je podpoĜit snahy þlenských státĤ umožnit státním pĜíslušníkĤm tĜetích zemí z rĤzných kulturních, náboženských, jazykových a etnických prostĜedí usadit se a aktivnČ se zapojit do všech aspektĤ evropských spoleþností co se týþe vstupních procedur, základních úvodních programĤ a aktivit, úþasti v obþanském a politickém životČ a úcty k rĤznorodosti a obþanství (KOM (2005) 0123 v koneþném znČní); a dále v roce 2009 zĜízeno Fórum integrace k usnadnČní výmČny osvČdþených postupĤ, zejména pokud jde o politiky, v nichž má EU omezenou roli (EUROPA. A Common Agenda for Integration).

ýESKÁ REPUBLIKA

Na konci roku 2000 pĜijala vláda ýeské republiky svým usnesením ze dne 11. prosince 2000 þ. 1266 o realizaci Zásad koncepce integrace cizincĤ na území ýeské republiky a o návrhu Koncepce integrace cizincĤ na území ýeské republiky Koncepci integrace cizincĤ, která vycházela ze Zásad koncepce integrace cizincĤ na území ýeské republiky130, z mezinárodních dokumentĤ131 a ze souþasné vnitrostátní úpravy postavení cizincĤ na území ýeské republiky. Tato koncepce byla aktualizovaná v roce 2006.132 O dva roky pozdČji pak vláda 130

Tyto zásady byly pĜijaty Usnesením vlády ýR ze dne 7. þervence 1999 þ. 689 o Zásadách koncepce integrace cizincĤ na území ýeské republiky a o pĜípravČ a realizaci této koncepce.

131

NapĜ. materiály Rady Evropy. Diversity and Cohesion: New Challenges for the Integration of Immigrants and Minorities a Framework of Integration Policies.

132

Viz Usnesení vlády ýeské republiky ze dne 8. února 2006 þ. 126 ke Koncepci integrace cizincĤ v roce 2005.

161


22.8.2011 12:34:56

schválila pĜevod agendy spojené s koordinací realizace Koncepce integrace cizincĤ na území ýeské republiky z Ministerstva práce a sociálních vČcí na Ministerstvo vnitra (usnesení vlády ýR ze dne 23. þervence 2008 þ. 979). Vláda se rovnČž každoroþnČ zabývá Zprávou o realizaci koncepce integrace cizincĤ za minulý rok. Naposledy v roce 2010 pak vláda pĜistoupila k Aktualizované koncepci integrace cizincĤ – Spoleþné soužití, kterou schválila usnesením ze dne 9. února 2011 þ. 99. Tento materiál obsahuje jak „Analýzu aktuální situace v oblasti integrace cizincĤ“, která detailnČji popisuje populace cizincĤ pobývajících na území ýeské republiky s ohledem na potĜeby integrace cizincĤ, tak „Aktualizovanou Koncepci integrace cizincĤ – Spoleþné soužití“, která definuje postup ýeské republiky v oblasti integrace cizincĤ a která se snaží zohlednit vývoj, nové trendy a aktuální potĜeby, které ýeská republika v souvislosti s integraþní (i obecnČ cizineckou problematikou) zaznamenává; a také „Postup pĜi realizaci aktualizované Koncepce integrace cizincĤ v roce 2011“, který obsahuje návrhy konkrétních opatĜení, kterými by pĜíslušná ministerstva zodpovČdná za realizaci integraþní politiky mČla v roce 2011 podpoĜit úspČšnou integraci cizincĤ v ýeské republice. Cílovou skupinu integraþní politiky tvoĜí tzv. obþané tĜetích zemí, kteĜí legálnČ pobývají na území ýeské republiky (na základČ povolení k trvalému pobytu nebo na vízum k pobytu nad 90 dnĤ, povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k pĜechodnému pobytu). Cílovou skupinou této integraþní politiky nejsou obþané Evropské unie/Evropského hospodáĜského prostoru a Švýcarska; žadatelé o mezinárodní ochranu a osoby s udČleným azylem þi doplĖkovou ochranou133. Aktualizovaná koncepce integrace cizincĤ považuje za svĤj hlavní cíl dosáhnout samostatnosti a sobČstaþnosti cizince tak, aby byl schopen se plnČ zapojit do života spoleþnosti a Ĝešit svoji vlastní životní situaci, vþetnČ situace osob, které jsou na nČm závislé. Je tedy nutné zajisti, aby cizinci: 1) znali svá práva a byli schopni dostát svým povinnostem, 2) orientovali se v prostĜedí, zvyklostech a zpĤsobu života v nové zemi,

133

Integrace žadatelĤ o mezinárodní ochranu a osob s udČleným azylem þi doplĖkovou ochranou je zajišĢována prostĜednictvím Státního integraþního programu.

162


22.8.2011 12:34:56

3) rozumČli a byli schopni komunikovat v þeském jazyce, 4) byli samostatnými a sobČstaþnými po sociální i ekonomické stránce, 5) mČli dostatek informací o tom, kde v pĜípadČ potĜeby naleznou pomoc a podporu (usnesení vlády ýeské republiky ze dne 9. února 2011 þ. 99: str. 17)

Vláda se shodla, že v této souvislosti existují þtyĜi oblasti, které jsou naprosto klíþové pro úspČšnou integraci cizincĤ, a to: 1) znalost þeského jazyka, 2) ekonomická sobČstaþnost, 3) orientace ve spoleþnosti, a 4) vztahy mezi komunitami (usnesení vlády ýeské republiky ze dne 9. února 2011 þ. 99: str. 24) a právČ v rámci tČchto oblastí budou podporována konkrétní opatĜení. Ve vztahu k tématu rozvoj a migrace je významná pĜedevším druhá výše uvedená oblast (samostatnost a sobČstaþnost po sociální a ekonomické stránce). Budou-li cizinci pĜedevším ekonomicky sobČstaþní, budou mít potenciál napomáhat rozvoji i v zemích pĤvodu. ýeská republika se od devadesátých let dvacátého století stala primárnČ imigraþní zemí. Je zĜejmé, že úspČšná integrace je podmínkou efektivního využití kladĤ migrace. Politika integrace cizincĤ do spoleþnosti se tak nutnČ stala komplementární souþástí politiky státu v oblasti legální migrace.

8.4. Nelegální migrace

EVROPSKÁ UNIE

Boj proti nelegálnímu vstupu a pobytu cizincĤ na území Evropské unie a obavy z dĤsledkĤ nelegální migrace zĤstávají již roky jedním z hlavních témat v rámci migraþních politik jak na unijní úrovni, tak u samotných þlenských státĤ. ÚspČšnost politiky a opatĜení v boji proti nelegální migraci je klíþová pro zavádČní souvisejících aktivních imigraþních politik. Na úrovni Evropské unie je tak na potírání nelegální migrace vynakládáno znaþné úsilí a nemalé finanþní prostĜedky. V této souvislosti byla v roce 2005 zĜízena Evropská agentura pro Ĝízení operativní spolupráce na vnČjších hranicích þlenských státĤ Evropské Unie

163


22.8.2011 12:34:56

(FRONTEX), která koordinuje operativní spolupráci mezi þlenskými státy v oblasti Ĝízení vnČjších hranic; napomáhá þlenským státĤm pĜi odborné pĜípravČ vnitrostátní pohraniþní stráže, vþetnČ vypracovávání spoleþných standardĤ odborné pĜípravy; provádí analýzu rizik; pokraþuje v rozvoji výzkumu souvisejícího s kontrolou a ostrahou vnČjších hranic; napomáhá þlenským státĤm v situacích, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnČjších hranicích; poskytuje þlenským státĤm nezbytnou podporu pĜi organizaci spoleþných návratových operací. FRONTEX úzce spolupracuje s ostatními partnery Spoleþenství a EU odpovČdnými za bezpeþnost vnČjších hranic, napĜ. 134 135 EUROPOL , CEPOL nebo OLAF136. Pro zvýšení bezpeþnosti hranic FRONTEX rovnČž zajišĢuje koordinaci jednotlivých akcí þlenských státĤ pĜi provádČní opatĜení Spoleþenství týkajících se Ĝízení kontroly vnČjších hranic (Europa. Evropská agentura pro Ĝízení operativní spolupráce na vnČjších hranicích þlenských státĤ EU). Komise v þervenci roku 2006 vydala SdČlení o prioritách boje proti nelegálnímu pĜistČhovalectví státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí (KOM (2006) 402), které staví na základních principech a dosavadních þinech Evropské unie a zároveĖ rozvíjí nové priority. SdČlení je nedílnou souþástí komplexního a strukturovaného pĜístupu Evropské unie k úþinnému Ĝízení migrace a doplĖuje nedávné politické iniciativy v této oblasti, jako je napĜíklad plán politiky v oblasti legální migrace (KOM (2005) 669), sdČlení o migraci a rozvoji (KOM (2005) 390) a sdČlení navrhující spoleþný program pro integraci (KOM (2005) 389). PĜedstavuje pĜístup, který se snaží udržet v rovnováze bezpeþnostní principy a základní práva jednotlivcĤ a zabývá se tak opatĜeními na všech stupních procesu nelegálního pĜistČhovalectví (Europa. Towards A Common European Union Immigration Policy 2011). Klíþovým legislativním dokumentem v oblasti potírání nelegální migrace je SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o spoleþných normách a postupech v þlenských státech pĜi navracení neoprávnČnČ pobývajících státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí (tzv. „návratová smČrnice“). ýlenským státĤm bylo pĜikázáno do 24. prosince 2010 uvést v úþinnost vlastní právní a správní pĜedpisy tak, aby bylo dosaženo plného 134

Evropský policejní úĜad.

135

Evropská policejní akademie.

136

Evropský úĜad pro boj proti podvodĤm.

164


22.8.2011 12:34:56

souladu s návratovou smČrnicí, a to pĜedevším v pĜípadech postupu pĜi uskuteþĖování návratu státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí a v dalších s tím souvisejících oblastech jako je vyhoštČní, doþasné zajištČní, užití donucovacích prostĜedkĤ a zákaz vstupu, ve všech pĜípadech s úmyslem plného zaruþení lidských práv. V þervnu roku 2009 byla pĜijata smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatĜení vĤþi zamČstnavatelĤm neoprávnČnČ pobývajících státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí (tzv. „sankþní smČrnice“). SmČrnice zakazuje zamČstnávání neoprávnČnČ pobývajících státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí a stanovuje minimální spoleþné normy pro sankce a opatĜení, jež mají být v þlenských státech uplatĖovány vĤþi zamČstnavatelĤm, kteĜí tento zákaz porušují. SmČrnice je souþástí boje Evropské unie proti nelegálnímu pĜistČhovalectví, se kterým je úzce spojeno i neoprávnČné zamČstnávání (ÚĜ. vČst. L 168, 30.6.2009). Výše uvedená Ĝešení se zamČĜují pĜedevším na potírání nelegální migrace. NČkteré státy (napĜ. Itálie, ŠpanČlsko, Francie, Belgie) pĜistupují na ad hoc bázi k Ĝešení situace s vysokými poþty nelegálnČ pobývajícíh a pracujících cizincĤ k tzv. regularizacím.137 U vČtšiny vlád státĤ EU, vþetnČ ýR, se však regularizace doposud nesetkává s pĜíliš velkou odezvou a odmítají jejich realizaci.

ýESKÁ REPUBLIKA

Nelegální migrací pĜes státní hranice ýeské republiky jsou mínČny pĜípady, kdy osoby nedovoleným zpĤsobem pĜekroþí státní hranice ýeské republiky. Jde o pĜípady, kdy osoby nedovoleným zpĤsobem vstupují na území ýeské republiky i pĜípady, kdy jej nedovoleným zpĤsobem opouštČjí nebo se o to prokazatelnČ pokoušejí. 137

OpatĜení, jímž stát udČluje povolení k pobytu na svém území cizincĤm, kteĜí se nacházejí na jeho území nelegálnČ (jinak taky legalizace, amnestie nebo normalizace pobytu), pĤvodnČ z francouzského irregulier nebo anglického irregular, v této souvislosti pĜedevším ve spojení irregular migration, kdy jde o popis právního postavení migranta, jehož pobyt nebo práce jsou v rozporu s právním Ĝádem daného státu. Více napĜíklad na http://www.migraceonline.cz/temata/regularizace/.

165


22.8.2011 12:34:56

Nelegálním pobytem/porušováním pobytového režimu se pak rozumí pĜípady nelegálního pobytu (pobytu v rozporu s právními pĜedpisy) cizincĤ na území ýeské republiky (ýeský statistický úĜad. Nelegální migrace – Metodika, legislativa 2008). Teoreticky lze rozlišovat mezi nelegální situací (ilegalitou), kdy cizinec nemá práva na území pobývat, pĜíp. toto právo vĤbec nemĤže získat (napĜ. vyhoštČný cizinec, odmítnutý žadatel o azyl, apod.) a neregulérní situací, kdy by cizinec v principu mohl na území pobývat, avšak nemá vyĜízeno povolení k pobytu (napĜ. situace, kdy cizinci propadne vízum, ale mĤže si zažádat o jeho prodloužení) (NROS. Regularizace nelegální migrace v ýeské republice 2005).138 Základním dokumentem v ýeské republice pro potírání nelegální migrace je tzv. Akþní plán boje s nelegální migrací (dále jen „Akþní plán“) schválený usnesením vlády þ. 108 ze dne 4. února 2004. Akþní plán vychází z jedné ze zásad politiky vlády v oblasti migrace cizincĤ: „Migraþní politika státu je zamČĜena na odstraĖování všech forem nelegální migrace a jiných nelegálních aktivit, a to jak opatĜeními na poli mezinárodní spolupráce, tak i opatĜeními národními“ (zásada þ. 3, usnesení vlády ýR ze dne 13. ledna 2003 þ. 55). Jeho hlavním cílem je nalézat a uskuteþĖovat taková Ĝešení a opatĜení, která by mohla minimalizovat nelegální migraci a zároveĖ motivovat cizince k legálnímu vstupu a pobytu na území ýeské republiky (Ministerstvo vnitra. Migrace 2010). Usnesení obsahuje harmonogram plnČní plánu opatĜení k boji s nelegální migrací, pĤvodnČ v tČchto oblastech: prevence, kontrola a postihy, legislativní oblast139, mezirezortní a mezinárodní spolupráce, vše s udaným þasovým limitem a s uvedením úĜadu zodpovČdného za plnČní konkrétního opatĜení. Harmonogram je každoroþnČ aktualizován. Mezinárodní migrace je prĤĜezovým tématem a tak je k plnČní plánu tĜeba spolupráce více ministerstev, a to minimálnČ Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních vČcí, Ministerstva financí, Ministerstva zahraniþních vČcí, Ministerstva prĤmyslu a obchodu (Ministerstvo vnitra. Migrace 2010) i Ministerstva spravedlnosti Jedním z ústĜedních témat v oblasti opatĜení týkajících se potírání nelegální migrace v souvislosti s organizovaným zloþinem jsou snahy státĤ þelit 138

Literatura uvádí další zpĤsoby dČlení a definic, viz. napĜ. Drbohlav ed. 2008

139

OpatĜení v legislativní oblasti byla splnČna v roce 2005 a dále již nebyla zaĜazována do aktualizovaných verzí harmonogramu.

166


22.8.2011 12:34:56

nelegálnímu zamČstnávání cizincĤ. Z tohoto dĤvodu byl v ýeské republice v souladu s usnesením vlády þ. 1044 ze dne 23. Ĝíjna 2000 k Aktualizované koncepci boje proti organizovanému zloþinu zĜízen Mezirezortní orgán pro potírání nelegálního zamČstnávání cizincĤ (MOPNZC). Usnesení uložilo vČcnČ pĜíslušným ústavním þinitelĤm140 do 31. prosince 2000 zĜídit mezirezortní orgán pro potírání nelegálního zamČstnávání cizincĤ v ýeské republice, který by koordinoval þinnost pĜíslušných institucí i dílþí legislativní kroky k Ĝešení nelegální práce a vytváĜel koncepci Ĝešení tohoto problému. Gestorem þinnosti MOPNZC bylo stanoveno Ministerstvo práce a sociálních vČcí.

8.5. Migrace a rozvojová spolupráce

EVROPSKÁ UNIE

Komise je toho názoru, že vzájemným propojením migrace a rozvoje je možné výraznČ podpoĜit rozvojové cíle, aniž by bylo nutné vytváĜet alternativu oficiální rozvojové spolupráce. V této souvislosti pĜijala v záĜí roku 2005 Komise sdČlení Vzájemné souvislosti migrace a rozvoje: NČkteré konkrétní pokyny (KOM (2005) 390). Po zvážení zásadních problémĤ celosvČtové debaty o migraci a rozvoji a v souladu se závČry Rady z kvČtna 2003, vytyþila Komise konkrétní smČry zlepšování úþinku migrace na rozvoj se zamČĜením na „jiho-severní“ migraci. SdČlení obsahuje pĜehled opatĜení a iniciativ, které mohou vést ke konkrétnímu pokroku, a to pĜedevším v tČchto oblastech: 1) remitence, 2) diaspora jako þinitel v rozvoji domovské zemČ, 3) cirkulární migrace a mobilita kvalifikovaných sil, a 4) zmírnČní nepĜíznivého úþinku odlivu kvalifikovaných sil. 1) Remitence: Dle názoru Komise by rostoucí objem registrovaných penČžních zásilek a pĜevodĤ od migrantĤ mohl pĜispČt k naplĖování rozvojových cílĤ jejich zemí pĤvodu. OpatĜení související s pĜevody tČchto penČz by se mČla týkat a) 140

Provedením byli povČĜeni: 1. místopĜedseda vlády a ministr práce a sociálních vČcí ve spolupráci s místopĜedsedou vlády a ministrem financí a ministry vnitra, prĤmyslu a obchodu a Ĝeditelem Bezpeþnostní informaþní služby.

167


22.8.2011 12:34:56

snížení poplatkĤ, zrychlení pĜevodĤ a zajištČní jejich bezpeþnosti; b) zvýšení úþinkĤ remitencí na zemČ pĤvodu migrantĤ (KOM (2005) 390: 2.1.) V souvislosti s návrhy opatĜení k podpoĜe zavedení levných, rychlých a bezpeþných možností pĜevodu penČz plánuje Komise projednat s þlenskými státy možnost pĜedkládání údajĤ o pĜevodech finanþních prostĜedkĤ migrantĤ þlenČných dle jednotlivých zemí, pĜíp. dle regionĤ. Komise taktéž navrhla pĜijetí smČrnice o platebních službách, ve které uloží poskytovatelĤm platebních služeb, aby svým klientĤm zpĜístupnili transparentní informace o svých podmínkách a nákladech, vþetnČ poplatkĤ za smČnárenské kurzy. Komise rovnČž zamýšlí uložit þlenským státĤm EU, aby zĜídily rejstĜík všech autorizovaných platebních ústavĤ (vþetnČ spoleþností nabízejících pĜevody finanþních prostĜedkĤ), který bude pravidelnČ aktualizován a bude veĜejnČ pĜístupný s možností do nČj nahlížet „online“. Komise by tímto podpoĜila hospodáĜskou soutČž a zvýšila prĤhlednost poskytování zmínČných služeb. Komise také zváží podporu zĜízení celoevropské internetové stránky, která bude obsahovat informace o cenách a podmínkách poskytování pĜevodĤ penČz a pĜevodních kanálĤ. V rámci legislativních opatĜení má dále Komise v úmyslu podpoĜit na celounijní úrovni vytvoĜení jednotných podmínek poskytování služeb týkajících se pĜevodu finanþních prostĜedkĤ i jednotných licenþních podmínek pro poskytovatele tČchto služeb (KOM (2005) 390: 2.1.1.). Návrhy opatĜení, které by mČly zvýšit úþinky remitencí na zemČ pĤvodu migrantĤ, vycházejí z pĜedpokladu, že pĜevádČné soukromé finanþní prostĜedky budou efektivnČ investovány tehdy, když se jejich pĜíjemci budou moci informovanČ rozhodnout, jak tyto prostĜedky použít, a to za souþasné existence vhodných ekonomických pobídek. Komise tedy podpoĜí vytváĜení vhodných pobídek a rozšíĜení výbČru možností v pĜijímajících zemích. Za tímto úþelem pĜezkoumá Komise za úþasti pĜijímajících zemí a Evropské investiþní banky možnosti napĜ. posílení bankovnictví v rozvojových zemích (napĜ. usnadnČním partnerství mezi mikrofinanþními institucemi a tradiþními penČžními ústavy); nebo možnosti poskytnutí finanþních prostĜedkĤ k financování spoleþných projektĤ organizací v diaspoĜe a místních organizací v pĜijímajících zemích za úþelem podpory místního rozvoje (KOM (2005): 2.1.2.). 2) Diaspora: Diaspora pĜedstavuje jeden z významných þinitelĤ v rozvoji zemí pĤvodu migrantĤ. Komise mj. plánuje pomoci rozvojovým zemím lokalizovat své diaspory a zprostĜedkovávat kontakty s jejich pĜíslušníky, napĜ. formou

168


22.8.2011 12:34:56

vytváĜení databází, do nichž se mohou dobrovolnČ zapsat pĜíslušníci diaspor, kteĜí mají zájem podílet se na rozvoji svých zemí pĤvodu. Komise má také v úmyslu podporovat výmČnné programy pro mládež, které by byly zamČĜeny pĜedevším na spoleþenství migrantĤ a vycházely ze zkušeností již existujících podobných programĤ uvnitĜ Evropské unie (KOM (2005) 390: 2.2.). 3) Cirkulární migrace a mobilita kvalifikovaných sil: Komise sdílí názor, že podpora cirkulární migrace mĤže hrát dĤležitou roli pĜi pĜenosu znalostí a dovedností do rozvojových zemí. PĜedestírá, že prioritou by v tomto smČru mČlo být uzavírání pracovních smluv na dobu urþitou s pracovníky, kteĜí již byli zamČstnání v konkrétních programech a po skonþení platnosti smlouvy se vrátili do zemí svého pĤvodu, spoleþnČ s nabídkou pĜimČĜené odmČny za jejich práci. Komise rovnČž zváží možnost stanovení obecného rámce pro pĜicestování a krátkodobý pobyt sezónních pracovních sil v prostoru EU. V souvislosti s usnadĖováním zpČtné migrace Komise zváží navržení opatĜení v oblastech jako napĜ. pĜevoditelnost nároku na dĤchod, uznávání kvalifikace, umožnČní zachování kontaktĤ mezi vČdci þi jinými vysoce kvalifikovanými pracovníky, kteĜí vykonávali své povolání v prostoru Evropské unie a jejich nČkdejšími kolegy v EU, apod. (KOM (2005) 390: 2.3.). 4) ZmírnČní nepĜíznivého úþinku odlivu pĜíslušníkĤ inteligence: Komise si je vČdoma, že problém odlivu pĜíslušníkĤ inteligence (obecnČ se používá spíše termíny „odliv kvalifikovaných pracovníkĤ“ nebo „odliv mozkĤ“, tzv. brain drain – pozn. autorky) nepostihuje stejnČ všechny rozvojové zemČ a všechna odvČtví a opatĜení tak musí být pĜizpĤsobena konkrétním problémĤm a potĜebám jednotlivých zemí, které zmínČnému problému þelí. Komise zamýšlí podpoĜit snahy rozvojových zemí získat lepší informace o trzích práce v tČchto zemích, vþetnČ informovanosti o pĜípadném nedostatku þi pĜebytku pracovních sil v rĤzných odvČtvích. V této souvislosti vyzývá þlenské státy, aby do svých politik vþlenily nástroje jako napĜ. kodexy chování, k omezení aktivního náboru pracovníkĤ v pĜípadech, kdy by takovýto nábor mohl mít negativní vliv na rozvojové zemČ. Komise podporuje i zavádČní opatĜení, která by vytváĜela partnerství mezi vČdeckými institucemi, univerzitními pracovišti, nemocnicemi apod. v rozvojových zemích a v EU za úþelem provádČní spoleþného výzkumu; pĜípadnČ zavádČní tzv. „programĤ dČlené práce“, v jejichž rámci by vČdci, lékaĜi, technici apod. dČlili svĤj pracovní úvazek mezi instituci v zemi svého pĤvodu a partnerskou instituci v EU. Komise rovnČž považuje za užiteþné, aby i samotná rozvojová spolupráce byla vnímána jako zdroj pracovních pĜíležitostí pro

169


22.8.2011 12:34:57

kvalifikované odborné pracovníky v rozvojových zemích (KOM (2005) 390: 2.4.). V návaznosti na pokyny Komise v oblasti migrace a rozvoje zaþala na evropské úrovni probíhat Ĝada iniciativ, které se ukázaly být úspČšné. Jako pĜíklad lze uvést iniciativy zamČĜené na to, aby pĜevody finanþních prostĜedkĤ migrantĤ a snižování nákladĤ na tyto pĜevody mČly pĜíznivý dopad na rozvoj. Další iniciativy mají umožnit þlenĤm diaspor pĜispívat svým domovským zemím a umožnit doþasný návrat migrantĤm s vysokou kvalifikací þi iniciativy v oblasti cirkulární migrace a opatĜení, která se zamČĜují na odliv mozkĤ a na dodržování etických zásad pĜi náboru pracovníkĤ. DĤležitá jsou rovnČž opatĜení týkající se pĜímých zahraniþních investic a obchodu (KOM (2008) 611 v koneþném znČní). Jako rámec pro spolupráci s africkými zemČmi slouží partnerství mezi Evropskou unií a Afrikou pro migraci, mobilitu a zamČstnanost, které bylo zĜízeno v roce 2007. Potenciál pro spolupráci s regiony jako je východní Evropa þi Asie skýtají iniciativy jako napĜ. Východní partnerství (viz výše k Migraþní politice). NicménČ stále je potĜeba provázat migraþní politiky strukturovaným zpĤsobem s politikami v oblastech jako je zdravotnictví, vzdČlávání a lidský kapitál a se strategiemi, které se týkají spoleþenského a hospodáĜského rozvoje. Reprezentanti Komise jsou rovnČž toho názoru, že by se politiky v oblasti migrace a rozvoje mČly více zamČĜit na hospodáĜskou reformu a vytváĜení pracovních míst a na zlepšování pracovních podmínek a také na sociálnČekonomickou situaci v zemích s nízkými a stĜedními pĜíjmy a v regionech, které podléhají velkým emigraþním tlakĤm. Souþástí migraþnČrozvojové politiky by rovnČž mČla být podpora pĜístupu ke kvalitnímu vzdČlání pro všechny, rozvoj a zlepšování odborného vzdČlávání a posilování manažerských dovedností a další rozvoj úlohy oficiálních pracovních trhĤ. Mimo to, by podle Komise, mČla Evropská unie pĜipravit politiku reagující na nové trendy jako je napĜ. vzrĤstající dopad zmČny klimatu na migraþní pohyby (KOM (2008) 611 v koneþném znČní). Rozvojovou politiku a poskytování rozvojové pomoci do zahraniþí má v rámci Evropské unie na starosti ÚĜad pro rozvoj a spolupráci EuropaAid, což je generální Ĝeditelství Evropské komise, které vzniklo slouþením generálního Ĝeditelství pro rozvoj a úĜadu pro spolupráci. V rámci strategických programĤ rozvojové spolupráce byl na pĤdČ úĜadu EuropaAid pĜipraven Tématický

170


22.8.2011 12:34:57

program „Spolupráce s tĜetími zemČmi v oblastech migrace a azylu“, víceletý strategický dokument pro období 2011-2013141, který si klade za cíl pomoci tĜetím zemím komplexnČ zajistit Ĝízení migraþních tokĤ. Program se dotýká mnoha dĤležitých aspektĤ fenoménu migrace (mimo jiné migrace a rozvoje, pracovní migrace, práv migrantĤ, obchodu s lidmi, azylu, poskytování mezinárodní ochrany atd.). Strategie v oblasti migrace a rozvoje pro léta 20112013 by mČla být založena na dalším zesílení vztahu mezi migrací a rozvojem. Podporovány by mČly být pĜedevším ty aktivity, které podnítí, aby diaspory více pĜispívaly k rozvoji svých zemí pĤvodu, které posílí hodnotu návratu migrantĤ do zemí jejich pĤvodu, sníží „brain-drain“ a podpoĜí cirkulární migraci kvalifikovaných migrantĤ, dále usnadní finanþní transfery do zemí pĤvodu, podpoĜí dobrovolný návrat a reintegraci migrantĤ, zajistí budování kapacit migraþních managementĤ, pomohou státĤm pĜi pĜípravČ migraþních politik vstĜícných k rozvoji a podpoĜí kapacity pro spoleþné Ĝízení migraþních tokĤ (Tématický program „Spolupráce s tĜetími zemČmi v oblastech migrace a azylu“, víceletý strategický dokument pro období 2011-2013: 10).

ýESKÁ REPUBLIKA

Zahraniþní rozvojová spolupráce (dále jen „ZRS“) je plnohodnotnou a nedílnou souþástí zahraniþní politiky ýeské republiky a pĜispívá k naplĖování jejích cílĤ. ZRS ýeské republiky, stejnČ jako rozvojová politika Evropské unie, vychází z tzv. Rozvojových cílĤ tisíciletí (Millenium Development Goals, MDGs)142 a 141

Program je dostupný online na http://ec.europa.eu/europeaid/what/migrationasylum/documents/strategy_2011-2013_en.pdf

142

Program snižování chudoby sestavený ze závazkĤ pĜijatých na mezinárodních konferencích a summitech bČhem devadesátých let dvacátého století. Milléniová deklarace, která byla pĜijata na tzv. Summitu tisíciletí v záĜí 2000 v New Yorku, stanovuje konkrétní cíle v oblasti rozvoje a odstraĖování chudoby. Jedná se o soubor osmi základních cílĤ a 18 dílþích úkolĤ, které by mČly být splnČny do roku 2015: 1. Odstranit chudobu a hlad; 2. dosáhnout základního vzdČlání pro všechny; 3. prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve spoleþnosti; 4. snížit dČtskou úmrtnost; 5. zlepšit zdraví matek; 6. bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi; 7. zajistit udržitelný stav životního prostĜedí; 8. budovat svČtové partnerství pro rozvoj.

