Strategické uvažování I Individuální přístup I Špičkový právní tým I Dlouhodobé partnerství

PRAHA | BRNO | OSTRAVA | BRATISLAVA

Právní novinky

červen 2016

Strategické uvažování I Individuální přístup I Špičkový právní tým I Dlouhodobé partnerství

Nejúspěšnější kancelář v ČR a na Slovensku dle počtu nominací a titulů dosavadních ročníků soutěže

Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice (2010, 2013, 2015)

Právnická firma roku v České republice (2011–2012, 2014–2016)

Nejlepší právnická firma pro fúze a akvizice v ČR a na Slovensku (2016)

1. místo v celkovém počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice

(2009–2015) (2009–2013)

Právní novinky 6/2016

Obsah Jaroslav Havel: Na českém M&A trhu očekávám nárůst transakcí ze strany větších investičních skupin

3

Rozdíly ve vyjednávání transakcí tuzemskými a zahraničními investory a jejich očekávání od odborných poradců

7

Úskalí správné specifikace převáděného závodu

9

Rodinný holding do každé rodiny

10

Zákon o registru smluv

11

Změny v regulaci elektronických podpisů (eIDAS)

13

K účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek

14

Rušné časy pracovního práva

15

Konec volnosti realitních zprostředkovatelů?

16

Izrael: košer business

18

Novela vysokoškolského zákona

19

Automatická výmena informácií v oblasti daní

20

Úvodem Vážení klienti a obchodní přátelé, dovolte mi představit Vám další vydání Právních novinek advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Leitmotivem tohoto čísla je oblast M&A, na kterou se naše kancelář úspěšně specializuje od svého vzniku v roce 2001. Hned v úvodu se dozvíte, jak v současné době vypadá situace na poli fúzí a akvizic v českém i mezinárodním kontextu, co lze v nejbližší budoucnosti z hlediska obchodních a investičních aktivit očekávat a jak Vám může být naše kancelář v tomto směru nápomocna. Mimo to Vás samozřejmě seznámíme i s aktuálním legislativním děním a připravovanými nebo již přijatými právními předpisy. Podíváme se například na věcný záměr zákona o realitním zprostředkování, který má podle Ministerstva pro místní rozvoj mj. posílit ochranu práv spotřebitelů a zvýšit jejich důvěru v realitní služby. Budeme se věnovat novému zákonu o registru smluv, který v průzkumech odborná veřejnost i většina podnikatelů označuje za legislativní počin roku, přiblížíme připravovanou novelizaci pracovního práva nebo změny v regulaci elektronických podpisů. Stručně se také zastavíme u problematiky převodu jmění formou prodeje závodu či jeho části a prostřednictvím zajímavé historické paralely připomeneme užitečný institut rodinného holdingu. A protože v letošním roce slavíme 15. výročí, zmíníme i některé výrazné momenty z historie naší kanceláře, které by se bez Vaší podpory a vzájemné spolupráce nikdy neudály. Přeji Vám inspirativní čtení a příjemné slunečné léto. Jaroslav Havel


Jaroslav Havel: Na českém M&A trhu očekávám nárůst transakcí ze strany větších investičních skupin s aktivitami zahraničních investorů v tuzemsku lze v roce 2015 považovat za významný také odkup české potravinářské firmy Hamé za 175 milionů EUR norskou skupinou Orkla, mající již ve svém portfoliu jiného českého potravinářského giganta – společnost Vitana a.s. Zajímavé akvizice se udály také na trhu s e-commerce, kde mezi nejaktivnější patří skupina Rockaway Jakuba Havrlanta. Za zmínku stojí také osud GE Money Bank, jež namísto přímého prodeje externímu investorovi byla uvedena na burzu pod novým názvem MONETA Money Bank. Významnými transakcemi na nemovitostním trhu byl prodej obchodního centra Palladium za 565 milionů EUR a v kontextu plánovaného rozvoje okolí kolem Masarykova nádraží v Praze v režii investiční skupiny PENTA bude v následujícím období předmětem zájmu také prodej kancelářského komplexu Florentinum. Jaký je v českém i mezinárodním kontextu vývoj za první pololetí letošního roku a co lze očekávat v nadcházejícím období? Prorůstový trend v oblasti fúzí a akvizic pokračuje ze stejných důvodů i v letošním roce. Očekáváme, že investiční trh bude v budoucnu více volatilní, avšak stále v trendu rostoucího počtu transakcí. V evropském měřítku se na trzích nejvíce projeví další vývoj událostí související s brexitem a uprchlickou krizí. Na mezinárodním poli se pozornost neustále otáčí k Číně a její investiční strategii. Jaké sektory či podnikatelská odvětví jsou co do počtu transakcí nejvýznamnější? Ve kterých oblastech narůstá, nebo naopak klesá jejich počet a do jakých odvětví se do budoucna vyplatí investovat?

Jak vypadal z pohledu fúzí a akvizic rok 2015? Vývoj v roce 2015 a v prvních měsících letošního roku navazuje na pozitivní čísla z předchozích dvou let, kdy po prudkém poklesu počtu transakcí v souvislosti s finanční krizí došlo k výraznému oživení trhu a opětovnému nárůstu transakcí v objemu téměř 200 miliard korun. V současnosti se setkáváme s vysokým investorským apetitem především díky tomu, že je na trhu stále dostatek volného kapitálu a nízkým úrokovým sazbám. Český trh lze na poli fúzí a akvizic řadit mezi nejlépe prosperující v celé střední a východní Evropě.

Dlouhodobě přetrvává zájem o sektor nemovitostí, který je co do počtu realizovaných transakcí v rámci českého trhu na prvním místě. Mezi další atraktivní odvětví patří zdravotnictví a farmacie, informační technologie, e-commerce, strojírenství. Stálicemi jsou rovněž potravinářství a retail. Do budoucna také dojde k nárůstu investic realizovaných prostřednictvím fondových struktur zaměřených na portfolio od startupů až po nemovitosti či jiných forem sdružujících více investorů kombinujících strategické a finanční investory. Méně transakcí probíhá zejména v energetice, kde se tuzemští investoři již orientují spíše na zahraničí než na domácí trh.

Které transakce lze považovat za ty nejzásadnější? Loni došlo v České republice k vůbec největší transakci v rámci regionu střední a východní Evropy, kdy švédská společnost Trelleborg koupila Českou gumárenskou společnost za více než 1 miliardu EUR. Dále je nutné zmínit velké akvizice v oblasti strojírenství, kdy v tuzemsku velmi aktivní čínská skupina CEFC koupila od skupiny Železiarne Podbrezová strojírenské za necelé 2 miliardy korun strojírenské podniky ŽĎAS a TS Machinery Plzeň. V souvislosti

Jsou transakce na českém M&A trhu něčím specifické v porovnání s vyspělým západním světem? Projevují se zde nějaká lokální specifika? Nehovořil bych o lokálním specifiku, avšak v České republice se neustále setkáváme s pomalým růstem přímých zahraničních investic a jejich alokací. V zájmu zlepšení

3

Právní novinky 6/2016 investičního prostředí je třeba se nadále zaměřovat na odstraňování překážek, které zamezují větší efektivitě v rámci investování, což je především nadměrná byrokracie.

Česká republika tradičně přitahuje zájemce z automobilového průmyslu a jeho dodavatelů. Investoři v České republice rozšiřují jak své stávající investice, tak plánují nové, a to je dobrým znakem pro celou ekonomiku. Významným investorem se do budoucna může stát i několik technologických firem, kde z mého pohledu neustále existuje prostor pro získání zajímavého zahraničního know-how a kapitálu. Samotnou kapitolou jsou aktivity čínských investorů v regionu, kteří po nedávné návštěvě čínského prezidenta investují napříč jednotlivými obory s cílem vytvořit určité předmostí pro jejich další aktivity na západě Evropy.

Jaký je zájem českých podnikatelů a byznysmenů o nákup firem v zahraničí? Oproti minulosti, kdy čeští investoři měli zájem převážně o akvizice českých subjektů, vzrůstá v současné době počet nákupů v zahraničí. Souvisí to i se skutečností, že akvizičních příležitostí zejména v segmentu větších firem je v České republice velmi omezené množství. Jedná se především o aktivity v energetice, kde jsme zaznamenali hned několik zajímavých investic mimo hranice ČR, kdy například EPH na začátku roku 2015 koupilo několik uhelných a plynových elektráren v Itálii od koncernu E.ON. Dá se také počítat s další akviziční činností českých investorů ve Slovinsku v rámci chystaných privatizací státních firem, kde již na konci minulého roku výrobce nealkoholických nápojů Kofola ovládl minerálky Radenska a česká firma Sporten dlouhodobě usiluje o převzetí lyžařského obra – společnost Elan. Lze konstatovat, že čeští investoři se zaměřují v posledních letech především na sousední Německo, Slovensko a Polsko, ale také například na Bulharsko, Francii či Rakousko. Naopak se výrazně omezily akviziční aktivity českých investorů ve vztahu k Rusku a samozřejmě na Ukrajině, kde některé české investiční i průmyslové skupiny před vypuknutím krize plánovaly poměrně rozsáhlou expanzi.

