STŘEDA 8. ČERVNA 2011

08-06-2011

CS

Rozpravy v Evropském parlamentu

STŘEDA 8. ČERVNA 2011 PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK Předseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:05) 2. Prováděcí opatření (článek 88 jednacího řádu): viz zápis 3. Nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzívní Evropu (rozprava) Předseda. – Prvním bodem programu jednání je zpráva poslance Garriga Polleda jménem zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013, nazvaná Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu [2010/2211(INI)] (A7-0193/2011). Salvador Garriga Polledo, zpravodaj. – (ES) Vážený pane předsedo, pane komisaři Lewandowski, dámy a pánové, máme za sebou 23 let finančních výhledů, čtyři výrazná období, která pomohla řádnému vývoji výdajů a příjmů Evropské unie. Právě existence finančních výhledů umožnila provedení programů Unie. Z tohoto důvodu je pro finance Unie tolik důležitá tato rozprava a následné hlasování. Evropský parlament se vůbec poprvé ujímá politické iniciativy, pokud jde o rozpočet EU. Komise a Rada budou muset na tento návrh reagovat a předložit vlastní alternativní návrhy. Evropský parlament připravil návrh, jehož hlavními znaky jsou shoda a spolupráce. Obnáší rok práce, 1 100 pozměňovacích návrhů a 120 závazků, a přispělo do něj 11 parlamentních výborů a 10 národních parlamentů. Chtěl bych poblahopřát všem úředníkům i asistentům, kteří více než rok usilovně pracovali, aby se zpráva stala skutečností. Došlo také k institucionální spolupráci ze strany sboru komisařů pod vedením José Manuela Durãa Barrosa za obzvláštního přispění komisaře pro finanční plánování a rozpočet Janusze Lewandowského. Věříme, že návrh, který předloží dne 29. června, bude v souladu s doporučeními obsaženými v naší zprávě. Nemůžeme nadále pracovat na zvětšování Evropy se zmenšujícím se rozpočtem. Požadujeme ukončení zlozvyku pompézně přijímat politické závazky, na které se však nedostává finančních prostředků. Máme s tímto problémem dost zkušeností, pokud jde o Lisabonskou smlouvu, a nechceme, aby se strategie Evropa 2020 stala dalším selháním, které vyústí v ještě větší zklamání a euroskepticismus. Z toho důvodu jsme ze strategie Evropa 2020 učinili páteř nadcházejícího finančního výhledu. Jsme rozhodně přesvědčeni o účinnosti výdajů Evropské unie. Každé euro, které pochází z rozpočtu EU, je účinnější než euro vynaložené jednotlivě každým z 27 národních rozpočtů. Ověřili jsme správnost myšlenky přidané hodnoty a jsme přesvědčeni, že může být vztažena prakticky na všechny programy EU. Vyzýváme Evropskou komisi, aby tuto myšlenku proměnila ve skutečnost.

1

2

CS


Žádná evropská politika nemůže existovat bez dostatečných finančních prostředků pro společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti. Z tohoto důvodu žádáme Radu o zachování stejné úrovně výdajů na tyto dvě politiky i v období po roce 2013. Výzkum, vývoj, inovace, investice do energetické účinnosti, obnovitelných energií, vzájemně propojených transevropských komunikačních a energetických sítí, globální změna klimatu a vzdělání jsou jen některé z priorit, kterými se tento rozpočet EU musí zabývat. Pro ty z nás, kdo věří v konkurenceschopnou Evropu, nepředstavuje snižování rozpočtu EU schůdnou alternativu. Domníváme se, že v rámci současného finančního výhledu je nutné navýšit celkové výdaje nejméně o 5 %. Tento nárůst je minimálním požadavkem, máme-li naplnit potřeby hlavních tradičních politik a také našich nových priorit. Dosažení těchto 5 % je cvičením v politickém realismu a mělo by se stát základem budoucího vyjednávání mezi institucemi, společně s rozumným návrhem předloženým v této zprávě o novém systému vlastních zdrojů, na němž se shodly různé politické skupiny v Parlamentu. Toto období krize a záchranných plánů je snad nejhorší možnou dobou k zahájení vyjednávání o finančním výhledu, ale před těmi z nás, kdo věří v potřebu využití rozpočtu EU k transformaci 27 členských států do skutečné unie, stojí výzva a je nutné dívat se hodně vysoko, abychom se s ní dokázali vypořádat. V průběhu dnešní rozpravy vyjdou na povrch dobré i špatné stránky zprávy, jak chvála na ni, tak její kritika. Jsem si vědom toho, že v tomto Parlamentu není možné dosáhnout jednomyslné podpory v tak citlivé otázce, ale chtěl bych poděkovat politickým skupinám za jejich velkorysost při hledání shody a také za jejich dovednosti, kterými přispívaly v průběhu přípravy zprávy. Díky nim je závěrečná zpráva nesrovnatelně lepší než cokoliv, co bych dokázal vytvořit bez jejich podpory. Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, krize eura a veřejného dluhu si žádá řešení na evropské, a nikoliv pouze na národní úrovni. To je poselství, které pan Barroso jménem Evropské komise vysílá členským státům již několik měsíců. Evropské řešení však znamená financování z evropských zdrojů. Moje skupina se snaží přizpůsobit toto financování nové realitě v Evropě, pokud jde o jeho cíle i působnost. Otázka, kterou bych chtěl Radě předložit, je následující: je Evropa dvacátých let 21. století stejná jako Evropa šedesátých let 20. století? Je situace veřejných financí našich členských států, naše vyhlídky růstu a postavení Evropy ve světě srovnatelné? Domnívám se, že nikoliv. Je zcela zřejmé, že současnou Evropu už nelze jakýmkoliv způsobem srovnávat s Evropou našich otců zakladatelů. Změnila se a bylo by nezodpovědné, kdyby se tyto změny neodrazily ve způsobu financování Evropy, jinými slovy, ve způsobu jejího uspořádání. (Řečník se odmlčel předpokládaje, že bude ve svém projevu pokračovat později) Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Vážený pane předsedo, nejprve bych chtěl poděkovat poslanci Garrigovi i dalším členům dočasného zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013, protože se domnívám, že odvedli vynikající práci. Málokdy se setkávám s tak vyrovnanou a racionální zprávou, jakou je ta, kterou předložilvýbor pro politické výzvy. V souvislosti s otázkou budoucího finančního výhledu a jeho organizace se Evropa, kterou si přejeme, stává stále patrnější. Potřebujeme rozpočet na následující roky, který bude odrážet ambice EU, včetně ambicí hlav států nebo vlád, přičemž současně bude naplňovat očekávání našich občanů. Co se může jevit jako nevinná

08-06-2011

08-06-2011

CS


debata o částkách odměřovaných po desetinných místech, bude ve skutečnosti určovat směr Evropské unie během nadcházejících deseti let. Pravidelně se setkáváme s novými návrhy toho, čím by se Evropská unie měla zabývat, čeho by měla dosáhnout a na jaké úkoly by se měla připravit. Zároveň však zjišťujeme, že finanční prostředky potřebné k dosažení těchto cílů nejsou k dispozici. Pokud ovšem převedeme větší odpovědnost na EU a budeme očekávat, že bude financovat ambiciózní projekty, přičemž zároveň omezíme její finanční zdroje, budeme působit proti vnitřní solidaritě Evropské unie, protože tak podnítíme její vnitřní rozdělení v boji o finanční prostředky, například v rámci politiky soudržnosti. Takový útok na solidaritu, jehož nebezpečnou formu u některých členských států Evropské unie můžeme sledovat, bychom ve vztahu mezi členskými státy a EU neměli umožnit. Máme Evropu podle představ Davida Camerona nebo nizozemské vlády – nebo přinejmenším podle představ politické strany, která v nizozemské poslanecké sněmovně podporuje vládu – Evropu stále výraznějšího snižování výdajů, Evropu vzdalující se od integračního vývoje a Evropu, kde probíhá opětovná nacionalizace. Jedná se o koncepci, která se setká s podporou některých lidí. Nicméně je také možné prohlásit, že Evropa, jakožto kontinent 21. století, je naší odpovědí na výzvy globalizovaného světa týkající se hospodářské, ekologické, finanční a migrační politiky. Máme dvě možnosti: můžeme se rozdělit na jednotlivé části, které se budou - pokud jde o velikost - pohybovat od Německa s 82 miliony obyvatel po Maltu s 360 000 obyvateli. Pokud by se měl každý starat sám o sebe, Evropa se stane bezvýznamnou. Koneckonců, ani stát s 82 miliony obyvatel, jako je ten, který zastupuji, v dlouhodobém horizontu nepřežije mezikontinentální konkurenci. Potřebujeme sílu 500 milionů lidí a 27 členských států Společenství. To nás učiní silnými. Přesně to vyjadřuje rozpočet na následujících sedm let finančního výhledu do roku 2020. Jedná se o dobrou předlohu plánu. Velmi rád bych se stal svědkem elánu polského předsednictví, zřetelně se projevujícího v jím předloženém návrhu, který by v následujících letech utvářel Evropu v duchu spolupráce, již navrhuje. Členské státy v Radě vyjednávají o finanční a hospodářské budoucnosti Evropy na tomto základě se zástupci svých občanů v Evropském parlamentu. Nelze prohlásit: „Přejeme si Marshallův plán pro oblast Středomoří, který podpoří rozvoj demokracie v severní Africe“, přičemž budeme zároveň říkat: „Měli bychom snížit rozpočet EU“. Nelze prohlašovat: „Chceme financovat rozpočet EU s 0,8 % hrubého domácího produktu“ a poté požadovat náhradu za škody, když naše zemědělce zasáhne krize spojená s výskytem bakterie EHEC, jak to učinila nizozemská vláda. Samozřejmě chceme poskytnout pomoc zemědělcům. Musíme jim pomoci. Samozřejmě chceme poskytnout pomoc severní Africe. Musíme jí pomoci. Nicméně pak potřebujeme dobrý, vyvážený, racionálně vypracovaný, dlouhodobý rozpočet, jak uvádí tato zpráva. (Mluvčí souhlasil, že odpoví na otázku na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8) Lucas Hartong (NI). – (NL) Vážený pane předsedo, vzhledem k jeho extrémně negativním reakcím vůči postoji nizozemské vlády bych se chtěl svého váženého kolegy zeptat, zda ještě vůbec uznává demokratické právo členských států EU vyjadřovat jménem svých občanů svoje vlastní názory. Martin Schulz (S&D). – (DE) Vážený pane poslanče Hartongu, samozřejmě že uznávám toto právo. Pouze doufám, že rovněž uznáte, že postoj nizozemské vlády nemůže být autoritativně oznámen, ale že by se o něm mělo diskutovat v rámci nadnárodní demokracie.

3

4

CS


Mám naprostý respekt k předsedovi vlády Ruttovi, jenž podporuje navýšení rozpočtu EU o 2,7 %. Vzal jsem to na vědomí a jsem rád, že jste pozorně poslouchal, protože v tomto Parlamentu se otevřeně diskutuje o postojích všech vlád. V tomto smyslu jsem nepochopil smysl vaší otázky, ale jsem přesvědčen, že to lze vykládat tak, že rovněž podporujete demokracii. Domnívám se, že to představuje určitý pokrok. Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedo, mám zde dopis od zástupce vlády Jejího Veličenstva o zprávě výboru pro politické výzvy. Dopis vyjadřuje zklamání vlády Jejího Veličenstva nad návrhem zprávy tohoto výboru. Vážení kolegové, domnívám se, že to znamená, že před sebou dnes máme velmi kvalitní návrh zprávy výboru pro politické výzvy! Musím vám říci, že kromě několika málo slov vyjadřujících zklamání vlády Jejího Veličenstva nad zprávou, jsou zbývající části dopisu skutečnou provokací: provokací pro Evropu a Evropskou unii, protože hlavním bodem je sdělení, že není možné žádné navýšení víceletého finančního rámce (VFR), že se musíme držet starých VFR, stejných čísel, stejných zdrojů, přirozeně i stejných úlev a zcela určitě i stejné úrovně úlev pro Spojené království. Neměli bychom měnit vůbec nic. Vláda Jejího Veličenstva má nicméně zájem přijímat rozhodnutí a chce reformovat nejen Spojené království, ale rovněž Evropskou unii. Z toho důvodu nechápu, proč bychom se měli držet starých víceletých finančních rámců a jednoduše pokračovat v předchozí politice. Domnívám se, že nastal čas, abychom upozornili veřejnost na to, že snížením rozpočtu EU o 1 % [hrubého domácího produktu EU] nevyřešíme fiskální konsolidaci různých členských států Evropské unie. Toto 1 % představuje pouhou jednu čtyřicetinu veškerých výdajů v rámci Evropské unie. Úspor lze dosáhnout i jinými způsoby. Další návrh, který bychom mohli předložit vládě Jejího Veličenstva, je, že chce-li dosáhnout úspor v britském veřejném sektoru, může toho docílit posílením role Evropské unie. Dovolte mi, abych vám dal tři příklady. První z nich se týká zahraniční politiky. Ve Spojených státech je 28 000 diplomatů. V Evropě jich je 93 000: to znamená, že v Evropě je čtyřikrát víc diplomatů, protože nespolupracujeme v rámci společné zahraniční politiky. V této oblasti je prostor pro úspory. Pokud by britská vláda investovala více do Evropské unie, dosáhla by úspor v oblasti zahraniční politiky, což je ministerstvo Williama Haguea. Dalším příkladem je měnová politika. V Evropské unii je za ni odpovědných přibližně 44 000 lidí. Federální rezervní systém ve Spojených státech zaměstnává 18 000 lidí. To představuje třikrát méně úředníků. Chce-li britská vláda šetřit, může vstoupit do eurozóny, může předat Evropské unii větší pravomoci a odpovědnost, čímž dosáhne úspor s ohledem na všechny zaměstnance pracující v oblasti měnové politiky v Británii. Chce-li šetřit ve Velké Británii, může toho dosáhnout v oblasti výzkumu jednoduše okamžitým přijetím evropských patentů. To by vedlo k obrovským úsporám v jejím rozpočtu určeném na výzkum. Taková by měla být naše odpověď vládě Jejího Veličenstva. (Potlesk) Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Vážený pane předsedo, moje skupina si přeje financování, které odpovídá nové evropské realitě, trendům a cílům. Odpovídá stav veřejných financí v našich členských státech, naše vyhlídky růstu a postavení Evropy ve

08-06-2011

08-06-2011

CS


světě představám otců zakladatelů Evropy? Rozhodně ne, došlo u nich k určitému vývoji a změnám. Bylo by nezodpovědné, kdybychom těmto změnám nepřizpůsobili způsob financování Evropy. Víceletý finanční rámec je vysoce politickou otázkou, o které zvláštní výbor ve spolupráci s rozpočtovým výborem vedou diskusi už více než rok. Chtěl bych výboru poděkovat za jeho práci. Věřím, že evropský duch, který existuje ve výboru, bude formovat provádění rámce a posune Evropu dopředu ku prospěchu našich občanů. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vyzývá všechny členské státy, aby se plně zapojily do této diskuse. Když říkám plně, nemám tím na mysli jednoduché oznámení, že konečným cílem je zmrazení evropských výdajů do roku 2020, ani okamžité odmítnutí myšlenky vlastních evropských zdrojů. Přejeme si vlastní zdroje s cílem snížit tlak na národní rozpočty. Z tohoto důvodu navrhujeme na úrovni hlav států a vlád koncepci vlastních zdrojů: ke zmírnění tlaku na národní rozpočty. Dovolte mi, abych vám připomněl, že evropský rozpočet byl na rozdíl od národních rozpočtů, které se většinou potýkají s velkými deficity, vždy vyrovnaný. Dovolte mi vám také připomenout, že více než 90 % prostředků z tohoto rozpočtu směřuje na projekty, z nichž mají prospěch členské státy. A konečně mi dovolte připomenout členským státům, že veškeré neutracené peníze jim budou na konci roku vrácené. Přesto jsme obviňováni z toho, že jsme špatnými manažery: domnívám se, že musíme posílit naše úsilí v oblasti komunikace. Proto prosím, přestaňme přistupovat k evropskému rozpočtu jako zátěži pro domácí finance. Buďme upřímní: každé euro vynaložené na evropské úrovni přináší daleko větší užitek než euro vynaložené národními vládami. Mezi 20 a 30 centy z každého eura národních výdajů jsou okamžitě přesměrovány na splátky národního dluhu. Evropané se musí dozvědět pravdu. Pravdou je, že kdyby nebylo evropského financování vzdělání a celoživotního vzdělávání, odliv mozků do Číny a Spojených států by se zrychlil. Pravdou je, že kdyby nebylo evropského financování výzkumu a inovací, byly by naše země na globální úrovni méně konkurenceschopné, přičemž růst a zaměstnanost by strádaly. Pravdou je, že bez evropských fondů soudržnosti by se propast mezi bohatými a chudými regiony dále prohlubovala. Pravdou je, že bez evropského financování by politika bezpečnosti potravin, energetická politika a politika v oblasti změny klimatu nedokázaly naplnit naše očekávání a cíle. Dámy a pánové, pravdou je, že bez evropského financování zahraniční a obranné politiky by Evropská unie zůstala v zákulisí místo v centru světové scény. Richard Ashworth, jménem skupiny ECR. – Vážený pane předsedo, dovolte mi využít této příležitosti, abych promluvil jménem vlády Jejího Veličenstva a reagoval na projev pana Verhofstadta, který jako vždy nepochopil pointu a dívá se špatným směrem. Kdyby zprávu skutečně četl, věděl by, že vláda Jejího Veličenstva konstatuje, že se jedná o období krize v Evropě. Všiml by si, že ekonomiky stagnují, dochází ke ztrátám pracovních míst a různá odvětví bojují o to, aby obstála v rychle se měnícím světě. Evropa potřebuje rozpočet, který je relevantní, obsahuje přidanou hodnotu a přináší pomoc občanům, ale pan Verhofstadt a jeho kolegové nabízejí stále totéž. Existuje rčení: „Nezměníte-li směr, skončíte tam, kam jste směřovali na počátku cesty.“ Tento rozpočet musí změnit směr. Souhlasíme s názorem vlády Jejího Veličenstva, že by mělo dojít ke zvýšení výdajů v oblastech, které vytvářejí přidanou hodnotu. Souhlasíme:

5

6

CS


mělo by dojít ke zvýšení investic do výzkumu a vývoje, do transevropských dopravních, energetických a telekomunikačních sítí. Souhlasíme: vzdělání, malé podniky a podpora jednotného trhu dávají smysl, představují dobrou investici a měly by být podporovány. Jejich podpora napomůže vytváření pracovních míst a hospodářskému růstu. Nepovažujeme však za přijatelné, aby to tento Parlament vydával za důvod pro požadavek na vyšší rozpočet. Panu Verhofstadtovi bych chtěl říct následující. Vlády po celé Evropě zavádějí úsporné rozpočty a tento Parlament by byl velmi pošetilý, pokud by se s tímto postojem neztotožnil a pokud by se rozhodl ignorovat dopis od pěti premiérů, v němž vyjadřují přesvědčení, že odpovědí není „více Evropy, ale inteligentnější Evropa“. Potřebujeme přesněji cílený rozpočet. Ve zvláštním výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 jsme správně hovořili o prioritách, nicméně jsme dál nic nepodnikli. Chyběly důkazy o vůli přijmout těžká rozhodnutí, která v této době přijímají vlády po celé Evropě. Nakonec jsme přijali, že by se měly zvýšit výdaje na nové priority, ale zároveň se domníváme, že nastal čas, abychom se opět zaměřili na tradiční priority, takže zde opět šlo o další promarněnou příležitost pro evropský rozpočet. (Mluvčí souhlasil, že odpoví na otázku na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8) Andrew Duff (ALDE). – Vážený pane předsedo, chtěl bych se svého kolegy zeptat, zda nesouhlasí s tím, že přenesení některých klíčových nákladových položek z vnitrostátního do evropského rozpočtu povede k větší efektivitě nákladů a k jejich úsporám, a ušetří tak státním pokladnám finanční prostředky. To je hlavní poselství přístupu Parlamentu k reformě finančního výhledu. Je to logické a vyžaduje to logickou a racionální odpověď z Londýna. Richard Ashworth (ECR). – Vážený pane předsedo, chápu smysl poznámky poslance Duffa, ale jako vždy teorie je správná, ale praxe nikoliv. Předložte mi důkazy, v kterých případech takové přenesení nákladových položek přineslo větší efektivitu formou výdajů na úrovni Evropské unie. Předložte mi důkazy, v kterých případech došlo k úspoře peněz občanů a nestálo je to naopak víc. Znovu opakuji, že tento rozpočet je důkazem snahy poslance Duffa a jeho kolegů o „více Evropy, nikoliv o inteligentnější Evropu“. Vláda Spojeného království žádá o cílenější výdaje, nikoliv o vyšší výdaje. Bas Eickhout, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Vážený pane předsedo, je vždy zajímavé sledovat, že jakmile se začneme bavit o výhledovém rozpočtu, diskuse se vždy zúží na otázku „kolik přesně“? Ve skutečnosti by se tato diskuse měla týkat tří priorit, které jsou pro naši skupinu Zelených / Evropské svobodné aliance zásadní. Za prvé potřebujeme vizi Evropy a měli bychom se rozhodnout, jakou přidanou hodnotu evropský rozpočet této vizi přinese. Za druhé, ano, vážený pane Ashworthe, rozpočet by se měl opravit a měl by se více zabývat ekologickými tématy, mělo by se jednat o progresivní rozpočet. Nicméně progresivní rozpočet rovněž znamená změny priorit a ještě více evropských peněz. Třetí priorita se týká vlastních zdrojů EU. Učiňte systém spravedlivějším a transparentnějším a pak se můžeme bavit o vlastních zdrojích.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Dovolte mi promluvit o těchto třech prioritách obšírněji. Nejprve se budu věnovat otázce přidané hodnoty. I v tón diskuse na toto téma vyznívá tak, jakoby peníze směřující do Bruselu mizely v černé díře. Jde však o naprostý nesmysl. Soustředíme-li se na to, čeho lze dosáhnout na evropské úrovni, najdeme mnoho důvodů, proč vynakládat finanční zdroje na evropské úrovni, a ne výhradně na vnitrostátní úrovni. Vezměme si jako příklad naše diplomatické služby a naše velvyslanectví v zahraničí. Chceme mít 27 různých ambasád v nejrůznějších zemích v Africe, nebo nám stačí jedna ambasáda pod hlavičkou EU? Druhá možnost znamená, že na ambasádu pod správou Evropské unie bude potřeba více peněz pro EU, ale zároveň to také znamená, že 27 členských států ušetří na výdajích 27krát více peněz. Tak vypadá efektivní využití finančních prostředků. Podívejte se rovněž na infrastrukturu. Vybudujeme-li, jakožto jednotlivé země, infrastrukturu, jak potom zajistíme její vzájemné propojení přes hranice, například pokud jde o energetické sítě? I v této oblasti je potřeba evropských peněz. Nebo si vezměte inovace a výzkum. Je nutné zajistit jejich konsolidaci, abyste mohli postupovat společně a dosáhnout úspory z rozsahu. Tak vypadá chytrá investice. To je vize přidané hodnoty Evropy a z toho důvodu je potřeba evropský rozpočet. Za druhé se musí jednat o rozpočet, který se bude dívat do budoucnosti. Současný rozpočet pokračuje až příliš ve vyjetých kolejích. Stanovili jsme si do roku 2020 cíl dosáhnout inteligentního a udržitelného hospodářství. Musíme do něj proto investovat. Výzvou pro Evropskou unii je vypořádat se s nedostatkem přírodních zdrojů, ale také s nezaměstnaností. EU musí do těchto oblastí investovat, abychom se jimi mohli účinně zabývat. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova musí být obnoven a více se zaměřit na ochranu životního prostředí, aby se zemědělství mohlo stát příkladem správného a účinného zacházení s přírodními zdroji. Rovněž tak strukturální fondy musí reagovat na nové výzvy, jako je například energetika. Zajistěte, aby strukturální fondy přispívaly k cílům, které jsme stanovili v rámci strategie Evropa 2020. Měli bychom se bavit právě o takových inovacích. O jaké nové výzvy se jedná? Udržitelná energie - tedy infrastruktura, na niž jsou potřeba peníze, zahraniční politika – jaká byla evropská reakce na „arabské jaro“? I zde potřebujeme evropské finanční prostředky. Snižování chudoby uvnitř i mimo EU, globální změna klimatu, inovace, to vše jsou pro nás dobré důvody, abychom jednali na úrovni EU. Třetí priorita se týká vlastních zdrojů EU. Současný systém zbankrotoval. Úlevy, které má Velká Británie a které by chtěly i Nizozemsko a Dánsko, představují zbankrotovaný systém. Učiňte systém spravedlivější a transparentnější, nebo zajistěte pro EU vlastní zdroje. Zvažte daň z finančních transakcí. Dostanete tak spravedlivý systém, který přinese EU finanční zdroje a díky němuž se nám může podařit dosáhnout našich cílů. Tak vypadá inteligentní politika. Musí dojít ke změnám, ale ty se samozřejmě musí odehrát na evropské úrovni? Na závěr bych chtěl položit následující otázku těm členským státům, které prohlašují, že by se EU měla spokojit se stále menším objemem peněz, ale které zároveň pro Evropskou unii stanovují nejrůznější nové priority: chcete-li, aby do EU směřoval menší objem peněz, jaké jsou podle vás priority, kterými bychom se v EU měli zabývat? Protože chcete-li, aby EU dostala méně peněz, musíte udělat určitá rozhodnutí. Dosud jsme slyšeli o narůstajícím počtu priorit, ale menším objemu finančních prostředků. Taková rovnice jednoduše nemá řešení. To je problém, o kterém by britská a nizozemská vláda měly přemýšlet. Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážený pane předsedo, vážený pane Garrigo Polledo, věřím, že pochopíte, že levice má obzvlášť vysoká očekávání, pokud jde

7

8

CS


o sociální uspořádání EU, a proto je trochu zklamaná, protože vaše zpráva neklade pro nadcházející období větší důraz na sociální aspekty. Jsem si jist, že zachování a rozvoj evropského modelu sociálního státu a evropského principu solidarity budou nesmírně důležité v dobách krize a ekonomických úspor. Oba představují významné evropské kulturní počiny a já se domnívám, že kdybychom se jich zřekli, mohlo by to signalizovat konec evropského sociálního integračního procesu. Samozřejmě jste vyjmenoval mnohé důležité výzvy, z nichž některé přesahují strategii Evropa 2020. Nicméně se domnívám, že předběžně navrhované navýšení o 5 % nebude dostatečné, abychom těmto výzvám mohli čelit. Jako Parlament bychom měli jasně prohlásit, že hodláme poskytnout speciální podporu sociální Evropě. Další oblasti, jako například ERD, FRONTEX a ITER budou muset počkat o něco déle. Domnívám se, že je chybné vyzývat Radu, aby stanovila negativní priority, jinými slovy škrty. Zároveň musíme připustit, že tato zpráva vyvolá seriózní parlamentní diskusi o reformě systému vlastních zdrojů. Zejména jde o otázku zavedení daně z finančních transakcí, kterou se musíme konečně zabývat. Jedná se nejen o užitečný finanční nástroj, ale zároveň nabízí větší transparentnost, pokud jde o způsob financování EU. Přirozeně se jedná o důležitou součást regulace finančního trhu. Rovněž se domnívám, že musíme skoncovat s britskými úlevami a zajistit, aby se nevyužité prostředky Evropské unie vrátily do rozpočtu EU. Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Vážený pane předsedo, tento Parlament bude opět obviněn z toho, že je mimo realitu, bude-li hlasovat pro navýšení rozpočtu na období 2014 – 2020. Důvodem pro navýšení, který se udává, je financování strategie Evropa 2020, o které se tvrdí, že nás vyvede z krize. Vzpomeňme si, jak to dopadlo s Lisabonskou strategií; jednalo se o obrovské selhání. Došlo k plýtvání penězi daňových poplatníků a tuto chybu bychom už neměli opakovat. Rok co rok hlásí Evropský účetní dvůr významné procento nesrovnalostí, které se týkají různých oblastí politiky, v průměru 2,8 % rozpočtu a přesto i nadále do těchto oblastí proudí finanční prostředky. Dochází ke zvýšení nákladů na projekty, a to až trojnásobnému vůči původním odhadům; u jiných zase dochází ke zpoždění, přičemž se mezitím objeví lepší technologie. To je případ programu Galileo, jehož původní rozpočet ve výši 7,7 miliard EUR se vyšplhal už na 22,6 miliard. Více než 40 % rozpočtu se nadále investuje do společné zemědělské politiky, přičemž zaměstnává pouze 4,7 % pracovních sil v Evropě. Náklady společné rybářské politiky – kterou komisařka Damanakiová označila za neúspěch – se každoročně vyšplhají na 1 miliardu EUR, kterou daňoví poplatníci musí poslat do Bruselu. Evropská služba pro vnější činnost stojí každý rok dalších 500 milionů EUR, přestože ještě neprokázala důvod svojí existence. Všechny tyto příklady by určitě měly být důvodem pro snížení rozpočtu, nikoliv jeho navýšení. Chtěla bych věřit tomu, že vláda Spojeného království zaujme pevné stanovisko a prohlásí, že už toho bylo dost a vyzve ke snížení rozpočtu. Nicméně se zdá, že její koaliční poslanci zde v Parlamentu prosazují zmrazení rozpočtu. Daňoví poplatníci ve Spojeném království je za to nepochválí. Lucas Hartong (NI). – (NL) Vážený pane předsedo, v předvečer první světové války pronesl britský ministr zahraničí sir Edward Grey, tato slova: „Světla v celé Evropě

08-06-2011

08-06-2011

CS


pohasínají. V naší době je opět svítit neuvidíme.“ Máme před sebou zprávu poslance Polleda o politických prioritách Evropského parlamentu na období po roce 2013. Týká se jak legislativy, tak rozpočtu. Z toho důvodu jde o vizi EU o budoucnosti evropských občanů. Touto zprávou prostupuje hrozná intelektuální, kulturní a politická bída! Vyzařuje z ní tendence k diktatuře evropských politických elit. Tento Parlament tvrdí, že na mezinárodní úrovni přináší EU větší přidanou hodnotu, než tvoří prostý součet od jednotlivých členských států. Z toho důvodu požadujete navýšení rozpočtu EU minimálně o 5 %. Jak směšné! Jedná se o popření národní suverenity a pohrdání občany a vládami našich zemí. Dovolte mi to jasně vyjádřit: správně smýšlející členský stát, jako například Nizozemsko, nemůže s touto zprávou nikdy souhlasit. Poslanci Evropského parlamentu s čerstvou vizí milující svobodu by zprávu měli hodit rovnou do koše. Proč? Protože, když to neudělají, světla v Evropě zhasnou a svým dětem připravíme temnou budoucnost. Moje skupina má zájem na tom, aby světla v Evropě svítila i nadále a z toho důvodu bude naprosto upřímně hlasovat proti přijetí zprávy. Předseda. – Vážení kolegové, jak vidíte, jsme svědky zásadní diskuse o budoucnosti Evropy a čekáme na stanovisko Komise. Vidím zvednutou modrou kartu. Poslanče Hartongu, jste připraven odpovědět? Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE). – (NL) Vážený pane předsedo, chtěl bych položit kolegovi poslanci Hartongovi následující otázku. V současné době je několik členských států EU členy skupiny G8, sdružující osm největších ekonomik na světě. Avšak během následujících 10 až 15 let mezi ně nebude patřit ani jedna evropská země. Jak tedy můžete trvat na tom, že jednotlivé evropské země budou stále hrát důležitou roli na světové scéně? Nemyslíte si, že jediný způsob, jak Evropa může na této úrovni i nadále hrát nějakou roli, je prostřednictvím společného jednání? Lucas Hartong (NI). – (NL) Vážený pane předsedo, děkuji kolegovi poslanci za jeho otázku. Evropa je tak nádherná a silná díky svým členským státům. Díky úzké spolupráci a konzultacím jsou členské státy schopny na globální politické scéně promlouvat silným hlasem. Tak tomu bude i nadále. Právě díky tomu, že národní vlády tak dobře spolupracují, budou jejich hlasy znít jako dobře fungující sbor. Janusz Lewandowski, komisař. – Vážený pane předsedo, jménem Komise vítám zprávu předloženou zvláštním výborem pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 (SURE). Jedná se o skutečný přínos pro přípravu na příští finanční výhled a zároveň se jedná i o něco vskutku evropského. Je to skutečný evropský pohled na budoucnost evropského projektu. Toho je dnes zoufale zapotřebí, kdy čelíme mnoha společným výzvám, které si vyžadují společné reakce, v době, kterou pan Schulz nazval obdobím, které prostupuje „Entsolidarisierung“ (tj. boření principu solidarity). Moje poznámka se nevztahuje jen na zprávu samu, ale také na jednání ve výboru SURE – kterého jsem se účastnil, takže vím, o čem mluvím – na jeho obratné vedení poslankyní Juttou Haugovou a na úlohu poslance Salvadora Garrigy Polleda. Taková je široká shoda a většinové hlasování, které, jak doufám, bude pravděpodobně dnes potvrzeno v plénu. Ano, sdílíme vizi obsaženou ve zprávě. Ano, také tvrdíme, že v evropském rozpočtu nejde o zdvojování vnitrostátních rozpočtů, ale o dosažení společných cílů, jejichž naplnění přesahuje schopnosti národních států, kde evropské fondy mohou dosáhnout úspory z rozsahu, či vytvářet synergie.

9

10

CS


Stručně řečeno, evropský rozpočet by se měl používat tam, kde to má význam, jelikož má charakter investice a nenese s sebou žádný deficit. Rovněž sdílíme vizi tak zvaných „tradičních“ politik – zejména společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti. Tradiční neznamená automaticky zastaralé, ale jde o mechanismus dosažení cílů strategie Evropa 2020. Při správném začlenění do rozpočtu mohou vytvořit prostor pro účinnější a viditelně lepší financování podfinancovaných oblastí – tj. inovace, řízení migračních toků, vnější zodpovědnost Evropské unie, jež je v současné době velmi dobře viditelná v oblasti Středozemního moře, energetická účinnost a především problematika propojení Evropy prostřednictvím transevropských sítí a dalších přeshraničních spojnic v rámci energetických systémů. Evropský rozpočet by se měl ujmout nových funkcí coby sady nástrojů na ukáznění veřejných financí členských států, ale nemůže být obviňován ze špatné správy veřejných financí na vnitrostátních úrovních. V současné době by měl posloužit pro zajištění platební bilance, ale stejně tak v budoucnosti pro větší využití inovativních finančních nástrojů využívajících evropské rozpočty. Zpráva požaduje reformu na straně financování a my bychom měli reagovat určením nových zdrojů. Jak správně řekl poslanec Daul, takto lze zjednodušit život ministra financí – určením vlastních zdrojů pro rozpočet a omezením přímých příspěvků. Z tohoto důvodu se balíček, který bude představen na konci června, týká hlavně čísel, víceletého rámcového nařízení, nového návrhu interinstitucionální dohody, ale také vlastních zdrojů. Konkrétní návrhy pro jednotlivé sektory budou následovat později, tj. mezi zářím a koncem roku. Dovolte mi zakončit projev tím, že zopakuji svoje přesvědčení, že zpráva výboru SURE je dobrým příspěvkem do diskuse o budoucnosti Evropské unie a pevným a důležitým orientačním bodem pro Komisi. Spolupráce mezi Komisí a Parlamentem je nezbytná, nejen kvůli dobrému začátku při tvorbě návrhu, ale také pro zdárný konec jednání, která jsou v současném kontextu nesmírně obtížná. Předseda. – Děkuji vám, komisaři. Jednalo se o velmi důležitou diskusi mezi Komisí a Parlamentem. Obě tyto instituce by se chtěly vzájemně podpořit a mít podobný přístup k víceletému finančnímu rámci. S projektem Evropské komise budeme mít příležitost se seznámit na konci tohoto měsíce, kdy bude rovněž představen na půdě Parlamentu. (V reakci na hlas z pléna:) Je mi líto, ale otázky na základě zvednutí modré karty nelze pokládat našim hostům, ale pouze poslancům Evropského parlamentu. Thijs Berman, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro rozvoj. – (NL) Vážený pane předsedo, pokud jde o Výbor pro rozvoj, je zpráva nejen jasná, ale také zásadní, protože potvrzuje, že po dobu následujících sedmi let Evropská unie převezme odpovědnost za nejchudší státy a že tedy za tímto účelem vyčlení v rozpočtu odpovídající prostředky. Zpráva dále potvrzuje, že členské státy musí dostát svým závazkům. Členské státy jsou však ještě daleko od toho, aby se zavázaly vyčlenit 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND) na rozvojovou spolupráci. Bude-li Evropská unie táhnout za jeden provaz v oblasti rozvojové spolupráce, výsledkem budou úspory, odstranění překrývajících se odpovědností a zajištění lepších a efektivnějších výdajů. Ve zprávě se uvádí, že opatření v boji proti změně klimatu nelze financovat z rozvojového rozpočtu. Zpráva vyzývá k udělení vyšší priority pro oblast posilování lidských práv, demokracie a právního státu. Rovněž vyzývá k využití nových metod financování kromě

08-06-2011

08-06-2011

CS


dotací samých, například ke kombinaci půjček a dotací. Zdůrazňuje, že humanitární aktivity musí i nadále disponovat svými vlastními nezávislými finančními nástroji, protože pomoc při mimořádných událostech musí zůstat nestranná a oproštěná od politických cílů Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Díky těmto rozhodnutím zůstává Evropská unie nejdůležitějším partnerem rozvojových zemí na světě, což je podstatné. Gerben-Jan Gerbrandy, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (NL) Vážený pane předsedo, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin může rovněž vyjádřit svou spokojenost se zprávou v podobě, ve které nám byla předložena. Zpráva bere v úvahu nedostatek surovin, ohrožení biologické rozmanitosti, posun k udržitelné energetice a zejména – což považuji za klíčové – význam udržitelnosti pro naše hospodářství. Je tu však jedno ale: žijeme v době, kdy všechny členské státy obracejí každé euro nejméně třikrát před tím, než ho utratí. Přesto děláme něco opravdu zvláštního. Utrácíme miliardy za dotace, jimiž jsou i dotace na projekty škodlivé pro životní prostředí , jejichž náprava nás následně stojí mnoho dalších miliard. Z toho důvodu jsem jménem svojí skupiny znovu předložil pozměňovací návrh přijatý Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin na vymýcení dotací, které mají škodlivý dopad na životní prostředí v období do roku 2020. Zejména v těchto dobách nedostatku si nemůžeme dovolit, aby existoval takovýto druh dotací. Constanze Angela Krehl, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – (DE)Vážený pane předsedo, politika soudržnosti představuje jeden z největších jednotlivých rozpočtů v rámci Evropské unie. Musíme připravit novou politiku, která se přizpůsobí novým výzvám. Jde nám o investice do moderní infrastruktury, výzkumu, inovací a rozvoje nových technologií. Jde nám o udržitelný integrovaný rozvoj měst a rovněž o dobře vzdělané pracovní síly. Regiony potřebují konkrétní dotace, které jim pomohou stát se konkurenceschopnými a hospodářsky se rozvíjet. Nicméně je třeba zároveň říci, že všechny regiony musí mít přístup k politice soudržnosti, tedy jak členské státy z východní Evropy, tak silné vnitrostátní ekonomiky jakou je třeba německá. Východní Německo vyžaduje podporu. Avšak i některé regiony v západním Německu, stejně jako některé části Spojeného království, potřebují evropskou pomoc. To si žádá rozpočet, který by neměl být menší než ten současný a který by neměl být rozdělen na různé sektory. Musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom vylepšili účinnost a transparentnost, a zároveň to musíme spojit s cílem odstranit zbytečnou byrokracii. Soudržnost souvisí se solidaritou. Soudržnost je však rovněž praktická a potřebná z ekonomického hlediska. Nedostatek soudržnosti je špatnou zprávou i pro silné vnitrostátní ekonomiky. Z tohoto důvodu bychom politice soudržnosti měli poskytnout odpovídající finanční podporu. Chtěla bych poděkovat zpravodaji za zahrnutí stanoviska Výboru pro regionální rozvoj do jeho zprávy a chtěla bych požádat o podporu pozměňovacího návrhu, jehož cílem je opětovné posílení přechodných kategorií. Podařilo se nám ve Výboru pro regionální rozvoj dosáhnout kompromisu a tomuto Parlamentu bych doporučila začlenění tohoto kompromisu, na kterém se shodli odborníci z řad politiků v rámci zprávy poslance Garrigy. Chtěla bych vás požádat o širokou podporu.

11

12

CS


Giovanni La Via, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. – (IT) Vážený pane předsedo, nejprve bych chtěl vzdát hold poslanci Garrigovi Polledovi, rovněž jménem většiny členů Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), za jeho vynikající práci v průběhu posledních měsíců. Diskuse o budoucí podobě finančních výhledů byla velmi vášnivá a zpráva připravená poslancem Garrigou Polledem nabízí efektivní souhrn zahrnující postoje různých národních delegací a rozličných politických skupin. Ve své funkci zpravodaje pro stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova vyjadřuji plnou podporu rozhodnutí ponechat rozpočet věnovaný zemědělství alespoň beze změn a – stejně jako mnoho mých kolegů z výboru AGRI – jsem zásadně proti pozměňovacímu návrhu předloženému skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), který by umožnil možné budoucí škrty ve zdrojích pro zemědělství za účelem financování dalších aktivit. Cítím povinnost připomenout svým kolegům poslancům, že zemědělská politika je zakotvena ve Smlouvách a že se jedná o jednu z mála skutečných evropských politik; může hrát významnou roli ve strategickém sektoru, který poskytuje veřejné statky a vytváří skutečnou evropskou přidanou hodnotu. Cătălin Sorin Ivan, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání. – (RO) Vážený pane předsedo, kdykoliv hovoříme o rozpočtu Evropské unie a o evropských fondech, zejména o budoucím víceletém finančním rámci, pokaždé automaticky mluvíme o evropské přidané hodnotě. Domnívám se, že neexistuje oblast nebo segment rozpočtu Evropské unie, kde je evropská přidaná hodnota větší s ohledem na tak malý objem finančních prostředků. Nicméně abychom zajistili, že všechno, co si myslíme v tomto Parlamentu, a všechny evropské projekty mají spojitost s populací Evropy a s každým jejím občanem a že všechny tyto projekty mají budoucnost, musí dnešní mládež věřit v projekt Evropské unie, musí se cítit stále více Evropany a musíme významně zvýšit naše investice do kultury, vzdělávání a projektů a programů zaměřených na mládež. Z tohoto důvodu prohlašuji, že pro budoucnost Evropské unie potřebujeme více peněz na vzdělávání, kulturu a mladé lidi. Nemluvě o sportu, který je prioritou v rámci agendy Evropa 2020. Eva-Britt Svensson, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. – (SV) Vážený pane předsedo, jako zpravodajka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví bych chtěla zdůraznit, že při přijímání zásadních rozhodnutí, která se týkají hospodářství a finančních a měnových záležitostí, fiskální problematiky a obchodní politiky, veškerých rozhodnutí, která ovlivňují rozpočet a naše příležitosti, je vliv žen na tato rozhodnutí v současné době velmi malý. Aby bylo možné vytvořit moderní rozpočet do budoucna, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví upozornil na některé důležité otázky pro další práci na rozpočtu. Je třeba využít dovedností a zkušeností žen. Chtěly bychom upozornit na potřebu začlenění prvku rovnosti do rozpočtu. Slyším svoje kolegy poslance, jak mluví o budoucím rozpočtu a navýšených zdrojích a tak dále. Nejedná se pouze o otázku navýšení zdrojů, ale také o politickou odvahu upravit priority různých aspektů rozpočtu a využít dovedností žen. Pokud k tomu přistoupíme, nebude nutné vždy požadovat další a další rozpočtové zdroje, ale budeme schopni použít rozpočet k vytvoření moderních politik pro budoucnost.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Reimer Böge, jménem skupiny PPE. – (DE)Vážený pane předsedo, dámy a pánové, zpráva představuje správnou a rozumnou nabídku Komisi a Radě ze strany Parlamentu k dalšímu rozvoji rozpočtového základu Evropské unie v těžkých dobách. Chtěl bych poděkovat zpravodaji, poslanci Garrigovi Polledovi, a předsedkyni výboru, poslankyni Haugové, za jejich práci. Oba jste odvedli skvělou práci. Nehledě na všechny politické rozdíly mezi různými skupinami, charakterizovala naši práci snaha nalézt společná evropská řešení. Ostatní instituce by měly zapracovat na tom, aby fungovaly v podobném duchu. Chceme skutečné vlastní zdroje, jak jsou uvedeny ve Smlouvě. Bez ohledu na další příjmy by měl být rozpočet financován výhradně z vlastních zdrojů. Jinými slovy se tímto svým požadavkem držíme Smlouvy. Mimochodem, navrhujeme skoncovat se všemi mimořádnými cílenými úlevami. Tato rozprava by se měla uskutečnit společně s našimi kolegy ve vnitrostátních parlamentech, a to bez předsudků a bez pěny u úst, jež jsou patrné v některých hlavních městech a komentářích. Zároveň chceme vědět, že je zajištěna nedělitelnost rozpočtu a že rozpočtová politika nebude vyjmuta z rozpočtu Společenství. Při diskusi o výdajích se musíme odkazovat na závazky vyplývající z Lisabonské smlouvy. Musíme věnovat dostatečné finanční zdroje na strategii Evropa 2020, ke které jsme se všichni zavázali. Růst je základem pro hospodářské a společenské aktivity. Musíme se podrobněji než kdykoliv předtím bavit o evropské přidané hodnotě a nezbytných synergiích mezi vnitrostátními rozpočty a rozpočtem EU, protože bez ohledu na případné úspory dosažené v rozpočtu EU můžeme diskutovat o mnoha dalších požadovaných zdrojích v kontextu se skutečnou debatou o součinnostech a případných úsporách mezi rozpočtem EU a vnitrostátními rozpočty. Musíme jasně sdělit Radě, že pokud odmítne přijmout cestu, kterou jsme dnes naznačili, bude muset dát najevo, které politické priority budou vyjmuty z programu a nebudou už nadále financovány. To je nezbytné, máme-li být upřímní k našim občanům. Věřím, že Komise bude na tyto návrhy Parlamentu ve svých legislativních návrzích reagovat kladně a očekávám, že budoucí předsednictví najdou způsob, jak otevřeně a transparentně komunikovat s Parlamentem, abychom mohli schvalovací řízení dokončit v odpovídající lhůtě. (Mluvčí souhlasil, že odpoví na otázku na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst.) Derk Jan Eppink (ECR). – Vážený pane předsedo, pokud vím, je poslanec Böge členem CDU v Německu. Zajímalo by mě, zda jeho obhajoba vlastních zdrojů EU odráží jeho vlastní osobní postoj nebo stanovisko jeho strany v Německu? Reimer Böge (PPE). – (DE)Vážený pane předsedo, s radostí na tuto otázku odpovím. Skutečnost je taková, že nejsem jen řadovým členem Křesťanskodemokratické unie, ale už 13 let působím v roli místopředsedy CDU ve Šlesvicko-Holštýnsku. Předtím, než tento výbor vyjádřil své stanovisko, dohodli se poslanci Evropského parlamentu za CDU/CSU na společném postoji. Prohlášení o vlastních zdrojích odsouhlasené poslanci Evropského parlamentu za CDU/CSU, které je do určité míry v rozporu se stanoviskem strany na vnitrostátní úrovni, se zcela shoduje s nálezy výboru pro politické výzvy. Za tím si stojím i ve své funkci politika CDU v Německu. Göran Färm, jménem skupiny S&D. – (SV) Vážený pane předsedo, Evropská unie v současné době čelí největším výzvám za hodně dlouhé období. Musíme se snažit ukončit hospodářskou krizi a zároveň se vyhnout novým krizím. Musíme se vypořádat s

13

14

CS


intenzivnější globalizací a konkurencí. Bude třeba například významných přeshraničních investic do výzkumu. Musíme se vypořádat s výzvami, které představuje životní prostředí a klima a rovněž s problematikou udržitelných dodávek energie. Musíme zvrátit zničující trend směřující k trvale vysoké nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení, který Evropa zažívá, a zejména se musíme snažit poskytnout pomoc našim jižním sousedům, na něž dopadají důsledky krize. Bohužel v situaci, kdy nejvíce potřebujeme solidaritu a dobře fungující evropskou spolupráci, dochází rovněž k nárůstu hrozeb pro myšlenku Evropy. V současné době se tyto hrozby týkají mimo jiné i rozpočtu EU. Ve zvláštním výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 chápeme, že může působit poněkud zvláštně, že v době, kdy mnohé členské státy provádějí ve svých rozpočtech škrty, žádáme pro rozpočet EU v období po roce 2013 více peněz. Nicméně by zároveň nedávalo smysl tyto výzvy ignorovat, poddat se euroskepticismu a vzdát se politickým ambicí, které nám členské státy předaly, například v rámci Lisabonské smlouvy. Musíme si rovněž uvědomit, že rozsáhlé škrty nepřinesou užitek nejzranitelnějším členským státům - Řecku, Irsku a Portugalsku, ale naopak sníží schopnost EU poskytovat jim podporu. Vláda Spojeného království hovoří za čisté přispěvatele do rozpočtu EU a nikoho jiného. Z toho důvodu jsme se ve zprávě výboru pro politické výzvy snažili najít rozumnou rovnováhu mezi umírněností, ambicemi, které jsou zapotřebí, a na budoucnost orientovanými reformami oblastí politiky, jako je například zemědělská politika. Dospěli jsme k návrhu na 5 % navýšení prostředků na další období ve srovnání s rokem 2013. Chtěl bych upřímně poděkovat poslanci Garrigovi Polledovi, kterému se podařilo zajistit pro jeho zprávu podporu velké většiny. Důležité je, že 5 % navýšení by mělo být využito na investice v klíčových oblastech zaměřených na budoucnost, zejména na výzkum, růst a zaměstnanost. Je zřejmé, že v těchto oblastech je potřeba jednat a beze zdrojů nebudeme schopni se s těmito výzvami vypořádat. Abychom toho však dosáhli, musíme být rovněž schopni změnit náš pohled na rozpočet EU. Uvědomte si, že tento rozpočet EU je stále nižší ve vztahu k ekonomikám členských států, než jaký byl například při vstupu Švédska v 90. letech minulého století, a to navzdory rozšíření EU z 15 na 27 členských států. Navyšování rozpočtu EU rovněž probíhalo výrazně pomaleji než v případě vnitrostátních rozpočtů členských států, například rozpočtu Spojeného království, což je další skutečnost, o níž se ve svých projevech vláda Jejího Veličenstva nezmiňuje. Já osobně jsem absolutně přesvědčen, že úsporná opatření nepředstavují jediné možné východisko z krize. Musíme najít cestu zpět k růstu a vytváření pracovních míst tím, že najdeme zdroje na investice, a k tomu potřebujeme společný postup. Carl Haglund, jménem skupiny ALDE. – (SV) Vážený pane předsedo, chtěl bych upřímně poděkovat zpravodaji, který při shromažďování názorů v tomto Parlamentu odvedl vynikající práci. Jsem si jist, že se všichni shodneme na výzvách, kterým čelíme. Otázka jednoduše zní, jak se nám podaří navýšit objem finančních prostředků, a nebavíme se zde pouze o prostředcích v rámci EU, ale také na úrovni jednotlivých členských států, což bude vyžadovat určité balancování. Ve výboru jsme se rozhodli doporučit navýšení budoucího rozpočtu o 5 %. Pět procent zní jako hodně, přinejmenším když se vrátíme do hlavních měst našich zemí a budeme se

08-06-2011

08-06-2011

CS


snažit vysvětlit, že potřebujeme 5 % navíc. Na druhou stranu je 5 % velmi málo, když vezmeme v úvahu výzvy, kterým EU čelí, a když velmi dobře víme, že EU ve skutečnosti dostala řadu nových úkolů, kterými by se měla řádně zabývat, a to nelze bez patřičných finančních prostředků. Nicméně abychom zároveň byli při žádosti o více peněz důvěryhodní, musíme mít také odvahu podívat se na stávající struktury a náklady. Naše důvěryhodnost bude výrazně vyšší, pokud se nám podaří prokázat, že jsme schopni přerozdělovat zdroje a měnit priority či dosáhnout úspor předtím, než budeme žádat o další peníze. Hovořím zde o neoprávněných výhodách v rámci zemědělské politiky stejně jako o skutečnosti, že naše protikorupční politika není do značné míry tak úspěšná, jak o ni vždy tvrdíme, a také o určité nemotornosti řízení EU – o níž svědčí samotný fakt, že se nacházíme zde ve Štrasburku. To jsou záležitosti, na které naše skupina chtěla upozornit jako na příklady k diskusi, protože to nám přinese důvěryhodnost, když budeme v budoucnu žádat o více peněz. Nicméně jsme v této oblasti ve zprávě nebyli vždy zcela úspěšní, což také vysvětluje, proč někteří moji kolegové poslanci budou během zítřejšího hlasování proti zprávě, nebo se možná zdrží hlasování, přestože zpráva má podporu naprosté většiny naší skupiny. Koneckonců mnoho lidí je zklamaných, že nejsme schopni vézt diskusi rovněž o novém způsobu rozdělení stávajících prostředků. Další otázka, kterou musíme naprosto nutně řešit, je způsob financování rozpočtu EU a v tomto ohledu se naše skupina vyjádřila zcela jasně. Požadujeme seriózní debatu o takzvaných vlastních zdrojích, což je rovněž důležité pro to, abychom odstranili nezdravé prvky ze stávající struktury financování: více úlev, nejasné a netransparentní dohody a tak dále. Do budoucna to tímto způsobem nemůže dále pokračovat a v tomto ohledu doufám, že se nám podaří s Radou zahájit konstruktivní dialog o budoucnosti. Jedná se o naprosto zásadní otázku, má-li být budoucnost rozpočtu EU pozitivní. Konrad Szymański, jménem skupiny ECR. – (PL) Vážený pane předsedo, polská delegace v rámci skupiny Evropských konzervativců a reformistů bude hlasovat pro přijetí zprávy o víceletém finančním rámci. To ovšem neznamená, že jsme si nevšimli slabých míst zprávy. Zabývat se návrhy vlastních zdrojů a evropských daní je naprostá ztráta času. Evropané už tak platí státu příliš mnoho různých poplatků a daní. Musíme klást větší důraz na kontrolu výdajů EU a kritické zhodnocení současné politiky v této oblasti. Přivírání očí nad plýtváním peněz problém nevyřeší a navíc je to nefér vůči evropským daňovým poplatníkům. Nadřazenost programu strategie Evropa 2020 může znamenat reformu politik EU na úkor daleko důležitějších povinností – těch, které jsou zakotveny ve Smlouvách a které odkazují na podporu hospodářské soudržnosti mezi členskými státy. Nelze nicméně opomíjet evropskou přidanou hodnotu, která je provázána s evropskou politikou soudržnosti. Její účinky lze vysledovat jasněji v Polsku, než v kterékoliv jiné zemi. Nejsme však jediní, kdo těží ze zrychleného růstu díky politice soudržnosti. Zrychlený růst ve střední Evropě také významně přispívá k růstu v celé Evropě, zlepšuje podmínky pro investice a přináší tak zisky nejen ve Varšavě a Praze, ale také v Amsterdamu, Londýně a Berlínu. Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěla bych začít prohlášením poslance Ashwortha, který proti sobě postavil inteligentnější

15

16

CS


evropský rozpočet a vyšší rozpočet. Nepovažuji to za skutečnou alternativu. Vskutku musíme uplatňovat inteligentnější rozpočtovou politiku tak, že přesně určíme, kde je možné uspořit finanční prostředky, kde je možné zlepšit řízení a v kterých oblastech správy existují největší omezení. Nicméně úkolem tohoto zvláštního výboru bylo zjistit, kolik peněz potřebujeme, abychom se dokázali řádně vypořádat s novými politickými výzvami, kterým čelíme. Z toho důvodu potřebujeme otevřenost k reformám a politickou odvahu. Musíme se zorganizovat takovým způsobem, abychom dokázali reagovat na zásadní výzvy, které přináší strategie Evropa 2020. Domnívám se, že z vaší pozice toho nelze dosáhnout, poslanče Ashworthe; místo toho bych podpořila poslance Bögeho, který má podle mého názoru pravdu a je věrný Smlouvě, když říká, že potřebujeme odvahu vrátit se k systému, jehož součástí jsou skutečné vlastní zdroje. To učiní Evropskou unii silnější a náš systém financování transparentnější. Rovněž díky tomu naši občané lépe pochopí, odkud budou pocházet finanční zdroje. Z hlediska skupiny Zelených/ Evropské svobodné aliance bych chtěla dodat, že uvažujeme hlavně o dani z finančních transakcí, protože zavede regulaci v oblasti finančních transakcí a umožní nám provádět inteligentnější politiky. Jedná se o jednu z cest vpřed, která nebude dusit členské státy, ale místo toho nám všem otevře nové možnosti. Z toho důvodu se domnívám, že pan Verhofstadt má pravdu, když tvrdí, že samozřejmě musíme být připraveni podílet se na společných iniciativách, jako je například zřízení Evropské služby pro vnější činnost, zatímco na vnitrostátních úrovních budeme přijímat úsporná opatření. Přirozeně nemůžeme jen tak vynechat jeden prvek a přidat jiný. Evropská zodpovědnost znamená omezení výdajů na národní úrovni s cílem vytvoření společného fondu na evropské úrovni. Proč tomu tak je? Protože společně jsme silnější a můžeme dosáhnout evropské přidané hodnoty, která je přínosem pro naše občany, zejména v oblasti politiky výzkumu a vzdělávací politiky. Zásadní úkoly, které před námi stojí, jsou ekologická transformace a inteligentní energetické sítě. K dosažení těchto cílů a vytvoření širokopásmových sítí ve venkovských oblastech potřebujeme finanční prostředky. Jedná se o úkoly pro budoucnost, které vyžadují inteligentnější a vyšší rozpočet. (Mluvčí souhlasila, že odpoví na otázku na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8) Peter van Dalen (ECR). – (NL) Vážený pane předsedo, poslankyně Trüpelová opět vyhlašuje svoje známé krédo: „Musíme mít více Evropy, protože nám to přinese dobro, a více Evropy zároveň znamená i více peněz.“ Už víme, o kolik procent by spolu s panem Verhofstadtem chtěli navýšit víceletý finanční rámec. Je nešťastné, že sledujeme posun našich občanů přesně opačným směrem. Důvěra v Evropu stále klesá. Naši občané vidí tento Parlament jako černou díru na peníze, která si neustále žádá přísun dalších peněz. Není načase, abyste přehodnotila své krédo a přišla pro změnu s něčím novým, co bude v souladu s postojem poslance Ashwortha? Helga Trüpel (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane poslanče van Dalene, jsem přesvědčena, že se dopouštíte vážné politické chyby. Pokud se v Evropě vrátíme k systému, ve kterém budeme sledovat pouze vlastní národní politické zájmy, riskujeme zničení 50 let práce na evropském projektu. Naše práce zde není plýtvání penězi. Musíme přijmout rozhodná opatření proti korupci a finančním skandálům, když k nim dojde. Přirozeně jsme v této otázce na vaší straně. Pokud však jde o vytváření evropské přidané hodnoty, k čemuž došlo v mnoha oblastech,

08-06-2011

08-06-2011

CS


musíme spolupracovat, protože když členské státy postupují samostatně, mají v rámci mezinárodní konkurence slabší postavení. Úspěchu dosáhnete pouze spojením sil, nikoliv jednostranným postupem 27 jednotlivých států. Zakládající státy to po druhé světové válce pochopily. Měli bychom pracovat na rozvoji této myšlenky a ne na jejím zničení. Miguel Portas, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Vážený pane předsedo, po vyslechnutí diskuse musím říct, že můj projev, který se chystám pronést, půjde proti většinovému názoru. Moje první otázka je tato: lze udržet jednotnou měnu bez silného evropského rozpočtu? Odpověď je podle mého názoru, že to není možné. Krize veřejného dluhu je toho důkazem. Potvrzuje, že kdybychom měli silný rozpočet, nedošlo by ke spekulativnímu útoku na veřejný dluh Řecka nebo Portugalska. To je přesně to, na co musíme reagovat, a já se domnívám, že to je zásadní otázka, kterou zpráva poslance Garrigy opomíjí. Tato zpráva postrádá ambice. Možnost marginálního navýšení evropského rozpočtu o 5 % se zdá příliš pouze Jejímu Veličenstvu, anglické královně. Skutečným problémem je však to, že není možné stanovit priority růstu a tvorby pracovních míst s evropským rozpočtem, který je v podstatě zmrazený. Za této situace není možné ani reagovat na nové povinnosti vyplývající ze Smluv. Není možné se domnívat, že politika soudržnosti dosahuje úspěchů, protože tomu tak není, když Evropa ustupuje k vnitřní sociální rozdílnosti. Můj poslední postřeh se týká toho, že budeme hlasovat pro přijetí daně z finančních transakcí, ale jsme přesvědčeni, že spatří světlo světa pouze tehdy, bude-li mít Evropa odvahu zavést ji nezávisle na ostatních daních. Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – Vážený pane předsedo, zaznělo tu mnoho názorů a já bych chtěla v rámci tohoto jednání přidat poznámku z trochu jiného soudku. Před mnoha lety jsem byla na večeři s dnes již zesnulým bývalým prezidentem Spojených států Geraldem Fordem, na níž mi popisoval vznik skupiny G7. Řekl, že chtěl zorganizovat schůzku s panem Callaghanem – alespoň myslím, že se tak jmenoval – tehdejším britským premiérem, ohledně určitých otázek a Callaghan navrhl, proč bychom si přitom nezahráli golf? Na to odvětil Ford, že předseda kanadské vlády Trudeau je dobrým hráčem a že by ho tedy také měli pozvat, načež Trudeau – který pozvánku uvítal – řekl, že potřebuje probrat určité záležitosti s Francouzi, takže by bylo dobré pozvat předsedu francouzské vlády. Když se o tom všichni bavili po telefonu, shodli se, že Němci budou velmi podezřívaví, a proto je třeba je rovněž na schůzku pozvat. A když poté Němci pozváni přijali, prohlásili, že Itálie v té době předsedá na šest měsíců Evropské unii, a proto je třeba, aby se také zúčastnila. Prezident Ford mi potom řekl: „Víte, Niki, to bylo poprvé, kdy jsem si uvědomil, že vaše Unie je tak rozdělená a nevyvážená. Jednoho dne byste měli mít evropský rozpočet, který bude dost silný na to, abyste mohli konkurovat v globalizovaném světě; konkurence tam bude hodně tvrdá. Dávejte si pozor!“. Vážený pane předsedo, jako poslankyně Evropského parlamentu jsem velmi ráda, že žiji právě v této době. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Vážený pane předsedo, Rozpočtový výbor už nějakou dobu intenzivně pracuje na příštím víceletém finančním rámci a zpráva mého kolegy představuje důležitý příspěvek k této práci.

17

18

CS


Nikdy předtím neměli lidé v Evropě od Evropské unie tak vysoká očekávání a přitom ji zároveň tolik kritizovali. Tři body se zdají být důležité: za prvé a především vazba na občany Evropy. Je naprosto pochopitelné, že naši občané ztratili osobní orientaci v kontextu dopadů strukturální krize a neustále se zvyšujících nároků globalizace, což je nevyhnutelně vede k pochybám o smyslu celého evropského projektu. To je téma, které je třeba pečlivě zvážit při tvorbě příštího víceletého finančního rámce, abychom zajistili, že Evropa bude lépe chápána, přijímána, realizována a podporována. Za druhé: přijetí mezi občany a na politické úrovni v členských státech bude o to větší, dokáže-li rozpočet EU vytvářet pro Evropu hmatatelnou přidanou hodnotu. Bude pak považován za přínos pro evropskou jednotu. Za třetí: vítáme skutečnost, že strategie Evropa 2020 poslouží jako referenční bod pro nadcházející víceletý finanční rámec, který rovněž zahrnuje posouzení časového rámce. Jan Olbrycht (PPE). – (PL) Vážený pane předsedo, kdokoliv, kdo není obeznámen s problematikou, by mohl dospět k závěru, že se Evropský parlament chová nezodpovědně, když navrhuje navýšení rozpočtu. Chtěl bych zcela jasně prohlásit, že práce zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 byla především velmi věcná, seriózní a extrémně realistická. Dominovaly jí diskuse o tom, jaká bude cena politických rozhodnutí. Musíme si uvědomit, že členské státy včetně těch, které vydaly dopisy, vyjádřily souhlas s cíli strategie Evropa 2020. Náš výbor se pokusil nastínit, jaká bude cena společných politických rozhodnutí. Bereme politická rozhodnutí velmi vážně. Pokud se členské státy rozhodnou přijmout určitá opatření a my jakožto zástupci občanů máme stejný názor, musíme mít k dispozici realistické prostředky: v této souvislosti je zpráva, která bude předložena k hlasování, dobře promyšlená a založená na kompromisu. Jde o realistickou zprávu a - co je nejdůležitější o zprávu, která představuje dobrý základ pro zahájení dialogu. Domnívám se, že dnes na této půdě můžeme prohlásit, že Evropský parlament je připraven zahájit jednání. Jako poslanec Evropského parlamentu z Polska bych chtěl vyjádřit svoje silné přesvědčení, že polské předsednictví Evropské rady se zapojí do seriózní a velmi realistické diskuse. Jelikož Polsko i polská vláda jsou proevropské, věřím, že i když tato diskuse určitě nebude jednoduchá, bude velmi přínosná z hlediska budoucích opatření. Nejdůležitější je, aby začala jednání, a Parlament je na jejich zahájení připraven. Jutta Haug (S&D). – (DE) Vážený pane předsedo, vážený pane komisaři, dámy a pánové, před rokem plenární zasedání odsouhlasilo a dalo mandát zvláštnímu výboru, aby připravil stanovisko Evropského parlamentu k příštímu finančnímu výhledu. Nyní, přesně po jedenácti měsících práce, představuje výbor pro politické výzvy výsledky svého snažení. Jednalo se o úkol, který vyžadoval disciplínu a soustředění a jehož splnění vyžadovalo přístup, vyznačující se otevřeností, solidaritou a vzájemnou důvěrou. Za to mi dovolte vyjádřit upřímné poděkování všem poslancům, kteří se tohoto tvůrčího procesu účastnili. Zpráva, kterou jsme pod vedením poslance Garrigy Polleda vypracovali, je skutečně dobrým výsledkem. Můžeme na ni být hrdí. Jak však všichni víme, k dosažení dobrých výsledků je třeba nejen poctivě pracujících poslanců, ale také vynikajících zaměstnanců. Ty jsme určitě měli, a to nejen v osobách našich osobních asistentů a zaměstnanců našich skupin, ale také v podobě vynikajícího sekretariátu. Tento výborný tým pod vedením Moniky Strasserové byl nejen zdatný a profesionální, ale především se zajímal o svoji práci více, než je obvyklé.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Prokazoval trpělivost a tvořivost, byl extrémně dobře organizovaný, přičemž mu zároveň nechyběla ani spontánnost a flexibilita. Nejlepší ze všeho bylo, že byl vždy dobře naladěný a otevřený. Bylo jasné, že si svoji náročnou práci užíval. Chtěla bych tomuto devítičlennému týmu ze srdce poděkovat. Děkuji vám mnohokrát. (Potlesk) Od samého začátku jsme poslanec Garriga Polledo a já chtěli předložit zprávu, kterou by podpořily tři čtvrtiny Parlamentu. Ve skutečnosti jsme při hlasování ve výboru získali více než čtyř pětinovou většinu. To nás velmi potěšilo. Naše výzva k přijetí sedmiletého finančního výhledu, která je vyjádřena v rámci struktury, jež odráží cíle strategie Evropa 2020, přičemž zároveň respektuje veškeré politiky pro Evropskou unii a vyhýbá se navýšení evropského rozpočtu na nereálnou úroveň, se musí jevit jako přiměřená. Je realistická a dosažitelná. Naše zpráva obsahuje 174 bodů, z nichž všechny argumentují pro více Evropy. Opravdu potřebujeme více Evropy. Přečtěte si, prosím, zprávu. Nabízí nejlepší základ pro přesvědčení našich občanů v místních diskusích a pro zahájení vážných jednání s Radou, která se bohužel zviditelnila svojí dnešní nepřítomností. Děkuji vám za vaši vynikající práci. Anne E. Jensen (ALDE). – (DA) Vážený pane předsedo, já jsem rovněž přesvědčena, že se jedná o velmi vyváženou zprávu s jasným, ale také velmi pružným mandátem pro Rozpočtový výbor, k vyjednání dohody s Radou a chtěla bych zopakovat výzvu poslankyně Haugové k přečtení zprávy – obzvláště ze strany těch hlav států a vlád a ministrů financí, kteří velmi rychle vyjádřili svůj záporný postoj ke konečnému výsledku. Jak již bylo řečeno, šlo o solidní a rozumný proces, a já bych chtěla poděkovat poslanci Garrigovi Polledovi a poslankyni Haugové za jejich vynikající práci. Rovněž bych chtěla poděkovat Komisi za její velmi aktivní účast. Tato práce nám umožnila projít všechny části rozpočtu EU i různé oblasti politiky, u nichž bychom byli rádi, aby se odrazily v rozpočtu. Z toho důvodu se jedná o solidní úspěch. Je výsledek dostatečně ambiciózní? Jsem přesvědčena, že ano. Posilujeme strategii Evropa 2020, jejímž cílem je vybavit EU, aby dokázala čelit výzvám představovaným konkurencí Číny a dalších rychle se rozvíjejících ekonomik a přispět k přechodu na obnovitelné zdroje energie. Preferovala bych silnější formulaci týkající se společné zemědělské politiky a rovněž bych byla radši, kdybychom prozkoumali možnost úspor v rámci strukturálních fondů. Koneckonců se jedná o peníze, které členské státy dostanou zpátky a které by velmi uvítaly. Z toho důvodu se také domnívám, že je nutné, abychom měli možnost navýšení o 5 %, aby existovala příležitost pro nové oblasti politiky a pro plnění nových požadavků, stejně jako pro investice do dopravy, energetiky a výzkumu – oblastí, do nichž EU musí v budoucnu investovat. Máme rozpočet EU pevně v rukou. Zpráva, o které dnes vedeme diskusi a kterou dnes schvalujeme, se týká stropu pro rozpočet EU. Nebavíme se o konkrétních platbách, ale spíše o stropu, pod nímž musíme mít dostatečný prostor, který nám umožní vypořádat se s novými úkoly. Nevíme, co se stane do roku 2020, a z toho důvodu podporuji zprávu. Hynek Fajmon (ECR). – (CS) Pane předsedající, v posledních několika měsících se věnujeme přípravě víceletého finančního rámce pro roky 2014 až 2020. Počínáme si přitom podobně jako pejsek s kočičkou z pohádky slavného českého spisovatele Karla Čapka. Ti se rozhodli, že si udělají dort, a aby jim opravdu chutnal, tak do hrnce dali vše, co měli rádi. Výsledkem byl dort, ze kterého je rozbolelo břicho. Mám obavu, že podobně

19

20

CS


to dopadne i s naším rozpočtovým rámcem. Také dáváme do hrnce spoustu přísad a dobře znějících závazků a doporučení, ale nemáme vůbec jistotu, že to dohromady bude fungovat. To, jak špatně dopadla Lisabonská strategie, dobře víme. Nyní máme strategii 2020 a k ní se snažíme udělat rozpočtový rámec. Problém je jak ve stanovených cílech, tak také v nástrojích, které zpráva doporučuje. Za nejhorší ze stanovených cílů považuji boj s klimatickými změnami, u nástrojů vidím velký problém v tzv. vlastních zdrojích a v možnosti vydávat dluhopisy. Vlastní zdroje znamenají ve skutečnosti novou evropskou daň a tu si nepřeji. Eurodluhopisy jsou potom cestou k tomu, aby se kromě členských států zadlužila i Evropská unie, což si nepřeji. Z těchto důvodů nemohu zprávu podpořit. (Rozprava byla přerušena) 4. Přivítání Předseda. – Právě jsem dostal informaci, že v oficiální galerii je přítomen náměstek generálního tajemníka Organizace spojených národů, pan Mohamed Shaaban. Rád bych přivítal zástupce Organizace spojených národů. 5. Nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a všem přístupnou Evropu (pokračování rozpravy) Předseda. – Nyní budeme pokračovat v rozpravě o zprávě poslance Salvadora Garrigy Polleda o novém víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a všem přístupnou Evropu. François Alfonsi (Verts/ALE). – (FR) Vážený pane předsedo, zpráva poslance Garrigy Polleda, kterému tímto děkuji a blahopřeji k práci, kterou odvedl, je ambiciózním souhrnem hledícím do budoucnosti. Jeho zpráva volá po větších zdrojích, které pomohou Unii lépe realizovat její cíle vytyčené v Lisabonské smlouvě. Důrazně nastoluje problematiku vlastních zdrojů a potažmo pak otázku, zda má naše instituce svobodu pro svůj základní politický akt, tedy hlasování o rozpočtu. Navrhuje rozšíření působnosti společných politik, zejména pak politiky soudržnosti, jež v minulosti zásadní měrou přispěla k vytvoření Evropské unie coby modelu spolupráce a porozumění mezi národy, v čemž může pokračovat i v budoucnu. V rámci budoucího víceletého finančního rámce, poslechneme-li Evropský parlament, se politika soudržnosti bude moci posunout do nové fáze díky vytvoření přechodných regionů. Proto pro tento fond navrhujeme novou sadu opatření, která posílí rovné příležitosti všech evropských území bez ohledu na jejich minulost z hospodářského hlediska, na jejich slabiny v porovnání s více rozvinutými regiony a na možnou míru zranitelnosti vůči hospodářské krizi, kterou v současné době procházíme, nebo jakékoliv budoucí krizi, které budeme případně čelit. Soudržnost mezi různými oblastmi Evropské unie je klíčovým, strategickým cílem, na němž závisí budoucnost celé Evropy. Návrhy, které byly předloženy, představují krok správným směrem a budou-li uskutečněny, mohou položit solidní základy pro budoucnost. Vážený pane předsedo, hlasování o zprávě poslance Garrigy bude jednoduchou volbou: volbou Evropy, která směřuje vpřed. Tak budou hlasovat ti, kteří bez ohledu na svojí politickou příslušnost věří v budoucnost Evropy.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Vážený pane předsedo, v této době vážné hospodářské krize eurozóny, která je výsledkem neoliberální politiky a nedostatku solidarity a hospodářské a sociální soudržnosti, je nepřípustné, že nikdo neobhajuje opuštění a změnu politik Evropské unie a jejích finančních zdrojů. V době, kdy procházíme hospodářskou a sociální krizí, je jednou z nejvýznamnějších výzev, kterým čelíme, nalezení nového víceletého finančního rámce, v němž rozpočet Unie na hospodářskou a sociální soudržnost bude významně navýšen, přičemž povinné příspěvky členských států se sníží nanejvýš o 10 % z předloženého projektu, zejména v případě zemí, které trpí největšími finančními těžkostmi; rámce, který obsahuje závazek k investicím, veřejným službám, podpoře výroby, vytváření pracovních míst s právy a vymýcení chudoby, sociálních nerovností a všech možných druhů diskriminace, zejména na základě pohlaví. Je zde rovněž potřeba podporovat mír, spolupráci a rozvojovou pomoc a výrazně omezit výdaje na armádu a zahraniční zastoupení. Ze všech těchto důvodů je podle našeho názoru zpráva daleka toho, co je potřeba k zajištění lepší a spravedlivější budoucnosti pro Evropu a její občany. PŘEDSEDAJÍCÍ: MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda Předsedající. – Dámy a pánové, předtím než se ujmu předsednictví tohoto zasedání, všichni jistě pochopíte, když vyjádřím svůj zármutek nad smrtí Jorge Semprúna, který zemřel před několika hodinami ve věku 87 let. V osobě Jorge Semprúna oslavujeme někoho, kdo byl vězněn v koncentračním a vyhlazovacím táboře Buchenwald, bojoval proti nacistům ve Francii a proti Frankově diktatuře v mojí zemi, ve Španělsku. Rovněž oslavujeme vynikajícího, politicky angažovaného spisovatele, který spolupracoval především na našem programu evropských knižních cen, a klidného proevropského politika. Truchlím nad jeho smrtí jako jeho kolega i přítel a požádám předsedu Evropského parlamentu Buzka, aby jeho rodině a španělské vládě zaslal poselství upřímné soustrasti a podpory, jež zde všichni, jak jsem přesvědčen, sdílíme. (Potlesk) Lorenzo Fontana (EFD). – (IT) Vážený pane předsedající, není pochyb o tom, že stojíme před jedním z nejdůležitějších momentů v hospodářské historii Evropské unie. Proto může výbor, který se nám podařilo během tohoto roku sestavit, hrát skutečně zásadní roli. Nejsme zaujatí proti navyšování rozpočtu, přestože se domníváme, že je třeba zkoumat, v jakých oblastech je možno provést škrty. Je zřejmé, že je třeba snížit evropský rozpočet, protože v některých případech bohužel nejsou evropské fondy využívány správně. Možná je to právě kvůli způsobu využití těchto fondů, že mnoho evropských občanů ztratilo víru ve smysluplnost Evropské unie. Abychom uvedli konkrétní příklad, chtěli bychom obrátit vaši pozornost na různé fondy směřující do politiky rozšiřování – někdy ani nevíme, kde tyto finanční prostředky skončily. Co se dá říct o nevyčíslitelných částkách vynaložených na integraci, které mají mizivý dopad? Existují rovněž některé slušné regiony, které nemají přístup k fondům, jež jsou

21

22

CS


následně přiděleny jiným regionům, které je buď nedokážou využít vůbec, nebo je využijí špatně, popřípadě k ne zcela legitimním účelům. Chtěli bychom požádat o maximální soustředění na tuto celkovou problematiku a provedení konkrétních kroků, včetně přísných opatření, které by Evropě pomohly obnovit její důvěryhodnost. Frank Vanhecke (NI). – (NL) Vážený pane předsedající, je jasné, že se budu muset omezit na několik zásadních připomínek. Za prvé, navzdory jejímu rozsahu nemohu nikde ve zprávě najít jediný vážný pokus o návrh na strukturální úspory, například na zrušení podle mého mínění zcela zbytečných evropských institucí, jakými jsou hospodářský a sociální výbor, výbor regionů a celá řada dalších evropských agentur všeho druhu. Zpráva nevykazuje ani žádnou snahu položit si otázku, zda by nebylo pro Evropu moudřejší omezit se na několik pečlivě definovaných klíčových úkolů. Právě naopak. Za druhé mě zcela vyvádějí z míry opakované návrhy, že by EU měla zavést vlastní daně, nebo že by měla vydat evropské vládní dluhopisy, které bude muset dříve či později někdo splatit. Tvrzení, které se objevuje ve zprávě, že taková opatření by nezvýšila celkovou daňovou zátěž občanů, je samozřejmě lež a klam nejhoršího druhu. Navíc by to ještě více podkopalo poslední zbytky dohledu a kontroly, které členské státy mají nad výdajovým průjmem evropských institucí. To je výčet základních důvodů, které mi brání v tom, abych zprávu podpořil. Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Vážený pane předsedající, aktuální výzvy, kterým Evropská unie čelí, vyžadují pevnou a trvalou reakci na úrovni EU. Odpověď na tyto výzvy představuje strategie Evropa 2020 - nástroj, který byl vytvořen, aby Evropě přinesl oživení a sílu. Dnes předložená zpráva umisťuje strategii Evropa 2020 do centra příštího víceletého finančního rámce společně s novou situací, která vznikla v oblasti pravomoci a politiky stanovené Lisabonskou smlouvou. V době, kdy mnohé členské státy čelí nelehkým fiskálním úpravám, musí rozpočet EU, jehož 95 % směřuje na investice, přinášet vysokou úroveň evropské přidané hodnoty. Zpráva vyzývá k pokračování dvou nesmírně důležitých evropských politik – společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti – alespoň ve stávajícím rozsahu. Přidělování prostředků v rámci těchto politik musí být založeno na nových kritériích, která zajistí jejich řádné využití s cílem dosáhnout maximální účinnosti a splnění kritérií konvergence a soudržnosti. Musí dojít k posílení dopravní a energetické politiky. Přidělování prostředků na výzkum a vývoj na evropské i národní úrovni musí zajistit správné fungování všech evropských politik. Sedmileté období, navrhovaná nová struktura a větší flexibilita přispívají k větší bezpečnosti při provádění a přizpůsobování se měnícím se prioritám. V zájmu stability je třeba přehodnotit systém zdrojů rozpočtu EU s cílem nahradit národní příspěvky evropskými zdroji. Evropská rada nedávno přijala ambiciózní cíle pro rozvoj EU. Tatáž Rada musí pochopit, že 5 % navýšení rozpočtu, které zpráva navrhuje, je minimální podmínkou pro dosažení těchto cílů. Nadcházející víceletý finanční rámec musí být realizován v rámci fungujícího systému řízení ekonomiky, který dokáže zajistit finanční stabilitu potřebnou k provádění evropských politik. Chtěl bych poblahopřát zpravodaji, poslanci Salvadoru Garrigovi.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Eider Gardiazábal Rubial (S&D). – (ES) Vážený pane předsedající, na úvod svého projevu bych chtěla ocenit práci zpravodaje i všech členů zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 (výbor SURE). Především musím ocenit jejich odhodlání v průběhu minulého roku, který byl naplněn prací, s cílem získat pro zprávu, která nám je dnes předkládána, většinový souhlas a podporu v Parlamentu. Zpráva představuje plán, podle nějž by se Evropská unie měla řídit, chceme-li splnit politické, ekonomické a sociální cíle, které jsme si vytyčili, a také chceme-li překonat problémy, jímž budeme čelit v příštích letech. Jedná se o scénář, kterým se musíme řídit, abychom se dostali z krize a abychom zajistili, že náš růst bude inteligentní, udržitelný a celistvý, jak se uvádí ve strategii Evropa 2020. Shodneme-li se, že hodnota Evropské unie je mnohem větší než součet hodnot 27 členských států, z nichž se skládá, podporujeme-li vysoce kvalitní a zodpovědné zemědělství, chceme-li dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, chceme-li pomoci našim středomořským sousedům v jejich přechodu k demokracii, chceme-li i nadále investovat do výzkumu a inovací, chceme-li pokračovat v boji se změnou klimatu a v investicích do vzdělávání, školení a grantů v rámci programu Erasmus, věříme-li stále v politiku soudržnosti jako nástroje k zajištění udržitelného rozvoje a solidarity mezi našimi zeměmi a podporujeme-li například transevropské energetické a dopravní sítě – zkrátka, chceme-li více Evropy – musíme pro Evropskou unii požadovat vyšší rozpočet. To je důvod, proč ve zprávě varujeme, že bez dostatečných zdrojů nebudeme schopni dosáhnout cílů, které jsme si stanovili. Jsme si vědomi, že někteří členové Rady nesouhlasí s navýšením rozpočtu – byli jsme toho zde svědky. Nebyli mu nakloněni ani v době růstu hospodářství. Nyní prohlašují, že je to kvůli krizi, ale škrty prosazovali už v době vyjednávání o současném finančním výhledu. Proto v případě, že nesouhlasí s navýšením rozpočtu, žádáme Radu, aby označila cíle, jejichž dosažení se zřekne. V této zprávě nestanovujeme pouze politiky, kterých chceme docílit. Rovněž uvádíme, jakým způsobem je možné je financovat a otevíráme diskusi o vlastních zdrojích. Tato diskuse, která chce ukončit falešnou debatu o čistých přispěvatelích, se snaží docílit financování bez jakýchkoli darů, financování bez výjimek, financování, které je spravedlivé. K dosažení tohoto cíle jsme předložili různé návrhy, ale já dávám přednost jednomu z nich a komisař Lewandowski velmi dobře ví, o který návrh se jedná: jde o daň z finančních transakcí, která je v mnoha zemích známá pod názvem daň Robina Hooda. Díky této dani by bylo možné získat mezi 200 a 300 miliard EUR. Jedná se o daň, která penalizuje spekulanty a která by donutila všechny ty, kteří profitovali z hazardu s našimi penězi, splatit dluh. Jedná se o daň, která by zvýšila transparentnost a omezila finanční spekulace a která by především neměla žádný dopad na občany, protože by donutila přímé viníky krize, aby zaplatili za svoje excesy. Žádáme vás opravdu pouze o jedinou věc: abyste nastavili laťku výše. Žádáme vás, abyste nastavili laťku výše, abychom zajistili, že evropský projekt bude pokračovat podle plánu a nedojde k jeho vykolejení, protože to by nás stálo naši budoucnost. Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedající, narodil jsem se v roce 1975 v Evropské unii, která od té doby formuje můj politický život. Z toho důvodu pro mě není lehké tlumit nadšení v této záležitosti. Hovoříme-li o navýšení, musí diskuse směřovat k posouzení řádného využití zdrojů. Přestože zpráva oplývá ambicemi ve snaze získat podporu co největší většiny v Parlamentu,

23

24

CS


domnívám se, že v současné podobě postrádá ambice, pokud jde o cíle, kterých se snaží dosáhnout. Zpráva ponechává zemědělský a strukturální rozpočet beze změn. Žádá však více peněz na výzkum a vývoj. Jedinou reakcí, s níž Parlament a zpráva operují, je více peněz, přestože už jasně neříkají, odkud se tyto peníze vezmou. Mluví se o „vlastních zdrojích“ Unie, ale nikde neexistuje jejich přesná definice. Pokud by lidé opravdu chtěli strukturální reformy, mohli se inspirovat například návrhem Davida Camerona a obrátit se na Radu s následujícím: mělo by dojít ke zmrazení financování, ale požadujeme, aby nevyužité finanční zdroje mohly být převedeny do následujícího finančního roku, abychom je mohli i nadále využít k financování životaschopných projektů a k dosažení úspor. Budoucí životaschopnost EU by se neměla měřit na základě desetinných míst. V tomto ohledu mě předložená zpráva poměrně hodně zklamala. Derk Jan Eppink (ECR). – Vážený pane předsedající, dnes dopoledne na plenární zasedání přiběhl poslanec Daul, aby zde hovořil o nutnosti vyššího rozpočtu EU, ale běžel tak rychle, že mu docházel dech a musel svůj proslov přerušit. To velmi dobře odráží debatu o víceletém rozpočtu. Rozpočet EU je stanoven přibližně na úrovni 1 % HDP Evropské unie; Komise i Parlament svorně tvrdí: „to nestačí, chceme více peněz“. Přitom EU není schopna utratit všechny peníze, které má k dispozici: miliardy eur ve fondu soudržnosti zůstávají nevyužity. Určitá část peněz musí být vrácena členským státům. Proč tedy potřebujete více peněz, když nedokážete utratit peníze, které máte? Nicméně v tomto Parlamentu máme pár „pavlovů“: pánové Schulz, Daul a Verhofstadt, z nichž ani jeden zde nyní není přítomen – utekli, místo toho, aby zde hovořili o nutnosti zaměřit rozpočet na kvalitu místo kvantity, například omezením regionálního fondu a fondu soudržnosti chudším členským státům, což by vedlo k úspoře 30 % prostředků z těchto fondů, přičemž by tyto peníze mohly být investovány do inovací a politik orientovaných na budoucnost. Jsem si však jist, že v průběhu tohoto roku pavlovové Evropské unie znovu narazí do zdi v Radě EU. Isabelle Durant (Verts/ALE). – (FR) Vážený pane předsedající, jak již bylo řečeno, je zřejmé, že z různých důvodů, z nichž jsou některé podobné, zatímco jiné se liší, ale v každém případě jsou umocněny krizí, se národní rozpočty potýkají s problémy. V každé z našich členských zemí bez ohledu na složení jejich vlády je třeba věnovat pozornost rozpočtové situaci. Máme dvě možnosti. Tou první je, že budeme všichni jednat na vlastní pěst, budeme se snažit vyrovnat výdaje a příjmy, v některých případech podle toho, co jsem slyšela, budou vzývána úsporná opatření jako cíl sám o sobě vedoucí k výrazným škrtům ve veřejných výdajích a sociálních dávkách, což jen dále zhorší situaci občanů. Já bych se přiklonila k druhé možnosti, a to sdružování našeho rozpočtového úsilí, zajištění fungování rozpočtové solidarity, vsazení na kartu vlastních zdrojů, v neposlední řadě prostřednictvím daně z finančních transakcí. To je účel rozpočtové komplementarity, které chceme dosáhnout prostřednictvím této konference v tradičním stylu a která byla obsažena v návrhu Radě, jenž jsme jí předložili během dohodovacího řízení a který jsme zopakovali v této zprávě.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Musíme spolupracovat – Evropská unie, národní parlamenty a vlády –, abychom našli způsob, jak sdílet naše výdaje a rozpočtové přístupy. Není možné, aby se vlk nažral a koza zůstala celá: nemůžeme provádět škrty a zároveň investovat do infrastruktury. Není možné přispívat méně, ale dostávat více. Domnívám se, že tento dialog v tradičním stylu mezi vládami, Evropskou unií, národními parlamenty a Evropským parlamentem představuje správný způsob, jak obnovit důvěru v Evropě, a to jak nyní, tak v delším časovém horizontu. Cornelis de Jong (GUE/NGL). – (NL) Vážený pane předsedající, jedná se o velmi špatnou zprávu, která si zaslouží okamžitě hodit do koše. Právě teď, když se lidé po celé Evropě potýkají s nesmírně bolestivými úspornými opatřeními, je naprosto šílené, abychom v Evropské unii navrhovali utrácet ještě více peněz. Proč se chováme takovým způsobem, když by všechno mohlo být jinak: už žádné další vyhazování peněz, už žádné financování cyklostezek a palačinkových bister v zemi, jako je Nizozemsko. Měli bychom naše strukturální fondy zaměřit na nejchudší země a ve zbytku členských států pouze na inovativní projekty s panevropským významem. Podle zprávy by všechno mělo zůstat při starém: byl vznesen požadavek na více finančních prostředků pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, nebyly navrženy žádné reformy strukturálních fondů, nikde nejsou žádné konkrétní návrhy ke zvýšení efektivity. Tento Parlament by se měl stydět, zejména skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Zatímco v Nizozemsku – a toho si dobře povšimněte - nechává Ruttova vláda nemocné a zdravotně postižené na okraji zájmu, stejné politické skupiny v tomto Parlamentu by neustále jen utrácely. Doma jsou zastánci úsporných opatření, ale v Bruselu jsou to hýřilové. To musí přestat! Claudio Morganti (EFD). – (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych upozornit na několik aspektů této důležité zprávy, počínaje systémem příjmů Evropské unie. Nyní už je jasné, že stávající mechanismus má příliš mnoho nesrovnalostí, z nichž nejznámější je opravný mechanismus používaný ve Spojeném království. Mezitím došlo k dalším opravám a náhradám, které učinily příjmový mechanismus EU zcela nespravedlivým a netransparentním. V tuto chvíli by bylo lepší přejít na systém přímých výnosů, založených výhradně na hrubém domácím produktu členských států, nebo na sdílenou a jednotnou formu příjmů, jako je například daň z přidané hodnoty. Je samozřejmé, že by to občanům Evropy nemělo přinést žádnou další zátěž a že by Evropa neměla nahradit daňovou politiku jednotlivých členských států, které v této oblasti musí zůstat autonomní a zcela svrchované. Zpráva stanoví různé priority, z nichž některé jsou důležité více a jiné méně, ale v každém případě jsou všechny velmi nákladné. Můžeme získat další zdroje využitím nástrojů, jako jsou projektové dluhopisy a eurobondy, které však musí být přísně spravovány, aby bylo vyloučeno nebezpečné riziko dalšího zadlužování. My, poslanci Evropského parlamentu, můžeme okamžitě přispět ke zlepšení stavu evropských financí. Musíme si konečně zvolit jediné místo, kde bude Parlament pracovat, což přinese úspory v řádu desítek milionů eur za rok. Nejedná se o demagogii, ale o jednoduché … (Předsedající řečnici přerušil)

25

26

CS


Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, uštěpačné poznámky pana Verhofstadta na adresu vlády Jejího Veličenstva, když nám osvětloval svoji logiku, proč by Británie měla Evropské unii poskytnout více peněz a pravomocí, jsou dalším důkazem zjevného opovržení, se kterým někteří poslanci tohoto Parlamentu nahlížejí na Spojené království, jeho národní vládu a jeho občany. Pan Verhofstadt opomněl zmínit, že Spojené království má jiné možnosti, jak uspořit. Firmy, které byly donucené utratit 30 milionů liber, aby se přizpůsobily předpisům EU, by tuto částku mohly ušetřit, kdyby od Evropy převzaly kontrolu zpátky do svých rukou. Rybáři ze Spojeného království by určitě uvítali, kdyby měli v kapse 3,3 miliard liber: taková je hodnota úlovku, o který přišli, když EU nechala lovit v pobřežních vodách Spojeného království rybáře z jiných zemí. Pane komisaři, tvrdíte, že evropský rozpočet nepředstavuje zdvojování vnitrostátního rozpočtu. Nicméně nemůže být oddělen od reality evropských občanů. V současné době činí příspěvek Spojeného království 6,4 miliard liber a vzroste na více než 10 miliard liber, pokud dojde ke zrušení slevy. To povede pouze ke zvýšení daní, rušení služeb, škol… (Předsedající řečníka přerušil) Othmar Karas (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, existuje pět otázek, které si musíme položit: První je: jaký rozpočet je třeba k naplnění strategie Evropa 2020 v oblasti růstu a zaměstnanosti? Za druhé: jaký rozpočet vyžaduje měnová unie? Za třetí: jaký potenciál k úsporám existuje? Za čtvrté: jaký rozpočet vyžadují Spojené státy evropské? Za páté: jakou roli by měla hrát strategie Evropa 2020? Chceme vůbec hrát nějakou roli? V Evropském parlamentu nebereme svou odpovědnost na lehkou váhu. Mluvíme jasně. V Rakousku máme rčení: za málo peněz málo muziky. Chceme dosáhnout svých cílů, dostát svým závazkům, přijmout výzvy a dodržet sliby. Většího počtu činností, větší konkurenceschopnosti, udržitelnějšího růstu, více pracovních míst, více výzkumu a další integrace nemůže být dosaženo s menším objemem peněz, bez finanční analýzy, bez hodnocení stávajícího čerpání finančních prostředků a bez vlastních zdrojů. Více Evropy rovněž vytvoří potenciál pro úspory v členských státech. Více Evropy povede k větší účinnosti a je naší odpovědí na globalizaci, na budoucnost a na problém státního dluhu. O co nám jde? Jsme proti zmrazení rozpočtu. Všichni, kdo o to usilují, poškozují Evropu a oslabují naši schopnost plnit povinnosti, které máme vůči našim občanům. Chceme zavést daň z finančních transakcí coby náš vlastní zdroj, přijmout výzvy a držet se Smlouvy, místo abychom schovávali hlavu do písku. Taková je naše strategie. Pojďme vše skutečné uvést do pohybu a hlasujme pro přijetí zprávy. Ivailo Kalfin (S&D). – (BG) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, základním tématem ve zprávě pana Salvadora Garrigy nejsou finance, nýbrž politika. Chtěl bych poděkovat jemu i poslankyni Juttě Haugové, stejně jako všem kolegům poslancům ve výboru, že to při práci na zprávě během celého roku takto převážnou měrou chápali. Finanční zdroje jsou pouze prostředkem k dosažení cílů. Politiky jsou důležité a musí být zdůrazněny v rámci diskuse o příštím finančním rámci.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Všichni jsme si vědomi toho, že ve všech členských státech Evropské unie dochází ke škrtům v rozpočtech. Tento trend bude pokračovat i v příštích letech. Škrty jsou součástí úsilí o ukončení krize. Nesmíme však zapomínat, že ukončení krize má také evropské aspekty: plán hospodářského rozvoje; regulace finančního trhu s cílem zabránit opětovnému vzniku krize; opatření na správu ekonomických záležitostí v Evropské unii, o kterých v současné době probíhá diskuse; opatření EU, která zvyšují účinnost opatření na vnitrostátní úrovni. Proto není vhodné, aby vnitrostátní opatření zaměřená na řešení krize a jejích následků byla prováděna v rozporu s evropskými opatřeními. Zapojení do Evropské unie přináší přidanou hodnotu. Přidaná hodnota a solidarita nejsou prázdnými frázemi. Vysvětlit nizozemským daňovým poplatníkům, že dochází k navýšení jejich příspěvků Evropské unii, není to samé, jako vysvětlit bulharským nebo polským zemědělcům, že dotace, které dostávají, jsou třikrát nižší, ale že musí obstát na stejném konkurenčním trhu. Není snadné obviňovat řecké daňové poplatníky, kteří v současné době prochází velmi těžkým obdobím, protože jen před několika málo lety získal evropský finanční systém od Řecka obrovské sumy peněz. Solidarita má své specifické stránky, které jsou rovněž napojeny na priority stanovené Evropskou unií pro následující roky. V oblasti vědy, v energetice, dopravě, ve správě ekonomických záležitostí ani v oblasti digitálních technologií nemůže dojít k průlomu bez podpory společnými evropskými politikami. Musíme se také opravdu zamyslet nad tím, jak změnit stávající evropský rozpočet. Obsahuje rezervy, které je třeba si vyžádat. Nicméně vám dám jeden příklad. Tyto rezervy například nemohou uvolnit žádné politiky nebo cíle, které se týkají energetické účinnosti, dopravy a dalších oblastí začleňovaných do politiky soudržnosti. Odebrání zdrojů ze stávajících programů nenahradí potřebu dalších nových zdrojů, chceme-li pro Evropskou unii stanovit nové cíle, chceme-li, aby evropská integrace přinášela skutečnou přidanou hodnotu, a to i daňovým poplatníkům, kteří zcela oprávněně sledují každý cent směřující do evropského rozpočtu. Z tohoto důvodu se musíme na evropský rozpočet dívat jako na součást jednoho systému: jak pro správu ekonomických záležitostí, tak pro řízení jednotné měny. Minimální navýšení o 5 %, které je zpochybňováno, nestačí k vyřešení všech těchto problémů. Proto musíme rovněž otevřít téma evropských projektových dluhopisů, eurobondů a dalších způsobů financování. Marit Paulsen (ALDE). – (SV) Pane předsedající, musím konstatovat, že po celou dobu, kterou jsem strávila v tomto Parlamentu, je práce zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 nanejvýš potěšitelná a vizionářská, zkrátka maximálně působí radost – je to skutečně velmi kvalitní práce. Obsahuje všechno potřebné a pozitivní pro budoucnost Evropy. Nicméně osobně jsem velmi znepokojena tím, co jsme neudělali, a to je stanovení priorit. Přijali jsme všechny nové výzvy, ale rovněž jsme si ponechali i všechny staré. Asi nebude možné věnovat se oběma. Měli jsme stanovit priority. Při stanovování priorit jsme měli být mnohem důslednější, ale v této souvislosti mi největší starosti působí to, že jsme jejich stanovení nechali na Radě. To pro budoucnost nevěstí nic dobrého, dámy a pánové. Martin Callanan (ECR). – Pane předsedající, veřejnost, pracovití daňoví poplatníci v celé Evropě, kteří skutečně vydělávají peníze, které mnozí v tomto Parlamentu tak horlivě utrácejí, chtějí, aby toho Evropa dělala méně, ale lépe. Chtějí štíhlý evropský rozpočet,

27

28

CS


který bere v úvahu skutečnost, že – ať se nám to líbí nebo ne – žijeme v době úsporných opatření. Chtějí, aby se Evropa soustředila na omezený počet oblastí, kde skutečně vytváří přidanou hodnotu, a aby přenechala zbytek činností našim členským státům. Tato zpráva bohužel nic z toho nenavrhuje. Aby bylo jasno: návrh na 5 % navýšení je naprosto nepřijatelný, stejně jako myšlenka takzvaných vlastních zdrojů – jedná se pouze o snahu EU uchvátit moc. Rozpočet by měl být modernizován, finanční prostředky by měly být převedeny na programy, které budou mít skutečný přínos a nebudou využity jen k zamaskování minulých neúspěchů. Financování záchranných balíčků eura by mělo být ponecháno v první řadě na státech, které skutečně chtěly vstoupit do eurozóny. Ti z nás, kdo varovali, že se jedná o chybu, by neměli být nuceni na ně přispívat. Výbor měl možnost zabývat se mnoha těmito konstruktivními návrhy, které reagují na budoucí výzvy, ale odmítl to. Nevěnoval se žádnému, a tak by měl Parlament zprávu odmítnout. László Surján (PPE). – (HU) Pane předsedající, zpráva, kterou máme před sebou, je pravděpodobně jednou z nejdůležitějších v tomto období. Evropský parlament je prvním orgánem, který má představit svoje myšlenky o dalších sedmi letech, aniž by však bylo dotčeno právo Komise předkládat návrhy. Toto je nicméně jediná příležitost, jak se vyhnout skandálu s naším právem udělit souhlas, které by nás zavazovalo k odmítnutí návrhu Rady. Všichni naši partneři tak vědí, o co Evropskému parlamentu jde, a mohou to v co největší míře začlenit do svých představ. Mým milým kolegům bych chtěl doporučit dva dokumenty, které stojí za to si přečíst, dříve než začnou přemýšlet o tvrdé kritice: Lisabonská smlouva a samotná zpráva. Podpora vlastních zdrojů není nic víc a nic míň, než co je zakotveno v Lisabonské smlouvě. Vzkaz, že evropský rozpočet potřebuje mírné navýšení, považuji za velmi důležitý. Mírné ve smyslu, že těchto 5 % bude ještě ovlivněno inflací, což znamená, že zde nehovoříme o nějakém abnormálním navýšení. Nejde o zvýšení výdajů na zemědělství nebo politiku soudržnosti, ale o skutečnost, že nemůže dojít ke snížení těchto výdajů. Miklós Zrányi, spisovatel chorvatsko-maďarského původu, který žil v 17. století, v souvislosti s Turky tehdy prohlásil: „Neškoďte Maďarům!“ Parafrázuji jeho slova a říkám: Neškoďte zemědělské politice; neškoďte politice soudržnosti; protože ti, kteří to dělají, škodí nejen Maďarům, Rumunům nebo Slovákům, ale všem občanům Evropy. Čím menší podporu voličů má politik, tím více odkazuje na občany. Jsem přesvědčen, že my, kteří se těšíme podpoře větší politické síly, také reprezentujeme zájmy občanů, a proto říkáme: neškoďte zemědělské politice a politice soudržnosti! Derek Vaughan (S&D). – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodaji a předsedkyni výboru za práci, kterou odvedli při přípravě zprávy. Dnešní diskuse o zprávě naznačuje, že dojde ke sporům s Radou ohledně mnoha otázek, včetně celkového navýšení rozpočtu, britské slevy a vlastních zdrojů. Abychom byli spravedliví, s výjimkou otázky opravného mechanismu pro Spojené království, kde budou britští poslanci v naprosté menšině, se domnívám, že se Parlament snažil dosáhnout určitých kompromisů. Při předkládání rozsáhlých, složitých a důležitých zpráv, jako je tato, jsou kompromisy téměř nevyhnutelné, ale některé z nich skutečně vítám. Vítám kompromis ohledně trvání a struktury příštího finančního výhledu. Rovněž vítám kompromis ohledně politiky soudržnosti. Jsem přesvědčen, že politika soudržnosti je nezbytná, máme-li v rámci

08-06-2011

08-06-2011

CS


Evropské unie v období po roce 2013 docílit růstu a zaměstnanosti. Proto potřebujeme, pokud jde o politiku soudržnosti, odpovídající financování alespoň na dnešní úrovni, přičemž v budoucnu by pravděpodobně mělo dojít k jeho navýšení. Příští finanční výhled se musí zabývat růstem a zaměstnaností, má-li být pro občany relevantní. Proto vedle silné politiky soudržnosti rovněž potřebujeme politiky pro financování výzkumu a vývoje na našich univerzitách a v rámci našich malých a středně velkých podniků. Osmý rámcový program proto do budoucnosti potřebuje odpovídající financování. Rovněž musíme v rámci Evropské unie investovat do naší infrastruktury – dopravní i energetické – a také je třeba zlepšit širokopásmové připojení k internetu v mnoha venkovských oblastech. Stejně tak by se nemělo zapomínat právě na venkovské oblasti jako takové. Abychom byli schopni provádět všechny tyto politiky zaměstnanosti a růstu, potřebujeme prováděcí mechanismy. Rovněž potřebujeme partnery. (Předsedající řečníka přerušil) Riikka Manner (ALDE). – (FI) Pane předsedající, pane komisaři, v první řadě bych chtěla poblahopřát zpravodaji k jeho vynikající zprávě a skvěle odvedené práci ve zvláštním výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013. Jedním z hlavních cílů budoucích finančních rámců je vytvořit nástroje, které co nejvíce přiblíží strategii Evropa 2020 běžným občanům. Ve zprávě se konstatuje, že pokud nebude mít politika soudržnosti a zemědělská politika pevný a silný rozpočet, nemůže být tohoto cíle dosaženo. Například politika soudržnosti není jediným konkrétním nástrojem, který umožní inovace, růst a tvorbu pracovních míst. Potřebujeme reformu, ale můžeme ji rovněž realizovat v těchto oblastech politiky. Proto se obracím na vás, pane komisaři, abyste zajistil, že v nadcházejícím finančním období zůstanou zachovány rozpočty regionální i zemědělské politiky na stávající úrovni, v souladu se stanoviskem Evropského parlamentu. Navíc mě potěšilo, že se zpráva zabývá i regiony, ve kterých jsou podmínky obzvlášť náročné, jako jsou například řídce osídlené oblasti na severu. V rámci nadcházejícího finančního období budou rovněž potřebovat svoje vlastní doplňkové rozpočty Peter van Dalen (ECR). – (NL) Pane předsedající, klíčovým slovem pro Evropu je „důvěra“. Evropské orgány obecně a Evropský parlament obzvlášť musí obnovit důvěru občanů. Jak toho lze dosáhnout? V první řadě ne prosazováním myšlenky více Evropy nebo více peněz pro Evropu, ale myšlenky lepší Evropy, která bude vytvářet přidanou hodnotu a nebude zasahovat do oblastí, jako jsou sport nebo cestovní ruch, se kterými si členské státy dokážou výborně poradit samy. Za druhé je třeba zaměřit Fond soudržnosti výhradně na pomoc chudým regionům v Evropě. V současné době padesát procent prostředků z tohoto fondu stále směřuje do bohatých členských států, jako jsou Německo a Francie. To je nepřijatelné. Podaří-li se nám to vyřešit, dokážeme udržet na uzdě zbytečné vyhazování peněz a ještě z toho vyjít s čistým ziskem. Za třetí, investice do zemědělství a průmyslu s vyhlídkami do budoucnosti. Zpráva poslance Polleda se nezdařila. Ve velkém hrnci se ocitlo všechno možné a od našich občanů se očekává, že tuhle šlichtu stráví. Dobrou chuť, ale dejte si pozor, aby vám nezaskočilo.

29

30

CS


José Manuel Fernandes (PPE). – (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poblahopřát zpravodaji k vynikající práci, kterou odvedl. Jejím výsledkem je zpráva, která umožňuje kvalitní začátek práce na vytváření víceletého finančního rámce (VFR) a jež představuje výzvu pro Komisi i Radu. Jedná se o ambiciózní, ale zároveň také realistickou zprávu. Věřím, že všechny orgány vyvodily z finanční, hospodářské a sociální krize, z jejíhož sevření se jen pozvolna vymaňujeme, správné závěry. Jeden závěr se mi zdá být jasný: pouze sjednocená Evropa, která projevuje solidaritu a má posílenou, harmonizovanou a konvergentní hospodářskou správu, dokáže úspěšně čelit výzvám, jež před námi stojí. Potřebujeme více Evropy i lepší Evropu. Musíme dát přednost metodě Společenství před mezivládním přístupem. Je třeba zvýšit rozpočet. Strategie Evropa 2020 byla odsouhlasena, její priority jsou jasné a její cíle měřitelné. Bude fungovat jako vodítko pro příští finanční výhledy. Nicméně tato strategie bude úspěšná pouze tehdy, bude-li se moci opřít o rozpočet odpovídající jejím činnostem a jejím cílům. Víceletý finanční rámec jako takový potřebuje finanční podporu, která bude v souladu s ambicemi a závazky strategie Evropa 2020. Politika soudržnosti je rovněž výsledkem principu solidarity. Je důležité, aby tato soudržnost byla hospodářská, sociální i územní a aby v chudších regionech fungovala jako tažná síla. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby financování politiky soudržnosti zůstalo alespoň na stejné úrovni, podobně jako u společné zemědělské politiky (SZP). Je rovněž důležité dosáhnout pokroku při přípravě víceletého finančního rámce, u něhož více než 80 % finančních prostředků nebude pocházet z vnitrostátních rozpočtů. Kinga Göncz (S&D). – (HU) Pane předsedající, krize nás nutí k revizi rozpočtů na vnitrostátní úrovni i na úrovni Evropské unie z hlediska účinnosti a ověření, jakým způsobem pomáhají k naplňování našich cílů a jak velkou evropskou hodnotu přináší. Chtěla bych pohovořit o oblasti, o níž zde dnes ještě nepadla zmínka, a to o spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, kde Lisabonská smlouva přenesla pravomoci členských států na politickou úroveň EU. Naše přání dosáhnout v této oblasti zásadních zlepšení se musí promítnout do následujícího rozpočtového období. Rozhodně musíme vyčlenit prostředky na Stockholmský program, který má poměrně velké ambice. Evropa potřebuje vzdělané přistěhovalce, kteří do Evropy přicestují v souladu s právními předpisy v rámci společné migrační politiky, která bude disponovat odpovídajícími zdroji. Události, ke kterým došlo v severní Africe, znovu upozornily na význam společné evropské přistěhovalecké politiky a poukázaly na potřebu evropské solidarity a integrace s finanční podporou. V několika posledních měsících rovněž vyšla najevo nutnost poskytovat podporu a zdroje i na ochranu našich společných hodnot, boj proti diskriminaci a podporu lidských práv. Také se ukázalo, že musíme zjednodušit využívání zdrojů při řízení mimořádných událostí a že potřebujeme vlastní zdroje, abychom mohli v nadcházejícím období vytvořit lepší, silnější a širší Evropu. James Elles (ECR). – Pane předsedající, chtěl bych zpravodaji poblahopřát k veškeré práci, kterou odvedl. Vynaložil obrovské úsilí ve snaze dosáhnout konsensu. Jsou zde však tři oblasti, u kterých bych se přikláněl k provedení změn.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Za prvé z dlouhodobého hlediska potřebujeme pětiletý finanční výhled. Jedná-li se v případě roku 2020 o sedmiletý výhled, měli bychom bezpodmínečně trvat na tom, že příští výhled bude na pětileté období. Za druhé nepracujeme dostatečně usilovně na získávání prohlášení o věrohodnosti výdajů. Ti, kteří pro Evropskou unii požadují větší objem finančních prostředků, by měli silnější pozici, pokud bychom naprosto přesně věděli, kam peníze ve skutečnosti směřují. V neposlední řadě bych chtěl v reakci na projev pana Verhofstadta podotknout, že není moudré ukázat prstem na jeden konkrétní členský stát, když ve skutečnosti čistými přispěvovateli do rozpočtu je několik členských států. Chtěl bych důrazně vyzvat k zavedení maximálního celkového příspěvku členského státu jako procentní hodnoty z jeho HDP, protože při pohledu do budoucnosti je nerealistické se domnívat, že členské státy budou souhlasit se zdvojnásobením svých příspěvků v době, kdy zavádí výrazná úsporná opatření. Markus Pieper (PPE). – (DE) Pane předsedající, navýšení rozpočtu o 5 % je ospravedlňováno zvýšenými výdaji na Evropskou službu pro vnější činnost, ochranu hranic, válku proti terorismu, vyššími výdaji na rozvojovou pomoc, podporu výzkumu a nadnárodní infrastruktury. Obecně je tento požadavek Parlamentu naprosto oprávněný. Nicméně pokud jde o zprávu poslance Garrigy Polleda, uniká Parlamentu příležitost. Byli bychom důvěryhodnější, pokud bychom ukázali, kde může být Evropa efektivnější a kde může dosáhnout úspor. To se zcela určitě týká velkého počtu agentur, jejichž nezávislá existence je velmi nákladná, a oblasti zemědělství, kde některé členské státy stále ještě nezavedly režim jednotné platby na plochu, který více odpovídá tržním podmínkám. Jakožto zpravodaj v oblasti budoucnosti strukturální politiky bych rovněž dodal, že bychom v této souvislosti měli hovořit i o evropské politice soudržnosti. Je pozitivní, že se mnoha regionům podařilo překročit maximální hranici pro financování, která činí 75 %. Bude-li však v jednotlivých regionech Evropy méně chudoby, může dojít i k poklesu evropské solidarity. Uspořené peníze by mohly být využity k lepším investicím přinášejícím evropskou přidanou hodnotu, například do inteligentního propojení mezi strukturálními fondy a nadnárodními sítěmi v hraničních oblastech. To je v současné době předmětem diskuse v rámci Výboru pro regionální rozvoj, stejně jako návrh na vytvoření přechodné kategorie pro regiony, jejichž HDP na obyvatele dosahuje 75 až 90 % HDP EU, který je obsahem zprávy poslance Garrigy Polleda. Paní Krehlová se pravděpodobně zasnila, když se domnívá, že jsme ve Výboru pro regionální rozvoj již dosáhli kompromisu. Domnívám se, že dočasný zvláštní výbor pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 není tím pravým orgánem, který by měl udělovat doporučení na vytvoření této přechodné kategorie. Vše si příliš usnadníme, pokud jednoduše určíme, že více prosperující regiony rovněž vyžadují zvláštní podporu. Já v tom vidím výzvu k plýtvání penězi. Opouštíme osvědčený systém postupného zavádění a rušení, ale už nenabízíme žádné pobídky. Jednotlivým regionům zaručujeme stálou dotaci téměř do úrovně průměrné ekonomické síly. V rámci evropské regionální politiky nemůže mít takový systém žádnou budoucnost. Z toho důvodu je třeba vynechat ze zprávy bod 73. Jinak je zpráva nepřijatelná. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8) Elisabeth Schroedter (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, pane Piepere, jsem překvapena, když vás slyším mluvit o tom, že paní Krehlová se musela zasnít. Při hlasování

31

32

CS


ve Výboru pro regionální rozvoj se ve prospěch přechodného cíle vyjádřila velká většina. Jsem přesvědčena, že i zde se nám podaří získat většinu hlasů, protože solidarita regionů se těší většinové podpoře. Z toho důvodu potřebujeme tento přechodný cíl. Zajímalo by mě, proč o této většině hovoříte jako o snu. Předsedající. – Pane Piepere, můžete vysvětlit, proč se podle vás jedná o sen? Markus Pieper (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Schroedterová, takto to vidíte vy. Ve Výboru pro regionální rozvoj máme jiný návrh, než je ten obsažený ve zprávě poslance Garrigy Polleda. To za prvé. Za druhé vůči vytvoření přechodné kategorie stále existuje významný zásadní odpor v rámci politických uskupení. Jste si toho velmi dobře vědoma. Proto je pro mě vaše otázka velmi překvapivá. Domnívám se, že sníte vy, když jednoduše tvrdíte, že jsme dosáhli kompromisů, které jsou jednoznačné. Každopádně je na Výboru pro regionální rozvoj, aby tuto problematiku připravil k diskusi v plénu. Váš mimořádně optimistický názor, že naše práce je hotova, mě velmi překvapil. Estelle Grelier (S&D). – (FR) Pane předsedající, rozprava o finančním výhledu Evropské unie vyvolává otázky o evropském projektu, jeho rozsahu a ambicích. Tato zpráva je chvályhodná, protože usiluje o mobilizaci rozpočtových prostředků Evropské unie s cílem naplnit strategii Evropa 2020. Tím se ocitá v rozporu s omezenou vizí většiny členských států. Zatímco členské státy vnímají Evropu z hlediska svých finančních příspěvků, které by si přály snížit, a výnosů, které by si přály zvýšit, zpráva argumentuje ve prospěch silných a integrovaných politik Společenství, ať už jde o zavedené politiky nebo nové pravomoci vyplývající z Lisabonské smlouvy. V důsledku toho by tato zpráva z vlastní iniciativy Parlamentu měla posloužit jako základ budoucích diskusí, i když to podle mého názoru přehání s konsensem a opatrností. Je pravdou, že navýšení evropského rozpočtu o 5 % by bylo lepší než rozpočtové plány členských států na rok 2012. Nicméně podstatou věci – a pravděpodobně i kamenem úrazu – bude dohodnout se na částce, která bude odpovídat politikám, které zpráva popisuje. Jsme si vědomi stinných stránek, které s sebou přinášejí úsporná opatření: jakým způsobem ovlivňují zaměstnanost a zanechaly rostoucí počet občanů v zoufalém postavení. Máme povinnost financovat proticyklické politiky, v neposlední řadě prostřednictvím silné politiky soudržnosti, pane Piepere, která podporuje veřejné investice a zaměstnanost ve všech evropských regionech. Chtěla bych zdůraznit význam vytvoření přechodné kategorie regionů, jejímž cílem je zajistit, aby přidělování prostředků ze strukturálních fondů přesně odráželo hospodářskou a sociální situaci v regionech. Dovolte mi zakončit svůj projev prohlášením, že je třeba zavést daň z finančních spekulací, která by zvýšila podporu našich občanů pro dobře financovanou Evropu. Gunnar Hökmark (PPE). – Pane předsedající, v první řadě bych chtěl ocenit zpravodaje za způsob, jakým poukázal na množství výzev, které před námi stojí. Rovněž vítám velmi jasné poselství zprávy, která vyzývá k významnému posílení výzkumu a vědy, protože se jedná o jednu z priorit, na které se musíme soustředit.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Chtěl bych konstatovat – a obracím se tím na Komisi –, že politika a vedoucí úloha jsou o prioritách. Bez priorit neexistuje vedoucí úloha. Vždy existují úkoly a výzvy, které jsou důležitější než ty ostatní. To se týká i rozpočtu Evropské unie a členských států. Musíme dále posílit vědu a výzkum, ale zároveň musíme zvýšit zastoupení vědy a výzkumu v rámci regionálního financování. Musíme vzít v úvahu rozvoj zemědělských trhů a snížit v této oblasti výdaje. Ale nezapomínejme, že musíme stanovit priority na všech úrovních, od té evropské až po úroveň členských států. Musím říct, že nemám rád přehnanou kritiku EU nebo Bruselu, ale ani kritiku členských států, protože snižuje význam výdajů v členských státech: v oblastech zdravotní péče, sociálního zabezpečení, důchodů a školství. Nejedná se o konflikt mezi EU a členskými státy. Jde o neustálý boj o vedoucí úlohu a priority. Nebudeme-li mít odvahu stanovit tyto priority, pak nebudeme hrát vedoucí úlohu. Musím konstatovat, že chybí-li nám porozumění pro složitou situaci, ve které se v současné době nachází členské státy, nechápeme realitu, v níž žijí naši občané. Musíme si stanovit priority a ne řešit problémy pouhým navýšením rozpočtů. Proto bych chtěl vyzvat komisaře, aby prokázal, že je vedoucím představitelem, aby byl odvážný a měl na paměti, že věda a výzkum, infrastruktura … (Předsedající řečníka přerušil) Andrea Cozzolino (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chystáme se hlasovat o velmi důležitém strategickém dokumentu, který stanovuje pevný referenční rámec pro finanční výhledy po roce 2013. Začíná požadavkem na spojitost mezi cíli a nástroji a také mezi novou úlohou, kterou evropské orgány musí hrát – s ohledem na Lisabonskou smlouvu a hospodářskou recesi –, a zdroji, které se společně rozhodneme investovat. Taková spojitost předpokládá vážnou reakci na poptávku veřejnosti, příjemců politik EU a evropských sociálních skupin a průmyslu po inovacích. To samé jsme udělali pro soudržnost, která je klíčovou oblastí při rozhodování, jakým směrem by se Evropská unie měla vydat v následujících letech. Zkušenosti potvrzují, že soudržnost je v současné době nezbytným pojítkem evropského projektu a důležitým aktivem, které by se všichni měli snažit zabezpečit, chránit a obnovovat. Na této frontě je úsilí o zavedení přechodné kategorie pro regiony obzvlášť důležité, především proto, že v celé řadě případů roky hospodářské recese, ze které se zotavujeme, prohloubily vnitřní nejednotnost, což dále posiluje význam účinné a odpovídající podpory méně rozvinutých regionů v Evropě, boje proti plýtvání a důrazné zaměření se na rozvojovou politiku. Nicméně trvám na tom, že se musíme zabývat problémem přechodné kategorie pro regiony a ochranné doložky s cílem zahájit novou etapu evropské politiky soudržnosti a také v jejím rámci realizovat vyváženější a udržitelnější rozvoj, který chceme pro Evropu zajistit v příštích letech. Frank Engel (PPE). – (FR) Pane předsedající, 500 milionů občanů Evropské unie tvoří v současné době přes 8 % světové populace. Do roku 2050 už to bude jen 5 % nebo 6 %. V roce 2100 pak už budeme tvořit pouze 3 % světové populace. Tento počet Evropanů si nadále udržuje 2 000 velvyslanectví, 27 armád, 50 společných jednotek a tak dále, a to především prostřednictvím vnitrostátních rozpočtů. Domnívám se, že Čína v současné době zaměstnává několik náměstků ministrů

33

34

CS


navíc, kteří nedělají nic jiného, než že přijímají všechny mocné evropské ministry, kteří přijíždí do Pekingu se žádostí o přízeň a o podepsání bilaterálních dohod. Tohle všechno začíná na světové scéně vypadat směšně. Rozdělení 8 % světové populace mezi 30 suverénních rozpočtových politik je šílenství. Tato suverenita zůstává v podstatě absolutní. Pod správou Evropy je 2,5 %, tedy jedna čtyřicetina, veškerých rozpočtových výdajů v Evropě. Příspěvky členských států činí jednu čtyřicetinu jejich národních výdajů. Avšak i to se zdá být příliš. Zamysleme se nyní nad otázkou vlastních zdrojů, nebo možná někdy jindy. Přestaňme si stěžovat na 2,5 % veřejných výdajů, se kterými bychom měli udržovat celý aparát, který je nutný k realizaci strategie Evropa 2020 a k naplnění všech povinností vyplývajících z Lisabonské smlouvy. Nebyli jsme to my, kdo vymyslel strategii a pravomoci: byly to členské státy, kdo s nimi přišel. S ohledem na tuto realitu je zpráva poslance Garrigy Polleda zdrženlivá. Najdou se však tací, kteří by nás chtěli ještě více omezit a kteří považují zprávu za ambiciózní. Z tohoto důvodu by Parlament měl zprávu přijmout. Frédéric Daerden (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zpráva je nezbytná pro budoucnost evropského projektu, jehož součástí by měly být solidarita a ambiciózní cíle, zejména s ohledem na rozpočtové krize, se kterými se v současné době potýkají členské státy. Většina hlav států a vlád v Radě zaujala ultraliberální přístup a rozhodla se přistoupit k bezuzdnému seškrtávání rozpočtů a je ochotna obětovat investice do klíčových a na budoucnost orientovaných politik, jako jsou politiky financované z evropského rozpočtu. Zmrazení rozpočtu způsobí zpomalení růstu, ať už ostatní poslanci říkají, co chtějí. Navýšení alespoň o 5 %, které doporučuje tato konsensuální zpráva, je minimem, máme-li se vypořádat s výzvami a držet pospolu. Součástí evropské solidarity je i nutnost financovat strategii Evropa 2020, v neposlední řadě její sociální cíle včetně boje proti chudobě. Zpráva mě rovněž přesvědčila, že by měla být evropská solidarita posílena vytvořením přechodné kategorie regionů, aby bylo zajištěno, že bude politika soudržnosti spravedlivě pokrývat celou Evropu. A konečně dalším příkladem je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který evropským pracujícím nabízí skutečnou solidaritu. Zpráva uznává významnou úlohu, kterou tento fond hraje. Navýšení víceletého finančního rámce je nutné. Nemělo by být vnímáno jako zátěž pro členské státy, protože evropský rozpočet přináší přidanou hodnotu a v budoucnu bude obsahovat i daň z finančních transakcí. Marietta Giannakou (PPE). – (EL) Pane předsedající, Lisabonská smlouva vytvořila nové pole působnosti a posílila politiky Unie, což se odráží v novém víceletém finančním rámci pro období 2013 až 2020. Blahopřeji zpravodaji, panu Garrigovi, k jeho ucelené zprávě, která stanovuje politické priority jiné Evropy než té, kterou známe. Vzhledem k velkým vnitřním problémům, kterým čelí Unie a její obyvatelé, a s ohledem na její posílený mezinárodní charakter si uvědomujeme, že hlavním cílem její politiky musí být snížení stávajících sociálních, hospodářských a územních nerovností. Plánovitá a úspěšná politika soudržnosti představuje sama o sobě evropskou přidanou hodnotu a zcela jistě se ukáže být prospěšnou pro všechny členské státy Unie. Nový program a nový sedmiletý rámec vycházejí z opatření strategie Evropa 2020 a jsou navrženy tak, aby Evropě pomohly dostat se z krize podporou inteligentního a udržitelného

08-06-2011

08-06-2011

CS


růstu podporujícího začlenění. Stanovené politické priority a cíle mají podporovat zaměstnanost, posilovat inovace, výzkum a růst, mají se zabývat změnou klimatu, zlepšit úroveň vzdělání, dosáhnout sociální integrace a bojovat proti chudobě, a to společně s politikami v oblasti přistěhovalectví, a zajistit zdroje pro rozvoj nepřístupných a příhraničních oblastí. Rozpočet Unie představuje hlavní mechanismus pro aktivaci solidarity mezi členskými státy a výkonný nástroj pro reformu, která by mohla mobilizovat další soukromé i veřejné zdroje k podpoře investic, které budou fungovat jako katalyzátor, pokud jde o exponenciální účinky výdajů Unie. Chceme-li silnou Evropu pro její občany i vůči zbytku světa, musí dojít k navýšení evropského rozpočtu, který musí být postaven na vlastních zdrojích. Rozpočet Unie představuje nástroj pro globální a ucelený rozvoj v době, kdy si členské státy samotné nemohou … (Předsedající řečnici přerušil) Sophie Auconie (PPE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, často se říká, že peníze tvoří svaly války. Musíme si uvědomit, že peníze rovněž tvoří páteř mírového projektu, jako je Evropská unie. Má-li Evropa v úmyslu realizovat politiky zakotvené ve Smlouvách včetně nových politik uvedených v Lisabonské smlouvě, potřebuje k naplnění těchto cílů finanční prostředky. Proto jsem pro vytvoření vlastních zdrojů a zavedení daně z finančních transakcí. Potřebné navýšení evropského rozpočtu musí jít ruku v ruce s významnými úsporami dosaženými optimalizací našich výdajů. Vytvořme například skutečnou společnou zahraniční a bezpečností politiku, aby Evropa získala více vlivu na světové scéně, ale také za účelem co nejlepšího využití veřejných finančních prostředků. Zpráva poslance Garrigy Polleda je zásadní, jde o téměř kompletní přepracování: doporučuje velmi silný politický a finanční rámec pro Evropskou unii. Navíc jsou dvě klíčové politiky Unie postaveny na své právoplatné místo. Pokud jde o společnou zemědělskou politiku (SZP), která je zásadní pro bezpečnost potravin a potravinovou soběstačnost, navrhuje zpráva obnovení jejího rozpočtu. Co se týká politiky soudržnosti, která je finančním nástrojem k vytvoření regionální solidarity a k podpoře regionálního hospodářského rozvoje, navrhuje zpráva posílení jejích cílů vytvořením přechodné kategorie pro regiony, aby regiony na stejné úrovni rozvoje mohly mít prospěch ... (Předsedající řečniči přerušil) Danuta Maria Hübner (PPE). – Pane předsedající, chtěla bych říct několik slov o nutnosti posunu směrem k reformě vlastních zdrojů. Domnívám se, že dominantní role příjmů založených na hrubém národním důchodu přispívá k přílišné politizaci rozhodování o rozpočtu EU a menší orientaci na jeho efektivitu. Způsobuje požadavky na zmrazení nebo snížení výdajů EU. Vede k logice vyjádřené v souvislosti s vyjednáváním o rozpočtu na rok 2011, podle které, dochází-li kvůli krizi ke škrtům v našich vnitrostátních rozpočtech, měli bychom stejný přístup uplatnit i na rozpočet EU. Není však vůbec jasné, že s dalšími vlastními zdroji, které by omezily závislost na hrubém národním důchodu, můžeme očekávat revoluci v kapacitách EU financovat růst a strukturální změnu. Vždy existuje riziko, že stejná koalice, která přijme rozpočtové rozhodnutí v Radě, může stejné rozhodnutí přijmout i v Evropském parlamentu.

35

36

CS


Záleží-li nám na Evropě, měli bychom přejít od snahy reagovat na očekávání ministrů financí ke snaze reagovat na očekávání občanů. Úspěch národního politika vracejícího se domů z jednání v Bruselu by neměl být založen na sdělení, že vláda bude přispívat méně do rozpočtu EU, ale například na sdělení, že EU přispěje malým firmám na financování inovativních projektů. Je zřejmé, že způsob financování nákladů EU by měl být naprosto transparentní. Toho by šlo snáze dosáhnout prostřednictvím jediné daně, ale je rovněž možné postavit příjmy na skupině daní, které splňují kritéria transparentnosti, rovnosti, viditelnosti, účinnosti a dostatečné harmonizace. Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, svůj projev začnu blahopřáním zpravodaji k vynikající práci, kterou odvedl. Vítám skutečnost, že priority představené v této zprávě jsou v souladu se strategií Evropa 2020 a staví růst do centra evropské politiky. Potřebujeme více Evropy a lepší Evropu. S ohledem na to bychom měli podporovat oblasti, které největší měrou přispívají ke konkurenceschopnosti, jako jsou výzkum, inovace a energetika. Musíme tedy výrazně zvýšit financování vědy a inovací a podporovat tak vynikající kvalitu ve vědě v rámci celé Evropy. Rovněž je důležité posílit evropský systém financování vědy, abychom dosáhli cíle investovat do ní 3 % hrubého domácího produktu (HDP). Nový rozpočet by měl rovněž podporovat zvýšenou energetickou účinnost a budování budoucí infrastruktury, zejména v oblasti energetiky, čímž se vytvoří podmínky potřebné pro zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Je nutné posílit roli průmyslu, a to především malých a středních podniků, a přispět tak k posílení vedoucího postavení Evropy v globalizovaném světě. Barbara Matera (PPE). – (IT) Pane předsedající, chtěla bych poblahopřát zpravodaji, panu Garrigovi Polledovi, k jeho vynikající práci v průběhu celého roku, které se dostalo široké politické podpory. Vítám sdělení, které se zprávě podařilo předat: řešením krize je prosazení postavení Unie coby globálního hráče. Budoucí finanční rámec odráží cíle stanovené strategií Evropa 2020 a je pevně ukotven v rámci Lisabonské smlouvy. Aby však byly priority Unie věrohodné, je třeba odpovídajících finančních zdrojů. Rozvoj energetické a dopravní infrastruktury, investice do výzkumu a vývoje, vzdělání a politika zaměřená na mládež musí najít v budoucích rozpočtech Unie nový impuls, zatímco základním pilířům politiky soudržnosti a zemědělské politiky by se i nadále mělo dostávat stávající úrovně financování. Evropa a její velké projekty narážejí na rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni, což znamená, že klíčové pro posílení konkurenceschopnosti a růstu je větší zapojení soukromého sektoru prostřednictvím projektových dluhopisů nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru. Společně se zbytkem italské delegace jsem znepokojena návrhy na zavedení takzvaných „přechodných kategorií regionů“ v rámci regionální politiky, protože je tu riziko poškození nejslabších regionů Unie. Svůj projev zakončím prohlášením, že jediným způsobem, jak zajistit budoucí rozvoj Unie, je její úplné financování prostřednictvím systému založeného na vlastních zdrojích. Ingeborg Gräßle (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, společně s balíčkem víceletého finančního rámce má být předložena reforma služebního řádu.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Otázkou, jakým způsobem je EU ve skutečnosti spravována, se velmi pregnantně zabývají body 125 a 126 zprávy pana Garrigy Polleda. Pane komisaři, chtěla bych vás vyzvat, abyste byl při předkládání služebního řádu ambiciózní. Koneckonců otázka, co děláme, o které zde proběhla podrobná diskuse, je minimálně stejně důležitá jako otázka, jak to děláme. Otázkou je, jakou roli bude hrát Evropská komise v budoucnosti při provádění všech bodů strategie Evropa 2020, které jsme dnes předložili. Dala bych přednost tomu, aby si Komise pro sebe zvolila významnější roli, než aby delegovala veškeré úkoly na ostatní. Z toho důvodu je v souvislosti s reformou služebního řádu důležité, aby pro tyto úkoly byla vytvořena nová pracovní místa, což umožní i zapojení Komise samotné. Máme k dispozici velké množství volných dní. Úředníci Komise mají až 13 týdnů placeného volna. Pane komisaři, navrhovala bych, abyste některé z těchto volných dní přerozdělil na plnění rozpočtu, aby se nám skutečně podařilo dosáhnout politických cílů, o jejichž naplnění nám jde. Rovněž bych si přála, abychom měli k dispozici strategii Evropa 2020 pro správu Evropské unie. To by vyžadovalo činy nejen od vás, ale také od celého sboru komisařů a předsedy Komise. Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (PPE). – (PL) Pane předsedající, chtěla bych poblahopřát poslanci Garrigovi Polledovi k vynikající zprávě o víceletém finančnímu rámci, kterou připravil. Zprávě se ve zvláštním výboru pro politické výzvy a rozpočtové zdroje pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 dostalo silné podpory. Doufám, že zpráva poslouží jako klíčový základ pro vyjednávání o novém víceletém rozpočtu Evropské unie, které bude v brzké době zahájeno. Velmi mě potěšilo, že se poslanci Evropského parlamentu rozhodli podpořit můj pozměňovací návrh, který se týkal posílení politik zaměřených na mládež. V době, kdy jsou mladí Evropané hlavními oběťmi hospodářské krize, bychom měli podporovat všechny iniciativy zaměřené na zlepšení jejich situace, zejména ty, které se snaží zlepšit jejich přístup ke vzdělání a jejich profesionální situaci. Programy jako „Mládež v akci“ a „Celoživotní vzdělávání“, které se vyznačují nízkými náklady na jednoho příjemce a jsou mimořádně efektivní, by proto měly být zachovány jako samostatný prvek budoucích víceletých finančních rámců a zaslouží si rovněž podstatně větší objem finančních prostředků. Zároveň bych chtěla ocenit návrh na zachování vysoké úrovně financování politiky soudržnosti. Politika soudržnosti nehraje klíčovou roli pouze při naplňování cílů strategie Evropa 2020; jejím základním úkolem je posílení evropské integrace a solidarity snížením sociálních, hospodářských a územních rozdílů, které bohužel i nadále existují v rámci Evropské unie. Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, zpravodaj zahájil svůj projev velmi důležitou větou, když prohlásil, že musíme spojit tradiční politiky Evropské unie s našimi novými prioritami. Jedno bez druhého nemůže úspěšně fungovat. V této souvislosti bych chtěl ocenit vizi společné zemědělské politiky nastíněnou ve zprávě. Dovolím si vám připomenout některé důležité myšlenky, přičemž hlavní se týká zachování úrovně rozpočtu společné zemědělské politiky během nadcházejícího finančního období. Tradiční úloha evropského zemědělství spolu s novými ambicemi, o které usilujeme, zcela odůvodňují zachování výše rozpočtu v této oblasti. Za druhé, potřeba zachovat systém společné zemědělské politiky založený na dvou pilířích při současné podpoře venkovských oblastí jakožto součásti druhého pilíře je úzce spjata s cíli strategie Evropa 2020.

