ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ - KONCEPT

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podle přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2006 Sb.

ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ - KONCEPT

Kraj KRÁLOVÉHRADECKÝ Město Hradec Králové Předkladatel: Město Hradec Králové Ekoteam

červenec 2012

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území podle přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2006 Sb. ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ KONCEPT Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v členění dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Předložené Vyhodnocení vypracoval: RNDr. Vladimír Ludvík - autorizace podle §19 a §24 zák. č.100/2001 Sb, o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění č. 2081/ENV/11, osvědčení č. 5278/850/OPV/93 Ekoteam, Veverkova 1343, 500 02 Hradec Králové tel.:

498 500 363,

mobil: 603 224 626

fax:

498 500 320

e-mail: [email protected]

Spolupráce: RNDr. Veselý Jiří - autorizovaná osoba podle autorizace OEKI/1595/05

§67 zák. č. 114/1992 Sb. – „Biologické hodnocení“ - č.

Mgr. Jan Losík, Ph.D. - držitel autorizace MŽP ČR č.j. 630/279/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění – Natura 2000

2

Obsah: OBSAH:

3

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA (POKUD PŘÍSLUŠNÝ ORGÁN UPLATNIL POŽADAVEK NA TOTO VYHODNOCENÍ)

4

B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 POKUD ORGÁN OCHRANY PŘÍRODY ZÁVAŽNÝ VLIV NA TATO ÚZEMÍ NEVYLOUČIL

4

C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

4

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

68

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

69

F.

73

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

PŘÍLOHY:

75

3

A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (pokud příslušný orgán uplatnil požadavek na toto vyhodnocení) Uvedeno v samostatné příloze.

B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil Uvedeno v samostatné příloze.

C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Vyhodnocení dle 110 sledovaných jevů Územně analytických podkladů obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. část A): 1

zastavěné území:

Zastavěné území bylo vymezeno k datu 15.4.2012 v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon). Podkladem pro vymezení zastavěného území byly kopie katastrální mapy příslušného území (s vyznačeným intravilánem), digitální katastrální mapa získaná od pořizovatele k datu 1.2.2012 a terénní průzkum skutečného stavu v území. Hranice zastavěného území je zobrazena ve Výkrese základního členění území (A.1), v Hlavním výkrese – Využití území (A.2.1) a v Koordinačním výkrese (B.1). 2

plochy výroby:

Plochy výroby a skladování se vymezují v souladu s §11 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plochy jsou vymezeny v Hlavním výkrese (A.2.1), zobrazeny jsou v Koordinačním výkrese (B.2) a jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6.2 Územního plánu a jsou upřesněny v Příloze č. 1 (Tabulka ploch) Územního plánu. Na území města se nacházejí dvě rozlehlé oblasti výroby a skladování – „Skladištní oblast“ na východě a „ČKD“ na severozápadě, které jsou vzhledem k jejich umístění v rámci města vhodné k rozvíjení a z tohoto důvodu jsou vymezeny jako hlavní stabilizované plochy výroby a skladování. Na tyto lokality rovněž navazují nové rozvojové plochy. Z důvodu fungující výroby jsou dále vymezeny stabilizované plochy výroby u železniční trati severně od centra města. Z hlediska očekávaného rozvoje letiště a s ním spojeného rozvoje letištního města Územní plán vymezuje nové rozvojové plochy výroby a skladování. Další nové plochy jsou vymezeny v návaznosti na přeložku silnice I/37 (jižní spojku).

4

Z důvodu zajištění podmínek pro stávající plochy výroby a skladování je vymezeno mnoho stabilizovaných ploch. 3

plochy občanského vybavení:

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA (OV)

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura se vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení, které je veřejnou infrastrukturou. Plochy jsou vymezeny v Hlavním výkrese (A.2.1), zobrazeny jsou v Koordinačním výkrese (B.2) a jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6.2 Územního plánu a jsou upřesněny v Příloze č. 1 (Tabulka ploch) Územního plánu. Z důvodu zajištění podmínek pro stávající plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura je vymezeno mnoho stabilizovaných ploch. Zdůvodnění vymezení rozvojových ploch: V řešeném území byly vyhodnoceny lokality stávající zástavby s deficitem občanské vybavenosti, která je veřejnou infrastrukturou. Pro rozvojové lokality byly navrženy nové plochy pro veřejné občanské vybavení. Z důvodu rozmanitosti plošných potřeb staveb občanské vybavenosti, byly pro potřeby návrhu stanoveny pro jednotlivé plochy předpokládané náplně využití, které jsou níže v tabulce uvedeny jako důvod vymezení předmětné plochy. Tyto uvedené parametry zdůvodňují plošný rozsah ploch a jejich umístění v urbanistické koncepci města, nejsou podmínkou pro využití plochy. Důvody vymezení knihovna – centrum celoživotního vzdělávání soubor veřejných budov celoměstského významu veřejné vybavení pro přilehlé území veřejné vybavení pro přilehlé území, škola, mateřská škola veřejná budova celoměstského významu - přestavbové území dům pro seniory dům pro seniory útulek pro kočky galerie vysokoškolský kampus vysokoškolský kampus vysokoškolský kampus veřejná vybavenost kostel rozšíření areálu fakultní nemocnice rozšíření areálu fakultní nemocnice dům pro seniory mateřská školka rozšíření hvězdárny veřejná vybavenost pro městskou část Roudnička rozšíření domu pro seniory veřejná vybavenost pro přilehlou městskou část veřejná vybavenost pro přilehlou městskou část škola

5

Číslo plochy P60.26 P60.68 P70.58 P70.74 P71.114 Z40.22 Z50.14 Z52.18 Z60.30 Z61.03 Z61.15 Z61.16 Z61.41 Z62.01 Z62.02 Z62.03 Z62.07 Z62.18 Z62.24 Z63.07 Z63.18 Z69.37 Z69.38 Z69.40

Důvody vymezení veřejné vybavení pro přilehlé území, škola, mateřská škola místní stanice hasičského sboru dům pro seniory veřejná vybavenost pro oblast Temešvár, školka, mateřská škola rozšíření areálu dětského diagnostického ústavu rozšíření stanice HZS

Číslo plochy Z70.119 Z70.14 Z71.119 Z71.65 Z79.41 Z81.15

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ (OS)

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení se vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb a ploch pro sport, rekreaci a relaxaci obyvatel. Plochy jsou vymezeny v Hlavním výkrese (A.2.1), zobrazeny jsou v Koordinačním výkrese (B.2) a jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6.2 Územního plánu a jsou upřesněny v Příloze č. 1 (Tabulka ploch) Územního plánu. Hradec Králové je městem mnoha sportů a disponuje dostatečným zázemím (fotbalový stadion, zimní stadion, atletický stadion, tenisové kurty, plavecký areál atd.). Nejvíce sportovišť je koncentrováno v jižní a jihovýchodní centrální části města v návaznosti na 2. městský okruh, kde společně mají potenciál stát se sportovně - rekreačním „parkem“ města. V rámci tohoto území se očekává zejména vznik nového fotbalového stadionu a pěší lávka přes Orlici. Většina částí města má sportoviště na stabilizovaných plochách. Mnoho tělovýchovných a sportovních zařízení je umístěno v rámci školských staveb. Tam, kde sportovní zařízení chybí, Územní plán vymezuje nové plochy. Stejně tak u nově navržených lokalit Územní plán navrhuje nové plochy občanského vybavení – tělovýchovných a sportovních zařízení tak, aby každá část města disponovala tímto zázemím. Z důvodu zajištění podmínek pro stávající tělovýchovné a sportovní zařízení je vymezeno mnoho stabilizovaných ploch. Zdůvodnění vymezení rozvojových ploch: Důvody vymezení Zajištění chybějícího sportovně rekreačního zázemí stabilizované části území Zajištění sportovně rekreačního zázemí pro nově navržené plochy bydlení a zároveň pro stabilizovanou část území Posílení sportovně rekreačního zázemí části území Zajištění sportovně rekreačního zázemí pro nově navržené plochy Zajištění sportovně rekreačního zázemí v návaznosti na přírodní hodnoty území

Číslo plochy Z70.09, Z59.26, Z52.01 Z71.86, Z70.88, P70.91, Z59.14, Z41.08, Z62.19, Z63.09 Z58.05, Z49.01, Z70.96, Z70.88, P70.91, Z51.06, Z70.30, Z71.60, Z71.42 Z68.06, Z41.14

Zajištění rozvoje stávajícího sportovně rekreačního areálu

Z72.06, P70.89, P71.95, P61.04, P61.05, Z61.06, Z61.08, P61.09, P61.13, P61.36, Z51.08, Z52.07, Z62.29, Z62.06

Zajištění sportovně rekreačního zázemí stabilizované části území v návaznosti na lesopark s vytvořením postupného přechodu městského prostoru Benešovy třídy do

Z62.36

6

přírodně hodnotného území lesoparku Zajištění území pro sportovně rekreační areál s využitím vhodného reliéfu terénu ve svahu, např. lyžařská sjezdovka, bike park, bobová dráha

Z62.31, P62.32

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ PLOŠNĚ ROZSÁHLÁ (OK)

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá se vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dopravní dostupnost a využívání staveb občanského vybavení především pro stavby a zařízení pro obchod, administrativu, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, společenská a zábavní centra, výstavní a veletržní areály. Plochy jsou vymezeny v Hlavním výkrese (A.2.1), zobrazeny jsou v Koordinačním výkrese (B.2) a jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6.2 Územního plánu a jsou upřesněny v Příloze č. 1 (Tabulka ploch) Územního plánu. Územní plán vymezuje plochy občanského vybavení – komerční zařízení ploše rozsáhlá pouze pro významné stavby a zařízení komerčního vybavení či smíšeného administrativně komerčního území bez bydlení. Ostatní méně významné pozemky staveb a zařízení komerčního vybavení jsou zahrnuty zejména do ploch smíšených obytných – městských (SM) a smíšených obytných – venkovských (SV) v rámci přípustného, popř. podmíněně přípustného využití. Stabilizované plochy občanského vybavení – komerční zařízení ploše rozsáhlá jsou situovány zejména podél Rašínovy třídy, kde tvoří komplex nákupních center. Další stabilizované plochy jsou v návaznosti na Brněnskou ulici, na ulici Víta Nejedlého a jižně od Kuklen. Nové plochy Územní plán umisťuje v návaznosti na komunikace nadmístního významu nebo v návaznosti na plochy letiště. Z důvodu zajištění podmínek pro stávající občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá je vymezeno mnoho stabilizovaných ploch. Zdůvodnění vymezení rozvojových ploch: Důvody vymezení Zajištění ploch ve prospěch občanského vybavení - komerčního zařízení plošně rozsáhlého ve prospěch západní části města s návazností na dálnici D11, 3.městský okruh a nový městský bulvár Nová Zelená Zajištění ploch ve prospěch občanského vybavení - komerčního zařízení plošně rozsáhlého ve prospěch východní části města u skladištní oblasti v návaznosti na silnici I/11 (severní tangentu) a Novou Kladskou Zajištění rozvoje stávajících ploch občanského vybavení - komerčního zařízení plošně rozsáhlého. Zajištění podmínek pro vznik komerčního zařízení (zejména pro administrativu, vědu a výzkum nebo pro společensko zábavní centrum) s důrazem na vytvoření důstojného

7

Číslo plochy Z70.36, Z71.01

Z50.28, Z50.33

Z71.19, P62.42, Z73.06, Z72.18, Z72.17, Z72.24 Z81.14

vjezdu do města z dálnice D11 Zajištění podmínek pro rozvoj „letištního města“ ve prospěch vytvoření zástavby P69.47, Z69.48, P69.46, Z59.04, Z59.01, letištního bulváru a letištního náměstí Z68.08, Z68.09 v návaznosti na rozvoj letiště

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – HŘBITOVY (OH)

Plochy občanského vybavení – hřbitovy se vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání veřejných pohřebišť. Plochy jsou vymezeny v Hlavním výkrese (A.2.1), zobrazeny jsou v Koordinačním výkrese (B.2) a jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6.2 Územního plánu a jsou upřesněny v Příloze č. 1 (Tabulka ploch) Územního plánu. Hradec Králové má na svém území rovnoměrně rozmístěná veřejné pohřebiště. Z tohoto důvodu Územní plán navrhuje rozšíření stávajících ploch hřbitovů. Z důvodu zajištění podmínek pro stávající občanské vybavení – hřbitovy je vymezeno mnoho stabilizovaných ploch. Zdůvodnění vymezení rozvojových ploch: Důvody vymezení Zajištění podmínek pro rozšíření hřbitova

4

Číslo plochy Z79.40, P50.01, Z71.11, Z41.06

plochy k obnově opětovnému využití znehodnoceného území:

Tyto plochy, které reprezentují brownfieldy – např. některé plochy ČKD, skladištní oblast, ZVÚ, Montas, Stavofinal, koželužna, sběrný dvůr Kukleny, překládací stanice odpadů, skládka stavebních odpadů Kukleny, panelárna Plačice, skládka stavební suti Mileta apod. jsou revitalizovány v návrhových plochách – výroba a sklady, plochách občanského vybavení, bydlení, ale i (což je nutno vyzdvihnout) v plochách veřejné zeleně, sportu a rekreace a plochách ÚSES. 5

památková rezervace včetně ochranného pásma:

Vyhlášená městské památkové rezervace Hradec Králové (1. dopr. okruh) představuje rostlou strukturu historického jádra. Prostorová regulace tohoto území je předmětem státní památkové péče a řídí se podmínkami vyhlášené městské památkové rezervace. Z tohoto důvodu není pro tento typ struktury zástavby stanovena maximální podlažnost zástavby. Struktura je typická zachovaným rostlým půdorysem gotického města, veřejná prostranství reagují na původní historickou cestní síť a jsou ve vzájemných hierarchických vztazích. 6

památková zóna včetně ochranného pásma:

Městská památková zóna včetně ochranného pásma (2. dopr. okruh) je konceptem ÚP plně respektována.

8

7

krajinná památková zóna:

V řešeném území se nenachází. 8

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma:

Seznam nemovitých památek v Hradci Králové: Číslo rejstříku

uz Část obce

41145 / 6-427

S

20570 / 6-424

čp.

Památka

Ulice, nám./umístění

Hradec Králové

kostel Nanebevzetí P. Marie

Velké nám.

S

Hradec Králové

kostel sv. Ducha, katedrální

Velké nám.

45498 / 6-568

S

Hradec Králové

kostel sv. Mikuláše

Jiráskovy sady

30097 / 6-576

S

Hradec Králové

městské opevnění - barokní

Jiráskovy sady, Šimkovy sady, ČS armády, břeh Orlice a Labe

39700 / 6-423

S

Hradec Králové

městské opevnění - horní po obvodu historického jádra městská hradba, parkánová (MPR) hradba, dolní městská hradba

24840 / 6-429

S

Hradec Králové

sloup se sousoším - Mariánský Velké nám. sloup

23866 / 6-563

S

Hradec Králové

sousoší Soutok Labe s Orlicí

38702 / 6-430

S

Hradec Králové

kašna se sousoším sv. Jana Malé náměstí Nepomuckého

29446 / 6-4538

S

Hradec Králové

silniční most - Moravský most přes Orlici, Ignáta Hermana s elektrárnou

41909 / 6-4537

S

Hradec Králové

silniční most - Pražský s kiosky

Mostecká

39702 / 6-553

S

Hradec Králové

schodiště - tzv. Gočárovo

ul. Na Kropáčce

19613 / 6-428

S

Hradec Králové

schodiště Bono publico

spojnice Velkého Komenského nám.

40620 / 6-368

S

Hradec Králové

čp.1

radnice

Velké nám.

19005 / 6-431

S

Hradec Králové

čp.2

městský dům

Mýtská

39878 / 6-432

S

Hradec Králové

čp.3

městský dům

Mýtská

23089 / 6-433

S

Hradec Králové

čp.4

měšťanský dům

Malé nám.

39098 / 6-434

S

Hradec Králové

čp.5

městský dům

Malé nám.

20832 / 6-369

S

Hradec Králové

čp.6

měšťanský dům

Malé nám.

26881 / 6-4880

S

Hradec Králové

čp.7

měšťanský dům

Malé nám.

23

24191 / 6-435

S

Hradec Králové

čp.8

měšťanský dům

Malé nám.

24

17268 / 6-436

S

Hradec Králové

čp.9

měšťanský dům

Malé nám.

25

40644 / 6-370

S

Hradec Králové

čp.10

hotel

Malé nám.

26

20453 / 6-371

S

Hradec Králové

čp.12

činžovní dům

Malé nám.

28

35225 / 6-372

S

Hradec Králové

čp.13

činžovní dům

Malé nám.

29

29458 / 6-373

S

Hradec Králové

čp.14

činžovní dům

Malé nám.

30

14484 / 6-437

S

Hradec Králové

čp.15

měšťanský dům

Velké nám.

25

17548 / 6-438

S

Hradec Králové

čp.16

měšťanský dům

Velké nám.

26

28752 / 6-439

S

Hradec Králové

čp.17

měšťanský dům

Velké nám.

27

9

č.or.

Jiráskovy sady

nám.

a

19

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

30671 / 6-440

S

Hradec Králové

čp.18

měšťanský dům

Velké nám.

28

17597 / 6-441

S

Hradec Králové

čp.19

měšťanský dům

Velké nám.

29

14829 / 6-442

S

Hradec Králové

čp.20

měšťanský dům

Velké nám.

30

14332 / 6-443

S

Hradec Králové

čp.21

měšťanský dům

Velké nám.

31

34035 / 6-444

S

Hradec Králové

čp.22

měšťanský dům

Velké nám.

32

34971 / 6-445

S

Hradec Králové

čp.23

měšťanský dům

Velké nám.

33

36331 / 6-446

S

Hradec Králové

čp.24

měšťanský dům

Velké nám.

34

14222 / 6-374

S

Hradec Králové

čp.25

činžovní dům

Velké nám.

35

29514 / 6-447

S

Hradec Králové

čp.26

měšťanský dům

Velké nám.

36

32056 / 6-375

S

Hradec Králové

čp.27

činžovní dům

Velké nám.

37

15003 / 6-376

S

Hradec Králové

čp.28

činžovní dům

Velké nám.

38

14752 / 6-377

S

Hradec Králové

čp.29

činžovní dům

Velké nám.

39

32915 / 6-4881

S

Hradec Králové

čp.30

měšťanský dům

Na Kropáčce

1

29276 / 6-4882

S

Hradec Králové

čp.31

měšťanský dům

Na Kropáčce

3

16156 / 6-378

S

Hradec Králové

čp.32

kolej jezuitská

Velké nám.

40

46089 / 6-379

S

Hradec Králové

čp.33

činžovní dům

Velké nám.

41

31316 / 6-380

S

Hradec Králové

čp.34

měšťanský dům zv. Špulákův (U Velké nám. Špuláků, Na Schůdkách)

42

37459 / 6-381

S

Hradec Králové

čp.35

biskupství

Velké nám.

44

27114 / 6-382

S

Hradec Králové

čp.36

činžovní dům

Velké nám.

45

27505 / 6-383

S

Hradec Králové

čp.37

činžovní dům

Velké nám.

46

23741 / 6-448

S

Hradec Králové

čp.38

měšťanský dům

Velké nám.

47

33084 / 6-449

S

Hradec Králové

čp.39

měšťanský dům

Velké nám.

48

22471 / 6-450

S

Hradec Králové

čp.40

měšťanský dům

Velké nám.

49

16194 / 6-451

S

Hradec Králové

čp.41

městský dům

Velké nám.

50

30784 / 6-452

S

Hradec Králové

čp.42

tiskárna

Velké nám.

14

15509 / 6-453

S

Hradec Králové

čp.43

činžovní dům

Karla Tomana

12

25115 / 6-384

S

Hradec Králové

čp.44

měšťanský dům

Karla Tomana

47110 / 6-385

S

Hradec Králové

čp.45

měšťanský dům

Karla Tomana

8

20979 / 6-386

S

Hradec Králové

čp.46

kanovnický dům

Karla Tomana

6

17745 / 6-387

S

Hradec Králové

čp.47

kanovnický dům

Karla Tomana

4

32713 / 6-388

S

Hradec Králové

čp.48

kanovnický dům

Karla Tomana

2

20463 / 6-389

S

Hradec Králové

čp.49

kanovnický dům

nám. Jana Pavla II.

