STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Název školy:

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Číslo a název projektu:

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz

Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu:

III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Typ materiálu:

PowerPointová prezentace

Předmět, ročník, obor:

Monitorování a analýzy životního prostředí, 2. ročník, Ekologie a životní prostředí

Číslo a název sady:

sada č. 8 - MONITOROVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Téma:

Vybrané ukazatele jakosti povrchových vod

VY_32_INOVACE_158_Vybrané ukazatele jakosti povrchových vod_pwp

Jméno a příjmení autora: Mgr. Alexandra Šlegrová Datum vytvoření:

4. 6. 2013

Anotace:

Prezentace slouží především pro výkladové hodiny analytické chemie a ekologie v rozsahu středního odborného vzdělávání. Prezentace obsahuje základní informace o vybraných ukazatelích, pomocí kterých lze určit jakost povrchových vod a zařadit je do třídy jakosti. Je zaměřena na jejich zdroje, vlastnosti a možnosti analytického stanovení. Navazuje na materiál VY_32_INOVACE_156_Monitoring vody_pwp a je doplněna o pracovní list VY_32_INOVACE_159_Monitoring vod y– pracovní list_prac. list. Je doporučena pro 1 vyučovací hodinu.

Zdroje:

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

VYBRANÉ UKAZATELE JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

OBSAH Organoleptické vlastnosti 2. Chemická spotřeba kyslíku 3. Biologická spotřeba kyslíku 4. Těžké kovy 5. Tvrdost vody 6. Rozpuštěný kyslík 7. Anorganické ionty 8. Celkový dusík 9. Celkový fosfor 10. Vybrané organické látky 1.

ORGANOLEPTICKÉ VLASTNOSTI  ovlivňují smyslový vjem

= barva, pach, chuť, zákal, teplota  PACH – hodnotí se senzorickou analýzou ve stupních 0-5

při dvou teplotách (20 a 60°C), důležitý u pitné vody  CHUŤ – souvisí s pachem, výrazný vliv má také pH, hodnotí se při teplotě 20-23 °C senzorickou analýzou ve stupních 0-5 v zdravotně a hygienicky nezávadných vod

ORGANOLEPTICKÉ VLASTNOSTI  TEPLOTA – nejvhodnější teplota pro pitnou vodu je 8-12 °C, u

povrchových vod teplota kolísá a její stanovení je důležité především s ohledem na kyslíkový režim. Měří se instrumentálně teploměrem vždy s odběrem vzorku  BARVA – zdánlivá (lze odstranit filtrací), skutečná (způsobena rozpuštěnými látkami), hodnotit se může vizuálně (ve vzorkovnici proti bílému pozadí) nebo optickým přístrojem  ZÁKAL – způsoben nerozpuštěnými částicemi  PRŮHLEDNOST – ovlivněna barvou a zákalem, Secciho deska – měří se výška sloupce vody, v němž je shora právě postřehnutelná

CHEMICKÁ SPOTŘEBA KYSLÍKU  CHSK – množství kyslíku, které za přesně stanovených

podmínek spotřebuje na oxidaci látek (nejč. organických) ve vodě silným oxidačním činidlem  v mg O2/litr vody  slouží k odhadu organického znečištění  oxidační činidla – KMnO4, K2Cr2O7

BIOLOGICKÁ SPOTŘEBA KYSLÍKU  BSK – hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku

spotřebovaného při biochemické (mikroorganismy) oxidaci látek ve vodě za aerobních podmínek  v mg O2/litr vody  BSK5 – zřeďovací metoda stanovení BSK – vzorek vody se

nechá 5 dní inkubovat bez přístupu vzduchu a světla

TĚŽKÉ KOVY  zdroje: těžba rud, metalurgie, povrchová úprava kovů,

sklářský průmysl, tiskárny atd.  vlastnosti: schopnost akumulace v sedimentech i organismech, špatně se vylučují, v organismech působí toxicky  Pb, Cd, Hg  AAS = atomová absorpční spektrometrie – ze vzorku je vytvořen aerosol, který je v plamenu atomizován a ve výbojce dochází k absorpci fotonů, absorbance je přímo úměrná koncentraci analytu  polarografie s rtuťovou kapkovou elektrodou

