Název školy
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity:
III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Označení materiálu:
VY_32_INOVACE_318_Česká literatura mezi světovými válkami_pracovní list
Typ materiálu:
Pracovní list
Předmět, ročník, obor:
český jazyk a literatura, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí, Ekonomika a podnikání
Číslo a název sady:
sada č. 18 – Jiří Orten
Téma:
Jiří Orten
Jméno a příjmení autora:
Pavlína Lomičová
Datum vytvoření:
12. 3. 2013
Anotace:
Materiál slouží k rozšíření znalostí o díle Jiřího Ortena a procvičování práce s textem.
Zdroje:
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Strana 1 (celkem 6)
PRACOVNÍ LIST – JIŘÍ ORTEN 1.ukázka – Modrá kniha (červenec 1939) Francie. Na procházce cestou podél potoka, nalevo louky s červenými máky. Procházím loukou a na pískovém návrší, zdánlivě zastiňujícím výhled do šíra, spatřuji tři až čtyři děti v zimních kabátcích. Divím se, že si nehrají, ale v přikrčené poloze vyhlížejí ven tak, jako by si hrály na schovávanou. Klekám na kolena a vysunuji opatrně hlavu. Vidím s úžasem obrovskou vytesanou podobu Jaroslava Vrchlického. Pod ní tři ženy. Jedna s rozepjatou bluzkou, dva hnědé prsy zachyceny v ní jako ve dlani. Cítím závrať a vztyčuji se. Teď teprve se objevují dva mladíci s hladce přičesanými lasy a v šedých šatech. Zlostně na mne křičí a pronásledují mne po trati, o níž vím, že tam nikdy nejezdí vlak, takže jsem bezpečný. V příštím okamžiku se dovídám, že jsem podezřelý. Jsem zajat. Jedeme kočárem podle zelených lusků. Vrátky a zahrádkou do žaláře. Dávají mi klíč, který visí na háčku. Jdu sám do své cely, kde je nutno být v pokrčení. Je dřevěná, bez stěn, s pouhým plotem, kolem dokola žlab. Obracím se k jedné ze tří žen v pláštích a přejímám tři dopisy s adresou pro ženu, která bývá obnažena. Cítím ji v zádech, rychle se točím s jednou rukou nataženou, aby přijala své dopisy. Setkávám se místo toho s jejím pravým stehnem. Jsem vzrušen, ale beze studu. Zkouším prsy a břich, dotýkám se pohlaví. Ve veliké závrati klesám naznak a zaplavuje mne radost ukojení. A) Co si myslíte, že autor popisuje? ............................................................................................................................... B) Podle čeho tak usuzujete? ............................................................................................................................... C) Jaké dva základní motivy se tu objevují? Je tu nějaká souvislost s dobou, v níž autor žil? ................................................................................................................................ ................................................................................................................................
Strana 2 (celkem 6)
2. ukázka - Žíhaná kniha (10.2.1940) Vstoupili jsme do kavárny U Petříků. Sochař Blažek se mnou zavedl rozhovor o Kutné Hoře, odpovídal jsem mu dosti živě. Pak jsme se odmlčeli a hovor šel mimo mne. Byl jsem opřený hlavou i zády o dřevěnou zástěnu v okamžiku, kdy jsem poprvé zaslechl své jméno, ono prvé, vyštěknuté s posměchem od protějšího stolu, krytého zpola zástěnou. Zdálo se mi zpočátku, že jde o sluchový klam, teprve potom, když se výkřiky opakovaly, jsem poznal, oč jde vskutku. Jak se později vysvětlilo, byli to lidé, kteří z nějaké příčiny nenávidí mého bratra a má podobnost s ním a hovor o Kutné Hoře jim pomohly mne poznat. Blažek, netuše nic počal zpívat jakousi národní píseň, načež bylo slyšeti výkřiky obsahu případného a nejsprostšího. Oblékl jsem se a odcházel. Oč jde? Čím jsem se provinil, Bože? Proč dopřáváš mým uším takovou hudbu? A) Komentujte chování lidí v kavárně. Co je k němu vedlo? ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ B) Jaký jazyk autor používá? Zaměřte se na slovosled, spisovnost a slovní zásobu. Pojmenujte zvýrazněné jazykové prostředky. ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ 3. ukázka (Žíhaná kniha 12. 2. 1940) MALÁ ODPOVĚĎ VELKÉMU PROČ Pro říčku poslední, pro všechno, co se vlní, pro kočky, pro kosy, pro roztočený svět, pro krásné procházky, pro hady na výsluní, pro lásku k zemřelým pro slzy, pro paměť. Pro dotek hedvábný, pro dotek této pleti, jež mámí prsty mé, bolavé v konečcích, a ústa poleká a učí opláceti oplatkou nejsladší v hebkosti bílých cích,
