Nelegální migrace v Česku Seminář VZ Příspěvek do okruhů 3.3 a 4.6 Dušan Drbohlav Dagamar Dzúrová Zdeněk Čermák Eva Janská Dita Čermáková Lenka Medová
Výzkumný záměr č. MSM 0021620831 „Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace“ financovanému MŠMT ČR Projekt MPSV ČR „Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu“ (č. 1J057/05-DP1, tematický programu TP-5 „Moderní společnost a její proměny“). Grantová agentura ČR, Eurocores – ECRP, „Trafficking and Forced Labour for Other Purposes than Prostitution: The Czech Case“ (č. CPR/06/E001),, Projekt IDEA (CIS-CT-2006-044446; 6. rámcový program EK), „Mediterranean and Eastern European Countries as New Immigration Destinations in the European Union“
NELEGÁLNÍ MIGRACE A JEJÍ RIZIKA • Nelegální migrace a neoprávněné aktivity migrantů doprovázeny řadou rizik – svázáno s: – 1) migranty, – 2) prostředím cílové země, tranzitní země, případně i zdrojové země – Rizika mají různorodou povahu: – Psychologická rizika, tj. zejména stres (chybí trvalá vazba s domovem, strach z odhalení) Psychologická rizika též na lokální, regionální či makrosociální úrovni vyvolání anti-imigrační nálady v majoritní společnosti Všeobecné tolerování nelegální migrace deformuje eticko-morální kodex přijímající společnosti
NELEGÁLNÍ MIGRACE A JEJÍ RIZIKA •
Ekonomická rizika: – – – –
velmi častá diskriminace ze strany zaměstnavatele či zprostředkovatele práce nízká výše platů a mezd, dlouhá pracovní doba, nestabilita pracovního místa či celková podřízenost zaměstnavateli/zprostředkovateli – konkurence pro domácí pracovní sílu – daňové úniky – Nelegální práce migrantů deformuje situaci na trhu práce cílových zemí (snižuje kvalitu pracovních podmínek, neplacení daní a dalších odvodů zvýhodňuje firmy s nelegálními pracovníky aj.) – Při nadměrném spoléhání se na levnou zahraniční pracovní sílu hrozí jak „nezdravá“ závislost některých odvětví na cizí pracovní síle, tak zejména zpoždění strukturálních změn nutných pro efektivní rozvoj ekonomiky
NELEGÁLNÍ MIGRACE A JEJÍ RIZIKA • Zdravotní rizika: šíření infekčních chorob, … zatížení zdravotního systému nepojištěnými imigranty • Rizikový faktor v sociální sféře: možný vznik enkláv uzavřených komunit migrantů - bez perspektiv zlepšení životních podmínek a začlenění do majoritní populace hrozí společenská marginalizace • Bezpečnostní rizika – enklávy - možné buňky protistátních aktivit včetně terorismu – Samotný proces nelegální migrace může být propojen s dalšími faktory ohrožujícími bezpečnost cílových zemí (drobná kriminalita, falšování dokumentů, organizovaný zločin, klientský systém, pašování osob, padělaného spotřebního zboží, zbraní, drog či jaderného materiálu)
DŮLEŽITOST STUDIA FENOMÉNU • Důležitost fenoménu nelegálních ekonomických aktivit migrantů jak z hlediska kvantitativního: (pravděpodobně vysoké počty nelegálních imigrantů na území Česka, jakož i dalších vyspělých imigračních zemí) tak kvalitativního: (vliv na rozličné společenské struktury zejména v cílových zemích – zejména ekonomickou, politickou, sociální, kulturní, demografickou, geografickou i „psychologickou“)
