Strategický plán rozvoje města Velešín na období

Strategický plán rozvoje města Velešín na období 2009 - 2015

Zadavatel: Město Velešín 2008

Zpracovatel:

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA

VELEŠÍN

Prosinec 2008

KP projekt, s.r.o.

1


OBSAH: ÚVOD ..................................................................................................................................... 4 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL ..................................................................................................... 7 SWOT ANALÝZY ....................................................................................................................44 STRATEGICKÝ PLÁN ...............................................................................................................49 PŘÍLOHY................................................................................................................................76

2


SEZNAM ZKRATEK

CNC

Z angl. Computer Numerical Control – číslicové řízení pomocí počítače

CZT

Centrální zásobování teplem

ČB

České Budějovice

ČD

České dráhy

ČK

Český Krumlov

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DM

Domov mládeže

DPS

Domov s pečovatelskou službou

EAO

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

EU

Evropská unie

KIC

Kulturní a informační centrum

kV

Kilovolt

kVA

Kilovolt-ampér

kW

Kilowatt

MAS

Místní akční skupina

MěÚ

Městský úřad

MŠ

Mateřská škola

NUTS

Územně statistické jednotky používané v rámci Evropské unie

OPPS

Operační program Přeshraniční spolupráce

OPŽP

Operační program Životní prostředí

ORP

Obec s rozšířenou působností

PPP

Z angl. Public Private Partnership, spolupráce soukromého a veřejného sektoru

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SOŠ

Střední odborná škola

STL

Středotlaký

SWOT

Z angl. S (strenghts) – silné stránky, W (weaknesses) – slabé stránky, O (opportunities) – příležitosti, T (threats) - hrozby

TUV

Teplá užitková voda

TŽK

Tranzitní železniční koridor

ÚP

Územní plán

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚPO

Územní plán obce

VN

Vysoké napětí

ZŠ

Základní škola

ZUŠ

Základní umělecká škola

3

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 ÚVOD

ÚVOD

4


Strategický plán rozvoje města Velešín 2009-2015 byl zpracován v období od srpna do prosince 2008. Při zpracování strategického plánu města byla použita tzv. expertní metoda. Jedná se o metodu založenou na postupném zpracování dokumentu externími zpracovateli, přičemž je využito znalostí, zkušeností a informací získaných od aktérů působících přímo v daném území. Ty jsou současně porovnávány s dalšími odbornými analytickými a strategickými daty, která jsou obsažena v dalších, již existujících dokumentech strategického a koncepčního rázu, zpracovaných na místní, mikroregionální, regionální, národní či evropské úrovni. Strategická rozvojová studie vznikala v následujících krocích: Analýza dostupných statistických dat vztažených k městu a jeho okolí. Místní šetření na úrovni aktérů činných v řešeném území – sběr popisných údajů, rozbor priorit dalšího rozvoje, sběr informací týkajících se projektových námětů pro budoucí období. Zpracování SWOT analýzy, definice společné rozvojové vize. Definice společných priorit, opatření a aktivit vhodných k realizaci a podpoře. Zpracování základního přehledu o rozvojových projektech města a dalších aktivních subjektů. Definice odpovídajících zdrojů pro financování rozvojových projektů, návrh implementační struktury pro realizaci strategického plánu města. Cíle zpracování strategického plánu Strategický plán rozvoje města Velešín 2009 – 2015 byl zpracován zejména s ohledem na následující cíle: Strategický plán bude reflektovat potřeby obyvatel města a jeho okolí, konkrétní potřeby města Velešín a jeho místních částí, potřeby mikroregionu, jehož je město členem, potřeby podnikatelských a neziskových subjektů a dalších aktérů s působností v daném území. Strategický plán zohlední možnosti využití externích disponibilních zdrojů pro realizaci rozvojových projektů v řešeném území v následujících úrovních: národní zdroje (např. resortní programy), regionální zdroje (např. grantové programy Jihočeského kraje), zdroje EU (Operační programy evropské regionální politiky 2007-2013, Program rozvoje venkova České republiky 2007-2013). Strategický plán rozvoje definuje na základě dílčích potřeb území rozvojové priority města, společnou vizi, opatření a aktivity, které je na území správního obvodu města potřeba realizovat. V obecné rovině bude strategický plán rozvoje sloužit jako pracovní materiál především s následujícími funkcemi: podpůrný dokument k budoucím žádostem o finanční podporu z fondů EU, z národních, regionálních, popř. místních podpůrných dotačních programů, podklad pro tvorbu navazujících strategií či jejich aktualizací (např. tématicky zaměřené programy rozvoje nebo jiné materiály strategické povahy), podklad pro případnou tvorbu vlastních grantových či jiných podpůrných programů určených pro rozvoj města, podklad definující společné oblasti zájmu subjektů působících v regionu, které jsou

5


řešitelné v rámci širší spolupráce. Ve strategickém plánu jsou řešeny klíčové aktivity, které povedou k vyváženému a udržitelnému rozvoji regionu. Není zde řešena běžná agenda činností městského úřadu a dalších subjektů v regionu, která zajišťuje každodenní život ve městě. Strategický plán města Velešín byl zpracován na základě následujících podkladů: Pilotní strategie území Místní akční skupiny Pomalší o.p.s. na období 2007 – 2013 (BESI a.s., 2007) Rozvojový program mikroregionu Pomalší (RERA, a.s., 2002) Územní plán města Velešín Hlavní programové cíle města Velešín na období 2006 - 2010 Velešínský zpravodaj, č. 1 – 10/2008 Data z Českého statistického úřadu Oficiální webové stránky města Velešín Sociální služby ve městě Velešín (Froulíková, M., 2008)

6

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL

SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL

7


OBSAH:

1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA...............................................................................10 1.1 1.2 1.3 1.4

2

POLOHA MĚSTA ......................................................................................................10 HISTORIE ...............................................................................................................10 ČLENĚNÍ MĚSTA ......................................................................................................12 SPOLUPRÁCE MĚSTA...............................................................................................15

OBYVATELSTVO .............................................................................................................16 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

POČET OBYVATEL ...................................................................................................16 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ...........................................................................................16 OBYVATELSTVO PODLE NÁRODNOSTÍ .......................................................................18 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL ....................................................................18 NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ OBYVATELSTVA ....................................................................19

3

DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ .................................................................................................21

4

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A TRH PRÁCE ...................................................................23 4.1 4.2 4.3 4.4

5

STRUKTURA EKONOMICKÉ ZÁKLADNY MĚSTA ............................................................23 NEZAMĚSTNANOST .................................................................................................23 ZAMĚSTNANOST .....................................................................................................24 VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ MIMO MĚSTO .............................................................................26

ŠKOLSTVÍ ......................................................................................................................27 5.1 5.2

6

ŠKOLSKÝ SYSTÉM VE VELEŠÍNĚ ...............................................................................27 VYJÍŽĎKA ZA STUDIEM MIMO MĚSTO .........................................................................27

DOPRAVA ......................................................................................................................28 6.1 6.2 6.3

7

SILNIČNÍ DOPRAVA ..................................................................................................28 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA .............................................................................................29 AUTOBUSOVÁ DOPRAVA ..........................................................................................29

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ........................................................................................30 7.1 7.2 7.3

8

VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA ...................................................................30 ENERGETIKA ..........................................................................................................31 TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE ..................................................................32

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................33 8.1 8.2

9

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY .................................................................................33 KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE MĚSTĚ ................................................................34

SOCIÁLNÍ OBLAST, ZDRAVOTNICTVÍ A OBČANSKÁ VYBAVENOST ........................................35 9.1 9.2 9.3

SOCIÁLNÍ SLUŽBY....................................................................................................35 ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ.........................................................................................35 OSTATNÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST ...........................................................................36

10

BEZPEČNOST A KRIZOVÉ ŘEŠENÍ .................................................................................37

11

KULTURA, SPOLKOVÝ ŽIVOT, SPORT A VOLNÝ ČAS........................................................38

11.1 11.2 11.3

KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ .................................................................................38 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ ...............................................................................38 SPOLKOVÝ ŽIVOT ....................................................................................................39 8


12 12.1 12.2 12.3

CESTOVNÍ RUCH A PAMÁTKOVÁ PÉČE ..........................................................................41 ZAJÍMAVOSTI MĚSTA A OKOLÍ ...................................................................................41 ZÁKLADNÍ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU .....................................................42 DOPLŇKOVÁ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU .................................................43

9


1 1.1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA POLOHA MĚSTA

Město Velešín má strategicky výhodnou polohu - nachází se na okraji hlavního dopravního tahu spojujícího Prahu s rakouským Lincem, 19 kilometrů jižně od krajského města České Budějovice a 12 kilometrů východně od Českého Krumlova, v povodí řeky Malše při západním břehu vodní nádrže Římov. Od města Kaplice, pod jehož úřad s rozšířenou působností a pověřený úřad spadá, je vzdálen 11 kilometrů. Město Velešín se nachází pouhých 21 kilometrů od hranic s Rakouskem (hraniční přechod Dolní Dvořiště). Mapa 1: Město Velešín a jeho poloha v rámci Jihočeského kraje

Zdroj podkladové mapy: www2.czso.cz

1.2

HISTORIE

Osada Velešín byla založena ve 13. století v souvislosti s výstavbou hradu nad řekou Malší. Pojmenování Velešína vzniklo nejspíše podle usedlosti patřící jakémusi Velešovi. Hrad Velešín byl založen jako královský hrad pro posílení královské moci v periferních částech

10


říše a pro ochranu důležité obchodní stezky směřující do hornorakouského Freistadtu. Velešínské panství vystřídalo několik majitelů - Přemysla Otakara II., Čéče z Budějovic, Beneše Pyšného a rod Rožmberků, v jehož rukou setrvalo až do vymření rodu Petrem Vokem v roce 1611. Za vlády Rožmberků se Velešín dočkal povýšení na městečko, význam nevelkého hradu neskýtajícího přílišné pohodlí však poklesl. Po smrti Petra Voka vzešel ze sporu o rožmberské dědictví vítězně Jan Jiří z Vamberka, ale již jeho syn Petr ve víru počátků třicetileté války o statky přišel. Roku 1620 císař Ferdinand II. věnoval panství Nové Hrady, jehož součástí byl i Velešín, hraběti Buquoyovi, jehož rod byl velešínskou vrchností až do zrušení poddanství v roce 1848. Dlouhodobost hospodářského úpadku z pobělohorské doby dokresluje popis městečka z poloviny 18. století v Tereziánském katastru, který líčí Velešín jako chudé sídlo, které přesto, že leží u zemské silnice, nemá ani slušný zájezdní hostinec. Teprve o století později se poměry změnily k lepšímu. Význam Velešína prohloubilo budování koněspřežky, která zahájila pravidelný provoz 1. srpna 1832, a posléze železnice pro parní provoz. Hospodářský rozmach podporoval vznik živnostenské záložny v roce 1889, k níž roku 1931 přibylo spořitelní a úvěrové družstvo pomáhající drobným zemědělcům. Ve druhé polovině 19. století rozkvétala v městečku spolková činnost. Nejaktivnější činnost vyvíjely spolky zpěvácký, hospodářský a okrašlovací. Velešín, jehož historickou tvář prakticky zničily tragické požáry, stál také na čele hasičského hnutí. Roku 1883 byla v městečku založena první jihočeská hasičská župní jednota, která o 12 let později sdružovala 26 hasičských sborů s 1 199 členy. V pozdějších dobách se rovněž rozvíjelo ochotnické divadlo. S Velešínem je také spjato působení vlasteneckého kněze, básníka a sběratele lidové slovesnosti Josefa Vlastimila Kamarýta. Dvacáté století přineslo obyvatelům Velešína dobu nebývalých zvratů. S nadšením vítalo obyvatelstvo ustavení samostatného československého státu v roce 1918. Obživu obyvatelům Velešína začalo poskytovat nejen podnikání převážně zemědělského charakteru či řemesla s ním související, ale hlásil se také nástup průmyslové výroby. Druhá světová válka výrazně zasáhla do života obyvatel městečka. Ředitelství opevňovacích prací zde v roce 1938 vybudovalo linii betonových bunkrů. Ty pak byly o rok později zlikvidovány. Do dnešních dnů se na několika místech zachovaly jen nenápadné rozvaliny. Po Mnichovu se Velešín stal pohraničním městečkem. Od počátku roku 1945 přicházelo do Velešína množství rodin převezených z Německa, lidé, kteří se chtěli dostat do Německa, a posléze i vojáci prchající před Rudou armádou do americké zóny. V lednu a v květnu projížděly po trati kolem Velešína transporty vězňů z koncentračních táborů. Poslední z těchto takzvaných vlaků smrti se podařilo zastavit a vězně osvobodit. Osvobozenecké armády dorazily do Velešína 9. května. Na klidném průběhu posledních válečných dnů měli významný podíl také vlasovci. Příslušníci této kontroverzní armády 6. května 1945 u Netřebic zastavili trestnou výpravu Hitlerjugend a příslušníků SS, kteří směřovali do Velešína pomstít odzbrojení místní skupinky SS nově ustavenou Národní strážní gardou. Poválečné období nedávalo tušit, jaký obrat vezme vývoj v únoru roku 1948. Na základě dekretu prezidenta Beneše o znárodnění podniků nad 500 zaměstnanců byl znárodněn i velešínský Jikov. Počet pracovníků tam během okupace překročil 1500 lidí, a třebaže poválečné změny přinesly odliv lidí, stále tam zůstávalo 650 zaměstnanců. Událostmi roku 1948 byla započata čtyřicetiletá éra komunismu, která zásadně změnila vzhled města i způsob života místních obyvatel. Došlo k velkému rozmachu podniku Jihočeské strojírny, což s sebou přineslo i rozsáhlou bytovou výstavbu, takže se počet obyvatel Velešína ztrojnásobil, byly vybudovány jesle s kapacitou 70 míst, zřízena mateřská škola pro 210 dětí, vyrostla nová základní škola, vznikl místní dům pionýrů a mládeže, postavilo se nové zdravotní středisko, upravilo se, rekonstruovalo nebo nově postavilo několik prodejen, bylo zřízeno autobusové nádraží, vznikly dům služeb, provozovna pomníkářství, sběrna druhotných surovin, kulturní dům, společenský dům, vznikl rozsáhlý 11


sportovní areál a v jeho sousedství bylo postaveno střední odborné učiliště Jihostroje, začala výstavba kina atd. Mnohých úspěchů bylo dosaženo díky iniciativě obyvatel Velešína – dokonce i v těch oblastech, kde si to tehdejší režim nepřál (např. instalace cenných varhan z doby kolem poloviny 18. století v kostele sv. Václava). Málo se hovořilo o výstavbě přehrady jako zásobárny pitné vody v sedmdesátých letech, která obyvatelům vzala legální možnost rekreace. Doba po roce 1989 přinesla nové poměry i nové plány. Opět se rozvinulo soukromé podnikání, přišla plynofikace, části Velešína zásadně mění svoji podobu – např. sousedství autobusového nádraží, kde někdejší rumiště v centru obce nahrazuje komerčně-obytná zóna. Významnou změnou bylo i to, že se Velešín 1. února 1996 dočkal povýšení na město.

1.3

ČLENĚNÍ MĚSTA

Město Velešín má 5 částí: Velešín, Bor, Holkov, Chodeč a Skřidla a skládá se ze 7 ZSJ (Bor, Bor – oddělená část, Holkov, Chodeč, Skřidla, Velešín, Velešín – nádraží).

Velešín

Velešín – nádraží

Bor

Holkov

12


Chodeč

Skřidla Zdroj: www.velesin.cz

Institucionálně spadá Velešín pod obec s rozšířenou působností (ORP) a obec s pověřeným obecním úřadem (POU) Kaplice. Město spravuje 4 katastrální území o rozloze 1 323 ha (Chodeč, Mojné – Skřidla, Prostřední Svince – Holkov, Velešín). Mapa 2: Místní části města Velešín

Zdroj: zpracovatel

13


Mapa 3: Katastrální území města Velešín

Zdroj: zpracovatel

Většinu území pokrývá zemědělská půda (58 %). Nezemědělská půda je ve Velešíně zastoupena zejména lesními plochami (301 ha), ostatními plochami (138 ha), vodními plochami (76 ha) a zastavěnými plochami (35 ha).

Zdroj: Český statistický úřad

14


Většina katastrálního území (774 ha) Velešína je využívána k zemědělským účelům (z toho 535 ha je využíváno jako orná půda, 195 ha jako trvalé travní porosty a 41 ha jako zahrady).


1.4

SPOLUPRÁCE MĚSTA

Město Velešín je aktivním členem Svazku měst a obcí regionu Pomalší a Místní akční skupiny Pomalší. Svazek měst a obcí regionu Pomalší je dobrovolnou nepolitickou organizací, která sdružuje města a obce, jejichž katastrální území leží v povodí řeky Malše na území okresů Český Krumlov a České Budějovice. Předmětem a cílem činnosti sdružení je řešení dopadů na hospodaření obcí a jejich obyvatel v souvislosti s existencí vodárenského toku Malše v oblastech: ochrany životního prostředí a ochrany přírody, likvidace a ukládání tuhých domovních odpadů, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zemědělské prvovýroby, lesního hospodářství a ostatních podnikatelských činností, postupného přecházení na ekologicky čistá paliva (plynofikace, elektrifikace), podpory cestovního ruchu v oblasti, propagace regionu v médiích a na nosičích, správy, údržby a provozování zařízení, sloužících k uspokojování potřeb občanů, školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury. Mikroregion Pomalší je tvořen 19 obcemi: Besednice, Bujanov, Doubravice, Doudleby, Heřmaň, Kaplice, Komařice, Ločenice, Mokrý Lom, Nedabyle, Netřebice, Nová Ves, Plav, Roudné, Římov, Soběnov, Střížov, Svatý Jan, Velešín a Vidov a celkem čítá 19 639 obyvatel. Území MAS Pomalší tvoří katastrální území obcí sdružených v Dobrovolném svazku měst a obcí regionu Pomalší a ve Sdružení obcí Poluška a jejími členy jsou obce Besednice, Bujanov, Doudleby, Heřmaň, Kaplice, Komařice, Mirkovice, Mokrý Lom, Netřebice, Nová Ves, Plav, Roudné, Římov, Soběnov, Střížov, Velešín, Věžovatá Pláně, Vidov, Zvíkov a Zubčice (celkem 20 členů). Hlavními cíli MAS jsou fungování MAS jako implementační, poradenské a projektové „agentury regionu“, využití metody Leader v letech 2007-2013, zapojení veřejnosti do dění v regionu, podpora poradenské činnosti v oblasti využívání dotací, vytvoření konkurenceschopného regionu, podpora a realizace projektů s pozitivním dopadem na další rozvoj území MAS Pomalší, meziregionální spolupráce a tvorba koncepčních a rozvojových dokumentů území.

15


2

OBYVATELSTVO

2.1

POČET OBYVATEL

K 31. 12. 2007 bylo ve Velešíně přihlášeno k trvalému pobytu 4 039 obyvatel, z toho 49 % mužů a 51 % žen. Samotné město Velešín se s 3 894 obyvateli podílí na celkovém počtu obyvatel 96,7 %, na obec Holkov připadá 1,1 % obyvatel, podíl obce Chodeč je 1,0 %, na obec Bor připadá 0,9 % a na Skřidla 0,3 % obyvatel celého správního území obce. Hustota obyvatelstva ve správním území města Velešín je 30,5 obyvatel na km2. Vybrané údaje o obci Velešín v podrobném územním členění za rok 2001 Základní údaje o obyvatelstvu podle částí obce celkem

ženy

ve věku 0 - 14 let

Bor

35

17

2

7

24

Holkov

43

19

6

7

25

Chodeč

41

20

7

9

22

Skřidla

14

7

0

6

7

Velešín

3 894

1 975

756

390

1 550

159

79

21

17

58

4 027

2 038

771

419

1 628

část obce

z toho Velešín - nádraží Velešín celkem

ve věku 65+

narozené v obci

Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje

Průměrný věk obyvatel Velešína je 34,32 let (SLDB, 2001). Děti do 14 let tvoří necelou pětinu (19,15 %) obyvatel regionu.70,45 % obyvatel je v produktivním věku, tedy ve věku 15 – 64 let. 10,40 % obyvatel je ve věku důchodovém, tedy ve věku 65 a více let.

2.2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Historický vývoj počtu obyvatel Historicky první dochovaná zmínka o Velešíně pochází z roku 1266. Od počátku byl Velešín osídlen obyvatelstvem hovořícím převážně česky. Z následujícího grafu je patrné, že Velešín nebyl významně poznamenán odsunem Němců v poválečném období. Populace začala výrazněji růst až v druhé polovině 20. století a svého vrcholu dosáhla v roce 2006. Graf dokládá rostoucí trend vývoje počtu obyvatel a lze z něj usuzovat další, byť pomalejší růst.

16


Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005

V roce 2002 překročil počet obyvatel Velešína 4 tisíce a počet obyvatel stále mírně roste, i když se v posledních letech růst zpomaluje.


