ZAHRADA JAKO UČEBNA POD ŠIRÝM NEBEM

ZAHRADA JAKO UČEBNA POD ŠIRÝM NEBEM NÁVRH ZAHRADY MŠ HUSOVA V PŘÍRODNÍM STYLU

Vypracovala: Ing. Michaela Trnavská Datum: listopad 2013

FLORSTYL, s r.o., Panská 25, 684 04 Kunovice, IČO: 60731346, DIČ: CZ60731346 Tel. 576 514 084, e-mail: [email protected], web: www.florstyl.cz

A. IDENTIFIKAČNÍ ČÁST A.1 Identifikační údaje stavby Název projektu:

ZAHRADA JAKO UČEBNA POD ŠIRÝM NEBEM NÁVRH ZAHRADY MŠ HUSOVA V PŘÍRODNÍM STYLU

Objednatel:

Město Uherské Hradiště, Masarykovo náměstí 19, Uherské Hradiště, 686 70, IČO: 00291471

Kraj:

Zlínský

Katastrální území:

Uherské Hradiště

Lokalizace stavby:

Husova 838, 686 06 Uherské Hradiště

Stupeň dokumentace:

Dokumentace pro provedení stavby

Zpracovatel:

Florstyl s.r.o., Panská 25, Kunovice, 686 04, IČO: 60731346

Projektant:

Ing. Michaela Trnavská

Datum:

listopad 2013

Lokalizace řešeného území

OBSAH: A. IDENTIFIKAČNÍ ČÁST.......................................................................................................................................2 A.1 Identifikační údaje stavby......................................................................................................................2 A.2 Základní údaje o projektu......................................................................................................................4 A.2.1 Předmět projektu............................................................................................................................4 A.2.2 Rozsah a forma projektu .................................................................................................................4 A.2.3 Cíl projektu ......................................................................................................................................4 A.2.4 Vztah návrhu ke stávající ÚPD..........................................................................................................4 A.2.5 Soupis použitých podkladů..................................................................................................4 B. Projektová část................................................................................................................................................5 B.1 Popis současného stavu...........................................................................................................................5 B.1. 1 Popis současného stavu řešeného území.......................................................................................5 B.1.2 Inventarizace stávající zeleně...........................................................................................................5 B.2 Koncepce řešení ......................................................................................................................................5 B.3 Východiska a zdůvodnění projektu .........................................................................................................7 B.4 Příprava území .........................................................................................................................................7 B.5 Popis jednotlivých navržených prvků.......................................................................................................8 B.6 Založení vegetačních prvků....................................................................................................................38 B.6.1 Příprava půdy.................................................................................................................................38 B.6.2 Výsadba dřevin...............................................................................................................................38 B.6.3 Výsadba trvalek, travin a cibulovin................................................................................................39 B.6.4 Založení trávníku ...........................................................................................................................39 B.7 Následná péče o vegetační prvky..........................................................................................................39 B.7.1 Následná péče...............................................................................................................................39 Solitérní stromy.......................................................................................................................................39 Solitérní keře, skupiny keřů.....................................................................................................................40 Výsadby trvalek, travin a cibulovin.........................................................................................................40 Parkový trávník........................................................................................................................................41 Zatěžování...............................................................................................................................................41 Závlaha....................................................................................................................................................41 Seč trávníku.............................................................................................................................................41 Vertikutace..............................................................................................................................................42 Hnojení....................................................................................................................................................42 Mechy.....................................................................................................................................................42 Zazimování trávníku................................................................................................................................42 C. Inventarizace stávajících dřevin a návrh pěstebních opatření ......................................................................... D. Rozpočtová část................................................................................................................................................ E. Výkresová část...................................................................................................................................................

A.2 Základní údaje o projektu A.2.1 Předmět projektu Předmětem projektu je návrh úprav zahrady v přírodním stylu pro mateřskou školu na ulici Husova v Uherském Hradišti. Dotčenou parcelou je st.985, hodnocená jako zastavěná plocha nádvoří, s celkovou výměrou 7073 m2. Řešenou plochou je prostor zahrady kolem budovy MŠ s celkovou výměrou 6281 m2. MŠ Husova se skládá ze dvou mateřských škol, z nichž každá má své vlastní školní výchovné plány; oba výchovné plány však kladou velký důraz na poznávání přírody a ochranu životního prostředí.

A.2.2 Rozsah a forma projektu Projekt zahrnuje úpravy zahrady za použití herních prvků v přírodním stylu. Úpravy se týkají přípravy stanoviště, ošetření dřevin, obsahují komplexní řešení prostoru zahrady včetně návrhu a popisu nových herních prvků, terénních úprav a vegetačních prvků. V návrhu jsou maximálně využívány přírodní materiály.

A.2.3 Cíl projektu Cílem projektu je, aby děti trávily čas na zahradě mnohem smysluplněji, aby získávaly nové poznatky z oblasti environmentální výchovy prožitkem a přirozeně je rozvíjely. Realizace projektu umožní dětem rozvíjet hrubou a jemnou motoriku, představivost a manipulaci se skutečnými předměty při prožitkovém učení. Navrhované herní prvky také rozvinou pohybové schopnosti dětí a odstraní strach z neznámého, což jim je v současném světě z důvodu bezpečnosti mnohdy odepíráno. Zahrada nabídne bezpečný prostor pro spontánní dětské aktivity, stane se přirozeným a cenným zdrojem poznatků a vědomostí, přirozeným prostředím pro přírodní experimenty, poznávání a objevování živé i neživé přírody.

A.2.4 Vztah návrhu ke stávající ÚPD Navržené úpravy a jejich rozsah jsou v souladu s aktuální ÚPD.

A.2.5 Soupis použitých podkladů Data ÚKM ZK – stav KN k 21.2.2013 (ověřeno v http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) Data JDTM ZK – stav KN k 21.2.2013 (ověřeno v http://portal.geostore.cz/jdtmzk/) Datové servery: www.cuzk.cz, www.mapy.cz terénní průzkumy a měření, konzultace s Mš a žadatelem

B. Projektová část B.1 Popis současného stavu B.1. 1 Popis současného stavu řešeného území V současnosti jsou na po ploše zahrady mateřské školy rozmístěny herní prvky, z nichž část již začíná dosluhovat a musí být vzhledem k bezpečnosti v blízké době odstraněna. V jižní části zahrady se nachází především několik pískovišť a dřevěných domků se skluzavkou, v severní části zahrady před budovou školy jsou to dva menší herní prvky. V jihovýchodním cípu zahrady se nachází terénní modelace, která vytváří částečnou optickou a hlukovou clonu od komunikace. Na jižní straně se táhne poměrně rušná komunikace, která je v současnosti nedostatečně odcloněna značně prořídlou, původně liniovou, skupinou vzrostlých tůjí podél plotu. Plot je zašlý, zkorodovaný, v několika místech nakloněný a nevyhovuje tak městskému prostředí. Typ plotu současně nevytváří dostatečnou optickou a hlukovou bariéru pro zázemí mateřské školy v hlučném městském prostředí. V prostoru zahrady se nachází skupiny vzrostlých stromů, ve východním cípu je to skupina jehličnanů, ve střední části zahrady jsou to vzrostlé listnaté stromy. Na některých stromech byly v minulosti provedeny ne příliš odborné řezy, mnohým z nich chybí terminály.

B.1.2 Inventarizace stávající zeleně Na počátku února roku 2013 byla provedena inventarizace stávajících dřevin. Výsledkem je inventarizační tabulka jako příloha této dokumentace, která obsahuje popis a hodnocení dřevin včetně návrhu pěstebních opatření.

B.2 Koncepce řešení Název projektu „Zahrada jako učebna pod širým nebem“ koresponduje s pojetím návrhu zahrady v přírodním stylu. Snaží se tedy cíleně vytvářet místa, ve kterých děti mohou poznávat přírodu a učit se z ní. Pomocí terénních úprav, přírodních herních prvků a rostlin je zahrada navržena tak, aby vznikla různorodá nabídka pohybových a poznávacích prvků. Návrh zahrady je částečně rozčleněn do několika tematicky zaměřených prostorů, které dětem umožní rozmanitou, nerušenou a samostatnou hru, která je základní podmínkou pro jejich zdravý vývoj. V návaznosti na učební osnovy školky je v jižní části zahrady v blízkosti stávajícího zahradního domku navržena tzv. „babiččina zahrádka“. Jedná se o prostor vymezený nízkým vrbovým plůtkem s uzavíratelnou brankou, za nímž bude situován květinový záhon. V prostoru „babiččiny zahrádky“ bude šest vyvýšených zeleninových záhonů ve štěrkové ploše, bylinková spirála a boudou tu vysazeny i keře drobného ovoce (rybíz, maliny). Do zadní části budou vysazeny ovocné stromy a bude tak založen menší ovocný sad. Plody ze zahrádky mohou děti využít pro přímou konzumaci nebo při přípravě salátů a čajů, čímž si uvědomí význam plodů přírody a přirozeně si osvojí zásady zdravé výživy a potřebu vitamínů a vlákniny pro život člověka. Každé dítě se seznámí s procesem růstu rostlin v závislosti na vlivu počasí a bude mu umožněno pravidelně pozorovat změny v průběhu vegetačního období. Zároveň se dítě naučí pečovat o živou přírodu. V blízkosti záhonů bude situován sud na vodu a kompostér, který umožní dítěti chápat cyklus přírody a rovněž bude dětem názorně vysvětleno nakládání s odpady. Školka tak bude moci třídit i bioodpad, který následně efektivně využije na svých záhonech pro vylepšení půdy. Do blízkosti „babiččiny zahrádky“ bude situována dřevěná pergola, která poskytne zázemí pro další aktivity spojené s pěstováním. V těchto prostorách bude třída vzápětí moci zpracovávat svou sklizeň ze zahrádky, budou tu pokračovat výchovně – vzdělávací aktivity. Pro konstrukci se využije stávající cihlová stěna z tvarovek, která bude tvořit záda pergoly. Na ni se nainstaluje dřevěná konstrukce, která bude popnuta rostlinami. Na druhou část poloprůhledné cihlové stěny rozdělující prostor zahrady budou instalovány tabule ke kreslení, část zdi bude transformováno na hmyzí domeček. Jednotlivé přihrádky se vyplní různými

