Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2020

Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2020

2006

Obsah Slovo primátora .......................................................................................................... 4 Účel strategického plánování...................................................................................... 5 Principy, východiska a metoda tvorby strategie.......................................................... 6 Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města.............................................. 7 Realizace, monitoring a hodnocení strategického plánu ............................................ 9 Zpracovatelé Strategického plánu rozvoje města ..................................................... 10 Organizační struktura aktualizace strategického plánu ............................................ 11 Základní pojmy ......................................................................................................... 13 1

2

Strategický plán................................................................................................. 14 1.1

Celková vize............................................................................................... 14

1.2

Vymezení klíčových oblastí ........................................................................ 15

1.3

Strategie klíčových oblastí.......................................................................... 17

1

Urbanismus a bydlení................................................................................. 17

2

Doprava...................................................................................................... 22

3

Podnikání a zaměstnanost ......................................................................... 29

4

Infrastruktura .............................................................................................. 33

5

Vzdělávání a školství.................................................................................. 39

6

Životní prostředí ......................................................................................... 45

7

Sociální oblast a zdraví obyvatel ................................................................ 50

8

Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch...................................................... 55

Přílohy ............................................................................................................... 62 2.1 Řídicí skupina pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové.................................................................................................................. 62 2.2 Pracovní skupina Ing. J. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové ............................................. 64 2.3

Složení Expertních pracovních skupin ....................................................... 65

2.4 Seznam pracovníků odboru strategického rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové ..................................................................................................... 70 2.5 3

Seznam podkladových materiálů................................................................ 71

Kontakty ............................................................................................................ 72

Slovo primátora Vážení přátelé, je to právě jeden rok, co jsme dokončili strategický plán rozvoje města Hradce Králové. Díky aktivní účasti veřejnosti a práci mnoha odborníků, kteří se na přípravě strategického plánu podíleli, máme k dispozici dlouhodobý strategický dokument, který reflektuje potřeby občanů našeho města a splňuje kritéria kladená na moderní strategické plánování. Strategický plán rozvoje města je založen na plánu udržitelného rozvoje města, tj. vyváženém rozvoji ekonomických a sociálních aspektů s velkým důrazem na oblast životního prostředí. Na základě průzkumů a diskusí s různými cílovými skupinami zohledňuje konkrétní problémy obyvatel města, neziskových organizací a podnikatelských subjektů ve městě. Do rukou se Vám dostává upřesněná verze strategického plánu, na které jsme pracovali v průběhu roku 2005 společně s vedoucími expertních pracovních skupin. Některé strategické cíle jsme upravili tak, aby odpovídaly hierarchii logického rámce, některé strategické cíle jsme přesunuli do Akčního plánu, neboť svým charakterem odpovídaly spíše konkrétním aktivitám a projektům. Tyto změny se ukázaly pro úspěšnou realizaci a naplňování vize strategického plánu jako nezbytné. Do strategického plánu jsme rovněž začlenili další ukazatele, které nám pomohou při vyhodnocování plnění strategických cílů. Pomocí vhodně zvolených ukazatelů sledujeme trendy v jednotlivých oblastech a podoblastech strategického plánu a na základě těchto výsledků můžeme v budoucnu společně přikročit k úpravě definovaných strategií. Z tohoto postupu je vidět, že strategický plán rozvoje města nepovažujeme za neměnný dokument a hodláme s ním aktivně pracovat a v pravidelných intervalech aktualizovat jeho znění. Jsem rád, že se nám podařilo podat velmi kompaktní a ucelený pohled na město a sdělit tak všem, kdo jsou zapojeni do procesu strategického plánování, jasná a základní pravidla, podle nichž se bude celý proces rozvoje města řídit a jakým směrem se bude dále ubírat.

Ing. Otakar Divíšek primátor města Hradec Králové

Účel strategického plánování Strategické plánování je systematické řízení jakékoliv organizace (např. instituce, podniku nebo města) zaměřené na to, aby tato organizace dlouhodobě naplňovala svůj hlavní účel či smysl. Tedy například aby instituce plnila to, kvůli čemu byla zřízena, aby podnik dosahoval maximálního zisku nebo aby se lidem ve městě dobře žilo. Tohoto cíle dosahuje organizace tím, že mobilizuje a co nejefektivněji využívá všechny vlastní zdroje a včas a správně reaguje na změny v okolním prostředí. Ve světě je takto strategické plánování používáno úspěšně od první poloviny šedesátých let. Nejprve v komerčních podnicích a od osmdesátých let i ve městech. Strategické plánování se od ostatních druhů plánování liší tím, že:  řeší problémy dlouhodobě a komplexně,  pomáhá dosáhnout konsensu v hlavních otázkách, které město musí řešit,  umožňuje optimálně využívat zjevné i skryté lidské, finanční a další zdroje,  neodvozuje dlouhodobé cíle od stávající podoby organizace, ale naopak od dlouhodobých cílů odvozuje žádoucí podobu organizace,  neomezuje se jen na plánování budoucí podoby a cílů organizace, ale zahrnuje i reagování na budoucí vývoj vnějšího prostředí. Strategický plán představuje ucelenou sadu standardních, prakticky ověřených kroků a nástrojů řízení změn v organizaci a zároveň i samotný proces řízení těchto změn, který zahrnuje přesné určení žádoucího směru změn, stanovení přesného postupu provádění těchto změn, vlastní provádění změn v praxi i průběžné sledování a vyhodnocování jejich průběhu a výsledků. Strategický plán je také prostředkem k maximálnímu využití potenciálu města (zpracované dokumenty, lidské zdroje atd.) k posílení jeho schopnosti absorbovat finanční prostředky Evropské unie (a tím i zvýšit jeho konkurenceschopnost v tomto směru) a díky tomu získat co nejvíce těchto prostředků na realizaci projektů, které přispějí k naplnění stanovených cílů. Kroky a nástroje strategického plánování rozvoje města  formulace vize (žádoucího cílového stavu, společně sdílené představy o tom, jak má město v budoucnosti v ideálním případě vypadat)  definice klíčových oblastí (vymezení oblastí, které mají klíčový význam pro naplnění vize)  SWOT analýza (porovnání silných a slabých stránek města s vnějšími příležitostmi a hrozbami pro naplnění vize)  stanovení globálních cílů (hlavních dlouhodobých tendencí vývoje města v jednotlivých klíčových oblastech, na něž se zaměří úsilí k naplnění vize)  stanovení opatření (souboru podoblastí)  formulace specifických cílů (konkretizace jednotlivých strategických cílů)  zpracování akčních plánů (stanovení konkrétních úkolů nebo projektů nutných pro realizaci dílčích cílů, včetně termínů, odpovědnosti a podmínek nezbytných pro jejich splnění)  zajištění zpětné vazby (volba ukazatelů, kritérií hodnocení průběhu a výsledků uskutečňování strategických cílů a založení monitoringu, systému měření a vyhodnocování průběhu a výsledků uskutečňování cílů strategického plánu)  adaptace (aktualizace strategického plánu na základě předchozího průběhu a výsledků a na základě změn vnitřních a vnějších faktorů, které mají na dlouhodobý rozvoj města vliv) 5

Principy, východiska a metoda tvorby strategie Pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové byl zvolen postup respektující mezinárodně uznávané principy udržitelného rozvoje. Proces aktualizace byl veden podle metod moderního strategického plánování, které jsou součástí tzv. místní Agendy 21 neboli programu rozvoje měst pro 21. století a které se používají ve vyspělých zemích světa. Zastupitelstvo města Hradec Králové přijalo na svém zasedání v prosinci 2003 Aalborgskou chartu a zavázalo se k respektování principů udržitelného rozvoje. Aktualizovaný Strategický plán dosáhl vyšší úrovně z hlediska komplexnosti (dotýká se všech důležitých sfér života města), konsensuálnosti (v maximální míře odráží společné zájmy občanské veřejnosti) a důrazu na trvalou udržitelnost navrhovaného rozvoje (předpoklad pro rovnovážný a dlouhodobý rozvoj města se zajištěním potřebné kvality života). Samotný strategický dokument vychází z metodiky logického rámce. Tímto postupem jsme se snažili stručně, přehledně a srozumitelně popsat požadované změny, které by se v následujících letech měly v jednotlivých oblastech odehrát.

6

Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Původní Strategický plán ekonomického rozvoje města Hradce Králové byl zpracován v období září 1999 – březen 2000 Komisí pro rozvoj města, která se skládala ze 30 významných představitelů hradeckých firem, bank, škol a institucí, za přispění firmy BermanGroup. Strategický plán ekonomického rozvoje byl přijat Komisí pro rozvoj města dne 30. 3. 2000 a schválen Zastupitelstvem města Hradec Králové dne 25. 4. 2000. Plnění Strategického plánu ekonomického rozvoje a jeho aktualizaci sledoval Řídicí a monitorovací výbor (ŘMV) pro Strategický plán města Hradec Králové, který byl jmenován zastupitelstvem města v době schvalování plánu a který se scházel jedenkrát ročně. Řídicí a monitorovací výbor uložil na svém zasedání v lednu 2002 oddělení rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové aktualizovat strategický plán v souladu s požadavky přípravy vstupu České republiky do Evropské unie. Aktualizovaný strategický plán města Hradec Králové proto mj. reaguje na kritéria pro poskytování finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie, zohledňuje požadavky udržitelného rozvoje, propojuje všechny důležité oblasti života města a je zpracován za široké účasti veřejnosti. V přípravné fázi aktualizace strategického plánu, která probíhala od září 2002, byla ustavena Pracovní skupina Ing. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové, proběhla série školení ke strategickému plánování na principech místní Agendy 21 (udržitelného rozvoje obcí), byl vypracován návrh na aktualizaci a podklad pro komunikační strategii. Návrh na aktualizaci Strategického plánu města Hradce Králové byl v dubnu 2003 projednán a přijat Radou města a následně Zastupitelstvem města Hradec Králové. Od června 2003 začala probíhat vlastní aktualizace Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové. Členové Pracovní skupiny se podíleli na zapojování dotčených organizací do procesu aktualizace. Aktualizace se odehrávala v následujících vzájemně propojených fázích: Vyhodnocení původního strategického plánu a dalších dokumentů města z hlediska strategického plánování a udržitelného rozvoje (červen - srpen 2003) Zpracování přehledu rozvojových plánů hradeckých organizací a institucí (červen - srpen 2003) Zpracování Komunikační strategie pro aktualizaci strategického plánu včetně analýzy dotčených stran (červen - srpen 2003) Informační kampaň o aktualizaci Strategického plánu a udržitelném rozvoji (červen - září 2003) Realizace průzkumů názorů občanů města, podnikatelského prostředí a neziskového sektoru (září - říjen 2003) Realizace doprovodných akcí (září - říjen 2003) Realizace veřejných a diskusních setkání (říjen - listopad 2003) První veřejné setkání s občany města k aktualizaci Strategického plánu (listopad 2003) Shromáždění všech relevantních podkladových materiálů (červen - listopad 2003) Vytvoření vize rozvoje města do roku 2020, stanovení klíčových oblastí rozvoje (prosinec 2003) Pracovní setkání občanů ke klíčovým oblastem rozvoje (leden 2004) Vznik a práce Expertních pracovních skupin pro jednotlivé klíčové oblasti rozvoje (únor - květen 2004) 7

Zpracování dokumentu na základě výstupů Expertních pracovních skupin a Řídicí skupiny (květen 2004) Druhé veřejné setkání k 1. verzi aktualizovaného Strategického plánu (květen 2004) Vypracování návrhu informačního systému, organizačního zajištění realizace, monitoringu, vyhodnocování a aktualizace Strategického plánu (květen 2004) Zpracování finální verze Strategického plánu a jeho předložení radě a zastupitelstvu města ke schválení (květen - červen 2004) Od února do května 2004 se scházely Expertní pracovní skupiny pro jednotlivé klíčové oblasti dlouhodobého rozvoje města. Každá z osmi Expertních pracovních skupin se sešla čtyřikrát a postupně zformulovala pro příslušnou klíčovou oblast dílčí vizi, provedla SWOT analýzu, zvolila generickou strategii, stanovila globální cíle a vymezila dílčí opatření, zahrnující popis výchozí situace, specifické cíle a ukazatele jejich plnění. Výstupy byly kontrolovány a koordinovány na dvou koordinačních schůzkách vedoucích Expertních pracovních skupin a setkáních Řídicí skupiny. Členové Expertních pracovních skupin zhodnocovali ve svých diskusích všechny shromážděné podklady včetně výsledků průzkumů a předchozích diskusních setkání. Po druhém veřejném projednání v květnu 2004 byl dokument předložen Řídicí skupině a na základě jejího rozhodnutí předán k projednání radě a zastupitelstvu města. Po celou dobu aktualizace byla veřejnost průběžně informována o postupu a výstupech jednotlivých kroků a mohla využít různorodých možností k vyjádření svých názorů (dotazníky, telefonické rozhovory, veřejná setkání, pracovní skupiny, dopisy, e-mailová korespondence atd.). Součástí aktualizace bylo také informování veřejnosti o otázkách udržitelného rozvoje prostřednictvím týdeníku Radnice i prostřednictvím konzultací s odborníky pro udržitelný rozvoj. Posouzení vlivů Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové na životní prostředí (SEA) proběhlo podle principů zákona č. 244/1992 Sb., v platném znění a zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zák. č. 93/2004 Sb. Postup posouzení zároveň odpovídá Metodice posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí (edice Planeta 3/2001) a její aktualizaci. Současně je tato SEA v souladu s požadavky Směrnice č. 2001/42/EC, o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí, a také je v souladu s požadavky na hodnocení vlivů operací strukturálních fondů Evropských společenství na životní prostředí, které jsou obsaženy v § 42. 2 (b) Nařízení č. 1260/99/EC a v navazujících metodických doporučeních Evropské komise (Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes, DG XI, 1998). Posouzení vlivů Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové na životní prostředí provedl zpracovatel SEA v průběhu měsíce dubna až května 2004. SEA proces byl zahájen ve fázi setkávání expertních pracovních skupin. SEA týmu umožněno otevřít diskusi nad všemi kapitolami Strategického plánu. Připomínky SEA týmu k obsahu dokumentu, návrhy na úpravy a doplnění textu byly z velké části zapracovány. Veřejné projednání se konalo dne 19. 5. 2004; jeho součástí byla rovněž informace o SEA procesu, jeho metodice a průběžných závěrech. Veřejnost měla možnost se vyjádřit k SEA procesu. Před veřejným projednáním byly pro zajištění informovanosti veřejnosti vydány tiskové zprávy, články a inzerát, jehož součástí byla také informace o probíhajícím SEA procesu.

