ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ, NÁVRH

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podle přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2006 Sb.

ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ, NÁVRH

Kraj KRÁLOVÉHRADECKÝ Město Hradec Králové Předkladatel: Město Hradec Králové Ekoteam

duben 2016

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podle přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2006 Sb. ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ, NÁVRH

Předložené Vyhodnocení vypracoval: RNDr. Vladimír Ludvík - autorizace podle §19 a §24 zák. č.100/2001 Sb, o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění č. 2081/ENV/11, osvědčení č. 5278/850/OPV/93 Ekoteam, Veverkova 1343, 500 02 Hradec Králové tel.:

498 500 363,

mobil: 603 224 626

fax:

498 500 320

e-mail: [email protected]

Spolupráce: RNDr. Veselý Jiří - autorizovaná osoba podle autorizace OEKI/1595/05

§67 zák. č. 114/1992 Sb. – „Biologické hodnocení“ - č.

Mgr. Stanislava Čížková

- botanika

Josef Moravec

- bezobratlí, entomologie

Mgr. Jan Losík, Ph.D. - držitel autorizace MŽP ČR č.j. 630/279/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění – Natura 2000 Mgr. Alice Háková - držitelka autorizace MŽP ČR č.j. 630/1731/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění – Natura 2000

2

Obsah: A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA (POKUD PŘÍSLUŠNÝ ORGÁN UPLATNIL POŽADAVEK NA TOTO VYHODNOCENÍ)

4

B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 POKUD ORGÁN OCHRANY PŘÍRODY ZÁVAŽNÝ VLIV NA TATO ÚZEMÍ NEVYLOUČIL

6

C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

6

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

115

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

116

F.

120

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

PŘÍLOHY:

122

3

Seznam zkratek AIM

Automatizovaný imisní monitoring

BaP

Benzo-a-pyren

BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Cl

-

Chloridové anionty

CO

Oxid uhelnatý

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČSN

Česká státní norma

DÚR

Dokumentace pro územní rozhodnutí

DSP

Dokumentace pro stavební povolení

DPS

Dokumentace pro provedení stavby

EIA

Environmental Impact Assessment (posuzování vlivů na životní prostředí)

HPJ

Hlavní půdní jednotka

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

KES

Koeficient ekologické stability

KÚ

Konec úpravy

k.ú.

Katastrální území

LAeq

Ekvivalentní hladina hluku A [dB(A)]

LBK

Lokální biokoridor

MÚK

Mimoúrovňová křižovatka

MZd

Ministerstvo zdravotnictví

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NOx

Oxidy dusíku

NO2

Oxid disičitý

NRBK

Nadregionální biokoridor

OOP

Orgán ochrany přírody

PD

Projektová dokumentace

POV

Plán organizace výstavby

PM10

Respirační frakce prašného aerosolu s aerodynamickým průměrem 50% částic menších než 10 µm

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

RBK

Regionální biokoridor

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SP

Stavební povolení

ÚP

Územní plán

ÚPSÚ

Územní plán sídelního útvaru

ÚP VÚC

Územní plán velkého územního celku

ÚR

Územní rozhodnutí

4

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

TLZ

Tuhé znečišťující látky

ZCHÚ

Zvláště chráněná území

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZÚ

Začátek úpravy

ZÚR

Zásady územního rozvoje

ŽP

Životní prostředí

ZSPD

Změna stavby před dokončením

ŽST, žst

Železniční stanice

5

A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (pokud příslušný orgán uplatnil požadavek na toto vyhodnocení) Uvedeno v samostatné příloze.

B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil Uvedeno v samostatné příloze.

C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Vyhodnocení dle 119 sledovaných jevů Územně analytických podkladů ORP Hradec Králové, Třetí úplná aktualizace územně analytických podkladů (2014) – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. část A): 1

zastavěné území:

Zastavěné území bylo vymezeno k datu 31.12.2014 v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon). Podkladem pro vymezení zastavěného území byly kopie katastrální mapy příslušného území (s vyznačeným intravilánem), digitální katastrální mapa získaná od pořizovatele k datu 31.12.2014 a terénní průzkum skutečného stavu v území. Hranice zastavěného území je zobrazena ve Výkrese základního členění území (A.1), v Hlavním výkrese – Využití území (A.2.1) a v Koordinačním výkrese (B.1). 2

plochy výroby:

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (V) Rozvoj průmyslu/výroby obecně závisí poměrně výrazně na přírodních a lidských zdrojích (např. kvalifikovaná pracovní síla v místě) a také na tradici v místě. Obojí je relativně nepružné, projevuje se zde velká závislost na předchozím vývoji (tzv. path dependence). Velké změny v konkrétním území může podnítit jednak velká technologická či jiná převratná změna v určitém odvětví, která změní pohled na to, co jsou vhodné zdroje anebo intervence veřejné správy, která se pokusí podmínky pro průmysl a podnikání výrazně změnit. Zatímco převratné změny ve vlastním průmyslu lze předvídat velmi

6

omezeně, plánované intervence veřejné správy by měly být zachyceny ve strategických dokumentech. „Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2030“ uvádí k danému tématu následující: Celková vize - Vize města odst. 5: -

město moderního průmyslu a podnikání, založeného na nejnovějších ekologicky šetrných technologiích s čistými provozy a využívající IT a kvalifikované síly, známé svými výrobky, s dynamickým rozvojem drobného a středního podnikání, širokou škálou provozů a služeb a nabízející diverzifikované pracovní příležitosti.

Vymezení klíčových oblastí - Klíčová oblast 3: Podnikání, věda, výzkum a inovace -

podpora podnikatelského prostředí podpora vzniku nových podnikatelských subjektů podpora zaměstnanosti (tvorba pracovních míst) ve vazbě na strukturu místního školství a nabídky na místním trhu práce získávání investorů podpora rozvoje spolupráce středních a vysokých škol s podnikatelskou sférou služby pro podnikatele podpora inovačních aktivit kapacita a efektivita Technologického centra podnikání ve vazbě na cestovní ruch zahraniční spolupráce

Město hodlá vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti s nabídkou diverzifikovaných pracovních příležitostí odpovídajících struktuře a kvalitě pracovní síly. Hradec Králové má předpoklady pro příchod investorů v oblasti výroby a služeb a má i dostatek přestavbových ploch, do kterých lze přednostně umisťovat investice. Město bude aktivním, nikoliv nestranným, prostředníkem a vyvine velké úsilí k tomu, aby se mu podařilo přilákat nové investory. Město se musí naučit prezentovat sebe sama navenek a lépe komunikovat směrem k potenciálním zaměstnavatelům, ale i prezentovat nové projekty a jejich přínosy pro veřejnost. Hradec Králové je univerzitní město ovšem bez významných technicky orientovaných oborů nebo výzkumných ústavů. Město založilo vědeckotechnický park (Technologické centrum), který funguje jako podnikatelský inkubátor a centrum pro transfer technologií. Zaměřuje se na poradenství, vzdělávání a podporu podnikatelské sféry a účastní se řady projektů s inovačním potenciálem. Rozvoj aktivit centra může dále přispívat k rozvoji spolupráce mezi vědeckovýzkumnou základnou škol a podnikatelskou sférou. Pro územní plán tato strategie implikuje spíše přístup spočívající v navázání na dosavadní vývoj a vymezení menšího navýšení ploch pro výrobu jako rozvoj stávajících výrobních areálů a rezervy pro nové plochy v rozsahu cca 5 - 10% a to zejména v návaznosti na stávající plochy výroby, areál letiště Hradec Králové a nově budovanou dálnici, kde mají nové plochy oproti stávajícím plochám a plochám přestavby výhodu dálničního dopravního

7

napojení a tím může dojít dostupných ploch. 3

k žádoucí diverzifikaci silných stránek celkového portfolia

plochy občanského vybavení:

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ A REKREACE Potřeba ploch občanského vybavení a rekreace nevyplývá (na rozdíl od bydlení nebo například od výroby) z potřebného množství, ale z kvality a dostupnosti stávajících ploch a zařízení. To znamená buď potřebu vymezení plochy pro určitou funkci místního významu v území, kde není daná funkce dobře dostupná, nebo vymezení plochy pro určitou funkci celoměstského významu pokud je v dané oblasti deficit anebo rozšíření stávající plochy, pokud není dostatečně velká pro její bezproblémové fungování. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA (OV) Město Hradec Králové je dostatečně vybaveno občanským vybavením, které je veřejnou infrastrukturou. Vedle veřejného vybavení lokálního významu se na území města nacházejí zařízení celoměstského nebo i nadměstského významu. Deficit celoměstsky významného občanského vybavení je identifikován pouze v rozsahu ploch pro rozvoj sociálních služeb a péči o rodinu (zejména v oblasti péče o seniory) a lokálně v rozsahu ploch pro občanské vybavení pro ochranu obyvatelstva (lokalizace stanic hasičského záchranného sboru). Plochy pro tento typ občanského vybavení jsou proto územním plánem vymezovány podle lokální potřeby v místech, kde je identifikován deficit, případně v místech, kde je dlouhodobě předpokládán rozvoj stávajícího občanského vybavení (např. areál fakultní nemocnice včetně výstavby kampusu Karlovy Univerzity, rozvoj knihovny apod.). V souvislosti s navrženou novou zástavbou je vymezeno několik ploch pro rozvoj veřejné správy. Návrh územního plánu vymezil tyto nové plochy pro občanské vybavení – veřejnou infrastrukturu: kód plochy

výměra plochy (ha)

katastrální území

plocha podle významu

využití plochy

Z40.22

Slatina u Hradce Králové

1,4043

Z

OV

Z51.21

Slezské Předměstí

0,9938

Z

OV

Z52.18

Nový Hradec Králové

0,9041

Z

OV

Z52.25


0,3715

Z

OV

P60.26

Hradec Králové

0,7253

P

OV

Z60.80

Věkoše

0,5207

Z

OV

Z61.03

Hradec Králové, Nový Hradec Králové

8,0830

Z

OV

Z61.15


5,7989

Z

OV

Z61.16


4,1691

Z

OV

Z61.41

Hradec Králové

0,2489

Z

OV

8

kód plochy




využití plochy

Z62.01

Nový Hradec Králové, Třebeš

0,4378

Z

OV

Z62.02


2,9204

Z

OV

Z62.03


0,5730

Z

OV

Z62.07

Třebeš

0,4837

Z

OV

Z62.57


0,3737

Z

OV

Z62.58

Třebeš

0,4359

Z

OV

Z63.18

Kluky

0,7601

Z

OV

Z69.57

Plácky

0,1952

Z

OV

Z70.14

Svobodné Dvory

0,7191

Z

OV

Z71.65

Kukleny, Pražské Předměstí

1,6515

Z

OV

P71.114

Kukleny

0,6602

P

OV

P71.156

Pražské Předměstí

0,1432

P

OV

Z71.169


0,2885

Z

OV

Z72.38

Březhrad

0,4214

Z

OV

Z81.15

Plačice

0,6178

Z

OV

Z81.19

Plačice

0,3381

Z

OV

CELKEM

34,2391

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - KOMERČNÍ (OK) Potřeba umístění občanského vybavení komerčního jako samostatných ploch (vytvářejících prostor pro větší obchodní komplexy zaměřené na nákupy větších objemů realizované osobním automobilem, jako jsou nákupy nábytku a bytových doplňků, zahradních potřeb apod.) vyplývá z role města v sídelní struktuře. Hradec Králové je krajským městem a významným regionálním centrem; nová dálnice tuto roli nadále posiluje. Řešené území je součástí rozvojové oblasti OB4 Rozvojová oblast Hradec Králové/Pardubice1. Úkolem pro územní plánování, který z tohoto umístění vyplývá, je: „Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy.

1

Politika územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1 9

Nové zastavitelné plochy občanského vybavení komerčního celoměstského a nadměstského významu jsou vymezeny v reakci na tuto skutečnost; přednostně přitom využívají území dobře dostupná jak z města Hradec Králové, tak z regionu – tedy v blízkosti dálničních sjezdů a komunikací I. třídy (lokality podél komunikace I/11, Koutníkova ulice, Rašínova třída apod.). Plochy občanského vybavení – komerčního s lokálním významem jsou územním plánem vymezovány v souvislosti s nově vymezenými zastavitelnými plochami pro obsluhu daného území, případně v plochách přestavby, kde urbanistická koncepce předpokládá smíšenou funkci s městským charakterem (zejména živé využití parteru), ale stávající a budoucí podmínky v okolí (zejména vliv hluku z dopravy nebo výroby) neumožňuje danou plochu využít jako plochu smíšenou s funkcí bydlení (SM).

10

Návrh územního plánu vymezil tyto nové plochy občanského vybavení – komerčního: kód plochy




využití plochy

P50.25


1,1349

P

OK

Z50.26


0,6227

Z

OK

P59.07

Věkoše, Pouchov

7,6011

P

OK

P60.15

Plácky

1,3891

P

OK

P60.20


0,6774

P

OK

P60.21


0,2542

P

OK

P60.23


1,3655

P

OK

P60.25


1,3480

P

OK

P60.71


0,7326

P

OK

P61.29

Hradec Králové, Nový Hradec Králové

4,9545

P

OK

Z62.41


0,1668

Z

OK

Z62.54


0,7881

Z

OK

P62.64

Třebeš

0,2270

P

OK

Z62.65

Třebeš

0,1975

Z

OK

Z62.66

Třebeš

0,0946

Z

OK

Z70.36

Kukleny

15,8367

Z

OK

P70.50

Kukleny

0,8354

P

OK

P70.81


1,1784

P

OK

P70.92

Plotiště nad Labem

0,6575

P

OK

Z70.93


0,7267

Z

OK

Z70.99


0,1423

Z

OK

P70.100


0,4167

P

OK

P70.107

Plotiště nad Labem, Svobodné Dvory

0,1880

P

OK

Z71.01

Kukleny, Plačice

21,8698

Z

OK

Z71.19

Plačice

0,7036

Z

OK

Z71.24

Kukleny

4,3500

Z

OK

Z71.136

Kukleny

0,3556

Z

OK

Z71.137

Kukleny

2,1431

Z

OK

Z72.17

Březhrad

5,5679

Z

OK

Z72.18

Březhrad

0,5713

Z

OK

Z72.24

Březhrad, Pražské Předměstí

7,0547

Z

OK

11

kód plochy



Z73.07

Březhrad

Z79.14


Z79.18

Plotiště nad Labem, Svobodné Dvory

CELKEM


využití plochy

1,6517

Z

OK

10,1502

Z

OK

8,7769

Z

OK

104,7306

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – HŘBITOVY (OH) Kapacita současného hlavního hřbitova (lesní hřbitov) je téměř naplněna. Proto je třeba vymezit plochu pro rozšíření tohoto hřbitova. V návaznosti na stávající hřbitov byla vymezena plocha Z52.22. Svou velikostí přesahuje předpokládaný návrhový horizont územního plánu (cca 15 let), aby mohla stabilizovat plochy pro budoucí rozšíření hřbitova v současné lokalitě ve velmi dlouhém, víceméně neomezeném časovém úseku. Obdobně byly vytvořeny podmínky pro rozšíření i dalších, menších hřbitovů v samostatných sídlech. Návrh územního plánu vymezil tyto nové plochy občanského vybavení – hřbitovy: kód plochy




využití plochy

Z41.06

Malšova Lhota

0,0810

Z

OH

P50.01

Pouchov

0,4267

P

OH

Z52.22


27,3526

Z

OH

Z71.11

Kukleny

3,0719

Z

OH

Z79.40


0,4873

Z

OH

CELKEM

31,4197

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ (OS) Vyhodnocení potřeby ploch pro občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení se opírá o zpracovaný Generel sportovní vybavenosti města Hradec Králové (Sportovní projekty s.r.o., ing. arch. Miloš Kopřiva, červenec 2009). Uvedený generel charakterizuje současný stav rozsahu tělovýchovných a sportovních ploch následujícími komentáři: Podobně jako v jiných městech České republiky, tak i v Hradci Králové převládají ve sportovní vybavenosti zařízení určená pro výkonnostní sport na klubové úrovni a zařízení pro školní tělovýchovu, zatím co zařízení pro pohybovou rekreaci veřejnosti je výrazný nedostatek…

12

Pouze malý podíl sportovních aktivit obyvatelstva probíhá a je provozován na klasických sportovištích. Původ a příčina tohoto stavu spočívá v tom, že klasická sportoviště byly koncipovány a budovány vždy přísně dle zadaných specifických požadavků a v normových dimenzích závodního a výkonnostního sportu. V této podobě tato zařízení neodpovídají měnícím se požadavkům veřejnosti a jsou proto využity pouze v omezeném rozsahu… Vrcholový a výkonnostní sport, jak již bylo uvedeno výše, je velmi dobře zakotven ve struktuře a fungování města. Významnější deficit oproti teoretickému výpočtu vykazují pouze kryté univerzální plochy (haly a tělocvičny)… Nejvíce podceněným segmentem sportovní vybavenosti města je pohybová rekreace nejširší veřejnosti. Podobně jako v jiných městech se i zde postupně rozrůstá síť nejrůznějších krytých sportovišť komerčního charakteru. Tato sportoviště se nicméně téměř výhradně soustřeďují na menší prostory typu posilovna, aerobic, spinning a nebo speciální sporty jako squash případně bowling. Jediná pro veřejnost určená univerzální hala se nachází v městském obvodu Hradec králové 6 – Třebeš (0606). Tento areál na jedné straně dokazuje životaschopnost takovýchto podobných projektů a na straně druhé i potřebnost takovýchto prostor pro ostatní segmenty sportu, neboť je v současné době z více než jedné třetiny využívána kluby a školami. Z těchto důvodů je rozvoj podobných zařízení pouze otázkou dobře připravených a v územním plánu rezervovaných ploch pro tento druh sportovní vybavenosti v jednotlivých městských částech… Velice zanedbanou a přitom základní složkou zařízení pro pohybovou rekreaci jsou wellness centra, která v podstatě ve městě neexistují… Rozdíly ve vybavenosti škol se pohybují v rozmezí mezi nulovými plochami bez možnosti rozšíření až po téměř úplnou a dostačující vybavenost… Z uvedeného hodnocení stávajícího stavu (vztaženo k roku 2009 – datum zpracování Generelu) lze vysledovat závažný deficit ploch zejména pro pohybovou rekreaci obyvatel a ploch pro wellness centra. Zatímco ploch pro výkonnostní sport je dostatek. Strategický plán rozvoje města Hradec Králové do roku 2030 k tématu sportu, rekreace a cestovního ruchu uvádí: Vize města: -

uznávané centrum kultury, sportu a společenského života s bohatou kulturně společenskou a sportovní nabídkou podporující rozvoj lidského potenciálu, město vstřícné k aktivitám občanů a přitažlivé pro jeho návštěvníky

Klíčová oblast Kultura, sport, volnočasové aktivity a cestovní ruch: Existuje potřeba rozšíření kapacit pro rekreační sport (plocha pro bruslení, plavání, značené běžecké tratě, in-line stezka, fitness stezka) a také sportovišť pro vrcholový a výkonnostní sport. Prostor pro budování infrastruktury pro sport a kulturu zůstává na sídlištích a předměstích. Vize klíčové oblasti: V roce 2030 je Hradec Králové:

13

-

silným a uznávaným kulturně společenským centrem s bohatou kulturní a společenskou nabídkou utvářenou ve spolupráci občanů, podnikatelů a města městem podporující rekreační a výkonnostní sport s akcentem na mládež a vytvářejícím podmínky pro vrcholový sport městem veselým, kde se nikdo nenudí a všichni si najdou volnočasové aktivity i na poslední chvíli pro svoji bohatou nabídku aktivního vyžití oblíbenou destinací cestovního ruchu pro domácí i zahraniční návštěvníky (kongresový cestovní ruch, architektura, loutkářství, příroda, povodí řek, město přátelské rodinám s dětmi).

V souladu se zjištěnými deficity sportovních ploch zejména pro rekreační vyžití obyvatel a zároveň v souladu se stanovenými cíli strategického rozvoje města, kde sport, rekreace a cestovní ruch hraje důležitou roli, vymezuje územní plán plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení v návaznosti na stávající plochy sportu (rozvoj stávajících ploch) a jako nové plochy sportu v lokalitách s nižší dostupností stávajících ploch sportu, nebo v nových rozvojových lokalitách. Návrh územního plánu vymezil tyto nové plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení: kód plochy




využití plochy

Z41.14

Svinary

0,5795

Z

OS

Z41.47

Svinary

0,2740

Z

OS

Z49.01

Slatina u Hradce Králové

1,6710

Z

OS

Z51.08

Malšovice u Hradce Králové

2,5677

Z

OS

Z52.01


0,7874

Z

OS

Z58.05

Rusek

0,6285

Z

OS

Z58.20

Rusek

0,5549

Z

OS

P59.26

Piletice

0,8190

P

OS

P61.04

Hradec Králové

0,3245

P

OS

P61.05

Hradec Králové, Pražské Předměstí

1,7691

P

OS

Z61.06


0,5072

Z

OS

Z61.08


0,4061

Z

OS

P61.09


0,5855

P

OS

P61.13


0,6192

P

OS

Z62.06

Třebeš

3,2395

Z

OS

Z62.19

Třebeš

0,5997

Z

OS

Z62.29

Třebeš

0,1997

Z

OS

Z62.31

Třebeš

2,1740

Z

OS

14

kód plochy




využití plochy

Z62.63

Třebeš

0,1958

Z

OS

Z63.09

Roudnička

0,6243

Z

OS

Z63.31

Roudnička, Třebeš

0,1491

Z

OS

Z63.32

Roudnička, Třebeš

0,2850

Z

OS

Z68.06

Věkoše

0,1320

Z

OS

Z70.09

Svobodné Dvory

2,7182

Z

OS

Z70.30

Svobodné Dvory

2,4174

Z

OS

Z70.88


0,7899

Z

OS

P70.89


0,3006

P

OS

P70.91


0,8571

P

OS

Z70.96


0,5194

Z

OS

Z70.134


0,2812

Z

OS

Z71.27

Kukleny, Plačice

2,2048

Z

OS

Z71.42


0,9615

Z

OS

Z71.60


2,9180

Z

OS

Z71.69

Kukleny

1,8506

Z

OS

Z71.86


1,7836

Z

OS

P71.95

Kukleny

1,2651

P

OS

P71.151

Kukleny

0,2297

P

OS

Z72.06

Březhrad

1,5443

Z

OS

CELKEM

4

40,3340

plochy k obnově opětovnému využití znehodnoceného území:

Tyto plochy, které reprezentují brownfieldy – např. některé plochy ČKD, skladištní oblast, ZVÚ, Montas, Stavofinal, koželužna, sběrný dvůr Kukleny, překládací stanice odpadů, skládka stavebních odpadů Kukleny, panelárna Plačice, skládka stavební suti Mileta apod. jsou revitalizovány v návrhových plochách – výroba a sklady, plochách občanského vybavení, bydlení, ale i (což je nutno vyzdvihnout) v plochách veřejné zeleně, sportu a rekreace a plochách ÚSES. Návrh územního plánu vymezil na stávajících plochách výroby a skladování, které vykazují znaky opuštěných areálů (brownfields), plochy přestaveb ve vazbě na stanovenou urbanistickou koncepci:

15

P41.26

Svinary

0,1556

výměra plochy nad stávající plochou výroby a skladování (ha) 0,1556

P50.12


0,8126

0,5510

SM

P50.25


1,1349

0,7377

OK

P50.31


0,1404

0,1404

PV

P50.49


0,2946

0,2946

SM

P51.01

Hradec Králové

1,3433

1,3433

SM

P52.05


3,9622

3,9622

B

P52.08


1,8002

1,8002

SM

P52.09


0,4229

0,4229

SM

P53.02


1,1539

1,1539

B

P59.07

Věkoše, Pouchov

7,6011

6,1065

OK

P60.20


0,6774

0,1776

OK

P60.26

Hradec Králové

0,7253

0,7253

OV

P60.27

Hradec Králové

0,8071

0,8071

SM

P60.28

Hradec Králové

0,1647

0,1647

DS

P60.62

Věkoše

1,0299

1,0299

SM

P60.68

Hradec Králové, Pražské Předměstí

3,4906

3,4906

SM

P60.84

Věkoše

0,5076

0,5076

SM

P63.12

Roudnička

1,0867

1,0867

SV

P70.49

Kukleny

0,5638

0,3545

SM

P70.50

Kukleny

0,8354

0,8354

OK

P70.61

Kukleny

0,6362

0,6362

SM

P70.68

Svobodné Dvory

0,4591

0,4591

SM

P70.70

Svobodné Dvory

0,8587

0,6552

SM

P70.80


8,3637

8,3637

SM

P70.81


1,1784

0,9037

OK

P70.91


0,8571

0,6542

OS

P70.100


0,4167

0,4167

OK

P70.118

Svobodné Dvory

0,4150

0,2538

PV

P70.121

Kukleny

0,1772

0,1772

ZV

P70.132

Svobodné Dvory

0,4500

0,3537

B

P70.152

Svobodné Dvory

0,1047

0,0925

ZS

kód plochy



16

využití plochy B

P71.13

Kukleny

1,2718

výměra plochy nad stávající plochou výroby a skladování (ha) 1,2718

P71.32

Plačice

1,4777

1,4777

RH

P71.49


0,8187

0,5918

DS

P71.76

Kukleny

0,8218

0,8218

B

P71.84

Kukleny

0,5553

0,5553

SM

P71.92

Kukleny

0,6077

0,5103

ZV

P71.94

Kukleny

1,3941

0,9148

SM

P71.95

Kukleny

1,2651

0,9801

OS

P71.101

Kukleny

0,7093

0,5650

SM

P71.108

Kukleny

2,4733

2,4733

SM

P71.111

Kukleny

1,2128

1,2128

SM

P71.114

Kukleny

0,6602

0,4107

OV

P71.140

Plačice

0,4474

0,4474

ZP

P71.143

Kukleny, Plačice

1,4378

1,4378

SM

P71.144

Kukleny

0,0695

0,0695

PV

P71.149

Kukleny

0,2418

0,1965

PV

P71.151

Kukleny

0,2297

0,2297

OS

P71.152

Kukleny

2,5740

2,5740

SM

P71.153

Kukleny

0,7788

0,3989

PV

P71.172

Kukleny

0,5621

0,5621

ZV

P72.27


1,2026

1,2026

ZP

kód plochy



CELKEM

5

využití plochy SM

57,7178

památková rezervace včetně ochranného pásma:

Vyhlášená městské památkové rezervace Hradec Králové (1. dopr. okruh) představuje rostlou strukturu historického jádra. Prostorová regulace tohoto území je předmětem státní památkové péče a řídí se podmínkami vyhlášené městské památkové rezervace. Z tohoto důvodu není pro tento typ struktury zástavby stanovena maximální podlažnost zástavby. Struktura je typická zachovaným rostlým půdorysem gotického města, veřejná prostranství reagují na původní historickou cestní síť a jsou ve vzájemných hierarchických vztazích.

17

6

památková zóna včetně ochranného pásma:

Městská památková zóna včetně ochranného pásma (2. dopr. okruh) je v ÚP plně respektována. 7

krajinná památková zóna:

V řešeném území se nenachází. 8

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma:

Seznam nemovitých památek v Hradci Králové: Číslo rejstříku

uz Část obce

41145 / 6-427

S

20570 / 6-424

čp.

Památka

Ulice, nám./umístění

Hradec Králové

kostel Nanebevzetí P. Marie

Velké nám.

S

Hradec Králové

kostel sv. Ducha, katedrální

Velké nám.

45498 / 6-568

S

Hradec Králové

kostel sv. Mikuláše

Jiráskovy sady

30097 / 6-576

S

Hradec Králové

městské opevnění - barokní

Jiráskovy sady, Šimkovy sady, ČS armády, břeh Orlice a Labe

39700 / 6-423

S

Hradec Králové

městské opevnění - horní po obvodu historického jádra městská hradba, parkánová (MPR) hradba, dolní městská hradba

24840 / 6-429

S

Hradec Králové

sloup se sousoším - Mariánský Velké nám. sloup

23866 / 6-563

S

Hradec Králové

sousoší Soutok Labe s Orlicí

38702 / 6-430

S

Hradec Králové

kašna se sousoším sv. Jana Malé náměstí Nepomuckého

29446 / 6-4538

S

Hradec Králové

silniční most - Moravský most přes Orlici, Ignáta Hermana s elektrárnou

41909 / 6-4537

S

Hradec Králové

silniční most - Pražský s kiosky

Mostecká

39702 / 6-553

S

Hradec Králové

schodiště - tzv. Gočárovo

ul. Na Kropáčce

19613 / 6-428

S

Hradec Králové

schodiště Bono publico

spojnice Velkého Komenského nám.

40620 / 6-368

S

Hradec Králové

čp.1

radnice

Velké nám.

19005 / 6-431

S

Hradec Králové

čp.2

městský dům

Mýtská

39878 / 6-432

S

Hradec Králové

čp.3

městský dům

Mýtská

23089 / 6-433

S

Hradec Králové

čp.4

měšťanský dům

Malé nám.

39098 / 6-434

S

Hradec Králové

čp.5

městský dům

Malé nám.

20832 / 6-369

S

Hradec Králové

čp.6

měšťanský dům

Malé nám.

26881 / 6-4880

S

Hradec Králové

čp.7

měšťanský dům

Malé nám.

23

24191 / 6-435

S

Hradec Králové

čp.8

měšťanský dům

Malé nám.

24

17268 / 6-436

S

Hradec Králové

čp.9

měšťanský dům

Malé nám.

25

40644 / 6-370

S

Hradec Králové

čp.10

hotel

Malé nám.

26

20453 / 6-371

S

Hradec Králové

čp.12

činžovní dům

Malé nám.

28

35225 / 6-372

S

Hradec Králové

čp.13

činžovní dům

Malé nám.

29

18

č.or.

Jiráskovy sady

nám.

a

19

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

29458 / 6-373

S

Hradec Králové

čp.14

činžovní dům

Malé nám.

30

14484 / 6-437

S

Hradec Králové

čp.15

měšťanský dům

Velké nám.

25

17548 / 6-438

S

Hradec Králové

čp.16

měšťanský dům

Velké nám.

26

28752 / 6-439

S

Hradec Králové

čp.17

měšťanský dům

Velké nám.

27

30671 / 6-440

S

Hradec Králové

čp.18

měšťanský dům

Velké nám.

28

17597 / 6-441

S

Hradec Králové

čp.19

měšťanský dům

Velké nám.

29

14829 / 6-442

S

Hradec Králové

čp.20

měšťanský dům

Velké nám.

30

14332 / 6-443

S

Hradec Králové

čp.21

měšťanský dům

Velké nám.

31

34035 / 6-444

S

Hradec Králové

čp.22

měšťanský dům

Velké nám.

32

34971 / 6-445

S

Hradec Králové

čp.23

měšťanský dům

Velké nám.

33

36331 / 6-446

S

Hradec Králové

čp.24

měšťanský dům

Velké nám.

34

14222 / 6-374

S

Hradec Králové

čp.25

činžovní dům

Velké nám.

35

29514 / 6-447

S

Hradec Králové

čp.26

měšťanský dům

Velké nám.

36

32056 / 6-375

S

Hradec Králové

čp.27

činžovní dům

Velké nám.

37

15003 / 6-376

S

Hradec Králové

čp.28

činžovní dům

Velké nám.

38

14752 / 6-377

S

Hradec Králové

čp.29

činžovní dům

Velké nám.

39

32915 / 6-4881

S

Hradec Králové

čp.30

měšťanský dům

Na Kropáčce

1

29276 / 6-4882

S

Hradec Králové

čp.31

měšťanský dům

Na Kropáčce

3

16156 / 6-378

S

Hradec Králové

čp.32

kolej jezuitská

Velké nám.

40

46089 / 6-379

S

Hradec Králové

čp.33

činžovní dům

Velké nám.

41

31316 / 6-380

S

Hradec Králové

čp.34

měšťanský dům zv. Špulákův (U Velké nám. Špuláků, Na Schůdkách)

42

37459 / 6-381

S

Hradec Králové

čp.35

biskupství

Velké nám.

44

27114 / 6-382

S

Hradec Králové

čp.36

činžovní dům

Velké nám.

45

27505 / 6-383

S

Hradec Králové

čp.37

činžovní dům

Velké nám.

46

23741 / 6-448

S

Hradec Králové

čp.38

měšťanský dům

Velké nám.

47

33084 / 6-449

S

Hradec Králové

čp.39

měšťanský dům

Velké nám.

48

22471 / 6-450

S

Hradec Králové

čp.40

měšťanský dům

Velké nám.

49

16194 / 6-451

S

Hradec Králové

čp.41

městský dům

Velké nám.

50

30784 / 6-452

S

Hradec Králové

čp.42

tiskárna

Velké nám.

14

15509 / 6-453

S

Hradec Králové

čp.43

činžovní dům

Karla Tomana

12

25115 / 6-384

S

Hradec Králové

čp.44

měšťanský dům

Karla Tomana

47110 / 6-385

S

Hradec Králové

čp.45

měšťanský dům

Karla Tomana

8

20979 / 6-386

S

Hradec Králové

čp.46

kanovnický dům

Karla Tomana

6

17745 / 6-387

S

Hradec Králové

čp.47

kanovnický dům

Karla Tomana

4

32713 / 6-388

S

Hradec Králové

čp.48

kanovnický dům

Karla Tomana

2

20463 / 6-389

S

Hradec Králové

čp.49

kanovnický dům

nám. Jana Pavla II.

1

16133 / 6-390

S

Hradec Králové

čp.50

rezidence kapitulního vikáře


2

19

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

15242 / 6-391

S

Hradec Králové

čp.51

kanovnický dům


3

29293 / 6-392

S

Hradec Králové

čp.52

kanovnický dům


27510 / 6-455

S

Hradec Králové

čp.54

pivovar

Soukenická 6,8,10, Pivovarské 8 náměstí 1245

22502 / 6-393

S

Hradec Králové

čp.58

děkanství


41867 / 6-456

S

Hradec Králové

čp.59

měšťanský dům


47163 / 6-4883

S

Hradec Králové

čp.60

městský dům čp. 60 a 61


15287 / 6-457

S

Hradec Králové

čp.62

škola

Rokitanského

28625 / 6-394

S

Hradec Králové

čp.63

měšťanský dům

Rokitanského

15459 / 6-458

S

Hradec Králové

čp.64

měšťanský dům

Rokitanského

22

35338 / 6-459

S

Hradec Králové

čp.65

měšťanský dům

Rokitanského

20

42068 / 6-395

S

Hradec Králové

čp.66

měšťanský dům

Rokitanského

31352 / 6-396

S

Hradec Králové

čp.67

měšťanský dům

Rokitanského

39127 / 6-460

S

Hradec Králové

čp.68

měšťanský dům

Rokitanského

37237 / 6-461

S

Hradec Králové

čp.69

měšťanský dům

Rokitanského

28232 / 6-397

S

Hradec Králové

čp.70

měšťanský dům

Rokitanského

38164 / 6-398

S

Hradec Králové

čp.71

měšťanský dům

Rokitanského

8

16443 / 6-462

S

Hradec Králové

čp.72

měšťanský dům

Rokitanského

6

26410 / 6-399

S

Hradec Králové

čp.73

měšťanský dům

Rokitanského

22821 / 6-400

S

Hradec Králové

čp.74

měšťanský dům

Rokitanského

2

39250 / 6-463

S

Hradec Králové

čp.75

městský dům

V Kopečku

12

30710 / 6-464

S

Hradec Králové

čp.76

měšťanský dům

V Kopečku

10

41696 / 6-465

S

Hradec Králové

čp.77

měšťanský dům

V Kopečku

8

32714 / 6-466

S

Hradec Králové

čp.78

činžovní dům

V Kopečku

6

33979 / 6-467

S

Hradec Králové

čp.79

činžovní dům

V Kopečku

4

27302 / 6-4901

S

Hradec Králové

čp.80

činžovní dům

V Kopečku

30235 / 6-468

S

Hradec Králové

čp.81

činžovní dům býv. štábní dům

V Kopečku

1

33820 / 6-4902

S

Hradec Králové

čp.82

měšťanský dům

V Kopečku

3

46081 / 6-4903

S

Hradec Králové

čp.83

činžovní dům

V Kopečku

5

25811 / 6-469

S

Hradec Králové

čp.84

činžovní dům

V Kopečku

6

24944 / 6-401

S

Hradec Králové

čp.85

měšťanský dům - rodný dům J. V Kopečku L. Zieglera, s pamětní deskou

9

23052 / 6-470

S

Hradec Králové

čp.86

činžovní dům

V Kopečku

11

25273 / 6-402

S

Hradec Králové

čp.87

činžovní dům

V Kopečku

13

33745 / 6-403

S

Hradec Králové

čp.88

činžovní dům

V Kopečku

30378 / 6-471

S

Hradec Králové

čp.89

činžovní dům

V Kopečku

16799 / 6-472

S

Hradec Králové

čp.90

solnice a hejtmanství

Na Hradě

31886 / 6-404

S

Hradec Králové

čp.91

seminář kněžský, dům a kostel

20

purkrabský Na Hradě sv. Jana

5

12

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

Nepomuckého 35176 / 6-405

S

Hradec Králové

čp.95

nemocnice vojenská

Dlouhá

1

20746 / 6-473

S

Hradec Králové

čp.96

měšťanský dům

Dlouhá

2

19577 / 6-474

S

Hradec Králové

čp.97

měšťanský dům

Dlouhá

5

34285 / 6-4701

S

Hradec Králové

čp.98

Klicperovo divadlo

Dlouhá

7

45767 / 6-475

S

Hradec Králové

čp.99

měšťanský dům

Dlouhá

9

39643 / 6-476

S

Hradec Králové

čp.100

měšťanský dům

Dlouhá

11

27469 / 6-477

S

Hradec Králové

čp.103

věznice bývalá (původně čp. Dlouhá 101-103)

17

32976 / 6-478

S

Hradec Králové

čp.104

měšťanský dům

Dlouhá

19

15908 / 6-479

S

Hradec Králové

čp.105

městský dům

Dlouhá

21

17500 / 6-480

S

Hradec Králové

čp.106

městský dům

Dlouhá

23

46512 / 6-481

S

Hradec Králové

čp.107

městský dům

Dlouhá

25

17370 / 6-482

S

Hradec Králové

čp.108

měšťanský dům

Dlouhá

27

36304 / 6-483

S

Hradec Králové

čp.109

měšťanský dům

Dlouhá

29

15616 / 6-484

S

Hradec Králové

čp.110

měšťanský dům

Malé nám.

