Strategický plán rozvoje města. Hradce Králové

Strategický plán rozvoje města Hradce Králové

2004

OBSAH Slovo primátora.......................................................................................................................... 1 Účel strategického plánování ...................................................................................................... 2 Principy, východiska a metoda ................................................................................................... 3 Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové....................................... 4 Další postup, záměry do roku 2006............................................................................................. 6 Zpracovatelé............................................................................................................................... 7 Organizační struktura aktualizace Strategického plánu................................................................ 8 Základní pojmy .......................................................................................................................... 9 1 Strategický plán........................................................................................................................ 10 1.1 Celková vize...................................................................................................................... 10 1.2 Globální strategické cíle .................................................................................................... 11 1.3 Vymezení klíčových oblastí............................................................................................... 12 1.4 Strategie klíčových oblastí ................................................................................................. 14 1. Urbanismus a bydlení .................................................................................................... 14 2. Doprava......................................................................................................................... 22 3. Podnikání a zaměstnanost .............................................................................................. 31 4. Infrastruktura ................................................................................................................. 38 5. Vzdělávání a školství ..................................................................................................... 47 6. Životní prostředí ............................................................................................................ 57 7. Sociální oblast a zdraví obyvatel.................................................................................... 67 8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch.......................................................................... 74 2 Vazby Strategického plánu na programovací dokumenty.......................................................... 82 3 Ukazatele ................................................................................................................................. 91 4 Realizace Strategického plánu, řízení, organizace, monitoring, vyhodnocování a aktualizace.. 103 5 Přílohy.................................................................................................................................... 105 5.1 Řídicí skupina pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové........... 105 5.2 Pracovní skupina Ing. J. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové ......................................................................................... 107 5.3 Složení Expertních pracovních skupin ............................................................................. 108 5.4 Seznam pracovníků odboru strategického rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové 112 5.5 Seznam podkladových materiálů...................................................................................... 113 5.6 Profil města Hradec Králové ............................................................................................ 114

Slovo primátora Vážení přátelé, dostává se Vám do rukou materiál, který navazuje na Strategický plán ekonomického rozvoje města z roku 2000, který započal moderní strategické plánování ve městě. Tradice a kvalita územního plánování v Hradci Králové je sice nezpochybnitelná, ale s tím, jak se naše společnost mění, se mění i její potřeby a nároky. Z těchto důvodů byla po ročních přípravách a práci mnoha odborníků a široké veřejnosti dokončena aktualizace Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové. Spolu s územním plánem a rozpočtem považuji tento dokument pro město našeho významu za jeden z nejdůležitějších. Nově aktualizovaný strategický plán rozvoje města je založen na plánu udržitelného rozvoje města, tj. vyváženém rozvoji ekonomických a sociálních aspektů s velkým důrazem na oblast životního prostředí. Na základě průzkumů a diskusí zohledňuje konkrétní problémy obyvatel města, neziskových organizací a podnikatelských subjektů ve městě. Zvláště se vstupem České republiky do Evropské unie jsem přesvědčen, že tak, jako jsme započali v roce 2000, musíme právě v Hradci Králové plánovat nejen v časovém horizontu voleb do zastupitelstva či platnosti územního plánu, ale i v horizontu dalších let. Strategický plán je však nejen vizí města Hradec Králové, ale je i nezbytnou podmínkou pro získávání finančních prostředků z Evropské unie pro konkrétní projekty. Jsem velice potěšen, že se nám podařilo dokončit dokument, který splňuje veškeré odborné požadavky a je zpracován plně v souladu s metodikou Evropské unie. S přijetím strategického plánu samozřejmě práce nekončí, naopak, přichází fáze implementační a následně příprava a realizace jednotlivých projektů a úkolů rozpracovaných v návaznosti na rozpočet města v dílčích akčních plánech, které napomohou k jeho splnění. Mohu Vás ujistit, že tento materiál není neměnný či dogmatický a že se k němu v určitých periodách budeme vracet a budeme ho aktualizovat. Závěrem mi dovolte, abych ze srdce poděkoval všem aktivním obyvatelům města, členům pracovních skupin i celému kolektivu zpracovatelů za perfektní a obětavou práci, o čemž svědčí, že se nám podařilo zapojit do diskuse o městu přes 2,5 tis. obyvatel města, zainteresovat desítky vrcholných představitelů významných institucí v Hradci Králové spolu s odborníky v daných profesích. Jsem rád, že do Evropské unie vstupuje naše východočeská metropole s moderním, evropským způsobem řízení a čerstvě schválenými rozvojovými dokumenty. Jsem přesvědčen, že tyto strategické dokumenty za naší aktivní spolupráce a pomoci zabezpečí rozkvět našeho krásného města.

Ing. Oldřich Vlasák primátor města Hradec Králové

Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

1

Účel strategického plánování Strategické plánování je systematické řízení jakékoliv organizace (např. instituce, podniku nebo města) zaměřené na to, aby tato organizace dlouhodobě naplňovala svůj hlavní účel či smysl. Tedy například aby instituce plnila to, kvůli čemu byla zřízena, aby podnik dosahoval maximálního zisku nebo aby se lidem ve městě dobře žilo. Tohoto cíle dosahuje organizace tím, že mobilizuje a co nejefektivněji využívá všechny vlastní zdroje a včas a správně reaguje na změny v okolním prostředí. Ve světě je takto strategické plánování používáno úspěšně od první poloviny šedesátých let. Nejprve v komerčních podnicích a od osmdesátých let i ve městech. Strategické plánování se od ostatních druhů plánování liší tím, že:  řeší problémy dlouhodobě a komplexně,  pomáhá dosáhnout konsensu v hlavních otázkách, které město musí řešit,  umožňuje optimálně využívat zjevné i skryté lidské, finanční a další zdroje,  neodvozuje dlouhodobé cíle od stávající podoby organizace, ale naopak od dlouhodobých cílů odvozuje žádoucí podobu organizace,  neomezuje se jen na plánování budoucí podoby a cílů organizace, ale zahrnuje i reagování na budoucí vývoj vnějšího prostředí. Strategický plán představuje ucelenou sadu standardních, prakticky ověřených kroků a nástrojů řízení změn v organizaci a zároveň i samotný proces řízení těchto změn, který zahrnuje přesné určení žádoucího směru změn, stanovení přesného postupu provádění těchto změn, vlastní provádění změn v praxi i průběžné sledování a vyhodnocování jejich průběhu a výsledků. Strategický plán je také prostředkem k maximálnímu využití potenciálu města (zpracované dokumenty, lidské zdroje atd.) k posílení jeho schopnosti absorbovat finanční prostředky Evropské unie (a tím i zvýšit jeho konkurenceschopnost v tomto směru) a díky tomu získat co nejvíce těchto prostředků na realizaci projektů, které přispějí k naplnění stanovených cílů. Kroky a nástroje strategického plánování rozvoje města  formulace vize (žádoucího cílového stavu, společně sdílené představy o tom, jak má město v budoucnosti v ideálním případě vypadat)  definice klíčových oblastí (vymezení oblastí, které mají klíčový význam pro naplnění vize)  SWOT analýza (porovnání silných a slabých stránek města s vnějšími příležitostmi a hrozbami pro naplnění vize)  stanovení globálních cílů (hlavních dlouhodobých tendencí vývoje města v jednotlivých klíčových oblastech, na něž se zaměří úsilí k naplnění vize)  stanovení opatření (souboru podoblastí)  formulace specifických cílů (konkretizace jednotlivých strategických cílů)  zpracování akčních plánů (stanovení konkrétních úkolů nebo projektů nutných pro realizaci dílčích cílů, včetně termínů, odpovědnosti a podmínek nezbytných pro jejich splnění)  zajištění zpětné vazby (volba ukazatelů, kritérií hodnocení průběhu a výsledků uskutečňování strategických cílů a založení monitoringu, systému měření a vyhodnocování průběhu a výsledků uskutečňování cílů strategického plánu)  adaptace (aktualizace strategického plánu na základě předchozího průběhu a výsledků a na základě změn vnitřních a vnějších faktorů, které mají na dlouhodobý rozvoj města vliv)


2

Principy, východiska a metoda Pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové byl zvolen postup respektující mezinárodně uznávané principy udržitelného rozvoje. Proces aktualizace byl veden podle metod moderního strategického plánování, které jsou součástí tzv. místní Agendy 21 neboli programu rozvoje měst pro 21. století a které se používají ve vyspělých zemích světa. Zastupitelstvo města Hradec Králové přijalo na svém zasedání v prosinci 2003 Aalborgskou chartu a zavázalo se k respektování principů udržitelného rozvoje. Aktualizovaný Strategický plán dosáhl vyšší úrovně z hlediska komplexnosti (dotýká se všech důležitých sfér života města), konsensuálnosti (v maximální míře odráží společné zájmy občanské veřejnosti) a důrazu na trvalou udržitelnost navrhovaného rozvoje (předpoklad pro rovnovážný a dlouhodobý rozvoj města se zajištěním potřebné kvality života).


3

Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové Původní Strategický plán ekonomického rozvoje města Hradce Králové byl zpracován v období září 1999 – březen 2000 Komisí pro rozvoj města, která se skládala ze 30 významných představitelů hradeckých firem, bank, škol a institucí, za přispění firmy BermanGroup. Strategický plán ekonomického rozvoje byl přijat Komisí pro rozvoj města dne 30. 3. 2000 a schválen Zastupitelstvem města Hradec Králové dne 25. 4. 2000. Plnění Strategického plánu ekonomického rozvoje a jeho aktualizaci sledoval Řídicí a monitorovací výbor (ŘMV) pro Strategický plán města Hradec Králové, který byl jmenován zastupitelstvem města v době schvalování plánu a který se scházel jedenkrát ročně. Řídicí a monitorovací výbor uložil na svém zasedání v lednu 2002 oddělení rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové aktualizovat strategický plán v souladu s požadavky přípravy vstupu České republiky do Evropské unie. Aktualizovaný strategický plán města Hradec Králové proto mj. reaguje na kritéria pro poskytování finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie, zohledňuje požadavky udržitelného rozvoje, propojuje všechny důležité oblasti života města a je zpracován za široké účasti veřejnosti. V přípravné fázi aktualizace strategického plánu, která probíhala od září 2002, byla ustavena Pracovní skupina Ing. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové, proběhla série školení ke strategickému plánování na principech místní Agendy 21 (udržitelného rozvoje obcí), byl vypracován návrh na aktualizaci a podklad pro komunikační strategii. Návrh na aktualizaci Strategického plánu města Hradce Králové byl v dubnu 2003 projednán a přijat Radou města a následně Zastupitelstvem města Hradec Králové. Od června 2003 začala probíhat vlastní aktualizace Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové. Členové Pracovní skupiny se podíleli na zapojování dotčených organizací do procesu aktualizace. Aktualizace se odehrávala v následujících vzájemně propojených fázích:  Vyhodnocení původního strategického plánu a dalších dokumentů města z hlediska strategického plánování a udržitelného rozvoje (červen - srpen 2003)  Zpracování přehledu rozvojových plánů hradeckých organizací a institucí (červen - srpen 2003)  Zpracování Komunikační strategie pro aktualizaci strategického plánu včetně analýzy dotčených stran (červen - srpen 2003)  Informační kampaň o aktualizaci Strategického plánu a udržitelném rozvoji (červen - září 2003)  Realizace průzkumů názorů občanů města, podnikatelského prostředí a neziskového sektoru (září - říjen 2003)  Realizace doprovodných akcí (září - říjen 2003)  Realizace veřejných a diskusních setkání (říjen - listopad 2003)  První veřejné setkání s občany města k aktualizaci Strategického plánu (listopad 2003)  Shromáždění všech relevantních podkladových materiálů (červen - listopad 2003)  Vytvoření vize rozvoje města do roku 2020, stanovení klíčových oblastí rozvoje (prosinec 2003)  Pracovní setkání občanů ke klíčovým oblastem rozvoje (leden 2004)  Vznik a práce Expertních pracovních skupin pro jednotlivé klíčové oblasti rozvoje (únor - květen 2004)  Zpracování dokumentu na základě výstupů Expertních pracovních skupin a Řídicí skupiny (květen 2004)  Druhé veřejné setkání k 1. verzi aktualizovaného Strategického plánu (květen 2004)  Vypracování návrhu informačního systému, organizačního zajištění realizace, monitoringu, vyhodnocování a aktualizace Strategického plánu (květen 2004)  Zpracování finální verze Strategického plánu a jeho předložení radě a zastupitelstvu města ke schválení (květen - červen 2004)


4

Od února do května 2004 se scházely Expertní pracovní skupiny pro jednotlivé klíčové oblasti dlouhodobého rozvoje města. Každá z osmi Expertních pracovních skupin se sešla čtyřikrát a postupně zformulovala pro příslušnou klíčovou oblast dílčí vizi, provedla SWOT analýzu, zvolila generickou strategii, stanovila globální cíle a vymezila dílčí opatření, zahrnující popis výchozí situace, specifické cíle a ukazatele jejich plnění. Výstupy byly kontrolovány a koordinovány na dvou koordinačních schůzkách vedoucích Expertních pracovních skupin a setkáních Řídicí skupiny. Členové Expertních pracovních skupin zhodnocovali ve svých diskusích všechny shromážděné podklady včetně výsledků průzkumů a předchozích diskusních setkání. Po druhém veřejném projednání v květnu 2004 byl dokument předložen Řídicí skupině a na základě jejího rozhodnutí předán k projednání radě a zastupitelstvu města. Po celou dobu aktualizace byla veřejnost průběžně informována o postupu a výstupech jednotlivých kroků a mohla využít různorodých možností k vyjádření svých názorů (dotazníky, telefonické rozhovory, veřejná setkání, pracovní skupiny, dopisy, e-mailová korespondence atd.). Součástí aktualizace bylo také informování veřejnosti o otázkách udržitelného rozvoje prostřednictvím týdeníku Radnice i prostřednictvím konzultací s odborníky pro udržitelný rozvoj. Posouzení vlivů Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové na životní prostředí (SEA) proběhlo podle principů zákona č. 244/1992 Sb., v platném znění a zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zák. č. 93/2004 Sb. Postup posouzení zároveň odpovídá Metodice posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí (edice Planeta 3/2001) a její aktualizaci. Současně je tato SEA v souladu s požadavky Směrnice č. 2001/42/EC, o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí, a také je v souladu s požadavky na hodnocení vlivů operací strukturálních fondů Evropských společenství na životní prostředí, které jsou obsaženy v § 42. 2 (b) Nařízení č. 1260/99/EC a v navazujících metodických doporučeních Evropské komise (Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes, DG XI, 1998). Posouzení vlivů Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové na životní prostředí provedl zpracovatel SEA v průběhu měsíce dubna až května 2004. SEA proces byl zahájen ve fázi setkávání expertních pracovních skupin. SEA týmu umožněno otevřít diskusi nad všemi kapitolami Strategického plánu. Připomínky SEA týmu k obsahu dokumentu, návrhy na úpravy a doplnění textu byly z velké části zapracovány. Veřejné projednání se konalo dne 19. 5. 2004; jeho součástí byla rovněž informace o SEA procesu, jeho metodice a průběžných závěrech. Veřejnost měla možnost se vyjádřit k SEA procesu. Před veřejným projednáním byly pro zajištění informovanosti veřejnosti vydány tiskové zprávy, články a inzerát, jehož součástí byla také informace o probíhajícím SEA procesu. Připomínky z procesu přípravy Strategického plánu byly zpracovatelem plánu řádně vypořádány.


5

Další postup, záměry do roku 2006 Hlavním záměrem je naplňovat cíle definované ve Strategickém plánu, a to nejlépe ve spolupráci magistrátu a dalších organizací a institucí, jakož i veřejnosti. Pro období do roku 2006 i následující je důležité maximálně využít potenciál města v oblasti strategického plánování (zpracované dokumenty a lidské zdroje) k posílení schopnosti města absorbovat prostředky z fondů EU a díky tomu získat co nejvíce těchto prostředků na realizaci projektů. Proces strategického plánování je proto třeba zaměřit na plnění tří hlavních úkolů:  Používat strategické plánování jako systémový nástroj k vytváření předpokladů pro realizaci střednědobých priorit. To znamená stanovit priority Strategického plánu na nejbližší období (2004 - 2006) a specifikovat projekty, jimiž budou jednotlivé priority realizovány, mimo jiné i na základě identifikace vazeb na vyšší strategické a programovací dokumenty (Národní rozvojový plán, Program rozvoje kraje, Společný regionální operační program, Operační programy sektorů), dostupnost finančních zdrojů na jejich realizaci a připravenost k realizaci, včetně schopnosti města spolupodílet se v požadované míře financování projektů. To vyžaduje v co nejkratší době zpracování Akčního plánu, materiálu obsahujícího především prioritní opatření a specifické cíle, seznam a popis projektů, jimiž budou dané specifické cíle naplňovány, a způsob kontroly realizace projektů, včetně ukazatelů jejich přínosů.  Intenzivně využívat Strategický plán a mechanismy strategického plánování k získávání prostředků na realizaci projektů, zejména z fondů EU. K tomu je nutné zajistit dostatečné kapacity pro projektovou asistenci (tj. odbornou a administrativní pomoc při specifikaci projektů v souladu s obsahovými i formálními požadavky EU a průběžnou pomoc při vyhledávání finančních zdrojů pro realizaci projektů).  Zajistit monitoring naplňování Strategického plánu i Akčního plánu a nastavit kontrolní mechanismy, spočívající ve sledování průběhu realizace výstupů jednotlivých projektů, jejich účinku a přínosů pro rozvoj města. Takovéto hodnocení je také obvykle jednou z podmínek přidělení finančních prostředků z fondů EU. K tomu je vhodné založit systém ukazatelů, umožňující sledovat jak průběh realizace projektů a jejich výstupy, tak jejich účinky a přínosy pro rozvoj města standardním způsobem, soustřeďovat příslušně informace a vyhodnocovat je centrálně. Periodicky (nejlépe v rozmezí 6 let) by mělo proběhnout vyhodnocení postupu realizace Strategického plánu a přínosů dosažených pro rozvoj města. Na jeho základě a s přihlédnutím k aktuální situaci ve městě a k vnějším podmínkám by měl být Strategický plán aktualizován. Aktualizace může proběhnout i v mezidobí, pokud si to vyžádá zásadní změna vnitřní nebo vnější situace města.


6

Zpracovatelé  Odbor strategického rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové (seznam pracovníků je uveden v příloze)  Řídicí skupina pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové (seznam členů je uveden v příloze)  Pracovní skupina Ing. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové (seznam členů je uveden v příloze)  Expertní pracovní skupiny (seznamy jsou uvedeny v příloze)  Hlavní konzultant procesu: PhDr. Alena Reitschmiedová (Český ekologický ústav)  Průzkum názorů veřejnosti, veřejná setkání a občanské pracovní skupiny: Agora CE  Vedení expertních pracovních skupin, zpracování výstupů: ivp. s.r.o.  Poradci pro udržitelný rozvoj pod vedením Ing. Miroslava Šafaříka, Ph.D.  Průzkum podnikatelského prostředí: Královéhradecká agentura regionálního rozvoje  Průzkum neziskového sektoru: Občanské poradenské středisko, o.p.s.  Doprovodné akce pro děti a mládež: SEVER středisko ekologické výchovy a etiky  Posouzení vlivů dokumentu na životní prostředí: Ing. Jana Svobodová, CpKP střední Čechy


7

Organizační struktura aktualizace Strategického plánu ZASTUPITELSTVO MĚSTA - schvaluje návrh na aktualizaci a výsledný dokument - Strategický plán, - zajišťuje realizaci Strategického plánu

RADA MĚSTA - schvaluje návrh na aktualizaci Strategického plánu, - schvaluje a předkládá Strategický plán k projednání zastupitelstvu města

ODBOR STRATEGICKÉHO ROZVOJE MĚSTA MAGISTRÁTU MĚSTA - zajišťuje koordinaci a realizaci dílčích kroků aktualizace Strategického plánu, - zajišťuje vnitřní a vnější komunikaci, - koordinuje spolupracující organizace, - organizuje pracovní skupiny a účastní se jejich jednání - předkládá Strategický plán k projednání radě města

ŘÍDICÍ SKUPINA - dohlíží nad postupem prací na aktualizaci Strategického plánu, - stanovuje základní východiska (vize, vymezení klíčových oblastí) na základě výstupů jednotlivých kroků, - projednává, doplňuje a přijímá výstupy pracovních skupin a zajišťuje jejich propojení, - projednává a schvaluje jednotlivé postupné kroky aktualizace Strategického plánu, - projednává návrhy dokumentů, stanovuje priority

PRACOVNÍ SKUPINA Ing. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu - připravuje proces aktualizace a podílí se na její realizaci, - připravuje podklady pro jednotlivé kroky aktualizace

EXPERTNÍ PRACOVNÍ SKUPINY - zpracovávají návrhy strategie pro danou klíčovou oblast, - vedoucí expertních pracovních skupin zajišťují propojení cílů a opatření mezi klíčovými oblastmi navzájem

SPOLUPRACUJÍCÍ ORGANIZACE - účastní se práce ve skupinách, - zprostředkovávají informace o aktualizaci Strategického plánu v rámci svých kontaktů, - připomínkují pracovní verze dokumentu

VEŘEJNOST - formuluje náměty, - vyjadřuje připomínky k návrhům dílčích výstupů a výsledného dokumentu

HLAVNÍ KONZULTANT PROCESU - zajišťuje metodiku aktualizace Strateg. plánu, sleduje postup tak, aby byly dodrženy zvolené principy, - doporučuje externí organizace, - zpracovává komunikační strategii, - vede základní pracovní skupinu, poskytuje konzultace

PORADENSKÉ AGENTURY - realizují průzkumy, zapojení veřejnosti, doprovodné akce, - zajišťují zohlednění principů udržitelného rozvoje, - posuzují dokument z hlediska vlivu na životní prostředí (SEA), - připravují a moderují pracovní schůzky, - zpracovávají výstupy schůzek do konečné podoby dokumentu


8

Základní pojmy Pojem Celková vize

Význam pojmu popis ideálního výsledného stavu rozvoje města v delším časovém horizontu (cca 20 let) rámcově určující globální cíl a základní cesty a výsledky rozvojového procesu Klíčové oblasti oblasti vnitřně souvisejících problémů, jejichž řešení je významné pro dlouhodobý rozvoj města a vyžaduje soustředěnou pozornost Dílčí vize oblasti popis ideálního výsledného stavu rozvoje města v dané klíčové oblasti v časovém horizontu do roku 2020 rámcově určující globální cíl, specifické cíle a očekávané výsledky rozvojového procesu v dané oblasti SWOT analýza analýza vnitřních silných a slabých stránek města a vnějších příležitostí a hrozeb pro naplnění vize a cílů dlouhodobého rozvoje města Generická strategie určení základního nasměrování strategie k naplnění vize na základě provedené SWOT analýzy Globální cíle základní vývojové tendence dlouhodobého rozvoje města směřující k naplnění vize v jednotlivých klíčových oblastech v souladu se zvolenou generickou strategií Opatření problémové podoblasti, které jsou řešeny prostřednictvím specifických cílů Specifické cíle konkrétní cíle, formulované v rámci jednotlivých opatření, jejichž realizace má vést k dlouhodobému plnění globálního cíle dané klíčové oblasti Strategie rozvoje kraje strategický dokument obsahující základní orientaci dlouhodobého rozvoje kraje taktický dokument na úrovni kraje, který konkretizuje PRK (Program rozvoje kraje) střednědobé strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace SROP (Společný regionální taktický dokument, který je zpracováván společně za regiony operační program) NUTS 2 a který rozpracovává problémové celky, které jsou specifické pro jednotlivé regiony. V souladu s ním bude žádáno o spolufinancování ze zdrojů EU v období do roku 2006 OP (Operační programy) taktické dokumenty vytvořené na úrovni ministerstev, které rozpracovávají problémové oborové celky strategií mající plošný (celostátní) charakter. V souladu s nimi bude žádáno o spolufinancování ze zdrojů EU v období do roku 2006 Udržitelný rozvoj udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Jedná se o vyvážený rozvoj ekonomické, sociální a environmentální oblasti, využívající strategické plánování a zohledňující názory a potřeby veřejnosti Místní Agenda 21 místní Agenda 21 je nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života a směřuje k zodpovědnosti občanů. Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

9

1 Strategický plán 1.1 Celková vize Hradec Králové je v roce 2020 metropolí severovýchodních Čech, dynamicky se rozvíjející a udržované město s funkčním a harmonickým urbanistickým řešením navazujícím na tradici města – Salónu republiky, město živé a otevřené novým myšlenkám,  město jednoznačně prostorově vymezené vůči okolní krajině, s vyváženým rozložením a promíšením funkcí, s polyfunkčním živým jádrem města a s možností získat přiměřené bydlení,  město s vyváženým funkčním dopravním systémem šetrným k životnímu prostředí s významnou rolí veřejné dopravy, propojenou sítí cyklostezek, usměrněnou automobilovou dopravou a kvalitním železničním a dálničním napojením na okolní regiony i svět,  město zdravé a čisté, s dostatkem veřejné zeleně, rozvíjející se v souladu s principy udržitelného rozvoje a respektující principy předběžné opatrnosti, se zavedeným systémem péče o životní prostředí, chránící přírodu a krajinu, respektující svou kapacitu a limity území a vytvářející dobré životní prostředí pro své občany,  uznávané centrum kultury, sportu a společenského života s bohatou kulturně společenskou a sportovní nabídkou podporující rozvoj lidského potenciálu, město vstřícné k aktivitám občanů a přitažlivé pro jeho návštěvníky,  vyhlášené univerzitní město, centrum školství a vzdělanosti poskytující dostatek příležitostí pro celoživotní vzdělávání, vědu a výzkum i kvalitní naplňování volného času, kongresové centrum  město moderního průmyslu a podnikání, založeného na nejnovějších ekologicky šetrných technologiích s čistými provozy a využívající IT a kvalifikované síly, známé svými výrobky, s dynamickým rozvojem drobného a středního podnikání, širokou škálou provozů a služeb a nabízející diverzifikované pracovní příležitosti,  bezpečné město s nízkým výskytem společensky nežádoucích jevů a s vysokou úrovní prevence, s komplexním a spravedlivým systémem zdravotní péče a sociálních služeb založeným na spolupráci zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů,  město s kvalitní, fungující a hospodárnou technickou infrastrukturou šetrnou k životnímu prostředí a nenarušující vzhled města, se zajištěnými podmínkami pro optimální rozvoj zásobování energiemi,  komunikující město s vysokou kvalitou veřejné správy a aktivní občanskou společností, s otevřeným a průhledným rozhodováním, kdy rozhodnutí jsou přijímána s ohledem na dlouhodobé dopady a je zajištěna zpětná vazba v řízení města při respektování názorů občanů, město s aktivním partnerstvím mezi radnicí a různými organizacemi ve městě, ČR i zahraničí, a se zdravým sebevědomím jedinců i komunity.