171


22.8.2011 12:34:57

jejím hlavním smyslem je odstraĖovat chudobu a podporovat bezpeþnost a prosperitu prostĜednictvím efektivního partnerství tak, aby chudé a málo rozvinuté zemČ mohly uskuteþnit své vlastní rozvojové cíle. ýR vČĜí, že rozvojová spolupráce rovnČž pĜispívá k zajištČní svČtové bezpeþnosti a stability, i k pĜedcházení regionálních a místních konfliktĤ (vþetnČ omezení nežádoucí migrace a bezpeþnosti v oblasti životního prostĜedí), podpoĜe demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a posilování právního státu (Koncepce zahraniþní rozvojové spolupráce ýeské republiky na období 20102017: 3.1, str. 6.). ýeská ZRSje postavena na principech uvedených v Evropském konsensu o rozvoji (2005), PaĜížské deklaraci o efektivnosti pomoci (2005) a Akþní agendČ z Akkry (2008). Tyto principy zahrnují: partnerství s pĜijímajícími zemČmi, þímž se rozumí kladení dĤrazu na poptávku ze strany partnerských zemí a jejich potĜeby; posilování systémĤ a kapacit partnerských zemí tak, aby byla podpoĜena jejich aktivní role pĜi vyjádĜení a uskuteþĖování vlastních rozvojových politik; vzájemná odpovČdnost, kdy ýeská republika v pozici dárce stejnČ jako samotné partnerské zemČ mají odpovČdnost za výsledky i dopady rozvojových programĤ vĤþi svým obþanĤm i sobČ navzájem; harmonizace rozvojových aktivit na teritoriální i sektorové úrovni v rámci celé dárcovské komunity; transparentnost þeské rozvojové politiky a její otevĜenost veĜejné diskusi, kdy je podstatné, aby se mohl vyjádĜit nestátní neziskový sektor, podnikatelská sféra, akademická obec stejnČ jako další složky obþanské spoleþnosti (Koncepce zahraniþní rozvojové spolupráce ýeské republiky na období 2010-2017). V návaznosti na rostoucí objem finanþních prostĜedkĤ urþených pro zahraniþní rozvojovou spolupráci, roztĜíštČnost systému poskytování ZRS v minulých letech a tím i nutnost vyjasnit role jednotlivých aktérĤ a zvýšit transparentnost a hospodárnost systému byl pĜijat zákon þ. 151/2010 Sb., o zahraniþní rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraniþí a o zmČnČ souvisejících zákonĤ, (dále jen „zákon o ZRS a HP“). Zákon o ZRS a HP je prvním, v souþasné dobČ jediným, obecnČ závazným právním pĜedpisem vymezujícím legislativní rámec pro danou oblast. Zákon o ZRS a HP stanovuje podmínky pro uskuteþĖování zahraniþní rozvojové spolupráce a poskytování humanitární pomoci do zahraniþí hrazených ze státního rozpoþtu ýeské republiky a pĤsobnost orgánĤ státní správy a ýeské

172


22.8.2011 12:34:57

rozvojové agentury v této oblasti. Zahraniþní rozvojovou spoluprací se rozumí souhrn þinností hrazených ze státního rozpoþtu, jejichž cílem je pĜispČt k odstraĖování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, vþetnČ plnČní rozvojových cílĤ tisíciletí (Evropský konsensus 2006/C 46/01), dále pak k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochranČ životního prostĜedí, i k podpoĜe demokracie, dodržování lidských práv a Ĝádné správy vČcí veĜejných v rozvojových zemích. Orgány státní správy uskuteþĖují rozvojovou spolupráci v souladu s koncepcí a zásadami vlády ýR. Ministerstvo zahraniþních vČcí pĜedkládá vládČ ýR návrh koncepce a zásad zahraniþní rozvojové spolupráce a její zhodnocení; každoroþnČ pĜipravuje plán zahraniþní rozvojové spolupráce a pĜedkládá jej vládČ ke schválení; do výše limitu stanoveného vládou rozhoduje o poskytnutí penČžních darĤ do zahraniþí; poskytuje pĜíspČvky zahraniþním institucím podle zásad zahraniþní rozvojové spolupráce; koordinuje þinnosti ostatních orgánĤ státní správy, které uskuteþĖují zahraniþní rozvojovou pomoc; v souladu s právem Evropské unie podporuje þeské subjekty usilující o zapojení do realizace projektĤ v rámci zahraniþní rozvojové spolupráce ostatních dárcĤ; a zajišĢuje hodnocení projektĤ zahraniþní rozvojové spolupráce. Zákon o ZRS a HP zĜídil ýeskou rozvojovou agenturu (dále jen „ýRA“) jako organizaþní složku státu a funkcí zĜizovatele ýRA povČĜil Ministerstvo zahraniþních vČcí, z jehož rozpoþtové kapitoly je þinnost ýRA hrazena. V souvislosti se zahraniþní rozvojovou spoluprací a v souladu s plánem zahraniþní rozvojové spolupráce zajišĢuje ýRA její realizaci a poskytuje dotace subjektĤm v ýeské republice143. Zákon pro své potĜeby oddČlil a jasnČ definoval rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. V oblasti humanitární pomoci rozdČlil kompetence mezi Ministerstvem zahraniþních vČcí a Ministerstvem vnitra a také sladil humanitární pomoc s integrovaným záchranným systémem. V oblasti rozvojové spolupráce zákon právnČ zakotvil ýRA jako implementaþní organizaci þeské ZRS a rozdČlil kompetence mezi ni a Ministerstvo zahraniþních vČcí, avšak pĤsobnost Ministerstva vnitra na tomto poli nerozpracoval. Zapojení Ministerstva vnitra do systému zahraniþní rozvojové spolupráce, pĜedevším v oblasti migrace, je však v souþasné dobČ nesporné (viz níže).

143

Jiné dotace mĤže ýRA poskytnout pouze se souhlasem Ministerstva zahraniþních vČcí.

173


22.8.2011 12:34:57

Na základČ usnesení vlády ýR þ. 1439 ze dne 19. prosince 2007 byla zĜízena Rada pro zahraniþní rozvojovou spolupráci jako mezirezortní koordinaþní orgán v oblasti ZRS ýeské republiky a byl schválen její Statut, který nabyl úþinnosti dne 1. ledna 2008. Rada má patnáct þlenĤ a mimo pĜedsedu, jímž zpravidla je vČcnČ pĜíslušný námČstek ministra zahraniþních vČcí, jsou jimi zástupci ostatních vyjmenovaných ministerstev (vþ. Ministerstva vnitra), ÚĜadu vlády, Státního úĜadu pro jadernou bezpeþnost a ýeského statistického úĜadu. Rada má pĜedevším zajišĢovat koordinaci a koherenci144 zahraniþní rozvojové spolupráce a dává doporuþení ministru zahraniþních vČcí (který je za oblast zahraniþní rozvojové spolupráce na základČ zákona þ. 2/1969 Sb., o zĜízení ministerstev a jiných ústĜedních orgánĤ státní správy ýeské republiky, kterým se urþují jednotlivé ústĜední orgány a upravuje jejich pĤsobnost, v platném znČní (tzv. „kompetenþní zákon“) zodpovČdný vĤþi vládČ ýR) související s koncepþním Ĝízením a realizací ZRS. Rada rovnČž projednává zásadní dokumenty v oblasti zahraniþní rozvojové spolupráce, které jsou ve Statutu vyjmenované145 a plní funkce v souvislosti s realizací ZRS, kterou zajišĢuje Ministerstvo zahraniþních vČcí a ýRA.146 Vláda ýR schválila svým usnesením þ. 366 ze dne 24. kvČtna 2010 Koncepci zahraniþní rozvojové spolupráce ýR na období 2010-2017 (dále jen „koncepce“), ve které pĜedestírá smČĜování þeské ZRS ve stĜednČdobém výhledu. Uvedená koncepce nahradila obdobný dokument z roku 2002 a staví na zmČnách v kontextu zahraniþnČpolitickém, ekonomickém, bezpeþnostním, sociálním i environmentálním a nových závazcích ýR v rámci Evropské unie a dalších mezinárodních fórech (napĜ. OSN þi OECD) a odráží obecné trendy a priority v oblasti rozvojové politiky, vþetnČ Rozvojových cílĤ tisíciletí. Koncepce pĜedestírá základní cíle þeské ZRS, principy jejího uskuteþĖování a stanovuje aktuální teritoriální a sektorové priority (Koncepce zahraniþní rozvojové spolupráce ýeské republiky na období 2010-2017). Samostatné téma 144

Koherenci mezi cíly a prioritami a ostatními nástroji vládní politiky, které mají nebo mohou mít pĜímý þi nepĜímý dopad na rozvojové zemČ.

145

NapĜ. koncepci ZRS, vþetnČ stanovení teritoriálních a sektorových priorit; programy ZRS s prioritními zemČmi; sektorové strategie ZRS; strategie mnohostranné ZRS; plán dvoustranné ZRS na následující rok, vþetnČ stĜednČdobého výhledu na následující dva roky; vyhodnocení realizace ZRS v pĜedchozím roce atd.

146

NapĜ. projednává plán þinností a zprávu o þinnosti ýRA; projednává identifikaci témat ZRS apod.

174


22.8.2011 12:34:57

týkající se migrace, pĜíp. stavČní na migraþním potenciálu, se však v novČ definovaných sektorových prioritách neobjevuje. Nutno však zmínit, že koncepce na nČkolika místech na aspekt migrace jako souþást rozvojové politiky þi oblast pĜímo související s rozvojem odkazuje: napĜ. uvádí migraci jako jednu z mnoha politik, která je – spoleþnČ s dalšími – v rámci koordinované globální akce (mínČno v rámci mnohostranné/multilaterální spolupráce) nezbytná pro zásadní a dlouhodobé zlepšení situace v chudých zemích (Koncepce zahraniþní rozvojové spolupráce ýeské republiky na období 2010-2017: str. 19); nebo napĜ. v souvislosti s nutností klást dĤraz na tzv. koherenci politik pro rozvoj („Policy Coherence for Development“ – PCD), jako nutný pĜedpoklad pro naplnČní Rozvojových cílĤ tisíciletí, kdy jde pĜedevším o to, aby vnČjší dopady jednotlivých resortních politik nepodkopávaly zámČry a cíle politiky rozvojové (pĜedevším v oblasti obchodu, zemČdČlství, migrace, životního prostĜedí a bezpeþnosti) (Koncepce zahraniþní rozvojové spolupráce ýeské republiky na období 2010-2017: str. 20). Koncepce rovnČž uvádí, že mimo odstraĖování chudoby v ménČ vyspČlých þástech svČta cestou udržitelného socioekonomického rozvoje, pĜispívá ýeská republika prostĜednictvím rozvojové spolupráce mimo jiné k „zajištČní bezpeþnosti a stability na globální úrovni i k pĜedcházení konfliktĤ na regionální a lokální úrovni (vþetnČ omezení nežádoucí migrace a bezpeþnosti v oblasti životního prostĜedí“ (Koncepce zahraniþní rozvojové spolupráce ýeské republiky na období 2010-2017: str. 6). Ministerstvo vnitra skrze odbor azylové a migraþní politiky vykonává svoji pĤsobnost v oblasti mezinárodní ochrany, uprchlictví, vstupu a pobytu cizincĤ na území ýeské republiky, koncepce integrace cizincĤ, státního integraþního programu a schengenské spolupráce. ZmínČný odbor Ĝídí organizaþní složku státu - Správa uprchlických zaĜízení Ministerstva vnitra a pĜedkládá návrhy na zĜízení þi zmČnu charakteru azylových zaĜízení nebo zaĜízení pro zajištČní cizincĤ (Koncepce zahraniþní rozvojové spolupráce ýeské republiky na období 2010-2017: str. 6). Ministerstvo vnitra je v praktické rovinČ zapojeno do systému zahraniþní rozvojové spolupráce a podílí se na aktivitách, které si kladou za cíl snižovat chudobu v ménČ vyspČlých oblastech svČta. Ministerstvo vnitra se zamČĜuje pĜedevším na ty aspekty rozvojové spolupráce, které by mČly pĜedcházet negativním jevĤm jako napĜ. šíĜení ozbrojených konfliktĤ, bujení nelegální migrace a organizovaného zloþinu spojeného s pašováním zbraní, lidí þi drog.

175


22.8.2011 12:34:57

Koncepce zahraniþní spolupráce v gesci Ministerstva vnitra pĜedkládá sektorové a teritoriální priority pro ZRS. V souþasném systému rozvojové spolupráce je Ministerstvo vnitra gestorem sektoru migrace a bezpeþnost a soustĜedí se tak na implementaci projektĤ ZRS, které odrážejí souþasné migraþní a bezpeþnostní potĜeby ýeské republiky. Projekty Ministerstva vnitra, které jsou koordinovány odborem azylové a migraþní politiky, jsou v souvislosti s výše uvedeným soustĜedČny pĜedevším v tČch zemích, z nichž do ýeské republiky smČĜují významnČjší migraþní proudy, tedy hlavnČ v zemích východní Evropy, pĜedevším v Moldavsku, v zemích jižního Kavkazu a západního Balkánu. V rámci ZRS usiluje Ministerstvo vnitra o prevenci nelegální migrace, stabilizaci potenciálních migrantĤ, pomoc pĜi vytváĜení azylové infrastruktury a budování kapacit veĜejné správy partnerských zemí (Ministerstvo vnitra. Mezinárodní spolupráce 2010). Ministerstvo vnitra chápe svoji roli v systému ZRS jako možnost ovlivnit rozvoj vybraných zemí nejen díky svým aktivitám na poli migrace, ale také díky aktivitám na poli dobré správy vČcí veĜejných a bezpeþnostní politiky. Ministerstvo vnitra zdĤrazĖuje, že veškeré projektové aktivity, vedené v rámci výše zmínČného pĜístupu, „zahrnují prohlubování politického dialogu a rozvíjení konceptu migrace a rozvoje, a to s pĜihlédnutím ke stČžejním okruhĤm souþasné diskuse na poli Evropské komise, které se týkají remitencí, diaspor, odlivu mozkĤ a cirkulární migrace. ZRS je taktéž jedním z úkolĤ odboru azylové a migraþní politiky, vyplývajících z národní strategie boje proti obchodování s lidmi a z akþního plánu boje proti nelegální migraci“ (Ministerstvo vnitra. Mezinárodní spolupráce 2010). Odbor azylové a migraþní politiky Ministerstva vnitra každoroþnČ vyhlašuje pro oblast zahraniþní rozvojové spolupráce dotaþní výbČrová Ĝízení. OprávnČné subjekty (pĜíjemci dotace) navrhují projekty naplĖující vyhlášené tématické okruhy. Jde pĜedevším o hledání shody s vyhlášeným zámČrem a cíly projektu v rámci stanoveného þasového a finanþního limitu. Finanþní prostĜedky na realizaci vybraných projektĤ jsou každoroþnČ uvolĖovány na základČ usnesení vlády k zahraniþní rozvojové spolupráci v daném roce a ke stĜednČdobému výhledu jejího financování v následujících dvou letech (pro rok 2011 jde napĜíkla o usnesení vlády ýeské republiky ze dne 7. þervna 2010 þ. 440 k zahraniþní rozvojové spolupráci v roce 2011 a ke stĜednČdobému výhledu jejího financování do roku 2013).147

147

PĜehled témat/projektĤ zahraniþní rozvojové spolupráce dle sektorĤ pro rok 2011 a

176


22.8.2011 12:34:57

Použité zdroje:148

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS.

THIRD ANNUAL REPORT ON MIGRATION AND INTEGRATION (KOM (2007) 512, 11. záĜí 2007). http://ec.europa.eu/homeaffairs/policies/immigration/docs/com_2007_512_en.pdf ýESKÝ STATISTICKÝ ÚěAD (2008): Nelegální migrace – Metodika, legislativa. http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_nelegalni_migracemetodika,_legislativa ýIŽINSKÝ, P. (2009): Kdo má Ĝídit migraci? Struþná analýza kompetencí úĜadĤ. http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2196792 EPRAVO.CZ (2010): 59908. Program Partnerství pro mobilitu bude koordinovat zvláštní expertní skupina. http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/programpartnerstvi-pro-mobilitu-bude-koordinovat-zvlastni-expertni-skupina59908.html EURACTIV (2008): The European Pact on Migration and Asylum. http://www.euractiv.com/en/socialeurope/european-pact-immigrationasylum/article-175489 EURACTIV (2009): Východní partnerství posílí vazby EU s postsovČtskými sousedy. http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/vychodni-partnerstviposili-vazby-eu-s-postsovetskymi-sousedy-005979 EUROPA: A Common Agenda http://ec.europa.eu/ewsi/en/about_us.cfm

for

Integration.

EUROPA (2010): A Common Framework for the Integration of Third-Country Nationals. http://ec.europa.eu/homeaffairs/policies/immigration/immigration_integration_en.htm výhled jejich financování v letech 2012 a 2013 je ke stažení na: http://www.czda.cz/editor/filestore/File/Temataprojekty%20ZRS%20v%20roce%202011%20a%20vyhled%20pro%202012-2013.xls 148

Všechny uvedené internetové zdroje byly naposledy staženy 1. þervna 2011.

177


22.8.2011 12:34:58

EUROPA: Evropská agentura pro Ĝízení operativní spolupráce na vnČjších hranicích þlenských státĤ EU (FRONTEX). http://europa.eu/agencies/community_agencies/frontex/index_cs.htm EUROPA (2011): Towards a Common European Immigration Policy. http://ec.europa.eu/homeaffairs/policies/immigration/immigration_intro_en.htm#part_2 JEDNACÍ ěÁD MEZIRESORTNÍHO ORGÁNU PRO POTÍRÁNÍ NELEGÁLNÍHO ZAMċSTNÁVÁNÍ CIZINCģ. http://www.mpsv.cz/files/clanky/5521/Statut_MOPNZC.pdf KONZENSUS“

(2006/C 46/01).VZÁJEMNÉ SOUVISLOSTI MIGRACE A ROZVOJE: NċKTERÉ KONKRÉTNÍ POKYNY (KOM(2005) 390, 1. záĜí 2005) http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0390:FIN:CS:HTML LEVRINCOVÁ, P. et al. (2007): Zpráva z evaluace projektu ZRS s Gruzií (leden 2007) VNITRA (2010): Mezinárodní MINISTERSTVO http://www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-spoluprace843025.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d

spolupráce.

MINISTERSTVO VNITRA (2010): Migrace. http://www.mvcr.cz/clanek/migracenovy-clanek-890951.aspx?q=Y2hudW09NQ%3d%3d MINISTERSTVO VNITRA (2010): Migraþní a azylová politika ýeské republiky. http://www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylova-politika-ceske-republiky470144.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d MINISTERSTVO VNITRA (2011): ObecnČ k agendám http://www.mvcr.cz/clanek/obecne-k-agendam-eu-461106.aspx

EU.

MINISTERSTVO VNITRA (2010): Víceletý program pro oblast spravedlnosti a vnitĜních vČcí . http://www.mvcr.cz/clanek/agenda-eu-na-mv-vicelety-programpro-oblast-spravedlnosti-a-vnitrnich-veci.aspx NÁVRH SMċRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENU A RADY O SJEDNOCENÉM POSTUPU VYěIZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ O JEDINÉ POVOLENÍ K POBYTU A K VÝKONU PRÁCE NA ÚZEMÍ ýLENSKÉHO STÁTU A O SPOLEýNÉM SOUBORU PRÁV PRO PRACOVNÍKY Z TěETÍCH ZEMÍ, OPRÁVNċNċ POBÝVAJÍ V ýLENSKÉM STÁTċ

KTEěÍ

(KOM(2007) 638 final, 23.10.2007)

178


22.8.2011 12:34:58

NÁVRH SMċRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O PODMÍNKÁCH VSTUPU A POBYTU STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ NA ZÁKLADċ PěEVEDENÍ V RÁMCI SPOLEýNOSTI

(KOM(2010) 378 v koneþném znČní, 13.7.2010)

NÁVRH SMċRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O PODMÍNKÁCH VSTUPU A POBYTU STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ ZA ÚýELEM SEZÓNNÍHO ZAMċSTNÁNÍ (KOM(2010)

379 v koneþném znČní, 13.7.2010).

NROS (2005): Regularizace nelegální migrace v ýeské http://www.uprchlici.cz/ppu/docs/regularizace-nelegalni-migrace-vcr_20060613143500.pdf

republice.

PLÁN POLITIKY V OBLASTI LEGÁLNÍ MIGRACE (KOM(2005) 669, 21. prosince 2005). http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0669:FIN:CS:PDF PORTÁL ýESKÉHO PěEDSEDNICTVÍ EU (2008): Migraþní a azylová politika. http://www.eu2009.cz/cz/eu-policies/justice-and-home-affairs/migration-andasylum-policy/migracni-a-azylova-politika-642/ PROPOSAL FOR A COUNCIL DIRECTIVE ON THE CONDITIONS OF ENTRY AND RESIDENCE OF THIRD-COUNTRY NATIONALS FOR THE PURPOSE OF PAID EMPLOYMENT AND SELF-EMPLOYED ECONOMIC ACTIVITIES. (OJ C 332E, 27.11.2001). http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52001PC0386:EN:NOT SDċLENÍ NAVRHUJÍCÍ SPOLEýNÝ PROGRAM PRO INTEGRACI (KOM(2005) 389, 1. záĜí 2005) SDċLENÍ O MIGRACI A ROZVOJI (KOM(2005) 390, 1. záĜí 2005) SDċLENÍ O PRIORITÁCH BOJE PROTI NELEGÁLNÍMU PěISTċHOVALECTVÍ STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ (KOM(2006) 402 ze dne 19. þervence 2006). http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0402:FIN:CS:HTML SDċLENÍ KOMISE RADċ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU O ZěÍZENÍ RÁMCOVÉHO PROGRAMU TÝKAJÍCÍHO SE SOLIDARITY A ěÍZENÍ MIGRAýNÍCH TOKģ PRO OBDOBÍ 2007–2013

(KOM(2005) 0123 v koneþném znČní ze dne 6. dubna 2005)

http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0123:FIN:CS:PDF

179


22.8.2011 12:34:58

SDċLENÍ KOMISE RADċ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. GLOBÁLNÍ PěÍSTUP K MIGRACI ROK POTÉ: SMċREM KE KOMPLEXNÍ EVROPSKÉ POLITICE MIGRACE (KOM(2006) 735, 30. listopadu 2006) http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0735:FIN:CS:PDF SDċLENÍ

KOMISE

EVROPSKÉMU

PARLAMENTU,

RADċ,

EVROPSKÉMU HOSPODÁěSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONģ. POSÍLENÍ GLOBÁLNÍHO PěÍSTUPU K MIGRACI: VċTŠÍ KOORDINACE A SOUDRŽNOST S VYUŽITÍM SYNERGIÍ (KOM(2008) 611 v koneþném znČní ze dne 8. Ĝíjna 2008) http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0611:FIN:CS:PDF SMċRNICE RADY 2003/109/ES ZE DNE 25.11.2003 O PRÁVNÍM POSTAVENÍ STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ, KTEěÍ JSOU DLOUHODOBċ POBÝVAJÍCÍMI REZIDENTY (ÚĜ. vČst. L 116, 23.1.2004) SMċRNICE RADY 2005/71/ES ZE DNE 12. ěÍJNA 2005 O ZVLÁŠTNÍM POSTUPU PRO PěIJÍMÁNÍ STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ PRO ÚýELY VċDECKÉHO VÝZKUMU

(ÚĜ. vČst. L 289, 3.11.2005).

SMċRNICE PROSINCE

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

2008/115/ES ZE DNE 16.

2008 O SPOLEýNÝCH NORMÁCH A POSTUPECH V ýLENSKÝCH

STÁTECH PěI NAVRACENÍ NEOPRÁVNċNċ POBÝVAJÍCÍCH STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ

(ÚĜ. vČst. L 348 , 24.12.2008)

SMċRNICE RADY 2009/50/ES ZE DNE 25. KVċTNA 2009 O PODMÍNKÁCH PRO VSTUP A POBYT STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ ZA ÚýELEM VÝKONU ZAMċSTNÁNÍ

VYŽADUJÍCÍHO

VYSOKOU

KVALIFIKACI

(ÚĜ. vČst. L 155,

18.6.2009) SMċRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/52/ES ZE DNE 18. ýERVNA 2009 O MINIMÁLNÍCH NORMÁCH PRO SANKCE A OPATěENÍ VģýI ZAMċSTNAVATELģM NEOPRÁVNċNċ POBÝVAJÍCÍCH STÁTNÍCH PěÍSLUŠNÍKģ TěETÍCH ZEMÍ

(ÚĜ. VČst. L 168, 30.6.2009)

SPOLEýNÉ PROHLÁŠENÍ RADY A ZÁSTUPCģ VLÁD ýLENSKÝCH STÁTģ ZASEDAJÍCÍCH V RADċ, EVROPSKÉHO PARLAMENTU A KOMISE O ROZVOJOVÉ POLITICE EVROPSKÉ UNIE: „EVROPSKÝ KONSENSUS“ (2006/C 46/01 ze dne 24. února 2006) http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2006:046:0001:0001:CS:P DF

180


22.8.2011 12:34:58

STATUT MEZIRESORTNÍHO ORGÁNU PRO POTÍRÁNÍ NELEGÁLNÍHO ZAMċSTNÁVÁNÍ CIZINCģ. http://www.mpsv.cz/files/clanky/5521/Statut_MOPNZC.pdf TÉMATICKÝ PROGRAM „SPOLUPRÁCE S TěETÍMI ZEMċMI V OBLASTECH MIGRACE A AZYLU“, VÍCELETÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT PRO OBDOBÍ 20112013 http://ec.europa.eu/europeaid/what/migrationasylum/documents/strategy_2011-2013_en.pdf USNESENÍ VLÁDY ýR ZE DNE 7. ýERVENCE 1999 ý. 689 O ZÁSADÁCH KONCEPCE INTEGRACE CIZINCģ NA ÚZEMÍ ýESKÉ REPUBLIKY A O PěÍPRAVċ A REALIZACI TÉTO KONCEPCE. http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/C0665259AEE14CA4 C12571B6006D8A70 USNESENÍ VLÁDY ýR ZE DNE 23. ěÍJNA 2000 ý. 1044 K AKTUALIZOVANÉ KONCEPCI BOJE PROTI NELEGÁLNÍMU ZAMċSTNÁVÁNÍ CIZINCģ. http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/868189A02E6E9C64C125 71B6006C5707 USNESENÍ VLÁDY ýESKÉ REPUBLIKY ZE DNE 23. LEDNA 2002 ý. 91 O KONCEPCI ZAHRANIýNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI ýESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2002-2007. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_hodnoceni_rozvojove_politiky_od a_34727.html USNESENÍ VLÁDY ýR ZE DNE 11. PROSINCE 2000 ý.1266 O REALIZACI ZÁSAD KONCEPCE INTEGRACE CIZINCģ NA ÚZEMÍ ýESKÉ REPUBLIKY A O NÁVRHU KONCEPCE INTEGRACE CIZINCģ NA ÚZEMÍ ýESKÉ REPUBLIKY. http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/92EB0C1957A6DAE CC12571B600709317 USNESENÍ VLÁDY ýR ZE DNE 13. LEDNA 2003 ý. 55 K ÚýINNOSTI KONCEPCE INTEGRACE CIZINCģ NA ÚZEMÍ ýESKÉ REPUBLIKY A DALŠÍ ROZVOJ TÉTO KONCEPCE PO VSTUPU ýESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE. http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/D376DFB23057E7E6 C12571B60070FBF3 USNESENÍ VLÁDY ýR ZE DNE 4. ÚNORA 2004 ý. 108 O AKýNÍM PLÁNU BOJE S NELEGÁLNÍ MIGRACÍ. http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/ABF17A44EF9AEBD9C1 2571B6006E39E5

181


22.8.2011 12:34:58

USNESENÍ VLÁDY ýESKÉ REPUBLIKY ZE DNE 8. ÚNORA 2006 ý. 126 KE KONCEPCI INTEGRACE CIZINCģ V ROCE 2005. http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/3887E3315B30AFE0 C12571B6006BE5DA/$FILE/uv060208.0126.doc USNESENÍ VLÁDY ýR ZE DNE 22. ěÍJNA 2007 ý. 1174 O ZJEDNODUŠENÍ PODMÍNEK

PRO

ZAMċSTNÁVÁNÍ

KVALIFIKOVANÝCH

ZAHRANIýNÍCH

PRACOVNÍKģ.

http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/6F92D8044A0D1195C1257 56700272CB7/$FILE/1174%20uv071022.1174.pdf USNESENÍ VLÁDY ýR ZE DNE 23. ýERVENCE 2008 ý. 979 O PěEVODU NċKTERÝCH ýINNOSTÍ VYKONÁVANÝCH MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VċCÍ NA MINISTERSTVO VNITRA. http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/C264BAE43C0A86D 2C125748E00450FBE/$FILE/979%20uv080723.0979.pdf USNESENÍ VLÁDY ýESKÉ REPUBLIKY ZE DNE 7. ýERVNA 2010 ý. 440 K ZAHRANIýNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCI V ROCE 2011 A KE STěEDNċDOBÉMU VÝHLEDU JEJÍHO FINANCOVÁNÍ DO ROKU 2013. http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web_file/uv100607.044 0.doc/$File/uv100607.0440.doc USNESENÍ VLÁDY ýESKÉ REPUBLIKY ZE DNE 9. ÚNORA 2011 ý. 99 K AKTUALIZOVANÉ KONCEPCI INTEGRACE CIZINCģ – SPOLEýNÉ SOUŽITÍ. http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx ZÁKON ý. 2/1969 SB., O ZěÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTěEDNÍCH ORGÁNģ STÁTNÍ SPRÁVY ýESKÉ REPUBLIKY, KTERÝM SE URýUJÍ JEDNOTLIVÉ ÚSTěEDNÍ ORGÁNY A UPRAVUJE JEJICH PģSOBNOST, V PLATNÉM ZNċNÍ ZÁKON ý. 326/1999 SB., O POBYTU CIZINCģ NA ÚZEMÍ ýESKÉ REPUBLIKY A O ZMċNċ NċKTERÝCH ZÁKONģ, VE ZNċNÍ POZDċJŠÍCH PěEDPISģ ZÁKON ý. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ, V PLATNÉM ZNċNÍ ZÁKONA ý. 513/1991 SB., OBCHODNÍ ZÁKONÍK, V PLATNÉM ZNċNÍ ZÁKON ý. 435/2004 SB., O ZAMċSTNANOSTI, VE ZNċNÍ POZDċJŠÍCH PěEDPISģ ZÁKON ý. 262/2006 SB., ZÁKONÍK PRÁCE, VE ZNċNÍ POZDċJŠÍCH PěEDPISģ

182


22.8.2011 12:34:58

ZÁKON ý. 151/2010 SB., O ZAHRANIýNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCI A HUMANITÁRNÍ POMOCI POSKYTOVANÉ DO ZAHRANIýÍ A O ZMċNċ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONģ

ZELENÁ KNIHA O PěÍSTUPU EU K ěÍZENÍ EKONOMICKÉ MIGRACE (KOM(2004) 811, 11. ledna 2005). http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2004/com2004_0811cs01.pdf

183


22.8.2011 12:34:58

9. Globální pĜístup k migraci a rozvoji a postoj vybraných mezinárodních organizací Marie ěíhová

Kapitola ke globálnímu pĜístupu k migraci a rozvoji nastíní vývoj debaty k migraci a rozvoji v posledních letech na poli OSN, v rámci Dialogu na nejvyšší úrovni k mezinárodní migraci a rozvoji a dále pak Globálního fóra k migraci a rozvoji. Do kapitoly je struþnČ zahrnut i pĜístup ýeské republiky k tématu. V rámci kapitoly budou také popsány politiky a aktivity vybraných významných mezinárodních organizací jako je IOM – Mezinárodní organizace pro migraci, ILO – Mezinárodní organizace práce, SvČtová banka a UNDP – Program pro rozvoj Organizace spojených národĤ. Postoj Evropské komise k migraci a rozvoji je popsán v kapitole k legislativnímu pĜístupu k tématu. Postoji jednotlivých vlád (vyjma þeské), jejich rozvojových agentur a významných neziskových mezinárodních organizací se vzhledem k rozsáhlosti tématu blíže vČnovat nelze.