UCHOPENÍ PROBLEMATIKY Povaha jak základního, tak aplikovaného výzkumu • Cílem - přiblížit se poznání podstaty daného fenoménu, poodhalit jeho podněty, příčiny, souvislosti, podmíněnosti a dopady • Výsledky též vyústily do praktické roviny konkrétních doporučení pro zlepšení situace na poli legislativy i praxe. Tato doporučení jsou činěna v širších kontextech celoevropské migrační reality – Výzkum tak mimo jiné přispívá k naplnění jednoho z explicitně definovaných základních cílů české migrační politiky, kterým je boj s nelegální migrací
SNAHA O KOMPLEXNÍ PODCHYCENÍ ZKOUMANÉ PROBLEMATIKY • Komplexita spočívá: – v pestrosti studovaných subtémat – v metodickém uchopení – využití kvantitativních i kvalitativních přístupů – zaměření se na rozličné subjekty – významné hráče na poli studovaného fenoménu: a) na samotné migranty, b) na úředníky a aparát působící ve výkonné moci a v určitých ohledech regulující fenomén migrace, c) na experty – znalce problematiky, ať již z oblasti nevládního nebo mezivládního sektoru, či zástupce akademické obce – v důrazu na podchycení odlišných prostředí, ve kterých se důležité okolnosti zkoumané problematiky odehrávají – mapováno a analyzováno je: a) prostředí v místě samotné imigrace (Česko a jeho regiony), b) trasy a povaha přesunu (tranzitu)
KONKRÉTNÍ SPECIFIKACE CÍLŮ • Jde o poodhalení: – Kdo (s jakými socioekonomickými a demografickými charakteristikami) z cizinců dnes operuje neoprávněně na českém trhu práce, proč a jak přišel, jak se zapojuje do české ekonomiky a jaké má plány do budoucna a i to, jaké mechanismy využívá při svých aktivitách? – Jaké jsou dopady nelegálních ekonomických aktivit migrantů na českou společnost? – Jaké jsou role jednotlivých řídících, resp. koordinačních aktérů daného procesu – vládních (zejména rezorty MV ČR, MPSV ČR, MPO ČR), ale i nevládních a mezivládních organizací? – Jaká přijmout opatření na poli řízení migračního procesu, která by mohla pozitivně ovlivnit situaci na poli nelegálních ekonomických aktivit migrantů?
TEORETICKÁ BÁZE
• Teorie dvojího trhu • Teorie sítí • Institucionální teorie
PROBLÉMY, VÝZVY
• Definice samotné nelegální migrace a nelegálních ekonomických aktivit migrantů • Výběr výzkumného vzorku • Následná aplikace kvantitativních metod
• Využití kvalitativních přístupů – interview, Delfy šetření • Práce s nelegálními migranty, navíc v prostředí detenčních center
Ekonomické aspekty života nelegálních imigrantů v Česku
Cíle výzkumného tématu
Základní charakteristika nelegálních ekonomických aktivit Nalezení odlišností v chování různých skupin migrantů Užití kvantitativní analýzy pro ověření / zpřesnění našich poznatků.
Dotazníkové šetření nelegálních pracovních aktivit cizinců na území Česka •
Šetření probíhalo dvoukolově: v Praze přelom let 2005/06 ve vybraných regionech Česka březen až září 2007
•
Za pomoci prostředníků z příslušných cizineckých komunit byly distribuovány nelegálním migrantům dotazníky obsahující 118 otázek
•
Do tohoto zpracování bylo zařazeno 159 vyplněných dotazníků
•
Dvě skupiny: 1/ post-sověti (Ukrajina, Rusko, Bělorusko a . . Moldavsko). 2/ Vietnamci
Složení respondentů podle pohlaví a věku Sex structure
male Post-Soviet Vietnamese Total
Count % Count % Count %
female
67 49,6% 14 58,3% 81 50,9%
68 50,4% 10 41,7% 78 49,1%
Total 135 100,0% 24 100,0% 159 100,0%
Age structure -24 Post-Soviet Vietnamese Total
Count % Count % Count %
17 12,6% 5 20,8% 22 13,8%
Age groups 25-29 30-39 29 54 21,5% 40,0% 7 7 29,2% 29,2% 36 61 22,6% 38,4%