10

1.2 Globální strategické cíle 1. Udržet a navázat na stávající postavení města v systému osídlení a na urbanistickou tradici, rozvinout ji a dosáhnout vyvážené funkční a prostorové struktury města. Podporovat ekologicky šetrné využívání stávajících nezastavěných i zastavěných ploch pro rozvoj města jak z hlediska počtu obyvatel, tak kvality života. 2. Vybudovat funkční a bezpečný dopravní systém splňující požadavky realizace vnitřních a vnějších dopravních vztahů, navazující na tradiční urbanistické hodnoty a kvalitu životního prostředí města, v souladu s principy udržitelného rozvoje. 3. Systémově vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti s rostoucí nabídkou diverzifikovaných pracovních příležitostí odpovídajících struktuře a kvalitě pracovní síly tak, aby nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru. 4. Zajistit kvalitní a otevřenou technickou a informační infrastrukturu šetrnou k životnímu prostředí, vytvářející podmínky pro optimální rozvoj města. 5. Rozvíjet vzdělanostní potenciál obyvatel města podporující zaměstnanost, adaptabilitu lidských zdrojů a kulturní a společenský život. 6. Rozvíjet environmentálně efektivně fungující město v souladu s principy udržitelného rozvoje. 7. Trvale zlepšovat zdravotní péči a sociální služby ve městě zapojením zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů s cílem zajistit trvalý růst kvality života pro všechny skupiny obyvatel. Podporovat sociální stabilitu a integritu města a minimalizovat výskyt společensky nežádoucích jevů účinnou prevencí a přiměřeným společenským tlakem. 8. Vytvořit jedinečnou a nezaměnitelnou tvář města jako města vzdělanosti, kultury a sportu, ideálního pro život, pro rozvoj osobnosti, rodiny a zdraví, které oceňují jeho obyvatelé i návštěvníci.


11

1.3 Vymezení klíčových oblastí Klíčová oblast: 1. Urbanismus a bydlení Urbanistická kvalita (územní / prostorový rozvoj města, rozvoj a vyváženost jednotlivých funkcí, revitalizace a rekonstrukce centra města, regenerace (humanizace) předměstí a sídlišť, péče o památky, historické dědictví, rekonverze a revitalizace brownfields (nevyužívaných zastavěných ploch), míra regulace, postavení Hradce Králové v systému osídlení) Bydlení (stávající bytový fond, nová bytová výstavba, energetická kritéria pro výstavbu, vliv budov na životní prostředí a kvalita bydlení)

Klíčová oblast: 2. Doprava Vnější dopravní vztahy (tranzitní a radiální silniční doprava, železniční doprava, letecká doprava) Vnitřní doprava, dopravní obslužnost území města včetně budoucích rozvojových ploch Veřejná osobní doprava a IDS (Integrovaný dopravní systém) včetně železnice a záchytných parkovišť P+R Pěší a cyklistická doprava městská a rekreační

Klíčová oblast: 3. Podnikání a zaměstnanost Struktura podnikání (výroba, služby, obchod, stavebnictví, bydlení) Struktura pracovních míst a struktura pracovní síly Podpora a zázemí pro stávající podnikatele a iniciace nových, podnikatelské lokality a technická a dopravní infrastruktura Podnikatelské investice Fungování veřejné správy pro oblast podnikání

Klíčová oblast: 4. Infrastruktura Elektřina, plyn, teplo, vodovody a kanalizace (zdroje, distribuce, spotřeba) Informační sítě - telefon, přenos dat, elektronická sdělovací média (zdroje informací, přenos informací, uživatelé)

Klíčová oblast: 5. Vzdělávání a školství Funkce škol, školských zařízení, další vzdělávání, mimoškolní výchova a volný čas Právně administrativní a organizační rámec vzdělávání, financování vzdělání Infrastruktura pro vzdělávání (včetně ubytování) Kvalita vzdělávání a její hodnocení Rozvoj lidských zdrojů, kvalifikace a zaměstnanost Škola ve městě a město ve škole


12

Klíčová oblast: 6. Životní prostředí Zdravé město (čistota, zdravý životní styl, volná prostranství, mikroklima, hluk, vztah životního prostředí a urbanismu) Ochrana přírody a krajiny (ochrana živočichů a rostlin, parky, městská zeleň a městské lesy, vodní toky a plochy, ovzduší, hospodářská zvířata a volně žijící zvěř, těžba surovin, zemědělství, zahrádkářství) Spoluúčast veřejnosti v rozhodovacích procesech a systémy řízení péče o životní prostředí (soulad s platnou legislativou, prevence havárií, krizové řízení, předběžná opatrnost), informace, vzdělávání, osvěta, komunikace, monitoring Vodní hospodářství (zátopové oblasti, protipovodňová ochrana, spodní vody, režim vody v krajině, pitná voda) Odpadové hospodářství (spalovny, staré ekozátěže, skládky) Finanční zdroje, podpora projektů

Klíčová oblast: 7. Sociální oblast a zdraví obyvatel Sociální oblast (služby, doprava, soc. bydlení, integrace, soběstačnost, trh práce, bariéry, nepřizpůsobení, specifické soc. skupiny - etnika, senioři atd.) Zdraví obyvatel (zdravotní stav, nemocnost, úmrtnost, zdravotní péče) Bezpečnost (kriminalita, doprava, integrace, bariéry, nepřizpůsobení) Širší společenské vztahy (prevence, složení populace, ekonomická situace, nezaměstnanost, životní prostředí, soc. patologické jevy, poruchy chování, plánování a řízení, financování, participace, neziskový sektor, legislativa, demografické složení obyvatel, imigrace)

Klíčová oblast: 8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch Infrastruktura pro kulturu, volný čas a sport (ochrana, podpora a rozvoj budov, zařízení, institucí a služeb pro volný čas) Kulturní, sportovní a ostatní volnočasové aktivity (podpora a rozvoj sportovních a volnočasových aktivit - organizovaných i neorganizovaných, institucionalizovaných i neinstitucionalizovaných, z pohledu producenta a konzumenta) Informovanost (technické zázemí, fungování komunikačních sítí a jejich rozhraní a komunikační strategie, zacházení s komunikačními prostředky) Infrastruktura a služby v oblasti cestovního ruchu


13

1.4 Strategie klíčových oblastí 1. Urbanismus a bydlení VIZE OBLASTI Hradec Králové je v roce 2020 intenzivně se rozvíjející a udržované město s funkčním a harmonickým urbanistickým řešením navazujícím na tradici města – Salónu republiky:  pro mírně nad 100 tisíc obyvatel  jednoznačně prostorově vymezené vůči okolní krajině  s vyváženým rozložením a promíšením funkcí  s výškově regulovanou zástavbou s akcentem na historické a přírodní dominanty města  s polyfunkčním živým jádrem města respektujícím historické, architektonické a urbanistické hodnoty  s dostatečným počtem bydlících v centru města  bez sociálně segregovaných a degradovaných území  s funkčními komunitami (sousedství)  spolupracující s okolními obcemi  s bytovou výstavbou splňující kritéria nízkoenergetického, environmentálního a zdravého bydlení  s možností získat přiměřené bydlení  v centrální části města upřednostňující veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu  s usměrněnou automobilovou dopravou zajišťující dobrou dopravní obslužnost města včetně rozvojových ploch, s vyřešenou dopravou v klidu v návaznosti na ostatní druhy dopravy


14

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) - smysluplné koncepční a prozíravé historické založení města s radiálně okružní kompozicí - založený systém zeleně doprovázející vodní toky ve městě v návaznosti na lužní oblasti, s dostatečným množstvím zeleně a volných (rekreačních) ploch v urbanistické struktuře města - tradice kvalitní architektury - existence koncepce bytové politiky města - kvalita přírodního zázemí města - zájem obyvatel bydlet v Hradci Králové - dostatečné množství přestavbových ploch v majetku města

Slabiny města (W) - nevhodné funkční a prostorové využití vnitrobloků bytových domů - neřešení dopravy v klidu - nízká intenzita bytové výstavby ve srovnání s průměrem ČR - nepřipravenost a nedostatek lokalit pro bydlení - velké množství bytů v panelových domech a neexistující systém revitalizace sídlišť - neexistence bydlení se sníženým standardem

Vnější příležitosti (O) dostavba nadřazeného komunikačního systému (D11, R11, R35) smysluplné a koncepční řešení regionální sídelní hradecko – pardubické aglomerace statut krajského města a postavení regionálního centra jako předpoklad pro příchod investorů v oblasti bydlení, výroby a služeb změna legislativy v oblasti bydlení (např. trh s byty)

Hrozby (T) změna legislativy v oblasti bydlení (např. trh s byty) neúměrný nárůst rodinných domů v okolních obcích stávající tendence demografického poklesu případné nedokončení nadřazeného komunikačního systému (D11, R11, R35) splavnění Labe pro nákladní lodě spalovna Opatovice

-

-


-

15

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města pro maximální využití vnějších příležitostí. GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Udržet a navázat na stávající postavení města v systému osídlení a na urbanistickou tradici, rozvinout ji a dosáhnout vyvážené funkční a prostorové struktury města. Podporovat ekologicky šetrné využívání stávajících nezastavěných i zastavěných ploch města pro rozvoj města jak z hlediska počtu obyvatel, tak kvality života. UKAZATELE GLOBÁLNÍHO CÍLE Ukazatel Zdroje dat Společný evropský indikátor A4 Dostupnost Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (studie 1 x za 2 místních veřejných prostranství a služeb roky) Český statistický úřad Počet obyvatel města (v dnešní administrativní hranici města) Index plošného růstu města1 Územní plán města Hradec Králové 2000 (hranice současně zastavěného území města), územní resp. kolaudační rozhodnutí vydaná pro výstavbu mimo současně zastavěné území města dle územního plánu (Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební) Společný evropský indikátor A1 Magistrát města Hradec Králové, kancelář Spokojenost občanů s místním primátora, odbor strategického rozvoje města (průzkum názorů veřejnosti) společenstvím Energetická náročnost výstavby Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební (energetické audity, pasporty budov) VYMEZENÍ OPATŘENÍ Opatření 1.1: Rekonverze a revitalizace brownfields Opatření 1.2: Revitalizace a rekonstrukce centra města a ochrana památek Opatření 1.3: Regenerace a humanizace předměstí a sídlišť Opatření 1.4: Příprava nových ploch pro zástavbu Opatření 1.5: Veřejné prostory (ulice, náměstí, parky atd.)

1

Index plošného růstu města Ipr= zastavěná plocha města v daném roce x (v ha) / zastavěné ploše

města v roce 2000 (v ha) Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

16

Opatření 1.1: Rekonverze a revitalizace brownfields Popis výchozí situace Vzhledem k dobrému urbanistickému založení města, změnám ve společnosti (odchod armády, ukončení ekologicky zatěžující průmyslové dopravy uvnitř města) a dostatečnému množství přestavbových ploch je nezbytné začít řešit využití brownfields včetně případných ekologických zátěží i s přihlédnutím k nedostatku lokalit k bydlení, neúměrnému nárůstu individuální výstavby rodinných domků. Výhodou je i přiblížení dálnice a status krajského města se vzrůstajícím zájmem investorů. Specifické cíle 1.1.1 Udržet přiměřenou velikost města a zabránit extenzivnímu rozvoji do krajiny 1.1.2 Využít přestavbových ploch pro nové formy bydlení a pracovní příležitosti 1.1.3 Snížit potřebu dopravy 1.1.4 Oživit dnes nevyužívané plochy a zapojit je do systému města, zabránit devastaci území, kriminalitě, snížit negativní vliv na životní prostředí 1.1.5 Odstranit ekologické zátěže přestavbových ploch Ukazatele Cíl Ukazatel 1.1.1 Poměr zástavba na zelené louce / přestavbové území (v rámci Společného evropského indikátoru B9 Udržitelné využívání půdy)

1.1.2

1.1.2

1.1.3 1.1.4

1.1.5

Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce), odbor strategického rozvoje města Nárůst bytů v přestavbových územích Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební (vydaná kolaudační rozhodnutí v daném roce) Nárůst pracovních míst v přestavbových územích Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební (vydaná kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, Společný evropský indikátor A3 Mobilita a místní přeprava cestujících odbor strategického rozvoje města (studie) 2 Magistrát města Hradec Králové, Počet m (ha) revitalizovaných přestavbových ploch (v rámci sledování Společného evropského indikátoru odbor hlavního architekta, odbor B9 Udržitelné využívání půdy) stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) 2 Počet m (ha) přestavbových ploch s ekologickou zátěží Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí (audit (v rámci sledování Společného evropského indikátoru B9 Udržitelné využívání půdy) ekologických zátěží jednorázová studie), Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce), odbor strategického rozvoje města


17

Opatření 1.2: Revitalizace a rekonstrukce centra města a ochrana památek Popis výchozí situace Koncepční založení města s kvalitní architekturou a četnými památkami a zájmem obyvatel bydlet v centru. Statut krajského města slouží jako předpoklad pro příchod investorů v oblasti bydlení a služeb. Současný stav blokové zástavby vedl v minulosti k nevyužití vnitrobloků bytových domů pro krátkodobou rekreaci obyvatel. Doprava v klidu není v současné době dořešena. Specifické cíle 1.2.1 Upravit vnitrobloky pro krátkodobou rekreaci místního obyvatelstva 1.2.2 Vytvořit systém péče o památky Ukazatele Cíl Ukazatel 1.2.1 Počet m2 vnitrobloků upravených pro krátkodobou rekreaci

1.2.2

Počet realizovaných projektů

1.2.2

Výše vynaložených finančních dotací


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor památkové péče Magistrát města Hradec Králové, odbor památkové péče

18

Opatření 1.3: Regenerace a humanizace předměstí a sídlišť Popis výchozí situace Stávající zanedbané části města, kterým dlouhodobě nebyla věnována dostatečná pozornost (Kukleny), si zaslouží specifický způsob řešení. Stávající panelová sídliště vytváří významnou kategorii bydlení ve městě strukturovanou do ucelených urbanistických souborů s funkční vazbou na město. Zásadním nedostatkem je rozlehlost těchto souborů, nízká funkčnost parteru, zanedbaná údržba, otázka životnosti systému, nedostatečné řešení dopravy v klidu. Na funkčnost obytných souborů má vliv i umísťování velkých obchodních center. Specifické cíle 1.3.1 Přestavět a dostavět vytipovaná území 1.3.2 Rekonstruovat objekty a případně provést nástavby vhodných objektů 1.3.3 Doplnit partery obytných zón (dotvoření systému občanské vybavenosti a veřejných prostorů vč. ploch zeleně) 1.3.4 Provést energetické úpravy stávajících objektů jako příležitost pro zlepšení architektonické úrovně Ukazatele Cíl Ukazatel 1.3.1 Velikost revitalizovaných a nových funkčních ploch (ha)

1.3.2

Počet rekonstruovaných objektů, event. počet nových bytů v nástavbách

1.3.3

Společný evropský indikátor A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb

1.3.4

Energetická posouzení a audity


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, (studie 1 x za 2 roky) Státní energetická inspekce

19

Opatření 1.4: Příprava ploch pro zástavbu Popis výchozí situace Město Hradec Králové je regionálním centrem. Existuje zájem obyvatel bydlet a pracovat v Hradci Králové v lokalitách s kvalitním přírodním zázemím a s navázáním na založenou tradici kvalitní architektury. Město má předpoklady pro příchod investorů v oblasti bydlení, výroby a služeb, což umožní postupně eliminovat nízkou intenzitu bytové výstavby a nepříznivé tendence v bydlení. Město má dostatek přestavbových ploch, do kterých lze přednostně umisťovat investice. Specifické cíle 1.4.1 Připravit vytipované lokality pro investování ve stávajících přestavbových a v nových plochách 1.4.2 Upřednostnit výstavbu v přestavbových plochách 1.4.3 Upřednostnit environmentálně šetrnou výstavbu Ukazatele Cíl Ukazatel 1.4.1 m2 (ha) připravených ploch pro investice

1.4.2

m2 (ha) připravených ploch pro investice v přestavbových územích

1.4.3

podíl objektů environmentálně šetrných z celkové výstavby a rekonstrukce


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, odbor hlavního architekta (databáze lokalit) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, odbor hlavního architekta (databáze lokalit) Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce)

20

Opatření 1.5: Veřejné prostory1 (ulice, náměstí, sídelní zeleň atd.) Popis výchozí situace Historicky kvalitně založený systém hierarchicky uspořádaných veřejných městských prostorů, který nebyl ve 2. polovině 20. století dostatečně rozvíjen a udržován. Výsledkem je částečně nespojitý systém veřejných prostorů, lokálně hierarchicky nerozlišitelný a ne vždy dostatečně upravený a vybavený. Specifické cíle 1.5.1 Vytvořit hierarchicky uspořádaný spojitý systém veřejných prostorů (doplnění chybějících uzlů a tras) 1.5.2 Vytvořit veřejné prostory s vysokou kvalitou obytného, rekreačního a společenského prostředí (vybavení mobiliářem a komplexní údržba) 1.5.3 „Veřejné prostory jako amfiteátr života města" - vytvořit funkční systém kulturních, společenských a sportovních akcí (lokálního až celoměstského významu) organizovaných ve veřejných prostorech Ukazatele Cíl Ukazatel 1.5.1 Společný evropský indikátor A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb 1.5.2

Počet lidí a jejich chování ve veřejných prostorech (zjišťování kvality využití)

1.5.3


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (studie sčítání pěších a mapování chování) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (studie sčítání pěších a mapování chování)

Veřejné prostory jsou všechny nezastavěné prostory ve městě, které jsou volně (bezplatně) přístupné všem obyvatelům a návštěvníkům města, buď nepřetržitě nebo s časovým omezením (např. parky zavírané na noc). Základní charakteristikou veřejného prostoru je jeho obyvatelnost spojená s užitností pro obyvatele, tj. musí sloužit obyvatelům města k provozování nejrůznějších činností pohybových (chůze, jízda na kole) a pobytových (sezení, hry). 1


21

2. Doprava VIZE OBLASTI V oblasti dopravy je Hradec Králové v roce 2020 městem:  s vyváženým, funkčním dopravním systémem šetrným k životnímu prostředí s významnou rolí veřejné dopravy  s kvalitním napojením na silniční a železniční dopravní systémy regionální, celostátní a evropské  s dostupnou, bezpečnou a pohodlnou městskou hromadnou dopravou (MHD) fungující v rámci integrovaného dopravního systému (IDS)  s usměrněnou automobilovou dopravou zajišťující dobrou obslužnost města včetně budoucích rozvojových ploch v návaznosti na ostatní druhy dopravy a s vyřešenou dopravou v klidu  s propojenou a bezpečnou sítí cyklostezek a pěších tras zajišťující dopravní obsluhu ve městě a v rekreačních oblastech  se zajištěnou leteckou dopravou a optimálně využitým letištěm


22

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) - harmonicky se rozvíjející město - význam města v regionu a význam královéhradecké a pardubické aglomerace v rámci ČR - tradice Hradce Králové jako dopravní křižovatky - kvalitně založený radiální okružní systém se založeným systémem řízení dopravy - založený a rozvíjející se IDS - nadprůměrná současná úroveň MHD - založená síť cyklostezek - zapojení občanů do diskuse o budoucnosti města - existence koncepčních materiálů zpracovaných městem - možnost modernizace železnice z územního hlediska - možnost vyvedení silniční tranzitní dopravy mimo město - vybavená parkoviště u nákupních center na okraji města - prostory pro budování logistického centra - možnost využití areálu letiště pro leteckou dopravu

Slabiny města (W) - město nemůže řešit dopravu pouze z vlastních finančních zdrojů - ještě ne příliš optimální spolupráce s krajem - riziko diskontinuity v rozhodování města - chybí kapacitní napojení na nadřazené železniční a silniční dopravní systémy - není realizováno dopravní napojení rozvojových ploch - nerealizované vyhovující dopravní napojení jižního sektoru města - nevyhovující terminál IDS a MHD, nevybavené dopravní uzly IDS - nejistota ve funkčním využití zóny letiště - nerealizovaná navržená řešení úzkých dopravních hrdel (Pražská, Koutníkova ul. a další) - nedostatek parkovacích příležitostí - neúplný systém cyklodopravy - chybný tarifní systém MHD (přestupy)

Vnější příležitosti (O) zlepšení spolupráce v rámci jádrového území východočeské aglomerace možnost čerpání finančních prostředků z evropských a státních zdrojů dostavba D11 dostavba R35 v celé délce na území královéhradeckého a pardubického kraje modernizace páteřní regionální železniční sítě zkvalitnění železniční dopravy – trať na Pardubice dopravní funkce letiště spolupráce krajů a měst v rámci IDS příhodné geografické podmínky pro cyklodopravu soukromí investoři (např. parkovací domy)

Hrozby (T) nárůst tranzitní dopravy (D11) v případě nerealizace R35 v časovém horizontu, (pokud nebude vybudován jižní obchvat) nárůst počtu automobilů existence letiště v Pardubicích komplikovaná možnost vytvoření nezbytného mezikrajského IDS (4 subjekty) záměr splavnění Labe pro lehké nákladní lodě do Hradce Králové zatížení venkovního prostředí hlukem z dopravy a náročnost dodržení platných limitů

-


-

-

-

23

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města pro maximální využití vnějších příležitostí. GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Vybudovat funkční a bezpečný dopravní systém splňující požadavky realizace vnitřních a vnějších dopravních vztahů, navazující na tradiční urbanistické hodnoty a kvalitu životního prostředí města, v souladu s principy udržitelného rozvoje. UKAZATELE GLOBÁLNÍHO CÍLE Ukazatel Společný evropský indikátor A3 Mobilita a místní přeprava cestujících

Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (studie)

VYMEZENÍ OPATŘENÍ Opatření 2.1: Veřejná doprava včetně MHD, IDS, železniční dopravy Opatření 2.2: Napojení města na nadřazené dopravní sítě Opatření 2.3: Dopravní obsluha na území města včetně rozvojových ploch Opatření 2.4: Funkce letiště v Hradci Králové Opatření 2.5: Nemotorová doprava (pěší, cyklistická) Opatření 2.6: Doprava v klidu (parkování)


24

Opatření 2.1: Veřejná doprava včetně MHD, IDS, železniční dopravy Popis výchozí situace Výchozí situace ve veřejné dopravě včetně Městské hromadné dopravy (MHD), Integrovaného dopravního systému (IDS) a železniční dopravy je popsána definovanými silnými stránkami, tj. dosaženou úrovní MHD a sítě cyklostezek a možností rozvoje všech druhů doprav, které navazují na současné vnější příležitosti, spočívající v realizovaných modernizačních záměrech železnice jako páteře hromadných doprav v území a v podpoře IDS včetně budování přestupních terminálů. Specifické cíle 2.1.1 Zapojit efektivně MHD do rozvíjeného IDS 2.1.2 Vybudovat přestupní terminály hromadné dopravy a zastávky hromadné dopravy v souladu s rozvojem integrovaného dopravního systému 2.1.3 Podpořit ekologicky šetrný způsob městské hromadné dopravy 2.1.4 Zachovat podíl městské hromadné dopravy ve městě Ukazatele Cíl Ukazatel 2.1.1 Počet přepravených osob v rámci IDS 2.1.2 2.1.3 2.1.4

Plnění harmonogramu budování objektů Podíl ekologicky šetrných prostředků městské hromadné dopravy / všechny prostředky městské hromadné dopravy Společný evropský indikátor A3 Mobilita a místní přeprava cestujících


Zdroj dat Statistika organizátora Integrovaného dopravního systému Magistrát města Hradec Králové Dopravní podnik Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (studie)

25

Opatření 2.2: Napojení města na nadřazené dopravní sítě Popis výchozí situace Pozitivní je existence radiálně okružního dopravního systému. Nedořešena je především situace na křižovatce s Třebešskou radiálou a napojení jižního sektoru města. Nepříznivá je současná průběžná silniční doprava ve směrech Morava – Praha – Severní Čechy. Nepříznivá je především doprava přes 2. silniční okruh ve směru na Prahu z jižního sektoru města. Páteřní komunikace I/37 a komunikace na levém břehu Labe mezi Hradcem Králové a Pardubicemi nejsou dostatečně kapacitní. Specifické cíle 2.2.1 Realizovat napojení města Hradce Králové na dálnici D11 a R35 2.2.2 Zkapacitnit komunikaci I/37 v celém úseku Hradec Králové – Pardubice (čtyřproudá) a komunikaci na levém břehu Labe 2.2.3 Vybudovat severní tangentu s napojením přes Věkošskou radiálu (při budování severní tangenty dbát na kapacitní napojení letiště) 2.2.4 Podporovat napojení na hlavní železniční koridory a uzly, tj. kapacitní napojení na Pardubice (zdvoukolejnění, optimalizace stanic a zastávek) a zkapacitnění tratí směr Praha, Týniště n.O., Jaroměř (částečné zdvoukolejnění) Ukazatele Cíl Ukazatel 2.2.1 Zlepšení kvality životního prostředí v okolí komunikací zatížených tranzitní dopravou – zejm. problematika hlukové zátěže 2.2.1 Podíl tranzitní dopravy ve městě

2.2.2 2.2.2 2.2.2

Plnění harmonogramu budování komunikací Nehodovost Úspora přepravních časů

2.2.3 2.2.4

Plnění harmonogramu výstavby severní tangenty Hustota spojů, jízdní doba a intervaly

2.2.4

Počet přepravených osob na železnici


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta nebo odbor dopravy (dopravní průzkum) Magistrát města Hradec Králové Policie ČR Magistrát města Hradec Králové (dopravní průzkum) Magistrát města Hradec Králové České dráhy, Správa železniční dopravní cesty Správa železniční dopravní cesty

