Sociodemografická analýza města Hradce Králové

Sociodemografická analýza města Hradce Králové

Pro: Statutární město Hradec Králové Zpracovala: Katedra sociálních věd Filozofická fakulta Univerzity Pardubice

Březen 2006


strana 2

OBSAH: OBSAH:............................................................................................................................................ 2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA................................................................................ 4 ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ SITUACE A PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ....................................................................................................... 6 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE ................................................................................... 6 VÝVOJ POČTU OBYVATEL VE MĚSTĚ, OKRESE A KRAJI............................................................... 6 DLOUHODOBÝ VÝVOJ OBYVATEL VE MĚSTĚ.............................................................................. 7 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE VĚKU................................................................................ 8 POČET OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH MĚSTA ............................................................... 8 PŘIROZENÁ MĚNA OBYVATELSTVA ........................................................................................... 9 STĚHOVÁNÍ (MECHANICKÁ MĚNA) ............................................................................................ 9 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE RODINNÉHO STAVU, SŇATEČNOST A ROZVODOVOST ....... 10 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ........................................ 11 Meziokresní porovnání a srovnání kraje s průměrem České republiky .......................... 12 DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL............................................................................................... 13 Metodické poznámky k problematice statistického sledování......................................... 13 Počty a struktura dojíždějících a vyjíždějících do a z Hradce Králové........................... 13 NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................................. 17 PERSPEKTIVY POPULAČNÍHO VÝVOJE ...................................................................................... 18 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA HRADCE KRÁLOVÉ ........................................................ 20 ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN:............................................................................................... 25 RODINY S DĚTMI A MLÁDEŽ .................................................................................................. 25 CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ SKUPINY ...................................................................................... 25 POČET RODIN .......................................................................................................................... 25 PROGNÓZA POČTU DĚTÍ .......................................................................................................... 25 VYPLÁCENÉ DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE ........................................................................................ 26 NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE ...................................................................................................... 26 TÝRANÉ A ZNEUŽÍVANÉ DĚTI .................................................................................................. 27 SPECIÁLNÍ KAPITOLA – POPTÁVKA PO SLUŽBÁCH JESLÍ ........................................................... 28 SENIOŘI ........................................................................................................................................ 31 CHARAKTERISTIKA SKUPINY................................................................................................... 31 PROGNÓZA POČTU SENIORŮ .................................................................................................... 31 DÁVKY SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ SLUŽBY A DALŠÍ SLUŽBY PRO SENIORY............................... 32 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ................................................................................ 33 CHARAKTERISTIKA SKUPINY:................................................................................................. 33 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ..................................... 34 Počet držitelů průkazů mimořádných výhod.................................................................. 35


strana 3

Plně invalidní, částečně invalidní důchod ..................................................................... 35 NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ........................... 36 OSOBY V OBTÍŽNÉ ŽIVOTNÍ SITUACI .................................................................................. 37 CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ SKUPINY ...................................................................................... 37 OSOBY BEZ DOMOVA .............................................................................................................. 37 Azylové domy ............................................................................................................... 37 TRESTNÁ ČINNOST A OSOBY PROPUŠTĚNÉ Z VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY ..................... 38 Kriminalita dětí a mládeže ........................................................................................... 40 OSOBY OHROŽENÉ ZÁVISLOSTMI ............................................................................................ 41 CIZINCI, NÁRODNOSTNÍ A ETNICKÉ MENŠINY ................................................................. 45 PROBLÉMY ROMSKÉ POPULACE............................................................................................... 46 CIZINCI NA TRHU PRÁCE ......................................................................................................... 47 SEZNAM TABULEK .................................................................................................................... 48 METODICKÉ POZNÁMKY ........................................................................................................ 49 ZDROJE DAT................................................................................................................................ 50


strana 4

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA Poloha: Rozloha: Počet obyvatel: Kraj: Region:

Severovýchodní část Čech 105,6 km2 k 31.12.2004 zde trvale žilo 94 694 obyvatel. Královéhradecký Východočeský

Hradec Králové je metropolí východních Čech. Leží na okraji Polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Je sídlem obchodu, bankovnictví a správních institucí regionálního i celostátního významu, centrem školství a obchodu. Statutární město Hradec Králové patří svojí velikostí i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České republice. Hradec Králové je dominantním centrem jak Královéhradeckého kraje, tak okresu Hradec Králové. Magistrát města Hradec Králové je pověřeným úřadem, který vykonává přenesenou působnost pro 39 obcí ve svém správním regionu.

Historicky je Hradec Králové jedním z nejvýznamnějších středověkých měst v Čechách. První zmínka o Hradci Králové jako o městě pochází z roku 1225 a město bylo již ve středověku


strana 5

východočeskou metropolí, známé je také jako město českých královen, Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Později byl Hradec Králové město husitské, dále se ve středověku stal sídlem biskupství, později byl i vojenskou pevností. Začátkem 20. století za působení starosty Františka Ulricha začala nová výstavba města, na níž se podíleli přední čeští architekti Jan Kotěra a Josef Gočár. Tito dva architekti obohatili město o mnoho významných budov. Hradec králové nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností pro rekreaci. Ve městě i v okolí jsou desítky kilometrů cyklostezek, plavecký bazén, aquacentrum s mořským příbojem, obří akvárium, koupaliště, kempy. Město je známé svými udržovanými parky, vysokým podílem zeleně mezi zástavbou. Na jihovýchodní okraj města navazuje rozsáhlý komplex lesů. V okolí jsou snadno dosažitelné pamětihodnosti, např. Hrádek u Nechanic, Kuks, Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem, skalní města v Českém ráji a Adršpachu, blízkost Krkonoš a Orlických hor. Město je známé svým kulturním životem. Působí zde světoznámé loutkové divadlo Drak, dále Klicperovo divadlo, jedno z nejuznávanějších divadel v České republice, které zde vždy v červnu pořádá mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů. Na podzim bývá Hradec Králové dějištěm hudebního festivalu Jazz Goes To Town, město je také sídlem Filharmonie Hradec Králové. Ve městě dále funguje řada hudebních klubů, kin a dalších kulturních zařízení. Mezi další akce reprezentující kulturní život patří: folklorní festival Hradec Králové - Pardubice, výročí rekonstrukce bitvy u Hradce Králové (neboli bitvy u Chlumu), Hradecké hudební dny (říjen), Techfilm (říjen) a další.


strana 6

ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ SITUACE A PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ Základní demografické ukazatele Ve městě Hradci Králové je k trvalému bydlišti přihlášeno necelých 95 tisíc lidí. Město je centrem dojížďky (cca 20 tisíc osob denně) nejen za prací a do škol (viz níže), ale vzhledem ke své funkci správního a přirozeného centra regionu je počet jeho „denních uživatel“ mnohem vyšší. Průměrný věk obyvatel města je 41,7 let. Základní demografické údaje za město v roce 2004 nabízí tabulka. Tabulka 1: Základní demografické ukazatele města Hradce Králové, rok 2004 stav k 1. 1. 2004 Stav k 1.1. 2005 narození zemřelí přistěhovalí z ČR přistěhovalí z ciziny vystěhovalí do ČR vystěhovalí do ciziny přírůstek migrační přírůstek celkový stav k 31. 12. stav k 1. 7. průměrný věk průměrný věk - okres sňatky rozvody potraty umělá přerušení těhotenství

celkem 95 195 94 694 849 938 1237 591 1701 539 -412 -501 94694 94734 41,7 40,8 445 361 505 327

muži

ženy 45 440 444 446 610 363 884 399 -310 -312 45128 45129 40,0 39,2

49 755 405 492 627 228 817 140 -102 -189 49566 49605 43,3 42,3

Zdroj: Český statistický úřad

Vývoj počtu obyvatel ve městě, okrese a kraji Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové, v okrese Hradec Králové a v kraji Počet obyvatel – sčítání lidu Rok 1890 obec okres 114685 kraj 633558

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

66 608

80 463

96 145

99 917

97 155

Stav Rozdíl Index k 1.1. 2005- 2005/ 2005 1961 1961 94 694

28 086

118449 126871 127410 137718 127811 137699 146714 161076 162050 160558 159293

21 594

650787 621602 638844 654763 531533 540838 540337 561385 552809 550724 547296 Zdroj: Český statistický úřad

6 458

142,2 116,0 101,2

V poválečném období počet obyvatel žijících na území dnešního Královéhradeckého kraje téměř stagnoval, z uvedené tabulky lze sledovat postupující koncentraci obyvatelstva kraje do města a jeho okolí. Počet obyvatel města vzrostl za posledních 50 let zhruba o polovinu.


strana 7

Dlouhodobý vývoj obyvatel ve městě Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel města (tzv. středního stavu) od roku 1919 Rok

Počet obyvatel

Rok

Počet obyvatel

Rok

Počet obyvatel

Rok

Počet obyvatel

1919

13 125 1941

19 146 1962

56 217 1984

98 121

1920

13 120 1942

55 372 1963

58 031 1985

98 668

1921 1922

13 155 1943 13 283 1944

55 737 1964 56 207 1965

59 347 1986 61 334 1987

99 529 99 984

1923 1924

13 388 1945 14 143 1946

- 1966 - 1967

62 922 1988 64 869 1989

100 276 100 797

1925 1926

15 538 1946 16 021 1947

- 1968 51 509 1969

66 726 1990 67 896 1991

101 176 100 100

1927 1928

16 441 1948 16 912 1949

51 953 1970 53 598 1971

69 068 1992 70 411 1993

100 276 100 841

1929 1930

17 325 1950 17 684 1951

54 647 1972 55 990 1973

81 048 1994 82 862 1995

100 839 100 629

1931 1932

18 040 1952 18 462 1953

59 026 1974 61 520 1975

84 842 1996 86 257 1997

100 429 100 099

1933 1934

18 879 1954 19 294 1955

53 150 1976 54 160 1977

88 166 1998 89 763 1999

99 545 99 014

1935 1936

19 664 1956 20 054 1957

54 883 1978 55 723 1979

91 156 2000 92 450 2001

98 381 97 030

1937 1938

20 434 1958 18 526 1959

56 784 1980 57 534 1981

93 701 2002 96 196 2003

96 024 95 377

1939 1940

19 017 1960 19 146 1961

58 268 1982 55 528 1983

97 060 2004 97 657 2005 (1.1.)

94 734 94 694


Vývoj počtu obyvatel města 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

19 20 19 25 19 30 19 35 19 40 19 50 19 55 19 60 19 65 19 70 19 75 19 80 19 85 19 90 19 95 20 00 20 04

0

Z dlouhodobé statistiky je zřejmé, jakým tempem rostl počet obyvatelstva města Hradec Králové. V období první republiky obyvatelstvo stoupalo pozvolna. K největšímu nárůstu docházelo od roku 1942. Město se deset let (1988-1997) řadilo mezi stotisícová města. Od roku 1998 počet obyvatel města klesá. Je to zapříčiněno jak převahou zemřelých nad narozenými, tak vystěhováváním lidí z měst do obcí v okolí města (tzv. suburbanizace), ale také do jiných oblastí v České republice, především do Prahy.


strana 8

Struktura obyvatelstva podle věku Tabulka 4: Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin Obyvatelstvo Podíl věkové skupiny v % celkem Celkem Muži k 1.1.2005 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ obec Hradec Králové 94 694 13,4 70,0 16,6 14,6 71,3 14,1 okres Hradec Králové 159 293 14,4 70,0 15,6 15,4 71,6 13,0 kraj Hradec Králové 547 296 15,1 70,1 14,7 16,0 72,0 12,0

0-14 12,4 13,5 14,2

Ženy 15-64 68,8 68,4 68,4


Struktura obyvatel podle pohlaví a věku je podobná jak ve městě, tak okrese i kraji. Dětská složka (0 – 14 let) tvoří necelých 15%, podobně jako složka seniorská (65 let a více). Složka produktivního obyvatelstva (v tomto členění, jež zachovává členění Českého statistického úřadu, velmi široká kategorie obyvatel 15 – 64 let) tvoří 70% obyvatelstva. Město má oproti okresu i kraji mírně starší věkovou strukturu, tento fakt ale není nijak výjimečný při srovnání s obdobně velkými městy v České republice. Patrné rozdíly lze najít také mezi věkovou strukturou mužů a žen. Vzhledem k faktu, že se rodí více mužů než žen (je biologickou zákonitostí, že se rodí zhruba 105 – 106 chlapců na 100 děvčat) a že se ženy dožívají vyššího věku než muži (o zhruba 6 – 7 let), mají ženy starší věkovou strukturu než muži (tzn. mají výraznější zastoupení u seniorské složky populace). Počet obyvatel v jednotlivých částech města Počet obyvatel v jednotlivých částech města nabízí tabulka 5. Jde o údaje z evidence obyvatel, jejíž metodika zjišťování je odlišná od metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), proto se údaje o celkovém počtu obyvatel mírně liší. Nejvíce obyvatel žije na Moravském Předměstí, Slezském Předměstí, Pražském Předměstí a v Malšovicích. Tabulka 5: Počet obyvatel v jednotlivých částech města, podle působnosti komisí místní samosprávy, rok 2005 Komise místní samosprávy Březhrad Historický střed města Kukleny Malšova Lhota Moravské Předměstí - jih Moravské Předměstí - sever Moravské Předměstí - východ Nový Hradec Králové Piletice Plácky Plačice Plotiště Pražské Předměstí - jih Pražské Předměstí - sever Roudnička Rusek Slatina

Počet obyvatel k 1.1.2005

Podíl na celkovém počtu obyvatel města v %

908 5211 2747 626 5852 12923 6412 2822 197 1107 650 1898 8022 7010 573 348 742

1,0 5,5 2,9 0,7 6,2 13,7 6,8 3,0 0,2 1,2 0,7 2,0 8,5 7,4 0,6 0,4 0,8

65+ 18,8 18,1 17,4


Slezské Předměstí Střed města Svinary Svoborné Dvory Třebeš Věkoše - Pouchov Malšovice celkem dle ČSÚ

strana 9

10407 7472 769 2164 1874 4807 8733 94274 94694

11,0 7,9 0,8 2,3 2,0 5,1 9,3 100

Zdroj: Magistrát města

Přirozená měna obyvatelstva Tabulka 6: Živě narození a zemřelí v Hradci Králové v letech 1998 - 2004 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Rok Živě narození 1151 1196 1129 1124 932 839 816 800 839 804 Zemřelí 1059 944 998 971 940 987 932 967 933 921 Bilance 92 252 131 153 -8 -148 -116 -167 -94 -117