37

38

CS


A konečně je třeba do budoucna reformované společné zemědělské politiky, jejímž cílem bude účinnější využití rozpočtu založené na spravedlivém rozdělení plateb jakožto jedné z možností, jak tohoto cíle dosáhnout. Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Pane předsedající, nejprve bych chtěl vyjádřit poděkování všem zpravodajům za vynikající práci, kterou odvedli. Dnes má Parlament jasný postoj k tomu, co my a naši občané očekáváme od nadcházejícího finančního období. Všichni chápeme, že budeme muset zásadním způsobem změnit směřování současné politiky, což velmi jasně odráží strategie Evropa 2020. Musíme vybudovat bezpečný jednotný evropský energetický trh, zajistit propojení celé Evropy dopravními sítěmi a odstranit rozdíly, které stále existují mezi různými regiony v rámci Evropské unie. Musíme provést kompletní revizi společné zemědělské politiky, která musí zajistit spravedlivý a jednotný systém přímých plateb, a mnoha dalších důležitých oblastí, bez nichž nebudeme schopni vytvořit silnou a konkurenceschopnou Evropu. To bude samozřejmě vyžadovat rozsáhlé investice, zejména do výzkumu. Z toho důvodu je nutné hledat nové finanční nástroje, jako je například zavedení daně z finančních transakcí atd. Domnívám se, že… (Předsedající řečníka přerušil) Jan Mulder (ALDE). – (NL) Pane předsedající, jedna z klíčových otázek, které přinesla tato diskuse, je: „Co přesně tvoří evropskou přidanou hodnotu?“ Doufám, že až Komise představí na konci měsíce své návrhy, zároveň jasně vysvětlí, proč některé rozpočtové okruhy přinášejí jasnou přidanou hodnotu. Zdá se mi, že právě toto potřebujeme vědět, abychom dokázali obhájit, pro co hlasujeme. Za druhé bude diskuse rovněž silně ovlivněna debatou o vlastních zdrojích. Jednou z věcí, které otrávily diskusi, bylo rozhodnutí o opravném mechanismu pro Spojené království z roku 1984. Jak je možné, že mohl existovat tak dlouho? Domnívám se, že buď by britská vláda neměla mít nárok na žádné slevy, nebo by se se všemi zeměmi, které se nacházejí v podobné situaci, v jaké byla Velká Británie v roce 1984, mělo zacházet stejně. Doufám, že návrhy Komise se vydají skutečně tímto směrem. Raul Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, posedlost pouhým množstvím škrtů, a nikoliv tím, jak a co škrtat, nemluvě o snaze zvýšit příjmy, představuje sama o sobě důvod k obavám. Za prvé, více Evropy se rovná lepší Evropě, pokud to znamená méně ekonomické moci pro členské státy. Za druhé samozřejmě také musíme provést revizi nákladů. Musíme však být opatrní, na které oblasti se zaměříme: podle jednoho návrhu by mělo dojít ke snížení vojenských výdajů; podle jiného by mělo dojít k zachování pouze jediného sídla Evropského parlamentu. Jsme přesvědčeni, že se jedná o nejvýznamnější návrhy. Za třetí, a co mě znepokojilo nejvíce, bylo vidět pana komisaře Lewandowského, jak se usmívá – podle mě zneklidňujícím způsobem – v okamžiku, když padla zmínka o dani z finančních transakcí. Znepokojilo mě to a chtěl bych se ho zeptat, proč by mělo být tak špatné a škodlivé vyzvat ty, kteří zbohatli díky spekulacím, aby zaplatili za důsledky krize, místo toho, abychom to chtěli po těch, kteří za krizi můžou nejméně – tak jak jste to udělal včera, když jste vyzval Španělsko, aby omezilo sociální výdaje prostřednictvím snižování výdajů na ... (Předsedající řečníka přerušil)

08-06-2011

08-06-2011

CS


Alfreds Rubiks (GUE/NGL). – (LV) Pane předsedající, rád bych kolegům připomněl jednu věc – při schvalování rozpočtu si musíme uvědomit, že mezi mnoha obyvateli Evropy narůstá skepse ohledně naší práce zde v Parlamentu. V tomto ohledu mi připadá, že rozpočet není dostatečně koordinován s ambiciózními cíli, které jsou součástí strategie Evropa 2020. Mám na vás rovněž otázku: pane komisaři, lotyšským farmářům jste slíbil, že v tomto rozpočtu dojde k vyrovnání přímých plateb. Bude-li však rozpočet přijat v současné podobě, bude pro vás velmi složité svůj slib dodržet. Jde mi o to, aby všechna naše prohlášení a diskuse byly také v souladu se zájmy našich voličů. Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, myslel jsem si, že EU už nemůže být horší, ale pak jsem narazil na tuto zprávu. Začíná pořádnou porcí sebeklamu: „Evropané jsou vůči EU stále náročnější“. Stále větší počet Britů požaduje, abychom z EU vystoupili. Možná to má zpráva na mysli. Naprosto odmítá myšlenku zmrazení rozpočtu po roce 2013 a trvá na tom, že i navýšení o 5 % by přineslo pouze omezený příspěvek k naplnění cílů EU. Inu, musíme být vděčni i za malá milosrdenství. Schovaná uprostřed bodu 166 je výzva ke skoncování s opravnými mechanismy. Jedná se o vymoženost, díky které Spojené království platí pouze nepřijatelný čistý příspěvek místo čistého příspěvku, který nehorázně překračuje veškeré meze. Trvat na tom, že Spojené království by mělo platit ze svých těžce vydělaných peněz, je špatné samo o sobě, ale bod 169 navrhuje, že by EU měla disponovat pravomocí vybírat vlastní daně bez našeho souhlasu a bez naší kontroly. To je jednoduše nepřijatelné. Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, dosáhli jsme významného konsensu. Zpráva, která nám byla předložena, je nezbytným pokračováním toho, co jí předcházelo, a zároveň navrhuje očekávané změny. Charakteristickým rysem politik EU je stabilita, tudíž se navrhuje zachovat stávající rozpočet pro politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku. Vyrovnání podmínek, pokud jde o příspěvky na rozvoj, je významné pro posílení jednotného trhu, takže je prospěšné pro všechny členské státy EU. Společná zemědělská politika přináší výhody všem spotřebitelům v EU. Je dobré mít na paměti, že zemědělci mají velmi nízké příjmy i navzdory podpoře, které se jim dostává z evropského rozpočtu. Nové úkoly, se kterými se zemědělství musí vypořádat, pokud jde o životní prostředí, klima, dobré životní podmínky zvířat a nerealistická vyjednávání v rámci Světové obchodní organizace, znamenají pro zemědělce další náklady. Kdo to zaplatí? Mezi změny, které očekáváme, patří zvýšení objemu finančních prostředků určených na udržitelný a inteligentní rozvoj a důraz na inovace, vědecký výzkum a vzdělávání. (Předsedající řečníka přerušil) Georgios Stavrakakis (S&D). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, Parlament dnes vysílá jasný signál jak Evropské komisi, tak ministerským předsedům Evropské unie, ohledně rozpočtu do roku 2020, který bude odpovídat jeho povinnostem a očekáváním veřejnosti. Pokud jde o politiku soudržnosti, je signál jasný. „Ano“ odpovídajícím způsobem financované politice soudržnosti, která bude rozhodným přínosem pro rozvoj, tvorbu nových pracovních míst a inovace. „Ano“ nezávislé politice soudržnosti. „Ano“ koordinaci na všech úrovních tvorby politiky od strategického plánování až po realizaci. „Ano“ vytvoření přechodné kategorie na podporu regionů. „Ano“ zvláštním opatřením zaměřeným na ostrovní a horské oblasti v Evropě.

39

40

CS


Jsou zde však i dvě jasná a důležitá „ne“. „Ne“ jakémukoliv rozdělení této politiky na různé sektory a konečně „ne“ uvalení sankcí v souvislosti s Paktem o stabilitě a růstu. Předsedající. – Tímto se uzavírá postup přihlášení o slovo zdvižením ruky. Omlouvám se 11 nebo 12 poslancům, kteří byli uvedeni na seznamu, ale neměli příležitost promluvit, ale na jejich projevy nezbývá čas. Janusz Lewandowski, člen Komise . – Pane předsedající, už jsem využil veškerý čas, který jsem měl k dispozici, a proto se omezím na dvě krátké poznámky. Za prvé, v současném mezinárodním kontextu úsporných opatření nemůže být evropský rozpočet, který funguje bez schodku, viněn ze špatné správy vnitrostátních financí. Může nicméně pomoci při tvorbě pracovních míst a zajištění růstu, protože v něm jde o investice. V tomto ohledu se liší od vnitrostátních rozpočtů, ve kterých jde především o sociální transfery. Za druhé, pokud jde o sliby zemědělcům v Evropě, postupná konvergence je reálná. Paušální sazba není v současné době možná a já se domnívám, že tomu tak bude i v následujících letech. A konečně – jménem Komise – očekávám, že nadcházející hlasování bude odrážet široký konsensus v této sněmovně, takže hlas Evropského parlamentu bude silný a vlivný. Předsedající. – Rozpravu uzavře projev poslance Garrigy Polleda coby zpravodaje, kterému srdečně blahopřeji k vynikající práci, kterou na toto téma odvedl. Salvador Garriga Polledo, zpravodaj. – (ES) Pane předsedající, nejprve chci poděkovat národním delegacím, které, jak jsem vyrozuměl, odolaly tlaku, jenž na ně byl vyvíjen v jejich členských státech, a budou hlasovat pro přijetí zprávy. Mám dojem, že se zde nejedná o diskusi o objemu rozpočtu, ale spíše o nadřazenosti metody Společenství, a domnívám se, že ti, kdo se diskusi snažili zaměřit na úsilí ke snížení rozpočtu Unie, udělali chybu. Chtějí prosadit nové priority s omezeným rozpočtem; já jim na to odpovídám, že vydají-li se touto cestou, skončí s nižším rozpočtem a omezeným počtem priorit. Rozhodně nechápu, jak mohou sedět v tomto jednacím sále a zastávat se mezivládního přístupu. Nechte tento krok na Radě, vy byste měli bránit Evropskou unii s jejími politikami, prioritami, odpovědnostmi a odpovídajícím rozpočtem. Nechceme navýšení evropských veřejných výdajů o 5 %; místo toho nám jde o zmírnění zátěže vnitrostátních rozpočtů a o získání určitých nadnárodních investic do rozpočtu EU, v jehož rámci mohou být využity daleko účinněji. To představuje evropskou přidanou hodnotu, kterou letos všechny skupiny tohoto Parlamentu přijaly v rámci Výboru pro politické výzvy (SURE). Domnívám se, že jde zcela jistě o dalekosáhlý návrh; je to ambiciózní návrh, který vyžaduje určitá rozhodnutí na straně členských států, a my bychom je chtěli vyzvat, aby se postavily k této výzvě čelem. Chci ocenit konstruktivnost návrhů i rozpravy, která podle mě byla dostatečně živá a zcela vyjádřila mozaiku názorů, které spojují Evropský parlament. Domnívám se, že z této rozpravy v každém případě vycházíme v mnohem lepším postavení jako Parlament a s výrazně vylepšeným politickým profilem.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční dnes ve 12:00. (Jednání bylo na krátkou dobu přerušeno) Písemná prohlášení (článek 149) Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Vzhledem k současné krizi a k drastickému snižování veřejných výdajů je pro členské státy stále obtížnější dosáhnout hospodářského růstu. Musím zdůraznit, že je třeba, aby EU reagovala na demografické výzvy. Pokles podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva v kombinaci s nárůstem podílu osob v důchodu bude klást zvýšené nároky na systémy sociální ochrany. Souhlasím s myšlenkou, že veškeré finanční prostředky poskytované EU by měly pomáhat při zlepšování celkového stavu životního prostředí v Evropě. V důsledku toho by pozitivní i negativní dopady na klima a životní prostředí a využití finančních prostředků EU měly být analyzovány na všech úrovních. Investicemi na úrovni EU je možné docílit mnohem větších úspor na vnitrostátní úrovni, obzvláště v oblastech, kde EU nesporně poskytuje vyšší přidanou hodnotu než národní rozpočty. Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Pokračující debata o nadcházejícím programovacím období nám ukazuje, že tentokrát bude třeba se více zaměřit na komplexnější přístup k tomuto hlavnímu ekonomickému nástroji politik EU. Světová finanční krize, ostré globální konkurenční tlaky ze strany ekonomických tygrů Číny či Indie nám ukazují, že víceletý finanční rámec bude třeba nastavit tak, aby odpovídal základním cílům agendy 2020. Jako mimořádně odvážná se jeví myšlenka zpravodaje týkající se sloučení všech politik vztahujících se k agendě 2020 do jednoho okruhu víceletého finančního rámce. Správný je návrh zpravodaje, aby bylo v polovině programovacího období právně závazné, že dojde k přezkoumání limitů v rámci jednotlivých okruhů. Zajímavá je také úvaha o sladění trvání víceletého finančního rámce s politickými cykly orgánů EU, čímž by došlo ke zvýšení demokratické kontroly a odpovědnosti. Principiálně je nepochybně správný námět zpravodaje, že je třeba uvažovat nad reformou příjmů EU. Zcela na místě je postupný přechod na systém vlastních zdrojů EU, tedy nahrazení stávajícího systému příspěvků členských států, neboť ten má tendenci porovnávat bilanci mezi EU a členskými státy, což vyvolává chybné závěry v široké veřejnosti nad smyslem členství v Evropské unii, což ovšem při stávající provázanosti ekonomik a politik je zcela nesprávný závěr. Alain Cadec (PPE), písemně . – (FR) Zpráva pana Garrigy Polleda si klade za cíl vymezit politické priority Evropského parlamentu pro víceletý finanční rámec na období po roce 2013, a to jak z hlediska právních předpisů, tak i rozpočtu. Moji pozornost upoutaly zejména dva body: za prvé, že soudržnost pro růst a zaměstnanost je politickou prioritou. Plně podporuji vytvoření přechodné kategorie pro regiony. Týkala by se všech regionů, v nichž se hrubý domácí produkt na obyvatele pohybuje mezi 75 % a 90 % hrubého domácího produktu EU. To by napomohlo k dosažení lepší rovnováhy mezi regiony. Tento návrh uvádí v praxi zásadu územní soudržnosti, jak je stanovena v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie. V otázce finančních výhledů podporuji zdanění finančních transakcí, které Evropské unii pomůže získat vlastní zdroje. Proinsias De Rossa (S&D), písemně . – Chtěl bych upozornit na návrh daně z finančních transakcí, který je součástí této zprávy. Daň z finančních transakcí by mohla vyřešit dva problémy najednou – jak financovat stále rostoucí nároky na zavedení nových politik EU

41

42

CS


a jak přimět finanční sektor, aby přispěl k vyřešení hospodářské krize, na jejímž vzniku má podíl. Výnosy z daně by mohly zmírnit zátěž představovanou platbami, kterými členské státy v současné době přispívají do rozpočtu EU. Zároveň umožní bezproblémový vývoj politik směrem k zajištění ekonomické budoucnosti Evropy. Dostali bychom k dispozici zdroje na investice do výzkumu a vývoje, na boj proti změně klimatu a na budování solidarity mezi regiony EU. Evropa by měla jít světu příkladem zavedením této daně na svém území a prosazováním jejího zavedení ve zbytku světa. Vyzývám Evropskou komisi, aby na základě této zprávy rychle jednala, splnila požadavky tohoto demokraticky zvoleného Parlamentu a předložila vhodná opatření. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Pojďme se podívat na současný víceletý finanční rámec (VFR). Rozšíření EU o 12 nových zemí, obecně na nižší úrovni rozvoje než původních 15 členských států, přineslo nepopiratelné problémy a nároky, pokud jde o uplatňování zásady hospodářské a sociální soudržnosti. Došlo však k poměrnému snížení strukturálních fondů z 0,42 % na 0,37 % hrubého národního důchodu EU. Jinými slovy došlo k jejich relativnímu snížení právě v době, kdy jich bylo nejvíce třeba. Výsledky jsou jasně vidět: místo slibované konvergence tu máme viditelné rozdíly, které ještě prohlubují dopady hospodářské a sociální krize a fungování a rozvoj nástrojů, jako je jednotný trh, z čehož mají někteří prospěch a jiní naopak újmu. Takový je víceletý finanční rámec, který nyní slouží jako základ pro diskusi o finančních výhledech na období 2013–2020, přičemž je na stole návrh, že by měl být v podstatě zachován. Navýšení o 5 % nezvýší rozpočet EU výrazně nad hranici 1 % hrubého národního důchodu Unie. Znovu opakuji, že to ohrožuje proklamovanou zásadu soudržnosti. A je to o to horší, že dostupné zdroje jsou nyní směrovány na jiné účely – jež jsou nicméně obsaženy ve Smlouvách: mimo jiné militarismus a zahraniční intervence –, které zásadu soudržnosti ještě více odsunují do pozadí. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Přestože během hospodářské krize existovaly důvody pro zmrazení výdajů EU, nemůžeme při projednávání současného víceletého finančního rámce používat stejné argumenty jako před dvěma lety. Místo toho se musíme sami sebe ptát na principy, kterými se bude řídit fungování EU během příštího sedmiletého období: má to být EU založená na solidaritě, která plní své závazky a vytváří inovativní ekonomiku a společnou zahraniční politiku v souladu s Lisabonskou smlouvou? Nebo místo toho půjde o EU, která sice nesporně začlenila do Smlouvy ambiciózní cíle, ale o které každý ví, že jde pouze o předstírání? Jsem přesvědčenou zastánkyní první možnosti a ztotožňuji se s názorem zpravodaje, že je nutné navýšit finanční prostředky určené pro příští víceletý finanční rámec o 5 % v porovnání s úrovní v roce 2013. Tato změna by nás přiblížila k dosažení ambiciózních cílů zakotvených ve Smlouvě a navýšení výdajů o 5 % by fakticky znamenalo velmi malý nárůst, protože míra inflace je v současné době na úrovni 3,2 %. Kromě toho by tento nepatrný nárůst rozpočtu EU přinesl prospěch nejchudším regionům, které nejvíce těží z pomoci EU, jejímž cílem je překonání rozdílů ve stupni rozvoje. Doufám, že příští předsednictví, které připadne Polsku, bude považovat za prioritu sblížení postoje „čistých přispěvovatelů“, jako jsou Německo, Francie a Spojené království, se stanoviskem Parlamentu vyjádřeným v ambiciózní zprávě pana Garrigy Polleda. Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Europoslanci měli v minulosti jen omezený vliv na jednání o víceletém finančním rámci Unie. Zásadní změna, již Lisabonská smlouva přinesla, se týká právě tohoto dlouhodobého programování rozpočtu, který musí být nově sestaven Radou po souhlasu Evropského parlamentu. Právě proto vznikl zvláštní výbor SURE, který ve své zprávě definuje politické priority Evropského parlamentu před zahájením jednání

08-06-2011

08-06-2011

CS


o příštím víceletém finančním rámci po roce 2013. Ze zprávy kolegy Salvadora Garrigy Polleda je zřejmé, že pokud se Unie bude i nadále chtít zaměřit na plnění ambiciózních cílů strategie Evropa 2020, bude nutné zajistit adekvátní financování politik EU. Bez dostatečných nových zdrojů po roce 2013 nebude Unie schopna splnit jak současné politické priority, tak ani nové úkoly a cíle ze strategie Evropa 2020. Vzhledem k nedostatečnosti tradičních vlastních zdrojů EU byla ve výboru SURE zahájena odborná diskuse o nových vlastních zdrojích rozpočtu EU. V příštím finančním rámci máme obrovskou šanci evropským občanům ukázat, že Unie je schopna myslet a jednat v jejich dlouhodobém zájmu a dosahovat efektivních výsledků v zajišťování vnitřní soudržnosti a solidního růstu. Proto naprosto souhlasím s prioritním konstatováním zpravodaje, že částky vyčleněné na společnou zemědělskou politiku a na politiku soudržnosti v příštím období nesmí být nižší než v současném rámci. Edit Herczog (S&D), písemně. – (HU) Návrh, který podpořilo osm výborů, začíná výčtem problémů, na které musí víceletý finanční rámec rovněž reagovat. Současná krize je posledním varováním Evropě, aby reagovala na transformaci světového pořádku. Jako každá transformace bude mít i tento nově vznikající světový pořádek svoje vítěze i poražené. Evropa nesmí být mezi poraženými. Ve své době vyslovil Jean Monnet varování: „Evropa nikdy neexistovala, musí být vytvořena.“. Zakládající otec evropské integrace nevnímal tento úkol jako jednorázový čin, nýbrž jako nepřetržité úsilí. Proto musíme vyhodnotit očekávané podmínky a konkrétní situaci a rozhodnout, jakým způsobem zajistit, aby Evropa i nadále existovala a neskončila mezi poraženými. Loni předložila Komise strategii Evropa 2020, jejímž cílem je zotavení z krize a připravení Evropy na následující desetiletí. Tři klíčové oblasti, které přispívají k hospodářskému růstu, jsou: znalosti, inovace, vzdělání; neboli „inteligentní růst“, který má ve středu svého zájmu digitální společnost, trvale udržitelný rozvoj, který podporuje účinnější využívání energií a zvyšuje konkurenceschopnost, a růst podporující začlenění, který posiluje účast na trhu práce. Nový víceletý finanční rámec Evropské unie musí být vytvořen na úrovni Společenství a vnitrostátní rozvojové programy by měly být navzájem uzpůsobeny tak, aby jejich výsledkem bylo vytvoření nezbytné součinnosti a optimální provádění strategie Evropa 2020. Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně . – (FI) V ekonomicky obtížných dobách občané víc než kdy jindy od EU očekávají konkrétní výsledky. Potřebujeme lepší a jednodušší právní předpisy, které budou sloužit zájmům Evropanů. Musí dojít k omezení regulace. Není důvod k tvorbě evropské legislativy, ledaže by to bylo skutečně potřeba. Příští rozpočet EU by měl účinněji reagovat na každodenní problémy, s kterými se potýká veřejnost. Měl by podporovat růst a tvorbu nových pracovních míst, ale především by měl vytvářet evropskou přidanou hodnotu. Na konci tohoto měsíce vydá Komise své návrhy na rozpočet EU po roce 2014. Kvůli hospodářské krizi musely členské státy EU přistoupit k nelehkým rozhodnutím, pokud jde o jejich vlastní rozpočty. V době krize by se neměl zvyšovat ani rozpočet EU. Právě naopak by v něm mělo dojít ke škrtům. Doufám, že nakonec se nám podaří zbavit většiny pošetilostí, se kterými je EU spojována. Pravidelné cestování Parlamentu každý měsíc mezi Bruselem a Štrasburkem přijde evropské daňové poplatníky přinejmenším na 200 milionů EUR za rok. Tyto finanční prostředky by se daly využít daleko lépe. Mělo by dojít k úplnému zrušení různých úlev, které byly uděleny Spojenému království, Švédsku, Rakousku, Nizozemsku a Německu. V tomto

43

44

CS


roce dostane samotné Spojené království slevu ve výši 3 miliard EUR, a to díky úlevám z příspěvků, které si vyjednalo v roce 1984. Je načase, aby EU a její rozpočet prošly reformou. Finanční prostředky poskytované evropskými daňovými poplatníky musí být využívány efektivněji a musí přinášet členským státům evropskou přidanou hodnotu. Tu však nepředstavuje nárůst administrativy, byrokracie ani nepotřebná legislativa EU. Filip Kaczmarek (PPE), písemně . – (PL) Nový víceletý finanční rámec má obrovský význam, protože na něm do značné míry bude záviset budoucnost Evropské unie. Diskuse o finančním výhledu není jednoduchá, protože mnoho členských států pociťuje dopady hospodářské krize. Jejich nechuť k navýšení rozpočtu EU je docela pochopitelná. Přesto by si finanční skeptici měli být vědomi rozsahu výhod, které společný trh přináší ekonomikám jednotlivých členských států. Evropská integrace má pozitivní a povzbuzující vliv na ekonomiku. Navíc by Evropský parlament chtěl, aby byl nový finanční rámec strukturován takovým způsobem, aby vedl k posílení konkurenceschopnosti a k podpoře sociální integrace. Rozpočet EU poskytuje finanční prostředky na opatření, která jsou naprosto nezbytná pro občany všech členských států. Nejedná se o abstraktní prohlášení. Politika soudržnosti a společná zemědělská politika ovlivňují každodenní život milionů občanů. Nemůže být pochyb o tom, že některým z úkolů, které provádí EU, by se jinak nevěnoval žádný jiný orgán. Zvyšování úrovně sociální, hospodářské a infrastrukturální soudržnosti nebo zajišťování rovnosti příležitostí v oblasti zemědělství jsou cíle, které si zaslouží naší podporu. Věnovat na jejich naplnění evropské peníze se vyplatí. Evropská unie nemůže provádět větší počet opatření ve více členských státech s nižším rozpočtem. To není proveditelné, a proto potřebujeme větší a ambiciózní rozpočet. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně . – (PL) Jak zpravodaj uvádí, pomoc Evropské unie je nezbytná, mají-li být členské státy schopny vypořádat se s budoucími výzvami. Strategie Evropa 2020 označuje příslušné oblasti, na které by se tato pomoc měla soustředit, a to tak, že nastiňuje priority a vizi silné, stabilní a moderní Evropy; Evropy, která se poučila ze svých nedávných ekonomických problémů a která svým občanům zajistí zaměstnanost, energetickou bezpečnost a zdravé potraviny. Rozpočtové plány by měly brát v úvahu nejdůležitější cíle trvale udržitelného rozvoje, přičemž by zároveň měly být flexibilní a zaměřené na konkrétní opatření. Nemusím se zmiňovat o tom, že finanční prostředky musí být vynakládány transparentně a účelně. Veřejné přijetí a pochopení jsou v dnešní době nedílnou součástí politiky EU a tvoří základ pro její fungování. Tunne Kelam (PPE), písemně . – K dosažení cílů strategie Evropa 2020 je třeba evropského přístupu. Zároveň si ale musíme uvědomit, že více Evropy nelze dosáhnout s menším objemem finančních prostředků. Zmrazení zdrojů ze strany členských států není udržitelnou možností. Členské státy jednou přijaly dlouhodobé strategické celoevropské politické závazky a není možné, aby je odmítly financovat. To jen podkopává důvěryhodnost EU v očích milionů občanů. V praxi je nutná mnohem lepší koordinace programů s důrazem na jejich vzájemné doplňování. Financování nových priorit – výzkum a vývoj, inovace a energetické a dopravní sítě – bude nereálné, bude-li zachována současná úroveň zdrojů. Skutečnou vnitřní výzvou EU je zařídit, aby se původní patnáctka členských států EU na konci příštího finančního rámce sešla s novými 12 členskými státy. Pokračování starých programů a příprava nových musí podléhat pečlivé kontrole. Závazek k evropským zásadám rovnosti a solidarity by měl ukončit existenci různých norem i předsudků v rozhodování. EU může být úspěšná, bude-li ke všem členských státům přistupovat na

08-06-2011

08-06-2011

CS


základně stejných norem. Skutečný finanční výhled se musí dívat ještě dál, než na sedm let dopředu. Nicméně podporuji flexibilní mechanismy pro nezbytné úpravy. Lena Kolarska-Bobińska (PPE), písemně. – (PL) Nejchudší regiony Evropské unie zaznamenávají v současné době rychlý rozvoj a jedním z důvodů je evropské financování. Přestože bylo vybudováno nebo opraveno mnoho silnic a instalováno mnoho internetových připojení, stále ještě zůstává mnoho nenaplněných potřeb, jelikož existuje velmi velký rozdíl mezi těmito oblastmi a nejvíce rozvinutými regiony. Když jsme vstoupili do Evropské unie, existovaly obavy, že Polsko i další nové členské státy nebudou schopny řádně využít výhod členství a že evropské fondy budou vynaloženy bez náležitého uvážení. Rovněž zazněly obavy z korupce, protože příležitost – nebo velká suma peněz – dělá zloděje. Mezitím analýzy prokázaly, že evropské peníze byly v Polsku vynaloženy rozumně a nebyly spojené s podvodnými praktikami. S ohledem na rozdíly, které se snažíme překlenout, a zároveň na budoucí cíle EU, tedy nesmíme snížit rozpočet EU ani objem finančních prostředků určených pro provádění politiky soudržnosti. I když Evropský parlament, jak doufám, odhlasuje navýšení evropského rozpočtu, je nyní důležité přesvědčit jednotlivé členské státy, že se vyplatí podporovat politické stanovisko Parlamentu. Jan Kozłowski (PPE), písemně. – (PL) Chtěl bych vyjádřit svoje upřímné blahopřání poslanci Garrigovi Polledovi za přípravu souhrnné zprávy a za impozantní množství práce, které věnoval přípravě kompromisních pozměňovacích návrhů. Souhlasím se zpravodajem, že politika soudržnosti, která prokázala svoji účinnost, by měla v novém víceletém finančním rámci dostat místo odpovídající jejímu významu. Měli bychom však usilovat o lepší koordinaci a vzájemné doplňování jednotlivých fondů a o zjednodušené postupy. Změny systémů kontroly a správy fondů zaměřené na posílení účinnosti jejich zásahů by měly vycházet z důkladné analýzy jejich současného fungování. Rovněž podporuji názor, že nevyužité prostředky by měly zůstat v rozpočtu a měly by být vyčleněny na soudržnost, místo toho, aby byly vráceny členským státům. Domnívám se také, že potřebujeme důkladnou analýzu možných důsledků začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu EU, a to zejména s ohledem na závazky EU vůči třetím zemím. Vladimír Maňka (S&D), písemně. – (SK) Evropa prožívá krizi. Daňové schodky samosprávných krajů přesahují 20 % rozpočtu oproti období před krizí, což je neúnosné. Velmi podobné jsou výpadky zdrojů pro města a obce, které nezvládají financovat svoje základní pravomoci, propouštějí zaměstnance, zadlužují se. V takové situaci se nemůžeme divit, že nechápou, proč Evropský parlament žádá o více zdrojů. Kdyby však státy koordinovaly svoje politiky a financování v oblasti priorit, dosáhly by lepších výsledků a ušetřily by víc peněz, než kolik obnáší částka, o niž chceme navýšit společný rozpočet EU. Neexistuje proto lepší alternativa než ta, o které dnes hovoříme. Musíme o tom víc diskutovat a argumentovat. Nejen v Evropském parlamentu, ale hlavně s ministry v Radě, s poslanci vnitrostátních parlamentů a také v regionech, aby pochopili, že společná řešení přinesou nejen lepší výsledek našim obyvatelům, ale že vnitrostátní rozpočty ještě navíc ušetří. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Od fiaska se záchranným balíčkem eurozóny zjišťují čistí přispěvovatelé, že prostřednictvím obrovského přerozdělovacího mechanismu neplatí pouze svůj příspěvek do rozpočtu EU, ale ve skutečnosti dva až třikrát tolik. V dalších letech budou do těchto záchranných mechanismů namísto záruk napumpovány

45

46

CS


skutečné peníze. Ze svých vnitrostátních rozpočtů to budou muset financovat čistí přispěvovatelé, jinými slovy tvrdě pracující občané Německa, Francie, Itálie, Nizozemska a Rakouska; v těchto zemích už jsou cítit první bolestivé škrty. Občané hospodářky silných zemí EU jsou rozzlobení – přinejmenším stejně jako demonstranti v Aténách –, protože si kvůli státům PIIG musí utahovat opasky. Žádat o navýšení rozpočtu v této složité situaci je mimo realitu a naprosto skandální. Nepotřebujeme nafouklý rozpočet EU, který je možná desetkrát větší, než je potřeba; nepotřebujeme rozpočet financovaný daňovými poplatníky EU, který ztratil smysl pro potřebu šetřit; nepotřebujeme další nadýmání byrokracie v Bruselu, která odírá čisté přispěvovatele z kůže. Místo toho bychom měli důsledně využívat všech příležitostí k dosažení úspor. Zemědělské dotace, nejrozsáhlejší a nejspornější část rozpočtu, by se měly vrátit do pravomoci vnitrostátních vlád. To by snížilo tlak na rozpočet EU a členské státy by mohly lépe reagovat na specifický charakter svého zemědělského sektoru. Pokud by se obrovské sumy peněz vybrané na daních dostaly k malým a středně velkým zemědělcům místo velkých vlastníků půdy, zemědělských závodů, velkých firem, monarchů a golfových klubů, pak by snad bylo možné úpadek zemědělství zastavit. Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně . – (FR) Přijetí zprávy pana Garrigy Polleda znamená pro tento Parlament důležitý krok: představuje jasné, pragmatické a realistické vyjádření rozpočtových ambicí Evropského parlamentu pro období po roce 2013. Nejprve se budu věnovat politice soudržnosti, která je klíčová pro regionální rozvoj. Jsem přesvědčena, že musíme zachovat rozpočet politiky soudržnosti a vytvořit nestranný model podpory všech regionů se středními příjmy tak, aby budoucí investice EU do regionů byly transparentní a spravedlivé. Navýšení rozpočtu o 5 % je rozumné. Nejedná se o příklad evropské marnotratnosti, jak tvrdí euroskeptici, ale spíše o odvážné přiznání, že nevybavíme-li se patřičnými nástroji, abychom společně vybudovali Evropu, zůstaneme izolovaní a bezmocní. Aby tedy bylo možné financovat aktivity spojené s novými pravomocemi EU v rámci Lisabonské smlouvy, podporuji žádost o prozkoumání otázky vlastních zdrojů a nových forem příjmů Společenství s cílem zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty a skoncovat s vírou ve „spravedlivou návratnost“, která je ekonomicky nepřesná a politicky nesprávná. Theodor Dumitru Stolojan (PPE), písemně. – (RO) Evropský parlament poprvé předkládá Evropské komisi a Radě svou vizi priorit Evropské unie pro období 2014–2020. Nyní je na Evropské komisi, aby ve svých legislativních návrzích vzala v úvahu stanovisko Evropského parlamentu. Chtěl bych především zdůraznit, že rozvoj konkurenceschopného zemědělství a hospodářské i sociální soudržnosti by měl být zachován jako priorita i pro následující období. Poslanci Evropského parlamentu rovněž věnovali patřičnou pozornost evropskému úsilí v oblasti výzkumu. Ucelená vize Evropského parlamentu je pevně zakotvena ve strategii Evropa 2020. Csaba Sándor Tabajdi (S&D), písemně . – (HU) Při stanovování rámce příštího rozpočtu se jako první musíme ptát, zda chceme více či méně Evropy. Podle mého názoru už Parlament k této otázce zaujal postoj. Přijetím ambiciózních cílů strategie Evropa 2020 jsme již potvrdili, že potřebujeme více Evropy. Nyní musíme dát hlasitě a jasně najevo, že dosáhnout těchto cílů je možné pouze v případě, že na ně vyčleníme dostatečné zdroje. V době, kdy mnoho členských států trpí „středomořským dilematem“ – kdy země potřebuje fiskální expanzi, aby mohla podpořit růst, ale ta není možná kvůli nevyhnutelným a nekonečným úsporným opatřením z důvodu zadlužení země –, nemůžeme reagovat snížením nebo schválením stávajícího rozpočtu EU, který je svou podstatou zaměřen na

08-06-2011

08-06-2011

CS


rozvoj. Nemůžeme takto reagovat, protože by to znamenalo připravit zaostávající regiony o jejich jedinou šanci, aby nasměrovaly své ekonomiky na cestu růstu. Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Vytvoření přechodné kategorie pro regiony, jak jej navrhuje zpráva, znamená, že relativně bohaté oblasti chudších členských států budou i nadále dostávat podporu a budou schopny se postupně připravit na okamžik, kdy o tyto dodatečné finanční zdroje zcela přijdou. Možnost vytvoření takové skupiny regionů nepochybně uvítají hlavní příjemci politiky soudržnosti, kteří musí plánovat dlouhodobě. Dnešní přijetí návrhu Parlamentem by vyslalo velmi důležitý signál v rámci diskuse o budoucí podobě politiky soudržnosti. Zbigniew Ziobro (ECR), písemně. – (PL) Zpráva poslance Garrigy Polleda věnuje velkou pozornost strategii Evropa 2020. Domnívám se, že vyčlenění většího objemu finančních prostředků na cíle této strategie může mít za následek pokles financování programů, které jsou důležité pro evropskou soudržnost a rozvoj, jako je Fond soudržnosti. Výsledky ukazují, že tento fond představuje doposud nejúčinnější nástroj pro dosažení cílů zakotvených ve Smlouvě o Evropské unii a v Lisabonské smlouvě. Je proto důležité, aby došlo k navýšení jeho financování. Mnoho evropských zemí těžce zasáhla hospodářská krize a Fond solidarity pro ně představuje hybnou sílu, která jim umožňuje aktivně bojovat s nezaměstnaností a mobilizovat regiony. Na druhou stranu je důležité, aby EU poskytovala finanční podporu energetickým projektům a inovacím. Tyto dvě oblasti investic mají klíčový význam pro rychlý růst Evropské unie. V současné době se dvě třetiny energetických zdrojů dováží ze zemí mimo EU, především z Ruska. To s sebou přináší významný odliv kapitálu mimo naše hranice, a proto bychom měli vyčlenit více finančních prostředků na podporu investic do infrastruktury, které umožní diverzifikaci dodávek a následný pokles cen, včetně plynovodu Nabucco, který představuje nejdůležitější projekt z hlediska diverzifikace. Zpráva se rovněž nezabývá stanovením jasných pokynů týkajících se podpory výzkumu břidlicového plynu v blízké budoucnosti. EU nesmí zapomínat, že promyšlené investice do zdrojů energie, které provede nyní, přinesou v budoucnu kapitálové úspory. PŘEDSEDAJÍCÍ: EDWARD McMILLAN-SCOTT Místopředseda Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, jen jsem chtěl upozornit, že mikrofon u mého stolu číslo 759 nefunguje. Už včera jsem žádal o jeho opravu. Chtěl bych požádat o zásah někoho z techniků. Děkuji. Předsedající. – Vážené kolegyně a kolegové, jak víte, bylo kvůli požárnímu cvičení přerušeno včerejší hlasování a vysvětlení hlasování, takže budou součástí dnešního hlasování. Byly zařazeny do programu v pořadí, které máte na hlasovacích seznamech. 6. Hlasování Předsedající. – Dalším bodem je hlasování. (Výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis) 6.1. Uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku (A7-0185/2011 Carlos Coelho) (hlasování)

47

48

CS


6.2. 66. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (A7-0189/2011 - Alexander Graf Lambsdorff) (hlasování) 6.3. Sedmý rámcový program Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (A7-0160/2011 - Jean-Pierre Audy) (hlasování) 6.4. Obchodní vztahy EU-Kanada (B7-0344/2011) (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 9: Peter Šťastný (PPE). – Pane předsedající, pozměňovací návrh č. 9 se zabývá ochranou politik EU, které se týkají zámořských zemí a území, ale konkrétně hovoří o souostroví Saint-Pierre a Miquelon. Můj pozměňovací návrh – a návrh mé skupiny – má za cíl se přimlouvat za všechna zámořská území a země a všechny je spravedlivě a nestranně chránit, a zmiňovat se jen konkrétně o souostroví Saint-Pierre a Miquelon. Jeho znění je následující: „Žádá Evropskou komisi, aby v duchu soudržnosti politik Společenství a zejména ve vztahu k zámořským zemím a územím dbala na to, aby v budoucí dohodě mezi EU a Kanadou byly chráněny zájmy zámořských zemí a území, pokud jde o jejich strategické produkty.“ (Ústní pozměňovací návrh byl přijat) 6.5. Ratingové agentury (A7-0081/2011 - Wolf Klinz) (hlasování) 6.6. Vnější rozměr sociální politiky, prosazování pracovních a sociálních standardů a sociální odpovědnost evropských podniků (A7-0172/2011 - Richard Falbr) (hlasování) 6.7. Spolupráce v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020 (A7-0082/2011 - Nadja Hirsch) (hlasování) – Před hlasováním o odstavci 87: Emilie Turunen (Verts/ALE). – Pane předsedající, jedná se o velmi prostý ústní pozměňovací návrh, který nahrazuje pojem „harmonizace“ slovem „spolupráce“, protože v rámci diskuse o odborném vzdělávání jde o vhodnější a přesnější výraz. (Předsedající požádal řečnici o přečtení celého znění pozměňovacího návrhu) Jeho znění je následující: „Je toho názoru, že by měl být kladen důraz na větší spolupráci mezi odlišnými vzdělávacími systémy jednotlivých členských států, jež by překlenula existující rozdíly a zajistila mezi členskými státy vzájemné uznávání osvědčení a diplomů, a to s cílem posílit přeshraniční spolupráci a podpořit mobilitu.“ (Ústní pozměňovací návrh byl přijat) 6.8. Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (A7-0187/2011 - Gay Mitchell) (hlasování) 6.9. Zajištění nezávislých posouzení dopadu (A7-0159/2011 - Angelika Niebler) (hlasování)

08-06-2011

08-06-2011

CS


6.10. Pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky (A7-0164/2011 - Diana Wallis) (hlasování) 6.11. Překročení HDP – měření pokroku v měnícím se světě (A7-0175/2011 - Anna Rosbach) (hlasování) 6.12. Evropské družicové navigační programy (A7-0165/2011 - Vladimír Remek) (hlasování) 6.13. Nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu (A7-0193/2011 - Salvador Garriga Polledo) (hlasování) (Tím je hlasování uzavřeno) 7. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování Doporučení pro druhé čtení: Saïd El Khadraoui (A7-0171/2011) Guido Milana (S&D). – (IT) Pane předsedající, chtěl bych vyjádřit svou spokojenost s přijetím zprávy pana El Khadraouiho. Domnívám se, že v oblasti ochrany zákazníků a životního prostředí představuje krok vpřed, a to i s ohledem na postoje jednotlivých členských států, které si někdy stěžují na průtahy. Domnívám se, že přijetím tohoto opatření Evropa dokázala, že předběhla mnohé členské státy, které budou muset v krátké době nepochybně podniknout kroky k nápravě. Pocházím ze země, jejíž vláda byla ve svém zájmu o tuto směrnici poněkud liknavá. Proto doufám, že rozhodnutí Parlamentu bude produktivní a poslouží jako podnět, který v blízké budoucnosti přispěje k výraznému zlepšení přístupu a zvýšení pozornosti věnované této problematice. Cristiana Muscardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, zásada „znečišťovatel platí“ má nepochybně zásadní význam pro řešení ekologických problémů prohloubených evropským průmyslovým rozvojem. Nicméně není vždy správné kritizovat jediné odvětví; musíme rovněž hájit zásadu, že není možné, aby za škody platili pouze silniční dopravci, ale že musí platit i ti, kteří v Evropě nevěnují dostatek energie na podporu alternativního dopravního systému. Evropa má stále příliš malý počet programů zaměřených na restrukturalizaci odvětví dopravy na ekologičtější řešení s nízkými dopady na životní prostředí. Existuje rovněž nedostatek zdrojů na zlepšení účinnosti dopravy a omezení jejího vlivu na životní prostředí. Znovu je proto třeba připomenout, že nemůžeme snížit objem dopravy, ale právě naopak je třeba zvýšit počet jízd i objem kamionové dopravy. Z toho důvodu nemohou autodopravci sami platit za ekologické problémy způsobené někým jiným. Ville Itälä (PPE). – (FI) Pane předsedající, pane zpravodaji, Výbor pro dopravu a cestovní ruch a samozřejmě Parlament jako celek si zaslouží ocenění za tento vynikající právní předpis. Je výsledkem dohodnutých kompromisů, které získaly ochotnou podporu. Domnívám se, že je nesmírně důležité, aby doprava těžkými nákladními vozidly byla zahrnuta do diskusí o změně klimatu a trvale udržitelném rozvoji. Tímto způsobem

49

50

CS


můžeme veřejnosti ukázat, že nás skutečně zajímá, jak velké problémy způsobují emise vyprodukované těžkou nákladní dopravou, a to zejména během dopravních špiček a na přetížených silnicích. V zájmu kompromisu mohu souhlasit s jednou věcí, a to že finanční prostředky vynaložené na dopravu těžkými nákladními vozidly mohou být vynaloženy na železniční nebo lodní přepravu. To je v některých případech možné, ale doufám, že během provádění těchto rozhodnutí na vnitrostátní úrovni bude jasné, že finanční prostředky pocházejí od těžké nákladní dopravy. Tyto prostředky by mohly být využity na zlepšování, opravy a stavby silnic a tímto způsobem by byly prospěšné i pro těžkou nákladní dopravu. Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Pane předsedající, pokud jde o kamiony převážející těžké náklady, jedná se pro Irsko o vážnou záležitost. Nacházíme se na okraji Evropy a máme dva mosty, které nás spojují s kontinentální Evropou a kde budou zavedeny všechny tyto poplatky za použití silnic a za znečištění životního prostředí. Od asociace irských exportérů mám informace, že to přinese dodatečné náklady ve výši 150 EUR za jednu cestu, resp. 300 EUR za zpáteční cestu, a to pro kamion z Irska, které je silně závislé na tomto druhu přepravy zboží a na exportu. Sníží to naši konkurenceschopnost. Domnívám se, že je nutné, aby se Komise i Rada touto otázkou zabývaly a vzaly v úvahu okrajové regiony. Zatímco pro kontinentální Evropu to není zásadní otázka, pro Irsko i další země z okrajových oblastí je rozhodující. Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Pane předsedající, rád bych upřesnil, že vzhledem k nynějším podmínkám v Polsku to nebude s doporučeními, která dnes Parlament přijal, tak jednoznačné. Výsledkem těchto doporučení bude nárůst nákladů na dopravu a přepravci používající starší vozidla se zjevně ocitnou v horší situaci. Nicméně je třeba ocenit, že bude možné využít dalších finančních prostředků na investice do udržitelné dopravy a především to, že se naskytne příležitost k vybudování dopravních spojení prostřednictvím vysokorychlostní železnice a vodní dopravy. Nicméně bych chtěl zopakovat názor předchozích řečníků, že tato doporučení budou mít záporné i kladné stránky. Rovněž způsobí celou řadu komplikací velkému počtu přepravců v mojí zemi. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, mám dvě připomínky k tzv. euroznámce. Na jednu stranu bych rád viděl jasnou formulaci ve smyslu, že vybrané finanční prostředky budou skutečně využity na stavbu silnic. Za druhé předpokládám, že členské státy budou respektovat ustanovení o možnosti zemí vyjmout malá komerční vozidla o váze 3,5 až 12 tun z působnosti směrnice o nákladech na infrastrukturu. Koneckonců mnoho středních podniků používá vozidla s váhou mezi 3,5 a 12 tunami. Většina z těchto firem nebude schopná unést vyšší náklady. Tento druh podniků je často pilířem pro potenciální zaměstnanost a podnikání v našich venkovských oblastech. Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, návrh na zavedení euroznámky je dobře míněný. Je v něm mnoho chvályhodných aspektů. Omezení emisí oxidu uhličitého způsobených automobily je velmi chvályhodné; snížení přetížení silnic těžkými nákladními vozidly je velmi chvályhodné; a výdaje na infrastrukturu ve výši 15 % z vybraného mýtného jsou rovněž velmi chvályhodné. Rád bych toto konkrétní opatření podpořil, ale musel jsem hlasovat proti, jelikož hospodářství Irska je silně závislé na exportu, jak již zmínil můj kolega pan Pat the Cope Gallagher. Pokud by došlo k zavedení euroznámky v naší zemi, mělo by naprosto zničující

08-06-2011

08-06-2011

CS


důsledky. Jakékoliv další poplatky pro irské dopravce by zcela negativně ovlivnily náš export. Domnívám se, že můj postoj podporují i kolegové ze Španělska, Portugalska a Itálie. Všichni jsme okrajovými národy. Jsme zcela závislí na našich mezinárodních trzích. Vysoké ceny nafty zatlačily naše dopravce do kouta. Bohužel jsem musel hlasovat proti přijetí tohoto opatření. Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dnešní hlasování představuje výrazný krok vpřed v zavádění zásady „znečišťovatel platí“, a to včetně odvětví nákladní dopravy, která velkým dílem přispívá k hlukovému znečištění i znečištění ovzduší. I přes kritiku odvětvových organizací se domnívám, že stanovisko Rady je v současné době nejlepším možným kompromisem, i když doufám, že v budoucnu bude vylepšen. Hlasoval jsem pro jeho přijetí. Musím však podotknout, že musíme najít lepší způsob využití těchto výnosů, přičemž by mělo být pro členské státy povinné investovat tyto prostředky do vylepšení transevropských dopravních sítí a infrastruktury za účelem omezování znečištění. To je jediný způsob, který nám umožní si v budoucnu říct, že dnešní rozhodnutí přineslo pozitivní výsledky. Zpráva: Jo Leinen (A7-0330/2011) Antonello Antinoro (PPE). – (IT) Pane předsedající, díky Amsterodamské smlouvě získaly politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje větší význam a pozornost se zaměřila na integraci ekonomické politiky a politiky životního prostředí i na zavedení environmentálních hledisek do jiných oblastí politiky. Mezi klíčová odvětví patří změna klimatu, udržitelná doprava, příroda a biologická rozmanitost, zdraví a životní prostředí, využívání přírodních zdrojů a nakládání s odpady, jakož i mezinárodní rozměr udržitelného rozvoje. Ve svých závěrech z června 2006 Rada vyzvala Unii i členské státy, aby rozšířily národní účty o základní aspekty udržitelného rozvoje. Národní účty musí proto zahrnovat integrovaný výkaz ekonomických a environmentálních účtů obsahující zcela souvislé údaje. Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu nařízení, protože vytváří nové možnosti využití údajů z národních účtů, statistik životního prostředí a dalších statistických oblastí. Horst Schnellhardt (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Leinena, protože jsem přesvědčen, že zdokumentování těchto údajů v různých zemích nám umožní dozvědět se daleko více o jejich situaci. Nicméně jsem se rozhodl znovu si vzít slovo, protože podle mnoha řečníků, kteří vystoupili v diskusi, bychom se měli zabývat pouze těmito účty a úplně ignorovat HDP. Chtěl bych vás proti tomu varovat. Jedná se o velmi nebezpečný vývoj. Hrubý domácí produkt představuje ukazatel hospodářského rozvoje a prosperity. Chceme-li skončit s jeho měřením nebo v našich měřeních používat pouze sociální a environmentální kritéria, pak směřujeme ke katastrofě. Všechny tyto informace mohou pouze doplnit údaje o HDP. HDP musí být základem naší analýzy, jak vyplývá z přijaté zprávy paní Rosbachové. Domnívám se, že se to týká i tohoto případu. Chtěl bych to znovu zdůraznit. Zpráva: Carlos Coelho (A7-0185/2011) Jens Rohde (ALDE). – Pane předsedající, omlouvám se, ale mohl byste mi zopakovat, u kterého tématu nyní jsme? Přeslechl jsem to. (Předsedající: „U zprávy pana Coelha“)

51

52

CS


Uplatňování schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku? Děkuji. – (DA) Pane předsedající, dnes jsme v Parlamentu hlasovali a přijali rozhodnutí, že Rumunsko a Bulharsko jsou připraveny na připojení k schengenské spolupráci. Nepochybuji, že čistě technické aspekty jsou v pořádku a že k dosažení připravenosti na vstup bylo vykonáno obrovské množství práce. Nicméně se domnívám, že existuje celá řada důvodů, proč bychom se měli vážně zabývat obavami mnoha evropských občanů týkajících se narůstající úrovně korupce v mnoha členských státech a zvyšující se úrovně přeshraniční trestné činnosti. Z toho důvodu bychom měli využít této situace k posílení naší policejní spolupráce a boje proti korupci předtím, než začneme rozšiřovat schengenský prostor. Nejde o kritiku těchto dvou zemí, ale o využití příležitosti před rozšířením schengenského prostoru požadovat konkrétní odpovědi v zájmu dotčených občanů, kteří jsou svědky narůstající trestné činnosti v Evropě. Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis, když v roce 2007 vstoupily do Unie, nicméně obě země stále provádějí hraniční kontroly, což je výsledkem částečného uplatňování opatření obsažených v acquis. Jak ukázaly pečlivé analýzy a návštěvy skupin odborníků, přestože obě země prokázaly značné odhodlání a dosáhly značného pokroku při zavádění acquis, některé nedostatky stále přetrvávají, například v oblasti vybavení, provádění hraničních kontrol a výcviku. Máme v úmyslu potvrdit naši podporu jejich plnému přistoupení k dohodě, i když se domníváme, že je nezbytné, aby nás tyto dvě země během šesti měsíců písemně informovaly o zavedení dodatečných opatření k odstranění nedostatků. Skutečně nemůžeme ignorovat nebo opomenout skutečnost, že oblast Bulharska, Turecka a Řecka je jednou z nejcitlivějších pro pohraniční politiku Unie, pokud jde o nelegální přistěhovalectví. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pane předsedající, nejdůležitější část této velmi kvalitně připravené zprávy pana Coelha je na konci. Na tomto místě velmi jasně zmiňuje nebezpečí přistěhovalecké vlny, která může zaplavit Evropu z Turecka a přes Turecko ze zemí na Blízkém východě a severní Afriky. Až do doby před čtvrtstoletím byla Evropa před takovou přistěhovaleckou vlnou chráněna ze dvou důvodů: byly to železná opona a totalitní režimy v severní Africe. Oba totalitní systémy udržovaly své občany v podřízenosti a bylo pravděpodobné, že jim neumožní opustit zemi, ale tyto překážky již v dnešní době neexistují. Proto jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Vítám skutečnost, že pan Coelho zmínil význam migračního tlaku vyvíjeného z Turecka na Bulharsko a Řecko. Nicméně bych chtěl říct, že nepostačí, když tato prohlášení zůstanou pouhými slovy na papíře. Je třeba zdrojů a programů, které budou využity na ochranu Unie před touto přistěhovaleckou vlnou. Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, je samozřejmě velmi důležité, že v rámci Evropské unie mohou být stejné zásady uplatňovány na všechny členské státy EU. V tomto ohledu představuje Schengenská dohoda krok směrem k určitému druhu užší spolupráce, jinými slovy k volnějšímu pohybu, ale musíme si samozřejmě uvědomit, že zásada volného pohybu musí zahrnovat i určitý smysl pro odpovědnost. Musíme doufat, že když Rumunsko a Bulharsko vstoupí do schengenské oblasti, budou problémy, ke kterým došlo na jejich hranicích, skutečně řešeny, a že tam budou směřovat odpovídající finanční prostředky, aby bylo možné tomuto druhu nelegálního přistěhovalectví i dalším problémům zabránit.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Situace je samozřejmě v podstatě taková, že v rámci Evropské unie nemůže existovat dvoustupňový systém: pro všechny musí platit stejná pravidla. Tímto způsobem můžeme rovněž zajistit, že tyto země, stejně jako ostatní, mohou využívat stejných příležitostí. Je třeba finančních zdrojů, protože víme, k jakým problémům a nebezpečím tam dochází. Roger Helmer (ECR). – Pane předsedající, jak jste si dobře vědom, britští konzervativci se obvykle nezapojují do debat o otázkách týkajících se eura nebo Schengenské dohody, protože se neúčastníme ani jednoho z těchto projektů, a proto se dá říct, že se nás to netýká. Nicméně v tomto případě se domnívám, že se nás to týká; víme, že Bulharsko i Rumunsko mají vážné problémy s kriminalitou a korupcí a nejsem přesvědčen, že jejich hraniční kontroly jsou na stejné úrovni s ostatními státy schengenského prostoru. Proto se stanou cestou a kanálem, kterým budou proudit do Evropské unie nelegální přistěhovalci, kteří v rámci schengenského prostoru budou mít možnost přijet do Calais a nakonec způsobit nárůst nelegálního přistěhovalectví do Spojeného království. Proto jsem hlasoval proti přijetí zprávy. Zpráva: Jean-Pierre Audy (A7-0160/2011) Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, zpráva o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu má obzvlášť velký význam. Pro zprávu jsem hlasoval ze čtyř důvodů, které považuji za nejdůležitější: 1) zjednodušení a zefektivnění postupů s cílem usnadnit přístup k financování; 2) účast malých a středních podniků, které jsou nezbytné pro růst a zaměstnanost; 3) inovace pro konkurenceschopný výrobní sektor, který bude schopný vypořádat se s výzvami trhu; 4) finanční nástroj pro sdílení rizik, který zatím přinesl velmi dobré výsledky. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že trojúhelník znalostí, vzdělání a výzkumu – na kterém spočívá budoucnost politiky soudržnosti – může v Evropě upevnit pouze neochvějný závazek k výzkumu. Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, v Parlamentu existuje široká shoda o potřebě reformovat náš výzkumný program. Nicméně musím vyjádřit politování nad tím, že Komise byla ve svém průběžném hodnocení tak vágní a málo ambiciózní. Mohlo být daleko lepší a bylo možné toho okamžitě udělat mnohem víc. Komise mohla zkrátit termíny pro podání žádostí, zajistit finanční prostředky pro demonstrační zařízení a použít mezinárodní účetní standardy místo vymýšlení vlastních. To vše vytváří zbytečnou byrokracii, která průmysl odrazuje. Zabraňuje Evropě posunout se od myšlenek k fakturám. V budoucnosti proto musíme omezit chaotickou změť programů a množství byrokracie a musíme se soustředit na hlavní výzvy: změnu klimatu, energetiku a potraviny – stručně řečeno, musíme využít náš výzkum k vytváření pracovních míst. Parlament dnes prokázal, že k tomu má vůli. Nyní je na Komisi, aby ukázala cestu. Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, výzkum a inovace hrají zásadní roli v rozvoji a konkurenceschopnosti Evropské unie a jsou rovněž nezbytné z hlediska dosažení cílů stanovených strategií Evropa 2020. Sedmý rámcový program představuje hlavní nástroj pro financování výzkumu v Evropě, jak ukazuje zpráva, o níž jsme dnes hlasovali. Nicméně stále existuje řada problémů, které způsobuje nadměrné množství byrokracie, se kterou se musí potýkat malé a střední podniky. Ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 vyzval Parlament Komisi ke zjednodušení procesních, správních a finančních opatření v rámci stávajícího řízení sedmého rámcového

53

54

CS


programu, nicméně tato opatření dosud nebyla zavedena. Vyzývám Komisi k uznání připomínek Parlamentu a k nalezení řešení, která usnadní malým a středně velkým podnikům přístup k sedmému a osmému výzkumnému programu. Ville Itälä (PPE). – (FI) Pane předsedající, i já jsem s radostí hlasoval pro přijetí zprávy a děkuji svému kolegovi, panu Audymu, za dobře odvedenou práci. Chtěl bych se zabývat dvěma otázkami. Financování je nesmírně důležité a mohlo by být o něco ambicióznější, jelikož se zde říká, že tato úroveň financování je věrohodná a nezbytná. Abychom v Evropě dosáhli nezbytně nutného růstu, musíme navýšit financování. Před nějakou dobou jsem sám vyslechl výzkumnou skupinu z Finska, která byla příjemcem finančních prostředků z tohoto programu. Provádí výzkum kmenových buněk, v jehož rámci se přiblížili k zásadnímu průlomu, který by jim dokonce mohl umožnit vývoj léku proti rakovině. Nicméně nemají vůbec žádné informace o tom, zda financování jejich výzkumu bude i nadále pokračovat. Pochopitelně jsou z toho na rozpacích. Podle mého názoru by financování mělo pokračovat a mělo by být dostatečné. Další problém, o kterém dostáváme jasnou zpětnou vazbu, se týká velkého množství času, který zabírá byrokracie. S tím je potřeba skoncovat, aby mohly být správně nastaveny priority. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Pane předsedající, jsem ráda, že se dnes věnujeme diskusi o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu. Mnoho z bodů uvedených v tomto dokumentu je velmi pravdivých, zejména pokud jde o mladé výzkumníky a aktivnější účast průmyslu v projektech, které spadají do rámcového programu. Zpráva vyjadřuje znepokojení nad poměrně nízkou mírou účasti některých členských států. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že pro to existují objektivní důvody. Systémy financování platné v současné době jsou v určitém smyslu výhodnější pro původní členské státy Evropské unie. To se také odráží ve statistikách. Objem finančních prostředků, které dostane účastník z některého nového členského státu, odpovídá polovině toho, co by dostal účastník z původního členského státu. Výsledkem této situace jsou narůstající rozdíly v rámci Společenství a vyloučení nových členských států, což je podle mého názoru špatně. Proto se domnívám, že je potřeba přezkoumat systémy financování a snažit se zajistit, aby během osmého rámcového programu nedocházelo k prohlubování rozdílů nebo diskriminaci, abychom mohli úspěšně řešit výzvy uvedené ve strategii Evropa 2020. Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Pane předsedající, stávající sedmý rámcový program zajišťuje, že Evropská unie bude schopná posílit svou výzkumnou politiku na odpovídající úroveň. S rozpočtem přesahujícím 54 miliard EUR na období 2007–2013 ji můžeme považovat za jeden z nejvýznamnějších programů pro podporu výzkumu na světě. Musíme připravit průběžné hodnocení vycházející z konkrétních údajů, abychom zajistili, že sedmý rámcový program i nadále splňuje evropské požadavky. Jsem přesvědčen, že proces zjednodušení představuje nejdůležitější část, kterou můžeme vyzdvihnout v rámci průběžného hodnocení. Zkušenosti rovněž ukazují, že složitosti a obtížnosti správních postupů patřily k největším problémům našich výzkumníků. Dalším důležitým aspektem je usnadnění účasti malých a středních podniků v programu. V této oblasti musíme bohužel vyvinout další úsilí, i když bylo dosaženo určitého pokroku v programech týkajících se spolupráce. Velmi jsme ocenili zavedení finančního nástroje pro sdílení rizik. Měl by být nadále a ve zvýšené míře využíván až do skončení sedmého rámcového programu i v průběhu následujících programů. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro přijetí zprávy.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti přijetí zprávy. Nemohu vyslovit souhlas s dokumentem, který blokuje projekt INDECT. Nesouhlasím s prohlášením, že projekt, který probíhá na známé AGH univerzitě vědy a technologie v Krakově, porušuje Listinu základních práv. Koneckonců se výzkum snaží dosáhnout cílů stanovených v usneseních o boji proti pedofilii, prodeji zbraní na internetu a proti pašování drog a lidí, což jsou problémy, kterými jsme se v tomto Parlamentu mnohokrát zabývali. Jedná se o inovativní projekt, který odvádí výbornou práci při zacelování děr v bezpečnostních systémech členských států EU, a to především pokud jde o internet. Má dopady na lidi, kteří porušují zákon, a proto jsou to právě oni, kdo by se měli nejvíce obávat jeho cílů. Navíc projekt poskytuje dobrý základ pro vybudování integrované bezpečnostní sítě, která bude zajišťovat ochranu proti kybernetickým útokům. Rusko, Spojené státy i Čína již podobná řešení zavedly a my jsme na ně na úrovni EU netrpělivě čekali několik let. Proto nechápu, proč by mělo dojít k zastavení financování celého projektu, tím spíše, když se jedná o jediný projekt, na který zpráva pana Audyho tímto způsobem ukazuje prstem. Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, podpořila jsem zprávu, ale stále zůstává znepokojení nad financováním výzkumu na embryonálních buňkách z veřejných zdrojů. Podle generálního advokáta Evropského soudního dvora jsou embryonální buňky považovány za lidská embrya, tedy za bytosti, z nichž vzniká život. Tyto buňky, jelikož představují první stádium lidského života, kterým se stanou, musí být právně kvalifikovány jako embrya, jejichž patentování musí být vyloučeno. Na základě tohoto konstatování by měla Evropská komise ihned vzít v úvahu rozhodnutí a závěry Evropského soudního dvora a přizpůsobit jim svou politiku financování vědy a výzkumu. Návrh usnesení (B7-0344/2011) Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, dnes jsme odhlasovali poslední z dlouhé řady dohod o volném obchodu. Naštěstí je Parlament i nadále vcelku nakloněn volnému obchodu, což se vztahuje i na dohodu s Kanadou. Nicméně se opakovaně objevuje požadavek na analýzy konkrétních odvětví. Posouzení dopadů dohody mezi EU a Kanadou naznačuje jasné výhody pro obě strany. Analýzy konkrétních odvětví jednoduše představují způsob hledání důvodů pro odmítnutí, jelikož je pravdou, že vždy budou existovat vítězové a poražení. Naší povinností je udělat to nejlepší pro většinu. Volný obchod je nejlepší pro spotřebitele, protože přináší větší výběr a nižší ceny. Je nejlepší pro podniky, protože rozšiřuje jejich trh a vytváří růst a pracovní místa. Volný obchod představuje mezinárodní dělbu práce, která zajišťuje, že my všichni děláme to, co umíme nejlépe, a všem ostatním umožňuje, aby dělali to, v čem jsou nejlepší oni. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, samozřejmě vítám jakoukoliv obchodní dohodu mezi dvěma zeměmi nebo firmami, protože světový obchod, je-li správně řízen, může napomoci ke zlepšení životní úrovně a přispět k pokroku. Na druhou stranu mám vždy obavy z toho, že velký počet dvoustranných dohod způsobí, že ztratíme ze zřetele celkový obrázek a že skončíme s vějířem dohod, které nám ztíží dosažení skutečné dohody v rámci Světové obchodní organizace. Z mého pohledu představují dvoustranné dohody vždy druhou nejlepší variantu. Nejlepší možností by ve skutečnosti bylo pokračování ve vyjednávání o obchodu v kontextu jednání na půdě Světové obchodní organizace a uzavření dohod, na které světový obchod čeká a které globální ekonomika zoufale potřebuje.

55

56

CS


Zpráva: Wolf Klinz (A7-0081/2011) Claudio Morganti (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je nepopiratelným faktem, že ratingové agentury v současné době nahromadily obrovské množství nekontrolované moci. Jejich prvotní funkcí bylo poskytování cenných informací investorům, ale postupem času se proměnily v nejvyšší a nekontrolovatelné rozhodce mezinárodních finančních trhů. Podle mého názoru je nepřijatelné, aby firmy a dokonce i členské státy podléhaly posudkům tří velkých amerických firem, jejichž ratingy nebyly vždy správné, a dokonce v některých případech vedly k neuvěřitelně hrubým chybám, jako tomu bylo například v aféře Lehman Brothers. Je proto třeba uvítat přísnější kontroly a doufám, že se novému evropskému orgánu podaří podávat optimální výkon a bude vybaven skutečnými pravomocemi zasáhnout a v případě potřeby rovněž trestat. Domnívám se také, že zavedení zásady občanskoprávní odpovědnosti v situacích, kdy dojde k hrubé nedbalosti, je dobrou myšlenkou. V tomto odvětví je třeba větší konkurence. Musíme rozbít historický oligopol a pokusit se o vytvoření nových, nezávislých a pokud možno evropských organizací, které by měly patřičné povědomí o ekonomickém kontextu a situaci na našem kontinentu, která je naprosto odlišná od způsobu myšlení ve Spojených státech. Ze všech těchto důvodů jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Zpráva: Angelika Niebler (A7-0159/2011) Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Pane předsedající, velmi mě potěšilo dnešní přijetí dokumentu o zajištění nezávislých posouzení dopadu. Jedná se o základ legislativního procesu. Domnívám se, že skutečná nezávislost těchto posouzení dopadu se musí stát obecnou zásadou uplatňovanou u všech druhů posouzení dopadu, a to zejména u posouzení dopadu na životní prostředí. Záruka provádění této zásady by měla být rovněž obsažena ve směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí, k jejíž revizi pravděpodobně dojde v blízké budoucnosti. Potěšilo mě, že návrhy ve Výboru pro životní prostředí, ke kterým jsem připravila pozměňovací návrhy, se týkají posouzení vlivů na životní prostředí, které je skutečně nesmírně důležité. Evropská unie musí také hrát aktivnější roli při ochraně zájmů Evropské unie a jejích členských států v případech, kdy projekty realizované třetími zeměmi mohou mít dopady na Evropskou unii nebo na jeden či několik jejích členských států. Jsem přesvědčena, že tento dokument představuje krok vpřed pro zajištění bezpečnosti nás všech. Zpráva: Richard Falbr (A7-0172/2011) Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, velmi rád bych promluvil na toto téma, protože se domnívám, že je poněkud absurdní, abychom zde určovali obecná ustanovení o sociální odpovědnosti podniků (CSR). Je naprosto v pořádku a správné, když se dejme tomu všichni shodneme, že budeme uzavírat dohody o volném obchodu a partnerství pouze se zeměmi, které respektují lidská práva. To je koneckonců součástí Smlouvy. Domnívám se, že někteří politici pozapomněli, co zkratka CSR přesně znamená. Jedná se o sociální odpovědnost podniků. Jde o to, co podniky dělají samy o sobě a co přesahuje pouhé dodržování právních předpisů. To je v podnikání považováno za konkurenční charakteristiku, což vytváří motivaci pro samotné podniky, aby neustále zlepšovaly tuto oblast svého podnikání. Pokud se toho chopíme a přeměníme na politickou legislativu,

08-06-2011

08-06-2011

CS


zcela tím odstraníme tuto konkurenční charakteristiku, což by byla – mohu-li to tak říct – naprostá politická hloupost. Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, vnější rozměr sociální politiky zahrnuje všechny činnosti a iniciativy Evropské unie na podporu pracovních a sociálních standardů v nečlenských zemích. Přestože Lisabonská smlouva i strategie Evropa 2020 přidělily sociální politice bezprecedentní stupeň důležitosti, otázky konkurenceschopnosti a ekonomických faktorů mají i nadále přednost před sociální problematikou. Nicméně je stále jasnější, že se musíme přestat soustřeďovat pouze na trhy a místo toho projevovat více celostní zájem o občany, což znamená chránit je, práva pracujících a právo na práci. Evropská unie si musí vytyčit jako dlouhodobý cíl, že dokáže mužům i ženám zajistit příležitost k důstojnému a produktivnímu zaměstnání v podmínkách svobody, rovnosti, bezpečnosti a důstojnosti. V budoucnu proto bude potřeba, aby Parlament a mezinárodní i evropské odbory spolupracovaly a přidaly k iniciativě, o níž jsme dnes hlasovali, svoje pozitivní a naléhavá doporučení. Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, podpořil jsem zprávu, protože evropské obchodní firmy mají pro mezinárodní obchod obzvlášť velký význam. Musíme se vždy chovat v souladu s evropskými hodnotami a mezinárodními sociálními a pracovními standardy, a to i ve třetích zemích. Sociální odpovědnost podniků má smysl pouze jako dobrovolná činnost, dostanou-li spotřebitelé spolehlivé a přesné informace o aktivitách firem, původu produktů a podmínkách, ve kterých se zboží vyrábí a prodává. Certifikáty, značky a standardy jsou pro spotřebitele důležité a image i pověst jsou přímo spojené s úspěchem firmy. V době sociálních médií je těžké před spotřebiteli skrýt informace o praktikách společnosti v zahraničí. Odpovědné podnikání tvoří vždy páteř konkurenceschopnosti a úspěchu firmy. Rovněž tak Evropská unie musí být průkopníkem v prosazování sociálních standardů. Domnívám se, že pojem sociální odpovědnosti by měl být zahrnut ve všech politických a obchodních dohodách Evropské unie. Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, podporovat a prosazovat sociální odpovědnost ve vnějších vztazích může být zajímavý podnik. Mrzí mě, že v této sociální spravedlnosti nejdeme v našich aktivitách až do konce. Sociální odpovědnost se musí soustředit na ty nejchudší, kteří žijí na okraji společnosti, na ty, kteří jsou nekvalifikovaní a nejvíc vystaveni manipulacím. Stručně řečeno, na ty, kteří jsou nejdál od trhu práce. Francouzský program zaměřený na společnou výuku a práci, který iniciovala organizace ATD Quart Monde a francouzský stát, představuje dobrý příklad solidárního podniku, který chrání autentickou sociální odpovědnost partnerství s těmi nejvíce znevýhodněnými pracujícími. Takto může Unie přinášet skutečnou přidanou hodnotu v rámci této politiky. Zpráva: Gay Mitchell (A7-0187/2011) Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, rok 2011 nabízí strategickou příležitost načerpat poučení ze čtyř let, během kterých bylo v platnosti nařízení, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Od jeho vstupu v platnost se jako hlavní problém jeví potíže s chápáním nebo přijetím konkrétní role rozvojové spolupráce v rámci vnější činnosti Evropské unie.

57

58

CS


Musíme proto objasnit skutečnost, že rozvojová spolupráce je vedle humanitární pomoci tou oblastí politiky vnější činnosti, která nemá za úkol sloužit zájmům EU, ale chránit zájmy nejvíce okrajových a nejzranitelnějších skupin obyvatel na této planetě. Dnešním hlasováním zdůrazníme potřebu samostatného nástroje pro rozvojovou spolupráci, který je konkrétně a výhradně zaměřen na rozvojové země a výslovně sleduje cíle stanovené v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie. Závěrem, pane předsedající, žádáme zejména o využití postupů pro akty v přenesené pravomoci při rozhodování o obecných cílech, prioritních oblastech a očekávaných výsledcích, jakož i o přidělení finančních prostředků, které splňují kritéria stanovená v článku 290 Smlouvy o fungování EU. Zpráva: Diana Wallis (A7-0164/2011) Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, navzdory skutečnosti, že Evropský parlament opakovaně uznal výhody, které by vnitřnímu trhu přineslo vylepšení rámce smluvního práva, zavedení nového systému smluvního práva využívajícího volitelný nástroj se setkalo s řadou zásadních problémů, a to jak z hlediska obsahu, tak i postupu. Předložené návrhy především odrážejí postoj Komise, který v rámci veřejné diskuse nemá podporu. Nejsou nám známy postoje, které zaujaly jednotlivé členské státy nebo zástupci spotřebitelů a podniků. Rozdílné právní výklady mohou vyplývat z nejasnosti některých navrhovaných dokumentů, které budou sloužit jako podklady pro soudní rozhodnutí. Na závěr bych chtěl dodat, že zavedení volitelného nástroje by mělo významný ekonomický dopad na podniky i spotřebitele. S nezbytnou odbornou přípravou, nahrazením standardních smluvních formulářů a případnými soudními řízeními mohou být spojené velmi vysoké náklady. Podle mého názoru není rozumné uvalit na firmy v době hospodářských potíží další finanční zátěž. Na základě výše uvedeného jsem hlasoval proti přijetí zprávy. Zpráva: Nadja Hirsch (A7-0082/2011) Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, možnost a schopnost učit se a pracovat v mezinárodním kontextu představuje nezbytný předpoklad pro úspěšný profesní život v dnešní silně globalizované ekonomice. Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, je třeba klíčové faktory uvedené v evropské strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění převést do praktických činů na úrovni Evropské unie i v samotných členských státech. Podle předpovědí bude poptávka po dovednostech i nadále stoupat. Průmyslové a technologické změny zvyšují potřebu pracovníků s dovednostmi na vysoké a střední úrovni, oproti tomu jsou naopak pracovní síly s nízkou úrovní kvalifikace vytlačovány. Z toho důvodu je třeba rychle přijmout opatření, zejména pokud jde o mladé lidi: narůstající nezaměstnanost mezi mladými lidmi je jednou z nejdůležitějších výzev, kterým Evropa čelí. Jsme přesvědčeni, že k dosažení těchto cílů je nezbytné, aby vzdělávání a odborná příprava byly i nadále považovány za dlouhodobou společnou politickou prioritu, která může být uskutečněna pouze za účasti a zapojení všech zainteresovaných stran, orgánů EU a všech zúčastněných na místní a regionální úrovni. Paul Murphy (GUE/NGL). – Pane předsedající, hlasoval jsem proti přijetí zprávy paní Hirschové, protože vzdělávání v zásadě nepovažuje za prostředek, jehož prostřednictvím

08-06-2011

08-06-2011

CS


si lidé mohou zlepšovat svoje znalosti a dovednosti, ale pouze jako nástroj na zvyšování zisku velkých podniků. Takový přístup rozhodně odmítám. Zpráva tvrdí, že uplatňování cílů strategie Evropa 2020 povede k zajištění zaměstnanosti a vyšší životní úrovně. To jednoduše není pravda. Strategie Evropa 2020 nepřinese ani pracovní místa, ani vyšší životní úroveň. Nabízí jen další neoliberální politiky a sestup na dno, pokud jde o mzdy a pracovní podmínky. Zpráva ostudně žádá, aby zaměstnavatelé mohli vypovědět smlouvy učňům v případě, že je budou považovat za nevhodné pro jejich zaměstnání. To je recept na hrubé vykořisťování. Odmítám výzvu ke zvýšenému zapojení soukromých vysokoškolských institucí do rozvoje odborného vzdělávání a místo toho požaduji vytvoření smysluplných vzdělávacích příležitostí poskytovaných prostřednictvím masivních veřejných investic. Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože nezaměstnanost mladých lidí představuje výzvu, které čelí celá Evropa a jež trápí celou společnost. Je také v pozadí nepokojů v zemích jižního Středomoří. V prosperujících společnostech severských zemí je nezaměstnanost mezi mladými lidmi viditelná například v podobě vyloučení nebo ve zvýšeném užívání návykových látek mezi adolescenty. Celé mládí je o mobilitě a o změnách zaměstnání. Nezaměstnanost mladých lidí představuje vážný problém, pokud mladí lidé nemají přístup k žádné práci z důvodu nekvalitního vzdělání nebo nedostatku zkušeností a nemají pak ani dobré vyhlídky, když se o nějaká pracovní místa ucházejí. Z toho důvodu musíme naší energii zaměřit na poskytování širokého, kvalitního vzdělání a navíc věnovat pozornost hledisku pohlaví, aby bylo možné odstranit základní příčiny nezaměstnanosti mladých lidí. Rovněž bychom neměli zapomínat na úlohu další odborné přípravy, protože podporuje celoživotní vzdělávání a připravuje lidi na změny na trhu práce. Silvia Costa (S&D). – (IT) Pane předsedající, je velmi významné, že Parlament prostřednictvím tohoto usnesení vysílá členským státům i mladším generacím jasný signál se žádostí o větší angažovanost v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a vysokoškolského vzdělávání s cílem podpořit strategii Evropa 2020. Víme, že nezaměstnanost mladých lidí má vážné dopady na chudobu a sociální vyloučení, stejně jako dlouhé období nejistoty, v němž žije 40 % mladých Evropanů. Kombinace vzdělávací politiky a nového motivačního sociálního systému pro podniky, která bude mladým lidem a ženám poskytovat zaměstnání na plný úvazek, by měla dostat silnou podporu. Je nezbytné zajistit, aby získávané dovednosti byly v souladu s kvalifikací – včetně té občanské – nutnou pro dosažení nových cílů udržitelného a inteligentního růstu, stejně jako provádět politiky pro přechod ze školy do zaměstnání a urychlení uznávání odborných kvalifikací, titulů a akademických kreditů. Členské státy, mezi něž patří i ten můj, které v době krize škrtají výdaje na vzdělávání a výzkum, musí vědět, že tím škodí mladým lidem i budoucnosti Evropy. Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, účastnila jsem se přípravy zprávy ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Nezaměstnanost v Evropě je vskutku vysoká, ale nezaměstnanost mezi mladými lidmi je v průměru dvakrát vyšší. Existují i členské státy, jejichž údaje jsou ještě vyšší, jako je moje země, kde je to dokonce třikrát tolik. Podporuji iniciativy uvedené ve zprávě jakožto praktické kroky, které přinesou zlepšení situace. Nevidíme smysl v přípravě velkého počtu lidí, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, ale

59

60

CS


na trhu práce pro něj nenajdou uplatnění. Musíme se více soustředit na odborné vzdělávání a rekvalifikace. Zcela nepřijatelná jsou však opatření, která podnikla Rada, pokud jde o rozpočtové škrty v oblasti vzdělávání. Její opatření se neslučují s naplněním strategie Evropa 2020, která již byla přijata. Jejich slova se liší od činů. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy. Děkuji. Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, rovněž jsem hlasoval pro přijetí zprávy, a to zejména kvůli odhadům, že pro lidi s vysokoškolským diplomem bude do roku 2020 k dispozici 15 milionů pracovních míst. Zároveň se odhaduje, že pro lidi s nízkou nebo žádnou kvalifikací bude o 12 milionů pracovních míst méně. S tím je nutné něco dělat a zcela jasně zde existuje velká potřeba vzdělávání a odborné přípravy. Dvacet jedna procent mladých lidí napříč Evropou je bez práce, a proto je důležité, aby si prohlubovali vzdělání až do té doby, než se jim podaří dosáhnout vhodné kvalifikace, a aby existovala spolupráce mezi vysokými školami a podnikovou sférou, která zajistí, že dosažená kvalifikace bude vyhovovat potřebám firem. Kromě toho je důležité, aby existovalo nezávislé hodnocení těchto kvalifikací. Uskuteční-li se všechny tyto kroky, můžeme v budoucnu tento problém vyřešit. Zpráva: Salvador Garriga Polledo (A7-0193/2011) Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, zpráva pana Garrigy Polleda představuje velmi důležitou práci, která nám umožní stanovit nový finanční rámec pro konkurenceschopnou a udržitelnou Evropu podporující začlenění. Potřebujeme rozpočet, který bude navržen pro výzvy současnosti a nabídne silnou a inovativní reakci na současné potřeby. Jeho nejvyšší prioritou musí být výzkum a inovace pro malé a střední podniky, podpora růstu a zaměstnanosti, zatímco druhým cílem by měla být reforma společné zemědělské politiky s cílem propagovat a podporovat konkurenceschopnost zemědělství v Evropě. Nicméně zvláštní pozornost je třeba věnovat budoucnosti politiky soudržnosti, kterou považuji za velmi důležitý nástroj, který poskytuje finanční podporu investicím, jež jsou hybnou silou hospodářského růstu a především tvorby pracovních míst. Pokud jde o toto téma, chtěl bych se vrátit k bodu, o kterém se domnívám, že je obzvlášť důležitý: zavedení přechodné kategorie regionů. Jsem samozřejmě přesvědčen, že tato nová kategorie nemůže být vytvořena odčerpáním prostředků z těch stávajících, které jsou nezbytné pro podporu vyváženého, harmonického a udržitelného růstu našich komunit. Ville Itälä (PPE). – (FI) Pane předsedající, tato nesmírně významná zpráva byla přijata a já bych chtěl zmínit jen několik detailů. Prvním je pozměňovací návrh 18 předložený skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, ve kterém se uvádí, že v rámci společné zemědělské politiky může dojít k některým poměrně přesným škrtům v souladu s existujícími druhy současných reforem. Jinými slovy máme jasnou představu o pohledu skupiny ALDE na zemědělskou politiku, přestože byl formulován velmi chytře. Zřejmou a základní premisou je zde to, že má-li dojít ke škrtům, bude to v rámci zemědělské politiky. Dalším důležitým bodem, kde jsem hlasoval v rozporu se svou skupinou, byl pozměňovací návrh 37d, který původně odkazoval na významné úspory, kterých by bylo dosaženo v případě, že by si Evropský parlament ponechal pouze jediné sídlo. Nemá smysl se o tom dohadovat: povede to k úsporám. Nezáleží na tom, jak budeme hlasovat: víme, že dosáhneme úspor. Doufám, že zde konečně lidé pochopí, že veřejnost je unavena úsporami,

08-06-2011

08-06-2011

CS


které se týkají jí, nikoliv nás. Před veřejností to nelze bagatelizovat a nic se nezlepší ani hlasováním. Povede to k úsporám a my k tomu musíme přistoupit. Salvatore Caronna (S&D). – (IT) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Garrigy Polleda o nadcházejících finančních výhledech Unie. Domnívám se totiž, že v době jedné z největších krizí takzvaného evropského ducha musíme trvat na svém přesvědčení, že je nutno vybavit Unii věrohodnými nástroji, počínaje odpovídajícím financováním. Žádost o navýšení příštího rozpočtu o 5 % je tedy oprávněná a nezbytná. Možná to nebude stačit, ale je to nezbytné, abychom mohli odpovědět na důležité otázky, které jsou před námi: tyto zdroje jsou potřebné pro řešení skutečných problémů, jako je například větší soudržnost mezi regiony, větší kapacita pro výzkum a inovace a větší kapacita pro vytváření růstu a pracovních míst. Bez odpovídajících zdrojů nebude ani jeden z těchto problémů řádně vyřešen, počínaje zavedením přechodné kategorie regionů v rámci politiky soudržnosti, jež dává smysl pouze v případě, že nepoškodí ostatní, již existující kategorie. Z toho důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy a doufám, že Komise i Rada se budou řídit jejími doporučeními. Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, hospodářská krize, demografické problémy a zvyšující se nezaměstnanost mají významný vliv na omezení rozpočtových možností členských států. Evropský rozpočet nabízející příležitosti pro dlouhodobé plánování by proto měl být nástrojem na podporu růstu ekonomik jednotlivých členských států. Strategie Evropa 2020, která podněcuje tvorbu pracovních míst a podporuje sociální integraci, představuje podle mého názoru klíčový prvek, který pomůže zemím překonat krizi. V této souvislosti je obzvlášť důležité, aby do své působnosti zahrnula rovněž malé a střední podniky. Proto souhlasím s návrhem zajistit podporu programům a nástrojům na pomoc těmto podnikům, včetně programů zaměřených na konkurenceschopnost, inovace a využití strukturálních fondů. Udržení konkurenceschopnosti, posílení hospodářského růstu a boj proti nezaměstnanosti budou největšími výzvami Evropské unie. Chtěl bych proto zdůraznit naléhavou potřebu podporovat růst prostřednictvím investic do hospodářských odvětví založených na znalostech. Posílení propojení mezi vzděláváním, vědeckým výzkumem a zaměstnaností podpoří integraci, mobilitu a specializaci. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Pane předsedající, chtěl bych vyjádřit svou spokojenost a také vysvětlit své důvody, proč jsem hlasoval pro přijetí zprávy pana Garrigy Polleda, která dokázala stanovit vážné a účinné cíle, jež přispívají k posílení politiky soudržnosti. Mám však pochybnosti o jednom bodu, což jsme vyjádřili hlasováním pro přijetí pozměňovacího návrhu, který odstraňuje formulaci o vytvoření přechodné kategorie pro regiony, kde se hodnota hrubého domácího produktu (HDP) pohybuje mezi 75 % a 90 % HDP Evropské unie, v rámci politiky soudržnosti. To v nás opravdu vzbuzuje obavy, ne proto, že nechceme, aby došlo k rozšíření záběru politiky soudržnosti, ale protože se domníváme, že bez dodatečných zdrojů toto rozšíření představuje riziko ztráty a snížení objemu finančních prostředků pro oblasti uvedené v rámci cíle 1 – takzvaného konvergenčního cíle –, které potřebují stejně pozornosti a podpory ze strany Evropské unie. Abych to shrnul, oceňuji zprávu i odvedenou práci, ale mám určité obavy ohledně pozornosti, kterou jsme zřejmě věnovali politice, jež mohla potvrdit, že čelíme problémům, jak jsme zvyklí.

61

62

CS


Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, obsah nového víceletého finančního rámce musí představovat jasnou vizi budoucnosti Unie a jejích občanů. Současné hospodářské a společenské výzvy, před kterými stojíme, musí mít odezvu nejen v působivých projevech, ale především v konkrétních rozpočtových kapitolách. Ať už nahlížíme na aktuální těžkosti a zároveň ambice EU a jejích regionů z regionálního či celosvětového hlediska, nejpalčivějšími otázkami zůstávají nedostatek energie, zpomalení hospodářského růstu a nezaměstnanost. Prioritními oblastmi, které potřebují výrazné navýšení financování, proto musí zůstat rozvoj a inovace evropské energetické infrastruktury. Návrat ke spalování uhlí není podle mého názoru v současném ekologickém kontextu řešením do budoucna ani řešením pro vytvoření plnohodnotné transevropské dopravní sítě. Tyto dvě oblasti jsou nevyhnutelnou podmínkou pro rozvoj konkurenceschopnosti Evropské unie jako celku a pro fungování vnitřního trhu a jako takové si zasluhují při sestavování rozpočtu zvláštní pozornost Seán Kelly (PPE). – Za prvé vítám závazek, který zpráva obsahuje, k zachování financování společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti v příštím výhledu přinejmenším na stávající úrovni. V naší skupině došlo rovněž k velké diskusi o zavedení přechodné kategorie regionů a nakonec padlo rozhodnutí ponechat hlasování na každém členovi. Na moje kolegy v Irsku nebo na nás samotné to nemá žádný vliv, protože i když jsme členy Mezinárodního měnového fondu – a jako země jsme bez peněz –, jsme z hlediska HDP nad průměrem Evropy, takže zda bude či nebude přechodná kategorie zavedena, se nás vůbec nedotkne. Nicméně se domníváme, že v budoucnu bude třeba zásadně přehodnotit politiku soudržnosti, protože s tím, jak stále větší počet regionů překonává hranici 75 %, se buď stane nadbytečnou, nebo bude muset být reformována – a to očekáváme. Písemná vysvětlení hlasování Zpráva: Carlos Coelho (A7-0185/2011) Alexander Alvaro (ALDE), písemně. – (DE) Delegace německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu předpokládá, že začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru dále posílí volnost pohybu v rámci EU. Nyní, když oba členské státy dosáhly kladných výsledků ve všech oblastech hodnocení z hlediska připravenosti na vstup do schengenského prostoru, neměly by jejich začlenění stát v cestě již žádné další překážky. Nelze popřít, že technické zabezpečení hranic je automaticky neučiní bezpečnými, přetrvávají-li problémy v boji s korupcí v rámci soudního a policejního systému. Stejně tak se tento problém týká i členských států, které jsou již členy schengenského prostoru. Z toho důvodu se delegace německé Svobodné demokratické strany domnívá, že při hodnocení schengenského mechanismu je třeba věnovat větší pozornost takovým kritériím, jako je například boj proti korupci, a přestupky musí být potrestány odpovídajícím způsobem. Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí zprávy vzhledem k pozitivním výsledkům hodnocení obou zemí, jejichž cílem bylo potvrdit, zda splňují požadavky schengenského acquis. Rumunsko i Bulharsko jsou v současné době připraveny k otevření hranic, i když hranice mezi Bulharskem a Řeckem je velmi citlivá. Bulharsko musí přijmout další opatření a zavést tripartitní přístup, který bude společný pro Bulharsko, Řecko a Turecko.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně . – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto důležitého rozhodnutí o plném uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku. Souhlasím s názorem zpravodaje, že ačkoli některé otázky jsou dosud nedořešené a budou vyžadovat pravidelné podávání zpráv a za určitý čas další opatření, nepředstavují překážku pro plnohodnotné členství těchto dvou členských států EU. Začlenění Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru má velký význam pro obě tyto země, jejich hospodářský růst a rozvoj investic, stejně jako pro Evropskou unii jako celek a pro prohlubování integrity a solidarity mezi členskými státy. Sophie Auconie (PPE), písemně . – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Je to podruhé, kdy dochází k přezkoumání uplatňování schengenských opatření Bulharskem a Rumunskem, k prvnímu hodnocení došlo v roce 2010. Mějme na paměti, že Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis (ochrana údajů, schengenský informační systém, vzdušné, pozemní a námořní hranice, policejní spolupráce a víza) při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Nyní však musí všechny členské státy souhlasit s jejich účinným zapojením do oblasti bez vnitřních hranic. Pokud jde o Evropský parlament, byl v této otázce konzultován. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – (LT) Schengenská spolupráce byla zahájena 14. června 1985 podepsáním Schengenské dohody, která umožnila zrušení systematických hraničních kontrol na vnitřních hranicích signatářských států a vytvoření společného prostoru s volným pohybem osob. V současné době je svoboda pohybu zaručena na území se 42 673 km vnějších námořních a 7 721 km pozemních hranic a vztahuje se na 25 zemí a 400 milionů obyvatel. Bulharsko, Rumunsko a Kypr nyní uplatňují schengenské acquis pouze částečně, a proto na hranicích s těmito třemi členskými státy stále probíhají kontroly. Vzhledem k výsledkům hodnocení a nezbytných opakovaných návštěv expertních týmů Evropský parlament a Rada usoudily, že ačkoli některé otázky jsou dosud nedořešené a budou vyžadovat pravidelné podávání zpráv a za určitý čas další opatření, nepředstavují překážku pro plnohodnotné členství těchto dvou stát. Podporuji návrh, aby Bulharsko a Rumunsko během šesti měsíců písemně informovaly Evropský parlament a Radu o dalších nezbytných opatřeních, které hodlají uskutečnit na základě doporučení uvedených v hodnotících zprávách a v navazujících zprávách. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Od uzavření Schengenské dohody v roce 1985 se původních pět zakládajících států rozrostlo na 25, z nichž 22 je členskými státy Evropské unie. Schengenská dohoda umožnila zrušení kontrol na vnitřních hranicích mezi signatářskými státy a vytvoření jednotné vnější hranice, kde se při vstupu do schengenského prostoru provádí hraniční kontroly. Bulharsko a Rumunsko přijaly schengenské acquis při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Na základě výsledků hodnocení a provedených kontrolních návštěv dospěl zpravodaj pan Coelho k závěru, že všechny podmínky potřebné k uplatnění všech částí schengenského acquis byly splněny: konkrétně jde o kontroly na pozemních, námořních a vzdušných hranicích, policejní spolupráci, víza, napojení na schengenský informační systém (SIS) a ochranu údajů. Tyto země by se měly stát plnohodnotnými členy schengenského prostoru. Jedná se o významný krok pro tyto země i o posílení evropského občanství. Z toho důvodu hlasuji pro přijetí zprávy a blahopřeji zpravodaji. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně . – (ES) Hlasovala jsem pro tuto iniciativu, protože Rumunsko i Bulharsko přijaly schengenské acquis při svém vstupu do EU v roce 2007. V návaznosti na příslušná odborná hodnocení a navzdory skutečnosti, že stále

63

64

CS


přetrvávají některé nevyřešené problémy, prokázaly obě země svoji připravenost uplatňovat opatření schengenského acquis a mohou k nim tedy plně přistoupit. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Jedná se o velmi významnou zprávu, která se týká nejen mojí země, Bulharska, ale rovněž Evropské unie jako celku. Jsem přesvědčen, že naše úsilí bude velmi brzy odměněno. Naše hranice jsou už nějaký čas připraveny chránit hranice Evropy. Nicméně rozhodnutí, na které se tolik čekalo, stále nepřicházelo. Domnívám se, že motiv tohoto jednání je zcela politický. Zpráva rovněž odkazuje na kontroly provedené na našich hranicích s Tureckem, které splňují schengenské požadavky a potvrzují naší připravenost. Upřímně doufám, že o této zprávě se bude hlasovat na příštím zasedání Evropské rady, protože čím rychleji budeme v této otázce jednat, tím větší bude náš zisk – politický, hospodářský a společenský. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem proti plnému uplatňování schengenských opatření v Rumunsku a Bulharsku. Bez ohledu na obecně pozitivní posouzení pokroku dosaženého těmito dvěma členskými státy, pokud jde o bezpečnost, i zpráva samotná připouští, že byly zjištěny mnohé technické a administrativní nedostatky u orgánů pověřených zajištěním bezpečnosti hranic obou států, a zejména u orgánů pověřených kontrolou a monitorováním námořních a pozemních hranic. Za druhé, zpráva uznává, že v případě začlenění těchto dvou zemí do schengenského prostoru přispěje jejich zeměpisná poloha blízko u tureckých hranic k vytvoření dvou nových cest pro nelegální přistěhovalce, kteří v současné době směřují pouze do Řecka, které je v této chvíli jediným schengenským státem na balkánském poloostrově. Přijetí Rumunska a Bulharska by proto významně zvětšilo jihovýchodní Achillovu patu Evropské unie a způsobilo trojnásobný nárůst tlaku, kterému čelí v současnosti. Návrh rozhodnutí je z tohoto důvodu zcela v rozporu s požadavky občanů na ochranu – kterou Liga severu vždy stavěla do centra svého programu – a já ho nemohu podpořit. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru v této době zůstává čistě politickým. Zpráva podporující zahrnutí Rumunska do tohoto prostoru přijatá Evropským parlamentem pouze potvrzuje, že názory odborníků Unie jsou správné – Rumunsko odvedlo dobrou práci, zajistilo svoje hranice a splnilo všechny podmínky. Názor Parlamentu v Bruselu má pouze poradní charakter a nyní, stejně jako v minulosti, zůstává rozhodnutí v rukách politiků Rady. Používání dvojího metru a řeči o povinných kritériích, která jsou po svém naplnění považována za „pouze technická“, není vůbec charakteristickým rysem demokratické, spravedlivé Unie, jak ji známe. Proto mohu jen doufat, že názory odborníků, včetně odborníků na evropské právní předpisy, nebudou politici členských států i nadále ignorovat. Schovávání se za slova bez přímého vyřešení problému již nemůže být možností, když přijetí do schengenského prostoru nikdy nebylo politickou otázkou, nýbrž otázkou technickou. Hodnocení nezávislých odborníků i samotného Parlamentu, který drtivou většinou hlasoval pro integraci Rumunska do schengenského prostoru, by měla být v rámci Evropské rady rozhodujícím faktorem, a proto by měl být postup uvolněn. Philippe Boulland (PPE), písemně . – (FR) Schengenský prostor a zejména volný pohyb představují acquis communautaire, které má pro naše občany skutečně nějaký význam. Předseda Komise Barroso nám připomněl, že „volný pohyb je pro Evropu tím, čím jsou pro budovu základy“. Volný pohyb je jedním z největších úspěchů Unie. Jsem velmi rád, že Parlament schválil vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru. Bylo vyvinuto obrovské úsilí k zajištění bezpečnosti hranic: jejich čtvrtá generace systémů pro

08-06-2011

08-06-2011

CS


pozorování je mnohem výkonnější než naše modely druhé generace. Přesto stále existují překážky volného pohybu pracujících: za prvé, právní a administrativní překážky, které mají vliv na všechny aspekty života občanů; za druhé, sociální dumping: přestože článek 45 Smlouvy o fungování Evropské unie zaručuje pracujícím rovné zacházení, práce Petičního výboru potvrzuje, že skutečnost je naprosto odlišná; za třetí, sociální ochrana, která se liší stát od státu, a proto nepodporuje mobilitu. Chtěl bych proto Unii navrhnout zavedení minimální úrovně základní sociální ochrany. I když sociální ochrana spadá do pravomocí členských států, nedostatečná harmonizace v této oblasti jednoznačně poškozuje vnitřní trh. John Bufton (EFD), písemně . – Hlasoval jsem proti rozšíření schengenského acquis na Bulharsko a Rumunsko jednoduše proto, že se domnívám, že nebyla přijata opatření k tomu, aby přistoupily k tomuto prostoru umožňujícímu cestování bez cestovního pasu bezpečně a efektivně. Korupce a organizovaný zločin jsou v těchto zemích stále na denním pořádku, přičemž zároveň slouží i jako brána pro nelegální přistěhovalce. Pašování lidí za účelem prostituce, dětská prostituce, obchodování s dětmi a organizované kriminální gangy by v podmínkách otevřených hranic vzkvétaly, přičemž tyto členské státy nepodnikly dostatečné kroky k potlačení těchto kriminálních aktivit. Alain Cadec (PPE), písemně . – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Coelha o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku. Měli bychom těmto dvěma členským státům poblahopřát k práci, kterou odvedly. Oba státy splnily podmínky pro plné uplatňování schengenského acquis. Nicméně zpráva zdůrazňuje, že součástí regionu je i jedna z nejzranitelnějších vnějších hranic Unie, pokud jde o nelegální přistěhovalectví. Bulharsko bude muset po vstupu do schengenského prostoru zavést přechodná opatření. Oba státy budou muset plně spolupracovat, aby neohrozily systém, který stojí na vzájemné důvěře mezi členskými státy. Podporuji stanovisko zpravodaje. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Bulharsko a Rumunsko splňují podmínky pro vstup do schengenského prostoru, a já proto vítám jeho rozšíření o tyto země. Domnívám se však, že dodatečná opatření a řešení uvedených nedostatků jsou důležité, a to nejen pokud jde o problém nelegálních přistěhovalců v Bulharsku, který je daný jeho okrajovou zeměpisnou polohou. Řádné fungování volného pohybu lidí, zboží a služeb bude záviset na síle a harmonizaci politik na vnějších hranicích, protože se jedná o jediný způsob, jak zachovat sociální smír a hospodářskou stabilitu v rámci Unie. Françoise Castex (S&D), písemně . – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy. Některé členské státy včetně Francie, Německa a Nizozemska chtějí změnit pravidla hry. Není však vhodné přidávat další kritéria, jako je například hodnocení politiky boje proti korupci a zločinu. Tyto otázky jsou nepochybně významné, ale návrh je motivován čistě politicky. Přidání nových kritérií pro členské státy by vytvořilo dvoustupňový systém. Nessa Childers (S&D), písemně . – Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože takové kroky jsou důležité pro potvrzení evropské solidarity v době, kdy prochází zatěžkávací zkouškou. Jurgen Creutzmann (ALDE), písemně. – (DE) Delegace německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu předpokládá, že začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru dále posílí volný pohyb v rámci EU. Nyní, když oba členské státy dosáhly kladných výsledků ve všech oblastech hodnocení z hlediska připravenosti na vstup do schengenského prostoru, neměly by jejich začlenění stát v cestě již žádné další překážky.

65

66

CS


Nelze popřít, že technické zabezpečení hranic je automaticky neučiní nepropustnými, přetrvávají-li problémy v boji s korupcí v rámci soudního a policejního systému. Stejně tak se tento problém týká i členských států, které jsou již členy schengenského prostoru. Z toho důvodu se delegace německé Svobodné demokratické strany domnívá, že při hodnocení schengenského mechanismu je třeba věnovat větší pozornost takovým kritériím, jako je například boj proti korupci, a přestupky musí být potrestány odpovídajícím způsobem. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Dnešní hlasování v Evropském parlamentu potvrdilo, že Rumunsko je připraveno na uplatňování schengenského acquis. Podle zpravodaje pana Coelha rumunské orgány úspěšně napravily všechny nedostatky, které byly v minulosti identifikovány. Rumunsko je připraveno zajistit řádnou ochranu všech typů hranic – ve vzduchu, na moři i na zemi. Z toho důvodu považuji za politováníhodné, že se stále vyskytují pochybnosti o naší připravenosti uplatňovat acquis a že některé členské státy stále chrání svou takzvanou „národní bezpečnost“ tím, že kladou neoprávněné překážky do cesty členským státům, které si vydobyly právo na spravedlivé a nediskriminační zacházení. Evropský parlament dnes jednotným hlasem promluvil o spravedlnosti. Jak dlouho ještě bude Rada ignorovat náš postoj? Rachida Dati (PPE), písemně . – (FR) Hodnocení a opakované návštěvy expertních týmů prokázaly, že Bulharsko a Rumunsko jsou připraveny na plné zapojení do schengenského prostoru. Z toho důvodu jsem hlasovala pro přijetí zprávy svého kolegy pana Coelha. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zpravodaj, který se této oblasti věnoval v průběhu několika zasedání Parlamentu, je přesvědčen, že sice přetrvávají nevyřešené problémy, které odůvodňují pravidelné monitorování, ale nepředstavují překážku pro přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenského prostoru. Vzhledem k jeho zkušenostem v této oblasti jsem přesvědčen, že mohu bez obav přijmout jeho hodnocení a jeho požadavky na bezpečnost vnějších hranic. Rozhodnutí otevřít těmto členským státům hranice přinese větší volnost pohybu a v praktické rovině umožní obyvatelům Bulharska a Rumunska cítit se více integrováni s Unií, jejímiž plnohodnotnými členy jsou. Doufám, že symbolika tohoto okamžiku se rovněž promítne do větší pružnosti obchodu mezi zeměmi a do integrovanějšího přístupu k otázkám přistěhovalectví a bezpečnosti. Zpravodaj správně upozorňuje na citlivost oblasti Bulharsko – Turecko – Řecko z hlediska nelegálního přistěhovalectví. Souhlasím s ním, když poukazuje na nutnost, aby Bulharsko přijalo některá další opatření včetně zvláštního plánu, jehož součástí jsou opatření, která bude provádět po vstupu do schengenského prostoru, i postup v boji proti případnému výraznému nárůstu migračních tlaků společných pro Řecko, Turecko a Bulharsko. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva připravená naším kolegou panem Coelhem se týká návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku. Schengenská dohoda byla uzavřena dne 14. června 1985. Zrušením kontrol na vnitřních hranicích signatářských zemí a vytvořením společného prostoru umožnila volný pohyb lidí a zboží v rámci Evropské unie. Vzhledem k tomu, že Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis v roce 2007; že dokumenty prokazují připravenost Bulharska i Rumunska na přistoupení k EU z technického hlediska; že všechny přístupové okruhy byly uzavřeny v březnu 2011; a že zpoždění v přijetí nového schengenského systému hodnocení s cílem minimalizovat již existující problémy – obávám se, že dojde k nárůstu nejistoty – nemůže zabránit vstupu těchto zemí do EU, hlasuji pro. Na závěr bych chtěl poblahopřát zpravodaji k vynikající práci, kterou odvedl při přípravě

08-06-2011

08-06-2011

CS


zprávy, navzdory překážkám, které mu Rada kladla do cesty, když se snažil získat přístup k určitým důležitým dokumentům. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Ověření, že nové členské státy splňují podmínky pro plné uplatňování schengenského acquis, je nezbytným předpokladem rozhodnutí Rady zrušit po konzultaci s Evropským parlamentem kontroly na vnitřních hranicích. V tomto případě považuje zpráva všechny podmínky pro zrušení hraničních kontrol s Bulharskem a Rumunskem za splněné. Rozhodnutí začlenit tyto země, které vstoupily do EU v roce 2007, do schengenského prostoru bude muset být v Radě přijato jednomyslně vládami všech zemí, které již do schengenského prostoru patří. Zpravodaj zmiňuje potřebu přijetí dodatečných opatření na hranici mezi Bulharskem, Řeckem a Tureckem, která je jednou z nejcitlivějších oblastí z hlediska nelegálního přistěhovalectví. Hodnotící výbor z obav před přistěhovaleckými vlnami z Turecka rovněž vyzval Bulharsko k přijetí dalších opatření. Celkový kontext tlaku vyvíjeného na tyto země i cíle tohoto tlaku jsou důvodem, proč jsme se zdrželi hlasování. Navíc jsme přesvědčeni, že úvahy, které nás vedly k přijetí našeho stanoviska k rozšíření a přistoupení nových členů k EU, mají stejnou platnost, i pokud jde o plné uplatňování schengenských ustanovení v těchto i dalších zemích. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpravodaj považuje všechny podmínky pro zrušení hraničních kontrol s Bulharskem a Rumunskem za splněné. Požaduje však, aby byl Evropský parlament informován o dalších opatřeních, která by měla být přijata na hranici Bulharska, Řecka a Turecka, jež je jednou z nejcitlivějších oblastí z hlediska nelegálního přistěhovalectví. Ověření, že nové členské státy splňují podmínky pro plné uplatňování schengenského acquis, je nezbytným předpokladem rozhodnutí Rady zrušit po konzultaci s Evropským parlamentem kontroly na vnitřních hranicích s těmito zeměmi. Hodnotící výbor však vyzval Bulharsko, aby přijalo další opatření včetně zvláštního plánu, který obsahuje opatření, která by měla být zavedena po vstupu do schengenského prostoru, a to především kvůli obavám z přistěhovaleckých vln z Turecka. Rozhodnutí začlenit tyto dvě země, které vstoupily do EU v roce 2007, do schengenského prostoru bude muset být v Radě přijato jednomyslně vládami všech zemí, které již do schengenského prostoru patří. Toto téma by mělo být projednáno na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 9. a 10. června. S ohledem na naše stanovisko k přistoupení těchto zemí jsme zachovali náš postoj a zdrželi jsme se hlasování, v čemž nás utvrzuje pokračující tlak, který je vyvíjen na tyto země. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis při přistoupení k EU v roce 2007. Základní podmínkou pro rozhodnutí Rady o zrušení kontrol na vnitřních hranicích s těmito členskými státy je ověřit v rámci hodnotících postupů skutečnost, zda nové členské státy splnily potřebné podmínky uplatňování všech částí schengenského acquis (ochrana údajů, schengenský informační systém (SIS), vzdušné hranice, pozemní hranice, námořní hranice, policejní spolupráce a víza). Aby Evropský parlament mohl jasně posoudit všechny prvky potřebné k přijetí stanoviska k tomu, zda jsou tyto dvě země připravené přistoupit k schengenskému prostoru, je nevyhnutelný úplný přístup k hodnotícím zprávám odborníků o postupu příprav těchto

67

68

CS


dvou zemí. Domnívám se však, že Rumunsko i Bulharko nyní dokázaly, že jsou dostatečně připravené na uspokojivé uplatňování schengenského acquis. Zároveň však není možné situaci podcenit a je třeba už nyní myslet na to, jak udržet situaci pod kontrolou po úplném vstupu zemí do Schengenu. Bruno Gollnisch (NI), písemně . – (FR) Nemám nic proti našim přátelům a sousedům z Bulharska a Rumunska. Mám však několik stížností na ustanovení Schengenské dohody. Tato otřesná dohoda byla uzavřena pod pokličkou a ratifikována během srpna v 80. letech minulého století. Nepřinesla nic jiného než potíže. Odstranění vnitřních hranic nezaručuje evropským občanům volný pohyb; spíše naopak vytváří nejistotu a neřiditelné populační a migrační trendy v rámci EU, a to jak v zemích původu, tak v cílových zemích. Otevírá rovněž výborné příležitosti nelegálním přistěhovalcům, kteří vědí, že bez ohledu na to, kde vstoupí do Evropy, budou mít možnost usadit se, kdekoliv se jim zachce. Francie je obzvlášť těžce zasažena. Problémy s Romy a na ostrově Lampedusa, které byly v tomto Parlamentu hojně citovány, slouží pouze pro ilustraci problému. Nechci, aby v mé zemi platila Schengenská dohoda, ani to nepřeji nikomu jinému. Členské státy by si měly ponechat kontrolu nad svými hranicemi a případně spolupracovat na posílení „vnějších“ hranic. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně . – (FR) Plně podporuji přijetí zprávy, která schvaluje vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru. Oba státy odvedly velký kus práce při posílení kontroly hranice a byly úspěšné, což potvrzují pozitivní závěry hodnocení i návštěv expertních týmů organizovaných pracovní skupinou Rady pro hodnocení Schengenu. Obě země splnily veškerá technická kritéria stanovená Evropskou unií. V důsledku toho plně podporuji jejich plné zapojení do schengenského prostoru. Členské státy nemohou přidávat nové podmínky (jako je například hodnocení politik pro boj proti korupci a zločinu) nebo průběžně měnit pravidla. Na tento týden připadá 26. výročí uzavření Schengenské dohody, která představuje jeden z největších úspěchů EU, který musíme hájit, stejně jako volný pohyb, jenž je základním právem občanů Evropské unie. Sylvie Guillaume (S&D), písemně . – (FR) Jsem pro vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Bylo provedeno podrobné a objektivní posouzení dodržování schengenského acquis oběma zeměmi. Obě země splnily všechna kritéria. Nemá tedy smysl přidávat další podmínky, jako je například hodnocení politik pro boj proti korupci a zločinu. Tyto otázky mají bezpochyby význam, ale návrh je motivován čistě politicky. Přidáním nových kritérií by pro členské státy vznikl dvoustupňový systém. Vize dvourychlostní Evropy s různými pravidly pro staré a nové členské země je jednoduše nepřijatelná. Nadja Hirsch (ALDE), písemně. – (DE) Delegace německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu předpokládá, že začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru dále posílí volný pohyb v rámci EU. Nyní, když oba členské státy dosáhly kladných výsledků ve všech oblastech hodnocení z hlediska připravenosti na vstup do schengenského prostoru, neměly by jejich začlenění stát v cestě již žádné další překážky. Nelze popřít, že technické zabezpečení hranic je automaticky neučiní neprostupnými, přetrvávají-li problémy v boji s korupcí v rámci soudního a policejního systému. Stejně tak se tento problém týká i členských států, které jsou již členy schengenského prostoru. Z toho důvodu se delegace německé Svobodné demokratické strany domnívá, že při hodnocení schengenského mechanismu je třeba věnovat větší pozornost takovým

08-06-2011

08-06-2011

CS


kritériím, jako je například boj proti korupci, a přestupky musí být potrestány odpovídajícím způsobem. Juozas Imbrasas (EFD), písemně . – (LT) Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis při vstupu do EU v roce 2007. Podle aktu o přistoupení je hodnocení, které má prověřit, zda nové členské státy splnily podmínky nezbytné pro uplatňování všech částí schengenského acquis (ochrana údajů, schengenský informační systém (SIS), vzdušné hranice, pozemní hranice, námořní hranice, policejní spolupráce a víza) předpokladem pro to, aby Rada přijala rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích s těmito členskými státy. Nepodpořil jsem tento dokument, protože s přihlédnutím k výsledkům hodnocení a nezbytných opakovaných návštěv expertních týmů dospěl odpovědný výbor k závěru, že existují některé nezodpovězené otázky, které budou vyžadovat pravidelné podávání zpráv a za určitý čas další opatření. Je třeba mít na zřeteli, že oblast tvořená Bulharskem, Tureckem a Řeckem je jednou z nejcitlivějších oblastí vnějších hranic EU z hlediska nelegálního přistěhovalectví. Proto je nutné, aby Bulharsko přijalo některá další opatření, především aby vypracovalo zvláštní plán činností, které bude provádět po vstupu do schengenského prostoru, a aby čelilo případnému výraznému nárůstu migračních tlaků ve vzájemné součinnosti s Řeckem a Tureckem. Domnívám se, že by dotčené členské státy měly v průběhu šesti měsíců od data vstupu tohoto rozhodnutí v platnost písemně informovat Evropský parlament a Radu o provádění těchto dodatečných opatření a řešení zjištěných nedostatků. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Coelha o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharku a Rumunsku. Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení je hodnocení, které má prověřit, zda nové členské státy splnily podmínky nezbytné pro uplatňování schengenského acquis, předpokladem pro to, aby Rada přijala rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích s těmito členskými státy. Provedená posouzení dokazují, že Rumunsko i Bulharsko prokázaly dostatečnou připravenost na uspokojivé uplatňování všech ustanovení schengenského acquis. Z toho důvodu podporuji žádost zpravodaje. Nesmíme však zapomínat, že dotyčná oblast je jednou z nejcitlivějších oblastí vnější hranice EU z hlediska nelegálního přistěhovalectví. To znamená, že bude nutné přijmout další opatření, protože jak víme, zrušení kontrol na vnitřních hranicích vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry, že příslušné členské státy provádějí účinné kontroly na vnějších hranicích. Bezpečnost schengenského prostoru totiž závisí právě na tom, do jaké míry jsou kontroly prováděné jednotlivými členskými státy na vnějších hranicích důsledné a účinné. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Dnes jsme v Evropském parlamentu hlasovali o zprávě pana Coelha o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku. Stojí za zmínku, že konec příprav těchto zemí na vstup do schengenského prostoru se překrývá s diskusí o přistěhovalecké politice EU a sílícím odporem některých zemí schengenského prostoru vůči plánům na jeho rozšíření. Je třeba zdůraznit skutečnost, že Rumunsko a Bulharsko splnily téměř všechny podmínky, které jim byly uloženy, a to zejména: kontroly na pozemních, vzdušných a námořních hranicích, vydávání víz, policejní spolupráce a ochrana údajů. Nesmíme také zapomínat na to, že se jedná o země, které se nacházejí na hranicích EU a potýkají se s problémy spojenými s přílivem nelegálních přistěhovalců. Sofie a Bukurešť žádají společně o členství a současný stav příprav v obou zemích je podle hodnocení na vysoké úrovni, a proto jsem hlasovala pro přijetí zprávy.

69

70

CS


Monica Luisa Macovei (PPE), písemně. – (RO) Samozřejmě jsem hlasovala pro vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Stejně jako všichni občané Rumunska a Evropy si přeji, aby reformy soudnictví v mojí zemi pokračovaly, aby došlo ke snížení míry korupce a podvodů, aby soudní spory byly posuzovány spravedlivě a rychleji a aby viníci byli tvrdě potrestáni. Vstoupili jsme do Evropské unie, protože jsme chtěli přijmout její vnitřní pravidla. Domnívám se, že je normální, abychom se jimi řídili a abychom dodržovali sliby, které jsme dali při vstupu. Děkuji Unii i členským státům, které nám pomáhají při provádění nepřetržitých reforem soudnictví a zavádění protikorupčních opatření, protože to je přesně to, co chtějí i občané Rumunska. David Martin (S&D), písemně . – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy na základě expertních zpráv, podle kterých v současné době Rumunsko i Bulharsko prokázaly dostatečnou připravenost na uspokojivé uplatňování všech ustanovení schengenského acquis. Kyriakos Mavronikolas (S&D), písemně. – (EL) Bulharsko a Rumunsko splňují podmínky pro plnou integraci do schengenského prostoru, jak to vyplývá z hodnotících zpráv a zpráv expertních monitorovacích týmů. Nicméně Evropský parlament by měl být informován o dalších opatřeních, která by měla být přijata v oblasti Bulharska, Turecka a Řecka za účelem řešení případného nárůstu migračních tlaků. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně . – (FR) Bulharsko a Rumunsko vykonaly veškerou práci, kterou po nich vyžadovala pevnost Evropa, aby jejich občané měli možnost volného pohybu v rámci schengenského prostoru. Tato zpráva žádá ještě víc. Vyzývá ke společnému postupu s Řeckem při řešení migrace z arabských zemí. Tento požadavek je nepřijatelný. Zdržuji se hlasování, abych nemusel hlasovat proti volnému pohybu v rámci Unie. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Bulharsko a Rumunsko se podrobily hodnocení řádného uplatňování všech částí schengenského acquis: kontroly pozemních, námořních a vzdušných hranic, policejní spolupráce, víz, připojení k schengenskému informačnímu systému (SIS) a ochrany údajů. Jedná se o předpoklad pro rozhodnutí Rady ministrů zrušit po konzultaci s Evropským parlamentem vnitřní hranice s těmito členskými státy. S ohledem na kladné výsledky hodnocení a opakovaných návštěv expertních týmů můžeme dospět k závěru, že ačkoli některé otázky jsou dosud nedořešené a budou vyžadovat pravidelné podávání zpráv a za určitý čas další opatření, nepředstavují překážku pro plnohodnotné členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru. Je však třeba mít na zřeteli, že oblast Bulharsko – Turecko – Řecko je jednou z nejcitlivějších oblastí vnějších hranic EU z hlediska nelegálního přistěhovalectví. Proto je nutné posílit již přijatá opatření a musíme být připraveni čelit případnému výraznému nárůstu migračního tlaku. Bulharsko by mělo přijmout další opatření včetně vypracování zvláštního plánu, jehož součástí budou opatření, které bude provádět po vstupu do schengenského prostoru. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Právo na volný pohyb je jedním z nejzákladnějších a nejviditelnějších práv občanů Evropské unie. V rámci schengenského prostoru je nyní možný volný pohyb bez hraničních kontrol. Jaká je to změna v porovnání s dobou, kdy Evropa byla posetá hraničními přechody, kde kontroly – v některých případech doslova puntičkářské – byly normou, nemluvě o situaci občanů ve východní Evropě, kteří nemohli překročit železnou oponu, aniž by riskovali svoje životy! Tento prostor v současné době zahrnuje 25 účastnických států. Rumunsko a Bulharsko by se k této skupině měly brzy připojit – alespoň v to doufám. Tyto dvě země přijaly schengenské acquis při svém přistoupení k Evropské unii v roce 2007. Vzhledem k

08-06-2011

08-06-2011

CS


výsledkům hodnocení a opakovaným návštěvám expertních týmů jsem zcela pro plné přistoupení těchto dvou členských států k schengenskému prostoru, ačkoli některé otázky jsou ještě nedořešené a budou vyžadovat za určitý čas další opatření. Rád bych nicméně dodal, že by bylo nešťastné, kdyby v průběhu tohoto procesu došlo ke stanovení nových podmínek, které v době žádosti o vstup a hodnocení nebyly známy. Alexander Mirsky (S&D), písemně . – Zdá se, že Rumunsko a Bulharsko prokázaly, že jsou v dostatečné míře připraveny k plnění schengenského acquis. Ve zprávě o rozšíření schengenského prostoru, kterou vypracoval Carlos Coelho, však nacházíme mnoho nedořešených otázek. Na základě předpokladů zpráv hodnotících misí a výsledků opakovaných hodnotících návštěv jsem dospěl k závěru, že existují konkrétní oblasti, které vyžadují neustálé monitorování. Dosud nebyla přijata zpráva, která je závěrem opakované návštěvy hodnotící mise, jež se zabývala vnější hranicí Bulharska. Je tedy zřejmé, že trojúhelník Bulharsko – Rumunsko – Řecko je jednou z nejcitlivějších oblastí vnější hranice EU z hlediska nelegálního přistěhovalectví a je nutné, aby Bulharsko připravilo další opatření a mohlo tak čelit migračním tlakům. Domnívám se, že by zpráva měla být přijata. Hlasoval jsem pro. Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Coelha o plném uplatňování schengenského acquis v Rumunsku a Bulharsku a oceňuji realistický přístup a dobrou víru všech mých kolegů, kteří rovněž hlasovali pro její přijetí. Rumunsko a Bulharsko splnily technické podmínky pro vstup do schengenského prostoru a to musí zůstat jediným faktorem v rámci přijetí tohoto rozhodnutí. Rumunsko a Bulharsko prokázaly svou schopnost přijmout nezbytné vnitrostátní právní předpisy a zabezpečit svoje hranice. Kromě toho dosáhly značného pokroku v boji proti korupci, což je téma, které bylo často nesprávně a v přehnané míře spojováno s jejich přistoupením k schengenskému prostoru. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Evropský parlament dnes přijal usnesení o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku. Tyto země, které vstoupily do Evropské unie v roce 2007, přijaly pouze některá ustanovení týkající se schengenského prostoru a od té doby je uplatňovaly v této omezené míře. Výsledkem této situace je, že na hranicích těchto zemí stále probíhají hraniční kontroly. Při vstupu do EU nebyly tyto země připravené přijmout schengenský balíček jako celek, a proto musely provést reformy a prodloužit platnost svých politik týkajících se hraničních kontrol. Navíc oblast hranic mezi Bulharskem, Tureckem a Řeckem, která je jednou z nejzranitelnějších vnějších hranic EU z hlediska nelegálního přistěhovalectví, představuje velmi závažný problém. Od svého vstupu do EU přijaly Bulharsko i Rumunsko řadu opatření s cílem řádně připravit a zabezpečit svoje hranice. V průběhu tohoto celého období prováděla pracovní skupina Rady pro hodnocení Schengenu systematické inspekce a kontroly, které nyní ukázaly, že obě země jsou dostatečně připravené na uspokojivé uplatňování schengenského acquis. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Zrušení vnitřních hraničních kontrol je obzvlášť významné pro celou Evropskou unii i pro jednotlivé členské státy. Pro účinné fungování schengenského prostoru a k dosažení stanovených cílů je třeba zajistit, aby zrušení hraničních kontrol nemělo negativní důsledky, a to zejména pokud jde o nelegální přistěhovalectví. Každá země, jejímž cílem je připojit se k schengenskému prostoru, musí bez výjimky splnit všechny podmínky schengenského acquis, které se týkají ochrany údajů, schengenského informačního systému, vzdušných, pozemních a námořních hranic,

71

72

CS


policejní spolupráce a víz. Kromě toho je velmi důležité zajistit, aby každý členský stát prováděl důsledné a účinné kontroly na vnějších hranicích EU. Jsem přesvědčen, že Rumunsko a Bulharsko se brzy budou moci stát plnohodnotnými členy schopnými uplatňovat všechna ustanovení schengenského acquis. V tuto chvíli by se pozornost měla upírat především na Bulharsko, protože stejně jako v případě Turecka a Řecka jde o zemi ležící na vnějších hranicích EU. Jedná se o nejcitlivější a nejzranitelnější oblast Unie. Z toho důvodu je zásadní, aby Bulharsko a Rumunsko byly po svém plném začlenění do schengenského prostoru řádně připraveny zvládnout zvýšené migrační tlaky, aby byly schopny vhodně a účinně uplatňovat opatření pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a mohly zaručit dobře fungující kontrolní mechanismy na vnějších hranicích. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně . – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Po pečlivém vyhodnocení dospěl odpovědný výbor EU k závěru, že tyto země splnily všechna kritéria pro členství v schengenském prostoru: poskytují dostatečné záruky, pokud jde o ochranu národních hranic na zemi, na moři i ve vzduchu, naučily se pracovat se schengenským informačním systémem pro výměnu informací a rovněž spolehlivě zajišťují ochranu údajů. Moje skupina se domnívá, že zavedení nových kritérií pro členství v tuto chvíli je nesprávné, protože by to pro tyto země znamenalo použití dvojího metru. Těžkosti, se kterými se Rumunsko a Bulharsko stále potýkají – organizovaný zločin a korupce – nepochybně představují závažné obvinění vůči vládám těchto zemí, které by proti těmto jevům měly bojovat účinněji. Nicméně podle mého názoru by uzavření schengenských bran Rumunsku a Bulharsku nemělo trestat počestné občany, kteří by na to nejvíc doplatili, kdyby jim byla odepřena možnost volného pohybu po Evropě. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Domnívám se, že v kontextu volného pohybu občanů Evropy v rámci Evropské unie představuje přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému acquis vynikající krok vpřed, a proto jsem hlasoval pro realizaci příslušných ustanovení. Rovněž se domnívám, že i když obě země odvedly velký kus práce, aby zajistily volný pohyb svých občanů po Evropě, měly by vzhledem k citlivé povaze evropských východních hranic na Balkáně v každém případě pokračovat v harmonizaci svých předpisů s evropskými standardy. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem dnes pro přijetí stanoviska Evropského parlamentu k plnému uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku. Jedná se o vyvážený přístup, jelikož stanovisko uznává pokrok, kterého tyto země dosáhly, pokud jde o kritéria, jež musí být splněna pro začlenění do schengenského prostoru (kontrola pozemních, námořních a vzdušných hranic, víza, policejní spolupráce, připravenost k připojení k schengenskému informačnímu systému a jeho využívání a ochrana údajů), ale zároveň vyžaduje podávání pravidelných zpráv o určitých otázkách, které jsou považovány za nedořešené. Parlament tak dal zelenou začlenění těchto dvou zemí do schengenského prostoru a udělení rovných práv jejich občanům, kteří v minulosti neměli možnost využívat práva volného pohybu. Věříme, že signál vyslaný Parlamentem ukáže směr a že Rada dosáhne jednomyslného stanoviska, které umožní přijetí konečného rozhodnutí. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Chtěla bych ocenit svého kolegu pana Coelha za vynikající práci, kterou odvedl při přípravě zprávy o návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku. Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Zpráva konstatuje, že na místě bylo posouzeno dodržování nezbytných

08-06-2011

08-06-2011

CS


podmínek pro uplatňování dotčeného acquis – ochrana údajů, schengenský informační systém (SIS), vzdušné, pozemní a námořní hranice, policejní spolupráce a víza – a potvrzen pokroku při provádění opatření zaměřených na zrušení kontrol na vnitřních hranicích s těmito členskými státy. Podle názoru zpravodaje a stínového zpravodaje, kteří dohlížejí na tento proces, nepředstavují nedořešené otázky, jež budou v budoucnu vyžadovat pravidelné podávání zpráv a dohled, překážku pro plné přistoupení těchto dvou členských států k schengenskému prostoru. Proto podporuji rozhodnutí otevřít těmto členským státům hranice. Hlasuji pro přijetí zprávy a vítám Bulharsko a Rumunsko v schengenském prostoru. Vincent Peillon (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Coelha, která navrhuje přistoupení Bulharska a Rumunska k „schengenskému prostoru“. Jedná se o jeden z největších úspěchů procesu evropské integrace. Přistoupení nového státu je podmíněno přísným dodržováním kritérií stanovených v Schengenské dohodě. V případě Bulharska a Rumunska dospěl Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu po pečlivém zvážení k závěru – stejně jako Evropská komise –, že tyto dva členské státy splňují stanovené podmínky v plném rozsahu. Neexistuje tedy důvod, aby se nezapojily do tohoto prostoru volného pohybu. Považoval bych za nepřijatelné, kdyby to určité členské státy pod falešnou záminkou, motivovány domácími politickými kalkulacemi, i nadále odmítaly. Acquis Společenství by nemělo být považováno za systém „à la carte“, kde členské státy mohou přijímat nebo pozastavovat platnost ustanovení podle momentální situace. Proto s veškerou vážností vyzývám Radu, aby uznala pokrok dosažený Bulharskem a Rumunskem a přijala oba tyto členské státy do schengenského prostoru. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) S ohledem na výsledky hodnocení a nezbytných opakovaných návštěv expertních týmů je zřejmé, že Rumunsko je nyní schopno plně uplatňovat schengenské acquis, neboť všechny body vyžadující pozornost nebo přezkum byly vyřešeny (účinnější hodnocení rizik, posílení bezpečnostních prvků objektů, zlepšení postupu předkládání a zpracování žádostí o vydání víz atd.) a v některých ohledech je lze považovat za příklad osvědčených postupů. Z hodnotících zpráv vyplývá, že Rumunsko prokázalo, že je dostatečně připraveno na uspokojivé uplatňování schengenského acquis, a to jak ustanovení netýkající se SIS, tak ustanovení o SIS. Byly splněny všechny podmínky, aby Rada přijala rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení, které umožní zrušení hraničních kontrol na vnitřních vzdušných, pozemních a námořních hranicích. To znamená, že zrušení kontrol na vnitřních hranicích vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry, že příslušné členské státy provádějí účinné kontroly na vnějších hranicích, neboť bezpečnost schengenského prostoru závisí právě na tom, do jaké míry jsou kontroly prováděné jednotlivými členskými státy na vnějších hranicích důsledné a účinné. Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože plné uplatňování Schengenské dohody v Bulharsku a Rumunsku zajisté přinese zrušení hraničních kontrol i pro tyto země. V době, kdy si některé vlády troufají navrhovat znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích, je ještě důležitější manifestovat naši podporu rozšíření toho, co v současné době patří k největším úspěchům Evropské unie. Plné uplatňování Schengenské dohody v těchto členských státech je rovněž otázkou rovnosti a nediskriminace v rámci Evropy, protože vyloučení těchto dvou zemí by vyslalo velmi negativní signál jejich obyvatelstvu, které má velký zájem o vstup do oblasti volného pohybu. Proto je důležité poskytnout této fázi procesu širokou podporu.