3

25765 / 6-406

S

Hradec Králové

čp.111

měšťanský dům

Malé nám.

4

21276 / 6-407

S

Hradec Králové

čp.112

měšťanský dům

Malé nám.

5

29158 / 6-408

S

Hradec Králové

čp.113

měšťanský dům

Malé nám.

15436 / 6-485

S

Hradec Králové

čp.114

měšťanský dům

Malé nám.

28467 / 6-486

S

Hradec Králové

čp.115

měšťanský dům

Malé nám.

15755 / 6-409

S

Hradec Králové

čp.116

hotel pův. měšťanské domy

37504 / 6-489

S

Hradec Králové

čp.119

měšťanský dům

Malé nám.

40911 / 6-490

S

Hradec Králové

čp.120

městský dům

Malé nám.

18764 / 6-4885

S

Hradec Králové

čp.121

činžovní dům

Kavčí plácek

1

17516 / 6-491

S

Hradec Králové

čp.123

činžovní dům

Malé nám.

14

14218 / 6-492

S

Hradec Králové

čp.124

městský dům - úřední dům

Malé nám.

16418 / 6-493

S

Hradec Králové

čp.126

městský dům Mýtské brány

Mýtská

14290 / 6-410

S

Hradec Králové

čp.127

měšťanský dům Cejpův

roh Malé nám. a Dlouhé ul.

30334 / 6-411

S

Hradec Králové

čp.128

městský dům - bývalá pošta

Malé nám.

2

34552 / 6-412

S

Hradec Králové

čp.129

činžovní dům s pamětní deskou Malé nám. Václava Klimenta Klicpery

1

34934 / 6-494

S

Hradec Králové

čp.130

měšťanský dům

Velké nám.

24

35919 / 6-495

S

Hradec Králové

čp.131

měšťanský dům

Velké nám.

23

28246 / 6-497

S

Hradec Králové

čp.132

měšťanský dům s pamětní Velké nám. deskou Aloise Jiráska

22

32579 / 6-413

S

Hradec Králové

čp.133

měšťanský dům

Velké nám.

21

29756 / 6-4886

S

Hradec Králové

čp.134

činžovní dům

Velké nám.

21

3

se

řadové

zbytkem

Malé nám. 12

17

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


25662 / 6-4887

S

Hradec Králové

čp.135

činžovní dům

Velké nám.

34792 / 6-496

S

Hradec Králové

čp.136

měšťanský dům Herrmannův

Velké nám.

18

32580 / 6-498

S

Hradec Králové

čp.137

měšťanský dům

Velké nám.

17

40344 / 6-499

S

Hradec Králové

čp.138

měšťanský dům

Úzká

13

37396 / 6-4522

S

Hradec Králové

čp.139

záložna

Tomkova, Velké nám.

22974 / 6-4888

S

Hradec Králové

čp.141

městský dům

Velké nám.

21703 / 6-414

S

Hradec Králové

čp.142

měšťanský dům

Velké nám.

47248 / 6-500

S

Hradec Králové

čp.143

měšťanský dům

Velké nám.

24573 / 6-501

S

Hradec Králové

čp.144

měšťanský dům

Tomkova

33229 / 6-415

S

Hradec Králové

čp.145

měšťanský dům

Velké nám.

14

40886 / 6-502

S

Hradec Králové

čp.146

měšťanský dům

Velké nám.

13

31826 / 6-503

S

Hradec Králové

čp.147

měšťanský dům

Velké nám.

12

24906 / 6-504

S

Hradec Králové

čp.148

měšťanský dům

Velké nám.

11

21791 / 6-505

S

Hradec Králové

čp.149

měšťanský dům

Špitálská

7

41379 / 6-4889

S

Hradec Králové

čp.150

činžovní dům

Špitálská

10

34575 / 6-4890

S

Hradec Králové

čp.151

měšťanský dům

Velké nám.

30136 / 6-4891

S

Hradec Králové

čp.153

městský dům

Velké nám.

32691 / 6-506

S

Hradec Králové

čp.154

městský dům

Velké nám.; původně 2 domy: čp. 154 a 155

46811 / 6-507

S

Hradec Králové

čp.156

městský dům

Velké nám.

47008 / 6-508

S

Hradec Králové

čp.157

městský dům

Velké nám.

45478 / 6-510

S

Hradec Králové

čp.159

měšťanský dům

Velké nám.

47216 / 6-509

S

Hradec Králové

čp.159

měšťanský dům

Velké nám.; pův. čp. 158

21366 / 6-416

S

Hradec Králové

čp.160

městský dům

Velké nám.

40499 / 6-511

S

Hradec Králové

čp.161

měšťanský dům

Velké nám.

28759 / 6-512

S

Hradec Králové

čp.162

činžovní dům

Velké nám.

25162 / 6-417

S

Hradec Králové

čp.163

městský dům se sochou sv. Jana V Kopečku Nepomuckého

19

21510 / 6-418

S

Hradec Králové

čp.164

měšťanský dům

Velké nám.

4

46848 / 6-513

S

Hradec Králové

čp.165

měšťanský dům

Velké nám.

2

41214 / 6-419

S

Hradec Králové

čp.166

měšťanský dům

Velké nám.

1

39796 / 6-574

S

Hradec Králové

čp.167

pevnost Flošna Pajkrova

Z od Brněnské

24640 / 6-425

S

Hradec Králové

čp.168

kaple sv. Klimenta, Bílá věž

roh ul. Franušovy

35010 / 6-4900

S

Hradec Králové

čp.169

činžovní dům

V Kopečku

3

34925 / 6-515

S

Hradec Králové

čp.173

činžovní dům

Tomkova

2

23252 / 6-516

S

Hradec Králové

čp.174

činžovní dům

Tomkova

8

26042 / 6-4892

S

Hradec Králové

čp.175

činžovní dům

Špitálská

42022 / 6-4893

S

Hradec Králové

čp.176

činžovní dům

Tomkova

22

č.or.

9

Rokitanského

a

12

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

46190 / 6-4702

S

Hradec Králové

čp.177

okresní knihovna

Tomkova

17

34850 / 6-517

S

Hradec Králové

čp.178

městský dům

Tomkova

15

41585 / 6-420

S

Hradec Králové

čp.179

městský dům

Tomkova

13

28236 / 6-518

S

Hradec Králové

čp.180

městský dům

Tomkova, Dlouhá

11

28591 / 6-4894

S

Hradec Králové

čp.181

městský dům

Tomkova

9

26024 / 6-4904

S

Hradec Králové

čp.182

činžovní dům

Špitálská

3

34802 / 6-519

S

Hradec Králové

čp.183

internát chlapecký, Boromeum

roh ul. Špitálská a Dlouhá

2

15515 / 6-4895

S

Hradec Králové

čp.185

městský dům

Tomkova

17198 / 6-520

S

Hradec Králové

čp.186

činžovní dům

Tomkova

5

24816 / 6-522

S

Hradec Králové

čp.188

městský dům

Tomkova

1

34595 / 6-523

S

Hradec Králové

čp.189

městský dům

Zieglerova

1

32595 / 6-4906

S

Hradec Králové

čp.190

městský dům Rudolfinum

35626 / 6-4905

S

Hradec Králové

čp.193

činžovní dům

Špitálská

23539 / 6-524

S

Hradec Králové

čp.194

měšťanský dům

Dlouhá

6

30044 / 6-528

S

Hradec Králové

čp.201

městský dům

Úzká

2

21739 / 6-529

S

Hradec Králové

čp.205

městský dům

Úzká

11

46960 / 6-530

S

Hradec Králové

čp.206

městský dům

Úzká

9

35394 / 6-4907

S

Hradec Králové

čp.207

měšťanský dům

Úzká

25621 / 6-4908

S

Hradec Králové

čp.208

měšťanský dům

Úzká

15797 / 6-531

S

Hradec Králové

čp.209

měšťanský dům

Úzká

31857 / 6-421

S

Hradec Králové

čp.210

měšťanský dům

Úzká

42026 / 6-532

S

Hradec Králové

čp.211

měšťanský dům

Dlouhá

10

24741 / 6-533

S

Hradec Králové

čp.212

měšťanský dům

Dlouhá

12

19740 / 6-534

S

Hradec Králové

čp.213

měšťanský dům

Dlouhá

14

28977 / 6-422

S

Hradec Králové

čp.219

kasárna - vojenský pevnostní Československé armády dům

24

28630 / 6-4330

S

Hradec Králové

čp.224

kasárna pro pěchotu - Žižkova

Komenského

4

31472 / 6-4331

S

Hradec Králové

čp.227

kasárna jezdecká - Orlická

Ignáta Herrmanna

2

47201 / 6-535

S

Hradec Králové

čp.229

činžovní dům

Mýtská

2

40522 / 6-536

S

Hradec Králové

čp.230

škola

Zieglerova

4

34888 / 6-555

S

Hradec Králové

čp.233

Labská vodní elektrárna

Křižíkova, také ZSJ 469140 4 Labská kotlina I

29054 / 6-4911

S

Hradec Králové

čp.238

měšťanský dům

Čs. armády

23006 / 6-4909

S

Hradec Králové

čp.263

městský dům

Tomkova

45438 / 6-4910

S

Hradec Králové

čp.272

činžovní dům

Špitálská

8

28983 / 6-556

S

Hradec Králové

čp.275

hotel Labská, Grand

Československé armády

21

34501 / 6-4703

S

Hradec Králové

čp.300

společenský Adalbertinum

Československé armády

22

23

-

dům

tzv.

Staré

-

Na hradě, Dlouhá

3

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka

31888 / 6-4542

S

Hradec Králové

čp.301

universita - pedagogická fakulta nám. Svobody

25358 / 6-4332

S

Hradec Králové

čp.336

zbrojnice

Kozinova

30366 / 6-4912

S

Hradec Králové

čp.344

městský dům

Dlouhá

45636 / 6-4540

S

Hradec Králové

čp.365

jiná zdravotní stavba - budova II. Interní kliniky, pův. Pospíšilova Ústav hluchoněmých

15658 / 6-4541

S

Hradec Králové

čp.395

synagoga - bývalá

39100 / 6-558

S

Hradec Králové

čp.408

okresní úřad a finanční úřad, Československé armády později krajský úřad

51

18620 / 6-557

S

Hradec Králové

čp.409

společenský okresní dům

Palackého

6

13824 / 6-4526

S

Hradec Králové

čp.459

vila

Střelecká

6

32049 / 6-4527

S

Hradec Králové

čp.460

vila

Střelecká, nároží s Nerudovou

15682 / 6-559

S

Hradec Králové

čp.465

muzeum východních Čech

Eliščino nábř.

23241 / 6-4523

S

Hradec Králové

čp.479

činžovní dům

Gočárova tř., nárožní poloha

33668 / 6-575

S

Hradec Králové

čp.500

pevnost Flošna Pivovarská

Pivovarská flošna

33965 / 6-551

S

Hradec Králové

čp.510

činžovní dům

Masarykovo nám.

22244 / 6-550

S

Hradec Králové

čp.511

činžovní dům

Masarykovo nám.

32715 / 6-4524

S

Hradec Králové

čp.512

činžovní dům

Švehlova

37919 / 6-560

S

Hradec Králové

529

kostel českobratrský

24142 / 6-4525

S

Hradec Králové

čp.543

činžovní dům

tř. Československé armády

20057 / 6-4525

S

Hradec Králové

čp.556

činžovní dům

tř. Československé armády

25917 / 6-549

S

Hradec Králové

čp.617

činžovní dům

roh ul. Karla Hynka Máchy a Masarykova nám.

85879 / 6-4702

S

Hradec Králové

čp.620

činžovní dům

Tomkova

18218 / 6-538

S

Hradec Králové

čp.628

činžovní dům

tř. Karla IV. 1 a 3, Masarykovo nám. 7 a 8

13493 / 6-539

S

Hradec Králové

čp.642

banka

roh Čelakovského Masarykova nám.

30143 / 6-562

S

Hradec Králové

čp.647

škola

Hradecká

12782 / 6-5977

P

Hradec Králové

čp.665

činžovní dům

Bratří Čapků

13

23410 / 6-4528

S

Hradec Králové

čp.666

společenský dům YMCA

Šafaříkova

9

31141 / 6-4896

S

Hradec Králové

čp.674

činžovní dům

Tomkova

10

41880 / 6-537

S

Hradec Králové

čp.680

solnice bývalá

z Zieglerovy ul., v zadním dvoře domu čp. 230

42132 / 6-540

S

Hradec Králové

čp.682

střední škola - gymnasium J. K. Tylovo nábř., V Lipkách Tyla

12

25821 / 6-542

S

Hradec Králové

čp.690

základní škola

Tylovo nábř., V Lipkách

16

28248 / 6-543

S

Hradec Králové

čp.691

mateřská škola

Tylovo nábř.

18

17449 / 6-544

S

Hradec Králové

čp.729

sbor kněze kolumbárium

Ambrožova

1

16946 / 6-545

S

Hradec Králové

čp.734

Steinského palác

24


č.or.

4

Pospíšilova

dům

-

bývalý

1

7

1

14

evangelický

Ambrože

a

Ulrichovo nám.

20

ul.

a

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

18050 / 6-4532

S

Hradec Králové

čp.757

činžovní dům

Divišova

1

26945 / 6-4529

S

Hradec Králové

čp.759

Tesařova vila

Čechova

32692 / 6-561

S

Hradec Králové

čp.798

banka

nám. Osvoboditelů

2

18367 / 6-546

S

Hradec Králové

čp.810

jiná správní stavba ředitelství státních drah

Ulrichovo nám.

4

23453 / 6-4531

S

Hradec Králové

čp.820

činžovní dům

nám. Osvoboditelů

1

40596 / 6-4530

S

Hradec Králové

čp.828

činžovní dům

Kotěrova, Divišova

1

35017 / 6-4539

S

Hradec Králové

čp.835

garáže tzv. Novákovy garáže

nám. 5. května

31115 / 6-4534

S

Hradec Králové

čp.842

městské lázně s bazénem

Eliščino nábř.

31762 / 6-547

S

Hradec Králové

čp.855

vila - součást býv. ředitelství Mánesova státních drah

17

36044 / 6-4533

S

Hradec Králové

čp.870

universita - lékařská fakulta

Šimkova

13

46240 / 6-4897

S

Hradec Králové

čp.896

činžovní dům

Tomkova

14

40989 / 6-4899

S

Hradec Králové

čp.911

činžovní dům

Tomkova

6

15337 / 6-4898

S

Hradec Králové

čp.953

měšťanský dům

Tomkova

16

38849 / 6-565

S

Kukleny

kostel sv. Anny

Denisovo náměstí

20274 / 6-572

S

Kukleny

muniční sklady

39304 / 6-4914

S

Kukleny

pomník šesti rudoarmějců

před bočním průčelím kostela sv. Anny

14684 / 6-569

R

Nový Králové

kostel sv. Antonína Poustevníka

Svatováclavské nám.

46464 / 6-4333

S

Plácky

silniční most

přes Labe

30594 / 6-683

S

Pouchov

kostel sv. Pavla

Velká

14523 / 6-684

S

Pouchov

socha sv. Jana Nepomuckého

Velká

25457 / 6-4535

S


kostel Božského srdce Páně

nám. 28. října

28881 / 6-552

S


vysoká škola čp. 301, z toho na průčelí jen: pamětní deska s bustou fakulty prof. Jiřího Purkyně

20946 / 6-4924

S


pomník zaměstnancům pošty na Zamenhofova 2 čp. 915

16153 / 6-4536

S


čp.914

železniční stanice Hlavní Riegrovo nám. nádraží - výpravní budova

24835 / 6-573

S

Svobodné Dvory

čp.

muniční sklady

při silnici do Všestar

14512 / 6-570

S

Třebeš

kostel sv. Jana Křtitele

Kopec sv. Jana, Husova

Hradec

býv.

3

pedagogické

Veškeré nemovité kulturní památky jsou územním plánem respektovány. 9 pásma:

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného

Nemovitou národní kulturní památkou je Muzeum východních Čech, které je jedním z největších regionálních vlastivědných muzeí ve východních Čechách. Muzejní budova byla v

25

roce 1995 prohlášena za národní kulturní památku. Historická budova byla postavena v letech 1909 - 1912 podle plánů význačného českého architekta Jana Kotěry (1871-1923). Projekt vznikal v letech 1907 až 1908 na objednávku muzejního kuratoria a jeho konečná verze představovala architekturu nejen slavnostně reprezentativní, ale také účelnou, vytvářející i nezbytné podmínky pro provozní potřeby muzea. Kotěra zde uplatnil asymetrickou dispozici, tzn. že půdorys budovy založil na schématu latinského kříže, přičemž pravé (jižní) křídlo s přednáškovým sálem oproti ose severního křídla o několik metrů posunul. 10

památka UNESCO včetně ochranného pásma:


urbanistické hodnoty:

Mezi urbanistické hodnoty lze kromě významných veřejných a zelených prostranství ve městě počítat také souvislá území se zachovalou původní rostlou strukturou zástavby, významné dominanty, lokální dominanty, kompoziční akcenty, chráněné pohledy a chráněné průhledy. Veřejná prostranství, náměstí, nábřeží a prostory před významnými budovami jsou nejcennější prvky, které tvoří tvář města. Tyto prostory je třeba důsledně respektovat. Určitým městským částem tyto prostory dnes buď zcela nebo částečně chybí, a přitom v těchto městských částech žije velké množství obyvatel (např. Moravské Předměstí). ÚP jasně definuje tato chybějící veřejná prostranství plošně a prostorově. Na druhé straně jsou zde cenná veřejná prostranství v plochách městské zeleně – parky, jako stejně významný městotvorný prvek. Přestože má město těchto kvalitních parkových ploch relativně dostatek, v západním sektoru města dnes tyto plochy zcela chybí (např. v Kuklenách). 12

region lidové architektury:


historicky významná stavba, soubor staveb:

Historicky významné stavby a jejich soubory reprezentují nemovité kulturní památky, nemovitá národní kulturní památka, budovy v městské památkové rezervaci a zóně. 14

architektonicky cenná stavba, soubor staveb:

K architektonicky cenným stavbám patří především Kotěrovo Muzeum východních čech, Katedrála Svatého Ducha, Bílá věž, Gočárovy školy, kostel svatého Ambrože a Gočárova budova dnešního magistrátu města. 15

významná stavební dominanta:

26

Nejvýznamnější stavební dominantu města představuje Bílá věž a Katedrála Svatého Ducha. 16

území s archeologickými nálezy

Území města se nachází v území s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. Ochrana archeologického dědictví bude v souladu se zákonem č. 20/1987 sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zajištěna v podmínkách rozhodnutí vydaných stavebním úřadem a při vlastní realizaci staveb. 17

oblast krajinného rázu a její charakteristik:

Krajinným rázem se dle § 12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů o ochraně přírody a krajiny rozumí především přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti. V zákoně jsou přímo vyjmenovány rysy či hodnoty, které mají být chráněny před znehodnocením. Jsou to přírodní a estetické hodnoty, VKP a ZCHÚ, kulturní dominanty, harmonické měřítko a vztahy. Celkově je možno shrnout, že v krajinném rázu se promítne krajina, její přírodní bohatství, její obyvatelstvo, hmotný majetek a kulturní památky. Z textu zákona je možno odvodit, že krajinný ráz není všude stejně výrazný, neopakovatelný, jedinečný a cenný. Krajinu, ve které jsou přítomny mimořádné a jedinečné hodnoty přírodní, kulturní nebo estetické, je třeba chránit s větší přísností, než krajinu, ve které jsou tyto hodnoty přítomny sporadicky nebo v ní přítomny nejsou vůbec. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může příslušný orgán ochrany přírody a krajiny zřídit přírodní park. Přírodní park Orlice zasahuje do východní části města Hradec Králové. Krajina, kterou řeší Územní plán, je člověkem značně ovlivněná a pozměněná. Díky přírodním poměrům a historickému osídlení zde převažují obytné, průmyslové a obchodní plochy, plochy zeleně, lesů a plochy kvalitních zemědělských půd. Dále se v území projevují dopravní stavby, zejména silnice a železniční tratě. Velmi významné jsou vodní toky se starými říčními rameny a s doprovodnou zelení. Říční síti dominují řeky Labe a Orlice včetně jejich soutoku, z hlediska krajinotvorné funkce poněkud opomíjený Labský náhon a Piletický potok. Stará říční ramena vznikla zaškrcením meandru při překládání toku řeky v jednotlivých erozně-akumulačních fázích. Množství starých říčních ramen bylo fosilizováno holocénními až recentními povodňovými nánosy a dnes se projevují pouze mělkými průlehy a lokálními terénními depresemi (mnohdy s povrchovým sezónním zamokřením). Na charakteru krajiny se značně podílejí rozsáhlé městské parky a liniová zeleň podél vodních toků a komunikací a zeleň na plochách pro bydlení. 18

místo krajinného rázu a jeho charakteristika:

Místa krajinného rázu lze charakterizovat vymezenými překryvnými prvky prostorové koncepce krajiny

27

Pro zajištění podmínek pro ochranu a rozvoj kvalitní zeleně zejména v návaznosti sídelní zeleně na zeleň krajinnou a na krajinu vně sídla se stanovuje prostorová koncepce krajiny. Prostorová koncepce krajiny je definována prvky prostorové koncepce krajiny, které dohromady utvářejí celek typického obrazu krajinného rázu okolí města a jeho provázání na struktury zeleně uvnitř zastavěného území - krajinné prvky pronikají do hloubky zastavěného území; prostorová koncepce krajiny je tak nerozdělitelně provázána se systémem sídelní zeleně. Prvky prostorové koncepce zeleně definují vzájemné prostorové vztahy mezi plochami zeleně (včetně ploch s funkcí zeleně doprovodné), čímž tvoří „zelenou“ kostru území. ÚSES je pak nutno považovat za kostru zeleně přírodního charakteru. ÚSES je potvrzen prvkem prostorové koncepce krajiny pouze v případě vymezení osy doprovodné zeleně vodních toků - je tak zdůrazněn krajinotvorný význam vodních toků v území. Územní plán vymezuje tyto prvky prostorové koncepce krajiny: a) dominantní prvky reliéfu krajiny; b) zelené klíny; c) hlavní osy zeleně; d) osy doprovodné zeleně vodních toků; e) doplňkové osy zeleně; f) osy doprovodné zeleně dopravních staveb - městský typ; g) osa doprovodné zeleně dopravních staveb - krajinný typ; h) kosterní stromořadí. Z důvodu zajištění kvalitní zeleně a návaznosti na krajinu vně sídla jsou vymezeny tyto prvky: Skladebný prvek

význam

Dominantní prvek reliéfu krajiny Městské historické centrum

veduta města

Odůvodnění: Vyvýšenina historického centra je dominantou krajiny ze všech směrů od okraje ke středu území, nachází se téměř v těžišti území Nový Hradec Králové

jižní horizont města

Odůvodnění: Přirozená protiváha veduty města, jediný zelený horizont při pohledech z města směrem k jihu Zelené klíny Zelený klín Labe - sever

kosterní prvek koncepce uspořádání krajiny - stávající

Zelený klín Labe - jih


Zelený klín Orlice


Odůvodnění: Zelené klíny jsou mozaikou ploch krajinné zeleně, které přirozeně zasahují až téměř do centra města, neobyčejný krajinný fenomén typický pro utváření a charakter města. Hlavní osy zeleně Osa I. okruh

okružní osa historického jádra města - vnitřní

28

Odůvodnění: vnitřní prstenec stromořadí a parků v historické stopě opevnění města, intenzivně udržovaná zeleň městského typu. Osa II.okruh - Městský bulvár

okružní osa historického jádra města - vnější

Odůvodnění: širší prstenec parků a ploch v doprovodu dopravního systému, intenzivně udržovaná zeleň městského typu Osa Letištní

radiální osa

Odůvodnění: Spojnice centra s oblastí letiště Osa Věkošská

radiální osa

Odůvodnění: spojnice nových částí s oblastí letiště Osa Pospíšilova

radiální osa

Odůvodnění: přirozená osa městského parteru Osa Víta Nejedlého

radiální osa

Odůvodnění: přirozená osa městského parteru Osa Náhon - Na drahách

radiální osa

Odůvodnění: Soubor ulic, které tvoří spojnice středu města, zeleného klínu Orlice a oblastí lesů na JV území, osa městského parteru. Osa Brněnská

radiální osa

Odůvodnění: Jedna z "bran" do města, městský bulvár Osa Benešova - Lesopark

radiální osa

Odůvodnění: Osa s kombinovanou funkcí, část jako městský bulvár - páteř území v lesoparku přechod do krajiny a zeleného horizontu města, převažující charakter – zeleň městského typu. Osa Třebešská radiála

radiální osa

Odůvodnění: Vymezena jako doplňující osa k osám typu městského bulváru, důvodem je komornější měřítko a přirozený komunikační charakter Osa Rašínova

radiální osa

Odůvodnění: Jedna z "bran" do města, městský bulvár, v části ji lemuje okraj zeleného klínu Labe – jih. Převažující charakter je zeleň městského typu Osa Pražská - Zanádražní

severojižní páteřní osa nově řešených území

Osa Nová Zelená

východozápadní páteřní osa nově řešených území

Odůvodnění: páteřní osy nově zastavovanými plochami, navazující na rostlé struktury města Osa Koutníkova

radiální osa

Odůvodnění: Jedna z "bran" do města, osa na pomezí charakteru městského bulváru a městského parteru. Plynule přechází v osu nižšího řádu, předělem je železniční trať. Osy doprovodné zeleně vodních toků Osa Labe

přírodní osa

Osa Orlice

přírodní osa

29

Odůvodnění: páteřní osy - kostra území, v zastavěné části města mají kombinovaný charakter s funkcí městského nábřeží, významná přírodní funkce, jedny z hlavních prvků ÚSES, v nivách součástí zelených klínů. Osa Piletický potok

přírodní osa

Odůvodnění: přírodní osa podél vodoteče s výskytem kvalitních ploch krajinné zeleně, rovněž jako prvek USES. Osa Labský Náhon

severojižní přírodní páteřní osa nově řešených území

Odůvodnění: přírodní osa podél vodoteče, přírodní linie vedoucí zastavěným územím – důležitý prvek USES Doplňkové osy zeleně dle výkresu Koncepce uspořádání krajiny (A.2.3).

spojnice nižšího řádu systému sídelní zeleně

Odůvodnění: vymezovány jako důležité linie v území dotvářející spojitost systému sídelní zeleně. Cílem je zachovat převážně liniové prvky zeleně – stromořadí nebo drobné sadovnické detaily - solitérní stromy apod. jako prvky významně se podílející na charakteru území, jsou vymezeny pouze graficky Kosterní stromořadí v krajině dle výkresu Koncepce uspořádání krajiny (A.2.3).

spojnice nižšího řádu koncepce uspořádání krajiny

Odůvodnění: vymezovány jako důležité linie v území dotvářející spojitost koncepce uspořádání krajiny, mnohdy navazující na historické stopy a linie v území. Jsou vymezeny pouze graficky. Osa doprovodné zeleně dopravních staveb – městský typ Osa Jižní spojka

nová liniová dopravní stopa v krajině

Osa Nová Kladská


Osa I/11

liniová dopravní stopa v krajině

Odůvodnění: dopravní stavby s výrazně liniovým vegetačním doprovodem (stromořadí). Vegetační doprovod je definován jako nová koncepční stopa obrazu krajiny. Založení musí splňovat vysokou kvalitu i rozsah Severní tangenta bude tvořit protiváhu přírodní osy Jižní. Osa doprovodné zeleně dopravních staveb - přírodní typ Osa D 11


Odůvodnění: dopravní stavby s výrazně skupinovým (porostním) vegetačním doprovodem (stromořadí)

19

místo významné události:

Šrámkův statek, Katedrála svatého Ducha, Muzeum východních Čech. 20

významný vyhlídkový bod:

Bílá věž.

30

21

územní systém ekologické stability:

Vymezení prvků ÚSES Dle § 4 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, zajišťuje vymezení územního systému ekologické stability (dále ÚSES) uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. V rámci nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována biocentra propojená biokoridory v krajině. Na lokální úrovni se ještě nad rámec právní úpravy vymezují doplňková opatření lokálního systému ekologické stability (dále doplňková opatření). Soubor opatření realizující prvky ÚSES směřuje k vytvoření přirozených či přírodě blízkých společenstev, nejkvalitnějších v území. Proto je cílem po realizaci prvků ÚSES a dosažení požadované kvality zahrnutí těchto ploch do ploch přírodních (NP). Skladebné prvky ÚSES tvoří v území síť vzájemně propojených ekologicky nejstabilnějších ekosystémů, které v řešeném území představují především vodní společenstva tekoucích vod Labe a Orlice s přilehlými plochami širokých niv. Orlice je přirozeně meandrující tok se zajímavými biotopy, širokou nivou se slepými rameny, obohacená o biotopy stojatých vod. Labe představuje v tomto úseku tok s upraveným korytem s navazující opět širokou nivou se slepými rameny. Toky i stojaté vody jsou doprovázeny břehovými porosty a zbytky nivních porostů. Vodní síť je doplněna dalšími drobnými toky a svodnicemi v území, které jsou zahrnuty do ÚSES ve funkci biokoridorů či doplňkových opatření. Dalším významným ekologicky nejstabilnějším ekosystémem jsou lesní porosty představující lesní komplex Novohradeckých lesů na jihovýchodě území, s navazujícími lesními komplexy Spáleník a Ouliště podél východní a severovýchodní hranice území. Do ÚSES jsou zahrnuta zachovalá nejkvalitnější společenstva území (zvláště chráněná území přírody, NATURA 2000, Přírodní park a registrované významné krajinné prvky). Z důvodu vzájemného propojení prvků ÚSES a dodržení limitujících parametrů zahrnují prvky ÚSES ve volné krajině také plochy zemědělsky využívané a v blízkosti zastavěných ploch i plochy upravené veřejné zeleně. Při vymezení ÚSES byly primárně využity pozemky v majetku SmHK.

Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (NR-R ÚSES) NR-R ÚSES vymezuje územní plán dle požadavku nadřazené dokumentace ZÚR. Biocentra a biokoridory jsou upřesněny převedením do měřítka zpracovávané dokumentace, dle parcelace, konkrétních podmínek v území, a jsou vymezeny mimo zástavbu. Trasy biokoridorů jsou upřesněny vložením lokálních biocenter dle odpovídajících prostorových parametrů. Typy os NRBK v dotčeném území jsou rozlišeny dle migrujících společenstev na vodní, nivní a borové, upřesnění respektuje zachování počtu os daného biokoridoru, typ osy (tj. podmínek pro migraci daného typu společenstva) a cílové ekosystémy vložených biocenter. Prostorové parametry os (minimální šířka, maximální délka) jsou respektovány

31

s výjimkou NRK K73 N (Orlice a Labe) v úsecích procházejících zastavěným územím města v úsecích sevřených zástavbou. Dále byla zohledněna návaznost na sousední území a koordinace s vydanými ÚP (ÚP Předměřice nad Labem, ÚP Divec, ÚP Blešno, ÚP Býšť, ÚP Vysoká nad Labem, ÚP Opatovice nad Labem, ÚP Praskačka). Nefunkční prvky R-NR ÚSES jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření. Na území jsou respektována, upřesněna a vymezena tato biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního významu: • • • • • • • • • • • • • •

nadregionální biocentrum NC 11 Vysoké Chvojno; nadregionální biokoridor NK K73 B Bohdaneč – Vysoké Chvojno s vloženými lokálními biocentry LC K73 B 01, LC K73 B 02; nadregionální biokoridor NK K73 N Orlice a Labe nivní s vloženými lokálními biocentry LC K73 N 01, LC K73 N 02, LC K73 N 03, LC K73 N 04, LC K 73 N 05; nadregionální biokoridor NK K73 V Orlice a Labe vodní; regionální biocentrum RC 973 Meandry Orlice; regionální biocentrum RC 982 Správčice; regionální biocentrum RC 1760 Niva u Třebše; regionální biocentrum RC 1761 Hradecká Orlice; regionální biocentrum RC H092 Ouliště; regionální biokoridor RK 1266 Labe Správčice - Orlice a Labe vodní s vloženými lokálními biocentry LC 1266 01, LC 1266 02, LC 1266 03, LC 1266 04, LC 1266 05; regionální biokoridor RK 1278 U Libčan – Libišanské louky s vloženým lokálním biocentrem LC 1278 01; regionální biokoridor RK 1279 Libišanské louky – Orlice a Labe vodní, nivní s vloženými lokálními biocentry LC 1279 01, LC 1279 02, LC 1279 03; regionální biokoridor RK 1280 Vysoké Chvojno – Orlice a Labe vodní s vloženým lokálním biocentrem LC 1280 01; regionální biokoridor RK H0 55 Ouliště – Spáleník s vloženými lokálními biocentry LC H055 01, LC H055 02, LC H055 03.