1

16133 / 6-390

S

Hradec Králové

čp.50

rezidence kapitulního vikáře


2

15242 / 6-391

S

Hradec Králové

čp.51

kanovnický dům


3

29293 / 6-392

S

Hradec Králové

čp.52

kanovnický dům


27510 / 6-455

S

Hradec Králové

čp.54

pivovar

Soukenická 6,8,10, Pivovarské 8 náměstí 1245

10

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


22502 / 6-393

S

Hradec Králové

čp.58

děkanství


41867 / 6-456

S

Hradec Králové

čp.59

měšťanský dům


47163 / 6-4883

S

Hradec Králové

čp.60

městský dům čp. 60 a 61


15287 / 6-457

S

Hradec Králové

čp.62

škola

Rokitanského

28625 / 6-394

S

Hradec Králové

čp.63

měšťanský dům

Rokitanského

15459 / 6-458

S

Hradec Králové

čp.64

měšťanský dům

Rokitanského

22

35338 / 6-459

S

Hradec Králové

čp.65

měšťanský dům

Rokitanského

20

42068 / 6-395

S

Hradec Králové

čp.66

měšťanský dům

Rokitanského

31352 / 6-396

S

Hradec Králové

čp.67

měšťanský dům

Rokitanského

39127 / 6-460

S

Hradec Králové

čp.68

měšťanský dům

Rokitanského

37237 / 6-461

S

Hradec Králové

čp.69

měšťanský dům

Rokitanského

28232 / 6-397

S

Hradec Králové

čp.70

měšťanský dům

Rokitanského

38164 / 6-398

S

Hradec Králové

čp.71

měšťanský dům

Rokitanského

8

16443 / 6-462

S

Hradec Králové

čp.72

měšťanský dům

Rokitanského

6

26410 / 6-399

S

Hradec Králové

čp.73

měšťanský dům

Rokitanského

22821 / 6-400

S

Hradec Králové

čp.74

měšťanský dům

Rokitanského

2

39250 / 6-463

S

Hradec Králové

čp.75

městský dům

V Kopečku

12

30710 / 6-464

S

Hradec Králové

čp.76

měšťanský dům

V Kopečku

10

41696 / 6-465

S

Hradec Králové

čp.77

měšťanský dům

V Kopečku

8

32714 / 6-466

S

Hradec Králové

čp.78

činžovní dům

V Kopečku

6

33979 / 6-467

S

Hradec Králové

čp.79

činžovní dům

V Kopečku

4

27302 / 6-4901

S

Hradec Králové

čp.80

činžovní dům

V Kopečku

30235 / 6-468

S

Hradec Králové

čp.81

činžovní dům býv. štábní dům

V Kopečku

1

33820 / 6-4902

S

Hradec Králové

čp.82

měšťanský dům

V Kopečku

3

46081 / 6-4903

S

Hradec Králové

čp.83

činžovní dům

V Kopečku

5

25811 / 6-469

S

Hradec Králové

čp.84

činžovní dům

V Kopečku

6

24944 / 6-401

S

Hradec Králové

čp.85

měšťanský dům - rodný dům J. V Kopečku L. Zieglera, s pamětní deskou

9

23052 / 6-470

S

Hradec Králové

čp.86

činžovní dům

V Kopečku

11

25273 / 6-402

S

Hradec Králové

čp.87

činžovní dům

V Kopečku

13

33745 / 6-403

S

Hradec Králové

čp.88

činžovní dům

V Kopečku

30378 / 6-471

S

Hradec Králové

čp.89

činžovní dům

V Kopečku

16799 / 6-472

S

Hradec Králové

čp.90

solnice a hejtmanství

Na Hradě

31886 / 6-404

S

Hradec Králové

čp.91

seminář kněžský, dům a kostel Nepomuckého

35176 / 6-405

S

Hradec Králové

čp.95

nemocnice vojenská

Dlouhá

1

20746 / 6-473

S

Hradec Králové

čp.96

měšťanský dům

Dlouhá

2

19577 / 6-474

S

Hradec Králové

čp.97

měšťanský dům

Dlouhá

5

11

č.or.

5

12

purkrabský sv. Jana Na Hradě

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

34285 / 6-4701

S

Hradec Králové

čp.98

Klicperovo divadlo

Dlouhá

7

45767 / 6-475

S

Hradec Králové

čp.99

měšťanský dům

Dlouhá

9

39643 / 6-476

S

Hradec Králové

čp.100

měšťanský dům

Dlouhá

11

27469 / 6-477

S

Hradec Králové

čp.103

věznice bývalá (původně čp. Dlouhá 101-103)

17

32976 / 6-478

S

Hradec Králové

čp.104

měšťanský dům

Dlouhá

19

15908 / 6-479

S

Hradec Králové

čp.105

městský dům

Dlouhá

21

17500 / 6-480

S

Hradec Králové

čp.106

městský dům

Dlouhá

23

46512 / 6-481

S

Hradec Králové

čp.107

městský dům

Dlouhá

25

17370 / 6-482

S

Hradec Králové

čp.108

měšťanský dům

Dlouhá

27

36304 / 6-483

S

Hradec Králové

čp.109

měšťanský dům

Dlouhá

29

15616 / 6-484

S

Hradec Králové

čp.110

měšťanský dům

Malé nám.

3

25765 / 6-406

S

Hradec Králové

čp.111

měšťanský dům

Malé nám.

4

21276 / 6-407

S

Hradec Králové

čp.112

měšťanský dům

Malé nám.

5

29158 / 6-408

S

Hradec Králové

čp.113

měšťanský dům

Malé nám.

15436 / 6-485

S

Hradec Králové

čp.114

měšťanský dům

Malé nám.

28467 / 6-486

S

Hradec Králové

čp.115

měšťanský dům

Malé nám.

15755 / 6-409

S

Hradec Králové

čp.116

hotel pův. měšťanské domy

37504 / 6-489

S

Hradec Králové

čp.119

měšťanský dům

Malé nám.

40911 / 6-490

S

Hradec Králové

čp.120

městský dům

Malé nám.

18764 / 6-4885

S

Hradec Králové

čp.121

činžovní dům

Kavčí plácek

1

17516 / 6-491

S

Hradec Králové

čp.123

činžovní dům

Malé nám.

14

14218 / 6-492

S

Hradec Králové

čp.124

městský dům - úřední dům

Malé nám.

16418 / 6-493

S

Hradec Králové

čp.126

městský dům Mýtské brány

Mýtská

14290 / 6-410

S

Hradec Králové

čp.127

měšťanský dům Cejpův

roh Malé nám. a Dlouhé ul.

30334 / 6-411

S

Hradec Králové

čp.128

městský dům - bývalá pošta

Malé nám.

2

34552 / 6-412

S

Hradec Králové

čp.129

činžovní dům s pamětní deskou Malé nám. Václava Klimenta Klicpery

1

34934 / 6-494

S

Hradec Králové

čp.130

měšťanský dům

Velké nám.

24

35919 / 6-495

S

Hradec Králové

čp.131

měšťanský dům

Velké nám.

23

28246 / 6-497

S

Hradec Králové

čp.132

měšťanský dům s pamětní Velké nám. deskou Aloise Jiráska

22

32579 / 6-413

S

Hradec Králové

čp.133

měšťanský dům

Velké nám.

21

29756 / 6-4886

S

Hradec Králové

čp.134

činžovní dům

Velké nám.

25662 / 6-4887

S

Hradec Králové

čp.135

činžovní dům

Velké nám.

34792 / 6-496

S

Hradec Králové

čp.136

měšťanský dům Herrmannův

Velké nám.

18

32580 / 6-498

S

Hradec Králové

čp.137

měšťanský dům

Velké nám.

17

40344 / 6-499

S

Hradec Králové

čp.138

měšťanský dům

Úzká

13

12

3

se

řadové

zbytkem

Malé nám. 12

17

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


37396 / 6-4522

S

Hradec Králové

čp.139

záložna

Tomkova, Velké nám.

22974 / 6-4888

S

Hradec Králové

čp.141

městský dům

Velké nám.

21703 / 6-414

S

Hradec Králové

čp.142

měšťanský dům

Velké nám.

47248 / 6-500

S

Hradec Králové

čp.143

měšťanský dům

Velké nám.

24573 / 6-501

S

Hradec Králové

čp.144

měšťanský dům

Tomkova

33229 / 6-415

S

Hradec Králové

čp.145

měšťanský dům

Velké nám.

14

40886 / 6-502

S

Hradec Králové

čp.146

měšťanský dům

Velké nám.

13

31826 / 6-503

S

Hradec Králové

čp.147

měšťanský dům

Velké nám.

12

24906 / 6-504

S

Hradec Králové

čp.148

měšťanský dům

Velké nám.

11

21791 / 6-505

S

Hradec Králové

čp.149

měšťanský dům

Špitálská

7

41379 / 6-4889

S

Hradec Králové

čp.150

činžovní dům

Špitálská

10

34575 / 6-4890

S

Hradec Králové

čp.151

měšťanský dům

Velké nám.

30136 / 6-4891

S

Hradec Králové

čp.153

městský dům

Velké nám.

32691 / 6-506

S

Hradec Králové

čp.154

městský dům

Velké nám.; původně 2 domy: čp. 154 a 155

46811 / 6-507

S

Hradec Králové

čp.156

městský dům

Velké nám.

47008 / 6-508

S

Hradec Králové

čp.157

městský dům

Velké nám.

45478 / 6-510

S

Hradec Králové

čp.159

měšťanský dům

Velké nám.

47216 / 6-509

S

Hradec Králové

čp.159

měšťanský dům

Velké nám.; pův. čp. 158

21366 / 6-416

S

Hradec Králové

čp.160

městský dům

Velké nám.

40499 / 6-511

S

Hradec Králové

čp.161

měšťanský dům

Velké nám.

28759 / 6-512

S

Hradec Králové

čp.162

činžovní dům

Velké nám.

25162 / 6-417

S

Hradec Králové

čp.163

městský dům se sochou sv. Jana V Kopečku Nepomuckého

19

21510 / 6-418

S

Hradec Králové

čp.164

měšťanský dům

Velké nám.

4

46848 / 6-513

S

Hradec Králové

čp.165

měšťanský dům

Velké nám.

2

41214 / 6-419

S

Hradec Králové

čp.166

měšťanský dům

Velké nám.

1

39796 / 6-574

S

Hradec Králové

čp.167

pevnost Flošna Pajkrova

Z od Brněnské

24640 / 6-425

S

Hradec Králové

čp.168

kaple sv. Klimenta, Bílá věž

roh ul. Franušovy

35010 / 6-4900

S

Hradec Králové

čp.169

činžovní dům

V Kopečku

3

34925 / 6-515

S

Hradec Králové

čp.173

činžovní dům

Tomkova

2

23252 / 6-516

S

Hradec Králové

čp.174

činžovní dům

Tomkova

8

26042 / 6-4892

S

Hradec Králové

čp.175

činžovní dům

Špitálská

42022 / 6-4893

S

Hradec Králové

čp.176

činžovní dům

Tomkova

12

46190 / 6-4702

S

Hradec Králové

čp.177

okresní knihovna

Tomkova

17

34850 / 6-517

S

Hradec Králové

čp.178

městský dům

Tomkova

15

41585 / 6-420

S

Hradec Králové

čp.179

městský dům

Tomkova

13

28236 / 6-518

S

Hradec Králové

čp.180

městský dům

Tomkova, Dlouhá

11

13

č.or.

9

Rokitanského

a

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

28591 / 6-4894

S

Hradec Králové

čp.181

městský dům

Tomkova

9

26024 / 6-4904

S

Hradec Králové

čp.182

činžovní dům

Špitálská

3

34802 / 6-519

S

Hradec Králové

čp.183

internát chlapecký, Boromeum

roh ul. Špitálská a Dlouhá

2

15515 / 6-4895

S

Hradec Králové

čp.185

městský dům

Tomkova

17198 / 6-520

S

Hradec Králové

čp.186

činžovní dům

Tomkova

5

24816 / 6-522

S

Hradec Králové

čp.188

městský dům

Tomkova

1

34595 / 6-523

S

Hradec Králové

čp.189

městský dům

Zieglerova

1

32595 / 6-4906

S

Hradec Králové

čp.190

městský dům Rudolfinum

35626 / 6-4905

S

Hradec Králové

čp.193

činžovní dům

Špitálská

23539 / 6-524

S

Hradec Králové

čp.194

měšťanský dům

Dlouhá

6

30044 / 6-528

S

Hradec Králové

čp.201

městský dům

Úzká

2

21739 / 6-529

S

Hradec Králové

čp.205

městský dům

Úzká

11

46960 / 6-530

S

Hradec Králové

čp.206

městský dům

Úzká

9

35394 / 6-4907

S

Hradec Králové

čp.207

měšťanský dům

Úzká

25621 / 6-4908

S

Hradec Králové

čp.208

měšťanský dům

Úzká

15797 / 6-531

S

Hradec Králové

čp.209

měšťanský dům

Úzká

31857 / 6-421

S

Hradec Králové

čp.210

měšťanský dům

Úzká

42026 / 6-532

S

Hradec Králové

čp.211

měšťanský dům

Dlouhá

10

24741 / 6-533

S

Hradec Králové

čp.212

měšťanský dům

Dlouhá

12

19740 / 6-534

S

Hradec Králové

čp.213

měšťanský dům

Dlouhá

14

28977 / 6-422

S

Hradec Králové

čp.219

kasárna - vojenský pevnostní Československé armády dům

24

28630 / 6-4330

S

Hradec Králové

čp.224

kasárna pro pěchotu - Žižkova

Komenského

4

31472 / 6-4331

S

Hradec Králové

čp.227

kasárna jezdecká - Orlická

Ignáta Herrmanna

2

47201 / 6-535

S

Hradec Králové

čp.229

činžovní dům

Mýtská

2

40522 / 6-536

S

Hradec Králové

čp.230

škola

Zieglerova

4

34888 / 6-555

S

Hradec Králové

čp.233

Labská vodní elektrárna

Křižíkova, také ZSJ 469140 4 Labská kotlina I

29054 / 6-4911

S

Hradec Králové

čp.238

měšťanský dům

Čs. armády

23006 / 6-4909

S

Hradec Králové

čp.263

městský dům

Tomkova

45438 / 6-4910

S

Hradec Králové

čp.272

činžovní dům

Špitálská

8

28983 / 6-556

S

Hradec Králové

čp.275

hotel Labská, Grand

Československé armády

21

34501 / 6-4703

S

Hradec Králové

čp.300

společenský Adalbertinum

Československé armády

22

31888 / 6-4542

S

Hradec Králové

čp.301

universita - pedagogická fakulta nám. Svobody

25358 / 6-4332

S

Hradec Králové

čp.336

zbrojnice

Kozinova

30366 / 6-4912

S

Hradec Králové

čp.344

městský dům

Dlouhá

45636 / 6-4540

S

Hradec Králové

čp.365

jiná zdravotní stavba - budova Pospíšilova

14

-

dům

tzv.

Staré

-

Na hradě, Dlouhá

3

4

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka II. Interní kliniky, Ústav hluchoněmých


č.or.

Pospíšilova

1

pův.

15658 / 6-4541

S

Hradec Králové

čp.395

synagoga - bývalá

39100 / 6-558

S

Hradec Králové

čp.408

okresní úřad a finanční úřad, Československé armády později krajský úřad

51

18620 / 6-557

S

Hradec Králové

čp.409

společenský okresní dům

Palackého

6

13824 / 6-4526

S

Hradec Králové

čp.459

vila

Střelecká

6

32049 / 6-4527

S

Hradec Králové

čp.460

vila

Střelecká, nároží s Nerudovou

15682 / 6-559

S

Hradec Králové

čp.465

muzeum východních Čech

Eliščino nábř.

23241 / 6-4523

S

Hradec Králové

čp.479

činžovní dům

Gočárova tř., nárožní poloha

33668 / 6-575

S

Hradec Králové

čp.500

pevnost Flošna Pivovarská

Pivovarská flošna

33965 / 6-551

S

Hradec Králové

čp.510

činžovní dům

Masarykovo nám.

22244 / 6-550

S

Hradec Králové

čp.511

činžovní dům

Masarykovo nám.

32715 / 6-4524

S

Hradec Králové

čp.512

činžovní dům

Švehlova

37919 / 6-560

S

Hradec Králové

529

kostel českobratrský

24142 / 6-4525

S

Hradec Králové

čp.543

činžovní dům

tř. Československé armády

20057 / 6-4525

S

Hradec Králové

čp.556

činžovní dům

tř. Československé armády

25917 / 6-549

S

Hradec Králové

čp.617

činžovní dům

roh ul. Karla Hynka Máchy a Masarykova nám.

85879 / 6-4702

S

Hradec Králové

čp.620

činžovní dům

Tomkova

18218 / 6-538

S

Hradec Králové

čp.628

činžovní dům

tř. Karla IV. 1 a 3, Masarykovo nám. 7 a 8

13493 / 6-539

S

Hradec Králové

čp.642

banka

roh Čelakovského Masarykova nám.

30143 / 6-562

S

Hradec Králové

čp.647

škola

Hradecká

12782 / 6-5977

P

Hradec Králové

čp.665

činžovní dům

Bratří Čapků

13

23410 / 6-4528

S

Hradec Králové

čp.666

společenský dům YMCA

Šafaříkova

9

31141 / 6-4896

S

Hradec Králové

čp.674

činžovní dům

Tomkova

10

41880 / 6-537

S

Hradec Králové

čp.680

solnice bývalá

z Zieglerovy ul., v zadním dvoře domu čp. 230

42132 / 6-540

S

Hradec Králové

čp.682

střední škola - gymnasium J. K. Tylovo nábř., V Lipkách Tyla

12

25821 / 6-542

S

Hradec Králové

čp.690

základní škola

Tylovo nábř., V Lipkách

16

28248 / 6-543

S

Hradec Králové

čp.691

mateřská škola

Tylovo nábř.

18

17449 / 6-544

S

Hradec Králové

čp.729

sbor kněze kolumbárium

Ambrožova

1

16946 / 6-545

S

Hradec Králové

čp.734

Steinského palác

Ulrichovo nám.

18050 / 6-4532

S

Hradec Králové

čp.757

činžovní dům

Divišova

26945 / 6-4529

S

Hradec Králové

čp.759

Tesařova vila

Čechova

32692 / 6-561

S

Hradec Králové

čp.798

banka

nám. Osvoboditelů

15

dům

-

bývalý

7

1

14

evangelický

Ambrože

a

20

ul.

a

1

2

Číslo rejstříku

uz Část obce

čp.

Památka


č.or.

18367 / 6-546

S

Hradec Králové

čp.810

jiná správní stavba ředitelství státních drah

Ulrichovo nám.

4

23453 / 6-4531

S

Hradec Králové

čp.820

činžovní dům

nám. Osvoboditelů

1

40596 / 6-4530

S

Hradec Králové

čp.828

činžovní dům

Kotěrova, Divišova

1

35017 / 6-4539

S

Hradec Králové

čp.835

garáže tzv. Novákovy garáže

nám. 5. května

31115 / 6-4534

S

Hradec Králové

čp.842

městské lázně s bazénem

Eliščino nábř.

31762 / 6-547

S

Hradec Králové

čp.855

vila - součást býv. ředitelství Mánesova státních drah

17

36044 / 6-4533

S

Hradec Králové

čp.870

universita - lékařská fakulta

Šimkova

13

46240 / 6-4897

S

Hradec Králové

čp.896

činžovní dům

Tomkova

14

40989 / 6-4899

S

Hradec Králové

čp.911

činžovní dům

Tomkova

6

15337 / 6-4898

S

Hradec Králové

čp.953

měšťanský dům

Tomkova

16

38849 / 6-565

S

Kukleny

kostel sv. Anny

Denisovo náměstí

20274 / 6-572

S

Kukleny

muniční sklady

39304 / 6-4914

S

Kukleny

pomník šesti rudoarmějců

před bočním průčelím kostela sv. Anny

14684 / 6-569

R

Nový Králové

kostel sv. Antonína Poustevníka

Svatováclavské nám.

46464 / 6-4333

S

Plácky

silniční most

přes Labe

30594 / 6-683

S

Pouchov

kostel sv. Pavla

Velká

14523 / 6-684

S

Pouchov

socha sv. Jana Nepomuckého

Velká

25457 / 6-4535

S

Pražské Předměstí

kostel Božského srdce Páně

nám. 28. října

28881 / 6-552

S


vysoká škola čp. 301, z toho na průčelí jen: pamětní deska s bustou fakulty prof. Jiřího Purkyně

20946 / 6-4924

S


pomník zaměstnancům pošty na Zamenhofova 2 čp. 915

16153 / 6-4536

S

Pražské Předměstí čp.914

železniční stanice Hlavní Riegrovo nám. nádraží - výpravní budova

24835 / 6-573

S

Svobodné Dvory

muniční sklady

při silnici do Všestar

14512 / 6-570

S

Třebeš

kostel sv. Jana Křtitele

Kopec sv. Jana, Husova

Hradec

čp.

býv.

