Název školy:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu:
III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Typ materiálu:
PowerPointová prezentace
Předmět, ročník, obor:
Monitorování a analýzy životního prostředí, 2. ročník, Ekologie a životní prostředí
Číslo a název sady:
sada č. 8 - MONITOROVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Téma:
Monitoring vody
VY_32_INOVACE_156_Monitoring vody_pwp
Jméno a příjmení autora: Mgr. Alexandra Šlegrová Datum vytvoření:
14. 5. 2013
Anotace:
Prezentace slouží především pro výkladové hodiny analytické chemie a ekologie v rozsahu středního odborného vzdělávání. Věnuje se metodám a pravidlům monitorování další ze složek životního prostředí – vodyí. Prezentace představuje základní pojmy spojené s tímto tématem, např. primární a sekundární znečištění, klasifikace jakosti vod nebo jednotlivé možnosti odběru vzorků. Prezentace je propojena s dalšími materiály: VY_32_INOVACE_158_Vybrané ukazatele jakosti povrchových vod_pwp, VY_32_INOVACE_159_Monitoring vod y– pracovní list_prac. list. Je doporučena pro 1 vyučovací hodinu.
Zdroje:
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
MONITORING VODY
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
OBSAH 1.
Voda na zemském povrchu
2.
Znečištění povrchových vod
3.
Primární znečištění
4.
Sekundární znečištění
5.
Rozbor a hodnocení povrchových vod
6.
Klasifikace jakosti vod
7.
Odběr vzorků vod
8.
Tekoucí vody
9.
Stojaté vody
VODA NA ZEMSKÉM POVRCHU Jaký podíl zemského povrchu zaujímá voda?
2/3 Kolik procent z celkového objemu vody zaujímá sladká voda?
3% Kolik litrů vody připadá v průměru na jednoho obyvatele v ČR?
388 litrů, nejméně ze všech evropských zemí Jaké má voda funkce?
biologickou (rozpouštědlo), zdravotní a kulturní (estetickou) Jak můžeme rozdělit vody?
povrchové (stojaté, tekoucí) a podzemní pitná, užitková, odpadní
ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH VOD pokud není voda vhodná pro účely, pro které by
byla vhodná v přirozeném stavu (podle WHO) bodové znečištění – průmysl, odpady plošné znečištění – průsaky, splachy
PRIMÁRNÍ ZNEČIŠTĚNÍ látky z odpadních vod, látky způsobující změny některých vlastností
znečišťující látky
příklady
poznámky
Inertní materiály
půda, kaolín
zakalení vody
Organické látky
huminové látky ropné látky fenoly, pesticidy detergenty
vznikají rozkladem org. plavou na hladině zhoršují organoleptické v. tvoří pěnu
Anorganické látky
chloridy dusičnany, fosforečnany amoniak, kyseliny těžké kovy
zvyšují korozivnost sekundární znečištění změna pH toxicita
Bakteriální látky
mikroorganismy
mohou být patogenní
Tepelné znečištění Radioaktivní látky
snižuje obsah kyslíku urychluje rozklad sloučeniny U, Po, Cs
SEKUNDÁRNÍ ZNEČIŠTĚNÍ přísun vhodných látek – dusičnany, fosforečnany nadměrný rozvoj mikroorganismů – sinice, řasy (vodní
květ) odumření a následný rozklad znečištění vody, málo kyslíku, zápach
ROZBOR A HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH VOD Účely: - obecná klasifikace jakosti vod - zda je voda vhodná pro konkrétní užití - zjištění původce havárie - apod. Normy: - ČSN 757220 Jakost vod - Kontrola jakosti povrchových vod - ČSN 757221 Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod
KLASIFIKACE JAKOSTI VOD normy uvádějí mezní hodnoty pro 36 ukazatelů pro 5 tříd jakosti 1.
2. 3. 4.
5. 6.
povrchové vody vybrané ukazatele jakosti vody jsou rozděleny do 6 skupin: kyslíkový režim – rozp.O2, CHSK, BSK základní chemické a fyzikální ukazatele – pH, teplota, vodivost,… doplňující chemické ukazatele – Ca, Mg, chloridy, sírany,… těžké kovy biologické a mikrobiologické ukazatele ukazatele radioaktivity
KLASIFIKACE JAKOSTI VOD charakteristická hodnota: určuje se pro každý jednotlivý ukazatel základní: podle všech vybraných ukazatelů (stanovuje ČSN), výsledná
hodnota se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění u jednotlivých vybraných ukazatelů třídy jakosti:
třída jakosti I.
neznečištěná voda
hodnoty odpovídají běžnému přirozenému pozadí v tocích
II.
mírně znečištěná voda
možnost existence vyvážených ekosystémů
III.
znečištěná voda
nemusí být podmínky pro existenci vyvážených ekosystémů
IV.
silně znečištěná voda
existence pouze nevyvážených ekosystémů
V.
velmi silně znečištěná voda
silně nevyvážené ekosystémy
ODBĚR VZORKŮ VOD ČSN EN 25667- 1,2 ČSN ISO 5667- 3 až 18
kvalifikovaní pracovníci, kteří za odběr zodpovídají průměrný vzorek nesmí dojít ke změnám sledovaných složek (platí i pro
dopravu, skladování nebo případnou konzervaci) dostatečné množství (zkrácený rozbor - 1 litr, úplný rozbor – 3 až 5 litrů) musí být vyplněna průvodka (protokol o odběru)
ODBĚR VZORKŮ VOD provádí se až za možným zdrojem znečištění
jednorázový odběr – jen když se kvalita vody dlouhodobě
nemění řadový odběr – jakost vody kolísá s časem nebo v různých místech vodního objektu prostý vzorek – odebere se celý potřebný objem najednou směsný vzorek – smíchání několika prostých vzorků, představuje průměrné složení vodního objektu v čase nebo v prostoru vzorkovnice – sklo nebo plast, dokonale vyčištěny, několikrát vypláchnout odebíraným vzorkem, řádně označit
TEKOUCÍ VODY v místech největšího proudění = v proudnici 20 – 30 cm pod hladinou při soutoku nebo přítoku odpadní vody – až v místě
dokonalého smíšení vod různé hustoty a teploty vybrané místo se při opakovaném odběru se dodržuje
STOJATÉ VODY vyznačují se rozdílnou jakostí v různých polohách a
hloubkách zonační odběry hloubková odběrová zařízení různé konstrukce nedoporučuje se provádět směsné vzorky
POUŽITÁ LITERATURA KALIČINSKÁ, Jitka. Monitorování životního prostředí. 1. vyd.
Ostrava: Pavel Klouda, 2006, 88 s. ISBN 80-863-6913-7.
• „Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a
vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.“ • „Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento
digitální učební materiál.“