Upřesnění nadregionálních a regionálních prvků ÚSES NK K 73 B Bohdaneč – Vysoké Chvojno – na trase biokoridoru mezi vloženými lokálními biocentry (LC K73B 01, LC K73B 02) a nadregionálním biocentrem (NC 11 Vysoké Chvojno) nejsou zcela dodrženy minimální prostorové parametry ÚSES - vzdálenost mezi vloženými biocentry z důvodu umístění biocenter dle konkrétních podmínek v území na kvalitnějších porostech, zároveň umístění biocenter vychází z koordinace s Městskými lesy HK a.s. NK K 73 V Orlice a Labe vodní – biokoridor je upřesněn dle parcelace a vymezen mimo zastavěnou plochu. Na trase biokoridoru nejsou zcela dodrženy minimální prostorové parametry – délka biokoridoru mezi biocentry z důvodu průchodu biokoridoru zastavěným územím. NK K73 N Orlice a Labe nivní - je přerušena v úsecích průchodu zastavěným územím. Pokud to podmínky v území umožnily (mimo zástavbu) byla trasa nivního biokoridoru vymezena oboustranně podél toku v šířce 50m. RK 1760 Niva u Třebše – biocentrum je v úseku přiléhajícím k toku Labe rozšířeno o nivu v šířce 50m z důvodu zahrnutí souvislé nivní osy nadregionálního biokoridoru NK K73 N. 32

RK 1266 Labe Správčice - Orlice a Labe vodní – upřesněno doplněním pásu podél levého břehu Labe v šířce 50m, biokoridor je vymezen jako souvislý, vložená lokální biocentra jsou vymezena u biokoridoru z důvodu podpory nivních společenstev podél toku. RK H055 Ouliště – Spáleník – trasa v úseku mimo les je upřesněna dle konkrétních podmínek v území s využitím stávajících porostů. Upřesnění lokálních biocenter vložených na NR-R ÚSES LC K73B 01 – je posunuto se zahrnutím PP U císařské studánky, zároveň umístění biocentra vychází z koordinace s Městskými lesy HK a.s. LC K73B 02 – je vymezeno jako kontaktní pro RK 1280, rozšířeno o lesní plochu min 3ha z důvodu dodržení reprezentativnosti biocentra ležícího na lesním biokoridoru. LC K73N 01 – nově vloženo z důvodů dodržení prostorových parametrů. LC K73N 02 – je redukováno na část přiléhající oboustranně k Orlici, z důvodu stabilizované plochy OS, při zachování limitujících parametrů. LC K73N 03 - plocha biocentra je zmenšena o plochu před zimním stadionem, plocha již není součástí parku, tvoří jiný charakter zeleně. LC K73N 04 - je upřesněno s ohledem na návaznost na sousední území a koordinaci s ÚP Vysoká nad Labem. LC K73N 05 – nově vloženo z důvodů dodržení prostorových parametrů. LC 1266 02 - biocentrum je umístěno severněji dle požadavku MMHK. LC 1266 03 – biocentrum je rozšířeno na limitující parametry. LC 1266 04 – biocentrum je přesunuto z pravého na levý břeh Labe z důvodů reprezentativnosti potenciálních nivních společenstev, na pozemky města dle požadavku MMHK. LC 1266 05 – biocentrum je zmenšeno v jižní nefunkční části na limitující parametry ÚSES. LC H055 01 a LC H055 02 – nově vymezená parametrů regionálního biokoridoru.

biocentra z důvodu dodržení limitujících

LC H055 03 – posunuto severněji z důvodů dodržení limitujících parametrů - délka biokoridoru mezi biocentry. LC 1278 01 – nově vymezené biocentrum z důvodu dodržení limitujících parametrů regionálního biokoridoru RK 1278. LC 1279 01, LC 1279 02, LC 1279 03 - nově vymezené biocentrum z důvodu dodržení limitujících parametrů regionálního biokoridoru RK 1279. LC 1280 01 – je upřesněno dle hranice přírodní památky PP Roudnička a Datlík.

Lokální územní systém ekologické stability (L-ÚSES)

33

L-ÚSES je vymezen s přiměřeným zohledněním podkladů ÚAP, ÚPMHK, komplexních pozemkových úprav (KPÚ) a dle terénních průzkumů. V průběhu zpracování byl částečně koordinován se souběžně zpracovávaným Plánem ÚSES ORP Hradec Králové. Prvky lokálního ÚSES jsou v přímé vazbě na prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu, vychází z kostry ekologické stability a jsou tvořeny zahrnutím nejstabilnějších segmentů v krajině. Úprava lokálního ÚSES vychází z upřesnění ÚSES nadregionálního a regionálního významu, zohlednění návaznosti na sousední katastrální území, na vydané ÚP (ÚP Předměřice nad Labem, ÚP Lochenice, ÚP Divec, ÚP Blešno, ÚP Vysoká nad Labem, ÚP Opatovice nad Labem, ÚP Praskačka), s přihlédnutím na konkrétní podmínky v území, zohlednění reprezentativnosti a dodržení limitujících parametrů prvků ÚSES. Zpracované komplexní pozemkové úpravy nebyly závazným podkladem z důvodů neaktuálnosti podkladů (KPÚ Plácky), z důvodu neřešení ÚSES (KPÚ Plotiště nad Labem) či nezapracování parcelního vypořádání prvků ÚSES (KPÚ Rusek, KPÚ Plácky). Z těchto důvodů upřesňuje územní plán prvky ÚSES na těchto katastrech také zohledněním konkrétních podmínek v území, využitím pozemků SmHK, dodržením limitujících parametrů ÚSES – zrušením prvků, zvětšením či doplněním prvků. Na území jsou respektována, upřesněna a vymezena tato biocentra a biokoridory lokálního významu: • •

lokální biocentra – LC1, LC2, LC3, LC4, LC5, LC6, LC7, LC8, LC9, LC10, LC11, LC12, LC13, LC14, LC15, LC16, LC17, LC18, LC19, LC20, LC21, LC22, LC23, LC24, LC25; lokální biokoridory – LK1, LK2, LK3, LK4, LK5, LK6, LK7, LK8, LK9, LK10, LK11, LK12, LK13, LK14, LK15, LK16, LK17, LK18, LK19, LK20, LK21, LK22, LK23, LK24, LK25, LK26, LK27, LK28.

Upřesnění lokálních prvků ÚSES – biocentra LC 1 – hranice biocentra je upřesněna, dle konkrétních podmínek v území s využitím stávajících porostů. LC 2 – biocentrum je rozšířeno na limitující parametry. LC 3 – biocentrum je rozšířeno zahrnutím Labského náhonu. Nejsou dodrženy limitující parametry z důvodu zástavby kolem biocentra. LC 4 – hranice biocentra je upřesněna, biocentrum je zmenšeno o plochy jižně železnice, z důvodu bezbariérového vymezení biocentra. LC 5 – hranice biocentra je upřesněna, dle konkrétních podmínek v území, zahrnutím lesních pozemků. Je posunuto na pozemky města dle požadavku MMHK. LC 6 - změna vymezení s ohledem na vedení koridoru železnice, vymezeno dle KPÚ Plačice, rozšířeno na limitující parametry na pozemky města MMHK. LC 7 - hranice biocentra je upřesněna, dle konkrétních podmínek území. V biocentru jsou zahrnuty stávající plochy NL a ZP. LC 8 - biocentrum je rozšířeno zahrnutím celé vodní plochy, z důvodu zajištění funkčnosti biocentra v celém rozsahu voní plochy. 34

LC 9 - změna vymezení, dle konkrétních podmínek území, posunutím směrem k obci a zahrnutím stávajících porostů v území. LC 10 - upřesnění vymezení, hranice biocentra je zkoordinována s hranicí přírodní památky PP Piletický a Librantický potok, zmenšena o jižní část biocentra - zastavěná plocha. LC 11 - změna vymezení – přesunutím biocentra na pravý břeh Piletického potoka z důvodu zohlednění konkrétních podmínek v území a umístění na pozemky MMHK. LC 12 – hranice biocentra je upřesněna, biocentrum je zmenšeno na limitující parametry. LC 14 - hranice biocentra je upřesněna, biocentrum je posunuto západním směrem zahrnutím – hodnotné entomologické lokality se zohledněním limitujících parametrů a redukováno o východní část. LC 15 - hranice biocentra je upřesněna, rozšířena o Hluboký rybník z důvodu sjednocení obou rybníků do plochy biocentra a zajištění ochrany a posílení jejich krajinotvorné funkce. LC 16 - změna vymezení posunutím severním směrem důvodu vymezení koridoru severní tangenty a rozvoje zástavby města, změna názvu. LC 17 - změna vymezení dle konkrétních podmínek v území, vymezení dle parcelace, biocentrum je rozšířeno na limitující parametry. LC 18 - hranice biocentra je upřesněna, zkoordinována s hranicí VKP Haltýře, je zkoordinována návaznost na sousední katastrální území. LC 19 - hranice biocentra je upřesněna, zahrnutím Stříbrného potoka do ploch biocentra. LC 20 - hranice biocentra je upřesněna, zkoordinována s hranicí přírodní památky PP Na Plachtě 1,2,3. Biocentrum je redukováno v severní části o nově vymezenou plochu PV. LC 21 – biocentrum je zmenšeno o severní část, z důvodu rekreačního využití severní části ploch zeleně veřejné. Limitující parametry jsou dodrženy. LC 22 – biocentrum nově vymezeno v souladu s Plánem ÚSES ORP Hradec Králové z důvodu zajištění propojení RK 1280 s lesním komplexem přesahujícím na na k.ú. Vysoká nad Labem. LC 23 – biocentrum nově vymezeno v souladu s Plánem ÚSES ORP Hradec Králové z důvodu prostorových parametrů a reprezentativnosti (návaznost na k.ú. Blešno a k.ú. Divec). LC 24 – biocentrum nově vymezeno z důvodu dodržení limitujících parametrů lokálního biokoridoru LK 21. LC 25 – biocentrum nově vymezeno na trase nového LK 28 v souladu s Plánem ÚSES ORP Hradec Králové z důvodu zajištění propojení RK 1280 s lesním komplexem přesahujícím na na k.ú. Vysoká nad Labem.

Upřesnění lokálních prvků ÚSES – biokoridory

35

LK 1 – trasa biokoridoru je upřesněna, je vymezena mimo zastavěné plochy. V úseku průchodu zástavbou nejsou dodrženy limitující parametry – šířka biokoridoru, která je zúžena na šířku toku. LK 2 - trasa biokoridoru je upřesněna, je vymezena mimo zastavěné plochy. V úsecích průchodu zástavbou nejsou dodrženy limitující parametry – šířka biokoridoru, která je zúžena na šířku toku. V úseku průchodu průmyslovým areálem je tok přerušen v úseku 95m. LK 3 – úsek podél katastrální hranice je prodloužen, s přihlédnutím na návaznost na sousední území a koordinaci s ÚP Předměřice nad Labem. LK 4 - změna vymezení biokoridoru, byl zrušen úsek podél hranice průmyslového areálu a přemístěn podél toku (nyní zatrubněn) s návrhem na revitalizaci v úseku 540m, z důvodu zachování kontinuity toku Melounky. LK 5 - trasa biokoridoru je upřesněna, je vymezena mimo zastavěné plochy. V úseku průchodu zástavbou nejsou dodrženy limitující parametry – šířka biokoridoru, která je zúžena na šířku toku. LK 6 – trasa biokoridoru je upřesněna, při katastrální hranici vymezena 1/2 šířky LK, zohledněna návaznost na sousední území. LK 7 - trasa biokoridoru je upřesněna, je vymezena mimo zastavěné plochy. V úseku průchodu zástavbou nejsou dodrženy limitující parametry – šířka biokoridoru, která je zúžena na šířku toku. Biokoridor je doplněn o úsek mezi LC 6 a 1279 01, z důvodu zachování kontinuity toku. LK 9 – biokoridor je nově vymezen dle konkrétních podmínek v území, z důvodu zachování kontinuity toku, s přihlédnutím na návaznost na sousední území a koordinaci s ÚP Opatovice n/L. LK 10 - nově vymezený biokoridor, dle komplexních pozemkových úprav, ale upřesněn zohledněním rozvojové plochy letiště a návaznosti na sousední území. LK 11 – změna vymezení biokoridoru pouze po toku Černilovského potoka, úsek podél hranice v KPÚ Rusek ani Skalička není vymezen (je zde vymezen pouze jako doplňkové opatření – Rusek). LK 12 - hranice biokoridoru upřesněna dle přírodní památky PP Piletický a Librantický potok. LK 13 - hranice biokoridoru upřesněna dle přírodní památky PP Piletický a Librantický potok. LK 14 – trasa biokoridoru upřesněna – prodloužena, změnou vymezení LC 11. LK 15 - nově vymezený biokoridor, propojení Světské svodnice s tokem Melounky, z důvodu zachování reprezentativnosti propojení biokoridorů podél vodních toků. LK 16 – trasa biokoridoru je upřesněna zkrácením úseku, začleněním Hlubokého rybníka do LC 15.

36

LK 17 – změna vymezení biokoridoru posunutím severním směrem z důvodu vymezení koridoru severní tangenty a rozvoje zástavby města. Biokoridor rozšířen o západní část z důvodu propojení sítě prvků ÚSES. LK 19 - trasa biokoridoru je upřesněna v lesním úseku podél toku. LK 20 – trasa biokoridoru je upřesněna v místě napojení na RC 973, dle konkrétních podmínek v území s využitím stávajících porostů v území a doplněno spojení LC 18 a NC11. LK 21 – nově vymezený lesní biokoridor vedený zejména podél vodotečí, k docílení propojení sítě prvků ÚSES. LK 22 – nově vymezený biokoridor podél vodoteče, podpora LC a PP Plachta. LK 23 – trasa biokoridoru upřesněna – prodloužena redukcí východní části LC 14. LK 24 – nově vymezený biokoridor dle konkrétních podmínek v území s cílem propojení prvků ÚSES. LK 25 – trasa biokoridoru je upřesněna v souvislosti s vymezením LC mimo řešené území, zohledněna návaznost na ÚP Vysoká nad Labem. LK 26 – trasa biokoridoru je upřesněna dle konkrétních podmínek v území a návaznosti na sousední katastrální území. LK 27 – trasa biokoridoru je upřesněna v návaznosti na vymezení LC 1266 02. LK 28 – nově vymezený biokoridor v souladu s Plánem ÚSES ORP Hradec Králové z důvodu zajištění propojení RK 1280 s lesním komplexem přesahujícím na k.ú. Vysoká nad Labem.

Rušené prvky ÚSES LC 3 Šimkovy sady a napojující LK 28A, LC 6 Náměstí 5.května byly vypuštěny z důvodů úzké návaznosti na zastavěné plochy a centrum města, mají charakter městské zeleně a jsou intenzivně využívány. Jsou vymezeny jako doplňková opatření ÚSES. LC 19 Kobylní Doly a LK20A Na Kolečkách byly zrušeny z důvodů zohlednění návaznosti na ÚPO Světí. LC 24 U tratě a LC 35 V Lukách byly zrušeny z důvodů dodržení limitujících parametrů hustoty ÚSES, nefunkční prvky. LC 42 Les Ouliště a LK 41 Na Rozhraní byly zrušeny z důvodů reprezentativnosti a v souvislosti s vymezením RK H055, část biokoridoru vymezena jako doplňkové opatření. LC 59 Habřina a LC60 U křivé lípy byly zrušeny v souvislosti s rozšířením NC11. LC 65 Stará paseka bylo zrušeno zohledněním návaznosti na ÚP Vysoká nad Labem. LK 48 Pod tratí byl zrušen z důvodů reprezentativnosti a z důvodu vymezení koridoru severní tangenty, část biokoridoru je vymezena jako doplňkové opatření. LK 55 Bělečský potok byl zrušen z důvodů dodržení limitujících parametrů - hustoty ÚSES. LK 71 Štefánikova byl zrušen z důvodů úzké návaznosti na zastavěné plochy a dopravních barier, je vymezen jako doplňkové opatření.

37

Podmínky využití v plochách prvků ÚSES Zásadou je plošná ochrana území, na kterém jsou prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) vymezeny. A to jak ochranou ploch s již stávajícími společenstvy s různým stupněm ekologické stability, tak územní ochranou ploch určených k založení prvků ÚSES (doplnění a realizace neexistujících prvků ÚSES a dosažení optimální funkčnosti biocenter a biokoridorů hospodařením v souladu s podporou druhové diverzity a ochranou přírody). Plochy prvků ÚSES jsou územním plánem vymezené jako nezastavitelné. Plochy biocenter jsou chráněny před změnou využití území, která by snížila dosažený stupeň ekologické stability, a před umísťováním záměrů (zejména staveb) - nepřípustné je zejména umísťování nových staveb včetně staveb pro výrobu energie, neprůchodného oplocení či ohrazení. U biokoridorů je zásadním požadavkem zachování průchodnosti (bezbariérovosti). V plochách biokoridorů je nepřípustné zejména umísťování nových staveb kromě staveb dopravní a technické infrastruktury, které ale musí být vždy zprůchodněny, neprůchodného oplocení či ohrazení. Prvky ÚSES nacházející se v kontaktu se stávajícími liniovými stavbami jsou v těchto místech přerušeny. V případě vodního toku je zajištěno propojení biokoridoru již stávajícím přemostěním. V souvislosti s vymezením jednotlivých ploch a koridorů předkládaných v rámci územního plánu lze očekávat při realizaci některých záměrů dopravní a technické infrastruktury a protipovodňové ochrany území, ovlivnění prvků ÚSES. Konkrétně se jedná o koridory a plochy pro záměry s tímto označením: DS1, KDS4, KDS6, KDS8, KDS16, KDS18, KDZ1, KDZ3, KDZ4, KDS2r, KDS4r, KDS9r, KDS26r, KDZ6r, KDZ9r. Rozsah vlivů na ovlivněné prvky ÚSES nelze v této fázi vyhodnocení objektivně určit, vzhledem k neznalosti konkrétního řešení výstavby. Vyhodnocení možných vlivů by mělo být zpracováno v rámci dokumentace EIA pro konkrétní záměr a následné projektové dokumentaci, s návrhem zmírňujících nebo kompenzačních opatření (přemostění, propustky, bezpečné průchody). V případě biocenter - LC 1266 02 a RC 1760 bude v projektové dokumentaci stavby řešeno přemostění biocenter s co nejšetrnějšími zásahy do stávajících kvalitních biotopů. Tabulka střetů navrhovaných dopravních staveb s prvky ÚSES: KDS1

RK 1278 LK5 Chaloupská svodnice LK7 Plačický potok

KDS4

LK 2 Malý Labský náhon LK7 Plačický potok

KDS6

LK17 Bezejmenný tok u Slatiny

KDS8

RK 1280, LK19 Stříbrný potok

KDS16

NK K73V,N

KDS18

LK 2 Malý Labský náhon

KDZ1

LC 4 Kukleny

38

KDZ3

RK1279 LK 8 Borovinka

KDZ4

LK3 Budín LK 2 Malý Labský náhon 2x

KDS2r

RK 1266 Labe LC1266 02 Budín-Labe LK 1 Velký Labský náhon LK 4 Melounka LK 5 Chaloupecká svodnice LK13 Piletický potok LK15 Světská svodnice LK17 Bezejmenný tok u Slatiny

KDS4r

RC 1760 Niva u Třebše

KDZ6r

LK 2 Malý Labský náhon LK7 Plačický potok

KDS9r

LK13 Piletický potok LK17 Bezejmenný tok u Slatiny

KDS26r

LK13 Piletický potok LK17 Bezejmenný tok u Slatiny

39

Prostorové parametry ÚSES jsou navrženy dle obecných zásad minimálních prostorových parametrů - tzn.: Minimální výměra nadregionálního biocentra je 1 000ha. Minimální velikost biocentra regionálního významu: - lesní společenstva 1.-2. vegetačního stupně 30ha, - společenstva mokřadů 10ha, - luční společenstva 30ha. Minimální šířka biokoridorů regionálního významu: - lesní společenstva 40m, - společenstva mokřadů 40m, - luční (travinná) společenstva 50m. Nadregionální biokoridory mají vymezenou osu - minimální šířka osy NK: - lesní společenstva 40m, - společenstva mokřadů 40m, - luční (travinná) společenstva 50m.

Minimální velikost biocentra lokálního významu: - lesní společenstva 3ha, - společenstva mokřadů 1ha, - luční (travinná) společenstva 3ha.

Minimální velikost biocentra lokálního významu: - lesní společenstva 3ha, - společenstva mokřadů 1ha, - luční (travinná) společenstva 3ha.

Minimální šířka biokoridorů lokálního významu: - lesní společenstva (krajinná zeleň) 15m, - společenstva mokřadů 20m, - luční (travinná) společenstva 20m.

40

Podmínky využití v plochách prvků ÚSES: a) Na plochách prvků ÚSES a v jejich blízkosti jsou vyloučeny činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti, snížení ekologické stability a funkčnosti stávajících a potenciálních prvků ÚSES. b) V plochách nefunkčních prvků ÚSES je nutné vytvářet podmínky pro vznik přírodních nebo přírodě blízkých ekosystémů, při respektování návrhu cílových společenstev a limitujích parametrů ÚSES (viz tabulka Přehled prvků ÚSES (biocentra a biokoridory) zastoupené v řešeném území, Odůvodnění Územního plánu). c) Přípustná jsou veškerá opatření ve prospěch zvýšení funkčnosti ÚSES (revitalizace, renaturace, výsadby autochtonních druhů, probírky, samovolná sukcese, zatravnění apod.). d) Podmíněně přípustná jsou opatření k hospodaření – zemědělství, lesnictví apod., která nepovedou ke snížení stabilizace funkce ÚSES, zneprůchodnění či kontinuity ÚSES. e) Nepřípustné je přerušení průchodnosti částí ÚSES neprůchodným oplocením či ohrazením apod. f) Při příčném střetu se stavbami dopravní a technické infrastruktury je nutné minimalizovat dopad těchto staveb na funkčnost a průchodnost prvků ÚSES (realizací mostů, mimoúrovňových křížení, propustků apod.). g) Plochy prvků ÚSES vymezené tímto územním plánem jsou nezastavitelné. Podmíněně lze do vymezených ploch prvků ÚSES umísťovat: •

stavby pro vodní hospodářství, včetně staveb pro ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami a pro odstraňování jejich důsledků a staveb protierozní ochrany, za podmínky zajištění průchodnosti ÚSES a minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

•

stavby dopravní infrastruktury, které nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, za podmínky minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES, zajištění průchodnosti ÚSES a minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

•

stavby technické infrastruktury, které nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, za podmínky minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES, zajištění průchodnosti ÚSES a minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

•

stavby pro vodní sporty za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES, zajištění průchodnosti ÚSES a minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

•

v plochách s vymezeným rozdílným způsobem využití ZV (plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň) stavby, zařízení a jiná opatření uvedené v podmínkách využití ploch ZV jako využití hlavní, přípustné, případně jako podmíněně přípustné za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES, zajištění průchodnosti ÚSES a minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES.

h) Veškeré případné zásahy do prvků ÚSES musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny.

41

22 položkou:

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

NÁZEV VKP

VÝMĚRA VKP

DŮVOD VYHLÁŠENÍ

Nový Hradec Staré rameno Orlice na okraji lesa. V borovém výskyt ďáblíku bahenního,žebratky Králové, Běleč porostu bahenní,kosatce žlutého,.. n/O

20,1800

Staré Labské rameno, pískovny a strouhy s výskytem leknínu bělostného, stulíku žlutého, řezanu pilolistého. Krajinářská lokalita s rozptýlenou zelení a dubem CHPV.

11,4185

Staré, zachovalé rameno Labe s břehovými porosty s typickou pobřežní a vodní květenou. Lokalita s výskytem stulíku žlutého, kosatce žlutého. Hnízdiště vodního ptactva.

6,4914

Zachovalé staré řečiště Labe se zachovalými lužními Třebeš, Nový a břehovými porosty. Lokalita s výskytem stulíku Hradec Králové žlutého, leknínu bělostného, kosatce žlutého, zeravu vzpřímeného, sevláku širolistého a dalších.

9,2501

Malšova Lhota

"Rameno u Stříbrného rybníka" s výskytem kriticky ohroženého druhu rdesu dlouholistého a ohroženého rdesu alpinského.Dále se zde nachází rdes tupolistý,rdes plovooucí,rdes kadeřavý, růžkatec ponořený.

1,6065

MALŠOVICKÁ RAMENA

Malšovice

Krajinářsky a geomorfologicky velmi zachovalá lokalita. V ramenu nejblíže sádkám výskyt kriticky ohroženého druhu-Potamogeton praelongus.

3,0911

RYBNÍK VÝSKYT

Nový Hradec Lesní rybník s rašelinnými břehy Králové bublinatky jižní, leknínu bělostného,..

HALTÝŘE

PLÁCKY

Věkoše

Pražské U VELKÉHO Předměstí, JEZERA Třebeš

VELKÉ JEZERO

RAMENO STŘÍBRNÉHO RYBNÍKA

23

U

s

výskytem

4,2199

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou:

Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Z lesů jsou nejvýznamnější Novohradecké lesy, které patří k největším nížinným lesním komplexům v ČR. Vodní toky: Zájmové území nacházející se v JZ části Novoměstské tabule a J okraje Černilovské tabule (Rusek, Piletice, Pouchov, Věkoše, Slezské Předměstí, Slatina) náleží do hlavního povodí 101-04 Labe od Metuje po Orlici, do povodí Piletického potoka (číslo hydrologického pořadí

42

1-01-04-034). Pramení 1 km V od Librantic ve výšce 276 m n. m., ústí zleva do Labe v Hradci Králové v 228 m n. m., plocha povodí 45,8 km2, délka toku 18,4 km, prům. průtok u ústí 0,13 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody II. třídy. Na západním okraji Choceňské tabule, podél široké nivy Orlice (Moravské Předměstí, Malšovice, Malšova Lhota, Svinary), náleží území hlavnímu povodí 1-02-03 Orlice, do povodí Orlice (ČHP 1-02-03), která vzniká spojením Divoké a Tiché Orlice ve výšce 247 m n. m. (u Albrechtic n. Orl.), ústí zleva do Labe v Hradci Králové v 227 m n. m., plocha povodí (se zdrojnicemi) 2037 km2, délka toku od soutoku Tiché a Divoké Orlice 35 km, prům. průtok u ústí 21,3 m3∙s-1. Orlice tvoří rovinný tok v Třebechovické tabuli a ústí do Labe v Pardubické kotlině. Hydrologické stanice: Albrechtice nad Orlicí (vodočet 1938), Týniště nad Orlicí (vč. 1889, limnigraf 1918), Nepasice (vč 1951). Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda. Chráněný úsek pod Třebechovicemi, vodárenské pásmo. Čistota vody II.-III. třídy. Rozsáhlá oblast Libčanské tabule na západním a jihozápadním okraji zájmového území (Předměřice n. L., Plotiště n. L., Svobodné Dvory, Kukleny, Plačice, Vlčkovice a Březhrad) náleží hlavnímu povodí 1-03-01 Labe od Orlice po Loučnou, do povodí Melounky, Labského náhonu a Biřičky. Melounka (ČHP 1-03-01-005) pramení 0,5 km Z od Rozběřic ve výšce 273 m n. m., ústí zprava do Labského náhonu v Hradci Králové v 231 m n. m., plocha povodí 20,1 km2, délka toku 5,9 km, prům. průtok u ústí 0,06 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až III. třídy. Labský náhon (ČHP 1-03-01-002) odbočuje vpravo z Labe u Předměřic nad Labem ve výšce 237 m n. m., ústí zprava do Labe u Březhradu v 226 m n. m., plocha povodí 52,4 km2, délka toku 13,4 km. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až IV. třídy. Biřička (ČHP 1-03-01-010) pramení 1 km SZ od Býště ve výšce 275 m n. m., ústí zleva do Labe pod Hradcem Králové v 225 m n. m., plocha povodí 28,0 km2, délka toku 8,6 km, prům. průtok u ústí 0,05 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody I.-II. třídy (Vlček 1984). Z vodních ploch jsou zastoupeny rybníky: Výskyt, Stříbrný rybník, Plachta, Jáma, Češík, KřížBiřička, Cikán, Roudnička a Datlík. Typickými vodními plochami na území města jsou písníky: Správčický, Bohdaneč, Dubina, Borovinka, Plačický písník. Typická jsou i slepá ramena Labe a Orlice. Údolní nivy potom představují vodní toky a jejich břehové svahy. 24

přechodně chráněná plocha:


národní park včetně zón a ochranného pásma:


chráněná krajinná oblast včetně zón:


národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma:

43


přírodní rezervace včetně ochranného pásma :


národní přírodní památka včetně ochranného pásma:


přírodní park:

Přírodní park Orlice byl zřízen roku 1996 podél toků Tiché, Divoké a spojené Orlice. 31

přírodní památka včetně ochranného pásma:

Mezi vyhlášená chráněná území patří přírodní památka (dále jen „PP“) Na Plachtě 1, PP Na Plachtě 2 a Na Plachtě 3. Botanicky i zoologicky unikátní lokalita při těsném okraji městské zástavby zahrnující rybníky, písčiny, rašelinné louky i lesní porosty a porosty rozptýlených křovin. Množství ekotonových přechodů a sousední mikroklimaticky odlišné prostředí Novohradeckých lesů zvyšují biodiverzitu území. Nalezneme zde řadu relativně chladnomilných nebo horských druhů v nadmořské výšce 230-240 metrů. Lokalita vznikla na vojenském cvičišti a zachovala se díky neustálému narušování písčitého půdního povrchu těžkou vojenskou technikou. Je tvořena mozaikou stanovišť s různou vlhkostí, od rybníků přes rákosiny a mokré písčiny k vřesovištím, suchým pískům a remízům. Bylo zde zjištěno 720 druhů cévnatých rostlin, 69 druhů mechů a 107 druhů hub. K plošně největším společenstvům Na Plachtě patří bažinná olšina jihovýchodně od rybníka Plachta, slatinná louka severně od rybníka Jáma, vlhké i sušší vřesoviště a písčité prohlubně s porostem Drosera rotundifolia a Lycopodiella inundata. Rostou zde Viola stagnina, Nymphaea candida, Pedicularis sylvatica, Hydrocotyle vulgaris, Verbascum blattaria, Juncus squarrosus, Ophioglossum vulgatum, Dactylorhiza majalis, Utricularia minor aj. Sběr Psilocybe semilanceata je jediný z východních Čech a Peniophora ericksonii na jedné ze dvou doložených lokalit ve východních Čechách. Žije zde 16 druhů obojživelníků jako Triturus cristatus, Lissotriton vulgaris a Mesotriton alpestris, Pelobates fuscus, všechny tři druhy ropuch (Bufo bufo, Pseudepidalea viridis a Epidalea calamita), Hyla arborea, Bombina bombina a všechny druhy skokanů (Rana temporaria, R. arvalis, R. dalmatina, Pelophylax ridibundus, P. lessonae a P. esculentus). Daří se tu ještěrkám Lacerta agilis a Zootoca vivipara, slepýši křehkému (Anguis fragilis), užovce obojkové (Natrix natrix) a kriticky ohrožené zmiji obecné (Vipera berus). Hnízdí tu Miliaria calandra, Oenanthe oenanthe, Motacilla flava a Upupa epops. Zajímavostí je také hnízdní populace Anthus pratensis. Dosud zde bylo nalezeno na 40 druhů měkkýšů včetně úspěšně se šířící tmavoretky bělavé (Monacha cartusiana), 3 druhy korýšů ze skupiny lupenonožců (Branchipus schaefferi, Siphonophanes grubii, Triops cancriformis), 49 druhů vážek (Lestes barbarus, Somatochlora flavomaculata, Aeshna affinis, Ophiogomphus cecilia, Sympetrum danae,

44

Leucorrhinia pectoralis, L. dubia), 4 druhy jepic (Ephemeroptera), 1 druh pošvatky (Plecoptera), 8 druhů chrostíků (Trichoptera), na 900 druhů brouků (např. Trachys troglodytes, Bembidion humerale, Amara famelica, Potamonectes canaliculatus, Elaphropus walkeriana, Patrobus australis, Acupalpus dubius, Chlaenius spoliatus), 750 druhů motýlů (Aricia agestis, Phengaris teleius, Thumatha senex, Lithomoia solidaginis, Protolampra sobrina, Simyra albovenosa, Chilodes maritima, Archanara sparganii, Ostrinia palustralis), 114 druhů dvoukřídlých (Diptera) a 220 druhů blanokřídlého hmyzu, zvláště žahadlových (Aculeata). Přírodní památky byly zařazeny mezi EVL ČR soustavy Natura 2000 jako CZ0523010 Na Plachtě. Za záchranu jedinečných lokalit Na Plachtě vyvíjejí neziskové organizace značné úsilí proti devastaci, která jim hrozí snahou o výstavbu sídliště, skladišť a administrativních budov – viz www.naplachte.cz V současné době se připravuje vyhlášení PP Na Plachtě 3, kterou schválila rada kraje. Rybníky Roudnička a Datlík a slatinné louky svazu Caricion davallianae v jejich okolí jsou bohatou botanickou lokalitou známou již od minulého století. Zachovala se zde vodní a mokřadní společenstva a rašelinné louky s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. Lokalita, která je i důležitým biocentrem v zemědělské krajině, byla vyhlášena jako PP Roudnička a Datlík. Centrum lokality tvoří druhově velmi bohaté slatinné louky svazu Caricion davallianae v okolí rybníků. Průzkum zaznamenal více než 350 druhů vyšších rostlin, z toho 18 druhů Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001). Mezi nejzajímavější patří Allium angulosum, Dactylorhiza majalis, Hottonia palustris, Centaurium pulchellum, Lythrum hyssopifolia, Trifolium fragiferum, Salix rosmarinifolia, Scorzonera humilis, Trollius altissimus aj. Daří se zde kriticky ohrožené blatnici skvrnité (Pelobates fuscus), běžná je rosnička zelená (Hyla arborea); z plazů je poměrně hojná ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix). Oba rybníky jsou hnízdišti vodního a mokřadního ptactva (Tachybaptus ruficollis, Podiceps cristatus, Cygnus olor, Circus aeruginosus, Rallus aquaticus, Remiz pendulinus). Z brouků tu byl nalezen vzácný krasec Ovalisia dives, který se vyvíjí pod kůrou starých, ale živých jív. V rybnících i v potoce žije početná populace raka říčního (Astacus astacus) a několik druhů vážek (Odonata). Centrem přírodní památky je slatinná louka, která je zařazena mezi lokality soustavy Natura 2000 – EVL CZ0523266 Slatinná louka u Roudničky z důvodu výskytu vlhkomilného plže vrkoče útlého (Vertigo angustior). Další 4 přírodní památky se vyskytují v lesním komplexu v jižní části zájmového území. Předmětem ochrany v PP U císařské studánky je asi 170 let starý smíšený porost borovic, buků a smrků, doplněný duby a břízami na písčité půdě říční terasy Orlice. Bylinný podrost je poměrně chudý, charakteristický pro Novohradecké lesy, s převažující borůvkou.

45

Torzo starého smíšeného porostu s původní dřevinnou skladbou je zbytkem přirozených lesů na štěrkopískových terasách Třebechovické tabule, přežívajícím v rozsáhlém komplexu převážně smrkových a borových monokultur. Zbytky bylinného podrostu tvoří nenáročné acidofilní druhy rostlin, např. Convallaria majalis, Vaccinium myrtillus, Pteridium aquilinum, Maianthemum bifolium aj. Hnízdí zde Streptopelia turtur, Dryocopus martius, Regulus regulus, Aegithalos caudatus, Parus ater a další. Dochovaly se zde některé vzácné druhy hmyzu vázané na staré odumírající nebo trouchnivějící stromy napadené parazitickými houbami. Doložen byl výskyt brouka z čeledi potemníkovitých Diaclina fagi. V osluněných dubech na okrajích území žije vzácný teplomilný krasec Coraebus undatus. PP Černá stráň tvoří stará dubohabřina na křídových sedimentech s vyšším obsahem vápníku, který podmiňuje bohatství bylinného patra. Hlavním předmětem ochrany byl původně smíšený lesní porost s převahou Quercus robur a Carpinus betulus. Tato dubohabřina svazu Carpinion má charakteristicky bohatý bylinný podrost. Rostou zde např. Epipactis purpurata, Galium sylvaticum, G. odoratum, Hedera helix, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Stellaria holostea, Anemone nemorosa, Aquilegia vulgaris, Melica uniflora, Lilium martagon, Daphne mezereum aj. Dubohabřina je obklopena kulturními porosty s převažujícím smrkem. Chráněné území je jedním z mála nalezišť vzácné houby Pseudoclitocybe cyathiformis ve východních Čechách. Žije zde typická lesní fauna, např. ptáci Buteo buteo, Streptopelia turtur, Dryocopus martius, Dendrocopos major, Regulus regulus, Aegithalos caudatus, Garrulus glandarius; ze savců pak Sciurus vulgaris a další běžné druhy, včetně uměle vysazeného daňka evropského (Dama dama). Z brouků se vyskytuje například krajník hnědý (Calosoma inquisitor) a tesařík Clytus lama. Ze vzácnějších motýlů byly nalezeny některé druhy vázané na zachovalé listnaté lesy jako Drepana curvatula, Sabra harpagula, píďalka Melanthia procellata, z čeledi hřbetozubcovitých (Notodontidae) – hranostajník Stauropus fagi a hřbetozubec Peridea anceps. PP Sítovka reprezentuje starý smíšený lesní porost s bylinným podrostem typickým pro Královéhradecko.