Myslíte si, že zavede-li České republika euro, vzroste zájem zahraničních firem o podnikání v Česku, který se projeví i další vlnou fúzí a akvizic? Makroekonomické ukazatele i celkové podnikatelské klima vypadají příznivě, ať již jde o ekonomický růst a relativní stabilitu České republiky, odhaduji tedy optimistický vývoj. Obecně si nemyslím, že by zavedení eura přispělo k výraznějšímu zvýšení zájmu zahraničních investorů, protože česká koruna je stabilní měnou a pro zahraničního investora nepředstavuje velké riziko. Ačkoli Česká národní banka v nedávné minulosti svojí strategií na devalvaci koruny zaskočila mnohé z firem, tak trh v současnosti nabízí nejrůznější formy zajišťovacích instrumentů, které z tohoto plynoucí riziko výrazně sníží. Zájem zahraničních investorů do budoucna určitě polevovat nebude, nicméně rostoucí poptávka domácích investorů se znalostí tuzemského prostředí po akvizicích a obecně sdružování podniků do větších skupin podle oborového zaměření dle našeho názoru přispěje k tomu, že zahraniční investoři budou stále více preferovat společné investice s českými investory, a to i za cenu postavení minoritního akcionáře. Tak je tomu například v případě nedávných čínských investic.

Do jakých odvětví v České republice nejčastěji vstupuje zahraniční kapitál a o jaké segmenty může být na českém trhu ze strany zahraničních investorů do budoucna zájem?

Statistika Havel, Holásek & Partners: přehled transakcí dle odvětví

Statistika za rok 2010–2015 vychází z transakcí, v rámci kterých HHP poskytovala právní poradenství a jejichž hodnota činila více než 2 miliony Eur (celkem 92 transakcí)

4

Největší tým pro fúze a akvizice

400 450 60 13 V letech 2006 až 2015 více než

transakcí

v oblasti fúzí, akvizic, prodejů a restrukturalizací podniků primárně v regionu střední a východní Evropy.

Hodnota transakcí v letech 2006 až 2015 převyšuje částku

Největší tým v oblasti fúzí a akvizic v České a Slovenské republice čítá více než

miliard korun

M&A partnerů

právníků

Právní služby poskytované advokátní kanceláří Havel, Holásek & Partners v souvislosti s fúzemi a akvizicemi zpravidla zahrnují: detailní přípravu struktury transakce; služby právního zástupce v souvislosti s regionálními akvizicemi; provedení právního auditu (due diligence); využití odborných znalostí o daném oboru podnikání při přípravě struktury transakce; přípravu a projednání transakční dokumentace; kontrolu dodržování relevantních právních předpisů; poradenství po realizaci transakce. Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners poskytuje právní služby v souvislosti se čtyřiceti až sedmdesáti fúzemi, akvizicemi, prodeji společností či obdobnými transakcemi ročně.

Jan Koval Partner | Praha

Václav Audes Partner | Praha, Bratislava

Ludvík Juřička Partner | Brno

Martin Jurečko Partner | Bratislava

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

5

Významné M&A transakce

Právní poradenství významnému německému výrobci a distributorovi fytofarmak Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners poskytla komplexní právní poradenství společnosti MB Beteiligungs GmbH, která je součástí německého holdingu Martin Bauer Group, jednoho z největších světových zpracovatelů léčivých rostlin. Právní poradenství se týkalo prodeje 100% podílu ve společnosti Megafyt Pharma s.r.o., významného českého výrobce a distributora čajů a léčivých přípravků. Novým majitelem společnosti se stal přední český výrobce léčiv, zdravotnických prostředků, kosmetiky a doplňků stravy – společnost Dr. Müller Pharma s.r.o.

Právní poradenství společnosti Erste Group Bank v souvislosti s vytvořením společného podniku s Global Payments Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners úspěšně zastupovala významnou rakouskou bankovní společnost Erste Group Bank, pod níž spadá i Česká spořitelna, v jednáních s Evropskou komisí. Ta dne 19. 4. 2016 schválila transakci, při níž došlo k vytvoření společného podniku (joint venture) mezi Erste Group Bank a společností Global Payments, předním světovým poskytovatelem služeb v oblasti platebních technologií. Společný podnik bude v České republice, Rumunsku a na Slovensku přijímat platební karty pro obchodníky, tj. zajišťovat takzvaný acquiring. V loňském roce kancelář Havel, Holásek & Partners radila v obdobné záležitosti společnosti Raiffeisenbank. Výsledkem dohod bylo vytvoření společného podniku se společností EVO Payments, která převzala veškeré činnosti spojené s akceptací platebních karet, a to prostřednictvím nově založené české dceřiné společnosti REVO. Transakce musela rovněž projít schválením ze strany Evropské komise.

Právní poradenství společnosti Czech Industry Group při spojení s čínským investorem ohledně výstavby nové továrny na výrobu disků do aut Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners poskytla komplexní právní poradenství české akciové společnosti Czech Industry Group při uzavření smlouvy se společností Shijiazhuang Zhongxing Machinery, největším čínským holdingem na výrobu disků pro automobily a zemědělské stroje. Kontrakt se týká výstavby nové továrny v Sokolově, do jejíž realizace čínská společnost investuje přes miliardu korun a dodá vlastní technologie. Díky továrně by mohlo na Sokolovsku mimo jiné vzniknout 100 až 200 nových pracovních míst.

Komplexní právní poradenství statutárnímu městu Plzeň při akvizici společnosti Vodárny Plzeň Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners zastupovala statutární město Plzeň při nákupu 98,3 % akcií společnosti Vodárny Plzeň a. s. od společnosti Veolia Česká republika, a.s. V důsledku transakce, jejíž hodnota činila cca 700 mil. Kč, se Plzeň stala jediným akcionářem společnosti Vodárny Plzeň. Ta provozuje vodovody a kanalizace na území Plzně a v jejím okolí a patří mezi deset největších provozovatelů vodovodů a kanalizací v České republice.

6


Rozdíly ve vyjednávání transakcí tuzemskými a zahraničními investory a jejich očekávání od odborných poradců mezinárodní standardy a poskytují právní služby domácí i zahraniční klientele. Je u nich patrný stále rostoucí podnikatelský přístup k návrhům řešení problémů, identifikovaných v rámci transakce. Soustředí se na detailní popis rizik a způsoby jejich řešení (ať již formou vyloučení či limitace), a tím umožňují svým klientům odpovědně přijímat manažerská rozhodnutí.

V České republice a na Slovensku došlo k velmi zajímavému vývoji přístupu k investování. V devadesátých letech a začátkem tisíciletí se uskutečňovala privatizace ekonomiky; nejvýznamnější tuzemští lídři trhu dělali své „první největší“ transakce a přicházeli zahraniční investoři. Historické rozdíly v přístupu tuzemských a zahraničních investorů k transakcím se postupně stírají. Společným jmenovatelem je dnes už dobrá příprava a využití transakčních procesů.

Z odlišné znalosti prostředí vyplývá i odlišný přístup k parametrům transakce. Zatímco tuzemští investoři kladou důraz na způsob placení kupní ceny, ti zahraniční na odpovědnost prodávajícího za stav cílové společnosti. Neshoda nad tímto parametrem může znamenat i zmaření transakce. Úspěšnost a strukturu transakcí ovlivňuje činnost orgánů veřejné moci. Zahraniční investoři, kteří přicházejí do nového prostoru, citlivě vnímají rychlost a kvalitu rozhodování orgánů veřejné správy. Za poslední roky došlo k pozitivnímu posunu např. v činnosti ÚOHS či rejstříkových soudů.

Tuzemští investoři kladou menší důraz na propracovanost transakční dokumentace a jsou ochotni přijímat více riziko, zejména pro detailní znalost trhu a cílové společnosti. Méně často využívají poradců, kteří jsou nahrazováni interními týmy. Pokud je transakce financována bankou, je zapojení poradce pravidlem. U zahraničních investorů je zapojení poradců větší samozřejmostí a při omezené znalosti českého a slovenského prostředí i nutností. Jejich ochota, zejména těch z EU, USA či Japonska, nést manažerské riziko z transakce je nižší než u tuzemců. Téměř nulová ochota nést riziko je v případech, kdy se cílová společnost zákaznicky orientuje na veřejný sektor. Důvodem jsou nestandardní praktiky při sjednávání zakázek, které jsou přísně postihovány domácí legislativou investora (zejména v USA).

Na druhé straně zejména zahraniční investoři v transakcích stále upřednostňují, aby jejich případně spory rozhodovaly zahraniční rozhodčí soudy, a nikoli obecné soudy nebo tuzemské rozhodčí soudy. Jeden příznivý trend na závěr: napříč investorským spektrem vnímáme rostoucí význam džentlmenských dohod, tedy že skutečně v mnoha případech podání ruky zavazuje více než mnohostránková smluvní dokumentace.

