STŘEDA 16. ČERVNA 2010

16-06-2010

CS

Rozpravy v Evropském parlamentu

STŘEDA 16. ČERVNA 2010 PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK předseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:05) 2. Složení delegace v Parlamentním výboru Cariforum-ES (lhůta pro předložení pozměňovacích návrhů): viz zápis 3. Prováděcí opatření (článek 88 jednacího řádu): viz zápis 4. Příprava zasedání Evropské rady (17. června 2010) - Příprava summitu G20 (26.–27. června) (rozprava) Předseda. – Dalším bodem programu je společná rozprava o následujících bodech: – prohlášení Rady a Komise o přípravách zasedání Evropské rady (17. června 2010), a – prohlášení Komise o přípravách summitu G20 (26.–27. června 2010). Diego López Garrido, úřadující předseda Rady . – (ES) Pane předsedo, domnívám se, že zasedání Evropské rady dne 17. června by mohlo být jedním z nejdůležitějších v novodobé historii Evropské unie. Jde o zasedání Evropské rady, které je vyvrcholením celé řady činností a opatření přijatých Evropskou unií v posledních měsících za účelem boje proti hospodářské krizi. Nemáme však na mysli pouze opatření určená k okamžitému řešení krize, jež bychom mohli nazvat obrannými opatřeními proti těm nejškodlivějším dopadům této krize na evropské veřejné a soukromé ekonomiky a na finanční systém. Jednalo se také o střednědobá a dlouhodobá opatření, která měla za cíl vyvést nás ven z krize, aby mohla Evropa upevnit svoje hospodářské postavení a svoje postavení ve světě a aby tak mohl být jako celek posílen evropský projekt, který tato krize velmi hluboce zasáhla. Z toho důvodu hovoříme o problému, který ovlivňuje evropský projekt, a nikoli jen konkrétní hospodářskou situaci. Proto v posledních měsících Evropská unie přijímala různá opatření. Zaprvé, abychom zamezili hospodářské recesi a zhroucení finančního systému, Evropská unie připravuje budoucí hospodářskou strategii, která nás vyvede ven z krize. Současně s tím upozornila Evropská unie členské státy na to, že v budoucnu bude třeba udržitelného zdanění a fiskální konsolidace. Domnívám se, že celá tato řada opatření a činností Evropské unie za poslední měsíce dostane na tomto zasedání Evropské rady 17. června pevné obrysy. Toto zasedání je jednodenní a bude velmi náročné a jeho klíčovým prvkem bude bezesporu perspektiva překonání krize a posílení Evropské unie. Na tomto zasedání Evropské rady se tyto dva typy opatření – na jedné straně okamžitá opatření především na podstatnou ochranu stability eurozóny a také některých evropských zemí, například pomoc Řecku, na straně druhé pak opatření týkající se hospodářské budoucnosti Evropy a evropské hospodářské strategie pro budoucnost –, která se někdy prováděla nezávisle na sobě, propojí a dostanou konečně jednotnou formu. To, co Evropská unie navrhuje, je hospodářská strategie pro příští desetiletí v Evropě, která kombinuje

1

2

CS


naprosto nezbytnou fiskální konsolidaci a strategii pro růst s vybudováním velmi kvalitní zaměstnanosti. To vše je součástí strategie, jak se dostat z krize ven, která má proto spíše krátkodobý rozsah, ale nechybí ani středně- a dlouhodobé cíle. Strategický přístup Rady pro překonání krize zahrnuje v zásadě čtyři aspekty. Všechny z nich jsou naprosto nezbytné k tomu, aby Evropská unie a její projekt s konečnou platností překonaly tuto krizi a vzešly posíleny a upevněny z boje s touto zničující krizí, jakou samozřejmě nikdo z nás nikdy nezažil a o které můžeme možná prohlásit, že ji nepamatuje ani celé uplynulé století. Zaprvé, Evropská unie jasně navrhuje fiskální konsolidaci, která bude následně zahrnovat rozpočtovou kázeň, proto máme nyní k dispozici celou škálu úsporných plánů, které byly přijaty velmi vysokým procentem evropských zemí. K těmto plánům také přispívají opatření na podporu finanční stability zavedená Evropskou centrální bankou, která je součástí prvního základního stavebního kamene této hospodářské strategie, která má vyvést Evropskou unii ven z krize. V tomto případě máme k dispozici stanovisko Evropské komise a Komise zvážila různé scénáře. Projednává nyní s každým ze členských států – například se tak dělo nedávno, ještě včera –, že Evropská unie bude kontrolovat plány úprav jednotlivých členských zemí a postupy, které probíhají v naprosté většině členských zemí v souvislosti s Paktem o stabilitě a růstu: postupy při nadměrném schodku. Proto jsme v závěrech Rady jasně uvedli, že je zapotřebí fiskální konsolidace mezi členskými státy Evropské unie a následně i strategie fiskální udržitelnosti, která jako celek zahrne období až do roku 2013. Do té doby budou muset být splněny cíle, které jsme si vytyčili v Maastrichtské smlouvě. Současně druhým hlavním aspektem této strategie je to, co bychom mohli nazvat opatřeními, která mají zabránit budoucí finanční krizi. Víme, že tato krize byla vyvolána finanční krizí, která původně začala ve Spojených státech a jež ukázala, že finanční trhy Spojených států i Evropské unie jsou nedostatečně regulovány. Evropská unie proto od počátku usiluje o zavedení opravdové regulace finančních trhů a dohledu nad fungováním finančních služeb, jejž budou vykonávat evropské orgány. To je tedy předmětem různých nařízení, která předložila Evropská komise, včetně těch předložených v rámci předsednictví, jež předcházelo španělskému předsednictví, o kterých v současné době jedná v této sněmovně Rada a Parlament. Rád bych využil této příležitosti – jak jsem již učinil několikrát – a jménem Rady požádal Parlament, aby přijal konstruktivní přístup a postoj, který zastává. To znamená, abychom dospěli raději dříve než později ke konečné dohodě o tomto balíčku opatření pro finanční dohled, který hraje naprosto klíčovou roli a vyšle nyní zcela jasný signál veřejnosti i trhům v Evropské unii. V souvislosti se všemi body zmíněnými výše je třeba dodat, že se bude konat velmi důležitá rozprava v Radě a na vrcholné schůzce G20 v Torontu: rozprava o daních a finančním systému. Jedná se o bankovní daň, která bude také předmětem rozpravy, a také o plán vrcholné schůzky G20 v Torontu, o níž se zmíníme později, a dokonce o rozpravu o dani z mezinárodních finančních transakcí. To vše tvoří součást toho, co já nazývám

16-06-2010

16-06-2010

CS


preventivními opatřeními pro finanční systém: je to systém finanční regulace, kterou bude provádět Evropská unie. Třetím aspektem celé této strategie, který je velice důležitý, je udržitelný růst a vybudování vysoce kvalitní zaměstnanosti. Jde o strategii nazvanou strategie Evropa 2020, která je založena na velmi důležitém sdělení Komise, které Rada již několikrát při různých příležitostech prozkoumala a které bylo tento týden přijato. V této strategii Rada navrhuje, že by Evropská unie měla využít všech nástrojů, jež má k dispozici, za účelem této strategie růstu. Tyto nástroje zahrnují vnitřní trh, jak vyplývá z důležité zprávy vypracované panem Montim pro předsedu Barrosa na jeho vlastní žádost. Ve zkratce jde o dosažení něčeho, co jsme v Evropské unii do určité míry v posledních letech ztratili: konkurenceschopnosti. Strategie 2020 si klade za cíl vyřešit problém konkurenceschopnosti EU a za tímto účelem stanovuje několik cílů. Pevně věřím, že oněch pět hlavních cílů, včetně vzdělávání a boje proti chudobě, bude s konečnou platností stanoveno na tomto zasedání Evropské rady. Nyní je třeba, aby tuto strategii začaly uplatňovat všechny členské státy. A konečně čtvrtým základním prvkem této hospodářské strategie, kterou Rada hodlá pevně ustanovit jako hlavní politickou a hospodářskou strategii pro následujích několik let, je to, co známe jako správu ekonomických záležitostí Evropské unie. Ta je základním kamenem. Správa je ústředním bodem činnosti pracovní skupiny, které předsedá pan Van Rompuy. Správa ekonomických záležitostí je také hlavním předmětem konkrétních návrhů předložených v této věci Komisí dne 12. května prostřednictvím pana komisaře Rehna, který je tu dnes s námi. Tyto návrhy mají jeden základní cíl, jímž je koordinace hospodářských politik v Evropské unii. Všechny tyto základní aspekty, které vyústí ve správu hospodářských záležitostí Unie, představují historický, a z našeho pohledu i zcela nezbytný krok, který musí Rada ratifikovat a sjednotit. Jedná se samozřejmě o konečný krok směrem k hospodářské unii: nikoli pouze měnové unii, ale skutečné hospodářské unii. Nechali jsme koncept měnové unie být již před lety, ale tehdy nešlo o skutečnou hospodářskou unii, o jaké mluvíme právě nyní: nyní jde o zavedení skutečné evropské hospodářské unie. Kromě tohoto zásadního cíle bude, jak víte, Evropská rada diskutovat i o jiných záležitostech. Jako příklad uveďme jednotný přístup Evropské unie a evropské stanovisko v souvislosti se schůzkou G20 v Torontu, která bude dnes dopoledne dalším bodem rozpravy zde ve sněmovně. Také bude diskutovat o dalších otázkách, které budou předmětem rozprav v Evropské radě a které budou jistě kratší, ale nikoli méně podstatné, jako jsou rozvojové cíle tisíciletí. Úplně poprvé se pak na zasedání Evropské rady budou projednávat otázky rozvojové spolupráce. K tomu ještě v historii Evropské unie nedošlo. Rada bude projednávat otázku boje proti změnám klimatu, s přihlédnutím ke konferenci v Cancúnu, během tohoto přechodného období, jež konferenci předchází. Bude také diskutovat o Íránu na základě návrhu prohlášení připraveného Radou ve složení pro zahraniční věci v pondělí v Lucemburku a bude se také věnovat pokroku dosaženému při uplatňování Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu. Také bych rád řekl, že na tomto zasedání Evropské rady se bude projednávat zahájení jednání týkajících se přistoupení Islandu k Evropské unii. Budeme také hovořit o možnosti vstupu Estonska do eurozóny a bude přijato rozhodnutí o pořádání mezivládní konference,

3

4

CS


která přijme návrh pozměňovacího návrhu k protokolu 36 smlouvy o zvýšení počtu poslanců Evropského parlamentu na dobu, která zbývá do konce tohoto volebního období. (Potlesk) José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, nejprve ze všeho bych chtěl poděkovat španělskému předsednictví. Španělskému předsednictví se podařilo splnit velmi obtížný úkol ve výjimečné situaci v Evropské unii. Myslím si, že bychom měli ocenit jejich odhodlání a evropské přesvedčení v době krize. Chtěl bych španělské vládě vyjádřit své upřímné díky za všechno, čím prostřednictvím ministra Lópeze Garrida přispěla, především v posledních šesti měsících do našeho společného evropského projektu. Před zítřejším zasedáním Evropské rady bych rád upozornil na některá ponaučení, která nám vyplynula z posledních několika měsíců, a stanovil směr, kterým by se podle mého názoru měla Evropská unie ubírat. V posledních několika měsících jsme přijali rozhodnutí, která bychom si ještě před několika měsíci těžko dokázali představit. Podařilo se nám přetvořit naši hospodářskou reakci tak, aby odpovídala naléhavým potřebám takovým způsobem, jenž respektuje naše nejváženější zásady: solidaritu a odpovědnost. Tak jsme dokázali poskytnout pomoc našim evropským spoluobčanům v Řecku v rámci mechanismu, který zahrnuje nezbytná pravidla a povinnosti. Nějakou dobu to trvalo, ale systém nyní funguje. Jak systém samotný, tak Evropská unie prokázaly svou schopnost se tohoto úkolu zhostit. Navíc se nám také daří vypracovat odpověď na krizi pro euro. Byl to náročný úkol, který se podařilo dokončit ve velmi krátké době a který nemá ve světě srovnání. Tímto evropským mechanismem a tímto evropským nástrojem, které dohromady činí 500 miliard eur, a spolu s 250 miliardami eur z Mezinárodního měnového fondu jsme zajistili, že budeme schopni čelit jakýmkoli dalším obtížím, pokud by nějaké nastaly. Bylo to neprobádané území, ale Evropská unie dělá vše nezbytné proto, aby se vypořádala s riziky, která ohrožují finanční stabilitu. A ačkoli ti, kteří hlasitě upozorňují na problémy Evropy, to nebudou ochotni přiznat, skutečnost je taková: když je zapotřebí činu, za předpokladu, že je zde politická vůle členských států, jsme schopni problému čelit. Navíc, my jsme se nezastavili u krátkodobé stabilizace. Pustili jsme se do dlouhodobého projektu fiskální konsolidace a modernizace našeho rozpočtového a hospodářského dohledu. Pevně věřím, že Evropská rada podpoří návrhy Komise na posílení fiskální disciplíny a makroekonomického dohledu, o kterém se mezitím konstruktivně diskutuje v pracovní skupině vedené panem předsedou Van Rompuyem. Začali jsme také plnit strategii Evropa 2020 pro růst a zaměstananost. Jinými slovy, dodáváme našemu hospodářství dynamiku např. pomocí digitální agendy a samozřejmě prostřednictvím úsilí o stabilizaci a konsolidaci. Snažíme se vyhnout desetiletí dluhů a vybudovat generaci růstu. Ve skutečnosti byl potenciální růst Evropské unie silně zasažen poslední finanční krizí, proto je pro nás nyní nejdůležitější prioritou právě růst. Odpovědí je růst, ale ne jakýkoli růst. Potřebujeme růst inteligentní, udržitelný a podporující začlenění. Rád bych tento poslední bod – růst podporující začlenění – zdůraznil, protože se domnívám, že by nebylo spravedlivé, aby ti nejzranitelnější v naší společnosti, ti, kteří nebyli příčinou této krize, museli během této krize platit daleko víc. Abychom tohoto růstu dosáhli, potřebujeme fiskální konsolidaci a strukturální reformu.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Je zřejmé, že pokud v této oblasti nevynaložíme skutečné úsilí, důvěra se jen tak nevrátí a bez důvěry není možné dosáhnout růstu. Proto máme nyní příležitost jít v našem úsilí v oblasti hospodářské politiky dále. Musíme pokročit na několika frontách najednou a to je nejdůležitější úkol, jak se dostat ven z této krize. Ve skutečnosti poté, co jsme čelili problémům s měnovou unií, není řešením se k naší měnové unii vrátit, nýbrž postoupit k unii hospodářské. To je velmi důležitý poznatek. Potřebujeme vyvinout skutečné úsilí o vytvoření hospodářské unie v Evropě. Proto je zapotřebí holistického přístupu, který využívá několik nástrojů: samozřejmě fiskální konsolidaci a strukturální reformu, ale také odvětvovou reformu pro růst. Proto strategie Evropa 2020 považuje za svou ústřední prioritu složky růstu – růstu inteligentního, udržitelného a podporujícího začlenění. To ale zdaleka není celý program. Tento program se sice týká růstu, ale také strukturálních reforem, finanční reformy a nové správy ekonomických záležitostí pro Evropu. Včera během hodiny vyhrazené pro otázky jsem měl možnost diskutovat o této otázce správy ekonomických záležitostí. Nebudu zde zacházet do podrobností, ale chtěl bych říct, že jsme odhodláni využít této příležitosti k tomu, abychom podpořili správu ekonomických záležitostí na evropské úrovni. Zítra by měla Evropská rada dát lidem najevo, že s novou strategií Evropa 2020 máme v rukou novou perspektivu pro růst. Avšak já se domnívám, že schválení této strategie, včetně jejích cílů – a já jsem rád, že se podařilo, jak se zdá, dosáhnout u těchto cílů konsenzu, včetně cílů dosažení větší míry sociálního začlenění –, představuje tu poměrně jednodušší část. To, do čeho je skutečně nezbytné investovat a na čem musíme spolupracovat, je jejich plnění, rok za rokem. Komise bude hrát svoji plnou roli a bude využívat všech možností, jež jí nabízí Lisabonská smlouva, a já se těším na to, až o této věci budeme podrobněji jednat s Evropským parlamentem. Lidé také musí vidět, že se finanční trhy skutečně zotavují a že plníme sliby, které jsme dali. Potřebujeme ještě před létem dohodu o finančním dohledu, abychom pojistili své úmysly činem, a potřebujeme od Evropské rady jasný signál, že chystané návrhy Komise na regulaci finančního trhu budou přijaty do konce roku 2011. Je velmi důležité, abychom při zavádění finanční reformy neztratili rychlost. Musíme také ukázat, že krize neoslabila náš závazek vůči rozvojovým cílům tisíciletí nebo naše odhodlání ujmout se vedení v otázce změny klimatu. Tento Parlament vyjádřil Komisi plnou podporu pro náš ambiciózní evropský přístup. Evropa hrála klíčovou roli při utváření globální odpovědi na tuto krizi. Byla to právě Evropská unie, jež prosadila, že se G20 stala globálním fórem pro hospodářskou obnovu. Nyní potřebujeme, aby summit v Torontu potvrdil a posílil poselství, že G20 je i nadále odhodlána jím zůstat. To neznamená, že všichni čelíme stejným problémům nebo že musíme reagovat stejně, ale všichni si jistě uvědomujeme, že žádný z těchto problémů nemůže být efektivně vyřešen doma bez kolektivní odpovědi na mezinárodní úrovni. Ve svém dopise Evropské radě jsem vysvětlil, co by měly být ony tři klíčové oblasti v Torontu. Zaprvé, dohodnout se na společných zásadách strategií k překonání krize, co se týče fiskální konsolidace. My jsme tak již na evropské úrovni učinili, ale globální přístup by pomohl mnoha hospodářstvím na celém světě, která čelí stejným problémům. Zadruhé, svět musí pracovat na vyvíjení nových zdrojů růstu, což se snažíme na domácí scéně podporovat. Všechna hlavní hospodářství musejí hrát svoji úlohu, abychom dosáhli

5

6

CS


dohodnutých cílů silného, vyrovnaného a udržitelného růstu. Koordinace na globální úrovni je pro optimalizaci vyhlídek růstu rozhodující. Potřebujeme jak nabídku, tak poptávku, celosvětově, abychom podnítili produktivitu a aktivovali potenciál pro růst. Jasný signál by zde znamenal velké posílení důvěry na globální úrovni, konkrétně se domnívám, že bychom měli mít na paměti, že obchod může být – a měl by být – jedním z impulzů pro hledání nových zdrojů růstu. Také musíme popohnat globální program pro finanční reformu a obnovu. Rok 2010 je zásadním rokem pro zavedení toho, na čem se G20 již shodla, a pro využití této hybné síly pro další reformy. To znamená zlepšení jak kvantity, tak kvality bankovního kapitálu a zabránění nadměrného pákového efektu, zlepšení postupů pro řešení krizí a vykonávání dohledu, zajištění konvergentních mezinárodních účetních standardů a zvýšení transparentnosti na trzích s deriváty. Nemůžeme ustoupit od reforem nebo nezajistit, aby finanční odvětví a ti, kdo v něm pracují, hráli v těchto snahách svoji plnou úlohu. Proto budu i nadále prosazovat společný rámec pro bankovní daň na globální úrovni. Je jen spravedlivé, aby se právě finanční odvětví, kde nezodpovědné chování nastartovalo tuto krizi, výrazně zapojilo do vyřešení krize. Jak jsem uvedl dříve, jsem osobně přesvědčen, že budeme muset také zapracovat na dani z finančních transakcí a dani z finančních činností. Situace je vážná, a ve skutečnosti mimořádně náročná. Mzdy se snižují. Nezaměstnanost zůstává velmi vysoká. Tlak vyvíjený na lidi, především na ty nejzranitelnější, je značný. Na zasedání Evropské rady a summitu G20 musíme ukázat, že Evropa je součástí řešení. Čelíme velmi obtížné situaci – vlastně jedné z nejobtéžnějších situací v novodobé historii –, ale tím, že vyřešíme tyto problémy, si pokládáme základy pro lepší budoucnost. Znovu vidíme, že krize může urychlit rozhodovací proces, pokud k tomu existuje politická vůle. Řešení, která se ještě před několika lety či měsíci zdála být na hony vzdálená, jsou nyní možná. Jak nám historie budování Evropy napovídá, většinou jsou to právě doby krize, jako je tato, v nichž můžeme pokročit v našem evropském projektu. Skutečností je, že členské státy jsou nyní připraveny přijmout některé návrhy, které byly před několika lety, či dokonce několika měsíci, jednoduše nepřijatelné, a mohu vám uvést mnoho konkrétních příkladů. Pokud tedy dodržíme svůj závazek předložit naší veřejnosti fakta, spolupracovat s členskými zeměmi a vysvětlit, že potřebujeme Evropu více než kdy jindy, myslím si, že tato krize se může stát platformou pro společnou evropskou odpověď a pro silnější Evropu. Samozřejmě, hra ještě neskončila. Je to nesmírně choulostivý okamžik, a proto bych nyní rád poděkoval Parlamentu za jeho vytrvalou a nezlomnou podporu posílení metody Společenství. Rád bych především poděkoval těm nejdůležitějším politickým silám v Parlamentu, které vystoupily a řekly, že více než kdy jindy potřebujeme evropský postup a posílení metody Společenství. Někdy máme tendenci poohlížet se po nových orgánech a strukturách, když narazíme na problém, ale skutečnost je taková, že metoda Společenství v průběhu času obstála, protože je mnohem přizpůsobivější, než si někteří mohli myslet. Myslím si, že Evropané chtějí, abychom se soustředili na podstatu. Něchtějí další kontroverzní diskuze o institucích nebo postupech. Chtějí vidět výsledky. To od nás také očekává okolní svět. Vlastně jsme se ocitli ve výjimečné době, kdy Evropané, trhy i globální společenství požadují, aby byla Evropa lépe koordinovaná a lépe organizovaná, aby mohlo být dosaženo vyšší míry konvergence a soudržnosti. Proto si myslím, že musíme působit

16-06-2010

16-06-2010

CS


prostřednictvím orgánů, které máme, a využít jejich celý potenciál. Tato sněmovna opakovaně zdůraznila ústřední úlohu Komise. Ano, Komise je opravdu v oblastech, v nichž jí smlouvy udělují potřebné pravomoci, hospodářskou vládou Evropy. Komise, která se plně zodpovídá Evropskému parlamentu, vykonává tuto roli ve spolupráci s Evropskou radou a Radou ministrů s ohledem na jejich kompetence. Nejde pouze o kompetence Evropské unie. Potřebujeme také lepší koordinaci v otázkách spadajících pod pravomoc států. V duchu takové spolupráce pak můžeme pomoci členským státům v jejich cestě kupředu. Říkám zcela jasně: nejde o to, že by Brusel chtěl získat moc. Tohle není nové kolo jednání o rozdělení pravomocí. Dnešním úkolem je přidat hodnotu – evropskou hodnotu – prostřednictvím dynamického, odpovědného a doplňkového výkonu našich rolí. Evropská unie tak bude činit zcela v souladu s metodou Společenství a posílením evropské odpovědi. Můžete počítat s tím, že Komise plně přijme svoje povinnosti. Děláme svoji práci. A počítáme s rozhodujícím vkladem a podporou Parlamentu. (Potlesk) Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedo, pane Lópezi Garrido, pane Barroso, dámy a pánové, lidé často mluví o celosvětové krizi, ale rozvíjející se trhy, s průměrným růstem téměř 10 % po několik let, v krizi nejsou – tím lépe pro ně. Ve skutečnosti zažívají rychlý růst. Dokonce i Spojené státy se svým letošním 3% růstem, které – a na to nezapomínejme – zapříčinily tuto krizi důvěry v trhy nastartovanou bankrotem banky Lehman Brothers, což byl důsledek přílišné deregulace, jsou zpátky na cestě za růstem. Za těchto okolností musíme nazývat věci pravými jmény a hovořit o evropské krizi, a nikoli o krizi globální. O tomto víkendu musí Evropská rada představit krátkodobé i dlouhodobé odpovědi na otázky, jak můžeme tuto krizi napravit. Krátkodobá řešení zahrnují snížení rozpočtových schodků – což se zatím daří a já tímto blahopřeji státům, které to již udělaly – a také větší koordinaci mezi členskými státy, co se týče rozpočtových, fiskálních a sociálních záležitostí. Mezi dlouhodobé odpovědi patří masivní investice do upřednostňovaných odvětví, konkrétně do vzdělávání, odborné přípravy, výzkumu a inovací, a strategie Evropa 2020, o které bude Parlament hlasovat a kterou, doufám, ratifikuje Rada. Doufám, že nyní dospějeme k finanční koordinaci, protože jakákoli krize – jakkoli negativní může být, především pro Evropany, kteří se obávají o své spořicí účty nebo svá zaměstnání a které musíme za každou cenu uklidnit – může a musí poskytnout příležitost k přehodnocení zvyků, chování a automatických reakcí, které jsme zdědili z dob, kdy jsme si ještě mysleli, že všechno je možné, nehledě na cenu. Poplašné zvony bijí Evropě na poplach a každý ví, že zvuk alarmu není vždycky příjemný. Pokud se hlavy států či předsedové vlád, které více zajímá, jak se umisťují v žebříčku popularity, než služba veřejným zájmům, spokojí s nesystematickými a jednorázovými opatřeními na efekt, bude to mít asi takový účinek, jako když ráno zamáčkneme budík při prvním zazvonění a spíme dál. Na druhé straně, pokud naši představitelé skutečně vezmou v potaz rozsah tohoto problému a vyslechnou výzvy Evropského parlamentu, Komise a předsedy Evropské rady, aby spolupracovali a nalezli široce uplatnitelná řešení, dáme oněm 500 milionům evropských občanů novou důvěru v jejich budoucnost.

7

8

CS


Pevně doufám že budou dnes odpoledne a zítra v tomto duchu pracovat, protože se tu potýkáme s krizí důvěry, s narušením důvěry vlivem trhů – částečně oprávěně, protože jsme si příliš dlouho žili nad poměry, ale částečně neoprávněně a nezodpovědně horečnatým způsobem. Moje skupina by chtěla požádat členské státy a jejich výkonnou moc a parlamenty, aby pochopily, že předložení jejich rozpočtů k diskuzi ještě před jejich schválením je znakem evropské solidarity, nikoli zločinem proti suverenitě. Podobně, když všech 27 států povede rozpravu dříve, než se jednotlivě rozhodnou o sociálních opatřeních, která podnikneme – nebo o nástrojích fiskální politiky, které uplatňujeme, neohrožuje to nijak nezávislost členských států. Nemůžeme žádat solidaritu, když se věci nedaří – což už stejně nejsme schopni udělat, a přitom odmítat vést pouhý společný dialog o našich vnitrostátních veřejných financích. Pokud nás má tato krize něco naučit, pak je to tohle. Pokud to tedy shrneme: je zapotřebí méně mezivládního přístupu a více přístupu Společenství. Znovu to zde opakujeme, pane úřadující předsedo Rady, protože máme pocit, že mluvíme do zdi. Je zapotřebí více přístupu Společenství a podaří se nám společnými silami krizi překonat. Také je třeba uplatňovat méně vnitrostátního přístupu a více evropského, a budeme mít větší kolektivní vizi. To neznamená, že Štrasburk a Brusel budou o všem rozhodovat. Zkrátka a jednoduše to znamená, že naše členské státy budou konečně moci využívat evropských politik a funkčních opatření, díky kterým se z eura stane silnější, zdravější a také stabilnější měna. Dámy a pánové, evropský projekt se blíží ke svému okamžiku pravdy, který bude vyžadovat jasné odpovědi na dvě jednoduché otázky. Co chceme ve skutečnosti dělat společně? Musíme vynést závažné rozhodnutí a udělat to společně. Jaké finanční zdroje chceme ve skutečnosti do tohoto projektu investovat a chceme, aby tyto zdroje každý vyplýtval ve svých vlastních oblastech, nebo je chceme ponechat společné, a zajistit tak lepší výsledek za nižší cenu pro daňového poplatníka? Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je zvědavá, zda Evropská rada bude mít dost odvahy, aby na tyto dvě otázky upřímně odpověděla. (Potlesk) Martin Schulz , jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, muži a ženy, kteří se dnes a zítra sejdou v Bruselu, nesou obrovskou odpovědnost, protože Evropa nyní stojí na křižovatce. Spekulanti v mezinárodních finančních centrech, kteří vsadili své peníze na to, že euro selže, chtějí vyhrát své sázky. Tito lidé jsou naprosto nemorální a v současné době se na ně nevztahují žádné předpisy. Proto je nejvyšší čas, abychom takové předpisy sestavili a zavedli do praxe. Nicméně stále bude platit, že spekulanti nemají žádné morální zásady. Žijeme v době, v níž politiku ovládají lidé, kteří naprosto postrádají jakékoli morální zásady a jejichž jediným cílem je zvýšit svoje zisky bez ohledu na to, co to bude stát. Nesmíme dopustit, aby tito lidé vyhráli tuto bitvu. Jedním přístupem, který nám pomůže zajistit, že v této bitvě oni prohrají a my vyhrajeme, je zarazit současnou tendenci k renacionalizaci v Evropě. Chtěl bych se postavit za metodu Společenství, protože vím, že pokud budeme mít jednotnou měnu, nemůžeme si dovolit luxus mít 17 různých vnitrostátních hospodářských politik, 17 různých plánovacích strategií a 17 různých investičních rozhodnutí. V zóně jednotné měny budeme potřebovat čím dál více koordinovanou a propracovanou společnou hospodářskou politiku. Toho nedosáhneme prostřednictvím

16-06-2010

16-06-2010

CS


národních států. Místo toho v Evropě potřebujeme právní předpisy EU. Máme k dispozici orgán, který to dokáže, a tou je Komise. Pane Barroso, usnesení, které dnes přijímáme, a podpora, kterou vám včera vyjádřili čtyři předsedové skupin, je znamením velké důvěry, kterou ve vás vkládáme. Avšak já také očekávám, že budete jednat jako silný, bojovný předseda Komise a že dáte těmto lidem najevo, aby přestali s renacionalizací. Máme však před sebou ještě druhý úkol. Musíme zavést soubor hodnot jako odpověď těmto bezcharakterním jedincům. Nejde o co nejvyšší hodnotu peněz, ale o hodnoty solidarity, společenství a ochrany pro ty, kteří se nemohou bránit sami. Jaký typ lidí vede tyto ratingové agentury? Rád bych jako příklad uvedl Španělsko, které v současné době předsedá Radě. Tytéž ratingové agentury, které donutily Španělsko, aby přijalo balík úsporných opatření, a řekly této zemi, že musí šetřit, šetřit, šetřit a zase šetřit, aby si zajistila, že se její ratingy zvýší, nyní říkají, nyní, ve chvíli, kdy Španělsko zavádí svůj nepříjemný balík úsporných opatření, že úrovně růstu nejsou přiměřené, protože se neinvestuje dost peněz. Jelikož Španělsko nemá strategii růstu, agentury snižují jeho rating. To je vážně hra! To jsou stále ti stejní bezcharakterní jedinci, kteří si vsadili a kteří nyní hazardují s osudem celých zemí. (Potlesk) Musíme s jejich hrou skoncovat. Proto jsem docela překvapen, pane Barroso, že nyní například upouštíte od zákazu nekrytého krátkodobého prodeje. Je nejvyšší čas, abyste něco udělali. Předložte nám návrh a získáte podporu většiny. Chtěl bych vám vysvětlit, proč se také domnívám, spolu se svými kolegy poslanci, s jejichž názory jinak ne vždy souhlasím, že je důležité obhajovat metodu Společenství. Metoda Společenství není určitá technika. Je to politická vize. Metoda Společenství představuje poselství. Je to poselství: kdykoli národní stát už nedokáže jednat sám za sebe, společenství států a národů musí zakročit, aby bránilo zájmy jednotlivců, kteří v těchto státech žijí a kteří tyto národy formují, a to účinněji než je toho schopen onen národní stát. Metoda Společenství, která je nyní více než 50 let stará, má zásluhu na období největší prosperity a bezpečnosti a na nejdelším období míru v historii Evropy. Nicméně v Evropě stále existují lidé, kteří chtějí zpochybnit nikoli uspořádání po druhé světové válce, nýbrž po první světové válce. Skutečně někdo věří tomu, že lidé, kteří obhajují podobné konflikty, kteří znovu a znovu vznášejí územní nároky – a takoví lidé v Evropě skutečně jsou, někteří z nich jsou dokonce poslanci ve vnitrostátních parlamentech –, by se nezdráhali použít síly, kdyby nebylo této integrační síly Evropy? Znovu by poštvali národy Evropy proti sobě, kdyby mohli. Metoda Společenství není jen společenskopolitický projekt. Je to prostředek k tomu, jak udržet mír na tomto kontinentu. Z toho důvodu ji potřebujeme a proto ji obhajuji. Sociální zabezpečení a mír jdou ruku v ruce. Bez sociálního zabezpečení by neexistoval mír a mír je nejlepším způsobem, jak z dlouhodobého hlediska zaručit sociální zabezpečení pro národy v Evropě. (Potlesk) Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE . – (FR) Pane předsedo, připadá mi, že dnešní rozprava je v pořadí už bůhví kolikátá o přípravě zasedání Rady a o správě ekonomických záležitostí. Musíme být k sobě upřímní. Panuje zde jednomyslná shoda, jak jsme ukázali včera při představení dvou usnesení: jedno o tom, jak by měla být vykonávána správa