9.1. Dialog na nejvyšší úrovni k mezinárodní migraci a rozvoji (HLD) a vznik Globálního fóra k migraci a rozvoji (GFMD)

Do roku 2006 se na poli OSN nekonala žádná významnČjší akce vČnovaná migraci a rozvoji. V tomto roce bylo vytvoĜeno Kompendium doporuþení k mezinárodní migraci a rozvoji (United Nations 2006), které shrnovalo dosavadní závazky a doporuþení þlenským státĤm v oblasti mezinárodní migrace a pozici nezávislé Globální komise k mezinárodní migraci (GCIM) (blíže viz níže). Tato doporuþení byla jedním z pĜíspČvkĤ k Dialogu na nejvyšší úrovni k mezinárodní migraci a rozvoji (tzv. „High-level Dialogue on International Migration and Development - HLD“), který se konal ve dnech 14. až 15. záĜí 2006 na poli Valného shromáždČní v New Yorku. HLD bylo prvním, které pĜedznamenalo Ĝadu následných aktivit. Zúþastnilo se jej 132 þlenských státĤ. Na tomto shromáždČní zaznČlo, že mezinárodní migrace by mohla pozitivnČ

184


22.8.2011 12:34:58

pĜispČt k rozvoji v zemích pĤvodu a v cílových zemích, pokud tyto migraþní toky budou usmČrnČny správnou politikou. Byla také zdĤraznČna potĜeba respektu základních práv a svobod migrantĤ tak, aby opravdu mohlo být využito pozitivních aspektĤ mezinárodní migrace. PĜedstavitelé zúþastnČných státĤ se shodli, že je potĜebné posílit mezinárodní spolupráci bilaterálnČ, regionálnČ, i globálnČ. Bylo doporuþeno, aby se mezinárodní migrace stala integrální souþástí rozvojové agendy a národních rozvojových strategií. PĜesto však bylo zdĤraznČno, že aþkoliv mĤže mezinárodní migrace pĜispČt k rozvoji, nemĤže rozvoj nahradit (United Nations 2008b:4). V souþasné dobČ se pĜipravuje druhý Dialog na nejvyšší úrovni k mezinárodní migraci a rozvoji v roce 2013 (United Nations 2011). Z tohoto Dialogu také vzešla potĜeba zástupcĤ jednotlivých vlád k systematickému pĜístupu a pravidelným konzultacím v oblasti migrace a rozvoje. Zástupci þlenských státĤ se vyjádĜili pro to, aby spoleþné fórum pro setkávání bylo spíše neformální, dobrovolné a vedené vládami. Belgická vláda proto navrhla, že se ujme organizace prvního takového fóra. Byl tak dán pĜedpoklad pro pravidelné setkávání na úrovni vlád a obþanského sektoru v rámci Globálního fóra k migraci a rozvoji (tzv. „Global Forum on Migration and Development - GFMD“), které se poprvé uskuteþnilo v þervenci 2007 v Bruselu. Globální fórum vyvstalo z Dialogu v rámci OSN a bylo podpoĜeno rezolucemi Valného shromáždČní (United Nations 2008a), nicménČ pĜevedlo diskuze na praktickou úroveĖ a osamostatnilo se ve svém vývoji. Hlavním cílem Globálního fóra je zejména dosažení koherence politik národních vlád jak v oblasti migraþní, tak i v rozvojové politice, ale i koherence aktivit v rámci Organizace spojených národĤ a pĜináležejících agentur. Vlády delegovaly své zástupce, kteĜí se stali národními kontaktními osobami pro oblast migrace a rozvoje. Vlády jsou v rámci GFMD hlavními partnery a zainteresovanými stranami celého procesu. Historicky prvního GFMD fóra v Bruselu se zúþastnilo pĜes 200 zástupcĤ organizací obþanské spoleþnosti, reprezentujících neziskové organizace pĤsobící v oblasti migrace, rozvoje, lidských práv, církevních organizací, diaspor, akademické obce, zástupcĤ odborĤ, soukromého sektoru zabývajícího se remitencemi aj. Agenda obþanského sektoru byla zrcadlem programu zástupcĤ vlád. Za 156 þlenských státĤ OSN se sešlo celkem 800 delegátĤ, vþetnČ více než

185


22.8.2011 12:34:58

20 zástupcĤ mezinárodních organizací jako je IOM, ILO, SvČtová banka, a také Evropská komise. Tématy kulatých stolĤ byl rozvoj lidských zdrojĤ a pracovní mobility, remitence a potenciál diaspor, politická a institucionální koherence. Každé z témat bylo pĜipraveno a prezentováno dobrovolnými týmy sestávajícími ze zástupcĤ vlád s obdobnými zájmy v daném tématu a zastupujícími jak dárcovské vlády, tak i rozvojové zemČ. ZávČry tohoto Globálního fóra vyzdvihly, že k mezinárodní migraci je nutné zaujmout nový pĜístup a zaĜadit debatu o rozvoji do centra debat o mezinárodní migraci. ZároveĖ nastolily opaþný diskurz, a to na místo hrozby v podobČ migrace využít legální migraci jako pĜíležitost pro rozvoj zemí pĤvodu i zemí cílových. OpČtovnČ však bylo zdĤraznČno, že aþkoliv se rozvojová témata posunula do centra debaty o mezinárodní migraci, nemČlo by napĜíklad využívání potenciálu migrace nahrazovat národní rozvojové strategie. StejnČ tak ani remitence nemohou nikdy tvoĜit náhražku za oficiální rozvojovou pomoc (tzv. „Official Development Assistance - ODA“) (GFMD 2007). Speciální pozornost pak byla vČnována také koherenci politik a institucí pĤsobících v migraci i rozvoji. Mezi rozvojovými politikami a migraþními politikami jsou jak synergie, tak tenze a je potĜeba zlepšit koherenci politik v tČchto oblastech bez pĜizpĤsobování si nebo nadĜazování jednoho tématu nad druhé (GFMD 2007:12). Poprvé výraznČ zaznČl fakt, že pokud má být efektivní koherence politik, tak migraci je potĜeba nasmČrovat (tzv. „mainstreamovat“) do národních rozvojových rámcových programĤ snižování chudoby (tzv. „Poverty Reduction Strategy Papers - PRSPs“). V roce 2010 byla k tomuto tématu koherence politik publikována pracovní kniha IOM v rámci Globální migraþní skupiny (IOM 2010a). V rámci prvního spoleþného GFMD byl kladen dĤraz na sdílení zodpovČdnosti jak zemí pĤvodu, tak i hostitelských státĤ. Vlády spoleþnČ s nestátními aktéry apelovaly na Ĝešení pĜíþin migrace tak, aby mezinárodní migrace byla volbou spíše než nutností. V odĤvodnČných pĜípadech by mČly být proto i rozvojové politiky zamČĜeny do oblastí potýkajících se s velkou mírou emigrace.149 V této 149

ýeská Zahraniþní rozvojová spolupráce se napĜíklad vhodnČ zamČĜuje na Republiku Moldavsko, která je nejchudší zemČ Evropy a zároveĖ se potýká s obrovskou mírou emigrace (více viz pĜípadová studie v této knize).

186


22.8.2011 12:34:59

souvislosti byla opČt zdĤraznČna koherence politik, které mají dopad na rozvoj v zemích, odkud pochází velké množství migrantĤ. Zejména se jedná o podporu dobrého vládnutí (tzv. "good governance“) v rozvojových zemích, podporu využívání místních zdrojĤ a strategie vytváĜející pracovních míst na lokálním trhu práce tak, aby byla omezena nutnost ekonomické migrace. ZávČry fóra dále doporuþily optimalizovat pĜíspČvky migrantĤ k rozvoji své domovské zemČ prostĜednictvím udržování kontaktĤ a partnerství mezi diasporami, zemČmi pĤvodu a hostitelskými státy a vytváĜení podpĤrného prostĜedí pro aktivity diaspor. To by vše však mČlo být pouze na základČ svobodné vĤle migrantĤ angažovat se v rozvojových aktivitách. Úþastníci fóra se dále shodli na potĜebČ výzkumu, zejména s ohledem na pĜíþiny a dĤsledky migraþních tokĤ a dopady integrace diaspor v hostitelských státech na jejich rozvojové aktivity ve zdrojových státech. DĤležitým aspektem, zdĤrazĖovaným zejména úþastníky obþanského sektoru, byly aktivity podporující integraci migrantĤ vþetnČ boje proti rasismu a xenofobii a podpory práv pracovních migrantĤ a þlenĤ jejich rodin na základČ mezinárodních konvencí. PĜedpokladem úspČšné integrace jsou však také výchozí podmínky, za kterých migranti odjíždí do nové zemČ, zejména pak dostatek informací, kulturnČ orientaþní programy, práce odpovídající kvalifikaci a možnost flexibilních návratĤ do hostitelského státu. V neposlední ĜadČ je z hlediska remitencí dĤležitý i pĜístup k bankovním službám a finanþním nástrojĤm. StejnČ jako v dalších oblastech bylo úþastníky fóra zdĤraznČno téma genderu a podpory rovnosti mužĤ a žen v integraþních projektech hostitelských státĤ. V tomto kontextu je zajímavé, že ženy mohou hrát velmi dĤležitou roli v rámci diaspor a podpory rozvojových aktivit v zemích pĤvodu. Podpora legální migrace zároveĖ omezí neblahé dĤsledky pohybu neinformovaných migrantĤ, který mĤže vyústit až k obchodování s lidmi za úþelem sexuálního nebo pracovního vykoĜisĢování. V podobném duchu se odvíjely i následující fóra GFMD. V Ĝíjnu 2008 pĜevzaly štafetu Filipíny a Manila hostila toto globální fórum k migraci a rozvoji. Jednalo se o první globální setkání v Asii k obdobnému tématu. Sešlo se na nČm 1 130 delegátĤ ze 163 státĤ OSN a 33 mezinárodních organizací. Obþanský sektor zastupovalo 220 úþastníkĤ. Hlavním mottem GFMD v Manile byla „ochrana práv a podpora pĜínosu migrantĤ pro rozvojové zemČ pĤvodu“ (GFMD 2008). Témata se rozvíjela v rámci tĜí kulatých stolĤ: migrace, rozvoj a lidská práva; bezpeþná a legální migrace pro efektivnČjší rozvojové dopady a koherence

187


22.8.2011 12:34:59

politik. Témata druhého GFMD šla více do hloubky a na úrovni jednotlivých stolĤ odrážela pokroþilejší výzkum a studium migrace a rozvoje v jednotlivých þástech svČta. Ve spojení s diasporou pĜišly návrhy i na využití technologických inovací (napĜ. komunikace s diasporou), modelĤ sociální integrace do hostitelské spoleþnosti a dalších znalostí a nových zpĤsobĤ osvojených v hostitelských státech (tzv. sociální remitence). Nejednalo se tedy jen o remitence, ale i další pĜínosy diaspory pro zemČ pĤvodu. Významnou otázkou byla i politická práva, právo volit a dvojí obþanství, které udržuje spojení jak se zemí pĤvodu, tak jej posiluje i s hostitelskou zemí. Jako pĜíklady dobré praxe byly uvádČny programy reintegraþních center na Filipínách, spolupráce mezi Ghanou a Itálií v zakládání zemČdČlských družstev, imigraþní rada v Oslu, která umožĖuje migrantĤm ovlivnit svým hlasem dČní na lokální úrovni nebo chilský projekt registrace obþanĤ žijících v zahraniþí pro zlepšení vztahĤ mezi chilskou vládou a diasporou a vytvoĜení potenciálu pro pĜípadné projekty. Velmi diskutovaným tématem pak byla bezpeþná legální migrace a rizika migrace neregulérní (GFMD 2008). V dalším roce se uskuteþnilo GFMD v Aténách v listopadu 2009. StejnČ jako v Manile byly dva dny vČnovány setkáním obþanského sektoru za úþasti 300 zástupcĤ ze 100 státĤ a dva dny pro vládní jednání za úþasti 530 delegátĤ ze 142 þlenských státĤ OSN. Hlavním tématem tohoto GFMD byla „integrace migraþních politik do rozvojových strategií ku prospČchu všech“ a podpora migrace pro dosažení Rozvojových cílĤ tisíciletí (tzv. „Millenium Development Goals – MDGs“). Národní a mezinárodní rozvojové snahy by se dle tehdejšího Ĝeckého pĜedsednictví GFMD mČly zamČĜit na lidský rozvoj a zlepšení životních standardĤ tak, aby mezinárodní migrace mohla být volbou a ne strategií pĜežití. Neformální prĤzkum mezi reprezentanty úþastnických státĤ naznaþil, že politika a pĜístup nČkterých státĤ se vlivem nových informací zaþal mČnit, že migraþní politika bere více ohledĤ na rozvojové aspekty a že napĜ. zaþíná komunikace s diasporami v hostitelských státech (GFMD 2009). OpČtovnČ bylo v závČrech kulatého stolu vČnovanému mainstreamingu migrace do rozvojového plánování doporuþeno integrovat migraci do národních rozvojových plánĤ, ale i do strategií omezení chudoby. Tyto plány a strategie musí pak být doplnČny odpovídající národní politikou, konkrétními akcemi a programy na všech úrovních. V pĜípadČ koherentní a odpovČdné politiky pak mĤže dojít k situaci „win-win-win“, tj. že z pĜístupu mĤže tČžit jak zemČ pĤvodu, cílová zemČ, tak i migranti samotní. Za tímto úþelem je však potĜebná koordinace mezi jednotlivými ministerstvy a agenturami na národní úrovni.

188


22.8.2011 12:34:59

Efektivnost a koherence mĤže být zvýšena díky bilaterálním smlouvám a regionálním iniciativám. Dalším efektivním nástrojem podporujícím koherenci politik pak mohou být tzv. migraþní profily („migration profiles“) navržené Evropskou Unií v roce 2005 za úþelem sjednocení a komparace migraþních dat v jednotlivých zemích. Migraþní profily obsahují informace a data o jednotlivých zemích z hlediska jejich sociálního, ekonomického a politického vývoje, ale i informace o migraþní situaci v zemi, tocích migrace do zahraniþí a nejþastČjších cílových zemích migrantĤ. Migraþní profily jsou vlastnictvím jednotlivých vlád a mezinárodní organizace jako napĜíklad IOM pomohla tyto migraþní profily vytvoĜit v nČkolika desítkách státĤ latinské Ameriky, Afriky, východní Evropy (IOM 2010b). Jako na každém fóru byla opČt zdĤraznČna potĜeba informovat migranty ve všech stádiích migrace, stejnČ tak jako bylo zmiĖováno, jak je dĤležité informování veĜejnosti v hostitelských státech o tom, jak migranti pĜispívají nové spoleþnosti (GFMD 2009a). GFMD v Aténách v roce 2009 již zaþalo reflektovat také pĜicházející globální ekonomickou krizi, v rámci které byli migranti velice zranitelnou skupinou. Byly pĜedpokládány rozsáhlé návraty migrantĤ z hostitelských státĤ zpČt do zemí pĤvodu. NČkteré hostitelské vlády podporovaly tyto návraty finanþními pobídkami, které mČly zabránit pádu cizincĤ do neregulérního postavení. NapĜíklad þeská vláda vytvoĜila „Projekt dobrovolných návratĤ legálnČ pobývajících státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí“. Projekt byl realizován v roce 2009 a byl pĜipraven jako jedno z opatĜení v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí, kdy Ĝada zahraniþních pracovníkĤ pĜicházela v dĜívČjších letech do ýR jako velmi poptávaná, povČtšinou nekvalifikovaná, pracovní síla. PĜi poklesu výroby pak byli právČ tito pracovníci prvními, kteĜí byli v dĤsledku ekonomické krize propouštČni, þasto bez Ĝádných výpovČdních lhĤt a s okamžitou ztrátou nejen výdČleþné þinnosti, ale také ubytování, které bylo pĜi zamČstnání poskytováno. Ministerstvo vnitra ýR pro tyto cizince zajišĢovalo nouzové ubytování ve spolupráci se Správou uprchlických zaĜízení, právní a sociální poradenství ve spolupráci s neziskovými organizacemi, návrat vþetnČ úhrady nákladĤ na vycestování ve spolupráci s IOM a finanþní pĜíspČvek 500 EUR pro dospČlé osoby a 250 EUR pro dČti do 15 let (ve druhé fázi projektu byl pĜíspČvek 300 EUR a 150 EUR). Projekt využilo v první fázi 1 871 cizincĤ a ve druhé 2 089 lidí pĜevážnČ z Mongolska, Uzbekistánu, Vietnamu, kteĜí se kvĤli dražším výdajĤm spojeným s vycestováním do Evropy dostávali do složité finanþní pasti. ýeská vláda navíc pĜipravila projekt i pro nelegálnČ pobývající

189


22.8.2011 12:34:59

cizince, kteĜí dostali typ správního vyhoštČní dle délky neoprávnČného pobytu v ýR a dle možnosti podílet se sami finanþnČ na vycestování (IOM Praha 2009). Podobné programy realizovalo napĜíklad také ŠpanČlsko nebo Japonsko. Dle závČrĤ kulatého stolu GFMD v Aténách mČly být návratové balíþky pro migranty v rámci ekonomické krize více zamČĜené na rozvoj, nikoliv jen na návrat samotný. Ty zemČ, které se rozhodly poskytnout podporu návratĤm migrantĤ v tČžké situaci, vyplácely v této akutní situaci navrátilcĤm peníze v hotovosti, které jim mČly umožnit návrat a zajištČní nejdĤležitČjších potĜeb po pĜíletu. KomplexnČji lze však pojmout spíše bČžné návratové a reintegraþní programy pro navrátilce, které opravdu mohou v dlouhodobém horizontu dobĜe reagovat na rozvojové potĜeby zemČ navrátilce. Reintegraþní programy v rámci návratových politik státĤ jsou obecnČ považovány za efektivní nástroj udržitelného návratu. Úþastníci GFMD vyzvali zainteresované instituce ke zkoumání reintegraþní pomoci z hlediska rozvoje tak, aby tato pomoc mohla být vyhodnocována z hlediska své úþelnosti. Poslední zatím organizované Globální fórum k migraci a rozvoji formou velké konference se konalo v Mexiku v listopadu 2010 za úþasti reprezentantĤ 131 státĤ svČta a 38 mezinárodních organizací. Mexiko jako zemČ pĤvodu, tranzitu i cílová destinace bylo vhodným hostitelským místem pro globální debaty o migraci a rozvoji. Tématem þtvrtého GFMD bylo „partnerství pro migraci a lidský rozvoj, sdílená prosperita i zodpovČdnost“. Novinkou z hlediska struktury bylo vytvoĜení tzv. „Common Space“, spoleþného prostoru, kde se potkaly do té doby oddČlené skupiny vlád a obþanského sektoru (GFMD 2010). Jedním z témat diskutovaných na tomto fóru byl i tzv. „brain drain“, neboli odliv kvalifikovaných sil. NicménČ všichni úþastníci se shodli na tom, že paralelnČ existuje i tzv. „brain gain“, neboli obohacování a transfer znalostí a zkušeností (tzv. „knowledge transfer“), fenomén, který mĤže být efektivnČ využit pro úþely rozvoje. OpČt byla vČnována pozornost návratové migraci, která mĤže zahrnovat jak návraty dobrovolné, tak i nucené. V obou pĜípadech je potĜeba, aby státy cílové a státy pĤvodu spolupracovaly. StejnČ tak se téma spolupráce prolínalo kulatým stolem, který byl vČnován spoleþným strategiím boje proti neregulérní migraci, v rámci které jsou dĤležitá témata obchodování s lidmi a pĜevadČþství a pomoc zranitelným skupinám, kterými jsou právČ neregulérní migranti, obČti obchodování s lidmi, ženy a nedoprovázené dČti. Zatímco fórum bylo jednotné v názoru, že migraþní politika je jedním ze základních pilíĜĤ národní suverenity,

190


22.8.2011 12:34:59

tak v otázce distribuce sociálního systému i mezi migranty jednotlivé delegace tolik jednotné nebyly. NČkteré vládní delegace se obávaly ekonomických nákladĤ v dĤsledku poskytování sociálních služeb i neregulérním migrantĤm, jiné nadĜazovaly lidská práva migrantĤ nad promČnlivé ekonomické podmínky v hostitelských státech (GFMD 2010). Zajímavé diskuze se rozvinuly okolo témat kulatého stolu k minimalizaci nákladĤ na migraci a maximalizaci lidského rozvoje. Bylo doporuþeno, aby zprostĜedkovatelské agentury byly zapojeny do lepší pĜípravy a ochrany zahraniþních pracovníkĤ a aby agentury byly lépe monitorovány a registrovány. Bylo také doporuþeno pĜinášet a vyhodnocovat inovativní pĜístupy k nízkonákladovým pĤjþkám pro migranty. Jedním z dĤležitých témat pak bylo zlepšení provázanosti mezi pracovními nabídkami a uznáním kvalifikací hostitelskými státy. Fórum neopominulo diskutovat také dĤležitou otázku pĜenosu penzí a dalších sociálních benefitĤ pracovních migrantĤ, ale i pĜístup k finanþnČ odpovídajícímu zdravotnímu pojištČní pĜi rĤzných migraþních scénáĜích (GFMD 2010a). Otázka informovanosti migrantĤ v rámci celého migraþního procesu byla Ĝešena návrhem na tzv. „one-stop-shops“ tak, aby migranti v zemích pĤvodu i cílových destinacích dostávali stejné informace a nedocházelo k dezinterpretacím informací a zároveĖ se šetĜily finanþní náklady. Jeden kulatý stĤl se pak pĜímo vČnoval dopadĤm klimatické zmČny na migraci a na rozvoj. Studium klimatické zmČny a jejích dopadĤ na migraci a na rozvoj je však teprve na svém poþátku, a proto GFMD závČry zatím doporuþují se tématu dále kontinuálnČ vČnovat, sdílet informace a nejlepší praxi. V roce 2011 došlo k výrazné zmČnČ struktury GFMD. Namísto jednoho nČkolikadenního fóra se pod patronací Švýcarska koná v roce 2011 série nČkolika menších a zacílených setkání po celém svČtČ, a to pod hlaviþkou „být aktivní v migraci a rozvoji – koherence, kapacity a spolupráce“. Akce tohoto GFMD cílí ke konkrétním zkušenostem z praxe pĜímo v jednotlivých zemích. Poþátkem prosince 2011 pak na dvoudenním fóru rozšíĜeného Setkání pĜátel fóra („Friends of the Forum“) v ŽenevČ budou jednotlivé poznatky diskutovány. Jednotlivé tématické bloky mají podpoĜit dynamiku celého procesu, ale zároveĖ zvýšit tzv. „ownership“, tedy i zodpovČdnost za jednotlivé aktivity.

191


22.8.2011 12:34:59

Klíþovými tématy jsou zejména: pracovní mobilita a rozvoj, téma neregulérní migrace a jejího Ĝešení pomocí koherentních migraþních a rozvojových strategií, nástroje pro sbČr dat k migraþním a rozvojovým politikám. Globální fórum pro migraci a rozvoj se tak v prĤbČhu let stalo samostatným a nezávislým fórem. Díky tématickým zamČĜením a pĜispČní jednotlivých úþastníkĤ ze strany vlád i obþanského sektoru má potenciál být i praktickým nástrojem, kde jsou globální diskuze pĜevedeny do migraþní a rozvojové politiky na národní úrovni. GFMD v roce 2011 díky zmČnČ své struktury na sérii menších tématicky rozdČlených setkání pĜevádí aktivity ještČ více do praktické roviny a zvČtšuje tak tím jejich možnou efektivnost. GFMD je v kontaktu s OSN a generálním tajemníkem prostĜednictvím speciálního zástupce k mezinárodní migraci a rozvoji.

9.2. Postoj ýeské republiky v rámci globálního pĜístupu k migraci

V ýeské republice patĜí migrace do gestorského sektoru Ministerstva vnitra ýR, zatímco koncepce zahraniþní rozvojové spolupráce pĜináleží Ministerstvu zahraniþních vČcí (MZV). ýeská rozvojová agentura (ýRA) pĤsobí od 1. ledna 2008 jako implementaþní agentura pro plnČní úkolĤ v oblasti zahraniþní rozvojové spolupráce ýR (ZRS), zejména pro pĜípravu a realizaci bilaterálních projektĤ ZRS. Dle Ministerstva zahraniþních vČcí pĜedstavuje migrace v souladu s Koncepcí zahraniþní rozvojové spolupráce (ZRS) ýR na období 2010 - 2017, kterou vláda schválila v kvČtnu 2010, významné téma pĜi rozvojových aktivitách ýR. Toto komplexní téma velmi úzce souvisí s odstraĖováním chudoby a podporou bezpeþnosti a stability na globální i regionální úrovni, tedy i s cíli þeské rozvojové spolupráce (MZV 2011). Na globálních debatách napĜíklad v rámci GFMD se MZV úþastnilo spíše prostĜednictvím svých stálých zastoupení v zemích, kde byla fóra organizována. Ministerstvo vnitra ýR se angažuje v tématu migrace a rozvoje pĜedevším na úrovni Evropské unie a na národní úrovni v rámci formulování a naplĖování principĤ vnČjší dimenze migraþní politiky. Dle ministerstva se téma migrace a rozvoje, které tvoĜí jeden ze tĜí základních pilíĜĤ vnČjší politiky EU v oblasti migrace (tzv. „Globálního pĜístupu k migraci“), v posledních letech etablovalo jako samostatná EU politika s pomČrnČ dobĜe strukturovanou agendou

192


22.8.2011 12:34:59

(remitence, uznávání kvalifikací, zapojení diaspor, odliv kvalifikovaných sil atd.). Úkolem je dle ministerstva nyní posílit praktickou realizaci identifikovaných priorit. Ministerstvo vnitra je zejména zainteresováno na implementaci konceptu cirkulární migrace, který slaćuje zájmy migrantĤ a jejich rodin s bezpeþnostními zájmy a zájmy národních trhĤ práce v þlenských státech EU. Na národní úrovni hodlá ministerstvo stimulovat cirkulární migraci zavedením tzv. Nového systému ekonomické migrace, který má svou strukturovaností podstatnČ zjednodušit a zpĜehlednit systém vydávání pracovních povolení a povolení k pobytu cizincĤm a zvýšit jeho flexibilitu. Dalším velkým tématem dle odborníkĤ Ministerstva vnitra je zajištČní pĜístupu potenciálních migrantĤ ze tĜetích zemí k informacím o možnostech cestovat za prací, vþetnČ informací o volných pozicích v þlenských státech EU. Transparentnost a flexibilita informací jsou podle ministerstva mimo jiné úþinným mechanizmem v potírání fenoménu obchodu s lidmi. Spolupráci se tĜetími zemČmi v oblasti migrace a rozvoje lze velmi úspČšnČ rozvíjet v rámci Partnerství pro mobilitu, která jako jeden z nástrojĤ Globálního pĜístupu k migraci tuto problematiku zahrnují. Ministerstvo se v rámci Partnerství pro mobilitu podílí na projektech v Moldavsku nebo v Gruzii (více viz pĜípadová studie k Moldavsku). Principy Globálního pĜístupu k migraci urþují i spolupráci tzv. Pražského procesu, na jehož rozvoji se Ministerstvo vnitra zásadní mČrou podílí. Jednou z priorit tohoto EU politického dialogu o migraci se státy Spoleþenství nezávislých státĤ (SNS) a západního Balkánu je právČ migrace a rozvoj; v jejím rámci je mimo jiné naplánováno zĜízení imigraþního portálu pro pracovní migraci obþanĤ SNS do EU i v rámci SNS samotného, zhodnocení možnosti studentských výmČn SNS studentĤ v EU zemích a další. Na celosvČtové úrovni monitoruje Ministerstvo vnitra aktivity Globálního fóra k migraci a rozvoji a nČkterých z nich se pĜímo úþastní. DlouhodobČ však þeské ministerstvo požaduje vČtší flexibilitu tohoto fóra a jeho silnČjší zamČĜenost na výsledky (Rozhovor 1).