26

Opatření 2.3: Dopravní obsluha na území města včetně rozvojových ploch Popis výchozí situace Výchozí situace ve veřejné dopravě včetně městské hromadné dopravy, integrovaného dopravního systému a železniční dopravy je popsána definovanými silnými stránkami, tj. kvalitně založeným radiálně okružním systémem, existencí koncepčních materiálů města, založenými parkovišti u nákupních center, vymezenými prostory pro budování logistického centra a možností využití areálu letiště. Tyto navazují na současné vnější příležitosti, spočívající ve spolupráci města na budování integrovaného dopravního systému, rozvoji železnice a podmínek pro cyklodopravu, v komunikacích navazujících na stavbu D11 a R35 při využití možností čerpání finančních prostředků z Evropské unie a státu, včetně zapojení soukromých investorů. Specifické cíle 2.3.1 Dopravními stavbami udržet kapacitu a průchodnost II. městského silničního okruhu a z něj vycházejících radiál 2.3.2 Zpracovat územně plánovací podklady řešící obsluhu rozvojových území a dodržujících parametry udržitelného rozvoje města a se záměrem minimalizace dopravní náročnosti území 2.3.3 Připravit a realizovat investiční výstavbu (dopravní) infrastruktury podmiňující územní rozvoj města 2.3.4 Využít možnosti financování projektů v dopravní infrastruktuře ze zdrojů EU, ČR, soukromých Ukazatele Cíl Ukazatel 2.3.1 Odstraňování kolizních úseků a míst 2.3.2 Plnění harmonogramu pokrytí zpracovaných území 2.3.2

Dopravní náročnost území

2.3.3 2.3.4

Plnění harmonogramu vytipovaných akcí Získané finance na budování dopravní infrastruktury


Zdroj dat Policie ČR Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta Magistrát města Hradec Králové (dopravní průzkum) Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, ekonomický odbor

27

Opatření 2.4: Funkce letiště v Hradci Králové Popis výchozí situace Existující vojenské letiště, nyní v majetku města, v těsné blízkosti stotisícového města, s dalším potenciálem jednoho milionu obyvatel, s chráněnými vzletovými a přistávacími rovinami a dalšími vyhlášenými ochrannými pásmy, ale bez odpovídajícího přístrojového vybavení, se statutem neveřejného mezinárodního civilního letiště, s příležitostí kvalitního dopravního napojení na město a nadřazenou silniční síť, s územní rezervou pro realizaci investičních záměrů zvyšujících atraktivitu letiště. Specifické cíle 2.4.1 Udržet stávající kvalitu fungování letiště s možností dalšího rozvoje 2.4.2 Zabezpečit dostatečné dopravní napojení odpovídající potřebám letového provozu a s ohledem na rozvoj celého areálu Ukazatele Cíl Ukazatel 2.4.1 Kategorie letiště 2.4.1 Počet vzletů a přistání za rok 2.4.2 Spokojenost provozovatele letiště a dalších uživatelů areálu letiště


Zdroj dat Letiště s.r.o. Letiště s.r.o. Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů uživatelů)

28

Opatření 2.5: Nemotorová doprava (pěší, cyklistická) Popis výchozí situace Příhodné geografické podmínky vytvářejí předpoklady pro rozvoj všech druhů nemotorové dopravy. Cyklistická doprava má ve městě tradici. Historicky je založená síť cyklostezek, která nebyla od 80. let 20. století dostatečně rozvíjena a udržována. V současnosti není tato síť fyzicky propojena, přestože existují podklady pro její další rozvoj. Vázne i realizace dalších prvků cyklistické infrastruktury. V oblasti pěší dopravy je založena pěší zóna v centru města včetně vytyčených směrů jejího dalšího rozvoje. Skutečný rozvoj ale stagnuje. Není vytvářen celoměstský systém dostatečně komfortních a atraktivních pěších tras. Vážným problémem je zajištění bezpečnosti některých úseků. Příměstská krajina vytváří příznivé podmínky pro rozvoj rekreačních forem nemotorové dopravy. Problémem je ale napojení na tyto oblasti. Specifické cíle 2.5.1 Vytvořit spojitý celoměstský systém bezpečných komfortních cyklistických tras 2.5.2 Vytvořit infrastrukturu pro cyklodopravu (odstavná stání, půjčovny kol, orientační systém) 2.5.3 Vytvořit spojitý celoměstský systém bezpečných a komfortních pěších tras, včetně kvalitní pěší trasy od nádraží do města 2.5.4 Rozvinout a na město napojit systém rekreačních (cyklistických a pěších) tras včetně napojení na dálkové cyklotrasy Ukazatele Cíl Ukazatel 2.5.1-4 Společný evropský indikátor A3 Mobilita a místní přeprava cestujících (podíly jednotlivých typů dopravy) 2.5.1-4 Společný evropský indikátor B6 Cesty dětí do škol a zpět 2.5.1-4 Nehodovost cyklistů a pěších 2.5.1-4 Počet lidí a jejich chování ve veřejných prostorech (zjišťování kvality využití)


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Policie ČR Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (průzkum názorů veřejnosti, sčítání pěších a mapování chování)

29

Opatření 2.6: Doprava v klidu (parkování) Popis výchozí situace Doprava v klidu je nesystémová. Stálí obyvatelé obtížně parkují v blízkosti bydliště. Kapacita odstavných parkovišť (a parkovacích domů) v blízkosti středu města a dopravních uzlů je nedostatečná. Je nedostatečné zajištění pokračování jiným způsobem dopravy (např. MHD) z odstavných parkovišť. Parkoviště u nákupních středisek jsou vybavená. Specifické cíle 2.6.1 Realizovat systém dopravy v klidu ve městě s minimálním vlivem na životní prostředí 2.6.2 Rozdělit město na části (zóny) 2.6.3 Zajistit dostatečné množství odstavných parkovišť a míst v parkovacích domech 2.6.4 Zajistit navazující druhy dopravy (MHD) Ukazatele Cíl Ukazatel 2.6.1 Míra uspokojení potřeby parkování 2.6.1 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4

Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Počet parkovacích míst v systému Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravy Počet parkovacích míst uvolněných pro krátkodobé stání Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravy Zónování města Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravy Počet vzniklých parkovacích a odstavných míst Magistrát města Hradec Králové, v parkovacích domech odbor stavební (vydaná kolaudační rozhodnutí) Spokojenost uživatelů systému s návazností na městskou Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) hromadnou dopravu


30

3. Podnikání a zaměstnanost VIZE OBLASTI V oblasti podnikání a zaměstnanosti je Hradec Králové v roce 2020 městem moderního průmyslu a podnikání:  založeného na nejnovějších ekologicky šetrných technologiích s čistými provozy a využívající IT a kvalifikované síly  známým svými výrobky  s dynamickým rozvojem drobného a středního podnikání, širokou škálou provozů a služeb  nabízející diverzifikované pracovní příležitosti  s moderními technologiemi umístěnými ve vhodných lokalitách  s lokalitami pro novou výstavbu a s přestavbovými plochami v majetku města, které město předem zainvestuje  s vyváženým zastoupením podnikatelských aktivit (se strukturou podnikání, ve které dominují služby a vyspělé technologie)  s vyváženou nabídkou pracovních příležitostí mezi podnikatelským a veřejným sektorem a kvalifikovaností pracovní síly nad celostátním průměrem a odpovídající poptávce  se systémem asistované podpory stávajícího a iniciací nového podnikání  s rozvinutou infrastrukturou a službami cestovního ruchu, kongresové a incentivní turistiky  s aktivní podporou vstupu nových firem, hlavně se silným kapitálem a záměrem mít ve městě sídlo  s klientsky orientovanou a přátelskou veřejnou správou


31

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) - existující trend diverzifikace výroby, zaměstnání a struktury zaměstnanosti - nadprůměrný podíl SŠ a VŠ vzdělaných obyvatel (v porovnání s průměrem ČR) - zdroje informací a analýzy realizované městem, které jsou podnikatelům k dispozici - zájem města iniciovat vznik nových firem a jejich podpora formou inkubátoru - výhodná urbanistická dispozice, relativně dobrá časová i prostorová dostupnost rezidenčních i rozvojových lokalit - tradiční schopnost města vyřešit problémy - zdroje kvalifikované pracovní síly - zájem občanů o dění ve městě - vysoký podíl zaměstnanosti ve veřejném sektoru - současná demografická struktura - sídlo vysokých škol - dobré možnosti pro regeneraci pracovní síly (s výjimkou koupaliště) - míra nezaměstnanosti dlouhodobě pod celostátním průměrem - podprůměrná úroveň kriminality

Slabiny města (W) - územní plán – nevhodné umístění starých průmyslových zařízení - nedostatek technicky vzdělaných obyvatel SŠ i VŠ - nepropojenost výzkumů s praxí - nedostatečná nabídka zainvestovaných lokalit - počet obyvatel pod 100.000 - závislost na velkých zaměstnavatelích ve veřejném sektoru - nedostatečná koordinace mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu - nedostatečná komunikace mezi podnikatelskými institucemi a svazy

Vnější příležitosti (O) dopravní napojení na evropskou dálniční síť strategická poloha města integrace města do evropských struktur územní plán sídelního útvaru Hradecko – pardubické aglomerace prostory pro podnikání v místech starých a nevyužívaných průmyslových areálů letecká doprava možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU

Hrozby (T) legislativa – stagnace nebo pokles podnikatelských aktivit klimatické podmínky odliv vysoce kvalifikované pracovní síly a příliv nízko kvalifikované pracovní síly v rámci EU nepříznivý vývoj demografické struktury obyvatel sloučení výkonu státní správy a samosprávy územní plán sídelního útvaru Hradeckopardubické aglomerace

-


-

-

32

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SO-W, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města a maximální využití vnějších příležitostí pro odstranění slabin. GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Systémově vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti s rostoucí nabídkou diverzifikovaných pracovních příležitostí odpovídajících struktuře a kvalitě pracovní síly tak, aby nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru. UKAZATELE GLOBÁLNÍHO CÍLE Ukazatel Počet malých, středních a velkých podnikatelských subjektů se sídlem ve městě Počet pracovních míst Míra nezaměstnanosti Profesní struktura Průměrná hrubá mzda Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti

Zdroje dat Registr ekonomických subjektů Úřad práce Úřad práce Český statistický úřad Český statistický úřad Úřad práce

VYMEZENÍ OPATŘENÍ Opatření 3.1: Podpora stávajících podniků, podnikatelské sítě, vzájemná komunikace, společný postup Opatření 3.2: Iniciace vzniku nových pracovních míst Opatření 3.3: Prostory a lokality pro podnikání Opatření 3.4: Příprava kvalifikované pracovní síly, rozvoj lidských zdrojů


33

Opatření 3.1: Podpora stávajících podniků, podnikatelské sítě, vzájemná komunikace, společný postup Popis výchozí situace Ve městě je sídlo krajské hospodářské komory, poradenská střediska, jednotlivé profesní svazy a účelová seskupení, která fungují izolovaně. Město zpracovává analýzy a průzkumy a má k dispozici zdroje informací využitelných pro podnikatelské prostředí. Na webu města je odkaz „pro podnikatele“, který lze využít, respektive rozšířit. Město zprostředkovává kontakty mezi podnikateli a jejich svazy s partnerskými městy Hradce Králové v zahraničí. Specifické cíle 3.1.1 Vytvořit systém informování podnikatelů o výsledcích analýz a průzkumů využitelných pro podnikání 3.1.2 Vytvořit systém finančně administrativních nástrojů podpory stávajícího podnikání 3.1.3 Vytvořit systém komunikace mezi podnikateli, městem a ostatními subjekty ve městě (např. školami) 3.1.4 Realizovat společné projekty, včetně využití potenciálu partnerských měst Hradce Králové v zahraničí Ukazatele Cíl Ukazatel 3.1.1 Počet analýz, průzkumů a šetření využitelných pro podnikatelský sektor 3.1.1 Počet návštěv na webu v sekci pro podnikatele 3.1.2 Počet realizovaných projektů metodou Public Partner Partnership 3.1.3 Počet organizovaných setkání zástupců města s podnikatelskou veřejností 3.1.4 Počet společných projektů s podnikatelskou sférou 3.1.4 Počet subjektů zapojených do společných projektů s podnikatelskou sférou


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, oddělení informatiky Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, kancelář primátora, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, kancelář primátora, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, kancelář primátora, odbor strategického rozvoje města

34

Opatření 3.2: Iniciace vzniku nových pracovních míst a podnikatelských subjektů Popis výchozí situace V Hradci Králové je v porovnání s průměrem ČR vyšší podíl kvalifikované pracovní síly. Výhodou je diverzifikace výroby, zaměstnání a struktury zaměstnanosti. Existuje zájem města iniciovat vznik nových firem a jejich podpora např. formou podnikatelského inkubátoru. Rozhodujícím faktorem pro umístění nových podniků je nenarušení stávajícího dobrého stavu životního prostředí. Příležitostí je napojení města na evropskou dálniční síť a strategická poloha města. Specifické cíle 3.2.1 Podporovat vznik nových firem v připravených lokalitách města i s využitím stávajících průmyslových areálů 3.2.2 Maximálně využít prostředky EU k podpoře podnikání a zaměstnanosti 3.2.3 Iniciovat vznik nových pracovních míst a podnikatelských subjektů, mj. formou podnikatelského inkubátoru a technologického centra 3.2.4 Důraz na vznik podnikatelských subjektů v oblasti inovativních technologií (BAT), technologií šetrných k životnímu prostředí Ukazatele Cíl Ukazatel 3.2.1 Počet nových subjektů v rozvojových lokalitách 3.2.2 Objem prostředků získaných k podpoře podnikání a zaměstnanosti z dotačních titulů EU 3.2.3 Počet nových pracovních míst vzniklých v souvislosti s využitím prostředků na podporu podnikání a zaměstnanosti 3.2.3 Počet pracovních míst v podnikatelském inkubátoru a technologickém centru 3.2.3 Počet nových podnikatelských subjektů v podnikatelském inkubátoru a technologickém centru 3.2.4 Počet nových podnikatelských subjektů v oblasti inovativních technologií


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (průzkum podnikatelů) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (průzkum podnikatelů), Úřad práce Provozovatel zařízení Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (registr ekonomických subjektů)

35

Opatření 3.3: Prostory a lokality pro podnikání Popis výchozí situace Stávající územní plán vymezuje lokality pro podnikání rozptýleně na území města. Část tradiční výroby a průmyslu je soustředěna v tzv. Skladištní oblasti (Slezské Předměstí), která však není vybavena kvalitní, především dopravní infrastrukturou. Velké průmyslové areály ve městě nejsou zcela využívané (ČKD, ZVÚ). Jsou příležitostí pro nové využití a rozvoj podnikání. Pro iniciaci podnikání a vstup investorů jsou k dispozici lokality v majetku města, město je připraveno dle zájmu případných investorů v těchto lokalitách dále budovat technickou infrastrukturu. Specifické cíle 3.3.1 Informovat o nabídce nových ploch a nevyužívaných objektů pro podnikání 3.3.2 Připravit prostory a lokality (majetkově, infrastrukturou), zlepšit infrastrukturu stávajících lokalit 3.3.3 Aktivně vyhledávat investory 3.3.4 Vyhledat a využít finanční zdroje mimo rozpočet města k investicím do přípravy lokalit a znovuvyužití objektů (např. Public Private Partnership) Ukazatele Cíl Ukazatel 3.3.1 Počet publikací o nabídce ploch a objektů pro podnikání 3.3.2 m2 připravených ploch pro investice 3.3.3 m2 obsazených ploch pro účely podnikání

3.3.4 Výše finančních prostředků mimo rozpočet města do budování infrastruktury


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní, resp. kolaudační rozhodnutí) Magistrát města Hradec Králové, ekonomický odbor, odbor městských investic

36

Opatření 3.4: Příprava kvalifikované pracovní síly, rozvoj lidských zdrojů Popis výchozí situace Úřad práce organizuje rekvalifikační kurzy. Není přímá spolupráce mezi zaměstnavateli a školami. Ve městě je vysoký podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Je nedostatek technicky vzdělaných lidí. Existují příležitosti k využití finančních prostředků EU k posílení aktivní politiky zaměstnanosti a rozvoji lidských zdrojů. Specifické cíle 3.4.1 Využít stávajících zdrojů kvalifikované pracovní síly a za podpory finančních prostředků z fondů EU zlepšit stav především v nedostatku technicky vzdělaných lidí. 3.4.2 Podporovat vazby mezi institucemi na trhu práce, městem, zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi, školami, sociálními partnery a NNO směřujícími ke zvýšení zaměstnanosti a přípravě kvalifikované pracovní síly. Ukazatele Cíl Ukazatel 3.4.1 Počet uskutečněných rekvalifikací 3.4.2 Počet společných dohod


Zdroj dat Úřad práce Úřad práce, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

37

4. Infrastruktura VIZE OBLASTI V roce 2020 je Hradec Králové městem  s kvalitní, fungující a hospodárnou technickou a informační infrastrukturou šetrnou k životnímu prostředí, nenarušující vzhled města  se zajištěnými podmínkami pro optimální rozvoj zásobování energiemi  se spolehlivými, dostupnými, odolnými a bezpečnými a otevřenými energetickými sítěmi nezatěžujícími životní prostředí  se spolehlivými, dostupnými, uživatelsky přívětivými, odolnými a bezpečnými, nemonopolními a otevřenými informačními sítěmi


38

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) - vybudované rozsáhlé primární tepelné sítě s dostatečnou kapacitou pro další rozvoj - kompletní plošná plynofikace s možností rozvoje - soustředění kapacit v oblasti informačních technologií - Univerzita Hradec Králové -. Fakulta informatiky a managementu (FIM) - hustota zástavby - odborný lidský potenciál subjektů působících v této oblasti - kompletní zásobování elektrickou energií

Slabiny města (W) - nedostatečné pokrytí sítí rozvodů kabelové televize z hlediska zprostředkování informací o dění ve městě - neúplné pokrytí pevných linek /telefonní, datové/ - nedostatek on-line informací - nedostatek záložních zdrojů energie a alternativních tras - nedostatek finančních prostředků na zainvestování rozvojových ploch

Vnější příležitosti (O) - aglomerace Hradec Králové a Pardubice – možnost koordinace - podmínky pro energetické zemědělství v okolí města - blízkost Elektrárny Opatovice - příliv odborníků v návaznosti na fakultu informatiky a managementu (FIM) - vodní toky - obnovitelné a alternativní zdroje energie - možnost čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU - rozvoj a uplatnění nových technologií (obnovitelné, alternativní zdroje, technologie úspor)

Hrozby (T) - živelné pohromy (globální klimatické změny) - závislost na Elektrárně Opatovice (EOP) v případě výpadku - aglomerace Hradec Králové a Pardubice – konkurence v odčerpávání zdrojů - tendence bydlet na městské periferii, v okrajových částech - terorismus - vyčerpání zdrojů


39

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SWO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek a eliminaci slabin města pro maximální využití vnějších příležitostí. GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Zajistit kvalitní a otevřenou technickou, správní a informační infrastrukturu šetrnou k životnímu prostředí, vytvářející podmínky pro optimální rozvoj města. UKAZATELE GLOBÁLNÍHO CÍLE Ukazatel Počet uživatelů služeb poskytovaných technickou a informační infrastrukturou Emise + další dopady

Zdroje dat Poskytovatelé služeb

Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Spokojenost uživatelů se službami technické Poskytovatelé služeb (průzkum názorů veřejnosti) a informační infrastruktury

VYMEZENÍ OPATŘENÍ Opatření 4.1: Zásobování elektřinou Opatření 4.2: Zásobování plynem Opatření 4.3: Centrální zásobování teplem Opatření 4.4: Zásobování vodou a odvod odpadních vod Opatření 4.5: Telekomunikace (Infokomunikace) Opatření 4.6: Rozvoj správní infrastruktury z hlediska systému technických služeb


40

Opatření 4.1: Zásobování elektřinou Popis výchozí situace Je zajištěno kompletní zásobování elektřinou na území města, a to z větší části formou podzemního kabelového vedení. Provedeno zokruhování rozvodné sítě pro řešení výpadku v jednotlivých lokalitách. Napojení rozvodné sítě na celoevropskou soustavu je výhodou v případě výpadku (lze použít náhradní zdroje z jiných zemí). Nevýhodou pro spotřebitele je monopolní postavení distributora elektřiny. Specifické cíle 4.1.1 Posílit a modernizovat stávající rozvodné sítě elektrické energie a připravit zasíťování rozvojových lokalit města 4.1.2 Vymezit řešení zásobování elektrickou energií v havarijních případech – řešení záložních zdrojů a alternativních tras 4.1.3 Snížit závislost na nepřetržitém zásobování elektrickou energií, uplatňovat nové technologie a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie, včetně úspor energie Ukazatele Cíl Ukazatel 4.1.1 Počet odběratelů, podíl na energetickém zásobování, velikost dodávek (kWh) na délce sítí a přípojek, údaje o stáří sítě 4.1.1 Přírůstek m2 rozvojových ploch s vyřešeným zasíťováním 4.1.1 Spokojenost odběratelů 4.1.2 Četnost a doba odstávek 4.1.2 Roční doba využití maxima 4.1.2 Minimalizace tzv. „cestnosti“ 4.1.3 Počet nových technologických zařízení 4.1.3 Výroba zelené elektřiny


Zdroj dat Východočeská energetika Magistrát města Hradec Králové, odobr hlavního architekta (územně plánovací dokumentace) Poskytovatelé (průzkum názorů veřejnosti) Východočeská energetika, poskytovatelé Východočeská energetika Východočeská energetika Ministerstvo průmyslu a obchodu, statistický odbor Východočeská energetika

41

Opatření 4.2: Zásobování plynem Popis výchozí situace Plošná plynofikace okrajových částí města vytváří dobré předpoklady pro další rozvoj tohoto způsobu energetického zásobování. Kapacity jsou dostatečně dimenzované. Díky diverzifikaci zdrojů plynu vzrůstá spolehlivost dodávek. Existence celoevropské plynofikační soustavy vytváří dobré předpoklady pro hospodářskou soutěž s pozitivními dopady na cenovou stabilitu. Závislost ceny plynu na kurzu představuje riziko (vývoj cen → přechod na euro → snížení cen). Převládající otopenský charakter odběru zhoršuje ekonomiku plynofikační soustavy. Pozemní technologie představují společenská rizika (terorismus). Specifické cíle 4.2.1 Zvýšit využití stávajících kapacit pro zásobování zemním plynem 4.2.2 V souladu s rozvojovými záměry města Hradec Králové (Územní plán, Energetická koncepce) rozšířit plynofikaci ve vytyčených částech města 4.2.3 Vytvořit předpoklady pro zlepšování odběrových diagramů (komplexní zásobování odběratelů – vytápění, teplá užitková voda (TUV), vaření, technologie) a pro snižování energetické náročnosti ve prospěch kombinované výroby elektrické energie a tepla Ukazatele Cíl Ukazatel 4.2.1 Výroba energie v kogeneračním režimu 4.2.1 Počet napojených odběratelů a množství odebraného plynu (kWh) 4.2.2 Přírůstek m2 rozvojových ploch s vyřešeným zasíťováním 4.2.3 Účinnost přenosu plynu (%)


Zdroj dat Investoři Východočeská plynárenská Magistrát města Hradec Králové, odobr hlavního architekta (územně plánovací dokumentace) Východočeská plynárenská

42

Opatření 4.3: Zásobování teplem Popis výchozí situace Ve městě jsou vybudované rozsáhlé tepelné sítě s dostatečnou kapacitou umožňující jejich další rozvoj. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla je efektivní z pohledu využití primárních paliv a vytváří dobré předpoklady pro příznivý vývoj ceny tepelné energie. Dodávky paliva pro zdroj tepla nejsou závislé na dovozech ze zahraničí. Ve městě je soustředěn odborný lidský potenciál působící v oblasti energetiky. Systém centrálního zásobování teplem je závislý na jednom zdroji tepla, nejsou vybudované dostatečně kapacitní záložní zdroje. Specifické cíle 4.3.1 Využít stávající kapacitu zdroje centrálního zásobování teplem (CZT) 4.3.2 Rozvíjet tepelné sítě 4.3.3 Umožnit napojení dalších odběratelů tepla na CZT 4.3.4 Zajistit potřebné záložní zdroje tepla 4.3.5 Zlepšit technické parametry stávajících tepelných sítí 4.3.6 Rozvíjet obnovitelné zdroje energie a snižovat energetickou náročnost při zásobování tepelnou energií např. formou podpory metody EPC (Energy Performance Contracting) Ukazatele Cíl Ukazatel 4.3.1 Využití kapacity zdroje (%) 4.3.2 Přenosová kapacita tepelných sítí (kWh) 4.3.3 Počet napojených odběratelů a množství odebraného tepla (kWh) 4.3.4 Počet záložních zdrojů tepla 4.3.5 Účinnost přenosu tepla (%) 4.3.6 Počet instalací a výroba tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, biomasa)


Zdroj dat Poskytovatel Poskytovatel Poskytovatel Poskytovatel, Magistrát města Hradec Králové, odbor krizového řízení Poskytovatel Český statistický úřad, Magistrát města Hradec Králové, stavební odbor

43

Opatření 4.4: Zásobování vodou a odvod odpadních vod Popis výchozí situace Město Hradec Králové má vybudovaný uspokojivý systém zásobování pitnou vodou. Nadřazený vodovodní systém tvoří Vodárenská soustava Východní Čechy. Veškeré zdroje zásoby pitné vody se nacházejí mimo území města a jejich kapacita je dostatečná. Město má až na výjimky vybudovanou jednotnou kanalizaci, jejíž systém je v současné době vyhovující. V roce 1995 byla dokončena a zprovozněna centrální čistírna odpadních vod. Specifické cíle 4.4.1 Napojit všechny obyvatele města na kanalizační síť 4.4.2 Podporovat zkapacitnění a modernizaci stávající kanalizační a vodovodní sítě Ukazatele Cíl Ukazatel 4.4.1 Počet nových kanalizačních přípojek 4.4.2 Množství zkapacitněných a modernizovaných úseků sítě


Zdroj dat Vodovody a kanalizace Hradec Králové Vodovody a kanalizace Hradec Králové