73

74

CS


Fiorello Provera (EFD), písemně. – (IT) Balkánský region je jednou z nejcitlivějších oblastí vnějších hranic EU z hlediska nelegálního přistěhovalectví. Tento jev má velký význam a dopady na každodenní životy mnoha našich občanů a přispívá ke zvyšování nejistoty, se kterou se potýkají. Předtím, než budeme přemýšlet o případném přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru, musí být připraveny zvláštní podrobné plány, které budou počítat s rostoucími migračními tlaky. Kromě toho musí posílení kontrol na vnějších hranicích doprovázet boj proti korupci místních orgánů. Hlasoval jsem proti tomuto opatření z výše uvedených důvodů a pro zajištění lepší ochrany našich občanů před nelegálním přistěhovalectvím. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Přistoupení k schengenskému prostoru obnáší nutnost podstoupit různé procesy hodnocení: kandidátské země musí splňovat celou řadu podmínek, aby byly přijaty do oblasti volného pohybu, která v současnosti zahrnuje 25 států se 400 miliony obyvatel Evropy. Zpráva hodnotí postavení Bulharska a Rumunska, přičemž na jednu stranu zdůrazňuje, že Bulharsko se v rámci různých činností řídí osvědčenými postupy, a na druhou stranu, že Rumunsko vyvinulo úsilí k odstranění nalezených nedostatků. Na závěr bych rád zdůraznil nutnost vyřešit řadu problémů, nicméně hodnocení přístupu těchto dvou členských států je celkově pozitivní. Britta Reimers (ALDE), písemně. – (DE) Delegace německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu předpokládá, že začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru dále posílí volnost pohybu v rámci EU. Nyní, když oba členské státy dosáhly kladných výsledků ve všech oblastech hodnocení z hlediska připravenosti na vstup do schengenského prostoru, neměly by jejich začlenění stát v cestě již žádné další překážky. Nelze popřít, že technické zabezpečení hranic je automaticky neučiní neprostupnými, přetrvávají-li problémy v boji s korupcí v rámci soudního a policejního systému. Stejně tak se tento problém týká i členských států, které jsou již členy schengenského prostoru. Z toho důvodu se delegace německé Svobodné demokratické strany domnívá, že při hodnocení schengenského mechanismu je třeba věnovat větší pozornost kritériím, jako je například boj proti korupci, a přestupky musí být potrestány odpovídajícím způsobem. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně . – Podporujeme přistoupení Bulharska a Rumunska za předpokladu, že budou splněny všechny podmínky (podle názoru odborníků tomu tak je). Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému acquis je předpokladem pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích s těmito členskými státy hodnocení, které má prověřit, zda jsou plněny podmínky pro uplatňování schengenského acquis. Jelikož Rumunsko i Bulharsko prokázaly, že jsou dostatečně připravené na uspokojivé uplatňování všech ustanovení schengenského acquis, měly by se oba tyto členské státy stát plnohodnotnými členy tohoto prostoru. Nicméně bych zdůraznila význam důsledných kontrol na vnějších hranicích v zájmu vnitřní bezpečnosti. Vzhledem ke své poloze v citlivé oblasti z hlediska nelegálního přistěhovalectví by Bulharsko mělo přijmout další opatření, aby bylo schopno čelit případnému výraznému nárůstu migračních tlaků na svých hranicích. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Oblast Bulharsko – Turecko – Řecko je jednou z nejcitlivějších oblastí vnějších hranic EU z hlediska nelegálního přistěhovalectví. Nesouhlasím se zpravodajem panem Coelhem, protože k přijetí Bulharské republiky a

08-06-2011

08-06-2011

CS


Rumunska do schengenského prostoru nemůže dojít v krátké době kvůli nedostatkům v oblasti zařízení, provádění hraničních kontrol, odborné přípravy a plnění povinnosti sdělovat údaje o cestujících. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis při svém přistoupení k EU v roce 2007. Začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru je přijatelné za předpokladu, že splní konkrétní technické požadavky uvedené v příslušném postupu. Jak zpravodaj zcela správně upozorňuje, přistoupení Bulharska k Schengenské dohodě by mělo doprovázet vypracování zvláštního plánu pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. V roce 2010 bylo při pokusu o překonání řeky Evros, která tvoří řecko-tureckou hranici, na řecké straně zadrženo 47 000 přistěhovalců. Toto číslo tvoří 90 % celkového počtu zadržených nelegálních přistěhovalců v Evropě v minulém roce. V tomto kontextu vítám návrh zpravodaje na vypracování zvláštního plánu, který by byl připraven okamžitě po vstupu Bulharska do schengenského prostoru a obsahoval by opatření v této oblasti, stejně jako společný postup mezi Řeckem, Tureckem a Bulharskem, který by Bulharsku umožnil lépe zvládnout případný výrazný nárůst migračních tlaků. Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. – (DA) Hlasoval jsem proti tomu, aby se Bulharsko a Rumunsko v současné době staly plnohodnotnými členy schengenské spolupráce. To, že Bulharsko poskytuje své vojenské policii přístup k informacím ze schengenského informačního systému, ukazuje, že problémy se vyskytují i v těch oblastech Schengenu, v nichž jsou již tyto země zapojené. Existují zde rovněž problémy s korupcí a organizovaným zločinem. Europol upozorňuje, že plné zapojení Bulharska a Rumunska do schengenské spolupráce umožní zločineckým skupinám z Balkánu a bývalého Sovětského svazu snazší přístup do EU. Dokud tyto problémy nebudou vyřešeny, bude plné přijetí Bulharska a Rumunska do Schengenu posilovat přeshraniční korupci a zločinnost a zároveň poskytne určitým silám příležitost, na kterou čekají, aby požadovaly větší kontrolu a podkopání právního státu. Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) V době, kdy stále více lidí mluví o krizi důvěry v Evropskou unii, bychom měli skutečnost, že drtivá většina poslanců Evropského parlamentu podporuje stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, vnímat jako potvrzení, že myšlenka evropské integrace zůstává i nadále relevantní. To, že se Bulharsko a Rumunsko nacházejí na vnějších hranicích EU, by nemělo být považováno za překážku bránící jim ve vstupu do schengenského prostoru. Kritéria pro vstup do tohoto prostoru byla vytvořena s cílem zajistit nejvyšší možnou úroveň bezpečnosti. Odborníci potvrdili, že byly zavedeny odpovídající technické standardy. Tyto státy splnily požadavky, jež na ně byly kladeny, do takové míry, která umožňuje zrušení hraničních kontrol se zbývajícími členskými státy EU. Je třeba zdůraznit, že vstup do schengenského prostoru neznamená – stejně jako tomu bylo v případě mé země –, že Rumunsko a Bulharsko už nečeká žádná další práce, pokud jde o plné uplatňování tohoto nástroje spolupráce. Obě země mají před sebou naopak velké množství práce s cílem osvojit si dobré pracovní postupy. Příklad Polska jasně dokazuje, že nové členské státy jsou schopny účinně plnit požadavky schengenského acquis. Podle stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci máme příležitost realizovat další fázi politického projektu známého jako prostor svobody, bezpečnosti a práva za předpokladu, že evropské orgány budou provádět odpovídající kontroly. Evropský parlament by v tomto procesu měl hrát klíčovou roli a měl by být průběžně informován o situaci v Bulharsku a Rumunsku.

75

76

CS


Catherine Stihler (S&D), písemně . – Vítám zprávu, která navrhuje uplatňovat ustanovení schengenského acquis v souvislosti se schengenským informačním systémem na Bulharsko a Rumunsko. Rovněž oceňuji, že zpráva obsahuje záruky na ochranu údajů. Michèle Striffler (PPE), písemně . – (FR) Evropský parlament dnes přijal zprávu pana Coelha o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku. Tato zpráva vychází z hodnocení, které proběhlo pod záštitou pracovní skupiny Rady pro hodnocení Schengenu. Hodnocení nenašlo žádné překážky pro vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Otevření hranic je jedním z největších úspěchů Evropské unie. Proto mě velmi potěšilo, že Parlament hlasoval pro přistoupení těchto dvou nových států k schengenskému prostoru. Nyní je třeba, aby Rada zaujala realistický postoj a projevila svou solidaritu vyslovením jednomyslného souhlasu. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Schengenský prostor byl vytvořen v roce 1985 a v současné době zahrnuje území se 400 miliony obyvatel Evropy, jehož vnější námořní hranice mají délku 42 673 km a vnější pozemní hranice 7 721 km. Schengenská dohoda se nyní vztahuje na 25 členských států, které tvoří společný prostor zaručující volný pohyb osob díky zrušení systematických kontrol na vnitřních hranicích a vytvoření jedné vnější hranice. Aby bylo možné plně tuto dohodu uplatnit, došlo k vytvoření společných pravidel – která se mimo jiné týkají kontrol podél celé vnější hranice, společné vízové politiky, policejní a soudní spolupráce – a schengenského informačního systému (SIS). Zpráva se týká přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému acquis. Vychází z hodnotících návštěv a závěrečné zprávy a dochází k závěru, že obě země jsou připraveny k plnému přistoupení. Nicméně některé otázky zůstávají nedořešené, zejména je třeba vytvořit plán pro vypořádání se s případnými tlaky způsobenými nelegálním přistěhovalectvím. Proto souhlasím se zpravodajem, že je nutné, aby dotčené členské státy v průběhu šesti měsíců od data vstupu tohoto rozhodnutí v platnost písemně informovaly Evropský parlament a Radu o provádění těchto dodatečných opatření a řešení zjištěných nedostatků. Alexandra Thein (ALDE), písemně. – (DE) Delegace německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu předpokládá, že začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru dále posílí volnost pohybu v rámci EU. Nyní, když oba členské státy dosáhly kladných výsledků ve všech oblastech hodnocení z hlediska připravenosti na vstup do schengenského prostoru, neměly by jejich začlenění stát v cestě již žádné další překážky. Nelze popřít, že technické zabezpečení hranic je automaticky neučiní neprostupnými, přetrvávají-li problémy v boji s korupcí v rámci soudního a policejního systému. Stejně tak se tento problém týká i členských států, které jsou již členy schengenského prostoru. Z toho důvodu se delegace německé Svobodné demokratické strany domnívá, že při hodnocení schengenského mechanismu je třeba věnovat větší pozornost kritériím, jako je například boj proti korupci, a přestupky musí být potrestány odpovídajícím způsobem. Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Rumunsko a Bulharsko přijaly schengenské acquis při svém vstupu do EU v roce 2007. Podle čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení je „hodnocení, které má prověřit, zda nové členské státy splnily podmínky nezbytné pro uplatňování všech částí schengenského acquis (ochrana údajů, schengenský informační systém (SIS), vzdušné, pozemní a námořní hranice, policejní spolupráce a víza) předpokladem pro to, aby Rada přijala rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích s těmito členskými státy“. Podle hodnotících zpráv vypracovaných odborníky Rumunsko

08-06-2011

08-06-2011

CS


i Bulharsko prokázaly, že jsou dostatečně připravené na uspokojivé uplatňování veškerých ustanovení schengenského acquis. Proto vyzýváme Radu, aby schválila vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Unie musí uplatňovat na všechny členské státy stejná pravidla, i pokud jde o přijetí do schengenského prostoru. Mechanismus spolupráce a ověřování v oblasti soudnictví nefiguruje mezi kritérii pro vstup do schengenského prostoru a nemůže být zmiňován v souvislosti se vstupem Rumunska a Bulharska do tohoto prostoru. Jelikož Rumunsko a Bulharsko splňují technické podmínky pro vstup do schengenského prostoru, jménem občanů Rumunska, Bulharska a Evropy vyzýváme Radu ke schválení vstupu těchto dvou zemí do tohoto prostoru. Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Bulharsko a Rumunsko by měly vstoupit do schengenského prostoru, jelikož jsou na tento krok připraveny a výhrady určitých členských států jsou neopodstatněné. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru, protože obě země splnily dotyčná technická kritéria. Nicméně Bulharsko by mělo ve spolupráci s Řeckem a Tureckem přijmout další opatření zaměřená na řešení problému nelegálního přistěhovalectví. Geoffrey Van Orden (ECR), písemně . – Jako přítel Bulharska, i když kritický, mám zájem udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl pokroku v této zemi, ale ne na úkor své vlastní země. Proto jsem se zdržel hlasování. Při přistoupení Bulharska k EU dne 1. ledna 2007 přetrvávaly nedostatky v oblastech reformy soudnictví a boje proti korupci a organizovanému zločinu. Bulharské orgány se zavázaly, že se zasadí o radikální zlepšení. EU vytvořila „mechanismus spolupráce a ověřování“, který by měl Bulharsku pomáhat a posuzovat pokrok na základě šesti kritérií. Velmi pomalé tempo, se kterým dochází ke zlepšením, je neuspokojivé. Ve své poslední zprávě k této problematice (únor 2011) Komise konstatovala, že Bulharsko potřebuje dále zlepšit strukturu, řízení a spolupráci soudnictví, policie a dalších vyšetřovacích orgánů. Nicméně 27 vlád v Radě dospělo k možná překvapivému závěru, že Bulharsko splňuje podmínky Schengenské dohody, tedy systému, který je v současné době sám o sobě předmětem pochyb. Spojené království samozřejmě zůstává mimo schengenský prostor. Iuliu Winkler (PPE), písemně. – (RO) Vítám většinu více než 80 % hlasů Evropského parlamentu ve prospěch přijetí zprávy o splnění schengenského acquis Rumunskem a Bulharskem. Výsledek hlasování vysílá velmi jasný politický signál. Podle názoru Evropského parlamentu jsou Rumunsko a Bulharsko připraveny zapojit se do schengenského prostoru. Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (UDMR) zastává názor, že Rumunsko a Bulharsko musí v roce 2011 získat jasnou perspektivu vstupu do tohoto prostoru volného pohybu. Domnívám se, že by se pravidla neměla průběžně měnit a že by rozhodnutí o přijetí do schengenského prostoru mělo brát v úvahu, čeho bylo dosaženo v rámci Schengenské dohody, a nemělo by vycházet z politických hodnocení. Situace, která byla vytvořena kolem přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru, ukazuje, jak slabý je pocit solidarity v rámci EU. Skutečnost, že existují členské státy, které jsou ochotné vzdát se jedné ze základních svobod evropské integrace, volnosti pohybu, je alarmující. Současně se jedná o chybnou reakci na napětí způsobené hospodářskou krizí a jejími sociálními důsledky. UDMR je přesvědčen, že potřebujeme silnou Evropu, které můžeme dosáhnout díky větší solidaritě a jasnému odmítnutí vnitřního protekcionismu a populismu.

77

78

CS


Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Přestože mám několik pochybností o přílišném dosahu textu – který spadá do působnosti strategie Evropa 2020 –, domnívám se, že cíle usnesení je možné maximálně ocenit. Proto jsem hlasovala pro přijetí zprávy pana Coelha o prověření nezbytných podmínek pro uplatňování schengenského acquis, což je předpokladem pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích s Bulharskem a Rumunskem. Zpráva: Alexander Graf Lambsdorff (A7-0189/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Tato zpráva bude přijata navzdory neshodám uvnitř pracovního týmu skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, které se týkají pozměňovacího návrhu o jaderné otázce a pozměňovacího návrhu skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který odstraňuje otázku dalších stálých členů Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN). Musí dojít k podstatné změně v mezinárodním řádu, aby byla Evropská unie schopna lépe řešit své problémy prostřednictvím společných globálních akcí. Také bych rád upozornil na to, že podle článku 21 Smlouvy je Evropská unie formálně zavázána k účinnému multilateralismu a především ke své úloze v OSN. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro toto usnesení nejen kvůli důležitosti nadcházejícího 66. zasedání Valného shromáždění OSN, ale také protože je nanejvýš důležité, aby Evropská unie konečně zintenzivnila spolupráci a koordinaci v tomto a všech ostatních orgánech OSN. Článek 34 Smlouvy o Evropské unii jasně stanovuje, že členské státy mají zkoordinovat své kroky v mezinárodních organizacích a že ty členské státy, jež jsou zároveň členy Rady bezpečnosti OSN, mají postupovat společně a mají při vykonávání svých funkcí hájit stanoviska a zájmy Evropské unie. Doposud spolupráce ve Valném shromáždění OSN nebyla zrovna příkladná. Totéž lze říci o Radě bezpečnosti OSN. Všichni dobře víme, že se členským státům, které patří do Rady bezpečnosti OSN (Francie, Spojené království a Německo), nepodařilo jednat společně a přijít s jednotným stanoviskem ve věci vojenského zásahu v Libyi především s ohledem na hlasování o usnesení 1973 Rady bezpečnosti OSN. Proto vyzývám členské státy EU, aby usilovaly o společné stanovisko v záležitostech, jež jsou klíčové pro mezinárodní mír a bezpečnost, především pak v oblastech, kde již panuje široká mezinárodní shoda. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) V rychle se proměňujícím světě musí Evropská unie čelit mnoha problémům, které vyžadují společné globální řešení. Všechny tyto zásadní proměny nutí Evropskou unii k tomu, aby se spolu s ostatními partnery zavázala aktivně hledat a podporovat účinná řešení problémů, které se týkají nejen evropských občanů, ale celého lidstva. Evropská unie je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě a hlavním partnerem Organizace spojených národů, které pomáhá vykonávat její činnost. Evropská unie musí hrát proaktivní roli při vytváření takové Organizace spojených národů, která bude účinně přispívat k řešení globálních problémů, zajistí jak mír a bezpečnost, tak i demokracii a mezinárodní řád založený na pravidlech právního státu. Podle článku 21 Smlouvy je Evropská unie formálně zavázána k účinnému multilateralismu, jehož ústředním bodem je silná Organizace spojených národů, která zásadně přispěje k vyřešení globálních problémů. Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) V současné době jsme svědky zásadních změn v mezinárodním řádu, změn, jimž Evropská unie už nemůže pouze nečinně přihlížet. Domnívám se, že Evropská unie by tuto situaci měla vnímat jako výchozí bod a převzít skutečně aktivní úlohu při jednáních jak se současnými, tak s rozvíjejícími se mocnostmi, aby se jednou provždy zbavila své nálepky politického trpaslíka v oblasti mezinárodní

08-06-2011

08-06-2011

CS


politiky. V podobném duchu souhlasím s tím, že je nutné, jak uvedl pan Lambsdorff ve svém návrhu, aby členské státy vyvinuly tlak během diskuzí o reformě Rady bezpečnosti OSN, aby pro Evropskou unii získaly stálé členství. Tím, že posílíme úlohu Evropské unie v Organizaci spojených národů, zajistíme, že Evropská unie převezme vedoucí roli v regionálních i globálních záležitostech. Jinak budeme nuceni i nadále čelit neschopnosti koordinace zájmů členských států na mezinárodní scéně. Pino Arlacchi (S&D), písemně . – Silně podporuji hlavní myšlenku této zprávy. Vyzývá k tomu, aby se Evropská unie lépe zhostila své role v systému OSN a přitom zohlednila institucionální změny, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva. Dnešní hlasování přichází poté, co Evropská unie dosáhla významného úspěchu v OSN: přijetí souboru pravidel, která delegaci Evropské unie ve Valném shromáždění OSN zaručují právo provádět intervence i právo na odpověď a možnost předkládat ústní návrhy a pozměňovací návrhy. Tyto úspěchy odrážejí jasnou skutečnost: Evropská unie a její členské státy přispívají největší měrou do systému OSN, jelikož finanční zdroje EU tvoří 38% řádného rozpočtu OSN, zabezpečují více než dvě pětiny mírových operací OSN a představují téměř polovinu prostředků ve fondech a programech OSN. Nadto je Evropská unie navzdory všem svým omezením hlavním globálním aktérem, jehož síla musí být patrná na všech úrovních. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu pana barona Alexandera Lambsdorffa, protože se domnívám, že je třeba podporovat větší soudržnost mezi členskými státy a jejich stanovisky a posílit naši schopnost vyjednávat s dalšími regionálními skupinami. Jde tedy o to, zlepšit účinnost a transparentnost Organizace spojených národů a hospodaření s jejími finančními zdroji. Jsem si jistá, že ve střednědobém horizontu je také nutné reformovat pracovní metody a složení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – (LT) V současnosti dochází k velké proměně světového řádu, což představuje velkou výzvu pro Evropskou unii, která se tak musí aktivněji spojit se současnými i rozvíjejícími mocnostmi světa a s dalšími bilaterálními a multilaterálními partnery, aby mohla účinně pomáhat řešit problémy, které se netýkají jen občanů EU, ale celého světa. V souladu s článkem 21 Smlouvy o Evropské unii je Evropská unie formálně zavázána k účinnému multilateralismu, jehož ústředním bodem je silná Organizace spojených národů, která je nezbytná pro řešení globálních problémů, jako je změna klimatu a zhoršování životního prostředí, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, snížení chudoby a rozvoj pro všechny, důsledky demografických změn a migrace a mezinárodní organizovaný zločin. Souhlasím s tím, že Evropská unie by měla hrát proaktivní roli při budování Organizace spojených národů, která bude schopna nalézt účinná globální řešení, mír a bezpečnost, demokracii a světový řád založený na principech právního státu. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu, kterou navrhl pan Lambsdorff, protože se domnívám, že Evropská unie si právě teď vytváří novou identitu na globální scéně. Ráda bych vám připomněla dlouhá období spolupráce mezi těmito dvěma mezinárodními organizacemi stejně jako zapojení Evropské unie do četných projektů Organizace spojených národů. Musím v tomto bodě upozornit na závazek dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, který si dali evropští lídři. Vymýcení chudoby na celém světě se nyní objevuje mezi prioritami zahraniční politiky EU. Vítám iniciativu, jejímž cílem je posílit spolupráci na tom, aby byla znovu nastolena stabilita v krizových zónách a aby byly zavedeny nové normy pro jaderné elektrárny. Nedávné události v Japonsku jasně

79

80

CS


zdůrazňují nutnost tohoto partnerství. Ve světle sociálních nepokojů ve středozemním regionu se domnívám, že spolupráce mezi Evropskou unií a OSN by zajistila mírový přechod k demokracii. V tomto ohledu velmi vítám zlepšení vztahů s regionálními organizacemi. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro tento návrh doporučení Evropského parlamentu Radě ve věci dalšího zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Tento návrh zdůrazňuje, že Evropská unie a Organizace spojených národů sdílejí společný závazek podporovat demokracii, úctu k lidským právům a mír v celém mezinárodním společenství. Návrh dále uvádí, že další rozšíření Rady bezpečnosti OSN o Evropskou unii je klíčovým faktorem pro efektivní dosažení cílů, které byly zmíněny výše. Návrh zamítá žádost Německa o trvalé obsazení potenciálního nového křesla pro Evropskou unii v OSN a namísto toho zahrnuje návrh Itálie, který umožní všem členským státům EU, aby se v tomto křesle postupně střídaly, aby byl dodržen princip rovnoprávné důstojnosti všech členských států. Žádost Německa vypadala jako pokus o uplatnění politické moci Německa a britsko-francouzsko-německého bloku v rámci Evropské unie i mimo ni. Nicméně přijetí italského stanoviska v tomto návrhu potvrzuje, že možné rozšíření Rady bezpečnosti OSN by dalo příležitost projevit svůj názor na klíčové mezinárodní otázky mimo Evropskou unii také Itálii. Proto jsem hlasovala pro tento návrh. Nessa Childers (S&D), písemně . – Je důležité, aby v této době Evropa znovu potvrdila svůj závazek ke spolupráci s mezinárodními hnutími, jako je Organizace spojených národů. Evropský parlament věnuje OSN skutečně velkou pozornost. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Doba, v níž žijeme, nám dává jasně najevo, že je nutné, aby se členské státy a Evropská unie propojily v nejrůznějších situacích a případech. Toto spojení je také velmi důležité pro Organizaci spojených národů (OSN). Dokonce bych řekl, že je nezbytné zajistit, aby evropské zájmy a hodnoty hájila a ochraňovala právě mezinárodní organizace, která sdružuje nejvíce členů a má rozhodující vliv. Nehledě na budoucí změny ohledně toho, jak bude Evropská unie zastoupena v OSN a především v Radě bezpečnosti, což zůstává stále otevřenou otázkou, je stále jasnější, že evropské země budou muset spojit síly, aby spolu se zástupci Unie v zámoří podporovaly společnou schopnost intervence a společný vliv. Pravidelné konzultace mezi velvyslanci členských zemí a velvyslanci Evropské unie budou v tomto ohledu důležitým krokem. Současně s tím by Evropská unie měla přispět k tomu, aby OSN pracovala efektivněji a transparentněji a zlepšila hospodaření se svými finančními zdroji. Vybudování parlamentního shromáždění Organizace spojených národů v rámci systému OSN je zajímavým návrhem, který stojí za to prozkoumat a prodiskutovat. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva pana Lambsdorfa se týká návrhu doporučení Evropského parlamentu Radě ve věci nadcházejícího 66. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Kvůli proměně současného mezinárodního řádu na globální úrovni prostřednictvím konfliktů v nejrůznějších koutech světa a sebeurčení mnoha národů, které byly po mnoho desetiletí či dokonce století utlačovány, bude nadcházející zasedání Valného shromáždění OSN výjimečně důležité. V souladu s články 21 a 41 Smlouvy o fungování Evropské unie nemohl Evropský parlament nevyužít příležitosti tohoto zasedání k tomu, aby prosadil svá stanoviska ohledně několika záležitostí: v neposlední řadě role EU v systému OSN, vztahu Evropské unie ke správě v celosvětovém měřítku, témat jako mír, bezpečnost a spravedlnost, rozvoj, lidská práva

08-06-2011

08-06-2011

CS


a změna klimatu. Proto souhlasím s návrhy pana zpravodaje zmíněnými výše a s tím, že je nutné podporovat diskuzi o úloze parlamentů a národních shromáždění v systému OSN a o vytvoření parlamentního shromáždění OSN. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva doporučuje, aby Evropská unie získala křeslo ve Valném shromáždění Organizace spojených národů (OSN) a stálé zastoupení v Radě bezpečnosti. V poslední době byly slyšet hlasy, které tuto myšlenku prosazovaly, což ještě podpořily pozměňovací návrhy, které zavedla Lisabonská smlouva, konkrétně pak přisouzení právní subjektivity Evropské unii. Legitimitu těchto pozměňovacích návrhů jsme vždy zpochybňovali. Tento požadavek, který rozvrací ducha této organizace, tj. organizace států, a nikoli nadstátních organizací, nebyl vznesen se záměrem, aby práce OSN byla demokratičtější nebo aby byl nastolen nový světový řád, kde vládne ve větší míře spravedlnost a mír. Spojení Evropské unie se Severoatlantickou aliancí (NATO) a Spojenými státy za účelem vedení válek a společných projevů agrese v zemích, jako je Libye, je toho důkazem. Evropská unie tímto riskuje základní principy Charty OSN, jako je nevměšování se do vnitřních záležitostí států, respektování jejich suverenity a nezávislosti a uznání jejich práva na rozvoj. Suverenita patří lidem a evropský lid ji nedává do rukou Evropské unii, která je čím dál více antisociální a antidemokratická. Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tato zpráva opět přichází s nepřijatelným požadavkem, aby Evropská unie měla své zastoupení v Organizaci spojených národů (OSN) a stálé zastoupení v Radě bezpečnosti, což je výsledek nedemokratické Lisabonské smlouvy a „právní subjektivity“ Unie, jež z ní vyplývá. Většina Evropského parlamentu neprosazuje tento požadavek s tím záměrem, aby se OSN stala demokratičtější nebo aby byl nastolen nový, spravedlivější světový řád. Jak může Evropská unie, která ve spojení se Severoatlantickou aliancí (NATO) a Spojenými státy podporuje válku a porušuje mezinárodní právo i Chartu OSN v Libyi, přispět k tomu, aby byla OSN demokratičtější, nebo ke světovému míru a pokroku? Jak může tato Evropská unie přispět k zásadě něvměšovat se do vnitřních záležitostí států, k respektování jejich suverenity a nezávislosti a jejich právu na rozvoj – což jsou práva zakotvená v Chartě OSN i mezinárodním právu –, když ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) uplatňuje program agrese vůči pracovníkům a lidem v Portugalsku, který nemá obdoby, a usurpuje si jejich zdroje? Odpověď zní, nemůže. Suverenita patří lidem a evropský lid ji nedává do rukou Evropské unii, která je čím dál více antisociální a antidemokratická. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Evropská unie by měla hrát aktivní úlohu při budování takové Organizace spojených národů, která může účinně přispívat ke globálním řešením, míru, bezpečnosti, demokracii a mezinárodnímu řádu založenému na zásadách právního státu. Je žádoucí podporovat multilateralismus jako prvořadý strategický záměr Unie a posilovat soudržnost a viditelnost Evropské unie jako globálního aktéra na půdě OSN. Právě probíhající přeměna mezinárodního řádu představuje pro Evropskou unii velkou výzvu, aby se aktivněji zaměřovala na současné i vznikající světové velmoci a jiná bilaterální i multilaterální partnerství s cílem podporovat účinné řešení problémů, které ovlivňují občany Evropské unie a všeobecně celý svět. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Diskutovaný dokument stanovuje priority Evropské unie, které chce představit na zasedání Valného shromáždění OSN. Klíčovým

81

82

CS


bodem, o němž se už delší dobu diskutuje, je otázka reformy Rady bezpečnosti. Návrh křesla pro Evropskou unii, v němž by se střídaly jednotlivé členské státy, vypadá jako skvělý nápad. Proto tuto zprávu podporuji. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, protože usiluje o to, aby Rada rozvíjela účinný multilateralismus jako prvořadý strategický zájem Unie a posílila soudržnost a viditelnost EU jako globálního aktéra v OSN, mimo jiné zlepšením koordinace vnitřních konzultací EU o otázkách týkajících se OSN a podporou většího dosahu pomoci v širší škále otázek. Rovněž navrhuje spolupráci se strategickými partnery v rámci systému OSN, aby tato strategická partnerství dostala multilaterální dimenzi v tom smyslu, že na program bilaterálních i multilaterálních summitů EU budou zahrnuty globální otázky, dále aby se přispělo ke zlepšení efektivity a transparentnosti Organizace Spojených národů a aby došlo ke zlepšení hospodaření s finančními zdroji OSN. Dále se věnuje důležitým otázkám, jako je posílení role Mezinárodního trestního soudu a mezinárodního systému trestního soudnictví, posílení odpovědnosti, která ukončí beztrestnost, a podpora struktur pro prevenci krizí a jejich efektivity v rámci Rozvojového programu OSN s ohledem na přeměnu této organizace do úlohy globálního lídra v oblasti předcházení krizím a zotavování se z krize. Rovněž zdůrazňuje nutnost blízké spolupráce mezi Evropskou unií a OSN v oblasti civilního a vojenského řešení krizí, zejména pak v oblasti humanitárních záchranných akcí, nezbytnost důkladné reformy Mezinárodní agentury pro atomovou energii v tom smyslu, že bude ukončena její dvojí funkce spočívající v kontrole i podpoře využívání jaderné energie, nutnost omezení úkolů této agentury pouze na dohled nad jadernou energetikou a na kontrolu dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a další důležitá témata, s nimiž v zásadě souhlasím a která podporuji. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) V očekávání 66. řádného zasedání Valného shromáždění OSN představil Evropský parlament jako obvykle svá doporučení Radě, která zastupuje členské státy, jež jsou jedinými právoplatnými členy této organizace. Avšak letos bude moci Evropská unie využít svého nového statutu „superpozorovatele“, který jí propůjčuje zvláštní právo promluvit během zasedání. Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože je v souladu s novými ambicemi Evropské unie na mezinárodní úrovni. Lisabonská smlouva poskytuje Evropské unii nové výsady, podporuje rozvoj jejích mezinárodních možností a představuje nové nástroje. Po tomto kroku musí Unie využít své nové ambice ve službách efektivního multilateralismu a nechat přitom vyniknout své základní hodnoty. V době, kdy globální problémy vyžadují globální řešení, je rovněž třeba posílit správu věcí veřejných v celosvětovém měřítku. A konečně, toto usnesení se zaměřuje na základní témata, totiž že Unie musí, jak je jejím zvykem, hrát úlohu na cestě k pokroku v oblastech, jako je rozvoj, lidská práva a změna klimatu. Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Současné změny v mezinárodním řádu nutí Evropskou unii k tomu, aby vyvíjela větší úsilí při svých jednáních se světovými a vznikajícími velmocemi a mohla tak zaujmout aktivnější roli při budování Organizace Spojených národů, jež by dokázala účinně přispět ke globálním řešením: k míru, bezpečnosti, demokracii a mezinárodnímu řádu, který bude založen na zásadách právního státu. To představuje důležitý výchozí bod pro to, abychom se vypořádali se změnami klimatu a zhoršováním životního prostředí, zajistili univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, snížení chudoby a rozvoj pro všechny bez rozdílu, vyrovnali se s následky demografických změn a migrace a vyřešili problém mezinárodního organizovaného zločinu.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Díky Lisabonské smlouvě máme nyní k dispozici stálé struktury pro vnější zastupování. To nám umožní zhostit se vůdčí mezinárodní úlohy, která bude odpovídat našemu významnému ekonomickému postavení, a jednat jako silný globální hráč schopný sdílet odpovědnost za bezpečnost na celém světě. Je nyní na nás, abychom jasně definovali své zájmy a strategické cíle, abychom byli schopni jednat efektivně. Evropská unie je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě a hlavní partner OSN v situacích během krize i po krizi. Cítíme se proto zavázáni podporovat efektivní multilateralismus jako převládající strategický zájem Evropské unie a posilovat jednotnost a význam Evropské unie jako globálního hráče. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie nesmí zapomínat na svou roli vedoucího hráče ve všech směrech na světové scéně. Jako taková musí posílit svou úlohu ve všech multilaterálních organizacích a především v Organizaci spojených národů (OSN), kde musí hrát po zavedení Evropské služby pro vnější činnost ještě aktivnější roli. Vzhledem k tomu, že globální partnerství slouží jako nástroj pro dosažení společně definovaných globálních cílů, že Evropská unie je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě a hlavním partnerem Organizace spojených národů ve svém úsilí vykonávaném v oblasti všech tří pilířů své práce, včetně řešení krizových situací i situací po krizi, a že příspěvky členských států EU tvoří celkem 38 % řádného rozpočtu OSN, domníváme se, že pevné a stabilní partnerství mezi EU a OSN je naprosto nezbytné pro celé fungování OSN a klíčové pro roli Evropské unie jako globálního hráče. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – V souladu s uplynulou praxí vypracoval Výbor pro zahraniční věci doporučení Parlamentu Radě na zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle mého názoru jsou priority Evropského parlamentu následující: posílená úloha EU v systému OSN, která zohlední změny, jež přinesla Lisabonská smlouva; nutnost vypracovat pravidla zajišťující řádné konzultace mezi velvyslanci členských států, abychom se vyhnuli nesouladu mezi stanovisky EU, jako tomu bylo v případě Libye; přiměřený rozpočet pro orgán UN Women; další posílení úlohy Mezinárodní obchodní komory; podpora pro útvar mediační podpory OSN a v této souvislosti klíčová role ESVČ; zlepšení vztahu mezi Komisí pro budování míru OSN a partnerstvím pro budování míru OSN a konečně silnější zastoupení EU v oblasti globální správy. Všechna výše zmíněná témata jsou dobře načasovaná a já jsem hlasoval pro. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tento návrh, protože podává vyčerpávající přehled o současných celosvětových problémech v EU i OSN, poukazuje na obtížné úkoly i příležitosti, kterým Evropská unie čelí. Rovněž obsahuje promyšlené a dalekosáhlé návrhy pro Evropskou unii v nejrůznějších oblastech na mezinárodní úrovni, jako je zapojení strategických partnerů EU v rámci systému OSN, zajištění důležité role ESVČ, posílení míru, bezpečnosti a spravedlnosti a boj proti změnám klimatu. Domnívám se, že tyto problémy jsou na globální scéně v tuto chvíli kritické a že se Evropská unie musí zapojit a hrát zásadní úlohu v těchto otázkách. Proto tento návrh podporuji a doporučuji Radě, aby této zprávě věnovala zvláštní pozornost. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s doporučeními Evropského parlamentu Radě ve věci 66. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Souhlasím s tím, že role OSN by měla být posílena. Ve skutečnosti, jak uvádí pan zpravodaj, má Evropská unie v orgánech OSN nedostatečnou váhu, když vezmeme v potaz, jak významnou měrou přispívá Evropská unie a její členské státy do rozpočtu OSN. Rada se musí postarat o to, aby její stanoviska byla v OSN více slyšet, a zajistit, aby při plnění cílů Evropské unie v OSN docházelo k větší

83

84

CS


koordinaci a k lepší soudržnosti mezi stanovisky členských států. Souhlasím s výzvou zpravodaje adresovanou místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedovi Evropské rady, aby dosažení rozšířených pozorovatelských práv pro EU pokládali za strategickou prioritu a aby prostřednictvím intenzivních konzultací s vládami třetích zemí, které jsou členskými státy OSN, docílili zviditelnění EU na půdě OSN. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně . – Hlasuji pro. Doporučujeme, aby Rada rozvíjela účinný multilateralismus jako prvořadý strategický zájem Unie a posílila soudržnost a viditelnost EU jako globálního aktéra v OSN, mimo jiné zlepšením koordinace vnitřních konzultací EU o otázkách týkajících se OSN a podporou většího dosahu pomoci v širší škále otázek. Místopředsedkyně / vysoká představitelka by měla být pověřena vypracováním směrnic pro pravidelné konzultace mezi velvyslanci členských států a velvyslanci EU, zvláště pak mezi těmi, kteří pracují na multilaterální úrovni v místech, jako je Ženeva a New York, aby EU mohla úspěšně pokračovat ve svém programu týkajícím se OSN a plnit očekávání členů OSN, pokud jde o její schopnost jednat. Je třeba prosazovat větší soudržnost jak v rámci systému OSN, tak v postojích členských států EU a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí, aby se v co největší míře využil potenciál, který nabízí Lisabonská smlouva k posílení vlivu EU koordinovaným a strategickým využíváním různých a konkrétních (EU a členské státy) vstupních bodů. Rovněž je třeba včas posílit schopnost EU vyjednávat s jinými regionálními skupinami; poskytnout zástupcům EU řádný mandát k účinnému jednání jménem členských států. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) S ohledem na 66. zasedání Valného shromáždění OSN podporuji stanovisko, že Parlament by měl požadovat po Radě, aby převzala vůdčí roli při prosazování rozvojových cílů tisíciletí. Musíme totiž zahájit diskusi o tom, jak udržet závazky mezinárodního společenství k trvale udržitelnému rozvoji a odstranění chudoby, jež musí pokračovat i po roce 2015. Absolutní prioritou je pokrok v oblasti budování státu, řádné a demokratické správy, prevence konfliktů a přijetí požadovaných opatření pro boj s korupcí, daňovými úniky a odlivem kapitálu. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Lamsdorffa, protože se domnívám, že výzvy, kterým EU čelí v tomto rychle se proměňujícím světě, vyžadují společné kroky na globální úrovni. Evropská unie má nyní více lepších příležitostí pro vnější zastupování podle Lisabonské smlouvy a spolupráce s OSN a ostatními mezinárodními organizacemi je jak žádoucí, tak i nezbytná pro to, abychom lépe zvládali krize, abychom zachovávali a budovali mír a abychom dokázali řešit mezinárodní problémy, jako např. nedávnou situaci v Japonsku. Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Jako zpravodajka tlumočící stanovisko Výboru pro rozvoj k této zprávě jsem ráda, že byla dnes přijata na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Je nezbytné zdůraznit nutnost harmonizace jednotlivých orgánů OSN, aby byla lépe podporována větší efektivita a účinnost našich akcí v oblasti rozvoje. Rozvojová pomoc zavedená Organizací spojených národů se musí zaměřit především na dosažení rozvojových cílů tisíciletí se zvláštním zřetelem na nejméně rozvinuté země. Zpráva: Jean-Pierre Audy (A7-0160/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, zaprvé proto, že kritizuje Komisi kvůli tomu, že otálela s uveřejněním až do 9. února 2011, i přesto, že měla povinnost předložení již v roce 2010, a proto, že stejně jako pan zpravodaj lituji toho, jak je sdělení

08-06-2011

08-06-2011

CS


Komise nedostatečné, co se týče posledních událostí. Rovněž lituji toho, že nebylo dosaženo mnoha dobrých výsledků, co se týče malých a středních podniků. Přesto však uznávám, že společné technologické iniciativy pomáhají zvýšit konkurenceschopnost Evropského průmyslu, třebaže stávající právní a administrativní překážky je zapotřebí urychleně odstranit. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Přijetím toho usnesení vysílá Evropský parlament jasný signál Evropské komisi o budoucím provádění rámcového programu pro výzkum. Jedním z nejdůležitějších návrhů, který rovněž podporuji, je zjednodušení administrativních požadavků pro projekty, které jsou prováděné v rámci tohoto programu. Jednou ze zjištěných obtíží je totiž složitost a těžkopádnost administrativních postupů, jež mají za následek, že vědci se odvracejí od evropského financování a usilují o získání vnitrostátních finančních prostředků a že se Evropa v oblasti výzkumu stává nepopulární. Je rovněž velice důležité, aby politiky výzkumu a vývoje byly prováděny na územním základě, aby docházelo k harmonickému rozdělování výzkumu do všech vysokých škol. Excelence, kterou často nacházíme v městském prostředí, by bylo možné dosáhnout prostřednictvím posilování nehmotných vazeb, např. trvalými videokonferencemi a inteligentním propojením výzkumných středisek a špičkových pracovišť. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Sedmý rámcový program Evropské unie pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace je nejširším nástrojem podpory výzkumu na světové úrovni a představuje základní nástroj výzkumné politiky Evropské unie. Výzkum je proces proměňování hospodářské síly ve znalosti, zatímco inovace jsou procesem opačným, kdy se znalosti proměňují v hospodářskou sílu. Evropská unie a její členské státy pro sebe musí získat prostředky, kterými budou moci společně reagovat na velké společenské, hospodářské, environmentální, demografické a etické výzvy, s nimiž jsou konfrontovány evropské národy, jako je stárnutí obyvatel, oblast zdravotnictví, dodávky potravin, udržitelný rozvoj a velké výzvy v oblasti životního prostředí. Je nutno dospět k lepšímu vztahu mezi akademickou obcí a výzkumnými pracovišti a průmyslovými odvětvími, aby bylo možné přetvořit výsledky výzkumu do produktů a služeb zajišťujících hospodářský růst a prospěch pro celou společnost. Členské státy by rovněž měly zvýšit své komunikační úsilí, co se týče využívání nových technologií, jako jsou inteligentní výzkumné informační služby, tím, že budou oznamovat nadcházející výzkumné výzvy a šířit výsledky výzkumu. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu. Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Sedmý rámcový program navzdory řadě překážek – jako je hospodářská krize, trvalá neschopnost překlenout propast se Spojenými státy a zvyšující se konkurence rozvíjejících se zemí – ukázal, že může nabídnout přidanou hodnotu pro evropský výzkum a vývoj. Sedmý rámcový program je pro EU příležitostí, jak sladit svoji výzkumnou politiku se svými hospodářskými a sociálními ambicemi, a zejména upevnit Evropský výzkumný prostor (EVP). Když se dívám na zprávu pana Audyho, souhlasím s cíli, které byly zdůrazněny ve střednědobém přezkumu, zejména co se týče zjednodušení administrativních postupů, účasti malých a středních podniků prostřednictvím programu Spolupráce a renovace a posílení finančního nástroje na sdílení rizik. S ohledem na jednání o nadcházejícím finančním výhledu v roce 2014 tato opatření vydláždí cestu evropeizaci výzkumu.

85

86

CS


Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Zpráva mého kolegy, pana Audyho, o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (RP7) odhaluje obecně nízkou úroveň účasti malých a středních podniků v průmyslu, nízký počet žen-výzkumnic a nedostatečné zastoupení některých členských států. To vše je podle mého názoru nezbytné k tomu, aby mezi Evropskou unií a regionálními orgány panovala výzkumná spolupráce. Proto jsem hlasovala pro tuto vynikající zprávu. Liam Aylward (ALDE), písemně . – (GA) Sedmý rámcový program s celkovým rozpočtem ve výši 54,6 miliard eur je největší nástrojem pro podporu výzkumu na světě, a bezpochyby se nachází v samém centru výzkumné politiky Evropské unie. Je však zapotřebí jej přezkoumat a přizpůsobit měnícímu se světu, zejména vzhledem k finanční krizi a proměnlivým fiskálním okolnostem. Irské subjekty v současné době získávají týdně zhruba 1 milion eur z výzkumných fondů Evropské unie a další příležitosti čekají na malé a střední podniky. Právě malé a střední podniky vytvářejí 70 % všech pracovních míst v eurozóně a sektor malých a středních podniků je nejdůležitější součástí evropského hospodářství. Proto je zapotřebí zvýšit transparentnost a snížit administrativní zátěž, aby se více malých a středních podniků v budoucnu zajímalo o zapojení do těchto programů a aby byla zajištěna účinnost Unie ve vztahu k výzkumu, vývoji a inovacím. Doba pro udělení grantů musí být zkrácena a evropská spolupráce a koordinace se musí zkvalitnit, abychom mohli bojovat s roztříštěností, která tomuto programu v současné době škodí. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně . – (LT) Na zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2000 v Lisabonu byl pro Evropskou unii (EU) stanoven ambiciózní strategický cíl: stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. V této strategii byla přiznána ústřední úloha výzkumu. V této strategii byla přiznána ústřední úloha výzkumu. S rozpočtem ve výši zhruba 54 miliard EUR na období 2007–2013 se 7. RP stal během let jedním z nejvýznamnějších programů na podporu výzkumu ve světě a tvoří hlavní nástroj výzkumné politiky EU. Cílem je umožnit EU reagovat na velké společenské výzvy, které se týkají všech členských států a na něž tyto státy nemohou odpovědět samy (demografické stárnutí a zdravotnictví, zásobování energií, vodou a potravinami, udržitelný rozvoj, změna klimatu atd.) a rovněž rozvíjet znalosti umožňující našim podnikům nadále provádět inovace a posilovat svoji konkurenceschopnost. V této zprávě provádí Evropský parlament střednědobý přezkum, aby zajistil, že 7. RP splňuje potřeby evropských politik. Souhlasím, že abychom zajistili nejvyšší možnou účinnost tohoto programu, je zapotřebí zjednodušit složité a tíživé administrativní postupy, abychom dokázali úspěšně vytvořit Evropský výzkumný prostor. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Sedmý rámcový program Evropské unie je klíčovým programem pro zlepšení evropské přidané hodnoty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v době, kdy Evropa v těchto oblastech zaostává za Spojenými státy a kdy ztrácí svůj náskok nad rozvíjejícími se ekonomikami. Proto tato zpráva slouží k tomu, aby poukázala na relevantnost neznámého programu, a přitom vyzvala ke změnám: aby se změnila celkově tíživá administrativní a finanční nařízení a nízká úspěšnost, kvůli nimž je tento program stále příliš nedostupný pro malé a středně velké podniky v době, kdy hrají důležitou roli v proměňování výsledků výzkumu v produkty a služby, a aby byla zajištěna lepší spolupráce a koordinace mezi různými zúčastněnými stranami v době, kdy se financování výzkumu stále zůstává rozdělené mezi vnitrostátní a evropské zdroje. Toto je několik iniciativ, které by nám alespoň mohly umožnit dosáhnout cíle, kterým je

08-06-2011

08-06-2011

CS


financování výzkumu a vývoje ve výši 3 % z HDP do roku 2020, jehož splnění je zatím v nedohlednu, zejména ve Francii, která dosud věnuje na výzkum a vývoj pouze 2 %. Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) V březnu roku 2000 dala Rada Evropské unii ambiciózní cíl, aby se stala „nejvýkonnějším a nejdynamičtějším světovým hospodářstvím založeným na znalostech“ do roku 2010. V této strategii byla přiznána ústřední úloha výzkumu. Domnívám se, že prověření přezkumu Sedmého rámcového programu (7. RP) pro výzkum a technologický rozvoj nabízí možnost, jak upevnit vzácné propojení znalostí, vzdělání a rozvoje. V průběhu let se 7. RP stal jedním z nejdůležitějších programů na podporu výzkumu na světě a představuje primární nástroj výzkumné politiky Evropské unie. Sedmý rámcový program je pro EU příležitostí, jak sladit svoji výzkumnou politiku se svými hospodářskými a sociálními ambicemi posílením Evropského výzkumného prostoru (EVP). Podle mého názoru by se tento přezkum měl zaměřit na dva konkrétní aspekty: překonat složitost a těžkopádnost administrativních postupů, jež mají za následek, že se vědci odvracejí od evropského financování a usilují o získání vnitrostátních finančních prostředků. Kromě toho by i přes pokrok, ke kterému došlo v předchozích letech, mělo být zvýšeno zapojení malých a středních podniků do rámcového programu, aby byly rozvinuty schopnosti, které by umožnily zvýšit jejich konkurenceschopnost. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože program Evropa 2020 považuje výzkum a inovace za nejdůležitější pro vybřednutí z krize prostřednictvím inteligentního, udržitelného a všeobecného růstu. Aby k tomu došlo, musí Sedmý rámcový program navýšit své financování po roce 2013. Členské státy se musí zavázat k tomu, že budou v programech pokračovat, neboť musí dojít ke zlepšení spolupráce mezi technologickými platformami, univerzitami a průmyslovým sektorem i k dalšímu zjednodušení postupů k odstranění obtíží, kterým čelí malé a střední podniky při přístupu k programům výzkumu a vývoje. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva pana Audyho o střednědobém přezkumu Sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace vskutku obsahuje řadu potěšitelných aspektů. Například si všímá skutečnosti, že tyto programy mají nízkou úspěšnost u malých a středních podniků a rovněž zvažuje požadavek zkrácení období na udílení grantů. Hlasování jsem se však zdržela, protože tato zpráva z vlastní iniciativy obsahuje bod, který považuji za velice slabý a který mi nedovolil, abych pro tuto zprávu hlasovala. Konkrétně nepodporuji výzvu pana Audyho, aby bylo navýšeno financování Evropské rady pro výzkum a aby se tato instituce stala samostatným právním subjektem s rozhodovací pravomocí, který by byl přímo zodpovědný za svou vlastní vědeckou strategii a správu a řízení. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně . – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že náležitý střednědobý přezkum Sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace je obzvláště důležitý pro určení toho, zda je provádění tohoto programu v souladu s nastavenými cíli. Tento program je jedním z nejdůležitějších programů na podporu výzkumu na světě a představuje primární nástroj výzkumné politiky Evropské unie. Kromě toho Evropská unie v mnoha dokumentech, které v nedávné době přijala, v nichž stanoví své rozvojové cíle a pravidla pro nadcházející desetiletí, zdůrazňuje, jak důležitý je výzkum a inovace pro posilování hospodářství Evropské unie a pro to, aby jí napomohly zůstat jedním z nejkonkurenceschopnějších hospodářství na světě. Kromě obecně pozitivního hodnocení

87

88

CS


tato zpráva upozorňuje komisi na mnoho aspektů, týkajících se provádění tohoto programu, a předkládá konkrétní návrhy, jak by bylo možné je zlepšit. Tato zpráva např. navrhuje zlepšení financování tohoto programu, ale zároveň navrhuje, aby byly mezi všemi vymezeny ty společné oblasti výzkumu, které se zdají být nejslibnějšími, co se týče konkrétního uplatnění, čímž umožňuje největší rozsah sdílení v etickém kontextu za účelem dosažení hmatatelných výsledků při provádění tohoto programu. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Přesto, že Evropa nadále zaostává za USA a ztrácí svou vedoucí úlohu, kterou měla vůči rozvíjejícím se ekonomikám, poukazují výsledky 7. rámcového programu na přidanou hodnotu tohoto evropského programu pro výzkum a vývoj v Evropě. Bohužel však dosud neexistuje metoda pro zhodnocení toho, jak dalece projekty financované 7. rámcovým programem posunuly vědecké poznání. Je třeba rovněž poukázat na značnou nerovnováhu v účasti subjektů ze starých a nových členských států. Rovněž míra zapojení zejména malých a středních podniků zůstává poměrně slabá. Situaci by mohlo zlepšit zjednodušení správních a finančních pravidel. Je třeba zdůraznit význam společných technologických iniciativ (JTI) pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Zároveň je třeba poukázat na právní a administrativní překážky (právní subjektivita, finanční pravidla a někdy i duševní vlastnictví), které mohou mnohé klíčové aktéry výzkumu a malé a střední podniky odradit od účasti. Je třeba změnit stav, kdy je financování výzkumu v Evropě příliš roztříštěno, existuje více zdrojů financování z členských států a EU, jež používají různé priority, hodnotící kritéria, definice a postupy, což vede nutně k překrývání, zmatkům a chybám. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k stále křehké hospodářské situaci, jež vyplynula z finanční krize, která ochromila Evropu, zpravodaj ve svém průběžném hodnocení uvádí důležité aspekty, které je třeba zlepšit, aby byly dostupné veřejné finance využity co nejefektivněji. Souhlasím s tím, že zpravodaj zdůrazňuje dvě otázky, které jsou velmi důležité pro budoucí evropský výzkum: výraznější zjednodušení plateb mezi Evropskou komisí a dalšími subjekty a zvýšená účast malých a středních podniků i obecně celého průmyslu na řešení velkých sociálních problémů. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Jednomyslné hlasování výboru o této důležité zprávě i hlasování, které proběhlo dnes, opět ukázaly, že Parlament je schopen zaujmout jasné a rozhodné stanovisko vůči otázkám, jež jsou pro občany i podniky klíčové. Myslím si, že zpráva opravdu upozorňuje na kritické aspekty sedmého rámcového programu. Rovněž předkládá rozumné návrhy, jejichž cílem je zajistit, aby zbývající finanční prostředky určené k přidělení skutečně přispěly ke zvýšení konkurenceschopnosti a kvality na evropském trhu. Podle mého názoru představuje stále největší výzvu zjednodušení administrativních postupů a snížení byrokracie, pokud skutečně chceme, aby naše podniky – především malé a střední – měly přístup k finančním prostředkům. Musíme tyto finanční prostředky využít k tomu, abychom zlepšili schopnost jednotně spolupracovat, a to tak, že zlepšíme partnerství veřejného a soukromého sektoru, podpoříme meziregionální klastry a zajistíme dobrou koordinaci mezi fondy soudržnosti a fondy pro výzkum a inovace. Rachida Dati (PPE), písemně. – (FR) Tato zpráva pomáhá upozornit na ty faktory, které jsou klíčové pro splnění požadavků budoucího výzkumu v Evropě, především pak v souvislosti s cíli, které jsou stanoveny ve strategii Evropa 2020. Nyní je naprosto zásadní, abychom snížili nadměrnou administrativní zátěž, abychom tak podpořili zejména větší zapojení malých a středních podniků do sedmého rámcového programu. Navíc je nezbytně

08-06-2011

08-06-2011

CS


nutné, aby programy EU za všech okolností konsolidovaly výhody výzkumu a inovací s cílem pomoci vzdělávání a vytváření pracovních míst. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Sedmý rámcový program pro výzkum a rozvoj na období 2007–2013 byl podroben průběžnému hodnocení Evropského parlamentu. Toto je příležitost, jak připomenout Evropské komisi zásadní význam správných rozhodnutí, pokud jde o investice do výzkumu a inovací pro budoucnost Evropy. Pro roky 2011, 2012 a 2013 zbývá naprogramovat 28,5 miliard eur. Tato částka musí být přidělena prioritně těm projektům, které předloží malé a střední podniky a průmysl jako takový, především pak v oblasti poskytování energií, trvale udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu. Musíme zajistit lepší rozložení výzkumné infrastruktury napříč Evropskou unií, avšak přitom respektovat zásadu excelence, která Evropě umožňuje získat nejlepší badatele na světě. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) V roce 2010 se Evropské unii nepodařilo splnit cíl Lisabonské strategie týkající se vynaložení 3 % HDP na výzkum a vývoj. Tento cíl se znovu objevil ve strategii Evropa 2020, ale Evropská unie musí nyní najít prostředky, aby tento cíl skutečně splnila a zůstala i nadále mezinárodně konkurenceschopnou ekonomikou. Vítám přijetí zprávy pana Audyho o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu zohledňující dopad současné hospodářské krize, která negativně ovlivnila především schopnost malých a středních podniků investovat do výzkumu a vývoje. Abychom se vyhnuli byrokracii a usnadnili společnostem přístup k evropským financím, jsou naprosto klíčové jednodušší a transparentnější postupy. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Po zveřejnění strategie Evropa 2020 bylo jasné, že závazek vůči výzkumu a vývoji má zásadní význam pro to, aby se do Evropy vrátil hospodářský růst a Evropa mohla obstát mezi konkurencí. Proto by jakékoliv hodnocení sedmého rámcového programu (7. RP) Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace mělo být provázáno s cíli a realizací strategie Evropa 2020. Jsem přesvědčen, že prostřednictvím výzkumu a rozvoje se Evropě může podařit nalézt efektivní a účinná řešení problému s energiemi, otázky změny klimatu či otázky zlepšení konkurenceschopnosti a produktivity Evropy, které povedou k novému růstu, jenž bude tentokrát udržitelnější. José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Tato zpráva pana Audyho je věnována průběžnému hodnocení sedmého rámcového programu (7. RP) Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Na zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2000 v Lisabonu byl pro Evropskou unii stanoven cíl: stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou na světě. Nebylo bohužel možné tento ambiciózní cíl splnit. Doufám, že cíle strategie Evropa 2020 budou splněny, především pak závazek Evropské unie investovat do roku 2020 3 % hrubého domácího produktu (HDP) do výzkumu a vývoje. Evropa 2020 nemůže čekat na příští víceletý finanční rámec: musí začít hned. Proto je toto hodnocení extrémně důležité, jelikož 50 % finančních prostředků určených pro 7. RP ještě nebylo utraceno. Souhlasím proto s panem zpravodajem, konkrétně pak co se týče doporučení týkajících se nutnosti zjednodušit mechanismy pro přístup k fondům, aby byly postupy jednodušší a transparentnější a aby se usnadnila činnost malých a středních podniků. Měli bychom rovněž investovat do našich stěžejních oblastí, jako je zdraví, energetická a jaderná bezpečnost, a reagovat tak na nové výzvy v oblasti inovací a výzkumu.

89

90

CS


João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva představuje několik důležitých aspektů průběžného hodnocení sedmého rámcového programu (7. RP) Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj. Rovněž přináší relevantní postřehy, například že většinu vědecké práce v Evropské unii stále odvádí výzkumníci a technici, zejména mladí lidé, v nejistých pracovních místech. Případ Portugalska je v tomto ohledu modelový. Domníváme se, že je zapotřebí podpořit veřejný výzkum a jednoduše, bez byrokracie zpřístupnit jeho výsledky, a to tak, že budeme podporovat: výrobní a obchodní činnost a zejména malé a střední podniky, vytváření kvalifikovaných pracovních míst s právy, sociální pokrok a udržitelný rozvoj. Potřebujeme závazek k tak rozmanitým oblastem, jako je mj. energetická účinnost, nové energetické zdroje, účinné využívání zdrojů, recyklování a nové výrobní postupy. Nemůžeme nevyjádřit naše znepokojení nad některými zásadami, kterými se řídí Evropský výzkumný prostor. Podle našeho názoru by se měl zakládat na spolupráci a vzájemné prospěšnosti, zmírňovat stávající nerovnosti ve vnitrostátních výzkumných systémech a zvrátit trend soustřeďování vědeckých i lidských zdrojů do rozvinutějších zemí, což je v podstatě synonymum pro „centra excelence“. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva představuje několik důležitých aspektů průběžného hodnocení sedmého rámcového programu (7. RP) Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj. Obzvláště důležitá je snaha této zprávy zajistit, aby 40 % účastníků výzkumu byly ženy, jelikož v současné době je tento podíl pouze 25,5 %, a uznat, že „Evropa nadále zaostává za USA a ztrácí svou vedoucí úlohu, kterou měla vůči rozvíjejícím se ekonomikám“. Zpráva rovněž vyjadřuje „politování nad tím, že většina vědecké činnosti v EU stále probíhá za nejistých pracovních podmínek“. Nás ovšem zneklidňují některé aspekty, přinejmenším některé zásady, kterými se řídí Evropský výzkumný prostor, protože ten by se podle našeho názoru měl zakládat na spolupráci skutečného výzkumu a sítí pro spolupráci, snažit se zvrátit trend soustřeďování vědeckých i lidských zdrojů do rozvinutějších zemí a zmírňovat stávající nerovnosti ve vnitrostátních výzkumných systémech. Inovace v mikropodnicích a malých a středních podnicích vyžaduje podporu ze strany veřejného výzkumu a jeho výsledky musí být jednoduše a bez byrokracie zveřejněny, ať se týkají energetické účinností, využívání nových zdrojů energie a nových výrobních postupů, recyklování a lepšího využívání zdrojů, vytváření pracovních míst s právy nebo lidských a sociálních záležitostí za účelem sociálního pokroku. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Tato zpráva posuzuje, zda může sedmý rámcový program EU pro výzkum a technický rozvoj poskytnout možnost konsolidace zlatého trojúhelníku vědomostí, vzdělání a výzkumu, jenž je pro Evropu klíčový. Program kromě jiného vítá míru účasti a vynikající výsledky při výběru projektů, je však škoda, že míra úspěchu v rámci tohoto programu všeobecně zůstává poměrně nízká. Řádná správa veřejných financí v rámci tohoto programu je nevyhnutelná a jsem rovněž přesvědčená, že každá změna nebo přesměrování se musí uskutečnit tak, aby byla respektována stabilita, celková soudržnost a právní jistota, které tvoří základ pro vzájemnou důvěru všech zúčastněných stran. Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Hlavním bodem této zprávy je to, že Evropská unie musí udělat vše, co bude v jejích silách, aby zůstala na vrcholu v oblasti výzkumu, inovací a vědy. Pokud nevytvoříme základy v oblasti výzkumu dnes,

08-06-2011

08-06-2011

CS


nedosáhneme excelence v oblasti inovací v budoucnu. Pro vytváření a podporu zaměstnanosti v Evropské unii a k posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, zejména vzhledem k tomu, že průmyslově se rozvíjející země získávají na síle, je zapotřebí dobrých výzkumných zdrojů. Je nutné rozvíjet spolupráci soukromého a veřejného sektoru a malé a střední podniky je zapotřebí vybízet k větší účasti na tomto programu. Tyto pobídky musí přicházet od představitelů nejvyšších úřadů. Na schůzce, která se konala 4. února, vyjádřili vůdci Evropské unie a členských států svůj závazek k vlajkové iniciativě Inovační unie. Nyní je však zapotřebí podniknout kroky k tomu, aby se jejich slova změnila ve skutky. Právě výzkum a inovace nám mohou pomoci dostat se z ekonomicky patové situace, v níž se v současné době nacházíme. Brice Hortefeux (PPE), písemně. – (FR) Výzkum a vývoj hrají obrovskou roli při modernizaci našich hospodářství a posílení naší konkurenceschopnosti. S rozpočtem 54 miliard EUR na období 2007–2013 je 7. RP pro výzkum a rozvoj nejvýznamnějším programem na podporu výzkumu na světě. Přijetí této zprávy výraznou většinou je důkazem toho, že Parlament má velký zájem na tom, aby byly tento program i následující programy úspěšné. Stále je však zapotřebí vyvíjet úsilí, abychom zajistili řádné hospodaření s veřejnými penězi a zabránili tomu, aby se prostředky z fondů rozdrobily do malých projektů, které nejsou příliš účinné nebo nesplňují naše požadavky. Budoucnost evropského výzkumu bude zahrnovat zjednodušení toho, jak jsou programy realizovány, usnadnění přístupu k finančním prostředkům, účast malých a středních podniků, ale především přizpůsobení našich priorit velkým problémům společnosti (stárnutí populace, změna klimatu apod.). Jsem přesvědčen, že Evropská unie má hrát vůdčí roli v rozvoji velkých výzkumných projektů a že dokáže přinést skutečnou přidanou hodnotu tím, že konsoliduje Evropský výzkumný prostor (EVP). Proto jsem se rozhodl této zprávě vyjádřit plnou podporu. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože vyzývá k tomu, aby se při využívání sedmého rámcového programu (7. RP) v posledních letech jeho fungování (2011–2013) zohlednily rozdílné následky hospodářské krize v jednotlivých členských státech EU, vzhledem ke značným finančním částkám (28,8 miliardy EUR na více než 3 roky), jež zbývá naprogramovat, k cílům, kterých má být dosaženo v rámci strategie Evropa 2020 a v přípravě Evropského výzkumného prostoru a Inovační unie. Žádá zejména o sladění cílů 7. RP se strategií EU v oblasti efektivního využívání zdrojů, surovin a digitální agendy. Zbývající částky by neměly být oblasti výzkumu odebrány a neměly by být použity na jiné programy nebo nástroje, které nepatří do oblasti výzkumu a inovací nebo cílů a působnosti 7. RP. Je třeba posílit, stimulovat a zabezpečit financování výzkumu a vývoje v Unii prostřednictvím podstatného navýšení příslušných výdajů po roce 2013, protože toto navýšení financování, v ideálním případě zvýšení rozpočtu, musí posílit udržitelný růst a konkurenceschopnost prostřednictvím zásady excelence. Toto navýšení prostředků musí být spojeno s přístupem, který by se více orientoval na výsledky a výkonnost, a s radikálním zjednodušením postupů financování. Domnívám se, že musíme podporovat další spolupráci mezi různými programy EU RDI, a domnívám se, že kontinuita budoucích programů bude po svém zavedení důležitá pro všechny zúčastněné aktéry. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Rychle stárnoucí populace Evropy vyžaduje inovativní řešení v mnoha různých oblastech, která umožní, aby Evropa fungovala efektivně navzdory menšímu počtu pracovních sil. Podobný problém představuje i změna klimatu,

91

92

CS


nečekané nedostatky surovin a biologické hrozby, například nedávný vývoj týkající se bakterie E. coli v zelenině. Způsobem, jak najít řešení na tyto neobvyklé situace, je investovat do vědy a technologického rozvoje. Ačkoli jsme o tomto tématu vedli mnoho rozprav, opatření, která jsme v Evropě podnikli, bohužel nebyla účinná, navzdory hrozbám, kterým náš kontinent a naše hospodářství čelí. Naše ekonomika není soběstačná a navíc čelí dominantnímu postavení čínské, indické a brazilské ekonomiky, které se rozvíjejí mimořádně rychle. Prioritou Evropské unie by měla být finanční podpora a zjednodušení legislativních postupů pro vědecký rozvoj. Zůstat stát na místě znamená jít zpátky. Krišjānis Kariňš (PPE), písemně. – (LV) Podporuji zprávu o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace, protože se domnívám, že skutečně shrnuje jak to, čeho se nám podařilo dosáhnout, tak i stávající problémy. Evropská unie má potenciál stát se světovou jedničkou v oblasti inovací a vynálezů. Takový úspěch by znamenal nový impuls pro náš hospodářský růst a zlepšení životní úrovně našich obyvatel. Jsme schopni tohoto cíle dosáhnout, a to splněním řady domácích úkolů, z nichž nejdůležitější je snížení byrokratické zátěže. Abychom se stali centrem inovací, musíme obětovat byrokracii, která brání tomu, aby finanční prostředky proudily k výzkumníkům a podnikatelům. Pokud bude Evropskou unii zatěžovat zastaralý a zkostnatělý byrokratický systém bránící rozvoji nových a dynamických podniků, nepodaří se nám dosáhnout cíle – investovat do roku 2020 3 % HDP do výzkumu a inovací. Evropská unie musí jít s dobou a musí setřást okovy byrokracie. Prvním krokem při zavádění tohoto přístupu musí být výzkumný program, jenž je zdrojem finančních prostředků pro nové vynálezy, pro realizaci nových nápadů a pro nová pracovní místa. Paweł Robert Kowal (ECR), písemně. – (PL) Odstavec 27 této zprávy obsahuje informaci, která neodpovídá pravdě. Prohlášení, že webové stránky a jednotlivé počítačové systémy jsou nepřetržitě monitorovány systémem INDECT, je falešné, což potvrzuje i etický přezkum projektu INDECT, který byl proveden v Bruselu 15. března 2011 za účasti odborníků z Rakouska, Francie, Nizozemí, Německa a Spojeného království. Etický přezkum projektu INDECT měl pozitivní výsledek a nebyly zjištěny žádné přestupky týkající se etických aspektů projektu. INDECT podléhá neustálé kontrole Evropské komise již od svého počátku. Komise doposud nezjistila žádná porušení. Navíc se tato otázka do zprávy jako celku vůbec nehodí a zpráva se navíc konkrétně zmiňuje pouze o projektu INDECT a neuvádí další podobné projekty, které čerpají finanční prostředky EU. Hlavním cílem projektu INDECT (což je inteligentní informační systém podporující sledování, vyhledávání a rozpoznávání pro bezpečnost občanů v městském prostředí), který řídí AGH Univerzita vědy a technologie v Krakově, je rozvoj výzkumu v oblasti informačních technologií, který zvýší bezpečnost občanů v městských oblastech. Cílem systému INDECT je identifikovat hrozby monitorováním mimo jiné zejména pornografie, obchodu se zbraněmi, obchodu s drogami a lidskými orgány, a rovněž chránit data a soukromí. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Sedmý rámcový program (7. RP) Evropské unie pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace je nejvýznamnějším nástrojem podpory výzkumu na světě a představuje základní nástroj výzkumné politiky Evropské unie. Kroky doposud podniknuté v rozvoji vědomostí v nejrůznějších oblastech ukazují čím dál naléhavější potřebu šířit inovace a zavádět je do našich každodenních životů. Právě přímý vliv tohoto nástroje na každodenní život mě vedl k tomu, že jsem hlasoval pro zprávu pana Audyho, v naději, že budoucí politiky v oblasti inovací budou co nejlépe využívat synergie v celém hodnotovém řetězci výzkumu a vývoje. Sedmý rámcový program – který

08-06-2011

08-06-2011

CS


je orientován především na výzkum a technologický rozvoj – je v současné době jediným nástrojem, který nám umožní dosáhnout cílů, které byly stanoveny v iniciativě Inovační unie, a urychlit přeměnu Evropy na znalostní společnost. Když hovoříme o budoucnosti inovací, máme na mysli vytváření pracovních míst, využívání investic do výzkumu a jejich následný převod do postupů, které lze aplikovat v běžném životě, a také rozvoj potenciálu lidských zdrojů. Všechny tyto faktory by měly být zahrnuty do příštího rámcového programu. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Od roku 2007 vynaložila Evropská unie každý rok více než 6 miliard EUR na výzkum a vývoj na našem kontinentu. V nadcházejících desetiletích to bude pro Evropskou unii představovat velký problém. Evropa skutečně zaostává za Spojenými státy a dohání ji velmi rychle i nově se rozvíjející země, musí proto co nejrychleji znovu dostat inovace do čela svého sociálního modelu. Zpráva pana Audyho se poučila z prvního období rámcového programu pro výzkum. Abychom dokázali splnit cíle strategie Evropa 2020, zpráva navrhuje, aby se zbývající část programu zaměřila na nejpalčivější problémy Unie v rámci odvětví, která jsou definována v kapitole „Spolupráce“ sedmého rámcového programu: zdraví, potraviny a biotechnologie, informační a komunikační technologie, nanověda a nanotechnologie, energie, plán SET a využití bioplynu, životní prostředí, udržitelná doprava, sociální vědy, ekonomika a humanitní vědy, vesmír a bezpečnost. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože nejen hodnotí situaci, ale rovněž stanovuje Evropské unii ambiciózní cíle, které splňují očekávání evropských občanů. David Martin (S&D), písemně . – Sedmý rámcový program je pro EU příležitostí, jak sladit svoji výzkumnou politiku se svými hospodářskými a sociálními ambicemi, zejména upevněním Evropského výzkumného prostoru (EVP). S rozpočtem v řádu 54 miliard EUR na období 2007–2013 se 7. RP stal během let jedním z nejvýznamnějších programů na podporu výzkumu ve světě a tvoří hlavní nástroj výzkumné politiky EU. Byly stanoveny čtyři hlavní cíle, které korespondují se čtyřmi konkrétními programy, které musí strukturovat evropské výzkumné úsilí: program Spolupráce, program Myšlenky, program Lidé a program Kapacity. Cílem je umožnit EU reagovat na velké společenské výzvy, které se týkají všech členských států a na něž tyto státy nemohou odpovědět samy (demografické stárnutí a zdravotnictví, zásobování energií, vodou a potravinami, udržitelný rozvoj, boj proti změně klimatu atd.), a rovněž rozvíjet znalosti umožňující našim podnikům nadále provádět inovace a posilovat svoji konkurenceschopnost. Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj se během let stal jedním z nejvýznamnějších programů na podporu výzkumu ve světě a představuje základní nástroj výzkumné politiky Evropské unie. Poté, co selhala tzv. „Lisabonská strategie“, jejíž cíl spočíval v tom, aby se EU do roku 2010 stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, jsme se rozhodli zvážit, zda by průběžné hodnocení 7. RP mohlo nabídnout příležitost, jak upevnit zlatý trojúhelník vědomostí, vzdělání a výzkumu. Domníváme se, že sedmý rámcový program je pro EU příležitostí, jak sladit svoji výzkumnou politiku se svými hospodářskými a sociálními ambicemi, zejména upevněním Evropského výzkumného prostoru (EVP). Navíc politiky výzkumu a vývoje musí být prováděny na územním základě a Unie musí přijmout ambiciózní evropský výzkumný plán v oblasti obranných technologií s výhledem na posílení průmyslové a technické základny odvětví obrany, zároveň zlepšení účinnosti vynakládání veřejných prostředků ve vojenské oblasti. Závěrem souhlasíme s Rozpočtovým výborem, že příprava a provádění všech rámcových programů musí vycházet ze zásad

93

94

CS


jednoduchosti, stability, právní jistoty, důslednosti, špičkové kvality a důvěry a zároveň musí posílit pouto mezi evropskými výzkumnými institucemi a průmyslem. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Sedmý rámcový program (7. RP) pro výzkum a technologický rozvoj je nejvýznamnějším finančním nástrojem Evropské komise na podporu a propagaci výzkumné činnosti. Pro období 2007–2013 mu byl přidělen rozpočet ve výši 50 miliard EUR. Tato zpráva upozorňuje na kroky, které je třeba v souvislosti s tímto rámcovým programem dodržet: měl by být propojen se strategií Evropa 2020, ale také s iniciativou Inovační unie, a jeho hlavním cílem by měla být oblasti změny klimatu, energetické politiky, konkurenceschopnosti a stárnutí populace. Pokud se nám podaří dosáhnout cílů, které jsme si zde vytyčili, pak nepochybuji o tom, že naše ekonomika znovu poroste. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Cílem sedmého rámcového programu je vybudovat jednotný Evropský znalostní prostor založený na úspěších předchozích programů a podporovat další výzkum s cílem posílit socioekonomické faktory v rozvoji Evropy. Vědecký výzkum je jedním ze základů evropské strategie pro hospodářský rozvoj a zajišťuje odborné kompetence, rozvoj v sociální oblasti a ochranu životního prostředí. Hlasoval jsem proto pro zprávu. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Sedmý rámcový program se netýká jen výzkumu obecně, ale i konkrétní oblasti výzkumu, které bychom všichni měli po havárii ve Fukušimě věnovat mimořádnou pozornost. Jedná se o otázku financování z programu Euratom. K čemu jsou produktivní reaktory, které se zhroutí pod masou vody či v případě zemětřesení? K čemu je nejproduktivnější jaderná elektrárna, pokud stačí malá chyba a její bezprostřední okolí i celý region se stanou na desítky let neobyvatelnými? Je proto důležité, abychom se více zaměřili na jadernou bezpečnost a pokročili rovněž ve vývoji alternativ. Nyní se blíží okamžik prodloužení výzkumného programu Euratom na léta 2012 a 2013, a Fukušima by proto měla být příležitostí k zamyšlení. Musíme se více soustředit na ochranu před radiací a na konečné ukládání. Je otázkou života a smrti, abychom neprosazovali tytéž priority, jinými slovy, rozmach jaderné energie, ale abychom se soustředili na bezpečnostní otázky. Tím současný výzkumný program samozřejmě není ovlivněn. Tuto skutečnost jsem při hlasování bral v potaz. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Za celou dobu, co pracuji v Parlamentu, jsem se při mnoha příležitostech zasazoval o jadernou bezpečnost v Evropské unii. Tak riskantní technologie pro výrobu energie a všechny její nebezpečné vedlejší produkty a fatální důsledky pro člověka i pro přírodu v případě jaderné katastrofy nesmí být zameteny pod koberec pod záminkou ochrany klimatu. Sedmý rámcový program však bohužel zahrnuje i financování výzkumu v oblasti jaderné energie. Tato zpráva však rovněž vybízí k zavedení přísnějších předpisů pro program INDECT Evropské unie. Píše se v ní, že Komise EU má bezodkladně zveřejnit veškerou projektovou dokumentaci a vymezit jasný a přísný mandát pro výzkumný cíl, používání a koncové uživatele programu INDECT. Jde o první úspěch, kdy jsou práva občanů Evropské unie brána vážně alespoň na základní úrovni. Po přihlédnutí k těmto otázkám jsem se rozhodl zdržet se hlasování. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Audyho, protože sedmý rámcový program (7. RP) musí být řádně přezkoumán, aby dokázal dosáhnout souladu s cíli strategie Evropa 2020 a splnit je. Negativní výsledky průběžného hodnocení znamenají, že musíme pozměnit priority programu. Proto souhlasím s tím, že je zapotřebí přeformulovat hlavní cíle a zdůraznit nutnost účinnější výzkumné politiky, která sníží

08-06-2011

08-06-2011

CS


byrokratickou zátěž a umožní větší účast malých a středních podniků a také inovace a integraci financování. Doufám, že když tyto změny provedeme, skončí projekty druhé fáze 7. RP úspěchem. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu (7. RP) Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace se zakládá na předpokladu smíření veřejnosti s vědou. Lisabonská strategie dala Evropské unii ambiciózní cíl: stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. V této strategii byla přiznána ústřední úloha výzkumu. V této strategii byla přiznána ústřední úloha výzkumu. Toto přání se z celé řady důvodů nesplnilo. Desetiletí 2000–2010, které skončilo nesmírně vážnou hospodářskou krizí, bude vyhodnoceno až v budoucnu. Nyní je důležité, a v tomto ohledu sdílím názor pana zpravodaje, analyzovat odvedenou práci a přeorganizovat práci, která nás teprve čeká. Sedmý rámcový program je další příležitostí, jak může Evropská unie postavit výzkumnou politiku na roveň svým hospodářským a sociálním ambicím, zejména upevněním Evropského výzkumného prostoru. Sedmý rámcový program je jedním z nejdůležitějších programů na podporu výzkumu na světě a představuje primární nástroj výzkumné politiky Evropské unie. Stávající konkrétní programy, jako je např. program Spolupráce, program Myšlenky, program Lidé a program Kapacity, mohou a měly by umožnit rozvoj znalostí, a tím poskytnout našim podnikům možnost ve větší míře inovovat a zlepšovat svou konkurenceschopnost. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Sedmý rámcový program (7. RP) musí být přezkoumán, aby v budoucnu dosáhl souladu s cíli strategie Evropa 2020. Má-li být evropská výzkumná politika konkurenceschopnější a ve větším souladu s hospodářskými a sociálními ambicemi Evropské unie, musí být 7. RP uzpůsoben čtyřem hlavním cílům: podpoře zjednodušení rámcových programů pro výzkum a snížení zátěže administrativních postupů, zvýšení účasti malých a středních podniků, posílení dimenze inovací a posílení finančního nástroje na sdílení rizik. Kromě toho se musíme zaměřit na důležitost spolupráce akademické sféry, veřejných výzkumných ústavů a průmyslového sektoru. Musíme klást větší důraz na návrhy týkající se spolupráce na výzkumu mezi veřejným a průmyslovým sektorem, usnadnit spolupráci sítí malých a středních podniků, univerzit a veřejných výzkumných ústavů a začlenit mezi hlavní kritéria pro vybírání projektů v rámci 7. RP posouzení případného dopadu na trh, transfer technologií a komerční využití výsledků výzkumu. Pro přezkum 7. RP jsem hlasoval právě z těchto důvodů a také proto, aby Evropská unie byla konkurenceschopnější v oblasti výzkumu, aniž by musela čekat na osmý rámcový program. Vincent Peillon (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu pana Audyho o průběžném hodnocení sedmého rámcového programu pro výzkum a rozvoj. Tímto textem Evropský parlament potvrzuje svou podporu tohoto programu, který je zásadně důležitý pro rozvoj evropského výzkumu a zlepšení konkurenceschopnosti našich podniků. Hájí vytvoření trvalého rozpočtu, který je nezbytný, pokud má být schopen splnit nastavené cíle. Tato zpráva proto stanoví konkrétní návrhy s cílem vyřešit nedostatky tohoto programu. Správně zdůrazňuje nutnost zjednodušit postupy financování a optimalizovat stávající nástroje, aby tak k nim byl malým a středním podnikům usnadněn přístup. A konečně nám tato zpráva připomíná, že Evropská komise musí zajistit, aby podpora inovací neohrozila pokrok dosažený v základním výzkumu.

95

96

CS


Rovana Plumb (S&D), písemně. – Tato zpráva se snaží prozkoumat, zda by přezkum 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) mohl být možností, jak upevnit zlatý trojúhelník znalostí, vzdělání, výzkumu, který je pro osud Evropanů klíčový. Vítám dosaženou úroveň účasti a excelenci při výběru projektů, lituji nicméně, že míra úspěchu tohoto programu zůstává obecně dosti slabá a brání k zapojení zejména MSP. Podporuji, jako součást programu „Lidé“, akce s názvem „Marie Curie“, jež jsou cenné pro kariéru výzkumných pracovníků, a uznávám, že „společné technologické iniciativy“ (JTI) jsou užitečné pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Phil Prendergast (S&D), písemně. – Vzhledem k hospodářským krizím, kterým Evropská unie čelí, je nezbytné, abychom vymezili, které oblasti našich činností by nám mohly naše obtíže pomoci překonat. Výzkum a inovace jsou klíčové pro inteligentní, udržitelný a solidární růst, takže nejlepší možnou reakcí by bylo investovat do výzkumu a vývoje. Vzhledem k nespočetným politickým a hospodářským změnám, ke kterým došlo od přijetí sedmého rámcového programu, je nezbytné 7. RP pozměnit, abychom novou realitu zohlednili. Vzhledem k tomu, jak důležité jsou pro Evropu znalostní průmysly a náš prosperující sektor výzkumu a vývoje, nemůžeme si dovolit čekat, až se ke slovu dostane 8. RP. „Lisabonská strategie“ stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou na světě možná selhala, ale to ještě neznamená, že bychom ji měli úplně zavrhnout. Musíme se dál snažit tento cíl splnit, a to tak, že pozměníme 7. RP. V rámci této snahy bychom se měli vypořádat se závažným problémem, totiž že v rámci 7. RP nebylo poskytnuto financování výzkumu v oblasti zdraví dětí a matek. Každoročně se téměř 400 000 tisíc dětí narodí předčasně, a přesto do výzkumu v této oblasti neproudí žádné finance. Předčasný porod je nejčastější příčinou úmrtí kojenců a předčasně narozeným dětem v mnohem vyšší míře hrozí, že se u nich vyvinou celoživotní chronické nemoci. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Sedmý rámcový program (7. RP) Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace by měl být vyhodnocen s ohledem na současný stav Evropské unie, ale také s ohledem na budoucnost. Pan zpravodaj správně poukazuje na to, že nebyl splněn cíl, který Evropská rada stanovila v roce 2000, totiž stát se do roku 2010 nejvýkonnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. Přestože tento úkol nebyl ve vytčeném období splněn, zůstává nadále skutečným cílem společného postupu. Vyhodnocení rámcového programu tudíž může v tomto ohledu sehrát důležitou úlohu: jinými slovy tím, že se bude snažit odstranit překážky, které se v cestě evropského hospodářského růstu objevují, konkrétně snižováním byrokracie v postupech pro přístup k programům na podporu výzkumu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně . – Hlasoval jsem pro. Tato zpráva byla již jednomyslně schválena Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku, bere si k srdci doporučení expertní skupiny a stanovuje možnosti pro další zlepšení rozličných výzkumných nástrojů Evropské unie. Například: otevřenější přístup a využívání výsledků výzkumu, širší požadavky v oblasti socioekonomických věd, vyšší míra spolupráce ve výzkumu, úsilí o zlepšení mobility výzkumníků, více akcí pro inovativní malé a střední podniky, lepší koordinaci s členskými státy. Zpráva se nezabývá otázkou projektu ITER ani investicemi do programu Galilea. Textu lze vyčíst, že je někdy příliš orientován na hospodářskou úlohu a konkurenceschopnost výzkumu a inovací, a nikoli na to, co může výzkum a inovace přinést celé společnosti. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Výzkum je nezbytnou složkou sféry znalostí a v globalizovaném hospodářství není pochyb o tom, že dokáže zvýšit úroveň růstu a

08-06-2011

08-06-2011

CS


zaměstnanosti v Evropské unii. Sedmý rámcový program (7. RP) je pro Evropskou unii dobrou příležitostí k tomu, aby vyvíjela svou výzkumnou politiku, a zároveň upevnila Evropský výzkumný prostor (EVP). Tímto programem se Evropa snaží splnit požadavky průmyslu, a obecněji řečeno, požadavky evropských politik, ohledně výzkumu a znalostí. Přijetím dnešní zprávy Parlament osvětluje výsledky dosažené v těchto prvních čtyřech letech výzkumného programu. Abychom však v budoucnu dosáhli větších a lepších výsledků, musíme zjednodušit administrativní proces, zvýšit účast malých a středních podniků, podpořit inovace a přijmout finanční nástroje pro sdílení rizik. Zpráva rovněž nabádá Evropskou unii a členské státy k tomu, aby přijaly ambiciózní výzkumný plán na upevnění evropského obranného průmyslu. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Audyho, protože se domnívám, že investice do sektoru výzkumu a inovací je klíčovou složkou konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních míst v Evropské unii. Průběžné hodnocení sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj na roky 2007–2013 považuji za obzvláště užitečné za účelem vypracování užitečných závěrů zakládajících se na vyhodnocení současné situace. Vítám návrh pana zpravodaje na zjednodušení postupů financování a na zavedení výkonnostního přístupu a kritéria „excelence“ a „evropské přidané hodnoty“ do vynakládání zdrojů Evropské unie. Sektor výzkumu je odvětvím, které může Unii přinést maximální přidanou hodnotu. Ve veřejných rozpočtech se škrtá, a proto je zapotřebí mobilizovat soukromé financování a jeho prostřednictvím financovat nadcházející osmý rámcový program pro výzkum. Proto návrh pana zpravodaje na zvýšení účasti průmyslových skupin a malých a středních podniků schvaluji. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně . – (PL) Od zavedení sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj uplynuly čtyři roky. V kontextu měnící se hospodářské situace a v době, kdy se Evropa pomalu snaží vybřednout z hospodářské krize, začíná být jasné, že tento program byl zaveden proto, aby pomáhal řešit skutečné a závažné problémy. Globální konkurence nejvýznamnějších hospodářských velmocí, jako je např. Čína, Indie či Brazílie, nás nutí přijímat mimořádná opatření, jejichž cílem je získat technologický náskok, který by nám umožnil účinně provádět zamýšlenou strategii Evropské unie. Správné investice do výzkumu a vědeckého vývoje se promění v dlouhodobé vytváření znalostní společnosti, která je jednou z nejdůležitějších složek hospodářské síly. Zpráva se dotýká klíčového tématu nedostatečné spolupráce a výměny informací mezi členskými státy, která ústí ve zdvojování individuálních projektů. Další alarmující záležitostí je nerovnoměrná účast členských států, která ústí v nerovnováhu v tak důležité oblasti, jako je výzkum a technologický rozvoj. To je v naprostém rozporu s cíli sedmého rámcového programu. V důsledku hospodářské krize již některé členské státy nemají tolik možností poskytovat tomuto programu podporu. Z toho plyne výzva pro Evropskou unii, aby přesně určila, kdo potřebuje pomoci, a následně tuto pomoc poskytla. Provádění tohoto programu bude trvat ještě dva roky a úroveň rozpočtového závazku nepřesáhla 50 % (z 54 miliard eur vyčleněných na období 2007–2013), což by mělo usnadnit zapojení kompetentních orgánů a umožnit co nejsprávnější využívání dostupných finančních zdrojů. Catherine Stihler (S&D) , písemně. – Podporuji práci, kterou pan zpravodaj na této zprávě odvedl. Sdílím jeho znepokojení nad tím, že sdělení Komise bylo předloženo mnohem

97

98

CS


později, než bylo přislíbeno. Sedmý rámcový program přinesl některé skvělé výsledky. Jsem povzbuzena prací, kterou pan zpravodaj odvedl s cílem upevnit zlatý trojúhelník. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Sedmý rámcový program (7. RP) pro výzkum a technologický rozvoj je nejvýznamnějším finančním nástrojem Evropské komise na podporu a propagaci výzkumné činnosti. Pro období 2007–2013 mu byl přidělen rozpočet ve výši 50 miliard eur. Tato zpráva zdůrazňuje, že 7. RP pro výzkum a vývoj by měl být propojen se strategií „Evropa 2020“ a s vlajkovou iniciativou „Inovační unie“, a že než vyprší jeho platnost, měl by se zaměřit na oblast změny klimatu, energetické politiky, konkurenceschopnosti a stárnoucí populace. Hlasuji pro tuto zprávu, protože chápu, že pouze posílením evropské politiky pro výzkum, vývoj a inovace bude možné zvýšit její konkurenceschopnost a zaujímat čím dál významnější roli na globální úrovni. Rovněž považuji za důležité, že sedmý rámcový program přispívá k vytvoření Evropského výzkumného prostoru podle čl. 179 odst. 1 hlavy XIX Smlouvy o Evropské unii. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně . – (LT) Výzkum a inovace jsou důležité pro zajištění udržitelného a solidárního růstu v Litvě. Pod údajů Světové banky má Litva velký potenciál k tomu, aby se stala dynamickou znalostní ekonomikou. Studie však také uvádí, že v sektoru výzkumu a vývoje čelí má země manažerským, strukturálním i regulačním problémům. Pokud chceme dosáhnout skutečného pokroku, musíme tyto překážky překonat. To představuje problémy i pro Evropu. V Evropě jsou výdaje na výzkum a vývoj nízké v porovnání s ostatními globálními mocnostmi. Způsobuje to nedostatek soukromých investic a příznivých podmínek pro inovace. Souhlasím s panem zpravodajem, že v Evropské unii skutečně potřebujeme lepší koordinaci výzkumných projektů a spolufinancování. Kromě toho musí dojít k modernizaci a rozšíření výzkumných zařízení a infrastruktur ve střední a východní Evropě. To podpoří evropskou konkurenceschopnost a pomůže překonat infrastrukturní nesrovnalosti mezi starými a novými členskými státy. Rovněž se domnívám, že výzkum a technologický rozvoj musí být přístupnější pro obyčejné Evropany. Z údajů průzkumu Evropské komise vyplývá, že pouze 10 % Evropanů je toho názoru, že jsou dostatečně informováni o vědě, zatímco 65 % se domnívá, že by se vlády měly více snažit o to, aby vzbudily zájem mladých lidí o vědecké záležitosti. My bychom měli dělat totéž. Návrh usnesení (B7-0344/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro toto usnesení, protože se domnívám, že potřebujeme ucelenou dohodu o hospodářské spolupráci, jež umožní posílit již existující silné bilaterální vazby v oblasti obchodu a investic. Domnívám se ale, že tato dohoda by měla být vyvážená a měla by podporovat spravedlivý obchod. Navzdory přesvědčivému souladu názorů v otázce ambiciózní dohody namítám, že by tato neměla mít dopad na veřejné služby nebo na právo EU vydávat právní předpisy v rámci směrnice o jakosti pohonných hmot. Tato dohoda by si rovněž měla klást náročné cíle v otázce udržitelného rozvoje a měla by obsahovat právně závazné sociální a ekologické parametry. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou. Kanada je jedním z nejstarších a nejbližších partnerů EU a je první průmyslově vyspělou zemí, s níž v roce 1976 EU podepsala rámcovou dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci. Hospodářské vztahy mezi EU a Kanadou dosud nenaplnily celý svůj potenciál a dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou

08-06-2011

08-06-2011

CS


může výrazně přispět k jejich rozvoji a realizaci tohoto cíle, a to zlepšením obchodních a investičních toků a současně odstraňováním nejvyšších celních tarifů a neodůvodněných necelních bariér a podporováním užší spolupráce, zejména v oblasti regulační spolupráce, mobility pracovních sil a uznávání kvalifikací. Vítám dohodu s Kanadou, která překročí rámec závazků vůči WTO a doplní mnohostranná pravidla za předpokladu, že výsledkem jednání bude ambiciózní, vysoce kvalitní dohoda, která dalece přesáhne snížení celních sazeb a že se začnou zavádět další nástroje. Například je třeba uplatňovat zásadu reciprocity při využívání právních opravných prostředků, které jsou k dispozici v případě obchodních sporů; je také třeba zlepšit ochranu práv duševního vlastnictví, včetně obchodních značek, patentů a zeměpisných označení. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Svým hlasem pro toto usnesení, týkající se probíhajících obchodních jednáních mezi EU a Kanadou, bych chtěla potvrdit své přesvědčení o důležitosti mezinárodního obchodu (včetně obchodu s Kanadou) pro rozvoj našich ekonomik. V tomto usnesení se správně uvádí, že Evropa musí i nadále upřednostňovat systém mezinárodního obchodu, tedy výsledky jednacího kola z Dohá, ale že probíhající jednání s Kanadou mohou vhodně doplnit tento mezinárodní přístup o přístup bilaterální, který je neméně potřebný. A tak prostřednictvím diskusí a jednání docházíme k řešením záležitostí týkajících se obchodu a dodržování určitých zásad, kupříkladu zásad souvisejících s životním prostředím. Jako místopředsedkyně pracovní skupiny pro veřejné služby chovám nicméně jisté obavy ohledně koncepce, jež byla v tomto odvětví zvolena. Volba přístupu založeného na negativním vymezení (vymezení služeb, které jsou vyloučeny z procesu liberalizace), a ne na pozitivním vymezení (vyjmutí z liberalizace všech veřejných služeb kromě označených služeb), může vést k oslabení veřejných služeb. Toto usnesení proto naléhá na Evropskou komisi, aby od této koncepce upustila. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Kanada je jedním z nejstarších a nejbližších partnerů EU a je první průmyslově vyspělou zemí, s níž v roce 1976 EU podepsala rámcovou dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci. V průběhu let byla podepsána řada dvoustranných dohod, jejichž cílem bylo usnadnit uzavírání silnějších obchodních svazků a v současné době je EU pro Kanadu druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem a druhým největším zdrojem přímých zahraničních investic. Souhlasím, že hospodářské vztahy mezi EU a Kanadou dosud nedosáhly svého plného potenciálu. Připravovaná dohoda o volném obchodu by mohla významně přispět k zintenzivnění hospodářského partnerství mezi EU a Kanadou a jistě by vyslala jasný signál o možném růstu jak investorům, tak podnikatelskému sektoru v EU i v Kanadě. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Zatímco jednání mezi Evropskou unií a Kanadou o obchodní dohodě stále probíhají, vyjadřuje Evropský parlament prostřednictvím tohoto usnesení, jež jsme právě přijali, obavy z přístupu Evropské komise k veřejným službám. Zdá se, že Evropská komise, která zodpovídá za dojednání této dohody, chce v zásadě zahrnout všechny služby. Tím, že Komise jedná o negativním vymezení služeb, jež by nebyly zahrnuty do dohod o volném obchodu, a pokud i nadále bude v tomto přístupu pokračovat, obrací naruby logiku, která dosud převládala. Ale veřejné služby nejsou stejné jako ostatní služby. Jelikož zajišťují sociální a teritoriální soudržnost a základní pomoc zranitelným skupinám obyvatel, jsou svým způsobem součástí obecného zájmu, k němuž směřují. Proto je zásadně důležité i nadále uplatňovat přístup, který tyto služby chrání, přičemž se zejména jedná o jejich ochranu proti mezinárodní konkurenci.

99

100

CS


Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Vztahy s Kanadou jsou již dlouho pro obě zainteresované strany výhodné a v oblasti obchodu se jedná o vztah vzájemného zájmu a dobré spolupráce. Navzdory skutečnosti, že Kanada je rozvinutá země, v jejímž případě je možno vznést jen velmi málo pochybností týkajících se úrovně dodržování sociálních práv a nejvyšších ekologických norem, Komise – dokonce ještě dříve než Parlament – položila základy pro jednání s příslušnými kanadskými orgány. Tato jednání se budou podrobně zabývat množstvím otázek, jež je třeba upravit k naší spokojenosti. Hlasuji pro toto usnesení, které se týká kapitoly evropské obchodní politiky, jež by měla být brána jako vzor při jednáních s dalšími zeměmi – např. s Indií, Čínou či Pákistánem –, které rozhodně nezaručují spravedlivou soutěž, natož aby dodržovaly sociální práva a ekologické normy tak, jak je tomu v případě Kanady. Pokud zahájíme jednání s těmito zeměmi, musíme mít na paměti, jak jsme byli přísní a důslední v případě tak osvícených zemí jako je Kanada, a měli bychom zaujmout stejně přímý a otevřený postoj při obraně našich zájmů. John Bufton (EFD), písemně. – Hlasoval jsem proti usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou, protože se domnívám že bilaterální dohoda o investicích může podkopat jednání v rámci Commonwealthu mezi Velkou Británií a Kanadou. Nevidím žádný důvod, proč by obě strany, EU a Kanada, nemohly volně obchodovat; předchozí právní úprava ostatně ukázala, že ambice EU jsou předem stanoveny tak, aby si EU přisvojila stávající obchodní vztahy Velké Británie se třetími zeměmi, a ne aby s nimi paralelně rozvíjela vztahy vlastní. Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou, zaměřené na stanovení všeobecné hospodářské a obchodní dohody. Kanada je blízkým obchodním partnerem Evropské unie: za deset let se kanadské investice v Evropě téměř zdvojnásobily a v roce 2009 dosáhly objemu 119,5 milionu EUR. Je proto nezbytné stanovit dokonalejší právní rámec, aby bylo dosaženo pozitivního vlivu na hospodářský růst. Chci zdůraznit otázku přístupu zemědělských produktů na trh. Pravidla o původu produktů jsou v Kanadě a v EU odlišná a Komise musí zajistit, aby byly zájmy a priority evropského zemědělství patřičně zohledněny. Zejména je důležité vynasnažit se nalézt uspokojivé řešení problematiky pravidel o původu, aby produkty ostatních členů Dohody o severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA) nešly ve stopách kanadských produktů. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Multilaterální obchodní systém založený na pravidlech, který byl zaveden Světovou obchodní organizací (WTO), nadále představuje nejvhodnější rámec pro regulaci a podporu otevřeného a spravedlivého obchodu. Nicméně vzhledem k historickým a velmi úspěšným hospodářským vztahům mezi EU a Kanadou podporuji dohodu, jež překračuje závazky vyplývající z rámce WTO a která doplňuje multilaterální pravidla, aby bylo možno dosáhnout plného potenciálu spolupráce mezi těmito dvěma mocnostmi. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou, neboť upozorňuje na nutnost zahrnout sociální a ekologické otázky do budoucích hospodářských a obchodních dohod mezi Evropskou unií a Kanadou. Pokud se jedná o ochranu životního prostředí, domnívám se, že je důležité, aby Evropská unie odmítla dovoz ropy získávané z dehtových písků. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) V rámci probíhajících jednání o obchodní dohodě mezi EU a Kanadou se musí Komise zasadit o to, aby tato splňovala požadavky

08-06-2011

08-06-2011

CS


Evropského parlamentu. V dohodě o volném obchodu jsou zásadně důležité dvě věci: zaprvé zaručení reciprocity v otázkách sociálních a ekologických právních předpisů; zadruhé zaujetí důsledného a protektivního přístupu ke službám obecného zájmu. Evropské ekologické a zdravotní normy nesmějí být snižovány jen proto, aby byl náš partner spokojený. Evropská komise musí zvážit důsledky svého rozhodnutí zahrnout automaticky a předem všechny služby. Ačkoliv tato metoda umožňuje vyloučit některé jednotlivé veřejné služby na žádost jednotlivých členských států stanovením „negativního“ seznamu služeb, existuje zde riziko možných opominutí. Parlament si nepřeje, aby tento nový model jednání ustanovil právní precedens. Až dosud dojednávala Komise dohody o volném obchodu prostřednictvím „pozitivního“ seznamu, v němž jsou jednotlivě uvedeny služby, kterých se daná dohoda týká. Tato metoda, která se obvykle uplatňuje v mezinárodním obchodě, zajišťuje lepší zabezpečení některých, pro EU citlivých odvětví, a proto by měla být jedinou metodou, kterou bude Komise využívat. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Kanada a EU společně sdílejí celou řadu hodnot, což z nás dělá nejen obchodní partnery, ale i přirozené spojence v globální geostrategické situaci. Je faktem, že na obou březích Atlantiku je jedna a táž civilizace, jež by z dalšího posilování vazeb mezi lidmi na obou stranách významně profitovala. Bylo by zbytečné obšírně líčit historické vazby mezi Kanadou a Evropou nebo to, jak občané Kanady přispěli k osvobození evropského kontinentu v obou světových válkách, které Evropu tolik zdevastovaly. Navzdory překážkám kladeným liberalizaci obchodu, které stále přetrvávají, a navzdory výhradám Unie ohledně stávajících postupů v Kanadě věřím, že je možné – spíše dříve než později – položit nezbytné základy pro oboustranně přínosné obchodní partnerství. Ucelená hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou a Evropskou unií by mohla vyústit v nejambicióznější a nejrozsáhlejší dohodu, kterou jsme dosud uzavřeli. Doufám, že se to podaří. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh usnesení pojednává o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou, jejichž jednání se má podle očekávání uzavřít koncem roku 2011. Cílem obchodní a investiční politiky EU je hospodářský růst, který bude udržitelný a bude vytvářet blahobyt a pracovní příležitosti. Připomeňme, že uzavření obchodních vztahů s našimi strategickými partnery umožní Evropské unii, aby do roku 2020 její přidaná hodnota dosáhla 1 % z hrubého domácího produktu (v roce 2010 to představovalo 120 miliard EUR), z čehož by měli prospěch spotřebitelé i podniky. Z toho důvodu a bez zpochybnění úlohy, kterou hraje Světová obchodní organizace (WTO), je zásadně důležité liberalizovat obchod prostřednictvím uzavření všech probíhajících jednání v rámci rozvojové agendy z Dohá (DDA), pod kterou obchodní vztahy mezi EU a Kanadou spadají. Ačkoliv některé záležitosti zůstávají nevyřešeny – například negativní dopad těžby dehtových písků a některých produktů z tuleně na biologickou rozmanitost – hlasoval jsem pro. Nejen kvůli tomu, že se tím v podstatě vyřeší problém zadávání veřejných zakázek, ale také kvůli přínosům pro členské státy a proto, aby se zabránilo zdržení v jednáních. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) První bod v preambuli vykresluje vizi, kterou se toto usnesení řídí: praví se v něm, že multilaterální obchodní systém, který byl zřízen Světovou obchodní organizací (WTO), nadále představuje nejvhodnější rámec regulace a podpory otevřeného a spravedlivého obchodu. Pokračuje obhajováním úspěšného dokončení jednacího kola z Dohá.

101

102

CS


Tato vize je rozvedena v dalších bodech usnesení, s nímž přirozeně nesouhlasíme. Nesouhlasíme stejně jako miliony dělníků, zemědělců, majitelů malých a středních podniků a mnoho představitelů dalších profesí po celém světě, kdo již po léta ukazují prstem na WTO, odsuzují její cíle deregulovat trh a odsuzují zájmy, jimž tato organizace slouží: jsou to zájmy nadnárodních korporací, zájmy velkých společností a finančních institucí, jež hromadí miliony za cenu obětování milionů pracovních míst a pracovních a sociálních práv, za cenu zničení malých a středních výrobců a poškozování životního prostředí. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou také – stejně jako ostatní – pojednává o službách a vyjadřuje oprávněné, ale nesouvislé obavy v souvislosti s „negativním vymezením“ a dalšími záležitostmi, jež nesměřují k odstranění hrozeb, které se také vznášejí nad veřejnými službami. Pro náš zamítavý hlas existuje více než dost důvodů. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Evropská unie nadále buduje svou obchodní politiku, jejíž důsledky hluboce, ale rozdílně ovlivňují jednotlivé členské státy. Dohody, jež tuto politiku konkrétně formulují, jsou bytostně založeny na volném obchodě, jehož cíle a účinky se jasně ukazují v používané rétorice: hovoří se zde o „ofenzivních zájmech“, jako bychom hovořili o válce. Jedná se zpravidla o dohody, které stále více postrádají demokratickou legitimitu, protože se téměř vždy dojednávají v největší tajnosti za zády veřejnosti, čímž se pokoušejí zakrýt svůj hospodářský, sociální a ekologický dopad a vyhnout se informované diskusi a vysvětlování. Při jednáních, jež jsou prý v dosti pokročilé fázi a jejichž dokončení se očekává v roce 2011, je ještě třeba vyčerpávajícím způsobem prodiskutovat jejich dopady na jednotlivé státy a odvětví. Ale obsah této dohody není ničím novým: jedná se o otevření trhů a liberalizaci služeb – včetně stále více komercionalizovaných veřejných služeb –, které jsou vydány na milost a nemilost zájmům nadnárodních korporací a které lidem působí potíže. Důsledky jsou dobře známé: ovládnutí trhů několika málo podniky, rozbití slabších výrobních systémů a zvyšující se počet záminek pro útoky na práva lidí a na jejich životní a pracovní podmínky. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) EU zahájila jednání o komplexní hospodářské obchodní dohodě s Kanadou v roce 2009. Potenciální dohoda pokrývá širokou škálu otázek: obchod zbožím a službami, práva duševního vlastnictví, zadávání veřejných zakázek, regulační spolupráce, investice, dočasná migrace, politika hospodářské soutěže, pracovní a ekologické normy. Zastávám názor, že je vhodné, aby se obě strany snažily především najít dohodu v několika zásadních bodech, jako je např. otázka zadávání veřejných zakázek, investic či veřejných služeb. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasím s tímto dokumentem, protože EU a Kanada spolu mají v otázkách obchodu a přímých zahraničních investic úzký vztah. Cílem probíhajících jednání o všeobecné hospodářské a obchodní dohodě (CETA) je dosažení velmi pokročilé dohody překračující ambice jakékoli obchodní a hospodářské dohody, kterou dosud EU nebo Kanada sjednaly a která by mohla ještě více posílit již tak silné bilaterální obchodní a investiční vazby. Vítám dohodu s Kanadou, která překročí rámec závazků vůči WTO a doplní mnohostranná pravidla za předpokladu, že výsledkem jednání bude ambiciózní, vysoce kvalitní dohoda. Mám za to, že kapitoly týkající se zemědělství

08-06-2011

08-06-2011

CS


budou důležitou otázkou pro obě strany těchto jednání. Jsem znepokojen případnými podstatnými ústupky v oblasti GMO, mléka a označení původu. Zájmy a priority v zemědělství by proto měly být plně zohledněny a vyjednaná dohoda musí být prospěšná především pro spotřebitele EU a Kanady a také pro zemědělská odvětví na obou stranách. V rámci vyváženého výsledku pak musí zajistit širší, ale spravedlivou hospodářskou soutěž mezi evropskými a kanadskými dodavateli zemědělských výrobků. Vítám původní závazek obou stran nezachovávat, nezavádět a neobnovovat zemědělské vývozní dotace na směňované zemědělské produkty jako pozitivní krok k ambicióznímu a spravedlivému jednání a také vůli spolupracovat v rámci Světové obchodní organizace při jednání o zemědělství. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Evropská unie a Kanada mají již po mnoho let dobré a pevné obchodní vztahy. Ale potenciál hospodářské spolupráce zdaleka není vyčerpán a já vítám jednání ohledně CETA. Pokrok v jednáních s WTO musí být nicméně upřednostněn před bilaterálními dohodami. Toto usnesení zahrnuje řadu důležitých témat. Zejména podporuji výhrady, jež vyjádřil Evropský parlament v souvislosti s možným negativním dopadem na evropské zemědělství. Je třeba zachovat zásadu vzájemnosti, aby byla zajištěna pro obě strany solidní a udržitelná dohoda. V této souvislosti bych chtěla zvláště připomenout diskusi o označení původu jatečního skotu, jež je třeba vyřešit, stejně jako zdlouhavé postupy schvalování produktů z EU. Je jasné, že cílem CETA musí být spravedlivá soutěž. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Vzhledem ke skutečnosti, že je Evropská unie druhým největším obchodním partnerem Kanady a že Kanada je hlavním partnerem EU v oblasti přímých zahraničních investic, hlasovala jsem pro návrh usnesení o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou. Zároveň chci zdůraznit, že Polsko je mezi zeměmi střední a východní Evropy největším obchodním partnerem Kanady a už řadu let udržuje přebytek bilaterálního obchodu, který rok od roku roste. Dnešní hlasování je klíčovým krokem kupředu, který je dobrým znamením pro budoucnost. David Martin (S&D), písemně. – Jsem potěšen, že byl přijat můj pozměňovací návrh ve znění: „bere na vědomí nejnovějšího vývoj právního rámce, pokud jde o zákaz, který EU uvalila na produkty z tuleně, zejména požadavek Kanady adresovaný Světové obchodní organizaci o vytvoření oficiální skupiny pro řešení sporů; a vyjadřuje velkou naději, že Kanada stáhne svou námitku ve WTO, která je překážkou příznivých obchodních vztahů, ještě předtím, než bude třeba, aby Evropský parlament ratifikoval dohodu CETA.“ Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Kanadou mohou klidně překročit závazky učiněné v rámci Světové obchodní organizace, pokud budou založeny na vyvážené dohodě, na zárukách řádného recipročního přístupu na trh druhé strany a na zlepšení ochrany obchodních značek, patentů a zeměpisných označení. Podle našeho názoru je třeba nových investic, aby byl zajištěn šetrný přístup k životnímu prostředí a dobré pracovní podmínky. Jelikož je zemědělské odvětví zásadně důležité, naléhavě žádáme Komisi, aby vyjednala dohodu prospěšnou pro výrobce i spotřebitele, která zajistí spravedlivou soutěž mezi poskytovateli zemědělských produktů z Evropské unie a Kanady. Domníváme se, že Rada by měla před podpisem jakýchkoliv dalších mezinárodních dohod získat souhlas Parlamentu a že by měl být Parlament informován v průběhu všech fází postupu, aby byla zaručena větší demokratická kontrola. Jen tak lze docílit vyššího růstu v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Kanadou.

103

104

CS


Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro usnesení, ale proti pozměňovacímu návrhu 10, jenž hájí zákaz dovozu produktů z tuleně, který EU uvalila. Tento zákaz není opodstatněný ani z vědeckého, ani z právního hlediska. Závěry vědeckého posudku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z konce roku 2007 se ve skutečnosti zakládají na údajích týkajících se porážek zvířat na jatkách a ve vztahu vůči lovu tuleňů nejsou relevantní. Pochybný je i právní základ, jak ukazuje právní posudek Parlamentu ze dne 1. dubna 2009: „Zdá se, že je prakticky nemožné ospravedlnit zákaz pouze na základě dobrých životních podmínek zvířat, neboť Smlouva neobsahuje žádný právní základ pro dobré životní podmínky zvířat.“ V sázce není ani ochrana druhů, protože v Grónsku se populace tuleňů za posledních 25 let dokonce ztrojnásobila. A konečně, embargo, které by nemělo dopad na tradiční lov Inuitů, jak Komise ujišťuje, je utopií. V této souvislosti je požadavek na zřízení zvláštního orgánu pro urovnávání sporů ve vztahu k evropskému embargu, který Kanada podala ve Světové obchodní organizaci (WTO), oprávněný. Arlene McCarthy (S&D), písemně. – Parlament ve svém usnesení o obchodních jednáních mezi EU a Kanadou vyslal jasný signál, že bude důsledně hájit své právní předpisy zakazující produkty z tuleně na trhu EU. Občané EU požadovali, abychom podnikli kroky k tomu, aby z EU zmizely produkty z krutého komerčního lovu. Kanada nemá žádné právo usilovat o podkopání demokratické vůle evropských občanů tím, že s naším jasně nediskriminačním zákonem o zákazu produktů z tuleně předstoupí ve Světové obchodní organizaci. Užší obchodní vazby mezi EU a Kanadou mohou být vybudovány pouze na základě respektu k přáním evropské veřejnosti a k evropskému právu. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Evropská komise se chystá uzavřít jednání s Kanadou o dohodě o volném obchodu, která má bezprecedentní rozsah. Jednala o ní od roku 2004. Evropští občané nebyli ani jednou požádáni, aby se k tomu vyjádřili, dokonce o tom nebyli ani informováni. Tato zpráva vítá tuto škodlivou dohodu, jejíž obsah byl odhalen jen díky únikům informací. To je nepřijatelné. Budu hlasovat proti této zprávě a odsuzuji tuto dohodu, která po vzoru Dohody o severoamerické zóně volného obchodu staví lidi v Evropě do podřízené úlohy. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Historie vztahů mezi Evropou a Kanadou je dlouhá a datuje se ještě od dob před založením EU. Navíc sdílíme tytéž hodnoty a zásady, což z nás činí přednostní spojence v rámci celosvětové geostrategické situace. Ačkoliv jsme stále nedospěli k ucelené dohodě, zaznamenali jsme v obchodních vztazích značný pokrok. Domnívám se, že bychom měli i nadále vyvíjet veškerou snahu o dosažení dohody, která bude vyhovovat všem, protože to bude velmi důležité pro hospodářský rozvoj na obou stranách. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Potenciální dohoda zahrnuje široké spektrum záležitostí: obchod zbožím a službami, práva duševního vlastnictví, zadávání veřejných zakázek, regulační spolupráce, investice, dočasná migrace (modus IV), politika hospodářské soutěže a ekologické normy. Obě strany ještě musejí nalézt shodu v několika důležitých kapitolách jednání, mezi jinými se jedná o přístup k vládním zakázkám, investice a veřejné služby. V jednáních se objevily další dvě záležitosti, které jsou pro EP citlivé. První se týká Kanadských dehtových písků a směrnice o jakosti pohonných hmot EU. O směrnici o jakosti pohonných hmot se intenzivně diskutovalo ve Výboru pro životní prostředí. Kanadská vláda je dosud přesvědčena, že tato směrnice diskriminuje kanadský dovoz ropy před dovozem z jiných zemí. Domnívám se, že v tomto případě je na dohodu příliš brzy. Druhou záležitostí je zákaz EU dovozu produktů z tuleně, což je velmi důležité. Tato

08-06-2011

08-06-2011

CS


dohoda by mohla posílit již tak silné bilaterální obchodní a investiční vztahy mezi EU a Kanadou. Měla by ale být oboustranně výhodná, a proto jsem se zatím zdržel hlasování. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Progresivní dohoda podpoří a urychlí aktivní obchodní a investiční vztahy mezi EU a Kanadou. Liberalizace obchodních vztahů přinese oboustranný prospěch obchodním subjektům a vytvoří příznivější investiční podmínky. V zájmu dosažení ucelené, vysoce kvalitní dohody, která překročí rámec závazků vůči WTO, by ani jedna strana neměla vznášet požadavky, které jsou v rozporu s jejich vnitřními politikami nebo institucionálním uspořádáním. V případě obchodních sporů by dále měla být uplatňována zásada reciprocity, měla by být zlepšena ochrana práv duševního vlastnictví a měl by být zajištěn vzájemný přístup na trhy služeb a veřejných zakázek. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zemědělskému odvětví a spotřebitelům. Musíme si uchovat pevný postoj v oblasti GMO, mléka a označení původu. Musíme zajistit spravedlivou a širší hospodářskou soutěž mezi dodavateli zemědělských výrobků. Domnívám se, že by Komise měla s Kanadou zahájit jednání o investicích až poté, co Parlament vyjádří svůj postoj k budoucí investiční politice EU. Musíme chránit nejcitlivější odvětví obou stran tím, že budou vyloučena z působnosti investičních dohod. Komise musí zaujmout pevný postoj v otázce zákazu produktů z tuleně a Kanada by v této souvislosti měla ve WTO stáhnout svůj požadavek na zřízení oficiální skupiny pro řešení sporů. Tento požadavek neodpovídá zásadám dobrých obchodních vztahů. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s tímto usnesením Evropského parlamentu o obchodních vztazích mezi EU a Kanadou. EU a Kanadu pojí přirozené partnerství založené na kulturních podobnostech a dlouhé společné historii. Je proto jedině přirozené, že soukromý sektor v EU i v Kanadě projevil silnou podporu ambiciózní a ucelené dohodě o hospodářské spolupráci a domnívá se, že prosazování užšího hospodářského partnerství mezi EU a Kanadou by vyslalo jasný signál o možném růstu jak investorům a podnikatelskému sektoru v EU a Kanadě, tak na mezinárodní úrovni. Vítám proto dohodu s Kanadou, která překročí rámec závazků vůči Světové obchodní organizaci (WTO) a doplní mnohostranná pravidla za předpokladu, že výsledkem jednání bude ambiciózní, vysoce kvalitní dohoda, která dalece přesáhne snížení celních sazeb. Chci ale upozornit na nutnost zvážit hospodářský dopad tohoto otevření, zejména na ty členské státy, jejichž ekonomiky jsou zranitelnější. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V současné době se zdá být obchodní systém Světové obchodní organizace (WTO) schopný nabídnout nejlepší referenční rámec pro hospodářské vztahy mezi zeměmi. To ale státům nebo nadnárodním organizacím nebrání prohlubovat své ekonomické vztahy nad rámec obvyklých pravidel. Proto se zdá být obzvláště úzká ekonomická vazba mezi EU a Kanadou správná. Jak se v této zprávě zdůrazňuje, EU je pro Kanadu druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Na druhé straně tohoto vztahu stojí fakt, že se Kanada v roce 1976 stala první průmyslově vyspělou zemí, s níž EU podepsala rámcovou dohodu o obchodní a hospodářské soutěži, a že je pro EU čtvrtým největším zdrojem přímých zahraničních investic. Dohoda by mohla vést k pozdvihnutí vztahů mezi oběma oblastmi na ještě vyšší úroveň hospodářské spolupráce a vytvořit mezi nimi ještě silnější vazby, jež jsou od základu dány společnými kulturními kořeny. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem pro. Jednání s Kanadou o rozsáhlé všeobecné hospodářské a obchodní dohodě (CETA) již značně pokročila a mohla by být uzavřena letos na podzim. CETA je zdaleka nejambicióznější bilaterální dohoda o volném obchodu, kterou kdy EU v rámci své obchodní strategie „Globální Evropa“ z roku 2006

105

106

CS


dojednala. Zahrnuje obšírné kapitoly o službách, zadávání zakázek, ochraně investic, duševním vlastnictví a regulační spolupráce. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Hospodářské vztahy mezi EU a Kanadou jsou zásadně důležité pro rozvoj dialogu mezi oběma stranami. Po USA je EU druhým největším obchodním partnerem, zatímco Kanada je pro EU 11. největším obchodním partnerem. Cílem probíhajících jednání o všeobecné hospodářské a obchodní dohodě (CETA) je uzavření velmi podrobné dohody s ambicióznějšími cíli, než měla jakákoliv jiná dosud sjednaná obchodní dohoda v EU či v Kanadě. Bilaterální obchodní a investiční vazby jsou již nyní silné a tato dohoda by je mohla učinit ještě silnějšími. Podle společné zprávy odborníků z EU a Kanady je účelem uzavření všeobecné hospodářské a obchodní dohody poskytnout hmatatelné hospodářské výhody, které vyplynou z liberalizace obchodu a z odstranění celních bariér. Stále nicméně přetrvávají určité problémy ohledně této dohody, které mohou mít negativní dopad na zemědělské odvětví EU. Podle mého názoru je třeba udělat víc pro upřesnění rozdílů mezi hygienickými a rostlinolékařskými normami platnými v EU a v Kanadě. Také je třeba zapracovat na tom, aby byla zajištěna shoda kanadských ekologických norem s normami platnými v EU. V souvislosti s výše uvedeným se domnívám, že je nezbytné provést podrobnou analýzu a vyhodnocení těchto norem. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Vítám dnešní usnesení, které vyzdvihuje pokrok v jednáních o obchodní dohodě EU s Kanadou. Kanada je pro EU důležitým potenciálním obchodním partnerem a obě strany budou z takové dohody profitovat. Přesto ale existují obavy, jež musí vzít Komise v úvahu: ekologický dopad těžby ropy z dehtových písků a zdraví pracovníků těžících osinek – to jsou jen dvě záležitosti, jimž je třeba pečlivě věnovat pozornost. Podporuji výzvy, aby Kanada stáhla svou námitku ve WTO ohledně zákazu, který EU uvalila na produkty z tuleně, a jsem rád, že Parlament přijal pozměňovací návrhy, které podporují tuto výzvu. Komise rovněž musí zaujmout silnou pozici při hájení tohoto zákazu. Prostřednictvím obchodních značek a patentů je také třeba dodržovat práva duševního vlastnictví. Věřím, že tyto problémy budou vyřešeny, že je Komise vezme v úvahu a že bude sjednána užitečná obchodní dohoda. Zpráva: Wolf Klinz (A7-0081/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu z vlastního podnětu, protože řeší aktuální potíže s nekonečnou diskusí o odvětví ratingu: především se jedná o nedostatečnou hospodářskou soutěž, oligopolní struktury a nedostatek odpovědnosti a transparentnosti, zejména pokud se jedná o rating státního dluhu. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení „o ratingových agenturách: budoucí perspektivy“. Hodnocení ratingových agentur plní několik užitečných úkolů. Shromažďují informace o úvěrové bonitě emitentů v globálním prostředí. Ratingové agentury umožňují emitentům přístup na světový a domácí trh, snižují náklady na získávání informací a rozšiřují potenciální skupinu vypůjčovatelů. Tím zajišťují likviditu trhů a napomáhají stanovovat ceny. Nedávná finanční krize vyzdvihla tři problémy v tomto odvětví: nefungující hospodářskou soutěž, přílišnou závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních a skutečnost, že ratingové agentury neposkytují za své ratingy žádné záruky. Souhlasím s názorem pana zpravodaje, že ratingové agentury nevyjadřují pouze své názory, ale měly by za své ratingy odpovídat. Proto by měla být zvýšena jejich občanskoprávní odpovědnost, aby to pro ně znamenalo skutečnou hrozbu.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Klintze o ratingových agenturách. Ratingové agentury jsou užitečné: poskytují informace o kvalitě úvěrových produktů, umožňují dlužníkům a investorům přístup na světový a domácí trh a konečně také pomáhají stanovovat ceny. Finanční krize ale ukázala, jaká rizika s sebou současný systém nese: nefungující hospodářskou soutěž, a zejména nedostatečnou odpovědnost a transparentnost ratingových agentur. Máme před sebou zprávu z vlastního podnětu, která vyzývá Evropskou komisi, aby jasně pojmenovala nedostatky současného rámce a vytvořila studii dopadu, která nastíní různé možné alternativy, jak tento systém vylepšit, a to i včetně nových právních předpisů, bude-li zapotřebí. Naléhavě vyzývám Komisi, aby na naše požadavky co možná nejdříve zareagovala. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento důležitý dokument. Ratingové agentury neposuzují jen soukromé kapitálové společnosti a jejich produkty, ale také jednotlivé země. Na ratingu, který určitá země obdrží, závisí, za jakých podmínek může tato země očekávat, že si bude moci půjčovat na mezinárodních trzích. Negativní hodnocení, vyplývající z finančních obtíží, uvrhuje zemi do dluhové spirály, neboť snižující se rating ještě více zvyšuje její náklady na půjčky a dále zhoršuje její finanční situaci. Všichni účastníci trhu a jejich kontrolní orgány musejí znát kritéria, jež slouží pro stanovování ratingů, a musejí je být schopni sami ověřovat. Po Komisi a zemích G20 se žádá, aby stanovily novou celosvětovou koncepci hodnocení, jež by omezila pravděpodobnost chyb, upravovala činnost společností působících v oblasti ratingu a omezila rizika, spojená s finančním hodnocením. Souhlasím s tím – což jsem při různých příležitostech také opakovaně navrhoval –, že Evropa naléhavě potřebuje zřídit vlastní ratingovou agenturu, jež bude vydávat objektivní a nezávislá hodnocení. Souhlasím s výzvou této zprávy k založení naší vlastní ratingové agentury, která by měla mít podle daných návrhů pracovní název Evropská ratingová agentura. Možnosti všech členských států EU půjčovat si na mezinárodních trzích za spravedlivých podmínek, stabilita celého globálního finančního systému i účinnost opatření pro předcházení krizím – to vše bude záviset na tom, jak dobře dokážeme reformovat systém finančního hodnocení. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Ratingové agentury hodnotí země, instituce a společnosti, posuzují rizika související s jejich schopností splácet včas své závazky. Nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách bylo přijato jako první reakce na finanční krizi. Toto nařízení se zaměřuje na nejtíživější problémy a zavádí nad ratingovými agenturami dohled a regulaci. Tím se ale neřeší všechny problémy. Finanční krize ve skutečnosti ukázala, že v rámci fungování těchto agentur existují tři klíčové problémy: nefungující hospodářská soutěž, přílišná závislost na externích ratingových hodnoceních a absence odpovědnosti. Tato zpráva, pro niž jsem hlasoval, vyzývá Evropskou komisi, aby řádně zjistila nedostatky a provedla posouzení dopadu různých případných alternativ, včetně možnosti dalších legislativních návrhů. Také vyzývá Evropskou komisi, aby posoudila náklady a přínosy vyplývající z vytvoření zcela nezávislé Evropské ratingové agentury. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro tento návrh zprávy, protože se domnívám, že zakládání ratingových agentur posílí pravomoci v tomto odvětví, což je nezbytná podmínka pro zvýšení kvality, snížení cen informací a v neposlední řadě pro zvýšení odpovědnosti příslušných agentur. To rovněž pomůže omezit regulační závislost.

107

108

CS


Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro návrh zprávy o ratingových agenturách, protože se domnívám, že upravený text obsahuje mnoho kladných prvků a dobrých nápadů. Zejména souhlasím se snahou o zvýšení transparentnosti, poctivosti, zodpovědnosti, nezávislosti a spolehlivosti těchto agentur. Navíc souhlasím s nápadem pana Klinze zřídit Evropskou ratingovou agenturu, nezávislou na konkrétních státech a institucích, a sdílím jeho přesvědčení, že současný oligopol je pro toto odvětví problémem. Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Nedávná finanční krize upozornila na tři klíčové problémy odvětví ratingových agentur, a sice na nefungující hospodářskou soutěž, na přílišnou závislost regulačního rámce na vnějších ratingových hodnoceních a na to, že ratingové agentury neposkytují za své ratingy žádné záruky. Nejsem si jist, zda je vhodným řešením zpravodajem navrhované zřízení Evropské ratingové agentury (ERA). Neexistuje totiž žádná záruka pro to, že si ERA získá dobré jméno a stane se skutečným novým hráčem mezi ratingovými agenturami, že bude důvěryhodná, bude schopna přesvědčit trh o své bezpodmínečné nezávislosti na jakémkoli veřejném orgánu, ať již to jsou členské státy, Evropská komise či jakýkoli jiný veřejný subjekt. Jako smysluplnější se mi jeví návrh zpravodaje na zřízení sítě evropských ratingových agentur, jelikož spolupráce ratingových agentur aktivních na vnitrostátní úrovni při využívání dostupných lidských a finančních zdrojů by mohla zvýšit konkurenci v tomto odvětví tím, že by pokryla širokou škálu aktiv a různé trhy, kterým umožní dostat se na stejnou úroveň jako velké ratingové agentury s celosvětovou působností. John Bufton (EFD), písemně. – Hlasoval jsem proti případnému přijetí harmonizace ratingových agentur v EU, protože normy se mohou mezi jednotlivými členskými státy lišit, k čemuž nevyhnutelně i dochází. V situaci, kdy neexistuje jediná společná měna a s ohledem na nestabilitu trhů – zvláště v rámci selhávajících ekonomik eurozóny – čelí Velká Británie riziku, že zabředne do bažin harmonizovaných úvěrových ratingů, jež by měly postihnout všechny hospodářské záležitosti v celé Unii, a které by mohly britské podniky a průmysl vystavit závažným rizikům, podporovaným celounijními úvěrovými ratingy. O svých podmínkách a omezeních v oblasti úvěrového ratingu mají rozhodovat nezávislé ekonomiky nezávislých členských států. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k důsledkům, které mohou mít ratingy státního dluhu na trhy, rozpočtová salda a na obecné dobré životní podmínky lidí, je nezbytné, aby se tyto zakládaly na spolehlivých skutečnostech a spolehlivých číslech. V zájmu udržení pravdivosti a spravedlivosti ratingů je třeba posílit transparentnost těchto rozhodnutí a odpovědnost příslušných agentur. Proto podporuji a vítám dnes navržené stanovení priorit pro regulaci ratingových agentur, což považuji za zásadně důležité pro překonání problémů v tomto odvětví. Nessa Childers (S&D), písemně. – V Evropě je třeba řešit situaci okolo ratingových agentur. Tyto soukromé organizace zaměřené na zisk mají příliš velkou moc nad suverénními vládami a já plně podporuji plány na vyřešení této anomálie na Evropské úrovni. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o ratingových agenturách. Je politicky nepřijatelné a ekonomicky nebezpečné, aby tyto agentury, jež sehrály tak negativní roli v současné krizi, měly i nadále právo – dané jim samotnou Evropskou unií – hodnotit nejen společnosti, ale také ekonomiky členských států. Evropský parlament by měl být ve svých rozhodnutích ohledně činnosti ratingových agentur ráznější a radikálnější, a to zvláště poté, co způsobily evropským ekonomikám a evropským

08-06-2011

08-06-2011

CS


občanům tolik škod. V každém případě je tato zpráva bezpáteřní. Nařízení, jež navrhuje, jsou zbabělá a absence transparentnosti okolo ratingových agentur zůstává beze změn. Ani při nejlepší vůli nelze říct, že by daný problém mohly řešit ratingy generované soukromými firmami hledajícími jen vlastní prospěch – ať už nyní americkými, nebo v budoucnu evropskými –, což samo o sobě posiluje mafiánské spekulanty. Tato zpráva by měla prosazovat veřejnou, demokraticky kontrolovanou agenturu, která by neměla nic společného se soukromými zájmy a která by mohla hrát významnou úlohu v rámci solidarity mezi státy a jejich občany. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože řeší situaci ratingových agentur jasně a objektivně. Domnívám se rovněž, že ratingové agentury hrají nezbytnou a mimořádně užitečnou úlohu v oblasti sjednocování a zjednodušování toku informací o finančních trzích, a to jak ohledně solventnosti a věrohodnosti emitentů dluhopisů, tak ohledně jednotlivých finančních nástrojů. Pan Klinz nicméně správně podotýká, že pokud nebudou podniknuta příslušná korektivní opatření, hrozí tento podnikový model odpoutáním pozornosti od ochrany investorů směrem k ochraně emitentů dluhopisů. Nemyslím si, že se může situace hospodářské soutěže zlepšit, protože rozšiřování počtu agentur by mohlo oslabit věrohodnost ratingů. Mám ale za to, že větší zodpovědnost by se mohla projevit ve větší objektivitě a v pečlivější práci, čímž by byly chráněny nejen zájmy oněch několika málo subjektů, ale pomohlo by to omezit nevyváženost informací, což by přispělo k zabezpečení fungování trhů, a tím i k obecnému zájmu. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro usnesení o ratingových agenturách, neboť se domnívám, že potřebujeme novou Evropskou ratingovou agenturu, která zavede alternativní metodu práce a zvýší v tomto odvětví konkurenci. Finanční krize ukázala, že nemůžeme nadále akceptovat oligopolní strukturu, ani absenci transparentnosti a odpovědnosti stávajících ratingových agentur. Rachida Dati (PPE) , písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Klinze. Je v ní několik zajímavých návrhů, jak dále budovat nezbytný rámec pro ratingové agentury. Současná situace v eurozóně nám téměř denně připomíná dopad rozhodnutí, jež tyto agentury dělají, a závislost globálního regulačního systému na nich. Zvláště vítám požadavek, aby Evropská komise zvážila proveditelnost zřízení nezávislé Evropské ratingové agentury. Tento konkrétní návrh by nám umožnil řešit problém přílišné závislosti globálního systému finanční regulace na několika neveřejných ratingových agenturách. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podpořil jsem tuto zprávu o budoucnosti ratingových agentur. Nedávná finanční krize upozornila, že v tomto odvětví existují závažné problémy, například přílišná závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních a to, že ratingové agentury neposkytují za svá hodnocení žádné záruky. Tyto agentury se bezpochyby výrazným způsobem podílely na vzniku finanční krize tím, že nesprávně přidělovaly ratingy stukturovaným finančním nástrojům. Tato zpráva se ještě před legislativním návrhem připravovaným na letošní podzim Komisí zabývá těmito záležitostmi a vyzývá: k prověření, zda a jakým způsobem využívají členské státy rating pro regulační účely s cílem snížit všeobecnou přílišnou závislost finančního regulačního systému na ratingu; k vypracování podrobného hodnocení dopadů a studie proveditelnosti ohledně nákladů, přínosů a možné struktury řízení zcela nezávislé Evropské ratingové agentury; k prozkoumání možnosti založení skutečně nezávislé Evropské ratingové agentury; k zřízení evropského ratingového indexu, jenž v sobě zahrne všechny ratingy registrovaných ratingových agentur které jsou na trhu k dispozici.

109

110

CS


Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Ratingové agentury jedna za druhou snižují své ratingy evropských zemí, jež jsou nejvíce stiženy krizí, nebo je dávají na „černé listiny“. Hovořím o Portugalsku, Irsku, Řecku a Španělsku. Jakkoliv snad tyto agentury světovou finanční krizi neodstartovaly, výrazně ji těmito svými kroky v každém případě rozdmýchaly. Ve skutečnosti nahrávají spekulacím, ohrožují možnosti úspěchu již tak drakonických ozdravných plánů, jež byly uvaleny na lidi. Z toho důvodu je naléhavě třeba vytvořit Evropskou ratingovou agenturu s právním statutem nezávislé nadace. Je také třeba učinit přítrž případům střetu zájmů, který je dán tím, že agentury mohou v současnosti zároveň vydávat hodnocení i působit jako poradní subjekt. Ruku v ruce s touto změnou by měla Komise posoudit, do jaké míry je třeba zveřejňovat informace o všech produktech v oblasti finančních nástrojů. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Od doby, kdy propukla hospodářská a finanční krize, nehovoří se o ničem jiném, než o ratingových agenturách. Co si ale myslíme o jejich klíčové úloze, kterou nyní hrají? Evropský parlament se touto záležitostí zabýval. Ačkoliv hodnocení ratingových agentur plní některé užitečné cíle (například shromažďují informace o úvěrové bonitě emitentů, což je v našem globalizovaném světě zvláště důležité), v důsledku změn v regulačním rámci se z těchto „zprostředkovatelů informací“ de facto stali „zákonem stanovení udělovatelé licencí“, což je chyba, jíž se nesmíme dopouštět! Nedávná finanční krize upozornila na tři klíčové problémy tohoto odvětví: nefungující hospodářskou soutěž, přílišnou závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních a na skutečnost, že ratingové agentury neposkytují za své ratingy žádné záruky. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Úloha, již hrají ratingové agentury, je pro současné tržní hospodářství bezesporu důležitá. Tyto agentury začaly jako zprostředkovatelé informací, kteří usnadňují emitentům dluhopisů a investorům přístup na trh a umožňují snížit náklady na informace, čímž přispívají k větší likviditě a transparentnosti. Nedávná finanční krize ale, stejně jako v případě jiných oblastí tohoto odvětví, upozornila na tři klíčové problémy: nefungující hospodářskou soutěž, přílišnou závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních a na skutečnost, že ratingové agentury neposkytují za své ratingy žádné záruky. Je naléhavě třeba přezkoumat roli těchto agentur v regulaci světového finančního trhu a účinně vyřešit problém s nedostatečnou konkurencí. Je také zásadně důležité posoudit v rámci tohoto modelu otázku střetu zájmů. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Ratingové agentury hodnotí tři rozdílné sektory – veřejný sektor, společnosti a strukturované finanční nástroje. Výrazným způsobem se podílely na vzniku finanční krize tím, že nesprávně přidělovaly ratingy stukturovaným finančním nástrojům, které pak musely být během krize sníženy v průměru o tři až čtyři stupně. Nařízení (ES) č. 1060/2009 bylo první reakcí na finanční krizi, přesto se již zabývá nejnaléhavějšími problémy a podrobuje ratingové agentury dohledu a regulaci. Doufám nicméně, že se stane větší transparentnost činnosti ratingových agentur povinností. Nedostatek regulační jistoty v tomto odvětví ohrožuje řádné fungování finančních trhů EU, a proto Parlament žádá Evropskou komisi, aby před předložením dalších pozměňovacích návrhů k nařízení (ES) č. 1060/2009 řádně prošetřila nedostatky nového rámce a provedla posouzení dopadu různých možných alternativ, aby tyto mezery zaplnila, včetně eventuálních dalších legislativních návrhů. Odvětví ratingových agentur se potýká s různými problémy, z nichž nejzávažnější jsou nedostatek konkurence, oligopolní struktury a nedostatečná odpovědnost a transparentnost.