2000 747 949 -202

2001 825 932 -107

2002 803 933 -130

2003 2004 802 849 933 938 -131 -89


V roce 1994 poprvé ve sledovaném období počet zemřelých převýšil počet narozených a město tak začalo ztrácet obyvatelstvo tzv. přirozenou měnou (tedy bilancí narozených a zemřelých). Z pohledu přirozené měny byl ve sledovaném období zatím nejvíce ztrátovým rok 2000, kdy byl také nejnižší počet dětí narozených ve městě, který poklesl pod hranici 800 dětí. Stěhování (mechanická měna) Stěhováním se rozumí změna místa (pro statistické sledování pouze obce) trvalého bydliště osoby na území České republiky (vnitřní stěhování) nebo za hranice naší republiky (zahraniční stěhování). Tabulka 7: Migrační přírůstek/úbytek v letech 2000 – 2004 2004 2003 2002 2001 Město Hradec Králové -412 -429 -523 -771

2000 -418


V minulých letech byl migrační přírůstek města záporný. V 1. – 3. čtvrtletí roku 2005 se do Hradce Králové přistěhovalo o 271 osob více než se z města vystěhovalo, migrační saldo bylo tedy kladné. Počet přistěhovalých byl 1 827 (z toho téměř 45% tvořili cizinci), počet vystěhovalých 1 556. Tabulka 8: Přistěhovalí a vystěhovalí v 1. –3. čtvrtletí roku 2005 celkem muži z ČR celkem z ČR muži Přistěhovalí 1827 982 1268 619 Vystěhovalí 1556 777 1305 625

z ciziny celkem 559 251

z ciziny muži 363 152


Nejčastějším důvodem stěhování v roce 2004 bylo stěhování z bytových důvodů a kvůli rodině. Jelikož jsou tyto položky nejvíce zastoupeny v obou migračních směrech, nedá se z těchto údajů s určitostí vyvozovat závěry o lepších či horších podmínkách bydlení ve městě.


strana 10

Tabulka 9: Důvody migrace v roce 2004 přistěhovalí

vystěhovalí

Změna zaměstnání Přiblížení k pracovišti

65 76

79 73

Učení, studium Zdravotní důvody

20 49

16 52

Sňatek Rozvod

107 37

99 41

Byt Následování rodiny

333 343

418 333

Jiné

527

498


Do Hradce Králové se v roce 2004 přistěhovalo nejvíce obyvatel z okresu Pardubice a hlavního města Prahy. V roce 2004 se do města přistěhovalo o 47 žen více než mužů, nejvíce bylo osob ve věku 25 29 let a to u obou pohlaví (tento věk je také obecně nejčastějším věkem, kdy se lidé stěhují). Ve stejném roce se z města vystěhovalo o 11 mužů více než žen. Největší položku opět tvoří lidé ve věku 25-29 let u obou pohlaví. Tabulka 10: Stěhování podle věku a pohlaví Přistěhovalí ženy muži celkem 802 755 0-4 63 58 5-9 30 29 10-14 26 29 15-19 29 29 20-24 150 102 25-29 195 158 30-34 109 100 35-39 35 67 40-44 27 52 45-49 24 38 50-54 20 28 55-59 17 20 60-64 16 16 65-69 10 10 70-74 13 6 75-79 16 8 80-84 15 2 85+ 7 3

Vystěhovalí ženy muži 799 810 61 58 33 38 29 31 50 27 107 100 185 150 101 124 46 81 28 54 22 32 32 50 21 22 14 14 11 7 13 7 19 7 15 6 12 2


Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu, sňatečnost a rozvodovost V době posledního sčítání (březen 2001) žila polovina obyvatel města v manželství, třetina byla svobodná, rozvedených bylo 9%, ovdovělých zhruba 7%. Nejvýraznější rozdíl mezi pohlavími je u kategorie ovdovělí, kde celých 85% ovdovělých žijících v Hradci Králové tvoří ženy. To je dáno skutečností, že ženy se dožívají v průměru vyššího věku než muži. Jejich průměrná doba života, kterou prožijí bez zemřelého partnera je však ještě prodlužována věkovým rozdílem mezi manželi.


strana 11

Tabulka 11: Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu, město Hradec Králové, 2001 Celkem svobodní ženatí/vdané rozvedení ovdovělí nezjištěno Obyvatelstvo celkem 97 155 33 854 46 727 8 776 6 986 812 v% 100 34,8 48,1 9,0 7,2 0,8 V tom Muži 46 626 18 284 23 305 3 504 1 083 450 v% 100 39,2 50,0 7,5 2,3 1,0 Ženy 50 529 15 570 23 422 5 272 5 903 362 v% 100 30,8 46,4 10,4 11,7 0,7 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Tabulka 12: Počty sňatků a rozvodů v roce 2004 Počet sňatků Počet rozvodů Město 361 445 Okres 719 1779 Zdroj: Český statistický úřad

Statistiky udávají, že počet rozvodů v roce 2004 převyšuje počet uzavřených sňatků v tomto roce nejen v Hradci Králové, ale i v celém okrese Hradec Králové. Ve srovnání s rokem 2003, kdy počet uzavřených sňatků činil 474 a počet rozvodů 487 je zřejmé, že z posledních statisticky získaných údajů se počet uzavřených sňatků z roku 2003 v roce 2004 zvýšil o 113. V roce 2003 bylo zaevidováno 487 rozvodů, v roce 2004 se počet snížil na 445 rozvodů, stav byl tedy téměř neměnný. Je však nutno si uvědomit, že počet sňatků v daném roce nesouvisí s počtem rozvodů v daném roce. Rozvody se týkají všech dosud existujících sňatků, ať už byly uzavřeny v kterémkoliv roce. V uvedených statistikách také není podchycena kategorie párů, které žijí v nesezdaném soužití. Při skutečnosti, že zhruba třetina dětí se u nás rodí mimo manželství, lze předpokládat, že část těchto dětí se nerodí osamoceným matkám, ale párům, které dočasně či na trvalo zvolily neformální svazek. V nesezdaném soužití podle různých výběrových šetřeních žijí i lidé ve vyšším věku, často rozvedení nebo ovdovělí. Vzdělanostní struktura obyvatel města Hradce Králové Tabulka 13: Obyvatelstvo podle nejvyššího stupně vzdělání Hradec Králové Obyvatelstvo celkem Obyvatelstvo starší 15 let v tom podle vzdělání: bez vzdělání základní a neukončené vyučení a střední odborné úplné střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno

1991

V%

2001

V%

99 917 80 160

100

97 155 83 101

100

154 18 461 25 458 25 231 108 9 672 1 076

0,2 23,0 31,8 31,5 0,1 12,1 1,3

159 13 472 26 069 25 935 4 100 12 011 1 355

0,2 16,2 31,4 31,2 4,9 14,5 1,6

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (v roce 1991 byl 12,1%) na současných 14,5% a zároveň se snižuje počet


strana 12

osob se základním vzděláním (v roce 1991 činil 23%, v roce 2001 už jen 16,2%). Obecně lze konstatovat, že čím starší věková skupina, tím v průměru nižší vzdělání. Tabulka 14: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání v jednotlivých věkových kategoriích, město Hradec Králové Počet obyv. 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70+ celkem V%

6093 7766 7936 6269 6013 6220 7799 8011 6878 4993 4784 10279 83041 100%

Bez vzdělá ní 8 20 13 11 8 14 12 8 9 8 17 31 159 0,19

Zákl. vč. UčňovNeukon. ské 5204 463 383 260 287 411 677 762 713 671 940 2699 13470 16,22

195 907 990 614 811 1331 1845 1879 1487 1040 885 2305 14289 17,21

Střední odborné 154 959 1554 1243 849 651 917 1037 867 735 863 1944 11773 14,18

Učňov Úplné Vyšší střed. vč. ské s odbor. matur. nástavb. 16 465 0 282 4318 212 244 3083 103 143 2485 74 154 2282 58 65 2076 84 74 2463 107 76 2816 133 31 2390 156 19 1727 166 25 1227 183 48 1925 316 1177 27257 1592 1,42 32,82 1,92

Vysokoškolské

Nezj.

0 450 1390 1291 1436 1501 1550 1186 1157 596 601 847 12005 14,46

51 155 176 148 128 87 154 114 68 31 43 164 1319 1,59

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Meziokresní porovnání a srovnání kraje s průměrem České republiky U vyšších stupňů vzdělání město i okres Hradec Králové výrazně překračuje nejen krajské hodnoty, ale i celorepublikový průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných dosahuje ve městě 14,5% v okrese 10,8% oproti 7,5% v kraji a 8,9% v celé České republice. Je to dáno jednak přítomností Univerzity Hradec Králové a několika dalších fakult ve městě a jednak přítomností státních organizací, peněžních ústavů, Fakultní nemocnice a dalších subjektů, které vysokoškolské vzdělání u velké části svých zaměstnanců vyžadují. Nejmenší podíl absolventů vysokých škol byl v Královéhradeckém kraji ke dni sčítání 2001 zjištěn v okrese Trutnov (5,9%), kde je i nejvyšší podíl osob se základním a neukončeným vzděláním (25,1%).

Tabulka 15: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel ve věku 15 let a více, uvedeno v % Obyvat. Vyučení Úplné ve věku Základní a stř. odbor. Vyšší střední 15 a více a neukon. bez mat. a nástavbové s maturitou let Česká republika 8 575 198 23,0 38,0 24,9 3,5 Královéhradecký kraj 460 986 22,5 39,7 25,2 3,6 Okres Hradec Králové 135 755 19,6 35,8 27,8 4,1 Město Hradec Králové 83 101 16,2 31,4 31,2 4,9 Okres Jičín 65 219 23,2 41,6 24,5 3,4 Okres Náchod 93 466 23,3 41,3 24,5 3,4 Okres Rychnov n. Kn. 65 517 22,7 41,1 24,7 3,5 Okres Trutnov 101 029 25,1 41,3 23,0 3,2 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Vysokoškolské vč. vědecké přípravy 8,9 7,5 10,8 14,5 6,3 6,1 6,3 5,9


strana 13

Dojížďka za prací a do škol Metodické poznámky k problematice statistického sledování Dojížďka za prací i do škol je statisticky sledována pouze při Sčítání lidu domů a bytů, poslední sčítání se v České republice konalo v roce 2001. Na zvyšování či snižování objemu dojížďky za prací obecně působí tyto faktory: nabídka nových pracovních míst v atraktivních regionech, větší diferenciace mezd mezi regiony, vstup silných populačních ročníků 70. let na trh práce, v některých regionech zlepšení dopravní infrastruktury (dálnice, koridory) nebo na druhou stranu ztráta pracovních míst v oblastech dříve silně koncentrované průmyslové a zemědělské výroby, rozvoj malého a středního podnikání v místě trvalého bydliště, v některých regionech zhoršení dopravní infrastruktury. Důvody zvyšování či snižování dojížďky do škol mohou být tyto: rozpad a slučování obcí, větší zapojení mládeže do dalšího vzdělávání, růst kapacit tohoto typu vzdělávání, rušení základních škol v některých malých obcích, větší ochota dojíždět za kvalitním, specializovaným vzděláním nebo naopak pokles žáků základních škol, nově otvírané školy, nově otevírané studijní obory na stávajících středních a vysokých školách. Počty a struktura dojíždějících a vyjíždějících do a z Hradce Králové Tabulka 16: Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví, město Hradec Králové V tom Z toho ve věku celkem muži ženy 15-24 25-29 30-39 40-4 Dojíždějící celkem 19 135 11 7 653 3 387 3 466 4 695 4 382 482 V tom: Z ostatních obcí okresu 9 445 5 187 4 258 1555 1 512 2 350 2 376 celkem Z oho obce: 1) Třebechovice pod Orebem 918 558 360 142 153 237 217 Černilov 609 318 291 77 90 179 164 Stěžery 533 280 253 80 67 119 141 Smiřice 523 234 289 104 67 128 148 Nechanice 444 259 185 79 76 106 109 Předměřice nad Labem 431 225 206 60 79 112 91 Všestary 396 209 187 59 64 95 99 Chlumec nad Cidlinou 329 201 128 65 71 70 63 Praskačka 268 132 136 37 36 63 76 Nový Bydžov 241 155 86 45 40 68 55 Lhota pod Libčany 210 105 105 32 17 66 69 Libčany 191 96 95 26 19 51 65 Z jiných okresů celkem 9 690 6 295 3 395 1 832 1 954 2 345 2 006 Z toho obce:1) Pardubice 1 094 714 380 135 183 284 252 Jaroměř 520 352 168 82 92 136 115 Týniště nad orlicí 494 277 217 75 108 120 108 Opatovice nad Labem 376 180 196 52 60 105 91 Hořice 314 202 112 58 55 78 68 Trutnov 199 149 50 27 37 53 42 Hl.m.Praha 193 130 63 30 38 52 36 Zdroj: Český statistický úřad

50-59 2 903

60 a více 299

1 524

127

155 94 110 68 70 86 70 56 51 32 21 27 1 379

14 5 16 8 4 3 9 4 5 1 5 3 172

205 87 71 58 50 36 29

35 8 12 10 5 4 7


strana 14

Do města Hradec Králové dojíždělo v roce 2001 za prací celkem 19 135 lidí. Z toho 11 482 mužů, což je z celkového počtu 60 procent. Podle věkového rozdělení nejvíce do města dojíždí lidé mezi 30-39 lety, představují 25%, což je 4 695lidí. Největší dojížďku zde zaznamenává město Pardubice s počtem 1 094 lidí.