přírodními dutými materiály a vznikne tak přirozený úkryt pro slunéčka, pestřenky a další hmyz, který pomůže udržovat zahradní rovnováhu a bude atraktivním prvkem pro děti k pozorování a sbližování se s přírodou. Kolem hmyzího domečku bude „protékat“ suché koryto z valounů, doplněné místy o výsadbu travin. Bude „pramenit“ na prodlouženém terénním valu, bude se klikatit mezi kmeny listnatých stromů, pod stávajícím dřevěným mostem a ústit v místech bylinkové spirály v „babiččině zahrádce“. Suché koryto bude procházet i přes stávající pískoviště, které bude přeměněno do kreativního staveniště pro děti. Staveniště bude obsahovat sypké materiály (písek, štěrk, klacky, zeminu) a staveništěm „protékající“ suché koryto jej bude „zásobovat“ i valouny. Stávající terénní val ve střední části zahrady u plotu bude prodloužen v obou směrech. V jedné části, směrem ke skupině vzrostlých listnáčů, tak vznikne prostor pro umístění skupinové skluzavky do terénu, situování prvku dřevěné šikmé rampy, kamenů a kmenů do svahu. Vznikne tak zajímavý a členitý herní prvek pro rozvoj celkové motoriky dítěte a také umožní rozmanité kolektivní hry dětí. V těchto místech bude také „pramenit“ navrhované kamenné koryto procházející částí zahrady. V druhém směru bude val rovněž protažen a také mírně zvýšen a na jeho vrchol bude situována meteorologická stanice. Ve střední části bude val ponechán volný bez herních prvků pro umožnění sáňkování v zimním období. Rovněž pod svahem zůstane volná větší plocha trávníku jako dojezdová sáňkařská plocha a pro další sportovní aktivity a hry. Jihovýchodní cíp zahrady se stávajícími vzrostlými jehličnany bude doplněn o výsadbu dalších dřevin pro podpoření charakteru lesíka. Stávající dřevěný vláček bude doplněn o kolejiště v podobě smyslového chodníčku. Tato stezka smyslů bude tvořena rozličným přírodním materiálem (kůra, štěrk, písek, klacky, jehličí atd.) což ploskám nohou přinese rozmanité smyslové vjemy v oblasti hmatu. Dítě si uvědomí rozmanitost přírody, naučí se rozeznávat a přiřazovat jednotlivé materiály k sobě. Na kolejiště bude napojen také stávající dřevěný domeček, který tak může být považován za budovu nádraží dle fantazie dětí. Ve střední části zahrady v blízkosti budovy školy bude vysazena vrbová vesnička, obsahující tři živé vrbové domky, z nichž dva budou propojené tunelem, a jeden suchý vrbový domek ve stinné části. Prostor vesničky bude přesně vymezen nízkým suchým vrbovým plůtkem přístup bude pouze skrze jedny vrátka. Tento prostor umožní dětem rozvíjet volnou nerušenou hru. V blízkosti vrbové vesničky bude situováno kruhové venkovní posezení s multifunkčním využitím. Bude sloužit především jako venkovní učebna pod širým nebem. Zároveň bude místem pro konání besídek dětí a zahradních slavností. Ve střední části bude umístěno ohniště, které bude možné přikrýt poklopem pro multifunkční využití plochy. Posezení kolem této plochy bude ve dvou řadách, první řada sezení bude po celém obvodu, druhá řada pouze z jihozápadní strany s pohledem do zahrady. Suché kamenné zídky budou mít dřevěnou povrchovou úpravou k sezení. Druhá řada lavic bude kotvena do nově modelovaného terénního valu, který bude osázen keřovými skupinami. Opticky tak bude plocha více oddělena a vznikne tak uzavřenější prostor pro společné venkovní aktivity. Stávající velké kruhové pískoviště bude pojato jako bagroviště. Budou sem pořízeny herní prvky bagru, které umožní dětem netradiční a zajímavou hru rozvíjející jejich schopnosti. Materiálem použitým pro tuto vyplnění této plochy bude písek, štěrk i zemina. V západním rohu zahrady je navrženo přírodní bludiště. Budou tu kombinovány dřevěné palisády a valouny. Vznikne tak zajímavý prostor, kde si budou děti moci rozvíjet svou orientaci v prostoru. Na bludiště bude navazovat slalomová dráha mezi dřevěnými kůly, které budou mít podobu pastelek a různá barevná provedení. Čtyři pastelky v základních barvách budou situovány i v blízkosti hlavní brány do areálu, které mají symbolizovat pojmenování jednotlivých tříd. V současnosti to připomíná pouze cedule u vstupu. Dvě třídy školky mají zaměření na křesťanskou výchovu. Do předprostoru budovy těchto tříd bude situován herní prvek v podobě Noemovy archy. Tento prvek bude mít jednak výchovný charakter, děti si v rámci

křesťanské nauky osvojí jeden z biblických příběhů. Tento lanový prvek bude současně sloužit i jako prvek k rozvoji síly a motoriky dítěte. V blízkosti tohoto herního prvku budou rozmístěna i drobná dřevěná exotická zvířátka (např. slon, lev, tygr apod.), kteří jsou součástí biblického příběhu.

B.3 Východiska a zdůvodnění projektu Navrhovaná zahrada mateřské školy umožní každému dítěti, i z městského prostředí, bližší kontakt s přírodou, která je přirozenou součástí života. Nabídne jim prostor pro spontánní aktivity v bezpečném prostředí. Stane se přirozeným a cenným zdrojem poznatků a vědomostí, přirozeným prostředím pro přírodní experimenty, spontánní poznávání a objevování živé i neživé přírody. Děti budou moci každodenně pozorovat rostliny a uvědomí si tak rozmanitost dalších živých tvorů. Současně si uvědomí nutnost péče o živou přírodu a ochranu životního prostředí. Projekt přírodní zahrady umožní naplnit cíle školní environmentální výchovy, která získá zázemí pro své aktivity v přirozeném a přitom blízkém a bezpečném prostředí. V současnosti se škola snaží městským dětem přiblížit přírodu, pracují s encyklopediemi, obrazovými materiály, podnikají vycházky do přírody, kde pozorují stromy a život v lese, a na tomto základě se seznamují s ochranou přírody a životního prostředí a rozvíjejí zodpovědnost za své chování k přírodě. Mateřská škola s křesťanskou výchovou (dvě třídy) má školní výchovný plán s názvem „Jsem člověkem na Zemi“. Nosným tématem tohoto plánu je příroda a životní prostředí, stejně tak i výchovný plán mateřské školy Husova (čtyři třídy) s názvem „Barevná školka“. V rámci školních výchovných plánů byly v roce 2011 zpracovány projekty „Barevné a voňavé je moje místo na Zemi“(KMŠ) a „Co mi pošeptaly stromy“ (MŠ Husova). Mezi základní očekávané výstupy projektu „Co mi pošeptaly stromy“ patří péče o přírodu (péče o rostliny i živočichy, třídění odpadu), znalost významu životního prostředí pro člověka, rozlišení aktivit, které podporují okolní prostředí a které mu naopak škodí, všímání si změn a dění v přírodě a poznání a pojmenování přírody a jejích rostlin a živočichů. Projekt využívá situační učení a učení prožitkem. Mezi aktivity, kterým se škola věnuje po celý rok, patří pozorování přírody na školní zahradě i při vycházkách do lesa (děti prohrabují hlínu a pozorují, co se skrývá uvnitř, zjišťují, co do půdy patří a co ne, pozorují změny stromů a rostlin v průběhu roku apod.). Dále jsou to pokusy (děti si při vycházkách do přírody sbírají věci neživé přírody, nad kterými vzápětí diskutují a také pozorují ve třídě pod mikroskopem) a pracovní aktivity (děti z přírodních materiálů – listí, větví, plodů, květů dělají různé výtvory). Navrhovaná zahrada umožní tyto aktivity a učení prožitkem přímo na vlastní zahradě v přírodním prostředí. Záměrem projektu „Barevné a voňavé je moje místo na Zemi“ je vytvořit u dítěte elementární povědomí o okolním světě, o vlivu člověka na životní prostředí, počínaje nejbližším okolím dítěte a konče globálními problémy celosvětového charakteru. Dále je důležité upozornit na odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí, seznámit ho s důsledky špatných rozhodnutí a nesení následků za toto rozhodnutí. Cílem projektu je mimo jiné vytváření zdravých životních návyků a postojů, získání podvědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou i neživou přírodou a osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí. Mezi očekávané výstupy patří povědomí o širším společenském, věcném, přírodním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte; osvojení si elementárních poznatků o okolním prostředí, všímání si změn a dění v nejbližším okolí a rozlišení co zdraví prospívá a co mu naopak škodí. Navrhovaná zahrada umožní naplnit cíle environmentální výchovy a děti se naučí základnímu postoji k ochraně životního prostředí.

B.4 Příprava území Během realizace bude nutné omezit provoz školní zahrady tak, aby během stavebních prací a sadových úprav nedošlo k ohrožení osob. Po vytyčení ploch bude následovat odstranění některých poškozených či jinak nevhodných herních prvků, které jsou uvedeny ve výkresové části dokumentace. Součástí přípravy území bude také kácení a pěstební opatření dřevin, které je blíže specifikováno v inventarizační tabulce.

Bude provedeno navyšování stávající terénní modelace, která bude posléze zatravněna. Následně proběhne samotná výsadba dřevin a trvalek a instalace navrhovaných herních prvků. Stejně tak bude po výsadbě a instalaci všech herních prvků zapotřebí na některých místech poškozených stavbou založit nový trávník (odhad cca 20% řešeného území). Bude provedeno plošné chemické odplevelení těchto poškozených ploch totálním herbicidem (cca 5 l/ha) a půda tak bude zbavena nežádoucích plevelů. Následně bude půda zkultivována běžnou technologií, urovnána a zbavena případných stavebních a organických zbytků a důkladně uhrabána. Nakonec bude založen nový trávník výsevem a travní osivo bude zaváleno.

B.5 Popis jednotlivých navržených prvků

SEVERNÍ ČÁST Pastelky U severozápadního vstupu do areálu MŠ budou situovány čtyři dřevěné pastelky znázorňující čtyři třídy školky běžného typu. Specifikace prvku: Čtyři odkorněné kůly z tvrdého dřeva (dub) výšky 2,5 m a průměru 15-18 cm budou svisle kotveny do betonu do hloubky 80 cm dle nákresu níže. Budou v barevném provedení totožném s pojmenováním školních tříd (červená, zelená, žlutá a oranžová), budou impregnované a v horní části ořezané do tvaru tupé špičky, připomínající pastelky. V následujících letech bude potřeba provádět běžnou vizuální kontrolu především s ohledem na stav dřevěných prvků a bezpečnosti kotvení. Pravidelně cca jednou za dva roky bude obnoven barevný a impregnační nátěr všech čtyř dřevěných pastelek. Nákres:

Noemova archa Podobně jako dřevěné pastelky u vstupu do budovy školky, bude i navrhovaná Noemova archa vítat děti navštěvující třídy s křesťanskou výchovou. Specifikace prvku: Navržena je dřevěná konstrukce lodi, jejíž součástí bude zastřešená věž s kormidlem a kajutou, dostupná po žebříku z vnitřní části lodi. Loď bude dostupná přes šikmou nástupní plošinu a přes nakloněnou síťovou stěnu a zdoláním lezecké stěny s prořezávanými úchyty. Příď lodi bude s kajutou a skluzavkou. Šířka konstrukce bez nutných dopadových ploch bude 4850 mm, délka 5150 mm a výška cca 3250 mm. Včetně dopadových ploch budou rozměry celého herního prvku cca 8600 x 8600 mm. Materiálem bude akátové a dubové broušené dřevo, bočnice skluzavek bude zhotovena z dubového řeziva. Vnitřní a povrchová úprava bude provedena nezávadnými přípravky. V následujících letech musí být prováděna pravidelná kontrola celého herního prvku vzhledem k jeho bezpečnosti a funkčnosti a ošetření impregnačním nátěrem. V prostoru pádu, nesmí být žádná překážka, o kterou by se padající uživatel mohl zranit. Prostor pádu zahrnuje i žlutě vyznačené plochy v náčrtku níže, jejichž povrchem bude trávník - jedná se o plochu 34 m2 (výška pádu do 100 cm). Červeně jsou potom vyznačeny plochy, jejichž povrch musí mít tlumící dopad, celkem se jedná o plochu 26 m2 (výška pádu od 100 do 300 cm). Dopadová plocha bude vyplněna kačírkem frakce 04-08 do hloubky 30 cm (nejprve bude stržen travní drn a odkopána zemina, která bude také použita na terénní modelace valu a následně rozložena geotextilie). Okraj dopadové plochy budou tvořit impregnované dubové/modřínové fošny s rovným okrajem a rozměry cca 10 x 10 cm, který budou loženy do vrstvy drceného kameniva DK 04-08 (vrstva cca 3 cm) za pomocí kotevní patky L 80x80 mm o délce 250 mm a šroubů. Nákres:

Ilustrační obrázky:

Revize herního prvku – vizuální, provozní a roční kontroly: U tohoto herního prvku musí být pravidelně prováděna běžná vizuální kontrola vzhledem k bezpečnosti prvku. Na základě platné legislativy má provozovatel povinnost provádět provozní kontrolu v intervalech co tři měsíce. Dle ČSN EN 1176-7 je potřeba provádět kontrolu pevnosti všech spojů, pevnosti konstrukce, skluzných ploch a dalších částí skluzavky, otočných částí – čepy a klouby, opotřebení a upevnění řetězů a lan, stavu dřevěných prvků a částí s ohledem na možné poškození a vznik třísek i kontrolu dopadových ploch. Každoročně bude v souladu s metodickým pokynem MŠMT č.j.37014/2005-25 prováděna revize nezávislou certifikovanou osobou . Při této kontrole budou posouzeny všechny herní prvky, zařízení a dopadové plochy v souladu s požadavky příslušných ČSN EN.