8

Realizace, monitoring a hodnocení strategického plánu Hlavním záměrem je naplňovat cíle definované ve Strategickém plánu rozvoje města, a to nejlépe ve spolupráci magistrátu a dalších organizací a institucí, jakož i veřejnosti. V roce 2005 byl zpracován Akční plán 2005 – 2006 ke Strategickému plánu rozvoje města. Jde o taktický dokument, který obsahuje konkrétní úkoly a projekty, jejichž realizaci zabezpečí magistrát města a městem zřizované organizace. Při definování aktivit v Akčním plánu jsme důsledně dbali na vertikální provázanost úkolů a projektů s ukazateli specifických cílů ve Strategickém plánu. Tímto postupem jsme zajistili, aby každá aktivita, která se nachází v Akčním plánu byla v souladu s definovanými strategiemi. Realizace jednotlivých aktivit Akčního plánu je průběžně monitorována Odborem strategií a rozvojových projektů města1 Magistrátu města Hradec Králové. Pro podporu procesu implementace Akčního plánu zpracovali pracovníci tohoto odboru elektronickou interaktivní verzi Strategického a Akčního plánu, která usnadňuje monitorování postupu prací na jednotlivých aktivitách. Pomocí jasně definovaného procesu a výše zmíněné aplikace jsme schopni sledovat aktuální stav každého úkolu a projektu. Pro hodnocení Strategického plánu využíváme soustavu ukazatelů. Ukazatele jsme definovali jak na úrovni specifických cílů, tak na úrovni globálních cílů. Při výběru ukazatelů jsme dbali především na jejich reálnou měřitelnost, dosažitelnost dat a vertikální provázanost ukazatelů. V roce 2005 jsme provedli první sběr dat k jednotlivým ukazatelům, čímž jsme ověřili jejich vhodnost. Periodicky bude probíhat vyhodnocení postupu realizace Strategického plánu a přínosů dosažených pro rozvoj města. Na jeho základě a s přihlédnutím k aktuální situaci ve městě a k vnějším podmínkám by měl být Strategický plán aktualizován. Aktualizace může proběhnout i v mezidobí, pokud si to vyžádá zásadní změna vnitřní nebo vnější situace města.

1

V roce 2005 byl Odbor strategického rozvoje města zrušen a nahrazen Odborem strategií a rozvojových projektů města 9

Zpracovatelé Strategického plánu rozvoje města  Odbor strategického rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové (seznam pracovníků je uveden v příloze)  Řídicí skupina pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové (seznam členů je uveden v příloze)  Pracovní skupina Ing. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové (seznam členů je uveden v příloze)  Expertní pracovní skupiny (seznamy jsou uvedeny v příloze)  Hlavní konzultant procesu: PhDr. Alena Reitschmiedová (Český ekologický ústav)  Průzkum názorů veřejnosti, veřejná setkání a občanské pracovní skupiny: Agora CE  Vedení expertních pracovních skupin, zpracování výstupů: ivp. s.r.o.  Poradci pro udržitelný rozvoj pod vedením Ing. Miroslava Šafaříka, Ph.D.  Průzkum podnikatelského prostředí: Královéhradecká agentura regionálního rozvoje  Průzkum neziskového sektoru: Občanské poradenské středisko, o.p.s.  Doprovodné akce pro děti a mládež: SEVER středisko ekologické výchovy a etiky  Posouzení vlivů dokumentu na životní prostředí: Ing. Jana Svobodová, CpKP střední Čechy

10

Organizační struktura aktualizace strategického plánu Zastupitelstvo města 

schvaluje návrh na aktualizaci a výsledný dokument - Strategický plán

Rada města  

schvaluje návrh na aktualizaci Strategického plánu schvaluje a předkládá Strategický plán k projednání zastupitelstvu města

Odbor strategií a rozvojových projektů města     

zajišťuje koordinaci a realizaci dílčích kroků aktualizace Strategického plánu, zajišťuje vnitřní a vnější komunikaci, koordinuje spolupracující organizace, organizuje pracovní skupiny a účastní se jejich jednání předkládá Strategický plán k projednání radě města

Řídící skupina     

dohlíží nad postupem prací na aktualizaci Strategického plánu, stanovuje základní východiska (vize, vymezení klíčových oblastí) na základě výstupů jednotlivých kroků, projednává, doplňuje a přijímá výstupy pracovních skupin a zajišťuje jejich propojení, projednává a schvaluje jednotlivé postupné kroky aktualizace Strategického plánu, projednává návrhy dokumentů, stanovuje priority

PRACOVNÍ SKUPINA Ing. Malíře, náměstka primátora  

připravuje proces aktualizace a podílí se na její realizaci, připravuje podklady pro jednotlivé kroky aktualizace

11

Expertní pracovní skupiny  

zpracovávají návrhy strategie pro danou klíčovou oblast, vedoucí expertních pracovních skupin zajišťují soulad cílů a opatření mezi klíčovými oblastmi navzájem

Spolupracující organizace  



účastní se práce ve skupinách, zprostředkovávají informace o aktualizaci Strategického plánu v rámci svých kontaktů, připomínkují pracovní verze dokumentu

Veřejnost  

formuluje náměty, vyjadřuje připomínky k návrhům dílčích výstupů a výsledného dokumentu

Hlavní konzultant procesu    

zajišťuje metodiku aktualizace Strategického plánu, sleduje postup tak, aby byly dodrženy zvolené principy, doporučuje externí organizace, zpracovává komunikační strategii, vede základní pracovní skupinu, poskytuje konzultace

Poradenské agentury     

realizují průzkumy, zapojení veřejnosti, doprovodné akce, zajišťují zohlednění principů udržitelného rozvoje, posuzují dokument z hlediska vlivu na životní prostředí (SEA), připravují a moderují pracovní schůzky, zpracovávají výstupy schůzek do konečné podoby dokumentu

12

Základní pojmy Pojem Celková vize

Význam pojmu popis ideálního výsledného stavu rozvoje města v delším časovém horizontu (cca 20 let) rámcově určující globální cíl a základní cesty a výsledky rozvojového procesu oblasti vnitřně souvisejících problémů, jejichž řešení je Klíčové oblasti významné pro dlouhodobý rozvoj města a vyžaduje pozornost popis ideálního výsledného stavu rozvoje města v dané Dílčí vize oblasti klíčové oblasti v časovém horizontu do roku 2020 rámcově určující globální cíl, specifické cíle a očekávané výsledky rozvojového procesu v dané oblasti analýza vnitřních silných a slabých stránek města a vnějších SWOT analýza příležitostí a hrozeb pro naplnění vize a cílů dlouhodobého rozvoje města určení základního nasměrování strategie k naplnění vize na Generická strategie základě provedené SWOT analýzy základní vývojové tendence dlouhodobého rozvoje města Globální cíle směřující k naplnění vize v jednotlivých klíčových oblastech v souladu se zvolenou generickou strategií problémové podoblasti, které jsou řešeny prostřednictvím Opatření specifických cílů konkrétní cíle, formulované v rámci jednotlivých opatření, Specifické cíle jejichž realizace má vést k dlouhodobému plnění globálního cíle dané klíčové oblasti strategický dokument obsahující základní orientaci Strategie rozvoje kraje dlouhodobého rozvoje kraje taktický dokument na úrovni kraje, který konkretizuje PRK (Program rozvoje kraje) střednědobé strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření a projektů, určuje jejich nositele a stanoví způsob financování a implementace SROP (Společný regionální taktický dokument, který je zpracováván společně za regiony operační program) NUTS 2 a který rozpracovává problémové celky, které jsou specifické pro jednotlivé regiony. V souladu s ním bude žádáno o spolufinancování ze zdrojů EU v období do roku 2006 taktické dokumenty vytvořené na úrovni ministerstev, které OP (Operační programy) rozpracovávají problémové oborové celky strategií mající plošný (celostátní) charakter. V souladu s nimi bude žádáno o spolufinancování ze zdrojů EU v období do roku 2006 udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje Udržitelný rozvoj potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Jedná se o vyvážený rozvoj ekonomické, sociální a environmentální oblasti, využívající strategické plánování a zohledňující názory a potřeby veřejnosti místní Agenda 21 je nástroj pro uplatnění principů Místní Agenda 21 udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života a směřuje k zodpovědnosti občanů.

13

1 Strategický plán 1.1 Celková vize Hradec Králové je v roce 2020 metropolí severovýchodních Čech, dynamicky se rozvíjející a udržované město s funkčním a harmonickým urbanistickým řešením navazujícím na tradici města – Salónu republiky, město živé a otevřené novým myšlenkám, 

město jednoznačně prostorově vymezené vůči okolní krajině, s vyváženým rozložením a promíšením funkcí, s polyfunkčním živým jádrem města a s možností získat přiměřené bydlení,



město s vyváženým funkčním dopravním systémem šetrným k životnímu prostředí s významnou rolí veřejné dopravy, propojenou sítí cyklostezek, usměrněnou automobilovou dopravou a kvalitním železničním a dálničním napojením na okolní regiony i svět,



město zdravé a čisté, s dostatkem veřejné zeleně, rozvíjející se v souladu s principy udržitelného rozvoje a respektující principy předběžné opatrnosti, se zavedeným systémem péče o životní prostředí, chránící přírodu a krajinu, respektující svou kapacitu a limity území a vytvářející dobré životní prostředí pro své občany,



uznávané centrum kultury, sportu a společenského života s bohatou kulturně společenskou a sportovní nabídkou podporující rozvoj lidského potenciálu, město vstřícné k aktivitám občanů a přitažlivé pro jeho návštěvníky,



vyhlášené univerzitní město, centrum školství a vzdělanosti poskytující dostatek příležitostí pro celoživotní vzdělávání, vědu a výzkum i kvalitní naplňování volného času, kongresové centrum



město moderního průmyslu a podnikání, založeného na nejnovějších ekologicky šetrných technologiích s čistými provozy a využívající IT a kvalifikované síly, známé svými výrobky, s dynamickým rozvojem drobného a středního podnikání, širokou škálou provozů a služeb a nabízející diverzifikované pracovní příležitosti,



bezpečné město s nízkým výskytem společensky nežádoucích jevů a s vysokou úrovní prevence, s komplexním a spravedlivým systémem zdravotní péče a sociálních služeb založeným na spolupráci zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů,



město s kvalitní, fungující a hospodárnou technickou infrastrukturou šetrnou k životnímu prostředí a nenarušující vzhled města, se zajištěnými podmínkami pro optimální rozvoj zásobování energiemi,



komunikující město s vysokou kvalitou veřejné správy a aktivní občanskou společností, s otevřeným a průhledným rozhodováním, kdy rozhodnutí jsou přijímána s ohledem na dlouhodobé dopady a je zajištěna zpětná vazba v řízení města při respektování názorů občanů, město s aktivním partnerstvím mezi radnicí a různými organizacemi ve městě, ČR i zahraničí, a se zdravým sebevědomím jedinců i komunity.

14

1.2 Vymezení klíčových oblastí Klíčová oblast: 1. Urbanismus a bydlení  Urbanistická kvalita (územní / prostorový rozvoj města, rozvoj a vyváženost jednotlivých funkcí, revitalizace a rekonstrukce centra města, regenerace (humanizace) předměstí a sídlišť, péče o památky, historické dědictví, rekonverze a revitalizace brownfields (nevyužívaných zastavěných ploch), míra regulace, postavení Hradce Králové v systému osídlení)  Bydlení (stávající bytový fond, nová bytová výstavba, energetická kritéria pro výstavbu, vliv budov na životní prostředí a kvalita bydlení) Klíčová oblast: 2. Doprava  Vnější dopravní vztahy (tranzitní a radiální silniční doprava, železniční doprava, letecká doprava)  Vnitřní doprava, dopravní obslužnost území města včetně budoucích rozvojových ploch  Veřejná osobní doprava a IDS (Integrovaný dopravní systém) včetně železnice a záchytných parkovišť P+R  Pěší a cyklistická doprava městská a rekreační Klíčová oblast: 3. Podnikání a zaměstnanost  Struktura podnikání (výroba, služby, obchod, stavebnictví, bydlení)  Struktura pracovních míst a struktura pracovní síly  Podpora a zázemí pro stávající podnikatele a iniciace nových, podnikatelské lokality a technická a dopravní infrastruktura  Podnikatelské investice  Fungování veřejné správy pro oblast podnikání Klíčová oblast: 4. Infrastruktura  Elektřina, plyn, teplo, vodovody a kanalizace (zdroje, distribuce, spotřeba)  Informační sítě - telefon, přenos dat, elektronická sdělovací média (zdroje informací, přenos informací, uživatelé) Klíčová oblast: 5. Vzdělávání a školství  Funkce škol, školských zařízení, další vzdělávání, mimoškolní výchova a volný čas  Právně administrativní a organizační rámec vzdělávání, financování vzdělání  Infrastruktura pro vzdělávání (včetně ubytování)  Kvalita vzdělávání a její hodnocení  Rozvoj lidských zdrojů, kvalifikace a zaměstnanost  Škola ve městě a město ve škole

15

Klíčová oblast: 6. Životní prostředí  Zdravé město (čistota, zdravý životní styl, volná prostranství, mikroklima, hluk, vztah životního prostředí a urbanismu)  Ochrana přírody a krajiny (ochrana živočichů a rostlin, parky, městská zeleň a městské lesy, vodní toky a plochy, ovzduší, hospodářská zvířata a volně žijící zvěř, těžba surovin, zemědělství, zahrádkářství)  Spoluúčast veřejnosti v rozhodovacích procesech a systémy řízení péče o životní prostředí (soulad s platnou legislativou, prevence havárií, krizové řízení, předběžná opatrnost), informace, vzdělávání, osvěta, komunikace, monitoring  Vodní hospodářství (zátopové oblasti, protipovodňová ochrana, spodní vody, režim vody v krajině, pitná voda)  Odpadové hospodářství (spalovny, staré ekozátěže, skládky)  Finanční zdroje, podpora projektů Klíčová oblast: 7. Sociální oblast a zdraví obyvatel  Sociální oblast (služby, doprava, soc. bydlení, integrace, soběstačnost, trh práce, bariéry, nepřizpůsobení, specifické soc. skupiny - etnika, senioři atd.)  Zdraví obyvatel (zdravotní stav, nemocnost, úmrtnost, zdravotní péče)  Bezpečnost (kriminalita, doprava, integrace, bariéry, nepřizpůsobení)  Širší společenské vztahy (prevence, složení populace, ekonomická situace, nezaměstnanost, životní prostředí, soc. patologické jevy, poruchy chování, plánování a řízení, financování, participace, neziskový sektor, legislativa, demografické složení obyvatel, imigrace) Klíčová oblast: 8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch  Infrastruktura pro kulturu, volný čas a sport (ochrana, podpora a rozvoj budov, zařízení, institucí a služeb pro volný čas)  Kulturní, sportovní a ostatní volnočasové aktivity (podpora a rozvoj sportovních a volnočasových aktivit - organizovaných i neorganizovaných, institucionalizovaných i neinstitucionalizovaných, z pohledu producenta a konzumenta)  Informovanost (technické zázemí, fungování komunikačních sítí a jejich rozhraní a komunikační strategie, zacházení s komunikačními prostředky)  Infrastruktura a služby v oblasti cestovního ruchu

16

1.3 Strategie klíčových oblastí 1

Urbanismus a bydlení

VIZE OBLASTI Hradec Králové je v roce 2020 intenzivně se rozvíjející a udržované město s funkčním a harmonickým urbanistickým řešením navazujícím na tradici města – Salónu republiky:             

pro mírně nad 100 tisíc obyvatel jednoznačně prostorově vymezené vůči okolní krajině s vyváženým rozložením a promíšením funkcí s výškově regulovanou zástavbou s akcentem na historické a přírodní dominanty města s polyfunkčním živým jádrem města respektujícím historické, architektonické a urbanistické hodnoty s dostatečným počtem bydlících v centru města bez sociálně segregovaných a degradovaných území s funkčními komunitami (sousedství) spolupracující s okolními obcemi s bytovou výstavbou splňující kritéria nízkoenergetického, environmentálního a zdravého bydlení s možností získat přiměřené bydlení v centrální části města upřednostňující veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu s usměrněnou automobilovou dopravou zajišťující dobrou dopravní obslužnost města včetně rozvojových ploch, s vyřešenou dopravou v klidu v návaznosti na ostatní druhy dopravy

GLOBÁLNÍ CÍL Udržet a navázat na stávající postavení města v systému osídlení a na urbanistickou tradici, rozvinout ji a dosáhnout vyvážené funkční a prostorové struktury města. Podporovat ekologicky šetrné využívání stávajících nezastavěných i zastavěných ploch pro rozvoj města jak z hlediska počtu obyvatel, tak kvality života.

