Název školy
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity:
III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Označení materiálu:
VY_32_INOVACE_Politologie_1116_Pracovní list
Typ materiálu:
Pracovní list
Předmět, ročník, obor:
Občanská nauka, 2. Ročník, Hotelnictví, Ekologie a životní prostředí
Číslo a název sady:
sada č. 16
Téma:
Další ideologie
Jméno a příjmení autora:
Mgr. Pavlína Lomičová
Datum vytvoření:
28. 12. 2013
Anotace:
Žáci si procvičují poznatky o dalších typech ideologií. Materiál dále poskytuje informace o dvou důležitých postavách českého feministického hnutí, V. Náprstkovi a F. Plamínkové. Žáci si tak osvojí vědomosti o statečných osobnostech, na které se zapomíná.
Zdroje:
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
A) Určete, ke které ideologii patří jednotlivá tvrzení. Volte mezi anarchismem – A, feminismem – F a environmentalismem – E. 1. V současnosti existuje mnoho odnoží tohoto směru – liberální, radikální, akademický aj………………………… 2. Symboly této ideologie je černá vlajka a písmena, A,O…………………. 3. Hlavním tématem stoupenců této ideologie v 19. století bylo získání volebního práva…….. 4. Organizace Friends of the Earth patří mezi stoupence této ideologie……. 5. Stoupenci ideologie odmítají existenci státu………. 6. Mezi propagátory hnutí patřil v 19. století Vojta Náprstek……….. 7. V Čechách byla založena federace v roce 1904 a fungovala do roku 1914…………… 8. Propagátoři ideologie se snaží o změnu ekonomického a politického systému za účelem ochrany životního prostředí…………….. 9. Ideologie vznikala v 18. století ve Francii v souvislosti s Francouzskou revolucí………… 10. Stoupenci ideologie pořádají demonstrace proti existenci mezinárodních institucí, např. MMF, EU apod…………….. 11. Velký rozmach ideologie nastal po 2. světové válce, kdy se objevila témata rovnoprávnosti obou pohlaví ve všech oblastech společenského působení. …………………….
Texty 1. Vojta Náprstek (1826 – 1894) Aktivně se účastnil revoluce v roce 1848. Když byla revoluce potlačena, hrozilo mu věznění, proto se rozhodl emigrovat do USA. Strávil zde deset let, během nichž si vyzkoušel mnohá zaměstnání. Byl např. kameníkem či truhlářem. Nakonec se mu podařilo založit knihkupectví, kde pořádal literární pořady pro německé přistěhovalce. Čechů bylo v té době v Americe málo. V době emigrace začala vznikat Náprstkova etnografická sbírka, protože navázal kontakt s dakotskými Indiány. Zajímal se též o otroctví a postavení černochů. Náprstkova matka vymohla svému synovi amnestii, a tak se V. Náprstek vrátil r. 1858 domů. Ze svého domu U Halánků rychle vytvořil významné středisko společenského života tehdejších Pražanů. Založil zde knihovnu a především České průmyslové muzeum. Pořádal mnohé přednášky z různých oblastí lidské činnosti. Velkou pozornost věnoval cestovatelům, jimž poskytoval cenné rady a zkušenosti a zároveň s nimi spolupracoval při rozšiřování své etnografické sbírky. Spolu s Karolinou Světlou, Sofií Podlipskou a Eliškou Krásnohorskou založil Americký klub dam, kde se pořádaly přednášky z mnoha vědních oborů (přírodověda, astronomie, historie, literatura….). Mezi přednášejícími najdeme významná jména J. E. Purkyně, T. G. Masaryka, Miroslava Tyrše a mnohých dalších. V. Náprstek propagoval veškeré technické vynálezy usnadňující práci v domácnosti. Přivážel je do Prahy a předváděl, jak funguje pračka, lednička, Papinův hrnec a mnohé jiné přístroje. Učil ženy používat šicí stroj. Byl velkým zastáncem ženské emancipace. Pražané mu mohli být vděčni za propagaci elektrického osvětlení, zavádění plynu a telefonu do pražských domácností i návrh na postavení Petřínské rozhledny. A tak mu říkali Mr. Pokrok.
Obr. 1: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur na Betlémském náměstí v Praze v Náprstkově domě U Halánků. Původně zde bylo umístěno České průmyslové muzeum, dnes zde najdeme pouze etnografické sbírky.
+
2. Františka Plamínková (1875 – 1942) Narodila se v rodině ševce a od dětství si přála být učitelkou. Vystudovala Státní učitelský ústav a učila na odborných školách v Táboře a Soběslavi. Poté se přestěhovala do Prahy a působila jako učitelka na dívčí škole na Letné. Byla velkou bojovnicí za zrušení celibátu žen učitelek, což se jí podařilo v roce 1918. R. 1905 spoluzaložila Výbor pro volební právo žen, který docílil ustanovení volebního práva pro české ženy v roce 1920 . V roce 1923 založila Ženskou národní radu. Tato organizace sdružovala ženské spolky a sdružení a bojovala za rovnoprávnost žen v české společnosti. F. Plamínková byla známá i v zahraničí. Jezdila na přednášková turné po Evropě a USA. V letech 1925 – 1939 působila jako senátorka. Při svém politickém působení se soustřeďovala na ženskou problematiku. Z jejího podnětu vznikly v Praze na Smíchově Ženské domovy pro neprovdané ženy a svobodné matky. Ve 30. letech pomáhala sociálně slabým rodinám i uprchlíkům z nacistického Německa. V roce 1938 napsala dopis Hitlerovi, v němž ho nazvala diktátorem a také ho upozornila na historické a zeměpisné chyby v jednom z jeho projevů. Odmítla emigrovat do bezpečí. 1. 9. 1939 byla zatčena a šest týdnů vězněna. Poté byla sice propuštěna na svobodu, ale neustále ji sledovalo gestapo. V roce 1942, v době heydrichiády byla popravena
Obr. 2: Pamětní deska F. Plamínkové na Staroměstském náměstí v Praze. Otázky k textům. 1. Která oblast společenského působení je pro obě osobnosti společná? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 2. Který jejich čin považujete za projev statečnosti?
…………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………. 3. Kde se s jejich jménem dnes setkáme? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….
Řešení 1. Společnou oblastí je emancipace žen. 2. Vojta Náprstek se účastnil revoluce r. 1948 a Františka Plamínková projevila obrovskou statečnost, když napsala dopis Hitlerovi. Tím si vlastně podepsala rozsudek smrti. 3. Se jménem Vojty Náprstka se setkáme v muzeu, které založil a je součástí Národního muzea. Jméno Františky Plamínkové však najdeme pouze zřídka. Její činnost připomínají pamětní desky na pražském Staroměstském náměstí a u sídla Senátu.
Použitá literatura: SECKÁ, Milena. Vojta Náprstek: vlastenec, sběratel, mecenáš. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad, 2011, 301 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-807-0363-133. Františka Plamínková. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ka_Plam%C3%ADnkov%C3%A1
Obrázky Náprstkovo muzeum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Naprstkovo-muzeum/ Vojta Náprstek. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_N%C3%A1prstek
Pro citaci byla použita norma ISO 690 Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál. Vytvořeno v MS Word.