Dřevěná zvířátka Dřevěná zvířátka budou situována v severní části zahrady v blízkosti herního prvku Noemova archa a svým významem budou tento prvek doplňovat. Specifikace prvku: Dřevěné sochy zvířátek o velikosti cca 0,4 x 0,4 x 0,4 m budou pevně kotveny do betonu pomocí závitové tyče a chemické kotvy. Půjde o volnou autorskou tvorbu pěti kusů exotických zvířátek (např. lev, tygr, slon apod.) bez barevného provedení, vč. impregnačního nátěru. Údržba v následujících letech bude spočívat v pravidelné vizuální i fyzické kontrole kotvení všech pěti dřevěných soch a obnově impregnačního nátěru. Nákres:

Ilustrační obrázek:

Sadové úpravy SEVERNÍ ČÁSTI Severní část zahrady, která je zároveň vstupním prostorem, bude doplněna o trvalkové záhony u obou vstupů do areálu. U hlavního vstupu kolem přístupového chodníku se bude jednat spíše o slunný záhon (např. Aster, Hemerocalis, Geranium, Salvia, Stipa apod.), který bude směrem k zásobovacímu vjezdu do areálu přecházet v keřovou výsadbu (např. Hydrangea, Philadelphus) s předsadbou stejných slunných trvalek. Vedlejší vstup na severní straně bude doplněn o stínomilný záhon trvalek (např. Hosta, Astilbe apod.) a keřů (např. Physocarpus, Philadelphus, Hydrangea). Jednotlivé druhy jsou blíže specifikovány v rozpočtové části a v osazovacím plánu výkresové části této dokumentace. Výsadba bude zamulčována a důkladně zalita (více viz. kapitola B6 – Založení vegetačních prvků). V této části bude také založen nový parkový trávník dle postupu v kapitole B 6.4. Bude prováděna pravidelná údržba viz.kapitola B7 – Péče o vegetační prvky. Sortiment trvalek a keřů u hlavního vstupu a podél západního plotu: Rostlinný materiál – TRVALKY

AM AD CaM CV EP GE GH HH HS PV PA SO Sti

Alchemilla mollis/ kontryhel Aster dumosus ´Kristina´/ astra, hvězdnice Carex morrowii/ ostřice Coreopsis verticillata ´Zagreb´/ krásnoočko Echinacea purpurea/ třapatka Geranium endresii/ kakost Geranium himalayense ´Johnson´s Blue´/ kakost Hemerocallis hybrida/ denivka – žlutooranžová barva Hosta sieboldiana/ bohyška Panicum virgatum/ proso Penisetum alopecuroides/ dochan Salvia offcinalis/ šalvěj lékařská Stipa tenuissima/ kavyl

C

směs jarních cibulovin (narcis, tulipán)

HM PH

Hydrangea macrophylla/ hortenzie – velikost 30-40 cm Philadelphus ´Belle Etoile´/ pustoryl – velikost 25-30 cm

239,00

ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks

Rostlinný materiál – CIBULOVINY

10 42 4 8 16 23 47 29 18 5 5 29 3 39,00

ks

Rostlinný materiál – KEŘE vč. specifikace

39 12,00

ks ks

9 3

Sortiment keřů u severního plotu a záhon trvalek u bočního vchodu: Rostlinný materiál – TRVALKY

AS GE GM HS HU

Astilbe japonica ´Deutsland´/ čechrava Geranium endresii/ kakost Geranium macrorhizzum ´Spessart´/ kakost Hosta sieboldiana/ bohyška Hosta undulata/ bohyška

97,00

ks ks ks ks ks

Rostlinný materiál – KEŘE vč. specifikace

HJ HM PH PO SV

Hamammelis intermedia ´Diane´/ vilín – velikost 100-125 cm Hydrangea macrophylla/ hortenzie – velikost 30-40 cm Philadelphus ´Belle Etoile´/ pustoryl – velikost 25-30 cm Physocarpus opulifolius/ tavola kalinolistá – velikost 30-40 cm Spiraea x vanhouttei/ tavolník – velikost 30-40 cm

14 30 20 13 20 22,00

ks ks ks ks ks

1 3 10 6 2

ČÁST S BLUDIŠTĚM Bludiště V západním rohu zahrady je navržen labyrint, kde je kombinován kámen a dřevěné palisády. Specifikace prvku: Labyrint bude tvořen dvěma ovály kolem centrálního herního prvku housenky s ohledem na vymezené dopadové plochy tohoto herního prvku. Labyrint bude tvořen úseky z palisád (celkem 60 bm) a úseky z žulových valounů (celkem 70 bm), jednotlivé úseky se budou střídat po cca 3-5 metrech. Modelový úsek z palisád - cestička v labyrintu bude široká cca 0,5-0,6 m a bude po obou stranách vymezena dřevěnými palisádami (materiál dub, impregnace) délky 40 cm a průměru cca 60-80 mm, které budou pevně kotveny do betonu do hloubky 30 cm tak, jak je uvedeno v nákrese níže, a vždy na vzdálenost cca 0,25 m od sebe. Takovýto modelový úsek tvořený palisádami bude po několika metrech vystřídán úsekem z žulových valounů. Modelový úsek z žulových valounů - valouny o velikosti 20-30 cm budou kladeny do štěrkového lože (DK 04-08, vrstva 3 cm) ve vzdálenosti cca 0,4 m od sebe vždy po obou stranách. Vznikne tak prostor labyrintu, kde se budou střídat dřevěné a kamenné úseky. Revize herního prvku – vizuální, provozní a roční kontroly: U tohoto herního prvku musí být pravidelně prováděna běžná vizuální kontrola s ohledem na jeho bezpečnost. Provozní kontrola bude prováděna alespoň jednou za půl roku. Bude potřeba provádět kontrolu stability, stavu a opotřebení palisád s ohledem na možné poškození jejich částí. Každoročně bude v souladu s metodickým pokynem MŠMT č.j.37014/2005-25 prováděna revize nezávislou certifikovanou osobou. Nákres:

Ilustrační obrázek:

Pastelky – slalomová dráha V návaznosti na bludiště bude situována slalomová dráha v podobě pastelek, podobně jako prvek u severozápadního vstupu do areálu MŠ. Specifikace prvku: Kůly z tvrdého dřeva (dub, 20 ks) výšky cca 1,8 m a průměru 15-18 cm budou svisle kotveny do betonu do hloubky 80 cm. Budou v barevném provedení totožném s pojmenováním školních tříd (červená, zelená, žlutá a oranžová), impregnované a v horní části budou hladce ořezané do tvaru tupé špičky, připomínající pastelky. Pastelky budou situovány tak, aby umožňovaly slalomovou dráhu mezi těmito překážkami, tzn. že budou umístěny nepravidelně ve vzdálenosti cca 0,7 až 1 m od sebe. Plocha v okolí slalomové dráhy bude po instalaci kůlů - pastelek upravena, srovnána a doseta parkovou směsí. V následujících letech bude potřeba provádět běžnou vizuální kontrolu především s ohledem na stav dřevěných prvků a bezpečnosti kotvení. Pravidelně cca jednou za dva roky bude obnoven barevný a impregnační nátěr všech dřevěných pastelek. Nákres:

Ilustrační obrázek: Ilustrační obrázek:

Sadové úpravy části BLUDIŠTĚ Prostor bludiště bude doplněn o keřovou výsadbu – Lonicera xylosteum, Spiraea x vanhouttei a Swida alba. V tomto místě bude také vysazen jehličnatý strom – Larix decidua vel. 250-300. Výsadba bude zamulčována a důkladně zalita (více viz. kapitola B6 – Založení vegetačních prvků). Bude prováděna pravidelná údržba viz.kapitola B7 – Péče o vegetační prvky. Rostlinný materiál – DŘEVINY vč. specifikace

LD LX SV SS

Larix decidua/ modřín opadavý – velikost 250-300 cm Lonicera xylosteum/ zimolez – velikost 60-80 cm Spiraea x vanhouttei/ tavolník – velikost 30-40 cm Swida alba/ svída bílá – vel. 40-50 cm

8,00

ks ks ks ks

1 2 1 4

JIŽNÍ ČÁST Bagroviště Stávající kruhová plocha pískoviště bude transfomována do tzv. bagroviště. Pro tento prostor budou pořízeny tři mobilní dětské bagříky a plocha bude doplněna o další sypké materiály – těžené kamenivo frakce 04-08, nový kopaný písek a zeminu z výkopů pro umožnění rozmanitější hry. V následujících letech je nutné pravidelně doplňovat jednotlivé sypké materiály. Specifikace prvku: Do prostoru stávajícího pískoviště bude dovezeno cca 2,5 tuny těženého kameniva frakce 04-08 a cca 2,5 tuny nového písku a cca 1,5 m3 přebytečné zeminy z výkopu prováděného při dalších stavebních pracech (např. z výkopu pod štěrkovou plochou v části „babiččiny zahrádky“). Nově navezený materiál bude pouze lehce rozprostřen, k promíchání jednotlivých materiálů dojde během dětské hry. Do prostoru bagroviště budou pořízeny 3 ks dětského bagříku určeného na dětská pískoviště pro přesun sypkých hmot. Minibagr se bude pro snadnější přesuny skládat ze dvou částí – podstavec s kolečky a sedátko s ramenem a lžící (sedátková část se jednoduše i s ovládacími táhly zasune na trubku podstavce). Rozměry

podstavce budou cca 70 x 80 cm, výška cca 80 cm. Výška sedátka bude nastavitelná. Bagřík bude nejlépe ve žlutomodrém provedení. Následující údržba bude spočívat v doplňování „stavebního“ materiálu. Pravidelná měsíční údržba minibagru spočívá v dotažení všech použitých šroubů, pojistek na spojovacích čepech a kontrole všech pohyblivých částí včetně jejich promazání (olej, vazelína); jedenkrát ročně bude nutné vizuálně zkontrolovat všechny svarové spoje. Minibagr bude určen pro krátkodobé vystavení povětrnostním podmínkám venkovního prostředí, musí být chráněn před dlouhotrvajícím deštěm, vlhkostí, případně sněhem, aby nedošlo ke korozi některých dílů a poškození povrchové úpravy. Ilustrační obrázek:

Vrbová vesnička Vrbová vesnička bude vymezena nízkým suchým vrbovým plůtkem a bude zahrnovat tři domky, dva z nich budou navzájem propojeny tunelem. Jeden suchý domek bude umístěn samostatně ve stinné části vesničky. Specifikace prvku: Prostor vrbové vesničky bude ze strany od chodníku vymezen nízkým suchým vrbovým plůtkem (výška cca 0,5 m, celková délka 35 m) dle výkresové části této dokumentace. V pravidelných rozestupech cca 2 m od sebe bude plůtek podepřen dřevěnými kolíky 30x30 mm a délkou cca 80 cm. Do zadní části vesničky bude instalováno suché teepee z vrbového proutí o průměru cca 2-2,5 metru a výšce cca 1,5-2 m. Vnitřní prostor suchého vrbového domku bude vyplněn mulčovací kůrou (vrstva cca 7-10 cm). Pro stavbu živých vrbových domků budou použity jednoleté nebo dvouleté výhony, rovné, s přibližně stejným průměrem a nerozvětvené. Pruty budou nařezány na podzim po opadu listí a na jaře před kvetením. Následně budou skladovány v chladu a před zasazením budou pruty na konci šikmo seříznuty. Ideální dobou pro vrbovou stavbu je časné jaro před kvetením. Po vytyčení ploch chýší a tunelů bude po obvodu vykopána rýha a ocelovou tyčí s pomocí kladiva budou udělány díry do hloubky celkem 30 cm ve vzdálenosti 10 – 15 cm od sebe pro kosterní pruty, které se následně vysadí. Poté bude vytvořen funkční horizontální výplet a nakonec také výplet šikmý z tenčích prutů ve dvou směrech. Tyto šikmé pruty budou vzápětí propleteny a v místech křížení svázány k sobě a na závěr v místě funkčního horizontálního prutu budou zastřihnuty. Průměr vrbového domku bude cca 2 metry, výška domku 1,5-2 metry. Celá vnitřní plocha vrbového domku bude vyplněna mulčovací kůrou, stejně i vrbový tunel mezi dvěma domky (vrstva cca 7-10 cm).