Klíčová oblast Urbanismus a bydlení

17

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) smysluplné koncepční a prozíravé historické založení města s radiálně okružní kompozicí založený systém zeleně doprovázející vodní toky ve městě v návaznosti na lužní oblasti, s dostatečným množstvím zeleně a volných (rekreačních) ploch v urbanistické struktuře města tradice kvalitní architektury existence koncepce bytové politiky města kvalita přírodního zázemí města zájem obyvatel bydlet v Hradci Králové dostatečné množství přestavbových ploch v majetku města

Slabiny města (W) nevhodné funkční a prostorové využití vnitrobloků bytových domů neřešení dopravy v klidu nízká intenzita bytové výstavby ve srovnání s průměrem ČR nepřipravenost a nedostatek lokalit pro bydlení velké množství bytů v panelových domech a neexistující systém revitalizace sídlišť neexistence bydlení se sníženým standardem

Vnější příležitosti (O) dostavba nadřazeného komunikačního systému (D11, R11, R35) smysluplné a koncepční řešení regionální sídelní hradecko – pardubické aglomerace statut krajského města a postavení regionálního centra jako předpoklad pro příchod investorů v oblasti bydlení, výroby a služeb změna legislativy v oblasti bydlení (např. trh s byty)

Hrozby (T) změna legislativy v oblasti bydlení (např. trh s byty) neúměrný nárůst rodinných domů v okolních obcích stávající tendence demografického poklesu případné nedokončení nadřazeného komunikačního systému (D11, R11, R35) splavnění Labe pro nákladní lodě spalovna Opatovice


18

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města pro maximální využití vnějších příležitostí. Klíčová oblast: 1. Urbanismus a bydlení Globální cíl oblasti Udržet a navázat na stávající postavení města v systému osídlení a na urbanistickou tradici, rozvinout ji a dosáhnout vyvážené funkční a prostorové struktury města. Podporovat ekologicky šetrné využívání stávajících nezastavěných i zastavěných ploch města pro rozvoj města jak z hlediska počtu obyvatel, tak kvality života.

Ukazatel

Zdroj

Počet obyvatel města (v dnešní administrativní hranici města)

Český statistický úřad

Index plošného růstu města

Závěrečná zpráva průzkumu pro ECI B9 Udržitelné využívání půdy

Podíl občanů spokojených (velmi spokojen + spíše spokojen) s městem jako místem pro život a práci v %

Závěrečná zpráva průzkumu pro ECI A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím

Opatření: 1.1 Příprava ploch pro novou zástavbu Vzhledem k dobrému urbanistickému založení města, změnám ve společnosti (odchod armády, ukončení ekologicky zatěžující průmyslové dopravy uvnitř města) a dostatečnému množství přestavbových ploch je nezbytné začít řešit využití brownfields včetně případných ekologických zátěží i s přihlédnutím k nedostatku lokalit k bydlení, neúměrnému nárůstu individuální výstavby rodinných domků. Výhodou je i přiblížení dálnice a status krajského města se vzrůstajícím zájmem investorů. Specifické cíle: Číslo SC

Popis specifického cíle

Ukazatel

Zdroj

1.1.1

Udržet přiměřenou velikost města a zabránit jeho extenzivnímu rozvoji do krajiny

Výměra nově zastavěných ploch na zelené louce / Výměře nové zástavby v přestavbovém území (ha)

Závěrečná zpráva průzkumu pro ECI B9 Udržitelné využívání půdy

1.1.3

Snížit dopravní náročnost území města

Průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (celoroční průměr)

Závěrečné zprávy opakovaného průzkumu pro ECI A3 Mobilita a místní přeprava cestujících


19

Opatření: 1.2 Revitalizace a rekonstrukce centra města a ochrana památek Koncepční založení města s kvalitní architekturou a četnými památkami a zájmem obyvatel bydlet v centru. Statut krajského města slouží jako předpoklad pro příchod investorů v oblasti bydlení a služeb. Současný stav blokové zástavby vedl v minulosti k nevyužití vnitrobloků bytových domů pro krátkodobou rekreaci obyvatel. Doprava v klidu není v současné době dořešena. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

1.2.1

Zlepšený stav památkových objektů ve městě

Podíl památkových objektů a území v evidenci města s hodnocením stavu "velmi dobrý" a "dobrý" v %

MMHK, Odbor památkové péče,Evidence památkových objektů

1.2.2

Udržení a zvýšení urbánní kvality centra města

Počet lidí a jejich chování ve vytipovaných veřejných prostorech (zjišťování kvality využití)

Výsledky opakovaných průzkumů vytipovaných veřejných prostorů města

Úroveň spokojenosti občanů žijících v centru města s vlastním bydlením v %

Závěrečná zpráva průzkumu pro ECI A1 Spokojenost s místním společenstvím

Opatření: 1.3 Regenerace a humanizace sídlišť Stávající zanedbané části města, kterým dlouhodobě nebyla věnována dostatečná pozornost (Kukleny), si zaslouží specifický způsob řešení. Stávající panelová sídliště vytváří významnou kategorii bydlení ve městě strukturovanou do ucelených urbanistických souborů s funkční vazbou na město. Zásadním nedostatkem je rozlehlost těchto souborů, nízká funkčnost parteru, zanedbaná údržba, otázka životnosti systému, nedostatečné řešení dopravy v klidu. Na funkčnost obytných souborů má vliv i umísťování velkých obchodních center. Specifické cíle: Číslo SC 1.3.1

Popis specifického cíle Regenerovaná předměstí a humanizovaná panelová sídliště, odpovídající současným obytným, společenským a urbánním standardům


Ukazatel Úroveň spokojenosti občanů žijících na předměstích s vlastním bydlením v %

Zdroj Závěrečná zpráva průzkumu pro ECI A1 Spokojenost s místním společenstvím

20

Opatření: 1.4 Oživení veřejných prostorů města Město Hradec Králové je regionálním centrem. Existuje zájem obyvatel bydlet a pracovat v Hradci Králové v lokalitách s kvalitním přírodním zázemím a s navázáním na založenou tradici kvalitní architektury. Město má předpoklady pro příchod investorů v oblasti bydlení, výroby a služeb, což umožní postupně eliminovat nízkou intenzitu bytové výstavby a nepříznivé tendence v bydlení. Město má dostatek přestavbových ploch, do kterých lze přednostně umisťovat investice. Specifické cíle: Číslo SC 1.4.1

Popis specifického cíle Zvýšení užitných vlastností veřejných prostorů města pro obytné společenské a rekreační aktivity

Ukazatel Počet lidí a jejich chování ve veřejných prostorech (zjišťování kvality využití)

Zdroj Závěrečné zprávy opakovaného průzkumu veřejných prostorů města

Opatření: 1.5 Bydlení Bytový fond ve městě představuje 40 649 bytů v 10 768 domech. V rodinných domech je 22% všech bytů, což je nejvíce mezi velkoměsty v ČR. K dispozici jsou i stavební pozemky v dobrých lokalitách. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

1.5.1

Uspokojení poptávky po bydlení ve městě

Migrační přírůstek (úbytek) počtu obyvatel města ve sledovaném roce

ČSÚ - (přistěhovalí - vystěhovalí)

1.5.2

Optimalizovaný městský bytový fond

Náklady na údržbu a správu BF a NBF ve sledovaném roce v tis. Kč

MmHK, odbor městských organizací a komunálních služeb

Vybrané nájemné z BF a NBF ve sledovaném roce v tis. Kč

MmHK, odbor městských organizací a komunálních služeb


21

2

Doprava

VIZE OBLASTI V oblasti dopravy je Hradec Králové v roce 2020 městem:  s vyváženým, funkčním dopravním systémem šetrným k životnímu prostředí s významnou rolí veřejné dopravy  s kvalitním napojením na silniční a železniční dopravní systémy regionální, celostátní a evropské  s dostupnou, bezpečnou a pohodlnou městskou hromadnou dopravou (MHD) fungující v rámci integrovaného dopravního systému (IDS)  s usměrněnou automobilovou dopravou zajišťující dobrou obslužnost města včetně budoucích rozvojových ploch v návaznosti na ostatní druhy dopravy a s vyřešenou dopravou v klidu  s propojenou a bezpečnou sítí cyklostezek a pěších tras zajišťující dopravní obsluhu ve městě a v rekreačních oblastech  se zajištěnou leteckou dopravou a optimálně využitým letištěm GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Vybudovat funkční a bezpečný dopravní systém splňující požadavky realizace vnitřních a vnějších dopravních vztahů, navazující na tradiční urbanistické hodnoty a kvalitu životního prostředí města, v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Klíčová oblast Doprava

22

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) harmonicky se rozvíjející město význam města v regionu a význam královéhradecké a pardubické aglomerace v rámci ČR tradice Hradce Králové jako dopravní křižovatky kvalitně založený radiální okružní systém se založeným systémem řízení dopravy založený a rozvíjející se IDS nadprůměrná současná úroveň MHD založená síť cyklostezek zapojení občanů do diskuse o budoucnosti města existence koncepčních materiálů zpracovaných městem možnost modernizace železnice z územního hlediska možnost vyvedení silniční tranzitní dopravy mimo město vybavená parkoviště u nákupních center na okraji města prostory pro budování logistického centra možnost využití areálu letiště pro leteckou dopravu

Slabiny města (W) město nemůže řešit dopravu pouze z vlastních finančních zdrojů ještě ne příliš optimální spolupráce s krajem riziko diskontinuity v rozhodování města chybí kapacitní napojení na nadřazené železniční a silniční dopravní systémy není realizováno dopravní napojení rozvojových ploch nerealizované vyhovující dopravní napojení jižního sektoru města nevyhovující terminál IDS a MHD, nevybavené dopravní uzly IDS nejistota ve funkčním využití zóny letiště nerealizovaná navržená řešení úzkých dopravních hrdel (Pražská, Koutníkova ul. a další) nedostatek parkovacích příležitostí neúplný systém cyklodopravy chybný tarifní systém MHD (přestupy)

Vnější příležitosti (O) zlepšení spolupráce v rámci jádrového území východočeské aglomerace možnost čerpání finančních prostředků z evropských a státních zdrojů dostavba D11 dostavba R35 v celé délce na území královéhradeckého a pardubického kraje modernizace páteřní regionální železniční sítě zkvalitnění železniční dopravy – trať na Pardubice dopravní funkce letiště spolupráce krajů a měst v rámci IDS příhodné geografické podmínky pro cyklodopravu soukromí investoři (např. parkovací domy)

Hrozby (T) nárůst tranzitní dopravy (D11) v případě nerealizace R35 v časovém horizontu, (pokud nebude vybudován jižní obchvat) nárůst počtu automobilů existence letiště v Pardubicích komplikovaná možnost vytvoření nezbytného mezikrajského IDS (4 subjekty) záměr splavnění Labe pro lehké nákladní lodě do Hradce Králové zatížení venkovního prostředí hlukem z dopravy a náročnost dodržení platných limitů


23

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města pro maximální využití vnějších příležitostí. Klíčová oblast: 2. Doprava Globální cíl oblasti Vybudovat funkční a bezpečný dopravní systém splňující požadavky realizace vnitřních a vnějších dopravních vztahů, navazující na tradiční urbanistické hodnoty a kvalitu životního prostředí města, v souladu s principy udržitelného rozvoje

Ukazatel Podíl měkké dopravy (MHD+kolo+pěšky+vlak) na celkové přepravní práci ve městě v %

Zdroj Závěrečné zprávy opakovaného průzkumu pro ECI A3 Mobilita a místní přeprava cestujících

Opatření: 2.1 Veřejná doprava včetně MHD, IDS, železniční dopravy Výchozí situace ve veřejné dopravě včetně Městské hromadné dopravy (MHD), Integrovaného dopravního systému (IDS) a železniční dopravy je popsána definovanými silnými stránkami, tj. dosaženou úrovní MHD a sítě cyklostezek a možností rozvoje všech druhů doprav, které navazují na současné vnější příležitosti, spočívající v realizovaných modernizačních záměrech železnice jako páteře hromadných doprav v území a v podpoře IDS včetně budování přestupních terminálů. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

2.1.1

Efektivní zapojení MHD do rozvíjeného IDS

Počet osob přepravených MHD města HK v rámci IDS za rok

Statistika organizátora Integrovaného dopravního systému

2.1.2

Zvýšení ekologičnosti městské hromadné dopravy

Podíl ekologicky šetrných prostředků městské hromadné dopravy ve vozovém parku v %

Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s.

2.1.4

Zachovat podíl městské hromadné dopravy na celkové dopravě ve městě

Podíl MHD na celkové přepravní práci ve městě v%



24

Opatření: 2.2 Napojení města na nadřazené dopravní sítě Pozitivní je existence radiálně okružního dopravního systému. Nedořešena je především situace na křižovatce s Třebešskou radiálou a napojení jižního sektoru města. Nepříznivá je současná průběžná silniční doprava ve směrech Morava – Praha – Severní Čechy. Nepříznivá je především doprava přes 2. silniční okruh ve směru na Prahu z jižního sektoru města. Páteřní komunikace I/37 a komunikace na levém břehu Labe mezi Hradcem Králové a Pardubicemi nejsou dostatečně kapacitní. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

2.2.1

Vyvedení tranzitní automobilové dopravy mimo město

Podíl tranzitních dopravních vztahů v %

MmHK, odbor hlavního architekta, Směrový dopravní průzkum

2.2.2

Zvýšení kapacity a bezpečnosti komunikace I/37 v úseku Hradec Králové – Pardubice

Podíl délky čtyřpruhových úseků na celkové délce komunikace v %

Geografické informační systémy MmHK

Počet dopravních nehod na komunikaci I/37, ul. Rašínova (území okresu HK) za rok

Policie ČR

Počet vlakových spojů ve stanici HK hlavní nádraží za den

Jízdní řád ČD

Počet nastupujících a vystupujících cestujících ve stanici HK hlavní nádraží za rok

České dráhy, a.s., Generální ředitelství, odbor osobní dopravy a přepravy

2.2.4

Zvýšit přitažlivost osobní železniční dopravy pro obyvatele a návštěvníky města


25

Opatření: 2.3 Dopravní obsluha na území města včetně rozvojových ploch Výchozí situace ve veřejné dopravě včetně městské hromadné dopravy, integrovaného dopravního systému a železniční dopravy je popsána definovanými silnými stránkami, tj. kvalitně založeným radiálně okružním systémem, existencí koncepčních materiálů města, založenými parkovišti u nákupních center, vymezenými prostory pro budování logistického centra a možností využití areálu letiště. Tyto navazují na současné vnější příležitosti, spočívající ve spolupráci města na budování IDS, rozvoji železnice a podmínek pro cyklodopravu, v komunikacích navazujících na stavbu D11 a R35 při využití možností čerpání finančních prostředků z Evropské unie a státu, včetně zapojení soukromých investorů. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

2.3.1

Udržet kapacitu a průchodnost II. městského silničního okruhu a z něj vycházejících radiál

Průměr maximálních hodnot intenzit dopravního proudu na vytipovaných místech ve sledovaném roce, vztažený k přípustným intenzitám v %

Měření intenzit dopravního proudu, dopravní centrála TSHK

2.3.2

Nezvyšovat dopravní náročnost území města

Průměrná vzdálenost cest (km) za den na osobu. (Celkem všechny cesty, Průměr za rok)

Závěrečné zprávy opakovaného průzkumu pro ECI A3 Mobilita a místní přeprava cestujících (RM MmHK)

2.3.4

Využít možnosti financování projektů v dopravní infrastruktuře ze zdrojů EU, ČR, soukromých

Získané finance na budování dopravní infrastruktury v tis. Kč (rozhodné je datum podpisu smlouvy o přiznané dotaci)

Magistrát města Hradec Králové, ekonomický odbor

Opatření: 2.4 Funkce letiště v Hradci Králové Existující vojenské letiště, nyní v majetku města, v těsné blízkosti stotisícového města, s dalším potenciálem jednoho milionu obyvatel, s chráněnými vzletovými a přistávacími rovinami a dalšími vyhlášenými ochrannými pásmy, ale bez odpovídajícího přístrojového vybavení, se statutem neveřejného mezinárodního civilního letiště, s příležitostí kvalitního dopravního napojení na město a nadřazenou silniční síť, s územní rezervou pro realizaci investičních záměrů zvyšujících atraktivitu letiště. Specifické cíle: Číslo SC 2.4.1

Popis specifického cíle Udržet stávající kvalitu fungování letiště s možností dalšího rozvoje letového provozu


Ukazatel

Zdroj

Kategorie letiště

Gemini PORT, s.r.o.