Strana 3 (celkem 6)
pro tuto hodinu, tichou a starodávnou, jež usíná a chce, abych též usínal, pro samotu svých snů, pro melodii slavnou, pro slávu ubohých chci ještě žíti dál. A) Tato báseň vznikla dva dny po návštěvě kavárny. Hodnoťte rozdíl v atmosféře a pocity autora. ................................................................................................................................ ................................................................................................................................ B) Uveďte anaforu................................................................................................. 4. ukázka – Žíhaná kniha (12. 10. 1940) Zle je mi zle.... Jsem emigrant, odjel jsem kdysi dávno s těmi všemi, kteří musili opustit svůj domov, všechny odjezdy tisíciletí jsou ve mně nahromaděny, nic jsem si s sebou nevzal, jen pár veršů, a ty mě tlačí. Emigrant bez domova, tak je to. A vždycky jsem byl v nějakém vyhnanství......Nic, žádná skutečnost v něm není, jsem v něm sám, bez matky, bez jakékoli blízkosti.... Jsem na obědě, v oné podivné příšerné atmosféře, naplněné blízkostí smrti; dlouho rozprávím s osmdesátiletou stařenou, která je se mnou jaksi vzdáleně příbuzná, o jejím synu, herci, nikdy jsem ho neviděl..... A) Vysvětlete slovní spojení „jsem emigrant bez domova“. ...................................................................................................................................... ...................................................................................................................................... B) Proč autor považuje stařenu za vzdáleně příbuznou? ...................................................................................................................................... ......................................................................................................................................
Strana 4 (celkem 6)
Řešení 1. ukázka A) Jedná se o popis snu. B) Např.: Autor popisuje léto ve Francii a děti mají zimní kabáty. Narazí na sochu J. Vrchlického. Najednou se ocitá ve vězení. C) Objevují se erotické motiv v kontrastu s motivem úzkosti či provinění. Ukázka pochází z července r. 1939, kdy ještě zdaleka nejsou známy Hitlerovy úmysly se židovskými obyvateli Evropy, přesto již je z deníkového záznamu patrné, že autor má obavy z budoucnosti. 2. ukázka A) Ukázka je z roku 1940. Autor se ocitá v kavárně, kde se mimo jiné potkává s přívrženci nacistů a jejich pohledem na Židy. B) Autor používá spisovnou knižní podobu češtiny. Výrazy dosti, vskutku, oč jde, netuše považujeme za knižní, dnes již archaické. Slovosled vět bývá často inverzní, básník pojímá i své prozaické záznamy poeticky. Výraz Čím jsem se provinil, Bože? můžeme považovat za apostrofu. 3. ukázka A) Básník v textu vyjmenovává vše, pro co stojí za to dále bojovat o vlastní život. Nacházíme zde odhodlání a touhu. B) Anafora se objevuje v celé první sloce – „pro...“ 4. ukázka a. Autor se cítí velmi osamocen a zoufalý. b. Stařena je na konci svého života. J. Orten vnímá svůj život podobně, tuší, že brzy skončí.
Strana 5 (celkem 6)
POUŽITÁ LITERATURA 1. ukázka ORTEN, Jiří. Modrá kniha. 1. vyd. Praha: Český spisovatel, 1994, v. <1-7 >. ISBN 80-202-0490-3. 2. – 4. ukázka ORTEN, Jiří. Spisy. Žíhaná kniha.1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1992-2002, <1-7 >. ISBN 80-202-0359-1. Pro citaci byla použita norma ISO 690 Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál. Vytvořeno v MS Word.
Strana 6 (celkem 6)