Detail proplétání vrbových staveb:

Údržba a následná péče: Do doby zakořenění bude zapotřebí pruty vydatně zalévat, po zakořenění to již za normálních okolností nebude potřeba. Nově rostoucí pruty se budou zaplétat do stavby, která se tím zpevní a zahustí. Pro udržení požadovaného tvaru a zajištění volné cirkulace vzduchu se však musí vrby stříhat alespoň jednou za rok – v časném jaru, před kvetením. Při hojným přírůstcích se může stříhat navíc až třikrát během léta. Ilustrační obrázek:

Venkovní posezení s ohništěm Jedná se o multifunkční posezení, které může sloužit jako venkovní učebna za teplých dní, zároveň je to i dostatečně velký prostor pro konání školních besídek, ohňů a zahradních slavností. Centrální plocha kruhového půdorysu bude mírně pod stávajícím terénem a bude dlážděna přírodním kamenem – pískovcem se širokou travnatou spárou. Uprostřed této plochy bude umístěno i ohniště, které bude možné během konání jiných akcí přiklopit dřevěnou kruhovou deskou. Posezení kolem této plochy bude na suchých kamenných zídkách s dřevěnou povrchovou úpravou k sezení po obvodu celého kruhu pouze v první řadě, ve druhé řadě pouze ze západní strany. Opticky bude plocha oddělena terénním valem s výsadbou, čímž se vytvoří klidnější a intimnější prostor. Založení kamenné dlažby a sedací suché zídky: Po vytyčení ploch bude sejmut travní drn a zemina odkopána do hloubky 20 cm (následně bude použita pro terénní val druhé řady sedací kamenné zídky, případně na terénní modelaci se skluzavkou ve střední části zahrady). Terén bude dostatečně zhutněn a následně bude uloženo 15 cm drceného kameniva frakce 8-16 a 3 cm směsi DK 04-08 a 00-04, na niž bude kladena kamenná pískovcová dlažba. Jednotlivé kameny budou mít průměr 30-70 cm a budou loženy tak, aby mezi nimi vznikla spára cca 3-5 cm. Následně budou spáry doplněny o trávníkový substrát a písek a osety travním semenem – parkovou směsí. Uprostřed plochy bude vymezen prostor ohniště, který bude možné přikrýt dřevěným krytem o průměru cca 70 cm. Kruhový kryt bude zhotoven z tvrdého dřeva (dub, impregnace, tl. alespoň 40 mm) a bude se skládat ze dvou částí pro lepší manipulaci. Do každé části bude vyvrtán otvor pro snadnější přemístění krytu. Po celém obvodu plochy bude postavena suchá zídka výšky cca 35 cm z lomového kamene (pískovec), v jednom místě budou postaveny schody ze stejného materiálu pro umožnění přístupu na plochu. Šířka zídky bude uzpůsobená k sezení, bude mít tedy cca 40 cm. Kamenná zídka bude skládána na sucho, pouze její horní část bude kvůli funkčnosti zpevněna betonem, stejně tak i kamenné schody. Následně bude zídka kryta dřevěnými deskami (tvrdé dřevo – dub, impregnace) k posezení. Druhá řada kamenné zídky bude opřena do nového terénního valu, který vznikne přehozením odkopku a bude nejprve modelován, svahován a uhutněn tak, aby vznikl ledvinovitý tvar výšky max do 1m na východní straně dle výkresové dokumentace. Poté bude postavena suchá zídka s povrchovou dřevěnou úpravou podobně jako v první řadě, ovšem ne po celém obvodu kruhu, ale pouze z východní strany (bude tedy cca poloviční délky). Celková délka posezení bude tedy cca 45 bm. Nově vzniklá modelace bude oseta parkovým trávníkem a místy osazena vegetací. Dřevěná povrchová úprava kamenných zídek musí být pravidelně ošetřena nátěrem. Nákres – řez terénem:

Nákres – prostor ohniště:

Ilustrační obrázek:

Sadové úpravy JIŽNÍ ČÁSTI Jižní část bagroviště bude doplněna o keřovou výsadbu – Lonicera xylosteum, Spiraea bumalda ´Anthony Waterer´ a Spiraea x arguta. Val za venkovním posezením bude osazen keři – Hydrangea macrophylla, Physocarpus opulifolius, Pinus mugo, Spiraea x arguta a Syringa meyeri ´Palibin´. Výsadba keřů bude doplněna o traviny Panicum virgatum, Pennisetum alopecuroides a Stipa tenuissima. V místě vrbové vesničky bude vysazeno několik keřů – Hydrangea macrophylla, Physocarpus opulifolius, Spiraea bumalda ´Anthony Waterer´. Výsadba bude zamulčována a důkladně zalita (více viz. kapitola B6 – Založení vegetačních prvků). V této části bude také založen nový parkový trávník dle postupu v kapitole B 6.4. Bude prováděna pravidelná údržba viz.kapitola B7 – Péče o vegetační prvky.

Sortiment rostlin v okolí bagroviště: Rostlinný materiál – KEŘE vč. specifikace

LP SB SP

Lonicera pileata/ zimolez – velikost 20-25 cm Spiraea bumalda ´Anthony Waterer´/ tavolník – velikost 20-25 cm Spiraea x arguta/ tavolník – velikost 20-25 cm

27,00

ks ks ks

15 5 7

Sortiment rostlin valu za venkovním posezením: Rostlinný materiál – TRAVINY

PV PA Sti

Panicum virgatum/ proso Penisetum alopecuroides/ dochan Stipa tenuissima/ kavyl

HM PO PM SP SyM

Hydrangea macrophylla/ hortenzie – velikost 30-40 cm Physocarpus opulifolius/ tavola kalinolistá – velikost 30-40 cm Pinus mugo/ borovice kleč – velikost 30-40 cm Spiraea x arguta/ tavolník – velikost 20-25 cm Syringa meyeri ´Palibin´/ šeřík Meyerův – velikost 30-40 cm

26,00

ks ks ks

Rostlinný materiál – KEŘE vč. specifikace

8 5 13 21,00

ks ks ks ks ks

4 5 2 4 6

Sortiment rostlin v okolí vrbových domků: Rostlinný materiál – KEŘE vč. specifikace

HM PO SB

Hydrangea macrophylla/ hortenzie – velikost 30-40 cm Physocarpus opulifolius/ tavola kalinolistá – velikost 30-40 cm Spiraea bumalda ´Anthony Waterer´/ tavolník – velikost 20-25 cm

14,00

ks ks ks

2 5 7

BABIČČINA ZAHRÁDKA Pochozí štěrková plocha zahrádky Specifikace prvku: Štěrková plocha bude sloužit jako pochozí plocha kolem vyvýšených zeleninových záhonů. Po vytyčení ploch bude provedeno shrnutí rostlého povrchu do hloubky 20 cm (horní vrstva zeminy bude následně použita do vyvýšených zeleninových záhonů a na terénní modelace v jižní části zahrady) v místě navrhované štěrkové plochy dle výkresu. Profil bude nejprve vysypán drceným kamenivem frakce 8-16 v mocnosti 16 cm, následně kamenivem frakce 4-8 ve vrstvě 4 cm. Všechny vrstvy kameniva musí být důkladně zhutněny. Plocha štěrku bude vymezena dřevěným lemem (modřín) s rozměry 10 x 10 cm, který bude ložený do vrstvy drceného kameniva DK 04-08 (vrstva cca 3 cm) za pomoci kotevní patky L 80x80 mm o délce 250 mm a šroubů. Dřevěný lem bude mít celkovou délku 13 bm, v místě zahradního domku bude přerušen. Každoročně by mělo být provedeno zhutnění ploch, průběžně dle potřeby by měly být plochy uhrabávány. Nákres – řez zpevněnou štěrkovou plochou:

Ilustrační obrázek:

Vyvýšené zeleninové záhony Specifikace prvku: Vyvýšené záhony (materiál dub, impregnace, 6ks) budou velké 2x1m, plocha záhonu bude vymezena dubovými fošnami (2x0,3x0,04m; 1x0,3x0,05m), které budou v rozích upevněny hranoly. Výška záhonů bude 30cm, přičemž celkový profil (včetně podkladových vrstev) bude mít 50 cm. Plochy záhonů budou vybrány do hloubky 20 cm. Do jejich podkladové vrstvy budou rozloženy větve do výšky cca 15 cm a následovat bude cca 10 cm polozetlelého kompostu. Na tyto vrstvy bude nasypána zemina z výkopu, která bude promíchána s kvalitním zahradnickým substrátem a naplní ohrádku z dubových fošen až po okraj (tj. do výšky 30 cm). Celkový profil vyvýšeného záhony bude tedy mít 50 cm. Nákres – záhon pohled shora:

Nákres – řez záhonem:

Ilustrační obrázek:

Údržba, následná péče: Zeleninové záhony musí být po sklizni a před zimou dostatečně prokypřeny a doplněny o kompost z kompostéru. Kompost musí být během roku plněn pouze přírodním a biologicky rozložitelným odpadem (zbytky ovoce a zeleniny, tráva, listí, čajové zbytky, sláma, skořápky od vajíček, papírové ubrousky, piliny, třísky, kůra, rozdrcené větvičky, ořechové skořápky, šišky) a ve správném poměru. Obecně platí, že se musí střídat vrstvy tzv. hnědého (tvrdý a suchý) a zeleného bioodpadu (měkký a vlhký), tedy vrstva rozdrcených větviček, suchých listí a skořápek s vrstvou trávy a zbytků ovoce a zeleniny. Ideálním poměrem jsou dva až tři díly hnědého na jeden díl zeleného kompostu.

Bylinková spirála Bylinková spirála bude kruhového půdorysu o průměru 3 m, její okraj bude tvořit suchá zídka z pískovcového lomového kamene až do výšky 80 cm. Doplněním kompostu nebo písku bude zajištěno různorodé prostředí pro bylinky.