Tabulka 17: Dojíždějící podle frekvence dojížďky, město Hradec Králové Dojíždějící Vtom frekvence dojížďky do obce 1-2x denně týdně Jinak celkem měsíčně Dojíždějící Počet 19 135 15 878 1 009 326 1 838 celkem V% 100,0 83,0 5,3 1,7 9,6 muži

Počet V% Počet V%

ženy

11 482 100,0 7 653 100,0

9 291 80,9 6 587 86,1

770 6,7 239 3,1

184 1,6 142 1,9

1 205 10,5 633 8,3

nezjištěno 84 0,4 V tom: 32 0,3 52 0,7


Z celkového objemu dojížďky 19 135 lidí do Hradce Králové jsou podle frekvence dojížďky nejčastější lidé, kteří denně dojíždí, ti představují 83% (15 878 osob). Největší počet dojíždějících z celkového počtu 19 135 lidí dojíždí za prací v průmyslovém odvětví (22,3%). Dalšími frekventovanými odvětvími jdou obchod a stavebnictví, které představují 26%. Nejvíce používaným dopravním prostředkem je automobil, který řídí ten, jež do práce dojíždí, ve 25,3% dojíždějících (obě pohlaví dohromady). Ženy nejčastěji využívají k dopravě za prací autobus, ve 20,5%, zatímco muži dávají přednost již zmíněnému automobilu, který sami řídí ve 33,1%. Tabulka 18: Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky, podle času stráveného na cestě, město Hradec Králové Podíl denně Dojíždějící z toho čas denní dojížďky (min.) dojíždějících 60 a celkem denně do 14 15-29 30-59 v% více Dojíždějící celkem 19 135 15 878 997 4 631 8 004 2 206 83,0 v tom: z ostatních obcí okresů 9 445 8 804 638 3 136 4 298 711 93,2 celkem z toho obce: 1) Třebechovice pod Orebem 918 858 48 331 434 44 93,5 Černilov 609 579 85 290 195 9 95,1 Stěžery 533 505 53 207 221 21 94,7 Smiřice 523 483 22 163 255 42 92,4 Nechanice 444 423 5 117 263 37 95,3 Předmeřice nad Labem 431 408 53 194 153 7 94,7 Všestary 396 372 64 169 129 9 93,9 Chlumec nad Cidlinou 329 284 9 8 200 67 86,3 Praskačka 268 247 29 116 93 9 92,2 Nový Bydžov 241 205 6 23 134 41 85,1 Lhota pod Libčany 210 200 11 77 99 13 95,2


strana 15

Libčany 191 182 24 85 68 5 z jiných okresů celkem 9 690 7 074 359 1 495 3 706 1 495 z toho obce 1) Pardubice 1 094 984 16 192 574 199 Jaroměř 520 486 8 107 300 69 Týniště nad Orlicí 494 471 5 108 305 53 Opatovice nad Labem 376 357 64 136 145 12 Hořice 314 283 1 52 194 34 Trutnov 199 129 9 22 60 37 Hl. m. Praha 193 57 8 12 10 26 1) vybraná obce s podílem na celkovém počtu dojíždějících do centra větším než 1 %

95,3 73,0 89,9 93,5 93,3 94,9 90,1 64,8 29,5


Do města Hradce Králové dojíždí 19 135 lidí, z toho 15 878 denně, což je 83,0% dojíždějících. Do 14 minut tráví na své cestě za prací 997 lidí. Od 15-29 minut je to 4 631 lidí, od 30-59 minut je to 8 004 a hodinu a více dojíždí za prací 2 206 lidí. Nejvíce lidí denně dojíždí z obce Nechanice 95,3%. Tabulka 19: Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě v tom čas denní dojížďky (min.)1) Dojížďka celkem Do 14 15-29 30-44 45-59 60-89 90 a více Dojíždějící v rámci obce počet v % Dojíždějící do obce celkem počet v %

36 154 100,0 19 135 100,0

12 554 34,7 1 691 8,8

16 929 46,8 5 564 29,1

5 327 14,7 5 501 28,7

987 2,7 3 534 18,5

139 0,4 1 843 9,6

56 0,2 695 3,6

nezjištěno 162 0,4 307 1,6


1) vážený průměr počítaný ze středů intervalů, tj. 7,5; 22,5; 37,5; 52,5; 75 a 105 minut

Dojíždějících v rámci obce Hradec Králové je 36 154. Nejvíce lidem trvá cesta do práce v rozmezí 15-29 minut (46,8%). 90 a více minut musí do práce dojíždět 56 lidí, což je nejmenší procento z celkového počtu dojíždějících (0,2%). Co se týče dojíždějících do obce-19 135 lidí, nejvíce jich tráví na své cestě za prací 30-44 minut, tedy 28,7% dojíždějících. Nejmenší procento tvoří 307 dojíždějících (1,6%), jejichž časový údaj o dojížďce za prací se nepodařilo zjistit. Tabulka 20: Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 – 2001, okres Hradec Králové Vyjížďka Dojížďka Rozdíl 2001-1991 Rozdíl 2001-1991 1991 2001 1991 2001 počet V% počet V% Vyjíždějící z obce celkem Dojíždějící do obce celkem Celkem 22 717 22 902 185 0,8 26 737 27 627 890 3,3 v tom: muži 13 623 13 718 95 0,7 15 958 16 476 518 3,2 ženy 9 094 9 184 90 1,0 10 779 11 151 372 3,5 z toho odvětví: zemědělství, lesnictví 3 479 1 440 -2 039 -58,6 3 740 1 614 -2 126 -56,8 průmysl 8 350 6 481 -1 869 -22,4 9 546 7 400 -2 146 -22,5 stavebnictví 2 074 2 223 149 7,2 2 668 2 977 309 11,6 doprava a 1 751 1 821 70 4,0 2 522 2 365 -157 -6,2 telekomunikace obchod 2 205 2 696 491 22,3 2 534 3 471 937 37,0 školství, 2 377 2 627 250 10,5 2 831 3 308 477 16,8 zdravotnictví, sociál. činnosti


z toho denně Celkem v tom: muži ženy z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociál. činnosti Z toho denně Celkem v tom: muži ženy z toho odvětví: zemědělství, lesnictví průmysl stavebnictví doprava a telekomunikace obchod školství, zdravotnictví, sociál. činnosti z toho denně 1)

20 203 4 783

strana 16

-5,5 19 091 -1 112 z toho do jiných okresů ČR 6 724 1 941 40,6

23 455 8 580

23 674 219 0,9 z toho z jiných okresů ČR 11 705 3 125 36,4

3 453 1 330

4 618 2 106

1 165 776

33,7 58,3

5 585 2 995

7 504 4 201

1 919 1 206

34,4 40,3

339 1 560 594 433

184 1 711 686 612

-155 151 92 179

-45,7 9,7 15,5 41,3

550 2 698 1 110 1 175

362 2 657 1 450 1 172

-188 -41 340 -3

-34,2 -1,5 30,6 -0,3

365 701

697 702

332 1

91,0 0,1

695 1 149

1 485 1 418

790 269

113,7 23,4

3 118

4 155

1 037 33,3 z toho do zahraničí 1) 256 155 153,5

6 355

8 774

101

324

2 419 38,1 z toho ze Slovenska x x x

73 28

128 128

55 100

75,3 357,1

276 48

x x

x x

x x

5 17 5 11

4 27 10 16

-1 10 5 5

-20,0 58,8 100,0 45,5

55 75 83 40

x x x x

x x x x

x x x x

7 18

13 35

6 17

85,7 94,4

6 24

x x

x x

x x

22

36

14

63,6

37

x

x

x

v roce 1991 včetně vyjíždějících na Slovensko


V roce 1991 vyjíždělo za prací z okresu Hradec Králové 22 717 lidí. V roce 2001 byl počet velmi podobný - 22 902 lidí. V roce 1991 dojíždělo 26 737 lidí z okresu Hradec Králové a v roce 2001 27 627 lidí. Z toho do jiných okresů vyjíždělo v roce 1991 4 783 lidí a v roce 2001 už 6 724 lidí. Do jiných okresů byla dojížďka v roce 1991 celkem 8 580 a v roce 2001 11 705 lidí. Z toho do zahraničí byla vyjížďka v roce 1991 101 lidí a v roce 2001 již 256 lidí. Ze Slovenska vyjíždělo do obcí v okrese Hradec Králové v roce 1991 byla 324 lidí, údaje z roku 2001 nejsou z důvodu rozdělení republiky k dispozici.


strana 17

Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je v Hradci Králové relativně nízká, k 31. lednu 2006 v Hradci Králové činila 6,53%, což je o 2,67% méně než v republikovém průměru, který byl k 31. lednu 2006 9,2% a o 0,17% méně oproti Královehradeckému kraji, kde je míra nezaměstnanosti 6,7%. Registrovaná míra nezaměstnanosti se ve městě dlouhodobě pohybuje okolo hranice 6%.

Tabulka 21: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Hradci Králové a podíl mužů a žen v jednotlivých věkových kategoriích, k 1. 1. 2005

Věk

do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let nad 60 let Celkem

Muži

98 320 245 177 123 111 158 175 164 45 1616

Ženy

78 231 223 197 215 145 179 218 111 2 1599

Celkem

176 551 468 374 338 256 337 393 275 47 3215

Podíl věk. skupiny na celkovém počtu uchazečů v % 5,5 17,1 14,6 11,6 10,5 8 10,5 12,2 8,6 1,5 100

Podíl mužů v dané věkové skupině v % 55,7 58,1 52,4 47,3 36,4 43,4 46,9 44,5 59,6 95,7 50,3

Podíl žen v dané věkové skupině v % 44,3 41,9 47,6 52,7 63,6 56,6 53,1 55,5 40,4 4,3 49,7

Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové

Poměr mezi nezaměstnanými muži a ženami je téměř vyrovnaný. Tato vyrovnanost je však zřetelně narušena, jestliže je sledována podle jednotlivých věkových kategorií. Zhruba do věku 30 let převažují mezi nezaměstnanými muži. Otázkou je, zda je tento fakt dán spíše podmínkami na trhu práce nebo ochotou mladých mužů nastoupit do méně atraktivních zaměstnání. Částečně může být také příčinou nižšího zastoupení mladých žen mezi mladými žadateli o práci skutečnost, že v tomto věku (20 -30 let) realizuje velká část žen svou plodnost, stráví určitou dobu na mateřské či rodičovské dovolené a tedy není mezi žadateli o práci. V ostatních věkových skupinách již mezi nezaměstnanými uchazeči převažují ženy. Pouze v nejvyšším věku ekonomické aktivity mají opět převahu muži, je to však již věk blízký hranici odchodu do důchodu, někteří lidé volí variantu předčasného odchodu do důchodu, jiní naopak chtějí pracovat i poté, co jim již vznikl nárok na důchod. Významnou charakteristikou nezaměstnanosti je její délka. Dlouhodobě zhruba polovina nezaměstnaných se neúspěšně uchází o zaměstnání déle než půl roku, déle než rok pak třetina a více než 2 roky okolo 10% nezaměstnaných.


strana 18

Perspektivy populačního vývoje Ve většině vyspělých zemí dochází postupně k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva, což jednoduše řečeno znamená nárůst podílu starších osob v celkové populaci. Tuto skutečnost zažívá také populace České republiky a samozřejmě se tento proces týká i obyvatelstva Hradce Králové. Proces demografického stárnutí souvisí na jedné straně s velmi pozitivní skutečností prodlužování lidského života, na druhé straně si právě zvětšující se podíl osob v důchodovém věku vyžaduje přizpůsobování a řadu opatření v oblasti společenské a ekonomické (např. lékařská a jiná péče o seniory, zvyšování věku odchodu do důchodu). Poměr složek neproduktivního obyvatelstva (složky dětské plus složky seniorské) ku složce obyvatelstva produktivního je tzv. indexem ekonomického zatížení, udává kolik osob v neproduktivním věku připadá na jednu osobu v produktivním věku. Index ekonomického zatížení je v Hradci Králové 0,57. Počet obyvatel (definovaných trvalým bydlištěm) v Hradci Králové zhruba od poloviny 90. let trvale klesá1. Tento úbytek je dán na jedné straně tzv. přirozenou měnou – převažují zemřelí nad narozenými a na druhé straně tzv. mechanickou měnou neboli migrací. Úbytek obyvatelstva zapříčiněný migrací je z početního hlediska dokonce trvale závažnější než úbytek přirozenou měnou. Každoroční celkový úbytek se tak pohybuje v řádech stovek osob. Již v polovině 90. let došlo v České republice k výraznému snížení porodnosti, a to pod hranici tzv. prosté reprodukce, obyvatelstvo města Hradce Králové tento trend v podstatě kopíruje. Prosté obnovení generace předpokládá průměrně 2,1 dítěte na ženu (tzv. ukazatel úhrnné plodnosti), dnešní hodnoty okolo 1,3 jsou velmi nízké, i když jsou vyšší než hodnoty tohoto ukazatele na konci 90. let 20. století. Do budoucna se sice očekává určitý nárůst, ale současné prognózy neočekávají návrat k úrovni plodnosti znamenající obnovu generace. Je ale nutno podotknout, že zde se prognóza týká rodičovského chování konkrétních lidí a jejich rozhodnutí o počtu dětí a době jejich pořízení závisí na mnoha okolnostech, které nelze jednoznačně předvídat. Vedle snižování porodnosti se do budoucna očekává také postupné zvyšování věku matky při narození dítěte. Za posledních 15 let u nás sice došlo k výraznému posunu, přesto je v České republice průměrný věk matek (28 let) stále o několik let nižší než v zemích, které se dříve počítaly k tzv. západním zemím. S velkou pravděpodobností lze i u nás předpokládat, že se budeme přibližovat vývoji v těchto vyspělejších zemích. V druhé polovině 20. století byl průměrný věk českých matek velmi nízký, bylo to dáno značným omezením seberealizace v socialistické společnosti. Ženy dnes v průměru déle studují, více cestují, budují svou kariéru atd., což všechno přispívá k odkládání narození dítěte. Mezi negativní faktory působící na odkládání narození dítěte patří složitá ekonomická situace mladých rodin a nepříznivá situace na trhu s byty. S posunem věku, kdy ženy rodí své děti, resp. s jeho odkládáním, souvisí otázka, zda tento odklad nakonec negativně neovlivní celkový počet dětí, které žena porodí. Především resort školství se již musí přizpůsobovat faktu, že do škol nastupuje stále méně dětí. 1

Metodika statistické evidence obyvatelstva bohužel nenabízí informace o tzv. faktickém obyvatelstvu

města, tedy o počtu lidí, kteří ve městě z velké části během dne žijí, kteří zde pracují, studují, nakupují, tráví volný čas a využívají dalších funkcí města, kteří ale mají trvalé bydliště v obcích v zázemí města. Lze odhadnout, že počet faktického obyvatelstva Hradce Králové neklesá takovou měrou jako počet obyvatel s trvalým bydlištěm.