44

Opatření 4.5: Telekomunikace (Infokomunikace) Popis výchozí situace Území města je pokryto signálem pro mobilní telefony a významný počet obyvatel má mobilní telefon. Rozvody pevných telefonních linek jsou i přes neúplné pokrytí budov dostatečné. Všechny telefonní ústředny na území města jsou plně digitalizované. Síť kabelové televize není úplná, nepokrývá potřeby obyvatel města. Existuje relativně široká nabídka rychlého internetového připojení. Problémem jeho širšího využití je však vysoká cena aktivačních jakož i provozních poplatků. S tím souvisí malá penetrace obyvatelstva připojeného k internetové síti. Metropolitní datová síť není kompletní. Chybějí databáze e-mailových adres obyvatel pro komunikaci magistrátu s občany. Specifické cíle 4.5.1 Zpřístupnit rychlý a finančně dostupný internet každé domácnosti v Hradci Králové (město je investorem části komunikační infrastruktury – optické páteřní spoje, bezdrátové spoje, bezpečnostní prvky) 4.5.2 Dosáhnout toho, aby magistrát města přijímal a předával maximum informací prostřednictvím internetu (až po prvky přímé demokracie a městského e-mailového seznamu – městský portál) 4.5.3 Zajistit pro všechny domácnosti možnost připojit se na kabelovou televizi 4.5.4 Posílit, modernizovat a dále rozvíjet stávající telefonní a datové sítě a připravit zasíťování rozvojových lokalit města (metropolitní síť) Ukazatele Cíl Ukazatel 4.5.1 Počet domácností vybavených rychlým připojením na internet 4.5.2 Počet návštěv městského portálu (web)

Zdroj dat Český statistický úřad, poskytovatelé Magistrát města Hradec Králové, webmaster 4.5.3 Počet domácností připojených na kabelovou TV poskytovatelé 4.5.4 Podíl internetové komunikace na komunikaci magistrátu Magistrát města Hradec Králové, podatelna, webmaster města s občany


45

Opatření 4.6: Rozvoj správní infrastruktury z hlediska systému technických služeb Popis výchozího stavu Město Hradec Králové má funkční a personálně i finančně zajištěnou správní infrastrukturu, její rozvoj je však podmíněn nutností reagovat na nové podmínky, novou legislativu, nové metody řízení a participaci občanů na správě svého města. Postupně jsou uplatňovány moderní způsoby řízení a využívány dostupné technologie, vč. software. Postupně se rozvíjí dlouhodobé řešení otázky správy v dílčích oblastech hospodaření s energií, nakládání s odpady, veřejného osvětlení apod. Specifické cíle 4.6.1 Vytvořit jednotný environmentálně šetrný systém technických služeb (svoz odpadu, úklid veřejných prostor, závlaha atd.) 4.6.2 Vytvořit funkční jednotící, harmonický, estetický, energeticky efektivní a environmentálně šetrný systém veřejného osvětlení 4.6.3 Vytvořit funkční energetickou správu města Ukazatele Cíl Ukazatel 4.6.1 Spotřeba pohonných hmot na jednotku výkonu 4.6.2 Měrná roční spotřeba energie na jedno instalované svítidlo 4.6.3 Měrná spotřeba energie v objektech ve správě města


Zdroj dat Technické služby Hradec Králové Technické služby Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, odbor majetkový

46

5. Vzdělávání a školství VIZE OBLASTI Hradec Králové je v roce 2020 centrem školství a vzdělanosti a vyhlášeným univerzitním městem  s efektivním, dostupným a vyváženým systémem předškolního, základního a speciálního vzdělávání se širokou profilací  se širokou nabídkou kvalitního středoškolského a vyššího odborného vzdělávání  s kvalitní mezinárodně srovnatelnou nabídkou vysokoškolských oborů s rozvojem a návazností na již existující obory  s čilým studentským životem  s vědecko-výzkumnými aktivitami na vysokých školách s napojením na podnikatelskou a ekonomickou sféru  s propojením vysokých škol na kulturně společenský život ve městě  nabízejícím absolventům středních a vysokých škol a jejich pedagogům pracovní příležitosti a dostupné bydlení  s rozvinutým lidským potenciálem a duchovní kulturou, podporující rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a duchovní růst, mj. nekomerční kulturou a dostatečnou nabídkou volnočasových aktivit


47

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) - dobře fungující Dům dětí a mládeže, volnočasové aktivity nabízené školami a občanskými sdruženími, základní umělecké školství - otevřená hřiště pro veřejnost - internet ve školách - potenciál pro otevření se škol veřejnosti - potenciál pro umístění mimoškolní aktivity v uvolněných objektech města - dobrá dopravní dostupnost škol - kvalitní základna a tradice veškerého školství

Slabiny města (W) - nízká naplněnost škol - neexistuje SŠ vyučující v cizím jazyce - dosud neschválená koncepce rozvoje školství ve městě - prostory pro základní umělecké školství - prostory pro neziskové nevládní organizace, které nabízejí volnočasové aktivity, a vysoké náklady - neexistence univerzitního kampusu - chybí ubytovací kapacity pro studenty a žáky - centrum pro zavádění asistenční služby - zrušení pedagogického centra

Vnější příležitosti (O) - přirozené spádové středisko – migrace a dojížďka do Hradce Králové - dopravní síť dálnic - školské normy - rozvoj podnikatelského sektoru – příspěvek vícezdrojového financování - adekvátní restrukturalizace sítě středních škol vyvíjející se podle potřeb trhu práce - objekty převedené armádou na město nebo jiné subjekty - efektivní využití evropských a národních dotačních fondů - ekonomická prosperita ČR v rámci Evropy

Hrozby (T) - ekonomická nestabilita v Evropě a nedostatek finančních zdrojů - pokles populace - imigrace - školské normy - politika vlády v oblasti drobného podnikání a školství - rostoucí kriminalita mládeže (drogy,...)


48

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie WO, tj. strategie opírající se o eliminaci vlastních slabin města pro maximální využití vnějších příležitostí. GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Rozvíjet vzdělanostní potenciál obyvatel města podporující zaměstnanost, adaptabilitu lidských zdrojů a kulturní a společenský život. UKAZATELE GLOBÁLNÍHO CÍLE Ukazatel Podíl populace v produktivním věku se SŠ či VŠ vzděláním Podíl nových absolventů SŠ a VŠ, kteří se do určité doby zapojí do pracovního procesu Návštěvnost a četnost kulturních a společenských zařízení a akcí Spokojenost občanů s nabídkou možností vzdělávání

Zdroje dat Český statistický úřad Úřad práce Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu, pořadatelé akcí Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (průzkum názorů veřejnosti)

VYMEZENÍ OPATŘENÍ Opatření 5.1: Předškolní výchova a vzdělávání Opatření 5.2: Základní školství Opatření 5.3: Střední a vyšší školství Opatření 5.4: Speciální školství Opatření 5.5: Mimoškolní výchova a vzdělávání Opatření 5.6: Vysoké školství Opatření 5.7: Celoživotní vzdělávání


49

Opatření 5.1: Předškolní výchova a vzdělávání Popis výchozí situace Současná síť mateřských škol (MŠ) je rovnoměrně rozložená. Kapacita škol není stejně naplněna. Je snaha o profilaci MŠ. Existují školy zřizované městem a soukromé MŠ. Dochází k integraci dětí s tělesným postižením. V návrhu magistrátu města je vyrovnání plateb provozních nákladů ze strany rodičů tak, aby tato úhrada byla na území města stejná. Ve městě působí alternativní mateřská škola Montessori. Specifické cíle 5.1.1 Usilovat o rovnoměrnější naplňování kapacit mateřských škol (MŠ) 5.1.2 Udržet počty míst v mateřských školách tak, aby byl zajištěn servis pro mladé rodiny 5.1.3 Podporovat spolupráci mezi neziskovými organizacemi a MŠ v oblasti výchovy a společných aktivit 5.1.4 Podporovat integraci tělesně postižených v kolektivech MŠ 5.1.5 Rozvíjet vzdělávací program Zdravá škola v mateřských školách Ukazatele Cíl Ukazatel 5.1.1 Naplněnost MŠ (rovnoměrnost) 5.1.1 Územní dostupnost MŠ pro obyvatele města (Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb) 5.1.2 Počty míst v MŠ 5.1.3 Počet společných akcí neziskových organizací a MŠ 5.1.4 Počet integrovaných dětí 5.1.5 Počet škol zapojených do programu Zdravá škola


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Občanské poradenské středisko, Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu

50

Opatření 5.2: Základní školství Popis výchozí situace Současná síť základních škol (ZŠ) je nerovnoměrná z hlediska rozmístění budov. Kapacita většiny škol je nenaplněna. Projevuje se snaha některých škol o profilaci. Kromě obecních existují dvě církevní a jedna soukromá ZŠ. ZŠ se daří integrovat děti s tělesným postižením. Provoz škol je rozpočtově zřizovatelem dobře zajištěn, ale problémy nastávají při velké údržbě budov. Kladem současného stavu je otevření školních hřišť pro veřejnost a nabídka velkého množství volnočasových aktivit. Problém je odchod části kvalitních žáků do víceletých gymnázií. Specifické cíle 5.2.1 Provést optimalizaci sítě škol (předpoklady: analýza, vyjádření veřejnosti, citlivá realizace) 5.2.2 Posílit prostředky na velkou údržbu budov (na základě popisu stavu vytvořit dlouhodobý plán) 5.2.3 Dokončit výstavbu školních hřišť. Udržet systém otevření školních hřišť pro veřejnost, postupně rozšířit nabídku u MŠ – dětská hřiště 5.2.4 Podporovat školy jako centra komunity, nabídku aktivit pro veřejnost, rozvíjet spolupráci s neziskovými organizacemi (společné projekty) Ukazatele Cíl Ukazatel 5.2.1 Náklady (provozní) na jednoho žáka ZŠ, promítnutí do rozpočtu města 5.2.2 Vynaložené investiční náklady na velkou údržbu školních budov 5.2.3 Vynaložené náklady – rozpočet jednotlivých hřišť 5.2.4 Počet akcí ve školách pro veřejnost, návštěvnost 5.2.4 Územní dostupnost ZŠ pro obyvatele města (Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb)


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu (výroční zprávy škol) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

51

Opatření 5.3: Střední a vyšší školství Popis výchozí situace Síť středních a vyšších škol tvoří kvalitní základnu, pokud jde o množství a dostatečnou oborovou strukturu. Ve městě je dostatek budov pro střední a vyšší školství, ale jejich technický stav není vždy vyhovující. Chybí střední škola vyučující v cizím jazyce. Chybí ubytovací kapacity pro žáky. Výhodou je, že Hradec Králové je přirozeným spádovým střediskem. Školy nedostatečně využívají možného financování ze zdrojů podnikatelského sektoru. Budovy škol nejsou dostatečně využívány pro veřejnost (mimoškolní výchova a celoživotní vzdělávání). Internet na školách je z provozního hlediska nákladný. Pokles populace působí nenaplnění kapacit některých typů SŠ. Specifické cíle 5.3.1 Vyřešit vlastnictví a technický stav budov, ve kterých jsou umístěny střední školy (zřizované krajem) 5.3.2 Vytvořit podmínky pro vznik střední školy vyučující v cizím jazyce (bilinguální) 5.3.3 Spoluvytvářet podmínky pro ubytování středoškoláků (domovy mládeže) 5.3.4 Podpořit a rozvinout program Otevřená škola na středních školách Ukazatele Cíl Ukazatel 5.3.1 Pasport budov 5.3.2 Počet žáků bilinguální školy 5.3.3 Počet míst v ubytovacích zařízeních pro středoškoláky 5.3.4 Počet Otevřených škol


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor majetkový, Krajský úřad provozovatel zařízení Krajský úřad Krajský úřad, výroční zprávy škol

52

Opatření 5.4: Speciální školství Popis výchozí situace Síť speciálních škol je dostatečná pro předškoláky a žáky základních a středních škol. Školy jsou personálně i materiálně dostatečně vybaveny. Specifické cíle 5.4.1 Udržet stávající nabídku speciálních škol 5.4.2 Udržet ekonomickou podporu Ukazatele Cíl Ukazatel 5.4.1 Počet speciálních škol 5.4.1 Počet žáků a naplněnost ve speciálních školách 5.4.2 Procento dotace města z celkového rozpočtu školy


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu

53

Opatření 5.5: Mimoškolní výchova a vzdělávání Popis výchozí situace Existuje široká nabídka pro využití volného času prostřednictvím institucí jako Dům dětí a mládeže (DDM), základní umělecká škola (ZUŠ), základní školy i občanských sdružení (OS). Tyto aktivity jsou podporovány městem. ZUŠ se potýká s nedostatkem prostoru. Občanská sdružení postrádají finanční prostředky na zajištění kluboven a hřišť. Specifické cíle 5.5.1 Zachovat širokou nabídku mimoškolní výchovy a vzdělávání a nadále ji podporovat 5.5.2 Vyřešit prostorovou situaci ZUŠ (využít optimálně ZŠ a nevyužívané vojenské objekty) 5.5.3 Vytvořit a zveřejnit informační systém nabídky (DDM, ZUŠ, ZŠ i OS) Ukazatele Cíl Ukazatel 5.5.1 Spokojenost s nabídkou mimoškolního vzdělávání

5.5.1 Vyhodnocení výročních zpráv organizací poskytujících mimoškolní výchovu a vzdělávání 5.5.1 Počet zapojených dětí ZUŠ, DDM, ZŠ 5.5.1 Objem grantových prostředků na podporu mimoškolní výchovy a vzdělávání 5.5.2 Kvalita prostorů využívaných pro ZUŠ 5.5.3 Počet inzerujících subjektů a konzumentů


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu, odbor strategického rozvoje města (průzkum názorů veřejnosti) Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu, poskytovatelé mimoškolní výchovy a vzdělávání Magistrát města, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu (průzkum)

54

Opatření 5.6: Vysoké školství Popis výchozí situace Hradec Králové má široké spektrum vysokoškolských oborů (medicína, farmacie, učitelství, sociální práce, speciální pedagogika, informatika, management, cestovní ruch). Velkým nedostatkem současného stavu je chybějící univerzitní areál Na Soutoku. Příležitostí pro vysoké školy je vícejazyčné vzdělávání s možností využít kreditový systém na prostupnost studia jak mezi různými VŠ, tak mezi dalším vzděláváním. Specifické cíle 5.6.1 Aktivizovat odbornou spolupráci VŠ s podniky a institucemi ve městě a okolí 5.6.2 Dobudovat univerzitní areál Na Soutoku včetně jeho lepšího propojení s centrem (pěší lávka přes Orlici) 5.6.3 Vytvořit další soustředěné ubytovací kapacity pro studenty 5.6.4 Posílit nabídku dostupného bydlení pro absolventy VŠ a pedagogy 5.6.5 Zvýšit informovanost o možnostech studia v Hradci Králové v cizích jazycích a o možnostech volnočasových aktivit ve městě (web města – odkaz pro studenty) Ukazatele Cíl Ukazatel 5.6.1 Počet navržených a realizovaných projektů 5.6.2 m² výukových ploch, m² sportovišť, m² pro výzkumnou a vědeckou činnost 5.6.3 Počet lůžek 5.6.4 Počet poskytnutých bytových jednotek pro pedagogy a absolventy 5.6.5 Spokojenost s informacemi na webu města


Zdroj dat Vysoké školy Univerzita Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, stavební odbor, správci zařízení Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, (průzkum názorů studentů)

55

Opatření 5.7: Celoživotní vzdělávání Popis výchozí situace Celoživotní vzdělávání se týká čtyř skupin obyvatel: osoby se základním, středním a vysokoškolským vzděláním a seniory. Vysoké školy zajišťují postgraduální, nástavbové a doplňující studium. Střední odborné školy a střední odborná učiliště zajišťují nástavbové studium a rekvalifikace, jazykové školy zajišťují další studium jazyků pro veřejnost. Pedagogické centrum nabízí další vzdělávání pedagogických pracovníků. Podnikatelské subjekty a neziskový sektor pořádají profesní kursy, konference a semináře. Specifické cíle 5.7.1 Vytvořit systém dalšího profesního vzdělávání reflektující požadavky trhu práce s využitím moderních technologií 5.7.2 Zvýšit informovanost o možnostech kvalitního dalšího vzdělávání (propojení na web města) Ukazatele Cíl Ukazatel 5.7.1 Počet proškolených účastníků 5.7.1 Počet udělených akreditovaných certifikátů 5.7.2 Četnost a kvalita informací o možnostech dalšího vzdělávání


Zdroj dat centra vzdělávání centra vzdělávání Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu, (průzkum názorů veřejnosti)

56

6. Životní prostředí VIZE OBLASTI Hradec Králové je v roce 2020 zdravým a čistým městem rozvíjejícím se v souladu s principy udržitelného rozvoje a respektujícím principy předběžné opatrnosti  přijímajícím zásadní rozhodnutí na principu dlouhodobé předběžné opatrnosti  chránícím přírodu a krajinu  s vyváženým poměrem zastavěných a volných ploch ve městě  s dostatkem městské zeleně  vytvářejícím zdravé životní prostředí pro své občany  se zabezpečeným dostatkem pitné vody a účelným hospodařením s vodou  podporujícím minimalizaci ekologických zátěží  se zavedeným systémem péče o životní prostředí  s maximálně informovanou aktivní veřejností zapojenou do rozhodovacích procesů  s dostatkem finančních zdrojů pro realizaci vize udržitelného rozvoje


57

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) - vzrůstající trend uvědomování si významu a širších souvislostí životního prostředí - veřejná zeleň a městské lesy - příznivý poměr zastavěných a volných ploch - relativně dobré životní prostředí díky příznivé poloze, absenci těžkého průmyslu, historickému základu urbanistického řešení - dostatek kvalitní pitné vody - dobře zmapovaná a prezentovaná zátopová území (geografický informační systém na webu města) - dobrá ochrana převážné části města před stoletou vodou (správci toků s podporou města navyšují ochranu)

Slabiny města (W) - nízká účelnost hospodaření s pitnou vodou - neřešené ekologické zátěže - chybějící informace z monitoringu pro veřejnost - rozhodování a koordinace v oblastech životního prostředí ovlivněné mnoha překážkami a různorodými zájmy - nedostatek finančních zdrojů - chybí vhodné ekonomické stimuly a jejich vhodná koordinace (růst ceny jízdného MHD) - přetrvávání excesů v oblasti životního prostředí části obyvatel

Vnější příležitosti (O) - optimalizace (účelnost) investičních záměrů - vstup do EU (možnost čerpání finančních prostředků, know-how, pozitivní vzory) - nové technologie umožňující snižovat environmentální zátěže - zohlednění environmentálních hledisek v rozhodování v jiných oblastech

Hrozby (T) - trvalý vzrůst automobilové dopravy - příliv investic nevhodných z hlediska životního prostředí - růst cen ekologických technologií - malá možnost ovlivnit rozhodování o zdrojích znečištění mimo hranice města - zdroje pitné vody mimo město - nedostatečná vymahatelnost práva - nevhodný převažující konzumní způsob života - živelné pohromy


58

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města pro maximální využití vnějších příležitostí. GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Rozvíjet environmentálně efektivně fungující město v souladu s principy udržitelného rozvoje. UKAZATELE GLOBÁLNÍHO CÍLE Ukazatel Spokojenost občanů s životním prostředím (s odstraňováním odpadu, s úrovní hluku, se stavem ovzduší, s kvalitou pitné vody, s okolní přírodou a krajinou, se stavem a funkcí městské zeleně, s informacemi o stavu ŽP ve městě) Zdravotní stav obyvatelstva, naděje dožití Společný evropský indikátor A5 – Kvalita místního ovzduší

Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti)

Český statistický úřad Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí, Český hydrometeorologický ústav

VYMEZENÍ OPATŘENÍ Opatření 6.1: Podpora péče o kvalitní ovzduší Opatření 6.2: Snížení hlukové zátěže Opatření 6.3: Udržitelný systém odpadového hospodářství Opatření 6.4: Zkvalitnění hospodaření s vodou Opatření 6.5: Zachování stávající přírody a krajiny Opatření 6.6: Informovaná a aktivní veřejnost Opatření 6.7: Zavádění environmentálních systémů řízení


59

Opatření 6.1: Podpora péče o kvalitní ovzduší Popis výchozí situace Ve městě Hradec Králové je míra znečištění ovzduší díky dobrým přírodním podmínkám na tradičně dobré úrovni a trend stálého poklesu emisního zatížení se projevuje u všech látek vyjma NOx, jehož nárůst je způsobován především zvyšující se zátěží automobilové dopravy v centru města. Ve městě jsou v současnosti dvě automatické monitorovací stanice čistoty ovzduší. Specifické cíle 6.1.1 Podpořit náhrady neekologických způsobů vytápění 6.1.2 Podpořit uplatnění alternativních paliv 6.1.3 Podpořit využívání obnovitelných zdrojů energie Ukazatele Cíl Ukazatel 6.1.1-3 Míra znečištění ovzduší

6.1.1-3 Četnost a výše překračování limitu znečištění


Zdroj dat Český hydrometeorologický ústav, Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Český hydrometeorologický ústav, Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí

60

Opatření 6.2: Snížení hlukové zátěže Popis výchozí situace Největším zdrojem hluku ve městě je automobilová doprava. Hluková mapa města, která definuje nejzatíženější oblasti, je z roku 1992. Základním předpokladem pro snížení hlukové zátěže ve městě je vyřešení dopravního systému, a to především pro tranzitní dopravu. Specifické cíle 6.2.1 Zavést pravidelnou aktualizaci hlukové mapy jednou za 3 až 5 let 6.2.2 Zavést účinný systém protihlukových opatření Ukazatele Cíl Ukazatel 6.2.1 Termíny měření hlukové zátěže

Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, obor životního prostředí 6.2.2 Společný evropský indikátor B8 Hluk (Podíl populace / Magistrát města Hradec Králové, počet občanů vystavených škodlivému hluku v prostředí) obor životního prostředí


61

Opatření 6.3: Udržitelný systém odpadového hospodářství Popis výchozí situace V současné době ve městě dobře funguje systém odpadového hospodářství. Hustota sítě stanovišť nádob separovaného odpadu a procentická úroveň separovaného sběru odpadů je nad průměrem České republiky. V katastru města jsou občanům k dispozici dva sběrné dvory. Specifické cíle 6.3.1 Zvýšit účelnost a účinnost separace 6.3.2 Zavést separaci biologicky rozložitelného odpadu 6.3.3 Snížit produkci odpadu Ukazatele Cíl Ukazatel 6.3.1 Poměr separovaného a neseparovaného komunálního odpadu 6.3.1 Počet druhů separovaného odpadu 6.3.2 Množství separovaného biologického odpadu 6.3.3 Objem vyprodukovaného odpadu na jednoho obyvatele


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí

62

Opatření 6.4: Zkvalitnění hospodaření s vodou Popis výchozí situace Město Hradec Králové disponuje dostatkem pitné vody. Veškeré zdroje a zásoby pitné vody se nacházejí mimo území města. Není zajištěno zásobování „technologickou“ nepitnou vodou. Specifické cíle 6.4.1 Účelně nakládat s pitnou vodou 6.4.2 Podpořit zavedení systému využívání užitkové (technologické) vody Ukazatele Cíl Ukazatel 6.4.1-2 Poměr spotřebované pitné a užitkové vody


Zdroj dat Vodovody a kanalizace Hradec Králové

63

Opatření 6.5: Zachování stávající přírody a krajiny Popis výchozí situace Výchozí situace je dána rozsahem městské zeleně a městských lesů, množstvím vodních ploch a toků, existencí zvláštních chráněných území. Jsou využívány koncepční materiály (generel a pasport zeleně, lesní hospodářský pán, plány péče o přírodu a krajinu). Fungují a jsou rozvíjeny systémy vodovodů a kanalizací. Existuje značné množství ploch ve špatném stavu (malý vliv veřejné správy). Výstavba není dostatečně koordinována ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. Specifické cíle 6.5.1 Zlepšit věkovou a druhovou skladbu městské zeleně; zachovat stávající plochu zeleně na jednoho obyvatele 6.5.2 Vybudovat lesopark jako přechod mezi zelení a lesem 6.5.3 Zabezpečit udržitelný vodní režim v krajině 6.5.4 Zavést systém údržby neobdělávaných ploch 6.5.5 Urbanistické procesy propojit s principy ochrany přírody a krajiny 6.5.6 Zpracovat koncepci rozvoje městských parků 6.5.7 Pečovat o ekosystémy a posilovat biodiverzitu Ukazatele Cíl Ukazatel 6.5.1 Plocha veřejné zeleně na jednoho obyvatele 6.5.1 Počet kosterních dřevin ve veřejné zeleni 6.5.2 Vybudování lesoparku 6.5.2 Plocha lesoparku na jednoho obyvatele 6.5.3 Plocha revitalizovaných vodních ploch 6.5.3 Vybudování vodního hospodářství v Šimkových sadech 6.5.3 Realizace záměru vybudování vodních ploch 6.5.3 Plocha nově vybudovaných vodních ploch 6.5.4 Procento neobdělávaných a neudržovaných ploch v katastru města 6.5.6 Vypracované plány rozvoje městských parků


Zdroj dat Městská zeleň Hradce Králové Městská zeleň Hradce Králové Magistrát města Hradec Králové Městská zeleň Hradce Králové Městské lesy Hradce Králové Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové Městské lesy Hradce Králové Městská zeleň Hradce Králové Městská zeleň Hradce Králové

64

Opatření 6.6: Informovaná a aktivní veřejnost Popis výchozí situace Veřejnost města Hradce Králové si je vědoma tradičních hodnot životního prostředí a kvalit města, v jednotlivých případech se aktivně angažuje k jejich ochraně. Jde o vnitřní prostředí města i jeho ekologické vazby na kvalitní životní prostředí regionu. Pokud se však občana problém konkrétně netýká, jen malá část veřejnosti se v péči o životní prostředí angažuje. Chybí včasná informovanost o environmentální situaci. Pouze výjimečně dostávají občané ze strany veřejné správy možnost zapojení do rozhodovacích a legislativních procesů životního prostředí. Chybí informační a vzdělávací systém v oblasti životního prostředí (realizuje se jen dílčími aktivitami). Specifické cíle 6.6.1 Vybudovat vnitřní a vnější informační a komunikační systém pro oblast životního prostředí 6.6.2 Vytvořit a rozvíjet systém metodické a hmotné podpory neziskového sektoru angažovaného v oblasti životního prostředí; propojovat jeho aktivity 6.6.3 Podpořit vznik a rozvoj vzdělávacího, výchovného a osvětového systému ve sféře životního prostředí, účinného pro všechny složky populace 6.6.4 Při přípravě zásadních dokumentů města majících vliv na životní prostředí zajistit veřejnou diskusi Ukazatele Cíl Ukazatel 6.6.1 Míra spokojenosti lidí s dostupností informací 6.6.1-4 Plnění ukazatelů projektu Zdravé město 6.6.4