Specifikace prvku: Plocha bylinkové spirály bude vybrána do hloubky 30 cm. Její podkladové vrstvy bude tvořit nejprve hrubá frakce (DK 16-32 ve vrstvě 25 cm) a následně frakce 8-16 ve vrstvě 15 cm, na které se nasype stavební nebo cihlová suť do max. výšky 60cm. Pomocí pískovcových kamenů bude postupně skládána suchá zídka (nasucho, bez použití spojovacího materiálu) – spirála s orientací sever - jih, která bude postupně zasypána zeminou a v nižších partiích doplněna o zahradnický substrát a kompost. V horních vrstvách (ve výšce cca 70 cm) se vzniklý prostor vysype, místo živné zahradní zeminy s kompostem, chudší písčitou směsí pro vytvoření odlišných stanovištních podmínek. Následně bude spirála osazena bylinkami – do horní části spirály se vysadí suchomilnější druhy, do spodní části druhy vlhkomilnější. Ilustrační obrázek:

Údržba, následná péče: V průběhu roku je nutné několikrát záhon vyplet a okopat. Nakypřením povrchu bude podpořen růst rostlin. Vzhledem k počasí je v především v letních měsících nutná zálivka. Na podzim se výsadby seříznou a případně zakryjí, aby v zimě nevymrzly.

Vrbový plůtek Specifikace prvku: Prostor babiččiny zahrádky bude vymezen suchým vrbovým plůtkem (výška cca 0,5 m, celková délka 28 m) dle výkresové části dokumentace. V pravidelných rozestupech cca 2 m od sebe bude plůtek podepřen dřevěnými kolíky 30x30 a délkou cca 80 cm pro zvýšení stability. V jednom místě v návaznosti na pochozí štěrkovou plochu bude umožněn vstup do prostoru babiččiny zahrádky funkční uzavíratelnou brankou ze stejného materiálu. Velikost branky musí umožnit pohodlný vstup, její šířka bude tedy alespoň 1,5 až 2 m. Pravidelná údržba bude spočívat v kontrole stability vrbového plůtku.

Kompostér Specifikace prvku: Do prostoru „babiččiny zahrádky“ budou do polostínu instalovány 2 ks kompostéru z půlkuláčů s vnějšími rozměry 75 x 75 a výškou 60 cm. Kompostér nebude mít dno, čímž bude umožněn proces dekompozice a

vznikne tak na živiny bohatý humus, který bude následně využit při pěstování v záhonech. Kompostér bude snadno rozebratelný, aby se mohl přemístit na jiné místo a bude impregnován. Kompost musí být během roku plněn pouze přírodním a biologicky rozložitelným odpadem (zbytky ovoce a zeleniny, tráva, listí, čajové zbytky, sláma, skořápky od vajíček, papírové ubrousky, piliny, třísky, kůra, rozdrcené větvičky, ořechové skořápky, šišky) a ve správném poměru. Obecně platí, že se musí střídat vrstvy tzv. hnědého (tvrdý a suchý) a zeleného bioodpadu (měkký a vlhký), tedy vrstva rozdrcených větviček, suchých listí a skořápek s vrstvou trávy a zbytků ovoce a zeleniny. Ideálním poměrem jsou dva až tři díly hnědého na jeden díl zeleného kompostu.

Plechový sud na vodu Specifikace prvku: Na stávající okap budovy MŠ případně okap zahradního domku bude instalován plechový sud na vodu s protikorozní povrchovou úpravou a objemem cca 200 l. Stávající okapová roura bude upravena tak, aby dešťová voda mohla být shromažďována v sudu.

Sadové úpravy části BABIČČINA ZAHRÁDKA V místech babiččiny zahrádky bude za plotem vysazen slunný květinový záhon se zastoupením druhů Aster dumosus ´Kristina´(16 ks), Campanula carpatica (11 ks), Geranium cinereum (9 ks), Leucanthemum superbum (13 ks), Salvia officinalis (15 ks), Sedum telephium (15 ks), Stipa tenuisiima (6ks) a Veronica spicata (15 ks). V zadní stinné části budou vysazeny druhy Astilbe japonica ´Deutsland´ (16ks), Astilbe x arendsii ´Astary White´(20 ks), Geranium endresii (12 ks), Geranium macrorhizzum ´Spessart (19 ks), Hosta sieboldiana (15 ks), Hosta undulata (15 ks), Matteucia struthiopteris (10 ks) a Rodgersia podophylla (7 ks). V prostoru zahrádky bude také založen malý ovocný sad – 3 ks Malus domestica a výsadba bude doplněna o keře drobného ovoce – Ribes všech barev (10 ks) a Rubus (10ks). Výsadba bude zamulčována a důkladně zalita (více viz. kapitola B6 – Založení vegetačních prvků). V této části bude také založen nový parkový trávník dle postupu v kapitole B 6.4. Bude prováděna pravidelná údržba viz.kapitola B7 – Péče o vegetační prvky.

Rostlinný materiál – TRVALKY

AS AA GE GM HS HU MS RP

Astilbe japonica ´Deutsland´/ čechrava Astilbe x arendsii ´Astary White´/ čechrava Geranium endresii/ kakost Geranium macrorhizzum ´Spessart´/ kakost Hosta sieboldiana/ bohyška Hosta undulata/ bohyška Matteuccia struthiopters/ pérovník Rodgersia podophylla/ rodgersie

114,00

ks ks ks ks ks ks ks ks

Rostlinný materiál – TRVALKY A TRAVINY

AD CC GC LS SO ST Sti VS

Aster dumosus ´Kristina´/ astra, hvězdnice Campanula carpatica/ zvonek Geranium cinereum/ kakost Leucanthemum superbum/ kopretina Salvia offcinalis/ šalvěj lékařská Sedum telephium/ rozchodník Stipa tenuissima/ kavyl Veronica spicata/ rozrazil

16 20 12 19 15 15 10 7

100,00

ks ks ks ks ks ks ks ks

16 11 9 13 15 15 6 15

Rostlinný materiál – DŘEVINY vč. specifikace

MD RIB RUB

Malus domestica/ jabloň – dvouletý špičák Ribes/ rybíz mix – vel. 30-40 cm (4x červený, 3x černý, 3x bílý) Rubus fruticosus/ maliník – vel. 30-40 cm

21,00

ks ks ks

1 10 10

Výsadba bylinkové spirály - rostliny pro horní část spirály – potřebují hodně slunce, dobrou drenáž, chudší půdu (půda bude doplněna o písek) – levandule, dobromysl, saturejka, mateřídouška, rozmarýn (v zapuštěném květináči), tymián, yzop, řepík. Rostliny pro střední část spirály – jejich nároky jsou průměrné, vysazujeme zde přizpůsobivé rostliny – kopr, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, majoránka, heřmánek, dobromysl. Rostliny pro nejnižší část spirály (tato části spirály bude dopřáno nejvíce substrátu a kompostu)– potřebují především daleko více vody i kvalitnější půdu, která se u paty spirály bez problémů udrží – máta, mařinka, lichořeřišnice, puškvorec, pažitka, česnek medvědí.

POD KOPCEM Ve střední části zahrady bude stávající terénní modelace prodloužena v obou směrech a v jednom místě mírně navýšena. Střední část modelace zůstane i nadále volná pro umožnění zimních aktivit spojených se sáňkováním. Na západní prodloužený konec bude situováno několik herních prvků – skluzavka, dřevěná šikmá rampa a bude tu také „pramenit“ suché koryto „protékající“ zahradou. Východní konec modelace bude nejvyšším místem zahrady a bude tu situována malá meteorologická stanice s teploměrem, srážkoměrem a korouhvičkou.

Terénní modelace Specifikace: Terénní modelace jsou patrné z výkresové části této dokumentace. Stávající modelace bude prodloužena v obou směrech a jihovýchodní okraj bude i mírně navýšen (o cca 0,5 metru oproti zbytku valu). Celkem dojde o prodloužení stávajícího valu o cca 10 metrů. Bude využita všechna přebývající zemina z výkopů (např. z plochy babiččiny zahrádky, venkovního posezení apod.) a navíc bude dovezena nová kvalitní ornice. Navezená zemina bude modelována, svahována a uhutněna. Následně bude oseta parkovou směsí v množství 30 g/m2. Takto připravený val se ponechá přes zimu stabilizovat a na jaře bude osazen herními prvky a vegetací.

Šikmá plošina Specifikace prvku: Z herních prvků bude na severozápadní konec terénní modelace instalována dřevěná šikmá plošina s pěti příčkami a šplhacím lanem o délce 1800 mm a šířce 500 mm. Konstrukce bude dřevěná z masivního, hladce ohoblovaného a impregnovaného tvrdého dřeva (akát). Součástí prvku bude přitahovací lano o délce 1,8 m a síle alespoň 25 mm (materiál juta) ukotvené pevně v horní části, v dolní části zůstane volné. Plošina bude pevně kotvena do betonové patky v horní i spodní části a ve spodní části bude bezpečně přecházet v dopadovou plochu.

Nákres:

Revize herního prvku – vizuální, provozní a roční kontroly: U tohoto herního prvku musí být pravidelně prováděna běžná vizuální kontrola s ohledem na jeho bezpečnost. Provozní kontrola bude prováděna alespoň jednou za půl roku. Bude potřeba provádět kontrolu pevnosti všech spojů, pevnosti konstrukce, opotřebení a upevnění řetězů a lan, stavu dřevěných prvků a částí s ohledem na možné poškození a vznik třísek i kontrolu dopadových ploch. Každoročně bude v souladu s metodickým pokynem MŠMT č.j.37014/2005-25 prováděna revize nezávislou certifikovanou osobou.

Skluzavka se dvěma drahami Specifikace prvku: Skluzavka bude široká 2 x 0,5 m a bude vyrobena z oceli 1.4301 (potravinářská nerez, běžně používaná pro dětská hřiště). Skluzavka bude kotvena do betonových patek u nástupu a dojezdu a bude bezpečně přecházet do dopadové plochy (viz. níže). Nástupní výška skluzavky bude v 1,5 m, délka skluzavky bude tedy 3 m. Revize herního prvku – vizuální, provozní a roční kontroly: U tohoto herního prvku musí být pravidelně prováděna běžná vizuální kontrola vzhledem k bezpečnosti prvku. Na základě platné legislativy má provozovatel povinnost provádět provozní kontrolu v intervalech co tři měsíce. Dle ČSN EN 1176-7 je potřeba provádět kontrolu pevnosti všech spojů, pevnosti konstrukce, skluzných ploch a dalších částí skluzavky i kontrolu dopadových ploch. Každoročně bude v souladu s metodickým pokynem MŠMT č.j.37014/2005-25 prováděna revize nezávislou certifikovanou osobou.

Nákres:

Ilustrační obrázek:

Dopadové plochy Specifikace: Dopadová plocha skluzavky i šikmé rampy bude vyplněna kačírkem TK 04-08 do hloubky 25 cm (nejprve bude stržen travní drn a odkopána zemina, která bude také použita na terénní modelace valu a následně rozložena geotextilie). Okraj dopadové plochy budou tvořit impregnované modřínové fošny s rovným okrajem a rozměry cca 10 x 10 cm, které budou loženy do vrstvy drceného kameniva DK 04-08 (vrstva cca 3 cm) za pomoci kotevní patky L 80x80 mm o délce 250 mm a šroubů.

Nákres:

Šplhací kameny vedle skluzavky Specifikace prvku: Vedle skluzavky budou rozmístěny kameny (celkem 10 ks) – žulové valouny velikosti 40 - 50 cm, které budou pevně zapuštěny do svahu. Nejprve bude přesně vymezeno místo pro situování každého kamene tak, aby bylo dětem umožněno po nich vystoupat do svahu. Následně bude odkopnuta dostatečně velká část svahu tak, aby mohl být kámen do svahu bezpečně a pevně usazen (jako podkladová vrstva bude použito DK 0408). Údržba tohoto prvku spočívá v pravidelné a časté kontrole stability jednotlivých kamenů, které musí být pevně zapuštěny do svahu tak, aby nedošlo k jejich vyviklání či sklouznutí ze svahu.