193


22.8.2011 12:34:59

9.3. International Organization for Migration (IOM) - Mezinárodní organizace pro migraci

IOM je jednou z hlavních mezinárodních institucí, která zdĤrazĖuje pozitivní vztah mezi migrací a rozvojem, a to dlouhodobČ od pĜelomu milénia, kdy ještČ mnoho odborníkĤ dávalo dĤraz jen na negativní dopady migrace na rozvoj. IOM pomČrnČ systematicky prosazovala debatu o migraci a rozvoji v posledním desetiletí, i když její pĜedstavitelé uznávají, že mnoho dopadĤ migrace má i neblahé dĤsledky. Ale pĜesto zdĤrazĖují, že je možné maximalizovat pozitivní dopady migrace k prospČchu rozvojových zemí a migrantĤ díky koherenci politik. Dle IOM se nacházíme v éĜe nebývalé lidské mobility, a proto je dĤležité prohloubit porozumČní vztahĤm mezi migrací a rozvojem, stejnČ tak jako prakticky využívat migraci pro rozvoj a vypracovat „udržitelná Ĝešení pro vznikající migraþní výzvy. IOM se domnívá, že mezinárodní migrace, pokud je správnČ Ĝízená, mĤže pĜispČt k rozvoji a prosperitČ zemí pĤvodu i cíle, stejnČ tak jako mĤže prospČt migrantĤm samotným. IOM se proto snaží využít rozvojový potenciál migrace k prospČchu jednotlivcĤ i spoleþnosti a pĜispČt k udržitelnému rozvoji a snižování chudoby (IOM 2011b). ZároveĖ IOM uvádí, že je dĤležité si uvČdomit, že migrace neproudí pouze z rozvojového jihu do bohatšího severu, ale že migrace se velkou mČrou dČje v rámci nebo mezi rozvojovými zemČmi (IOM 2005). Aþkoliv migrace není jedním z tzv. rozvojových cílĤ tisíciletí (tzv. „Millenium Development Goals – MDGs“)150, mĤže dle IOM významnČ pĜispČt k jejich dosažení. Obvyklým pĜíkladem, který bývá uvádČn, jsou napĜíklad remitence, které jsou vyšší než oficiální rozvojová pomoc („Official Development Aid – ODA“) a které i pĜes globální hospodáĜskou krizi zĤstávají druhým nejvČtším 150

Rozvojové cíle tisíciletí („MDGs“) byly formulovány v Deklaraci tisíciletí, kterou v záĜí roku 2000 podepsalo 189 státĤ, z nichž 147 bylo zastoupeno nejvyšším pĜedstavitelem státu nebo vlády. Mezi tyto cíle patĜí: 1. Odstranit extrémní chudobu a hlad, 2. ZpĜístupnit základní vzdČlání pro všechny, 3. Prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen, 4. Omezit dČtskou úmrtnost, 5. Zlepšit zdraví matek, 6. Bojovat proti HIV/AIDS, malárii a jiným nemocem, 7. Zajistit trvalou udržitelnost životního prostĜedí, 8. VytvoĜit globální partnerství pro rozvoj. Dostupné z: < http://www.un.org/millennium/declaration/ares552e.htm>.

194


22.8.2011 12:34:59

finanþním tokem do rozvojových zemí po pĜímých zahraniþních investicích. Hrají tak významnou úlohu pĜi snižování chudoby (MDG 1) v rozvojových zemích pro pĜíjemce tČchto finanþních prostĜedkĤ ze zahraniþí. Byly to také remitence, které znovu oživily debatu o možných benefitech migrace pro rozvoj v dobČ, kdy dle expertĤ pĜevažovala negativa migrace z hlediska rozvoje, zejména odliv kvalifikovaných sil z rozvojových zemí. IOM však také zdĤrazĖuje „sociální remitence“, tj. dovednosti, know-how, zasíĢování a další ménČ hmatatelné zdroje, kterými migranti mohou pĜispČt svým rodinám, komunitám, zemím pĤvodu a takto pomáhají dosáhnout rozvojových cílĤ. Zajímavé jsou pak otázky genderu (MDG 3), kdy migrující ženy mohou získat migrací jak vČtší ekonomickou nezávislost a jejich postavení mĤže být celkovČ výraznČ posíleno, tak se ale souþasnČ mohou stát i více zranitelnými v procesu migrace. Z hlediska životního prostĜedí (MDG 7) je pak dĤležité si uvČdomit, že jen v roce 2008 muselo opustit své domovy cca 20 miliónĤ lidí kvĤli náhlým vlivĤm poþasí v dĤsledku klimatické zmČny (IOM 2010b). Z tČchto a dalších dĤvodĤ IOM zdĤrazĖuje nutnost, že by migrace mČla být souþástí rozvojových politik a programĤ, vþetnČ bližšího prozkoumání a lepšího pochopení jejího vlivu na rozvojové cíle. Koherenci vnímá IOM jakožto zajištČní toho, aby migraþní politiky byly pĜátelské k rozvoji a aby rozvojové politiky uznávaly roli migrace. Mezinárodní organizace pro migraci ovšem pochopitelnČ zdĤrazĖuje, že koherence neznamená posilování rozvoje tak, aby zastavil migraci (IOM 2008). IOM s experty Globální migraþní skupiny (tzv. „Global Migration Group – GMG“)151 vytvoĜila také pĜíruþku pro odborníky „ZaþlenČní migrace do rozvojového plánování“ (IOM 2010a), která je první obdobnou publikací, která do praktické roviny pĜevádí pro odborníky v oblasti migrace nebo rozvoje dĤvody proþ zaĜadit migraci do rozvojových strategií a nabízí návody jak postupovat. AutoĜi této publikace nabádají k zahrnutí do konzultací obþanský 151

Globální migraþní skupina pĜivádí dohromady Ĝeditele rĤzných agentur s cílem propagace a aplikace relevantních mezinárodních a regionálních nástrojĤ a norem souvisejících s migrací. GMG podporuje více koherentní, „srozumitelný“ a koordinovaný pĜístup k mezinárodní migraci. GMG se snaží zvýšit efektivitu svých þlenĤ a dalších zainteresovaných stran v rámci globálních výzev mezinárodní migrace. ýleny GMG jsou ILO, IOM, OHCHR, UNRC, UNCTAD, UN DESA, UNDP, UNESCO, UNFPA, UNHCR, UNICEF, UNITAR, UNODC, UN Women, WB, WHO. Dostupné z: < http://www.globalmigrationgroup.org/>.

195


22.8.2011 12:35:00

sektor, vþetnČ organizací diaspor tak, aby vznikla odpovídající národní politika k podpoĜe synergií mezi migraþními a rozvojovými politikami a aktivitami. AutoĜi publikace zároveĖ uznávají, že mĤže docházet jak k pozitivním, tak negativním interakcím mezi migrací a rozvojem. Tato problematika se však neustále vyvíjí a dopady mohou být rĤzné v rĤzných regionech nebo na rĤzné migraþní skupiny. Povaha migrace je totiž rĤznorodá, což pro politiky a odborníky znamená flexibilnČ reagovat na kontext migraþních proudĤ k zesílení možných pozitivních efektĤ migrace a omezení jejích nebezpeþných dopadĤ, a to pokud možno systematickým a uceleným zpĤsobem. Nejlepším zpĤsobem je pak dle GMG „mainstreamování“ migraþních a rozvojových otázek do rámcových programĤ a strategií omezení chudoby na úrovni státu, které umožĖují pĜevést globální rozvojové cíle na národní úroveĖ - vytvoĜit odpovídající strategii a efektivnČjší alokaci pomoci (IOM 2010a:15). Jako neefektivní, ale v souþasnosti obecnČ rozšíĜenou definují autoĜi publikace souþasnou politiku v oblasti migrace a rozvoje, kdy migraþní témata jsou rozdČlená vČtšinou mezi nČkolik resortĤ: ministerstva vnitra, práce, financí, zdravotnictví, zahraniþních vČcí, atd., což zpĤsobuje rivalitu a neefektivní komunikaci mezi institucemi. Na druhou stranu však toto rozvrstvení umožĖuje pohled z rĤzných úhlĤ. Z hlediska finanþního krytí projektĤ jsou projekty zamČĜeny buć na migraci nebo na rozvoj, ale málokdy na migraci a rozvoj pohromadČ. Dále je pak migrace þasto vnímána jako politicky citlivá oblast, která se zamČĜuje na bezpeþnostní aspekty, nikoliv na rozvoj (IOM 2010a:15).

Programy IOM v praxi

ZámČrem IOM migraþních a rozvojových programĤ je podchycení pĜíþin migrace v oblastech vystavených vysoké míĜe ekonomicky motivované migrace zpĤsobené nedostatkem ekonomických pĜíležitostí a možností obživy. Projekty IOM v oblasti migrace a rozvoje jsou dČleny následujícím zpĤsobem: •

Migrace a ekonomický/komunitní rozvoj

•

Budování kapacit prostĜednictvím kvalifikovaných lidských zdrojĤ a expertĤ (IOM 2011a)

196


22.8.2011 12:35:00

Migrace a ekonomický/komunitní rozvoj se zamČĜuje na tĜi oblasti: Budování kapacit vlád a dalších zainteresovaných subjektĤ v zemích pĤvodu k vČtší komunikaci a spolupráci s diasporami v zahraniþí, které mohou pĜispČt k rozvoji v zemi pĤvodu a budování kapacit k více rozvojovČ orientovaným migraþním politikám. Podpora vlád a dalších aktérĤ v zemích pĤvodu ke strategicky zamČĜeným rozvojovým plánĤm pro oblasti, které trpí vysokou migraþní dynamikou. Projekty se zamČĜují na rozvoj ekonomických pĜíležitostí a vylepšení sociálních služeb a komunitní infrastruktury ve vybraných geografických oblastech s vysokou emigrací nebo naopak návraty migrantĤ. UsnadnČní pĜevodu remitencí a podpora jejich rozvojového potenciálu. IOM se v souþasnosti zamČĜuje na sbČr dat, politický dialog a šíĜení dobrých zkušeností a na pilotní projektové aktivity.

Budování kapacit pomocí kvalifikovaných lidských zdrojĤ a expertĤ Návraty a opČtovné socioekonomické zaþlenČní kvalifikovaných migrantĤ mĤže pĜispČt ekonomice rozvojových zemí, zemí procházejících transformací, nebo zemí, které prošly konfliktem. Návraty a reintegrace kvalifikovaných obþanĤ (Return and Reintegration of Qualified Nationals (RQN)) a obdobné projekty zahrnují pomoc s hledáním zamČstnání, dopravu po návratu do místa bydlištČ, finanþní podporu v poþátku zamČstnání aj. Takovéto podpĤrné aktivity pomáhají ekonomickému a sociálnímu rozvoji v zemích pĤvodu a podporují další návraty kvalifikovaných migrantĤ. IOM se dlouhodobČ angažuje napĜíklad v návratech kvalifikovaných migrantĤ z Afriky v rámci programu MIDA – „Migrace pro rozvoj v Africe“. Program podporuje i Organizace africké jednoty. V rámci þásti návratĤ kvalifikovaných sil jde zejména o omezení odlivu kvalifikovaných sil jako jsou doktoĜi, zdravotní sestry, inženýĜi, uþitelé, ekonomové apod. Tento odliv vyústil ve významný nedostatek odborníkĤ v mnoha þástech afrického kontinentu, kteĜí jsou pak nahrazováni drahými zahraniþními odborníky, na kterých zaþínají být africké ekonomiky závislé. IOM pracuje na zasíĢování diaspor s vládami afrických zemí a navrhuje strategie návratĤ, vþetnČ doþasných nebo virtuálních návratĤ v rámci univerzitních pĜednášek pĜenášených pĜes internet (IOM 2006) (více viz kapitola k programu MIDA).

197


22.8.2011 12:35:00

9.4. International Labor Organization (ILO) – Mezinárodní organizace práce

Mezinárodní organizace práce se z hlediska svého mandátu angažuje v oblasti pracovní migrace a lidských práv pracovních migrantĤ. ILO se problematikou pracovní migrace zabývá již od roku 1919, kdy byla založena. Od roku 1946 pak pĤsobí jako první specializovaná agentura OSN. ILO zdĤrazĖuje nutný podíl všech aktérĤ pracovnČ migraþního cyklu, tj. vlád, zamČstnavatelĤ i samotných pracovníkĤ (ILO 2010b). ILO se v rámci svých þinností mimo jiné odvolává na rezoluci z roku 2004 k podmínkám života pracovních migrantĤ v globální ekonomice (ILO 2004). Díky mezinárodní konferenci, která jí pĜedcházela, byl také pĜijat Multilaterální rámec pro pracovní migraci (Multilateral Framework on Labour Migration), jenž je souþástí akþního plánu pro pracovní migranty odsouhlaseného þleny ILO. Hlavním cílem tohoto rámcového a akþního plánu je lepší Ĝízení pracovní migrace tak, aby tato pozitivnČ pĜispívala rĤstu a rozvoji jak zemí pĤvodu, tak hostitelských zemí, ale zároveĖ i prospívala samotným pracovním migrantĤm (ILO 2011). Mezinárodní organizace práce tak reagovala na rostoucí poptávku k tématu pracovní migrace a maximalizace pĜínosĤ pro všechny zainteresované strany, vþetnČ podpory rozvoje a snižování chudoby v rozvojových zemích. Souþástí rámcového programu pracovní migrace jsou i doporuþení, mezi která napĜ. patĜí „mainstreaming“ pracovní migrace do národních politik zamČstnanosti a trhu práce, ale i rozvojových politik. ILO uznává, že pro pĜesnČjší analýzy je ještČ potĜebný sbČr a výzkum dat, a to jak z hlediska pĜínosĤ migrantĤ cílovým zemím, tak zemím pĤvodu. Z hlediska migrace a rozvoje tedy ILO zdĤrazĖuje zejména lidsko-právní pĜístup v migraþních i rozvojových politikách a programech a ochranu práv pracovních migrantĤ. V ILO multilaterálním rámcovém programu k pracovní migraci organizace pĜiznává, že migrace za úþelem zamČstnání a její souvislosti s rozvojem v souþasném svČtČ ovlivĖují vČtšinu národĤ po celém svČtČ, a proto se toto téma dostává na poĜad Dialogu na nejvyšší mezinárodní, regionální a národní úrovni. Z hlediska pĜínosĤ oceĖuje ILO zejména pĜíspČvek pracovních migrantĤ pro hostitelské státy. Pro zemČ pĤvodu jsou pak dĤležité remitence a

198


22.8.2011 12:35:00

dovednosti získané bČhem migraþní zkušenosti. Co se týþe remitencí, tak rámcový program doporuþuje investiþní pobídky pro odesílatele remitencí tak, aby remitence byly efektivnČji využity, dále zlevnČní nákladĤ spojených s pĜevody remitencí, ale i daĖové zvýhodnČní pro þleny diaspory v zahraniþí. ILO zároveĖ ale varuje, že nízkokvalifikovaná pracovní síla þelí znaþnému zneužívání v hostitelských státech, kde cizinci pracují na podĜadných pozicích, za špatných finanþních, pracovních a zdravotních podmínek a bez dlouhodobČjší jistoty zamČstnání, a tudíž þasto i pobytového oprávnČní. Toto se týká þasto i žen, které v souþasnosti tvoĜí témČĜ polovinu všech mezinárodních migrantĤ. V nejhorších pĜípadech, které nejsou nikterak neobvyklé, se jedná zejména o pĜípady neregulérní migrace, obchodování s lidmi a pĜevadČþství, což jsou velké výzvy pro ochranu lidských a pracovních práv (ILO 2006). Za nejzranitelnČjší považuje ILO ženy migrantky pracující v domácnosti, pracovníky ve stavebnictví, migranty v neregulérním postavení nebo právČ obČti obchodování s lidmi. Tyto jevy by dle doporuþení ILO mohly být omezeny, pokud by migraþní politiky umožĖovaly tok tzv. cirkulární migrace (viz kapitola k cirkulární migraci), a pokud by existovaly odpovídají návratové a reintegraþní programy, vþetnČ pĜizpĤsobených vízových procedur. Jednotlivé státy realizují sice návratové a reintegraþní programy þi projekty, mnohdy však ne jako systémová opatĜení. V ýeské republice se chystá sjednocení návratových a reintegraþních aktivit v rámci Návratového centra, které bude tyto aktivity koordinovat a bude komunikovat pravidelnČ i se zemČmi pĤvodu. Ve své publikaci „Mezinárodní pracovní migrace a právní pĜístup“ (ILO 2010a) ILO mimo jiné analyzuje vztahy mezi migrací a rozvojem, dopady mezinárodní migrace na státy pĤvodu a cílové státy. ILO uznává pozitivní pĜínosy migrace ve formČ remitencí pro zemČ pĤvodu, pĜenosu investic, technologií a potĜebných dovedností po návratu migrantĤ zpČt do zemČ pĤvodu. PĜiznává roli diaspory a komunit žijících v zahraniþí. NicménČ stejnČ jako IOM také ILO uvádí, že pozitivní pĜínosy migrace pro rozvoj mohou být využity pouze tehdy, když to proaktivní politika a efektivní mezinárodní spolupráce opravdu umožní. ILO v publikaci kritizuje otevĜené dveĜe pouze pro pracovní migraci pro kvalifikované migranty, zatímco nekvalifikovaná a þásteþnČ kvalifikovaná síla ze zahraniþí má dveĜe do vyspČlých imigraþních zemí zavĜené, aþkoliv tČchto pracovníkĤ je v rozvojových zemích nejvíce. Z hlediska rozvoje tak ILO v publikaci kritizuje „brain drain“ z chudých státĤ, který je dle rámcového programu potĜebné vyvážit vhodnými opatĜeními nebo i pravidly pro etický

199


22.8.2011 12:35:00

nábor pracovníkĤ. Z hlediska cílových zemí pak migrace dle ILO omladila populaci a práceschopné obyvatelstvo, pĜispČla k vytváĜení pracovních míst, umožnila tradiþním sektorĤm jako je zemČdČlství a služby být konkurenceschopnými, podpoĜila podnikatelský sektor, uspokojila poptávku po chybČjících kvalifikacích v oblasti IT apod. (ILO 2010a). V dané publikaci zároveĖ ILO zdĤrazĖuje, že díky rostoucímu množství informací o pracovní migraci už není mnoho z mýtĤ o pracovních migrantech relevantních. Jedná se napĜíklad o mýtus, že pracovní migranti berou práci místní populaci, že se kvĤli nim zvedá úroveĖ kriminality nebo že vyþerpávají veĜejné sociální systémy. PodobnČ ILO vybízí k posílení migraþního managementu ve studii vydané ve spolupráci s Organizací pro bezpeþnost a spolupráci v EvropČ („Organization for Security and Cooperation in Europe – OSCE“) (ILO, OSCE 2010). KromČ jiného obČ organizace zdĤrazĖují prevenci dopadĤ globální ekonomické krize na pracovní migranty, kteĜí se stávají prvními z postižených ztrátou práce, pobytových oprávnČní a þasto spadnou do neregulérního postavení. OpČt je zde zdĤraznČna potĜeba spolupráce mezi cílovými státy, tranzitními, i zemČmi pĤvodu, a to na základČ mezinárodních standardĤ a politik ochraĖujících jednotlivce a podporujících dialog a spolupráci.

9.5. World Bank – SvČtová banka

SvČtová banka se celosvČtovČ vČnuje tématu migrace, což dokazuje význam migrace v rámci globální ekonomiky. SvČtová banka má speciální odbor k mezinárodní migraci a rozvoji, který se zabývá mobilitou pracovních sil, odlivem kvalifikovaných sil, spojitostem migrace a zahraniþních pĜímých investic a zejména pak remitencemi. SvČtová banka je dĤležitým aktérem z hlediska remitencí, a to v jejich monitorování, pĜedpovídání a analýze témat spojených s remitencemi, migrací a diasporou. Pohled této finanþní instituce je ryze ekonomický, zkoumá nakolik finanþní toky migrantĤ mohou snižovat chudobu. SvČtová banka je zdrojem pomČrnČ cenných dat o jednotlivých zemích a tocích remitencí (World Bank 2011). Oblasti remitencí se obsáhle vČnují další þásti této publikace.

200


22.8.2011 12:35:00

9.6. UNDP – Program OSN pro rozvoj

UNDP je celosvČtovou sítí Organizace spojených národĤ pro rozvoj. PĤsobí ve 176 zemích svČta. Organizace koordinuje a propojuje globální i národní snahy dosáhnout Rozvojových cílĤ tisíciletí a využívat rozvojovou pomoc efektivnČ. Organizace vydává každoroþnČ Zprávu o stavu lidského rozvoje ke klíþovým rozvojovým otázkám. V roce 2009 byla tato zpráva zamČĜena na téma „PĜekonávání bariér: lidská mobilita a rozvoj“ (UNDP 2009). Dle této Zprávy UNDP mĤže migrace v mnoha ohledech pozitivnČ ovlivnit lidský rozvoj prostĜednictvím zvýšení pĜíjmu domácností, lepšího pĜístupu ke vzdČlání, nebo zdravotním službám. Migrace podporuje ekonomiku hostitelského státu, a to i pĜesto, že lokální populaci to nic nestojí. Stále více je také zĜetelné, že migrace mĤže posílit tradiþnČ znevýhodnČné skupiny jako jsou napĜíklad ženy. Na druhou stranu jsou ale v migraci pĜítomná i rizika pro lidský rozvoj, pokud migrace není svobodnou volbou nebo pokud jsou možnosti mobility omezeny. Restrikce pro vstup na území hostitelské zemČ mohou zvýšit jak náklady, tak i rizika spojená s migrací. UNDP ve zprávČ nabádá k pĜekonání mnohých stereotypĤ o migrantech samotných i o migraci. Pro vČtšinu migrantĤ jsou dle Zprávy pĜínosy migrace veskrze pozitivní. Obavy, že by migranti brali hostitelskému obyvatelstvu práci, nebo že by se kvĤli nim snižovaly pĜíjmy, jsou dle Zprávy a dosavadní literatury neopodstatnČné. Jiným mylným pĜedpokladem je, že migrace proudí pĜedevším z rozvojového do vyspČlého svČta. VČtšina migraþních tokĤ totiž proudí mezi rozvojovými zemČmi samotnými (témČĜ dvČ tĜetiny migraþních tokĤ) a ještČ vČtší je podíl vnitĜní migrace (vnitĜní migrace je podle UNDP þtyĜikrát vyšší než migrace mezinárodní) (UNDP 2009). StejnČ jako další instituce þinné v oblasti migrace a rozvoje, zdĤrazĖuje UNDP ve ZprávČ z roku 2009, že pokud by byly pĜijaty odpovídající zmČny ke zvýšení lidské mobility, zvýšily by se tím už tak výrazné pozitivní dopady mobility na rozvoj. UNDP navrhuje šest hlavních oblastí, ve kterých by mČly být udČlány zásadní reformy: otevĜít migraþní kanály pro pracovní migranty (zejména sezónní práce v zemČdČlství a turismu), zajistit základní práva pro migranty (kromČ jiného možnost zmČnit zamČstnavatele bČhem platnosti pracovního víza, umožnit návraty do zemČ pĤvodu bČhem jeho platnosti, nebo umožnit pĜenos sociálních benefitĤ apod.), snížit náklady spojené s migrací, nalézt taková Ĝešení,

201


22.8.2011 12:35:00

která budou prospČšná jak hostitelským státĤm, tak migrantĤm, usnadnit vnitĜní migraci v rámci své zemČ, a zaþlenit migraci do národních rozvojových strategií. UNDP zároveĖ upozorĖuje na to, že nejvČtší pĜekážky pro mobilitu stojí v cestČ tČm nejménČ kvalifikovaným, po kterých je ovšem v rozvinutých zemích poptávka. Zajímavou perspektivou UNDP v této ZprávČ je také to, že migrace mĤže mít dalekosáhlejší efekt na spoleþnost jako takovou v dlouhodobém horizontu. V první ĜadČ na lokální úrovni, zejména v regionech, odkud proudí velké množství migrantĤ, limitovanČ pak i na národní úrovni. ZároveĖ ale dle UNDP nemĤže ani dobĜe Ĝízená mezinárodní migrace nahradit národní strategie lidského rozvoje. Migrace mĤže vždy jen doplnit lokální a národní snahy o snižování chudoby a zlepšování lidského rozvoje (UNDP 2009). UNDP také realizuje i projekty v oblasti migrace a rozvoje. Ve spolupráci s Evropskou komisí a dalšími mezinárodními organizacemi (IOM, UNFPA, UNHCR, ILO) pracuje na Spoleþné iniciativČ k migraci a rozvoji, jejímž cílem je podpoĜit pozitivní dopady migrace pomocí inovativních aktivit pro menší aktéry v rozvoji (UNDP 2010). UNDP se v regionu stĜední a východní Evropy angažuje také v podpoĜe zamČstnávání mladých lidí a v migraþním managementu v Albánii (UNDP Bratislava 2010), nebo v remitencích s ohledem na genderové aspekty tamtéž a mnoha dalších migraþnČ rozvojových projektech a programech (UNDP Bratislava, UN-INSTRAW 2010).

ZávČr

Migrace se dostala do výraznČjšího popĜedí zájmu rozvojových debat teprve v posledních letech, a to i díky vlivu mezinárodních a nevládních organizací pĤsobících buć v oblasti migrace nebo rozvoje. Z praktických zkušeností tČchto organizací zaþalo vyplývat, že migrace znatelnČ ovlivĖuje rozvoj a rozvoj ovlivĖuje migraci. Každá z uvádČných organizací v tomto textu pĜináší do tČchto globálních debat svou vlastní perspektivu, aĢ už více zamČĜenou na mobilitu, remitence, lidský rozvoj nebo jiná související témata. VČtšinou jsou všechna tato témata velmi úzce provázaná a nelze oddČlit jedno od druhého, stejnČ jako nelze oddČlit souvztažnosti migrace a rozvoje v globálním mČĜítku.

202


22.8.2011 12:35:00

Vlády jednotlivých zemí zareagovaly na tuto vzrĤstající debatu organizováním rĤzných fór ke sdílení informací a zkušeností jako je napĜíklad Globální fórum migrace a rozvoje. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vĤbec první takto velké akce na poli migrace a rozvoje, pĜinesly mnoho pozitivních dopadĤ zejména v komunikaci mezi jednotlivými aktéry, zejména vládami hostitelských státĤ a zemí pĤvodu, ale i mezi vládami a neziskovým sektorem vþetnČ organizací diaspor. V souþasné dobČ je již potĜebné, aby se mezinárodní debaty posunuly na praktickou rovinu v podobČ realizovaných programĤ za úþasti více státĤ a partnerských organizací. SbČr dat a jejich analýzy jsou sice v mnoha zemích ještČ ve svém poþátku, ale i tak již vznikají velmi úspČšné programy, které díky koherenci mezi migraþními a rozvojovými politikami mohou opravdu pĜinést pozitivní dopady migrace na rozvoj, a naopak omezit její záporné dopady v rozvojových zemích a regionech. ýeská republika pĤsobí v této oblasti zejména prostĜednictvím Ministerstva zahraniþních vČcí a Ministerstva vnitra, a to jak v kontextu globálního pĜístupu k migraci zejména Evropské unie, tak prostĜednictvím svých národních bilaterálních projektĤ. ýeská republika je teprve na poþátku tvorby koherence migraþní a rozvojové politiky, takže se migrace postupnČ dostává do rozvojových plánĤ pro jednotlivé prioritní zemČ. NČkteré realizované projekty už ale byly pilotními aktivitami, které splĖují mnoho podnČtĤ migraþnČ rozvojových debat.

Použité zdroje:

GFMD (2007): Summary Report. First Meeting. Brussels, July 9-11 2007. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] GFMD (2008): Second Meeting of the Global Forum on Migration and Development 27-30 October 2008, Manila, Philippines. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03]

203


22.8.2011 12:35:00

GFMD (2008a): Recommendations. Second Meeting of the Global Forum on Migration and Development. Manila, Philippines. Dostupné z: . [cit. 2011-0703] GFMD (2009): Third Meeting of the Global Forum on Migration and Development. Athens, 2-5 November 2009. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] GFMD (2009a): Recommendations. Third Meeting of the Global Forum on Migration and Development. Athens, 2-5 November 2009. Dostupné z: . [cit. 2011-0703] GFMD (2010): Fourth Meeting of the Global Forum on Migration and Development 8-11 November 2010, Puerto Vallarta, Mexico. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] GFMD (2010a): Recommendations. Fourth Meeting of the Global Forum on Migration and Development, Mexico. Dostupné z: . [cit. 2011-0703] ILO (2004): Resolution concerning a fair deal for migrant workers in a global economy. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] ILO (2006): Multilateral Framework on Labour Migration. ILO (2010a): International labour migration. A rights based approach. ILO (2010b): Migrant. International Migration Program. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] ILO (2011): Labour migration. Dostupné z: . 2011-07-03]

[cit.

ILO, OSCE (2010): Strengthening Migration Governance. IOM (2005): The Millenium Development Goals and Migration. Migration

204


22.8.2011 12:35:00

Research Series No. 20: IOM. IOM (2006): A global strategy of migration for development. Beyond the MIDA approach to mobilizing and sharing of human and financial resources of the overseas African community. 2006 – 2010. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] IOM (2008): Migration and Development: Achieving Policy Coherence. Migration Research Series No. 34: IOM. IOM (2010a): Mainstreaming migration into development planning. A handbook for policy-makers and practitioners. IOM (2010b): Migration and the Millenium Development Goals. Policy Brief. IOM (2011a): Migration and Development. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] IOM (2011b): IOM and Migration and Development. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] IOM Praha (2009): Manuál þeských transformaþních zkušeností v oblasti migraþního managementu a reintegraþních mechanismĤ. UNDP (2009): Overcoming barriers: Human mobility and development. Human Development Report 2009. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] UNDP (2010): EC-UN Joint Migration & Development Initiative. Dostupné z: . UNDP Bratislava (2010): Youth Employment and Migration: Reaping the benefits and mitigating the risks (2008 – 2011). Dostupné z: . [cit. 201107-03] UNDP Bratislava, UN-INSTRAW (2010): Migration, remittances and genderresponsive local development: The case of Albania. Dostupné z:
205


22.8.2011 12:35:01

0Remittances%20and%20Gender-Responsive%20Local%20Development%20%20english.pdf>. [cit. 2011-07-03] 81,7(' 1$7,216 (2006): Compendium of Recommendations on International Migration and Development: The United Nations Development Agenda and the Global Commission on International Migration Compared. New York: Department of Economic and Social Affairs Population Division. 81,7(' 1$7,216 (2007): Resolution adopted by the General Assembly. International migration and development, A/RES/61/208. New York: General Assembly (6 March 2007). 81,7(' 1$7,216 (2008a): Resolution adopted by the General Assembly. Global Forum on Migration and Development, A/RES/62/270. New York: General Assembly (30 June 2008). 81,7(' 1$7,216 (2008b): Globalization and interdependence: international migration and development. Report of the Secretary-General. New York: General Assembly (11 August 2008). 81,7(' 1$7,216 (2011): Informal Thematic Debate on International Migration and Development. New York: General Assembly. Dostupné z: . [cit. 201107-03] WORLD BANK, Migration and Remittances Unit. (2010): Migration and Development Brief No. 13. Dostupné z: . [cit. 2011-07-03] :25/' %$1. International Migration and Development. Dostupné z: . :25/'%$1. (2011): Dostupné z: .