Vývoj počtu obyvatel v letech 2001 - 2007 Data za období let 2001 – 2007 dávají tušit, že město Velešín populačně získává přirozenou měnou (ve všech letech sledovaného období byl zaznamenán přirozený přírůstek). Z hlediska migrace obyvatel není vývoj tak jednoznačný – v některých letech Velešín

17


v důsledku stěhování získává obyvatele a v jiných letech ztrácí (viz následující tabulka). Celkový přírůstek tak v jednotlivých letech kolísá. Demografický vývoj ve městě Velešín v letech 2001 - 2007 počet živě přirozený přírůstek celkový zemřelí přistěhovalí vystěhovalí obyvatel narození přírůstek stěhováním přírůstek k 31. 12.

rok 2001

32

27

95

132

5

-37

-32

3 984

2002

39

15

120

96

24

24

48

4 032

2003

30

24

111

126

6

-15

-9

4 023

2004

36

22

68

106

14

-38

-24

3 999

2005

44

22

116

109

22

7

29

4 028

2006

47

35

88

83

12

5

17

4 045

2007

46

33

101

120

13

-19

-6

4 039

Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje

2.3

OBYVATELSTVO PODLE NÁRODNOSTÍ

Ve Velešíně spolu žije několik národnostních skupin obyvatel. Převážnou většinou je přirozeně skupina česká (téměř 95 % obyvatel). Druhou nejpočetnější národnostní skupinou jsou obyvatelé národnosti slovenské. Ve městě je dále zastoupena ukrajinská a německá menšina a jednotlivci národnosti ruské a polské. Romská populace podle Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB, 2001) zastoupena není, poměrně hojně je však zastoupena skupina obyvatel, kteří odmítli svou národnost uvést (viz následující tabulka). Obyvatelstvo Velešína podle národnosti (k 1. 3. 2001) národnost – v abs. číslech a v % * česká moravská slezská slovenská romská polská německá ruská ukrajinská vietnamská ostatní 3 811

8

0

52

0

1

9

3

11

0

34

94,64

0,2

0

1,29

0

0,02

0,22

0,07

0,27

0

0,84

Zdroj: Český statistický úřad * celkový počet obyvatel 4 027

2.4

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL

Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo zjištěno, že ve Velešíně je nejvíce zastoupena skupina obyvatel s vyučením a středním odborným vzděláním bez maturity (více než 40 %, celkem 1 349 obyvatel). Další výrazný podíl tvoří obyvatelé s úplným středoškolským vzděláním s maturitou (27 %, 890 obyvatel). Skupinu se základním a neukončeným

18


vzděláním tvořilo ve sledovaném roce 653 osob, vysokoškolské vzdělání uvedlo 237 osob, vyšší odborné a nástavbové 109 osob a 5 obyvatel nedosáhlo žádného vzdělání. Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu obyvatel města Velešín (data jsou vztažena k obyvatelstvu staršímu 15 let).


2.5

NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ OBYVATELSTVA

K náboženskému vyznání se ve Velešíně obecně hlásí celkem 1 363 obyvatel, což činí cca třetinu obyvatel Velešína. Všeobecně se k náboženskému vyznání hlásí více ženy než muži, viz následující graf.


19


Největší počet věřících se v roce 2001 hlásil k církvi římskokatolické, v menším počtu jsou pak zastoupeny církve československá husitská, českobratrská evangelická, pravoslavná a svědkové Jehovovi.


20


3

DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ

Počet domů ve Velešíně rostl ruku v ruce s počtem obyvatel, od roku 1869 do současnosti vzrostl počet domů ve Velešíně více než trojnásobně. K největšímu nárůstu počtu domů docházelo v druhé polovině 20. století, a to v části obce Velešín, v ostatních částech obce je naopak zaznamenán pokles (kromě části obce Chodeč – viz následující tabulka).

Historický vývoj počtu domů ve Velešíně od roku 1869 Počet domů

Část obce Bor Holkov Chodeč Skřidla Velešín Velešín celkem

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930 1950 1961

9 21 13 22 130

10 22 13 26 137

10 21 13 23 138

10 22 13 23 139

10 24 15 21 144

10 23 15 24 144

11 26 15 25 198

12 28 17 25 230

195

208

205

207

214

216

275

312

1970

1980

1991

2001

370

9 30 15 18 330

9 23 14 17 404

9 23 16 16 480

8 26 19 16 531

370

402

467

544

600


K nejrozsáhlejší výstavbě došlo v 60. letech, kdy byly postaveny devíti-bytovky v lokalitě pod továrnou, v 70. letech se stavěl větší počet domů podél ul. Krumlovské a v ul. Na Vrších a v roce 1987 bylo postaveno 60 řadových rodinných domů v ul. U Přehrady a K Malši. Vznik domů a bytů ve Velešíně Byty v domech postavené v období

Domy celkem

Rodinné domy

Bytové domy

Ostatní budovy

Do roku 1919

54

50

3

1

1920 – 1945

54

52

2

0

1946 – 1980

252

198

52

2

1981 – 1990

95

83

10

2

1991 – 2001

75

66

8

1

celkem

533

452

75

6


Průměrné stáří jednotlivých domů ve Velešíně je 38 let, přičemž průměrné stáří rodinných domů je 39 let a průměrné stáří bytových domů 32 let. Ve Velešíně je jedno sídliště panelových domů v severozápadní části města postavené v 70. letech 20. století a jedna řada panelových domů v jižní části města v ulici Nad Cihelnou postavená počátkem 90. let.

21


Druhy bydlení v podrobném územním členění Velešína (k 1. 3. 2001) domy celkem Bor Holkov Chodeč Skřidla Velešín Velešín Velešín – u nádraží Velešín celkem

trvale obydlené

8 26 19 19 531 483 48

8 15 14 9 487 443 44

600

533

byty sloužící k rekreaci

celkem

trvale obydlené

z toho v rodinných domech

6 1 4 8 7 1

10 31 22 18 1514 1457 57

10 17 16 11 1393 1344 49

10 12 16 11 488 445 43

19

1595

1447

537

Zdroj: Statistický lexikon obcí České republiky 2007

Bytová výstavba v posledních letech a výhled do budoucna Bytová výstavba ve Velešíně pokračuje i v posledních letech, nejedná se však o žádný dramatický nárůst počtu ploch k trvalému bydlení. V lokalitě V roce 2005 bylo postaveno 20 nových bytových jednotek jako nástavby panelových domů. Od roku 2006 bylo Na Vrších postaveno 6 nových rodinných domů, v ul. U Hřiště bytový dům s 24 bytovými jednotkami sloužícími jako sociální byty a dále probíhá pozvolná individuální výstavba rodinných domů ve městě Velešín a v jeho místních částech (kromě osady Holkov, kde se nestaví nové domy z důvodu ochranného pásma koněspřežky). V lednu 2008 byl dokončen nový Územní plán města Velešín, který stanovuje, že v zájmu harmonického rozvoje města je potřeba posílit bydlení, ale také vytvořit podmínky pro vybavení, výrobu a služby, jakožto doplnění obytné funkce. Předpoklady pro rozvoj má nejen Velešín, ale i osady nabízející venkovské bydlení v příznivé vzdálenosti od spádového města. Rozvojové plochy pro bydlení by v zásadě měly být soustředěny do již existující zástavby nebo v návaznosti na zastavěná území jednotlivých sídel. Preferována je regenerace jádrového území sídel. Předpokladem stavebních aktivit by mělo být doplnění dopravní a technické infrastruktury. ÚP města závazně vymezuje množství nových ploch pro obytnou zástavbu, ať již v plochách popsaných jako plochy bydlení, nebo plochy smíšené obytné v území malých sídel a v území jádrovém, plochy však zatím nejsou zainvestované. Ve Velešíně jsou vymezeny dvě plochy určené ke změně stávající zástavby, k obnově a k opětovnému využití znehodnoceného území. V západní části areálu Jihostroj je umožněna plošná přestavba na využití pro plochy smíšené obytné – jádrové území, plochy občanského vybavení a plochy bydlení. V území stávajícího zemědělského areálu jižně od náměstí J.V. Kamarýta je umožněna plošná přestavba zemědělských výrobních ploch na využití pro plochy smíšené obytné – jádrové území, případně pro plochy bydlení. V katastrálním území města jsou navrženy nové rozvojové plochy pro bydlení v jižní části města (Nad Cihelnou), v severní části města (nad rybníkem Houžvák), Nádraží, ale i drobnější plochy v Chodči a Skřidlech. V území Na Vrších (za benzinovým čerpadlem) je třeba provést reparcelaci v součinnosti s majiteli pozemků a připravit základní technickou infrastrukturu. Dále je třeba rekonstruovat a opravit bytové domy v majetku města, především pak provést výměnu oken a zateplení fasád. V dubnu 2008 schválilo zastupitelstvo města vznik nového účelového fondu – Fondu podpory a rozvoje bydlení, určeného pro občany, kteří privatizovali byt z majetku města, pro občany, kteří mají zájem zateplit dům a používat ekologický způsob vytápění, a dále fond podpoří výstavbu nových bytů a domů a rekonstrukci starších domů. 22


4

4.1

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A TRH PRÁCE

STRUKTURA EKONOMICKÉ ZÁKLADNY MĚSTA

Ve městě je v současné době evidováno 790 podnikatelských subjektů (k 31. 12. 2007). Statistiky zvedají zejména fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, které tvoří 77,3 % veškerých evidovaných podnikatelských subjektů. Hospodářská činnost ve městě Velešín (k 31. 12. 2007) Počet podnikatelských subjektů celkem

790

Zemědělství, lesnictví, rybolov 31 Průmysl 139 Stavebnictví 82 Doprava a spoje 22 Podle Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a převažující pohostinství 249 činnosti Ostatní obchodní služby 136 Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění 3 Školství a zdravotnictví 31 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 97 Státní organizace 5 Akciové společnosti 1 Obchodní společnosti 47 Družstevní organizace 2 Podle Peněžní organizace - počet subjektů 0 právní Podnikatelé fyzické osoby 611 formy Samostatně hospodařící rolníci 9 Svobodná povolání 38 Zemědělští podnikatelé - fyzické osoby 12 Ostatní právní formy 65 Zdroj: Český statistický úřad

4.2

NEZAMĚSTNANOST

Míra nezaměstnanosti ve správním území obce s rozšířenou působností Kaplice patří k nejvyšším v Jihočeském kraji. V červenci 2008 bylo na Úřadu práce v Kaplici registrováno 575 uchazečů o práci z celkových 10 300 ekonomicky aktivních obyvatel. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání. Nezaměstnanost tedy postihla 5,6 % práceschopné populace. Míra nezaměstnanosti na Kaplicku převyšuje průměrnou nezaměstnanost v okrese Český Krumlov (4,8 %). Vyšší míry nezaměstnanosti dosahuje v Jihočeském kraji pouze ORP Vodňany – 6,4 %. Ke stejnému datu Úřad práce v Kaplici nabízel 312 volných míst. Nízký zájem o nabízená pracovní místa lze vysvětlit nedostatečnou nabídkou kvalifikovaných míst, nedostatečným oceněním vykonané práce nebo nezájmem o zapojení do pracovního procesu. 23


Samotný Velešín vykazoval k 30. 6. 2008 4,82 % míru nezaměstnanosti, tedy méně než mikroregion Kaplice (5,38 %), ale více než okres Český Krumlov (4,7 %) a Jihočeský kraj (3,5 %). Přesto hodnota leží pod celorepublikovým průměrem (5 %). Z celkového počtu 2 177 ekonomicky aktivních obyvatel bylo na Úřadě práce nahlášeno 108 uchazečů, z toho 105 dosažitelných. Přestože se jedná o aktuální statistické údaje z Integrovaného portálu MPSV, jsou tyto údaje zavádějící vzhledem ke skutečnosti, že řada velešínských obyvatel za prací vyjíždí. Srovnání s mikroregionem, okresem, krajem a celou Českou republikou ukazuje následující graf, ze kterého je patrná mírně rostoucí míra nezaměstnanosti v posledních měsících.

Zdroj: Integrovaný portál MPSV

4.3

ZAMĚSTNANOST

Míra ekonomické aktivity ve Velešíně dosahuje hodnoty 54,1 %, což je pod průměrem Jihočeského kraje (60,8 % v r. 2001). Více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel Velešína je zaměstnána v průmyslovém odvětví, vycházíme-li z posledních dostupných údajů zjištěných k 1. 3. 2001. 42 % ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnáno ve službách a 3 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu.

24


Zaměstnanost podle sektorů ekonomiky (k 1. 3. 2001) část obce

počet počet obyv. EAO

v zemědělství, v průmyslu a lesnictví a ve službách nezařazeno stavebnictví rybolovu počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl 3 15,79% 10 52,63% 5 26,32% 1 5,26% 0 0,00% 8 34,78% 14 60,87% 1 4,35% 5 26,32% 3 15,79% 10 52,63% 1 5,26% 1 14,29% 1 14,29% 5 71,43% 0 0,00% 64 3,03% 1 097 52,02% 887 42,06% 61 2,89% 59 2,93% 1 058 52,45% 841 41,70% 59 2,93%

Bor Holkov Chodeč Skřidla Velešín Velešín Velešín – u nádraží

35 19 43 23 41 19 14 7 3 894 2 109 3 735 2 017 92

5

Velešín celkem

4 027 2 177

73

159

5,43%

39 42,39%

46 50,00%

2 2,17%

3,35% 1 119 51,40%

921 42,31%

64 2,94%


V novém územním plánu jsou navržené plochy pro rozvoj podnikání, příp. průmyslovou zónu západně od silnice I/3 (E 55). Podrobnější informace o zaměstnanosti obyvatel města Velešín podle odvětví ukazuje následující graf.


Největším zaměstnavatelem ve Velešíně je Jihostroj, a.s., který spadá do kategorie podniků s 500 - 999 zaměstnanci a je zaměřen na vývoj, výrobu a servis v oblasti leteckých a hydraulických systémů. V případě, že by byl podnik v budoucnu uzavřen, znamenalo by to pro Velešín velký otřes na trhu práce. Dalšími významnými zaměstnavateli ve Velešíně (kategorie 50 – 99 zaměstnanců) jsou firma OSTACO, spol. s r.o. zaměřená na kompletaci domácích a průmyslových armatur a Střední odborná škola strojní a elektrotechnická. 25 – 49 lidí zaměstnávají firma NAVEL, spol. s r.o. specializující se na komplexní dodávky nářadí, nástrojů, měřidel a brusiva pro strojírenskou výrobu, Kostečka Group s.r.o., Kostečka Invest a.s. a Základní škola Velešín. 25


4.4

VYJÍŽĎKA ZA PRACÍ MIMO MĚSTO

Vyjížďka za prací mimo obec je ve Velešíně poměrně častým jevem. Na základě údajů z roku 2001 cestuje za prací mimo obec více než polovina obyvatelstva Velešína (58,29 %) z celkových 1 899 obyvatel vyjíždějících za prací. Z Velešína vyjíždí do zaměstnání do jiných obcí za hranice okresu, ale v rámci kraje 583 obyvatel (30,7 % EAO), do jiných obcí v rámci okresu 417 obyvatel (21,96 %), do jiného kraje vyjíždí 52 obyvatel (8,92 % EAO) a za prací do zahraničí – především do sousedního Rakouska - jezdí 55 obyvatel (9,43 %). Téměř polovina z celkových ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací mimo obec. Následující tabulka ukazuje podíl vyjíždějících v podrobném územním členění obce. Nejvíce vyjíždějí za prací obyvatelé z místních částí Skřidla a Velešín. Podíl vyjíždějících na EAO v podrobném územním členění v roce 2001 část obce Bor Holkov Chodeč Skřidla Velešín Velešín Velešín – u nádraží Velešín celkem

počet obyvatel počet EAO vyjíždějící za prací podíl vyjíždějících na EAO 35 43 41 14 3894 3735 159 4027

19 23 19 7 2109 2017 92 2177

6 11 7 5 1059 1011 48 1088

31,58% 47,83% 36,84% 71,43% 50,21% 50,12% 52,17% 49,98% Zdroj: Český statistický úřad

26


5

ŠKOLSTVÍ

5.1

ŠKOLSKÝ SYSTÉM VE VELEŠÍNĚ

Ve Velešíně je fungující školský systém odpovídající velikosti obce a struktuře obyvatel. Pro děti předškolního věku je k dispozici mateřská škola (MŠ) pro 208 dětí, která má k dispozici tři budovy (v současné době ji navštěvuje 160 dětí). Základní škola (ZŠ) ve Velešíně má kapacitu 640 žáků, ale navštěvuje ji 390 žáků, kteří jsou rozděleni do 18 tříd 1. a 2. stupně základního vzdělávání. Do 1. třídy nastupuje každoročně cca 45 žáků. Chod základní školy v současné době zajišťuje 40 zaměstnanců. Základní umělecká škola (ZUŠ) ve Velešíně je zaměřena na výuku hudebních a výtvarných oborů. Ve školním roce 2007/08 se zde vyučovalo 165 žáků z Velešína i okolních obcí (Římov, Svatý Ján nad Malší ad.). Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín (SOŠ) zahrnuje obory střední odborné školy, středního odborného učiliště i obory učiliště. Nový školní areál je co do výstavnosti a technického vybavení jedním z nejmodernějších v celém Jihočeském kraji a má kapacitu pro 650 žáků. Jeho součástí je školní budova, hala pracovního vyučování, budova domova mládeže s kapacitou 360 lůžek, sportovní hala, školní kuchyně a jídelna, školní hřiště a další zařízení. V současné době školu navštěvuje 380 žáků. Specifikem školy je její dlouhodobé zaměření na problematiku automatických obráběcích strojů řízených počítačem. V této oblasti má škola nejen dostatek zkušeností s přípravou žáků, ale také nejmodernější technické a strojní vybavení, bez kterého by nebylo možné připravit žáky na budoucí povolání. Na škole probíhá výuka 3 oborů ukončených maturitou (Elektrotechnika zaměření na počítačové systémy, Mechanik seřizovač Programátor CNC strojů, Mechanik seřizovač – mechatronik) a 2 oborů ukončených výučním listem (Mechanik elektronických zařízení, Obráběč kovů). Do jednotlivých maturitních oborů bude v následujícím školním roce (2008/09) přijato vždy 30 žáků. Do oboru obráběč kovů bude letos přijato 20 žáků a do oboru mechanik elektronických zařízení 10 žáků.

5.2

VYJÍŽĎKA ZA STUDIEM MIMO MĚSTO

Dojížďky a vyjížďky se netýkají jen zaměstnanců, ať už s místem práce ve městě nebo mimo něj, ale také žáků a studentů. Z Velešína vyjíždí dle údajů zjištěných během SLDB 2001 za studiem celkem 349 žáků a studentů.