Meteostanice Specifikace prvku: Na východní nejvýše položený konec terénní modelace bude instalována meteorologická stanice sestávající ze srážkoměru, teploměru a korouhvičky upevněných na svislém kůlu (materiál dub) výšky 2 m, který bude pevně kotvený na vrcholu svahu do betonové patky. Údržba tohoto prvku spočívá především v pravidelné kontrole kotvení svislého kůlu a jednotlivých drobných prvků.

Hmyzí domeček ve stávající dělící stěně Specifikace prvku: Stávající cihlová přepážka ve střední části zahrady bude z části transformována do hmyzího domečku. Na nejjižnější část této stávající cihlové stěny bude ze strany od budovy školy přidělána dřevěná deska o délce 2 m a výšce cca 1,5 m (dle výšky cihlové stěny) a tloušťce ca 20 mm tak. Vznikne tak zadní stěna hmyzího domku. Do jednotlivých otevřených přihrádek budou následně umístěny prvky typické pro hmyzí domek děravé dřevo (hodně navrtané různými průměry vrtáku nebo již něčím prožrané), svazky dutých stébel rákosu a bambusu, slámu, mech, šišky i děravé a pórovité tvárnice, čímž vzniknou úkryty pro slunéčka, pestřenky a další hmyz, které pomohou s udržováním zahradní rovnováhy. Domek bude vyplněn cca ze dvou třetin, zbytek prostoru hmyzího domku bude ponechán volný, aby jej mohli vyplnit děti během jejich zahradních her. Po slehnutí některých materiálů (například sláma) bude nutné její doplnění. Ostatní materiály mají delší životnost, ale jejich výměna je po čase také nutná.

Ilustrační obrázek:

Kreslící plocha Specifikace prvku: Kreslicí tabule (150 x 160 x 0,25 m) budou instalované na stávající cihlovou přepážku ve střední části zahrady. Dvě tabule budou umístěny vedle sebe na stěnu pod pergolu, další čtyři kreslící tabule budou umístěny na druhou cihlovou stěnu blíže ke hmyzímu domečku (vždy dvě tabule z každé strany). Údržba bude spočívat ve vizuální kontrole kotvení, čištění tabule a v opakování nátěru.

Suché koryto a staveniště Suché koryto bude „pramenit“ v místě prodlouženého terénního valu v severozápadní části. Bude se klikatit mezi stávajícími vzrostlými stromy, pod stávajícím dřevěným mostem a ústit do bylinkové spirály v „babiččině zahrádce“. Suché koryto bude procházet i přes stávající pískoviště, které bude přeměněno do kreativního staveniště pro děti. Staveniště bude obsahovat sypké materiály (písek, štěrk, klacky a pařezy) a staveništěm „protékající“ suché koryto jej bude zásobovat i valouny. Specifikace prvku: Po chemickém odplevelení a vyhrabání stařiny bude provedena odkopávka zeminy (vykopaná zemina bude použita při terénních modelacích valu). Do vzniklého profilu budou na rozloženou geotextilii uloženy příslušné materiály (TK 40-90 a TK 22-63) tak, aby větší valouny tvořily okraj koryta a menší frakce vyplňovaly její střed. Následně budou rozmístěny soliterní valouny a provedena skupinová výsadba okrasných travin a trvalek (dle běžných postupů, viz níže). Následně může být svépomocí tento prostor doplněn rybami a jinými obyvateli vodního světa (výtvarné aktivity s dětmi). Prostor staveniště bude doplněn o hromadu kameniva frakce 04-08, kopaného písku a zeminy. V tomto místě budou také shromažďovány další přírodní materiály jako klacky, šišky, pařezy apod., které budou důležitým stavebním materiálem při volné dětské hře. Údržba, následná péče: Suché koryto bude nutné pravidelně odplevelovat (mechanicky, příp. chemickým postřikem nežádoucích

rostlin), případně je možné doplňovat materiál (těžené kamenivo, soliterní kameny, rostlinný materiál). Výsadbu je nutné pravidelně zavlažovat a na jaře seříznout. Ilustrační obrázek:

Pergola V místě stávající cihlové dělící stěny ve střední části zahrady bude instalována dřevěná pergola. Plocha pod pergolou bude zpevněna kamennou dlažbou z pískovce s širokou spárou vyplněnou štěrkem. Specifikace prvku: Po vytyčení ploch bude sejmut travní drn a zemina odkopána do hloubky 20 cm (následně bude použita pro terénní modelace v zahradě). Terén bude dostatečně uhutněn a následně bude uloženo 15 cm drceného kameniva frakce 8-16 a 3 cm směsi DK 04-08 a 00-04, na niž bude kladena kamenná pískovcová dlažba. Jednotlivé kameny budou mít průměr 30-70 cm a vzniklé spáry budou vyplněny drceným kamenivem. Následně bude instalována pergola z tvrdého dřeva (materiál dub/akát, impregnace) o rozměrech cca 8 x 5 x 2,5 m tak, aby navazovala na stávající cihlovou stěnu dle nákresu vyobrazeného níže. Nákres – řez dlažba z přírodního kamene:

Nákres – řez pergolou (pohled z jihozápadu):

Ilustrační obrázek:

Sadové úpravy části POD KOPCEM V blízkosti babiččiny zahrádky bude vysazeno keřové bludiště, které umožní dětem volno nerušenou hru – Physocarpus opulifolius, Spiraea x arguta a Syringa meyeri ´Palibin´. V blízkosti pergoly budou vysazeny keře Spiraea bumalda ´Anthony Waterer´ a popínavka Akebia quinata. V blízkosti bude také vysazen atraktivní strom – Catalpa bignonioides a vícekmen Amelanchier lamarckii s jedlými plody. Výsadba u plotu bude zahrnovat keře – Hydrangea macrophylla a Philadelphus coronarius. V okolí herních prvků budou dle osazovacího plánu vysazeny traviny Panicum virgatum, Pennisetum alopecuroides a keře Spiraea x arguta a Syringa meyeri ´Palibin´. Do suchého koryta a jeho okolí budou vysazeny skupiny trvalek – Bergenia hybrida, Carex morrowii, Deschampsia caespitosa, Hosta undulata a Matteucia struthiopteris. Výsadba bude

zamulčována a důkladně zalita (více viz. kapitola B6 – Založení vegetačních prvků). V této části bude také založen nový parkový trávník dle postupu v kapitole B 6.4. Bude prováděna pravidelná údržba viz.kapitola B7 – Péče o vegetační prvky. Keřové bludiště: Rostlinný materiál – KEŘE vč. specifikace

PO SP SyM

Physocarpus opulifolius/ tavola kalinolistá – velikost 30-40 cm Spiraea x arguta/ tavolník – velikost 20-25 cm Syringa meyeri ´Palibin´/ šeřík Meyerův – velikost 30-40 cm

37,00

ks ks ks

7 20 10

Okolí pergoly: Rostlinný materiál – DŘEVINY vč. specifikace

AK CB SB

Akebia quinata/ akébie – vel. K 2 l Catalpa bignonioides/ katalpa – ok 12-14 cm Spiraea bumalda ´Anthony Waterer´/ tavolník – velikost 20-25 cm

14,00

ks ks ks

2 1 11

Výsadba při plotě: Rostlinný materiál – KEŘE vč. specifikace

HM PC

Hydrangea macrophylla/ hortenzie – velikost 30-40 cm Philadelphus coronarius/ pustoryl – velikost 60-80 cm

10,00

ks ks

8 2

Okolí herních prvků: Rostlinný materiál – TRVALKY, TRAVINY

PV PA

Panicum virgatum/ proso Penisetum alopecuroides/ dochan

SP SyM

Spiraea x arguta/ tavolník – velikost 20-25 cm Syringa meyeri ´Palibin´/ šeřík Meyerův – velikost 30-40 cm

7,00

ks ks

Rostlinný materiál – KEŘE vč. specifikace

4 3 8,00

ks ks

5 3

Suché koryto: Rostlinný materiál – DŘEVINY vč. specifikace

AL

Amelanchier lamarckii/ muchovník – vel. 125-150 cm

BC CaM DC HU MS

Bergenia hybrida/ bergénie Carex morrowii/ ostřice Deschampsia caespitosa/ metlice Hosta undulata/ bohyška Matteuccia struthiopters/ pérovník

1,00

ks

Rostlinný materiál – TRVALKY

1 85,00

ks ks ks ks ks

16 19 20 20 10

LESNÍ NÁDRAŽÍ Nášlapová stezka Stávající herní prvek dřevěného vláčku bude posazen na koleje - pocitový chodníček vyskládaný z několika druhů přírodních materiálů – ze štěrku rozdílných frakcí, mulčovací kůry, písku, větviček či šišek. Smyslový

chodníček bude po celém obvodu lemován impregnovanou modřínovou fošnou, která bude tvořit i „pražce“ mezi jednotlivými přírodními materiály. Vznikne tak několik různě velkých ploch, které budou následně vyplněny přírodním materiálem. Specifikace prvku: Šířka smyslového chodníčku bude 1,2 m, po vytyčení plochy smyslového chodníčku dle výkresu a sejmutí drnu, bude shrnut rostlý terén do hloubky 20 cm. Do spodní části bude uloženo kamenino DK 08-16 (vrstva 6 cm), nad něj DK 04-08 (vrstva 4 cm), obě vrstvy budou důkladně uhutněny. Následně budou (za pomoci závitových tyčí délky nejméně 300 mm - cca 3 ks na 1bm a chem. kotvy) instalovány jednotlivé modřínové fošny s rovným okrajem a rozměry 80x100 mm po celém obvodu chodníčku z vnější i vnitřní strany dle výkresové části této dokumentace. Po maximálně třech metrech budou modřínové fošny instalovány i napříč kolejnice tak, aby tak vytvářely dojem „pražců“. Následně budou vzniklé prostory vystlány geotextilií (150 g/m2) a vyplněny přírodním materiálem ve složení: kačírek (TK 08-16), mulčovací kůra, písek s větvemi a klacky položenými horizontálně, jehličí nebo šišky, písek a valouny (TK 40-90). Velikost jednotlivých ploch a a množství materiálu jsou blíže specifikovány v rozpočtové části projektové dokumentace. Údržba smyslového chodníčku spočívá v doplňování přírodního materiálu (cca jednou ročně), který se bude v průběhu dětských her postupně a přirozeně vytrácet. Je možné obměňovat přírodní materiály vzhledem k ročním obdobím a nálezům dětí během vycházek do přírody (šišky, kaštany, kukuřice atd.). Nákres:

Ilustrační obrázek:

Sadové úpravy části LESNÍ NÁDRAŽÍ V prostoru lesního nádraží bude provedena výsadba dřevin – Fagus sylvatica a Juglans regia, z keřů Lonicera xylosteum a Swida alba. Vznikne tak klidnější prostor odcloněný od okolí korunami stromů a keři. Výsadba bude zamulčována a důkladně zalita (více viz. kapitola B6 – Založení vegetačních prvků). V této části bude také založen nový parkový trávník dle postupu v kapitole B 6.4. Bude prováděna pravidelná údržba viz.kapitola B7 – Péče o vegetační prvky.