206


22.8.2011 12:35:01

Rozhovory Rozhovor 1. ZdenČk BČlonožník, OAMP MVýR, odborník na migraci a rozvoj. Vedla Marie ěíhová 29.6.2011.

Další zdroje Ministerstvo zahraniþních vČcí, vyjádĜení k migraci a rozvoji ze dne 29.6.2011.

207


22.8.2011 12:35:01

10. Diaspora a rozvoj OndĜej Klípa

V této kapitole bude zachycen nejprve vývoj, kterým prošel pojem „diaspora“ v hledáþku sociálnČ-vČdních badatelĤ. NejnovČjší poznatky o fenoménu diaspor pak budou zasazeny do kontextu mezinárodní rozvojové pomoci s dĤrazem na roli diaspory jako meziþlánku mezi donory (þi organizátory) a cílovými zemČmi. ZároveĖ bude zhodnocen potenciál diaspor v jednotlivých formách této pomoci. Budou pĜedstaveny jak výhody, tak nevýhody, které propojení diaspory a rozvoje pĜináší dárcĤm a pĜíjemcĤm pomoci, i diasporním komunitám samotným. Na závČr budou zhodnoceny tĜi vybrané pĜíklady diaspor v ýeské republice z hlediska kritérií diaspory podle „klasických“ definic a z hlediska jejich zapojení do rozvojových aktivit. PĜihlédne se také k (možnosti) jejich integrace do rozvojových programĤ organizovaných státem. Formy rozvojových aktivit pĜitom do znaþné míry souvisí se specifickými diasporními rysy jednotlivých popisovaných skupin. ZvláštČ poslední þást pak vychází nejen z autorova akademického studia daného tématu, ale i z poznatkĤ z úĜední praxe v sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny.

10.1. Hledání diaspory v sociálních vČdách

Jako pĜedmČt výzkumu prošla diaspora za poslední dvČ desetiletí zásadní promČnou. Zatímco její klasické definice z pĜelomu 80. a 90. let minulého století v podstatČ odrážejí historické a sociologické charakteristiky „tradiþních“ diasporních komunit ŽidĤ152, pĜípadnČ ArménĤ þi ěekĤ, dnes je možné pod tímto pojmem skrýt velmi nesourodou množinu. V poslední dobČ se však znovu objevují pevnČjší vČdecké mantinely pro zkoumání diaspor, byĢ s odlišnými akcenty než dĜíve. V politických a úĜedních dokumentech, tedy nevČdeckých pramenech, se pak definice diaspory oklešĢují na nejzákladnČjší prvky. 152

Jak se ale záhy ukázalo (napĜ. Clifford 1994), i tato „archetypální“ diaspora je pĜíliš rĤznorodá na to, aby do dĤsledkĤ odpovídala onČm klasickým definicím diaspory.

208


22.8.2011 12:35:01

DĤležitým motorem tohoto procesu je nutnost vymezení diaspory jako legitimní souþásti rozvojové pomoci jednotlivých státĤ a mezinárodních organizací. PĜestože se diaspory hojnČ studovaly v sociálnČ vČdních oborech již dĜíve, s první a dodnes užívanou komplexní definicí pĜišel až v roce 1986 G. Sheffer (Sheffer 1986). Vedle kritéria udržování vztahĤ s pĤvodní vlastí153 pak klade dĤraz na odlišnou kolektivní identitu dané skupiny od okolní spoleþnosti, jež je nezávislá na aktuálnČ obývané zemi. Krom toho zdĤrazĖuje, že diaspora by mČla být nČjak vnitĜnČ organizovaná. O nČkolik let pozdČji pĜišel s podrobnČjším souborem kritérií William Safran v prvním þísle þasopisu Diaspora, þímž dal vzniknout zĜejmČ nejcitovanČjší klasické definici diaspory: Podle Safrana tvoĜí diasporu skupina, jejíž þlenové: -

þi pĜedkové byli rozsídleni z pĤvodního konkrétního „centra“ do dvou þi více „periferních“ nebo zahraniþních regionĤ;154

-

udržují kolektivní pamČĢ, vize þi mýty o své pĤvodní vlasti – jejím zemČpisném umístČní, historii a úspČších;

-

vČĜí, že nejsou – a snad ani nemohou – být plnČ pĜijati hostitelskou spoleþností, proþež se od ní cítí þásteþnČ odcizení a izolováni;

-

považují svou pĤvodní vlast za svĤj skuteþný ideální domov a za místo, kam se (þi by se mČli) oni nebo jejich potomci nakonec vrátí, až pro to budou vhodné podmínky;

153

V þeštinČ používám termín „pĤvodní vlast“ (podle anglického vzoru original homeland), který se mi jeví jako pĜíhodnČjší než Ĝada dalších anglických a þeských termínĤ (napĜ. v angl. homeland, external homeland, home country; v þeštinČ mateĜská zemČ, zemČ pĤvodu atd.) vyskytujících se v rĤzných definicích a kontextech. Slovo „zemČ“ totiž dle mého názoru na rozdíl od vlasti pĜíliš evokuje konkrétní politický subjekt, který se mĤže po dobu existence diaspory znaþnČ zmČnit þi úplnČ pĜestat existovat. Vlast se slovem „mateĜský“, „pĜedkové“ þi zcela bez pĜívlastku mĤže zas evokovat skuteþnou zemi narození daného jednotlivce nebo jeho bezprostĜedních pĜedkĤ, což rozhodnČ nemusí být pĤvodní vlast v námi užívaném kontextu.

154

Zde stojí za zmínku, že samotné pĤvodnČ Ĝecké slovo diaspora je odvozené od slova „rozsévat“, což mČlo metaforicky ilustrovat množství Ĝeckých osad „rozesetých“ po rĤzných oblastech StĜedozemního moĜe. (Newland, Patrick 2004).

209


22.8.2011 12:35:01

-

vČĜí, že by mČlo být jejich kolektivním posláním peþovat nebo obnovit jejich pĤvodní vlast, její bezpeþnost a prosperitu;

-

stále jsou nČjakým zpĤsobem pĜímo þi nepĜímo ve spojení s pĤvodní vlastí a jejich etnická identita a solidarita je zásadním zpĤsobem definována tímto vztahem (Safran 1991: 83-84).

O tĜináct let pozdČji shrnula další definice tato klasická kritéria do opČt stĜídmČjšího celku. ZdĤraznila pĜitom migraþní pĤvod diasporní populace, existenci dvou a více lokalit, ve kterých se daná diaspora vyskytuje a rozmanité typy vazeb (materiální, ideové atd.), jež se rozvíjejí jak mezi diasporou a pĤvodní vlastí, tak mezi þástmi diaspory v rĤzných hostitelských zemích (Vetrovec, van Hear, Pieke 2004). Jiné definice pak kladly dĤraz na rĤzné aspekty, þímž daly vzniknout urþité typologii diaspor. Podle jednotlivých klíþových kritérií tak mĤžeme velmi zhruba rozlišovat diaspory pracovní (labour), imperiální (imperial), obchodní (trading), kulturní (cultural) a diaspory obČti (victim) (Cohen 1997). Uvedené typy Ĝíkají mnohé pĜedevším o zpĤsobu, jakým se diaspory utvoĜily. Pro nČkteré autory je napĜíklad nedobrovolnost vzniku diaspory, která mĤže být obsažena pĜinejmenším v pracovní, imperiální diaspoĜe þi diaspoĜe obČti, jedním z hlavních kritérií a pĜedmČtĤ studia (srovnej studium azylantĤ jako diaspory, Wahlbeck 2002). Nemusí zde jít jen o nedobrovolný odchod z pĤvodní vlasti, ale o nedobrovolné upevĖování identity napĜíklad xenofobií þi rasismem okolní spoleþnosti (Clifford 1994, Wahlbeck 2002). Americký sociolog Rogers Brubaker se vČnoval ohlédnutí za diasporou jako pĜedmČtem výzkumu. Zaznamenal pĜitom nejen neuvČĜitelný a stále rostoucí zájem o diasporu v akademických pracích od konce 80. let, ale také rozšíĜení množiny objektĤ (skupin), které jsou v tČchto prcích za diasporu považovány. Nejenže mizí specifické charakteristiky spojené s „tradiþními“ diasporami komunitami, ale rozmČlĖují se i tĜi kritéria, která Brubaker po analýze jednotlivých definic diaspory považuje za nejstabilnČjší a za základní spoleþné jmenovatele: usídlení ve více oblastech (Dispersion), orientace na pĤvodní vlast (Homeland Orientation) a udržování skupinových hranic (BoundaryMaintanance). Žádné z tČchto kritérií již dnes není dostateþnČ obhajitelné a autoritativní, aby ho pĜijali všichni badatelé. Diaspora tak dnes již v odborných pracích oznaþuje i skupiny, které žijí mimo pĤvodní vlast jen v jedné zemi,

210


22.8.2011 12:35:01

orientují se multilaterálnČ bez jakéhokoliv zájmu o pĤvodní vlast155 a místo jasného vymezení od okolní populace vytváĜejí synkretické a vícevrstvé identity (Brubaker 2005). O diasporách se tedy dnes mluví i v pĜípadČ rĤzných transetnických, náboženských, rasových, genderových þi sexuálních skupin. Židovská diaspora jako „matka“ diaspor (stále k ní obvykle odkazuje slovo diaspora s velkým „D“) je dnes v odborných kruzích zcela marginální téma.156 Jak píše polská socioložka Agnieszka Weinar, v souþasné odborné literatuĜe je pojem diaspory natolik reformulován, že zahrnuje „témČĜ jakoukoliv populaci v pohybu, aniž by nadále odkazoval na specifický kontext její existence“ (Weinar 2010: 75, kurzíva pĤvodní). Díky rozmČlnČní pĤvodních definic diaspory se tak souþasné pojetí velmi blíží diskurzu transnacionalismu. Tedy procesu, kterým imigranti utužují a udržují propletené sociální vztahy, jež propojují spoleþnosti jejich pĤvodu se spoleþnostmi jejich souþasného pobytu. Tyto procesy se nazývají transnacionální, aby se zdĤraznilo, že mnozí souþasní imigranti budují sociální pole pĜekraþující geografické, kulturní a politické hranice (Basch et al. 1994). Vzhledem k tomu, že základní výše uvedená definice transnacionalismu pracuje v podstatČ jen s jedním a obecnČ pĜijímaným kritériem, mĤže být trasnacionální komunita považována za lépe ohraniþený sociální fenomén než diaspora. NČkteĜí vČdci þi mezinárodní organizace – napĜ. OSN v kontextu rozvojové pomoci – proto pracují radČji s tímto pojmem a diasporu jím zamČĖují.157 ýastý trend v oblasti rozvojové pomoci je však naopak synonymnČ zamČĖovat rĤzné populace (jak relativnČ þerstvé migranty, tak již dlouhodobČ usazené etnické menšiny) vykazující transnacionální aktivity spíše ve prospČch ponČkud módního pojmu diaspora (Weinar 2010). 155

Na tento a další problematické aspekty tradiþních definic diaspory poukázal již James Clifford v roce 1994 (Clifford 1994).

156

Snad stojí za zmínku, že podobnČ dramatickým rozšíĜením a rozmlžením definice urþitého sociologického jevu prošly i další pĤvodnČ velmi úzké termíny, napĜ. ghetto (srov. Loïc Wacquant 2004), které navíc podobnČ jako diaspora dĜíve odráželo výhradnČ reálie židovské populace.

157

Pokusy o oddČlení definice diaspory a „transnacionální komunity“ pak ve svČtle výše uvedených definiþních problémĤ nejsou úplnČ pĜesvČdþivé. Weinar ukazuje jako jednu z tČchto snah napĜ. rozlišení na reálný kontakt udržovaný s pĤvodní vlastí v pĜípadČ transnacionální komunity a „mytický“ þi „vizionáĜský“ vztah s pĤvodní komunitou v pĜípadČ diaspory (Weinar 2010: 76).

211


22.8.2011 12:35:01

Brubaker však navrhuje zcela jinou cestu, jak nadále pracovat s diasporou. Místo další a zas o nČco „pĜesnČjší“ definice preferuje pro sociálnČ vČdní výzkum úplnČ opustit snahu o urþování, kde je jaká diaspora, kdo je její þlen a kdo nikoliv. Jakákoliv „pĜesná“ identifikace by totiž znásilĖovala rozmanitost postojĤ a identit tČch, kdo jsou s diasporou ztotožĖováni. Brubaker uzavírá, že diaspora158 jako zvČcnČná a esencializovaná entita neexistuje, proto ji nelze ani vČdecky zkoumat a analyzovat. Existují pouze „diasporní“ postoje, strategie, mobilizaþní projekty, politiky atd., prostČ jednotlivé „praktiky“, nikoliv diaspora jako jednou pevnČ vymezená skupina s automatickou vazbou k pĤvodní vlasti. Zkoumat se tedy podle nČj má napĜíklad intenzita a forma podpory tČmto „diasporním praktikám“ þi za jakých podmínek a do jaké míry se s „projektem“ diaspory identifikují ti, jež jsou za þleny diaspory oznaþeni (Brubaker 2005).

10.2. Zapojování diaspor do mezinárodní rozvojové pomoci

PrávČ Brubakerovo pojetí diaspory jako jednotky praxe, nikoliv jednotky analýzy, významnČ ovlivnilo159 souþasný odborný diskurs (viz napĜ. Weinar 2010). Je však blízké také pojetí diaspory jako jakéhosi prostĜedního þlánku mezi aktuálnČ obývanou zemí a pĤvodní vlastí v praktických politikách státĤ a mezinárodních organizací. PĜedevším v tom, že tyto politické subjekty nejsou omezovány snahou o co nejpĜesnČjší analytické vymezení diaspory (a jejích þlenĤ), ale soustĜedí se zejména na diasporní praktiky. V pĜípadČ velmi aktuálního zapojování diaspor do mezinárodní rozvojové pomoci jsou pak právČ tyto praktiky ústĜedním kritériem, které urþuje þlenství a ne-þlenství v diaspoĜe. Agnieszka Weinar dokládá, že vedle imigraþního pĤvodu bývá základními kritérii pro vymezení diaspory v rámci rozvojové pomoci právČ rozvojový potenciál (kapacita) dané osoby a jeho pĜipravenost tento potenciál využít (Weinar 2010). Zcela tím pozbývá významu napĜ. nutnost silné vymezující kolektivní identity þi symbolizace a mytizace pĤvodní vlasti. Mezinárodní donoĜi zároveĖ þasto pĜistupují k diasporám individualizovanČ jako 158

PodobnČ jako národ a další „myšlené“ sociální jevy (blíže viz Anderson 2008).

159

PodobnČ jako jeho dĜívČjší v podstatČ analogická kritika zvČcnČní národa, tj. pĜedstavy o národČ jako jakési entitČ, existující se stejnými charakteristikami dnes jako na „poþátku vČkĤ“ (Brubaker 1996).

212


22.8.2011 12:35:01

k jednotlivým þlenĤm, nikoliv jako k celé skupinČ. Jednak tím mohou úþelovČ stmelit þi „vytvoĜit“ diasporní komunitu jak z usedlých menšin, tak z jejich relativnČ þerstvČ pĜíchozích krajanĤ a dalších dĜíve nekomunikujících komunit. Jednak tím ale také uznávají, že zdaleka ne každý, kdo je „diasporního pĤvodu“ má pĜedpoklady a vĤli úþastnit se rozvojové pomoci v pĤvodní vlasti. Na rozdíl od Ĝady vČdcĤ považujících diasporu za nemČnnou a pevnČ ohraniþenou skupinu, mezinárodní organizace v tomto pĜípadČ – podobnČ jako Brubaker – nevnímají jako þlena diaspory automaticky každého na základČ etnického pĤvodu. ýlenem diaspory se jednotlivec musí kvalifikovat svým „diasporním jednáním“. Zatímco Brubakera vede ke studiu diasporního jednání a jeho okolností ztráta diaspory coby zvČcnČné entity z registru výzkumných pĜedmČtĤ, mezinárodní organizace a státy staví diasporní jednání do centra pozornosti kvĤli eminentnímu zájmu na jeho produktech. PĜíkladem využití diaspory pro rozvojovou pomoc je vedle OSN, která však pracuje s termínem transnacionální komunita (viz výše), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Africká unie þi Evropská unie. Thomas Faist dodává, že se diaspory (þi obecnČji transnacionální komunity) nedávno dostaly do centra pozornosti rozvojových politik napĜ. SvČtové banky þi vlády Velké Británie (Faist 2006). Podle IOM je þlenem diaspory každá osoba migraþního pĤvodu, která udržuje takové vztahy s pĤvodní vlastí, jež vedou k jejímu rozvoji (Weinar 2010). PodobnČ kritérium pozitivního vztahu k pĤvodní vlasti a vĤli pomoci jí v rozvoji akcentuje Africká unie. Zabývá se navíc Afrikou jako celkem, takže ruší i zažitou charakteristiku diaspory jako skupiny spoleþného etnického pĤvodu. Impulsem pro využití potenciálu diaspor v rozvojové pomoci Evropské unie se staly tragické stĜety mezi imigranty a poĜádkovými silami bránícími pĜístup do španČlských enkláv Ceuta a Melilla v Maroku v roce 2005. EU si tak stále více uvČdomovala, že imigraci nelze bránit bez aktivní pomoci rozvoji ve výchozích zemích. PĜi hledání nástrojĤ pro tento úkol se evropské orgány obrátily i na komunity imigrantĤ. EU politika Global Approach to Migration z roku 2006 již poprvé zĜetelnČ poþítá s rolí diaspory v rozvojové pomoci (Weinar 2010). Nutno však dodat, že „námluvy“ mezi EU a diasporními komunitami jsou stále ponČkud nesmČlé a nedokážou se zbavit závažných pĜekážek. PĜednČ jde o jistou setrvaþnost pĜístupu evropských státĤ k imigrantĤm, které se dosud soustĜedily pouze na rĤzné formy jejich integrace. NetĜeba pĜipomínat, že se pĜi tom imigranti lehko dostali do velmi negativního svČtla, zejména kvĤli obavám

213


22.8.2011 12:35:01

domácích spoleþností z ohrožení bezpeþnosti, ze zvýšení nezamČstnanosti þi ze zneužití štČdrého sociálního systému. SpatĜovat v diasporách nyní dĤležitého partnera a podporovat jejich vazby na pĤvodní vlast pochopitelnČ nelze ze dne na den. Obtíže však zpĤsobují i v celku pochopitelné podmínky, které si EU pro identifikaci diaspor stanovila. Vzhledem k praktickým okolnostem financování projektĤ diaspor v rozvojové pomoci byla vedle migraþního pĤvodu a udržování transnacionálních vazeb stanovena také kritéria legálního pobytového statutu v hostitelské zemi a þlenství v ĜádnČ zĜízené organizaci, které by bylo možné poskytnout finanþní prostĜedky na rozvojovou þinnost (Weinar 2010). Velká þást potenciální diaspory, jež navíc udržuje intenzivní a produktivní vztahy s pĤvodní vlastí, však legální pobytový status na území EU nemá þi se skrývá pod jejich krátkodobou (napĜ. turistickou) formou. Zdaleka ne každý imigrant ochotný a schopný se rozvojové pomoci úþastnit je registrovaným þlenem nČjaké diasporní organizace. Podle Weinar tak tČmto nárokĤm vyhovují jen napĜ. turecké þi nČkteré africké komunity (Weinar 2010).

10.3. Možnosti diaspor v rozvoji a jejich dĤsledky

DĤležitá studie funkce diaspory pro snížení chudoby v pĤvodní vlasti amerického think-tanku Migration Policy Institute – autorĤ Kathleen Newland a Erin Patrick – uvádí, že diaspory zaþaly být vyhledávaným partnerem v rozvojové pomoci zejména pro dobré kontakty a vazby v pĤvodních vlastech a z nich vyplývající schopnost identifikovat dĤvČryhodné partnery v mnohdy velmi nepĜehledné situaci. Jako lidé pohybující se bez problému v obou kulturních kontextech mohou také lépe identifikovat sociální potĜeby obyvatel v pĤvodní vlasti a dokázat je lépe uspokojovat a pĜitom je „pĜeložit“ do jazyka a myšlení domovských státĤ a organizací. V rozvojových projektech mohou být také vzhledem k emoþním vazbám na pĤvodní vlast intenzivnČji a dlouhodobČji zainteresováni (Newland, Patrick 2004). Zapojení diaspor do spoleþného díla nepomáhá jen státĤm þi mezinárodním organizacím, nýbrž také diasporám samotným. Financování projektĤ diaspor mĤže pomoci utužit (mnohdy také znovu objevit) vztah ke své pĤvodní vlasti a zdokonalit fungování asociací diaspor. ZintenzivnČní vztahu s pĤvodní vlastí posiluje identitu diaspory, která se tak ménČ stává závislá na postoji okolní spoleþnosti a tedy ménČ frustrovaná z jejích pĜípadných nepĜátelských projevĤ.

214


22.8.2011 12:35:02

DobĜe fungující vnitĜní organizace zároveĖ zvyšuje sobČstaþnost a celkovou sociální úroveĖ komunity tím, že sdílí (kumuluje a pĜerozdČluje) materiální i sociální kapitál. MĤže pak lépe pĜispívat k rozvoji hostitelské spoleþnosti a ménČ ji svou integrací zatČžovat, což jí zpČtnČ pĜináší pozitivní hodnocení ze strany „domácích“. Zapojení se do rozvojových projektĤ hostitelské zemČ a tedy pomoc v její ochranČ pĜed živelnou imigrací také samo o sobČ mĤže pĜinést kladnou zmČnu vnímání diaspory majoritní populací. Hmotná podpora diaspor ze strany státĤ þi mezinárodních organizací však nemusí být pro diaspory vždy jen požehnáním. Moc a peníze mohou korumpovat a vnitĜnČ rozštČpovat diaspory stejnČ jako jakoukoliv jinou skupinu lidí. NejbČžnČjším pĜedmČtem úþasti diaspor v rozvoji pĤvodní vlasti jsou remitence. Jak uvádí Weinar, tento zpĤsob pomoci je typický zejména pro první generaci emigrantĤ (Weinar 2010). Pro Ĝadu zemí tvoĜí remitence od diaspory velmi podstatnou þást (v nČkterých až þtvrtinu) hrubého domácího produktu. Mnoho zemí s pravidelným pĜísunem remitencí také poþítá, a proto vytváĜí rĤzné programy na jejich zintenzivnČní þi usmČrnČní a efektivnČjší využití. Ekonomická síla remitencí, rostoucí zvláštČ v 90. letech, vyvolala znaþnou euforii u mnoha zemí, jelikož jejich výše výraznČ pĜevyšuje oficiální rozvojovou pomoc bohatých zemí chudým (Faist 2006). Remitence však zdaleka nejsou jediným nástrojem pomoci, navíc jsou tématem samostatné kapitoly (þ. 2) této knihy, proto se jim zde již nebudu podrobnČji vČnovat. Jak uvádČjí Newland a Patrick, „pro mnoho zemí je diaspora hlavním zdrojem pĜímých zahraniþních investic (FDI), rozvoje trhu (vþetnČ pĜenesené výroby), transferu technologií, filantropie, turistiky, pĜispČní k politickým tématĤm a nehmotného a hĤĜe definovatelného pĜenosu vČdomostí, nových pĜístupĤ a kulturních vlivĤ“ (Newland, Patrick 2004: 2). PoslednČ jmenované položky pak nČkteĜí jiní autoĜi stále ještČ vedou jako remitence, ovšem jako „politické“ a „sociální“ (Faist 2006: 7). Typickým pĜíkladem jiné finanþní pomoci diaspory než jsou remitence (charakteristické napĜ. pro indickou diasporu) jsou pĜímé zahraniþní investice ze strany diaspory þínské. Zavedení tržních podmínek a intenzivní snaha zaujmout pozornost diaspory ze strany jak lokální, tak státní správy pĜivábila množství podnikavých ýíĖanĤ pĤvodem z pĜímoĜských þínských oblastí. PrávČ tyto oblasti pak prošly pĜekotným vývojem mimo jiné právČ díky investicím zahraniþních ýíĖanĤ do svých domovských obcí.

215


22.8.2011 12:35:02

Odhaduje se, že napĜ. v roce 2002 tvoĜily investice þínské diaspory zhruba polovinu veškerého FDI do ýíny. Nutno také uvést, že FDI sice na rozdíl od remitencí neposkytuje chudému domácímu obyvatelstvu pomoc pĜímo „do ruky“, ale tvorbou pracovních míst pro nČj mĤže být výhodné z dlouhodobého hlediska (Newland, Patrick 2004).160 Vedle pĜíkladu ýíny využívající pĜedevším FDI, usiluje o sofistikovanČjší ekonomické využití potenciálu diaspory rĤznými inovativními programy již zmiĖovaná Indie161 a také Taiwan, který je známý snahou o pĜilákání vysoce kvalifikovaných emigrantĤ zpČt do vlasti. Pro tento úþel tchajwanská vláda pravidelnČ zve celou škálu kvalifikovaných pracovníkĤ z diaspory, nabízí jim konkrétní zamČstnání a vytváĜí jim speciální materiální podmínky, aby se cítili jako „doma“ (tedy v zemích, kde vystudovali a usadili se). Tímto chce získat kvalitní „lidský kapitál“ a technologické „know-how“ (Newland, Patrick 2004).162 Diaspory také vyvíjejí mnohé aktivity v pĤvodních vlastech nezávisle na asistenci vlád tČchto zemí a nezávisle na svém materiálním zisku. Formy, v jakých se tato pomoc diaspory rozvíjí, mají podobu individuální þi rodinné úrovnČ až po rĤzné modely organizací a sdružení. NapĜíklad sdružení rodákĤ (a jejich potomkĤ) ze stejné obce, sdružení podle etnického kritéria, sdružení 160

V 90. letech minulého století byly þínské diasporní FDI dvacetkrát vyšší než indické, zatímco indické remitence byly sedmkrát vyšší než þínské. Indickou diasporu totiž na rozdíl od þínské netvoĜí tolik podnikatelé, jako spíše odborníci, kteĜí nemohou individuálnČ nakumulovat dostateþný kapitál. Indie navíc zaþala pozdČji jak s otevíráním své zemČ zahraniþním investicím, tak se snahou o pĜivábení diaspory. Navíc zde fungovala na rozdíl od ýíny již silná skupina domácích byznysmenĤ, kteĜí vstup diaspory na trh brzdili (Newland, Patrick 2004)

161

NapĜíklad indická vláda zavedla kromČ Ĝady programĤ zvláštČ v posledním desetiletí na zainteresování diaspory a symbolické utužení jejích vazeb s pĤvodní vlastí již v roce 1998 a 2000 speciální státní dluhopisy, které byly za zvýhodnČných daĖových a úrokových podmínek nabízeny výhradnČ indické diaspoĜe (non-resident Indians) po celém svČtČ. Indii se tak podaĜilo získat znaþné pĜíjmy a zároveĖ zĜejmČ i posílit vazby diaspory na pĤvodní vlast (Newland, Patrick 2004).

162

Programy zamČĜené na návrat kvalifikovaných pracovníkĤ do výchozích zemí (napĜ. RQN pro návrat kvalifikovaných migrantĤ z Afriky v rámci programu Migrace pro rozvoj v Africe – MIDA), které v tomto smČru vede Mezinárodní organizace pro migraci, jsou blíže popsány v kap. þ. 6 v této knize.