TVRDOST VODY  = suma vápníku a hořčíku  Ca, Mg soli  přechodná – hydrogenuhličitany

 trvalá – sírany  celková – součet obou předchozích

 metoda stanovení: chelatometrie (chelaton 3, při pH 10,

přes indikátor eriochromčerň T)

ROZPUŠTĚNÝ KYSLÍK  indikátor čistoty vody  mg/l nebo % nasycení ve vztahu k rozpustnosti kyslíku za

dané teploty a atm. tlaku  kyslíkové láhve „kyslíkovky“ – musí se co nejrychleji

zazátkovat  titrační stanovení – jodometrie (založeno na oxidační

schopnosti kyslíku)

ANORGANICKÉ IONTY I. chloridy

sírany

 základní anionty

 základní anionty

 zdroje znečištění:

 s chloridy podporují korozi

- splaškové vody

 metody stanovení:

- průmyslové vody

- titrace Pb(NO3)2

 metody stanovení:

- gravimetrie BaCl2

- argentometrie (srážení

AgNO3) - merkurimetrie (srážení

Hg(NO3)2

ANORGANICKÉ IONTY II. kyanidy  různě toxické, spojení s těžkými kovy  zdroje znečištění: - odpadní vody z úpravy kovů - plynárenské a koksárenské vody - chemický průmysl  metody stanovení:

- spektrofotometrie - argentometrie - iontově-selektivní elektroda

DUSÍK  v různých oxidačních stupních, v iontové i neiontové formě: - dusičnany - dusitany

- amoniakální dusík

celkový dusík

- organicky vázaný dusík  vyskytují se podle biologických procesů probíhajících ve

vodách a při čištění a úpravě vody

AMONIAKÁLNÍ DUSÍK  NH4+ a NH3 v různých podílech podle pH a teploty vody  v povrchových vodách v malé koncentraci  toxický pro ryby  metody stanovení: - spektrofotometricky Nesslerovou metodou - neutralizační titrace kyselinou sírovou

DUSIČNANY  patří mezi hlavní anionty vod  v povrchových vodách se koncentrace pohybuje v rozmezí

1-10 mg/l a souvisí se stupněm eutrofizace  metody stanovení (žádná není univerzální): - VIS spektrofotometrie s kyselinou salicylovou - přímá UV spektrofotometrie - polarografie

DUSITANY  vznikají biologickou redukcí dusičnanů nebo oxidací

amoniakálního dusíku  oba zmíněné ionty doprovází v malých koncentracích  v povrchových vodách řádově v jednotkách mg/l  jsou indikátorem fekálního znečištění a v pitných vodách jsou nežádoucí (toxické)  stanovení musí proběhnout co nejrychleji po odběru a je založeno na vytvoření azobarviva, které je vhodné pro spektrofotometrii

FOSFOR

 anorganický fosfor (ortho- a polyfosforečnany)  organický fosfor - produkt biologických procesů - tyto sloučeniny pocházejí ze

splaškových vod a odpadních vod z potravinářského průmyslu - organofosfáty – přípravky pro zemědělství (pesticidy)

= celkový fosfor  v povrchových vodách je důležité stanovení fosforečnanů z hlediska

posouzení míry eutrofizace  před vlastním stanovení se všechny formy převádí na

orthofosforečnany  metody stanovení: iontová chromatografie nebo

spektrofotometrie

VYBRANÉ ORGANICKÉ LÁTKY ropné látky - havárie, lodní doprava - lehčí než voda (plavou), ovlivňují organoleptické vlastnosti - toxicita je sekundární – nedostatek kyslíku

pesticidy - zemědělství - perzistentní, bioakumulační vlastnosti - karcinogeny

huminové látky - sedimenty, eroze - kumulují těžké kovy a pesticidy - toxicita vychází z kumulačních vlastností

fenoly, kresoly - léky, barviva, desinfekce - zapáchají, jsou žíravé - riziko karcinogenity

POUŽITÁ LITERATURA  KALIČINSKÁ, Jitka. Monitorování životního prostředí. 1. vyd.

Ostrava: Pavel Klouda, 2006, 88 s. ISBN 80-863-6913-7.

• „Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a

vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.“ • „Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento

digitální učební materiál.“