Zpočátku přinášely právnické know-how pobočky mezinárodních kanceláří pod vedením zahraničních odborníků. Dnes působí v M&A často čeští advokáti, kteří aplikují

Autor: Václav Audes | Partner

Největší M&A tým ve střední a východní Evropě posílila zkušená advokátka Silvie Király Do týmu Havel, Holásek & Partners, který se specializuje na oblast M&A a je s počtem více než 60 právníků včetně 13 partnerů největším týmem na fúze a akvizice ve střední a východní Evropě, nastoupila Silvie Király (36). Silvie má za sebou desetiletou praxi v advokacii. Vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Během studií se účastnila mezinárodních právnických soutěží moot court v nizozemském Haagu a Washingtonu D.C. Absolvovala také roční studijní pobyt na School of Law na Manchester Metropolitan University ve Velké Británii a následnou půlroční pracovní stáž v kanceláři Amy Tsang & Co. Solicitors v Manchesteru (UK). Z cizích jazyků ovládá plynně angličtinu.

7

Nejúspěšnější česko-slovenská advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners slaví

15. výročí svého založení Advokátní kancelář založilo v roce 2001 pět mladých právníků z předních mezinárodních a českých právnických firem. Během 15 let se dostala na absolutní vrchol mezi právnickými firmami v České a Slovenské republice. Nepřetržitě rostla i v době globální finanční krize a od roku 2009 je největší česko-slovenskou advokátní kanceláří a zároveň nejdynamičtěji rostoucí právnickou firmou v regionu střední a východní Evropy. „Mám radost, že jsme dokázali za poměrně krátkou dobu vybudovat silnou a prosperující advokátní kancelář, která je moderní, chytrá, inovativní a plná špičkových právníků. Ti dokáží společnými silami řešit ty nejnáročnější projekty a udělat vše pro maximální spokojenost klienta. Pevně věřím, že i v nadcházejících letech budeme úspěšně naplňovat naší vizi, tj. být vedoucí česko-slovenskou právnickou firmou trvale poskytující služby odpovídající nejvyšším mezinárodním standardům právnické profese,“ říká Jaroslav Havel, řídící partner a jeden z pětice zakládajících členů kanceláře.

Pětice mladých právníků, jmenovitě Jaroslav Havel, Jan Holásek, Robert Nešpůrek, Marek Vojáček a Ondřej Petr, zakládá v Praze vlastní právnickou firmu s názvem Havel, Holásek.

15 ÚSPĚŠNÝCH LET Nově vzniklá firma se profiluje jako domácí advokátní kancelář poskytující špičkové služby českým i mezinárodním klientům. K tomu jí má pomoci i dohoda o exkluzivní spolupráci se společností Deloitte.

Kanceláři se daří získávat klienty na klíčových trzích v Německu, Velké Británii i Severní Americe a její mezinárodní renomé vzrůstá. Díky tomu se dostává do hledáčku prestižních globálních ratingových agentur.

Rok 2004 předznamenává velký růst kanceláře v následujících třech let. Firma navyšuje počet svých právníků a klientů a upevňuje pozici na právním trhu.

Kancelář ukončuje exkluzivní čtyřleté partnerství se společností Deloitte a vydává se vlastním směrem bez vazby na jednoho strategického partnera. Tržby i zisk kanceláře se do roka zdvojnásobují.

S velikostí kanceláře roste i dosah právních služeb. Firma zakládá pobočku v Ostravě a případy s mezinárodním prvkem řeší s významnými advokátními kancelářemi v Evropě, Severní Americe a Asii.

Dalšímu růstu kanceláře nahrává příznivé ekonomické klima a celosvětová vlna fúzí a akvizic. Co do počtu jejich realizací se firma dostává mezi advokátní špičku ve střední Evropě.

V počtu realizovaných transakcí je kancelář poprvé jedničkou v České republice. Zároveň expanduje na slovenský právní trh a zakládá kancelář v Bratislavě, která dnes patří mezi největší na Slovensku.

Kancelář navzdory vrcholící finanční krizi nabírá další právníky a po opětovném nastartování získává náskok před konkurencí – stává se největší česko-slovenskou advokátní kanceláří a zakládá pobočku v Brně.

Firma potvrzuje svoji pozici na trhu nejvyšším počtem realizovaných transakcí v celé střední a východní Evropě, ačkoli působí v rámci regionu jen ve dvou jurisdikcích, v České republice a na Slovensku.

Kancelář přibírá nové partnery a integrací slovenské pobočky mění firemní značku na Havel, Holásek & Partners. Oslavou desetiletého výročí startuje její další úspěšná éra.

Díky strategickému uvažování, způsobu řízení firmy a každoročnímu dvoucifernému nárůstu obratu je kancelář nejdynamičtěji rostoucí advokátní firmou v Evropě.

Počet klientů kanceláře se přehoupl přes tisíc, patří mezi ně více než třetina firem z Czech Top 100 a 70 z 500 největších světových společností podle publikace Fortune 500. Kancelář také zakládá vlastní Nadaci na podporu svých pro bono aktivit.

Havel, Holásek & Partners se stěhuje do prestižního Florentina a integruje právní týmy z renomovaných kanceláří, včetně končící pražské pobočky Norton Rose Fulbright. Zakládá také svoji vlastní vzdělávací Akademii.

Firma potvrzuje pozici ekonomicky nejsilnější advokátní kanceláře v zemi a podle domácích i globálních ocenění je z hlediska poskytovaných služeb nejlepší, klientsky nejoblíbenější a studenty nejžádanější advokátní kanceláří v České republice.

8


Úskalí správné specifikace převáděného závodu

závodu spočívajícím v provozování e-shopu vyloučíme nájem kancelářských prostor, zbývající soubor jmění velmi pravděpodobně neztratí svou integritu a bude nadále za závod považován. Jiná již může být situace, pokud nájem prostor z vůle stran nebude předmětem prodeje například v případě soukromé lékařské praxe. Zde již bude potřeba posoudit, zda jde o zavedenou praxi, zda jde o praxi tak specifickou, že její přemístění nebude mít žádný nebo jen minimální dopad na fluktuaci klientů apod.

Přestože forma převodu jmění formou prodeje závodu či jeho části může v konkrétním případě ve srovnání s přeměnami společností nebo prodejem jednotlivých aktiv skýtat řadu výhod (u prodeje závodu se strany v naprosté většině případů obejdou bez znaleckého posudku, kupující se závodem nepřejímá veřejnoprávní dluhy prodávajícího, převod závodu není předmětem daně z přidané hodnoty), z právního hlediska jde zpravidla o relativně komplexní formu transakce, kdy je potřeba se ve smluvní dokumentaci velmi pečlivě vypořádat s mnoha otázkami. Mimořádný praktický význam jak pro prodávajícího, tak pro kupujícího má zejména správná a přesná specifikace závodu či jeho části.

Z „eroze“ závodu či jeho části nesprávným vyloučením jednotlivých položek mohou vyplynout nemalé právní, daňové, ale i praktické komplikace. Důsledkem dle dostupných výkladů zpravidla bude, že jednotlivé položky na kupujícího sice přejdou, avšak v právním režimu prodeje či postoupení jednotlivých položek. Ty položky jmění, jejichž převod vyžaduje předchozí souhlas druhé smluvní strany či věřitele (který by dle dostupných výkladů a praxe v případě prodeje závodu či jeho části vyžadován nebyl), však kupující nenabyde. Dále by takový převod podléhal dani z přidané hodnoty, což pro strany může samozřejmě znamenat nemalou finanční zátěž a posunutí celé transakce do zcela jiné komerční roviny, než strany zamýšlely.

Tedy je nezbytné zajistit ve smluvní dokumentaci, aby strany mezi sebou převedly vše, co převést zamýšlejí, a naopak z převodu případně efektivně vyloučily položky, jejichž převod žádoucí není, ačkoli by tyto položky jinak k závodu mohly patřit a na základě zákonného automatismu by se závodem na kupujícího přešly. Tento úkol se na první pohled může jevit jako jednoduchý, v případě prodeje závodu jej však ve většině případu rozhodně nelze odbýt pouhým připojením seznamů přecházejících a vyloučených položek jmění k převodní smlouvě. Ačkoli zákon dnes výslovně umožňuje, aby strany některé položky jmění tvořící závod z převodu vyloučily, je vždy nutné mít na paměti rizika, kterým by se strany vystavily, pokud by zbylý soubor položek jmění vlastnost závodu ztratil.

V důsledku nepřesné či neúplné specifikace jednotlivých položek jmění dále může dojít k tomu, že na kupujícího přejdou i položky, u nichž se strany domnívaly, že jejich přechod ve smluvní dokumentaci vyloučily a naopak. Lze tedy rozhodně doporučit, aby strany již při vyjednávání podmínek prodeje a poté i v transakční dokumentaci věnovaly specifikaci závodu zvýšenou pozornost a vyhnuly se tak zbytečným nepříjemnostem.

Posouzení, zda určitá položka jmění je, či není od závodu oddělitelná, přitom vůbec nemusí být jednoduché, a je potřeba v každém jednotlivém případě zohlednit charakter převáděného závodu. Pokud například z prodeje

Autoři: Pavel Němeček | Partner Zuzana Hájková | Advokátka

9


Rodinný holding do každé rodiny a vnitřními rozbroji oslabená skupina společností pod náporem vnějších negativních vlivů nevydržela a zanikla.