216


22.8.2011 12:35:02

absolventĤ stejné instituce („alumni“), náboženská, profesní, charitativní, nezisková sdružení, investiþní skupiny, politické strany a hnutí, folklorní spolky, virtuální sítČ þi federace rĤzných asociací (Newland, Patrick 2004). Jako pĜíklady konkrétní pomoci pak Newland a Patrick (2004) pĜedstavují sdružení rodákĤ (home town associations), typické napĜ. pro Mexiþany v USA þi pro rĤzné komunity ve Velké Británii, které mĤže kumulovat prostĜedky napĜ. pro budování a podporu škol þi náboženských budov, zdokonalení infrastruktury, poskytování stipendií studentĤm a organizování rozvojových aktivit po pĜírodních katastrofách. Problém však je, že perspektiva sdružení rodákĤ bývá spíše lokální, zatímco bariéry redukce chudoby bývají regionální, celostátní þi pĜímo globální. Dalším pĜíkladem mohou být obchodní sítČ. Podle Newland a Patrick (2004) to bývají hlavnČ IT organizace, které se snaží zapojit pracovní sílu pĤvodní vlasti a které usilují o podporu vzdČlání a infrastruktury v ní, napĜ. formou mikrograntĤ. Vzhledem k tomu, že jde v hostitelských státech þasto o prestižní instituce s dobrým renomé (napĜ. arménské þi indické), získávají finanþní podporu pro svou práci i od velkých IT firem a od mezinárodních finanþních organizací jako SvČtové banky. Další oblastí rozvojové pomoci ze strany diaspor nebo s jejich pomocí mĤže být ryzí filantropie. Známá je touto þinností napĜ. indická diaspora s Ĝadou soukromých nadací podporujících vzdČlání a celkový rozvoj v Indii (Newland, Patrick 2004). DĤležitou formou pomoci rozvoji pĤvodní vlasti je také „poskytování“ sociálního, resp. kulturního a symbolického kapitálu pĤvodní vlasti i novým migrantĤm z ní. Tedy pomoci v pĜekonávání urþitých „tranzitních nákladĤ“ pro pĜechod z pĤvodní vlasti do nové hostitelské zemČ. Podporou nových imigrantĤkrajanĤ tak diaspora nepĜímo pomáhá i pĤvodní vlasti, jelikož tito její noví þlenové opČt mohou pomoci remitencemi þi jiným zpĤsobem své pĤvodní vlasti. Diaspory ovšem mohou ve své roli v rozvojové pomoci i selhat. Diasporní komunity þasto odrážejí tĜídní, etnické, náboženské, politické a regionální rozdíly v pĤvodní vlasti, které ovlivĖují smČr (napĜ. klientelistické a nepotistické vazby), formy a intenzitu pomoci, což se nemusí shodovat s cíly stanovenými donorem (napĜ. mezinárodní organizací). ObecnČ platí dobĜe doložený fakt odborníky na migraci, že migranti – a proto ani diaspory – obvykle nepatĜí k nejchudší skupinČ obyvatel z výchozí zemČ (viz napĜ. Massey et al. 1993). I

217


22.8.2011 12:35:02

pĜes nejlepší vĤli tedy þlenové diaspory þasto nemají pĜístup a dostateþné konexe v nejnižší a tedy nejpotĜebnČjší skupinČ obyvatel v pĤvodní vlasti. ýlenové diaspor obvykle také s pochopitelným ohledem na bezpeþnost svou (spojenou s nutnými cestami do pĤvodní vlasti) a svého vloženého majetku neinvestují a nijak zvlášĢ nezvelebují pĤvodní vlast, je-li ve stavu války þi anarchického chaosu. Tato situace je známá napĜ. z Haiti þi Ĝady afrických zemí. PĜitom právČ tyto zemČ akutní pomoc nejvíce potĜebují (Newland, Patrick 2004: 23). Subjekty iniciující a (spolu)financující rozvojovou pomoc by proto rozhodnČ nemČly spoléhat jen na možnosti diaspory. Ty totiž vzhledem k životu v odlouþení od pĤvodní vlasti obvykle dokážou fungovat jen v jejím firemním þi neziskovém prostĜedí, nikoliv ve veĜejném sektoru. ýasto je ale tĜeba zcela cílenČ pracovat na zlepšení infrastruktury, možnosti bankovních pĤjþek, podnikatelských schopností a snížení korupce, tedy na celkovém zlepšení investiþního prostĜedí. Jinak zĤstane finanþní potenciál diaspory spotĜebovaný na okamžité uspokojení potĜeb obyvatel pĤvodní vlasti. ProstĜedky diaspory by pak plnily svou roli pouze po dobu jejich zasílání do pĤvodní vlasti (Newland, Patrick 2004). Problematická je také role diaspory v pĜípadČ, že v pĤvodní vlasti probíhá ozbrojený konflikt. Jak uvádČjí Newland a Patrick (2004), diasporní skupiny jsou v mnoha pĜípadech hlavním zdrojem financování podpory politických skupin, které rozdmýchávají násilí a dodavatelem váleþného materiálu. Thomas Faist uvádí v tomto kontextu pĜíklady kosovských AlbáncĤ þi nČkterých skupin þeþenských exulantĤ (Faist 2006). DonoĜi proto musí postavení diaspory ve vztahu k problémĤm pĤvodní vlasti dobĜe zhodnotit. MČli by dĤslednČ trvat na celospoleþenském významu rozvojové pomoci a nepodporovat jen partikulární zájmy. ZároveĖ by mČli umČt ocenit snahu o sjednocení diasporních skupin rĤzných politických názorĤ þi jiných odlišností s cílem pomoci pĤvodní vlasti. Na druhou stranu však diaspory mohou být výrazným þinitelem pĜi urovnání tČchto konfliktĤ. Faist uvádí jako pĜíklad diaspory z Jihoafrické republiky a z Nigérie (Faist 2006). Newland a Patrick (2004) zas uvádČjí irskou a filipínskou diasporu v USA, v minulosti podporující urovnání vztahĤ s protestanty, resp. svržení autoritativního režimu na Filipínách. Podle tČchto autorĤ „mohou mít diaspory širší a objektivnČjší pohled na vČc, ménČ ovlivnČnou syrovými emocemi a zlobou. Ve své nové vlasti mohou mít pĜístup k širšímu spektru informaþních zdrojĤ, jako napĜ. ze spoleþenských a pracovních kontaktĤ,

218


22.8.2011 12:35:02

sdČlovacích prostĜedkĤ a internetové komunikace“ (Newland, Patrick 2004: 21).163 PodobnČ jako zapojení do rozvojové pomoci obecnČ má i reflexe konfliktĤ v pĤvodní vlasti zpČtný úþinek pro diasporu samotnou. MĤže ji stmelovat i rozdČlovat þi dokonce úplnČ vytvoĜit. NapĜíklad arménská populace v Ruské federaci zaþala vykazovat typické diasporní charakteristiky (obþanská sdružení, kontakt s pĤvodní vlastí atd.) až díky vypuknutí konfliktu v Náhorním Karabachu (Oussatcheva 2001). Diaspora má tedy v rozvojové pomoci výhodnou pozici a velký pĜínos, ale také svá omezení. MĤže své pĤvodní vlasti nesmírnČ pomoci, ale také ji mĤže zvenþí udržovat v chaosu, v podruþí autoritáĜských þi totalitních režimĤ a/nebo v dramatické sociální nerovnosti. PodobnČ nejednoznaþné je také spojení se silným zahraniþním donorem (státem þi mezinárodní organizací). Ten mĤže diaspoĜe poskytnout svou dĤvČryhodnost, zkušenosti a silné finanþní, technické a organizaþní kapacity (Newland, Patrick 2004). Na druhou stranu však mĤže zintenzivnit výše popsané negativní dopady na pĤvodní vlast, mĤže vyvolat destruktivní korupci a rivalitu uvnitĜ diasporních komunit spolu se zpronevČrou prostĜedkĤ donorĤ. JistČ proto existují situace, kdy je ponechání rozvojových aktivit diaspory na jejích vlastních možnostech ze strany státĤ a mezinárodních organizací moudĜejší a všeobecnČ pĜínosnČjší.

10.4. Rozvojový potenciál diaspor v ýeské republice

V následujícím textu jsou nastínČny charakteristiky tĜí vybraných diaspor na území ýeské republiky v souvislosti s možnostmi rozvojové pomoci pĤvodním vlastem. PĤjde o diasporu vietnamskou, ukrajinskou a bČloruskou. Ve shodČ s pojetím Rogerse Brubakera nehodlám Ĝešit, zda je þi není daná populace diasporou, zda odpovídá diaspoĜe více þi ménČ, pĜípadnČ kolik „þlenĤ“ ji tvoĜí (jak je velká). Existenci tČchto tĜí diaspor þi etnických menšin budu považovat za fakt z pohledu praxe (politické, sociální, ekonomické atd.), pĜestože je jejich existence jako jasnČ ohraniþených skupin sociálnČ konstruovaná. OstatnČ stejnČ 163

Výše uvedení autoĜi se vČnují také pozitivní roli diaspory v pokonfliktním uspoĜádání. Thomas Faist uvádí jako pĜíklad pozitivní role diaspory v této situaci nedávný proces v Somálsku, Afghánistánu a Iráku (Faist 2006).

219


22.8.2011 12:35:02

jako každá skupina vymezená na základČ identity, vþetnČ þeského národa. Nebudu zde také popisovat historii a všechna etnografická a sociologická specifika tČchto populací, vzhledem k dostatku odborné literatury na toto téma. Po BrubakerovČ vzoru se soustĜedím spíš na diasporní aktivity se zĜetelem k funkci rozvoje v pĤvodní vlasti, které jsou ve skupinČ daného etnického pĤvodu do urþité míry typické, byĢ zdaleka necharakterizují všechny takto vymezené obyvatele v ýesku. NepĤjde však ani o pĜípadové studie se všemi náležitostmi opírající se o pĤvodní výzkum. Rád bych pouze ilustraþnČ pĜedstavil výše popisované skuteþnosti v kontextu tuzemského prostĜedí na základČ bČžnČ dostupných informací. Jako nástroj použiji þásteþnČ klasická Safranova kritéria diaspory. Ovšem nikoliv proto, že by šlo o „nejlepší“ definici diaspory.164 Spíše proto, že vzhledem ke své podrobnosti mohou nejlépe posloužit popisu rozdílĤ mezi jednotlivými skupinami a tím i pomoci lépe porozumČt jejich rozvojovému potenciálu. BČloruská diaspora je na našem území specifická pĜedevším díky relativnČ vysokému podílu osob s udČleným právem azylu, byĢ vČtšina osob bČloruského pĤvodu pĜicestovala do ýeska za prací. Její organizované aktivity na našem území jsou pak tímto faktem znaþnČ ovlivnČny, takže mají þasto charakter exilové politiky (vytváĜení paralelních politických struktur a politické diskuse k jejich oficiální podobČ v BČlorusku). V této podobČ se u nás zaþala tvoĜit až od druhé poloviny 90. let165 a je tedy ze tĜí sledovaných skupin nejmladší i nejmenší. Z výše uvedeného výþtu typĤ diaspor by ji tedy bylo možné oznaþit za diasporu obČti. PĜi použití klasických Safranových kritérií diaspory, pak lze najít projevy odpovídající do znaþné míry všem bodĤm. Ve srovnání s ostatními skupinami je významné zejména udržování vize pĤvodní vlasti s jistými prvky idealizace. Tato vize není tolik orientována na minulost (vzývání „zlatého

164

Safran se sice snažil legitimizovat svou definici tím, že jde jen o „ideální typ“ vytvoĜený na pĜíkladČ diaspory židovské, kterému se ostatní jen více þi ménČ pĜibližují (Safran 1991). Otázkou však zĤstává, proþ vĤbec vytváĜet takovouto, byĢ pracovní, definici diaspory, když jí vČtšina zkoumaných populací odpovídá jen z malé þásti a jen po urþité období a navíc není adekvátní (viz výše) ani pro „vzorovou“ skupinu (Clifford 1994, Brubaker 2005).

165

A. Lukašenko se stal BČloruským prezidentem v roce 1994, pĜiþemž autoritativní a represivní prvky své vlády zavádČl postupnČ. Také v druhé polovinČ 90. let roste poþet bČloruských žadatelĤ o azyl v ýeské republice.

220


22.8.2011 12:35:02

vČku“)166, jako spíš do budoucna. Váže se k tomu silná touha návratu s posláním pĜivést vlast k lepším stavu – politicky i ekonomicky. Z téhož dĤvodu lze u zdejších BČlorusĤ vysledovat velmi silnou vlastní národní identitu, která je mnohdy vČtší než u domácí bČloruské populace. Vzhledem k exilovému charakteru bČloruské diaspory je spojení s pĤvodní vlastí samozĜejmČ zkomplikováno. NicménČ urþité kontakty existují, jelikož Ĝada bČloruských azylantĤ opustila zemi individuálnČ (napĜ. jako studenti) a proto se snaží zachovat vztahy s rodinou, zejména rodiþi. Navíc i pĜes jisté totalitní rysy není lukašenkovské BČlorusko hermeticky uzavĜenou zemí. NepĜíliš silné jsou však vazby s obþany bČloruského pĤvodu v ostatních zemích. Omezují se opČt zejména na politicky sympatizující exilové komunity napĜ. v Polsku, Pobaltí þi tĜeba v KanadČ (sídlo ústĜedí exilové bČloruské vlády). Velké bČloruské populace v postsovČtských zemích totiž tvoĜí zejména znaþnČ asimilovaná a politicky nevyhranČná spoleþenství (srov. napĜ. Šmídová 2005 þi Korecká, Pojarová 2011). Vzhledem k sociálním charakteristikám BČlorusĤ v ýesku lze za hlavní potenciální pĜínos k rozvoji pĤvodní vlasti považovat pĜenos politických idejí smČĜujících k demokratizaci zemČ a k obþanské spoleþnosti, pĜípadnČ kulturních vlivĤ. Vzhledem k nefinanþnímu charakteru pomoci a vzhledem ke znaþné míĜe ilegality kontaktu diaspory s pĤvodní vlastí jsou efekty této pomoci tČžko mČĜitelné. Ukrajinská diaspora v ýesku má z vČtší þásti charakter pracovní diaspory. PĜestože zde žijí i potomci tzv. bílé emigrace, tedy meziváleþných politických uprchlíkĤ, a osoby usazené v pováleþném komunistickém období, tvoĜí dnes jen malou a znaþnČ asimilovanou þást. Dnešní diasporou však jsou pĜedevším individuální pracovníci v nižších patrech ekonomiky, z menší þásti jejich celé rodiny. Kritéria dle Safranovy definice však splĖují jen znaþnČ omezenČ. Vzhledem k širší sociální (zejména vzdČlanostní) stratifikaci ukrajinské diaspory – byĢ vČtšina þlenĤ zastává stejnČ podĜadné pozice na þeském pracovním trhu – liší se i vztah k pĤvodní vlasti, intenzita vize, pocitu politického poslání apod. CelkovČ je ve srovnání s bČloruskou diasporou vazba k pĤvodní vlasti slabší, pĜestože jsou naopak intenzivnČjší reálné kontakty s rodinou a domovskou obcí v pĤvodní vlasti. Slabší je také vČdomí odlišné národní identity. PodobnČ jako 166

PĜestože se zde jisté prvky pĜipomínání idealizované minulosti objevují, napĜ. oslavy výroþí založení prvního nezávislého bČloruského státu v roce 1918.

221


22.8.2011 12:35:02

v pĜedchozím pĜípadČ mají Ukrajinci vČtšinou silnou touhu návratu do pĤvodní vlasti, která je v jejich pĜípadČ mnohem snazší. Omezený je kontakt vČtšiny ukrajinské diaspory s ostatními ukrajinskými populacemi v dalších státech, napĜ. v sousedních zemích. Na rozdíl od diaspory bČloruské zde chybí i politický motiv (exilová spolupráce) mezinárodních kontaktĤ. Kontakt se omezuje pĜedevším na praktické informace vzhledem napĜ. k pracovním pĜíležitostem v rámci pĜíbuzenské sítČ (srov. napĜ. Zilynskyj 2001). JednoznaþnČ hlavní pĜínos k rozvoji Ukrajiny plyne ze strany diaspory v podobČ remitencí.167 Na vČtší míru sofistikovanČjších forem (know-how, FDI atd.) zatím chybí dostateþný finanþní i vzdČlanostní kapitál ukrajinské diaspory v ýesku. OjedinČle se ukrajinská diaspora úþastní charitativních aktivit.168 Vzhledem k politické polarizaci až indiferenci zdejších UkrajincĤ je i vliv na politickou situaci v pĤvodní vlasti omezený.169 OpČt ponČkud odlišné rysy vykazuje diaspora vietnamská. PĜestože jde také o pracovní diasporu, na rozdíl od ukrajinské je složena pĜevážnČ z celých a etnicky homogenních rodin.170 Safranova kritéria splĖuje vietnamská diaspora do vysoké míry, aþkoliv s odlišnými akcenty ve srovnání s diasporou bČloruskou. PodobnČ silné je uchovávání vize a mýtu idealizované vlasti. Na rozdíl od BČlorusĤ je však tento mýtus orientován spíše do minulosti než budoucnosti. ZdĤrazĖuje 167

DetailnČji je popsáno v pĜípadové studii v rámci kapitoly 3. této knihy.

168

NapĜíklad v roce 2008 pĜerozdČlila diasporní organizace Ukrajinská iniciativa v ýeské republice sumu ve výši 200 tis. korun (pocházející ze zdrojĤ mimo diasporu) postiženým povodní v oblasti Ivano-Frankivska, konkrétnČ ve vesnici Prutivka a okolí.

169

JistČ by však bylo možné oponovat alespoĖ þásteþným þi symbolickým zapojením ukrajinské diaspory v ýR do podpory tzv. oranžové revoluce v roce 2004. Jedním z pĜíkladĤ mĤže být sbírka a pĜedání penČz prostĜednictvím ukrajinských diasporních organizací na podporu skupiny zhruba 100 studentĤ ze Lvova, kteĜí se v roce 2004 úþastnili protestních akcí v KyjevČ bČhem tzv. Oranžové revoluce. PĜesto nelze považovat politickou angažovanost v pĤvodní vlasti za specifický rys ukrajinské diaspory v ýR.

170

PĤvodnČ však Vietnamci pĜijíždČli individuálnČ. Zejména v období komunistického režimu v roli hostující pracovní síly. Do ýSFR, resp. ýR se pak zas vraceli již s celými rodinami, pĜípadnČ za nimi rodiny brzy pĜišly þi je zde založili. StejnČ tak i další fáze imigrace v 90. letech a po pĜelomu století probíhá z poþátku þi pouze na bázi jednotlivcĤ (Martinková, Pechová 2011).

222


22.8.2011 12:35:03

pĜitom tedy již existující (pĜípadnČ dávné) vybrané charakteristiky pĤvodní vlasti, nikoliv teprve oþekávané. RovnČž silná touha po návratu (v mnoha pĜípadech již ze sociálních a ekonomických dĤvodĤ nerealizovatelná) je motivována spíše návratem do aktuálnČ pĜíznivých – jak jsou v zásadČ vnímány – podmínek pĤvodní vlasti, než touhou þi posláním pĜinést radikální zmČnu, která ideální podmínky teprve vytvoĜí. PĜesto má diaspora zájem na zvelebení pĤvodní vlasti s cílem narovnat momentální vady. Orientuje se však (alespoĖ navenek) spíše na ekonomický vzestup, než celkovou politickou zmČnu.171 Vzhledem k výše uvedeným dĤvodĤm spolu se silnou kulturní a vzhledovou odlišností od þeské populace uchovává vietnamská diaspora intenzivní vČdomí odlišné identity. Lze však sledovat urþitý generaþní posun. Ve druhé generaci VietnamcĤ, kteĜí se již narodili na našem území þi zde žijí od útlého dČtství, dochází ke znaþné identitní a kulturní zmČnČ smČrem k þeské populaci.172 Z hlediska etnické identity je však kolektivní identita problematizována kvĤli znaþné jazykové a etnické diferenciaci vietnamské populace, kterou do jisté míry odráží i zdejší diaspora. Spojení s pĤvodní vlastí udržuje místní diaspora dost intenzivní a je limitováno pĜedevším technickými a ekonomickými možnostmi jednotlivých þlenĤ. Ze všech tĜí diaspor je vietnamská jednoznaþnČ nejlépe organizovaná na bázi obþanských sdružení, což je dáno zejména ekonomickou a sociální závislostí VietnamcĤ u nás na sobČ navzájem. Pojí se s tím také rozsáhlá vydavatelská aktivita vlastních médií, která je ojedinČlá i ve srovnání s vietnamskými populacemi v ostatních evropských státech. Vietnamská diaspora výraznČ pĜevyšuje ostatní dvČ i v další typické diasporní aktivitČ, kterou je kontakt s ostatními krajanskými populacemi v jiných zemích. Diaspora v ýesku udržuje intenzivní vztahy s Vietnamci napĜ. v NČmecku, Rakousku,

171

Je to zĜejmČ dáno také stále trvajícím vlivem (ne však takovým jako za dob ýSSR) vietnamské vlády skrze zastupitelský úĜad na vietnamskou komunitu v ýesku. Úzká kooperace mezi sdruženími vietnamské diaspory a vietnamským zastupitelským úĜadem je stále patrná na vČtšinČ hlavních aktivit, které vietnamská menšina v ýR organizuje.

172

Tento jev bývá v médiích nazýván „banánové dČti“, tedy zvenku „žluté“, zevnitĜ „bílé“. Podobný jev u zbývajících dvou diaspor není tolik patrný, protože druhá generace hlavní þásti tČchto diaspor zde zatím nedorostla v takovém poþtu, aby z ní bylo možné vyvozovat nČjaké všeobecnČjší závČry, pĜípadnČ se zcela asimilovala.

223


22.8.2011 12:35:03

Polsku, Maćarsku þi ve Francii. V ýeské republice se konají napĜ. tenisové turnaje zahraniþních VietnamcĤ z EU (srov. napĜ. Martinková, Pechová 2011).173 NejvýznamnČjší rozdíl je ze zde sledovaného pohledu v intenzitČ a šíĜi zapojení této diaspory do rozvoje pĤvodní vlasti. Vedle klasických remitencí jsou to zejména investice vietnamských podnikatelĤ v diaspoĜe, kteĜí pĜelévají svĤj kapitál do Vietnamu, napĜ. do turistického ruchu, který se ve Vietnamu þile rozvíjí. Vzhledem k pravidelným a þastým návštČvám v pĤvodní vlasti se na pĜíjmech Vietnamu z turistického ruchu diaspora podílí v podstatČ i v roli samotného turisty. Díky stále ještČ dominantnímu zpĤsobu své obživy v ýesku, tedy prodeji potravin a odČvĤ, které obvykle putují pĜes Vietnam (Nožina, Kraus 2009) þi jsou zde pĜímo vyrobeny, tak þásteþnČ podporují i tamní zamČstnanost. Lze také zaznamenat i jisté formy filantropie, napĜ. sbírky na pomoc rodinám postiženým chemickými zbranČmi z dob vietnamsko-americké války.174

ZávČr

Jak je patrné, fenomén diaspor je atraktivní jako teoretické téma sociálních vČdcĤ, i jako praktický nástroj v plánech rĤzných politických subjektĤ a organizací. V oblasti sociálních vČd je jednoznaþnČ patrný vývoj od pojetí diaspory jako úzce vymezeného pojmu kopírujícího charakteristicky „archetypální“ diaspory židovské ke stále širším a obecnČjším definicím. V pĜístupu Rogerse Brubakera pak snaha o ještČ vhodnČjší definici zcela mizí a je nahrazena snahou o zachycení diaspory jako procesu, tedy þím a za jakých okolností se diaspora – þi pĜesnČji vČdomí diaspory v dané skupinČ osob – utváĜí. PrávČ odklon od potĜeby staticky diaspory uchopit, pojmenovat a popsat, ve prospČch analýzy aktivit, projektĤ a procesĤ „stávání se“ diasporou, je blízký i praktické politice. Na pĜíkladČ využívání diaspor v rozvojové pomoci je patrné, že státy þi mezinárodní organizace nepotĜebují diaspory vyþerpávajícím

173

Vietnamská dívka z diaspory v ýesku dokonce obsadila v roce 2009 druhé místo v diasporní soutČži Miss Vietnam EU, která se konala v Bavorsku.

174

Projekt pomoc postiženým dioxiny ve Vietnamu organizuje o. s. Info Dráþek, ve kterém pracují ýeši i zde žijící Vietnamci. Sdružení na projektu spolupracuje s dalšími organizacemi v ýR i ve Vietnamu.

224


22.8.2011 12:35:03

zpĤsobem definovat, nýbrž hledají konkrétní „diasporní aktivity“, které mohou pro cíle rozvojové politiky využít. Využívání diaspor pro rozvojovou pomoc však vyžaduje pozitivní pĜístup k þasto teprve nedávno etablovaným skupinám migraþního pĤvodu, kterými diaspory mnohde jsou. Jinými slovy, spoleþenská a politická debata o migrantech se musí posunout z otázek „þím nás migranti ohrožují a jak tomu zamezit“ na otázky typu „þím nám migranti mohou prospČt a jak toho využít“. Neznamená to však, že se oba typy otázek vyluþují a že nejsou legitimní. I v oblasti angažmá diaspor v rozvojové pomoci – aĢ už své vlastní nebo v kooperaci s externím partnerem (státem, mezinárodní organizací) – existuje Ĝada rizik jak pro „hostitelský“ stát, tak pro pĤvodní vlast, tak i pro diaspory samotné. S nimi se musí poþítat. V pĜípadČ tĜí vybraných diaspor na našem území je patrné, že sehrávají pro své pĤvodní vlasti v zásadČ pozitivní roli, byĢ se formy pomoci liší. Žádná napĜíklad nepodporuje þi nevyvolává v pĤvodních vlastech destruktivní konflikty (nepoþítáme-li snahu bČloruského exilu o politickou zmČnu). Problémy by mohly zpĤsobovat nerovnomČrné pĜevody finanþní pomoci v pĜípadČ Ukrajiny a Vietnamu. PĜíjmy z ukrajinské diaspory v ýesku však z hlediska celoukrajinské ekonomiky nejsou tak objemné, aby prohlubovaly nerovnost. Navíc zakarpatská oblast, ze které pochází rozhodnČ nejvČtší množství pĜíjemcĤ remitencí z ýeska (srov. napĜ. Zilynskyj 2001), je na UkrajinČ nejchudším regionem, takže to její pozici mĤže jedinČ vyrovnávat. Vietnamská diaspora v ýechách sice nepochází z nejchudších vrstev vietnamské spoleþnosti, þasto spíše naopak (srov. napĜ. Martinková, Pechová 2011 þi Nožina, Kraus 2009). NicménČ investice, které jsou v tomto pĜípadČ zĜejmČ významnČjší než remitence, pravdČpodobnČ zasahují díky poptávce po pracovní síle i chudší vrstvy obyvatel. Ambivalentní dĤsledky má využívání sociálního kapitálu sledovanými diasporami ve vztahu k novČ pĜíchozím krajanĤm. Všechny tĜi diaspory slouží jako dĤležité zázemí a tím i sociální síĢ umožĖující zapojení novČ pĜíchozích, þímž v podstatČ i pomáhají hostitelskému státu v jeho nákladech na integraci.175 ZároveĖ ale zvláštČ ukrajinské a vietnamské skupiny vytvoĜily systém 175

PĜíkladem nejen symbolické, ale i zcela hmotné pomoci mĤže být bezplatné vydávání potravin a obleþení v prostorách pražské tržnice SAPA pro vietnamské imigranty z poslední imigraþní vlny, kteĜí zde vlivem ekonomické krize pĜišli o zdroj obživy a možnost splácet své þasto astronomické dluhy.

225


22.8.2011 12:35:03

pololegálních þi nelegálních zprostĜedkovatelských služeb, které novČ pĜíchozí v podstatČ uvádČjí do stavu novodobého otroctví.176 PĜipravují tím i þeský stát (jehož obþané a nČkteré správní složky se však na tomto systému pĜímo þi nepĜímo podílejí) o daĖové zisky, zvyšují potenciál kriminality apod. (Nožina, Kraus 2009). A jak se k rozvojovému potenciálu þi již probíhajícím rozvojovým aktivitám diaspor staví þeský stát? ObecnČ lze Ĝíci, že navzdory výše naznaþeným trendĤm zejména nČkterých mezinárodních organizací se ýeská republika k možnosti vČtšího zapojení diaspor staví vlažnČ.177 ZĜetelnČ pĜitom pĜevažuje trpný þi pĜímo represivní postoj vĤþi tČmto diasporám, které až na zcela malou þást tvoĜí cizí státní pĜíslušníci, navíc z neþlenských zemí Evropské unie. Pozitivní vnímání tČchto diaspor nebo dokonce partnerský pĜístup nutný pro potenciální spolupráci v rozvojové pomoci je ojedinČlý nejen z pohledu státní správy, ale þeské spoleþnosti celkovČ. Projevují ho – mimo organizace a jednotlivce hájící práva cizincĤ – vČtšinou jen z utilitárních dĤvodĤ (a nepĜíliš hlasitČ) velcí prĤmysloví zamČstnavatelé (automobilky Škoda, Hyundai apod.) nebo napĜ. obce výhodnČ pronajímající své nemovitosti vietnamským obchodníkĤm. Nutno ale pĜipomenout, že Vietnam, Ukrajina178 i BČlorusko sice jsou v hledáþku þeské rozvojové pomoci, nikoliv však jako zemČ s nejvyšší prioritou. Jak je patrné,

176

Vzhledem k menší velikosti a ponČkud odlišným sociálním charakteristikám bČloruské diaspory nehrají v jejím pĜípadČ výdČleþné zprostĜedkovatelské služby takovou roli.

177

Sledované diaspory však jsou do rozvojové pomoci v omezené míĜe zapojeny nepĜímo tím, že s jejich organizacemi spolupracují subjekty, které rozvojové projekty financované þeským státem realizují. NapĜíklad firma sociologa a vietnamisty JiĜího Kocourka spolupracovala s organizací vietnamské diaspory Klub Hanoi na rozvojovém projektu ve Vietnamu. K nejvyššímu využití diaspory vzhledem k její velikosti dochází pravdČpodobnČ v rozvojové pomoci smČĜované BČlorusku, byĢ paradoxnČ do této zemČ obvykle vĤbec nedoputuje. Vzhledem k uzavĜenosti politického režimu v BČlorusku je totiž pomoc orientována pĜímo na exilovou populaci (napĜ. projekt rozvojové pomoci VzdČlávání bČloruských studentĤ v ýR realizovaný Arcidiecézní charitou).

178

Vietnam i Ukrajina byly pĜitom mezi prioritními zemČmi þeské zahraniþní rozvojové pomoci v minulosti. V nové koncepci zahraniþní rozvojové spolupráce 2010- 2017 je Vietnam zmiĖován jako zemČ, která zĤstane významným partnerem þeské rozvojové pomoci.

226


22.8.2011 12:35:03

zkoumáním souvislostí mezi diasporami a rozvojem se tak mĤže leccos odhalit nejen o diasporách samotných, ale tĜeba také o pĜístupu státĤ vĤþi migrantĤm a migraci obecnČ.

Použité zdroje:

ANDERSON, B. (2008): PĜedstavy spoleþenství. Úvahy o pĤvodu a šíĜení nacionalismu. Praha: Karolinum. BASCH, L.; Glick Schiller; N. and Szanton Blanc, C. (1994): Nations Unbound: Transnational Projects, Postcolonial Predicaments and Deterritorialized NationStates. Basle: Gordon & Breach. BRUBAKER, R. W. (1996): Nationalism Reframed: Nationhood and the National Question in the New Europe. Cambridge: Cambridge University Press. BRUBAKER, R. W. (2005): The “diaspora” diaspora, Ethnic and Racial Studies 28 (1): 1-19. CLIFFORD, J. (1994): Diasporas, Cultural Anthropology, Vol. 9, No. 3, Further Inflections: Towards Ethnographies of the Future (Aug., 1994), 302-338. COHEN, R. (1997): Global Diasporas: An Introduction. London: UCL Press. FAIST, T. (2006): The Transnational Social Spaces of Migration, Arbeitspapiere – Working Papers, No. 10, 2006. Bielefeld: Center on Migration, Citizenship and Development. KORECKÁ, Z.; Pojarová, T. (2011): Contemporary Belarusian Migration in the CR – Social Networks, Adaptation and Integration Strategies, in: Uherek, Z. et al.: Migration, Diversity and Their Management, Prague Occasional Papers in Ethnology No. 8. Prague: Institute of Ethnology, Academy of Science of the Czech Republic. MARTINKOVÁ, Š.; Pechová, E. (2011): Vietnamská komunita v ýR, in: Scheu, H. Ch. (ed.): Migrace a kulturní konflikty. Praha: Auditorium, s. 210219.