Počet a podíl žáků a studentů vyjíždějících za studiem z obce (2001) vyjíždějící do škol celkem 827 100

v rámci obce 478 57,80

v rámci okresu 116 14,03

v rámci kraje 195 23,58

do jiného kraje 37 4,47

do zahraničí 1 0,12


27


6

6.1

DOPRAVA

SILNIČNÍ DOPRAVA

Město Velešín leží podél významného dopravního tahu spojujícího Prahu s rakouským Lincem - hlavní silniční páteř území města tvoří silnice 1. třídy I/3 (E 55) – Praha – České Budějovice – Dolní Dvořiště - Linec, která prochází severojižním směrem a je součástí nadřazené komunikační kostry. Na tento stěžejní dopravní koridor navazuje síť místních komunikací. Centrum Velešína je uchráněno od příliš intenzivní dopravy, hlavní dopravní tah, na kterém denně projede přes 8 tisíc automobilů (8 387 při sčítání v r. 2005), směřující ke státním hranicím s Rakouskem, je veden po západním okraji města. Intenzivní automobilová doprava s sebou přináší zhoršující se technický stav zatížených komunikací, snížení bezpečnosti účastníků silničního provozu ve městě a negativní vlivy na životní prostředí. Pro odstranění dopravních závad na trase je navrženo vybudování rychlostní silnice R 3, která bude procházet západním cípem správního území města Velešín. Stávající trasa I/3 (E 55) by pak tvořila doprovodnou silnici 2. třídy k trase rychlostní komunikace. Dopravní silniční systém bude na R 3 napojen mimo řešené území. Pro období do realizace R 3 bude významné navržené kolmé průsečné napojení trasy III/15610 na silnici I/3 (severní část sídla Velešín) a úprava křížení s I/3 u benzínové pumpy (jižní část Velešína). Silnice III/1567 bude vedena ve stávající trase a zachováno bude i její napojení na III//15610 v lokalitě Ke Kozákům. Silniční osu vlastního sídla Velešín tvoří trasa původní linecké silnice, dnes III/15610. Místní a účelové komunikace doplňují nadřazenou silniční síť. Koncepce řešení počítá s lokálními úpravami stávajících tras, s návrhem komunikací nových a s doplněním (minimálně) jednostranných chodníků pro pěší v lidnatějších sídlech. Napojení navrhovaných komunikací na stávající síť bude průsečnými křižovatkami, případně křižovatkou rotační. V sídle Veselka je navržena lokální přeložka trasy silnice II/155 (Třeboň – Borovany – Strážkovice – Římov – Horní Třebonín – křižovatka s I/39 u Rájova) mimo zastavěné území. V sídle Velešín – nádraží je na trase silnice 3. třídy III/15710 navržena úprava trasy s možností mimoúrovňového křížení se stávající železnicí. Problém pohybu pěších v konfliktu se silnicí I/3 a propojení s Velešínem – nádraží, zastávkou Velešín – městys a lokalitou Veselka řeší územní plán navrhovanými jednostrannými chodníky pro pěší. Navrhované místní a účelové komunikace mají být v lidnatějších sídlech opatřeny alespoň jednostrannými chodníky pro pěší. Chodníky je třeba postupně opravit v Sídlišti, v ul. Krumlovská a Družstevní, a nový chodník je třeba projektově připravit U Přehrady (vedle Jihostroje) a U Hřiště (směrem k SOŠ). Existující silniční síť je v mnoha místech z hlediska technického stavu nevyhovující, zejména kvalita povrchu některých komunikací. V novém územním plánu jsou navrženy stavební úpravy směřující k odstranění závad a zkapacitnění tras pro zajištění dostatečné dopravní obsluhy území. Je třeba zpevnit plochy komunikací pod DPS čp. 256 (u automotoklubu), Nádraží u čp. 617 a 485, opravit cestu k zastávce Českých drah, zajistit bezpečný přechod přes I/3 (E 55) u průmyslové zóny a zatrubnit a upravit ul. V Domkách (levou stranu směrem na Kaplici). S intenzivní silniční dopravou a rostoucí automobilizací souvisí nedostatek parkovacích míst ve městě. Lokality řadových garáží jsou situovány severně od bývalého kulturního domu, v ulici U hřiště a v jihozápadní části Velešína. S největším nedostatkem parkovacích míst se potýká velešínské sídliště a v jádru Velešína chybí krátkodobé parkovací příležitosti. Deficit krátkodobých parkovacích příležitostí v jádru Velešína částečně vyrovnává kapacitní parkoviště v předpolí areálu Jihostroj. Nové plochy pro motorovou dopravu v klidu jsou

28


územním plánem vymezeny v lokalitě mezi ulicemi Kaplická a Dolní, v prostoru severně od pošty a na příjezdu do Velešína od východu po silnici III/1567. Další parkovací plochy budou připraveny v rámci rekonstrukce a úprav náměstí J. V. Kamarýta a autobusového nádraží. Je třeba připravit další parkoviště pro Sídliště, v Družstevní ul. u ZŠ a MŠ; ulici Nad Cihelnou je třeba řešit společně se sídlištěm Jih. 6.2

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Územím města prochází celostátní železniční trať č. 196 České Budějovice – Horní Dvořiště (Summerau), a to excentricky v jeho západní části. Nádraží je vzdáleno cca 2,5 km od města. Na severním okraji Velešína leží zastávka Velešín – městys. Další stanicí je na severu řešeného území umístěna stanice ČD Holkov. Stávající plochy drážní dopravy jsou z hlediska řešení územního plánu stabilizované. V současné době probíhá zpracování studií alternativního trasování IV. tranzitního železničního koridoru. Železniční koridor v tzv. Kaplické variantě je nutno z hlediska zájmů města Velešín důrazně odmítnout – trasováním koridoru mezi sídly Velešín a Velešín – nádraží by město ztratilo jakoukoli rozvojovou možnost západním směrem za silnici I/3, přičemž rozvoj směrem východně je striktně omezen požadavky II. ochranného pásma vodárenské nádrže Římov. Do návrhu územního plánu je ve formě koridoru zapracována optimalizovaná „Kaplická varianta“ trasy TŽK (dle vyhledávací studie z 12/2004). Průběh koridoru trati je vůči fungování města vcelku příznivý, i když význam železnice pro dopravu ve Velešíně je v současnosti zanedbatelný. 6.3

AUTOBUSOVÁ DOPRAVA

Kromě nevýznamné železniční přepravy osob funguje pravidelná doprava autobusová, která zaujímá dominantní postavení. Autobusové stanoviště je umístěné v centru města, v těsném sousedství historického jádra. Z hlediska cestujících se jedná o ideální polohu, z hlediska dopravního napojení lze umístění s výhradami akceptovat, nutná je však změna dopravní organizace provozu - plánuje se rekonstrukce autobusového nádraží a náměstí J. V. Kamarýta (již bylo vydáno územní rozhodnutí). Autobusové spojení s regionálními centry i okolními obcemi zajišťují 3 společnosti – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., ČSAD JIHOTRANS a.s. a Ramvej Bus s.r.o. Pravidelné linkové autobusy směřují zejména do Českých Budějovic, Kaplice a Českého Krumlova. Existující spoje jsou přizpůsobeny pracovní době největších zaměstnavatelů a době vyučování. Posílit by bylo třeba víkendové spoje do a z Českého Krumlova, ale vzhledem k nižší poptávce a vysoké nákladnosti linkové dopravy se zatím posílení neplánuje. Přehled pravidelných spojů ve všední dny Odjezd do (směr) České Budějovice Kaplice Český Krumlov Horní Třebonín Besednice Trhové Sviny Svatý Jan nad Malší Bad Leonfelden Římov Mokrý Lom

Počet spojů denně

Příjezd z (směr)

Počet spojů denně

19 19 9 2 2 2 1 1 1 1

Kaplice České Budějovice Český Krumlov Horní Třebonín Besednice Trhové Sviny Ločenice, rozc. Svatý Jan Bad Leonfelden Římov Mokrý Lom

20 19 8 3 2 2 1 1 1 1

Zdroj: http://jizdnirady.idnes.cz

29


7

7.1

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA

V plánování postupu nové výstavby a obnovy a rekonstrukce vodohospodářského majetku se vychází z Plánu financování a realizace obnovy vodovodu a kanalizace na období 2008 – 2017, zpracovaném VaK Jižní Čechy. V části obce Velešín je systém zásobování pitnou vodou stabilizovaný. Vodovodní řad Bukovec – Netřebice v délce 12 km zajišťuje dostatečnou kapacitu vody pro stávající i nově navrhovanou zástavbu, bude však nutné postupně rekonstruovat dožívající a slabě dimenzované uliční řady. Rozvodná síť bude rozšířena o nové trasy vodovodu vedené převážně v komunikaci. Pro lokality nové výstavby Na Vrších (jižně od ul. Nad Cihelnou) a lokality V Dílech, Na Skalkách, Proti Vrchům a Stružka (západně od hlavního dopravního tahu) jsou navrženy nové zásobní řady. Zbývající lokality menšího rozsahu budou napojeny na stávající vodovod v jejich blízkosti. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v části obce Velešín - nádraží. Stávající rozvodná síť bude rozšířena o nové trasy vodovodu vedené převážně v komunikaci. Ostatní části obce nejsou napojeny na městský vodovodní řad. Osadu Bor je možno napojit na skupinový vodovod v trase stávající příjezdové komunikace. Celou osadu Holkov bude možné napojit na odbočku skupinového vodovodu přes redukční šachtu. Osadu Chodeč je možno napojit na skupinový vodovod v trase stávající příjezdové komunikace. Systém zásobování vodou se v osadě Skřidla v budoucnosti nebude měnit. Vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel na veřejný vodovod se navrhuje rozšíření rozvodné vodovodní sítě pro navrhovanou zástavbu v severozápadní a severovýchodní části osady a postupnou rekonstrukci stávajících přípojek. Kanalizace v části obce Velešín je převážně jednotná, svedená do čistírny odpadních vod, kterou je nutné rekonstruovat. Západně od silnice I/3 v lokalitě Stružka jsou navrženy vodní nádrže, zachycující při přívalových deštích splachy z okolních pozemků, jejichž výstavbou bude zabezpečena vyšší retenční schopnost území a zamezeno splachům z okolních pozemků do vodotečí. V lokalitách nové výstavby je navržena v trasách komunikací oddílná kanalizace. Dešťové vody jsou svedeny do dešťových zdrží na místních vodotečích. Splaškové vody z lokality Na Vrších jsou zaústěny do stávajícího kanalizačního řadu pod ulicí Ke Kozákům. Z ostatních výše jmenovaných lokalit je navrženo splaškové vody převést protlakem pod komunikací I/3 (E 55) do stávající kanalizace. Navrhovaná zástavba bude ve zbývajících lokalitách odkanalizována do kanalizační sítě jednotné kanalizace. Odkanalizování v části obce Velešín – nádraží je řešeno gravitačně v trasách komunikací oddílnou kanalizací do stávajícího kanalizačního potrubí. Osada Bor není napojena na čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Vzhledem k velikosti osady je nevhodné je zde budovat, veškeré odpadní vody z žump bude možné likvidovat na ČOV ve Velešíně. V osadě Chodeč bude síť splaškové kanalizace doplněna i pro navrhovanou zástavbu rodinných domů, které budou odkanalizovány na ČOV. V místních částech Holkov a Skřidla budou muset být řešeny stejně jako vodovod i kanalizace a čištění vod. V Holkově bude umístěna nová ČOV a splašková kanalizace ze stávající i navrhované zástavby bude svedena gravitačně do čerpací stanice a odtud čerpána do navržené výše položené šachty a gravitačně svedena do uvedené ČOV. Osada Skřidla se nachází v ochranném pásmu 3. stupně vodního díla Římov. V současné době zde není vybudován systém veřejné kanalizace. Splaškové vody z objektů jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Odkanalizování osady bude oddílnou kanalizací. Splaškové vody budou svedeny do ČOV umístěné za železnicí, jižně od osady. Dešťové vody budou vzhledem k rozptýlené zástavbě

30


svedeny na terén. Pro její protipovodňovou ochranu je navržen východně a západně od sídla žlab, který odvede dešťové vody do stávajícího retenčního rybníčku, který je nutno vyčistit a odbahnit. Pro vodohospodářskou infrastrukturu je ve Velešíně důležitý také systém vodních ploch a toků. Přirozeným vodním recipientem většiny řešeného území je tok Malše, malá část řešeného území spadá do povodí řeky Vltavy. V řešeném území v povodí Malše jsou vyhlášena ochranná pásma vodárenské nádrže Římov, která byla uvedena do provozu v roce 1978 a je hlavním zdrojem pro zásobování většiny jižních Čech pitnou vodou. Ke stávajícím vodotečím a vodním plochám jsou navrženy nové, doplňující ve městě i v okolních sídlech. Na jižním okraji zástavby Velešína jsou na soutoku malých vodotečí navrženy čtyři vodní nádrže. Menší vodní plocha je navržena také na stejné vodoteči za silnicí jižně od průmyslového areálu. Pro zabezpečení vyšší retenční schopnosti území a zamezení splachům z okolních zemědělských pozemků do vodotečí jsou západně od silnice I/3 na okraji města Velešín navrženy dvě vodní nádrže, zachycující splachy při přívalových deštích z okolních pozemků až k silničnímu propustku. S dalším doplněním vodních ploch se počítá mezi stávajícími vodními plochami na Strahově. V osadě Holkov – Veselka jsou navrženy dvě vodní plochy, jedna u železničního přejezdu, druhá severovýchodně od křižovatky. V osadě Velešín – nádraží je recipientem celého území vodoteč od rybníka Borský. Společně s odtokem z biologického rybníka Šindelář se vlévá do Zubčického potoka (povodí Vltavy). Společným problémem města Velešín a sousední obce Zubčice je zabahňování rybníka v Markvarticích (správní území obce Zubčice) přítokem z biologického rybníka Šindelář (správní území města Velešín), což je dáno charakterem technologie ČOV Velešín. Situace je řešitelná pouze na území obce Zubčice za předpokladu návrhu příslušných ploch vodních a vodohospodářských v ÚPD obce Zubčice.

7.2

ENERGETIKA

Administrativním územím města Velešín prochází dvě linky elektrorozvodů VN 22 kV, linka „NETŘEBICE“ a linka „VELEŠÍN“. V lokalitě se v současné době nachází 24 trafostanic. Trafostanice jižně od „VELEŠÍN – NÁDRAŽÍ“ jsou napojené na rozvod elektrické energie z kmenové venkovní linky VN 22 kV „NETŘEBICE“, trafostanice severně od „VELEŠÍNNÁDRAŽÍ“ jsou napojené na rozvod elektrické energie z kmenové venkovní linky VN 22 kV “VELEŠÍN“. Nárůst elektrického příkonu území bude pokryt ze stávajících trafostanic, upravených trafostanic a nových trafostanic ST do 400 kVA, případně kioskových 630 kVA, 2x630 kVA. K existujícím 24 trafostanicím je zvažováno vybudování dalších 17 a 4 stávající trafostanice se plánují rekonstruovat. Ve městě Velešín je podél hlavního silničního tahu v jižní části města nutné provést demontáž stávajícího volného vedení VN 22 kV a jeho náhradu kabelovým rozvodem VN 22 kV. Předpokládaný nárůst soudobého příkonu vzniklého v rámci ÚPO města Velešín je 9 143 kW. Co se týče vedení nízkého napětí, bude třeba ve spolupráci s majitelem sítí firmou E.ON dokončit kabelizaci vedení ve městě a dle možností pokračovat v dalších místních částech. V navržených rozvojových lokalitách ve Velešíně nebude výrazná centrální teplofikace. Objekty budou vytápěny a TUV ohřívána topnou vodou připravenou v plynových kotelnách. V některých lokalitách nebo v jejich blízkosti jsou vedeny stávající teplovody – rozvody CZT, kde je však topná voda připravena spalováním zemního plynu. Napojení na tyto rozvody je možné, avšak z důvodů ekonomických a z důvodů větší složitosti je nelze doporučit. Vytápění bude zajištěno pomocí plynových kotelen. Je zde též možnost napojení na teplovod. Do doby zavedení zemního plynu (z důvodu větší vzdálenosti od plynovodních

31


řadů) budou v některých rozvojových lokalitách využívána ekologická paliva jako propan, extralehký topný olej nebo elektrická energie. Objekty v navržených lokalitách v části obce Velešín – nádraží budou vytápěny a TUV ohříváno topnou vodou připravovanou v plynových kotelnách. Objekty v navržených lokalitách v osadách Skřidla, Veselka, Holkov a Chodeč budou vytápěny a TUV ohřívána topnou vodou připravovanou v kotelnách spalujících dřevo, dřevní odpad, paletky ze dřeva, eventuelně zkapalněný topný plyn a extralehký topný olej. Dále bude možné využívat též elektrickou energii buď samostatně nebo v kombinaci s energií sluneční nebo geotermální. V případě položení plynovodního řadu – přívodu zemního plynu z Velešína do Římova by bylo možné osady Veselka a Holkov plynofikovat. Plošnou plynofikací uvedených osad by byly vytvořeny předpoklady pro změnu způsobu vytápění – případný přechod ze stávajících tuhých paliv na plynná paliva pro stávající objekty nebo pro vytápění plynnými palivy pro budoucí možnou výstavbu. Objekty v části obce Velešín jsou připojeny na STL plynovodní rozvody. Objekty v nově navrhovaných lokalitách budou připojeny prodloužením plynovodních řadů, napojením z okolo probíhajícího řadu, připojeny z propojení dvou řadů, odbočkou z plynovodního řadu nebo novým plynovodním řadem napojeným z regulační stanice VTL/STL Velešín. Nový STL plynovod bude veden v souběhu s VTL plynovodem – podvrtem pod komunikací I/3. Dále bude veden souběžně s touto komunikací s odbočkami do jednotlivých lokalit. V lokalitě Stružka bude plynovodní řad propojen se stávajícím plynovodem, který je vedený na druhé straně komunikace Č. Budějovice – Kaplice. Přechod přes komunikaci bude dimenzován i pro uvažovaný přívod plynu pro město Velešín a obec Římov. Dále bude tento plynovod dimenzován i pro lokalitu Na Vrších, jestliže plynovodní řady vedené v stávající části města nebudou mít požadovanou kapacitu. Objekty v části obce Velešín – nádraží jsou připojeny na STL plynovodní rozvody. Nové lokality budou připojeny z okolo probíhajícího řadu, odbočkou z plynovodního řadu, prodloužením plynovodního řadu. Osady Skřidla, Veselka, Holkov a Chodeč zatím nebudou plynofikovány z důvodu značně rozptýlené zástavby a velké vzdálenosti od páteřních rozvodů. V případě realizace plynofikace obcí Římov a Holkov budou plynofikovány i osady Veselka a Holkov.

7.3

TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE

Ve městě jsou dostupné signály všech mobilních operátorů působících na trhu v České republice. Pevnou telefonickou síť spravuje společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (dříve Český Telecom, a.s.). Význam telekomunikačních sítí v dnešní době stoupá zejména z důvodu rychlého rozvoje internetu. Jeho dostupnost pro domácnosti ve Velešíně je poměrně široká, pro domácnosti, které stále nejsou připojeny, a návštěvníky města je v městské knihovně zřízen veřejný přístup k internetu. Většinovým provozovatelem vysílacích služeb na území města je společnost České radiokomunikace a. s., která působí také jako telekomunikační operátor a druhý největší operátor pevných linek v ČR.

32


8

8.1

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Kulturní krajina řešeného území má poměrně vysokou estetickou hodnotu a životní prostředí ve Velešíně vykazuje až na některé dlouhodobější problémy uspokojivý stav. Otázka povodňového nebezpečí se týká pouze území těsně sousedícího s vodní nádrží Římov, které však není zastavěné. Vzhledem k tomu, že Římovská přehrada nemá funkci zadržovací, ale slouží hlavně jako zdroj pitné vody, hrozí stále na přiléhajícím území tohoto toku nebezpečí záplav při dlouhodobých nebo přívalových deštích. Návrh opatření pro zamezení či zmírnění škod při povodních a přívalových deštích je součástí Studie odtokových poměrů a plánů protipovodňových opatření, kterou zpracoval Svazek obcí Pomalší. Součástí opatření je i podpora výstavby související infrastruktury. Dalším omezením jsou ochranná pásma vodní nádrže, která omezují hospodářskou činnost zemědělských závodů, cestovní ruch a přístup k atraktivním místům jak z hlediska historickokulturního, tak z hlediska přírodního. Do správního území města Velešín zasahuje z východu záplavové území Q 100 řeky Malše. Jedná se však o nezastavěná území. Větší problém v území znamená rozvodňování drobných vodotečí s velkým povodím, které v území způsobují lokální záplavy. Je proto navržen systém protipovodňových opatření: v části obce Velešín: doplnění kaskády vodních ploch, úprava otevřené stoky, zatrubnění potoků, zasypání strží, vytvoření kaskád vodohospodářských rybníčků v části obce Skřidla: otevřené odvodňovací příkopy, zatrubnění odpadu z rybníčku Veselka: dvojice vodohospodářských rybníčků, uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití (plochy doprovodné a ochranné zeleně). Kromě většího počtu výskytu mlh se neprokázal jiný negativní vliv přítomnosti Římovské přehrady na životní prostředí. Zároveň lze konstatovat, že v souvislosti s nižším dávkováním umělých hnojiv v zemědělské prvovýrobě došlo ke zlepšení kvality povrchových a částečně pak i spodních vod. Územní systém ekologické stability města Velešín obsahuje celkem 17 ekologicky významných krajinných prvků lokálního nebo regionálního významu, které zabezpečují ekologickou rovnováhu území. Biocentra a biokoridory na území Velešína Katastrální území

Biogeografický význam

Název

Rozloha biocentra /délka biokoridoru

Velešín

Na velkých dílech

lokální

3,60 ha

Chodeč, Velešín

Zvíkovský potok

lokální

1 200 m

Velešín

K Dlouhé

regionální

250 m

Velešín

U silnice K Dlouhé

lokální

4,20 ha

Velešín

V lazečku

regionální

1 950 m

Velešín

U Velešína

lokální

4,80 ha

33

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Velešín

Podél nádrže

regionální

1 550 m

Velešín

U Římovské nádrže

lokální

5,40 ha

Velešín

K Římovu

regionální

550 m

Velešín

K Nádrži

lokální

900 m

Velešín

Velešínský potok

lokální

3,10 ha

Velešín, Skřidla

V Adamcích

lokální

1 850 m

Skřidla

Skřidla

lokální

2,4 ha

Skřidla

V kazech

lokální

950 m

Skřidla

Přes Háj

lokální

1 200 m

Chodeč

Zvíkovský potok - Bory

lokální

1 950 m Zdroj: ÚP města Velešín

Labilita zemědělských půd dosahuje v řešeném území zvýšený stupeň, což bylo zapříčiněno zejména přizpůsobováním krajiny těžké zemědělské mechanizaci. Větrnou erozí jsou ohroženy zejména pozemky jižně, jihozápadně a západně od Velešína. Účinnou ochranu poskytne uspořádání krajiny na plochy s rozdílným způsobem využití, zejména pásy doprovodné a ochranné zeleně navržené v ÚP. Vhodným protierozním opatřením v případě vodní eroze je protierozní rozmístění plodin, vrstevnicové obdělávání pozemků, trvalé zatravnění ploch podél vodotečí. Zároveň je nutno striktně dodržovat režim hospodaření na zemědělských plochách stanovený pro povodí vodárenské nádrže Římov. Územní plán vymezuje řadu vodních a vodohospodářských ploch s cílem zlepšení retenční schopnosti krajiny a omezení splachů zeminy.