9

10

CS


ekonomických záležitostí, a jedno o tom, jak by měla být zavedena strategie 2020 a jak jednat podle metody Společenství. Panuje všeobecná shoda, ale pokud k sobě budeme upřímní, toto v současnosti není názor Rady a členských států. Závěry Rady budou znovu neuspokojivé, když je porovnáme s tím, co je skutečně potřeba, a s usneseními, o nichž jsme hlasovali. V tom dnes spočívá problém. Zde v této sněmovně, a já si myslím, že mezi Evropany také, panuje touha vytvořit společnou politiku pro překonání této krize a pro zavedení správy ekonomických záležitostí, ale tento druh politické vůle nenacházíme u lidí v Radě ani u členských států. Skutečností je, že existuje propast mezi tím, co říkáme, a tím, co si myslí lidé v Radě. Taková je dnes situace. Pan Daul hovořil o tom, že mu připadá, že mluvíme do zdi – to nejsou moje slova – a tou zdí jsou lidé v Radě. Jak tedy konečně pochopí, že na to, abychom se dostali ven z této krize, musíme změnit náš způsob práce? Podívejme se například na současné návrhy strategie Evropa 2020. O co se zde jedná? O pokračování otevřené metody koordinace. To nefungovalo deset let a my jednoduše pokračujeme v tom samém: správě ekonomických záležitostí. To, o čem zde diskutujeme, není správa ekonomických záležitostí Komise nebo metoda Společenství; nikoli, jde o to, že se hlavy států či předsedové vlád sejdou čtyřikrát do roka, aby řídily evropské hospodářství. To není možné. To musí dělat orgán Evropské unie, to musejí dělat komisaři. Nemohou to být hlavy států či předsedové vlád, které se sejdou čtyřikrát za rok a prohlásí, že teď budou Evropu v oblasti hospodářství řídit v tomto globalizovaném světě. Proto se musíme ptát, pane předsedo, co musíme udělat. Zaprvé, jsou zde věci, které můžete udělat vy. Budete se účastnit zahájení zasedání Rady a já doufám, že zopakujete tato dvě usnesení, která Parlament, jak pevně věřím, téměř jednomyslně přijme. Zadruhé, musíme zjistit, jakým způsobem můžeme zvýšit tlak na Radu. Velký počet témat je v tuto chvíli zablokován. Co se týče finančního dohledu, je veliký rozpor mezi přístupem Parlamentu a přístupem Rady, která nechce slyšet, co Parlament říká. Co se týče služby pro vnější činnost, což je otázka, o které zde mluvit nebudu, jsme v naprosto stejné situaci. Co se týče hlavních směrů hospodářských politik, tzv. HSHP, je to totéž. Pane úřadující předsedo Rady, značný počet témat je v současné době zablokován kvůlu nesouladu mezi Parlamentem, který chce pokračovat v uplatňování metody Společenství, a Radou, která se tímto směrem vydávat nechce. Nyní je vaším úkolem, abyste zahájil diskuze. Očekávám, že na tomto zasedání Evropská rada přijde s jinými závěry, než jsou ty dohodnuté - ony čtyři nebo pět stran -, které již byly připraveny. Poprvé chci slyšet, že Rada je připravena zmocnit Komisi k tomu, aby pokročila se správou ekonomických záležitostí. Nechci poslouchat diskuze o tom, zda by to mělo být s 16 státy, nebo s 27. Samozřejmě, že se to musí týkat 27 a také 16. Navíc se 16 to bude jiné než s 27, protože máme měnovou unii, a tato měnová unie také vyžaduje hospodářskou unii, která ještě nebyla vytvořena a kterou se nám nepodaří vytvořit, pokud zde stále budou členské státy, jež budou chtít mít na tuto správu monopol. To je úloha Komise. Nyní nastal okamžik, s ohledem na krizi postihující Řecko a euro, abychom toto pochopili a zařídili se podle toho. Musíme převést část suverenity členských zemí na Komisi a na evropské orgány. To je rozhodnutí, které od vás, Rado, očekáváme v nastávajících dnech. (Potlesk)

16-06-2010

16-06-2010

CS


Rebecca Harms , jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, čtyři skupiny skutečně učinily správnou věc, když podpořily metodu Společenství. Museli jsme to udělat, protože politikaření a manévrování mezi nejrůznějšími státy během posledních několika týdnů a měsíců mělo za následek, že byla opakovaně zmařena záchranná opatření. Naše rozhodnutí nedosáhlo zamýšlených výsledků, protože Evropská unie se neustále příliš zaměřuje na individuální zájmy, a nikoli na všeobecné blaho. Nicméně nesdílím stanovisko pana Verhofstadta, že je to nyní jednoduše otázka toho, aby dal Parlament hlasitě najevo svou politickou vůli, abychom určili, jak dosáhnout správy ekonomických záležitostí. Domnívám se, že pan Juncker zaujal před předsedy skupin minulý týden velmi čestný postoj, když vysvětlil, v čem podle něj spočívají meze stávajících smluv. Kdokoli, kdo se dnes narovinu a jasně nevysloví pro změnu těchto smluv, nemůže říct, že Komise je a bude evropskou hospodářskou vládou. Takže, pane Verhofstadte, buďme k sobě upřímní. My víme, co chceme. Jak toho můžeme dosáhnout? Komise musí hrát ve spolupráci s Evropským parlamentem a s Radou ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) zásadní úlohu. Jak řekl pan Juncker, musíme co možná nejvíce využít smluv a příležitostí, které umožňují, abychom prosadili metodu Společenství. Rada Ecofin by podle mého názoru měla pracovat na základě modelů sestavených Evropskou komisí. Může to fungovat jedině efektivně, protože Evropa se nyní musí soustředit na postup. Jak můžeme zajistit demokratickou legitimitu? Pane Barroso, bez ohledu na to, kolik chvály vám předem vyjadřujeme a kolik důvěry ve vás nyní chováme, musíme spolupracovat v této otázce demokratické legitimity, začlenění Evropského parlamentu a začlenění vnitrostátních parlamentů. Malicherná rozepře o rámcové dohodě, která mě dohání k šílenství už několik týdnů, podle mého názoru jasně ukazuje, že tomu nejste ani trochu nakloněni. Avšak pokud máme přijmout odpovědnost za miliardy utracené jen za záchranné balíčky, potřebujeme pro naši činnost na evropské úrovni demokratickou legitimitu. (Potlesk) Pokud budete i nadále dělat politiku za zavřenými dveřmi, jste odsouzeni k nezdaru. Ráda bych hovořila o otázce, o níž se domnívám, že je jednou z nejdůležitějších v této oblasti. Pokud se evropská hospodářská vláda začne scházet nezávisle na ostatních a sestavovat vlastní program – protože donedávna byl program a rytmus událostí určován zprávami z burzovních trhů nebo ratingových agentur –, jednou z hlavních otázek bude, zda ona cesta tvrdých úsporných opatření, která přijaly téměř všechny země Evropy, je jedinou metodou, jak se vypořádat s evropskými problémy se schodkem. Jsem toho názoru, že pokud se všichni – státy, občané a společnosti – zaměří výhradně na spoření, což je důsledkem nejistoty vyvolané krizí, téměř jistě se vydáme na cestu vedoucí k recesi a já bych za to nerada nesla odpovědnost. Státy, jako je Německo, které jsou nyní v lepší pozici kvůli euru a Evropské unii, také musí vysvětlit, jak bude fungovat část paktu věnovaná růstu a jaké programy podpory potřebujeme, abychom dosáhli toho, co je popsáno ve strategii Evropa 2020. Dámy a pánové, máme před sebou náročnou cestu. Smlouvy nám neumožňují všechno, co bychom chtěli. Avšak pokud dovolíme, aby bohatí ještě více bohatli a chudí ještě více chudli, dokonce i uprostřed krize, na což upozornila minulý týden Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, potom se obávám, že budeme svědky těch děsivých scénářů, které ve svém projevu popsal pan Schulz.

11

12

CS


(Potlesk) Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Pane předsedo: existuje jeden starý příběh: ztracený muž se snaží najít nádraží. Přijde k někomu na ulici a zeptá se: „Kde je tady nádraží?” Načež osoba odpoví: „Cesta odsud tam je složitá a trvá dlouho, takže být vámi, tak tam odsud nechodím.” Ve všech těchto zdlouhavých diskuzích, jak se vyhnout budoucí krizi eura, plýtváme silami, kterých bychom měli využít na řešení naléhavého úkolu, jak se dostat ze současné krize. Při všech těchto řečech o evropské správě ekonomických záležitostí, nových pravidlech a nařízeních a dalších sankcích nám uniká to hlavní, jednoduchá a základní otázka: co budeme dělat teď? Musíme začít od toho, kde teď jsme. Chceme, aby euro bylo bylo i nadále úspěchem, především pro ty, kteří se rozhodli být členy eurozóny, ale to dnes vyžaduje činy, a nikoli velkolepé plány do budoucna. Je samozřejmě pravda, jak nyní uznávají všechny strany ve sněmovně, že při vytváření této měny došlo k vážným nedostatkům, ale tyto chyby při výrobě nahradily ještě závažnější chyby při zavádění, které nelze vyřešit pouhým zavedením nových pravidel. Koneckonců, už u těch prvních pravidel, která se měla dodržovat, byla nedostatečná vůle je uplatňovat. Některým členským státům se nepodařilo splnit závazky, které přijaly. Avšak nic není pro Evropskou unii tak nebezpečné jako věřit tomu, že řešením našich problémů je větší regulace, další centralizované řízení a větší zátěž. Musíme se vrátit ke skutečným starostem našich občanů, především k tomu, jak obnovit křehké hospodářství Evropy. Naše hospodářská pozice utrpěla v posledních letech tři těžké rány. Zaprvé, dokonce ještě před současnou krizí, jsme ve skutečnosti zažívali menší růst než naši hlavní obchodní partneři. Stávali jsme se čím dál méně konkurenceschopnými na globálních trzích, pracovní místa se vyvážela a trhy byly pod cenou. Možná jsme měli pocit, že prosperujeme, ale to byla tragická iluze založená hlavně na penězích půjčených jak z veřejného sektoru, tak ze soukromých domácností. Zadruhé, když přišla krize, zachvátila západní svět a zapříčinila nestabilitu, přinutila vlády, aby si půjčovaly ještě víc, a zatřetí, toto přílišné půjčování v několika klíčových zemích eurozóny nás přivedlo na pokraj katastrofy. Naše členské státy a naši občané se topí v dluzích, jejichž splacení bude trvat léta a většinu těchto obtížných kroků budou muset dělat pouze členské státy samy. Evropská unie může pomoci; proto nesmíme dovolit, aby strategii Evropa 2020 zastínily velkolepé rozpravy o správě ekonomických záležitostí. Vítáme, pane Barroso, vaši práci na této strategii. Na hlavní iniciativě Komise se stále pracuje, ale musí mít naši plnou podporu, aby se neopakovaly chyby z Lisabonské strategie. Musíme odolat pokušení a nenechat se vyrušit teoretickými debatami o budoucí správě ekonomických záležitostí. Namísto toho se musíme zaměřit na rozsáhlý program evropské reformy, která je nutná k tomu, aby se uvolnila tvořivá energie a rozvinul talent našich lidí při rozvíjení jejich plánů a podniků, což samo o sobě může přinést dlouhodobou hospodářskou prosperitu, kterou v tomto čím dál víc soutěživém světě potřebujeme. (Potlesk) Lothar Bisky , jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, kritika ze strany naší skupiny není směřována na to, zda potřebujeme či nepotřebujeme nově vytvořený evropský záchranný balíček, ale na to, jak se bude realizovat. Stejně jako v roce 2009 jde opět o zachraňování bank a finančního sektoru. A opět nepomohou při placení ceny za odvracení bezprostředně hrozících krizí. Zemím Evropské unie, které jsou

16-06-2010

16-06-2010

CS


v potížích, se opět nařizuje, aby prováděly škrty v oblasti výdajů na sociální zabezpečení, ve veřejných investicích, ve veřejných službách a ve mzdách a v důchodech a aby zvyšovaly věk pro odchod do důchodu. Plán na zpřísnění paktu o stabilitě je čirým sado-monetarismem. Po pracovnících, důchodcích a nezaměstnaných se požaduje, aby platili za krizi, která byla způsobena selháním evropské hospodářské politiky a hazardováním na finančních trzích. Tyto škrtové orgie však srazí poptávku na vnitřních trzích a daňové příjmy v Evropě na kolena, takže se ve výsledku recese vrátí. Z našeho pohledu je tato politika od základu špatná a nepovede k ozdravění veřejných financí. Znovu slýcháme, že strukturální reformy mají vyvolat zvýšený růst. Do trhů práce a evropského vnitřního trhu má být zavedena vyšší míra deregulace, zatímco veřejné služby budou privatizovány formou partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Výsledkem bude, že se pracovní vztahy ocitnou v ještě nejistější a svízelnější situaci. To bude mít za následek zvýšení chudoby a sociálního vyloučení v témže roce, kdy máme s těmito dvěma problémy bojovat. Proti tomuto má strategie Evropa 2020 údajně bojovat. Odkud mají plynout investice do vzdělání, výzkumu, zelených pracovních míst a boje s chudobou, když všechny členské státy přijímají úsporné programy? Abych to řekl bez obalu, strategie Evropa 2020 nestojí ani za papír, na němž jsou vypsány její velice skromné cíle. Naše skupina podporuje odborové protestní kampaně a sociální hnutí, která vznikají na protest proti katastrofickému kurzu, který Evropská unie nabrala. Souhlasíme s Evropskou konfederací odborových svazů, že celoevropská daň na finanční transakce, eurobondy, zelené daně a vysoké zdanění vysokých příjmů, majetku a dědictví umožní investice do ekologické a sociální rekonstrukce našich průmyslových společností. Zaprvé, Evropa potřebuje do budoucna evropský sociální a ekologický program investic, aby dokázala překonat krizi. Zadruhé, potřebuje rozhodná opatření k tomu, aby překonala moc finančních trhů, a zatřetí, potřebuje evropskou správu ekonomických záležitostí a vyšší míru hospodářské demokracie v zájmu pracovníků. Musíme mít sociální Evropu, nebo brzy nebudeme mít vůbec žádnou společnou Evropu. Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Pane předsedo, od té doby, co jsem tu byl naposledy, jsem zažil několik mírných vzestupů a několik docela dramatických pádů, docela jako euro! Rozdíl je samozřejmě v tom, že mně se udělá lépe, avšak z vašich tváří dnes v tomto Parlamentu vidím a z tónu vašich hlasů slyším, že nemoc, která postihla euro, bude nejspíš smrtelná! Pošetilost vašich politik zruinovala životy již desítek miliónů lidí v Evropě a nyní hrozí, že zruinuje dokonce stovky miliónů lidí. Celý tento projekt se samozřejmě zakládal na lži, jak pan Van Rompuy přiznal. Je zcela očividné, že z hospodářského hlediska nefunguje – ale, co je zajímavější, nefunguje to ani z hlediska politického. Nikdo nikdy nedal k tomuto projektu souhlas. Očividně neexistuje nic jako „evropská identita“, a z jakého důvodu by Němci měli tvrdě pracovat, aby mohli platit za Řeky? Tohle zkrátka fungovat nebude. Pane Barroso, celá tahle záležitost se ubírá špatným směrem. Řecko, Španělsko, Portugalsko – tyto země nezapadají do hospodářské a měnové unie a jediné, co doopravdy potřebují, je pomoc: potřebují pomoc dostat se z tohoto hospodářského žaláře národů dřív, než stvoříme něco vpravdě katastrofálního. Avšak na zítřejším pořadu jednání se nachází návrh na ještě větší centralizaci moci! Stejní lidé, kteří přivedli Evropu do těch problémů, v nichž se nyní nachází, chtějí sami pro sebe

13

14

CS


ještě více moci. Chtějí tyto chyby ještě znásobit. Pokud se vydáte touto cestou, ohrožujete nejen hospodářství jižní Evropy, ale i demokracii a mír samotný. Stojíme na křižovatce. Musíme se vrátit zpět. Lidé potřebují vnitrostátní kontrolu nad svými měnami a nad svými hospodářstvími. Tohle nefunguje! (Potlesk) Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedo, během této krize se bohužel až příliš často odhaluje méně příznivá tvář Evropské unie. Bortí se tabu, porušují se smlouvy Evropské unie, zatímco Evropská centrální banka funguje jako záchranná síť pro zkrachovalé státy. Zároveň s tím všichni nadále nadšeně mluví o rovnostářství a poevropšťování, a to navzdory skutečnosti, že současná krize poukázala na to, že rozdíly v síle evropských národních hospodářství a národních hospodářských mentalit nelze bohužel jednoduše odčarovat tím, že zaujmeme centralistický postoj. Poslední dva roky se Evropská unie potácí od jedné katastrofy ke druhé. Nejprve se objevila finanční krize, pak recese a nyní exploze v rozpočtových schodcích. Namísto toho, aby se kontrolovali spekulanti, kteří přispěli ke vzniku finanční krize a kteří připravili obyčejné lidi o jejich peněžní úspory určené na důchod a o jejich pracovní místa, a namísto toho, aby byla konečně uložena k věčnému spánku pošetilá vize neoliberalismu, i nadále se ozývají hlasy volající po větší míře centralismu. Podle mého názoru nepotřebujeme ani diktátorství Rady Evropské unie, ani nový orgán ve formě evropské hospodářské vlády, která nás přijde na mnoho miliard. Považuji za velice znepokojivý vývoj událostí, že daňová politika, minimální mzdy a věk pro odchod do důchodu mají být stanovovány Evropskou unií, která však nedokáže udržet kontrolu ani nad vlastním rozpočtem. Bankovní daň, daň z finančních transakcí, předpisy pro ratingové agentury a větší dohled nad finančními trhy – všechna tato opatření jsou důležitá, avšak jsou zaváděna už příliš pozdě. Z tohoto důvodu je ještě důležitější, aby Evropská unie jednala okamžitě, a pokud to bude nezbytné, i nezávisle. Čím dál tím více to vypadá, jako kdyby bylo euro v oblasti měnové politiky na sebevražedné misi. Abychom se s těmito problémy vypořádali již v jejich zárodku, musíme prozkoumat možnost základní evropské měnové unie s přísnými podmínkami. Werner Langen (PPE). – (DE) Pane předsedo, summit, který se bude konat na konci tohoto týdne, je opravdu důležitý a já jsem překvapený, že bude trvat pouhý jeden den. Vzhledem k velkému počtu bodů, které jsou na pořadu, nebude možné vyřešit žádný z těchto problémů. Rád bych upřímně podpořil pana Barrosa, když říká, že je zapotřebí a solidarity a odpovědnosti. Solidarita a odpovědnost, pane Lópezi Garrido, však také znamená, že není možné, aby se Evropa uchýlila k mezivládní spolupráci, která vylučuje Evropskou komisi a Evropský parlament. Někteří z mých kolegů poslanců hovořili o metodě Společenství. Co nejsilněji apelujeme na Radu, aby nebrzdila demokratický pokrok, ke kterému došlo v posledních třiceti letech. Nepotřebujeme reorganizaci eurozóny ani samostatné sekretariáty, po čemž volají někteří členové Rady. Máme zde Komisi a tato Komise čelí problému. Pokud bude Komise dělat svou práci, bude mít naši podporu v oblasti regulace finančních trhů, definice dlouhodobých cílů a realizace metody Společenství. Pan Schulz si stěžoval na nedostatek morálky na trzích. Chci říci jen tolik, že bychom neměli kamenovat posla špatných zpráv. Je to odpovědnost členských států, které před pěti lety pozastavily Pakt o stabilitě a růstu. Je to odpovědnost členských států, které se neřídily pravidly. Z tohoto důvodu bych rád apeloval

16-06-2010

16-06-2010

CS


na to, aby byly finanční trhy přísně regulovány. Nemělo by nás to však odvádět od zodpovědnosti, kterou musíme za naše vlastní jednání převzít. Stephen Hughes (S&D). – Pane předsedo, tento týden bude muset Evropská rada poskytnout odpovědi na politické, hospodářské, ekologické a sociální problémy, kterým v současné době čelíme, a to jak nyní, tak během příštích deseti let. Máme nicméně obavy, že je neposkytne. Co se týče bezprostředních problémů, zdá se, že Rada je spíše nakloněna tomu, podpořit myšlenku zrychlené fiskální konsolidace a nadměrného zpřísňování Paktu o stabilitě a růstu , jak po tom volá paní Merkelová a pan Sarkozy. Něco takového neujistí trhy v době, kdy vláda USA zvažuje zavedení nového plánu obnovy, aby byl zajištěn hospodářský růst a vytváření pracovních příležitostí. Evropa skutečně potřebuje své finance konsolidovat, avšak nikoli brutálně a nedemokraticky, tedy způsobem, který by oslabil systémy sociálního zabezpečení, zastavil křehký růst a pro nic za nic by zanechal dalších několik miliónů lidí bez práce. Tohle Evropané nechtějí a my žádáme Evropskou radu, aby nezneužívala současné krize k rozkládání systémů sociálního zabezpečení ani k oslabování naší budoucí konkurenceschopnosti tím, že bude snižovat veřejné výdaje v životně důležitých oblastech, jakými jsou výzkum a vzdělání. Existuje sociálně spravedlivější a hospodářsky inteligentnější způsob, jak získat kontrolu nad financemi, a tento způsob vyžaduje mnohem užší spolupráci mezi národy v rámci reformované správy ekonomických záležitostí a větší solidarity. Avšak toto je jediný způsob, pokud nechceme, aby obyčejní lidé, a obzvláště ti, kteří jsou ve společnosti zranitelnější, platili za krizi, kterou nezpůsobili. Co se týče dlouhodobých problémů, Evropská rada by měla přezkoumat plánovanou strategii Evropa 2020. V současné podobě je nekompletní, neambiciózní a postrádá finanční podporu. V podstatě v ní nenajdeme žádnou sociální ani ekologickou dimenzi, snad až na to, že byly již odsouhlaseny některé prvky změn klimatu. Některých priorit, jako je např. výzkum, nebude dosaženo, a to kvůli zrychlené fiskální konsolidaci. Čelíme historicky nejvyšším úrovním nezaměstnanosti, avšak tato strategie nečiní z vysoce kvalitní plné zaměstnanosti zásadní cíl, což ovšem musí. Doufáme, že naše výzvy budou vyslyšeny, pane předsedo, a že ze zasedání Evropské rady tento týden nebude zase jen další promarněná příležitost. Lena Ek (ALDE). - Pane předsedo, dnes budeme v této sněmovně hlasovat o dvou historických usneseních, z nichž jedno se zabývá nezbytností posílené správy ekonomických záležitostí a druhé je zapotřebí k tomu, aby bylo usnesení o EU 2020 ambicióznější: strategii pro udržitelný růst a zaměstnanost. Toto je poprvé, kdy Evropský parlament spojil síly v široké koalici, aby podpořil ambiciózní návrhy, které jsou předloženy v dotyčných usneseních. Velká většina je jasným důkazem toho, jak naléhavá situace je, a důkazem schopnosti vést, která se může v tomto Parlamentu objevit. Zaprvé, tato krize ukázala, že zpřísňování pravidel je pro společnou správu ekonomických záležitostí Evropské unie zapotřebí více než kdy jindy. Program správy ekonomických záležitostí by měl být sestaven Komisí a měl by být řízen a veden stejným orgánem, stejně jako by dotyčná usnesení měla plně podpořit návrhy Olliho Rehna. Musím vás však požádat, pane Barroso, abyste si detailněji prošel rozpočtové návrhy, protože potřebujeme, aby podporovaly usnesení o EU 2020 a strategii pro růst a stabilitu, což tyto ve své současné podobě nečiní.

15

16

CS


Zadruhé, věříme, že současná krize v Paktu o stabilitě a růstu poukazuje na skutečnost, že Pakt o stabilitě a růstu nefunguje tak, jak by měl, a je zapotřebí, aby byl posílen, což však musí být spojeno s udržitelným hospodářským růstem. Když se podíváme na strategii EU 2020, potřebujeme návrhy v oblasti stěžejních iniciativ. Pouze Neelie Kroesová nám poskytla podkladové informace, které potřebujeme, a to v digitální agendě. A nakonec, co se týče Rady, musíte spolupracovat, přicházet s návrhy a upřednostňovat občany, protože není nic ošklivého ani urážlivého na tom, vyptávat se na hospodářství svých sousedů, když toto hospodářství ovlivňuje 500 miliónů lidí a daňových poplatníků. Philippe Lamberts (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, ozdravění našich veřejných financí bude vyžadovat nové recepty, jak jsem řekl již minule. Rád bych uvedl tři body týkající se daně z finančních transakcí a daně hrazené bankami. Neexistuje jiná alternativa: obě tyto daně jsou nezbytné, protože každá z nich má jiný cíl. Cílem daně z finančních transakcí je dodat veřejné zdroje a financovat naše závazky v oblasti rozvojové pomoci. Daně hrazené bankami nám zase umožní vytvořit záchranné fondy. Chtěl bych Radě říci toto: přestaňte váhat. Rád bych požádal Komisi, aby jela do Toronta nikoli se slovy „prostudujme si to společně“, ale se slovy „uděláme to společně, jestliže to bude možné, ale uděláme to pouze tehdy, jestliže to bude nezbytné“. Co se týče zdaňování podniků, potřebujeme přísný program pro ustanovení definice konsolidovaného základu, abychom byli následně schopni realizovat harmonizaci sazeb. Nakonec bych vám rád připomněl, že podvody a daňové úniky nás ročně přijdou na 200 až 300 miliard eur. Je naléhavě nutné, abychom získali zpět přinejmenším polovinu této částky, a k tomuto bodu bych rád Radě a Komisi řekl, že nyní není čas na studie a výmluvy, ale čas jednat. Můj druhý bod se týká regulování finančních trhů. Vážení členové Rady, zneužíváte naší trpělivosti. Budete se muset ospravedlňovat veřejnosti a vysvětlovat, jak se váš přístup, který zahrnuje hájení omezených národních zájmů, ve skutečnosti vztahuje k hájení zájmů společných. Něco takového samozřejmě není možné, takže je nejvyšší čas, abyste přestali vzdorovat stanovisku, které tento Parlament zaujímá. Můj třetí bod se týká strategie EU 2020. Pane Barroso, slyšel jsem vás říci ve vašem proslovu slovo „růst“ snad sedmačtyřicetkrát. Jste rozumný a racionálně uvažující člověk. Čekám, až mi objasníte, jaká je spojitost mezi růstem a vytvářením pracovních míst, mezi růstem a zvyšováním sociální soudržnosti a snižováním chudoby, mezi růstem a rozumným využíváním zdrojů naší planety. Posledních dvacet let ukázalo, že jestliže mezi těmito oblastmi existuje souvislost, pak je negativní. Děláte proto chybu, když stavíte růst do centra oblastí, kterým se věnuje strategie EU 2020. Jsme toho názoru, že se musíme snažit plnit následující cíle: přeměnit naše infrastruktury, abychom je učinili kompatibilní s omezeními naší planety, a řešit sociální soudržnost jako samostatný cíl. Když dokážeme dostat 80 miliónů Evropanů z chudoby, vytvoříme trvalá, udržitelná a vysoce kvalitní pracovní místa v Evropě. PŘEDSEDAJÍCÍ: RODI KRATSA- TSAGAROPOULOU místopředsedkyně Kay Swinburne (ECR). – Paní předsedající, v této sněmovně neustále hovoříme o ambicióznosti, o mnoha věcech, kterých by podle nás měla Evropa dosáhnout. Ráda bych

16-06-2010

16-06-2010

CS


měla větší plány a ráda bych, aby na nadcházejících setkáních Evropské rady a skupiny G20 měli větší plány i naši vůdci. Hospodářský a měnový výbor hovoří o selhání na globální scéně a o potřebě realizovat evropská řešení, přičemž zapomíná na to, že největší partner Evropské unie, Spojené státy, se nachází v mnohem horším chaosu než my. Prozkoumávají radikálnější a inovativnější řešení, s některými z nichž jsme ve skutečnosti více či méně v souladu. S několika málo úpravami bychom mohli jít ruku v ruce se Spojenými státy a spolu sestavit mechanismy řešení pro velkou část největších bank na světě. Americká centrální banka a Úřad pro finanční služby Spojeného království (FSA) v současné době diskutují o přeshraničních opravných protokolech a mechanismech řešení pro transatlantické poskytovatele finančních služeb. Ty musejí být začleněny do legislativních zpráv tohoto Parlamentu. Návrhy v oblasti transparentnosti pro derivátové nástroje jsou kompatibilní na obou březích Atlantiku, což platí i pro kapitálové požadavky. Tudíž by dokonce i bilaterální dohody byly přínosné, pokud se nám nepodaří přesvědčit účastníky skupiny G20, aby nás následovali. Zdá se, že jistí členové skupiny G20 již aktivně sledují účastníky trhu v naději, že využijí regulační arbitráže. Musíme povzbudit i další subjekty působící na finančních trzích k tomu, aby se raději přidaly k nám, než aby soupeřily v nižších systémech regulace finančních trhů. Skupina G20 může fungovat, avšak vybízím naše zástupce k tomu, aby byli na těchto setkáních odvážní. Willy Meyer (GUE/NGL). – (ES) Paní předsedající, moje parlamentní skupina podporuje reakce evropských pracovníků, generální stávky v Řecku a v Portugalsku i blížící se stávku ve Španělsku ohlášenou na 29. září, která se kryje s mobilizací Evropské konfederace odborových svazů. Tímto způsobem reagují pracovníci na tento ekonomický model. Dámy a pánové, za to nenese odpovědnost pouze trh – tedy neregulovaný trh – a Rada. To rozhodně není pravda. Odpovědnost nesou rovněž hlavní parlamentní skupiny, neboť podepsaly konsenzus: bruselský konsenzus, který byl přesnou kopií washingtonského konsenzu a kvůli kterému jsme uvěřili, že Evropa by mohla být vybudována, aniž by byla převzata kontrola nad hospodářstvím, což se dosud obhajuje. Toto je hlavní problém, který ohrožuje evropský sociální model, evropskou demokracii a evropskou integraci, pokud mluvíme o tom, aby Evropa měla vysokou úroveň sociální a územní soudržnosti. Toto je zcela zásadní problém, dámy a pánové. Jsou to hlavní politické skupiny, a nyní hovořím o sociální demokracii, která i nadále pokračuje v tomto smyslu, tedy nezasahování do hospodářství. Mario Borghezio (EFD). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, zatímco zde diskutujeme o těchto různých tématech, ve Spojených státech probíhá živá debata o otázce, kterou považuji za klíčovou, totiž o návratu k zásadám Glass-Steagallova zákona a o oddělení obyčejných bank a spekulujících bank, které způsobily nesmírně závažné problémy, za něž platí naše hospodářství a naše národy vysokou cenu. Zatímco jsou nám zde předkládána řešení, před deseti dny se za zavřenými dveřmi v ústraní schůzek Bilderberského klubu sešlo velké množství vyšších úředníků a evropských politických vůdců, nejspíš proto, aby vypracovali instrukce pro směrnice, které budou následně předloženy Evropskému parlamentu, jenž nebude mít jinou možnost, než je posoudit.

17

18

CS


Nadto jsem dnes ráno slyšel výzvu pana Barrosa k poskytnutí podpory našim řeckým přátelům. Nerad bych, aby se větší část této podpory dostala do kapsy jeho přítele, loďařského magnáta Spirose Latsise. Pan Barroso se zde ocitá v jednoznačném střetu zájmů a měl by celou situaci vysvětlit. Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Paní předsedající, má bolestivá choroba mi bohužel zabránila před naším mezinárodním publikem promluvit tak jasně, jak jsem dříve býval zvyklý hovořit o různých evropských tématech. Mám jednu minutu, pane Barroso. Toto je pro vás historické období. Co se týče finančních trhů, budete posuzováni podle toho, zda se vám podaří vyřešit jeden z nejnaléhavějších problémů, totiž zavést předpisy, které skutečně zacelí právní mezery. Za současného stavu věcí tomu nestojí v cestě nic z toho, o čem mluví Komise a o čem se dosud hovořilo v Parlamentu. Pokud nedojde k žádnému z nezbytných zlepšení, zapíšete se do dějin jako ti, kteří se dívali na hořící dům a nepokusili se najít nic, čím by mohli požár uhasit, ba dokonce ani sehnat nový stavební materiál. Moje druhá poznámka se týká kapitálu. Pokud se vám nepodaří zrušit katastrofální, škodlivý systém zprostředkovatelských bank namísto toho, abyste nad nimi pouze zavedli kontrolu, připravíte reálné hospodářství a miliardy lidí po celém světě nejen o jejich vlastní ekonomický základ pro jednání, ale také o jejich důvěru ve vše, co nazýváme demokracií. Bude to znamenat, že Čína a totalitní státy, které si dávají záležet na tom, aby měly své banky pod kontrolou, se náhle ocitnou v lepším postavení než Evropská unie. Má třetí poznámka se týká toho, že pochopitelně potřebujeme systém, který udrží systémová rizika na minimu. Problém s tím, je-li banka „příliš velká na selhání“, se dá vyřešit předpisy o progresivní dani, podle nichž se ta banka, která se stanou příliš velkou, jednoduše zavře. Mario Mauro (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jedna věc je jistá: žádná součást současné krize ani žádná z krizí za posledních 60 let nebyla způsobena tím, že by bylo příliš mnoho Evropy. Nadbytek Evropy žádnou krizi nezpůsobí. I kdyby zde problém byl – a všichni se shodneme, že také je –, spočívá v tom, že potřebujeme Evropy víc, že máme Evropy příliš málo. Nejočividnějším rozporem je, že na jednu stranu státy žádají podporu našich institucí, zatímco na druhou stranu si chtějí znovu nárokovat svou suverenitu. To nás přivádí k druhému rozporu. Pan Verhofstadt v tomto ohledu ostře zkritizoval Radu a prohlásil, že suverenitu je nutné přenášet. Neměli bychom však zapomínat na drobný detail: to národy přenášejí suverenitu, nikoli státy. Kdybychom se dnes těchto národů zeptali, zda jsou ochotny přenést veškerou svou suverenitu v hospodářských záležitostech na evropské instituce, nejsem si jist, kolik z nich by odpovědělo kladně, jelikož skutečnost je rovněž taková, že jde o stejné národy, jejichž účast ve volbách do Evropského parlamentu dosáhla pouhých 30 % a které silně nedůvěřují našemu politickému projektu. Co s tím tedy reálně můžeme dělat? Jak můžeme reálně přispět? Domnívám se, že Komise je na správné cestě. Komise by měla požádat jednotlivé vlády o to, aby učinily společný, ale také selektivní závazek, tedy o to vyhradit podíly z jejich vlastních rozpočtů a z rozpočtu Unie a tak hmatatelně přispět k tomu, aby bylo zajištěno, že se nám podaří krizi překonat. Marita Ulvskog (S&D). – (SV) Paní předsedající, pan Schulz prohlásil, že hlavními body programu schůzek, které nás čekají, jsou hlavně a především morálka a solidarita. Naprosto s ním souhlasím. Otázka zní: můžeme se spolehnout, že ti, kteří budou sedět u jednacích

16-06-2010

16-06-2010

CS


stolů při oněch schůzkách, hodlají skutečně prosazovat morálku a solidaritu? O tom upřímně pochybuji. Nesmíme zapomínat na to, jak tato krize vznikla. Způsobili ji tržní fundamentalisté v pravicových stranách, kteří vládnou v mnoha členských státech, mají velkou sílu i v tomto Parlamentu, v Komisi a Radě a kteří hájili neregulovaný trh. Uctívali ho a bránili ho Titíž lidé rovněž nejvíce zanedbávali plnění Paktu o růstu a stabilitě Evropské unie. Mají velké schodky a jsou laxní v udržování svých hospodářství. Chovají se tak téměř všechny členské státy Evropské unie. Ty největší jsou nejhorší a mají také konzervativní vlády. Kdo za to nyní zaplatí? Zaplatí za to pracovníci, důchodci a mladí lidé, kteří nemohou sehnat práci. Nejsem si jistá, jestli výsledek těchto schůzek povede navzdory všem těm krásným slovům k takovému přístupu k úsporám, který nás okamžitě neuvrhne do situace, kdy se obnova ocitne v troskách, ale namísto toho nám dovolí povstat a uvažovat z hlediska dlouhodobých výsledků a solidarity a rovněž investovat do něčeho, co přinese udržitelný růst. Budu pečlivě sledovat, zda se ona krásná slova skutečně dočkají realizace. Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Paní předsedající, příští zasedání Rady se bude konat v době krize, která znepokojuje a destabilizuje naše spoluobčany. Úsporné plány se množí v členských státech bez ladu a skladu a ti, kteří je mají na starost, se utápějí v žabomyším slovíčkaření. Z této situace se ovšem musíme dostat. Důvěru neobnovíme bez rozpočtové a hospodářské koordinace na úrovni Evropské unie. To je zjevné a my ji naléhavě potřebujeme. Je proto na Komisi, aby plně uplatnila své právo podávat návrhy. Co se mě týče, ráda bych předložila některé návrhy. Ten první spočívá v založení stálého evropského měnového fondu a evropského trhu s dluhopisy. Druhý spočívá, jak jste již řekla, v koordinaci rozpočtů členských států, a to se dvěma cíli: s cílem mít vyvážené veřejné finance, ale také s cílem vytvořit synergii mezi investicemi nezbytnými pro budoucnost. Kromě toho potřebujeme na evropské úrovni zavést daň hrazenou finančními institucemi, aby již daňoví poplatníci nemuseli financovat banky, střednědobé sladění našich finančních právních předpisů – obzvláště předpisů, které zatěžují společnosti –, a konečně významnější evropský rozpočet s vlastními zdroji. Ráda bych řekla pár slov o sankcích. Podle mého názoru bychom neměli hovořit o jejich zpřísňování, ale spíše o jejich uplatňování. V souladu s tím bych ráda Komisi navrhla velice jednoduché pravidlo: aby od této chvíle uveřejňovala veškeré písemné závazky, jež obdrží od těch, kteří jsou u moci. Jsem si jistá, že to bude užitečný způsob, jak tuto rozpravu posunout kupředu, přinejmenším v některých členských státech. Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Na pořadu jednání zítřejšího zasedání Evropské rady se opět našlo místo pro rozpravu o strategii Komise Evropa 2020. Rada bude rovněž věnovat pozornost konkurenčnímu projektu nazvanému „Evropa 2030: Výzvy a příležitosti“, který byl připraven poradní skupinou neboli „skupinou moudrých“. Evropský parlament mnohokrát oznámil, jaké jsou jeho výhrady k cílům a prostředkům realizace strategie Evropa 2020. Já osobně jsem Komisi upozornil na skutečnost, že tento program nesmí vést ke snížení finančních zdrojů, které jsou určeny novým členským státům včetně Polska. Dokument „skupiny moudrých“ Evropa 2030 nebyl dosud našemu Parlamentu představen. Domnívám se, že hlas poslanců Evropského parlamentu by měl mít větší význam než názor neformální skupiny, obzvláště s ohledem na skutečnost, že tato skupina zůstává mimo jakoukoli kontrolu a nemá žádný demokratický mandát.