227


22.8.2011 12:35:03

MASSEY, D. S. et al. (1993): Theories of International Migration: A Review and Appraisal. Population and Development Review, Volume 19, Issue 3 (Sep., 1993), 431-466. NEWLAND, K.; Patrick, E. (2004): Beyond Remittances: The Role of Diaspora in Poverty Reduction in their Countries of Origin. A Scoping Study by the Migration Policy Institute for the Department of International Development. NOŽINA, M.; Kraus, F. (2009): Kriminální sítČ ve vietnamské diaspoĜe. PĜípad ýeské republiky. Praha: Ústav mezinárodních vztahĤ. OUSSATCHEVA, M. (2001): Institutions in Diaspora: The Case of Armenian Community in Russia. WPTC-01-09. SAFRAN, W. (1991): Diasporas in Modern Societies: Myths of Homeland and Return, Diaspora 1, No.1: 83-99 SHEFFER, G. (ed.) (1986): Modern Diasporas in International Politics. London: Croom Helm. ŠMÍDOVÁ, M. (2005): BČloruští politiþtí emigranti v ýeské republice, in: Bittnerová, D.; Moravcová, M. (eds.): Kdo jsem a kam patĜím? Praha: SOFIS. VERTOVEC, S.; van Hear, N.; Pieke, F. (2004): The contribution of UK-based diasporas to development. Oxford: COMPAS. WAHLBECK, Ö. (2002): The concept of diaspora as an analytical tool in the study of refugee communities, Journal of Ethnic and Migration Studies 28, 2: 221- 238 April 2002. WEINAR, A. (2010): Instrumentalising diasporas for development: International and European policy discourses, in: Bauböck, R.; Faist, T.: Diaspora and Transnationalism: Concepts, Theories and Methods. Amsterdam: Amsterdam University Press. pp. 73–89. ZILYNSKYJ, B. (2001): Ukrajinci v ýeské republice, in: Šišková, T. (ed.): Menšiny a migranti v ýeské republice. Praha: Portál, s. 81-88.

228


22.8.2011 12:35:03

11. Reflexe genderu v procesu migrace Petra Ezzeddine

„Genderový aspekt v migraci neznamená pouze „doplnČní“ žen tam , kde jsme je postrádali. Znamená to nahlížení na procesy a diskurzy v migraci, které zahrnují ženy i muže ve vzájemné interakci. Gender je významným organizaþním principem v sociálních vztazích, a jako takový podmiĖuje každý aspekt lidské interakce na osobní nebo domácí úrovni, v lokální komunitČ a v mezinárodních vztazích.“ (Erel, Morokvasic, Shinozaki, 2003:7)

Kapitola se vČnuje kritické reflexi vybraných souþasných teoretických konceptĤ genderových aspektĤ v procesu migrace. ZamČĜuje se na následující oblasti: a) gender a moc v procesu migrace, b) gender a teorie sítí (tzv. „network theory“), c) gender a teorie domácností, d) gender a trh práce a koneþnČ za e) transnacionální mateĜství. Jak uvádí Pedraza (1991), ještČ do 70. let 20. století byly migrantky vnímány jenom jako pasivní následovatelky mužĤ, jež migraci iniciovali. Jinou alternativu pĜedstavovaly ženy, které na migrující manžele þekaly na vesnici, zcela závislé na jejich pĜíjmech z pracovních aktivit v zahraniþí. Tímto zpĤsobem konceptualizace genderových rolí podpoĜila teorii modernizace, ve které ženy reprezentovaly tradiþní kontinuum v rámci rodiny a pĜíbuzenstva. V letech 1980 až 1990 zasáhl do migraþních studií silný vliv feministických teorií. Ve feministických teoriích je gender nazírán jako soubor identit, chování a moci ve vztazích, který je konstruovaný kulturou a spoleþností. Toto paradigma ovlivnilo nazírání genderu v migraci dvojím zpĤsobem. První souvisí s patriarchátem, hierarchií moci, dominancí a kontrolou mužĤ v ovládání žen. Tedy, jak patriarchát ovlivĖuje možnost migrovat, kdy a kde se usadit (Boyd a Grieco, 2003). Druhý okruh souvisí se vzájemnými vztahy mezi ženami a muži, se zmČnou vztahĤ k jejich rodinným pĜíslušníkĤm, vþetnČ partnerĤ/partnerek v procesu migrace. Jde o to, jak je patriarchát zahrnut a/nebo rekonstruován v prĤbČhu migrace.Výzkumníci/ce se také soustĜedili/ly na problematiku úþasti

229


22.8.2011 12:35:03

žen na trhu práce v nové zemi, vliv ženské kontroly a moci v rodinČ nebo na vČtší zahrnutí mužské práce do péþe o domácnost a rodinu.

11.1. Gender a moc v procesu migrace

Jak upozorĖuje Brettel (2000), jeden z nejvíce zkoumaných analytických modelĤ z oboru feministické antropologie179, který je aplikován pĜi studiu genderu v migraci, je postaven na vztahu mezi produkcí a reprodukcí. Model Ĝeší otázku, jestli hodnota zisku z migrace nabízí rozšíĜení genderové moci a statusu imigrantských žen v jejich domácnostech. Brettel (2000) vychází z pĜedpokladu, že vČtší sdílení domácích aktivit je výsledkem nárĤstu pracovních povinností žen. To zpĤsobuje zmČny v zamČstnávání, rodinné struktuĜe, životním stylu. PodobnČ argumentuje také Kosack (1991:158) svým tvrzením, že pĜístup k nČkterým ekonomickým svobodám prostĜednictvím placené práce „dodává ženám sílu k jejich emancipaci z podĜadné tradiþní role“. PĜíkladem mĤže být studie Chai (1998), která explicitnČ aplikuje konceptuální schéma domácí/veĜejný na analýzu korejských imigrantských žen na Havaji. Ukazuje, že dobĜe vzdČlané korejské ženy ze stĜední tĜídy jsou ve své vlastní domovské spoleþnosti odkázány na sféru domácnosti, zatímco jako imigrantky zastávaly dobĜe placenou práci . Chai (1998:278) tvrdí, že vyšší mzdy „mohou vést k vČtší flexibilní dČlbČ práce, rozhodování a rodiþovské zodpovČdnosti a rovnČž tak k menší pohlavní segregaci v sociální i veĜejné sféĜe.“ Migrantky mohou zejména v procesu pracovní migrace více rozvinout vlastní sebedefinování genderové role. To se dČje pomocí lepšího pĜístupu k vlastní hotovosti, která vede k osobní spotĜebČ na vlastní zájmy a k celkovému osobnímu prospČchu (George, 2005). VČtší moc v migraci mĤže vést ženské migrantky k menší motivaci vrátit se do vysílající spoleþnosti, už proto, že by tím ztratily výhody, které získaly v zahraniþí. Tato migraþní strategie není zpĤsobena rĤznou motivací mužĤ a žen k návratu, ale limitovanými možnostmi jejich zamČstnání a specifickými sociálními podmínkami, kterým þelí ženy v sociálních vztazích ve své mateĜské spoleþnosti a kultuĜe. 179

Jedná se zejména o ty, které jsou inspirovány marxistickou filozofií. Termíny sociální reprodukce a reproduktivní práce se váží k rĤzným aktivitám, které souvisí s chodem domácnosti a aktivitami jejich þlenĤ.

230


22.8.2011 12:35:03

Zejména migrantky-matky vyvíjejí rĤzné strategie, které jim mohou zlepšit koordinaci produkþní a reprodukþní práce. Jednou z tČchto možností je cirkulární migrace. Krátkodobé pohyby za prací umožĖují migrantkám a migrantĤm zlepšení (finanþního hlediska) kvality života v jejich mateĜském státu. Neusazují se, naopak zĤstávají v pohybu. PrávČ strategie tzv. pendlerské migrace180 je genderovČ diferencována. Zatímco muži organizují svoji pendlerskou migraci s ohledem na potĜeby jejich placené práce, management ženské migrace se rozvíjí kolem kombinování placené práce v zahraniþí s jejich „reprodukþní“ péþí o domácnost a rodinu (Morokvasic, 1986). RovnČž feministiþtí geografové/ky potvrzují, že ženy mají tendenci brát práci blízko domova, což jim pomáhá v propojení péþe o dČti a domácí povinnosti (Massay, 1994). Jinou možností je napĜíklad transgeneraþní mateĜství (kde funkci matek nahradili prarodiþe) jako efektivní strategie, jak mít dČti a být zároveĖ zamČstnaná na plný úvazek. Analytický koncept produkþní a reprodukþní práce v procesu migrace ovšem není pĜijímán bez výhrad. Laslett a Brenner (1989) upozorĖují, že zachovávání života (péþe o rodinu a dČti) je formou práce, druhem reprodukce, fundamentálním zásahem do spoleþnosti tak, jak se dČje i v pĜípadČ produkce statkĤ. Tvrdí, že zejména ženy zasílají „reprodukþní typ“ úspor (napĜ. financují vzdČlání a výživu dČtí), které ony samy ovšem jako reprodukþní nepociĢují. Jak argumentuje Brettel (2000:122): „Je vlastnČ otázkou, zda investice do vzdČlání vlastních dČtí není právČ tou nejlepší investicí i z hlediska optiky mužské produktivity“. Zjednodušené schéma migrace, která zajišĢuje zmČnu statusu žen smČrem k jejich posílení moci, neplatí, protože polarita práce a rodina je typická pro mnoho žen (nejen migrantek). Geopolitické a kulturní faktory jenom tuto dichotomii zprostĜedkovávají. Na pĜíkladČ bangladéšských migrantek ukazuje Dannecker (2005), že životní styl tradiþních párĤ reflektuje nové požadavky existence v novém sociálním prostĜedí velkomČst, pĜiþemž to nemusí znamenat jenom pouhé kopírování západního modelu. Na druhé stranČ migrace mĤže ženy také stigmatizovat a marginalizovat, zejména v pĜípadČ pĜijetí nového (rozumČj moderního) životního stylu. Migrace pĜináší ženám nejen odolávání patriarchální moci, ale i jakýsi druh „znovunabývání“ genderové moci, která však nemá pro jejich životy témČĜ žádné výhody (Parrenas, 2001). Materiální odmČny za domácí práce jsou 180

Lze se setkat i s termínem „dojížćková migrace“.

231


22.8.2011 12:35:04

maximalizovány právČ s formováním trasnacionálních rodin a jejich manipulací pomocí mechanizmu kontroly práce. Navíc každodenní praktiky v kruhu svých rodin pomáhají migrantkám zakládat jejich vlastní komunitní (zejména etnicky podmínČný) život, který je protiváhou vĤþi problémĤm, které prožívají v hostitelské spoleþnosti. V rozdílné situaci se nacházejí mužští migranti. Ty migrace nutnČ nestaví do opozice k jejich genderové roli živitelĤ rodin. Status migranta není vČtšinou v ideové kolizi s mužskou genderovou identitou. PrávČ naopak, migrace mužským migrantĤm jejich schopnosti rozšiĜuje (napĜíklad uþí mladé muže samostatnosti v rámci vedení domácnosti), zejména tČm, kteĜí žili v mládeneckých komunitách. Sotelo (1994) ukazuje na pĜíkladu mexické migrace do USA, že nČkteĜí ženatí muži preferovali pozici nezávislého migranta. Tak mohli dávat více penČz také na své vlastní výdaje, protože jejich vlastní ženy (které zĤstaly doma) nevČdČly o jejich skuteþných výdČlcích. Také pro nezadané ženy mĤže být migrace procesem pĜetransformování kulturnČ oþekávané genderové role poskytovatelek péþe a udržovatelek rodinných vztah (Aranda, 2003). Migrace se tak mĤže stát jakousi formou osvobozujícího procesu a vést k genderové rovnováze tím, jak zpochybĖuje rurální a kognitivní uspoĜádání místa ženy, které v nové situaci již neplatí. Ale jak upozorĖuje Sotelo (2001), narušení hranic mužské a ženské sféry mĤže vést k rozšíĜení mužské kontroly nad ženami, ale ne k jejich úplné redukci. Domnívám se, že na tomto místČ je dĤležité si položit otázku. Dochází k pĜenosu posílené genderové moci migrujících žen v dĤsledku osamostatnČní (emancipace) skrze migraci do jejich mateĜské spoleþnosti? Tolstokorova (2008) napĜíklad argumentuje, že feminizace pracovní migrace na UkrajinČ nevede k trvalému posílení aktivního otcovství ani ke sdílenému rodiþovství, zmČna je pouze doþasná. Ukrajinští muži se po návratu jejich žen ze zahraniþí (nebo také ze spoleþného pobytu v zahraniþí) snaží o utvrzení svého rodinného vĤdcovství a patriarchálních iluzí. Jak pĜipomíná Morokvasic (2004, 160:70): „PĜekraþování hranic kvĤli práci mĤže být posilující, otevírá pĜíležitosti pro odmítání genderových norem, ale také mĤže vést k novým závislostem a posílit genderové hranice a hierarchie“.

232


22.8.2011 12:35:04

11.2. Gender v migraci a teorie sítí („network theory“)

Genderové aspekty v migraci jsou v antropologii a sociologii sledovány a aplikovány také na stávající „klasické“ teorie migrace. PĜíkladem mĤže být teorie sítí. Teorie sítí („network theory“) vysvČtluje specifický aspekt prĤbČhu migrace, který je založený na významu mezilidských vztahĤ. Jak zdĤrazĖuje Massey et al. (1993:449): „Každý akt migrace sám o sobČ vytváĜí sociální struktury k jejich udržení. Každý nový migrant redukuje svou migrací náklady nČkolika pĜátel a pĜíbuzných, a zároveĖ snižuje tak riziko své vlastní migrace." Pro genderovou perspektivu je tato teorie dĤležitá zejména proto, že pĜenáší migraþní proces do osobní a kulturní roviny, a také do roviny sociálních vztahĤ, které navazují migranti bČhem své migrace. Sociální sítČ v migraci mohou plnit také dĤležitou funkci ve „strategii pĜežití“. Plní funkci emocionálního podpĤrného systému, a to zejména ty sítČ, které jsou složeny z pĜíbuzných a pĜátel (Aranda, 2003). Uspokojují emocionální potĜeby migrantĤ a migrantek a poskytují jim pomoc a podporu. Zejména migrantky vnímají situaci bez rodiny ostĜeji, a to zejména v krizových situacích jako je rozvod, narození dítČte nebo smrt v rodinČ. V procesu migrace mohou být sítČ péþe pĜetváĜeny, zejména v pĜípadech, kdy migranti/ky dosáhli/y status stĜední tĜídy, který byl spojený s urþitým finanþním ohodnocením a byli/ly schopni/y posílat domĤ þást svých výdČlkĤ (remitencí), þastČji cestovat domĤ nebo platit pĜímou pomoc rodinČ. Tuto formu pomoci své rodinČ nazývá Aranda (2003) pojmem „facilitovaná péþe“. Kritici/þky teorie sociálních sítí argumentují zejména tím, že tato teorie nedokáže jednotnČ vysvČtlit, proþ a jakým zpĤsobem jsou takové sítČ mezi migranty a migrantkami vytváĜeny. Jejich argumentace je založena na tvrzení, že tyto sítČ jsou závislé na historických, geografických a politických vztazích, které existovaly již pĜed nástupem masové migrace.181 Výzkumy Boyd a Grieco (1998) ukázaly, že velikost rodiny a spĜátelené sítČ se neukázaly jako statisticky významné faktory, které ovlivĖují jak pĜechodnou, tak trvalou migraci.

181

Oishi (2000)argumentuje tím, že teorií sítí není možné vysvČtlit existenci blízkých vztahĤ mezi majoritními/vysílajícími/ a pĜijímajícími zemČmi v Asii .

233


22.8.2011 12:35:04

11.3. Domácnost nebo individuální jedinec?

Další inspirativní teorií migrace pro studium genderu v migraci je teorie domácností - tzv. household theory. Ta je založena na tvrzení, že rozhodnutí migrantĤ jsou vytváĜena na úrovni domácností. Lidé konají kolektivnČ nejenom s cílem maximalizace zisku, ale také minimalizace rizika pro své þleny a pĜíbuzné. Domácnost kontroluje riziko za úþelem zlepšení vlastní ekonomické situace tím, jak diverzifikuje alokaci zdrojĤ domácnosti (zejména rodinné pracovní síly). Jak upozorĖují Grasmuck a Pessar (1991:15), právČ domácnosti mobilizují zdroje podpory, pĜíjem a odesílání výdČlku zpČt domĤ. Jsou to domácnosti, které rozhodují o „produkci“ svých þlenĤ, jejich spotĜebČ a distribuþních aktivitách: „Domácnost, tak jak ji vnímáme my, má svou vlastní politickou ekonomii, ve které je pĜístup k moci jiných hodnocených zdrojĤ distribuovaný kolem genderu a generaþních linek“. Teoretici/þky migrace zdĤrazĖují, že domácnost je sociální jednotka, která dČlá rozhodnutí jestli vĤbec migrovat, kdo bude migrovat, jaké zdroje budou alokovány pro migraci, jaké zasílané výdČlky má rodina oþekávat, a jestli migrace bude pĜechodná nebo trvalá. Tato rozhodnutí jsou vedena genderovými rolemi normativnČ pĜedepsanými pĜíbuzenstvím stejnČ jako hierarchií moci v domácnosti (Grassmuck a Pessar 1991). Domácnost tak mĤže být vnímána jako pĜemostČní mezery mezi mikro stupnČm (na úrovni agenta/ky individuální migrace) a strukturálním kontextem (zejména socio-ekonomickým a politickým), ve kterém se odehrává migrace. Jak upozorĖuje Oishi (2000), teorie domácností se široce používala, ale jenom málo výzkumníkĤ ji v terénu také testovalo. Dalším argumentem kritikĤ/þek zejména tČch, kteĜí se ve svých výzkumech zamČĜili/y na gender v migraci je, že rodina (resp. domácnost) jsou sice jednotkami, kde probíhají produkþní a redistribuþní aktivity, ale jsou také místem, kde se mohou lidé s rĤznými aktivitami a zájmy dostat do konfliktu. Migrant/ka je þasto považován/a za individuálního konatele, ale i jako þást migrující domácnosti. Informace o velikosti domácnosti a jejího typu bývá nČkdy zahrnuta do analýzy podmínek pro pohyb, ale jenom nČkolik studií zamČĜilo svoji pozornost na to, jakým zpĤsobem seskupení þlenĤ domácností pĜispívá k rozhodnutí k migraci (George, 2005). Koncept domácnosti je problematický také proto, že domácnost mĤže obsahovat široký soubor osob (jako je tomu v pĜípadČ rozšíĜených typĤ rodin, které nemusí emigrovat celé).

234


22.8.2011 12:35:04

Opoziþním paradigmatem, které se používá zejména pĜi analýze procesu rozhodování k migraci, je zdĤrazĖování migrace jako individuálního rozhodnutí. Toto paradigma je typické zejména v neoklasickém ekonomickém a demografickém modelu z let 1970 - 1980. ZodpovČdnost žen jako manželek a matek a role mužĤ (jako živitelĤ) je v tomto modelu chápána jako nejvýznamnČjší faktor v procesu rozhodování o migraci. Problémem tČchto ekonomických modelĤ je, že racionálnČ kalkulující domácnost nahradil jenom racionálnČ kalkulující jedinec, což také uspokojivČ nevysvČtluje makroekonomický rámec migrace. ObČ paradigmata spojuje to, že chápou ženské migrantky jako normativní kategorii, þímž výraznČ pĜispívají k pochopení migrace v termínech individuálního racionálního rozhodnutí, které je založeno na rozdílu v pĜíjmech (neoklasický ekonomický model) nebo na rozdílech v kolektivním racionálním rozhodnutí v domácnostech (napĜíklad v tČch státech, které jsou závislé na remitencích). Souhlasím s tvrzením Pedrazy (1991:311): „Studie genderu v migraci pĜinášejí propojení výše uvedených paradigmat tím, že sice zdĤrazĖují roli individuálního migranta/ky v procesu migrace, ale neopomíjejí širší strukturální podmínky, za kterých jednotliví agenti/ky dČlají svá rozhodnutí.“ Rodiny a domácnosti se pro/proti migraci rozhodují také na základČ dalších faktorĤ, jako jsou napĜíklad strategie pĜežití v závislosti na etapČ životních cyklĤ, individuálních motivací, strategií domácností a struktury komunity, socio-ekonomické podmínky a politická situace v pĜijímajících i vysílajících státech, které mohou nebo nemusí podporovat migraci. Rodinná strategie se tím stĜetává s ekonomickými a politickými transformacemi globálního svČta.

11.4. Migrantky a trh práce (profesní práce)

segmentace a mobilita na trhu

NejvýraznČjší teorií genderu v migraci, která vysvČtluje postavení migrantek na trhu práce, je teorie "trojí neviditelnosti" (tzv. triple invisibility), která Ĝíká, že migrantky jsou na lokálních i globálních trzích neviditelné ve tĜech úrovních tĜídy, etnicity a genderu (Brettel, 2000). Tato "neviditelnost" zpĤsobuje u migrantek jejich profesní segmentaci do nČkolika sektorĤ ekonomiky, jako je napĜ. textilní prĤmysl nebo úklid a pomoc v domácnosti. Tímto zpĤsobem segmentovaný pracovní trh mĤže znamenat také nízkou socioprofesní mobilitu.

235


22.8.2011 12:35:04

Výzkumy prokazují, že ženy migrantky ve vČtšinČ pĜípadĤ zastávají jiné zamČstnanecké pozice než jejich mužské protČjšky (Mahler, Pessar 2006). DĤvodem je poptávka zamČstnavatelĤ po pracovní síle, která je genderovČ podmínČná. Toto vysvČtlení potvrzuje i vývoj mezinárodní pracovní migrace a její geografické a demografické typologie (Brettel, 2000). Dle Brettel (2000) se pohyb rodiny (migrace rodiny) dČje jen za úþelem zvýšení jejího ekonomického potenciálu. To se mĤže následnČ za naplnČní kariérního oþekávání vČtšinou mužského živitele dít na úkor ženských kariérních aspirací. Ženská zmČna bydlištČ je považována za podĜízenou mužskému pĜijetí na pracovním trhu, neboĢ je to považováno za „racionální“ pro rodinu jako takovou. Výsledkem bývají rozdílná „ rozhodnutí k migraci“ ve srovnání s tím, jaká by byla, kdyby se vytvoĜila na individuální úrovni. Jak upozorĖuje Pedraza (1991), pro nČkteré ženy, které se uplatĖují na takové pozici na trhu práce, která nesouvisí s jejich zkušenostmi a potĜebami, mĤže migrace znamenat nejen negativní, ale také pozitivní posun v jejich kariéĜe. Teoretici/þky migrace uvádČjí, že následkem globalizace je poptávka po ženských pracovnicích velmi vysoká, vþetnČ dívek a žen, které migrují z vesnic do mČst v rámci interních migrací. NárĤst v zamČstnávání žen (zejména tČch, které pocházejí z rurálního prostĜedí a jsou tedy levnou pracovní silou) trasnacionálními firmami v oblastech exportních produkþních zón (tzv. EPZ) se dle Sassen (1988), dá nazvat „feminizací levné pracovní síly“. Poptávka po ženské pracovní migraci se zvyšuje zejména v tČch státech, kde je veĜejná péþe o dČti a staré lidi deficitní. Ženy z minoritních skupin a migrantky obsazují marginální svČty ekonomiky, jako jsou úklid a pomoc v domácnosti. Jak upozorĖuje Kofman (1999), otevĜený pracovní trh Evropské Unie neprodukuje pro tyto ženy tolik výhod, jako pro majoritní ženy stĜední tĜídy. Také státní politiky poskytující výhody zamČstnavatelĤm, kteĜí zamČstnávají migrantky (daĖové výhody, flexibilita, nezapojení do systému pracovní legislativy), ovlivĖují preferenci práce málo placených ženských migrantek (Morokwasic, 1984). Problematické umístnČní na trhu práce mohou mít i vysoce kvalifikované migrantky. Ženská profesní “ghettoizace“ ve speciálních odvČtvích a imigrantská rezidenþní segregace nemusí být dána jenom vnČjšími faktory. ýásteþnČ mĤže být volbou migrantek, které chtČjí žít a pracovat v blízkosti lidí hovoĜících stejným þi pĜíbuzným jazykem.

236


22.8.2011 12:35:04

11.5. Transnacionální mateĜství

Jednou z nejvíce se rozvíjejících oblastí studií genderu v migraci je výzkum transnacionálních forem rodiny, zejména transnacionálního mateĜství. Každá spoleþnost má genderové hranice vymezeny pomocí norem, které jsou monitorovány a potvrzovány každodenními praktikami. Existuje ale specifická skupin matek, která tyto normy (tak jak jsou ustanoveny v rámci vČtšinové spoleþnosti) nemĤže ve své každodenní praxi naplĖovat (Sotelo 2001). Jedná se o tzv. „transnacionální matky“ matky, které kvĤli ekonomické migraci opouštČjí své vlastní dČti a rodiny. Zatímco mužská pracovní migrace je nahlížena jako „dĤležitá pro finanþní zajištČní rodiny“, migrující ženy jsou zpravidla vnímány jako ty, které od svých rodin „utíkají“ (Parrenas, 2001). Existence transnacionálního mateĜství tak pĜináší nová mČĜítka kvality mateĜství a významu rodiny. Na jedné stranČ transnacionální mateĜství otevírá možnosti redefinice genderových rolí a strukturálních znevýhodnČní, které se na nČ vážou, na stranČ druhé ale mĤže patriarchální tradice udržovat. Jak ukazuje Parrenas (2001) na výzkumu filipínských pomocnic v domácnosti a jejich rodin, i když jsou ženy fyzicky vzdálené, musí o svoje dČti peþovat více než jejich otcové, protože ti odmítají být za výchovu zodpovČdní. Na druhé stranČ ženy migrujících mužĤ, které zĤstaly doma, praktikují „parodickou verzi intenzivního mateĜství“, aby dohonily aktivity svých „vydČlávajících“ manželĤ. Toto pĜetrvávání konvenþních genderových bariér není zpĤsobeno jenom profesní specializací filipínských žen jako pomocnic v domácnosti, která jejich reprodukþní roli jenom potvrzuje. DĤležitý vliv má také spoleþenské a kulturní odmítnutí instituce transnacionálního mateĜství. To potvrzuje výzkumem indických zdravotních sester v USA a také George (2005), která upozorĖuje, že genderový Ĝád vyvíjí odlišný tlak na muže a na ženy, které odchodem za prací nenaplĖují kulturní oþekávání. K formování obrazu a stigmatizaci „zlých matek“, které opouštČjí své dČti a þiní z nich sociální sirotky, mohou negativnČ pĜispívat i média v zemích pĤvodu migrantek (Lutz a Pallenga-Mollenbeck, 2009). Zasílání remitencí se pak pro tyto migrantky stává materializovaným potvrzením role ekonomické živitelky rodiny. Proto bývá transnacionální mateĜství nazýváno také komoditním mateĜstvím. Zejména dary zasílané dČtem, napĜíklad obleþení, mobilní telefony, hraþky, poþítaþe, atd., plní kompenzaþní roli za absenci matek

237


22.8.2011 12:35:04

a symbolicky udržují a obnovují mateĜský vztah. Dle Ezzeddine (2011) komodifikace vztahĤ mezi matkami a jejich dČtmi roste úmČrnČ s délkou pobytu v zahraniþí a s vČkem dČtí. Zasílaní finanþních pĜíspČvkĤ nebo darĤ tak mĤže efektivnČ geograficky rozšiĜovat novČ definovanou genderovou moc v transnacionálním prostoru (Mahler a Pessar, 2001). Roli chybČjících matek musí ale v transnacionálních rodinách nahradit nČkdo jiný (Sotelo, 2001). Náhradní péþi o dČti zastupují pĜevážnČ ženské þlenky rodiny, zejména babiþky. Separace mezi migrantkami a jejich rodinami není odtržena od ekonomické reality. Jak argumentuje Parrenas (2001), pĜijímající státy tČží nejen z levné práce migrantĤ a migrantek, ale zejména z jejich minimalizovaných potĜeb. Svými migraþními politikami v podstatČ podporují cirkulární individuální migraci v rodinách s nízkými pĜíjmy, protože nemusí nést zodpovČdnost za jejich reprodukci. Globalizace zpĤsobuje, že tyto transnacionální matky žijí paralelní životy, kterými globalizaci jako takovou dále umocĖují.

ZávČr GenderovČ senzitivní pohled je dĤležitým pĜedpokladem všech typĤ migraþních studií. SmČĜuje k nahlížení na procesy a diskurzy v migraci, které zahrnují ženy i muže ve vzájemné sociální interakci. Výsledkem aplikování genderových studií do studia migrace je, že ženské migrantky nejsou již spatĜovány jako pasivní doprovod migrujících mužĤ, jsou brány jako aktivní þlenky svých rodin, komunit i socio-profesních skupin. Speciální pozornost by mČla být vČnována také migrujícím mužĤm, zejména výzkumĤm maskulinity a mužské identity v procesu migrace. KromČ nerovností zpĤsobených genderovými rozdíly je dĤležité reflektovat také další znevýhodĖující faktory jako jsou rasa, etnická identita, vČk nebo pĜíslušnost k sociální tĜídČ nebo profesi (napĜíklad „domestic workers“). Studium genderu v migraci tak smČĜuje ke komplexnímu zachycení sociálních procesĤ a vztahĤ, které vznikají a probíhají vlivem migrace (Pedraza, 1991).