strana 19

Hradec Králové patří v rámci České republiky mezi města s nejlepšími úmrtnostními poměry. Ukazatel naděje dožití (neboli střední délky života) má v současné době pro ženy hodnotu 79 let a pro muže 73 let. Do budoucna se očekává další prodlužování střední délky života, o něco výraznější u mužů, předpokládá se i mírné snižování rozdílu mezi pohlavími. Prodlužování lidského života znamená nárůst podílu i absolutního počtu osob v poproduktivním věku, což bude klást zvýšené nároky např. na služby pro seniory, na zdravotní péči atd. Velmi zásadní opatření si také tento nevyhnutelný vývoj vyžádá v otázce důchodového systému, především ve zvýšení věku odchodu do důchodu. Populační vývoj na nižších řádech územního členění, např. na úrovni jednotlivých měst, je často výrazně ovlivněn migrací, jejíž prognóza – hlavně v delším časovém výhledu – není natolik spolehlivá jako prognóza přirozené měny obyvatelstva (porodnosti a úmrtnosti). Přestože analýza a prognóza migrace naráží na určité obtížnosti (statistická evidence stěhování, vázanost procesu migrace na konkrétní ekonomické, společenské a politické podmínky, které nejsou snadno předpověditelné – např. situace na trhu s byty), lze s velkou jistotou předpokládat určité trendy související s jednotlivými fázemi urbanizace, tedy obecně s přechodem od extenzivní k intenzivní fázi vývoje. V dnes již končící extenzivní fázi urbanizace, charakterizované růstem podílu městského obyvatelstva, byla územní mobilita obyvatelstva orientována jednosměrně z venkova do měst. V současné době se rozvíjí složitě strukturované urbanizované oblasti (městská sídla spolu se svým zázemím). Jestliže v minulém období měla migrace funkci převážně koncentrační a selektivní, pak do budoucna se budou stále více prosazovat její funkce vztahově integrační. Při prognózování se často využívá analogie s vývojem ve vyspělejších společnostech. V posledních desetiletích jsme ve vyspělých zemích svědky změn v rozmístění obyvatelstva, které často nemají jednoznačnou orientaci. Jedná se v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšíření urbanizovaného prostoru, k utváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jaderných částech těchto celků počet obyvatelstva klesá a naopak ve vnějších zónách (často i za administrativními hranicemi města) dochází k růstu. Tento proces je však zároveň často konfrontován s reurbanizací, tedy s procesem, který je spojován především s rehabilitací urbanizovaných částí osídlení, především s revitalizací středů měst. V Hradci Králové, stejně jako u většiny dalších velkých měst, se migrační saldo dostalo v první polovině 90. let do záporných hodnot, což zčásti odráží výše popsaný proces suburbanizace. Zčásti je úbytek obyvatelstva způsoben také stěhováním do Prahy.


strana 20

Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové Metodické poznámky k prognóze obyvatelstva: Uvedené výsledky jsou závěry tzv. střední varianty prognózy vývoje počtu obyvatelstva, která byla sestrojena pro tuto analýzu. Prognóza vychází z předpokládaného vývoje procesů úmrtnosti a porodnosti. V nadcházejících letech lze očekávat další zlepšování úmrtnostních poměrů obyvatelstva Hradce Králové. Mírně rychlejší zlepšování je očekáváno u mužů, neboť muži mají celkově horší úmrtnostní poměry než ženy (a to prakticky ve všech věkových kategoriích). Nadále se však předpokládá udržení 6 – 7 letého rozdílu v naději dožití mezi pohlavími ve prospěch žen. Při prognóze porodnosti je očekáváno určité zvýšení porodnosti, neboť trend zvyšování úrovně porodnosti již v posledních letech nastoupil. Prognóza byla spočítána bez zahrnutí migrace. Neznamená to ovšem, že by migrace nemohla mít důležitý vliv na budoucí populační vývoj města. Bohužel budoucí migrační trendy lze jen těžko prognózovat, záleží na široké škále vnějších faktorů, jejichž budoucí vývoj je z demografickoprognostického hlediska neurčitý a který záleží do určité míry na politických rozhodnutích. (Na rozdíl od porodnosti a úmrtnosti, které jsou z části determinovány biologicky a z velké části jsou předurčeny věkovou strukturou obyvatelstva.) Migraci mohou ovlivnit např. tyto faktory: atraktivita či neatraktivita města z pohledu pracovních míst, z pohledu dostupnosti, kvality a cenové hladiny bydlení. Dalším důvodem, proč nebyla do prognózy zahrnuta migrace je fakt, že vývoj migračního salda v předchozích letech nevykazuje jednoznačný trend ziskovosti nebo ztrátovosti města díky stěhování. Z důvodu velké neurčitosti budoucího vývoje faktorů ovlivňujících migraci byla tedy prognóza spočítána bez zahrnutí migrace. Značná část vystěhovalých z města se stěhuje do okolních obcí (z důvodu kvalitnějšího, levnějšího bydlení atd.), tomuto jevu se říká suburbanizace. Tento typ stěhování však nemá z faktického hlediska tak velké důsledky jako má z hlediska formálního. Lidé kteří zvolí tzv. suburbální bydlení sice změní trvalé bydliště a tedy formálně sníží počet obyvatel města, fakticky ale ve věstě nadále z velké části žijí (pracují, studují, nakupují, kulturně, sportovně a společensky žijí ve městě).


strana 21

Podle očekávaného vývoje bude obyvatelstvo města mírně klesat či stagnovat zhruba do roku 2020, pak ale nastane vlivem věkové struktury výraznější pokles (pokud nenastane výrazná imigrace do města).

Předpokládaný vývoj celkového počtu obyvatel města 100000

Počet obyvatel

95000 90000 85000 80000 75000

20 30

20 28

20 26

20 24

20 22

20 20

20 18

20 16

20 14

20 12

20 10

20 08

20 06

20 04

70000

Rok

Tabulka 22: Očekávaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, 5leté věkové kategorie, vybrané roky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 0 882 857 802 728 636 587 1-4 3270 3552 3332 3126 2838 2415 5-9 3816 4145 4362 4122 3847 3469 10-14 4374 3813 4102 4351 4119 3845 15-19 5418 4369 3772 4090 4346 4114 20-24 5884 5402 4322 3757 4080 4336 25-29 7218 5856 5345 4301 3744 4066 30-34 7916 7188 5793 5320 4287 3732 35-39 6161 7876 7106 5758 5296 4268 40-44 5957 6113 7780 7051 5719 5261 45-49 5589 5875 6033 7684 6968 5653 50-54 7460 5452 5786 5921 7536 6834 55-59 7465 7171 5343 5611 5735 7295 60-64 6881 7001 6983 5085 5325 5447 65-69 4881 6242 6756 6498 4694 4922 70-74 4229 4181 5894 6001 5712 4121 75-79 3865 3322 3801 4878 4872 4649 80+ 3973 4175 5491 4908 5309 5635 celkem 95239 92591 92803 89188 85064 80649


strana 22

Neméně závažným výsledkem prognózy je celkové stárnutí obyvatelstva města, výrazně stoupne zastoupení seniorské složky populace, především na úkor složky produktivní. Vlivem vstupu silných poválečných ročníků do důchodového věku se tento fakt projeví velice výrazně kolem roku 2020, kdy v absolutních počtech i v relativním zastoupení stoupne kategorie seniorů. Také v roce 2030 bude pokračovat celkové stárnutí populace, do věku ekonomické aktivity se dostanou málo početné ročníky narozené v průběhu 90. let 20. století a na začátku 21. století. Tuto situaci dokládají následující tabulky a grafy. Věková struktura obyvatelstva Hradce Králové v roce 2020 ve srovnání s rokem 2005 5000 ženy 2005 4000 muži 2005 3000 ženy 2020 2000 muži 2020 1000 0 90+

80-84

70-74

60-64

50-54

40-44

30-34

20-24

10-14

0-4

1000 2000 3000 4000 5000

Věková struktura obyvatelstva Hradce Králové v roce 2030 ve srovnání s rokem 2005 5000 ženy 2005 4000 muži 2005 3000 ženy 2030 2000 muži 2030 1000 0 90+

80-84

70-74

60-64

50-54

40-44

30-34

20-24

10-14

0-4

1000 2000 3000 4000 5000

Pro úplnost a zároveň přehlednost bylo v následujících tabulkách zvoleno dvojí dělení věkové struktury, které také zachovává základní statistické členění na 5leté věkové kategorie.


strana 23

První člení obyvatelstvo na 3 věkové kategorie: Kategorie 0 – 19 let, tedy kategorie zhruba odpovídající skupině dětí a mládeže, která se připravuje na vstup jak na pracovní trh, tak z hlediska rodinného je ve fázi před založením vlastní rodiny. Za hranici, které odděluje „produktivní“ kategorii a seniorskou kategorii, jsme zvolili věk 65 let, který je předpokládaným věkem odchodu do důchodu po většinu prognózovaného období. Tabulka 23: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, obyvatelstvo celkem, vybrané roky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 0-19 20-64 65+ celkem 0-19 20-64 65+ celkem

Absolutní počty 17760 16736 16371 16415 15786 60531 57934 54491 50487 48691 16947 17920 21942 22285 20587 95239 92591 92803 89188 85064 Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin 18,6 18,1 17,6 18,4 18,6 63,6 62,6 58,7 56,6 57,2 17,8 19,4 23,6 25,0 24,2 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

14431 46891 19327 80649 17,9 58,1 24,0 100,0

Tabulka 24: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, ženy, vybrané roky

0-19 20-64 65+ celkem 0-19 20-64 65+ celkem

2005 2010 2015 2020 2025 2030 Absolutní počty 8567 8078 7965 8058 7848 7196 31212 29570 27634 25511 24560 23625 10019 10366 11399 12143 11715 11264 49799 48014 46998 45712 44122 42085 Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin 17,2 16,8 16,9 17,6 17,8 17,1 62,7 61,6 58,8 55,8 55,7 56,1 20,1 21,6 24,3 26,6 26,6 26,8 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Tabulka 25: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, muži, vybrané roky

0-19 20-64 65+ celkem 0-19 20-64 65+ celkem

2005 2010 2015 2020 2025 2030 Absolutní počty 9193 8658 8406 8358 7939 7235 29319 28364 26857 24976 24131 23266 6928 7554 10542 10142 8872 8063 45440 44577 45805 43476 40941 38564 Relativní zastoupení jednotlivých věkových skupin 20,2 19,4 18,4 19,2 19,4 18,8 64,5 63,6 58,6 57,4 58,9 60,3 15,2 16,9 23,0 23,3 21,7 20,9 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0


strana 24

Druhé členění je podrobnější, bylo zvoleno pro lepší specifikaci vývoje jednotlivých užších věkových skupin, které mají odlišné nároky na případnou pomoc a služby v oblasti sociální péče: Kategorie 0 – 14 let je kategorií dětí, přibližně předškolního a školního věku. Relativní zastoupení této věkové kategorie bude v prognózovaném období zhruba stagnovat na dnešní úrovni. Kategorie 15 – 24 let je kategorií mládeže a nejmladší dospělosti, je to období, kdy většina lidí hledá své místo jak z hlediska pracovního, bytového, tak i z pohledu partnerských a rodinných vztahů. Kolem roku 2015 dojde k poklesu zastoupení této věkové kategorie, pak však její podíl poroste. Kategorie 25 – 49 let je kategorií nejvyšší ekonomické aktivity a zároveň kategorií „aktivního rodičovství“, kdy lidé rodí, vychovávají a živí své děti. Relativní zastoupení této věkové kategorie bude po roce 2020 klesat. Kategorie 50 – 64 let je kategorií, která z kvalitativního hlediska projde oproti minulosti velkými změnami souvisejícími s prodlužováním odchodu do důchodu. Na pracovním trhu bude nutno zajistit pro tyto občany podmínky a také z jejich strany bude nutný „aktivnější“ přístup ke svému pracovnímu živou, podíl této věkové kategorie výrazně naroste v závěru prognózovaného období. Kategorie 65 – 79 let je kategorií „mladších“, aktivnějších a soběstačnějších seniorů, kteří s ohledem na očekávané zlepšování zdravotního stavu osob v této skupině se budou více zapojovat do společenského, kulturního či sportovního života ve městě. Jejich podíl značně naroste na začátku druhé dekády 21. století. Kategorie 80 letých a starších (tzv. old old) bude v budoucnu narůstat, navíc je kategorií občanů, kteří budou hojně využívat nejrůznější sociální pomoci a služeb. Je to také skupina osob, které budou z velké části ovdovělé, v této skupině bude výraznější zastoupení žen.

35,0 0-14

30,0

15-24 25-49

25,0

50-64 65-79

20,0

80+

15,0 10,0 5,0

rok

20 30

20 28

20 26

20 24

20 22

20 20

20 18

20 16

20 14

20 12

20 10

20 08

20 06

0,0

20 04

podíl věkové skupiny na celkovém počtu obyvatel v %

40,0


strana 25

ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN: RODINY S DĚTMI A MLÁDEŽ Charakteristika cílové skupiny V oblasti péče o rodinu, děti a mládež se sociální služby zabývají potřebami dětí a mládeže do 26 let věku, potřebami rodin s dětmi, především rodin neúplných s nezaopatřenými dětmi, dále situací dětí, jejichž rodinné prostředí je nevyhovující, nebo které potřebují speciální péči. Počet rodin Jak již bylo výše zmíněno, statisticky se definici rodiny nejvíce blíží tzv. cenzové domácnosti. V roce 2001 bylo v Hradci Králové sečteno přes 42 tisíc cenzových domácností. Z toho byla téměř čtvrtina (9 727) rodin se závislými dětmi, nejvíce se dvěma dětmi (5 282 rodin), méně s jedním dítětem (3 423) a ještě méně s více než dvěma dětmi (1 022). Z pohledu sociální péče jsou důležité počty neúplných rodin se závislými dětmi, kterých v roce 2001 bylo v Hradci Králové 3 745. Z nich bylo 1 956 s jedním dítětem, 1 501 se dvěma dětmi a 275 se třemi a více dětmi. Domácnosti jednotlivců tvoří téměř třetinu všech domácností ve městě, těch, kteří nejen samostatně hospodaří, ale i samostatně bydlí bylo v roce 2001 v Hradci Králové přes 20%. Tabulka 26: Cenzové domácnosti podle počtu členů, město Hradec Králové, rok 2001 celkem Domácnosti s počtem členů průměrný počet počet v% 1 2 3 4 5 a více členů domácnosti Cenzové domácnosti celkem 42 233 100 12 781 13 372 8 448 6 487 1 145 2,29 v tom úplné rodiny 22 459 53,2 x 8 645 6 507 6 207 1 100 3,00 úplné r. bez závislých dětí 12 732 30,1 x 8 645 3 084 925 78 2,41 úplné r. se závislými dětmi 9 727 23,0 x x 3 423 5 282 1 022 3,77 neúplné rodiny 6 130 14,5 x 3 925 1 888 275 42 2,42 neúplné r. bez závilslých dětí 2 385 5,6 x 1 956 387 38 4 2,20 neúplné r. se závislými dětmi 3 745 8,9 x 1 956 1 501 237 38 2,56 vícečlenné nerodinné dom. 863 2,0 x 802 53 5 3 2,09 domácnosti jednotlivců 12 781 30,3 12 781 x x x x 1,00 z toho bydlící samostatně 9 523 22,5 9 523 x x x x 1,00 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Prognóza počtu dětí Prognóza počítá s trvalým snižováním počtu dětí, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel města se však díky očekávanému celkovému poklesu počtu obyvatel výrazně nezmění. Podíl dětí do 15 let bude podle předpokladů v prognózovaném období stále okolo 13%, jejich počet se však sníží do roku 2030 o zhruba 2000. Prognóza počítá s mírným oživením porodnosti v nejbližších letech. Svou plodnost by totiž měly realizovat relativně početné ročníky z přelomu 70. a 80. let 20. století, případně by se mohly rodit tzv. odložené děti rodičům narozeným v 70. letech, kteří založení rodiny odkládali


strana 26

z nejrůznějších společenských, ekonomických i rodinných důvodů v mladším věku odkládali. Proto k výraznějšímu poklesu dětské složky dojde až v druhé polovině prognózovaného období. Tabulka 27: Prognóza dětské složky obyvatelstva, vybrané roky 2005 0 882 1-4 3270 5-9 3816 10-14 4374 15-19 5418 20-24 5884 0 -14 12342 podíl 0-14 z celkem v % 13,0 0 - 24 23644 podíl 0-24 z celkem v % 24,8 Celkový počet obyvatel 95239