3

pedagogické

Veškeré nemovité kulturní památky jsou územním plánem respektovány. 9 pásma:

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného

Nemovitou národní kulturní památkou je Muzeum východních Čech, které je jedním z největších regionálních vlastivědných muzeí ve východních Čechách. Muzejní budova byla v

roce 1995 prohlášena za národní kulturní památku. Historická budova byla postavena v letech 1909 - 1912 podle plánů význačného českého architekta Jana Kotěry (1871-1923). Projekt vznikal v letech 1907 až 1908 na objednávku muzejního kuratoria a jeho konečná verze představovala architekturu nejen slavnostně reprezentativní, ale také účelnou,

16

vytvářející i nezbytné podmínky pro provozní potřeby muzea. Kotěra zde uplatnil asymetrickou dispozici, tzn. že půdorys budovy založil na schématu latinského kříže, přičemž pravé (jižní) křídlo s přednáškovým sálem oproti ose severního křídla o několik metrů posunul. 10

památka UNESCO včetně ochranného pásma:


urbanistické hodnoty:

Mezi urbanistické hodnoty lze kromě významných veřejných a zelených prostranství ve městě počítat také souvislá území se zachovalou původní rostlou strukturou zástavby, významné dominanty, lokální dominanty, kompoziční akcenty, chráněné pohledy a chráněné průhledy. Veřejná prostranství, náměstí, nábřeží a prostory před významnými budovami jsou nejcennější prvky, které tvoří tvář města. Tyto prostory je třeba důsledně respektovat. Určitým městským částem tyto prostory dnes buď zcela nebo částečně chybí, a přitom v těchto městských částech žije velké množství obyvatel (např. Moravské Předměstí). Koncept územního plánu jasně definuje tato chybějící veřejná prostranství plošně a prostorově. Na druhé straně jsou zde cenná veřejná prostranství v plochách městské zeleně – parky, jako stejně významný městotvorný prvek. Přestože má město těchto kvalitních parkových ploch relativně dostatek, v západním sektoru města dnes tyto plochy zcela chybí (např. v Kuklenách). 12

region lidové architektury:


historicky významná stavba, soubor staveb:

Historicky významné stavby a jejich soubory reprezentují nemovité kulturní památky, nemovitá národní kulturní památka, budovy v městské památkové rezervaci a zóně. 14

architektonicky cenná stavba, soubor staveb:

K architektonicky cenným stavbám patří především Kotěrovo Muzeum východních čech, Katedrála Svatého Ducha, Bílá věž, Gočárovy školy, kostel svatého Ambrože a Gočárova budova dnešního magistrátu města. 15

významná stavební dominanta:

Nejvýznamnější stavební dominantu města představuje Bílá věž a Katedrála Svatého Ducha. 16

území s archeologickými nálezy

17

Území města se nachází v území s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. Ochrana archeologického dědictví bude v souladu se zákonem č. 20/1987 sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zajištěna v podmínkách rozhodnutí vydaných stavebním úřadem a při vlastní realizaci staveb. 17

oblast krajinného rázu a její charakteristik:

Krajinným rázem se dle § 12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů o ochraně přírody a krajiny rozumí především přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti. V zákoně jsou přímo vyjmenovány rysy či hodnoty, které mají být chráněny před znehodnocením. Jsou to přírodní a estetické hodnoty, VKP a ZCHÚ, kulturní dominanty, harmonické měřítko a vztahy. Celkově je možno shrnout, že v krajinném rázu se promítne krajina, její přírodní bohatství, její obyvatelstvo, hmotný majetek a kulturní památky. Z textu zákona je možno odvodit, že krajinný ráz není všude stejně výrazný, neopakovatelný, jedinečný a cenný. Krajinu, ve které jsou přítomny mimořádné a jedinečné hodnoty přírodní, kulturní nebo estetické, je třeba chránit s větší přísností, než krajinu, ve které jsou tyto hodnoty přítomny sporadicky nebo v ní přítomny nejsou vůbec. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může příslušný orgán ochrany přírody a krajiny zřídit přírodní park. Přírodní park Orlice zasahuje do východní části města Hradec Králové. Krajina, kterou řeší Územní plán, je člověkem značně ovlivněná a pozměněná. Díky přírodním poměrům a historickému osídlení zde převažují obytné, průmyslové a obchodní plochy, plochy zeleně, lesů a plochy kvalitních zemědělských půd. Dále se v území projevují dopravní stavby, zejména silnice a železniční tratě. Velmi významné jsou vodní toky se starými říčními rameny a s doprovodnou zelení. Říční síti dominují řeky Labe a Orlice včetně jejich soutoku, z hlediska krajinotvorné funkce poněkud opomíjený Labský náhon a Piletický potok. Stará říční ramena vznikla zaškrcením meandru při překládání toku řeky v jednotlivých erozně-akumulačních fázích. Množství starých říčních ramen bylo fosilizováno holocénními až recentními povodňovými nánosy a dnes se projevují pouze mělkými průlehy a lokálními terénními depresemi (mnohdy s povrchovým sezónním zamokřením). Na charakteru krajiny se značně podílejí rozsáhlé městské parky a liniová zeleň podél vodních toků a komunikací a zeleň na plochách pro bydlení. 18

místo krajinného rázu a jeho charakteristika:

Místa krajinného rázu lze charakterizovat vymezenými překryvnými prvky prostorové koncepce krajiny Překryvný krajiny

prvek Koncepce

uspořádání

význam

Dominantní prvky reliéfu krajiny Městské historické centrum

veduta města

18

Nový Hradec Králové

jižní horizont města

Zelené klíny Zelený klín Labe - sever

kosterní prvek prostorové koncepce krajiny stávající

Zelený klín Labe - jih


Zelený klín Orlice


Osy zeleně městského typu Osa I. okruh

okružní osa historického jádra města - vnitřní

Osa II.okruh - Městský bulvár

okružní osa historického jádra města - vnější

Osa Letištní bulvár

radiální dvojosa

Osa Pospíšilova

radiální osa

Osa Náhon - Na drahách

radiální dvojosa

Osa Brněnská

radiální osa

Osa Benešova - Lesopark

radiální osa

Osa Třebešská radiála

radiální osa

Osa Rašínova

radiální osa

Osa Pražská - Zanádražní

severojižní páteřní osa nově řešených území

Osa Nová Zelená

východozápadní páteřní osa nově řešených území

Osa Koutníkova

radiální osa

Osy zeleně krajinného (přírodního) typu Osa Labe

přírodní osa

Osa Orlice

přírodní osa

Osa Piletický potok

přírodní osa

Osa Stříbrná

přírodní osa

Osa Třebešský písník

přírodní osa

Osa Jižní

přírodní osa

Osa Labský Náhon

severojižní přírodní páteřní osa nově řešených území

Osa Zelené žebro Kukleny - Plačice

severojižní přírodní páteřní osa nově řešených území

Osa Chaloupská svodnice

přírodní osa

Místní osy dle výkresu (A.2.3).

Koncepce

uspořádání

krajiny

spojnice nižšího řádu systému sídelní zeleně

19

Kosterní stromořadí dle výkresu (A.2.3).

Koncepce

Doprovodná zeleň městského typu

uspořádání dopravních

krajiny spojnice krajiny

nižšího

řádu

koncepce

staveb

Osa Severní tangenta

nová liniová dopravní stopa v krajině

Osa Jižní spojka


Osa Nová Kladská


Osa I/11

liniová dopravní stopa v krajině

Doprovodná zeleň přírodního typu

dopravních

staveb

Osa D 11

19

uspořádání


místo významné události:

Šrámkův statek, Katedrála svatého Ducha, Muzeum východních čech. 20

významný vyhlídkový bod:

Bílá věž. 21

územní systém ekologické stability:

výměra prvku USES

Název skladebného prvku

typ prvku

Číslo skladebného prvku


typ prvku


Přehled ploch ÚSES:

výměra prvku USES

1 Ústí Mlýnského náhonu

LC

84 199

9 Pod zahradami

LC

36 543

2 Pod Novým rybníkem

LC

35 155

10 Dehetník

LC

34 245

LC

44 133

11 Slatina

LC

23 827

12 Mezi mosty

LC

15 850

13 Pálenka

LC

23 933

14 Lesopark

LC

193 124

15 Klacovka

LC

21 561

16 Plačický písník

LC

209 134

17 Zámeček

LC

29 450

3

Soutok s Librantickým potokem

4 V lukách

LC

42 699

5 Za tratí

LC

22 974

6 Luční

LC

32 448

7 Nový rybník

LC

42 735

8 Les Ouliště

LC

56 668

20

výměra prvku USES

18 Roudnička, Datlík, Cikán

LC

300 304

19 Biřička

LC

20 U cesty myslivců


typ prvku


typ prvku



výměra prvku USES

47 Haltýř

LC

82 899

95 751

48 1270

RK

8 662

LC

164405

49 1271

RK

323 932

21 U křivé lípy

LC

138 249

50 Na kolečkách

LK

7 780

22 Za SSŽ

LC

28 537

51 Plachta

LC

643 175

23 Temešvár

LC

58 027

52 Ústí Piletického potoka

LC

14 069

24 Plotiště

LC

2 369

53 Piletický potok

LK

22 172

25 Úvozová cesta

LC

107 073

54 Třebeš

LK

15 908

26 Pod Kydlinovem

LC

25 660

55 U starého Labe

LK

29 696

27 Jiráskovy sady

LC

70 741

56 1279

RK

113 409

28 Zámostí

LC

57 275

57 Plačický potok

LK

12 002

29 Stará paseka

LC

10 597

58 K 73

NK

924 813

30 Ouliště

LC

54 850

59 K 73

NK

1 732

31 Plotišťský rybník

LC

22 383

60 K 73

NK

9 408

32 Bohdaneč

LC

100 617

61 K 73

NK

586

33 U jezu

LC

342 077

62 K 73

NK

4 400

34 Budín - Labe

LC

470 008

63 K 73

NK

8 728

35 Plačice

LC

27 849

64 Haltýř

LK

5 600

36 Věkoše

LC

87 046

65 Haltýř

LK

292

37 U Labe nad koridorem

LC

232 797

66 Bělečský potok

LK

74 011

38 Nad Plotištěm

LC

32 006

67 Stříbrný potok

LK

57 299

39 Slatina

LK

16 416

68 Vysoké Chvojno

NC

7 367 732

40 Na Orlici 1761

RC

2 788 761

69 Meandry Orlice

RC

317 612

41 U Labe pod koridorem

RC

1 022 570

70 K 73

NK

166 419

42 Správčice 982

RC

283 303

71 1270

RK

2 375

43 Labe - jih

RC

27 459

72 Třebeš, Roudnička

LK

16 088

44 HO 55

RK

136 767

73 Kopec sv. Jana

LK

26 302

45 Ouliště HO 92

RC

94 207

74 Borovinka

LK

47 396

46 K 73

NK

13 427

75 Na pískách

LK

43 834

21

výměra prvku USES


typ prvku


typ prvku



výměra prvku USES

76 Plačice

LK

36 198

106 Stará paseka

LK

9 484

77 1278

RK

23 915

107 K 73

NK

1 596

78 Plačický potok

LK

19 907

79 Labský náhon

LK

106 688

80 Chaloupská svodnice

LK

36 622

81 Chaloupská svodnice

LK

83 902

82 Úvozová cesta

LK

6 979

83 Melounka - Labský náhon

LK

52 274

84 Labský náhon

LK

18 720

85 Labský náhon

LK

32 724

Pod Kydlinovem - Labský LK náhon

22 473

86

87 1266

RK

318 789

88 Piletický potok

LK

33 074

89 Piletický potok

LK

22 914

90 Piletický potok

LK

33 059

91 Piletický potok

LK

11 357

93 Hranice k.ú. Rusek

LK

5 211

94 Hranice k.ú. Rusek

LK

25 460

95 Pod Oulištěm

LK

16 929

96 Za skladištní oblastí

LK

78 510

97 Pod Novým rybníkem

LK

10 503

98 Protierozní

LK

15 636

99 Na rozhraní

LK

16 759

100 Na rozhraní

LK

38 123

101 Na Drahách

LK

130 119

102 Nový HK

LK

33 834

103 Mlýnský kanál

LK

91 915

104 Na Drahách

LK

19 176

105 Stříbrný potok

LK

14 868

22

22 položkou:

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou

NÁZEV VKP

KATASTRÁLN Í ÚZEMÍ

DŮVOD VYHLÁŠENÍ

VÝMĚR A VKP

Staré rameno Orlice na okraji lesa. V Nový Hradec borovém porostu výskyt ďáblíku Králové, bahenního,žebratky bahenní,kosatce Běleč n/O žlutého,..

20,180 0

Staré Labské rameno, pískovny a strouhy s výskytem leknínu bělostného, stulíku žlutého, řezanu pilolistého. Krajinářská lokalita s rozptýlenou zelení a dubem CHPV.

11,418 5

Staré, zachovalé rameno Labe s břehovými porosty s typickou pobřežní a vodní květenou. Lokalita s výskytem stulíku žlutého, kosatce žlutého. Hnízdiště vodního ptactva.

6,4914

Zachovalé staré řečiště Labe se zachovalými Třebeš, Nový lužními a břehovými porosty. Lokalita s výskytem stulíku žlutého, leknínu bělostného, Hradec Králové kosatce žlutého, zeravu vzpřímeného, sevláku širolistého a dalších.

9,2501

RAMENO U Malšova STŘÍBRNÉHO Lhota RYBNÍKA

"Rameno u Stříbrného rybníka" s výskytem kriticky ohroženého druhu rdesu dlouholistého a ohroženého rdesu alpinského.Dále se zde nachází rdes tupolistý,rdes plovooucí,rdes kadeřavý, růžkatec ponořený.

1,6065

MALŠOVICKÁ RAMENA

Malšovice

Krajinářsky a geomorfologicky velmi zachovalá lokalita. V ramenu nejblíže sádkám výskyt kriticky ohroženého druhuPotamogeton praelongus.

3,0911

RYBNÍK VÝSKYT

Nový Hradec Lesní rybník s rašelinnými břehy s výskytem bublinatky jižní, leknínu bělostného,.. Králové

4,2199

HALTÝŘE

PLÁCKY

Věkoše

Pražské U VELKÉHO Předměstí, JEZERA Třebeš

VELKÉ JEZERO

23

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou:

23

Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Z lesů jsou nejvýznamnější Novohradecké lesy, které patří k největším nížinným lesním komplexům v ČR. Vodní toky: Zájmové území nacházející se v JZ části Novoměstské tabule a J okraje Černilovské tabule (Rusek, Piletice, Pouchov, Věkoše, Slezské Předměstí, Slatina) náleží do hlavního povodí 101-04 Labe od Metuje po Orlici, do povodí Piletického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-01-04-034). Pramení 1 km V od Librantic ve výšce 276 m n. m., ústí zleva do Labe v Hradci Králové v 228 m n. m., plocha povodí 45,8 km2, délka toku 18,4 km, prům. průtok u ústí 0,13 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody II. třídy. Na západním okraji Choceňské tabule, podél široké nivy Orlice (Moravské Předměstí, Malšovice, Malšova Lhota, Svinary), náleží území hlavnímu povodí 1-02-03 Orlice, do povodí Orlice (ČHP 1-02-03), která vzniká spojením Divoké a Tiché Orlice ve výšce 247 m n. m. (u Albrechtic n. Orl.), ústí zleva do Labe v Hradci Králové v 227 m n. m., plocha povodí (se zdrojnicemi) 2037 km2, délka toku od soutoku Tiché a Divoké Orlice 35 km, prům. průtok u ústí 21,3 m3∙s-1. Orlice tvoří rovinný tok v Třebechovické tabuli a ústí do Labe v Pardubické kotlině. Hydrologické stanice: Albrechtice nad Orlicí (vodočet 1938), Týniště nad Orlicí (vč. 1889, limnigraf 1918), Nepasice (vč 1951). Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda. Chráněný úsek pod Třebechovicemi, vodárenské pásmo. Čistota vody II.-III. třídy. Rozsáhlá oblast Libčanské tabule na západním a jihozápadním okraji zájmového území (Předměřice n. L., Plotiště n. L., Svobodné Dvory, Kukleny, Plačice, Vlčkovice a Březhrad) náleží hlavnímu povodí 1-03-01 Labe od Orlice po Loučnou, do povodí Melounky, Labského náhonu a Biřičky. Melounka (ČHP 1-03-01-005) pramení 0,5 km Z od Rozběřic ve výšce 273 m n. m., ústí zprava do Labského náhonu v Hradci Králové v 231 m n. m., plocha povodí 20,1 km2, délka toku 5,9 km, prům. průtok u ústí 0,06 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až III. třídy. Labský náhon (ČHP 1-03-01-002) odbočuje vpravo z Labe u Předměřic nad Labem ve výšce 237 m n. m., ústí zprava do Labe u Březhradu v 226 m n. m., plocha povodí 52,4 km2, délka toku 13,4 km. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až IV. třídy. Biřička (ČHP 1-03-01-010) pramení 1 km SZ od Býště ve výšce 275 m n. m., ústí zleva do Labe pod Hradcem Králové v 225 m n. m., plocha povodí 28,0 km2, délka toku 8,6 km, prům. průtok u ústí 0,05 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody I.-II. třídy (Vlček 1984). Z vodních ploch jsou zastoupeny rybníky: Výskyt, Stříbrný rybník, Plachta, Jáma, Češík, KřížBiřička, Cikán, Roudnička a Datlík. Typickými vodními plochami na území města jsou písníky: Správčický, Bohdaneč, Dubina, Borovinka, Plačický písník. Typická jsou i slepá ramena Labe a Orlice. Údolní nivy potom představují vodní toky a jejich břehové svahy. 24

přechodně chráněná plocha:

V řešeném území se nenachází.