Počet účastníků veřejných diskusí k dokumentům


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Koordinátor projektu Zdravé město Organizátoři veřejných diskusí

65

Opatření 6.7: Zavádění environmentálních systémů řízení Popis výchozí situace V Hradci Králové se dosud prvky environmentálního managementu v řízení podniků a organizaci neprosazují. Vzhledem k požadavkům EU musí Město usilovat o zavádění systémů environmentálního řízení, včetně případného získání certifikátu ISO 14001 v organizacích, u nichž má možnost tyto postupy prosazovat. K prosazování systémů environmentálního řízení přispěje i důsledné naplňování principů místní Agendy 21. Specifické cíle 6.7.1 Realizovat místní Agendu 21 6.7.2 Zavést systém environmentálního řízení u organizací ve vlastnictví nebo s majetkovou účastí města 6.7.3 Podporovat zavádění systému environmentálního řízení u veřejných a soukromých organizací Ukazatele Cíl Ukazatel 6.7.1 Plnění ukazatelů místní Agendy 21

Zdroj dat Zprávy z činnosti koordinátora místní Agendy 21 Magistrát města Hradec Králové, 6.7.2 Počet certifikovaných organizací ve vlastnictví nebo s majetkovou účastí města se systémem environmentálního odbor městských organizací a řízení komunálních služeb Český ekologický ústav 6.7.3 Společný evropský indikátor B7 Podíl veřejných a soukromých organizací, které přijaly environmentální metody řízení


66

7. Sociální oblast a zdraví obyvatel VIZE OBLASTI Hradec Králové v roce 2020 je bezpečné město se zajištěnými sociálními a zdravotními službami  ekonomicky prosperující  s vysokou úrovní prevence a služeb založených na spolupráci zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů  s komplexním a spravedlivým systémem zdravotní péče a sociálních služeb  s nízkým výskytem společensky nežádoucích jevů (násilí, kriminalita, patologické závislosti, vandalismus, ...)  s dostačující nabídkou volnočasových aktivit  se vstřícným přístupem k seniorům, zdravotně postiženým, rodinám s dětmi, osobám v nouzi, osobám se závislostmi, cizincům, etnikům a národnostním menšinám


67

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) - současná relativně nízká nezaměstnanost - kvalitní současné sociální služby a zdravotní péče - dosažená životní úroveň - dobrý vzdělanostní potenciál populace (díky dostupnosti vzdělání) - příznivé životní prostředí a čistota města - relativně nízká úroveň pouliční kriminality - existence fakultní nemocnice

-

Vnější příležitosti (O) zapojení neziskového sektoru do poskytování sociálních služeb státní investice do sociálních a zdravotních zařízení podpora mladých rodin s dětmi ze strany města a státu bytová výstavba a její podpora ze strany města a státu možnost čerpání financí ze zdrojů EU


Slabiny města (W) - nedostatek dostupného bydlení pro některé sociální skupiny (zdravotně postižené, mladé rodiny, seniory) a chráněného bydlení - limitované pracovní příležitosti - nedostatek víceúčelových dětských hřišť

Hrozby (T) - riziko růstu nezaměstnanosti - snižující se počet obyvatel a zvyšující se věkový průměr - příliv sociálně problémových skupin

68

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SWO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek a eliminaci slabin města pro maximální využití vnějších příležitostí. GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Trvale zlepšovat efektivní zdravotní péči a sociální služby ve městě zapojením zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů s cílem zajistit trvalý růst kvality života pro všechny skupiny obyvatel. Podporovat sociální stabilitu a integritu města a minimalizovat výskyt společensky nežádoucích jevů účinnou prevencí a přiměřeným společenským tlakem. UKAZATELE GLOBÁLNÍHO CÍLE Ukazatel Spokojenost občanů s životním prostředím Očekávaná délka života (porovnání s celostátním průměrem) Míra nezaměstnanosti Míra kriminality na obyvatele (počet trestných činů)

Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Český statistický úřad Úřad práce Policie ČR

VYMEZENÍ OPATŘENÍ Opatření 7.1: Sociální služby Opatření 7.2: Zdravotní péče Opatření 7.3: Bezpečnost Opatření 7.4: Rozvoj komunity / Sociální stabilita


69

Opatření 7.1: Sociální služby Popis výchozí situace Hradec Králové má kvalitní systém sociálních služeb, v roce 2004 bude dokončen proces vzniku komunitního plánu. Sociální služby ve městě prioritně zajišťují neziskové organizace (před formou příspěvkových organizací). V budoucnu je i předpoklad pro další podporu investičních akcí ze státních případně evropských prostředků na domy s pečovatelskou službou, azylové služby, chráněné dílny apod. Mezi příležitosti města patří také realizace koncepce bytové politiky, schválené zastupitelstvem města v prosinci 2003, řešící mimo jiné dostupné bydlení pro specifické skupiny obyvatel. Hrozbou pro město je zejména nepříznivý demografický vývoj a příliv sociálně problémových skupin. Specifické cíle 7.1.1 Vytvořit kvalitní systém sociálních služeb s možností využití vícezdrojového financování 7.1.2 Podporovat investiční akce v oblasti sociálních služeb 7.1.3 Podporovat dostupnou bytovou výstavbu a související služby pro mladé rodiny s dětmi a výstavbu nájemních a startovacích bytů vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji 7.1.4 Vytvořit systém podpory zaměstnávání skupin obtížně uplatnitelných na trhu práce Ukazatele Cíl Ukazatel 7.1.1 Naplnění standardu kvality sociálních služeb 7.1.1 Potřebnost 7.1.1 Kvalita poskytovaných sociálních služeb 7.1.2 Celkový objem investic do sociálních služeb 7.1.2 Objem finančních prostředků do sociálních služeb 7.1.3 7.1.3 7.1.3 7.1.4

Počet obyvatel Hradce Králové Průměrný věk obyvatel Hradce Králové Podíl obyvatel Hradce Králové do 35 let Podíl zaměstnaných ze skupin obtížně uplatnitelných na trhu práce


Zdroj dat Inspekce sociálních služeb Magistrát města, odbor sociálních věcí a zdravotnictví (Komunitní plán) Ověření u poskytovatelů, průzkum názorů uživatelů Registr investičních záměrů Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví Český statistický úřad Český statistický úřad Český statistický úřad Český statistický úřad, Úřad práce

70

Opatření 7.2: Zdravotní péče Popis výchozí situace Kvalitní zdravotní péče jak vrcholové tak i komunální medicíny. Dobrá dostupnost zdravotní péče časová i sociální. Malý vliv města na poskytování zdravotních služeb. Rizikem je zvyšující se věkový průměr. Specifické cíle 7.2.1 Zachovat rozsah a dostupnost poradenské a ambulantní zdravotní péče 7.2.2 Podporovat zachování zdravotnického školství ve městě v dosavadním rozsahu (střední i vysoké školy) 7.2.3 Udržovat a podporovat Fakultní nemocnici jakožto nadregionální centrum 7.2.4 Podporovat zdravý životní styl prevencí a osvětou Ukazatele Cíl Ukazatel 7.2.1 Spokojenost obyvatel s rozsahem a dostupností poradenské a ambulantní zdravotní péče 7.2.1 Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb 7.2.1 Počet zařízení zdravotní péče 7.2.2 Počet škol zaměřených na zdravotnictví 7.2.3 Počet výkonů 7.2.4 Očekávaná doba dožití 7.2.4 Vývoj rizikového chování


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrát města Hradec Králové, Odbor školství, mládeže a sportu Fakultní nemocnice Hradec Králové Český statistický úřad Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví

71

Opatření 7.3: Bezpečnost Popis výchozí situace Hradec Králové je aktuálně relativně bezpečné město s fungujícím systémem orgánů činných v trestním řízení a prevence kriminality. Problémem je situace v bezpečnosti silničního provozu vzhledem k malé propustnosti komunikací, nedostatku parkovacích míst, bezpečnosti přechodů pro chodce a cyklostezek. Určitou hrozbou je rostoucí počet mladých lidí, orientovaných na víkendové užívání drog a alkoholu a částečně spojených s trestnou činností. Do budoucna je nutno zpřísnit dohled nad ilegální migrací, rozšiřovat formy prevence společensky nežádoucích jevů, zrychlit práci orgánů činných v trestním řízení od spáchání trestného činu po jeho potrestání a usilovat o další zlepšování technického vybavení Policie České republiky a Městské policie. Důležitým úkolem je také aktivní zapojení občanů do vlastní sebeochrany před zločinem. Specifické cíle 7.3.1 Snížit trestnou činnost 7.3.2 Zvyšovat bezpečnost silničního provozu 7.3.3 Kontrolovat ilegální imigraci 7.3.4 Rozšiřovat systém prevence kriminality Ukazatele Cíl Ukazatel 7.3.1 Růst / pokles trestných činů 7.3.2 Bezpečnost silničního provozu 7.3.3 Počet imigrantů 7.3.4 Prevence kriminality


Zdroj dat Policie ČR (statistika nápadu a objasnění na počet obyvatel) Policie ČR (srovnání počtu dopravních nehod a následků) Cizinecká policie Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví – koordinátor prevence kriminality (evaluační studie), dotazníkové šetření občanů, závěrečné zprávy nevládních neziskových organizací

72

Opatření 7.4: Rozvoj komunity / Sociální stabilita Popis výchozí situace Hradec Králové zpracovává komunitní plány v sociální oblasti. Chybí komunitní plány pro ostatní oblasti. Dobrá komunikace s nevládními neziskovými organizacemi (NNO) v sociální oblasti. Silnou stránkou města je vzdělanostní potenciál. Je realizován grantový systém pro NNO. Slabinou je nízká aktivita obyvatelstva. Z hlediska NNO je jednoletý grantový systém nevýhodný. Jsme přidruženým členem Národní sítě Zdravých měst ČR, příležitostí je stát se řádným členem. Město připravuje komunikační strategii. Specifické cíle 7.4.1 Vypracovat oborové koncepce metodou komunitního plánování (v oblasti sociální, životního prostředí, školství, bezpečnosti, volnočasové) při zapojení veřejnosti 7.4.2 Mít dlouhodobý zavedený grantový systém města 7.4.3 Zvýšit aktivitu občanů města 7.4.4 Vybudovat partnerství mezi radnicí a organizacemi ve městě 7.4.5 Vybudovat vnitřní a vnější informační a komunikační systém 7.4.6 Podporovat sociální integraci 7.4.7 Stát se aktivním řádným členem Národní sítě Zdravých měst ČR Ukazatele Cíl Ukazatel Zdroj dat 7.4.1 Zpracované plány metodou komunitního plánování, počet Magistrát města Hradec Králové zapojených osob, subjektů 7.4.2 Výše spolufinancování na straně žadatelů o granty města Magistrát města Hradec Králové, příslušné odbory, správci grantů 7.4.2 Spokojenost žadatelů a uživatelů s grantovým schématem Magistrát města Hradec Králové (průzkum uživatelů) města Organizátoři veřejných akcí 7.4.3 Počet účastníků na veřejných akcích (kampaně, diskuze s občany apod.) 7.4.3 Počet výstupů v médiích Monitoring médií 7.4.4 Zapojení zástupců organizací v komisích rady města a Magistrát města Hradec Králové, organizační oddělení výborech zastupitelstva 7.4.5 Spokojenost občanů s přístupem k informacím a Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) vyjádřením názorů 7.4.6 Počet podpořených pracovních míst Úřad práce 7.4.7 Počet akcí v rámci projektu Národní sítě Zdravých měst Koordinátor Zdravého města


73

8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch VIZE OBLASTI V roce 2020 je Hradec Králové v oblasti kultury, sportu a volného času  silným a uznávaným kulturně společenským centrem s bohatou kulturní, společenskou a sportovní nabídkou utvářenou ve spolupráci občanů, podnikatelů a města  městem podporujícím rozvoj lidských zdrojů (celoživotní vzdělávání) a duchovní růst obyvatel, mj. nekomerční kulturou a dostatečnou nabídkou volnočasových aktivit  městem vytvářejícím podmínky pro vrcholový, výkonnostní a rekreační sport  městem s vyšší kvalitou života také díky podpoře a rozvoji kultury, sportu a volnočasových aktivit  městem s dostatkem nabídky a možností rozvíjet stávající infrastrukturu pro kulturu, sport a volnočasové aktivity v souladu s poptávkou obyvatel, podnikatelů a návštěvníků města  městem veselým, kde se nikdo nenudí a všichni (obyvatelé i návštěvníci) si najdou volnočasové aktivity i na poslední chvíli


74

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) - vynikající umělecké soubory - tradice v konání kulturních a společenských akcí - poptávka a zájem občanů o volnočasové aktivity, kulturu a sport - široká základna mládeže - vhodné plochy pro rozvoj (z hlediska polohy) kulturních a sportovních zařízení - vysoká úroveň základního uměleckého školství - rozsáhlá zeleň a přírodní prostory - volná plocha pro dostavbu univerzity - potenciál fakultní nemocnice a lékařské fakulty - možnost modifikovat a využívat struktury webu města k informovanosti občanů a budování informačních systémů - existující systém grantů v oblasti kultury a sportu - rekonstruované a využitelné veřejné prostory pro konání společenských, kulturních a sportovních aktivit - vysoké kulturní povědomí a poptávka po kvalitní kultuře - potenciál vysokých škol a středních škol při organizování a provozování kulturních akcí - stávající podpora „nekomerčních“ kulturních aktivit - celorepublikově známé divadelní scény - krajské město – centrum pro sportovce a umělce - historie - sportuchtivé obyvatelstvo - mezinárodní a celostátní kulturní akce (např. jazzové, divadelní a pěvecké festivaly) na evropské úrovni - projekt „Otevřené hřiště“ - aktivity soukromého sektoru v oblasti kultury


Slabiny města (W) - absence infrastruktury pro kulturu a sport na sídlištích a předměstích - nízká úroveň většiny sportovišť - absence venkovního koupaliště - rozvojové plochy zpravidla nejsou ve vlastnictví města - absence ekonomicky silné podnikatelské vrstvy se zájmem a možnostmi účinné podpory kultury a sportu (mecenášství) - nižší úroveň i kvalita hotelových (obecně ubytovacích) kapacit - nevhodné podmínky pro sálové sporty - nedostatečné možnosti pro parkování - nepropojenost organizátorů akcí - absence marketingové agentury v oblasti cestovního ruchu - nedostatek možností pro alternativní kulturu - nerozvinuté možnosti pro cestovní ruch - chybějící spoje MHD ve večerních hodinách - stav historického centra – Velkého náměstí (zaparkovaná auta) - údržba dětských hřišť - chybí informace o společensko – kulturním a sportovním životě v předstihu v Radnici - propagace vhodných aktivit pro mládež - chybí kondiční stezka - nízká úroveň informačních center - nepropracovaná marketingová (především propagační a komunikační) strategie v oblasti cestovního ruchu - město Hradec Králové není vnímáno jako turistická destinace

75

Vnější příležitosti (O) - dobrá geografická poloha v návaznosti na historii, tradici kulturního a společenského centra a sídla jedinečných institucí - sociální předpoklad – využití vysoké vzdělanosti a existence středních, odborných a vysokých škol vedoucích ke zvýšení kvality prostředí - využití potenciálních partnerských vztahů doma - využití potenciálu partnerských vztahů v zahraničí a jejich rozšiřování - využití potenciálu Hradecko-pardubické aglomerace - využití postavení města jako hlavního centra Královéhradeckého kraje - očekávaná imigrace (tolerantní) - využití webu - image města - využití netradičních forem turistiky - využití regionálních, národních a evropských finančních zdrojů


Hrozby (T) - nedostatečná rychlost budování dopravních infrastruktur - konkurence okolních měst - nepříznivý demografický vývoj - netolerantní imigrace - technologické možnosti vytlačující osobní konzumaci kultury a sportu - vliv životního stylu - zdravotní stav populace - světový terorismus - zásahy do urbanismu (továrny, hypermarkety) - růst nezaměstnanosti

76

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SOW, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města a maximální využití vnějších příležitostí k eliminaci vlastních slabin. GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Vytvořit jedinečnou a nezaměnitelnou tvář města jako města vzdělanosti, kultury a sportu, ideálního pro život, pro rozvoj osobnosti, rodiny a zdraví, které oceňují jeho obyvatelé i návštěvníci. UKAZATELE GLOBÁLNÍHO CÍLE Ukazatel Návštěvnost města

Zdroje dat Statistika poskytovatelů ubytovacích služeb, terénní šetření Spokojenost obyvatel s nabídkou kulturních, Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) sportovních a volnočasových příležitostí Návštěvnost vybraných akcí Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovních ruchu, pořadatelé Počet účastníků zájmových činností Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor Dostupnost nezastřešených sportovních strategického rozvoje města zařízení volně přístupných veřejnosti Společný evropský indikátor A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb Počet subjektů profesionálních sportovních a Magistrát města Hradec Králové, odbor kulturních aktivit kultury a cestovního ruchu, odbor školství, mládeže a sportu Počet subjektů neprofesionálních Magistrát města Hradec Králové, odbor sportovních a kulturních aktivit kultury a cestovního ruchu, odbor školství, mládeže a sportu Image města Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovních ruchu Počet vrcholových kulturních a sportovních Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovních ruchu (šetření), grantové akcí pořádaných ve městě soutěže VYMEZENÍ OPATŘENÍ Opatření 8.1: Podpora a rozvoj kulturního života Opatření 8.2: Podpora a rozvoj sportu a sportovního vyžití Opatření 8.3: Podpora a rozvoj cestovního ruchu Opatření 8.4: Podpora spolkového a duchovního života a ostatních volnočasových aktivit


77

Opatření 8.1: Podpora a rozvoj kulturního života Popis výchozí situace Město má bohatou kulturní tradici, která má dnešní rozvinutý obsah, včetně nových kulturních produktů. Je zde vysoký zájem občanů o kulturu, včetně mládeže a dětí. Město usiluje o zkvalitnění infrastruktury. Rozvíjí se (sílí) základna účastníků činností (zvláště dětí a mládeže). Je ohlas úspěchů královéhradecké kultury mimo město i v zahraničí (zvláště u odborné veřejnosti). Je zde menší podíl alternativních kulturních činností včetně malé nabídky alternativních klubů a uskupení a menší podíl výtvarných aktivit oproti dalším druhům umění. Grantová podpora činností je nedostatečná. Nedostačující je i zájem sponzorských subjektů o podporu kultury. Specifické cíle 8.1.1 Zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pro kulturu 8.1.2 Vytvořit pozitivní klima pro podporu kultury podnikatelskými subjekty 8.1.3 Zajistit podporu kultuře vysoké kvality 8.1.4 Oživit kulturní prostředí včetně památek a veřejných prostor Ukazatele Cíl Ukazatel 8.1.1 Pasportizace infrastruktury pro kulturu 8.1.2 Srovnávací statistika financování kultury z veřejných a soukromých rozpočtů 8.1.3 Objem podpory z veřejných zdrojů

8.1.4 Srovnávací statistika akcí a návštěvnosti


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu Magistrát města Hradce Králové, odbor kultury a cestovního ruchu (Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Evropská unie) Magistrát města Hradec Králové

78

Opatření 8.2: Podpora a rozvoj sportu a sportovního vyžití Popis výchozí situace Hradec Králové je město se sportovní tradicí, sportuchtivým obyvatelstvem, širokou základnou mládeže ovlivněnou existencí vysokých a středních škol. Město podporuje sport finančně, je dobrá informovanost o sportovních akcích, ale v oblasti grantů je nedostatečná podpora pravidelné sportovní činnosti mládeže. Přírodní a urbanistické podmínky města z hlediska sportu jsou dobré, chybí ekonomicky silná podnikatelská vrstva, která by podporovala rozvoj nejen vrcholového a výkonnostního sportu. Chybí venkovní koupaliště, víceúčelová hala s odpovídajícím zázemím pro halové sporty a síť bezpečných rekreačních cyklostezek a kondičních stezek. Problémem je rekonstrukce všesportovního stadionu a absence sportovního gymnázia. Specifické cíle 8.2.1 Zvýšit počet pravidelně sportujících dětí 8.2.2 Podpořit růst finančních prostředků na sport především mládeže z veřejných a privátních zdrojů 8.2.3 Dokončit síť cyklostezek a cyklotras pro sport a rekreační vyžití, trasy jsou vhodné i pro inline brusle 8.2.4 Zvýšit kapacitu „otevřených hřišť“ 8.2.5 Odstranit deficit ve vybavenosti v infrastruktuře pro sportovní a rekreační vyžití (například absence venkovního koupaliště, víceúčelové haly) Ukazatele Cíl Ukazatel 8.2.1 Počet pravidelně sportujících dětí (mládeže) 8.2.2 8.2.3 8.2.4 8.2.4 8.2.5

Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Výše finančních prostředků věnovaných na sport městem Magistrát města Hradec Králové, i privátní sférou odbor školství, mládeže a sportu, provozovatelé zařízení Délka cyklostezek a cyklotras (km) Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta Počet hřišť a hodin, kdy jsou otevřena Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Nabídka (kapacita) „Otevřených hřišť“ Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Nabídka (kapacita) venkovních koupališť Provozovatelé zařízení


79

Opatření 8.3: Podpora a rozvoj cestovního ruchu Popis výchozí situace Hradec Králové disponuje bohatým potenciálem využitelným pro cestovní ruch, a to jak pro turistiku kulturně poznávací a společenskou (historické jádro, moderní město „Salon republiky“, vynikající akce festivalového typu a slavností, speciální zajímavosti), tak turistiku rekreační (cyklotrasy, lesní stezky, písníky, Aquacentrum), nákupní, obchodní a vzdělávací turistiku (kongresové aktivity), turistiku zdravotní (jedinečná zdravotnická pracoviště), tak i turistiku tranzitní (blízkost Prahy, trasy Praha – severní Morava, severojižní trasa z Polska). Město komunikuje s dalšími významnými destinacemi (Krkonoše, Orlické hory apod.) a spolu představují druhou nejnavštěvovanější destinaci v ČR po Praze. Je vybaveno dostatečnou ubytovací kapacitou a podniky poskytujícími gastronomii. Hradec Králové postrádá sofistikovanou tvorbu a využití turistických produktů, absentují cestovní kanceláře s incomingovým podnikatelským záměrem pro město Hradec Králové, ubytovací a stravovací zařízení poskytující vyšší standard služeb, podnikatelskou agenturu vyššího řádu, která by koordinovala cestovní ruch, vyšší úroveň vzdělání pracovníků v cestovním ruchu. Specifické cíle 8.3.1 Vybudovat a rozvinout turistický produkt (návštěvnické pakety - využívané hotely a cestovní kanceláře - podporující návštěvnost i mimo sezónu) 8.3.2 Vybudovat a rozvinout infrastrukturu pro cestovní ruch, například poznávací trasy, cyklostezky, infocentra, ubytovací služby, veřejná WC 8.3.3 Oživit památkové objekty využitelné pro cestovní ruch 8.3.4 Iniciovat vznik nadregionální podnikatelské agentury pro podporu a rozvoj cestovního ruchu 8.3.5 Vytvořit systém trvalé podpory kulturních, sportovních a společenských aktivit využitelných pro cestovní ruch, v rámci grantové politiky města podporovat subjekty cestovního ruchu a stimulovat rozvojové aktivity 8.3.6 Spolupracovat na projektech s odbornými a vzdělávacími institucemi Ukazatele Cíl Ukazatel 8.3.1 Srovnávací statistika akcí a návštěvnosti 8.3.2 Stav infrastruktury pro cestovní ruch

8.3.3 Srovnávací statistika akcí a návštěvnosti 8.3.4 Existence nadregionální podnikatelské agentury 8.3.5 Objem podpory z městských zdrojů pro cestovní ruch 8.3.6 Počet projektů


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu (pasport zařízení cestovního ruchu) Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu (průzkum návštěvníků) Provozovatel zařízení Magistrát města Hradec Králové, odbor ekonomický (rozpočet) Magistrát města Hradec Králové, výroční zpráva

80

Opatření 8.4: Podpora spolkového a duchovního života a ostatních volnočasových aktivit Popis výchozí situace V Hradci Králové existuje bohatá tradice spolkového a duchovního života. Kvalita a kvantita v současné době není sledována. Specifické cíle 8.4.1 Rozvinout a podpořit spolkový a duchovní život Ukazatele Cíl Ukazatel 8.4.1 Objem grantové podpory spolkovým aktivitám 8.4.1 Spokojenost obyvatel se spolkovým a duchovním životem


Zdroj dat Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti)

81

2 Vazby Strategického plánu na programovací dokumenty Tato kapitola obsahuje identifikaci vazeb Strategického plánu rozvoje města Hradec Králové na Program rozvoje kraje a na operační programy sektorů Průmysl a podnikání, Infrastruktura a Rozvoj lidských zdrojů.na úrovni opatření. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství nebyl kvůli tomu, že není pro město Hradec Králové využitelný, do přehledu zařazen. Identifikace vazeb má sloužit především usnadnění vyhledávání zdrojů financí na realizaci projektů, spadajících do příslušných opatření, a vyplňování dokumentace k žádostem o poskytnutí finančních prostředků, zejména z fondů Evropské unie. Vysvětlivky: PRK = Program rozvoje kraje SROP = Společný regionální operační program OP PP = Operační program Průmysl a podnikání OP I = Operační program Infrastruktura OP RLZ = Operační program rozvoj lidských zdrojů


82

Č.Op. Název opatření SP PRK 1.1 Rekonverze a A.1. Rozvoj revitalizace brownfields podnikatelských aktivit, získání investic do velkých a středních podniků 1.2 Revitalizace a A.3. Rozvoj rekonstrukce centra cestovního ruchu města a ochrana památek 1.3 Regenerace a B.2. Politika bydlení humanizace předměstí a sídlišť

SROP

1.4

Příprava nových ploch A.1. Rozvoj podnikatelských pro zástavbu aktivit, získání investic do velkých a středních podniků Veřejné prostory (ulice, náměstí, parky atd.)

