STŘEŠNÍ ZAHRADA JAKO PROGRESIVNÍ FORMA MĚSTSKÉHO VEŘEJNÉHO PROSTORU

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

STŘEŠNÍ ZAHRADA JAKO PROGRESIVNÍ FORMA MĚSTSKÉHO VEŘEJNÉHO PROSTORU Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Lucie Poláčková, Ph.D.

Vypracovala: Iva Rajčániová

Lednice 2014 1

2

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci: Střešní zahrada jako progresivní forma městského veřejného prostoru vypracovala samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Poděkování Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem)

Děkuji svým blízkým a nejbliţším za dobré zázemí při studiu, samozřejmě děkuji vedoucí

si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu

práce za věcné rady a postřehy. Velké poděkování patří rovněţ Ing. arch. Jiřímu Fialovi

s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů

za vstřícnost a ochotu poskytnout podklady a informace k modelovému objektu.

spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše. V Lednici dne 11. února 2014

4

OBSAH 1

ÚVOD.............................................................................................................................. 6

2

CÍL PRÁCE A METODIKA .............................................................................................. 6

3

7.6

UNIVERZITNÍ KNIHOVNA VE VARŠAVĚ ............................................................... 26

7.7

INTENZIVNÍ STŘEŠNÍ ZAHRADA, NH HOTELS, OLOMOUC ............................... 27

CÍL PRÁCE ............................................................................................................... 6

7.8

STŘEŠNÍ ZAHRADA HOTELU VITALITY, VENDRYNĚ ......................................... 28

2.2

METODIKA ............................................................................................................... 6

7.9

KRKONOŠSKÉ CENTRUM ENVIROMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VRCHLABÍ .... 29

DEFINICE A VYMEZENÍ POJMŮ – ÚVOD DO PROBLEMATIKY .................................. 7 3.1

OZELENĚNÁ STŘECHA .......................................................................................... 7

3.2

STŘEŠNÍ ZAHRADA ................................................................................................ 7

3.3

VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR ............................................................................. 7

STRUČNÉ ROZDĚLENÍ STŘEŠNÍCH ZAHRAD ............................................................ 8

5

HISTORIE A VÝVOJ OZELENĚNÝCH STŘECH ........................................................... 9

7

PETUELPARK, MNICHOV ...................................................................................... 25

2.1

4

6

7.5

5.1

TRADIČNÍ STŘECHY S VEGETAČNÍM POKRYVEM .............................................. 9

5.2

OZELENĚNÉ STŘECHY VE SVĚTĚ ........................................................................ 9

5.3

OZELENĚNÉ STŘECHY NA ÚZEMÍ ČR .................................................................11

MODELOVÝ OBJEKT – HALA STARS, TŘINEC .......................................................... 30

8

8.1

VÝZNAM STŘEŠNÍCH ZAHRAD VE MĚSTĚ ................................................................13

ANALÝZA ÚZEMÍ (ZPRACOVÁNA GRAFICKY) ..................................................... 30

8.1.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE .................................................................................. 30

8.1.2

ŠIRŠÍ VZTAHY .................................................................................................. 31

8.1.3

BLÍZKÉ OKOLÍ, FUNKČNÍ CELEK SPORTOVNÍHO AREÁLU ......................... 32

8.1.4

DOSTUPNOST, PROPUSTNOST ÚZEMÍ A REŢIM V NĚM ............................ 33

8.1.5

STÁVAJÍCÍ VEGETACE A KLIMATICKÉ POMĚRY .......................................... 34

8.1.6

AREÁL STARS.................................................................................................. 35

8.1.7

VÝCHODISKA A POPIS NÁVRHU ................................................................... 36

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 48

9

6.1

EKONOMICKÝ VÝZNAM .........................................................................................13

6.2

SPOLEČENSKÝ VÝZNAM ......................................................................................14

6.3

VÝZNAM PRO MĚSTSKÉ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................15

10.1 DISKUSE ................................................................................................................. 48

VYBRANÉ PŘÍKLADY STŘEŠNÍCH ZAHRAD ..............................................................18

10.2 SOUHRN /SUMMARY ............................................................................................. 49

7.1

HIGH LINE PARK, NEW YORK ...............................................................................18

7.2

BRYANT PARK, NEW YORK ..................................................................................20

7.3

JARDIN ATLANTIQUE, PAŘÍŢ ................................................................................22

7.4

LA PROMENADE PLANTÉE, PAŘÍŢ .......................................................................23

10

11

DISKUSE A SOUHRN ................................................................................................ 48

POUŢITÉ PRAMENY .................................................................................................. 50

11.1 SEZNAM CITACÍ ..................................................................................................... 51 11.2 SEZNAM VYOBRAZENÍ .......................................................................................... 51 12 5

PŘÍLOHA .................................................................................................................... 53

1 ÚVOD

2 CÍL PRÁCE A METODIKA

Ţivotní nároky člověka na prostor a sluţby se neustále zvyšují. Snahy člověka o blahobyt

2.1

mnohdy vedou ke sniţování kvality ţivotního prostředí a následně sniţování kvality ţivota

CÍL PRÁCE

Cílem práce je snaha dokázat, ţe střešní zahrady jsou progresivním prvkem samy o sobě,

obyvatel. Městské aglomerace se rozrůstají, ţijeme dosti nezdravý ţivot v zaprášených

ale především, jak vychází z názvu práce, je klíčové dokázat jejich důleţitost ve veřejném

městech s hustou dopravou. Zahlcujeme ovzduší rozmanitými škodlivinami, uchvacujeme a

městském prostoru. K tomuto cíli je nezbytné vyhledat, prozkoumat a popsat světové

podstupujeme i velmi úrodnou půdu novým zástavbám, suburbiím. Ty mají podobu

i domácí příklady, které by měly doloţit toto tvrzení. Nezbytný pro pochopení souvislostí je

nesourodé a rozsáhlé zástavby rodinných domů na okrajích měst, podobu nákupních zón,

rovněţ stručný historický vývoj střešních zahrad. Kde mají svůj původ? Z jakého důvodu

kde zpravidla jednopodlaţní kovové haly s plochými střechami a přilehlými parkovišti zabírají

vlastně vznikly a jak se dále vyvíjely v prostoru a čase? U jednotlivých příkladů střešních

nezanedbatelnou plochu. Mezi suburbia se řadí také průmyslové zóny, které mají opět

zahrad budou kladeny vysoké nároky na rozmanitost a odlišný charakter realizací. Věřím, ţe

charakter nízkých rozsáhlých hal. Tyto formy zástavby, obrovské zastavěné plochy,

se stanou právě hledaným důkazem vedoucím k naplnění cíle práce. Nemalým cílem je

v současné době ubírají z naší volné země a podílí se na narušování mikroklimatu města,

vytvoření vlastního návrhu na vhodně vybraném modelovém objektu. Návrh by měl vycházet

především se tím narušuje vodní reţim v oblasti. Voda se nemá kde zdrţovat, vsakovat a

z nově nabitých informací o daném tématu, z místa samotného a prostorových daností.

následně vypařovat, tento stav souvisí i s dlouhodobým systematickým odvodňováním. Výsledkem jsou v létě přehřátá, vyprahlá a na sráţky chudá města a naopak v zimě jsou

2.2

značně vymrzlá. Proto nezastupitelnou roli ve městě hrají plochy zeleně a veškerá vegetace,

METODIKA

která má schopnost mimo jiné zadrţovat sráţkovou vodu a sniţovat tak extrémní klimatické

Pro zdárné zpracování je potřeba se zamyslet nad postupem vypracování samotné práce.

projevy. Území pro zřizování nových zelených ploch ve městě ubývá. Na těchto základech

Téma se zakládá na skutečnostech a faktech, stejně tak jako na vlastním záţitku s místem,

můţeme zcela racionálně tvrdit, ţe je nesmírně důleţité zabranou plochu stavbami navrátit a

především s vybraným modelovým objektem. Všechny potřebné informace bude třeba

k tomu vyuţít právě rozsáhlých ploch střech. Je moţné povýšit střechy, jejich zeleň, na

skloubit v smysluplný celek. Je potřeba postupovat systematicky. V práci se budu věnovat

funkční vegetační prvek, který svými vlastnostmi přispívá k ekologickému, estetickému a

popisu různých míst, pro lepší představivost poslouţí fotografické, obrazové přílohy a

ekonomickému zhodnocení území.

schémata, jeţ budou vkládány přímo do textu pro lepší představení popisovaného jevu. Velká část literatury související s tématem je napsána v anglickém jazyce, překlady těchto knih budou prací výhradně autora. Postup zpracovávání: 1. shromáţdění a studium doporučených literárních i jiných pramenů, na úvod prostudování pramenů obecnějšího charakteru vztaţených k oboru zahradní, krajinné a městské tvorby a dalších, s tématem souvisejících zdrojů 6

2. stanovit si cíl práce a vymezit konkrétní přístupy, jak se postupně přiblíţit a dojít ke

poţadavky statické, dynamické a jiné.“ (MATĚJKA, MOKRÝ 2000)

kýţenému cíli, nutné je vymezení důleţitých pojmů, které se objevují v práci

V České státní normě se setkáváme s pojmem Výsadba na konstrukci: rostliny vysázené

3. vybrat konkrétní případy, které budou podrobněji popsány a podrobeny zkoumání 4.

do vegetační vrstvy půdy oddělené od rostlého terénu stavební konstrukcí např. výsadby

výběr modelového objektu pro vlastní návrh, zdůvodnění výběru, hledání vhodného

na střechách, terasách, v nádobách (ČSN 83 9001). (ŠIMEK, 2005)

záměru s daným prostorem 5. provést veškeré potřebné analýzy vztaţené k modelovému objektu a jeho okolí,

„Základní definice: Střešní zahrada představuje soubor skladebných prvků (vegetačních a technických) zaloţených na uměle vytvořeném stavebním základu. Stavební základ je

zpracovat graficky 6. vytvoření obrazového dokladu k vlastnímu návrhu

součásti konstrukce ukončující shora předmětnou stavbu a odděluje pěstební profil od

7. vyslovení závěru vyplývajícího ze studia konkrétních příkladů

rostlého terénu.“ [2]

3.3

3 DEFINICE A VYMEZENÍ POJMŮ – ÚVOD DO PROBLEMATIKY 3.1

VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR

„Městský veřejný prostor je volně přístupné prostředí (v nejširším slova smyslu), v němţ se odehrávají veškeré projevy městského ţivota. Termínem veřejný prostor však

OZELENĚNÁ STŘECHA

označujeme nejen formu (povětšinou hmotné prostředí města), ale i obsah (děje, Pojem „ozeleněné střechy“ bych pro tuto práci pouţívala jako obecné označení střechy

příběhy, činnosti). Jedno ovlivňuje druhé a nelze je od sebe oddělit.“ [3]

s vegetačním pokryvem. „Slovní spojení „zelená střecha“ lze totiţ chápat jako překladovou mýlku vzniklou z anglického termínu „green roof“ či německého „Gründach“, kde pojmy „green či „ Grün“ neoznačují zelenou barvu, ale vystihují zeleň ve smyslu vegetace.“ [1]

3.2

STŘEŠNÍ ZAHRADA

Vymezením pojmu „střešní zahrada“ se zabývalo mnoţství odborných publikací a vznikla tak celá řada názorů. Pro tuto práci je však moţno chápat termín „střešní zahrada“ poněkud volněji. Pojem se skládá ze dvou slov, střecha a zahrada. „Střecha je horní ukončení domu, skládá se ze střešní nosné konstrukce a střešní krytiny. Rozlišuje se šikmá a plochá střecha.“ (www.stavimedum.cz) Jiná definice říká: „Konstrukce střešní jsou uspořádané nosné a nenosné stavební prvky, které chrání shora budovu, respektive stavební objekt před klimatickými vlivy a splňují přitom

7

4 STRUČNÉ ROZDĚLENÍ STŘEŠNÍCH ZAHRAD

vázané na rovnou střechu, jako intenzivní forma. Mohou vzniknout na plochých střechách aţ na strmých, to znamená od 5° – 58°.

Typické je pouţívání vegetačních prvků, často

Existuje mnoho úhlu pohledu, kritérií jak na problematiku střešních zahrad nahlíţet. Pro lepší

jednoho. Extenzivní výsadba je vhodná především na střechy s extrémními podmínkami,

orientaci v problematice poslouţí základní rozdělení. Na základě definice byly odvozeny typy

které se vyznačují vysokým stupněm slunečního záření a s ním spojené vysoké teploty,

a formy střešních zahrad.

nárazově velkým sráţkovým úhrnem. Vegetace musí snášet dlouhotrvající sucho nebo naopak dočasné přemokření, někdy silné poryvy větru. Tato forma střechy se rovněţ

Typy střešních zahrad jsou vyvozeny ze vztahu střešní zahrady k rostlému terénu či parteru.

vyznačuje menší mocností substrátu, coţ rovněţ vyţaduje specifické druhy rostlin.

Lze tedy rozlišit střešní zahrady: • •

Intenzivní střešní zahrady

střešní zahrady v jedné úrovni s rostlým terénem či parterem – v tom případě se jedná o stropy, například podzemní garáţe

„Intenzivní střešní zahrada představuje zpravidla soubor skladebných vegetačních a technických prvků. Kompozice a funkce zahrady je determinována závaznou prostorovou

•

střešní zahrady v dotyku s rostlým terénem či parterem – pláště, umoţňují začlenění

skladbou vegetačních prvků a jejich druhovým sloţením.“ [5]

budovy zpravidla do okolní krajiny Jedná se mnohdy o nákladnější variantu, ale není to pravidlem. Nákladnější bývá jak •

střešní zahrady, které se nedotýkají rostlého terénu či parteru – střechy

zaloţení, tak i následná péče o realizaci, na které je existence vegetačních prvků závislá. Často je pouţito více vegetačních prvků. Vzrůstá také náročnost na závlahu. Tloušťka

Dle literatury je dále moţné vyčlenit také formy střešních zahrad, které zohledňují jak

substrátu se uvádí 30 cm a více.

vegetační, tak technické parametry spolu s intenzitou péče: (ŠIMEK, 2005), (ČERMÁKOVÁ, MUŢÍKOVÁ, 2009) •

Extenzivní střešní zahrady •

Polointenzivní střešní zeleň

Základní definice: „Extenzivní střešní zahrada představuje zpravidla jednoduché soubory vegetačních prvků, u kterých rezignujeme na jejich přísně definované druhové sloţení. Se

Přechod mezi extenzivní a intenzivní střešní zahradou je označován za polointenzivní,

4

sukcesí a nepředpokládatelnými změnami druhového sloţení se počítá jako s principem.“ [ ]

kde tloušťka substrátu se pohybuje v rozmezí 15 – 30cm. Náklady na údrţbu jsou na nízké úrovni, většinou zde nebývá pouţito ani závlahového systému.

V tomto případě se můţe jednat o střešní zahradu vzniklou spontánně, přirozeně, kde tvůrcem zahrady je sama „matička příroda“ nebo ji člověk můţe jít naproti a připravit vhodné

(ČERMÁKOVÁ, MUŢÍKOVÁ, 2009)

pěstební prostředí. Druhý způsob vzniku je moţné označit za iniciovaný vznik. Krom samovolného vzniku se střechy samozřejmě cíleně zakládají. Extenzivní střechy nejsou 8

5 HISTORIE A VÝVOJ OZELENĚNÝCH STŘECH

Je zřejmé, ţe tento typ střechy nemohl být voděodolný. Aby nedocházelo v oblastech s vysokým sráţkovým úhrnem k promáčení, dělaly se střechy s větším sklonem, aby rychleji

Chceme – li se zabývat tématem střešních zahrad a jejich fenoménem, je nutné vědět, kde

odvedly spadlou vodu.

mají svůj původ, jaké formy ozeleněných střech existovaly a existují a jaký je jejich vývoj v architektuře.

Právě pouţívání travních drnů určilo název staveb tzv. „sodhouses“, tedy drnové domy. Nejenom střechy, ale i stěny domů se stavěly touto či obdobnou technologií.

5.1

TRADIČNÍ STŘECHY S VEGETAČNÍM POKRYVEM

Tyto stavby se rozšířily z Evropy dál do Ameriky i Kanady. (Čermáková, Muţíková, 2009)

Jak bylo naznačeno v úvodu, první ozeleněné střechy vznikaly jako ochrana před klimatickými

podmínkami.