24

25

národní park včetně zón a ochranného pásma:


chráněná krajinná oblast včetně zón:


národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma:


přírodní rezervace včetně ochranného pásma :


národní přírodní památka včetně ochranného pásma:


přírodní park:

Přírodní park Orlice byl zřízen roku 1996 podél toků Tiché, Divoké a spojené Orlice. 31

přírodní památka včetně ochranného pásma:

Mezi vyhlášená chráněná území patří přírodní památka (dále jen „PP“) Na Plachtě 1 a PP Na Plachtě 2. Botanicky i zoologicky unikátní lokalita při těsném okraji městské zástavby zahrnující rybníky, písčiny, rašelinné louky i lesní porosty a porosty rozptýlených křovin. Množství ekotonových přechodů a sousední mikroklimaticky odlišné prostředí Novohradeckých lesů zvyšují biodiverzitu území. Nalezneme zde řadu relativně chladnomilných nebo horských druhů v nadmořské výšce 230-240 metrů. Lokalita vznikla na vojenském cvičišti a zachovala se díky neustálému narušování písčitého půdního povrchu těžkou vojenskou technikou. Je tvořena mozaikou stanovišť s různou vlhkostí, od rybníků přes rákosiny a mokré písčiny k vřesovištím, suchým pískům a remízům. Bylo zde zjištěno 720 druhů cévnatých rostlin, 69 druhů mechů a 107 druhů hub. K plošně největším společenstvům Na Plachtě patří bažinná olšina jihovýchodně od rybníka Plachta, slatinná louka severně od rybníka Jáma, vlhké i sušší vřesoviště a písčité prohlubně s porostem Drosera rotundifolia a Lycopodiella inundata. Rostou zde Viola stagnina, Nymphaea candida, Pedicularis sylvatica, Hydrocotyle vulgaris, Verbascum blattaria, Juncus squarrosus, Ophioglossum vulgatum, Dactylorhiza majalis, Utricularia minor aj. Sběr Psilocybe semilanceata je jediný z východních Čech a Peniophora ericksonii na jedné ze dvou doložených lokalit ve východních Čechách. Žije zde 16 druhů obojživelníků jako Triturus cristatus, Lissotriton vulgaris a Mesotriton alpestris, Pelobates fuscus, všechny tři druhy ropuch (Bufo bufo, Pseudepidalea viridis a

25

Epidalea calamita), Hyla arborea, Bombina bombina a všechny druhy skokanů (Rana temporaria, R. arvalis, R. dalmatina, Pelophylax ridibundus, P. lessonae a P. esculentus). Daří se tu ještěrkám Lacerta agilis a Zootoca vivipara, slepýši křehkému (Anguis fragilis), užovce obojkové (Natrix natrix) a kriticky ohrožené zmiji obecné (Vipera berus). Hnízdí tu Miliaria calandra, Oenanthe oenanthe, Motacilla flava a Upupa epops. Zajímavostí je také hnízdní populace Anthus pratensis. Dosud zde bylo nalezeno na 40 druhů měkkýšů včetně úspěšně se šířící tmavoretky bělavé (Monacha cartusiana), 3 druhy korýšů ze skupiny lupenonožců (Branchipus schaefferi, Siphonophanes grubii, Triops cancriformis), 49 druhů vážek (Lestes barbarus, Somatochlora flavomaculata, Aeshna affinis, Ophiogomphus cecilia, Sympetrum danae, Leucorrhinia pectoralis, L. dubia), 4 druhy jepic (Ephemeroptera), 1 druh pošvatky (Plecoptera), 8 druhů chrostíků (Trichoptera), na 900 druhů brouků (např. Trachys troglodytes, Bembidion humerale, Amara famelica, Potamonectes canaliculatus, Elaphropus walkeriana, Patrobus australis, Acupalpus dubius, Chlaenius spoliatus), 750 druhů motýlů (Aricia agestis, Phengaris teleius, Thumatha senex, Lithomoia solidaginis, Protolampra sobrina, Simyra albovenosa, Chilodes maritima, Archanara sparganii, Ostrinia palustralis), 114 druhů dvoukřídlých (Diptera) a 220 druhů blanokřídlého hmyzu, zvláště žahadlových (Aculeata). Přírodní památky byly zařazeny mezi EVL ČR soustavy Natura 2000 jako CZ0523010 Na Plachtě. Za záchranu jedinečných lokalit Na Plachtě vyvíjejí neziskové organizace značné úsilí proti devastaci, která jim hrozí snahou o výstavbu sídliště, skladišť a administrativních budov – viz www.naplachte.cz V současné době se připravuje vyhlášení PP Na Plachtě 3, kterou schválila rada kraje. Rybníky Roudnička a Datlík a slatinné louky svazu Caricion davallianae v jejich okolí jsou bohatou botanickou lokalitou známou již od minulého století. Zachovala se zde vodní a mokřadní společenstva a rašelinné louky s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. Lokalita, která je i důležitým biocentrem v zemědělské krajině, byla vyhlášena jako PP Roudnička a Datlík. Centrum lokality tvoří druhově velmi bohaté slatinné louky svazu Caricion davallianae v okolí rybníků. Průzkum zaznamenal více než 350 druhů vyšších rostlin, z toho 18 druhů Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001). Mezi nejzajímavější patří Allium angulosum, Dactylorhiza majalis, Hottonia palustris, Centaurium pulchellum, Lythrum hyssopifolia, Trifolium fragiferum, Salix rosmarinifolia, Scorzonera humilis, Trollius altissimus aj. Daří se zde kriticky ohrožené blatnici skvrnité (Pelobates fuscus), běžná je rosnička zelená (Hyla arborea); z plazů je poměrně hojná ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix). Oba rybníky jsou hnízdišti vodního a mokřadního ptactva (Tachybaptus ruficollis, Podiceps cristatus, Cygnus olor, Circus aeruginosus, Rallus aquaticus, Remiz pendulinus). Z brouků tu byl nalezen vzácný krasec Ovalisia dives, který se vyvíjí pod kůrou starých, ale živých jív. V rybnících i v potoce žije početná populace raka říčního (Astacus astacus) a několik druhů vážek (Odonata).

26

Centrem přírodní památky je slatinná louka, která je zařazena mezi lokality soustavy Natura 2000 – EVL CZ0523266 Slatinná louka u Roudničky z důvodu výskytu vlhkomilného plže vrkoče útlého (Vertigo angustior). Další 4 přírodní památky se vyskytují v lesním komplexu v jižní části zájmového území. Předmětem ochrany v PP U císařské studánky je asi 170 let starý smíšený porost borovic, buků a smrků, doplněný duby a břízami na písčité půdě říční terasy Orlice. Bylinný podrost je poměrně chudý, charakteristický pro Novohradecké lesy, s převažující borůvkou. Torzo starého smíšeného porostu s původní dřevinnou skladbou je zbytkem přirozených lesů na štěrkopískových terasách Třebechovické tabule, přežívajícím v rozsáhlém komplexu převážně smrkových a borových monokultur. Zbytky bylinného podrostu tvoří nenáročné acidofilní druhy rostlin, např. Convallaria majalis, Vaccinium myrtillus, Pteridium aquilinum, Maianthemum bifolium aj. Hnízdí zde Streptopelia turtur, Dryocopus martius, Regulus regulus, Aegithalos caudatus, Parus ater a další. Dochovaly se zde některé vzácné druhy hmyzu vázané na staré odumírající nebo trouchnivějící stromy napadené parazitickými houbami. Doložen byl výskyt brouka z čeledi potemníkovitých Diaclina fagi. V osluněných dubech na okrajích území žije vzácný teplomilný krasec Coraebus undatus. PP Černá stráň tvoří stará dubohabřina na křídových sedimentech s vyšším obsahem vápníku, který podmiňuje bohatství bylinného patra. Hlavním předmětem ochrany byl původně smíšený lesní porost s převahou Quercus robur a Carpinus betulus. Tato dubohabřina svazu Carpinion má charakteristicky bohatý bylinný podrost. Rostou zde např. Epipactis purpurata, Galium sylvaticum, G. odoratum, Hedera helix, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Stellaria holostea, Anemone nemorosa, Aquilegia vulgaris, Melica uniflora, Lilium martagon, Daphne mezereum aj. Dubohabřina je obklopena kulturními porosty s převažujícím smrkem. Chráněné území je jedním z mála nalezišť vzácné houby Pseudoclitocybe cyathiformis ve východních Čechách. Žije zde typická lesní fauna, např. ptáci Buteo buteo, Streptopelia turtur, Dryocopus martius, Dendrocopos major, Regulus regulus, Aegithalos caudatus, Garrulus glandarius; ze savců pak Sciurus vulgaris a další běžné druhy, včetně uměle vysazeného daňka

27

evropského (Dama dama). Z brouků se vyskytuje například krajník hnědý (Calosoma inquisitor) a tesařík Clytus lama. Ze vzácnějších motýlů byly nalezeny některé druhy vázané na zachovalé listnaté lesy jako Drepana curvatula, Sabra harpagula, píďalka Melanthia procellata, z čeledi hřbetozubcovitých (Notodontidae) – hranostajník Stauropus fagi a hřbetozubec Peridea anceps. PP Sítovka reprezentuje starý smíšený lesní porost s bylinným podrostem typickým pro Královéhradecko.

Chráněné

území

je

součástí

velkého

lesního

komplexu

Novohradeckých lesů. Přirozený smíšený lesní porost s převahou Pinus sylvestris patří k místnímu ekotypu se silnou příměsí dubu Quercus robur a lípy Tilia cordata. Bylinný podrost býval v minulosti bohatší. V současné době je omezen na izolované ostrůvky a většina hustě zapojeného stromového porostu je však bez podrostu. Z charakteristických rostlin se vyskytuje Anemone nemorosa, Asarum europaeum, Galeobdolon luteum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Melica nutans a M. uniflora, Polygonatum multiflorum, Sanicula europaea, Stellaria holostea, Dentaria bulbifera apod. Hnízdí zde Accipiter gentilis, Buteo buteo, Dryocopus martius, Dendrocopos major, Parus palustris, Regulus regulus, Turdus viscivorus, Aegithalos caudatus a další. Z bezobratlých živočichů se v zachovalých lesních porostech vyskytují vzácné druhy motýlů, např. můra Callopistria juventina, která se vyvíjí na hasivce (Pteridium aquilinum). Vzácný je spíše podhorský druh Calliteara abietis z čeledi bekyňovitých (Lymantriidae) a teplomilná píďalka Comibaena bajularia. Na osluněných cestách na okrajích ZCHÚ žijí psamofilní druhy brouků, např. svižníci z rodu Cicindela, mnozí blanokřídlí (Hymenoptera). Z motýlů můra Paradrina selini. Poprvé v České republice zde byla nalezena drobná parazitická muška Menozziola schmitzi z čeledi hrbilkovitých (Phoridae).

Maloplošné chráněné území PP U sítovky vzniklo původně jako rozšíření státní přírodní rezervace Sítovka formou chráněného přírodního výtvoru. Změnou kategorie ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb. vznikly dvě přírodní památky, které mají stejný charakter – starý smíšený lesní porost s bylinným podrostem typickým pro Královéhradecko. Fytocenologicky těžko zařaditelný smíšený lesní porost s převahou Pinus sylvestris patřící k místnímu ekotypu se silnou příměsí Quercus robur, Tilia cordata a s bylinným podrostem v současné době omezeným na izolované ostrůvky. Většina hustě zapojeného stromového porostu je bez podrostu. Chráněné území přímo navazuje na PP Sítovka a druhové složení fauny a flóry je v obou územích obdobné (viz Mapa 6)..

28

32

památný strom včetně ochranného pásma:

Památný buk u Kavalíru je památný strom rostoucí v zahradě farního sboru evangelické církve v ulici U Kavalíru v Hradci Králové. Jedná se o červenou formu buku lesního (Fagus sylvatica, var. Atropunicea). Památný strom je vysoký 22 m s mírně asymetrickou korunou, obvod kmene dosahuje asi 450 cm. Strom je zdravý bez viditelných známek poškození. Památková ochrana byla vyhlášena v roce 1994 pro jeho vzrůst. 33

biosférická rezervace UNESCO, geopark Unesco:


Natura 2000 – evropsky významná lokalita:

Evropsky významná lokalita Piletický a Librantický potok Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území:

CZ0523006 kontinentální 25,3487 ha PP

Předměty ochrany: Druhy: šidélko ozdobné (Coenagrion ornatum) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký Katastrální území: Bukovina u Hradce Králové, Piletice, Rusek Popis lokality: Piletický potok vzniká v městské část Hradce Králové - Rusek soutokem Librantického a Černilovského potoka. Teče směrem na jihozápad. Poblíž centra Hradce Králové se vlévá do Labe. Librantický potok pramení nad obcí Librantice (cca SV od Hradce Králové) a teče kolem obce Divec a lesu Ouliště do Ruseka. Jedná se o jedinou lokalitu s výskytem šidélka ozdobného (Coenagrion ornatum) v ČR. Koryto Piletického potoka je narovnané, ale nezpevněné, s nánosy organického materiálu a štěrkopísku a s porosty makrofyt: především Glyceria sp., Sparganium sp., Callitriche sp., šmel okoličnatý (Butomus umbellatus). Bohatá vegetace litorálních rostlin je podmínkou výskytu šidélka ozdobného. Mezi těmito nánosy s vodními rostlinami se vytváří drobné meandry. Je poměrně zachována vertikální členitost koryta – střídání hlubokých tůní, často nezarostlých i dosti zarostlých brodů. V Librantickém potoce je rozvinuta bohatá vegetace s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago aquatica), Juncus sp., Glyceria sp. Některé části toku zarůstají chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).

29

Evropsky významná lokalita Slatinná louka u Roudničky Kód lokality:

CZ0523266

Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 7,6345 Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP Předměty ochrany: Druhy: vrkoč útlý (Vertigo angustior) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký Katastrální území: Roudnička Popis lokality: Území EVL zahrnuje celý prostor slatinné louky mezi rybníky Datlík a Roudnička nacházejících se při jižním okraji města Hradec Králové. Nachází se zde PP Roudnička a Datlík. Vyskytují se zde druhově velmi bohaté louky svazu Caricion davallianae v okolí rybníků. Příznivý chemismus substrátu umožnil rozvoj heliofilních druhů, v nichž Vertigo angustior patří mezi dominantní druhy. Lokalita je důležitým biocentrem v zemědělské krajině. Evropsky významná lokalita Na Plachtě Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území:

CZ0523010 kontinentální 39,1417 ha PP

Předměty ochrany: Druhy: čolek velký (Triturus cristatus) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký Katastrální území: Nový Hradec Králové Popis lokality: Bývalé vojenské cvičiště kolem rybníků Jáma a Plachta na jihovýchodním okraji Hradce Králové. Cenná stanoviště se zachovala díky neustálému narušování písčitého povrchu. Území je tvořeno mozaikou stanovišť s různou vlhkostí od rybníků přes různá stadia mokřadů po suchá vřesoviště. Vedle čolka velkého (Triturus cristatus) a vážky jasnoskvrnné

30

(Leucorrhinia pectoralis) bylo na lokalitě zjištěno 900 druhů brouků - např. střevlíček Chlaenius spoliatus (jediná lokalita v kraji), bezkřídlé terrikolní druhy nosatců Coniocleonus nebulosus a Coniocleonus turbatus, psamofilní Leiodes rubiginosa, callunobiont střevlíček Bradycellus ruficollis. 750 druhů motýlů, 220 druhů blanokřídlých, 49 druhů vážek, 14 druhů obojživelníků, je zde doložen výskyt listonoha letního a žábronožky letní. Evropsky významná lokalita Orlice a Labe Kód lokality: Biogeografická oblast: Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území:

CZ0524049 kontinentální 2683,1800 ha PR, PP

Předměty ochrany: Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) Druhy: bolen dravý (Aspius aspius) klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) vydra říční (Lutra lutra) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký Katastrální území: Albrechtice nad Orlicí, Běleč nad Orlicí, Blešno, Borohrádek, Březhrad, Častolovice, Čestice u Častolovic, Číčová, Doudleby nad Orlicí, Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Krňovice, Lípa nad Orlicí, Malá Čermná nad Orlicí, Malšova Lhota, Malšovice u Hradce Králové, Nepasice, Nový Hradec Králové, Petrovice nad Orlicí, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Svinary, Šachov u Borohrádku, Štěnkov, Štěpánovsko, Třebechovice pod Orebem, Třebeš, Týniště nad Orlicí, Velká Čermná nad Orlicí, Vyhnánov, Vysoká nad Labem, Zdelov, Žďár nad Orlicí 31

Kraj: Pardubický Katastrální území: Běstovice, Bošín u Chocně, Bukovina nad Labem, Dražkov nad Labem, Dříteč, Hrobice, Kunětice, Lukovna, Němčice nad Labem, Opatovice nad Labem, Plchovice, Plchůvky, Počaply nad Loučnou, Sezemice nad Loučnou, Újezd u Chocně Popis lokality: Řeka Orlice od Malšovic až po soutok Divoké a Tiché Orlice, Divoká Orlice až po Doudleby nad Orlicí, Tichá Orlice až po Choceň a její niva od soutoku Tiché a Divoké Orlice (Čestice, Žďár nad Orlicí) po východní okraj Hradce Králové. Tok Labe od Sezemic po soutok s Orlicí v Hradci Králové. V nivě toku Orlice převládají luční společenstva, která představují aluviální psárkové louky, vlhké pcháčové louky (terénní deprese niv a kolem slepých ramen), vlhká tužebníková lada (podmáčené části niv a zazemněná slepá ramena), méně často střídavě vlhké bezkolencové louky. Na sušších stanovištích jsou zastoupeny mezofilní ovsíkové louky. V mírných terénních depresích na loukách, kde dočasně stagnuje voda, se mozaikovitě vyskytuje vegetace vlhkých narušovaných půd. Okrajově a maloplošně jsou zastoupeny acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a acidofilní trávníky mělkých půd. Na velmi zamokřených stanovištích dominují říční rákosiny (rozsáhlé monocenózy podél břehů Orlice - pás do 10 m šířky), méně rákosiny eutrofních stojatých vod (litorál stojatých vod slepých ramen a občasných tůní) a vegetace vysokých ostřic (litorál stojatých vod, terénní deprese). Přirozeně meandrující tok Orlice s četnými nátržemi (bez regulací) doprovází řada slepých ramen s charakteristickou makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae), řezanem pilolistým (Stratiotes aloides), bublinatkou jižní (Utricularia australis); mělkých stojatých vod s žebratkou bahenní (Hottonia palustris) a vodních toků s lakušníkem vzplývavým (Batrachium fluitans). Na zazemněná slepá ramena je vázaná eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Pouze ve zbytcích jsou zachovány porosty lužní vegetace (údolní jasanovo-olšové luhy, tvrdé a měkké luhy nížinných řek, příp. mokřadní olšiny). Sušší stanoviště maloplošně porůstají hercynské dubohabřiny, vlhké acidofilní doubravy a subkontinentální borové doubravy. Po celé délce koryta Orlice se vytvořily stanoviště štěrkových říčních náplavů bez výrazné vegetace (štěrkové lavice a zerodované břehy). Nivu také hojně doprovázejí vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, příp. mokřadní vrbiny (podmáčená stanoviště u slepých ramen, terénní deprese v nivě Orlice). Pouze na říční terase Orlice u Štěnkova je vytvořena jednoletá vegetace písčin a otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým v mozaice s acidofilními trávníky mělkých půd. Na drobných vodotečích byla zaznamenána pobřežní vegetace potoků, na slepém rameni asi 300-400 m sz. od přírodní památky Na Bahně vegetace letněných rybníků. Díky lidské činnosti (těžba písku a následné zaplavení vodou) vznikl na Bělečském písníku biotop obnažených písků a podmáčených terénních depresí s probíhajícím procesem rašelinění - zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (0,2 ha). Vlivem lidské činnosti je na lokalitě zastoupeno vysoké procento biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem.

32

Velice druhově bohaté, druhy parmového pásma, zejména jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), podoustev říční (Vimba vimba), parma obecná (Barbus barbus), štika obecná (Esox lucius), sumec velký (Silurus glanis), candát obecný (Sander lucioperca), úhoř říční (Anguilla anguilla), cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), plotice obecná (Rutilus rutilus), hrouzek obecný (Gobio gobio), okoun říční (Perca fluviatilis), sumeček americký (Ameiurus nebulosus), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula). Z naturového hlediska významný bolen dravý (Aspius aspius); výskyt klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) a vydry říční (Lutra lutra). 35

Natura 2000 – ptačí oblast:

V řešeném území se nenachází. 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem: Problematika vlivů na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů podle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění nebo jinak cenných druhů (Natura 2000, Červené seznamy) byla řešena cíleným biologickým průzkumem na předběžně uvažovaných rozvojových lokalitách města během celého kalendářního roku 2011 (Biologické průzkumy, Studie k dokumentaci SEA, Ludvík, Veselý, 2012). V jarním období roku 2012 byly provedeny některé detailní průzkumy v konfliktních lokalitách (zejména Na Plachtě a v Březhradu). Na základě těchto průzkumů pak byly modifikovány jednotlivé uvažované rozvojové plochy konceptu ÚP s tím, že řada jich byla právě z důvodů ochrany přírody vypuštěna nebo silně zmenšena (např. lokalita Březhrad v obou variantách nebo Na Plachtě) oproti řešení stávajícího ÚP. Téměř na všech zkoumaných lokalitách byly nalezeni obojživelníci (nejčastěji ropucha obecná, ropucha zelená, dále skokan „zelený“ a skokan hnědý, nejméně pak skokan skřehotavý). Na jedné lokalitě byl zaznamenán čolek obecný. Z výsledků průzkumu plazů byla zaznamenána na nadpolovičním počtu lokalit ještěrka obecná, méně slepýš křehký a užovka obojková. Na 3 lokalitách byli zaznamenáni silně ohrožení ptáci. Ze savců byli na jedné lokalitě zaznamenáni křeček polní a netopýr vodní a dlouhouchý. Z bezobratlých byli nejčastěji zaznamenáni: prskavec menší, střevlík Ulrichův, střevlík Scheidlerův, svižník polní, zlatohlávek tmavý, mravenec luční, mravenec otročící, čmelák polní, zemní, luční a skalní. Na menším počtu lokalit byli zastiženi zlatohlávek tmavý, nosorožík kapucínek, zlatohlávek chlupatý, batolec červený a bělopásek topolový. Na jediné lokalitě byli zaznamenáni modrásek bahenní a lesák rumělkový. Vlivy mohou být přímé, spočívající v likvidaci jedinců živočicha nebo jeho biotopu a nepřímé spočívající ve změně hydrického režimu, zastínění nebo naopak prosvětlení (likvidace dřevinné vegetace) apod.