40+ 35 25,9% 5 20,8% 40 25,2%
Total 135 100,0% 24 100,0% 159 100,0%
Složení respondentů podle rodinného stavu a vzdělání
Educational structure
basic Post-Soviet Vietnamese Total
Count % Count % Count %
11 8,1% 2 8,7% 13 8,2%
lower secondary secondary university 74 28 22 54,8% 20,7% 16,3% 5 10 6 21,7% 43,5% 26,1% 79 38 28 50,0% 24,1% 17,7%
Total 135 100,0% 23 100,0% 158 100,0%
Charakter legálnosti ekonomických aktivit Červeně = quasi-legalní ekonomické aktivity Zeleně = nelegální ekonomické aktivity economic activity Legality/illegality of respondents Count
Residence Total
Work permit Yes but... No Legal 60 22 Illegal 2 75 62 97
Total 82 77 159
Tab. 11.7 Struktura zaměstnanosti podle odvětí kvazi-legálních a nelegálních migrantů a země původu Země původu Odvětví Zemědělství Stavebnictví Potravinářský průmysl Jiné průmysl. odvětví Hotely, restaurace Obchod Velkoobchod Maloobchod Doprava Služby Školství Domácí služby Jiné odvětví Celkem
Post-sověti kvazi-legální nelegální N % N % 1 2,0 3 3,5 16 32,7 32 37,6 5 10,2 10 11,8 8 16,3 9 10,6 4 8,2 12 14,1 3 3,5 1 2,0 0 0,0 0 0,0 1 1,2 1 2,0 10 20,4 12 14,1 1 2,0 2 4,1 2 2,4 0 0,0 1 1,2 49 100,0 85 100,0
Vietnamci kvazi-legální nelegální N % N % 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 1 9,1 1 7,7 2 18,2 0 0,0 7 53,8 1 9,1 1 7,7 4 36,4 1 7,7 2 15,4 0 0,0 0 0,0 0 0,0 1 9,1 1 7,7 2 18,2 13 100,0 11 100,0
Celkem N 4 48 15 18 19 3 9 6 2 24 1 5 4 158
Zdroj dat: vlastní šetření Poznámka - výchozí otázka číslo 31: „V jakém odvětví nyní pracujete a jaká je Vaše profese? (Zakřížkujte ve vztahu k vašemu hlavnímu pracovnímu poměru a případně zakroužkujte ve vztahu k poměru/poměrům vedlejším)“
% 2,5 30,4 9,5 11,4 12,0 1,9 5,7 3,8 1,3 15,2 0,6 3,2 2,5 100
Velikost firmy Size of the company
Total
less than 5 employees Count % 6 - 20 employees Count % 21 - 100 employees Count % 101 - 250 employees Count % more than 250 Count employees % Count %
Post-Soviet 34 26,8% 44 34,6% 31 24,4% 9 7,1% 9 7,1% 127 100,0%
Vietnamese 15 68,2% 6 27,3%
1 4,5% 22 100,0%
Total 49 32,9% 50 33,6% 31 20,8% 9 6,0% 10 6,7% 149 100,0%
Vlastnictví firmy Citizenship of the owner of the company
Czech Compatriot Foreign Myself Do not know Total
Count % Count % Count % Count % Count % Count %
Post-Soviet 90 69,2% 5 3,8% 10 7,7% 4 3,1% 21 16,2% 130 100,0%
Vietnamese
16 66,7% 2 8,3% 6 25,0%
24 100,0%
Total 90 58,4% 21 13,6% 12 7,8% 10 6,5% 21 13,6% 154 100,0%
Tab. 11.6 Průměrná mzda a počet hodin denní práce podle legality a země původu Země původu Post-sověti
N % Průměrná měsíční mzda (EUR) Průměrný počet hodin denní práce
Vietnamci
N % Průměrná měsíční mzda (EUR) Průměrný počet hodin denní práce
Celkem
N % Průměrná měsíční mzda (EUR) Průměrný počet hodin denní práce
Kvazi-legální 49 36,3 476,9 10,7 13 54,2 590,7 9,1 62 39,0 501,1 10,4
Nelegální 86 63,7 414,7 11,2 11 45,8 434,6 9,8 97 61,0 417,0 11,0
Celkem 135 100 437 11,0 24 100 519,2 9,4 159 100 449,5 10,8
Zdroj: Vlastní šetření Poznámka – výchozí otázky číslo 4 a 5 (viz výše Tabulka 4 a 5) a číslo 35: „Kolik hodin v průměru denně pracujete?“ a otázka číslo 45: Jaký je, prosím, Váš individuální průměrný čistý měsíční příjem v Česku? To jest to, co dostanete „na ruku“ z vašeho hlavního a případně i vedlejšího zaměstnání/podnikání v Česku.