8.2

KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE MĚSTĚ

Ve městě je oproti okolí vlivem intenzivnější silniční dopravy zhoršena kvalita ovzduší a zvýšena hladina hluku, zejména pak v blízkosti silnice I/3 a v jádru města. Na území Velešína nedochází k výraznému znečišťování životního prostředí z průmyslových zdrojů. Malými zdroji znečištění mohou být dále domácnosti používající k vytápění pevná paliva. Jejich podíl se však během posledních let zásadně zmenšil, toto znečištění tedy není nijak výrazné. Co se týče nakládání s odpady, shromažďování a odvoz směsného domovního odpadu a odpadu separovaného zprostředkovává pro město firma ASA České Budějovice. Odpad je tříděn a ukládán mimo území města Velešín. Ve Velešíně je třeba šířit osvětu v třídění odpadů a vybudovat sběrný dvůr. Pro sběrný dvůr je uvažována stávající plocha výkupny sběrných surovin ve východní části Velešína. Pro skladování a separaci je navržena rozvojová plocha vedle vlakové zastávky Velešín – nádraží. Pro úložiště čisté stavební suti a inertního materiálu je navržena plocha v místní části Skřidla. Město Velešín oplývá dostatečným množstvím zeleně, v některých lokalitách je však třeba zeleň regenerovat a zejména podél vodotečí doplnit pásy doprovodné a ochranné zeleně. Pro určení priorit v této oblasti je nejprve nutné vytvořit Generel městské zeleně. V územním plánu je zeleň koncipována jako pásy přecházející z volné krajiny do ploch sídelních útvarů, lineárně utvářené zelené plochy oddělují jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití a parky a zelené plochy veřejných prostranství jsou situovány v těžištích sídelných útvarů uvnitř zastavěných území.

34


9

9.1

SOCIÁLNÍ OBLAST, ZDRAVOTNICTVÍ A OBČANSKÁ VYBAVENOST

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Sociální služby ve Velešíně poskytují především Město Kaplice a Město Velešín. Problémem však je, že o nabízených sociálních službách občané často ani neví. Zlepšení informovanosti občanů by mělo napomoci vytvoření katalogu poskytovatelů sociálních služeb. V současné době je připravován strategický dokument Komunitní plán sociálních služeb, který má za cíl zmapovat situaci v oblasti sociálních služeb na Kaplicku. Z dotazníkového šetření, které předcházelo tvorbě komunitního plánu, vyplynul jako nejpalčivější sociální problém v řešeném území nedostatek kapacity v pobytových zařízeních pro seniory. Někteří senioři musí být umisťováni v domovech pro seniory v Českém Krumlově, Českých Budějovicích nebo v Horní Plané. V budoucnu se plánuje rekonstruovat dům v ul. Krumlovská (včetně infrastruktury) na dům pro seniory. V souvislosti se změnami, které vyplynuly ze zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách byla k 1. 1. 2008 převedena terénní pečovatelská služba ve Velešíně pod správu Charitní pečovatelské služby Kaplice. Cílovou skupinou jsou senioři a zdravotně znevýhodnění lidé, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci z důvodu snížené soběstačnosti zapříčiněné věkem, chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením. Nově má pečovatelská služba k dispozici sociálního pracovníka, který poskytuje základní sociální poradenství uživatelům služby. Dalším problémem ve Velešíně jsou děti a mládež, které tráví svůj volný čas touláním na ulici, v partě, neb jinak neorganizovaně, ocitly se v obtížné životní situaci nebo jsou jí ohroženy, a které nevyhledávají standardní formy institucionalizované pomoci a péče. V březnu 2008 bylo v Charitě Kaplice otevřeno Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Depo, jehož cílovou skupinou jsou tyto problematické děti a mládež. Všeobecným problémem je také neexistence bezbariérových přístupů v různých zařízeních ve městě.

9.2

ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ

Dostupnost zdravotnické péče ve Velešíně odpovídá počtu obyvatel ve městě. Základní zdravotnická služba je dostupná přímo v místě, ať už prostřednictvím stálých ordinací praktických lékařů, nebo díky zřízeným detašovaným pracovištím (stomatolog, gynekolog). Speciální zdravotnické služby jsou v místě spíše výjimečné, veškeré tyto služby jsou však dostupné v blízkých Českých Budějovicích a v Českém Krumlově.

Zdravotnická zařízení ve Velešíně k 31. 12. 2006 Zdravotnické zařízení

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

Adresa Soukromá ordinace praktického lékaře Budějovická 148 Soukromá ordinace praktického lékaře Budějovická 148 Soukromá ordinace praktického lékaře -

35

Počet

3

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Budějovická 401 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

Ordinace pro děti a dorost - Budějovická 401 1

Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa

Soukromá stomatologická praxe - Zdravotní středisko 401 Soukromá stomatologická ordinace Budějovická 148

2

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa

Stomatologická ordinace - U hřiště 527

1

Samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa

Gynekologická ordinace - Budějovická 401

1

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa

1*

Samostatná ordinace lékaře specialisty

1

Ostatní samostatná zařízení

Stomatologická laboratoř - Budějovická 148 3 Stomatologická laboratoř - Na Hvízdalce 509

Zařízení lékárenské péče

Lékárna - PharmDr. Pavel Pleva - Družstevní 1 613

* k 31. 12. 2002

9.3

OSTATNÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST

Dostupnost služeb a obchodů ve Velešíně odpovídá velikosti města. Občanům Velešína jsou k dispozici prodejny potravin, kadeřnictví, pedikúra, prádelny, čistírny, opravny, servisy atd. Ve městě je v plánu postavit nové obchodní středisko.

36


10 BEZPEČNOST A KRIZOVÉ ŘEŠENÍ O komplexní zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku ve městě se starají dva strážníci Městské policie, a dále pak Policie České republiky. Ve městě se však čím dál více objevují případy vandalismu, krádeží a závažných dopravních přestupků mnohdy spojených s ohrožením na zdraví. Existuje možnost prevence a hlídání pomocí kamerového systému, který však dosud nebyl zaveden z důvodů finančních a obav z narušování soukromí občanů. Krizové řešení je navrženo v územním plánu, který jednak jmenuje mimořádné události, které lze na území města předpokládat, a jednak možnosti ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Z mimořádných událostí lze na teritoriu města předpokládat dopravní sněhové kalamity, epidemie u lidí, epizootie hospodářského zvířectva, lesní požáry, požár skladovaných hořlavin chemikálií používaných v provozu s možností ohrožení obyvatelstva do 100 m od skladu látek a ohrožení vodohospodářské nádrže Římov. V důsledku mimořádné události jsou obyvatelům Velešína k dispozici stálé úkryty - dva tlakově odolné úkryty s kapacitou 150 osob předurčené pro pracovníky Jihostroj, a.s. v areálu společnosti, a improvizované úkryty, kterými jsou podzemní nebo i nadzemní prostory ve stavbách. Současný stav trvale žijících obyvatel i jeho plánovaný nárůst odpovídá současné kapacitě improvizovaného ukrytí. S ubytováním evakuovaných obyvatel z ostatních míst Jihočeského kraje je ve městě Velešín počítáno v DM SOŠ Velešín – 74 osob. Pro místní evakuaci je možné využívat ubytovacích kapacit v obci či dočasné nouzové umístění do rodin. Se zřízením skladu či úložištěm materiálu civilní ochrany není na území obce počítáno. V působnosti MěÚ je plánováno vydat podle zpracovaného přehledu materiál civilní ochrany ve školských zařízeních, zdravotnických zařízeních, sociálních a obdobných zařízeních a osobám neumístěným v těchto zařízeních. V řešeném území jsou plánovány stavby dotčené požadavky civilní ochrany - stavby pro dekontaminaci osob, zvířat, oděvů a věcných prostředků a dekontaminační plochy. Se zřízením humanitární základny není v území obce počítáno, stejně jako se skladováním nebezpečných látek. Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí ohrožující životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Likvidačními a obnovovacími pracemi pak činnost k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Záchranné a likvidační práce provádějí složky integrovaného záchranného systému. Nouzové zásobování vodou a elektřinou bude řešeno v souladu s krizovým plánem VAK JČ, a.s. a E-ON ČR, a.s.

37


11 KULTURA, SPOLKOVÝ ŽIVOT, SPORT A VOLNÝ ČAS

11.1 KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ Nejvýznamnějším kulturním zařízením ve městě je Kino Velešín, které bylo nedávno rekonstruováno. V kině se promítají dvakrát do týdne filmy, a dále je sál k dispozici pro různá představení a vystoupení (divadla, koncerty a další pořady pro děti i dospělé). V budově kina je také bowling, který je vhodný pro všechny věkové skupiny. Pořádají se zde tradiční klasické taneční kurzy, ale i taneční kurzy pro starší a pokročilé. Město Velešín nemá k dispozici kulturní dům (bývalý kulturní dům byl převeden do soukromého vlastnictví) a ve městě není možné pořádat větší akce, jako např. plesy, ve městě však o kulturní akce většího rozsahu není příliš velký zájem (viz příloha č. 1 – výsledky dotazníkové šetření). Spíše ve městě chybí prostory pro stálé výstavy a expozice. V létě se pořádají akce pod širým nebem - pod kaštanem za radnicí nebo pod kostelem sv. Filipa a Jakuba. Z velešínských akcí se udržuje tradice Velešínské pouti (vždy první neděli v září) a každoročně se pořádají Svatováclavské slavnosti. Kulturní akce ve Velešíně pořádají Kulturní a informační centrum (KIC) a Společnost přátel města Velešína, o.s. Ředitelkou KIC a Kina Velešín je Hana Růžičková, která má na starost kulturní program Velešína, zajišťuje předprodej vstupenek na akce, pořádá různé vzdělávací kurzy a nabízí turistické propagační materiály o Velešíně. V r. 1996 byl Velešín povýšen na město a ze Střediskové knihovny se stala Městská knihovna. V r. 1997 byl zakoupen pro knihovnu první počítač. Od začátku roku 1998 je Městská knihovna zařazena pod Kulturní zařízení Velešín. Dnes je v knihovně 17 764 knih a chodí do ní téměř 480 čtenářů. Od července r. 2001 spadá knihovna jakožto organizační složka města pod Odbor kultury, sportu a mládeže. V knihovně je vedle půjčování knih možné využít internet, tiskárnu a kopírování a získat informace o EU. Významným kulturním zařízením na území Velešína je letní parket U Koňské dráhy Holkov, kde se během letního období pořádají oblíbené diskotéky a koncerty živé hudby, na které se sjíždějí návštěvníci akcí z celých jižních Čech.

11.2 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ Občanům Velešína a okolí slouží moderní sportoviště a sportovní hala v areálu SOŠ strojní a elektrotechnické, dále další dvě tělocvičny a velký sportovní areál. Provozuje se zde mnoho sportovních aktivit, např. fotbal, tenis, hokejbal, stolní tenis, aerobik, volejbal, Taekwon-do, společenské a country tance. Školní pavilony je třeba postupně zrekonstruovat a rozšiřovat. Ve městě chybí možnost koupání a plavání. V budoucnu se plánuje postavit na pozemcích za benzínovou pumpou koupaliště, které by mělo sloužit především jako ozdravné centrum pro občany Velešína a blízkého okolí. V sídlišti Nad Cihelnou chybí sportoviště pro děti, plánuje se zde vybudovat dětské hřiště a malé sportoviště. Také v Sídlišti (v severní části města) bude třeba vytvořit odpočinkovou a relaxační zónu. Existuje stále potenciál k rozšíření spektra sportovních aktivit. Ve městě chybí místa pro sportovní vyžití mládeže podle současných trendů, která zároveň napomáhají prevenci

38


sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, jako je např. skatepark, stezky pro inline bruslení apod. Přehled sportovních klubů ve Velešíně Název

Podrobnější informace

Fotbalový klub - FC Velešín

žáci, přípravka, dorost, dospělí Po několikaletém působení mužstva v krajských soutěží I. A a I. B třídy velešínští fotbalisté sestoupili do okresního přeboru, kde se zatím neúspěšně pokoušejí o návrat do krajských soutěží a tak navázat na lepší časy velešínské kopané. V okresním přeboru hrají v současné době v I.A třídě.

LTC Velešín - tenisový klub

přibližně 70 členů, z toho asi 30 dospělých a 40 dětí Na velešínských kurtech se pořádají i celostátní tenisové turnaje a scházejí se zde také bývalí ligoví hráči a přátelé tenisu na turnajích „veteránů“.

TAEKWON-DO KLUB Cyklistický oddíl CYKLO Velešín Nohejbal club Velešín Klub je členem Asociace hokejbalových klubů České republiky a Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů. Klub má k 24.10.2003 celkem 124 členů, z toho 52 dospělých a 72 žáků.

Hokejbalový klub - TERMITI

Sportovní oddíl volejbal HC Velešín - hokejový klub Sportovní klub asociace sportu pro všechny Velešín

Klub organizuje všechny možné formy cvičení pro dospělé i děti, jako např. pilates, dětský aerobic, kalenetika, power joga a další.

MTV Motor team

Organizace založená za účelem pořádání motoristických akcí

Šachový klub Velešín

11.3 SPOLKOVÝ ŽIVOT Obyvatelé Velešína žijí aktivním spolkovým životem. Nejstarším spolkem je Obec baráčníků, dále Společnost přátel města Velešína, svaz včelařů, rybářů, Český svaz ochránců přírody, skauti a další. Velešín má bohatou tradici sborového zpěvu, který je reprezentován Velešínským chrámovým sborem, jehož věhlas sahá až za hranice České republiky.

Přehled zájmových spolků a organizací ve Velešíně Název


Obec baráčníků

-

Společnost přátel města Velešína

-

Mateřský klub Velešínské klubíčko

Mateřský klub se schází 1x týdně. Program je zaměřený na děti od cca 1 roku do 4 let.

39

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL Liga lesní moudrosti, The Woodcraft League kmen OTYÓKWA

-

Junácké středisko Velešín Český Junák, Svaz skautů a skautek

-

Český svaz ochránců přírody – ČSOP

Zabývá se programy celorepublikového významu i drobnými pracemi v místním regionu (např. sledování hnízdišť chráněných druhů ptactva, ochranářské mapování, záznamy o výskytu chráněných druhů ptactva i jiných druhů živočichů, péče o chráněná území a o památné stromy). V současné době je ve Velešíně 20 dospělých ochranářů. Někteří pracují v Komisi pro životní prostředí a snaží se tak ovlivňovat dění ve městě. Organizování úklidových dnů, Dne Země a Ukliďme Svět, se stalo již samozřejmostí, stejně jako pomoc při úklidu břehů Římovské přehrady po povodních v roce 2002.

Český svaz včelařů

K roku 2003 je v organizaci aktivně zapojeno 48 členů, kteří se starají o 375 včelstev. Organizace momentálně sdružuje včelaře v katastru obcí: Velešín, Holkov, Svince, Skřidla, Nádraží Velešín, Markvartice, Mirkovice, Žaltice, Malčice, Zubčice, Dolní Pláně, Netřebice, Výheň, Dlouhá, Chodeč, Bor a Zvíkov.

Český rybářský svaz

Celkem 3 revíry na řece Malši

Širák country dance club

Schází se 1x týdně v Kině ve Velešíně

Školní pěvecké soubory Rolničky a Koťata

-

Sbor dobrovolných hasičů

K roku 2007 je ve sboru registrováno 96 členů, zařazen jako JPO II v rámci integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje

Základní kynologická organizace - Český kynologický svaz

-

Smíšený chrámový sbor a orchestr

Chrámový sbor Velešín se řadí mezi největší sborová tělesa svého druhu v Jižních Čechách. Čítá na 60 členů sboru a 16 členů orchestru. Sbor se věnuje nejenom činnosti při chrámu sv. Václava ve Velešíně, ale bohatá je i jeho koncertní činnost. Během roku mívá sbor více než 40 vystoupení.

FONTANELA

Hudební skupina zaměřená na žánry folk-rock a blues

Volné sdružení umělců jižních Čech

VSU-JČ je skupina zhruba jedné stovky hlavně neprofesionálních umělců z Čech, Německa, Rakouska, Holandska, Švýcarska a Slovenska, kteří se zúčastňují mnoha výstav v oblasti jižních Čech ale i mimo region. Jejich díla jsou k vidění i v nově otevřené Galerii "Na faře" ve Svatém Jánu nad Malší, která je jejich domovskou a zajišťují i program galerie.

40


12 CESTOVNÍ RUCH A PAMÁTKOVÁ PÉČE

12.1 ZAJÍMAVOSTI MĚSTA A OKOLÍ Na území města Velešín a v jeho bezprostředním okolí se vyskytuje několik vzácných kulturních a přírodních památek, které slouží nebo mohou sloužit jako atraktivity cestovního ruchu. Je třeba usilovat o jejich záchranu či oživení (koněspřežka, Mariánské sousoší, hrad, Kantůrkovec atd.). Zbytky opevnění někdejšího hradu Velešín leží nad přehradní nádrží Římov, východně od Českého Krumlova nedaleko Velešína. Tento raně gotický hrad, pocházející ze 13. století, spadal nejprve do majetku krále. Později přešel do vlastnictví pánů z Michalovic, kteří jej v roce 1387 prodali Rožmberkům. Od druhé poloviny 15. století hrad ztratil svůj strategický význam, proto byl Rožmberky rozbořen. Roku 1541 je již uváděn jako pustý. Dnes na skalnatém ostrohu nad přehradou Římov můžete spatřit část opevnění a zbytky věže a půlválcové bašty. Kostel sv. Václava se hřbitovem byl postaven v roce 1285, od té doby byl několikrát přestaven, část obrazů a výzdoby pochází od velešínského rodáka Bedřicha Kamarýta (kněz, básník, spisovatel, sběratel písní a vlastenec Josef Vlastimil Kamarýt (1797 - 1833). Vznik radnice se datuje do poloviny 16. století. V letech 1783 – 1784 byla budova opravena a zbarokizována, poté ještě několikrát opravována. Na čelní straně je umístěn městský znak a bronzová deska prezidenta T. G. Masaryka jako památka jeho příjezdu do vlasti v roce 1918 vlakem, právě přes Velešín. Vnitřek radnice byl několikrát přestavován, do nynější podoby byla radnice uvedena v roce 1991. Zvláštní pozornost zasluhuje dobově zachovaná kancelář starosty, ve které nacházíme i část historického vnitřního zařízení. Celá místnost je dokonalou replikou dle původního vzoru. Bývalý gotický kostel sv. Filipa a Jakuba pochází z poslední čtvrtiny 15. století, vysvěcen byl v roce 1491. V letech 1616 – 1773 zde byly slouženy mše jen dvakrát ročně – 1. května, na svátek Filipa a Jakuba, a potom 25. července. Kostel byl císařem Josefem II. roku 1785 uzavřen a roku 1787 prodán obci. Obec prodala dvě třetiny lodi roku 1792 soukromníkům, kteří zde zřídili byty. Zbytek lodi si obec ponechala a sloužila různým účelům. V presbytáři se nachází nástěnná malba, vztahující se k rytířské rodině Kalzkreuterů. Zobrazuje Svatou Trojici a šest postav s částečně čitelným nápisem a letopočtem 1653. Dnes je v této části lodi kavárna a v patře obřadní síň města. Bývalý kostel je třeba rekonstruovat. Barokní mariánský sloup se sousoším byl postaven v roce 1765 v parku na náměstí. Uprostřed stojí čtyřhranný sloup s korunovanou Pannou Marií s Ježíškem, obklopený sochami Sv. Floriána, Sv. Jana Nepomuckého, Sv. Antonína a Sv. Jana Křtitele. Pomník obětem obou světových válek – žulový pylon se jmény padlých byl v parku instalovaný v roce 1970. Další zachovalou památkou ve městě Velešín je dům na náměstí čp. 12 s pozdně gotickým portálem a renesančním okenním ostěním. V září 2008 byla otevřena veřejnosti jedna z nemnohých památek Velešína, tzv. Kantůrkovec, starý dům na dolním konci náměstí, který je díky usilovné práci členů Společnosti přátel Velešína vyklizený, vybílený, zčásti opravený a čeká na své první návštěvníky. Dům v sousedství svatováclavského kostela skrývá historické architektonické cennosti a pozoruhodnosti. I navzdory mladším stavebním úpravám lze dům považovat za unikátně zachovaný pozdně středověký objekt, avšak s neméně hodnotnými stavebními úpravami z 19. století. Stavební provedení a kamenické prvky dokládají, že byl postaven 41


současně s kostelem sv. Václava, který byl vysvěcen 28. ledna 1491 biskupem Benediktem z Valdštejna. Dům s arkýřem čp. 20 je pozdně gotický objekt, který obsahuje velké množství autentických středověkých konstrukcí, jako jsou obvodové zdivo, vnitřní členění domu, pozdně gotické sedlové portály a okenní ostění. Přízemní dům obsahuje také v zadní části pozdně gotický valený sklep, pozoruhodný je také prostor černé kuchyně s funkčním dymníkem. V černé kuchyni je na kamenných zdech zachována dehtová vrstva. Ve dvou místnostech u arkýře už je připravená výstava obrázků místních již nežijících naivních malířů Martina a Marie Šítalových. Pro cestovní ruch je také možné využít zbytky koněspřežné dráhy. Vzhledem k tomu, že skoro celá česká část železnice byla převzata pro parní provoz, zachovala se na území Velešína z původní dráhy pouze staniční budova s koňskou stájí v Holkově a kamenný klenutý můstek ve Velešíně, přes který vede kolej, která je kopií původního železničního svršku z roku 1828. Okolí města je ze značné části utvářeno středním tokem řeky Malše a přímo u Velešína ležící údolní nádrží Římov, která však není využitelná pro cestovní ruch z důvodu ochranných hygienických pásem. Zajímavostí také je, že ve Velešíně se narodil kněz, básník, spisovatel, sběratel písní a vlastenec Josef Vlastimil Kamarýt (1797 - 1833).