19

20

CS


Vzhledem k velkému množství projektů týkajících se Evropy, jako je Evropa 2020 nebo Evropa 2030, navrhuji, aby náš Parlament nezůstával stranou a přišel s vlastní strategií – Evropa 2050. Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, pane Barroso, pane Lópezi Garrido, včera i dnes jsem vás poslouchal, jak dokola tlacháte o chytrém a udržitelném rozvoji. Pane Lópezi, slyšel jsem vás mluvit o historickém kroku. Nabyl jsem dojmu, že jste buď ztratil cit pro evropskou sociální realitu, anebo vůči ní zůstáváte vědomě netečný. Ve jménu finanční disciplíny a konkurenceschopnosti získaly úsporné programy podobu epidemie od Irska, Řecka, Itálie, Španělska a Portugalska až po Německo; jsou to programy, které jsou – v posvátném svazku s Mezinárodním měnovým fondem – zaměřené proti hospodářství, společnosti a růstu. Pro Řecko to znamená, že zde dojde k poklesu základního důchodu na 360 eur, k propouštění a k poklesu mezd ve veřejném i soukromém sektoru o 30 %. Pro všechny tyto lidi, pane Barroso a pane Lópezi, pro pracovníky, kteří přicházejí o svá práva, pro důchodce, na něž těžce doléhá krize, pro nezaměstnané v Evropě, kterých je nyní už 10 %, pro chudé, na které jste úplně zapomněl – a to prosím v Evropském roce boje proti chudobě –, se zřejmě dělají historické kroky, avšak jsou to historické kroky zpět. Niki Tzavela (EFD). – (EL) Paní předsedající, i když riskuji, že už vás začnu otravovat, ráda bych se při vší úctě vrátila k návrhu, který jsem včera přednesla a který se týká nové iniciativy na podporu hospodářského rozvoje, jež nese název Evropské mega-projekty a je nezávislá na velkých transevropských sítích i na projektech PPP. Zvážili byste otázku vydání eurobondů, abyste pokryli velké evropské projekty? Jsme si jisti, že globální trh by na tuto iniciativu reagoval velice pozitivně. Jedná se o otázku rozvoje a já bych vám byla zavázána, kdybyste ji zvážili. Zmínila jsem se o ní již včera a vy jste na ni reagovali negativně, avšak domnívám se, že by bylo přínosné, kdybyste tuto záležitost znovu zvážili. Andrew Henry William Brons (NI). – Paní předsedající, v programu se hovoří o nové strategii jak pro pracovní místa, tak i pro růst – což ve skutečnosti znamená ztráty pracovních míst a negativní růst! HDP klesl v roce 2009 o 4 % a 10 % pracovní síly – tedy 23 miliónů lidí – je nezaměstnaných. A s jakým řešením přijde Evropská rada? Vyšší míra imigrace! Podívejte se na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu, který figuruje na programu. Jestliže se domníváte, že naše problémy zmizí spolu se současnou krizí, zamyslete se. Jak přiznávají, konkurence z rozvíjejících se zemí se stupňuje. A s jakou strategií přijde Evropská rada, aby se s tímto problémem vypořádala? Vyšší míra globalizace, otevírání dveří většímu množství zboží z rozvíjejících se hospodářství třetího světa, vyvážení pracovních míst formou zaměstnávání v zahraničí. Evropské země mohou soutěžit pouze s výrobky, službami a zaměstnanci třetího světa a rozvíjejících se hospodářství, pokud úroveň našich mezd klesne na jejich úroveň – a nemyslete si, že nás zachrání inovace v oblasti kapitálu a postupů. Naše dnešní inovace budou patřit pozítřejšímu světu. Globalizace přináší evropským národům chudobu. Corien Wortmann-Kool (PPE). – (NL) Paní předsedající, ráda bych Komisi složila poklonu za návrhy, které předložila – tedy návrhy komisařů Rehna a Barniera –, a za směr, kterým se vydala, neboť finanční trhy stále podrobují rozhodnost Evropské unie zkoušce. Co se týče Rady, řekla bych, že Parlament bude vznášet námitky proti tomu, aby byla

16-06-2010

16-06-2010

CS


skutečně přijata rozhodnutí, která jsou nezbytně nutná k posílení evropské hospodářské správy, čehož se obáváme. Podívejte se na stanovisko Rady k evropskému finančnímu dohledu. Musí prokázat mnohem vyšší míru ochoty, aby vyšla Parlamentu vstříc. Jsme ochotni ke kompromisům. Apeluji na Radu, aby se účastnila summitu a požadovala závazek po hlavách států a vlád. Pokud se ale neodhodlá k činu, ztratíme drahocenný čas a budeme se možná muset potýkat s tím, abychom vůbec do prvního ledna uvedli orgány dozoru do chodu. V dnešním hlasování projeví Parlament širokou podporu dvěma důležitým usnesením. Chceme se dočkat klíčové role Evropské komise, většího podílu metody Společenství a posilování Paktu o stabilitě a růstu, který se naštěstí skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu rozhodla nakonec rovněž podpořit, což má v této složité době veliký význam. Ráda bych Radě i Komisi řekla, že na vás rovněž apelujeme, abyste začaly brát institucionální roli této sněmovny, naši demokratickou roli, vážněji a také se do tohoto procesu zapojily. Udo Bullmann (S&D). – (DE) Pane předsedo Lópezi Garrido, dámy a pánové, rád bych, abyste předali ostatním členům Rady jednu zprávu. Doba pro politiku výmluv skončila. Je důležité, abyste zítra nerozhodli o tom, že Parlament má rychleji přijmout balíček o dohledu a balíček opatření o zajišťovacích fondech jako součást regulace finančních trhů, zatímco Rada – a tím nemyslím vás osobně, pane Lópezi Garrido, ale chtěl bych vás vyzvat k tomu, abyste nám pomohl – zároveň dupne na brzdy a zabrání nám v tom, abychom mohli najít řešení. Trialog mezi Radou, Komisí a Parlamentem se bude ve stejnou dobu odehrávat v této sněmovně s cílem prodiskutovat otázku regulace zajišťovacích fondů. Navrhli jsme patřičné předpisy, které zabrání finančnímu průmyslu, aby s použitím spekulativních prostředků pohltil průmyslové firmy a srazil tak reálné hospodářství na kolena. Rada však tyto předpisy blokuje. Řekněte prosím hlavám států a vlád, že doba pro politiku výmluv už dávno skončila. Je již nepřijatelné, aby doma pronášeli sáhodlouhé proslovy o předpisech, které může Evropa zavést, a potom vycouvali, když jejich úředníci začnou pracovat na evropské úrovni. Doba pro takové chování skončila a my už si nemůžeme dovolit chovat se takto dále v kontextu současné hospodářské krize. Rád bych vám položil stejnou otázku, pane Barroso. Nezáleží na tom, jestli tu slovo „růst“ zopakujete devětačtyřicetkrát, dvaapadesátkrát nebo čtyřiašedesátkrát. Je mnohem důležitější, abyste vysvětlil, jak je možné, že členské státy Evropské unie, jak předevčírem uvedla Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin), budou muset provést obrovské škrty, které se vyšplhají až k 3,5 % jejich hrubého národního produktu, ale přitom nám neřeknete, jak těchto peněz využijete k tomu, abyste předešli strašlivé katastrofě na trhu práce. V takovéto situaci se musíme naučit jednat společně. Musíte však vysvětlit, jak k tomu dojde. Jinak nebude mít strategie Evropa 2020 cenu ani toho papíru, na němž je napsána. Potřebujeme skutečné, ne smyšlené odpovědi a výmluvy, aby bylo zajištěno, že instituce, které zastupujete, nebudou součástí problému, ale součástí jeho řešení. Adina-Ioana Vălean (ALDE). – Paní předsedající, v této fázi se jistě můžeme shodnout na tom, že se projevila omezení, která má mezivládní metoda. Musíme být ambicióznější a odvážnější a musíme přijít se skutečnou společnou hospodářskou správou. Hospodářská koordinace – abychom dosáhli hospodářského pilíře spolu s pilířem měnovým – a nakonec i skutečná hospodářská unie jsou důležité. To by však nemělo znamenat, že se vytvoří

21

22

CS


zbytečná břemena a předpisy, mělo by to však přinést vyšší míru konkurence pro organizace a inovaci. Musí převládnout solidarita, z níž se nesmí stát jen prázdné slovo pro členské státy v obtížích. Není důvod, proč by ti, kteří realizovali úsporné plány celé roky a kterým se daří dobře, měli platit za chyby ostatních. Z tohoto důvodu musíme do praxe zavést účinné sankční mechanismy, vyšší míru kontroly nad vnitrostátními rozpočty ze strany Evropské unie a přísnější pravidla pro Pakt o stabilitě a růstu. Strategie EU 2020 by měla představovat bod obratu v politice Evropské unie a nemůže zůstat jen dalším cílem či budoucím selháním. Zejména bych ráda pochválila paní komisařku Kroesovou, která odvedla skvělou práci při navrhování soudržné strategie pro digitální agendu. Domnívám se, že odvětví informačních a komunikačních technologií má ohromný hospodářský potenciál a výnosy. V době, kdy chceme znovu spustit jednotný trh Evropské unie, by informační a komunikační technologie mohly dláždit cestu, za předpokladu, že se soustředíme na podporu konkurence vyváženým regulováním trhu. Zítra bude na členských státech, aby se postavily čelem ke svým povinnostem a zaujaly ambiciózní stanovisko. Stručně řečeno: moc času nezbývá. Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Paní předsedající, volný trh je něco, co má vysokou hodnotu. Když neexistuje dostatek předpisů, které by zajistily jeho správné fungování, a když neexistují instituce, které by tyto předpisy zabezpečily, vznikne problém, po němž se nevyhnutelně dostaví krize. Toho jsme dnes v Evropě očitými svědky. Na celosvětové úrovni je to patrné rovněž v bankovním sektoru, kde právě tyto předpisy a tento smysl pro zodpovědnost chyběly. Aby volný trh fungoval správně, je nezbytně nutné, aby existovaly instituce, které zaručí základní zásady stejně jako důvěru, která musí být klíčem k fungování ve světě podnikání a obchodu. Bez ní budou výsledky bohužel politováníhodné. Co se týče strategie Evropa 2020, stojí za zmínku, že do dnešního dne nebyla provedena jediná analýza selhání Lisabonské strategie, která byla s velkou pompou přijata před deseti lety. A nyní, bez jakékoli reflexe, přijímáme strategii novou. To je chyba. Domnívám se, že podobnou analýzu je zapotřebí provést, aby se strategie Evropa 2020 nedočkala série neúspěšných pokusů tak, jako Lisabonská strategie, kterou mnozí vítali s velikými nadějemi na velký evropský úspěch. Více předpisů, vyšší míru zodpovědnosti a příležitost pro důvěru coby součást působení na volném trhu – právě tohle dnešní Evropa potřebuje. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Hovoříme tu o cestě z relativně složité hospodářské a finanční situace v Evropě. Viníky hledáme v bankách a v ratingových agenturách. Neříkám, že k našemu současnému problému nepřispěly, avšak podívejme se nejprve sami na sebe – na to, zda jsme my sami nepřispěli k této situaci, a to schvalováním dlouhodobých státních schodků a vysokých státních dluhů. Zodpovědné rozpočtové řízení je pouze prvním opatřením, které musíme zavést do praxe. Musíme se rovněž podívat na strukturu naší společnosti. V Evropě máme velice spletitý systém veřejné správy. Podnikatelské prostředí je uspořádáno velice složitě, s mnoha regionálními variacemi a přeshraničními bariérami. Podnikání dusí byrokracie, jejíž rozsah a velikost již dávno překročila meze zdravého rozumu. Musíme se pokusit snížit administrativní zátěž a podpořit tvořivé jednotlivce, kteří se chtějí živit podnikáním a přinést svým spoluobčanům zaměstnanost. To je jediné východisko ze současné situace, která v Evropě panuje.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Paní předsedající, pane Barroso, vážený pane ministře, dnes tu chybí velice důležitý člověk: pan Van Rompuy. Nepřipravujeme se na zasedání Rady, připravujeme se na zasedání Evropské rady. Nikdy si nezvyknu na skutečnost, že se jedná pouze o Radu. To není nic proti vám, pane ministře, skutečnost je taková, že pan Van Rompuy se skutečně připravuje o možnost politické aliance s Parlamentem, protože jeho příspěvky ve všech oblastech jsou minimální. Pane předsedo Evropské komise, rád bych se vás zeptal, jak můžete říkat, že strategie EU 2020 bude fungovat, když Lisabonská strategie selhala. Souhlasíme s ambicemi a cíli, avšak prostředky nejsou k dispozici. Z tohoto důvodu bychom vám rádi přednesli několik návrhů. Domníváme se, že nastal čas, aby byla ustanovena finanční, politická a hospodářská aliance s členskými státy ve věci fungování a investic. Co se fungování týče, musíme mít společně s členskými státy politiku pro koordinování veřejných výdajů vztahujících se k evropským záležitostem. Co se obrany týče – máme 27 armád, ale žádné nepřátele; co se týče energetiky a výzkumu, nemáme soudržnost; co se týče vnitřního trhu, máme 27 vnitrostátních regulačních orgánů, ale žádné ambice; máme 27 diplomacií a stovky budov v zahraničí; a máme jeden celní terminál a 27 celních správ. A co se týče investic: Unie neinvestuje dostatečně. Musíme připravit jednomiliardový investiční plán pro vysokorychlostní vlaky, řeky, energetiku, vodu, vesmír, vzdělání a zdravotnictví. Členské státy musejí navýšit kapitál Evropské investiční banky na 230 miliard a my musíme vzít zhruba 30 miliard z našeho rozpočtu a vyčlenit je na část investic Evropské unie. Nastal čas, abychom společně s vnitrostátními parlamenty měli evropské rozpočtové jaro, během něhož budeme diskutovat o hospodářství a o financích v kontinentálním měřítku. Juan Fernando López Aguilar (S&D). – (ES) Paní předsedající, toto je důležitá rozprava, která připravuje Evropskou radu a účast na summitu skupiny G20 v Torontu a která má velice ambiciózní program, jenž zahrnuje zotavení se z krize, konkrétní program pro skupinu G20 pro hospodářskou správu globalizace a reakci na rozvojové cíle tisíciletí a změnu klimatu. Během minuty a půl mám čas pouze na to, abych se soustředil na jediný cíl, kterým je sociální rozměr současné krize: dopady na zaměstnanost a zničení miliónů pracovních míst v důsledku této krize. Tyto záležitosti rovněž vyžadují reakci. Proto se připojuji k těm, kteří vyjádřili ani ne tak obavy, jako spíše zděšení nad důrazem, který poslední dobou převládá v programu, na obnovování konvergence a stability, přičemž se zanedbává či opomíjí strategie pro růst a zaměstnanost. Proto nechť je pozornost zaměřena na lidi, co se týče obnovování zaměstnanosti a důstojné práce, boje s chudobou, vysoce kvalitních pracovních míst a obnovy kultury povinností a závazků. To záleží na Radě a summitu skupiny G20 a zejména na konceptu růstu podporujícího začlenění a zeleném, udržitelném růstu. To proto, že se zabývá specifikací návrhů, které mají za cíl změnit naše výrobní, spotřební a dopravní návyky, abychom své hospodářství „dekarbonizovali“. Skupina G20 bude nepochybně diskutovat o rozpočtové koordinaci a o sankcích, avšak nesmíme ztratit ze zřetele skutečnost, že Evropská unie musí předložit zprávu o plnění rozpočtových cílů tisíciletí, a tudíž i o sociálním rozměru globalizace, protože toto je první krize globalizace i v globalizaci.

23

24

CS


Jacek Saryusz-Wolski (PPE). – (PL) Paní předsedající, zasedání Rady Evropské unie se pořádá v době, která je klíčová a má zcela zásadní význam. Potřebujeme hlubokou reformu systému správy všech 27 členských států na úrovni Unie, nikoli jen na úrovni 16 členů eurozóny. Spojuje nás toho mnohem více než jen společná měna. Musíme v Unii posílit hospodářskou správu. Klíčové je zde zařídit, aby hospodářská politika byla orientovaná na Společenství, čímž myslím, aby byla posílena role Evropské komise v hospodářské koordinaci při provádění analýz vnitrostátních rozpočtů ex ante a role Evropského parlamentu v oblasti demokratické kontroly nad evropskou hospodářskou správou. Musíme se vyvarovat toho, aby se Evropa rozštěpila na elitní spolek eurozóny a na zbytek, a to tak, že budeme udržovat hospodářskou integraci všech 27 zemí. Nesmíme dopustit vznik dvourychlostní Evropy. Země, které jsou mimo eurozónu, ale které mají v úmyslu se k ní připojit, mají povětšinou zdravější veřejné finance a větší potenciál pro hospodářský růst. Mohou tak významně přispět k hospodářskému rozvoji celé Unie. Chtěl bych všem připomenout, že v nejhorších dnech krize bylo Polsko jediným ostrůvkem prosperity na červené mapě Evropy – v té době to byla jediná země, které zaznamenávala hospodářský růst. Měli bychom se poučit z nedostatků současného Paktu o stabilitě a růstu. Systém sankcí, který se zmůže jen na zostuzování určitých zemí, jednoduše nefunguje. Potřebujeme systém sankcí, který bude účinný a spravedlivý pro všechny země, a také potřebujeme, aby byly posíleny preventivní kroky tohoto paktu. Řešením je, že se z toho musíme dostat tak, že budeme pokračovat. Tváří v tvář krizi potřebujeme více Evropy. David-Maria Sassoli (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, současná krize je hluboká a Evropané nás žádají o jednu věc: abychom dosadili politiku zpátky do čela hospodářství. To je odpovědnost, kterou musíme převzít, a to tím způsobem, že znovu oživíme metodu Společenství, zabezpečíme svou měnu a budeme podporovat opatření na ochranu svých občanů a na zaměstnanost. Učinit je Naší morální, ale také politickou povinností je odpovědnost finančních trhů a Evropa musí na nadcházejícím summitu skupiny G20 promluvit jednohlasně. To je problém, který musíte, pane Barroso, vyřešit. Vaše Komise se musí snažit, aby si udržela vlády od těla a přesvědčila je o tom, že z této krize se nikdo nedostane sám. Bude-li Evropa jednotná, zvítězí, bude-li rozdělená, padne. Musíte jednat jako dirigent, pane Barroso, a řídit všechny muzikanty tak, aby hráli stejnou melodii. Co by však noty měly obsahovat? Zaprvé, regulaci finančních trhů a ratingových agentur, hospodářskou správu eurozóny, zdanění všech finančních transakcí a investice do růstu, nikoli pouze rozpočtové škrty. Zářným příkladem bylo podle italské vlády kladné stanovisko vaší Komise k italskému finančnímu balíčku, což je balíček, který místní orgány pošle k zemi. Nikdo nikdy nedosáhl růstu na základě pouhých rozpočtových škrtů a tím, co dnes potřebujeme, je růst. Paulo Rangel (PPE). – (PT) Paní předsedající, chtěl bych ke všem věcem, které tu řekli panové Daul a Langen, ještě dodat, že je nezbytně nutné, abychom měli hospodářskou správu Unie, avšak centrem této hospodářské správy musí být Komise. To je první bod, který bych rád zdůraznil. Po tomto prohlášení se nemůžeme soustředit pouze na rozpravu o bezprostředních tématech, čehož tu jsme celé dopoledne svědky, ale musíme se zaměřit i na ostatní témata, které jsou obsažena ve strategii EU 2020. Zejména bych chtěl zdůraznit otázku výchovy a vzdělávání pro mladší lidi a otázku inovací, výzkumu a vývoje.

16-06-2010

16-06-2010

CS


To proto, že jde o klíčové oblasti, které Evropě umožní soutěžit v globální aréně. Musím bohužel říci, že evropský model vydělávání selhal, a selhal proto, že je nyní méně náročný a přísný než modely, které fungují v rozvíjejících se zemích, jako je Indie, Čína nebo Brazílie. Proto vzhledem k problému, který představuje tento koncept inovací, výzkumu a vývoje a vzdělávání, vyzývám k tomu, aby byly Evropské vzdělávací systémy přísné a náročné. Pouze pokud budeme přísní a nároční, dokážeme připravit naše mladé lidi na to, aby mohli soutěžit na globálním trhu. Nemůžeme o této krizi uvažovat jen letos či v příštích dvou třech letech. Musíme uvažovat o strategii pro Evropu na dalších 10 až 20 let a to závisí na tom, zda budeme mít přísný a náročný vzdělávací systém. Edite Estrela (S&D). – (PT) Tato krize je výsledkem příliš vysoké míry liberalismu a zničila iluzi, že demokracie a trh vyřeší na všechny problémy světa. Otázka, na kterou musí příští zasedání Rady přinést odpověď, zní takto: udělala Evropské unie vše, co udělat měla, a ve správný okamžik? Doufám, že má Rada dost odvahy, aby učinila rozhodnutí, která lidé očekávají. Hezká slova nestačí, potřebujeme správná rozhodnutí. K čemu jsou řeči o dozoru, regulacích a udržitelném rozvoji, pokud se nezbavíme daňových rájů a kasinového hospodářství? Dobré úmysly nestačí, potřebujeme výsledky. Strategie EU 2020 bude sotva k něčemu, nebude-li existovat žádná skutečná hospodářská správa Unie. Budoucnost Unie je v našich rukou. Nemůže záviset na ratingu agentur, jenž slouží zájmům spekulantů. Unie je neobyčejný nástroj, jenomže my nevíme, jak ho patřičně a cele využívat. Marietta Giannakou (PPE). – (EL) Paní předsedající, dilema trvá. Zatímco Evropa potřebuje silné vlády, aby se posunula kupředu, hospodářská globalizace potřebuje slabé vlády, aby se mohla prosadit. Strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst je jistě nástrojem pro investice do vzdělání, znalostí a excelence a zároveň i pro boj s chudobou a sociálním vyloučením. Nic z toho nebude možné, pokud nebude metoda Společenství posílena, a to vyžaduje solidaritu a koordinaci mezi evropskými orgány, čehož se nám už dlouhá léta nedostává. Místo aby se krizím předcházelo, řeší se až poté, co vzniknou, a často jen s mizivým úspěchem. Summit skupiny G20 je rovněž důležitý, pokud se ho Unie bude účastnit s konkrétními stanovisky k dlouhodobému finančnímu dozoru jak uvnitř Evropské unie, tak i mimo ni. Hospodářská správa je politickou otázkou, a jako taková vyžaduje trvalé úsilí vyvíjené po dlouhou dobu a mnoha zodpovědnými stranami, i když výsledky jsou být nepatrné. Otázka zní takto: jsou evropské orgány připraveny realizovat dlouhodobou politiku, vzdát se konceptu bezmyšlenkovitých reakcí a zaujmout dlouhodobý přístup? To je jediný způsob, jak řešit problémy, máme-li na paměti, že padesát let prosperity, která jsme zažili po válce, se nemusí vrátit, že země jako Indie, Brazílie, a dokonce i Čína již zaujímají soupeřivý postoj, jak bylo již dříve řečeno, obzvláště v oblastech vzdělání a excelence. Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Dva roky po vypuknutí krize se, byť pomalu, obnovil hospodářský růst. Situace je však i nadále nesmírně křehká. Vypořádat se s obrovskými schodky ve státních rozpočtech a se zadlužením členských států bude vyžadovat nesmírně disciplinované rozpočtové politiky a úspory na všech stranách. Nemáme prostor pro různé populistické sliby. Musíme udržet a samozřejmě snížit schodek, kde to jenom bude možné. Zajistit, aby chudí a zranitelní neskončili v zoufalé situaci

25

26

CS


v důsledku škrtů, je velký problém. Je důležité zaručit, aby již žádná země nenásledovala v budoucnu příklad Řecka. Je dobře, že pánové José Manuel Barroso a Olli Rehn varovali ty, kteří falšováním údajů o skutečném stavu věcí předpovídali Řecku bankrot a zahrávali si s ohněm. Proto je klíčové, aby návrhy rozpočtů členských států byly předloženy s předstihem, aby je Komise mohla přezkoumat. Je politováníhodné, že Spojené království se toho neúčastní. Kromě toho je rovněž zapotřebí, aby byly učiněny další kroky, které povedou ke vzniku skutečné hospodářské unie. K tomu je na jedné straně zapotřebí, aby byly mnohem účinněji harmonizovány hospodářské politiky členských států. Pouze řešení Společenství mohou vyvést Evropu z krize, národní sobectví a otáčení se zády může tyto problémy jen a jen zhoršit. Ernst Strasser (PPE). – (DE) Paní předsedající, mnoho z řečníků, kteří zde mluvili přede mnou, se zabývalo otázkou finanční a schodkové krize. Rád bych promluvil o závěrech Rady týkajících se Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu. Paní Redingová a paní Malmströmová navrhly velký balíček opatření pro tuto oblast, který si zaslouží naši podporu. Cílem tohoto balíčku je umožnit imigraci, ale takovým způsobem, aby lidé, kteří k nám přicházejí, měli šanci pracovat, a přitom nebrali pracovní místa těm, kteří zde již žijí, dále nabídnout azyl těm lidem, kteří ho skutečně potřebují rychle a bez zbytečného úřadování, a nakonec zavést do praxe pevná opatření, kterými by se zabránilo ilegální imigraci a zneužívání azylového systému. Z těchto cílů jasně vyplývá, že potřebujeme koordinovanou evropskou politiku pro stěhování za prací, která dá členským státům právo spolurozhodování, a to na základě jejich sociální a integrační kapacity. Potřebujeme evropský azylový balíček, který pospojuje azylové právní předpisy všech zemí a zvýší kvalitu a účinnost celého postupu. Potřebujeme účinnější ochranu pro své vnější hranice a také silnější roli Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) a vízového informačního systému. Potřebujeme funkční politiku pro repatriaci, která umožní, aby se uplatňovaly dohody o zpětném přebírání osob, a potřebujeme zjednodušit udělování víz, ale až poté, co budou tyto cíle stanoveny. To platí pro Bosnu a Hercegovinu a Albánii a také pro Rusko a pro Turecko. Michael Cashman (S&D). – Paní předsedající, ve vztahu k migračním tokům mohu jen říci, že problém migračních toků nikdy nevyřešíte ani nebudete mít dostatečně silné hranice, dokud se nevypořádáte s příčinami toho, proč mají lidé pocit, že jim nezbývá nic jiného, než opustit země, v nichž žijí, často za naprosto otřesných okolností. To je důvod, proč na summitu skupiny G20 musí panovat naprosté odhodlání k řešení problémů chudoby, mučení a odpírání základních práv, jako je právo na potravu, právo na vodu, právo na vzdělání a právo na hygienu. Včera jsme v této sněmovně podstatnou většinou schválili mou zprávu o rozvojových cílech tisíciletí a střednědobém přezkumu. Je jasné, že skupina G20 musí udržet své závazky k financování na úrovni 0,7 %, jak bylo dohodnuto. Teď není doba na vycouvání. Musí existovat mezinárodní finanční daň, aby bylo možné se díky spolufinancování vypořádat s celou otázkou zmírňování účinků změny klimatu, které mají obrovský dopad na migrační toky a na problémy zabezpečování potravin. Takže uvnitř skupiny G20 musí dojít k dohodě. Neschopnost se dohodnout bude znamenat, že přijdeme o svou morální i právní autoritu. Arturs Krišjānis Kariņš (PPE). – (LV) Paní předsedající, víme, že v době krize jsou různá řešení na úrovni rodiny jak možná, tak i nezbytně nutná. Například takové rodiny, jejichž příjem klesl pod jejich výdaje, či lépe řečeno, jejichž příjem klesá pod jejich výdaje, musejí

16-06-2010

16-06-2010

CS


své výdaje snížit. Avšak pro ty rodiny, jejichž příjem neklesl, pravděpodobně není nutné, aby své výdaje snižovaly. To samé platí i pro členské státy. V dobách krize neexistuje jedno řešení, které by vyhovovalo všem. Je nezbytně nutné, aby ty země, které byly současnou krizí zasaženy nejhůře, jako jsou pobaltské státy, Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko, snížily své rozpočtové výdaje. Je ovšem docela dobře možné, že v případě ostatních členských států, jako je Německo nebo Polsko, které krize tak silně nezasáhla, není takové řešení správné, a tyto země by se spíše měly soustředit na růst, neboť růst v Evropě také potřebujeme. Abychom dosáhli různých řešení v různých evropských zemích, potřebujeme jednotného ústředního koordinátora. Je zcela přirozené, aby tímto koordinátorem byla Evropská komise. Nepotřebujeme další, nadbytečnou byrokracii, musíme se vyvarovat vzájemného soutěžení mezi členskými státy a musíme posílit stávající struktury. Navyšme pravomoci Komise, aby mohla jménem nás všech jednat jako takovýto hospodářský koordinátor. Děkuji vám. José Manuel García-Margallo y Marfil (PPE). – (ES) Paní předsedající, svůj časový limit nepřekročím a budu velice konkrétní. Povím Radě a Komisi, co přesně musejí během jednoho týdne udělat, pokud chtějí dosáhnout dohody o finančním balíčku. Důležitým výchozím bodem je to, že budoucnost už vypadá růžověji než před jistou dobou, avšak na obzoru se ještě stále rýsuje několik černých mraků. Podle Mezinárodního měnového fondu činí dluh ve ztrátách, které banky zatajily, 800 miliard dolarů a mezinárodní banka půjčila hospodářstvím jižních zemí, které jsou ohroženy, 2,2 miliardy dolarů. Reformu finančních trhů je zapotřebí provést ihned, protože důležité není to, že může být krize – což být může –, ale že jsme zavedli do praxe opatření, abychom ji usměrnili. Druhým výchozím bodem je to, že mezi Radou a Parlamentem panují značné neshody, co se týče evropského balíčku pro dohled. Parlament chce, aby nad subjekty, které by mohly způsobit zhroucení systému a které by mohly ohrozit reálné hospodářství, panoval větší dohled, a to ze strany skutečně evropského orgánu. To je hospodářská správa. Rovněž chceme, aby byly ihned zřízeny mechanismy, pomocí nichž by se přebudovaly subjekty, které by zhroucení celého sytému mohly způsobit. Nejde tu o jejich zachraňování, ale o jejich přebudování, a jestliže to bude nezbytné, o jejich zlikvidování, aniž by se nákaza rozšířila, anebo v důsledku toho o jejich zachránění, jelikož jsou to vždy titíž lidé, kteří za to zaplatí. A zatřetí, zásada, že „znečišťovatel platí“, vyžaduje, aby sektor založil fond na splácení nákladů krize. Rada má týden na to, aby udělala, co stojí ve zprávě pana de Larosièra, totiž dosáhnout v Parlamentu dohody, a pokud k tomu nedojde, ponese za to plnou zodpovědnost rotující předsednictví Rady. Tunne Kelam (PPE). – Paní předsedající, rád bych zde uvedl tři poznámky. Zaprvé, velká většina tohoto Parlamentu i Komise je jednotná v tom, že zdůrazňují prosazování metody Společenství. Tento přístup podporuji, měli bychom si však být vědomi toho, že to Komise musí vykonávat hospodářskou správu, nikoli nezbytně Rada. Dřív, než začneme budovat nové orgány, musíme nejprve posílit ty stávající. Komise musí mít silnější mandát, aby účinně koordinovala finanční konsolidaci, a pravomoc vydávat varování pro ty, kdo porušují pravidla. Zadruhé, současná krize přináší rovněž možnosti, například možnost dokončit společný vnitřní trh. Zejména bych chtěl zdůraznit Evropský digitální program, který je důležitou