Na první pohled by se mohlo zdát, že rodinný holding je výsadou pouze některých forem rodinného podnikání od určité velikosti a pro mnohé zbytečným luxusem. Skutečností však je, že rodinný holding je poměrně jedinečným a flexibilním nástrojem nabízejícím řadu výhod jak pro zakladatele, tak pro ostatní členy rodiny. Principy, na nichž je postaven, jsou navíc známy – a to bez nadsázky – po staletí. Nepochybně se tak nejedná pouze o aktuálně populární produkt, ale o komplexní a univerzální řešení ne nepodobné řadě historických institutů (jako je např. nedíl, šlechtický standard nebo trust), které prošly důkladným testem času. Otec zakladatel se rozhodl předat prosperující společnosti svým potomkům a po důkladném zvážení rozdělil podíly tak, že synové se při rozhodování jeden bez druhého neobešli, avšak nejstarší či nejschopnější ze synů měl pro případ sporu rozhodující majoritu. Protože by vlastnictví společností bylo v další generaci roztříštěné a hrozilo by do budoucna riziko jeho dalšího rozdrobení v důsledku nekontrolovatelných dědictví, rozpadů manželství či dokonce finančních potíží dětí, předcházela předání koncentrace vlastnictví umožňující i efektivní řízení celé skupiny, jakož i její předávání v dalších generacích s vyloučením nepokrevních dědiců – rodinný holding. Otec své syny současně upozornil, že nezbytností pro udržení po generace budovaného rodinného bohatství je vzájemná spolupráce, naslouchání a zachování jednoty. Dokud synové jednali v souladu s radami svého otce, společnosti prosperovaly a rodinný majetek neztrácel na hodnotě. Jakmile však došlo ke sporům a dělení majetku mezi sourozenci, nehomogenní

Zní vám to jako příběh ze současnosti? Psala se 90. léta 9. století, tou skupinou společností byla Velkomoravská říše, otcem zakladatelem nikdo jiný než Svatopluk I. a legenda o třech svázaných prutech je notorietou. Jedná se o poučný příběh s více než aktuálním přesahem, a to zejména s ohledem na první porevoluční generaci podnikatelů a jejich rodiny. Vaše podnikání a rodinný majetek nemusí nezbytně dosahovat velikosti tohoto významného slovanského knížectví, aby si zasloužily náležitou péči a ochranu. Téměř už automaticky považujeme za standard pojistky v našem domě, povinné ručení nebo své životní pojištění. Je však třeba si položit otázku: Chráním dostatečně i naše tzv. rodinné zlato? A právě rodinný holding může být tou pomyslnou silou, která udrží pruty při sobě.

Autoři: David Neveselý | Partner Tomáš Valouch | Advokát

Právní poradenství nakladatelství Albatros Media při akvizici vydavatelského portfolia dánské společnosti Egmont Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners poskytla komplexní právní poradenství společnosti Albatros Media, největšímu českému nakladatelství, jež koupilo tuzemského konkurenta, českou pobočku dánského vydavatelství Egmont. Pro společnost Albatros Media, která je dlouhodobým klientem Havel, Holásek & Partners, se jedná o velmi významný počin v rámci její akviziční strategie a posílení tržního postavení v České republice a na Slovensku. Díky akvizici získá přístup k mezinárodním licencím, například k vydávání knih s animovanými postavami z dílny amerického studia Walt Disney nebo s tematikou Star Wars.

10


Zákon o registru smluv smlouvy s hodnotou plnění nad 50 000 Kč, jejichž stranou budou stát, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy, vědecké výzkumné instituce, veřejné vysoké školy, svazky obcí, regionální rady soudržnosti, ústavy a o.p.s. založené státem či samosprávou, státní a národní podniky, zdravotní pojišťovny, Česká televize, Český rozhlas a další právnické osoby, „v níž má stát nebo samospráva většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby“. Smlouvy budou zveřejňovány v registru smluv vedeném Ministerstvem vnitra a přístupném na internetu, a to ve strojově čitelném formátu a včetně zákonem stanovených metadat.

Revoluce v oblasti smluvního práva? Smluvní volnost omezována zájmem veřejnosti na transparentním nakládání s veřejnými prostředky. Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv („ZRS“), byl poprvé představen v Poslanecké sněmovně v roce 2012 jako poslanecká iniciativa pro rozšíření veřejné kontroly. Zákon se zapsal do historie jako jeden z nejdéle projednávaných zákonů a nese již několik zlidovělých přezdívek jako „nejkrásnější zákon“ nebo „Pandořina skřínka transparentnosti“. Myšlenkou k přijetí bylo posílit a prohloubit dostupné prostředky zajištění průhlednosti financování veřejného sektoru, tj. zejména kontroly transparentnosti nakládání s veřejným majetkem a veřejnými prostředky. Zákonodárce dlouho hledal vhodnou formu takové kontroly, která by splňovala požadavky na přiměřenost a nezbytnost. Právní úprava nakonec dostala podobu útlého, několika paragrafového zákona, který je založen na principu samoregulace povinných subjektů bez vrchnostenského dohledu a automatických soukromoprávních sankcí. Jak zákon samotný, tak i záhy po jeho přijetí předložená a dosud projednávaná novela (sněmovní tisk č. 699) však byly velmi významně dotčeny poslaneckými pozměňovacími návrhy, které vyvolávají řadu otázek. Zejména díky nim je zjevné, že nový zákon přinese řadu interpretačních a aplikačních problémů, které bude třeba řešit.

Dalším důležitým rozdílem oproti stávající úpravě obsažené v InfZ je podstata sankčních důsledků. InfZ stanoví povinnosti v podstatě bez sankcí. Naproti tomu ZRS stanoví dvě po sobě následující sankce, byť obě s odkladem účinnosti o jeden rok, tj. od 1. 7. 2017. Předně se jedná o sankci neúčinnosti: smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. ZRS stanoví, že smlouvy musí být správci smluv zaslány bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Tato lhůta je pořádková a její nedodržení nezakládá sankční následky.

Zákon myšlenkově navazuje na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím („InfZ“). ZRS vychází z hlediska hmotněprávních důvodů pro ochranu informací z InfZ, a proto by i aplikace ZRS měla vycházet z judikaturního a doktrinálního výkladu InfZ a dalších právních předpisů upravujících svobodný přístup k informacím (§ 3 odst. 1 ZRS). Zásadní změnou však je, že k poskytování některých informací, které jsou sice již dnes poskytnutelné žadateli, bude docházet a priori jejich zveřejněním v registru smluv.

Sankční následky nastanou až v případě předvídaném v § 6 odst. 1, dle kterého smlouva, která uveřejněna být měla a uveřejněna není, není účinná. Na neúčinnost smlouvy pak navazuje další sankční následek – absolutní neplatnost smlouvy. Není-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do 3 měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

Z hlediska rozsahu informací, které mají být zveřejněny, k významné změně sice nedochází, ale nový zákon okruh zveřejňovaných informací i tak oproti stávajícímu právnímu řádu zužuje. To bylo způsobeno četnými pozměňovacími návrhy a především stanovením výjimek z uveřejňování v § 3 odst. 2 ZRS. Další výjimky však zcela kopírují ty dle InfZ (osobní údaje, obchodní tajemství, utajované skutečnosti, práva duševního vlastnictví atd.).

Přestože sankční následky nastávají automaticky, zákon otevírá určitý prostor pro zhojení vady – beneficium nezrušení smlouvy. Jedná se o legislativní snahu o to, aby aplikace ZRS respektovala ústavně garantované principy autonomie vůle a smluvní volnosti a přistupovala k jejich omezování na základě principu ochrany dobré víry. Ke zrušení smlouvy proto nedojde, není-li uveřejněna

Zákon stanoví taxativní výčet povinných subjektů specifikovaný v § 2 odst. 2. Povinnost uveřejnění se dotkne velkého počtu (v řádech tisíců) povinných subjektů a jimi uzavíraných smluv, a samozřejmě také jejich smluvních stran. Zveřejňovat se budou povinně všechny

11

Právní novinky 6/2016 ZRS, která bude živým dokumentem odrážejícím aktuální aplikační a interpretační problémy a bude průběžně doplňována o řešení stávajících výzev.

pouze část smlouvy z důvodu legitimní ochrany určitých informací, pokud bude v následném sporu autoritativně konstatováno, že zákonný důvod ochrany informací dán nebyl, a strany poté do 30 dnů chybějící části smlouvy uveřejní. Nedostatek uveřejnění tím zhojí a zachovají platnost smlouvy.

Důležité bude, aby restriktivní výklady, zejména ty týkající se možných oprav, nevedly k tzv. umrtvujícímu účinku (chilling effect) v oblasti kontraktace s povinnými subjekty. Jeden z nejpodstatnějších testů v tomto ohledu bude interpretace šíře dopadů § 7 odst. 2, který poskytuje zmiňované beneficium dotčeným subjektům v případě, že smlouvy byly uveřejněny alespoň zčásti (tj. ve správném formátu a včetně požadovaných metadat), nebo jejichž některá metadata byla nesprávně vyloučena z důvodu ochrany obchodního tajemství.