08-06-2011

08-06-2011

CS


João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Situace v několika posledních letech dopodrobna ukázala, jak málo jsou ratingové agentury důvěryhodné. I tak ale nadále drží otěže v rukou a jejich činnost je nesmírně destruktivní, zejména pro země se slabšími ekonomikami. Jako subjekty, které jsou závislé na finančním systému a pro něž jsou rozhodující ratingy, jež samy vydávají, jsou ratingové agentury živy především z toho, že nerovnoměrně stimulují úvěry a kapitalistické finanční spekulace. Tyto agentury jsou jasným ztělesněním financializace hospodářství – které nereflektuje skutečný růst v oblasti výrobní činnosti a neodpovídá mu – a tvoří středobod neoliberální rozvojové strategie, která vždy hledá zisk, který skutečná výroba nemůže zajistit kvůli dobře známému trendu ke snižování zisků. Ačkoliv tato zpráva činí některé kritické poznámky směrem k fungování těchto agentur, nikdy nejde až k podstatě věci, ani nenavrhuje veřejnou kontrolu finančního sektoru, jen aby nebyly ohroženy zájmy velkých společností a finančních institucí. To je klíčový problém. Vyzýváme proto k účinné regulaci finančního odvětví, k zastavení liberalizace pohybu kapitálu, k zakázání daňových rájů, derivátů a k ukončení činnosti těchto ratingových agentur. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Víme – jak se v posledních několika letech jasně ukázalo –, že ratingové agentury nejsou důvěryhodné, ale jejich činnost stále zůstává velmi škodlivá, což se týká zejména zemí se slabšími ekonomikami. Tyto agentury jsou živy především z toho, že nerovnoměrně stimulují úvěry a kapitalistické finanční spekulace. Ty jsou především výsledkem financializace hospodářství – které nereflektuje skutečný růst v oblasti výrobní činnosti a neodpovídá mu – a tvoří ústřední bod neoliberální rozvojové strategie, která vždy hledá zisk, který nemůže reálná výroba zajistit. Ačkoliv tato zpráva činí některé kritické poznámky směrem k fungování těchto agentur, nikdy nejde k meritu věci, ani nenavrhuje veřejnou kontrolu finančního sektoru, jen aby nebyly ohroženy zájmy velkých společností a finančních institucí. Proto vyzýváme k účinné regulaci finančního odvětví, k zastavení liberalizace pohybu kapitálu, k zákazu daňových rájů, derivátů a k ukončení činnosti těchto ratingových agentur. Potřebujeme jinou daňovou politiku, která bude přispívat k hospodářskému růstu, sociální spravedlnosti a vyváženým veřejným financím, aby tak mohla přispět k ukončení daňových výhod dostupných v daňových rájích, ke zdanění zisků z burz cenných papírů a k zavedení dodatečné daně ze zisků velkých společností a finančních institucí. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Tato zpráva se odvolává na nejdůležitější otázky týkající se ratingového odvětví, mezi něž patří nedostatečná hospodářská soutěž, oligopolní struktury a nedostatek zodpovědnosti a transparentnosti, zejména pokud jde o rating státního dluhu. Myslím proto, že je nevyhnutelné podniknout kroky k vytvoření Evropské ratingové agentury, která by přispět k novému modelu ratingu a vytvořit podmínky pro rozvoj skutečné konkurenceschopnosti. Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Bylo by dobré, kdyby míra odpovědnosti ratingových agentur do budoucna vzrostla. Je faktem, že agentury daly nejvyšší možný rating těm finančním nástrojům, které se později ukázaly být jako zhoubné. Zpráva doporučuje, aby subjekty na trhu prováděly širší a lepší analýzu rizik, aby se nemusely příliš spoléhat na ratingové agentury. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Téměř celý trh s úvěrovými ratingy, které se někdy provádějí povinně pro regulační účely, je ovládán třemi velkými americkými agenturami.

111

112

CS


Otevření tohoto odvětví konkurenci, ani vytvoření evropské veřejnoprávní agentury nic nezmění na perverznosti tohoto systému. Nyní je situace šílenější, než kdy předtím. Nikdo neví, který trh nebo která agentura řídí reakce těch ostatních; zda nízký rating jedné země vyvolá paniku kvůli státnímu dluhu, nebo zda za nízkým ratingem stojí cynická spekulace; zda má dobrý rating vliv na držení určitých aktiv, nebo zda tato naopak dostávají příznivý rating proto, že se jedná o dobrá aktiva a že je tedy velký zájem o jejich držení. Podrobnější dohled nad činností agentur má minimální efekt a zjevně nejde dost daleko. Navzdory opakované kritice, která se v Evropě a ve Spojených státech na agentury snesla, jejich pověst nijak neutrpěla. Není pochyb, že by bylo účinné, kdyby byly tyto agentury učiněny právně i finančně zodpovědnými za důsledky svých chyb a nezodpovědných hodnocení. Ale opět zdůrazňuji, že pokud nedojde k zásadní změně celého systému a budeme se místo toho snažit ten stávající systém slepit jen tak, aby přežil, nevyřeší se nic. Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Schválením zprávy pana Klinze, která vyzývá k účinné regulaci ratingových agentur, činí Parlament další krok vstříc větší transparentnosti na finančních trzích. Je důležité překonat stávající problémy, které charakterizují toto odvětví: nefungující hospodářskou soutěž, přílišnou závislost regulačního rámce na ratingových hodnoceních a nízkou spolehlivost hodnocení. V této souvislosti je významné, že Parlament požádal Komisi, aby zvážila možnost vytvoření nezávislé evropské agentury, která by rovněž zodpovídala za ratingy státních dluhů. V rámci probíhající reformy, která bude dokončena na podzim, je velmi důležité přezkoumat roli ratingových agentur v hodnocení státních dluhů, protože jejich nezodpovědné chování bylo často prvotní příčinou spekulací, jež poškozují v první řadě evropské daňové poplatníky. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Přivítal jsem tento dokument, protože odvětví ratingových agentur se potýká s různými problémy, z nichž nejzávažnějšími jsou oligopolní struktury, nedostatečná konkurence, odpovědnost a transparentnost. Problémem dominantních ratingových agentur je zejména platební model a klíčovým problémem regulačního systému je nadměrné spoléhání na externí úvěrové ratingy. Jak víte, ratingové agentury hodnotí tří rozdílné sektory – veřejný sektor, firmy a strukturované finanční nástroje. V případě, že účastníci trhu vyvinou interní hodnocení úvěrových rizik pro své vlastní regulatorní kapitálové požadavky, dochází zde k podstatnému střetu zájmů. Domnívám se, že je nutné posílit odpovědnost, kapacity, pravomoci a zdroje orgánů dohledu v zájmu monitorování, hodnocení a kontroly adekvátnosti těchto interních modelů a že je třeba zavést obezřetnostní opatření. Domnívám se, že ratingové agentury musejí sloužit k lepšímu informování trhu, aby investorům poskytovaly konzistentnější posouzení úvěrového rizika mezi jednotlivými odvětvími a zeměmi. Považuji za důležité umožnit uživatelům lepší kontrolu ratingových agentur. V této souvislosti je nutné zdůraznit ústřední úlohu zvýšení transparentnosti jejich činnosti. Jsem pevně přesvědčen, že musíme podporovat zřizování nových ratingových agentur, aniž by přitom došlo k jakémukoliv narušení hospodářské soutěže. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Usnesení, o němž se dnes hlasovalo, stanovuje řadu opatření ke snížení závislosti na velmi malém množství zdrojů ratingového hodnocení. Kromě zvýšení konkurence s sebou tato opatření nesou širší a uvážené využití vnitřních úvěrových ratingů, zejména v případě velkých finančních institucí, které mají kapacity pro vlastní posouzení rizik. Ano, v počátcích jsme byli v názorech na toto téma poněkud

08-06-2011

08-06-2011

CS


nejednotní, ale v konečných postojích jsme v podstatě došli ke shodě. Konsenzu bylo dosaženo i v otázce transparentnosti, neboť souhlasím s myšlenkou povinnosti pro všechny registrované ratingové agentury každoročně posoudit své ratingové operace v hodnoticí zprávě, která bude následně postoupena příslušnému orgánu dohledu. Olle Ludvigsson (S&D), písemně. – (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme dnes podpořili výzvu, aby Komise provedla podrobnější šetření podmínek pro zřízení Evropské ratingové nadace nebo veřejnoprávní Evropské ratingové agentury. Je zřejmé, že politicky vytvořená ratingová instituce by mohla být nástrojem pro vytvoření tlaku na velké soukromé agentury. Zároveň ale vidíme i potenciální problémy. Bylo by proto vhodné udělat si pomocí podrobné studie lepší obrázek o výhodách i nevýhodách takové instituce. Lepší znalostní základ představuje nezbytnou podmínku pro další diskuse o tomto tématu. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Nedávná finanční krize upozornila na tři klíčové problémy týkající se ratingových agentur: nefungující hospodářskou soutěž, přílišnou závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních a na skutečnost, že ratingové agentury neposkytují za své ratingy žádné záruky. Tato zpráva navrhuje způsoby, jak každý z těchto problémů řešit. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Nedávná finanční krize upozornila na tři klíčové problémy týkající se ratingových agentur: nefungující hospodářskou soutěž, což je způsobeno malým významem ratingových agentur na světových kapitálových trzích a jejich neuspokojivou konkurenceschopností, zejména pokud jde o regulační normy; přílišnou závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních při tvorbě norem, právních předpisů a nařízení (například jejich stále častější využívání pro stanovení kapitálových požadavků) a závislost centrální banky na externích úvěrových ratinzích; a konečně skutečnost, že ratingové agentury nenesou za své ratingy žádnou zodpovědnost, přičemž v této souvislosti zpráva navrhuje podpořit zřízení evropské sítě ratingových agentur. S tím souhlasíme, je velmi důležité, aby měli investoři obšírnější informace a aby účastníci trhu směli investovat do derivovaných finančních nástrojů jen tehdy, pokud mohou dokázat, že mají znalosti a schopnosti pro posouzení úvěrových rizik, jež s sebou příslušný produkt nese. Konečně, podporujeme myšlenku zřízení zcela nezávislé neveřejné Evropské ratingové agentury (ERA). Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento pokrytecký text hlásá, že hlavním problémem ratingových agentur je to, že jsou překážkou pro hospodářskou soutěž. Jeho řešení „přílišné závislosti“ bank na těchto agenturách je, že si budou banky posuzovat rizika samy. Banky zodpovědné za stanovování úspornosti! A pokud toho nebudou schopny, mají uplatňovat to nejméně příznivé hodnocení, aby si zajistily největší možnou ochranu! Problémem není ochrana zájmů bank, ale ochrana obecného zájmu. Lidé jsou na seznamu priorit EU opět až na posledním místě. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Ratingové agentury plní několik užitečných funkcí – shromažďují informace o úvěrové bonitě emitentů v globálním i domácím prostředí, umožňují emitentům přístup na světový a domácí trh, snižují náklady na získávání informací a rozšiřují potenciální skupinu vypůjčovatelů, a tak zajišťují likviditu trhů. Nedávná finanční krize ale upozornila na tři klíčové problémy tohoto odvětví: nefungující hospodářskou soutěž, přílišnou závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních a na skutečnost, že ratingové agentury neposkytují za své ratingy žádné záruky. Musíme se zabývat případnými opatřeními, jež přicházejí v úvahu. Ta by měla být podrobena hodnocení dopadu a prověřena, a neměla by být přijímána „naslepo“, což by

113

114

CS


mohlo být kontraproduktivní. Tak by totiž vznikaly nové překážky pro vstup na trhy a rostlo by riziko konzervativnějšího provádění ratingů, což by se pak odrazilo v reálné ekonomice a poskytování úvěrů. Musíme na odvětví úvěrových ratingů nahlížet z globální perspektivy, neboť se jedná o velmi komplexní odvětví napojené na světový kapitálový trh. Proto je důležité sledovat aktuální vývoj v USA. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Tato zpráva z vlastního podnětu předkládá hlavní problémy, které se v současnosti týkají odvětví ratingových agentur, z nichž nejzávažnější jsou nedostatek konkurence, oligopolní struktury a nedostatečná odpovědnost a transparentnost, což se významně dotýká ratingů státního dluhu. Považuji tuto zprávu za velmi případnou. Je nezbytné udělat vše proto, aby se neopakovala situace, k níž došlo v Řecku. Hlasoval jsem pro. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Od ratingových agentur se očekává, že budou podávat informace o kvalitě úvěrů. Svou dosavadní činností si nicméně tyto agentury vysloužily nelichotivou pověst. Tak kupříkladu ostře kritizována byla jejich opožděná reakce na finanční krizi ve třicátých letech. Odborníci v ratingových agenturách dokonce ani nedokázali poukázat na rizikovost prohnilých finančních struktur na americkém trhu s nemovitostmi. Podobně i v souvislosti s nárůstem státních dluhů zareagovali až tehdy, když začali investoři vyjadřovat své obavy. A tato reakce byla tak příkrá, že se finanční problémy jednotlivých zemí ještě prohloubily. Jestliže se na trhu po léta obecně vědělo o nesrovnalostech v Řecku, stejně jako o manipulacích společnosti Goldman-Sachs, jež měly zakrýt existující dluh; jestliže bylo běžné, že Atény revidovaly své rozpočtové údaje pokaždé, kdy se k moci dostala nová vláda; jestliže i tak tato země dostávala dobrý úvěrový rating, což jen vyvolalo náhlou a ostrou reakci, když nastala finanční a hospodářská krize, způsobilo bankroty, znevýhodnilo země, jejichž banky poskytovaly méně jisté půjčky; a jestliže bylo zároveň vsazeno mnoho peněz na země směřující k bankrotu – pak s celým systémem je něco zásadně špatně. Tento návrh je jistě prvním krokem správným směrem, a proto jsem pro něj hlasoval. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Mám za to, že činnost ratingových agentur je obecně velmi pochybná. Nejen proto, že neidentifikují rizika v příznivých dobách, jak tomu bylo v případě amerického trhu s nemovitostmi, ale mohou dokonce zhoršit situaci, když přijde krize. Nesmíme dovolit americkým soukromým ratingovým agenturám, aby svévolně rozhodovaly o úvěrové spolehlivosti evropských států. Tato zpráva je krokem směrem k přísnějším kontrolám ratingových agentur, pročež jsem hlasoval pro. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Vítám toto usnesení o budoucích perspektivách ratingových agentur. Odvětví ratingových agentur má často problémy týkající se oligopolních struktur a nedostatečné hospodářské soutěže, odpovědnosti a transparentnosti. Proto by měla Komise zvážit možnost vytvořit zcela novou, nezávislou Evropskou ratingovou agenturu (ERA), která by měla právo podílet se na tvorbě rozhodnutí o ratingu státních dluhů a o ratingových agenturách. Vedení, zaměstnanci i struktura řízení nové ERA by byly zcela nezávislé a autonomní. Souhlasím s návrhem, aby ratingové agentury podléhaly v celé EU konzistentně stanovené občanskoprávní odpovědnosti v případě hrubé nedbalosti nebo nesprávného jednání. Dále je nutné posílit odpovědnosti, kapacity, pravomoci a zdroje orgánů dohledu v zájmu monitorování, hodnocení a kontroly adekvátnosti těchto interních modelů, zavádění obezřetnostních opatření a provádění vyšetřování a kontrol. Je velice důležité vytvořit pro ratingové agentury rovné podmínky prostřednictvím podpory hospodářské soutěže, transparentnosti, otevřenosti trhu a stability.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Práce ratingových agentur je důležitá, protože zajišťuje spolehlivost a stabilitu. Proto je třeba stanovit pravidla a normy, podle nichž se budou řídit jejich hodnocení a které zaručí jejich nestrannost. Hlasoval jsem pro zprávu pana Klinze, protože se domnívám, že je zásadně důležité, aby měla Evropská unie pravidla pro řízení dopadu ratingů na celý finanční a hospodářský systém. Vzhledem k tomu, že Komise nedávno přijala nové nařízení o ratingových agenturách, se zdá být tato zpráva prvním krokem směrem k novým pravidlům pro ratingové agentury, nehledě na právní vakuum v této oblasti a na možnost těchto agentur ovlivňovat hospodářství členských států – a to do té míry, že je mohou až zavést do krize. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu o ratingových agenturách, protože souhlasím, že je zásadně důležité omezit nespravedlivou hospodářskou soutěž zapříčiněnou obvyklou praxí ratingových agentur hodnotit účastníky trhu, zatímco od nich samy dostávají zakázky. Domnívám se, že by měla Komise pečlivě posoudit případné využití alternativních nástrojů pro stanovování úvěrových rizik. Je životně důležité, aby mohl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy účinně vykonávat své pravomoci dohledu a aby měl právo provádět neohlášené vyšetřování a kontroly na místě. Je rovněž zásadně důležité, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy při výkonu svých pravomocí dohledu umožnil slyšení osobám, s nimiž je vedeno řízení, aby bylo respektováno jejich právo na obhajobu. Souhlasím také s výzvou, aby Komise vypracovala podrobnou studii o dopadu ohledně nákladů, přínosů a možné struktury řízení zcela nezávislé Evropské ratingové agentury, která by měla pravomoci ve všech třech sektorech ratingů. Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Ačkoliv má tato zpráva několik pozitivních aspektů, nebyla s to navrhnout vytvoření veřejné, nezávislé Evropské ratingové agentury. Nejasnost její formulace naopak umožňuje financování nové soukromé agentury z veřejných prostředků. Tato zpráva rovněž nezmiňuje odstranění státního dluhu z agendy ratingových společností, což je hlavní opatření, jež by bylo v této oblasti možné přijmout v zájmu boje proti spekulacím zaměřeným proti euru. A konečně, tato zpráva měla navrhnout, aby Komise prověřila možnost předchozího schválení všech „strukturovaných finančních produktů“ ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Z těchto důvodů hlasuji proti. Fiorello Provera (EFD), písemně. – (IT) Prostřednictvím tohoto návrhu jsme konečně vyjádřili své přání zlepšit práci ratingových agentur, tím že zvýšíme jejich transparentnost, poctivost, odpovědnost a nezávislost a spolehlivost. Zatímco je uznávána úloha agentur v oblasti poskytování informací a stimulace likvidity trhu, je nyní zřejmé, že finanční subjekty vkládaly do posudků agentur příliš velkou důvěru a že jejich činnost přispěla k zapříčinění finanční krize. Toto odvětví je příliš závislé na externích ratingových agenturách a existuje zde oligopol. Proto jsem pro zřízení nezávislé Evropské ratingové agentury, která bude zodpovědná za své ratingy v rámci veřejného sektoru, v oblasti podniků i strukturovaných finančních nástrojů. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční a hospodářská krize upozornila na potřebu regulovat ratingové agentury. Nedávné události skutečně otevřely možnost určit pochybení v jejich činnosti a znovu přezkoumat jejich status jakožto certifikačních agentur subjektů svých šetření: společnosti, veřejný sektor a strukturované finanční produkty. V tomto smyslu se jasně ukázalo, že hrají významnou úlohu v omezování nevyváženosti v oblasti informací, která by mohla být mezi investory citelná. Na druhou stranu ale bylo shledáno, že je důvěra v hodnoceni ratingových agentur přílišná, což jistě

115

116

CS


významně přispělo k prohloubení finanční krize. Proto naléhavě potřebujeme nový regulační model, který závislost na hodnoceních ratingových agentur omezí. Řešení spočívá v opatřeních, jako je omezení závislosti Evropské centrální banky (ECB) na údajích poskytovaných externími agenturami, posílení pravomocí regulačních orgánů a orgánů dohledu, zahájení diskuze o vytvoření Evropské ratingové agentury, rozšíření škály informací dostupných investorům (čímž se omezí moc ratingových agentur) a také kupříkladu posílení mechanismů občanské odpovědnosti. Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Chci vyjádřit panu Klinzovi své blahopřání za výtečnou práci, již odvedl. Vyzývám ratingové agentury, aby více odhalily mechanismy, pomocí nichž stanoví ratingy státních dluhů, a aby toto odvětví vysvětlilo, jaké používá metody a proč se jejich ratingy liší od předpovědí hlavních mezinárodních finančních institucí. Další kontroverzní otázkou je, jakou strukturu navrhnout pro vytvoření protiváhy na evropské úrovni třem největším ratingovým agenturám, v jejichž případě panuje názor, že mají na náš trh nepříznivý vliv. Proto vyzývám Komisi, aby pečlivě posoudila možnost vytvoření zcela nezávislé ratingové agentury, jež by byla vybavena počátečními kapitálovými prostředky na pokrytí maximálně pětiletého období činnosti. Konečně, je zásadně důležité zvážit možnosti, jak zajistit, aby byly ratingové agentury právně odpovědné za své ratingy. Proto chci požádat Komisi, aby určila možnosti, jak podřídit ratingové agentury občanskému právu členských států. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem pro. Ratingové agentury plní několik užitečných funkcí. Shromažďují informace o úvěrové bonitě emitentů v globálním prostředí s asymetrickými informacemi mezi emitenty dluhopisů a investory, umožňují emitentům přístup na světový a domácí trh, snižují náklady na získávání informací a rozšiřují potenciální skupinu vypůjčovatelů, a tak zajišťují likviditu trhů a napomáhají stanovovat ceny. V důsledku změn v regulačním rámci se však z těchto „zprostředkovatelů informací“ de facto stali „zákonem stanovení udělovatelé licencí“. Nedávná finanční krize upozornila na tři klíčové problémy tohoto odvětví: nefungující hospodářskou soutěž, přílišnou závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních a na skutečnost, že ratingové agentury neposkytují za své ratingy žádné záruky. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlavním cílem dnešního usnesení je odstranit závislost celého systému na externích úvěrových ratinzích, nakolik to jen bude možné a v co nejkratším reálném časovém rámci. Úloha externích ratingů jako významného spouštěcího mechanismu je důležitá zejména tehdy, pokud dochází k přechodu z vyššího stupně investování na nižší. V řádně fungujícím tržním prostředí postačuje k zajištění kvality úvěrových ratingů dobrá pověst agentury. Protože však stávající struktura je oligopolní, mají ratingové agentury ze své podstaty „zaručený“ trh. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Klinze, protože mám za to, že v ní navrhovaná opatření na řešení problémů v odvětví ratingových agentur představují krok správným směrem. Tyto služby mají ohromný dopad a důsledky jejich činnosti mohou být pro hodnocené státy a organizace katastrofální, jak jsme měli možnost jasně vidět během nedávné finanční krize. Pro tyto služby je třeba stanovit jasná pravidla fungování, musejí být veřejně známy postupy, jež agentury používají při svých hodnoceních, a je nutné, aby tyto byly za svou činnost odpovědné. Státy, jakož i všechny druhy služeb a organizací, jež agentury hodnotí, nesmějí být vydány na milost a nemilost jejich rozhodování. Tři hlavní ratingové agentury hodnotí 95 % ekonomické činnosti; hovoříme proto o monopolu, a to se všemi negativními dopady, které s tím mohou být

08-06-2011

08-06-2011

CS


spojeny. Žádáme transparentnost, sankce za protiprávní jednání, zavedení odpovědnosti, hodnocení těchto agentur nezávislými subjekty, které zajistí jejich nestrannost a přísné dodržování pravidel. Antolin Sanchez Presedo (S&D), písemně. – (ES) V zájmu toho, aby se proces reformy ratingových agentur posunul dále, podporuji zprávu pana Klinze. Zatímco první legislativní iniciativa podřídila tyto agentury regulaci a dohledu a druhá vysvětlila pravomoci dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, toto usnesení prosazuje snížení regulační závislosti na externích ratinzích, uspořádání celého odvětví do rámce hospodářské soutěže a zlepšení jeho obchodních modelů tak, aby byly uvedeny do souladu s kritérii Fóra finanční stability. Konečné znění obsahuje mé pozměňovací návrhy. Těmito pozměňovacími návrhy jsem usiloval o posílení kapacit orgánů dohledu, o podporu rovných podmínek na celosvětové úrovni, o zintenzivnění hospodářské soutěže odstraněním „kupování ratingů“ a o zřízení standardních postupů pro šíření informací. V otázce státního dluhu jsem hájil názor, že by měly ratingové agentury v rámci své práce zabránit procykličnosti a brát v úvahu předpovědi hlavních mezinárodních finančních institucí. Také jsem požadoval, aby Komise reformovala platební modely a aby zavedla odpovědnost za nesprávné jednání. Závěrem, velmi vítám skutečnost, že tato zpráva uvažuje o zřízení nezávislé Evropské ratingové agentury a o možnostech evropské agentury. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která uznává, že ratingové agentury postrádají odpovědnost, hospodářskou soutěž a transparentnost, zejména v souvislosti se státním dluhem. Na úrovni EU i celosvětově je třeba udělat více, aby se zajistilo, že nezodpovědné praktiky neohrozí finanční jistoty EU. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Ratingové agentury jsou zprostředkovateli informací, jež podporují likviditu a transparentnost na trhu, tím že omezují informační asymetrii na trhu, usnadňují přístup na globální trh a snižují náklady na získávání informací a umožňují využívání potenciálu věřitelů a investorů. Tyto agentury nicméně s sebou nesou určité problémy, zejména pokud se jedná o nefungující hospodářskou soutěž, o jejich oligopolní struktury, o přílišnou důvěru, která je v ně vkládána, a o nedostatek transparentnosti a odpovědnosti. Tyto otázky se v současné době stávají stále důležitějšími, a to zvláště v případě členských států EU, které – kvůli svým hospodářským a finančním problémům – jsou svědky toho, že ratingy různých vnitrostátních institucí nekonsistentně a cyklicky kolísají. Jakkoliv je význam ratingových agentur nepopiratelný, bylo by záhodno jejich roli do budoucna omezit. Proto jsem hlasoval pro návrh Parlamentu, který vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu a studii zkoumající náklady, přínosy a strukturu řízení Evropské ratingové agentury, která by se věnovala různým oblastem ratingů: veřejnému sektoru, společnostem a finančním nástrojům. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Tato zpráva zavede nad ratingovými agenturami letos v létě přísnější dohled ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, což bude důležitým nástrojem, jímž se zajistí, že předchozí přístup k půjčování podle hesla „laissez-faire“ nebude moci být ve světle finanční krize nadále uplatňován. Ratingové agentury inkasovaly poplatky od finančních institucí za poskytování ratingů na jejich vlastní produkty, a tedy z obchodování těmito produkty, z jejich prodeje. Tento střet zájmů znamenal, že agentury horlivě udělovaly vysoké ratingy komplexním finančním nástrojům,

117

118

CS


což vedlo k zavádějícímu upokojení investorů při nákupu těchto produktů. Agentury rovněž radily společnostem, jakým způsobem mají prezentovat své vysoce rizikové produkty jakožto produkty s nízkým rizikem. Tato zavádějící praxe vedla k tomu, že se tyto produkty staly nebezpečnějšími, než naznačoval jejich rating, a to způsobilo velké ztráty investorům, což se týká i příjemců důchodů ve Walesu. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Finanční a hospodářská krize vrhla kritické světlo na ratingové agentury a zvláště na jejich aktivní úlohu v pokračující krizi, přičemž jako základní problémy tohoto odvětví se ukázaly: nefungující hospodářská soutěž, přílišná závislost na externích ratingových hodnoceních a absence odpovědnosti. Z toho důvodu zpravodaj doporučuje zvážit myšlenku zřízení zcela nezávislé Evropské ratingové agentury, která musí být soběstačná. Vzhledem k dalekosáhlým důsledkům ratingů je intenzivní interakce s tímto odvětvím nevyhnutelná. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Finanční krize z posledních let upozornila na tři hlavní problémy tohoto odvětví: nefungující hospodářskou soutěž, přílišnou závislost regulačního rámce na externích ratingových hodnoceních a na skutečnost, že ratingové agentury neposkytují za své ratingy žádné záruky. Hlasovala jsem pro zprávu pana Klinze, protože se domnívám, že zřízení zcela nezávislé, neveřejné Evropské ratingové agentury je smysluplná a přitažlivá myšlenka. Zpráva: Richard Falbr (A7-0172/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože považuji za zásadně důležité, abychom se postavili proti nedodržování mezinárodních právních předpisů v sociální oblasti, a to jak v rámci EU, tak mimo něj. Takové nedodržování představuje svého druhu sociální a environmentální dumping, který poškozuje evropské podniky i pracovníky. Lze očekávat, že tato zpráva dokáže posílit pevné základy pracovních postupů obsažených v právních předpisech Mezinárodní organizace práce (MOP). Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o vnějším rozměru sociální politiky, podporování pracovních a sociálních standardů a evropské sociální odpovědnosti podniků. Je třeba zdůraznit, že vnější rozměr sociální politiky zahrnuje aktivity a iniciativy EU, jež mají za cíl prosazovat pracovní a sociální standardy ve třetích zemích. To znamená příležitosti mužů a žen získat dobrou a náležitě ohodnocenou práci v podmínkách zaručujících svobodu, rovnost, bezpečnost a důstojnost. Mezinárodní pracovní normy by měly především zajistit lidský rozvoj všech pracovníků. Lidé nejsou zboží, o jehož ceně lze jednat. Práce je součástí našeho každodenního života a má zásadní význam pro důstojnost, blahobyt a rozvoj každého z nás. EU se v rámci mezinárodního dialogu o sociálních otázkách těší dobré pověsti. V tomto ohledu je považována za citlivého a důvěryhodného partnera. Toho je třeba využít v zájmu dosažení ambicióznějších cílů EU. Jedním z nich je vytvoření jednotného, celistvého a fundovaného přístupu EU k vnějším aspektům sociální politiky. Klíčovou úlohu zde sehrává koordinace nejen v rámci Evropského parlamentu, ale i s Evropskou komisí a nově vytvořenou Evropskou službou pro vnější činnost. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Vnější rozměr sociální politiky zahrnuje aktivity a iniciativy EU, jež mají za cíl prosazovat pracovní a sociální normy ve třetích zemích. Ochrana hospodářských a sociálních práv je povinností všech členských států a všech ostatních států vyplývající ze Všeobecné deklarace lidských práv OSN.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Proto musí postoj všech členských států EU jasně odrážet zásady evropského sociálního modelu, jsou-li v sázce sociální otázky a spolupráce mezi členskými státy. Chci zdůraznit, že evropský sociální model nabízí jak rovné příležitosti ve vzdělávání, odborné přípravě a na pracovním trhu, tak i rovný přístup k sociálním službám, což jsou hlavní pilíře hospodářského úspěchu. Proto vyzývám členské státy, aby podporovaly svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a zákaz dětské práce. Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, který podporuje důstojnost, blahobyt a rozvoj každého člověka jakožto hodnoty, které by měly být hlavními cíli hospodářského rozvoje. Pino Arlacchi (S&D), písemně. – Zpráva o vnějším rozměru sociální politiky se týká prioritní otázky sociálních politik EU. Vyzývá k posílení základních pracovních norem zakotvených v úmluvách MOP, které zahrnují svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a zákaz dětské práce. Hlasoval jsem pro tuto zprávu i proto, že vyzývá ke změně správy na celosvětové úrovni i na úrovni EU, aby bylo možné lépe uplatňovat práva pracovníků a prosazovat pracovní podmínky. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu svého kolegy pana Falbra, protože se domnívám, že by Evropská unie měla prosazovat nejvyšší pracovní a sociální standardy ve třetích zemích, aby si zachovala svou důvěryhodnost na mezinárodním trhu a aby si vybudovala silné vazby se svými hlavními obchodními partnery. Zpravodaj doporučuje vyvážené vztahy s nevládními a mezinárodními organizacemi, aby byla usnadněna ratifikace příslušných úmluv. Pokud chtějí být třetí země v pozici, kdy mohou jednat s Unií, musejí dodržovat mezinárodně uznávané pracovní normy. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Poslední čtení v agendě Mezinárodní organizace práce bylo, že 115 miliónů dětí je zaměstnáno v nebezpečných pracovních podmínkách – což představuje jednu z nejhorších forem dětské práce –, které ohrožují zdraví i životy těchto dětí. S blížícím se 12. červnem, Světovým dne proti dětské práci, jsem hlasoval pro tuto důležitou a příhodně načasovanou zprávu, která vyzývá všechny zainteresované strany dohody o volném obchodu, aby se v souladu s Deklarací MOP o základních zásadách a právech při práci zavázaly k odstranění všech druhů nucené práce a k ukončení dětské práce. V rámci diskusí o obchodních dohodách nesmí být opomíjen problém dětské práce a organizovaného porušování lidských práv. Při svých obchodních jednáních musí EU zaujímat silnou pozici v oblasti prosazování sociální politiky a pracovních a sociálních standardů. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Vnější rozměr sociální politiky zahrnuje aktivity a iniciativy EU, jež mají za cíl prosazovat pracovní a sociální normy ve třetích zemích. EU si stanovila za cíl nejen stát se vlajkovou lodí v oblasti sociální odpovědnosti podniků, ale také podporovat tuto odpovědnost ve svých vnějších politikách. Nedodržování základních mezinárodních sociálních norem je jednou z podob sociálního a environmentálního dumpingu, který poškozuje evropské podniky i pracovníky. Souhlasím, že je nezbytné posílit úlohu příslušných mezinárodních institucí – například Mezinárodní organizace práce (MOP), Světové obchodní organizace (WTO), Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě (OECD) a Organizace spojených národů (OSN) –

119

120

CS


jakož i jejich spolupráci na vypracovávání, uplatňování a propagaci základních mezinárodních sociálních standardů. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Náš globalizovaný svět, v němž jsou jednotlivé země provázány hospodářskými, sociálními, kulturními a politickými vazbami, je nepopiratelným faktem. Ale v rámci obchodních vztahů mezi Evropskou unií a třetími zeměmi stále přetrvávají hluboké rozdíly v oblasti systémů sociální ochrany a pracovních podmínek. Evropská unie by měla jakožto obchodní partner a důležitý partner pro vyjednávání na celosvětové úrovni pomáhat prosazovat vyšší pracovní a sociální standardy ve třetích zemích. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu, která vyzdvihuje zásadní úlohu, již může EU hrát v oblasti lidských práv, zejména prostřednictvím prosazování práva na důstojnou práci. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Tato zpráva o vnějším rozměru sociální politiky a podporování sociálních standardů, kterou jsme právě přijali, navrhuje, aby měla EU k dispozici jednotné znění „sociální klauzule“, která by mohla být začleňována do všech dvoustranných obchodních dohod. Tato iniciativa představuje krok správným směrem. Ve světle toho, že dohody o volném obchodu stále obvykle obsahují jen málo odkazů k sociálním standardům, zmiňuje tato zpráva pro danou oblast několik přístupů, včetně sociální klauzule a dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce – bez ohledu na to, zda byly ratifikovány všemi členskými státy – a rozšíření spolupráce mezi třetími zeměmi a členskými státy EU. Dalším zajímavým aspektem této zprávy je rozvíjení koncepce sociální odpovědnosti podniků, protože – jakkoliv je to v současné době přínosná koncepce – je stále založena na dobrovolné účasti, a je na ní tedy co zlepšovat. Když tuto koncepci rozšiřujeme na několik oblastí a zahrnujeme rozměr sociální odpovědnosti podniků do našich obchodních politik, proč tuto zodpovědnost jednoho dne nezavést povinně? Kromě toho, že by to vyslalo politický signál, znamenalo by to skutečný krok vpřed ve snaze dosáhnout našich cílů sociální politiky. Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Vnější rozměr sociální politiky zahrnuje iniciativy EU, jež mají za cíl prosazovat pracovní a sociální normy ve třetích zemích. Tím, že Evropská unie stanoví pracovní normy, rozšiřuje občanům možnosti získat práci v podmínkách svobody, rovnosti, bezpečí a důstojnosti. Při zohlednění současné míry globalizace světového hospodářství představují mezinárodní pracovní normy základy, na nichž by měl stát sociální a ekonomický rozvoj jednotlivých zemí. Čína, Indie a další rozvíjející se ekonomiky se stávají stále důležitějšími aktéry pro zahraniční investice. Tento jev je nicméně spojen s rizikem, že tyto země – a zejména jejich podniky – budou vyvážet pracovní normy, jež nedosahují standardů Evropské unie. Proto se domnívám, že by měla být Evropská unie ostražitá vůči zemím, jež s námi chtějí uzavírat obchodní dohody. Evropské malé a střední podniky jsou v otázkách uvádění sociálních standardů do praxe vedoucí silou. Zastávám názor, že je zásadně důležité mít k dispozici jasnou a jednoznačnou definici sociální odpovědnosti podniků, jež odstraní stávající roztříštěnost interpretací a která rovněž stanoví způsoby kontrol dodržování těchto odpovědností. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Rozhodla jsem se hlasovat pro zprávu pana Falbra, která na jedné straně pojímá strategický význam sociální odpovědnosti podniků jako motivační nástroj pro podporu růstu v podnikání, na druhé straně vyzdvihuje, že je tuto záležitost možné řešit jen na dobrovolném základě. Také se zcela ztotožňuji s kritickým postojem pana Falbra, jímž vyjadřuje nesouhlas s pokryteckým chováním Evropské unie, která zároveň prosazuje sociální model zaměřený na sociální práva, zatímco uzavírá

08-06-2011

08-06-2011

CS


obchodní dohody se zeměmi, jež tato práva nedodržují nebo svým pracovníkům neposkytují příslušnou ochranu. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože stále existují případy, kdy nejsou úmluvy a dohody Mezinárodní organizace práce správně prováděny nebo jsou prováděny jen zčásti a kdy stále dochází k porušování zásad sociální odpovědnosti podniků. Mezinárodní standardy práce by měly především zajistit pracovníkům jejich práva, protože práce je součástí našeho každodenního života a má zásadní význam pro důstojnost, blahobyt a rozvoj každého z nás. Spolu se sociálními normami by měla sociální odpovědnost podniků přispívat k udržitelnému růstu, ale podniky by se neměly vyhýbat dialogu se zaměstnanci: musejí dodržovat a propagovat zásady důstojných zaměstnaneckých vztahů, prostřednictvím konzultací, informací a kolektivního vyjednávání podporovat účast zaměstnanců, rozvíjet profesní dovednosti zaměstnanců a zajistit jejich celoživotní vzdělávání, dodržovat předpisy v oblasti bezpečnosti práce, podporovat rovné postavení žen a mužů, vytvářet příznivé prostředí pro sociální partnery s cílem předvídat a zvládat změny na trhu práce, včetně restrukturalizace, zvyšovat kvalitu práce, zapojovat a chránit zranitelné skupiny pracovníků, jako je mládež, senioři, postižení a migranti. Evropská unie by proto měla i nadále v dvoustranných a regionálních dohodách uplatňovat sankce a pobídky, aby zajistila prosazování sociálních ustanovení obsažených v dohodách EU. Dále je velice důležité, aby se vlády nezříkaly odpovědnosti za zachování evropského sociálního modelu, protože jinak bude hrozit privatizace pracovního práva a systémů a služeb sociálního zabezpečení. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Vnější rozměr sociální politiky zahrnuje aktivity a iniciativy EU, jež mají za cíl prosazovat pracovní a sociální normy ve třetích zemích. Ačkoli Lisabonská strategie a strategie Evropa 2020 kladou na sociální politiku mnohem větší důraz než kdykoli předtím, konkurenceschopnost a hospodářská hlediska i nadále zůstávají prioritou na úkor sociálních otázek. Základní pracovní normy jsou zakotveny v osmi úmluvách MOP, které se zaměřují na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a na zákaz dětské práce. Aby mohla EU jednat se třetími zeměmi, musejí splnit všechny výše zmíněné požadavky. Je to povinná podmínka pro jednání se třetími zeměmi. Obchodní politika nesmí přehlížet nedodržování práv pracovníků, a proto může rozvoj společnosti pokračovat až poté, co se tyto nedostatky odstraní. EU má v oblasti mezinárodního dialogu o sociálních otázkách dobrou pověst a je v tomto ohledu považována za citlivého a důvěryhodného partnera. Toho je třeba využít v zájmu dosažení ještě ambicióznějších cílů, jež EU stanoví. Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Zpráva se věnuje tématu, které je v dnešní světě nesmírně důležité. Jde o otázky práv pracujících. Tzv. sociální dumping představuje pro pracující velké nebezpečí, neboť zásadní způsobem podkopává jejich práva. Hlavními aktéry při uplatňování sociálních norem jsou mezinárodní společnosti. Je tudíž naprosto nezbytné jasně a jednoznačně definovat sociální odpovědnost podniků, abychom zamezili současným odlišným výkladům a abychom v této oblasti stanovili minimální povinnosti a způsob, jak bude sledováno jejich plnění. Je mnoho společností, které přicházejí do regionů jenom pro dočasnou ekonomickou výhodnost, většinou z důvodu levné pracovní síly. Podniky zpravidla odmítají tvořit dlouhodobé vazby v regionu, tedy podílet se na společné sociální odpovědnosti v regionu. Zpráva vyzývá k posílení základních pracovních

121

122

CS


norem, které jsou zakotveny v úmluvách Mezinárodní organizace práce, včetně svobody sdružování a kolektivního vyjednávání, odstranění nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a zrušení dětské práce. Požaduje změny v systému globální správy a v EU s cílem lépe chránit práva zaměstnanců a pracovní podmínky. Zpravodaji se podařilo uhájit jasný sociální rozměr předložené zprávy, proto jsem uvedenou zprávu podpořila. John Bufton (EFD), písemně. – Hlasoval jsem proti uplatnění vnějšího rozměru sociální politiky, podporování pracovních a sociálních standardů a evropské sociální odpovědnosti podniků, protože podle mého názoru by měla EU upustit od požadavku upřednostnění sociálních výsad vůči třetím zemím, ač mohou být tyto výsady považovány za správné a přínosné. Jakkoliv uznávám důležitost podpory humánních metod v oblasti zacházení s pracovní silou, sociální politika EU již napáchala v mnoha institucích ve Velké Británii mnoho škod, a proto by neměla být dále rozšiřována. Při řešení otázek sociální politiky je třeba prokázat jistou míru flexibility a svobody, neboť tvorba politiky založené na myšlence univerzálního řešení pro každého může být při uplatnění na úrovni jednotlivých zemí kontraproduktivní. Z tohoto důvodu by se EU vůbec neměla snažit získat pravomoci v oblasti sociální politiky. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám aktivity a iniciativy EU zaměřené na prosazování pracovních a sociálních norem ve třetích zemích, které představují záruku, že v současném globalizovaném světě budou mít z růstu světového hospodářství prospěch všichni lidé. Proto souhlasím, aby byla jednání EU se třetími zeměmi podmíněna respektem k sociálním hodnotám a lidské důstojnosti. Jen taková Unie může garantovat, že bude ve světě naše zahraniční politika slavit v oblasti zlepšení této situace úspěchy. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Mezinárodní organizace práce (MOP) hraje v mezinárodním systému klíčovou roli, neboť přispívá k budování konsensu v otázce pracovních standardů. Značná část těchto důležitých právních předpisů se těší uznání všech členských států EU. Mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi nicméně zůstávají neshody v oblasti pracovního práva. Evropská unie je podle mého názoru povinna se s těmito zeměmi na daných normách dohodnout, aby byla zachována základní úroveň rovnosti v rámci mezinárodního obchodu. Tato zpráva sdílí toto přesvědčení a předkládá pro tyto země strategie, jak v oblasti práce dodržovat stejné zásady jako EU. Stanovení spravedlivých norem pro pracovní podmínky je nezbytným předpokladem pro trvalý a udržitelný rozvoj a přispěje také k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Proto jsem přesvědčen, že je tato zpráva skutečně platným příspěvkem k rozvoji systému mezinárodního obchodu, jenž je založen na pracovních vztazích, které se v rámci jednotlivých zemí či obchodních seskupení tolik liší. Chci říct, že prosazování této politiky odpovědnosti za pracovní podmínky ukazuje Evropu jako Evropu vnímavou a pečlivou, která přijímá ochranu univerzálních hodnot, jež vyznává. Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Jedním z hlavních cílů Evropské unie je uvést propojit lidský a sociální rozvoj s rozvojem ekonomickým. Jsou-li tyto dva faktory v rovnováze, pak to na jedné straně znamená, že lidé mohou svou práci vykonávat za adekvátní odměnu, v souladu s lidskou důstojností a profesionálními dovednostmi, a na druhé straně, že majitelé podniků mohou rozvíjet své podnikání podle pravidel trhu, jež jsou ale korigována lidským rozměrem, v němž se musí toto vše odvíjet. Tento model – který někteří nazývají sociálně tržním hospodářstvím – ve skutečnosti představuje nové paradigma, jež překračuje rámec ekonomiky blahobytu a do středu zájmu navrací člověka. Tato změna orientace s sebou nezbytně nese soustředěnou podporu sociální politiky,

08-06-2011

08-06-2011

CS


včetně podpory příslušných norem a související odpovědnosti podniků. Dopad tohoto pohledu a přístupu nemůže a nesmí být omezen jen na EU, ale musí se také odrazit v co největší míře ve vnější činnosti, zejména při dojednávání dohod. Dodržování norem Mezinárodní organizace práce, zásad stanovených v rámci Evropské sociální charty a sociálního dialogu – to jsou jen některé z oblastí, o nichž je možné při těchto příležitostech diskutovat. Mám za to, že zpráva, již jsme přijali, poskytuje pro tyto cíle pevný základ. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Vnější rozměr sociální politiky zahrnuje aktivity a iniciativy EU, jež mají za cíl prosazovat pracovní a sociální normy ve třetích zemích. Současná situace nedodržování základních mezinárodních sociálních norem v EU i mimo ni je jednou z podob sociálního a environmentálního dumpingu, který poškozuje jak evropské podniky, tak i pracovníky a občany v EU i mimo ni. Vzhledem k probíhající globalizaci jsou mezinárodní pracovní normy základním nástrojem k zajištění toho, aby z růstu světového hospodářství měli prospěch všichni lidé. Tato zpráva požaduje změnu globální správy a správy EU, aby byla lépe uplatňována práva pracovníků a plněny jejich pracovní podmínky, a vyzývá k posílení základních pracovních norem, jež jsou zakotveny v osmi úmluvách MOP, které se zaměřují na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a na zákaz dětské práce. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Vnější rozměr sociální politiky má za cíl prosazovat pracovní a sociální normy ve třetích zemích a bojovat proti sociálnímu dumpingu, jenž často vychází z globalizace či mezinárodního obchodu. Unie už nesmí dále tolerovat dumping v oblasti blahobytu, zdraví a životního prostředí, který je zodpovědný za mnohem větší míru přesunu výroby mimo Evropu, aniž by na to reagovala. Na absurdně nízké pracovní náklady a hanebné pracovní podmínky již Komise nesmí pohlížet jako na „přirozené konkurenční výhody“. Trvám na tom, aby Komise v této věci změnila svou doktrínu. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Falbra, protože s tím, jak byla nedávno oslabena role Mezinárodní organizace práce (MOP), je, domnívám se, třeba upamatovat se na význam dodržování sociálních práv pracovníků ve světě. Evropská unie by měla hrát na světové scéně hlavní úlohu ve vyvíjení tlaku na ostatní země, aby dodržovaly mezinárodní normy v pracovním právu, a tím omezit bezuzdné prosazování sociálního dumpingu. Je důležité, aby se do provádění této politiky zapojili všichni evropští hráči, ať už vlády při uzavírání mezinárodních dohod, nebo evropské podniky, jež rozšiřují své podnikání do třetích zemí. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vnější rozměr sociální politiky je zaměřen na podporu základních sociálních standardů ve třetích zemích, aby byly splněny rozvojové cíle tisíciletí stanovené Organizací spojených národů a aby byla díky plnění mezinárodních pracovních norem zajištěna ochrana pracovníků. EU zdaleka nestojí mimo, a proto by v tomto ohledu měla využít své důvěryhodnosti a „dobré pověsti“, aby se svými hlavními obchodními partnery utvářela sociální aliance a aby je prosazovala ve Světové obchodní organizaci (WTO) a v mezinárodní organizaci práce (MOP). Než přizveme třetí země k jednomu jednacímu stolu s EU, musíme požadovat, aby se zavázaly k dodržování stejných základních mezinárodních standardů. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vnější rozměr evropské politiky se neomezuje jen na uzavírání dohod nebo zahraniční pomoc. Představuje víc než to. Zejména to znamená přinášet do třetích zemí evropské hodnoty, a to nejen co se týká demokratizace a většího

123

124

CS


dodržování základních práv, ale také je třeba prosazovat aktivní politiky zaměřené na ochranu životního prostředí a práv žen a dětí, na pracovní standardy, jež respektují lidskou důstojnost a umožňují osobní rozvoj člověka. Totéž platí i pro prosazování standardů sociální odpovědnosti podniků působících ve třetích zemích. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva od pana Falbra se týká vnějšího rozměru sociální politiky, podpory pracovních a sociálních standardů a evropské sociální odpovědnosti podniků. Evropská unie je obrannou baštou sociálních práv pracovníků, jejichž dodržování je pro jednání se třetími zeměmi podmínkou sine qua non. Navzdory osmi úmluvám Mezinárodní organizace práce (MOP), se podle téže organizace přes 50 % pracovníků netěší sociálním právům, což se týká zejména přistěhovalců, žen a dětí. Je v zájmu EU, aby prosazovala důstojnost jednotlivce a dodržování sociálních práv ve všech členských státech a pro tyto účely je třeba vytvořit mechanismus, jehož pomocí by se dalo zjistit, kdo tato práva svým pracovníkům upírá, a umožnit přestupce sankcionovat. Souhlasím s touto zprávou a hlasuji pro ni. Vysvětluje, proč je v globalizujícím se světě stále více ovládaném hospodářstvím důležité chránit hodnoty, obhajuje také důstojnost jednotlivce, odmítá vykořisťování lidí, podporuje blahobyt a osobní integrovaný rozvoj a vyzývá EU, aby dodržovala normy MOP. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto je další vyjádření opodstatněných obav a kritiky, které bohužel nejde k jádru věci, a proto nakonec vyznívá v mnoha oblastech bezvýznamně. Zpráva MOP o globální sociální jistotě z roku 2010 uvádí, že více než 50 % pracujících chybí sociální ochrana. A právě v této souvislosti uplatňuje Evropská unie obchodní politiku založenou na horlivé soutěži volného trhu, kterou zajišťuje dojednáváním a uzavíráním bezpočtu bilaterálních a regionálních dohod. Tyto dohody zdaleka nepodporují „sociální odpovědnost podniků“, která prakticky neexistuje, ale pouze chrání zisky velkých společností a finančních institucí. Nevěnují ani patřičnou pozornost pracovním právům, důležitosti kolektivního vyjednávání a svobody sdružování pracujících, účinnému odstranění diskriminace v zaměstnávání, odstranění nucené práce, nejisté a špatně placené práce nebo dětské práce. To je jen jeden příklad aspektu, který tato zpráva mohla a měla pojednat daleko hlouběji. Měla, a to je velmi důležité, učinit Evropskou komisi odpovědnou a měla požadovat, aby Komise zajistila soulad mezi politikou a činy a aby provedla řadu účinných kroků na podporu sociálních a pracovních standardů. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva obsahuje několik pozitivních aspektů: ukončení neustálého porušování práv pracujících a zásady důstojné práce ze strany nadnárodních podniků a potřebu horizontálně integrovat sociální politiku v celé vnější politice Evropské unie, včetně tzv. sociální odpovědnosti podniků. Tyto pozitivní stránky ale ztratily na síle tím, že chybí požadavek na provádění alternativních politik, které jsou účinným závazkem společností, aby své povinnosti sociální odpovědnosti plnily. Litujeme proto, že byl odmítnut návrh na odstranění bodu 31 – „zdůrazňuje, že by na úrovni EU neměla být přijata žádná směrnice upravující sociální odpovědnost podniků.“ Parlament by měl jít dál a ne jen „žádat“ nebo „povzbuzovat“ Komisi, aby zaujala stanovisko, ale požadovat vytvoření legislativního rámce pro sociální odpovědnost podniků, který by stanovil minimální standardy na podporu dodržování základních pracovních norem, jež

08-06-2011

08-06-2011

CS


Mezinárodní organizace práce (MOP) hájí v nadnárodních společnostech a v samotné Evropské unii, a zahrnutí zásad důstojné práce a sociální doložky jak do všech bilaterálních obchodních dohod, jež Evropská unie dojednává, tak i v rámci samotné Světové obchodní organizace (WTO). Ze všech těchto důvodů jsme hlasovali proti této zprávě. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Vnější rozměr sociální politiky je jednou z klíčových priorit skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Je nevyhnutelné posílit pracovní normy, jako je např. svoboda sdružování, kolektivní vyjednávání, eliminace povinné a nucené práce, diskriminace v zaměstnání a povolání a zákaz dětské práce. Cílem a snahou mezinárodních pracovních norem by tak mělo být, aby se hospodářský rozvoj nadále zaměřoval především na zlepšení lidského života a jeho důstojnost, a ne jen na stanovování podmínek a práv pracovníků. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Globalizace ve skutečnosti slouží jen tomu, aby proti sobě postavila pracující všech zemí v nespravedlivé soutěži, a to ať už prostřednictvím přesouvání výroby, přistěhovalectvím žadatelů o práci, nebo díky nechvalně známému režimu MODE 4 Všeobecné dohody o obchodu službami. Problémem je, že Evropská unie o tomto tématu hlásá mnoho hezkých slov, která ale nikdy neuvede ve skutečnost. Kdy jsme vůbec podnikli nějaký praktický a konkrétní krok jako reakci na zjištěné případy nesnesitelného vykořisťování? Kdy nějaký takový případ zabránil podepsání dohody s některou zemí? Nikdy. Protože zatímco vy předstíráte, že se zabýváte situací zahraničních pracovníků, evropští pracovníci z vašeho pohledu mizí. Jak uvádí zpravodaj – který s tím souhlasí –, podle mezinárodních organizací „pracovní normy nemohou být používány k protekcionistickým účelům ochrany obchodu“. Takže jaké zásady, jaké hodnoty, jaké důvody by se mohly postavit proti absolutní moci trhu? Mluvíte hodně o sociální odpovědnosti podniků, které jen koneckonců hrají podle pravidel, jež stanovíte. Kdy se zde konečně budeme zabývat otázkou zásadní sociální odpovědnosti těch, kdo v EU přijímají politická rozhodnutí? Catherine Grèze (Verts/ALE), písemně. – (FR) Mám radost, že bylo do této zprávy zahrnuto stanovisko Výboru pro rozvoj, jehož jsem byla zpravodajkou. V současné době probíhá 100. zasedání Mezinárodní organizace práce a všichni víme, že současná pravidla jsou neúčinná. V kontextu celosvětové krize je zásadně důležité, aby EU vyslala silné poselství s požadavkem zahájení nové éry sociální spravedlnosti. Návrhy obsažené ve zprávě pana Falbra by nám umožnily podniknout reálné kroky tímto směrem. Můžeme jen odsoudit tuto politiku dvojích norem v oblasti uplatňování sociálních práv. Aby byly sociální standardy skutečně uplatňovány, je třeba mít k dispozici příslušné prováděcí mechanismy (s pobídkami a sankcemi). Do všech obchodních dohod EU by měla být začleněna sociální klauzule, jež by byla právně závazná. Také si dovoluji nesouhlasit s tím, že tato zpráva v bodě 31 zdůrazňuje, že by neměla být přijata žádná směrnice upravující sociální odpovědnost podniků. Trvám na tom, že je třeba posunout se dále směrem k větší sociální spravedlnosti a zajistit dodržování práv pracovníků všude na světě, zejména v případech, kdy jednáme s rozvojovými zeměmi. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Hospodářská a finanční krize, která v současnosti zuří v Evropě, ale i ve zbytku světa, se pojí se závažnou krizí sociální. V této těžké situaci nese Evropská unie a její podniky zásadní sociální odpovědnost v rámci vztahů, jež udržují se třetími zeměmi. Z toho důvodu jsem s nadšením prostřednictvím hlasování vyjádřila souhlas s tím, že Evropská unie musí při podepisování dohod s těmito zeměmi

125

126

CS


zajistit dodržování sociálních standardů a práv pracovníků. Prostřednictvím hodnot, jež ochraňuje, musí Evropská unie všude po světě zajistit prosazování a šíření standardů, jimiž se řídí její pracovní právo. Evropa je povinna být vzorem. Proto jsem také hlasovala pro opatření, jež akcentují sociální odpovědnost podniků. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Přivítal jsem tuto zprávu, neboť na přelomu století EU změnila svou strategii pro vnější rozměr sociální politiky a upustila od tvrdých forem přístupu ve prospěch forem měkkých, tj. od zaměření se na stanovení sociálních norem v obchodních smlouvách ve prospěch mezinárodní spolupráce a dialogu. Pro provádění sociální politiky v nečlenských státech EU používá různé druhy nástrojů. Jedná se o nástroje tvrdé, měkké a o finanční nástroje. Používání těchto nástrojů je důkazem, že EU v rámci svých vztahů s obchodními partnery očekává určité chování. Kamenem úrazu je nicméně uplatňování těchto nástrojů a jejich prosazování v partnerských zemích. Je proto zásadně důležité, aby se EU pečlivěji zaměřila na jejich provádění a prosazování, což se týká zejména úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a zásad sociální odpovědnosti podniků. V tom bývá často na překážku právní řád dané země, ale roli zde hraje i slabá politická vůle a vnitřní hospodářský tlak. Dalším významným faktorem je, že pracovníci svá práva neznají. Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – Podle této zprávy Evropskou unii charakterizuje jedinečné spojení hospodářské dynamiky a sociálního modelu. EU vytváří rovné příležitosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a příležitosti na pracovním trhu a rovný přístup k sociálním službám. Zpráva zdůrazňuje skutečnost, že je třeba provádět programy slušné práce, které odrážejí vnitrostátní potřeby a priority v oblasti politiky zaměstnanosti a sociální politiky a které se opírají o dohody zaměstnavatelů, zaměstnanců, vlád. Tento aspekt je v současné situaci velmi důležitý. To jsou některé důvody, pro které jsem podpořil tuto zprávu. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Na lidech záleží především, a proto je tak důležité propagovat zaměstnanecké a sociální standardy. Dobrým příkladem jsou lidé žijící na venkově, především pak ženy a mladí lidé. Převážnou většinu statků vlastní muži. Domnívám se, že je třeba ženy podporovat, aby byla tato nerovnováha zmírněna. Podle mého názoru je rovněž důležité podporovat mladé zemědělce, kteří statky přebírají od svých rodičů. U mladých lidí je třeba zvýšit kvalitu vzdělávání na venkově a je třeba jim zaručit přístup k příležitostem vzdělávání a osobního rozvoje mimo venkov. Další klíčovou záležitost představuje sociální odpovědnost podniků. To znamená, že podniky musejí z vlastní iniciativy a bez ohledu na právní předpisy den za dnem chránit společnost a životní prostředí. Podniky už nejsou orientovány výhradně na zisk. Začínají být charakterizovány zvyšujícím se povědomím o otázkách sociální a environmentální ochrany. Martin Kastler (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť se domnívám, že podniky mají sociální odpovědnost – vůči svým zaměstnancům a zákazníkům, životnímu prostředí a společnosti vůbec. Nově se tomu v němčině říká „Corporate Social Responsibility (CSR)“ (Sociální odpovědnost podniků). Jedná se – a mělo by tomu tak i zůstat – o dobrovolnou záležitost. Na našich globalizovaných trzích znamená sociální odpovědnost podniků mnohem více než příspěvek na místní fotbalový klub. Podniky, které na celém světě jednají v tomto smyslu odpovědně, pomáhají utvářet zahraniční a rozvojovou politiku. Jsou vyslanci Evropy ve světě, po celém světě zviditelňují evropské sociální standardy. Sociální odpovědnost podniků bychom měli podporovat, nikoliv regulovat. Role Evropy

08-06-2011

08-06-2011

CS


by v tomto případě měla být rolí prostředníka, nikoli regulačního orgánu. Tuto zásadu je nutné uplatňovat, pokud to Evropská komise myslí vážně a znovu se chce věnovat tématu sociální odpovědnosti podniků: nepotřebujeme přílišnou regulaci! V této zprávě jsme toto stanovisko zdůraznili. Jan Kozłowski (PPE), písemně. – (PL) Domnívám se, že pan Falbr navrhl dobrou zprávu, a tak bych chtěl vysvětlit, proč jsem se rozhodl hlasovat pro její přijetí. Prosazování vysokých pracovních a sociálních standardů a sociální odpovědnosti podniků představuje mimořádně velikou výzvu pro vnější rozměr sociální politiky. Jedním z problémů, jež zpravodaj zdůrazňuje, je nedostatečná efektivnost správních orgánů odpovědných za politiku zaměstnanosti. Pokračující a konstruktivní spolupráce se třetími zeměmi, která se týká jak Evropské unie jako celku, tak jednotlivých členských států, může sloužit jako zdroj osvědčených postupů při budování přiměřených správních kapacit. Domnívám se, že dobré výsledky přináší i spolupráce s podniky na regionální a místní úrovni. Výtečným příkladem takového partnerství, podpory a výměny zkušeností, jež přineslo pozitivní výsledky, je spolupráce, která již několik let probíhá mezi polskými regiony a zeměmi Východního partnerství. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro usnesení o vnějším rozměru sociální politiky Evropské unie. Evropská unie je na celém světe vnímána jako přitažlivý a žádaný partner, za což vděčí své jedinečné kombinaci hospodářské dynamiky a sociálního modelu. Je třeba, aby EU prosazovala tento sociální model v rámci svých vztahů s ostatními zeměmi. Tento model by měl znamenat soudržnou činnost obou dimenzí, totiž dimenze vnitřní a vnější. Současné znění trvá na potřebě prosazovat především sociální odpovědnost podniků, která od obchodních společností vyžaduje, aby vzaly v úvahu sociální a environmentální rozměr. Usnesení vyzdvihuje, že tato podpora by neměla být závazná, ale měla by být výsledkem interakce mezi zúčastněnými subjekty na dobrovolném základě. Usnesení si také klade za cíl zavést otázku práv pracovníků do mezinárodních jednání. Ochranu těchto práv a prosazování celosvětové správy ekonomických záležitostí, jež tyto parametry zohledňuje, má na starost Mezinárodní organizace práce. David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu. Základní pracovní normy jsou zakotveny v osmi úmluvách MOP, které se zaměřují na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a na zákaz dětské práce. Z těchto úmluv i ze zprávy Světové komise pro sociální rozměr globalizace jasně vyplývá, že úzký zájem o trhy je nutné rozšířit o zájem o lidi, tj. soustředit se na ochranu práv pracujících a na předpisy pracovního práva. EU podmiňuje vyjednávání s třetími zeměmi dodržováním všech výše uvedených norem. Není-li tato podmínka splněna, EU s nimi nemůže zahájit rozhovory. Obchodní politika nemůže přehlížet jakékoli porušování práv pracujících, a proto se společnost může dále rozvíjet pouze tehdy, budou-li tyto nedostatky odstraněny. Stanovením pracovních norem podporuje EU příležitosti mužů a žen získat dobrou a náležitě ohodnocenou práci v podmínkách zaručujících svobodu, rovnost, bezpečnost a důstojnost. Vzhledem k současné globalizaci jsou mezinárodní pracovní normy základním nástrojem k zajištění toho, aby z růstu světového hospodářství měli prospěch všichni lidé. Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Záměr a velká část obsahu zprávy kolegy Falbra je z mého pohledu velmi pozitivní. Zaměření na zaměstnanost a důstojné pracovní podmínky považuji také za klíčový prvek udržitelného rozvoje nejen v zemích EU. Stejně jako zpravodaj lituji, že není jednotná definice „sociální klauzule“, která by byla použitelná nikoli v dvoustranných obchodních dohodách, ale při vytváření důstojných pracovních

127

128

CS


podmínek zaměstnanců. Sociální modely některých evropských zemí mohou sloužit jako dobrý příklad i v rozvojových zemích. Sdílím také názor na společný boj za odstranění práce dětí. Přes výše zmíněné jsem se při hlasování zdržel, neboť nelze implementovat sociální požadavky do dvoustranných obchodních dohod při absenci jasného vymezení pro dodržování lidských práv. Toto kritérium nemůže být použito jako argument proti uzavření dohod. Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) „Dychtění po novotách již dlouho zneklidňuje státy; bylo proto přirozené a nezbytné, že se snaha o změny přesunula z oblasti politiky na příbuzné pole hospodářské.“ To jsou slova milovaného papeže Jana Pavla II., který se ve své encyklice Centesimus annus vrátil k záležitostem, jimiž se zabýval jeden z jeho předchůdců, Lev XIII, v encyklice Rerum novarum. Udělal tak s úmyslem učinit příspěvek a podat analýzu sociální „otázky“, kterou – dnes stejně jako v roce 1991 – je možno vyřešit jen s odkazem na křesťanské učení, a tedy uznáním důstojnosti lidské bytosti, pracujícího člověka, která je pro všechny naprosto stejná. Hlasovala jsem pro zprávu pana Falbra, protože se zaměřuje právě na význam zabezpečení lidských práv a na skutečnost, že evropský sociální model je významným východiskem, a to i co se týká vnějších vztahů Unie. Sociální zodpovědnost musí k tomuto účelu fungovat a Evropská unie – která působí prostřednictvím Parlamentu – musí obnovit a posílit tyto principy v každém svém kroku, především při jednání s třetími státy, jejichž občanům jsou upírána základní práva. Jako místopředsedkyně Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví cítím povinnost zdůraznit, jak je důležité, abychom spolupracovali – i mimo EU – v zájmu odstranění diskriminace a násilí na základě pohlaví, aby byla obnovena společenská důstojnost žen a jejich aktivní podíl na místním i mezinárodním hospodářství. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Globalizace hospodářství a přesouvání evropských podniků do zahraničí vede k obavám o vnější rozměr sociální politiky. To zahrnuje aktivity a iniciativy EU zaměřené na podporu pracovních a sociálních standardů ve třetích zemích. Základní pracovní normy jsou zakotveny v osmi úmluvách MOP, které se zaměřují na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a na zákaz dětské práce. Aby mohly třetí země vyjednávat s EU, musejí dodržovat všechny výše uvedené normy. Není-li tato podmínka splněna, EU s nimi nemůže zahájit rozhovory. Obchodní politika nemůže přehlížet jakékoli porušování práv pracujících, a společnost se může dále rozvíjet pouze tehdy, budou-li tyto překážky odstraněny. Je zásadně důležité, aby byly mezinárodní pracovní normy využívány k zajištění toho, aby se hospodářský rozvoj i nadále soustředil na zlepšování lidského života a lidské důstojnosti, a nikoli na určování práv a povinností pracovníků. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vnější rozměr sociální politiky je pro naši skupinu i pro mne osobně hlavní prioritou. Nedávno jsme přijali usnesení týkající se budoucí úmluvy o domácích pracovnících, jež má být přijata v červnu roku 2011. Tato zpráva vyzývá obecněji k posílení základních pracovních norem, jež jsou zakotveny v úmluvách MOP, včetně svobody sdružování a kolektivního vyjednávání, eliminace nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a zákazu dětské práce. Skupina socialistů a demokratů požaduje změnu v globální správě a v EU, aby byla lépe dodržována práva pracovníků a pracovní podmínky. Nedodržování základních mezinárodních sociálních norem v EU i mimo ni je jednou z podob sociálního a environmentálního dumpingu, který evropské podniky i pracovníky poškozuje. Hlasoval jsem pro.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Souhlasím se zásadami, které tato zpráva předkládá. Chci ale podotknout, že se jedná o vysoké cíle, jichž bude ve skutečnosti obtížné, pokud ne nemožné, dosáhnout. V současné době už máme bezpočet obchodních dohod, jež v otázkách dodržování sociálních standardů nevznášejí žádné nároky. Dokud bude existovat tento zjevný rozpor, bude účinnost a logika této zprávy nutně omezena. Zpráva vyzývá členské státy, aby uplatňovaly základní pracovní normy pro podniky na svém území. Neměly by se rozšířit také na podniky mimo EU? Také se mi zdá, že tato zpráva vyzývá k boji proti negativním dopadům globalizace, ačkoliv se zde probíranými prostředky toho není v důsledku možné dosáhnout. Z toho důvodu jsem se zdržel hlasování. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) V této zprávě si Evropská unie stanovila velmi ambiciózní cíle založené na důkladně promyšlených zásadách. Vyzývá členské státy, aby uplatňovaly základní pracovní zákonné normy v podnicích na svém území. Tato výzva se v současné době bohužel asi nerozšíří na podniky mimo EU. Ačkoliv souhlasím se zásadami, na nichž tato zpráva stojí, nedomnívám se, že jsou její závěry zcela korektní, pročež jsem se zdržel hlasování. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Vnější sociální politika Evropské unie zaměřená na země, jež nechtějí vstoupit do EU, by měla být především soudržná, pragmatická a jednotná. Jak vnitřní, tak vnější sociální politika by měla podporovat pracovní normy a sociální standardy, které patří mezi nejdůležitější cíle EU. V souvislosti s výše uvedeným by měly všechny členské státy při uzavírání dohod se třetími zeměmi zajistit, aby bylo jejich stanovisko ve shodě s evropským sociálním modelem. Měli bychom požadovat, aby země, jež nechtějí vstoupit do EU, respektovaly právo na sdružování a aby podnikly kroky k předcházení diskriminaci na základě pohlaví nebo věku. Odstranění dětské práce a právo jejich občanů na zlepšení své profesionální kvalifikace jsou velmi významné záležitosti. V oblasti rozvojové spolupráce má Evropská unie dost prostředků pro vytvoření dostatečných struktur pro vzdělávání a odbornou přípravu. Je naprosto nezbytné, aby Evropská komise při sjednávání dohod o partnerství přizpůsobila svou pozici současné situaci a životním podmínkám v dané zemi. Evropský parlament získal se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost nové pravomoci a měl by aktivně spolupracovat s evropskými a mezinárodními odborovými organizacemi, aby se sociální situace zlepšila. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o vnějším rozměru sociální politiky, která podporuje pracovní a sociální standardy a evropskou sociální odpovědnost podniků. Naším cílem je prosazovat pracovní a sociální standardy a evropskou sociální odpovědnost podniků mimo EU. Je to legitimní cíl, mám nicméně jisté výhrady k tomu, zda budeme s to těchto cílů dosáhnout. Společné sociální normy, o nichž je řeč, jsou ohroženy a stále jasněji se ukazuje úmysl propagovat rozdílné sociální a pracovní standardy v rámci samotné EU. Normy, jež platí v mé zemi, v Řecku, kde je míra nezaměstnanosti mezi 25letými 36,1 % a ve Španělsku, kde je tato míra 43 %, jsou velmi odlišné od norem, které platí v evropských zemích se silnou ekonomikou. Tato zpráva připomíná, že pokud se chce EU stát vedoucí světovou silou v oblasti sociální politiky, musí zajistit soudržnost mezi sociálními politikami uplatňovanými v jejích členských státech. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o vnějším rozměru sociální politiky, podporování pracovních a sociálních standardů a evropské sociální odpovědnosti podniků. I když Lisabonská strategie a strategie Evropa 2020 kladou na sociální politiku mnohem větší důraz než kdykoli předtím, v popředí

129

130

CS


zájmu stále zůstává konkurenceschopnost a hospodářská hlediska. Je zásadně důležité bránit naše pracovní normy, jež jsou zakotveny v osmi úmluvách MOP, které se zaměřují na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a na zákaz dětské práce. Je třeba soustředit se na ochranu práv pracujících a na předpisy pracovního práva. EU podmiňuje vyjednávání s třetími zeměmi dodržováním všech výše uvedených norem. To by měla být podmínka pro jednání se třetími zeměmi. Obchodní politika nemůže přehlížet jakékoli porušování práv pracujících, a proto se společnost může dále rozvíjet pouze tehdy, budou-li tyto nedostatky odstraněny. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Vnější rozměr sociální politiky Evropské unie má za cíl podporovat sociální standardy v třetích zemích, ale konkurenceschopnost a hospodářská hlediska i nadále převažují nad sociálními a pracovními otázkami. V současnosti existuje osm úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), jež byly ratifikovány všemi členskými státy EU. Ty by měly sloužit k vytvoření základu pro mezinárodní pravidla pro všechny členské státy. Obecně platí, že musíme stále pohlížet na občany jako na lidské bytosti, čehož lze dosáhnout ochranou práv pracovníků a práva na práci. MOP hraje na mezinárodní scéně zásadně důležitou úlohu, tím že formuluje a podporuje tyto normy a uvádí je do praxe. I podniky musejí přispět k udržitelnému rozvoji, aby posílily dobré podmínky pro pracovníky, ale rozdíl mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi stále spočívá v jejich systémech sociální ochrany. Ve světle výše uvedeného hlasuji pro projednávaný návrh, a to i proto, aby byla umožněna širší podpora pracovních a sociálních standardů v členských státech EU i v zemích mimo ni a dodržování základních mezinárodních pracovních norem. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Základní pracovní normy jsou zakotveny v osmi úmluvách MOP, které se zaměřují na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a na zákaz dětské práce. Z toho vyplývá, že je třeba zaměřit větší pozornost na ochranu práv pracovníků a na pracovněprávní předpisy. Je třeba docílit zásadních zlepšení v oblasti právního a sociálního postavení žen, aby se předcházelo diskriminaci a využilo možného přínosu žen k hospodářskému a sociálnímu rozvoji. Vyzývám Komisi a členské státy, aby uplatňovaly právo lidí nebýt diskriminován, tedy právo na práci a rovné zacházení nehledě na pohlaví, etnický původ, věk či zdravotní postižení, jakožto klíčovou zásadu v boji proti chudobě. Vyzývám Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s partnerskými zeměmi s cílem klást větší důraz na boj proti dětské práci s tím, aby byly vytvářeny důstojné pracovní příležitosti pro dospělé a aby bylo dětem umožněno získat adekvátní vzdělání. Bez výjimky musí být dodržována svoboda sdružování pro odbory a právo kolektivního vyjednávání, aby byly zlepšovány a chráněny důstojné pracovní podmínky. Phil Prendergast (S&D), písemně. – Prosazování pracovních norem v rámci vyjednávání EU se třetími zeměmi je prospěšné jak pro členské státy, tak pro dotčené třetí země. Podporou vyšších bezpečnostních standardů a vyšších mezd EU pomáhá zlepšovat životy pracovníků. Tím, že bude EU trvat na lepších platech, rovněž zajišťuje ve třetích zemích trhy pro vývozy z EU. Jestliže povolíme dovozy do Evropy ze třetích zemí, které nezajišťují spravedlivé mzdy, ve skutečnosti tím prostřednictvím nízkých cen vytlačíme evropské podniky z trhu. Pro společnosti z EU je obtížnější konkurovat třetím zemím, jež nedodržují stejné bezpečnostní normy a které tak mohou svým zaměstnancům vyplácet mnohem

08-06-2011

08-06-2011

CS


nižší mzdy. Je ale důležité povšimnout si nebezpečí číhajících v přístupu k pracovním normám založeném na „právně nevynutitelných předpisech“. Kromě toho, že taková pravidla nejsou právně závazná a že neexistují sankce za jejich porušení, je zde také riziko omezení tradičních systémů dohledu ve prospěch neoficiálních postupů sledování. Proto být EU bdělá a musí zajistit, aby byly normy dodržovány, a pokud nejsou, pak musí podniknout příslušné kroky. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Ve stále globalizovanějším světě je zásadně důležité, aby EU využívala svůj mezinárodní vliv ve prospěch zajištění ochrany práv pracovníků tak, aby byla respektována důstojnost člověka. V této souvislosti vyvstává řada problémů, například otázka volby vhodného nástroje, jehož prostřednictvím bude EU svůj vliv uplatňovat. Dále je třeba mít na paměti, jak vlivná může EU být v oblasti vztahů se zeměmi, jež buď chtějí do Unie vstoupit, nebo jsou příjemci programů pomoci EU. Konečně, v situaci, kdy značná část hospodářství závisí na nadnárodních společnostech, je také třeba, aby byly podniky sociálně odpovědné. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro. Vnější rozměr sociální politiky zahrnuje aktivity a iniciativy EU, jež mají za cíl prosazovat pracovní a sociální normy ve třetích zemích. Ačkoli Lisabonská strategie kladla – a strategie Evropa 2020 stále klade – na sociální politiku mnohem větší důraz než kdykoli předtím, v popředí zájmu stále zůstává konkurenceschopnost a hospodářská hlediska. Základní pracovní normy jsou zakotveny v osmi úmluvách MOP, které se zaměřují na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, eliminaci nucené a povinné práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a na zákaz dětské práce. Z těchto úmluv i ze zprávy Světové komise pro sociální rozměr globalizace jasně vyplývá, že úzký zájem o trhy je nutné rozšířit o zájem o lidi, tj. soustředit se na ochranu práv pracujících a na předpisy pracovního práva. EU podmiňuje vyjednávání s třetími zeměmi dodržováním všech výše uvedených norem. Není-li tato podmínka splněna, EU s nimi nemůže zahájit rozhovory. Obchodní politika nemůže přehlížet jakékoli porušování práv pracujících, a proto se společnost může dále rozvíjet pouze tehdy, budou-li tyto nedostatky odstraněny. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Podnik se může prohlásit za sociálně odpovědného tehdy, když přijme závazek vůči silné struktuře, v jejímž rámci lze mít na zřeteli nejen hospodářské výsledky, ale také sociální a ekologické důsledky činnosti podniku. Dnes se už neptáme pouze na to, jakým způsobem podniky dosahují svých hospodářských výsledků, ale také na to, koho zaměstnávají a jak se svými zaměstnanci jednají. Odpovědný podnik je aktivním a poučeným účastníkem sociální skutečnosti, v níž působí, a jeho vztahy se všemi stranami zainteresovanými do jeho činnosti představují hlavní zdroj jeho prosperity. Dnešním přijetím této zprávy se Evropská unie zavázala, že se ujme celosvětově vedoucí úlohy v oblasti sociální politiky tím, že bude prosazovat její cíle na globální úrovni, čímž se zdůrazňuje důležitost role, kterou Parlamentu přiznává Lisabonská smlouva. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu, protože se zabývá podporou sociální odpovědnosti podniků jakožto dobrovolným motivačním nástrojem vytvořeným za účelem stimulace růstu podnikání. Evropské podniky jsou motorem hospodářství Evropské unie, a proto je třeba rozšířit evropský závazek k ochraně podniků v EU, které často musejí konkurovat bezohledným partnerům. Dále souhlasím s vytvořením sociálně odpovědných podniků, jejichž základními zásadami bude sociální ochrana pracovníků, ochrana spotřebitelů a dodržování právních předpisů o transparentnosti.

131

132

CS


Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože zdůrazňuje ústřední roli, jíž Evropská unie chce a má hrát vzhledem ke třetím zemím, zvláště ke svým obchodním partnerům. Nedodržování základních mezinárodních sociálních norem je jednou z podob sociálního a environmentálního dumpingu, který poškozuje evropské podniky i pracovníky. Je to jeden z bodů, jež jsem s důrazem vyzdvihla v souvisejícím stanovisku Výboru pro mezinárodní obchod, jehož jsem byla zpravodajkou. EU nicméně nemůže dělat všechno sama. Musí více spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi (MOP, WTO, OECD), zejména v oblasti boje proti jevu svobodných pásem, jež jdou proti smyslu všech právních předpisů v sociální oblasti. Navíc zatímco je sociální odpovědnost podniků v současné době v Evropě dobře zavedená, evropské podniky, jejich dceřiné společnosti a subdodavatelé hrají vzhledem k svému podílu na mezinárodním obchodu zásadní úlohu z hlediska propagace a šíření sociálních a pracovních standardů ve světě. Komise je musí v tomto směru podpořit zejména tím, že bude vyhledávat a propagovat osvědčené postupy. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Falbra, protože se domnívám, že je třeba zvýšit podporu sociální odpovědnosti podniků v Evropě, aby byly připraveny přímo reagovat na potřebu bránit společné hodnoty a zvýšit solidaritu a soudržnost evropských občanů. Sociální odpovědnost podniků musí být hlavním aspektem evropského sociálního modelu, aby bylo možno posílit inovace a konkurenceschopnost a přispět k možnosti uplatnění na trhu práce a k vytváření pracovních příležitostí v době, kdy míra nezaměstnanosti drasticky roste a mladí Evropané, náš zdroj udržitelné pracovní síly, se poohlížejí po jiných možnostech za evropskými hranicemi. Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. – (DA) Hlasoval jsem pro zprávu pana Falbra, která usiluje o prosazování pracovních a sociálních standardů, když EU jedná se třetími zeměmi. Tato zpráva se zakládá na úmluvách MOP a jako taková navrhuje, že by měla EU chránit práva pracujících a předpisy pracovního práva, například když EU uzavírá obchodní dohody se třetími zeměmi. Mezi jiným tato zpráva také navrhuje stanovit prostřednictvím právního rámce minimální požadavky sociální odpovědnosti podniků, lepší definování tohoto termínu a lepší dohled nad plněním daných požadavků. Zároveň se zde odmítá používat v obchodních dohodách postup MODE 4, který mezinárodním společnostem umožňuje dovážet pracovní sílu, čímž obcházejí sociální a pracovní podmínky hostitelské země. Krom toho, že to staví dovezenou pracovní sílu do horšího postavení, než jaké mají pracovníci hostitelské země, přispívá to rovněž k sociálnímu dumpingu. EU má v současné době pravomoc vstupovat do obchodních dohod se třetími zeměmi jménem všech členských států EU. S tím nesouhlasím. Nicméně dokud tomu tak bude, bude také nezbytné stanovit požadavky na to, co mají tyto dohody obsahovat. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem tuto zprávu, která předchází sdělení Komise o sociální odpovědnosti podniků. Vítám také práci, kterou odvedl můj kolega Richard Howitt na úrovni výborů ve vypracování zprávy, která podporuje přínos, který může sociální odpovědnost podniků na evropské úrovni mít. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Evropa je hlavním hráčem v rámci globalizovaných postupů a bere na sebe značný podíl zodpovědnosti za dosažení výsledků, jež přispějí k životaschopným podobám rozvoje. Evropská unie je v oblasti podpory sociálních politik na celosvětové úrovni vedoucí silou a vyzývá rozvojové země, aby dodržovaly smlouvy WTO. Zpráva pana Falbra se také zmiňuje o významu sociální odpovědnosti podniků a jejím dodržování ze strany podniků v EU. Přijetí sociální odpovědnosti ze strany podniků

08-06-2011

08-06-2011

CS


představuje zásadní příspěvek v prosazování sociální prosperity a ochrany životního prostředí a v boji proti chudobě v zemích, v nichž působí. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Strategie Evropa 2020 ukazuje, že sociální politika je pro Evropu základní prioritou. Je ale třeba učinit v této oblasti jistá zlepšení, což je důvod, proč jsem tuto zprávu podpořil. Vyzývá totiž k odstranění nucené práce a k zákazu dětské práce a vyzdvihuje také nutnost více se zaměřit na ochranu práv pracovníků. EU podmiňuje svou spolupráci a obchodování se třetími zeměmi tím, že musejí přijmout tyto základní zásady. Členské státy také musejí spolupracovat s partnerskými zeměmi na zajištění ochrany zranitelných skupin a na boji proti diskriminaci na základě pohlaví, etnické příslušnosti, náboženství, věku a zdravotního postižení. Doufám, že Komise předloží nějaké konkrétní návrhy, které zajistí lepší pracovní a sociální standardy, jakož i návrhy na podporu sociální odpovědnosti podniků v rámci svých vnějších politik. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Pan zpravodaj vyjadřuje politování nad tím, že lidé stále ještě nejsou ústředním bodem sociální politiky a že lidský faktor je vůči faktoru konkurenceschopnosti stále až na druhém místě. Jak tato zpráva uvádí, EU se ve světě těší dobré pověsti, neboť ideálně propojuje hospodářskou dynamiku a sociální model, z čehož ale také vyplývá jistá zodpovědnost. EU by neměla nadále umožňovat, aby platily dvojité normy, v čemž se zpravodajem plně souhlasím. Zpráva: Nadja Hirsch (A7-0082/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože odborné vzdělávání a příprava by měly být fyzicky i cenově dostupné a možné ve všech fázích života občanů, bez ohledu na jejich postavení na trhu práce nebo jejich příjmy. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na podporu strategie Evropa 2020. Možnost a schopnost učit se a pracovat v mezinárodním prostředí je důležitým předpokladem úspěšného profesního života v globalizovaném hospodářství. Stále více jsou potřeba pracovnice a pracovníci, kteří jsou mobilní, flexibilní a mají mezinárodní zkušenost. Právě u mladých lidí je třeba urychleně jednat: nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejtíživějších problémů Evropy. Členské státy musí přijmout cílené politické strategie zaměřené na boj proti chudobě, a to s ohledem na specifické vnitrostátní podmínky a potřeby. Souhlasím s ustanovením v usnesení, které říká, že cíle stanovené v strategii Evropa 2020, zejména ty zaměřené na snížení podílu osob předčasně opouštějících školu na méně než 10% a zajištění toho, aby 40% mladých osob mělo vzdělání na univerzitní úrovni, musí být řešeny prostřednictvím konkrétních tvůrčích a účinných opatření. Z hlediska rostoucí společenské potřeby odborného vzdělávání v rámci demografické změny a z hlediska nutnosti podílet se na celoživotním vzdělávání musí zaměstnanci získat nástroj, s jehož pomocí si sami budou moci stanovit a plánovat potřebu odborného vzdělávání. Kromě toho musí být lidem v různých obdobích života a specifickým skupinám lidí při přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě vytvořeny širší, jednodušší a snadněji dostupné možnosti financování v rámci obecného programu pro celoživotní vzdělávání a provádění programu Erasmus pro mladé podnikatele. Musíme zajistit, aby byli evropští pracovníci schopni přizpůsobit se požadavkům ekonomiky. Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Tato opovrženíhodná zpráva mapuje strategický cíl EU předčit v soutěži o monopoly ostatní imperialistická centra, a

133

134

CS


to podporou integrace vzdělávání do měřitelných cílů zpátečnické strategie Evropa 2020, kterou je třeba "transformovat" do vnitrostátních cílů. V rámci tohoto globálního plánu je věnována zvláštní pozornost technickému a odbornému vzdělávání, jemuž je přiřčena úloha sloužit potřebám té nejlevnější, práv zbavené pracovní síly hodné „pracovního trhu“ a „konkurenceschopnosti“. To je důvod, proč vzdělávání a odborná příprava musí splňovat současné i budoucí potřeby trhu. Musí se posílit podrobení potřebám a plánům kapitalistického podniku, přičemž musí být usnadněna „zaměstnatelnost“ a vstup na trh práce prostřednictvím učení, mobility v odvětvích hospodářství a tzv. prostupnosti mezi úrovněmi vzdělávání a odborné přípravy. Výroky o „rovných příležitostech“, „svobodné volbě“ a uspokojení potřeb mladých lidí zakrývají přizpůsobení se potřebám kapitalistického hospodářství, což znamená politiku třídní bariéry ve vzdělávání, přizpůsobenou středověkým pracovním praktikám „zprávy“ a strategie Evropa 2020. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Hospodářská krize obrátila trh práce Evropské unie úplně vzhůru nohama. Neexistuje žádná velká oblast podnikání, kterou by škodlivé důsledky této krize ponechaly bez následků a nepromítly se v případě občanů do nejistoty, nezaměstnanosti a špatných podmínek nebo příležitostí při hledání nového zaměstnání. V této souvislosti se odborné vzdělávání a příprava stávají novou příležitostí, novým způsobem jak umožnit evropským občanům, aby se jejich životy vrátily do normálu. Jsem znepokojena vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí. Věřím, že se správným vzděláním a průběžnou přípravou se mnoha mladým lidem v Evropě podaří najít dobře placenou práci, odpovídající jejich odborné přípravě nebo rekvalifikaci. Blahopřeji zpravodajce k tomuto materiálu. Spolu s Nadjou Hirschovou uzavírám tím, že chceme-li tato přání naplnit, odborné vzdělávání a příprava musí být zřetelně orientované na výsledky. Pro strategii Evropa 2020 musí existovat jeden cíl: každý mladý člověk musí mít práci. Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Údaje ve zprávě paní Hirschové jsou alarmující: míra nezaměstnanosti mladých lidí je nyní 21%, což je dvojnásobek průměrné míry celkové nezaměstnanosti na úrovni EU. Návrh obsahuje užitečné nápady a jistě by měl být vnímán pozitivně, přesto jsem přesvědčen, že je třeba zajistit dostatečné finanční prostředky, aby bylo možné řádně čelit výzvám, které přináší kodaňský proces a strategie Evropa 2020, např. prostřednictvím strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu. S lítostí musím také konstatovat, že neexistuje žádný komplexní a všeobecný přístup, který by sdílely všechny členské státy. Nevím, jak se nám bez koordinované iniciativy, která napojuje oblasti odborné přípravy a kvalifikace, celoživotního učení a učňovské přípravy na pracovní trh, podaří zajistit, abychom dosáhli cílů strategie Evropa 2020 s názvem „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy paní Hirschové zaměřené na srovnávání mezi jednotlivými systémy vzdělávání a v jejich rámci. Jsem přesvědčena, že by mělo být vzdělávání více přizpůsobeno potřebám trhu práce a mělo by podporovat kreativitu, inovace a podnikání. Proto tato zpráva usiluje o usnadnění mobility učitelů a studentů a o zjednodušení postupů uznávání zahraničních profesních osvědčení, což je zásadní. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Možnost a schopnost učit se a pracovat v mezinárodním prostředí je důležitým předpokladem úspěšného profesního života v globalizovaném hospodářství. Stále více jsou potřeba pracovnice a pracovníci, kteří jsou mobilní, flexibilní a mají mezinárodní zkušenost. Ve strategii Evropa 2020 jsou uvedeny klíčové faktory týkající se inteligentního růstu (podpora znalostí, inovace a vzdělávání, podpora digitální společnosti), trvalého růstu (výroba s účinným využitím zdrojů při

08-06-2011

08-06-2011

CS


současném růstu naší konkurenceschopnosti) a růstu podporujícího začlenění (zvýšení míry zaměstnanosti, kvalifikace a boj proti chudobě). V oblasti odborného vzdělávání a přípravy jsou zapotřebí praktické kroky na úrovni EU a členských států. Opatření musí být přijata ihned, zejména pokud jde o míru nezaměstnanosti mladých lidí. Nejde jen o to, že míra nezaměstnanosti je u mladých lidí vyšší než mezi jejich dospělými protějšky: mladí lidé se také častěji nacházejí na pracovních místech na dobu určitou, za nižší mzdu a s horším sociálním zabezpečením. Souhlasím s tím, že mají-li orgány a instituce EU plně realizovat stěžejní iniciativu strategie EU 2020 nazvanou „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“, musí zahájit pragmatičtější, všeobecnější a rozsáhlejší iniciativu podporovanou všemi členskými státy, která by se měla zaměřit na napojení odborné přípravy a kvalifikace, celoživotního učení a učňovské přípravy na pracovní trh. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Unie čelí vážné hospodářské, finanční a sociální krizi. Důsledky této krize byly primárně cítit v oblasti zaměstnanosti. V současné době je v Evropské unii 22,82 milionu nezaměstnaných. I nadále jsou nejvíce zasaženi mladí lidé do 25 let. Nezaměstnanost v této věkové skupině se pohybuje na úrovni 21,3%. Na jedné straně se odhaduje, že bude do roku 2020 vytvořeno téměř 15,6 milionu nových pracovních míst pro vysoce kvalifikované pracovníky, ale na straně druhé zanikne 12 milionů pracovních míst pro lidi s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Strategie Evropa 2020 si klade za cíl reagovat na tyto nové perspektivy trhu práce. Tato zpráva zdůrazňuje potřebu rozvinout v oblasti odborného vzdělávání a přípravy spolupráci na evropské úrovni, aby se zvýšila transparentnost a aby bylo snazší srovnání mezi různými vzdělávacími systémy. Tato zpráva také zdůrazňuje význam podpory provádění a uplatňování evropských právních předpisů pro usnadnění mobility pedagogických pracovníků a studentů i pro zjednodušení postupů při uznávání zahraničních profesních osvědčení. Proto jsem pro tuto zprávu hlasovala. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Nezaměstnanost mladých lidí se stala pro Evropu velkou výzvou v době, kdy její výše v Evropské unii činí 21% a v mé zemi téměř 25%, kdy jsou nezaměstnaní mladí Evropané ohroženi sociálním vyloučením a chudobou. EU nese za tyto záležitosti pouze okrajovou odpovědnost. Zdá se však, že může nabídnout ne-li přímo řešení, tedy alespoň zajímavý námět k zamyšlení: zdá se mi jasné, že vzdělávání a odborná příprava by měly být v centru politických priorit dneška i zítřka. Zpráva členské státy vyzývá ke vzájemné výměně osvědčených postupů, které se týkají jejich systémů odborného vzdělávání a odborné přípravy v kombinaci s praxí, které by se měly být rozšířit v mnoha členských státech, zejména ve Francii. Tato doporučení jsou namířena správným směrem ke zlepšení vzdělávání a odborné přípravy ve vztahu k trhu práce a ke snížení nezaměstnanosti a sociálního vyloučení, ale nebudou stačit, pokud členské státy a Komise nevyvinou dostatečné úsilí v době, kdy se nezaměstnanost mladých lidí stává hlavním politickým problémem v mnoha členských státech, zejména v mé zemi, ve Francii. Sergio Berlato (PPE) , písemně. – (IT) Možnost a schopnost učit se a pracovat v mezinárodním prostředí je pro Evropany důležitým předpokladem úspěšného profesního života v dnešním globalizovaném hospodářství. Přes drastické dopady hospodářské krize na evropský trh práce, průmyslové a technologické změny zvyšují potřebu vysoce a středně kvalifikovaných pracovních sil. Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, klíčové faktory, uvedené ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, musí být na úrovni Evropské unie převedeny do praktických kroků. Pro dosažení těchto cílů je nezbytné, aby vzdělávání a odborná příprava byly považovány za dlouhodobou společnou politickou prioritu, které lze dosáhnout pouze za účasti a zapojení

135

136

CS


všech zainteresovaných stran, orgánů EU a všech, kdo jsou zapojeni na místní a regionální úrovni. Na tomto místě bych rád zdůraznil, že opatření musí být přijata rychle, zejména pokud jde o mladé lidi: růst nezaměstnanosti mladých lidí je ve skutečnosti jedním z nejtíživějších problémů Evropy. Cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 - zejména snížení míry předčasného ukončení školní docházky na úroveň pod 10% a zajištění univerzitního vzdělání u 40% mladých lidí - musí být řešeny účinnými a praktickými opatřeními. Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Ve věku Evropy bez hranic je vzdělání základním krokem při plánování profesního života občanů, zejména na mezinárodní úrovni. Mladí lidé by měli mít možnost využít příležitostí k získání znalostí a zkušeností poskytnutých členstvím jejich země v Evropské unii. Stále větší poptávka po mobilních pracovnících, kteří získali široké vzdělání, je dalším faktorem ve prospěch tohoto životního stylu. S ohledem na výše uvedené zůstává nezaměstnanost mladých lidí znepokojivým problémem. Realizace projektů, zaměřených na boj s tímto nebezpečným jevem, je naléhavou záležitostí. Každá investice do vzdělání pomáhá mladým lidem zajistit lepší budoucnost. Využití evropských fondů k zahájení konkrétních programů v oblasti odborného vzdělávání a rozvoje je proto velmi důležité. Souhlasím proto s potřebou rozvíjet nástroje na podporu „celoživotního vzdělávání“ nebo jinými slovy, pravidelné zvyšování kvalifikace. Kreativní a efektivní vzdělávací programy by měly umožnit dosáhnout jednoho z prvořadých cílů strategie Evropa 2020, a sice zajistit to, aby nejméně 40% lidí mělo úplné vysokoškolské vzdělání. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Nemám v úmyslu podpořit zprávu paní Hirschové, realizovanou z vlastní iniciativy, ne tak kvůli jejím zásadním prohlášením, která jsou chvályhodná, pokud jde o zdůraznění významu vzájemného přibližování trhu práce a světa formální odborné přípravy, ale proto, že nám opět chybí praktický, aktivní přístup k problému, který by přesáhl sterilní úvahy a nabídl konkrétní opatření na řešení sociální nouze, kterou nelze vyřešit pomocí rétoriky. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s tím, že demografické změny a zvyšující se délka života znamenají, že pracovní život bude rozmanitější a rekvalifikace a účast na celoživotním vzdělávání se již stává nutností. V důsledku toho zpráva upozorňuje na potřebu modernizovat jak počáteční, tak i další odborné vzdělávání a přípravu, navrhuje, aby základní vzdělání bylo ukončeno hodnocením způsobilosti pro určité povolání; a zdůrazňuje význam úvodního školení učitelů. Zdůrazňuje také důležitost - na místní a regionální úrovni - podpory efektivní spolupráce mezi školami, školicími agenturami, výzkumnými středisky a podniky s cílem překonat interně zaměřenou povahu vzdělávacích systémů a nesoulad mezi znalostmi a dovednostmi a potřebami na trhu práce. Souhlasím s tím, že za účelem modernizace vzdělávání a odborné přípravy musíme posílit vazby mezi potenciálními zaměstnavateli a školami, a proto zahrnutí sociálních partnerů do osnov by bylo dalším krokem směrem k větší zaměstnanosti v Evropě. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Strategie Evropa 2020 uvádí, že klíčovým faktorem pro inteligentní růst je nejen podpora znalostí, inovací a vzdělávání a podpora digitální společnosti, ale také udržitelný růst podporující začlenění. Klíčem k dosažení tohoto cíle je v tomto případě odborné vzdělávání a příprava, kvůli čemuž všechny členské státy musí přijmout stejné normy. I přes vážné důsledky, které hospodářská krize má na evropský trh práce, lze předpokládat, že růst zaměstnanosti v Evropě se alespoň postupně v průběhu příštích 10 let bude zotavovat. Podle předběžných odhadů lze předpokládat, že bude přetrvávat vzestup poptávky po kvalifikacích. Průmyslové a technologické změny

08-06-2011

08-06-2011

CS


zvyšují poptávku po pracovnících s vysokou a střední kvalifikací, nízkokvalifikované pracovní síly jsou vytlačovány. Je kladen stále větší důraz na přehledné vzdělávání zaměřené na výsledky. V některých členských státech již byly realizovány reformy v systému odborného vzdělávání. Co se týče srovnatelnosti odborného vzdělávání a odborné přípravy v členských státech, prioritami musí být prolomení bariér, zvýšení transparentnosti a usnadnění srovnání v rámci jednotlivých systémů i mezi různými systémy. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jednoznačně poukazuje na to, že mladí lidé jsou tím pravým zdrojem budoucnosti. Proto máme povinnost zajistit, aby všichni měli přístup k odbornému vzdělávání a přípravě. Hospodářská krize, která zasáhla Evropu i jiná místa, v posledních letech nejvíce zasáhla mladé lidi. Nezaměstnanost této věkové skupiny se výrazně zvýšila a ti, kteří si práci našli, se musí spokojit se smlouvami na dobu určitou i s tím, že jsou nedostatečně ohodnoceni. Musíme pracovat efektivně a rychle, abychom vrátili důstojnost těmto mladým lidem, kteří chtějí pracovat a stát se součástí světa, v němž je nepravděpodobné, že budou přijati s otevřenou náručí. Tyto cíle lze také nalézt ve strategii Evropa 2020, kde se uvádí závazek zaměřit se na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Obecně lze říci, že zpráva paní Hirschové je dobrým výchozím bodem pro to, co se musí stát jednou z prioritních politik Parlamentu a celé Evropské unie. John Bufton (EFD), písemně. – Hlasoval jsem proti opatření pro spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy na podporu strategie Evropa 2020, protože mám strach z jakékoli organizace, která rozděluje názory a má přístup a vliv na myšlení. V Evropské unii existuje dosti velké procento populace, pročež by bylo nevhodné, aby Brusel stál v čele vzdělávání a odborné přípravy. Taková činnost by mohla být považována za propagandu. Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Opatření pro odborné vzdělávání a přípravu jsou naprosto nezbytná pro to, aby se evropská ekonomika proměnila na ekonomiku založenou na znalostech, a to v souladu s cíli strategie Evropa 2020. To je důvod, proč plně podporuji doporučení v této zprávě, která zdůrazňují význam investic do odborného vzdělávání a přípravy pro budoucí konkurenceschopnost evropského hospodářství. Potřebujeme účinná opatření vzájemně se doplňující na národní a evropské úrovni, abychom dosáhli svých cílů. V EU došlo k alarmujícímu nárůstu míry nezaměstnanosti mladých lidí. Tato zpráva vysílá jasný signál: odborné vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými faktory v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí. Jsou zapotřebí jasné strategie k usnadnění jejich začlenění do trhu práce, které podpoří vzájemný vztah mezi vzdělávacími programy a požadavky pracovního trhu tak, aby mohl přijmout absolventy. Za účelem usnadnění integrace na trh práce musí být kladen důraz na specifické dovednosti. Navíc vzhledem k nepřetržitým technologickým změnám mají zaměstnavatelé stále vyšší očekávání ohledně kvalifikace zaměstnanců. To je důvod, proč další vzdělávání hraje klíčovou úlohu v neustálém přizpůsobování odborné kvalifikace požadavkům ekonomiky. To může lidem pomoci, aby se během kariéry vyhnuli vyloučení z trhu práce. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva jako celek je vedena myšlenkou propojení odborného vzdělávání a přípravy s potřebami trhu a podnikání v rámci strategie EU 2020; strategie, která dále oslabuje sociální struktury a práva zaměstnanců. I když v ní

137

138

CS


najdeme některé pozitivní odkazy na obecné zásady „humanizace práce“ a podpory tvořivosti a na potřebu dostupných cest od neformálního k formálnímu vzdělání, jedná se o otřepané fráze, které jen zprávu vyšperkovaly. Zpráva v konečném důsledku podporuje neoliberalismus v každé proceduře a na každém stupni vzdělávání a odborné přípravy, a to i na nejvyšší úrovni. Například vyzývá členské státy, aby podporovaly doktorandské a post-doktorské programy, které podpoří konkurenceschopnost a usnadní „pracovní mobilitu“, což je jen eufemismus pro nejistotu zaměstnání. A konečně, jednou z nejvýznamnějších nevýhod této zprávy je, že požaduje, aby členské státy zajistily „vzájemné uznávání certifikátů a diplomů mezi členskými státy“, což vyvíjí tlak na uznávání diplomů z různých řeckých a zahraničních vysokých škol jako „ekvivalentních“ akademickému titulu ze státní univerzity. To je důvod, proč jsem hlasoval proti zprávě. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Pokud jde o míru nezaměstnanosti, je v současnosti v řadě členských států tragická situace, a to zejména mezi mladými lidmi, u nichž aktuální míra nezaměstnanosti dosahuje dvojnásobku obecné míry nezaměstnanosti v EU. Jedná se proto o jeden z nejtíživějších problémů Evropy. Je nezbytné, aby členské státy přijaly politické strategie zaměřené na řešení tohoto problému, které by se opíraly o cíle stanovené strategií Evropa 2020. Tzn. snížení podílu osob předčasně opouštějících školu na méně než 10 % ročně a umožnění toho, aby alespoň 40% mladých lidí získalo vysokoškolské vzdělání. Toto je nutné řešit prostřednictvím konkrétních, kreativních a účinných opatření. Bohužel jsem toho názoru, že ambice strategie EU 2020 nejsou viditelně v souladu s realitou rozpočtového omezování, které má podstatně snížit finanční prostředky pro hlavní programy EU v oblasti vzdělávání. Vítám opatření přijatá Komisí, která mají usnadnit dostupnost, transparentnost a srovnatelnost vzdělání pro účely procedury uznávání v rámci jednotlivých vzdělávacích systémů i mezi nimi navzájem. Je také důležité, aby členské státy zahájily reformu svých systémů a přizpůsobily odborné vzdělávání a přípravu skutečným potřebám trhu práce. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Ve snaze povzbudit evropskou spolupráci v oblasti podpory strategie Evropa 2020, bych ráda plně podpořila tři body, které zpráva zdůrazňuje. Za prvé, souhlasím s tím, že je potřeba zlepšit dialog mezi trhem práce a vzdělávacím systémem zvýšením počtu stáží v podnicích, aby se studenti mohli aktivně zapojit do světa podnikání a také aby se posílily vazby mezi podniky a vzdělávacími instituce v oblasti odborného vzdělávání. Kromě toho považuji za žádoucí posílit integraci vzdělávacích systémů na mezinárodní úrovni jednak proto, aby se zajistilo plné uznávání kvalifikací, a také kvůli podpoře projektů mezinárodní mobility. A konečně, plně souhlasím s návrhem Parlamentu, aby Komise provedla nezbytné úpravy Evropského sociálního fondu, programu Erasmus a programu celoživotního učení, aby se zajistilo, že finanční prostředky budou moci být přiděleny na konkrétní vzdělávací a školicí projekty a na projekty, které řeší nezaměstnanost mládeže a diskriminaci na základě pohlaví s tím, že by měly být ženy v účasti na těchto projektech více podporovány. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva si klade za cíl posílit spolupráci mezi členskými státy prostřednictvím podpory vzájemně uznávaného odborného vzdělávání a přípravy, které je kvalitnější, více zaměřené na potřeby pracovního trhu a přístupné všem. Tato zpráva nám také připomíná, že je třeba vypracovat strategii pro budoucí vzdělávání a především pro řízení všech profesních potřeb, které v blízké budoucnosti bude Evropa mít. Zejména pak zpráva upozorňuje na potřebu silnějších vazeb v rámci evropských

08-06-2011

08-06-2011

CS


systémů vzdělávání a odborné přípravy, na potřebu systému, v němž platí transparentnost a vzájemné uznávání dovedností a schopností. Zdá se mi jako samozřejmé, že ve stále sjednocenější Evropě, v níž začíná být mobilita realitou, je vzájemné uznávání kvalifikací naprosto nezbytné. Nicméně, jak tato zpráva upozorňuje, vyžaduje to provedení právních předpisů Unie v dotčených oblastech. Tváří v tvář této nové situaci v Evropě se vzdělávání a odborná příprava stávají základem a nástrojem úspěšné budoucnosti. Podpora mobility, podnikání, tvořivosti a inovací je objektivní nutností a jak zpráva zdůrazňuje, měla by být ze strany EU podporována. Souhlasím s touto zprávou a hlasoval jsem pro ni. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která členské státy vyzývá k tomu, aby zajistily, že lidé budou mít v různých fázích života přístup k odbornému vzdělávání a přípravě, která bude uzpůsobena jejich potřebám a usnadní a zlepší jejich účast na pracovním trhu a ve společnosti obecně. Odborné vzdělávání a příprava by měly být fyzicky i cenově dostupné po celou dobu života, nezávisle na jejich postavení na trhu práce či příjmech. Zejména za účelem dosažení lepší sociální integrace a sociální soudržnosti vyzývá tato zpráva členské státy, aby vytvořily vzdělávací příležitosti pro specifické skupiny, jako je nezaměstnaná mládež, národnostní menšiny, zranitelné ženy a osoby se zdravotním postižením. Ve zprávě se také uvádí, že by finanční příležitosti měly být rozšířeny, zjednodušeny a snáze dostupné a že by mělo být využito finančních zdrojů, které jsou v současnosti poskytovány v rámci Evropského sociálního fondu, programu celoživotního učení jako celku a programu Erasmus pro mladé podnikatele. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je jedním z nejnaléhavějších problémů Evropy. To je důvod, proč členské státy musí urychleně přijmout cílené strategie, které berou v úvahu národní specifika a potřeby. Metody učení by měly být pružnější a dostupné celoživotně. Pro všechny je třeba rozšířit možnosti získávání zkušeností v zahraničí. Učební obory by také měly být více uznávány. Vzdělávání a odborná příprava by měly být považovány za společné dlouhodobé politické priority s cílem umožnit evropským pracovníkům přizpůsobit se požadavkům měnící se ekonomiky. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) V době, kdy je nezaměstnanost mladých lidí v Evropě dvakrát vyšší než ekonomicky aktivního obyvatelstva, jsou návrhy obsažené ve zprávě paní Hirschové užitečným příspěvkem k politice, o níž usilují vlády 27 členských států v boji proti nezaměstnanosti. Tváří v tvář výzvám, jimiž jsou stárnutí populace a globalizace našeho hospodářství, musíme podporovat rozvoj programů celoživotního vzdělávání, zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, a zlepšit ranou odbornou přípravu mladých Evropanů tím, že podpoříme partnerství mezi vysokými školami, výzkumnými středisky a podniky. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Podle odhadů týkajících se budoucí zaměstnatelnosti a požadovaných diplomů v rámci EU údajně existuje 15,6 milionu nových pracovních míst pro absolventy vysokých škol a 3,7 milionu pro ty se středním vzděláním (zdroj: Cedefop). Na druhou stranu pro pracovníky s nižší úrovní kvalifikace zmizí 12 milionů pracovních míst! Tváří v tvář této nevyhnutelné katastrofě se musela strategie 2020 zaměřit na zvýšení přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy. Pokud jde o odbornou přípravu, zpráva vyzývá k přijetí přístupu zaměřeného na výsledky v oblasti učňovského školství, ke zlepšení situace v uznávání formální a neformální kvalifikace v učňovských oborech, a k vytvoření asistenčních center a programů pro ty učně, kteří mají nejvíce problémů.

139

140

CS


Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V pokrizové Evropě, která se hospodářsky zotavuje a roste, mají odborné vzdělávání a příprava zásadní význam. Je nezbytné poskytnout mladým Evropanům nástroje potřebné k tomu, aby mohli konkurovat v globalizovaném světě a aby byli schopni vstoupit na trh práce díky svým znalostem a dovednostem. Nesmíme zapomenout na to, že počty nezaměstnaných mladých lidí jsou v celé Evropě ohromující. Je však třeba si uvědomit, že více odborné přípravy často neznamená více příležitostí na trhu práce. Případy mladých absolventů, kteří mají další vzdělání a postgraduální vzdělání, ale jsou bez práce a bez vyhlídek na nalezení práce, se v EU množí. Školení musí být zaměřeno na potřeby trhu a na přípravu mladých pracovníků. Podle mého názoru bude mít tento posun v paradigmatu zásadní význam pro zastavení růstu nezaměstnanosti mladých lidí a zajištění jejich budoucnosti s více možnostmi. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva paní Hirschové se zabývá problematikou evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy, která má podpořit strategii Evropa 2020. Cílům strategie Evropa 2020 - inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění - musíme věnovat okamžitě pozornost. Ačkoli se současná hospodářská a finanční situace nezdá být příznivá, musíme být schopni proměnit méně příznivé situace v příležitosti. Ve stále globalizovanějším světě se nemůžeme omezit na určité území, ale musíme kultivovat mobilitu, flexibilitu a mezinárodní zkušenosti. Je důležité, aby rané vzdělávání bylo kvalitní a aby se mladí lidé mohli rozhodnout pro práci v jiných zemích. Hlasoval jsem pro zprávu, protože souhlasím s jejími návrhy. Z nich bych chtěl zdůraznit zejména to, že potřebujeme nové a diverzifikované celoživotního vzdělávání, které má zásadní význam pro kvalitnější práci, zejména v souvislosti s pracovními místy, stejně jako je třeba věnovat zvláštní pozornost mladým lidem, ženám a zdravotně postižením, jak je uvedeno ve strategii Evropa 2020. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jedná se jen o další nudné opakování standardní rétoriky Evropské komise na téma celoživotního vzdělávání a podpory mobility na úrovni EU, které jsou považovány za nejlepší záruku zvýšení „zaměstnatelnosti“ a „adaptability“ pracovníků. Odborná příprava je považována za prostředek na podporu „podnikání“ a reakce na potřebu „vytvoření prostředí, v němž by podniky mohly uspět, rozvíjet se a růst“. Podniky prý navíc k růstu potřebují „snížení daňového zatížení a předvídatelnost, aby mohly plánovat a investovat.“ Podle zprávy odborné vzdělávání a celoživotní učení musí být zaměřeno úžeji „na potřeby trhu práce, umožnění vstupu něj a na vnitřní mobilitu v rámci trhu“. Ideologický rámec zprávy se náhle stává zřejmý. Problém zaměstnanosti je problémem individuálním, nikoliv problémem nesmírně společenským. Mají ho vyřešit jednotlivci, a nikoliv společnost, ať už tím, že zvýší svou „zaměstnatelnost“, nebo tím, že se stanou „podnikateli“. Daňový systém je přátelský vůči zisku, a proto dopadá hlavně na zaměstnance a spotřebitele. Vzdělávání a odborná příprava mají zcela sloužit kapitálu. Pokud jde o zbytek zprávy, nezkoumá příčiny do hloubky, ani nehledá řešení. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva opakuje standardní rétoriku Evropské komise v otázkách celoživotního vzdělávání a podpory mobility na úrovni EU, které jsou považovány za nejlepší záruku proti nezaměstnanosti a dále, že je nutné, aby pracovníci zlepšili svou „zaměstnatelnost“ a „adaptabilitu“, a jak organizovat nabídky vzdělávání a odborné přípravy. Zpráva ale zásadně zdůrazňuje roli odborného vzdělávání při podpoře podnikání a potřebu „vytvořit prostředí, v němž podniky mohou uspět, rozvíjet se a růst“, a dodává, že „k růstu

08-06-2011

08-06-2011

CS


potřebují snížení daňového zatížení a předvídatelnost, aby mohly plánovat a investovat.“ Rovněž se domnívá, že odborné vzdělávání a celoživotní učení musí být zaměřeno úžeji „na potřeby trhu práce, umožnění vstupu něj a na vnitřní mobilitu v rámci trhu“. Jinými slovy, zpráva dává vzdělávání a odbornou přípravu plně do služeb evropského kapitalismu. Kromě toho neuvádí sociální důvody, které vedou k předčasnému ukončení školní docházky, k nedostatečnému přístupu k vysokoškolskému vzdělání a k nezaměstnanosti mladých lidí, a to jen aby zamaskovala odpovědnost neoliberální politiky prosazované velkými firmami a finančními institucemi. Proto tuto zprávu považujeme za nepřijatelnou. Nezkoumá příčiny do hloubky, ani nehledá řešení. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Jsem přesvědčena, že odborné vzdělávání a příprava by měly být fyzicky i cenově dostupné po celý život bez ohledu na postavení lidí na trhu práce nebo jejich příjmy. Přístup k odbornému vzdělání by měl reagovat na individuální potřeby jednotlivců a následně jim usnadnit uplatnění na trhu práce. Je třeba vytvořit v členských státech EU příležitosti pro specifické skupiny, jakými jsou např. nezaměstnaná mládež, etnické menšiny, zranitelné ženy, osoby se zdravotním postižením atd., v zájmu dosažení lepší sociální integrace a větší sociální soudržnosti. V neposlední řadě by k úspěšné implementaci uvedených záměrů nepochybně přispěly rozšířené, zjednodušené a dostupnější možnosti financování. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Touto zprávou přidáváme další prvek k evropské strategii v oblasti politiky zaměřené na mládež. Je správné podporovat internacionalizaci studia spolu s pracovní flexibilitou mladých lidí na stále více konkurenčním trhu práce. Mladí lidé Evropy musí mít možnost soutěžit se svými vrstevníky ze všech koutů světa. Čísla udávající počty nezaměstnaných mladých lidí nás nemohou nechat lhostejnými. Měli bychom přivítat tuto zprávu, která zdůrazňuje význam cílů strategie Evropa 2020: boj proti nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím účinných a efektivních opatření, jakými jsou například snížení míry předčasného ukončování školní docházky až pod 10% a zajištění toho, aby alespoň 40% mladých lidí získalo vzdělání na univerzitní úrovni. Toto by však nemělo být cílovou čárou, ale místem startu: budoucími prioritami by mělo být vytvoření vazeb mezi vysokými školami a podniky a navrácení povinných stáží a učňovského vzdělávání financovaného veřejnými nebo soukromými subjekty. Nemáme moc času a musíme jednat hned. V opačném případě bude odkaz, který přenecháme budoucím generacím, velmi těžký. Brice Hortefeux (PPE), písemně. – (FR) Vítám přijetí této zprávy, která opět klade problémy odborného vzdělávání a přípravy do středu zájmu Evropské unie a jejích členských států. V době úsporných rozpočtových opatření, která jsou přímým důsledkem světové krize, která tvrdě zasáhla evropský trh práce, si musíme dobře rozmyslet své strategie pro růst a zaměstnanost, a to zejména vzhledem k mladým lidem, aniž bychom ztratili ze zřetele vnitrostátní rozdíly a potřeby. Mladí lidé jsou prvními oběťmi nezaměstnanosti a jsou velmi náchylní k předčasnému odchodu ze školy. Proto je nutné modernizovat osnovy a odbornou přípravu tak, aby byly lépe uzpůsobené potřebám našich firem. Toto úsilí by mělo také směřovat do oblasti celoživotního vzdělávání a na podporu mobility. Dosažení těchto cílů bude možné pouze, pokud všechny zúčastněné strany (evropské instituce, členské státy, místní a regionální subjekty) spojí své síly.

141

142

CS


Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože Evropa musí okamžitě přijmout opatření, a to zejména tam, kde jde o mladé lidi: rostoucí nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejtíživějších problémů Evropy. Nejde jen o to, že je míra nezaměstnanosti vyšší u mladých pracovníků než u jejich dospělých protějšků: mladí lidé se také častěji nacházejí na nejistých, časově omezených pracovních místech s nižší mzdou a nižším sociálním zabezpečením. Členské státy musí přijmout politické strategie zaměřené na boj proti chudobě, a vzít také ohled na specifické vnitrostátní podmínky a potřeby. Cíle stanovené v evropské strategii 2020, zejména snížení předčasného ukončování školní docházky pod 10% a zajištění vysokoškolského vzdělání pro 40% mladých lidí, musí být řešeny prostřednictvím konkrétních, tvůrčích a účinných opatření. Odborné vzdělávání a příprava mají být považovány za dlouhodobé společné politické priority, které mohou být uskutečněny jen za účasti a zapojení všech zúčastněných stran: stejně jako orgány EU a členské státy, musí i účastníci zapojení na místní a regionální úrovni použít svůj vliv, aby se to podařilo. Musíme zajistit, aby byli evropští pracovníci schopni se přizpůsobit požadavkům ekonomiky. Političtí činitelé musí umožnit lidem zlepšit a rozšířit jejich dovednosti. Místo toho, aby se zvyšování kvalifikace považovalo pouze za prostředek, který lidem pomůže k lepším pracovním místům, musí jim dát možnost utvářet budoucí pracovní místa, a tím aktivně přispívat k inovativní ekonomice. Lívia Járóka (PPE), písemně. – Chtěla bych přivítat tuto zprávu, která upozorňuje na nutnost rozšíření systému odborného vzdělávání v EU, protože rovný přístup ke kvalitnímu celoživotnímu učení znamená větší šance na trhu práce, a tím přispívá k naplnění cílů strategie EU 2020. Zvláštní důraz musí být kladen na prevenci nezaměstnanosti mládeže, a za tím účelem je nutné sladit vzdělávací nabídky s poptávkou na trhu práce, dodat střednědobé vnitrostátní a regionální předpovědi týkající se očekávané poptávky na trhu práce a umožnit národním vzdělávacím systémům, aby účinněji zaručily dosažení těch dovedností, které jsou aktivně na trhu práce vyhledávány. Podle Cedefop můžeme očekávat pokles pracovních míst pro osoby s nízkou kvalifikací a nekvalifikované pracovní síly až o 12 milionů, což předznamenává zvýšení rizika chudoby pro ty nejzranitelnější. V mnoha případech i ti, kteří dokončí školu, nejsou schopni vstoupit na trh práce, a proto je pravděpodobnější, že se zapojí do příležitostné práce nebo práce v šedé ekonomice. V důsledku toho nejsou schopni začít samostatný život a často se stávají nesnesitelnou zátěží pro domácnosti, což vytváří bludný kruh nedostatečného vzdělání a nezaměstnanosti. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Návrh usnesení věnuje zvláštní pozornost vzdělávání mladých lidí a zdůrazňuje nutnost praktického výcviku. Je naprosto nezbytné zajistit přístup k odpovídajícímu vzdělávání a vhodným kurzům, aby bylo zajištěno, že lidé po dokončení školy, univerzity či odborné přípravy bez potíží naleznou ve zvoleném oboru zaměstnání. Zdůrazněme, že by se mělo jednat o práci s dobrými podmínkami a slušným platem. Podle předpovědí ekonomické problémy nezmění skutečnost, že míra zaměstnanosti v EU stoupá, a neměly by vést ke snížení finančních prostředků pro klíčové programy EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, jako je například program „celoživotního učení“. Tyto finanční prostředky by měly být ve skutečnosti větší, aby měl každý bez ohledu na věk, pohlaví nebo místo pobytu, přístup ke stejným příležitostem v oblasti odborného vzdělávání a kariéry. Jan Kozłowski (PPE), písemně. – (PL) Jako stínový zpravodaj pro zprávu paní Hirschové o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy bych rád vysvětlit, proč jsem hlasoval pro přijetí této zprávy. V současné situaci, kdy stárnutí společnosti na straně

08-06-2011

08-06-2011

CS


jedné a znepokojivě vysoká míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi na straně druhé znamenají, že Evropa stojí před velmi závažnými problémy, hrají odborné vzdělávání a příprava zásadní roli. Při snaze o zajištění budoucí podpory odborného vzdělávání a přípravy bychom měli proto zároveň klást nejvyšší důraz na sledování účinnosti vzdělávání a na přístup zaměřený na dosažení cíle, jímž je zvýšení míry zaměstnanosti a sociální integrace. Jsem přesvědčen, že odborné vzdělávání a příprava musí být úzce napojeny na trh práce a že jejich charakteristickým rysem musí být neustálá adaptace na ekonomické, demografické a sociální změny. Podle mého názoru, zajištění toho, aby byl ESF řízen pružněji a aby tento fond doplňoval další evropské pracovní nástroje a vnitrostátní opatření, je velmi důležitou otázkou. Na závěr bych chtěl poblahopřát zpravodajce k úspěšné a obsáhlé zprávě a poděkovat jí za vynikající spolupráci. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Mezi cíle strategie EU 2020 patří zejména snížení předčasného ukončování školní docházky pod úroveň 10% a zajištění toho, aby alespoň 40% mladé generace získalo vyšší kvalifikaci. Tyto cíle sledují evropské ambice, které byly nejprve uvedeny v Lisabonské strategii, aby se z Unie stala nejkonkurenceschopnější ekonomika založená na znalostech. To je důvod, proč je obzvláště důležitý Kodaňský proces, který od roku 2002 vytváří základy větší spolupráce v oblasti politik členských států zaměřených na odborné vzdělávání a přípravu. Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože stanoví ambiciózní cíle pro zlepšení evropských programů vzdělávání a odborné přípravy. Constance Le Grip (PPE) , písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy paní Hirschové. Aby bylo možno čelit ekonomickým výzvám 21. století, a zejména rostoucí konkurenci našich obchodních partnerů, evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy mají povinnost být efektivnější, atraktivnější a aktivnější, aby lépe připravily naše spoluobčany na pracovní místa, která potřebují zaplnit. Musíme proto usilovat o přizpůsobení těchto systémů potřebám trhu práce. Myslím, že je také třeba usnadnit v Evropě přístup k vysoce kvalitní pracovní zkušenosti, a proto také zachovat a posílit stávající programy zaměřené na zvýšení mobility učňů. Zavedení skutečného programu „Erasmus pro učně“, to je závazek, který jsem na sebe vzala v průběhu evropské volební kampaně v roce 2009. Týká se mladých i ne úplně mladých lidí, týká se vykročení do pracovního procesu, získání pracovních zkušeností a také možnosti cestovat po Evropě a získat přímý kontakt s ekonomickou realitou našeho vnitřního trhu. A nakonec bychom v Evropě měli také zjednodušit a zlepšit systém vzájemného uznávání odborných kvalifikací, abychom oživili vnitřní trh a poskytli našim spoluobčanům klíče k větší profesní mobilitě. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Strategie Evropa 2020 obsahuje seznam klíčových faktorů pro inteligentní růst (podpora znalostí, inovací a vzdělávání a podpora digitální společnosti), udržitelný růst (efektivnější výroba z hlediska zdrojů jde ruku v ruce s větší konkurenceschopností) a růst podporující začlenění (zvýšení zaměstnanosti, vzdělávání a vymýcení chudoby). Co je zapotřebí, pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, jsou praktické kroky na úrovni EU a členských států, aby strategii vdechly život.