1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech

Veřejná doprava včetně C.1. Dopravní MHD, IDS, železniční obslužnost C.2. Dopravní dopravy infrastruktura a napojení na evropskou dopravní síť

2.1 Rozvoj dopravy v regionech

1.5

2.1


OP PP OP I 2.1. Restrukturalizace oblastí s významnou koncentrací průmyslové produkce

OP RLZ

2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst 2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst

2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst

83

Č.Op. Název opatření SP PRK 2.2 Napojení města na C.1. Dopravní nadřazené dopravní sítě obslužnost C.2. Dopravní infrastruktura a napojení na evropskou dopravní síť 2.3 Dopravní obsluha na C.1. Dopravní obslužnost C.2. území města včetně Dopravní rozvojových ploch infrastruktura a napojení na evropskou dopravní síť 2.4 Funkce letiště v Hradci C.2. Dopravní infrastruktura a Králové napojení na evropskou dopravní síť 2.5 Nemotorová doprava C.1. Dopravní obslužnost C.2. (pěší, cyklistická) Dopravní infrastruktura a napojení na evropskou dopravní síť C.1. Dopravní 2.6 Doprava v klidu obslužnost C.2. (parkování) Dopravní infrastruktura a napojení na evropskou dopravní síť Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

SROP OP PP 2.1 Rozvoj dopravy v regionech

OP I OP RLZ 1.2. Výstavba a modernizace silnic I.třídy, silnic v příhraničních oblastech a napojení vybraných průmyslových zón



1.3. Modernizace civilních letišť nadregionálního významu



84

Č.Op. Název opatření SP 3.1 Podpora stávajících podniků, podnikatelské sítě, vzájemná komunikace, společný postup

OP PP OP I 1.1. Rozvoj malého a středního podnikání

3.2

1.1. Rozvoj malého a středního podnikání

3.3

3.4

PRK SROP A.1. Rozvoj 1.1 Podpora podnikatelských podnikání ve aktivit, získání vybraných regionech investic do velkých a středních podniků A.2. Rozvoj malého a středního podnikání Iniciace vzniku nových B.1. Celoživotní 3.1 Infrastruktura pro pracovních míst vzdělávání, výchova a rozvoj lidských adaptabilita lidských zdrojů v regionech zdrojů A.2. Rozvoj malého a středního podnikání A.1. Rozvoj podnikatelských aktivit, získání investic do velkých a středních podniků Prostory a lokality pro A.1. Rozvoj 1.1 Podpora podnikatelských podnikání podnikání ve aktivit, získání vybraných regionech investic do velkých a středních podniků A.2. Rozvoj malého a středního podnikání Příprava kvalifikované B.1. Celoživotní 3.1 Infrastruktura pro pracovní síly, rozvoj vzdělávání, výchova a rozvoj lidských lidských zdrojů adaptabilita lidských zdrojů v regionech zdrojů


OP RLZ

1.1. Rozvoj malého a středního podnikání

1.1. Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání

85

Č.Op. Název opatření SP 4.1 Zásobování elektřinou

PRK C.3. Energetické a informační sítě, veřejné vodovody a kanalizace C.3. Energetické a informační sítě, veřejné vodovody a kanalizace C.3. Energetické a informační sítě, veřejné vodovody a kanalizace C.3. Energetické a informační sítě, veřejné vodovody a kanalizace C.3. Energetické a informační sítě, veřejné vodovody a kanalizace

4.2

Zásobování plynem

4.3

Centrální zásobování teplem

4.4

Zásobování vodou a odvod odpadních vod

4.5

Telekomunikace (Infokomunikace)

4.6

C.3. Energetické a Rozvoj správní infrastruktury z hlediska informační sítě, systému technických veřejné vodovody a služeb kanalizace

5.1

Předškolní výchova a vzdělávání

B.1. Celoživotní vzdělávání, výchova a adaptabilita lidských zdrojů


SROP

OP PP OP I 3.1. Zvyšování efektivnosti využití energetických zdrojů

OP RLZ

3.1. Zvyšování efektivnosti využití energetických zdrojů 3.1. Zvyšování efektivnosti využití energetických zdrojů 3.2. Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech

3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

86

Č.Op. Název opatření SP 5.2 Základní školství

PRK SROP B.1. Celoživotní vzdělávání, výchova a adaptabilita lidských zdrojů

5.3

Střední a vyšší školství B.1. Celoživotní vzdělávání, výchova a adaptabilita lidských zdrojů

5.4

Speciální školství

5.5

Mimoškolní výchova a B.1. Celoživotní vzdělávání vzdělávání, výchova a adaptabilita lidských zdrojů

5.6

Vysoké školství




OP PP

OP I

OP RLZ 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

87

Č.Op. Název opatření SP PRK SROP OP PP 5.7 Celoživotní vzdělávání B.1. Celoživotní 3.1 Infrastruktura pro vzdělávání, výchova a rozvoj lidských adaptabilita lidských zdrojů v regionech zdrojů 6.1

Podpora péče o kvalitní D.1. Ekologie krajiny a ochrana území ovzduší

6.2

Snížení hlukové zátěže D.1. Ekologie krajiny a ochrana území

6.3

Udržitelný systém odpadového hospodářství

6.4

6.5

C.3. Energetické a informační sítě, veřejné vodovody a kanalizace Zkvalitnění hospodaření C.3. Energetické a s vodou informační sítě, veřejné vodovody a kanalizace Zachování stávající D.1. Ekologie krajiny a ochrana území přírody a krajiny

6.6

Informovaná a aktivní veřejnost

B.1. Celoživotní 3.1 Infrastruktura pro vzdělávání, výchova a rozvoj lidských adaptabilita lidských zdrojů v regionech zdrojů

6.7

Zavádění environmentálních systémů řízení

D.1. Ekologie krajiny a ochrana území


OP I

OP RLZ 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

3.3. Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší

3.4. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží 3.2. Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství 3.1. Obnova environmetálních funkcí území 4.3. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta a zapojení občanů v ochraně životního prostředí 3.1. Obnova environmentálních funkcí území

88

Č.Op. Název opatření SP 7.1 Sociální služby

PRK B.3. Sociální a zdravotní politika

7.2

Zdravotní péče

B.3. Sociální a zdravotní politika

7.3

Bezpečnost


7.4

Rozvoj komunity / Sociální stabilita


8.1

Podpora a rozvoj kulturního života

B.1. Celoživotní 3.1 Infrastruktura pro vzdělávání, výchova a rozvoj lidských adaptabilita lidských zdrojů v regionech zdrojů

8.2

Podpora a rozvoj sportu B.1. Celoživotní a sportovního vyžití vzdělávání, výchova a adaptabilita lidských zdrojů

8.3

Podpora a rozvoj cestovního ruchu

A.3. Rozvoj cestovního ruchu


SROP OP PP 3.2 Podpora sociální integrace v regionech

3.2 Podpora sociální integrace v regionech

4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch, 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch

OP I

OP RLZ 2.1. Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí

2.1. Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

4.4. Příprava lidských zdrojů pro cestovní ruch

89

Č.Op. Název opatření SP PRK SROP OP PP 8.4 Podpora spolkového a B.1. Celoživotní 3.1 Infrastruktura pro duchovního života a vzdělávání, výchova a rozvoj lidských ostatních volnočasových adaptabilita lidských zdrojů v regionech aktivit zdrojů


OP I

OP RLZ 3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

90

3 Ukazatele Ukazatele slouží ke sledování a vyhodnocování průběhu a přínosů Strategického plánu na úrovni globálních cílů (GC) a specifických cílů (SC). Přehled ukazatelů k jednotlivým cílům poskytuje také vodítko pro vyplňování dokumentace (například logických rámců) k žádostem o poskytnutí finančních prostředků, zejména z fondů Evropské unie. Zároveň bude použit jako základ pro vytvoření systému ukazatelů v rámci monitoringu Strategického plánu. Přehled obsahuje navržené ukazatele a zdroje dat k jednotlivým cílům. Opačné vazby, tj. vazby cílů na jednotlivé ukazatele, budou identifikovány v průběhu tvorby systému ukazatelů. V této fázi bude také navržen systém označování ukazatelů a provedeno sjednocení terminologie ukazatelů a zdrojů dat.


91

Cíl GC 1

Ukazatel Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb

GC 1 GC 1

Počet obyvatel města (v dnešní administrativní hranici města) Index plošného růstu města

GC 1

Společný evropský indikátor A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím

GC 1

Energetická náročnost výstavby

SC 1.1.1

Poměr zástavba na zelené louce / přestavbové území (v rámci Společného evropského indikátoru B9 Udržitelné využívání půdy)

SC 1.1.2

Nárůst bytů v přestavbových územích

SC 1.1.2

Nárůst pracovních míst v přestavbových územích

SC 1.1.3

Společný evropský indikátor A3 Mobilita a místní přeprava cestujících

SC 1.1.4

Počet m2 (ha) revitalizovaných přestavbových ploch (v rámci sledování Společného evropského indikátoru B9 Udržitelné využívání půdy)

SC 1.1.5

Počet m2 (ha) přestavbových ploch s ekologickou zátěží (v rámci sledování Společného evropského indikátoru B9 Udržitelné využívání půdy)

SC 1.2.1

Počet m2 vnitrobloků upravených pro krátkodobou rekreaci

SC 1.2.2

Počet realizovaných projektů


Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (studie 1 x za 2 roky) Český statistický úřad Územní plán města Hradec Králové 2000 (hranice současně zastavěného území města), územní resp. kolaudační rozhodnutí vydaná pro výstavbu mimo současně zastavěné území města dle územního plánu (Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební) Magistrát města Hradec Králové, kancelář primátora, odbor strategického rozvoje města (průzkum názorů veřejnosti) Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební (energetické audity, pasporty budov) Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce), odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební (vydaná kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební (vydaná kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (studie) Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové odbor životního prostředí (audit ekologických zátěží - jednorázová studie), odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce), odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor památ. péče 92

Cíl SC 1.2.2

Ukazatel Výše vynaložených finančních dotací

SC 1.3.1

Velikost revitalizovaných a nových funkčních ploch (ha)

SC 1.3.2

Počet rekonstruovaných objektů, event. počet nových bytů v nástavbách

SC 1.3.3

Společný evropský indikátor A 4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb

SC 1.3.4 SC 1.4.1

Energetická posouzení a audity m2 (ha) připravených ploch pro investice

SC 1.4.2

m2 (ha) připravených ploch pro investice v přestavbových územích

SC 1.4.3

Podíl objektů environmentálně šetrných z celkové výstavby a rekonstrukce

SC 1.5.1

Společný evropský indikátor A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb

SC 1.5.2


SC 1.5.3


GC 2

Společný evropský indikátor A3 Mobilita a místní přeprava cestujících

SC 2.1.1

Počet přepravených osob v rámci IDS

SC 2.1.2 SC 2.1.3

Plnění harmonogramu budování objektů Podíl ekologicky šetrných prostředků městské hromadné dopravy / všechny prostředky městské hromadné dopravy


Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové, odbor památkové péče Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, (studie 1 x za 2 roky) Státní energetická inspekce Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, odbor hlavního architekta (databáze lokalit) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, odbor hlavního architekta (databáze lokalit) Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní resp. kolaudační rozhodnutí v daném roce) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, (studie sčítání pěších a mapování chování) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, (studie sčítání pěších a mapování chování) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (studie) Statistika organizátora Integrovaného dopravního systému Magistrát města Hradec Králové Dopravní podnik Hradec Králové

93

Cíl SC 2.1.4

Ukazatel Společný evropský indikátor A3 Mobilita a místní přeprava cestujících

SC 2.2.1 SC 2.2.1

Zlepšení kvality životního prostředí v okolí komunikací zatížených tranzitní dopravou zejm. problematika hlukové zátěže Podíl tranzitní dopravy ve městě

SC 2.2.2 SC 2.2.2 SC 2.2.2 SC 2.2.3 SC 2.2.4 SC 2.2.4 SC 2.3.1 SC 2.3.2

Plnění harmonogramu budování komunikací Nehodovost Úspora přepravních časů Plnění harmonogramu výstavby severní tangenty Hustota spojů, jízdní doba a intervaly Počet přepravených osob na železnici Odstraňování kolizních úseků a míst Plnění harmonogramu pokrytí zpracovaných území

SC 2.3.2 SC 2.3.3 SC 2.3.4. SC 2.4.1 SC 2.4.1 SC 2.4.2

Dopravní náročnost území Plnění harmonogramu vytipovaných akcí Získané finance na budování dopravní infrastruktury Kategorie letiště Počet vzletů a přistání za rok Spokojenost provozovatele letiště a dalších uživatelů areálu letiště

SC 2.5.1-4 SC 2.5.1-4

Společný evropský indikátor A3 Mobilita a místní přeprava cestujících (podíly jednotlivých typů dopravy) Společný evropský indikátor B6 Cesty dětí do škol a zpět

SC 2.5.1-4 SC 2.5.1-4

Nehodovost cyklistů a pěších Počet lidí a jejich chování ve veřejných prostorech (zjišťování kvality využití)

SC 2.6.1

Míra uspokojení potřeby parkování

SC 2.6.1 SC 2.6.1 SC 2.6.2

Počet parkovacích míst v systému Počet parkovacích míst uvolněných pro krátkodobé stání Zónování města


Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje (studie) Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta nebo odbor dopravy (dopravní průzkum) Magistrát města Hradec Králové Policie ČR Magistrát města Hradec Králové (dopravní průzkum) Magistrát města Hradec Králové České dráhy, Správa železniční dopravní cesty Správa železniční dopravní cesty Policie ČR Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta Magistrát města Hradec Králové (dopravní průzkum) Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, ekonomický odbor Letiště s.r.o. Letiště s.r.o. Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů uživatelů) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Policie ČR Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (průzkum názorů veřejnosti, sčítání pěších a mapování chování) Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravy Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravy Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravy

94

Cíl SC 2.6.3

Ukazatel Počet vzniklých parkovacích a odstavných míst v parkovacích domech

SC 2.6.4

Spokojenost uživatelů systému s návazností na městskou hromadnou dopravu

GC 3 GC 3 GC 3 GC 3 GC 3 GC 3 SC 3.1.1

Počet malých, středních a velkých podnikatelských subjektů se sídlem ve městě Počet pracovních míst Míra nezaměstnanosti Profesní struktura Průměrná hrubá mzda Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti Počet analýz, průzkumů a šetření využitelných pro podnikatelský sektor

SC 3.1.1 SC 3.1.2

Počet návštěv na webu v sekci pro podnikatele Počet realizovaných projektů metodou Public Partner Partnership

SC 3.1.3

Počet organizovaných setkání zástupců města s podnikatelskou veřejností

SC 3.1.4

Počet společných projektů s podnikatelskou sférou

SC 3.1.4

Počet subjektů zapojených do společných projektů s podnikatelskou sférou

SC 3.2.1

Počet nových subjektů v rozvojových lokalitách

SC 3.2.2

Objem prostředků získaných k podpoře podnikání a zaměstnanosti z dotačních titulů EU

SC 3.2.3

SC 3.2.4

Počet nových pracovních míst vzniklých v souvislosti s využitím prostředků na podporu podnikání a zaměstnanosti Počet pracovních míst v podnikatelském inkubátoru a technologickém centru Počet nových podnikatelských subjektů v podnikatelském inkubátoru a technologickém centru Počet nových podnikatelských subjektů v oblasti inovativních technologií

SC 3.3.1

Počet publikací o nabídce ploch a objektů pro podnikání

SC 3.3.2

m2 připravených ploch pro investice

SC 3.2.3 SC 3.2.3


Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební (vydaná kolaudační rozhodnutí) Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Registr ekonomických subjektů Úřad práce Úřad práce Český statistický úřad Český statistický úřad Úřad práce Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, oddělení informatiky Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, kancelář primátora, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, kancelář primátora, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, kancelář primátora, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (průzkum podnikatelů) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (průzkum podnikatelů), Úřad práce Provozovatel zařízení Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (registr ekonomických subjektů) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města 95

Cíl SC 3.3.3 SC 3.3.4 SC 3.4.1 SC 3.4.2 GC 4 GC 4 GC 4 SC 4.1.1 SC 4.1.1 SC 4.1.1 SC 4.1.2 SC 4.1.2 SC 4.1.2 SC 4.1.3 SC 4.1.3 SC 4.2.1 SC 4.2.1 SC 4.2.2 SC 4.2.3 SC 4.3.1 SC 4.3.2 SC 4.3.3 SC 4.3.4 SC 4.3.5 SC 4.3.6 SC 4.4.1

Ukazatel m2 obsazených ploch pro účely podnikání

Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové odbor hlavního architekta, odbor stavební (vydaná územní, resp. kolaudační rozhodnutí) Výše finančních prostředků mimo rozpočet města do budování infrastruktury Magistrát města Hradec Králové, ekonomický odbor, odbor městských investic Počet uskutečněných rekvalifikací Úřad práce Počet společných dohod Úřad práce, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Počet uživatelů služeb poskytovaných technickou a informační infrastrukturou Poskytovatelé služeb Emise + další dopady Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Spokojenost uživatelů se službami technické a informační infrastruktury Poskytovatelé služeb (průzkum názorů veřejnosti) Počet odběratelů, podíl na energetickém zásobování, velikost dodávek (kWh) na délce sítí a Východočeská energetika přípojek, údaje o stáří sítě Přírůstek m2 rozvojových ploch s vyřešeným zasíťováním Magistrát města Hradec Králové odbor hlavního architekta (územně plánovací dokumentace) Spokojenost odběratelů Poskytovatelé (průzkum názorů veřejnosti) Četnost a doba odstávek Východočeská energetika, poskytovatelé Roční doba využití maxima Východočeská energetika Minimalizace tzv. "cestnosti" Východočeská energetika Počet nových technologických zařízení Ministerstvo průmyslu a obchodu, statistický odbor Výroba zelené elektřiny Východočeská energetika Výroba energie v kogeneračním režimu Investoři Počet napojených odběratelů a množství odebraného plynu (kWh) Východočeská plynárenská Přírůstek m2 rozvojových ploch s vyřešeným zasíťováním Magistrát města Hradec Králové odbor hlavního architekta (územně plánovací dokumentace) Účinnost přenosu plynu (%) Východočeská plynárenská Využití kapacity zdroje (%) Poskytovatel Přenosová kapacita tepelných sítí (kWh) Poskytovatel Počet napojených odběratelů a množství odebraného tepla (kWh) Poskytovatel Počet záložních zdrojů tepla Poskytovatel, Magistrát města Hradec Králové, odbor krizového řízení Účinnost přenosu tepla (%) Poskytovatel Počet instalací a výroba tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie (solární kolektory, Český statistický úřad, Magistrát města Hradec biomasa) Králové, stavební odbor Počet nových kanalizačních přípojek Vodovody a kanalizace Hradec Králové


96

Cíl SC 4.4.2 SC 4.5.1 SC 4.5.2 SC 4.5.3 SC 4.5.4 SC 4.6.1 SC 4.6.2 SC 4.6.3 GC 5 GC 5 GC 5

Ukazatel Množství zkapacitněných a modernizovaných úseků sítě Počet domácností vybavených rychlým připojením na internet Počet návštěv městského portálu (web) Počet domácností připojených na kabelovou TV Podíl internetové komunikace na komunikaci magistrátu města s občany Spotřeba pohonných hmot na jednotku výkonu Měrná roční spotřeba energie na jedno instalované svítidlo Měrná spotřeba energie v objektech ve správě města Podíl populace v produktivním věku se SŠ či VŠ vzděláním Podíl nových absolventů SŠ a VŠ, kteří se do určité doby zapojí do pracovního procesu Návštěvnost a četnost kulturních a společenských zařízení a akcí

GC 5

Spokojenost občanů s nabídkou možností vzdělávání

SC 5.1.1

Naplněnost MŠ (rovnoměrnost)

SC 5.1.1 SC 5.1.2

Územní dostupnost MŠ pro obyvatele města (Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb) Počty míst v MŠ

SC 5.1.3

Počet společných akcí neziskových organizací a MŠ

SC 5.1.4

Počet integrovaných dětí

SC 5.1.5

Počet škol zapojených do programu Zdravá škola

SC 5.2.1

Náklady (provozní) na jednoho žáka ZŠ, promítnutí do rozpočtu města

SC 5.2.2

Vynaložené investiční náklady

SC 5.2.3

Vynaložené náklady - rozpočet jednotlivých hřišť

SC 5.2.4

Počet akcí ve školách pro veřejnost, návštěvnost

SC 5.2.4

Územní dostupnost ZŠ pro obyvatele města (Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb)


Zdroje dat Vodovody a kanalizace Hradec Králové Český statistický úřad, poskytovatelé Magistrát města Hradec Králové, webmaster poskytovatelé Magistrát města Hradec Králové, podatelna, webmaster Technické služby Hradec Králové Technické služby Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, odbor majetkový Český statistický úřad Úřad práce Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu, pořadatelé akcí Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města (průzkum názorů veřejnosti) Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Občanské poradenské středisko, Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu (výroční zprávy škol) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města 97

Cíl SC 5.3.1

Ukazatel Pasport budov

SC 5.3.2 SC 5.3.3 SC 5.3.4 SC 5.4.1

Počet žáků bilinguální školy Počet míst v ubytovacích zařízeních pro středoškoláky Počet Otevřených škol Počet speciálních škol

SC 5.4.1

Počet žáků a naplněnost ve speciálních školách

SC 5.4.2

Procento dotace města z celkového rozpočtu školy

SC 5.5.1

Spokojenost s nabídkou mimoškolního vzdělávání

SC 5.5.1

Vyhodnocení výročních zpráv organizací poskytujících mimoškolní výchovu a vzdělávání

SC 5.5.1

Počet zapojených dětí ZUŠ, DDM, ZŠ

SC 5.5.1

Objem grantových prostředků na podporu mimoškolní výchovy a vzdělávání

SC 5.5.2 SC 5.5.3

Kvalita prostorů využívaných pro ZUŠ Počet inzerujících subjektů a konzumentů

SC 5.6.1 SC 5.6.2 SC 5.6.3

Počet navržených a realizovaných projektů m2 výukových ploch, m2 sportovišť, m2 pro výzkumnou a vědeckou činnost Počet lůžek

SC 5.6.4 SC 5.6.5

Počet poskytnutých bytových jednotek pro pedagogy a absolventy Spokojenost s informacemi na webu města

SC 5.7.1 SC 5.7.1 SC 5.7.2

Počet proškolených účastníků Počet udělených akreditovaných certifikátů Četnost a kvalita informací o možnostech dalšího vzdělávání


Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové, odbor majetkový, Krajský úřad provozovatel zařízení Krajský úřad Krajský úřad, výroční zprávy škol Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu, odbor strategického rozvoje města (průzkum názorů veřejnosti) Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu, poskytovatelé mimoškolní výchovy a vzdělávání Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu (průzkum) Vysoké školy Univerzita Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, stavební odbor, správci zařízení Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů studentů) centra vzdělávání centra vzdělávání Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu (průzkum názorů veřejnosti)

98

Cíl GC 6 GC 6 GC 6

Ukazatel Spokojenost občanů s životním prostředím (s odstraňováním odpadu, s úrovní hluku, se stavem ovzduší, s kvalitou pitné vody, s okolní přírodou a krajinou, se stavem a funkcí městské zeleně, s informacemi o stavu ŽP ve městě) Zdravotní stav obyvatelstva, naděje dožití Společný evropský indikátor A5 - Kvalita místního ovzduší

SC 6.1.1-3

Míra znečištění ovzduší

SC 6.1.1-3

Četnost a výše překračování limitu znečištění

SC 6.2.1

Termíny měření hlukové zátěže

SC 6.2.2 SC 6.3.1

Společný evropský indikátor B8 Hluk (Podíl populace / počet občanů vystavených škodlivému hluku v prostředí) Poměr separovaného a neseparovaného komunálního odpadu

SC 6.3.1

Počet druhů separovaného odpadu

SC 6.3.2

Množství separovaného biologického odpadu

SC 6.3.3

Objem vyprodukovaného odpadu na jednoho obyvatele

SC 6.4.1-2 SC 6.5.1 SC 6.5.1 SC 6.5.2 SC 6.5.2 SC 6.5.3 SC 6.5.3 SC 6.5.3 SC 6.5.3 SC 6.5.4 SC 6.5.6 SC 6.6.1

Poměr spotřebované pitné a užitkové vody Plocha veřejné zeleně na jednoho obyvatele Počet kosterních dřevin ve veřejné zeleni Vybudování lesoparku Plocha lesoparku na jednoho obyvatele Plocha revitalizovaných vodních ploch Vybudování vodního hospodářství v Šimkových sadech Realizace záměru vybudování vodních ploch Plocha nově vybudovaných vodních ploch Procento neobdělávaných a neudržovaných ploch v katastru města Vypracované plány rozvoje městských parků Míra spokojenosti lidí s dostupností informací

SC 6.6.1-4

Plnění ukazatelů projektu Zdravé město


Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Český statistický úřad Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí, Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav, Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Český hydrometeorologický ústav, Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, obor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, obor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí Vodovody a kanalizace Hradec Králové Městská zeleň Hradce Králové Městská zeleň Hradce Králové Magistrát města Hradec Králové Městská zeleň Hradce Králové Městské lesy Hradce Králové Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové Městské lesy Hradce Králové Městská zeleň Hradce Králové Městská zeleň Hradce Králové Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Koordinátor projektu Zdravé město 99

Cíl SC 6.6.4 SC 6.7.1 SC 6.7.2

GC 7

Ukazatel Počet účastníků veřejných diskusí k dokumentům Plnění ukazatelů místní Agendy 21 Počet certifikovaných organizací ve vlastnictví nebo s majetkovou účastí města se systémem environmentálního řízení Společný evropský indikátor B7 Podíl veřejných a soukromých organizací, které přijaly environmentální metody řízení Spokojenost občanů s životním prostředím

GC 7 GC 7 GC 7 SC 7.1.1 SC 7.1.1

Očekávaná délka života (porovnání s celostátním průměrem) Míra nezaměstnanosti Míra kriminality na obyvatele (počet trestných činů) Naplnění standardu kvality sociálních služeb Potřebnost

SC 7.1.1 SC 7.1.2 SC 7.1.2

Kvalita poskytovaných sociálních služeb Celkový objem investic do sociálních služeb Objem finančních prostředků do sociálních služeb