Pro aplikaci zákona bude zapotřebí jak příprava organizačních a technických změn na úrovni povinných subjektů, tak i dobrá vůle při překonávání sporných ustanovení výkladem. Ten by měl ctít základní smysl a účel zákona a snažit se přispívat transparentnímu uveřejňování smluv subjekty, v nichž je přítomen veřejnoprávní prvek. Pro povinné subjekty platí v mnoha ohledech zcela jednoduchá zásada. Pokud si uveřejnění smlouvy ujednají s protistranou a ta k tomu udělí souhlas, zbaví se tím nutnosti vyhledávat, identifikovat a vylučovat z uveřejnění chráněné potenciální informace a eliminují rizika, která z případného neuveřejnění vyplývají.

ZRS pravděpodobně čeká brzká novelizace, ale zatím není jasné, v jakém rozsahu a jak. Tři výbory Poslanecké sněmovny projednávají otázky zejména kolem podnikajících osob, státních a národních podniků, jakož i řady dalších výjimek požadovaných konkrétními dotčenými skupinami subjektů a tyto otázky již opětovně rozdmýchávají stejné rozpory, jaké rezonovaly v čase přijímání zákona před dvěma lety. Hospodářsky výbor tak například prosazuje širší ochranu pro určité typy povinných osob, což by znamenalo vypuštění nejen všech státních podmínek, ale i všech podnikajících osob. Výbor pro veřejnou správu naopak podpořil pouze vynětí národního podniku Budvar. Není však pravděpodobné, že se novela stihne schválit před plánovanou účinností zákona.

Je zajímavé pozorovat, že mnoho povinných subjektů zveřejňuje všechny své smlouvy na portálu veřejné správy v dobrovolné aplikaci registru smluv již dnes, aniž by v tom spatřovaly jakýkoli problém, zatímco řada jiných povinných subjektů, které jsou po právní stránce analogické a všechny jsou již dnes povinným subjektem dle InfZ, v tom vidí nepřekonatelný problém. V každém případě platí, že při interpretaci a aplikaci zákona bude potřeba vyvažovat zájmy veřejnosti a dotčených subjektů. I z toho důvodu Ministerstvo vnitra připravuje metodiku pro aplikaci

Autoři: František Korbel | Partner Alexandra Molitorisová | Advokátní koncipientka

Havel, Holásek & Partners udržela pozici nejúspěšnější kanceláře v rámci soutěže Právnická firma roku v ČR a na Slovensku Největší česko-slovenská advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners uspěla v dalším ročníku slovenské soutěže Právnická firma roku 2016, a to v deseti z dvanácti oborových kategorií. Velmi doporučovanou kanceláří je v kategoriích fúze a akvizice, hospodářská soutěž, developerské projekty a nemovitosti, telekomunikace a právo informačních technologií, veřejné zakázky a daňové právo. V kategoriích právo obchodních společností, restrukturalizace a insolvence, bankovnictví a finance a duševní vlastnictví byla kancelář vybrána mezi doporučované. Podle historických výsledků všech dosavadních ročníků soutěže Právnická firma roku, která probíhá v České republice od roku 2008 a na Slovensku od roku 2013, je Havel, Holásek & Partners dle součtu všech nominací a titulů nejúspěšnější a nejkomplexnější advokátní kanceláří.

12


Změny v regulaci elektronických podpisů (eIDAS) založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních státech. Novinkou je také stanovení podmínek pro uchovávání kvalifikovaných elektronických podpisů, kdy poskytovatel služeb musí použít patřičné technologie umožňující dlouhodobé zajištění důvěryhodnosti dat i po uplynutí doby technické platnosti.

Je to již více než 15 let, kdy se na evropské úrovni objevila právní úprava předurčující dnešní podobu právních předpisů členských států stran elektronického podpisu – směrnice 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy („Směrnice“). Směrnice ale bohužel nebyla způsobilá zajistit ucelený přeshraniční a meziodvětvový rámec pro bezpečné, důvěryhodné a snadno použitelné elektronické transakce.

Nařízení by mohlo přinést drobný posun i pro dynamický biometrický podpis, který se u klientů těší značné oblibě. Nad rámec změn v oblasti elektronických podpisů Nařízení stanoví podmínky, za nichž členské státy uznávají prostředky pro elektronickou identifikaci či stanoví právní rámec pro elektronické pečetě (obdoba dosavadních elektronických značek dle ZEP), elektronická časová razítka, elektronické dokumenty, služby elektronického doručování nebo certifikační služby pro autentizaci internetových stránek.

Se zvyšujícím se využitím elektronického podpisu na úrovni členských států si EU byla vědoma vzrůstající důležitosti standardizace a unifikace právní úpravy. Proto také došlo ke schválení a publikaci nařízení č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a zrušení směrnice 1999/93/ES („Nařízení“), označovaného zkratkou „eIDAS“. To do České republiky přinese s účinností od 1. července 2016 vedle změn elektronické identifikace a autentizace zejména úpravy elektronických podpisů a dalších elektronických identifikátorů.

Dne 9. listopadu 2015 se na portálu Aplikace ODok objevil první návrh českého prováděcího předpisu z dílny Ministerstva vnitra, dne 31. března 2016 byl projednaný materiál vládou předložen jako návrh dvou samostatných zákonů, a to zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (sněmovní tisk 763; „ZSVD“) a tzv. prováděcího zákona, který ZSVD promítá do dalších souvisejících předpisů (sněmovní tisk 764). Díky oběma zákonům dojde ke změně či zrušení více než osmdesáti existujících předpisů. Vedle zrušení ZEP, který již nebude díky existenci přímo použitelné evropské úpravy dále potřeba, a novelizace dalších předpisů na poli elektronických úkonů a komunikací by mělo dojít i ke změně procesních předpisů, zákona o archivnictví a spisové službě či změně daňových předpisů. Samotný velmi stručný ZSVD zavádí zejména pravidla pro proces podepisování elektronickými podpisy, používání elektronických pečetí a elektronických razítek a zavádí sankce za porušení povinností vyplývajících z Nařízení i ZSVD. Na konec se sluší dodat, že některé dosavadní elektronické identifikátory ZSVD umožňuje používat po dobu dvou let od nabytí jeho účinnosti, která by měla nastat jeho vyhlášením, ne však později než 1. července 2016.

Nařízení ve srovnání se Směrnicí i naším zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu („ZEP“), mění definici elektronického podpisu, kdy se elektronickým podpisem namísto údaje sloužícího jako metoda ověření pravosti podpisu či identity osoby nově jedná o prostředek dokládající skutečnost, že určitá osoba projevila svou vůli a stvrzuje platnost určitého dokumentu („…data (…) která podepisující osoba používá k podepsání…“). Vedle pojmu zaručený elektronický podpis se zavádí tzv. kvalifikovaný elektronický podpis, což je zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu a zároveň vytvořený pomocí kvalifikovaného zařízení pro vytváření elektronického podpisu. Hlavním smyslem Nařízení je poskytnout kvalifikovaným elektronickým podpisům ve všech členských státech stejné právní účinky jako vlastnoručnímu podpisu a uznat kvalifikovaný elektronický podpis

Na českou justici čeká v souvislosti s Nařízením a ZSVD další zajímavá výzva, které se, doufejme, zhostí vhodným způsobem.

Autoři: František Korbel | Partner Dalibor Kovář | Advokát

13


K účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek zadávacích směrnic přijatých na úrovni Evropské unie je možné aplikovat již nyní, např. hodnocení kvality týmu nebo předběžné tržní konzultace (tyto konzultace vedené především za účelem co nejpřesnějšího definování zadávacích podmínek je zadavatel oprávněn otevřeně vést i s dodavateli, kteří se následně budou ucházet o zakázku, která s nimi byla předem konzultována).

V minulém čísle Právních novinek jsme Vás informovali o přípravě nového zákona o zadávání veřejných zakázek s tím, že jeho návrh byl postoupen z Poslanecké sněmovny Senátu ČR a že se v České republice jedná o největší legislativní změnu v oblasti veřejného zadávání za posledních 10 let. Datum nabytí účinnosti zákona a jeho finální podoba nebyly v době publikace minulých novinek známy. Nyní již můžeme upřesnit, že dlouho očekávaný nový zákon (ZZVZ) byl dne 29. 4. 2016 zveřejněn ve Sbírce zákonů, a to pod číslem 134/2016 Sb. Zákon s ohledem na šestiměsíční legisvakanční lhůtu nabude účinnosti dne 1. 10. 2016 (s výjimkou několika málo ustanovení, jejichž účinnost byla z praktických důvodů odložena). Účinnost nového zákona je stanovena až od října letošního roku z důvodu, aby zadavatelé i dodavatelé měli dostatek času na pečlivé seznámení se s novou právní úpravou. Zadávací řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ (tj. nejpozději dne 30. 9. 2016) však budou dokončena podle dosavadní právní úpravy, tedy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění.

Nový zákon přináší mnoho nových povinností a institutů. Pokud bychom měli zdůraznit některou z novinek důležitých pro dodavatele, pak musíme upozornit na změnu týkající se akciových společností.

