Název školy
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity:
III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Označení materiálu:
VY_32_INOVACE_313_Česká literatura mezi světovými válkami_pracovní líst
Typ materiálu:
Pracovní list
Předmět, ročník, obor:
Český jazyk a literatura, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí, Ekonomika a podnikání
Číslo a název sady:
sada č. 13 – Jaroslav Seifert a období Devětsilu
Téma:
Jaroslav Seifert a období Devětsilu
Jméno a příjmení autora:
Pavlína Lomičová
Datum vytvoření:
27. 2. 2013
Anotace:
Materiál slouží k rozšíření vědomostí o období 20. – 30. let 20. století v české literatuře a umění. Vzpomínky Jiřího Seiferta dokreslují poznatky o některých umělcích a dodávají možnost vytvoření důvěrnějšího náhledu. Žáci si procvičují práci s textem.
Zdroje:
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Strana 1 (celkem 7)
Pracovní list – Jaroslav Seifert a období Devětsilu. Všechny ukázky jsou ze vzpomínkové knihy J. Seiferta „Všecky krásy světa“ 1. ukázka .
Když počal přicházet Nezval, hrávali spolu na čtyři ruce. Pro Wolkra byla společná hra zkouškou trpělivosti. Temperamentní, výbušný Nezval býval vždy o dva takty napřed a Wolker ho marně přibrzďoval. Ale oba byli myslím dobří hudebníci. Zvláště Nezval. Opřen o klavír recitoval nám Nezval zpaměti Podivuhodného kouzelníka, báseň, která nám učarovala. Rádi jsme ji poslouchali a on rád recitoval. A nejednou. Netroufám si říci, že recitoval dobře, ale strhnout svým přednesem jistě dovedl. A temperamentem nešetřil. V této pracovně byl při své pražské návštěvě i Marinetti. Pochlubil se nám také, že po nějakém příbuzném zdědil v Káhiře sedm nevěstinců. Byly to vesměs lukrativní podniky. Z jejich výnosu financoval prý také básnické aktivity svých příznivců. Recitoval nám také svá Osvobozená slova. Při recitaci procházel pokojem, mával rukama, poskakoval i sedal do dřepu. Byl to nesmírně živý a sympatický Ital. Žel, proslavil se pak smutně v habešské válce, které se zúčastnil jako letec. Odpadl nám pak od srdce. Otázky k 1. ukázce A. Co se všechno dozvíte z textu o V. Nezvalovi? ........................................................................................................................... ........................................................................................................................... ........................................................................................................................... B. K jakému uměleckému směru řadíme Marinettiho? Jaké bylo jeho politické směřování? Co víte o habešské válce? ........................................................................................................................... ........................................................................................................................... .......................................................................................................................... C) Srovnejte V. Nezvala s F. T. Marinettim. Najděte společné rysy, zhodnoťte jejich politické postoje. ........................................................................................................................... ...........................................................................................................................