SC 7.1.3 SC 7.1.3 SC 7.1.3

Počet obyvatel Hradce Králové Průměrný věk obyvatel Hradce Králové Podíl obyvatel Hradce Králové do 35 let

SC 7.1.4 SC 7.2.1

Podíl zaměstnaných ze skupin obtížně uplatnitelných na trhu práce Spokojenost obyvatel s rozsahem a dostupností poradenské a ambulantní zdravotní péče

SC 7.2.1

Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb

SC 7.2.1

Počet zařízení zdravotní péče

SC 7.2.2

Počet škol zaměřených na zdravotnictví

SC 7.2.3 SC 7.2.4 SC 7.2.4

Počet výkonů Očekávaná doba dožití Vývoj rizikového chování

SC 6.7.3


Zdroje dat Organizátoři veřejných diskusí Zprávy z činnosti koordinátora místní Agendy 21 Magistrát města Hradec Králové, odbor městských organizací a komunálních služeb Český ekologický ústav Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Český statistický úřad Úřad práce Policie ČR Inspekce sociálních služeb Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví (Komunitní plán) Ověření u poskytovatelů, průzkum názorů uživatelů Registr investičních záměrů Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví Český statistický úřad Český statistický úřad Český statistický úřad Český statistický úřad, Úřad práce Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Fakultní nemocnice Hradec Králové Český statistický úřad Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví

100

Cíl SC 7.3.1

Ukazatel Růst / pokles trestných činů

SC 7.3.2

Bezpečnost silničního provozu

SC 7.3.3 SC 7.3.4

Počet imigrantů Prevence kriminality

SC 7.4.1 SC 7.4.2

Zpracované plány metodou komunitního plánování, počet zapojených osob, subjektů Výše spolufinancování na straně žadatelů o granty města

SC 7.4.2 SC 7.4.3 SC 7.4.3 SC 7.4.4 SC 7.4.5

Spokojenost žadatelů a uživatelů s grantovým schématem města Počet účastníků na veřejných akcích (kampaně, diskuze s občany apod.) Počet výstupů v médiích Zapojení zástupců organizací v komisích rady města a výborech zastupitelstva Spokojenost občanů s přístupem k informacím a vyjádřením názorů

SC 7.4.6 SC 7.4.7 GC 8

Počet podpořených pracovních míst Počet akcí v rámci projektu Národní sítě Zdravých měst Návštěvnost města

GC 8

Spokojenost obyvatel s nabídkou kulturních, sportovních a volnočasových příležitostí

GC 8

Návštěvnost vybraných akcí

GC 8

Počet účastníků zájmových činností

GC 8 GC 8

Dostupnost nezastřešených sportovních zařízení volně přístupných veřejnosti - Společný evropský indikátor A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb Počet subjektů profesionálních sportovních a kulturních aktivit

GC 8

Počet subjektů neprofesionálních sportovních a kulturních aktivit

GC 8

Image města


Zdroje dat Policie ČR (statistika nápadu a objasnění na počet obyvatel) Policie ČR (srovnání počtu dopravních nehod a následků) Cizinecká policie Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví – koordinátor prevence kriminality (evaluační studie), dotazníkové šetření občanů, závěrečné zprávy nevládních neziskových organizací Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, příslušné odbory, správci grantů Magistrát města Hradec Králové (průzkum uživatelů) Organizátoři veřejných akcí Monitoring médií Magistrát města Hradec Králové, organizační oddělení Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Úřad práce Koordinátor Zdravého města Statistika poskytovatelů ubytovacích služeb, terénní šetření Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti) Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovních ruchu, pořadatelé Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovních ruchu 101

Cíl GC 8

Ukazatel Počet vrcholových kulturních a sportovních akcí pořádaných ve městě

SC 8.1.1

Pasportizace infrastruktury pro kulturu

SC 8.1.2

Srovnávací statistika financování kultury z veřejných a soukromých rozpočtů

SC 8.1.3

Objem podpory z veřejných zdrojů

SC 8.1.4 SC 8.2.1

Srovnávací statistika akcí a návštěvnosti Počet pravidelně sportujících dětí (mládeže)

SC 8.2.2

Výše finančních prostředků věnovaných na sport městem i privátní sférou

SC 8.2.3

Délka cyklostezek a cyklotras (km)

SC 8.2.4

Počet hřišť a hodin, kdy jsou otevřena

SC 8.2.4

Nabídka (kapacita) "Otevřených hřišť"

SC 8.2.5 SC 8.3.1

Nabídka (kapacita) venkovních koupališť Srovnávací statistika akcí a návštěvnosti

SC 8.3.2

Stav infrastruktury pro cestovní ruch

SC 8.3.3

Srovnávací statistika akcí a návštěvnosti

SC 8.3.4 SC 8.3.5

Existence nadregionální podnikatelské agentury Objem podpory z městských zdrojů pro cestovní ruch

SC 8.3.6 SC 8.4.1 SC 8.4.1

Počet projektů Objem grantové podpory spolkovým aktivitám Spokojenost obyvatel se spolkovým a duchovním životem


Zdroje dat Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovních ruchu (šetření), grantové soutěže Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu Magistrát města Hradce Králové, odbor kultury a cestovního ruchu (Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Evropská unie) Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu, provozovatelé zařízení Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu Provozovatelé zařízení Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu (pasport zařízení cestovního ruchu) Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu (průzkum návštěvníků) Provozovatel zařízení Magistrát města Hradec Králové, odbor ekonomický (rozpočet) Magistrát města Hradec Králové, výroční zpráva Magistrát města Hradec Králové Magistrát města Hradec Králové (průzkum názorů veřejnosti)

102

4 Realizace Strategického plánu, řízení, organizace, monitoring, vyhodnocování a aktualizace Zpracováním Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové začíná proces, který by měl vést k naplnění vize a stanovených globálních a specifických cílů v jednotlivých klíčových oblastech rozvoje. Tak jako probíhal proces aktualizace ve spolupráci s řadou odborníků a zástupců organizací a institucí, vč. zapojení široké veřejnosti, je třeba postupovat i při realizaci Strategického plánu. Prvním krokem bude vytvoření Akčního plánu, který bude specifikovat dlouhodobé cíle rozvoje města do krátkodobých priorit a na ně navazujících projektů. Bude sestaven na víceleté období (dva až čtyři roky) a aktualizován pravidelně jednou ročně (v návaznosti na sestavování městského rozpočtu). První Akční plán bude zpracován po schválení Strategického plánu, s časovým horizontem do roku 2006. Vzhledem k možnostem čerpání dotací z fondů EU a dalších relevantních fondů budou projekty Akčního plánu formulovány již s ohledem na daná kriteria čerpání. Realizaci Strategického plánu bude sledovat nově jmenovaný Řídicí a monitorovací výbor. Ten bude složený ze zástupců institucí, organizací, podnikatelských subjektů a orgánů města, kteří se podíleli na zpracování i aktualizaci nebo byli členy původního Řídicího a monitorovacího výboru, a to tím způsobem, aby byla zajištěna diverzita názorů. Členství v Řídicím a monitorovacím výboru je dobrovolné. Řídicí a monitorovací výbor bude projednávat výstupy monitoringu s Akční plán a rovněž iniciovat aktualizaci Strategického plánu mimo stanovenou šestiletou periodu, pokud nastanou takové vnější podmínky, které si aktualizaci vyžádají. Řídicí a monitorovací výbor se schází nejméně jednou ročně. Zodpovědnost za celkovou realizaci Strategického plánu má primátor města, který je současně předsedou Řídicího a monitorovacího výboru. Koordinací činností pro realizaci Strategického plánu je pověřen odbor strategického rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové, který je současně koordinátorem spolupráce se zapojenými organizacemi a institucemi a zajišťuje potřebné kroky k udržování komunikace i zapojování dalších subjektů. Za realizaci cílů v jednotlivých oblastech zodpovídá primátor, náměstci primátora pro dané oblasti a tajemník magistrátu. Dílčí úkoly spojené s plánováním projektů, vyhodnocováním a monitoringem zabezpečují úsekoví plánovači jednotlivých oblastí. Monitoring Monitoring je nezbytný pro sledování plnění stanovených cílů, aktualizaci dokumentu a hodnocení dopadů Strategického plánu na kvalitu života ve městě. Je to také nástroj komunikace s občany a zapojenými stakeholdery1, nástroj udržení a prohloubení zájmu o rozvoj města. Monitoring vyžaduje sběr a shromáždění dat (v některých případech průzkumy, šetření), jejich vkládání do informačního systému, zpracování výsledků a jejich interpretaci. Výsledky monitoringu budou prezentovány jak odborníkům tak široké veřejnosti.

1

Kdokoli (jednotlivec, skupina nebo organizace), kdo může ovlivnit nebo kdo je ovlivněn daným procesem, projektem, programem atd. Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

103

Informační systém Bude vytvořen informační systém v podobě databáze, do které budou vkládána data ze sledovaných ukazatelů a zdrojů dat uvedených ve Strategickém plánu (odpovědnost primátor, náměstci primátora, tajemník magistrátu). Data budou vkládána průběžně dle dané periodicity jednotlivých ukazatelů, a to prostřednictvím úsekových plánovačů pro jednotlivé oblasti. Databáze bude zveřejňována na internetu. Vyhodnocování Ukazatele Strategického plánu budou vyhodnocovány ve dvouleté periodě a výsledky monitoringu budou předkládány Řídicímu a monitorovacímu výboru, radě a zastupitelstvu města (odpovědnost primátor, náměstci primátora, tajemník magistrátu). Interpretaci a vyhodnocení dat je třeba zajistit nejen pro magistrát města, ale také pro spolupracující organizace a veřejnost. Vyhodnocení a porovnání ukazatelů bude vypovídat o celkovém vývoji města a plnění Strategického plánu. Aktualizace Na základě vyhodnocování bude prováděna aktualizace Strategického plánu, a to pravidelně jednou za 6 let. Pokud se vnější podmínky změní natolik, že bude třeba provést aktualizaci dříve než za 6 let, pak by podnět k ní měl vznést pouze Řídicí a monitorovací výbor


104

5 Přílohy 5.1 Řídicí skupina pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové 1. Ing. Oldřich Vlasák, primátor města (současně předseda povodňové komise) 2. Ing. Otakar Divíšek, náměstek primátora pro správu majetku, městské organizace a životní prostředí (současně předseda komise pro čerpání prostředků z Fondu rozvoje bydlení) 3. Ing. Alois Tuháček, náměstek primátora pro věci ekonomické 4. Ing. Josef Malíř, náměstek primátora pro strategický rozvoj města a péči o památky 5. Ing. Martin Soukup, náměstek primátora pro oblast kultury, školství, zdravotnictví a sociální věci 6. MUDr. Jan Michálek, člen zastupitelstva města, předseda Sportovní komise rady města 7. Ing. Jan Doskočil, člen rady města, předseda Kulturní komise rady města 8. RNDr. Petr Žďánský, CSc., člen zastupitelstva města, předseda Sociálně-zdravotní komise rady města 9. Ing. Pavla Finfrlová, člen zastupitelstva města, předsedkyně Komise rady města pro životní prostředí 10. Ing. arch. Jan Falta, člen rady města, předseda Komise rady města pro městské památky 11. Ing. Pavel Rytíř, předseda Komise rady města pro městskou informatiku 12. Ing. Daniel Tůma, člen zastupitelstva města, předseda Finančního výboru zastupitelstva města 13. Ing. Martin Samohrd, člen zastupitelstva města, předseda Výboru zastupitelstva města pro územní plánování a rozvoj města 14. Prof. Dr. Jan Solich, předseda Rady seniorů 15. Mgr. Tomáš Faltus, ředitel Královéhradecké agentury regionálního rozvoje 16. Ing. Rostislav Všetečka, člen rady Královéhradeckého kraje (gesce: odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, odbor zdravotnictví) 17. Ing. David Kafka, ředitel Úřadu práce 18. pplk. Mgr. Luboš Dostál, Policie ČR, okresní ředitelství 19. JUDr. Ing. Emil Rudolf, Ministerstvo životního prostředí 20. Mgr. Jiří Morávek, Sdružení tělesně postižených 21. Miroslav Petr, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) v Hradci Králové 22. Mgr. Jan Hloušek, ředitel Občanského poradenského střediska 23. Ing. Jaroslav Manc, ředitel pobočky České spořitelny v Hradci Králové 24. Jaroslav Horák, místopředseda představenstva Regionální hospodářské komory 25. Ing. Jan Petrof, ředitel PETROF 26. Mons. Dominik Duka, biskup Královéhradecké diecéze 27. Doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc., rektorka Univerzity Hradec Králové


105

28. Prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy 29. Doc. RNDr. Jaroslav Dušek, CSc., děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy 30. plk. Doc. MUDr. Roman Prymula, Ph.D., rektor – velitel Vojenské lékařské akademie JEP 31. Mgr. Jan Štěrba, ředitel Gymnázia Boženy Němcové 32. Mgr. Ondřej Tikovský, místopředseda Akademického senátu Univerzity Hradec Králové 33. Mgr. Vladimír Springer, ředitel ZŠ Bezručova 34. Ing. Lenka Žáčková, vedoucí odboru strategického rozvoje města Magistrátu města, tajemník Řídicí skupiny 35. Mgr. Ladislav Zeman, ředitel Klicperova divadla 36. Karel Tejkl, ředitel Vltava Labe Press 37. Doc. MUDr. Leoš Heger, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové 38. pplk. Ing. František Mencl, ředitel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje 39. Ing. Milan Přibyl, ředitel GIST 40. Ing. Pavel Hloušek, ředitel Fincom International 41. Petr Těšitel, manager Amber Hotel Černigov 42. Radovan Mazouch, ředitel Carrefour Hradec Králové Ing. Soňa Krátká (Buzková), odbor strategického rozvoje města, koordinátorka Řídicí skupiny


106

5.2 Pracovní skupina Ing. J. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové 1. Ing. Josef Malíř, náměstek primátora pro strategický rozvoj města a péči o památky 2. Mgr. Alexandr Gregar, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu 3. Mgr. Radek Baloun, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví 4. Ing. Pavel Kamenický, vedoucí odboru životního prostředí 5. Bc. Alena Synková, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu 6. RNDr. Zita Kučerová, Královéhradecká agentura regionálního rozvoje 7. RNDr. Petra Poulová, Univerzita Hradec Králové 8. RNDr. Petr Rybář, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství 9. Zuzana Hloušková, Občanské poradenské středisko 10. Miroslav Petr, předseda východočeské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život 11. Ing. Marie Juppová, vedoucí kanceláře primátora, redakční rada zpravodaje Radnice 12. RNDr. Jan Vachata, Ministerstvo vnitra České republiky 13. Mgr. Petr Olšar, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor strategického plánování a investic 14. Ing. Martina Rambousková, vedoucí oddělení koncepce, odbor hlavního architekta 15. Ing. arch. Zuzana Kostlánová, zástupce podnikatelského sektoru 16. Ing. Lenka Žáčková, vedoucí odboru strategického rozvoje města 17. Mgr. Kateřina Pourová (Vyčichlová), odbor strategického rozvoje města 18. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., odbor strategického rozvoje města 19. Lucie Štanclová DiS., odbor strategického rozvoje města 20. Ing. Soňa Krátká (Buzková), odbor strategického rozvoje města, koordinátorka pracovní skupiny


107

5.3 Složení Expertních pracovních skupin 5.3.1 Expertní pracovní skupina Urbanismus a bydlení 1. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., zastupitelka města – vedoucí skupiny 2. Ing. Pavel Hloušek, ředitel Fincom International 3. Ing. Pavel Rytíř, předseda Komise rady města pro městskou informatiku 4. Ing. Bedřich Koros, zastupitel města 5. Ing. Lubomír Štěpán, zastupitel města 6. Ing. arch. František Křelina, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 7. Ing. arch. Jan Čížek, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 8. Ing. Martina Rambousková, Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta 9. Ing. Jiří Vogel, ČKAIT 10. Ing. Dušan Piši, občanské pracovní skupiny 11. Prof. Dr. Jan Solich, předseda Rady seniorů 12. Ing. Václav Vašata, zastupitel města 13. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj

5.3.2 Expertní pracovní skupina Doprava 1. Ing. Josef Malíř, náměstek primátora – vedoucí skupiny 2. Ing. Martin Samohrd, předseda výboru zastupitelstva města pro územní plánování a rozvoj města 3. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., zastupitelka města 4. Ing. Alois Havrda, zastupitel města 5. Ing. Karel Šimonek, Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta 6. Ing. Jiří Štěpánek, člen Řídícího a monitorovací výboru 7. Ing. František Čejka, zástupce Českých drah pro Královéhradecký kraj 8. Ing. arch. Jaroslav Uhlíř, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 9. Miroslav Petr, Společnost pro trvale udržitelný život 10. Lubomír Kujal, Technické služby města Hradec Králové 11. Ing. Vlastimil Klazar, ČKAIT 12. Ing. Jaroslav Vácha, člen rady Královéhradeckého kraje 13. Ing. Jiří Schejbal, Transconsult s.r.o. 14. Ing. Václav Vašata, zastupitel města 15. Ing. Jan Kolář, občanské pracovní skupiny 16. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj


108

5.3.3 Expertní pracovní skupina Podnikání a zaměstnanost 1. Ing. Lenka Žáčková, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru strategického rozvoje města – vedoucí skupiny 2. Ing. David Kafka, ředitel Úřadu práce, zastupitel města 3. Ing. Jaroslav Manc, ředitel pobočky České spořitelny v Hradci Králové 4. Ing. Daniel Tůma, zastupitel města 5. Ing. Jan Bartoš, Regionální poradenské a informační centrum 6. Ing. Lubomír Štěpán, zastupitel města 7. Martin Mareš, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 8. JUDr. Jan Novák, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 9. Jan Skrbek, klub Volby pro město 10. Mgr. Tomáš Faltus, ředitel Královéhradecké agentury regionálního rozvoje 11. Ing. Antonín Šebestík, RESIS HK 12. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj 13. Ing. Soňa Krátká, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

5.3.4 Expertní pracovní skupina Infrastruktura 1. Ing. arch. Zuzana Kavalírová – Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta – vedoucí skupiny 2. Ing. Pavel Rytíř, předseda komise rady města pro městskou informatiku 3. Václav Tichý, Východočeská energetika 4. Ing. Jan Juřica, Economic & Energy Consulting 5. Ing.Vladimír Koutník, K-projekt 6. Lukáš Elsner, Východočeská plynárenská 7. M. Starý, Elektrárny Opatovice 8. Jiří Žižka, Český Telecom 9. V. Hovorka, Státní energetická inspekce 10. Ing. Pavel Loskot, technický ředitel VaK 11. Ing. Bořek Málek, GIST 12. Ing. Jan Vencl, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost


109

5.3.5 Expertní pracovní skupina Vzdělávání a školství 1. PaedDr. Pavel Jankovský, předseda Komise rady města pro výchovu a vzdělávání, ředitel Královéhradecké inspekce České školní inspekce – vedoucí skupiny 2. Doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc., rektorka Univerzity Hradec Králové 3. Mgr. Jan Štěrba, ředitel Gymnázia Boženy Němcové 4. Mgr. Vladimír Springer, ředitel ZŠ Bezručova 5. Mons. Dominik Duka, biskup Královéhradecké diecéze 6. Ing. Martin Soukup, náměstek primátora 7. Bc. Alena Synková, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu 8. PaedDr. Jaroslava Honegrová (Lamková), občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 9. Mgr. Petra Bouchnerová, SEVER 10. Martin Samek, klub Volby pro město 11. PhDr. Bc. Jiří Nosek, zastupitel města 12. prof. MUDr. Jiřina Martínková, CSc., zastupitelka města 13. Martin Kašpar, člen výboru Regionálního klubu mladých konzervativců 14. Mgr. Táňa Šormová, klub KSČM 15. Ing. Lenka Žáčková, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru strategického rozvoje města 16. Ing. Bořivoj Málek, ČKAIT 17. Petr Cihlář, Akademický senát Univerzity Hradec Králové 18. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj 19. Ing. Soňa Krátká, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

5.3.6 Expertní pracovní skupina Životní prostředí 1. Ing. Pavel Kamenický, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru životního prostředí – vedoucí skupiny 2. JUDr. Ing. Emil Rudolf, Ministerstvo životního prostředí 3. Ing. Pavla Finfrlová, předsedkyně Komise rady města pro životní prostředí 4. Ing. Rostislav Jireš, člen rady města 5. Jaroslav Bajer, zástupce církve 6. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., zastupitelka města 7. Ing. Libor Nejedlý, zastupitel města 8. Ing. Vladimír Krchov, Ph.D., Lesy ČR 9. Mgr. Petr Olšar, Královéhradecký kraj 10. Mgr. Kateřina Pourová (Vyčichlová), Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města 11. Martin Brückner DiS., občanské sdružení Přátel přírody 12. Ing. Jiří Henzl, Městská zeleň Hradec Králové 13. Michael Kousal, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 14. Ing. Štěpán Kalina, Lesy ČR 15. RNDr. Petr Rybář, Královéhradecký kraj, environmentální vzděl. a výchova, činnost pro samosprávu kraje 16. Ing. Ivan Sonda, Technické služby města Hradec Králové 17. František Melichárek, ČKAIT 18. Mgr. Ing. Milan Hirsch, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 19. Mgr. Petra Bouchnerová, SEVER 20. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj 21. Ing. Soňa Krátká, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

110

5.3.7 Expertní pracovní skupina Sociální oblast včetně bezpečnosti, zdraví obyvatel 1. Mgr. Marek Šimůnek, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví – vedoucí skupiny 2. RNDr. Petr Žďánský, CSc, předseda Sociálně – zdravotní komise rady města 3. PaedDr. Milan Stehlík, Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, prevence kriminality 4. Doc. RNDr. Jaroslav Dušek, CSc., děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy 5. Ing. Pavel Hloušek, ředitel Fincom International 6. Ing. Milan Přibyl, ředitel GIST 7. MUDr. Leoš Heger, ředitel Fakultní nemocnice, zastupitel města 8. PhDr. Martin Scháněl, Ph.D., Královéhradecký kraj, vedoucí odboru sociálních věcí 9. MUDr. Jan Michálek, zastupitel města, předseda Sportovní komise rady města 10. Ing. Daniel Tůma, zastupitel města 11. Mgr. Jiří Morávek, zastupitel města, Sdružení tělesně postižených 12. MUDr. Marta Tmějová, Zdravotní ústav 13. MUDr. Tomáš Rychlý, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 14. Mgr. Jan Hloušek, Občanské poradenské středisko 15. Prof. Dr. Jan Solich, předseda Rady seniorů 16. Ing. Zdeněk Šrajer, ředitel Městské policie 17. Ing. Libor Nejedlý, zastupitel města 18. PaedDr. Zdenka Šándorová, členka Sociálně – zdravotní komise rady města 19. ppl. Mgr. Luboš Dostál, Okresní ředitelství Policie ČR 20. Ing. Soňa Krátká, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

5.3.8 Expertní pracovní skupina Kultura, volný čas, sport a cestovní ruch 1. Mgr. Alexandr Gregar, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu – vedoucí skupiny 2. Ing. Pavel Rytíř, předseda Komise rady města pro městskou informatiku 3. Ing. Lenka Žáčková, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru strategického rozvoje města 4. Ing. Jiří Pavlíček, občanské pracovní skupiny 5. Ing. Jan Doskočil, člen rady města, předseda Kulturní komise rady města 6. Mons. Dominik Duka, biskup Královéhradecké diecéze 7. Mgr. Petr Olšar, Královéhradecký kraj 8. Jan Vyroubal, občanské pracovní skupiny 9. MUDr. Miroslav Havrda, člen Sportovní komise rady města 10. Ing. František Bartoň, ČKAIT 11. Josef Steklý, klub KSČM 12. Bc. Helena Bydžovská, Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu 13. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj


111

5.4 Seznam pracovníků odboru strategického rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Ing. Lenka Žáčková, vedoucí odboru Ing. Soňa Krátká (Buzková), koordinátorka aktualizace Strategického plánu Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková Ph.D. Mgr. Kateřina Pourová (Vyčichlová) Lucie Štanclová DiS. Ing. Petr Němec Ing. Martin Maštálka


112

5.5 Seznam podkladových materiálů  Strategický plán ekonomického rozvoje města Hradec Králové (2000, aktualizace 2001)  Expertní posudky na Strategický plán ekonomického rozvoje města Hradec Králové 2000, aktualizace 2001 – červen 2003  Zpráva z Průzkumu názorů veřejnosti – září až říjen 2003  Výstupy z veřejného setkání s občany – listopad 2003  Výstupy z občanských pracovních skupin – leden 2004  Průzkum podnikatelského prostředí – říjen 2003  Průzkum neziskového sektoru – říjen 2003  Výsledky práce s dětmi – akce pořádané občanským sdružením SEVER – září – prosinec 2003  Výsledky práce se studenty a Mladými konzervativci – listopad 2003  Výstupy z dalších průzkumů  Poslední zpracované analýzy k jednotlivým oblastem  Dosud zpracované koncepční materiály města  Profil města Hradec Králové 2002  Programové prohlášení koaličních stran zastoupených v Radě města Hradec Králové na léta 2002 – 2006


113

5.6 Profil města Hradec Králové Zdroj dat – Profil města Hradec Králové 2002

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ Statutární město Hradec Králové patří svou velikostí i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České republice. Je sídlem Královéhradeckého kraje, který je součástí NUTS 2 Severovýchod.

Obrázek č. 1 Pozice města Hradec Králové v regionu

Německo

Hradec Králové x

#

Polsko

Praha

Slovensko NUTS 3 - Královéhradecký kraj NUTS 2 - Severovýchod

Rakousko

Širší území Královéhradecka lze charakterizovat jako průmyslové území s intenzivní zemědělskou výrobou, nízkou mírou nezaměstnanosti a se značným rozvojem terciérní a kvartérní sféry. Město Hradec Králové představuje hospodářsky, sídelně a populačně nejsilnější sídlo Královéhradeckého kraje s výrazně diferencovanou odvětvovou a oborovou strukturou. Z hlediska struktury osídlení je Hradec Králové spolu s Pardubicemi jedním z jádrových měst sídelní aglomerace regionálního až nadregionálního významu. Blízkost obou center může být pozitivním faktorem územního rozvoje aglomerace. Správní území města má rozlohu 105,6 km2 a je rozdělené na 21 katastrálních území. K 1. 1. 2003 zde trvale žilo 95 700 obyvatel. Město vyniká velmi dobrým urbanistickým řešením. Je přitažlivou lokalitou pro bydlení, nákupní příležitosti, kulturní a společenské vyžití. Hradec Králové je centrem administrativy a správy, sídlem řady bank, finančních institucí, střediskem kultury, školství, vědy a duchovního života. Hradec Králové je významným regionálním dopravním uzlem a přirozeným spádovým střediskem severovýchodních Čech.