Společně se ZZVZ byl ve sbírce zveřejněn i doprovodný zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím ZZVZ. Kromě doprovodného zákona se rovněž očekává přijetí i cca 8 dalších prováděcích předpisů, a především pak publikace většího množství metodik, které mají uživatelům nového zákona napomoci s jeho praktickou aplikací. Zákon je totiž koncipován obsahově poměrně obecně, metodiky pak mají především zadavatele v nezbytném detailu provést celým zadávacím procesem tak, aby došlo především v prvních letech účinnosti zákona k minimalizaci chyb vyplývajících z nedostatečného pochopení a tedy i nesprávné aplikace nové právní normy. Ministerstvo pro místní rozvoj coby hlavní tvůrce zákona přitom garantuje pravidlo, že bude-li zadavatel postupovat v souladu s ministerstvem odsouhlasenou metodikou, bude současně postupovat i v souladu se zákonem.

Jestliže se společnost coby dodavatel účastní zadávacích řízení, je akciovou společností a zároveň má vydány listinné akcie, bude muset provést zaknihování akcií, tedy nahradit současné listinné akcie zápisem do evidence zaknihovaných akcií, kterou spravuje Centrální depozitář cenných papírů. Upozorňujeme, že v rámci tohoto procesu zaknihování jsou nezbytné úkony vůči akcionáři/akcionářům, notáři, obchodnímu rejstříku a zejména Centrálnímu depozitáři cenných papírů, a proto je vhodné zahájit tento proces obratem. Zadavatelé veřejných zakázek totiž budou v zadávacím řízení prověřovat, zda vybraný dodavatel v obchodním rejstříku má, respektive ke dni podání nabídky měl, uvedenou informaci o zaknihování akci. V opačném případě budou zadavatelé povinni dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.

Zadavatelům bychom rádi připomněli, že některá ustanovení nového zákona vyplývající z transpozice tří nových

Autoři: Adéla Havlová | Partnerka Jan Lašmanský | Senior advokát

14


Rušné časy pracovního práva s výkonem práce na zaměstnance, odpadne uvedeným konkrétním ustanovením mnoha problémů a zaměstnavatelé budou mít jistotu, jak se v takových případech zachovat.

V oblasti pracovního práva je v poslední době nezvykle rušno. Nejenže na podzim minulého roku vstoupila v účinnost technická novela zákoníku práce a Parlament ČR v současné době projednává další novelu tohoto předpisu, ale už je také připravena koncepční novela, která by měla být účinná od dubna příštího roku. Vrcholový řídící pracovník První nejvíce očekávanou změnou by mělo být zavedení zvláštní kategorie zaměstnanců – takzvaných vrcholových řídících pracovníků. Vrcholovým řídícím pracovníkem by se mohl na základě dohody se zaměstnavatelem stát a) vedoucí zaměstnanec, který je v přímé řídící působnosti statutárního orgánu případně zaměstnavatele-fyzické osoby, nebo b) vedoucí zaměstnanec přímo podřízený takovému vedoucímu zaměstnanci za podmínky, že zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem uvedeným pod písmenem a) nebo b) mzdu a jeho průměrný měsíční výdělek činí alespoň 100 000 Kč. Na vrcholového řídícího pracovníka se poté budou moci aplikovat výjimky týkající se převážně rozvrhování pracovní doby (týdenní pracovní dobu by si určovali sami), odměňování (vyloučení poskytování mzdy, příplatků nebo náhradního volna za práci přesčas, za práci o svátcích, za noční práci a za práci v sobotu a v neděli) a překážek v práci (vyloučení poskytování náhrady mzdy za jiné důležité osobní překážky v práci).

Další novinky K dalším novinkám patří např. změny v oblasti plánování a rozvrhování pracovní doby, kdy by se měl zaměstnanec nově seznámit s písemným rozvrhem pracovní doby nejpozději dva dny před začátkem naplánovaného období, zjednodušení doručování písemností zaměstnancům ze strany zaměstnavatele, kdy již nebude nutné doručovat písemnost osobně i mimo pracoviště zaměstnavatele a kdy dojde ke sladění postupů při doručování s pravidly pošty, nebo výslovné vložení zákazu, aby pracovněprávní vztahy vzniklé mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem rozhodoval někdo jiný než soudy.

Home office Druhou zajímavou novinkou je stanovení pravidel pro práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Výslovně se upravuje povinnost zaměstnavatele hradit náklady spojené s komunikací, jakož i další náklady, které zaměstnanci při výkonu takové práce vzniknou. Navíc tyto náklady nesmí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody. Tato konkretizace míří především na současnou praxi, kdy si zaměstnavatelé často neuvědomují, že by v případě tak zvaných „home officů“ měli zaměstnancům poskytovat určitou náhradu nákladů, které jim vznikají při práci z domova. Vzhledem ke skutečnosti, že zákoník práce již dnes stanoví, že zaměstnavatel nesmí přenést náklady spojené

V neposlední řadě bychom rádi zmínili i změny týkající se výpočtu dovolené, odborů, hromadného propouštění či přechodu zaměstnanců. Výše uvedené změny jsou pouze některé z navrhovaných změn, přičemž o všech změnách se prozatím ještě jedná v rámci připomínkového řízení a se sociálními partnery. Jakmile bude podoba koncepční novely jasnější, budeme Vás opět informovat.

Autorky: Petra Sochorová | Counsel Pavla Kaufmannová | Advokátní koncipientka

15


Konec volnosti realitních zprostředkovatelů? podmínek pro provozování živnosti, ale i odbornou způsobilost pro výkon činnosti realitního zprostředkovatele.

Na začátku letošního roku vláda schválila věcný záměr zákona o realitním zprostředkování. Brzy tedy zřejmě odzvoní snadnému získávání živnostenského oprávnění pro činnost realitního zprostředkovatele. K dnešnímu dni totiž vzhledem k zařazení mezi volné živnosti stačilo k získání živnostenského oprávnění pro realitní činnost pouze prokázání plnoletosti a bezúhonnosti dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání („živnostenský zákon“), tedy splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, nebylo však třeba prokazovat odbornou způsobilost k výkonu činnosti. Předpokládaná doba nabytí účinnosti nového zákona je druhá polovina roku 2017.

Odborná způsobilost se bude dokládat Ministerstvu pro místní rozvoj, které při splnění podmínek vydá zprostředkovateli osvědčení. Odbornou způsobilost bude možné získat především osvědčením o úspěšném absolvování profesní kvalifikace obchodníka s realitami podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (zákon č. 179/2006 Sb.). Dále je zvažována možnost doložit odbornou způsobilost na základě dosažení vysokoškolského vzdělání magisterského stupně se zaměřením na realitní činnost, právo, oceňování majetku, nebo dosažení vysokoškolského vzdělání a 1 roku praxe v realitní činnosti, nebo středoškolského vzdělání s maturitní zkouškou a 3 let praxe v realitní činnosti. Uvedené řešení Ministerstvo pro místní rozvoj upřednostňuje před variantou, kdy odborná způsobilost bude stanovena v živnostenském zákoně. Podle podmínek živnostenského zákona totiž podnikateli postačí, když podmínky pro výkon dané živnosti splňuje fyzická osoba, nikoli všichni zaměstnanci či spolupracující osoby. Ministerstvo by však rádo docílilo stavu, kdy každý realitní zprostředkovatel bude povinen prokázat svoji odbornou způsobilost. Osvědčení bude doplněno do Přílohy č. 2 živnostenského zákona jako doklad o prokázání odborné způsobilosti. Osoby, které prokážou svou odbornou způsobilost a budou držiteli osvědčení, budou evidovány ve veřejně přístupném Seznamu odborně způsobilých osob. Spotřebitelé si tak prostřednictvím tohoto Seznamu budou moci ověřit, zda je realitní zprostředkovatel skutečně odborně způsobilý pro výkon činnosti.

Nová právní úprava má dle předkladatele, Ministerstva pro místní rozvoj, zejména vymezit základní právní rámec realitního zprostředkování, posílit ochranu práv spotřebitelů a zvýšit jejich důvěru v realitní služby. Hlavními důvody přijetí chybějící úpravy realitního zprostředkování je dle ministerstva nízká odborná kvalifikace některých realitních zprostředkovatelů, nedostatečný dohled nad výkonem této činnosti, chybějící zákonná úprava zprostředkování a náležitostí smlouvy o realitním zprostředkování.

Ochranou spotřebitelů by dále mělo být povinné pojištění odpovědnosti v souvislosti s výkonem činnosti realitního zprostředkovatele a ochrana peněžních prostředků klienta složených u realitního zprostředkovatele při exekuci či insolvenci.

Varianta č. 3, která byla schválena vládou,1 počítá jednak s novelizací živnostenského zákona, která zpřísní podmínky pro získání živnostenského oprávnění realitního zprostředkovatele, a jednak s přijetím zvláštního zákona o realitním zprostředkování, které stanoví pravidla pro samotný výkon činnosti realitního zprostředkovatele.

Dále je třeba zmínit zpřísnění požadavků kladených na smlouvu o realitním zprostředkování. Tato bude vymezena jako zvláštní druh zprostředkovatelské smlouvy, kterou upravuje v ustanovení § 2445 a násl. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon o realitním zprostředkování má totiž dle věcného záměru vymezit další povinné náležitosti smlouvy o realitním zprostředkování, například písemnou

Novela živnostenského zákona má přinést změnu v zařazení realitního zprostředkování mezi vázané živnosti. Napříště by tedy žadatel o příslušné živnostenské oprávnění musel prokazovat nejen splnění výše uvedených všeobecných

1

Původně bylo Ministerstvu pro místní rozvoj představeno pět variant právní úpravy činnosti realitních zprostředkovatelů. Zpočátku se Ministerstvo pro místní rozvoj i vláda přikláněly k variantě č. 5, která navrhovala úpravu realitního zprostředkování jako koncesovanou živnost upravenou zvláštním zákonem.