Vnímání negativních faktorů ekonomických aktivit
Very important
Unimportant
Post-Soviet
Vietnamese
Diskriminace
code_1nat * d98 Crosstabulation d98 code_1nat
Post-Soviet Vietnamese
Total
Count % Count % Count %
yes
no
52 39,1% 7 33,3% 59 38,3%
81 60,9% 14 66,7% 95 61,7%
Total 133 100,0% 21 100,0% 154 100,0%
Korelace spokojenosti s prací, bydlením, životní situací a zdravím
Code1_Nationality: 1 former USSR * * * * * * H I E R A R C H I C A L C L U S T E R *
A N A L Y S I S * * * * *
Dendrogram using Average Linkage (Between Groups)
Spokojenost
Rescaled Distance Cluster Combine
c63 – životní situace
C A S E Label Num
c60 – pracovní situace d88 – bydlení f118 – zdraví
0 5 10 15 20 25 +---------+---------+---------+---------+---------+
c63
1
c60_sati
2
d88
3
f118
4
Code1_Nationality: 2 East Asia * * * * * * H I E R A R C H I C A L C L U S T E R *
A N A L Y S I S * * * * *
Dendrogram using Average Linkage (Between Groups) Rescaled Distance Cluster Combine
Spokojenost c63 – životní situace
C A S E Label Num
d88 – bydlení c60 – pracovní situace f118 – zdraví
0 5 10 15 20 25 +---------+---------+---------+---------+---------+
c63 d88 c60_sati
5 7 6
f118
8
Dílčí závěry ●
●
●
●
Dominance ekonomické motivace – výše mzdy a pracovní podmínky jsou nedůležitějšími faktory Identifikace dvou výrazně odlišných komunit: Post-sověti – stavebnictví, větší firmy, bydlení na ubytovně Vietnamci – obchod, menší firmy, vlastní byt podnájem Rozdíly podle stupně legality – quazi-legální migranti hodnotí svoji situaci lépe S rostoucí délkou pobytu, resp. věkem roste spokojenost
Import nelegálních/kriminálních vztahů a vzorců chování Příklad: klientský systém
Schéma hlavních aktérů klientského systému v České republice Organizovaný zločin
Zaměstnavatelé migrantů
Migranti z post-sovětského prostoru
Klient
Subjekty, přes které jsou vyúčtovány peníze získané za práci migrantů
Klientský systém: oblast našeho výzkumu 1. Odhad rozsahu rozšíření klientského systému mezi nelegálními migranty 2. Důvody migrantů k využívání služeb klientů 3. Služby poskytované klienty 4. Míra integrace migrantů zapojených v systému 5. Odlišnosti migrantů zapojených v systému od ostatních migrantů ve výzkumném vzorku
Migranti z post-sovětského prostoru ve vztahu ke klientskému systému, N= 135, 2005/2006 a 2007 Migranti
Podíly migrantů 1. dotazníkové šetření (%)
Podíly migrantů 2. dotazníkového šetření (%)
Celkem podíl migrantů (%)
Celkem migrantů
S klientem
43,5
50,0
46,7
63
Bez klienta
56,5
50,0
53,3
72
Celkem
100
100
100
135
Zdroj: vlastní výzkum
Důvody vedoucí k využívání služeb klienta Důvody
Podíl migrantů (%)
Neorientování se v českém zákonodárství regulujícím práci cizinců v ČR
64
Nedostatečné znalosti českého jazyka
48
Neorientování se v českém zákonodárství regulujícím pobyt cizinců v ČR
39
Požadavek českých zaměstnavatelů mít klienta
36
Neorientování se na českém trhu práce
21
V ČR je běžná věc mít klienta
21
Neschopnost si hledat práci na inzerát
12
V zemi původu migranta je obvyklé využívat služeb zprostředkovatele pro zařizování různých věcí
12
Jiné důvody
12
Neorientování se ve fungování české společnosti a státu
9
Přinucení ze strany klienta
3
Poznámka: N=33, 2007 Zdroj: vlastní výzkum
Služby klienta poskytované migrantům Druhy služby
Podíl migrantů (%)
Vyplácení mzdy
88
Zajištění práce
79
Zajištění ubytování
48
Zajištění pracovního povolení
45
Zajištění pobytového víza
30
Poskytování informací
30
Placení daní
18
Poskytování ochrany
15
Zajištění dopravy mezi ČR a mojí zemí původu