Vznikaly

zejména

v oblastech

s extrémními

klimatickými

podmínkami. Mohlo by se zdát, ţe k ozeleňování střech docházelo pouze v chladných oblastech. Vybavíme si především skandinávské státy, ale i Island, Faerské ostrovy, Kanadu nebo Spojené státy. Všude tam byl tento typ střechy pouţíván jako ochrana před chladem. Na Islandu nepouţívali ţádné jiné formy ochrany před chladem a je nutné dodat, ţe obydlí nebyla vůbec vytápěná. Dalším důvodem pro vznik ozeleněných střech byla na severu podmáčená a baţinatá půda, kde nebyl prostor pro bezpečné pasení domácích zvířat, koz, ovcí a jiných. Menší druhy zvířat měly pastvu právě na travnatých střechách. Majitelé se nemuseli bát, ţe se jim utopí v baţině. Naopak v teplých oblastech tyto střechy slouţily k ochlazování interiéru. Jednalo se především o rovníkové státy, například Tanzánie na Africkém kontinentě nebo Guatemala ve Střední Americe. 5.2

OZELENĚNÉ STŘECHY VE SVĚTĚ

Jak tyto střechy vypadaly? Základním konstrukčním materiálem střech bylo dřevo, kdy Původ ozeleněných střech sahá hluboko do historie a je moţné ho zasadit do starověkých

pomocí latí bylo zabraňováno vegetační vrstvě v sesuvu. Na sebe se hromadily vrstvy

vyspělých civilizací na Blízkém východě a to hlavně do starověké Mezopotámie, Asýrie a

březové kůry a to bílou stranou dolů. Díky mnoţství tříslovin, které kůra obsahuje, nepodléhá

Babylonu. Nejen zde, ale jiţ v Ninive, zhruba 900 let př. n. l., se ozeleněné střechy

práchnivění. Na ni pak jsou pokládány travní drny rovněţ travní stranou dolů, ovšem aţ na

objevovaly za vlády známého krále Šalamouna, dokladem se staly objevy při vykopávkách.

poslední svrchní vrstvu. Ta se postarala o spojení vrstev kořenovým systémem, jeţ vrstvy

Z reliéfů na stěnách objevených v oblasti mezi řekami Eufrat a Tigrid se dalo vyčíst

prorostl. Hmotnost veškerých vrstev včetně té vegetační byla větší neţ 100 kg/m 2, přičemţ

uspořádání střešních zahrad v Mezopotámii kolem 8. a 7. století před naším letopočtem.

mocnost celé vrstvy se pohybovala kolem 20 centimetrů.

Měly podobu ovocných sadů na několikapatrových terasách. O vyspělosti civilizací svědčí i to, ţe tyto sady měly vlastní zavlaţovací systém.

9

Nejznámější starověkou střešní zahradou jsou visuté zahrady královny Semiramis, jeden ze

Specifické ozeleněné střechy vznikaly v Německu od poloviny 19. století. Na hydroizolační

sedmi divů světa. Své manţelce královně je dal v Babylóně postavit král Nabukadnesar II.

vrstvu, kterou tvořil dehet aplikován mezi papíry, se nanesl štěrkopískový substrát s jílovitou

pravděpodobně v 6. století před naším letopočtem. Velkolepá stavba byla 22 metrů vysoká

hlínou. Ozelenění střechy se pak uskutečnilo samovolně, spontánně pomocí náletové

zaloţena na stupňovité konstrukci s klenbami a kolonádou sloupů. Trvalky, popínavé rostliny

zeleně.

i keře napájené důmyslným zavlaţovacím systémem tvořili bohatý vegetační kryt střechy. Trvalý přísun vláhy rostlinám se uskutečňoval díky kolu, kterým otáčeli otroci. Voda se tak

Významným mezníkem v architektuře se stal vynález ţelezobetonu, jenţ umoţňoval vysoké

dostávala z řeky Eufrat, vedle které zahrada stála, do zavodňovacích kanálů. V nedávné

zatíţení konstrukcí a jednodušší řešení střech, zároveň se ţelezobeton zaslouţil

minulosti existovala snaha zahrady zrekonstruovat, ale pro nákladnost bylo z realizace

o prodlouţenou ţivotnost celých staveb.

ustoupeno. Jiţ roku 1923 se známý švýcarský funkcionalistický architekt Le Corbusier vyjádřil k tématu Přesto, ţe Mezopotámie zanikla, stala se inspirací pro antické Řecko, Řím a ozeleněné

střešních zahrad takto: „Střešní zahrady se stanou vyhledávanými místy v domě a budou

střechy se dostaly dál do Evropy. Představovaly prestiţní záleţitost, které si dopřávali

znamenat navrácení zastavěné plochy městu.“ Rovněţ napsal: „Končí doba, kdy střešní

nejbohatší obyvatelé, patricijové. Domy či paláce byly zakončeny terasou, kde zeleň byla

zahrada byla spíše kuriozitou neţ skutečnou potřebou.“ [6] Tato slova ovlivnila následně

zastoupena převáţně v přenosných nádobách. Okrasné dřeviny, cypřiše, ovocné stromy,

celou řadu architektů, kteří si uvědomovali pravdivost slov. Například architekt Frank Lloyd

trvalky i nádrţe na vodu zpříjemňovaly střešní obytné prostory, jeţ byly vyuţívány

Wright pracoval velmi citlivě s obytnými střechami, terasami, snaţil se o jejich sepětí s okolní

k odpočinku, slouţily i jako přírodní solárium. Z Říma se šířily střešní zahrady po celé Itálii

krajinou i přírodou.

i dále do Francie. Ve Florencii vznikl palác Medicejských se střešní zahradou a terasami o rozloze větší neţ 100m2.

Le Corbusier svou genialitu dokazoval i svými představami o tom, jak by měly v budoucnu velkoměsta s mrakodrapy vypadat. Vertikály velkých budov by byly odstupňovány,

Nejen v těchto zemích, ale i v Byzantské říši byly střešní zahrady oblíbenou součástí stavby.

přirovnával je k Semiramidiným zahradám. Měl zcela jasnou představu o vegetaci a

Doklady o tom se dají najít v básních, jsou zmiňovány i v modlitebních kníţkách z 11. a 12.

konkrétních druzích rostlin, které by utvářely zelené prostředí pro odpočívající, besedující lidi

století. V 2. polovině 15. století v německém Norimberku na zámku vznikla střecha

vysoko nad mrakodrapy. Od počátku 20. stol. se tenhle způsob myšlení stal součástí

s ovocným sadem, vinicí i s květinovou zahradou. Zajímavou skutečností je vznik muzea

koncepcí při uspořádání měst, součástí urbanizmu. Moţnost vyuţití plochých střech se stal

ozeleněných střech a teras v 1. polovině 16. století v Itálii, Říme. V následujícím 17. století

jedním z bodů moderní architektury.

vznikají první teoretické práce zabývající se problematikou střešních zahrad. Především v Itálii se střešní zahrady stavěly ve velkém, nahrávalo tomu přívětivé klima. Dokonce

Studie a projekty střešních zahrad z počátku 40. let naráţely na nedostatek zkušeností,

některé městské státy přijaly pravidla, která nařizovala stavbám ozeleněné střechy. V jiných

technické nedostatky staveb, konstrukčního řešení a také chyběly praktické znalosti se

pramenech se dají vyčíst doporučení k nahrazení šikmých střech plochými umoţňující

skladbou vegetačních prvků, proto se mnohdy vůbec nerealizovaly. Zásadním problémem

odpočinek i práci na střešní zahradě.

pak byla vysoká hmotnost stavebních prvků a hlavně půdního substrátu. Za takovýchto podmínek se překvapivým počinem jiţ 30. let stala střecha obchodního domu Derry & Toms 10

v Londýně, s úctyhodnou hloubkou substrátu 1,5 m, s mnoţstvím keřů, stromů i tekoucím

neobvyklého pěstování základních druhů potravin. Včely jsou pak nepostradatelným

potůčkem na ploše 6000 m2.

mezičlánkem v koloběhu přírody.

Od konce 60. let 20. století vznikaly střešní zahrady na obchodním domě v Anglii, ve

Myšlení architektů i obyčejných lidí se zásadně mění. Roste ekologická i ekonomická

Švýcarsku na administrativní budově v Basileji či na střeše hlavního nádraţí v Bernu i na

uvědomělost a odpovědnost společnosti, jeţ spolu jdou ruku v ruce. Tvůrci velkých

budově státního muzea v Oaklandu, v USA.

architektonických projektů na zeleni mnohdy vůbec nešetří. Vznikají projekty na mrakodrapy, z nichţ zeleň překypuje na všechny světové strany. Jiţ se ví, ţe biodiverzita prostředí i toho městského je nesmírně důleţitá, zvyšuje jeho kvalitu i estetickou hodnotu.

Později v 70. letech se stává jedním z určujících aspektů pro vznik ozeleněných střech i ekologické hledisko. Zejména ve Švýcarsku, Rakousku i Německu rostl zájem o problematiku ozeleněných střech, výzkumníci pracovali na technologiích zaloţení, jeţ

5.3

skvěle ovládli. Německy mluvící země hrají prim v oboru. O jejich vyspělosti a náskoku

Střešní zahrady, jakoţto poměrně nákladné stavby vznikaly na území České republiky

nad ostatními zeměmi svědčí zákon ve Švýcarsku, podle kterého všechny nové stavby musí

nejprve na zámcích. Tou nejstarší u nás se pyšní zámek v Lipníku nad Bečvou ze 16. století.

mít ozeleněnou střechu. Obdobnou povinnost mají v některých částech Německa vztaţenou

O střešní zahradu byl však obohacen aţ při novoklasicistní přestavbě terasy nad stájemi

na střechy průmyslových objektů. (ČERMÁKOVÁ, MUŢÍKOVÁ, 2009)

v 60. letech 19. století. Střecha o rozloze 600 m2 byla se zámkem propojena můstkem. Hlavními tvůrci přestavby byli stavitel Josef Ţák a zahradník Ferdinand Wenzl. Současná

Velmi působivé je srovnání Německa a Spojených států amerických. V roce 2007 bylo

podoba klasicistní zahrady má však svůj původ aţ v letech 1910 – 1911. Úctyhodným

v Německu celých 7 % střech ozeleněných a kaţdý jeden rok přibývá ozeleněných střešních

faktem je ten, ţe celých 80 let stavba vydrţela bez závaţných technických problémů, které

ploch o velikosti hlavního města Spojených států, Washingtonu DC. Naproti tomu v USA je

by se musely opravovat.

ozeleněno 0.01 % z celkového počtu střech, ale kaţdoroční růst se blíţí rozloze, kterou je moţné přepočíst na 13 ploch města Washington DC. (WERTHMANN, 2007)

Další zámeckou stavbou se zahradou na konstrukci je terasa na zámku v Konopišti. Původně gotická pevnost prošla řadou proměn a přestavbami, které rovněţ končily

Zajímavou kapitolou je vyuţívaní střech k zemědělskému účelu. Důvodem je právě

klasicistními úpravami. O prodlouţení uţitné střešní plochy, terasy, se postarala i přestavba

nedostatek půdy v metropolích nebo nedosaţitelnost půdy pro některé společenské vrstvy. Výzkumy

zabývající

se

zmíněnou

problematikou

probíhaly

OZELENĚNÉ STŘECHY NA ÚZEMÍ ČR

v Rusku

či

skleníku na oranţérii. Jednoduché ozelenění spočívalo v travním pokryvu se dvěma

Kanadě.

stromky. Tato kompozice byla vzápětí vystřídána bujnou vegetací s mnoţstvím keřů. Podle

(ČERMÁKOVÁ, MUŢÍKOVÁ, 2009)

záznamu je moţné říci, ţe vegetační úpravy na střeše oranţérie se velmi rychle měnily. Je nezbytné dodat i informace k technickému řešení.

Nepřímo a vlastně velmi úzce s tímto tématem souvisí také chov včel ve velkoměstech, který byl dlouhou dobu zakazován. Uţitečné opylovače nedávno povolily chovat ve městě New

Na prvních střešních zahradách byl největší problém s přebytečnou vodou a jejím odtokem.

Yorku. O chov i lokální med je neskutečný zájem. Na střeše mrakodrapů jiţ není nic

Ochrana proti vodě nebyla mnohdy vůbec řešena. Někde se pouţíval asfaltový nátěr, který 11

byl v případě zámku Konopiště chráněn ještě cihlami. Chyběly ochranné vrstvy proti

stromů do okolních ulic. Stavební plocha tak byla téměř zastavěná, ale zeleně je zde

kořenům. Technické nedokonalosti a 1,2 m mocný substrát uloţen přímo na cihlovém

nakonec mnohem více, neţ bylo poţadované minimum. Samotná realizace ozeleněného

podkladu vedly nevyhnutelně časem k průsaku vody a ničení stropů místností pod zahradou.

pláště se uskutečnila před 13 lety a dosud snad patří k největší v České republice. Střecha

Rekonstrukce těchto objektů jsou pak značně nákladné a v případě Konopiště nebyla ani

se skládá z mnoha typů vegetačních prvků. Nacházejí se zde jak extenzivní části, tak část

zcela úspěšná a průsaky zcela nezmizely a problémy se táhnou dodnes. Za nezdarem stojí

s intenzivní střešní zahradou se vzrostlými stromy, tvarovanými platany a trávníkem. Velkou

projektové dokumentace zaloţené na domněnkách a nepřesné realizace jiţ v minulosti.

zvláštností jsou různé sklony pláště, ten největší činí aţ 58°, takový sklon snad nemá ţádného přemoţitele nikde v Evropě ani ve světě. Náročnost na údrţbu však je vysoká, k seči trávníku je zapotřebí speciální konstrukce.

Dalším zajímavým počinem s ozeleněnou střechou je Písecká brána na praţských Hradčanech. Brána vznikla na počátku 18. století, roku 1721 a byla uchráněná i při pozdějším odstraňování hradeb k rozvoji města. V současné době je v prostorách Prašné brány

V současnosti můţeme vznik nových střešních zahrad pozorovat především na hotelech,

galerie s kavárnou. Ozeleněná střecha na budově působí, jakoby stavba byla součásti

administrativních budovách a obchodních centrech. Stále častěji se objevují i jako součást

travnatého kopce či valu. Majetnější obyvatelé si pořizovali střešní zahrady od poloviny 19.

rodinných

století, tím demonstrovali své postavení ve společnosti. Spíš neţ o nějaké společensky,

MUŢÍKOVÁ, 2009), (JIVA, 2002)

odpovědné chování, šlo především o prestiţ. K jistému uvědomění si důleţitosti zeleně ve městě došlo aţ po 2. světové válce. Střešní zeleň ač byla zakládána, nebyla tak vnímaná. Jednalo se totiţ o střechy v úrovni parteru, například terasa Jízdárny Praţského hradu. Jinou významnou praţskou stavbou je projekt architekta Richarda Podzemného, stavba zvaná Skleněný dům či palác je od roku 1964 nemovitou kulturní památkou. Nadčasový pozdně funkcionalistický objekt stojí na náměstí Svobody 1 od roku 1937. Jiţ v této době zde bylo pamatováno na odklizení aut pomocí suterénního parkoviště a při vyuţití plochy střechy se nezapomnělo na pobytovou funkci. Samotná střešní zahrada zde vznikla na počátku 60. let. Moderní současnou záleţitostí se stalo kulturní a obchodní centrum Nový Smíchov rovněţ v Praze. O takto rozsáhlou „zelenou“ realizaci se částečně postarala vyhláška hlavního města Prahy, o nutném procentuálním zastoupení zeleně při stavebním povolení. Nesmí totiţ dojít k zastavění celého pozemku. A na tomto základě bylo rozhodnuto o ozelenění téměř celého střešního pláště. V rámci tohoto projektu se uskutečnila i výsadba vzrostlých 12

domů,

například

v podobě

ozeleněné

střechy

garáţe.

(ČERMÁKOVÁ,

6

VÝZNAM STŘEŠNÍCH ZAHRAD VE MĚSTĚ

zvyšována vzájemně, vzroste cena parkovacího areálu a zároveň přidruţenému komplexu. Návštěvníky láká moţnost zůstat déle a to je přesvědčivý argument pro různé obchodníky.

Úvodem této práce byly ve zkratce a velmi zjednodušeně naznačeny problémy dnešního městského prostředí, které není příliš „zdravé“. A prsty v tom máme především my lidé,

Příkladem úspěšného a známého obchodního centra, kancelářských budov a jiných sluţeb

občané, kteří trpí mnohdy nedostatkem zájmu o své vlastní okolí a ţivotní prostředí.

poslouţí třeba Rockefeller Center ve městě New Yorku, jeden z nejznámějších komplexů

Rozhodnutí zaloţit střešní zahradu v městském prostředí je závislé na mnoha faktorech

střešních zahrad v celých Spojených státech amerických. Tento na svou dobu unikátní

a zároveň jiţ realizovaná stavba ovlivňuje své okolí významně, ačkoli se to nemusí zdát.

koncept vznikal mezi léty 1933 – 1936. Rozkládá se na pěti střechách. S touto myšlenkou

Význam a s ním spojené výhody úspěšné střešní zahrady mohou být nicméně převáţeny

přišel architekt Raymond Hood, který byl zděšen ošklivostí okolních střech, na které by měli

velkými finančními výdaji. Mohou však generovat hmotné výhody ve formě finanční

výhled pracovníci ze všech nových výškových kancelářských budov centra. Samozřejmě

návratnosti, stejně dobře jako kvantifikované sociální a environmentální výhody.

6.1

předpokládal vyšší nájem těch kanceláří s výhledem na zahradu.