Lety letadel (vnitrostátní + mezinárodní) Počet pohybů

Roční přehled o výkonech letiště (výkaz pro MD), Gemini PORT, s.r.o.

26

Opatření: 2.5 Nemotorová doprava (pěší, cyklistická) Příhodné geografické podmínky vytvářejí předpoklady pro rozvoj všech druhů nemotorové dopravy. Cyklistická doprava má ve městě tradici. Historicky je založená síť cyklostezek, která nebyla od 80. let 20. století dostatečně rozvíjena a udržována. V současnosti není tato síť fyzicky propojena, přestože existují podklady pro její další rozvoj. Vázne i realizace dalších prvků cyklistické infrastruktury. V oblasti pěší dopravy je založena pěší zóna v centru města včetně vytyčených směrů jejího dalšího rozvoje. Skutečný rozvoj ale stagnuje. Není vytvářen celoměstský systém dostatečně komfortních a atraktivních pěších tras. Vážným problémem je zajištění bezpečnosti některých úseků. Příměstská krajina vytváří příznivé podmínky pro rozvoj rekreačních forem nemotorové dopravy. Problémem je ale napojení na tyto oblasti. Specifické cíle: Číslo SC 2.5.1

2.5.3

Popis specifického cíle Zvýšení bezpečnosti a komfortu cyklodopravy ve městě

Zvýšení bezpečnosti a komfortu pěší dopravy ve městě

Ukazatel Podíl cyklodopravy na celkové přepravní práci ve městě

Zprávy opak. průzkumu pro ECI A3 Mobilita a místní přeprava cestujících

Procento dětí dojíždějících do škol na kole (teplé měsíce a hezké počasí)

Zprávy opak. průzkumu pro ECI B6 Cesty dětí do škol a zpět

Podíl nehod s účastí cyklistů na celk. počtu dopravních nehod na území města za rok %

Policie ČR

Celková délka značených cyklistických stezek ve městě

Generel cyklistických stezek na území města Hradec Králové

Podíl pěší dopravy na celkové přepravní práci ve městě


Podíl dopravních nehod s účastí chodců na celkovém počtu dopravních nehod na území města za rok v %

2.5.4

Lepší napojení města na systém rekreačních cyklistických tras včetně napojení na dálkové cyklotrasy


Zdroj

Policie ČR

Procento dětí docházejících do škol pěšky (teplé měsíce a hezké počasí)

Závěrečné zprávy opakovaného průzkumu pro ECI B6 Cesty dětí do škol a zpět

Délka cyklistických tras napojujících město na systém tras rekreačních v km

Generel cyklistických stezek na území města Hradec Králové (MmHK - OHA)

27

Opatření: 2.6 Doprava v klidu (parkování) Příhodné geografické podmínky vytvářejí předpoklady pro rozvoj všech druhů nemotorové dopravy. Cyklistická doprava má ve městě tradici. Historicky je založená síť cyklostezek, která nebyla od 80. let 20. století dostatečně rozvíjena a udržována. V současnosti není tato síť fyzicky propojena, přestože existují podklady pro její další rozvoj. Vázne i realizace dalších prvků cyklistické infrastruktury. V oblasti pěší dopravy je založena pěší zóna v centru města včetně vytyčených směrů jejího dalšího rozvoje. Skutečný rozvoj ale stagnuje. Není vytvářen celoměstský systém dostatečně komfortních a atraktivních pěších tras. Vážným problémem je zajištění bezpečnosti některých úseků. Příměstská krajina vytváří příznivé podmínky pro rozvoj rekreačních forem nemotorové dopravy. Problémem je ale napojení na tyto oblasti. Specifické cíle: Číslo SC


2.6.1

Uspokojení potřeby parkování (dopravy v klidu) ve městě v souladu se zásadami udržitelného rozvoje

2.6.3

Uvolnit veřejná prostranství (ulice a náměstí) centrální části města od parkujících automobilů


Ukazatel

Zdroj

Procento překročených kapacit parkovacích ploch v území (centrální část)

Průzkum dopravy v klidu v Hradci Králové

Počet parkovacích míst uvolněných pro krátkodobé stání

Technické služby HK, p. Dušek, tabulka "Parkovací automaty"

Počet parkovacích míst na veřejných prostorách centrální části města vztažený k výchozímu stavu r. 2003 v %

Průzkum dopravy v klidu v Hradci Králové

28

3

Podnikání a zaměstnanost

VIZE OBLASTI V oblasti podnikání a zaměstnanosti je Hradec Králové v roce 2020 městem moderního průmyslu a podnikání: 

založeného na nejnovějších ekologicky šetrných technologiích s čistými provozy a využívající IT a kvalifikované síly



známým svými výrobky



s dynamickým rozvojem drobného a středního podnikání, širokou škálou provozů a služeb



nabízející diverzifikované pracovní příležitosti



s moderními technologiemi umístěnými ve vhodných lokalitách



s lokalitami pro novou výstavbu a s přestavbovými plochami v majetku města, které město předem zainvestuje



s vyváženým zastoupením podnikatelských aktivit (se strukturou podnikání, ve které dominují služby a vyspělé technologie)



s vyváženou nabídkou pracovních příležitostí mezi podnikatelským a veřejným sektorem a kvalifikovaností pracovní síly nad celostátním průměrem a odpovídající poptávce



se systémem asistované podpory stávajícího a iniciací nového podnikání



s rozvinutou infrastrukturou a službami cestovního ruchu, kongresové a incentivní turistiky



s aktivní podporou vstupu nových firem, hlavně se silným kapitálem a záměrem mít ve městě sídlo



s klientsky orientovanou a přátelskou veřejnou správou

GLOBÁLNÍ CÍL OBLASTI Systémově vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti s rostoucí nabídkou diverzifikovaných pracovních příležitostí odpovídajících struktuře a kvalitě pracovní síly tak, aby nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru.

Klíčová oblast Podnikání a zaměstnanost

29

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) existující trend diverzifikace výroby, zaměstnání a struktury zaměstnanosti nadprůměrný podíl SŠ a VŠ vzdělaných obyvatel (v porovnání s průměrem ČR) zdroje informací a analýzy realizované městem, které jsou podnikatelům k dispozici zájem města iniciovat vznik nových firem a jejich podpora formou inkubátoru výhodná urbanistická dispozice, relativně dobrá časová i prostorová dostupnost rezidenčních i rozvojových lokalit tradiční schopnost města vyřešit problémy zdroje kvalifikované pracovní síly zájem občanů o dění ve městě vysoký podíl zaměstnanosti ve veřejném sektoru současná demografická struktura sídlo vysokých škol dobré možnosti pro regeneraci pracovní síly (s výjimkou koupaliště) míra nezaměstnanosti dlouhodobě pod celostátním průměrem podprůměrná úroveň kriminality

Slabiny města (W) územní plán – nevhodné umístění starých průmyslových zařízení nedostatek technicky vzdělaných obyvatel SŠ i VŠ nepropojenost výzkumů s praxí nedostatečná nabídka zainvestovaných lokalit počet obyvatel pod 100.000 závislost na velkých zaměstnavatelích ve veřejném sektoru nedostatečná koordinace mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu nedostatečná komunikace mezi podnikatelskými institucemi a svazy

Vnější příležitosti (O) dopravní napojení na evropskou dálniční síť strategická poloha města integrace města do evropských struktur územní plán sídelního útvaru Hradecko – pardubické aglomerace prostory pro podnikání v místech starých a nevyužívaných průmyslových areálů letecká doprava možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU

Hrozby (T) legislativa – stagnace nebo pokles podnikatelských aktivit klimatické podmínky odliv vysoce kvalifikované pracovní síly a příliv nízko kvalifikované pracovní síly v rámci EU nepříznivý vývoj demografické struktury obyvatel sloučení výkonu státní správy a samosprávy územní plán sídelního útvaru Hradeckopardubické aglomerace


30

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SO-W, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města pro maximální využití vnějších příležitostí pro odstranění slabin. Klíčová oblast: 3. Podnikání a zaměstnanost Globální cíl oblasti Systémově vytvářet podmínky pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí a zaměstnanosti s rostoucí nabídkou diverzifikovaných pracovních příležitostí odpovídajících struktuře a kvalitě pracovní síly tak, aby nezaměstnanost výrazně nepřekračovala přirozenou míru

Ukazatel

Zdroj

Celkový počet aktivních podnikatelských subjektů se sídlem ve městě ke konci sledovaného roku

Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů

Průměrná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce ve městě HK

Úřad práce

Opatření: Rozvoj a podpora podnikání Ve městě je sídlo krajské hospodářské komory, poradenská střediska, jednotlivé profesní svazy a účelová seskupení, která fungují izolovaně. Město zpracovává analýzy a průzkumy a má k dispozici zdroje informací využitelných pro podnikatelské prostředí. Na webu města je odkaz „pro podnikatele“, který lze využít, respektive rozšířit. Město zprostředkovává kontakty mezi podnikateli a jejich svazy s partnerskými městy Hradce Králové v zahraničí. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

3.1.1

Udržení a rozvoj stávajících podnikatelských subjektů ve městě

Celkový počet podnikatelských subjektů ve městě HK s datem zániku ve sledovaném roce


3.1.2

Vznik nových podnikatelských subjektů ve městě

Celkový počet podnikatelských subjektů ve městě HK s datem vzniku ve sledovaném roce


3.1.3

Vznik podnikatelských subjektů zaměřených na oblast výzkumu, vývoje a výpočetní techniky

Celkový počet podnikatelských subjektů ve městě HK, působících v oblasti výzkumu, vývoje a výpočetní techniky s datem vzniku ve sledovaném roce

Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, OKEČ 72.1* až 72.4* plus 73*


31

Opatření: Podpora zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů Úřad práce organizuje rekvalifikační kurzy. Není přímá spolupráce mezi zaměstnavateli a školami. Ve městě je vysoký podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Je nedostatek technicky vzdělaných lidí. Existují příležitosti k využití finančních prostředků EU k posílení aktivní politiky zaměstnanosti a rozvoji lidských zdrojů. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

3.2.1

Vznik nových pracovních příležitostí ve městě

Počet nových pracovních míst vzniklých ve sledovaném roce v okrese HK

Úřad práce Hradec Králové

3.2.2

Snížení dlouhodobé nezaměstnanosti

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) na celkovém počtu uchazečů o práci v okrese HK

Úřad práce Hradec Králové


32

4

Infrastruktura

VIZE OBLASTI V roce 2020 je Hradec Králové městem  s kvalitní, fungující a hospodárnou technickou a informační infrastrukturou šetrnou k životnímu prostředí, nenarušující vzhled města  se zajištěnými podmínkami pro optimální rozvoj zásobování energiemi  se spolehlivými, dostupnými, odolnými a bezpečnými a otevřenými energetickými sítěmi nezatěžujícími životní prostředí  se spolehlivými, dostupnými, uživatelsky přívětivými, odolnými a bezpečnými, nemonopolními a otevřenými informačními sítěmi GLOBÁLNÍ CÍL Zajistit kvalitní a otevřenou technickou a informační infrastrukturu šetrnou k životnímu prostředí, vytvářející podmínky pro optimální rozvoj města.

Klíčová oblast Infrastruktura

33

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) vybudované rozsáhlé primární tepelné sítě s dostatečnou kapacitou pro další rozvoj kompletní plošná plynofikace s možností rozvoje soustředění kapacit v oblasti informačních technologií Univerzita Hradec Králové -. Fakulta informatiky a managementu (FIM) hustota zástavby odborný lidský potenciál subjektů působících v této oblasti kompletní zásobování elektrickou energií

Slabiny města (W) nedostatečné pokrytí sítí rozvodů kabelové televize z hlediska zprostředkování informací o dění ve městě neúplné pokrytí pevných linek /telefonní, datové/ nedostatek on-line informací nedostatek záložních zdrojů energie a alternativních tras nedostatek finančních prostředků na zainvestování rozvojových ploch

Vnější příležitosti (O) aglomerace Hradec Králové a Pardubice – možnost koordinace podmínky pro energetické zemědělství v okolí města blízkost Elektrárny Opatovice příliv odborníků v návaznosti na fakultu informatiky a managementu (FIM) vodní toky obnovitelné a alternativní zdroje energie možnost čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU rozvoj a uplatnění nových technologií (obnovitelné, alternativní zdroje, technologie úspor)

Hrozby (T) živelné pohromy (globální klimatické změny) závislost na Elektrárně Opatovice (EOP) v případě výpadku aglomerace Hradec Králové a Pardubice – konkurence v odčerpávání zdrojů tendence bydlet na městské periferii, v okrajových částech terorismus vyčerpání zdrojů


34

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SWO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města a eliminaci slabin města pro maximální využití vnějších příležitostí. Klíčová oblast: 4. Infrastruktura Globální cíl oblasti Kvalitní a otevřená technická, správní a informační infrastruktura šetrná k životnímu prostředí, vytvářející podmínky pro optimální rozvoj města

Ukazatel Míra spokojenosti občanů s městem jako místem pro život a práci v %

Zdroj Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, závěrečná zpráva průzkumu pro ECI A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím

Opatření: 4.1 Zásobování elektřinou Je zajištěno kompletní zásobování elektřinou na území města, a to z větší části formou podzemního kabelového vedení. Provedeno zokruhování rozvodné sítě pro řešení výpadku v jednotlivých lokalitách. Napojení rozvodné sítě na celoevropskou soustavu je výhodou v případě výpadku (lze použít náhradní zdroje z jiných zemí). Nevýhodou pro spotřebitele je monopolní postavení distributora elektřiny. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

4.1.1

Posílená a modernizovaná stávající rozvodná síť elektrické energie ve městě

Počet přerušení dodávek elektrické energie ve městě z důvodů závady na rozvodném zařízení za sledovaný rok

Východočeská energetika

4.1.2

Vyřešené zásobování města elektrickou energií v havarijních případech

Souhrnná doba trvání všech přerušení dodávek elektrické energie na území města za sledovaný rok (min/rok/zákazníka)

Východočeská energetika

4.1.3

Zajištěné zásobování rozvojových lokalit města pro bydlení a výrobu elektrickou energií

Podíl rozvojových ploch s vyřešeným zasíťováním ke konci sledovaného roku v %

Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta (územně plánovací dokumentace)


35

Opatření: 4.2 Zásobování plynem Plošná plynofikace okrajových částí města vytváří dobré předpoklady pro další rozvoj tohoto způsobu energetického zásobování. Kapacity jsou dostatečně dimenzované. Díky diverzifikaci zdrojů plynu vzrůstá spolehlivost dodávek. Existence celoevropské plynofikační soustavy vytváří dobré předpoklady pro hospodářskou soutěž s pozitivními dopady na cenovou stabilitu. Závislost ceny plynu na kurzu představuje riziko (vývoj cen → přechod na euro → snížení cen). Převládající otopenský charakter odběru zhoršuje ekonomiku plynofikační soustavy. Pozemní technologie představují společenská rizika (terorismus). Specifické cíle: Číslo SC 4.2.2

Popis specifického cíle Zajištěné zásobování rozvojových lokalit města pro výrobu a bydlení zemním plynem v souladu s energetickou koncepcí

Ukazatel Podíl rozvojových ploch s vyřešeným zasíťováním ke konci sledovaného roku v %

Zdroj Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta (územně plánovací dokumentace)

Opatření: 4.3 Centrální zásobování teplem Ve městě jsou vybudované rozsáhlé tepelné sítě s dostatečnou kapacitou umožňující jejich další rozvoj. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla je efektivní z pohledu využití primárních paliv a vytváří dobré předpoklady pro příznivý vývoj ceny tepelné energie. Dodávky paliva pro zdroj tepla nejsou závislé na dovozech ze zahraničí. Ve městě je soustředěn odborný lidský potenciál působící v oblasti energetiky. Systém centrálního zásobování teplem je závislý na jednom zdroji tepla, nejsou vybudované dostatečně kapacitní záložní zdroje. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

4.3.2

Rozvoj systému centrálního zásobování teplem ve městě

Celková podlahová plocha (m2) objektů města obsloužená systémem CZT

THHK, a.s. (p. Horák)

4.3.4

Zabezpečené záložní zásobování města teplem a TUV

Poměr výkonu záložních zdrojů centrálního zásobování teplem k potřebnému výkonu pro město HK v %

Poskytovatel, Magistrát města Hradec Králové, odbor krizového řízení, Operační plán

4.3.5

Snížení tepelných ztrát na rozvodné sítí CZT

Ztráty v %

THHK, a.s.