9
Placení pojištění
6
Tlumočení z/do českého jazyka
6
Půjčování peněz
6
Jiné služby
0
Poznámka: N=33, 2007, Zdroj: vlastní výzkum
Test statistické významnosti rozdílů mezi skupinami migrantů s/bez klienta (N= 135, 2005/2006 a 2007) Sledované proměnné
Signifikace
Velikost firmy
,000
Příjem
,063
Pohlaví migranta
,104
Občanství spolupracovníků
,017
Sezónní práce
,024
Délka pobytu v ČR
,232
Obor práce
,062
Čistý příjem
,398
Vzdělání
,571
Zasílání remitancí
,776
Počet pracovních hodin denně
,092
Typ ubytování
,859
Spokojenost s pracovní situací
,015
Integrační index pro Post-Sověty dle zapojení do klientského systému (s klientem x bez klienta) Test Statisticsa
Integracni index dle zapojeni do klientskeho systemu nemá klienta Mean N má klienta Mean N Celkem Mean N
index1 12,00 61 11,17 57 11,60 118
index2 12,70 69 12,05 61 12,39 130
index12 24,20 59 23,31 56 23,77 115
Mann-Whitney U Wilcoxon W Z Asymp. Sig. (2-tailed)
index1 1367,000 3020,000 -2,014 ,044
index2 1926,500 3817,500 -,834 ,404
index12 1508,000 3104,000 -,807 ,419
a. Grouping Variable: zapojeni do klientskeho systemu
• Post-Sověti bez klienta mají vyšší hodnotu integračního indexu • statist. signifikantní rozdíly mezi skupinami u indexu 1 (indexu spokojenosti)
Typologie nelegálních migrantů
Metody a výzkumné otázky Intenzivní přístup (Sayer 1992): kombinace strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami a rozhovoru podle návodu (zima 2005/jaro 2006) Problémy: spolehlivost výpovědí/informací, např. „setrvání v azylové proceduře“ Základní výzkumné otázky: - Jak vypadá migrační proces na jehož konci stojí v cílové společnosti cizinec a jeho neoprávněné ekonomické aktivity? - Jak naopak probíhá nelegální migrace u cizince, pro nějž Česko slouží pouze jako tranzitní prostor? - Jaké mechanismy, šířeji též podmíněnosti, v daném kontextu existují? Jak vše funguje? - Jak se konkrétně chová jedinec-migrant? - Ověřit, zda se situace na poli nelegálních ekonomických aktivit migrantů v Česku a nelegální migrace podobá těm, jež byly a jsou typické pro vyspělé klasické imigrační země, zejména staré členské země EU.
Místa šetření N=63 rozhovorů (20 žen, 43 mužů)
1. PřF UK, Praha - neoprávněně ekonomicky aktivní migranti, tzn. že nebyli chyceni SCPP (N=9) 2. Záchytná zařízení pro cizince v Česku (N=54; BěláJezová, N=6; Velké Přílepy, N= 18; Poštorná u Břeclavi, N=25; Frýdek-Místek, N= 5). Rozdílné skupiny respondentů podle zemí původu a charakteru migračního procesu: • Migranti z východní Evropy (ekonomicky podmíněna a do Česka záměrně cílená migrace) • Migranti z Asie a Afriky (tranzitní migrace)
Migrační typy Na základě poznání charakteru daných skutečností se vydělily čtyři základní typy migrantů: A) Do země cíleně směřující, ekonomicky aktivní, v područí klientů B) Do země cíleně směřující, ekonomicky aktivní, samostatně si organizující práci i život C) Do země cíleně směřující, ekonomicky aktivní, na počátku v područí klientů, poté klienta opouštějí a sami si organizují práci i život Typy A-C jsou reprezentovány především migranty ze zemí bývalého Sovětského svazu (především Ukrajina) D) Do země cíleně nechtějí, pouze v tranzitu na cestě do bohatší země Evropské unie. Typ D zastupují občané typických rozvojových a geograficky vzdálenějších zemí (např. Indie, Pákistán, Srí Lanka, Čína, Nigérie). E) Zvláštní typy – Tento typ představuje dvě specifické podskupiny migrantů, které pro jejich výraznou odlišnost a malé absolutní zastoupení dále podrobněji nekomentujeme (viz níže).