12.2 ZÁKLADNÍ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU Základní infrastrukturu cestovního ruchu tvoří především ubytovací a stravovací zařízení, jichž je v řešeném území vzhledem k návštěvnosti poměrně dostačující množství. Přehled nejvýznamnějších ubytovacích zařízení ve Velešíně ukazuje následující tabulka.

Přehled ubytovacích zařízení ve Velešíně s min. 10 lůžky Název

Adresa


Hotel Party ***

Strahovská 296

Pro skupiny od 20 osob, 2 parkoviště, i pro autobusy 26 dvoulůžkových pokojů s vlastním sociálním zařízením, lze rozšířit i na vícelůžkové Restaurace, kavárna, velký sál pro konference, hudební produkce a diskotéky, vhodný pro incentivní turistiku

SOŠ strojní a elektrotechnická Velešín

U Hřiště 527

Domov mládeže pro žáky SOŠ - dvou nebo třílůžkové pokoje s příslušenstvím Klubovna, posilovna, počítačová klubovna s neomezeným připojením k internetu, školní tělocvična a další zařízení Dostatečná kapacita domova mládeže umožňuje poskytovat celoroční ubytování pro skupinové zájezdy

Hotel U Zlaté podkovy

Nám. J. V. Kamarýta 474

Restaurace 80+60 míst, sál 120 míst, 25 lůžek

Stravovacích zařízení ve Velešíně není mnoho, ale prozatím dostačují - mezi významnější stravovací zařízení ve městě patří restaurace hotelu U Zlaté podkovy, restaurace hotelu

42


Party, restaurace U Hřiště, U Koněspřežní dráhy, Libra Restaurant Holkov, restaurace U Hamerníku (Velešín – nádraží), Kozelna Bar, restaurace Na Spartě a Nonstop.

12.3 DOPLŇKOVÁ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU Mezi doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu patří zejména turistické a cyklistické trasy v okolí, kulturní a informační centrum, různá kulturní a sportovní zařízení a další zařízení poskytující služby pro návštěvníky a turisty. Ve městě chybí možnost koupání – vodní nádrž Římov není pro koupání zpřístupněna a ve městě není žádné jiné přírodní ani umělé koupaliště. Zmiňovaná doplňková turistická infrastruktura v současné době nedokáže dostatečně prodloužit pobyt přijíždějících návštěvníků. Někdy se jedná o nedostatečnou propagaci turistických atraktivit a doprovodných služeb, většina návštěvníků však doprovodné aktivity vyhledá, ale existující nabídka je pro ně nedostatečná. Významným počinem v oblasti cestovního ruchu by bylo zpřístupnění vodní nádrže Římov pro cestovní ruch nebo zřízení celoročně využitelného ozdravného centra s krytým bazénem. Je třeba se zaměřit na budování poznávacích, rekreačních stezek a cyklostezek v okolí Velešína. Nový územní plán vytváří předpoklady pro vznik procházkových tras, dále jsou vyznačeny stávající a navrženy nové cyklotrasy, vytvářející lokální okruhy pro polodenní rekreační využití. Dále územní plán navrhuje nové dětské hřiště, plochy pro free game, sáňkování, parkové úpravy, revitalizaci stávajícího areálu sportovních klubů a výstavbu sportovního letiště pro ultralehká letadla. Pro lepší orientaci návštěvníků a turistů ve městě a jeho okolí je třeba vytvořit chybějící orientační a informační systém.

43

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 SWOT ANALÝZA

SWOT ANALÝZA

44


OBSAH:

1

METODIKA TVORBY SWOT ANALÝZY ...............................................................................46

2

SWOT ANALÝZA .............................................................................................................47

45


1

METODIKA TVORBY SWOT ANALÝZY

SWOT analýza (z anglického Strong points – silné stránky, Weak points – slabé stránky, Opportunities - příležitosti, Threats - ohrožení) je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o stavu určitých skutečností ve městě. Principem SWOT analýzy je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno objektivní charakteristika silných a slabých stránek města Velešín. Současně SWOT analýza definuje příležitosti a ohrožení, které na město působí z vnějšího prostředí a lze je využít, resp. jim předcházet. Zdůrazňováním silných stránek a naopak snahou o odstraňování nebo alespoň omezování slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad zjištěných ohrožení. Vnitřní analýza (silné a slabé stránky) – posouzení vnitřní situace města a jejích příčin má pro formulaci strategie dalšího rozvoje města klíčovou roli. Právě na zde formulované problémy a potenciály města se obvykle vztahuje převážná většina aktivit obsažených ve strategickém plánu. Vnitřní analýza města má dvojí účel: stanovit současné a budoucí možnosti a potenciál města, identifikovat jeho vnitřní silné stránky (potenciály) a slabé stránky (problémy). Silné stránky zahrnují jakékoliv konkurenční výhody města (například ve srovnání s jinými městy nebo celým regionem). Slabé stránky jsou veškeré faktory, které město a jeho další rozvoj omezují nebo ohrožují. Vnější analýza (příležitosti a ohrožení) – jedná se o skutečnosti, které na město mohou působit z vnějšího prostředí. Mnoho vnějších vlivů nebude moci město ovlivnit, avšak jejich pravděpodobné účinky na místní hospodářství mohou být významné. Je potřeba je zohlednit při tvorbě strategie. Podstatné vnější faktory, které je obvykle třeba brát v úvahu, jsou například následující:

změny legislativy, ekonomické změny na národní a mezinárodní úrovni, sociální a politické změny, demografické změny (změny ve struktuře a charakteristikách obyvatelstva), infrastruktura (dopravní, technická, sociální) na národní a mezinárodní úrovni.

SWOT analýza tvoří základ pro zaměření celé rozvojové strategie města. Slouží k identifikaci prioritních oblastí SPRM, resp. upřesnění původních, na počátku procesu definovaných prioritních oblastí. Slouží rovněž jako základ pro formulaci strategických cílů a následně i priorit, opatření a rozvojových aktivit SPRM.

46


2

SWOT ANALÝZA

Silné stránky

Slabé stránky

Strategicky výhodná poloha pro rozvoj vnitroregionálních i přeshraničních ekonomických a sociálních vztahů (19 km od krajského města, 12 km od Č. Krumlova a 21 km od rakouských hranic)

Ochranná pásma vodní nádrže, která omezují hospodářskou činnost zemědělských závodů a koupání v přehradě, ochranná pásma koněspřežky, mezinárodních a státních komunikací omezující rozvoj různých aktivit v území

Dobré dopravní napojení - poloha na důležitém silničním tahu spojujícím Prahu s rakouským Lincem

Velká část obyvatel vyjíždí za prací mimo město

Dobré autobusové napojení na České Budějovice a Kaplici

Špatný technický stav místních komunikací a jejich nedostačující opravy

Aktivním členem Svazku měst a obcí Pomalší a MAS Pomalší

Nevyhovující stav existující infrastruktury pro chodce

Nový územní plán rozvoje města

Zhoršená kvalita ovzduší a zvýšená hladina hluku ve městě vlivem dopravy (především podél silnice I/3)

Tradice průmyslových odvětví

Nedostačující parkovací možnosti ve městě

Existence relativně velké plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit

Nezainvestované rozvojové plochy pro bydlení a podnikání a rozdrobená vlastnická struktura pozemků

Kvalitní spolupráce mezi Jihostrojem a dalšími podniky v Jihočeském kraji a SOŠ (prostřednictvím JHK)

Nedostatečná nabídka služeb pro seniory (chybějící pobytové zařízení – domov pro seniory)

Dostatečná kapacita technické infrastruktury v místní části Velešín

Absence prostor pro pořádání větších akcí, např. koncertů a plesů, a prostor pro stálé expozice

Čisté životní prostředí

Vandalismus, krádeže, závažné dopravní přestupky, problematická mládež a špatná drogová prevence

Dostačující lékařská péče odpovídající velikosti města

Absence bezbariérových přístupů u některých veřejných objektů

Dostatečná kapacita v zařízeních předškolního vzdělávání

Absence obchodního střediska

Dostatečná kapacita pro žáky na základní škole

Chybějící vodovody, kanalizace a ČOV v místních částech Holkov, Skřidla a Bor, nutnost rekonstruovat ČOV ve Velešíně

Střední odborná škola navazující na průmyslovou tradici ve městě

Osady Skřidla, Bor, Holkov a Chodeč zatím nejsou plynofikovány

Dostatek sportovních příležitostí ve městě, velké množství sportovních klubů s mnohaletou tradicí

Slabší základní i doplňková infrastruktura cestovního ruchu

Aktivní spolkový život místních obyvatel

Absence sběrného dvora

Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu díky

Chybějící možnost koupání

47

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 SWOT ANALÝZA výhodné poloze a nabídce kulturních atraktivit Nedostatečná vybavenost ZŠ pro sport Špatný stav zeleně – nutná revitalizace Autobusové nádraží uprostřed města Průjezd těžkotonážních vozů městem Příležitosti

Hrozby

Výstavba silnice R 3 – odlehčení dopravního systému ve městě a potenciál dalšího rozvoje průmyslových a obchodních aktivit

Výstavba silnice R 3 – izolace města a zhoršení životního prostředí v jejím okolí

Využití prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie a dalších dotačních zdroj pro rozvoj města

Uzavření největšího zaměstnavatele ve městě podniku Jihostroj a prudký nárůst nezaměstnanosti

V územním plánu jsou navržené plochy pro průmyslovou zónu s výhodnou polohou u silnice I/3, v blízkosti železnice a s dostatkem kvalifikované pracovní síly v technických oborech

Legislativní a další aspekty odpadového hospodářství při nerealizaci sběrného dvora

Příspěvek města na podporu bydlení a na snížení energetické náročnosti vytápění z Fondu rozvoje bydlení

Demografický vývoj – stárnutí populace (celorepublikový problém)

Zpřístupnění části vodní nádrže Římov ke koupání a využití okolních stezek k cestovnímu ruchu

Hrozba snížení dostupnosti lékařské péče vzhledem k věku lékařů

Rekonstrukce památek a jejich využití v cestovním ruchu (koněspřežka, kostel, Kantůrkovec, mariánské sousoší atd.) Rozšíření možností sportovního a rekreačního vyžití o ozdravné centrum s krytým bazénem využitelné pro místní obyvatele i návštěvníky a turisty Spolupráce v nabídce cestovního ruchu s okolními obcemi (v rámci mikroregionu Pomalší) Podpora rozvoje cestovního ruchu vytvořením orientačního a navigačního systému a prezentací na webu Přeshraniční spolupráce s Rakouskem

48

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 STRATEGICKÝ PLÁN

STRATEGICKÝ PLÁN

49


OBSAH:

1

STRUKTURA STRATEGICKÉHO PLÁNU ...............................................................................51

2

STRATEGICKÁ VIZE .........................................................................................................52

3

STRATEGICKÉ CÍLE, OPATŘENÍ A SOUVISEJÍCÍ AKTIVITY .....................................................54 3.1 3.2 3.3 3.4

4

PRIORITNÍ OSA 1 – INFRASTRUKTURA ........................................................................56 PRIORITNÍ OSA 2 – KVALITA ŽIVOTA ...........................................................................61 PRIORITNÍ OSA 3 – PRÁCE A PODNIKÁNÍ .....................................................................67 PRIORITNÍ OSA 4 – CESTOVNÍ RUCH ..........................................................................69

REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU A ZDROJE FINANCOVÁNÍ ............................................74

50


1

STRUKTURA STRATEGICKÉHO PLÁNU

Přestože hlavní smysl celého strategického plánu rozvoje spočívá v realizaci konkrétních projektů nebo společných rozvojových programů, je strategická část jeho stěžejní částí představuje stanovení základních směrů dalšího rozvoje, stanovení hlavních problémů, které budou prioritně prostřednictvím tohoto dokumentu řešeny. Navazuje na poznatky získané z analytické části a rozborů v rámci SWOT analýzy. Vychází tedy ze specifických potřeb správního území města Velešín a jeho bezprostředního okolí. Na základě výsledků předchozích analýz byla definována vlastní specifická vize regionu doplněná definicí základních cílových stavů pro její naplnění. Na základě vize a cílových stavů pro její naplnění jsou definovány prioritní rozvojové osy obsahující strategické cíle a opatření vedoucí k naplnění těchto cílů. Pro každé opatření jsou pak stanoveny skupiny možných vhodných aktivit, které přispějí k naplnění dílčích opatření. Při realizaci strategie je nutné zajistit důsledné uplatňování hlavních zásad udržitelného rozvoje a neustále sledovat a vyhodnocovat předpoklady jejich naplnění.

Struktura strategického plánu

STRATEGICKÁ VIZE

Prioritní osa 1 INFRASTRUKTURA

Prioritní osa 2 KVALITA ŽIVOTA

Opatření 1.A

Opatření 2.A

Opatření 3.A

Opatření 4.A

Opatření 1.B

Opatření 2.B

Opatření 3.B

Opatření 4.B

Opatření 1. C

Opatření 2.C

Prioritní osa 3 PRÁCE A PODNIKÁNÍ

Prioritní osa 4 CESTOVNÍ RUCH

Opatření 4.C

Opatření 2.D

51


2

STRATEGICKÁ VIZE

Strategická rozvojová vize je jednoduchou formulací, která vyjadřuje představu o žádoucí a současně reálně dosažitelné budoucnosti města. Jejím smyslem je určit zásadní orientaci vývoje řešeného území. Představuje názorovou shodu osob zapojených do procesu přípravy SPRM. Pokud je to možné, vize by měla postihnout především nejdůležitější rozvojové aspekty města a reagovat na klíčové oblasti dalšího rozvoje města (potenciály města) ve stanoveném časovém horizontu. Vize, jenž byla zformulována na základě konsensu komunity, vychází nejen ze znalosti místní situace, ale i z pochopení celoevropských, celosvětových i regionálních trendů a potřeb. Je obvyklé, přestože je vize založena na reálných východiscích a cílech, že zahrnuje také určitou výzvu pro osoby a organizace podílející se na realizaci této strategie. Vize proto rovněž definuje ambici („odvážný cíl“) ke zlepšení stávajících podmínek a k dalšímu systematickému rozvoji města. Vizi dále rozvádějí jednotlivé prioritní oblasti a jejich cíle, opatření a konkrétní aktivity a projekty. Vize je zpracována pro období výhledu strategického dokumentu, v tomto případě tedy pro období 2009 - 2015. Definice strategické vize města Velešín pro období 2009 – 2015

Velešín je klidným městem, kde žijí spokojení občané, kteří s ním cítí sounáležitost, je bezpečným a zdravým městem vytvářejícím vhodné podmínky pro bydlení i práci, s kvalitními komunikacemi a technickou infrastrukturou, s dostupnými vzdělávacími, zdravotnickými a sociálními službami, s bohatou nabídkou kulturních, sportovních a dalších volnočasových aktivit a možnostmi k zapojení se do spolkového života, a také je atraktivním městem pro tuzemské i zahraniční návštěvníky s kvalitní základní a doplňkovou turistickou infrastrukturou, směřujícím k rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu.

Rozvojová vize vyjadřuje dva hlavní směry budoucího vývoje: 1. Směr – „kvalita života“ Město Velešín bude vytvářet vhodné podmínky pro bydlení, podporovat výstavbu nové a opravy stávající dopravní a technické infrastruktury, podporovat udržení kvality a rozsahu stávajících veřejných služeb (vzdělávacích, zdravotnických a sociálních) a rozšíření nabídky kulturních, sportovních a dalších volnočasových aktivit (především pak o možnost koupání) za současné podpory spolkového života, která přispěje k posílení místní identity a sociální soudržnosti v území.

52


2. Směr – „atraktivita“ Město Velešín bude postupně zvyšovat kvalitu a různorodost základní turistické infrastruktury a zároveň napomáhat rozvoji infrastruktury doplňkové, tedy zázemí pro kulturní, sportovní a společenské aktivity. Zároveň napomůže rozvoji cestovního ruchu zmapováním a doplněním systému turistických tras (pěších stezek, cyklostezek, stezek pro in-line bruslení a hipostezek) v okolí města a podpoří jeho návaznost na síť tras v regionu. Důraz bude kladen na neustálé zlepšování vzhledu města, péči o kulturní a historické památky a na ochranu přírody a krajiny, díky níž bude zachováno cenné území, které je významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Ve městě bude vytvořen orientační systém, který bude návštěvníky informovat o atraktivitách v regionu a směrovat je k nim, a na webu bude vytvořena prezentace zaměřená na propagaci místních atraktivit. Vzhledem k menšímu počtu atraktivit přímo ve městě bude navázána spolupráce s okolními obcemi a bude vytvořena ucelená nabídka atraktivit v regionu Pomalší, která přiměje návštěvníky strávit v regionu delší dobu. Bude prohloubena spolupráce s dolnorakouskou obcí Ottenschlag, která má zkušenosti s úspěšnou realizací projektu Centra zdraví.

53


3

STRATEGICKÉ CÍLE, OPATŘENÍ A SOUVISEJÍCÍ AKTIVITY

Výše uvedeného stavu definovaného vizí bude dosaženo pomocí naplnění cílů definovaných prioritních os, které jsou dále rozpracovány do dílčích opatření. Definice prioritních os a opatření vychází z analytické části dokumentu, tedy sociálně-ekonomického profilu města a SWOT analýzy města a jeho dílčích oblastí rozvoje. Přehled prioritních os, jejich opatření a s nimi souvisejících aktivit uvádí následující tabulka.