2010 857 3552 4145 3813 4369 5402 12368 13,4 22139 23,9 92591

2015 802 3332 4362 4102 3772 4322 12598 13,6 20693 22,3 92803

2020 728 3126 4122 4351 4090 3757 12325 13,8 20172 22,6 89188

2025 636 2838 3847 4119 4346 4080 11440 13,4 19866 23,4 85064

2030 587 2415 3469 3845 4114 4336 10316 12,8 18767 23,3 80649

Zdroj: vlastní výpočty

Vyplácené dávky sociální péče Tabulka 28: Přehled vyplacených dávek sociální péče v roce 2005 Druh dávky Počet dávek v tis. Kč Opakované dávky pro rodinu a děti 5 899 22 286 Jednorázové dávky pro rodinu a děti 613 885 Příspěvek na výživu dítěte 1 528 942 Věcné dávky pro rodinu a děti 6 11 Zdroj: Magistrát města Hradce Králové

Náhradní rodinná péče Data jsou poskytnuta Magistrátem města Hradce Králové a týkají se celého správního obvodu města, jakožto obce s rozšířenou působností. Tabulka 29: Umísťování dětí do náhradní rodinné, ústavní a ochranné výchovy Počet dětí Ve sledovaném roce bylo umístěno na základě rozhodnutí do: 2004 2005 péče budoucích osvojitelů 8 8 Osvojení 16 Péče jiných občanů než rodičů 5 7 Ústavní výchovy 17 20 Ochranné výchovy 1 1 Péče budoucích pěstounů 1 Děti s nařízenou ústavní výchovou a uloženou ochrannou výchovou, 2 které nebyly umístěny do ústavní péče

Z toho do 15 let 2004 2005 8 8 16 6 13 13 1 1

Zdroj: Magistrát města Hradce Králové

V roce 2005 bylo na základě rozhodnutí umístěno 8 dětí do péče budoucích osvojitelů, 16 jich bylo osvojeno. Do ústavní výchovy bylo rozhodnuto umístit 20 dětí, z toho 13 bylo mladších 15 let.


Tabulka 30: Pěstounská péče a poručenství Počet dětí k 31.12.2004 Celkem Z toho zdravotně postižených Pěstounská péče a 70 8 poručenství Pěstounská péče 51 5 Poručenství 19 3

strana 27

Počet dětí k 31.12.2005 Celkem Z toho zdravotně postižených 74 6 54 20

5 3


V pěstounské péči vyrůstá zhruba 70 dětí. Většina pěstounských péčí a poručenství je zrušených v průběhu roku, je zrušena z důvodu zletilosti dítěte. Tabulka 31: Počet pěstounských rodin a žadatelů o osvojení a pěstounskou péči k 1.1. 2004 k 1.1. 2005 k 1.1. 2006 Počet pěstounských rodin 73 65 69 Počet žadatelů o osvojení 32 34 29 Počet žadatelů o pěstounskou péči 7 9 5 Zdroj: Magistrát města Hradce Králové

Týrané a zneužívané děti V roce 2005 bylo nahlášeno 33 případů týrání či zneužívání dětí, z toho tělesné týrání v 9 případech, psychické týrání ve 2 případech a sexuální zneužívání ve 22 případech. S většinou pachatelů nahlášených případů bylo zahájeno trestné stíhání.

Tabulka 32: Týrané a zneužívané děti podle týrající nebo zneužívající osoby, správní obvod obce s rozšířenou působností, rok 2005 tělesné psychické sexuální celkem týrání týrání zneužívání matka 3 2 5 otec 2 2 4 partner matky 3 2 5 Zneužívající nebo sourozenec 1 1 týrající osoba prarodič 1 1 jiná osoba 17 17 celkem 9 2 22 33 sankce v přestupk. řízení 1 1 2 Postih zneužívající zahájené trestní stíhání 2 1 21 24 nebo týrající osoby odsouzeno 6 6 Zdroj: Magistrát města Hradce Králové

Pachateli tělesného týrání byli ve 3 případech matky, ve 3 partneři matek, ve 2 otcové, v 1 prarodič. Nejvíce týraných bylo ve věkové kategorii 6 – 15 let, byl zaznamenán i jeden případ týrání kojence. Psychické týrání páchala v obou zaznamenaných případech matka, a to na svých dcerách, kterým bylo mezi 6 – 15 lety.


strana 28

Mezi obětmi sexuálního zneužívání převažují dívky – 13 případů, sexuální zneužívání chlapců bylo nahlášeno v 9 případech. Pachateli sexuálního zneužívání byli v 17 případech „jiné osoby“, ve 2 případech otec, ve 2 partner matky a v 1 případě sourozenec. Nejvíce obětí sexuálního zneužívání bylo ve věku 6 – 15 let (10 dívek a 7 chlapců), dále 2 dívky a 2 chlapci ve věku 3 – 6 let a jedna dívka ve věku 15 – 18 let. Zajímavé jsou i údaje o sociálním prostředí týraných a zneužívaných dětí. Nejvíce jich pochází z úplných rodin - 11, dále z neúplné rodiny bez otce - 8, z rodiny doplněné o nového otce 7, z neúplné rodiny bez matky 4, více tabulka, která nabízí informace i o učiněných opatřeních či o oznamovateli.

Tabulka 33: Týrané a zneužívané děti, správní obvod obce s rozšířenou působností, rok 2005

do 1 roku Nahlášeno od 1 do 3 let případů od 3 do 6 let - z toho od 6 do 15 let od 15 do 18 let matka otec dítě samo Oznamova jiný příbuzný tel cizí osoba zdrav. zařízení škola policie úplná rodina neúplná rodina bez matky sociální neúplná rodina bez otce prostředí doplněná rodina o otce dítěte náhradní rodina ústavní péče poradenství - ambulantně uložení dohledu přijatá opatření umístění dítěte v širší rodině umístění dítěte do azylového centra umístění dítěte do ústavní výchovy

tělesné týrání psychické týrání sexuální zneužívání chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky 1 2 2

4

2

1 1

1 1

1

1 1 2 3 1 1

5

1

2 7

2 2

1

2

1

1 1

1 1

2 1 2 1 1 1

1

2 10 1 3

1

6 2 2 3 1

7 1 1

5 4 1 3 3 2 10 1

1


Speciální kapitola – poptávka po službách jeslí Na území města Hradce Králové v současnosti fungují dvoje jesle (Jesle Orlické kotlina v ulice Švendově s kapacitou 55 míst a Jesle Štefánikova s kapacitou 22 míst). Jesle poskytují služby dětem do 3 let věku. Současná kapacita obou jeslí dohromady je 77 míst. Tato kapacita není dlouhodobě plně využívána, počty dětí docházejících do obou jeslí v jednotlivých měsících v posledních třech letech jsou uvedeny v tabulce:


strana 29

v roce 2003 docházelo do jeslí maximálně 56 dětí v roce 2004 docházelo do jeslí maximálně 66 dětí v roce 2005 docházelo do jeslí maximálně 46 dětí Je však nutno dodat, že počty zapsaných jsou vyšší než počty skutečně docházejících (maximální počet zapsaných dětí ve sledovaném období byl zaznamenán v květnu v roce 2004 – 79 dětí). Současný počet skutečně docházejících dětí do obou jeslí (v grafu označeno zeleně) dosahuje cca 60% celkové kapacity jeslí (v průběhu kalendářního roku však docházka kolísá). Z tohoto důvodu budou Jesle ve Štefánikově v průběhu roku 2006 zrušeny. Kapacita Jeslí Orlická kotlina je v současné době dostatečná pro zabezpečení docházky dětí z obou zařízení (v grafu označeno žlutě), navíc lze tuto kapacitu, podle informací pracovníků magistrátu s minimálními finančními výdaji zvýšit (v grafu označeno fialově).

Počet dětí

Docházka dětí do jeslí v letech 2003 - 2005 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1

3

5

7

9

11

1

3

2003

5

7

9

11

1

3

5

7

9

11

2004

zapsané děti

docházka

2005

kapacita Orlická + Štefánikova

kapacita jeslí Orlická


Tabulka 34: Docházka do jeslí v jednotlivých měsících v letech 2003 - 2005 Měsíc

r. 2003 zapsané děti docházka r. 2004 zapsané děti docházka r. 2005 zapsané děti docházka

% z celkové kapacity 77 dětí

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

68 40

72 42

75 46

76 55

76 56

76 55

69 25

65 47

56 47

61 43

61 46

54 39

88 58

58 46

65 46

69 56

75 61

79 66

78 62

64 49

57 39

45 42

61 44

58 39

55 32

83 63

57 43

61 39

59 44

62 45

62 44

60 46

51 31

47 32

48 42

56 44

57 44

57 41

73 53



strana 30

Jesle jsou pouze jednou ze možností, kterých mohou mladé rodiny využívat. Otázka jejich budoucí potřebnosti tak není pouze otázkou kvantitativního počtu případných uživatelů (viz tabulka předpokládaného počtu narozených). V rozhodování, zda dítě umístit do jeslí, hraje roli mnoho faktorů: ekonomická situace rodiny, situace v zaměstnání rodičů, opatření sociální politiky, věk rodičů a věk prarodičů, jiné - např. individuální alternativy hlídání dětí atd. Na druhou stranu uživateli jeslí také mohou být rodiny bydlící v zázemí města a dojíždějící do Hradce Králové za prací. Tabulka 35: Předpokládaný počet narozených, vybrané roky 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Počet narozených v roce 882 857 802 728 636 587


strana 31

SENIOŘI Charakteristika skupiny Občané v důchodovém věku (senioři) jsou z hlediska plánování sociálních služeb jednou z nejdůležitějších skupin, navíc je nutno už v úvodu uvést skutečnost, která je odborníky již delší dobu vnímána jako velmi závažná, a to že počet seniorů bude výrazně narůstat a spolu s tím i poptávka po jejich službách Se zvyšujícím se věkem se snižují možnosti seniorů samostatného plnohodnotného života. Jednou z možností jak jim pomoci čelit stáří je poskytování sociálních služeb a také sociálních dávek. Jejich druh a šíře by měli v maximální možné míře vycházet vstříc potřebám seniorů. Většinou se sociální služby rozdělují na terénní a rezidenční. Cílem sociální politiky by mělo být zajistit seniorům v největší míře možnost žít ve svém přirozeném prostředí. Výzkumy ukazují že tento způsob péče o seniory je nejen finančně méně náročný, ale především prospívá samotnému zdraví a kvalitě života seniorů. Sociální dávky nejsou většinou specifikovány pro občany v důchodovém věku, zpravidla jsou podmíněny zdravotním stavem příjemce. Prognóza počtu seniorů Počet seniorů bude ve městě Hradci Králové celkově stoupat, podobně jako jejich podíl na celkové počtu obyvatel. Za seniora je ze statistického hlediska považován člověk starší 65 let. Tato hranice byla zvolena v souvislosti s plánovanými změnami důchodového systému. Hranice přechodu mezi „seniory“ je však individuální, stejně jako věk odchodu do důchodu, který se reálně může od hranice dané zákonem až o několik let lišit (proto je také v tabulce uvedena i věková kategorie 60 – 64 let). Podíl osob starších 65 let v nadcházejících letech stoupne na čtvrtinu celkového obyvatelstva, jejich absolutní počet bude okolo 20 tisíc. Z hlediska sociálních služeb bude velmi důležité, v jakém zdravotním stavu senioři budou. Obecně lze říci, že čím vyšší věk, tím horší zdravotní stav. Zároveň však lze vyslovit prognózu, že lze očekávat relativní zlepšování zdraví u seniorů (resp. posun výskytu závažných zdravotních komplikací do vyššího věku), a to především díky stále kvalitnější lékařské péči (pokrok v diagnostice, lepší léky, rychlejší dostupnost lékařské pomoci), zčásti snad i díky lepšímu životnímu stylu. Výrazný početní nárůst nejstarší seniorské složky ve věku 80 let a více si vyžádá výrazně zvýšené nároky na péči o tyto osoby, lze očekávat, že vzroste poptávka jak po terénních službách, tak bude nutno zvýšit kapacitu residenčních zařízení. Počet osob 80 letých a starších již v nejbližších deseti letech stoupne na cca 5 tisíc, tedy zhruba o 1 500 oproti dnešnímu počtu. Společnost bude muset v budoucnu počítat nejen se zvýšenými nároky seniorů na služby a péči o ně, ale bude nutno jim připravit podmínky pro jejich aktivní zapojení do společenského života (oblast kultury, sportu, vzdělávání, zábavy či politiky) Tabulka 36: Prognóza počtu a struktury seniorů, vybrané roky 60-64 65-69 70-74 75-79

2005 6881 4881 4229 3865

2010 7001 6242 4181 3322

2015 6983 6756 5894 3801

2020 5085 6498 6001 4878

2025 5325 4694 5712 4872

2030 5447 4922 4121 4649


strana 32

80+ 3973 4175 5491 4908 5309 5635 podíl 80+ z celkem v % 4,2 4,5 5,9 5,5 6,2 7,0 65+ 16 947 17 970 21 942 22 285 20 587 19 327 podíl 65+ z celkem v % 17,8 19,4 23,6 25,0 24,2 24,0 Celkem obyvatel 95239 92591 92803 89188 85064 80649 Zdroj: Vlastní výpočty