16

Právní novinky 6/2016 snížení rizika pochybení v důsledku neodborného postupu. Prostřednictvím Seznamu způsobilých osob bude umožněn efektivnější dozor nad výkonem činnosti.

formu smlouvy. Přísněji bude také upravena smlouva o úschově peněžních prostředků u realitního zprostředkovatele, na které budou nově kladeny obdobné požadavky jako na advokátní či notářskou úschovu. Peněžní prostředky klienta tak budou muset být uloženy na účtu odděleném od účtu, na kterém jsou vedeny provozní finance realitního zprostředkovatele.

Negativa lze vidět ve větší zátěži jak podnikatelských subjektů v souvislosti s ohlašováním živnosti a dokládání požadovaných dokumentů, tak i na straně orgánu státní správy v souvislosti s vydáváním osvědčení, zřízením a vedením Seznamu odborně způsobilých osob. Také dojde k většímu finančnímu zatížení podnikatelů v souvislosti se sjednáním pojištění, ale také náklady spojenými s absolvováním zkoušek odborné způsobilosti, případně kurzů k přípravě na zkoušky.

„Nová právní úprava má zejména vymezit základní právní rámec realitního zprostředkování, posílit ochranu práv spotřebitelů a zvýšit jejich důvěru v realitní služby.“

I přes uvedené zatížení podnikatelských subjektů lze dle našeho názoru záměr nové právní úpravy spíše uvítat, pokud přinese kýžený efekt, tedy větší právní jistotu na trhu realitních zprostředkovatelů a zkvalitnění běžného standardu realitních služeb.

Přínosy přijetí nové právní úpravy v podobě, kterou schválila vláda, vidí Ministerstvo pro místní rozvoj ve zlepšení úrovně poskytování realitních služeb a vyšší profesionalizace oboru realitních zprostředkovatelů, výrazném zvýšení ochrany spotřebitelů pomocí pravidel pro výkon činnosti, jako je způsobilost, povinné pojištění, informační povinnost apod. Pravděpodobně by mohlo dojít též ke snížení počtu soudních sporů u soudu díky

Autorka: Daniela Kozáková | Counsel

Havel, Holásek & Partners je na Slovensku nejlepší právnickou firmou pro oblast nemovitostí Největší česko-slovenská advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners získala cenu společnosti Corporate INTL pro rok 2016 za nejlepší právnickou firmu na Slovensku poskytující komplexní právní poradenství v oblasti nemovitostí (Complex Real Estate Law Firm of the Year in Slovakia). „V oblasti právních služeb poskytovaných ve vztahu k nemovitostem má naše kancelář zásadní podíl na českém i slovenském právním trhu. Máme jeden z personálně nejsilnějších týmů a vedle špičkové odbornosti našich právníků také rozsáhlé znalosti obchodních standardů trhu s nemovitostmi v České i Slovenské republice. Jsem rád, že společnost Corporate INTL ocenila naše kvality a vyznamenala slovenskou kancelář, která si za poskytování služeb a přístup ke klientům ocenění rozhodně zaslouží,“ komentoval další úspěch kanceláře Havel, Holásek & Partners její řídící partner Jaroslav Havel. Tým 25 právníků pod vedením řídícího partnera Jaroslava Havla, partnerů Lukáše Syrového v České republice a Martina Jurečka na Slovensku a s podporou dalších 6 partnerů poskytuje právní služby při nemovitostních projektech privátního i veřejného sektoru, a to ve všech aspektech obchodování s nemovitostmi a investičních projektů podle právních předpisů České republiky a Slovenska i podle mezinárodních standardů FIDIC nebo pravidel Evropské investiční banky.

17


Izrael: košer business je izraelské právo široce nakloněné smluvní volnosti a blízkovýchodní byrokracie zde převážně absentuje. Izraelský právní řád je obecně směsí angloamerické a kontinentální tradice. Většina smluvního práva je v zákonné formě, i tak ale převažují dlouhé detailní smlouvy. Jak Izrael, tak ČR jsou členské státy Vídeňské úmluvy o mezinárodní koupi zboží.

Izrael je pro exportéry přátelská země, která ale nemá mnoho přátel. Obchodování s Izraelem je totiž často překážkou obchodování s islámským světem. Vzhledem k relativní rozloze, lidnatosti a kupní síle obou teritorií zkouší mnoho firem štěstí spíše mezi muslimy. Pro ty, kdo se dokáží přes tuto komplikaci přenést, třeba i s využitím prostředníků, však skýtá izraelské prostředí mnoho výhod. Izrael patří mezi země nejsilněji provázané s Evropskou unií. Vzájemné uznávání standardů a odbourávání cel i překážek obchodu vůči EU je velice pokročilé. Izrael uzavřel s EU asociační dohodu a řadu dalších liberalizačních úmluv, i v citlivých oblastech, jako jsou léky či potraviny. Přístup k veřejným zakázkám usnadňuje dohoda GPA. Přímo s ČR jsou k dispozici dohody o podpoře a ochraně investic a o zamezení dvojího zdanění. Izrael je rovněž členem ICSID, tedy jsou možné investiční arbitráže. Uznávání a výkon evropských soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů jsou v Izraeli poměrně běžné.

„… právní podmínky pro české exportéry v Izraeli jsou mimořádně příznivé …“

Po právní stránce se export do Izraele liší od zemí EU relativně málo. Výjimky jsou někdy úsměvné (např. košer certifikáty na potraviny), někdy méně (např. nutnost prohlášení v kontosamentu, že loď nestavěla v arabských přístavech). Také pravidla týkající se obchodního zastoupení a zakládání poboček jsou velice volná, podmínky typu registrace dovozců jsou slabým odvarem blízkovýchodního standardu. Celkově lze říci, že právní podmínky po české exportéry v Izraeli jsou mimořádně příznivé.

Arbitráž lze pro řešení sporů s izraelským subjektem obecně doporučit, neboť soudní soustava je přehlcená a mimořádně pomalá (Světová banka uvádí nelichotivé 111. místo). Je to až s podivem, neboť jinak

Autor: Martin Ráž | Senior advokát

Havel, Holásek & Partners je podle agentury Who’s Who Legal již popáté nejlepší advokátní kanceláří v České republice Největší česko-slovenská advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners zaznamenala další úspěch na mezinárodní scéně. Prestižní britská ratingová agentura Who’s Who Legal ji v rámci svého hodnocení nejlepších právnických firem světa Country and State Awards 2016 vyhlásila nejlepší advokátní kanceláří působící v České republice. Kancelář získala cenu již popáté za posledních šest let a i v letošním roce potvrdila vedoucí postavení na českém právním trhu. „Agentura Who’s Who Legal je respektovanou institucí, jejíž hodnocení mají v právním světě velkou váhu. Velice nás těší, že jsme obhájili loňské prvenství a prodloužili naši úspěšnou sérii získaných ocenění. Je to krásný dárek k našemu 15. výročí, které letos slavíme, a velké poděkování našim klientům a obchodním partnerům, jež nás motivují posouvat se stále dopředu a držet naše služby na té nejvyšší úrovni,“ říká k dalšímu úspěchu advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners její řídící partner Jaroslav Havel.

18


Novela vysokoškolského zákona školství vést registr uměleckých výstupů, registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů, registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vzdělání a veřejný registr vysokých škol a studijních programů.

Novela zákona o vysokých školách (zákon č. 137/2016 Sb.) nahrazuje v současné době fungující Akreditační komisi Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství („Akreditační úřad“). Tomu jsou oproti Akreditační komisi zpřesněny a rozšířeny pravomoci, především pak v oblasti akreditací. Výkonným orgánem Akreditačního úřadu bude patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, která bude rozhodovat v prvním stupni o žádostech o akreditace. V čele bude stát Předseda Akreditačního úřadu jmenovaný na návrh ministra školství na dobu šesti let. Systém akreditací studijních programů je doplněn o tzv. institucionální akreditaci. Ta může být udělena vysoké škole na dobu až deseti let. Tato forma akreditace má umožnit vysoké škole vytvářet a uskutečňovat určené typy studijních programů autonomně a bez nutnosti akreditace prostřednictvím Akreditačního úřadu. Další novinkou je zavedení řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo obhajoby disertační práce. O vyslovení neplatnosti bude rozhodovat rektor vysoké školy, a to v řízení, které může být zahájeno do tří let od (zdánlivého) vykonání státní zkoušky či obhajoby. Proti rozhodnutí rektora bude možné podat v dvouměsíční prekluzivní lhůtě žalobu ve správním soudnictví, které se připisuje odkladný účinek. V následném řízení bude účastníkem pouze osoba, o jejíž věc se jedná.