Strana 2 (celkem 7)
2. ukázka V té době právě vyšla Krakonošova zahrada bratří Čapků a v té jsme listovali, hledajíce příhodný název. Hoffmeister navrhoval Zlaté kapradí. To bylo však zamítnuto. Ale v téže knížce objevil Teige – devětsil. Toto jméno bylo okamžitě přijato. Tajemná a zvláštní léčivá rostlina byla nejpříhodnější. Ať žije Devětsil. Otázky ke 2. ukázce A) Kdo je autorem názvu uměleckého sdružení Devětsil? Ve kterém literárním díle název objevil? ....................................................................................................................... B) Proč ji ostatní považovali za příhodný název? ........................................................................................................................... C) Kdo byl A. Hoffmeister? ........................................................................................................................... 3. ukázka Tak se stalo, že později jednoho večera zamířil jsem jako téměř každodenně, aspoň na chvilku, do Národní kavárny. Našel jsem tam Teiga a vzrušeného Nezvala. Ihned jsem zjistil příčinu Nezvalova setrvalého stavu. S malířem Jindřichem Štyrským seděla tam zajímavá, usměvavá dívka, kterou jsme neznali. To je malířka Manka, představil ji krátce Štyrský. Přišli, aby se přihlásili do Devětsilu. Nezval byl nadšený. Štyrský jí soustavně říkal jen Manka. Své příjmení Čermínová neměla prý ráda. Nevím proč. Oba celým srdcem vyznávali Picassa Marie Čermínová nás dlouho žádala, abychom pro ni vymyslili s Nezvalem nějaký vhodný pseudonym. Napadlo nás asi tucet jmen, jí se však žádné nelíbilo. Nám ostatně také ne. Až jednou. Seděl jsem s Mankou sám v Národní kavárně a Manka měla před výstavou. A nechtěla za nic vystavovat pod svým jménem. Když na chvíli odešla pro nějaký časopis, napsal jsem na ubrousek velkými písmeny TOYEN. Když si jméno po svém návratu přečetla, bez rozmýšlení je přijala a nosí je podnes. Právě tak jako neměla v lásce své vlastní příjmení, neměla ráda ani svůj ženský rod. Hovořila jen v rodě mužském. Jednou jsme se zdrželi u sklenice Strana 3 (celkem 7)
vína a mrzlo. Toyen bydlela u své sestry. Zavolali jsme taxi a Manku jsme posadili do vozu. Ještě dřív než se mohlo auto rozjet, otevřela okno, vzala Teiga kolem krku a truchlivým hlasem mu sdělila: „Sbohem! Já jsem malíř smutnej.“ Otázky ke 3. ukázce A) Ke kterému uměleckému směru řadíme Toyen a J. Štyrského? Kam patří Picasso? ........................................................................................................................... B) Kdo je autorem pseudonymu M. Čermínové? .......................................................................................................................... C) Čím se odlišovala od svého okolí? ........................................................................................................................... ........................................................................................................................... 4. ukázka ...Válka skončila a k Sauerovi brzo po svém návratu nastěhoval se ..................................... se svou druhou ženou, kterou si přivezl z Ruska. A věčný mystifikátor vydával ji za kněžnu. Nevypadala na to. Dívali jsme se jim přímo do okna, a tak jsme mohli vídat i paní Šůru – tak jí říkali žižkovští sousedé -, která s oblibou pozorovala život na naší rušné ulici. Otázky ke 4. ukázce A) Autor se v ukázce zmiňuje o slavném českém spisovateli. Dopište do textu jeho jméno. B) Které údaje Vás vedly k identifikaci umělce? ........................................................................................................................... ...........................................................................................................................
Strana 4 (celkem 7)
Řešení otázek 1. ukázka A) Nezval – temperamentní, výbušný, milovník hudby, dobrý klavírní hráč, rád recitoval své verše (i když ne příliš dobře) B) Marinetti- představitel italského futurismu. Později se stal přívržencem Mussoliniho.. C) Oba jsou si podobní svým temperamentem a radostí ze života. Nezval byl komunista, Marinetti fašista. 2. ukázka A) Autorem názvu je Karel Teige. B) Umělci prohlíželi jedno z raných děl bratří Čapků „Krakonošova zahrada“. C) Název považovali za příhodný, protože jim vyhovoval svou tajemností a krásou. D) A. Hoffmeister byl výtvarník. 3. ukázka A) Toyen a J. Štýrský byl především představiteli surrealismu, ale Picasso byl pro ně velkou inspirací. Sám je představitelem kubismu. B) Autorem pseudonymu je Jaroslav Seifert. C) Toyen se oblékala do pánského obleku, nosila motýlek a hovořila o sobě v rodě mužském. 4. ukázka A) Jaroslav Hašek B) Mystifikátor, který si přivezl svou druhou z Ruska.
Strana 5 (celkem 7)
Použitá literatura SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. 2., přeprac. vyd., Celkově 4. vyd. Editor Marie Jirásková. Praha: Knižní klub, 1999, 486 s. ISBN 80-717-6995-9.
Pro citaci byla použita norma ISO 690 Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál. Vytvořeno v MS Word.
Strana 6 (celkem 7)
Strana 7 (celkem 7)