Dávky sociální péče, sociální služby a další služby pro seniory Jednou z možností sociální podpory seniorů jsou dávky sociální péče, které poskytuje Magistrát města Hradec Králové. Celkem bylo v roce 2005 vyplaceno 11309 dávek ve výši 35 300 tis. Kč (výstup statistické evidence dávek bohužel nerozlišuje dávky určené pro občany v důchodovém věku a nezaměstnané). Jejich podoba vyplívá ze zákona o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb. Magistrát města dále nabízí seniorům pronájem bytů v domech zvláštního určení, bytů zvláštního určení a bytů v penzionu pro důchodce. Město Hradec Králové pronajímá volné bytové jednotky na základě Pravidel pro pronájmy bytů v domech zvláštního určení, bytů zvláštního určení a bytů v penzionu pro důchodce. K 6. březnu 2006 bylo evidováno 444 žádostí o pronájem v domě zvláštního určení Harmonie I, 62 žádostí o pronájem bytů zvláštního určení (bezbariérových bytů) a 224 žádostí o pronájem bytové jednotky penzionu pro důchodce. Podle vyjádření zaměstnanců magistrátu je ovšem možné považovat za aktivní cca 20 až 30% z těchto žádostí. Řada občanů podává svou žádost jako "pojistku" pro případ složité životní situace. Současné kapacity bydlení pro specifické skupiny obyvatelstva (včetně bydlené pro seniory) se zatím jeví jako dostačující a umožňují vyhovět požadavkům občanů v důchodovém věku. Přesto se v letošním roce počítá se získáním dalších bytů zvláštního určení. Konkrétně by se mělo jednat o 8 bytových jednotek 1+kk a 6 jednotek 2+kk a velkoplošnou bytovou jednotku 175 metrů čtverečních. Určitý nedostatek je vnímán v absenci zařízení pro seniory s vyšším standardem bydlení. V rámci sociálních služeb zajišťuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví Hradec Králové provoz čtyřech klubů důchodců (KD): KD Nerudova 825, KD Okružní 703, Klub zdravotníků, KD v ZŠ Kukleny. Jejich činnost je příspěvkem ke zkvalitnění života občanů v důchodovém věku. Jsou místem jejich setkávání, zájmové činnosti, vzdělávání. Magistrát města Hradec Králové zajišťuje prostory, jejich úklid, technické zabezpečení. Odbor sociálních věcí se snaží vycházet vstříc přáním seniorů a podporovat aktivity, které si sami zvolí. Finanční podpora spočívá především v nákupu permanentních vstupenek na kulturní akce (např. divadla, filharmonie). Dále se ročně pořádá několik zájezdů. V klubech se neplatí členské příspěvky. V některých KD probíhají i vzdělávací aktivity jako výuka anglického jazyka. Ve spolupráci se základními školami proběhla akce internet pro seniory. Na školení občanů v důchodovém věku v základech práce s počítači a internetem se podíleli žáci vybraných základních škol. V souvislosti s touto akcí se uvažovalo také o otevření zařízení pro seniory na bázi internetové kavárny.


strana 33

OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Charakteristika skupiny: „Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit.“2 Lidé se zdravotním postižením musí téměř denně překonávat řadu překážek a omezení, které vyplývají z jejich postižení. Důsledky zdravotního postižení je možné zmírnit soustavou promyšlených opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. 3 Do skupiny osob se zdravotním postižením řadíme: a) osoby s tělesným postižením b) osoby se smyslovým postižením c) osoby s mentální postižením d) osoby s civilizačním, interním onemocněním e) osoby s duševním onemocněním f) osoby s kombinovaným postižením Podle druhu a stupně postižení se občanům se zdravotním postižením poskytují mimořádné výhody I., II. a III. stupně. Stupeň mimořádných výhod osvědčuje průkaz mimořádných výhod a to: TP - mimořádné výhody I. stupně ZTP - mimořádné výhody II. stupně ZTP/P - mimořádné výhody III. stupně K zmírnění důsledků zdravotního postižení slouží také dávky a služby sociální péče, poskytované státem. Smyslem těchto dávek a služeb je umožnit zapojení občanů se zdravotním postižením do běžného života. Občanům se zdravotním postižením jsou poskytovány tyto dávky sociální péče: a) jednorázové a nárokové dávky - příspěvek na úpravu bytu -

příspěvek na individuální dopravu příspěvek na zakoupení motorového vozidla

-

příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla

-

příspěvek na provoz motorového vozidla opakující se nároková dávka

-

příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu opakující se nenároková dávka

b) c)

2

Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, 2003

3

Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, 2003


strana 34

-

příspěvek na zvýšené životní náklady

-

příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice příspěvek na úhradu za užívání garáže příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, určený na krmivo pro vodícího psa jednorázové a nenárokové dávky

-

příspěvek na výdaje spojené s odpravou hromadnými dopravními prostředky jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek

-

příspěvek na úhradu výdajů spojených s výcvikem a odevzdáním vodícího psa příspěvek na zřízení telefonní účastnické stanice

-

příspěvek na změnu připojení telefonní účastnické stanice příspěvek při odchodu ze zařízení

-

příspěvek na společné stravování příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči

d)

Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví poskytuje z výše uvedených dávek nejvíce: - jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek -

mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany příspěvek na individuální dopravu

-

příspěvek na provoz motorového vozidla

-

příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice příspěvek na úpravu bytu

-

příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla příspěvek na zvýšené životní náklady

-

příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu

V tabulce uvádíme kolik bylo v roce 2005 Magistrátem města Hradec Králové, odborem sociálních věcí a zdravotnictví vyplaceno dávek občanům se zdravotním postižením.

Tabulka 37: Vyplácené dávky sociální péče občanům se zdr. postižením za rok 2005 Druh dávky

dávek

tis. Kč

Příspěvek při péči o osobu blízkou Jednorázové dávky - zdr.postižení Opakované dávky z titulu zdr.postižení

4268 4288

18339 34581

16298

2470

Celkem

24854

55390

Sociodemografická analýza osob se zdravotním postižením V České republice je velmi obtížné získat statistické údaje o počtu osob se zdravotním postižením, nelze proto vytvořit demografickou charakteristiku této skupiny. Proto se v této analýze objeví pouze orientační analýza, vytvořená z dat, které nám poskytly organizace a instituce věnující se lidem se zdravotním postižením (Krajská správa sociálního


strana 35

zabezpečení, Magistrát – sociální odbor, úřady práce aj.). Další problém, s kterým se setkáváme je „stáří“ statistických údajů, protože převaha z nich je za rok 2004. Analýza je totiž zpracovávána v době, kdy většina organizací, institucí sama teprve zpracovává údaje za rok 2005.

Počet držitelů průkazů mimořádných výhod Jako první zdroj informací nám poslouží počet držitelů průkazů, již výše zmiňovaných, mimořádných výhod. Informace jsme získali z ČSÚ – Krajské správy Hradce Králové a Magistrátu Hradce Králové.

Tabulka 38: Počet držitelů průkazů mimořádných výhod k 31. 12. daného roku 2004 2005 Počet držitelů absolutní relativní absolutní relativní četnost četnost četnost četnost 341

4,93%

341

5,42%

TP

celkem z toho do 18 let celkem

7 5153

0,10% 74,57%

6 4731

0,10% 75,13%

ZTP

z toho do 18 let celkem

63 1416

0,91% 20,49%

49 1225

0,78% 19,45%

ZTP/P

z toho do 18 let

206

2,98%

179

2,84%

6910

100%

6297

100%

Celkový počet

V roce 2005 se celkový počet držitelů průkazů mimořádných výhod snížil o 613 držitelů. Největší snížení je u průkazů ZTP, držitelů je o 422 méně. Co se týče držitelů do 18 let, tak největší snížení je u ZTP/P.

Plně invalidní, částečně invalidní důchod Tabulka 39: Celkový počet přijemců plně invalidního a částečného důchodu červen 2004

prosinec 2004

Plně invalidní

5725

5759

Částečně invalidní

2428

2586

Počet příjemců

Statistické údaje k počtu přijemců plného a částečného invalidního důchodu se nám podařilo získat pouze za rok 2004. V uvedeném roce došlo k nárůstu příjemců obou důchodů. U plně invalidního je to o 34 a u částečně invalidního o 158 příjemců. Tabulka 40: Přehled o počtu příjemců důchodů podle pohlaví, stav červen 2004 Počet příjemců

ženy

muži

celkem

Plně invalidní

2711

3014

5725


1148

1280

2428


strana 36

K roku 2005 se nám podařilo získat informace o počtu podaných žádostí. V roce 2005 bylo podáno 681 žádostí o plně invalidní důchod a 403 žádostí o částečně invalidní důchod. V porovnání s rokem 2004 se jedná o zvýšení. Tabulka 41: Průměrný věk příjemců důchodů, stav červen 2004 Příjemci důchodů

ženy

muži

Plně invalidní

54

55


47

49

Nezaměstnanost a volná pracovní místa pro zdravotně postižené Další možností, kde získat statistické údaje o osobách se zdravotním postižením jsou informace úřadu práce. K 31. lednu 2006 bylo evidováno 5713 uchazečů o zaměstnání, z toho 1013 uchazečů jsou osoby se zdravotním postižením. K porovnání zde uvádíme také počet volných míst určených osobám se zdravotním postižením. Jak můžeme vidět v tabulce, nabídka pracovních míst je oproti poptávce velmi nízká. Tabulka 42: Počet uchazečů o zaměstnání k 30. 9. 2005 a 31. 1. 2006 Počet uchazečů o zaměstnání září 2005 leden 2006 Celkem 5713 5995 Z toho osoby se zdravotním postižením 963 1013 Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové

Tabulka 43: Volná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením Volná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením k 30. 9. 2005 16 k 31. 12. 2005 15 k 31. 01. 2006 25 Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové


strana 37

OSOBY V OBTÍŽNÉ ŽIVOTNÍ SITUACI Charakteristika cílové skupiny Mezi osoby, které jsou v obtížné životní situaci a společensky nepřizpůsobené, můžeme zahrnout osoby bez domova, osoby propuštěné z výkonu trestu nebo ve výkonu trestu, osoby užívající návykové látky (alkohol, drogy), osoby závislé i nepřímo ohrožené závislostí. Problematice týraných dětí se věnuje kapitola k cílové skupině Rodiny s dětmi a mládež. Problematika domácího násilí je velmi závažným problémem, vedle násilí na dětech, partnerech je možno se setkat i s násilím na seniorech. Nutno však dodat, že počty nahlášených případů těchto trestných činů jsou jen jakousi „špičkou ledovce“. Domácí násilí má velkou latenci, neboť většina případů je svázána složitými citovými, existenčními, bytovými i jinými vazbami. Osoby bez domova Ačkoli je problematika bezdomovectví závažným společenským problémem, nebyla dosud vypracována pro město Hradec Králové spolehlivá analýza problémů a počtu těchto osob. Osoby bez domova můžeme dělit na několik skupin. První skupinou jsou lidé, kteří domov ztratili z nejrůznějších důvodů, velká část z nich je závislá na alkoholu, případně konzumují jiné levné návykové látky. Tito lidé žijí z velké části skrytě, jejich výskyt závisí na ročním období a počasí. V létě využívají přírodních „skrýší“, v okrajových částech města si staví různé přístřešky, v zimě vyhledávají místa, kde je tepleji. Tato skupina je ve vztahu k ostatním lidem spíše pasivní, často se tito lidé zaobírají vybírám popelnic atd. Jiná skupina bezdomovců je více viditelná na ulici, velkým problémem těchto lidí je opilství. Další skupinu tvoří mladí squateři, většinou také závislí na alkoholu a drogách, u kterých je tento způsob života výrazem jistého životního postoje. Tato skupina je ve vztahu k veřejnosti aktivnější, někdy dokonce agresivní (žebrání, nátlak až vydírání atd.). Lidé ze poslední skupiny se ocitli v nepříznivé životní situaci, přesto svou situaci neberou jako definitivní a využívají služeb azylových domů, některé „osoby bez přístřeší“ také dočasně přebývají u svých příbuzných či známých. Velikost populace osob žijících „na ulici“ je v Hradci Králové odhadována na necelých 40 osob. Věk bezdomovců se pohybuje nejčastěji mezi 20 – 50 lety, modální věk, tedy věk, ve kterém je nejvíce bezdomovců je zhruba 40 – 45 let. Mezi bezdomovci převažují lidé se základním vzděláním nebo s vyučením. Přibližně 50% bezdomovců pochází z Královéhradeckého kraje, zatímco zbývajících 50 % představují lidé z okolních oblastí. Azylové domy Ve městě Hradci Králové mohou lidé bez domova či lidé, kteří se ocitli v jinak závažné životní situaci, využít služeb dvou azylových domů. V roce 2005 využilo služeb Azylového domu pro matky s dětmi 106 dospělých osob (z toho 2 muži a 104 žen, z nich 5 těhotných) a 123 dětí (z toho 2 se narodili matkám během jejich pobytu v azylovém domě). Průměrná délka pobytu byla v roce 2005 71,6 dne, 15x byl pobyt jednodenní, u 2 klientek celoroční. Průměrná délka pobytu byla v roce 2005 53,6 dne, obložnost standardních lůžek byla 94%.


strana 38

Dům Matky Terezy je zařízení nabízející komplex služeb pro muže od 18 let, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci, především spojené s ztrátou domova. Zařízení nabízí služby v denním centru, noclehárně (s kapacitou 34 míst) a azylovém domě (s kapacitou 26 míst). Celkové kapacita je tedy 60 lůžek. V roce 2005 tvořil celkový počet ubytovaných 259 osob, jejich průměrný věk byl 43 let, nejmladšímu bylo 18 a nejstaršímu 84 let. Trestná činnost a osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody Tabulka 44: Kriminalita v letech 2004 a 2005 podle druhů kriminality, město Hradec Králové Index Podíl na celkové 2004 2005 2005/2004 kriminalitě v % v% 2004 2005 celková kriminalita zjištěno 2790 2326 83,4 100,0 100,0 objasněno 1234 1150 objasněnost v % 44,2 49,4 obecná kriminalita zjištěno 2056 1653 80,4 73,7 71,1 objasněno 692 657 objasněnost v % 33,7 39,7 násilná kriminalita zjištěno 143 131 91,6 5,1 5,6 objasněno 109 110 objasněnost v % 76,2 84,0 mravnostní kriminalita zjištěno 13 23 176,9 0,5 1,0 objasněno 10 21 objasněnost v % 76,9 91,3 majetková kriminalita zjištěno 1735 1350 77,8 62,2 58,0 objasněno 437 392 objasněnost v % 25,2 29,0 krádeže vloupáním zjištěno 363 311 85,7 13,0 13,4 krádeže prosté 1281 927 72,4 45,9 39,9 ostatní kriminalita zjištěno 165 149 90,3 5,9 6,4 objasněno 138 134 objasněnost v % 83,6 89,9 hospodářská kriminalita zjištěno 508 501 98,6 18,2 21,5 objasněno 329 331 objasněnost v % 64,8 66,1 zbývající kriminalita zjištěno 226 172 76,1 8,1 7,4 objasněno 213 162 objasněnost v % 94,2 94,2 Zdroj: Policie České republiky


strana 39

Poznámka - členění kriminality: Celková kriminalita, která vyjadřuje počet všech spáchaných (nahlášených) trestných činů, se dělí na: •

obecnou kriminalitu, která se dále člení na: - násilnou, -

mravnostní,

-

majetkovou (kterou lze dále členit na krádeže vloupáním, krádeže prosté = bez použití násilí a ostatní majetkové trestné činy) ostatní kriminalitu

•

hospodářskou kriminalitu

•

zbývající kriminalitu

Hradec Králové je považován za město s nízkou kriminalitou. V roce 2005 bylo spácháno celkem 2 326 trestných činů, což je oproti předchozímu roku snížení o 83%. Největší podíl na celkové kriminalitě má obecná kriminalita (přes 70%), dále hospodářská kriminalita (zhruba 20%) zbylou část tvoří kategorie „zbývající kriminalita“. V rámci obecné kriminality je nejvíce majetkových trestných činů (zhruba 60% všech trestných činů). Početně nejzávažnějšími problémy v této oblasti jsou v Hradci Králové krádeže věcí z aut, krádeže jízdních kol, krádeže vloupáním do bytů, domů, rekreačních objektů a krádeže motorových vozidel. Bohužel právě majetková trestná činnost má nejnižší objasněnost, pouze čtvrtinu majetkových trestných činů se podaří objasnit. Naopak velice vysokou objasněnost (zhruba 80%) má kriminalita násilná, tedy kriminalita která má na oběti trestného činu nejzávažnější důsledky. V roce 2005 bylo v Hradci Králové spácháno 131 násilných trestných činů a 143 v roce 2004.