27

28

CS


součástí strategie Evropa 2020. Měl by se z něj stát nástroj na zrychlování účinně fungujícího společného digitálního trhu pro výrobky a služby a tím odstraňovat horizontální překážky byrokracie a komunikace. Zatřetí, eurozóna. Spolehlivé a stabilní euro je jádrem nejen eurozóny sestávající ze šestnácti zemí, je to jádro celé Unie. Současná krize by neměla mít za následek rozštěpení Evropy na dvě oddělené oblasti, ale naopak by ji měla konsolidovat okolo společných hospodářských a duchovních hodnot. To, že se Estonsko připojuje k eurozóně v této chaotické době, je ukázkou důvěry v budoucnost eura. Nyní je čas ptát se: „Co můžeme udělat, abychom posílili Evropu?“, a nikoli: „Co může Evropa udělat pro nás?“. Estonsko vstoupí do euroklubu plně si vědomo toho, že převezme spoluzodpovědnost za jeho soudržnost, a přinese svůj poměrný příspěvek do fondu na finanční stabilizaci. PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI místopředsedkyně András Gyürk (PPE). – (HU) Kromě otázky mezinárodních finančních předpisů bude program summitu skupiny G20 obsahovat rovněž problém změny klimatu a v souvislosti s ním i daň z uhlíku. Sama Evropská komise věnuje zvýšenou pozornost zavádění této daně v Evropské unii a nehoda na vrtné plošině BP zavdává ještě větší podnět k rozpravám na toto téma. Stojí tudíž za to formulovat několik základních zásad. Zaprvé, co se týče daně z uhlíku, nesmíme zapomínat, že v praxi již existují tržní nástroje na ochranu klimatu a jedním z nich je systém EU pro obchodování s emisemi. Zavedení jakéhokoli druhu daně z emisí může přicházet v úvahu pouze v těch odvětvích, která se dosud nepodílejí na systému ETS, který se vztahuje na vzrůstající počet odvětví. Musíme se vyvarovat vícenásobného, opakovaného zdanění. Zadruhé, daň z uhlíku nemůže být pouhým nástrojem na zvyšování příjmu, který má pomáhat vládám ve snižování jejich rozpočtových schodků. Její zavedení může získat podporu jen tehdy, jestliže bude doplněno o podstatné ekologické výhody a jestliže nebude představovat příliš těžké břemeno pro populaci či pro evropský průmysl. Zatřetí a nakonec, prvořadou podmínkou pro zavedení daně z uhlíku na úrovni Společenství je to, že ostatní rozvinuté průmyslové země by se měly zachovat podobně. To je přesně ten důvod, proč musí být, stejně jako v případě globální finanční regulace, ustanoven náležitý základní právní rámec. Summit skupiny G20 k tomu může poskytnout patřičnou příležitost. Othmar Karas (PPE). – (DE) Paní předsedající, pane Lópezi Garrido, dámy a pánové, zaprvé bych vás rád požádal, abyste na summitu přijali jednoznačný závazek pro Evropu jako společenství a abyste odmítli návrhy na nové mezivládní dohody, které přicházejí zejména z Německa a z Francie. Zadruhé, rád bych apeloval na Komisi, aby svou roli ve vedení rozpravy o vytvoření hospodářské, zaměstnanostní a sociální unie hrála spolehlivě. Jestliže naším cílem není založit jakési spojené státy evropské v politickém smyslu, budeme za celosvětovou konkurencí zaostávat. Rozkouskovávání našeho kontinentu, demografické změny a nedostatek hospodářských a odborných sociálně-politických znalostí v Evropské unii představují naši největší slabinu, pokud jde o boj s krizí. Moje třetí poznámka se opět týká Rady. Strategie Evropa 2020 není dokončená. Musíte apelovat na Komisi, aby sloučila krizovou strategii, strategii pro růst a tzv. Montiho balíček a aby nám představila projekt pro růst a zaměstnanost. Jutta Steinruck (S&D). – (DE) Paní předsedající, pochopitelně potřebujeme hospodářskou správu a členské státy pochopitelně musejí konsolidovat své rozpočty. Namísto toho jsme však nyní svědky radikálního škrtání v sociálním rozpočtu. Míra nezaměstnanosti a chudoby

16-06-2010

16-06-2010

CS


se zvyšuje a lidé nerozumí tomu, proč banky a společnosti získávají podporu, zatímco politici podporují boj s chudou a nezaměstnaností nikoli činy, ale pouhými slovy, a zavádějí do praxe cíle, které není možné kontrolovat. To je důvod, proč jsou strategie Evropa 2020 a integrované hlavní směry tak důležité. Chceme i nadále usilovat o splnění cíle, jímž je plná zaměstnanost, a chceme řádnou práci, nikoli nestabilní pracovní místa. Když přijde na boj s chudobou, naše cíle musejí být skutečně ambicióznější. Z tohoto důvodu vyzýváme Radu k tomu, aby přijala návrh Komise na snížení chudoby v Evropě o 25 %. Evropský parlament má konkrétní cíle a je důležité, aby Parlament byl brán vážně. Pat the Cope Gallagher (ALDE). – Paní předsedající, chtěl bych vybídnout evropské vedoucí představitele k tomu, aby na zítřejším zasedání Rady souhlasili se zahájením přístupových jednání s Islandem. Doufám v pozitivní výsledek a v to, že členské státy nedovolí, aby problém kolem Icasave oddálil začátek tohoto procesu. V červenci 2009 předložil Island žádost. V únoru roku 2010 reagovala Komise tím, že vydala příznivé stanovisko. Island v důsledku svého členství v EHP splnil již 22 z 35 přístupových kapitol vyjednávání. Zbylé neuzavřené otázky a kapitoly se vztahují k zemědělství, rybolovu, strukturálním fondům, vnějším vztahům, regionální politice a rozpočtovým záležitostem. Kdyby vůdčí představitelé Evropské unie dali zítra zelenou, jsem si vědom toho, že vyjednávání budou tvrdá. Jsme si nicméně jist, že zbylých třináct kapitol bude oběma stranami vyřešeno pozitivně. Rád bych ještě jednou vybídl Evropskou radu k tomu, aby zítra dala svůj souhlas s tím, aby vyjednávání pokračovala. Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, evropští občané očekávají od Evropské unie, že bude mít silnou mezinárodní účast na summitu v Torontu a že přijde s jednoznačnými výsledky, jako jsou omezení derivátových výrobků a zajišťovacích fondů, bankovní odvod pro velké banky například na základě bilanční sumy a jednoznačná omezení přemrštěných prémií vyplácených manažerům. Musíme omezit spekulace s kapitálem ostatních lidí na minimum a musíme se soustředit na ratingové agentury. Potřebujeme neutrální, nezávislý kontrolní mechanismus. Kromě toho je také zapotřebí vysvětlit, kdo ponese odpovědnost v případě falešných ocenění. Kanada, Japonsko a Brazílie už bankovní odvod otevřeně odmítly. To není překvapivé, jelikož jejich banky nepotřebují zachraňovat pomocí balíčků, které přijdou na miliardy. Pro mě je rovněž důležité, abych vám objasnil, jak krátkozraký je tento přístup. Nedokážeme se z toho dostat, aniž bychom zregulovali finanční trhy. Těm, kteří dlouhá léta těžili z rizikových spekulací, je zapotřebí připomenout, jaké jsou jejich povinnosti. Zkrátka nemůžeme vyžadovat od občanů, aby přebírali zodpovědnost za negativní důsledky jednání těchto lidí. Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane Barroso, myslím si, že tohoto procesu boje proti krizi by se měly účastnit všechny členské státy, a metoda Společenství, o které toho tolik namluvíme, má v tomto procesu svou hodnotu a my bychom neměli zakládat nové subjekty či orgány. Evropská komise má plný mandát k tomu, aby se stala orgánem, který bude koordinovat politiku pro boj s krizí. Zároveň s tím bychom rovněž měli zdůraznit, že tato vylepšená metoda koordinace by rovněž měla přinést plody v podobě řešení, která nebudou přinášet příliš mnoho právních předpisů. Včera jsme byli takového případu svědky, když jsme chtěli

29

30

CS


začlenit podnikatele do stejného systému jako zaměstnance dopravních společností. Taková řešení nepomáhají konsolidovat vybřednutí z krize. Rovněž bych chtěl upozornit na subsidiaritu a zahrnutí vnitrostátních parlamentů členských států do této rozpravy, a to takovým způsobem, aby se cítily společně zodpovědné za proces vyvádění celé Evropské unie z krize. Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) V této diskusi už toho bylo řečeno hodně, takže se pokusím promluvit jen o několika málo věcech, protože mám pouhou minutu. Všichni souhlasíme s regulacemi, všichni souhlasíme s tím, že je naší povinností přijmout návrhy, které mají zamezit finančním spekulacím a celkově podrobit finanční sektor větší celkové kontrole. Pravdou je však také to, že před přípravou posledního summitu skupiny G20 jsme tu velmi jasně mluvili o tom, jak budeme bojovat právě s daňovými ráji nebo se zeměmi, které daňové ráje nabízejí. V tomto směru se nic neudělalo. Chtěla bych promluvit ještě o jedné otázce, a tou je Mezinárodní měnový fond. Mezinárodnímu měnovému fondu chceme poskytnout obrovské pole působnosti, chceme mu dát pravomoci, a přitom jako kdybychom zapomínali na to, že tato instituce navzdory tomu, že má k dispozici velké množství zdrojů, nedokázala předvídat krizi, která přišla do Evropské unie, nedokázala před touto krizí ochránit naše hospodářství a dnes jí chceme poskytnout ještě větší pole působnosti. Nakonec bych chtěla promluvit o skutečnosti, že musíme v Parlamentu i v orgánech posílit spolupráci, musíme harmonizovat daňové politiky a musíme harmonizovat i sociální politiky. Bez toho se Evropa z krize nedostane. Constance Le Grip (PPE). – (FR) Paní předsedající, Evropa často učinila pokrok v důsledku krizí, které ji potkávaly, a právě toho jsme byli v nedávné době svědky. Po tomto prohlášení, i kdyby Evropa byla schopna reagovat – trochu pozdě, pravda –, není o nic méně pravda, že krize v oblasti státních dluhů nemilosrdně odhalila skutečnost, že nám chybí skutečná hospodářská koordinace na evropské úrovni, a rovněž odhalila, jak vysokou cenu platíme za neexistenci skutečné hospodářské a rozpočtové koordinace v Evropě. Rozprava o nutnosti takovéto koordinace našich hospodářských a rozpočtových politik se podle mého názoru musí tudíž konat dlouho předtím, než budou vypracovány návrhy rozpočtů v členských státech, a to v rámci hospodářské a měnové unie – samozřejmě nejen výhradně v ní, ale především v ní. Hospodářská a měnová unie – to jest skutečnost, že máme společnou měnu – po nás pochopitelně vyžaduje vyšší míru odpovědnosti a solidarity. Takže ne, nesmí tu existovat žádná dvourychlostní nebo dvoustupňová Evropa, ale bezpochyby je zapotřebí posílit hospodářskou a měnovou unii. Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Zasedání Evropské rady, naplánované na tento měsíc, má rovněž být příležitostí k debatě o otázkách vnitrostátních cílů členských států a jejich souladu s cíli strategie EU 2020. Metody a směrnice, kterými se budou státy řídit, jednoznačně hrají ve vztahu k těmto cílům důležitou roli, zatímco regiony se budou muset vypořádávat s novými problémy. Z tohoto důvodu se domnívám, že politika soudržnosti musí mít coby hlavní nástroj k prosazování hospodářského růstu i nadále podporu Rady. Předkládám tuto myšlenku rovněž jako součást zprávy, k níž jsem ve Výboru pro regionální rozvoj dal podnět.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Znovu opakuji své přesvědčení, že politika soudržnosti je hlavním pilířem budoucího rozvoje, jelikož vytváří hospodářský růst a zaměstnanost. Konkrétně řečeno by se jednalo o poskytování podpory formou projektů, která by byla šita na míru specifickým vlastnostem všech regionů, a to v souladu s jejich rozvojovými pokyny. Evropa 2020 musí být Evropou účinného partnerství pro vytváření hospodářského růstu a pracovních míst. Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Vítám úsilí Evropské komise o to, aby byl vytvořen nástroj pro stabilizaci evropské finanční situace, který bude pomáhat jak zemím uvnitř, tak i vně eurozóny v tom, aby překonaly finanční problémy, a jehož cílem je rovněž reforma systému hospodářského řízení. Praxe prokázala, že měnová unie nedokáže sama o sobě zajistit hospodářskou stabilitu Společenství. Abychom jí dosáhli, musíme naléhavě sjednotit hospodářský potenciál všech 27 členských států Evropské unie a lépe zkoordinovat jejich politiku v oblasti hospodářství. Za pomoci koordinace rovněž vytvoříme účinnější mechanismus dohledu. Jako Evropská unie prohráváme a jednoznačně i nadále budeme prohrávat s konkurencí, pokud budeme různým zahraničním ratingovým agenturám a mezinárodním fondům umožňovat, aby nás ohodnocovaly a aby rozhodovaly o finanční situaci našich členských států Evropské unie. Již několikrát bylo zdůrazněno, že Evropa potřebuje svou vlastní ratingovou agenturu, což se může začít stávat skutečností, a mě těší, že Jean-Claude Juncker, ředitel Euroskupiny, již hovoří o tom, že takovouto agenturu potřebujeme. Evropská unie může mít rovněž svůj vlastní fond, jehož prostřednictvím bychom mohli ustanovit systém dohledu nad evropským trhem. Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, zhoršení rozpočtové situace většiny členských států je všem zjevné, stejně jako zvýšení míry nezaměstnanosti v rámci Evropské unie. Ukazatele naznačují úroveň poplachu, která by mohla vyústit v poplach společenský. V dubnu roku 2010 bylo podle statistik 46,5 miliónů nezaměstnaných v 24 nejprůmyslovějších západních zemích, to jest o 3 300 000 více než ve stejném období o rok dříve. Situace je velmi tragická, a z toho důvodu potřebujeme soudržnost a jednotu. Zdá se, že návrhy Komise se ubírají správným směrem. Musíme zaujmout celoevropský postoj. Je zapotřebí společného plánu, který vytyčí konstruktivní, dlouhodobou vizi. Zároveň s tím potřebujeme zkoordinovat politiky členských států v oblasti rozpočtových zákonů, abychom ochránili rodiny, abychom ochránili jednotlivce a v podstatě abychom ochránili i sociální soudržnost jednotlivých členských států. Derek Vaughan (S&D). – Paní předsedající, vytváření pracovních míst a růstu je vznešený cíl. Otázkou však je, jak těchto cílů dosáhneme. Není mi jasné, jak bychom je mohli splnit, aniž bychom rychle a drasticky snížili výdaje. Bohužel se zdá, že mnoho členských států je k tomu kvůli politickému dogmatu odhodláno. Ve Spojeném království si vláda navzdory nižší míře zadlužení a odhadům růstu škrty ve veřejných výdajích a veřejných službách užívá. Namísto toho bychom měli připravovat plány pro budoucnost a plány pro růst. Totéž by měla dělat i Evropská unie. Musíme zajistit, abychom měli silné politiky a přiměřené financování výzkumu a vývoje, výchovy a vzdělávání a samozřejmě politiky soudržnosti a strukturálních fondů, které jsou nesmírně důležité pro mnoho regionů v celé Evropské unii. Doufám, že Rada to uzná a zavede zmíněné politiky do praxe a připraví se na obnovu a na růst.

31

32

CS


Antonio Cancian (PPE). – (IT) Paní předsedající, měl jsem velikou radost, když jsem dnes dopoledne sledoval tuto rozpravu. Současná krize nás nutí k tomu, abychom činili rozhodnutí, která se možná v minulosti zdála být nemožná. Rád bych však panu Barrosovi, který zde hovořil o růstu, růstu a znovu o růstu, a pochopitelně také panu Lópezi Garridovi, položil tuto otázku: co se týče zdrojů – když ponecháme stranou jejich programování a racionalizaci i zavedení partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem jako finanční metodu a způsob podpory – máte v plánu založit evropský rozvojový fond, který bude financován zřejmě evropským trhem s dluhopisy, aby došlo k vytvoření účinných, konkrétních příležitostí k růstu? Nebo nevykročíme z rámce běžného, tradičního rozpočtu vzhledem k tomu, že je dnes nemožné, aby členské státy poskytly byť o jediné euro více, než kolik již běžně vynakládají samy na sebe? Diego López Garrido, úřadující předseda Rady . – (ES) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat panu Barrosovi za to, že uznal a povzbudil španělské předsednictví Rady. Děkuji mu mnohokrát za jeho laskavá slova. Skutečně musím říci – a to rozhodně ne proto, že bych mu chtěl opětovat jeho chválu –, že práce, kterou Komise odváděla, byla nesmírně významná, účinná a konaná ve velice úzké spolupráci se španělským předsednictvím. Rád bych za to Komisi poděkoval na tom nejformálnějším místě, kde tak mohu učinit: na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Domnívám se, že zítra bude Evropská rada diskutovat o problému, který má pro Evropu prvořadou důležitost: o současné nesmírně hluboké krizi a o tom, jak ji překonat. Především proběhne diskuse, která musí být zaměřena na veřejnost, jež je tím, kdo v důsledku této krize trpí nejvíce. Musí být zaměřena na nezaměstnané, na rodiny a lidi, které postihla tato recese, tento pokles hospodářské aktivity, tato složitá situace ve veřejných pokladnách a veřejných účtech: zkrátka všechny důsledky této krize. Evropská unie na tuto situaci nereagovala tak, že by se vylekala či stáhla, ale místo toho se vší rozhodností stanovila cíle pro budoucnost. To je obsah přílohy k závěrům Rady. Evropská unie chce mít aktivní populaci dosahující 75 % v příštím desetiletí a vložit investice ve výši 3 % hrubého národního produktu do výzkumu a vývoje a tím ovlivňovat konkurenceschopnost našeho hospodářství. Chce, aby si Evropská unie udržela své vůdčí postavení, co se týče proslulých cílů 20-20-20 pro boj se změnou klimatu; chce, aby nanejvýš 10 % žáků v Evropské unii opouštělo školu předčasně; chce více než čtyřicetiprocentní vyšší vzdělání v Evropské unii; chce, aby se 20 miliónů lidí dostalo v příštích několika letech z chudoby. Domnívám se, že jde o velice důležité, jasné a velice reálné cíle, které jsou jednoznačně zaměřeny na veřejnost. Veřejnost chce nyní vidět, že orgány Evropské unie jsou jednotné. Chce, aby všechny naše evropské orgány pracovaly na těchto cílech a aby jich bylo dosaženo pomocí příslušných politik. Chce, aby orgány pracovaly v partnerství a v synergii, a z tohoto důvodu chtějí spolupráci. Toto je bezpochyby nejvýznamnější aspekt Evropské unie: totiž že její orgány fungují pozitivně, ne aby si navzájem házely klacky pod nohy, ale zlepšovaly a posilovaly kroky každého orgánu. Musím říci, že Komise dosud ještě nikdy neměla tak silnou pozici, co se týče předkládání iniciativ v reakci na krizi. To, jak důležitá je role, kterou Komise má, zde bylo uvedeno již několikrát a Parlament je vůči této roli velice vnímavý, jelikož Komise vyjadřuje všeobecný evropský zájem. Dosud nikdy však takové množství iniciativ Komise nebylo členskými

16-06-2010

16-06-2010

CS


státy tak respektováno a tak pozitivně vnímáno. Pan komisař Rehn, který hrál vůdčí roli v některých z těchto iniciativ, je tu dnes s námi. Pan Verhofstadt zde hovořil o službě pro vnější činnost. Dohoda o ní mezi Parlamentem, Komisí, vysokým představitelem a Radou je na spadnutí. Pan Verhofstadt rovněž hovořil o balíčku opatření pro finanční dohled. Chtěl bych se zmínit zejména o dvou projevech, a to o projevu pánů Bullmanna a García-Margalla y Marfila, které byly pozitivní a konstruktivní, za což jim oběma děkuji. Doufám, že v týdnu, o němž mluvil pan García-Margallo y Marfil, bude moci dojít k dohodě o balíčku opatření pro finanční dohled, který je naprosto nezbytný. Obě strany na tom musejí samozřejmě začít urychleně pracovat: jak Parlament, tak i Rada. Pochopitelně postupujeme tímto směrem, protože obě strany se již daly do pohybu. Věřím, že této dohody dosáhneme. Je nezbytně nutné, abychom tuto dohodu zajistili. Jak jsem již řekl, Komise ani Parlament dosud ještě nikdy nehrály tak důležitou roli. Musím říci, že návrh usnesení, o němž se bude hlasovat bezprostředně po této rozpravě a který podepsaly různé parlamentní skupiny a drtivá většina poslanců, má i plnou podporu Rady. S tímto návrhem usnesení souhlasíme. Co se týče boje s krizí, ubíráme se stejným směrem, jakým se ubírá Parlament. Parlament rovněž souhlasí se strategií Evropa 2020, která je zásadním a ústředním prvkem tohoto návrhu usnesení. Klíčovými prvky této strategie jsou zřejmě opatření v oblasti modernizace a konkurenceschopnosti, která Evropská unie přijme jako cíle pro Evropskou unii a její členské státy. Jedná se o závaznou strategii, čímž se liší od té předchozí. Tento aspekt rovněž někteří z vás zmínili. Bude se jednat o závaznou strategii a Komise bude hrát vůdčí roli v tom, že bude vyžadovat, aby i cíle ve strategii 2020 byly závazné. To je rovněž součást toho, čemu říkáme „správa věcí veřejných“. Rád bych se zmínil o tom, jak důležité jsou aspekty strategie 2020, co se týče technologické modernizace Evropské unie, co se týče sociálního dopadu přijímaných opatření v hospodářské politice a co se týče zeleného hospodářství. Toto je nová strategie pro budoucnost a je podporována závaznou povahou svých cílů. Domnívám se, že se jedná o zásadní změnu, která se objevuje jak v závěrech pro zítřejší zasedání Rady, tak i v návrhu usnesení Evropského parlamentu. Jsem toho názoru, že stanoviska Komise, Parlamentu a rovněž členských států dosud ještě nikdy nebyla tak jednotná, což je přesně to, co veřejnost chce. Členské státy Evropské unie zastoupené v Evropské radě a v Radě jsou pochopitelně evropským orgánem: dalším z řady orgánů Evropské unie spolu s Parlamentem a Komisí. Tyto členské státy jsou v současné době nakloněny hospodářské unii a přeměně z pouhé měnové unie v unii hospodářskou a v hospodářskou správu. Jestliže se podíváme na to, k čemu docházelo v uplynulých měsících, když byla pomoc poskytnuta zemi, jako je Řecko, byly to právě členské státy, které podnikly tento krok. V této sněmovně jsem již hovořil o tom, že se to zřejmě dělo příliš pomalu, avšak onen krok podniknut byl a Řecku a byla poskytnuta opravdu značná podpora. Došlo rovněž k přijetí mechanismu finanční stability, což bylo nesmírně důležité, stejně jako zcela nepředstavitelné ještě před pouhými několika týdny, a došlo k tomu díky iniciativě členských států Unie. Jestliže si prohlédneme závěry – například odstavec 15 návrhu závěrů, které budeme analyzovat na pondělním zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a o kterých se bude

33

34

CS


debatovat zítra –, vidíme, že Evropská rada přijímá vynikající závazek k regulaci finančních služeb. Píše se tu, že Evropská rada apeluje na Radu a Evropský parlament, aby urychleně přijaly opatření pro finanční dohled. Rovněž se zde píše, že Evropská rada vybízí k přípravě legislativních návrhů, které budou pocházet od Evropské komise, v oblasti „alternativních investičních fondů“, což jsou ve skutečnosti zajišťovací fondy. Rovněž vybízí k podrobnému prošetření návrhu Komise na dohled nad ratingovými agenturami a žádá Komisi – čímž prokazuje neutuchající důvěru v Komisi – o návrhy na to, co je známé pod názvem „trhy s deriváty“, jinými slovy to, čemu se na burzách říká „krátkodobý prodej“. Tyto návrhy jdou ruku v ruce s dalším návrhem v tomto odstavci, který hovoří o nutnosti zavést daň finančních institucí: nejen bank, ale i finančních institucí. Znovu chci říct, že něco takového nebylo ještě před nedávno vůbec představitelné, a nyní to nacházíme v návrhu, který jde do zítřejšího usnesení Evropské rady. Totéž pochopitelně platí i pro strategii 2020, která bude součástí zítřejšího usnesení, které, jak doufám, zahájí tuto strategii jménem Evropské rady. Uvádí, že všechny nástroje Evropské unie, a to včetně evropských fondů, strukturálních fondů a všech politik, musí sloužit této strategii a strukturálním reformám, o které bude Evropská rada zítra žádat, až bude hovořit o hospodářské správě Evropské unie. To dřív bývala nadávka, tabu: bývalo rouháním hovořit o hospodářské správě Unie. To však již nyní není pravda. Text, jakým jsou závěry Evropské rady, hovoří o hospodářské správě Unie. Členské státy spolu s Parlamentem a Komisí podnikají některé velice důležité kroky. Zítřejším poselstvím Evropské rady by tudíž mělo být to, že hospodářská politika v Evropě je vedena Evropskou unií, což byl cíl španělského předsednictví Rady od doby, kdy začalo jeho funkční období. Evropská unie tudíž chce koordinaci hospodářských politik. Nebude vedena trhy, ale Evropskou unií, a takové je vyznění tohoto návrhu. Takové je pevné, hlasité a jasné poselství, které by zítra měla Evropská rada vydat. úřadující předseda Rady. Toto je můj poslední příspěvek z tohoto křesla za poslední půlrok v úřadu a já bych vám, této demokratické sněmovně, rád vyjádřil své díky. Bylo mi ctí reprezentovat zde v Evropském parlamentu Radu, diskutovat s vámi, sdílet s vámi nápady, sdílet myšlenky, názory a výhledy. Hodně jsem se toho za tento poslední půlrok naučil a jednou z posledních věcí, kterou jsem se naučil, je, že tato sněmovna, tento Parlament, reprezentuje hodnoty Evropy: svobodu, toleranci a solidaritu. Tyto hodnoty jsou naším skutečným štítem, naší skutečnou ochranou, naší skutečnou zbraní hromadného tvoření. Bylo to pro mě opravdu potěšení, bylo mi ctí být zde během posledních šesti měsíců a reprezentovat Radu a evropské hodnoty. (Potlesk) Předsedající. - Děkujeme vám, pane Lópezi Garrido. To my bychom vám ve skutečnosti chtěli velice vřele poděkovat. Olli Rehn , člen Komise . – Paní předsedající, nejprve bych vám všem chtěl poděkovat za velice podnětnou a zodpovědnou rozpravu a za vaše návrhy usnesení ohledně Evropy 2020 a hospodářské správy. Rovněž bych vám chtěl poděkovat za vaši podporu práce, kterou Komise odvádí, obzvláště v oblastech reformy finančních trhů a posílení hospodářské správy.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Rovněž bych chtěl poděkovat panu Diegu Lópezi Garridovi a jeho týmu a také španělskému předsednictví za jejich vynikající spolupráci a mimořádnou výkonnost v této složité době, kdy Evropu postihla nejkrutější finanční krize a hospodářská recese za dlouhé roky. Bylo pro mě nesmírným potěšením spolupracovat s vámi a velice si toho vážím. Samozřejmě bych dnes rád Španělsku popřál co největší úspěch. Rád bych poblahopřál co největší úspěch i Švýcarsku, ale to teprve tehdy, až se připojí k Evropské unii! Zítřejší zasedání Evropské rady se bude konat v poněkud dualistické hospodářské situaci. Na jednu stranu je hospodářská obnova v chodu a nabývá na čím dál větší intenzitě, a to i přesto, že je stále postupná a křehká. Na druhou stranu vrhl chaos na trzích se svrchovaným dluhem obrovský stín na finanční stabilitu v Evropě, což by mohlo v nejhorším případě zmařit rodící se obnovu reálného hospodářství. Evropská unie podnikla koordinované a rozhodné kroky, aby předešla finančnímu zhroucení, avšak vyhráno ještě zdaleka nemáme. Musíme stabilizovat a reformovat své hospodářství, abychom dosáhli udržitelného růstu a vytvářeli pracovní místa, která Evropa tak zoufale potřebuje. Tohle naši občané očekávají od svých vůdčích představitelů. Evropská rada musí jít příkladem a učinit zítra v této záležitosti odvážná rozhodnutí. V tomto kontextu je obzvláště důležité, aby byla v Evropě posílena hospodářská správa. Musíme zdokonalit preventivní rozpočtový dohled, abychom se vyhnuli budoucím rozpočtovým krizím, musíme vyřešit makroekonomickou rovnováhu, abychom se dostali k jádru problémů, a musíme vytvořit permanentní mechanismus pro krizové řízení. Celkově vzato je nejvyšší čas, abychom si zvykli na život v HMU a abychom vytvořili skutečnou hospodářskou unii, která doplní již existující měnovou unii. Evropská rada učinila velice důležité rozhodnutí, když ve spolupráci s Komisí vyzvala předsedu Hermana Van Rompuye, aby ustanovil pracovní skupinu, která by navrhla způsoby a prostředky k posílení hospodářské správy. Pan předseda Van Rompuy zítra předloží zprávu o pokroku v oblasti činnosti pracovní skupiny a prvního souboru obecných směrů. Sdělení Komise z 12. května poskytlo pevné základy pro činnost pracovní skupiny. Naše iniciativy mají širokou podporu a my je budeme v brzké době rozšiřovat konkrétními návrhy reforem. Nyní musíme využít příležitosti, abychom dokončili budování hospodářské a měnové unie. V tomto ohledu počítám s vaší podporou. V tomto kontextu spoléhám na vaši podporu našich návrhů a metody Společenství, kterou musíme udržovat a nadále posilovat. Musíme udržet nasazené tempo, získat výsledky a připravit nový systém tak, aby byl funkční do začátku příštího roku. Co se týče summitu v Torontu, zastřešujícím tématem by zde měla být snaha o jednotu, nápravu problémů, kterým čelíme, posílení důvěry v globální hospodářství a zajištění hospodářské obnovy. Před dvěma týdny jsem se účastnil přípravné schůze ministrů financí a guvernérů centrálních bank v Pusanu v Koreji a rovněž budu doprovázet pana předsedu Barrosa na summit v Torontu. V Torontu budeme mít tři prioritní témata. Jen velice stručně, tím prvním tématem bude finanční konsolidace. V Pusanu došlo k důležité změně tónu při schůzce ministrů financí s guvernéry. Shodli se na tom, že nejrozvinutější země, obzvláště ty z nich, které jsou nejzranitelnější, musejí urychlit finanční konsolidaci. Co se Evropské unie týče, dali jsme jasně najevo, že vzhledem k úrovním dluhů v celém průmyslovém světě – ve Spojených státech a v Japonsku jsou v současné době vyšší než v Evropě – je finanční problém

35

36

CS


problémem globálním a není omezen jen na samotnou Evropskou unii, a takto je zapotřebí se k danému problému postavit. Strategie Evropské unie, která spočívá v koordinované a diferencované fiskální angažovanosti, byla uznána a dokonce podpořena našimi partnery ze skupiny G20, a ministři skupiny G20 tudíž souhlasili s diferenciací, která je v co nejvyšší možné míře v souladu s přístupem Evropské unie. Za druhé, cílem skupiny G20 musí být rovněž opětovné vyvážení globální poptávky. To zavede světové hospodářství na cestu vedoucí k udržitelnějšímu a vyššímu růstu, až se budeme dostávat ze současné krize, a z tohoto důvodu je nezbytně nutné, abychom bojovali s globální nevyrovnaností, obzvláště mezi Spojenými státy a Čínou. Třetím zásadním tématem je pochopitelně reforma finančního trhu. Na summitu v Torontu musí dojít ke skutečnému pokroku vzhledem k tomu, jak důležitý je pro celosvětovou stabilitu a rovněž pro důvěryhodnost skupiny G20. Z tohoto důvodu by schůzka skupiny G20 v Torontu měla prosadit pravidla pro zlepšení kapitálu bank, podnikání kroků proti nespolupracujícím soudním systémům a reformu trhů s deriváty. Zejména potřebujeme silné poselství z Toronta týkající se bankovních odvodů a skupina G20 musí v této oblasti prokázat koordinaci a pokrok. V korejském Pusanu nebylo dosaženo konsensu, co se týče konceptu takového odvodu pro finanční instituce, který by pomáhal rozvoji dotyčného rámce usnesení a posiloval ho, avšak na druhou stranu došlo k dohodě o tom, že bude vyvinut společný soubor zásad týkající se sdílení zátěže. Je vskutku nezbytné, aby veřejný sektor nemusel platit za selhání sektoru finančního a tyto zásady by rovněž měly odrážet potenciální náklady daného usnesení a podporovat vhodné chování. Ministři financí se rovněž shodli na tom, že další pokrok při finanční opravě bankovního a finančního sektoru je klíčový pro celosvětovou obnovu. Tyto diskuse budou pokračovat v Torontu a já mohu z hlediska Evropské komise prohlásit, že jsme pro širokou transparentnost při zátěžových testech bank, které jsou zásadně důležité pro posílení důvěry v evropské hospodářství a pro jeho obnovu. Závěrem chci říci, že je nejvyšší čas, aby jak Evropská rada, tak i skupina G20 přišly s chytrou strategií pro východisko z finanční krize, posilování růstu, vyvažování a reformy, reformy finančního trhu a posilování hospodářské správy. Je nezbytně nutné, aby se nyní Evropská rada i skupina G20 zhostily situace a v tuto chvíli, která je klíčová nejen pro evropské, ale i pro celosvětové hospodářství, podnikly konkrétní kroky. Předsedající. - Obdržela jsem osm návrhů usnesení (1) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Společná rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 16. června 2010. Písemná prohlášení (článek 149) João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tváří v tvář prohlubující se hospodářské a sociální krizi – přičemž se nad Evropskou unií i nad strategiemi a sociálními politikami, (1)

Viz zápis.