33

37

lesy ochranné:


les zvláštního určení:

K lesům zvláštního určení patří rozsáhlé Novohradecké lesy. Vyhodnocení záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa v rozvojových plochách s rozdílným způsobem využití rozvojová plocha s rozdílným způsobem využití

kód

katastrální území

výměra (ha)

způsob využití

zábor PUPFL celkem (ha)

kategorie lesa

LHP/LHO

SLT

plochy rekreace - plochy Nový Z43.01 staveb pro hromadnou Hradec Králové rekreaci

1,362

1,362

Z

LHP Městské lesy Hradec Králové 2005-2014

1P - svěží březová doubrava, 2Q - chudá jedlová doubrava, 2T - podmáčená chudá jedlová doubrava

plochy občanského Nový Z52.18 vybavení veřejná Hradec infrastruktura Králové

0,904

0,726

Z


2P - kyselá jedlová doubrava, 2G podmáčená jedlová doubrava

plochy rekreace - plochy Nový Z53.03 staveb pro hromadnou Hradec rekreaci Králové

0,287

0,287

Z


2I - uléhavá kyselá buková doubrava

plochy Z60.65 prostranství zeleň

1,585

0,077

Z


1U - topolový luh

1,112

0,067

H

LHO Choceň, ZO Hradec Králové 2005-2014

1G - vrbová olšina

celkem

2,520

Z71.35

plochy prostranství

-

veřejných veřejná Věkoše

veřejných

Kukleny

LHP … lesní hospodářský plán, LHO … lesní hospodářské osnovy SLT … soubor lesních typů H … lesy hospodářské, Z … lesy zvláštního určení

39

lesy hospodářské:

Menší část lesů na území města patří k lesům hospodářským. Předpokládá se zábor 0,067 ha. 40

vzdálenost 50 m od okraje lesa:

Území do vzdálenosti 50 m od okraje lesa představuje prostor, ve kterém je k dotčení pozemků určitou stavbou nebo změnou využití území vyžadován na základě odstavce 2 § 14

34

zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, souhlas příslušného orgánu státní správy lesů. V případě ploch zastavitelných a ploch přestaveb se konečné uspořádání území v částech, které zasahují nejvýše do vzdálenosti 50 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa, bude řídit stanoviskem příslušného orgánu státní správy lesů a existence lesních porostů bude v maximální možné míře respektována. Do vzdálenosti nejvýše 50 m od hranice PUPFL zasahují, celé nebo částí, následující rozvojové plochy zastavitelné a přestaveb a koridory pro dopravní infrastrukturu: Z82.13, Z73.07, P72.14, Z72.15, Z71.31, P71.32, Z71.62, Z71.68, Z71.63, Z68.06, Z68.07, Z62.27, Z62.31, Z62.28, Z63.01, P63.17, P53.02, P52.17, P52.13, P52.12, P52.09, Z52.10, Z52.11, P52.08, Z52.07, P51.10, P51.09, Z51.13, Z51.14, Z49.01, Z40.16, KD22, KD11, KD10, KD6, KD21. 41

bonitovaná půdně ekologická jednotka:

Základním podkladem pro posuzování zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Zároveň rozložení bonitovaných půdně ekologických jednotek v řešeném území představuje nejpodrobnější podklad pro bližší charakteristiku půdního pokryvu. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen „BPEJ“) je pětimístný číselný kód přidělovaný zemědělské půdě. BPEJ je podle vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, charakterizována klimatickým regionem (1. číslice), hlavní půdní jednotkou (2. a 3. číslice), sklonitostí a expozicí (4. číslice), skeletovitostí a hloubkou půdy (5. číslice). Město Hradec Králové leží v klimatickém regionu č. 3 (T3). Jedná se o teplý, mírně vlhký klimatický region, který je charakteristický průměrnou roční teplotou 7 až 9 °C a průměrným ročním srážkovým úhrnem mezi 550 a 700 mm. Hlavní půdní jednotka (HPJ) představuje účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností. Na území Hradce Králové lze identifikovat celkem 33 hlavních půdních jednotek: 03, 05, 09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 38, 41, 42, 43, 51, 53, 54, 56, 57, 58, 59, 62, 64, 65, 66, 67, 69. Výše uvedené hlavní půdní jednotky náleží do následujících základních skupin: (Následuje stručný popis hlavních půdních jednotek zařazených do skupin HPJ:) Skupina půd převážně černozemního charakteru HPJ 03, 05 03 – černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným 05 – černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období

35

Černozemě zaujímají menšinový podíl ve velkém celku velmi úrodných půd v západní části města Hradce Králové, především v k.ú. Svobodné Dvory. Leží v zastavěném území a jeho nejbližším okolí. Skupina hnědozemí HPJ 09, 10, 11, 12, 13 09 – šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších, středně těžké, bezskeletovité, s příznivými vláhovými poměry 10 – hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší 11 – hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry 12 – hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením 13 – hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období Velmi úrodné šedozemě a hnědozemě jednoznačně převládají v severozápadní části města (k.ú. Svobodné Dvory, Plotiště nad Labem). Tvoří kolem 15% půdního fondu města (mimo lesy a vodní plochy) a jsou klíčové pro zemědělskou výrobu. Skupina illimerizovaných půd – luvizemí HPJ 14, 15, 16, 17 14 – luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry 15 – luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením 16 – luvizemě modální a hnědozemě arenické, eventuálně i slabě oglejené na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích a štěrkopíscích s překryvem písčitých spraší a prachovic v mocnosti 30 až 60 cm, zrnitostně středně těžké, lehčí, až slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až nepříznivé 17 – luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných substrátech, výsušné, závislé na srážkách nebo závlaze Luvizemě ostrůvkovitě doprovázejí hnědozemě v západní a severní části města Hradce Králové. Skupina půd rendzin – rendziny a pararendziny HPJ 19, 20

36

19 – pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené 20 – pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené Směs půdních typů převážně na těžkých substrátech se vyskytuje téměř výhradně na severovýchodním okraji města. Skupina půd na píscích a štěrkopíscích a substrátech jim podobných, včetně slabě oglejených variet (regozemě) HPJ 21, 22, 23 21 – půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech 22 – půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 23 – regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu Regozemě a kambizemě arenické na lehčích terasových uloženinách Labe a Orlice, místy však i slabě oglejené, jsou vzhledem ke konfiguraci terénu na území města nejvíce zastoupenou skupinou půd. Dominují ve východní polovině Hradce Králové a tvoří až kolem 45% půdního fondu města (mimo lesy a vodní plochy). Skupina hnědých půd – kambizemě Skupina silně kyselých hnědých půd a rezivých půd mírně chladné a chladné oblasti (kambizemě dystrické, podzoly, kryptopodzoly) Skupina mělkých půd – kambizemě, rankery, litozemě HPJ 38 38 – kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, zrnitostně středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení relativně méně výsušné Málo vyvinuté půdy na pevných substrátech, zejména na antropogenních navážkách, případně křídových slínovcích, se nachází pouze v centrální části starého města. Skupina půd velmi sklonitých poloh HPJ 41 41 – půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké, s různou skeletovitostí, vláhově relativně méně závislé na klimatu a expozici 37

Půdy velmi sklonitých poloh zaujímají velmi malou rozlohu – vyskytují se prakticky pouze na jižním svahu vyvýšeniny starého města. Skupina oglejených (mramorovaných) půd – pseudogleje HPJ 42, 43, 51, 53, 54 42 – hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení 43 – hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení 51 – kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké, lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách 53 – pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), středně těžké až těžké, pouze ojediněle středně skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené 54 – pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi Skupina oglejených půd zasahuje ostrůvkovitě do většiny souvisle se vyskytujících půdních typů. Skupina půd nivních poloh – fluvizemě HPJ 56, 57, 58, 59 56 – fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé 57 – fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické na těžkých nivních uloženinách, až velmi těžké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry až převlhčení 58 – fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé 59 – fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu Fluvizemě jsou vedle arenických půd a hnědozemí poslední typickou a jasně vyhraněnou půdní skupinou na území Hradce Králové. Dominují v nivách podél Labe a Orlice, a zaujímají tak kolem 20% rozlohy půdního fondu (mimo lesy a vodní plochy). Skupina lužních půd – černic HPJ 62 62 – černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m Černice mají zcela ojedinělý výskyt na severovýchodě, v povodí Librantického potoka.

38

Skupina hydromorfních půd – gleje jako složky pedoasociací HPJ 64, 65, 66, 67, 69 64 – gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité 65 – gleje akvické, histické, modální zrašelinělé, organozemě glejové na nivních uloženinách, svahovinách, horninách limnického tercieru i flyše, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, vlhčí než HPJ 64 66 – stagnogleje modální i histické na píscích, jílech, slínech a nivních uloženinách, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, velmi nepříznivý vodní režim, nevhodné pro jeho úpravu 67 – gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvoditelné 69 – gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků 42

hranice biochor:

PŘEHLED BIOCHOR VE SPRÁVNÍM OBVODU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ ZKRATKA

3RU 3RE 2Lh 3PB 3Ro 3BE 2Nh 3To 3Db 3RN 2Nh 3Nh 3BN

NÁZEV

VÝMĚRA

Plošiny stěrkopískových teras Plošiny na spraších Širší hlinité nivy 2.VS Pahorkatiny na slínech Vlhké plošiny na kyselých horninách Rozřezané plošiny na spraších Užší hlinité nivy 2. VS Podmáčené roviny na kyselých horninách Podmáčené sníženiny na bazických horninách Plošiny na zahliněných píscích Užší hlinité nivy 2. VS Užší převážně hlinité nivy Rozřezané plošiny na zahliněných štěrcích celkem

39

PODÍL

3823,88 1635,26 1633,06 876,66 601,13 540,49 427,62 420,87 264,62 229,05 51,74 38,00 25,64

36,18 15,47 15,45 8,30 5,69 5,11 4,05 3,98 2,50 2,17 0,49 0,36 0,24

10568,02

100,00

Zastoupení biochor na území Hradce Králové 43

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti:

Investice do zemědělské půdy představují stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, to znamená především k odvodnění nebo naopak závlaze pozemků (vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně). Celkově převažuje na zemědělské půdě zavlažování nad odvodňováním. Zavlažovány jsou kvalitní půdy určené primárně pro pěstování zeleniny v severozápadní části města, výskyt půd s kolísavým vodním režimem v severovýchodní části města podmiňuje jak zavlažování, tak odvodňování pozemků. V rámci územně analytických podkladů ORP Hradec Králové a následně i průzkumů a rozborů ÚPHK byly sebrány dostupné údaje týkající se investic do půdy. V rámci investic do zemědělské půdy byly vyčleněny jak objekty sloužící k odvodnění (hlavní odvodňovací

40

zařízení, podrobné odvodňovací zařízení), tak objekty sloužící k závlaze (hlavní závlahová zařízení - čerpací stanice, závlahové potrubí). V rámci vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF jsou sledovány meliorační objekty nižší úrovně, tj. s přímou vazbou na zemědělskou půdu – podrobná odvodňovací zařízení a závlahová potrubí. Funkčnost melioračních zařízení nebyla podrobně zkoumána. Podrobné odvodňovací zařízení je soubor objektů, které slouží k bezprostřední úpravě vodního režimu půdy, odvodnění; jedná se o podzemní drenážní síť (sběrné a svodné drény, výustě, drenážní šachty) nebo sběrné příkopy pro povrchové odvodnění, zaústěné do objektů hlavních odvodňovacích zařízení. Plochy především systematické trubní drenáže zaujímají celkovou rozlohu cca 544 ha. Lze je nalézt v 16 z 21 katastrálních území města, největší rozlohu zaujímají v k.ú. Slatina u Hradce Králové (171 ha). Podrobné odvodňovací zařízení je součástí pozemku. Hlavní závlahové zařízení – závlahové potrubí je soubor objektů sloužících k dopravě závlahové vody z čerpacích stanic na zavlažované zemědělské pozemky. Závlahová trubní síť zaujímá na území města celkovou délku cca 53 km. Závlahová potrubí jsou umístěna celkem v 10 katastrálních území města, největší rozsah má tato síť v k.ú. Rusek (cca 13 km). Vlastníkem sítě závlahových potrubí je v části města západně od Labe Zemědělské družstvo Všestary, v části města východně od Labe pak VH Agroprodukt s.r.o. Rusek. Navrženými rozvojovými plochami jsou dotčeny odvodňované plochy o celkové rozloze cca 103 ha a síť závlahových potrubí o celkové délce cca 6360 m. V rámci navržených koridorů pro dopravní infrastrukturu jsou dotčeny odvodňované plochy o celkové rozloze cca 24 ha a síť závlahových potrubí o celkové délce cca 4120 m. Rozsah dotčení na jednotlivých rozvojových plochách se záborem ZPF a v rámci koridorů pro dopravní infrastrukturu je popsán v podrobných tabulkách v bodě J.1.10. Zejména na odvodněných pozemcích je třeba před zahájením výstavby důsledně prověřit stav melioračních zařízení, aby se zabránilo potenciálnímu zhoršení vodního režimu v lokalitě. 44

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem:

Koncepce zásobování území vodou zajišťuje podmínky pro dodávky pitné vody v rámci stávající zástavby a rozvojových ploch při respektování zastupitelnosti zdrojů vody, efektivity a bezpečnosti odběrů vody. Základem koncepce zásobování území vodou je ucelená městská vodovodní síť, záložní zdroj vody včetně úpravny vody na Orlici, vodojemy a napojení sítě na nadřazenou Vodárenskou soustavu východní Čechy. Pro zajištění optimalizace zásobování pitnou vodou se vymezují: a) b) c) -

plochy s rozdílným způsobem využití: plochy technické infrastruktury (T); liniové překryvné prvky: hlavní vodovodní řad; významný vodovodní řad bodové překryvné prvky: vodní zdroj; vodojem; úpravna vody; 41

- čerpací stanice vodovodu. Plochy technické infrastruktury jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5), překryvné prvky koncepce zásobování vodou jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5). Pro optimalizaci zásobování vodou mimo stávající řady jsou navrženy následující překryvné prvky: TV-01: významný vodovodní řad - propojení DN 300 vodovodního řadu DN 200 na Pražské třídě podél silnice I/11 s řadem DN 600 od ČS František; TV-02: významný vodovodní řad - propojení DN 300 vodovodního řadu DN 200 na Pardubické ulici podél návrhu Jižní spojky s řadem DN 300 (vychází z řadu DN 600 pro ČS František); TV-03: významný vodovodní řad - propojení vodovodního řadu DN 300 podél návrhu Jižní spojky s řadem v Kuklenské ulici DN 600 pro zásobování rozvojových ploch; TV-04: významný vodovodní řad - propojení vodovodního řadu DN 200 podél Rašínovy třídy s řadem u hypermarketu DN 200; TV-05: významný vodovodní řad pro zásobování rozvojových ploch napojený z Pálenecké ulice z řadu DN 200; TV-06: významný vodovodní řad pro zásobování rozvojových ploch napojený z Kalendovy ulice z řadu DN 300; TV-07: významný vodovodní řad pro zásobování rozvojových ploch napojený z ulice Jana Černého z řadu DN 150; TV-08: významný vodovodní řad pro zásobování rozvojových ploch napojený z ulice Jana Černého z řadu DN 200. 45

chráněná oblast přirozené akumulace vod:


zranitelná oblast:

Zranitelné oblasti (na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů) jsou územně vymezeny kat. územími, dle nař. vlády č. 103/2003 Sb. Řešené území se mezi těmito katastrálními územími nenachází. 47

vodní útvar povrchových, podzemních vod:

Pro zájmové území města Hradec králové je charakteristický dvoukolektorový zvodněný systém. Svrchní kolektor tvoří kvarterní fluviální štěrkopísky údolní nivy a vyšších teras s průlinovou propustností. Dále je to zvodnělá přípovrchová zóna rozevřených puklin svrchnokřídových slinitých a vápnitojílovitých sedimentů. Spodní bazální křídový kolektor v hloubkách okolo 200 metrů zde není vyvinut. V průběhu pleistocénu docházelo k posunům toku Labe k jihovýchodu, takže vznikly 3 hydrogeologicky významné struktury v prostoru jihozápadně a jižně od Hradce Králové, z nichž pouze jedna se vyskytuje v zájmovém území města. Jsou to urbanická brázda, 42

bohdanečská brázda a údolní terasa Labe. Poslední jmenovaná je vyplněna nejmladšími -3

2

štěrkopískovými akumulacemi. Vyznačuje se vysokou transmisivitou T = 1 .10 m s -4

-3

-1

a

-1

koeficientem filtrace k = 1 . 10 až 1 . 10 m s . Mocnost štěrkopískové vrstvy se pohybuje okolo 10 - 15 metrů. Vyšší labské terasy jsou jako kolektory podzemních vod méně významné vzhledem k menšímu plošnému rozsahu a nižší transmisivitě. Dalším významným kolektorem podzemních vod v prostoru města je údolní štěrkopísková terasa řeky Orlice, jejíž mocnost dosahuje místy až 10 metrů. Její transmisivita je střední až vysoká. 48

vodní nádrž:

V řešeném území se nacházejí rybníky a písníky – viz předchozí kap. 49

povodní vodního toku, rozvodnice:

Zájmové území nacházející se v JZ části Novoměstské tabule a J okraje Černilovské tabule (Rusek, Piletice, Pouchov, Věkoše, Slezské Předměstí, Slatina) náleží do hlavního povodí 101-04 Labe od Metuje po Orlici, do povodí Piletického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-01-04-034). Pramení 1 km V od Librantic ve výšce 276 m n. m., ústí zleva do Labe v Hradci Králové v 228 m n. m., plocha povodí 45,8 km2, délka toku 18,4 km, prům. průtok u ústí 0,13 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody II. třídy. Na západním okraji Choceňské tabule, podél široké nivy Orlice (Moravské Předměstí, Malšovice, Malšova Lhota, Svinary), náleží území hlavnímu povodí 1-02-03 Orlice, do povodí Orlice (ČHP 1-02-03), která vzniká spojením Divoké a Tiché Orlice ve výšce 247 m n. m. (u Albrechtic n. Orl.), ústí zleva do Labe v Hradci Králové v 227 m n. m., plocha povodí (se zdrojnicemi) 2037 km2, délka toku od soutoku Tiché a Divoké Orlice 35 km, prům. průtok u ústí 21,3 m3∙s-1. Orlice tvoří rovinný tok v Třebechovické tabuli a ústí do Labe v Pardubické kotlině. Hydrologické stanice: Albrechtice nad Orlicí (vodočet 1938), Týniště nad Orlicí (vč. 1889, limnigraf 1918), Nepasice (vč 1951). Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda. Chráněný úsek pod Třebechovicemi, vodárenské pásmo. Čistota vody II.-III. třídy. Rozsáhlá oblast Libčanské tabule na západním a jihozápadním okraji zájmového území (Předměřice n. L., Plotiště n. L., Svobodné Dvory, Kukleny, Plačice, Vlčkovice a Březhrad) náleží hlavnímu povodí 1-03-01 Labe od Orlice po Loučnou, do povodí Melounky, Labského náhonu a Biřičky. Melounka (ČHP 1-03-01-005) pramení 0,5 km Z od Rozběřic ve výšce 273 m n. m., ústí zprava do Labského náhonu v Hradci Králové v 231 m n. m., plocha povodí 20,1 km2, délka toku 5,9 km, prům. průtok u ústí 0,06 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až III. třídy. Labský náhon (ČHP 1-03-01-002) odbočuje vpravo z Labe u Předměřic nad Labem ve výšce 237 m n. m., ústí zprava do Labe u Březhradu v 226 m n. m., plocha povodí 52,4 km2, délka toku 13,4 km. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až IV. třídy. Biřička (ČHP 1-03-01-010) pramení 1 km SZ od Býště ve výšce 275 m n. m., ústí zleva do Labe pod Hradcem Králové v 225 m n. m., plocha povodí 28,0 km2, délka toku 8,6 km, prům. průtok u ústí 0,05 m3∙s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody I.-II. třídy (Vlček 1984).