Chráněné

území

je

Novohradeckých lesů.

46

součástí

velkého

lesního

komplexu

Přirozený smíšený lesní porost s převahou Pinus sylvestris patří k místnímu ekotypu se silnou příměsí dubu Quercus robur a lípy Tilia cordata. Bylinný podrost býval v minulosti bohatší. V současné době je omezen na izolované ostrůvky a většina hustě zapojeného stromového porostu je však bez podrostu. Z charakteristických rostlin se vyskytuje Anemone nemorosa, Asarum europaeum, Galeobdolon luteum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Melica nutans a M. uniflora, Polygonatum multiflorum, Sanicula europaea, Stellaria holostea, Dentaria bulbifera apod. Hnízdí zde Accipiter gentilis, Buteo buteo, Dryocopus martius, Dendrocopos major, Parus palustris, Regulus regulus, Turdus viscivorus, Aegithalos caudatus a další. Z bezobratlých živočichů se v zachovalých lesních porostech vyskytují vzácné druhy motýlů, např. můra Callopistria juventina, která se vyvíjí na hasivce (Pteridium aquilinum). Vzácný je spíše podhorský druh Calliteara abietis z čeledi bekyňovitých (Lymantriidae) a teplomilná píďalka Comibaena bajularia. Na osluněných cestách na okrajích ZCHÚ žijí psamofilní druhy brouků, např. svižníci z rodu Cicindela, mnozí blanokřídlí (Hymenoptera). Z motýlů můra Paradrina selini. Poprvé v České republice zde byla nalezena drobná parazitická muška Menozziola schmitzi z čeledi hrbilkovitých (Phoridae).

Maloplošné chráněné území PP U sítovky vzniklo původně jako rozšíření státní přírodní rezervace Sítovka formou chráněného přírodního výtvoru. Změnou kategorie ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb. vznikly dvě přírodní památky, které mají stejný charakter – starý smíšený lesní porost s bylinným podrostem typickým pro Královéhradecko. Fytocenologicky těžko zařaditelný smíšený lesní porost s převahou Pinus sylvestris patřící k místnímu ekotypu se silnou příměsí Quercus robur, Tilia cordata a s bylinným podrostem v současné době omezeným na izolované ostrůvky. Většina hustě zapojeného stromového porostu je bez podrostu. Chráněné území přímo navazuje na PP Sítovka a druhové složení fauny a flóry je v obou územích obdobné. PP Piletický a Libranický potok Jedná se o jedinou lokalitu s výskytem šidélka ozdobného (Coenagrion ornatum) v ČR. Piletický potok – revitalizovaný potok, koryto je narovnané, ale nezpevněné s nánosy organického materiálu a štěrkopísku s porosty makrofyt: především Glyceria spp., Sparganium spp., Callitriche spp., Butomus umbellatus (bohatá vegetace litorálních rostlin je podmínkou výskytu šidélka C. ornatum). Mezi těmito nánosy s vodními rostlinami se vytváří drobné meandry. Je poměrně zachována vertikální členitost koryta, tzn. střídání hlubokých tůní, často nezarostlých i dosti zarostlých brodů. Librantický potok – bohatá vegetace s Alisma plantago aquatica, Juncus spp., Glyceria spp. Některé části toku zarůstají expanzivní Phalaris arundinacea.

47

32

památný strom včetně ochranného pásma:

Na území města jsou evidovány následující památné stromy (dle AOPK ČR) Název

K.ú.

Obvod cm

Umístění

Dub letní u loděnice v Malšovicích


Dub u slepého ramene v Malšovicích


V Přírodním parku Orlice na břehu slepého ramene v severovýchodní části u cesty z Malšovic podél Orlice do 385 Malšovy Lhoty

Buk u Kavalírů †

Hradec Králové

V zahradě farního sboru v ulici U 440 kavalíru

Jinan dvoulaločný

Hradec Králové

V parku u Střední zdravotnické školy v 290 ulici Komenského

Lípa srdčitá

Hradec Králové

Za Pedagogickou fakultou v ulici V lipkách, nejstarší strom v oboustranném 415 stromořadí

Platan javorolistý

Hradec Králové

Na levém břehu Labe na Eliščině nábřeží u vjezdu do areálu 431 Východočeské energetiky

Trnovník akát †

Hradec Králové

Javor babyka

Hradec Králové

Dub letní u loděnice v Malšovicích


Dub u slepého ramene v Malšovicích


V Přírodním parku Orlice na břehu slepého ramene v severovýchodní části u cesty z Malšovic podél Orlice do 385 Malšovy Lhoty

Borovice lesní


V lesním porostu, odd. 246 C2, severně od lesní cesty Hradečnice; ekotyp orlické 227 borovice

Dub letní


Na louce za zahrádkářskou osadou u 450 Fakultní nemocnice

Dub letní


V remízku u horkovodu jižně od areálu fakultní nemocnice, mezi Labem a 500 nemocnicí

V Přírodním parku Orlice na louce u loděnic v severovýchodní části 400

440

Na křižovatce ulic Nezvalova a Mýtská

V lokalitě Kavčí plácek v památkové 245 rezervaci V Přírodním parku Orlice na louce u loděnic v severovýchodní části 400

48

Dub letní


Za městem, v lokalitě U dubu, ve stromořadí ve volné krajině na levém 410 břehu Labe

Dub u nemocnice


louka za areálem Fakultni nemocnice Hradec Králové směrem k Labi; je 410 totožné s 1615?

Lípa srdčitá †


Jilm v nivě Labe


425 V nivě Labe

Jilm u řeky Labe


395 U řeky Labe

Dub letní


530 V Kociánovicích, na dvoře u čp. 34

Buky lesní

Třebeš

V zahradě pod silnicí vedoucí k hvězdárně na kopci sv. Jana; obvod kmenů 211 cm, 264 cm, 273 cm

Lípa na kopci Svatého Jana v Hradci Králové

Třebeš

Ve stromořadí na severní straně Husovy ulice na okraji louky v Novém Hradci 398 Králové

Jilm za ČOV

Třebeš

415 Za ČOV

Dub letní

Věkoše

510 U Labe naproti Kydlínovu

Dub letní

Věkoše

Na okraji pole u starého ramene Labe, u 450 dvora Správčice.

Jilm vaz †

Věkoše

U starého ramene Labe u dvora 700 Správčice

33

690

V obci, na hřbitově u zámečku

biosférická rezervace UNESCO, geopark Unesco:


Natura 2000 – evropsky významná lokalita:

Evropsky významná lokalita Piletický a Librantický potok Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území:

CZ0523006 kontinentální 25,3487 ha PP

Předměty ochrany: Druhy: šidélko ozdobné (Coenagrion ornatum) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký

49

Katastrální území: Bukovina u Hradce Králové, Piletice, Rusek Popis lokality: Piletický potok vzniká v městské část Hradce Králové - Rusek soutokem Librantického a Černilovského potoka. Teče směrem na jihozápad. Poblíž centra Hradce Králové se vlévá do Labe. Librantický potok pramení nad obcí Librantice (cca SV od Hradce Králové) a teče kolem obce Divec a lesu Ouliště do Ruseka. Jedná se o jedinou lokalitu s výskytem šidélka ozdobného (Coenagrion ornatum) v ČR. Koryto Piletického potoka je narovnané, ale nezpevněné, s nánosy organického materiálu a štěrkopísku a s porosty makrofyt: především Glyceria sp., Sparganium sp., Callitriche sp., šmel okoličnatý (Butomus umbellatus). Bohatá vegetace litorálních rostlin je podmínkou výskytu šidélka ozdobného. Mezi těmito nánosy s vodními rostlinami se vytváří drobné meandry. Je poměrně zachována vertikální členitost koryta – střídání hlubokých tůní, často nezarostlých i dosti zarostlých brodů. V Librantickém potoce je rozvinuta bohatá vegetace s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago aquatica), Juncus sp., Glyceria sp. Některé části toku zarůstají chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Evropsky významná lokalita Slatinná louka u Roudničky Kód lokality:

CZ0523266

kontinentální Biogeografická oblast: Rozloha lokality: 7,6345 Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP Předměty ochrany: Druhy: vrkoč útlý (Vertigo angustior) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký Katastrální území: Roudnička Popis lokality: Území EVL zahrnuje celý prostor slatinné louky mezi rybníky Datlík a Roudnička nacházejících se při jižním okraji města Hradec Králové. Nachází se zde PP Roudnička a Datlík. Vyskytují se zde druhově velmi bohaté louky svazu Caricion davallianae v okolí rybníků. Příznivý chemismus substrátu umožnil rozvoj heliofilních druhů, v nichž Vertigo angustior patří mezi dominantní druhy. Lokalita je důležitým biocentrem v zemědělské krajině. Evropsky významná lokalita Na Plachtě Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality:

CZ0523010 kontinentální 39,1417 ha 50

Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP Předměty ochrany: Druhy: čolek velký (Triturus cristatus) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký Katastrální území: Nový Hradec Králové Popis lokality: Bývalé vojenské cvičiště kolem rybníků Jáma a Plachta na jihovýchodním okraji Hradce Králové. Cenná stanoviště se zachovala díky neustálému narušování písčitého povrchu. Území je tvořeno mozaikou stanovišť s různou vlhkostí od rybníků přes různá stadia mokřadů po suchá vřesoviště. Vedle čolka velkého (Triturus cristatus) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) bylo na lokalitě zjištěno 900 druhů brouků - např. střevlíček Chlaenius spoliatus (jediná lokalita v kraji), bezkřídlé terrikolní druhy nosatců Coniocleonus nebulosus a Coniocleonus turbatus, psamofilní Leiodes rubiginosa, callunobiont střevlíček Bradycellus ruficollis. 750 druhů motýlů, 220 druhů blanokřídlých, 49 druhů vážek, 14 druhů obojživelníků, je zde doložen výskyt listonoha letního a žábronožky letní. Evropsky významná lokalita Orlice a Labe Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území:

CZ0524049 kontinentální 2683,1800 ha PR, PP

Předměty ochrany: Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

51

91F0

- Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

Druhy: bolen dravý (Aspius aspius) klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) vydra říční (Lutra lutra) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký Katastrální území: Albrechtice nad Orlicí, Běleč nad Orlicí, Blešno, Borohrádek, Březhrad, Častolovice, Čestice u Častolovic, Číčová, Doudleby nad Orlicí, Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Krňovice, Lípa nad Orlicí, Malá Čermná nad Orlicí, Malšova Lhota, Malšovice u Hradce Králové, Nepasice, Nový Hradec Králové, Petrovice nad Orlicí, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Svinary, Šachov u Borohrádku, Štěnkov, Štěpánovsko, Třebechovice pod Orebem, Třebeš, Týniště nad Orlicí, Velká Čermná nad Orlicí, Vyhnánov, Vysoká nad Labem, Zdelov, Žďár nad Orlicí Kraj: Pardubický Katastrální území: Běstovice, Bošín u Chocně, Bukovina nad Labem, Dražkov nad Labem, Dříteč, Hrobice, Kunětice, Lukovna, Němčice nad Labem, Opatovice nad Labem, Plchovice, Plchůvky, Počaply nad Loučnou, Sezemice nad Loučnou, Újezd u Chocně Popis lokality: Řeka Orlice od Malšovic až po soutok Divoké a Tiché Orlice, Divoká Orlice až po Doudleby nad Orlicí, Tichá Orlice až po Choceň a její niva od soutoku Tiché a Divoké Orlice (Čestice, Žďár nad Orlicí) po východní okraj Hradce Králové. Tok Labe od Sezemic po soutok s Orlicí v Hradci Králové. V nivě toku Orlice převládají luční společenstva, která představují aluviální psárkové louky, vlhké pcháčové louky (terénní deprese niv a kolem slepých ramen), vlhká tužebníková lada (podmáčené části niv a zazemněná slepá ramena), méně často střídavě vlhké bezkolencové louky. Na sušších stanovištích jsou zastoupeny mezofilní ovsíkové louky. V mírných terénních depresích na loukách, kde dočasně stagnuje voda, se mozaikovitě vyskytuje vegetace vlhkých narušovaných půd. Okrajově a maloplošně jsou zastoupeny acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a acidofilní trávníky mělkých půd. Na velmi zamokřených stanovištích dominují říční rákosiny (rozsáhlé monocenózy podél břehů Orlice - pás do 10 m šířky), méně rákosiny eutrofních stojatých vod (litorál stojatých vod slepých ramen a občasných tůní) a vegetace vysokých ostřic (litorál stojatých vod, terénní deprese). Přirozeně meandrující tok Orlice s četnými nátržemi (bez regulací) doprovází řada slepých ramen s charakteristickou makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae), řezanem pilolistým (Stratiotes aloides), bublinatkou jižní (Utricularia australis); mělkých stojatých vod s žebratkou

52

bahenní (Hottonia palustris) a vodních toků s lakušníkem vzplývavým (Batrachium fluitans). Na zazemněná slepá ramena je vázaná eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Pouze ve zbytcích jsou zachovány porosty lužní vegetace (údolní jasanovo-olšové luhy, tvrdé a měkké luhy nížinných řek, příp. mokřadní olšiny). Sušší stanoviště maloplošně porůstají hercynské dubohabřiny, vlhké acidofilní doubravy a subkontinentální borové doubravy. Po celé délce koryta Orlice se vytvořily stanoviště štěrkových říčních náplavů bez výrazné vegetace (štěrkové lavice a zerodované břehy). Nivu také hojně doprovázejí vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, příp. mokřadní vrbiny (podmáčená stanoviště u slepých ramen, terénní deprese v nivě Orlice). Pouze na říční terase Orlice u Štěnkova je vytvořena jednoletá vegetace písčin a otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým v mozaice s acidofilními trávníky mělkých půd. Na drobných vodotečích byla zaznamenána pobřežní vegetace potoků, na slepém rameni asi 300-400 m sz. od přírodní památky Na Bahně vegetace letněných rybníků. Díky lidské činnosti (těžba písku a následné zaplavení vodou) vznikl na Bělečském písníku biotop obnažených písků a podmáčených terénních depresí s probíhajícím procesem rašelinění - zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (0,2 ha). Vlivem lidské činnosti je na lokalitě zastoupeno vysoké procento biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem. Velice druhově bohaté, druhy parmového pásma, zejména jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), podoustev říční (Vimba vimba), parma obecná (Barbus barbus), štika obecná (Esox lucius), sumec velký (Silurus glanis), candát obecný (Sander lucioperca), úhoř říční (Anguilla anguilla), cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), plotice obecná (Rutilus rutilus), hrouzek obecný (Gobio gobio), okoun říční (Perca fluviatilis), sumeček americký (Ameiurus nebulosus), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula). Z naturového hlediska významný bolen dravý (Aspius aspius); výskyt klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) a vydry říční (Lutra lutra). 35

Natura 2000 – ptačí oblast:

V řešeném území se nenachází. 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem: Problematika vlivů na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů podle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění nebo jinak cenných druhů (Natura 2000, Červené seznamy) byla řešena cíleným biologickým průzkumem na předběžně uvažovaných rozvojových lokalitách města během celého kalendářního roku 2011 (Biologické průzkumy, Studie k dokumentaci SEA, Ludvík, Veselý, 2012). V jarním období roku 2012 byly provedeny některé detailní průzkumy v konfliktních lokalitách (zejména Na Plachtě a v Březhradu). Na základě těchto průzkumů pak byly modifikovány jednotlivé uvažované rozvojové plochy ÚP s tím, že řada jich byla právě z důvodů ochrany přírody vypuštěna nebo silně zmenšena oproti řešení stávajícího ÚP.

53

Téměř na všech zkoumaných lokalitách byly nalezeni obojživelníci (nejčastěji ropucha obecná, ropucha zelená, dále skokan „zelený“ a skokan hnědý, nejméně pak skokan skřehotavý). Na jedné lokalitě byl zaznamenán čolek obecný. Z výsledků průzkumu plazů byla zaznamenána na nadpolovičním počtu lokalit ještěrka obecná, méně slepýš křehký a užovka obojková. Na 3 lokalitách byli zaznamenáni silně ohrožení ptáci. Ze savců byli na jedné lokalitě zaznamenáni křeček polní a netopýr vodní a dlouhouchý. Z bezobratlých byli nejčastěji zaznamenáni: prskavec menší, střevlík Ulrichův, střevlík Scheidlerův, svižník polní, zlatohlávek tmavý, mravenec luční, mravenec otročící, čmelák polní, zemní, luční a skalní. Na menším počtu lokalit byli zastiženi zlatohlávek tmavý, nosorožík kapucínek, zlatohlávek chlupatý, batolec červený a bělopásek topolový. Na jediné lokalitě byli zaznamenáni modrásek bahenní a lesák rumělkový. Vlivy mohou být přímé, spočívající v likvidaci jedinců živočicha nebo jeho biotopu a nepřímé spočívající ve změně hydrického režimu, zastínění nebo naopak prosvětlení (likvidace dřevinné vegetace) apod. 37

lesy ochranné:


les zvláštního určení:

Lesy zvláštního určení jsou takovými lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jedná se konkrétně o subkategorii lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (zkráceně lesy příměstské a rekreační). Lesy příměstské a rekreační dominují v komplexu novohradeckých lesů a svou rozlohou 2047 ha představují přes 91% celkové plochy lesa. S lesem příměstským a rekreačním se v k.ú. Nový Hradec Králové částečně překrývá vyhlášená genová základna původního chlumního typu východočeské borovice lesní – celkem zde zaujímá plochu cca 270 ha (v rámci kategorizace lesa vyhlášena není). Lesy hospodářskými o celkové ploše 195 ha, tj. pouze necelých 9% celkové plochy lesa, jsou ostatní lesy, tedy lesy primárně zaměřené na produkci (dřeva). Kromě významné plošné převahy lesů zvláštního určení nad lesy hospodářskými potvrzuje polyfunkčnost lesů na území města Hradce Králové také zastoupení několika desítek porostů uznaných jako zdroj selektovaného reprodukčního materiálu, existence typologické zkusné plochy či výskyt území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (množství přírodních památek a prvků územního systému ekologické stability). V lesech příměstských a rekreačních se daří skloubit záměry odborného lesního hospodaření s přírodě blízkými obnovními postupy a se zvyšováním estetické a rekreační hodnoty lesů za účelem zpříjemnění pobytu návštěvníkům lesů. Projektant územně plánovací dokumentace je povinen dbát zachování lesa a řídit se ustanoveními zákona č. č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění. Je povinen navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější. Musí respektovat hlavní zásady ochrany lesa spočívající v přednostním využívání pozemků méně významných z hlediska plnění

54

funkcí lesa pro nelesní účely, v co nejmenším narušování hospodaření v lese a plnění funkcí lesa, dále aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa, k narušování sítě lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiných zařízení sloužících lesnímu hospodářství. Vymezování pozemních komunikací v lese je možné za podmínky, že nedojde ke zvýšenému ohrožení sousedních lesních porostů zejména větrem a vodní erozí. 39

lesy hospodářské:

Lesy hospodářské o celkové ploše 195 ha, tj. představují necelých 9% celkové plochy lesa, jsou ostatní lesy, tedy lesy primárně zaměřené na produkci dřeva. 40

vzdálenost 50 m od okraje lesa:

Území do vzdálenosti 50 m od okraje lesa představuje prostor, ve kterém je k dotčení pozemků určitou stavbou nebo změnou využití území vyžadován na základě odstavce 2 § 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, souhlas příslušného orgánu státní správy lesů. V případě ploch zastavitelných a ploch přestaveb se konečné uspořádání území v částech, které zasahují nejvýše do vzdálenosti 50 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa, bude řídit stanoviskem příslušného orgánu státní správy lesů a existence lesních porostů bude v maximální možné míře respektována. Do vzdálenosti nejvýše 50 m od hranice PUPFL zasahují, celé nebo částí, následující plochy přestaveb, plochy zastavitelné a koridory pro vedení dopravní infrastruktury silniční, pro vedení dopravní infrastruktury železniční a pro vedení dopravní infrastruktury – pro cyklisty a pěší: P51.09, P51.10, P52.08, P52.09, P53.02, P71.32, P72.14, Z40.16, Z41.48, Z49.01, Z51.17, Z51.19, Z52.10, Z52.13, Z52.16, Z52.23, Z58.25, Z62.31, Z62.52, Z62.61, Z63.30, Z68.06, Z71.136, Z71.31, Z71.62, Z71.63, Z72.15, Z72.35, Z73.07, KDZ 2, KDZ 3, KDS 4, KDS 8, KDS 9, KDS 17, KDS 20, KDC 6 a KDC 7. 41

bonitovaná půdně ekologická jednotka:

Základním podkladem pro posuzování zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Zároveň rozložení bonitovaných půdně ekologických jednotek v řešeném území představuje nejpodrobnější podklad pro bližší charakteristiku půdního pokryvu. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen „BPEJ“) je pětimístný číselný kód přidělovaný zemědělské půdě. BPEJ je podle vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, charakterizována klimatickým regionem (1. číslice), hlavní půdní jednotkou (2. a 3. číslice), sklonitostí a expozicí (4. číslice), skeletovitostí a hloubkou půdy (5. číslice). Město Hradec Králové leží v klimatickém regionu č. 3 (T3). Jedná se o teplý, mírně vlhký klimatický region, který je charakteristický průměrnou roční teplotou 7 až 9 °C a průměrným ročním srážkovým úhrnem mezi 550 a 700 mm.

55

Hlavní půdní jednotka (HPJ) představuje účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností. Na území Hradce Králové lze identifikovat celkem 33 hlavních půdních jednotek: 03, 05, 09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 38, 41, 42, 43, 51, 53, 54, 56, 57, 58, 59, 62, 64, 65, 66, 67, 69. Výše uvedené hlavní půdní jednotky náleží do následujících základních skupin: (Následuje stručný popis hlavních půdních jednotek zařazených do skupin HPJ:) Skupina půd převážně černozemního charakteru HPJ 03, 05 03 – černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným 05 – černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období Černozemě zaujímají menšinový podíl ve velkém celku velmi úrodných půd v západní části města Hradce Králové, především v k.ú. Svobodné Dvory. Leží v zastavěném území a jeho nejbližším okolí. Skupina hnědozemí HPJ 09, 10, 11, 12, 13 09 – šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších, středně těžké, bezskeletovité, s příznivými vláhovými poměry 10 – hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší 11 – hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry 12 – hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením 13 – hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období Velmi úrodné šedozemě a hnědozemě jednoznačně převládají v severozápadní části města (k.ú. Svobodné Dvory, Plotiště nad Labem). Tvoří kolem 15% půdního fondu města (mimo lesy a vodní plochy) a jsou klíčové pro zemědělskou výrobu. Skupina illimerizovaných půd – luvizemí HPJ 14, 15, 16, 17 14 – luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry

56

15 – luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením 16 – luvizemě modální a hnědozemě arenické, eventuálně i slabě oglejené na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích a štěrkopíscích s překryvem písčitých spraší a prachovic v mocnosti 30 až 60 cm, zrnitostně středně těžké, lehčí, až slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až nepříznivé 17 – luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných substrátech, výsušné, závislé na srážkách nebo závlaze Luvizemě ostrůvkovitě doprovázejí hnědozemě v západní a severní části města Hradce Králové. Skupina půd rendzin – rendziny a pararendziny HPJ 19, 20 19 – pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené 20 – pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené Směs půdních typů převážně na těžkých substrátech se vyskytuje téměř výhradně na severovýchodním okraji města. Skupina půd na píscích a štěrkopíscích a substrátech jim podobných, včetně slabě oglejených variet (regozemě) HPJ 21, 22, 23 21 – půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech 22 – půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 23 – regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu Regozemě a kambizemě arenické na lehčích terasových uloženinách Labe a Orlice, místy však i slabě oglejené, jsou vzhledem ke konfiguraci terénu na území města nejvíce zastoupenou skupinou půd. Dominují ve východní polovině Hradce Králové a tvoří až kolem 45% půdního fondu města (mimo lesy a vodní plochy). Skupina hnědých půd – kambizemě Skupina silně kyselých hnědých půd a rezivých půd mírně chladné a chladné oblasti (kambizemě dystrické, podzoly, kryptopodzoly) -

57

Skupina mělkých půd – kambizemě, rankery, litozemě HPJ 38 38 – kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, zrnitostně středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení relativně méně výsušné Málo vyvinuté půdy na pevných substrátech, zejména na antropogenních navážkách, případně křídových slínovcích, se nachází pouze v centrální části starého města. Skupina půd velmi sklonitých poloh HPJ 41 41 – půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké, s různou skeletovitostí, vláhově relativně méně závislé na klimatu a expozici Půdy velmi sklonitých poloh zaujímají velmi malou rozlohu – vyskytují se prakticky pouze na jižním svahu vyvýšeniny starého města. Skupina oglejených (mramorovaných) půd – pseudogleje HPJ 42, 43, 51, 53, 54 42 – hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení 43 – hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení 51 – kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké, lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách 53 – pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), středně těžké až těžké, pouze ojediněle středně skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené 54 – pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi Skupina oglejených půd zasahuje ostrůvkovitě do většiny souvisle se vyskytujících půdních typů. Skupina půd nivních poloh – fluvizemě HPJ 56, 57, 58, 59 56 – fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé 57 – fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické na těžkých nivních uloženinách, až velmi těžké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry až převlhčení

58

58 – fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé 59 – fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu Fluvizemě jsou vedle arenických půd a hnědozemí poslední typickou a jasně vyhraněnou půdní skupinou na území Hradce Králové. Dominují v nivách podél Labe a Orlice, a zaujímají tak kolem 20% rozlohy půdního fondu (mimo lesy a vodní plochy). Skupina lužních půd – černic HPJ 62 62 – černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m Černice mají zcela ojedinělý výskyt na severovýchodě, v povodí Librantického potoka. Skupina hydromorfních půd – gleje jako složky pedoasociací HPJ 64, 65, 66, 67, 69 64 – gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité 65 – gleje akvické, histické, modální zrašelinělé, organozemě glejové na nivních uloženinách, svahovinách, horninách limnického tercieru i flyše, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, vlhčí než HPJ 64 66 – stagnogleje modální i histické na píscích, jílech, slínech a nivních uloženinách, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, velmi nepříznivý vodní režim, nevhodné pro jeho úpravu 67 – gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvoditelné 69 – gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků

59

42

hranice biochor:

PŘEHLED BIOCHOR VE SPRÁVNÍM OBVODU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ ZKRATKA

3RU 3RE 2Lh 3PB 3Ro 3BE 2Nh 3To 3Db 3RN 2Nh 3Nh 3BN

NÁZEV

VÝMĚRA

Plošiny stěrkopískových teras Plošiny na spraších Širší hlinité nivy 2.VS Pahorkatiny na slínech Vlhké plošiny na kyselých horninách Rozřezané plošiny na spraších Užší hlinité nivy 2. VS Podmáčené roviny na kyselých horninách Podmáčené sníženiny na bazických horninách Plošiny na zahliněných píscích Užší hlinité nivy 2. VS Užší převážně hlinité nivy Rozřezané plošiny na zahliněných štěrcích celkem

60

PODÍL

3823,88 1635,26 1633,06 876,66 601,13 540,49 427,62 420,87 264,62 229,05 51,74 38,00 25,64

36,18 15,47 15,45 8,30 5,69 5,11 4,05 3,98 2,50 2,17 0,49 0,36 0,24

10568,02

100,00

Zastoupení biochor na území Hradce Králové 43

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti:

Investice do zemědělské půdy představují stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, to znamená především k odvodnění nebo naopak závlaze pozemků (vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně). Celkově převažuje na zemědělské půdě zavlažování nad odvodňováním. Zavlažovány jsou kvalitní půdy určené primárně pro pěstování zeleniny v severozápadní části města, výskyt půd s kolísavým vodním režimem v severovýchodní části města podmiňuje jak zavlažování, tak odvodňování pozemků. V rámci územně analytických podkladů ORP Hradec Králové a následně i průzkumů a rozborů ÚPHK byly sebrány dostupné údaje týkající se investic do půdy. V rámci investic do zemědělské půdy byly vyčleněny jak objekty sloužící k odvodnění (hlavní odvodňovací

61

zařízení, podrobné odvodňovací zařízení), tak objekty sloužící k závlaze (hlavní závlahová zařízení - čerpací stanice, závlahové potrubí). V rámci vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF jsou sledovány meliorační objekty nižší úrovně, tj. s přímou vazbou na zemědělskou půdu – podrobná odvodňovací zařízení a závlahová potrubí. Funkčnost melioračních zařízení nebyla podrobně zkoumána. Podrobné odvodňovací zařízení je soubor objektů, které slouží k bezprostřední úpravě vodního režimu půdy, odvodnění; jedná se o podzemní drenážní síť (sběrné a svodné drény, výustě, drenážní šachty) nebo sběrné příkopy pro povrchové odvodnění, zaústěné do objektů hlavních odvodňovacích zařízení. Plochy především systematické trubní drenáže zaujímají celkovou rozlohu cca 544 ha. Lze je nalézt v 16 z 21 katastrálních území města, největší rozlohu zaujímají v k.ú. Slatina u Hradce Králové (171 ha). Podrobné odvodňovací zařízení je součástí pozemku. Hlavní závlahové zařízení – závlahové potrubí je soubor objektů sloužících k dopravě závlahové vody z čerpacích stanic na zavlažované zemědělské pozemky. Závlahová trubní síť zaujímá na území města celkovou délku cca 53 km. Závlahová potrubí jsou umístěna celkem v 10 katastrálních území města, největší rozsah má tato síť v k.ú. Rusek (cca 13 km). Vlastníkem sítě závlahových potrubí je v části města západně od Labe Zemědělské družstvo Všestary, v části města východně od Labe pak VH Agroprodukt s.r.o. Rusek. Navrženými rozvojovými plochami jsou dotčeny odvodňované plochy o celkové rozloze cca 92 ha a síť závlahových potrubí o celkové délce cca 6750 m. V rámci navržených koridorů KDZ, KDS a KDC jsou dotčeny odvodňované plochy o celkové rozloze cca 5 ha a síť závlahových potrubí o celkové délce cca 1800 m. Rozsah dotčení na jednotlivých rozvojových plochách se záborem ZPF a v rámci koridorů je popsán v podrobných tabulkách v příloze č.1 Odůvodnění územního plánu. Zejména na odvodněných pozemcích je třeba před zahájením výstavby důsledně prověřit stav melioračních zařízení, aby se zabránilo potenciálnímu zhoršení vodního režimu v lokalitě. 44

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem:

Město Hradec Králové má vybudován systém zásobování pitnou vodou. Základem koncepce zásobování území vodou je ucelená městská vodovodní síť, sestávající z hlavních a významných vodovodních řadů a čerpacích stanic, záložní zdroj vody včetně úpravny vody na Orlici, vodojemy a napojení sítě na nadřazenou Vodárenskou soustavu východní Čechy. Hlavní zásobovací vodovodní řad zajišťuje přívod pitné vody do řešeného území města a propojení s ostatními vodárenskými systémy. Významný vodovodní řad zajišťuje distribuci pitné vody v rámci města, nejčastěji v profilu DN 200-700. Vodní zdroj zajišťuje zásobování města pitnou vodou. Vodojem zajišťuje vyrovnání rozdílů mezi špičkovou a běžnou spotřebou vody a současně slouží i jako zásoba požární vody. Úpravna vody zajišťuje kvalitu pitné vody dodávané do vodovodní sítě.