4.3.6

Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů tepelné a elektrické energie

Počet projektů zaměřených na využití obnovitelných zdrojů energie realizovaných s podporou města (5P) od začátku r.2005

Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí


36

Opatření: 4.4 Zásobování vodou a odvod odpadních vod Město Hradec Králové má vybudovaný uspokojivý systém zásobování pitnou vodou. Nadřazený vodovodní systém tvoří Vodárenská soustava Východní Čechy. Veškeré zdroje zásoby pitné vody se nacházejí mimo území města a jejich kapacita je dostatečná. Město má až na výjimky vybudovanou jednotnou kanalizaci, jejíž systém je v současné době vyhovující. V roce 1995 byla dokončena a zprovozněna centrální čistírna odpadních vod Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

4.4.1

Napojení všech obyvatel města na kanalizační síť

Počet kanalizačních přípojek

Vodovody a kanalizace Hradec Králové, Výroční zpráva

4.4.2

Modernizace stávající kanalizační a vodovodní sítě

Poruchy na kanalizačních řadech (počet)


Ztráty ve vodovodním řadu (Voda nefakturovaná) v %


Opatření: 4.5 Telekomunikace (Infokomunikace) Území města je pokryto signálem pro mobilní telefony a významný počet obyvatel má mobilní telefon. Rozvody pevných telefonních linek jsou i přes neúplné pokrytí budov dostatečné. Všechny telefonní ústředny na území města jsou plně digitalizované. Síť kabelové televize není úplná, nepokrývá potřeby obyvatel města. Existuje relativně široká nabídka rychlého internetového připojení. Problémem jeho širšího využití je však vysoká cena aktivačních jakož i provozních poplatků. S tím souvisí malá penetrace obyvatelstva připojeného k internetové síti. Metropolitní datová síť není kompletní. Chybějí databáze e-mailových adres obyvatel pro komunikaci magistrátu s občany. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

4.5.1

Zlepšení dostupnosti vysokorychlostního internetu pro veřejnost

Procento obyvatel města s dostupností veřejně přístupného internetu do 15-ti minut chůze od místa bydliště

Závěrečná zpráva průz. pro ECI A4 Dostupnost veř. prostranství a služeb (nutno zařadit do příštího průzkumu)

4.5.2

Zvýšení přehlednosti a užitečnosti informací na městském portálu (web)

Počet návštěv městského portálu (web) ve sledovaném roce

Magistrát města Hradec Králové, webmaster

Zvýšení podílu správních agend, které lze s magistrátem města vyřídit přes internet

Počet zaevidovaných podání přes elektronickou podatelnu ve sledovaném roce

4.5.4


Magistrát města Hradec Králové, podatelna

37

Opatření: 4.6 Rozvoj správní infrastruktury z hlediska systému technických služeb Město Hradec Králové má funkční a personálně i finančně zajištěnou správní infrastrukturu, její rozvoj je však podmíněn nutností reagovat na nové podmínky, novou legislativu, nové metody řízení a participaci občanů na správě svého města. Postupně jsou uplatňovány moderní způsoby řízení a využívány dostupné technologie, vč. software. Postupně se rozvíjí dlouhodobé řešení otázky správy v dílčích oblastech hospodaření s energií, nakládání s odpady, veřejného osvětlení apod. Specifické cíle: Číslo SC


4.6.1

Environmentálně šetrný systém svozu odpadu ve městě

Svoz odpadu ve městě je zajišťován subjektem vlastnícím certifikát ČSN EN ISO 14 000 (14 001)

4.6.2

Environmentálně šetrný systém veřejného osvětlení ve městě

Průměrná roční spotřeba energie v kWh na jedno instalované svítidlo veřejného osvětlení

provozovatel

4.6.3

Zajištěná péče o opuštěná zvířata nalezená na území města

Kapacita útulku ve sledovaném roce (počet míst pro psy)

MmHK, odbor životního prostředí


Ukazatel

Zdroj MmHK, odbor životního prostředí

38

5

Vzdělávání a školství

VIZE OBLASTI Hradec Králové je v roce 2020 centrem školství a vzdělanosti a vyhlášeným univerzitním městem 

s efektivním, dostupným a vyváženým systémem předškolního, základního a speciálního vzdělávání se širokou profilací



se širokou nabídkou kvalitního středoškolského a vyššího odborného vzdělávání



s kvalitní mezinárodně srovnatelnou nabídkou vysokoškolských oborů s rozvojem a návazností na již existující obory



s čilým studentským životem



s vědecko-výzkumnými aktivitami na vysokých školách s napojením na podnikatelskou a ekonomickou sféru



s propojením vysokých škol na kulturně společenský život ve městě



nabízejícím absolventům středních a vysokých škol a jejich pedagogům pracovní příležitosti a dostupné bydlení



s rozvinutým lidským potenciálem a duchovní kulturou, podporující rozvoj lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání a duchovní růst, mj. nekomerční kulturou a dostatečnou nabídkou volnočasových aktivit

GLOBÁLNÍ CÍL Rozvíjet vzdělanostní potenciál obyvatel města podporující zaměstnanost, adaptabilitu lidských zdrojů a kulturní a společenský život.

Klíčová oblast Vzdělávání a školství

39

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) dobře fungující Dům dětí a mládeže, volnočasové aktivity nabízené školami a občanskými sdruženími, základní umělecké školství otevřená hřiště pro veřejnost internet ve školách potenciál pro otevření se škol veřejnosti potenciál pro umístění mimoškolní aktivity v uvolněných objektech města dobrá dopravní dostupnost škol kvalitní základna a tradice veškerého školství

Slabiny města (W) nízká naplněnost škol neexistuje SŠ vyučující v cizím jazyce dosud neschválená koncepce rozvoje školství ve městě prostory pro základní umělecké školství prostory pro neziskové nevládní organizace, které nabízejí volnočasové aktivity, a vysoké náklady neexistence univerzitního kampusu chybí ubytovací kapacity pro studenty a žáky centrum pro zavádění asistenční služby zrušení pedagogického centra

Vnější příležitosti (O) přirozené spádové středisko – migrace a dojížďka do Hradce Králové dopravní síť dálnic školské normy rozvoj podnikatelského sektoru – příspěvek vícezdrojového financování adekvátní restrukturalizace sítě středních škol vyvíjející se podle potřeb trhu práce objekty převedené armádou na město nebo jiné subjekty efektivní využití evropských a národních dotačních fondů ekonomická prosperita ČR v rámci Evropy

Hrozby (T) ekonomická nestabilita v Evropě a nedostatek finančních zdrojů pokles populace imigrace školské normy politika vlády v oblasti drobného podnikání a školství rostoucí kriminalita mládeže (drogy,...)


40

Generická strategie oblasti Generickou strategií oblasti je strategie WO, tj. strategie opírající se o eliminaci vlastních slabin města pro maximální využití vnějších příležitostí. Klíčová oblast: 5. Vzdělání a školství Globální cíl oblasti Rozvíjet vzdělanostní potenciál obyvatel města podporující zaměstnanost, adaptabilitu lidských zdrojů a kulturní a společenský život

Ukazatel

Zdroj

Podíl populace v produktivním věku se SŠ či VŠ vzděláním v %

Český statistický úřad, SLBD

Průměrná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce ve městě HK

Úřad práce

Opatření: 5.1 Předškolní výchova a vzdělávání Současná síť mateřských škol (MŠ) je rovnoměrně rozložená. Kapacita škol není stejně naplněna. Je snaha o profilaci MŠ. Existují školy zřizované městem a soukromé MŠ. Dochází k integraci dětí s tělesným postižením. V návrhu magistrátu města je vyrovnání plateb provozních nákladů ze strany rodičů tak, aby tato úhrada byla na území města stejná. Ve městě působí alternativní mateřská škola Montessori. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

5.1.1

Udržení územní dostupnosti mateřských škol v okrajových částech města

Územní dostupnost (do 15 minut chůze) MŠ pro obyvatele města v %

Závěrečná zpráva průzkumu pro Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb

5.1.2

Udržet počty míst v mateřských školách tak, aby byl zajištěn servis pro mladé rodiny

Nevyužitá kapacita MŠ v % k 30.9. sledovaného roku

Magistrát města Hradec Králové, statistika odboru školství, mládeže a sportu

5.1.3

Rozšíření výchovného a vzdělávacího programu v mateřských školách

Počet společných akcí neziskových organizací a MŠ

Občanské poradenské středisko, Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu

5.1.4

Integrace tělesně postižených dětí v kolektivech MŠ

Počet odmítnutých žadatelů o integraci ve sledovaném roce

Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu


41

Opatření: 5.2 Základní školství Současná síť základních škol (ZŠ) je nerovnoměrná z hlediska rozmístění budov. Kapacita většiny škol je nenaplněna. Projevuje se snaha některých škol o profilaci. Kromě obecních existují dvě církevní a jedna soukromá ZŠ. ZŠ se daří integrovat děti s tělesným postižením. Provoz škol je rozpočtově zřizovatelem dobře zajištěn, ale problémy nastávají při velké údržbě budov. Kladem současného stavu je otevření školních hřišť pro veřejnost a nabídka velkého množství volnočasových aktivit. Problém je odchod části kvalitních žáků do víceletých gymnázií. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

5.2.1

Optimalizovaná síť základních škol ve městě

Průměrný počet žáků ve třídě ve sledovaném roce


5.2.2

Zlepšení technického stavu budov ZŠ

Zanedbanost údržby školních budov ZŠ v Kč (v cenách roku 2005)

Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu (popis stavu budov ZŠ a dlouhodobý plán jejich údržby)

5.2.3

Udržet systém otevření školních hřišť pro veřejnost

Počet školních hřišť otevřených pro veřejnost ve sledovaném roce


5.2.4

Základní školy plnící funkci přirozených center vzdělanosti, sportu a volnočasových a společenských aktivit, ve svých spádových oblastech

Celkový počet akcí pro veřejnost zorganizovaných ve školách za rok

Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu (výroční zprávy škol)

Územní dostupnost (do 15 minut chůze) ZŠ pro obyvatele města v %

Závěrečná zpráva průzkumu pro Společný evropský indikátor A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb


42

Opatření: 5.3 Střední a vyšší školství Síť středních a vyšších škol tvoří kvalitní základnu, pokud jde o množství a dostatečnou oborovou strukturu. Ve městě je dostatek budov pro střední a vyšší školství, ale jejich technický stav není vždy vyhovující. Chybí střední škola vyučující v cizím jazyce. Chybí ubytovací kapacity pro žáky. Výhodou je, že Hradec Králové je přirozeným spádovým střediskem. Školy nedostatečně využívají možného financování ze zdrojů podnikatelského sektoru. Budovy škol nejsou dostatečně využívány pro veřejnost (mimoškolní výchova a celoživotní vzdělávání). Internet na školách je z provozního hlediska nákladný. Pokles populace působí nenaplnění kapacit některých typů SŠ. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

5.3.1

Zlepšení stavu a údržby školních budov střední a vyšších škol ve vlastnictví města

Zanedbanost údržby školních budov středních a vyšších škol v Kč (v cenách roku 2005)

SNHK, Popis stavu budov středních a vyšších škol a dlouhodobý plán jejich údržby

5.3.2

Zkvalitnit nabídku možností jazykového vzdělávání pro studenty středních a vyšších škol

Počet absolventů bilinguálních středních a vyšších škol působících ve městě ve sledovaném roce

Krajský úřad

5.3.3

Zvýšení kapacit pro ubytování středoškoláků ve městě (domovy mládeže)

Počet míst v ubytovacích zařízeních pro středoškoláky

Krajský úřad

Opatření: 5.5 Mimoškolní výchova a vzdělávání Síť speciálních škol je dostatečná pro předškoláky a žáky základních a středních škol. Školy jsou personálně i materiálně dostatečně vybaveny. Specifické cíle: Číslo SC


5.5.1

Zachovat širokou nabídku mimoškolní výchovy a vzdělávání pro děti a mládež


Ukazatel

Zdroj

Podíl dětí ve věku 6 až 15 let zapojených do mimoškolní výchovy a vzdělávání v %

Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu, poskytovatelé mimoškolní výchovy a vzdělávání

Objem grantových prostředků na podporu mimoškolní výchovy a vzdělávání poskytnutých městem za rok


43

Opatření: 5.6 Vysoké školství Hradec Králové má široké spektrum vysokoškolských oborů (medicína, farmacie, učitelství, sociální práce, speciální pedagogika, informatika, management, cestovní ruch). Velkým nedostatkem současného stavu je chybějící univerzitní areál Na Soutoku. Příležitostí pro vysoké školy je vícejazyčné vzdělávání s možností využít kreditový systém na prostupnost studia jak mezi různými VŠ, tak mezi dalším vzděláváním. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

5.6.2

Rozvoj univerzitního areálu Na Soutoku

Počet objektů v areálu

Univerzita Hradec Králové

5.6.3

Zlepšit informační servis webu města o ubytovacích možnostech pro studenty VŠ v Hradci Králové

Počet přístupů na webovou stránku "Pro studenty" za rok

Magistrát města Hradec Králové, statistika oddělení informatiky

Zlepšit informační servis webu města o možnostech studia a možnostech volnočasových aktivit v Hradci Králové v cizích jazycích

Počet přístupů na webovou stránku "Pro studenty" za rok


5.6.5

Opatření: 5.7 Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání se týká čtyř skupin obyvatel: osoby se základním, středním a vysokoškolským vzděláním a seniory. Vysoké školy zajišťují postgraduální, nástavbové a doplňující studium. Střední odborné školy a střední odborná učiliště zajišťují nástavbové studium a rekvalifikace, jazykové školy zajišťují další studium jazyků pro veřejnost. Pedagogické centrum nabízí další vzdělávání pedagogických pracovníků. Podnikatelské subjekty a neziskový sektor pořádají profesní kursy, konference a semináře. Specifické cíle: Číslo SC 5.7.1