Číslo opatření

Název opatření

Prioritní osa 1 Infrastruktura Opatření 1. A

Optimalizace silniční dopravy ve městě

Aktivita 1.A.1

Úprava náměstí J. V. Kamarýta a autobusového nádraží

Aktivita 1.A.2

Oprava místních komunikací a chodníků

Aktivita 1.A.3

Doplnění infrastruktury pro chodce – výstavba chodníků, vyznačení přechodů, přestavba stávajících cest pro chodce na bezbariérové cesty

Aktivita 1.A.4

Řešení dopravy v klidu

Opatření 1. B

Kvalitní vodohospodářská a technická infrastruktura

Aktivita 1.B.1

Rekonstrukce ČOV a postupná oprava částí vodovodní a kanalizační sítě ve Velešíně

Aktivita 1.B.2

Postupné zavádění sítí technické infrastruktury do místních částí Bor, Holkov a Skřidla s ohledem na relevanci potřeby vzhledem k velikosti místní části

Opatření 1. C

Péče o životní prostředí

Aktivita 1.C.1

Generel městské zeleně a její následná regenerace

Aktivita 1.C.2

Systém protipovodňových opatření

Aktivita 1.C.3

Vybudování sběrného dvora

Prioritní osa 2 Kvalita života Opatření 2. A

Podpora kvality bydlení

Aktivita 2.A.1

Zachování Fondu podpory a rozvoje bydlení

Aktivita 2.A.2

Rekonstrukce a opravy bytových domů v majetku města

Aktivita 2.A.3

Příprava území pro nové rozvojové lokality pro bydlení

Aktivity 2.A.4

Podpora výstavby bytů

Opatření 2. B

Zvyšování kvality a rozšiřování nabídky veřejných služeb

Aktivita 2.B.1

Rekonstrukce školních pavilonů a sportovišť

Aktivita 2.B.2

Vznik, udržení a rozvoj Domu pro seniory ve městě Velešín

Aktivita 2.B.3

Udržení a rozvoj pečovatelské služby

Aktivita 2.B.4

Podpora dalších sociálních služeb ve městě

Aktivita 2.B.5

Vybudování nákupního střediska

Opatření 2. C

Zázemí kulturních a volnočasových aktivit

54

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 STRATEGICKÝ PLÁN Aktivita 2.C.1

Ozdravné centrum

Aktivita 2.C.2

Sportoviště a dětská hřiště

Aktivita 2.C.3

Investiční a neinvestiční podpora zázemí pro kulturní a společenské aktivity obyvatel, podpora komunitního života

Opatření 2. D

Zajištění bezpečnosti ve městě

Aktivita 2.D.1

Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže

Aktivita 2.D.2

Pořízení a instalace kamerového systému

Aktivita 2.D.3

Dopravní značení ve městě

Prioritní osa 3 Práce a podnikání Opatření 3. A

Rozvojové plochy na území města

Aktivita 3.A.1

Výkup pozemků a jejich zasíťování pro přípravu průmyslové zóny

Aktivita 3.A.2

Využití zanedbaných území pro podnikatelské aktivity

Opatření 3. B

Podpora zaměstnanosti a podnikání

Aktivita 3.B.1

Investiční podpora doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch, která povede k rozvoji malého a středního podnikání

Aktivita 3.B.2

Aktivní podnikatelská činnost

Prioritní osa 4 Cestovní ruch Opatření 4. A

Rozšiřování a zkvalitňování základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu

Aktivita 4.A.1

Podpora rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit

Aktivita 4.A.2

Vybudování klidové a relaxační zóny U Lustů

Aktivita 4.A.3

Doplnění systému turistických tras, cyklostezek, stezek pro pěší a in-line bruslení

Aktivita 4.A.4

Zpřístupnění vodní nádrže Římov pro šetrnou turistiku a vybrané lokality ke koupání

Opatření 4. B

Péče o historické památky

Aktivita 4.B.1

Znovuoživení koněspřežky

Aktivita 4.B.2

Oprava bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba

Aktivita 4.B.3

Oživení a záchrana památky Mariánské sousoší

Aktivita 4.B.4

Oživení a záchrana zříceniny hradu Velešín

Aktivita 4.B.5

Zpřístupnění a znovuzprovoznění historického domu čp. 20, Nám. J. V. Kamarýta (tzv. Kantůrkovce)

Opatření 4. C

Turistická propagace

Aktivita 4.C.1

Orientační a informační systém pro směrování návštěvníků

Aktivita 4.C.2

Turistická prezentace Velešína na webu

Aktivita 4.C.3

Spolupráce s okolními obcemi v rámci mikroregionu Pomalší

Aktivita 4.C.4

Spolupráce s obcí Ottenschlag, Dolní Rakousko

55


3.1

PRIORITNÍ OSA 1 – INFRASTRUKTURA

Souhrnná charakteristika a definice hlavních problémů Prioritní osa 1 Infrastruktura zahrnuje řešení problémů v oblasti dopravní infrastruktury (včetně dopravy v klidu) a technické infrastruktury. Město Velešín leží podél významného dopravního tahu spojujícího Prahu s rakouským Lincem - hlavní silniční páteř území města tvoří silnice 1. třídy I/3 (E 55), takže centrum města je od příliš intenzivní dopravy uchráněno. Na tento stěžejní dopravní koridor navazuje síť místních komunikací. Stále rostoucí automobilizace s sebou přináší zhoršující se technický stav zatížených komunikací (zejména kvalita povrchu některých komunikací), snížení bezpečnosti účastníků silničního provozu ve městě a negativní vlivy na životní prostředí. Pozornost by měla být zaměřena na rekonstrukci této infrastruktury, ať už samostatně v případě místních komunikací, nebo v úzké spolupráci se správci regionální a nadregionální silniční sítě. V souvislosti s plánovaným vybudováním rychlostní silnice R 3, která bude procházet západním cípem správního území města (cca 3 km od centra), dojde k odlehčení dopravního systému ve městě, zároveň však hrozí větší izolace města a zhoršení životního prostředí v okolí zatížené komunikace. Dalším nedostatkem v oblasti dopravní infrastruktury je chybějící infrastruktura pro chodce (zejména chodníky, přechody a bezbariérové cesty). Pro spojení s regionálními i mikroregionálními centry funguje vedle nevýznamné železniční přepravy osob pravidelná doprava autobusová. Existující linky jsou přizpůsobeny pracovní době největších zaměstnavatelů a době vyučování, bylo by však třeba posílit víkendové spoje do Českého Krumlova a zpět. Vzhledem k nižší poptávce a vysoké nákladnosti linkové dopravy se však zatím posílení neplánuje. Stejně tak je problematické zvýšit počet spojů s místními částmi obce a s okolními malými obcemi. Autobusové nádraží, které je umístěné v centru města v těsném sousedství historického jádra, je z hlediska dopravní organizace provozu nevyhovující a je nutné jej rekonstruovat. S intenzivní silniční dopravou a rostoucí automobilizací souvisí nedostatek parkovacích ploch a míst ve městě. S největším nedostatkem parkovacích míst se potýkají velešínská sídliště a v jádru Velešína chybí krátkodobé parkovací příležitosti. Město je dostatečně vybaveno sítěmi vodohospodářské infrastruktury, nicméně technický stav sítí není v současné době vyhovující a vyžaduje rozsáhlé průběžné rekonstrukce (především ČOV v místní části Velešín). Vodohospodářská infrastruktura není zavedena do místních částí Bor, Skřidla a Holkov. V místní části Chodeč není zaveden vodovod. V místní části Bor ji není vzhledem k velikosti osady vhodné budovat. V místní části Holkov je třeba vybudovat novou ČOV. Místní části Bor, Holkov, Skřidla a Chodeč zatím nejsou plynofikovány a jejich plynofikace se zatím neuvažuje z důvodu značně rozptýlené zástavby a velké vzdálenosti od páteřních rozvodů. V případě realizace plynofikace obce Římov bude plynofikována i místní část Holkov. Napojení na rozvody elektrického napětí je dostatečné. Elektrorozvody vysokého napětí jsou napojeny na 24 trafostanic, k nimž se zvažuje vybudovat dalších 17 a 4 stávající trafostanice je třeba rekonstruovat. Ve městě Velešín je podél hlavního silničního tahu v jižní části města nutné provést demontáž stávajícího volného vedení vysokého napětí 22 kV a nahradit jej novým bezpečným rozvodem. Co se týče vedení nízkého napětí, bude třeba ve spolupráci s majitelem sítí firmou E.ON dokončit kabelizaci vedení ve městě a dle možností pokračovat v dalších místních částech.

56


Životní prostředí ve městě ohrožuje především doprava, zejména pak provoz na silnici I/3. V souvislosti s plánovanou výstavbou silnice R 3 by mělo dojít k zlepšení životního prostředí ve městě. V souvislosti s povodňovým nebezpečím je zapotřebí upravit stávající systém protipovodňové ochrany a doplnit jej o další nezbytné prvky, zejména pak kaskádu vodních ploch o vodohospodářské rybníčky. Pro určení priorit v oblasti péče o městskou zeleň je nejprve nutné vytvořit Generel městské zeleně. Množství zelených ploch a pásů je ve městě Velešín dostatečné, ale v některých lokalitách je třeba zeleň regenerovat nebo úplně změnit. Globální cíl prioritní osy 1 Infrastruktura: Zvýšit kvalitu, bezpečnost a plynulost dopravy ve městě a jeho okolí zlepšováním technického stavu komunikací a budováním zázemí pro bezpečný pohyb všech účastníků silničního provozu. Průběžně pracovat na zlepšení stavu vodohospodářské a technické infrastruktury, který povede k zefektivnění jejího provozu a přispěje k ochraně životního prostředí. Zajišťovat péči o životní prostředí, která přispěje k udržitelnému rozvoji území. Navržená opatření: 1. A Optimalizace silniční dopravy ve městě Popis opatření Dopravní dostupnost je jedním ze stěžejních předpokladů rozvoje města a jeho okolí. Kvalitu silniční dopravy však v současné době snižuje především špatná dopravní organizace provozu (nevhodně řešené autobusové nádraží umístěné přímo v centru města) a nevyhovující technický stav místních komunikací. Z tohoto důvodu je nutné pokračovat v kontinuálním procesu obnovy místní silniční sítě. Se zvyšováním bezpečnosti účastníků silničního provozu souvisí také budování odpovídajícího zázemí pro bezpečný pohyb cyklistů a chodců. Důraz bude kladen na eliminaci automobilové dopravy, podpořen bude rozvoj forem dopravy se sníženým negativním vlivem na kvalitu životního prostředí (veřejná doprava). Doprava v klidu bude v centru města řešena v souvislosti s rekonstrukcí autobusového nádraží, dále budou vymezeny nové parkovací plochy v Družstevní ulici, na obou sídlištích, v lokalitě ul. Strahovské a U Hřiště. Související aktivity a projekty: 1.A.1 Úprava náměstí J. V. Kamarýta a autobusového nádraží Výstupy:

Vhodně řešená organizace provozu v centrální části města, veřejné WC, nové parkovací plochy, nová zeleň

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Odbor místního hospodářství – pracovní skupina

Financování:

Rozpočet města, příp. dotační zdroje

57


Harmonogram:

Rok 2009 - 2015

1.A.2 Oprava místních komunikací a chodníků Výstupy:

Oprava místních komunikací pod DPS čp. 256 u automotoklubu, u Nádraží, zatrubnění a úprava ul. v Domkách, oprava chodníků na Sídlišti a v ul. Družstevní

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:


Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Od roku 2009, průběžně

1.A.3 Doplnění infrastruktury pro chodce – výstavba chodníků, vyznačení přechodů, přestavba stávajících cest pro chodce na bezbariérové cesty Výstupy:

Výstavba nových chodníků při cestě z Velešína na Velešínské nádraží, v ul. U Přehrady a U Hřiště, přechod přes silnici I/3 u průmyslové zóny

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:


Financování:

Rozpočet města, příp. dotační zdroje

Harmonogram:


1.A.4 Řešení dopravy v klidu Výstupy:

Parkovací plochy na Sídlišti, v ul. Nad Cihelnou a pro nové sídliště Jih, parkovací plochy v jádru města, v Družstevní ul. U ZŠ a MŠ, v ul. Strahovské a U Hřiště

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Soukromí vlastníci pozemků, Městská policie, Odbor místního hospodářství – pracovní skupina

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:


1. B Zkvalitnění vodohospodářské a technické infrastruktury Popis opatření Samotné město Velešín je v současné době vybaveno dostatečným množstvím sítí vodohospodářské infrastruktury. Zásadní nedostatky však vykazuje jejich technický stav. Rekonstrukce ČOV a postupná obnova vodovodní a kanalizační sítě ve městě je nezbytným krokem ke zlepšení kvality jeho základní technické vybavenosti. Rekonstrukce sítí na rozvod tepla přispěje ke zvýšení efektivity energetického hospodářství města a snížení ztrát způsobených nevyhovujícím technickým stavem infrastruktury pro distribuci energií.

58


Navzdory tomu, že je město Velešín poměrně dobře vybaveno sítěmi vodohospodářské a další technické infrastruktury (bez ohledu na jejich technický stav), v místních částech Bor, Holkov a Skřidla tyto sítě dosud chybí. Další fáze investic týkajících se tohoto druhu infrastruktury bude tedy směřována do nejbližších sídel. Investice do vodohospodářské infrastruktury budou doplněny o výstavbu čistíren odpadních vod v místní části Holkov. Související aktivity a projekty: 1.B.1 Rekonstrukce ČOV a postupná oprava částí vodovodní a kanalizační sítě ve Velešíně Výstupy:

Rekonstruovaná ČOV a vodovodní a kanalizační síť v místní části Velešín

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

VAK JČ, a.s., provozovatel vodohospodářské infrastruktury

Financování:

Rozpočet města, dotační zdroje

Harmonogram:


1.B.2 Postupné zavádění sítí technické infrastruktury do místních částí Bor, Holkov, Skřidla a Chodeč s ohledem na relevanci potřeby vzhledem k velikosti místní části Výstupy:

Sítě technické infrastruktury v místních částech Bor, Holkov a Skřidla včetně ČOV v místní části Holkov, vodovod v místní části Chodeč

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

VAK JČ, a.s., provozovatel vodohospodářské infrastruktury

Financování:


Harmonogram:


1. C Péče o životní prostředí Popis opatření Ohrožení životního prostředí vlivem dopravy bude řešeno v rámci opatření 1.A. Městská zeleň bude nejprve zmapována a bude vytvořen Generel městské zeleně, podle kterého bude zeleň postupně regenerována a případně doplňována. V souvislosti s naplňováním cílů Studie odtokových poměrů a plánů protipovodňových opatření budou postupně naplňována opatření týkající se zamezení a zmírnění škod při povodních a přívalových deštích a bude podporována výstavba infrastruktury protipovodňové ochrany a souvisejících aktivit. Ve Velešíně bude doplněn systém odpadového hospodářství o sběrný dvůr.

59


Související aktivity a projekty: 1.C.1 Generel městské zeleně a její následná regenerace Výstupy:

Generel městské zeleně, regenerovaná zeleň ve městě, výměna nevhodné zeleně na sídlištích a na rekonstruovaném náměstí a autobusovém nádraží

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:


Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2010 - 2015

1.C.2 Systém protipovodňových opatření Výstupy:

Kompletní systém protipovodňových opatření doplněný o rybníky za silnicí I/3

Garant:

MAS Pomalší

Spolupráce:

Město Velešín

Financování:

MAS Pomalší

Harmonogram:

Rok 2010 - 2013

1.C.3 Vybudování sběrného dvora Výstupy:

Sběrný dvůr

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

KAPEX s.r.o.

Financování:


Harmonogram:

Rok 2009

60


3.2

PRIORITNÍ OSA 2 – KVALITA ŽIVOTA

Souhrnná charakteristika a definice hlavních problémů Kvalita života ve městě je dána především podmínkami pro bydlení obyvatel, dostupností vzdělávacích, zdravotních a sociálních služeb, kulturní nabídkou regionu, možnostmi realizace volnočasových a sportovních aktivit a příležitostmi k zapojení se do spolkového života obyvatel. Průměrné stáří domů ve Velešíně je 38 let, proto je zřejmé, že v současné době tyto domy postupně procházejí nezbytnými rekonstrukcemi, které kladou zvýšené nároky na investice finančních prostředků obyvatel i města do oblasti bydlení. Z tohoto důvodu byl v dubnu 2008 zastupitelstvem města schválen vznik Fondu podpory a rozvoje bydlení, který byl vytvořen pro pomoc občanům Velešína, kteří privatizovali byt z majetku města, chtějí zavést úsporná opatření pro nově stavěné byty a domy, chystají se zlepšit kvalitu bydlení energeticky úspornými opatřeními nebo potřebují zrekonstruovat svůj starší dům. Přes poměrně vysoký počet bytových jednotek ve městě neustále existuje neuspokojená poptávka po dalších bytech, ať už v bytových nebo rodinných domech. Město je tedy otevřeno developerským projektům týkajících se výstavby bytových domů a zasíťování pozemků pro individuální zástavbu. Zasíťování pozemků hodlá město provádět také ve vlastní režii. V rozvoji nových větších ploch pro bydlení však zatím brání rozdrobená vlastnická struktura pozemků a vytipované plochy nejsou napojeny na sítě technické infrastruktury. V oblasti sociálních služeb jsou nejtíživějšími problémy absence pobytového zařízení pro seniory, nízkoprahového zařízení pro děti a mládež a osobní asistence pro osoby se sníženou soběstačností. Nejen z dotazníkového šetření je zřejmé, že ve Velešíně je obecně nízká informovanost laické i odborné veřejnosti o dostupnosti sociálních služeb v území. Zdravotních zařízení je ve Velešíně zatím dostatek, ale existuje hrozba, že se sníží v budoucnu dostupnost lékařské péče vzhledem k věku lékařů. Ve Velešíně je fungující školský systém odpovídající velikosti obce a struktuře obyvatel, je třeba však stále zkvalitňovat vybavení školských zařízení, především pak zázemí pro sport na základní škole, které nevyhovuje základním standardům v oblasti výuky tělesné výchovy. U většiny veřejných objektů chybějí bezbariérové přístupy. Co se týče nabídky služeb, základním nedostatkem, který je potřeba řešit, je absence obchodního střediska. Velešín žije bohatým spolkovým životem. Ve městě však chybí prostory pro pořádání větších kulturních akcí, např. koncertů a plesů (podle dotazníkového šetření ale většině obyvatel nechybí). V oblasti nabídky volnočasových aktivit je nejpalčivějším problémem chybějící možnost koupání. Podle dotazníkového šetření se představy místních obyvatel o budoucím koupališti různí. Ke zvýšení kvality života místních obyvatel dále přispěje zvýšení bezpečnosti ve městě, která je snížena nejen v souvislosti s výskytem závažnějších dopravních přestupků, ale město se potýká rovněž s vandalismem, krádežemi a problematickou mládeží.

61


Globální cíl: Vytvářet podmínky pro kvalitní život místních obyvatel prostřednictvím podpory kvality bydlení, vzdělávacích, zdravotnických, sociálních a dalších služeb, zdokonalování kulturní a volnočasové nabídky reagující na potřeby místních obyvatel a zvyšování bezpečnosti ve městě. Opatření: 2. A Podpora kvality bydlení Popis opatření V rámci opatření 2.A bude podpořeno stávající bydlení pomocí udržení Fondu podpory a rozvoje bydlení. Dále budou prováděny rekonstrukce a opravy bytových domů v majetku města (výměna oken a zateplení fasád). Spolu s rekonstrukcí panelových domů bude podporována také revitalizace k nim přilehlých ploch. Město se také zaměří na přípravu nových rozvojových lokalit určených pro bydlení (výkup pozemků, zasíťování).

Související aktivity a projekty: 2.A.1 Zachování Fondu podpory a rozvoje bydlení Výstupy:

Fond podpory a rozvoje bydlení

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Správa majetku města Velešín s.r.o.

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Roky 2009 - 2015

2.A.2 Rekonstrukce a opravy bytových domů v majetku města Výstupy:

Výměna oken, zateplení a nové výtahy u bytových domů v majetku města

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Správa majetku města Velešín s.r.o.

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009 - 2015

2.A.3 Příprava území pro nové rozvojové lokality pro bydlení Výstupy:

Zasíťované pozemky v lokalitách sídliště Velešín Jih a Na Vrších, s uspořádanými vlastnickými vztahy

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Soukromí vlastníci pozemků, developer

Financování:

Rozpočet města

62


Harmonogram:

Rok 2009 - 2010

2.A.4 Podpora výstavby bytů Výstupy:

Příprava území pro výstavbu bytového domu Nad Cihelnou

Garant:

Město Velešín, Správa majetku města Velešín s.r.o.