Rostlinný materiál – DŘEVINY vč. specifikace

FS JR LX SS

Fagus sylvatica/ buk lesní – ok 12-14 cm Juglans regia/ ořešák královský – ok 12-14 cm Lonicera xylosteum/ zimolez – velikost 60-80 cm Swida alba/ svída bílá – vel. 40-50 cm

8,00

ks ks ks ks

2 1 3 2

SO 04 - OPLOCENÍ Na jižní straně území se táhne poměrně rušná komunikace, která je v současnosti nedostatečně odcloněna drátěným plotem. Plot je zašlý, zkorodovaný, v několika místech nakloněný a nevyhovuje tak městskému prostředí. Navrhované oplocení je nutností pro odclonění zahrady školky od rušné městské komunikace. Zvláště dřevěné oplocení vytvoří optickou i protihlukovou bariéru a zahrada školy bude klidnějším místem v zeleni. Téměř po celé jižní straně řešeného území je navrženo nové oplocení dvojího typu. Blíže ke křižovatce, v návaznosti na relativně zachovalé stávající oplocení s betonovou podezdívkou, je navrženo oplocení z poplastovaného pletiva, které je navrženo rovněž i pro zadní, jihovýchodní část zahrady. Nejintenzivněji využívaná střední část zahrady bude odcloněna novým laťkovým plotem, který bude optickou i hlukovou bariérou. Celkem bude nové oplocení v délce 180 bm. Dřevěné oplocení je potřeba pravidelně ošetřovat nátěrem, o drátěné oplocení není potřeba zvláště pečovat. Je však nutné odstraňovat případné nálety dřevin, které by mohly způsobit jeho poškození. Fotodokumentace současného stavu oplocení na jižní straně řeš. území:

Specifikace laťkového plotu: Pozinkované sloupky budou kotveny v betonové patce do nezámrzné hloubky (tj. 80 cm), vzdálenost mezi jednotlivými sloupky bude 2,2 m. Na sloupky budou namontovány příp. navařeny pozinkované příčníky, na které budou následně připevněny dřevěné desky s rozměry 1800 x 100 x 20 mm ve vzdálenosti 20 mm od sebe. Materiálem bude tvrdé dubové dřevo, které bude ošetřeno nátěrem. Celkem bude založeno 85 m nového laťkového plotu. Specifikace oplocení z poplastovaného pletiva: Poplastované kovové sloupky výšky 2,5 m budou kotveny do betonové patky do nezámrzné hloubky, vzdálenost mezi sloupky bude 2,5 m. Mezi sloupky bude napnuto poplastované pletivo zelené barvy, výšky 1,8 m, velikost oka 5x5 cm, průměr 2,7 mm. Každých cca 10 m bude plot zpevněn poplastovanou kovovou vzpěrou. Celkem bude založeno 95 m nového plotu z poplastovaného pletiva.

B.6 Založení vegetačních prvků B.6.1 Příprava půdy Ve vybraných částech (plochy určené pro novou výsadbu a plochy trávníku poškozené stavební činností a určené k regeneraci) bude provedeno plošné chemické odplevelení totálním herbicidem. Půda se následně obdělá rotavátorem (méně přístupné plochy a okraje budou poryty ručně) a hrabáním, čímž se definitivně odstraní odumřelé zbytky travního drnu a plevelů. V případě výskytu výraznějších terénních nerovností budou plochy upraveny dosypáním kvalitní ornice. Před samotným vytýčením výsadeb nebo založením trávníku musí být plochy bez stavebních zbytků, kamenů větších než 5cm a jiných nežádoucích příměsí.

B.6.2 Výsadba dřevin Realizace výsadeb musí být v souladu s normou ČSN DIN 18916 „Sadovnictví a krajinářství - Výsadba rostlin“ (83 9021). Vysazovány budou kontejnerované keře, jejichž velikost je blíže specifikována v rozpočtové části dokumentace. Kontejnerované sazenice keřů lze za předpokladu zajištění dostatečné zálivky vysazovat po celou sezónu. Rostliny budou vysazeny dle osazovacího plánu (viz. výkresová část). Požadavky na rostliny Dřeviny musí odpovídat směrnici „Určení jakosti pro školkařské výpěstky“. Velikosti a další specifikace rostlin je uvedena v rozpočtové části této dokumentace. VÝSADBA STROMŮ Všeobecný postup při výsadbě stromu: a) hloubení jam - vyhloubení výsadbových jam se odvíjí od velikosti kořenového balu stromů. Výsadbové jámy musí být dostatečně hluboké, aby při uložení kořenového balu ve výsadbové jámě nebyl kořenový krček stromu příliš utopený a kořenový bal nevyčníval nad povrch půdy. Šířka výsadbových jam se určuje podle šířky kořenového balu - měla by být přibližně jeho 1,5 násobek. Před umístěním stromů do výsadbových jam dojde k narušení stěn, aby nevznikal tzv. „květináčový efekt“ a kořeny mohly lépe prorůstat do okolní půdy. b) umístění stromů do výsadbových jam c) hnojení – stromy budou přihnojeny dlouho působícím tabletovým hnojivem v počtu 5 ks na strom. d) ukotvení stromů – při výsadbě okrasných listnatých dřevin se použije kotvení třemi kůly, pro vybrané velikosti dřevin je třeba použít kůly 2 - 3 metry vysoké (jehličnaté stromy budou kotveny jen jedním kůlem o délce do 2 m), které jsou v horní části navzájem spojeny příčkami. Poslední fázi při ukotvování je fixace kmene za pomocí úvazků. Kmen stromů bude navíc chráněn jutovou omotávkou před extrémními teplotami a zimním sluncem. e) řez koruny – po výsadbě bude proveden redukční řez koruny, který respektuje přirozené větvení, budou odstraněny vnitřní větve. f) zhotovení výsadbové mísy o průměru cca 1 m se zvýšenými okraji, která zefektivní zálivku. g) mulčování – omezuje rychlé vysýchání půdy a také ujímání plevelů. Jako mulč bude použita mulčovací kůra ve vrstvě 15 cm. Mulč nesmí doléhat ke kořenovému krčku sazenice. h) zalití - ihned po výsadbě je provedena zálivka 30 l vody na strom v závislosti na vlhkostních poměrech. Především vzrostlé stromy mají po přesazení vysoké nároky na vláhu, proto je třeba dbát na pravidelnou zálivku během první a druhé sezony, zvláště pak v suchých obdobích, dokud se strom úspěšně neuchytí. VÝSADBA KEŘŮ Postup při výsadbě keřů: a) hloubení jamek - vyhloubení výsadbových jamek se odvíjí od velikosti kontejneru použitých keřů. Keře by měly být sázeny do jamek o velikosti 1,5 násobku kořenového balu. Velikost výsadbové jamky je tak 0,02 – 0,05 m3. b) umístění keřů do výsadbových jamek - z kořenového balu sazenic se opatrně odejme kontejner a kořeny

v balu se naříznou pro zintenzivnění absorpce vody a rychlejší ukotvení rostlin v půdě. Před zasazením se doporučuje rostliny zakrátit a prosvětlit a především odstranit všechny poškozené části (suché, polámané, křížící se) – ať už v oblasti kořenů či nadzemní části. Při výsadbě budou přímo do jamek přihnojeny 2 tabletami pomalu rozpustného hnojiva. c) zhotovení výsadbových misek a mulčování, které zefektivňují zálivku. Mulčování (cca 10-15 cm vrstva kůry) zabraňuje rychlému vysychání půdy, omezuje ujímání plevelů a podporuje tvorbu mikroorganismů v půdě. U záhonové výsadby keřů bude provedeno plošné mulčování, u rozvolněných keřových skupin a solitérních keřů postačí mulčování jednotlivých rostlin (kruh okolo rostliny o průměru cca 80 cm) s odpíchnutím okrajů. d) zálivka – bude provedena ihned po výsadbě v množství 5-10 l vody na 1 keř.

B.6.3 Výsadba trvalek, travin a cibulovin TRVALKY A TRAVINY Rozmístění sazenic v záhoně bude provedeno dle osazovacího plánu. Trvalky budou vysazovány do vyhloubených jamek, jejichž velikost je závislá od velikosti hrnků sazenic, obecně je to asi 0,01 m3. Záhony budou následně plošně zamulčovány drcenou borkou (10 cm) a rostliny budou důkladně zality. CIBULOVINY Cibuloviny budou vysázeny na podzim do hnízd po 5-7 ks. Hloubka výsadby se odvíjí od velikosti cibule, většinou tvoří 1,5-2 násobek jejího průměru. Po výsadbě je třeba rostlinu dostatečně zavlažit.

B.6.4 Založení trávníku Po přípravě plochy (viz. výše) bude půda obdělána kultivátorováním, vláčením a hrabáním. Následně bude povrch celoplošně oset (ručně, či mechanizovaně) (cca 25g/m2). Nakonec bude plocha s výsevem uválcována. Osev je vhodné provést jednorázově, ve vhodném agrotechnickém termínu a pouze směsí vybraných druhů. V případě přísušku či špatné klíčivosti osiva bude osev proveden opakovaně v náhradním vhodném termínu, v rozsahu dle aktuálního stavu a hustoty prvního osevu. Následná agrotechnika se bude řídit konkrétním stavem porostu - v zapěstování drnu nelze zapomenout na brzké seče. Nejvhodnějším agrotechnickým termínem osevu je 15. srpen - 15. září, případně pak 15.duben - 15. květen (jiné termíny závisí na charakteru počasí). Při nedostatku přirozené vláhy je nutno vzcházející a mladý trávník pravidelně kropit (ráno a večer). Pro osetí bude použita parková travní směs, která je nejodolnější vůči sešlapávání a rychle regenerující po poškození.

B.7 Následná péče o vegetační prvky B.7.1 Následná péče Následná péče o výsadby je souhrn operací, které mají zajistit bezpečné ujmutí a zdárný rozvoj nově založených vegetačních prvků. Jedná se především o zálivku dřevin, u stromů pak o výchovný řez, v případě potřeby opravu kotvení, vypletí výsadbové misky a doplnění mulčovací kůry. U keřových skupin zahrnuje následná péče mimo výše uvedené zálivky vypletí (min. 2x za sezonu), výchovný řez (1x ročně) a doplnění mulčovací kůry nebo štěpky (dle potřeby do zapojení výsadeb 1x za 1-2 roky). U trávníku se pak jedná o pravidelnou seč. Níže uvedené podkapitoly uvádějí podrobnější popis zmíněných operací v rámci péče o dřeviny a trávník v následujících letech po založení.

Solitérní stromy Odstranění suchých větví – větve se odstraňují pomocí zahradnických či pákových nůžek nebo pomocí pil. Podle rozsahu uhynutí se může větev odstranit v místě větevního kroužku (místo kde větev vyrůstá z kmene)

nebo se odstraní jen uhynulá část podle potřeby. V případě uhynutí větší větve se k odřezání použije pilka a rána se zatře štěpařským voskem (Primax, Tafermit, Kambilan), který má zaručit ochranu stromů proti vnikání bakterii a různých patogenů. Výchovný řez stromu - tento řez se provádí u mladý stromů v prvních letech po výsadbě. Zpravidla to bývá do 10-15 let od vysazení stromu na trvalé stanoviště. Slouží především pro účel zapěstování charakteristického tvaru koruny stromu. Případně přizpůsobení koruny stromu daným stanovištním podmínkám (dům, vedení VN). Odstraňují se při něm suché či poškozené větve,větve kodominantní a tlakové vidlice, jenž by se pozdějším řezem již odstranit nedaly nebo by tento řez způsobil v pokročilém věku díky své velikosti na stromě nevratné škody v podobě místa vstupu patogenu. Řezem se může také upravit u stromu podchodná či podjezdová výška. Zdravotní řez – komplexní ošetření, jež ovlivňuje funkčnost stromu především z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Je to nejběžnější typ řezu. Provádí se lezeckou technikou pomocí pil. Bezpečnostní řez – minimální varianta zdravotního řezu, omezená zejména na zajištění bezpečnosti stromu. Odstraňujeme při něm všechny větve suché, výrazně poškozené a zlomené, či jinak ohrožující bezpečnost osob a majetku. Nejběžnější typ řezu. Provádí se lezeckou technikou pomocí pil. Odstranění odumřelých, poškozených a neujatých jedinců a jejich náhrada – odumřelé části rostlin jsou sestřiženy, v případě uhynutí jedince je odumřelá sazenice nahrazena (náhrada je provedena bezplatně, je-li dílo ještě v záruční době). Zálivka dle počasí – zálivka je důležitá především po výsadbě - v době, kdy rostlina zakořeňuje. Dávka vody musí zohlednit aktuální průběh počasí, podmínky stanoviště i typ půdy. Pro zdárné ujmutí dřevin a jejich následný rozvoj je nezbytné dbát na zálivku minimálně během prvních dvou sezon po výsadbě. Opravení kotvení, vypletí výsadbové mísy

Solitérní keře, skupiny keřů Odstranění suchých větví – viz předchozí kapitola Odstranění odumřelých, poškozených a neujatých jedinců a jejich náhrada – viz předchozí kapitola Udržovací řez, tvarovací řez - u na jaře kvetoucích druhů zpravidla po odkvětu (Philadelphus sp., Forsythia sp.), u později kvetoucích rostlin v předjaří následujícího roku. Živé ploty z habru jednou popř. dvakrát ročně – běžně začátkem léta. V případě bujného růstu je možné výhony ještě jednou sestříhnout koncem léta nebo v předjaří. Zmlazovací řez dřevin – vybrané druhy (Philadelphus a Viburnum) nevyžadují radikální zmlazování. Zálivka dle počasí – viz předchozí kapitola. Vypletí a doplnění mulče – v případě potřeby je možné v následujících sezonách doplnit vrstvu mulče u rostlin (především v případě, že se porost ještě nezapojil a na obnažených místech dochází k nadměrnému prorůstání plevelů).