5.7.2


Ukazatel

Zdroj

Zvýšit počítačovou gramotnost hendikepovaných skupin obyvatel

Procento uspokojených žadatelů o účast v kurzech počítačové gramotnosti, konaných s podporou města ve sledovaném roce


Zlepšit informační servis webu města o možnostech kvalitního dalšího vzdělávání

Počet přístupů na webovou stránku "Celoživotní vzdělávání" za rok



44

6

Životní prostředí

VIZE OBLASTI Hradec Králové je v roce 2020 zdravým a čistým městem rozvíjejícím se v souladu s principy udržitelného rozvoje a respektujícím principy předběžné opatrnosti 

přijímajícím zásadní rozhodnutí na principu dlouhodobé předběžné opatrnosti



chránícím přírodu a krajinu



s vyváženým poměrem zastavěných a volných ploch ve městě



s dostatkem městské zeleně



vytvářejícím zdravé životní prostředí pro své občany



se zabezpečeným dostatkem pitné vody a účelným hospodařením s vodou



podporujícím minimalizaci ekologických zátěží



se zavedeným systémem péče o životní prostředí



s maximálně informovanou aktivní veřejností zapojenou do rozhodovacích procesů



s dostatkem finančních zdrojů pro realizaci vize udržitelného rozvoje

GlOBÁLNÍ CÍL Rozvíjet environmentálně efektivně fungující město v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Klíčová oblast Životní prostředí

45

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) vzrůstající trend uvědomování si významu a širších souvislostí životního prostředí veřejná zeleň a městské lesy příznivý poměr zastavěných a volných ploch relativně dobré životní prostředí díky příznivé poloze, absenci těžkého průmyslu, historickému základu urbanistického řešení dostatek kvalitní pitné vody dobře zmapovaná a prezentovaná zátopová území (geografický informační systém na webu města) dobrá ochrana převážné části města před stoletou vodou (správci toků s podporou města navyšují ochranu)

Slabiny města (W) nízká účelnost hospodaření s pitnou vodou neřešené ekologické zátěže chybějící informace z monitoringu pro veřejnost rozhodování a koordinace v oblastech životního prostředí ovlivněné mnoha překážkami a různorodými zájmy nedostatek finančních zdrojů chybí vhodné ekonomické stimuly a jejich vhodná koordinace (růst ceny jízdného MHD) přetrvávání excesů v oblasti životního prostředí části obyvatel

Vnější příležitosti (O) optimalizace (účelnost) investičních záměrů vstup do EU (možnost čerpání finančních prostředků, know-how, pozitivní vzory) nové technologie umožňující snižovat environmentální zátěže zohlednění environmentálních hledisek v rozhodování v jiných oblastech

Hrozby (T) trvalý vzrůst automobilové dopravy příliv investic nevhodných z hlediska životního prostředí růst cen ekologických technologií malá možnost ovlivnit rozhodování o zdrojích znečištění mimo hranice města zdroje pitné vody mimo město nedostatečná vymahatelnost práva nevhodný převažující konzumní způsob života živelné pohromy


46

Generická strategie oblasti Generickou strategií oblasti je strategie SO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek města pro maximální využití vnějších příležitostí. Klíčová oblast: Životní prostředí Globální cíl oblasti Rozvíjet environmentálně efektivně fungující město v souladu s principy udržitelného rozvoje

Ukazatel

Zdroj

Míra spokojenosti občanů s kvalitou okolního životního prostředím v Hradci Králové v % (hodnocení 7-10 na desetibodové škále)

MmHK - RM, závěrečné zprávy opakovaného průzkumu pro ECI A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím

Naděje dožití při narození muži a ženy (Královehradecký kraj)

Český statistický úřad, Podrobné úmrtnostní tabulky za kraje ČR

Opatření: 6.1 Podpora péče o kvalitu ovzduší Ve městě Hradec Králové je míra znečištění ovzduší díky dobrým přírodním podmínkám na tradičně dobré úrovni a trend stálého poklesu emisního zatížení se projevuje u všech látek vyjma NOx, jehož nárůst je způsobován především zvyšující se zátěží automobilové dopravy v centru města. Ve městě jsou v současnosti dvě automatické monitorovací stanice čistoty ovzduší. Specifické cíle: Číslo SC 6.1.1

Popis specifického cíle Udržení nebo snížení stávající úrovně znečištění ovzduší ve městě

Ukazatel Počet případů překročení mezních hodnot jednotlivých látek znečišťujících ovzduší za rok

Zdroj MmHK ŽP2, Státní zdravotní ústav, ČHMÚ HK

Opatření: 6.3 Odpadové hospodářství V současné době ve městě dobře funguje systém odpadového hospodářství. Hustota sítě stanovišť nádob separovaného odpadu a procentická úroveň separovaného sběru odpadů je nad průměrem České republiky. V katastru města jsou občanům k dispozici dva sběrné dvory. Specifické cíle: Číslo SC 6.3.1

Popis specifického cíle Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů


Ukazatel Podíl separovaného odpadu na celkovém množství komunálního odpadu v %

Zdroj MMHK, Odbor životního prostředí

47

6.3.2

Snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů

skládkované množství BRKO kg / obyv. / rok

MMHK, Odbor životního prostředí

Opatření: 6.4 Ochrana a využití vodních zdrojů Město Hradec Králové disponuje dostatkem pitné vody. Veškeré zdroje a zásoby pitné vody se nacházejí mimo území města. Není zajištěno zásobování „technologickou“ nepitnou vodou. Specifické cíle: Číslo SC 6.4.1

Popis specifického cíle Účelné nakládání s vodami

Ukazatel Spotřeba vody obyvatelstvem (l/osoba/den)

Zdroj Vodovody a kanalizace Hradec Králové, MMHK, Odbor životního prostředí

Opatření: 6.5 Zachování stávající přírody a krajiny Výchozí situace je dána rozsahem městské zeleně a městských lesů, množstvím vodních ploch a toků, existencí zvláštních chráněných území. Jsou využívány koncepční materiály (generel a pasport zeleně, lesní hospodářský pán, plány péče o přírodu a krajinu). Fungují a jsou rozvíjeny systémy vodovodů a kanalizací. Existuje značné množství ploch ve špatném stavu (malý vliv veřejné správy). Výstavba není dostatečně koordinována ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. Specifické cíle: Číslo SC 6.5.1

Popis specifického cíle Obnova a rozvoj městské zeleně

Ukazatel

Zdroj

Počet nově vysazených stromů / počet povolených kácených stromů

Technické služby Hradce Králové

Nové udržované plochy městské zeleně (m2)

Technické služby Hradec králové

6.5.3

Obnova vodního režimu v krajině

Plocha revitalizovaných vodních ploch k celkové vodní ploše k 1.1. 2004

Městské lesy Hradce Králové MMHK, Odbor životního prostředí

6.5.5

Zachování přírodně cenných lokalit na území města

Počet evidovaných přírodně cenných lokalit



48

Opatření: 6.6 Environmentální osvěta, výchova a vzdělávání Veřejnost města Hradce Králové si je vědoma tradičních hodnot životního prostředí a kvalit města, v jednotlivých případech se aktivně angažuje k jejich ochraně. Jde o vnitřní prostředí města i jeho ekologické vazby na kvalitní životní prostředí regionu. Pokud se však občana problém konkrétně netýká, jen malá část veřejnosti se v péči o životní prostředí angažuje. Chybí včasná informovanost o environmentální situaci. Pouze výjimečně dostávají občané ze strany veřejné správy možnost zapojení do rozhodovacích a legislativních procesů životního prostředí. Chybí informační a vzdělávací systém v oblasti životního prostředí (realizuje se jen dílčími aktivitami). Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

6.6.1

Zvýšení informovanosti a aktivity veřejnosti v oblasti životního prostředí

Počet přístupů na webovou stránku ekologického informačního systému města

MmHK – IT, Kancelář primátora

6.6.2

Využití potenciálu neziskového sektoru v oblasti životního prostředí

Počet podpořených projektů z oblasti životního prostředí prostřednictvím systému poskytování finanční podpory veřejně prospěšným projektům ve sledovaném roce


Opatření: 6.7 Environmentální systémy řízení V Hradci Králové se dosud prvky environmentálního managementu v řízení podniků a organizaci neprosazují. Vzhledem k požadavkům EU musí Město usilovat o zavádění systémů environmentálního řízení, včetně případného získání certifikátu ISO 14001 v organizacích, u nichž má možnost tyto postupy prosazovat. K prosazování systémů environmentálního řízení přispěje i důsledné naplňování principů místní Agendy 21. Specifické cíle: Číslo SC 6.7.3

Popis specifického cíle Rozšíření systému environmentálního řízení (ISO 14001) u soukromých organizací pracujících pro město


Ukazatel

Zdroj

Podíl soukromých organizací pracujících pro město, které přijaly environmentální metody řízení

49

7

Sociální oblast a zdraví obyvatel

VIZE OBLASTI Hradec Králové v roce 2020 je bezpečné město se zajištěnými sociálními a zdravotními službami  ekonomicky prosperující  s vysokou úrovní prevence a služeb založených na spolupráci zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů  s komplexním a spravedlivým systémem zdravotní péče a sociálních služeb  s nízkým výskytem společensky nežádoucích jevů (násilí, kriminalita, patologické závislosti, vandalismus, ...)  s dostačující nabídkou volnočasových aktivit  se vstřícným přístupem k seniorům, zdravotně postiženým, rodinám s dětmi, osobám v nouzi, osobám se závislostmi, cizincům, etnikům a národnostním menšinám

GLOBÁLNÍ CÍL Trvale zlepšovat zdravotní péči a sociální služby ve městě zapojením zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů s cílem zajistit trvalý růst kvality života pro všechny skupiny obyvatel. Podporovat sociální stabilitu a integritu města a minimalizovat výskyt společensky nežádoucích jevů účinnou prevencí a přiměřeným společenským tlakem.

Klíčová oblast Sociální oblast a zdraví obyvatel

50

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) současná relativně nízká nezaměstnanost kvalitní současné sociální služby a zdravotní péče dosažená životní úroveň dobrý vzdělanostní potenciál populace (díky dostupnosti vzdělání) příznivé životní prostředí a čistota města relativně nízká úroveň pouliční kriminality existence fakultní nemocnice

Slabiny města (W) nedostatek dostupného bydlení pro některé sociální skupiny (zdravotně postižené, mladé rodiny, seniory) a chráněného bydlení limitované pracovní příležitosti nedostatek víceúčelových dětských hřišť

Vnější příležitosti (O) Hrozby (T) riziko růstu nezaměstnanosti zapojení neziskového sektoru do poskytování sociálních služeb snižující se počet obyvatel a zvyšující se věkový průměr státní investice do sociálních a zdravotních zařízení příliv sociálně problémových skupin podpora mladých rodin s dětmi ze strany města a státu bytová výstavba a její podpora ze strany města a státu možnost čerpání financí ze zdrojů EU


51

GENERICKÁ STRATEGIE OBLASTI Generickou strategií oblasti je strategie SWO, tj. strategie opírající se o rozvíjení a využívání vlastních silných stránek a eliminaci slabin města pro maximální využití vnějších příležitostí. Klíčová oblast: 7. Sociální oblast a zdraví obyvatel Globální cíl oblasti Trvale zlepšovat efektivní zdravotní péči a sociální služby ve městě zapojením zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů s cílem zajistit trvalý růst kvality života pro všechny skupiny obyvatel. Podporovat sociální stabilitu a integritu města a minimalizovat výskyt společensky nežádoucích jevů účinnou prevencí a přiměřeným společenským tlakem

Ukazatel

Zdroj

Míra spokojenosti občanů s městem jako místem pro život a práci v %

Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, závěrečná zpráva průzkumu pro ECI A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím

Očekávaná délka života (porovnání s celostátním průměrem)

Český statistický úřad (prognóza na dožití při narození v Královehradeckém kraji)

Průměrná míra nezaměstnanosti ve městě Hradec Králové ve sledovaném roce

Úřad práce

Míra pocitu bezpečí obyvatel města Hradce Králové v %

Sociologický průzkum vnímání pocitu bezpečí obyvateli Hradce Králové

Opatření: 7.1 Sociální služby Hradec Králové má kvalitní systém sociálních služeb, v roce 2004 bude dokončen proces vzniku komunitního plánu. Sociální služby ve městě prioritně zajišťují neziskové organizace (před formou příspěvkových organizací). V budoucnu je i předpoklad pro další podporu investičních akcí ze státních případně evropských prostředků na domy s pečovatelskou službou, azylové služby, chráněné dílny apod. Mezi příležitosti města patří také realizace koncepce bytové politiky, schválené zastupitelstvem města v prosinci 2003, řešící mimo jiné dostupné bydlení pro specifické skupiny obyvatel. Hrozbou pro město je zejména nepříznivý demografický vývoj a příliv sociálně problémových skupin. Specifické cíle: Číslo SC 7.1.1

Popis specifického cíle Rozvoj a zvýšení kvality sociálních služeb ve městě


Ukazatel Podíl certifikovaných poskytovatelů sociálních služeb na celkovém počtu poskytovatelů spolupracujících s městem k 31.12. sledovaného roku v %

Zdroj Inspekce sociálních služeb, KU

52

Celkový počet poskytovatelů sociálních služeb spolupracujících s městem k 31.12. sledovaného roku

Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví

7.1.2

Udržení podílu prostředků vynakládaných na oblast sociálních služeb na celkovém rozpočtu města

Podíl finančních prostředků vložených do oblasti sociálních služeb na celkovém rozpočtu města ve sledovaném roce v %

Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, závěrečný účet města

7.1.3

Zpomalení nepříznivého demografického vývoje ve městě

Počet obyvatel Hradce Králové k 31.12. sledovaného roku


Průměrný věk obyvatel Hradce Králové k 31.12. sledovaného roku


Opatření: 7.2 Zdravotní péče Kvalitní zdravotní péče jak vrcholové tak i komunální medicíny. Dobrá dostupnost zdravotní péče časová i sociální. Malý vliv města na poskytování zdravotních služeb. Rizikem je zvyšující se věkový průměr. Specifické cíle: Číslo SC 7.2.1

Popis specifického cíle Zachovaní rozsahu a dostupnosti poradenské a ambulantní zdravotní péče

Ukazatel

Zdroj

Počet lékařů připadajících na 1000 obyvatel města ve sledovaném roce

UZIS

Dostupnost zdravotních služeb (do 15ti minut chůze) v %

Závěrečná zpráva průzkumu pro ECI A4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb

Počet zařízení zdravotní péče ve městě

UZIS

7.2.2

Zachování zdravotnického školství ve městě v dosavadním rozsahu (střední i vysoké školy)

Počet škol zaměřených na zdravotnictví

Magistrát města Hradec Králové, Odbor školství, mládeže a sportu, KU, UK

7.2.3

Udržení postavení Fakultní nemocnice jakožto nadregionálního centra zdravotní péče

Počet ošetřených pacientů za rok

Fakultní nemocnice Hradec Králové

7.2.4

Zlepšení zdravotního stavu obyvatel města

naděje dožití při narození muži a ženy (Královehradecký kraj)

Český statistický úřad, Podrobné úmrtnostní tabulky za kraje ČR


53

Opatření: 7.3 Bezpečnost Hradec Králové je aktuálně relativně bezpečné město s fungujícím systémem orgánů činných v trestním řízení a prevence kriminality. Problémem je situace v bezpečnosti silničního provozu vzhledem k malé propustnosti komunikací, nedostatku parkovacích míst, bezpečnosti přechodů pro chodce a cyklostezek. Určitou hrozbou je rostoucí počet mladých lidí, orientovaných na víkendové užívání drog a alkoholu a částečně spojených s trestnou činností. Do budoucna je nutno zpřísnit dohled nad ilegální migrací, rozšiřovat formy prevence společensky nežádoucích jevů, zrychlit práci orgánů činných v trestním řízení od spáchání trestného činu po jeho potrestání a usilovat o další zlepšování technického vybavení Policie České republiky a Městské policie. Důležitým úkolem je také aktivní zapojení občanů do vlastní sebeochrany před zločinem. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