114

Obrázek č. 2 Katastrální území města Hradec Králové

HISTORIE A KULTURNÍ PAMÁTKY Osídlení oblasti Královéhradecka se datuje již od mladšího paleolitu. První písemná zmínka o Hradci Králové jako městě pochází z roku 1225. V průběhu staletí byl Hradec Králové věnným městem českých královen, významným centrem husitství a tereziánskou pevností připomínanou bitvou u Hradce Králové v roce 1866. Na počátku 20. století nastal ve městě hospodářský a architektonický rozkvět města, kterým si Hradec Králové vysloužil označení “Salon republiky“. Historické jádro města Hradce Králové bylo v roce 1962 prohlášeno městskou památkovou rezervací, na jejímž území se nachází cca 200 evidovaných chráněných kulturních památek. V roce 1990 vyhlášena městská památková zóna, na jejímž území se nachází téměř 70 evidovaných chráněných kulturních památek a 1 národní památka. Tato oblast je přirozeným ochranným pásmem městské památkové rezervace. GEOGRAFIE Hradec Králové se rozkládá v severovýchodních Čechách v nejvýznamnějším prostoru České kotliny. Město je situováno na soutoku řek Labe a Orlice v úrodné rovinaté krajině s průměrnou nadmořskou výškou 235 metrů n. m. Výraznou krajinnou dominantu představuje ostroh historického jádra situovaný přímo nad soutokem obou řek. Na severozápadě obklopuje město nízká zalesněná pahorkatina a na jihovýchodě je město lemováno výrazným masívem s rozsáhlým lesním komplexem. Město Hradec Králové leží v příhodné klimatické oblasti. Kontinentální podnebí bez výrazných klimatických extrémů je charakterizováno jako teplé, mírně suché s mírnou zimou. Průměrná teplota vzduchu v letním období dosahuje +19 °C, v zimním –2 °C. Terén v Hradecké kotlině je málo členitý a poměrně plochý, což vytváří předpoklad pro dobré provětrávání území. Inverzní situace se v Hradci Králové vyskytují pouze ojediněle. Maxima proudění větru v letním období převládají ze směru západního a severozápadního, severního až severovýchodního, v zimním pak ze směru západního, jihozápadního, jižního až jihovýchodního.


115

URBANISTICKÁ KONCEPCE Město Hradec Králové je z hlediska prostorového uspořádání založeno koncentricky kolem historického jádra města, a to radiálně okružním systémem. V souladu s platným územním plánem města se Hradec Králové musí i nadále rozvíjet jako harmonický celek v hranicích zastavěného i zastavitelného území kolem historického jádra při zachování tohoto radiálně okružního dopravního systému města v souladu s přírodními podmínkami a dosavadním stavebním vývojem. OBYVATELSTVO Město Hradec Králové představuje svými 95 700 obyvateli přirozené metropolitní centrum oblasti. Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 65 %, což představuje porovnatelnou hodnotu s průměrem za kraj i Českou republiku. Přirozená měna obyvatelstva je ve městě relativně příznivá – vyšší přirozený přírůstek/úbytek přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu byl v roce 2001 –1,09 (okres i kraj –1,54, ČR – 1,66). Příznivě vyšší jsou i přepočtené počty narozených, vitální index. Méně příznivá je rozvodovost a potratovost. Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1994 má město záporné migrační saldo, v roce 2001 dosáhlo 9 %0 (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu). Migrační ztráta se výrazně podílí na záporné celkové měně obyvatelstva Hradce Králové. Mezi častými důvody uváděnými jako důvod stěhování se objevují bytové důvody, případně následování rodinného příslušníka, což je většinou též z důvodu nedostupnosti bydlení. Obyvatelstvo města má vyšší ekonomickou aktivitu (49 % pracujících) v porovnání s krajem i Českou republikou. Pracující obyvatelstvo je nejvíce zastoupeno v kategorii 35 - 49 let. Pohyb obyvatelstva za prací mimo město je velmi nízký. Graf č. 1 Ekonomická aktivita obyvatel Hradce Králové v r. 2001 100%

obyvatelstvo celkem

80%

60%

40%

20%

0% 0-

14

věková kategorie pracující celkem

nezaměstnaní

ekonomicky neaktivní

nezjištěná ekonomická aktivita

Vzdělanostní skladba obyvatel města je příznivá. Zvyšuje se podíl osob se středoškolským (36,2 %) a vysokoškolským vzděláním (14,5 %). Národnostní skladba obyvatelstva je ve městě bez výrazného zastoupení menšinových národností Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

116

s výraznou převahou národnosti české (93,5 %) . Obyvatelé Hradce Králové jsou méně religiózní, od roku 1991 se počet osob bez náboženského vyznání zvýšil z 53 % na 67 %. Nejčastěji je zastoupena víra římskokatolická (75 % z věřících), českobratrská představuje 6 % a taktéž československá církev husitská 6 %. BYDLENÍ Podle výsledků SLDB 2001 představoval domovní fond ve městě celkem 10 768 domů, z toho 851 domů neobydlených (tj. 7,9 %) a bytový fond 39 690 bytů, z toho 1 907 bytů neobydlených (tj. 4,8 %). Převažující skupinou vlastníků domů jsou soukromé fyzické osoby, ty vlastní na území města 7 648 domů. V rodinných domcích je 23,5 % všech bytů ve městě, což je nejvíce mezi velkoměsty v ČR. Tento příznivý poměr z hlediska kvality bydlení se bude i nadále zvyšovat. K dispozici jsou kvalitní stavební pozemky v kvalitních lokalitách. Ve městě působí více než 20 realitních kanceláří, které zprostředkovávají nájmy a prodeje nemovitostí. VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUM Město Hradec Králové je významným univerzitním centrem s pěti fakultami celkem tří univerzit. Více než 5600 studentů studuje na Univerzitě Hradec Králové, kterou v současné době tvoří dvě fakulty – Pedagogická fakulta a Fakulta informatiky a managementu. Pro město je příznačná vynikající tradice lékařských studií. V roce 1945 tu vznikla Lékařská fakulta a později také Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy. Ve městě působí Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně (od roku 1951). Hradec Králové se řadí v počtu studentů na jedno z předních míst v ČR. Hradec Králové je častým místem konání odborných kongresů a sympozií. Rekvalifikaci pracovních sil zabezpečuje Úřad práce prostřednictvím odborných firem. V roce 2001 prošlo rekvalifikačními kursy 496 frekventantů, z toho 420 v hromadných a 76 v individuálních rekvalifikačních kursech. Přítomnost vysokých škol ve městě vytváří dobré podmínky pro rozvoj špičkových výzkumných pracovišť. Vynikající úroveň mají mnohá pracoviště fakultní nemocnice, vysokých škol a závodů. Dobrých výsledků dosahuje i Ústav pro výzkum, vývoj a výrobu skla a výrobků z něho, který současně plní roli státní zkušebny. Při pobočce Českého hydrometeorologického ústavu působí v Hradci Králové Solární a ozónová observatoř. Ve městě je také řada středních odborných škol, učilišť a gymnázií. ZDRAVOTNICTVÍ Úroveň zdravotní péče ve městě Hradec Králové představuje dlouhodobě vysoký standard jak pro obyvatele města, tak pro širší region. Zejména nejvýznamnější zařízení, jímž je Fakultní nemocnice Hradec Králové, vykazuje vysokou spádovost nejen oblastní či krajskou, ale v některých speciálních oborech i celorepublikovou. Zdravotnické služby poskytují státní a soukromá ambulantní či lůžková zdravotnická zařízení. Ve městě působí celkem 5 poboček zdravotních pojišťoven.


117

SPORT Pro aktivní odpočinek i profesionální sportovce je k dispozici mnoho sportovních zařízení. Mezi nejvýznamnější patří krytý 50 m plavecký bazén, dvě kryté ledové plochy, všesportovní stadion s hřištěm s umělou trávou, sportovní haly, tenisové kurty, fitness centra a jiná sportovní zařízení, jako např. squash centrum, jízdárna, střelnice, loděnice atd. REKREACE Pro krátkodobé rekreační pobyty mají obyvatelé a návštěvníci Hradce Králové možnost využít snadno dostupné oblasti Krkonoš, Orlických hor, Prachovských skal, Českého ráje aj. Pro jednodenní a polodenní výlety jsou vhodná krajinářsky hodnotná území Novohradských lesů, povodí Orlice a část povodí Labe, která jsou velmi dobře dostupná z centra turistickými a cyklistickými trasami. V okolí Hradce Králové se nachází zámek Opočno, Hrádek u Nechanic, zámek Častolovice či unikátní komplex barokního špitálu Kuks. KULTURA V Hradci Králové působí dvě profesionální divadelní scény, Klicperovo divadla, které získalo v posledních pěti letech čtyřikrát ocenění Divadlo roku a světoznámé loutkové Divadlo Drak se svým Mezinárodním institutem figurativního divadla, a dále profesionální Filharmonie Hradec Králové. Kulturní život města rozvíjejí i vynikající pěvecké sbory, např. Jitro či jedinečný chlapecký pěvecký sbor Boni Pueri a řada dalších těles a umělců. Galerie moderního umění nabízí rozsáhlou sbírku výtvarné české tvorby 20. století. Muzeum východních Čech (národní kulturní památka, stavba arch. Jana Kotěry, 1912), nabízí unikátní sbírky a samo je významným exponátem české architektury.V Hradci Králové se každoročně konají mezinárodní festivaly „Divadlo evropských regionů“ a „Jazz goes to town“, taneční festival „Entrée k tanci“, „Královéhradecké slavnosti sborového zpěvu“ a mnoho dalších akcí. Ve městě působí multikino Cinestar s osmi projekčními sály, v centru města artrkino Centrál s nabídkou uměleckých pořadů, k dispozici je i letní kino Širýk pro 800 diváků, návštěvnické programy nabízí Hvězdárna s planetáriem, Knihovna města Hradec Králové i Studijní a vědecká knihovna. Mezi rarity patří unikátní Obří akvárium, Muzeum letecké či Muzeum zabezpečovací dopravní techniky apod. KONGRESY A VÝSTAVY Hradec Králové je místem konání celé řady výstav, kongresů, konferencí a odborných sympozií (např. ISSS, MEDREGION a další). Většina z nich se koná ve velmi dobře vybaveném kongresovém centru Aldis v centru města. Další vhodné zázemí na špičkové technické úrovni nabízí ve svých prostorách např. Univerzita Hradec Králové či AMBER HOTEL ČERNIGOV. Hradec Králové je jedním ze 3 registrovaných kongresových měst ČR. EKONOMIKA STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Pro Hradec Králové je typická členitá odvětvová a oborová struktura a větší počet podniků střední velikosti. Následující graf ukazuje rozložení zaměstnanců dle oboru jejich činnosti.


118

Graf č. 2

Zaměstnanci podle oborů činnosti v Hradci Králové

osoby s druhým případně dalším zaměstnáním 7% ostatní veřejné a osobní služby zdravotnictví, veterinární 5% a sociální činnosti 9%

zemědělství, lesnictví a rybolov 1% dobývání nerostných surovin 0% zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny 22%

školství 7% stavebnictví 8%

veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 8%

výzkum a vývoj 0%

činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky 6%

doprava, pošty a telekomunikace 6% peněžnictví a pojišťovnictví 3%

obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží 15% pohostinství a ubytování 3%

Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu, domu a bytů 2001

Graf č. 3

Počet ekonomických subjektů podle oboru ve městě Hradec Králové – březen 2002 Ostatní veřejné, Rybolov, chov ryb, sociální a osobní přidružené činnosti v služby rámci rybolovu 8% Zemědělství a 0% myslivost, lesní hospodářství Školství 3% 2%

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 2% Veřejná správa, obrana, sociální pojištění 0%

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 21%

Dobývání nerostných surovin 0% Zpracovatelský průmysl 13% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0% Stavebnictví 9%

Peněžnictví a pojišťovnictvíDoprava, skladování, 5% pošty a telekomunikace 3%

Pohostinství a ubytování 4%

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 30%

Zdroj: ČSÚ – Registr ekonomických subjektů, březen 2002


119

Během více než dvou desetiletí jsou patrné změny ve struktuře zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Největší procentuální změny zaznamenal obchod a jiné činnosti, kde došlo k nárůstu o 21,1 %. Tento vývoj odpovídá celorepublikovému trendu přesunu ekonomicky aktivního obyvatelstva z priméru do terciéru.

Graf č. 4 Vývoj počtu podnikajících právnických a fyzických osob v Hradci Králové v letech 1995 – 2002 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor živnostenský, Okresní úřad Hradec Králové, referát živnostenský


120

NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ Tabulka č. 1 Reprezentativní výběr zaměstnavatelů v Hradci Králové VÝROBNÍ ODVĚTVÍ / ZAMĚSTNANCI VÝROBEK - SLUŽBA PODNIK 2000 2001 2002 2003 Strojírenství ZVU POTEZ ZVU Chemie a.s. BUHLER MOTOR, s.r.o. Lehký průmysl PETROF a.s. ARROW INTERNATIONAL ČR a.s. FOMA BOHEMIA s.r.o. Potraviny Hradecká pekárna Stavební firmy SSŽ a.s. Doprava a spoje České dráhy, s.o. Česká pošta s.p. DOPRAVNÍ PODNIK města a.s. Správci sítí VÝCHODOČESKÁ PLYNÁRENSKÁ a.s. z toho HK VÝCHODOČESKÁ ENERGETIKA a.s., z toho HK VODOVODY KANALIZACE a.s.

A

strojírenství chemická výroba Přesné strojírenství

486 325

464 266 400

479 212 427

489 konkurz 463

hudební nástroje

933

1284

1220

1109

zdravotnická technika

351

600

652

763

fotomateriály

352

380

386

381

potravinářská výroba

420

390

354

352

stavební práce

700

278

323

318

doprava spoje

1943 536

1620 536

497 572

421 559

městská a příměstská doprava

464

470

474

463

nákup a prodej zemního plynu

700/ 232

694/ 238

652

630

nákup, rozvod a prodej elektřiny

2090/110

657

627

607

304

328

289

291

354 520 350 259 206

657 487 310 260 254

306 332 301 250 294

262 336 301 309 299

323 273 -

358 304 155

437

3830 470

3834 478

3440 488

výroba a dodávka pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod

Obchod, služby TESCO STORES a.s. maloobchod KONZUM sp.dr. maloobchod CARREFOUR ČR s.r.o. HK maloobchod QUELLE s.r.o. zásilkový prodej MARIUS PEDERSEN a.s. odpadové hospodářství Veřejná správa, ostatní veřejné služby MAGISTRÁT města HK veřejná správa Okresní úřad HK státní správa Krajský úřad Královéhr. kr. veřejná správa Školství, zdravotnictví, věda, výzkum FAKULTNÍ NEMOCNICE zdravotnictví Univerzita Hradec Králové vysoké školství


413 zrušen 263 367 3492 503

121

Pozn.: v tabulce je uveden reprezentativní výběr zaměstnavatelů ve městě dle Profilu města 1998 doplněný o data z roku 2001 - 2003 Zdroj: Úřad práce Hradec Králové; Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, 2002, 2003

Největším zaměstnavatelem ve městě je se svými 3492 zaměstnanci Fakultní nemocnice Hradec Králové, druhým největším zaměstnavatelem je PETROF a.s. s 1109 zaměstnanci, následuje ARROW INTERNATIONAL ČR a.s. s 763 zaměstnanci. Další významní zaměstnavatelé ve městě jsou podniky dopravy a spojů (Česká pošta, České dráhy), správci sítí (Východočeská plynárenská a.s., Východočeská energetika a.s.), maloobchodu (TESCO STORES a.s.) a stavební firmy (SSŽ a.s.). CENA PRACOVNÍ SÍLY Průměrný měsíční výdělek v České republice byl v roce 2003.......................................... 16 917 Kč. Průměrná měsíční mzda v Královéhradeckém kraji v roce 2003 byla ............................... 14 751 Kč. Průměrná měsíční mzda v okrese Hradec Králové byla v roce 2003 ................................. 15 837 Kč. NEZAMĚSTNANOST Město Hradec Králové i celý region se tradičně řadí v rámci České republiky k lokalitám s nižší průměrnou mírou nezaměstnanosti. Stav nezaměstnanosti k 31. 3. 2004: Územní jednotka Míra nezaměstnanosti Město Hradec Králové 5,8 % Okres Hradec Králové 6,9 % Česká republika 10,7 % Zdroj: Úřad práce Hradec Králové REKVALIFIKACE Rekvalifikace jsou organizovány Úřadem práce individuálně pro uchazeče nebo skupiny uchazečů o zaměstnání. Úřad práce má vyzkoušené vazby na řadu organizací schopných a certifikovaných jednotlivé rekvalifikace a odborná školení provádět. Úřad práce zajišťuje a dotuje ve spolupráci se zaměstnavateli rekvalifikace uchazečů o zaměstnání - pro nové obory (např. s příchodem nového investora) - pro stávající obory, ve kterých lze získat nová pracovní místa.

PRŮMYSL Hradec Králové má velkou tradici ve strojírenském průmyslu, zejména ve výrobě potravinářských technologií, potravinářském průmyslu a ve výrobě hudebních nástrojů např. pian. K těmto tradičním průmyslovým odvětvím se novodobě připojily další jako např. gumárenský průmysl, výroba fotomateriálů, elektronika a výroba zdravotnických a farmaceutických potřeb. Jednou z největších předností průmyslu v Hradci Králové je jeho značná diverzifikace.


122

OBCHOD Město bylo již ve středověku významným střediskem obchodu a tuto funkci si zachovalo dodnes. V Hradci Králové je mimo běžnou obchodní síť zastoupení téměř všech supermarketů a hypermarketů působících v ČR jako např. TESCO STORES, CARREFOUR, HYPERNOVA, INTERSPAR, OBI, KAUFLAND, BAUMAX, velkoobchod MAKRO a další. BANKOVNICTVÍ A SLUŽBY PRO PODNIKATELE V Hradci Králové se nachází 19 bankovních domů (včetně České národní banky). Dále zde působí specializované peněžní ústavy, jako jsou například stavební spořitelny a pojišťovny. Je zde registrováno cca 100 advokátních a komerčně-právních kanceláří, které zajišťují komplexní právní služby. Samostatných notářských kanceláří působí v Hradci Králové 7. Ve městě také působí 8 auditorských firem, 11 daňových poradců a Regionální hospodářská komora. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VODA  Město Hradec Králové má vybudován systém zásobování pitnou vodou  zajišťují - Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s. KANALIZACE  Město má až na výjimky vybudovanou jednotnou kanalizaci  zajišťují - Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s. TEPLO  Zásobování teplem města Hradec Králové je realizováno soustavou centralizovaného zásobování teplem z centrálního zdroje tepla, kterým je Elektrárna Opatovice ELEKTŘINA  Zásobování celého města zajišťuje rozvodná síť s napětím 110 kV, instalovaný výkon transformátorů je 160 MVA  dodavatel: Východočeská energetika a.s. PLYN  Plynofikace města Hradce Králové včetně přilehlých sídelních lokalit činí 83 %  Zemní plyn je v současné době dostupný ve všech částech města  dodavatel: Východočeská plynárenská a.s. TELEKOMUNIKACE  zajišťuje SPT Telecom a.s. telekomunikační obvod Hradec Králové; systém je plně digitalizovaný od r. 1998.  Od roku 1993 do roku 2002 byla realizována kompletní kabelizace na cca 75 % území města Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

123

 Rozvoj, provoz, řízení a údržbu meziměstské a mezinárodní přenosové sítě včetně dočasného nebo trvalého pronájmu telekomunikačních okruhů a telekomunikačního měření zajišťuje Provoz přenosové techniky Hradec Králové (PPT)  Ve městě je dosažitelný signál všech místních operátorů – T-Mobile, Eurotel i Český mobil (Oskar).  Ve městě (v lokalitě Aldis) se nachází call-centrum firmy T-Mobile. DOPRAVA SILNIČNÍ DOPRAVA Hradec Králové je významnou křižovatkou silniční dopravy, jejíž význam se po realizaci dálnice D11 Praha - Hradec Králové - polská hranice bude ještě více zvyšovat. Již dnes je stávající silnice I/11 postupně nahrazována dálnicí D11 (dnes končí 50 km před Hradcem Králové a v cca roce 2004 bude u Hradce Králové ) a silnicí I/35 - rychlostní komunikací R35 dálničního typu. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA svými tratěmi vytváří v Hradci Králové náročný dopravní uzel sestávající z pěti větví. Nejbližší stanicí rozestavěného železničního koridoru Berlín - Praha - Vídeň jsou Pardubice. MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA Dopravní podnik města Hradec Králové provozuje 18 autobusových denních linek, 1 noční autobusovou linku a 5 linek trolejbusových. V roce 2001 přepravil DP 29 mil. cestujících. Od roku 1. 1. 2002 funguje ve spolupráci s DP města Pardubic a ČD „Východočeský dopravní integrovaný systém“ (VYDIS). CYKLISTICKÁ DOPRAVA Město má příznivé terénní podmínky pro cyklistickou dopravu. Ve městě jsou vybudovány dílčí úseky cyklistických tras pro každodenní i rekreační dopravu. Celkem se jedná o 28,8 km komunikací určených pro provoz cyklistů. PĚŠÍ DOPRAVA Hlavní městská pěší trasa vede od Hlavního nádraží na Velké náměstí. Její atraktivita je dána především množstvím služeb a podporou chodcům ve zbudování pěší zóny v centrální oblasti města. LETECKÁ DOPRAVA nejbližší letiště s pravidelnými mezinárodními a vnitrostátními linkami je v Praze (101 km/ 90 min.). Na letišti v Hradci Králové sídlí spol. DELTA AIR a.s., která zajišťuje charterové lety pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu osob i nákladů a také firma Gemini PORT, která je držitelem licence na provoz mezinárodního neveřejného letiště.


124

VODNÍ DOPRAVA v současnosti je nejbližší říční přístav a překladiště ve Chvaleticích (46 km). ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Příjemné životní prostředí patří k silným stránkám Hradce Králové. 20 % plochy města tvoří parky a městské lesy. Plošnou výměrou zelených ploch na obyvatele se Hradec Králové řadí na jedno z předních míst mezi velkými českými městy. Na území města se rozkládá hned několik významných chráněných území přírody. Nejvýznamnější je přírodní park Orlice, který dále pokračuje až do Orlických hor. Hradec Králové patří mezi města se střední imisní zátěží. Měření čistoty ovzduší v centrální části města se provádí na třech stanovištích. Průměrné roční koncentrace sledovaných škodlivin zpravidla nepřekračují stanovené limity. Zprovozněná čistírna odpadních vod (1995) pozitivně ovlivňuje kvalitu vod v říčních tocích. ODPADY Produkce komunálních odpadů se ve městě Hradec Králové ustálila a postupně se zvyšuje objem separovaných složek a jejich následné využití. Komunální odpad je svážen Technickými službami města Hradec Králové a společností Marius Pedersen a. s. na skládku Chvaletice. Vytříděné složky komunálního odpadu jsou předávány k dalšímu využití specializovaným firmám. Nebezpečné a toxické odpady jsou odváženy a skladovány převážně v prostoru skládky Lodín, kterou provozuje firma A.S.A. Praha, event. částečně spalovány ve spalovnách. V katastru města se nacházejí dva sběrné dvory. BEZPEČNOST Hradec Králové patří mezi nejbezpečnější města v České republice. Tato skutečnost vyplývá z velmi nízké hodnoty indexu kriminality, tj. počtu trestných činů na 10 000 obyvatel. 60% objasněnost trestných činů je výrazně nad průměrem celorepublikovým (44%), ale i evropským (42%). Práci Městské policie napomáhá městský kamerový systém, pokrývající celkem 13 kamerami 5 % území města. VNĚJŠÍ VZTAHY MĚSTA Město Hradec Králové aktivně udržuje vztahy se svými osmi partnerskými městy. Jsou jimi Banská Bystrica (Slovensko), Walbrzych a Wroclaw (Polsko), Kaštela (Chorvatsko), Giessen (Německo), Alessandra (Itálie), Metz (Francie) a Arnhem (Holandsko). Hradec Králové je členem Global Cities Dialogue, což je celosvětová síť měst podporující rozvoj využití informačních a komunikačních technologií. Je jedním ze zakládajících členů Euroregionu Glacensis, tj. sdružení měst a obcí v příhraniční česko-polské oblasti. Je členem Svazu měst a obcí České republiky, sdružení Česká inspirace, propagujícího cestovní ruch v dalších sedmi městech ČR, a členem Asociace Strategický plán rozvoje města Hradce Králové 2004 až 2020

125

Královských věnných měst. Podílí se na činnosti AKIT (Asociace incentivní a kongresové turistiky). Město Hradec Králové je přidruženým členem Národní sítě Zdravých měst ČR a signatářem Aalborgské charty evropských měst k trvale udržitelnému rozvoji (2003). MÍSTNÍ SPRÁVA Město řídí jedenáctičlenná městská rada, v jejímž čele stojí primátor. Nejvyšším orgánem je městské zastupitelstvo se 37 členy. Volební období je čtyřleté. Volby proběhly na podzim roku 2002. KAM ZA INFORMACEMI  Magistrát města Hradce Králové, Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové, tel: +420495707111, fax: +420495707100, e-mail: [email protected], www.hradeckralove.org  Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Wonkova ul.1142, 500 02 Hradec Králové, tel.: +420495817111, e-mail: [email protected], www.kr-kralovehradecky.cz  Informační centrum města Hradec Králové, Gočárova 1225, 500 02 Hradec Králové, tel.: +420495534482, Velké náměstí 165, 500 01 Hradec Králové, [email protected], www.ic-hk.cz  Regionální hospodářská komora severovýchodních Čech - ul. Karla IV. 346, 500 02 Hradec Králové, tel.: +420495537493, fax: +420495516056, e-mail: [email protected]


126

Strategický plán rozvoje města. Hradce Králové

Recommend Documents