43

Z vodních ploch jsou zastoupeny rybníky: Výskyt, Stříbrný rybník, Plachta, Jáma, Češík, KřížBiřička, Cikán, Roudnička a Datlík. Typickými vodními plochami na území města jsou písníky: Správčický, Bohdaneč, Dubina, Borovinka, Plačický písník. Typická jsou i slepá ramena Labe a Orlice. 50

záplavové území:

Vymezené záplavové území (hranice Q 100) je zakresleno v konceptu ÚP. Patří sem území kolem vodních toků. 51

aktivní zóna záplavové území:

Část území města patří do aktivní zóny záplavového území a to Orlice (vyhlášené 4.6.2008 pod č.j. 7176/ZP/2008) a Labe (vyhlášené 8.4.2009 pod č.j. 20404/ZP/2008). 52

území určené k rozlivům povodní:

Suchá retenční nádrž je uměle ohraničený (ohrázovaný) prostor v povodí vodního toku zajišťující ochranu zastavěného území města před povodněmi a podporující retenční schopnosti krajiny. Suchá retenční nádrž nemá stálé nadržení vody a celý její objem je určen pro zachycení vody při povodni. Jedná se o stavbu na ochranu před povodněmi, případně i opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami. V prostoru suché retenční nádrže lze provozovat zemědělskou činnost, která však nesmí snížit retenční schopnosti krajiny. ÚPHK navrhuje následující překryvné prvky suchých retenčních nádrží: PP-01: suchá retenční nádrž Plotiště na toku Melounky v k.ú. Plotiště nad Labem; suchá retenční nádrž zvyšuje ochranu území v prostoru soutoku Melounky a Malého labského náhonu a dále podél Malého labského náhonu před povodněmi a zároveň zajišťuje zadržování vody v zemědělské krajině; PP-02: suchá retenční nádrž Svobodné Dvory na toku Chaloupské svodnice v k.ú. Kukleny a Svobodné Dvory; suchá retenční nádrž chrání území na dolním toku Chaloupské svodnice a dále zvyšuje ochranu území podél Malého labského náhonu před povodněmi a zároveň zajišťuje zadržování vody v zemědělské krajině; PP-03: suchá retenční nádrž Světí na Světské svodnici, přítoku Melounky, v k.ú. Plotiště nad Labem; suchá retenční nádrž zvyšuje ochranu území na dolním toku Melounky a dále podél Malého labského náhonu před povodněmi a zároveň zajišťuje zadržování vody v zemědělské krajině; PP-04: suchá retenční nádrž Plačice na Plačickém potoku v k.ú. Plačice; suchá retenční nádrž zvyšuje ochranu území na dolním toku Plačického potoku před povodněmi a zároveň zajišťuje zadržování vody v zemědělské krajině; PP-05: suchá retenční nádrž na toku Biřičky nad rybníkem Biřička v k.ú. Nový Hradec Králové; suchá retenční nádrž zvyšuje ochranu území na toku Biřičky před povodněmi a zároveň zajišťuje stabilizaci vodního režimu v lesní krajině;

44

PP-06: suchá retenční nádrž na přítoku Biřičky v k.ú. Nový Hradec Králové; suchá retenční nádrž zvyšuje ochranu území na toku Biřičky před povodněmi a zároveň zajišťuje stabilizaci vodního režimu v lesní krajině; PP-07, PP-08, PP-09, PP-10, PP-11: suché retenční nádrže na bezejmenných drobných vodních tocích v k.ú. Nový Hradec Králové; suché retenční nádrže zvyšují ochranu území v k.ú. Nový Hradec Králové před povodněmi a zároveň zajišťují stabilizaci vodního režimu v lesní krajině. 53

území zvláštní povodně pod vodním dílem Rozkoš:

Řešené území je dotčeno zvláštní povodní nádrže Rozkoš. Jedná se zejména o plochy v okolí Labe. 54

objekt / zařízení protipovodňové ochrany:

Ochranná protipovodňová hráz je uměle vybudovaná hráz, val nebo zeď. Ochranná protipovodňová hráz se umisťuje podél vodního toku, kde zajišťuje bezpečné odvedení přívalových vod z území. Jedná se o stavbu na ochranu před povodněmi, případně i opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami. Zejména ochranné protipovodňové hráze, ale i další s nimi související prvky protipovodňové ochrany, je třeba v povodí navrhovat a realizovat promyšleně v uceleném systému. ÚPHK navrhuje následující překryvný prvek ochranné protipovodňové hráze: PP-12: ochranná protipovodňová hráz na levém břehu Plačického potoku v k.ú. Březhrad; ochranná protipovodňová hráz představuje souvislou levobřežní hráz, která chrání stabilizované a rozvojové plochy v Březhradu před povodněmi. 55 pásem:

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných


lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa:


dobývací prostor:


chráněné ložiskové území:

Na území města Hradce Králové je evidováno 1 chráněné ložiskové území se zrušeným ložiskem. 59

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry:


45

60

ložisko nerostných surovin:

Na území města Hradce Králové jsou vymezena 2 výhradní ložiska, která se z větší části překrývají s 3 chráněnými ložiskovými územími, dále je evidováno 1 chráněné ložiskové území se zrušeným ložiskem, 3 ložiska nevyhrazeného nerostu a 1 ostatní prognózní zdroj. Výhradní ložiska jsou ložisky cihlářských surovin (spraše, sprašové hlíny), ložiska nevyhrazeného nerostu jsou ložisky štěrkopísků. Těžba v současné době probíhá a v blízkém budoucnu bude probíhat pouze na ploše cca 31,3 ha ložiska nevyhrazeného nerostu Plačice, tj. méně než 10% celkové plochy ložisek na území města. Současně se přitom v následujících jednotkách až desítkách let nepředpokládá dotěžení zbylých zásob již netěžených ložisek nebo otvírka dosud netěžených ložisek. Důvody jsou velmi malý objem zbylých zásob a komplikovanější úložné poměry, nízká kvalita suroviny a dostatek alternativních zdrojů v širším okolí Hradce Králové. Těžba štěrkopísků na ložisku nevyhrazeného nerostu Plačice a současně i rekultivace vytěžených ploch by měly být ukončeny nejpozději do 31.12.2020. Zadání ÚPHK požaduje „vytvořit podmínky pro provedení rekultivace území po ukončené těžbě a využití opuštěných dobývacích prostorů a vytěžených území“. Dále, současně se ZÚR Královéhradeckého kraje, požaduje zajistit územní ochranu ložisek nerostných surovin. Vymezování nových ploch pro těžbu nerostů není zadáno. Pro dobývání nerostů nejsou vymezeny žádné plochy s rozdílným způsobem využití ani překryvné prvky. Stávající těžba nerostů je chápána jako dočasný způsob využití a na její ploše jsou vymezeny stabilizované a rozvojové plochy s rozdílným způsobem využití zohledňující využití území po ukončení těžby a rekultivaci dotčeného prostoru. Na ucelených plochách dále potenciálně využitelných ložisek nerostných surovin je ponecháno stávající využití území nebo navržena změna v krajině. Zásoby nerostných surovin zůstanou zachovány pro potenciální využití příštími generacemi. Případná změna koncepce dobývání nerostů na území města Hradce Králové bude podmětem ke změně ÚPHK. 61

poddolované území:


sesuvné území a území jiných geologických rizik:

Na území města se nachází 6 velmi malých sesuvných území, které ÚP respektuje. 63

staré důlní dílo:


staré zátěže území a kontaminované plochy

V řešeném území se nachází 9 míst starých zátěží ve formě starých skládek odpadů, čerpacích stanic, průmyslových provozů a vojenských prostorů a brownfieldů. 46

65

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší:

Dle SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Pro stavební úřad Magistrát města Hradec Králové se jedná o překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (B(a)P) na 10,3% území.

. 66

odval, výsypka, odkaliště, halda:


technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma:

Základem koncepce zásobování území vodou je ucelená městská vodovodní síť, záložní zdroj vody včetně úpravny vody na Orlici, vodojemy a napojení sítě na nadřazenou Vodárenskou soustavu východní Čechy. Pro zajištění optimalizace zásobování pitnou vodou se vymezují: d) e) f) -

plochy s rozdílným způsobem využití: plochy technické infrastruktury (T); liniové překryvné prvky: hlavní vodovodní řad; významný vodovodní řad bodové překryvné prvky: vodní zdroj; vodojem; úpravna vody; čerpací stanice vodovodu.

47

Plochy technické infrastruktury jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5), překryvné prvky koncepce zásobování vodou jsou zobrazeny ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5). 68

vodovodní síť včetně ochranného pásma:

Pro optimalizaci zásobování vodou mimo stávající řady jsou navrženy následující překryvné prvky: TV-01: významný vodovodní řad - propojení DN 300 vodovodního řadu DN 200 na Pražské třídě podél silnice I/11 s řadem DN 600 od ČS František; TV-02: významný vodovodní řad - propojení DN 300 vodovodního řadu DN 200 na Pardubické ulici podél návrhu Jižní spojky s řadem DN 300 (vychází z řadu DN 600 pro ČS František); TV-03: významný vodovodní řad - propojení vodovodního řadu DN 300 podél návrhu Jižní spojky s řadem v Kuklenské ulici DN 600 pro zásobování rozvojových ploch; TV-04: významný vodovodní řad - propojení vodovodního řadu DN 200 podél Rašínovy třídy s řadem u hypermarketu DN 200; TV-05: významný vodovodní řad pro zásobování rozvojových ploch napojený z Pálenecké ulice z řadu DN 200; TV-06: významný vodovodní řad pro zásobování rozvojových ploch napojený z Kalendovy ulice z řadu DN 300; TV-07: významný vodovodní řad pro zásobování rozvojových ploch napojený z ulice Jana Černého z řadu DN 150; TV-08: významný vodovodní řad pro zásobování rozvojových ploch napojený z ulice Jana Černého z řadu DN 200. 69 pásma:

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného

Hradec Králové – krajské město v centru východočeského regionu má vybudovanou mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod s odstraňováním dusíku a fosforu. Jednotná kanalizace města Hradec Králové odvádí odpadní vody z města a přilehlých obcí. Součástí kanalizačního systému jsou: -

město Hradec Králové, včetně okrajových částí - Malšova Lhota, Piletice, Plácky, Plačice, Plotiště n/L, Roudnička, Svobodné Dvory, Slatina, Svinary, Svinárky, Věkoše – letiště, Březhrad; - obec Běleč nad Orlicí; - město Třebechovice pod Orebem a obec Nepasice. Střed města a městské části Kukleny, Pražské Předměstí, Třebeš, Moravské Předměstí, Malšovice, Slezské předměstí – hlavní pilíř systému odvádění kanalizačních vod je tvořen hloubkovou kanalizací v hloubkách 25–30 m pod terénem. Hlavní napojovací body (zhlaví stok) jsou umístěny u recipientů (Labe, v menší části Orlice) a svádějí odpadní vody z jednotlivých kmenových stok, které odvodňují městské části.

48

Ochranné pásmo kanalizace dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, 1,5 m do DN 500, pro větší profily (hloubky) je 2,5 m od okraje potrubí. ČOV a přidružená kompostárna BIOSPOL má vymezené hygienické ochranné pásmo nepravidelnou hranicí dle rozhodnutí ÚMHK č. 2862 z 3.11. 1997 (jedná se o hlukové ochranné pásmo). 70

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

Zhlaví kmenové stoky „A“ svádějící odpadní vody ze Slezského Předměstí, Skladištní oblasti, Slatiny, Věkoš a Pouchova je situováno za Krajským soudem. Zhlaví stoky „E“ odvodňující oblast Masarykova nám. a Gočárovy třídy je situováno na pravém břehu Labe v Labské kotlině I. pod vodní elektrárnou v Křižíkově ulici. Oblast kolem Velkého náměstí je svedena ke zhlaví situovaném před Zimním stadionem, do nějž jsou zaústěny i větve hloubkové kanalizace z prostoru za Krajským soudem a z prostoru Labské I. Toto zhlaví je počátečním zhlavím přímé hlavní hloubkové stoky „A“ svádějící odpadní vody z oblasti kolem Velkého náměstí až k centrální ČOV Hradec Králové. Délka hloubkové stoky „A“ je přes 3 km. V trase této kanalizace jsou ještě dvě zhlaví u Gočárova okruhu a pod Fakultní nemocnicí. Zhlaví u Gočárova okruhu odvádí odpadní vody stoky „CI“ z prostoru levého břehu Orlice, z prostoru Na Kotli a z horní části místní části Malšovice. Zhlaví pod FN Hradec Králové svádí odpadní vody z levého břehu Labe z povodí stok „C“, „CIV“, „CII“, z prostoru dolní části Malšovic, Nového Hradce Králové, Třebše, Moravského Předměstí a Brněnské ulice. Odpadní vody z pravé strany Labe v rámci prodloužení hloubkové kanalizace na pravou stranu Labe jsou svedeny k zhlaví v prostoru Farářství. Toto zhlaví svádí odpadní vody z největšího povodí, a to z povodí stok „D“ a „B“, „BXI“ a „BV“, z prostoru vnitřního města, okolí hlavního nádraží, městských částí Plácky, Plotiště Svobodných Dvorů, Kuklen, Farářství, Plačic a Pražského Předměstí. V plánování rozvoje a údržby se připravují rekonstrukce kmenových stok ve všech částech města v délce cca 20 km, jejichž technický a kapacitní stav je na mnoha místech nevyhovující. Systém hloubkové kanalizace dokončený v roce 1995 je vyhovující a dlouhodobě kapacitně dostačující a jeho doplnění se nepředpokládá. 71

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma:

Zdroji elektrické energie v Hradci Králové jsou malé vodní elektrárny (do 10 MW včetně), solární elektrárny FVE a výroba elektrické energie spalováním bioplynu. Dvě malé vodní elektrárny jsou zřízeny na Labi a dvě na Orlici: Labe: Vodní elektrárna Hradec Králové MVE Březhrad Orlice: HK Mlejnek HK Moravský most

inst. výkon 0,750 MW počet zdrojů 3 inst. výkon 0,990 MW počet zdrojů 3 inst. výkon 0,690 MW počet zdrojů 3 inst. výkon 0,460 MW počet zdrojů 2

49

Solární elektrárny instalovaných výkonů 0,003, 0,004, 0,005, 0,007, 0,008, 0,010, 0,011 a 0,013 MWp jsou provozovány většinou na střechách rodinných domů nebo na volných plochách u rodinných domů. Solární elektrárny větších výkonů, instalované na volných plochách nebo na střechách administrativních budov, výrobních a skladovacích hal: Kat. území: Slezské Předměstí – parc.č.st. 549/4 inst. výkon 0,128 MWp Plotiště nad Labem - parc.č. 615/4 inst. výkon 0,166 MWp Kukleny - parc.č. 646/1, parc.č.st. 2608, 2609, 2865 inst. výkon 0,259 MWp Slezské Předměstí – parc.č.st. 1721/1, 1721/2, 2396, parc.č. 559, 560 inst. výkon 0,354 MWp Nový Hradec Králové – parc.č.st. 649/22, 649/23, 649/25, 649/27,27a, 649/36, 649/37, parc.č. 1347 inst. výkon 0,552 MWp Třebeš - parc.č. 216/44 inst. výkon 2,200 MWp Výroba elektrické energie spalováním bioplynu: Třebeš – parc.č. 216/6, ČOV 72

inst. výkon 0,576 MW

elektrická stanice včetně ochranného pásma:

Zásobování území města Hradce Králové elektrickou energií zajišťuje distribuční soustava 110 kV provozovatele ČEZ Distribuce, a.s. tvořená dvojitými linkami venkovního vedení Elektrárna Opatovice – Rozvodna Všestary a Rozvodna Všestary – Rozvodna Hradec Králové Sever a transformovnami 110/35 kV HK Sever, HK Jih a transformovnou 110/6 kV HK ČKD Plotiště nad Labem. Rozhodujícím zdrojem napájení této soustavy je Elektrárna Opatovice s instalovaným výkonem 363 MVA. Druhým možným zdrojem napájení je přenosová soustava 400 kV, ze které se v rozvodně Neznášov provádí transformace na 110 kV. Na rozvodnu 110 kV je dvěma venkovními vedeními připojena Rozvodna Všestary. Vlastní distribuce elektrické energie na území města Hradce Králové se provádí trojfázovými veřejnými napájecími sítěmi s jmenovitým napětím 10 kV a 35 kV, v areálech ČKD a ZVÚ sítěmi s jmenovitým napětím 6 kV. Napájecími místy pro rozvod elektrické energie ve městě jsou transformovny 110/35 kV s označením HK-HKSE – Hradec Králové Sever, HK-HKJI – Hradec Králové Jih, transformovna 110/6 kV HK ČKD Plotiště nad Labem a Rozvodna 35 kV Všestary. Transformovna Hradec Králové Sever je venkovní, situovaná v katastrálním území Plácky, o zdánlivém výkonu 2 x 40 MVA. V rozvodně transformovny jsou ukončena venkovní vedení 110 kV č.V 1981 a V 1982 z Rozvodny 110 kV Všestary. V transformovně se dále uskutečňuje transformace 110/22 kV pro měnírnu SŽDC, s.o. se dvěma transformátory o zdánlivém výkonu 10 MVA. Transformovna Hradec Králové Jih je venkovní, situovaná v katastrálním území Třebeš, o zdánlivém výkonu 2 x 40 MVA. Do transformovny jsou zavedena venkovní vedení 110 kV č.

50

V 1159 a V 1161, která tvoří smyčku venkovního vedení mezi Elektrárnou Opatovice a Rozvodnou 110 kV Všestary. Transformovna HK ČKD-Plotiště nad Labem, 110/6 kV je venkovní, situovaná v areálu ČKD v katastrálním území Plotiště nad Labem, o zdánlivém výkonu 2 x 10 MVA. Odbočkami je připojena z venkovních vedení 110 kV č.V 1981 a V 1982 mezi Rozvodnou Všestary a Rozvodnou HK Sever. Transformovna snižuje napětí pro rozvod elektrické energie v areálu ČKD v Plotištích nad Labem pro transformovny situované v jednotlivých provozech. Významné elektrické stanice – stávající: -

-

-

Spínací stanice HK 5858 Hradec Králové Kukleny slouží pro změny konfigurace rozvodné sítě 35 kV. Transformovny 35/10 kV HK HKSL Hradec Králové Slezská a HK HKLA Hradec Králové Labe v malé vodní elektrárně na Labi snižují napětí pro distribuci elektrické energie do distribučních transformoven 10/0,4 kV v historické části města a sídlištích Slezské Předměstí Jih a Sever. Ve věžové transformovně č. HK 0343 Hradec Králové HK4 ZVÚ se uskutečňuje transformace 35/6 kV pro rozvod proudové soustavy 6 kV ve starém i novém závodě ZVÚ, a.s.. V areálu letiště je rozvod elektrické energie rovněž soustavou s napětím 6 kV, transformace 35/6 kV se provádí ve vstupní transformovně č. 0038 HK Letiště HTS. Distribuční transformovny 35/0,4 kV a 10/0,4 kV jsou určeny pro snížení napětí v distribuční síti na úroveň napětí přiváděného k jednotlivým odběrným místům konečných zákazníků.

-

Vnitřní distribuční transformovny jsou situovány převážně ve vnitřním městě a v průmyslové oblasti v severní části města. Počet vnitřních distribučních transformoven je 281. Stožárové distribuční transformovny jsou instalovány v okrajových částech města a jsou připojeny na venkovní vedení 35 kV. Jejich počet je 92 ks. Venkovní vedení 35 kV jsou napájena z rozvoden 35 kV ve Všestarech, v HK SEVER a v HK JIH. V rozvodně 35 kV transformovny TR 110/35 kV Všestary jsou připojena tato venkovní vedení: VN 471 pro katastrální území Rusek, Piletice, Slatina, Svinary a Malšova Lhota a dále Třebechovice p.O. VN 374 pro katastrální území Plotiště n/L a Plácky. VN 372 pro katastrální území Svobodné Dvory a Kukleny. VN 378 pro katastrální území Svobodné Dvory a Plačice.

-

V rozvodně 35 kV transformovny TR HK JIH jsou připojena tato venkovní vedení: VN 472 pro katastrální území Pražské Předměstí, Kukleny, Plačice, Březhrad a Třebeš VN 751 pro katastrální území Třebeš, Roudnička a Kluky. V rozvodně 35 kV transformovny TR HK SEVER je připojeno venkovní vedení: VN 716 pro katastrální území Věkoše a Pouchov.