62

Čerpací stanice vodovodu zajišťuje dodávku pitné vody pro vyšší tlakové pásmo. Nadřazený vodovodní systém tvoří Vodárenská soustava východní Čechy. Účelem této investice dokončené v roce 1999 bylo vytvoření soustavy na území okresů Hradec Králové, Náchod, Pardubice a Chrudim s cílem efektivního využití současných zdrojů vody, zastupitelnosti zdrojů při haváriích a možnosti výběru. Vodárenská soustava východní Čechy (VSVČ) dodává pitnou vodu do soustavy z podzemních zdrojů v územích označovaných jako Polická křídová pánev, jímací území Litá Orlické hydrogeologické struktury, jímací území Hrobice Labských štěrkopísků, jímací území Podlažice a povrchových zdrojů písníku Oplatil, řeky Orlice s odběrným místem v Hradci Králové a řeky Chrudimky s odběrem z elektrárenského přivaděče v Křižanovicích. Systém je ve směru sever jih propojen a umožňuje ze severu na Hradecko převést cca 100 l/s, z jihu na Pardubicko až 350 l/s a mezi Hradeckem a Pardubickem obousměrně až 170 l/s. Systém má řadu transportních a regulačních prvků a jeho rozhodujícími prvky jsou: -

jedenáct trubních studní v jímacím území Litá s využitelnou vydatností cca 250 l/s, přivaděč vody DN 400 a 800 od předávacího místa Bohuslavice do hlavní čerpací stanice v Hradci Králové, - hradecká úpravna vody na Orlici s kapacitou úpravny 150 l/s ve funkci záložního zdroje, - vodojemy na Novém Hradci s kapacitou cca 50 tis. m3, - přivaděč vody DN 500 z Pardubické části soustavy s předávacím místem pod Kunětickou horou, - hlavní vodovodní řad DN 400 ve směru do Nového Bydžova. Soustava VSVČ zásobuje pitnou vodou celé území Královéhradecka. Vzhledem k tomu, že jsou jednotlivé systémy a zdroje vzájemně propojeny, nejsou závislé na jednotlivých vodních zdrojích. Propojení kapacitně pokrývá průměrnou denní potřebu celého Královéhradecka. Zdroje pitné vody – vodojemy VSVČ v Hradci Králové: -

věžový vodojem Nový Hradec Králové 3 x podzemní vodojem Nový Hradec Králové podzemní vodojem Nový Hradec Králové

320 m3 3 x 10 000 m3 18 500 m3

Zdroje pitné vody – vodojemy VSVČ mimo území Hradce Králové: -

podzemní vodojem Kalvárie podzemní vodojem Horní Přím věžový vodojem Probluz podzemní vodojem Máslojedy věžový vodojem Hořiněves věžový vodojem Hrádek věžový vodojem Kratonohy věžový vodojem Dobřenice podzemní vodojem Chlumec nad Cidlinou podzemní vodojem Starý Bydžov

63

700 m3 2 x 500 m3 200 m3 2 x 250 m3 200 m3 78 m3 200 m3 250 m3 1650 m3 2 x 250 m3

-

45

70 m3 200 m3 1500 m3

věžový vodojem Starý Bydžov věžový vodojem Králíky podzemní vodojem Prasek chráněná oblast přirozené akumulace vod:


zranitelná oblast:

Zranitelné oblasti (na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů) jsou územně vymezeny kat. územími, dle nař. vlády č. 103/2003 Sb. Řešené území se mezi těmito katastrálními územími nenachází. 47

vodní útvar povrchových, podzemních vod:

Pro zájmové území města Hradec králové je charakteristický dvoukolektorový zvodněný systém. Svrchní kolektor tvoří kvarterní fluviální štěrkopísky údolní nivy a vyšších teras s průlinovou propustností. Dále je to zvodnělá přípovrchová zóna rozevřených puklin svrchnokřídových slinitých a vápnitojílovitých sedimentů. Spodní bazální křídový kolektor v hloubkách okolo 200 metrů zde není vyvinut. V průběhu pleistocénu docházelo k posunům toku Labe k jihovýchodu, takže vznikly 3 hydrogeologicky významné struktury v prostoru jihozápadně a jižně od Hradce Králové, z nichž pouze jedna se vyskytuje v zájmovém území města. Jsou to urbanická brázda, bohdanečská brázda a údolní terasa Labe. Poslední jmenovaná je vyplněna nejmladšími -3

2

štěrkopískovými akumulacemi. Vyznačuje se vysokou transmisivitou T = 1 .10 m s -4

-3

-1

a

-1

koeficientem filtrace k = 1 . 10 až 1 . 10 m s . Mocnost štěrkopískové vrstvy se pohybuje okolo 10 - 15 metrů. Vyšší labské terasy jsou jako kolektory podzemních vod méně významné vzhledem k menšímu plošnému rozsahu a nižší transmisivitě. Dalším významným kolektorem podzemních vod v prostoru města je údolní štěrkopísková terasa řeky Orlice, jejíž mocnost dosahuje místy až 10 metrů. Její transmisivita je střední až vysoká. 48

vodní nádrž:

V řešeném území se nacházejí rybníky a písníky – viz předchozí kap. 49

povodí vodního toku, rozvodnice:

Zájmové území nacházející se v JZ části Novoměstské tabule a J okraje Černilovské tabule (Rusek, Piletice, Pouchov, Věkoše, Slezské Předměstí, Slatina) náleží do hlavního povodí 101-04 Labe od Metuje po Orlici, do povodí Piletického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-01-04-034). Pramení 1 km V od Librantic ve výšce 276 m n. m., ústí zleva do Labe v Hradci Králové v 228 m n. m., plocha povodí 45,8 km2, délka toku 18,4 km, prům. průtok

64

u ústí 0,13 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody II. třídy. Na západním okraji Choceňské tabule, podél široké nivy Orlice (Moravské Předměstí, Malšovice, Malšova Lhota, Svinary), náleží území hlavnímu povodí 1-02-03 Orlice, do povodí Orlice (ČHP 1-02-03), která vzniká spojením Divoké a Tiché Orlice ve výšce 247 m n. m. (u Albrechtic n. Orl.), ústí zleva do Labe v Hradci Králové v 227 m n. m., plocha povodí (se zdrojnicemi) 2037 km2, délka toku od soutoku Tiché a Divoké Orlice 35 km, prům. průtok u ústí 21,3 m3∙s-1. Orlice tvoří rovinný tok v Třebechovické tabuli a ústí do Labe v Pardubické kotlině. Hydrologické stanice: Albrechtice nad Orlicí (vodočet 1938), Týniště nad Orlicí (vč. 1889, limnigraf 1918), Nepasice (vč 1951). Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda. Chráněný úsek pod Třebechovicemi, vodárenské pásmo. Čistota vody II.-III. třídy. Rozsáhlá oblast Libčanské tabule na západním a jihozápadním okraji zájmového území (Předměřice n. L., Plotiště n. L., Svobodné Dvory, Kukleny, Plačice, Vlčkovice a Březhrad) náleží hlavnímu povodí 1-03-01 Labe od Orlice po Loučnou, do povodí Melounky, Labského náhonu a Biřičky. Melounka (ČHP 1-03-01-005) pramení 0,5 km Z od Rozběřic ve výšce 273 m n. m., ústí zprava do Labského náhonu v Hradci Králové v 231 m n. m., plocha povodí 20,1 km2, délka toku 5,9 km, prům. průtok u ústí 0,06 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až III. třídy. Labský náhon (ČHP 1-03-01-002) odbočuje vpravo z Labe u Předměřic nad Labem ve výšce 237 m n. m., ústí zprava do Labe u Březhradu v 226 m n. m., plocha povodí 52,4 km2, délka toku 13,4 km. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až IV. třídy. Biřička (ČHP 1-03-01-010) pramení 1 km SZ od Býště ve výšce 275 m n. m., ústí zleva do Labe pod Hradcem Králové v 225 m n. m., plocha povodí 28,0 km2, délka toku 8,6 km, prům. průtok u ústí 0,05 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody I.-II. třídy (Vlček 1984). Z vodních ploch jsou zastoupeny rybníky: Výskyt, Stříbrný rybník, Plachta, Jáma, Češík, KřížBiřička, Cikán, Roudnička a Datlík. Typickými vodními plochami na území města jsou písníky: Správčický, Bohdaneč, Dubina, Borovinka, Plačický písník. Typická jsou i slepá ramena Labe a Orlice. 50

záplavové území:

Vymezené záplavové území (hranice Q 100) je zakresleno v ÚP. Patří sem území kolem vodních toků. 51

aktivní zóna záplavové území:

Část území města patří do aktivní zóny záplavového území a to Orlice (vyhlášené 4.6.2008 pod č.j. 7176/ZP/2008) a Labe (vyhlášené 8.4.2009 pod č.j. 20404/ZP/2008). 52

území určené k rozlivům povodní:

Pro zajištění snižování ohrožení území pohromami se vymezují plochy technické infrastruktury (T), plochy specifické (X) a koridory pro vedení technické infrastruktury (KT). Plochy T, plochy X a koridory KT jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5).

65

Územní plán v oblasti snižování ohrožení území pohromami navrhuje realizaci následujících objektů protipovodňové ochrany a civilní ochrany: -

-

-

-

hráz suché retenční nádrže na toku Melounky v k.ú. Plotiště nad Labem včetně navazujících ochranných protipovodňových hrází a zdí: § hráz suché retenční nádrže je navržena pro zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi v prostoru soutoku významných vodních toků Melounky a Malého labského náhonu a dále podél Malého labského náhonu, pro které bylo Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 12.2.2013 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, § pro realizaci hráze, navazujících ochranných protipovodňových hrází a zdí a souvisejících objektů jsou ve volném prostoru mezi centrální částí Plotišť nad Labem a železniční tratí č. 031 navrženy plochy Z69.75 a P69.76 o celkové výměře 6,66 ha. hráz suché retenční nádrže na toku Chaloupské svodnice v k.ú. Kukleny a Svobodné Dvory: § hráz suché retenční nádrže je navržena pro zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi podél drobného vodního toku Chaloupské svodnice, pro který bylo Magistrátem města Hradec Králové dne 15.12.2010 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, a dále podél významného vodního toku Malého labského náhonu, pro který bylo Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 12.2.2013 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, § pro realizaci hráze a souvisejících objektů je ve volném prostoru mezi dálnicí D11 a místní komunikací III/32438 – Svobodné Dvory navržena plocha Z70.135 o výměře 4,11 ha. hráz suché retenční nádrže na toku Světské svodnice v k.ú. Plotiště nad Labem: § hráz suché retenční nádrže je navržena pro zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi podél drobného vodního toku Světské svodnice, významného vodního toku Melounky, pro který bylo Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 29.5.2009 a dne 12.2.2013 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, a dále i podél významného vodního toku Malého labského náhonu, § pro realizaci hráze a souvisejících objektů je ve volném prostoru mezi správní hranicí města (dálnicí D11 v sousedním k.ú. Světí) a silnicí I/11 v severozápadním cípu města navržena plocha Z79.49 o výměře 1,76 ha. ochranná protipovodňová hráz na na levém břehu Plačického potoku v k.ú. Březhrad: § ochranná protipovodňová hráz je navržena pro zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi podél drobného vodního toku Plačického potoku v Březhradu, pro který bylo Magistrátem města Hradec Králové dne 5.5.2008 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, § pro realizaci ochranné protipovodňové hráze je v prostoru bezprostředně při levém břehu Plačického potoku mezi místní komunikací II/324 – Březhrad a železniční tratí č. 031 navržen koridor KT 58 šířky 20 m.

66

Na všech plochách s rozdílným způsobem využití a v koridorech v případě neztížení realizace navrhované infrastruktury je možné umisťovat stavby technické infrastruktury, tedy i stavby ke snižování ohrožení území pohromami. 53

území zvláštní povodně pod vodním dílem Rozkoš:

Řešené území je dotčeno zvláštní povodní nádrže Rozkoš. Jedná se zejména o plochy v okolí Labe. V Hradci Králové ve vyhlášeném záplavovém území pro zvláštní povodeň má trvalé bydliště cca 32 000 obyvatel. Předpokládá se samoevakuace až 16 000 ohrožených obyvatel mimo město Hradec Králové a pro cca 8 000 evakuovaných obyvatel bude nutné zabezpečit nouzové ubytování. Evakuační střediska jsou ve vytipovaných základních školách a vybraných středních školách mimo vyhlášené záplavové území zvláštní povodně pod vodním dílem Rozkoš ve městě Hradec Králové. K nouzovému ubytování evakuovaných by také posloužily internáty a vysokoškolské koleje. Využitelné by byly i další ubytovací zařízení mimo záplavové území. Území města Hradce Králové je ohroženo záplavovou vlnou zvláštní povodně pod vodním dílem Rozkoš. Tuto problematiku řeší Plán ochrany území pod vodním dílem Rozkoš před zvláštní povodní, který je součástí Krizového plánu ORP Hradec Králové. Tento plán řeší mimo jiné zajištění varování a informování obyvatelstva, zajištění dodávek energií, pitné vody a služeb telekomunikací, plán evakuace z území ohroženého zvláštní povodní, a další základní opatření. Rozvojové plochy navrhované územním plánem musí být po schválení územního plánu zahrnuty do obou zmiňovaných plánů.

54

objekt / zařízení protipovodňové ochrany:

Ochranná protipovodňová hráz je uměle vybudovaná hráz, val nebo zeď. Ochranná protipovodňová hráz se umisťuje podél vodního toku, kde zajišťuje bezpečné odvedení přívalových vod z území. Zejména ochranné protipovodňové hráze, ale i další s nimi související prvky protipovodňové ochrany, je třeba v povodí navrhovat a realizovat promyšleně v uceleném systému. Suchá retenční nádrž je uměle ohraničený (ohrázovaný) prostor v povodí vodního toku zajišťující ochranu zastavěného území města před povodněmi a podporující retenční schopnosti krajiny. Suchá retenční nádrž nemá stálé nadržení vody a celý její objem je určen pro zachycení vody při povodni. V prostoru suché retenční nádrže lze provozovat zemědělskou činnost, která však nesmí snížit retenční schopnosti krajiny. K zajištění ochrany města před povodněmi a pro podporu retence vody v krajině se vymezují zejména vybrané plochy technické infrastruktury (T), plochy vodní a vodohospodářské (W), plochy lesní (NL), plochy přírodní (NP), plochy smíšené nezastavěného území – vodohospodářské (NSv), plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělské (NSpz) a vybrané koridory pro vedení technické infrastruktury (KT). Zejména k podpoře retence vody v krajině dále přispívá vymezený územní systém

67

ekologické stability (biocentra, biokoridory, doplňková opatření místního systému ekologické stability). Plochy s rozdílným způsobem využití a překryvné prvky územního systému ekologické stability jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce uspořádání krajiny (A.2.3). Územní plán v oblasti ochrany města před povodněmi a podpory retence vody v krajině navrhuje zejména realizaci následujících staveb a opatření: - suchá retenční nádrž na toku Melounky v k.ú. Plotiště nad Labem včetně navazujících ochranných protipovodňových hrází a zdí: suchá retenční nádrž je navržena pro zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi v prostoru soutoku významných vodních toků Melounky a Malého labského náhonu a dále podél Malého labského náhonu, pro které bylo Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 12.2.2013 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, § záměr suché retenční nádrže prakticky nahrazuje původní záměr úprav a přeložky koryta vodního toku Melounky v Plotištích nad Labem v návaznosti na výstavbu poldrů na horním toku Melounky, obsažený v Koncepci protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje a Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe platného do konce roku 2015; záměr suché retenční nádrže je pod názvem „Melounka, HK – Plotiště, výstavba suché retenční nádrže“ zahrnut mezi navržená opatření v rámci návrhu Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe pro období 2016-2021 a zároveň bude prověřováno jeho vymezení (ve spojení s dalšími záměry v povodí Malého labského náhonu) v rámci Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje, § suchá retenční nádrž spolu s navrženou suchou retenční nádrží na Světské svodnici v k.ú. Plotiště nad Labem a poldrem na Melounce v k.ú. Všestary mimo správní území města zásadním způsobem zvýší ochranu zástavby v povodí Melounky a Malého labského náhonu v severozápadním segmentu města a ve spojení s navrženou suchou retenční nádrží na Chaloupské svodnici také v západní části města, § pro realizaci suché retenční nádrže jsou ve volném prostoru mezi centrální částí Plotišť nad Labem a železniční tratí č. 031 navrženy následující plochy – Z69.75 a P69.76 o celkové výměře 6,66 ha pro umístění hráze nádrže, navazujících ochranných protipovodňových hrází a zdí a souvisejících objektů, K69.15 a K69.17 o celkové výměře 18,75 ha pro zatápěný prostor nádrže a související objekty; plochy jsou vymezeny na základě návrhu řešení suché retenční nádrže dle investičního záměru „Melounka, HK – Plotiště, výstavba suché retenční nádrže“ z r. 2011 a zahrnují nezbytnou prostorovou rezervu. - suchá retenční nádrž na toku Chaloupské svodnice v k.ú. Kukleny a Svobodné Dvory: §

§

suchá retenční nádrž je navržena pro zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi podél drobného vodního toku Chaloupské svodnice, pro který bylo Magistrátem města Hradec Králové dne 15.12.2010 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, a dále podél významného vodního toku Malého labského náhonu, pro který bylo Krajským

68

úřadem Královéhradeckého kraje dne 12.2.2013 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, § záměr suché retenční nádrže je pod názvem „Chaloupská svodnice, Hradec Králové, výstavba suché retenční nádrže“ zahrnut mezi navržená opatření v rámci návrhu Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe pro období 2016-2021 a zároveň bude prověřováno jeho vymezení (ve spojení s dalšími záměry v povodí Malého labského náhonu) v rámci Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje, § suchá retenční nádrž zásadním způsobem zvýší ochranu zástavby v povodí Chaloupské svodnice východně od silnice I/11 a ve spojení s navrženou soustavou suchých retenčních nádrží v povodí Melounky také podél Malého labského náhonu v jihozápadním segmentu města, § pro realizaci suché retenční nádrže jsou ve volném prostoru mezi dálnicí D11 a místní komunikací III/32438 – Svobodné Dvory navrženy následující plochy – Z70.135 o výměře 4,11 ha pro umístění hráze nádrže a souvisejících objektů, K70.32, K70.33, K70.34 o celkové výměře 19,25 ha pro zatápěný prostor nádrže a související objekty; plochy jsou vymezeny na základě návrhu řešení suché retenční nádrže dle dokumentace v podrobnosti DÚR „Chaloupská svodnice, Hradec Králové, výstavba suché retenční nádrže“ z r. 2012 a zahrnují nezbytnou prostorovou rezervu. - suchá retenční nádrž na Světské svodnici v k.ú. Plotiště nad Labem: §

§

§

§

suchá retenční nádrž je navržena pro zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi podél drobného vodního toku Světské svodnice, významného vodního toku Melounky, pro který bylo Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 29.5.2009 a dne 12.2.2013 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, a dále i podél významného vodního toku Malého labského náhonu, záměr suché retenční nádrže vychází z původního záměru výstavby poldrů na horním toku Melounky, obsaženého v Koncepci protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje a Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe platného do konce roku 2015; záměr suché retenční nádrže je pod názvem „Světská svodnice, Hradec Králové – Světí, výstavba suché retenční nádrže“ zahrnut mezi navržená opatření v rámci návrhu Plánu dílčího povodí Horního a středního Labe pro období 2016-2021 a zároveň bude prověřováno jeho vymezení (ve spojení s dalšími záměry v povodí Malého labského náhonu) v rámci Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje, suchá retenční nádrž spolu s poldrem na Melounce v k.ú. Všestary mimo správní území města a navrženou suchou retenční nádrží na Melounce v k.ú. Plotiště nad Labem zásadním způsobem zvýší ochranu zástavby v povodí Melounky a Malého labského náhonu v severozápadním segmentu města a ve spojení s navrženou suchou retenční nádrží na Chaloupské svodnici také v západní části města, pro realizaci suché retenční nádrže jsou ve volném prostoru mezi správní hranicí města (dálnicí D11 v sousedním k.ú. Světí) a silnicí I/11 v severozápadním cípu města navrženy následující plochy – Z79.49 o výměře 1,76 ha pro umístění hráze nádrže a souvisejících objektů, K78.03 a K79.45 o celkové výměře 3,54 ha pro zatápěný

69

prostor nádrže a související objekty; plochy jsou vymezeny na základě návrhu řešení suché retenční nádrže dle dokumentace v podrobnosti DÚR „Světská svodnice, Hradec Králové - Světí, výstavba suché retenční nádrže“ z r. 2012 a zahrnují nezbytnou prostorovou rezervu; předpokládaná část suché retenční nádrže situovaná na území sousední obce Světí není v platném územním plánu obce Světí vymezena. - ochranná protipovodňová hráz na levém břehu Plačického potoku v k.ú. Březhrad: §

§

§

§

- retenční nádrž na

ochranná protipovodňová hráz je navržena pro zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi podél drobného vodního toku Plačického potoku v Březhradu, pro který bylo Magistrátem města Hradec Králové dne 5.5.2008 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, záměr ochranné protipovodňové hráze vychází původně z výsledků „Hodnotící zprávy o stavu protipovodňové ochrany na území povodí Labe“ z r. 2005, kde je řešení ochrany zástavby Březhradu přidělena prioriota II, záměr ochranné protipovodňové hráze byl následně prověřen a navržen v rámci zpracování „Studie odtokových poměrů Plačického potoka v ř.km 2,426 – 6,800“ v r. 2008, ochranná protipovodňová hráz významným způsobem zvýší ochranu jihozápadní zástavby Březhradu, v případě výhledové realizace suché retenční nádrže na Plačickém potoku v k.ú. Plačice bude pozitivní efekt protipovodňové ochrany Březhradu zásadním způsobem zvýrazněn, pro realizaci ochranné protipovodňové hráze je v prostoru bezprostředně při levém břehu Plačického potoku mezi místní komunikací II/324 – Březhrad a železniční tratí č. 031 navržen koridor KT 58; koridor KT 58 šířky 20 m zahrnuje prostor pro umístění ochranné protipovodňové hráze a souvisejících objektů dle technických parametrů uvažovaných ve výše uvedené studii odtokových poměrů Plačického p. a minimální rezervu. toku Biřičky nad rybníkem Biřička v k.ú. Nový Hradec Králové:

retenční nádrž je navržena pro zvýšení ochrany území podél drobného vodního toku Biřičky v k.ú. Kluky a Roudnička, kde je situováno nevyhlášené záplavové území, pro stálou retenci vody v krajině a další vodohospodářské využití, § záměr retenční nádrže vychází z vodohospodářské koncepce platného územního plánu města Hradce Králové a koncepce vodohospodářského využití dotčeného lesa sledované vlastníkem, resp. nájemcem lesa; záměr po projednání zužuje řešení koncepce retence vody v lesním komplexu novohradeckých lesů obsažené v celoměstské studii odtokových poměrů z r. 2011 a konceptu UPHK, § pro realizaci retenční nádrže je v prostoru lesa nad rybníkem Biřička navržena plocha K53.05; plocha K53.05 o výměře 2,23 ha zahrnuje prostor pro umístění retenční nádrže včetně hráze a dalších souvisejících objektů. - přeložka vodního toku Plačického potoku v prostoru křížení s navrženou dálnicí D11 v k.ú. Plačice: §

§

přeložka vodního toku je vyvolanou přeložkou při stavbě dálnice D11,

70

přeložka vodního toku bude realizována zčásti v rámci koridoru KDS 1, mimo tento koridor na navazující ploše K81.02, která je vymezena na základě dokumentace DSP stavby dálnice D11. - přeložka vodního toku Chaloupské svodnice v prostoru křížení s navrženou dálnicí D11 v k.ú. Svobodné Dvory: §

přeložka vodního toku je vyvolanou přeložkou při stavbě dálnice D11, přeložka vodního toku bude realizována zčásti v rámci koridoru KDS 1, mimo tento koridor na navazující ploše K80.18, která je vymezena na základě dokumentace DSP stavby dálnice D11. - rozšíření a stabilizace vodní plochy Plačického písníku v k.ú. Plačice: § §

rozšíření a stabilizace vodní plochy je navržena jako důsledek probíhající a postupně ukončované těžby štěrkopísků na ložisku nevyhrazeného nerostu Plačice, stabilizace vodní plochy při rekultivaci ložiska umožní její plnohodnotné rekreační a vodohospodářské využití včetně zvýšení retence vody v krajině, § pro rozšíření a stabilizaci vodní plochy je v návaznosti na stávající vodní plochu Plačického písníku navržena plocha K72.01; plocha K72.01 o výměře 6,79 ha zahrnuje prostor pro rozšíření a stabilizaci plochy písníku v souladu se schváleným plánem rekultivace ložiska nevyhrazeného nerostu Plačice. - zavedení extenzivního obdělávání zemědělsky využívaných ploch s preferencí jejich zatravnění v nivách řek Labe, Orlice, Piletického a Librantického potoka, Melounky, Chaloupské svodnice, Malého labského náhonu a Plačického potoka: §

§

§

§

zavedení extenzivního obdělávání zemědělsky využívaných ploch s preferencí jejich zatravnění je navrženo z důvodu zajištění podmínek pro posílení ekologicko-stabilizační funkce a retenční schopnosti krajiny v nivách vodních toků přirozených i uměle upravených, koncepce návrhu podpory retenčních schopností krajiny vychází ze „Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky“ z r. 2000 a navazující „Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření“ z r. 2010, která stanovuje mimojiné jeden z hlavních principů „změnit přístup k povodním; na povodně pohlížet nejen z hlediska zvládání povodňových rizik a neškodného odvedení velkých vod, ale také z hlediska využitelného zdroje vody pro zvládání jejího nedostatku, tzn. řešit problematiku povodní a sucha komplexně v rámci ucelených povodí s maximální snahou o zadržování vody v krajině formou optimalizace její struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých i technických opatření“; koncepce návrhu dále vychází z priorit stanovených Politikou územního rozvoje ČR 2008 a navazujících priorit stanovených Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje 2011, zejména priorit č. 15 a 16, zavedení extenzivního obdělávání zemědělsky využívaných ploch s preferencí jejich zatravnění je navrženo v přirozených i umělých nivách vodních toků, pro které bylo stanoveno záplavové území stoleté vody (Q100) dokládající významné povodňové nebezpečí; význam povodňového nebezpečí a potenciálních povodňových rizik dále zvyšuje v případě nejvýznamnějšího vodního toku, řeky Labe, rozsah rozlivu při pětisetleté vodě dle provedeného mapování

71

povodňového nebezpečí a v případě některých přítoků Labe existence rizikových území při přívalových srážkách dle provedeného mapování a identifikace tzv. kritických bodů v r. 2011, § pro zavedení extenzivního obdělávání zemědělsky využívaných ploch s preferencí jejich zatravnění jsou navrženy v nivě Labe plochy K68.12, K69.49, K69.43, K72.16, K72.30, K72.33, K72.34, K73.09, K73.11, v nivě Orlice plochy K31.02, K41.38, K41.39, K41.40, K41.41, K51.16, v nivě Piletického a Librantického potoka plochy K58.14, K59.34, K59.33, K59.32, K59.35, K59.18, K59.21, K59.38, K50.03, K50.04, v nivě Melounky plochy K79.37, K79.36, K79.48, v nivě Malého labského náhonu plochy K60.01, K70.113, K60.04, v nivě Chaloupské svodnice plochy K89.03, K89.11, K80.06, K80.15, K80.16, K80.17, K80.02, K80.08, K70.138, K70.139, v nivě Plačického potoka plochy K82.04, K82.05, K82.08, K82.09, K82.10, K82.15, K72.05, K73.05. - stabilizace a rozšíření stávajících přírodě blízkých porostů lužních lesů u toku Ornstova jezera v k.ú. Věkoše a u Malého labského náhonu v k.ú. Plotiště nad Labem: stabilizace a rozšíření stávajících přírodě blízkých porostů lužních lesů je navržena z důvodu zajištění podmínek pro posílení ekologickostabilizační funkce a retenční schopnosti krajiny v nivách vodních toků, § koncepce návrhu podpory retenčních schopností krajiny vychází primárně ze „Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky“ z r. 2000, § stabilizace a rozšíření stávajících přírodě blízkých porostů lužních lesů je navržena v překryvu a návaznosti s vhodnými fragmenty lužních lesů dle provedeného mapování biotopů (přírodní stanoviště 91E0 - smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy a 91F0 - smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem a jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie), § pro stabilizaci a rozšíření stávajících přírodě blízkých porostů lužních lesů jsou navrženy u Ornstových jezer plochy K68.04, K68.05 a u Malého labského náhonu plocha K69.23. - vegetační výsadby zajišťující retenci, retardaci a akumulaci vody v mikropovodí v plochách doplňkových opatření DON 8 H v k.ú. Plotiště, DON 13 H v k.ú. Březhrad, DON 41 UH v k.ú. Kukleny, dále na plochách K49.10, K49.11 (součást LC15) v k.ú. Slatina u Hradce Králové, K71.33, K71.34 v k.ú. Plačice, K72.07, K72.09, K72.11 v k.ú. Březhrad, K.78.17 v k.ú. Piletice. §

Územní plán v oblasti ochrany města před povodněmi a podpory retence vody v krajině dále navrhuje zajistit ochranu územní rezervy pro umístění suché retenční nádrže na Plačickém potoku v k.ú. Plačice severozápadně od navržené dálnice D11: §

§

suchá retenční nádrž je součástí řešení územního plánu města jako výhledový záměr zajišťující zvýšení ochrany zastavěného území a zastavitelných ploch před povodněmi podél drobného vodního toku Plačického potoku v Plačicích a Březhradu, pro který bylo Magistrátem města Hradec Králové dne 5.5.2008 stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území, záměr suché retenční nádrže vychází původně z výsledků „Hodnotící zprávy o stavu protipovodňové ochrany na území povodí Labe“ z r. 2005, kde je řešení ochrany zástavby Plačic a Březhradu přidělena 72

§

§

prioriota II, záměr suché retenční nádrže byl následně prověřen a navržen v rámci zpracování „Studie odtokových poměrů Plačického potoka v ř.km 2,426 – 6,800“ v r. 2008; význam povodňového nebezpečí a potenciálních povodňových rizik zvyšuje existence rizikových území při přívalových srážkách v sousedním k.ú. Stěžery dle provedeného mapování a identifikace tzv. kritických bodů v r. 2011, suchá retenční nádrž významným způsobem zvýší ochranu zástavby Plačic a po navržené realizaci ochranné protipovodňové hráze na Plačickém potoku v k.ú. Březhrad zásadním způsobem zvýrazní pozitivní efekt protipovodňové ochrany Březhradu, pro umístění suché retenční nádrže jsou v prostoru mezi navrženou dálnicí D11, silnicí I/11 a správní hranicí města vymezeny plochy územní rezervy - R81.25 pro hráz nádrže a související objekty, R81.01 pro zatápěný prostor nádrže a související objekty; koncepce vymezení ploch R81.25 a R81.01 vychází z výše uvedených podkladů, navíc ale zohledňuje návrh dálnice D11 v dotčeném území a po projednání konceptu UPHK probíhající výstavbu dálnice D11 a pokyn pro zpracování návrhu ÚPHK č. 37, jejichž vlivem dochází ke zmenšení potenciálního retenčního prostoru na území města a potenciálnímu ovlivnění území sousedních obcí Praskačka a Stěžery a tělesa silnice I/11; výhledové využití území ve výše uvedeném smyslu je třeba prověřit podrobnější komplexní studií.

Územní plán řeší ochranu města před povodněmi a podporu retence vody v krajině návrhem staveb, zařízení a opatření ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami. Významné zvýšení podílu zatravněných pozemků, vnitroměstské zeleně i zeleně přírodního charakteru a stabilizace přírodně hodnotných ploch vytváří předpoklady k optimalizaci vodního režimu krajiny. V rámci podmínek využití všech druhů ploch s rozdílným způsobem využití je stanoveno přípustné využití „stavby, zařízení a opatření ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami a pro odstraňování jejich důsledků“. Revitalizační opatření vodních toků, postranních ramen, tůní a mokřadů nejsou v rámci územního plánu navrhována. Na území Hradce Králové je sice platným Plánem oblasti povodí Horního a středního Labe navrhována řada revitalizačních opatření, avšak v současnosti vesměs není na tyto návrhy navázáno podrobnějšími studiemi či projekty a zároveň se jedná o záměry pod rozlišovací schopností územního plánu . U všech druhů ploch s rozdílným způsobem využití je stanoveno přípustné využití „vodní plochy a vodní toky“, které zajišťuje podmínky pro případnou revitalizaci útvarů povrchových vod. Územní plán zohledňuje stávající vyhlášená záplavová území vodních toků na území města Hradce Králové. Zároveň vychází z vypočítaného rozsahu záplavových území vybraných vodních toků, v jejichž povodí se předpokládá (je navrhována) realizace protipovodňových opatření. Vazbu stavebního rozvoje v konkrétních lokalitách na protipovodňová opatření zohledňuje v návrhu etapizace využití území. Suchý poldr (suchá retenční nádrž) v k.ú. Věkoše je jako stabilizovaný ponechán ve stávající podobě. Návrh obchvatu Věkoš na silnici III/29912 prochází okrajovou částí poldru. Vliv na funkci poldru lze posoudit až v navazujících etapách přípravy záměru, lze však předpokládat, že nebude zásadní. Při návrhu a realizaci obchvatu Věkoš na silnici

73

III/29912 je třeba zvolit technické řešení stavby zachovávající protipovodňové a retenční funkce poldru, např. v podobě inundačního mostu. Území města Hradce Králové je ohroženo záplavovou vlnou zvláštní povodně pod vodním dílem Rozkoš. Tuto problematiku řeší Plán ochrany území pod vodním dílem Rozkoš před zvláštní povodní, který je součástí Krizového plánu ORP Hradec Králové. Tento plán řeší mimo jiné zajištění varování a informování obyvatelstva, zajištění dodávek energií, pitné vody a služeb telekomunikací, plán evakuace z území ohroženého zvláštní povodní, a další základní opatření. Rozvojové plochy navrhované územním plánem musí být po schválení územního plánu zahrnuty do obou zmiňovaných plánů. 55 pásem:

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných


lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa:


dobývací prostor:


chráněné ložiskové území:

V řešeném území je v současné době dle databáze SurIS ČGS evidováno 5 ploch CHLU, chránících ložiska nerostných surovin. Ložiska jsou vesměs situována v severní části regionu, resp. severně od centrální části Hradce Králové, a to v oblasti mezi Plotištěm nad Labem a Lochenicemi. Jedná se o 4 výhradní ložiska cihlářské suroviny (B), v minulosti těžená firmou Wienerberger Cihlářský průmysl, a.s., a jedno zrušené ložisko štěrkopísků (U), v minulosti těžené z vody firmou RASTRA AG-CZ, a.s.: Ložisko Plotiště (1) č. 3054400 je výhradní ložisko cihlářské suroviny, chráněné plochou CHLÚ č. 054400001 - Plotiště nad Labem. Je situováno na severním okraji obce Plotiště nad Labem, v lokalitě U Mlýnku, ve tvaru podkov)? cca 530 x 520 m. Ložisko Předměřice (2 a 3) č. 3054000 je výhradní ložisko cihlářské suroviny, tvořené dvěma bloky, chráněné plochami CHLÚ č. 054000001 - Předměřice nad Labem II a č. 054000002 - Plotiště nad Labem II. Je situováno na jihozápadním okraji Předměřic, mezi silnicí do Smiřic a Labským náhonem, o ploše cca 350 x 190 m a 220 x 210 m. Ložisko Předměřice I (4) č. 3054100 je výhradní ložisko cihlářské suroviny, chráněné plochou CHLÚ č. 05410001 - Předměřice nad Labem. Je situováno na západním okraji Předměřic, východně od silnice do Smiřic, o ploše cca 580 x 190 m. Ložisko Správčice-Předměřice (5) č. 3004700, je zrušené ložisko štěrkopísků, v minulosti těžené z vody a je stále chráněné plochou CHLÚ č. 00470000 Předměřice I. Je situované

74

cca 1 km východně od obce Lochenice, cca 200 m východně od levého břehu řeky Labe, o ploše cca 500 x 1.250 m.

Lokalizace ložisek nerostných surovin (CHLÚ- zelená kontura) v severní části Hradce Králové. 1 — Plotiště, č. CHLÚ 054400001; 2 - Předměřice, č. CHLÚ 054000001; 3 Předměřice, č. CHLÚ 054000002; 4 - Předměřice 1, č. CHLÚ 054100001; 5 - SprávčicePředměřice, č. CHLÚ 00470000. 59

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry:


ložisko nerostných surovin:

Na území města Hradce Králové jsou vymezena 2 výhradní ložiska, která se z větší části překrývají s 3 chráněnými ložiskovými územími, dále je evidováno 1 chráněné ložiskové území se zrušeným ložiskem, 3 ložiska nevyhrazeného nerostu a 1 ostatní prognózní zdroj. Výhradní ložiska jsou ložisky cihlářských surovin (spraše, sprašové hlíny), ložiska nevyhrazeného nerostu jsou ložisky štěrkopísků. Těžba v současné době probíhá a v blízkém budoucnu bude probíhat pouze na ploše cca 31,3 ha ložiska nevyhrazeného nerostu Plačice, tj. méně než 10% celkové plochy ložisek na území města. Současně se přitom v následujících jednotkách až desítkách let nepředpokládá dotěžení zbylých zásob již netěžených ložisek nebo otvírka dosud netěžených ložisek. Důvody jsou velmi malý objem zbylých zásob a komplikovanější úložné poměry, nízká kvalita suroviny a dostatek alternativních zdrojů v širším okolí Hradce Králové. Těžba štěrkopísků na ložisku nevyhrazeného nerostu Plačice a současně i rekultivace vytěžených ploch by měly být ukončeny nejpozději do 31.12.2020.

75

Zadání ÚPHK požaduje „vytvořit podmínky pro provedení rekultivace území po ukončené těžbě a využití opuštěných dobývacích prostorů a vytěžených území“. Dále, současně se ZÚR Královéhradeckého kraje, požaduje zajistit územní ochranu ložisek nerostných surovin. Vymezování nových ploch pro těžbu nerostů není zadáno. Pro dobývání nerostů nejsou vymezeny žádné plochy s rozdílným způsobem využití ani překryvné prvky. Stávající těžba nerostů je chápána jako dočasný způsob využití a na její ploše jsou vymezeny stabilizované a rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití zohledňující využití území po ukončení těžby a rekultivaci dotčeného prostoru. Na ucelených plochách dále potenciálně využitelných ložisek nerostných surovin je ponecháno stávající využití území nebo navržena změna v krajině. Zásoby nerostných surovin zůstanou zachovány pro potenciální využití příštími generacemi. Případná změna koncepce dobývání nerostů na území města Hradce Králové bude podmětem ke změně ÚPHK. 61

poddolované území:


sesuvné území a území jiných geologických rizik:

Na území města se nachází 6 velmi malých sesuvných území, které ÚP respektuje. 63

staré důlní dílo:


staré zátěže území a kontaminované plochy

V řešeném území se nachází 17 míst starých zátěží (ÚAP) ve formě starých skládek odpadů, čerpacích stanic, průmyslových provozů a vojenských prostorů a brownfieldů. 65

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší:

Dle SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2013: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Pro stavební úřad Magistrát města Hradec Králové se jedná o překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (B(a)P) na 10,3% území.