238


22.8.2011 12:35:04

Použité zdroje:

ARANDA, E.M.(2003): Global care work and gendered constraints: The Case of Puerto Rican Transmigrants, Gender and Society, 17(4): 609-626. BRETTEL, C.B.(2000): Theorizing Migration in Anthropology: The Social Construction of Networks, Identities, Communities, and Globalscapes. In Brettel C., Hollifield J. (eds.), Migration Theory: Talking Acorss Disciplines, pp. 97137 BURAWOY, M.(1976): „The Functions and Reproduction of Migrant Labor: Comparative Material from Southern Africa and the United States.“ American Journal of Sociology (81): 5: 1050-1087 BOYD, M.; GRIECO, E. (2003): Women and migration: Incorporating gender into international migration theory. Migration Policy Institute CHAI, K. (1998): „Copmeting for the Second Generation: english-Language Ministry at a Korean Protestant Church.“In Gathering in Diaspora: Religious Comunities and the New Immigration,ed.Warner,R.Wittner, J.G., pp. 295-331. Philadelphia: Temple University Press DANNECKER, P. (2005): Transnational Migration and the Transformation of Gender Realtion. The Case of Bangladeshi Labour Migrants, Current Sociology(53):655-674 EREL, U.; MOROKVASIC, M. & SHINOZAKI, K.(2003): Introduction. Bringing gender into migration. In U. Erel, M. Morokvasic & K. Shinozaki (eds.), Crossing borders and shifting boundaries /Vol. I: Gender on the move, pp. 9-22/. Opladen: Leske + Budrich. EZZEDDINE, P. (2011): Ztráty a nálezy transnacionlního mateĜství: reflexe genderu v migraci. Dizertaþní práce, FHS UK Praha. GEORGE, S. M. (2005): When women come first: Gender and class in transnational migration. Berkeley, Los Angeles, and London: University of California Press. GRASMUCK, S.; PESSAR, P. R. (1991): Between two islands: Dominican international: Dominican international migration. Berkeley: University of

239


22.8.2011 12:35:04

California Press. KOFMAN, E.(1999): Female 'birds of passage' a decade later: Gender and immigration in the European Union. International Migration Review, 33(2): 269-299. KOSACK, C.(1991): Migrant Woman: The Move to Western Europe,Race and Class (32):153-160 LASLETT, B., BRENNER, J.(1989): Gender and Social Reproduction: Historical Perspectives, Annual Review of Sociology (15) LUTZ, H.; PALENGA-MÖLLENBECK, E.(2009): The 'care chain' concept under scrutiny. PĜíspČvek na konferenci Care and Migration, 23.-24.4.2009, Goethe University, Frankfurt nad Mohanem. MOROKVASIC, M. (1984): Birds of passage are also women.., International Migration Review, 18(4): 88-907. MOROKVASIC, M. (2004): ‘Settled in mobility’: Engendering post-wall migration in Europe. Feminist Review(77): 7–25. MASSEY, D. et al. (1993): An Evaluation of Migration Theory: The North American Case, Population and Development Review 20: 699-751 MASSEY, D. (1994): Space, Place and Gender. Minneapolis: University of Minnesota Press. MAHLER, S. J.; PESSAR, P. R.(2001): Gendered Geographies of Power: Analyzing Gender Across Transnational Spaces. Identities 7(4):441-459 OISHI, N. (2000): Gender and migration: An integrative approach. San Diego La Jolla, California: The Center for Comparative Immigration Studies. PARRENAS, R. (2001): Servants of Globalization: Women, Migration, and Domestic Work, University of California Press PEDARZA, S. (1991): Women and migration: The social consequences of gender. Annual Review of Sociology, 17: 303-325 SASSEN, S. (1988): The Mobility of Labour and Capital: A Study of International Investment and Labour Flow, Cambridge: Cambridge University Press

240


22.8.2011 12:35:05

SOTELO, P. (2001): Doméstica /Immigrat Woman Cleaning and Caring in the Shadow of Affluence. Berkeley: University California Press TOLSTOKOROVA, A.(2010): Where Have All The Mothers Gone? The Gendered Effect of Labour Migration and Transition of the Institution of Parenthood in Ukraine, Journal of Eastern Anthropological Review 28(1):184214

241


22.8.2011 12:35:05

ZávČr

V souþasném globalizovaném svČtČ jsou migrace a rozvoj neoddČlitelné procesy, které jsou na sebe pĜímo vázané. PĜestože migrace nemĤže nahradit rozvoj a rozvoj ne vždy pĜímo závisí na migraci, oba tyto procesy se vzájemnČ ovlivĖují. Mezinárodní dĤraz a pozornost se pĜesouvá od negativních jevĤ migrace k realizaci migraþního potenciálu pĜispívat k udržitelnému rozvoji a snižování chudoby. PĜesto však jsou státní administrativy zodpovČdné za migraþní a zejména imigraþní realitu na svém území ve všech jejích projevech a musí Ĝešit i negativní jevy, které migraci nČkdy doprovázejí. AktéĜi a partneĜi v mezinárodním rozvoji musí posoudit význam migrace v sociálnČ-ekonomickém rozvojovém procesu jak v zemích pĤvodu, tak v zemích cílových, stejnČ jako roli migrace v Ĝešení globálních nerovností. Rozvojové cíle tisíciletí (MDG) nezahrnují migraci explicitnČ, nicménČ v rámci uceleného Ĝešení a pojímání rozvoje se bez migraþních strategií neobejdeme, neboĢ migrace je používána jako jedna z adaptaþních strategií odzkoušena staletími, stejnČ jako je klíþovou sociálnČ-rozvojovou strategií þi alternativní strategií k pĜežití.182 I pĜes znaþný vývoj bČhem poslední dekády má pouze málo zemí srozumitelnou migraþní politiku a mechanismy k jejímu rozvoji a implementaci. Provázanost migraþní politiky a politiky pro rozvoj, koherence tČchto politik, znamená vytváĜení plánĤ v oblasti životního prostĜedí, rozvoje, adaptace a humanitární a migraþní oblasti a je jedním z pĜedpokladĤ úspČšného moderního vládnutí. V posledních tĜech dekádách minulého tisíciletí dominovala migraci snaha o podporu principĤ azylové þi humanitární ochrany. Po roce 2000 výraznČ pĜevládá ekonomický pohled na migraci a do popĜedí zájmu vlád a odborníkĤ se dostává pracovní migrace, pracovní mobilita. Ve vztahu pracovní mobilita a migrace a rozvoj je nutné se intenzívnČ zabývat pracovním trhem a plánováním cirkulární, krátkodobé a dlouhodobé imigrace a rolí zprostĜedkovatelĤ (napĜ. pracovních agentur). Vlády pak musí zvážit, jestli a jak postupovat pĜi 182

Z projevu generálního Ĝeditele IOM W.L.Swinga na konferenci UNCSD, 7.þervenec 2011

242


22.8.2011 12:35:05

poskytování sociálního i finanþního zabezpeþení krátkodobým þi cirkulárním migrantĤm coby podmínce pro posílení rozvoje. V mnoha doporuþeních lze sledovat nutnost dialogu pĜi tvorbČ migraþní a rozvojové politiky s privátním sektorem, zejména pĜi plánování odpovídajících dovedností migrantĤ, transparentních postupĤ pĜi vstupu na území, koherentní a kontrolovaný nábor cizincĤ a uznávání vzdČlání. Jednou z pĜekážek migrace a rozvoje se jeví vysoké náklady migrace pro jednotlivce, zejména v cirkulární þi krátkodobé migraci. NČkteré státy se snaží snížit náklady vČtší kontrolou pracovních náborových agentur a jejich regulací, pĤjþkami migrantĤm s nízkým úrokem þi sociálním a platovým zabezpeþením. (napĜ. Spojené arabské emiráty, bohaté asijské zemČ). Další pĜekážkou þi spíše negativním projevem migrace pro rozvoj v zemích pĤvodu je napĜ.vznik a provozování celého peþovatelského systému – nutnost domĤ pro seniory, center pro dČti, jejichž rodiþe odcestovali, centra pro opuštČné ženy,, na rozdíl od hostitelských zemí, kde poptávka po peþovatelských službách stoupá a je naplĖována ženami-migrantkami z nízko pĜíjmových zemí.183 NejvČtším kontraproduktivním aspektem je vazba mezi migrací a rozvojem a neregulérní migrací. PĜestože se ve zjednodušené podobČ mĤže zdát, že remitence, zejména penČžní, odesílané neregulérními migranty domĤ, mohou mít pĜínos, a tím i pĜispívají rozvoji v zemích pĤvodu migrantĤ, je evidentní, že negativní pĜíþiny a možné dĤsledky neregulérní migrace pĜevládají. Neexistují-li v zemích pĤvodu pracovní pĜíležitosti, udržitelný rozvoj, jiné alternativy, pak mnoho lidí, pĜi nedostatku informací, nedostupnosti legálních imigraþních postupĤ, volí neregulérní migraci a riskuje závislost na quasi-legálních pracovních agenturách þi pĜímo na síti organizovaného zloþinu. V hostitelských zemích vede nedostateþná koherence mezi imigrací a plánováním trhu práce a také xenofobní nálady vČtšinového obyvatelstva, které jsou vyvolané nedostatkem informované percepce k narušení dĤvČry spoleþnosti v migraci a rozvoj, zvláštČ v pĜípadČ neregulérní migrace.

Pro shrnutí publikace je nutné pamatovat si základní pojmy, ze kterých lze pak odvodit provázanost migrace a rozvoje. Dopady mezinárodní migrace se vyskytují jako výsledek tĜí rĤzných typĤ transferu, z nichž každý má rĤzný vliv na rozvoj. ýasto jsou nazývány 3T.

183

Concept Paper pro GFMD, 4. bĜezen 2011

243


22.8.2011 12:35:05

•

Transfer lidí – samotná migrace, která zahrnuje imigraci, emigraci a návrat

•

Transfer know how a vČdomostí – migrující lidé cestují se svými názory, vČdomostmi a v nových zemích získávají nové dovednosti a nové myšlenky a nápady. Tento vČdomostní kapitál cirkuluje mezi domovskými a hostitelskými zemČmi pĜes rĤzné sociální sítČ.

•

Transfer finanþních pĜínosĤ – vyskytují se v rĤzných formách – pĜíjmy, úspory, remitance nebo investice184. PodrobnČ se remitencemi zabývá jedna z kapitol v této publikaci.

ZmínČné transfery jsou vzájemnČ propojené a mohou mít pozitivní i negativní dopady.185 Pro státní administrativy je obvykle tČžké zaĜadit migraci a rozvoj do institucionální polohy. DĤvodĤ je mnoho, vČtšinou neexistují data, kterých bych se dalo využít pro spojení tČchto témat, není ani správné souþasné chápání migrace a rozvoje, které se omezuje na ekonomickou (ne)výhodnost. Širší pojetí by mČlo zahrnovat témata jako je zdraví, reprodukce, demografické trendy. ěízení migrace je pĜíliš rozdČleno do rĤzných státních institucí, téma migrace a rozvoje není prioritou pro mnoho vlád a donorĤ, navíc je migrace velmi komplexní téma, jehož realita se þasto mČní a je tČžké formulovat spoleþnou pozici. Mezi cílovými a zdrojovými státy neprobíhá vždy dialog a spolupráce tak, aby migrace pĜinášela a podporovala rozvoj, naopak mnohdy opatĜení zdrojových státĤ k redukci chudoby komplikují nastavení vztahu migrace a rozvoje. V plnČ rozvinutých státech má leckdy migrace politický náboj a þasto se omezuje pouze na vstup cizincĤ a ochranu státních hranic. PĜes tato negativa má vČtšina rozvinutých státĤ snahu pĜispČt zdrojovým, ménČ rozvinutým zemím, k jejich rozvoji, aĢ už naplĖováním Rozvojových cílĤ tisíciletí þi formou bilaterální þi multilaterální pomoci. Pro tento úþel má mnoho státĤ vytvoĜenu infrastrukturu rozvojové pomoci, kde formou programĤ þi projektĤ napomáhají migraþnČ zdrojovým a ménČ rozvinutým zemím. I 184

Mainstreaming Migration into Development Planning, IOM and GMG (Globální Migraþní skupina), 2010

185

Mainstreaming Migration into Development Planning, IOM and GMG, 2010

244


22.8.2011 12:35:05

Evropská unie vČnuje mnoho pozornosti a finanþních prostĜedkĤ pro rozvoj z prostĜedkĤ Evropské rozvojové agentury (ERA). Mnoho agentur pro rozvoj – Švédská mezinárodní agentura rozvojové spolupráce (Swedish International Development Cooperation Agency, SIDA), Belgická rozvojová spolupráce (Belgium Development Cooperation, BDC), britská agentura s názvem Odbor pro mezinárodní rozvoj (UK Department for International Development, DFID) a další mají ve svých programech migraþní témata, aniž by však explicitnČ migraci a rozvoj zmiĖovaly. PĜíkladem jsou projekty dobrovolných návratĤ, které dlouhodobČ financoval DFID a které mČly výrazný re-integraþní komponent pro rozvoj navrátilcĤ, jejich rodin a komunit v domovské zemi. V ýeské republice pracuje ýeská rozvojová agentura (ýRA) a vývoj zahraniþní rozvojové pomoci lze sledovat i pĜed rokem 1989. Po roce 1989 zaznamenala rozvojová pomoc výrazný nástup, který byl ovlivnČn vstupem ýeské republiky do Organizace pro hospodáĜskou spolupráci a rozvoj (OECD). Po roce 1995 se poskytování rozvojové pomoci Ĝídilo Zásadami pro poskytování zahraniþní pomoci, které schválila vláda v roce 1995. Zásady definovaly postupy a kompetence resortĤ a vlády pĜi poskytování rozvojové a humanitární pomoci, Ministerstvu zahraniþních vČcí pĜipadla role koordinátora pomoci. DĤsledkem identifikace projektĤ samotnými realizátory byla znaþná teritoriální a sektorová roztĜíštČnost þeské rozvojové pomoci. V letech 1996 - 2000 byly realizovány významnČjší projekty þeské zahraniþní rozvojové pomoci ve þtyĜech desítkách státĤ. Tato roztĜíštČnost v kombinaci s nízkým objemem pomoci znamenala, že pomoc byla poskytována ve formČ relativnČ malých projektĤ, což zásadním zpĤsobem problematizovalo pĜínos vynaložených prostĜedkĤ jak ke zlepšení hospodáĜské a sociální situace pĜíjemcĤ, tak k udržování dobrých vztahĤ mezi ýR a partnerskými zemČmi. Nové Zásady zahraniþní rozvojové spolupráce po vstupu ýeské republiky do Evropské unie, schválené vládou v roce 2004, již jako nosnou souþást zahraniþní rozvojové spolupráce uvádČjí programy spolupráce s prioritními zemČmi. Pokud jde o institucionální rámec poskytování rozvojové pomoci, pĜedpokládají zásady odpovČdnost resortních ministerstev za administraci projektĤ a efektivní vynakládání prostĜedkĤ vyþlenČných na rozvojovou spolupráci – tato odpovČdnost nyní platí i pro ýeskou rozvojovou agenturu, která v nynČjší podobČ existuje od roku 2008.186 186

Z informací þeské rozvojové agentury (ýRA)

245


22.8.2011 12:35:05

Téma Migrace a rozvoj v náplni ýRA nenalezneme, neboĢ migrace je v ýeské republice vnímána a kompetenþnČ zakotvena na Ministerstvu vnitra. Pouze úzká spolupráce obou institucí mĤže posílit aspekty migrace a rozvoje, vzájemnČ doplĖovat a obohacovat projekty v obsahovém slova smyslu a sdružovat finanþní prostĜedky pro vČtší objem programĤ a projektĤ. Je tĜeba mít stále na pamČti, že migrace a rozvoj se týká lidí, jednotlivcĤ, rodin a celých komunit, že jakékoli diskutované a pĜijímané opatĜení je nutné provČĜit, testovat dĜíve než se uvede do praxe a že teorie jakkoli vzrušující, jsou šedivou mlhou oproti neuvČĜitelným lidským migraþním pĜíbČhĤm, migraþním plánĤm jednotlivcĤ a rozvoji spoleþnosti a jednotlivce. Bude-li migrace a rozvoj koherentní téma a budou-li rozvojová témata otevĜena pro migraci, bude možné lépe vyhodnocovat tzv. push a pull faktory, pĜíkladem mĤže být Moldavsko187. Rozvojem ve spojení s migrací lze chápat též rozvoj hostitelské spoleþnosti. Posun v porozumČní migraci je možné spatĜovat v tom, že spoleþnost si uvČdomí, že pozitivní hodnoty migrace dlouhodobČ pĜevažují nad okamžitými nedostatky, že integrace cizincĤ do majoritní spoleþnosti se vždy vyplácí. Migrace je pĜirozený jev a spojíme-li jej s rozvojovými tématy, pak dosáhneme vČtších úspČchĤ a násobíme pĜidanou hodnotu v rozvoji, protože rozvíjíme sami sebe i další lidi v jiných zemích. Tato publikace je zacílena na témata, která pĜímo souvisí s migrací a rozvojem, proto všechny kapitoly podrobnČ rozebírají þasto diskutované, zmiĖované a probírané pojmy. Úvodní kapitola seznamuje þtenáĜe s faktografickým pĜehledem a migraþními teoriemi tak, jak se jim vČnují odborníci na danou problematiku. Rozbor pojmĤ „Brain drain, brain gain a brain circulation“ patĜí neodmyslitelnČ ke zvolenému tématu a þasto vyvolávají spory a diskuse. Pochopení této kapitoly napomĤže k utváĜení moderního migraþního myšlení. ýásti vČnující se diasporám a remitencím ukazují na vazbu mezi migrací a rozvojem, která je jednou z nejdĤležitČjších v pĜípravČ programĤ pro zdrojové státy. Ve snaze zasadit celou problematiku do právního prostĜedí jsme zaĜadili kapitolu o legislativním a institucionálním rámci, stejnČ jako prvek genderu, který je novým a dĤležitým pohledem na migraþnČ-rozvojovou skuteþnost. Globální pĜístup k migraci a rozvoji je þást, která se vČnuje nové platformČ pro 187

Situace v Moldavsku je silnČ ovlivnČna emigrací obyvatel, spor pĜi zaĜazení projektĤ spoþívá v tom, co je pĜíþina a co dĤsledek, zda-li jsou projekty rozvojové þi migraþní. Uznáním spojení migrace a rozvoje napomĤže pĜi klasifikaci projektĤ.

246


22.8.2011 12:35:05

výmČnu názorĤ zainteresovaných státĤ. Tato kapitola usnadní þtenáĜi orientaci v nových závČrech státních administrativ na migraci a rozvoj. Byla zaĜazena i pĜípadová studie, na které lze v praxi ovČĜit výhody a pĜekážky projektĤ realizované s myšlenkou na spojení migrace a rozvoje. VČĜím, že prostudovaná monografie pĜispČje k porozumČní daného tématu, že bude odpovČćmi na mnohé otázky a že bude stále vyvolávat další, neboĢ to je cílem každého studia.

Lucie Sládková

247


22.8.2011 12:35:05

SUMMARY

In the globalized world we live in, with communication and transportation possibilities available to an unprecedented number of people, the processes of migration and development have become practically inseparable. Not only are the numbers of international migrants increasing but so are the amounts of remittances sent back to the home communities. On the side of the receiving countries, then, the ageing population and only a partial success of the Official Development Assistance programmes in sustainable development and poverty reduction have recently brought about an increasing interest in the potential that migration and mobility represent for development. Although clearly migration cannot fully substitute for development – just as development is not dependent solely on migration – both these processes tend to influence and reinforce each other. By focusing on different fields in which migration and development interact, this publication tries to bring the debate on migration and development beyond a narrow economic view-point and to show the topic from a more holistic perspective. All chapters included in this book deal into a great detail with often discussed terms and concepts regarding migration and development. The first introductory chapter (Chapter 1) provides the reader with an overview of the topic and with relevant theoretical approaches through the lens of which the topic of migration and development can be viewed. In two chapters devoted to the role of remittances and the role of diaspora (Chapters 2 and 10), the direct links between migration and development are shown and explained which makes the chapters a crucial reading especially for civil servants and practitioners. In the consecutive case study on remittances (Chapter 3), the attention is paid to the Ukrainian labour migration to the Czech Republic. The concepts of Brain Drain, Brain Gain and Brain Circulation belong without any doubt among the most hotly debated ones. The insight into this problematic gained through the Chapter 4 will help the reader to develop his/her opinion within a framework of a modern thinking about migration. Two following case studies (Chapters 5 and 6) serve to show the positives and setbacks of projects aiming at linking migration and development in practice. Not only here, the utmost attention is devoted to the projects implemented within the Czech Development Cooperation, especially in

248


22.8.2011 12:35:05

Moldova. Chapter 7, on the other hand, draws the attention to some of themajor obstacles which hinder (or even reverse) the positive impacts of migration on development. Chapter 8 then places the whole topic into a legislative and institutional framework, while gender aspects are outlined in the Chapter 11. In the Chapter 9 on Global approach to migration, a new platform for the exchange of information and experience gains the attention. This chapter will make it easier for the reader to orientate himself/herself in the governments and administrative decisions in the field of migration and development.

249


22.8.2011 12:35:05

Seznam zkratek

ýRA - ýeská rozvojová agentura EK – Evropská komise EU – Evropská unie EU – Evropská unie GCIM - Globální komise pro mezinárodní migraci GFMD - Globálního fóra k migraci a rozvoji GMG - Globální migraþní skupiny (tzv. „Global Migration Group“) HDP – hrubý domácí produkt HLD - High-level Dialogue on International Migration and Development ILO - Mezinárodní organizace práce IOM - Mezinárodní organizace pro migraci IOM – Mezinárodní organizace pro migraci MV – Ministerstvo vnitra MZV - Ministerstvo zahraniþních vČcí NDGs - Millenium Development Goals ODA - Official Development Assistance OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OHCHR - Office of the High Commissioner for Human Rights OSCE - Organization for Security and Cooperation in Europe RQN - Return and Reintegration of Qualified Nationals SNS - Spoleþenství nezávislých státĤ UN DESA - United Nations Department of Economic and Social Affairs UN Women - United Nations Women

250


22.8.2011 12:35:06

UNCTAD - United Nations Conference on Trade and Development UNDP - Program pro rozvoj Organizace spojených národĤ UNDP - United Nations Development Programme UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization UNFPA - United Nations Population Fund UNHCR - United Nations High Commissioner for Refugees UNICEF - The United Nations Children's Fund UNITAR - United Nations Institute for Training and Research UNODC - United Nations Office on Drugs and Crime UNRC - Universidad Nacional de Río Cuarto USA – Spojené státy americké WB - World Bank WHO - World Health Organization ZRS - Zahraniþní rozvojové spolupráce ýR

251


22.8.2011 12:35:06

O autorech

Mgr. VČra – Karin Brázová vystudovala obor VeĜejná a sociální politika na FakultČ sociálních vČd UK v Praze (2010), kde je v souþasné dobČ postgraduální studentkou. Absolvovala studijní pobyt na Universität Konstanz v NČmecku. Ve své diplomové práci se zabývala analýzou problému nelegálního zamČstnávání cizincĤ v ýR. KromČ migraþní tematiky se specializuje na otázky bezpeþnostní politiky. Je koordinátorkou projektu, v jehož rámci vznikla tato publikace. Mgr. Petra Ezzeddine je sociální antropoložka, vyuþuje na KatedĜe Obecné Antropologie a KatedĜe Genderových Studií FHS UK v Praze. Absolvovala studijní pobyty na Hebrejské UniverzitČ v JeruzalémČ a Goethe UniverzitČ ve Frankfurtu nad Mohanem. Ve svém výzkumu se zabývá problematikou genderových aspektĤ migrace, transnacionálními formami rodiþovství (Sasakawa Scholarship for Young Leaders) a globalizací péþe o dČti a staré lidi (Erste Fellowship). Je þlenkou redakþní rady þasopisu Cargo a Journal of Human Affairs. IntenzivnČ spolupracuje s nČkolika þeskými a slovenskými nevládními organizacemi a výzkumými institucemi a IOM Praha. Mgr. Lucie Gladišová vystudovala a pĤsobí na KatedĜe politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních vČd UK. Vede úvodní kurz do problematiky migrace a pĜednáší o aktuálních migraþních trendech ve svČtČ. Je zároveĖ studentem PhD, téma disertaþní práce: PĜistČhovalci a volební právo. DĜíve pĤsobila napĜíklad na Ministerstvu vnitra (tiskový odbor) nebo v pražské kanceláĜi IOM (nezletilí migranti bez doprovodu, obchod s lidmi). ExternČ spolupracovala s organizací ýlovČk v tísni (festival Jeden svČt). PhDr. OndĜej Glazar je doktorským studentem na Institutu ekonomických studii Fakulty sociálních vČd Univerzity Karlovy v Praze. Tématem jeho dizertaþní práce je Politická ekonomie dalšího rozšiĜování EU. V roce 2008 obhájil PhDr. titul z ekonomie na IES FSV UK a magisterský titul na téže fakultČ. V 2005-2006 pobýval na studijním pobytu na UniverzitČ J.W.Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem. OndĜej Glazar se vČnuje problematice dalšího rozšiĜování EU, tvorbČ migraþních politik a dopadu migrace na trh práce. Je autorem a spoluautorem nČkolika working papers a þlánku v þasopisu Prague Economic Papers.

252


22.8.2011 12:35:06

Mgr. OndĜej Klípa vystudoval slavistiku (se spec. polština) a etnologii na FF UK a Mezinárodní teritoriální studia na IMS FSV UK. Studoval též na Jagellonské univerzitČ v KrakovČ a na KodaĖské univerzitČ. Od roku 2005 je doktorandem Institutu mezinárodních studií FSV UK. Od roku 2009 pĤsobí jako vedoucí sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny na ÚĜadu vlády ýR. VČnuje se též pedagogické, publicistické a pĜekladatelské þinnosti. Mgr. Petra Levrincová, LL.M., PhD. vystudovala srovnávací ústavní právo na StĜedoevropské univerzitČ v Budapešti a mezinárodní vztahy na UniversitČ KarlovČ v Praze, kde také obhájila disertaþní práci na téma hodnocení dĤkazĤ v Ĝízení o postavení uprchlíka ve vztahu k pravidlĤm vytvoĜeným v souvislosti s hodnocením svČdeckých výpovČdí pĜed ad hod mezinárodními trestními tribunály. V minulosti pracovala jako právník pro britskou nadaci AMERA-Egypt (dĜíve Egyptská organizace pro lidská práva) v rámci projektu poskytování právní pomoci uprchlíkĤm pĜi Americké univerzitČ v KáhiĜe a pĤsobila jako právní stážista pĜi Mezinárodním trestním tribunálu pro Rwandu v Arushi, Tanzánii. Léta pracovala jako právník pro ýeskou rozvojovou agenturu (dĜíve Rozvojové stĜedisko pĜi Ústavu mezinárodních vztahĤ), kde mČla rovnČž na starosti spolupráci s Palestinskými autonomními územími. PĜednáší mezinárodní právo veĜejné a uprchlické právo na FakultČ sociálních vČd Univerzity Karlovy. Mgr. Antonin Mikes je studentem doktorského studia politologie na FSV UK. Absolvoval bakaláĜské studium antropologie a politologie na University of British Columbia a magisterské studium Mezinárodní ekonomická a politická studia na FSV UK. Ve své diplomové práci se vČnoval pĜeshraniþním migraþním tokĤm v EvropČ. V souþasné dobČ se v rámci doktorského studia specializuje na rozvojovou pomoc a její dopady na migraci. Marie ěíhová, M.A. studovala Mezinárodní teritoriální studia na FakultČ sociálních vČd Univerzity Karlovy v bakaláĜském oboru a studia Nacionalismu na Central European University v Budapešti v magisterském oboru, kde získala v roce 2001 titul Master of Arts. Od roku 2001 je zamČstnancem Mezinárodní organizace pro migraci v Praze, kde se zabývá vývojem a Ĝízením projektĤ v oblasti migrace a rozvoje v Moldavsku, na jižním Kavkaze a ve stĜední Asii, dále pak v oblasti integrace cizincĤ v ýR aj.

253


22.8.2011 12:35:06

Mgr. Jan Schroth je projektovým manažerem IOM Praha. Vystudoval mezinárodní vztahy na FSV UK; pĤlrok strávil na univerzitČ v Saarbrueckenu. Pracoval mimo jiné jako redaktor ýTK, pro o. p. s. ýlovČk v tísni nebo pro UNHCR v Jemenu. PaedDr. Lucie Sládková je od roku 2000 vedoucí mise IOM v ýeské republice, pĜedtím pracovala ve státní správČ v oblasti migrace, nejdĜíve na Ĝeditelství cizinecké policie, posléze krátce na ministerstvu vnitra. Migraci a zejména opatĜení proti neregulérní migraci studovala v rámci Fulbrightova programu na univerzitČ v Marylandu. Zabývá se bojem proti obchodování s lidmi, absolvovala International Visitors program velvyslanectví Spojených státĤ. Obdržela cenu Alice Garrique Masarykové za lidská práva. K tématice Migrace a rozvoje se pĜiblížila zejména pĜípravou projektĤ v rámci rozvojové spolupráce MV. Robert Stojanov, PhD. je výzkumným pracovníkem Centra výzkumu globální zmČny Akademie vČd ýR, v.v.i., kde se zabývá problematikou adaptaþními strategiemi migrace ve vztahu k environmentálním zmČnám, vþetnČ zmČny klimatu; vztahem mezi migraþními procesy a rozvojem; a efektivností rozvojových intervencí. Robert získal Ph.D. v oboru environmentální geografie a provádČl terénní výzkum v ýínČ, východní Africe, jižní Asii a východní EvropČ. Je (spolu)autorem Ĝady knih a recenzovaných þlánkĤ.

PhDr. Wadim Strielkowski, Ph.D. je vyuþujícím a výzkumným pracovníkem na Institutu ekonomických studii Fakulty sociálních vČd Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2007 obhájil doktorskou práci na téma Factors influencing the success of Polish rural micro-enterprises na National University of Ireland, Galway a ve stejném roce dostal doktorský titul na UniverzitČ Karlove v Praze za práci na téma z Ekonomie migrace. PĜed pĤsobením na UK v Praze dr. Strielkowski nČkolik let pracoval na University of Nottingham ve Velké Británii a Ĝídil projekty v 6. a 7. rámcových programech Evropské Komise. Dr. Strielkowski se vČnuje výzkumným tématĤm jako ekonomie migrace, demografie, environmentální ekonomie, e-turismus, regionální rozvoj a rozvoj venkova. Je autorem Ĝady publikaci ve vČdeckých þasopisech a monografiích v ýR a v zahraniþí.

254


22.8.2011 12:35:06


22.8.2011 12:35:06

Kolektiv autorů MIGRACE A ROZVOJ Rozvojový potenciál mezinárodní migrace Vydala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 Tisk Reprostředisko UK MFF Sokolovská 83, 186 75 Praha 8 Vydání první Praha 2011

ISBN 978-80-87404-10-2


22.8.2011 12:40:08

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD MIGRACE A ROZVOJ. Rozvojový potenciál mezinárodní migrace. Kolektiv autor

Recommend Documents