Zákon nabude účinnosti 1. září 2016, s výjimkou ustanovení o jmenování členů Akreditačního úřadu, které je možné jmenovat již od 1. července 2016. Lhůty pro naplnění některých povinností, jako je například předložení upravených vnitřních předpisů vysokých škol ministerstvu školství či spuštění registrů, jsou zachyceny v přechodných ustanoveních v článku II. novely. Zde je rovněž stanoveno, že akreditace studijních programů akreditovaných k 31. srpnu 2016 budou automaticky prodlouženy na tři roky (nebyla-li akreditace udělena na delší dobu). To však nebrání tomu, aby byla takto prodloužená akreditace omezena či odňata Akreditačním úřadem před uplynutím této doby.

K méně významným změnám pak náleží možnost zřízení pracovní pozice mimořádného profesora, dále vypuštění titulu Th.D. udíleného absolventům doktorských studijních programů v oblasti teologie či povinnost ministerstva

Autor: František Korbel | Partner

Právní poradenství při prodeji největšího poskytovatele mimoškolního jazykového a manažerského vzdělávání v ČR Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners poskytla právní poradenství vlastníkům společnosti EDUA Group s. r. o., která byla doposud v České republice největším poskytovatelem mimoškolního jazykového a manažerského vzdělávání v České republice. Stoprocentní podíl skupiny, jež zastřešovala značky Tutor, Caledonian School a top vision, koupila společnost Solotron s.r.o.

19

Slovensko

Automatická výmena informácií v oblasti daní resp. rezidentoch zmluvných štátov Dohovoru a osobitne v nadväznosti na dohodu FATCA, možno konštatovať, že ide o obdobný okruh dotknutých finančných účtov. Tieto pri splnení ďalších podmienok zahŕňajú najmä vkladový účet (vrátane bežného, obchodného, sporiaceho a termínovaného účtu), správcovský účet (t.j. účet, na ktorom sa nachádza jedno alebo viacero finančných aktív v prospech inej osoby), pri investičnom subjekte majetkový podiel alebo dlhový podiel vo finančnej inštitúcii (t.j. podiel na imaní alebo na zisku spoločnosti), poistnú zmluvu s odkupnou hodnotou alebo anuitnú zmluvu.

Od 1. januára 2016 vstúpil do účinnosti implementačný zákon č. 359/2015 Z. z. o automatickej výmene informácií o finančných účtoch na účely správy daní a o zmene a doplnení niektorých zákonov („Zákon“). Zákon predstavuje právnu platformu automatickej výmeny informácií o finančných účtoch medzi príslušným Slovenským orgánom štátnej správy v oblasti daní, poplatkov a colníctva a orgánom členského štátu Európskej únie respektíve členského štátu Dohovoru o vzájomnej administratívnej pomoci v daňových záležitostiach v znení ustanovení Protokolu, ktorým sa mení Dohovor o vzájomnej administratívnej pomoci v daňových záležitostiach („Dohovor“).

Rozsah vymieňaných údajov

Zákonom si Slovenská republika okrem iného splnila svoju povinnosť implementovať do svojho právneho poriadku ustanovenia Smernice Rady 2014/107/EÚ z 9. decembra 2014, ktorou sa mení smernica 2011/16/EÚ, pokiaľ ide o povinnú automatickú výmenu informácií v oblasti daní.

Popri identifikácii dotknutých finančných účtov sú oznamujúce finančné inštitúcie povinné prispôsobiť interné procedúry a dokumentáciu súvisiacu s klientmi aj tým spôsobom, aby vhodne reflektovala rozsah informácií, ktoré musia byť reportované. Zákon k týmto informáciám zahŕňa okrem iného aj vybrané informácie o držiteľovi účtu, číslo účtu a zostatok na účte k príslušnému dátumu.

Zákon zároveň predstavuje dlho očakávaný legislatívny základ pre vykonávanie Dohody medzi Slovenskou republikou a Spojenými štátmi americkými na zlepšenie dodržiavania medzinárodných predpisov v oblasti daní a na implementáciu zákona o dodržiavaní daňových predpisov v súvislosti so zahraničnými účtami, tzv. FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act), ktorý je účinný od júla 2014.

Možno však konštatovať, že s účinnosťou Zákona v praxi zrejme nepôjde o veľa nových subjektov (finančných inštitúcií), ktoré by museli dramaticky meniť svoje interné procesy a dokumentáciu a prispôsobiť ich uvedeným povinnostiam. To najmä z dôvodu, že tieto povinnosti si musela drvivá väčšina oznamujúcich finančných inštitúcií pod sankciou 30% zrážkovej dane splniť už v súlade s časovým harmonogramom požadovaným zákonom FATCA a jeho de facto extra-teritorálnym účinkom.

Povinné subjekty v zmysle Zákona Subjekty, ktoré budú v pravidelných intervaloch povinné získavať a reportovať informácie o finančných účtoch svojich klientov Zákon špecifikuje ako tzv. oznamujúce finančné inštitúcie. Tieto zahŕňajú inštitúcie úschovy a správy finančných aktív (napr. banky, CDCP), vkladové inštitúcie (napr. banky, stavebné sporiteľne), investičné subjekty (napr. obchodníci s cennými papiermi, finanční agenti, subjekty kolektívneho investovania) a špecifikované poisťovacie spoločnosti (napr. poisťovne, zaisťovne).

Cieľ automatickej výmeny informácií Sledovaným cieľom automatickej výmeny informácií je bezpochyby znížiť daňové úniky a tiež preventívne pôsobiť na daňové subjekty. Reálny účinok Zákona však bude do veľkej mieri závisieť od efektívneho plnenia vybraných povinností finančných inštitúcií najmä s ohľadom na komplexné povinnosti, ktoré im Zákon a súvisiaca legislatíva ukladá.

Dotknuté finančné účty Napriek tomu, že Zákon osobitne definuje dotknutý účet v prípade automatickej výmeny informácií o rezidentoch EÚ

Autori: Matej Firický | Partner Martin Mičák | Advokátsky koncipient

20

Podporujeme manažerské vzdělávání Havel, Holásek & Partners i v letošním roce v souvislosti s 15. výročím založení kanceláře pokračuje ve své kampani podporující vydávání nejlepších prakticky orientovaných světových publikací v oblasti managementu. „Vybíráme to nejlepší z manažerské literatury napříč různými vydavatelstvími, ze které při vedení naší kanceláře také sami dlouhodobě čerpáme a inspirujeme se. Věříme, že touto aktivitou pomáháme kultivovat podnikatelské prostředí v České republice i na Slovensku,“ říká Jaroslav Havel. Z podporovaných knih již vyšlo Vedení procesu změny od Johna Kottera, Kodex lídrů autorské trojice Dave Ulrich, Norm Smallwood a Kate Sweetman nebo Jak z dobré firmy udělat skvělou od Jima Collinse. Letos na jaře vyšlo vůbec první české vydání bestselleru Built to Last (Jak vybudovat trvale úspěšnou firmu) od autorské dvojice Jim Collins a Jerry I. Porras a kniha Lekce z Private Equity pro každou firmu od Orit Gadieshové a Hugha MacArthura, členů nejvyššího vedení americké firmy Bain & Company, která vytvořila globální Private Equity praxi a je považována za jednoho ze světových lídrů v této oblasti.

Vzdělávání v oblasti práva na nejvyšší úrovni Semináře | Školení na míru | Expertní posudky | Konzultace

Na podzimní semestr 2016 připravuje mj. tyto semináře: Specifika uzavírání IT smluv z pohledu dodavatele i klienta Revoluce v ochraně osobních údajů Provozní odpovědnost v detailu Koncepční novela zákoníku práce Nový zákon o zadávání veřejných zakázek Novinky v soutěžním právu EU a ČR Vývojové tendence občanského zákoníku, nová civilní judikatura Nejvyššího soudu Semináře probíhají v moderních prostorách pražského Florentina, vždy v pátek od 9.00 do 12.30 hodin. Lektory jsou špičkoví odborníci, akademici a zároveň spoluautoři nového občanského zákoníku i velkých komentářů k němu – Milan Hulmák, František Korbel, Filip Melzer a Petr Tégl.

Více informací naleznete na: www.havelholasek.cz/akademie

Náš tým 180 právníků | 500 spolupracovníků

Naši klienti 1000 klientů | 70 největších světových společností z Fortune 500 50 společností z Czech Top 100 | 7 společností z Czech Top 10

Mezinárodní spolupráce Právní poradenství ve více než 60 zemích světa ve 12 světových jazycích až 70 % případů zahrnuje mezinárodní prvek

www.havelholasek.cz

PRAHA

BRNO

OSTRAVA

BRATISLAVA

Florentinum, recepce A Na Florenci 2116/15 110 00 Praha 1 – Nové Město Česká republika Tel.: +420 255 000 111 Fax: +420 255 000 110

Titanium Business Complex Nové sady 996/25 602 00 Brno Česká republika Tel.: +420 545 423 420 Fax: +420 545 423 421

Poděbradova 2738/16 702 00 Ostrava Česká republika Tel.: +420 596 110 300 Fax: +420 596 110 420

Apollo Business Center II, blok H Mlynské Nivy 49 821 09 Bratislava Slovenská republika Tel.: +421 232 113 900 Fax: +421 232 113 901

Strategické uvažování I Individuální přístup I Špičkový právní tým I Dlouhodobé partnerství

Recommend Documents