7.3.1

Udržet nízkou úroveň kriminality na území města

Index nápadu trestné činnosti (počet zjištěných trestných činů na 10 000 obyvatel za kalendářní rok)

Statistické výkazy Okresního ředitelství Policie ČR Hradec Králové

7.3.2

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve městě

Počet dopravních nehod na území města za rok

Policie ČR

Opatření: 7.4 Rozvoj komunity / Sociální stabilita Hradec Králové zpracovává komunitní plány v sociální oblasti. Chybí komunitní plány pro ostatní oblasti. Dobrá komunikace s nevládními neziskovými organizacemi (NNO) v sociální oblasti. Silnou stránkou města je vzdělanostní potenciál. Je realizován grantový systém pro NNO. Slabinou je nízká aktivita obyvatelstva. Z hlediska NNO je jednoletý grantový systém nevýhodný. Jsme přidruženým členem Národní sítě Zdravých měst ČR, příležitostí je stát se řádným členem. Město připravuje komunikační strategii. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

7.4.1

Integrace hendikepovaných a postižených občanů

Procento odstraněných bariér identifikovaných v rámci analýzy bariér na území města HK

7.4.2

Rostoucí angažovanost občanů a organizací na rozvoji města

Podíl zdrojů mimo rozpočet města na spolufinancování veřejně prospěšných projektů ve sledovaném roce v %

Magistrát města Hradec Králové, příslušné odbory, správci grantů, uspokojené žádosti o poskytnutí grantů

Celková rozpočtovaná hodnota veřejně prospěšných projektů se schválenou grantovou podporou města ve sledovaném roce v tis.Kč

Magistrát města Hradec Králové, příslušné odbory, správci grantů, uspokojené žádosti o poskytnutí grantů


54

8

Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch

VIZE OBLASTI V roce 2020 je Hradec Králové v oblasti kultury, sportu a volného času  silným a uznávaným kulturně společenským centrem s bohatou kulturní, společenskou a sportovní nabídkou utvářenou ve spolupráci občanů, podnikatelů a města  městem podporujícím rozvoj lidských zdrojů (celoživotní vzdělávání) a duchovní růst obyvatel, mj. nekomerční kulturou a dostatečnou nabídkou volnočasových aktivit  městem vytvářejícím podmínky pro vrcholový, výkonnostní a rekreační sport  městem s vyšší kvalitou života také díky podpoře a rozvoji kultury, sportu a volnočasových aktivit  městem s dostatkem nabídky a možností rozvíjet stávající infrastrukturu pro kulturu, sport a volnočasové aktivity v souladu s poptávkou obyvatel, podnikatelů a návštěvníků města  městem veselým, kde se nikdo nenudí a všichni (obyvatelé i návštěvníci) si najdou volnočasové aktivity i na poslední chvíli

GLOBÁLNÍ CÍL Vytvořit jedinečnou a nezaměnitelnou tvář města jako města vzdělanosti, kultury a sportu, ideálního pro život, pro rozvoj osobnosti, rodiny a zdraví, které oceňují jeho obyvatelé i návštěvníci.

Klíčová oblast Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch

55

SWOT ANALÝZA Silné stránky města (S) vynikající umělecké soubory tradice v konání kulturních a společenských akcí poptávka a zájem občanů o volnočasové aktivity, kulturu a sport široká základna mládeže vhodné plochy pro rozvoj (z hlediska polohy) kulturních a sportovních zařízení vysoká úroveň základního uměleckého školství rozsáhlá zeleň a přírodní prostory volná plocha pro dostavbu univerzity potenciál fakultní nemocnice a lékařské fakulty možnost modifikovat a využívat struktury webu města k informovanosti občanů a budování informačních systémů existující systém grantů v oblasti kultury a sportu rekonstruované a využitelné veřejné prostory pro konání společenských, kulturních a sportovních aktivit vysoké kulturní povědomí a poptávka po kvalitní kultuře potenciál vysokých škol a středních škol při organizování a provozování kulturních akcí stávající podpora „nekomerčních“ kulturních aktivit celorepublikově známé divadelní scény krajské město – centrum pro sportovce a umělce historie sportuchtivé obyvatelstvo mezinárodní a celostátní kulturní akce (např. jazzové, divadelní a pěvecké festivaly) na evropské úrovni projekt „Otevřené hřiště“ aktivity soukromého sektoru v oblasti kultury

Slabiny města (W) absence infrastruktury pro kulturu a sport na sídlištích a předměstích nízká úroveň většiny sportovišť absence venkovního koupaliště rozvojové plochy zpravidla nejsou ve vlastnictví města absence ekonomicky silné podnikatelské vrstvy se zájmem a možnostmi účinné podpory kultury a sportu (mecenášství) nižší úroveň i kvalita hotelových (obecně ubytovacích) kapacit nevhodné podmínky pro sálové sporty nedostatečné možnosti pro parkování nepropojenost organizátorů akcí absence marketingové agentury v oblasti cestovního ruchu nedostatek možností pro alternativní kulturu nerozvinuté možnosti pro cestovní ruch chybějící spoje MHD ve večerních hodinách stav historického centra – Velkého náměstí (zaparkovaná auta) údržba dětských hřišť chybí informace o společensko – kulturním a sportovním životě v předstihu v Radnici propagace vhodných aktivit pro mládež chybí kondiční stezka nízká úroveň informačních center nepropracovaná marketingová (především propagační a komunikační) strategie v oblasti cestovního ruchu město Hradec Králové není vnímáno jako turistická destinace


56

Vnější příležitosti (O) dobrá geografická poloha v návaznosti na historii, tradici kulturního a společenského centra a sídla jedinečných institucí sociální předpoklad – využití vysoké vzdělanosti a existence středních, odborných a vysokých škol vedoucích ke zvýšení kvality prostředí využití potenciálních partnerských vztahů doma využití potenciálu partnerských vztahů v zahraničí a jejich rozšiřování využití potenciálu Hradecko-pardubické aglomerace využití postavení města jako hlavního centra Královéhradeckého kraje očekávaná imigrace (tolerantní) využití webu image města využití netradičních forem turistiky využití regionálních, národních a evropských finančních zdrojů

Hrozby (T) nedostatečná rychlost budování dopravních infrastruktur konkurence okolních měst nepříznivý demografický vývoj netolerantní imigrace technologické možnosti vytlačující osobní konzumaci kultury a sportu vliv životního stylu zdravotní stav populace světový terorismus zásahy do urbanismu (továrny, hypermarkety) růst nezaměstnanosti


57

Klíčová oblast: 8. Kultura, volný čas, sport, cestovní ruch Globální cíl oblasti Jedinečná a nezaměnitelná tvář města jako města vzdělanosti, kultury a sportu, ideálního pro život, pro rozvoj osobnosti, rodiny a zdraví, které oceňují jeho obyvatelé i návštěvníci


Ukazatel

Zdroj

Počet návštěvníků zpoplatněných akcí s ochranou známkou REGINA

MMHK, odbor kultury a cestovních ruchu, počty prodaných vstupenek

Počet platících návštěvníků kulturních zařízení zřizovaných městem ve sledovaném roce celkem

Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu

Počet subjektů profesionálních kulturních aktivit se sídlem v HK k 31.12. sledovaného roku

MMHK, odbor strategického rozvoje města, RES OKEČ 921 - 925

Dostupnost hřišť volně přístupných veřejnosti (do 15ti minut chůze v %)

MMHK, odbor strategického rozvoje města, Závěrečná zpráva průzkumu pro ECI A4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb

Počet sportovních organizací se sídlem v HK k 31.12. sledovaného roku


Počet nevládních neziskových organizací se sídlem v HK

Regionální databáze NNO, www.nnohk.cz

Počet lůžkodnů za rok

MMHK, odbor ekonomický, poplatky poskytovatelů ubytovacích služeb

Spokojenost občanů s vybaveností města pro sportovní a rekreační vyžití v % (součet odpovědí určitě ano a spíše ano)

MMHK, odbor strategického rozvoje města, průzkum pro ECI A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím

58

Opatření: 8.1 Podpora a rozvoj kulturního a společenského života Město má bohatou kulturní tradici, která má dnešní rozvinutý obsah, včetně nových kulturních produktů. Je zde vysoký zájem občanů o kulturu, včetně mládeže a dětí. Město usiluje o zkvalitnění infrastruktury. Rozvíjí se (sílí) základna účastníků činností (zvláště dětí a mládeže). Je ohlas úspěchů královéhradecké kultury mimo město i v zahraničí (zvláště u odborné veřejnosti). Je zde menší podíl alternativních kulturních činností včetně malé nabídky alternativních klubů a uskupení a menší podíl výtvarných aktivit oproti dalším druhům umění. Grantová podpora činností je nedostatečná. Nedostačující je i zájem sponzorských subjektů o podporu kultury. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

8.1.1

Zkvalitnění a rozšíření infrastruktury pro kulturu a společenský život ve městě

Spokojenost občanů s vybaveností města pro kulturní a společenské vyžití v % (součet odpovědí určitě ano a spíše ano)

MMHK, odbor strategického rozvoje města, průzkum pro ECI A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím

8.1.2

Zapojení podnikatelských subjektů do podpory kulturních akcí pořádaných organizacemi zřizovanými městem

Podíl jiných zdrojů na financování kulturních akcí s ochrannou známkou REGINA ve sledovaném roce v %

Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu, Srovnávací statistika financování kultury z veřejných a soukromých rozpočtů

8.1.3

Udržení úrovně podpory kulturních organizací zřízených městem z veřejných zdrojů

Objem podpory z veřejných zdrojů ve sledovaném roce v Kč

Magistrát města Hradce Králové, odbor kultury a cestovního ruchu

8.1.4

Zvýšení využívání kulturních památek a veřejných prostorů města k pořádání kulturních a společenských akcí

Počet povolených kulturních a společenských akcí na veřejných prostranstvích města ve sledovaném roce

Magistrát města Hradec Králové, odbor majetkový, odbor živnostenský, odbor dopravy (silniční správní úřad)

Opatření: 8.2 Podpora a rozvoj sportu a sportovního vyžití Hradec Králové je město se sportovní tradicí, sportuchtivým obyvatelstvem, širokou základnou mládeže ovlivněnou existencí vysokých a středních škol. Město podporuje sport finančně, je dobrá informovanost o sportovních akcích, ale v oblasti grantů je nedostatečná podpora pravidelné sportovní činnosti mládeže. Přírodní a urbanistické podmínky města z hlediska sportu jsou dobré, chybí ekonomicky silná podnikatelská vrstva, která by podporovala rozvoj nejen vrcholového a výkonnostního sportu. Chybí venkovní koupaliště, víceúčelová hala s odpovídajícím zázemím pro halové sporty a síť bezpečných rekreačních cyklostezek a kondičních stezek. Problémem je rekonstrukce všesportovního stadionu a absence sportovního gymnázia. Specifické cíle: Číslo SC 8.2.1

Popis specifického cíle Zvýšení počtu pravidelně sportujících dětí


Ukazatel Počet registrovaných pravidelně sportujících dětí (mládeže)

Zdroj Magistrát města Hradec Králové, odbor školství, mládeže a sportu

59

8.2.2

Růst finančních prostředků na sport z veřejných a privátních zdrojů

Běžné výdaje města na provoz a údržbu sportovní zařízení ve sledovaném roce v Kč

Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města, Rozpočet města po IV. úpravě, Běžné výdaje

8.2.3

Zlepšení podmínek pro rekreační cyklistiku na území města

Délka značených rekreačních cyklostezek a cyklotras na území města v km

Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta

8.2.4

Zvýšení nabídky „otevřených hřišť“ ve městě

Počet školních hřišť otevřených pro veřejnost na území města


Počet dětských hřišť otevřených pro veřejnost na území města


Kapitálové výdaje města na údržbu a výstavbu sportovní zařízení ve sledovaném roce v Kč

MMHK, odbor strategického rozvoje města, Rozpočet města po IV. úpravě, KV

8.2.5

Zlepšení vybavenosti města infrastrukturou pro sportovní a rekreační vyžití

Opatření: 8.3 Podpora a rozvoj cestovního ruchu Hradec Králové disponuje bohatým potenciálem využitelným pro cestovní ruch, a to jak pro turistiku kulturně poznávací a společenskou (historické jádro, moderní město „Salon republiky“, vynikající akce festivalového typu a slavností, speciální zajímavosti), tak turistiku rekreační (cyklotrasy, lesní stezky, písníky, Aquacentrum), nákupní, obchodní a vzdělávací turistiku (kongresové aktivity), turistiku zdravotní (jedinečná zdravotnická pracoviště), tak i turistiku tranzitní (blízkost Prahy, trasy Praha – severní Morava, severojižní trasa z Polska). Město komunikuje s dalšími významnými destinacemi (Krkonoše, Orlické hory apod.) a spolu představují druhou nejnavštěvovanější destinaci v ČR po Praze. Je vybaveno dostatečnou ubytovací kapacitou a podniky poskytujícími gastronomii. Hradec Králové postrádá sofistikovanou tvorbu a využití turistických produktů, absentují cestovní kanceláře s incomingovým podnikatelským záměrem pro město Hradec Králové, ubytovací a stravovací zařízení poskytující vyšší standard služeb, podnikatelskou agenturu vyššího řádu, která by koordinovala cestovní ruch, vyšší úroveň vzdělání pracovníků v cestovním ruchu. Specifické cíle: Číslo SC


Ukazatel

Zdroj

8.3.1

Rozvinutí turistického produktu podporujícího návštěvnost města i mimo sezónu

Počet akcí s ochranou známkou REGINA uskutečněných ve městě ve sledovaném roce

MMHK, odbor kultury a cestovních ruchu, celoroční kalendář kulturních, sportovních a společenských akcí

8.3.2

Rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch

Ubytovací kapacita hotelů a penzionů na území města (počet lůžek)-nepočítat ubytovny a kempy

www.hradeckralove.org, sekce "Pro návštěvníky", Ubytování

8.3.3

Zvýšení využívání památkových objektů ve městě pro účely cestovního ruchu

Počet vstupenek prodaných návštěvníkům vybraných památek na území města za rok


Počet památkových objektů ve městě zpřístupněných veřejnosti



60

Opatření: 8.4 Podpora spolkového a duchovního života a ostatních volnočasových aktivit V Hradci Králové existuje bohatá tradice spolkového a duchovního života. Kvalita a kvantita v současné době není sledována. Specifické cíle: Číslo SC 8.4.1