EKONOMICKÝ VÝZNAM

Střešní zahrady mohou pomoci také developerům ke splnění poţadavků místních

V dnešní trţní ekonomice je otázka financí mnohdy rozhodující a určující. Téměř vše se

komunálních úřadů, jak se to stalo v případě obchodního centra Nový Smíchov. Střešní

přepočítává na peníze a u kaţdého záměru se sleduje profit, především opět a zas ten

zahrada pomohla vyřešit poměr zastavěné plochy k plochám zeleně.

finanční. Estetické, kulturní, společensky přínosné aspekty zůstávají bohuţel někdy ve stínu Rozvoj, zpřístupnění střešních ploch ve městech pomáhá zvětšit veřejný prostor. Pokud je

a spíše na okraji zájmu investorů.

tedy rozhodnuto o záměru vybudovat veřejnou střešní zahradu, nesmí být opomenuty Z nejznámějších ekonomických výhod střešních zahrad bývá ten fakt, ţe se jedná o cenný

funkce, které jsou běţné v ulicích. Ty musí být zahrnuty do návrhu a neměly by chybět ani

prvek, který zvyšuje hodnotu stavby samotné a především i hodnotu svého okolí. Vlastník

komerční

této budovy si můţe účtovat vyšší pronájem za prostory, protoţe zahrada na střeše zvyšuje

(OSMUNDSON, 1999)

subjekty

maloobchodníků,

například

prostor

s občerstvením

a

jiné.

její atraktivitu. Podobné platí u hotelových střešních zahrad, zde můţe vlastník zvyšovat cenu obecně nebo cenu pokojů s volným přístupem na střešní zahrady či s pouhým

Za další ekonomickou výhodu střešních zahrad lze označit tepelně izolační vlastnost a s tím

výhledem do nich. Střešní zahrada, nachází - li se na firemní budově, zvyšuje kvalitu

spojeny niţší energetické náklady stavby. Protoţe vegetační vrstva slouţí jako přídavná

firemního prostředí, můţe zvýšit výkonnost zaměstnanců či zaujmout obchodního partnera.

tepelná izolace střechy. Náklady se mohou ušetřit jiţ při výstavbě budovy jednak na

S jistou nadsázkou je moţné říct, ţe zvyšuje status firmy ve společnosti. Střešní zahrada

materiálu, tak i při zateplovacích úpravách, protoţe díky vegetaci je zabraňováno úniku tepla

můţe také přispět k obnově urbánního prostředí, zejména, je - li navrţena ve spojení s jiným

v zimě. Tepelné ztráty se mohou sníţit o 10 – 30 %, tyto hodnoty jsou však obecné. V létě

projektem. Kancelářské komplexy, úřady, nákupní centra, divadla a jiné urbánní projekty, ty

naopak vegetace zabraňuje přehřívání budov, zejména v obytných prostorách pod střechou,

všechny vyţadují parkovací místa, jeţ vedou k zajištění úspěchu v jejich fungování. Právě

zvyšují její obyvatelnost a teplotní komfort člověka. Rostliny, jejich listy část slunečního

střechy podzemních garáţí bývají často vyuţity ke vzniku střešní zahrady nebo náměstí.

záření odráţí a část vstřebávají a dále vyuţívají. Nejen vegetace, ale i pěstební substrát,

Člověk mnohdy ani netuší, ţe se nepohybuje po rostlém terénu. Tady je hodnota opět

jeho mocnost a sloţení má na izolační vlastnosti vliv. Velké tepelné ztráty aţ 50 % se 13

u samostatně stojící stavby uskuteční proudícím větrem. S vegetační střechou jsou tyto

navštíví střešní zahradu, je údiv a potěšení z toho, ţe takové klidné, tiché místo s kouskem

ztráty eliminovány aţ na nulu.

„přírody“ můţe vůbec existovat v rušném městě. Tento počáteční stav radosti, zdá se, ţe přetrvává, protoţe i nadále, v průběhu času ji pak tito lidé vyuţívají.

K delší ţivotnosti materiálů rovněţ přispívá ozeleňování střech, protoţe díky nim pak dochází k menšímu rozpínání, smršťovacím procesům a deformacím materiálů. Rozpínání

Zatímco, střešní zahrady mohou dát tento pocit izolace či spíše únik od městského

je vázáno na extrémní kolísání teplot, kterému vegetační kryt střech brání. Důkazem těchto

prostředí, mohou také naopak podporovat komunitní ţivot ve městě. Rezidenční zahrady

tvrzení jsou testy, při kterých byly měřeny teploty na klasické střeše a na ozeleněné.

na střechách obytných domů mohou dohromady svést sousedy, kteří se dosud pozdravili

Na první, tedy neozeleněné střeše se rozsah teplot pohyboval mezi 30 – 35 °C. Kdeţto

pouze ve výtahu. V České republice to nemá zatím obdoby, ale v jiných zemích a především

na střeše s vegetačním krytem byla naměřena teplota maximálně 20 °C a to v hloubce

ve velkých městech tyto komunity i sousedské fungují. Skvělým příkladem je realizace

substrátu 10 cm. V zimě se měřené teploty pohybovaly v rozmezí -10 °C na běţné střeše

v centru Kodaně architekta Juliena de Smedta. Spolu se střešní nástavbou tří bytů vytvořil

a 0 aţ -1 °C na vegetační střeše v hloubce substrátu 5 cm. Z měření, které byly prováděny

také specifickou střešní krajinu, která je společná pro všechny obyvatele. Centrum Kodaně

v Německu jiţ v roce 1982, vyplývá ten fakt, ţe na běţné střeše dochází během roku

je hustě zastavěnou částí města, a navíc zde panují silné stavební regulativy. Celých šest let

k rozdílu aţ 120 °C. U ozeleněné střechy tento roční rozdíl činní 30 °C. K těmto faktům se dá

trvalo úřady přesvědčit, aby tato unikátní stavba mohla být zahájena. Protoţe příliš malý

přičíst ještě ochranná vlastnost vegetace před působením ultrafialového, infračerveného

a tmavý vnitřní dvorek se nedá vyuţívat k odpočinku a volnočasovým aktivitám, zrodila se

záření a před mechanickým poškozením střechy například krupobitím či pochůzkou. Tímto

myšlenka vybudovat takový dvorek na střeše. Vznikl prostor se slunečnou dřevěnou terasou,

se prodluţuje ţivotnost střech na hranici ţivotnosti stavebního objektu. Můţe to být i více

venkovní kuchyní s grilem a se zeleným kopcem a z měkčené gumy oranţové barvy se

neţ 100 let. (OSMUNDSON, 1999), (ČERMÁKOVÁ, MUŢÍKOVÁ, 2009)

vyklubalo sportovní hřiště. Na vše a především na krajinu okolních střech lze shlíţet ze stupňovité vyhlídky, rozhledny. Tato zatím ojedinělá stavba v Kodani nastiňuje směr,

6.2

kudy se lze ubírat v touze po příjemně tráveném ţivotě v centru města. (ŠMÍDEK, 2011)

SPOLEČENSKÝ VÝZNAM

Kaţdý dobře navrţený veřejný prostor, můţe ve zmatku, chaosu moderního města poskytnout úlevu od hluku a shonu, jeţ panuje všude kolem. Ale střešní zahrady, zejména ty umístěné nad rovinou rostlého terénu jsou jako klidný ostrov v rámci městské dţungle. Pocit izolace od dopravy, hluku, prachu a celkového zmatku, který je typický pro dění v centru a ulicích, můţe být vnímán právě na střešních zahradách nad úrovní uličního parteru. To je jeden z jejích hlavních atributů, kterého park v centru na úrovni ulice můţe dosáhnout jen zřídka. Jednou z nejpozoruhodnějších vlastností střešních zahrad je právě jejich klid. Zdá se jako by se pouliční zvuky odráţely od zdí stavby a vyhnuly se střešní úrovni. Ve velkých městech se navíc pomocí dalekých výhledů dá vzbudit dojem, jako byste se nacházeli, někde na předměstí, v klidnější části města. Jednou z nejčastějších reakcí lidí, kteří poprvé 14

Střešní zahrady spojené s kancelářskými budovami poskytující místo pro zaměstnance

jako jakousi náplast země, která můţe vrátit trochu té přírody lidem. A připomínka, vědomí

podporují více uvolněné prostředí a lepší vztahy mezi nimi. Důkazem, ţe zeleň se stává

našeho nějakého místa v přírodě je pro pocit pohody a vitality u člověka velmi důleţitý.

nezbytnou součástí stavby určující její kvalitu, je i nově vznikající BB centrum v praţské Michli. Téměř kaţdá z nově vzniklých staveb disponuje právě střešní zahradou pro zvýšení

V méně přeplněných místech, lze střešní zahrady pouţít k uchování historicky a kulturně

komfortu zaměstnanců. I veřejné střešní zahrady slouţí k nesčetnému mnoţství komunitních

významných míst. Jak bylo uvedeno dříve, kdyţ musí být nové budovy postavené na

funkcí jako prostory setkávání, socializace a prostory vhodné ke konání různých speciálních

citlivých místech, třeba v historickém jádru měst, střešní zahrady mohou maskovat

akcí. Na newyorské High Line jsou často pořádány akce pro širokou veřejnost se zaměřením

přítomnost takové stavby. Zachování charakteru těchto prostorů i s novou stavbou navíc,

na zdravé stravování, na kvalitu jídla a jeho kulturu. V zemi, kterou trápí obezita mnoho

udrţuje spojení tradice a minulosti, a to často obohacuje aktivity odehrávající se v těchto

občanů, jsou tyto aktivity jistě chvályhodné. Všechny tyto potřeby mohou být v rozvolněné

místech. (OSMUNDSON, 1999), (ČERMÁKOVÁ, M., 2012)

zástavbě domů, na předměstích naplněny v podobě parků, náměstí a zahrad na úrovni uličního parteru, ale v hustě zastavěných městech, megapolích, jsou střechy často jediným

6.3

VÝZNAM PRO MĚSTSKÉ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

prostorem k dispozici. Navíc obyvatelům města pomáhají udrţet spojení s jakousi přírodou, Jiţ z čistě z estetického hlediska střešní zahrady pomáhají zlepšovat městské ţivotní

které dosáhnout v některých městech není zcela jednoduché a rozhodně se tak neděje

prostředí. Ale přidáním takovéto zeleně můţeme udělat víc, neţ jen vylepšit vzhled prostoru.

kaţdým dnem. V posledních desítkách let bylo vyvinuto poměrně velké úsilí, kterému šlo o

Kdyţ se střešní zahrady vyskytují ve větším měřítku na budovách, mohou hrát významnou

vkládání přírody do městské krajiny, dělo se tak pomocí mobilní zeleně, výsadbou stromů

roli při udrţování zdravého ekosystému, speciálně v hustě zastavěných oblastech.

podél silnic, ale i v ulicích měst. Zelenou revolucí prošla i mnohá náměstí a zejména centra

(OSMUNDSON, 1999)

měst. Náměstí byla rekonstruována, přestavěna včetně přilehlých parků, mnoho takových příkladů lze nalézt ve Spojených státech. Jedním z nich je Pershing Square v Los Angeles, kde náměstí vyrostlo na střeše, jeţ zastřešuje rozsáhlé podzemní parkoviště. Byla zde

Městská krajina je specifickým prostředím, jeţ má své vlastní klima. Panují zde odlišné

snaha uplatnit všechny vhodné komponenty, jeţ činí naše města obyvatelnější. Nechybí zde

podmínky od krajiny venkovské, jak doufám, není dosud zamořena ve velkém jako ta

ani velký vodní prvek a mnoţství stromů. Rovněţ v těchto snahách o zlepšení ţivotního

městská. Měly by o tom svědčit ve městech naměřené hodnoty oxidu siřičitého, oxidu

prostředí ve městech a s tím spojenou spokojenost občanů bylo učiněno mnoho. Například

uhličitého, dusičnanů a jiných sloţek ovzduší, které jsou mnohonásobně vyšší neţ například

zůstal otevřený, nezastavěný prostor určený k dalšímu vývoji, jeţ se nachází po obvodu a na

v lesním společenství. Ve vyšších koncentracích nejsou tyto sloţky právě přívětivé

okraji města, který nebyl doposud zastaven, navíc se můţe leckomu zdát být neatraktivní.

k lidskému organismu. Nejvíce však obyčejná města trápí prašnost. Tu si jistě mnozí zaţili

Ale bohuţel v silně rozvinutých oblastech jsou ceny pozemků příliš vysoké, aby mohla půda

sami na sobě, kdy vítr víří prach do očí, úst, vlasů, nedotknutelné nezůstávají ani bílé rámy

zůstat volná a nezastavěná. Při přeplněnosti centra města, ulic i budov a parkovišť, je i tento

plastových oken. Na nich lze velmi dobře pozorovat usazování prachových částic. Nejvíce

neudrţovaný zaplevelený, bující kus přírody mnohem víc pro ţivotní prostředí neţ beton a

trpíme prachem v létě, za vysokých teplot, při přehřívání měst stoupá teplý vzduch a spolu

asfalt. Tato pasáţ z knihy Roof Gardens spisovatele Osmundsena se jeví velmi aktuální,

s ním všechny nečistoty a škodliviny. Výsledkem jsou mlţné opary, špatná viditelnost,

vzpomeneme - li si právě na dění kolem brněnské jiţní části města, kde jsou rozsáhlé

sníţení

pozemky čekající na developerské záměry. Autor v takovém případě střešní zahradu vidí

Z dlouhodobějšího hlediska mohou tyto stavy vést k celé řadě zdravotních problémů, 15

slunečního

svitu

aţ

o

15%

či

častější

výskyt

bouřek,

přinejmenším.

zejména těch respiračních. Teplotní rozdíly ve městě mezi centrem a okrajovými částmi

také vzácnou vlastnost produkovat ţivotodárný kyslík. „Dle výzkumu A. Bernatzského

můţe dosahovat 4-11 °C. K tomu všemu si lze přičíst vysokou koncentraci obyvatelstva, jeţ

vyprodukuje 25 m2 asimilační plochy listové zeleně za den tolik kyslíku, kolik ho jeden člověk

je v některých zpravidla větších městech nepřirozeně vysoká a můţe tak vést

za stejný čas spotřebuje. Při pokrytí kaţdé 5. – 10. střechy zelení by se tato listová plocha

k nadměrné psychické zátěţi obyvatel a ke stresovým situacím.

zdvojnásobila, čímţ by vzrostlo i mnoţství vyprodukovaného kyslíku. “ [8]

Přírodním lékem jak na prašnost, tak na vysokou teplotu, jsou jistě rostliny. „Rostliny jsou

Vše výše uvedené platí obecně na jakýkoliv typ zeleně, střešních zahrad nevyjímaje. Zeleň

v nezdravém městském prostředí schopny zachytit prach, absorbovat plynné škodliviny a

zlepšuje kvalitu ţivotního prostředí, a to proto, ţe sama na sebe bere část negativních jevů.

aerosoly a ve vysoce zatíţených oblastech také těţké kovy (studie dle Bartfeldera a

Nejen na lidi, ale i na samotnou zeleň tyto vlivy působí negativně. Proto je nutné zmírnit tyto

Köhlera). A. Bernatzský srovnává počet částeček nečistot v 1l vzduchu na ulici se stromy a

stresové podmínky adekvátní péči o ni. K zásadnímu zlepšení klimatu ve městech by mohlo

počet částeček v ulici beze stromů. V ulici bez dřevin bylo zaznamenáno 10 000 – 12 000

dojít jiţ, pokud by bylo ozeleněno 10 – 20 % stávajících plochých střech.

částeček, zatímco při osázení stromy byl počet nečistot cca 3 000 částeček tedy 3 – 4 krát méně. V parku je prašnost oproti ulici bez výsadby dokonce 8 krát niţší. Pokud se zaměříme

Nejen špinavé ovzduší, prašnost trápí obyvatele měst. Méně si uvědomujeme hlukové

na silniční provoz, měření na jedné frekventované švýcarské silnici prokázalo, ţe 1 m vysoký

znečištění, které má jistě velmi silný vliv na lidský organismus a spokojenost člověka. Jistou

7

a 0,75 m široký ţivý plot sniţuje zatíţení olovem o 50% (výzkum Kellera a Lötscheho). “ [ ]

míru, hladinu zvuku ke svému ţivotu jistě potřebujeme všichni. Zvuky, u kterých si člověk

Prach se zachycuje na nadzemních částech rostlin. Proto záleţí na velikosti plochy, kterou

nejlépe odpočine, jsou zvuky přírody. Šumění vody, listí ve větru, trávy, ty napomáhají

vegetace zaujímá a na hustotě výsadby. Důleţité a uţitečné jsou stromy, které jsou schopny

udrţovat zdravou psychickou pohodu i dobrou náladu, aniţ bychom si toho byli pořádně

pojmout aţ desetkrát více prachu, neţ je jejich půdorysný průmět koruny. Je to díky

vědomi. Intenzita zvuku v tomto případě se rovná zhruba 35 dB. Svou roli hraje také

patrovitosti stromu. Existuje i srovnání intenzivního trávníku, tedy toho s častou sečí, a volně

frekvence zvuku. Zvuky různé intenzity působí na oblast lidské psychiky, ovlivněny jsou i

rostlého travinného společenství, či lučního trávníku, který je moţné kosit 2krát, 3krát ročně.

vegetativní funkce člověka a to rovněţ při spánku. (http://fyzika.jreichl.com) Denně jsme

Druhý typ disponuje listovou plochou 5 – 10krát větší, proto je ekologicky hodnotnější.

vystaveni ruchu a hluku měst, střešní zahrady mohou právě napomoci naši zvukové hygieně. Nejvíce hluku ve městě produkuje doprava, vyjádřeno v procentech je to aţ 80 %.