76

Překročení imisnícho limitu B(a)P=1 ng/m3 dle Věstníku MŽP 2013

. Překročení imisnícho limitu B(a)P=1 ng/m3 dle pětiletí 2010 - 2014 (ČHMÚ)

66

odval, výsypka, odkaliště, halda:


technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma: 77

Město Hradec Králové má vybudován systém zásobování pitnou vodou. Základem koncepce zásobování území vodou je ucelená městská vodovodní síť, sestávající z hlavních a významných vodovodních řadů a čerpacích stanic, záložní zdroj vody včetně úpravny vody na Orlici, vodojemy a napojení sítě na nadřazenou Vodárenskou soustavu východní Čechy. Hlavní zásobovací vodovodní řad zajišťuje přívod pitné vody do řešeného území města a propojení s ostatními vodárenskými systémy. Významný vodovodní řad zajišťuje distribuci pitné vody v rámci města, nejčastěji v profilu DN 200-700. Vodní zdroj zajišťuje zásobování města pitnou vodou. Vodojem zajišťuje vyrovnání rozdílů mezi špičkovou a běžnou spotřebou vody a současně slouží i jako zásoba požární vody. Úpravna vody zajišťuje kvalitu pitné vody dodávané do vodovodní sítě. Čerpací stanice vodovodu zajišťuje dodávku pitné vody pro vyšší tlakové pásmo. Nadřazený vodovodní systém tvoří Vodárenská soustava východní Čechy. Účelem této investice dokončené v roce 1999 bylo vytvoření soustavy na území okresů Hradec Králové, Náchod, Pardubice a Chrudim s cílem efektivního využití současných zdrojů vody, zastupitelnosti zdrojů při haváriích a možnosti výběru. Vodárenská soustava východní Čechy (VSVČ) dodává pitnou vodu do soustavy z podzemních zdrojů v územích označovaných jako Polická křídová pánev, jímací území Litá Orlické hydrogeologické struktury, jímací území Hrobice Labských štěrkopísků, jímací území Podlažice a povrchových zdrojů písníku Oplatil, řeky Orlice s odběrným místem v Hradci Králové a řeky Chrudimky s odběrem z elektrárenského přivaděče v Křižanovicích. Systém je ve směru sever jih propojen a umožňuje ze severu na Hradecko převést cca 100 l/s, z jihu na Pardubicko až 350 l/s a mezi Hradeckem a Pardubickem obousměrně až 170 l/s. Systém má řadu transportních a regulačních prvků a jeho rozhodujícími prvky jsou: -

jedenáct trubních studní v jímacím území Litá s využitelnou vydatností cca 250 l/s, přivaděč vody DN 400 a 800 od předávacího místa Bohuslavice do hlavní čerpací stanice v Hradci Králové, - hradecká úpravna vody na Orlici s kapacitou úpravny 150 l/s ve funkci záložního zdroje, - vodojemy na Novém Hradci s kapacitou cca 50 tis. m3, - přivaděč vody DN 500 z Pardubické části soustavy s předávacím místem pod Kunětickou horou, - hlavní vodovodní řad DN 400 ve směru do Nového Bydžova. Soustava VSVČ zásobuje pitnou vodou celé území Královéhradecka. Vzhledem k tomu, že jsou jednotlivé systémy a zdroje vzájemně propojeny, nejsou závislé na jednotlivých vodních zdrojích. Propojení kapacitně pokrývá průměrnou denní potřebu celého Královéhradecka. Zdroje pitné vody – vodojemy VSVČ v Hradci Králové: -

320 m3

věžový vodojem Nový Hradec Králové

78

-

3 x podzemní vodojem Nový Hradec Králové podzemní vodojem Nový Hradec Králové

3 x 10 000 m3 18 500 m3

Zdroje pitné vody – vodojemy VSVČ mimo území Hradce Králové: -

68

podzemní vodojem Kalvárie podzemní vodojem Horní Přím věžový vodojem Probluz podzemní vodojem Máslojedy věžový vodojem Hořiněves věžový vodojem Hrádek věžový vodojem Kratonohy věžový vodojem Dobřenice podzemní vodojem Chlumec nad Cidlinou podzemní vodojem Starý Bydžov věžový vodojem Starý Bydžov věžový vodojem Králíky podzemní vodojem Prasek

700 m3 2 x 500 m3 200 m3 2 x 250 m3 200 m3 78 m3 200 m3 250 m3 1650 m3 2 x 250 m3 70 m3 200 m3 1500 m3

vodovodní síť včetně ochranného pásma:

Město Hradec Králové je v oblasti zásobování pitnou vodou kompletně napojeno na nadřazený vodovodní systém Vodárenské soustavy východní Čechy zahrnující území okresů Hradec Králové, Náchod, Pardubice a Chrudim. Vodárenská soustava východní Čechy (VSVČ) dodává pitnou vodu do soustavy z podzemních zdrojů v územích Polické křídové pánve, jímacího území Litá Orlické hydrogeologické struktury, jímacího území Hrobice Labských štěrkopísků, jímacího území Podlažice a povrchových zdrojů písníku Oplatil, řeky Orlice s odběrným místem v Hradci Králové a řeky Chrudimky s odběrem z elektrárenského přivaděče v Křižanovicích. Zásobovací řady pro jednotlivé částí města: -

-

střed města a městské části Kukleny, Pražské Předměstí, Třebeš, Moravské Předměstí, Malšovice a Slezské předměstí jsou zásobovány radiálními řady z hlavních okružních řadů podél Gočárova okruhu (DN 600, DN 500 a DN 400) a vnitřního okruhu – kolem Velkého náměstí (DN 300), Malšova Lhota je zásobována řadem DN 200 z hlavních řadů na Benešově třídě, Piletice jsou zásobovány řadem DN 200 z Pouchova, Plácky jsou zásobovány řadem DN 200 z Pražského Předměstí a řadem DN 300 z Plotišť n/L, Plačice jsou zásobovány řadem DN 200 z Kuklen, Plotiště jsou zásobovány řadem DN 150 z řadu DN 200 v Koutníkově ulici, Roudnička je zásobována řadem DN 200 z hlavních řadů pod Novým Hradcem Králové – Kluky, Svobodné Dvory jsou zásobovány řadem DN 150 z řadu DN 300 ve Dvorské ulici a částečně z čerpací stanice František, Slatina je zásobována řadem DN 200 z Kladské ulice a řadem DN 200 přes Piletice, Svinary jsou zásobovány řadem DN 200 přes Malšovu Lhotu a řadem DN 200 přes Svinárky z hlavních řadů na Slezském Předměstí,

79

-

-

Svinárky jsou zásobovány řadem DN 200 přes Svinary a z hlavních řadů na Slezském Předměstí, Věkoše jsou zásobovány řady DN 200 z hlavního vodovodního okruhu podél Pilnáčkovy ulice a propojením s řady ve Skladištní oblasti a na Pouchově, Březhrad je zásobován řadem DN 200 z oblasti Třebše,

-

Rusek je zásobován řadem DN 300 ze Skladištní oblasti.

-

69 pásma:

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného

Hradec Králové – krajské město v centru východočeského regionu má vybudovanou mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod s odstraňováním dusíku a fosforu. Jednotná kanalizace města Hradec Králové odvádí odpadní vody z města a přilehlých obcí. Součástí kanalizačního systému jsou: -

město Hradec Králové, včetně okrajových částí - Malšova Lhota, Piletice, Plácky, Plačice, Plotiště n/L, Roudnička, Svobodné Dvory, Slatina, Svinary, Svinárky, Věkoše – letiště, Březhrad; - obec Běleč nad Orlicí; - město Třebechovice pod Orebem a obec Nepasice. Střed města a městské části Kukleny, Pražské Předměstí, Třebeš, Moravské Předměstí, Malšovice, Slezské předměstí – hlavní pilíř systému odvádění kanalizačních vod je tvořen hloubkovou kanalizací v hloubkách 25–30 m pod terénem. Hlavní napojovací body (zhlaví stok) jsou umístěny u recipientů (Labe, v menší části Orlice) a svádějí odpadní vody z jednotlivých kmenových stok, které odvodňují městské části. Ochranné pásmo kanalizace dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, 1,5 m do DN 500, pro větší profily (hloubky) je 2,5 m od okraje potrubí. ČOV a přidružená kompostárna BIOSPOL má vymezené hygienické ochranné pásmo nepravidelnou hranicí dle rozhodnutí ÚMHK č. 2862 z 3.11. 1997 (jedná se o hlukové ochranné pásmo). 70

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

Zhlaví kmenové stoky „A“ svádějící odpadní vody ze Slezského Předměstí, Skladištní oblasti, Slatiny, Věkoš a Pouchova je situováno za Krajským soudem. Zhlaví stoky „E“ odvodňující oblast Masarykova nám. a Gočárovy třídy je situováno na pravém břehu Labe v Labské kotlině I. pod vodní elektrárnou v Křižíkově ulici. Oblast kolem Velkého náměstí je svedena ke zhlaví situovaném před Zimním stadionem, do nějž jsou zaústěny i větve hloubkové kanalizace z prostoru za Krajským soudem a z prostoru Labské I. Toto zhlaví je počátečním zhlavím přímé hlavní hloubkové stoky „A“ svádějící odpadní vody z oblasti kolem Velkého náměstí až k centrální ČOV Hradec Králové. Délka hloubkové stoky „A“ je přes 3 km. V trase této kanalizace jsou ještě dvě zhlaví u Gočárova okruhu a pod Fakultní nemocnicí. Zhlaví u Gočárova okruhu odvádí odpadní vody stoky „CI“ z prostoru levého břehu Orlice, z prostoru Na Kotli a z horní části místní části Malšovice.

80

Zhlaví pod FN Hradec Králové svádí odpadní vody z levého břehu Labe z povodí stok „C“, „CIV“, „CII“, z prostoru dolní části Malšovic, Nového Hradce Králové, Třebše, Moravského Předměstí a Brněnské ulice. Odpadní vody z pravé strany Labe v rámci prodloužení hloubkové kanalizace na pravou stranu Labe jsou svedeny k zhlaví v prostoru Farářství. Toto zhlaví svádí odpadní vody z největšího povodí, a to z povodí stok „D“ a „B“, „BXI“ a „BV“, z prostoru vnitřního města, okolí hlavního nádraží, městských částí Plácky, Plotiště Svobodných Dvorů, Kuklen, Farářství, Plačic a Pražského Předměstí. V plánování rozvoje a údržby se připravují rekonstrukce kmenových stok ve všech částech města v délce cca 20 km, jejichž technický a kapacitní stav je na mnoha místech nevyhovující. Systém hloubkové kanalizace dokončený v roce 1995 je vyhovující a dlouhodobě kapacitně dostačující a jeho doplnění se nepředpokládá. 71

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma:

Zdroji elektrické energie v Hradci Králové jsou malé vodní elektrárny (do 10 MW včetně), solární elektrárny FVE a výroba elektrické energie spalováním bioplynu. Dvě malé vodní elektrárny jsou zřízeny na Labi a dvě na Orlici: Labe: Vodní elektrárna Hradec Králové MVE Březhrad Orlice: HK Mlejnek HK Moravský most

inst. výkon 0,750 MW počet zdrojů 3 inst. výkon 0,990 MW počet zdrojů 3 inst. výkon 0,690 MW počet zdrojů 3 inst. výkon 0,460 MW počet zdrojů 2

Solární elektrárny instalovaných výkonů 0,003, 0,004, 0,005, 0,007, 0,008, 0,010, 0,011 a 0,013 MWp jsou provozovány většinou na střechách rodinných domů nebo na volných plochách u rodinných domů. Solární elektrárny větších výkonů, instalované na volných plochách nebo na střechách administrativních budov, výrobních a skladovacích hal: Kat. území: Slezské Předměstí – parc.č.st. 549/4 inst. výkon 0,128 MWp Plotiště nad Labem - parc.č. 615/4 inst. výkon 0,166 MWp Kukleny - parc.č. 646/1, parc.č.st. 2608, 2609, 2865 inst. výkon 0,259 MWp Slezské Předměstí – parc.č.st. 1721/1, 1721/2, 2396, parc.č. 559, 560 inst. výkon 0,354 MWp Nový Hradec Králové – parc.č.st. 649/22, 649/23, 649/25, 649/27,27a, 649/36, 649/37, parc.č. 1347 inst. výkon 0,552 MWp Třebeš - parc.č. 216/44 inst. výkon 2,200 MWp Výroba elektrické energie spalováním bioplynu: Třebeš – parc.č. 216/6, ČOV 72

inst. výkon 0,576 MW

elektrická stanice včetně ochranného pásma:

81

Zásobování území města Hradce Králové elektrickou energií zajišťuje distribuční soustava 110 kV provozovatele ČEZ Distribuce, a.s. tvořená dvojitými linkami venkovního vedení Elektrárna Opatovice – Rozvodna Všestary a Rozvodna Všestary – Rozvodna Hradec Králové Sever a transformovnami 110/35 kV HK Sever, HK Jih a transformovnou 110/6 kV HK ČKD Plotiště nad Labem. Rozhodujícím zdrojem napájení této soustavy je Elektrárna Opatovice s instalovaným výkonem 363 MVA. Druhým možným zdrojem napájení je přenosová soustava 400 kV, ze které se v rozvodně Neznášov provádí transformace na 110 kV. Na rozvodnu 110 kV je dvěma venkovními vedeními připojena Rozvodna Všestary. Vlastní distribuce elektrické energie na území města Hradce Králové se provádí trojfázovými veřejnými napájecími sítěmi s jmenovitým napětím 10 kV a 35 kV, v areálech ČKD a ZVÚ sítěmi s jmenovitým napětím 6 kV. Napájecími místy pro rozvod elektrické energie ve městě jsou transformovny 110/35 kV s označením HK-HKSE – Hradec Králové Sever, HK-HKJI – Hradec Králové Jih, transformovna 110/6 kV HK ČKD Plotiště nad Labem a Rozvodna 35 kV Všestary. Transformovna Hradec Králové Sever je venkovní, situovaná v katastrálním území Plácky, o zdánlivém výkonu 2 x 40 MVA. V rozvodně transformovny jsou ukončena venkovní vedení 110 kV č.V 1981 a V 1982 z Rozvodny 110 kV Všestary. V transformovně se dále uskutečňuje transformace 110/22 kV pro měnírnu SŽDC, s.o. se dvěma transformátory o zdánlivém výkonu 10 MVA. Transformovna Hradec Králové Jih je venkovní, situovaná v katastrálním území Třebeš, o zdánlivém výkonu 2 x 40 MVA. Do transformovny jsou zavedena venkovní vedení 110 kV č. V 1159 a V 1161, která tvoří smyčku venkovního vedení mezi Elektrárnou Opatovice a Rozvodnou 110 kV Všestary. Transformovna HK ČKD-Plotiště nad Labem, 110/6 kV je venkovní, situovaná v areálu ČKD v katastrálním území Plotiště nad Labem, o zdánlivém výkonu 2 x 10 MVA. Odbočkami je připojena z venkovních vedení 110 kV č.V 1981 a V 1982 mezi Rozvodnou Všestary a Rozvodnou HK Sever. Transformovna snižuje napětí pro rozvod elektrické energie v areálu ČKD v Plotištích nad Labem pro transformovny situované v jednotlivých provozech. Významné elektrické stanice – stávající: -

-

-

Spínací stanice HK 5858 Hradec Králové Kukleny slouží pro změny konfigurace rozvodné sítě 35 kV. Transformovny 35/10 kV HK HKSL Hradec Králové Slezská a HK HKLA Hradec Králové Labe v malé vodní elektrárně na Labi snižují napětí pro distribuci elektrické energie do distribučních transformoven 10/0,4 kV v historické části města a sídlištích Slezské Předměstí Jih a Sever. Ve věžové transformovně č. HK 0343 Hradec Králové HK4 ZVÚ se uskutečňuje transformace 35/6 kV pro rozvod proudové soustavy 6 kV ve starém i novém závodě ZVÚ, a.s.. V areálu letiště je rozvod elektrické energie rovněž soustavou s napětím 6 kV, transformace 35/6 kV se provádí ve vstupní transformovně č. 0038 HK Letiště HTS. Distribuční transformovny 35/0,4 kV a 10/0,4 kV jsou určeny pro snížení napětí v distribuční síti na úroveň napětí přiváděného k jednotlivým odběrným místům konečných zákazníků.

82

-

Vnitřní distribuční transformovny jsou situovány převážně ve vnitřním městě a v průmyslové oblasti v severní části města. Počet vnitřních distribučních transformoven je 281. Stožárové distribuční transformovny jsou instalovány v okrajových částech města a jsou připojeny na venkovní vedení 35 kV. Jejich počet je 92 ks. Venkovní vedení 35 kV jsou napájena z rozvoden 35 kV ve Všestarech, v HK SEVER a v HK JIH. V rozvodně 35 kV transformovny TR 110/35 kV Všestary jsou připojena tato venkovní vedení: VN 471 pro katastrální území Rusek, Piletice, Slatina, Svinary a Malšova Lhota a dále Třebechovice p.O. VN 374 pro katastrální území Plotiště n/L a Plácky. VN 372 pro katastrální území Svobodné Dvory a Kukleny. VN 378 pro katastrální území Svobodné Dvory a Plačice.

-

V rozvodně 35 kV transformovny TR HK JIH jsou připojena tato venkovní vedení: VN 472 pro katastrální území Pražské Předměstí, Kukleny, Plačice, Březhrad a Třebeš VN 751 pro katastrální území Třebeš, Roudnička a Kluky. V rozvodně 35 kV transformovny TR HK SEVER je připojeno venkovní vedení: VN 716 pro katastrální území Věkoše a Pouchov.

-

-

73 pásma:

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného

Pro zajištění podmínek zásobování elektrickou energií se vymezují plochy technické infrastruktury (T), liniové překryvné prvky vedení distribuční soustavy 110 kV a významné vedení distribuční soustavy 35 kV a bodové překryvné prvky zařízení pro výrobu elektrické energie a významná elektrická stanice. Plochy technické infrastruktury jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5), překryvné prvky koncepce zásobování elektrickou energií jsou zobrazeny ve výkresu Koncepce technické infrastruktury (A.2.5). Elektrické vedení distribuční soustavy 110 kV zajišťuje dodávku elektrické energie především k distribučním transformovnám 110/35 kV. Významné elektrické vedení distribuční soustavy 35 kV zajišťuje distribuci elektrické energie především z distribučních transformoven 110/35 kV k zařízením distribuční soustavy 35 kV. 74 technologický bezpečnostního pásma:

objekt

zásobování

plynem

včetně

ochranného

a

Vysokotlaké plynovodní rozvody a regulační stanice Město je od r. 1986 zásobováno dvěma VTL plynovody - plynovod VTL DN 500 prochází západně od Kuklen, na východním okraji města je vybudován VTL plynovod DN 300. Regulační stanice Umístění Březhrad

Výkon (m3/hod) 3 000

Typ redukce VTL/STL

83

HK – Farářství HK - Farářství EOP HK – Filtry HK – Malšovice II HK – Nový HK HK – Plačice HK – Zelená HK – Svobodné Dvory Malšova Lhota Plotiště nad Labem

VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL/NTL VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL

9 000 6 000 10 000 10 000 2 000 1 200 2 000 6 000 1 500 1 200

Středotlaké plynovodní rozvody a regulační stanice Rozvody středotlakého plynu jsou využívány hlavně pro zásobování větších odběratelů a pro plynofikaci ucelených částí města. Středotlakým plynovodem jsou zásobovány městské části Malšova Lhota, Plačice, Plotiště nad Labem, Piletice, Rusek, Svobodné Dvory, Slatina a skladištní oblast na Slezském předměstí. Lokality Březhrad, Kluky, Nový Hradec Králové, Pouchov, Roudnička, Trebeš, Svinary a Věkoše jsou zásobovány kombinací středotlakých a nízkotlakých plynovodních sítí. Regulační stanice Umístění

Typ redukce

Výkon (m3/hod)

HK HK HK HK HK HK HK HK

STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL

1 000 3 000 2 000 3 000 1 000 1 200 2 000 1 200

– Jiráskovy sady – Labská kotlina I – Malšovice I – Nerudova – Orlická kotlina – Stoletá – Vertex – Veverkova

75

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma:

Pro zajištění optimalizace zásobování plynem se vymezují plochy technické infrastruktury (T) a koridory pro vedení technické infrastruktury (KT). Plochy T a koridory KT jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5). Územní plán v oblasti zásobování území plynem navrhuje realizaci následujících plynovodů a souvisejících objektů: -

prodloužení STL plynovodu v areálu letiště pro zásobování rozvojových ploch v trase navrženého letištního bulváru: § STL plynovod je navržen pro zásobování rozvojových ploch podél letištního bulváru a nového terminálu letiště, § pro realizaci STL plynovodu jsou vymezeny koridory KT 7 a KT 48; koridor KT 7 kopíruje koridor KDS 19 o šíři min. 50 m, zahrnuje

84

-

-

-

-

prostor pro umístění pozemní komunikace včetně souvisejících objektů, STL plynovodu a v souběžné trase navrženého vodovodního řadu, splaškové kanalizační stoky včetně čerpací stanice odpadních vod, kabelových vedení 35 kV a horkovodu, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 48 situovaný ve stabilizované části areálu letiště mezi koncovým úsekem stávajícího plynovodu a letištním bulvárem je široký 5 m, zahrnuje prostor pro umístění STL plynovodu, jeho ochranného pásma a rezervu. STL plynovod DN 90 propojující podél navrženého rozšíření silnice III/29827 mezi Malšovou Lhotou a Svinary dosud nepropojené úseky STL plynovodu DN 90 a DN 160: § STL plynovod je navržen z důvodu posílení zásobování východní části města a zokruhování plynovodní sítě, § pro realizaci STL plynovodu je vymezen koridor KT 11; koridor KT 11 prakticky kopíruje koridor KDS 8, v části dotčené STL plynovodem je vymezen v šíři min. 10,5 m, zahrnuje prostor pro umístění rozšířené silnice III/29827 včetně souvisejících objektů a STL plynovodu, jeho ochranného pásma a rezervu. STL plynovod DN 200/225 v trase NTL plynovodu v ul. Na Hrázce, Kmochova a Úprkova a v nové trase v ul. Úprkova do regulační stanice Malšova Lhota: § STL plynovod je navržen z důvodu posílení zásobování východní části města a zokruhování plynovodní sítě, § pro realizaci STL plynovodu v nové trase je vymezen koridor KT 50; koridor KT 50 sleduje uliční prostor ul. Úprkova s mírným přesahem v celkové šíři min. 15 m, zahrnuje prostor pozemní komunikace a prostor pro umístění STL plynovodu, jeho ochranného pásma a rezervu. STL plynovod propojující STL plynovod v Honkově ulici a regulační stanici HK Labská kotlina II Farářství v trase navrženého tangenciálního propojení Farářství a Kuklen, ul. Odlehlá a v souběhu s navrženým komunikačním propojením ul. Jungmannova s obchodní zónou Hradubická: § STL plynovod je navržen pro zásobování centrální části rozvojové lokality Temešvár a z důvodu zokruhování plynovodní sítě, § pro realizaci STL plynovodu jsou vymezeny koridory KT 3, KT 9 a KT 42; koridor KT 3 prakticky kopíruje koridor KDS 4 a část koridoru KDS 28, v části dotčené STL plynovodem je vymezen v šíři cca 95 m, zahrnuje prostor pro umístění pozemních komunikací jižní spojky a propojení Jungmannova - Hradubická včetně souvisejících objektů, STL plynovodu a v souběžné trase navrženého horkovodu, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 9 prakticky kopíruje koridor KDS 20, v části dotčené STL plynovodem je vymezen v šíři min. 20 m, zahrnuje prostor pro umístění pozemní komunikace včetně souvisejících objektů, STL plynovodu a v souběžné trase navržené splaškové kanalizační stoky, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 42 sleduje uliční prostor ul. Odlehlá a v jejím směru pokračuje až k prodloužení Jungmannovy ul. v šíři min. 5 m, zahrnuje prostor pro umístění STL plynovodu, jeho ochranného pásma a rezervu. STL plynovod v trase navržené radiály Temešvár mezi jižní spojkou a STL plynovodem v trase navrženého tangenciálního propojení Farářství a Kuklen: § STL plynovod je navržen pro zásobování jižní části rozvojové lokality Temešvár,

85

pro realizaci STL plynovodu je vymezen koridor KT 5; koridor KT 5 prakticky kopíruje koridor KDS 16, v části dotčené STL plynovodem je vymezen v šíři 40 m, zahrnuje prostor pro umístění pozemní komunikace včetně souvisejících objektů, STL plynovodu a v souběžné trase navrženého vodovodního řadu, splaškové kanalizační stoky a kabelového vedení 35 kV, jejich ochranných pásem a rezervu. přeložka VTL plynovodu DN 100 mezi regulační stanicí Plačice a ul. Kutnohorskou podél navržené jižní spojky a s ní souvisejících upravovaných ulic Pardubické a Kutnohorské: § přeložka VTL plynovodu je navržena z důvodu kolize stávajícího VTL plynovodu s významnou rozvojovou plochou pro výrobu mezi jižní spojkou, Kutnohorskou a Pardubickou (Vlčkovickou) ul., § pro realizaci přeložky VTL plynovodu jsou vymezeny koridory KT 3, KT 14 a KT 15; koridor KT 3 prakticky kopíruje koridor KDS 4, v části dotčené přeložkou VTL plynovodu je vymezen v šíři min. 60 m, zahrnuje prostor pro umístění pozemní komunikace včetně souvisejících objektů, VTL plynovodu a v souběžné trase navržené splaškové kanalizační stoky, dešťové kanalizační stoky, kabelového vedení 35 kV a horkovodu, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 14 se zcela překrývá s částí koridoru KDS 6 o šíři min. 30 m, zahrnuje prostor pro umístění pozemní komunikace včetně souvisejících objektů a VTL plynovodu, jeho ochranného pásma a rezervu; koridor KT 15 je vymezen v souběhu s Pardubickou ul. připojovanou na jižní spojku v šíři min. 10 m, zahrnuje prostor pro umístění části pozemní komunikace včetně souvisejících objektů a VTL plynovodu, jeho ochranného pásma a rezervu. regulační stanice VTL/STL „Smeťák“ (10 000 m3/h) v sousedství navržené transformovny Hradec Králové Západ v k.ú. Kukleny: § regulační stanice je navržena z důvodu úpravy koncepce plynovodní sítě v rozvojové lokalitě Nová Zelená a jejím okolí spočívající ve zrušení dotčených úseků VTL plynovodů a realizaci nových zásobovacích a propojovacích STL plynovodů, § pro realizaci regulační stanice je u křižovatky silnic I/11, III/32438 a radiály Nové Zelené navržena plocha Z70.35; plocha Z70.35 o výměře 2,63 ha zahrnuje prostor pro stavbu transformovny Hradec Králové Západ, regulační stanice, navazujících elektrických vedení a plynovodů a plošnou rezervu. STL plynovod mezi navrženou regulační stanicí VTL/STL „Smeťák“ a rušenou regulační stanicí VTL/STL HK Svobodné Dvory podél navržené přeložky silnice III/32438, v trase navržené radiály Nová Zelená a Nové Pálenecké ul.: § STL plynovod je navržen jako náhrada rušeného VTL plynovodu a pro zásobování rozvojové lokality Nová Zelená, § pro realizaci STL plynovodu jsou vymezeny koridory KT4, KT 12 a KT 24; koridor KT 4 prakticky kopíruje koridor KDS 17, v části dotčené STL plynovodem je vymezen v šíři min. 50 m, zahrnuje prostor pro umístění pozemní komunikace včetně souvisejících objektů, STL plynovodu a v souběžné trase navržené splaškové kanalizační stoky, dešťové kanalizační stoky, kabelových vedení 35 kV a horkovodu, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 12 kopíruje koridor KDS 14 o šířce cca 32 m, zahrnuje prostor pro umístění přeložky silnice III/32438 včetně souvisejících objektů, STL plynovodu a §

-

-

-

86

-

-

-

v souběžné trase navržené splaškové kanalizační stoky, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 24 prakticky kopíruje uliční prostor Nové Pálenecké ul. na ploše Z70.116 o šířce min. 25 m, zahrnuje prostor pro umístění pozemní komunikace včetně souvisejících objektů, STL plynovodu a v souběžné trase navrženého kabelového vedení 35 kV, jejich ochranných pásem a rezervu. STL plynovod propojující STL plynovod v ul. Na Bláhovce a navržený STL plynovod v trase navržené radiály Nová Zelená: § STL plynovod je navržen pro zásobování jižní části rozvojové lokality Nová Zelená a z důvodu zokruhování plynovodní sítě, § pro realizaci STL plynovodu jsou vymezeny koridory KT 26 a KT 37; koridor KT 26 sleduje stávající uliční prostor ul. Na Bláhovce a jejího prodloužení v šiřce min. 12 m, zahrnuje prostor (pro umístění) pozemní komunikace včetně souvisejících objektů, pro umístění STL plynovodu a v souběhu s ním navrženého vodovodního řadu a kabelového vedení 35 kV, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 37 je vymezen po obvodu jižní části rozvojové lokality Nová Zelená v šířce 5 m, zahrnuje prostor pro umístění STL plynovodu a v souběhu s ním navrženého kabelového vedení 35 kV, jejich ochranných pásem a rezervu. STL plynovod v ul. Petra Jilemnického propojující STL plynovod v ul. Koutníkova a STL plynovod v ul. Petra Jilemnického za železniční tratí č. 041: § STL plynovod je navržen z důvodu posílení zásobování severozápadní části města a zokruhování plynovodní sítě, § pro realizaci STL plynovodu je vymezen koridor KT 22; koridor KT 22 sleduje uliční prostor ul. Petra Jilemnického o šířce min. 12 m, zahrnuje prostor pozemní komunikace a prostor pro umístění STL plynovodu, jeho ochranného pásma a rezervu. STL plynovod propojující STL plynovod v ul. Koutníkova a regulační stanici Plotiště nad Labem v trase navržených úprav Koutníkovy ulice, navržené silnice Hradec Králové – Všestary, při okraji rozvojových ploch, nivou Melounky a v ul. Říčařova: § STL plynovod je navržen pro zásobování rozvojových ploch podél Koutníkovy ul. mezi stávající zástavbou a křižovatkou u ČKD a rozvojových ploch naproti areálu ČKD v Plotištích nad Labem, východně od silnice I/33, § pro realizaci STL plynovodu jsou vymezeny koridory KT 18, KT 19, KT 20 a KT 21; koridor KT 18 prakticky kopíruje navržené plochy DS P79.42, Z70.151, Z79.52, Z79.53, Z79.54 upravené Koutníkovy ul., v části dotčené STL plynovodem je vymezen v šíři 40 m, zahrnuje prostor pro úpravy pozemní komunikace, pro umístění STL plynovodu a v souběžné trase navržené splaškové kanalizační stoky a horkovodu, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 19 sleduje uliční prostor navržené silnice Hradec Králové - Všestary na ploše Z79.03 o šířce 25 m, překračuje železniční trať č. 041 a probíhá při okraji rozvojových ploch naproti areálu ČKD v šíři 10 m, zahrnuje prostor (pro umístění pozemní komunikace včetně souvisejících objektů,) pro umístění STL plynovodu a v souběhu s ním navrženého horkovodu, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 20 je veden při okraji rozvojové a stávající plochy výroby v šíři 30 m, zahrnuje prostor pro umístění STL plynovodu a v souběžné trase navržené dešťové kanalizační stoky a venkovního vedení 35 kV, jejich ochranných pásem a rezervu; koridor KT 21 je u Melounky široký 5 m a dále

87

-

-

-

sleduje uliční prostor Říčařovy ul. o šířce min. 8m, zahrnuje (prostor pozemní komunikace,) prostor pro umístění STL plynovodu, jeho ochranného pásma a rezervu. STL plynovod pro zásobování obce Divec plynem v prodloužení STL plynovodu v ul. Librantická ve Slatině a v souběhu se silnicí III/3081: § STL plynovod je navržen z důvodu připojení dosud neplynofikované obce Divec na plynovodní síť, § pro realizaci STL plynovodu je vymezen koridor KT 55; koridor KT 55 je veden od připojovacího bodu při severním okraji Librantické ul. a dále za silnicí III/3081 v šířce 2 – 10 m, zahrnuje prostor pro umístění STL plynovodu, jeho ochranného pásma a ve většině trasy rezervu. přeložka VTL plynovodu DN 500 v úseku kolidujícím s trasou navržené dálnice D11: § přeložka VTL plynovodu je vyvolanou přeložkou při stavbě dálnice D11 a bude realizována v rámci koridoru KDS 1. STL plynovod v trase NTL plynovodu mezi regulačními stanicemi HK Malšovice I a HK Malšovice II v ul. Náhon a Na Občinách: § STL plynovod je navržen z důvodu modernizace a posílení zásobování východní části města a bude realizován v trase stávajícího NTL plynovodu.

Územní plán v oblasti zásobování území plynem dále navrhuje zajistit ochranu územní rezervy pro umístění vedení vysokotlakého plynovodu s tlakem nad 40 barů vedoucího z okolí obce Olešná v Kraji Vysočina na hranici s Polskou republikou do prostoru hraničního přechodu Náchod – Kudowa Zdrój: §

§

§

VTL plynovod s tlakem nad 40 barů je součástí řešení územního plánu města jako část (úsek) výhledového záměru umožňujícího propojení přepravních plynárenských soustav v České republice a Polsku, pro záměr plynovodu je v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje 2011 vymezen koridor územní rezervy TP1r, široký 600 m; Politika územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1, stanovuje úkol „prověřit územní podmínky pro umístění rozvojového záměru a podle výsledků prověření upřesnit koridor na území Královéhradeckého kraje pro umístění rozvojového záměru v navazující územně plánovací dokumentaci formou umožňující realizaci“, tj. požadavek na Aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje, pro umístění VTL plynovodu s tlakem nad 40 barů (DN 500 PN 63) je vymezen koridor územní rezervy KT 59r; vymezení koridoru KT 59r bylo zkoordinováno s postupem aktualizace nadřazené územně plánovací dokumentace, koridor KT 59r byl zpřesněn v rámci nadřazeného 600 m širokého koridoru územní rezervy s cílem maximální možné ochrany stávajícího zastavěného území při současném respektování požadavků oprávněného investora NET4GAS na minimální prostorové parametry, osou koridoru KT 59r je nadále stávající VTL plynovod DN300/DN200, šířka koridoru KT 59r v nezastavěném území v k.ú. Nový Hradec Králové zahrnuje odstupovou vzdálenost obou plynovodů a budoucí bezpečnostní pásmo mezinárodního plynovodu (celkem 2x125 m), před stykem se zastavěným územím je koridor zúžen na minimální šířku 2x45 m a takto probíhá územím města v k.ú. Nový Hradec Králové, Malšovice, Malšova Lhota, Slezské Předměstí a Svinary s výjimkou koncové části 88

v místě křížení s dalšími významnými koridory a v návaznosti na území sousedních obcí Blešna a Divce a s výjimkou úseku jižně od ul. Bratří Štefanů (silnice I/11), kde je koridor rozšířen až k silnici I/11 pro zachování možnosti variantního vedení plynovodu; výhledové umístění VTL plynovodu včetně vyhodnocení případných variant vedení v jednotlivých částech koridoru je třeba prověřit podrobnější komplexní studií. Územní plán vytváří územní podmínky pro zásobování města plynem při respektování širších vazeb na okolí. Město Hradec Králové bude nadále využívat distribuční VTL plynovody, VTL DN 500 v západní části města a VTL DN 300 vedoucí z jihu do východní části města. Stávající plynovodní síť je svým rozsahem schopna pokrýt všechny požadavky vyplývající z rozvojových lokalit. Z hlediska kapacit je pro nově navrhované plynovodní řady nutné vypracování podrobnějších studií na dané rozvojové lokality a upřesnění spotřeby zemního plynu. Provozovatel distribuční soustavy plánuje zokruhování hlavních STL rozvodných řadů. Jedná se o propojení stávajících řadů nově navrženými úseky v oblasti Malšovic, Malšovy Lhoty a Svinar a Plotišť nad Labem. Pro navazující úseky, kde dojde k výměně stávajících plynovodů, nejsou koridory pro vedení technické infrastruktury vymezovány. V lokalitách Slezské Předměstí, Malšovice, Březhrad a Kukleny je plyn rozváděn v NTL plynovodní síti. Správce plynovodní sítě plánuje její přetlakování na STL plynovodní síť. Pro novou zástavbu je preferováno rozšiřování především STL plynovodů, rozšíření NTL sítě bude minimální v místech, kde se nenachází STL plynovodní síť. Plyn bude v nové zástavbě využíván zejména pro rodinné domy. Pro vytápění obytných domů, komerční zástavby a výrobních ploch je uvažováno s napojením na soustavu CZT. 76 pásma:

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného

V řešeném území se nacházejí čerpací stanice pohonných hmot. Jsou řešeny v souvislosti s příslušnými návrhovými plochami. 77

ropovod včetně ochranného pásma:


produktovod včetně ochranného pásma:


technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma:

Zdroje tepla Hlavním zdrojem tepla pro SCZT je Elektrárna Opatovice (EOP), která zásobuje teplem města Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Lázně Bohdaneč a vesnice Čeperka a Opatovice nad Labem (Pohřebačka). Palivem je hnědé uhlí.