16-06-2010

16-06-2010

CS


které realizuje, vznáší hořká výčitka – vykazují Komise i Evropská rada známky neslýchané neomalenosti. Ve skutečnosti jsou deklarované cíle „zotavování se z krize“, „růstu“, sociální soudržnosti“ a „hospodářské soudržnosti“, které jsou opakovaně prohlašovány a bezpochyby nezbytně nutné, v jednoznačném rozporu s prosazováním nesmyslných kritérií tzv. Paktu o stabilitě a růstu stejně jako s tím, čemu se říká „na výdaje orientovaná“ finanční konsolidace, jež se realizuje za každou cenu a bez ohledu na specifické povahy jednotlivých členských států, obzvláště těch, které mají slabší a závislejší hospodářství. Jsme si dobře vědomi smyslu a důsledků tohoto přístupu: vyšší tlak na trh práce, na pracovní sílu – rozuměj její znehodnocování a zintenzívněné vykořisťování – a na systémy sociální ochrany, zdravotnictví a vzdělávání. Stručně řečeno, jeho cílem odbourat sociální funkce vlád. Tvrdost těchto přístupů, vybírání peněz od obyčejných lidí a pracovníků za krizi, kterou nezpůsobili, je v rozporu se shovívavým postojem k finančnímu kapitálu, jelikož nebylo oznámeno o moc víc než jen mlhavé, nekonkrétní záměry, a i ty jsou naprosto nedostatečné a nikdo ani neví, kdy budou uvedeny do praxe… Louis Grech (S&D), písemně. – Před konečným přijetím strategie EU 2020 by měla Evropská rada posílit strukturu EU 2020 a vymezit jednoznačný soubor politických priorit, realistických cílů a lhůt, které zajistí, že bude v Evropě dosaženo zeleného, znalostního a sociálního tržního hospodářství do roku 2020. Nová strategie by měla odrážet současnou hospodářskou situaci, měla by se řídit poučením z Lisabonské strategie a měla by se snažit dosáhnout udržitelného růstu a prosperity pro všechny evropské občany. Jednou z hlavních erbovních iniciativ strategie EU 2020 by měl být jednotný evropský trh, problematika sociální spravedlnosti, hospodářského růstu a soustředění se na prospěšnost pro občany, ochranu spotřebitelů a malé a střední podniky. Jednotný trh by měl být hlavním katalyzátorem hospodářské obnovy a zároveň ho občané musejí přijmout coby zastánce svých zájmů, spotřebitelé za ochránce svých práv a malé a střední podniky za toho, kdo jim dává správné pobídky. Potřebujeme nový holistický a společný přístup, takový, který by v plné míře integroval zájmy občanů a spotřebitelů, a to tak, že jim dá možnost maximalizovat jejich potenciál a dovolí jim plně využít všech výhod, které má udržitelná Evropská unie. Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Ačkoli byla rozprava zaměřena na strategii EU 2020 a na hospodářskou správu, Evropská rada bude s největší pravděpodobností diskutovat také o žádosti Islandu o vstupu do Evropské unie. Vzhledem ke stanovisku Komise k přistoupení Islandu k Evropské unii (z 24. února roku 2010) a vzhledem ke zprávě, kterou v současné době navrhuji a o které se diskutuje ve Výboru pro zahraniční věci, jsem pevně přesvědčen o tom, že Evropská rada během svého zasedání 17. června doporučí, aby byla zahájena jednání o přistoupení s Islandem. Rovněž doufám, že Island završí významný pokrok, který již učinil, a přijme acquis communautaire, čímž se stane novým členem evropské rodiny. Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně . – (PL) Evropská rada bude znovu diskutovat o strategii pro růst a pracovní místa a o boji s krizí – tj. o strategii EU 2020. Je zapotřebí, aby se diskutovalo o těchto otázkách jako o celku, jelikož jsou vzájemně propojeny v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu. Je dobrý nápad, aby byly zdůrazněny některé z příčin současné obtížné situace a aby byly představeny návrhy nápravných opatření. Nedrželi jsme se paktu o stabilitě a růstu. Vyvstává otázka, kde byly orgány – kde byli ti lidé, kteří jsou zodpovědní za dohled a monitorování? Evropská unie nemá skutečně společný trh – země měnové unie se od sebe velice liší, nemají jednotnou finanční politiku a hospodářská unie je teprve v plenkách. Evropská unie musí být

37

38

CS


rozhodnější, co se týče regulování trhu, a to včetně bankovních a finančních trhů. Podpora, která byla poskytnuta finančním institucím a bankám, musí být určena a využita pro rozvojové účely. Rozpočet Evropské unie by měl být založen na mnoha různých zdrojích, a to včetně daně z finančních transakcí. Konkurenceschopnost Evropské unie ve vztahu ke třetím zemím by se měla zakládat na normách, které jsou platné v Evropě. Mechanismus Evropské unie pro hospodářskou správu ve vztahu k 27 členským zemím by měl být vyvinut a zaveden do praxe Komisí, a to v souladu se zásadami ustanovenými Radou a Parlamentem. Činnost Unie by měla být rozšířena o opatření, která zajistí patřičný soulad a komplementárnost mezi vnitrostátními rozpočty a rozpočtem Evropské unie. Co se týče zemí eurozóny, ECB musí posílit společnou měnovou politiku. Kromě toho je nezbytně nutné spolupracovat s vnitrostátními vládami na určitých společných opatřeních v oblasti fiskální politiky. Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně . – (RO) Evropská unie čelí dopadům hospodářské a finanční krize a rovněž sociálnímu dopadu, který je způsobován zvýšením nezaměstnanosti, změnou klimatu a demografickými problémy. Demografické problémy a dopad hospodářské a finanční krize ohrožují udržitelnost důchodových systémů a tím zvyšují riziko chudoby, obzvláště pro starší a mladé lidi. Strategie EU 2020 by měla odrážet politickou vizi Evropské unie až do roku 2020, co se týče vytváření udržitelného hospodářského rozvoje, pracovních míst a důstojného života pro evropské občany. Tato strategie bude představovat základ pro střednědobý přezkum víceletého finančního rámce na roky 2007-2013 a pro budoucí finanční výhled na období 2014-2020. Evropská unie musí investovat do udržitelného rozvoje intermodálního transevropského dopravního systému, do evropské energetické infrastruktury, do energetické účinnosti a do zemědělství. Strategie EU 2020 by měla být založena na výsledcích veřejné konzultace a rozpravách o budoucí politice soudržnosti, budoucí společné zemědělské politice, budoucí společné politice pro dopravu a energetiku, budoucí průmyslové politice a budoucí politice rozvoje a inovací. Vyzývám Evropskou radu k tomu, aby zahájila konzultace s Evropským parlamentem, s parlamenty jednotlivých zemí, místními orgány, sociálními partnery a nevládními organizacemi ještě předtím, než bude přijata strategie EU 2020. Je to jediný způsob, jak zajistit, aby se z této strategie EU 2020 stala více než jen pouhý cár papíru. Iuliu Winkler (PPE), písemně. – Dnešní Evropská unie čelí zásadnímu problému: musí se rozhodnout mezi přístupem založeným na národních zájmech, který je silně podporován některými členskými státy, a společnou snahou o to, aby Evropská unie zůstala významným globálním hráčem. Nadcházející summit skupiny G20 by měl být podnětem k reflexi: jestliže chceme silnější pokrizovou Evropskou unii, musíme si být vědomi skutečnosti, že i ty největší evropské státy se budou muset v globální výzvě brzy sklonit před zeměmi BRIC či před Spojenými státy. Odpověď by měla být založena společném evropském přístupu a vyšší míře hospodářské koordinace, nikoli na mezivládním přístupu, který je velice příznivě nakloněn národním zájmům a upřednostňuje výjimky. Nebudeme moci mít silnější Evropskou unii, jestliže se budou mezi členské státy rýsovat dělicí čáry a jestliže se nová hospodářská správa soustředí výhradně na eurozónu, čímž se odstraní základní zásada evropské solidarity. Domnívám se, že plánovat úspěšné evropské jádro a přitom ponechávat stranou ty, kteří nejsou v euroklubu, je velmi nemorální. Eurozóna nemůže dosáhnout úspěchu, jestliže bude neúspěšná celá Evropská unie. Jakýkoli jiný přístup otřese samotnými základy evropské architektury.

16-06-2010

16-06-2010

CS


5. Závěry summitu EU-Rusko (31. května – 1. června) (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k závěrům summitu EU-Rusko (31. května – 1. června). Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, těší mě, že máme dnes příležitost, abychom diskutovali o výsledcích posledního summitu EU-Rusko v Rostově na Donu. Byl to dobrý summit, pragmatický a typicky konstruktivní, a potvrdil přání Ruska navázat silnější vztah s Evropskou unií. Na tomto summitu jsme zahájili partnerství pro modernizaci. Jak vážení poslanci vědí, trvalým tématem během celého mandátu prezidenta Medveděva je jeho uznání, že Rusko se musí modernizovat. Evropská unie – coby nejdůležitější obchodní partner Ruska a největší investor – je v této otázce přirozeným partnerem. Náš přístup je jasný: abychom dosáhli úspěchu, musí se k jakékoli snaze o modernizaci přistupovat všestranně. Je třeba nejen povzbuzovat inovace a podnikání, ale zároveň i posilovat demokratické hodnoty a právní stát. Z tohoto důvodu jsou pro partnerství pro modernizaci prioritními oblastmi účinné fungování soudnictví, boj proti korupci a dialog s občanskou společností. I my, stejně jako Evropská unie v minulosti, jsme vyjádřili obavy o každodenní situaci ochránců lidských práv a novinářů. Demonstrace, které vypukly v Moskvě 31. května, jsou příkladem přetrvávajících problémů v oblasti ústavního práva na svobodu shromažďování. Vzrůstající nestabilita na severním Kavkazu je další oblastí, která vzbuzuje obavy. Došlo však i k pozitivnímu vývoji a je důležité, abychom jej vzali na vědomí: jmenovitě bylo rozšířeno moratorium na trest smrti a byl ratifikován Protokol č. 14 Evropské úmluvy o lidských právech. Práce na právním státu a boj s korupcí rovněž přispějí k prostředí, které bude příznivější pro podnikání. Investiční toky do Ruska vysychají a Rusko chápe, že musí udělat více, aby přilákalo investory. Jeho vstup do Světové obchodní organizace je v souladu s touto komplexnější strategií a posilováním procesů založených na předpisech. Evropská unie podporuje brzké přistoupení Ruska a my doufáme, že práce, kterou zbývá udělat, bude brzy hotova. Politické závazky v oblasti otevřenému obchodu se musí stát skutečností. Zavedení celní unie mezi Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem vzbudilo některé obavy. Obecně nemáme s celními uniemi žádný problém – vždyť Evropská unie je sama celní unií –, avšak jsme znepokojeni, když začínají obchodu bránit, místo aby ho podporovaly, což, jak se zdá, je případ této navrhované celní unie. Co se týče energetiky, naše diskuse se zaměřovaly na fyzickou infrastrukturu, na právní základ pro naše energetické vztahy a na energetickou účinnost. Partnerství pro modernizaci zde bude hrát důležitou roli. V naší nové dohodě musí figurovat stabilní dodávky energie, což bude odrážet zásady Smlouvy o energetické chartě. Rovněž jsme zdůraznili, že chceme, aby energetická charta sloužila coby nejpřirozenější fórum pro diskusi o návrzích na vícestranný rámec pro energetickou bezpečnost. Energetická účinnost a snižování emisí skleníkových plynů jsou klíčem v boji proti změně klimatu. Vybídli jsme Rusko k tomu, aby bylo ambicióznější ohledně cílů (v současnosti 15 %-20 % oproti úrovni z roku 1990) a v našich snahách budeme pokračovat i během přípravy na Cancún.

39

40

CS


Co se týče víz, Rusko je připraveno postupovat rychle, avšak rozumí internímu kontextu tohoto citlivého tématu v Evropské unii. Evropská unie zdůraznila nutnost postupovat krok za krokem, s přístupem orientovaným na výsledky. Předložili jsme konkrétní návrh v této oblasti a rovněž znovu prověříme svou dohodu o usnadnění vízového styku. Doufáme, že jak s Polskem, tak s Litvou mohou být uzavřeny oboustranné dohody o místní příhraniční dopravě, což by mohlo pomoci Rusům žijícím v Kaliningradu. Rovněž jsme diskutovali o spolupráci v krizovém řízení, při níž obě strany zdůrazňují dobré zkušenosti s EUFOR Čad a EU Navfor Atalanta. Dohodli jsme se, že se tuto spolupráci pokusíme ještě více rozvinout. Rusko předložilo konkrétní návrhy a my je prozkoumáme. Rozhodovací autonomie Evropské unie musí pochopitelně zůstat nedotčena. Tento summit byl rovněž příležitostí k tomu, abychom diskutovali o řadě mezinárodních otázek: o mírovém procesu na Blízkém východě, o íránském jaderném programu, o Afghánistánu a Pákistánu, o Kosovu, o východním sousedství i o komplexnější evropské bezpečnosti. Potěšilo mě společné prohlášení, které jsem vydala s ministrem zahraničí Lavrovem, ohledně ztrát na životech během izraelské vojenské operace proti flotile směřující do Gazy. Podle očekávání se však lišily naše názory na Gruzii, Kosovo a Moldavsko, k nimž Rusko zaujímá stanoviska, která všichni dobře známe. Elmar Brok, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, rád bych vám mnohokrát poděkoval za vaše prohlášení, paní baronko Ashtonová, a rovněž za to, jakým způsobem byl summit zorganizován. Jasně se ukázalo, a bylo to zmíněno již na summitu, že lidé jsou znepokojeni vývojem řady záležitostí v Rusku, které se týkají právního státu, a některými soudními spory a demonstracemi. Jednou z mnoha příčin tohoto znepokojení je skutečnost, že co se týče například Gruzie, nebylo dosud ustanoveno mezinárodní právo. Na druhou stranu je nicméně třeba, abychom ocenili pokrok, k němuž došlo, a partnerství pro modernizaci v tomto ohledu jistě významně přispěje. Je nezbytně nutné, abychom si uvědomili, do jaké míry je pro nás Rusko strategicky důležité. Máme významné společné zájmy v oblasti hospodářství a energetiky. Připadá mi velice důležité, že bylo možné dosáhnout společného stanoviska v rozhovorech 5+1 ohledně Íránu a rezoluce OSN i k dalším otázkám. Rovněž se domnívám, že chceme-li dosáhnout pokroku, je klíčové, aby se zintenzivnila práce blízkovýchodního kvarteta. Je to však rovněž otázka důvěryhodnosti Ruska, co se týče toho, zda můžeme pokročit s vyjednáváním o novém partnerství a dohodě o spolupráci a o tom, jak může být začleněna politika čtyř společných oblastí a otázka lidských práv. Jak jste již řekla, základní otázky, které byly až dosud obsaženy v energetické chartě a které se neuplatňují, jsou pro mnohé z nás důležité. Rusko musí být připraveno na to, že dohody tohoto druhu jsou právně závazné, a musí být připraveno začít brát vážně vyjednávání Světové obchodní organizace (WTO) i kroky směřující k jeho členství ve WTO, jestliže chce hrát větší roli v mezinárodní aréně. Vytvoření celní unie s Kazachstánem a Běloruskem není v tomto ohledu zrovna tím nejlepším příkladem. Domnívám se nicméně, že tato mezinárodní propojení jsou důležitá, zejména co se týče důvěryhodnosti závazku skupiny G20. Myslím, že je správné, abychom vytrvali ve svém úsilí v otázce víz. Měli bychom dát nicméně jasně najevo, že to musí být v souladu se změnami v postupech vydávání víz pro naše východní sousedy, kteří v jejich důsledku nesmí utrpět. Nesmí dojít k tomu, aby bylo

16-06-2010

16-06-2010

CS


snadnější cestovat do Evropy z Ukrajiny s ruským pasem, než cestovat s pasem ukrajinským. Doufám, že se v tomto ohledu soustředíte na správné načasování. Adrian Severin, jménem skupiny S&D . – Paní předsedající, vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem mají silný strategický náboj, který je charakterizován nejen našimi hospodářskými zájmy, ale také cílem, kterým je úzká spolupráce v mnoha mezinárodních oblastech. Z geografického hlediska Rusko je a bude nejbližším sousedem Evropské unie a i nadále bude hrát hlavní roli jak v euroasijském, tak i v euroatlantickém prostoru. Člověk by mohl mluvit o evropsko-ruské doplňkovosti v oblasti potřeb a zdrojů, stejně jako o shodě či konvergenci jistých cílů globálního významu. Člověk musí pochopit, že nestabilní a zranitelné Rusko, postižené vnitřními spory, představuje pro Evropskou unii problém, zatímco pro stabilitu platí opak. Rovněž doufám, že Rusko pochopí, že stabilní sousedství je pro jeho bezpečnost přínosnější, nikoli naopak. Rámec pro strategické vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem by měl předjímat kroky na několika úrovních. Partnerství pro modernizaci je skutečně důležité, protože přispěje k vytvoření důvěry, vzájemné závislosti a konvergence s Ruskem v rozsáhlých oblastech společných zájmů. Mělo by se však rovněž zvážit partnerství pro přistoupení k WTO, jehož prostřednictvím by Rusko mohlo mít prospěch z EU jako ze vstupní brány usnadňující jeho přístup k WTO. Důležité je energetické společenství. To by mělo rovněž zahrnovat trojstranný nástroj spolupráce se zeměmi v procesu transformace. Společně se Spojenými státy zřejmě musíme v trojstranném složení diskutovat o aktualizaci evropského a globálního bezpečnostního uspořádání, a to takovým způsobem, aby se jednalo o založení globálního mechanismu rovnováhy formou zplnomocňování a subsidiarity, v jejímž rámci se musíme postavit správným způsobem k lidským právům. Musíme se vyhnout tomu, abychom dialog o lidských právech používali jako geopolitický nástroj, a místo toho bychom z nich měli učinit základ skutečné politické spolupráce a skutečné institucionální součinnosti. Kristiina Ojuland, jménem skupiny ALDE . – (ET) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, summit EU-Rusko, který se konal v Rostově na Donu, vzbudil naděje na průlom v oblasti vzájemných vztahů, obzvláště co se týče hospodářské spolupráce a v širším měřítku rovněž mezinárodní spolupráce s Ruskem. S ohledem na to se však domníváme, že je důležité, abychom při rozvíjení vztahů nezapomínali zároveň zdůrazňovat zásady demokracie, lidských práv, občanských svobod a právního státu. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu podporuje program modernizace, jehož cílem je diverzifikace ruského hospodářského prostředí a rozvoj obchodních vztahů s Evropskou unií. Tohoto cíle bude možné dosáhnout za předpokladu, že Rusko udělá vše, co je v jeho silách, aby dalo do pořádku své hospodářské a právní prostředí. Pro nás je celní unie, která vznikla mezi Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem, znamením, že Rusko v současné době nestojí o přistoupení k WTO, což zase leká potenciální investory. Co se týče externích investic v Rusku, rádi bychom se dočkali právní jistoty, a to ať už hovoříme o energetickém sektoru, nebo o nějaké jiné oblasti. Rádi bychom se na ruské straně dočkali větší ochoty ke zlepšení spolupráce v přeshraniční dopravě zboží, domníváme se však rovněž, že je rozumné, aby se zjednodušil vízový režim mezi Evropskou unií a Ruskem. Aby toho však Rusko dosáhlo, musí podniknout konkrétní a praktické kroky. Co se týče energetické bezpečnosti, skupina ALDE považuje za velice důležité, aby pokračovala vyjednávání s Ruskem a aby bylo dosaženo dohody, která bude

41

42

CS


založena na zásadách energetické charty a která zaručí bezpečnost dodávek energie pro spotřebitele. Vítáme ratifikaci Protokolu č. 14 Evropské úmluvy o lidských právech a zachování moratoria na trest smrti v Rusku, avšak chtěli bychom poznamenat, že závazky vztahující se ke Gruzii dosud nebyly splněny. Rovněž bychom se rádi dočkali ze strany Ruska spravedlivé spolupráce v oblasti řešení konfliktů v Moldavsku a na jižním Kavkazu. Nakonec bych se ještě jednou chtěla vrátit k základním hodnotám. Skupina ALDE by ráda rozvinula dlouhodobé partnerství s Ruskem ve všech oblastech, avšak nemůžeme dovolit, aby se náš partner odchyloval od zásad právního státu a demokracie, a tím je i porušoval. Žádný hospodářský prospěch nemůže být důležitější než hodnoty, které reprezentuje Evropská unie. Jedním z charakteristických příkladů toho, jak se Ruská federace odchyluje od zásad právního státu, je druhý soud s Michailem Chodorkovským, na nějž upozornil také pozměňovací návrh č. 40, který představila skupina ALDE a o jehož podporu žádáme naše kolegy poslance. Děkuji vám. Werner Schulz, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, na stole před námi leží žalostné usnesení o bezvýsledném summitu mezi Evropskou unií a Ruskem. Vzhledem k tomu, jaké úsilí o modernizaci Ruska vyvíjí pan prezident Medveděv, musíme mu neustále vysvětlovat, že modernizace není jen technickou záležitostí. Ačkoli plně chápeme, že Rusko chce vyvíjet nanotechnologii a založit druhé Silicon Valley, modernizace vyžaduje také aktivní a energickou občanskou společnost, v níž se mohou naplno projevit tvůrčí schopnosti. Měli bychom Rusku nabízet kompletní partnerství pro modernizaci tohoto druhu a z tohoto důvodu je důležité, abychom překonali neshody a začali řešit problémy. Jsme vděčni předsedovi Evropské rady panu Van Rompuyovi za to, že se k tomu odhodlal v Rostově, a paní baronce Ashtonové za její úsilí na právě skončeném summitu. Toto by se nicméně mělo odrazit v našem usnesení. To je důvod, proč jsme předložili čtyři pozměňovací návrhy, a já bych vás rád požádal, abyste je podpořili. Tyto pozměňovací návrhy se týkají zastavení politického pronásledování, zlepšení trestního systému, vyšetření smrti Sergeje Magnitského, dosažení propuštění Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva, ukončení konfliktu na severním Kavkazu a zavedení svobody shromažďování, kterou zaručuje ruská ústava. Vnější svoboda – jinými slovy uvolnění vízového režimu – by měla jít ruku v ruce se svobodou vnitřní. Jsme přesvědčeni o tom, že svoboda v Rusku by měla být nedělitelná. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, vzhledem k fyzické blízkosti Ruska k Evropské unii, jeho dolarově biliónovému hospodářství a obrovským přírodním zdrojům, zejména zemního plynu, je strategické partnerství Evropské unie s Ruskem životně důležité. Má skupina uznává, že Rusko musí coby stálý člen Rady bezpečnosti OSN hrát klíčovou roli v mezinárodním měřítku. Rusko musí konkrétně hrát důležitou roli, co se týče situace v Severní Koreji, a prostřednictvím kvarteta i v mírovém procesu na Blízkém východě, v přesvědčování Íránu, aby upustil od svého jaderného programu, a v přesvědčování Turecka, aby otevřelo své hranice s Arménií. Na Ukrajině, v zemi mému srdci drahé, znatelně vylepšilo zvolení prezidenta Janukovyče vztahy mezi Moskvou a Kyjevem, které byly do té doby napjaté, avšak kontroverzní rozhodnutí o prodloužení smlouvy o pronájmu sevastopolské námořní základny Rusku by nemělo být chápáno jako znamení toho, že Ukrajina odvrhla Evropskou unii a zcela se

16-06-2010

16-06-2010

CS


navrátila do náruče matičky Rusi. Měli bychom odsoudit zejména prohlášení ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova, že konečné přistoupení Ukrajiny k Evropské unii není životně důležitým ruským národním zájmem. Prezident Janukovyč zvítězil jen velice těsně a přinejmenším polovina všech Ukrajinců podporuje užší vazby své země s Evropskou unií; nemůžeme jen tak vycouvat ze své zodpovědnosti, jíž je pozitivní reakce na jejich očekávání. (Zasedání bylo přerušeno) 6. Přivítání Předsedající. – Dámy a pánové, mám to potěšení informovat vás o tom, že v rámci meziparlamentních schůzek je na pár dní na pracovní návštěvě v Evropském parlamentu delegace z Národního lidového kongresu Čínské lidové republiky při příležitosti 29. meziparlamentní schůzky mezi Evropským parlamentem a Čínou. Ráda bych vřele uvítala všechny členy této delegace. Pan Peixin, místopředseda Výboru pro zahraniční věci Národního lidového kongresu Čínské lidové republiky, a pan Rivellini, poslanec Evropského parlamentu, jsou spolupředsedy této 29. schůzky našich příslušných parlamentů. Evropský parlament je potěšen, že hostí tento dialog, který se pravidelně a bez přerušení koná již nějakou dobu. Tato nová schůzka posílí vztahy mezi našimi parlamenty a umožní diskusi o široké škále témat, na nichž mají společné zájmy jak Evropská unie, tak Čínská lidová republika. Chtěla bych popřát členům obou delegací, aby schůzky, které již proběhly, stejně jako ty, které se budou konat dnes, aktivně přispěly ke sblížení těchto dvou institucí. 7. Závěry summitu EU-Rusko (31. května – 1. června) (pokračování rozpravy) Předsedající. – Budeme pokračovat v rozpravě o prohlášení místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k závěrům summitu EU-Rusko (31. května – 1. června). Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL . – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, v Evropském parlamentu často diskutujeme o vztahu mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Podepsal jsem společný návrh usnesení Parlamentu jménem své skupiny navzdory omezené povaze prohlášení vztahujících se k výsledkům nedávného summitu EU-Rusko. Avšak chtěl bych k tomu dodat následující poznámku. Toto byl první summit po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a z toho důvodu Rusové doufali, že Evropská unie zaujme rezolutnější postoj. Pro Rusko je Evropská unie strategickým partnerem, s nímž jej spojují společné hodnoty. Rád bych v tomto bodě všem připomenul, že v únoru 2010 byla Ruská federace posledním státem ze všech 47 členů Rady Evropy, který ratifikoval Evropskou úmluvu o lidských právech. To bylo jasné znamení, že Rusko sdílí společné hodnoty Rady Evropy. Rusko především doufalo, že docílí pokroku v otázce zrušení vízové povinnosti. Jednání o této otázce probíhají už sedm let a stále nepřinesla žádné konkrétní výsledky. Rozhodně sdílím názor, že navrhované partnerství pro modernizaci je krokem vedoucím k dohodě o strategickém partnerství. Nicméně podle mého názoru toto partnerství nejde dostatečně daleko, protože podle Centra pro evropskou reformu se například nepočítá

43

44

CS


s tím, že by se evropské technologie uplatňovaly v projektech, jichž se účastní i Rusko. Evropská unie je v tomto ohledu příliš krátkozraká a uniká jí mnoho příležitostí pro spolupráci, především v případě malých a středních podniků, a tudíž i příležitostí k budování důvěry. Proč těmto setkáním, která se konají už řadu let, tolik uniká podstata? Podle mého názoru bychom měli mít na paměti, že tou nejdůležitější výzvou, které čelí obě strany, je překonání nedostatku vzájemné důvěry. Příliš mnoho se mluví a dost často chybějí skutečné projekty, které by skutečně přispěly k budování důvěry ve všech oblastech politického, hospodářského, společenského a kulturního života. Energie a životní prostředí jsou klíčovými aspekty konstruktivního vztahu mezi Evropskou unií a Ruskem, který má za cíl vyřešit stávající problémy. Mluvíme všichni příliš často o tom, že energetická je politika strategickým nástrojem pro spolupráci a ukázkovým příkladem rozvoje důvěry, ale právě v oblasti energií dochází k častým nedorozuměním a opomenutím. Musíme přijmout rozhodná opatření, která to vyřeší. Fiorello Provera, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Rusko bude pro Evropskou unii nanejvýš důležitým strategickým partnerem a je proto nezbytně nutné dosáhnout rozšířené dohody o partnerství a spolupráci. Tato dohoda je prioritou pro naši zahraniční politiku, protože by vytvořila vhodnou platformu pro všeobecnou spolupráci s Moskvou. Mám na mysli bilaterální obchod, liberalizaci víz, kontrolu ilegální imigrace, boj proti terorismu, organizovanému zločinu a změně klimatu i obzvláště naléhavé problémy, jako je nukleární program Íránu, pacifikace Kavkazu a mírový proces na Blízkém východě. Co se týče energií, Evropská unie by měla odhodit určité předsudky a zaujmout pragmatičtější a konzistentnější postoj. Pokud chceme vyřešit otázku zabezpečení dodávky energií, měli bychom uznat přidanou hodnotu projektu South Stream, který zaručuje bezpečnou cestu a dostatečné zdroje energií nezbytné pro hospodářské zotavení v průběhu nadcházejících let. Ve vztazích s tak důležitými partnery, jako je Rusko, by měla Evropa jednat na dvou různých úrovních: na jedné straně by měla diskutovat o ideálních a ideologických hodnotách a na straně druhé by měla zaujmout praktický přístup nutný ve vztazích mezi dvěma státy. Jean-Marie Le Pen (NI). – (FR) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, jsem potěšen touto novou dynamikou, která provází zahájení nového partnerství pro modernizaci, a jsem potěšen jejím pragmatismem. Toto nové partnerství, pokud nic jiného, by mohlo přinejmenším zdůraznit rozsah, v jakém je Rusko nenahraditelným geopolitickým partnerem Evropské unie. Mám také radost z pozitivních komentářů o spolupráci s Ruskem, co se týče zvládání krize. Nicméně mám několik poznámek. Zatímco požadavky Evropské unie jsou vždy zdůrazňovány, zájmy nebo stanoviska jejího partnera se zdají být systematicky podceňovány nebo odmítány, ať již jde o oblast energií nebo o způsob, jakým je analyzováno východní partnerství a atlantické ambice jeho nejbližších sousedů. Rád bych také poukázal na to, že neústupnost, kterou většina členských států ukazuje ve svých postojích, a prudkost, s níž odsuzují jakékoli porušení lidských práv, se zdají být omezeny pouze na Rusko. Komentáře jsou mnohem civilizovanější a diplomati umírněnější, pokud jde například o Čínu a její systematické porušování právního státu, ať již v souvislosti

16-06-2010

16-06-2010

CS


s Laogai, tou obrovskou továrnou, z pohledu minimálních sociálních požadavků Evropské unie, zatímco naši francouzští nebo evropští pracovníci jsou nezaměstnaní. Dovolte mi připomenout vám rčení ad augusta per angusta – neboli přes obtíže ke slávě –, protože tak já vnímám snahy Ruska dnes, osvobozené od marxistického zločinného jedu, který po tolik desetiletí ochromoval tento národ a proléval jeho krev. Současné Ruské federaci se podařilo, aby celý národ opět chodil rovně a svobodně navzdory značným obtížím a problémům, které ještě musí vyřešit. Proto bych chtěl požádat ultraevropany o trochu skromnosti, zvláště když se evropskému superstátu zatím nedaří dosáhnout žádného svého cíle, navzdory dalším a dalším nákladným metodám a postupující dominanci členských států západní Evropy a střední a východní Evropy. Musím vám také připomenout, že tento Parlament projevoval více shovívavosti vůči komunistickému Sovětskému svazu než vůči Rusku. Navíc to jsou často titíž lidé, kteří dříve agitovali za jednostranné odzbrojení Západu a za účast pana Gorbačova ve Společenství, kteří dnes vyjadřují onu nefalšovanou nevoli a největší prudérnost vůči partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem. V této souvislosti vás musím informovat, pokud to tedy ještě nevíte, o nových historických skutečnostech, které se záhy objeví jako výsledek probíhajících překladů tajných sovětských archivů, které se podařilo získat odvážnému Pavlovi Stroilovovi. Tyto archivy již vydaly a ještě v budoucnu vydají některá velmi nepříjemná překvapení pro ty, kteří propagují ten jediný povolený názor na to, jaký byl skutečný konec studené války: o tom, jaký ve skutečnosti byl pan Gorbačov, a o nekalých praktikách ultraevropských sil dneška, které tehdy nadšeně přikyvovaly uskutečnění jistých sovětských projektů. I když riskuji, že se budu opakovat, Rusko je zásadním strategickým partnerem pro evropské státy a my musíme posílit naše vztahy ku prospěchu všech zúčastněných stran. Tato země je nám blíž, co se týče kultury, civilizace, historie, geografie, společných zájmů i společných rizik, než některé státy, jejichž přistoupení k Evropské unii se chystáte uznat. Ria Oomen-Ruijten (PPE). – (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, vážená paní Ashtonová, ráda bych nejprve poděkovala kolegům poslancům, kteří se mnou spolupracovali ve snaze přijít s dobrým, jasným usnesením. Naše usnesení obsahuje mnoho silně kritických poznámek o summitu v Rostově na Donu. Stejně jako někteří komentátoři připisujeme mizerný výsledek summitu tomu, že Rusko dalo přednost bilaterálnímu jednání s členskými státy namísto Evropské unie jako celku; důvodem je, že se Rusové domnívají, že stále nemluvíme jedním hlasem. Jak jste vnímali spolupráci na tomto summitu? Domníváte se, že se vám skutečně podařilo prezentovat jako jeden společný hlas Evropské unie? Mám nyní čtyři konkrétní otázky. Hovořilo se na summitu vůbec o této partnerské dohodě? Domnívám se, že je nanejvýš důležité, abychom uzavřeli dalekosáhlou, právně závaznou dohodu, která překročí hranice pouhé hospodářské spolupráce nebo nových dohod o energii. Demokracie a lidská práva přece musí také tvořit nedílnou součást této partnerské dohody. Je tato nová partnerská dohoda vůbec prioritou pro vás, nebo pro Rusko? Co se týče partnerství pro modernizaci, jako poslankyně Evropského parlamentu se cítím vyloučená. Na uzavírání dohod o spolupráci není nic špatného, ale tento nový plán modernizace je zářným příkladem vágnosti. To nebyla jediná iniciativa, o které bych s vámi bývala ráda diskutovala předem, protože Světová obchodní organizace (WTO), Energetická