Rostliny mohou rovněţ sniţovat vysoké teploty, jsou schopny pohlcovat a dále zpracovávat

Dalším významným producentem nadměrného hluku mohou být různé průmyslové výroby.

sluneční energii, teplo při fotosyntéze, intercepci, čili schopnosti rostlin zadrţovat vodu na

Na útlum zvuku na střechách vyvýšených nad parterem ulice má vliv, jak bylo naznačeno

povrchu listů a jiných částech rostliny a následně ji odpařovat. I při transpiraci, tedy při

v předchozí kapitole, jeho schopnost odráţet se od stěn budovy. Zatímco stavba hluk odráţí,

vypařování vody z těla rostlin dochází ke spotřebě sluneční energie. S těmito procesy

vegetace jej pohlcuje. Hustá a vysoká vegetace má tuto schopnost nejsilnější. Vysokou

výparu je přirozeně spojeno i zvyšování vzdušné vlhkosti. Ve městech bývá relativní

frekvenci zvuku, která je nejnepříjemnější, tlumí rostliny, substrát je schopen pohlcovat ty

vzdušná vlhkost o 8 – 10 % niţší neţ ve venkovské zástavbě. Největší vliv rostlin na

niţší frekvence. Substrát především u pochozích střech působí jako přídavná tlumící izolace.

mikroklima lze pocítit v jejich zapojené formaci s různou etáţovitostí, patrovitostí. Rozdíly teploty a vlhkosti vzduchu pociťuje kaţdý, zejména v létě. Lidé se stahují do parků, k vodním prvkům, kde panují znatelně snesitelnější podmínky neţ v rozpálených ulicích. Rostliny mají 16

Jiným fenoménem ţivota a ţivotního prostředí včetně toho městského je voda. Ţivotodárná tekutina, jejíţ cenu si mnozí stále dobře a v plné výši neuvědomujeme. Je to tím, ţe společnost v Evropě nezná ve své podstatě jejího nedostatku. V hospodaření s vodou se máme stále čemu učit. Obecné povědomí však ve společnosti má stále stoupající tendenci a vede k šetrnějšímu, ekologičtějšímu přístupu a zacházení s vodou. Lepší hospodaření se sráţkovou vodou lze vidět u mnohých rodinných domů, kdy je dešťovka zachytávaná do sběrných nádrţí pod okapem a dále vyuţívaná na závlahu pěstovaných rostlin, plodin. Ve městech se pracuje například s retenčními, zadrţovacími nádrţemi a někdejší systém, odvést vodu co nejrychleji z povrchu zemského do kanalizace, do země, se mění na systém co nejdéle vodu ve městě pozdrţet. Touto zadrţovací schopností disponují i ozeleněné střechy. Zejména z klasických šikmých střech bez vegetace je odváděna voda rovnou do kanalizace. Střechy s vegetací naopak část dešťové vody zadrţí a také zpomalí odtok té zbylé sráţkové vody. Kanalizačním sítím se proto odlehčí. I čistírnám odpadních vod by se mohlo sníţit zatíţení, pokud by došlo k většímu rozšíření ozeleněných střech. Jistě jsme zaznamenali změnu v příchodu sráţek. Mnohem častěji přicházejí přívalové deště. Voda v zastavěném území je odváděna do kanalizační sítě a ta je jednorázově zahlcena. Hrozí bleskové povodně. Moţnost menšího a pozvolného odtoku by mohlo sníţit riziko samotných záplav. Například substrát jistého sloţení při tloušťce 14 cm je po dešti, který trval 18 hodin, schopen zadrţet přes 70 % vody. Odtok se tak opozdil aţ o 12 hodin a trval necelý den. Samozřejmě zde hraje roli mnoho faktorů, jako je například aktuální nasycenost substrátu, délka a vydatnost deště, druh vysazených rostlin, tloušťka vegetační vrstvy. Zadrţená voda je schopna se také odpařovat zpět do ovzduší a tedy se ozeleněné střechy svým způsobem podílejí na malém koloběhu vody. Vlhčí vzduch je schopen lépe na sebe vázat prachové částice. (ČERMÁKOVÁ, MUŢÍKOVÁ, 2009)

17

7

VYBRANÉ PŘÍKLADY STŘEŠNÍCH ZAHRAD

Při tvorbě parku došlo k převzetí kdysi vitální městské infrastruktury, jeţ byla zarostlá náletovou vegetací. Návrh převzal a přetvořil mnohost druhů, jeţ v ní existovala, na sled

7.1

HIGH LINE PARK, NEW YORK

specificky upravených míst. Nehledělo se pouze na druhové sloţení, strukturu, texturu, tvar

Mluvíme - li o High Line (dále HL), mluvíme o skutečném fenoménu, který je znám daleko za

a proměnlivost v čase výsadeb, ale na zřeteli tvůrci měli i ekologickou udrţitelnost celého

hranicemi New Yorku. V čem spočívá její jedinečnost a proslulost? Proč se stala HL

ekosystému. Proto po nezbytných úpravách při realizaci byla některá původní vegetace

fenoménem, jeţ dokázala přetvořit celou městskou čtvrť a dále být inspirací pro řadu tvůrců?

navrácena na své stanoviště. Konstrukce dráhy byla stavěna na velké zatíţení nákladních

Jde o dílo, jeţ není známo pouze v oboru vzdělané veřejnosti a odborným kritikům, ale jde

vlaků, proto se mohla ta původní po menších opravách směle vyuţít k dalšímu záměru.

především o dílo iniciované lidmi a pro lidi, kteří jej milují.

Na těchto základech vyrostla zelená lineární plocha, osa společenského, kulturního ţivota města. Trasa je velmi variabilní, proměnná. Především díky rozmanitým porostům a

Oblíbená a ţivá stavba parku vznikla přerodem, konverzí bývalé nadzemní ţelezniční tratě

architektonickým prvkům vznikají území slunná i stinná, větrná území i naopak chráněná

v průmyslové oblasti New Yorku. Vyvýšená dráha pro nákladní vlaky vznikla v roce 1930

území. Společným jmenovatelem tohoto místa se stávají poloţené betonové tvárnice v

v reakci na časté úrazy na pozemní dráze v ulicích. O 50 let později, po zastavení provozu

lineárních pásech doprovázená bohatou výsadbou. Někdy jako odkaz, závan minulosti se

vlaků i na jiţ vyvýšené trati se jí ujala příroda, která si ji pomalu začala přivlastňovat. Koleje

vynoří z dlaţby či bylinných záhonů staré koleje, které doprovází návštěvníka parku po celé

zarůstaly polním kvítím, travinami a zabydlovali se zde i různí ţivočichové. Potenciál v tomto

trase více neţ 2 kilometry dlouhé. Rovněţ sedací prvky se vynořují přímo z dlaţby. Hlavně u

místě spatřovali různí architekti, někteří by zde nejraději viděli rozmanitou zástavbu obytných

vstupů na HL by měl být patrný přechod ze shonu a ruchu ulice do klidné krajiny. Tento park

domů. Jiní zase touţili po obnovení vlakové dopravy. Sílu a duch místa nejdříve vycítili

přinesl obyvatelům NY nový pohled na město nebo jeho čtvrti, kterými HL prochází.

umělci, v okolí HL se počali zabydlovat, zřizovali si své ateliéry, postupem času galerie i

Vyvýšená úroveň otevírá nové pohledy do okolí města a rozšiřuje tak přirozeně městský

umělecké obchody, kluby a tak dál. Klíčovou se stala dvouletá série fotografií Joela

prostor. Zároveň park navazuje kontakty se svým okolím, vstupuje přímo do některých

Sternfelda. Fotograf zachycoval dosud nepovšimnutá idylická krajinná zákoutí uprostřed

budov.

Manhattanu. „V roce 1999 byl zaloţen spolek „Friends of High Line“, který se od té doby

(KATALOG K VÝSTAVĚ: POST - OIL CITY, HISTORIE BUDOUCNOSTI MĚSTA, 2012)

zasazoval o její nové vyuţití a přestavbu bývalé vlakové tratě na veřejný prostor. Tak se podařilo zabránit tomu, aby byl areál strţen, a upozornit obyvatele a úřady na jeho význam

High Line skýtá příjemný prostor, kterým můţe člověk proplout, můţe se nechat unášet po

pro město. Spolek dnes přispívá z 90 % na finanční vybavení High Line a odpovídá

kolejích proudem lidí nebo se zastavit a v klidu si odpočinout. Na kolejích existují posuvná

za správu parku a organizaci programu.“ [9]

lehátka, jeţ umoţňují variabilní posouvání dle počtu lidí odpočinku chtivých. HL nabízí

Znovuobjevení této průmyslové oblasti se stalo silnou inspirací pro krajinné architekty

rovněţ prostory intimní a nezapomnělo se ani na prostory k lidskému shromaţďování.

působící v New Yorku. Výsledné dílo je kolektivním dílem týmů architektů James Corner

Stupňovité dřevěné posezení je obohaceno vynikajícím tvůrčím nápadem, obrovským

Field Operations, Diller Scofidio + Renfro a na projektu se podílel také známý nizozemský

skleněným oknem, jeţ umoţňuje z klidného prostoru nad ruchem ulice na ten čilý městský

architekt Piet Oudolf.

ţivot shlíţet se shora, z obláčku klidu a zeleně. Nebylo zapomenuto ani na element vody. V různých podobách se zde objevuje a dává člověku pocit čistoty.

18

Velmi sugestivním záţitkem se stane večerní či noční procházka parkem, díky důmyslnému nasvícení jsou vytvořeny scény se silnou atmosférou. Pocit bezpečí vytváří nasvícená vegetace i stezky. Světla jsou součástí ploch pochozích a jsou také integrovaná do zábradlí. Citlivé zakomponování světel v celém díle nepotlačuje zároveň ani noční rozsvícený New York. Pouţity byly LED diodové systémy, které patří mezi ty energeticky šetrnější systémy osvětlení. Co se provozní stránky týče, je nezbytné říci, ţe ačkoli ne kaţdý přístup na HL je bezbariérový, tak samotná celá stezka bezbariérová je. Velmi zajímavý je ten fakt, ţe náklady na opravu a realizaci nového vyuţití trati vyšly snad levněji, neţ kdyby došlo k její demolici. (ČERMÁKOVÁ, M., 2012)

19

7.2

změně. Ve Spojených státech je běţné, ţe se lidé vyjádří k tomu, co ve městě sami chtějí a

BRYANT PARK, NEW YORK

sami se na tom také z velké části finančně podílejí. Probíhá to formou hlasování o zvláštní

Dalším newyorským parkem, představitelem střešní zahrady, ale zcela odlišného charakteru

dani, která se vybírá právě na konkrétní věc. Platí ji všichni majitelé nemovitostí a finance

od předcházejícího příkladu parku High Line, je Bryant Park (BP). Leţí ve středu města,

putují do neziskové organizace, společnosti, která s nimi úspěšně hospodaří a spravuje

uprostřed obchodní čtvrti na poloostrově Manhattonu právě mezi zmiňovanou HL a Central

samotný park. Ve své podstatě tak vzniká městská část či oblast, která je částečně

Parkem. Jeho vznik sahá aţ k roku 1884, kdy bylo náměstí, Reservoir square, přejmenováno

spravována soukromým subjektem, ale právo na konečné slovo má vţdy město. Společnost

právě na Bryant Park, na počest nedávno zesnulého romantického básníka, redaktora a

na obnovu parku měla za úkol park nejen opravit a zkulturnit, ale také přijít na způsob, jak by

občanského reformátora. V jeho blízkosti stával známý a poţárem zničený Crystal Palace.

park mohl generovat zisk a stát se soběstačným podnikem schopen fungovat bez příspěvků

Tato lokalita byla také později vybrána pro městskou veřejnou knihovnu a od roku 1920 se

města.

parku dotýkala stavba podzemního tunelu metra, kdy byl na celou řadu let park uzavřen a nemohl slouţit svému účelu. V roce 1934 byla pořádaná soutěţ na přestavbu parku.

Ke zlepšení situace, aby se zabránilo sociálně patologickým jevům, měla vést celá řada

Vítězným návrhem, se stal projekt, jehoţ tvůrcem byl architekt Lusby Simpson.

změn a oprav. V parku tedy došlo k dílčím provozním opravám, opravám cestní sítě, veřejných toalet, dbalo se na zlepšení osvětlení, ale došlo i ke zlepšení viditelnosti z ulice

Vítězným se stalo v té době klasické schéma, jeţ sázelo na velkou centrální plochu volného

do parku, protoţe byl park sníţen na úroveň okolních ulic a zbaven nízkých hustých keřů,

prostranství tvořenou parkovým trávníkem. Tato plocha je lemována formální, pravidelnou

coţ bylo velmi důleţité, k zisku větší přehlednosti a pocitu bezpečí návštěvníka přispěla také

cestní sítí s kamennými balustrádami, tedy hrazením. Vertikálu sloupoví na sebe převzaly

ze začátku najatá soukromá bezpečnostní sluţba. Ke znovuotevření parku došlo v roce 1992

platanové aleje, které dávají potřebný stín a vytvářejí přívětivější městské klima, tvoří

a BP se opětovně stal velmi oblíbenou destinací. Ceny okolních nemovitostí stouply a název

optickou, hygienickou, zvukovou clonu vymezující park od okolního ruchu města.

parku se stal dobrou prodejní značkou pro okolní hotely a jiné podniky. Na svůj provoz dnes

O zpříjemnění městského klimatu se stará také Josephine Shaw Lowell Memorial fontána,

park získává finance od vlastníků okolních nemovitostí, z kaváren, restaurací a z pořádaných

dominanta oválného náměstí leţící na západním konci parku. Vznikl celkově velkorysý a

kulturních událostí v areálu parku. Městu se tak odlehčilo a můţe investovat peníze do parků,

přehledný prostor, který zaţil své období slávy, ale bohuţel i úpadku, kdy se parku slušní lidé

které nemají své organizace. Nelze říct, ţe se jedná o model fungování, jeţ by nalezl širšího

raději vyhýbali.

uplatnění. Jestliţe funguje v téhle obchodní čtvrti, stojí za tím finanční moţnosti a uvědomění si

Park v období 70. let 20. století nesl nelichotivou přezdívku „Park jehel“, protoţe se na

důleţitosti

komplexnosti,

celistvosti

lidského

ţivotního

prostředí

v provázanosti

s ekonomickou a sociální sférou. Jestliţe jedním z nejdůleţitějších zdrojů parku jsou finance

zchátralé místo stahovali uţivatele drog a obchodníci s nimi. Území přitahovalo i opilce a jiné

z komerční sféry, hrozí nebezpečí, aby tyhle aktivity v parku nepřevládly a park zůstal

poflakující se a bezprizorní lidi, hráče hazardních her. Tento stav s sebou přinesl zcela

především pro lidi a jejich odpočinek. Správce BP si to přesně uvědomil, kdyţ zrušil módní

zřejmě dlouhodobý nezájem široké veřejnosti o místo, ačkoli řešení bylo někde jinde.

přehlídku, která kaţdoročně sice vygenerovala 2 miliony do rozpočtu parku, ale peníze byly

Nejtíţivěji stav parku nesli především lidé z jeho nejbliţšího okolí. Především oni a lidé

vykoupeny jeho 6 týdenním uzavřením. Proto v těchto chvílích padá rozhodnutí na město, jeţ

z lokálních podniků se spojili a byli připraveni jít za změnou a vytvářet tlak na město. Nejen chuť po změně, ale i ochota investovat vlastní finanční prostředky zaţehlo paprsek k zásadní 20

se zodpovídá svým občanům. Oba parky Brayant Park i Hihg Line je moţno vnímat jako samostatné a výdělečné podniky. U nás není vůbec běţnou záleţitostí, aby park měl své samostatné webové stránky, kde se můţe návštěvník dovědět nejen program parku, jeho plánované kulturní, sportovní a jiné události, ale také se vzdělat. Informují návštěvníka, které květiny právě kvetou, seznamují veřejnost s vegetací rostoucí v parku a snaţí se je přiblíţit široké veřejnosti. Součástí webu je i internetový obchod s publikacemi týkající se historie, současné existenci i budoucnosti parku, se vkusnými uměleckými i praktickými předměty denní potřeby nesoucích logo parku. Rád si je koupí turista, ale i místní a nepřímo tím podpoří svůj oblíbený park. (www.bryantpark.org), (www.archiweb.cz)

21

7.3

JARDIN ATLANTIQUE, PAŘÍŢ

I kdyţ víte, kde se nachází park, můţe být poměrně

Jardin Atlantique, česky Atlantická zahrada je veřejný park Paříţe, nacházející se v 15.

těţké

najít

vchod,

protoţe

nemůţete vidět do parku z ulice. K nástupu

obvodu města a není viditelný z parteru ulice. Od roku 1994 se z něho mohou těšit Paříţané

slouţí

i cestovatelé, turisté, které vítr zavane na paříţské nádraţí Montparnasse. Právě na střeše

dva

výtahy

a

nejjednodušším

způsobem je přímý vstup z haly vlakového

nádraţí, na ploše ze skla a betonu, byla vybudována tahle zahrada o rozloze 3,5 hektarů.

nádraţí po schodech nahoru.