89

Pro případ poruchy nebo odstávky EOP nebo zvýšené poptávky po tepelné energii při klimatických extrémech jsou v Hradci Králové vybudovány záložní zdroje tepla. Záložní zdroje jsou schopné pokrýt cca 50% potřeby tepla pro město. Fakultní nemocnice je napojena na SCZT, ale disponuje i vlastní záložní kotelnu, která je schopna v krizových situacích dodávat teplo do SCZT. Přehled záložních zdrojů v Hradci Králové Umístění Rozvod tepla “Farářství” ZVU PETROF (mobilní) Fakultní nemocnice

80

Instalovaný výkon 45 MW 2x 45 MW 2x 2,5 MW 13 MW

Druh paliva ZP / LTO ZP / LTO LTO ZP

Uvedení do provozu r. 2004 r. 2005 r. 2003 před r. 2002

teplovod včetně ochranného pásma:

Tepelný napáječ Teplo je z Elektrárny Opatovice dopravováno do města Hradce Králové pomocí tepelného napáječe v délce 8,1 km. Napáječ je napojen do rozdělovací a předávací stanice Farářství (je zároveň i dispečinkem). Napáječ je složen ze dvou potrubí DN 500 mm a jednoho potrubí DN 700 mm. V topné sezóně se potrubí DN 700 používá jako napájecí a obě potrubí DN 500 jako vratné. Mimo topnou sezónu se pro napájecí potrubí využívá prostřední potrubí DN 500 a jako vratné se používá krajní potrubí DN 500. Potrubí DN 700 je odstaveno. Městská rozvodná síť SCZT Primární městská síť Primární rozvody tepla jsou vyvedeny z rozdělovací a směšovací stanice Farářství. Primární sítí je teplo rozváděno do předávacích stanic, ze kterých jsou vedeny sekundární rozvody k odběratelům tepla a teplé užitkové vody. Jedná se o větve A, B, C a D zásobující oblast Hradce Králové. Větve F zásobující Březhrad odbočuje přímo z tepelného napáječe. Větev E není zatím realizována (výhledové zásobování lokality Temešvár). Celková délka primárních rozvodů v Hradci Králové je 67,9 km. Rozdělení primárních větví Větev Větev Větev Větev Větev Větev

A – 2x DN 500 B – 2x DN 500 C – 2x DN 600 D – 2x DN 500, za Feronou 2x DN 350 E – zatím nerealizována (lokalita Temešvár) F – 2x DN 350

Sekundární městská síť

90

V sekundární sítí jsou používány dvoutrubní nebo čtyřtrubní rozvody. Dvoutrubní vedení přivádí teplo do odběrného místa, kde je poté v objektové PS upravena teplota a současně je přes výměník ohřívána teplá užitková voda (TÚV). U čtyřtrubních rozvodů (2x ústřední vytápění, 1x TÚV a 1x cirkulace) je teplo a TÚV dodáváno k odběratelům přímo z centrální PS. Potrubí jsou vedena v neprůlezných kanálech nebo pomocí předizolovaného potrubí. Předávací stanice (PS) Předávací stanice tepla jsou rozděleny na centrální a objektové. Centrální předávací stanice jsou napojeny na primární rozvody a teplo je z nich dále rozváděno sekundárními rozvody k jednotlivým odběratelům. Objektové předávací stanice jsou umístěny přímo v objektu odběratele tepla a jsou napojeny na primární rozvody tepla. Na území města Hradec Králové je na straně primárních rozvodů celkem 276 předávacích stanic. Z toho je ve vlastnictví EOP, s.r.o. 78 PS, které zásobují převážně průmyslovou zástavbu města. Tepelné hospodářství Hradec Králové, s.r.o.(THHK) zásobující většinou bytovou a občanskou zástavbu vlastní 79 PS a dalších 14 PS mají ve správě. Zbylých 105 PS je ve vlastnictví odběratelů. EOP a THHK vlastní zpravidla centrální PS a PS ve vlastnictví odběratelů jsou téměř výhradně objektové PS. Ochranné pásmo teplovodů je dle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů je 2,5 m od okraje potrubí. Kotelny ochranná pásma nemají. 81

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma:

Na území města Hradce Králové jsou provozovány sítě veřejných a neveřejných elektronických komunikací různými operátory elektronických komunikací. Veřejnou komunikační síť provozují na území města Hradce Králové tyto společnosti: -

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. T-Mobile Czech a.s. Vodafone Czech Republic a.s. UPC Česká republika a.s. HKfree.org Magnalink a.s. Hradec Králové a další lokální operátoři.

Pevnou telefonní síť provozují společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., UPC Česká republika a.s. a Magnalink a.s. Hradec Králové Telefonní ústředny společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s.: bránová tranzitní ústředna koncové místní ústředny vzdálené účastnické jednotky

TTÚ -Akademika Bedrny 365/10; HOST – HK 55 –Československé armády 954/7; HOST – HK 56 – Akademika Bedrny 365/10; RSU Nerudova;

91

RSU RSU RSU RSU

Slezská; Pod zámečkem; Březhrad; Svinary.

Příjem a vysílání z pozemních a satelitních vysílačů pro UPC Česká republika a.s. a uzlový bod rozvodů kabelové televize se nachází v Průmyslové ulici č.p. 1200 (budova PVT). Mobilní hlasové služby GSM poskytují tyto společnosti: -

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. T-Mobile Czech a.s. Vodafone Czech Republic a.s.

Možnost bezdrátového připojení k internetu v Hradci Králové poskytuje množství lokálních operátorů. Vysílače a převaděče operátorů mobilních telefonů a poskytovatelů internetu jsou umístěny na mnoha výškových budovách pro pokrytí signálem území města Hradec Králové. 82

komunikační vedení včetně ochranného pásma:

Přenos digitální televize po kabelech uskutečňují společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., UPC Česká republika a.s. a Magnalink a.s. Hradec Králové. Na území města je budována metropolitní optická síť provozovatele Magnalink a.s. Hradec Králové, která poskytuje vysokorychlostní internet, digitální televizní vysílání, hlasové služby a další telekomunikační služby pro firmy, instituce a občany. V současné době již poskytuje služby v lokalitě Malšovice, která je sídlem jejich základny. Neveřejné komunikační sítě jsou provozovány na území města Hradce Králové těmito subjekty: -

Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo národní obrany ČR – VUSS Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje Univerzita Karlova Univerzita Hradec Králové ČD Telematika, a.s. ČEZ ICT Services, a.s. Dial Telecom, a.s. GTS Novera a.s. Sloane Park Property Trust, a.s. Maxprogres, s.r.o. EOP Elektrárny Opatovice, a.s. Biskupství královéhradecké

92

Elektronické komunikační zařízení jednotlivých provozovatelů neveřejné komunikační sítě slouží pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů podle jejich provozních potřeb. Zařízení jsou umístěna v základnách nebo ústřednách. Ve městě Hradec Králové na vybraných místech je instalován kamerový bezpečnostní systém, kdy jsou ve vytypovaných místech osazeny otočné kamery. Dispečink tohoto systému se nachází v sídle Městské policie v Dlouhé ulici. Radiová zařízení na území města Hradec Králové jsou provozována těmito subjekty: -

Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo národní obrany ČR České radiokomunikace, a.s. Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Vysílače a převaděče radiových zařízení jsou instalovány na samostatných stožárech nebo na výškových budovách. Páteřní rozvody veřejné i neveřejné elektronické sítě tvoří optické kabely, uložené v optotrubkách. Přístupová síť k jednotlivým účastníkům je provedena metalickými kabely. Městem procházejí podzemní komunikační vedení přenosové veřejné komunikační sítě nadmístního významu operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s.: HK – směr Praha, HK směr Pardubice, HK – směr Rychnov n/Kn., HK – směr Ústí n/Orl., Zábřeh, HK – směr Náchod, HK - směr Jičín. 83

jaderné zařízení:

V řešeném území se nenachází. 84 látkami:

objekty nebo zařízení do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými

Čerpací stanice PHM z pohledu zákona č. 100/2001 Sb. patří do II. kategorie a skupiny „A“, z hlediska bezpečnosti patří do skupiny „B“. 85

skládka včetně ochranného pásma:

ÚAP v řešeném území skládku neuvádějí. Z významných lze uvést skládku inertních odpadů Kukleny a několik starých skládek rekultivovaných nebo nerekultivovaných. 86

spalovna včetně ochranného pásma:

V řešeném území se nachází spalovna zdravotních odpadů ve fakultní nemocnici. 87

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma:


dálnice včetně ochranného pásma:

93

Dálnice D11 je podle mezinárodní dohody AGR (Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem) součástí evropského dopravního koridoru Norimberk – Plzeň – Praha – Hradec Králové – Wroclav – Warzsava. V zásadách územního rozvoje (dále jen ZUR) Královéhradeckého kraje je koridor pro stavbu dálnice D11 vymezen v šířce 600 m pod označením DS1. Navržené vedení a šířka koridoru KDS 1 pro stavbu dálnice jsou vymezeny a upřesněny na základě platných územních rozhodnutí a dokumentací pro stavební povolení staveb D1105 a D1106 a rozšířen o potřebnou plochu pro výstavbu 4. kvadrantu MUK Kukleny. Dálnice je navržena v kategorii D 27,5/120 s mimoúrovňovými křižovatkami MUK Kukleny a MUK Plotiště. Koridor nepravidelné šířky 75 – 600 m vymezuje plochy pro budoucí těleso dálnice včetně křižovatek s napojením na stávající silniční síť, souběžných polních cest, odvodnění, protihlukových stěn, ozelenění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Plného využití dálnice D11 pro napojení města, zejména MÚK Kukleny, bude dosaženo navazujícími investicemi do „Jižní spojky“ (přeložky silnice I/37) a úprav stávajících komunikací v Kuklenách (II/324 – Kutnohorské ulice; Pardubické ulice a Pražské třídy). Koridor KDS 3 - koridor převzatý ze ZÚRKHK upřesňuje na koridor proměnné šířky od 55 do 75 m v souběhu se stávající silnicí I/35. V ZÚRKHK je pro stavbu rozšíření stávající silnice I/35 v úseku mezi MÚK Plotiště dálnice D11 a dálnice D35 po stávající okružní křižovatku silnic I/11, I/33 a I/35 u ČKD vymezen koridor DS10.

89

rychlostní silnice včetně ochranného pásma:

Kategorie rychlostní silnice aktuálně v české legislativě nenexistuje. Většina bývalých rychlostních silnic byla převedena do kategorie dálnice - např. R35 do D35. Některé silnice I.tř. byly převedeny do kategorie silnice pro motorová vozidla (SMV) - např. I/37 v úseku Hradec králové - Pardubice od od 12. dubna 2016. 90

silnice I. třídy včetně ochranného pásma:

KDS 3 Koridor silnice I/35 V ZUR Královéhradeckého kraje je pro stavbu rozšíření stávající silnice I/35 v úseku mezi MUK Plotiště dálnice D11 a R35 po stávající okružní křižovatku silnic I/11, I/33 a I/35 u ČKD vymezen koridor DS 10 v šířce 300 m. Koridor KDS 3 je ze ZUR Královéhradeckého kraje převzat a upřesněn. Rozšířením stávající dvoupruhové silnice na čtyřpruhovou směrově rozdělenou silnici dojde ke zkapacitnění propojení dálnice D11 a R35 se základním komunikačním systémem města – II. městským okruhem. Směrové vedení a šířka koridoru jsou vymezeny na základě technické studie „Silnice I/35 v úseku MÚK Plotiště – okružní křižovatka Plotiště“ a dokumentace pro územní rozhodnutí „R35 Sadová – Hradec Králové“, rozšíření silnice se předpokládá dostavbou pravého jízdního pásu (ve směru Sadová – Hradec Králové). Z tohoto důvodu je rozšíření koridoru asymetrické, šířka koridoru je proměnná 55 - 70 m. Součástí koridoru jsou plochy pro

94

budoucí těleso silnice včetně odvodnění, souběžných cest, ozelenění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů a plocha pro přestavbu stávající okružní křižovatky u ČKD. KDS 4 Koridor Jižní spojky Silnice I/37 je severojižní páteřní komunikací sídelní aglomerace Jaroměř - Hradec Králové – Pardubice – Chrudim. Na území města je ze směru od Pardubic v celé délce ve čtyřpruhové kategorii S 24,5/100 a končí napojením na II. městský okruh (silnici I/31). Ve směru na Jaroměř pokračuje v peáži po I/31 a následně po I/35 a I/33. Jižní spojka propojuje silnice I. třídy č. I/11 a I/37 v prostoru jihozápadně od centra města a je přeložkou silnice I/37, která obdobně jako přeložka silnice I/11 (severní tangenta) umožní vymístění průjezdních úseků silnic I. třídy mimo stávající základní komunikační systém města a tím i minimalizovat zbytnou průjezdnou dopravu. Koridor KDS 4 pro stavbu Jižní spojky je ze ZUR Královéhradeckého kraje převzat a upřesněn, v ZUR je koridor šířky 300 m uveden pod označením DS12. Směrové vedení a šířka koridoru pro stavbu čtyřpruhové směrově rozdělené Jižní spojky jsou vymezeny na základě dokumentace pro územní rozhodnutí „Jižní spojka Hradec Králové, úsek od křižovatky Bláhovka I (silnice II/324) po silnici I/37 (ul. Rašínova – Hradubická)“ a expertizy této dokumentace „I/37 Hradec Králové – jižní spojka, 1. etapa“. Šířka koridoru je proměnná od 60 m do 300 m a vymezuje plochy pro budoucí silniční těleso včetně křižovatek, odvodnění, ozelenění, protihlukových stěn, vedení souběžného pásu pro pěší a cyklisty, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Začátek koridoru je v křižovatce se silnicí I/11, konec v křižovatce se silnicí I/37. Na křižovatku se stávající silnicí I/37 (Rašínovou třídou) přímo navazuje koridor KDS 28. V případě nadjezdu silnice II/333 (Kutnohorské ulice) se jedná o prosté mimoúrovňové křížení a proto je pro stavbu přeložky silnice III/333 vymezen samostatný koridor KDS 6. Na návrhový koridor KDS 4 přímo navazuje koridor územní rezervy KDS 4r pro stavbu navazujícího dvoupruhového úseku napojení na silnici III/29810 (KDS 7). KDS 28

Koridor silnice I/37

Koridor je vymezen pro stavbu rozšíření silnice I/37 související s výstavbou mimoúrovňové křižovatky s Jižní spojkou (v KDS 4), včetně přeložek inženýrských sítí a ostatních souvisejících objektů. Koridor je vymezen ve vazbě na rozsah budoucí MUK včetně vyvolaných úprav stávající silnice v délce cca 750 m. Šířka koridoru je proměnná 60 - 185 m.

91

silnice II. třídy včetně ochranného pásma:

KDS 5 Koridor přeložky silnice II/308 Silnice II/308 Hradec Králové – Nové Město nad Metují je nejdůležitější silnici II. třídy jejíž dopravní význam odpovídá silnici I. třídy (v r. 20110 intenzita dopravy 9 908 vozidel/24 hod.). Kapacity a technické parametry na území Hradce Králové jsou již v současné době

95

nevyhovující a ve vazbě na rozvoj spádové oblasti Černilov, Dobruška a Nové Město nad Metují lze očekávat další nárůst intenzity dopravy. Koridor KDS 5 pro stavbu přeložky silnice II/308 je ze ZUR Královéhradeckého kraje převzat a upřesněn, v ZUR je koridor šířky 180 m uveden pod označením DS 32. Koridor je v úseku mezi silnici I/11 (ul. bratří Štefanů) a Kladskou ulicí vymezen pro stavbu čtyřpruhové, směrově nerozdělené místní komunikace. V navazujícím úseku po křižovatku s Vážní ulicí využívá stávající nadjezd nad železniční tratí. Úsek po napojení do stávající trasy severně od Slatiny je vymezen pro stavbu nové dvoupruhové silnice. Šířka koridoru pro stavbu přeložky silnice vymezuje plochy pro budoucí těleso silnice včetně křižovatek, odvodnění, ozelenění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů je proměnná. Mezi ul. bratří Štefanů a Kladskou je šířka 20 – 35 m limitována okolní zástavbou. V zastavěné části skladištní oblasti je pro stavbu přeložky z dřívější doby vymezen koridor šířky cca 28 m. V navazujícím úseku je základní šířka koridoru 60 m, v prostoru v křížení s koridorem územní rezervy pro stavbu severní tangenty (v KDS 2r) je rozšířen pro možnost stavby mimoúrovňové křižovatky na 180 m. Ve Slatině je pro možnost stavby nové křižovatky se silnicí III/3081 a místní komunikací Slatina – Piletice základní šířka koridoru 60 m zvětšena na 120 m. KDS 6 Koridor přeložky silnice II/333

Koridor pro stavbu přeložky silnice II/333 je vymezen, ve vazbě na koridor KDS 4 pro stavbu přeložky silnice I/37 – Jižní spojky, pro zajištění možnosti prostého mimoúrovňového křížení přeložky silnice I/37 a II/333 (Kutnohorské ulice) včetně všech souvisejících objektů a stavby souběžného pásu pro pěší a cyklisty. Směrové vedení koridoru je předurčeno stávající silnicí II/333, která bude vedena v nadjezdu nad přeložkou silnice I/37, šířka koridoru je proměnná od 20 - 50 m.

92

silnice III. třídy včetně ochranného pásma:

KDS 7 Koridor silnice III/29810 Silnice III/29810 (Zborovská ulice) je jižní radiálou, která je součástí levobřežního propojení Hradec Králové – Pardubice a na území města je zároveň významnou silnicí s dopravní funkcí městské sběrné komunikace, která zajišťuje dopravní obsluhu Fakultní nemocnice, Třebše a části Moravského předměstí s napojením na II. městský okruh (silnici I/31). Ve vazbě na rozvoj jižní části města mezi levým břehem Labe a Novým Hradcem Králové a obcí jižně od města (např. Vysoké nad Labem, Borku, Bukoviny nad Labem) je nezbytné zajistit možnost zkapacitnění silnice III/29810. Koridor proměnné šířky vymezuje plochy pro stavbu rozšíření stávající silnice, tj. plochy pro silniční těleso včetně křižovatek s napojením na stávající i výhledovou silniční síť, souběžný pás pro pěší a cyklisty, odvodnění, ozelenění, technickou infrastrukturu a všechny související objekty. Začátek koridoru je v křižovatce s jižním (vedlejším) příjezdem do Fakultní nemocnice, konec na hranici správního území města.

96

Směrové vedení koridoru je předurčeno vedením stávající silnice. V úseku od vjezdu do FN po křižovatku se Štefánikovou ulicí je koridor vymezen pro stavbu čtyřpruhové silnice, šířka koridoru 32 – 35 m je zvětšena přibližně po stávající souběžně vedené potrubí horkovodu (tj. západním směrem). Zbývající úsek na hranici správního území města je vymezen pro stavbu rozšíření dvoupruhové silnice, šířka koridoru je proměnná 25 – 40 m, v lokalitě Podzámčí je zvětšena až na 55 m pro možnost dokončení zástavby podle jejího regulačního plánu a napojení nové plochy pro bydlení „Zahradnictví“ navazující na soubor „Labská louka“. KDS 8 Koridor silnice III/29827 Silnice III/29827 je východní radiálou ukončenou v mimoúrovňové křižovatce na II. městském okruhu (silnici I/31). Silnice III/29827 zajišťuje dopravní vztahy nejen mezi centrem města a Malšovou Lhotou a Svinarami, ale i s obcemi mimo správní území města (Běleč nad Orlicí, Krňovice). Směrové i šířkové uspořádání stávající silnice jsou nevyhovující a kapacita silnice je nedostatečná. Koridor vymezuje plochy pro lokální směrové úpravy a rozšíření silnice III. třídy na normové uspořádání a pro stavbu souběžné cyklostezky, tj. plochy pro silniční těleso včetně souběžného pásu pro pěší a cyklisty, odvodnění, ozelenění, technickou infrastrukturu a všechny související objekty. V úseku mezi Stříbrným rybníkem a Svinarami je koridor rozšířen asymetricky vpravo (ve směru na Svinary) na šířku 25 – 30 m. Průjezdní úsek Svinarami je vymezen s ohledem na místní podmínky, v oboustranné zástavbě respektuje stávající oplocení, v jednostranné zástavbě po hřbitov je navrženo rozšíření koridoru o 10 m až 20 m. Pro úpravy zbývajícího úseku silnice na hranici správního území je vymezen koridor proměnné šířky 20 – 30 m. KDS 9 Koridor silnice III/2997 Koridor pro stavbu rozšíření silnice III/2997 na normové uspořádání dvoupruhové silnice vymezuje plochy pro její budoucí těleso včetně odvodnění, ozelenění, vedení souběžného pásu pro pěší a cyklisty, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Začátek koridoru je v prostoru křižovatky západně od Piletic a konec ve vjezdu do Ruseka. Šířka vymezeného koridoru je jednotná 30 m, pouze na jeho začátku je v prostoru křižovatky lokálně zvětšena na cca 130 m. KDS 10 Koridor silnice III/29912 – Věkošská radiála Koridor pro stavbu přeložky v úseku od křižovatky s II. městským okruhem po napojení do stávající trasy severně od Věkoš. Koridor je vymezen pro stavbu přeložky silnice III. třídy v kategorii městské komunikace s podjezdem pod železniční tratí č. 020 Hradec Králové – Týniště nad Orlicí a s oboustrannými pruhy pro společný provoz pěších a cyklistů. V úseku po podjezd železniční trati je koridor vymezen v šířce 30 m, v prostoru podjezdu pod železniční tratí a křižovatky se Spořilovskou ulicí se lokálně rozšiřuje na cca 125 m, po odklonu do trasy západního obchvatu Věkoš je koridor navržen v šířce 50 m. Lokálně je rozšířen v prostoru navrhovaných křižovatek, jednostranné zúžení o cca 10 m je v místě

97

stávající zástavby (oproti konceptu je poloha koridoru oddálena od stávající zástavby západním směrem o 15 – 18 m). Koridor proměnné šířky vymezuje plochy pro budoucí těleso silnice včetně křižovatek, odvodnění, ozelenění, protihlukových stěn, vedení souběžného pásu pro pěší a cyklisty, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Zároveň respektuje okolní zástavbu a řešení protipovodňové ochrany města. KDS 11 Koridor silnice III/29912 Koridor pro stavbu rozšíření silnice III/29912 v úseku od letištního bulváru na hranice správního území města vymezuje plochy pro budoucí silniční těleso včetně odvodnění, ozelenění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Koridor má přímou vazbu na letištní bulvár (KDS 20) a jeho vedení je předurčeno silnicí III/29912, šířka koridoru 15 m je navržena pro její rozšíření na normové uspořádání dvoupruhové silnice. KDS 12 Koridor silnice III/3082 Koridor pro stavbu rozšíření silnice III/3082 a souběžnou stavbu cyklostezky v úseku od křižovatky se silnicí III/29827 do křižovatky s Podhůrskou ulicí na levé břehu Orlice je navržen v šířce 25,0 m s jednostranným rozšířením na východní stranu od stávající silnice. Úsek s novým mostem přes Orlici je s ohledem na stísněné místní poměry zúžen na 14,0 m. Koridor vymezuje plochy pro budoucí silniční těleso včetně křižovatek, souběžný pás pro pěší a cyklisty, odvodnění, ozelenění, technickou infrastrukturu a všechny související objekty. KDS 13 Koridor silnice III/32326 Koridor pro stavbu přeložky silnice III/32326 v úseku Plačice – Vlčkovice přímo souvisí se stavbou dálnice D11 umístěnou v koridoru KDS 1. Koridor pro přeložku dvoupruhové silnice má proměnnou šířku od 15 - 90 m a vymezuje plochy pro budoucí silniční těleso včetně křižovatek, odvodnění, ozelenění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Část stávající silnice od stykové křižovatky s přeložkou ve směru k dálnici zůstane zachována a bude využívána pro příjezdy na okolní pozemky (přeložka je vedena v zářezu a napojení okolních pozemků neumožňuje). KDS 14 Koridor silnice III/32438 Koridor pro stavbu přeložky a rozšíření dvoupruhové silnice III/32438 v úseku mezi silnicí I/11 (křižovatkou s Novou Zelenou) a nadjezdem nad dálnicí D11 ve směru na Stěžery vymezuje plochy pro budoucí silniční těleso včetně odvodnění, ozelenění, souběžného pásu pro pěší a cyklisty, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Vedení koridoru je předurčeno stávající silnicí a polohou nadjezdu nad dálnicí D11 (nadjezd je součástí stavby dálnice), šířka koridoru je proměnná 30 – 35 m.

98

KDS 15 Koridor jižního propojení Koridor pro stavbu nového dvoupruhového propojení silnice I/37 se silnicí III/29810 jižně od města. Začátek koridoru je v MUK Březhrad silnice I/37, konec na hranici správního území města ve směru napojení na silnici III/29810, které je umístěno na území sousední obce Vysoká nad Labem. Koridor šířky 60,0 m vymezuje plochy pro budoucí silniční těleso včetně mostu přes Labe, dostavby křižovatky (MUK Březhrad), odvodnění, ozelenění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Navržený koridor využívá částečně stávající cesty a místní komunikaci jižně od ČOV a byl navržen i s ohledem na posouzení SEA v rámci konceptu ÚP. KDS 16 Koridor silnice III/32436 Koridor pro stavbu směrových úprav a rozšíření stávající silnice III/32436 Stěžery – Chaloupky - Bříza na normové upořádání dvoupruhové silnice. Koridor je vymezen na správním území města Hradec Králové a jeho směrové vedení je předurčeno trasou stávající silnice. Šířka vymezeného koridoru je proměnná 11 – 20 m a obsahuje plochy pro budoucí silniční těleso včetně odvodnění, ozelenění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. 93 KDS 17

místní a účelové komunikace: Koridor radiály Temešvár

Radiála Temešvár je osou rozvojové zóny vymezené železničními tratěmi č. 020 a č. 031 a Jižní spojkou s počátkem v křižovatce na Jižní spojce a ukončením v nové křižovatce s Novou Zelenou a ul. Za Škodovkou. Sběrná dvoupruhová komunikace bude doplněna širokými pásy vedlejších dopravních prostorů pro výsadbu pásů zeleně v kombinaci s parkovacími pruhy a pruhy pro cyklisty a pěší. Šířka koridoru 40 m je vymezena pro stavbu radiály s šířkou uličního prostoru 23 – 25 m. Křižovatky se stávajícími i navrženými místními komunikacemi jsou úrovňové, křížení železniční trati č. 020 je podjezdem. Koridor pro stavbu nové městské radiály je tak vymezen pro stavbu dvoupruhové sběrné komunikace včetně křižovatek, souběžných pásů vedlejších dopravních prostorů s výsadbou dřevin, odvodnění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. V prostoru podjezdu železniční tratě č.020 a připojení podjezdu ulice J. Purkyněho je navrženo lokální rozšíření koridoru z šířky 40 m na 135 m. KDS 18 Koridor Nové Zelené Koridor pro stavbu Nové Zelené je spojnicí stávající silnice I/11 se severojižní tangentou, ulicí Za Škodovkou, a jeho součástí je i přestavba Kuklenského podjezdu Pražské třídy pod jižním zhlavím žst Hradec Králové hl. n. včetně napojení do okružní křižovatky Koruna. 99

Nová Zelená vytváří západní radiálu zajišťující dopravní obsluhu významného rozvojového území západní části města. Koridor Nové Zelené začíná v křižovatce se silnicí I/11, prochází severně od stávající zástavby Kuklen, jižně od výrobního areálu EXCON a.s., v maximální možné míře respektuje areál VOŠ veterinární, prochází zástavbou mezi ulicemi Kampelíkova a Za Škodovkou a napojuje se do křižovatky s přestavěnou ulicí Za Škodovkou (v KDS 23). V koncovém úseku je koridor navržen pro přestavbu Kuklenského podjezdu, který je významnou dopravní závadou základního komunikačního systému města a pro rozšíření části Pražské třídy po křižovatku Koruna. Nová Zelená je čtyřpruhovou sběrnou komunikací ze středovým zeleným pásem a podélnými parkovacími pruhy v kombinaci se zelení (stromy). Mimo hlavní dopravní prostor jsou umístěny samostatné pruhy pro cyklisty a chodníky. Šířka uličního prostoru je uvažována 35 - 40 m. Křižovatky se stávajícími i navrženými místními komunikacemi jsou úrovňové. Koridor proměnné šířky 40 – 50 m vymezuje plochy hlavního a vedlejšího dopravního prostoru včetně odvodnění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů.

KDS 19

Koridor spojení Pražské předměstí – Plácky

Koridor pro stavbu přeložky Kydlinovské ulice začíná v prostoru Jatečního plácku a pokračuje přibližně v trase ulice U Fotochemy, nadjezdem kříží železniční trať č. 020 – Hradec Králové – Týniště nad Orlicí, obloukem se stáčí na sever a do stávající trasy se napojuje na jižně od zástavby Plácek. Stávající Kydlinovská ulice se v místě přejezdu přes železniční trať přeruší, pěší a cyklisté budou převedeni novým podchodem. Dvoupruhová komunikace bude ve vazbě na okolní zástavbu doplněna souběžnými chodníky a v části trasy i podélnými parkovacími pruhy. Koridor proměnné šířky 25 – 75 m pro stavbu přeložky Kydlinovské ulice s nadjezdem železniční trati č. 020 Hradec Králové – Týniště nad Orlicí vymezuje plochy pro budoucí silniční těleso včetně křižovatek, odvodnění, ozelenění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. V nepravidelném koridoru jižně od železniční trati jsou zahrnuty plochy potřebné pro stavby napojení okolní zástavby po využití stávajícího uličního prostoru ulice U Fotochemy pro stavbu násypu nadjezdu. KDS 20

Koridor Letištního bulváru

Letištní bulvár vytváří společně s přeložkou silnice III/29912 – Věkošskou radiálou novou severojižní radiálu ukončenou na II. městském okruhu. Koridor pro stavbu letištního bulváru vymezuje šířku uličního prostoru budoucího městského bulváru v úseku od konce Věkošské radiály po napojení na silnici III/29912. Součástí koridoru jsou plochy dopravního a nástupního prostoru letiště, parkovací a odstavné plochy, odvodnění, cyklistické stezky a chodníky, ozelenění, technická infrastruktura a všechny související objekty. 100

Koridor je vymezen pro stavbu dvoupruhové páteřní sběrné komunikace včetně křižovatek a všech souvisejících objektů. Šířka koridoru je proměnná, koridor se z šířky 50 m postupně rozšiřuje 120 m pro stavbu „bulváru“ podél západní strany letiště. V napojení na stávající silnici III/29912 jižně od Správčického písníku je navržen v šířce 50,0 m. KDS 21

Koridor Farářství – Pražské předměstí – Kukleny

Koridor pro stavbu nového tangenciálního propojení Farářství a Kuklen dvoupruhovou sběrnou komunikací s průchodem přes rozvojové území Temešváru. Začátek koridoru je v Bezručově ulici před nově navrženým podjezdem železniční trati č. 031 Pardubice Hradec – Králové (v KDZ 3), respektuje stávající zástavbu a má proměnnou šířku 11 - 28 m. Za podjezdem trati pokračuje obloukem napříč územím Temešváru, do místa křížení radiály Temešvár je koridor široký 40,0 m. Železniční trať č. 020 (v KDZ 1) kříží nadjezdem a z tohoto důvodu je další úsek koridoru navržen v šířce 50 m. Poslední úsek vedený ve stopě Pardubické ulice je široký 30 m a koridor končí v napojení na Pražskou třídu v Kuklenách. Koncový úsek koridoru respektuje územní studii přestavby bývalého areálu koželužny „Malý Labský náhon v Hradci Králové“. Součástí koridoru jsou křižovatky, podjezd pod železniční tratí č. 031, nadjezd nad tratí č. 020, parkovací pruhy a pruhy pro cyklisty, chodníky, ozelenění, odvodnění, technická infrastruktura a všechny související objekty.

KDS 22

Koridor Svobodné Dvory – Plotiště

Koridor pro stavbu západní tangenty propojující ulice Drtinova – Koutníkova – Petra Jilemnického. Začátek koridoru je v křižovatce ulic Drtinova a K Metelce, směrové vedení koridoru pokračuje do úrovňové křižovatky s Koutníkovou ulicí ve stopě ulice K Metelce. Za křižovatkou je koridor rozšířen pro stavbu nadjezdu nad železniční tratí č. 041 Hradec Králové – Turnov (v KDZ 5). Konec koridoru je v napojení na ulici Petra Jilemnického. Koridor pro stavbu dvoupruhové sběrné místní komunikace se souběžnými chodníky má proměnnou šířku od 10 - 36 m a vymezuje šířku uličního prostoru včetně křižovatek, pruhů pro cyklisty, chodníků, ozelenění, odvodnění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů.

KDS 23

Koridor ulice Za Škodovkou

V území západně od žst Hradec Králové hlavní nádraží je navrženo rozšíření stávající ulice Za Škodovkou na městský bulvár se čtyřpruhovou směrově rozdělenou komunikací, podélnými parkovacími pruhy v kombinaci se zelení. Mimo hlavní dopravní prostor jsou umístěny samostatné pruhy pro cyklisty a chodníky. Šířka uličního prostoru je uvažována 30 m. Sběrná místní komunikace propojuje radiály Temešvár, Pražská třída, Nová Zelená, Dvorská ulice a končí napojením na Koutníkovu ulici před nadjezdem severního zhlaví žst. Hradec Králové hlavní nádraží.

101

Koridor proměnné šířky 30 – 80 m je vymezen v rozsahu dle „Studie dopravního řešení v lokalitě ZVÚ a podjezd v Hradci Králové“. Součástí koridoru jsou křižovatky, parkovací pruhy, pruhy pro cyklisty, chodníky, ozelenění, odvodnění, technická infrastruktura a všechny související objekty. KDS 24

Koridor prodloužení Zemědělské ulice

Pro zlepšení dopravní obsluhy stávajících i rozvojových ploch výroby a skladovaní mezi ulicí bratří Štefanů (I/11) a železniční tratí Hradec Králové – Týniště nad Labem je navrženo prodloužení Zemědělské ulice vedené v souběhu s železniční tratí se zapojením na silnici I/11 v prostoru stávající křižovatky I/11 a Podhůrské ulice. Koridor proměnné šířky 15 – 30 m pro stavbu sběrné místní komunikace vymezuje šířku uličního prostoru včetně křižovatek, parkovacích pruhů, chodníků, ozelenění, odvodnění, technické infrastruktury a všech souvisejících objektů. Koridor je z části veden v překryvu s KDZ 2 v šířce 20,0 m (a zároveň v souběhu s KT 1 pro stavbu dvojitého vedení VN 110 kV).