Charakteristika jednotlivých typů Typ A – Vazalové • Klíčová je pozice podřízenosti a závislosti na zprostředkovatelích práce/ klientech (např. vykořisťování) • Migranti navazují spíše pouze omezeně pevnější lidské vztahy. • Vazba na krajanskou komunitu spíše marginální. • Bezvýchodná, a nejenom ekonomická situace, je často doprovázena krachem dalších vztahů (osobních i “institucionálních”), spíše pesimismem a nevyjasněností budoucích strategií chování. Typ B – Samostatní a s oporou přátel • Schopnost samostatné organizace práce a života • Pevnější sociální vazby (rodinní příslušníci, krajané-přátelé, někdy i z majoritní české společnosti) • Vidění budoucnosti je optimističtější a často směřuje k vytouženému usídlení v Česku. Typ C – Poučení a odvážní • Po určité době se vymaňují z područí na zprostředkovateli/klientovi a začínají si sami organizovat své ekonomické aktivity i život. • Přechodový model
Charakteristika jednotlivých typů
Typ D – Zoufalí, zmatení a naivní • migranti cíleně nesměřují do Česka a primárně zde nechtějí pracovat, případně dlouhodobě žít • cílem je opustit rychle Česko ( vyspělejší země EU) • „Zoufalost“ ( krizových poměry v zdrojových zemích), „zmatení a naivita“ (způsob uskutečnění cesty, v područí převaděčů)
Hlavní charakteristiky citovaných respondentů Table 1: Main characteristics of the respondents citated in this contribution, own survey, 2005-2006 Respondent/typ of respondent R1D R2C R3C R4D R5C R6D R7D R8D R9D R10D R11A R12A R13C R14A R15C R16A R17A R18B R19B R20A R21A R22A R23C R24B R25B R26C R27A R28D R29B R30D R31D R32A R33C
Place, where interview was performed Poštorná Poštorná Poštorná Poštorná Poštorná Poštorná Poštorná Poštorná Poštorná Bělá-Jezová Faculty Faculty Faculty Faculty Faculty Faculty Faculty Velké Přílepy Poštorná Velké Přílepy Velké Přílepy Velké Přílepy Velké Přílepy Velké Přílepy Frýdek-Místek Faculty Velké Přílepy Poštorná Poštorná Bělá-Jezová Bělá-Jezová Poštorná Poštorná
Country of origin, sex, age, highest education degree, family status, number of children Srí Lanka, female, 31, basic, single Ukraine, male, 35, skilled, single Ukraine, male, 30, basic, single India, male, 21, basic, single Ukraine, female, 33, high school, single Pakistan, male, 22, high school, single India, male, 25, basic, single Nigeria, female, 19 Pakistan, male, 25, high school, single Ghana, male, 17, basic, single Ukraine, male, 20 let, high school, single Moldova, male, 37, high school, divorced Russia, female, 38, high school, married (in Ukraine), 2 children Ukraine, female, 27, high school, married, 2 Ukraine, female, 40, high school, widow, 1 Ukraine, male, 22, high school , married, 1 Moldova, male, 23, high school, divorced Ukraine, female, 34, high school , married, 2 Ukraine, female, 32, basic, married Ukraine, male, 51, university, married, 2 Ukraine, male, 42, high school, married, 2 Belorussia, female, 45, high school, divorced, 1 Ukraine, female, 25, skilled, divorced Ukraine, male, 51, skilled, single Ukraine, male, 64, married, 4 Ukraine, male, 24, skilled, single Ukraine, male, 45, high school, widow, 3 China, female, 29, basic, married, 2 Ukraine, male, 38, university, married, 1 Iraq, male, 26, basic, single Srí Lanka, female, 20, high school, single Kyrgyzstan, male, 24, basic, single Ukraine, male, 36, high school – skilled, divorced, 1