45

46

CS


charta a boj proti korupci mi připadají mnohem důležitější, pokud jde o modernizaci ruského hospodářství. Pak zde máme ony čtyři společné prostory: copak není nový plán modernizace naprosto stejný jako naše předchozí dohoda o čtyřech společných prostorách? V tomto usnesení se musíme soustředit za každou cenu především na politiku lidských práv a to jste na obou stranách udělali. Bylo předloženo také několik pozměňovacích návrhů. Podle mého názoru by bylo rozumnější se jim věnovat ve zprávě o Rusku. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, rád bych vám poděkoval za vaši jasnou a otevřenou zprávu, která ukázala, jak důležité je uzavřít partnerství s Ruskem. Rád bych viděl rozvoj strategického partnerství. Nicméně musím také říci, že Rusko je partner, který bohužel vždy nedodržuje všechny smlouvy a dohody, například pokud jde o Gruzii. Jako jeden z lidí, kteří byli velmi kritičtí k činnosti Gruzie během poslední války, lituji, že Rusko nedodržuje dohody s Gruzií, protože to oslabuje postavení Ruska a jeho příležitost hrát roli mírotvorce v tomto regionu. Rusko by se za normálních okolností zapojilo do řešení velmi kritické situace v Kyrgyzstánu. Děkujme bohu, že dalo jasně najevo, že se chce zapojit pouze jako součást Organizace spojených národů. To je oblast, kde musíme Rusku jasně sdělit naše stanoviska. Chceme, aby Rusko bylo naším strategickým partnerem, ale musí také dodržovat společná pravidla, která byla ustanovena Organizací spojených národů, a dohody, které byly uzavřeny s Evropskou unií. Jsem velmi potěšen pozitivním vývojem ve vztahu mezi Ukrajinou a Ruskem. Nicméně to Evropské unii nebrání, a ani nesmí, v tom, aby se neustále snažila zlepšovat své vztahy s Ukrajinou. Tyto dvě věci se navzájem nevylučují. Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, moje skupina souhlasí s tím, co pan Swoboda právě řekl. Chtěli bychom uzavřít strategické partnerství s Ruskem. Avšak jsme také toho názoru, že partnerství tohoto typu ještě nemáme jednoduše proto, že ještě není možné takové partnerství uzavřít na základě hodnot, které v současné době s Ruskem nesdílíme. Nicméně se domnívám, že lze spatřovat záblesky naděje. Myslím si, že tyto záblesky představují velkou příležitost během vašeho funkčního období, baronko Ashtonová, která vašemu předchůdci nebyla dostupná. Já vidím v Rusku „západní politiku“, která je konstruktivnější než minulé politiky. Urovnání sporu ohledně hranice s Norskem v Arktidě, který se týkal obrovských nalezišť surovin, představuje významný krok vpřed. Dohoda s Ukrajinou o základně v Sevastopolu a o dodávkách plynu je dalším překvapivým krokem, který nám, doufejme, přinese také jistou stabilitu v oblasti dodávek plynu do Evropské unie. Dalším skutečně významným aktem je smíření s Polskem, pokud jde o tragédii ve Smolensku. Všechny tyto věci jsou skutečně významné. Také nesmím zapomenout zmínit se o něčem, co jsme opravdu nečekali. Ruská státní televize odvysílala při dvou příležitostech film „Katyň“ Andrzeje Wajdy v hlavním vysílacím čase. To je také znamením nového přístupu v Rusku, který podle mého názoru představuje naději do budoucna. Také díky této „západní politice“ Rusko uznalo, že jeho skutečné problémy leží na jihu a na východě. V této souvislosti byly zmíněny Kyrgyzstán a Írán. Možná ruské hlasování v Radě bezpečnosti OSN o sankcích proti Íránu jsou součástí této „západní politiky“. Dohoda o nové smlouvě START je rozhodně jejím důsledkem. Je pravda, že máme naději.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Můžeme doufat ve zlepšení našich a v přetrvávající pokrok, na jehož konci je strategické partnerství. Heidi Hautala (Verts/ALE). – (FI) Paní předsedající, chtěla bych upřímně poděkovat vysoké představitelce, která cestovala do Rostova na Donu, a celé pracovní skupině EU pro lidská práva. Mám velkou radost, že jste přišli s těmito tématy, protože, jak říkáte, jsou zde pozitivní znamení, ale také důvody ke znepokojení. Podle mého názoru by měl Evropský parlament jasně uvést tyto problémy ve svém zítřejším usnesení, jak jste řekla. Parlament, Komise a Rada skvěle spolupracovaly a přesně tak musíme také pokračovat, pokud jde o otázky lidských práv. V této souvislosti bych také ráda poděkovala komisařce Malmströmové za to, že tuto velice důležitou otázku lidských práv zmínila při svých diskusích s kolegy v Rusku. Hovořila o případu právníka, Sergeje Magnitského, který je šokujícím příkladem toho, jak někdo, kdo se postaví za lidská práva, může nakonec přijít o život. Nesmíme zavírat oči ani před skutečností, že v době konání summitu EU-Rusko v Rostově na Donu měly nevládní organizace zákaz shromažďovat se a demonstrovat. Pouze prosazovaly článek 31 ruské ústavy, který by měl zaručit svobodu shromažďování. Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Moskva si uvědomila, že bez modernizace a rozsáhlého přístupu k západním technologiím nemá nejmenší šanci přiblížit se evropskému průměru, co se týče rozvoje. Evropská unie by toho měla využít. To se však neděje, jak dokladuje dosti ubohý výsledek summitu EU-Rusko v Rostově na Donu. A bude to tak vždycky, dokud se Unie neodhodlá uplatnit nekompromisní postoj k hodnotám a principům při jednáních s Ruskem. Proto musíme jasně říci, že tato nová dohoda o partnerství a spolupráci mezi Ruskem a Evropskou unií musí zahrnovat závazný oddíl o lidských právech, a jasně dát najevo, že nemůže být řeč o modernizaci Ruska bez jeho demokratizace. Z toho důvodu by měl Parlament ve svém usnesení vyjádřit lítost nad nedostatečnou reakcí zástupců Evropské unie, kteří se zúčastnili summitu, v souvislosti s brutální akcí policie v Moskvě a Petrohradě dne 31. května. Nestačí zatleskat v tomto Parlamentu ruské organizaci pro lidská práva Memorial a udělit jejím členům Sacharovovu cenu. Některé hodnoty je zapotřebí obhajovat činy. (Potlesk) Bastiaan Belder (EFD). – (NL) Paní předsedající, již od doby cara Petra Velikého si Rusko a Evropa vysvětlují a uplatňují koncept modernizace rozdílně: materiální přístup versus komplexnější interpretace pojmu zahrnující jak materiální, tak nemateriální aspekty. To se znovu potvrdilo po nedávném summitu EU-Rusko, který se konal v Rostově na Donu začátkem tohoto měsíce. Po podpisu partnerství pro modernizaci prezident Medveděv uvedl, že tomuto pojmu přikládá hlavně technokratický význam. To ukládá Evropským orgánům důležitý úkol: vyzvat vedení Ruska, aby vzalo v potaz i základní nemateriální povahu skutečné společenské modernizace, a to zachování základních lidských práv ve svobodné občanské společnosti. Prezidentský komisař pro lidská práva Vladimír Lukin vyjádřil znepokojující kritiku, že nové mandáty ruské Federální bezpečnostní služby (FBS) ukazují opačným směrem, tj. tím špatným. Oprávněně také vydal varování před bumerangovým efektem vůči vlastním státním institucím. Jeho stanovisko si zasluhuje výraznou podporu, protože model předsedy vlády Putina se nesmí zopakovat v regionu nebo na Ukrajině.

47

48

CS


Krzysztof Lisek (PPE). – (PL) Je moc dobře, že jednáme s Ruskem. Musíme vést s Ruskem dialog a všichni rozumní lidé to budou podporovat. Také Evropský parlament bude podporovat dialog s Ruskem. Rusko se mění, nebo přinejmenším v to doufáme. Doufáme – jak uvedl prezident Medveděv –, že v Rusku nastane diktatura zákona a že obchodníci z Evropské unie, kteří v Rusku investují nebo s ním obchodují, se budou moci spolehnout na tamější právní situaci, která jim pomůže a nebude je omezovat. Bohužel až doposud jsme byli v Rusku svědky mnoha případů problémů právní povahy. V diskusi s Ruskem na to nesmíme zapomínat a musíme o tom mluvit. Jsme samozřejmě rádi, že Rusko spolupracuje s členskými státy Evropské unie, mezinárodním společenstvím, NATO, Spojenými státy a OSN v boji proti terorismu a za lepší světovou bezpečnost, ale zjevně nás znepokojuje, že se nejednalo zdaleka o všem o všem, co se týče vztahů Ruska k jeho sousedům. Zneklidňuje nás, že v Rusku stále existují politici, kteří uvažují o znovuvybudování ruské říše. Především případ Gruzie vyžaduje naši intervenci a stálé připomínky. Knut Fleckenstein (S&D). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, dámy a pánové, summit EU-Rusko přinesl slušné výsledky, především co se týče upřesnění detailů partnerství pro modernizaci. Velice vítám skutečnost, že za hlavní prioritu v tomto partnerství je považován dialog mezi občanskými společnostmi. Jako předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Ruskem jsem před několika málo dny vedl setkání pracovní skupiny v Permu právě o otázce rozvoje občanské společnosti. Znovu jsme viděli, jak velký pokrok Rusko za poslední roky udělalo, ale také kolik stále zbývá udělat a jak můžeme přispět k diskusím na základě svých zkušeností, jak dobrých, tak špatných. Výměna a volný pohyb osob jsou pro mě klíčovými koncepty. Bez volného pohybu osob nemůže být žádné partnerství pro modernizaci. Z tohoto důvodu jsem skutečně zklamán, že Evropská unie nijak nepokročila v otázce bezvízového cestování. Nyní musíme stanovit konkrétní cíle, na jejichž dosažení bude moci Evropská unie s Ruskem spolupracovat. Nejde o plnění plánu a rozhodně nejde o dodržování určitého sledu událostí. Jde o to zajistit, že vůči těmto otázkám zaujmeme předvídatelný postoj, že budou jasně definována kritéria a že každý, včetně Ruska, si bude moci být jist, že až budou tyto podmínky splněny a konkrétní problémy vyřešeny, bude možné uvolnění vízového režimu. Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Paní předsedající, vztahy Unie s Ruskem musí být obousměrné. Je zjevné, že dáváme Rusku nezbytné know-how pro technologický rozvoj, zatímco oni nám musí zaručit zlepšení prostředí pro investice podniků EU v Rusku a právní stabilitu. Velice lituji toho, že během summitu, o němž zde hovoříme, byla jednání pouze jednosměrná. Byli jsme to my, kdo dával, ale oni toho pro nás moc neudělali. V tomto společném usnesení, a řekněme si to upřímně, chybí odkaz na konkrétní případy porušování lidských práv. Bylo by lepší zmínit konkrétní jména a případy, a že jich nebylo málo. A konečně – pokud se paní Merkelová a pan Medveděv shodnou na ustavení Politického a bezpečnostního výboru EU-Rusko, mělo by být konkrétně řečeno: je Unie skutečně připravena hovořit jednohlasně, nebo bude hovořit hlasem jednotlivých členských států? Francisco José Millán Mon (PPE). – (ES) Paní předsedající, důležitost vztahů s Ruskem je pro Evropskou unii zřejmá: je to mocný soused, strategický hospodářský a energetický partner a stálý člen Rady bezpečnosti.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Rusko se nyní jeví mírumilovnější a stabilnější díky nové Smlouvě o omezení strategických zbraní uzavřené se Spojenými státy, díky tomu, že překonalo svůj nesouhlas s protiraketovým štítem, a díky dohodám, které uzavřelo s novou ukrajinskou vládou. Navíc napětí vyvolané před dvěma lety jeho zásahem v Gruzii se zmírnilo. V této nové souvislosti všichni vítáme ruskou podporu nedávného usnesení Rady bezpečnosti 1929 o Íránu. Proto je nyní vhodná doba na to vylepšit vztahy s Ruskem. V návaznosti na to, baronko Ashtonová, lituji skutečnosti, že se příliš nepokročilo v jednáních o nové partnerské dohodě s Ruskem, která nejprve vyžaduje, aby Rusko vstoupilo do Světové obchodní organizace, což také stále nebylo vyjasněno. Dámy a pánové, potřebujeme ambiciózní dohodu, která zahrnuje a reguluje energii, investice a obchodní otázky. Jasná, právně závazná pravidla jsou tím, co potřebujeme. Také samozřejmě souhlasím s tím, aby Evropská unie poskytla podporu a pomoc Rusku v jeho touze se modernizovat, ale partnerství pro modernizaci, které tvořilo rámec pro vztah ustavený na nedávném summitu, by nemělo představovat alternativu k uvedené dohodě. Rozhodně vítám skutečnost, že předsednictví do tohoto partnerství zahrnuje efektivní fungování soudního systému a zahájení boje proti korupci. Závěrem chci říci: také chci jednotnou, účinnou a soudržnou politiku EU a věřím, že nové nástroje Lisabonské smlouvy – a vy sama, vysoká představitelko, a stálý předseda Evropské rady – nám pomůžete dosáhnout tohoto cíle jednotné a soudržné politiky. Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Oceňuji vaše snahy nastolit ve sněmovně pořádek, ale to nebude fungovat. Je zřejmé, že hluk se bude pouze stupňovat. Paní místopředsedkyně Komise a vysoká představitelko, chtěl bych vám poděkovat za to, že jste přišla na dnešní schůzi Evropského parlamentu. Sledovali jsme výsledky summitu s obzvláštním zájmem. Podle našeho hodnocení byl summit veden konstruktivním způsobem, s menším napětím a větším realismem a větší vzájemnou úctou z obou stran. Myslím si, že tato nová atmosféra začne nevyhnutelně nést ovoce v našich vztazích. Zůstává skutečností, že ačkoli stále existují rozdíly v našich hodnotách, roste počet společných cílů sdílených Evropskou unií a Ruskem, což v tomto kontextu znamená, že máme široké pole pro spolupráci. Nemůžu než souhlasit se svými kolegy poslanci, kteří říkají, že usnesení, které předkládáme a přijímáme, je slabé. Na druhou stranu je to vyvážené usnesení, což je něco, co jsme tu dlouho neměli, a odráží výsledek tohoto setkání. A nakonec, domnívám se, že tento důkladný dialog s Ruskem má obrovský význam pro východní partnerství, protože nám nabídne příležitost společně vyřešit některé dlouhotrvající problémy v zemích, které se tohoto východního partnerství účastní. Inese Vaidere (PPE). – (LV) Dámy a pánové, je nepopiratelné, že musíme vytrvat a rozvíjet spolupráci s Ruskem, ale nová partnerská dohoda s Evropskou unií musí být daleko přesnější a právně závazná. Spolupráce v oblasti modernizace musí být bilaterální a přiměřená. Jako koordinátorka Podvýboru pro lidská práva bych ráda zdůraznila, že v téměř všech žalobách z celkových 115 proti Ruské federaci u Evropského soudu pro lidská práva bylo Rusko shledáno vinným. Odhlédneme-li od skutečnosti, že viníci byli pouze v některých případech označeni jménem, unikli spravedlnosti a nevinným obětem nebyla vyplacena žádná kompenzace. Ba dokonce naopak. V tomto roce například sovětský armádní úředník V. Kononov, který v roce 1944 nelítostně zavraždil a zaživa upálil mírumilovné litevské

49

50

CS


vesničany, včetně těhotné ženy, a který byl shledán Evropským soudem pro lidská práva vinným z válečných zločinů, dostal v Rusku vyznamenání. Co víc, významní ruští politici dokonce Evropskému soudu pro lidská práva v této souvislosti hrozili žalobami. To ilustruje odlišné vnímání otázky lidských práv v Evropské unii a v Rusku a tyto otázky musí být v této nové dohodě rozhodně vyřešeny. Děkuji vám. Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Paní předsedající, podle mého názoru, co se týče výsledků a následků, se německo-ruský summit konaný dne 5. června 2010 ukázal jako důležitější než summit EU-Rusko v Rostově na Donu. Jistě, bezpečnostní záležitosti, včetně Podněstří, by měly být projednávány mezi vysokým představitelem EU a ruským ministrem zahraničí v rámci soudržnějšího a permanentního rámce za předpokladu, že tyto dvě strany chápou věci stejně, když jedna hovoří o mechanismu urovnávání sporů a druhá o bezpečnostním fóru EU-Rusko pro výměnu názorů na současné mezinárodní záležitosti a bezpečnostní opatření. Avšak i když připouštím a respektuji, sám jako profesor mezinárodní politiky, že velké strategie jsou vyhrazeny pro velké pravomoci, nemohu zapomenout na to, že detaily, v nichž je zakopán pes, bývají většinou ponechány na vyřešení nižším zmocněncům. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, na summitu EU-Rusko se nepodařilo dosáhnout mnoha věcí. Partnerství pro modernizaci, na kterém jsme se shodli, existuje pouze na papíře a není jisté, zda je založeno na dohodě o partnerství nebo na dohodě o spolupráci. Nehledě na skutečnost, že nebyly stanoveny žádné konkrétní časové rámce ani konkrétní projekty. Avšak jak všichni víme, je pro nás nezbytně nutné prohloubit vztahy s Ruskem, protože Rusko je nejdůležitější partner Evropy, především co se týče energetické politiky. Domnívám se, že by bylo kontraproduktivní spojovat uvolnění vízové povinnosti s Ruskem s uvolněním vízové povinnosti se zeměmi, na něž se vztahuje východní partnerství EU. Závažná rozhodnutí tohoto druhu nemohou být učiněna en bloc pro několik států najednou. V tom jsme udělali chybu při přistoupení zemí v roce 2004. Je důležité zajistit, aby každý jednotlivý stát splnil všechny nezbytné podmínky. Vzhledem k tomu, že se na summitu diskutovalo o konfliktu v Gaze, o Kosovu a o snížení počtu krizových oblastí, vyvstává otázka, proč do diskusí nebyla zahrnuta také nestabilní situace v Kyrgyzstánu. Pokud selžou státní struktury v Kyrgyzstánu, je zde riziko, že s sebou stáhnou i sousedící regiony. To by přineslo problémy do mnoha oblastí, včetně projektu Nabucco. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka . – Paní předsedající, doufám, že ti, kteří si chtějí poslechnout závěr této rozpravy, tak budou moci učinit. Zaměřím se pouze na několik klíčových bodů, na které, myslím, upozornilo několik vážených poslanců, a hned na začátku se budu věnovat vztahu mezi partnerstvím pro modernizaci a dohodou o politické spolupráci. Chtěla bych zdůraznit, že se navzájem nevylučují. Ráda bych viděla výrazný pokrok, co se týče dohody o spolupráci. Máme určité problémy, především týkající se oddílů obchodních a hospodářských záležitostí, ale podle mého názoru není pochyb o tom, že musíme tuto dohodu dokončit spolu se zahájením – a to byl pouze začátek – přístupu partnerství pro modernizaci. Uznávám, že zde jsou některé skutečně závažné problémy, o kterých, myslím, mluvil pan Severin, ale jak řekl pan Lambsdorff, je to pro nás skutečná příležitost, abychom se na tom pokusili stavět. Pane Kurski, to zahrnuje otázky lidských práv. Rozhodně nejde jen o

16-06-2010

16-06-2010

CS


technické výhody, které by od nás Rusko rádo získalo. Je to mnohem širší otázka reformy soudnictví. Pokud mohu odkázat vážené poslance na prohlášení ze summitu, myslím si, že zjistíte, že celá řada toho, o čem zde diskutujeme, je v tomto prohlášení obsažena. Pane Beldere, možná pro vás bude také mít cenu, když se na to podíváte. Co se týče schopnosti mluvit jednohlasně, jak zmínila zvláště paní Oomen-Ruijtenová, jsme v postavení, kdy Evropská unie začíná pracovat soudržněji a konzistentněji v celé řadě oblastí. Domnívám se, že Rusko dává přednost tomu moci mluvit se všemi 27 státy. To ovšem neubírá, a ani by nemělo ubírat nic na silných bilaterálních vztazích, které Rusko má, ale existuje mnoho problémů, zejména obchodní a hospodářské otázky, kde Evropská unie jako celek, tedy všech 27 států společně, může mít mnohem větší vliv na to, co bychom si přáli vidět v Rusku, než by měly jednotlivé členské státy. Pan Tannock, pan Le Pen a pan Swoboda upozornili na dvě věci. Zaprvé, co se týče vazeb v oblasti zvládání krize, hovořila jsem se Sergejem Lavrovem o tom, jak můžeme spolupracovat efektivněji při řešení problémů na celém světě. Pane Mölzere, Kyrgyzstán nepředstavoval tak významný problém, jakým se stal za posledních 48 hodin; ale jistě, budeme s Ruskem i nadále hovořit o těchto tématech a s mnoha partnery jsme již v kontaktu. Strávila jsem většinu tohoto víkendu telefonováním, byla jsem v kontaktu s Kazachstánem a s ostatními a pokoušeli jsme se celou věc posunout kupředu. Zadruhé, řada poslanců, konkrétně pánové Swoboda a Tannock, zde hovořili o Ukrajině. Včera jsem se setkala s ukrajinským premiérem konkrétně proto, abychom diskutovali o způsobech, kterými můžeme prohloubit vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Jsem si dobře vědoma toho, že Ukrajina je pro nás velice důležitým státem. V kontextu toho, na čem pracujeme např. v oblasti víz a regionálních rozměrů – o kterých se na začátku naší rozpravy zmínil pan Brok –, je velice důležité, abychom pracovali v naprostém souladu s našimi sousedy z východního partnerství a zajistili tak, že budeme postupovat vpřed takovým způsobem, který nezpůsobí nepatřičnou nerovnováhu. Pane Fleckensteine, dialog občanské společnosti se v tomto prohlášení odráží. Je nesmírně důležité, stejně jako je podle mého názoru důležitý tah Ruska ohledně Světové obchodní organizace, abychom nyní znovu zvážili možnost jeho přistoupení k WTO bez úplné celní unie, ať už s Kazachstánem nebo bez něj. Nedávno jsem se sešla s místopředsedou vlády panem Šuvalovem, abych zjistila, co lze ještě udělat, abychom to urychlili. Gruzie je velmi zásadní téma. Neustále se na ni upozorňuje. Upozornili jsme na ni při našich bilaterálních jednáních na všech úrovních. Je velmi důležité, abychom pokračovali v práci v Ženevě na nalezení usnesení, a já zde skládám poklonu Pierru Morelovi za práci, již vykonává naším jménem. A konečně, energie jsou samozřejmě hlubokým, významným a všudypřítomným tématem, kde si musíme udržet silné partnerství s Ukrajinou a silné partnerství s Ruskem. Předsedající. – Obdržela jsem šest návrhů usnesení (2) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 17. června 2010.

(2)

Viz zápis.

51

52

CS


Písemná prohlášení (článek 149) Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Dohoda o partnerství pro modernizaci, která byla podepsána během summitu konaného v Rostově na Donu, pokládá základy lepší spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem v oblastech hospodářství a investic. To by mohlo dát určitý impuls pokračujícím hospodářským reformám a zavádění demokracie v Rusku. Na jednu stranu podporujeme toto stanovisko v tom, že modernizace Ruska 21. století se musí zakládat na demokratických institucích a hodnotách. Na druhou stranu nemůžeme souhlasit s návrhem smlouvy o evropské bezpečnosti, který Rusko představilo. Ta by oslabila role NATO a OBSE. Jsem toho názoru, že zavedení bezvízového styku bude možné až poté, co Rusko splní všechny nezbytné podmínky. Zároveň bych ráda upozornila na skutečnost, že budou-li ruští občané moci cestovat po Evropské unii, aniž by k tomu potřebovali víza, dříve, než to bude umožněno zemím východního partnerství, vyšle to směrem k nim negativní poselství. Ráda bych zdůraznila, že Moldavská republika i Ukrajina učinily značný pokrok, co se týče plnění podmínek pro zavedení bezvízového styku. Evropská unie se musí i nadále zapojovat do podpory zemí východního partnerství. Cristian Silviu Buşoi (ALDE) , písemně. – (RO) Vítám výsledky tohoto summitu mezi Evropskou unií a Ruskem, jelikož se domnívám, že věci se začaly ubírat správným směrem. Rusko zaujalo konstruktivnější postoj než v minulosti, zatímco na evropské straně úspěšně reprezentovali Evropskou unii baronka Ashtonová a předseda Van Rompuy z Evropské rady. Přál bych si nicméně, abychom byli ve svých vztazích s Ruskem poněkud obezřetnější. Rusko je nepochybně nesmírně důležitým strategickým partnerem, obecně zejména z hospodářského, energetického a obchodního hlediska. Nesmíme však ztratit ze zřetele skutečnost, že Rusko nepovažuje Evropskou unii za skutečného partnera a upřednostňuje bilaterální řešení závažnějších problémů s různými členskými státy. Musíme být konzistentní a dát Rusku najevo, že Evropská unie dokáže být soudržná a že Rusko musí vést rovnocenné diskuse s Evropskou unií, nikoli s členskými státy, čímž dojde k odstranění potenciálních rizik, že Rusko přijme strategii typu „rozděl a panuj“. Kromě toho, i když uznávám, že došlo k významnému pokroku, je zásadní, aby Evropská unie trvala na svých hodnotách, obzvláště na právním státu, demokracii a lidských právech. Kdybychom odstavili tyto hodnoty na vedlejší kolej, bylo by to stejné, jako kdybychom se vzdali jich i své vlastní identity. András Gyürk (PPE) , písemně. – (HU) Otázky zabezpečení energie hrály na programu summitu EU-Rusko, který se konal před dvěma týdny, méně důležitou roli, než tomu bývalo v minulosti. To neznamená, že by během uplynulých měsíců nedošlo k žádnému vývoji, který by stál za zmínku. Není to tak dávno, co byla znovu vznesena otázka fúze dvou plynárenských podniků, ruského Gazpromu a ukrajinského Naftogazu. Ukrajinský prezident navrhl, aby se představitelé Evropské unie účastnili budoucích diskusí týkajících se této fúze. Evropská komise však – jak jsme se dozvěděli ze zpráv – nevidí žádný důvod k tomu, aby se těchto jednání účastnila. Na rozdíl od Evropské komise se domníváme, že pokud jsme pozváni, měli by se představitelé Evropské unie účastnit diskusí o této fúzi, hlavně a především proto, že sítěmi Naftogazu dováží členské státy plyn, který představuje jednu pětinu naší celkové energetické spotřeby. Fúze těchto dvou společností by tudíž zásadně ovlivnila fungování evropského energetického trhu, a tím pádem i cenovou konkurenci. Nemůžeme fúzi Gazpromu a Naftogazu považovat za čistě interní záležitost dvou společností, jelikož jsme si všichni dobře vědomi toho, že vnitrostátní vlády jsou rovněž intenzivně zapojeny do jednání, která takovýmto transakcím předcházejí. Evropská unie by tedy, jestliže je pozvána, měla být i přítomna. Jestliže Evropská unie nemůže mít

16-06-2010

16-06-2010

CS


slovo v rozhodnutích, která ovlivňují její vlastní roli dovozce, pak není společná energetická politika ničím jiným, než sbírkou zbytečných, papouškovaných prázdných řečí. Sandra Kalniete (PPE), písemně. – (LV) Rozvoj vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem brzdí ony závažné problémy, které jsou spojeny se základní zásadou demokracie a dodržováním lidských práv v Rusku, s nezávislostí soudů a masových medií na politické exekutivě, s represivními opatřeními přijímanými proti zástupcům opozice a se selektivním uplatňováním zákonů. Zároveň se zdá, že důraz politiky Evropské unie se přesouvá ze strategického partnerství, založeného na společných hodnotách, směrem k pragmatické politice založené na zájmech. Pro takový druh politiky je obzvláště důležitá silná a jednotná podpora všech členských států a to, aby tato politika byla konzistentně realizována. Vítám partnerství pro modernizaci mezi Evropskou unií a Ruskem, které bylo zahájeno v Rostově na Donu, a postupné pokroky ve vzájemných vztazích. Ráda bych však zdůraznila především nutnost, aby toto partnerství zahrnovalo významnou kapitolu týkající se hodnot, aby zahrnovalo dodržování právního státu, demokracie, lidských práv a základních svobod. Nesmíme zapomínat na neustále se zvyšující vzájemnou závislost Ruska a Evropské unie v oblasti energetiky ani na velké problémy, které v minulých letech způsobilo přerušení dodávek energie. Abychom vyřešili tyto problémy, potřebujeme v Evropské unii nejen právní předpisy pro zabezpečení dodávek plynu, ale také spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem, která by se zakládala na nezbytné, avšak dosud neuzavřené dohodě mezi Evropskou unií a Ruskem o mechanismu včasného varování v oblasti energetické bezpečnosti. Ráda bych zdůraznila, že spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem v záležitostech týkajících se energetiky se musí zakládat na energetické chartě, která musí být začleněna do nové rámcové dohody mezi Evropskou unií a Ruskem, abychom dokázali zajistit viditelné a vzájemně čestné předpoklady pro investice a stejné podmínky přístupu na trh. Tunne Kelam (PPE), písemně. – Zdá se, že summit v Rostově nebude mít žádný významný výsledek. Program modernizace vypadá jako hezky zabalená náhrada za neexistenci solidní dlouhodobé spolupráce. Žádný z oficiálních výsledků neřeší klasický ruský problém, který spočívá v neschopnosti uplatňovat právní stát. Pravda, předseda Van Rompuy nadnesl téma lidských práv, avšak to není ve společném prohlášení reflektováno. Závěr je bohužel takový, že „mírné hodnoty“, na nichž se Evropská unie oficiálně zakládá, při jednání s vlivnými třetími stranami stále zůstávají na neoficiální úrovni. Zatímco společné prohlášení hovoří o budování občanské společnosti a rozvíjení mezilidských vztahů, otázkou zůstává, jak může být občanská společnost propojená, když mnoho z jejích aktivistů čelí věznění či pronásledování jen proto, že se odvážili vyslovit svůj názor. Z tohoto důvodu musí Evropská unie ostře reagovat na občanské demonstrace, které vypukly 31. května ve čtyřiceti ruských městech a které vyzývaly k uplatňování ústavního práva na svobodu shromažďování. Bezprostředně po tomto summitu vydaly Německo a Rusko prohlášení o založení společného výboru pro bezpečnost mezi Evropskou unií a Ruskem. Takovéto improvizované bilaterální dohody musejí nutně oslabit roli Evropské unie a její důvěryhodnost v očích třetích stran, co se týče provádění společných zahraničních a bezpečnostních politik podle Lisabonské smlouvy. Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – 25. summit Ruské federace a Evropské unie nabízí otázku, zda pravidelný rytmus takovýchto setkání nevede k podceňování jejich významu a slabé přípravě. Nechci zlehčovat význam setkávání nejvyšších představitelů EU a Ruska pro rozvoj kooperace a odstraňování zděděných nánosů konfrontace. Jaký byl přínos posledního summitu? Byl to první summit tohoto druhu, který se konal po ratifikaci

53

54

CS


Lisabonské smlouvy i po přijetí strategie Evropa 2020. Nové přístupy ze strany Bruselu jsem však nezaznamenal. Bylo zde několik abstraktních příslibů pomoci Rusku v modernizaci a prohlášení, že Unie, na rozdíl od USA, nepotřebuje „restartovat“ vztahy s Ruskem – stačí jen postupovat po nastoupené cestě. Nevyslyšeny byly návrhy Moskvy na zavedení bezvízového styku pro občany Ruska a EU. I když praxe ukázala, že nehrozí žádná hladová migrace z Východu a že současný systém není překážkou pro působení mezinárodního zločinu, Brusel mlčí. Připomínám, že při nedávné návštěvě ruského prezidenta v Turecku byla podepsána dohoda o bezvízovém styku mezi Ruskem a Tureckem. Obdobně je to s ruskou žádostí o vstup do WTO. EP by měl připomenout těm, kdo za EU chystají tyto summity, že naplnění strategie Evropy 2020 vyžaduje lepší přípravu. Doporučuji zvážit pořádání společných setkání poslanců EP a ruské Státní Dumy, které by přispěly k lepšímu vzájemnému porozumění i k věcné přípravě summitů. György Schöpflin (PPE), písemně. – Rusko i nadále považuje Západ za hlavního viníka zhroucení Sovětského svazu a chaosu Jelcinových let. Rusko sice čelí velkému množství neřešitelných problémů, které by ho měly nasměrovat k Západu, avšak averze Moskvy k Evropské unii stále trvá. Zaprvé, vůdčí přestavitelé změnili Rusko ve stát vyrábějící energii, takže s postupným ubýváním zdrojů energie se jeho hospodářství dostává do problémů. Světová finanční krize způsobila zhroucení cen energie, což vyústilo ve ztráty v příjmech pro Rusko. Ruská populace se demograficky hroutí, takže sotva dokáže mobilizovat dostatek vojáků na obranu země. V převážně islámském severním Kavkazu zažívá Rusko náhlý nárůst násilí. Násilí je zde potlačováno represemi, což znamená, že tento konflikt bude pokračovat. Čína začala šlapat Rusku na paty ve Střední Asii, kterou Moskva dlouho považovala za oblast svých vlastních zájmů. A konečně, jedinou oblastí, kde se Rusku i nadále dobře daří, jsou zpravodajské operace, o čemž svědčí letošní bleskurychlé znovunastolení ruské moci na Ukrajině. To je signál pro Západ. Rusko udělá, co bude v jeho silách, aby rozšířilo svou západní zónu bezpečnosti, a to bez ohledu na zájmy Evropské unie. Indrek Tarand (Verts/ALE), písemně . – (FR) Jsem ohromen konformismem kompromisního usnesení o závěrech summitu EU-Rusko, který se tak málo věnuje otázce lidských práv. Obávám se, že takovýto způsob řešení problémů, které se týkají Ruska, nepřinese budoucím vztahům mezi Evropskou unií a Ruskem nic užitečného. Kromě toho Francie prodala Rusku válečnou loď typu Mistral a já jsem přesvědčen, že bude tohoto svého kroku litovat. PŘEDSEDNICTVÍ: GIANNI PITTELLA místopředseda 8. Hlasování Předsedající. – Na pořadu jednání je hlasování. (Pro výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis) *** Robert Atkins (ECR). – Pane předsedající, nechci sněmovnu dlouho zdržovat, ale čeká nás 43 stran k hlasování. Jak dlouho budeme snášet absurdní stav věci, kdy tato sněmovna nemůže v pořádku dostát svých hlasovacích postupů? Bylo nám řečeno, že začneme ve 12 hodin. Nyní bude 12:50. Bude to trvat dlouho, než skončíme. Žádám vás, abyste vyzval

16-06-2010

16-06-2010

CS


předsedu a předsednictvo, aby dali komisařům, ministrům a všem ostatním zcela jasně najevo, že by měli své harmonogramy řídit podle našich řízení, a nikoli obráceně, a abychom hlasovali v řádném čase tak, jak je uvedeno. (Potlesk) Předsedající. – Dámy a pánové, chtěl jsem jenom podotknout, že hlasování bylo naplánováno na 12:30. Máme tedy zpoždění 20, a nikoli 40 minut. Rád bych také jménem celé sněmovny poblahopřál panu Fidanzovi, který se nedávno oženil. *** 8.1. Společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) (A7-0164/2010, Lena Ek) (hlasování) 8.2. Řídící struktury pro evropské družicové navigační programy (A7-0160/2010, Evžen Tošenovský) (hlasování) 8.3. Evropský program pozorování Země (GMES) (2011–2013) (A7-0161/2010, Norbert Glante) (hlasování) 8.4. Uzavření stanov Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) (A7-0176/2010, Herbert Reul) (hlasování) 8.5. Posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky (A7-0194/2010, Tadeusz Zwiefka) (hlasování) – Před hlasováním: Tadeusz Zwiefka, zpravodaj. – (PL) Dámy a pánové, toto je velmi důležitá záležitost. Poprvé v historii Evropské unie zavedeme postup posílené spolupráce. Musím k tomuto říci dvě věci. Zaprvé bych chtěl předložit pozměňovací návrh, a aktualizovat tak doporučení, protože poté, co byl dokument vypracován a odhlasován ve Výboru pro právní záležitosti, došlo ke změně. Na postup posílené spolupráce přistoupilo ne 12, ale 14 členských států – připojily se také Malta a Portugalsko. Rád bych, abychom tuto změnu z 12 na 14 v bodě G preambule do doporučení začlenili. Také bych rád horlivě požádalEvropskou komisi a členské státy, které jsou součástí postupu posílené spolupráce, aby tento postup v souladu s čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie podporovaly a popularizovaly v co největším počtu členských států. Jde o to, aby postup nebylo možné použít jako zvláštní nástroj pro provedení konkrétních opatření určených výhradně omezené skupině zemí. 8.6. Přijetí eura v Estonsku ke dni 1. ledna 2011 (A7-0182/2010, Edward Scicluna) (hlasování) 8.7. Návrh opravného rozpočtu č. 4/2010: oddíl III – Komise (přebytek za rok 2009) (A7-0200/2010, László Surján) (hlasování)

55

56

CS


8.8. Udělení absolutoria za rok 2008: souhrnný rozpočet EU, Rada (A7-0096/2010, Ryszard Czarnecki) (hlasování) – Před hlasováním: Ryszard Czarnecki, zpravodaj. – (PL) Jen jednu věc – dáváme Radě naši důvěru na úvěr, ale tento úvěr není bez podmínek. Jsem si jist, že v průběhu příštího roku bude spolupráce s Radou mnohem lepší a efektivnější než dříve. – Před hlasováním o právním východisku 1: Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Pane předsedající, hlasujeme o udělení absolutoria a Parlament připomíná, že jsme o udělení absolutoria hlasovali v průběhu předchozího zasedání. Bohužel, jeden okruh ve zprávě ještě zbyl. Přečtu vám jej: „Důvody pro odložení rozhodnutí o udělení absolutoria“. Navrhuji, abychom předložili ústní pozměňovací návrh k jeho odstranění, jakož i k odstranění následujícího okruhu: „Další kroky a dokumenty, které mají být předloženy Parlamentu“. Domnívám se, že k této chybě došlo z nedbalosti. Předsedající. – Děkuji vám. Domnívám se, že váš pozměňovací návrh je správný, a provedli bychom jej v každém případě automaticky, aby schválení bylo v souladu s dnešním datem. Souhlasím proto s vaším doporučením. 8.9. Právo na tlumočení a překlad při trestním řízení (A7-0198/2010, Sarah Ludford) (hlasování) 8.10. Úprava pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (A7-0137/2010, Edit Bauer) (hlasování) – Po zamítnutí společného postoje: Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, na základě tohoto hlasování přezkoumá sbor komisařů různé možnosti včetně stažení návrhu. Neprodleně požádáme členské státy o vyjádření, jakým způsobem uplatňují pravidla pro pracovní dobu u řidičů samostatně výdělečně činných a jak sledují jejich dodržování. Pervenche Berès (S&D). – (FR) Pane předsedající, z projevu pana komisaře jsem pochopila, že návrh, který jsme zamítli, Komise stáhne. Je-li tomu tak, pak není nadále nutné jej zasílat Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Předsedající. – Z toho, co pan komisař řekl, jsem vyrozuměl, že tato možnost by mohla být zvažována. V takovém případě pak máte zcela jistě pravdu, paní Berèsová. Pokud pan komisař potvrdí, že Komise si přeje návrh stáhnout, pak předsednictvo, které v tomto okamžiku zastupuji, tuto věc příslušnému výboru přirozeně nepostoupí. Můžete to potvrdit, pane Füle? Štefan Füle, člen Komise. – Pane předsedající, skutečně jsem řekl, že sbor komisařů přezkoumá nejrůznější možnosti včetně stažení návrhu. Pervenche Berès (S&D). – (FR) Pane předsedající, za těchto podmínek a vzhledem k míře nejistoty potvrzené odpovědí pana komisaře bych podle čl. 56 odst. 3 požádala, aby plénum vyjádřilo svůj názor na legislativní návrh, který nyní návrh Komise odmítá, a ráda bych požádala své kolegy poslance, aby potvrdili svůj hlas hlasováním pro legislativní návrh v takto pozměněném znění.