Jde o dílo zahradních architektů Françoise Bruna a Michela Péna. Ti čelili mnohým technickým výzvám při tvorbě moderních „visutých zahrad“, jak je některými vnímána

Park je obklopen správními budovami,

Atlantická zahrada. Celých 17 metrů nad úrovní ulice se ocitne návštěvník, bude - li se

stává se zelenou oázou pro v okolí

procházet v parku, který pod sebou ukrývá nejen nádraţní halu, ale i parkoviště. Odkazem

pracující úředníky, příleţitostné cestující i

na fungující prostor i pod zahradou je na střeše ústících 130 větracích otvorů, které se však

další obyvatele Paříţe. Centrální část

chytře skrývají v zeleni. Nezbytné pro čekající cestující jsou tlampače ohlašující odjezdy

parku

vlaků nainstalovány na důleţitých místech parku.

má

velkým

klasicistní

čtvercem

parkovým

Silnou inspirací pro tvorbu právě tohoto parku se staly vlaky TGV začínající svou pouť na

s krátce

trávníkem,

dominuje fontána

nádraţí Monparnasse s cílem v Bretani, která leţí u Atlantického oceánu, jak napovídá i sám

tvaru,

název zahrady. Vůně dálek láká mnohé lidi, vůně, rozlehlost a hloubka moře dává prostor ke

charakter v

tvořen

střiţeným

jehoţ

středu

bizarního moderního

fontána

Hesperidek

s malou

meteorologickou stanicí, měřící vítr, déšť i

snění, rozletům i tvorbě velkých plánů. S odkazem na oceán se pracuje ve všech vrstvách

tlak, teplotu vzduchu. Součástí je i velké

tohoto zahradně architektonického díla. Rozvlní se pod vámi chodníky tvořené vyskládanými

zrcadlo odráţející slunce. V západní části

motivy vlnek v dlaţbě. Jemně zvlněná je celá dlouhá zvlněná lavice lemující chodník. Vlnky

mají převahu zahrady věnované sportu.

oceánu jsou jemně naznačené i na plotě parku. Velký odkaz na oblast u oceánu najdeme

Pět tenisových kurtů s modrým povrchem

především v samotné vegetaci. Ta je ve své podstatě převzata z břehů oceánu. Významným

je

vegetačním prvkem je pětistovka vysazených borovic typických právě pro pobřeţí Bretaně.

doplněno

o

dětské

hřiště

s lodní,

námořnickou i oceánskou tematikou, o pingpongové

Autoři projektu pracovali s omezeným mnoţstvím a hloubkou pěstebního substrátu

stoly

a

další

aktivity.

Východní část parku je věnována menším

pohybující se od 20 cm pro louky, trávníky aţ po 1,8 m pro stromy. Rozloţení hmotnosti a

tematickým

omezené denní světlo způsobené okolními výškovými budovami byly dalšími z mnohých

vegetace,

faktorů, na které musel být brán zřetel.

například,

zahradám leccos

s různými

napoví

Zahrada

názvy

vlajících

typy jako rostlin,

Zahrada vlhka, Zahrada modré a fialové, Zahrada 22

ticha

a

Pobřeţní

zahrada.

Nechybí ani písečné duny příznačné pro mořské pobřeţí a vodní prvek. Tato část nabízí i

7.4

LA PROMENADE PLANTÉE, PAŘÍŢ

dva pavilony, kde je moţné vyjít aţ na střechu a rozhlédnout se po celé šíři i délce zahrady a

Podobně jako vzešla výše popsaná High Line konverzí staré ţelezniční nákladní dráhy na

do okolí. Náplň západní i východní části vytvářejí pravidelný lem kolem centrální zelené

park, tak i francouzská promenáda Plantée má svůj základ na staré ţelezniční trati vedoucí

plochy.

do Vicennes a stala se důleţitou spojnicí městské zeleně Paříţe. Přerod na park však zde započal podstatně rychleji. Některé zdroje tvrdí, ţe jde o první vyvýšený park svého druhu

Významnou stavbou na konci severní části parku je muzeum s poměrně dlouhým názvem

na světě. Promenáda tohoto typu není ani v Paříţi ojedinělá, hned několik zahradních

"Memoriál du Maréchal Leclerc de Hauteclocque et de la Libération de Paris - Musée Jean

staveb je navázáno na bývalé ţelezniční tratě i viadukty. V českém překladu zní název parku

Moulin", které zahrnuje historii francouzského odboje během druhé světové války a při

Osázená promenáda, nachází se ve 12. paříţském obvodu a je dlouhá 4,7 km. Protoţe

osvobození Paříţe.

práce se zabývá zahradami střešními, na konstrukci, je nutné podotknout, ţe ne celá délka trasy na konstrukci je. Promenáda začíná na bývalém viaduktu, ale po nějaké době se

Zajímavé je, ţe pokud návštěvník nechce, tak ani nemusí vnímat to, ţe se nachází nad

chodec dostává na úroveň uličního parteru. I přesto, ţe jenom část parku splňuje kritérium

parterem ulice. Člověk má pocit jako kdekoli jinde, v jakémkoli jiném parku. Aţ kdyţ vyleze

pro tuto práci, byla díky své významnosti a stáří do studia příkladů zařazena. Samotný

na vyhlídku, můţe vidět, zaţít jinou skutečnost.

projekt na vybudování promenády vznikl jiţ v roce 1986, někde se uvádí i rok 1983, a byl také úspěšně přijat. Zahradním architektem, tvůrcem návrhu je Jacques Vergely. V roce 1988 byla započata samotná stavba a veřejnost se prvního otevření dočkala roku 1993.

(www.wikipedie.com), (http://www.aviewoncities.com)

Nejen horní část viaduktu byla zahrnuta do přeměny, ty se děly i dole pod viaduktem. Obnovení se dočkaly i samotné oblouky, podloubí viaduktu v počtu 71 a to jiţ v roce 1989. Rekonstrukce je povýšila na umělecké ateliéry, kavárny i obchody. Někteří umělci a řemeslníci si zřídili své dílny v okně, které vám umoţní sledovat ţivé narození jejich výtvorů. Tvůrci nábytku, interiérového designu, restaurátoři gobelínů, tvůrci hudebních nástrojů, ateliéry umělců to vše i mnohem více můţete v obloucích viaduktu zaţít. Právě proto nese začátek trasy promenády na viaduktu název Viadukt umění. Promenáda se vyznačuje tím, ţe umoţňuje plynulý a na některých místech i bez konfliktu s dopravou průchod pěšáka městem. Na sebe nabaluje několik parků, kde člověk můţe rozvíjet své volnočasové aktivity. I s přilehlými plochami zeleně se počítá rozloha zeleně na 6,5 ha. Nastoupit na promenádu lze na západní části, přístup je moţný po schodišti a výtahy jsou dostupné lidem na více místech. Pěší provoz na západní straně promenády není rušen dopravou ani cyklisty, jimţ není promenáda přístupná. Aţ východní část vedena na úrovni

23

ulice má své separované, oddělené pásy pro chodce a cyklisty zvlášť. Také dostupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace je omezena na určité oblasti. I zde bylo přirozené pro architekty vyjít ze stávající vegetace, pracovat s divokostí, která kdysi napadla oblast kolem ţelezniční tratě a zkombinovat ji s v té době moderními rostlinami, terénními úpravami. Vstoupíte na viadukt a přenesete se do jiné uliční sféry s jiným pohledem na ulici, okolí. Můţete se téměř dotýkat listí stromů, objevit nové prvky architektury, které byly dosud opomíjené, nebo si jich lidé jednoduše nevšimli či ani nemohli všimnout. Málokdo dnes zvedne hlavu a zrakem zkoumá staré fasády domů, ale jiná perspektiva odhalí zcela nové skutečnosti a to je jiný rozměr, jeţ zahrady na konstrukci, vyvýšené, nabízejí. Promenáda Plantée přinesla tenhle nový pohled jako první. Zatímco stálý proud aut teče neustále jen pár metrů pod vámi, vy se nacházíte v zajetí zelené masy, která se milosrdně otevírá tam, kde je něco zajímavé, nabídne a dovolí vám se cítit jako objevitel. Procházka se stává scénickým kurzem s nevšedním záţitkem. I přesto, ţe se jedná o poměrně starý park, má moderního ducha i atmosféru, především jeho čilý ruch svědčí o jeho nadčasovém významu.

(www.aviewoncities.com),

(www.europeantrips.org), (www.wikipedie.com),

24

7.5

stromů v mírně vyvýšeném trávníku tak mohou rytmizovat

PETUELPARK, MNICHOV

cestu. Objevují se zde zanořené rampy vedoucí na jiné

Petuelpark je veřejnosti k dispozici od léta 2004, a právě letos park oslaví 10. výročí

úrovně,

od svého otevření. V rámci města Mnichov se jedná o velmi důleţitý projekt na trase, který

kde

se

nachází

například

dětské

hřiště

se

skluzavkami, posezení. Na stěně tunelu se objevují lezecké

propojuje dva mnichovské okresy, Schwabing na jihu a Milbertshofen na severu. Silniční tah

chyty jako herní prvek. Náměstí, setkávací místa jsou další

je schován v tunelu, na němţ Petuelpark mohl vzniknout. Linii aut na víceproudé

nezbytnou plochou pro kvalitní veřejný městský prostor.

silnici na povrchu vystřídala linie ţivé parkové kultury. Lidé se tak mohou pohybovat na

Centrální náměstí se nachází mezi Torquato Tasso a

čerstvém vzduchu nad úrovní města a nejsou nijak omezováni automobilovými exhalacemi.

Klopstock silnicí, prostor s osvěţující fontánou a kavárnou

Park je zhruba 650 metrů dlouhý a 60 m široký. Na jeho vzniku se kromě hlavních

vybízí k setkávání. Na herních prvcích parku se podílely děti

zahradních architektů Stefanie Jühling, Otto A. Bertrama společně se svým týmem podílejí

z okolních škol a hřiště se tak stala magnetem pro ty

i obyvatelé samotného města. Profesionální tým je autorem konceptu i následného plánu,

nejmenší. Různorodé lezení, houpání a odpočinek, ale i vodní

jeţ dále projednávají a řeší formou workshopů, pracovních skupin s mnohými zájmovými

hřiště lákají všechny hravé. Pro nejmenší děti jsou zde

skupinami, které dnes mají park plně k dispozici a ke své spokojenosti. Cílem workshopů,

mateřská hřiště a dětské hrací plochy s různým vhodným

seminářů je aktivovat občany k účasti na projektu ve fázi plánování a moţnost začlenit jejich

vybavením. Pro ty starší děti je zde hřiště Měsíční krajina

myšlenky, nápady do cílového řešení. Setkání se účastní různé věkové kategorie, od dětí po

s řadou her. Páteří parku se pak stávají stěny jiţně od tunelu.

seniory. Ačkoli tento workshop v té době představoval novinku v plánování, dnes

Mezi

označováno jako participativní plánování, kvalita výsledků mluví jasně pro tento krok. Jakkoli

háji

ovocných

stromů

se

zde

nacházejí

k jihu

orientované pokoje pod širým nebem. Intimní prostředí

se můţe zdát být jednoduché promluvit si s účastníky workshopu a prodiskutovat návrh, stojí

vytvářejí porostlé kovové pergoly s lehátky i posezením

to především čas i nemalé finanční prostředky. Je dobré však neustrnout u profesionálních

doplněny o v času proměnné trvalkové záhony. Pěším

návrhů a tvořit s lidmi pro lidi. Lidé získají bliţší vztah k místu a návrhu, na kterém se mohli

turistům na promenádě na horní úrovni se pak nabízí pestré

podílet a více si svého parku váţí.

pohledy. Poprvé v historii Mnichova se nedílnou součástí plánování parku stalo umění. Nápad vytvořit park pro umění

Celkový vzhled parku je zásadně ovlivněn místními charakteristikami. Přesto, ţe se zde

vznikl ve spolupráci mezi umělci a krajinnými architekty a

nenachází ţádný významný fenomén, který by poskytl výchozí téma, jako tomu bylo se

výsledkem je vzrušující výsledek. Byl vybrán kurátor, který

starou ţeleznicí u High Line, vzniklo citlivé, zajímavé a ţivotaschopné zahradně

spolu se světovými umělci, měl reagovat na konkrétní

architektonické dílo po všech stránkách. Sami autoři vytyčili jakési leitmotivy, které hrají

podmínky v místě a podílet se na cílených zásazích

v díle roli. Prim hraje liniové řazení parku, jeţ bylo velmi logické, protoţe navazuje na své

vedoucích ku prospěchu celého parku. (www.petuelpark.de),

okolí. Nově zrekultivovaný vodní kanál přirozeně udává směr, jímţ se dalo ubírat. Dále se

(www.oabertram.de)

dílo rozehrává v různých výškových úrovních, protoţe tunel stoupá, výškový rozdíl činní aţ 3,5 m. Inscenace parku se tak rozehrává na několika úrovních, které činí park hravý. Řady 25

7.6

UNIVERZITNÍ KNIHOVNA VE VARŠAVĚ

vytvořeného biotopu faunou. Všechny zahrady jsou propojeny chodníky, cestičkami i můstky. Popnuté pergoly dávají někdy tolik nezbytný a lákavý stín.

Za jednou z největších a nejkrásnějších střešních zahrad ve střední Evropě je povaţována ta na střeše univerzitní knihovny ve Varšavě. V Polsku se jedná o největší zahradu svého

Koncept tří tematických zahrad s rozdílným duchem místa, rozmanitou vegetací i její vůní je

druhu. Rozkládá se na ploše 1 ha a vegetace pokrývá celých 5111m 2. Autorem díla je

spojen v jeden samostatný srostlý zahradní celek obohacen o zajímavé technické vybavení,

zahradní architektka Irena Bajerska, která se z otevření svého navrţeného a realizovaného

které je přiznáno, a do konceptu zahrady přirozeně vstupuje.

díla mohla těšit v roce 2002. Záměrem architektů bylo vytvořit maximálně ozeleněnou stavbu, o čem svědčí i ozelenění fasády knihovny.

(www.buw.uw.edu.pl/), (http://www.greenroofs.com) Knihovna a její střešní zahrada není určena pouze studentům a akademickým pracovníkům, ale je otevřena celé veřejnosti, i přesto, ţe je oplocena a uzamykatelná, obyvatelé Varšavy si k ní vytvořili kladný vztah a svou návštěvností dávají jasně najevo své sympatie ke své oblíbené zahradě, jeţ nabízí široký výhled na město a jím protékající řeku Vislu. Největší hodnotou tohoto místa jsou jiţ zmiňované výhledy, ale další rozměr je dán moţností shlédnout interiér knihovny prosklenými střechami či pomoci speciálních oken. Zahrada se skládá ze dvou částí, z horní o ploše 2000m2 a niţší s rozlohou 15000 m2, které jsou propojeny proudem kaskádové vody. Vychutnat si můţete celou řadu druhů a odrůd rostlin vysazených do tří komponovaných částí. Zlatá zahrada v severní části se skládá ze ţlutě a oranţově kvetoucích keřů uspořádaných na pravidelném rastru tvořeném dláţděnými chodníčky. Stříbrná zahrada se vyznačuje druhy se stříbrnými listy. Základem kompozice jsou zde odrůdy okrasných travin s šedavou barvou listů. Třetí kompoziční sloţkou celé zahrady je karmínová zahrada skládající se z růţově a červeně kvetoucích keřů doplněných o trvalky. Objevují se zde i nízké odrůdy jabloní. V horní části jsou rostliny vysázeny do 30 cm vrstvy substrátu. Základním znakem této zahrady jsou přiznaná technická zařízení stavby, které ze zeleně na střeše vykukují. Měkká struktura vegetace se dostává do kontrastu s hladkou a lesknoucí se plochou prosklených střech, světlíků a jiných konstrukcí. Spodní část se nese ve znamení otevřeného prostoru s rybníkem, jeţ se stal rezidenčním sídlem kachen. Jedná se o další ekologicky významný aspekt spojen s osidlováním uměle 26

7.7

INTENZIVNÍ STŘEŠNÍ ZAHRADA, NH HOTELS, OLOMOUC

ţe i v našich končinách je moţné pozdvihnout vyuţití střech na daleko vyšší úroveň, ţe i u nás existují lidé, kteří problematice střešních zahrad rozumějí a jsou schopni vytvořit

Po příkladech ze Spojených států, z Francie, Německa a Polska přišla řada prozkoumat

technicky, řemeslně velmi kvalitní dílo.