Spolupráce:

Developer

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2014 - 2015

2. B Zlepšení občanské vybavenosti - zvyšování kvality a rozšiřování nabídky veřejných služeb Popis opatření Zlepšení občanské vybavenosti města přímo přispívá k růstu kvality života obyvatel města a ke stabilizaci místní populace. V případě místních částí podporuje rozvoj venkovských oblastí a zabraňuje tak jejich postupnému vysidlování. V rámci podpory rozvoje občanské vybavenosti budou podpořeny zejména investice do oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče. V oblasti vzdělávání budou přijata opatření pro zvýšení kvality výuky, v oblasti sociálních služeb dojde k doplnění chybějících zařízení a posílení stávajících sociálních služeb i informovanosti občanů o jejich nabídce v území. Doplňkově pak bude podpora zaměřena na rozšiřování nabídky a zvyšování kvality služeb, které se dotýkají každodenního života občanů Velešína. Související aktivity a projekty 2.B.1 Rekonstrukce školních pavilonů a sportovišť Výstupy:

Rekonstruované a zateplené školní pavilony, tělocvična a sportoviště

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

ZŠ Velešín

Financování:

Rozpočet ZŠ, dotační zdroje (OPŽP)

Harmonogram:

Rok 2009 - 2015

2.B.2 Vznik, udržení a rozvoj Domu pro seniory ve městě Velešín Výstupy:

Dům pro seniory v ul. Krumlovská, včetně infrastruktury

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Charita Kaplice

Financování:


Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

63


2.B.3 Udržení a rozvoj pečovatelské služby Výstupy:

Udržení stávající pečovatelské služby a její rozvoj ve městě Velešín a jeho místních částech

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Charita Kaplice, Jihočeský kraj

Financování:

Rozpočet Charity Kaplice, dotační tituly, rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

2.B.4 Podpora dalších sociálních služeb ve městě Výstupy:

Vznik, udržení a rozvoj Osobní asistence ve městě Velešín, Odborné sociální poradenství, podpora zvyšování informovanosti o sociálních službách, rozvoj a udržení strategického plánování v oblasti sociálních služeb ve městě Velešín ve spolupráci s Jihočeským krajem

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Charita Kaplice, Jihočeský kraj

Financování:

Rozpočet Charity Kaplice, dotační tituly, rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009 - 2015

2.B.5 Vybudování nákupního střediska Výstupy:

Nákupní středisko

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Developer, investor

Financování:

Developer, investor

Harmonogram:

Rok 2009

2. C Zázemí kulturních a volnočasových aktivit Popis opatření V rámci opatření 2.C bude rozšířena nabídka kulturních a volnočasových aktivit a zkvalitněno jejich zázemí. Ve Velešíně bude vybudováno nové ozdravné centrum, stávající sportoviště a hřiště budou opravena a doplněna o nová, především v územích s vysokou koncentrací obyvatel (na sídlištích). Související aktivity a projekty 2.C.1 Ozdravné centrum Výstupy:

Sportovně-relaxační a ozdravné centrum s lůžkovou částí pro krátkoi dlouhodobý pobyt, diagnostickou, terapeutickou, rehabilitační (krytý bazén) a “zkrášlující” (kosmetika, manikúra, sauna) částí

Garant:

Město Velešín

64


Spolupráce:

Developer, investor, obec Ottenschlag, Dolní Rakousko (partner projektu), SMO Pomalší, zdravotní pojišťovny, Zdravotně sociální fakulta JČU v Českých Budějovicích

Financování:

Město Velešín – úvěr, dotační tituly, soukromí investoři1

Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

2.C.2 Sportoviště a dětská hřiště Výstupy:

Dětské hřiště a malé sportoviště v sídlišti Nad Cihelnou, Odpočinková a relaxační zóna v Sídlišti

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Velešínské klubíčko

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

2.C.3 Investiční a neinvestiční podpora zázemí pro kulturní a společenské aktivity obyvatel, podpora komunitního života Výstupy:

Propagační materiály včetně nosičů, opravy kulturních objektů

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Partneři - Kulturní a informační centrum, Městská knihovna, Spolek přátel města Velešína, školy

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Průběžně

2. D Zvyšování bezpečnosti ve městě Popis opatření Pro zvýšení bezpečnosti ve městě je důležité přijmout především preventivní opatření. V boji proti vandalismu a drobné kriminalitě ve městě bude pozornost zaměřena na protidrogovou prevenci u dětí a mládeže a v částech města nejvíce postižených stále častějšími případy vandalismu a drobné kriminality bude instalován kamerový systém, který napomůže odhalovat trestnou činnost. Pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu bude ve městě doplněno a obnoveno dopravní značení. Související aktivity a projekty: 2.D.1 Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Výstupy:

Volnočasové aktivity určené nejširším vrstvám dětí a mládeže skatepark, vznik, rozvoj a udržení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve městě Velešín

Garant:

Město Velešín

1

Realizace je podmíněna zajištěním prostředků pro předfinancování a spolufinancováním projektu

65


Spolupráce:

Školy, Charita Kaplice

Financování:

Rozpočet města, dotační tituly

Harmonogram:

Rok 2010 - 2011

2.D.2 Pořízení a instalace kamerového systému Výstupy:

Kamerový systém v centru města

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Městská policie

Financování:


Harmonogram:

Rok 2010

2.D.3 Dopravní značení ve městě Výstupy:

Dopravní značení ve městě vedoucí ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, které bude řešit bezpečnost provozu na křižovatce u čerpací stanice, na odbočce do Velešína ve směru od Českých Budějovic a na dalších méně přehledných místech

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Městská policie

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009

66


3.3

PRIORITNÍ OSA 3 – PRÁCE A PODNIKÁNÍ

Souhrnná charakteristika a definice hlavních problémů Pro Velešín je charakteristická poměrně vysoká vyjížďka za prací mimo obec (více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel). Struktura zaměstnanosti i školského systému poukazuje na tradici průmyslu ve Velešíně. Velký problém v oblasti trhu by znamenalo ukončení výroby Jihostroje, který je dominantním zaměstnavatelem ve Velešíně. Ve městě jsou poměrně omezené podmínky pro podnikání, zejména pak v oblasti cestovního ruchu, jehož rozvoji brání především nedostatečná nabídka atraktivit a slabá infrastruktura základních i doplňkových služeb cestovního ruchu, na které by se mohly díky multiplikačnímu efektu navázat další. Ve městě jsou k dispozici pozemky, které jsou v současné době nevyužívané, a existuje zde možnost je využít pro různé podnikatelské aktivity. Podél silnice I/3 jsou vytipovány pozemky pro průmyslovou zónu, které však nejsou napojeny na sítě technické infrastruktury. V rozvoji nových větších ploch pro podnikání rovněž brání rozdrobená vlastnická struktura pozemků. Globální cíl: Vytvářet podmínky pro rozvoj pestré podnikatelské základny, která povede ke zvýšení zaměstnanosti obyvatel a růstu hospodářské stability města, v návaznosti na výhodnou polohu města při mezinárodním dopravním tahu. Klást důraz na rozvoj pracovních příležitostí a využití stávajících zanedbaných budov a ploch ve městě. Opatření: 3. A Podpora investic a využití rozvojových ploch na území města Popis opatření V rámci opatření 3.A bude pozornost zaměřena na přípravu rozvojových ploch na území města využitelných pro průmyslové a jiné podnikatelské aktivity malých a středních podniků (výkup pozemků, vybavení sítěmi technické infrastruktury). Prostřednictvím využití dosud nevyužitých nebo zanedbaných pozemků a budov bude vytvořeno zázemí pro rozvoj malého a středního podnikání. Související aktivity a projekty: 3.A.1 Výkup pozemků a jejich zasíťování pro přípravu průmyslové zóny Výstupy:

Připravené pozemky pro průmyslovou zónu

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Soukromí vlastníci pozemků

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009 – 2010

67


3.A.2 Využití zanedbaných území pro podnikatelské aktivity Výstupy:

Využití areálu bývalého družstva

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Zemědělské družstvoNetřebice

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

3. B Podpora zaměstnanosti a podnikání Popis opatření V rámci opatření 3.B bude podpora směřovat přímo k začínajícím podnikatelům, kteří projeví zájem realizovat své podnikatelské záměry ve všech oblastech, zejména však v oblasti cestovního ruchu. Prostřednictvím podpory malého a středního podnikání dojde k vytvoření nových pracovních míst. Související aktivity a projekty 3.B.1 Investiční podpora doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch, která povede k rozvoji malého a středního podnikání Výstupy:

Překonání silnice I/3 k zahrádkářské kolonii, nová komunikace k oblasti vyčleněné pro průmyslovou zónu

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Jihočeský kraj

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009 – 2010

3.B.2 Aktivní podnikatelská činnost Výstupy:

Aktivní podnikatelská činnost, která povede k diverzifikaci podnikatelské základny, růstu nabídky pracovních příležitostí a rozšíření nabídky v oblasti občanské vybavenosti města a nabídky v oblasti cestovního ruchu

Garant:

Podnikatelské subjekty v regionu

Spolupráce:

Město Velešín

Financování:

Soukromé investice místních podnikatelů

Harmonogram:

Od roku 2010

68


3.4

PRIORITNÍ OSA 4 – CESTOVNÍ RUCH

Souhrnná charakteristika a definice hlavních problémů Velešín má poměrně slušný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v podobě přírodních a kulturních atraktivit, který zatím není dostatečně využit. Pro prodloužení pobytu přijíždějících návštěvníků by bylo třeba provázat nabídku místních atraktivit s nabídkou okolních obcí. Rozvoji cestovního ruchu brání také slabší základní i doplňková infrastruktura cestovního ruchu. Množství ubytovacích a stravovacích zařízení je pro současnou návštěvnost dostačující, ale není připravené pro větší počet návštěvníků. Ve Velešíně je málo subjektů nabízejících doplňkové služby, které by zde návštěvníky přiměly strávit více než pár hodin. Řada památek, kterých by se dalo využít jako kulturních atraktivit cestovního ruchu, potřebuje nejprve oživit nebo rekonstruovat (např. koněspřežka, kostel sv. Filipa a Jakuba, Kantůrkovec, Mariánské sousoší a další). Ve městě chybí prostory pro stálé výstavy a expozice (po rekonstrukci bude možné využít prostory kostela sv. Filipa a Jakuba). Co se týče přírodních atraktivit, okolí Římovské přehrady skýtá možnosti rekreace (již bylo zpřístupněno její okolí, ale hygienické ochranné pásmo znemožňuje koupání v přehradě). V okolí Velešína je dostatečné množství turistických a cyklistických tras, cyklostezka prochází přímo Velešínem a pokračuje okolo Římovské přehrady a v územním plánu jsou navrženy další cyklotrasy, vytvářející okruhy pro polodenní rekreační využití. Do doplňkové infrastruktury cestovního ruchu patří kromě turistických a cyklistických tras v okolí také kulturní a informační centrum, různá kulturní a sportovní zařízení a další zařízení poskytující služby pro návštěvníky a turisty. Doplňková turistická infrastruktura však v současné době nedokáže dostatečně prodloužit pobyt přijíždějících návštěvníků. Městu chybí orientační systém, který by informoval návštěvníky o místních památkách a atraktivitách a směroval je k nim a výraznější propagace (např. na internetu). Výrazným nedostatkem, který trápí nejen místní obyvatele, ale také snižuje návštěvnost Velešína v letním období, je absence koupaliště – vodní nádrž Římov není pro koupání zpřístupněna a ve městě není žádné jiné přírodní ani umělé koupaliště. Významným počinem v oblasti cestovního ruchu by bylo zřízení koupaliště, ať už venkovního nebo v podobě celoročně využitelného ozdravného centra s krytým bazénem. Globální cíl: Zvyšovat kvalitu a různorodost základní turistické infrastruktury a zároveň napomáhat rozvoji infrastruktury doplňkové, tedy zázemí pro kulturní, sportovní a společenské aktivity. Zmapovat a doplnit systém turistických tras (pěších stezek, cyklostezek, stezek pro in-line bruslení a hipostezek) v okolí města a podpořit jeho návaznost na síť tras v regionu. Důraz bude kladen na neustálé zlepšování vzhledu města, péči o kulturní a historické památky a na ochranu přírody a krajiny, díky níž bude zachováno cenné území, které je významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Zvláštní důraz bude kladen na propagaci a na spolupráci s okolními obcemi, případně s obcemi z mikroregionu Pomalší v nabídce ucelených produktů cestovního ruchu.

69


Opatření: 4. A Rozšiřování a zkvalitňování základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu Popis opatření Cílem opatření je podpora rozvoje cestovního ruchu, který poskytuje pracovní příležitosti pro kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly a zvyšuje odbyt maloobchodu a služeb. V rámci opatření 4. A bude podpořen rozvoj základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu, který přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti území a prodloužení pobytu návštěvníků v oblasti. Podporováno bude zpřístupnění různých turistických atraktivit, zkvalitnění a rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit a vybavení území sportovněrekreačními zařízeními a turistickými stezkami. Související aktivity a projekty:

4.A.1 Podpora rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit Výstupy:

Větší množství ubytovacích a stravovacích zařízení, které podpoří rozvoj zejména venkovského cestovního ruchu a agroturistiky nejen ve Velešíně, ale i v jeho okolí, využití architektonicky zajímavých venkovských objektů, využití místa u Ozdravného centra (k. ú. Chodeč) pro autocamping

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Podnikatelé v oblasti cestovního ruchu

Financování:

Soukromé prostředky

Harmonogram:

Rok 2009 – 2012

4.A.2 Vybudování klidové a relaxační zóny U Lustů Výstupy:

Vybudování klidové a relaxační zóny v ul. V Úvoze a v Dolní ul.

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Sportovní a kulturní komise

Financování:


Harmonogram:

Rok 2010 – 2012

4.A.3 Doplnění systému turistických tras, cyklostezek, stezek pro pěší a in-line bruslení Výstupy:

Provázaný systém turistických tras, cyklostezek, stezek pro pěší a inline bruslení, vybudování cyklostezky při cestě z Velešína na Velešínské nádraží

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

MAS Pomalší, okolní obce

Financování:

Vícezdrojové financování

70


Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

4.A.4 Zpřístupnění vodní nádrže Římov pro šetrnou turistiku a vybrané lokality ke koupání Výstupy:

Okolí vodní nádrže Římov přístupné pro různé druhy šetrné turistiky, vybrané lokality zpřístupněné pro koupání

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Povodí Vltavy, Jihočeský kraj

Financování:

---

Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

4. B Péče o historické památky Popis opatření Aktivity a projekty navržené v rámci opatření 4.B budou zaměřeny na péči o jedinečné místní historické památky, které jsou hlavními místními kulturními atraktivitami a tvoří nejdůležitější složku potenciálu rozvoje cestovního ruchu. Opatření bude napomáhat architektonickému a urbanistickému rozvoji města a jeho okolí v souladu s požadavky na zachování jeho charakteristického malebného vzhledu. Související aktivity a projekty: 4.B.1 Znovuoživení koněspřežky Výstupy:

Zprovozněný úsek konespřežky na Holkově

Garant:

Soukromý investor (majitelé a nemovitosti Na Veselce)

Spolupráce:

Město Velešín

Financování:

Soukromé zdroje, dotace

Harmonogram:

Rok 2009 – 2012

restaurace

U

Koněspřežní

dráhy

4.B.2 Oprava bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba Výstupy:

Opravený kostel sv. Filipa a Jakuba, prostory pro stálé a putovní expozice

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Společnost přátel města Velešín, Jihočeské muzeum, Regionální muzeum města Český Krumlov

Financování:

Rozpočet města, dotace

Harmonogram:

Rok 2009 – 2010

4.B.3 Oživení a záchrana památky Mariánské sousoší 71


Výstupy:

Oživení a záchrana památky Mariánské sousoší

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Realizátor

Financování:


Harmonogram:

Rok 2009 – 2010

4.B.4 Oživení a záchrana zříceniny hradu Velešín Výstupy:

Archeologický průzkum, záchrana a oživení památky

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Obec Svatý Ján nad Malší, Sdružení Hrady na Malši

Financování:


Harmonogram:

Rok 2010 – 2011

4.B.5 Zpřístupnění a znovuzprovoznění historického domu čp. 20, Nám. J. V. Kamarýta (tzv. Kantůrkovce) Výstupy:

Zpřístupněný a zprovozněný historický dům čp. 20, Nám. J. V. Kamarýta sloužící jako sídlo místních sdružení a muzeum

Garant:

Společnost přátel města Velešín

Spolupráce:

Město Velešín

Financování:

Rozpočet společnosti přátel města Velešín, rozpočet města, dotační tituly

Harmonogram:

Rok 2009 – 2013

4. C Turistická propagace Popis opatření Opatření je zaměřeno na zlepšení informovanosti o nabídce cestovního ruchu regionu a zlepšení její dostupnosti s důrazem na využití informačních a komunikačních technologií. V rámci opatření bude podpořena širší územní spolupráce na bázi partnerství soukromého a veřejného sektoru, včetně partnerství se zahraničními subjekty. Vznikne užší spolupráce mezi obcemi v rámci mikroregionu Pomalší při vytváření a nabídce ucelených turistických produktů. Související aktivity a projekty: 4.C.1 Orientační a informační systém pro směrování návštěvníků Výstupy:

Orientační a informační systém pro směrování návštěvníků

Garant:

Město Velešín

Financování:


Harmonogram:

Rok 2009

72


4.C.2 Turistická prezentace Velešína na webu Výstupy:

Webové stránky s propagací Velešína jako turistické destinace

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Společnost přátel města Velešín

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009

4.C.3 Spolupráce s okolními obcemi v rámci mikroregionu Pomalší Výstupy:

Společná nabídka a provázanost turistických produktů

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Obce mikroregionu Pomalší

Financování:

MAS Pomalší, rozpočty obcí

Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

4.C.4 Spolupráce s obcí Ottenschlag, Dolní Rakousko Výstupy:

Spolupráce na úrovni klubů, spolků a sdružení, předání zkušeností s Centrem zdraví pro úspěšnou realizaci Ozdravného centra

Garant:

Město Velešín

Spolupráce:

Ottenschlag

Financování:

Rozpočet města

Harmonogram:

Rok 2009 – 2015

73


4

REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU A ZDROJE FINANCOVÁNÍ

Nejčastější překážkou realizace jednotlivých kroků a aktivit každého strategického plánu, stejně tak Strategického plánu rozvoje města Velešín na roky 2009 – 2015, je zajištění zdrojů jejich financování. K dosažení stanovených cílů rozvoje je tedy nezbytné odhadnout objem potenciálních zdrojů financování, které jsou k dispozici přímo uvnitř území, a najít efektivní a koncepční způsob, jakým je doplnit zdroji vnějšími (regionálními, státními, evropskými). Zdroje financování jednotlivých aktivit navržených ve Strategickém plánu rozvoje města Velešín můžeme dále rozlišovat na veřejné a soukromé. Použití vnějších zdrojů je vhodné především v případě financování veřejných zájmů a nastartování ekonomických aktivit. Veřejné zdroje by měly být využívány na základě dlouhodobé koncepce v této oblasti a za předpokladu podrobné analýzy všech potenciálních vnějších zdrojů financování. Při plánování vnějších zdrojů financování musí být zohledněna náročnost jejich získávání a jejich dostupnost pro některé typy subjektů. Další rozvoj ekonomických aktivit by měl být financován za pomoci vnitřních zdrojů regionu. Mezi veřejné zdroje financování patří zejména: Fondy Evropské unie – Operační programy pro období 2007 – 2013 Mezi tématicky zaměřené programy patří:

Integrovaný operační program Operační program Podnikání a inovace Operační program Doprava Operační program Životní prostředí Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Regionálně zaměřeným programem je pro území města Velešín a jeho okolí: Regionální operační program NUTS II Jihozápad Z operačních programů zaměřených na evropskou územní spolupráci jsou pro oblast města Velešín a jeho okolí relevantní: Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko Státní rozpočet ČR, který zahrnuje Státní fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení a další fondy a resortní programy jednotlivých ministerstev – především Ministerstva kultury, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí,

74


Regionální a místní zdroje – grantové programy a příspěvky z rozpočtu Jihočeského kraje, prostředky z městského rozpočtu. Za soukromé zdroje financování aktivit Strategického plánu je možné považovat: Zdroje typu PPP (Privat Public Partnership), Bankovní úvěry, hypotéky, Přímé investice financované z vlastních zdrojů jednotlivých subjektů. Realizace Strategického plánu by měla být založena na kombinaci přípravy a uskutečňování aktivit a konkrétních projektů ze strany jednotlivců (města, podnikatelských, neziskových a jiných subjektů) a akcích realizovaných v partnerství, tedy prostřednictvím spolupráce dvou a více subjektů, popř. prostřednictvím svazků obcí. Do realizace jednotlivých projektů mohou podle charakteru konkrétního záměru vstupovat také subjekty působící mimo řešené území. DOPORUČENÍ PRO IMPLEMENTACI A EVALUACI STRATEGIE Z hlediska evaluace rozvojové strategie je nezbytné pravidelné monitorování a hodnocení realizace stěžejních záměrů jednotlivých subjektů a aktivit navrhovaných k řešení na území správního obvodu města Velešín. Ke sledování postupu realizace Strategického plánu doporučujeme sestavit Komisi strategického plánu, tj. vyčlenit speciální skupinu sestavenou z odborníků a zainteresovaných osob, obdobně jako v případě přípravy pracovní skupiny sestavené ke koordinaci vzniku Strategického plánu. Tato skupina by měla zajišťovat také průběžné připomínkování a sběr podnětů k aktualizaci strategie (doplňování databáze projektových záměrů, popř. aktualizace aktivit, opatření, priorit). V případě potřeby mohou být zřízeny také tématicky zaměřené pracovní skupiny dohlížející na implementaci jednotlivých oblastí rozvoje. Při realizaci jednotlivých aktivit a projektových záměrů je přínosné využít spolupráce s externími poradci a agenturami působícími v oblasti regionálního rozvoje, a to zejména ve fázi monitorování a zajišťování zdrojů financování. SHRNUTÍ Jednotlivé prioritní osy, jejich cíle a opatření byly navrženy v souladu s potřebami území identifikovanými v analytické části dokumentu a v souladu s existujícími dokumenty strategického a koncepčního rázu, zpracovanými na místní, mikroregionální, regionální, národní či evropské úrovni. Realizace navržených typů aktivit přiřazených k prioritním osám a v rámci nich stanoveným opatřením povedou k naplnění cílů stanovených pro vymezené oblasti rozvoje. Veškeré priority, oblasti podpory a konkrétní aktivity byly navrženy a doporučeny s ohledem na komplexní a vyvážený rozvoj města Velešín. Klíčovými pojmy ve fázi realizace jsou však spolupráce a hledání kompromisů mezi veřejnými a soukromými zájmy jednotlivců a subjektů v regionu. Jedině tak bude dosaženo udržitelného rozvoje území.