KDS 27

Koridor Klacovské ulice

Koridor je vymezen pro stavbu úpravy směrového vedení a rozšíření stávající místní komunikace v úseku od západního konce nadjezdu nad dálnicí D11 (v KDS 1) po napojení na III/32436 (v KDS 16) v Chaloupkách včetně křižovatek a všech souvisejících objektů. Směrové vedení koridoru je předurčeno trasou stávající místní komunikace Svobodné Dvory – Chaloupky, šířka koridoru je proměnná 10 – 20 m, v napojení na nadjezd nad dálnicí D11 se rozšiřuje na 35 m (nadjezd je součástí stavby dálnice).

94

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma:

Železniční doprava jako ucelený systém celostátních tratí, který zajišťuje dopravu osob a nákladů, je v Hradecké aglomeraci nezastupitelný prvek celostátního i regionálního systému veřejné dopravy. Pro zlepšení konkurenceschopnosti s ostatními druhy dopravy (zejména se silniční dopravou) je nutné umožnit její rozvoj s cílem zvýšení spolehlivosti a četnosti přepravy v pravidelných intervalech. Železniční uzel Hradec Králové tvoří: -

dráhy celostátního významu, tj. dráhy pro mezinárodní a celostátní veřejnou železniční dopravu: 020 Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové - Choceň; 031 Pardubice – Hradec Králové; 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov;

-

železniční stanice a zastávky: - železniční stanice Hradec Králové hlavní nádraží; - železniční stanice Hradec Králové Slezské předměstí; - zastávka Hradec Králové;

102

-

zastávka Kukleny; zastávka Plotiště nad Labem.

Všechny železniční tratě jsou jednokolejné a tento stav je hlavním omezujícím prvkem pro zvýšení podílu železniční dopravy na přepravních výkonech, zejména v osobní dopravě. Kapacity nákladových nádraží ve stanicích Hradec Králové hlavní nádraží a Hradec Králové Slezské předměstí a navazujících vleček mají dostatečnou rezervu a jsou územně stabilizovány bez potřeby jejich rozšiřování. V minulosti navrhované vymístění seřaďovacího nádraží z žst Hradec Králové hlavní nádraží na Slezské předměstí již není potřebné a v návrhu koncepce železniční dopravy je vypuštěno. Výkonné jednotky dráhy a ostatní organizace mající vazbu na zajišťování provozu na železniční dopravní cestě nebo drážního provozu (bývalé výkonné jednotky dráhy – ČD) umístěné v obvodu dráhy železničního uzlu Hradec Králové zůstanou zachovány. V rámci nadřazené územně plánovací dokumentace ZUR je v koncepci železniční dopravy vymezen koridor DZ2 šířky 100 m pro stavbu „optimalizace a zdvojkolejnění tratě č. 031 Jaroměř – Hradec Králové hl. n. – Pardubice hl. n. se zvýšením rychlosti na min. 120 km/hod., včetně odstranění míst s omezenou propustností v uzlu Hradec Králové“. Územní plán vymezuje koridory KDZ 3 a KDZ 4. Upřesňuje šířky těchto koridorů podle ZUR a stanoviska Ministerstva dopravy a jejich vazby na ostatní zájmy nadmístního významu v území, koordinuje jejich návaznosti na hranici města a zpřesňuje je s ohledem na eliminaci negativních důsledků dopravy (hluk, imise z ovzduší) na životní prostředí a veřejné zdraví. Viz výkres č. A.2.4. Koncepce dopravní infrastruktury. Pro zajištění podmínek železniční dopravy se vymezují: plochy s rozdílným způsobem využití: •

plochy dopravní infrastruktury – železniční (drážní) (DZ);

koridory: •

pro vedení dopravní infrastruktury železniční (KDZ);

Územní plán zajišťuje nezbytné podmínky pro provoz železniční dopravy stanovením její koncepce, která spočívá ve: -

-

Zdvojkolejnění a optimalizaci stávajících železničních tratí: 020 v úseku Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové hlavní nádraží; 020

v úseku Hradec Králové hlavní nádraží – Týniště nad Orlicí;

031

Pardubice - Hradec Králové – Jaroměř;

Optimalizaci a modernizaci trati 041 Hradec Králové hlavní nádraží – Jičín – Turnov jako součásti záměru spojení Euroregionu Nisa s Hradcem Králové;

103

-

Zvýšení kapacity a zlepšení podmínek pro osobní dopravu ve stanici hlavní nádraží včetně výstavby 3. ostrovního nástupiště; Výstavbě mimoúrovňových křížení pozemních komunikací s železničními tratěmi; Zřizování nových zastávek osobní dopravy; Odstranění nebezpečných úrovňových křížení s jinými druhy dopravy.

Ve výkresu Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4) jsou vyznačeny informativní prvky: -

železniční stanice a zastávka; úrovňové křížení se železniční tratí.

Územní plán vymezuje tyto koridory pro vedení dopravní infrastruktury železniční:

KDZ 1

Koridor trati č.020 Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové hl. nádraží

Koridor je vymezen pro stavbu zdvoukolejnění a optimalizaci jednokolejné trati ze směru od Chlumce nad Cidlinou (Praskačky), včetně všech souvisejících objektů a staveb na dráze (zejména drážního tělesa, ploch pro zřízení trakčního vedení, odvodnění, ozelenění, protihlukových opatření, zabezpečení drážního provozu). Směrové vedení koridoru je určeno stávající tratí. V nezastavěném území je koridor vymezen v šířce 120 m odpovídající ochrannému pásmu dráhy 60 m na obě strany od osy koleje. Změna šířky koridoru na 60 m je navržena v prostoru Plačic za podjezdem pod silnicí II/333 (Kutnohorskou ulicí). V napojení na žst Hradec Králové – hlavní nádraží se překrývá s koridorem KDZ 3.

KDZ 2

Koridor trati č.020 Hradec Králové hl. nádraží – Týniště nad Orlicí

Koridor je vymezen pro stavbu zdvojkolejnění jednokolejné trati, včetně všech souvisejících objektů a staveb na dráze (zejména drážního tělesa, ploch pro zřízení trakčního vedení, podchodů nebo lávek pro pěší a cyklisty, odvodnění, ozelenění, protihlukových opatření, zabezpečení drážního provozu). V prostoru propojení severní tangenty (přeložky silnice I/11) a stávající silnice I/11 je ve vazbě na záchytné parkoviště P+R Svinárky (plocha Z40.17) navržena výstavba nové železniční zastávky. Směrové vedení koridoru je určeno stávající tratí. V zastavěném území (za podjezd pod silnicí II/308 - Kladskou ulicí) je koridor vymezen v šířce 60 m, v navazujícím nezastavěném území je koridor vymezen v šířce 120 m. V koncové části ve Svinárkách je koridor s ohledem na místní podmínky (těsný souběh se silnicí I/11 a s koridorem územní rezervy pro stavbu severní tangenty KD2r) zúžen na 100 m.

KDZ 3

Koridor trati č.031 Pardubice – Hradec Králové

Koridor je vymezen pro stavbu zdvojkolejnění jednokolejné trati, včetně všech souvisejících objektů a staveb na dráze (zejména drážního tělesa, ploch pro zřízení trakčního vedení, podchodů nebo lávek pro pěší a cyklisty, odvodnění, ozelenění,

104

protihlukových opatření, zabezpečení drážního provozu). V prostoru křížení trati s Březhradskou ulicí v Březhradě je navržena výstavba nové železniční zastávky včetně lávky nad tratí nebo jejího podchodu. Součástí koridoru jsou i plochy pro přestavbu jižního zhlaví žst včetně nového mostu nad Pražskou třídou. Stávající „Kuklenský podjezd“ je dopravní závadou (nevyhovující šířka a výška podjezdu). S ohledem na jeho technický stav (stáří mostu cca 90 roků) a navrženou koncepci základního komunikačního systému s propojením částí města oddělených železničními tratěmi a žst Hradec Králové hl. n. podjezdem spojky křižovatky Koruna s křižovatkou ulic Pražská, Nová Zelená , Za Škodovkou a radiály Temešvár, je nezbytné a zásadní, aby zároveň se zvojkolejněním trati a přestavbou jižního zhlaví žst byl vybudován i nový most nad Pražskou třídou s normovými výškovými a šířkovými parametry odpovídající dopravnímu významu Pražské třídy. Směrové vedení koridoru je určeno stávající tratí. V nezastavěném území, přibližně na úroveň nákupního centra Tesco, je koridor vymezen v souladu se ZUR v šířce 100 m. V dalším úseku až do vjezdu do žst. Hradec Králové hlavní nádraží je koridor vymezen v šířce 60 m.

KDZ 4

Koridor trati č.031 Hradec Králové – Jaroměř

Koridor je vymezen pro stavbu zdvojkolejnění jednokolejné trati, včetně všech souvisejících objektů a staveb na dráze (zejména drážního tělesa, ploch pro zřízení trakčního vedení, podchodů nebo lávek pro pěší a cyklisty,odvodnění, ozelenění, protihlukových opatření, zabezpečení drážního provozu). Směrové vedení koridoru je určeno stávající tratí. V zastavěném území Plotišť nad Labem je vymezen koridor šířky 60 m, ve zbývajícím úseku v souladu se ZUR v šířce 100 m. Lokální zúžení koridoru na 60 m je navrženo v prostoru blízké zástavby mezi východní částí Plotišť nad Labem a Plácky. Šířka koncového úseku koridoru ve směru na Předměřice nad Labem je v blízkosti zástavby jednostranně zúžena na 90 m a ve vazbě na blízkou zástavbu Předměřic nad Labem již není rozšířen zpětně na původních 100 m.

KDZ 5

Koridor trati č.041 Hradec Králové – Turnov

Koridor je vymezen pro stavbu optimalizace směrového a výškového vedení jednokolejné trati, včetně všech souvisejících objektů a staveb na dráze, je směrově určen vedením stávající trati, šířka koridoru je proměnná od 16 m do 110 m. V koridoru je navrženo přemístění stávající zastávky Plotiště nad Labem od ČKD do blízkosti P+R Plotiště a navazující logistické zóny (plocha DS - Z79.13).

KDZ 6r Koridor přeložky trati č.020 v úseku Praskačka – Hradec Králové Koridor je vymezen pro stavbu přeložky dvojkolejné železniční trati č.020 v úseku Praskačka – Hradec Králové hl. n.. Součástí koridoru jsou mimo drážního tělesa plochy pro zřízení trakčního vedení, odvodnění, ozelenění, zabezpečení drážního provozu a všechny související objekty staveb na dráze.

105

95

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma:

Viz bod 94. 96

koridor vysokorychlostní železniční trati:


vlečka včetně ochranného pásma:

Ve výkresu Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4) je vyznačen informativní prvek železniční vlečka.

98

lanová dráha včetně ochranného pásma:


speciální dráha včetně ochranného pásma:


tramvajová dráha včetně ochranného pásma:


trolejbusová dráha včetně ochranného pásma:

Návrh územního plánu vytváří podmínky pro další rozvoj městské hromadné dopravy. Pro zajištění zvyšování podílu veřejné hromadné dopravy jako prevence zastavení nežádoucího nárůstu individuální automobilové dopravy je navrženo doplnění stávající sítě MHD o nové autobusové a trolejbusové linky a integrace železniční dopravy. Ve výkrese Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4) jsou vyznačeny informativní prvky: -

trolejbusová dráha; terminál hromadné dopravy; železniční stanice a zastávka.

V případě trolejbusové dopravy je navrženo přesměrování jedné ze 2 linek vedených na Nový Hradec Králové na Moravské předměstí, vedení trolejbusů do Farářství na jižním okraji Pražského předměstí u I/37 (točna v Jungmanově ulici) a vedení zcela nové linky v trase Nové Zelené v koridoru KDS 18. Těmito stavbami bude trolejbusová síť ve městě stabilizována, další rozvoj využívání elektrické trakce bude zajišťován zvyšováním počtu elektrobusů.

Územní plán v oblasti veřejné hromadné dopravy navrhuje:

106

-

trať trolejbusové dráhy Brněnská - Palachova - Milady Horákové na stabilizovaných plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS);

-

trať trolejbusové dráhy Habrmanova – Dykova – Jungmannova na stabilizovaných plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS);

-

trať trolejbusové dráhy Pražská třída – Nová Zelená na stabilizovaných plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS), stabilizovaných plochách veřejných prostranství (PV) a v ploše koridoru KDS 18.

102

letiště včetně ochranných pásem:

Na území města Hradec Králové se nacházejí letiště ve Věkoších a dva neveřejné heliporty ve Fakultní nemocnici. Původně pouze vojenské letiště převzalo město Hradec Králové a od roku 2004 je provoz na letišti pouze civilní. Z hlediska využití je letiště Hradec Králové začleněno do sítě letišť ČR s mezinárodním provozem. V rámci nadřazené územně plánovací dokumentace je na území kraje uloženo respektovat plochy současných neveřejných mezinárodních a veřejných vnitrostátních letišť a heliportů pro leteckou záchrannou službu včetně jejich ochranných pásem vzletových a přibližovacích prostorů. Dále respektovat zázemí a plochy využívané Ministerstvem vnitra k zajištění úkolů složek Integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Tyto podmínky plně platí i pro letiště Hradec Králové. Limitem pro využívání letiště a jeho rozvoj je chybějící vhodné silniční napojení a z tohoto důvodu je nezbytné urychlení výstavby přeložky silnice I/11 – severní tangenty. Základní údaje letiště Charakter letiště: 2B;

veřejné vnitrostátní, neveřejné mezinárodní kategorie

celková plocha letiště:

cca 279 ha;

plocha letiště pro letecký provoz: cca 128 ha (neveřejná část přímo spojená s létáním); povolené druhy letů:

- školní a výcvikové; - sportovní; - zkušební; - lety pro zvláštní účely; - dopravní; - výsadkové; - ověřovací;

vzletové a přistávací dráhy:

34R/16L 2400 x 60 m 34L/16R 800 x 25 m tráva;

pojezdové dráhy:

beton a asfalt s šíří 15 m;

107

beton;

sezónní použitelnost:

celoroční.

Ochranná pásma letiště Ochranná pásma (dále jen OP) letiště jsou vymezena dle platného územního rozhodnutí. Jedná se o tato ochranná pásma: − − − − − − − −

OP letiště se zákazem staveb; OP k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly; vnitřní ornitologické OP; vnější ornitologické OP; OP s omezením staveb vzdušných vedení VN a VVN; OP s výškovým omezením staveb; hlukové OP; OP leteckých pozemních zařízení (staveb).

103

letecká stavba včetně ochranných pásem:

Územní plán podmínky uvedené v ZUR plně respektuje, zachovává plochy letiště v celém rozsahu a doplňuje je o další plochy po jeho obvodu. Koncepce letecké dopravy je založena na využití nejen stávajícího letiště a jeho technických parametrů, ale i dostatečně velkých ploch pro rozvoj služeb a výrob souvisejících s leteckou dopravou. Pro zajištění koncepce letecké dopravy se vymezují: plocha s rozdílným způsobem využití: •

plochy dopravní infrastruktury – letecké (DL)

Vymezené plochy s rozdílným způsobem využití jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4) jsou doplněny o informativní prvky „A“ – letiště a „H“ – heliport. Plocha letiště Hradec Králové je vymezena stabilizovanou plochou – plochy dopravní infrastruktury – letecké (DL). Pro rozšíření a rozvoj letiště, výstavbu jeho infrastruktury a provozů souvisejících s leteckým provozem, včetně všech souvisejících objektů vymezuje územní plán tyto plochy dopravní infrastruktury - letecké: Z58.06 Rozšíření plochy letiště západním směrem k letištnímu bulváru (v KDS 20) pro rozvoj letiště, výstavbu jeho infrastruktury a provozů souvisejících s leteckým provozem, včetně všech souvisejících objektů. Z58.25 Rozšíření plochy letiště severovýchodním a východním směrem k silnici III/2997 (v KDS 9) pro rozvoj letiště a výstavbu jeho infrastruktury včetně všech souvisejících objektů.

108

Z59.43 Rozšíření plochy letiště východním a jihovýchodním směrem k silnici III/2997 (v KDS 9) pro rozvoj letiště a výstavbu jeho infrastruktury včetně všech souvisejících objektů. Z59.42 Rozšíření plochy letiště jihovýchodním směrem k Pouchovu pro rozvoj letiště a výstavbu jeho infrastruktury včetně všech souvisejících objektů. Stávající 2 heliporty jsou vymezeny jako součást stabilizované plochy – plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Fakultní nemocnice Hradec Králové. Podmínky využití heliportů ve Fakultní nemocnici se nemění a návrh nepředpokládá zřizování nových. Dopravní napojení letiště je řešeno přeložkou silnice I/11 (severní tangenta v KDS 2r), Věkošskou radiálou (v KDS 10) a navazujícím letištním bulvárem (v KDS 20) včetně nástupního prostoru před letištěm s odstavnými a parkovací plochami. 104

vodní cesta:

Podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě končí využitelná Labská vodní cesta v Opatovicích nad Labem. Na území města je hladina Labe vzdouvána pevným jezem v Opatovicích nad Labem a pohyblivým jezem v Hradci Králové („Hučák“ nad soutokem s Orlicí). Oba jezy nejsou vybaveny žádným plavebním zařízením. Tok Orlice je dopravně nevyužitelný (na území města je limitován pohyblivým Moravským jezem a pevným jezem Na Mlejnku) a v současné době je využíván pro sportovní plavbu, na obou březích Orlice jsou rozmístěny loděnice sportovních klubů. Výstavba plavebních zařízení na jezech se nepředpokládá a tím je prakticky limitován i rozsah výletní plavby po Labi a Orlici. Výletní (vyhlídková) plavba mezi jezy Hučák a v Předměřicích nad Labem v délce cca 5,600 km, včetně kotvišť, zůstane zachována. Výstavba nových plavebních zařízení souvisejících s rekreační a sportovní plavbou po Labi a Orlici je možná. 105

hraniční přechod:


cyklostezka, cyklotrasy, hipostezka a turistická stezka

Město Hradec Králové patří dlouhodobě v oblasti cyklistické dopravy k nejvýznamnějším v České republice. Vzhledem k příznivým terénním a klimatickým podmínkám je cyklistická doprava silným konkurentem ostatním druhům dopravy. Na území města je v současné době vedeno celkem více než 60 km cyklistických komunikací. Způsob vedení a organizace cyklistické dopravy v Hradci Králové přímo navazuje na radiálně okružní dopravní systém města určený I. a II. městským okruhem, který je téměř po celé délce a obou stranách doplněn cyklistickou komunikací. Spolu s nejdůležitějšími radiálními směry (nejen) cyklistické dopravy a dalšími významnými spojnicemi tvoří oba městské okruhy systém hlavních, tzv. páteřních cyklistických tras. Jedná se o trasy, v jejichž stopě jsou vedeny

109

nejvyužívanější cyklistické komunikace nebo je zájem na vybudování cyklokomunikací prioritní. Cyklistická doprava je vzhledem k rozloze města a jeho kompaktní zástavbě, přímým vazbám na okolí a malé členitosti terénu významným faktorem v počtu přepravovaných osob. Komunikační síť města je přitom nadměrně zatížena individuální automobilovou dopravou. Vedení cyklistických komunikací musí kopírovat nejzatíženější směry cest cyklistů při současné snaze o dotváření celistvého, fungujícího a bezpečného systému městských cyklokomunikací a cyklokomunikací směřujících do krajiny a okolních obcí. 107

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma:

V řešeném území se nachází několik menších objektů obrany státu, které ÚP respektuje. 108

vojenský újezd:


vymezené zóny havarijního plánování:

Na základě koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 schválené usnesením vlády č. 805 ze dne 23. října 2013 je třeba z hlediska ochrany obyvatelstva respektovat požadavky k územnímu plánu podle vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, kde § 20 definuje následující požadavky civilní ochrany, které je třeba zapracovat do územního plánu obce: a) b) c) d) e) f)

ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zóny havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná a zastavitelná území obce, g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Rozsah zvláštní povodně a zón havarijního plánování je zobrazen v Koordinačním výkrese (B.1), významné objekty sloužící civilní ochraně jsou zobrazeny ve Schématu civilní ochrany (příloha č. 3 odůvodnění územního plánu). 110

objekt civilní ochrany:

ÚP vytváří obecné podmínky pro zajištění civilní ochrany. Na základě koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 schválené usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008 je třeba z hlediska ochrany obyvatelstva respektovat požadavky k územnímu plánu podle vyhlášky č. 380/2002 Sb.,

110

k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, kde § 20 definuje následující požadavky civilní ochrany, které jsou zapracovány do ÚP: a) b) c) d) e) f) g) h) i) 111

ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní; zóny havarijního plánování; ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události; evakuace obyvatelstva a jeho ubytování; skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci; vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná a zastavitelná území obce; záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události; ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území; nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. objekt požární ochrany:

Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra. V souladu se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení byl odborem obrany a krizového řízení vypracován „Krizový plán pro správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové“ a schválen Bezpečnostní radou města dne 27.6.2005. Z hlediska požární bezpečnosti staveb je nutno zajistit ve všech rozvojových lokalitách možnost a dosažitelnost místa případného požárního zásahu. Zejména zajištěním vhodných přístupových komunikací včetně přístupu ke zdroji dostatečného množství vody. Požární bezpečnost v Hradci Králové komplexně řeší Královéhradeckého kraje, Územní odbor Hradec Králové.

Hasičský

záchranný

sbor

Problematikou civilní ochrany a krizového řízení ve městě se zabývá Magistrát města Hradec Králové, odbor obrany a krizového řízení. ÚP vytváří obecné podmínky pro zajištění objektů požární ochrany. 112

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky:

Na území města se nachází několik objektů státní a městské policie, ÚP je respektuje. 113

ochranné pásmo hřbitova, krematoria:

Ochranná pásma hřbitovů jsou ÚP plně respektována. 114

jiná ochranná pásma:

Jiná ochranná pásma se v řešeném území se nenachází.

111

115

ostatní veřejná infrastruktura:

Pěší doprava (prostupnost města – území) Dobrá prostupnost území města je nezbytným předpokladem existence a „zdravého“ vývoje města. Prostupnost městského prostředí významně podporuje polyfunkční charakter sídla v centru a dílčích subcentrech. Ve vhodně založeném sídle s organizovaným dopravním systémem, kam se dá Hradec Králové bezpochyby zařadit, jsou vhodné podmínky jak pro samotný systém pěší dopravy, tak pro provázanost pěší dopravy s ostatními druhy dopravy, s důrazem na měkké formy dopravy (cyklistická, MHD, vlaková). Podle průzkumů mobility prováděných v Hradci Králové v roce 2013 je nejčastějším způsobem k překonání pravidelné cesty nebo její části právě pěší doprava (s podílem více než 35%). Co se však týká parametru přepravní práce, tedy podílu způsobů dopravy k celkové překonané vzdálenosti, pěší doprava zůstává stále na čtvrtém místě s podílem 12,5%. I proto je nadále nezbytná podpora rozvoje pěší dopravy formou organizačních i infrastrukturních opatření. Koncepce pěší dopravy je zaměřena na pěší dostupnost každodenních cílů (centrum města a jeho subcentra se soustředěnou vybaveností, školy, úřady a jiné), překonání liniových a plošných barier (vodních toků, dopravních staveb) a pěší dostupnost rekreačního zázemí města. Pro zajištění podmínek pěší dopravy se vymezují: a) plochy s rozdílným způsobem využití - plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) b) plochy s rozdílným způsobem využití - plochy veřejných prostranství (PV); c) koridory pro vedení dopravní infrastruktury – silniční (KDS); d) koridory pro veřejná prostranství (KDPV). Plochy s rozdílným způsobem využití a koridory jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4). Na plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS) a plochách veřejných prostranství (PV) je stanoveno hlavní využití mimo jiné pro silnice a místní komunikace, resp. pro veřejně přístupné prostory, které jsou veřejným prostranstvím (např. náměstí, ulice, tržiště, chodníky). Chodníky jako typické komunikace pro pěší jsou zpravidla součástí pozemní komunikace (uličního prostoru). Komunikace pro pěší může být také samostatnou místní komunikací s vyloučeným přístupem motorové dopravy (jako stezka pro chodce nebo stezka pro chodce a cyklisty) nebo se pěší doprava odehrává na komunikaci s omezeným přístupem motorové dopravy – v pěší zóně tvořící významné veřejné prostranství. Koridory pro vedení dopravní infrastruktury – silniční (KDS) a koridory pro veřejná prostranství (KDPV) jsou plochy vymezené pro umístění vedení dopravní infrastruktury významných silničních staveb, resp. komunikací určených výhradně pro pěší anebo cyklisty, a to v případech, kdy jejich trasování není stabilizováno. Uplatnění komunikací pro pěší v rámci koridorů se prakticky neliší od výše uvedeného uplatnění na plochách DS a PV.

112

Komunikace pro pěší však musí vždy respektovat (neztížit) vedení hlavní komunikace, pro kterou byl koridor vymezen (to se týká především koridorů KDS). Všechny plochy s rozdílným způsobem využití DS a PV a koridory KDS a KDPV navržené územním plánem přirozeně počítají s využitím větší či menší části plochy pro samostatnou nebo společnou komunikaci pro pěší. 116

počet dokončených bytů k 31.12.každého roku:

Dokončené byty – Hradec Králové (zdroj: ĆSÚ) Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

prům.

Celkem

190

237

114

132

244

223

558

590

286

514

120

291,6

z toho v byt. domech

91

39

49

79

137

65

388

441

189

395

23

172,4

117

zastavitelná plocha:

Zastavitelná plocha dle Odůvodnění návrhu ÚPHK je 712,649 ha - viz následující tabulka: Celkový rozsah záborů zemědělského půdního fondu rozvojové plochy a koridory

celková výměra ploch a koridorů (ha)

zábor ZPF celkem (ha)

zábor ZPF I. TO (ha)

převzato z ÚPMHK

převzato z ÚPMHK

K

plochy změn v krajině

141,725

124,224

77,287

21,097

10,620

P

plochy přestavby

139,324

10,935

10,456

6,034

5,559

Z

plochy zastavitelné

712,649

484,424

323,793

156,450

96,030

993,698

619,583

411,536

183,581

112,209

414,646

63,593

43,387

17,960

9,001

1408,344

683,176

454,923

201,541

121,210

rozvojové plochy celkem KD koridory KDZ, KDS, KDC plochy a koridory celkem

118

jiné záměry:

Územní plány okolních obcí musí vycházet ze ZÚR kraje a jsou koordinovány dle příslušných předpisů. 119 další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území. Ceny stavebních pozemků v letech 2001-2010

113

(zdroj: ČSÚ, MF ČR - daň z převodu nemovitostí) Název města části

Relativní Pořadí dle cen. hladiny kupní ceny ČR=100%

Kupní ceny v letech Počet převodů

Variační koefic.

2008

2009

2010

Praha 1

1

3 478,8

90

51

40 226

45 177

45 380

Praha 2

2

1 317,7

132

56

20 893

14 123

13 950

Praha 6

3

750,4

381

55

9 064

9 972

9 021

Praha 5

7

503,4

212

63

6 002

6 475

7 534

Praha 12

14

397,9

208

45

5 082

5 314

4 708

Praha 21

19

351,6

129

43

4 459

3 782

5 111

Praha 28

26

244,3

36

68

2 690

5 282

3 238

Praha 26

27

242,4

40

73

2 957

4 363

2 531

Hradec Králové

28

230,6

616

72

2 939

2 914

2 780

Plzeň-město

29

222,6

308

83

2 840

2 531

2 938

Praha 15

31

209,2

79

55

1 983

3 096

4 196

Pardubice

32

202,7

984

78

2 463

2 368

2 934

České Budějovice

33

199,0

766

99

2 561

2 358

2 502

Beroun

34

193,1

171

57

1 871

2 099

3 074

Kladno

35

181,7

542

107

2 203

1 805

2 764

Karlovy Vary

36

174,1

718

134

2 790

1 784

1 731

Brno-město

38

162,4

4 351

123

1 704

1 619

2 579

114

D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Území města z hlediska předpokládaných vlivů na výsledky analýzy podléhá závěrům z Politiky územního rozvoje ČR, v bližších podrobnostech pak přímo „Strategii rozvoje Královéhradeckého kraje“, konkrétně na část SWOT analýzy a Priority rozvoje regionů na území Královéhradeckého kraje (zpracovatel: Centrum evropského projektování, Hradec Králové RNDr. Zita Kučerová a kol.(aktualizace červen 2006). Mezi hlavní priority pro Hradec Králové v tomto dokumentu patří: a) v oblasti urbanismu -

revitalizace a rekonstrukce centra města a ochrana památek

-

regenerace a humanizace předměstí a sídlišť včetně mezilehlých prostor

-

příprava nových ploch pro výstavbu s akcentem na přestavbu zastavěného území

b) v oblasti dopravy - podpora a rozvoj veřejné dopravy – MHD -

zlepšení dopravní obsluhy území včetně rozvojových ploch

-

podpora a rozvoj nemotorové dopravy (pěší a cyklistické)

c) v oblasti podnikání - podpora vzniku nových pracovních příležitostí se zaměřením na kvalifikovanou pracovní sílu -

rozvoj lidských zdrojů

-

vytvářet podmínky pro zastavení poklesu počtu obyvatel ve městě

ÚP Hradce Králové v těchto oblastech naplňuje všechny stanovené priority.

115

E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v zásadách územního rozvoje, případně v politice územního rozvoje. Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území 1)

tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os vymezením odpovídajících zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres. 2)

tvorba územních podmínek pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje vymezením odpovídajících zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití pro občanské vybavení nadmístního významu. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres. 3)

tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti vymezením odpovídajících ploch pro dopravní infrastrukturu. Viz. výkres č. A.2.4. Koncepce dopravní infrastruktury. 4)

tvorba územních podmínek pro rozvoj technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy vymezením odpovídajících ploch pro technickou infrastrukturu. Viz. výkres č. A.2.5. Koncepce technické infrastruktury. 5)

vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splňujících požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti) na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod a zlepšení vzhledu města definováním optimální funkční a prostorové regulace a dále vymezením odpovídajících ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres, A.2.5. Koncepce technické infrastruktury.

116

6)

navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Splněno přiměřeně možnostem územního plánu. Územní plán vytváří podmínky pro navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Viz. Kapitola územního plánu 3. Urbanistická koncepce a výkres č. A.2.1. Hlavní výkres, A.2.2. Urbanistická koncepce. 7)

vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb). Splněno přiměřeně s přihlédnutím k rozsahu řešeného území města. Územní plán vytváří podmínky pro doplnění občanského vybavení (zdravotních, sociálních a kulturních služeb) vymezením odpovídajících zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres. 8)

ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství vymezením odpovídajících nezastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres, A.2.3. Koncepce uspořádání krajiny. 9)

vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace návrhem systému dopravní infrastruktury a vymezením ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura a dalších ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres 10)

přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields). Splněno částečně. Územní plán konkrétně nedefinuje přednostní využívání přestavbových ploch před jiným typem ploch. Územní plán vytváří podmínky pro nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields). Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres.

11)

územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin. Splněno přiměřeně podrobnosti územního plánu. Viz. Kapitoly územního plánu 4. Koncepce veřejné infrastruktury, 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání a výkres č. A.2.1. Hlavní výkres, A.2.5. Koncepce technické infrastruktury.

12)

vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje.

117

Splněno přiměřeně podrobnosti územního plánu vymezením s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres.

příslušných

ploch

13)

tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje. Splněno. Územní plán vytváří podmínky v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek města Hradce Králové vymezením ploch pro dopravní infrastrukturu. Viz. výkres č. A.2.4. Koncepce dopravní infrastruktury.

14)

vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Splněno částečně. Viz. Kapitola územního plánu 3. Urbanistická koncepce, 4. Koncepce veřejné infrastruktury, a výkres č. A.2.1 Hlavní výkres, A.2.5. Koncepce technické infrastruktury. Zastavitelná území jsou v záplavovém území vymezena velmi výjimečně, a to pouze v povodí těch vodních toků, kde je současně navržena protipovodňová ochrana v území, která po své realizaci umožní využití těchto ploch.

15)

stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Splněno. Územní plán stanovuje požadavky na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) Viz. výkres A.2.1 Hlavní výkres, A.2.3 Koncepce uspořádání krajiny.

16)

podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření. Splněno. Územní plán vymezuje protierozní opatření, protipovodňová opatření a vytváří podmínky pro revitalizaci říčních systémů a přírodě blízká protipovodňová opatření. Viz. výkres A.2.1 Hlavní výkres, A.2.3 Koncepce uspořádání krajiny, A.2.5. Koncepce technické infrastruktury.

17)

péče o zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) a pozemky určené pro funkci lesa (dále jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostředí. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro péči o zemědělský půdní fond a pozemky určené pro funkci lesa jako jednu z hlavních složek životního prostředí vymezením nezastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres A.2.1 Hlavní výkres, A.2.3 Koncepce uspořádání krajiny.

18)

ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje.

118

Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro ochranu území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území. viz. výkres A.2.5. Koncepce technické infrastruktury. 19)

ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro ochranu území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů. Viz. kapitola územního plánu 5. Koncepce uspořádání krajiny a výkres č. A.2.1 Hlavní výkres, A.2.3 Koncepce uspořádání krajiny.

20)

ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro ochranu kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek vymezením prvků prostorové regulace. Viz. výkres A.2.1 Hlavní výkres, A.2.2. Urbanistická koncepce.

119

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje ÚP vytváří následující územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj všech cílů a kategorií udržitelného rozvoje: -

-

-

-

posiluje postavení města Hradec Králové jako přirozeného a správního centra Královéhradeckého kraje a jednoho z jádrových území Hradecko-pardubické sídelní aglomerace, návrhem funkčního využití a prostorového uspořádání území vytváří podmínky pro vyvážený rozvoj území v souladu s okolní krajinou, zachovává a rozvíjí dálkové pohledy a průhledy na historické a krajinné dominanty města, chrání a rozvíjí funkci veřejných prostorů a dalších městotvorných funkcí se zřetelem na polyfunkčnost centrálního území města a lokálních center; v přechodu z urbanizovaného do neurbanizovaného území klde důraz na zachování krajinného rázu, respektuje a dále rozvíjí historické tradice a kulturní hodnoty města a jeho specifické přírodní podmínky, rozvíjí kontaktní zónu urbanizovaného (zastavěného) území a volné krajiny, zachovává přírodní, kulturní a estetické hodnoty sídla, upřednostňuje víceúčelové využití nevyužívaných či neefektivně využívaných území uvnitř zastavěného území proti extenzivnímu rozvoji města do volné krajiny (suburbanizaci), vytváří předpoklady pro rozvoj veřejné infrastruktury jako jedné z hlavních podmínek rozvoje města, veřejnou infrastrukturu přednostně navrhuje na pozemcích ve vlastnictví města, kraje nebo státu.

F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení : 1. zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území ÚP vytváří podmínky pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území: -

-

v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 vč. Aktualizace č. 1, nadřazenou územně plánovací dokumentací a územně plánovacími a dalšími podklady vytváří podmínky pro odvedení tranzitní dopravy mimo území města, pro rozvoj dopravní infrastruktury potřebné pro fungování města, pro žádoucí snížení dopravního zatížení z individuální automobilové dopravy a pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí (zejména cyklistické dopravy), vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.).

2. předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

120

ÚP vytváří podmínky pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích: -

-

reaguje na nepříznivý demografický vývoj (pokles počtu obyvatel města vlivem nižší porodnosti, migrace včetně odlivu obyvatel do okolních obcí a změny věkové struktury vlivem stárnutí populace atd.) a sociodemografické ukazatele (vzdělanost, pohlaví, místa a způsoby bydlení apod.) a vytváří územní podmínky směřující k zastavení nebo alespoň zpomalení těchto vývojových tendencí, zajišťuje ochranu a rozvoj ploch veřejných prostranství a sídelní zeleně; prostřednictvím nových ploch zeleně a jiných nezastavitelných ploch je propojuje se zelení krajinnou (přírodní) do uceleného a funkčního územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES),

Dle provedeného vyhodnocení nedojde ke snížení úrovně zdravých životních podmínek a dojde ke zvýšení stupně ekologické stability krajiny.

121

Přílohy: 1.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona

2.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000

122

ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ, NÁVRH

Recommend Documents