16-06-2010

16-06-2010

CS


(Potlesk) Předsedající. – K tomu máte plné právo, paní Berèsová. Paní zpravodajka požádala o slovo. Edit Bauer, zpravodajka. – (HU) Musím bohužel říci, že jednou z možností je zahájit zítra řízení pro porušení právních předpisů proti 25 členským státům. Ráda bych požádala o odstranění mého jména ze zprávy, protože si k tomu nepřeji přispět. Předsedající. – Je zde nicméně návrh paní Berèsové. Chtěl bych pozvat někoho, kdo by se vyjádřil pro, a někoho, kdo by se vyjádřil proti. Kdo se chce vyjádřit proti návrhu paní Berèsové, abychom hlasovali o zamítnutí legislativního návrhu? Nikdo? Kdo se chce vyjádřit v jeho prospěch? Podle jednacího řádu není s přípustností žádosti paní Berèsové žádný problém, takže návrh můžeme postoupit k hlasování. Giles Chichester (ECR). – Pane předsedající, když tato sněmovna posledně hlasovala o odmítnutí návrhu Komise – v onom případě se jednalo o směrnici týkající se zásob ropy – návrh byl vrácen příslušnému výboru, neboť Komise důrazně nepotvrdila, že návrh stáhne. Pan komisař volil svá slova velmi pečlivě. Nesouhlasím s výkladem paní Berèsové. Návrh by měl jít zpátky do výboru, dokud nebudeme vědět, zda Komise vezme svůj návrh zpět, nebo ne. (Potlesk) Emilie Turunen (Verts/ALE). – Pane předsedající, chtěla bych promluvit v zájmu pokroku našeho dnešního hlasování. Stačí citovat čl. 56 odst. 3: „Jestliže Komise nevezme svůj návrh zpět, vrátí Parlament věc příslušnému výboru bez hlasování o návrhu legislativního usnesení, pokud Parlament na žádost předsedy či zpravodaje příslušného výboru nebo politické skupiny či nejméně čtyřiceti poslanců nepřistoupí k hlasování o návrhu legislativního usnesení.“ Je to zcela jasné. Žádali jsme o hlasování. Samozřejmě bychom měli hlasovat. (Potlesk) (Parlament návrh schválil) Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, celé hlasování mohlo být uchopeno jinak, pokud by se paní zpravodajka držela výsledků výboru. Mohlo by to tak prosím být v budoucnu provedeno? (Potlesk) 8.11. Poskytování informací o potravinách spotřebitelům (A7-0109/2010, Renate Sommer) (hlasování) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 48: Renate Sommer, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, jen pro objasnění jazyka užitého v německé verzi. V ostatních jazykových verzích nejsou žádné změny potřeba. Z důvodu právní jistoty je to nezbytné a týká se to výrazů „nicht vorverpackte Lebensmittel“ (předem nebalené potraviny), namísto „nicht fertig abgepackte Lebensmittel“ (nebalené potraviny). Jedná se o jazykovou změnu v německé verzi.

57

58

CS


(Ústní pozměňovací návrh byl přijat) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 130: Renate Sommer, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, tento pozměňovací návrh se týká označování výrobků, které obsahují nanomateriály. Jsem zásadně ve prospěch změny. Chtěla bych jen upřesnit, že se musí jednat o stabilní nanomateriály. Existují také nanomateriály nestabilní, jako je cukr, které mohou být rozemlety na tak jemný prášek, že jeho částečky dosahují nanovelikosti. Vše nasvědčuje tomu, že nestabilní nanomateriály nepoškozují živé organismy. Přála bych si proto k ústnímu pozměňovacímu návrhu připojit následující dodatek: „u produktů obsahujících stabilní nanomateriály“. (Ústní pozměňovací návrh nebyl přijat) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 101: Glenis Willmott (S&D). – Pane předsedající, chci jen přesunout slovo „původu“ v tomto odstavci, tak aby zněl: „země nebo místo původu“. Pro spotřebitele je to mnohem jasnější. (Ústní pozměňovací návrh nebyl přijat) – Po hlasování o pozměňovacím návrhu 101: Renate Sommer, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, první část pozměňovacího návrhu 101 byla přijata a druhá část zamítnuta. Podle toho, jak rozumím pozměňovacímu návrhu 328, je o něm proto stále potřeba hlasovat. Týká se to také technické úpravy, která je součástí změn, které musíme učinit po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Výraz „systém projednávání ve výborech“ musí nahradit pojem „akt v přenesené pravomoci“. Z tohoto důvodu se domnívám, že o tom ještě musíme hlasovat. (Parlament návrh schválil – hlasování o pozměňovacím návrhu 328 bylo zahájeno) – Po hlasování o pozměňovacím návrhu 295: Carl Schlyter (Verts/ALE). – Pane předsedající, pozměňovací návrh PPE oproti původnímu znění některé věci mění, ale ani pozměňovací návrh PPE, ani původní znění se nezabývají otázkou trans-tuků. Vzhledem k tomu, že trans-tuky jsou pro mnoho lidí zde důležitým tématem, by se mělo o odpovídající části pozměňovacího návrhu 144 ještě hlasovat, i když je pozměňovací návrh 295 přijat. Renate Sommer, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, nechtěla bych se dostat do diskuse o obsahových otázkách, avšak jak je uvedeno na hlasovacím lístku, tuto otázku, již vyřešilo oddělením pro předkládání návrhů. Pozměňovacím návrhem, který předložila skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), se má vypustit čl. 29 odst. 1 pododstavec 1 písm. b). Pan Schlyter odkazuje na něco, o čem se ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin znovu hlasovalo pod bodem b, ale je to označeno ba. Pan Schlyter je proto toho názoru, že doplnění na základě čl. 29 odst. 1 pododstavec 1 písm. b) je mimořádným doplněním a spolu s pozměňovacím návrhem k tomuto bodu nespadá do dnešního hlasování. Domnívám se, že bychom měli následovat to, co učinilo oddělení pro předkládání návrhů. Jestliže je pozměňovací návrh 295 přijat, podle mého názoru, musí být od pozměňovacího návrhu 144 upuštěno. Jelikož se názory v tomto bodě rozcházejí, ale pan Schylter byl dostatečně čestný a informoval mne dříve, než tuto věc přednesl plenárnímu zasedání, navrhuji, abychom i tak samostatně hlasovali o pozměňovacím návrhu 144.

16-06-2010

16-06-2010

CS


(Parlament návrh odmítl) – Po hlasování o pozměňovacím návrhu 145: Renate Sommer (PPE). – (DE) Pane předsedající, musíme hlasovat o pozměňovacím návrhu 339. Týká se to opět technické úpravy „aktu v přenesené pravomoci“. (Parlament návrh schválil) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 149: Renate Sommer (PPE). – (DE) Pane předsedající, obě části pozměňovacího návrhu 313 byly zamítnuty. Musíme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu 149. (Parlament návrh schválil) – Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 297: Carl Schlyter (Verts/ALE). – Pane předsedající, týká se to čl. 31 odst. 3. Skupina PPE chce zrušit povinné GDA. Se skupinou PPE souhlasíme a chtěli bychom hlasovat pro. Skupina autorů pozměňovacího návrhu 314 se proto rozhodla jej změnit tak, aby se týkal čl. 31 odst. 3 a (nový). Nemělo by se tudíž stát, že pozměňovací návrh nebude vzat v potaz, pokud by byl pozměňovací návrh 297 přijat. – Po hlasování o pozměňovacím návrhu 316: Renate Sommer (PPE). – (DE) Pane předsedající, o pozměňovacím návrhu 316 jsme neměli hlasovat, protože pokud je pozměňovací návrh 313 přijat, pozměňovací návrh 316 není vzat v potaz. O pozměňovacím návrhu 313 jsme hlasovali ve dvou částech a nebyl přijat. Omlouvám se, zmýlila jsem se. – Po hlasování o pozměňovacím návrhu 346: Renate Sommer (PPE). – (DE) Pane předsedající, právě jste během hlasování řekl, že pozměňovací návrh 346 byl zamítnut. Domnívám se, že to z vaší strany byla chyba. Také se to týkalo technické úpravy. Skupiny se na tom shodují. Ráda bych vás požádala, aby se o pozměňovacím návrhu 346 znovu diskutovalo. (Parlament návrh schválil) – Po hlasování: Joseph Daul (PPE). – (FR) Pane předsedající, s ohledem na čas bych chtěl požádat, abychom jednoduše hlasovali o EU 2020 a o správě ekonomických záležitostí, odložili zbytek na zítra, a pokud nebudeme mít ve čtvrtek dostatek času, zůstaneme v pátek ráno. (Potlesk) (Parlament návrh schválil) Postoj Komise k navrhovaným pozměňovacím návrhům Evropského parlamentu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady pro poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Zpravodajka: Renate Sommer (EPP) (COM(2008)0040 – C6-0052/2008 – 2008/0028(COD))

59

60

CS


Pozměňovací návrhy Přímo přijatelné: 2, 3, 7, 9, 11, 14, 15, 17, 29, 43, 51, 52, 55, 70, 71, 74, 76, 82, 83, 90, 95, 103, 105, 126, 138, 142, 163, 168, 188, 201, 217, 234, 240, 326, 329, 330, 336, 346 V zásadě přijatelné: 16, 61, 69, 84, 94, 98, 100, 119, 130, 133, 140, 149, 162, 183, 185, 189, 207, 226, 227, 228, 256, 276, 293, 304, 315, 323 Přijatelné po přeformulování: 20, 25, 30, 31, 67, 72, 79, 97, 106, 134, 175, 182, 202, 203, 204, 210, 229, 255, 331, 333, 335, 339, 343, 344, 345, 348 Částečně přijatelné: 4, 5, 6, 18, 19, 22, 23, 24, 32, 35, 39, 42, 46, 49, 59, 60, 78, 86, 88, 89, 101, 104, 112, 121, 125, 135, 144, 146, 152, 157, 160, 180, 184, 219, 224, 225, 238, 243, 257, 258, 262, 286, 289, 296, 306, 310, 312, 313, 320, 321, 322, 328, 332, 334, 340, 347, 349, 351 Nepřijatelné: 1, 8, 10, 12, 13, 21, 26, 27, 28, 33, 34, 36, 37, 38, 40, 41, 44, 45, 47, 48, 50, 53, 54, 56, 57, 58, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 73, 75, 77, 80, 81, 85, 87, 91, 92, 93, 96, 99, 102, 107, 108, 109, 110, 111, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 120, 122, 123, 124, 127, 128, 129, 131, 132, 136, 137, 139, 141, 143, 145, 147, 148, 150, 151, 153, 154, 155, 156, 158, 159, 161, 164, 165, 166, 167, 169, 170, 171, 172, 173, 174, 176, 177, 178, 179, 181, 186, 187, 190, 191, 192, 193, 194, 195, 196, 197, 198, 199, 200, 205, 206, 208, 209, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 218, 220, 221, 222, 223, 230, 231, 232, 233, 235, 236, 237, 239, 241, 242, 244, 245, 246, 247, 248, 249, 250, 251, 252, 253, 254, 259, 260, 261, 263, 264, 265, 266, 267, 268, 269, 270, 271, 272, 273, 274, 275, 277, 278, 279, 280, 281, 282, 283, 284, 285, 287, 288, 290, 291, 292, 294, 295, 297, 298, 299, 300, 301, 302, 303, 305, 307, 308, 309, 311, 314, 316, 317, 318, 319, 324, 325, 327, 337, 338, 341, 342, 350 8.12. Příprava zasedání Evropské rady (17. června 2010) - EU 2020 (hlasování) 8.13. Příprava zasedání Evropské rady (17. června 2010) – Správa ekonomických záležitostí (hlasování) 8.14. Návrh rozhodnutí o zřízení a početním složení zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 (B7-0295/2010) (hlasování) 8.15. Návrhy na jmenování do delegace v Parlamentním výboru CARIFORUM-ES (B7-0341/2010) (hlasování) Předsedající. – Tímto se hlasování uzavírá.

16-06-2010

16-06-2010

CS


9. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování Předsedající. – Nyní přistoupíme k vysvětlení hlasování. Zpráva: Lena Ek (A7-0164/2010) Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Baltské moře je naším společným evropským bohatstvím, a je proto důležité přijmout kroky, které nám umožní jej chránit před námi samými. Může to znít paradoxně, ale některá odvětví hospodářství, jako jsou průmysl, zemědělství a rybolov, mohou – pokud jsou řízena špatně – negativně ovlivnit pobaltské biosystémy. Navzdory věcem, které je potřeba provést ve prospěch základních hospodářských procesů, je proto naší povinností zajistit péči a ochranu Baltského moře, které je výjimečným přírodním zdrojem. Zanedbání pobaltské biodiversity poškodí hospodářská odvětví využívající vody Baltského moře. V této oblasti je proto nezbytná nadnárodní a přeshraniční spolupráce. Pouze díky společnému výzkumu za účasti ruských vědců můžeme vytvořit účinný systém chránící Baltské moře, který umožní využití jeho potenciálu inovativním způsobem. Zpráva: Edward Scicluna (A7-0182/2010) Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych Estonsko při vstupu do eurozóny velmi vřele přivítat. Každý nový člen eurozóny mě těší, neboť společná měna je důležitým integračním faktorem. Přesto bych rád u této příležitosti Komisi připomněl, že musí být plněna kritéria stability. Někdy mám pocit, že stávající členové eurozóny mají zvláštní práva. Pravidla jsou od toho, aby byla dodržována. Každý, kdo pravidla poruší, musí být potrestán. Platí to zejména pro kritéria stability eura. Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Mám víru v euro jako měnu a jako zástupkyně Estonska jsem samozřejmě podpořila přijetí zprávy a přijetí eura od příštího roku. Náš rozpočtový schodek je malý a zadluženost našeho veřejného sektoru je jedna z nejnižších v Evropě. Vláda provedla škrty, kde jen mohla. Výsledek – schválení na úrovni Evropské unie – je zasloužený. Pro zprávu jsem nicméně hlasovala také proto, abych poděkovala a pochválila náš lid, estonské obyvatelstvo. Zatímco snášeli vysokou nezaměstnanost, propad příjmů – toto všechno prožili – neproběhly žádné stávky, žádné vzpoury, dokonce ani žádné remcání–. Tohle vypětí již nemůže trvat déle. Doufáme, že nám euro poskytne úlevu, začátek nového vzestupu. Děkuji. Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, hlasovala jsem pro zprávu a především bych chtěla poblahopřát Estonsku k rozhodnutí Evropského parlamentu umožnit mu k 1. lednu 2011 vstup do eurozóny. Euro v dnešní době čelí vážným výzvám, nicméně vstup Estonska do eurozóny by měl být jasnou zprávou těm, kteří otázku existence a perspektivy společné evropské měny zpochybňují. Estonské odhodlání a soustavné úsilí o členství v rodině eurozóny bychom si měli vzít za příklad, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že chvályhodného výkonu Estonsko dosáhlo v průběhu globální finanční a hospodářské krize. Případ Estonska by měl sloužit jako příklad ostatním členským státům, které usilují o vstup do eurozóny, stejně jako stávajícím členům euro rodiny a zvláště těm, kteří podceňují význam kritérií a pravidel eurozóny.

61

62

CS


Zpráva: Ryszard Czarnecki (A7-0096/2010) Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, vypracování zprávy, kterou jsme dnes přijali, byla bolestivá zkušenost. Jak víte, v loňském roce jsme dokončili podobnou zprávu o udělení absolutoria Radě až v listopadu. Ukazuje to, že ve věci dohledu nad rozpočtovými výdaji tohoto základního orgánu Evropské unie Evropský parlament měl, a stále má, značný počet výhrad. I přes různé problémy a velmi obtížný dialog s Radou je třeba doufat, že důvěra, kterou jsme dnes Radě propůjčili, povede k otevřenější spolupráci, aby dokumenty z oblasti rozpočtových výdajů zaslané Evropskému parlamentu byly přesnější, a také aby se tak stalo dříve, aby byla konečně revidována slavná „gentlemanská dohoda“ – dílo z roku 1970, před 40-ti lety – a aby Evropský parlament získal skutečný a setrvalý vliv v oblasti dohledu nad rozpočtovými výdaji Rady. Ashley Fox (ECR). – Pane předsedající, jsem hluboce znepokojen nedávným prohlášením předsedy Evropské rady, který tvrdí, že členské státy souhlasí s předkládáním svých rozpočtů Komisi předtím, než je předloží svým vnitrostátním parlamentům. To zkrátka nebyla pravda a jednalo se o jasný pokus pana Van Rompuye zmanipulovat členské státy, aby souhlasily s dalším přesunem pravomocí do Evropské unie. Žádat, aby členské státy nejprve předložily své rozpočty Komisi, by znamenalo hrubé porušení národní suverenity. Jsem potěšen, že vláda Spojeného království pana předsedu Van Rompuye opravila a je odhodlána znovu zdůraznit, že první, kdo uvidí a schválí náš rozpočet, bude Dolní sněmovna. To je neoddiskutovatelné. Členské státy, které chtějí pokračovat v hospodářské a finanční integraci, by měly mít možnost tak učinit, ale neměly by k tomu nutit země jako Spojené království, které si přejí zachovat svou hospodářskou suverenitu. Zpráva: Sarah Ludford (A7-0198/2010) Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, hlasovala jsem proti této zprávě ne proto, že nesouhlasím s překlady trestních řízení – je samozřejmě velmi důležité, aby tato řízení byla správně tlumočena a překládána. Ovšem smysl této zprávy je ve skutečnosti přidat větší pravomoci Evropskému soudu pro lidská práva. Spojené království již Evropskou úmluvu o lidských právech podepsalo a začlenilo do našich právních předpisů v roce 1998, jak tomu je, domnívám se, v celé Evropské unii. Sami sebe se musíme zeptat, proč se Evropská unie touto cestou vydává. Domnívám se, že touto cestou jde – a myslím si, že my všichni víme, proč touto cestou jde – protože je to další krok na cestě ke státnosti. To je důvod, proč jsem hlasovala proti. Tato rozhodnutí musí přijímat vnitrostátní vlády. Není to pro vás: nejste zemí. Kolikrát to ještě budeme muset říkat? Gerard Batten (EFD). – Pane předsedající, já i mí kolegové ve Straně nezávislosti Spojeného království jsme se zdrželi hlasování ne proto, že bychom měli ze zásady nějakou námitku vůči tomu, aby pro ty, kteří se ocitnou před cizím soudem, byly k dispozici řádné překladatelské služby. Ale hlasovat pro by znamenalo podporu Stockholmského programu a harmonizace evropských právních systémů. Jak jsme viděli u evropského zatýkacího rozkazu, znamená to likvidaci staletí staré ochrany proti nespravedlivému zatčení a uvěznění podle anglického práva. Se soudními procesy

16-06-2010

16-06-2010

CS


v nepřítomnosti obžalovaného, vzájemným uznáváním pokut a příkazů ke konfiskaci atd. to bude ještě horší. Každý, kdo věří, že vnitrostátní soudy by měly mít právo chránit vlastní občany, musí být proti harmonizaci právních systémů a Stockholmskému programu. Źpráva: Edit Bauer (A7-0137/2010) Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, hlasovala jsem proti této zprávě a jsem potěšena, že ji tato sněmovna odmítla. Zastupuji region West Midlands ve Spojeném království, oblast, kde je míra nezaměstnanosti jednou z nejvyšších ve Spojeném království. Lidé ve West Midlands, jakož i v celé Velké Británii, začínají s drobným podnikáním; vlastně většina pracovních míst ve Spojeném království je v oblasti drobného podnikání a tato zpráva je jen dalším útokem na drobné podnikání. Kdyby prošla, byla by tato zpráva důkazem, že otevřete-li si malý podnik, budete podléhat příliš vysokému počtu právních předpisů, takže doufám, že tato sněmovna a Komise nevrátí sněmovně tuto zprávu zpátky a odmítnutí pochopí jako signál, aby další právní předpisy drobné podnikání neregulovaly příliš. Potřebujeme oživení hospodářství, nikoli nadměrnou regulaci. Zpráva: Renate Sommer (A7-0109/2010) Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože si myslím, že evropští spotřebitelé mají právo vědět, co se nachází v potravinách, které konzumují. Cílem návrhu Komise přeformulovat ustanovení Evropské unie o označování potravin je jasně zlepšení kvality právních předpisů v dané oblasti. Je samozřejmě navržen s cílem omezit byrokracii, nabídnout zúčastněným stranám v potravinovém řetězci vyšší míru právní jistoty, zvýšit konkurenceschopnost evropského potravinářského průmyslu a zajistit spotřebitelům poskytnutí úplných informací o potravinách. Zatímco na jedné straně by byl v zájmu transparentnosti pro spotřebitele, na straně druhé se nezdá, že by byl současně vhodný ke snížení byrokracie a zjednodušení právních předpisů. Podle našeho názoru si to Komise příliš usnadnila. Podporuji návrh zpravodajky týkající se výživových profilů, které jsou skutečně podrobně definovány, ale nemají vědecký základ. Navíc skutečnost, že Komise vypracovala návrh nařízení bez konzultace s externími odborníky není z našeho pohledu pochopitelná. Dále je také nepochopitelné, že návrh měl být podán v době, kdy byla sotva zahájena obšírná studie pokrývající všechny členské státy, třebaže výsledky dílčího výzkumu byly k dispozici. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, spotřebitelé mají samozřejmě právo vědět, co potraviny obsahují. Nicméně každý, kdo se domnívá, že nové předpisy pro označování ve výsledku otřesou evropskou samolibostí nebo způsobí, že se lidé začnou stravovat zdravěji, plýtvá energií na špatném místě. Co potřebujeme, je poradenství ve výživě a vzdělávání, a to nejen pro dospělé, ale především pro děti, což začíná být stále důležitější. Lidé, kteří jedí pestrou stravu a mají dostatek pohybu mohou s čistým svědomím sníst tabulku čokolády. To by měl být signál, který s naším dnešním hlasováním vysíláme. Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem proti změnám ve zprávě poslankyně Sommerové, které zavádějí takzvaný „semaforový“ systém. Domnívám se, že uvádění obsahu tuků, soli, cukrů, nasycených tuků a energetického obsahu pomocí jednoduchého systému, ve kterém jsou spjaty s určitou hodnotou, neposkytne spotřebitelům správné informace. Namísto toho zde existuje skutečné riziko znevýhodnění polotovarů, jako je mražená pizza, která by nesla červenou značku, protože

63

64

CS


obsahuje sýr. Semaforový systém paradoxně zvýhodňuje méně zdravé výrobky na úkor výrobků kvalitních. Konečně musím nesouhlasit s uváděním počtu kalorií na etiketách alkoholických nápojů včetně vína. Místo původu a provenience výrobků byly objasněny. Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, měla jsem ve správný čas zvednutou ruku již během proslovu k předchozí zprávě (čímž mám na mysli zprávu paní Bauerové), a jakmile dokončím příspěvek ke zprávě paní Sommerové, promluvím také o ní. Podala jsem také písemnou žádost, takže není mou chybou, že jsem nedostala možnost mluvit. A nyní, co se týče zprávy paní Sommerové, paní zpravodajka odvedla opravdu velký kus skvělé práce a jsem zastáncem právní jednoznačnosti, neboť přijetí jediného určitého souboru pravidel by nahradilo houšť současných norem. Proto jsem přijetí nařízení podpořila. Jsem zastánkyně GDA, neboť toto označení podává objektivní informace o tom, kolik energie a živin je obsaženo v jedné porci jídla. Tento druh informací je při rozhodování o spotřebě vítán. Nicméně nepodpořila jsem zavedení systému barevných kódů. Tento systém poskytuje subjektivní hodnocení výrobků a nedává spotřebiteli informace, jak jíst vyváženou stravu a jak se stravovat podle svých potřeb. Semaforový systém v podstatě rozděluje potraviny na dobré a špatné, ale bylo by rozumné hovořit o dobrých a špatných stravovacích návycích. Děkuji. Zpráva: Edit Bauer (A7-0137/2010) Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Oceňuji práci paní Bauerové. Jsem v tomto výboru a vím, jak velké úsilí jí věnovala a kolik času tím strávila. Podle mého názoru nemá smysl do tohoto nařízení zahrnovat osoby samostatně výdělečně činné, protože druhé nařízení, konkrétně číslo 51, je pokrývá a v tomto ohledu není nadměrná regulace pozitivní věc. Proto jsem nepodpořila hlasování Komise proti návrhům a nepodpořila jsem ani odmítnutí zprávy. Děkuji. Zpráva: Renate Sommer (A7-0109/2010) Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Základní myšlenkou tohoto nařízení je dosáhnout situace, kdy bude v celé Evropské unii fungovat jednotný systém označování potravinářských výrobků. Bude to jistě mnohem průhlednější a srozumitelnější pro všechny evropské spotřebitele. Jednotná pravidla pro označování potravin nám usnadní vybrat si správný výrobek. V zahraničí se vyvarujeme nejistotě spojené s nechtěnými přísadami a náhodnému požití alergenů. Harmonizace předpisů na úrovni Evropské unie zajistí účinné fungování trhu a uvolní pohyb zboží. Nezapomínejme však, že každá změna pravidel v označování potravinářských výrobků, které nepředchází přechodné období, vystavuje výrobce riziku velmi těžkých ztrát. Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Dnes Parlament hlasoval o velmi důležitém dokumentu a já vítám přijaté rozhodnutí. Pro spotřebitele je důležité být odpovídajícím způsobem informováni, a je třeba se v nejvyšší možné míře vyhnout tomu, aby informace, které obdrží, byly zavádějící nebo špatně dostupné. Svým hlasem jsem se pokusila co nejvíce zohlednit zájem spotřebitelů, ale musíme také udržet rovnováhu mezi nezbytnými a nadbytečnými informacemi a mezi zájmy spotřebitelů a výrobců. Proto se domnívám, že dalším krokem by mělo být stanovení systému, nebo alespoň povzbuzení

16-06-2010

16-06-2010

CS


výrobců, aby dobrovolně poskytovali spotřebitelům co nejvíce doplňujících informací, abychom zajistili ochranu veřejného zdraví v Evropské unii. Horst Schnellhardt (PPE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, nařízení má zajistit lepší informovanost spotřebitelů a pomoci v boji proti obezitě. Zároveň by však mělo přinést snížení byrokratické zátěže. Svým dnešním rozhodnutím jsme dosáhli cíle poskytovat spotřebitelům spoustu informací. Uvidíme, zda-li to, o čem jsme rozhodli, bude mít vždy žádaný účinek. Nicméně rád bych ujasnil, že lepší informovanost se sama o sobě neprojeví zdravějším stravováním a snížením obezity. Je třeba, abychom udělali více, a to včetně tohoto Parlamentu, a poskytnuli vzdělání a informace zejména ve školách. Co se týká omezení byrokracie, dosáhli jsme pravého opaku. V obchodech máme stále výživové profily i původní značení. Ve výsledku jsme množství byrokracie zvýšili a přetížili jsme spotřebitele informacemi, takže podrobnosti o snižování obezity ani nezaznamenají. Linda McAvan (S&D). – Pane předsedající, ostatní labourističtí poslanci Evropského parlamentu i já jsme nakonec v závěrečném hlasování hlasovali pro zprávu poslankyně Sommerové, protože máme pocit, že došlo k pokroku zejména ve dvou oblastech: zemi původu a označení na přední straně obalu. Máme však velké výhrady k hlasování o zrušení nepovinných vnitrostátních systémů označování, například těch, které uplatňují hlavní maloobchodní prodejci ve Spojeném království. Jsou to zcela nepovinné režimy označování a podle všeho mají spotřebitelé tyto režimy označování rádi. Uvidíme, co se v Radě ohledně zachování těchto vnitrostátních režimů bude dít. Až dojde ke druhému čtení, doufáme, že, pokud se napříč Evropou nebudeme moci dohodnout ohledně semaforového systému, tak alespoň země, které vyvinuly funkční a pochopitelné vnitrostátní režimy označování, si budou moci tyto režimy označování ponechat. Návrh usnesení (B7-0348/2010) Gerard Batten (EFD). – Pane předsedající, hlasoval jsem proti tomuto usnesení. Ačkoli není právně závazné, přesto odráží směr, kterým se Evropská unie ubírá. Jedná se o plán hospodářské správy Evropy Evropskou unií. Jak jsme dnes ráno slyšeli od pana Barrosa a vedoucích představitelů většiny politických skupin, je to přesně to, co chtějí. Současná finanční krize je vnímána jako krize, která přispěje k rozšíření moci Evropské unie. Zastupuji londýnskou City, které mohou navrhované právní předpisy Evropské unie zlikvidovat. Evropská správa ekonomických záležitostí by zničila britské hospodářství jako celek. Usnesení však obsahovalo jednu rozumnou věc, a to pozměňovací návrh pana Piepera o umožnění zemím opustit jednotnou evropskou měnu. Rád jsem hlasoval pro, návrh však byl bohužel zamítnut. Písemná vysvětlení hlasování Zpráva: Lena Ek (A7-0164/2010) Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, který nabídne více příležitostí k využití vědeckého potenciálu členských států v oblasti Baltského moře. Ekosystémy Baltského moře jsou z hlediska životního prostředí kvůli přírodním i