75

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 PŘÍLOHY

PŘÍLOHY

76


VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

77


OBSAH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .....................................................................................77 1

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...................................................................................................79

2

CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ ...................................................................................80

3

JAK SE ŽIJE OBČANŮM VE MĚSTĚ, PŘEDNOSTI A NEDOSTATKY MĚSTA ................................81

4

DOSTUPNOST SLUŽEB .....................................................................................................84

5

VOLNÝ ČAS VE MĚSTĚ .....................................................................................................86

6

PRÁCE A PODNIKÁNÍ VE MĚSTĚ ........................................................................................87

7

ROZVOJOVÉ PRIORITY MĚSTA VELEŠÍN ............................................................................88

78


1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Dotazníkové šetření týkající se Strategického plánu rozvoje města Velešín proběhlo v srpnu a září roku 2008. Šetření mělo za cíl zjistit, jak hodnotí život ve Velešíně obyvatelé města, která z uváděných témat by měla být prioritně řešena a jaké jsou potřeby obyvatel. Podněty zjištěné šetřením byly zapracovány do SWOT analýzy, která je součástí Strategického plánu. Distribuce dotazníků mezi respondenty probíhala dvěma způsoby – pomocí Velešínského zpravodaje, který dochází bezplatně do všech domácností ve Velešíně a jeho místních částech Bor, Holkov, Chodeč a Skřidla. Druhou formou distribuce byl odkaz na webových stránkách města Velešín, který přesměroval čtenáře na webovou nástěnku firmy KP projekt s odkazem http://enastenka.kpprojekt.cz/article.aspx?ArticleID=158. Strategickému plánu rozvoje města Velešín je na této elektronické nástěnce věnována vlastní sekce, na níž byl mimo jiné umístěn také dotazník, který si respondent mohl jednoduše stáhnout a vyplnit. O výsledcích dotazníkového šetření provedeného mezi obyvateli města Velešín a jeho místních částí vypovídají následující informace.

79


2 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ

Návratnost dotazníkového šetření byla 43 platných vyplněných dotazníků. V počtu respondentů převažovaly muži nad ženami (25/18 vyplněných dotazníků). V dotazníkovém šetření byly zastoupeny všechny věkové kategorie respondentů od 18 let. Nejvíce byla zastoupena kategorie 46 – 60 let (44 %) a 26 – 45 let (28 %), tedy obyvatelé v produktivním věku. Méně je pak zastoupena skupina obyvatel ve věku nad 61 let (16 %) a nejmenší podíl patří kategorii obyvatel ve věku 19 – 25 let (12 %). Žádný z respondentů nespadá do skupiny obyvatel ve věku 15 – 18 let.

Podle stupně dosaženého vzdělání lze respondenty rozdělit na 3 skupiny – největší podíl zaujímají obyvatelé se středoškolským vzděláním, vysoký je ale také podíl vysokoškoláků ve srovnání se vzdělanostní strukturou obyvatel Velešína (ZŠ 20 %, SŠ 73 %, VŠ 7 %). Z hlediska sociálního postavení jsou pak nejvíce zastoupeni zaměstnanci, dále důchodci, podnikatelé a nejméně studenti a nezaměstnaní.

80


3 JAK SE ŽIJE OBČANŮM VE MĚSTĚ, PŘEDNOSTI A NEDOSTATKY MĚSTA Naprostá většina respondentů je občany Velešína, pouze jeden dotázaný není občanem Velešína, ale ve městě jen pracuje, všichni ovšem znají dobře život ve městě.

Celkový dojem ze života ve Velešíně lze hodnotit poměrně kladně, u většiny kladených otázek převažuje odpověď, že stav je ucházející. Místo bydliště považuje 70 % respondentů za ucházející a 30 % je s místem bydliště velmi spokojeno. 37 % respondentů nedokáže posoudit dostupnost bydlení, 28 % považuje stav za ucházející, dalších 28 % respondentů je s dostupností nespokojeno a 7 % naopak velmi spokojeno. Se stavem a rozsahem veřejných prostranství a zeleně je velmi spokojeno 21 % respondentů, 46 % považuje stav za ucházející a 33 % respondentů je se stavem a rozsahem nespokojeno. Co se týče čistoty města a úklidu veřejných prostranství, většina respondentů (70 %) považuje stav za ucházející, nespokojeno je 23 % a naopak velmi spokojeno je 7 % respondentů. 68 % považuje dopravu ve městě (průjezdnost, kvalitu komunikací a parkování) za ucházející, 9 % respondentů je s dopravou ve městě velmi spokojeno a naopak 23 % nespokojeno, především pak z důvodu špatného stavu komunikací a omezených možností parkování. Nejlépe tedy v hodnocení vychází místo bydliště, nejhůře stav a rozsah veřejných prostranství a zeleně. Celkový dojem ze života ve Velešíně

81


Jako největší přednosti města považuje více než třetina respondentů (35 %) jeho výhodnou polohu v blízkosti krajského města, Českého Krumlova, Kaplice, která je pro Velešín obcí s rozšířenou působností, a hranic s Rakouskem. Stejně pozitivně (celkem 35 % respondentů) je hodnocena jeho klidnost a blízkost volné přírodě (zmíněna je i přítomnost vodní nádrže Římov). 23 % respondentů označilo jako přednost města jeho velikost, většinou v kombinaci s vyhovující základní obslužností (12 %) nebo sociálním zajištěním (5 %). 12 % respondentů oceňuje na městě jeho dobrou dopravní dostupnost, ať už individuální, autobusovou nebo železniční dopravou. 7 % respondentů považuje za přednost nízkou kriminalitu ve městě (s výjimkou vandalismu). Jako přednost je též považována bohatá historie městečka, jeho starobylý ráz a malebnost (7 % respondentů). 5 % respondentů označilo jako přednost města možnosti kulturního vyžití (především díky aktivitě Kulturního a informačního centra a Spolku přátel města Velešína) a poměrně bohatou nabídku sportovních aktivit. Pozitivní skutečností je také to, že někteří respondenti zmínili jako přednost snahu představitelů města o spolupráci s občany, péči o infrastrukturu (zlepšení stavu chodníků) a celkovou péči města o harmonický rozvoj. Největší přednosti města

Jako největší nedostatky města považuje nejvíce respondentů absenci možnosti koupání, ať už celoročního (krytý bazén) nebo letního (přírodní koupaliště). 6 respondentů v dotazníku zmiňuje nepřístupnost Římovské přehrady pro koupání a rekreaci. 21 % dotázaných považuje za největší nedostatek města projevy vandalismu, časté rušení nočního klidu, přítomnost heren a hospod nevalné úrovně a drobnou kriminalitu. Často je také zmiňováno chybějící obchodní centrum nebo supermarket diskontního typu (19 % respondentů). Poměrně závažným problémem se zdá být nedostatek parkovacích ploch, především pak na Sídlišti a v centrální části města. Ve Velešíně chybí některé služby a specializované

82


obchody, např. textil, výroba klíčů, oprava obuvi, hodinářství, brusič nožů a nůžek a další. Dále jsou respondenti nespokojeni s pořádkem ve městě – zmiňují nedostek odpadkových košů, odpadky poházené na ulicích a psí exkrementy na chodnících. 4 respondenti považují za nedostatek dispozice centrální části města (náměstí a autobusového nádraží). V souvislosti s autobusovým nádražím jsou pak také často zmiňovány chybějící veřejné záchodky. 3 respondenti považují za nedostatek města málo stavebních parcel, nedostatek kvalitních příležitostí pro bydlení mladých lidí a individuální výstavbu a nepřipravené pozemky pro novou výstavbu bytů. 3 respondenti vyjádřili nespokojenost se stavem místních komunikací, zejména pak katastrofální stav silnice z velešínského nádraží do Velešína (směr ČK). 3 respondenti rovněž zmiňují špatnou dopravní dostupnost Velešína z okolních obcí a dopravní spojení Velešína s Českým Krumlovem (zvláště o víkendu). Největší nedostatky města

Za nedostatek města též někteří respondenti považují špatný stav nebo absenci chodníků, neopravený dům na náměstí, kde se schází skautský oddíl, nedostatečnou údržbu silnic v zimním období, absenci sběrného dvora, zápach z vepřína, nekvalitní nebo chybějící kanalizaci v některých částech obce. V souvislostí s velikostí města je zmiňována jeho omezená možnost rozvoje a nedostatek pracovních příležitostí. Objevil se také názor, že město postrádá určitou dominantu, která by ho činila zajímavějším. Jako nedostatek města je rovněž považován velký provoz na silnici I/3, nedostatečná úprava zeleně, chybějící cyklostezky, nedostatek laviček na sídlišti, nedostatek dětských hřišť a neefektivní (blíže nespecifikované) využívání peněžních prostředků z rozpočtu města. Jeden respondent upozorňuje na hrozbu snížení dostupnosti lékařské péče vzhledem k vysokému věku lékařů.

83


4 DOSTUPNOST SLUŽEB

Obyvatelé Velešína, případně lidé v něm pracující, hodnotí dostupnost různých služeb ve městě poměrně kladně. Dostupnost sociálních služeb většina respondentů nedokáže posoudit, z čehož vyplývá neznalost občanů této problematiky a důležitost vytvoření katalogu sociálních služeb. 21 % respondentů hodnotí dostupnost sociálních služeb jako ucházející, 14 % je s dostupností nespokojeno a 7 % naopak velmi spokojeno. Občanům města chybí sociální služby obecně, zejména je zmiňována pečovatelská služba a nízkoprahové zařízení pro mládež, z čehož opět vyplývá neznalost nabídky sociálních služeb ve Velešíně. Jeden respondent projevuje zájem o zajištění bydlení pro nemocné občany a o bezplatné zajištění péče o nemocné v rodinách ze strany města či za veřejnou cenu odstupňovanou délkou trvalého pobytu ve Velešíně. Dostupnost základní zdravotní péče je hodnocena kladně – 53 % respondentů považuje stav za ucházející, 42 % je velmi spokojeno, 5 % nedokáže stav posoudit. Často se objevuje názor, že vzhledem k věku lékařů v příštích letech hrozí, že za krátký čas budou zcela jistě chybět praktičtí lékaři a dojde tak ke zhoršení lékařské péče ve Velešíně. Jeden respondent vyjadřuje potřebu rozšíření zdravotní péče a jiný by uvítal ve Velešíně noční pohotovost. Dostupnost předškolní péče a dalších stupňů vzdělávání (mateřských, základních a středních škol) hodnotí respondenti kladně – 44 % je s dostupností školského systému velmi spokojeno, 30 % považuje stav za ucházející a 26 % obyvatel nedokáže stav posoudit. Nespokojenost nevyjadřuje žádný respondent. Dostupnost ostatních služeb a obchodů ve městě považují dvě třetiny respondentů za ucházející, 23 % je nespokojeno a pouze 10 % velmi spokojeno. Nespokojenost respondentů pravděpodobně nejvíce souvisí s absencí nákupního střediska. Nejčastěji je zmiňována potřeba vybudovat sběrný dvůr a veřejné záchodky v centru města (3 respondenti). Dále občané ve Velešíně postrádají stálou služebnu Policie ČR, dopravní úřad, prodejnu a opravnu obuvi, pánské kadeřnictví, bufet, různé obchody, opravny a servisy, internetovou kavárnu, výrobu klíčů a obchodní centrum s možností nákupu ve večerních hodinách a o víkendu. Objevují se také individuální přání zavedení levné taxi služby pro starší občany a zajištění výcviku pro obyčejné psy. Jeden respondent zmiňuje, že by bylo třeba zlepšit komunikaci s občany, především pak zavést pravidelný kontakt s obyvateli osad, udržovat aktuální úřední desku a okamžitě po zasedání aktualizovat webové stránky města. Jiný respondent žádné konkrétní zařízení ve Velešíně nepostrádá, ale spíše by uvítal prodloužení pracovní doby - např. pošty - hlavně pro dojíždějící (např. 2x týdně od 7 hodin).

84


Dostupnost služeb ve Velešíně

85


5 VOLNÝ ČAS VE MĚSTĚ

Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve Velešíně chybí především nabídka sportovního vyžití a volnočasových aktivit pro děti, mládež i dospělé. Největší nespokojenost se projevila v oblasti nabídky sportovního vyžití (40 % respondentů), naopak v případě nabídky kulturních akcí byla nespokojenost minimální (9 % respondentů).

Více než dvě třetiny respondentů vyjádřily potřebu zřízení koupaliště ve Velešíně – návrhy, jak by mělo koupaliště vypadat, se různí - někteří by uvítali zřízení moderního víceúčelového sportovního areálu s možností celoročního koupání, jiní samostatný bazén na plavání, bazén s hydromasážními tryskami a vířivkou nebo plovárnu s možností aqua aerobiku a plavání s miminky. Ostatní respondenti by uvítali spíše venkovní koupaliště – v podobě letního otevřeného koupaliště s plaveckým, dětským bazénem a s tobogánem, nebo v podobě přírodního koupaliště, případně zpřístupnění některých míst Římovské přehrady. Respondenti rovněž projevují zájem o vybudování bezpečné stezky pro pěší, cyklisty a inline bruslaře, příjemný park pro posezení starších občanů a maminek s dětmi, dětské hřiště, klubovny pro různé kroužky a celkově by uvítali ve městě více kroužků pro děti a mládež. Někteří respondenti jsou názoru, že by stačilo rozšířit hřiště u sídliště nebo rekonstruovat školní hřiště, jiní by uvítali nové venkovní víceúčelové hřiště, sportoviště na atletiku, hřiště pro beach volejbal nebo multifunkční sportovní halu pro fotbal, spinning, squash, bowling atd. Jeden respondent vyjádřil zájem o gymnastiku pro starší občany a jeden respondent by přivítal ve městě více stravovacích a ubytovacích zařízení. Jeden respondent vyjádřil názor, že pokud se bude realizovat výstavba nového zařízení pro volnočasové aktivity mládeže, bylo by žádoucí, aby se pracovně zapojili, a tím se upevnil jejich zájem o nabízené aktivity. Co se týče nabídky kulturních akcí, většina respondentů projevila spokojenost (51 % považuje rozsah za ucházející, 37 % velmi spokojeno). Ve městě by občané uvítali galerii a vhodný prostor pro kulturní setkání, možným řešením je uvedení do provozu historického domu na náměstí – tzv. Kantůrkovce.

86


6 PRÁCE A PODNIKÁNÍ VE MĚSTĚ

Většina respondentů nedokáže posoudit nabídku ploch pro podnikání, podmínky pro rozvoj podnikání a nabídku pracovních míst ve městě, protože se jich tato témata bezprostředně netýkají. Ti, kteří problematiku znají, vyjádřili většinou nespokojenost v oblasti práce a podnikání ve městě. Více než třetina respondentů je nespokojena s nabídkou pracovních míst ve městě.

87


7 ROZVOJOVÉ PRIORITY MĚSTA VELEŠÍN

Na otázku, které oblasti jsou pro další rozvoj města klíčové a do kterých by mělo město nejvíce investovat, byly nejčastějšími odpověďmi tvorba podmínek pro bydlení (více než polovina respondentů), vytváření nových pracovních míst, řešení otázek bezpečnosti a snižování kriminality ve městě (49 % respondentů). Dále je pro občany Velešína důležité řešení dopravy (44 %), rozšiřování a zkvalitňování podmínek pro volnočasové aktivity (37 %), ochrana životního prostředí (28 %), péče o historické dědictví města, rozvoj cestovního ruchu (19 %) a nejméně bylo zastoupeno zlepšování podmínek v sociální oblasti (12 %).

Mezi jinými investicemi města respondenti uváděli:

investice do základní školy, pošty a okolí investice do přebudování autobusového nádraží postavení čekárny pro autobusovou zastávku pod rybníkem Lojerákem bydlení pro mladé péči o památky a historické dědictví řešení otázek bezpečnosti, kriminality - tvrdé postihy za vandalství, nainstalování bezpečnostních kamer, kontroly požití alkoholu u nezletilých, vybudování stálé policejní stanice (Policie ČR) apod. opravu silnice z velešínského nádraží do Velešína a vybudování cyklostezky v téže trase investice do dopravní dostupnosti podporu podnikatelů investice pro podporu bydlení – poskytování půjček na opravy střechy a fasády

88


péči o městskou zeleň Následující tabulka ukazuje přehled nejdůležitějších investic, které by mělo město podle respondentů realizovat.

Investice

Počet resp.

Oprava komunikací (hl. z velešínského nádraží do Velešína), řešení kapacity vozovek a chodníků, přechody pro chodce (přes silnici I/3 u čerpací stanice), nové chodníky, řešení bezpečnosti chodců a cyklistů (hlavně na silnici I/3), čekárna pod sídlištěm

20

Kryté koupaliště, moderní sportovně-kulturní zařízení s celoročním koupáním, plovárna, bazén

10

Podpora bydlení, výstavba bytů a rodinných domů, příprava pozemků pro novou výstavbu, bydlení Velešín Jih, zajištění možnosti kvalitní individuální výstavby RD

9

Parkovací plochy – hl. v centru, u SOŠ a MŠ, na sídlištích, případně výstavba garáží s následným prodejem zájemcům

8

Jednotná úprava autobusového nádraží a náměstí

6

Přírodní/ venkovní koupaliště

6

Supermarket/obchodní centrum

5

Cyklostezky do místních částí a osad, stezka pro pěší a cyklisty z velešínského nádraži do Velešína, lávka pro pěší a cyklisty přes vodu na hrad

5

Čistota města, údržba zeleně a veřejných prostranství, nové zelené plochy

5

Dům pro seniory

4

Sběrný dvůr

4

Rekonstrukce, obnova historických budov – hl. kostela Sv. Filipa a Jakuba,

4

Sportoviště, kvalitní sportovní centrum

3

Nadstavby panelových domů, výstavba bytů nad panelovými domy, zbývající neopravené panelové domy

3

Tepelná izolace domů v majetku města

2

Odhlučnění silnice I/3 (E 55)

2

Úspora energií

2

Modernizace a oprava školních budov, školní hřiště se správcem pro veřejnost

2

Bezbariérové přístupy

1

Koupání v Římovské přehradě

1

Kanalizace v místních částech Holkov a Skřidla

1

Informace o dění ve městě pomocí SMS zpráv

1

Oprava technické infrastruktury

1

Využití dešťové vody

1

Sociální byty

1

Dostavba domů u autobusového nádraží

1

Snižování kriminality

1

89

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VELEŠÍN 2009 – 2015 PŘÍLOHY Zajištění kvalifikované pečovatelské služby přímo v rodinách (stávajících 100 Kč/hod. je pro celodenní péči neúnosné)

1

Sociální služby

1

Hřiště na sídlišti Nad Cihelnou

1

Rozšíření služeb pro občany

1

Investice do kultury

1

Pracovní nabídky

1

90


8 ZÁVĚRY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Závěry z dotazníkového šetření jsou jednoznačné. Ve městě je třeba investovat do všech oblastí, nejvíce však potřebuje zlepšit dopravní infrastruktura, především pak stav místních komunikací a chodníků. Také je nutné řešit dopravu v klidu, která kapacitně nedostačuje hlavně v centrální části města a na sídlišti. Důležitým úkolem pro město, který vyplývá z dotazníkového šetření, je tvorba podmínek pro bydlení a příprava pozemků pro výstavbu nových rodinných domků. Dále je třeba řešit vodohospodářskou infrastrukturu a plynofikaci v místních částech Bor, Skřidla a Holkov. Velkým problémem, který trápí obyvatele Velešína, je chybějící možnost koupání. Náhled na druh koupání se ovšem značně liší. Většina respondentů by si přála mít ve Velešíně sportovně-relaxační centrum s krytým bazénem, jiní by uvítali letní venkovní plovárnu, přírodní koupaliště nebo zpřístupnění Římovské přehrady. Co se týče veřejných služeb, občané jsou spokojeni s úrovní a dostupností vzdělání a zdravotnických služeb, postrádají však dům pro seniory a pečovatelskou službu považují za příliš nákladnou. Nabídku kulturních aktivit považují za dostatečnou, nabídku sportovních a dalších aktivit by však bylo třeba ještě rozšířit. V této souvislosti byla ve vyplněných dotaznících často zmíněna potřeba vybudovat nové cyklostezky a stezky pro pěší v okolí Velešína, které zároveň napomůžou rozvoji cestovního ruchu, a různá hřiště pro všechny věkové kategorie obyvatel. Nabídka ostatních služeb je vzhledem k velikosti města dostatečná, s výjimkou prodeje potravin a běžného zboží (absence supermarketu). Často zmiňovanými akcemi, které se již v současné době připravují, jsou vybudování sběrného dvora, nákupního střediska a úprava náměstí a autobusového nádraží. Respondenti jsou spíše nespokojeni s nabídkou pracovních příležitostí ve městě, což zřejmě souvisí s poměrně značnou vyjížďkou za zaměstnáním z obce. Připomínky respondentů se také často týkají nezřídka se vyskytujících případů vandalismu a drobné kriminality v souvislosti s výskytem nočních podniků a heren ve městě. Obyvatelé Velešína by ve městě uvítali stálou služebnu Policie ČR. Přes všechny výše uvedené nedostatky jsou však obyvatelé Velešína se životem ve městě víceméně spokojeni. Oceňují jeho výhodnou polohu na mezinárodním tahu a v blízkosti regionálních a turistických center, jeho klidnost, blízkost přírodě a optimální velikost pro kvalitu života.

91

Strategický plán rozvoje města Velešín na období

Recommend Documents