Motivace odchodu ze zdrojové země/případně motivace příchodu do Česka – dominance ekonomických faktorů u typů A-C R15A “Přijel jsem proto, že jsem si nemohl najít práci doma na Ukrajině. Dříve jsem pracoval jako agronom v družstvu. Po „osvobození Ukrajiny“ družstva krachovala a v dané oblasti bylo 700 agronomů bez práce jako já. Chtěl jsem být farmářem, ale nebyly k dispozici žádné půjčky. Prostě to nešlo. A ještě tu stále byli komunisti, kteří jsou proti každé privatizaci. Mám kamaráda. Ten měl 60 ha půdy a zkoušel sám hospodařit. Jak to dopadlo? Dali ho do vězení, nechtěli, aby podnikal. Pak se taky syn ženil. Já si půjčil peníze na svatbu – 1 500 USD. Musel jsem to splatit a ještě jsem chtěl přispět vnukům …. Proto jsem odešel do Česka, kde jsem chtěl vydělat tolik potřebné peníze“.
X Odlišné motivy u typů D • R8D “Přiletěl jsem do Prahy v prosinci 2005 s mezipřistáním v nějakém městě v Africe a pak ještě v Evropě. Do Česka jsem dostal vízum. Doma jsem dělal na stavbě, práci jsem měl. Odjel jsem kvůli politickým problémům, byl jsem členem politické opozice, měl jsem strach zůstat v Pákistánu. • R23D “V Iráku se nedá žít. Je to tam hrozné, pouliční boje, zabíjení, denně tam zahynou stovky lidí. Jezdil jsem v Mosulu s taxi, ale začali mě vydírat. Mám příbuzné v Belgii a také v Německu …”.
Formy příchodu do Česka R15A “Do Česka jsem přijel 24. července 2004 na dvoutýdenní turistické vízum. To ale propadlo a od té chvíle jsem tady pobýval načerno”. R17A “Zprostředkovatelské firmě z našeho města jsem zaplatila za turistické vizum 180 EUR a koupila si od cestovní kanceláře jízdenku autobusem do Prahy”. X R3D„Víza pro vstup do Česka jsem získal od agenta. Na toho jsem se dostal přes přítele v Pandžábu. Ten doporučil Česko, že se tam dá prý lehce získat azyl a vzal si 7 000 EUR. Přiletěl jsem sám po trase Indie – Dubai – Praha (na turistická víza) a hned v tranzitním prostoru jsem zažádal o azyl.
Okolnosti vykonávané ekonomické aktivity • R10C „Po týdnu mytí nádobí jsem začala mít alergii na jar a musela přestat. Volala jsem klientovi, ale ten mi odmítl zaplatit za odpracovaný týden a ani nezměnil typ práce. Slíbeno jsem měla 40/hod. Poté jsem si našla práci sama, přímo u Čecha. Pracovala jsem 15 hodin denně za 450 Kč/hod., ale měla zdarma jídlo i bydlení“.
Životní podmínky • R10C „Bydlela jsem v bytě s 12 ženami (3 místnosti po 4 ženách, 1 záchod, 1 vana…, čisté povlečení, „vše v pořádku“). Byl to podkrovní byt v pětipodlažním domě. V prvním patře také bydleli Ukrajinci a jinak Češi. Bylo to na Želivského“.