českou scénu na poli střešních zahradně architektonických počinů, realizací. Jedním z velkých uskutečněných projektů je čtyřhvězdičkový NH Hotel v Olomouci s multifunkčním

(DRASLICH, RYGAROVÁ, 2010), (Přednáška o střešních zahradách Ing. Pavlačky ze

zázemím. Jedná se o sportovní hotel a je znám tím, ţe právě na střeše si můţete zahrát

společnosti ZAHRADA Olomouc)

minigolf. Projekt byl dokončen a otevřen v roce 2010. Zmíněný minigolf je součástí velice náročné intenzivní střešní zahrady, jeţ je k dispozici veřejnosti. Velmi zajímavé aţ bizarní je tvarosloví kolem jamkovišť minigolfu. Jedná se totiţ o speciální Challenge minigolf, který má jasně stanovené své prostorové parametry. Vegetace zde mohla být poměrně různorodá, díky práci s rozdílnými výškami vegetačního souvrství. To je důvod, proč tady mohou existovat i vzrostlejší rostliny a stromy, které je nutné kvůli moţnosti vývratu podzemně kotvit. S ozeleněním se nezapomnělo ani na ty části střechy, jeţ nejsou lidem běţně dostupné, na nich vznikly extenzivní výsadby s nízkými vstupy energie na údrţbu. Celá realizace střešních zahrad navazuje na rozsáhlé pozemní vegetační úpravy, které propojují areál hotelu přímo se sousedním sportovním areálem OMEGA. Na střechu je přístup moţný pro ubytované hosty přímo z interiéru hotelu, kde jsou plochy nízké sukulentní vegetace, koberců v doprovodu s vyššími travinami doplněny o kamenné plošky a dřevěná mola pro příjemnější pobyt. Z těchto míst má návštěvník hotelu příleţitost shlédnout krajinu Hané a hlavně její metropoli, město Olomouc. Pohyb návštěvníka z těchto míst je dále moţný průchodem po spojovací ozeleněné rampě na intenzivní zahradu s minigolfem zastřešující hotelové parkoviště. Přístup na zahradu, naopak z úrovně rostlého terénu je utvářen přirozeně tak, aby byl pěší na střechu naveden nenápadně, ale přesto cíleně, čehoţ je dosaţeno pomocí jemné terénní modelace, ale i jakýmisi valy, zelenými koridory. Velmi zajímavou skutečností je, ţe tato rozsáhlá střešní zahrada, kde byly vysazeny tisíce keřů, trvalek i travin měla extrémně krátký prostor pro realizaci v rozsahu zhruba jednoho měsíce. I přes všechny komplikace, které bývají se stavbami spojené, nehledě na krátkodobé klimatické podmínky, počasí, se stavbu povedlo dokončit včas. Tohle dílo svědčí o kvalitách a profesionalitě realizační a projekční firmy, ZAHRADA Olomouc a je důkazem, 27

7.8

STŘEŠNÍ ZAHRADA HOTELU VITALITY, VENDRYNĚ

Obec Vendryně je malou vesnicí v sousedství města Třinec na Těšínském Slezsku. Jedná se o rychle se rozrůstající ves, která se můţe pochlubit moderní sportovní halou spolu se čtyřhvězdičkovým hotelem Vitality Slezsko. Přestoţe se obec rozrůstá o řádky nových rodinných domů, je Vendryně místem s mnoţstvím zeleně, protoţe je přímou součásti krajiny Slezských Beskyd. Architektonický záměr vyuţít střešního prostoru k rozšíření uţitné plochy nepramení tedy z aktuální potřeby reagující na okolí komplexu, ale čistě ze záměru vyuţít objekt stavby maximálně a něčím jej odlišit, ozvláštnit od jiných. Cílem bylo zvýšení komfortu hostů hotelu a dostupnost kultivovaného zahradního díla v dosud ne zkulturněném okolí objektu. A právě střecha zmíněného hotelu s rozsáhlou wellness částí, v dnešní době tak oblíbenou, se stala vhodným místem pro rozšíření vnitřní relaxační náplně hotelu. Střecha nabízí oblohu na dotek blízko ve dne i v noci. Na dané podmínky se jedná o velkorysý projekt, jenţ se střešní zahradou počítal od samého počátku stavby a to je na projektu dobře znát. Nejedná se pouze o jakési dodatečné ozelenění ploché střechy, ale bylo zde předem promyšleno terénní modelování se značným výškovým převýšením překonávané kovovými rampami. Celková koncepce střechy je velice jednouchá, zaloţena na jednolité vegetační ploše tvořené především travinami. Plocha působí jednotně, ale rozhodně ne monotónně či jednotvárně, protoţe je pouţito hned několik druhů travin, které jsou v průběhu času ročních období krásně a zajímavě proměnné, navíc harmonizují s cihlovou fasádou hotelu. Při jarním střiţení trav rozehrají plochu barvy kvetoucích jarních cibulovin. Místa pod kovovými rošty rovněţ nezejí prázdnotou, ale jsou bohatě porostlá kontryhelem, krásně vycházejícího ze stínu kovových roštů zejména za soumraku či večer, kdy se těší nasvícení pomocí LED diodových pásků na okraji ramp. Kovové rampy se vznáší nad zemí a vedou člověka na vrchol střechy na dřevěná mola, kde kromě výhledu je moţnost zchladit své tělo v masáţním bazénu, jeţ je součásti relaxační zóny hotelu a je přístupný všem návštěvníkům wellness, nejenom hotelovým hostům. Z ne zcela všedního záţitku se tak můţe těšit celá široká veřejnost.

28

7.9

KRKONOŠSKÉ CENTRUM ENVIROMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VRCHLABÍ

Protoţe je moţné na střešních zahradách kombinovat intenzivní partie zahrad, spolu s partiemi extenzivními, je mezi modelové příklady zařazen čerstvý příklad stavby s extenzivní střechou, která se vymyká

svou jedinečností související s celkovým

architektonickým pojetím stavby. Dalším důvodem pro zařazení stavby je východisko architektů, čerpat hlavní inspirační zdroj z okolí stavby, z krajiny nejvyššího českého pohoří, z Krkonoš. V architektonickém časopise Era se nebojí titulovat stavbu souslovím Dům jako krajina. Stavba se nachází ve Vrchlabí v těsné blízkosti zámeckého parku, jenţ je povazován za srdce města a má potenciál stát se jeho pravým kulturním centrem. Dále nová stavba vzdělávacího centra sousedí s bývalou klášterní zahradou, která je volně přístupná a rovněţ sousedí se zámeckým parkem. Samotná dispozice i krásné prostředí blízkého okolí si vyţádal zvláštní přístup při tvorbě konceptu centra. „Hlavní myšlenkou návrhu je představa domu, který by sám o sobě slouţil jako nástroj ke studiu a pochopení topografie Krkonoš. Objekt je navrţen jako hybrid domu a krajiny. Jeho geometrie vychází z geometrie pohoří Krkonoš. Jednotlivé sklony a úhly lomenicové střechy mají svůj přírodní protějšek. Na střeše jsou do polí mezi kovové vektory, které představují horské hřebeny, vysazeny rozchodníky. Tvar střechy a stropu je odvozen od krajiny Krkonoš a je názornou ukázkou sil, které formovaly jejich geometrii. Střecha je ve své podstatě abstraktní model pro pochopení základních vztahů jejich jedinečné topografie. Ve výsledku střecha není zmenšeným výsekem části Krkonoš, ale obsahuje informaci o celku. V exteriéru je střecha navrţena jako „horská louka“. V interiéru je strop zhotoven z pohledového betonu, který symbolizuje skálu. Zlomová místa jednotlivých části stropu (místa vektorů krajiny) jsou zvýrazněna grafickou značkou a doplněna popisem konkrétních pohoří.“ [10] Šifru, kterou architekti důmyslně zakomponovali do stavby, by však přečetl a rozklíčoval bez zevrubného vysvětlení jen sotva kdo. Krajina střešní integruje stavbu citlivě do okolního prostředí částečným zapuštěním do země, čímţ stavba respektuje okolní park, stavba se stává součásti okolní krajiny a jejich provázanost není ničím ohroţovaná. Stavba centra se stává rovněţ dokladem o zvýšeném celospolečenském i celosvětovém zájmu o krajinu a zemědělskou půdu ţivotní prostředí jako takové. (HULÍN, 2013), (NOVÁK, 2014) 29

8 MODELOVÝ OBJEKT – HALA STARS, TŘINEC 8.1

ANALÝZA ÚZEMÍ (ZPRACOVÁNA GRAFICKY)

8.1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Impulsem k výběru modelového objektu byla především jeho rozsáhlost a lokace v rámci města. Vybraný areál je, dalo by se říct, součásti velkého funkčního komplexu sportovišť, i přesto, ţe nejsou zcela propojené a volně mezi sebou prostupné. Některá jsou totiţ chráněná oplocením. Plocha, kterou rozsáhlé stavby sportovní haly a hokejového stadionu zabírají je značná. Navíc území, ve kterém dominují tyto velké stavby, chybí lidské měřítko, jeţ je lidem blízké a činí tak prostor obyvatelný a svádí kolemjdoucí k delšímu pobytu a trávení svého volného času v místě. Objekt haly STaRS, Správy tělovýchovy a rekreačních sluţeb města Třince patří městu a nachází se na ulici Tyršově, číslo popisné 725. Tento třinecký sportovní stánek byl vyprojektován v 60. letech 20. století architektem Františkem Křelinou. Celý komplex byl navrţen ve funkcionalistickém stylu, jako soubor vzájemně se prolínajících objektů. V současné době byly některé části budovy jiţ v havarijním stavu, a proto byla naplánována rozsáhlá rekonstrukce, která se má uskutečnit v období od podzimu roku 2013 do podzimu 2014. Nové architektonické řešení navazuje na to původní zejména ve tvarové čistotě, přiznáním konstrukčních prvků, zachováním funkcionalistického stylu architektury a posunutím jejího výrazu do minimalistické pozice. Tato změna by měla zaručit zachování moderního výrazu budovy po dlouhou dobu. Pomoci zmíněného architektonického výrazu by měla být zrekonstruována i zbývající část komplexu v návaznosti jednotlivých budov. Materiálové a barevné řešení propojuje původní architektonické prvky s novými v jeden harmonický celek. Pouţité materiály a barvy dávají budově střídmý, vyváţený charakter moderního sportovního centra. (DSP, 2012) Plánovaná rekonstrukce se má dotknout i okolí komplexu, konkrétně se jedná o prostor před hlavním vstupem do areálu. V této práci, ale bude snaha zpracovat celé okolí areálu s návaznostmi na širší vztahy v ideové studii a pokusit se dodat plánovanému dílu novou zahradně architektonickou sloţku.

30

8.1.2 ŠIRŠÍ VZTAHY Řešená plocha se nachází na Terase

v městské

části,

která

vznikla na bývalé říční terase řeky Olše. Leţí západně od centra města Třince, tedy blízko náměstí T.

G.

Masaryka

a

náměstí

Svobody a také v blízkosti sídliště Terasa. Severně od sportovního areálu se nachází oblast rodinných domů a 2. základní škola s mateřskou školou na ulici Bezručově. Na západní straně od sportovního centra se nachází obytné i rodinné domy. Na jihu celý sportovní areál sousedí komplexem

s poměrně rozsáhlým lesoparku,

jeţ

je

protkaný vycházkovými stezkami, trasami po zpevněných i lesních cestách. Jedná se o oblíbený cíl procházek řádky obyvatel, hlavně pak obyvatel ze sídliště Terasa.

31

8.1.3 BLÍZKÉ OKOLÍ, FUNKČNÍ CELEK SPORTOVNÍHO AREÁLU

Hala STaRS je součásti funkčního celku sportovního areálu, který je velmi bohatý na sportovní program. Nachází se zde jiţ stará hokejová hala. Ta nová, poblíţ areálu, je téměř před dokončením. Jiţně od hokejového stánku se rozléhá areál letního koupaliště, které nabízí kromě bazénu, pláţová volejbalová hřiště, nohejbalové hřiště i tenisové kurty. Součásti vstupní budovy je zastaralý restaurační podnik Hokejka. Pod areálem koupaliště, ve stínu lesoparku si lze zahrát minigolf a také se občerstvit v bufetu. S lesoparkem těšně sousedí i tenisový komplex s tenisovým klubem. Centrální dominantou je do terénu zapuštěný atletický stadion se zázemím. Dále se v území nachází fotbalový stadion se zázemím, multifunkční stadion a skatepark, hned vedle jsou dráhy pro BMX v podobě terénní modelace. Nejnovější stavbou v území je Relax Třinec. Wellness centrum s restaurací a cvičebními prostory. Před budovou je menší dětské hřiště a malá letní zahrádka s několika stoly. Těsně vedle relaxačního centra je venkovní basketbalové hřiště. Velká zpevněná plocha na východ od areálu STaRS se pouţívá jako dočasné parkoviště, vyuţívají ji mnohé autoškoly. Prostor se stává zázemím pro kolotoče, jsou - li ve městě nebo pro některé kulturní akce konané pod záštitou města.

32

8.1.4 DOSTUPNOST, PROPUSTNOST ÚZEMÍ A REŢIM V NĚM Území je velmi dobře dostupné automobilové dopravě, ale i pěší. Největší nápor a koncentraci automobilů spojenou s vysokou vytíţeností silnice i parkoviště zaţívá celé území při hokejových utkáních. I přesto, ţe jsou zřízeny speciální autobusy pro fanoušky zadarmo. Opět velký nápor a tlak na parkování nastává v letním období, kdy přijíţdějí lidé na letní koupaliště. Nejsou to pouze místní, v posledních letech se sem stále častěji přijíţdějí rekreovat sousední Poláci, jejichţ značky na parkovišti převaţují v drtivé většině. Lidé ze všech koutů republiky, ale i ciziny zde mají důvod zavítat při různých vrcholových sportovních událostech. Konalo se zde například mistrovství ČR v atletice, gymnastice, zápase, vzpírání či ve společenských tancích. Pravidelně, pokud to stav haly dovoloval, se zde konala Beskydská laťka, soutěţ ve skoku do výšky, kam kaţdoročně přijíţdí celosvětová výškařská špička. Krom těchto velkých událostí se zde pravidelně konají turnaje ve volejbale, házené, kopané, soutěţe v bojových sportech a v plavání. Po rekonstrukci se čeká větší zájem a zvýšená návštěvnost areálu, především bazénu díky nově

postavenému

tobogánu

a

zrekonstruovaným

prostorám sauny.

33

8.1.5 STÁVAJÍCÍ VEGETACE A KLIMATICKÉ POMĚRY Aktuální vegetace je velmi nesourodého charakteru. Příjezdová cesta ze směru z centra je lemována alejí javorů (Acer platanoides ´Globosum´), druhem hojně pouţívaným v městském prostředí. Prostor před vstupem do areálu STaRS je zcela bez koncepce, dominuje mu smíšená

výsadba

s převahou

jehličnatých

keřů

(Juniperus media), snad z dob vzniku areálu. Na prostor navazuje svah, terén atletického stadionu se vzrostlými lípami (Tilia cordata) a parkově střiţeným trávníkem. Tenhle moment stávajícího stavu je nejhodnotnější a proto nová studie počítá s jeho zachováním. Tímto místem je navrhovaná lávka, která umoţní přístup na střechu z uličního parteru. Dále se na valu atletického stadionu objevují vzrostlejší keře Swida alba. Klimatické poměry Zájmová oblast patří do mírně teplé podnebné oblasti s počtem 30 – 50 letních dní, 110 – 140 mrazových dní, 60 – 80 dní se sněhovou pokrývkou a se sráţkovým úhrnem 350 – 450 mm během vegetačního období. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 6 – 7 °C, průměrná teplota vzduchu v červenci je 16 – 17 °C a v lednu -4 – (-3) °C. Průměrný roční sráţkový úhrn této oblasti je 800 – 1 000 mm a průměr v období říjen – březen činí 300 – 400 mm, za období duben – září se průměrný úhrn sráţek pohybuje v rozmezí 600 – 700

34

mm. (Školní atlas ČR, 2001) Z těchto charakteristik vyplývá, ţe se jedná o sráţkově nadprůměrnou oblast. Coţ je dáno místními klimatickými podmínkami, kde hlavní roli hraje pohoří Beskyd zadrţující vodní vlhkost. Proto navrhovaná zahrada vznikne jako polointenzivní střešní zahrada, kde nebude pouţito automatické kapkové závlahy. 8.1.6 AREÁL STARS Sportovní hala je multifunkčním sportovním zařízením slouţící mnohým sportovním klubům a skupinám ke sportovnímu i rekreačnímu vyţití celého Třinecka a jeho spádové oblasti. Velký sportovní sál haly je pouţíván třineckými volejbalisty, házenkáři, pro sálovou kopanou, floorball, nohejbal a mnoho dalších kolektivních her. V přidruţené části velkého sálu je herna stolního tenisu. Paralelně pod velkým sálem se nachází fitness centrum s posilovnou. Gymnastická tělocvična je plně vybavena potřebným náčiním, navazují na ni malé sportovní místnosti vyuţívané skupinami praktikující bojová umění, vzpírání, kulturistiku. Krytý bazén je vyuţíván plaveckým klubem a veřejností napříč věkovým spektrem, protoţe součásti bazénu se po nedávné rekonstrukci stala i rekreační část s masáţními prvky. Na krytý bazén i letní koupaliště ne zřídka zavítají polští a slovenští sousedé. Velice oblíbenou místními byla pak velká finská sauna s venkovním chladícím bazénkem a odpočívárnou. Po všech sportovních aktivitách a po odpočinku je moţné posedět v bufetu Ţába, který nabízí menší občerstvení k jídlu i pití s výhledem na bazén, na velká akvária s rybičkami, ale také nabízí pohled skrz prosklené stěny do atria, které nedisponuje ţádnou zvláštní podívanou, dokonce zde není místo ani k posezení, přestoţe přímo z bufetu zde vede schodiště. V atriu bývá v odpoledních hodinách stín, zřejmě to bude ten hlavní důvod, proč není téměř vyuţíváno.

35

8.1.7 VÝCHODISKA A POPIS NÁVRHU Tvorba návrhu byla inspirována především krásou okolní krajiny a uměním všudypřítomného sportu, ale rovněţ vychází ze získaných poznatků, analýz na místě a v jeho bezprostředním i širším okolí. Důleţitým aspektem pro návrh se stala společnost, návštěvníci, kteří areál sportoviště navštěvují pravidelně či dokonce denně a není jich rozhodně málo. Více však byli zohledněni návštěvníci ze všech koutů naší republiky i zahraniční návštěvníci, kteří na místo přijedou hlavně za účelem rozmanitých sportovních klání, soutěţí. Hala STaRS hostila různé sportovní soutěţe a podniky na úrovni mistrovství České republiky. Mezi významné sportovní podniky patří zmiňovaná Beskydská laťka, které se účastní vrcholoví sportovci z celého světa. Proto vznikl nápad dát těmto cizincům na jednom místě ochutnat krásu malebných Beskyd a okolí Třince a to vše právě na střeše sportovní haly. Svou roli sehrála rozlehlost střechy, její nepravidelný půdorys, orientace ke světovým stranám i její tři různé výškové úrovně. K východiskům je rovněţ nezbytné zařadit pohled na charakter samotného města Třince, jeţ se řadí mezi ta průmyslová města, nedisponující hodnotnými historickými budovami, které snadno vytvoří jakéhosi ducha místa. Třinec je úzce ovlivněn ţelezárnami, které tvoří jeho největší dominantu prostupující celým městem. Výhled na ně mají obyvatelé vyšších poschodí panelových domů, nebo kaţdý, kdo si vyjde na kopce v okolí. Specifičnost místa vězí právě v kontrapunktu malebných beskydských kopců a drsné krásy masivu třineckých ţelezáren. Spolu tyhle dvě sloţky tvoří harmonii v protikladu a jsou od sebe v tomto kraji neoddělitelné. Popis návrhu Hlavním pojítkem celého sportovního areálu je právě sportovní duch táhnoucí sem lidi za stejným účelem, za rekreací, za znovuobnovením sil fyzických i duševních fyzickou námahou, ale i odpočinkem. To je důvod, proč se v návrhu objevují sochy sportovců mající formu průvodců po areálu včetně nově navrţené střešní zahrady. Jejich konkrétní formu či podobu si však netroufá autor práce určit sám, nýbrţ tohoto úkolu by se mohli zhostit umělci v rámci veřejné soutěţe čí místní umělci znalí zdejších poměrů. Autor práce má však jasnou představu o materiálu, ze kterého by měly být umělecké artefakty zhotoveny, a tím materiálem je kov. Snad by bylo moţné vyuţít pro sochy případně i odpadní, kazový materiál ze ţelezáren. Celý koncept střešní zahrady i přidruţeného bliţšího prostoru pak má být odrazem a částečnou stylizací beskydských kopců. Návrh přejímá jejich tvarosloví, inspiruje se její vegetací.