Tabulka 45: Klienti kurátora pro dospělé za rok 2005 Z toho Počet občanů evidovaných kurátorem

Počet klientů, kterým byla poskytnuta jednorázová pomoc

573 Zzdroj: Magistrát města Hradce Králové

Počet klientů, jimiž byla poskytnuta pomoc

304

83

Počet klientů ve vězení, s nimiž se pracuje 6

V roce 2005 bylo v evidenci kurátora pro dospělé 573 osob, což je výrazný nárůst oproti předchozím letům (286 osob v roce 2003, 268 osob v roce 2004). Více než polovina z osob v evidenci kurátora využila jednorázové pomoci, 83 byla ze strany kurátora poskytnuta dlouhodobější pomoc, s 6 pracoval kurátor v době jejich pobytu ve vězení.


strana 40

Tabulka 46: Občané propuštění z vězení, rok 2005 Z toho Počet občanů propuštěných z vězení

Počet klientů, kterým byla poskytnuta jednorázová pomoc

Počet klientů, jimiž byla poskytnuta pomoc

130 47 Zdroj: Magistrát města Hradce Králové

Počet občanů evidovaných kurátorem klienti, kterým byla poskytnuta pom oc

Počet klientů ve vězení, s nimiž se pracuje

63

6

klienti ve vězení, s nimiž se pracuje

klienti, kterým byla poskytnuta jednorázová pom oc


Kriminalita dětí a mládeže Trestná činnost dětí mládeže je závažnou oblastí kriminality. Mladý delikvent obvykle začíná majetkovou trestnou činností, posléze i násilnou a v nich dále pokračuje i v dospělém věku. Nejvíce trestných činů spáchaných osobami mladšími 18 let spadá do majetkové trestné činnosti a dále do násilné trestné činnosti. Mezi mladistvími pachateli převládají mladí muži, jejich převaha roste s věkem. Děti mladší 15 let se nejčastěji dopouští protiprávního jednání především krádežemi (přičemž nejčastějším objektem jsou mobilní telefony), dále se dopouští vloupání do motorových vozidel (za účelem krádeže zavazadel, autorádií), mezi závažné trestné činy pachatelů této věkové kategorie patří také anonymní telefonáty oznamující uložení bomby a úmyslná ublížení na zdraví. V roce 2005 bylo spácháno těmito pachateli 43 trestných činů. Mladiství pachatelé se nejčastěji dopouští útoku na cizí majetek (krádeží a dále poškozování cizí věci). V této skupině pachatelů je zřetelná větší brutalita jejich chování. V roce 2004 bylo spácháno těmito pachateli 56 trestných činů. Preferovanými místy páchání protiprávního jednání dětí a mladistvých jsou především tyto lokality: Riegrovo náměstí, Dukelská třída, Třída Karla IV., Okružní ulice, dále oblasti okolo obchodních domů a různých škol.


strana 41

Tabulka 47: Počet trestných činů spáchaných pachateli do 18 let v letech 2003 – 2005, město Hradec Králové Počet skutků 2003 2004 2005 protiprávního Mladší 15 let Mladiství Mladší 15 let Mladiství Mladší 15 let Mladiství jednání 38 47 39 48 43 56 Zdroj: Policie České republiky

Za rok 2005 stoupl počet trestných činů spáchaných dětmi a mládeží o téměř 14% oproti předchozímu roku, zatímco u ostatních pachatelů trestných činů došlo k poklesu. Tabulka 48: Přehled případů řešených kurátory pro mládež magistrátu Hradce Králové v letech 2004 a 2005 Z toho Důvod péče kurátora Celkem za rok 2004 Děti do 15 let Mladiství 15 až 18 let Trestná činnost 116 71 45 Přestupky 45 x 45 Výchovné problémy 125 77 48 Dohled 46 16 28 Návrh na předběžné opatření 14 4 10 Celkem za rok 2005 Trestná činnost Přestupky Výchovné problémy Dohled Návrh na předběžné opatření Zdroj: Magistrát města Hradce Králové

212 32 177 28 10

100 x 107 6 5

112 32 70 22 5

V roce 2005 pracoval kurátor pro mládež s 507 klienty, z toho zhruba polovinu tvořili děti do 15 let a polovinu mladiství. V obou věkových kategoriích jednoznačně převažují chlapci či mladí muži. Tabulka 49: Klienti kurátora pro mládež v letech 2004 a 2005 Počet evidovaných celkem 2004 2005

614 507 Zdroj: Magistrát města Hradce Králové

děti do 15 let 275 270

Z toho z toho dívek mladistvých 50 339 72 237

z toho dívek 68 75

OSOBY OHROŽENÉ ZÁVISLOSTMI Do této skupiny řadíme osoby užívající návykové látky (experimentátoři, uživatelé a lidé závislí), na něž jsou v rámci terciální prevence nejvíce zaměřeny sociální služby. Dále osoby ohrožené, na které je zaměřena primární a sekundární prevence, jedná se hlavně o rizikové skupiny dětí a mládeže (z nefunkčních rodin, neorganizovaná mládež) a osoby bez domova či osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody. Poslední skupinou jsou osoby ohrožené nepřímo, jedná se o profesionály pracující s cílovou skupinou či rodiče i širokou veřejnost, na ně je zaměřena primární prevence.


strana 42

Situace na drogové scéně v Hradci Králové není nijak dramatická, počet uživatelů drog je v řádu desítek. Primárně se na hradecké drogové scéně užívá pervitin, scéna je uzavřená, preferencí je aplikace drogy v uzavřených prostorách (zejména byty). V posledním období ale roste skupina experimentátorů s tzv. tanečními drogami, závažný je nízký věk těchto uživatelů. Podle některých odborníků je mnohem závažnějším problémem konzumace alkoholu mezi nezletilými a mladistvými, neboť ta je v této populaci mnohem rozšířenější. Uživatelé drog mají možnost využít v Hradci Králové čtyři programy: Ambulantní program, Kontaktní centrum, Terénní program a program Drogové služby ve vězení. Tyto služby zajišťuje o.s. Laxus. Těchto služeb využívají klienti z velké části Královéhradeckého kraje. Podle odhadu pracovníků Laxusu o.s. zhruba 60% klientů buďto z Hradce Králové přímo pochází nebo se na jeho území zdržuje dlouhodobě. Klienti těchto služeb tvoří, podle odhadu, okolo 70% tzv. skryté populace uživatelů drog. Velkým problémem je začleňování bývalých uživatelů drog do tzv. normálního života. V regionu chybí možnosti ubytování pro klienty po léčbě a zaměstnání pro osoby takto handicapované na trhu práce (drogy v anamnéze, chybějící vzdělání, trestná činnost v minulosti). Ambulantní program funguje ve své dnešní podobě rok, což také vyjadřuje statistika, kde došlo k dvojnásobnému nárůstu služeb. Program je zaměřen především na osoby, které abstinují či se rozhodly abstinovat, mladé uživatele a na jejich rodiny či partnery. V roce 2003 měl program 44 klientů (uživatelů drog - UD), v roce 2004 63 klientů UD a v roce 2005 103 klientů UD. O 100% se navýšil i počet osob blízkých – na 98 osob. Se 60% převládají muži, 57% klientů jsou injekční uživatelé. Podle typu užívaných drog převládá pervitin, následují opiáty a gambleři. Přednostně jsou do programu přijímáni uživatelé nelegálních drog, alkoholici a gambleři pak v závislosti na volné kapacitě.

Tabulka 50: Statistika Ambulantního programu Laxus o.s. 2004 2005 Klienti celkem 100 201 z toho UD 54 103 z toho os.blízké 53 98 1K celkem 83 162 Z toho s UD 41 84 Os.kontakty celkem 534 900 Indiv. poradenství 297konz. 569konz/86 osob Rodinné porad. 50konz/26osob 102konz/112 osob Sociální práce 114výk/32osob 105výk/ 43 osob Zdroj: Laxus o.s.

Cílovou skupinou Kontaktního centra jsou především injekční uživatelé nelegálních drog – experimentátoři, problémoví uživatelé, závislí. Zejména ti, kteří nejsou v kontaktu s žádnou jinou institucí, dále blízké osoby uživatelů drog – rodinní příslušníci, partneři, neinjekční uživatelé ve specifických životních situacích – uživatelé těkavých látek, osoby dlouhodobě žijící ve společnosti injekčních uživatelů. Zvláštní pozornost je věnována zejména mladistvým, osobám bez přístřeší, matkám uživatelkám a etnickým menšinám.


strana 43

Typický klient programu je muž, kterému je okolo 24 let, užívá injekčně pervitin po dobu 3 a více let, několikrát týdně, pervitin příležitostně kombinuje s jinými drogami, zejména s přírodním opiem v letní sezóně. Pervitin si obstarává většinou na místní scéně od drobných samovýrobců. Má nedokončené střední vzdělání, je nezaměstnaný, evidován na ÚP, pobírá sociální dávky. Nejčastěji žije v pronajatém bytě spolu s dalšími osobami užívajícími pervitin. S původní rodinou má značně narušené vztahy. Má problémy se zákonem – byl podmínečně odsouzen nebo probíhá trestní stíhání, většinou za majetkovou trestnou činnost. Služeb Kontaktního centra využívá několikrát do týdne, pravidelně se testuje, není pozitivní na žádnou z testovaných přenosných chorob. Nemá závažnější zdravotní potíže. V roce 2005 využilo služeb programu 308 osob (o 25 % méně než v roce 2004), z toho 284 UD. Z 65% převažovali muži, z hlediska užívaných drog převažovali uživatelé pervitinu - 78%. Základní drogu opiáty (heroin, surové opium, metadon, subutex) udává 15 % klientů. 87% klientů aplikuje injekčně. Nárůst vydaných stříkaček není lineární, ale odpovídá trendové křivce meziročního srovnání 2001-2005. Při porovnání s daty o prodeji injekčních stříkaček v lékárnách se ukazuje, že trvale klesá počet prodaných stříkaček za současného vzestupu počtu setů vydaných přes výměnný injekční program. Současně trendově klesá počet pohozených injekčních stříkaček. Z těchto důvodů vyvozujeme, že nárůst vydaného materiálu odráží žádoucí posun v chování injekčních uživatelů. Výrazně se zvýšil i počet provedených testů. Zájem o testování na infekční nemoci stále stoupá, pravidelně se testuje stále větší počet klientů programu. K výraznému poklesu došlo u individuálního poradenství, a to zejména proto, že převážná většina těchto aktivit (poradenství pro rodiče, předléčebné poradenství atd.) byla cíleně převedena do Ambulantního centra Laxus o.s.. Vzdělávací programy realizují pracovníci Kontaktního centra na žádost školních preventistů, jako součást dlouhodobých preventivních programů. Programy jsou zaměřené především na zvýšení informovanosti o službách u nejvíce ohrožené věkové skupiny a u pedagogů. V roce 2005 jimi prošlo 520 žáků a studentů a 40 dospělých.

Tabulka 51: Statistika Kontaktního centra Laxus o.s. 2002 2003 2004 240 295 328 Klienti UD 1991 4253 3799 Osobní kontakty 151 167 168 První kontakty 659 1347 883 Počet výměn 13963 38465 21533 Vyměněný materiál 246 263 300 Testy na inf. nemoci 95 260 349 Poradenství

2005 284 3841 157 1234 42881 464 136

Zdroj: Laxus o.s.