143

144

CS


Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Je nepochybné, že vzdělávání je složitý dlouhodobý proces, jehož kvalita a zejména výsledky ve svém důsledku ovlivňují další uplatnění mladých lidí. Nemělo by být jako takové opomíjeno. V této souvislosti bych chtěl uvést, že s rozvojem nových moderních technologií, nastavováním vyšších jakostních či bezpečnostních standardů rostou nároky na odbornou kvalifikaci v celé řadě oborů a činností a vznikají tak požadavky na cíleněji zaměřenou přípravu mladých lidí. Mluvím však o kvalitním vzdělávání postaveném na koncepci s moderními prvky výuky, o vzdělávání určitým způsobem zatraktivněném a ukazujícím potřebnost daného vzdělávacího oboru s výhledem dalších možností zvyšování kvalifikace. Výsledkem vzdělávacího procesu by měl být odborně připravený mladý člověk, který má před sebou vidinu perspektivního růstu a hlavně který využívá své nabyté vědomosti, znalosti a schopnosti v té oblasti činností, pro kterou se připravoval a získal kvalifikaci, kterou ovládá a pro kterou má dispozice. Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Zpráva o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy na podporu strategie Evropa 2020 úspěšně identifikuje cíle, které jsme si před nějakým časem stanovili pro tutéž strategii. Pokračující dialog mezi světem odborné přípravy a vzdělávání a trhu práce je dnes mnohem důležitější než kdy jindy. Hlavním úkolem je zajistit, aby právě trh práce neustále splňoval potřeby nových pracovníků. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Řádné provádění strategie Evropa 2020 je nezbytné, aby se Evropa navrátila k trvalému a udržitelnému hospodářskému růstu. Mladí lidé jsou klíčovým prvkem úspěchu strategie Evropa 2020. Nicméně jak je známo, jsou v současné době těmi, kdo krizí trpí nejvíce, v neposlední řadě nezaměstnaností dosahující velmi vysokých úrovní: míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi je dvojnásobná oproti všem ostatním skupinám osob. Za účelem dosažení tohoto cíle, je třeba značných investic v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) V globalizovaném světě jsou kvalitní vzdělávání a odborná příprava životně důležitými klíči, které by každý mladý člověk měl při vstupu na trh práce mít. Světová ekonomika potřebuje dovednosti, flexibilitu, dostupnost a znalost jazyků. Tváří v tvář těmto požadavkům je naší povinností jako politiků zavádět strategie, které zajistí následující: • učení zaměřené na konkrétní výsledek; • výuku podnikání; • poskytování mostů pro nekvalifikované lidi, kteří chtějí najít práci, a to zejména prostřednictvím na míru šitého vzdělání; • zjednodušení postupů pro uznávání zahraničních kvalifikací s cílem povzbudit pracovníky k mobilitě; • vytvoření evropského rámce, který nabízí kvalitní pracovní stáže v rámci celé EU; • celoživotní vzdělávání, které by pracovníkům umožnilo přizpůsobit se podmínkám na trhu a potřebám podniků; • podpora tvořivosti a informačních a komunikačních technologií; • podpora zaměstnanosti žen poskytnutím pomoci při slaďování pracovního a rodinného života. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Odborné vzdělávání a příprava by měly být fyzicky i cenově dostupné po celou dobu života, bez ohledu na postavení lidí na trhu práce nebo jejich příjmy. Je třeba vytvořit vzdělávací příležitosti pro specifické skupiny, jako jsou nezaměstnaná mládež, národnostní menšiny, zranitelné ženy, osoby se zdravotním postižením, atd., aby se dosáhlo lepší sociální integrace a větší sociální soudržnosti. Možnosti financování by měly být širší, jednodušší a dostupnější při použití finančních prostředků v současné době poskytovaných v rámci Evropského sociálního fondu a programu celoživotního učení. Podle mého názoru je tato iniciativa velmi důležitá a aktuální. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Svět práce prošel několika významnými změnami. Zatímco v minulosti bylo dobré vzdělání zárukou dobré práce, v současnosti již vysokoškolský diplom a titul zejména mladé lidi před nezaměstnaností neochrání. Je stále obtížnější vlastní kariéru nastartovat. Na druhou stranu si podniky stále stěžují na nedostatek odborného personálu a tento domnělý nedostatek používají jako záminku pro využívání levné pracovní síly. Požadavek absolutní flexibility a mobility stejně jako směšné ceny na trhu práce v podobě nových pracovních modelů, např. pracovní místa typu „Mc Donalds“, mnoha lidem znemožňují založení rodiny a dosažení rozumného sladění pracovního a osobního života. V rámci strategie Evropa 2020 může mít smysl podporovat vzájemné uznávání vzdělávání a odborné přípravy. Nicméně úspěch strategie závisí na přijetí opatření k řešení tohoto problematického vývoje. V tomto smyslu je nutné výzvu zprávy k rychlým krokům ve vztahu k nezaměstnanosti mladých lidí uvítat, i když jí chybí dostatek konkrétních podrobností. Proto jsem se zdržel hlasování. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Před Evropou jsou na trhu práce velké úkoly. Mladší generace se potýká s problémem, že dobré vzdělání samo o sobě není zárukou nalezení dobrého zaměstnání. Ještě horší je, že již ani nenabízí ochranu před nezaměstnaností. Na druhé straně si velké podniky stěžují na nedostatek odborného personálu, což je často vítanou záminkou pro zaměstnávání lidí s nízkými mzdovými náklady. To znemožňuje založit rodinu nebo najít rozumnou rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Vzájemné uznávání vzdělávání a odborné přípravy je prvním krokem správným směrem. Výzva zprávy k jednání v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí je také správná. Nicméně jen vyzývat k jednání je příliš vágní. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení, protože spolupráce na úrovni Evropské unie v oblasti odborného vzdělávání je velmi důležitým faktorem pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 a snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí. Souhlasím s návrhem, aby při formování odborného vzdělávání a odborné přípravy všechny členské státy věnovaly zvláštní pozornost pracovníkům s nízkou kvalifikací, migrantům, osobám se zdravotním postižením a jiným sociálně ohroženým skupinám. Školicí programy by měly být zaměřeny na jejich potřeby a úrovně schopností. Dále musíme podporovat užší spolupráci mezi různými vzdělávacími systémy členských států s cílem zajistit integraci mladých lidí a podpořit celoživotní učení a formální i neformální vzdělávání. Aby bylo zajištěno, že odborné vzdělávání odpovídá potřebám trhu práce, myslím, že by bylo vhodné zahrnout informace o změnách na trhu práce do národních vzdělávacích strategií a programů. Komise by měla v tomto sehrát významnou roli tím, že poskytne informace o dovednostech a potřebách jednotlivých regionů a o změnách na trhu práce v EU. Dále je velmi důležité vytvořit příznivé podnikatelské prostředí pro podniky, které spolupracují při tvorbě a provádění odborného vzdělávání. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, protože tento problém zaujímá důležité místo ve strategii Evropa 2020 s cílem zajistit hospodářský rozvoj. Spolupráce s cílem zlepšit odborné vzdělávání a přípravu znamená snížení nezaměstnanosti mladých lidí, vybavení pracovníků kognitivními nástroji a větší a zjednodušené možnosti financování. Aktuální sociálně ekonomický kontext vyžaduje schopnost pracovat v mezinárodním prostředí; musíme proto zvýšit příležitosti k učení i vzhledem k úloze

145

146

CS


podniků, které stále více potřebují kvalifikované pracovníky s praxí, které mohou pracovně ihned a efektivně uplatnit. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Tato zpráva z vlastního podnětu, do níž kompetentní návrhový výbor začlenil četné návrhy Výboru pro kulturu a vzdělávání, má za cíl povzbudit EU a členské státy k dosažení cílů strategie EU 2020, a to zejména v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy. Zohledněny jsou specifické problémy jako: poptávka po stále rostoucí kvalifikaci na trhu práce, který vystavuje nízko kvalifikovaná pracovní místa ohrožení, spirálový růst nezaměstnanosti mladých lidí, která v některých členských státech EU, včetně Řecka, přesahuje 30% a neschopnost na straně členských států přijmout přiměřená opatření k dosažení cílů stanovených ve strategii EU 2020 (například snížit procento osob bez ukončeného vzdělání na 10% a zvýšit procento mladých lidí s vysokoškolským vzděláním na 40%). Kromě sociální ochrany občanů, kteří mají méně zkušeností nebo nízkou úroveň vzdělání nutně potřebujeme investice do nových dovedností, zejména pokud jde o růst těch potřebných pro práci ve strategických odvětvích. To je klíčový moment pro Řecko. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Evropská spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy na podporu strategie Evropa 2020 je zásadní. Možnost učit se a pracovat v mezinárodním kontextu je důležitým předpokladem pro úspěšný pracovní život v globalizované ekonomice. Roste potřeba mobilních, flexibilních pracovníků s mezinárodními zkušenostmi. Souhlasím se zpravodajkou, když tvrdí, že je třeba do strategie Evropa 2020 vdechnout život. Tento proces by měl začít okamžitě přijetím praktických opatření na úrovni EU a členských států v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Všechny tyto faktory jsou důvodem, proč jsem ve prospěch této zprávy hlasovala. Máme skutečně povinnost postavit evropské pracovníky do takové pozice, aby se přizpůsobili požadavkům hospodářství. Jako političtí činitelé musíme umožnit lidem, aby své schopnosti rozvíjeli a rozšiřovali. Rozvoj osobních dovedností lidí jim musí kromě pomoci při hledání lepšího zaměstnání, poskytnout také možnost utvářet budoucí zaměstnání, a tedy aktivně přispívat k inovativní ekonomice. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Ve stále globalizovanějším světě je důležité, aby mladí lidé mohli rozšířit své vzdělání a odbornou přípravu prostřednictvím mobility. Trh práce stále více vyžaduje mobilní, flexibilní lidi s mezinárodními zkušenostmi. Navzdory ekonomické krizi se odhaduje, že bude evropský trh práce v průběhu příštích 10 let svědkem stabilního růstu. To je důvod, proč EU zavedla strategii Evropa 2020, jejímž cílem je soustředit větší pozornost na vzdělávání a odbornou přípravu. Stále více úsilí je třeba k prolomení bariér, zvýšení transparentnosti a snadnějšímu porovnávání uvnitř jednotlivých vzdělávacích systémů i mezi systémy navzájem. Vzdělávací sektor by měl věnovat větší pozornost potřebám trhu práce, vyžadovat metodiku hodnocení výsledků vzdělávání a zlepšit kvalitu svých vlastních norem tak, aby se stal profesionálnějším. Konečně je zapotřebí podpořit kreativitu, inovace a podnikání, aby mladí lidé a pracovníci Evropy mohli rozšířit své znalosti, a tím se přizpůsobili potřebám ekonomiky. Za účelem dosažení těchto cílů a zajištění toho, aby odborné vzdělávání a příprava byly pro každého v dlouhodobém horizontu i nadále klíčovou politickou prioritou, hlasoval jsem ve prospěch návrhu, který je předmětem diskuse. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Strategie Evropa 2020 obsahuje seznam klíčových faktorů pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (zvýšení míry zaměstnanosti, vzdělávání a vymýcení chudoby). Co je zapotřebí, pokud jde o vzdělávání a odbornou

08-06-2011

08-06-2011

CS


přípravu, jsou praktické kroky na úrovni EU a členských států k uvedení strategie do praxe. Pracovníci Evropy musí být schopni přizpůsobit se požadavkům ekonomiky. Političtí činitelé musí umožnit lidem, aby své schopnosti zlepšili a rozšířili. Vyzývám členské státy, aby sledovaly opatření k usnadnění přechodu ze školy do pracovního života prostřednictvím rozvoje integrovaného poradenství pro volbu povolání a poradenských programů, aby vytvářely lepší příležitosti ke vzdělávání lektorů a položily základy pro partnerství podporující učení, zejména na regionální a místní úrovni. Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, musí členské státy vzít v úvahu individuální potřeby pracovníků s nízkou kvalifikací, migrujících studentů, lidí patřících k národnostním menšinám, žen, nezaměstnaných a osob se zdravotním postižením. Vyzývám členské státy, aby podporovaly inovační aktivity, jakož i doktorandské a post-doktorské programy, které podpoří konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst. Phil Prendergast (S&D), písemně. – Jedním z nejnaléhavějších problémů v současném ekonomickém klimatu je nezaměstnanost mladých lidí. Nejen že je míra nezaměstnanosti mezi mladými pracovníky vyšší než u zbytku populace, ale mladí pracovníci se často nacházejí na nejistých pracovních místech na dobu určitou s nižšími platy a slabší právní ochranou. Je životně důležité, abychom se tímto zabývali. Prognóza Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) hovořící o růstu ve výši 80 milionů nových pracovních míst do roku 2020 je vítána. Za zmínku stojí, že nastane posun směrem k průmyslovému a technologickému rozvoji a odpovídající odklon od nekvalifikovaných pracovních sil. Tato nová pracovní místa budou vyžadovat pracovníky s vysokou a střední úrovní dovedností. Opatření musí být přijata rychle, aby zajistila, že budou dostatečně kvalifikované pracovní síly k dispozici, aby tyto pozice zaplnily. S tímto vědomím musíme zajistit, aby náš přístup k učení byl zaměřen na výsledky. Musíme poskytnout mladým lidem přístup k celoživotnímu vzdělávání a do kurzů s prvky praktického výcviku, které jim umožní přijmout tato pracovní místa a dosáhnout ve své kariéře růstu a pokroku. Věřím, že tyto změny v odborném vzdělávání přinesou prospěch ekonomikám všech členských států. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Na jedné straně Evropa zažívá vyšší nezaměstnanost mezi mladými lidmi a nejistotu, a také pracovní místa, která mladí lidé obvykle zastávají, bývají jen na dobu určitou. Na druhé straně je však také zřejmé, že podnikům chybí kvalifikovaní odborníci, jejichž výcvik je zaměřen na úkoly, které mají vykonávat. Je proto důležité snažit se uvést nabídku práce do souladu s poptávkou prostřednictvím opatření, jako je například nezávislé poradenství v oblasti odborného vzdělávání, poskytnutí finančních prostředků na podporu odborného vzdělávání a konkurence mezi zařízeními poskytujícími zmíněná školení. Konec konců, cílem je, aby lidé mohli najít lepší práci, ale také, jak důvodové prohlášení uvádí, aby měli „příležitost formovat pracovní místa budoucnosti“. Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme hlasovali na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku o zprávě o evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na podporu strategie Evropa 2020. I přes vážné následky, které ekonomická krize má na evropský trh práce, lze předpokládat, že růst zaměstnanosti v Evropě se zotaví, alespoň postupně, v průběhu příštích 10 let. Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, klíčové faktory uvedené ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění musí být převedeny do praktických kroků na úrovni Evropské unie a členských států. Pokud má být cílů uvedených ve strategii EU 2020

147

148

CS


dosaženo, musí být odborné vzdělávání a příprava považovány za klíčovou prioritu institucí Evropské unie a těch, kdo působí na místní a regionální úrovni. Zpráva paní Hirschové zahrnuje opatření Komise, jejichž cílem je odstraňování překážek, větší transparentnost a usnadnění srovnání uvnitř a mezi vzdělávacími systémy a zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby bylo vzdělání více zaměřeno na potřeby trhu práce, což pomůže podpořit tvořivost a inovace. Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) EU a členské státy by měly zvýšit své úsilí na podporu zaměstnanosti mladých lidí a snížit míru jejich nezaměstnanosti, a to zejména prostřednictvím zlepšení vazby mezi vzdělávacími systémy a potřebami trhu práce. Když vezmeme v úvahu ztrátu 12 milionů pracovních míst s nízkou kvalifikací, k níž dojde v Evropě do roku 2020, a potřebu delšího pracovního života pro zachování našeho sociálního modelu v souvislosti s demografickými trendy, je zároveň velmi důležité, aby se zvýšilo úsilí o zlepšení celoživotního vzdělávání pracovníků v průběhu jejich kariéry. V tomto ohledu zní zajímavě myšlenka zavedení mechanismů pobídek určených zaměstnavatelům, aby své zaměstnance motivovali k účasti na vzdělávacích programech, kterou v této zprávě navrhla paní Hirschová. Kromě toho je v zájmu boje proti nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací, ale i na podporu zaměstnávání seniorů, nezbytné podpořit uznávání národních kvalifikací mezi členskými státy a podporovat certifikaci potvrzování dovedností získaných v průběhu neformálního vyučení. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podporuji návrh. Možnost a schopnost učit se a pracovat v mezinárodním kontextu je nezbytným předpokladem pro úspěšný pracovní život v globalizované ekonomice. Existuje rostoucí potřeba mobilních, flexibilních zaměstnanců s mezinárodními zkušenostmi. Strategie Evropa 2020 obsahuje seznam klíčových faktorů pro inteligentní růst (podpora znalostí, inovací a vzdělávání a podpora digitální společnosti), udržitelný růst (výroba efektivnější z hlediska zdrojů jde ruku v ruce s větší konkurenceschopností) a růst podporující začlenění (zvýšení úrovně zaměstnanosti, vzdělávání a vymýcení chudoby). Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, jsou potřeba praktické kroky na úrovni EU a členských států, aby strategii vdechly život. I přes vážné dopady, které má ekonomická krize na evropský trh práce, lze předpokládat, že se růst zaměstnanosti v Evropě zotaví, alespoň postupně, v průběhu příštích deseti let. Podle prognózy Cedefop zaměřené na celoevropskou nabídku a poptávku po dovednostech, se počet nových pracovních míst do roku 2020 odhaduje na 80 milionů. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Možnost a schopnost učit se a pracovat v mezinárodním kontextu je nezbytným předpokladem pro úspěšný pracovní život ve stále více globalizované ekonomice. Průmysl stále více volá po tom, aby nabídka vzdělávání a odborné přípravy měla přímo vztah k praktickým požadavkům a orientovala se na řešení. Důležité je, aby ti, kdo absolvovali odborné vzdělání nebo školení, přenesli své nově nabyté schopnosti a dovednosti do pracovního prostředí. Usnesení, které bylo dnes přijato, je prvním krokem k tomu, aby se evropští pracovníci ocitli v situaci, kdy se musí přizpůsobit požadavkům ekonomiky. Lidé musí mít prostředky na zlepšení a rozšíření svých dovedností. Místo toho, aby bylo zvyšování kvalifikace vnímáno pouze jako prostředek, jak pomoci lidem k lepším pracovním místům, musí jim dát možnost utvářet budoucí pracovní místa, a tím aktivně přispívat k inovativní ekonomice. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Vzdělávání, odborná příprava a také univerzální myšlenka „celoživotního vzdělávání“, jsou stavebními kameny pro budoucnost evropské integrace, která naráží na stále nové výzvy, pokud jde o podporu strategie Evropa

08-06-2011

08-06-2011

CS


2020. Musíme čelit tomu, že míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi roste alarmující rychlostí. Problémy spojené s odborným vzděláváním a přípravou se pro nás stávají prioritou. Lidé na začátku své profesionální kariéry mohou zjistit, že nezaměstnanost má negativní vliv na jejich další aktivity na trhu práce. Odborné vzdělávání a příprava umožňují, aby bylo možno se na trhu práce volně pohybovat, v závislosti na měnící se ekonomické situaci a požadavcích určitého hospodářského odvětví. Je třeba zdůraznit užitečnost a přínos stávajících přeshraničních vzdělávacích programů, např. Leonardo da Vinci, které si zaslouží naši podporu. Díky nim je možné, aby jednotlivci získali kvality, které jsou charakteristické pro mobilní pracovní sílu. Mobilita odstraňuje obtíže, které vznikají v důsledku přirozené rozmanitosti jednotlivých trhů práce, a poskytuje mladým pracovníkům přístup k obrovskému evropskému trhu práce, plného nových výzev a příležitostí využít zkušeností, které získali. Členské státy se potýkají s úkolem usnadňovat dohled a pomoc, pokud jde o navázání spolupráce a výměnu informací mezi školami, vzdělávacími institucemi, výzkumnými středisky a podniky. Mladí pracovníci přinášejí trhu práce EU nové zásoby znalostí, dovedností a zkušeností. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Tuto zprávu podporuji. Jsem ale přesvědčena o tom, že rozsah škrtů v programu celoživotního vzdělávání a v programu na podporu lidí je nepřijatelně tvrdý. Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí musí být prioritou pro všechny evropské vlády. Musíme mládeži v Evropě poskytnout plnou, atraktivní a konkurenceschopnou nabídku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, která jim umožní snadněji najít zaměstnání. Zejména jsem přesvědčena o tom, že by odborné vzdělávání a celoživotní učení mělo být více v souladu s potřebami trhu práce. Kromě toho by mělo být vysokoškolské vzdělávání kombinováno s odborným vzděláváním tak, že by například upřednostnilo mix odborného vzdělávání a práce. V důsledku toho jsem hlasovala ve prospěch zprávy paní Hirschové. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Nezaměstnanost mladých lidí v Evropě je 21% a v současné době postihuje více než 5,5 milionu mladých Evropanů, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením z důvodu nedostatku příležitostí a jsou nuceni přijímat nejistá pracovní místa. Školení a vzdělávání jsou hlavními výzvami Evropské unie, jimž v současnosti čelí, a jsou zakotveny v evropské strategii 2020. Cíle byly stanoveny na snižování míry předčasného ukončování školní docházky pod 10% a na umožnění toho, aby 40% mladých lidí dokončilo do roku 2020 vysokoškolské vzdělání. Jedná se o poměrně ambiciózní cíle, ale jsou nezbytné pro hospodářský růst a pro to, aby se členské státy staly konkurenceschopnějšími, a tím se vytvářela pracovní místa. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že je nezbytné mít dlouhodobou strategii na úrovni EU, která také umožní řešit strukturální nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí. Za tímto účelem si myslím, že je důležité pokračovat v podpoře malých a středních podniků, neboť vytvářejí 50% pracovních míst a investovat do kontinuálního, celoživotního vzdělávání. Na závěr bych rád zdůraznil, že je třeba uznat odborné kvalifikace, což by usnadnilo větší mobilitu odborných pracovníků a studentů. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je jednou z nejdůležitějších výzev, kterým EU čelí. Aby bylo možné tento problém řešit, je třeba více investovat do vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí tak, aby byli vybaveni pro budoucí výzvy na trhu práce, jenž se stává stále náročnějším. Ve zprávě se také zcela správně uvádí, že Evropský sociální fond může přispět k většímu vzdělání finančně slabých osob. Jak jsem

149

150

CS


již při několika příležitostech uvedl, obzvláště důležitý je návrh na usnadnění mobility pracovních sil v rámci vnitřního trhu. V této oblasti je zapotřebí evropské spolupráce na návrhu jednotné politiky. Ze všech těchto důvodů jsem tuto konkrétní zprávu podpořil. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Nesoulad mezi kvalifikací mladých lidí a potřebami trhu práce je jedním z důvodů, proč je v Litvě tak hrozně vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí (34%). V roce 2010 nemělo 52% všech nezaměstnaných mladých lidí (50 000), kteří se přihlásili na litevském úřadu práce, žádné odborné vzdělání. Neschopnost mladých lidí mé země najít vhodnou práci způsobila obrovskou vlnu emigrace mládeže - v posledních několika letech bylo 50% litevských emigrantů ve věku 20-34 let. Potřeba mobilní a flexibilní pracovní síly roste, a proto musíme pomáhat evropským pracovníkům přizpůsobit se potřebám ekonomiky, poskytnout jim možnost zlepšit j jejich dovednosti a prohloubit znalosti. Je důležité, aby odborné vzdělávání bylo dostupné všem lidem. Jsem rád, že si to zpravodajka uvědomuje. ESF může být neocenitelný, může pomoci při zajištění školení pro opomíjené skupiny v litevské společnosti. Nastal také čas, aby EU využívala efektivních a kreativních opatření k realizaci cílů stanovených v rámci strategie Evropa 2020, jako je například snížení předčasného ukončování školní docházky pod 10% a zajištění toho, aby 40% mladých lidí získalo vzdělání na univerzitní úrovni. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Jak mladí, tak starší lidé by měli mít přístup k odbornému vzdělávání a přípravě. Jak program celoživotního učení, tak program Lidé poskytují neocenitelné příležitosti pro ty, kdo se chtějí naučit novým dovednostem a najít nové pracovní příležitosti. Aktuální míra nezaměstnanosti, a to zejména mezi mladými lidmi, je znepokojující a je třeba více udělat pro to, aby mladí lidé mohli získat nezbytné dovednosti a kvalifikace. Pevně věřím, že ESF hraje významnou úlohu při školení a vzdělávání lidí. Je důležité, aby ti s nižšími příjmy získali finanční podporu, která by jim pomohla absolvovat školení, které by jim na oplátku poskytlo více možností plně se zapojit do trhu práce. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Strategie Evropa 2020 by měla podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Přístup založený na výsledku je zásadní i ve vztahu k učení. „Celoživotní vzdělávání“ je pro naše občany naprostou prioritou, a proto musí být přístup k odbornému vzdělávání a přípravě prioritou pro nás. Zpráva: Gay Mitchell (A7-0187/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu. Posuzuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), ale jsem si vědom důležitosti mechanismu, který by měl letos navazovat. Souhlasím se zpravodajovou kritikou skutečnosti, že kontrolní práce, kterou prováděl Evropský parlament, nebyla uznána zástupci členských států nebo Výborem DCI. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci: získané poznatky a vyhlídky do budoucnosti. Rok 2011 je strategickým momentem pro to, abychom se poučili ze čtyř let provádění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Další zjednodušení a přizpůsobení se novým výzvám, jako jsou změny klimatu, jakož i stanovení vnějšího rozměru vnitřních politik EU, jsou důležitými aspekty, které je třeba vzít v úvahu. Souhlasím s ustanovením uvedeným v usnesení, že budoucí nástroj pro poskytování rozvojové pomoci Evropské unie musí být vybaven přiměřenými finančními prostředky. EU se zavázala ke společnému

08-06-2011

08-06-2011

CS


cíli vynaložit 0,7% svého hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) do roku 2015. Současná úroveň evropské pomoci se bude muset pro dosažení tohoto cíle výrazně zvýšit. Koordinace a dělba práce musí být hlavními zásadami programování v rámci tohoto nového nástroje pro rozvoj. Myšlenka evropských strategických dokumentů by měla být prosazována jako záležitost vysoké priority, a Evropský parlament se musí do tohoto procesu aktivně zapojit. Parlament musí mít možnost hájit specifičnost rozvojové politiky EU v nástroji rozvojové spolupráce v období po roce 2013, a to prostřednictvím přezkumu rozhodnutí strategického plánování na stejné úrovni s Radou. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) je jedním z krajně altruistických projektů Evropské unie určených k poskytování pomoci rozvojovým zemím bez jakýchkoli podmínek či postranních zájmů. Nedostatek jakéhokoliv utilitárního aspektu zapojení EU musí donutit její instituce k tomu, aby tyto finanční prostředky zacílily mnohem lépe a soustředily se na vymýcení chudoby a na splnění rozvojových cílů tisíciletí (MDG). Musím zdůraznit, že je u všech finančních prostředků určených k tomuto účelu zapotřebí větší transparentnosti, a co je důležitější, je zapotřebí větší hodnocení dopadů, které DCI na obyvatelstvo v těchto zemích má. Důvodem je, že tyto prostředky musí být podpořeny účinnými sociálními politikami, které jsou v rozvojových zemích prováděny. Tyto prostředky musí být ve střednědobém a dlouhodobém horizontu „udicí“, kterou se příslušné národy naučí používat k „rybaření“ a úspěšně se tak stanou soběstačnými. Nesmíme zapomínat, že byl rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. To je přesně důvod, proč i nástroj rozvojové spolupráce musí pokračovat v tomto boji v rozvojových zemích tím, že významně přispěje k zajištění slušného života pro co největší počet občanů. Pino Arlacchi (S&D), písemně. – Cílem této zprávy o zřízení finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci je určit hned v rané fázi postoj Parlamentu k tomuto tématu. Toto stanovisko by mělo být založeno na zkušenostech získaných z kontroly naplňování naší rozvojové spolupráce. Ocenil jsem metodu, jíž se řídil zpravodaj při hodnocení výsledků a podmínek pro rozvojovou spolupráci v EU. Zpravodaj jasně uvádí, že navzdory konstruktivnosti při rozhovorech s Komisí, sama Komise nezměnila své chování v otázkách rozvojové pomoci, jak jí doporučil Parlament. Postoj Evropského parlamentu se jen ojediněle projevuje v návrhu prováděcích opatření, který předložila Komise řídícímu výboru DCI. To je částečně pochopitelné. Hlavním partnerem zpravodaje bylo Generální ředitelství RELEX, jehož hlavním posláním je prosazování zájmů EU ve zbytku světa. Ale rozvojová spolupráce je jednou oblastí politiky vnějších vztahů (mimo humanitární pomoc), která není určena k tomu, aby sloužila zájmům EU, ale aby hájila zájmy těch nejzranitelnějších obyvatel této planety. Vzhledem k tomu, že stanovisko vyjádřené ve zprávě plně odráží tuto globální inspiraci, rád jsem pro ni hlasoval. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořil jsem zprávu pana Mitchella, protože věřím, že musíme zvýšit účast parlamentů v rozvojových zemích při vypracovávání strategických dokumentů pro tyto země, například strategii na vymýcení chudoby. Kromě toho musí být rozvojová pomoci vybavena přiměřenými finančními prostředky. Evropská unie se do roku 2015 zavázala věnovat 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND)

151

152

CS


na oficiální rozvojovou pomoc (ODA), což bude znamenat zvýšení aktuální výše evropské pomoci. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Termín rozvojových cílů tisíciletí spadá do doby trvání prvního finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Proto musí být rozšířena pokračující spolupráce s místními orgány a musí se dále rozvíjet jejich úloha v boji proti chudobě a hladu, zlepšení vodního hospodářství a zdravotnických služeb a podpora rozvoje místních ekonomik. Když se tvoří finanční nástroje a politika širší spolupráce v oblasti rozvoje, je nutné řešit zabezpečení dodávek potravin, výzvy v oblasti zemědělství a produkce krmiv a náklady na krizi zajištění živobytí. Vítám to, co se ve zprávě na toto téma říká. Souhlasím s tím, že by Komise měla provést komplexní analýzu obecné pomoci z rozpočtu obsahující údaje o podpoře, která byla poskytnuta určitým odvětvím, na konkrétní projekty a místním samosprávám. Tyto informace by pomohly v budoucnu, kdy je snaha efektivněji vyčlenit prostředky a finance, a v důsledku by to umožnilo identifikovat problémy v systému rozdělování. Výsledkem by byla i soudržnější politika. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Zastřešujícím cílem rozvojové spolupráce je vymýcení chudoby v partnerských zemích, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí (MDG). K dosažení těchto cílů EU potřebuje zvláštní finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Komise se zavázala, že předloží legislativní návrh na finanční nástroje pro vnější činnost v průběhu tohoto roku a znovu zváží celkovou strukturu vnějších finančních nástrojů při projednávání příštího víceletého finančního rámce (MFF). Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, který stanoví postoj Evropského parlamentu s ohledem na nový finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci EU. Souhlasím s tím, že budoucí nástroj pro poskytování rozvojové pomoci EU musí být z finančního hlediska dostatečně vybaven, a to s ohledem na závazek, který EU v této oblasti učinila, tedy že do roku 2015 vyčlení 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem proti návrhu usnesení Evropského parlamentu o zřízení finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci s rozvojovými zeměmi, oblastmi a regiony, kvůli přání, které je v návrhu vyjádřeno, pokud jde o řízení nelegálního přistěhovalectví. Zejména tvrdí, že rozvojové fondy pro migraci by neměly být použity k posílení správy hranic a k boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. Tento postoj je neslučitelný s naším politickým přístupem, v němž jsou posílení hranic a boj proti nelegálnímu přistěhovalectví klíčovými prioritami, a proto jsme toho názoru, že by měly být tímto směrem investovány další prostředky. Proto jsem se rozhodla hlasovat proti návrhu. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Problematika rozvojové spolupráce je jedním ze základních principů podpírajících mou práci. Jsem přesvědčen, že vynikající zpráva pana Mitchella úspěšně upozorňuje na oblasti, v nichž by Evropa měla udělat více. Zkušenosti s finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci (DCI) byly zásadní v pochopení toho, jak by Evropská unie měla postupovat v rámci příštího víceletého finančního rámce. Pokud chceme, aby byly finanční nástroje efektivní, pak musíme nastavit financování, které je nezávislé na dalších opatřeních, přepočítat kvóty a přezkoumat, jak jsou nástroje prováděny. Tento přezkum se musí zakládat na politice sousedství, která je citlivá ke škále potřeb chudších zemí, a nikoliv jen k zájmům Evropy. Pevně věřím, že rozvojová politika EU musí být výsledkem jak práce Evropského parlamentu, tak Rady, a že by se měl na tuto problematiku vztahovat také článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tyto zásady byly jasně uvedeny v dotčené zprávě, a proto jsem pro ni hlasoval.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Philippe Boulland (PPE), písemně. – (FR) Vítám přijetí zprávy pana Mitchella, která má za cíl definovat stanovisko Parlamentu ve vztahu k novému finančnímu nástroji určenému k regulaci rozvojové spolupráce Evropské unie, a to na základě zkušeností získaných z uplatňování nástroje rozvojové spolupráce (DCI - finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci). V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že vysoká míra chudoby v rozvojových zemích, územích a regionech zůstává a že musíme zvýšit prostředky určené k řešení příčin chudoby, zejména podvýživy, zdravotních problémů, vzdělání, přístupu k pitné vodě, místo toho, abychom přešli na systémy pro regulaci přistěhovalectví, které spadají do jiných finančních programů. Rozvojová pomoc musí umožnit tamnímu obyvatelstvu ve své zeměpisné oblasti zůstat. Regulace přistěhovalectví musí být provedena prostřednictvím jiného finančního nástroje, a musí vést ke zvýšení prostředků pro FRONTEX. To je důvodem, proč jsem hlasoval pro zprávu. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Úvodem bych ráda uvítala úsilí, které Evropská unie vyvíjí k odstranění chudoby v rozvojových zemích. Mezinárodní spolupráce zaměřená na podporu vlastní soběstačnosti a nezávislosti těchto zemí, je správnou cestou k dosažení sociálního a politického míru na mezinárodní úrovni, což nejen zásadním způsobem ovlivní obyvatelstvo zemí přijímajících pomoc, ale také povede k řešení problémů přistěhovalectví v Evropě. Proto podporuji navýšení evropských finančních prostředků k tomuto účelu, stejně jako vytvoření finančního nástroje zaměřeného výhradně na toto řešení. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) V kontextu rozpravy o příštím víceletém finančním rámci (VFR) po roce 2013, je zvláště důležité znovu definovat a posílit stanoviska, která Parlament přijal k novému finančnímu nástroji pro rozvojovou spolupráci EU (DCI), a to s ohledem na zkušenosti z realizace DCI v období 2007 až 2013. Úvodem bych řekl, že považuji za nezbytné, aby tento nový nástroj i nadále upřednostňoval dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDG). V zájmu dosažení tohoto cíle – konkrétně jde o vymýcení chudoby – je nezbytné, aby budoucí nástroj měl k dispozici reálné a přiměřené finanční zdroje. Komise by měla zajistit, aby byla pomoc EU v souladu s rozvojovými cíli a cíli stanovenými na mezinárodní úrovni. Chtěl bych také připomenout, že je důležité, jak důkladně jsou uplatňována kritéria pro země, které finanční prostředky z tohoto budoucího nástroje budou využívat. Chtěl bych zdůraznit, že nové nástroje pro rozvojovou spolupráci by měly sloužit jako základ pro cíleně uplatňovanou a pružnější pomoc v nestabilních situacích. Věřím, že by to mělo pomoci zajistit řádné propojení okamžité pomoci, obnovy a rozvojových operací. Na závěr bych pogratuloval panu Mitchellovi ke zprávě, kterou předložil, a návrhy, které zpráva obsahuje, podporuji. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) V posledních desetiletích byly v rozvojových zemích nejrůznějšími veřejnými a soukromými organizacemi realizovány četné programy pomoci. Jak zpráva uvádí, vzhledem k nízké úrovni úspěchu dosažené k dnešnímu dni, nedostatku koordinace, pokud jde o společné cíle (Světová zdravotnická organizace), a nedostatečné indikaci toho, jak by těchto cílů mělo být dosaženo, je i podle mého názoru nezbytné zavést nový finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Tento nástroj ale musí být navržen inteligentně a musí vést ke zlepšení současného stavu, aniž by vedl k dalšímu plýtvání zdroji. Pokud má být tento projekt skutečně účinný, musí být přijata opatření na dvou

153

154

CS


frontách. Za prvé, vzhledem k tomu, že je hlavním cílem odstranění chudoby, musí být pro tento účel vyčleněny skutečně nové prostředky: finanční prostředky nesmí být odebrány projektům, které již v současnosti probíhají. Za druhé si myslím, že se Evropská unie musí tomuto projektu více oddat. Pokud jde o nové rozvojové nástroje, musí být koordinace a rozdělení úkolů těmi hlavními zásadami při plánování jejich zaměření. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Cílem této zprávy je vytvořit na základě předchozího nařízení předběžné stanovisko Parlamentu k novému finančnímu nástroji EU pro rozvojovou spolupráci (DCI). Věřím, že zapojení Parlamentu v rané fázi rekonstrukce tohoto nástroje bude velmi cenné, takže tuto iniciativu podporuji. Věřím, že hodnoty, které charakterizují aktivity Evropského parlamentu, v neposlední řadě podpora demokracie a obhajoba lidských práv, mohou pozitivně přispívat k budování nástroje, který je kompaktnější, efektivnější a komplexnější. Podle mého názoru způsob, jakým zpráva analyzuje tuto otázku, je poměrně zajímavý: navrhuje nové přístupy, které budou muset být v příštích měsících projednávány, zejména pokud jde o potřebu pomoci rozvojovým zemím, která je více diferencovaná a rozděluje země do skupin. Ukazuje také potřebu spolehlivé a soudržné retrospektivní analýzy práce v této oblasti, navrhuje nový přístup k rozvojové pomoci založený na větším rozlišení, na zapojení občanské společnosti a na přísných kritériích. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) funguje již čtyři roky, a je tedy čas zhodnotit jeho fungování, a to v zájmu zlepšení budoucích finančních nástrojů pro tuto oblast. Nyní je zřejmé, že je třeba, aby Parlament dále uplatňoval demokratickou kontrolu tohoto i budoucího finančního nástroje; je dokonce zřejmější, jak je pro národní parlamenty rozvojových zemí stále důležitější jejich zapojení do přípravy strategických vnitrostátních dokumentů souvisejících s přijatou pomocí z Evropské unie. Doufám, že se výše pomoci nesníží, ale bude-li to možné, zvýší, a že budou prozkoumány způsoby, jak ji efektivně využívat pro nejchudší obyvatelstvo. Nelze dostatečně zdůraznit zásadní úlohu, která by v průběhu tohoto procesu měla připadnout občanské společnosti v rozvojových zemích. K situaci v rozvojových zemích by se nemělo přistupovat stejným způsobem, ale spíše diferencovaněji, a to s ohledem na to, že tradiční finanční pomoc může být v mnoha případech méně důležitá, například v případě tzv. nově se rozvíjejících zemích. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou vypracoval pan Mitchell, se týká nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci: získané poznatky a vyhlídky do budoucnosti. Nařízení (ES) č. 1905/2006 je v platnosti již čtyři roky a je na čase ho analyzovat a poučit se z případných chyb a / nebo nedostatků, které mohou existovat, protože se Komise snaží předložit do léta návrhy týkající se víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2013. Podporuji návrhy zpravodaje – v neposlední řadě, dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDG), vymýcení chudoby, odvádění 20 % prostředků do zdravotnictví a základního vzdělávání, věnování zvláštní pozornosti otázkám klimatu, nový přístup k pomoci rozvojovým zemím, jenž vyžaduje dodržování lidských práv a účinnější a efektivnější využívání vzácných zdrojů – a tak jsem pro zprávu hlasoval. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva hodnotí finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) čtyři roky poté, co prováděcí nařízení vešlo v platnost. Realizované hodnocení je důležité z několika hledisek. Byly provedeny příhodné a kritické analýzy DCI a politiky rozvojové spolupráce EU, což považujeme za spravedlivé a nutné.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Ve zprávě se uvádí, že cílem rozvojové politiky by nemělo být hájení zájmů EU, ale spíše těch nejzranitelnějších skupin obyvatel na této planetě; upozorňuje na přílišný důraz na investice, které mají být realizovány ze strany soukromého sektoru, stejně jako na omezení uložená ve veřejném sektoru; upozorňuje na potřebu finančních prostředků, které nesmí být odvedeny z již tak podfinancovaných oblastí a uvádí příklad podpory místních orgánů; kritizuje každý pokus o snížení finančních prostředků na rozvojovou spolupráci a v Evropském rozvojovém fondu; a znovu zdůrazňuje, že nebylo v rozvojových cílech tisíciletí (MDG) dosaženo dostatečného pokroku a že je třeba zvýšit oficiální rozvojovou pomoc (ODA). Přesto jsme přesvědčeni, že zpráva mohla a měla jít v každém z uvedených bodů dále, zejména při prosazování soudržnosti mezi cíli stanovenými v oblasti politiky rozvojové spolupráce EU a jednotlivými odvětvovými politikami. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva hodnotí finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) čtyři roky poté, co prováděcí nařízení vešlo v platnost. Realizované hodnocení je relevantní z několika hledisek. Jsou provedeny příhodné a kritické analýzy DCI a politiky rozvojové spolupráce EU, což považujeme za spravedlivé a nutné. Ve zprávě se například uvádí, že cílem rozvojové politiky by nemělo být hájení zájmů EU, ale spíše těch nejzranitelnějších skupin obyvatel na této planetě. Upozorňuje na přílišný důraz na investice, které mají být realizovány ze strany soukromého sektoru, stejně jako na omezení uložená ve veřejném sektoru a upozorňuje na potřebu finančních prostředků, které nesmí být odvedeny z již tak podfinancovaných oblastí a uvádí příklad podpory místních orgánů. Kritizuje také každý pokus o snížení finančních prostředků v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci a v Evropském rozvojovém fondu, a znovu zdůrazňuje, že nebylo v rozvojových cílech tisíciletí (MDG) dosaženo dostatečného pokroku a že je třeba zvýšit oficiální rozvojovou pomoc (ODA). Přesto jsme přesvědčeni, že zpráva mohla a měla jít v každém z uvedených bodů dále, zejména při prosazování soudržnosti mezi cíli stanovenými v oblasti politiky rozvojové spolupráce a jednotlivými odvětvovými politikami EU. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Zpráva zkoumá výkonnost nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) v návaznosti na jednání o víceletém finančním rámci. Jako vhodné se jeví přehodnocení celkové struktury nástrojů vnějšího financování. Případně další zjednodušení a přizpůsobení se novým výzvám, například změně klimatu, jakož i správné místo pro vnější rozměr vnitřních politik EU jsou důležitými aspekty, které je třeba zvážit. Domnívám se, že je stejně důležité stanovit postupy a struktury, které budou ochraňovat rozvoj jako samostatnou oblast politiky s vlastními konkrétními cíli. Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Vítám zprávu pana Mitchella. Cílem této zprávy je vytvořit stanovisko Evropského parlamentu vzhledem k budoucímu financování rozvojové spolupráce ještě před zveřejněním víceletého finančního rámce na období po roce 2013. V budoucnu musí být vždy k dispozici dostatečné finanční prostředky pro rozvojovou spolupráci EU. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Politika rozvojové pomoci není ani altruistickou povinností, ani prostředkem pro bývalé koloniální mocnosti, jak ulehčit svému svědomí, tam, kde ke kolonializaci došlo. Je to jedno ze svébytných odvětví zahraniční politiky; měla by ale také být důležitou součástí strategie zaměřené na odvracení migračních toků, která obyvatelstvu umožňuje setrvat nebo se navrátit do země původu a žít tam důstojný život

155

156

CS


v rostoucí prosperitě. Protože tyto dvě oblasti spadají do svrchovanosti států, většina z institucionálních a finančních požadavků zprávy pana Mitchella není přijatelná. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem zprávu, protože rok 2011 je strategickým okamžikem, v němž bychom měli vyvodit závěry ze čtyř let používání nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Záměrem této zprávy je již v rané fázi formulovat postoj Parlamentu týkající se nového finančního nástroje k řízení rozvojové spolupráce Evropské unie, který by vycházel ze zkušeností s uplatňováním nástroje pro rozvojovou spolupráci. Souhlasil jsem s tím, že je zapotřebí diferencovaný přístup k různorodým skupinám rozvojových zemí a že tradiční finanční pomoc může být pro nově se rozvíjející země méně důležitá. Věřím, že podpora pro nově se rozvíjející země, při současné podpoře udržitelného hospodářského růstu, by se měla i nadále soustředit na posílení daňové politiky partnerské země a na podporu možnosti využívání státních příjmů, což by mělo vést ke snížení chudoby a závislosti na pomoci. Musíme upustit od používání podpory z rozpočtu v zemích, kde nelze zajistit transparentnost veřejných výdajů. Podpora z rozpočtu musí být vždy doprovázena činností zaměřenou na rozvoj parlamentní kontroly přijímající země, na možnosti provádění auditů a na zvýšení transparentnosti a veřejného přístupu k informacím, a občanská společnost by měla být zapojena do sledování využívání podpory rozpočtu. Jan Kozłowski (PPE), písemně. – (PL) Věřím, že Mitchellova zpráva, která je velmi dobrá, se dotýká mnoha klíčových otázek, a proto jsem se rozhodl pro ni hlasovat. Věřím, že to, co je nejdůležitější při projednávání budoucí podoby finančních nástrojů pro rozvoj, je, abychom měli na paměti, že prvořadým cílem rozvojové politiky by mělo být postupné snížení závislosti na pomoci, a pro danou zemi, aby dosáhla úplné nezávislosti. V souvislosti s tím by měly být nástroje financování navrženy tak, aby v rozvojových zemích zajistily dlouhodobý hospodářský růst. Dosažení tohoto cíle je úzce spojeno s tím, jak předvídatelná je rozvojová pomoc, protože jen na základě této podpory, stejně jako na základě využívání státních příjmů, partnerské země mohou vytvořit odpovídající a účinnou rozvojovou strategii. Podle mého názoru je další zásadní otázkou zvýšení kontroly a vlivu Evropského parlamentu na Evropský rozvojový fond. Jsem přesvědčen, že nedostatek demokratické kontroly nad tímto fondem působí negativně na transparentnost rozvojové politiky. Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Financování rozvojové spolupráce vyžaduje dobře promyšlené předpisy a zpráva poskytuje souhrn toho, co by mělo při jejich přijímání být našimi prioritami. Cíle, které sleduje Evropská unie při vytváření tohoto nástroje, mají rozvojovým zemím zajistit zvláštní pomoc EU. Vzhledem k našemu současnému úsilí vyrovnat se s finanční krizí jsou problémy chudších zemí stále zřetelnější. Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci je zaměřen na pomoc chudším partnerským zemím v oblastech obchodu a regionální integrace, životního prostředí a řízení přírodních zdrojů, infrastruktury, vodohospodářství a energetiky, rozvoje venkova, zemědělství a zajišťování potravin, lidského rozvoje a sociální soudržnosti. Kromě toho chceme podporovat rozvoj systémů vlády, demokracie, lidských práv a také hospodářské a institucionální reformy, a předcházení konfliktů a oslabení státu. Všechny výše uvedené cíle jsou velmi důležité, pokud jde o posílení bezpečnosti v chudších regionech. Pomoci ostatním zemím vybudovat stabilní demokratické společnosti v zemích, které se řídí právem, kde jsou dodržována lidská práva a je zaručena svoboda projevu, s pevným soudním systémem, územní obranou a ozbrojenými silami, je chvályhodný plán.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Doufám, že se nám to podaří realizovat v širším měřítku, a ještě efektivněji tak využijeme finančních prostředků. David Martin (S&D), písemně. – Budoucí nástroj pro poskytování rozvojové pomoci EU musí být dostatečně vybaven z finančního hlediska. EU se zavázala ke společnému cíli do roku 2015 vynaložit 0,7 % svého hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc. K dosažení tohoto cíle je nutné současnou úroveň evropské podpory podstatně zvýšit. S ohledem na přidanou hodnotu pomoci Komise a s ohledem na novou úlohu Komise při koordinaci rozvojové politiky Unie a členských států (článek 210 Smlouvy o fungování EU), podíl ODA prostřednictvím rozpočtu EU musí být alespoň stabilní. Roční čísla nového nástroje pro rozvojovou spolupráci v dalším období VFR by se měla v reálných hodnotách výrazněji zvýšit. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nyní, kdy finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) již čtyři roky existuje, je na čase zhodnotit, jak byl využíván. To je jediný způsob, jak se nám ho podaří zlepšit, aby byl v budoucnosti efektivnější. Je důležité, aby měl Parlament co říci, pokud jde o kontrolu tohoto finančního nástroje i nástrojů budoucích. Navzdory hospodářské krizi, kterou zažíváme, je důležité zachovat tyto nástroje na pomoc rozvojovým zemím, aby mohly v blízké budoucnosti zvýšit úroveň svého bohatství při zlepšení životních podmínek obyvatelstva v těchto tzv. nových rozvíjejících se zemích. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Nadcházející finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci bude muset mít na konci rozvojových cílů tisíciletí (MDG) k dispozici dostatečné sumy. Dárcovské země by měly respektovat svůj závazek vyčlenit 0,7 % svého HDP na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) do roku 2015. Jak jsem již řekl, nic nemůže ospravedlnit snížení podpory. Oficiální rozvojová pomoc představuje v současné době více než 120 miliard USD. Můžeme toho udělat více a lépe. Nicméně, dělat více a lépe není jen záležitostí navýšení zdrojů. Zahrnutí Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu bude znamenat významný pokrok, pokud to nepovede ke snížení celkových finančních částek na úrovni EU. Jsem také pro „větší“ pomoc z rozpočtu, ať již obecnou nebo pro konkrétní odvětví, a pro méně projektů, kdykoliv to makroekonomická a institucionální kritéria umožní. Za prvé by to umožnilo rychle mobilizovat finanční zdroje, aby se stát rekonstruoval nebo konsolidoval. Za druhé je to jediný druh podpory, o kterém si můžeme být jisti, že bude absorbován optimálním způsobem. Nakonec si myslím, že musíme zajistit, aby tato podpora byla efektivnější. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zásady EU na poskytnutí pomoci rozvojovým zemím, které nejsou zahrnuty do dohody z Cotonou nebo evropským nástrojem sousedství a partnerství, jsou velmi důležité. V rámci tohoto finančního nástroje je možné poskytnout finanční pomoc zemím AKT (afrických, karibských a tichomořských států), při restrukturalizaci výroby cukru, a předpokládá se finanční podpora pro pět programů: bezpečnost potravin; životní prostředí a udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, včetně energií; migrace a udělení azylu; investice do lidských zdrojů; role místních orgánů a nevládních organizací v procesu rozvoje. Hlasoval jsem pro zprávu. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Podpora hospodářské prosperity v tzv. rozvojových zemích je nezbytným opatřením, zejména aby se zabránilo přílivové vlně přistěhovalců zaplavující Evropu. V současné době je toto řízeno prostřednictvím různých programů. Nicméně cílem této zprávy je zvýšit finanční pomoc. To je něco, co nemohu podpořit. Vzhledem k současným finančním problémům v rámci EU v tuto chvíli nemůžeme tuto

157

158

CS


pomoc poskytnout. Kromě toho jsou to členské státy, a nikoli EU, které by měly určit, jak má být rozvojové pomoci využito. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Myšlenka podat rozvojovým zemím pomocnou ruku a (také) jim nabídnout finanční podporu je něco, co vřele vítám. Humanitární zásady a touha po globální rovnováze pro to poskytují věrohodné důvody. Evropská unie již poskytuje pomoc v rámci různých programů. Tato zpráva ale plánuje zřízení více nástrojů, a tím rozvojovou pomoc rozšířit. Nicméně, v souladu se zásadou subsidiarity by výdaje na rozvojovou pomoc měly být záležitostí jednotlivých států. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Rozvojová spolupráce je jedinou politikou vnější činnosti, která chrání nejvíce marginalizované a nejzranitelnější skupiny společnosti. Komise musí vyvinout veškeré úsilí, aby zajistila, že bude vhodná a dostatečná podpora přidělena na rozvoj domácího soukromého sektoru a malých a středních podniků v zemích s nízkými příjmy. Zvláštní pozornost musí být věnována migraci. Je důležité zajistit, aby peníze určené na boj proti nedovolenému přistěhovalectví byly používány tak, jak bylo konkrétně zamýšleno. Rovněž je třeba upozornit na skutečnost, že při vytvoření nového nástroje financování určeného pro rozvojové země musí být provedena důkladná analýza všeobecných cílů, priorit a očekávaných výsledků, jakož i rozdělování finančních prostředků. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Rok 2011 je strategickým okamžikem, v němž bychom měli vyvodit závěry ze čtyř let používání nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Komise oznámila, že před letní přestávkou předloží návrhy víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2013 a do konce tohoto roku legislativní návrhy na finanční nástroje zahraniční politiky. Záměrem této zprávy – pro kterou hlasuji – je vytvořit již v rané fázi postoj Parlamentu týkající se nového finančního nástroje k řízení rozvojové spolupráce Evropské unie, který by vycházel ze zkušeností s uplatňováním nástroje pro rozvojovou spolupráci za uplynulé čtyři roky. Zdůraznila bych potřebu podpořit tyto širší oblasti: odpovídající financování v rámci dostupných zdrojů; dopad vymýcení chudoby a kritérií oficiální rozvojové pomoci (ODA); zeměpisné a tematické programy; postupy pro programování pomoci EU s lepší koordinací a dělbou práce; a odstranění demokratického deficitu, s tím, že bude Evropský parlament vyzván k účasti na procesu rozhodování. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), je v působnosti již čtyři roky. Komise již brzy předloží své návrhy na víceletý finanční rámec (VFR) na období po roce 2013 a koncem tohoto roku legislativní návrhy pro finanční nástroje vnější činnosti. Cílem této zprávy je vytvořit již v počáteční fázi stanovisko Evropského parlamentu pokud jde o nový finanční nástroj. Zpráva předkládá poučení se zvláštním zaměřením na zkušenosti získané v Evropském parlamentu během demokratické kontroly provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI). Část zprávy je věnována vyhlídkám do budoucna a konečně se zpráva zaměřuje na zeměpisné a tematické programy a trvá na přísných kritériích způsobilosti pro získání podpory z rozpočtu, s důrazem na důležitou úlohu, kterou hraje občanská společnost v rozvoji a uplatňování aktů v přenesené působnosti těch rozhodnutí, která splňují kritéria podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Hlasoval jsem pro tento návrh, aby Evropský parlament měl možnost vykonávat kontrolu nad strategickými programovými rozhodnutími na stejné úrovni s Radou.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Protože uplynuly čtyři roky od vstupu nařízení (ES) č. 1905/2006 v platnost a protože Komise již oznámila předložení návrhů týkajících se víceletého finančního rámce pro období po roce 2013, je zapotřebí provést stručnou analýzu doposavad dosažených výsledků a také budoucích prostředků rozvoje. Nejdůležitější je zdůraznit, že se jedná o „jedinou oblast zahraniční politiky [...], která nemá sloužit zájmům Evropské unie, ale má hájit zájmy nejvíce marginalizovaných a nejohroženějších obyvatel naší planety“. Jako takový by měl Parlament přijmout mnohem důležitější úlohu, a to nejen kvůli své demokratické legitimitě, ale i kvůli tomu, co může nabídnout z materiálního a procesního hlediska. Je třeba také zdůraznit, že cílem by mělo být vymýcení chudoby, s odkazem na pojem „základní sociální služby“, a usilovat o snížení extrémní zranitelnosti nejchudšího obyvatelstva. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem pro zprávu. Rok 2011 je strategickým okamžikem, v němž bychom měli vyvodit závěry ze čtyř let uplatňování nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Komise oznámila, že před letní přestávkou předloží návrhy víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2013 a do konce tohoto roku legislativní návrhy na finanční nástroje zahraniční politiky. Záměrem této zprávy je již v rané fázi formulovat postoj Parlamentu týkající se nového finančního nástroje k řízení rozvojové spolupráce Evropské unie, který by vycházel ze zkušeností s uplatňováním nástroje pro rozvojovou spolupráci. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Záměrem zprávy, která byla dnes přijata, je formulovat postoj Parlamentu týkající se nového finančního nástroje k řízení rozvojové spolupráce Evropské unie, který by vycházel ze zkušeností s uplatňováním nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI). Nezdá se, že by se členské státy, na rozdíl od Parlamentu, zaměřily na kontrolu toho, zda jsou návrhy Komise v souladu s právními předpisy DCI. Mělo by být proto vysvětleno, že rozvojová spolupráce je jedinou oblastí zahraniční politiky (kromě humanitární pomoci), která nemá sloužit zájmům Evropské unie, ale má hájit zájmy nejvíce marginalizovaných a nejohroženějších obyvatel naší planetyprostřednictvím zmírňování chudoby a prostřednictvím trvalého lidského, sociálního a hospodářského rozvoje - stručně řečeno, práva všech na slušný život. Parlament si jasně uvědomuje důležitost těchto aktivit, a proto požaduje nástroj, který by umožnil Evropské unii financovat taková opatření z jiných zdrojů, než je DCI. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Mitchella, protože definuje zásadní a správný směr pro budoucí přijetí a fungování finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci na základě poučení z užitečných zkušeností ze současného používání tohoto nástroje rozvojové spolupráce. Fondy EU pro rozvojovou spolupráci jsou skutečným mechanismem pro boj proti chudobě a na podporu demokratizace a rozvoje v rozvíjejících se zemích. Podle Lisabonské smlouvy EU posílila své pravomoci mezinárodní reprezentace a je vyzývána k tomu, aby odpověděla na výzvy, jako jsou změny klimatu, boj proti chudobě a přenos právního státu a demokratických hodnot do rozvojových zemí. Souhlasím se zpravodajem, že musí být posílena demokratická odpovědnost všech rozvojových politik EU a aktivní úloha, kterou Parlament musí mít v postupu schvalování finančních prostředků na rozvojovou pomoc na základě článku 290 Lisabonské smlouvy. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která čerpá z plnění cílů nástroje, z kontroly a podpory lepšího budoucího využití peněz určených na rozvoj.

159

160

CS


Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Mitchella, protože se musíme poučit z posledních čtyř let používání nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Při této příležitosti je třeba cíle a rozsah této rozvojové pomoci velmi jasně definovat. Migrace je oblastí, kde je třeba dát přednost soudržnosti politik podporujících rozvojovou pomoc. Proto by měla rozvojová pomoc financovat projekty zaměřené na řešení nejhlubších příčin migrace (boj proti chudobě), ale neměla by být používána ke zlepšení hraničních kontrol nebo k boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro text, který předložil pan Mitchell. I s ohledem na zkušenosti získané při provádění nástroje rozvojové spolupráce ještě před zavedením nového nástroje určeného pro období po roce 2013, jsem přesvědčena, že by Parlament měl mít možnost hájit specifičnost rozvojové politiky EU tím, že podrobí rozhodnutí strategického plánování zkoumání, a to na stejné úrovni s Radou. Dále je velmi důležité pro rozhodování o všeobecných cílech, prioritních oblastech a přidělování finančních prostředků, aby byl uplatňován postup přijímání aktů v přenesené působnosti v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Zpráva: Angelika Niebler (A7-0159/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože změny předložené skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S & D) byly zahrnuty do kompromisního znění. Tyto změny zahrnují klíčové body, jako jsou obecné pokyny, prostor pro zlepšení na úrovni Komise a potenciál pro zlepšení na úrovni Parlamentu. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení o zajištění nezávislých posouzení dopadu. Souhlasím se zpravodajkou, že posouzení dopadů (IA) je ústředním nástrojem v zákonodárství, a to takovým, který by evropští zákonodárci měli v budoucnu více využívat. Posouzení dopadů ukazují zákonodárcům možné důsledky různých variant postupu a pomáhají jim přijímat rozhodnutí. Posouzení dopadů tak může významně přispět ke zlepšení tvorby právních předpisů. V žádném případě však nenahrazují politický dialog a demokratický rozhodovací proces zákonodárce. Je třeba zdůraznit, že posouzení dopadů pouze přispívá k přípravě konkrétního obsahu politického rozhodnutí. Je důležité, aby bylo posouzení dopadů zcela nezávislé a transparentní, a navíc by měly být vzaty v úvahu důsledky pro malé a střední podniky. Parlament již má pravomoc realizovat vlastní posouzení dopadů a podrobit posouzení dopadů Komise důkladné kontrole. Až dosud však byl tento postup uplatňován jen zřídka. Souhlasím s názorem uvedeným v usnesení, že by Evropský parlament měl více využívat pravomocí, které v této oblasti získal. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jsem přesvědčena, že posouzení dopadů pomůže těm, kdo připravují politická rozhodnutí. To je důvod, proč jsem podpořila zprávu paní Nieblerové o potřebných změnách posouzení dopadů, zejména pokud jde o zavedení nezávislého mechanismu. Členové výboru pro posuzování dopadů (IAC) by byli kontrolováni Evropským parlamentem a Radou. Výsledkem je, že by již nepodléhali pokynům předsedy Komise. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Posouzení dopadů (IA) jsou ústředním nástrojem zákonodárství. Ukazují zákonodárcům možné důsledky různých politik, pomáhají jim se rozhodovat a zákonodárci by jich v

08-06-2011

08-06-2011

CS


budoucnosti měli více využívat. Posouzení dopadů může významně přispět ke zlepšení tvorby právních předpisů. Souhlasím s tím, že je třeba zapojit externí odborníky ze všech oblastí politik, jakož i všechny zainteresované skupiny dotčené v průběhu procesu posuzování dopadu, aby byla zaručena nezávislost a objektivita. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Posouzení dopadů je ústředním nástrojem zákonodárství. Důslednost vyžaduje shromáždění konkrétních faktů pro politické rozhodování a záruku, že všechny relevantní strategické volby budou přezkoumány, kdykoliv se řeší nějaký konkrétní problém. Studie o dopadu by měly být používány na všechny legislativní návrhy, měly by mít jasnou metodologii a měly by být prováděny zcela nezávisle a transparentně. IA by rovněž měla posoudit možnost nečinnosti, stejně jako specifické důsledky pro malé a střední podniky. I přes zlepšení v této oblasti, posuzování dopadů ze strany Evropské komise a Evropského parlamentu by se mohlo ještě zlepšit. Tato zpráva, pro niž jsem hlasovala, vyzývá k užšímu zapojení parlamentních výborů a k podrobnému vysvětlení v případech, kdy Komise od vydání IA upustí. V neposlední řadě vybízí parlamentní výbory ke zvýšení využívání posuzování dopadů tak, aby se zlepšila kvalita tvorby právních předpisů. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu usnesení o zajištění nezávislých posouzení dopadů. V první řadě, při provádění posouzení dopadů zdůrazňuje návrh nutnost mít na paměti dopad nových nařízení na malé a střední podniky a snížení jejich regulační zátěže. Tento důraz na potřeby malých a středních podniků byl klíčovým pro mé rozhodnutí hlasovat pro návrh. V druhé řadě, návrh zdůrazňuje další velmi důležitý faktor, a tím je zvláštní povaha národních ekonomik. Za účelem ochrany jejich zájmů by Komise měla konzultovat s jednotlivými členskými státy, jakož i úředníky a zástupci jednotlivých národních posuzovacích orgánů, aby bylo zajištěno, že konkrétní individuální potřeby nejsou podřízeny zájmům Společenství. A konečně, návrh vyzývá k větší transparentnosti a efektivnosti procesů ve správě Evropské unie a vyzval Komisi, aby byla za svou práci odpovědná Parlamentu. S ohledem na výše popsané body jsem cítila potřebu pro zprávu hlasovat. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s tím, že je velmi důležité neustále zlepšovat kvalitu tvorby právních předpisů EU, a tato zpráva obsahuje konkrétní návrhy na zlepšení procesu tvorby právních předpisů jak v rámci Evropského parlamentu, tak i Komise. Již nějakou dobu Komise provádí posuzování dopadu právních předpisů ještě před předložením legislativních návrhů Evropskému parlamentu a Radě, ale ve zprávě se uvádí, že tyto postupy posuzování dopadů je třeba ještě výrazně zlepšit. Například bychom měli posílit nezávislost výboru pro posuzování dopadů, který v současné době podléhá pravomoci předsedy Komise. Zpráva rovněž vyzývá samotný Evropský parlament a jeho výbory, aby prováděly posuzování dopadů návrhů právních předpisů častěji a důkladněji kontrolovaly posuzování dopadů zpracovaných Komisí, které často slouží spíše k odůvodnění legislativního návrhu, než aby umožňovaly objektivní posouzení skutečností. Takové předběžné posouzení dopadů navrhovaných právních předpisů EU byly posíleny ještě Lisabonskou smlouvou, která doplnila ustanovení o povinném posouzení sociálních a environmentálních dopadů všech navrhovaných právních předpisů. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Sebevědomé a úspěšné právní předpisy vyžadují nejen dobrou politickou diskusi a společné úsilí vedoucí ke spolupráci a konsensu, ale také důvěryhodné technické základy, jimiž se řídí právní subjekty na základě posouzení

161

162

CS


souvislostí a důsledků dotčených politik. Z tohoto důvodu vítám iniciativy předložené evropskými orgány k zajištění kvality a spolehlivosti studií dopadů, které budou obsahovat i zajištění jejich nezávislosti a transparentnosti. Nessa Childers (S&D), písemně. – Protože jsem pracovala v této oblasti na úrovni výboru již dříve, jsem povinna zdůraznit, že posouzení dopadu musí být oproštěno od vnějšího vměšování a že tato nezávislost musí být chráněna na všech úrovních. Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Hlasoval jsem proti zprávě paní Nieblerové o posouzení dopadu. Strana UKIP podporuje koncept posouzení dopadu, ale pouze pokud jsou skutečně nezávislá, jsou účinná (tedy taková, aby je Komise musela brát na vědomí) a jsou prováděna na úrovni jednotlivých států, aby se zabránilo neslanému nemastnému univerzálnímu řešení pro všechny, které neumožní vnitrostátním vládám s dostatečnou přesností posoudit vliv na jejich země. Bohužel, zpráva paní Nieblerové tato kritéria nesplňuje. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Jedním z prioritních cílů politiky Evropské unie by mělo být zavést transparentní, jasné, účinné a vysoce kvalitní právní prostředí. Mnohokrát jsme kritizovali nedostatky v provádění a uplatňování platných právních předpisů EU, což bylo z větší míry způsobeno tím, že právní texty nebyly správně vypracovány. Je tedy povinností zákonodárných orgánů Evropy se k tomuto problému postavit čelem. Posouzení dopadu (IA) představují systematické hodnocení možných dopadů právních předpisů na zdravotnictví, základní práva, sociální, ekonomická, ekologická hlediska a podobně, a tím přispět ke snížení byrokracie a k zajištění soudržnosti politiky EU. Hlasuji pro tuto iniciativu, která potvrzuje, že posouzení dopadů hrají ústřední úlohu a pomáhají rozhodovacímu procesu. Musí je charakterizovat úplná nezávislost a transparentnost, musí používat jasné metodické postupy a musí přikročit k opodstatněné a objektivní analýze případných dopadů, která je vždy doprovázena analýzou nákladů a přínosů. To přispěje k dosažení promyšleného a plně informovaného rozhodnutí, což by mělo vést k lepší kvalitě právních předpisů, přesnějšímu provádění, uplatňování a dohledu, a rychlejšímu legislativnímu procesu. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Posouzení dopadů jsou nástroje, které jsou zvláště užitečné pro zlepšení kvality zákonodárné činnosti (například politických návrhů). Tato posouzení dopadů je ale třeba přizpůsobit: nové úpravy jsou skutečně nezbytné, a to zejména prostřednictvím vytvoření nezávislého mechanismu pro hodnocení dopadů navrhovaných Evropskou komisí, která jsou často rozporuplná z kvalitativního hlediska, a zpravidla spíše slouží k ospravedlnění legislativního návrhu, než k umožnění objektivního přezkoumání skutečností. Těší mě, že zpráva, o níž se dnes hlasovalo, uvádí, že se má posouzení dopadů provádět zcela nezávisle; že posouzení dopadů bere v úvahu širší rozsah kritérií (socio-ekonomická, environmentální apod.); a také to, že má být zaručena nejvyšší transparentnost, a to zejména v těch případech, kdy budou zapojeni odborníci. To je věc, která se v této sněmovně objevuje znovu a znovu, ale přesto je velmi důležitá! Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Posouzení dopadů (IA) jsou ústředním nástrojem zákonodárství v tom, že berou v úvahu možné následky uplatňování daných právních předpisů, a tak z téhož důvodu pomáhají dospět k rozhodnutí. Nezávislost a transparentnost jsou hodnoty, které by měly být zachovány a podporovány v každé demokracii, protože zajišťují veřejné objektivní hodnocení, rozhodování, kdy je zohledněna zásada proporcionality a právní postup. Proto celkově s návrhy Parlamentu v této zprávě souhlasím.

08-06-2011

08-06-2011

CS


José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou vypracovala paní Nieblerová, se týká problému „zajištění nezávislých posouzení dopadu“. Posouzení dopadu (IA) jsou velmi důležitá k tomu, aby naše rozhodnutí byla správná. Bez výměny procesu demokratického rozhodování legislativního orgánu tvoří ale páteř téhož procesu. Hlasuji pro tuto zprávu, protože sdílím názor zpravodajky, že posouzení dopadu jsou velmi důležitá, abychom mohli vykonávat naši práci zákonodárců. Čím více budeme vědět o daném odvětví, tím lepší bude naše rozhodování. Navíc i přes vytvoření výboru pro posuzování dopadů, který založila Evropská komise, a přes pozitivní výsledky, jichž dosáhl, jsem přesvědčen o tom, že je velmi důležité vytvořit nezávislou strukturu pro posouzení dopadů při Evropském parlamentu. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Posouzení dopadu mohou představovat důležitou podporu legislativnímu procesu. Aby tomu tak bylo, musí zkoumat důsledky zamýšlených politických opatření pro oblast ekonomickou, sociální, environmentální a pro veřejné zdraví, spolu s jejich dopadem na základní práva veřejnosti v průběhu celého politického cyklu. Hodnocení by mělo být provedeno nejen ex ante, ale i ex post. Nicméně současný proces posouzení dopadu má četné nedostatky, jak zpráva potvrzuje. Často se jen snaží zprostředkovat technickou legitimitu a oprávněnost opatření, která jsou výsledkem politických rozhodnutí a hodnocení, která jsou příhodně skryta. Zůstávají četné otázky ohledně metodiky, která se má v každém jednotlivém případě použít. Na čem nebo na kom bude dopad měřen? Jaký je rozsah posuzování? Jaké alternativy budou analyzovány? Také tato rozhodnutí obvykle závisí na politických rozhodnutích a hodnoceních. Z tohoto důvodu je velmi důležité zajistit, aby studie dopadů byly nezávislé. V praxi je to ale obtížné vzhledem k přítomnosti mnoha proměnných a zájmů. Transparentnost, otevřenost, konzultace a účast veřejnosti a kontrola v souvislosti se studií a jejími výsledky mají rozhodující význam pro zajištění toho, aby taková studie byla co nejvíce nezávislá a co nejkvalitnější. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Posouzení dopadu (IA) může představovat významnou pomoc z hlediska zdokonalení tvorby právních předpisů, pokud jsou důkladně studovány hospodářské, sociální, ekologické a zdravotní důsledky možných politických rozhodnutí v průběhu celého politického cyklu spolu s jejich dopadem na základní práva veřejnosti. Nicméně, v otázkách, které se ve studiích dopadu objevují, máme kritéria používaná v těchto posouzeních dopadů. Víme, že existuje celá řada kritérií, a to nejen nákladů a přínosů, a dokonce i v těchto případech musíme vědět, kdo nese náklady a kdo se těší z výhod. Proto je velmi důležité zajistit, aby studie dopadů byly nezávislé, ale to je v praxi velmi obtížné vzhledem k více proměnným a zájmům. Metodické postupy některých hodnocení a odborníků budou nezávislejší než ostatní. Ve skutečnosti ale častěji slouží posouzení dopadů k odůvodnění rozhodnutí, která chtějí přijmout, než aby se opravdu tato posouzení zabývala všemi důsledky právních předpisů, které mají být přijaty. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Posouzení dopadů jsou ústředním nástrojem zákonodárství, který by měli evropští zákonodárci v budoucnu využívat ve větší míře. Protože i když nijak nenahrazují politickou debatu či demokratický a legitimní

163

164

CS


rozhodovací postup zákonodárce a slouží pouze k přípravě politického rozhodnutí, z hlediska odborného obsahu upozorňují zákonodárce na potenciální účinky jejich politik a pomáhají jim při přijímání rozhodnutí. Tím mohou výrazně přispět k lepší tvorbě práva. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Zpráva paní Nieblerové představuje důležitý příspěvek k diskusi o zkvalitnění legislativního procesu EU s cílem zajistit, aby nová legislativa sloužila občanům, a je skutečně nezbytná. Bohužel existují obvinění, že jsou vytvářeny i předpisy, které vyplývají pouze z přání, aby orgány EU byly lépe známy, anebo z činnosti lobbistů. To znamená, že potřebujeme, aby se trvale zlepšovaly postupy, které známe jako posouzení dopadu pro konkrétní legislativní akt. Jako dřívější zpravodajka pro oblast zdokonalení tvorby právních předpisů bych ráda zdůraznila některé aspekty tohoto problému. Za prvé bychom měli registrovat potřebu zachování institucionální rovnováhy obsažené ve Smlouvě, v jejímž rámci Evropská komise navrhuje zákony a Parlament a Rada je přijímají. Nezávislost posouzení dopadů je nesmírně důležitá, ale nesmějí být vyjmuty z demokratické kontroly Evropského parlamentu. Podle mého názoru je návrh na změnu posouzení dopadů po pozměňovacích návrzích Parlamentu velmi důležitý a sdílím také názor těch, kteří věří, že je třeba použít jednotných kritérií pro posouzení dopadů ve všech orgánech. Zároveň bych upozornila na skutečnost, že nejdůležitějším aspektem tvorby právních předpisů je politická vůle řešit daný problém a posouzení dopadů vypracované v rámci konkrétního projektu může sloužit pouze jako zdroj objektivních informací. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Již jsem měl příležitost v této sněmovně říci, že je již opravdu načase, aby posuzování dopadu bylo nejen systematické, ale především důvěryhodné. Že bychom měli objektivně posoudit důsledky právního předpisu, ještě než s ním dále naložíme, a nikoliv všemi prostředky usilovat o jeho ospravedlnění. A že není na útvarech Komise, soudcích, stranách a trýznitelích, aby společně tomuto posouzení předsedali. Nevím, zda řešení předložená paní zpravodajkou jsou správná. Na druhou stranu vím, že souhlasím s její diagnózou a že některé její připomínky jsou velmi důležité. Členské státy proto musí být do těchto studií úzce zapojeny, protože jsou v lepší pozici posoudit vnitrostátní dopad iniciativ přicházejících z Bruselu. Tyto studie musí řídit rozhodnutí a reflexe národních parlamentů, které jsou od této chvíle strážci respektu k dodržování zásady subsidiarity. Tyto studie by měly vést k neúčasti Komise, pokud se ukáže, že jsou její aktivity zbytečné, nadbytečné nebo nákladné. Na závěr bychom měli být schopni rychle vyvodit důsledky z právního předpisu, jehož naplňování vytváří více problémů, než kolik jich řeší. Ze všech těchto důvodů, i když nemám žádné iluze o realizaci, jsem pro zprávu paní Nieblerové hlasoval. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tuto zprávu, protože posouzení dopadů (IA) jsou ústředním nástrojem v zákonodárství, který by Evropští zákonodárci měli v budoucnu více využívat. Výhody IA jsou zřejmé. Posouzení dopadů zákonodárce upozorňují na možné důsledky různých variant postupu a pomáhají jim přijímat rozhodnutí. Posouzení dopadů tak může významně přispět ke zdokonalení tvorby právních předpisů. Posouzení dopadu však v žádném případě nenahrazují politický dialog a demokratický rozhodovací proces zákonodárce. Posouzení dopadů pouze přispívá k přípravě konkrétního obsahu politického rozhodnutí. Tato zpráva se dělí na čtyři části. V první části zpráva stanovuje obecné požadavky na posouzení dopadů na evropské úrovni. Druhá část se zabývá posouzením dopadů ze strany Komise a upozorňuje na možná zlepšení. Třetí část je věnována posouzení dopadů, které provádí Evropský parlament. Čtvrtá a poslední část požaduje nezávislý mechanizmus pro posouzení dopadů v rámci

08-06-2011

08-06-2011

CS


Evropského parlamentu, který by měly využívat všechny výbory Parlamentu v zájmu dalšího zlepšení tvorby právních předpisů a dosažení součinnosti. Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – Mám několik důvodů, proč jsem toto usnesení podpořil. Za prvé zdůrazňuje, že posouzení dopadů nemůže v žádném případě nahradit politickou diskusi a rozhodovací proces zákonodárce, ale pouze má pomáhat při odborné přípravě politických rozhodnutí. To by jistě zlepšilo rozhodovací proces. Za druhé, posouzení dopadů musí brát v úvahu velké množství kritérií, aby zákonodárci poskytlo komplexní obraz. Pouze tímto způsobem může zákonodárce dělat svou práci efektivně. Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Proces posuzování dopadů regulace významnou měrou přispívá ke snižování byrokratické zátěže, která je vedlejším produktem právní regulace. Na úrovni Komise již před časem vznikl speciální Impact Assessment Board, který posuzuje dopady jak ex ante, tak i ex post. Stejně tak Komise provádí veřejné konzultace ke svým legislativním záměrům. V Evropském parlamentu dosud chybí pracovní orgán, který by dopady vyhodnocoval. Oceňuji proto, že zpráva volá po vytvoření infrastruktury, s jejímž využitím by bylo možné provádět hodnocení dopadů návrhů a záměrů formulovaných na půdě Parlamentu. Rád bych také apeloval na Komisi, aby se v rámci provádění hodnocení dopadů více soustředila na transparentnost celého procesu hodnocení, více usilovala o jeho nezávislost, nezaměřovala se ve svých návrzích jen na jedno řešení problému, ale nezávisle posuzovala více variant řešení konkrétní situace. Také bych si dovolil apelovat na zjednodušení procesu veřejných konzultací, prodloužení lhůt pro podání konkrétních návrhů, včetně možnosti podávat návrhy ve všech oficiálních jazycích Unie. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Podpořil jsem zprávu paní Nieblerové o zajištění nezávislých posouzení dopadu. Posuzování dopadů jsou ústředním nástrojem politiky zdokonalení tvorby právních předpisů, jejímž cílem je zlepšit a zjednodušit nové a stávající právní předpisy. Posuzování dopadů je v podstatě vhodným nástrojem pro hodnocení dopadu přijetí nových zákonů a zjednodušení a přepracování stávajících zákonů. Věřím však, že uznání jejich prospěšnosti by mělo být vždy závislé na dodržování některých základních zásad, jako je transparentnost a nezávislost. Proto souhlasím se zpravodajkou, když zdůrazňuje, že Komise v poslední době zvýšila kvalitu svých posouzení dopadů, a zároveň poukazuje na to, že další zlepšení je ještě zapotřebí. Konečně tleskám rozhodnutí o vytvoření nezávislé struktury při Evropském parlamentu pro posuzování dopadů, a to s ohledem na další zvýšení kvality procesu tvorby práva v Evropské unii. David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Posouzení dopadů (IA) jsou ústředním nástrojem zákonodárství, který by evropští zákonodárci měli v budoucnu více využívat. Výhody IA jsou zřejmé. Ukazují zákonodárci možné důsledky různých variant postupu a pomáhají mu k rozhodnutí dospět. Posouzení dopadů tak mohou významně přispět ke zdokonalení tvorby právních předpisů. Nesmí však za žádných okolností nahradit politický dialog a demokratický rozhodovací proces zákonodárce. Slouží pouze k odborné přípravě politického rozhodnutí. Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Nástroj posouzení dopadu předkládaný paní zpravodajkou je dobrým prostředkem, jak by se dalo dosáhnout zkvalitnění tvorby právních předpisů na evropské úrovni. Při vzájemném posuzování bychom však neměli brát v potaz pouze finanční dopady, ale musíme se zaměřit i na další aspekty, jakými jsou aspekty hospodářské, enviromentální, sociální. Jako lékař zdůrazňuji především ty s dopadem na zdraví lidí. Nesmíme také zapomínat na velice důležitou propojenost při hodnocení dopadu

165

166

CS


s členskými státy, které právě navrhovanou legislativu musejí do svých právních systémů zapracovávat. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Posuzování dopadů jsou ústředním nástrojem zákonodárství, který by evropští zákonodárci měli v budoucnu více využívat, protože ukazují na možné důsledky různých variant postupu. Neměli bychom však zapomínat, že pouze umožňují odbornou přípravu politického rozhodnutí. Věříme, že posouzení dopadů, která používají evropské orgány, by měla dodržovat určité zásady. Především by měla být zcela nezávislá a transparentní. Posouzení by měla zahrnovat všechny kategorie legislativního návrhu, používat jasnou metodiku, a musí vždy držet krok s aktuálním vývojem v legislativním procesu. Jsme také přesvědčeni, že by Komise měla poskytnout Parlamentu podrobné vysvětlení v případech, kdy nepovažuje za nutné posoudit dopad svých rozhodnutí. A nakonec potvrzujeme význam vytvoření nezávislého mechanizmu pro provádění posouzení dopadů v rámci Parlamentu v zájmu dalšího zlepšení tvorby právních předpisů a dosažení součinnosti. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Vítám tento text, který odsuzuje podjatost Evropské komise. Je škoda, že neodsuzuje skutečnost, že Evropská komise sama má pravomoc zahájit legislativní proces. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Posouzení dopadů (IA) jsou pro legislativní proces velmi důležitá a je třeba je podporovat i v budoucnu. IA má velké výhody: upozorní zákonodárce na důsledky rozhodnutí a přispěje k lepšímu a vědomému rozhodování. Proto významně přispívají k dokonalosti v oblasti tvorby právních předpisů. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zkoumal jsem zprávu velmi pozorně a shrnul její hlavní body: (1) rozsah kontroly (nejen analýza nákladů a přínosů, ale integrovaný přístup); (2) zapojení zúčastněných subjektů ze všech oblastí politiky, zatímco by metodika a konečná kontrola kvality měla zůstat v kompetenci evropských orgánů, a to při prodlouženém období konzultací na 8 až 12 týdnů; (3) revize interinstitucionálního společného přístupu k posouzení dopadů, aby byly všechny orgány povzbuzeny k provádění společné metodiky IA. Potenciál pro zlepšení na úrovni Komise: (1) zvýšený dohled nad výborem pro posuzování dopadů ze strany Evropského parlamentu a Rady; (2) systematické posouzení stávající legislativy ex-post a analýza relevantní judikatury Evropského soudního dvora. Potenciál ke zlepšení na úrovni EP: hlavním cílem je vytvoření nezávislého mechanizmu v rámci Evropského parlamentu vedené dozorčí radou složenou z poslanců, možná jmenovaných na počátku každého funkčního období, s využitím stávajících zdrojů, ale i s využitím vyslaných národních expertů. Zdržel jsem se hlasování, protože nechápu, na základě jakých kritérií budou odborníci v rámci poradního výboru jmenováni a jaké pravomoci budou mít. Zprávu nemohu podpořit. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože věřím, že posouzení dopadů (IA) jsou ústředním nástrojem zákonodárství, který by evropští zákonodárci měli v budoucnu více využívat. Výhody IA jsou zřejmé. Upozorňují zákonodárce na možné důsledky různých variant postupu a pomáhají jim přijímat rozhodnutí. Posouzení dopadů tak může významně přispět ke zdokonalení tvorby právních předpisů. Nesmí však za žádných okolností nahradit politický dialog a demokratický rozhodovací proces zákonodárce, ale slouží pouze k odborné přípravě politického rozhodnutí.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Evropská komise zvýšila kvalitu posouzení dopadů, a to zejména prostřednictvím vytvoření výboru pro posuzování dopadu (IAB). Nicméně s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora věřím, že by se posuzování dopadů Komise mohlo zlepšit. Souhlasím s tím, že užší zapojení výborů Evropského parlamentu do této práce by mohlo být pro zlepšení kvality posuzování dopadů užitečné. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Posouzení dopadů představují významný obsahový přínos ke zdokonalení tvorby právních předpisů, protože zákonodárce upozorňují na možné důsledky různých variant postupu. Jsou ústředním nástrojem evropského zákonodárství. Návrh zprávy dělí tato hodnocení do čtyř oddílů. První část se domnívá, že by posouzení dopadů, která používají evropské orgány, měla dodržovat určité zásady a měla by být zcela nezávislá a transparentní. Druhá část se zabývá posouzením dopadů ze strany Komise a zdůrazňuje možnosti zlepšení. Třetí část je věnována posouzením dopadů, která provedl Evropský parlament, jehož výbory jsou vyzvány k většímu využívání těchto posouzení dopadů za účelem dalšího zlepšení tvorby právních předpisů. Čtvrtý a poslední oddíl požaduje nezávislý mechanizmus pro posouzení dopadů v rámci Evropského parlamentu, který by všechny výbory Evropského parlamentu měly využívat k dosažení větší součinnosti. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že posouzení dopadu nesmí za žádných okolností nahradit politický dialog a demokratický rozhodovací proces zákonodárce, nýbrž že slouží pouze k odborné přípravě politického rozhodnutí, hlasoval jsem na podporu návrhu. Rovana Plumb (S&D), písemně. – Posouzení dopadu jsou ústředním nástrojem zákonodárství a evropští zákonodárci by je měli v budoucnu více využívat. Přínosy IA jsou evidentní. Ukazují zákonodárcům možné důsledky různých variant postupu a pomáhají jim přijímat rozhodnutí. Posouzení dopadů tak mohou významně přispět ke zdokonalení tvorby právních předpisů. V žádném případě ale nenahrazují politický dialog a demokratický rozhodovací proces. Slouží pouze k odborné přípravě obsahové stránky politického rozhodnutí. Posouzení dopadů, která používají evropské orgány, by měla dodržovat určité zásady. V první řadě by měla být zcela nezávislá a transparentní, a měla by pokrývat všechny kategorie legislativního návrhu a používat jasné metodické postupy. Uvedené varianty postupu by měly zahrnovat i možnost nepřijmout žádné opatření. V případě potřeby by měly být vzaty v úvahu konkrétní důsledky pro malé a střední podniky a je nutné vždy sledovat aktuální vývoj v legislativním procesu. Ústředním požadavkem Parlamentu je vytvoření nezávislého mechanizmu pro provádění posouzení dopadů v rámci Parlamentu, s cílem dále zvýšit kvalitu tvorby právních předpisů a dosáhnout součinnost s možností společného mechanismu pro všechny orgány EU. Phil Prendergast (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, protože věřím, že posouzení dopadu musí být ústředním nástrojem zákonodárství. Evropští zákonodárci by měli více využívat těchto nástrojů, které mohou zlepšit legislativní proces tím, že ukazují na možné dopady jejich politických rozhodnutí. Zákonodárci se nesmí bát konstatovat tvrdé skutečnosti při pohledu na potenciální dopady. Nejenže by posouzení dopadů mělo sdělovat všechny možnosti a předložit zákonodárcům doporučení, musí být také připraveno doporučit nepřijmout žádné opatření, pokud je to považováno za nejvhodnější. Právní předpisy přicházející z Evropy mají obrovský dopad na životy těch, kdo žijí uvnitř jejích hranic, a musíme využít každé příležitosti a zajistit, aby tyto právní předpisy byly co nejvíce spravedlivé a vyvážené.

167

168

CS


Fiorello Provera (EFD), písemně. – (IT) Evropské právní předpisy jsou příliš často složité, těžko pochopitelné a obtížně použitelné. Proto posouzení dopadů může významně přispět ke zvýšení kvality tvorby právních předpisů EU, zejména pokud jde o snížení lhůt a nákladů legislativního procesu. Podporuji toto opatření, protože tím, že věnujeme větší pozornost požadavkům členských států, bude možné posoudit případné sociální, environmentální, finanční a ekonomické důsledky právního aktu. Posouzení dopadů by mělo být zcela nezávislé a transparentní a mělo by být prováděno v raných fázích legislativního procesu. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Nezávislost posouzení dopadů (IA) je třeba zajistit především kvůli jejich důležitosti v rozhodovacím procesu. I když nenahrazují rozhodnutí v tom, zda přijmout nebo nepřijmout dané řešení, mohou být rozhodující při volbě daného politické řešení. Je proto nezbytné přijmout opatření, která by mohla posílit záruky, že posouzení dopadů bude transparentní a nezávislé, protože to pomůže maximalizovat úlohu tohoto nástroje coby pomocníka rozhodovacího procesu a jako záruky kvality a vhodnosti činností orgánů EU. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zdrželi jsme se hlasování. Navíc jsme předložili alternativní usnesení, ve kterém jsme chtěli vyjasnit úlohu posuzování dopadů a externích odborníků v procesu posuzování dopadu. Posouzení dopadů může být jen pomůckou při přijímání politických rozhodnutí a nikdy by neměla nahradit politické rozhodování v demokratickém rozhodovacím procesu. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Posuzování dopadů jsou ústředním nástrojem zákonodárství. Přínosy jsou zřejmé: významným způsobem přispívají k lepší tvorbě právních předpisů. V žádném případě však nenahrazují politický dialog a demokratický rozhodovací proces zákonodárce. Zpráva, která byla dnes přijata, zdůrazňuje přesvědčení Parlamentu, že posouzení dopadu evropskými orgány by měla být zcela nezávislá a transparentní. Posouzení by měla zahrnovat všechny kategorie legislativního návrhu a používat jasné metodické postupy. Parlament rovněž vyzývá k vytvoření nezávislého mechanizmu pro provádění hodnocení dopadů při Parlamentu, s cílem dále zvýšit kvalitu tvorby právních předpisů a dosažení součinnosti. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám pozměňovací návrhy, které předložila skupina S&D k této zprávě ještě ve fázi projednávání ve výboru, které představují větší transparentnosti v legislativním procesu a podporují snadnější přístup malých a středních podniků a nevládních organizací prostřednictvím zveřejnění pracovních plánů a delšího období pro konzultace. Posuzování dopadů jsou pro naši práci v Parlamentu velmi důležitá a měla by hrát větší roli, což je důvod, proč jsem tuto zprávu podpořila. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Posouzení dopadů, která jsou prováděna v Evropské unii, jsou přínosem pro všechny Evropany, protože přispívají k zdokonalení tvorby právních předpisů prostřednictvím nezávislé analýzy potenciálu a možných opatření na evropské úrovni. Zpravodajka poukazuje na nutnost lépe a efektivněji analyzovat ekonomické, sociální, ekologické a zdravotní důsledky politických rozhodnutí Unie. Posouzení dopadů hrají ústřední roli v celém vývojovém cyklu politiky a jsou nutná pro vysokou kvalitu právních předpisů a pro jejich správné provádění a uplatňování. Proto podporuji kritéria, která navrhl ke zvážení Parlament pro provádění posuzování dopadu. S ohledem na to bych chtěl zdůraznit, že tato posouzení dopadu musí být provedena co nejdříve, aby se minimalizovaly potenciální negativní účinky, a je nutné vzít

08-06-2011

08-06-2011

CS


v úvahu co možná největší počet institucionálních, ekonomických a občanských zúčastněných stran. Musejí být ale prosazována nejen před přijetím právního předpisu (ex ante), ale i po jeho přijetí (ex post). Posouzení dopadu musí být nezávislá a uskutečňovaná transparentním a objektivním způsobem. Měla by doprovázet legislativní návrhy a dodržovat v rámci Evropského parlamentu jednotný systém a jednotné metodické postupy. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Posuzování dopadů jsou cenným legislativním nástrojem, který slouží jako znalostní příprava na politická rozhodnutí, a přispívá tak k lepší tvorbě právních předpisů. Transparentnost, jednotný standard kvality a prezentace výhod a nevýhod dostatečného počtu politických postupů jsou klíčové pro spolehlivé posouzení dopadů. Z tohoto důvodu jsem hlasovala ve prospěch alternativního návrhu. který předložila skupina Zelených / Evropské svobodné aliance. Zpráva: Diana Wallis (A7-0164/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Pro tuto zprávu hlasuji, ale věřím, že případný volitelný systém by mohl být pro spotřebitele a malé a střední podniky přínosem v tom případě, že Komise předloží konkrétní data, která ukáží potřebu dalšího pokroku, aby konzultace realizované Komisí zůstaly transparentní. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení o zelené knize Komise o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky. Smluvní právo určuje a řídí transakce v rámci vnitřního trhu; jeho potenciál jak ztěžovat, tak usnadňovat tyto transakce je tedy zjevný. Výběr správné cesty vpřed v oblasti smluvního práva může významně přispět ke zlepšení fungování vnitřního trhu a otevřít jeho plný potenciál podnikům, zejména MSP, a spotřebitelům. O potenciálních výhodách evropského smluvního práva pro vnitřní trh se hovoří již mnoho let. Evropský parlament se poprvé k této otázce vyslovil v roce 1989 a tímto usnesením, které Evropský parlament dnes přijal, chce reagovat na nedávnou zelenou knihu Komise o evropském smluvním právu, a stanovit v této oblasti priority Parlamentu. Podporuji názor zpravodajky, že by měla být upřednostněna možnost vytvořit nepovinný nástroj (OI) v oblasti evropského smluvního práva na základě nařízení. Mohl by být doplněn „sadou nástrojů“ pro Komisi a zákonodárce, což by mělo být realizováno prostřednictvím interinstitucionální dohody. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Nejviditelnějšími překážkami, jimž spotřebitele a malé a střední podniky čelí, pokud jde o jednotný trh, jsou komplexní smluvní vztahy, neadekvátní podmínky ve smlouvách, neadekvátní a nedostatečné informace, časově náročné postupy, jazykové bariéry, různé daňové systémy, odpovědnost internetových obchodníků, demografické složení obyvatelstva jednotlivých členských států, obavy týkající se zachování důvěrnosti, vyřizování stížností a práva duševního vlastnictví. Evropské smluvní právo stanoví a upravuje vnitřní trh transakcí a snaží se řešit problémy týkající se jednotného trhu, které vznikly z různých důvodů, včetně rozdílů v právních předpisech smluvního práva. Je velmi důležité vytvořit provázanější režim evropského smluvního práva za účelem dosažení plného potenciálu vnitřního trhu a pomoci naplnit naše cíle strategie Evropa 2020. Výběr správné cesty vpřed v oblasti smluvního práva může významně přispět ke zlepšení fungování vnitřního trhu a otevřít jeho plný potenciál podnikům, zejména MSP, a spotřebitelům. To je důvod, proč jsem hlasovala ve prospěch této zprávy.

169

170

CS


Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Potenciální výhody evropského smluvního práva na jednotném trhu byly hodně diskutovány během posledních několika let. V tomto ohledu si myslím, že je třeba podpořit zavedení nepovinného nástroje prostřednictvím nařízení, aby tento souběžný systém nefungoval proti vnitrostátním systémům. Tento přístup zvolila ve zprávě paní Wallisová, a proto jsem ji podpořila. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí je velmi důležité si uvědomit plný potenciál vnitřního trhu a pomoci tak splnit strategické cíle strategie Evropa 2020. S ohledem na mnoho faktorů, včetně selhání při provádění stávajících právních předpisů vnitřního trhu, zůstává v současnosti jednotný trh roztříštěný. Spotřebitelé nemají důvěru v přeshraniční obchod a společnosti čelí velkým administrativním a právním obtížím, pokud chtějí rozšířit své aktivity v jiných členských státech EU. Odlišnost smluvního práva na vnitrostátní úrovni vede k dalším transakčním nákladům, právní nejistotě pro firmy a nedostatečné důvěře spotřebitelů ve vnitřní trh. Částečně je to z těchto důvodů, proč se spotřebitelé a podniky, zejména malé a střední podniky (MSP) s omezenými zdroji, vyhýbají přeshraničním transakcím, což brání vytvoření konkurenceschopného vnitřního trhu. Souhlasím s výzvou zprávy, abychom přijali opatření a navrhli způsob harmonizace praxe smluvního práva na úrovni EU, která by měla zajistit pro účastníky trhu rovné a spravedlivé podmínky. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Smlouvy představují základní smluvní vztah mezi podniky a spotřebiteli. Jednotný trh Evropské unie je založen na různých smlouvách, které řídí různé vnitrostátní subjekty práva. Tyto rozdíly v oblasti smluvního práva odrazují podniky a zejména malé a střední podniky (MSP) od toho, aby se věnovaly přeshraničnímu obchodu, a tím jim brání v přístupu k novým příležitostem a příjmům, které nabízí vnitřní trh. Navíc jsou spotřebitelé znevýhodněni omezeným výběrem, vysokými cenami a horší kvalitou kvůli slabé přeshraniční hospodářské soutěži. Je třeba si například povšimnout, že pouze 8 % spotřebitelů nakupuje přes internet z jiných členských států. Tato zpráva, pro kterou jsem hlasovala, obhajuje nutnost nepovinného nástroje (OI) pro celoevropské smluvní právo ve formě nařízení. To spotřebitelům umožní se pod záštitou evropského smluvního práva těšit lepší ochraně a lepšímu zabezpečení při přeshraničních transakcích. Co se týče podniků - zejména MSP - bude pro ně jednodušší a méně nákladné uzavírat smlouvy pod záštitou společného orgánu smluvního práva EU. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem proti zprávě paní Wallisové, protože zamýšlené volitelné nástroje na základě nařízení jsou v podstatě prvním krokem k harmonizaci smluvního práva v členských státech. Myslím, že taková harmonizace, a to i v minimálním rozsahu, je s ohledem na odlišnou úpravu smluvních vztahů v členských státech v této fázi nemyslitelná. Například existuje dopad věcného práva, který se nevyskytuje v německém právu. Kromě toho by harmonizace smluvního práva nezabránila rozdílům v jiných oblastech, které ovlivňují přeshraniční obchod v rámci EU. Neexistuje žádný kategorický důkaz o tom, že jsou to právě tyto rozdíly v právních předpisech, které brání dokončení transakce se zahraničními firmami a spotřebiteli. Smlouvy s mezinárodním prvkem jsou v současné době vypracovány na základě mezinárodního práva soukromého a na úrovni EU pak na základě nařízení (ES) č. 593/2008. Další nástroj by zavedl zbytečný zmatek. Co se týče smluvních vztahů bez mezinárodního prvku, myslím, že každý členský stát musí i nadále uplatňovat své vnitrostátní právní předpisy, podle svých právních tradic a zavedených postupů.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem proti zprávě, která navrhuje volitelný právní nástroj pro smluvní právo, čímž fakticky klade základy budoucímu evropskému občanskému zákoníku, jenž by měl přednost před vnitrostátním občanským právem. To by znamenalo konec vnitrostátních právních tradic a zákonů, které si každý členský stát stanovil pro záležitosti tak citlivé, jako je občanské a smluvní právo. V každém případě, i když účelem zavedení volitelného nástroje je usnadnit přeshraniční obchod a zohlednit tak potřeby spotřebitelů a podniků, je třeba mít na paměti, že stávající evropské právní předpisy již splňují potřeby různých zúčastněných stran. Skutečný cíl této zprávy se proto zdá být ambicióznější, a sice vytvořit evropský občanský zákoník, s čímž nemohu souhlasit. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Dovoluji si blahopřát k práci, kterou vykonala zpravodajka, a pro niž jsem hlasoval. Tato zpráva je odpovědí na potřeby spotřebitelů a malých a středních podniků, které na rozdíl od jiných aktérů zastupujících větší ekonomické subjekty mají zřejmé potíže s přístupem na vnitřní trh, a to kvůli obrovským nákladům, které musí nést. V důsledku toho mají malé a střední podniky i spotřebitelé tendenci realizovat transakce v rámci domácího trhu, který je často mnohem méně konkurenceschopný, a tudíž nemají přístup k přeshraničnímu trhu, kde jsou výrobky často alespoň o 10 % levnější, než je domácí nabídka. Rozdíly v právech smluvního práva musí být odstraněny a vytvoření volitelného nástroje v oblasti evropského smluvního práva prostřednictvím nařízení, který by vnitrostátní systémy smluvního práva členských států spíše doplňoval, než nahrazoval, je optimální řešení, které by zúčastněným stranám poskytlo svobodnou volbu právního nástroje nejvhodnějšího pro jejich potřeby. John Bufton (EFD), písemně. – Hlasoval jsem proti zavedení smluvního práva EU, protože nevěřím, že by Brusel měl tvořit právní předpisy tam, kde existují vnitrostátní právní předpisy. Zavedení smluvního práva EU a možnost, aby si podniky zvolily, zda si vyberou domácí nebo evropskou legislativu, systém zmate a vytvoří legislativní přesahy, které mohou mít za následek nákladná soudní řízení. Je také pravděpodobné, že smluvní právo EU bude upřednostňovat sociální politiku a politiku zaměstnanosti EU, jako je směrnice o pracovní době, která se ukázala jako velmi nepopulární a ve Velké Británii způsobila rozvrat v celé škále oblastí základního průmyslu a služeb. Je také velmi pravděpodobné, že právní předpisy, které v současnosti nesou prvek volitelnosti, budou později z nařízení EU povinné. Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Zpráva paní Wallisové předkládá ambiciózní cíle, pokud jde o možné opatření s cílem vytvořit evropské smluvní práva pro spotřebitele a podniky. Jedná se o důležité otázky, protože je to o lepším fungování vnitřního trhu zahrnutím podniků a spotřebitelů. Na jedné straně se musíme zbavit rozdílů v podmínkách smluvního práva, abychom odstranili překážky, s nimiž se potýkají podniky. Na druhé straně je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany evropských spotřebitelů. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k významnému dopadu smluvního práva na finanční transakce, a tedy i na vnitřní trh, vítám veškeré úsilí Komise a Evropského parlamentu o harmonizaci jejich parametrů v rámci EU a jejich přizpůsobení jednotnému trhu. Budu hlasovat pro zprávu, která byla k této věci předložena. Nessa Childers (S&D), písemně. – Řada nedávných událostí nám ukázala důležitost spotřebitelské důvěry, a ta se částečně rodí z řádných zákonů na ochranu spotřebitele na trhu. Je nutné, aby tato problematika byla řešena na evropské úrovni. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Zpráva paní Wallisové je důležitým krokem při provádění aktu o jednotném trhu, a jsem ráda, že byla přijata. V době, kdy rozdíly ve

171

172

CS


vnitrostátních právních předpisech značně omezují přeshraniční obchod, zejména pro malé a střední podniky, zavedení rámce pro evropské smluvní právo je skutečným krokem vpřed, který bychom měli podpořit. Tím, že regulujeme smluvní vztahy mezi podniky navzájem a mezi podniky a spotřebiteli, přijetí nepovinného nástroje spolu se „sadou nástrojů“ může v Evropě zajistit lepší ochranu spotřebitelů. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Existence celoevropského smluvního práva, o němž se v rámci orgánů dlouho diskutovalo, může představovat řadu výhod pro podniky, spotřebitele a pro hladké fungování vnitřního trhu. Není nám proto lhostejný potenciál v souvislosti s existencí společného souboru obecných norem a zásad platných pro smluvní právo pokud jde o zvýšení přeshraničních transakcí, regulaci elektronického obchodování a zlepšení přístupu spotřebitelů k produktům. Nicméně jak již zpravodajka zdůvodnila, nepovinný nástroj evropského smluvního práva, jenž existuje vedle vnitrostátních právních předpisů, které ale nenahrazuje, je vhodnou volbou. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva paní Wallisové se týká strategického postupu směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky. Správná volba z hlediska evropského smluvního práva by mohla prospět vnitřnímu trhu, malým a středním podnikům a spotřebitelům. Tento problém je v Evropském parlamentu aktuální od roku 1989, což vedlo Komisi k tomu, aby v roce 2003 vypracovala akční plán. Komise předložila návrh směrnice o právech spotřebitelů v roce 2008, vypracovala dvě zprávy o pokroku a nyní předložila řadu opatření v podobě zelené knihy, na niž se tato zpráva snaží reagovat. Vzhledem k tomu, že předložené návrhy - po deseti letech studia - přispějí k řešení zjištěných nedostatků, které v podstatě souvisejí se smlouvami, a že je třeba podporovat vnitřní trh odstraněním překážek, hlasoval jsem pro tuto zprávu, která zavádí nepovinné nástroje (OI), které by mohly být doplněny „sadou nástrojů“, jejímž cílem je vyřešit problém smluv. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva se snaží zahalit se do rétoriky kolem ochrany spotřebitelů a malých a středních podniků (MSP). Její kontext ale zahrnuje nebezpečí pro obě strany: spotřebitele i malé a střední podniky. Vize zpravodajky je výrazně neoliberální, jak vyplývá z důrazu na odstraňování bariér, jimž čelí ti, kdo si přejí realizovat přeshraniční transakce na vnitřním trhu, a domnívá se, že spolu s dalšími opatřeními by mohl být projekt evropského smluvního práva užitečný pro plné využití potenciálu vnitřního trhu. Liberalizace a prohlubování vnitřního trhu, kterou EU realizuje, dokazuje, že je to velký byznys, kdo z ní má především užitek. Současná dynamika naznačuje, že návrhy na harmonizaci smluv – v této fázi ještě volitelné - se budou provádět se stejnými zájmy. Tyto výhrady se opírají o prohlášení ve zprávě, jako například, že nepovinný nástroj „musí poskytovat velmi vysokou úroveň ochrany spotřebitele, aby tak nahradil spotřebitelům ochranu, kterou by jim jinak poskytlo jejich vnitrostátní právo“. Zdůrazňuje také, že navrhovaný nástroj na úrovni EU, stejně jako je tomu u všech smluv v rámci Evropské unie, je stanoven na velmi obecné rovině. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jasně se jedná o neoliberální zprávu, která se zabývá zájmy podniků - zejména velkých společností - protože na zcela liberalizovaném vnitřním trhu jsou to ti, kdo mají moc, kdo získá nejvíce, a to navzdory propagandě o ochraně malých a středních podniků a spotřebitelů. Toto vše je ale pokus produkt nazdobit s cílem skrýt před voliči jeho skutečné nebezpečí. Proto pro zprávu nehlasujeme.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Obhajuje na úrovni EU také nástroj, byť nepovinný, který je pro všechny smlouvy v rámci Evropské unie stejný, což je také stanoveno velmi obecně. Zde jsou některá prohlášení z této zprávy: - „Podporuje činnosti usilující o řešení řady překážek, jimž čelí ti, kdo chtějí zahájit přeshraniční transakce na vnitřním trhu, a domnívá se, že spolu s dalšími opatřeními by projekt evropského smluvního práva mohl být užitečný pro dosažení plného potenciálu vnitřního trhu;“ - „Je toho názoru, že nástroj by se měl vztahovat jak na smlouvy uzavírané mezi podniky a spotřebiteli, tak na smlouvy uzavírané mezi podniky; zdůrazňuje, že [nepovinný nástroj] musí poskytovat velmi vysokou úroveň ochrany spotřebitele, aby tak nahradil spotřebitelům ochranu, kterou by jim jinak poskytlo jejich vnitrostátní právo; přeje si další vysvětlení, jakým způsobem by toho bylo možné dosáhnout“. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Smluvní právo určuje a organizuje transakce v rámci vnitřního trhu. Výběrem správné cesty vpřed v oblasti smluvního práva se dá významným způsobem přispět ke zlepšení fungování vnitřního trhu a zpřístupnění jeho plného potenciálu podnikům (zejména malým a středním) a spotřebitelům. S ohledem na skutečnost, že každá iniciativa v oblasti smluvního práva bude muset jasně reagovat na aktuální potřeby a problémy podniků a spotřebitelů, se domnívám, že jakékoliv zdůvodnění v této oblasti se bude muset zakládat na praktických důkazech týkajících se současné situace ve smluvním právu a obtíží, s nimiž se podniky a spotřebitelé setkávají, zejména u přeshraničních transakcí. Široké a vyrovnané zapojení zúčastněných stran má zásadní význam a bude obzvláště rozhodující v průběhu legislativního procesu a bude vyžadovat, aby všemi dostupnými prostředky zajistilo inkluzivitu a transparentnost. Je zapotřebí různorodé posouzení dopadů, které využije širokou nabídku možností politik a zaměří se na praktické otázky, které jsou důležité pro fungování nepovinného nástroje. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) To, co paní Wallisová navrhuje, není nic menšího než vytvoření 28. právního systému, tedy vedle vnitrostátních právních předpisů, které hodlá v praxi nahradit; slova legislativní „harmonizace“ a „standardizace“ nyní v evropském politickém kontextu vyvolávají strach. Tento nový evropský zákon má odstranit překážky bránící přeshraničnímu obchodu, které vyplývají z rozdílů mezi vnitrostátními právními systémy. Problém je v tom, že nic ve zprávě paní Wallisové nedokazuje objektivní existenci těchto překážek, a tedy ani problém, který je třeba vyřešit. V důsledku toho nic, kromě vůle iniciovat nový způsob vnucení nadnárodních právních předpisů, neospravedlňuje takové stanovisko. Kromě toho by vzniklo reálné riziko, že budou využívány k obcházení ochranných vnitrostátních právních předpisů, zejména těch zaměřených na práva spotřebitelů. To je důvod, proč jsem hlasoval proti této zprávě. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Zdržel jsem se hlasování o této zprávě, protože podle zpravodajky je složitost ve smluvním vztahu jednou z nejvíce patrných překážek, kterým spotřebitele a malé a střední podniky (MSP) čelí v rámci jednotného trhu. Z tohoto důvodu vznikl návrh na zavedení společného evropského smluvního práva, z kterého by měli prospěch spotřebitelé, a jenž pomůže zajistit větší přeshraniční obchod v rámci vnitřního trhu. Podle zpravodajky všechny zúčastněné strany, a to jak pro transakce mezi podniky navzájem (B2B), tak mezi podniky a spotřebiteli (B2C), by měly mít možnost si zvolit nepovinný nástroj (OI) jako alternativu k národnímu nebo mezinárodnímu právu (opt-in). Další pozornost je třeba zajistit tomu, aby OI nabízely ochranu spotřebitelů a malých a středních podniků vzhledem k jejich postavení slabšího obchodního partnera a

173

174

CS


aby se zabránilo případnému nedorozumění při volbě práva. Zdržel jsem se hlasování proto, že EU nedávno přijala nařízení Řím I, které tuto oblast upravuje a dobře hájí práva spotřebitelů, zatímco tento návrh je založen čistě na základě situace ve Spojeném království a způsobí jen zmatek a zvýšení byrokracie. Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Nepodporuji návrh na vytvoření zcela nového právního nástroje, kterým by mělo být evropské smluvní právo. Vytvoření tohoto instrumentu je prvním krokem ke vzniku celoevropského civilního kodexu, který by měl postupně nahradit smluvní právo jednotlivých členských států. Navržený koncept sice hovoří o dobrovolné aplikaci tohoto nástroje, nicméně z mnohých indicií je patrné, že dobrovolnost je jen jakýmsi předstupněm pro pozdější povinnou aplikaci v přeshraničních závazkových vztazích. Pokud tento nástroj vznikne, zavedeme zcela nový typ nadnárodního práva, které bude na pomezí práva EU a mezinárodního práva soukromého a obchodního. Nemluvě o tom, že případný mandát pro vytvoření evropského smluvního práva pro spotřebitele a podnikatele nemá dostatečnou oporu v primárním právu EU. Proto bychom se měli držet standardního nástroje, pro který je dostatečná právní opora v primárním právu, a tím je harmonizace. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Pokud jde o provádění společného trhu, neměli bychom se spokojit s odstraněním pozitivních překážek mezi členskými státy Unie. Abychom se těšili z plodů efektivního integrovaného trhu, je také nutné řešit nepřímé příčiny, které dusí přeshraniční úsilí našich spoluobčanů. Vedle řady administrativních potíží se evropští podnikatelé často potýkají s velmi rozmanitými smluvními předpisy platnými v členských státech. Tyto překážky je velmi obtížné překonat zejména pro malé a střední podniky, které jsou ale velmi účinným nástrojem pro posílení růstu. V důsledku toho Evropská komise zveřejnila na toto téma zelenou knihu a zahájila rozsáhlou veřejnou konzultaci. Hlasovala jsem pro toto usnesení Evropského parlamentu, protože uplatňuje zdravý rozum, když navrhuje nástroj, který jde souběžně s vnitrostátními právními předpisy s cílem usnadnit přeshraniční obchod. Tato „evropská smlouva“ by byla nepovinná, bude doprovázena „sadou nástrojů“, která vysvětlí, jak by mělo být nástroje použito, a to by pomohlo větší ochraně spotřebitelů. David Martin (S&D), písemně. – Proti této zprávě jsem hlasoval. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Rozdíly v evropském smluvním právu odrazují podniky od účasti na přeshraničním obchodě a brání jim využívat příležitosti a zisky, které vnitřní trh nabízí. V důsledku toho jsou i spotřebitelé znevýhodněni omezenou volbu produktů, vyššími cenami a nižší kvalitou díky slabé přeshraniční hospodářské soutěži. V této souvislosti bychom chtěli představit několik novinek, včetně smluv mezi podniky navzájem a mezi podniky a spotřebiteli, které upravuje nepovinný nástroj, jenž by rozšířil možnosti výběru zúčastněných stran a zavedení mechanismu sledování a přezkumu, aby bylo zajištěno, že nepovinný nástroj drží krok s potřebami trhu a právním a ekonomickým vývojem. Jednoduchost a připravenost k okamžitému použití by měly být hlavním cílem. Ustanovení o prodeji zboží si zaslouží prioritní pozornost, stejně jako služby. A nakonec, zavedení systému značky důvěry by zajistilo další ochranu spotřebitele. Výběr správné cesty vpřed v oblasti smluvního práva může významně přispět ke zlepšení fungování vnitřního trhu a k otevření jeho plného potenciálu podnikům, zejména malým a středním podnikům a spotřebitelům.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) I když věřím, že je v oblasti malých a středních podniků (MSP) a práv spotřebitelů ještě mnoho práce, tato zpráva je prvním krokem k usnadnění přeshraničního obchodu mezi malými a středními podniky. Arlene McCarthy (S&D), písemně. – Labourističtí europoslanci chtějí vidět zlepšení v rámci jednotného trhu a usnadnění přeshraničních transakcí pro spotřebitele a malé podniky. Nicméně spotřebitelské a podnikatelské skupiny se v této otázce spojily, aby odmítly návrh nepovinného nástroje smluvního práva paní Wallisové. Tvrdí, že předpisy vnitrostátního smluvního práva nejsou tím faktorem, který ovlivňuje postoje spotřebitelů při nákupu z jiného členského státu; ve skutečnosti existují jiné skutečné překážky přeshraničního obchodu, jako jsou administrativní a kulturní rozdíly a nedostatek účinných prostředků na odškodnění spotřebitelů. Paní Wallisová neposkytla přesvědčivý důkaz o tom, že je nepovinný nástroj potřeba. Ve skutečnosti by takový návrh dokonce mohl ohrozit stávající práva spotřebitelů. Musíme si dát čas na vyhodnocení sedmi možností v zelené knize a učinit kvalifikované rozhodnutí na základě jasných posouzení dopadů. Stejně tak nemůžeme přijmout přístup ECR založený na „sadě nástrojů“ bez dostatečných důkazů a posouzení dopadů, které by doložily, že je to nejlepší způsob, jak chránit spotřebitele a jak pomoci firmám. Vůči našim spotřebitelům a podnikům máme povinnost učinit za ně správné rozhodnutí a zajistit, aby jakákoli změna zákona, která by měla vliv na jejich práva, byla řádně promyšlena. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Smluvní právo určuje a řídí transakce na vnitřním trhu, jeho potenciál jak ztěžovat, tak usnadňovat tyto transakce je tedy zjevný. Správná cesta vpřed v oblasti smluvního práva může významně přispět ke zlepšení fungování vnitřního trhu a dosažení plného potenciálu pro podniky, zejména malé a střední podniky, a spotřebitele. Pozornost si zasluhuje skutečnost, že Parlament v různých usneseních o této záležitosti opakovaně uznal přínos, který pro vnitřní trh představuje zlepšený rámec smluvního práva, dále uvítal myšlenku společného referenčního rámce a trval na úzkém zapojení sebe a dotčených zúčastněných stran. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Dne 1. července 2010 předložila Komise zelenou knihu o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky. Možnosti politik zahrnují možnosti měkkého práva, režim opt-in nazývaný také 28. systémem, nepravděpodobné sbližování hmotného vnitrostátního práva (kvůli odporu Rady a nemožnosti sloučit právní tradice jednotlivých států přes noc) a možnost vytvoření plně rozvinutého evropského občanského zákoníku. Zcela zprávu podporuji, a to zejména v souvislosti s porušováním lidských práv v Lotyšské republice. Hlasoval jsem pro zprávu. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropské smluvní právo by mělo zajistit plynulejší chod vnitřního trhu a tato zpráva upozorňuje především na možné přínosy pro malé a střední podniky a spotřebitele. Související úsilí o nalezení společného právního rámce probíhá od roku 1989. V roce 2008 Evropská komise rozeslala návrh směrnice o právech spotřebitelů. Má daleko větší význam pro evropské spotřebitele to, že by se ochrana spotřebitele měla zlepšit na úrovni EU. Nemělo by to mít formu restriktivních opatření, jako byla ta, když byly bankovní účty přečerpány, ale místo toho by měla bojovat s pochybnými obchodními praktikami, podvody apod.

175

176

CS


Je otázkou, zda evropské smluvní právo zlepší přístup na trh pro malé podniky, protože podle analýz jsou to hlavně střední a velké maloobchodní podniky, které se podílejí na přeshraničním obchodu, a je tomu tak kvůli byrokracii i nákladům. Stávající problémy s přeshraničním nakupováním přes internet budou ještě nějakou dobu přetrvávat. Kromě toho nebylo nade vší pochybnost prokázáno, že je standardizace opravdu nutná. Pokud mám pochybnosti, podporuji zásadu subsidiarity, což je důvod, proč jsem hlasoval proti zprávě paní Wallisové. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Evropa, která patří jejím občanům, může fungovat jen jako Evropa vlastí, subsidiarity a národní suverenity. Až dosud se zdálo, jako by evropské smluvní právo bylo zbytečné, a obecné zásady říkají, že pokud ustanovení není nezbytné, pak by měl být vynecháno. Také věřím, že je tato zpráva taktikou, která má odvést pozornost od skutečnosti, že je potřeba zlepšit něco mnohem důležitějšího, a sice celoevropskou ochranu spotřebitele. Právě z tohoto důvodu jsem hlasoval proti této zprávě. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Jednotný systém smluvního práva musí být v Evropské unii uplatněn. Především by to odstranilo překážky, s nimiž se často potýkají spotřebitelé a malé a střední podniky (MSP) na jednotném trhu a které se týkají složitosti smluvních vztahů. Kromě toho by společné evropské smluvní právo zajistilo na vnitřním trhu zvýšení přeshraničního obchodu. Nařízení Řím I, které je v současné době v platnosti, je odpovídajícím právním nástrojem, jenž poskytuje vysokou úroveň ochrany slabší smluvní strany. Ustanovení tohoto nařízení chrání spotřebitele, kteří se dožadují nápravy od podniků v jiných členských státech, s nimiž uzavřeli smlouvu. Vzhledem k tomu, že je v této oblasti v rámci Evropské unie již v platnosti dobře fungující právní mechanismus, nepodporuji toto usnesení o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky, které navrhuje přijmout nové nařízení, jež by vytvořilo nový nepovinný nástroj, který by se vztahoval jak na transakce mezi podniky, tak na transakce mezi podniky a spotřebiteli. Bylo by třeba věnovat pozornost skutečnosti, že by nové nařízení mělo v této oblasti za následek zmatek a nejasnosti. Kromě toho by jeho realizace vyžadovala další financování a zvýšení byrokracie. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Rozdíly v oblasti smluvního práva v členských státech vytváří strukturální problémy, které odrazují firmy a spotřebitele. Návrh usnesení paní Wallisové podporuje vytvoření nepovinného nástroje pro evropské smluvní právo pro spotřebitele a podniky na základě obecného nařízení, a to je důvod, proč jsem hlasoval pro text. Kromě toho by nástroj nenahradil smluvní právo členských států, ale pouze by pomohl zajistit lepší výběr smluvního modelu mezi stranami, a to díky příkladům z obecných zásad, definic, pravidel a modelů pro obchodní a spotřebitelské smlouvy, aniž by šel proti zásadám subsidiarity a proporcionality. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o vytvoření evropského smluvního práva pro spotřebitele a podniky, které přispěje k usnadnění přeshraničních transakcí a k posílení vnitřního trhu, zejména pro malé a střední podniky (MSP) a spotřebitele. Rozdíly v oblasti smluvního práva jednotlivých členských států brzdí ty malé a střední podniky, které chtějí provádět přeshraniční transakce. Musíme přijmout pružný postup, který malým a středním podnikům a spotřebitelům zajistí bezpečnost a pomůže chránit práva účastníků řízení. To je důvod, proč vytvoření nepovinného nástroje, který bude fungovat jako standard pro MSP spolu s vnitrostátními předpisy s tím, že rozšíří možnosti stran, je správnou strategií.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky. Ve skutečnosti smluvní právo určuje a řídí transakce na vnitřním trhu, jeho potenciál jak ztěžovat, tak usnadňovat tyto transakce je tedy zjevný. Správná cesta vpřed v oblasti smluvního práva může významně přispět ke zlepšení fungování vnitřního trhu a dosažení plného potenciálu pro podniky, zejména malé a střední podniky, a spotřebitele. Zdůraznila bych potřebu intenzivního a vyváženého zapojení zúčastněných stran. Současný pracovní postup Komise, který zahrnuje odborníky a skupiny zúčastněných stran, již zaručuje zapojení dotčených stran. Nicméně jelikož celý proces ještě nepostoupil z fáze konzultací, je nutné zajistit, aby legislativní proces ještě nebyl zahájen. Zapojení zúčastněných stran bude nezbytné zejména během legislativního procesu, jehož otevřenost a transparentnost bude muset být zajištěna všemi dostupnými prostředky. Phil Prendergast (S&D), písemně. – EU nemůže tvrdit, že je jednotným trhem, pokud stále existují překážky pro obchod. Obrovské náklady v přeshraničním obchodu představují vážnou překážku. Spolu se soudními poplatky, poplatky za překlady a prováděcími poplatky, může malé a střední podniky stát vstup na trh elektronického obchodování až 15 000 eur, a to jen v jednom členském státě. Podle bleskového průzkumu Eurobarometru v roce 2008 tuto překážku vnímalo jako zásadní až 60 % maloobchodníků. Pokud by se právní předpisy upravující spotřebitelské transakce harmonizovaly v rámci celé EU, malé a střední podniky (MSP) a spotřebitelé ve všech členských státech by z toho měli prospěch. Odstranění těchto překážek by povzbudilo malé a střední podniky ve využívání potenciálu elektronického obchodování. Věřím, že malé a střední podniky mají pro ekonomické oživení v mnoha členských státech zásadní význam. Cesta Irska k zotavení vede přes vývoz, a tak je odstranění překážek pro vstup na trh EU velmi důležité. Závěry a doporučení z této zprávy také ukazují na velké přínosy pro spotřebitele. Pokud se přeshraniční obchod zvýší, bude spotřebiteli nabídnut širší výběr výrobků a konkurenceschopnější ceny. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Jedním z nejpalčivějších problémů v právních předpisech EU je i harmonizace smluvního práva. Na jedné straně se zdá, že je pociťována nutnost větší vnitřní soudržnosti, aby podniky mohly mít prospěch z potenciálu společného trhu, aniž by se obávaly, že by v určitém cizím právním systému mohla být řešení, která nepředpokládaly a na která nejsou připraveny, což je skutečný problém. Na druhé straně však existuje určitý odpor mezi členskými státy obětovat svá právní řešení, což je sotva překvapivé, neboť tyto systémy se vyvíjely v průběhu staletí a jejich obyvatelstvo je široce zná. Ve své zelené knize ze dne 1. července 2010 Komise předložila několik řešení pro regulační modely sahající od pouhých právně nevymahatelných předpisů až po evropský občanský zákoník. Z různých hypotéz se Evropský parlament přiklání k vytvoření nepovinného nástroje ve formě nařízení, které v první řadě upravuje přeshraniční transakce, což může být potenciálně použito pro vnitřní smlouvy, i když volitelně. To se mi jeví jako rozumné řešení, a tak jsem hlasoval pro zprávu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu. Tato zpráva má v úmyslu reagovat na nedávnou zelenou knihu Komise o evropském smluvním právu a stanovit priority Parlamentu v této oblasti. Potenciální výhody evropského smluvního práva pro vnitřní trh byly mnoho let projednávány v interinstitucionálním rámci a s širokou veřejností, a Parlament se poprvé k této otázce vyslovil v roce 1989. Komise rozšířila

177

178

CS


diskusi vydáním svého sdělení z roku 2001 a zaměřila se na případné problémy, které by rozdíly v oblasti smluvního práva mohly vyvolat v rámci vnitřního trhu a na možnosti pro opatření. V souvislosti s reakcí na tyto konzultace Komise vydala v roce 2003 akční plán, navrhuje mimo jiné vypracování společného referenčního rámce a dále zahrnuje definice, obecné zásady a modelová pravidla, s ohledem na zlepšení kvality a soudržnosti evropského smluvního práva. V dalším sdělení z roku 2004 Komise stanovila pokračování tohoto akčního plánu a také navrhla revizi acquis Unie v této oblasti. V roce 2008 předložila návrh směrnice o právech spotřebitelů. Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Domnívám se, že musíme zlepšit fungování vnitřního trhu a prozkoumat všechny možnosti, které budou přínosem pro podniky, zejména malé a střední podniky a spotřebitele. V tomto rámci je zpráva paní Wallisové krokem správným směrem: odkazuje na negativní dopady, které rozdíly v oblasti smluvního práva v rámci vnitřního trhu mají na spotřebitele a podniky, a na prospěch, který bude mít vnitřní trh z lepšího smluvního právního rámce. Domnívám se, že abychom tohoto cíle dosáhli, je třeba vytvořit uživatelsky přívětivý, flexibilní a jasný právní akt, který, pokud je to proveditelné, bude závazný pro členské státy, a který usnadní a zajistí smluvním stranám bezpečnost smluv, aniž by zasahoval do vnitrostátních právních předpisů a aniž by měl dopad na ty finančně slabší. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Jsem zklamaná, že tato zpráva prošla Parlamentem. Nemohla jsem ji podpořit, protože jako reakce na zelenou knihu Komise vyloučila příliš mnoho možností pro budoucnost smluvního práva EU a zanedbala povinnost požádat o posouzení dopadu na celkové náklady a důsledků jednotlivých možností Komise. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Doposud neexistuje žádné evropské smluvní právo, i když se o možnosti takového zákona v rámci evropských orgánů přes 20 let diskutovalo. Komise nyní hodlá prostřednictvím nařízení navrhnout zavedení nepovinného nástroje, běžně označovaného jako „28. zákon“, který by mohl řídit přeshraniční smlouvy. I když záměr zjednodušit smluvní právo a rozšířit přeshraniční obchod je chvályhodný, mám o významu tohoto přístupu pochybnosti: existuje vysoké riziko, že vnitrostátní předpisy, které spotřebitelům zajišťují maximální ochranu, budou obcházeny. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl zdržet se hlasování o této zprávě z vlastního podnětu, a to až do návrhu nařízení Komise o této záležitosti. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Jedním z důsledků zavedení vnitřního trhu je zvýšení počtu potenciálních spotřebitelů v Evropské unii. K dnešnímu dni však na evropské úrovni nedošlo k harmonizaci pravidel o smlouvách pro spotřebitele a podniky. To má za následek neustálou přítomnost překážek v realizaci vnitřního trhu vzhledem k rozdílům v právních předpisech na vnitrostátní úrovni, a vzhledem k roztříštěnosti samotného spotřebitelského práva. Zpráva navrhuje provést analýzu životaschopnosti nepovinného nástroje v této oblasti, úředně schváleného nařízením a doplněného o „sadu nástrojů“, což by umožnilo zajistit právní jistotu a bezpečnost. Takový nástroj by umožnil jednotnému trhu fungovat více hladce, prospěl by podnikům a spotřebitelům, a také by byl výhodný pro právní systémy členských států. Z výše uvedených důvodů jsem pro tuto zprávu hlasoval a podporuji v této záležitosti návrh Evropské komise, který by měl v budoucnosti zahrnovat samotný Evropský parlament, stejně jako zúčastněné strany hospodářského sektoru a občanské společnosti.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Skutečnost, že máme 27 právních systémů, je jednou z nejimpozantnějších překážek, s níž se podnikatelé a spotřebitelé v EU setkávají, když chtějí využít výhod vnitřního trhu. Probíhající práce na zavedení alternativního smluvního práva EU mne naplňuje optimismem, zejména v souvislosti s digitální agendou EU a s potenciálem, který má elektronický obchod pro jednotný trh. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Zpravodajka upřednostňuje nepovinný nástroj. Organizace na ochranu spotřebitelů mají k přístupu EU k tomuto tématu skeptický postoj. Na jedné straně zpochybňují příčinné souvislosti a základ budoucího smluvního práva a zároveň, a to je ještě důležitější, se bojí další komplikace právní situace. V současné době je „sada nástrojů“ upřednostňovanou možností, protože splňuje současné potřeby a zvláštní ustanovení ve vztahu k nejčastějšímu typy smluv a pro spotřebitele by byla skutečnou pomocí. V současnosti je však třeba zůstat otevřený všem možnostem a zkoumat je. Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch textu, který předložila paní Wallisová. Problémy vyplývající z rozdílů ve smluvním právu členských států často odrazují firmy, zejména malé a střední podniky, od účasti na přeshraničním obchodě a brání jim, aby měli prospěch z příležitostí a zisků, které vnitřní trh nabízí. Text, o němž se dnes hlasovalo, usiluje o vytvoření nepovinného nástroje pro evropské smluvní právo formou nařízení. Tento nepovinný nástroj by existoval vedle smluvního práva členských států jako náhradní možnost, kterou by si smluvní strany mohly vybrat. Tadeusz Zwiefka (PPE), písemně. – (PL) Šedesát procent internetových transakcí v rámci Evropské unie neproběhne především kvůli tomu, že strany, jež se transakcích účastní, se bojí právních systémů jiných členských států, s nimiž nejsou obeznámeny. V této situaci je mnoho občanů EU zbaveno možnosti využívat internetového trhu. V tomto případě rozdíly, které existují mezi právními systémy členských států, vytvářejí překážku řádnému fungování vnitřního trhu EU. Proto jsem také přesvědčen, že nepovinný nástroj, nebo „28. právní systém“, má šanci přispět k uvolnění potenciálu evropského trhu v oblasti elektronického obchodu a přispět tak k rozšíření trhu pro podnikatele při současném zajištění rovného přístupu ke zboží a službám pro spotřebitele. Zpráva: Anna Rosbach (A7-0175/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože obsahuje celou řadu obav zdůrazněných skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D) tím, že uznává omezení hrubého domácího produktu (HDP) a nutnost zahrnout další ukazatele pro měření hospodářského a sociálního pokroku ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Rád bych také upozornil na stanovení jasných a měřitelných ukazatelů, které zohledňují změny klimatu, biologickou rozmanitost, efektivní využití zdrojů a sociální začlenění, které by mohly pomoci vést k více otevřené společnosti založené na znalostech, a ke snížení emisí uhlíku. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení o překročení HDP – měření pokroku v měnícím se světě. HDP je ukazatelem ekonomické aktivity na trhu, které se stalo standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politiky na celém světě. Je třeba zdůraznit, že HDP je měřítkem výroby a nezohledňuje obecně environmentální udržitelnost, účinnost využívání zdrojů, sociální začlenění ani sociální pokrok. Dále může být zavádějící, neboť nápravná opatření prováděná po určitých událostech, jako jsou havárie a přírodní katastrofy, jsou brána jako přínosy, nikoli jako

179

180

CS


náklady. Proto vítám ustanovení uvedené v usnesení, které říká, že je třeba vyvinout další ukazatele pro měření střednědobého a dlouhodobého hospodářského a sociálního pokroku a stanovit jasné a měřitelné ukazatele, jež by zohledňovaly změnu klimatu, biologickou rozmanitost, účinnost využívání zdrojů a sociální začlenění. Musíme také vypracovat ukazatele, které budou přesněji odrážet domácnosti: příjmy, spotřebu a bohatství. Je proto důležité vytvořit nástroj, který by HDP doplňoval. Měl by být vytvořen tak, aby měl praktické uplatnění, používal jasně definované ukazatele a spoléhal se na údaje vysoké kvality. Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Hrubý domácí produkt je nejznámějším měřítkem makroekonomické aktivity. Byl vyvinut v roce 1930 a je používán v diskuzích politickými činiteli jako ukazatel růstu v jejich zemích. S ohledem na stále užší vzájemnou závislost mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními problémy HDP má dnes mnoho nedostatků, protože nezaznamenává důležité sociální faktory, jako je blahobyt, sociální začlenění, změna klimatu a účinné využívání zdrojů. Proto v situaci, kdy vztah mezi řadou netržních činností a HDP již není automatický, je třeba vyvinout další jasné a měřitelné střednědobé a dlouhodobé ukazatele, které zajistí srovnatelnost mezi zeměmi a regiony a které mohou být použity pro projekci budoucího vývoje a navrhování politik. Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Chtěla bych podpořit přijetí jasně definovaného měřicího systému, který půjde nad rámec HDP, ve smyslu doplnění HDP a v oblasti tvorby a posuzování rozhodnutí. HDP je ukazatelem hospodářské tržní činnosti, který se stal standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politik. Potřeba zlepšit údaje a ukazatele, které by při posuzování celkového společenského vývoje doplňovaly HDP, je stále více uznávána všemi mezinárodními institucemi. Tato zpráva zdůrazňuje, že je třeba měřit kvalitu života ve společnosti. Dosažení a udržení kvality života zahrnuje důležité faktory, jako je zdravotnictví, školství, kultura, zaměstnanost, bydlení a environmentální podmínky. Podporuji vytvoření pevného právního rámce pro evropské environmentální hospodářské účty a podporuji potřebu sestavovat spolehlivé, harmonizované statistiky. Pino Arlacchi (S&D), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože zdůrazňuje význam dohody o systémovém přístupu k vytvoření uceleného systému „překročení HDP“, který by přispěl ke zlepšení analýzy politik. HDP je ukazatelem hospodářské činnosti, který se stal standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politiky na celém světě. HDP ale měří jen výrobu. Neměří environmentální udržitelnost, účinnost využívání zdrojů, sociální začlenění a sociální pokrok obecně. Proto může být zavádějící. Musíme měřit kvalitu života ve společnosti; musíme vzít v úvahu, že dosažení a udržení kvality života zahrnuje významné, konsensuální faktory, jako je zdravotnictví, školství, kultura, zaměstnanost, bydlení, environmentální podmínky atd. Z těchto důvodů si tato zpráva zaslouží, aby jí byla věnována nejvyšší pozornost. Domnívá se, že ukazatele, které měří tyto faktory, by měly mít významnější úlohu. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jak ve Francii v letech 2008–2009 ukázal Stieglitzův výbor, je třeba uvažovat o tom, jak přidat k HDP nové ukazatele rozvoje. Bez ohledu na to, že vede k možným chybám v hodnocení (např. rekonstrukce, ke které dojde po přírodní katastrofě, je vyhodnocena jako hospodářský pokrok) nebude doposud klíčové kritérium HDP samo o sobě stačit. Hlasovala jsem pro zprávu paní Rosbachové, protože vyzývá Komisi, aby v této oblasti pokračovala ve svém výzkumu tím, že napadne nechuť konzervativců, kteří věří, že pouze HDP je spolehlivé a iluze části levice, která by chtěla,

08-06-2011

08-06-2011

CS


abychom přesně měřili … štěstí! Práce Komise bude muset být pečlivě sledována, protože by mohla vést k významnému vývoji: k novému, vhodnějšímu způsobu výpočtu toho, jak jsou evropské finanční prostředky rozdělovány do regionů (regionální politika). Doposud byly finanční prostředky poskytovány na základě HDP na osobu v daných regionech. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hrubý domácí produkt (HDP) je ukazatelem hospodářské činnosti na trhu, která se stala standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politiky na celém světě a je nejlépe známá jako míra makroekonomické aktivity. HDP neodráží současnou environmentální udržitelnost, účinnost využívání zdrojů, sociální začlenění a sociální pokrok. Souhlasím s návrhem Komise vytvořit další ukazatele pro měření střednědobého a dlouhodobého hospodářského a sociálního pokroku, a stanovit jasné a měřitelné ukazatele, které poskytují informace o změnách klimatu, biologické rozmanitosti, využívání zdrojů a sociálním začlenění. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Po mnoho let je HDP hlavním indexem ekonomického hodnocení, ale jeho nedostatky jsou stále více zřejmé, pokud jde o hodnocení sociálního a environmentálního pokroku. Odtud pramení význam tohoto usnesení, které trvá na tom, že Evropská unie musí přijmout další ukazatele vedle HDP, aby se mimo jiné lépe zohlednily změny klimatu, biologická rozmanitost nebo dokonce sociální začlenění, což jsou velké politické výzvy, které jsou blízké mému srdci. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože vymezení a provádění nové škály ukazatelů je významnou výzvou pro přesnější měření kvality života evropských občanů a pro zlepšení politických odpovědí, které nemohou být vypracovány pouze na základě HDP. Myslím si, že tato iniciativa je prvním povzbudivým krokem směrem k větší podpoře zohlednění sociálních a environmentálních otázek v evropských veřejných politikách. Aby to ale bylo plně užitečné a účinné, bude muset následovat zavedení nové škály ukazatelů, jakož i jejich účinné a soudržné politické využívání tak, aby se neproměnily v triky, ale ve skutečné nástroje, které pomáhají při rozhodování. Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Hrubý domácí produkt je nejznámějším měřítkem makroekonomické aktivity. Byl vypracován ve 30. letech 20. století a převzal úlohu komplexního ukazatele celkového společenského vývoje a pokroku. Řada mezinárodních iniciativ zvýraznila širokou podporu vývoje ukazatelů, které by doplnily HDP a poskytovaly komplexnější informace pro podporu politik, a to ze strany tvůrců politik a odborníků z oblasti ekonomiky, ochrany životního prostředí a občanské společnosti. HDP ve skutečnosti neposkytuje spolehlivý základ pro diskuse o politikách. Zejména neměří environmentální udržitelnost a sociální integraci. Jsem toho názoru, že v politické a vědecké diskusi, která probíhá již několik let, je problém v tom, jak může být tohoto přístupu dosaženo pomocí jasně definovaných a měřitelných ukazatelů. Na evropské úrovni a na úrovni členských států bylo mnoho iniciativ, které se snažily deficit v těchto oblastech vyplnit. Bohužel existují jen dílčí známky promyšlené akce. Proto i když uznávám, že je důležité přijmout jasně definovaný systém pro měření HDP, vyzývám Komisi, aby v první řadě předložila stupňovitě koncipovanou strategii, která ukáže, jak lze nový přístup „překročení HDP“ používat v každodenní politické práci. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Vítám zprávu paní Rosbachové, protože jasně definuje HDP jako ukazatel hospodářské činnosti na trhu a výroby v dané zemi, ale který zároveň neměří environmentální udržitelnost, účinnost využívání zdrojů, sociální začlenění a sociální pokrok. Vysoké HDP, i když je přepočtu na hlavu, může být zavádějící, protože HDP není rozdělen rovným dílem mezi obyvatelstvo, což je důvod, proč není dobrým ukazatelem kvality života ve společnosti. Aby bylo možné se vyrovnat se současnými a

181

182

CS


budoucími problémy, musí být vytvořeny nové ukazatele, které budou HDP doplňovat a zlepšovat. To nám umožní nejen přesněji definovat kvalitu života, ale tyto ukazatele také poskytnou spolehlivější vědomostní základnu, která přispěje k lepší analýze politik v různých oblastech. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva paní Rosbachové je kritickou analýzou sdělení Komise „Překročit HDP – měření pokroku v měnícím se světě“. Zatímco cíl Komise – přijmout měřicí systém, který by přesahoval rámec hrubého domácího produktu. tak aby poskytoval komplexní obraz pokroku a rozvoje země, včetně například udržitelnosti životního prostředí a sociálního začlenění – je důležitý a nekontroverzní, zpravodajka zpochybňuje strategii, kterou Komise navrhuje k jeho dosažení. Navrhované iniciativy nejsou ve skutečnosti součástí stupňovitě koncipované, pragmatické strategie uvádějící, jak by měl být nový postup „překročení HDP“ využit. Tento názor sdílím, a proto jsem hlasovala ve prospěch zprávy paní Rosbachové. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože věřím, že jen pomocí vhodných nástrojů můžeme získat realistický pohled na situaci, a tedy se i vynasnažit ji změnit, pokud to bude nutné. Hrubý domácí produkt neboli HDP je nástroj, který je vytvořen tak, aby stanovil úhrn přidané hodnoty všech ekonomických činností založených na penězích. Je snadné vidět, jak anachronický je dnes v roce 2011 ukazatel bohatství. Věřím, že bychom měli zavést nové ukazatele pro měření HDP, jako je environmentální udržitelnost a sociální začlenění, tak aby veškeré informace tvořící HDP poskytovaly přesnější obraz o zemi nebo regionu, na který se vztahuje. Přizpůsobení se době znamená brát v úvahu všechny důležité proměnné, aniž bychom se dostali do pasti vytvořením příliš umělého systému, který by bylo obtížné uplatnit. Věřím, že při jasně definovaných ukazatelích lze práci provést co nejlepším možným způsobem. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) I když je hrubý domácí produkt (HDP) měřítkem výroby, které je užitečné pro hospodářskou činnost na trhu, nebere v úvahu prokázanou udržitelnost vývoje, či ekologické a sociální aspekty a podobně. Vítám tedy iniciativu „Překročit HDP – měření pokroku v měnícím se světě“, která má za cíl podpořit a zvýšit povědomí o využití dalších doplňkových ukazatelů HDP při hodnocení a diskusích o politikách. Věřím, že tento systém měření založený na potvrzení různých parametrů povede k politickým rozhodnutím, které obecně lépe vyhovují potřebám společnosti a hospodářství. Nessa Childers (S&D), písemně. – Zatímco se akademici budou dohadovat o nejlepším možném způsobu, jak měřit pokrok, my jako evropští zákonodárci si musíme být jisti metodou, který vybereme, a musíme zajistit, aby obstála před argumenty dnes i v budoucnu. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Ekonomická literatura si léta kladla otázku, zda je nutné i nadále používat ukazatel tempa růstu HDP jako ukazatel pokroku dané geografické oblasti za určité časové období. Věřím, že v současné době neexistuje žádný jiný ukazatel, který by byl tak výstižný nebo úplný. Nemůžeme v současné době našim občanům, kteří jsou chyceni ve svých každodenních problémech, předložit klinický soubor popisující stav hospodářství. Zároveň nemůžeme trvat pouze na čistě ekonomických ukazatelích, které nejsou vždy schopny zohlednit společenské jevy. Proto souhlasím s obecným cílem zprávy. Měli bychom spojit síly s mezinárodní akademickou komunitou a snažit se posunout směrem za HDP. Existuje spousta příkladů