36

Protoţe hala má 3 výškové úrovně a střecha kaţdé jednotlivé stavby, ačkoli tvoří spolu dohromady jeden kompaktní celek a jsou architektonicky jasně, čitelně vymezené, vzniklo při navrhování hned několik ploch se samostatnou náplní i funkcí. Byla vytipovaná moţná nástupní místa na střechu. Ze západní strany je nástup moţný přímo ze země po nově navrţeném mostu. Naopak z východní strany by měl přístup být bezbariérový pomoci výtahu a vlastně by se jednalo o jediný moţný přístup na 2. a 3. výškovou úroveň zahrady. První úroveň je ideálním místem pro vznik pobytové kavárenské terasy. Na ni navazuje sluneční terasa s lehátky. Extenzivní střešní zahrada leţí také na 1. úrovni, je však nepřístupná veřejnosti, je samostatně ohrazena a vstup na ni budou mít pouze zaměstnanci haly. Druhá výšková úroveň patří dětem a jejich hrám i nenásilné výuce. Pomocí ramp se pak návštěvník dostane na 3. výškovou úroveň do odpočinkové zóny s posezením a venkovní knihovnou, a na druhé části nechybí fenomén vody a vodní zrcadlo jako centrální prvek této části. (Půdorysný plán je samostatnou přílohou této práce.)

37

38

39

40

Technické detaily 25

Schéma sloţení střechy je stejné i pro polointenzivní střechu, liší se pouze v tloušťce substrátu, která v tomto případě činí maximálně 50 cm, aby bylo moţné pouţít keřů jako nejvyššího vegetačního prvku střechy.

41

Prostranství před hlavním vstupem do haly Vrch Javorový je dominantou Moravskoslezských Beskyd na Třinecku, na 1. perspektivě tyčící se v pozadí. Tento kopec a jiné jsou stylizovány v návrhu předprostoru i na střeše. Prostranství bylo navrţeno vzdušně tak, aby lidé mohli volně procházet, ale měli i moţnost posedět, čekat jako jednotlivci či skupiny na autobus ve stínu mladých břízek (Betula utilis) na dřevěných lavičkách začleněných, integrovaných přímo do vyvýšených záhonů. Při nástupním schodišti je naznačen duch sportu plavání, který se zanoří a vynoří z pomyslné vodní hladiny tvořenou travním porostem. Tak jak bude tráva v průběhu roku růst, tak se plavec bude pomalu ponářet či vynářet, záleţí na úhlu pohledu pozorovatele. Na souši se plavec ocitne dvakrát aţ třikrát ročně, kdy se bude tato tráva séct. Centrální pochozí plocha je utvářená světle šedou dlaţební kostkou, ze které vyrůstají elegantní jednoduché vyvýšené sedací záhony ze světlého litého betonu. Ten

by

měl

být

v harmonickém

kontrastu

s podrostovou vegetací pod břízkou, tvořenou travinou (Deschampsia caespitosa) a vřesem (Calluna vulgaris). Velice jednoduše utvořený předprostor by měl ladit k novému charakteru haly po její rekonstrukci.

42

Kavárenská terasa na střeše Opět jednoduchý a velmi velkorysý prostor k posezení s kávou či s letním drinkem nabízí první výšková úroveň střešní zahrady, na kterou je přístup veden přímo z rostlého terénu uličního parteru. Návštěvník vyjde po nové obloukové lávce kolem venkovního odpočívadla sauny, které bude v době saunění odcloněno před zraky kolemjdoucích pevnou bílou plachtou, tu bude moţné dle potřeby stáhnout a ve večerních hodinách, kdy na střešní zahradu jiţ nebude přístup, se budou moci saunující plně kochat hvězdnou

oblohou.

Přístupu

z boční

strany

k saunovému odpočívadlu pak zamezuje široký pás trvalkového záhonu. Vyjma záhonů je povrch terasy

tvořen

dřevěnou

podlahou,

lákající

k příjemnému pobytu. Vegetace záhonů je pak doplněna o košatou hmotu stálezelených borovic, jejichţ koruny se tyčí nad proskleným atriem a nabízí návštěvníkům pobyt v korunách stromů. Výhled z terasy je o to příjemnější, ţe vysoké panelové domy nejsou zcela vidět přes koruny stromů z předprostoru, jeţ vytvořily harmoničtější pohled, téměř ničím nerušený, s kopci na samém horizontu. Mobiliář kavárny je klasického typu. Moţnost skrytí se před ostrým letním sluncem nabízí zelené slunečníky.

43

Sluneční terasa Z kavárenské terasy je přístup na sluneční terasu orientovanou jihozápadním směrem. Slunící se návštěvník tvořenou (Akebia

má

krytá

záda

krásněkvetoucí quinata)

a

zelenou

popínavou

výhled

na

stěnou rostlinou

beskydské

panorama. Záhon je tvořen těmito druhy: Nepeta racemosa, Salvia nemorosa, Achillea millefolium, Achillea

ptarnica,

Melica

clinata,

Festuca

amethystina, Verbascum phoeniceum, Mentha pulegium,

Allium

schoenoprasum,

Thymus

serpyllum, Sesleria caerulea.

Vedlejší vstup do gymnastické tělocvičny Z východní

strany

je

přístupná

gymnastická

tělocvična vlastním vchodem. Objevuje se zde další sportovní duch, pro tentokrát gymnastky, která

zde

vystupuje

jako

víla

z travního

společenství.

44

Odpočinková terasa s venkovní knihovnou Nejvýše poloţená část, na kterou by mohl být bezbariérový přístup pomoci výtahu, je inspirována loukou pod Ostrým vrchem u bývalé salaše na rozcestí. Není lepšího místa k válení se na louce s výhledem do širokého okolí. Teplá a suchá jiţní stráň k tomu vysloveně nabádá. Jako to měli kdysi pastevci i na střeše se objevuje jednoduchý přístřešek, ochrana proti přírodním ţivlům, v tomto případě proti větrům ze severu. Podobné podmínky této louky nebude na střeše těţké vytvořit, teplo sucho i méně úrodný substrát snese jen určité společenství rostlin, které zde bude tvořeno: Keřové a tedy v tomhle případě i nejvyšší kosterní patro je tvořeno růţemi (Rosa canina, a

Rosa

solitérně

Podrostové

galica,

Rosa

pimpinelifolia)

hlohem

(Crataegus

rosltiny

jsou

laevigata).

obdobné

jako

u předprostoru doplněny o další druhy, například o chrpu (Centaurea jacea). Vodní zrcadlo Druhá

nejvýše

poloţená

část

je

navrţena

s centrálním vodním prvkem v podobě tenké vodní vrstvy, zrcadla, které odrazem oblohy umocní roli střešní zahrady a její blízkost k nebesům. Plocha je částečně lemována sedací tvrzenou plastovou skořepinou, ta dovolí pohodlně si máčet plosky nohou ve vodě i starším lidem.

45

Herní terasa s výukovou zahradou Celá jedna úroveň střešní zahrady je věnována dětem a jejich rozvíjení se ve hře a fantazii. Cílem bylo

vytvořit

dětskou

bezpečnou

krajinu

s pryţovým povrchem a s velkými pryţovými stavebními kostkami, které by nutily děti ke spolupráci ve skupině a ke společnému utváření hry. Samotné kostky, jejich obaly by mohly být vytvořeny ze starých reklamních banerů. Z kostek lze stavět různé labyrinty, města, přidat je moţno i hru s míčem, protoţe celé hřiště je obehnáno bezpečnostní sítí. Kolem hřiště jsou trvalkové záhony okrasné, ale i s léčivými bylinami s popisky slouţící k názornému vzdělávání návštěvníků i dětí z okolních škol.

Axonometrie Ptačí

pohled

slouţí k lepšímu

a

celistvému

prostorovému pochopení návrhu.

46

Trvalkový záhon – navrţená směs, kavárenská terasa KS/10m

2

výška/cm

barva květu

Led

Úno

Břez

Dub

Květ

Červ

Červ

Srpen

Září

Říjen

List

Prosinec

Poznámky

Kosterní Echinacea purpurea - echinacea

2

70

fialovo-růţová

působení v zimě

Aster lateriflorus 'Lady in Blaca - astra

1

100

bílo-růţová

načervenalé listy

Panicum virgatum 'Rotstrahlbusch' – proso

2

90

zelená

působení v zimě

Euphorbia polychroma - pryšec

3

40

ţluto-zelená

Nepeta fasenii - šanta

3

50

fialová

Heuchera 'Caramel' - dluţicha

4

60

…

2

70

bílá

Pennisetum alopecuroides 'Hameln' – dochan

2

60

slaměná

Salvia nemorosa 'Ostfriesland' - šalvěj

2

45

fialová

Sedum telephium ssp. maximum 'Matrona' - netřesk

3

50

tmavě růţová

Veronica spicata - rozrazil

3

90

modrá

Ceratostigma plumbaginoides - olověnec

4

25

modrá

Anemone sylvestris - sasanka

6

20

bílá

Geranium renardii ´Chantilii´ - kakost

8

30

růţovo-bílá

Geranium sangvineum ´Album´ - kakost

7

35

bílá

3

60

bílá

Allium caeruleum - česnek

15

30

modrá

Anemone blanda 'Blue Shades'- sasanka

15

10

bílá

Muscari armeniacum ´SAFFIER´ - modřenec

23

20

modrá

Narcis ´THALIA´ - narcis

18

20

bílá

Tulip ´Queen of Night´ - tulipán

10

15

fialová

Tulipa umiranens - tulipán

5

10

ţluto-bílá

Allium spharocephalon - česnek

18

30

fialová

Skupinové rostliny

Liatris spicata - šuškarda

působení v zimě

působení v zimě

Okrajové načervenalé listy

Rozptýlené rostliny Aster dumosus 'Kristina' - astra

působení v zimě

Cibuloviny

47

9 ZÁVĚR

10 DISKUSE A SOUHRN

Potenciál střešních zahrad ve městě má jednoznačně rostoucí tendenci, která je spojena

10.1 DISKUSE

s větším uvědoměním si lidí, spjaté se zhoršujícím se stavem ţivotního prostředí, především

Prvním a váţně diskutabilním tématem můţe být samotný výběr modelového objektu.

toho městského. Také roste touha po vyšší kvalitě ţivota, ke které beze sporu zeleň patří a

Z analýz širšího okolí a ze znalostí místa můţe lidem vyplynout, ţe takového díla není v této

ne malou mírou přispívá. Je pozorována vyprahlost po kousku vlastní či komunitní zeleně s moţností

vypěstovat

si

něco

svého,

zaţívat

rostoucí

radost

z klíčící

oblasti vůbec zapotřebí, ţe místa k rekreaci a odpočinku je ve městě i všude kolem plno.

rostliny

Můţe se zdát, ţe střešní zahrady mají význam jen v hustě zastavěných městech, ve velkých

aţ po vyzrálého jedince. Zatím je to u nás jednodušší stále na zemi, protoţe města v České

metropolích či historických centrech, kde je prostoru pro zeleň nedostatku. Proč by měla

republice nejsou natolik prostorově vytíţená a bez zeleně. Je však pravda, ţe zvednete - li v

vyrůst právě v oblasti, která je obklopena zeleným koţichem Slezských i Moravskoslezských

Brně či v Praze hlavu ke střechám budov, jsou stále častěji korunovány novými přístavbami,

Beskyd, chráněné krajinné oblasti s divokou přírodou lidem na dosah? I příměstská

kde městští lidé touţí také po vlastním soukromém zeleném ráji, jakých je moţné vidět

rekreační krajina a mnoţství parkově upravených ploch s velkým lesoparkem je obyvatelům

v Paříţi či v italských městech spousty. Ve srovnání s těmito zeměmi, jsou zde mírně

Třince plně k dispozici. Šlo by říct, ţe se jedná o pouhý modelový objekt, vhodný pro své

limitující klimatické podmínky, které nedovolují celoroční zelené radovánky. Dalším

prostorové kvality a uspořádání, který slouţí k demonstraci moţnosti vyuţití potenciálu

důleţitým faktorem zůstává samozřejmě ekonomická stránka věci, která v počátečních

střech, kde například chybí kvalitní veřejný prostor s nedostatkem zeleně. Záměr autora, je

nákladech můţe jednotlivce odradit od jejich realizace na vlastním domě.

ale ve skutečnosti takový, ţe nevytváří „pouze“ střešní zahradu, ale snaţí se vytvořit kulturní, společenské centrum, jakousi nadstavbu celé sportovní hale, ale i sportovní oblasti,

Co se týče střešních zahrad jako veřejného městského prostoru, je jejich potenciál rovněţ

jeţ v této podobě území chybí. V práci je rovněţ záměrně kladen důraz na přespolní

neustále rostoucí a troufám si říct, ţe se i u nás v budoucnu bude jednat o nezbytnou

návštěvníky, kteří nemají z nějakých důvodů moţnost okolí poznat a pro které je stylizace

součást kaţdé nové stavby, bude - li zabírání půdy novostavbami pokračovat dosavadním

beskydské krajiny primárně určena. Rovněţ ne všichni obyvatelé města chodí se svými

tempem. Střechy skýtají srovnatelné moţnosti tvorby veřejného městského prostoru jako je

rodinami po okolních kopcích, tohle by mohla být také cesta, jak je navnadit a nasměrovat

tomu na zemi, ale mají neskutečnou přidanou hodnotu v jiném pohledu na svět. A tou

k poznávání svého okolí.

je ptačí perspektiva, výhledy, které lidi vţdy tolik lákaly a lákat nepřestanou. Příklady Promenade Plantée a následně High Line jsou nejlepšími příklady, které proměnily celé

Při pohledu na axonometrii, ptačí perspektivu, můţe leckdo namítnout, ţe poměr nově

městské čtvrti. Projekty dokázaly navázat na minulost a převést ji v nové formě do

navrţené zeleně je snad menší neţ zpevněných ploch a tím pádem, se sniţuje ekologický

současnosti a přilákaly tak nejen místní obyvatele, ale staly se i vyhledávaným turistickým

význam střešní zahrady, například zadrţení dešťové vody a s tím spojené následné zlepšení

cílem. Zájem a spokojenost lidí, obyvatel, z komplexně fungujícího díla je pak pro tvůrce tím

mikroklimatu. Jistě, lidově by se dalo říct, ţe zeleně není nikdy dosti, zejména

největším zadostiučiněním a vyznamenáním.

v průmyslovém Třinci, kde problémy s ovzduším jsou celorepublikově známy z televizních zpráv. Při navrhování veřejného prostoru však mnoţství zeleně není jediné kritérium určující jeho kvalitu. Zpevněné plochy určují naopak kvalitu pohybu v území a ve veřejném prostoru je zapotřebí myslet i na pohyb většího mnoţství lidí najednou. Proto je snaha autora 48

navrhnout prostor vyváţeně, kde nejde o kvantitu zeleně, ale její kvalitu v rámci

10.2 SOUHRN /SUMMARY

architektonického celku. Diplomová práce se zabývá fenoménem střešních zahrad. Na světových i domácích

Jinou velmi důleţitou otázkou této studie je technická stránka věci. Protoţe se jedná

soudobých příkladech zkoumá jejich potenciál, především ve veřejném městském prostoru.

o ideovou studii, není náplní práce ani v moţnostech autora zkoumat detailně proveditelnost

Jak mohou formovat a transformovat tvář měst a její společnost ţijící právě v těchto

návrhu. Je však jisté, ţe tato střešní zahrada představuje velkou zátěţ na nosnou

městech? Na tuto i jiné otázky se snaţí práce odpovědět. Na základech teoretické části

konstrukci, proto by bylo nutné řešit tuto problematiku v součinnosti se stavebními

vzniká také návrh, kde vhodným modelovým objektem se stala rozsáhlá střešní plocha

projektanty a především se statiky, kteří by dokázali navrhnout takové zásahy při

sportovního komplexu haly STaRS v Třinci.

rekonstrukci, které by umoţnili střešní zahradu realizovat. Dle Čermákové, Muţíkové v knize Ozeleněné střechy je naznačena plošná hmotnosti v plně nasyceném stavu u polointenzivní

Klíčová slova: střešní zahrada, zelená střecha, městský prostor

zeleně v rozmezí 120 – 350 kg/m2, přičemţ tloušťka substrátu se udává v rozmezí 15 – 30 cm. Protoţe nejvyšším vegetačním prvkem jsou v návrhu keře, v některých místech bude substrát dosahovat tloušťky aţ 50 cm, jedná se však spíše o bodovou záleţitost, nikoli

The diploma thesis deals with a phenomenon of roof gardens. By presenting world and

plošnou. V těchto místech dosáhne plošná hmotnost v plně nasyceném stavu přes 300

czech contemporary examples this work studies a potencial of the green roofs, especially in

kg/m2. Po konzultací se stavebním projektantem se autor dozvěděl, ţe pro zvýšení

a public city space. How they form and transform a profile of the city and the society living

únosnosti stavby je moţné doporučit umístění skrytých průvlaků do stávající příhradové

in? Among others this question is raised and answered in this work. Based on the theoretic

skladební desky.

part a new master plan is elaborated. The study example is a roof of the sport hall STaRS in Třinec.