Terénní programy jsou zaměřeny na problémové uživatelé drog, kteří nejsou v kontaktu s žádnou institucí, která poskytuje služby pro tuto populaci. Problémovým uživatelem rozumíme osobu užívající opiáty (typicky heroin, surové opium), nebo stimulační drogy (typicky pervitin), nebo injekční uživatele různých drog.


strana 44

Typickým klientem je muž ve věku 20 – 25 let injekčně užívající pervitin. Sociální situace je většinou stabilizovaná, má sociální zázemí, nemá trvalé zaměstnání, je české národnosti, kromě terénních programů nevyužívá jiné služby, injekční stříkačky si obstarává od známých nebo v lékárnách. V roce 2005 využilo terénní programy v Hradci Králové celkem 84 osob, proběhlo 701 osobních kontaktů, z toho 577 za účelem výměny. Celkem bylo vyměněno 5659 injekčních setů. Nově bylo kontaktováno 16 osob UD. Terénní pracovníci ve spolupráci s městskou policií posbírali 151 pohozených injekčních stříkaček. Drogové služby ve vězení jsou určeny uživatelům drog, včetně legálních, kteří se dostali do konfliktu se zákonem. Program se nejvíce zaměřuje na klienty které jsou vzati do vazby a těžko uvěznění zvládají, na prvotrestané a na osoby před výstupem z výkonu trestu. Dále se program věnuje osobám ohroženým užíváním drog. Projekt si klade za cíl pracovat také s osobami, které se nacházejí ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebyli v minulosti uživateli drog, ale jejich současná situace může jejich postoje ohrozit směrem k experimentování s drogami či užívání. Projekt se také zaměřuje na vzdělávání pracovníků věznic (sociální pracovníci, pedagogové, psychologové, vychovatelé, uniformovaný personál). Cílem je zejména prohloubení jejich znalostí v oblasti drogové problematiky a zkvalitňování podmínek účinné spolupráce při naplňování cílů projektu. Na území města Hradec Králové je program realizován ve Vazební věznici, kde bylo v roce 2005 14 přímých klientů a dále 27 klientů ve skupinových aktivitách. Přímá práce s klienty pobíhá 2 dny v měsíci.Ve vazební věznici došlo v roce 2005 k mírnému poklesu klientů, podmínky ke službě nejsou ideální – není k dispozici samostatná místnost, pracovníci se dělí o prostor s pracovníky věznice. Ve věznici na Pouchově bylo v roce 2005 možno pracovat přímo s klienty 3-4 dny v měsíci, 39 klientů bylo v přímé péči, dále 29 klientů ve dvou skupinových aktivitách.


strana 45

CIZINCI, NÁRODNOSTNÍ A ETNICKÉ MENŠINY V Hradci Králové žijí občané, dospělí i děti z národnostních a etnických menšin, kteří se setkávají s řadou problémů, souvisejících především s jejich integrací do většinové společnosti. Z praktického hlediska patří k hlavním problémům, se kterými se potýkají, hledání zaměstnání, získání vzdělání, bydlení atd., problémem bývá samozřejmě i jazyková bariéra, ale i jednání jiných občanů, které může být zatíženo xenofobními či rasistickými předsudky. Tabulka 52: Národnostní složení obyvatelstva Hradce Králové, rok 2001 Počet obyvatel města podíl v % celkem 97 155 100,0 v tom národnost: česká 92 269 95,0 moravská 183 0,2 slezská 6 0,0 slovenská 1 383 1,4 romská 76 0,1 polská 177 0,2 německá 119 0,1 ostatní 962 1,0 nezjištěno 1 980 2,0 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Národnost se v České republice zjišťuje při sčítání tzv. deklaratorní metodou, což znamená, že se každý může přihlásit k té národnosti, jejíž příslušníkem se podle vnitřního členění cítí být. Naprostá většina obyvatel města (95%) se přihlásila k národnosti české, více tabulka. Na rozdíl od subjektivního znaku národnosti, je státní příslušnost zjišťována objektivně, u nás je evidována hlavně Cizineckou policií. Podle jejich údajů byl k 31.12.2005 počet cizinců s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky v Hradci Králové 2504, ve městě žijí také cizinci s jinou (kratší) kategorií pobytu. Do budoucna lze v souvislosti s vývojem v Evropské unii očekávat určité zvýšení počtu cizinců ve městě. Jednoznačně nejpočetnější skupinou cizinců jsou Ukrajinci a dále Vietnamci. Slováci jsou sice také cizí státní příslušníci, ale jejich situace je naprosto odlišná, jejich problémy s případnou jazykovou bariérou či se sociokulturním handicapem se nedají s jinými cizinci srovnávat. Počet cizinců s dlouhodobým pobytem na území ČR ve městě Hradci Králové, k 31.12. 2005 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Ukrajina

Slovensko

Vietnam

Polsko

ostatní


Tabulka 53: Cizinci podle státní příslušnosti Státní příslušnost Ukrajina Slovensko Zastoupení 1633 217

Vietnam 131

strana 46

Polsko 69

Ostatní 404

Celkem 2504

Zdroj: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezidia České republiky

Poradna pro cizince a uprchlíky Diecézní charity Hradec Králové poskytla od 1.1. 2005 do 31.12. 2005 pomoc celkem 123 cizincům ze 17 zemí. Jednalo se především o právní a sociální poradenství týkající se povolení k pobytu na území ČR, možnosti zaměstnání, povolení k zaměstnání, systému sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění. Nejvíce klientů pocházelo ze zemí bývalého Sovětského svazu - z Ukrajiny (23), Ruska (21), Arménie (20) a Běloruska (19), méně již z Kazachstánu (3) a Gruzie (2). Z evropských zemí to byli dále občané Slovenska (10), Bosny a Hercegoviny (5), Bulharska (4), Chorvatska (3) a Německa (1). Z neevropských zemí pak občané republiky Kongo (5), dále po jednom klientu z Kuby, Kamerunu, Kanady a Pákistánu. Tabulka 54: Klienti Poradny pro cizince a uprchlíky podle země původu Země původu Počet cizinců Ukrajina 23 Rusko 21 Arménie 20 Bělorusko 19 Slovensko 10 Bosna a Hercegovina 5 Kongo 5 Bulharsko 4 Chorvatsko 3 Kazachstán 3 Gruzie 2 Německo 2 Srbsko 2 Kuba 1 Kamerun 1 Kanada 1 Pákistán 1 Celkem 123 Zdroj: Poradna pro uprchlíky a cizince, Diecézní charita Hradec Králové

Problémy romské populace Početnost romské populace nelze objektivně zjistit (viz výše). Přestože se při sčítání v roce 2001 přihlásilo k romské národnosti pouze 76 občanů města, je odhadováno, že počet členů romského etnika je mnohem vyšší, neboť řada z nich se při sčítání mohla přihlásit k národnosti české, slovenské, maďarské nebo také k žádné (kategorie „nezjištěno“ byla u národnosti velice početná, téměř 2 tisíce). Podle odhadů odborníků na danou problematiku se počet Romů ve městě Hradci Králové odhaduje okolo 3 tisíc. Většina romské populace absolvuje pouze základní školní docházku. V současnosti mají Romové možnost, kromě středních škol v Hradci Králové, studovat také na Romské střední škole v Čáslavi. Z důvodů nízkého vzdělání, většina této populace shání uplatnění v manuálních činnostech.


strana 47

Vedle problému vzdělanosti a následně problému s hledáním uplatnění na pracovním trhu, je pro romskou populaci charakteristická vysoká závislost na sociálním systému. Romské komunity se soustřeďují převážně v ulicích Okružní, Pražská, Honkova a obcích Dohalice, Smiřice, Černožice, Svobodné Dvory, Třebechovice pod Erebem a Holohlavy. Nejčastěji se obracejí se svými problémy na koordinátora, adresář sociálních služeb, Diecezní charitu v Hradci Králové, Azylové středisko v Josefově a Cizineckou policii v Malšovicích. Cizinci na trhu práce V okrese Hradec Králové bylo k 1.1. 20054 legálně zaměstnáno 1146 cizích státních příslušníků. Převládají pracovníci ze zemí EU, především Slováci a Poláci. Pracovníci z ne-členských zemí EU potřebují v České republice pracovní povolení, v této skupině jsou nejvíce zastoupeni pracovníci z Ukrajiny (210), dále z Mongolska (25), Běloruska (20), USA (13), Bulharska (11) a Rumunska (10).

Tabulka 55: Cizinci zaměstnaní v okrese Hradec Králové k 1. 1. 2005 Cizinci z:

Počet

V%

Evropské unie (registrace)

791

69,0

Ostatní země (pracovní povolení)

355

31,0

1146

100

Celkem Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové

Cizí státní příslušníci jsou zaměstnáváni v profesích, které není schopna saturovat „domácí nabídka“, respektive na pracovních místech, která nereflektují domácí nezaměstnaní (textilní průmysl ad.). Trvale je lze dělit na dvě skupiny: kvalifikované profese, které v nabídce trhu práce nejsou (svářeči, profese pro strojírenství) a dále pracovní místa, jejichž podmínky nejsou naši nezaměstnaní ochotni akceptovat, nejvíce ve směnných provozech, za úkolovou mzdu atd., které nejsou domácími nezaměstnanými považována za dostatečně mzdově ohodnocené (nekvalifikovaní dělníci, šičky). S ohledem na koncentraci středních a vysokých škol je ve městě zaměstnána část cizinců působících zde v kvalifikačně náročných profesích, např. jako učitelé jazyků.


strana 48

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Základní demografické ukazatele města Hradce Králové, rok 2004 ................................... 6 Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové, v okrese Hradec Králové a v kraji....................... 6 Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel města (tzv. středního stavu) od roku 1919 ....................................... 7 Tabulka 4: Obyvatelstvo podle pohlaví a hlavních věkových skupin................................................... 8 Tabulka 5: Počet obyvatel v jednotlivých částech města, podle působnosti komisí místní samosprávy, rok 2005..................................................................................................................................... 8 Tabulka 6: Živě narození a zemřelí v Hradci Králové v letech 1998 - 2004......................................... 9 Tabulka 7: Migrační přírůstek/úbytek v letech 2000 – 2004................................................................ 9 Tabulka 8: Přistěhovalí a vystěhovalí v 1. –3. čtvrtletí roku 2005........................................................ 9 Tabulka 9: Důvody migrace v roce 2004 .......................................................................................... 10 Tabulka 10: Stěhování podle věku a pohlaví..................................................................................... 10 Tabulka 11: Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu, město Hradec Králové, 2001.................. 11 Tabulka 12: Počty sňatků a rozvodů v roce 2004 .............................................................................. 11 Tabulka 13: Obyvatelstvo podle nejvyššího stupně vzdělání ............................................................. 11 Tabulka 14: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání v jednotlivých věkových kategoriích, město Hradec Králové ........................................................................................... 12 Tabulka 15: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel ve věku 15 let a více, uvedeno v %...................... 12 Tabulka 16: Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle odvětví, město Hradec Králové ............... 13 Tabulka 17: Dojíždějící podle frekvence dojížďky, město Hradec Králové ....................................... 14 Tabulka 18: Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky, podle času stráveného na cestě, město Hradec Králové ........................................................................................................................ 14 Tabulka 19: Dojížďka za prací v centru a do centra dojížďky podle času stráveného na cestě............ 15 Tabulka 20: Počet vyjíždějících a dojíždějících za prací v letech 1991 – 2001, okres Hradec Králové15 Tabulka 21: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Hradci Králové a podíl mužů a žen v jednotlivých věkových kategoriích, k 1. 1. 2005..................................................................... 17 Tabulka 22: Očekávaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, 5leté věkové kategorie, vybrané roky.. 21 Tabulka 23: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, obyvatelstvo celkem, vybrané roky 23 Tabulka 24: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, ženy, vybrané roky........................ 23 Tabulka 25: Předpokládaný vývoj obyvatelstva Hradce Králové, muži, vybrané roky ....................... 23 Tabulka 26: Cenzové domácnosti podle počtu členů, město Hradec Králové, rok 2001 ..................... 25 Tabulka 27: Prognóza dětské složky obyvatelstva, vybrané roky ...................................................... 26 Tabulka 28: Přehled vyplacených dávek sociální péče v roce 2005 ................................................... 26 Tabulka 29: Umísťování dětí do náhradní rodinné, ústavní a ochranné výchovy ............................... 26 Tabulka 30: Pěstounská péče a poručenství ...................................................................................... 27 Tabulka 31: Počet pěstounských rodin a žadatelů o osvojení a pěstounskou péči............................... 27 Tabulka 32: Týrané a zneužívané děti podle týrající nebo zneužívající osoby, správní obvod obce s rozšířenou působností, rok 2005............................................................................................. 27 Tabulka 33: Týrané a zneužívané děti, správní obvod obce s rozšířenou působností, rok 2005 .......... 28 Tabulka 34: Docházka do jeslí v jednotlivých měsících v letech 2003 - 2005.................................... 29 Tabulka 35: Předpokládaný počet narozených, vybrané roky ............................................................ 30 Tabulka 36: Prognóza počtu a struktury seniorů, vybrané roky ......................................................... 31


strana 49

Tabulka 37: Vyplácené dávky sociální péče občanům se zdr. postižením za rok 2005 ....................... 34 Tabulka 38: Počet držitelů průkazů mimořádných výhod k 31. 12. daného roku................................ 35 Tabulka 39: Celkový počet přijemců plně invalidního a částečného důchodu .................................... 35 Tabulka 40: Přehled o počtu příjemců důchodů podle pohlaví, stav červen 2004............................... 35 Tabulka 41: Průměrný věk příjemců důchodů, stav červen 2004 ....................................................... 36 Tabulka 42: Počet uchazečů o zaměstnání k 30. 9. 2005 a 31. 1. 2006............................................... 36 Tabulka 43: Volná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením............................................ 36 Tabulka 44: Kriminalita v letech 2004 a 2005 podle druhů kriminality, město Hradec Králové ......... 38 Tabulka 45: Klienti kurátora pro dospělé za rok 2005 ....................................................................... 39 Tabulka 46: Občané propuštění z vězení, rok 2005 ........................................................................... 40 Tabulka 47: Počet trestných činů spáchaných pachateli do 18 let v letech 2003 – 2005, město Hradec Králové .................................................................................................................................... 41 Tabulka 48: Přehled případů řešených kurátory pro mládež magistrátu Hradce Králové v letech 2004 a 2005 ......................................................................................................................................... 41 Tabulka 49: Klienti kurátora pro mládež v letech 2004 a 2005.......................................................... 41 Tabulka 50: Statistika Ambulantního programu Laxus o.s. ............................................................... 42 Tabulka 51: Statistika Kontaktního centra Laxus o.s......................................................................... 43 Tabulka 52: Národnostní složení obyvatelstva Hradce Králové, rok 2001 ......................................... 45 Tabulka 53: Cizinci podle státní příslušnosti..................................................................................... 46 Tabulka 54: Klienti Poradny pro cizince a uprchlíky podle země původu.......................................... 46 Tabulka 55: Cizinci zaměstnaní v okrese Hradec Králové k 1. 1. 2005.............................................. 47

METODICKÉ POZNÁMKY Cílem analýzy bylo zhodnotit situaci ve městě Hradci Králové. Některá statistická data však nejsou tříděna do podrobnosti na úroveň obcí, proto jsou tato data uvedena za okres nebo za správní obvod obce s rozšířenou působností. Tento fakt však podle našeho názoru kvalitu informací nijak nesnižuje, naopak, město plní své funkce nejen pro své občany, ale i pro obyvatele obcí v zázemí města. Druhá poznámka se týká aktuálnosti dat, s kterými bylo pracováno v této analýze. Řada úřadů a institucí, které se zabývají shromažďováním a publikováním statistických dat nemá ještě v březnu zpracovaná data za předchozí rok. Z tohoto hlediska by bylo vhodnější zpracovávat podobné analýzy v druhé polovině roku, kdy již všechna data za předchozí rok jsou definitivně zpracována a zpřístupněna.


strana 50

ZDROJE DAT

Český statistický úřad Magistrát města Hradce Králové Česká správa sociálního zabezpečení Úřad práce v Hradci Králové Policie České republiky Cizinecká a pohraniční policie Laxus o.s. – sociální a zdravotní služby pro uživatele drog Oblastní charita Hradec Králové Sociodemografická analýza města Hradce Králové z roku 2004 (Magistrát města Hradec Králové) Návrhy konkrétních metodik pro komunitní plánování sociálních služeb v ČR (www.kpss.cz) Analýza pracovní síly Hradce Králové 2005 (Magistrát města Hradec Králové) Analýza odpovědnosti mládeže za protiprávní činy v teritoriu Hradec Králové (Police České republiky)

Sociodemografická analýza města Hradce Králové

Recommend Documents