08-06-2011

08-06-2011

CS


z celého světa, od indexu lidského rozvoje OSN až po index hrubého národního štěstí v Bhútánu. Je nutné určit prioritní cíle a měřit jejich dosažení striktně, přesně a způsobem, který nemůže být zkreslen partikulárními zájmy. Musíme si uvědomit, že nezáleží na tom, kolik máme hodinek, ale jak trávíme svůj čas. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že je nutné nalézt ukazatele, které by doplnily HDP a pomohly nám měřit faktory, jako je změna klimatu, biologická rozmanitost a využívání zdrojů. Jak to Joseph Stiglitz dobře vyjádřil: HDP není jen nástrojem, který nedostatečně odráží blaho občanů, ale je také omezen na měření hospodářské činnosti na trhu. Doufám, že evropská exekutiva přijde s konkrétními návrhy na další, rozsáhlejší a udržitelné ukazatele, aby došlo k nápravě současných nedostatků. Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Ukazatele jsou výstižným způsobem interpretace daného jevu. Jednoduché jevy mohou být interpretovány pomocí jednoduchých ukazatelů, zatímco složité jevy vyžadují komplexní ukazatele. Hrubý domácí produkt je jednoduchý ukazatel, zatímco vývoj je složitý jev. Samozřejmě hospodářský rozvoj oblasti má různé rozměry, které nejsou zahrnuty do HDP, který nabízí jen snímek daného okamžiku. Jsou zcela opomíjeny další prvky výkladu, jako jsou investice do nehmotné infrastruktury, včetně know-how (lidé, procesy a produkty, což je jen několik příkladů), a investice do hmotné infrastruktury, včetně komunikačních a dopravních sítí (například ICT sítě a silniční a železniční sítě). Kromě toho HDP není ani vhodný pro identifikaci regionů, které by měly získat pomoc z evropské regionální politiky soudržnosti. Z těchto důvodů by měla být pochválena snaha Evropské komise jít nad rámec HDP a vytvořit řadu dat a ukazatelů, které zlepší její schopnost interpretovat jevy a pomohou jí lépe definovat politiky a finanční alokace. Zdá se mi, že zpráva, kterou jsme přijali, se tímto směrem ubírá. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Hrubý domácí produkt (HDP) je úhrn přidané hodnoty všech ekonomických činností, které jsou založeny na penězích. Je nejznámějším a nejpoužívanějším měřítkem makroekonomické činnosti. HDP se stal hlavním ukazatelem celkového společenského vývoje a pokroku. Na mezinárodní úrovni jsou stále více uznávána omezení, která HDP má coby ukazatel pokroku v sociální oblasti, v sociálním začlenění, environmentální udržitelnosti a v oblasti efektivního využívání zdrojů. Podporuji tuto zprávu, která vyzývá k vytvoření jasných a měřitelných ukazatelů, které zohlední změny klimatu, biologickou rozmanitost, využívání zdrojů a sociální začlenění. Dále zdůrazňuje potřebu měřit kvalitu života ve společnosti a domnívá se, že dosažení a udržení kvality života zahrnuje významné, konsensuální faktory jako jsou zdravotnictví, školství, kultura, zaměstnanost, bydlení a životní prostředí. Také plně podporuje vytvoření pevného právního rámce pro evropské environmentální hospodářské účty jako pozitivní krok v procesu „překročení HDP“ a samozřejmě vítá iniciativu Komise předložit index zatížení životního prostředí, který bude předložen spolu s HDP. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Přes všechny více či méně sentimentální konstrukce, které můžeme udělat, je pravda, že spolehlivý obraz stavu vývoje a pokroku společnosti můžeme získat analýzou hrubého domácího produktu (HDP). To je důvod, proč je HDP – a mělo by tak i zůstat – hlavním ekonomickým ukazatelem, který je třeba brát v úvahu. Měl by však být doplněn tam, kde je to vhodné, o jiné ukazatele, které by měly být zkoumány a zaváděny postupně. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V roce 2007 Evropský parlament společně s Komisí, Římským klubem, Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) a Organizací

183

184

CS


pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uspořádaly konferenci na téma „Překročení HDP“, na níž účastníci obhajovali potřebu rozvíjet další doplňkové ukazatele k hrubému domácímu produktu (HDP). Zpráva paní Rosbachové je založena na sdělení, které Komise předložila dne 28. září 2009 pod názvem „Překročit HDP - měření pokroku v měnícím se světě“, a odráží potřebu poskytnout politikům a vědcům data, která jsou komplexnější. V posledních desetiletích byl hrubý domácí produkt (HDP) nejpoužívanější jednotkou makroekonomického měření a v nedávné době začal být používán jako ukazatel společenského vývoje. Nedávno řada sociologů argumentovala, že není tím nejlepším ukazatelem, protože nebere v potaz aspekty, jako je udržitelnost a sociální začlenění. Vzhledem k tomu, že souhlasím se zpravodajkou, hlasoval jsem pro její zprávu, ale věřím, že návrh může a musí být zlepšen předložením obsáhlejší a postupné strategie. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Neoliberální pokyny a politiky prováděné EU ohrožují sociální pokrok a zasazují hrozné rány evropským národům. Prohlubování sociálních nerovností v zemích EU, které v současné době dosahují znepokojující úrovně, jsou výmluvným příkladem. To je něco, co bychom měli mít na mysli, když analyzujeme vývoj a ukazatele pokroku, jak to činí tato zpráva. Hrubý domácí produkt (HDP) je často používaný jako základ pro posuzování těchto dvou faktorů - vývoje a pokroku - a je to statistický ukazatel s přirozenými nedostatky. Bere v úvahu pouze ekonomické činnosti - vytváření bohatství - užitečnost, a proto při stanovení hospodářského růstu nezahrnuje tak důležité parametry, jako je rozložení bohatství, sociální nerovnosti, kvalitu zboží a služeb, neobchodní operace nebo výsledky, které trh nezaznamenává a které jsou nezbytné pro posouzení vývoje a pokroku. V mnoha případech lze zvýšit HDP, zatímco většina obyvatel země chudne, protože HDP nebere v úvahu míru nerovnosti ve společnosti. Ze všech těchto důvodů je nezbytné vzít v úvahu všechny další ukazatele, které by mohly tyto nedostatky překonat, aby měření sociálního pokroku byla co nejúplnější, nejvěrohodnější a co nejvíce blízko realitě. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Existují stále větší rozdíly v ekonomické a sociální nerovnosti způsobené neoliberálními směry a politikami EU, a stále více i nespravedlivým rozdělováním národního důchodu, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Je proto stále více kontroverzní používat hrubý domácí produkt (HDP) jako základ pro práci se sociálním rozvojem a pokrokem a jako statistický ukazatel, který je měří. Jedná se o statistický ukazatel s mnoha nedostatky, protože bere v úvahu pouze ekonomické činnosti bez ohledu na další důležité faktory, jako je rozložení bohatství, sociální nerovnosti, kvalita zboží a služeb, neobchodní operace nebo výsledky, které nejsou zaznamenány trhem. To znamená, že v mnoha případech může zvýšení HDP, zatímco většina obyvatel země zchudla, protože HDP nebere v úvahu míru nerovnosti ve společnosti. V mnoha případech lze zvýšit HDP, zatímco většina obyvatel země chudne, protože HDP nebere v úvahu míru nerovnosti ve společnosti. Můžeme tedy považovat za přijatelné vzít v úvahu další ukazatele, které by mohly tyto nedostatky překonat, aby měření sociálního pokroku byla co nejúplnější, nejvěrohodnější a co nejvíce blízko realitě.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) HDP se stal ukazatelem celospolečenského vývoje a pokroku. Není však měřítkem environmentální udržitelnosti, ani sociálního začlenění. S ohledem na potřebu zlepšit tyto údaje a ukazatele, Komise předložila sdělení s názvem „Překročit HDP - měření pokroku v měnícím se světě“. V něm navrhuje například vytvoření komplexnějších ukazatelů, které by poskytlo spolehlivější vědomostní základnu. Považuji za nezbytné vytvořit nástroj, který může doplnit HDP, a to s ohledem na skutečnost, že musí mít praktické uplatnění, používat jasně definované ukazatele a opírat se o údaje vysoké kvality. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Cíl Komise jít za rámec hrubého domácího produktu a najít jiný měřicí systém (který by HDP i nadále zahrnoval) je právem kritizován v parlamentní zprávě, která klade důraz na skutečnost, že v případě, že Komise dosud jasně nedefinovala přechod nebo přesné ukazatele, diskuse bude muset být odložena. Proto jsem hlasoval ve prospěch návrhu. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Hrubý domácí produkt je nejznámějším měřítkem makroekonomické činnosti a používá se v politických analýzách a diskusích na celém světě k označení sociálního rozvoje. Bohužel, přesto, že je široce používán, stále více si uvědomujeme, že se ekonomická a sociální struktura v Evropě výrazně změnila. V současné době kromě informací o příjmech a bohatství nelze ignorovat ukazatele ekologického charakteru, které mají vliv na kvalitu života v zemi. To je důvod, proč podporuji zprávu paní Rosbachové, která navrhuje nové ukazatele s ohledem na hlavní oblasti politiky životního prostředí, jako jsou využívání energie, biologická rozmanitost, využívání vod a odpady. Výzva spočívá v integraci stávajících indexů s dalšími prvky, které jsou politicky relevantní a empiricky měřitelné a které poskytují spolehlivé statistiky o budoucím vývoji zemí. V tomto smyslu si myslím, že tím, že odstraníme subjektivní faktory, jako je osobní štěstí, které nemůže být považováno za ukazatel, nový text dosáhl dobrého kompromisu. Konečně doufám, že i Eurostat a Eurobarometr v tomto inovativním procesu sehrají hlavní úlohu. Děkuji vám za pozornost. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem zprávu, protože HDP je ukazatelem ekonomické činnosti na trhu, který se stal standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politiky na celém světě. HDP je však měřítkem výroby a nezohledňuje environmentální udržitelnost, účinnost využívání zdrojů, sociální začlenění ani sociální pokrok. Dále může být zavádějící v tom smyslu, že nápravná opatření prováděná po určitých událostech, jako jsou havárie a přírodní katastrofy, jsou brána jako přínosy, nikoli jako náklady. Je třeba vyvinout další ukazatele pro měření střednědobého a dlouhodobého hospodářského a sociálního pokroku. Cítím, že je třeba stanovit jasné a měřitelné ukazatele, které poskytují informace o změnách klimatu, biologické rozmanitosti, využívání zdrojů a sociálním začlenění, jakož i ukazatele, které přesněji odrážejí úroveň domácností: z hlediska příjmů, spotřeby a bohatství. Je také nutné měřit kvalitu života ve společnosti, protože aby bylo možné zajistit a udržet kvalitu života, je třeba vzít v úvahu důležité konsensuální faktory, jako je zdravotnictví, školství, kultura, zaměstnanost, bydlení, životní podmínky atd. Ukazatelům, které měří tyto faktory, by měla být přiřazena větší úloha. Další vývoj kvalitativních a kvantitativních metod měření by měl být založen na ukazatelích evropského průzkumu kvality života (EQLS), které pokrývají hlavní oblasti kvality života. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Sdílím analýzu paní zpravodajky ve zprávě, o níž jsme dnes hlasovali. Hrubý domácí produkt již není zřejmě schopen uspokojit rostoucí ekonomické a politické požadavky. Myslím, že je třeba najít doplňkový systém, který by mohl přispět ke zlepšení politické analýzy a diskuse s využitím doplňkových jasných

185

186

CS


ukazatelů pro měření středně a dlouhodobého ekonomického a sociálního pokroku. To jistě nebude jednoduchý úkol, vzhledem k citlivé povaze záležitosti a možným dopadům rozhodnutí přijatých v této souvislosti. Výzva, kterou se chystáme přijmout, tedy spočívá v nalezení spolehlivých ukazatelů, které jsou teoreticky konzistentní, politicky relevantní a empiricky měřitelné. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) HDP je nejúčinnějším nástrojem pro měření makroekonomické činnosti a zároveň slouží jako nepřímý ukazatel společenského vývoje a pokroku. Nicméně nemůže poskytnout informace o všech oblastech, které jsou předmětem politických debat, jako je životní prostředí a sociální začlenění. Tento ukazatel je základem mnoha politických rozhodnutí a nástrojů Evropské unie. Myslím si, že musíme zvýšit naše úsilí a poskytovat ukazatele, které budou odpovídat potřebám všech občanů. Konkrétně musí měřit udržitelným způsobem pokrok v oblasti hospodářských, sociálních a environmentálních cílů. A na konec, budoucí evropské politiky musí být založeny na úplných, aktuálních údajích týkajících se všech životně důležitých aspektů. David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která zdůrazňuje, že HDP je ukazatelem ekonomické činnosti na trhu, jenž se stal standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politiky na celém světě; zdůrazňuje, že HDP je měřítkem výroby a neměří environmentální udržitelnost, účinnost využívání zdrojů, sociální začlenění a pokrok v sociální oblasti; zdůrazňuje dále, že může být zavádějící v tom smyslu, že nápravná opatření po určitých událostech, jako jsou nehody a přírodní katastrofy, jsou brána jako přínosy a nikoliv náklady; poznamenává, že kromě měření ekonomického rozvoj a produktivity, existují i další ukazatele, které ovlivňují a vysvětlují životní úroveň v zemi, a které nebyly dosud vyčísleny, ale relevantní ukazatele existují; zdůrazňuje, že je potřeba vytvořit další ukazatele pro měření plného dopadu ekonomické činnosti. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) V dnešní době již není hrubý domácí produkt dostačující, vhodný indikátor pro měření pokroku, a proto je nutné vyvinout komplexnější ukazatele, které by poskytly spolehlivější vědomostní základnu v neustále se měnícím světě. Často máme nedostatek jasně definovaných informací, údajů a ukazatelů. Na evropské úrovni a na úrovni členských států bylo mnoho iniciativ, které měly zmíněný deficit vyplnit. I když je obtížné vyvinout metodu, která je zároveň koherentní, jsme přesvědčeni, že to, co je zapotřebí, je ucelená koncepce, která bere v úvahu stávající opatření, která mohou být realizována v praxi. Je důležité vytvořit nový nástroj, který může doplnit HDP, má praktické využití, je založen na jasně definovaných ukazatelích a opírá se o údaje vysoké kvality. Souhlasíme se zpravodajkou, že je nutné předložit stupňovitě koncipovanou strategii, která by měla ukázat, jak může být nový přístup využit pragmaticky v každodenní politické práci. Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Rosbachové o překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě, protože věřím, že hrubý domácí produkt již není dostačujícím, vhodným indikátorem pro měření pokroku v měnícím se světě, a je proto nutné vyvinout komplexní ukazatele, které by poskytly spolehlivější vědomostní základnu. Neměli bychom zapomínat, že HDP je měřítkem výroby a není měřítkem například environmentální udržitelnosti. Je třeba vyvinout jiné indikátory, které pomohou vysvětlit, jaké faktory ovlivňují životní úroveň v zemi. Proto jsem pro vytváření dalších ukazatelů pro měření středně a dlouhodobého sociálního a ekonomického pokroku, například ukazatelů, které berou v úvahu změny klimatu,

08-06-2011

08-06-2011

CS


biologickou rozmanitost, využívání zdrojů a sociální začlenění. Vývoj těchto nových ukazatelů pomůže pochopit a měřit kvalitu života ve společnosti. Proto nemůže být vývoj členského státu nebo regionu posuzován pouze podle ekonomických ukazatelů jako je HDP: kvalita života, která je určena faktory, jako je zdravotnictví, školství, kultura, zaměstnanost, bydlení a klima a životní prostředí musí být také vzaty v úvahu. Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jako zpravodajka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro tuto zprávu, jsem přesvědčena, že dosažení a udržení kvality života vyžaduje rozsáhlé, vzájemně propojené faktory, jako je zdravotnictví, školství, kultura, práce, bydlení a environmentální podmínky. Proto jsem přesvědčena, že ukazatele měřící tyto faktory jsou také důležité a že by na ně měl být dán větší důraz. Hlasovala jsem pro zprávu, protože je krokem, byť váhavým, ke zlepšení a doplnění hrubého domácího produktu (HDP) jako nástroje pro měření a hodnocení sociální a ekonomické výkonnosti, a sekundárně i pokroku společnosti. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Všichni jsme se shodli, že je potřeba zlepšit údaje a ukazatele, které doplňují hrubý domácí produkt (HDP) z hlediska celkového společenského vývoje. Iniciativa „Překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě“ je doplňkovým nástrojem, který je schopen přispívat ke zlepšení analýzy a politické diskuse. HDP je ukazatelem ekonomické činnosti na trhu, který se stal standardním referenčním bodem ve službě světových politických činitelů. HDP je měřítkem výroby, které neměří environmentální udržitelnost, účinnost využívání zdrojů, sociální začlenění ani sociální pokrok. Proto souhlasím s tím, že by v budoucnu měly být zkoumány další typy nástrojů, které umožňují větší počet spolehlivých údajů pro měření měnícího se světa. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je známo, že HDP (hrubý domácí produkt) je úhrn přidané hodnoty všech ekonomických činností, které jsou založeny na penězích. HDP je výrazem společnosti založené na vztahu výroba / spotřeba a nebere v úvahu změny a majetek v důležitých oblastech. S ohledem na nutnost zlepšit údaje a ukazatele, které mají doplnit HDP, jsou navržena různá opatření, která by poskytla spolehlivější znalostí základnu. Potřeba vytvořit další ukazatele pro měření středně a dlouhodobého hospodářského a sociálního pokroku je velmi naléhavá. Hlasoval jsem pro zprávu. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Dnes Evropský parlament přijal usnesení o překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě. Hrubý domácí produkt je široce používaným indexem pro měření sociálního rozvoje a ekonomického pokroku. Nicméně jeho univerzálnost vyvolává pochybnosti o tom, zda bere v úvahu některé ukazatele, které jsou rozhodující pro kvalitu života v dané zemi. Jsou zde i některé významné parametry, které jsou interpretovány správně. Komise naznačila, že je nezbytné stanovit ukazatel, který jasně popisuje situaci v dané zemi a který také odráží situaci domácností a jednotlivců, ale zároveň i to, jak efektivně jsou využívány zdroje země a jaký je stav životního prostředí. Komise očekává větší zapojení ze strany členských států, pokud jde o systematizaci výzkumu kvality veřejného života, což by umožnilo jasné srovnávání mezi jednotlivými zeměmi. Soudržná politika by měla za následek snadnější analýzu výzkumu a také snazší předvídání potenciálního dlouhodobého rozvoje zemí. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení o HDP a dalších ukazatelích zaměřených na měření pokroku a obecný vývoj společnosti. HDP je ukazatelem ekonomické činnosti na trhu, jenž se stal standardní referenční hodnotou používanou tvůrci politik na celém světě. Nicméně tento ukazatel není komplexní. Neodráží

187

188

CS


environmentální udržitelnost, účinnost využívání zdrojů, sociální začlenění a sociální pokrok. Kromě toho v některých případech může HDP poskytovat nepřesné a zavádějící informace. V důsledku toho musíme vynaložit veškeré úsilí, abychom vytvořili další střednědobé a dlouhodobé ukazatele pro měření uvedených faktorů a úrovně domácností. Vítám návrh, aby při měření kvality života společnosti byla věnována zvýšená pozornost zdraví, vzdělání, kultuře, zaměstnanosti, bydlení a dalším podobným faktorům, které se týkají klíčových oblastí kvality života. Proto musíme najít způsob, jak vyvinout odpovídající a účinný nástroj k doplnění HDP, který by mohl být prakticky použit při použití jasně definovaných ukazatelů a opírající se o vysoce kvalitní údaje. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) „Překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě“ je zpráva, která má za cíl zhodnotit úroveň pokroku v Evropské unii prostřednictvím hrubého domácího produktu, který přijal roli komplexního ukazatele pro společenský a hospodářský rozvoj. Bohužel však již neposkytuje spolehlivý základ pro politickou diskusi, protože neměří udržitelnost životního prostředí a sociální začlenění. Roste povědomí o potřebě zlepšit údaje a ukazatele, které doplní kritéria posuzování pokroku. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro text, který se snaží začlenit sociální rozvoj do ukazatelů Evropské unie a usiluje o jasně definovaný systém měření, který přesahuje HDP a doplňuje ho v rámci procesu rozhodování. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu s názvem „Překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě“. Jak zpráva správně uvádí, hrubý domácí produkt (HDP), který je používán politickými činiteli na celém světě a odkazuje se na něj ve veřejných diskusích, převzal také úlohu komplexního ukazatele celkového společenského vývoje a pokroku obecně. Neposkytuje ale spolehlivý podklad pro politickou diskusi o všech otázkách. Například HDP není měřítkem udržitelnosti životního prostředí a sociálního začlenění. Ve sdělení Komise nazvaném „Překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě“ jsou navržena různá opatření jako vhodné způsoby, jak doplnit HDP. Zejména se zaměřuje na rozvoj komplexnějších ukazatelů, které by poskytly spolehlivější znalostní základnu. Chtěla bych vyjádřit svou podporu záměru Komise přijmout jasně definovaný měřicí systém, který přesahuje rámec HDP v tom smyslu, že doplňuje HDP v rámci rozhodovacího procesu a posuzování pomocí jasně definovaných a měřitelných ukazatelů. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Hrubý domácí produkt je nejznámějším opatřením na celém světě. Převzal úlohu komplexního ukazatele celkového společenského vývoje a pokroku obecně, ale nebere v úvahu nebo neměří udržitelnost životního prostředí a sociální začlenění. Je potřeba zlepšit údaje a ukazatele doplňující HDP, jinak nebude poskytovat spolehlivou základnu pro politické diskuse. Tato otázka již byla diskutována v předchozích letech a zejména v roce 2007, kdy Evropský parlament a Komise spolu s různými orgány a sdruženími uspořádaly konferenci s názvem „Překročení HDP“. Na této konferenci vzala Komise v úvahu, že HDP není vhodným systémem pro dlouhodobé měření, stejně jako ekonomický a sociální pokrok nejsou dostatečné pro posouzení otázky, jako je změna klimatu, účinnost využívání zdrojů a osobní pohoda. Následně byly navrženy nové ukazatele pro měření pokroku při dosahování sociálních, ekonomických a ekologických cílů. Z výše uvedených důvodů, a aby bylo možné vytvořit jasný a ucelený soubor ukazatelů, které jsou zároveň konzistentní, relevantní a objektivně měřitelné, hlasoval jsem pro projednávaný návrh.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Sdělení Komise nazvané „Překročení HDP měření pokroku v měnícím se světě“ se zaměřuje na rozvoj komplexnějších ukazatelů k doplnění HDP, které budou poskytovat spolehlivější znalostní základnu. HDP převzal úlohu komplexního ukazatele pro měření celkového rozvoje a pokroku společnosti, ale neposkytuje spolehlivý podklad pro politickou diskusi o všech otázkách. Zejména HDP neměří úroveň udržitelnosti životního prostředí a sociální začlenění. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je důležité, abychom vytvořili nástroj, který může doplnit HDP, přičemž bere v úvahu, že to musí být provedeno tak, aby bylo možné praktické využití, na základě jasně definovaných ukazatelů a vysoké kvality údajů. Tato zpráva vyzývá Komisi, aby předložila stupňovitě koncipovanou strategii pro přístup „Překročení HDP“, která by měla vysvětlit, jak může být nový přístup použit pragmaticky, v každodenní politické činnosti. Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Věřím, že dosažení a udržení kvality života zahrnuje významné, vzájemně propojené faktory, jako je zdravotnictví, školství, kultura, práce, bydlení a environmentální podmínky. Proto jsem přesvědčen, že ukazatele měřící tyto faktory jsou také důležité, a že by na ně měl být dán větší důraz. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je krokem, byť jen váhavým, ke zlepšení a doplnění hrubého domácího produktu (HDP) jako nástroje pro měření a hodnocení sociální a ekonomické výkonnosti a v důsledku toho pokroku společnosti. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hrubý domácí produkt (HDP) je standardním makroekonomickým ukazatelem, který se používá zpravidla pro měření ekonomiky jednotlivých států. Nicméně je pouze ukazatelem bohatství, s nižším potenciálem pro porovnání úrovně sociálního rozvoje. Do značné míry vděčí HDP za svůj úspěch jednoduchosti, která jde na úkor úplnosti získaných výsledků. Bylo by proto užitečné vyvinout nové ukazatele, které umožní, aby zazněly jiné aspekty reality s cílem získat lepší celkový přehled o vývoji jednotlivých zemí. Jedná se o složitý proces, který by měl zahrnovat profesionály ze všech oblastí s cílem získat širší a komplexnější ukazatel. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Toto podporuji. Jak moje kolegyně, paní Bélierová, řekla, i když tato zpráva mohla jít ve svých ambicích a v navržených pokynech dál, představuje první krok a vysílá silný signál Radě a Komisi, aby Evropa tlačila na revizi ukazatelů majetku a rozvoje tak, aby lépe reprezentovaly životní prostředí a sociální situace a omezení, jimž jsme vystaveni. Tímto rozhodnutím poslanci EP uznávají, že je třeba jít dál a opustit zastaralý model, který přináší sociální nerovnosti a ničí přírodní dědictví, a zahájit nový ekonomický model na evropské úrovni. To otvírá cestu k uznání nových ukazatelů, které jsou spravedlivější a které nám umožní provést ekologické a sociální transformace naší společnosti. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Tato zpráva navrhuje přijetí jasně definovaného systému měření, který by doplňoval hrubý domácí produkt jakožto ukazatel celkového sociálního rozvoje. Doplňkový nástroj by měl mít praktické využití a musí být založen na jasně definovaných ukazatelích a spolehlivých údajích. Pouze tímto způsobem může HDP dostatečně přispět k politické diskusi a k rozhodování. Komise je proto vyzvána, aby předložila komplexní, odstupňovanou strategii, která by měla ukázat, jak může být nový přístup použit pragmaticky v každodenní politické práci. Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Zpráva o sdělení Komise ze dne 20. srpna 2009 o „Překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě“ vyzdvihuje význam hrubého

189

190

CS


domácího produktu jakožto komplexního ukazatele společenského rozvoje a ekonomického růstu. Cílem je přijmout nový, jasně definovaný a kvantifikovatelný systém měření založený na spolehlivých, přesných údajích, ale sdělení Komise neuvádí odstupňované strategie k jeho dosažení. Hlasoval jsem ve prospěch zprávy, protože jsem přesvědčen, že je důležité provádět sociálně ekonomické analýzy s použitím vhodných nástrojů, které doplní HDP. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, která doporučuje několik konkrétních opatření, včetně vytvoření indexu životního prostředí, větší včasné zveřejňování environmentálních a sociálních údajů, přesnější podávání zpráv o sociálních rozdílech a rozšíření systému národních účtů, které mají zahrnovat i environmentální a sociální otázky. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě“ (KOM (2009) 433 v konečném znění), se uznává, že „HDP je také považován za ukazatel celkového společenského vývoje a pokroku obecně“, ale „není měřítkem udržitelnosti životního prostředí a sociálního začleňování.“ Ve světě, v němž je kvalita života lidí stále více měřena pomocí jiných, neekonomických faktorů, různé mezinárodní instituce, jako je Organizace spojených národů (OSN), Světová banka a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v současné době zkoumají vymezení nových ukazatelů, aby bylo možné měřit a analyzovat hospodářský a sociální pokrok. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože věřím, že je důležité, aby Evropská unie zavedla systematický přístup k měření sociálního zabezpečení ve všech jeho aspektech, se zvláštním důrazem na ekonomické a ekologické faktory, a na zlepšení kvality života ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Věřím, že výše uvedené ukazatele budou mít strategický význam při definování budoucí politiky soudržnosti, a tím přispějí k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění v souladu se zásadami zakotvenými ve strategii Evropa 2020. Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o překročení HDP - měření pokroku v měnícím se světě, a to z následujících důvodů. Každý ví, že HDP je ukazatelem pro měření makroekonomické činnosti, a nemůže být použit pro měření dalších věcí. V důsledku toho je zapotřebí vyvinout nové ukazatele, což je přesně to, co zpráva paní Rosbachové dělá. Domnívám se, že HDP je omezeným ukazatelem a že by měly být vyvinuty ukazatele na jeho doplnění. Zpráva se zabývá výše uvedenými otázkami, které považuji za velmi důležité a které potřebují okamžité řešení, což je důvod, proč jsem hlasovala ve prospěch této konkrétní zprávy. Giommaria Uggias (ALDE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch identifikace nových parametrů, které by lépe reprezentovaly pokrok země a nikoliv jen její spotřebu, ale myslím, že je třeba učinit více. Tato zpráva má za sebou dlouhou a složitou cestu a nakonec se dostala až na plenární zasedání, přičemž cestou ztratila mnoho ze svého obsahu. Parlament měl předložit návrh, který by bral v úvahu faktory jako školství, zdravotnictví a osobní aktivity, ale omezil se na zdůraznění, že je třeba zavést nové parametry a delegoval úkol definovat tyto parametry na Komisi. Hrubý domácí produkt je zastaralým ukazatelem založeným na ekonomických zásadách, který na úkor kvantity snižuje kvalitu, přehlíží smysl věcí a individuální i kolektivní blaho, podceňuje práci ve srovnání s předmětem výroby, a zvažuje pouze výrobu nových předmětů, nikoliv údržbu.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Když se podíváme na měřítko HDP Mezinárodního měnového fondu (EU je na prvním místě, Litva na 82.), vidíme, že HDP neříká celý příběh. HDP neodráží dostatečně komplexní sociálně-ekonomickou realitu národních a regionálních problémů. I když je HDP silným makroekonomickým ukazatelem, v Litvě neodráží největší sociální problémy, jako jsou nezaměstnanost, kvalita vzdělávání a zdravotní péče a snížení rozdílů v rozdělení příjmů. V Litvě a na úrovni EU často chybí jasné informace, údaje a ukazatele, a proto podporuji návrh zpravodajky, abychom poskytovali lepší zprávy o sociálních ukazatelích. Doufám, že to poskytne ucelenější informace pro vývoj politik. V dnešní době bohužel politici často nemají takové informace. Rozvoj politik EU by neměl být založen pouze na abstraktních statistikách. Především by se měla politika EU měřit pokrokem dosaženým při zlepšování blahobytu Evropanů. Metoda „překročení HDP“ uvedená v této zprávě může být velmi užitečná. Nicméně před jejím uplatněním v praxi bychom se měli dozvědět více o novém způsobu použití v každodenním životě. Zpráva: Vladimír Remek (A7-0165/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože důkladně hodnotí dosavadní průběh a provádění a protože zahajuje rozpravu o budoucí správě, využívání a financování rozhodnutí vytvořit globální družicové navigační systémy a další samostatné evropské systémy. K tomu patří všechny obchodní aspekty využívání a také právní, smluvní a finanční struktury různých modelů využívání, které zaručí, aby model řízení byl uveden do praxe. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Program Galileo (družicová navigace) je nesmírně důležitý, protože umožňuje Evropské unii být kompetentní v těch nejmodernějších technologiích. Galileo se bohužel potýká s dalším prodlením a náklady. V této situaci je nezbytné, abychom zvážili nová řešení. Proto podporuji zprávu pana Remka, která se zaměřuje na prošetření všech možných zdrojů financování nad rámec příspěvku z evropského rozpočtu. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Galileo je spolu se systémem EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací, rozšiřující systém, který zvyšuje přesnost a spolehlivost informací amerického globálního systému pro určování polohy (GPS)) globální družicový navigační systém (GNSS), který vyvíjí Evropská unie. Po dokončení by se měl skládat z 27 družic a přiměřeného počtu náhradních družic na oběžné dráze ve výšce přibližně 23 000 km nad zemským povrchem a s celosvětovou sítí přibližně 40 pozemních stanic. K rozhodnutí o zřízení vlastního globálního družicového navigačního systému vedly EU dva hlavní důvody: zaprvé nezávislost Evropy na jiných globálních navigačních systémech a samostatnost a zadruhé snaha získat podíl na tomto mimořádně rychle rostoucím celosvětovém trhu se špičkovými technologiemi, který dnes do velké míry ovládají USA. Souhlasím s tím, že by měla probíhat široká a obsáhlá diskuse o požadované úrovni ambicí (což je rozhodující, pokud jde o úroveň poskytovaných služeb) a o finančních zdrojích, které jsou k dispozici (přičemž bude nezbytné učinit politické rozhodnutí, zda bude program financován výhradně z fondů EU, nebo jej budou moci financovat i členské státy nebo soukromé subjekty). Výsledek této diskuse bude mít dopad na politické možnosti budoucího řízení a správy systémů GNSS. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Projekt realizace evropského programu satelitní navigace je velkou výzvou a je nepochybně užitečný pro budoucnost technologií v Evropě, ale odhad výdajů a investic v souvislosti s tímto projektem není podle evropských orgánů

191

192

CS


v současné době jasný ani průhledný. Další výdaje nad rámec těch, které byly původně na program plánovány, se očekávají během několika let a domnívám se, že bude pravděpodobně potřeba dalších částek na dokončení projektu. Proto jsem se zdržela závěrečného hlasování o zprávě z vlastního podnětu. Rachida Dati (PPE) , písemně. – (FR) S uspokojením jsem hlasovala pro tuto zprávu, která je výsledkem dalekosáhlého politického rozhodnutí, zejména co se týče provádění programu Galileo. Je naprosto klíčové, aby evropský samostatný systém družicové navigace byl zaveden co nejdříve a s dlouhodobými zárukami financování, jak se ve zprávě uvádí. Vzhledem ke konkurenci ze strany Spojených států amerických (s globálním systémem pro určování polohy – GPS) musíme mít na paměti, co je ekonomicky, technicky, politicky a strategicky v sázce, a zavést systém Galileo rychle. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Evropská unie si stanovila za cíl stát se světovým vedoucím představitelem v oblasti globálních navigačních družicových systémů (GNSS) s evropskou službou pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a programy Galileo, a tím si zajistit technologickou nezávislost na americkém systému GPS. Vzhledem k významné hospodářské návratnosti těchto programů jsem hlasovala pro přijetí zprávy pana Remka, která vyzývá Komisi a členské státy, aby se postaraly o dostatečné financování, kterým zajistí o dokončení projektů do roku 2018, a staly se tak důvěryhodnými soupeři amerického systému. Diane Dodds (NI), písemně. – V době, kdy by Komise a tento Parlament měly hledat a předkládat návrhy, jakým způsobem by bylo možné ušetřit peníze, nám byla předložena tato zpráva, která navrhuje dokončení družicového navigačního systému Galileo s dodatečnými náklady 1,9 miliardy EUR v příštím víceletém finančním rámci. Neměli bychom zapomínat ani na to, že družicový projekt Galileo začínal s rozpočtem ve výši 7,7 miliard EUR a nyní se očekává, že bude stát 22,6 miliard EUR. Takovému návrhu rozhodně říkám ne. Současné rozpočtové linie k dokončení tohoto projektu zcela stačí, a přesto – jak je typické – se navrhuje utratit ještě více. Vím, že kdybych se zeptala svých voličů, příliš by nepodpořili ani současné výdaje na projekt Galileo, natož pak jejich zvýšení. Opětovně naléhám na poslance Evropského parlamentu a na Komisi, aby byli realističtí a opatrní, pokud jde o peníze, které máme a se kterými bychom se měli snažit poskytnout našim voličům maximální užitek. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Realizace evropského navigačního družicového systému se opožďuje a vyžaduje si dodatečné náklady, což by mělo vést odpovědné osoby k zamyšlení nad postupy, které se uplatňují při jeho provádění. V době, kdy jsou země jako Portugalsko závislé na podpoře ostatních členských států a kdy Evropa čelí vážné hospodářské a finanční krizi, která ohrožuje její stabilitu, by se mělo vynaložit ještě větší úsilí k tomu, aby se předešlo nadměrným výdajům a překračování nákladů. Nezpochybňuji strategický význam těchto projektů, ale nemohu nepoukázat na to, že tyto projekty nenaplňují očekávání. Souhlasím s tím, že jak systém Galileo, tak evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) jsou evropské programy a jsou ve společném veřejném zájmu Evropské unie, měly by tudíž být financovány z rozpočtu EU. Domnívám se však, že by se mělo zvážit využití dalších možných zdrojů, včetně inovativních forem financování. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou vypracoval pan Remek, se zabývá evropským družicovým navigačním systémem. Je to zpráva, jejímž účelem je

08-06-2011

08-06-2011

CS


přezkum těchto programů v polovině období, včetně posouzení jejich provádění, budoucích výzev a finančních výhledů. Od roku 2000, kdy byla zpřístupněna služba globálního systému pro určování polohy (GPS), tento sektor exponenciálně rostl (124 miliard EUR v roce 2008) a odhaduje se, že v roce 2025 dosáhne celkové hodnoty 230 miliard EUR. V roce 2008 se Evropská unie rozhodla vytvořit vlastní navigační družicový systém (nařízení (ES) č. 683/2008), Galileo a evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), které mají za cíl zajistit nezávislost a samostatnost Evropy, zvýšit její podíl na trhu a učinit průmysl konkurenceschopným na strategickém a rychle rostoucím trhu. Hlasoval jsem pro přijetí návrhů zpravodaje, přestože byly při provádění projektu překročeny náklady. Chápu totiž, že by Evropská unie měla stát v čele výzkumu a vývoje pokrokové technologie, zejména pokud jí tato technologie přináší vědecký a hospodářský přínos. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak jsme již uvedli ohledně uplatnění globálního evropského družicového navigačního systému v dopravě, užívání této technologie by mohlo významně přispět k rozvoji, modernizaci a diverzifikaci veřejných služeb. Vytvořilo by prostor pro spolupráci a pokrok v oblasti vědy a jejích aplikací a nabídlo příležitosti k výměně a poskytování informací se zárukou toho, že budou respektována práva, svobody a jistoty občanů. Nejde však o existenci globálního navigačního systému pro Evropu, který by byl užíván pro nevojenské účely a nebyl začleněn do evropských bezpečnostních opatření. Problém je jeho možné užití pro vojenské a bojové účely. Znepokojující je zejména skutečnost, že tento navigační družicový systém soutěží s globálním systémem pro určování polohy (GPS) Spojených států amerických, na kterém je EU závislá a jenž, jak je dobře známo, je pod vojenskou kontrolou a je financován z amerických federálních vojenských programů. Proto znovu zdůrazňujeme naše pochybnosti o mezích možného užití těchto programů v souvislosti s předpokládanou evropsko-americkou soutěží týkající se funkčnosti a účinnosti těchto systémů. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nejde o existenci globálního navigačního systému pro Evropu, který by byl užíván pro nevojenské účely a nebyl začleněn do evropských bezpečnostních opatření. Problém je jeho možné užití pro vojenské a bojové účely. Jeho užití pro nevojenské účely by mohlo významně přispět k poskytování veřejných služeb a vytvořit prostor pro spolupráci a pokrok v oblasti vědy a jejích aplikací a nabídnout příležitosti k výměně a poskytování informací se zárukou toho, že budou respektována práva, svobody a jistoty občanů. Znepokojující je zejména skutečnost, že tento navigační družicový systém soutěží s globálním systémem pro určování polohy (GPS) Spojených států amerických, na kterém je EU závislá a který, jak dobře známo, je pod vojenskou kontrolou a je financován z amerických federálních vojenských programů. Proto máme stále velké pochybnosti o mezích možného využívání těchto programů v souvislosti se soutěží jak mezi funkčností a účinností těchto systémů, tak mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými.

193

194

CS


Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Evropská unie učinila důležitý krok svým politickým rozhodnutím zakotveným v nařízení č. 683/2008 zavést samostatný evropský globální družicový systém (GNSS), který vlastní a spravuje Unie. Komise by měla vypracovat komplexní analýzu s cílem získat přesnější popis scénářů a prostředků na provoz a využívání po roce 2013. Zahrnuje to všechna komerční hlediska využívání, jako jsou právní, smluvní a finanční struktury různých modelů využívání, které zaručí, že se vytvoří stabilní model správy. Jacqueline Foster (ECR), písemně. – Galileo, evropský vlastní navigační družicový systém, má pro Evropu, a zejména pro Spojené království, velký význam. Tento projekt, který plně podporuji, získal nejen podstatnou podporu z veřejných finančních prostředků, ale do jeho rozvoje investuje peníze, čas i odborné znalosti soukromý sektor po celé EU. Přestože uznávám, že je třeba tento projekt urychlit, jsem cítila potřebu zdržet se závěrečného hlasování. Ve zprávě pana Remka se uvádí, že dokončení systému Galileo bude vyžadovat dodatečné finanční prostředky až 1,9 miliardy EUR v příštím víceletém finančním rámci. V současné obtížné finanční situaci musím být proti tomuto nárůstu výdajů, zejména s ohledem na to, že program již překračuje 60 % rozpočtu. Myslím si, že systém Galileo musí dodržet současný rozpočet. Zvažme, jak můžeme zlepšit současný systém s prostředky, které máme k dispozici. Důrazně žádám Komisi, aby podstatně zlepšila řízení programu a dosáhla úspor. Za tímto účelem Komise musí provést řádné a úplné posouzení dopadů, abychom mohli učinit informované rozhodnutí ohledně budoucího financování programu. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Uvítal jsem tento důležitý dokument, protože je reakcí na sdělení Komise o přezkumu samostatných evropských globálních navigačních družicových systémů (GNSS) (Galileo a EGNOS) v polovině období, které hodnotí dosavadní postup a provádění a zahajuje diskusi o budoucí správě a řízení, využívání a financování těchto systémů. Evropská unie se rozhodla zřídit vlastní globální navigační družicový systém ze dvou hlavních důvodů: za prvé nezávislost Evropy na jiných globálních navigačních systémech a samostatnost, za druhé snaha získat podíl na tomto mimořádně rychle rostoucím celosvětovém trhu se špičkovými technologiemi, který dnes do velké míry ovládají USA. Nepřímé přínosy programu se odhadují na přibližně 60 miliard EUR ročně (včetně navazujících tržních a veřejných přínosů). GNSS je považován za průraznou technologii s vysokým potenciálem pro inovace, vybudování špičkové technologické znalostní základny a růst produktivity v mnoha odvětvích. Roční míry růstu trhu pro výrobky a služby umožněné GNSS se odhadují na více než 10 %. Komise by měla zahájit komplexní analýzu, aby bylo možné přesněji určit scénáře a prostředky k zajištění provozu a využívání systémů po roce 2013. K tomu přistupují všechny obchodní aspekty využívání, jakož i právní, smluvní a finanční struktury různých modelů využívání, které zajistí, aby byl do provozu uveden stabilní model správy a řízení. Ville Itälä (PPE), písemně. – (FI) Systémy EGNOS a Galileo po svém dokončení zvýší bezpečnost dopravy, užíváním některých aplikací. Tyto aplikace rovněž představují globální rostoucí trhy, které budou EU finančně prospívat. Rozvoj těchto systémů významně přispěje k rozvoji letecké dopravy a úspornějšímu a účinnějšímu systému železniční a silniční dopravy. Problémem pro rozvoj těchto aplikací a pro včasné dokončení systému může být nedostatek investic. Je důležité vidět přínos pro členské státy plynoucí z investic a rozvoje systémů tak, aby byly dokončeny v termínu.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Ţicăuové, protože posuzovaný projekt splňuje očekávání těch, kteří se dívají na rozvoj činností v oblasti vědy a výzkumu optimisticky. Programy EGNOS a Galileo vytvoří hospodářství a společnosti EU zisk přibližně ve výši 60 miliard EUR v podobě větší silniční a letecké bezpečnosti, nižšího znečištění ovzduší a spotřeby pesticidů, nových pracovních míst a veřejné bezpečnosti a přinese velmi výraznou efektivitu nákladů. Proto před přijetím rozhodnutí o dalším finančním závazku z rozpočtu EU v dalším víceletém finančním rámci musí Komise předložit jasné posouzení všech případných technických variant a s nimi souvisejících nákladů a přínosů. Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Před deseti lety spustila Evropská unie dva navigační družicové systémy: Galileo a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionárních navigací). První z nich bude uveden do provozu v roce 2014 a bude mít přesnost vyšší než jeden metr, zatímco GPS má přesnost několik metrů. Tento technologický pokrok umožní evropským společnostem zavádět další zlepšení a umístit se na špici služeb díky globálnímu určování polohy. Galileo má však také strategický rozměr. V současné době je Evropa závislá na systému GPS, který je americký. Po zavedení systému Galileo do provozu bude Evropská unie nezávislá a bude mít v této oblasti převahu a je jasné, že tyto aplikace jsou důležité. V důsledku toho budou civilní a vojenské prostředky členských států mnohem účinnější. Hlasovala jsem pro toto usnesení, které sice vychvaluje technický úspěch, ale připomíná Komisi místa, kde lze program zlepšit: financování, povědomí veřejnosti a zapojení našich mezinárodních partnerů. David Martin (S&D), písemně. – Hlavním úkolem mezinárodních činností programů GNSS bude zajistit kompatibilitu a interoperabilitu se systémem Galileo, zajistit přístup k celosvětovým zdrojům souvisejícím s GNSS a nastavit univerzální standardy, zajistit bezpečnost vesmírného segmentu a sítě pozemních stanic a současně přísnější kontrolu citlivých technologií GNSS vyvinutých s podporou evropských fondů, a rovněž připojit se k mezinárodnímu úsilí při vývoji inovativních aplikací a specializovaných aplikací nadregionálního zájmu. Důležitým cílem bude vytvoření tržních příležitostí pro dodavatele technologií a aplikací evropských GNSS. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Jsme přesvědčeni, že evropský globální družicový navigační systém (GNSS), sestávající z programů Galileo a EGNOS, představuje pro Evropu významný krok, za prvé proto, že zajišťuje její samostatnost a nezávislost Evropy na ostatních globálních navigačních systémech, a za druhé proto, že jí umožňuje získat podíl na rostoucím celosvětovém trhu s vyspělými technologiemi. Je však velice důležité zaručit nepřetržité poskytování služby, neboť bez jiných nezávislých systémů GNSS by (dočasné) omezení nebo zhoršení signálů GPS mělo na naše hospodářství a společnost obrovské dopady. Aby ovšem bylo možné plně využívat jeho výhod, musí Galileo dosáhnout plné operační schopnosti, což bude vyžadovat další investice. Současná finanční situace je jakákoli, jen ne růžová. Domníváme se tedy, že by se měla vést široká a komplexní diskuze na politické úrovni o požadované výši ambicí a o finančních zdrojích, které jsou k dispozici. A konečně, tvrdíme, že je důležité zahájit komplexní analýzu, aby bylo možné přesněji určit scénáře a prostředky k zajištění provozu a využívání systémů po roce 2013, k čemuž přistupují všechny obchodní aspekty využívání, stejně jako právní, smluvní a finanční struktury různých modelů využívání, které zajistí, aby byl do provozu uveden stabilní model správy a řízení. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropské družicové navigační programy, Galileo a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací), umožní zajistit

195

196

CS


samostatnost a strategickou nezávislost Evropy na jiných hospodářských celcích, což je velmi důležité, přispějí ke zlepšení každodenního života evropských občanů a přinesou přímé i nepřímé výhody evropské ekonomice. Problémy s financováním těchto programů by však mohly způsobit značné zdržení jejich provádění spolu s dalšími škodami. Musíme vytvořit střednědobou a dlouhodobou strategii financování, abychom umožnili ustavení nezbytné důvěry trhů a následně přilákali investice a nákupy aplikací a služeb. Jedině plně funkční systém Galileo a EGNOS bude pro EU a veškeré její politiky skutečnou hodnotou, a to nejen v dopravě, zemědělství, boji proti změnám klimatu, při předcházení přírodním i člověkem způsobeným katastrofám a v oblasti vědy, technologií a inovací. Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Evropský parlament vždy podporoval evropský globální družicový navigační systém (GNSS), zaváděný prostřednictvím programů Galileo a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací). Evropská unie je však v současnosti bohužel závislá na americkém globálním systému určování polohy (GPS). Galileo nicméně ve srovnání s GPS nabízí zřejmé výhody. Program EGNOS už denně využívá 80 000 evropských zemědělců, nedávno byl certifikován pro civilní letectví a certifikace pro námořní dopravu se očekává v blízké budoucnosti. Kosmická politika a program GNSS mají strategický význam a měly by veřejnosti a podnikům přinášet hmatatelné výhody. Z tohoto pohledu je nezbytné, aby Komise zajistila kompatibilitu a interoperabilitu systému Galileo s ostatními družicovými navigačními systémy. A konečně je důležité, aby se těmto evropským programům dostalo náležitého a potřebného financování. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – EU svým politickým rozhodnutím učinila významný krok. Tato zpráva je přezkumem uvedené stěžejní iniciativy v polovině období, která hodnotí dosavadní postup a provádění a zahajuje diskusi o budoucí správě a řízení, využívání a financování evropského systému. Podle mého názoru je potřebné zahájit komplexní analýzu, aby bylo možné přesněji určit scénáře a prostředky k zajištění provozu a využívání systémů po roce 2013. Zprávu pana Vladimíra Remka plně podporuji a hlasoval jsem pro její přijetí. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Projekt družicového navigačního systému GNSS (Galileo a EGNOS) se podobně jako Schengenský informační systém druhé generace proměnil v bezednou jámu pohlcující peníze. Následné náklady je, jak se dosud zdá, nemožné odhadnout konkrétněji; zřejmé je pouze to, že úspory jsou nezbytné, máme-li zabránit konečnému prudkému nárůstu již nyní stoupajících nákladů na projekt. Problémy však vyvstávají, dotknou-li se související škrty pouze evropských občanů coby daňových poplatníků, avšak služby k vojenskému využití zůstanou nedotčené. V této souvislosti je třeba další diskuze ohledně předcházejících postupů a provádění a jejich budoucího řízení, využívání a financování. Zdá se rozhodně nepravděpodobné, že by zvýšené zapojení soukromého sektoru do této oblasti přineslo jakoukoli finanční úlevu. Hodnocení Komise proto očekáváme s napětím. Myšlenka systému Galileo je v zásadě dobrá; náklady je však nutné dostat pod kontrolu. Na to jsem při hlasování bral ohled. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Znovu (jako v případě projektu ITER) se EU podařilo zdržovat projekt tak dlouho, až je náklady zcela nemožné odhadnout. Totéž platí pro následné náklady na projekt GNSS (družicové navigační systémy Galileo a EGNOS) a projekt Schengenského informačního systému druhé generace. Nejsou to jen následné

08-06-2011

08-06-2011

CS


náklady, které prudce vzrostly: obřích rozměrů dosáhly i „běžné“ náklady na projekt. Nyní dochází k pokusu zmenšit škody prostřednictvím úspor. To je nezbytný krok. Bohužel se však zdá, že tyto škrty zasáhnou pouze evropské daňové poplatníky, neboť povedou k omezení služeb. Ačkoli bude program GNSS využíván pouze ve vojenské oblasti, budou to daňoví poplatníci, kdo za něj zaplatí – kvůli následným nákladům nyní až dvojnásobek. Tato situace vrhá na projekt GNSS špatné světlo, ačkoli bychom jej jinak měli vítat. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o přezkumu programu Galileo v polovině období. Ambiciózní evropské úsilí o vytvoření evropského družicového navigačního systému, založeného na soustavě třiceti družic a nabízejícího služby určování polohy, zajišťuje samostatnost a nezávislost Evropy na jiných globálních navigačních systémech a umožňuje jí získat významný podíl na významném celosvětovém trhu s vyspělými technologiemi, v jehož čele v současnosti stojí USA a Japonsko. Díky systému Galileo bude rovněž možné podpořit provádění předcházejících systémů řízení provozu ve všech oblastech dopravy (silniční, letecké, námořní atd.), což přispěje k lepší efektivitě a sníží dopady na životní prostředí. V zemědělském sektoru bude systém Galileo schopen přispět ke zlepšení zemědělské produkce prostřednictvím zajištění účinnějšího využívání půdy a vody, čímž se omezí potřeba hnojiv a pesticidů. Otázky vznesené v mém předcházejícím dotazu Komisi (E–0339/10) ohledně velmi vysokých nákladů na tento konkrétní projekt však zůstaly nezodpovězeny. Abych byl přesný, náklady na provádění programu se původně odhadovaly na 3 330 milionů EUR (z čehož 1800 milionů měl zaplatit veřejný sektor). Tato částka byla zvýšena na 5 580 milionů EUR, které má v současné, pro hospodářství velmi obtížné době celé zaplatit veřejný sektor. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy. EU učinila důležitý krok svým politickým rozhodnutím, zaznamenaným v nařízení č. 683/2008, uvést do provozu samostatné evropské systémy globální družicové navigace (GNSS) - Galileo a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací) - ve vlastnictví a pod správou EU. Sdělení obsažené v této zprávě představuje přezkum této stěžejní iniciativy v polovině období, který hodnotí dosavadní postup a provádění a zahajuje diskusi o jejich budoucí správě a řízení, využívání a financování. Za stávající hospodářské situace je naléhavě zapotřebí vést rozsáhlou diskuzi na politické úrovni o žádoucí míře ambicí, jež určí úroveň poskytovaných služeb, a o dostupných zdrojích, během níž bude nutné učinit politickou volbu mezi modelem financování výlučně ze strany EU a modelem, v němž by byly dovoleny státní či soukromé příspěvky. Výsledek této diskuze se odrazí v politických úvahách ohledně budoucích systémů správy a řízení programu GNSS. Fiorello Provera (EFD), písemně. – (IT) Systém Galileo zlepší přesnost a spolehlivost informací amerického globálního systému pro určování polohy (GPS). Tento nový systém bude důležitý pro zajištění samostatnosti a nezávislosti Evropy na ostatních globálních navigačních systémech a umožní jí získat podíl na rostoucím celosvětovém trhu s vyspělými technologiemi. Jak víme, program je plně financován z rozpočtu EU, a to částkou 3,4 miliardy EUR do roku 2014. Víme, že nepřímé přínosy programu se odhadují na přibližně 60 miliard EUR ročně, Komise však přiznala, že dosažení plné operační schopnosti bude vyžadovat další investice. Jelikož není jasné, kolik bude systém Galileo daňové poplatníky stát, zdržel jsem se hlasování o tomto opatření, přinejmenším abych opětovně požádal Komisi o vyjasnění budoucích nákladů a projekt.

197

198

CS


Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Program Galileo, který spolu se systémem EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací) usiluje o vytvoření systému globální družicové navigace (GNSS), je v souladu se strategickým rozhodnutím Unie: potvrzuje její vstup na celosvětový trh a upevňuje její tamní postavení, zatímco tomuto trhu v současnosti dominují Spojené státy, a je důležitý pro posílení samotné evropské ekonomiky. Pamatujme na to, jak se uvádí ve zprávě, že přibližně 7 % hrubého domácího produktu (HDP) EU závisí na využívání globálního systému určování polohy (GPS), což posiluje potřebu samostatného družicového navigačního systému. V tuto chvíli existuje záměr provést komplexní analýzu celého projektu. Mezi jejími závěry je třeba zdůraznit, že průběžné náklady na tyto programy se odhadují na zhruba 800 milionů EUR ročně a že výnosy dosáhnou 80 milionů EUR ročně nejdříve kolem roku 2030. Na druhou stranu se nicméně odhaduje, že nepřímé přínosy by mohly mít hodnotu až 60 miliard EUR ročně. V této souvislosti pokládám za důležité, jak navrhuje pan zpravodaj, zahájit diskuzi o struktuře tohoto programu a o tom, jak na něm v budoucnosti vydělávat, abychom pro budoucnost Evropy přijali robustní a bezpečná řešení. Zuzana Roithová (PPE) , písemně. – (CS) Plně podporuji autonomní evropský globální družicový navigační systém a souhlasím s přijetím veškerých nezbytných opatření k zajištění jeho plné operační kapacity. Tento názor panuje napříč skupinami Evropského parlamentu, o čemž svědčí fakt, že ke zprávě nebyly podány žádné pozměňovací návrhy. Ve zprávě kolegy Remka vyzýváme Evropskou komisi, aby přistoupila k řešení vzniklých problémů a zajistila postup financování programu tak, aby mohlo být plné operační kapacity dosaženo v roce 2018. Se spuštěním nelze otálet v zájmu zachování konkurenční výhody EU, jinak nás ostatní země jako Čína, Indie a Japonsko předeženou. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pro zelené je výsledek hlasování katastrofální. Hlasovali jsme proti ve dvou samostatných hlasováních (o bodech 19 a 20) a oba byly přijaty; hlasovali jsme proti v konečném hlasování, ale dokument byl přijat. Naše obavy se týkají především rychlosti, s níž někteří chtějí postupovat, navzdory stále existujícím četným otázkám. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože souhlasím s významem projektu Galileo coby součásti evropského globálního systému družicové navigace. Tento systém zajistí samostatnost a nezávislost Evropy na ostatních globálních navigačních systémech a umožní jí získat podíl na rostoucím celosvětovém trhu s vyspělými technologiemi. Vzhledem k tomu, že naše konkurence sílí a dynamicky postupuje vpřed, a proto, aby bylo možné plně využít jeho výhod, potřebuje Galileo dosáhnout plné provozní schopnosti, projekt tedy bude vyžadovat další investice, jak naznačuje pan zpravodaj. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která Komisi vyzývá k zahájení komplexní analýzy, aby bylo možné přesněji určit scénáře a prostředky k zajištění provozu a využívání systémů po roce 2013. To zahrnuje všechny obchodní aspekty využívání, stejně jako právní, smluvní a finanční struktury různých modelů využívání, které zajistí, aby byl do provozu uveden stabilní model správy a řízení. Zpráva byla ve výboru schválena naprostou většinou (44 ku 4). Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Evropská iniciativa za vytvoření programů Galileo a EGNOS (evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací) Evropě nejen umožní zajistit samostatnost a strategickou nezávislost na jiných hospodářských celcích, ale

08-06-2011

08-06-2011

CS


především přispěje ke zlepšení každodenního života Evropanů a přinese přímé i nepřímé výhody evropské ekonomice. Aby však bylo možné dosáhnout skutečných výhod programu, musí vzniknout střednědobá a dlouhodobá strategie financování a správy, zahrnující i hlavní kroky, které bude třeba provést. Jedině touto cestou lze dosáhnout nezbytné důvěry trhů a v důsledku toho zabezpečit investice a také nákup aplikací a služeb. Jedině plně funkční systémy Galileo a EGNOS přinesou veškeré politice Evropské unie skutečný prospěch, konkrétně v dopravě, zemědělství, boji proti změnám klimatu, při předcházení přírodním i člověkem způsobeným katastrofám a v oblasti vědy, technologií a inovací. Pro zvýšení podpory těchto projektů je zásadní posílit komunikaci mezi těmi, kdo je mají na starosti, a veřejností, aby mezi těmito iniciativami a evropskými občany vznikl přímý vztah. Dále považuji za nezbytné vytvořit odpovídající finanční strukturu, aby bylo možné systémy realizovat a poté uplatnit. Derek Vaughan (S&D), písemně. – Tato zpráva se zabývá pokrokem učiněným v souvislosti s evropským systémem globální družicové navigace Galileo a otázkami budoucí správy této iniciativy. Až bude plně zprovozněn, Galileo se stane soupeřem americkému GPS a bude fungovat prostřednictvím rozsáhlejšího a přesnějšího systému družic a pozemních stanic na celém světě. Ačkoli došlo ke značnému technickému pokroku, zpráva je kritičtější k finanční stránce celého projektu. Přináší otázky, jimiž bude třeba se zabývat, a doporučuje další kroky, které by mohly zajistit, že družicový systém co nejdříve dosáhne plné provozní schopnosti (FOC), což znamená rychlejší návrat investic, a slouží jako základ pro diskuzi o tom, jak by toho Komise mohla co nejlépe docílit. Zpráva: Salvador Garriga Polledo (A7-0193/2011) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí této zprávy, neboť představuje vhodné politické priority Parlamentu pro víceletý finanční rámec jak z legislativního, tak rozpočtového hlediska. Některými z priorit zařazených Skupinou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, které bych rád zdůraznil, jsou například: 1) investice do zaměstnanosti a růstu; 2) sociální aspekt a práva a pracovní podmínky zaměstnanců; 3) udržitelnost; 4) evropská přidaná hodnota; 5) navrhovaná struktura a trvání. Zmíním rovněž potřebu věnování zvláštní pozornosti nejvzdálenějším regionům, regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva či ostrovy, a přeshraničním a horským regionům: důvodem je to, že zdroje a kapacity těchto regionů mohou hrát významnou úlohu, pokud jde o konkurenceschopnost Evropské unie v budoucnu. Marta Andreasen (EFD), písemně. – Hlasovala jsem proti přijetí zprávy pana Garriga Polledy za výbor SURE, protože žádá navýšení rozpočtu EU pro období 2014–2020 o 5 %. Nemohla jsem hlasovat ve prospěch pozměňovacího návrhu konzervativní strany na zmrazení rozpočtu na úrovni roku 2013, neboť jsem pevně přesvědčena, že snížení je potřebné a jejich stanovisko je pro vyjednávání slabým výchozím bodem. Předložila jsem pozměňovací návrh na snížení rozpočtu o 2,8 %, což je podle Evropského účetního dvora průměrná míra nesrovnalostí týkajících se rozpočtu EU. Mezi pozměňovací návrhy a úpravy, s nimiž nesouhlasím, patří návrh na vytvoření neformální a bezmocné

199

200

CS


monitorovací skupiny v Evropském parlamentu, jejímž úkolem by bylo programy podrobně zkoumat. Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí tohoto důležitého usnesení o investování do budoucnosti: nového víceletého finančního rámce (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu. Souhlasím s panem zpravodajem, že odmítnutím možnosti zmrazení zdrojů, již v prosinci roku 2010 navrhlo pět představitelů vlád (Francie, Spojeného království, Nizozemí, Německa a Finska), Evropský parlament vyslal důrazný politický signál před jednáním 27 členských států, které má být zahájeno po oficiálním představení návrhu Evropské komise, očekávaném 29. června. Je důležité poznamenat, že jednomyslná shoda členských států a souhlas Evropského parlamentu jsou potřebné pro konečné rozhodnutí, k němuž dojde nejdříve v červnu roku 2012. My, poslanci Evropského parlamentu, požadujeme navýšení úrovně zdrojů o přinejmenším 5 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2013. Rovněž je důležité zmínit, že Evropský parlament navrhuje zavedení nové struktury finančního rámce v jediném okruhu „Evropa 2020“ a žádá pětiletý rámec nebo rámec pro období 5+5 let od roku 2021. Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Po přibližně roce práce zvláštní výbor pro politické výzvy a rozpočtové prostředky konečně představil budoucí rozhodnutí určující priority ve výdajích za účelem efektivního a účelného využívání přidělených prostředků EU, které by mělo vést k provádění politik zaměřených na dosažení výsledku. Vzhledem k tomu, že rozpočet Evropské unie je primárně rozpočet investiční, který může podnítit k dalším investicím z veřejných či soukromých zdrojů, musí být možné jej odpovídajícím způsobem upravovat podle měnících se potřeb a okolností. Rozhodnutí navýšit zdroje nového víceletého finančního rámce o 5 % zajistí stabilitu stávajících programových cyklů a nové investice do oblastí, jako jsou evropské energetické a dopravní sítě, které Evropě umožní bránit svoji konkurenceschopnost a připravit půdu pro dlouhodobý hospodářský růst. Tyto sektory se objevují také ve strategii Evropa 2020, jejímž cílem je dosáhnout inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu a inovací a prosazovat sociální a územní soudržnost. Pino Arlacchi (S&D), písemně. – Zpráva o víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu je hodnotnou součástí kolektivní analýzy budoucí podoby rozpočtu EU. Odhaduje, jaké finanční zdroje jsou zapotřebí k tomu, aby Unie v období od 1. ledna 2014 plnila své cíle a prováděla svoji politiku. Zásadním bodem zprávy je požadavek alespoň 5% navýšení celkového rozpočtu EU na rok 2013 a požadavek zavést samostatný zdroj financování. Zpráva velice jasně zdůrazňuje, že bez dostatečných dalších zdrojů ve VFR po roce 2013 nebude EU schopna splnit jak stávající politické priority, spojené především se strategií Evropa 2020, tak nové úkoly stanovené Lisabonskou smlouvou, nemluvě o reakci na neočekávané události. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť vyzývá k transparentnějšímu, jednoduššímu a spravedlivějšímu systému financování Evropské unie. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této vynikající zprávy svého kolegy, pana Garriga Polledy, neboť nesmírně dobře ukazuje, jaký rozpočet bude Evropská unie po roce 2013 potřebovat, aby se vypořádala s politickými výzvami, jimž bude čelit. Hodlá-li Evropa skutečně provádět politiku stanovenou evropskými smlouvami, včetně nejnovějších politických opatření, musí mít k naplnění těchto ambicí potřebné finanční zdroje. Proto jsem hlasovala pro shromažďování „vlastních zdrojů“ a vytvoření

08-06-2011

08-06-2011

CS


„daně z finančních transakcí“, jimiž by se financoval rozpočet Evropské unie. Nezbytné navýšení evropského rozpočtu musí doprovázet podstatné úspory prostřednictvím optimalizace (spojených) výdajů. Své místo ve zprávě nalezla rovněž společná zemědělská politika (SZP), jež je klíčová pro potravinové zabezpečení a nezávislost našeho kontinentu, a regionální politika EU, posílená vytvořením přechodné kategorie pro regiony, jejichž HDP na obyvatele dosahuje 75 % až 90 % evropského průměru, jako je například Auvergne či Limousin, s cílem zajistit jim další finanční podporu. Tato zpráva tudíž pro občany znamená neocenitelnou podporu! Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Evropský zemědělský sektor má společensko-hospodářský význam, zejména z hlediska zajištění dodávek potravin a podpory venkovských společenství a životního prostředí. SZP proto potřebuje silný rozpočet a odpovídající zdroje, aby byla schopná tyto cíle plnit. Plně souhlasím s tím, co zpráva uvádí ohledně obecných cílů a úkolů SZP, a s tím, že by se nemělo škrtat ve výdajích na SZP pro rok 2013, aby SZP dokázala tyto obecné potřeby náležitě plnit. Od víceletého finančního rámce se očekává mnohé, pokud jde o plnění cílů strategie Evropa 2020, podporu výzkumu a inovací, boj s problémy ohrožujícími životní prostředí, dosažení cílů evropských sociálních a regionálních fondů a fondu soudržnosti a podporu vzdělávání, mobility, odborného výcviku a celoživotního vzdělávání. Jestliže EU chce dosáhnout uvedených cílů a naplnit potřeby evropských občanů, musí mít odpovídající finanční zdroje a silný víceletý finanční rámec. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Evropská unie čelní nesmírně velkým problémům a bude potřebovat značné finanční zdroje, aby je překonala. Je zřejmé, že stávající systém zdrojů rozpočtu EU nebude schopen zajistit splnění všech přijatých závazků. Souhlasím s tím, že je nezbytné zásadně přezkoumat rozpočtové zásady, aby byly zdroje rozpočtu EU v budoucnu získávány z vlastních zdrojů. Naléhavě také potřebujeme zvážit inovativní mechanismy financování, jako je daň z finančních transakcí, která by k financování rozpočtu EU významně přispěla. Bastiaan Belder (EFD), písemně. – (NL) Zprávu pana Garriga Polledy nemohu podpořit. Důvodem je to, že jsem zásadně proti tomu, aby příspěvky členských států nahradilo přímé financování EU, pod nímž si představuji evropskou daň. Unie by koneckonců měla sloužit členským státům a to musí být vidět v uspořádání jejího financování. Co se týče obsahu, mám problém se strategií EU 2020 používanou coby vodítko pro víceletý finanční rámec. Cíle této strategie se týkají sociální politiky a politiky zaměstnanosti, které spadají do pravomocí jednotlivých států. Neúspěšná Lisabonská strategie ukazuje, jak to dopadne, postavíme-li svou strategii na záležitostech, do nichž EU nemá co mluvit. Zpráva rovněž usiluje o snížení úrovně neuhrazených závazků prostřednictvím navýšení plateb. Nejsou-li projekty prováděny hladce, bylo by rozumné přijímat méně smluvních závazků. Stručně řečeno, zpráva nevykazuje sebemenší porozumění obezřetnému rozpočtovému řízení s ohledem na nesmírné hospodářské problémy, jimž evropské ekonomiky čelí. Úsloví „kabát stříhej podle toho, kolik máš látky“ by bylo lepší radou než toto nežádoucí volání po dalších a nových prostředcích. Tímto způsobem na evropské úrovni opakujeme chyby, jichž se v posledních letech dopustila řada zemí. Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Zpráva pana Polledy soustředí svoji pozornost na četné problémy, jimž Evropská unie čelí, ale především na skutečnost, že běžní občané musí být přesvědčeni o tom, že evropské instituce a Evropská unie slouží jejich potřebám a zájmům. Proto podporuji příští víceletý finanční rámec, který nám pomůže přesvědčit evropské

201

202

CS


občany o schopnosti Unie přemýšlet a jednat na ochranu jejich dlouhodobých zájmů a dosahovat dobrých výsledků při zajišťování udržitelného růstu a vnitřní soudržnosti. Ačkoli zpráva obsahuje několik rozhodnutí, s nimiž nesouhlasím, celkově vzato je pro zájmy Bulharska prospěšná, a proto jsem hlasoval pro její přijetí. Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem proti přijetí zprávy pana Garriga Polledy, a to kvůli několika bodům, které v usnesení, o němž se hlasovalo, pokládám za kritické. Ačkoli podporuji některé body, například ten, v němž se hovoří o omezení sídel Parlamentu na jediné, zpráva vyjadřuje naději na zavedení skutečné evropské daně za účelem financování činnosti Evropské unie. Zabývá se financováním romských komunit, což je téma, proti němuž se moje politická strana vždy stavěla, a vyčleněním velkého objemu finančních prostředků na další kolo rozšíření Evropské unie směrem na Západní Balkán, a to je další věc, s níž nesouhlasím. A konečně, finanční prostředky EU by měly rozvojovým zemím pomáhat v boji proti změnám klimatu, to ovšem bez ohledu na ekologickou propagandu budoucnost ekosystému zcela jistě nijak nezmění. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, neboť považuji za obzvlášť důležité, aby Evropský parlament přispěl do diskuze o tom, jak by se měly v budoucnosti (v letech 2014–2020) rozdělovat peníze z rozpočtu EU a které oblasti by se měly financovat, abychom Evropě pomohli vzpamatovat se z celosvětové krize. Po diskuzi přijaté usnesení kritizuje návrh některých členských států zmrazit rozpočet EU na úrovni roku 2013 kvůli finančním potížím, jimž v poslední době čelí řada evropských zemí. Naopak při sestavování finančního výhledu EU na období 2014–2020 jsme byli vyzýváni k zachování financování oblastí, které podněcují hospodářský růst a úspěšný rozvoj. Patří k nim výzkum a podpora inovací, boj proti nezaměstnanosti, chudobě a vyloučení, dostatečná připravenost na demografické změny, zodpovědné využívání přírodních zdrojů, vnitřní a vnější bezpečnost, regionální a zemědělská politika a rozvoj energetické a dopravní infrastruktury. Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji panu zpravodaji k jeho práci, kterou jsem podpořil. Evropa musí příští víceletý finanční rámec (VFR) využít k tomu, aby poskytla jednoznačnou odpověď občanům, až příliš dlouho trpícím hospodářskou krizí, a aby zajistila silný dlouhodobý růst. Evropě se dosud nepodařilo plnit očekávání a ambice, jež by měla mít. Budeme se muset postavit velice komplikovaným výzvám, stejně jako hospodářské krizi, demografickému poklesu a nedostatku energie. Odpověď na tyto výzvy musíme hledat ve strategii Evropa 2020, která by měla být pro další VFR politickým vodítkem. Pro příští VFR musíme stanovit několik klíčových priorit, jako je růst a zaměstnanost, udržitelný rozvoj, soudržnost pro růst a zaměstnanost, občanství a globální Evropa. Podoba příštího VFR tedy musí umožňovat pružnost, abychom předešli nedostatkům stávajícího rámce. Byl by dobrý nápad naplánovat přezkum v polovině období, abychom umožnili revidovat horní hranice. A konečně je zásadní posílit flexibilitu stávajících mimorozpočtových nástrojů, zjednodušit jejich používání a vybavit je dostatečnými prostředky. Příští VFR by měl dosáhnout rovnováhy mezi stabilitou, předvídatelností ve střednědobém měřítku a pružností, což je zásada, která by měla zůstat ústřední. Philippe Boulland (PPE), písemně. – (FR) Ve středu 8. června jsem hlasoval pro navýšení rozpočtu na období 2014–2020. Jak víme, rozpočet představuje začátek jakéhokoli politického kroku. Nemáte-li rozpočet, nemáte projekt. Rozpočet EU proto musí z pohledu občanů odrážet její strategii růstu a její ambice. Členské státy navrhly zmrazení rozpočtu

08-06-2011

08-06-2011

CS


EU ze dvou důvodů. Na jednu stranu pochází peníze z příspěvků členských států, na stranu druhou stabilní rozpočet na období 2014–2020 znamená ohrožení všech hlavních projektů EU v oblasti obnovy růstu a investic do budoucnosti. Členské státy by byly rády, aby EU rozhodným způsobem přijímala rizika, ale když tak učiní, tak ji kritizují. Proto jsem, stejně jako většina mých kolegů poslanců – s výjimkou euroskeptiků – hlasoval pro 5% navýšení rozpočtu kvůli financování hlavních projektů. Velmi dobře víme, že členské státy nejsou schopny své problémy způsobené globalizací vyřešit samy. Dalším krokem bude vybavit EU rozpočtem vycházejícím z „vlastních zdrojů“, abychom omezili svoji závislost na „špatné“ vůli členských států. Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Pravomoci EU se během let rozrostly, zejména pak po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Rozpočet však roste jen velmi pomalu. Naším cílem je konkurenceschopná, udržitelná a inkluzivní Evropa. Chceme-li tohoto ambiciózního cíle dosáhnout, jsem přesvědčen, že musí být stejně tak ambiciózní i finanční prostředky EU. Proto se domnívám, že pro rozpočet navrhovaný v příštím VFR je zapotřebí nejméně 5% navýšení. EU rovněž musí vést podrobnou diskuzi o tématu vlastních zdrojů za účasti jak představitelů evropských institucí, tak vnitrostátních parlamentů, aby dospěla ke shodě ohledně systému vlastních zdrojů, který zajistí účinné provádění evropské politiky. Podporuji ve zprávě vyjádřený názor, že je třeba směřovat zdroje na ta opatření, jejichž cílem je splnění strategických cílů Evropy 2020. Rovněž naprosto souhlasím s tím, že je nezbytné zajistit soudržnost a komplementárnost nejrůznějších v současnosti existujících nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Důvěryhodný rozpočet musí být koherentní, zaručit efektivitu výdajů a při využívání fondů zabránit zdvojování. Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy. Její velkou předností je snaha soudržným způsobem mobilizovat veškeré rozpočtové zdroje EU coby prostředek k naplnění strategie Evropa 2020 a zaujmout stanovisko, které je diametrálně odlišné od omezeného přístupu většiny členských států. Zatímco tyto členské státy měří Evropu podle výše svých příspěvků, které by chtěli snížit, a podle její finanční návratnosti, kterou by chtěli navýšit, zpráva obhajuje silnou, integrovanou politiku společenství, a to jak z hlediska dlouhodobých politických opatření, tak z hlediska nových pravomocí svěřených v rámci Lisabonské smlouvy. Nessa Childers (S&D), písemně. – Rozpočet EU musíme přizpůsobit 21. století. Musí odpovídat našim ambicím. Je třeba nových celoevropských investic, které umožní zvýšení evropské přidané hodnoty tím, že budou fungovat jako katalyzátor dalších soukromých investic a vytvoří úspory z rozsahu. Velké zelené investice jsou nezbytné v oblastech, jako je obnovitelná infrastruktura s větším počtem větrných elektráren na severu a solárních elektráren na jihu. Irské investice do větrné energie se například vyplatí pouze tehdy, pokud bude existovat evropská infrastruktura pro vývoz této energie přes Spojené království a Francii. Ceny ropy stoupají a zhoršuje se poškození životního prostředí, a proto víme, že EU musí směřovat k udržitelnější společnosti, a to prostřednictvím lepší energetické účinnosti, využíváním většího podílu obnovitelné energie, investicemi do veřejné dopravy a zajištěním toho, že naše děti budou žít v čistém a zdravém prostředí. Dlouhodobý rozpočet EU by se rovněž měl řídit takzvanými strategickými cíli EU 2020, zejména pokud jde o mezinárodně závazné klimatické cíle. Mělo by dojít k reformě SZP, aby zemědělci dostali zaplaceno za dodávání veřejných statků, jako je například atraktivní krajina s bohatou

203

204

CS


biologickou rozmanitostí. Rozpočet SZP musíme udržet, abychom zajistili poskytování těchto životně důležitých ekologických služeb v Irsku i celé Evropě. Philip Claeys (NI) , písemně. – (NL) Zpráva o víceletém finančním rámci EU žádným způsobem nezohledňuje frustraci členských států i voličů a daňových poplatníků v celé Evropě. Neustále slyšíme požadavky na příjmy Evropské unie, zatímco na všech ostatních administrativních úrovních se musí škrtat. Naše neschopnost vzít to v úvahu dokazuje naši značnou aroganci a odcizení se světu. Evropa musí stříhat na kabát podle látky, omezit se pouze na hlavní aktivity a sama musí šetřit. Jedině tak budeme moci získat zpět důvěru voličů. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o novém víceletém finančním rámci, neboť zavádí možnost uplatnit na evropské úrovni daň z finančních transakcí. To by znamenalo výběr daně ze spekulativních finančních transakcí s cílem tyto praktiky omezit a pomohlo by to vytváření zisků pro členské státy evropské unie. Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Evropská unie svým financováním výzkumu a inovací a svojí podporou zemědělství a regionálního rozvoje velmi hmatatelně přispívá k posílení evropských hospodářství. Z toho důvodu plně podporuji návrhy rozpočtu Evropské unie na příštích sedm let, které náš Parlament dnes schválil. Abychom naplnili potřeby občanů, Parlament v souvislosti se strukturálními fondy navrhl vytvoření nové kategorie regionů, v nichž HDP na obyvatele dosahuje mezi 75 % a 90 % HDP Unie. Tyto regiony tak budou získávat finanční podporu podle kritérií lépe odpovídajících jejich situaci. Plně podporuji uvedený návrh, který například přímo prospěje občanům žijícím v mém volebním obvodě Languedoc-Roussillon. Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Evropský parlament se prostřednictvím víceletého finančního rámce, určitého pětiletého plánu pro EU, opět vyjádřil k evropskému rozpočtu. EU vyžaduje od členských států velmi náročné oběti, ale není nyní schopna se touto dobrou radou sama řídit. Návrhy obsažené v tomto dokumentu jsou nereálné a podobají se spíše mysl otupujícím mantrám: mrhání a byrokracie před sebou stále ještě mají světlou budoucnost. Ba co hůř, aby se vyhnul „vydírání“ členských států, které jsou přirozeně neochotné zvyšovat své již tak dost vysoké příspěvky, Parlament znovu přichází s tématem vlastních zdrojů EU, neboli krátce s evropskou daní. „Dělejte to, co říkám, ne to, co dělám,“ tak by mohlo znít nové evropské heslo. Karima Delli (Verts/ALE), písemně. – (FR) Vítám skutečnost, že při schvalování zprávy byl zachován pozměňovací návrh č. 47, neboť pro další programové období 2007–2013 navrhuje vytvoření kategorie regionů označované jako „přechodná“, a je tedy v souladu s myšlenkou spravedlivějšího rozdělování strukturálních fondů a fondů soudržnosti mezi jednotlivé regiony. Lena Ek (ALDE), písemně. – (SV) Kladně se stavím k tomu, že se zpráva zaměřuje na společné výzvy, jimž Evropa čelí. Téma klimatu a životního prostředí pojímá coby součást všech oblastí politiky, boje za demokracii, mír a svobodu na celosvětové úrovni a naléhavé potřeby výzkumu, inovací a infrastruktury. Diskuzemi probíhajícími během práce na této zprávě se prolínala strategie Evropa 2020 a investice do iniciativ s evropskou přidanou

08-06-2011

08-06-2011

CS


hodnotou. Jsem však hluboce znepokojena skutečností, že jsme Radě dali pravomoc určovat priority. Odvahu určovat priority by měl mít Evropský parlament. Přes všechny obsažené požadavky na inkluzivní, udržitelnou a konkurenceschopnou Evropu nicméně na světě neexistuje cesta, jak bychom mohli vše najednou financovat z rozpočtu EU. Přeji si realistickou a proveditelnou vyjednávací strategii, což se nepodařilo splnit, neboť v této zprávě nejsou stanoveny žádné jasné priority. Proto jsem se zdržela konečného hlasování. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V době, kdy EU pochopila, že větší koordinace hospodářské politiky a větší dohled nad rozpočtovou politikou jsou nezbytné, se mi myšlenka víceletého finančního rámce (VFR) podporujícího hospodářskou správu jeví jako nesmírně přínosná. Vedle této myšlenky nalézám ve zprávě nesčetná místa, na nichž by se mělo ještě pracovat a jež by se měla studovat. Postavení VFR do služeb cílů strategie Evropa 2020 a zájem na přinejmenším udržení rozpočtu společné zemědělské politiky (SZP) a zachování systému dvou pilířů považuji za pozitivní. Znovu bych však chtěl říci, že požadavek na zavedení daně z finančních transakcí se opět objevil ve zprávě, která nijak přímo nesouvisí s vytyčováním finanční politiky, což nepokládám za transparentní praxi. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Chtěl bych poblahopřát panu zpravodaji k jeho vynikající práci, která vyústila ve zprávu, jež nám umožňuje začít s navrhováním příštího víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2013, což představuje výzvu jak pro Komisi, tak pro Radu. Na strategii Evropa 2020 jsme se dohodli, její priority jsou jasné a její cíle měřitelné. Bude vodítkem pro příští finanční výhled. Strategie však bude úspěšná pouze tehdy, bude-li její rozpočet odpovídat její činnosti a záměrům. V tomto smyslu je nezbytné, aby hodnoty VFR odpovídaly těmto ambicím a závazkům, které strategie Evropa 2020 představuje. Politika soudržnosti je výsledkem zásady solidarity. Je důležité, aby tato soudržnost byla hospodářská, sociální i územní a aby podporovala ty nejchudší regiony. Považuji za zásadní, aby bylo financování politiky soudržnosti přinejmenším zachováno na stávající úrovni. Společná zemědělská politika (SZP) je úspěšná. Celkové částky vydávané na zemědělství by proto měly zůstat vysoké a měly by se rozdělovat spravedlivěji. Je důležité, abychom směřovali k VFR, jehož výnosy nebudou z více než 80 % závislé na rozpočtech států. Je tedy naléhavě zapotřebí pokračovat v diskuzi o nových vlastních zdrojích. João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Pan zpravodaj uvádí, že nastal čas skoncovat s hlasitými prohlášeními o úmyslech, jež nejsou dostatečně podepřena finančními zdroji, které by umožnily skutečné splnění oznámených cílů. Ovšem právě toho je zpráva skvělým příkladem. Tím, že zpráva v podstatě navrhuje zmrazení rozpočtu EU až do přezkumu v roce 2020, se zbytkovým navýšením o 5 %, slevuje z mnoha cílů uvedených na jejích 40 stranách, především z cílů sociální a hospodářské soudržnosti. Tváří v tvář vážné hospodářské a sociální krizi, zhoršené politikou EU, se rozpočty umožněné tímto finančním výhledem stanou neschopnými zajistit svoji přerozdělující funkci, která je pro účinnou realizaci zásady soudržnosti nezbytná. Podali jsme nesčetné množství návrhů ohledně potřeby navýšit rozpočet EU za účelem podpory hospodářské a sociální soudržnosti i ohledně odstranění povinného charakteru státních příspěvků prostřednictvím jejich omezení na max. 10 % celkové ceny podaného projektu, zejména v zemích s největšími finančními problémy. Dále rovněž zdůrazňujeme význam podpory

205

206

CS


investic do veřejných služeb, podpory produkce, vytváření pracovních míst zaručujících práva, vymýcení chudoby a boje proti sociální nerovnosti. Cesta navrhovaná v této zprávě je něčím jiným; něčím velice odlišným. Proto jsme hlasovali proti jejímu přijetí. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Navzdory občasným pozitivním bodům zpráva nedoporučuje opuštění a změnu stávající politiky Evropské unie v oblasti jejích finančních zdrojů. Proto jsme hlasovali proti jejímu přijetí. Obzvlášť závažné je to, že se coby absolutní prioritou nezabývá reakcí na vážné sociální problémy způsobené hospodářskou a sociální krizí, a to podstatným navýšením rozpočtu EU na podporu hospodářské a sociální soudržnosti, které by doprovázelo snížení povinných státních příspěvků a jejich omezení na 10 % podaného projektu. Především v zemích s největšími finančními problémy by se měla zavázat k investicím do veřejných služeb, podpoře produkce, vytváření pracovních míst zaručujících práva, vymýcení chudoby a boji proti sociální nerovnosti a všem druhům diskriminace nejen na základě pohlaví. Je rovněž nezbytné prosazovat mír, rozvíjet spolupráci a pomoc a významně omezit výdaje na zbrojení a reprezentaci v zámoří. Zpráva se bohužel omezuje pouze na navržení zbytkového navýšení stávajících hodnot rozpočtu EU o 5 %, ačkoli se staví proti zmrazení rozpočtu po roce 2013, jak prosazují některé členské státy. Navrhované navýšení ovšem znamená, že by víceletý finanční rámec (finanční výhled) na období 2014–2020 představoval jen 1,11 % hrubého národního důchodu (HND) EU, oproti částce 1,06 % předpokládané v roce 2013. Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) V podmínkách, kdy mnoho členských států uskutečňuje náročné finanční zásahy, musí být rozpočet EU odůvodněný lépe než kdykoli předtím. Měl by zajišťovat nejvyšší míru evropské přidané hodnoty, mělo by se s ním rozumně hospodařit a měl by podporovat co nejvíce veřejných a soukromých zdrojů. Struktura budoucího VFR by měla být realistická, měla by umožňovat kontinuitu plánování a vyhýbat se nedostatkům současného VFR, zejména nedostatečné flexibilitě v rámci okruhů. Vzhledem ke způsobu, jakým se vyvíjel systém vlastních zdrojů EU, který se postupně nahrazuje příspěvky členských států a následně je vnímán jako nadměrná zátěž pro jejich veřejné finance, je reforma tohoto systému potřebnější než kdykoli v minulosti. Domnívám se, že lepší systém zajišťující spravedlivost, transparentnost a dostatečné rozpočtové příjmy by umožnil, aby se proces rozhodování o rozpočtu více soustředil na klíčové priority Unie. Postupně by se měly ukončit zejména stávající výjimky a nápravné mechanismy, což by bylo nevyhnutelným krokem k větší spravedlivosti a transparentnosti rozpočtu EU. Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – Rozpočet EU po roce 2013 musí odpovídat záměru zachování konkurenceschopnosti, posílení hospodářského růstu a boji proti vysoké nezaměstnanosti v Evropě. Jsem přesvědčen, že v jádru tohoto záměru stojí zemědělství a silná, dobře financovaná společná zemědělská politika. Plně podporuji ve zprávě obsaženou výzvu k propojení zemědělství se strategií Evropa 2020, neboť jsem pevně přesvědčen, že zemědělství a potravinářský sektor významně přispívají k budoucímu hospodářskému růstu v Irsku i celé Evropě. Proto je zásadní chránit a zachovat zhruba 1,7 miliardy EUR, které Irsko každoročně v rámci SZP dostává. Solidně financovaná společná zemědělská politika ochrání potravinové zabezpečení Evropy, přispěje ke splnění našich klimatických cílů a k zachování zaměstnanosti ve venkovských komunitách. Těší

08-06-2011

08-06-2011

CS


mě, že si zpráva uvědomuje roli, kterou hraje rybolov při zachování zaměstnanosti v pobřežních, ostrovních a vzdálených regionech. Jsem přesvědčen, že na tato společenství musíme po roce 2013 v rámci Evropského rybářského fondu vyčlenit více finančních prostředků. Rozpočet EU byl pro mírový proces v Irsku nesmírně prospěšný. Žádám všechny poslance, aby podpořili zachování těchto významných programů. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Abych byl stručný, nehledě na výjimečnou délku tohoto dokumentu, Parlament vyzývá k tomu, aby se evropský rozpočet ve svém celkovém objemu a rozdělení po roce 2013 přizpůsobil pravomocím a velmi vysokému počtu priorit Evropské unie, jak je sama definuje. Žádá tedy jeho navýšení – nejprve o alespoň 5 %. Jak by se mělo financovat? Samozřejmě, že z nové evropské daně! Komu se to snaží lhát do kapsy? Evropa už nyní stojí hodně. Jaký to má výsledek? Bezmocnost tváří v tvář krizi, škody způsobené eurem, obchodní dohody a Schengenskou dohodu, zbytečné pózování, zasahování a kladení překážek v dalších oblastech. V době, kdy se po členských státech žádá drastické škrtání vlastních rozpočtů, kdy si lidé mají utahovat opasky, kdy systémy sociálního zabezpečení podkopává nezaměstnanost a přistěhovalectví, kdy si lidé zodpovědní za krizi nadále nacpávají kapsy a trhy pokračují ve spekulacích, je nechutné, aby toto shromáždění, spolčené s Bruselem, požadovalo jediný cent navíc na uskutečňování této politiky a její další zhoršování. Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Přijetím zprávy pana Garrigy o politických a rozpočtových výzvách, které Evropskou unii čekají po roce 2013, Parlament předjímá, podle mého názoru až příliš ustrašeně, nadcházející debatu o budoucích finančních vyhlídkách Unie. Zpráva opakovaně vyjadřuje nesouhlas s vzájemným soupeřením různých politik spadajících do pravomocí EU a trvá na nezbytnosti mobilizace dostatečných finančních prostředků, a to v souladu se strategií EU 2020. Vysílá členským státům jasný vzkaz: hodláme podporovat silnou integrovanou politiku, a to prostřednictvím navýšení rozpočtu alespoň o 5 %. Dále, v situaci, kdy občané podléhají úsporným opatřením, musíme zachovat silnou politiku soudržnosti. To je to, co v této zprávě navrhujeme, s podporou plánu na vytvoření přechodné kategorie regionů, která by umožnila rozdělování strukturálních fondů lépe odpovídající skutečné hospodářské a sociální situaci na našich územích. A konečně, Unie si musí zajistit finanční zdroje odpovídající jejím ambicím. Proto jsme zopakovali svůj požadavek na zavedení daně z finančních transakcí, což je projekt s širokou podporou veřejnosti, který by ji zároveň podnítil k větší podpoře evropského projektu. Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Svým hlasováním o zprávě pana Garriga Polledy vyjádřil Evropský parlament nahlas svůj názor na budoucnost evropského rozpočtu a předložil ambiciózní návrh víceletého finančního rámce. Požadavek navýšit rozpočet EU po roce 2013 o 5 %, a zvýšit tak HND Evropské unie z 1,06 % na 1,11 % odpovídá odhodlání splnit své závazky, pokud jde o podporu růstu a rozvoje, především v rámci strategie Evropa 2020, k čemuž jsou zapotřebí odpovídající zdroje. Ve skutečnosti je důležité nezapomínat na přidanou hodnotu evropského rozpočtu, jenž může společně se státními rozpočty fungovat coby motor hospodářského růstu, výzkumu a vývoje a zaměstnanosti, zejména u mladých lidí. Zpráva rovněž potvrzuje kladné stanovisko Parlamentu k novým finančním nástrojům, jako je daň z finančních transakcí či eurobondy, které jsou pro evropskou ekonomiku příležitostí. Nyní záleží na Komisi, aby převzala ambice Parlamentu, představila své návrhy

207

208

CS


ohledně příštího evropského finančního rámce a nestala se obětí restriktivních rozpočtových politik členských států. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť vyzývá k vytvoření silné, integrované politiky EU. Moji podporu získaly dva další body. Za prvé, vytvoření kategorie „přechodných regionů“ v rámci politiky soudržnosti s cílem zajistit rozdělování strukturálních fondů přesněji podle skutečné hospodářské a sociální situace daných území; a za druhé, obnovený požadavek na zavedení daně z finančních transakcí coby nového zdroje pro zajištění evropské hospodářské politiky. V době úsporných opatření a neomezených, neustálých finančních spekulací je spravedlivé od finančního sektoru žádat, aby hrál svoji roli při obnově hospodářství zdecimovaného jeho nezodpovědným chováním. Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Usnesení schválené Evropským parlamentem je naším prvním příspěvkem k diskuzi o budoucím finančním výhledu. Návrh na navýšení rozpočtu Evropské unie v příštím rozpočtovém výhledu má moji plnou podporu. Jsem přesvědčena, že Evropská unie potřebuje ambiciózní rozpočet, odpovídající výzvám, jimž budeme čelit. Snížení či zmrazení evropského rozpočtu, jak navrhují některé členské státy, není pro evropskou ekonomiku dobrým řešením. Evropský rozpočet musí být členským státům oporou na cestě z krize a zároveň pružněji reagovat na neočekávané události. Rovněž vítám skutečnost, že Parlament podpořil zařazení některých regionů do přechodné kategorie s cílem zajistit jejich další rozvoj navzdory tomu, že překračují v současnosti závaznou podmínku 75 % HDP Evropské unie. Zavedení této kategorie pomůže regionům, které stále bojují s řadou rozvojových problémů, přestože překračují evropský průměr, což se bude v blízké budoucnosti týkat i regionů v Polsku. Anna Hedh (S&D), písemně. – (SV) Jsem přesvědčena, že rozpočet EU musí mít dostatečné zdroje, aby byl schopen financovat dohodnuté závazky. Zároveň bych ráda zdůraznila, že EU by měla zaujmout spíše umírněný přístup a tyto zdroje by měla zajistit prostřednictvím přerozdělení v rámci stávajícího rozpočtu EU. Nedomnívám se, že by se měl zvětšovat celkový objem rozpočtu. Dala bych přednost tomu, aby byl rozpočet zemědělství snížen ve prospěch výzkumu a vývoje a přechodu na zelenou energii atd., jak uvádí strategie Evropa 2020. Proto se rovněž nedomnívám, že by měla být zachována úroveň rozpočtu pro oblast zemědělství z roku 2013, nýbrž bych uvítala, aby byla zemědělská podpora mezi členské státy rozdělena rovnoměrně. Jsem také přesvědčena, že je velice důležité zlepšit efektivitu administrativních výdajů EU, a jednou z možných cest, jak to udělat, je zvýšit transparentnost procesu rozdělování a využívání těchto financí. Nemyslím si, že bychom měli revidovat horní hranici vlastních zdrojů, neboť by mělo být možné financovat politiku EU v rámci stávající hranice příjmů. Dále vnímám potřebu přezkoumání systému vlastních zdrojů EU. Současný systém je velice komplikovaný a postrádá transparentnost. Srážky jej neučinily o nic spravedlivějším a místo toho přinesly řadu nových výjimek a úprav. Změna tohoto systému nicméně EU neopravňuje k přímému zdanění, jelikož Smlouva o žádné takové pravomoci Unie nehovoří. Jakákoli změna vlastních zdrojů od členských států vyžaduje, aby s ní vyjádřily svůj souhlas, má-li vstoupit v platnost. Gunnar Hökmark (PPE), písemně. – (SV) V hlasování o zprávě o dlouhodobém rozpočtu EU dne 8. června 2011 se naše skupina švédských konzervativců v Evropském parlamentu rozhodla hlasovat proti přijetí návrhu. Důvodem bylo to, že návrh nestanovuje priority

08-06-2011

08-06-2011

CS


pro důležité a méně důležité výdaje, což považujeme za nezbytné. Vyhýbá se nutnosti určit priority, neprojevuje se rozhodně a nezaměřuje se na to, co Evropě přinese růst a konkurenceschopnost, a místo toho vyzývá k navýšení rozpočtu o 5 %. V době, kdy členské státy bojují s masivními schodky svých rozpočtů a rostoucími státními dluhy se Evropský parlament rozhodl požadovat pro EU více peněz. Něco takového nemůžeme podpořit. Měli bychom naopak postupně skončit s příspěvky na společnou zemědělskou politiku (SZP) a strukturální fondy, schválený návrh však míří opačným směrem. Přestože jsme hlasovali proti přijetí zprávy jako celku, vítáme slova o „podstatném navýšení“ finančních prostředků vyčleněných na vědu a výzkum. To je věc, o niž jsme tvrdě usilovali, a její zařazení znamená krok správným směrem. Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Při sestavování finančního výhledu EU na období 2014–2020 je nezbytné zajistit odpovídající financování oblastem podporujícím hospodářský růst a úspěšný rozvoj; jinými slovy, soustředit se na výzkum a podporu inovací, boj proti nezaměstnanosti, chudobě a vyloučení, na dostatečnou připravenost na demografické změny, zodpovědné využívání přírodních zdrojů, vnitřní a vnější bezpečnost, regionální a zemědělskou politiku a rozvoj energetické a dopravní infrastruktury. Zdržel jsem se hlasování o této zprávě, protože je třeba zásadním způsobem přezkoumat společnou zemědělskou politiku, jež musí zajišťovat spravedlivý a jednotný systém přímých plateb, stejně jako řadu dalších oblastí, bez nichž nebudeme schopni vytvořit konkurenceschopnou a silnou Evropu. Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Tato zpráva je možná jednou z nejdůležitějších zpráv tohoto zákonodárného orgánu. Měl jsem příležitost být zpravodajem za Výbor pro kulturu a vzdělávání a jsem přesvědčen, že dosažená dohoda, byť zdaleka ne dokonalá, je v současné hospodářské situaci pravděpodobně ta nejlepší, k jaké jsme mohli dospět. Hlasoval jsem pro její přijetí a doufám, že vyšle jasný vzkaz Radě, aby na stanovisko Evropského parlamentu brala ohled. Sandra Kalniete (PPE), písemně. – (LV) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože uvádí hlavní problémy a priority EU v novém víceletém finančním rámci. Obzvlášť ráda bych zdůraznila v usnesení obsažený požadavek, aby Komise předložila návrhy na efektivní a účinnou společnou zemědělskou politiku (SZP), která by spravedlivěji rozdělovala přímé platby mezi členské státy a zemědělce a posílila souvislost mezi dodáváním veřejných statků společnosti a finanční podporou zemědělců. Plně podporuji požadavek na zachování finančních prostředků vyčleněných na SZP v rozpočtovém roce 2013 na stejné úrovni i v dalším finančním plánovacím období, aby SZP dokázala plnit své rozšířené cíle a úkoly. Nový systém financování EU musí být transparentnější, jednodušší a spravedlivější. Proto podporuji návrhy na postupné nahrazení systému státních příspěvků, který klade nepřiměřený důraz na čistou bilanci mezi členskými státy namísto zásady evropské solidarity a společných evropských zájmů, vlastními zdroji Unie, shromažďovanými přímo a nezávisle na vnitrostátních rozpočtech. Krišjānis Kariņš (PPE), písemně. – (LV) Ačkoli zpráva Evropského parlamentu o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu obsahuje řadu myšlenek hodných podpory, nepodpořil jsem ji, protože jsem přesvědčen, že Evropskou unii v očích jejích obyvatel poškozuje. Zpráva navrhuje zvýšení daňového zatížení evropských občanů a s tím nemohu souhlasit. Můžeme souhlasit, že Evropa musí mít své vlastní finanční prostředky a že ty lze získat prostřednictvím daní. To by však vyžadovalo vznik federální Evropy, k čemuž by mělo dojít prostřednictvím otevřených rozhovorů a ne zadními vrátky, skrz

209

210

CS


daňovou politiku. Chceme-li pokračovat tímto směrem, musíme nejprve zajistit, aby byly členské státy ochotny vzdát se svých daňových výnosů ve prospěch Evropské unie, a jedině poté bude možné vytvořit společný rozpočet z vlastních zdrojů. K přijetí takového rozhodnutí musí evropští politici přizvat společnost, což se v tomto případě nestalo. Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych panu Garriga Polledovi poblahopřát k vynikající práci, kterou odvedl v důležité otázce budoucího finančního výhledu. Pan kolega Garriga Polledo tomuto Parlamentu představil kvalitní přehled shrnující stanoviska nejrůznějších státních delegací a různých politických skupin. Plně podporuji rozhodnutí požadovat navýšení finančních zdrojů pro příští víceletý finanční rámec o přinejmenším 5 %. Rovněž bych rád upozornil na tu část zprávy, která se týká společné zemědělské politiky, vzhledem k mé úloze navrhovatele stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Proto plně podporuji rozhodnutí přinejmenším zachovat stávající rozpočet zemědělství, neboť SZP je jedinou skutečně evropskou politikou, jež může hrát důležitou roli ve strategickém sektoru, který zajišťuje statky pro veřejnou potřebu a vytváří skutečnou evropskou přidanou hodnotu. Na závěr bych rád podtrhl hlasování o politice soudržnosti, v němž byla úspěšně připojena ochranná doložka, jejímž smyslem je po zavedení přechodné kategorie regionů zabránit případnému odebírání zdrojů regionům majícím nárok na financování v rámci cíle konvergence, konkurenceschopnosti a spolupráce. To znamená, že financování nového cíle bude vyžadovat další zdroje. Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. – (SV) Jsme přesvědčeni, že rozpočet EU musí mít dostatečné zdroje, aby byl schopen financovat dohodnuté závazky. Zároveň bychom rádi zdůraznili, že EU by měla pokud možno zaujmout spíše umírněný přístup a tyto zdroje by měla zajistit prostřednictvím přerozdělení v rámci stávajícího rozpočtu EU. Dali bychom přednost tomu, aby byl rozpočet zemědělství snížen ve prospěch výzkumu a vývoje a přechodu na zelenou energii atd., jak uvádí strategie Evropa 2020. Proto se rovněž nedomníváme, že by měla být zachována úroveň rozpočtu pro oblast zemědělství z roku 2013, nýbrž bychom uvítali, aby byla zemědělská podpora mezi členské státy rozdělena rovnoměrně. Jsme také přesvědčeni, že je velice důležité zlepšit efektivitu administrativních výdajů EU, a jednou z možných cest, jak to udělat, je zvýšit transparentnost procesu rozdělování a využívání těchto financí. Nemyslíme si, že bychom měli revidovat horní hranici vlastních zdrojů, neboť by mělo být možné financovat politiku EU v rámci stávající hranice příjmů. Dále vnímáme potřebu přezkoumání systému vlastních zdrojů EU. Současný systém je velice komplikovaný a postrádá transparentnost. Srážky jej neučinily o nic spravedlivějším a místo toho přinesly řadu nových výjimek a úprav. Změna tohoto systému nicméně EU neopravňuje k přímému zdanění, jelikož Smlouva o žádné takové pravomoci Unie nehovoří. Jakákoli změna vlastních zdrojů od členských států vyžaduje, aby s ní vyjádřily svůj souhlas, má-li vstoupit v platnost. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu je důležitý jak z hlediska dosažení cílů EU 2020 (s ohledem na obnovení a zajištění dlouhodobé ochrany úrovně hospodářského růstu), tak předcházení návratu současné hospodářské krize.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Zpráva uvádí, že strategie Evropa 2020 by měla určovat politiku nového VFR, neboť její cíle lze naplnit jedině za optimálního využití existujících zdrojů (stanovených příslušnou politikou). Proces určování klíčových priorit budoucího VFR, jako jsou znalosti pro hospodářský růst, soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost, hospodaření s přírodními zdroji a udržitelný rozvoj, občanství a globální Evropa, proto přispěje k vhodnému rozdělení existujících finančních prostředků a k jejich optimálnímu využití. Sestavení nového VFR tak, jak je uvedeno v této zprávě, nám pomůže vytvořit dlouhodobý akční plán, který přinese konkrétní výsledky a potenciál pro zajištění hospodářského růstu EU. Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Zprávu pana Garriga Polledy jsem podpořila, protože její všeobecný obsah pokládám za opodstatněný vzhledem k výzvám, jimž bude Evropská unie v nadcházejících letech muset čelit. Není reálné přenášet na Evropu další odpovědnost, aniž bychom navýšili finanční zdroje, z nichž může čerpat. Byla bych však raději, kdyby Evropský parlament překročil hranici oprávněných požadavků a stanovil určitý počet priorit. Dokola opakované „stále víc“ řady mých kolegů poslanců je jen povrchní výmluvou. Musíme přesvědčivě obhájit efektivnost evropských výdajů ve srovnání s výdaji vnitrostátními. Kvalitativní rozměr výdajů je přinejmenším stejně důležitý jako ten kvantitativní. A konečně, převedení prostředků nevyčerpaných na úrovni EU do evropského rozpočtu namísto jejich navracení členským státům představuje zdroj značných „úspor“. Co se týče zavedení systému vlastních zdrojů, zůstávám nesmírně zdrženlivá vůči jednostrannému zavedení daně z finančních transakcí bez důkladné studie dopadů. Podpora opatření tohoto druhu bez povědomí o jeho důsledcích ukazuje, že většina Evropského parlamentu jde špatnou cestou. David Martin (S&D), písemně. – S těžkým srdcem jsem hlasoval proti přijetí tohoto usnesení. Ačkoli jsem přesvědčen, že lze mnoho získat, spojí-li 27 členských států své zdroje, nemohl jsem hlasovat pro 5% navýšení rozpočtu EU po roce 2013, když jsme důkladně neprozkoumali stávající výdaje s ohledem na omezení plýtvání a zdvojování. Prioritou rozpočtu EU po roce 2013 musí být růst a vytváření pracovních míst. Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Rozpočet Evropské unie by měl poskytovat co nejvyšší míru evropské přidané hodnoty, být řádně spravován a využívat co nejvíce veřejných a soukromých zdrojů. Abychom dokázali reagovat na výzvy, které máme před sebou, podporujeme cíle strategie Evropa 2020, strategie, s jejíž pomocí by se Evropa měla vzpamatovat z krize a vyjít z ní silnější, a to prostřednictvím vytváření pracovních míst a inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu. Strategie je politickým vodítkem pro příští víceletý finanční rámec (VFR), jenž by měl být co nejambicióznější. V této souvislosti jsme přesvědčeni, že klíčové priority příštího VFR by se měly soustředit kolem následujících témat: znalosti pro růst a zaměstnanost, udržitelný růst, soudržnost pro růst a zaměstnanost, občanství a globální Evropa. Struktura příštího VFR by měla být realistická, měla by usnadňovat kontinuitu plánování a vyhnout se nedostatkům současného VFR. Příští VFR by měl zejména usilovat o správnou rovnováhu mezi stabilitou, střednědobou předvídatelností a flexibilitou. A konečně jsme přesvědčeni, že pro spravedlivější a transparentnější rozpočet EU je nezbytné, aby byly stávající výjimky a korekční mechanismy postupně odstraňovány.

211

212

CS


Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Zpráva pana Garrigy je zkouškou toho, nakolik efektivně pracuje politika EU pro budoucí plánovací období. Pan zpravodaj nám představuje zásadní problém. Tím je uspokojení státních zájmů, které jsou velice rozdílné, a zároveň vytvoření evropské přidané hodnoty, což se odráží ve víceletém finančním rámci. Domnívám se, že evropští občané potřebují lépe porozumět cílům politiky soudržnosti. Silné Evropy, Evropy schopné vyrovnat se s celosvětovým konkurenčním prostředím, dosáhneme prostřednictvím zachování politiky soudržnosti coby klíčového prvku politiky EU, jehož cílem je dosažení vyváženého rozvoje ve všech regionech. Musím trvat na zachování významné části budoucího finančního výhledu pro politiku soudržnosti. Zmenšování hospodářských a sociálních rozdílů v rámci EU musí zůstat její hlavní prioritou. Abychom dospěli k navrhovaným výsledkům, musíme dodržovat hlavní podmínky pro přidělování zdrojů podle úrovně rozvoje a sbližování mezi regiony EU. Tuto zprávu podporuji, neboť se domnívám, že doplnění víceletého finančního rámce po roce 2013 je životaschopným řešením, které zahrnuje změny ve stávající struktuře. Vedle zajištění financování výzkumu a vývoje, energetiky a dopravy musíme rovněž zvážit investice do oblasti soudržnosti a zemědělství. Mario Mauro (PPE), písemně. – (IT) Zpráva pana Garriga Polledy o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu představuje velmi důležitý krok v institucionální a hospodářské reorganizaci Evropské unie po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Všichni víme, že Smlouva vyžaduje, aby se nové oblasti pravomocí odrážely v příštím VFR. To nám zajisté pomůže čelit novým globálním problémům. Hlasoval jsem pro přijetí. Arlene McCarthy (S&D), písemně. – Labourističtí europoslanci jsou přesvědčeni, že cílem a prioritou výdajů EU musí být financování hospodářských investic a výzkumu, které posiluje ekonomiku a vytváří pracovní místa. Cílené výdaje EU jsou jednou z cest, jak podpořit místní ekonomiky a přinést do našich komunit pracovní místa. Tváří v tvář vládním škrtům poskytuje EU regionům Spojeného království životně důležité finanční prostředky. Daňoví poplatníci by však za své peníze chtěli lepší výsledky. Proto labourističtí europoslanci hlasovali proti 5% navýšení rozpočtu. Chceme-li financovat hospodářské priority EU, úspor lze a je nezbytné dosáhnout v jiných oblastech, zejména ve společné zemědělské politice, včetně škodlivých zemědělských vývozních subvencí a dotací na tabák. Diskuze o příštím víceletém finančním rámci znamená příležitost k zásadní reformě, jíž se musíme chopit. Politika „jako obvykle“ není pro Evropu, která potřebuje finance na pracovní místa a růst, volbou. Labourističtí europoslanci se nedomnívají, že by rodiny měly nadále nést plné náklady na rozpočtové příspěvky Spojeného království. Proto podporujeme diskuzi o alternativních způsobech financování EU, zahrnujících snížení částky pocházející z DPH a vnitrostátních rozpočtů prostřednictvím opatření, jako jsou koordinovaná opatření zaměřená na nedostatečně zdaněný finanční sektor. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Díky této zprávě se Evropa 2020 stává samotným rámcem budoucího evropského rozpočtu. Podporuje evropský semestr, evropský mechanismus stability a pakt Euro plus. Zpráva se ani slovem nezmiňuje o jaderné otázce. Měl by pro ni existovat zvláštní rozpočet? To si nemyslím. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Mnoho členských států v tuto chvíli provádí náročné rozpočtové úpravy, a proto by rozpočet EU měl být velmi dobře odůvodněn. Rozpočet

08-06-2011

08-06-2011

CS


EU by měl poskytovat nejvyšší stupeň evropské přidané hodnoty (EPH), měl by být řádně spravován a co nejvíce podporovat investice z veřejných a soukromých zdrojů. Odpovědí EU na tyto výzvy je strategie Evropa 2020. Je to strategie, která by měla Evropě pomoci zotavit se z krize a vyjít z ní silnější, a to vytvářením pracovních míst a inteligentním, udržitelným a inkluzivním růstem. Souhlasím se zpravodajem, že „že strategie Evropa 2020 by měla být politickým východiskem pro příští [víceletý finanční rámec], který by měl odrážet ambice této strategie“. Priority příštího VFR by se měly soustředit kolem těchto témat: znalosti pro růst, hospodaření s přírodními zdroji a udržitelný rozvoj, soudržnost pro růst a zaměstnanost, občanství a globální Evropa. Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky definuje priority Parlamentu pro víceletý finanční rámec po roce 2013. Důležitým bodem zprávy je požadavek zavést jeden či několik skutečných vlastních zdrojů s cílem nahradit systém založený na HND, má-li Unie dosáhnout samostatného, spravedlivějšího, transparentnějšího, jednoduššího a nestranného systému financování. Chceme-li zabránit zneužívání účetnictví, je třeba tuto zprávu podpořit. Hlasoval jsem pro přijetí. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Od fiaska s evropským záchranným balíčkem museli čistí přispěvatelé zaplatit dvakrát až třikrát tolik. V příštích letech budou do těchto záchranných mechanismů místo záruk téct skutečné hotové peníze. Ty budou muset zaplatit čistí přispěvatelé, jinými slovy tvrdě pracující občané Německa, Francie, Itálie, Nizozemí a Rakouska, ze svých státních rozpočtů; v těchto zemích pociťují první bolestivé škrty již nyní. Požadovat v této obtížné situaci navýšení rozpočtu je skandální. Nepotřebujeme nafouknutý rozpočet EU, který je možná až desetkrát vyšší, než je nezbytné; nepotřebujeme rozpočet financovaný evropskými daňovými poplatníky, který postrádá jakýkoli smysl pro šetrnost; nepotřebujeme další bujení bruselské byrokracie, okrádající čisté přispěvatele. Místo toho bychom měli využívat veškerých příležitostí k úsporám. Zemědělské dotace, největší a nejspornější část rozpočtu, by se měly navrátit do pravomoci jednotlivých států. Tím by se odstranil tlak na rozpočet EU a členské státy by mohly lépe reagovat na specifický charakter svého zemědělství. Z tohoto důvodu jsem bez váhání hlasoval proti přijetí zprávy pana Garriga Polledy. Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem proti přijetí pozměňovacího návrhu č. 39 této zprávy a dále pro přijetí pozměňovacího návrhu č. 62. Domnívám se, že po dobu trvání příštího programového období je třeba vytvořit přechodnou kategorii regionů, a to s jedinou podmínkou, že přidělování prostředků vyčleněných pro tyto regiony se nedotkne prostředků přidělených za účelem dosažení cílů konvergence a konkurenceschopnosti. Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. – (PL) Dnes, při hlasování o zprávě pana Garriga Polledy o investování do budoucnosti: novém víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu jsem se zdržel hlasování o pozměňovacích návrzích předložených skupinou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance a skupinou konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice ohledně návrhů Evropské komise na zavedení daně z finančních transakcí. Takový postup nemohu podpořit, přestože rozhodně souhlasím se zavedením daně, která by EU přinesla vlastní zdroje. Evropská daň zaručí, že bude možné splnit cíle EU bez omezení představovaných stanovisky členských států, které příliš často obětují zájmy EU krátkodobým cílům. Jsem však

213

214

CS


přesvědčen, že není rozumné navrhovat zavedení daně z finančních transakcí jen v samotné Evropské unii. Stojíme před výzvou, jak učinit evropskou ekonomiku tou nejkonkurenceschopnější na světě, a podle mého názoru je nepřijatelné vytvářet zátěž, jež způsobí odliv kapitálu z Evropy. Stejně tak jsem přesvědčen, že pokusy zavést uhlíkovou daň coby alternativu k dani z finančních transakcí jsou nesmírně škodlivé. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Tvrdě pracující evropští občané jsou nuceni platit stále více. Po katastrofálním evropském záchranném balíčku, který čistým přispěvatelům jednoduše uštědřil ránu za špatnou správu a korupci v několika jižních státech, je nyní v plánu žádat již tak přespříliš zatížené občany zemí, jež jsou čistými přispěvateli, aby vydali další peníze. Místo využívání veškerých dostupných příležitostí k úsporám se výdaje dále zvyšují. Měli bychom usilovat o zmenšení zátěže, nikoli zvětšení. Proto jsem hlasoval proti přijetí návrhu. Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Musíme sestavit takový víceletý finanční rámec (VFR), který zajistí transparentní a efektivní financování politiky EU a zabrání opakování krize. Vodítkem pro provádění VFR by měla být strategie Evropa 2020. Jakýkoli nový systém financování rozpočtu by zejména neměl zvyšovat zatížení státních pokladen ani daňovou zátěž občanů. Abychom zmenšili nespokojenost občanů EU se stávajícími výdaji, je třeba zlepšit kvalitu provádění a uplatňování výdajů. Musíme zvýšit transparentnost přidělování a využívání finančních prostředků a omezit administrativní náklady a byrokracii. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat odstranění chudoby a nezaměstnanosti, průmyslu a energetice a vytváření společnosti založené na znalostech. Musíme zajistit odpovídající financování rozsáhlých výzkumných a rozvojových projektů. Vzhledem k důležitosti malých a středních podniků je třeba věnovat dostatečné finanční zdroje na zlepšení jejích provozních podmínek. Nesouhlasím s návrhem na budoucí snížení objemu financí vyčleněných na společnou zemědělskou politiku, neboť zemědělství je zvlášť citlivé odvětví. Omezení finanční podpory by mělo pro zemědělce ve všech zemích EU zvlášť negativní důsledky. Evropský sociální fond by se měl stát politickou prioritou, abychom splnili sociální cíle a cíle zaměstnanosti. Musíme zlepšit systémy sledování a hodnocení provádění politiky soudržnosti. Blížíme se k další fázi rozšiřování EU a VFR musí umožňovat řádně vyvážené výdaje. Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Garriga Polledy, neboť jsem přesvědčen, že finanční nástroje by v budoucnu měly být účinné, měly by posilovat soudržnost a připravit Evropskou unii na výzvy celosvětového trhu. Souhlasím s obsahem dokumentu, přestože zahrnuje dva body, s nimiž jsem nesouhlasil a proti nimž jsem se postavil: daň z finančních transakcí a pozměňovací návrhy týkající se zavedení „přechodné kategorie“. Nedomnívám se, že by součástí této zprávy měl být odkaz na daň z finančních transakcí. Diskuze o této dani je důležitá, avšak vyžaduje hloubkovou analýzu. Přidání přechodné kategorie by na druhou stranu znamenalo ústupek z horizontálního přístupu k regionům cíle 2, který se v posledních letech ukázal jako účinný, ze systému postupného ukončování a z finančních zdrojů pro regiony cíle 1. To by uškodilo italským regionům ve prospěch nových členských států, které už s nejnovějším rozšířením získaly velký podíl finančních prostředků. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Nový víceletý finanční rámec (VFR) má zásadní význam pro to, aby bylo možné náležitě realizovat strategii Evropa 2020 a abychom byli všeobecně vzato schopni zajistit podmínky pro silný rozvoj, který dokáže reagovat jak na problémy, jimž evropští občané čelí, tak na jejich očekávání ohledně zlepšování životní úrovně. V této souvislosti chválím autora zprávy za návrh sedmiletého

08-06-2011

08-06-2011

CS


VFR, v souladu se strategií Evropa 2020, který podléhá přezkumu v polovině období a prosazuje: zachování rozpočtu EU se zvláštním důrazem na společnou zemědělskou politiku (SZP) a politiku soudržnosti; větší pružnost, která bude ještě nezbytnější, až se finanční omezení stanou hmatatelnějšími; a rovněž větší demokratickou odpovědnost, aby evropské fondy skutečně podporovaly rozvojové projekty, jež dokáží být udržitelné. V této souvislosti je důležité, že regiony, které už dosáhly cíle 1, budou moci přejít do přechodné kategorie a posílit tak rozvoj, jehož dokázaly, že jsou schopny dosáhnout, místo toho, aby byly náhle zanechány bez pomoci, což by mezitím dosažený pokrok mohlo vážně ohrozit. Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Zastáváme kladný názor ohledně toho, že se zpráva zaměřuje na společné výzvy, jimž Evropa čelí: na otázky klimatu a životního prostředí, boj za demokracii, mír a svobodu na celosvětové úrovni a naléhavou potřebu výzkumu, inovací a infrastruktury. Diskuzemi probíhajícími během práce na této zprávě se prolínala strategie Evropa 2020 a investice do iniciativ s evropskou přidanou hodnotou. Jsme však hluboce znepokojeni skutečností, že jsme Radě přenechali pravomoc určovat priority. To je pro Evropský parlament velmi nešťastné. Přes všechny obsažené požadavky na inkluzivní, udržitelnou a konkurenceschopnou Evropu nicméně není možné vše najednou financovat z rozpočtu EU. Chceme realistickou a proveditelnou vyjednávací strategii, jelikož však zpráva nestanoví žádné jasné priority, domníváme se, že tento cíl nebyl splněn. Naše návrhy na modernizaci rozpočtu zemědělství nebyly do konečného znění dokumentu zahrnuty. Z těchto důvodů, mimo jiné, jsme se zdrželi konečného hlasování. Vincent Peillon (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy předložené panem Garriga Polledou za zvláštní výbor pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013. V atmosféře rostoucího populismu jsou účinnost a vůbec relevantnost politiky EU pravidelně zpochybňovány. Nicméně tváří v tvář současné krizi, ať už finanční, hospodářské, sociální či klimatické, potřebujeme nikoli méně, nýbrž více Evropy. Zpráva navrhuje, aby EU konečně dostala zdroje odpovídající jejím ambicím, a to prostřednictvím podstatného navýšení rozpočtu EU o minimálně 5 % a mobilizace rozpočtových zdrojů Unie ve prospěch strategie EU 2020. Díky Skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu Parlament ve zprávě rovněž obhajuje dvě silná opatření: co se týče příjmů, hloubkovou reformu systému vlastních zdrojů, zejména prostřednictvím zavedení daně z finančních transakcí (Tobinovy daně); co se týče výdajů, vytvoření kategorie „přechodných regionů“ za účelem posílení solidarity mezi územími EU a zajištění spravedlivějšího přidělování regionálních strukturálních fondů. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Kombinace malého počtu pracujících obyvatel a velkého podílu důchodců bude znamenat další zatížení systémů sociálního zabezpečení a hospodářské konkurenceschopnosti, což přinese stále významnější problémy s chudobou související s pohlavím, a to vzhledem k vysokému počtu starších žen a stávajících rozdílů v sociální ochraně. Je třeba zdůrazňovat význam vytváření rozpočtu s ohledem na rovné příležitosti coby nástroje dobré správy, jejž lze využít ke zvýšení účinnosti a spravedlivosti, sledování toho, jak rozdělování rozpočtu ovlivňuje hospodářské a sociální příležitosti mužů a žen, a k pružnosti při restrukturalizaci opatření, která brání dosažení rovnosti pohlaví.