Dalším diskutabilním prvek návrhu se můţe zdát vodní prvek. I přesto, ţe bazény Key words: roof gardens, green roofs, public city space

na střechách nejsou ničím neobvyklým, ale jsou spjaty s vysokou ekonomickou náročností, které si je autor plně vědom, uchýlil se k variantě vodního zrcadla, která se vyznačuje jen tenkou vrstvou vody a jejím smyslem je zrcadlit oblohu a přinášet pocit svěţesti. Pro větší pohodlnost a v rámci stylizace vodního toku je vodní plocha obehnána sedacím prvkem z tvrzeného plastu, kde i starší lidé mohou pohodlně sedět a osvěţit se pocitem blízkostí vody či si mohou zchladit chodidla. V některých místech je sedací prvek přerušen, aby mohli lidé, kteří se chtějí vody naplno dotknout a pochodit po hladině, bez překáţek vejít.

49

11 POUŢITÉ PRAMENY WEBOVÉ STRÁNKY 1. ARNOUX, Alexandra d', Bruno de LAUBADERE a Deidi von SCHAEWEN. Terraces

1. http://www.thehighline.org/

& roof gardens of Paris. Paris: Flammarion, c2002, 175 s. ISBN 2-0801-0624-4.

2. http://urbalize.com/2012/10/25/green-roofs-provide-the-benefit-of-natural/

2. ČERMÁKOVÁ, Barbora a Radka MUŢÍKOVÁ. Ozeleněné střechy. 1. vyd. Praha:

3. http://www.bryantpark.org/

Grada, 2009, 246 s. ISBN 978-80-247-1802-6.

4. http://www.promenade-plantee.org/

3. DUNNETT, Nigel a Noël KINGSBURY. Planting green roofs and living walls. Portland:

5. http://www.otevrenaspolecnost.cz/

Timber Press, 2004, 254 s. ISBN 0-8819-2640-x.

6. http://www.petuelpark.de/fset-vorge.htm

4. GEHL, Jan. Ţivot mezi budovami: uţívání veřejných prostranství. Vyd. v češtině 1.

7. http://zahradaweb.cz/strecha-zahrada-park-nebo-osmy-div-sveta/ 8. http://www.archiweb.cz/

Brno: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-85834-79-0. 5. HARPUR, Jerry a David STEVENS. Roof Gardens: Balconies & Terraces. 1st ed.

9. http://www.stavimedum.cz

London: Mitchell Beazley, 2000, 160 s. ISBN 1-84000-273-5.

10. http://www.buw.uw.edu.pl

6. HILPERT, Thilo. Post-Oil City: historie budoucnosti města. Vyd. 1. Překlad Radovan

11. http://www.oabertram.de

Charvát. Ostrava: SPOK - Spolek pro ostravskou kulturu, 2012, 101 s. ISBN 978-808-

12. http://www.petuelpark.de/fset-vorge.htm

7405-161.

13. http://europeantrips.org/promenade-plantee-the-first-elevated-park-in-the-world.html

7. HNILIČKA, P. Sídelní kaše. 1.vyd. Brno: Era, 2005. 131s. ISBN 80-7366-028-8

14. http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/202-ucinek-hluku-na-lidsky-organismus

8. NIELSEN, Signe. Sky gardens: rooftops, balconies, and terraces. Atglen: Schiffer

15. Wikipedie: otevřená encyklopedie. WIKIMEDIA FOUNDATION. [online]. [cit. 2014-0423]. Dostupné z: wikipedie.cz

Publishing, c2004, 192 s. ISBN 0-7643-2004-1. 9. OSMUNDSON, Theodore. Roof Gardens: history, design, and construction. 1st ed.

16. http://www.bamberger-

New York: W. W. Norton, c1999, 318 s. ISBN 0393-73012-3..

staudengarten.de/index.php?option=com_content&view=featured&Itemid=435

10. ŠIMEČKOVÁ, Jana a Irena VEČEŘOVÁ. Zelené střechy - naděje pro budoucnost.

17. SEZNAM. Mapy [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:

Vyd. 1. Brno: Svaz zakládání a údrţby zeleně, 2010, 38 s. ISBN 978-80-254-9123-2.

http://www.mapy.cz/#x=18.658204&y=49.690298&z=11&l=15

11. ŠIMEK, P. Typologie střešních zahrad jako východisko pro navrhování. In Čas v ţivotě, zahradě, krajině: Luhačovice 2005. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2005, s. 81-85. ISBN 80-902910-9-0.

JINÁ SDĚLENÍ A PODĚKOVÁNÍ

12. Školní atlas České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2001, 32 s. ISBN 80701-1657-9.

Ústní sdělení Ing. Michala Bialoţyta, Ing. Arch Jiřího Fialy, Bc. Filipa Krejčího,

13. WERTHMANN, Christian. Green roof: a case study. 1st ed. New York: Princeton

Bc. Iva Kohutka, Bc. Anny Petříkové a Mgr. Kateřiny Klimkové.

Architectural Press, c2007, 159 s. ISBN 978-1-56898-685-2.

50

[10] HULÍN, Jaroslav. Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (KCEV). Časopis Architekt [online].

11.1 SEZNAM CITACÍ

2013, s. 1 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=2826

[1] ČERMÁKOVÁ, Barbora a Radka MUŢÍKOVÁ. Ozeleněné střechy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 246 s. ISBN 978-80-247-1802-6.

11.2 SEZNAM VYOBRAZENÍ

[2] ŠIMEK, P. Typologie střešních zahrad jako východisko pro navrhování. In Čas v ţivotě, zahradě,

Podklad všech leteckých snímků pochází ze zdroje:

krajině: Luhačovice 2005. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2005, s. 81-85. ISBN

Třinec a okolí: letecká mapa [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z:

80-902910-9-0.

http://www.mapy.cz/#x=18.687860&y=49.674600&z=12&l=15&c=2-3-8-15-25-h-z-c-t

1. Titulní obrázek – Plakát High Line, autor: Michael De Foe – zdroj:

[3] Veřejný prostor otevřený lidem. In: [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:

http://shop.thehighline.org/michael-de-feo-high-line-poster/dp/117

http://www.otevrenaspolecnost.cz/cz/nase-temata/verejny-prostor-otevreny-lidem

2. Ozeleněné střechy v Norsku, autor fotografií: Kateřina Janáková 3. Střešní krajina v Kodani – série 6 fotografií, zdroj: ŠMÍDEK, Petr. Střešní nástavba Birkegade v Kodani

[4] ŠIMEK, P. Typologie střešních zahrad jako východisko pro navrhování. In Čas v ţivotě, zahradě,

od JDS. In: Archiweb [online]. 2011. vyd. 2011, 29.7. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z:

krajině: Luhačovice 2005. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2005, s. 81-85. ISBN

http://www.archiweb.cz/news.php?type=2&action=show&id=10451

80-902910-9-0.

4. Zahrada na střeše, Manhattan, New York – zdroj: https://www.facebook.com/reSITEfestival/photos/a.275434185844465.75606.266656993388851/450626351658580/?type=1&th eater

5

[ ] ŠIMEK, P. Typologie střešních zahrad jako východisko pro navrhování. In Čas v ţivotě, zahradě,

5. High Line, série fotografií:

krajině: Luhačovice 2005. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2005, s. 81-85. ISBN

01– zdroj: http://farm4.staticflickr.com/3407/3249173796_b410e56667_b.jpg

80-902910-9-0.

02 – zdroj: http://farm4.staticflickr.com/3015/3248350441_7a87b20387_b.jpg [6] ČERMÁKOVÁ, Barbora a Radka MUŢÍKOVÁ. Ozeleněné střechy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 246 s. ISBN

03 – zdroj: http://cityarchpruittigoe.files.wordpress.com/2010/10/sternfeld-2.jpg

978-80-247-1802-6.

04 Detail betonových tvárnic – zdroj: http://www.nycgovparks.org/photo_gallery/full_size/14432.jpg 05 – zdroj:

http ://www.thehighline.org/design/designslideshow.htm

[7] ČERMÁKOVÁ, Barbora a Radka MUŢÍKOVÁ. Ozeleněné střechy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 246 s. ISBN

06 – zdroj: http://1.bp.blogspot.com/_HMU7gi_2s8s/S94BIBz8I7I/AAAAAAAAAL8/tVMYIZKeHbY/s1600/Picture+29.png

978-80-247-1802-6.

07– zdroj: http://graphics8.nytimes.com/images/2008/06/25/nyregion/23840789.JPG 08 Lavička, autor: Markéta Čermáková – zdroj:

[8] ČERMÁKOVÁ, Barbora a Radka MUŢÍKOVÁ. Ozeleněné střechy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 246 s. ISBN

http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=3194

6. Bryant Park, série fotografií:

978-80-247-1802-6.

01 Zelený parter – zdroj: https://www.google.cz/maps/place/Bryant+Park/@40.753596,73.983233,2a,90y,90t/data=!3m5!1e2!3m3!1s75913998!2e1!3e10!4m7!1m4!2m3!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+b

[9] HILPERT, Thilo. Post-Oil City: historie budoucnosti města. Vyd. 1. Překlad Radovan Charvát. Ostrava:

ook!3m1!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+book!3m1!1s0x89c259aae7a0b1bd:0xb49cafb82537f1a7!6m1!1e1

SPOK - Spolek pro ostravskou kulturu, 2012, 101 s. ISBN 978-808-7405-161.

51

02 Posezení v parku – zdroj: https://www.google.cz/maps/place/Bryant+Park/@40.753596,-

10. Univerzitní knihovna, série fotografií

73.983233,2a,90y,90t/data=!3m5!1e2!3m3!1s75913998!2e1!3e10!4m7!1m4!2m3!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+b

01 Pohled z ptačí perspektivy, autor: Marcin Gorgolewski – zdroj:

ook!3m1!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+book!3m1!1s0x89c259aae7a0b1bd:0xb49cafb82537f1a7!6m1!1e1

http://www.fotoblog.gorgolewski.pl/polska/biblioteka_uniwersytecka_dach_warszawa_lotnicze.jpg

03 Zelený parter 2 – zdroj: https://www.google.cz/maps/place/Bryant+Park/@40.753596,73.983233,2a,90y,90t/data=!3m5!1e2!3m3!1s37358399!2e1!3e10!4m7!1m4!2m3!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+b

02 Budova knihovny – zdroj: http://justinwarsaw.files.wordpress.com/2012/03/bibli.jpg 03 Vodní kaskáda spojující horní zahradu se spodní – zdroj:

ook!3m1!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+book!3m1!1s0x89c259aae7a0b1bd:0xb49cafb82537f1a7!6m1!1e1

http://www.tripzone.cz/content_img_cs/004/univerzitni-knihovna-w-4961.jpg

04 Světlík – zdroj: http://www.postgrad.com/blog/wp-content/uploads/2013/05/warsaw-library.jpg 05 Pergoly – zdroj: http://media-cdn.tripadvisor.com/media/photo-s/02/7f/4a/b2/filename-p1090759-jpg.jpg 06 Výhled ze střechy – zdroj:

04 Stinná část parku s podrostem – zdroj: https://www.google.cz/maps/place/Bryant+Park/@40.753596,73.983233,2a,90y,90t/data=!3m5!1e2!3m3!1s71378192!2e1!3e10!4m7!1m4!2m3!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+b ook!3m1!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+book!3m1!1s0x89c259aae7a0b1bd:0xb49cafb82537f1a7!6m1!1e1

http://www.fotoblog.gorgolewski.pl/polska/biblioteka_uniwersytecka_dach_warszawa_lotnicze.jpg

05 Fontána – zdroj:

11. Série fotografií NH Hotels

https://www.google.cz/maps/place/Bryant+Park/@40.753596,73.983233,2a,90y,90t/data=!3m5!1e2!3m3!1s45294184!2e1!3e10! 4m7!1m4!2m3!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+book!3m1!1sBryant+Park:+New+York's+Town+Square+book!3m1!1

01 Budova hotelu – zdroj: http://stavbaweb.dumabyt.cz/files/files/2010_11/NH-1.jpg

s0x89c259aae7a0b1bd:0xb49cafb82537f1a7!6m1!1e1

02 Intenzivní část zahrady – zdroj: http://golfplanet.cz/data/golf_travel/hotel/499_4/nh-congress-hotel-olomouc4.jpg

7. Jardin Atlantique, série fotografií

03 Extenzivní část zahrady – zdroj:

01 Půdorys – zdroj: http://www.collaborativelandscape.org/w/images/b/ba/Jardin_Atlantique2.jpg 02 Rozvlněná dlaţba s posezením – zdroj: http://www.artonfile.com/images/PARIS-16-27.jpg 03 Fontána hesperidek s meteorologickou stanicí – zdroj:

http://www.zahrada-olomouc.cz/realizace/stresni-zahrady/?w=soukrome-

zahrady

12. Série fotografií Hotelu Vitality

http://www.xaviertestelin.com/diaporama/1/59_n.jpg

04 Vlny v trávníku – zdroj:

01 – zdroj: http://old.klus.cz/

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/Le_jardin_Atlantique_au_dessus_des_voies_de_la_SNCF_%C3%A0_Paris .jpg

02 Ptačí pohled – zdroj: http://www.hotelvitality.com/files/Image/exterier/hotel-vitality-5.jpg

05 Rozvlněná pěšinka, záhony i posezení – zdroj:

03 – 05 – zdroj: http://old.klus.cz/

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/Jardin_Atlantique_Room_of_Undulating_Grasses.JPG

13. Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (KCEV) 8. Promenada Plantée, série fotografií 01 – zdroj: http://hipparis.com/wp-content/uploads/2009/12/grey-day.jpg 02 – zdroj: http://www.localnomad.com/fr/blog/wp-content/uploads/2013/02/promenade-plantee-paris-highline.jpg 03 – zdroj: http://vilabacana.com.br/wp-content/uploads/2013/12/PromenadePlantee4.jpg 04 – zdroj: http://grasstain.files.wordpress.com/2011/01/p1020648.jpg 05 – zdroj: http://europeantrips.org/wp-content/uploads/2012/04/Promenade-Plant%C3%A9e-The-First-Elevated-Park-in-

01 – 04 – zdroj: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=2826 14. Obrazová dokumentace haly, série fotografií 01Aktuální stav haly STaRS, autorem je autor práce

the-World1.jpg

02 Axonometrický pohled na celou halu STaRS

06 – zdroj: http://static.panoramio.com/photos/large/42863366.jpg

03 Předprostor haly 04 Pohled z východní strany na Gymnastickou tělocvičnu

9. Petuelpark, série fotografií 01 – 05 – zdroj: http://www.oabertram.de/projekt1.html 06 – zdroj: http://www.juehling.net/projekte-kommunale-projekt/petuelpark-muenchen

05 Pohled ze severní strany na halu 06 Pohled z jihovýchodu 07 Rekonstruovaný prostor odpočívárny sauny 52

12 PŘÍLOHA

02 – 07 vizualizace poskytl architektonický ateliér Fiala architects

Půdorys – střešní zahrada haly STaRS

15. Analýza podkladová mapa – zdroj: https://www.google.cz/maps/place/T%C5%99inec/@49.6462946,18.660794,12z/data=!4m2!3m1!1s0x471405166cbc853d:0xf00 92b7298e3cd6a Seznam http://www.mapy.cz/#!q=t%25C5%2599inec&t=s&x=18.695824&y=49.677225&z=12&d=muni_4592_1

16. Blízké okolí řešeného území – analýza 17. Pěší a automobilová dostupnost území – analýza 18. Analýza stávající vegetace 19. Náplň haly STaRS (16 – 19) – podklad z ateliéru Fiala architects 20. Sportovci 21. Koncept uspořádání návrhu – podklad Fiala architects 22. Koncept – podklad Fiala architects 23. Pohledy S a J – podklad Fiala architects 24. Pohledy V a Z – podklad Fiala architects 25. Technické detaily – zdroj: ČERMÁKOVÁ, Barbora a Radka MUŢÍKOVÁ. Ozeleněné střechy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 246 s. ISBN 978-80-247-1802-6. Vizualizace autora práce 26. Prostranství před hlavním vchodem 27. Prostranství před hlavním vchodem 2 28. Kavárenská terasa na střeše 29. Kavárenská terasa na střeše 2 30. Sluneční terasa 31. Vedlejší vstup do gymnastické tělocvičny 32. Odpočinková terasa s venkovní knihovnou 33. Vodní zrcadlo 34. Herní terasa s výukovou zahradou 35. Axonometrie 53