Výsadby trvalek, travin a cibulovin Trvalky V záhonech trvalek, i navzdory použité mulčovací vrstvě, je třeba jednou za čas provést odstranění plevelů, které skrz mulč prorostou. Vybrané druhy jsou převážně nenáročné rostliny, které nevyžadují speciální péči. Na jaře je možné rostliny přihnojit tenkou vrstvou dobře rozloženého kompostu. Trávy Trsy vysokých trav se na zimu nestříhají, tato práce se provádí až v předjaří (obvykle v březnu). Odumřelé listy se opatrně sestřihnou asi 5-10 cm nad zemí tak, aby nebyla poškozena nová stébla při brzkém rašení. Při dostatku vláhy pak rychle naroste opět do své výšky. Starší široké porosty se rozdělují a rozesazují. Cibuloviny

Cibuloviny vysazené v trávníku zajišťují bohaté a barevné jarní kvetení. Vybrané druhy není třeba z půdy přes léto vyjímat. Je však důležité počkat se sekáním trávníku do té doby, než nadzemní část cibulovin zcela uschne a zatáhne.

Parkový trávník Zatěžování Pro osetí bude použita parková travní směs. Nově založené plochy začínáme plně využívat 1 rok po výsevu. Na osetá místa se nesmí vstupovat, jen vyjímečně při zajišťování závlahy. Zatěžování plochy nově založeného trávníku musí být postupné - první měsíc 1. týdně, od 2. měsíce – normálně 20 hodin týdně, postupně 40 hodin týdně dle stavu trávníku. Závlaha V prvních čtyřech týdnech po výsevu zavlažovat trávník malou dávkou vody několikrát denně v intervalech 4 —6 hodin (nově založený trávník nemá ještě dostatečně vyvinutý kořenový systém a mladý trávník není schopen zadržovat příliš velké množství vody). V prvních týdnech udržovat vlhkost jen v několika centimetrech zeminy na povrchu. Po první seči (po 3-5 týdnech), kdy již kořenový systém trávníku zesílil, postačí zálivka jednou denně a později (po 2-3 měsících) stačí závlaha jen 2-3x týdně. Vydatnost zavlažování musí být taková, aby půda pod trávníkem byla dostatečně vlhká alespoň do hloubky 80-120 mm, tedy až do míst, kam zasahují kořeny trav. Doporučená týdenní závlahová dávka tvoří 25-40 litrů/m2, která se provádí 2-3x týdně (např. pondělí, středa, pátek) – jednorázově tedy kolem 10-15 litrů na m2. Při častém dávkování velmi malého množství by se kořenový systém trávníku vyvíjel především v mělké hloubce těsně pod povrchem. To by mělo negativní vliv na jeho růst, kořeny by byly příliš mělko a trávník by byl náchylnější na vysychání. Pro podporu rozvoje kořenového systému (hloubka zakořenění) se postupně provádí zálivka nejprve 2x týdně cca 20 l/m2, po vytvoření drnu jen 1x týdně v dávce 20-25 l/m2. V období sucha zavlažovat méně často (ne denně) malé dávky redukující růst kořenů, ale větší dávku 1-2x týdně. Rizika při neodborném způsobu aplikace závlahy spočívají v nebezpečí vyplavení mělce vysetých semen (při závlaze např. hadicí). Další riziko vyplývá z opoždění závlahové dávky v období horka, kdy slabá kořenová soustava nestačí, resp. nemá k dispozici vodu, k jejíž ztrátě došlo vlivem vysokého výparu z rostlin a vegetační vrstvy (výpar až 3-5 l H2O z plochy 1 m2 za den). Dochází pak k mortalitě (odumření) mladých rostlinek. Seč trávníku Sekání je velmi potřebné pro udržení kvalitního trávníku. Sekáním se zabraňuje trávě růst do výše a to prospívá jejímu odnožování (tj. růstu do šířky). Také se oslabují plevele, kterým se v trávníku nikdy úplně neubráníme. Cílem je nepoškodit odnožovací zónu, zajistit dostatečnou asimilační plochu, podpořit lepší zakořenění a omezit rozvoj plevelů. První seč se provádí na výšku 60 až max 100 mm dle hustoty. Zásadou při sekání je odstranit maximálně 1/3 délky listů (tj. začátek kosen při 60 mm, postupně snižovat na 30-40 mm, v období sucha 50 mm), abychom trávu příliš neoslabili a nejlépe vřetenovou sekačkou (rotační ústrojí zvyšuje riziko poškození drnu) za suchého počasí. Pokud trávník přeroste, je lepší jej posekat poprvé na vyšší střih a za 3 dny na normální výšku. Sekat se začíná zpravidla v druhé půlce března, poslední seč v sezoně se provádí v pozdním podzimu. Četnost sekání závisí na požadavcích na kvalitu trávníku. Aby si trávník zachoval svůj reprezentativní vzhled (svěže zelený a hustý), je třeba jej udržovat v krátkém střihu. Sekat je možné jednou za dva týdny až 2x za týden. Posekanou trávu je nejvýhodnější kompostovat. Nesmí se ale shromažďovat do tlustých vrstev, tráva plesniví

a pomalu se rozkládá. Proces rozkládání se může urychlit střídavým vrstvováním se zeminou nebo minerálním substrátem. Posekaná tráva se dá také využít jako mulčovací materiál, který zabraňuje nadměrnému vypařování a prorůstání plevele (kolem stromů, pod keři). Vertikutace Vertikutace spočívá v prořezání trávníku vertikutátorem do hloubky 3-5 mm a následné vyhrabání organického materiálu (zbytky posekané trávy, suchý drn, mech) Po vertikutaci se trávník provzdušní, do půdy se lépe dostávají živiny, voda a sluneční paprsky. Starý trávník, který nebyl nikdy vertikutován je dobré vertikutovat 2x do roka a to na jaře a na podzim. Pro kvalitní trávníky, kde se seká sekačkou se sběrným košem, stačí trávník vertikutovat jednou za rok (tedy na jaro nebo na podzim). Hnojení Častým sekáním s následným sbíráním posekané hmoty dochází k odčerpávání živin z trávníku. Tento nedostatek je možné doplnit dvěma způsoby: 1. Jednou za čas (cca 2-3x za sezonu) posekat trávník sekačkou bez sběrného koše jemně rozsekanou trávu nechat v trávníku rozložit. 2. Použít umělá hnojiva ve formě granulí, prášku nebo postřikových hnojiv (možno i přes závlahový systém). U granulových hnojiv se jednoduše hnojivo pravidelně rozhazuje po trávníku. Pro přesný rozhoz lze použít dávkovací vozík. Tekutá hnojiva se nanášejí postřikem roztoku hnojiva s vodou za sucha. Hnojiva ve formě trávníkářského písku se nanášejí za rosy nebo při mokrém trávníku, aby se lépe uchytilo na stéblech. U všech typů hnojiv je důležité dodržovat přesně dávkování uvedené výrobcem, jinak by mohlo dojít ke spálení trávníku a následnému úhynu. Hnojit je možné až jednou měsíčně. Během sezony se obecně hnojí hnojivem s vyšším obsahem dusíku, který podporuje tvorbu organické hmoty, v podzimním hnojivu je naopak dusík nahrazen draslíkem, který zvyšuje odolnost rostliny proti suchu a mrazu. Jarní hnojení – startovací dávka v průběhu března až začátkem dubna – období zvýšeného odnožování trav. Nejčastěji se používá vícesložkové NPK hnojivo – nutno provést doplnění potřebné dávky dusíku (6-8 g/m2) jednosložkovým dusíkatým hnojivem s rychleji uvolňovaným dusíkem. Hnojení v letním a letně podzimním období – aplikace dalších 2-3 dávek dusíku na úrovni 50-62 kg/ha, a to v květnu, červnu (= období regenerace zatěžovaných hřišťových trávníků) a v první polovině měsíce září, kdy opět dochází ke zvýšené tvorbě odnoží. V tomto období lze v případě potřeby provést též přihnojení P a K. V letním období upřednostňáujeme N- hnojiva s pomaleji uvolňovaným dusíkem. Pozor na popálení drnu v horkém a suchém období. Mechy Tvorba mechů v trávníku souvisí s vodním režimem. Nejčastější příčinou bývá zadržovaná vlhkost, stín či nízké pH půdy. Prevencí proti tvorbě mechu může být také snížení dávky zálivky. Pokud se mech nepodaří odstranit pouze mechanicky (vertikutace, vyhrabání), pomůžou chemické prostředky - prostředek v podobě trávníkářského písku se nasype na postižená místa. Přípravek odebere mechu vláhu a ten poté uschne. Tento proces trvá obvykle 1 týden a během této doby se musí omezit pohyb po trávě, hlavně domácích zvířat. Za týden se suchý mech vyhrabe. Zazimování trávníku Zazimování trávníku začíná již na konci září. Na konci měsíce září až do poloviny října je vhodné provést důkladnou vertikutaci a hluboké provzdušnění vidlemi nebo hřebíkovým válcem. Často se na podzim stává, že v důsledku častých srážek se doslova trávník zašlapává do rozměklé hlíny a není schopen stejně rychle regenerovat. Proto je vhodné po vertikutaci a provzdušnění rozhodit na povrch trávníku vrstvu písku a důkladně prohrábnout. Písek v trávníku působí jako mouka na těstě a navíc zlehčuje jílovité půdy. Před zimou se také aplikuje dávka podzimního hnojiva.

C. Inventarizace stávajících dřevin a návrh pěstebních opatření

D. Rozpočtová část

E. Výkresová část Výkres č.1 – Hranice řešeného území, A3, M 1:500 Výkres č.2 – Vedení inženýrských sítí, A3, M 1:500 Výkres č.3 – Inventarizace dřevin, kácení, pěstební opatření, současný stav A3, M 1:500 Výkres č.4 – Návrh – prostorové a provozní řešení, A3, M 1:500 Výkres č.5 – Osazovací plán – detail 1, A3, M 1:200 Výkres č.6 – Osazovací plán – detail 2, A3, M 1:200 Výkres č.7 – Osazovací plán – detail 3, A3, M 1:200 Výkres č.8 – Osazovací plán – detail 4, A3, M 1:200