Popis specifického cíle Rozvinutí spolkového a duchovního života ve městě


Ukazatel Počet členů městem podporovaných spolků ve sledovaném roce

Zdroj Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu

61

2 Přílohy 2.1 Řídicí skupina pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové 1. Ing. Oldřich Vlasák, primátor města (současně předseda povodňové komise) 2. Ing. Otakar Divíšek, náměstek primátora pro správu majetku, městské organizace a životní prostředí (současně předseda komise pro čerpání prostředků z Fondu rozvoje bydlení) 3. Ing. Alois Tuháček, náměstek primátora pro věci ekonomické 4. Ing. Josef Malíř, náměstek primátora pro strategický rozvoj města a péči o památky 5. Ing. Martin Soukup, náměstek primátora pro oblast kultury, školství, zdravotnictví a sociální věci 6. MUDr. Jan Michálek, člen zastupitelstva města, předseda Sportovní komise rady města 7. Ing. Jan Doskočil, člen rady města, předseda Kulturní komise rady města 8. RNDr. Petr Žďánský, CSc., člen zastupitelstva města, předseda Sociálnězdravotní komise rady města 9. Ing. Pavla Finfrlová, člen zastupitelstva města, předsedkyně Komise rady města pro životní prostředí 10. Ing. arch. Jan Falta, člen rady města, předseda Komise rady města pro městské památky 11. Ing. Pavel Rytíř, předseda Komise rady města pro městskou informatiku 12. Ing. Daniel Tůma, člen zastupitelstva města, předseda Finančního výboru zastupitelstva města 13. Ing. Martin Samohrd, člen zastupitelstva města, předseda Výboru zastupitelstva města pro územní plánování a rozvoj města 14. Prof. Dr. Jan Solich, předseda Rady seniorů 15. Mgr. Tomáš Faltus, ředitel Královéhradecké agentury regionálního rozvoje 16. Ing. Rostislav Všetečka, člen rady Královéhradeckého kraje (gesce: odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, odbor zdravotnictví) 17. Ing. David Kafka, ředitel Úřadu práce 18. pplk. Mgr. Luboš Dostál, Policie ČR, okresní ředitelství 19. JUDr. Ing. Emil Rudolf, Ministerstvo životního prostředí 20. Mgr. Jiří Morávek, Sdružení tělesně postižených 21. Miroslav Petr, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) v Hradci Králové 22. Mgr. Jan Hloušek, ředitel Občanského poradenského střediska

62

23. Ing. Jaroslav Manc, ředitel pobočky České spořitelny v Hradci Králové 24. Jaroslav Horák, místopředseda představenstva Regionální hospodářské komory 25. Ing. Jan Petrof, ředitel PETROF 26. Mons. Dominik Duka, biskup Královéhradecké diecéze 27. Doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc., rektorka Univerzity Hradec Králové 28. Prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy 29. Doc. RNDr. Jaroslav Dušek, CSc., děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy 30. plk. Doc. MUDr. Roman Prymula, Ph.D., rektor – velitel Vojenské lékařské akademie JEP 31. Mgr. Jan Štěrba, ředitel Gymnázia Boženy Němcové 32. Mgr. Ondřej Tikovský, místopředseda Akademického senátu Univerzity Hradec Králové 33. Mgr. Vladimír Springer, ředitel ZŠ Bezručova 34. Ing. Lenka Žáčková, vedoucí odboru strategického rozvoje města Magistrátu města, tajemník Řídicí skupiny 35. Mgr. Ladislav Zeman, ředitel Klicperova divadla 36. Karel Tejkl, ředitel Vltava Labe Press 37. Doc. MUDr. Leoš Heger, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové 38. pplk. Ing. František Mencl, ředitel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje 39. Ing. Milan Přibyl, ředitel GIST 40. Ing. Pavel Hloušek, ředitel Fincom International 41. Petr Těšitel, manager Amber Hotel Černigov 42. Radovan Mazouch, ředitel Carrefour Hradec Králové Ing. Soňa Krátká (Buzková), odbor strategického rozvoje města, koordinátorka Řídicí skupiny

63

2.2 Pracovní skupina Ing. J. Malíře, náměstka primátora, pro aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové 1. Ing. Josef Malíř, náměstek primátora pro strategický rozvoj města a péči o památky 2. Mgr. Alexandr Gregar, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu 3. Mgr. Radek Baloun, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví 4. Ing. Pavel Kamenický, vedoucí odboru životního prostředí 5. Bc. Alena Synková, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu 6. RNDr. Zita Kučerová, Královéhradecká agentura regionálního rozvoje 7. RNDr. Petra Poulová, Univerzita Hradec Králové 8. RNDr. Petr Rybář, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství 9. Zuzana Hloušková, Občanské poradenské středisko 10. Miroslav Petr, předseda východočeské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život 11. Ing. Marie Juppová, vedoucí kanceláře primátora, redakční rada zpravodaje Radnice 12. RNDr. Jan Vachata, Ministerstvo vnitra České republiky 13. Mgr. Petr Olšar, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor strategického plánování a investic 14. Ing. Martina Rambousková, vedoucí oddělení koncepce, odbor hlavního architekta 15. Ing. arch. Zuzana Kostlánová, zástupce podnikatelského sektoru 16. Ing. Lenka Žáčková, vedoucí odboru strategického rozvoje města 17. Mgr. Kateřina Pourová (Vyčichlová), odbor strategického rozvoje města 18. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., odbor strategického rozvoje města 19. Lucie Štanclová DiS., odbor strategického rozvoje města 20. Ing. Soňa Krátká (Buzková), odbor strategického rozvoje města, koordinátorka pracovní skupiny

64

2.3 Složení Expertních pracovních skupin Expertní pracovní skupina Urbanismus a bydlení 1. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., zastupitelka města – vedoucí skupiny 2. Ing. Pavel Hloušek, ředitel Fincom International 3. Ing. Pavel Rytíř, předseda Komise rady města pro městskou informatiku 4. Ing. Bedřich Koros, zastupitel města 5. Ing. Lubomír Štěpán, zastupitel města 6. Ing. arch. František Křelina, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 7. Ing. arch. Jan Čížek, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 8. Ing. Martina Rambousková, Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta 9. Ing. Jiří Vogel, ČKAIT 10. Ing. Dušan Piši, občanské pracovní skupiny 11. Prof. Dr. Jan Solich, předseda Rady seniorů 12. Ing. Václav Vašata, zastupitel města 13. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj

Expertní pracovní skupina Doprava 1. Ing. Josef Malíř, náměstek primátora – vedoucí skupiny 2. Ing. Martin Samohrd, předseda výboru zastupitelstva města pro územní plánování a rozvoj města 3. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., zastupitelka města 4. Ing. Alois Havrda, zastupitel města 5. Ing. Karel Šimonek, Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta 6. Ing. Jiří Štěpánek, člen Řídícího a monitorovací výboru 7. Ing. František Čejka, zástupce Českých drah pro Královéhradecký kraj 8. Ing. arch. Jaroslav Uhlíř, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 9. Miroslav Petr, Společnost pro trvale udržitelný život 10. Lubomír Kujal, Technické služby města Hradec Králové 11. Ing. Vlastimil Klazar, ČKAIT 12. Ing. Jaroslav Vácha, člen rady Královéhradeckého kraje 13. Ing. Jiří Schejbal, Transconsult s.r.o. 14. Ing. Václav Vašata, zastupitel města 15. Ing. Jan Kolář, občanské pracovní skupiny 16. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj

65

Expertní pracovní skupina Podnikání a zaměstnanost 1. Ing. Lenka Žáčková, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru strategického rozvoje města – vedoucí skupiny 2. Ing. David Kafka, ředitel Úřadu práce, zastupitel města 3. Ing. Jaroslav Manc, ředitel pobočky České spořitelny v Hradci Králové 4. Ing. Daniel Tůma, zastupitel města 5. Ing. Jan Bartoš, Regionální poradenské a informační centrum 6. Ing. Lubomír Štěpán, zastupitel města 7. Martin Mareš, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 8. JUDr. Jan Novák, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 9. Jan Skrbek, klub Volby pro město 10. Mgr. Tomáš Faltus, ředitel Královéhradecké agentury regionálního rozvoje 11. Ing. Antonín Šebestík, RESIS HK 12. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj 13. Ing. Soňa Krátká, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

Expertní pracovní skupina Infrastruktura 1. Ing. arch. Zuzana Kavalírová – Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta – vedoucí skupiny 2. Ing. Pavel Rytíř, předseda komise rady města pro městskou informatiku 3. Václav Tichý, Východočeská energetika 4. Ing. Jan Juřica, Economic & Energy Consulting 5. Ing.Vladimír Koutník, K-projekt 6. Lukáš Elsner, Východočeská plynárenská 7. M. Starý, Elektrárny Opatovice 8. Jiří Žižka, Český Telecom 9. V. Hovorka, Státní energetická inspekce 10. Ing. Pavel Loskot, technický ředitel VaK 11. Ing. Bořek Málek, GIST 12. Ing. Jan Vencl, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost

66

Expertní pracovní skupina Vzdělávání a školství 1. PaedDr. Pavel Jankovský, předseda Komise rady města pro výchovu a vzdělávání, ředitel Královéhradecké inspekce České školní inspekce – vedoucí skupiny 2. Doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc., rektorka Univerzity Hradec Králové 3. Mgr. Jan Štěrba, ředitel Gymnázia Boženy Němcové 4. Mgr. Vladimír Springer, ředitel ZŠ Bezručova 5. Mons. Dominik Duka, biskup Královéhradecké diecéze 6. Ing. Martin Soukup, náměstek primátora 7. Bc. Alena Synková, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu 8. PaedDr. Jaroslava Honegrová (Lamková), občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 9. Mgr. Petra Bouchnerová, SEVER 10. Martin Samek, klub Volby pro město 11. PhDr. Bc. Jiří Nosek, zastupitel města 12. prof. MUDr. Jiřina Martínková, CSc., zastupitelka města 13. Martin Kašpar, člen výboru Regionálního klubu mladých konzervativců 14. Mgr. Táňa Šormová, klub KSČM 15. Ing. Lenka Žáčková, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru strategického rozvoje města 16. Ing. Bořivoj Málek, ČKAIT 17. Petr Cihlář, Akademický senát Univerzity Hradec Králové 18. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj 19. Ing. Soňa Krátká, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

Expertní pracovní skupina Životní prostředí 1. Ing. Pavel Kamenický, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru životního prostředí – vedoucí skupiny 2. JUDr. Ing. Emil Rudolf, Ministerstvo životního prostředí 3. Ing. Pavla Finfrlová, předsedkyně Komise rady města pro životní prostředí 4. Ing. Rostislav Jireš, člen rady města 5. Jaroslav Bajer, zástupce církve 6. Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., zastupitelka města 7. Ing. Libor Nejedlý, zastupitel města 8. Ing. Vladimír Krchov, Ph.D., Lesy ČR 9. Mgr. Petr Olšar, Královéhradecký kraj 10. Mgr. Kateřina Pourová (Vyčichlová), Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města 11. Martin Brückner DiS., občanské sdružení Přátel přírody 12. Ing. Jiří Henzl, Městská zeleň Hradec Králové 13. Michael Kousal, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 14. Ing. Štěpán Kalina, Lesy ČR 15. RNDr. Petr Rybář, Královéhradecký kraj, environmentální vzděl. a výchova, činnost pro samosprávu kraje 16. Ing. Ivan Sonda, Technické služby města Hradec Králové 17. František Melichárek, ČKAIT 67

18. Mgr. Ing. Milan Hirsch, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 19. Mgr. Petra Bouchnerová, SEVER 20. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj 21. Ing. Soňa Krátká, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

68

Expertní pracovní skupina Sociální oblast včetně bezpečnosti, zdraví obyvatel 1. Mgr. Marek Šimůnek, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví – vedoucí skupiny 2. RNDr. Petr Žďánský, CSc, předseda Sociálně – zdravotní komise rady města 3. PaedDr. Milan Stehlík, Magistrát města Hradec Králové, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, prevence kriminality 4. Doc. RNDr. Jaroslav Dušek, CSc., děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy 5. Ing. Pavel Hloušek, ředitel Fincom International 6. Ing. Milan Přibyl, ředitel GIST 7. MUDr. Leoš Heger, ředitel Fakultní nemocnice, zastupitel města 8. PhDr. Martin Scháněl, Ph.D., Královéhradecký kraj, vedoucí odboru sociálních věcí 9. MUDr. Jan Michálek, zastupitel města, předseda Sportovní komise rady města 10. Ing. Daniel Tůma, zastupitel města 11. Mgr. Jiří Morávek, zastupitel města, Sdružení tělesně postižených 12. MUDr. Marta Tmějová, Zdravotní ústav 13. MUDr. Tomáš Rychlý, občanské sdružení Kruh pro občanskou společnost 14. Mgr. Jan Hloušek, Občanské poradenské středisko 15. Prof. Dr. Jan Solich, předseda Rady seniorů 16. Ing. Zdeněk Šrajer, ředitel Městské policie 17. Ing. Libor Nejedlý, zastupitel města 18. PaedDr. Zdenka Šándorová, členka Sociálně – zdravotní komise rady města 19. ppl. Mgr. Luboš Dostál, Okresní ředitelství Policie ČR 20. Ing. Soňa Krátká, Magistrát města Hradec Králové, odbor strategického rozvoje města

Expertní pracovní skupina Kultura, volný čas, sport a cestovní ruch 1. Mgr. Alexandr Gregar, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu – vedoucí skupiny 2. Ing. Pavel Rytíř, předseda Komise rady města pro městskou informatiku 3. Ing. Lenka Žáčková, Magistrát města Hradec Králové, vedoucí odboru strategického rozvoje města 4. Ing. Jiří Pavlíček, občanské pracovní skupiny 5. Ing. Jan Doskočil, člen rady města, předseda Kulturní komise rady města 6. Mons. Dominik Duka, biskup Královéhradecké diecéze 7. Mgr. Petr Olšar, Královéhradecký kraj 8. Jan Vyroubal, občanské pracovní skupiny 9. MUDr. Miroslav Havrda, člen Sportovní komise rady města 10. Ing. František Bartoň, ČKAIT 11. Josef Steklý, klub KSČM 12. Bc. Helena Bydžovská, Magistrát města Hradec Králové, odbor kultury a cestovního ruchu 13. Ing. Jaroslav Štěchovský, Královéhradecký kraj

69

2.4 Seznam pracovníků odboru strategického rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Ing. Lenka Žáčková, vedoucí odboru Ing. Soňa Krátká (Buzková), koordinátorka aktualizace Strategického plánu Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková Ph.D. Mgr. Kateřina Pourová (Vyčichlová) Lucie Štanclová DiS. Ing. Petr Němec Ing. Martin Maštálka

70

2.5 Seznam podkladových materiálů 

Strategický plán ekonomického rozvoje města Hradec Králové (2000, aktualizace 2001)



Expertní posudky na Strategický plán ekonomického rozvoje města Hradec Králové 2000, aktualizace 2001 – červen 2003



Zpráva z Průzkumu názorů veřejnosti – září až říjen 2003



Výstupy z veřejného setkání s občany – listopad 2003



Výstupy z občanských pracovních skupin – leden 2004



Průzkum podnikatelského prostředí – říjen 2003



Průzkum neziskového sektoru – říjen 2003



Výsledky práce s dětmi – akce pořádané občanským sdružením SEVER – září – prosinec 2003



Výsledky práce se studenty a Mladými konzervativci – listopad 2003



Výstupy z dalších průzkumů



Poslední zpracované analýzy k jednotlivým oblastem



Dosud zpracované koncepční materiály města

 Profil města Hradec Králové 2002 Programové prohlášení koaličních stran zastoupených v Radě města Hradec Králové na léta 2002 – 2006

71

3 Kontakty Informace o průběhu aktualizace Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové do roku 2020, o zpracování Akčního plánu města na léta 2005 – 2006, stejně jako výsledné dokumenty  Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2020,  Posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí (SEA),  Akční plán 2005 -2006 ke Strategickému plánu rozvoje města Hradce Králové naleznete na webové stránce města www.hradeckralove.org v sekci O městě / Strategický plán. Pokud máte zájem, můžete své náměty a připomínky zasílat na adresu: Magistrát města Hradec Králové Československé armády 408 502 00 Hradec Králové Odbor strategií a rozvojových projektů města Ing. Petr Němec, tel.: 495 707 593

72

Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2020

Recommend Documents