215

216

CS


Do evropského investičního plánu pro zaměstnanost, ochranu životního prostředí a inovace je třeba zahrnout konkrétní opatření za účelem rozvíjení technických a vědeckých dovedností mladých žen, abychom zlepšili jejich kvalifikaci a zaměstnatelnost, a to zejména ve strategických odvětvích, v nichž nejsou dostatečně zastoupeny. Evropský sociální fond (ESF) by měl poskytovat dostatečné zdroje pro opatření s cílem zlepšit přístup na pracovní trh a bojovat proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení. Zároveň žádám Evropskou komisi, aby navrhla aktivní opatření prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) s cílem podpořit zaměstnanost žen ve venkovských oblastech. Phil Prendergast (S&D), písemně. – Opětovné projednání rozpočtu EU bude mít vliv na fungování Unie v nadcházejících letech a na programy, které si bude moci dovolit. Rozpočet odpovídající procentům HND Evropské unie by měl odrážet její dohodnuté priority. Jednání však musí odrážet také potřeby členských států s ohledem na konsolidační úsilí probíhající v mnoha zemích včetně Irska. Cíl posílit zaměstnanost, produktivitu a sociální soudržnost obsažený ve strategii růstu Evropa 2020 nemůžeme kvůli současným finančním problémům zahodit. Musíme si uvědomit, že politická opatření pro zvýšení produktivity, zejména v oblasti zelené energetiky a výzkumu a vývoje, jsou hybnou silou hospodářské budoucnosti EU. Další velice významnou záležitostí nejen pro Irsko, ale i pro EU jako celek, je společná zemědělská politika. Uvědomujeme si, že po roce 2013 přijdou podstatné změny, avšak změny plateb v rámci SZP by se měly postupně vyvíjet tak, aby zemědělcům umožnily přizpůsobit se novému uspořádání. Rozpočet SZP musí evropským zemědělcům zároveň pomoci přizpůsobit se novým výzvám a příležitostem. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Víceletý finanční rámec představuje příležitost učinit strategické volby pro budoucnost. V době neveselých kroků jednotlivých států navýšení rozpočtu EU ve skutečnosti znamená projev důvěry ve společný projekt a posílení činnosti na nadnárodní úrovni. Členské státy čelí celé řadě problémů, jejichž řešení lze nalézt jedině na úrovni EU. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Zvládnout více s méně penězi, jak doporučují některé členské státy, je zhola nemožné! Proto je dnes odpoledne přijatá zpráva o novém víceletém finančním rámci po roce 2013 tak důležitá. Obsahuje pokyny, které Evropské unii umožní vstoupit do období konkurenceschopnosti, solidarity a dobré správy. Upozorňuje na to, že bez podstatného přerozdělení v rámci rozpočtu dalších zdrojů nebude Evropa nikdy schopna plnit své nové úkoly přiřknuté Lisabonskou smlouvou ani se vydat na cestu k udržitelnému růstu. Existuje však mnoho oblastí, které mohou přispět k součinnosti či úsporám z rozsahu: Evropská služba pro vnější činnost, humanitární pomoc a civilní ochrana, sloučení finančních zdrojů na obranu, výzkum a inovace, velké projekty infrastruktury (zejména v oblastech energetiky a dopravy). Další pokrokovou myšlenkou je návrh na postupné zastavení dotací majících škodlivý vliv na životní prostředí, podobně jako to učinila Komise s tabákem. Rovněž mě těší, že Evropský parlament znovu potvrdil svoji podporu vlastních zdrojů, neboť je jedině správné, aby Unie spravovala svůj vlastní rozpočet. Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti pozměňovacím návrhům ke zprávě pana Garriga Polledy, které vyzývají k vytvoření přechodné kategorii pro regiony, jejichž HDP na obyvatele dosahuje 75 % až 90 % HDP EU, během příštího programového

08-06-2011

08-06-2011

CS


období. V této inovaci jde zjevně o otevřenost a větší finanční pružnost, avšak v období úsporných opatření a snižování rozpočtu, jako je to současné, by to nevyhnutelně znamenalo škrty ve financování jiných regionů, zejména regionů cíle 1 (konvergence), mezi něž konkrétně patří regiony jižní Itálie. S politováním konstatuji, že moji kolegové toto hledisko opomněli a nechali se ovlivnit argumenty, jež jsou v rozporu se zásadami evropské solidarity. Pozměňovací návrh č. 64, který byl schválen, však naštěstí zdůrazňuje, že tato přechodná opatření nesmí být v žádném případě zavedena na úkor současných regionů konvergence, konkurenceschopnosti a spolupráce (cíle 1, 2 a 3). Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Naše reakce na problémy, jimž čelíme – hospodářskou krizi, rychlý vzestup rozvíjejících se ekonomik, změny klimatu, bouřlivé demografické změny a tak dále – mohou být účinné jedině tehdy, pokud je vytvoříme společně, na evropské úrovni. Jsem naprosto přesvědčen, že bychom měli postupovat směrem k většímu zapojení Evropské unie. Přestože je rozpočet EU významnou politickou pákou, strop vlastních zdrojů EU se nezměnil od roku 1993. Toto usnesení žádá, aby byly evropskému rozpočtu přiděleny zdroje odpovídající ambicím EU. S touto myšlenkou zcela souhlasím a podporuji ji. Já osobně souhlasím především s co nejrychlejším zavedením evropské daně z finančních transakcí, nedosáhneme-li dohody na úrovni světové. Ačkoli úplně nesouhlasím s tím, aby se takto získané zdroje staly součástí rozpočtu EU, neboť se domnívám, že by z nich měly mít alespoň částečně prospěch rozvojové cíle tisíciletí, rozhodl jsem se hlasovat pro odstavec 171, abych vyslal pozitivní signál Komisi a Radě ohledně provádění této daně. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pro přijetí. Jak již dříve uvedl můj kolega, Bas Eickhout, zmrazení nebo snížení rozpočtu EU po roce 2013 nepředstavuje důvěryhodný přístup, myslí-li EU a její členské státy vážně plnění politických priorit, které si stanovila, zejména ve strategii Evropa 2020. Koordinace financování a činnosti EU je pro nás ve srovnání se samostatnými kroky zjevně lepší cestou, jak dospět ke společným cílům. Vítáme skutečnost, že poslanci Evropského parlamentu jasně zaujali své stanovisko k této záležitosti před blížící se debatou o budoucím financování EU. EU potřebuje vhodný a předvídatelný systém financování vlastního rozpočtu, aby se skoncovalo s nekonečným, ničivým handrkováním o státních příspěvcích do evropského rozpočtu. Zavedení reálného a smysluplného systému „vlastních zdrojů“ pro financování rozpočtu EU je jediným způsobem, jak toho dosáhnout, a my jsme rádi, že se Evropský parlament za tuto dlouhodobou prioritu Zelených celou svou vahou postavil. Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Jsem přesvědčena, že dnešním hlasováním vyslal Evropský parlament důrazný a jasný signál těm členským státům, které pro období 2014–2020 žádaly zmrazení rozpočtu Evropské unie. Takové podstatné omezení zdrojů není platnou volbou pro ty, kdo věří ve skutečně konkurenceschopnou Evropu, a země, které jej požadují, by měly konkrétně říci, jaké projekty by se musely zrušit, aby to umožnilo škrty. Se zlozvykem přijímání politických závazků bez nezbytných finančních zdrojů musíme skoncovat, neboť podrývá plánování a důvěryhodnost celého evropského systému. Snížení dlouhodobých rozpočtů by mohlo zkomplikovat jak navýšení výdajů na výzkum a inovace, tak investice do infrastruktury, zahraniční politiky a rozšiřování. Jejich snížení by v současnosti navíc mělo závažné důsledky pro budoucnost všech členských států. Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) V rámci hlasování o investování do budoucnosti: novém víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní

217

218

CS


Evropu jsem hlasovala pro vytvoření přechodné kategorie pro regiony, jejichž HDP na obyvatele dosahuje 75 % až 90 % HDP Unie. Ze vzniku této nové kategorie by mělo prospěch deset francouzských regionů včetně regionů Nord-Pas-de-Calais a Picardie. Vytvoření třetí kategorie regionů jim umožní využívat finančních prostředků na zaměstnanost, udržitelný růst a konkurenceschopnost. Dalším důležitým aspektem zprávy je to, že podporuje vytvoření transparentnějšího, jednoduššího a spravedlivějšího systému financování evropského rozpočtu. Mezi opatření předložená Komisí patří vytvoření daně z finančních transakcí. Parlament s touto daní pravidelně vyjadřuje svůj souhlas a já rozhodně podporuji opatření, které zlepší fungování trhu, neboť omezí spekulace a přispěje k financování globálních veřejných statků a snížení rozpočtových schodků. Antolín Sánchez Presedo (S&D), písemně. – (ES) Ačkoli bych si přál ambicióznější výsledek, zpráva pana Garriga Polledy o finančním výhledu na období po roce 2014 je krokem kupředu, výsledkem širokého politického kompromisu v rámci zvláštního výboru, který v Parlamentu vznikl vůbec poprvé, před tím, než svůj návrh představí Komise. Zpráva uznává, že je třeba vyčlenit více finančních zdrojů, abychom naplnili cíle strategie Evropa 2020, rozvíjeli evropskou politiku a splnili závazky vyplývající z rozšíření a z Lisabonské smlouvy. Obhajuje nové vlastní zdroje, otvírá dveře fiskální unii a dani z finančních transakcí, jež by se měla rozšířit i do zbytku světa. Navrhuje, aby od roku 2020 existovala pětiletá období (či období pěti plus pěti let), která by byla lépe v souladu s mandáty institucí. Podporu aktivit souvisejících s mořem a vytvoření nové kategorie pro regiony, jejichž HDP na obyvatele dosahuje 75 % až 90 % HDP EU, považuji pro Galicii za velice pozitivní. Je nezbytná pro to, abychom se vyhnuli přerušení toku evropských fondů a umožnili přechod k lepší konkurenceschopnosti a prosazování konvergence cestou udržitelného rozvoje. Alf Svensson (PPE), písemně. – (SV) Když Evropský parlament ve středu 8. června hlasoval o investování do budoucnosti: novém víceletém finančním rámci (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu, rozhodl jsem se hlasovat proti přijetí zprávy. V době, kdy se členské státy EU nachází pod vážným rozpočtovým tlakem, nerad vidím, že Evropský parlament chce místo určování priorit raději navýšit rozpočet o přinejmenším 5 %. Evropský parlament odhlasoval zachování příspěvků v oblastech, které evropské hospodářství drží ve starých kolejích, když například mimo jiné vyčlenil na společnou zemědělskou politiku nejméně tak velký objem prostředků jako na rozpočtový rok 2013. Rovněž nesouhlasím s návrhem Parlamentu na reformu financování EU zavedením systému vlastních zdrojů. Některé z těchto zdrojů by měly pocházet z daně z finančních transakcí (FTT). Keith Taylor (Verts/ALE), písemně. – Podpořím pozměňovací návrh ke zprávě o víceletém finančním rámci (VFR), který příspěvky členských států EU omezuje na míru inflace (v současnosti 3,2 %) nebo méně, jak navrhli představitelé Spojeného království, Francie, Německa, Nizozemí a Finska. Zpráva pana Garrigy o VFR usiluje o navýšení financování ze strany členských států pro období let 2014–2020 o 5 %, což nemohu podpořit v době, kdy Spojené království zažívá mimořádně nepříznivé časy způsobené nebezpečnými a společnost rozdělujícími úspornými opatřeními vlády. Souhlasím s řadou opatření obsažených ve zprávě a v pozměňovacích návrzích Zelených, zejména v souvislosti se „zeleným novým údělem“, ukončením státních srážek a vlastními zdroji EU a uvědomuji si, že částečné navýšení nad míru inflace je třeba pro plnění závazků vyplývajících z Lisabonské smlouvy. Ve VFR však zbývá mnoho nákladných rozpočtových položek,

08-06-2011

08-06-2011

CS


který by neměly být podporovány, a domnívám se, že 6,6 miliardy EUR na jadernou fúzi je jen jednou z nich. Moje námitka tedy zní, že nebude-li existovat dostatek financí po navýšení příspěvků členských států pouze o míru inflace, měli bychom hledat cesty, jak nedostatek nahradit přerozdělením rozpočtových položek. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Evropa 2020 je evropská strategie, jejímž cílem je reagovat na nové globální výzvy EU a jejích členských států, a proto je třeba vytvořit hospodářské a finanční podmínky, které budou v období 2014–2021 řídit její uskutečňování. Tato zpráva chce přispět ke vzniku víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2013 schválením 5% navýšení rozpočtových prostředků stávajícího VFR, zachováním financování soudržnosti a zemědělství a finančním posílením v oblasti výzkumu, vývoje, inovací, energetiky a dopravy. Hlasoval jsem pro její přijetí, protože uvedený strategický obsah považuji za pozitivní a také proto, že rozpočet je v souladu s cíli zakotvenými ve strategii Evropa 2020. Posílení hospodářské správy a význam politiky soudržnosti jsou některé z oblastí, které bych chtěl v úsilí o inteligentní, udržitelnější a inkluzivnější Evropu zdůraznit. Považuji za důležité vytvořit přechodnou kategorii pro regiony, jejichž HDP na obyvatele dosahuje 75 % až 90 % HDP EU, což by přispělo k posílení rovnosti na regionální úrovni. Rád bych nicméně zdůraznil, že pokud jde o přidělení finančních prostředků z EU, tato nová kategorie by neměla uškodit více znevýhodněným regionům. Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Poslanci Evropského parlamentu za Komunistickou stranu Řecka hlasovali proti přijetí zprávy, neboť zcela otevřeně vyjadřuje strategickou politiku a hospodářské priority monopolního kapitálu, jimž má EU v nadcházejících letech sloužit a které má uskutečňovat, a to na pozadí rozvíjející se krize kapitalismu. Informace ze současného finančního rámce ilustrují skutečnost, že namísto uspokojování základních potřeb jsou finanční prostředky dostupné v rámci jednotného evropského rozpočtu namířeny přímo proti nim, s cílem zvýšit ziskovost monopolních skupin. Je špinavá lež, že základní charakteristikou zprávy je údajný požadavek Evropského parlamentu navýšit výdaje v rámci rozpočtu EU po roce 2013 o 5 %. Její převažující charakteristikou je požadavek nejen na toto navýšení, ale na navýšení veškerých výdajů v rámci rozpočtu EU, jež mají směřovat k prosazování barbarských opatření rozpoutaných kapitálem, EU a buržoazními vládami proti pracující třídě a nejnižším třídám ve všech členských státech. Žádá, aby byly peníze pracujících obyvatel členských států financující rozpočet EU využity k prosazování kapitalistické restrukturalizace, smetení práv zaměstnanců, podpoře ziskovosti evropských monopolů, konsolidaci mechanismů „memorand“, zajištění věřitelů v dlužných členských státech a podpoře represivních mechanismů a imperialistickému vměšování EU. Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Dnes jsem hlasoval pro vytvoření „přechodných regionů“ a jsem rád, že toto stanovisko schválil Parlament jako celek. Toto rozhodnutí bude znamenat, že podporu získají i relativně bohaté oblasti chudších členských států (jako je Mazovsko a Varšava). Stanovisko dnes schválené Parlamentem je prvním vítězstvím v boji o podobu nového finančního výhledu na období 2014–2020. Pro Polsko a také pro Varšavu bude klíčovým faktorem výše financování a priority stanovené v rámci fondu soudržnosti. Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Zpráva pana Garriga Polledy předpokládá pro přechodnou kategorii regionální podpory hodnoty mezi 75 a 90 %. Tento rozsah je pro

219

220

CS


mě nepřijatelný, neboť nabízí vyhlídku na platby jen málo oblastem vyžadujícím podporu, a to i v západní části EU. To je v rozporu se skutečným cílem regionální podpory, konkrétně s posílením těch nejslabších regionů. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Příští víceletý finanční rámec (VFR) je dokonalou příležitostí k tomu, abychom evropským obyvatelům ukázali, že Unie může plnit dlouhodobé cíle, jako je stimulace silného růstu a vnitřní soudržnost. Takovou příležitost nesmíme promarnit. Těší mě, že pan zpravodaj zdůrazňuje význam politiky soudržnosti pro růst a zaměstnanost. Pro Litevce je zásadní, aby částky vyčleněné na politiku soudržnosti v dalším VFR nebyly menší než v tomto finančním období. Evropská politika soudržnosti nadále hraje významnou roli při zmenšování sociálních a hospodářských rozdílů mezi členskými státy. Například litevský HDP na obyvatele zůstává nízký (když jsme se připojili k EU, bylo to 48 % evropského průměru). Panuje však přesvědčení, že v roce 2020 bude HDP Litvy alespoň o 50 % vyšší, než by byl bez podpory politiky soudržnosti. Litevské cíle zlepšení dopravní infrastruktury a přístupnosti (23 % z celkové výše finančních prostředků strukturálního fondu), zvýšení kapacity výzkumu a vývoje (22 %) a podpora vzniku podniků na politice soudržnosti závisí. Kolísající finanční prostředky politiky soudržnosti budou našemu hospodářství nadále škodit. To nesmíme dopustit. Důvěra v EU se vrátí jedině tehdy, pokud budou naši občané přesvědčeni o tom, že Unie slouží jejich hodnotám a zájmům. Geoffrey Van Orden (ECR), písemně. – Schválením této zprávy o novém víceletém finančním rámci poměrem 468 ku 134 (54 poslanců se zdrželo) Parlament potvrdil, že žije v jiném světě, než je tvrdá hospodářská realita současnosti. Jsou-li doma přijímána tak náročná hospodářská rozhodnutí, (…) je nepřijatelná, aby EU nijak nesnižovala náklady a neomezovala plýtvání. (…) Parlament se rozhodl ignorovat dopis britského předsedy vlády (…) a představitelů Francie, Německa, Nizozemí a Finska o tom, že nesmí dojít k navýšení rozpočtu EU (…). Ano, mnoho si z nás si přeje rozpočtové škrty a snížení nadměrných příspěvků Spojeného království. (…). Britská veřejnost (…) nepřijme daně uvalené EU, a stejně tak občané ostatních (…) zemí, uvědomí-li si, co se děje (…). Informovaný hospodářský názor by vám odhalil, že nižší daně jsou nejlepším impulsem pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Cílem této zprávy je položit finanční základy evropskému superstátu, což já a mí voliči (…) odmítáme. Připojil jsem se ke svým konzervativním kolegům a hlasoval jsem proti přijetí zprávy. (Písemné prohlášení bylo zkráceno v souladu s článkem 149 jednacího řádu) 8. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno v 13:45 a znovu zahájeno v 15:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI Místopředsedkyně 9. Složení Parlamentu: viz zápis 10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

08-06-2011

08-06-2011

CS


11. Revize maďarské ústavy (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Rady a Komise o revizi maďarské ústavy. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Paní předsedající, paní komisařko, vážení poslanci, Smlouva neudělila Radě žádné pravomoci pro to, aby se zabývala vnitrostátními ústavami členských států. Podle čl. 4 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii spadá i nadále přijímání ústavy pod výhradní pravomoc dotyčného členského státu. Rada tedy není v pozici, která by jí umožňovala diskutovat o nově přijaté ústavě Maďarska. Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, na žádost pana předsedy Barrosa se dnes obracím na Evropský parlament ve věci maďarské ústavy. Nejprve chci říci, že pan předseda Barroso při různých příležitostech zdůraznil, že Komise nečiní politické úsudky o základních ústavních a institučních krocích členských států. Přijetí nové ústavy v členském státě je věcí obyvatel a institucí tohoto státu v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a tam, kde to přichází v úvahu, s právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy. Komise však může – stejně jako v případě jakéhokoliv právního aktu členského státu – hodnotit ústavu z hlediska jejího souladu s právem Unie. Rozumí se samo sebou, že ústava každého členského státu by měla odrážet a respektovat evropské hodnoty svobody, demokracie, rovnosti, právního státu, lidské důstojnosti a dodržování lidských práv, včetně práv menšin, a bránit diskriminaci, jak stanoví článek 2 Smlouvy. Nová maďarská ústava vstoupí v platnost dne 1. ledna 2012 a bude vyžadovat přijetí prováděcích opatření. Komise může tedy v této fázi provést pouze předběžný rozbor, neboť přesné stanovisko k propojení ústavy s právními předpisy Unie a k jejím právním dopadům lze plně učinit pouze s přihlédnutím k prováděcím legislativním, administrativním a soudním postupům, jež jsou na ní založené. Komise také v této věci pokračuje v práci Benátské komise Rady Evropy a očekáváme, že ve dnech 17.–18. června bude zveřejněna zpráva. Je mi také známo, že tajemník Benátské komise, pan Thomas Markert, se zúčastnil zasedání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 25. května, a s velkým zájmem jsem si přečetla jeho připomínky. Jak jsem již vysvětlila, veškeré záležitosti diskutované v té době jsou svázány s vnitrostátními pravomocemi. My můžeme nabýt pravomocí až tehdy, když budou tyto záležitosti převedeny do legislativy. Nyní chci vyslechnout poslance, abych porozuměla stanovisku Evropského parlamentu v této otázce. József Szájer, jménem skupiny PPE. – (HU) Paní předsedající, prosím nepovažujte můj přístup za nezdvořilý, ale obrátím se na levou stranu tohoto parlamentu: na většinu, do níž patří zelení, komunisté, socialisté a liberálové, kteří toto téma prosadili na dnešní program jednání navzdory skupině PPE a konzervativců. Mám na vás pár otázek. Považujete za slučitelné se zákazem diskriminace založené na narození to, že v Evropské unii jsou takové členské státy jako Španělsko, Belgie nebo Švédsko, kde jsou občané oprávněni zastávat vysoce postavené funkce, například funkci monarchy, na základě svého narození? Nová ústava mé země takovouto diskriminaci neuplatňuje. Považujete za

221

222

CS


přijatelné, že v Evropské unii jsou členské státy, například Spojené království, které nemají jednotnou psanou ústavu? Nová ústava mé země je demokratická, psaná ústava. Považujete za přijatelné, že Unie má členské státy, jako je například Francie, jejíž ústava nezahrnuje základní práva? Nová ústava mé země nejen základní práva zahrnuje, ale také jako první ústava v Evropské unii vychází z Evropské listiny základních práv jako z normy. Považujete za přijatelné, že Unie má členské státy, kde neexistuje ústavní soud nebo kde tento soud existuje, ale má malé pravomoci? Nová ústava mé země je hrdá na to, že zaručuje silnou ústavní ochranu. Tvrdíte, že když zde chcete podrobně rozebírat novou maďarskou ústavu, jednáte v duchu společné Evropy. Ve skutečnosti však porušujete jednu z nejdůležitějších zásad Lisabonské smlouvy, totiž zásadu stanovenou v čl. 4 odst. 2: „Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech.” Jestliže jste nezorganizovali či nebudete organizovat diskuse týkající se výše zmíněných států, či jestliže jste zde v Evropském parlamentu přehlíželi to, že maďarská socialistická vláda v roce 2006 bezostyšně opomíjela právo na shromažďování, pak, dámy a pánové, používáte dvojí metr. Vidíte třísku v oku bratrově, ale ne trám v oku vlastním. Neuvědomujete si, že s takovým přístupem nepodporujete evropskou spolupráci, ale vyvoláváte spory mezi evropskými národy. Odhaluje to vaši skutečnou stranickou zaujatost. Navrhuji vám, abyste následovali příkladu nové maďarské ústavy ve svých zemích. Omezte zadluženost ústavními metodami, aby nedošlo k další řecké, irské nebo portugalské krizi. Navrhuji vám, abyste ústavními metodami ochránili práva budoucích generací, tak jak to činí nová maďarská ústava, když povyšuje environmentální, rozpočtovou a demografickou udržitelnost na úroveň ústavních principů. Ochraňte své národy a menšiny, například Romy, za pomocí silných kolektivních práv, tak jak to činí nová maďarská ústava jako jediná v Evropě. Stále nás bezdůvodně obviňujete, i když jsme prokázali nesprávnost vašich tvrzení a znovu a znovu jsme obhajovali své stanovisko, ale opakuji: nová maďarská ústava nezakazuje potraty. Nová maďarská ústava neohrožuje svobodu vyznání a svobodu svědomí. Nová maďarská ústava neomezuje práva homosexuálů. Pravomoci nové maďarské ústavy nepřesahují zeměpisnou oblast země a tato ústava poskytuje jedinečnou silnou právní ochranu příslušníkům národností žijících v této oblasti. Nová maďarská ústava neoslabuje, ale posiluje principy rozdělení moci a systém kontrol a protivah. Nová maďarská ústava je v duchu evropskou ústavou, zajišťuje všechna základní lidská práva pro své občany a je sepsaná v duchu spolupráce a jednoty mezi národy. V naší ústavě je 18 odkazů na Evropu a zahrnuli jsme do ní také heslo Evropské unie „Jednota v rozmanitosti”. Dámy a pánové, my, Maďaři, jsme národ, který svobodu a demokracii ctí. Nepotřebujeme, aby nás o demokracii poučovali ti, kterým doma zbývá vykonat ještě mnoho práce. Juan Fernando López Aguilar, jménem skupiny S&D. – (ES) Paní předsedající, Evropská unie je unií hodnot a unií práva. Je definována jako pokus o nadnárodní integraci členských států, z nichž každý je uznávaným ústavním státem. I v samotné Evropské unii ovšem existuje ústavní dimenze v tom smyslu, že nejen její institucionální struktura podléhá právu, ale existují i záruky zakotvené v právu, jež v evropském prostoru chrání stanoviska jednotlivce vůči vládním orgánům, a existuje zásadní princip, a sice princip demokracie vyzdvihující pluralismus.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Právě z tohoto důvodu diskutujeme v Evropském parlamentu o této nové revizi maďarské ústavy, jež byla předmětem zkoumání zejména dvou výborů tohoto parlamentu, a sice Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Domnívám se, že základní obavu lze stručně vyjádřit jako obavu vycházející z dojmu, že jistě významná, dvoutřetinová, nicméně nahodilá politická většina v maďarském parlamentu dokázala prosadit ústavní reformu, která brání uskutečňování politického pluralismu, a v důsledku toho i možnosti obměny mezi různými politickými projekty v rámci stejných pravidel hry. Myslím, že právě to vyvolalo obavy z hlediska souladu reformy se zásadami zakotvenými ve článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a s politickým rozměrem práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie. Nikdo nečiní předčasné úsudky o tom, jak bude maďarská ústava zpracována či jak bude uplatňována v praxi, a jistě bude předmětem kontrol a uplatňování vyvážených pravomocí, což umožní ústavní systém, ústavní vyváženost samotné maďarské ústavy a skutečnost, že Maďarsko je členem Rady Evropy a Evropské unie, které základním právům rozumějí. Musím se však vyjádřit k tomu, co jsem právě slyšel ohledně ochrany menšin v rámci španělské ústavy, jež byla jako příklad postavena do protikladu s ostatními ústavami zmíněnými panem Szájerem. To nemohu nechat být. Při vší úctě musím sdělit panu Szájerovi, že ve španělské ústavě není ani zmínka o diskriminaci na základě původu nebo narození. Nikdo se nesnaží předvídat výsledek provádění maďarské ústavy, ale domnívám se, že tento Parlament je znepokojen tím, že by maďarská ústava měla rovněž přistoupit na pravidlo uznání politického pluralismu a obměny různých politických projektů v rámci stejných pravidel hry. Tato rozprava a rozpravy, které předcházely, jsou dokladem tohoto znepokojení. Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, nový základní zákon Maďarska – řekli bychom na ústavu až příliš kontroverzní text – byl v rychlosti projednán maďarským parlamentem jen po měsíc trvajících veřejných konzultacích. Maďarská občanská společnost a Benátská komise vyjádřily vážné obavy s ohledem na délku a transparentnost tohoto průběhu. Ti, kteří tento text zpochybňovali, byli občas napadáni, že tak činí z čistě politických důvodů. Očekávali jsme, že bude nová maďarská ústava – 20 let po pádu komunistického režimu a v době, kdy Maďarsko předsedá Evropské unii – zcela odrážet hodnoty nejvíce uznávané v EU. Jsou to pouze politické hodnoty? Připouštím, že jako liberálku mě znepokojuje, když vláda omezuje občanské svobody a demokratickou kontrolu. Znepokojuje mě, když legislativa přivírá oči nad různorodostí, a jsem přesvědčená, že se ne všichni maďarští občané poznávají v konzervativním obrazu načrtnutém ústavou. Jak bych mohla být lhostejná k textu o pluralismu a soustředění moci v regulačních orgánech, tak jak je stanoví stále čerstvý maďarský mediální zákon? Všichni bychom měli mít obavu o demokracii, když vládnoucí strana prosazuje zákony, které jí zajistí moc na dlouhou dobu poté, co skončí její mandát, a snižuje význam budoucích voleb, a všichni bychom se měli obávat politických lídrů, kteří zacházejí tak daleko, že sepisují či pozměňují základní zákony, které vyhovují pouze jejich politickému krédu nebo hospodářským politikám. A ano, mám obavy z následování tohoto maďarského modelu. Vedoucí činitelé mé vlastní země se těmito počiny inspirovali a zdá se, že jisté nedávné obměny naší rumunské ústavy byly převzaty z tohoto modelu. Nebudou schváleny, ale k

223

224

CS


pokusu došlo. Evropské orgány nesmí být v takových situacích zdrženlivé. Musíme se snažit o to, aby všichni evropští občané nebyli znepokojeni, ale ujištěni o tom, že naše hodnoty jsou a nadále i budou ústředním tématem naší legislativy. Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, paní komisařko, tato rozprava má vyhodnotit situaci související s novou maďarskou ústavou, nikoliv zvykové právo (common law) ve Spojeném království, které chrání naše občany téměř 900 let. Právě Komise je pověřena tyto otázky vyhodnotit a řešit na základě znění Smluv a požadavku tohoto parlamentu vznesenému jen před několika měsíci. V tomto parlamentu jsme doufali, že se budeme moci zeptat Komise na její závěry a na to, jak zamýšlí postupovat, a stále se těšíme na vaše pokyny, ale zdá se, že si budeme muset ještě o něco déle počkat. Naše Unie je unií různých kultur a neshodných priorit. Přesto všichni sdílíme hodnoty, jako je svoboda, spravedlnost a rovnost všech lidí a všech členských států. Co bychom tolerovat neměli, je samotná netolerance. Nyní Vás žádáme, paní komisařko, abyste tomuto parlamentu co možná nejdříve předložila konečnou odpověď, zda je maďarská ústava v souladu s evropskou legislativou a základními právy. Pokud ne, co bude následovat? Pokud ano, musíme to, paní komisařko, také vědět, a to co možná nejdříve. Judith Sargentini, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Paní předsedající, děkuji svému kolegovi z Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který s námi chce začít debatovat o maďarské ústavě. Je to chvályhodné, protože když slyším zástupkyni Evropské rady říkat „O tomto jsme v Radě nediskutovali” a když slyším komisařku Redingovou říkat “Ústava země je záležitostí pouze této země a není na nás, na evropské úrovni, abychom do toho zasahovali”, pak jsem ráda, že my v Evropském parlamentu jistě o tomto sami mezi sebou diskutujeme. Skutečně se od nás očekává, abychom se touto věcí nezabývali? Je to čistě maďarská záležitost? Neřekla bych. Stav demokracie v jednom členském státě Evropské unie se ostatních členských států týká. Pokud se jedna země rozhodne, že využije spravedlivé volby a dvoutřetinovou většinu k vytvoření samovlády, my ostatní máme právo na to být tím šokováni a snažit se tomu postavit. Budu citovat György Konráda: „V Maďarsku tak zvaná většina ví, jak vytvořit autokratický režim demokratickou cestou.” To je pravda. Pokud v maďarském parlamentu prosadíte zákon a rozhodnete, že od této chvíle může být pozměněn pouze dvoutřetinovou většinou, víte, že pozměnit ho opět po příštích volbách nebude snadné. Takové věci oslabují funkci voleb jako nástroje demokracie. Národ má právo každé čtyři roky říct: „Toto se nám líbilo, ale toto ne” a následně provést změny. Pokud však demokraticky zvolený režim ustanoví věci tak, aby nebylo ještě mnoho dalších let možné pozměňovat zákony, je to nezdravé a špatné. Pokud my v Evropě od tohoto odvracíme oči a říkáme: „Je to čistě maďarská záležitost”, pokud není 26 členských států připraveno říct: „Přátelé, v naší společnosti takto s lidmi nejednáme”, a pokud Evropská komise tvrdí to samé, co bychom pak měli jako skupina říci zemím, kde je situace ještě horší? Co máme říci Maďarům, kteří nepatří do oné dvoutřetinové většiny? „Je nám velice líto, nebudete moci tyto zákony změnit ani po následujících dvojích volbách.” Připadá mi naprosto otřesné, že my všichni v Evropě odvracíme oči a nijak nezasahujeme. Rui Tavares, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Paní předsedající, v této rozpravě o maďarské ústavě vedeme ve skutečnosti dvě debaty. První je debata o obsahu ústavy, druhá je debata o debatě, jinak řečeno, o tom, zda je legitimní vyjadřovat se k obsahu maďarské

08-06-2011

08-06-2011

CS


ústavy v tomto parlamentu nebo jakékoliv jiné instituci mimo samotné Maďarsko, či nikoliv. Pokud jde o debatu o obsahu, víme, že mnoho částí se týká nás v parlamentu, konkrétních výborů, kde se o tomto dokumentu diskutovalo, Benátské komise, například. Pokud jde o otázku nediskriminace… Pan Szájer nám říká, že není pravda, že by diskriminace například genderových nebo sexuálních menšin nebyly v ústavě ošetřeny, protože je v ní zmínka o všech typech diskriminace. Pokud jde o mne, tato zmínka je příliš neurčitá a poskytuje velmi široký prostor pro následné soudní rozsudky, které s ní budou v rozporu. V ústavě by toto mělo být přesně stanoveno, tak jak je to zvykem u evropských zemí i v nejpokročilejších a nejprogresivnějších demokraciích. To samé se týká plodu, ochrany plodu, či například systému kontrol a protivah v Maďarské republice. Vedeme však také debatu o debatě a v diskusi o tom, zda je legitimní vyjadřovat se k této otázce zde v parlamentu, se musíme jasně bránit. A to proto, zaprvé, že ústavy nejsou nenapadnutelné. Je třeba říct, že když kdekoliv dochází k porušování základních práv, očekává 500 milionů evropských občanů vyjádření ze strany evropských orgánů. Zda jsou práva porušována zákonem, ústavou nebo nařízením, není důležité: pokud kdekoliv dochází k porušování základních práv, Smlouvy to nedovolují. Zadruhé, vysvětlení, že vzhledem ke kulturním rozdílům nelze ústavu kritizovat, je čistý ústavní relativismus. K tomu nemůže docházet. Situace, kdy ústava porušuje ducha a literu Smluv, pokud by tomu tak skutečně bylo, znamená, že by tato ústava porušovala i suverenitu ostatních 26 zemí, které souhlasily, že budou v Evropské unii se zemí, která Smlouvy mohla porušit. Je to tedy otázka suverenity všech. Chtěl bych využít příležitosti a říci jen jednu věc. Ona dvoutřetinová většina, zde velmi často citovaná, ve skutečnosti vzniklá na základě 50 %, nikoliv dvou třetin hlasů maďarských občanů – jedná se o dvě třetiny poslanců maďarského parlamentu, ale jen o 50 % hlasů – umožňuje všude jednu věc, a sice aby byla ústava předmětem širokého společenského konsensu. Lidé u moci v Maďarsku právě dvoutřetinovou většinu využili k přesně opačnému účelu: vyloučit opozici, čímž je ústava pro jejich společnost nanejvýš sporná. Může to naplňovat literu pravidla dvoutřetinové většiny, ale porušuje to jeho logiku. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pane Tavaresi, mám na Vás velice krátkou otázku. Jaké je Vaše oprávnění hovořit za 500 milionů evropských občanů? Hovoříte totiž velice směle jejich jménem. Domnívám se však, že pokud bychom se zeptali evropských občanů, nebudou jejich komentáře odrážet přesně to, co jste řekl. Každý v tomto parlamentu má jiné názory a reprezentuje jinou část evropských občanů. Jaké je tedy Vaše oprávnění hovořit za ně za všechny? Rui Tavares, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Paní předsedkyně, pane Stoyanove, doporučil bych Vám, abyste si přečetl Smlouvy o Unii a jednací řád tohoto parlamentu, které stanoví, že my, kteří jsme byli zvolení evropskými občany, bychom měli zastupovat své vlastní členské státy a občany a 500 milionů občanů Evropské unie jako celek. Tito občané nám udělili mandát k tomu, abychom dodržovali – a dohlédli na to, aby i ostatní dodržovali – základní Smlouvy o Evropské unii, které chrání práva svých občanů. Je to velmi jednoduché: když máme takový mandát, pak pan Stoyanov a já máme stejné právo jako kdokoliv jiný hovořit jménem 500 milionů evropských občanů v tomto parlamentu, který občanům patří.

225

226

CS


Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Paní předsedající, revidovaná maďarská ústava z dubna tohoto roku se oprávněně stala předmětem kritiky ze strany celého evropského demokratického společenství. Zavedla totiž do maďarského právního systému ustanovení, která neberou ohled na mezinárodní právo a jsou v přímém rozporu s přijatými mezinárodními závazky Maďarské republiky. Vládnoucí strana Fidesz zahrnula do ústavy také znění textů, kterými si Maďarsko uzurpuje právo rozhodovat o postavení, právech a politické organizaci všech maďarsky hovořících občanů v okolních státech. Vyhradilo si též právo poskytovat všem těmto občanům z okolních zemí, které nemají žádnou vazbu k maďarské republice, maďarské občanství, hlasovací právo v Maďarsku, právo na sociální zabezpečení či vzdělání podle maďarských předpisů a univerzální maďarskou diplomatickou ochranu. Podle mezinárodního práva je organizace politického systému svrchovanou záležitostí suverénních států, a proto nemůžeme ustanovení maďarské ústavy o tom, že si Maďarsko vyhrazuje právo rozhodovat o organizaci života občanů jiných států, vnímat jinak, než jako primitivní a hrubý útok na klidné a mírové soužití v Evropě. Myšlenka jeden národ, jedna říše a tak dále není nová. A toho malého snědého Hitlera, který ji v touze po své moci a slávě v Evropě naposledy zneužil, slušný, civilizovaný a demokratický svět už dávno odsoudil. Proto chci věřit, že v dalším legislativním procesu demokratické politické síly v maďarském parlamentu napraví všechna pochybení a upraví ústavu tak, aby byla v souladu s mezinárodním právem a mezinárodními závazky Maďarska. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Paní předsedající, myslím, že by se Parlament měl paní komisařce omluvit za to, že jsme ji zapojili do této rozpravy. Z toho, co řekla, totiž očividně vyplývá pro každého v tomto parlamentu – alespoň mně je to v zásadě jasné, ale nevím, zda je to jasné i všem ostatním –, že nová legislativa provádějící maďarskou ústavu musí být teprve přijata a pak bude zřejmé, zda jsou porušována něčí práva. Opět jsme v situaci, kdy se v tomto Parlamentu vede rozprava se záměrem odsoudit členský stát za něco, co tento stát ještě neučinil. Kolegové, ve kterém z vašich členských států je někdo souzen za něco, co neudělal? Nebo odsouzen za něco, co neudělal? V žádném. Je to něco, co je v rozporu s demokratickými hodnotami. Lidé, kteří tuto rozpravu iniciovali, se musí omluvit nejen paní komisařce, ale i všem evropským občanům, protože přesně takový přístup Parlamentu vede k nedostatečnému zájmu ze strany evropských občanů o jeho činnosti, ke zklamání a nízké volební účasti ve volbách do Evropského parlamentu. Simon Busuttil (PPE). – Paní předsedající, tato dnešní rozprava o maďarské ústavě je mylná ze dvou důvodů. Vybírá si jeden členský stát z 27 a dotýká se vnitrostátní otázky, která spadá pod suverenitu členských států. Především, pokud budeme diskutovat o obsahu ústavy, neměli bychom vyčleňovat jednu ústavu jednoho členského státu. Když už, měli bychom diskutovat o ústavách všech jednotlivých členských států. Některé napadané aspekty lze ve skutečnosti nalézt v řadě jiných ústav v jiných členských státech, a přesto diskutujeme o jediné ústavě v jednom členském státě. To je špatně. Zadruhé, musím se ptát, jakou pravomoc máme k tomu, abychom otázku vnitrostátní ústavy řešili především zde v Evropském parlamentu? Členské státy mají suverénní pravomoc pro vydání své vlastní vnitrostátní ústavy a v tom případě bychom měli

08-06-2011

08-06-2011

CS


respektovat právo maďarského lidu rozhodnout o své vlastní ústavě přijaté jejich demokraticky zvoleným parlamentem. Rozpravu, kterou dnes vedeme o obsahu této ústavy, by měl vést, když už, maďarský lid, nikoliv tento Parlament. Ať se nám to líbí, nebo ne, ať souhlasíme, či nikoliv s touto vnitrostátní ústavou, musíme respektovat suverenitu a hierarchii práva, jinak bychom vytvářeli nebezpečný precedens. Když tedy vyčleňujeme jeden členský stát a pokoušíme se jednat mimo rámec našich pravomocí, vysíláme špatný signál. Můžeme být obviněni z politické instrumentalizace a podkopat důvěru občanů v náš vlastní orgán. Neměli bychom se vydávat tímto nebezpečným směrem. Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Paní předsedající, za Skupinu Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu chci jednoznačně prohlásit, že přiznáváme členským státům právo jejich zákonodárné iniciativy, a tudíž nechceme kritizovat Maďarsko a už vůbec ne občany Maďarské republiky. Naše připomínky a obavy nesměřují ke kritice Maďarska a maďarských občanů, jsme však pevně přesvědčeni, že ochrana základních práv, občanských svobod, našich společných evropských hodnot, stejně jako míru, bezpečnosti a dobrého soužití je dostatečným důvodem k tomu, abychom tu dnes tuto diskusi vedli. Věříme také, že diskuse a prezentace našich otázek a obav může vést ke zlepšení a kvalitnější přípravě již zmíněné prováděcí legislativy. Paní komisařko, stejně jako Vy i my chceme dodržovat postup pro korektnost celého tohoto procesu a budeme čekat na závěrečné stanovisko Benátské komise. Již z předběžných závěrů, které ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci představil tajemník Benátské komise, pan Markert, však jasně vyplývá, že současná maďarská ústava obsahuje více minimálně sporných bodů. Citlivá místa v maďarské ústavě vidí nejen Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, ale i Výbor pro ústavní záležitosti. Když pomineme romantickou, téměř monarchistickou představu, v jejímž duchu je sepsána preambule, chtěla bych zmínit určité oblasti, které vnímáme – na rozdíl od našich kolegů ze strany Fidesz, jež jsou také poslanci Evropského parlamentu – velmi citlivě. Například již zmíněný princip schvalování ústavy. V demokratických zemích není přece normální, aby konzultační proces trval pouze pět týdnů. Není běžné, aby se ho nezúčastnila opozice, a přestože má strana Fidesz potřebnou většinu, je třeba zmínit, že vítěz musí projevit pokoru. Omezení pravomocí ústavního soudu bylo již také zmíněno a za naši skupinu chci ještě zmínit diskriminační ráz ústavy ve vztahu k příslušníkům sexuálních menšin, kdy ústava explicitně nezakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace. Ochrana maďarských menšin v zahraničí, které se přímo dotýká článek D, se týká i osob maďarské národnosti žijících v sousedních zemích. Dámy a pánové, posláním Evropské unie je zajisté soužití nás jako národů a jako států Evropské unie v míru, spolupráci a vzájemném respektu. Jak máme my ze zemí, kterých se toto přímo dotýká, tuto ústavu vnímat? Jak od nás můžete očekávat, že ji přijmeme? My, na rozdíl od vás, jsme vám vždy podali pomocnou ruku, vždy jsme chtěli, aby naše soužití bylo dobré, chceme tedy, aby prováděcí předpisy k této ústavě respektovaly suverenitu sousedních států v tomto regionu.

227

228

CS


Sarah Ludford (ALDE). – Paní předsedající, tvrzení, že ústava členského státu je věcí pouze tohoto státu, je neobhajitelné. Smlouvy v článku 6 a 7 naprosto jasně stanoví, že Unie a členské státy nejen sdílí určité hodnoty, ale že Komise má i povinnost dohlížet na respektování těchto hodnot. Naprosto souhlasím s tím, co výborně vyjádřila moje kolegyně, Renate Weberová. Pokládám za poněkud přehnané, když lidé stejného politického přesvědčení jako je vládnoucí strana Fidesz v Maďarsku, obviňují kritiky této ústavy z toho, že jsou politicky motivováni. Mnohá ustanovení této ústavy jsou velice předpojatá, jako například opominutí ochrany homosexuálů před diskriminací a udělení dodatečných hlasů matkám. Chci však uvést dobrý příklad chyby v ústavě, jež je v rozporu s důrazem kladeným ve Smlouvách na právní stát. Jde o prohlášení, že ústava z roku 1949 je neplatná. Nejen zrušená, ale neplatná. Vytváří to obrovskou právní nejistotu, protože zákony přijaté v rámci této ústavy, včetně těch souvisejících se vstupem Maďarska do Unie a s členstvím v EU, jsou tak uvrženy do zcela nejasné situace a jsou zřejmě neplatné. Toto je jeden z důvodů, proč by Komise měla ústavu zkoumat z hlediska jejího souladu s právními předpisy EU, a mohlo by to mít velký dopad na ostatní členské státy. Lajos Bokros (ECR). – Paní předsedající, nová maďarská ústava podemílá sloupy demokracie založené na právním státu a otevírá cestu k autokracii. Na cestě přeměny jde o velký krok zpět. Postup přípravy a přijetí nové ústavy byl legitimní jen stěží. Preambule má vylučující charakter a je odrazem pokřivené interpretace dějin. Hlavní text znamená zásah do soukromého života, základní lidská a občanská práva jsou zúženě definována, sociální práva jsou nahrazena státními cíli. Systém kontrol a protivah je oslaben, zejména nezávislost soudnictví. Evropská rada, Parlament a Komise nemohou toto porušování evropských hodnot přehlížet, protože se tak může vytvořit negativní precedens, kterým by se řídily ostatní neliberální režimy. Nicméně maďarští demokraté neočekávají, že záchrana přijde ze zahraničí. Kdyby tomu tak mělo být, jenom by to posílilo stanovisko maďarského předsedy vlády, který přirovnal EU k Sovětskému svazu. Řešení může přijít pouze od maďarských občanů, kteří tuto ústavu odmítnou, až si uvědomí, že autokratický režim nemůže zajistit vysokou životní úroveň a větší svobodu. Před 21 lety jsme o svobodu bojovat nemuseli. Nyní musíme. Mezitím by Evropa měla Maďarsko pozorně sledovat a podporovat maďarské demokraty v převzetí iniciativy. Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, naprosto nesouhlasím s těmi, kteří řekli, že diskuse o ústavě jednoho členského státu a její kritika znamená nerespektování suverenity tohoto státu, či že by šlo, jak někdo řekl, o nebezpečný precedens a jednání mimo pravomoci EU. Ústavy členských států musí být v souladu s evropskými hodnotami, s naším společenstvím hodnot, které jsme stanovili. Chci zmínit nejméně dvě věci, které jsou s tímto v rozporu. Ostatní zmínili jiné. První věcí je, že diskriminace na základě sexuální orientace není do ústavy zahrnuta a v budoucnu zahrnuta být musí. Také hodnoty spojené s manželstvím a rodinou, tak jak jsou v ústavě definované, zacházejí mimo realitu lidí žijících v Evropě a v Maďarsku a není naplňováno pravidlo rozmanitosti.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Druhá věc se týká takzvaného zeleného ombudsmana pro práva budoucích generací v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Tato funkce bude nyní, tak jako funkce jiných ombudsmanů, spadat pod všeobecného ombudsmana, a je tak oslabena. I v této oblasti byly z okruhu dřívějších regulací vyňaty pravomoci a jasně z toho vyplývá, že otázka udržitelnosti, ochrany životního prostředí a práv budoucích generací jako další součást evropských hodnot, jíž je třeba přisuzovat váhu, ztrácí na významu. Konečně: existoval i ombudsman pro oblast ochrany údajů. Tato funkce byla úplně zrušena, čili již není ošetřena transparentnost informací týkajících se státu, například informací o veřejných zakázkách. Toto já a moje skupina ostře kritizujeme. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Kinga Gál (PPE). – (HU) Paní Lunaceková, chci se Vás zeptat, zda můžete jmenovat členské státy Evropské unie, jejichž ústava zahrnuje zavedení funkce ombudsmana nebo komisaře pro práva příštích generací. Kolik členských států mají takovou instituci, jako je ta v Maďarsku, která skutečně funguje a je zmíněna v maďarské ústavě? Můžete také, za předpokladu, že jste četla současnou maďarskou ústavu, novou maďarskou ústavu schválenou v dubnu, jmenovat ústavy, jež obsahují více článků a zároveň rozsáhlejších článků o ochraně životního prostředí a budoucích generacích, než nová maďarská ústava? Vyzývám Vás, abyste je jmenovala. Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, má odpověď paní Gálové je následující: otázkou nebylo porovnání s ústavami ostatních členských států. Otázkou bylo: co je to evropská hodnota? Co je součástí našich základních práv? Co je zakotveno ve společných hodnotách, které, jak doufám, také sdílíte? S ohledem na práva budoucích generací je udržitelnost životního prostředí něco, co je zakotveno v právech naší společné Evropské unie. V některých členských státech to ošetřeno je, v některých možná ne, ale skutečnost je taková, že v nové ústavě maďarská vláda tuto symbolickou funkci ombudsmana zrušila. Nyní existuje pouze jeden ombudsman a písemně stanovená, symbolická hodnota již neexistuje. Víte, jak jsou symboly v politice také důležité. Znamená to, že takové symbolické zastoupení, buď na politické úrovni či na úrovni ombudsmana, mít nechcete. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) József Szájer (PPE). – Paní předsedající, možná to nebylo řečeno srozumitelně, ale já tu otázku zjednoduším. Paní Lunaceková, ve Vaší zemi – vím, že jste z Rakouska – existuje zelený ombudsman? V Maďarsku existoval zelený ombudsman před několika lety a podle nové ústavy opět bude ustanoven. Existuje zelený ombudsman ve Vaší zemi? Ano, nebo ne? Ulrike Lunacek (Verts/ALE). – Paní předsedající, musím panu Szájerovi říct: je mi líto, o toto nejde. Maďarsko mělo zeleného… (Smích) Dobře, smějte se, pokud chcete. Mně smích nevadí, mám ráda humor, ale jde o to, že nová ústava v Maďarsku tohoto zeleného ombudsmana zrušila a bude nyní podřízen všeobecnému ombudsmanovi. Všichni čtyři dříve existující ombudsmanové a ombudsmanky budou nyní spadat pod jeden všeobecný úřad ombudsmana. Otázku udržitelnosti budoucích generací již nelze tolik sledovat jako dříve a právě to kritizuji.

229

230

CS


Moje země takovou funkci nemá. Samozřejmě jako člen skupiny Zelených za to chci bojovat, ale vy jste sepsali novou ústavu a ta ruší symbolickou a politickou hodnotu, jež je pro vás, jak se zdá podle toho, co říkáte nyní, důležitá. Proč jste ji tedy rušili? Proč jste ji nezachovali, aby mohl dále existovat zelený ombudsman podporující práva budoucích generací, ochranu životního prostředí a udržitelnost? To jste, vážení kolegové, nevysvětlili. Mario Mauro (PPE). – (IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jsem skutečně ohromen tendenčním tónem této rozpravy. Také s ohledem na výroky právě pronesené paní Lunacekovou se zdržím diskuse například na téma diskriminace na základě sexuální orientace. V ústavě mé země není o této otázce zmínka, kdy tedy bude Evropský parlament diskutovat o italské ústavě? Navíc je to spíše zvláštní, protože v mé zemi chce jako jediná změnit ústavu středopravicová strana pana Berlusconiho. Za posledních 15 let byla reakce levice taková, že ústavu měnit nemůžeme, jinak to bude znamenat konec demokracie. Buďte tedy opatrní, protože když začneme diskutovat o tom, co text ústavy zahrnuje či nezahrnuje, měli bychom si možná ze všeho nejdříve vyjasnit jedno nedorozumění. Skutečně si myslíme, že to, že tato ústava zmiňuje práva nenarozeného dítěte, představuje riziko pro moderní dobu? Skutečně si myslíme, že to, že jsou v této ústavě zmíněny křesťanské kořeny země, představuje riziko pro identitu? Pokud jde o mne, myslím, že bychom se všichni měli trochu lépe seznámit s textem Evropské ústavy, který ve skutečnosti nebyl přijat, ale jehož heslem bylo „Jednotná v rozmanitosti“, a snažit se o trochu více tolerovat fakt, že každý je jiný. Jinými slovy musíme pochopit, že nyní široký konsensus v Maďarsku vyzdvihl potřeby jednoho národa, a aby se tyto potřeby nezměnily v nacionalismus, musí je podporovat silná Evropa, uznávající práva a povinnosti každého. Kinga Göncz (S&D). – (HU) Paní předsedající, Smlouva o Evropské unii stanoví, že Evropská unie je založena na dodržování svobody, demokracie, právního státu a lidských práv. Tyto hodnoty jsou členským státům společné. Jsou na nich založena kodaňská kritéria a jsou součástí podmínek přistoupení k EU. Evropské orgány jsou také zodpovědné za to, aby členské státy tyto zásady dodržovaly i po přistoupení. Dovolte mi, abych tuto zodpovědnost připomenula vám všem, a zejména předsedovi Komise a paní komisařce, kteří v tomto ohledu nesou hlavní zodpovědnost. Těmito základními principy se neřídí ani obsah nové maďarské ústavy, ani okolnosti jejího vypracování. Otázkám vztahujícím se k této záležitosti proto může být přisouzen evropský, nikoliv vnitrostátní charakter. Tuto ústavu přijala jediná strana, bez veřejných nebo odborných konzultací, a demokratická legitimita jejích tvůrců je pochybná. Demokratické opoziční strany požadovaly právní záruky, že nová ústava bude založena na širokém společenském konsensu, a protože k tomu nedošlo, stáhly se z procesu utváření ústavy. Dvěma hlavními úkoly ústavy je zajištění dodržování lidských práv a řádného fungování státu. Rámec pro řádné fungování státu představuje však problematickou otázku. Podle nové ústavy musí novely zákonů v oblasti daňového systému, důchodového systému a systému podpory rodin schválit dvoutřetinová většina. Kandidáti v příštích volbách tak nebudou moci slíbit změny v těchto oblastech a voličům bude znemožněna svobodná volba. Navíc, ústava dává Rozpočtové radě, orgánu, jenž není přímo volen, právo veta pro rozhodnutí parlamentu týkajících se rozpočtu, což může mít zase za následek rozpuštění

08-06-2011

08-06-2011

CS


parlamentu a požadování nových voleb, a ohrožovat tak stabilní správu země. Úroveň ochrany lidských práv se snížila. Kontrola dodržování lidských práv bude méně účinná vzhledem k omezeným pravomocem ústavního soudu. Největší úspěchy EU jsou založené právě na jejích hodnotách, jež jí přiměly vytvořit pro konflikty, dříve řešitelné pouze za cenu obrovského lidského utrpení, demokratický rámec založený na právním státu. EU nabízí členským státům – a požaduje od nich – jasný rámec pro právní stát, ústavní záruky, instituční systém kontrol a protivah a řešení dosažená dohodou. Tyto hodnoty by měly být zachovány. Sophia in 't Veld (ALDE). – Paní předsedající, v tomto Parlamentu jsme diskutovali o svobodě médií, která je ohrožena v Itálii, na Slovensku a v Maďarsku. Diskutovali jsme o porušování práv lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v Litvě, Maďarsku a Polsku. Diskutovali jsme o vyhnání a diskriminaci Romů ve Francii a Itálii, existuje mnoho jiných příkladů diskusí o ohrožení lidských práv v tom či onom členském státě. Pokaždé jsem slyšela představitele Evropské lidové strany, jak říkají, že bychom neměli dělat stranickou politiku a vyčleňovat členské státy. Tady nejde o členské státy, jde o základní práva. Na základní práva se princip subsidiarity neuplatňuje. Na základních právech jsou postaveny samotné základy Evropské unie. Jako důkaz Vám připomínám, že kandidátské země žádáme o to, aby přepracovaly nejen své zákony, ale i své ústavy, aby se mohly stát členy Evropské unie. Je jasné, vážení kolegové, že nejen politické strany, ale i Benátská komise vyjádřila objektivní obavy, a v nové ústavě existují přinejmenším nejasnosti. Místo této velmi rozhořčené debaty bychom se měli pokusit vyjasnit tyto otázky. Poslední praktický návrh pro maďarskou vládu. Pokud chcete dokázat své silné odhodlání chránit a podporovat práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, chci vás pozvat k účasti na budapešťské Gay Pride dne 18. června. Manfred Weber (PPE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, základní lidská práva mají všeobecný význam, je třeba je tedy dodržovat v každé situaci. Poslouchal jsem rozpravu. Nikdo z mých předřečníků, včetně kritiků, dosud necitoval z ústavy, aby přesně ukázal, co se mu nelíbí. Pan López Aguilar tvrdí, že má dojem, že je něco špatně, zatímco jiní naznačují všechny možné špatné dopady této ústavy. Ani jediný člověk ve skutečnosti ze samotné ústavy necitoval. Přesně o tento problém v této diskusi jde: čeho se týká skutečná kritika? Když si pomyslím, jaká bude reakce Maďarů na tuto rozpravu a na obvinění přetřásaná některými mými kolegy poslanci, nijak nepodepřená přímými citacemi, pak si umím dobře představit, že někteří z nich budou považovat způsob, jakým se zde diskutuje o Maďarech a o rozvoji jejich země, za velice arogantní. Jako Evropané bychom si měli dávat pozor na to, abychom se takových obvinění nedopouštěli. Chci říci, že mnozí z těch, kteří dnes zastávají v Maďarsku zodpovědné funkce, protestovali v ulicích v boji proti komunismu a za svobodu. Je jednoduše nepřijatelné, aby tito lidé byli neustále obviňováni a aby vznikal dojem, že mají problémy se svobodou. To nemá co dělat se stranickou politikou, to je holý fakt. Stěžoval jsem si, že během této rozpravy se necitovalo z nové maďarské ústavy, nyní bych z ní rád citoval já: „Jsme hrdí na skutečnost, že naše země je po 1000 let součástí křesťanské Evropy, a jsme si vědomi role, kterou sehrává křesťanství pro zachování našeho národa.“ Jsem rád, když jsou takové pocity v ústavě popsány. Nemusí se to líbit všem poslancům tohoto Parlamentu. Jsem rád, že tento odkaz na křesťanství byl do textu začleněn, a také

231

232

CS


bych ho byl rád viděl v Lisabonské smlouvě a v Evropské ústavě. Mé stanovisko, jako zástupce Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je takové, že je to dobrá věc. Zita Gurmai (S&D). – Paní předsedající, v Evropském parlamentu nediskutujeme jen o domácích problémech. Nová maďarská ústava zpochybňuje evropské hodnoty. Proto o ní musíme diskutovat a musíme tak dělat nyní. Ještě zbývá čas před přijetím obecných zákonů. Doufám, že všichni souhlasí s tím, že ústava musí být vyvážená, blízká občanům, založená na obecně přijatých hodnotách a principech, a měla by být nestranná. Maďarská ústava bohužel tato kritéria nesplňuje. I samotný způsob přijetí dokumentu je sporný. Nedošlo vůbec nebo k velmi málo veřejným konzultacím. Text podporuje jediná politická strana a největší ústavní znalci se k ní vyjadřují kriticky. Nová ústava vyvolává otázky na mezinárodní úrovni. Například je v závěrečných ustanoveních nedostatečně zmiňováno právo EU. Zaznamenáváme jasné rozdíly, a když srovnáme text s Listinou základních práv, ústava vykazuje nekonzistentnost a rozdíly v hodnotách a principech. V dokumentu není kladen důraz ani na princip dobré správy. Ústava nepředstavuje moderní správní dokument, odpovídající standardu EU. Výše zmíněné obecné zákony jsou velice nebezpečné. Jakékoliv budoucí vládě téměř znemožňují správu země. Máme dojem, jak řekl jeden náš kolega, že vláda je jako fotbalový tým, jenž se snaží při samotné hře změnit pravidla hry a rozhodčího. Takto se s politickými odpůrci nejedná a demokracie v 21. století v Evropě jistě nefunguje tímto způsobem. Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, se Skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) sdílím velmi podobné názory v jiných oblastech. Úzce spolupracujeme v hospodářských otázkách. Nicméně v tomto konkrétním případě musíme jasně říci, že bychom tu neměli dělat stranickou politiku. Především musíme zdůraznit, že kritizovat ústavu členského státu v tomto Parlamentu je ostudné, ať už jde o jakýkoliv stát. Některé členské státy – a tady se dívám mimo jiné na pana Busuttila, který s takovou rozhodností nadnesl toto téma – žádají o podporu Evropské unie, pokud se nacházejí v problematické situaci; jako výraz evropské solidarity bychom měli poskytnout pomoc, když má například Malta problém s uprchlíky. Solidarita se však musí zakládat na sdílených hodnotách a všechny skupiny v tomto Parlamentu jsou za posilování těchto hodnot zodpovědné. I když Charta základních práv může být závazná pouze pro evropskou legislativu a její provádění, články 2, 6 a 7 Smluv jsou závazné pro všechny členské státy. Maďarská ústava v sobě zakotvuje princip dvoutřetinové většiny natolik pevně, že v reálu nebude žádná budoucí maďarská vláda moci pozměnit žádný zákon země. Popírá to princip parlamentní demokracie. Ono omezení pravomocí ústavního soudu je něco jedinečného a ohrožuje princip rozdělení moci. Nemůžeme nebrat v úvahu možnost, že tu jde o porušení mezinárodního práva ve spojitosti s trestuhodnými postupy. Mohl bych toho říci hodně, ale zcela jistě chci říci následující: EU a Evropská komise nejenže mají právo na to se k této věci vyjadřovat; je to i jejich povinnost. V minulosti – i dlouho předtím, než existovala Evropská unie – se Evropa příliš často držela před kritikou špatných praktik v členských státech zpátky. Má země mezi jinými s tím má svou zkušenost. Když politikové mlčí, dříve či později se ozvou občané a pak se musíme zeptat sami sebe, zda není příliš pozdě a zda jsme nechybovali. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

08-06-2011

08-06-2011

CS


Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Pane Alvaro, to je pravda, jen jediná věta. Souhlasíme. Tato kritika je ostudná. Má otázka je následující: na čem zakládáte svůj názor, že základní zákon schválený dvoutřetinovou většinou nemůže v demokratické zemi být změněn? Dosud změněn být mohl. I v ostatních zemích může být změněn. Buďte prosím konkrétní. Jaké společné hodnoty, společné evropské hodnoty přesně maďarská ústava zavrhuje nebo je s nimi v rozporu? Protože to, co tvrdíte, je příliš obecné. Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, velice děkuji za Vaši otázku. Přijímám kritiku, že jsem hovořil obecně v jednominutovém řečnickém čase, který mi byl přidělen. Mohu však uvést konkrétnější příklady. Evropské hodnoty jsou jedna věc; nicméně evropské hodnoty také například znamenají, že členský stát by měl ctít princip právního státu, z čehož plynou takové věci jako rozdělení moci a demokratický princip. Když například ústavní soud nemá žádnou soudní pravomoc v rozpočtových a daňových otázkách, představuje to oslabení principu rozdělení moci a jde nepochybně o sporný stav. Doufám tedy, že o těchto otázkách můžeme diskutovat. Pokud jde o ostatní otázky, jako je dvoutřetinová většina, musím se ptát, v jaké míře je toto slučitelné s parlamentní demokracií, jestliže budoucí vlády již nemají žádný manévrovací prostor. Můžeme si klást otázku, zda je doživotní trest bez práva na odvolání nebo na soudní přezkoumání Nejvyšším soudem slučitelný s principy demokracie a právním státem prosazovanými v Evropské unii. Na tyto otázky je třeba odpovědět a já se domnívám, že Komise je musí přezkoumat. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) József Szájer (PPE). – (HU) Pane Alvaro, chci se Vás zeptat, zda víte o tom, že v dříve platné maďarské ústavě bylo stanoveno 27 zákonů, které bylo možné změnit pouze dvoutřetinovou většinou hlasů, zatímco v nové ústavě jich je stanoveno 26. V čem vidíte problém? Toto číslo vyplývá z odborného rozboru; nejde o můj vlastní výpočet. Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, doufám, že mi lidé prominou, když na otázku založenou na subjektivním názoru odpovím vlastním subjektivním názorem. Ne, nemyslím si, že jde o nejmodernější postup. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Manfred Weber (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Alvaro, právě jste ukázal, jak si prodloužíte svou řečnickou dobu přijímáním mnoha otázek. Chci se Vás však zeptat, zda víte o tom, že ustanovení týkající se maďarského ústavního soudu – nejsem si jistý, zda jste maďarskou ústavu četl celou – se téměř shodují s těmi, které se vztahují na ústavní soud v Německu. Chtěl jsem se Vás tedy zeptat, zda je německý ústavní soud stejně tak nedemokratický a hodný kritiky jako maďarský ústavní soud? Chtěl bych slyšet vaši odpověď na tuto otázku. Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, pane Webere, jelikož jste právě uvedl, že jsou shodné pouze v určitých částech, je zcela jasné, že jsou části, kde je sporné, zda to, že maďarská ústava omezuje soudní pravomoc ústavního soudu v daňových a rozpočtových otázkách, se slučuje s principem rozdělení moci. Kdybyste mi nyní řekl, že německý Ústavní soud nemůže rozhodovat o rozpočtových otázkách například po rozsudku německého Spolkového soudního dvora, či že německý Ústavní soud nemůže přezkoumat rozpočtový zákon formou sporu ohledně ústavního práva mezi vládními orgány například na základě stížnosti stranického orgánu v německém

233

234

CS


parlamentu, pak bych s Vámi souhlasil. Německá ústava toto ovšem umožňuje, stejně jako to, že v těchto otázkách lze předložit případ německému ústavnímu soudu. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Vytautas Landsbergis (PPE). – Paní předsedající, chtěl bych se vrátit k tomu, co tu již bylo zmíněno, k právům budoucích generací. Vypadá to jako jedinečná věc v maďarské ústavě, něco, co je ukotvováno do maďarské ústavy, a zdá se, že i tady uznáváno. Chci na základě toho položit otázku o základním právu oněch případných příslušníků budoucích generací – kteří se teprve narodí. Je starost o budoucí lidské bytosti evropskou hodnotou, nebo není? Možná ne evropskou, ale jen maďarskou? Pak by Evropa měla k Maďarsku vzhlížet s vděčností, že jí připomenulo některá zásadní práva. Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, velice si pana Landsbergise vážím. Neslyšel jsem ovšem v jeho příspěvku otázku. Jestliže o otázku nešlo, pak svůj čas využiji k prohlášení. Pokud vím, právo budoucích generací nestanoví žádná ústava. O to tu nejde. Mluvíme o lidské důstojnosti – tuto zásadu zmiňuje německá ústava i jiné ústavy – a nejinak je tomu i v případě ústavy maďarské. V tom nevidím rozpor. Jde o to, zda toto má být omezeno nebo v budoucnosti vymezeno. Nicméně, jak jsem uvedl, úplně jsem Vaší otázce nerozuměl. Udržitelnost, ochrana budoucích generací, touha po zdravém přírodním prostředí a ochrana kvality života – to všechno jsou zásady, které, pokud se nemýlím, jsou obsaženy v ústavách všech členských států a mnoho rozsudků vrchních soudů je potvrdilo. Domnívám se, že tuto zásadu jste Vy nikdy nezpochybňoval, ani v době, kdy jste byl prezidentem. Kinga Gál (PPE). – (HU) Paní předsedající, chtěla bych ujistit své kolegy poslance a pana Alvara, že Maďarsko je země, kde stále platí zásady právního státu. Chtěla bych ujistit paní in ’t Veldovou, paní Gönczovou a paní Beňovou, že Maďarsko stále respektuje základní práva, lidská práva a hodnoty Unie. Maďarské zákony a ústava schválená v dubnu jsou v souladu se zákony a základními hodnotami Evropské unie. Maďarsko naplňuje všechny své mezinárodní právní povinnosti a závazky a je to i takto jasně stanoveno v textu ústavy. Pokud by tomu tak nebylo, pak by to Komise předložila Soudnímu dvoru v Lucemburku, aby toto formální procedurou zpochybnila, ale my všichni v tomto Parlamentu víme, že tomu tak není. Kolegové, otázka, co je zahrnuto v ústavě nějaké země a co je řešeno na jiné legislativní úrovni v určitém členském státě, je zcela jasně věcí národní suverenity. V demokracii založené na demokratickém zastupování je na poslancích zvolených ve svobodných volbách, aby rozhodli, které oblasti mají být projednávány na ústavní úrovni a které na obecné legislativní úrovni. V této rozpravě nerozumím tomu, že až doposud se nám tvrdilo, že zákony, které mohou být změněny dvoutřetinovou většinou, jsou zárukou toho, že nemohou být napadeny. Potřebujeme ústavu přijatou dvoutřetinovou většinou, protože toto pravidlo poskytuje záruky. Nyní slyšíme, že mnozí proti dvoutřetinové většině, kterou dříve považovali za záruku, vznášejí námitky. Osobně cítím, že nejste schopni přijmout pravidla hry demokracie. Mimoto, jak již uvedli mí kolegové, nová maďarská ústava zmiňuje Listinu základních práv, což je nový ústavní prvek, a považuje menšiny v Maďarsku za nedílnou součást maďarského politického společenství. Maďarský parlamentní komisař pro budoucí

08-06-2011

08-06-2011

CS


generace řekl, že ústava zvyšuje ochranu životního prostředí a zodpovědnost za budoucí generace na velmi vysokou úroveň. Tak, jak mluvíme o této ústavě, bychom mohli mluvit o jakékoliv jiné evropské ústavě. Vždy hovoříte o rozdílnosti a zdůrazňujete, že pokud něco odráží odlišnou hodnotu, neznamená to, že je to lepší nebo horší. Je to jednoduše jiné, a jako Maďarka bych byla vděčná, kdybyste toto mohli respektovat v duchu jednoty v rozmanitosti. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Vladimír Maňka (S&D). – (SK) Paní předsedající, dnes jsem obdržel pozvánku na výstavu „Mosty mezi národy“. Tuto akci pořádá Váš kolega. V pozvánce použil heslo zakladatele Evropské unie Jean Monneta, podle kterého Unii budují lidé. Paní Gálová, ústavy a mosty musí taky vybudovat lidé. Chci se Vás zeptat, proč koalice v Maďarsku neměla zájem o to, aby se i opozice účastnila procesu přípravy ústavy. Kinga Gál (PPE). – (HU) Opozice měla možnost se práce parlamentu účastnit. Opozice se rozhodla, že se této práce nezúčastní, a my jejich rozhodnutí respektujeme. Místo toho, jak je vidět, chce opozice vést debatu tady, čemuž maďarský lid moc nerozumí. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, ne, je to vlastně velmi jednoduché. Slyšel jsem od ostatních, že jiné členské státy by si měly zamést před vlastním prahem a přezkoumat své ústavy, možná by tedy paní Gálová mohla citovat článek z ústavy jednoho z členských států Evropské unie, který by označila za příklad oblasti, kde by si stát „měl zamést před vlastním prahem“. Nakonec právě paní Gálová doslova uvedla, že by tak měly ostatní členské státy učinit. Jinými slovy, v čem spočívá konkrétní kritika ústavy jiného členského státu, které bychom se měli věnovat? Až tuto informaci budeme mít k dispozici, můžeme se samozřejmě pustit do diskusí. Kinga Gál (PPE). – (HU) Na ústavní úrovni není stanoveno, že by si každý měl zamést před vlastním prahem. Pane Alvaro, řekla jsem i Vám jako liberálnímu poslanci Evropského parlamentu, že ti, kteří respektují a zdůrazňují právo na to se odlišovat ve všech oblastech, by měli být připraveni přijmout, že odlišnost se může objevit v duchu, volbě hodnot a v obsahu ústav. To jsem chtěla říci. Neznamená to, že nerespektujeme základní hodnoty EU nebo že úplně nesplňujeme požadavky stanovené v evropském nebo mezinárodním právu. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Paní Gálová, chtěl bych odpovědět na to, proč předešlé pravidlo, podle něhož mohly být změny ústavy schváleny pouze za podpory čtyřpětinové většiny poslanců, muselo být změněno. Toto pravidlo, přijaté parlamentní většinou, jež obdržela 72 % hlasů mezi lety 1994 a 1998, pro ochranu práv politických menšin a opozice, strana Fidesz zrušila. Z jakého důvodu? Opozice se neúčastnila práce z důvodu absence této záruky; nešlo o to, že bychom byli o toto právo připraveni, protože dané pravidlo bylo předtím zrušeno. Paní komisařko Radingová, chci Vás na toto upozornit. Kinga Gál (PPE). – (HU) PaneTabajdi, nejsem poslankyní maďarského parlamentu od roku 1990, ale moji kolegové, kteří v té době byli poslanci, či dokonce vedoucími politických skupin a předsedy sněmovny, tvrdí, že takové pravidlo neexistovalo. Není to pravda. Myslím, že byste tuto debatu měl vést v maďarském parlamentu, toto je naprosto mimo záběr rozprav v Evropském parlamentu.

235

236

CS


Boris Zala (S&D). – (SK) Paní předsedající, dámy a pánové, nová maďarská ústava je skutečně možná nejvíce zpátečnickou ústavou v Evropě. Toto je jedna stránka věci, druhá stránka je, že je ústava nebezpečná i z mezinárodního hlediska. Někteří kolegové tu hovořili o tom, že jde o suverénní záležitost Maďarska. To je pravda, ale tato ústava porušuje suverenitu jiných zemí. Paní komisařko, toto je ta nejpodstatnější záležitost. Ústava zpochybňuje mírové uspořádání v Evropě. Zpochybňuje hranice mezi státy. Otevřeně zneužívá menšiny v sousedních zemích pro krajně nacionalistické cíle. Je prosáknuta duchem Velkého Maďarska. V souvislosti s udělováním občanství na čistě etnickém základě, bez ohledu na pobyt, práci či rodinné vazby otevírá Pandořinu skřínku extrémního nacionalismu, jaký jsme v Evropě od konce druhé světové války nezažili. A nejen to. Umožňuje udělování volebního práva Maďarům žijícím trvale v sousedních zemích. Umíte si představit, že maďarské politické strany povedou volební kampaň v jiné zemi? Zkrátka, nová maďarská ústava povede k celkové destabilizaci střední Evropy. Přenáší ducha balkánských válek do střední Evropy. Předseda maďarského parlamentu, László Kövér, se v souvislosti s vodním dílem Gabčíkovo-Nagymaros v těchto dnech vyjádřil, že si to z maďarské strany žádalo vojenský zásah a že na Slovensko se nevztahují pařížské mírové smlouvy, a tak zpochybnil jeho hranice v souvislosti s duchem této ústavy. Myslím si, že je čas, aby Evropská unie i Evropský parlament vyjádřili své rozhodné „ne“ této nebezpečné nacionalistické politice. Dokud je čas. Nathalie Griesbeck (ALDE). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, je to úchvatná rozprava, ale chtěla bych spíše otevřeně říci, že bychom si neměli plést téma. Dnes odpoledne mám pocit, že se poněkud vzdalujeme od politické přetvářky, protože nejde o to, kritizovat ústavu členského státu jako je Maďarsko, které je samozřejmě samo, spolu se svými občany, správcem své suverenity. V tomto Parlamentu jde ale o otázku, a v mém případě i o obavu, týkající se právního systému EU, tedy o otázku sdílení společných hodnot a o otázku sounáležitosti s utvářením Evropy prostřednictvím států a základních textů členských států a jiných vnitrostátních základních textů. Spornost textu v otázce nediskriminace, respektování menšin, pluralismu a opozice je však zjevně popírána. Pokud je tedy, dámy a pánové, vše tak jednoduché, jak zde dnes odpoledne někteří řečníci naznačují, pak ať kolegium komisařů ověří, zda se maďarský text slučuje a právně shoduje s tím, co tvoří základy EU, a bude jasno. V sázce je důvěryhodnost právního systému EU a tedy Evropské unie. Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, jde o vášnivou, vzrušenou, i když poněkud polemickou debatu, ale přesto mě takové naplňování demokracie velmi těší. Je třeba říci, že jsme oprávněni o této záležitosti diskutovat, protože Maďarsko je součástí Evropské unie. Maďarsko je ovšem také oprávněno mít svou ústavu a ta nová je jistě o poznání lepší než stará ústava z roku 1949, sepsaná komunisty. Skutečně se snaží odrážet moderní hodnoty v rámci evropského kontextu. Lidé se budou přít o některých jejích prvcích, je však třeba říci, že ústavu je možné vždy změnit na základě referenda, a pokud my na úrovni Evropské unie shledáme, že některé aspekty se neslučují s evropským právem a hodnotami, je možné tomu pak znění uzpůsobit. Je také třeba říci, že tato ústava byla schválena dne 18. dubna 262 hlasy pro a 44 hlasy proti a že jde o demokratický postup. Jsou kritizovány některé její aspekty, například odkaz

08-06-2011

08-06-2011

CS


na křesťanství a Boha, ale nejde o nic nového. Tyto odkazy existují v německé, polské a irské ústavě. Jako křesťanský demokrat jsem velmi potěšen, že v maďarské ústavě existuje odkaz na křesťanství a na Boha, protože jde o základní součást naší kultury a historie, a myslím, že je mnohem lepší, aby byly v ústavě tyto aspekty zmíněny, než aby z ní byly vyloučeny, což by ve společnosti posílilo bezbožnost. Padly také námitky proti tomu, aby bylo obyvatelům žijícím mimo Maďarsko poskytováno maďarské občanství, ale v Irsku mají obyvatelé oficiálně žijící v Severním Irsku, které je součástí Spojeného království, možnost požádat o irský pas. To situaci spíše pomohlo, než ji zhoršilo, a nyní jsou naše vztahy se Spojeným královstvím lepší než kdykoliv předtím, čehož důkazem je návštěva královny Alžběty před dvěma týdny. Byly vysloveny výhrady proti definici manželství, definici života a tak dále, ale, jak jsem řekl, pokud jsou v ústavě nedostatky, je možné se k nim vyjádřit v referendu. Konečně, je třeba vyzdvihnout, že do textu byl zahrnut strop pro výši státního dluhu, což je velmi důležité. Pokud by toto bylo zmíněno v naší irské ústavě, pak bychom dnes možná nebyli v tak obtížné finanční situaci. Maďarská ústava tedy obsahuje velmi mnoho dobrých článků a já se domnívám, že pokud budeme uvažovat o nové ústavě, můžeme se velmi poučit ze zkušenosti Maďarska. Glenis Willmott (S&D). – Paní předsedající, tato ústava je velmi problematická, ale já se chci zaměřit na jednu klíčovou otázku, a sice na to, že navrhovaná ústava nijak nechrání před diskriminací na základě sexuální orientace. Jediným uznávaným typem manželství je manželství mezi mužem a ženou. Dlouho po celé Evropě bojujeme za práva lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů a nemůžeme připustit, aby Maďarsko učinilo takový krok zpět. Práva homosexuálů chrání Listina základních práv EU. Nejen to, oddané páry stejného pohlaví by měly mít možnost svobodně žít kdekoliv v Evropě a jejich vztah by měl být právně uznáván kdekoliv. Ano, je na Maďarsku, aby rozhodovalo o maďarské ústavě. Každý členský stát má však povinnost respektovat Evropské společenství, jehož je součástí. Ochrana lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů je pro Evropskou unii zásadní a Maďarsko na to musí brát ohled. Eduard Kukan (PPE). – (SK) Paní předsedající, současná Evropa je založena na hodnotách, které nás spojují a které nám umožňují spolupracovat a vzájemně se respektovat. I já chci zdůraznit, že každý stát má právo prostřednictvím demokraticky zvolených představitelů přijmout svou vlastní ústavu. Nová ústava Maďarska však otevírá otázky, které jsou pro její sousední země citlivé a dotýkají se jich. Mám na mysli například článek 23. Ten předpokládá, že příslušníci maďarské menšiny v sousedních zemích budou moci získat volební právo za podmínky, že získají maďarské občanství. A právě v tom je problém. Nestandardně ustanovená kritéria pro nabytí maďarského občanství, jinými slovy, bez přirozené vazby k Maďarsku, vytváří možnost vzniku politických vazeb mezi státem a občany, kteří k němu nejsou skutečně vázáni. Problematické se mi zdají i formulace v části D. Hovoří se tu o jednotném maďarském národu, kolektivních právech, podpoře jejich samospráv v jiných zemích na etnickém základě, o zodpovědnosti Maďarska za všechny Maďary. V jednom odstavci jsou tedy zmíněny čtyři body, kde má tato ústava i extrateritoriální působnost. Slovenská vláda se snaží o klidnou, věcnou diskusi o těchto otázkách na bilaterální úrovni. Naráží však na odmítavý postoj Maďarska. Myslím si proto, že nyní, kdy ještě ústava

237

238

CS


nevstoupila v platnost, je vhodný čas o ní diskutovat, vysvětlit si, jaké by mohly být její negativní dopady. Chci říci ještě jednu věc. V naší současné politice rozšiřování Evropské unie se snažíme klást důraz na to, aby se sousedské vztahy mezi budoucími státy řešily na základě našich společných hodnot. Dámy a pánové, představme si, jaká by byla reakce Unie, kdyby se dnes například Srbsko rozhodlo hromadně udělovat státní občanství občanům Bosny a Hercegoviny nebo Albánie občanům Makedonie. Chci tím opět říci, že jen v situaci vzájemného respektování hodnot a spolupráce můžeme hovořit o dalším budoucím společném budování Evropské unie. Kinga Göncz (S&D). – (HU) Paní předsedající, hlásila jsem se již třikrát o slovo a jsem ráda, že jste mi ho napotřetí udělila. Zaprvé chci učinit opravu. Debatovalo se o tom, zda ústava obsahovala ono pravidlo čtyřpětinové většiny či nikoliv. Bylo zahrnuto do stanov parlamentu, ale na návrh strany Fidesz bylo zrušeno. Chci položit otázku panu Kukanovi. Když tu byl pan Markert z Benátské komise a byla zmíněna dvoutřetinová většina – a je stále zmiňována i zde –, potvrdil, že dvoutřetinová většina existuje. V těchto případech by se tedy očekávala sebekázeň, ale tu on nezaznamenal. Chci se tedy zeptat pana Kukana, zda již diskutoval se členy strany Fidesz zde v Evropském parlamentu o otázkách, které nadnesl. Zaznamenal nějaké náznaky vůle tyto body v ústavě pozměnit? Eduard Kukan (PPE). – Paní předsedkyně, je ta otázka pro mě? Má upřímná odpověď je: nemohu na Vaši otázku odpovědět. Sylvie Guillaume (S&D). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, v nové maďarské ústavě navržené vládou pana Orbána nechybí do očí bijící články, které již zmínili moji kolegové. Kapitola o soukromém životě se zdá být ústředním úsekem ústavy opírající se, jak jsme zaznamenali, výhradně o odkazy křesťanského náboženství a o tradiční rodinné hodnoty. Zdá se také, že tento text rovněž umožňuje omezení práva na interrupci v Maďarsku, když uvádí – cituji – , že „život plodu bude chráněn od doby početí“. V této oblasti maďarská vláda potvrdila svá slova činy, když spustila komunikační kampaň proti interrupcím, která, jak se zdá, stále využívá prostředků z evropského programu Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu PROGRESS. V době, kdy Evropská unie povyšuje pokrok a rovnost pohlaví na společné základní hodnoty, by bylo poněkud překvapivé, kdyby byly tyto evropské finanční prostředky poskytovány na kampaň tohoto druhu. Chci tedy využít příležitosti v této debatě a požádat Komisi, aby potvrdila, zda prostředky z programu PROGRESS na tuto kampaň uvolňuje. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Paní Guillaumeová, chci Vám položit otázku. K jaké změně došlo v předpisech týkajících se interrupce a v pravidlech vztahujících se k interrupci v nové ústavě ve srovnání s předešlou ústavou? Sylvie Guillaume (S&D). – (FR) Paní předsedající, raději bych přivítala odpověď ze strany Komise o dotyčném programu. Již jsem Komisi otázku položila a očekávám odpověď, zda je skutečně pravda, že tyto prostředky byly využívány na tuto kampaň. Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Paní předsedající, chci vás upozornit především na ustanovení revidované ústavy vztahující se ke kolektivním právům etnické maďarské

08-06-2011

08-06-2011

CS


menšiny žijící v zahraničí a na výslovné prohlášení v této věci o zásadě extrateritoriality, přičemž obojí jasně porušuje normy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a jsou v protikladu s opakovanými posudky Benátské komise v podobných případech. Mám na mysli článek d, abych uspokojil pana Webera. To je nepřijatelné a chci vás upozornit na to, že to již má své dopady. Minulý týden pan Tőkés, místopředseda Evropského parlamentu, pořádal v Domě maďarských regionů slavnostní oficiální otevření kanceláře zastupující oblast Sikulů, která v Rumunsku neexistuje. Pevně věřím, paní komisařko, že zpráva Benátské komise potvrdí, že došlo k výše zmíněným porušením. Chci se Vás tedy zeptat na následující: Co v této věci bude chtít a bude moci učinit Evropská unie? Konečně, chci položit následující otázku, zejména německým a francouzským poslancům Evropského parlamentu zde ve Štrasburku, který je symbolem historického usmíření mezi Německem a Francií, symbolem, na kterém byla vystavěna Evropská unie: můžete připustit šíření démonů nacionalismu po Evropě, aniž by to poškodilo náš projekt Evropské unie? (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) József Szájer (PPE). – (HU) Pane Boştinaru, chci Vám položit dvě otázky: umožňují rumunské zákony udělení občanství příslušníkům rumunské národnosti, i když nežijí na území Rumunska? To je moje první otázka. Má druhá otázka je následující: existuje v Rumunsku zákon, který stanoví, že ti rumunští občané, kteří nežijí na území Rumunska, se mohou účastnit parlamentních a senátních voleb? Victor Boştinaru (S&D). – (RO) Vážení kolegové, chtěl bych vám připomenout, že jsem měl na mysli pouze obecně uznávané evropské normy a zásady, nikoliv zákonná či ústavní ustanovení v Rumunsku. Chci vám také odpovědět, že v Rumunsku neexistuje právní akt ustanovující zásadu extrateritoriality a kolektivních práv. Zmiňoval jsem se o tom, když jsem mluvil o rozporu s hodnocením Evropské komise. Pokud je v jakémkoliv členském státě EU zaznamenáno porušení těchto hodnot, musí na to Evropská unie rozhodným způsobem reagovat, ať už jde o jakýkoliv stát. To je má odpověď. Debora Serracchiani (S&D). – (IT) Paní předsedající, nová maďarská ústava omezuje možnost zásahu orgánů dohledu jako je ústavní soud a zvyšuje pravomoci exekutivy, čímž narušuje běžný systém kontrol a protivah. Sociální práva byla zrušena, stát vyplácí příspěvky jen těm potřebným, kteří přistoupí na vykonávání veřejně prospěšných prací. Konečně, bylo uznáno právo na sebeobranu a doma lze vlastnit zbraň i bez povolení. Bylo zapovězeno právo na interrupci a byly zavedeny vysoce diskriminační zákony proti homosexuálům. To vše je v rozporu se směrnicí 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro boj proti diskriminaci. Ptám se tedy Komise, jak má v úmyslu jednat vzhledem ke skutečnosti, že základní práva nové maďarské ústavy jsou s právy Evropské unie a Listinou základních práv Evropské unie stěží slučitelná. Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Paní předsedající, jsem ráda, že paní komisařka Redingová se účastní této rozpravy o tom, jak nejlépe bránit evropské hodnoty demokracie. Litovali jsme její nepřítomnosti při předešlých rozpravách o maďarském mediálním zákoně, kdy byly v sázce stejné hodnoty. Pokud jde o ústavu, každý národ má právo zvolit své zástupce do své vlastní vlády. Vláda má zodpovědnost hájit zájmy svých občanů, všech svých občanů.

239

240

CS


V případě Maďarska činí rozhodnutí o obsahu nové ústavy většinová strana Fidesz. Změna ústavy touto cestou, kdy se jednání neúčastní ostatní strany nebo organizace občanské společnosti, oslabuje tato strana demokratický proces, poškozuje dynamiku politického pluralismu a hrozí zavedením výlučného práva jediné strany. Většina na úkor menšiny. Skutečná demokracie prochází zkouškou a je posuzována podle toho, jak daná země vystupuje vůči menšinám. Ústava, která se ve 21. století vrací zpět k překonaným způsobům života, se zvláště dotkne jedné menšiny, menšiny lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů. Znamená to vrátit se zpět v čase, nikoliv jít s dobou. Od našeho předsednictví EU očekáváme více. (Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu) József Szájer (PPE). – (HU) Dámy a pánové, omlouvám se za to, že si beru tak často slovo, ale na přípravě této ústavy jsem se osobně podílel a velmi mě znepokojuje, když slyším takové mylné představy, ať jsou úmyslné či nikoliv. Právě proto bych se chtěl zeptat paní Bozkurtové, po jejím tvrzení, že k této otázce se nekonaly konzultace, na následující: věděla jste, že 917 000 tisíc maďarských občanů vyplnilo dotazník s 12 otázkami, jehož prostřednictvím Maďarsko a maďarská vláda konzultovala se svými občany důležité otázky v ústavě? Přímo s maďarskými občany; konzultace se vlastně zúčastnilo 10 % celkové populace. Víte náhodou o nějaké evropské ústavě, které předcházely konzultace v tak širokém měřítku? Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Paní předsedající, stále se tu věci zlehčují. Můžete mi však vysvětlit, proč dochází k tolika protestům, proč poslanci ze všech možných stran říkají, že je to špatně? Proč tedy o tom diskutujeme? Nemyslím si, že bychom tuto debatu vedli, kdyby se vše vyvíjelo dobře. Můžete mi sdělit, k jaké straně patřili lidé, kteří zaslali těch 17 000 dotazníků? Komu jste je zaslali? Chtěla bych od Vás slyšet nějaké odpovědi. Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Paní předsedající, paní Bozkurtová, abych odpověděla na Váš dotaz, každý dostal dopis, ve kterém mohl vyjádřit svůj názor. Děkuji za tuto příležitost k diskusi, protože takto vám mohu říci, jak velkou radost jsem měla ze vzniku nové maďarské ústavy. Je bolestivé, že 20 let od pádu komunismu nestačilo na vytvoření nové ústavy. Nyní jsme toto přechodné období uzavřeli a vytvořili jsme novou ústavu založenou na vnitrostátním konsensu. Naše nová ústava shrnuje naše sdílené hodnoty; začíná naší nejkrásnější národní modlitbou, jež také zdůrazňuje význam našich společných evropských hodnot, a konečně vyzdvihuje naše křesťanské kořeny a rodinu, naše klíčové hodnoty, na úroveň, která jim náleží. Je více než povzbudivé, že v nové ústavě přebírá stát zodpovědnost za své občany jak v zemi, tak za jejími hranicemi, že ústava nepovoluje, aby se státní dluh vymkl kontrole, a mimo jiné stanoví odpovědnost rodičů za jejich děti. Ádám Kósa (PPE). – (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že dostávám slovo na konci rozpravy, protože bohužel musím říct, že na konci dne jsem stále ještě neslyšel žádnou konkrétní kritiku z vaší strany. Zadruhé, my, poslanci Evropského parlamentu, se nemůžeme vyjadřovat k otázkám spadajícím do pravomocí jednotlivých států. Když mi nicméně bylo přiděleno slovo, raději nebudu kritizovat, ale jménem 80 milionů lidí se zdravotním postižením vyjádřím doporučení. Maďarská ústava je jedinou evropskou ústavou obsahující zvláštní ustanovení, zahrnující pomoc pro občany se zdravotním postižením. Navrhuji vám tedy, abyste podobná ustanovení začlenili do ústav svých zemí. Děkuji za vaši pozornost.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Monika Smolková (S&D). – (SK) Paní předsedající, bezprecedentní prohlášení předsedy parlamentu, druhého nejvyššího představitele maďarské republiky, pana Kövéra, která zpochybňují Pařížskou smlouvu a hranice, jen potvrzují, jaký stupeň revizionismu maďarská politika uplatňuje. Je smutné, že vláda Ivety Radičové na Slovensku zakrývá pod záminkou nekonfliktnosti svou neschopnost reagovat na dvojí občanství, na ústavu Maďarské republiky, na volební právo Maďarů žijících v sousedních zemích a na vyjádření předsedy parlamentu. Mrzí mě neschopnost naší vlády, ale zarážející je i mlčení evropských orgánů, jako kdyby nechtěly vidět, jak předsedající země porušuje evropské právo. Doufám, že představitelé evropských orgánů pozorně naslouchají a sledují situaci v Maďarsku a že se v brzké době bez ústupků vyjádří ke zpochybňování hranic a Pařížské mírové smlouvy, k maďarské ústavě, ve které je zakotvena podpora kolektivních práv maďarských menšin a vytváření kolektivních samospráv. Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Paní předsedající, paní komisařko Redingová, obracím se na Vás. Je zřejmé, že maďarská ústava by sama o sobě nevyvolala tak širokou evropskou diskusi, ale Maďarsko je bohužel opět po půl roce na pořadu jednání – tehdy jsme jednali o mediálním zákoně. Ve skutečnosti nejde o samotnou maďarskou ústavu, ale o to, že se v Maďarsku uchytily nedemokratické praktiky: soudcům, policistům a lidem přispívajícím do soukromých penzijních fondů byla odebrána již nabytá práva. Paní komisařko, co je skutečným důvodem toho, že byl ústavní soud a veřejní ochránci práv zbaveni svých práv? Tyto praktiky ohrožují nezávislost soudů; na jejich základě přišla již média o svou nezávislost. To jsou velice závažné a nebezpečné prvky. Paní komisařko, chci Vám předat 30stránkový kritický dokument Benátské komise. Tento orgán vznesl velice závažné připomínky, a já opravdu doufám, že Evropská komise a Vy především budete brát svou zodpovědnost vážně, protože byste měli být strážci evropských smluv. Dělejte prosím svou práci! Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Paní předsedající, maďarské předsednictví nás překvapilo hned na začátku neobvyklým dárkem, mapou Velkého Maďarska, mapou snu, jenž se může samozřejmě stát skutečností ve sjednocené demokratické Evropě, nikoliv vzýváním minulosti. Dnešní rozprava je důkazem toho, že jednou z příčin sporu je nacionalismus, navíc přemrštěný nacionalismus. V regionu, ze kterého pocházím, jsme měli kvůli nacionalismu v minulých desetiletích mnoho problémů. Žádám maďarské poslance Evropského parlamentu a zástupce maďarských orgánů, aby zanechali nacionalistických her a nezahrávali si s mírovými smlouvami, k jejichž plnění nedošlo a které oni pokládají za nespravedlivé. Jinak se pro nás všechny Trianonská smlouva stane symbolem něčeho nedobrého. Sophia in 't Veld (ALDE). – Paní předsedající, chci jen požádat své kolegy na této straně Parlamentu o malé objasnění, protože v diskusi jste velice zdůrazňovali právo každého členského státu přijímat zákony, jaké považuje za vhodné, pokud jsou přijaty demokratickou většinou. Také tvrdíte, že tyto zákony by měly sousední země uznávat. Ráda bych požádala pana Szájera, aby jménem skupiny PPE odpověděl, zda to znamená, že od této chvíle Maďarsko a ostatní zastoupené země také uznají holandský zákon o manželství, které umožňuje uzavření sňatku osobám stejného pohlaví?

241

242

CS


Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Paní předsedající, tato rozprava mi připomíná jinou rozpravu, kterou jsme vedli před několika měsíci o mediálním zákoně v Maďarsku. Jak ta dřívější rozprava, tak i tato jsou pouhou záminkou k útokům vůči Maďarsku. Z hlediska evropské politické korektnosti je považováno za nepřijatelné to, že v Evropě existuje země, v níž triumfuje konzervatismus, že existuje země, kde jsou vnitrostátní zájmy účinně chráněny, a že v Evropě existuje země, jež se vrací ke skutečným hodnotám. Jde o útok na maďarskou vládu za to, že po půl století s úspěchem osvobodila svou zemi od zkrachovalých komunistických vlád a jejich politických potomků. Nyní se míří na ústavu. Zatímco se od evropské politické korektnosti násilně oddělují její křesťanské kořeny, Maďaři si troufli je hrdě zakotvit ve své ústavě. Zatímco Brusel podporuje kosmopolitismus, Budapešť vyzdvihuje svou hrdinnou národní minulost. Maďaři se zaměřují na národní identitu, na svůj vlastní stát a na zdravý rozum. Konečně jsou věci tak, jak mají být. Komunismus je popsán jako diktátorský režim a manželství je nakonec spojením mezi ženou a mužem. Doufám, že budoucí generace Maďarů budou na tuto kvalitní ústavu hrdí. Csaba Sógor (PPE). – (HU) Paní předsedající, z dnešní debaty vychází Benátská komise jako jakýsi evropský nejvyšší soud. Tatáž Benátská komise velmi vážně a oprávněně kritizovala zákon o slovenském jazyce, který je stále platný, a já jsem neslyšel žádného svého slovenského kolegu poslance, že by se o tomto jazykovém zákonu zmínil. Kolegové, pan Boştinaru již není v Parlamentu, nemůže tedy odpovědět, ale chtěl bych odpovědět panu Szájerovi, že já, jako rumunský občan, vím, že rumunští občané žijící mimo území Rumunska mohou volit a mít pasy a, podobně jako slovenská ústava stanoví i mnoho evropských ústav práva občanů dané země žijících za hranicemi. Nevidím v tom nic nepřípustného. Spíš bych se zaměřil na to, proč Maďarsko cítí potřebu toto zahrnout do ústavy – proto, že Maďaři žijící za hranicemi jsou stále diskriminováni v zemích, kde je maďarská ústava důrazně kritizována. Sophia in 't Veld (ALDE). – Paní předsedající, myslím, že jsem panu Szájerovi položila velice konkrétní a jasnou otázku. Doufám, že mi odpoví. Předsedající. – Nyní se poslanci hlásí o slovo zvednutím ruky, kladení otázek postupem modré karty tedy není povoleno. Edit Bauer (PPE). – (HU) Paní předsedající, jako slovenská občanka chci vyjádřit svůj názor k tomu, co se tu dnes děje. Patřím k těm, kterým nebylo hromadně uděleno maďarské občanství, protože ho obdrží ti, kteří podali žádost jednotlivě. Důvodem, proč jsem požádala o slovo, je útočný tón některých kolegů. Velice mě znepokojuje to, že maďarská ústava je předmětem zkoumání, jako kdyby ohrožovala mírové soužití v Evropě. Cítím, že kvůli naprosto mylně vyloženým či špatně přeloženým textům – například pokud jde o hlasovací právo, které není do ústavy zahrnuto – dochází k těmto proslovům proneseným ve velmi špatné náladě a velice útočným tónem, které pro Evropský parlament nejsou vhodné. János Áder (PPE). – (HU) Paní předsedající, socialistické iniciativě lze přiznat tři následující rysy: porušuje zákon, je zbabělá a vykazuje rysy veřejného soudního procesu. Porušuje zákon, protože Evropský parlament nemá naprosto žádné povolení nebo pravomoci k rozboru maďarské ústavy. Z dopisu pana Barrosa a vyjádření paní Redingové jasně vyplývá, že jde o otázku národní suverenity. Je to zbabělé, protože kdyby socialisté našli v ústavě cokoliv napadnutelného, obrátili by se na Evropský soud v Lucemburku a nediskutovali by zde. Neučinili tak, protože přesně vědí, že by u soudu prohráli. A konečně, jak postup, tak iniciativa nesou známky veřejného soudního procesu, protože za tím se skrývá jediná věc: vítězství strany Fidesz na základě dvoutřetinové většiny v loňských

08-06-2011

08-06-2011

CS


volbách. Socialisté – zjevně nejen maďarští, ale i evropští socialisté – nedokázali přijmout rozhodnutí maďarských občanů, využívají tedy každé příležitosti k útoku na maďarskou vládu. Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Paní předsedající, je třeba říci, že pokrytectví a dvojí normy užívané v této diskusi a v kritizování maďarské ústavy jsou do očí bijící. Na jedné straně byla ústava kritizována za to, že nezmiňuje Boha a křesťanství a že neposkytuje ochranu takzvaným homosexuálním manželstvím. Stejně tak by ovšem mohla být napadána řada evropských ústav, včetně například polské ústavy, která taková ustanovení obsahuje, či v druhém případě neobsahuje. Je to přesně tak, jak to být má, protože se jedná o vnitrostátní záležitost Polska, jak stanoví Smlouva o EU. Neměli bychom porušovat svou vlastní Smlouvu o Evropské unii. Příprava ústavy byla napadána jako nedemokratická, lidé ovšem nevědí, že tuto ústavu podpořila velká většina Maďarů. Pokrytectví je také vidět na tom, jak ti, co dnes tak nahlas vystupují proti Maďarsku a proti jeho předsedovi vlády, panu Orbánovi, mlčeli, když předchozí socialistická vláda v Maďarsku přivedla fakticky zemi na pokraj bankrotu, používala sílu pro umlčení opozice, která protestovala na demokratických mítincích a shromážděních. Neměli bychom se do toho plést. Kinga Göncz (S&D). – (HU) Pane Jánosi Ádere, pouze desetivteřinová oprava toho, co jste právě říkal. Evropský soud pro lidská práva není v Lucembursku, nachází se ve Štrasburku. Elmar Brok (PPE). – (DE) Paní předsedající, paní Győriová, paní Redingová, nerozumím smyslu této rozprava. Některé body v maďarské ústavě bych zformuloval jinak. Úplně nesouhlasím ani s některými body ve své vlastní německé ústavě, stejně jako ve francouzské ústavě. Tohoto Parlamentu se to však vůbec netýká, protože za tyto otázky není odpovědný. To je zásadní. Je tomu tak, pokud není konkrétně stanoveno, že nějaké ustanovení porušuje evropské právní předpisy. Pokud se někomu nelíbí určitý prvek národní ústavy, tohoto Parlamentu se to netýká, protože je to otázka vnitrostátní identity a soudní pravomoci. Stejně jako si Komise vynutila změny v maďarském mediálním zákoně, protože některé body byly nepřijatelné, tak ona nebo Evropský soudní dvůr přijmou opatření, pokud budou při provádění ústavy přijímány zákony, které porušují evropské právní předpisy. Je možné i případ předložit Evropskému soudnímu dvoru. Z tohoto důvodu se domnívám, že jsme zde dnes svědky tak trochu politického divadla. Nemáme právo zasahovat do maďarské ústavy. Možná bych udělal určité věci jinak, ale Maďarsko má právo jednat, jak považuje za vhodné. András Gyürk (PPE). – (HU) Paní předsedající, jsme zde v Evropském parlamentu svědky nebývalé události. Ústavu členského státu, jednu z nejdůležitějších součástí národní suverenity, tu někteří poslanci Evropského parlamentu napadají. Je třeba si uvědomit, že ti, co bezostyšně narušují národní suverenitu, poškozují nejen Maďarsko, ale i celou Evropu. Tento případ představuje precedens, který oslabuje skutečné podpůrce Evropy a posiluje euroskeptiky. Je to nezodpovědné jednání. Zároveň jsou slova paní komisařky povzbudivá. Zdálo se to samozřejmé, ovšem jsem ráda, že toto na plenárním zasedání zaznělo. Evropská komise nemá v úmyslu, ani není jejím právem zasahovat do ústavních záležitostí členských států. Po tom všem je nejvyšší čas, aby levé křídlo přestalo se svou provokativní politickou kampaní proti maďarské vládě, založenou na mylném výkladu. Nová ústava je důležitým nástrojem pro odstranění trosek zbylých po osmi letech zkorumpované a

243

244

CS


neschopné socialistické vlády. Strana Fidesz k tomuto získala dvoutřetinovou většinu. Levé křídlo musí jednoduše přijmout, že toto rozhodnutí nelze změnit ani v Bruselu, ani ve Štrasburku. Jan Philipp Albrecht (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, pane Broku, Váš příspěvek mě nyní poněkud rozčilil, proto jsem se přihlásil o slovo. Přirozeně, že má Evropská unie pravomoci, které jí umožňují zjistit, zda je vnitrostátní právo v souladu s evropským právem. Jak jste sám řekl, cokoliv, co porušuje evropské smlouvy, lze také projednat před soudním dvorem. Proč tedy bránit tomuto Parlamentu, aby o takové situaci diskutoval? Vlastně není vůbec nutné, aby Parlament o této otázce diskutoval? Domnívám se, že zde vidíme tendence nahlížet na vnitrostátní ústavy jako na oblast, kde není prostor pro politickou debatu mezi evropskými demokratickými státy. Žijeme v evropské demokracii, ústřední části našich ústav musí tedy samozřejmě být vzájemně schváleny a musí být v souladu s mezinárodními smlouvami, které jsme všichni podepsali. Mezi nimi je například Dohoda o lidských právech a smlouvy o Evropské unii a já se domnívám, že o tomto by mělo být možné v tomto Parlamentu diskutovat. Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, požádala jsem Evropský parlament o jasné stanovisko. Evropský parlament ale jasné stanovisko nemá. Vyslechla jsem mnoho odlišných názorů, což samo o sobě ukazuje, jak je tato záležitost složitá. Dovolte mi tedy, abych ještě jednou zdůraznila, že Komise respektuje Lisabonskou smlouvu a nezasahuje do suverenity národních států. Jménem pana předsedy Barrosa chci znovu zdůraznit, že Komise nečiní politické úsudky o zásadních ústavních a institucionálních rozhodnutích členských států. Schválení nové ústavy v členském státě je záležitostí jeho obyvatel a jeho institucí. Jak jsem již zdůraznila, pravomocí nabudeme, až se tato ústava promítne do legislativní, administrativní nebo soudní praxe. Mohu Parlament ujistit, že bychom ani na chvíli neváhali zasáhnout v případě porušení Smlouvy nebo Listiny nebo v případě nedodržování práva Unie. Pokud jde o otázku paní Guillaumeové o právu Unie: když je v sázce právo Unie, nikdy jsem se nezdráhala jednat. Otázka položená paní Guillaumeovou se týká osvětové kampaně o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, financované programem Progress. Jde o část kampaně, kdy byl v propagačním materiálu obrázek zárodku se slovy „Nechte mě žít“ a s logem Komise. Jasně jsem se k tomu vyjádřila v tom smyslu, že tato kampaň není v souladu s programem Progress a s návrhem projektu, který maďarské úřady předložily oddělením Komise. Proto Komise požádala o to, aby byla tato část kampaně bezodkladně přerušena a aby byly všechny stávající plakáty odstraněny. Pokud se toto nestane, zahájíme postup k ukončení základní dohody a vyvodíme náležité důsledky, včetně finančních. Taková je naše reakce, když jde o evropské právo. Ústavy v naší pravomoci nejsou. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Paní předsedkyně, nejprve chci poděkovat tomuto Parlamentu za to, že v posledním půlroce věnoval zvláštní pozornost činnostem mé vlády. Maďarské předsednictví je pevně přesvědčeno o tom, že nově přijatá – nikoliv revidovaná – maďarská ústava je plně v souladu se základními hodnotami a principy, na kterých je Unie založená.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Od počátku našeho předsednictví jsme věnovali veškerou svou energii – a neúnavně jsme se o to i snažili – o prosazování společné evropské agendy. Zvláště mě těší, že ani kritici zmínění v dnešní debatě nezpochybnili nezlomné a upřímné odhodlání mé vlády. Judith Sargentini (Verts/ALE). – Paní předsedající, k dodržování jednacího řádu – pokusila jsem se tuto námitku vznést uprostřed rozpravy, ale přerušila jste mě – navrhuji, abyste opětovně pročetla tuto diskusi a zkontrolovala, jak jste přidělovala otázky postupem modré karty a udělovala slovo hlásícím se poslancům. Mohu to shrnout: na mé dvě žádosti o položení otázky postupem modré karty nebyl brán zřetel, zatímco jste v nich vyhověla panu Alvarovi (dvakrát), paní Gönczové (třikrát) a panu Tavaresovi (jednou). Nebyla jste schopna přidělovat otázky skutečně vyváženým způsobem. Chci Vás požádat, abyste na to příště brala zřetel, aby byla zajištěna rovnováha. Předsedající. – Ujišťuji Vás, paní Sargentiniová, že přidělený čas 45 minut vypršel. Všichni poslanci měli příležitost mluvit. Dovolila jsem jim mluvit alespoň 15 vteřin a v některých případech i minutu, a rovnováha mezi politickými skupinami byla plně dodržena. Máte však plné právo to zkontrolovat a samozřejmě podat stížnost. Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149) Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Maďarská ústava byla schválena dne 18. dubna postupem pohybujícím se na pomezí demokracie. Vstoupí v platnost na začátku příštího roku. Přestože nemáme potřebné pravomoci k tomu, abychom členskému státu nařizovali, co by měl obsahovat jeho základní zákon, nemůžeme být k tomuto nedemokratickému zneužívání lhostejní. Jde o případ, který musí vyslat varovný signál všem členským státům a vládám, bez ohledu na jejich politické přesvědčení. Ještě závažnější je to, že maďarská vláda používá předsednictví EU nikoliv k tomu, aby pomohla utvářet sjednocenou Evropu, ale k tomu, aby pomohla oživit nacionalismus, který jsme považovali za zapomenutý. Pokud jde o státy jako Rumunsko a Slovensko, obsah ústavy může vytvořit rámec pro vznik nebezpečných situací, založený na kolektivních právech pro etnické Maďary a na principu extrateritoriality. Navíc maďarská vláda podpořila vznik kanceláře Sikulů v Bruselu, což je největší útok proti Rumunům a rumunské územní celistvosti. Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. – (PL) Domnívám se, že Evropský parlament má právo diskutovat o legislativních řešeních zakotvených v ústavách členských států. Žijeme v jedné Evropě a občané našich zemí mají právo žít v kterékoliv členské zemi bez jakýchkoliv hranic. Přesto si musíme být vědomi toho, že evropské národy mají suverénní právo ustanovovat základní zákony. Různé země a různé národnosti utvářely různé zkušenosti. I Maďaři mají právo přijmout ústavu, která nezmiňuje veřejného ochránce práv nebo ochránce osobních údajů. Když slyším poslance Evropského parlamentu říkat, že maďarský parlament porušuje základní evropské zásady, nutně cítím, že nevyznávám stejné zásady jako ty, které zmiňujete. Především chci poblahopřát Maďarsku k jeho nové ústavě. Zvláště působivé je to, že naprostá většina Maďarů novou legislativu podporuje, což dokazuje, že maďarský národ se naprosto odvrátil od tradice komunistických ústav, v rámci níž byla sepsána předchozí ústava.

245

246

CS


József Szájer (PPE), písemně. – (HU) Maďarsko je členský stát Evropské unie a dodržuje pravidla klubu. Pokud si někdo myslí něco jiného, klub má odpovídající pravidla, jak postupovat. Pokud se prokáže, že má pravdu, pak ať proti nám vznese stížnost za porušení povinností. Toto je postup platný pro všechny země a my, Maďaři, nežádáme o to, aby se na nás tento postup neuplatňoval. Hájíme své stanovisko ve spravedlivé diskusi založené na pravdě, ale nechceme se účastnit politického honu na čarodějnice. Odstraňujeme trosky zbylé po vašich maďarských socialistických kolezích a vynakládáme obrovskou energii na to, abychom z Maďarska učinili demokratickou, evropskou a svobodnou zemi založenou na ústavním mandátu, který jsme dostali od maďarských občanů ve svobodných volbách. Toto je důvod, proč jsme přijali novou ústavu, která konečně nahradí komunistickou ústavu z roku 1949, která vyvolávala špatné vzpomínky a pro Maďary byla symbolem tyranie. Jsme národ, který ctí svobodu a demokracii. Naše ústava, jež již od dob známé Zlaté buly, maďarské Magny charty z roku 1222, chrání právo vzepřít se tyranii, jako první v Evropě ustanovila náboženskou toleranci na základě ediktu z Tordy, jako jedna z prvních ústav zaručila v roce 1848 rovnost před zákonem a vychází z jedné z nejstarších parlamentních tradic v Evropě, je tisíc let stará. Nepotřebujeme, aby nás o demokracii poučovali ti, kteří musí ve svých zemích udělat ještě mnoho práce. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Evropská unie je vybudována na základních zásadách, jako je rovnost mezi muži a ženami. Schválením nové ústavy, která stanoví, že zárodek musí být chráněn od chvíle početí, však Maďarsko, jako členský stát, tyto hodnoty pošlapalo, když umožnilo, aby bylo právo na potrat opět zpochybněno. Také jsem se dozvěděl, že maďarská vláda pořádala reklamní kampaň proti právu na interrupci, financovanou a tedy zřejmě podporovanou Evropskou unií. Chci zde upozornit na to, že právo na potrat je základním právem, za které bojovaly a bojují tisíce žen v Evropě, často při ohrožení svých životů, že toto právo podporuje tento Parlament a maďarští občané a že ho uznává 23 z 27 členských států. Kromě distancování se od této politiky, která se staví proti základním právům žen, musí Evropská komise učinit všechno možné pro to, aby maďarská vláda ukončila všechny kampaně, jejichž účelem je zpochybnit právo na interrupci. Jde o otázku obrany našich společných hodnot. 12. Evropský zatýkací rozkaz (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem jsou otázky k ústnímu zodpovězení pro Radu a Komisi o evropském zatýkacím rozkazu. Jan Philipp Albrecht , autor. – (DE) Paní předsedající, dnes zde diskutujeme o záležitosti evropského zatýkacího rozkazu. Bylo na čase tuto diskusi zahájit. Podali jsme prostřednictvím skupin otázku nastolující diskusi o reformě evropského zatýkacího rozkazu a jeho uplatňování a prosíme Komisi a Radu, aby reagovaly návrhy. O evropském zatýkacím příkazu se rozhlašovalo, že je to dokonalý příklad vzájemného uznávání v oblasti soudnictví a policie. Když byl evropský zatýkací příkaz přijat jako rámcové rozhodnutí, Evropský parlament vždy zcela jasně uváděl, že na jednu stranu jsou podmínky pro použití evropského zatýkacího rozkazu poměrně přísné, takže by se měl vztahovat jen na opravdu závažné trestné činy, že by měl být uplatňován přiměřeným způsobem, a zároveň že by měly být harmonizovány procesní standardy v Evropské unii. Žádný z těchto požadavků nebyl ve skutečnosti v plném rozsahu splněn. V mnoha

08-06-2011

08-06-2011

CS


konkrétních případech není zatýkací rozkaz uplatňován přiměřeným způsobem, jak můžeme vidět ve zprávách, které máme nyní k dispozici. Proto je potřeba upravit postupy jak v praxi, tak v právních předpisech. V harmonizaci procesních standardů jsme nyní po deseti letech konečně pokročili díky práci paní místopředsedkyně Redingové. Je však nezbytné, abychom udělali další četné pokroky, i pokud jde o podmínky, za nichž jsou drženi vězni, a otázky jednotlivých standardů právní ochrany. V budoucnu by v oblasti vzájemného uznávání neměla být naší jedinou starostí pouze spolupráce mezi policejními a soudními orgány, ale musíme se také zabývat stanovením procesních standardů. Nicméně evropský zatýkací příkaz musí být dnes pozměněn, protože se zjevně používá v rozporu se standardy, které jsme požadovali, zejména pokud jde o kontrolu přiměřenosti v jednotlivých případech. Simon Busuttil, autor. – (MT) Paní předsedající, evropský zatýkací rozkaz se osvědčil jako velmi užitečný nástroj při uplatňování spravedlnosti za hranicemi jednotlivých států. Pomohl nám otevřít státní hranice tím, že dal pachatelům trestných činů jasný signál, že nemohou uprchnout do jiné země, aby se vyhnuli trestnímu stíhání. Je proto důležité považovat evropský zatýkací rozkaz za významný nástroj, který dosáhl dobrých výsledků. Má však také své stinné stránky, například když je vydáván za zločiny, které jsou považovány za příliš nevýznamné ve vztahu k jeho odůvodnění. Neočekávám, že evropský zatýkací rozkaz bude vydán, protože někdo je přistižen při krádeži dvou automobilových pneumatik v jiné zemi, jak se již v minulosti stalo. Trest neodpovídá zločinu a vede k nedostatku důvěry v tento důležitý a užitečný nástroj. Proto se musíme zabývat nedostatky systému a jeho uplatňování, aniž bychom poškodili prospěšnost tohoto rozkazu. Proto pokládáme tuto parlamentní otázku Komisi, aby nám pomohla porozumět tomu, jak byl rozkaz během několika posledních let využíván. Tyto informace nám pomohou rozhodnout, zda ho máme aktualizovat, aby bylo zajištěno jeho správné uplatňování. Sarah Ludford, autorka. – Paní předsedající, liberální skupina v Evropském parlamentu vždy podporovala evropský zatýkací rozkaz vzhledem k jeho významu v boji proti závažné přeshraniční trestné činnosti. Naše skupina však zároveň vždy zdůrazňovala, že systém evropského zatýkacího rozkazu bude neúplný, pokud nepokročíme v oblasti procesních práv na obhajobu v Evropě. Neustále kritizujeme Radu za to, že nepokročila v agendě na základě komplexního návrhu Komise. Nyní konečně stav v oblasti práva na obhajobu měníme a chválím paní místopředsedkyni Redingovou za její závazek, pokud jde o tento program v rámci pracovního plánu. Otázka zní, zda to bude stačit k vyrovnání nedostatků evropského zatýkacího rozkazu? Myslím si, že nebude. Musíme také něco udělat se způsobem, jakým evropský zatýkací rozkaz funguje. Poukažme však na úspěchy: v období 2005–2009 zatýkací rozkaz zajistil vydání téměř 12 000 obchodníků s drogami, pachatelů sexuálně motivovaných trestných činů proti dětem, násilníků a dalších. Patří mezi ně Hussain Osman, jeden z pachatelů bombových útoků v Londýně roce 2005. S ohledem na to nemůže být žádný Londýňan evropskému zatýkacímu rozkazu nevděčný. Hussain Osman se do šesti týdnů vrátil z Itálie. Nicméně přinejmenším ve Spojeném království – uslyšíme to později – se evropský zatýkací rozkaz stal velmi oblíbenou holí, kterou euroskeptici bijí pověst Evropské unie. Jejich

247

248

CS


důvody byly podpořeny několika nechvalně známými případy porušení lidských práv. Spojené království totiž dostává po Německu druhý nejvyšší počet žádostí o předání. Jak Komise, tak organizace na ochranu lidských práv, jako například organizace Fair Trials International – přiznávám se, že zde mám zájem, jsem její podporovatelkou – a Justice Organisation, v jejíž radě zasedám, zjistily nedostatky zatýkacího rozkazu. Jde o problémy jako použití za méně závažné trestné činy, nedostatek právního zastoupení ve vydávajícím státě, dlouhá doba vazby, chybějící kauce pro lidi, kteří nejsou státními příslušníky vydávajícího státu, a důvodně jsou uváděny špatné podmínky ve vazebních věznicích. Komise se domnívá, že evropský zatýkací rozkaz není třeba přepracovat. Myslím si, že to musíme přehodnotit. Především potřebujeme mnohem pevnější základ pro požadavek na kontrolu přiměřenosti, tak aby méně závažné trestné činy nebyly zahrnuty. Poté je nutno ve vykonávajícím státě viditelně provádět kontrolu lidských práv. Kontrola musí být zjevná, nikoli předpokládaná. Zatřetí je nutno rozpoznat, kdy není přiměřené evropský zatýkací rozkaz vykonat, aby někdo nebyl po celé Evropě sledován na základě záznamů v Schengenském informačním systému, i když jeho vydání již bylo na základě oprávněných důvodů zamítnuto. Musíme také něco udělat v souvislosti s kaucemi, např. provést rámcové rozhodnutí o příkazu k výkonu dohledu. Evropský zatýkací rozkaz je potřeba změnit, avšak ve své podstatě je úspěchem. Ti, kteří ho zpochybňují, by si měli položit otázku, zda by byli spokojeni, kdyby zůstávali pachatelé trestných činů celé roky mimo dosah soudů a spravedlnosti, protože tradiční vydání trvá příliš dlouho a je příliš byrokratické. Birgit Sippel , autorka. – (DE) Paní předsedající, v rozpravě o maďarské ústavě jsme vícekrát slyšeli kritiku, že to byla politická rozprava. Jsem tím úplně vyvedena z míry, protože vedení politické rozpravy je jednou z věcí, ke které je Parlament výslovně určen, a proto bych také chtěla začít i toto téma stanovením politického rámce. Trestné činnosti, a zejména organizované trestné činnosti, nikdy nezabránily hranice nebo hraniční kontroly. Proto nemá smysl měnit hranice v Evropě a omezovat způsob, jakým se obyvatelstvo sbližuje. Naopak, potřebujeme stálý rozvoj spolupráce mezi členskými státy a přeshraniční spolupráce policie a soudních orgánů. V této oblasti se evropský zatýkací rozkaz opakovaně osvědčil jako důležitý a úspěšný nástroj. Současně však tento nástroj ztratí dobrou pověst, pokud bude evropský zatýkací rozkaz používán třeba na odcizená kola nebo jen za účelem provedení výslechu. S politováním musím říci, že jsme také zjistili, že je používán i v případech, kdy třeba bylo rozhodnuto evropský zatýkací rozkaz nevykonat, protože existuje důkaz, že byl vydán neprávem, ale vydávající stát to poté nerespektuje – což ústí v nešťastnou situaci, kdy jsou dotyční občané při každém překročení hranice zadrženi. Toto nijak nenapomáhá budovat důvěru v evropský právní systém. Proč se to děje? Ponechává znění směrnice příliš velkou volnost? Je to věc nesprávného provedení v členských státech nebo nedostatečných informací? Je třeba objasnit tyto body, členské státy musí v případě potřeby uskutečnit zlepšení a Komise musí přijmout preventivní opatření, aby se předcházelo zneužívání. To je jediný způsob, jak zabránit neustálému poškozování tohoto úspěšného nástroje a ztrátě důvěry v tato opatření.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Všechny tyto zkušenosti navíc ukazují, jak je důležité, že jsme konečně dosáhli určitého pokroku s cestovní mapou pro procesní práva. V zájmu právní jistoty pro všechny zúčastněné musí mít osoby obviněné z trestných činů v celé Evropě stejná práva a musí být povinné poskytovat informace o těchto právech. Vyzývám Komisi, aby vyvinula tlak proti případnému odporu ohledně všech těchto bodů. Jsem si jista, že může v tomto ohledu počítat s podporou Parlamentu. (Řečnice souhlasila s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Paní předsedající, paní Sippelová popisuje evropský zatýkací rozkaz jako děťátko. Není to ve skutečnosti spíše Frankensteinovo monstrum? Neměla by to připustit? Birgit Sippel , autorka. – (DE) Nejsem si jista, zda bych měla odpovědět na vaši otázku, jelikož je to spíše polemická poznámka. Údaje však ukazují, že evropský zatýkací rozkaz je vhodným nástrojem v boji proti trestné činnosti v prostoru sjednocené Evropy. Trestná činnost není vnitrostátní, trestná činnost je mezinárodní a překračuje hranice. Proto potřebujeme přeshraniční spolupráci. Musíme se vypořádat s počátečními obtížemi evropského zatýkacího rozkazu a zabránit jeho zneužívání. Jako nástroj je však nezbytný. Gerard Batten, autor. – Paní předsedající, od roku 2004 jsem upozorňoval na to, že evropský zatýkací rozkaz (EZR) by mohl být použit jako nástroj útlaku proti politickým disidentům. Právě to se děje nyní v případě Juliana Assange. Ve švédském řízení, které je proti němu vedeno, existuje mnoho nesrovnalostí. Pan Assange dosud nebyl obviněn z žádného konkrétního trestního činu. Od předchozího vyšetřování vedeného proti němu za to, co Švédové označili jako „drobné znásilnění“, upustil státní zástupce ve Stockholmu téměř čtyři měsíce před tím, než byl EZR vydán. V obnoveném vyšetřování, které vedlo k vydání EZR, opomenul státní zástupce vyslechnout svědky, kteří by mohli případ pana Assange objasnit. Podle názoru anglických nezávislých právníků nezakládají obvinění vznesená proti panu Assangeovi podle anglického práva skutkovou podstatu znásilnění. Právní zástupce žalobce ve Švédsku údajně prohlásil, že ženy samy o sobě nemohou rozpoznat, zda příslušné činy naplňují skutkovou podstatu znásilnění, protože nejsou právníci. Zaškrtávací okénko v EZR vymezené pro znásilnění však neobsahuje žádnou definici ani vysvětlení toho, co představuje trestný čin. Pan Assange zůstal ve Švédsku pět týdnů, aby čelil obvinění, ale nebyl vyslýchán, protože vyšetřování bylo neodůvodněně zdrženo. Pan Assange přijel do Švédska necelý měsíc poté, co server WikiLeaks zveřejnil záznamy o válce v Afghánistánu a bylo oznámeno, že přijdou další odhalení. Vysoce postavené osoby ve Spojených státech požadovaly, aby byl pan Assange zavražděn nebo unesen a aby vláda Spojených států jednala, jako by byla ve válce se společností WikiLeaks, kterou popisují jako teroristickou organizaci. To vše se odehrává ve stejnou dobu, kdy je proti panu Assangeovi vydán výhodný evropský zatýkací rozkaz. Švédsko má úzké vztahy se Spojenými státy, co se týče zpravodajských informací a spolupráce, což má nepříznivý vliv na vnímání švédské neutrality. Proč by Spojené státy požadovaly, aby byl pan Assange vydán do Švédska? Američané proti němu stále shromažďují argumenty a nevědí, z čeho ho obvinit, pokud vůbec z něčeho. Bez obvinění nemohou Spojené státy dosáhnout jeho vydání ze Spojeného království, avšak potřebují ho někam zavřít, než vyřeší, jak mu zabránit v návratu do Austrálie.

249

250

CS


Evropský zatýkací rozkaz je dokonalým opatřením. Jak jsem již několikrát v této sněmovně zmínil, podle evropského zatýkacího rozkazu je vydávání – nebo spíše soudní předávání, abych použil správný výraz – nyní pouze byrokratickou formalitou. Neexistují žádné skutečné záruky. Z výše uvedených důvodů moje otázka na Radu a Komisi nezní, zda je EZR zneužíván pro politické účely, ale zní: může být zneužit? Pokud budou Rada a Komise upřímné, budou muset uznat, že může. Učiní to nyní? Podle mého názoru existují důkazy, že se to zcela jistě děje v případě Juliana Assange. Cornelis de Jong, autor. – (NL) Paní předsedající, znění otázky k ústnímu zodpovězení se může zdát abstraktní a teoretické, avšak evropský zatýkací rozkaz se dotýká lidských osudů, lidských práv a základních svobod. V Nizozemsku byla velká pozornost věnována osudu pana Cora Disselkoena. V roce 1997 byl tento holandský podnikatel obviněn z porušení polských daňových předpisů. Strávil za to dva měsíce ve vězení v otřesných podmínkách. Po zaplacení velké částky peněz za kauci byl propuštěn a dvanáct let o případu neslyšel. V loňském roce však Polsko náhle požádalo o vydání tohoto podnikatele a využilo k tomu evropský zatýkací rozkaz. Před deseti dny byl pan Disselkoen převezen do Polska. Jeho obhájce říká, že byl držen ve stejně špinavém a přeplněném vězení, jako bylo to v roce 1997. V rozporu se všemi pravidly bylo jednání mezi panem Disselkoenem a jeho právníkem zaznamenáno videokamerou. Navíc byla do jeho složky náhle přidána čtyři nová obvinění. Soudce dokonce naznačil, že by to mohlo vést k vydání nového zatýkacího rozkazu. Pan Disselkoen opět zaplatil velkou částku peněz za kauci a je zpět v Nizozemsku, ale jeho případ ukazuje, že evropský zatýkací rozkaz může vytvářet ponižující situace. Ve své zprávě dala Komise najevo, že si je vědoma obtíží a že se o ně zajímá. Proto si moje skupina hodně slibuje od pana komisaře. Pane komisaři, můžete osobně nabídnout nějaké objasnění, jak by požadavky přiměřenosti měly být vykládány, a zařídit, aby se toho chopila Rada? Můžete zajistit, že lidé budou skutečně oprávněni vznést námitku proti evropskému zatýkacímu rozkazu jak v členském státě, který vydal rozkaz, tak v členském státě, který ho vykonává? Souhlasíte s tím, že by mělo být možné důsledně odmítnout vykonat zatýkací rozkaz v zemích, kde jsou podmínky ve věznicích a vazebních celách nelidské? Souhlasíte s tím, aby byl EZR podroben posouzení z hlediska lidských práv a pan Cor Disselkoen se nemusel obávat dalšího utrpení? Timothy Kirkhope, autor. – Paní předsedající, nikdo nemůže popřít pozitivní dopad evropského zatýkacího rozkazu na přeshraniční trestnou činnost. Dosud přispěl k vydání téměř 12 000 obchodníků s drogami, pachatelů sexuálně motivovaných trestných činů proti dětem, násilníků a teroristů a zabránil zdlouhavému vydávacímu řízení při procesu. Rychlost tohoto nástroje je neocenitelná v situaci, kdy lze volně překračovat hranice a narůstá přeshraniční trestná činnost. Tento nástroj však nikdy nebyl určen k vyšetřování a trestání drobných přestupků, jako je krádež prasete či čokoládové tyčinky nebo překročení limitu bankovního účtu. Dnes jsme svědky výjimečné události. Téměř všechny politické skupiny a příslušníci všech národností, kteří se tu shromáždili, tvrdí, že nastal čas k přezkoumání, přehodnocení a v případě potřeby ke změně. Klíčem k reformování tohoto nástroje jsou přiměřenost, ochrana a náprava. V současné době pracujeme na evropském vyšetřovacím příkazu, což je doplněk k evropskému zatýkacímu rozkazu. Je nutné, abychom neopakovali stejné chyby. Při

08-06-2011

08-06-2011

CS


vypracovávání tohoto nového právního předpisu musíme mít na paměti nedostatky a překážky evropského zatýkacího rozkazu. Vyskytlo se zkrátka příliš mnoho případů nestandardních podmínek pro vězně, chybně vydaných rozkazů a nedostatečného odškodnění pro ty, kteří se stali obětí omylu. Obávám se, že pokračujeme s evropským vyšetřovacím příkazem, zatímco samotné jeho základy a evropský zatýkací rozkaz, z něhož vychází, jsou jednoznačně nespolehlivé. Musíme obnovit důvěru v tento nástroj a jeho hodnotu, musíme ho vyhradit jen na nejzávažnější případy trestné činnosti a zároveň zajistit a zachovávat při jeho využívání ty nejvyšší standardy. (Řečník souhlasil s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) Gerard Batten (EFD). – Paní předsedající, chtěl bych panu Kirkhopeovi položit tuto otázku, protože souhlasí s tím, že evropský zatýkací rozkaz musí být přezkoumán a přehodnocen – můj názor by byl mnohem ostřejší, ale nevadí. Zmínil evropský vyšetřovací příkaz a tvrdil, že by to mohl být příliš velký krok. Je si však vědom toho, že jedním z prvních kroků ministryně vnitra Theresy Mayové při nástupu do funkce bylo připojení se k evropskému vyšetřovacímu příkazu, takže nyní se nemůžeme neúčastnit a zůstaneme odkázáni na to, co přinese legislativní mašinérie, protože o této záležitosti se bude hlasovat kvalifikovanou většinou a nemůžeme rozhodovat o konečném výsledku? Je to další případ toho, kdy konzervativci mlží, když vystupují proti nařízení Evropské unie zde, ale podporují je doma v našem parlamentu? Timothy Kirkhope (ECR). – Paní předsedající, postoj vlády Spojeného království jak k evropskému zatýkacímu rozkazu, tak k evropskému vyšetřovacímu příkazu je takový, že jasně chápe, že má povinnost – zcela oprávněně – dělat to, co je v nejlepším zájmu Spojeného království v souvislosti s přeshraniční trestnou činností. Stali jsme se obětí obrovského množství trestných činů, zejména terorismu, jak je váženému pánovi známo. Jsem si jistý, že se mnou sdílí odhodlání vymýtit tuto trestnou činnost, a přeshraniční spolupráce je nejlepší způsob, jak toho dosáhnout. Samozřejmě je třeba evropský vyšetřovací příkaz řádně zavést. Pouhé připojení se k němu a jeho myšlence, jak již učinila vláda, samozřejmě není poslední věc. Potřebujeme znát podrobnosti o tomto příkazu, musíme ho provádět účinně a sladit jeho fungování se zatýkacím rozkazem. Skutečnost, že jsme se k němu připojili, však dobře nastiňuje, že jsme odhodláni řešit přeshraniční trestnou činnost. Věřím, že vážený pán sdílí naše přání v tomto ohledu. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Paní předsedající, evropský zatýkací rozkaz se stal jedním z nejúspěšnějších nástrojů vzájemného uznávání přijatých v rámci Evropské unie. Jsem vám proto velmi vděčná, že jste zahájila tuto rozpravu. Rada věnovala této záležitosti velkou pozornost a hodně úsilí, v neposlední řadě prostřednictvím vzájemných hodnocení praktického využití tohoto nástroje, který je ve všech členských státech prováděn po dobu tří let. Výhody evropského zatýkacího rozkazu mnohonásobně převažují nad jeho případnými nedostatky. Evropské unii se díky EZR podařilo významně snížit dobu předání, v mnoha případech z jednoho nebo dvou roků pouze na jeden nebo dva měsíce. Předchozí systém vydávání byl těžkopádný a již se nehodil pro plnění svého účelu v moderním světě otevřených hranic a závažné a organizované trestné činnosti.

251

252

CS


Pokud jde o otázku přiměřenosti, evropský zatýkací rozkaz byl sice vydán v některých méně závažných případech, nicméně konečné rozhodnutí, v jakých případech zahájit řízení, je v příslušnosti vydávajícího orgánu v každém členském státě. To je důsledkem skutečnosti, že evropský zatýkací rozkaz je na rozdíl od vydávání plně soudní systém. Evropský zatýkací rozkaz vždy vychází ze soudního rozhodnutí ve vydávajícím státě a rozhodnutí o tom, zda vydat EZR, přísluší vnitrostátnímu soudnímu orgánu. Pokud nastane problém s přiměřeností, není to způsobeno nástrojem nebo rámcovým rozhodnutím o EZR, je to spíše výsledek politik trestního soudnictví v jednotlivých členských státech. Rada se vyjádřila zcela jasně, že v případech, kdy je ochranné opatření nepřiměřené, by neměl být evropský zatýkací rozkaz použit. Rada rovněž vyzvala odborníky na tento nástroj, aby zvážili alternativy k evropskému zatýkacímu rozkazu a požádali v této věci o radu. S ohledem na celkovou účinnost trestních řízení mohou tato náhradní řešení zahrnovat mírnější donucovací prostředky spočívající v poskytování vzájemné právní pomoci tam, kde je to možné, využití videokonferencí pro podezřelé osoby, předvolávání k soudu, stanovení místa pobytu podezřelého pomocí Schengenského informačního systému nebo využití rámcového rozhodnutí o vzájemném uznávání peněžitých trestů a pokut. Takové hodnocení by však měl vždy učinit vydávající orgán. Evropské zatýkací rozkazy jsou vydávány v souvislosti s trestním stíháním nebo pravomocnými rozsudky ve vydávajícím státě. Tato soudní rozhodnutí jsou založena na podkladech, které má k dispozici soudce nebo státní zástupce ve vydávajícím státě. Neměli bychom také opomíjet oběti. Ve většině případů jsou oběti trestného činu ve vydávajícím státě, ne ve vykonávajícím státě, takže oddálení procesu a přezkoumávání případu oslabuje i práva obětí. Poskytnout spravedlnost pozdě znamená spravedlnost odepřít, a to nejen pro podezřelé osoby, ale i pro oběti. Je také v zájmu obětí, aby proces byl urychlen a jejich práva tak byla respektována. Rada má v úmyslu přijmout pracovní plán maďarského předsednictví, jehož cílem je posílit tato práva. Zásadu přiměřenosti nemůžeme vyřešit tak, že změníme základy dobře fungujícího režimu evropského zatýkacího rozkazu, který zásadně zlepšil předchozí režim vydávání. Pokud jde o právo na obhajobu, chtěla bych nejdříve poznamenat, že evropský zatýkací rozkaz je na rozdíl od vydávání plně soudní systém, který je již sám o sobě významnou zárukou. Evropský zatýkací rozkaz je vždy založen na soudním rozhodnutí ve vydávajícím státě a může být ve vykonávajícím státě proveden pouze prostřednictvím soudního rozhodnutí. Dotyčná osoba bude mít možnost plně požívat práva na obhajobu ve vydávajícím státě, kde se koná soudní řízení v příslušné věci. To je zcela v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. To neznamená, že osoba, na kterou byl evropský zatýkací rozkaz vydán, by neměla mít možnost požívat žádná práva ve vykonávajícím státě. Směrnice 2010/64 ze dne 20. října 2010 stanovuje právo na tlumočení a překlad v trestním řízení a rovněž se vztahuje na výkon evropského zatýkacího rozkazu. Vítáme také skutečnost, že Komise v nedávném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právu na informace v trestním řízení stanovuje právo na písemné informace v řízení podle evropského zatýkacího rozkazu. Byly vyjádřeny obavy, že zamítnutí evropského zatýkacího rozkazu nepovede automaticky k vymazání odpovídajícího záznamu v Schengenském informačním systému. Záznam

08-06-2011

08-06-2011

CS


v SIS je však prostředkem doručení evropského zatýkacího rozkazu. Záznam může v zásadě zrušit jedině vydávající orgán, který jej do systému vložil. V případech, kdy členský stát na základě soudního řízení odmítne evropský zatýkací rozkaz vykonat, bude dotyčná osoba propuštěna. Pokud je odmítnutí vykonání evropského zatýkacího rozkazu konečné, je zřejmé, že dotyčná osoba nemůže být v členském státě v důsledku tohoto nástroje dále držena. Žádné odmítnutí vykonání evropského zatýkacího rozkazu však neruší jeho platnost. Zůstává platné oprávnění pro zadržení dotyčné osoby ve vydávajícím státě, a dokonce ve všech ostatních členských státech. To nemá nic společného s režimem evropského zatýkacího rozkazu jako takovým a je tomu tak například rovněž podle režimu vydávání. Co se týče podmínek ve vězení, v některých případech je samozřejmě prostor ke zlepšení, ale toto není téma, které by bylo specifické pro provádění evropského zatýkacího rozkazu. Odpovědnost za zajištění standardních podmínek ve věznicích je na jednotlivých členských státech, bez ohledu na to, zda osoby byly vydány z jiného členského státu, či nikoli. Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, jak je vám asi známo, Komise přijala dne 11. dubna tohoto roku zprávu o provádění evropského zatýkacího rozkazu. Tato zpráva se zaměřuje na podstatné prvky fungování evropského zatýkacího rozkazu a poprvé od doby, kdy začal být používán – bylo to v lednu 2004 –, zdůrazňuje nejen jeho úspěchy, ale také nedostatky. Již bylo řečeno mnoho o úspěších. Dovolte mi zdůraznit, že v období let 2005 až 2009 bylo vydáno téměř 55 000 evropských zatýkacích rozkazů, asi 12 000 bylo vykonáno a přibližně 60 % vyžádaných osob v uvedeném období souhlasilo se svým vydáním, k němuž došlo zhruba do 14 až 17 dnů. Průměrná doba předání u osob, které s předáním nesouhlasily, byla 48 dnů. Vyznívá to velmi příznivě při srovnání se stavem v době před zavedením EZR, kdy vydání vyžádaných osob trvalo průměrně rok, a nepochybně to posílilo volný pohyb osob. Z tohoto důvodu – a myslím, že všichni přítomní budou souhlasit – je evropský zatýkací rozkaz důležitým nástrojem k dopadení pachatelů trestných činů, který zefektivňuje náš systém trestního soudnictví. Napomáhal při rozbití gangu pedofilů či při dopadení vrahů a teroristů a k tomu je také určen. Nicméně – a toto je poslední trend – počet vydaných zatýkacích rozkazů od roku 2007 dramaticky vzrostl. V některých případech se nepoužívá přiměřeným způsobem, ale k vydání osob podezřelých z drobné kriminality: např. z krádeže kola nebo selete. To není nutné a může to poškodit legitimitu tohoto silného evropského nástroje vzájemného uznávání. Proto Komise vyzývá k jednání. Komise nejprve vyzývá členské státy EU, aby provedly test přiměřenosti, když žádají o zatýkací rozkaz, a aby odstranily slabá místa ve svých právních předpisech, která nejsou plně v souladu s rámcovým rozhodnutím o zavedení zatýkacího rozkazu. Zároveň žádáme členské státy, aby zajistily, že pracovníci v soudnictví, jako jsou státní zástupci, nebudou zatýkací rozkaz vydávat v případě méně významných trestných činů. Proto v příručce o zatýkacím rozkazu stanovíme postup, který na této úrovni zvolit. Rovněž do konce roku 2011 předložíme návrhy na posílení odborné přípravy v oblasti zatýkacího rozkazu pro pracovníky policejních a soudních orgánů a odborníky v oblasti práva, aby byla zajištěna soudržnost a účinnost ve způsobu uplatňování zatýkacího rozkazu a aby se zvýšilo povědomí o nových zárukách procesních práv ze strany EU.