-

-

73 pásma:

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného

51

Pro zajištění podmínek zásobování elektrickou energií se vymezují plochy technické infrastruktury (T), liniové překryvné prvky vedení distribuční soustavy 110 kV a významné vedení distribuční soustavy 35 kV a bodové překryvné prvky zařízení pro výrobu elektrické energie a významná elektrická stanice. Plochy technické infrastruktury jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5), překryvné prvky koncepce zásobování elektrickou energií jsou zobrazeny ve výkresu Koncepce technické infrastruktury (A.2.5). Elektrické vedení distribuční soustavy 110 kV zajišťuje dodávku elektrické energie především k distribučním transformovnám 110/35 kV. Významné elektrické vedení distribuční soustavy 35 kV zajišťuje distribuci elektrické energie především z distribučních transformoven 110/35 kV k zařízením distribuční soustavy 35 kV. 74 technologický bezpečnostního pásma:

objekt

zásobování

plynem

včetně

ochranného

a

Vysokotlaké plynovodní rozvody a regulační stanice Město je od r. 1986 zásobováno dvěma VTL plynovody - plynovod VTL DN 500 prochází západně od Kuklen, na východním okraji města je vybudován VTL plynovod DN 300. Regulační stanice Umístění Březhrad HK – Farářství HK - Farářství EOP HK – Filtry HK – Malšovice II HK – Nový HK HK – Plačice HK – Zelená HK – Svobodné Dvory Malšova Lhota Plotiště nad Labem

Výkon (m3/hod) 3 000 9 000 6 000 10 000 10 000 2 000 1 200 2 000 6 000 1 500 1 200

Typ redukce VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL/NTL VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL VTL/STL

Středotlaké plynovodní rozvody a regulační stanice Rozvody středotlakého plynu jsou využívány hlavně pro zásobování větších odběratelů a pro plynofikaci ucelených částí města. Středotlakým plynovodem jsou zásobovány městské části Malšova Lhota, Plačice, Plotiště nad Labem, Piletice, Rusek, Svobodné Dvory, Slatina a skladištní oblast na Slezském předměstí. Lokality Březhrad, Kluky, Nový Hradec Králové, Pouchov, Roudnička, Trebeš, Svinary a Věkoše jsou zásobovány kombinací středotlakých a nízkotlakých plynovodních sítí. Regulační stanice Umístění

Typ redukce

Výkon (m3/hod)

HK – Jiráskovy sady

STL/NTL

1 000 52

HK HK HK HK HK HK HK 75

– Labská kotlina I – Malšovice I – Nerudova – Orlická kotlina – Stoletá – Vertex – Veverkova

STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL STL/NTL

3 000 2 000 3 000 1 000 1 200 2 000 1 200

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma:

Pro zajištění podmínek pro zásobování plynem se vymezují plochy technické infrastruktury (T), liniové překryvné prvky plynovod VTL a významný plynovod STL, bodové překryvné prvky regulační stanice plynu a plošný překryvný prvek koridor pro plynovod VVTL. Plochy technické infrastruktury jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce technické infrastruktury (A.2.5), překryvné prvky koncepce zásobování plynem jsou zobrazeny ve výkresu Koncepce technické infrastruktury (A.2.5). Plynovod VTL (vysokotlaký) zajišťuje přívody a rozvody k regulační stanici a bezpečné zásobení města zemním plynem. Významný plynovod STL (středotlaký) zajišťuje zásobení jednotlivých lokalit města zemním plynem. Regulační stanice plynu zajišťuje regulaci vyššího tlaku plynu na potřebný tlak v distribuční síti. Koridor pro plynovod VVTL vymezuje prostor pro umístění plynovodu VVTL zajišťujícího tranzit zemního plynu. Pro zajištění zásobování plynem jsou kromě stávajících řadů nově navrženy tyto překryvné prvky: TP-01: významný plynovod STL - prodloužení STL plynovodního řadu západně od letiště; TP-02: významný plynovod STL - přeložka STL plynovodu (přeložka navazuje na TP-03) vedená jižně od Piletické ulice z důvodu kolize s rozvojovými plochami; TP-03: významný plynovod STL - přeložka STL plynovodu DN 300 jižně od Piletické ulice z důvodu kolize s rozvojovými plochami; TP-04: významný plynovod STL - propojovací STL plynovod DN 90 v úseku mezi ulicemi Lhotecká a Stříbrná; TP-05: významný plynovod STL - propojovací STL plynovod DN 200/225 vedený ulicemi Kmochova, Úprkova a Na Hrázce, plynovod je napojen na RS Malšova Lhota a navazuje na propojovací plynovod TP-06; TP-06: významný plynovod STL - propojovací STL plynovod vedený ulicemi Náhon a Na Občinách, plynovod propojuje RS HK Malšovice I a RS HK Malšovice II; TP-07: významný plynovod STL pro zásobování nových rozvojových lokalit, prodlužuje stávající STL plynovodní řad v Honkově ulici a vede jihovýchodně do Bezručovy ulice, dále ulicí Odlehlou do stávající RS HK Labská kotlina II Farářství; TP-08: významný plynovod STL pro zásobování nových rozvojových lokalit v oblasti „Temešvár“, navazuje na TP – 07;

53

TP-09: plynovod VTL - přeložka VTL plynovodu DN 100 od RS Březhrad směrem na severozápad k Pražské třídě z důvodu kolize s rozvojovými plochami; TP-10: významný plynovod STL pro zásobování v rozvojové lokalitě „Nová Zelená“, plynovod bude sloužit i pro propojení STL plynovodní sítě mezi Pražskou třídou a Novou ulicí a navazuje na TP -11; TP-11: významný plynovod STL mezi novou RS „Smeťák“ a rušenou RS HK Svobodné Dvory pro zásobování v rozvojové lokalitě „Nová Zelená“, plynovod bude sloužit i pro propojení STL plynovodní sítě mezi Pražskou třídou a Novou ulicí; TP-12: významný plynovod STL - propojovací STL plynovod vedený ulicemi Koutníkova a P. Jilemnického; TP-13: významný plynovod STL - propojovací STL plynovod vedený Koutníkovou ulicí a podél bývalého areálu ČKD, plynovod bude napojen na RS Plotiště nad Labem; TP-14: významný plynovod STL - propojení STL plynovodu DN 300 a RS Plotiště nad Labem; TP-15: plynovod VTL - přeložka VTL plynovodu DN 300 mezi regulačními stanicemi RS ČKD Plotiště a RS Plotiště nad Labem z důvodu kolize s rozvojovými plochami; TP-16: regulační stanice plynu VTL/STL „Smeťák“ (10 000 m3/h); TP-17: plynovod VTL - přeložka VTL plynovodu DN 500 vedená na západ od nové trasy dálnice D11; TP-18: koridor pro plynovod VVTL Olešná – Náchod – Kudowa Zdroj na správním území města – územní rezerva. 76 pásma:

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného

V řešeném území se nacházejí čerpací stanice pohonných hmot. Jsou řešeny v souvislosti s příslušnými návrhovými plochami. 77

ropovod včetně ochranného pásma:


produktovod včetně ochranného pásma:


technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma:

Zdroje tepla Hlavním zdrojem tepla pro SCZT je Elektrárna Opatovice (EOP), která zásobuje teplem města Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Lázně Bohdaneč a vesnice Čeperka a Opatovice nad Labem (Pohřebačka). Palivem je hnědé uhlí. Pro případ poruchy nebo odstávky EOP nebo zvýšené poptávky po tepelné energii při klimatických extrémech jsou v Hradci Králové vybudovány záložní zdroje tepla. Záložní zdroje jsou schopné pokrýt cca 50% potřeby tepla pro město. Fakultní nemocnice je

54

napojena na SCZT, ale disponuje i vlastní záložní kotelnu, která je schopna v krizových situacích dodávat teplo do SCZT. Přehled záložních zdrojů v Hradci Králové Umístění Rozvod tepla “Farářství” ZVU PETROF (mobilní) Fakultní nemocnice

80

Instalovaný výkon 45 MW 2x 45 MW 2x 2,5 MW 13 MW

Druh paliva ZP / LTO ZP / LTO LTO ZP

Uvedení do provozu r. 2004 r. 2005 r. 2003 před r. 2002

teplovod včetně ochranného pásma:

Tepelný napáječ Teplo je z Elektrárny Opatovice dopravováno do města Hradce Králové pomocí tepelného napáječe v délce 8,1 km. Napáječ je napojen do rozdělovací a předávací stanice Farářství (je zároveň i dispečinkem). Napáječ je složen ze dvou potrubí DN 500 mm a jednoho potrubí DN 700 mm. V topné sezóně se potrubí DN 700 používá jako napájecí a obě potrubí DN 500 jako vratné. Mimo topnou sezónu se pro napájecí potrubí využívá prostřední potrubí DN 500 a jako vratné se používá krajní potrubí DN 500. Potrubí DN 700 je odstaveno. Městská rozvodná síť SCZT Primární městská síť Primární rozvody tepla jsou vyvedeny z rozdělovací a směšovací stanice Farářství. Primární sítí je teplo rozváděno do předávacích stanic, ze kterých jsou vedeny sekundární rozvody k odběratelům tepla a teplé užitkové vody. Jedná se o větve A, B, C a D zásobující oblast Hradce Králové. Větve F zásobující Březhrad odbočuje přímo z tepelného napáječe. Větev E není zatím realizována (výhledové zásobování lokality Temešvár). Celková délka primárních rozvodů v Hradci Králové je 67,9 km. Rozdělení primárních větví Větev Větev Větev Větev Větev Větev

A – 2x DN 500 B – 2x DN 500 C – 2x DN 600 D – 2x DN 500, za Feronou 2x DN 350 E – zatím nerealizována (lokalita Temešvár) F – 2x DN 350

Sekundární městská síť V sekundární sítí jsou používány dvoutrubní nebo čtyřtrubní rozvody. Dvoutrubní vedení přivádí teplo do odběrného místa, kde je poté v objektové PS upravena teplota a současně je přes výměník ohřívána teplá užitková voda (TÚV). U čtyřtrubních rozvodů (2x ústřední

55

vytápění, 1x TÚV a 1x cirkulace) je teplo a TÚV dodáváno k odběratelům přímo z centrální PS. Potrubí jsou vedena v neprůlezných kanálech nebo pomocí předizolovaného potrubí. Předávací stanice (PS) Předávací stanice tepla jsou rozděleny na centrální a objektové. Centrální předávací stanice jsou napojeny na primární rozvody a teplo je z nich dále rozváděno sekundárními rozvody k jednotlivým odběratelům. Objektové předávací stanice jsou umístěny přímo v objektu odběratele tepla a jsou napojeny na primární rozvody tepla. Na území města Hradec Králové je na straně primárních rozvodů celkem 276 předávacích stanic. Z toho je ve vlastnictví EOP, s.r.o. 78 PS, které zásobují převážně průmyslovou zástavbu města. Tepelné hospodářství Hradec Králové, s.r.o.(THHK) zásobující většinou bytovou a občanskou zástavbu vlastní 79 PS a dalších 14 PS mají ve správě. Zbylých 105 PS je ve vlastnictví odběratelů. EOP a THHK vlastní zpravidla centrální PS a PS ve vlastnictví odběratelů jsou téměř výhradně objektové PS. Ochranné pásmo teplovodů je dle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů je 2,5 m od okraje potrubí. Kotelny ochranná pásma nemají. 81

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma:

Na území města Hradce Králové jsou provozovány sítě veřejných a neveřejných elektronických komunikací různými operátory elektronických komunikací. Veřejnou komunikační síť provozují na území města Hradce Králové tyto společnosti: -

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. T-Mobile Czech a.s. Vodafone Czech Republic a.s. UPC Česká republika a.s. HKfree.org Magnalink a.s. Hradec Králové a další lokální operátoři.

Pevnou telefonní síť provozují společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., UPC Česká republika a.s. a Magnalink a.s. Hradec Králové Telefonní ústředny společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s.: bránová tranzitní ústředna koncové místní ústředny vzdálené účastnické jednotky

TTÚ -Akademika Bedrny 365/10; HOST – HK 55 –Československé armády 954/7; HOST – HK 56 – Akademika Bedrny 365/10; RSU Nerudova; RSU Slezská; RSU Pod zámečkem; RSU Březhrad;

56

RSU

Svinary.

Příjem a vysílání z pozemních a satelitních vysílačů pro UPC Česká republika a.s. a uzlový bod rozvodů kabelové televize se nachází v Průmyslové ulici č.p. 1200 (budova PVT). Mobilní hlasové služby GSM poskytují tyto společnosti: -

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. T-Mobile Czech a.s. Vodafone Czech Republic a.s.

Možnost bezdrátového připojení k internetu v Hradci Králové poskytuje množství lokálních operátorů. Vysílače a převaděče operátorů mobilních telefonů a poskytovatelů internetu jsou umístěny na mnoha výškových budovách pro pokrytí signálem území města Hradec Králové. 82

komunikační vedení včetně ochranného pásma:

Přenos digitální televize po kabelech uskutečňují společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., UPC Česká republika a.s. a Magnalink a.s. Hradec Králové. Na území města je budována metropolitní optická síť provozovatele Magnalink a.s. Hradec Králové, která poskytuje vysokorychlostní internet, digitální televizní vysílání, hlasové služby a další telekomunikační služby pro firmy, instituce a občany. V současné době již poskytuje služby v lokalitě Malšovice, která je sídlem jejich základny. Neveřejné komunikační sítě jsou provozovány na území města Hradce Králové těmito subjekty: -

Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo národní obrany ČR – VUSS Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje Univerzita Karlova Univerzita Hradec Králové ČD Telematika, a.s. ČEZ ICT Services, a.s. Dial Telecom, a.s. GTS Novera a.s. Sloane Park Property Trust, a.s. Maxprogres, s.r.o. EOP Elektrárny Opatovice, a.s. Biskupství královéhradecké

Elektronické komunikační zařízení jednotlivých provozovatelů neveřejné komunikační sítě slouží pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů podle jejich provozních potřeb. Zařízení jsou umístěna v základnách nebo ústřednách.

57

Ve městě Hradec Králové na vybraných místech je instalován kamerový bezpečnostní systém, kdy jsou ve vytypovaných místech osazeny otočné kamery. Dispečink tohoto systému se nachází v sídle Městské policie v Dlouhé ulici. Radiová zařízení na území města Hradec Králové jsou provozována těmito subjekty: -

Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo národní obrany ČR České radiokomunikace, a.s. Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Vysílače a převaděče radiových zařízení jsou instalovány na samostatných stožárech nebo na výškových budovách. Páteřní rozvody veřejné i neveřejné elektronické sítě tvoří optické kabely, uložené v optotrubkách. Přístupová síť k jednotlivým účastníkům je provedena metalickými kabely. Městem procházejí podzemní komunikační vedení přenosové veřejné komunikační sítě nadmístního významu operátora Telefónica O2 Czech Republic, a.s.: HK – směr Praha, HK směr Pardubice, HK – směr Rychnov n/Kn., HK – směr Ústí n/Orl., Zábřeh, HK – směr Náchod, HK - směr Jičín. 83

jaderné zařízení:

V řešeném území se nenachází. 84 látkami:

objekty nebo zařízení do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými

Čerpací stanice PHM z pohledu zákona č. 100/2001 Sb. patří do II. kategorie a skupiny „A“, z hlediska bezpečnosti patří do skupiny „B“. 85

skládka včetně ochranného pásma:

ÚAP v řešeném území skládku neuvádějí. Z významných lze uvést skládku inertních odpadů Kukleny a několik starých skládek rekultivovaných nebo nerekultivovaných. 86

spalovna včetně ochranného pásma:

V řešeném území se nachází spalovna zdravotních odpadů ve fakultní nemocnici. 87

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma:


dálnice včetně ochranného pásma:

Trasa připravované dálnice prochází západní částí města. ÚP ji respektuje dopravním koridorem. 89

rychlostní silnice včetně ochranného pásma:

58


silnice I. třídy včetně ochranného pásma:

Plochy dopravní infrastruktury – silniční se vymezují za účelem zajištění podmínek pro dopravní napojení řešeného území na okolní nadřazený silniční systém, pro vytvoření komunikačního systému města a pro zajištění základní dopravní obslužnosti v rámci celého řešeného území. Pro liniové stavby dopravní infrastruktury jsou vymezeny koridory pro dopravní infrastrukturu. Podrobné podmínky pro koridory jsou stanoveny v bodě 4.3 Územního plánu. Koridory pro vedení dopravní infrastruktury a plochy dopravní infrastruktury – silniční jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1), ve výkrese Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4), zobrazeny jsou v Koordinačním výkrese (B.2). Podmínky využití ploch dopravní infrastruktury – silniční jsou stanoveny v bodě 6.2 Územního plánu a jsou upřesněny v Příloze č. 1 (Tabulka ploch) Územního plánu. Z důvodu zajištění podmínek pro stávající plochy dopravní infrastruktury - silniční je Důvody vymezení Rozvoj nadmístní silniční dopravní infrastruktury (dálnice, silnice I. a II. třídy) zajišťující napojení města na vnější silniční systém

Číslo plochy/ koridoru KD1; KD2; KD3; KD4; KD5 Z81.17

vymezeno mnoho stabilizovaných ploch. 91

silnice II. třídy včetně ochranného pásma:

Důvody vymezení Rozvoj nadmístní silniční dopravní infrastruktury (dálnice, silnice I. a II. třídy) zajišťující napojení města na vnější silniční systém

92

KD1; KD2; KD3; KD4; KD5 Z81.17

silnice III. třídy včetně ochranného pásma:

Důvody vymezení

Číslo plochy/ koridoru KD14 Z69.34; P70.114; P70.108; Z70.110; Z70.111; Z82.01; Z82.03; Z80.13; Z50.36; Z59.22; Z79.17; Z79.03; Z70.117; Z70.69; Z70.75; P71.115; Z72.22; Z71.44; Z72.29; Z61.42; Z61.43; Z61.30; Z50.19; P40.12; Z40.15; Z80.10; Z80.11

Komunikace městského významu (silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy) zajišťující dopravní obslužnost řešeného území

93

Číslo plochy/ koridoru

místní a účelové komunikace:

59

Důvody vymezení

Číslo plochy/ koridoru KD14 Z69.34; P70.114; P70.108; Z70.110; Z70.111; Z82.01; Z82.03; Z80.13; Z50.36; Z59.22; Z79.17; Z79.03; Z70.117; Z70.69; Z70.75; P71.115; Z72.22; Z71.44; Z72.29; Z61.42; Z61.43; Z61.30; Z50.19; P40.12; Z40.15; Z80.10; Z80.11

Komunikace městského významu (silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy) zajišťující dopravní obslužnost řešeného území

94

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma:

Plochy dopravní infrastruktury – železniční (drážní) se vymezují za účelem zajištění podmínek pro zvýšení podílu železniční dopravy a její zapojení do systému příměstské a městské hromadné dopravy. Pro liniové stavby dopravní infrastruktury jsou vymezeny koridory pro dopravní infrastrukturu. Podrobné podmínky pro koridory jsou stanoveny v bodě 4.3 Územního plánu. Koridory pro vedení dopravní infrastruktury a plochy dopravní infrastruktury – železniční (drážní) jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1), ve výkrese Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4), zobrazeny jsou v Koordinačním výkrese (B.2). Podmínky pro plochy dopravní infrastruktury – železniční (drážní) jsou stanoveny v bodě 6.2 Územního plánu a jsou upřesněny v Příloze č. 1 (Tabulka ploch) Územního plánu. Z důvodu zajištění podmínek pro stávající plochy dopravní infrastruktury – železniční (drážní) je vymezeno mnoho stabilizovaných ploch. Zdůvodnění vymezení rozvojových ploch: Důvody vymezení Zdvoukolejnění stávajících železničních tratí č. 020 Hradec Králové – Týniště nad Orlicí a č. 031 Pardubice – Hradec Králové Jaroměř pro zvýšení kapacity a spolehlivosti a možnost zavedení systému tram-train Optimalizace a modernizace trati č. 020 Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové a č. 041 Hradec Králové - Turnov pro zvýšení kapacity a spolehlivosti a možnost zavedení systému tram-train

95

Číslo plochy/ koridoru KD21; KD22

KD20; KD23

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma:

Viz bod 94. 96

koridor vysokorychlostní železniční trati:


vlečka včetně ochranného pásma:

Ve výkresu Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4) je vyznačen překryvný prvek - železniční vlečka.

98

lanová dráha včetně ochranného pásma:


60

99

speciální dráha včetně ochranného pásma:


tramvajová dráha včetně ochranného pásma:

V řešeném území se nenachází. ÚP vytváří podmínky pro založení hybridního systému TRAM-TRAIN s možností výstavby tramvajových radiál napojených na železniční síť ve vybraných rozvojových směrech. Navržené překryvné prvky koncepce veřejné hromadné dopravy: DH-05

Trať tram-train v trase Věkošské radiály včetně zastávek;

DH-05.1

Zastávka tram-train Spořilovská;

DH-05.2

Zastávka tram-train Staré Věkoše;

DH-05.3

Zastávka tram-train Nové Věkoše;

DH-05.4

Zastávka tram-train Letiště;

DH-06

Trať tram-train v trase Nové Zelené včetně zastávek;

DH-06.1

Zastávka tram-train Za Škodovkou;

DH-06.2

Zastávka tram-train Nová Pálenecká;

DH-06.3

Zastávka tram-train Nová Zelená.