Vazby na okolí • R9A „Jednou jsem byl přepaden na Národní třídě. Byli to Ukrajinci, kteří slyšeli, že mluvím ukrajinsky a nožem se dožadovali mobilního telefonu, který jsem jim raději dal“. • R14B „Domů posílám cca 100 USD asi tak jednou za 2 - 3 měsíce. Využívám služby ruské banky. Má úrok jenom 3,9 % na rozdíl od Western Union, která chce 14 % úrok! … 100 USD jsem taky zaplatila jednou v Praze, když mě chytila hlídka policie. Chtěli 3 000 Kč a pak mě pustili“.
Budoucí strategie • R5D“ Já mám vyhoštění na cizí jméno. Příště zkusím přijet legálně“. • R6D „V detenci jsem si zažádal u IOMu o podporu na dobrovolný návrat, takže čekám, až mi IOM dá peníze na zpáteční letenku, abych se mohl vrátit domů”.
Něco ze závěrů…
• Důvody příchodu: (u všech typů ekonomické) - kulturní blízkost, rodinné důvody, zdravotní problémy v rodině u typů A-C - náboženská nesnášenlivost, kriminalita, politické u typu D • Příjezd do ČR: - legálně na turistická víza (EUR 100 – 200), po vypršení upadají do nelegality (Typ A-C) - 7-15 tis USD za převaděčské služby/zprostředkovatel u typ D - málo častý přechod „zelené hranice“
• Přerušené rodinné vazby zejm. u typů A-C - U typy D většinou přicházejí svobodní • Vykořisťování (díky nelegalitě pobytu a účasti v klientském systému u A-C); 3„D“ život (dif., dang., dirty) • Remitance posílané domů vs. vysoké poplatky bank (např.14% ve Western Union) – typy A-C • U všech typů : často po odhalení policií podaná žádost o azyl
Publikace: Journal: Europe-Asia Studies (2009), IF: 0,77 Illegal Economic and Transit Migration in the Czech Republic: A Study of Individual Migrants’ Behaviour DUSAN DRBOHLAV AND EVA JANSKÁ
Keywords: trafficking and smuggling , migrants illegal economic activities, Czech Republic, interviews
Odhad počtu nelegálně bydlících migrantů
Nelegální migrace v ČR – oficiální statistiky 7 549 nelegálních migrantů zadrženo (rok 2007) • 38 % za nelegální přechod hranice • 62 % za porušení pobytového režimu • Zdrojové země: Ukrajina, Vietnam, Moldavsko, Rusko, Bělorusko, Čína, Mongolsko
3 788 cizinců nelegálně/nezdokumentovaně zaměstnáno (rok 2006) • 45 % nelegálně zaměstnáno (Ukrajinci, Vietnamci) • 55 % nezdokumentovaně zaměstnáno (Slováci)
Nelegální migrace v ČR – odhady • Velká variabilita odhadů • 17 000 x 100 000 x 295 000 x 1:1 • • • •
Nejasná metodika výpočtu Nejasná definice cílové populace Nejasné časové vymezení … přesto „magická síla čísel“
•
• • • •
Odhad nelegálně bydlících migrantů – testování metody na příkladu Prahy
Metoda založena na srovnání administrativních dat s empiricky zjištěnými daty, následná generalizace pro Prahu = odhad počtu nelegálně bydlících cizinců
Výběr lokalit Terénní šetření v lokalitách Srovnání dat z terénního šetření s podkladovými daty Pozitivní saldo cizinců (vzniklé rozdílem mezi zjištěným stavem a statistikou) považováno za počet nelegálně bydlících cizinců • Výpočet průměrného zastoupení nelegálně bydlících cizinců v daných typech lokalit • Vztažení daného podílu nelegálně bydlících cizinců na celkový počet obyvatel v daných typech (skrze počet domácností a průměrnou velikost domácností) = průměrný počet nelegálně bydlících cizinců v daných typech zástavby • Stanovení přibližného počtu nelegálně bydlících cizinců v Praze (suma za jednotlivé typy)
Závěrečné poznámky k použité metodě Řada problematických aspektů: • výběr lokalit • proměnlivá spolehlivost získaných informací z terénního šetření • nelegalita cizinců pouze “měkkého charakteru“ • nepovinná registrace EU občanů • kvalita a výpovědní hodnota administrativní databáze … avšak možná cesta směrem k empiricky podloženým odhadům