253

254

CS


Pokud jde o záruky procesních práv, zpráva také odráží zásadní význam základních práv a vzájemné důvěry v soudní systémy členských států. Z tohoto důvodu začala Komise zavádět procesní práva pro osoby, které byly vzaty do vazby. Za prvé to jsou minimální pravidla týkající se práva na tlumočení a překlad, která byla přijata již v roce 2010. Za druhé právo na informace o právech dotčené osoby – prohlášení o právech –, kde bude zanedlouho dosaženo dohody. Teprve dnes Komise přijala třetí návrh týkající se procesních práv, návrh na zajištění práva na právníka a práva vyrozumět třetí stranu, když je dotčená osoba zbavena osobní svobody. Součástí bude ustanovení o přístupu k právníkovi jak ve vydávajícím, tak ve vykonávajícím státě v případech týkajících se evropského zatýkacího rozkazu. Všechna tyto procesní práva se týkají zatýkacího rozkazu. Tato opatření jsou navržena tak, aby byla vyloučena možnost, že důkaz bude získán porušením základních práv podezřelých osob. Chtěla bych také odpovědět na konkrétní otázku autorů. Komise neví o žádných důkazech, že by žádost Švédska o vydání pana Assange ze Spojeného království, aby čelil obvinění ze sexuálního trestného činu, signalizovala, že evropský zatýkací rozkaz je používán pro jiný než stanovený účel. Předávání podle rámcového rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu je zcela soudní postup a vlády nemají naprosto žádnou možnost zasahovat do jeho průběhu. V konkrétních případech, o kterých se Parlament zmínil, vedly řízení britské a švédské soudní orgány bez zásahu vlád. Pokud jde o další otázku týkající se případného vydání do Spojených států, chtěla bych zdůraznit, že doposud nevíme o žádné žádosti, která by se týkala případného vydání do Spojených států. Pokud by však byla podána, mohlo by k vydání dojít jedině se souhlasem předávajícího členského státu, v tomto případě Spojeného království. Podle článku 28 rámcového rozhodnutí Rady totiž nesmí být osoba, která byla předána podle evropského zatýkacího rozkazu, vydána do třetího státu bez souhlasu příslušného orgánu členského státu, který osobu předal. Tolik čistě ke zdůraznění právního základu otázky, ale samozřejmě celá tato otázka je o tom, „co kdyby“, protože nic určitého není nastoleno. PŘEDSEDAJÍCÍ: LIBOR ROUČEK Místopředseda Agustín Díaz de Mera García Consuegra, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, domnívám se, že zatýkací rozkaz je základním nástrojem v boji proti organizovanému zločinu, terorismu a jiným formám zločinu. Je to osvědčený nástroj a podle rozhodnutí EK základní kámen spolupráce a první konkrétní příklad zásady vzájemného uznávání v oblasti trestního práva. Je to jistě velice užitečný nástroj, ale nesmíme zapomenout uvést, že má i své slabiny. Tyto slabiny jsou výborně zmapovány, jak rovněž uvedla komisařka Redingová, nejen ve zprávě Komise z dubna 2011, ale také ve svých zprávách z let 2005 a 2006. Tyto slabiny, které vyplývají zejména ze dvou základních a podstatných předpokladů, mohou a také musejí být odstraněny. Zatýkací rozkaz má dvě složky: vydání a odmítnutí nebo předání. Čísla ukazují, že jde o užitečný nástroj, vzhledem k tomu, že bylo vydáno 54 000 zatýkacích rozkazů a 12 000 bylo vykonáno.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Pokud jde o otázku, jaké úpravy je nutno provést, potřebujeme větší a lepší procesní záruky kolem vydání, odmítnutí a předání. Otázka proporcionality nebo její nedostatek při používání zatýkacího rozkazu je zásadní, klíčovou otázkou. Z tohoto důvodu mě velice těší, že komisařka Redingová říká, že členské státy budou muset provádět test proporcionality a dbát na to, aby nevydávaly zatýkací rozkazy pro méně závažné trestné činy. A konečně, pane předsedající, během těchto dotazů se objevilo jedno konkrétní téma, že každý zatýkací rozkaz stojí státní pokladnu 25 000 EUR. Řekl to jeden irský soudce. Chtěl bych tomuto soudci říci, že tomu nevěřím a že by měl prokázat, na jakém základě byl tento výpočet proveden. Domnívám se tedy, že zatýkací rozkaz by měl být nadále používán v aktualizované podobě s lepšími procesními zárukami. ( Řečník souhlasil s položením otázky na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu ) William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Pane předsedající, uvědomuje si pan Díaz de Mera, že mezi UK a Španělskem byla v roce 2003, dlouho před evropským zatýkacím rozkazem, podepsána smlouva o zrychleném vydávání, a nemyslí si snad můj předřečník, že je to lepší způsob řešení závažných trestných činů než evropský zatýkací rozkaz se všemi problémy, o kterých zde slyšíme? Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE). – (ES) Ne, pane Dartmouthe. Domnívám se, že evropský zatýkací rozkaz je užitečnější a všestrannější nástroj pro boj se všemi druhy zločinu, o nichž jsme hovořili. Komisařka Redingová vám již řekla, a já tuto skutečnost podtrhuji, že vystavení příkazu k vydání může trvat až jeden rok, zatímco na druhé straně evropský zatýkací rozkaz musí být zdůvodněn do 40 dnů. Proto se domnívám, že zatýkací rozkaz je daleko všestrannější a daleko užitečnější postup pro boj se zločiny, přestupky a terorismem. Claude Moraes, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, pro naši skupinu je situace zcela jasná. Na jedné straně jsme od Rady slyšeli, že je-li evropský zatýkací rozkaz řádně a účinně uplatňován, ovšem nikoli jako v řadě triviálních případů, o nichž jsme slyšeli, jeho výhody převažují nad jeho nevýhodami. Komisařka vystoupila s důvěryhodnou zprávou – seriózní zprávou – která nám říká, že můžeme-li vyřešit triviální případy a disproporcionalitu a procesní záruky, může být evropský zatýkací rozkaz důležitým nástrojem pro stíhání nebezpečných, organizovaných zločinců. Nesmíme zapomínat na číslo 12 000 – velmi silně vnímám skutečnost, že jsme v mém volebním obvodu Londýně dopadli osoby, které plánovaly bombové útoky v červenci 2005. Pochopíme-li závažný a symbolický účinek těchto případů, evropský zatýkací rozkaz by mohl a měl fungovat. Ústní dotaz, který dnes jménem své skupiny pokládáme, je velmi jednoduchý. Nyní jsme v období přechodu od zpráv k činům a jsme v situaci, kdy musíme řešit dva naléhavé případy. Jedním je nedostatek proporcionality. To nepůjde vyřešit přes noc a doporučuji paní komisařce (hovořím o vzdělávání soudců), aby se postarala o vyřešení otázky triviálních případů, které převládají a vytvářejí problém důvěryhodnosti pro evropský zatýkací rozkaz. Je však také třeba (mám na mysli nejen Maďarsko, mluvím o členských státech), aby nám

255

256

CS


Rada pomohla prosadit procesní záruky a otázku pro mnoho občanů v mé zemi nepřijatelných lhůt zadržování podezřelých osob ve vyšetřovací vazbě. To jsou situace, které vytvářejí problémy, ačkoli by byl tento nástroj při správném používání efektivní. Ale nejobtížnějším úkolem bude vytvoření rovných podmínek, pokud jde o procesní práva na obhajobu. Proto moje skupina, která požadovala poučení o vlastních právech, bere vážně kvalitu i rychlost legislativního procesu, od něhož požadujeme, aby byl evropský zatýkací rozkaz účinným nástrojem pro zatýkání nebezpečných, organizovaných zločinců a aby jeho důvěryhodnost nebyla snižována mnoha triviálními případy a nerovnými podmínkami, jichž jsme v současnosti svědky. Tuto pozici chce naše skupina prosadit a věříme, že odhodlání k jejímu prosazení tu je. Ale musíme bedlivě sledovat především členské státy, které žádají efektivitu evropského zatýkacího rozkazu, zatímco na druhé straně nedělají nic pro to, aby nám pomohly s přijetím legislativy, která tyto rovné podmínky vytvoří. ( Řečník souhlasil s položením otázky na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu ) Gerard Batten, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, Claude Moraes hovořil o nedostatku proporcionality atd. S tím všichni souhlasíme, ale o jedné věci – té zásadní – se dnes odpoledne nikdo nezmínil; o skutečnosti, že soud nemůže prozkoumat evidentní důkazy proti obžalované osobě a rozhodnout o jejím vydání nebo nevydání. Mnoho složek je tím ovlivněno. Nejnápadnějším případem je Andrew Symeou. Byl jsem přítomen jednání odvolacího soudu a poslouchal soudce. Z výrazu jejich tváří bylo zřejmé, že si uvědomovali, že proti tomuto hochovi nejsou žádné skutečné důkazy; důkazy si protiřečily, zdálo se, že výpovědi si policie vymyslela, a v žádném případě neměl být vydán. Jak byste řešili tento problém a skutečnost, že soudy nemohou vzít v úvahu evidentní důkazy nebo jejich nedostatek proti obžalované osobě? Claude Moraes (S&D). – Pane předsedající, pro zatýkací rozkaz musí být evidentní důkazy. Soud nemůže vydat zatýkací rozkaz, aniž pochopí základní skutečnosti případu. V případě Andrew Symeou, obracím se teď na Gerarda Battena, sehrály hlavní roli procesní problémy: lhůty pro zadržení ve vyšetřovací vazbě a soudní systém po vykonání zatýkacího rozkazu. Mluvíte o odvolacím postupu. Problematické bylo období po vykonání zatýkacího rozkazu a to se dnes snažíme v této rozpravě vyřešit. Nathalie Griesbeck, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, předchozí rozprava byla vášnivá a také fascinující, tato je daleko více konsensuální. Mám dojem, že nikdo nezpochybňuje účinnost vydávání, účinnost evropského zatýkacího rozkazu, zkrácení délky řízení, zkrátka boj proti zločinu. Ovšem způsob použití mandátu, jak jsme všichni uvedli, vedl ke zneužívání a nesprávným praktikám: nesprávným praktikám, používá-li se pro menší trestné činy, a to ani nemluvím o tisících směšných případů krádeží jízdních kol, selat a podobně, ale spíše o vážnějších nesprávných praktikách, kdy dochází k neúměrným zadržením ve vyšetřovací vazbě, kdy jsou uvězněni nevinní lidé a kdy je zneužíváno právo na odvolání proti těmto rozhodnutím. Před několika lety skupina, k níž jsem patřila, hájila potřebu zavést bezpečnostní opatření pro používání evropského zatýkacího rozkazu a těší mě, když jsem vás, paní komisařko, dnes odpoledne slyšela mluvit o zlepšeních tohoto postupu vytvořením směrnic pro členské

08-06-2011

08-06-2011

CS


státy i směrnic pro zadržené osoby. Vítám to, protože se domnívám, že evropský zatýkací rozkaz naši spoluobčané velmi dobře chápou a že je to zásadní zkouška, která ukazuje, co je Evropa schopna udělat pro konsolidaci justice v Evropě. Zbigniew Ziobro, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, členské státy Evropské unie potřebují účinné nástroje pro boj se zločinem, především organizovaným zločinem, který je jeho nejzávažnějším druhem. V této souvislosti je třeba říci, že evropský zatýkací rozkaz je reakcí na potřebu, především s ohledem na skutečnost, že svobody pohybu po Evropské unii, které využívají většinou počestní občané, využívají i zločinci, kteří v žádném případě nenaplňují svá práva pro turistické či obchodní účely, ale pro zločinné aktivity nebo pro to, aby se vyhnuli spravedlnosti ve vlastní zemi nebo v zemi, v níž se dopustili trestného činu. Existence a fungování tohoto nástroje je tedy vítaným opatřením, ale měli bychom rovněž přivítat skutečnost, že je monitorován. Nový právní institut má nejen přednosti, ale i některé slabiny, které je třeba zjistit. Rovněž je třeba přemýšlet o způsobu jejich nápravy. V tomto případě se domnívám, že musíme posoudit, zda je vhodné zavést omezení týkající se používání evropského zatýkacího rozkazu pro nejjednodušší trestné činy, například ty, které se trestají do dvou let odnětí svobody. To bychom měli důkladně zvážit. ( Řečník souhlasil s položením otázky na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu ) Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, doufám, že se nemýlím, když řeknu, že pan Ziobro pochází z Polska. Souhlasím s jeho poslední poznámkou, kterou jsem zaslechla v překladu. Často se říká, že Polsko je příkladem země, kde neexistuje žádný prahový test pro vydávání zatýkacích rozkazů jak ve domácím prostředí, tak pro evropské zatýkací rozkazy. Zvažovali jste reformu svého systému trestního práva, aby státní zástupci měli prostor pro zvážení, zda mají vydat zatýkací rozkaz, a aby nemuseli posuzovat každou dílčí stížnost? Tak by proslulé menší trestné činy, jako jsou ukradená selata, nebyly takovým problémem. Velmi si vážíme všech Poláků, kteří jsou v UK, zejména v Londýně, z nichž samozřejmě většina nejsou zločinci. Ale protože v UK žije mnoho Poláků, z nichž většina je vítána, dostáváme mnoho zatýkacích rozkazů z Polska. Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Pane předsedající, velmi děkuji paní Ludfordové za její otázku. Problém, na který jste mě laskavě upozornila, si dobře uvědomujeme. Polské soudy tyto předpisy posuzují velmi důsledně a uplatňují je i na případy, které někdy mohou působit triviálně. Vzhledem k tomu, že mnoho našich krajanů žije například v Londýně, jsou zatýkací rozkazy někdy vydávány ve sporných případech tohoto druhu. Domnívám se, že by bylo vhodné, kdyby Komise zvážila zavedení obecnějších řešení, která by potenciálně platila i pro ostatní země, abychom zajistili, že nebude možné vydat rozkaz pro zcela triviální případy tohoto druhu, například do dvou let odnětí svobody, ale pouze pro závažné tresty, pro něž byl přijat. Judith Sargentini, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, jsem velice vděčná paní Ludfordové za položení této otázky, protože jsem ji právě měla na jazyku. Minulý týden jsem byla přítomna soudnímu řízení v Polsku proti panu Cor Disselkoenovi – jeho jméno již zde dnes zaznělo. Je to nizozemský občan, který byl vydán do Polska na základě evropského zatýkacího rozkazu ve věci, která se odehrála v polovině devadesátých let. Během těch několika dnů, kdy byl vyslýchán – protože nizozemští a polští soudci nakonec

257

258

CS


dospěli k řešení – během těch několika dnů místní ostraha ukradla léky, které bere na svou srdeční chorobu. Problémem není pouze, jak je evropský zatýkací rozkaz uplatňován, ale také to, že podmínky ve věznicích v různých zemích v Evropě jsou takové, že prostě nemůžeme pokračovat v tom, že tam budeme lidi posílat. Soudce v zemi, které je žádost adresována, by měl mít také možnost říci: „Nevydám lidi do země, v níž jsou vězeňská zařízení nehumánní, a jako soudce se přidržím článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech.“ Souhlasím s Radou, že země by měly zachovávat mlčenlivost o případech, ve kterých vydávají tyto žádosti, ale země by také měly mít možnost říci: „Jde o menší trestný čin, kvůli němu lidi nevydám.“ Proto je velmi důležité, aby Polsko změnilo způsob, jakým spravuje justici. (Řečník souhlasil s položením otázky na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu ) Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Předpokládám, že hovoříte o stejném případu, o němž se diskutovalo nedávno. Kolega poslanec o něm hovořil a chtěl jsem mu tehdy položit otázku, ale nedostal jsem k tomu příležitost. Hovoříte-li o těchto specifických případech, uvádějte prosím jména lidí, jejichž práva byla porušena, abychom je slyšeli. Proto vás nyní žádám, abyste uvedli jméno této osoby, o níž hovoříme, protože musíme jmenovat lidi, jejichž práva byla porušena. Judith Sargentini (Verts/ALE). – (NL) Nedělám s tím žádné tajnosti, pane Stoyanove. Jeho jméno již zaznělo, i když je možné, že váš tlumočník je neuvedl. Jmenuje se Cor Disselkoen. Vím také o případu pana Hörchnera, dalšího nizozemského občana. Zmínila jsem se nyní o panu Disselkoenovi a jemu to naprosto nevadí, protože chce změnit evropský zatýkací rozkaz a rád o tom bude mluvit na veřejnosti. Kyriacos Triantaphyllides, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, o evropském zatýkacím rozkazu a jeho uplatňování členskými státy bychom mohli hovořit dlouho a o některých aspektech se již kolegové poslanci zmínili. Chci se zaměřit na zvláštní a důležitý aspekt: plné dodržování lidských a procesních práv. Podezřelí a obžalovaní mají práva jako lidé i jako strany soudního řízení. Často se však na ně nebere ohled. Vyšetřovací vazba a podmínky vazby, o nichž hovořil pan de Jong, jsou typickými příklady. Hlavním důvodem tohoto stavu je, že se považuje za samozřejmé, že lidská práva jsou stejně dodržována v celé Evropě. Tak tomu však v žádném případě není, protože různé členské státy vykládají některá práva různě, jako například právo nevypovídat, nebo prostě protože některé postupy se liší, jako například trvání vyšetřovací vazby. Co s tím hodláte, paní komisařko, udělat? Navrhnete zvláštní opatření, jako je zavedení zvláštního ustanovení pro lidská práva, které soudcům umožní prověřit obsah případů, jak je tomu ve Spojeném království a Irsku, nebo budou nadále mechanicky schvalovat rozhodnutí přijatá v jiných členských státech? Přijmete ustanovení, aby mohli být podezřelí nebo obžalovaní vyslechnuti, aby soudce mohl rozhodnout, zda mají či nemají být odesláni zpět do země, která požaduje jejich vydání, aby bylo zabráněno zneužívání, jako je vydávání za politické názory? Hodláte navrhnout tyto změny v rámci plánu na zavedení procesních práv nebo úpravou legislativy pro evropský zatýkací rozkaz? William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Pane předsedající, v angloamerickém světě je primárním účelem zákonů chránit lidi před náhodným zatčením a svévolným uvězněním.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Zákony v kontinentální Evropě, především v bývalém východním bloku, tuto prioritu prostě nemají a bylo by směšné, kdybychom předstírali opak. Podle evropského zatýkacího rozkazu může být kdokoli v Británii vydán – například podle bulharského práva – a britský soudce s tím nemůže mnoho udělat. A co je horší, britská vláda se rozhodla přijmout evropský vyšetřovací příkaz, který je dalším útokem na svobody britských občanů. Liberální demokraté, kteří to všechno podporují, se nazývají stranou občanských svobod. To je výsměch! Závazek liberálních demokratů vůči občanským svobodám trapně končí v Calais. ( Řečník souhlasil s položením otázky na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu ) Sarah Ludford (ALDE). – (Mikrofon vypnut téměř do konce první věty) ... liberální demokraté. Ví hrabě z Dartmouthu, že liberální demokraté s podporou konzervativců v horní komoře britského parlamentu vložili do smlouvy o vydávání z roku 2003, kterou byl zaveden evropský zatýkací rozkaz, pravomoc soudců odmítnout vydání podle evropského zatýkacího rozkazu, pokud by byla porušena základní práva dotyčné osoby? Dívám se na pana Kirkhopeho, protože jeho a moje strana v této věci spolupracovaly. UKIP jen bezmocně křičí zpovzdálí, zatímco my jdeme kupředu a děláme vše pro zajištění ochrany základních práv. Měli byste se snažit přesvědčit soudy, aby uplatňovaly článek 21 smlouvy o vydávání z roku 2003. Byla jsem tehdy ve Sněmovně lordů a pomohla jsem prosadit tuto změnu. William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Nic z toho, co jste řekla, nevyvrátilo umírněnou kritiku toho, co my i jiní říkáme nyní. Také bych chtěl říci, že se zcela mýlíte, pokud se domníváte, že lepší práva na překlad mohou nějak vylepšit tuto pochybenou část legislativy, která ničí lidské životy. Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, výslechy při zatýkacím rozkazu mají velmi málo společného s výslechy při vydávání, které předcházely smlouvě z roku 2003. I při hlavním výslechu soud neposuzuje důkazy, ale pouze 10 tak zvaných zákonných překážek pro vydání. Nedostatek důkazů není překážkou pro vydání. Dokonce i lidé obžalovaní z jednání, které není trestným činem ve vydávající zemi, mohou být podle evropského zatýkacího rozkazu vydáni, je-li trestný čin takového charakteru, že nemusí splňovat podmínku oboustranné trestnosti. Zatímco většina z nich jsou závažné násilné či sexuální trestné činy nebo nepoctivé jednání, seznam také zahrnuje nejasné tzv. zločiny závadného myšlení (thoughtcrime) oblíbené v tolika kontinentálních zemích, takže zatčenou osobu lze odeslat k soudnímu řízení nebo spíše k automatickému odsouzení do některého z těchto nešťastných míst. Skutečnost, že jsou tyto zatýkací rozkazy vydávány za účelem stíhání osoby z důvodů jejích politických názorů, by měla být zákonnou překážkou vydání, ale obávám se, že některé politické názory by byly méně důležité než jiné. Evropský zatýkací rozkaz jsme dostali s příslibem, že bude používán pro vydávání teroristů spravedlnosti, ale omyly ve výkonu spravedlnosti v případech Garryho Manna, Deborah Darkové, Edmonda Arapiho, Andrewa Symeou a mnoha jiných neměly s terorismem nic společného. Vůbec nejhorší byly případy lidí, kteří byli vydáni k výslechu bez obvinění. Musíme obnovit požadavek, aby soud vydával pouze osoby, u kterých existují nezvratné důkazy, že spáchaly závažný trestný čin podle zákonů vydávající země.

259

260

CS


Elena Oana Antonescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, evropský zatýkací rozkaz je účinným nástrojem pro potlačování a ovládání přeshraničního zločinu na úrovni EU. Jeho účinnost se projevila v urychlení předávání osob podezřelých ze spáchání závažných trestných činů mezi zeměmi EU, včetně terorismu a organizovaného zločinu. Avšak až příliš časté byly případy, kdy byl tento nástroj používán pro řešení menších trestných činů. Případy, které byly mimořádně rozdílné svou závažností, byly řešeny stejným způsobem. Zatýkací rozkazy byly vydávány i tehdy, když bylo jejich použití zbytečné a nepřiměřené. To nejen vedlo k nespravedlivým situacím pro obžalované, ale také vytvořilo neoprávněné zatížení zdrojů státu uplatňujícího zatýkací rozkaz. Nepřiměřené používání tohoto klíčového nástroje pro boj s přeshraničním zločinem snižuje jeho důvěryhodnost. Proto některé státy provádějí kontrolu proporcionality na základě vlastních předpisů, když se rozhodují o použití evropského zatýkacího rozkazu. Ten je potom používán nedůsledně a nerovnoměrně, a proto klesá důvěra v koncepci vzájemného uznávání. Právo na právní pomoc musí být zaručeno jak ve státě vydávajícím zatýkací rozkaz, tak ve státě, který jej provádí, aby bylo právo na obhajobu používáno přiměřeným způsobem. Proto jsme chtěli položit tyto otázky Komisi a Radě. Potřebujeme záruku, že normy trestního soudnictví a vězeňské podmínky v Evropské unii nebudou mít za následek nedostatek vzájemné důvěry mezi soudními systémy v členských státech. Závěrem bych také chtěla poděkovat komisařce Redingové za veškerá opatření, která přijala pro posílení procesních práv v trestním řízení. Carmen Romero López (S&D). – (ES) Pane předsedající, paní komisařko Redingová, skutečností je, že zneužívání základních práv je jednou z největších slabin, jak jsme o tom celé odpoledne hovořili. Ale dokonce nebude ani možné zaručit ta procesní práva, o kterých jsme již rokovali a o nichž budeme jednat v rámci balíčku procesních práv. Nebude možné vyřešit některé problémy týkající se například věznic nebo lhůt preventivní vazby, protože se na ně balíček procesních práv nevztahuje. Jasně spadají do pravomoci členských států. Pokud však jde o otázku proporcionality a menších trestných činů, chtěla bych vám říci, komisařko Redingová, že na žádný z trestných činů, o nichž dnes odpoledne padla zmínka – krádeže kravat, selat a jízdních kol –, se zatýkací rozkaz nevztahuje. Všech 32 uvedených trestných činů se vztahuje pouze k organizovanému zločinu, pokud ovšem selata nebo kravaty nebyly ukradeny ozbrojenými a organizovanými zločineckými gangy. Jinými slovy, můžeme si dělat legraci s příklady, o kterých v současnosti ani nevíme, protože základním problémem je, že nemáme žádný společný statistický nástroj, s nímž bychom tuto otázku mohli skutečně řešit. (Předsedající řečníka přerušil) Heidi Hautala (Verts/ALE). – (FI) Pane předsedající, maďarská zástupkyně řekla, že problémem není tento nástroj – evropský zatýkací rozkaz – sám o sobě, ale jeho vztah k politice trestního soudnictví jednotlivých členských států. Vidím, že si právě nasazuje sluchátka. Ano, domnívám se, že právě v tomto případě bychom si měli říci pravdu, protože nyní musíme připustit, že evropský zatýkací rozkaz byl problematický od počátku, protože jsme postupovali, jako by všechny členské státy uplatňovaly určité právní normy a minimální standardy pro trestní řízení. Pravdou ovšem je, že jsme je nyní po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost teprve začali uplatňovat.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Chtěla bych zdůraznit, že Evropský soud pro lidská práva již prohlásil, že například v případech azylu nemůže být nikdo odeslán zpět do Řecka, protože tamní podmínky ve věznicích jsou příliš špatné. Uvažuji tedy, kdy nastane případ, že nebudete moci někoho vydat na základě evropského zatýkacího rozkazu, protože podmínky ve věznicích v zemi žádající o vydání jsou tak špatné. Domnívám se, že Komise by se na to měla připravit. Rui Tavares (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, Evropská unie je experimentem tvořeným experimenty: eurozóna, tento Parlament, v němž se nacházíme, schengenský prostor a řada dalších nástrojů jsou všechno experimenty. Problém je, že politici jsou velmi často méně pokorní než vědci. Vědci jsou první, kteří uznají, že pokus se nepodařil tak, jak doufali. V případě evropského zatýkacího rozkazu (EZR) nyní víme, že má problémy a že vyvolal pochybnosti. Komisařce Redingové bychom měli vyjádřit uznání, protože upřímně přiznala, že tento zatýkací rozkaz má problémy a vyvolává pochybnosti a že existují testy proporcionality, které jsou podmínkou vydání zatýkacích rozkazů a které by neměly být používány automaticky, aniž je soudce důkladněji, pozorněji prozkoumá. Proto by řešením nemělo být zrušení EZR, který je nepochybně užitečný. Chceme, aby násilník nebo vrah nemohli překračovat hranice a být volní. EZR by však měl být používán s účinnými nástroji na ochranu obžalovaných, za přítomnosti obhájce a s právem na překlad, kterým se již ve své zprávě zabývala baronka Ludfordová, ale také, a to je velice důležité, s posouzením podmínek vazby v evropských věznicích. Také bychom se neměli mýlit, nebo si něco namlouvat: umístění ve věznici v zemi A nebo zemi B není totéž jako uvěznění v Evropě. Je velmi důležité, aby byly tyto podmínky posouzeny a aby Evropská komise provedla velmi důsledné posouzení podmínek vazby, aby mohly být harmonizovány, a aby tak mohl být EZR používán s větší důvěrou. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pane předsedající, vyslechl jsem si předchozí argumenty kritiků evropského zatýkacího rozkazu z úst svých kolegů rovněž z nacionalistických hnutí. Naše argumenty však byly tehdy prezentovány jako euroskeptické, jako bychom byli nějakými nepřáteli pokroku. Tento zatýkací rozkaz nakonec vstoupil v platnost. Tento večer jsem však vyslechl něco jiného a děsivého z úst paní Győriové. Ve skutečnosti řekla, že účinnost zatýkacího rozkazu ospravedlnila případy porušení práv. Paní Győriová, jsem důvěrně obeznámen se zásadou trestního práva, která říká: „Raději 10 vinných lidí na svobodě než jediný nevinný ve vězení.“ Ovšem z hlediska nepřiměřené odpovědi je pro policejní úředníky normální využít vše, co mají v rukou, a upotřebit vše, co je jim svěřeno. Na starou otázku „Kdo ohlídá samotné hlídače?“ existuje jediná odpověď: „Hlídače hlídá zákon.“ My jako zákonodárci, s Komisí jako iniciátorem, Parlamentem a Radou jako spoluzákonodárci musíme udělat vše pro to, aby zákon skutečně hlídal hlídače. Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, evropský zatýkací rozkaz je nepochybně základním nástrojem v boji proti terorismu a organizovanému zločinu. Domnívám se, že všichni, kteří dnes hovořili, včetně předsedajících a Komise, tuto skutečnost chápou a shodují se na ní. Současně je potvrzením toho, jak policejní a soudní spolupráce v přeshraničním potírání zločinu může dosáhnout důležitých cílů. Byly vyřešeny čekací lhůty a nyní bude třeba prověřit náklady – a tomu bude třeba nadále věnovat pozornost. V tomto procesu, který je nepochybně pozitivní, má zásadní význam důvěra mezi členskými státy. Průběžně je

261

262

CS


však třeba zajistit, aby byl tento nástroj uplatňován jednotně ve všech členských státech s reálným rozlišováním mezi závažnými trestnými činy, pro něž je určen a schválen, a nezávažnými trestnými činy. Může být užitečné – a zde se obracím na komisařku Redingovou – přizvat Úřad evropského veřejného žalobce, který, jakmile je ustaven a funkční, může nějakým způsobem ověřovat a hodnotit tyto rozsudky soudních orgánů členských států, které bude třeba nepochybně dále školit. Je pravdou, že podmínky vazby nejsou ve všech členských státech stejné, ale věříme, že příští týden vydá Komise sdělení a Zelenou knihu o základních podmínkách vazby, kde by měla být uvedena další potřebná opatření. Jsme si tedy jisti, že při řádném používání zatýkacího rozkazu, proporcionalitě, přísném uplatňování tohoto nástroje, lepší výměně informací a školení soudců v evropských otázkách lze beze zbytku dosáhnout jednotného uplatňování tohoto důležitého nástroje. Françoise Castex (S&D). – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, víme, že s uplatňováním evropského zatýkacího rozkazu vyvstává otázka vazby, která je v jednotlivých členských státech velmi nejednotná. Některé státy projevují prokazatelnou liknavost, pokud jde o dodržování základních práv ve vězeňském prostředí. Navíc je mezi 600 000 vězni v Evropské unii stále větší počet osob zadržen v jiném členském státě než ve státě vlastním, právě díky evropskému zatýkacímu rozkazu. V důsledku toho se na ně nevztahují základní práva zaručovaná státem jejich původu. Za takovýchto okolností nemá cenu navzájem na sebe svalovat vinu; je třeba jednat. Proto jsme v lednu s kolegou Lambrinidisem předložili písemné prohlášení vyzývající ke sladění norem věznění v Evropské unii a k zavedení nezávislých vnitrostátních kontrolních mechanismů. Doufám, paní komisařko, že v zelené knize, kterou předložíte, vezmete toto téma v úvahu a že bude brzy vytvořena společná platforma minimálních práv, platná pro všechny členské státy. Axel Voss (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Györiová, komisařko Redingová, jak již naprosto jasně vyjádřili řečníci přede mnou, v minulých letech se evropský zatýkací rozkaz ukázal jako užitečný nástroj pro potírání zločinu. Zločinci v Evropě již nemohou zneužívat otevřených hranic tak, jak by mohli bez něj. Přes nesčetné reálné úspěchy však uplynulých sedm let rovněž ukázalo, že systém ještě není perfektní a že se neužívá původně zamýšleným způsobem. Ve své poslední zprávě jste na některé z těchto slabin upozornila. Například neexistuje právo na právní zastoupení, vězeňské podmínky jsou v některých případech hanebné a vyšetřování velice často trvá příliš dlouho. Základním bodem, který již byl také několikrát zmiňován, je, že vydávající státy nejsou schopny tento nástroj používat důsledně nebo prostě že chybí jakékoli posouzení, zda je opatření přiměřené. Toto téma mi je obzvlášť blízké, protože skutečný záměr evropského zatýkacího rozkazu je často mařen systematickým vydáváním zatýkacích rozkazů, často pro méně závažné trestné činy. Například v Polsku – jak již také bylo zmíněno – kde se vydává největší počet evropských zatýkacích rozkazů, nemají soudní orgány jednoduše pravomoc zastavit vnitrostátní soudní řízení, protože systém se zautomatizoval. Nemyslím si, že jsme toto měli v úmyslu. Před vydáním evropského zatýkacího rozkazu je proto třeba posoudit, jak závažný je trestný čin, jaký je předpokládaný trest a zda existuje jednodušší cesta řešení případu. A konečně bychom snad také měli

08-06-2011

08-06-2011

CS


provést analýzu nákladů a přínosů, aby stíhání méně závažných trestných činů nepředstavovalo vysoké náklady. Domnívám se, že důslednost také znamená přizpůsobení stávajících pravidel skutečnosti. Z tohoto hlediska bych rád věděl, jaké kroky zamýšlíte přijmout v této oblasti. Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane předsedající, velmi pozorně jsem poslouchal komentáře kolegů. Začnu naším společným předpokladem, že boj proti zločinu není pouze vnitrostátní otázkou, je to také evropská záležitost. Evropský zatýkací rozkaz znamenal důležitý krok směrem k boji proti zločinu, protože pomohl vytvořit evropský prostor spravedlnosti a bojovat s přeshraničním zločinem a terorismem. Rovněž posiluje volný pohyb osob v rámci Unie, o němž jsme nedávno dlouze rokovali ve spojení se Schengenskou dohodou, neboť zajistí, že otevření hranic nebude ve prospěch těch, kteří se snaží vyhnout spravedlnosti. Samozřejmě se ozývají i protestní hlasy – a i já potvrzuji, co řekl pan Voss a další poslanci – o jeho často neuspokojivém a nepřiměřeném používání na vnitrostátní úrovni. Také jsme diskutovali o nákladech a proporcionalitě a o všem, co je třeba použít pro posílení zatýkacího rozkazu. Rád bych však Parlamentu připomněl – a setkali jsme se s tím nedávno v důležitých případech v Řecku – že i nyní existují případy lidí stíhaných pro závažné trestné činy zpronevěry a korupce v členském státě Unie, kteří zmizí nebo dokážou vyváznout bez trestu a uniknout zatčení tím, že využijí různých procesních ustanovení a různých předpisů v různých vnitrostátních zákonech. Proto se domnívám, že nelze pochybovat o hodnotě evropského zatýkacího rozkazu. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že máte pravdu, paní komisařko, když říkáte, že potřebujeme maximálně využít Interpol a informace, které jsou k dispozici v schengenském systému. Potřebujeme co největší harmonizaci mezi členskými státy, abychom nakonec dospěli k harmonizované, moderní politice, která odpovídá svému úkolu a potřebám doby. Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE). – (PL) Pane předsedající, cílem evropského zatýkacího rozkazu je vymáhání zákona a zajištění bezpečnosti občanů Evropské unie. Svoboda pohybu jednotlivců nesmí zločincům usnadňovat vyhýbání se odpovědnosti za trestné činy spáchané na území jiného členského státu. Objevily se však znepokojující zprávy o používání zatýkacího rozkazu, jako je nedávná zpráva Komise a prohlášení komisařky Redingové, v němž uvádí, že členské státy by měly zajistit správné používání zatýkacího rozkazu a že by neměl být vydáván mechanicky nebo automaticky pro relativně méně závažné trestné činy. Toto prohlášení potvrzuje potenciál zneužívání zatýkacího rozkazu soudní mocí. Ačkoli tedy plně podporuji snahy o zajištění maximální úrovně bezpečnosti pro občany Evropské unie, chtěla bych vyzvat Komisi, aby sledovala používání zatýkacího rozkazu a učinila kroky pro odstranění nesrovnalostí při používání tohoto postupu ze strany soudů. Graham Watson (ALDE). – Pane předsedající, měl jsem tu čest být zpravodajem v této sněmovně, když byl evropský zatýkací rozkaz schvalován v letech 2001 a 2002. Kolegové, kteří byli v Parlamentu v té době, si vzpomenou, že jsme vyzývali Komisi a Radu, aby do zákona zabudovaly více záruk občanských svobod, a od Komise se nám dostalo ujištění, že předloží návrh směrnice o právech obžalovaných v trestních řízeních. Ne všechny záruky, které jsme požadovali, byly do zákona vloženy a návrh směrnice o právech obžalovaných strávil mnoho let v přihrádce Rady na došlou poštu. Důsledky těchto zanedbání jsou prapříčinou této dnešní rozpravy. V roce 2002 neměl Parlament

263

264

CS


žádné pravomoci spolurozhodování v těchto záležitostech. Nicméně jsme věřili tomu, že zatýkací rozkaz je ve výsledku správným tahem. Jak se již mnoho řečníků v této rozpravě vyjádřilo, zatýkací rozkaz je mimořádně cenným nástrojem v boji proti přeshraničnímu zločinu. Mnoha obětem přinesl spravedlnost. Pokud se objevily problémy, byly způsobeny špatným prováděním do vnitrostátního práva, lehkomyslným používáním zatýkacího rozkazu pro drobné trestné činy a nepřijatelnými vazebními podmínkami. Všechny tyto problémy mohou, musí být a jsou řešeny. Vítám snahu autorů dnešních otázek k ústnímu zodpovězení, s výjimkou jednoho, který je proti veškeré soudní spolupráci, pro urychlení procesu jeho zlepšení. Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, i já se osobně domnívám, že celá rozprava nyní potřebuje špetku selského rozumu. Stále věřím, že nějaká forma evropského zatýkacího rozkazu je potřebným nástrojem pro boj s trestnou činností a s terorismem v celé Unii, zejména vzhledem k obrovskému volnému pohybu lidí, kteří se nyní přemisťují mezi členskými státy, bohužel včetně zločinců. Také se domnívám, že počet chyb či neúspěchů je relativně malý – ale přesto jich je příliš. Musíme si dát nyní pozor, abychom nevylili s vaničkou i dítě, což by někteří kolegové v tomto plénu rádi udělali. Musíme vážně přehodnotit fungování zatýkacího rozkazu, aby se vztahoval pouze na omezený seznam závažných trestných činů – a vždy splňoval podmínku oboustranné trestnosti – které lze žalovat podle evropského zatýkacího rozkazu. Musíme také respektovat základní lidská práva a vytvořit záruky jako habeas corpus. Jak se ukázalo, velkou většinou vydaných jednotlivců v UK byli ve skutečnosti přistěhovalci z jiných států Evropské unie obvinění z trestných činů – a to běžně z vážných, nikoli méně závažných trestných činů. Ironií je, že strana UKIP, která byla v první řadě proti jejich právu na příchod do UK, se nyní snaží, aby jejich odeslání zpět do jejich zemí k trestnímu stíhání bylo mimořádně obtížné a pro britské daňové poplatníky nákladné. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, v posledních letech byl evropský zatýkací rozkaz vystavován pro triviální trestné činy, jako je krádež dvou pneumatik nebo krádež selete. Již se nepoužívá pro boj s terorismem a závažnými trestnými činy, k čemuž byl původně určen. Pokud jde o mě, evropský zatýkací rozkaz je v jasném rozporu se zásadou subsidiarity. Přehlíží nejdůležitější funkci občanství – jíž je ochrana, kterou občanství poskytuje – a členské státy jsou nuceny vydávat své vlastní občany. Protože země Unie mají velmi rozdílné právní systémy, musí vydávat lidi, i když jejich jednání není v předávající zemi trestným činem. Evropský zatýkací rozkaz pro mě symbolizuje koncept evropského státu a občanství Evropské unie na úkor suverenity členských států a na úkor občanských práv. Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, evropský zatýkací rozkaz je prvním nástrojem prováděným v Evropské unii, který zavádí do praxe princip vzájemného uznávání trestních rozsudků. Tento nástroj má nyní základní důležitost a měl by takový zůstat, zejména pro boj s mafiánskými skupinami a organizovaným zločinem. Ve zprávě o organizovaném zločinu, pro niž jsem zpravodajkou ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, navrhujeme řadu opatření a požadavků týkajících se evropského zatýkacího rozkazu. Jedním z hlavních požadavků je posílení a lepší vymáhání

08-06-2011

08-06-2011

CS


evropského zatýkacího rozkazu členskými státy, s ohledem na požadavky a zvláštní povahu boje proti organizovanému zločinu. Proto se ptám Komise, jak hodlá postupovat a zda hodlá předložit návrh na zrušení volnosti rozhodování členských států při provádění článků 3 a 4 rámcového rozhodnutí ohledně důvodů pro povinné odmítnutí výkonu a možné odmítnutí výkonu. Vzhledem k důvodům pro možné odmítnutí výkonu se rovněž ptám, zda by nebylo vhodné je omezit v případě trestných činů typicky přičítaných organizovanému zločinu, včetně trestného činu spolčování s mafiánskou organizací, pro nějž by v žádném případě neměla platit oboustranná trestnost. Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, tato sněmovna se obecně shoduje na tom, že evropský zatýkací rozkaz je pozitivním nástrojem a Evropské unii dobře slouží a působí jako ochrana. Negativní prvky jsou v jeho provádění. Tyto negativní prvky je třeba odstranit. Návrhy, které Komise za tímto účelem předložila, jsou test proporcionality, kde musíme posoudit závažnost trestného činu, délku odnětí svobody pro daný trestný čin a poměr nákladů a přínosů provádění tohoto zatýkacího rozkazu. Abychom tento test proporcionality usnadnili, předloží Komise upravenou příručku, které budou sloužit jako pokyny pro provádění testu proporcionality. Školení, které má přednostní postavení v agendě pro nadcházející týdny, měsíce a roky, bude velmi důležité, protože musíme vzdělávat soudce, státní zástupce a obhájce v uplatňování evropských předpisů. Minimální normy pro podezřelé a obžalované osoby, které se právě provádějí, jsou velmi důležité, protože platí také pro evropský zatýkací rozkaz. Souhlasím se všemi poslanci, kteří zdůraznili problém vězeňských podmínek v Evropě. Chtěla bych jim říci, že příští týden Komise přijme zelenou knihu týkající se zadržování. Vnitrostátní vlády jsou odpovědné za otázky zadržování a vězeňskou správu, ale úkolem Komise je zajistit, aby soudní spolupráce fungovala a aby byla zachována základní práva všech občanů. Proto zelená kniha nastartuje veřejnou diskusi, která bude probíhat do 30. listopadu a pomůže blíže prozkoumat vztahy mezi otázkami zadržování a vzájemnou důvěrou v prostoru evropského práva. Všichni v tomto plénu vědí, že vazební podmínky mají přímý vliv na bezproblémové fungování vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a jsou základem spolupráce mezi soudci v EU. Ale systém je ohrožen, pokud soudci odmítají – někdy právem – vydávat obžalované osoby, protože vazební podmínky v žádající zemi nedosahují standardu. Všichni víme o přeplněných vězeních a údajném špatném zacházení se zadrženými. Tyto faktory narušují důvěru, jež je nezbytná pro soudní spolupráci. Doba, kterou může osoba strávit ve vazbě před soudním řízením a během něj, se v jednotlivých členských státech značně liší. Máme před sebou mnoho práce a vím, že se mohu na Parlament spolehnout. Doufám, že se mohu spolehnout i na členské státy. Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Pane předsedající, děkuji vám za tuto rozpravu. Jasně jsme viděli, že podle převážné většiny je dobře, že máme systém spolupráce našich soudních mocí, evropský zatýkací rozkaz. Tento systém funguje. Není bez chyby. Měl by být dále zlepšován. Samozřejmě jsme otevřeni účinnějšímu používání a lepšímu provádění. Souhlasím, že je třeba vyhnout se chybám, zatýkání nevinných lidí atd. Domnívám se, že lepší provádění je v zájmu nás všech.

265

266

CS


Chtěla bych se blíže vyjádřit ke dvěma nevyřešeným otázkám, které byly během rozpravy několikrát zmíněny. Nejprve k proporcionalitě: pouze pro upřesnění, evropský zatýkací rozkaz může být vydán pro stíhání trestných činů, na které se vztahuje trest odnětí svobody v délce minimálně 12 měsíců, nebo pro vykonání rozsudku odnětí svobody v délce minimálně 4 měsíců. To byla standardní praxe vydávání po dobu nejméně 50 let. Stačí zmínit Evropskou úmluvu o vydávání Rady Evropy z roku 1957. Ve čtvrtém kole vzájemného hodnocení praktického provádění evropského zatýkacího rozkazu ve všech členských státech bylo zjištěno, že pouze v několika zemích se objevily příklady vydávání evropských zatýkacích rozkazů pro relativně méně závažné trestné činy. Zdá se, že v těchto několika zemích bylo zvykem vydávat evropský zatýkací rozkaz pokaždé, když byl vydán vnitrostátní zatýkací rozkaz. Obecně se domnívám, že nákladný systém evropského zatýkacího rozkazu bychom měli používat pouze pro závažnější trestné činy. Ti, kteří o tom hovořili, měli podle mého názoru pravdu. Pokud jde o vězeňské podmínky: členské státy jsou obecně povinny zajistit, aby vězeňské podmínky byly v souladu se základními zásadami lidské důstojnosti a neporušovaly zákaz nelidského a ponižujícího zacházení podle článku 3 Úmluvy o ochraně lidských práv. Jsou-li porušena základní lidská práva zadržených osob, mohou se tito lidé obrátit na vnitrostátní soudy a následně na Evropský soud pro lidská práva. Je sporné, zda článek 85 Smlouvy poskytuje právní základ pro legislativní opatření na úrovni EU pro vězeňské podmínky jako takové. Ale samozřejmě s velkým zájmem očekáváme zelenou knihu, o níž se zmínila paní komisařka. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 149) Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Sedm let po vstupu v platnost (1. ledna 2004) rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy zveřejnila Komise některé statistické údaje shromážděné v členských státech mezi lety 2005 a 2009. Před zavedením zatýkacího rozkazu byla průměrná doba pro vydání požadované osoby jeden rok, přičemž v těchto čtyřech letech, kdy byl používán evropský zatýkací rozkaz, se ukázalo, že přibližně 50 % požadovaných osob souhlasilo s vydáním zhruba po 15 dnech. Je třeba zhodnotit provádění a fungování evropského zatýkacího rozkazu nyní, kdy se objevují pochybnosti o řádném fungování schengenského informačního systému a úvahy o jeho možném zrušení. Nesmíme zapomínat, že účinnost evropského zatýkacího rozkazu v boji proti přeshraničnímu zločinu, organizovanému zločinu a terorismu závisí na principu vzájemného uznávání mezi členskými státy, který je základem skutečného evropského soudního prostoru a také správného fungování schengenského prostoru. Ohrožení této situace by bylo krokem zpět; místo toho bychom se měli soustředit na zlepšení provádění rámcového rozhodnutí, zejména pokud jde o ochranu základních práv. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Evropský zatýkací rozkaz (EZR) byl vytvořen rozhodnutím v roce 2002 a dosud se ukazoval jako účinný nástroj v boji proti přeshraničnímu zločinu, organizovanému zločinu a terorismu, jak ostatně zdůraznila Komise v nedávné zprávě. Ve fungování tohoto systému se však objevují slabiny: je možné, že jeho pověst a účinnost mohou být narušeny zprávami o jeho používání pro výslech

08-06-2011

08-06-2011

CS


namísto obžalob a trestních stíhání v případech méně závažných trestných činů. Je tedy přiměřené a žádoucí, aby Rada přijala kroky, které v praxi zajistí omezení nepřiměřeného používání evropského zatýkacího rozkazu. Kromě toho je žádoucí zajistit, aby byla procesní práva skutečně dodržována, tj. aby jednotlivci požadovaní v rámci evropského zatýkacího rozkazu měli skutečné právo na právní pomoc, jak v členském státě, který zatýkací rozkaz vydává, tak v členském státě, v němž je uplatňován. Rovněž je třeba zajistit, aby normy trestního soudnictví a vězeňské podmínky v Evropské unii nebyly příčinou vzájemné nedůvěry mezi právními systémy členských států. Jedině tak budeme moci hovořit o skutečné účinnosti a opravdovém úspěchu tohoto nástroje na evropské úrovni. 13. Summit EU-Rusko (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o summitu EU-Rusko. Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, vítám tuto příležitost hovořit s vámi o příštím summitu Evropská unie-Rusko, který bude zahájen zítra v Nižním Novgorodu. Evropská unie bude zastoupena předsedy Evropské rady a Komise. Zúčastní se také vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Ashtonová a komisař De Gucht. Summit byl pečlivě připraven Evropskou službou pro vnější činnost, která úzce spolupracovala s Komisí a oběma předsedy, přípravy vycházely z jednání v Evropské radě a Radě o Rusku jako strategickém partnerovi na konci roku 2010 a v lednu 2011, z výsledků předchozího summitu EU-Rusko a z únorové návštěvy ruské vlády v Komisi. Naše vztahy se za poslední dva roky obecně zlepšily. Uzavřeli jsme dvoustranná jednání o přistoupení Ruska k WTO, dohodli se na postupu pro možný budoucí bezvízový režim a dohodli jsme partnerství pro modernizaci, které je nyní ve fázi realizace. Pokračuje práce v regulačním rámci čtyř společných prostorů spolupráce a na všech jeho technických rozhovorech. Naše součinnost je poměrně intenzivní. Chtěl bych jen připomenout, že Rusko je jediným vnějším partnerem, s nímž Evropská unie pořádá dva summity za rok. Návštěva předsedy vlády Putina a nebývale početná delegace ruské vlády v Komisi dne 24. února byly jasným signálem ruského odhodlání budovat užší vztahy a spolupráci. Nicméně mnoho dvoustranných otázek zůstává nevyřešených. Zvláštní význam přikládáme situaci ohledně demokratického rozvoje a lidských práv v Rusku. V souvislosti s nadcházejícími volbami do Státní dumy a prezidentskými volbami bude zvláštní pozornost věnována normám volebního procesu. Nyní bych chtěl vaši pozornost obrátit na naše hlavní cíle pro summit. Zaprvé: Evropská unie se bude snažit povzbudit Rusko k vyřešení posledních zbylých nevyřešených mnohostranných otázek pro usnadnění přístupu k WTO do konce roku 2011, které by vycházelo z dvoustranné dohody EU-Rusko uzavřené v roce 2004 a vloni v prosinci. Rusko může stále dosáhnout přistoupení k WTO do konce roku 2011, přijme-li potřebná rozhodnutí pro vyřešení několika stále trvajících problémů na mnohostranné úrovni. Summit nemůže nahradit vyjednávání v Ženevě, ale může Rusko pobídnout k přijetí konstruktivních opatření.

267

268

CS


Zadruhé: Evropská unie bude Rusko přesvědčovat, že je třeba dosáhnout většího pokroku v jednáních o zásadních obchodních a investičních opatřeních, včetně opatření o energii, v nové dohodě EU-Rusko, která by poskytla pevný právní základ pro hlubší hospodářskou spolupráci v následujících letech. Nevylučujeme, že se na úrovni summitu zmíníme o otázce neoprávněného ruského zákazu na dovoz zeleniny z Evropské unie, ačkoli doufáme, že vědecké důkazy umožní rychlé řešení na úrovni odborníků. Zatřetí: Zachováme podporu na nejvyšší úrovni pro partnerství pro modernizaci jako důležitý prostředek pro ruské závazky k provádění reforem. Začtvrté: Budeme podporovat lidská práva a právní stát v Rusku. A zapáté, budeme Rusko vyzývat k prohloubení spolupráce v našem bezprostředním sousedství a pokračovat v dialogu o ostatních zásadních mezinárodních otázkách, jako je např. Blízký východ nebo severní Afrika. Pokrok ve vztazích Moldavsko/Podněstří určitě poslouží jako důležitý zkušební případ pro užší spolupráci v zahraniční politice. A konečně, také bychom měli summit použít k tomu, abychom znovu posílili náš politický závazek pro dosažení pokroku ve spolupráci při řešení krizí – nebude-li nijak ovlivněna naše rozhodovací samostatnost. V našich jednáních s Moskvou má také zásadní význam energetika. Budeme zdůrazňovat potřebu dalších reforem v ruském odvětví elektrické energie a plynu pro vytvoření rovných podmínek. Rovněž zdůrazníme potřebu spolupráce v boji proti změně klimatu. Pokud jde o naše cíle ohledně nejvyšších norem v oblasti jaderné bezpečnosti, jednáme s Ruskem jak na dvoustranné úrovni, tak na mnohostranných fórech, jako je Mezinárodní agentura pro atomovou energii a G8. Zopakujeme naše pozvání Rusku k účasti na jednáních o všeobecné dohodě mezi Euratomem a Ruskem, která by měla podpořit nejvyšší normy v oblasti jaderné bezpečnosti. S ohledem na havárii ve Fukušimě bude Evropská unie prosazovat rovnocennost postupů při zátěžových testech současných i plánovaných jaderných elektráren. V neposlední řadě se zabýváme jasným procesem bezvízového styku. Evropská unie v březnu připravila a schválila v březnu návrh na seznam společných kroků k možnému vytvoření režimu bezvízového styku a v dubnu jsme zahájili vlastní jednání. Od té doby zasedá Stálá rada partnerství ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci a dosáhla zřejmého pokroku. Avšak jednání o našich společných krocích na úrovni odborníků nejsou dosud ukončena. Na summitu musíme jasně zajistit, aby nedošlo k žádným politickým zkratům. Pokud jde o Rusko, lze očekávat, že hlavními cíli, na něž se bude na summitu soustředit, budou víza, WTO, energetika – včetně jaderné bezpečnosti – a bezpečnostní spolupráce. Rusko by se mohlo vrátit k myšlence nového politického a bezpečnostního výboru na ministerské úrovni. Domníváme se, že potřebné struktury spolupráce byly vytvořeny; nyní potřebujeme politickou vůli, abychom dosáhli zásadního pokroku. Děkuji vám za pozornost a těším se na vaše komentáře. Ria Oomen-Ruijten, jménem skupiny PPE. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji vám za dobrou spolupráci při návrhu usnesení. Nebudu se dále zabývat body, o nichž pan komisař hovořil, protože jsou uvedeny v usnesení. Pokud jde o Evropskou lidovou stranu (Křesťanské demokraty), musí být závěrečné prohlášení summitu příští týden víc než jen hezkými slovy. Rusko je naším největším sousedem; Rusko je důležitým partnerem. Jsme

08-06-2011

08-06-2011

CS


na sobě navzájem závislí a úroveň této závislosti je vysoká, proto nyní očekáváme skutečné dohody, které povedou k výsledkům. Jaké jsou naše priority? Především dohoda o partnerství. Potřebujeme dát jednání do pohybu. Očekávám, že EU přesvědčí prezidenta Medveděva, aby svému vyjednávacímu týmu udělil plné pravomoci pro přijímání zvláštních závazků. Je nejvyšší čas, abychom v agendě o obchodu a investicích uvedli znovu věci do pohybu. Jednání o kapitole energetiky se také zpožďují. Potřebujeme dohody o pevném a transparentním energetickém partnerství založeném na pravidlech. Také bych ráda věděla, jak jsme na tom v otázce lidských práv. Pro nás, Parlament, je to důležitá součást partnerství. Pakt o modernizaci považuji za doplňkovou otázku, stejně jako oblasti společného zájmu. Je to druhořadá záležitost, ale měla by význam, pokud bychom prosadili pravidla WTO. Pomohlo by to vytvořit rovné podmínky a zjednodušit investiční prostředí. Prezident Medveděv se osobně angažuje ve zlepšování právního státu, ale to nestačí, jak jste právě sám řekl. Musíme mít jistotu, že v nadcházejících volbách Rusko dodrží závazky, které přijalo v Radě Evropy a organizaci OBSE. Volby budou zkušebním testem. To také znamená, že nové strany musí mít možnost registrace. Pro Rusko by měla být čest, že pozorovatelé voleb byli pozváni s dostatečným předstihem. A konečně, zákaz dovozu evropské zeleniny (...) (Předsedající řečnici přerušil) Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, Rusko je bezpochyby velmi důležitým partnerem Evropské unie, ale – jak již pan komisař řekl – velmi obtížným partnerem. Doufám, že jednání nebudou trvat příliš dlouho. Nebudou však bohužel ukončena tak rychle, jak si představuje paní Oomen-Ruijtenová. Během tohoto procesu musíme vést dialog jak s oficiálně zvolenými zástupci, tak se zástupci občanské společnosti, kteří jsou nám často bližší v otázkách demokracie a lidských práv. Myšlenka partnerství pro modernizaci mezi Evropskou unií a Ruskem je dobrá. Ale Rusko se také musí zhostit své úlohy. Potřebujeme více demokracie a méně korupce. Stále slyšíme, že si mnoho investorů stěžuje na právní nejistotu, zejména pokud jde o daně. Navíc – jak se již pan komisař zmínil – se musíme rychle připravit na přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO) a na jeho členství ve WTO. V oblasti energetiky potřebujeme, aby se Rusko zavázalo uznat zásady transparentní a spravedlivé energetické politiky. Mnoho věcí může Rusko vykonat samo, zejména v oblasti energetické účinnosti, kde přetrvává mnoho nedostatků. Hovořím-li o energetice, chtěl bych také zmínit některé obavy souseda Ruska – vlastně našeho společného souseda – Ukrajiny. Právě nyní se Rusko znovu pokouší využít otázky energetiky a cen energie jako politické zbraně. To musíme naprosto odmítnout. Máme závazek umožnit Ukrajině svobodně si zvolit trhy, na něž chce vstoupit a na kterých chce působit. S Ukrajinou konec konců chceme mít obchodní vztahy a obchodní dohodu. Rusko by nemělo na Ukrajinu v této oblasti vyvíjet nátlak tím, že jí dává možnost buď si zvolit přistoupení k celní unii s Kazachstánem a Běloruskem, nebo platit vysokou cenu za energii. Tento postup odmítáme. Stejně tak, pokud jde o naše sousedy, očekáváme, že Rusko bude dodržovat dohody týkající se Gruzie a stáhne své jednotky zpět do oblastí, kde byly před konfliktem. Rovněž doufáme,

269

270

CS


že Rusko pozitivně přispěje k vyřešení konfliktu v Náhorním Karabachu. Na obou stranách nejde o otázku dodávek zbraní, ale spíše o mírové zprostředkování mezi oběma stranami. Pan komisař se již zmínil o důležitosti uvolňování vízového režimu. Pro vztahy mezi jednotlivci je zvlášť důležité, aby měli lidé co největší svobodu pohybu mezi Ruskem a Evropskou unií. Doufám, že v této věci brzy dosáhneme nějakého pokroku. Jednou z klíčových otázek však bude způsob organizace příštích voleb. Rusko si musí uvědomit, že svět, a zejména demokratický svět v Evropě, bude pozorně sledovat průběh těchto voleb, zda jsou strany regulérně a spravedlivě registrovány a také zda jsou někteří jednotlivci nebo některé strany od počátku z voleb vyřazeni. Tyto skutečnosti bychom měli Rusku na summitu jasně sdělit. Chceme, aby v Rusku proběhly řádné a spravedlivé volby. Rusko má stále co dohánět, pokud jde o jeho hospodářství. Rusko je však na demokracii připraveno. Chceme demokracii v Rusku, stejně jako to chtějí samotní ruští občané. To je naše přání a naše vize. Rusko si musí uvědomit, že demokracie bude dobrá i pro Rusko. Kristiina Ojuland, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, doufáme, že na summitu v Nižním Novgorodu bude dosaženo dalšího pokroku v otázce nové a všeobecné dohody o partnerství a spolupráci. EU i Rusko musí pamatovat na to, že pouze otevřený vztah může být skutečným partnerstvím. Jménem skupiny ALDE bych chtěla zástupce EU vyzvat, aby při jednání s ruskými protějšky vzali v úvahu všechny otázky vznesené Evropským parlamentem. Evropská unie bude čelit velkým problémům ve vztazích s Ruskem, pokud oba partneři nebudou vyznávat stejné hodnoty a zásady. Pokud se Kreml ještě více vzdálí od demokracie a právního státu, ztratí Rusko jako partner EU veškerou legitimitu. Kreml například řadě politických stran z procesních důvodů zabránil v registraci do voleb do Státní dumy a seznam bude zřejmě dále rozšířen o Stranu národní svobody vedenou Michailem Kasjanovem, Vladimírem Milovem, Borisem Němcovem a Vladimírem Ryžkovem. Rostoucí potlačování opozice musí být na summitu projednáno a opoziční strany musí mít možnost se zaregistrovat. Dámy a pánové, Rusko není Čína. Rusko je členem Rady Evropy a organizace OBSE, proto musí dodržovat své mezinárodní závazky a povinnosti. Dále musí Rusko dodržovat vlastní ústavu. Rusko musí respektovat suverenitu a územní integritu svých sousedů. Trváme na tom, aby například přestalo vyvíjet nátlak na Ukrajinu – což právě zmínil můj kolega – jak učinil včera předseda vlády Putin, když se setkal s předsedou vlády Ukrajiny a nutil jej k připojení k celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Takové jednání nemůžeme přijmout. Očekáváme, že Rusko okamžitě stáhne své jednotky z Gruzie na pozice před konfliktem. Skupina ALDE je také velice znepokojena tím, že Rusko v předvečer summitu uvalilo nepřiměřený zákaz na dovoz zeleniny z EU. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, Rusko je důležitým partnerem EU v mnoha ohledech. Jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN Rusko uplatňuje potenciálně rozhodující vliv na mezinárodní dění, od našich vztahů se Severní Koreou po jeho působení v kvartetu OSN. Rovněž vítám nedávná prohlášení prezidenta Medveděva, aby se libyjský tyran Muammar Kaddáfí vzdal moci. Také doufám, že se Kreml připojí ke zbytku

08-06-2011

08-06-2011

CS


mezinárodního společenství v otázce zastavení íránského šíření jaderných zbraní a materiálu. Chápu též, že Rusko má ekonomické zájmy v bývalých sovětských republikách, z nichž některé se v současnosti – bohudík – odvracejí od Moskvy směrem k EU. EU by však měla nadále podporovat a povzbuzovat tyto aktuálně nezávislé země, jako je Ukrajina, a zajistit, aby pro ně zůstaly dveře otevřené, pokud jde o jejich euroatlantické snahy. V této souvislosti doufám, že místopředsedkyně a vysoká představitelka nastolí otázku Gruzie, jejíž část území je nadále nezákonně anektována a okupována ruskými vojáky, a také pomůže vyvinout na Rusko tlak, aby řešilo otázku Podněstří v Moldavsku. Také vítám, že Komise nyní navrhuje, aby se summit EU-Rusko konal jednou za rok namísto každých šest měsíců, což je dobrá myšlenka a krok vpřed. Rusko není zralou liberální demokracií. Není ani zemí s nezávislým soudnictvím. Ale ať se nám to líbí nebo ne, musíme se s tím medvědem potýkat. Werner Schulz, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři Füle, i když se zdá pochopitelné, že se Rusko chrání před rozšířením infekce enterohemoragické Escherichia coli (EHEC) na svém území, není celkový zákaz dovozu evropské zeleniny tím, co bychom očekávali od země, která se chce připojit ke Světové obchodní organizaci (WTO). Také o tom musíme hovořit v Nižním Novgorodu. Důležitější jsou však politické bakterie či zárodky, které se nyní v Rusku vyskytují – nenápadné počátky demokracie a právního státu. A právě pro ně bychom měli udělat vše, co je v našich silách v rámci partnerství pro modernizaci, abychom pomohli šíření a rozvoji jejich zárodků po celém Rusku. Prezident Medveděv přiznal, že ekonomické a technické modernizace nelze dosáhnout bez zásadní modernizace společnosti. Ale dosud jsme viděli málo činů, které by následovaly tato líbivá slova. Zástupci EU by proto měli dát prezidentovi Medveděvovi velice jasně na srozuměnou, že nadcházející volby do Státní dumy jsou testem důvěryhodnosti jeho reformní politiky. Právoplatné a řádné volby jsou součástí základů demokracie. Každý, kdo chce pluralismus a politickou soutěž, by měl zajistit, aby byly dodrženy volební standardy vyhlášené Radou Evropy, a měl by již v počátečních fázích umožnit dlouhodobé pozorování voleb Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Spravedlivé volby začínají tím, že je stranám umožněna registrace. Podle prvních náznaků si však ruské vedení nevzalo poučení z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, že nebyly žádné důvody pro rozpuštění Republikánské strany, a zřejmě nechce umožnit registraci nově ustavené Strany národní svobody. Více stran podporovaných Kremlem a Všeruská lidová fronta iniciovaná předsedou vlády Putinem nás pouze vedou do politické slepé uličky. Toto zdání soutěže vedlo zemi k politické apatii a devalvovalo význam Státní dumy. Prezident Medveděv by se zde mohl zasloužit o průlom a ukončit své prezidentství alespoň jedním prokazatelným úspěchem. Ve zvláštních případech pana Chodorkovského a pana Magniského by měla skončit soudní svévole a nemělo by se čekat na rozhodnutí ze Štrasburku. Posouzení těchto případů Fedotovovou komisí je dobrým prvním krokem. Její výsledky a závěry by měly být zveřejněny co nejdříve.

271

272

CS


Budoucí účast fóra občanské společnosti, které bylo nedávno vytvořeno v Praze, by měla být důležitým tématem k diskusi během rozhovorů a jednání mezi EU a Ruskem. Události v severní Africe konec konců ukazují, že pro účinnou reformu je třeba aktivní občanské společnosti. Ruská vláda by proto měla pracovat na jejím vytvoření ve vlastní zemi a snažit se vybudovat partnerství pro modernizaci s občanskou společností. Vladimír Remek, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Pane předsedající, pane komisaři, marně hledám odpověď na otázku, proč debatujeme o rezoluci k summitu s Ruskem v předvečer a hlasovat o ní budeme v den jednání summitu v Nižním Novgorodu. Navíc ještě začátkem minulého týdne toto téma nebylo zařazeno na pořad jednání plenárního zasedání. To všechno zavání nekoncepčností a z mého pohledu jde dnes o formálnost. Navíc místo toho, abychom principiálním postupem usilovali o novou smlouvu o vztazích s Ruskem, které označujeme za důležitého partnera, notoricky opakujeme proklamace a požadavky, které očividně nemají naději na řešení. Měli bychom hlavně stavět na otázkách, které se daří posouvat kupředu. Příkladem je pokrok v dohodách o plánu na zmírnění a nakonec snad i odstranění vzájemného vízového režimu s Ruskem. Místo toho kritizujeme třeba postoje Ruska ke kauze dovozu zeleniny z EU. Jak ale asi vypadá naše vlastní počínání z vnějšku Unie? Při hledání zdroje smrtící bakterie se bez nesporných důkazů vzájemně obviňujeme, omezujeme dovozy a vývozy komodit, vymáháme kompenzace. Jakou asi vzbuzujeme důvěru, a to nejen v Rusku, si každý určitě odpoví sám. Fiorello Provera, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedající, dialog mezi Evropskou unií a Ruskem je třeba co nejvíce rozšířit v různých oblastech, od hospodářství po lidská práva, protože k dialogu nejsou žádné alternativy. Evropa a Rusko jsou ve skutečnosti vzájemně závislé, a to jak hospodářsky, tak politicky. Mám na mysli nevyřešené mezinárodní otázky, jako je energetická bezpečnost, země Maghrebu, íránská jaderná kapacita, terorismus, Kavkaz, Náhorní Karabach, změna klimatu a další. Rusko je pro Evropu strategickým partnerem, a to nejen kvůli synergiím, které mohou být vytvořeny v budoucnosti. Jak je již do určité míry skutečností, Moskva nám může dodávat nerostné a energetické zdroje a spolupracovat na vojenské bezpečnosti a boji proti terorismu a organizovanému zločinu, Evropa může přispět finančními zdroji, vědeckými a technologickými schopnostmi a naší dlouhodobou zkušeností na poli demokracie a lidských práv. Budoucnost Ruska je spojena s budoucností Evropy a je třeba ji rozvíjet s vytrvalostí, bez samolibosti a navzdory mnoha současným obtížím. V tomto ohledu má uzavření dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem velký význam pro naši společnou budoucnost. Béla Kovács (NI). – (HU) Pane předsedající, ve spojitosti s nadcházejícím summitem bych chtěl vyjednávající delegaci upozornit na dvě věci. Zaprvé bych ji chtěl vyzvat, aby znovu zvážila význam dovozu energie z Ruska, a zadruhé, aby rozšířila dohodu o partnerství tak, aby se zástupci EU mohli účastnit jako pozorovatelé ve volbách, které proběhnou letos v prosinci, a v prezidentských volbách, které se uskuteční v březnu 2013. Jak můžeme předpokládat, dovoz energie z Ruska se bude pravděpodobně zvyšovat, vzhledem k tomu, že mnoho evropských jaderných elektráren bude uzavřeno po provedení zátěžových testů. Začínají tedy znovu panovat obavy, že budeme v budoucnu na Rusku opět závislejší. Chtěl bych vám však připomenout, že tato mince má i druhou stranu. Rusko je stejně tak závislé

08-06-2011

08-06-2011

CS


na Evropské unii, protože nám prodává většinu svých produktů. Nebudeme-li nakupovat jejich energetické produkty, bude se ruské hospodářství v budoucnosti potýkat s vážnými problémy stability. Elmar Brok (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Rusko a Evropská unie jsou partneři kvůli svým vzájemným zájmům a zeměpisné poloze. To je fakt, ať se nám to líbí nebo ne. Musíme se postarat, aby bylo toto partnerství pozitivní a konstruktivní. Proto potřebujeme dosáhnout pokroku v dohodě o partnerství a ve zjednodušení vízového režimu, abychom posílili význam partnerství pro modernizaci a zajistili jeho fungování. Musíme si však uvědomit, že tím vyvstávají závazky na obou stranách, včetně těch, které se týkají členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), v níž nelze prostě neomezeně pokračovat ve vlastních aktivitách; tato dohodnutá smluvní nebo mezinárodní pravidla jsou naopak závazná pro všechny a ve vzájemných jednáních není místo pro libovůli. To také například vylučuje použití energetiky jako politické zbraně. Tyto vzájemné zájmy je třeba řešit pozitivně a konstruktivně, a v případě vnější politiky to také přirozeně znamená, že Rusko musí přijmout určitou odpovědnost. V současnosti se v Radě bezpečnosti Spojených národů řeší případ Sýrie. V těchto případech musí Rusko konstruktivně přispívat k vytváření mírového mezinárodního společenství. To však také znamená respektovat suverénní práva sousedních států a jejich rozhodnutí, pokud jde o vstup do aliancí, jejichž členy se chtějí stát. Rusko musí kromě toho pozitivně přispět v případě „zmrazených konfliktů“ a musí ukončit nezákonný stav v Abcházii a Jižní Osetii. V globálním světě sdílíme společnou odpovědnost. Je zřejmé, že Rusko a Evropská unie mají v tomto globálním řádu podstatné vzájemné zájmy, a při definování těchto zájmů musíme zajistit, aby Rusko uznalo, že demokracie a právní stát mají rovněž zásadní význam pro vnitřní rozvoj. Určitý stupeň podmíněnosti je požadován nejen pouze ve vztazích s námi; země, v níž neexistuje právní stát, také není dobrým místem pro investování, protože nenabízí žádnou právní jistotu. Země bez demokracie a právního státu nemůže zaručit skutečný dlouhodobý pokrok ve prospěch vlastních občanů. Doufejme, že partnerství pro modernizaci a další aktivity nám zde pomohou najít společnou a pozitivní cestu vpřed. Knut Fleckenstein (S&D). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych se zmínit pouze o dvou věcech, protože pan Swoboda již jménem naší skupiny o řadě otázek hovořil. Rusko se skutečně nachází na důležité křižovatce. Jeho vnitřní politická situace bude ovlivněna prosincovými volbami do Státní dumy a otázkou, kdo bude pokračovat v započaté modernizaci jako prezident od roku 2012. Na věc lze rovněž pohlížet z pozitivní perspektivy. Těžko by se našla lepší příležitost pro posílení mezinárodní důvěry ve vývoj v Rusku. Podmínkou pro to jsou spravedlivé volby, spravedlivé příležitosti pro registraci a přístup kandidátů ke sdělovacím prostředkům, čímž by byla zajištěna alespoň jedna část rovných příležitostí. Moje druhá poznámka se týká partnerství pro modernizaci mezi EU a Ruskem. To otevírá nové příležitosti pro efektivní spolupráci. Proto bychom si neměli nechat ujít příležitost rázně Rusko v této modernizaci podporovat – nejen investováním do modernizace hospodářství, ale také do jeho společnosti. Vlády sepisují své záměry na papír a všichni víme, že papír snese všechno. Občané bývají ale velmi nespokojeni, když se věci napsané na papíře neuskutečňují.

273

274

CS


Účast občanů a zapojení občanské společnosti, podnikatelů, výzkumníků, mladých lidí a umělců má zásadní význam pro autonomní společnost solidarity. Takovou modernizaci však můžeme úspěšně podporovat, pouze pokud se lidé mohou snadno sdružovat, aby se jeden od druhého učili a vyměňovali si zkušenosti. Z těchto důvodů by EU a Rusko konečně měly dospět k dohodě o společných krocích, které je třeba vykonat pro zajištění bezvízového styku, a o způsobu jejich provedení, aby bylo co nejrychleji dosaženo výsledků. Hovoříme o lidech v kaliningradské oblasti a uvažujeme o zjednodušení. Před měsícem toto plénum rozhodlo, že zjednodušení vízového režimu by mělo být umožněno z kulturních důvodů. Hovořili jsme o tom, zda bychom měli zvlášť zvýhodnit mladé lidi. To všechno jsou dobré návrhy, jak uvést věci do pohybu, ale nejsou náhradou celkového řešení. Proto bych chtěl vyzvat Komisi, aby zrychlila postup. V každém případě můžete počítat s naší podporou, včetně některých váhavějších členských států. (Potlesk) PŘEDSEDAJÍCÍ: DIANA WALLIS místopředsedkyně Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Paní předsedající, je jen těžko pochopitelné, že naše vztahy s Ruskem jsou založeny na dohodě z roku 1994. Od té doby se nám nepodařilo vyřešit nic nového. Ve vztazích s Ruskem přecházíme mezi spoluprací a střety. Pokud jde o sousedící státy, odsuzujeme válku v Gruzii, tlak vyvíjený na Ukrajinu, uznání prezidenta Lukašenka v Bělorusku a rozdělení v Moldavské republice v důsledku konfliktu v Podněstří. Současně nás těší spolupráce s Ruskem v Radě bezpečnosti v otázce Libye nebo jaderného programu Íránu. Pokud jde o samotné Rusko, novým paradigmatem je nyní tzv. partnerství pro modernizaci. Ale čím je modernost bez demokracie? V seznamu priorit, který jste právě předložil, pane komisaři Füle, figurovala lidská práva za okurkami a právní stát za rajčaty. Je to to nejlepší, co můžeme v této oblasti očekávat? Neočekáváme od demokratizace Ruska víc? Domnívám se, že jako Parlament musíme dát jasně na srozuměnou, že něco očekáváme; například spravedlivé volby – v této oblasti musí být dosaženo pokroku. Jednu věc bych však chtěl říci zcela jasně: tohoto pokroku musí být často dosaženo na úrovni odborníků. Dva summity za rok je příliš mnoho. Pořádejme jeden summit jako s Amerikou. Máme dostatečnou komunikaci s Ruskem v odborných oblastech. Jinak nebudou mít summity reálný obsah a to by nebylo dobré. Adam Bielan (ECR). – (PL) Paní předsedající, podle mého názoru jsou nejvýznamnějšími aspekty vztahů s Ruskem energetická politika a lidská práva. Rusko sleduje strategický cíl ovládnutí jednotlivých zemí zneužíváním problematiky plynu při provádění zahraniční politiky. V minulých dnech použily ruské orgány vydírání, aby vyvinuly tlak na Ukrajinu, když provedly změny cen plynu pro země, které se připojí k ruské celní unii, nebo sloučení společností Gazprom a Naftogaz. Tato opatření zcela zjevně představují konec jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou. Dlouhodobé dohody o dodávkách plynu jsou rovněž způsobem ovlivňování politik členských států EU. Měli bychom tedy schválit stanovisko Evropské komise, která se vyjádřila, že dohoda uzavřená polskou vládou není v souladu se zákony EU. Ceny za ruský plyn ve střední Evropě jsou již téměř dvojnásobné ve srovnání s cenami nabízenými západoevropským zemím. Ruské znevažování projektů získávání plynu z břidlic vyvolává další poplach.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Problém lidských práv je nejnápadnější na případu Chodorkovského. Není pochyb o tom, že je třeba toto téma během summitu otevřít vzhledem k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o nezákonnosti zatčení a věznění tohoto ruského podnikatele. Heidi Hautala (Verts/ALE). – Paní předsedající, chtěla bych panu komisaři Fülemu připomenout jeho sdělení o evropské politice sousedství, které velmi oceňujeme; a dozvídám se, pane komisaři, že v zásadě připouštíte, že bychom měli stejný princip uplatňovat také vůči Rusku, i když Rusko není součástí Východního partnerství. Ale skutečně bychom měli požadovat to, co jste nazval hlubokou demokracií, a musíme vážně pracovat na podporování občanské společnosti v Rusku. Chtěla bych zdůraznit některé body ve společném usnesení, které Evropský parlament přijme zítra. Zdůrazňujeme potřebu udržování úzkých kontaktů a podpůrných programů pro rozvoj občanské společnosti v Rusku. Chtěla bych vám říci, pane komisaři, že jsme se dnes dozvěděli velmi znepokojující zprávu z Nižního Novgorodu, kde bude summit zahájen. Byla jsem informována místními organizacemi občanské společnosti, že policejní orgány přijaly předběžná opatření. Došlo k pokusům o vyslýchání lidí, kteří by mohli komunikovat se zástupci EU, a to je naprosto nepřijatelné. Dokonce lidé, kteří jsou činní v oblasti dětských práv, byli varováni, aby necestovali do Nižního Novgorodu. Kreditní karty hlavní místní organizátorky akce občanské společnosti – která je mimochodem vůbec první v souvislosti se summitem EU-Rusko – byly zablokovány (samozřejmě z technických důvodů) a poznávací značky jejího vozidla tajemně zmizely. Pane komisaři, žádám vás, abyste se postaral o to, aby zástupci EU na summitu v Nižním Novgorodu vyjádřili uznání a podporu organizacím občanské společnosti. Z tohoto důvodu jsme s panem kolegou Schulzem, místopředsedou společného výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko, zaslali dopis předsedovi Barrosovi, místopředsedkyni/vysoké představitelce Ashtonové a předsedovi Van Rompuymu. Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Paní předsedající, především bych vám chtěl popřát úspěch na zítřejším summitu, jehož pořad jednání zahrnuje globální governanci, globální ekonomiku, přistoupení Ruska k WTO a mezinárodní otázky, včetně vývoje v severní Africe a na Blízkém východě. Rusko je třetím největším obchodním partnerem EU. Vývoz EU do Ruska má hodnotu 65,6 miliard eur. Podle oficiálních statistik roste ruské hospodářství navzdory hospodářskému klimatu rychlostí 4 % a mělo by se jednat o dlouhodobý trend. Přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci vytvoří mnoho příležitostí v hospodářských vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem. Současně však přinese inovační změny v energetice, jaderné energii a mezinárodní bezpečnosti. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, víme, jaký význam má Rusko pro EU, nejen z hlediska hospodářských vztahů, ale také jako strategický partner. Zákaz dovozu zeleniny z EU, který Moskva vydala, je nepochybně problematický vzhledem k rozbíhajícímu se jednání o přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO) a my bychom měli zajistit, aby se Rusko v budoucnu nedostalo do rozporu s pravidly WTO. Existují však také problémy v oblasti dosud nerealizované dohody z roku 2006 o leteckých linkách EU. Vztahy mezi EU a Ruskem jsou rovněž napjaté v otázce plánovaného obranného raketového systému USA v Rumunsku. Myslí-li EU své strategie pro zlepšení vztahů s Ruskem vážně, musí především vyřešit tyto problémy a také vzít v úvahu citlivost Ruska

275

276

CS


ve vztahu k historické sféře vlivu, která nepochybně existuje nebo která existuje přinejmenším ze strany Ruska. Jen tak dosáhneme nějakého pokroku. Paweł Zalewski (PPE). – (PL) Paní předsedající, partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem předpokládá odpovědnost, včetně odpovědnosti vůči třetím zemím. Chtěl bych Komisi upozornit na odstavec v usnesení, v němž je Rusko vyzýváno, aby nepoužívalo dodávky energetických zdrojů jako nástroj pro ovlivňování politiky svých sousedů. Právě k tomu došlo v případě Ukrajiny, kde ruský předseda vlády Putin během svého posledního setkání s ukrajinským premiérem Azarovem zcela otevřeně řekl, že nižší ceny budou nabídnuty a smlouva o dodávkách plynu bude nově vyjednána pouze v případě, že Ukrajina vstoupí do celní unie s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, což by znamenalo, že se zřekne svých evropských plánů a snah. To nelze nazvat jinak než vydíráním. Nebude-li smlouva nově vyjednána, mohou ceny plynu na rusko-ukrajinských hranicích dosáhnout hodnoty až 500 eur za 1 000 m3. Již nyní platí Ukrajina za ruský plyn nejvyšší ceny v Evropě, ačkoli se od nalezišť tohoto plynu nachází nejblíže. Tato situace může mít za následek velmi vážnou hospodářskou a sociální krizi na Ukrajině. Chtěl bych jasně říci, že Evropská unie má závazky vůči Ukrajině, protože v současné době úspěšně jednáme o vstupu této země do zóny volného obchodu nebo o vytvoření takové zóny a v blízké budoucnosti s ní hodláme navázat vztahy jako se spojencem Evropské unie. Vyzývám Komisi, aby zcela otevřeně požadovala, aby Rusko přestalo uplatňovat všechny tyto praktiky a zastavilo je. Kristian Vigenin (S&D). – Paní předsedající, tento týden se koná další summit EU-Rusko. Od posledního summitu došlo ve světě k velkým změnám. Především bych chtěl zmínit arabské revoluce, proces hluboké transformace, který se týká prakticky celého arabského světa. Havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě změnila budoucnost jaderné energetiky, zejména pokud jde o bezpečnost. Změna klimatu s sebou přinesla další a závažnější důsledky. Bin Ládin je mrtev, ale terorismus žije a zaměřuje se na nevinné lidi po celém světě. Seznam událostí je dlouhý a všechny se týkají jak EU, tak Ruska, dvou sousedících globálních hráčů s převážně podobnými nebo doplňujícími se dlouhodobými zájmy. Vztahy mezi nimi lze dále rozvíjet, pouze pokud budou založeny na vzájemném respektu, otevřenosti a průhlednosti. Jakákoli skrytá činnost může tyto vztahy pokřivit, ne-li zničit. EU a Parlamentu byla vždy zřejmá očekávání evropských občanů. Vzhledem k nadcházejícímu summitu bych chtěl nyní zdůraznit čtyři otázky. Především by měl summit přinést rozhodující pokrok v odstraňování všech zbylých překážek týkajících se přistoupení Ruska k WTO. Tento důležitý krok vytvoří lepší příležitosti pro obchodní společenství na obou stranách a dále uvolní obchodní a hospodářské vztahy na celém světě. Z tohoto hlediska je uplatňování ochranářských opatření kontraproduktivní a doufáme, že se nebude skrývat za přehnané zdravotní hrozby, jak je tomu podle našeho názoru u současného zákazu dovážení zeleniny z EU. Doufáme, že plán pro bezvízový styk ohlášený v květnu urychlí další zjednodušení vízového režimu a přiblíží okamžik, kdy vízový režim mezi EU a Ruskem bude plně liberalizován. Proto Parlament očekává, že ruské orgány řádně vyřeší některé politicky citlivé otázky, zejména že zastaví vydávání ruských cestovních pasů obyvatelům Jižní Osetie a Abcházie. Byl bych rád, kdyby se Rusko konstruktivněji zapojilo do našeho úsilí o podporu demokratizace, hospodářského a sociálního pokroku a stability v šesti zemích Východního

08-06-2011

08-06-2011

CS


partnerství. Poslední dva roky jasně ukázaly, že tato iniciativa EU není zaměřena na hospodářskou soutěž, ale spíše na spolupráci s Ruskem, protože stabilní a sebevědomé společné sousedství je v zájmu jak EU, tak i Ruska. Proto vyzýváme Rusko, aby zvýšilo úsilí o usnadnění mírového řešení konfliktů v Podněstří a ve stále více znepokojujícím regionu Náhorního Karabachu. A konečně bych rád řekl, že EU a Rusko by měly po událostech v Japonsku plně spolupracovat na posouzení a vypracování vyšších norem jaderné bezpečnosti. Očekáváme, že vyšší normy budou dodržovány nejen v nově budovaných, ale také v již fungujících jaderných elektrárnách. Doufám, že tato otázka bude součástí jednání v Nižním Novgorodu. Graham Watson (ALDE). – Paní předsedající, kanadský předseda vlády Pierre Trudeau přirovnal sdílení hranice s USA se sdílením lože se slonem. Naše Unie musí sdílet lože s medvědem. Musíme se nadále snažit rozvíjet vztahy v souvislosti se čtyřmi společnými prostory spolupráce a na základě partnerství pro modernizaci z minulého roku. Jak řekl pan komisař, v posledních dvou letech došlo ke zlepšením. Patří k nim dohoda o poradním fóru pro otázky plynu a zlepšení mechanismu včasného varování. Pokrok v řešení konfliktu v Podněstří dosažený v tomto měsíci by byl dalším pozitivním krokem. Jak ale minulý měsíc prohlásila baronka Ashtonová po rozsudku ve věci Chodorkovský/Lebeděv a jak při mnoha příležitostech rozhodl Evropský soud pro lidská práva, skutečný pokrok vyžaduje respektování demokracie a lidských práv i stabilní a spravedlivý právní rámec pro podnikání, a tomu se v Rusku příliš často nedostává. Pomoci by měl dialog se strukturovanou občanskou společností; důvěru by pomohl vytvořit společný postup v boji proti změně klimatu. Ale ruský medvěd má stále bolavou hlavu a Komisi bych poradil, aby si do Nižního Novgorodu vzala nejen sklenici medu, ale také velkou síť. Edvard Kožušník (ECR). – (CS) Paní předsedající, pane komisaři, jak jistě víte, Rusko je sebevědomý stát a Rusové jsou sebevědomý národ. Vztah Evropské unie s Ruskem musí mít podobu skutečného partnerství, nikoliv jen podobu partnerství předstíraného. Jestliže máme výborné vztahy se zeměmi Východního partnerství, tak vztahy Evropské unie a Ruska musí být minimálně na stejné úrovni. Jsem proto velmi rád, že jste ve svém vystoupení neopomenul zmínit důležitost zrušení vízového styku s Ruskem, protože vztah mezi partnery musí být postaven na důvěře a upřímnosti. Měli bychom Rusku jasně a závazně říci, jaký je jízdní řád vedoucí ke zrušení víz a jaké jsou podmínky, které je proto třeba splnit. Pane komisaři, děkuji vám za to, že jste při přípravě společného summitu EU-Rusko neopomenuli žádnou z agend, které jsou pro partnerství Evropské unie s Ruskem důležité. Bastiaan Belder (EFD). – (NL) Paní předsedající, nejprve bych se chtěl zmínit o velmi naléhavé otázce. Věřím, že tento summit EU-Rusko se bude vážně zabývat velice škodlivým a nanejvýš nepřiměřeným zákazem dovážet zeleninu z Evropy. Odvětví pěstování zeleniny očekává, že bude tento zákaz zrušen, a zaslouží si, aby se tak také stalo. Pane komisaři Füle, můžete potvrdit, že delegace EU se bude vážně věnovat vyřešení této situace v Nižním Novgorodu? Jde o velmi důležitou otázku, kterou ve své zemi dostávám často, když hovořím o summitu EU-Rusko. Chtěl jsem říci pár slov zejména o problematickém přistoupení Ruska k WTO. A ještě mám jednu krátkou otázku. Gruzie zde nepochybně sehrála klíčovou roli. Gruzie má de

277

278

CS


facto právo veta. Prezident Saakašvili zvyšuje sázky. Chce transparentní hranice – v zásadě chce zpět Abcházii a Jižní Osetii – a samozřejmě také zařadil na pořad jednání zákaz dovozu pro gruzínská vína a minerální vodu. Ale zdá se, že Rusko vůbec neustupuje. Nedostali jsme se tu prostě tak trochu do slepé uličky? Skutečně to tak vypadá. Navíc ruská ekonomika, která je ponejvíce poháněna ropou a plynem, ve skutečnosti nepotřebuje přistoupení k WTO. Laima Liucija Andrikienė (PPE). – (LT) Paní předsedající, vyzývám vedoucí představitele institucí EU, aby na summitu EU-Rusko, který začíná zítra, nezapomínali na lidská práva. Je jasné, že dodržování lidských práv je hodnotným základem, bez nějž se strategické partnerství a modernizace vztahů EU-Rusko neobejdou. Zvláštním případem, o němž musíme hovořit, je rozsudek moskevského městského soudu ze dne 24. května, který zamítl odvolání Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva proti novému sedmiletému odnětí svobody. V 21. století se před našima očima odehrává ostudný proces a rozsudky se nepíší na soudu. Děje se tak v zemi, která je s EU spojena tak zvaným strategickým partnerstvím. Rozsudek moskevského soudu znovu odhalil vážné nedostatky ruského soudního systému a posílil názor, že v Rusku jsou trestáni ti, kteří mají politické ambice, ale jejichž názory se neshodují se stanoviskem Kremlu. Rozsudek vynesený 31. května Evropským soudem pro lidská práva a porušování Evropské úmluvy o lidských právech v Rusku jsou skutečností, o níž je rovněž třeba jednat. My, Evropský parlament, bychom měli jasně říci, že pokud chce ruský prezident Dmitrij Medveděv přijít do Evropského parlamentu, měl by se zde objevit společně s vězněm svědomí Michailem Chodorkovským, což by byla nejúčinnější strategie a taktika pro modernizaci Ruska. Prezident Medveděv a vězeň svědomí Michail Chodorkovský spolu v Evropském parlamentu – to by byl pohled, který by nestál pouze za pozornost světových médií, ale také za upřímnou podporu demokratické společnosti. Justas Vincas Paleckis (S&D). – (LT) Paní předsedající, tento summit je výjimečný, protože se koná na pozadí nadcházejících voleb v Rusku. Očekáváme, že Brusel do Ruska vyšle silný signál pro volby, které respektují demokratické standardy a které zajistí různost názorů v dumě. Otázka jaderné bezpečnosti je obzvlášť důležitá po událostech ve Fukušimě. Těší mě, že člen Komise uvedl, že bude tato otázka na summitu vznesena a že budou prosazovány vyšší standardy mezinárodní bezpečnosti v jaderných elektrárnách, které jsou již v provozu a které se teprve plánují jak v Rusku, tak samozřejmě v Evropské unii. Domnívám se, že je také třeba jednat o vztazích mezi EU a Ruskem na jedné straně a Běloruskem na straně druhé. Sblížení stanovisek by pomohlo otevřít brány věznic těm, kteří se nedávno účastnili běloruských voleb, a zastavilo by nehorázné porušování lidských práv. Vřele souhlasím s těmi kolegy, kteří řekli, že musíme přeměnit slova v činy v oblasti zjednodušení vízového režimu, a to nejen s Ruskem, ale se všemi východními sousedy Evropské unie. Jak předpokládá předsednictví EU, Polsko již nalezlo cesty k plodnějšímu dialogu s Ruskem, takže v nadcházejících šesti měsících můžeme očekávat přijetí konkrétních kroků ve vztazích EU-Rusko. Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Naším nejvážnějším nedostatkem ve vztazích mezi EU a Ruskem je nedůslednost, slabost a nedostatek vědomí naší vlastní síly. Typickým je v tomto ohledu téma plynovodu Nord Stream. Nejprve v Lisabonské smlouvě učiníme jednou z hlavních zásad Evropy energetickou solidaritu a potom EU souhlasí s projektem

08-06-2011

08-06-2011

CS


Nord Stream, který z geopolitického hlediska poškozuje Polsko a další nové členské státy. Jak prohlásil pan komisař, měli bychom tedy při jednáních o těchto otázkách při nadcházejícím setkání hájit svá stanoviska. Pokud jde o WTO, musí Rusko dodržovat určitá pravidla. Než začne snít o členství ve WTO, mělo by nejprve umožnit gruzínskému vínu vstup na vlastní trh. Pokud jde o víza, je třeba Rusku sdělit, že vízový režim bude nejprve zjednodušen pro země, které jsou součástí Východního partnerství, a teprve později pro Rusko. Kaliningradská oblast může být výjimkou z pravidla. Pokud jde o odvětví energetiky, musíme Rusku říci, že jsme proti opakovanému vydírání Ukrajiny a že nesouhlasíme s opatřeními vlivných ruských agentur, které se pokoušejí bagatelizovat získávání plynu z břidlic v Polsku a v Evropě. Je to velká příležitost jak získat nezávislost na Rusku. Tunne Kelam (PPE). – Paní předsedající, Rusko vyhlásilo program modernizace a někteří pozorovatelé hovoří o nové perestrojce. Dosud však nedošlo k žádnému reálnému pokroku. Analytici tvrdí, že prioritou současných ruských elit je udržení stávajícího systému a zabránění tomu, aby měly vnější vztahy vliv na domácí situaci. Je proto na EU, aby se vyjádřila zcela jasně. Úspěch partnerství pro modernizaci bude záviset na ochotě ruské vlády a její schopnosti zaručit skutečně nezávislé soudnictví a uplatňovat základní principy vlády zákona, průhlednosti a vzájemnosti. Pokud nebude EU tuto zásadní otázku principiálně prosazovat, stěží lze očekávat nějaký pokrok. V dnešním vydání International Herald Tribune se píše: „Rusko nemůže mít moderní ekonomiku, nemá-li opravdovou vládu zákona.“ Místem summitu bude Nižnij Novgorod (za sovětských časů Gorkij), odkud byl na mnoho let vypuzen hlavní symbol sovětského svědomí, Andrej Sacharov. Vyzývám Komisi a naše vyjednavače, aby následovali ducha Andreje Sacharova a připomněli poselství držitele Sacharovovy ceny, Sergeje Kovaljova, z tohoto pléna před dvěma roky. A konečně by EU měla Rusko povzbudit a pomoci mu vypořádat se s jeho totalitním dědictvím. Po 20 letech musel i pan Medveděv připustit, že nelze přehlížet hrůzné a zločinné dědictví ruské moci. Připomínám tato slova našemu kolegovi, panu Swobodovi, který včera požadoval plné objasnění ruské historie, zejména krutostí stalinské éry. Můžeme Rusku pomoci vypořádat se s jeho minulostí. Boris Zala (S&D). – (SK) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Rusko stále vyžaduje dvojí přístup: na jedné straně důsledné požadování dodržování demokratických principů, ale současně také odmítnutí Bushovy propracované antiruské politiky. Rusko určitě nemá žádné právo na sféru vlivu. Všechny bývalé sovětské republiky mají právo svobodně se rozhodnout, kam chtějí patřit. Naproti tomu nepochybně má právo na ochranu a mezinárodní bezpečnost. Tento druh bezpečnosti by jistě liberalizoval vnitřní situaci v Rusku. Ze strany Evropy je třeba zapojit Rusko do globální politiky, aby se Rusko mohlo cítit jako akceptovaný partner při vytváření mezinárodního a demokratického pořádku. Partnerství pro modernizaci musí nejen splňovat státně monopolní záměry ruské vlády, ale mělo by také vytvořit prostor pro neomezenou průmyslovou a vědeckou aktivitu, jak zde ve své analýze zmiňoval pan Fleckenstein.

279

280

CS


Přijmeme-li v tomto duchu k Rusku odlišný přístup, můžeme živit tajnou naději, že demokratické procesy v Rusku budou liberalizovány v daleko větším rozsahu a přinesou jistotu a důvěru, které se potom budou moci zapojit do evropské politiky. Držím palce, aby tato vize z nadcházejících rozhovorů vyplynula. Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Paní předsedající, v předvečer summitu EU-Rusko a v souvislosti s jednáními o nové dohodě o partnerství a spolupráci je třeba, aby EU nejen jednohlasně hovořila, ale také Rusku v praxi ukázala svou jednotu a solidaritu. Energetická solidarita je zakotvena v Lisabonské smlouvě, ale Rusko tento princip neakceptuje, přičemž zřetelným příkladem tohoto postoje je projekt Nord Stream. Nesmíme přivolit pokusům o izolaci některých nových členských států EU vrážením dělícího klínu energetického odvětví, což bychom měli během summitu zřetelně zdůrazňovat. Měli bychom také požadovat uznání evropských ambicí Gruzie, Moldavska a Ukrajiny a Rusko by mělo být vyzváno k ukončení politického nátlaku na tyto země. Rovněž bychom měli připomínat, že Rusko je specifickou demokracií s velmi vysokou mírou korupce. Inese Vaidere (PPE). – (LV) Paní předsedající, nová dohoda o partnerství Evropské unie a Ruska musí být konkrétní a právně závazná ve všech oblastech spolupráce. Je to oprávněný požadavek, protože nemůžeme připustit, aby byla dohoda sbírkou obecných frází. Evropská unie a Rusko jsou vzájemně závislé. Evropský trh není pro Rusko méně důležitý než ruský plyn pro nás a ruské plány ekonomické modernizace jsou přímo závislé na naší technologii a odbornosti. Proto by naše spolupráce měla úzce souviset se zlepšením v oblasti lidských práv a vlády zákona. Evropská unie je největším obchodním partnerem a hlavním investorem Ruska; proto musí nová dohoda obsahovat právně závazné podmínky týkající se investic. Je třeba trvat na odstranění jednostranných a neoprávněných obchodních bariér. Platí to pro celní unii Rusko – Kazachstán – Bělorusko, stejně jako pro současné embargo na zeleninu Evropské unie. Rusko nemůže nadále používat energetickou politiku k prosazování svých geopolitických zájmů diskriminací některých členských států, např. v oblasti cenových sazeb plynu. Pane komisaři, při další práci na bezvízovém cestovním styku s Ruskem musíme také pracovat na vytvoření bezvízového cestovního styku s ostatními státy Východního partnerství. Na summitu musíme znovu zdůraznit, že šestibodová dohoda o Gruzii dosud nebyla realizována. Vzhledem k nadcházejícím parlamentním a prezidentským volbám je třeba odstranit omezení vůči členům opozice při registraci k volbám a při vystupování ve sdělovacích prostředcích. Již jsme vyjádřili ochotu účastnit se všech fází volebního procesu, ale Rusko musí ještě projevit ochotu přijmout dlouhodobé pozorovatele a skutečně zajistit spravedlivé volby. Na závěr bych rád zdůraznil, že tyto zásadní poznámky nejsou nijak zaměřeny proti Rusku nebo jeho obyvatelům, ba právě naopak – jsou zaměřeny proti současné vládě, aby došlo k zlepšení situace v Rusku a naše spolupráce byla plodnější. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Paní předsedající, globální oteplování, obchod s drogami, nešíření zbraní a energetická bezpečnost jsou společné výzvy, které vyžadují globální řešení. Proto musíme s Ruskem vybudovat solidní partnerství založené na vzájemné důvěře. Chtěl bych ocenit opětovné zahájení jednání o nové ambiciózní dohodě o partnerství, která by měla překonat minulá napětí. Domnívám se, že Evropská unie musí podporovat Rusko v jeho úsilí o vstup do WTO, protože to oživí obchodní a hospodářské vztahy mezi oběma partnery a podpoří investice.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Během zítřejšího summitu musí také vysoká představitelka EU přimět Rusko, aby ratifikovalo Energetickou chartu, protože Evropská unie a Rusko nemohou spolupracovat v odvětví energetiky bez dodržování zásad transparentnosti, vzájemnosti, konkurenceschopnosti a nediskriminace. Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Paní předsedající, pane komisaři, očekávám, že jedním z témat během summitu bude modernizace. Chtěl bych vám pouze připomenout, že modernizace Ruska není pouze věcí ekonomických nebo energetických otázek, ale také věcí politické modernizace a vztahů mezi státními orgány a společností. Chtěl bych vás požádat, abyste otevřeli toto téma. Zahrnuje také vztahy mezi Ruskem a jeho sousedy a ruskou „sféru vlivu“. Protože velmi úspěšně budujete vztahy s Ukrajinou, chtěl bych vás požádat, abyste dali jasně na srozuměnou, že dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou bude rovněž prospěšná pro Rusko a že jsme velmi znepokojeni projevy mimořádně silného politického tlaku vyvíjeného na Ukrajinu v předvečer uzavření vyjednávání, která jsou v závěrečné fázi. Předejte prosím tento náš vzkaz velmi důrazně ruské straně. Jde o velmi důležité faktory, které přispívají k vzájemné důvěře mezi institucemi Evropské unie a členskými státy na jedné straně a Ruskem na straně druhé. Bernd Posselt (PPE). – (DE) Paní předsedající, především bych chtěl říci, že jsem byl překvapen, když jsem slyšel člověka, jako je pan Mölzer, který má velmi dobré historické vzdělání, říkat, že v Evropě jsou historické zóny ruského vlivu a že k nim patří části Evropské unie jako Rumunsko. Doba Hitlerova a Stalinova paktu je dávnou minulostí. V demokratickém světě bychom měli uplatňovat jistý druh evropské Monroeovy doktríny, jinými slovy, že o osudu a politice Evropy rozhodují Evropané. To neznamená, že bychom nechtěli politiku dobrého sousedství a dialogu. Přesto Nižnij Novgorod – místo konání našeho setkání – by mělo sloužit jako výstraha, protože nám připomíná známou historii obchodníků z Nižného Novgorodu, kteří si mysleli, že si mohou koupit svobodu a bezpečnost, a potom byli oběšeni. Musíme si uvědomit, že si bezpečnost nemůžeme koupit penězi nebo úmyslným přehlížením reality, ale můžeme ji získat pouze díky skutečnému partnerství. Potřebujeme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Potřebujeme energetickou nezávislost a energetickou bezpečnost a menší závislost na ruské energetické politice, která je dosud využívána k zahraničním politickým účelům. Potřebujeme rovněž otevřeně hovořit o lidských právech. Zde si nemůžeme dovolit kompromis. Pokud jde o Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, řekl bych, že tyto osoby musí být nakonec osvobozeny – jinak bude návštěva ruského prezidenta v Evropském parlamentu zahalena temným mrakem. Chceme mít partnerství s Ruskem, které je v procesu demokratizace, ale aby se tak stalo, musí Rusko přikročit k demokratizaci– a to ve skutečnosti, a ne jen ve zbožných přáních. Proto si myslím, že má pan Swoboda pravdu: nadcházející volby budou rozhodující. Potom uvidíme, zda lze naše partnerství s ruským lidem – na něž jsme velice hrdi – rozšířit na skutečné partnerství s ruským státem. Mitro Repo (S&D). – (FI) Paní předsedající, jak se rovněž zmínil pan Posselt, Evropa potřebuje Rusko a Rusko potřebuje Evropu. Spolupráce mezi Evropou a Ruskem je důležitá pro podporu politické, sociální a ekonomické stability, nejen v Evropě, ale na celém světě. Je škoda, že dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem neodpovídá dnešním potřebám spolupráce. Strategické partnerství bychom měli upevňovat, prohlubovat a rozšiřovat. Základem vztahů Evropské unie a Ruska v budoucnosti by však měla být

281

282

CS


podpora míru a bezpečnosti a prosazování demokratických hodnot i politické a hospodářské svobody. Partnerství pro modernizaci by mělo být prohlubováno a být cílevědomější, pouhý politický dialog mezi diplomaty prostě nestačí. Musíme udělat vše pro to, abychom usnadnili setkávání lidí a zvýšili spolupráci v oblastech vědy, umění, kultury, vzdělání a podnikání. Konrad Szymański (ECR). – (PL) Paní předsedající, během summitu EU-Rusko se bude jistě hovořit o mnoha tématech, ale předpokládá se, že jedním z nejdůležitějších bude otázka energetické bezpečnosti. Několik měsíců Rusko vede velmi intenzivní kampaň, aby pro svou plynařskou infrastrukturu získalo výjimky z pravidel stanovených v třetím souboru energetických opatření či jinými slovy z pravidel našeho antimonopolního zákona, která zakazují současné a souběžné ovládání energetických zdrojů a přenosových soustav. Ruský ministr energetiky Šmatko, vedoucí projektu South Stream Kramer a předseda Gazpromu Miller v této souvislosti navštívili Brusel. To je veliká kampaň. Rusku je třeba velice jasně sdělit stanovisko Evropské unie v této záležitosti, totiž, že neudělíme Rusku snížené sazby; naopak že je pro nás důležité, aby byl trh s plynem ve střední Evropě více konkurenční a méně monopolní. Pane komisaři, chtěl bych vás požádat, abyste nám jasně sdělil, zda je Evropská komise připravena učinit během summitu prohlášení na toto téma. Tomasz Piotr Poręba (ECR). – (PL) Paní předsedající, v přípravě na nadcházející summit můžeme skutečně říci, že Evropská unie postrádá jednotnou ucelenou strategii vůči Rusku a že současná politika pragmatické spolupráce založená na strategii malých kroků se může velice snadno rozpadnout během jakékoli příští krize, jak se stalo v roce 2008 během války s Gruzií nebo v roce 2009 po přerušení dodávek plynu. V souvislosti s posledními událostmi je velmi důležité zdůrazňovat definici slova „diverzifikace“, které je v Evropě často synonymem pro budování velkého počtu různých plynovodů z Ruska. Diverzifikací se například rozumí výstavba plynovodů South Stream a Nord Stream. Zatím by se Evropská unie měla soustředit na zajištění dodávek plynu z neruských zdrojů: měla by více podporovat plynovod Nabucco z Ázerbájdžánu a měla by investovat do plynových terminálů a výzkumu získávání plynu štěpením břidlic. Je také velmi důležité, abychom na různých úrovních trvale vyvíjeli tlak na ruské orgány, aby zlepšily situaci v oblasti lidských práv v Rusku. Kromě jednání v rámci summitů EU-Rusko bychom měli zajistit výrazné zintenzivnění konzultací, které se konají dvakrát ročně mezi zástupci Evropské unie a diplomaty z ruského ministerstva zahraničních věcí. Krzysztof Lisek (PPE). – (PL) Paní předsedající, domnívám se, že bychom měli ruskému vedení říci, že od něj očekáváme odpovědné jednání. Rusko je pro Evropskou unii potenciálně velmi důležitým partnerem, například pokud jde o nalézání řešení některých zmrazených konfliktů v Evropě, které jsou nevyřešeny. Domnívám se, že bychom měli ruskému vedení říci, že ačkoli zelenina a plyn jsou důležité, musí zastavit podporu podněsterských separatistů, že očekáváme, že zastaví dodávky zbraní do Ázerbájdžánu a Arménie, protože představují velké riziko pro budoucnost tohoto regionu, a že rovněž očekáváme, že Rusko bude plnit své závazky podle dohody o Gruzii uzavřené v roce 2008. Očekáváme, že ruské ozbrojené síly budou staženy z Abcházie a Jižní Osetie, a očekáváme, že Rusko bude respektovat právo Gruzie zvážit a zvolit si vlastní budoucnost. Sławomir Witold Nitras (PPE). – (PL) Paní předsedající, i když souhlasím se slovy pana Liseka o Gruzii a nezapomínám, co mnozí poslanci řekli o Ukrajině, myslím si, že na zítřejším summitu musíme ztratit několik slov – nebo spíše hodně slov – o Bělorusku.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Všechny bych chtěl požádat, aby si vzpomněli, že jsme se mnoho měsíců zabývali tamní dalekosáhlou politickou krizí a že přinejmenším několik měsíců jsme se zabývali dalekosáhlou hospodářskou krizí. Zabýváme se rovněž situací, v níž Rusko vyvíjí nátlak na Bělorusko, pravděpodobně daleko silnější a účinnější než v současné době na Ukrajině. Rusko se efektivně snaží převzít celé hospodářství nebo spíše strategická odvětví hospodářství tím, že využívá dramatické situace, do níž se běloruské hospodářství dostalo. Mám jeden požadavek. Pokud se Rusko rozhodne poskytnout pomoc, a my víme, že se rozhodlo poskytnout pomoc Bělorusku, Evropská unie by měla zajistit, aby bylo ruské poskytnutí této pomoci podmíněno dodržováním lidských práv. To jsou společné hodnoty, které zřejmě sdílíme s Ruskem, skutečnost, kterou Rusové často opakují, a proto by nám měli pomoci zavést tyto hodnoty v Bělorusku. V opačném případě, dojde-li k financování Lukašenkova režimu, za něj budeme zodpovědní. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Paní předsedající, pro jednání s Ruskem máme vždy připraveno více problematických témat, jako je například úroveň občanských práv, nesmyslný zákaz dovozu zeleniny z Evropské unie, protiraketový štít umístěný v Evropské unii nebo problematická angažovanost Ruska v několika bývalých sovětských republikách. Nechci tvrdit, že se máme vyhýbat jednání o těchto složitých tématech, ale jsem přesvědčen, že nemůžeme setrvávat pouze při nich. Měli bychom také přinášet nové náměty pro oboustranně výhodnou spolupráci. Evropští výrobci potřebují nové možnosti odbytu pro svoje výrobky. Rusko je rozsáhlý obchodní prostor, jehož kupní síla neustále roste. Proto je třeba intenzivněji pracovat na odstraňování překážek, které brzdí obchodní spolupráci, a společně podpořit takové projekty, jako je například prodloužení širokorozchodné železnice vedoucí od Tichého oceánu co nejhlouběji do nitra Evropské unie. Vždyť takovéto projekty mohou vytvořit nové impulsy pro spolupráci, jejichž realizace přinese užitek nejen Evropě, ale také Ukrajině, Rusku a mnoha asijským zemím. Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Paní předsedající, Evropská unie a Rusko vedou rozhovory o budoucnosti energetického odvětví, ale rozumím-li dobře, v současnosti se ustavuje nová skupina, která bude jednat o třetím souboru energetických opatření v souvislosti se zajištěním dodávek plynu. Chtěla bych vyzvat pana komisaře Füleho a pana komisaře Oettingera, aby poskytli Evropskému parlamentu informace o pokroku těchto rozhovorů a výsledku jednání této skupiny. Také bychom rádi dostali seznam členů vyjednávací skupiny. Od zástupce ruského energetického koncernu jsem se dozvěděla, že se tato společnost bude účastnit těchto jednání. Chtěla bych vědět, zda je to pravda a zda se zástupci velkých společností budou účastnit jednání za ruskou stranu. Dodržování zákona o hospodářské soutěži v oblasti energetiky bez udělování jakýchkoli výjimek je pro Evropský parlament rovněž velmi důležitou otázkou. Během nedávné prezentace investičních plánů plynovodu South Stream v Bruselu bylo zřejmé, že Rusko a Gazprom požadují privilegia a zvláštní status. S tím nemůžeme souhlasit. Vytautas Landsbergis (PPE). – Paní předsedající, usnesení Parlamentu považuji za ruku nabídnutou Evropou dnešnímu Rusku, které navzdory veškeré své bezdůvodné pýše a vrozené aroganci potřebuje skutečně přátelskou radu a akční plán. Poté, co konzultanti pro lidská práva radící prezidentu Medveděvovi vyzvali k zásadní renovaci státního aparátu od základů po střechu, náš Parlament nepřichází s prázdným chlácholením, ale s konstruktivní nabídkou spolupráce.

283

284

CS


Největší šance se nabízí, pokud bude Rusko otevřené a bude chtít budovat otevřenou společnost, nikoli takovou, která je uzavřena ve stalinistické minulosti. Bohužel tlak Ruska, který vyvíjí na zbytek G8, aby uznala okupovaná území Gruzie do WTO, nesvědčí ze strany Ruska o jeho skutečně dobré vůli. Je-li pravdou, že s tím Západ souhlasil, ukazuje tak bohužel právě před summitem v Nižném Novgorodu svou slabost. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, Rusko je pro Evropskou unii jistě důležitým, nicméně velice obtížným partnerem. Přistoupení ke Světové obchodní organizaci (WTO) má pro Rusko nepochybně velký význam. Chtěla bych však výslovně vyzvat k demokratickému procesu na politické úrovni i na úrovni občanské společnosti. Je naprosto zásadní, aby byla respektována a dodržována lidská práva. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, summit EU-Rusko se uskuteční na pozadí regionálního vývoje, který ovlivňuje toto partnerství. Reforma evropské politiky sousedství může pomoci vyřešit konflikt v Podněstří. Rusko skutečně projevilo zájem na vytvoření společného politického výboru. Avšak složení a lhůtu pro vytvoření tohoto orgánu je třeba projednat. Potravinová krize, která momentálně postihla Evropu, zastavila obchod s Ruskem. Tuto situaci mohou zlepšit nová jednání o stávajících sanitárních předpisech. Členství Ruska ve WTO bude mít dlouhodobý vliv na hospodářské vztahy s EU. Proto je třeba přezkoumat všechny příslušné dohody. Další důležitou otázkou je oblast energetiky v návaznosti na zahájení projektu AGRI. Ten by poskytl alternativní zdroj k projektu Nabucco. Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, je dobré, když se Evropská unie snaží o co nejlepší vztahy se všemi svými sousedy a potažmo se všemi zeměmi světa. Někdy to může být obtížné – zejména, jak se domnívám, pokud jde o Rusko, protože má velice pestrou historii. Ještě dvacet let po pádu železné opony určitě nelze obdivovat jeho chování k některým zemím, zejména sousedům jako je Gruzie. Veškerá jednání s Ruskem by měla samozřejmě vycházet z uznání důležitých hodnot, jakými jsou dodržování lidských práv a respektování sousedů. Nicméně jsou velkou příležitostí pro řešení globálních otázek jako změna klimatu a také samozřejmě velkou příležitostí pro rozvoj obou našich hospodářství. Rusko je zemí na vzestupu a rozvojovou zemí z hlediska bohatství. Budou-li položeny správné základy, bude to jistě dlouhodobě znamenat velké příležitosti pro Evropskou unii i pro Rusko. Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, dnešní výměna názorů byla skutečně velice užitečná pro konečnou podobu našich příprav na summit a mohu vás ujistit, že předám hlavní zprávy vysoké představitelce a místopředsedkyni Ashtonové, která bude informovat předsedy a člena Komise Karla De Guchta. Slyšel jsem mnoho, jak mnozí z vás vyzývají k pokračování jednání s Ruskem, k dalšímu rozvíjení vztahů a součinnosti s Ruskou federací, ale slyšel jsem také volání po větší demokracii a menší korupci. Slyšel jsem rovněž výzvu k ukončení šikanování, které bylo hlášeno v Nižném Novgorodu, i když respektuji úlohu Ruské federace při zajištění bezpečnosti pro summit.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Viděli jsme, že v mnoha otázkách máme podobné názory. Shodujeme se v tom, že naše vztahy s Ruskem jak na dvoustranné úrovni, tak v mnohostranném kontextu, ať z regionálního či globálního hlediska mají zásadní význam. Shodujeme se v tom, že se jedná o mnohostranný vztah, v němž mají prvořadý význam ekonomické, sociální a ekologické otázky, lidská práva a vláda zákona, bezpečnostní hlediska i politická spolupráce. Neměli bychom očekávat, že všechny stávající problémy budou vyřešeny na tomto summitu – a ano, vzneseme otázku zeleniny. Ale musíme se snažit dosáhnout významného pokroku v řadě oblastí. Dovolte mi, abych se o některých z nich zmínil. Zaprvé: volby. Ruské orgány si dobře uvědomují, že Evropská unie bude velmi důkladně sledovat postup voleb v letech 2011 i 2012. Dojde-li v nadcházejících volbách k nesrovnalostem, bude třeba tyto otázky řešit. Právě nyní vyzýváme Rusko k tomu, aby dodržovalo závazky, které přijalo v rámci Rady Evropy, Spojených národů a OBSE, pokud jde o svobodné a spravedlivé volby, a dobře spolupracovalo s ODIHR, aby bylo zajištěno řádné sledování. Zvláštní důraz budeme klást na otázku registrace nových stran a přístupu k volebnímu procesu. Zadruhé: vzal jsem na vědomí zájem Parlamentu o situaci v Rusku v oblasti lidských práv; tento zájem je nám většinově společný a o těchto otázkách budeme na summitu s ruským prezidentem jednat. Hlavním fórem pro řešení otázek lidských práv a vlády zákona jsou konzultace o lidských právech mezi Evropskou unií a Ruskem. Je to důležitý nástroj a jeho potenciál by měl být plně využíván. Dosud tomu tak bohužel nebylo, a Evropská unie proto bude zdůrazňovat potřebu upřímného a užitečného dialogu, pro nějž je třeba přezkoumat možnosti konzultací. Zatřetí: partnerství pro modernizaci. Zcela souhlasím s váženými poslanci, že partnerství pro modernizaci by mělo mít širokou základnu. Koordinátoři předloží v Nižném Novgorodu druhou programovou zprávu o provádění partnerství a jak uvidíte, vláda zákona je jádrem této iniciativy a máme v této oblasti konkrétní projekty. Čtvrtý bod: Rusko je sousedem našich sousedů a domnívám se, že Nižnij Novgorod může být skvělou příležitostí pro jednání o nedávno přijatém dokumentu o přezkumu politiky sousedství a - s odvoláním na tento dokument - pro zaručení průhlednosti naší politiky vůči sousedům, které máme společné s Ruskem. Je to příležitost – mj. založená na této průhlednosti – zdůrazňovat, že péče o dobré životní podmínky našich společných sousedů je oboustranně výhodným procesem. Domnívám se, že to bude rovněž dobrá příležitost, s odvoláním na některé nové myšlenky v tomto přezkumu politiky sousedství, hovořit o posílení spolupráce při řešení vleklých konfliktů v našem sousedství. Pátý bod: na summitu se bude řešit otázka energetické spolupráce. Potřebujeme průhledné, spravedlivé a konkurenční energetické vztahy a tyto zájmy s ruským prezidentem projednáme. Jak jsem zdůraznil ve svém úvodním vystoupení, budeme zdůrazňovat potřebu dalších reforem v ruském odvětví elektrické energie a plynu s ohledem na vytvoření rovných podmínek. Paní předsedající, vážení poslanci, Evropská unie a Rusko jsou partneři. Partneři by spolu měli mluvit často, měli by se pokud možno snažit dosáhnout souhlasu, ale neměli by váhat otevřeně řešit problematičtější aspekty. Dnes jsme o některých z těchto problematických aspektů hovořili. Měly by být řešeny na summitu a pokud je to možné, měli bychom hledat řešení nebo alespoň zlepšení.

285

286

CS


Již jsem hovořil o přezkumu politiky sousedství. Pevně věřím, že přidanou hodnotou této revidované politiky sousedství je, že univerzálně platné hodnoty a principy, které jsou v ní obsaženy, neplatí pouze pro malé a střední sousední země. Předsedající. – Obdržela jsem šest návrhů usnesení předložených podle čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra (9. června 2011). Písemná prohlášení (článek 149) Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Těší mě, že jsem jedním z těch, kteří podepsali toto usnesení, které potvrzuje důležitost respektování demokracie a lidských práv ve vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem. Domnívám se, že jak při dialogu mezi Ruskem a Evropskou unií o lidských právech, tak na summitech potřebujeme systematický a otevřený přístup v případech, kdy nejsou dodržovány standardy pro spravedlivé soudní řízení, nebo jsou pronásledováni aktivisté za lidská práva či novináři a je jim znemožňována jejich činnost. Kromě toho je třeba zavést jasná referenční kritéria pro dodržování demokratických standardů v Rusku, která pomohou prohloubit vztahy s EU. A konečně nesmíme ani zapomínat na podporu, kterou je třeba věnovat rozvoji občanské společnosti jako garanci demokracie, která nebude pouze dodržovat postupy, ale bude také skutečně všeobecná. 14. Vztahy mezi EU a Mongolskem (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení Komisi o vztazích mezi EU a Mongolskem, kterou položili Paolo Bartolozzi, Vito Bonsignore, Mario Mauro, Gabriele Albertini, Roberta Angelilli, Aldo Patriciello, Lara Comi, Giovanni Collino, Salvatore Iacolino, Raffaele Baldassarre, Cristiana Muscardini, Barbara Matera, Erminia Mazzoni, Sergio Paolo Frances Silvestris, Carlo Fidanza, Iva Zanicchi, Alfredo Pallone, Licia Ronzulli, Antonio Cancian, Alfredo Antoniozzi, Giovanni La Via, Marco Scurria, Sergio Berlato, Amalia Sartori, Elisabetta Gardini, Potito Salatto, Alfreds Rubiks, Bart Staes, Britta Thomsen, Piotr Borys, Joachim Zeller, Niccolò Rinaldi, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Jaromír Kohlíček, Hannes Swoboda, Vilja Savisaar-Toomast, Herbert Dorfmann, Jarosław Kalinowski, Kyriacos Triantaphyllides, Béla Kovács, Inese Vaidere, Elisabeth Jeggle, Ivari Padar, Vilija Blinkevičiūtė, Rolandas Paksas, Ivars Godmanis (O-000091/2011 – B7-0410/2011). Paolo Bartolozzi, autor. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, delegace pro vztahy se Střední Asií a Mongolskem, kterou mám čest vést, odcestovala do Mongolska právě před třemi týdny při příležitosti osmého meziparlamentního setkání Evropského parlamentu a Mongolska. Byla to velice užitečná a zajímavá zkušenost. Mongolsko je zemí, která si zaslouží více zájmu, a v tomto Parlamentu není mnoho příležitostí, kdy bychom mu věnovali pozornost, jaká by mu jistě náležela. Je to země charakterizovaná pluralitním parlamentním systémem, rozdělením pravomocí, poměrně svobodným veřejným míněním a úrovní ochrany lidských práv, která vystupuje do popředí ve srovnání se situací v mnoha dalších zemích tohoto regionu. Je to také země s rozvojovými problémy, která se potýká s složitými problémy životního prostředí a pokračující desertifikací. Nedávno byla rovněž postižena extrémními povětrnostními

08-06-2011

08-06-2011

CS


podmínkami. Současně je velice bohatá na přírodní zdroje – měď, zlato, uran a vzácné zeminy – které mohou v blízké budoucnosti vyvolat značný příliv kapitálu. Ze všech těchto důvodů si myslím, že je třeba vyslat Mongolsku signál podpory v této důležité fázi jeho vývoje a podpořit posilování demokracie a vlády zákona i parlamentního řízení, aby finanční zdroje, které má Mongolsko k dispozici, mohly být v budoucnu využity ve prospěch lidu. Musíme Mongolsko podporovat v jeho snaze o rozvíjení bližších vztahů s Evropskou unií a pobízet je k přijetí našich norem a průmyslových pravidel. Měli bychom mu pomoci s rozvojem tržního hospodářství a intenzivnějších ekonomických a obchodních vztahů, které umožňuje ovzduší právní jistoty a rozvoje vlády zákona. Dohoda o partnerství a spolupráci, kterou Evropská unie a Mongolsko uzavírají, bude hrát v této souvislosti rozhodující roli. Ze všech těchto důvodů jsme společně s dalšími 45 poslanci předložili tuto otázku k ústnímu zodpovězení. V této otázce žádáme Komisi, aby předložila další podrobnosti o hlavních vlastnostech této dohody a o předpokládaném plánu její ratifikace. Chtěl bych zdůraznit, že dohoda již byla parafována, ale její podpis je v současnosti zablokován, zřejmě kvůli pochybnostem vzneseným jedním členským státem o právním základu některých ustanovení. A konečně bychom se chtěli Komise dotázat na možnost otevření delegace Evropské unie v Ulánbátaru v blízké budoucnosti. Tato iniciativa by mohla skutečně významně přispět k dalšímu prohloubení naší politické a hospodářské spolupráce s touto zemí. Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, těší mě, že mohu s Parlamentem hovořit o vztazích Evropské unie s Mongolskem. Rokování o Mongolsku přichází v pravý čas. Jako devatenáctá největší země světa leží Mongolsko na strategické křižovatce mezi rychle rostoucími trhy v Číně a v Rusku. Je to mladistvý a energický národ s dlouhou, hrdou tradicí a historií. Mongolsko se úspěšně rozvíjí na zvolené cestě k demokracii. Chtěl bych Mongolsku blahopřát k jeho poklidným volbám, jeho energické občanské společnosti a svobodným sdělovacím prostředkům. Jsou to skutečné milníky na cestě Mongolska k politickému pluralismu. Evropská unie vřele vítá moratorium trestu smrti vyhlášené mongolským prezidentem, které se setkalo v některých kruzích s odporem domácí opozice Evropská unie již na žádost Mongolska poskytuje své zkušenosti, zejména pokud jde o přijímání a prosazování evropských principů, norem a standardů. Mohu tedy s radostí potvrdit zařazení Mongolska jako pilotní země do podpory Evropské unie pro demokracii. To znamená, že mu poskytneme větší finanční a technickou pomoc. Rád bych také využil této příležitosti a blahopřál Mongolsku k letošnímu stému výročí demokratického hnutí v Mongolsku a k jeho předsednictví Společenství demokracií. Dovolte mi, abych řekl pár slov o vyhlídkách mongolského hospodářského rozvoje. Mongolsko je na hospodářské křižovatce, protože přechází od většinově pastevecké a kočovné společnosti k hospodářství založenému na nerostných surovinách. Obrovské nerostné zásoby jsou pro Mongolsko doslova „zlatou příležitostí“, která může jeho lidu přinést větší prosperitu a blahobyt. Doufáme, že tyto nevyužité nerostné zdroje budou požehnáním, a nikoli prokletím, jak tomu bylo v některých stoletích.

287

288

CS


V systému mezinárodních vztahů oceňujeme účast mongolských jednotek v mírových misích Spojených národů po celém světě. Mongolské jednotky slouží v Sierra Leone, Demokratické republice Kongu, Súdánu, Západní Sahaře a Čadu. Chtěl bych podtrhnout vysoce ceněnou snahu Mongolska pomoci stabilizovat Afghánistán. Pokud jde o řízení mongolských vztahů s Evropskou unií, velmi mě těší, že dohoda o partnerství a spolupráci, která nahrazuje dohodu o obchodu a spolupráci z roku 1993, byla vyjednána během jednoho roku a parafována 20. prosince 2010 v Ulánbátaru. Tato dohoda otevírá strategickou kapitolu v našich vztazích. Vysoká představitelka a místopředsedkyně baronka Ashtonová uvítala dohodu o partnerství a spolupráci jako další „krok k většímu politickému a hospodářskému sblížení“ Evropské unie a jejích členských států s Mongolskem. Díky dohodě o partnerství a spolupráci budeme spolupracovat jako rovní partneři v širokém spektru oblastí: od politických záležitostí, jako je boj proti terorismu a podpora lidských práv, po obchod a investice do klíčových oblastí, jako jsou suroviny. Jakmile členské státy tento text schválí, doufáme, že budeme moci uvítat předsedu vlády Mongolska v Bruselu, aby podepsal dohodu s baronkou Ashtonovou. Vzhledem k tomuto dalšímu prohloubení naší politické a hospodářské spolupráce a ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je otevření delegace Evropské unie v Ulánbátaru možné. Služba pro vnější činnost v současnosti prověřuje zastoupení Evropské unie ve světě. Doufám, že dokážeme překonat finanční a personální obtíže, abychom v Ulánbátaru otevřeli plně vybavenou delegaci Evropské unie. Děkuji vám za pozornost a těším se na vaše příspěvky a komentáře. Miroslav Mikolášik, jménem skupiny PPE. – (SK) Paní předsedající, vztahy Evropské unie s Mongolskem se během posledních dvou desetiletí pozitivně rozvinuly, a to především v souvislosti s postupnou demokratizací a modernizací Mongolska. Bližší spolupráce s Evropskou unií však závisí na upevnění důvěry v dlouhodobou stabilitu politického režimu Mongolska pomocí prohloubení lidsko-právních záruk a atributů právního státu, samozřejmě za předpokladu správného fungování justičního systému a odstraňování korupce ve veřejné sféře. Směřování ke skutečnému tržnímu hospodářství musí být rovněž provázeno pokračující restrukturalizací, reformami v oblasti obchodního a investičního práva a zvýšením podílu soukromého sektoru na ekonomice. Za pozitivní fakt považuji, že země přijala zákon na ochranu hospodářské soutěže, jehož cílem je zabránit zneužívání dominantního postavení soukromých nebo státních firem a vytváření kartelových dohod na úkor ostatních podniků a spotřebitelů. Pevně věřím, že reformy povedou k přilákání zahraničních investorů a k následnému zvýšení blahobytu obyvatel Mongolska, kteří především na venkově nadále trpí nouzí vzhledem ke své závislosti na zemědělství. Na závěr bych chtěl říci, vážení kolegové a kolegyně, že velice podporuji, a pan komisař Füle to myslím rovněž velmi pozitivním způsobem naznačil, zřízení stálé delegace Evropské unie v Mongolsku, protože věřím v potenciál rozvoje vzájemných politických a obchodních vztahů. Nesmíme zapomenout ani na významnou skutečnost, jíž jsou obrovské zásoby surovin v zemi, strategicky položené mezi Čínou a Ruskem. Myslím si tedy, že politické a obchodní vztahy mezi Unií a jejími členskými státy a Mongolskem je třeba dále rozvíjet.

08-06-2011

08-06-2011

CS


Kristiina Ojuland, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, pane komisaři, Mongolsko je bohaté na nerostné zdroje, jako je měď, uhlí, wolfram, cín a zlato. To z něj činí mimořádně zajímavého hospodářského partnera. Ale při sledování vlastních hospodářských zájmů bychom také měli využít příležitosti k uplatnění principu podmíněnosti, abychom Mongolsko podpořili, pokud jde o zahájení potřebných reforem. V Mongolsku jsou velké problémy s přebujelou korupcí, nedostatkem dobré správy a nedostatečnou mezinárodní spoluprací. Dále jsou tu některé naléhavé otázky týkající se správy jeho přírodních zdrojů. V současnosti jsou nerostné zdroje Mongolska bezohledně využívány mnoha zahraničními společnostmi za spoluúčasti mongolské vlády. To vedlo k situaci, kdy lidé v Mongolsku nemají prospěch ze zdrojů své země. Musejí pracovat ve velmi ubohých podmínkách, kdy například někteří pracovníci těží zlato pomocí rtuti. Rtuťové výpary nevratně poškozují zdraví těchto pracovníků. Ale to není všechno. V Mongolsku se rodí mnoho dětí s deformacemi a nevyléčitelnými chorobami v důsledku škodlivých pracovních podmínek. Mongolské hospodářství rovněž čelí problémům kvůli vývozním clům a zákazům dovozu, které na ně uvalily Rusko a Čína, a kvůli technickým závadám. Dobytek představuje zhruba 80 % zemědělské produkce Mongolska, ale maso nelze vyvážet, protože v zemi je nedostatek zařízení pro kontrolu kvality. Chceme-li dodržovat dohodu o partnerství a spolupráci, měli bychom Mongolsku pomoci překonat problémy, kterým země čelí, aby mohlo rozvíjet sociálně, ekonomicky a ekologicky udržitelné vztahy. Béla Kovács (NI). – (HU) Paní předsedající, byl jsem rovněž členem delegace do Ulánbátaru před třemi týdny, kde se konalo osmé zasedání, a měl jsem možnost na vlastní oči vidět, že se politická struktura a společnost v Mongolsku skutečně stávají demokratičtějšími. Došlo k významnému pokroku v oblasti lidských práv, účastnili jsme se setkání s občanskými organizacemi, které potvrdily, že již byly uznány mongolskou vládou, a nedávno byla uznána svoboda sdělovacích prostředků, což je třeba v každém případě přivítat. Podpis dohody o partnerství a spolupráci má mimořádný význam, protože může ve svém rámci pomoci zavádět v Mongolsku evropské standardy. Kromě toho pro zlepšení vztahů mezi oběma stranami je naprosto nezbytné rekonstruovat zastoupení EU v Mongolsku, které nyní funguje jen jako technický sekretariát. Joachim Zeller (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsem velice vděčný panu Bartolozzimu, který přivedl Mongolsko na pořad jednání v Evropském parlamentu, protože se chopil iniciativy v této otázce. V Parlamentu jsme již jednali o různých aspektech bývalých sovětských států ve Střední Asii, ale Mongolsku a jeho situaci jsme věnovali velmi málo pozornosti. A docela neprávem, protože jako stát bývalého komunistického bloku Mongolsko velice rychle vybudovalo svou nezávislost a vydalo se cestou demokratizace společnosti. Mongolsko přijalo demokratickou ústavu již v roce 1992 a od té doby se uskutečnila řada voleb, které byly podle vyjádření pozorovatelů obecně vedeny demokraticky a korektně – což nelze v žádném případě u států v tomto regionu požadovat za samozřejmost. Mongolská vláda se několik let snažila bojovat s korupcí pomocí zákona a v roce 2010 vydala moratorium na trest smrti, což dosud nedokázaly ani některé velké demokratické státy. Nicméně tři miliony lidí, které žijí v této rozlehlé zemi s extrémními klimatickými

289

290

CS


podmínkami, trpí důsledky procesu transformace, jenž stále pokračuje. Populace země – svým životním stylem dosud převážně kočovná – se shlukuje do několika měst, která nemají dostatečnou infrastrukturu. Nerostné zásoby země se nevyužívají ekologicky přijatelným způsobem. Energetické problémy jen zhoršují občanský a hospodářský život. Existuje nebezpečí, že Mongolsko, které je sevřeno velkými sousedy Ruskem a Čínou, bude na těchto státech ještě závislejší než dříve. Je třeba ocenit úsilí a úspěchy Mongolska – a v tomto případě považuji sklenici za z poloviny plnou, nikoli z poloviny prázdnou – v demokratizaci společnosti, protože jsou příkladem pro zbytek regionu a ukazují, čeho lze dosáhnout navzdory obtížné minulosti. Mongolsko by mělo mít nadále naši podporu, nejen pokud jde o programy pomoci, ale také tím, že Evropská unie bude v mongolském hlavním městě přímo přítomna v podobě samostatné delegace na znamení toho, že Evropa není lhostejná k osudu Mongolska; evropské zájmy by již neměly být prosazovány delegací v Pekingu. Lituji toho, že Konference předsedů nebyla připravena na další zdůraznění těchto zájmů tím, že by schválila parlamentní usnesení. Niccolò Rinaldi (ALDE). – (IT) Paní předsedající, kromě otevření delegace v Ulánbátaru – což je něco, co již nemůžeme déle odkládat nejen proto, že budování vztahů z Pekingu je velmi špatné ze symbolických důvodů – a kromě dlouho očekávané dohody o partnerství jsme si všichni vědomi nerostného bohatství země a jejích slabin v oblasti sociální spravedlnosti, ačkoli Mongolsko svým způsobem vytvořilo určitou formu demokratické soudržnosti. Především bych se Komise rád zeptal, kam by mělo být Mongolsko zařazeno z geostrategického hlediska: není to země, na kterou se vztahuje strategie pro Střední Asii. Domnívám se však, že některá opatření v této strategii by snad bylo možné rozšířit na Mongolsko, vzhledem k jeho kulturní historii, která je společná s ostatními zeměmi. Země má rovněž v současnosti statut pozorovatele v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Evropská unie prověřuje možnost pomoci mu k plnému členství s ohledem na dávné kulturní vztahy mezi Evropou a Mongolskem. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, nejprve bych rovněž chtěla blahopřát svému kolegovi, panu Bartolozzimu, k této iniciativě. Vztahy mezi EU a Mongolskem je třeba přehodnotit s ohledem na ratifikaci dohody o partnerství a spolupráci. Tento dokument posílí vztahy mezi oběma stranami a podpoří hospodářské reformy. Mongolsko nabízí mimořádný potenciál, pokud jde o energetické zdroje a obchod. Dosud byly vztahy s EU založeny pouze na ustanoveních obchodní dohody z roku 1993. Proto byla čísla objemu obchodu poměrně nízká. Co se týče kultury, organizování výměn studentů bylo problematické. Rozšíření programů jako Erasmus do tohoto regionu by také zlepšilo tuto oblast spolupráce. Domnívám se, že je třeba vyslat vytvořit delegaci EU, které by lépe koordinovala všechny tyto aktivity. Umožní to přímý kontakt s orgány pro zajištění účinného provádění dohody o partnerství a spolupráci. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, vnitřní Mongolsko je známé svým bohatstvím uhlí a zemního plynu. Ačkoli čínský zákon prohlašuje, že práva na využívání země patří původním obyvatelům Mongolska, skutečnost se jeví poněkud odlišně. Bylo kritizováno, že čínské podniky spotřebovávají velké množství podzemní

08-06-2011

08-06-2011

CS


vody při svém způsobu těžby uhlí náročném na vodu, což mělo za následek desertifikaci stepi. Stejně tak bylo kritizováno, že pastviny trpí v důsledku dopravy uhlí. Současné protesty Mongolů představují vzplanutí dalšího dlouhodobě doutnajícího etnického konfliktu v Číně po tibetském povstání v roce 2008 a povstání muslimských Ujgurů v roce 2009. Vzhledem k chronickému nedostatku vody v Číně a její velké poptávce po surovinách lze očekávat, že mongolský konflikt se bude dále stupňovat. Partnerství s Mongolskem, které existovalo řadu let, znamená, že EU je nyní rovněž postižena a bude muset určitě zdvojnásobit své úsilí v oblasti lidských práv a práv menšin. Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, chtěl bych poděkovat váženým poslancům za cenné příspěvky k tématu Mongolska. Byla to krátká, ale velmi zajímavá diskuse o dvoustranných vztazích s tímto stále zajímavějším partnerem Evropské unie. V reakci na jednu či dvě otázky vznesené během této rozpravy bych chtěl říci, že dohoda o partnerství a spolupráci zahrnuje spolupráci ve čtyřech hlavních oblastech: zaprvé, principiální normy a standardy, zadruhé, udržitelný rozvoj, včetně životního prostředí a sociálního rozvoje, zatřetí, obchod a investice se zvláštním důrazem na suroviny, a konečně, spravedlnost a svoboda, včetně otázky migrace. Pokud jde o časový průběh, dohodnutý text byl předložen členským státům Evropské unie, které budou muset souhlasit s jeho podpisem. Evropský kontrolní výbor v dolní sněmovně britského parlamentu v současné době prověřuje opt-in Spojeného království pro záležitosti spravedlnosti a vnitřní věci, na které se vztahuje řada dohod o partnerství a spolupráci. Nechci mluvit za britskou dolní sněmovnu, ale očekává se, že postup bude trvat šest až osm týdnů. Mohli bychom tak dospět k eventuálnímu podpisu v září na příštím jednání smíšeného výboru EU-Mongolsko. Ačkoli jsou Evropská unie a Mongolsko odděleny velkou vzdáleností a mají zkušenosti s odlišnými politickými systémy, sdílejí tradice tolerance, otevřenosti a rovnosti. Vstupem v platnost dohody o partnerství a spolupráci se Evropská unie stane tzv. „třetím sousedem“ Mongolska, nejen slovy, ale i činy. Než skončím, dovolte mi, abych se vrátil k další konkrétní otázce, kterou jsem opomenul – omlouvám se za to přehlédnutí. Zítra se bude ve Vídni konat zvláštní jednání v rámci Stálé rady OBSE. S členskými státy bude jednat mongolský ministr zahraničních věcí a obchodu. Mám před sebou návrh prohlášení EU. Dnes mohu pouze říci, že uvítáme záměr Mongolska rozvíjet vztahy s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Zítra rozhodneme, zda poskytneme další podrobnosti. Plněním svých závazků – a to bych chtěl zdůraznit – má Mongolsko silný potenciál být dobrým příkladem ve svém regionu. Předsedající. – Rozprava je ukončena. 15. Súdán a Jižní Súdán (předložené návrhy usnesení): viz zápis 16. Pořad jednání příštího zasedání 17. Členství ve výborech: viz zápis

291

292

CS


18. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 20:25)

08-06-2011

STŘEDA 8. ČERVNA 2011

Recommend Documents