S tím dále souvisí: VYMEZENÍ KORIDORŮ PRO VEDENÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY: DD-01 Zdvoukolejnění trati č. 020 Hradec Králové hlavní nádraží – Týniště nad Orlicí včetně všech souvisejících objektů. DD-1.1 Železniční a tram-train zastávka Kydlinovská včetně podchodu pro pěší a všech souvisejících objektů. DD-1.2 Železniční a tram-train zastávka Svinárky včetně všech souvisejících objektů. DD-02 Zdvoukolejnění trati č. 031 Pardubice – Hradec Králové hlavní nádraží včetně všech souvisejících objektů. DD-02.1 Železniční a tram-train zastávka Farářství včetně podchodu nebo lávky pro pěší a všech souvisejících objektů. DD-02.2 Železniční a tram-train zastávka Březhrad včetně podchodu nebo lávky pro pěší a všech souvisejících objektů. DD-03 Zdvoukolejnění trati č. 031 Hradec Králové hlavní nádraží – Jaroměř včetně všech souvisejících objektů. DD-03.1 Železniční a tram-train zastávka Plácky včetně podchodu nebo lávky pro pěší a všech souvisejících objektů. DD-04 Optimalizace a modernizace trati č. 020 Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové hlavní nádraží včetně všech souvisejících objektů. DD-04.1 Železniční a tram-train zastávka Kukleny včetně podchodu nebo lávky pro pěší a všech souvisejících objektů.

61

DD-04.2 Železniční a tram-train zastávka Plačice včetně podchodu nebo lávky pro pěší a všech souvisejících objektů. DD-05 Optimalizace a modernizace trati č. 041 Hradec Králové – Jičín včetně elektrizace trati č. 041 v úseku Hradec Králové – Všestary včetně všech souvisejících objektů. DD-05.1 Železniční a tram-train zastávka Plotiště nad Labem – Koutníkova včetně podchodu nebo lávky pro pěší a všech souvisejících objektů. DD-05.2 Železniční a tram-train zastávka Plotiště nad Labem – ČKD včetně podchodu nebo lávky pro pěší a všech souvisejících objektů. 101

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma:

Navržené překryvné prvky koncepce veřejné hromadné dopravy: DH-01

Trať trolejbusové dráhy Jana Masaryka - tř. Edvarda Beneše - Palachova Milady Horákové;

DH-02 třída;

Přeložka trolejbusové dráhy v úseku Gočárova třída – Nová Zelená - Pražská

DH-03

Přeložka trolejbusové dráhy ul. Pardubická (u jižní spojky);

102

letiště včetně ochranných pásem:

Pro zajištění koncepce letecké dopravy se vymezují: plochy s rozdílným způsobem využití: - plochy dopravní infrastruktury – letecké (DL); překryvný prvek: - heliport. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4), překryvné prvky letecké dopravy jsou zobrazeny ve výkresu Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4). 103

letecká stavba včetně ochranných pásem:

Na území města Hradec Králové se nacházejí letiště ve Věkoších a dva neveřejné heliporty ve Fakultní nemocnici. Z hlediska využití je letiště Hradec Králové začleněno do sítě letišť ČR s mezinárodním provozem. Původně pouze vojenské letiště bylo po roce 1990 utlumeno, v roce 1994 byl na vojenském letišti zahájen takzvaný smíšený provoz (vojenský a civilní). V roce 2000 armáda České republiky vojenský provoz ukončila a letiště převzalo město Hradec Králové. Od roku 2004 je provoz na letišti pouze civilní. Základní údaje letiště Charakter letiště: veřejné vnitrostátní, neveřejné mezinárodní kategorie 2B; celková plocha letiště: cca 279 ha; plocha letiště pro letecký provoz: cca 128 ha (neveřejná část přímo spojená s létáním); povolené druhy letů: - školní a výcvikové; - sportovní; - zkušební; 62

vzletové a přistávací dráhy: pojezdové dráhy: sezónní použitelnost:

- lety pro zvláštní účely; - dopravní; - výsadkové; - ověřovací; 34R/16L 2400 x 60 m beton; 34L/16R 800 x 25 m tráva; beton a asfalt s šíří 15 m; celoroční.

Ochranná pásma letiště Ochranná pásma (dále jen OP) letiště jsou vymezena dle platného územního rozhodnutí. Jedná se o tato ochranná pásma: 104

OP letiště se zákazem staveb; OP k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly; vnitřní ornitologické OP; vnější ornitologické OP; OP s omezením staveb vzdušných vedení VN a VVN; OP s výškovým omezením staveb; hlukové OP; OP leteckých pozemních zařízení (staveb). vodní cesta:

Podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě končí využitelná Labská vodní cesta v Opatovicích nad Labem. Na území města je hladina Labe vzdouvána pevným jezem v Opatovicích nad Labem a pohyblivým jezem v Hradci Králové („Hučák“ nad soutokem s Orlicí). Oba jezy nejsou vybaveny žádným plavebním zařízením. Tok Orlice je dopravně nevyužitelný (na území města je limitován pohyblivým Moravským jezem a pevným jezem Na Mlejnku) a v současné době je využíván pro sportovní plavbu, na obou březích Orlice jsou rozmístěny loděnice sportovních klubů. Výstavba plavebních zařízení na jezech se nepředpokládá a tím je prakticky limitován i rozsah výletní plavby po Labi a Orlici. Výletní (vyhlídková) plavba mezi jezy Hučák a v Předměřicích nad Labem v délce cca 5,600 km, včetně kotvišť, zůstane zachována. Výstavba nových plavebních zařízení souvisejících s rekreační a sportovní plavbou po Labi a Orlici je možná. 105

hraniční přechod:


cyklostezka, cyklotrasy, hipostezka a turistická stezka

Město Hradec Králové patří dlouhodobě v oblasti cyklistické dopravy k nejvýznamnějším v České republice. Vzhledem k příznivým terénním a klimatickým podmínkám je cyklistická doprava silným konkurentem ostatním druhům dopravy. Na území města je v současné době vedeno celkem více než 60 km cyklistických komunikací. Způsob vedení a organizace cyklistické dopravy v Hradci Králové přímo navazuje na radiálně okružní dopravní systém 63

města určený I. a II. městským okruhem, který je téměř po celé délce a obou stranách doplněn cyklistickou komunikací. Spolu s nejdůležitějšími radiálními směry (nejen) cyklistické dopravy a dalšími významnými spojnicemi tvoří oba městské okruhy systém hlavních, tzv. páteřních cyklistických tras. Jedná se o trasy, v jejichž stopě jsou vedeny nejvyužívanější cyklistické komunikace nebo je zájem na vybudování cyklokomunikací prioritní. Cyklistická doprava je vzhledem k rozloze města a jeho kompaktní zástavbě, přímým vazbám na okolí a malé členitosti terénu významným faktorem v počtu přepravovaných osob. Komunikační síť města je přitom nadměrně zatížena individuální automobilovou dopravou. Vedení cyklistických komunikací musí kopírovat nejzatíženější směry cest cyklistů při současné snaze o dotváření celistvého, fungujícího a bezpečného systému městských cyklokomunikací a cyklokomunikací směřujících do krajiny a okolních obcí. 107

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma:

V řešeném území se nachází několik menších objektů obrany státu, které ÚP respektuje. 108

vojenský újezd:


vymezené zóny havarijního plánování:

ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření pro snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami a ke zvyšování retenčních schopností území. Území je zasaženo zónou havarijního plánování z povodně od vodního díla Rozkoš (protržení hráze). 110

objekt civilní ochrany:

Koncept územního plánu vytváří obecné podmínky pro zajištění civilní ochrany. Na základě koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 schválené usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008 je třeba z hlediska ochrany obyvatelstva respektovat požadavky k územnímu plánu podle vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, kde § 20 definuje následující požadavky civilní ochrany, které jsou zapracovány do ÚP: a) b) c) d) e) f) g) h) i)

ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní; zóny havarijního plánování; ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události; evakuace obyvatelstva a jeho ubytování; skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci; vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná a zastavitelná území obce; záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události; ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území; nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

64

111

objekt požární ochrany:

Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to mj. znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra. V souladu se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení byl odborem obrany a krizového řízení vypracován „Krizový plán pro správní obvod obce s rozšířenou působností Hradec Králové“ a schválen Bezpečnostní radou města dne 27.6.2005. Z hlediska požární bezpečnosti staveb je nutno zajistit ve všech rozvojových lokalitách možnost a dosažitelnost místa případného požárního zásahu. Zejména zajištěním vhodných přístupových komunikací včetně přístupu ke zdroji dostatečného množství vody. Požární bezpečnost v Hradci Králové komplexně řeší Královéhradeckého kraje, Územní odbor Hradec Králové.

Hasičský

záchranný

sbor

Problematikou civilní ochrany a krizového řízení ve městě se zabývá Magistrát města Hradec Králové, odbor obrany a krizového řízení. Koncept územního plánu vytváří obecné podmínky pro zajištění objektů požární ochrany. 112

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky:

Na území města se nachází několik objektů státní a městské policie, ÚP je respektuje. 113

ochranné pásmo hřbitova, krematoria:

Ochranná pásma hřbitovů jsou ÚP plně respektována. 114

jiná ochranná pásma:

Jiná ochranná pásma se v řešeném území se nenachází. 115

ostatní veřejná infrastruktura:

Pěší doprava (prostupnost města – území) Cílem řešení koncepce pěší prostupnosti města je: - Pěší dostupnost každodenních cílů (zejména centrum města a jeho subcentra se soustředěnou vybaveností, školy, úřady apod.). - Pěší dostupnost rekreačního zázemí. - Překonání liniových a plošných barier (například vodních toků, dopravních staveb apod.). Pro zajištění podmínek pěší dopravy se vymezují:

65

g) plochy s rozdílným způsobem využití: - plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS); - plochy veřejných prostranství (PV); h) překryvné prvky: - významné pěší propojení; - významná lávka. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou zobrazeny v Hlavním výkrese (A.2.1) a ve výkrese Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4), překryvné prvky pěší dopravy jsou zobrazeny ve výkresu Koncepce dopravní infrastruktury (A.2.4). Ostatní veřejná infrastruktura se v řešeném území nenachází. 116

počet dokončených bytů k 31.12.každého roku:

Dokončené byty – Hradec Králové (zdroj: ĆSÚ) Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

prům.

Celkem

190

237

114

132

244

223

558

590

286

514

120

291,6

z toho v byt. domech

91

39

49

79

137

65

388

441

189

395

23

172,4

117

zastavitelná plocha:

Tabulka ploch udává 856,22 ha pro variantu 1 a 847,75 ha pro variantu 2. 118

jiné záměry:

Územní plány okolních obcí musí vycházet ze ZÚR kraje a jsou koordinovány dle příslušných předpisů. 119 další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území. Ceny stavebních pozemků v letech 2001-2010 (zdroj: ČSÚ, MF ČR - daň z převodu nemovitostí) Název města části

Relativní Pořadí dle cen. hladiny kupní ceny ČR=100%

Kupní ceny v letech Počet převodů

Variační koefic.

2008

2009

2010

Praha 1

1

3 478,8

90

51

40 226

45 177

45 380

Praha 2

2

1 317,7

132

56

20 893

14 123

13 950

Praha 6

3

750,4

381

55

9 064

9 972

9 021

66

Praha 5

7

503,4

212

63

6 002

6 475

7 534

Praha 12

14

397,9

208

45

5 082

5 314

4 708

Praha 21

19

351,6

129

43

4 459

3 782

5 111

Praha 28

26

244,3

36

68

2 690

5 282

3 238

Praha 26

27

242,4

40

73

2 957

4 363

2 531

Hradec Králové

28

230,6

616

72

2 939

2 914

2 780

Plzeň-město

29

222,6

308

83

2 840

2 531

2 938

Praha 15

31

209,2

79

55

1 983

3 096

4 196

Pardubice

32

202,7

984

78

2 463

2 368

2 934

České Budějovice

33

199,0

766

99

2 561

2 358

2 502

Beroun

34

193,1

171

57

1 871

2 099

3 074

Kladno

35

181,7

542

107

2 203

1 805

2 764

Karlovy Vary

36

174,1

718

134

2 790

1 784

1 731

Brno-město

38

162,4

4 351

123

1 704

1 619

2 579

67

D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Území města z hlediska předpokládaných vlivů na výsledky analýzy podléhá závěrům z Politiky územního rozvoje ČR, v bližších podrobnostech pak přímo „Strategii rozvoje Královéhradeckého kraje“, konkrétně na část SWOT analýzy a Priority rozvoje regionů na území Královéhradeckého kraje (zpracovatel: Centrum evropského projektování, Hradec Králové RNDr. Zita Kučerová a kol.(aktualizace červen 2006). Mezi hlavní priority pro Hradec Králové v tomto dokumentu patří: a) v oblasti urbanismu -

revitalizace a rekonstrukce centra města a ochrana památek

-

regenerace a humanizace předměstí a sídlišť včetně mezilehlých prostor

-

příprava nových ploch pro výstavbu s akcentem na přestavbu zastavěného území

b) v oblasti dopravy - podpora a rozvoj veřejné dopravy – MHD -

zlepšení dopravní obsluhy území včetně rozvojových ploch

-

podpora a rozvoj nemotorové dopravy (pěší a cyklistické)

c) v oblasti podnikání - podpora vzniku nových pracovních příležitostí se zaměřením na kvalifikovanou pracovní sílu -

rozvoj lidských zdrojů

-

vytvářet podmínky pro zastavení poklesu počtu obyvatel ve městě

Koncept územního plánu Hradce Králové v těchto oblastech naplňuje všechny stanovené priority.

68

E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v zásadách územního rozvoje, případně v politice územního rozvoje. Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území 1)

tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os vymezením odpovídajících zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres. 2)

tvorba územních podmínek pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje vymezením odpovídajících zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití pro občanské vybavení nadmístního významu. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres. 3)

tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti vymezením odpovídajících ploch pro dopravní infrastrukturu. Viz. výkres č. A.2.4. Koncepce dopravní infrastruktury. 4)

tvorba územních podmínek pro rozvoj technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy vymezením odpovídajících ploch pro technickou infrastrukturu. Viz. výkres č. A.2.5. Koncepce technické infrastruktury. 5)

vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splňujících požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti) na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod a zlepšení vzhledu města definováním optimální funkční a prostorové regulace a dále vymezením odpovídajících ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres, A.2.5. Koncepce technické infrastruktury.

69

6)

navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Splněno přiměřeně možnostem územního plánu. Územní plán vytváří podmínky pro navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Viz. Kapitola územního plánu 3. Urbanistická koncepce a výkres č. A.2.1. Hlavní výkres, A.2.2. Urbanistická koncepce. 7)

vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb). Splněno přiměřeně s přihlédnutím k rozsahu řešeného území města. Územní plán vytváří podmínky pro doplnění občanského vybavení (zdravotních, sociálních a kulturních služeb) vymezením odpovídajících zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres. 8)

ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství vymezením odpovídajících nezastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres, A.2.3. Koncepce uspořádání krajiny. 9)

vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace návrhem systému dopravní infrastruktury a vymezením ploch občanského vybavení – veřejná infrastruktura a dalších ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres 10)

přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields). Splněno částečně. Územní plán konkrétně nedefinuje přednostní využívání přestavbových ploch před jiným typem ploch. Územní plán vytváří podmínky pro nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields). Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres.

11)

územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin. Splněno přiměřeně podrobnosti územního plánu. Viz. Kapitoly územního plánu 4. Koncepce veřejné infrastruktury, 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání a výkres č. A.2.1. Hlavní výkres, A.2.5. Koncepce technické infrastruktury.

12)

vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje.

70

Splněno přiměřeně podrobnosti územního plánu vymezením s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres č. A.2.1. Hlavní výkres.

příslušných

ploch

13)

tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje. Splněno. Územní plán vytváří podmínky v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek města Hradce Králové vymezením ploch pro dopravní infrastrukturu. Viz. výkres č. A.2.4. Koncepce dopravní infrastruktury.

14)

vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Splněno částečně. Viz. Kapitola územního plánu 3. Urbanistická koncepce, 4. Koncepce veřejné infrastruktury, a výkres č. A.2.1 Hlavní výkres, A.2.5. Koncepce technické infrastruktury. Zastavitelná území jsou v záplavovém území vymezena velmi výjimečně, a to pouze v povodí těch vodních toků, kde je současně navržena protipovodňová ochrana v území, která po své realizaci umožní využití těchto ploch.

15)

stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Splněno. Územní plán stanovuje požadavky na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) Viz. výkres A.2.1 Hlavní výkres, A.2.3 Koncepce uspořádání krajiny.

16)

podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření. Splněno. Územní plán vymezuje protierozní opatření, protipovodňová opatření a vytváří podmínky pro revitalizaci říčních systémů a přírodě blízká protipovodňová opatření. Viz. výkres A.2.1 Hlavní výkres, A.2.3 Koncepce uspořádání krajiny, A.2.5. Koncepce technické infrastruktury.

17)

péče o zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) a pozemky určené pro funkci lesa (dále jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostředí. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro péči o zemědělský půdní fond a pozemky určené pro funkci lesa jako jednu z hlavních složek životního prostředí vymezením nezastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití. Viz. výkres A.2.1 Hlavní výkres, A.2.3 Koncepce uspořádání krajiny.

18)

ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje.

71

Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro ochranu území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území. viz. výkres A.2.5. Koncepce technické infrastruktury. 19)

ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro ochranu území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů. Viz. kapitola územního plánu 5. Koncepce uspořádání krajiny a výkres č. A.2.1 Hlavní výkres, A.2.3 Koncepce uspořádání krajiny.

20)

ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek. Splněno. Územní plán vytváří podmínky pro ochranu kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek vymezením prvků prostorové regulace. Viz. výkres A.2.1 Hlavní výkres, A.2.2. Urbanistická koncepce.

72

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje Koncept ÚP vytváří následující územně technické podmínky pro vyvážený rozvoj všech cílů a kategorií udržitelného rozvoje: -

-

-

-

posiluje postavení města Hradec Králové jako přirozeného a správního centra Královéhradeckého kraje a jednoho z jádrových území Hradecko-pardubické sídelní aglomerace, návrhem funkčního využití a prostorového uspořádání území vytváří podmínky pro vyvážený rozvoj území v souladu s okolní krajinou, zachovává a rozvíjí dálkové pohledy a průhledy na historické a krajinné dominanty města, chrání a rozvíjí funkci veřejných prostorů a dalších městotvorných funkcí se zřetelem na polyfunkčnost centrálního území města a lokálních center; v přechodu z urbanizovaného do neurbanizovaného území klde důraz na zachování krajinného rázu, respektuje a dále rozvíjí historické tradice a kulturní hodnoty města a jeho specifické přírodní podmínky, rozvíjí kontaktní zónu urbanizovaného (zastavěného) území a volné krajiny, zachovává přírodní, kulturní a estetické hodnoty sídla, upřednostňuje víceúčelové využití nevyužívaných či neefektivně využívaných území uvnitř zastavěného území proti extenzivnímu rozvoji města do volné krajiny (suburbanizaci), vytváří předpoklady pro rozvoj veřejné infrastruktury jako jedné z hlavních podmínek rozvoje města, veřejnou infrastrukturu přednostně navrhuje na pozemcích ve vlastnictví města, kraje nebo státu.

F.II. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení : 1. zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území Koncept ÚP vytváří podmínky pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území: -

-

v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, nadřazenou územně plánovací dokumentací a územně plánovacími a dalšími podklady vytváří podmínky pro odvedení tranzitní dopravy mimo území města, pro rozvoj dopravní infrastruktury potřebné pro fungování města, pro žádoucí snížení dopravního zatížení z individuální automobilové dopravy a pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí (zejména cyklistické dopravy), vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.).

2. předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

73

Koncept ÚP vytváří podmínky pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích: -

-

reaguje na nepříznivý demografický vývoj (pokles počtu obyvatel města vlivem nižší porodnosti, migrace včetně odlivu obyvatel do okolních obcí a změny věkové struktury vlivem stárnutí populace atd.) a sociodemografické ukazatele (vzdělanost, pohlaví, místa a způsoby bydlení apod.) a vytváří územní podmínky směřující k zastavení nebo alespoň zpomalení těchto vývojových tendencí, zajišťuje ochranu a rozvoj ploch veřejných prostranství a sídelní zeleně; prostřednictvím nových ploch zeleně a jiných nezastavitelných ploch je propojuje se zelení krajinnou (přírodní) do uceleného a funkčního územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES),

Dle provedeného vyhodnocení nedojde ke snížení úrovně zdravých životních podmínek a dojde ke zvýšení stupně ekologické stability krajiny.

74

Přílohy: 1.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona

2.

Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000

75

ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ - KONCEPT

Recommend Documents