65

66

CS


lidským faktorům vážně ohroženy a k vyřešení tohoto problému je třeba použít vědu. Členské státy až doposud samostatně prováděly řadu výzkumných a vývojových programů na vnitrostátní úrovni, ale ty nejsou dostatečně koordinovány na evropské úrovni. Věřím, že program BONUS bude dobrým příkladem, že zvýší výzkumné kapacity v oblasti Baltského moře, spojí vědce těchto zemí při společné činnosti a zároveň v oblasti Baltského moře přispěje k vytváření a provádění Evropského výzkumného prostoru (EVP). Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Pokud spolupráce jednotlivých států a EU synergie může vést k součinnosti mezi výzkumem, konkurenceschopností a inovací, pak se domnívám, že jakákoli osoba odpovědná za řízení a přijímání rozhodnutí by měla tento projekt podporovat. Ve zprávě paní Ekové jsou navrhovány zásahy zaměřené na koordinaci vědeckovýzkumných činností, jejichž cílem je pochopení interakcí uvnitř ekosystému Baltského moře. Tyto činnosti jsou v současné době podporovány vnitrostátními programy. Proto budu hlasovat ve prospěch této zprávy. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože Baltské moře a jeho pobřeží stále nepříznivěji zasahují různých faktorů – znečištění, klimatické změny, acidifikace, vyčerpání populací a pokles biologické rozmanitosti. Za účelem snížení znečištění Baltského moře si proto osm členských států Evropské unie včetně Litvy dalo za cíl provést společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře – BONUS-169. V současné době se v některých zemích v oblasti Baltského moře provádí vědecký výzkum na vnitrostátní úrovni a jsou realizovány příslušné programy, ale koordinace na úrovni Evropské unie je v této oblasti nedostatečná. S ohledem na vážnost stávající situace by proto vědecké výzkumné programy v oblasti Baltského moře měly být důslednější a systematičtější, s cílem řešit složitou a naléhavou otázku znečištění moře koordinovaným, účinným a efektivním způsobem. Ráda bych upozornila na skutečnost, že Komisí přidělená finanční podpora pro společný rozvojový program pomůže optimálně využít výzkumný potenciál. Společný program je navíc v souladu s cíli evropské strategie mořského a námořního výzkumu a evropské strategie pro Baltské moře. Je také v souladu s novou strategií Evropa 2020, jelikož investice do vědy a poznání, které podpoří hospodářský růst a tvorbu nových pracovních míst, jsou jedním z hlavních cílů budoucí strategie. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám program BONUS, který bude sdružovat vnitrostátní výzkumné aktivity členských států a Evropské komise týkající se životního prostředí a řízení mořských zdrojů v Baltském moři. Program BONUS je výhledový model a příklad pro jiné druhy regionální spolupráce na poli vědeckého výzkumu. Ze společných opatření členských států a Komise, jejichž cílem je řešení společných problémů a podpora udržitelného rozvoje v regionech těchto států, by netěžilo jen Pobaltí, ale i jiné regiony, například jihozápadní Evropa. Některé výzkumné projekty v této oblasti prováděné členskými státy samostatně by ve strategických oblastech mohly dosáhnout kritického množství. Vyzývám proto Parlament a Komisi, aby zvážily možnosti vytvoření společného výzkumného programu pro jihozápadní Evropu, přičemž tento program by se zaměřil na významné oblasti, jako jsou moře a mořské zdroje energie, s ohledem na udržitelný rozvoj evropské atlantické osy a sousedních regionů.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Zpráva o společném programu výzkumu Baltského moře řeší možnosti účasti Společenství na výzkumné činnosti v Pobaltí, kterou již dlouhodobě provádí osm členských států EU, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Německo, Polsko a Švédsko. Činnost je však nekoordinovaná a s nedostatečným přeshraničním efektem. Účast Společenství má spojit vnitrostátní výzkumné programy a činnosti zúčastněných států do jednoho společného programu s názvem BONUS a podpořit plnění výzkumných cílů i cílů v oblasti životního prostředí pro oblast Baltského moře, mořské a námořní strategie i rámcové směrnice o vodě. Vítám zapojení vědců z Ruské federace do projektu BONUS, neboť velké území Pobaltí je jejím územím, a má tak na ekosystém Baltského moře přímý dopad. Z finančně nákladového hlediska není BONUS pro Společenství novým projektem, navazuje na stejně zaměřené programy, které již byly, případně budou, časově ukončeny, tj. ERA (2004–2006) a ERA-NET PLUS (2007–2011), a má být fakticky jejich pokračováním. Plně podporuji záměr zabezpečit financování ze strany zúčastněných států, které by zajistilo udržitelnost této činnosti i po skončení financování ze strany EU. Se zprávou jako celkem souhlasím a podpořím ji svým hlasováním. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Baltské moře zažilo období velké prosperity a aktivity v dobách největší slávy hanzy. Ta umožňovala plodnou výměnu lidí, zboží a znalostí mezi různými zeměmi patřícími různým národům. Tyto výměny pomohly rozvinout mezi městy hanzy těsnější vztahy a podporovaly vzestup skutečné solidarity, jako byla ta, kterou o staletí později obhajoval Schuman jako nejlepší cestu, jak „dělat Evropu“. Polouzavřená povaha Baltského moře a proplouvající námořní doprava vedly k nahromadění velkého množství znečišťujících látek různého původu. Je naléhavě nutné tyto látky odstranit, jinak bude celý ekosystém regionu ohrožen. Evropská unie musí přispět k realizaci projektů na podporu námořního výzkumu a rozvoje v Baltském moři. Vzhledem k závažným okolnostem, které jej ovlivňují, to musí být prioritou. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Baltské moře a jeho pobřeží byly postiženy znečištěním, acidifikací a ztrátou přírodních zdrojů a biodiverzity. Ve jménu snížení znečištění v Baltském moři uskuteční osm členských států Evropské unie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko a Švédsko vývojový program pro Baltské moře nazvaný BONUS. Program si klade za cíl podpořit vědecký rozvoj a inovace poskytnutím nezbytného právního a organizačního rámce pro nadnárodní spolupráci mezi pobaltskými státy na výzkumu životního prostředí v regionu Baltského moře, což je v souladu s cíli EU 2020 spjatými s oblastí výzkumu a znalostí. Na celé realizační fázi se bude Evropská unie podílet 50 miliony EUR a její podpora bude odpovídat příspěvkům zúčastněných států s cílem zvýšit jejich zájem o společné provádění programu. Vítám finanční podporu Evropské komise pro tento program, a zvláště pak skutečnost, že zúčastněné členské státy zaručí udržitelnost tohoto programu i po té, co ho Evropská unie přestane financovat. Hlasoval jsem proto ve prospěch zprávy. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Baltské moře je jedním z nejznečištěnějších moří na světě, takže program BONUS-169 má opravdu smysl. Je důležité zjistit příčiny tohoto stavu a toho, proč je úroveň znečištění tak velká. Evropská unie musí oceánům přiřadit prvořadou důležitost, aby budoucí generace mohly využívat veškerý jeho vlastní potenciál, neboli jeho současný i budoucí hospodářský, sociální a vědecký potenciál. Také je třeba zdůraznit, že v této záležitosti souhlasím s účastí Ruska, neboť je hlavním přispěvatelem ke znečištění Baltského moře. Pouze touto cestou může tento program dosáhnout úspěchu,

67

68

CS


jinak bude jen marným a velmi nákladným úsilím, prostřednictvím kterého nebude možné dosáhnout stanovených cílů. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pode zprávy bude zřízena pověřená prováděcí struktura: síť pobaltských organizací pro financování vědy, neboli BONUS EHZS, které bude provádět BONUS-169. BONUS EHZS bude příjemcem příspěvku Společenství, ale ne nezbytně příspěvků zúčastněných států. I když bude zúčastněným státům připomenuto, že princip skutečného společného banku je důležitý, každý zúčastněný stát rozhodne, zda bude svůj příspěvek spravovat sám, nebo zda bude jeho příspěvek spravovat BONUS EHZS. Závěrem lze říci, že je to dobrá zpráva a že jsme ji podpořili. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně . – (LT) Dámy a pánové, Baltské moře hraje v litevské společnosti velmi důležitou roli. Většina našich rezerv leží na břehu Baltského moře. Pro nás, Litevce, je Baltské moře skutečně cenným zdrojem z pohledu logistiky – zejména vzhledem k mořskému přístavu Klaipėda – a také z hlediska přírodního a kulturního. Jak je uvedeno v této zprávě, Baltské moře bohužel velmi trpí nebezpečími spjatými s lidskou činností, například znečištěním ovzduší, změnou klimatu, vyčerpáním populací a acidifikací. Samostatně jednající členské státy nemohou být ponechány v řešení problémů se životním prostředím, se kterými se v regionu Baltského moře setkávají, samy. Společný akční program, jako je BONUS, je v současnosti zvláště nezbytný. Odpovědí na prožívané ekologické, sociální a hospodářské výzvy je vědecký výzkum. Program BONUS vytvoří positivní společnou agendu pro Litvu a naše pobaltské sousedy – tato úzká spolupráce by mohla zahrnovat také politické a hospodářské otázky. Ačkoli pozornost programu BONUS je z velké části zaměřena na výzkum v oblasti životního prostředí, neměli bychom zapomínat ani na další přínos, který tento program může poskytnout. Program BONUS může být významným sociálním a hospodářským přínosem a prostřednictvím investic do znalostí týkajících se růstu a zaměstnanosti přispět k dosažení cílů stanovených v Lisabonské strategii. To by zlepšilo situaci v různých odvětvích – rybolovu, turistickém ruchu, námořní dopravě a akvakultuře. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169), protože podporuji cíle tohoto projektu a věřím, že současné ekologické problémy Baltského moře je třeba řešit. Kromě toho jsem tento projekt podpořil, protože nám umožní zúčastněným státům Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Lotyšsku, Německu, Polsku a Švédsku více vzájemně spolupracovat a koordinace. Doufám, že podporou společného programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) můžeme dosáhnout optimálního využití zdrojů a spolupráce mezi vědci, turistickými výbory, regionálními poradními sbory a místními vládami. Zpráva: Evžen Tošenovský (A7-0160/2010) Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh zřizuje Agenturu pro evropský GNSS (globální navigační družicový systém) (dále jen „agentura“), která nahrazuje Úřad pro dohled nad evropským GNSS (dále jen „úřad“), zřízený nařízením Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy (dále jen „nařízení“). Tato změna je důsledkem skutečnosti, že několik úkolů úřadu nyní převzala Evropská komise. To je důvod, proč je třeba nařízení tak, aby odráželo skutečnost, že agentura již není nadále odpovědná za správu veřejných zájmů týkajících se evropského GNSS a za regulaci těchto programů.

16-06-2010

16-06-2010

CS


José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) definuje nový rámec pro veřejnou správu a financování programů Galileo a EGNOS. Stanovuje zásadu přesného rozdělení pravomocí mezi Evropskou unií, zastoupenou Komisí, úřadem a Evropskou kosmickou agenturou a přiděluje Komisi odpovědnost za řízení programů. Kromě toho nařízení stanoví, že úřad bude provádět přidělené úkoly s ohledem na úlohu Komise jako správce a bude jednat v souladu s pokyny vydanými Komisí, která je povinna informovat Evropský parlament a Radu o důsledcích přijímání akreditačních rozhodnutí pro harmonický rozvoj programů. Domnívám se, že je důležité, aby členské státy a Komise byly zastoupeny ve správní radě s nezbytnou pravomocí navrhovat rozpočet, sledovat jeho provádění, přijímat vhodná finanční pravidla, zřídit pro agenturu transparentní postup pro přijímání rozhodnutí, schvalovat pracovní program a jmenovat výkonného ředitele. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) K nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo), které definuje nový rámec pro veřejnou správu a financování těchto programů, byly přijaty změny. Stanovuje zásadu přísného rozdělení pravomocí mezi Evropskou unií, zastoupenou Komisí, úřadem a Evropskou vesmírnou agenturou a přidělují Komisi odpovědnost za řízení programů. Aby bylo zajištěno, že agentura dostojí svých úkolů a zároveň bude respektovat úlohu Komise jako správce programů a pokyny, které Komise vydá, je výslovně stanoveno, že agentura by měla být řízena výkonným ředitelem pod dohledem správní rady, v souladu s pokyny poskytovanými Agentuře Komisí, a také, že zástupce Komise ve správní radě by měl mít 30 % hlasů. Vzhledem k tomu, že správní rada může přijímat rozhodnutí dvoutřetinovou většinou, umožní tato třetina hlasů Komisi s podporou jednoho členského státu zablokovat jakékoliv rozhodnutí správní rady porušující pokyny Komise. Jelikož máme o návrhu určité pochybnosti, rozhodli jsme se v závěrečném hlasování zdržet hlasování. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropské družicové navigační programy EGNOS a Galileo jsou projekty, které fungují po několik let a nezdá se, že by navzdory injekcím obrovských peněžních částek dosáhly skutečného pokroku. Stejně jako u programu SIS II se zdá, že náklady přerůstají únosnou mez. Pravdou je, že projekt Galileo je dlouhodobý projekt strategického významu, což je důvod, proč jsem hlasoval ve prospěch této zprávy s výhradami z důvodu rapidního navýšení nákladů. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasování o zprávě o řídících strukturách pro evropské družicové navigační programy (Tošenovský) bylo jednoduché. Podpořili jsme ji. Zpráva: Norbert Glante (A7-0161/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, a to s ohledem na její důsledky pro budoucí rozpočet Komise a přínos, jejž mohou mít činnosti v oblasti vesmíru pro strategii 2020 zaměřenou na inovační růst, pokud jde o špičkové technologie, zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci a evropskou soudržnost. Měli bychom uznat to, že program jako GMES nabízí potenciál – což je i případ vynikající práce odváděné na

69

70

CS


Azorách – při podpoře biodiverzity, řízení ekosystémů, přizpůsobení se změnám klimatu, urychlených služeb v oblasti nouzové reakce, sledování životního prostředí na pevnině i na moři nebo dokonce při podpoře dopravní politiky, a to se nezmiňuji o hledisku bezpečnosti, kterou poskytuje zejména v oblasti hraničních kontrol a námořního dohledu. Je třeba zdůraznit, že tyto služby mají zásadní význam pro „novou ekonomiku“ v různých odlehlých, ostrovních a v nejvzdálenějších regionech, které – s tím, že spoléhají na takovéto technologie, které lze „vyvážet“ – přispívají nejen ke vzniku přidané hodnoty v těchto regionech, jež jsou součástí NEREUS, ale také k tvorbě vysoce kvalifikovaných pracovních míst a ke zvýšení přitažlivosti těchto regionů skrze vědu a technologie v naději, že položí základy vzniku nových podniků. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Pro mě musí být Evropská unie zároveň dobyvačná i ochranitelská. Program GMES („Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti“, iniciativa mající za cíl vytvořit provozní kapacitu pro pozorování Země) v sobě tyto dva požadavky kombinuje. Vzhledem k tomu, že máme nyní k dispozici čím dál tím vyspělejší technologie k účinnému sledování našeho životního prostředí, a tím i k zajištění naší bezpečnosti (v případě přírodních katastrof, útoků pirátů na mořích, studiu ozonové vrstvy nebo změny klimatu atd.), Evropská unie musí do této oblasti investovat a využít všechny zdroje, které má k dispozici. V důsledku toho jsem pro tuto zprávu hlasovala, protože dává právní základ a poskytuje financování programu GMES, jejž potřebujeme. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám strategické rozhodnutí EU o vybudování evropského zařízení na pozorování Země, které se bude zaměřovat na environmentální a bezpečnostní záležitosti a bude jej řídit EU spolu se Spojenými státy a s Evropskou kosmickou agenturou, a to s cílem podpořit lepší využívání průmyslového potenciálu inovací, politik výzkumu a technologického vývoje v oblasti pozorování Země. GMES může Evropanům přinést hmatatelný prospěch z hlediska pracovních míst, odborných znalostí, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Je také plně v souladu s evropskou strategií EU 2020 post-kodaňskými strategiemi. GMES je životně důležitým nástrojem pro podporu biodiverzity, řízení ekosystémů a zmírnění dopadů změn klimatu. Přispěje také k posílení bezpečnosti například tím, že bude poskytovat informace o přírodních katastrofách jako lesní požáry nebo záplavy. Navíc přispěje k lepšímu hospodaření s přírodními zdroji, sledování kvality ovzduší nebo vody a k lepšímu územnímu plánování, přispěje k plynulosti dopravy, optimalizaci našich zemědělských činností a k podpoře obnovitelných zdrojů energie. Domnívám se, že má potřebný potenciál pro zlepšení životních podmínek naší generace i generace našich dětí. Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Iniciativa pro pozorování Země, GMES, je důležitým projektem pro budoucnost Evropské unie. Pro realizaci GMES i pro poskytování a využívání údajů a služeb je životně důležitý promyšlený finanční rámec. V této situaci je obzvláště důležité, aby bylo ve správné době zajištěno dostatečné financování, a to jak v průběhu počátečních provozních činností, tak po dokončení této fáze, aby nabízené údaje a služby byly poskytovány spolehlivě a bez přerušení. Bylo by dobré, kdyby předpokládané financování pro počáteční fázi, které je obsaženo v návrhu Komise, bylo navýšeno, protože by to umožnilo zavázat se k vyčlenění finančních prostředků i pro jiné oblasti vesmírného programu. Všichni občané a podniky EU musejí mít k údajům a službám, které GMES nabízí, volný přístup tak, aby se rozvinul navazující trh, zejména mezi malými a středními

16-06-2010

16-06-2010

CS


podniky. Dalším cílem GMES je spolu s environmentálními a bezpečnostními aspekty i podpora pokroku a inovací. Bezplatný přístup by měl být umožněn také podnikům mimo Evropskou unii, a to pod podmínkou, že jednotlivci i podniky z EU budou mít na základě reciprocity přístup k údajům ze zemí mimo EU. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropská vesmírná politika byla současnou Komisí povýšena na úroveň sektoru s klíčovým významem pro budoucnost Evropské unie. V této souvislosti se může Evropský program pozorování Země ukázat jako příležitost pro Evropskou unii v tom smyslu, že povzbudí rozvoj její průmyslové strategie (zejména v oblasti vesmírného průmyslu), a veřejnosti přinese prospěch v podobě tvorby pracovních míst a rozvoje výzkumu za účelem inovací, zlepší výzkum v oblasti životního prostředí a bezpečnost lidí a konečně povede ke spolupráci s ostatními odvětvími, což může přinést cenné příležitosti pro malé a střední podniky. Rozvoj tohoto programu ze strany Komise bude ovšem vyžadovat další rozpočtové prostředky, což je důvod, proč jsme přesvědčeni, že by program měl být při přezkumu víceletého finančního rámce velmi pozorně posouzen. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Cílem nařízení o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech je poskytnout Evropě vlastní kapacitu pro pozorování Země v oblastech životního prostředí a bezpečnosti. Podobně jako družicový navigační program Galileo zahrnuje GMES rozvoj vlastní infrastruktury Evropské unie, jež umožní lepší řízení životního prostředí a posílení bezpečnosti občanů. Z hlediska změn klimatu a posílení ochrany obyvatelstva se jedná o velmi důležitý program. Toto nařízení nám totiž poskytne prostředky ke sběru přesných údajů o změnách na pevnině, v mořích a v atmosféře. Zvýší se tak naše schopnost předcházet a zvládat velké katastrofy, to jest ropné skvrny, lesní požáry, záplavy a sesuvy půdy. Toto nařízení pokrývá finanční potřeby pouze na období 2011–2013, což je samozřejmě důvodem k obavám. Je nutné si uvědomit, že závazky ESA týkající se vypuštění družic Sentinel vyžadují přesnou a včasnou přípravu a znamenají obrovské výdaje jen na samotné vypuštění, které je naplánováno na období 2014–2017. Doufáme tedy, že Komise a Rada najdou pro tento problém vhodné řešení. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Iniciativa pro pozorování Země GMES je významným projektem pro budoucnost Evropské unie. Zahrnuje vybudování vlastní infrastruktury Evropské unie, která umožní lepší řízení životního prostředí a posílí bezpečnost občanů. Tento program by mohl posloužit jako příklad závazku Evropy zavést skutečnou průmyslovou politiku pro vesmírný průmysl a společnosti přinese více výhod. Přinese více pracovních míst, více bezpečnosti a větší ochranu životního prostředí. Malým a středním podnikům otevře větší prostor na trhu. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Jestliže EU najednou uskutečňuje více rozsáhlých projektů, včetně programů SIS II, Galileo, projektů na výstavbu ropovodu, jako je Nabucco, a evropského programu pozorování Země GMES, z nichž každý stojí miliardy, existuje nebezpečí, že se Unie zahltí. V každém případě je důležité navrhnout přesné rozpočty a zajistit, aby byly zdroje efektivně využity. Dlouhodobé projekty jsou důležité, což je důvod, proč jsem hlasoval pro tuto zprávu i přes mé obavy ohledně nákladů. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – O Evropském programu pozorování Země (GMES) (2011–2013) (Glante) se také hlasovalo jednoduše, tento text jsme také podpořili.

71

72

CS


Zpráva: Herbert Reul (A7-0176/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, a to z důvodu, že cílem této agentury je podpora vzrůstajícího široce rozšířeného zavádění a také udržitelného využívání všech forem obnovitelných zdrojů energie, a tím mezi svými cíli, které jsou pro Azory životně důležité, zdůrazňuje vedle ochrany životního prostředí a ochrany klimatu a biodiverzity i hospodářský růst a sociální soudržnost, zejména pak snižování chudoby a udržitelný a především regionální rozvoj. Při přijetí těchto stanov je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vnitrostátní a domácí priority jsou zaručeny, i když je nutno odkázat na důležitost obnovitelných zdrojů energie pro ostrovní, odlehlé a nejvzdálenější regiony v naději, že činnost agentury bude směřovat k energetické nezávislosti takovýchto území a že platnými řešeními přispěje k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména tím, že podpoří nové testy a studie zaměřené na potenciál takovýchto zdrojů energie v regionech, které nejvíce trpí geografickou odloučeností. Je nutné říci, že by tato agentura, která je ze své podstaty evropská i mezinárodní, měla navrhnout pro tato území řešení. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí stanov Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA). Obnovitelné zdroje energie jsou jedním z klíčových témat budoucnosti. Různé země mají různé přístupy, jak povzbudit výrobu a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to z politického i hospodářského hlediska. Navzdory obrovskému potenciálu je využívání obnovitelných zdrojů energie v současnosti stále omezené. Existují zde různé překážky a ty zahrnují dlouhé schvalovací procedury pro dovozní cla a technické překážky, nejistotu týkající se financování projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie a nedostatečné povědomí o příležitostech, které obnovitelné zdroje energie představují. Je proto velmi důležité, aby Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie splnila svůj cíl stát se špičkovým centrem pro obnovitelné zdroje energie, které bude vládám poskytovat poradenství při navrhování vnitrostátních programů v oblasti zavádění obnovitelných zdrojů energie, bude šířit informace o obnovitelných zdrojích energie a nabízet školící aktivity a poradenství týkající se osvědčených postupů a možností financování. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro stanovy Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie, která bude podporovat obnovitelné zdroje energie, a tím pomůže snižovat emise skleníkových plynů. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dnes, kdy Evropská unie přijímá stanovy Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA), znovu opakuji to, co jsem obhajoval 20. října loňského roku. Mým stálým zájmem vždy bylo omezit naši energetickou závislost a jsem si jist, že cestu kupředu představuje podpora a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, takže vítám skutečnost, že Portugalsko je zakládajícím členem agentury IRENA. Proto také podporuji potvrzení stanov IRENA Evropskou unií. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Agentura IRENA, jejímž je Portugalsko zakládajícím členem, byla oficiálně založena 26. ledna 2009. Využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním z hlavních cílů politik EU zaměřených na změny klimatu. IRENA proto pomůže tyto cíle uskutečnit, a to zejména s ohledem na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie z celkového množství vyrobené energie na 20 % do roku 2020. Proto jsem pro přijetí těchto stanov hlasoval.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Přijetí stanov Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie Evropským parlamentem je dobrou zprávou pro celou Evropskou unii. Alternativní zdroje energie jsou budoucností, a to jak pro moderní hospodářství, tak především pro úsilí zachovat biodiverzitu v rámci životního prostředí. Geotermální, větrná a sluneční energie a využívání biomasy nebo bioplynu jsou metodami, které mohou evropskému hospodářství umožnit, aby se alespoň do určité míry stalo nezávislým na dovážených zdrojích energie a zároveň využívalo přírodní zdroje energie způsobem ohleduplným k životnímu prostředí. S ohledem na současnou globální hospodářskou situaci a zejména geopolitickou situaci si myslím, že pro zajištění dodávek energie pro evropský kontinent jsou potřeba ještě další iniciativy. Využívání obnovitelných zdrojů energie je dokonalou alternativou k tradičním zdrojům a také vytváří pracovní místa, je levnější a prospívá životnímu prostředí. Tím, že Parlament stanovy přijal, učinil krok správným směrem k lepší energetické politice. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) V době ekologické katastrofy je povinností investovat do obnovitelných zdrojů energie. Z tohoto pohledu je přistoupení Evropské unie k Mezinárodní agentuře pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) dobrou věcí. Než to k tomu, abychom zachovali společný majetek lidstva, kterým je náš ekosystém, ale potřebujeme více. Evropa se nutně musí vydat cestou postupného upouštění od jaderné energie a musí se vymanit z nebezpečné logiky trhu s uhlíkem. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jelikož zdrojů energie, jako je ropa, postupně ubývá a zároveň jsou i dražší, budeme muset čím dál tím více volit alternativní a obnovitelné zdroje energie, jako je voda, vítr, vlny a solární energie, protože tyto zdroje jsou nevyčerpatelné. Tyto zdroje energie proto budou mít na světové scéně stále větší význam, a vytvoření Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) je proto nesmírně důležité. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval. Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Vysvětlení hlasování: Vítám skutečnost, že plénum věnuje pozornost Mezinárodní agentuře pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) a těší mě, že jsem pro ni mohl hlasovat. Považuji za důležité co nejdříve založit mezinárodní středisko, které bude usilovat o poskytování pomoci a poradenství dalším 75 zemím a Evropské unii ve věcech využívání a zavádění obnovitelných zdrojů energie, plánování cílených programů, jakož i poskytování školení a rad z oblasti osvědčených postupů a možností financování. Zdůraznil bych také, že program IRENA by měl být podepsán všemi členskými státy EU (doposud podepsalo 20 států), aby byl každý členem tohoto společného mezinárodního úsilí, a abychom tak prostřednictvím výměny názorů mohli naše zkušenosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie ještě dále rozvinout. Abychom dosáhli cílů stanovených do roku 2020, jimiž je snížení emisí oxidu uhličitého a zvýšení energetické účinnosti, musíme se chopit každé iniciativy a Agentura nám v tomto může velmi pomoci. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zejména v době, kdy je nám jaderná energie, která získala na dotacích miliardy, předkládána jako zdroj energie příznivý pro klima, je důležité podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie, nejen v EU, ale všude ve světě. Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) je první mezinárodní organizací založenou za tímto účelem, která může průmyslovým a rozvojovým zemím poskytnout praktické rady a pomoc. Samotný cíl si zasluhuje naši chválu a podporu. Nicméně způsob, jakým je realizován, není srozumitelný, a proto jsem hlasoval proti.

73

74

CS


Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pro naši skupinu se jednalo o zcela nekontroverzní zprávu, což je důvodem, proč jsme ji bez větších diskusí podpořili. Zpráva: Tadeusz Zwiefka (A7-0194/2010) Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Souhlasím s návrhem Komise na zavedení posílené spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, po němž volala řada členských států. Jedná se o důležitý cíl pro vytvoření jasného právního rámce a poskytnutí pomoci manželům různých národností. Cílem je snížit dopad na děti a chránit nejslabšího partnera. Toto opatření podpoří volbu řešení mediace, aby nedošlo k zdlouhavému a bolestnému soudnímu jednání. Jako zprostředkovatelka Evropského parlamentu pro děti, o něž bojují rodiče různých národností jsem přesvědčena, že tento návrh nařízení podpoří přátelská řešení v zájmu dětí tím, že vymezí povinnosti rodičů vůči nim a stanoví ty nejlepší podmínky, pomocí nichž bude zajištěno blaho dotčených dětí. Navíc návrh podporuje ochranu slabšího z manželů, a tím předchází „nepřiměřenému spěchu k soudu“, kdy se druhý partner snaží zajistit, aby bylo rozvodové řízení vedeno podle zákonů, které nejvíce vyhovují jeho nebo jejím zájmům. Především ale díky evropské soudní síti v oblasti občanskoprávních záležitostí návrh zaručuje přístup k aktualizovaným informacím o klíčových aspektech vnitrostátního práva a práva EU a zároveň i o postupech týkajících se rozvodů a rozluky, tak aby oba partneři byli informováni o následcích jejich volby. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro schválení rozvoje posílené spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. Těší mě totiž, že se 12 zemí rozhodlo posunout se v této oblasti kupředu, aby usnadnilo rozvodové řízení párům, ve kterých mají partneři rozdílnou státní příslušnost. V roce 2007 bylo takových manželství uzavřeno téměř 300 000 a 140 000 jich bylo rozvedeno. Tento nový postup umožní takovým párům vybrat si právní úpravu, která se bude na jejich rozvod vztahovat. Bude se jednat o první takové provedení mechanismu posílené spolupráce, které nám umožní se posunout kupředu, a to i když si některé členské státy nebudou přát, aby se na ně určité opatření vztahovalo. Strana Nouveau Centre silně podporuje častější využívání tohoto řešení, aby se tak zareagovalo na překážky vytvořené ve jménu jednomyslnosti. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto doporučení Evropského parlamentu, protože společná pravidla týkající se rozvodů občanů různých zemí napříč Evropskou unií lépe ochrání práva párů různých národností nebo těch, kteří žijí v zahraničí, v případech, kdy se rozvádějí. Podnět ke sjednocení pravidel v případech přeshraničních rozvodů je historickou událostí, protože tentokrát zde máme návrhy, které umožní, aby některé země EU v této oblasti započaly užší spolupráci. V současnosti se právní předpisy upravující rozvody mezi jednotlivými členskými státy liší. Proto není vždy jasné, v které zemi se pár složený z různých státních příslušníků, nebo pár složený z občanů jiného členského státu EU žijící v zahraničí může nechat rozvést. S ohledem na právní problémy, kterým, občané EU při rozvodech čelí, navržená nová právní úprava dává oběma partnerům možnost vybrat si ve společné písemné dohodě odpovídající zemi, jejíž soud povede rozvodové řízení a jejíž zákony se při rozvodu budou aplikovat. Proto musíme především s ohledem na práva našich občanů zajistit, aby takové bolestné životní období, jakým je rozvod, nebylo ještě komplikovanější a bolestnější kvůli právním problémům nebo složitosti soudního řízení.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO), Součástí úsilí na podporu posílení spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky se stalo čtrnáct států včetně Rumunska. Tváří v tvář procesním obtížím a značným odlišnostem různých nařízení těchto 14 států činí první krok ke zjednodušení a standardizaci právních předpisů upravujících rozvody. Když začneme prostými fakty – 140 000 mezinárodních rozvodů, které zkomplikovaly postupy soudů v různých zemích – můžeme říci, že se jedná o historickou příležitost, která opravňuje 14 států a později i další státy, které chtějí být do tohoto opatření zahrnuty, využít mechanismu posílené spolupráce. Evropa již má společné právní předpisy týkající se občanského a rodinného práva, vyjma tří států, které se nechtěly k tomuto opatření připojit. Harmonizace evropských předpisů upravujících rozdílnosti vnitrostátního práva různých států umožní vzájemné uznávání rozsudků v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti a posílí vzájemnou důvěru. V současnosti existuje v 27 členských státech Evropské unie 26 různých souborů kolizních norem. První krok směrem k posílené spolupráci byl učiněn a sníží počet souborů kolizních norem na pouhých 14. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Znovu lituji skutečnosti, že nařízení Řím III, které Parlament přijal v říjnu 2008, nakonec Rada zablokovala. Vítám skutečnost, že různé členské státy tuto skutečnost nepřijaly a rozhodly se přistoupit k posílené spolupráci, aby s tímto návrhem pokročily dále. Mělo by to umožnit párům rozdílné státní příslušnosti nebo žijícím v jiné než vlastní zemi si v tomto skutečně velice obtížném životním období vybrat právo, které by se na jejich rozvod mělo vztahovat. Vzhledem k tomu, že se každoročně v Evropské unii uzavře kolem 350 000 smíšených manželství a zhruba 20 % všech rozvodů v EU má přeshraniční důsledky, zcela jasně potřebujeme mít společná pravidla. Proto podporuji schválení posílené spolupráce mezi těmito 14 členskými státy včetně Portugalska. Doufám, že se k této iniciativě, která pomůže vnitřnímu trhu řádně fungovat tím, že eliminuje možné překážky svobodnému pohybu osob, rozhodnou připojit i ostatní státy. Těším se, že nám bude co nejdříve předložen konkrétní legislativní návrh. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na obzvláštní citlivost jsou záležitosti týkající se rodinného práva výhradní odpovědností členský států. I tak zde byly různé pokusy tato témata učinit tématy Společenství. Iniciativa ke schválení posílené spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky je jen dalším takovým pokusem. Jsem si vědom právních otázek a praktických problémů vznikajících při ukončení sňatků mezi příslušníky různých států, a proto si myslím, že si toto téma zasluhuje, aby se s ním zacházelo s nejvyšší opatrností. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí této zprávy, která umožní párům z různých členských států, nebo těm, které žijí v zemi jiné než jejich vlastní, aby si vybraly právní úpravu, která se bude vztahovat na jejich rozvod. V roce 2007 se v EU uskutečnilo 140 000 rozvodů párů z různých členských států. Při těchto řízeních se evropští občané setkali s právními problémy spojenými s jejich rozlukou. Zdůraznil bych také aktivaci mechanismu posílené spolupráce, k níž patří i Portugalsko, což umožnilo, aby se s touto zprávou pokročilo poté, co ji Rada zablokovala kvůli rozdílnostem v rodinném právu (například na Maltě není možné manželství ukončit rozvodem). Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro návrh rozhodnutí Rady schvalující posílenou spolupráci 14 členských států Evropské unie, včetně Francie, v oblasti

75

76

CS


přeshraničních rozvodů. V době, kdy odstranění hranic a mobilita umožňuje sňatky občanů dvou států, a v důsledku tedy také rozvody, je samozřejmě důležité, aby Evropská unie přijala nástroj, který tento proces vyjasní a ochrání slabšího z partnerů. Skutečnost, že se partneři mohou společně rozhodnout, které právo se na jejich rozvod bude vztahovat, a že v případě, kdy nedosáhnou shody, za ně rozhodne soud, bude mít pozitivní dopady jak na rozvádějící se partnery, tak na jejich děti. Vzhledem k tomu, že rozvod je i tak pro každého v rodině bolestnou záležitostí, jim může zjednodušení rozvodové procedury jen pomoci. Také si myslím nebo alespoň doufám, že tato posílená spolupráce může posloužit jako odrazový můstek pro celkovou harmonizaci procesu přeshraničních rozvodů, protože pokud toto bude užito pozitivně, ostatní členské státy se k této iniciativě připojí. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) I když není možné zcela harmonizovat zákony členských států upravující rozvody a rozluky, posílená spolupráce v této oblasti umožní značný pokrok, jenž povede k větší harmonizaci mezinárodního práva soukromého a k posílení procesu integrace. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Rozvod je vždy obtížným procesem. Když ale dva lidé, jichž se to týká, pocházejí z různých zemí, stává se celá záležitost ještě komplikovanější. Je důležité, aby na jedné straně zůstaly národní předpisy nedotčeny a abychom na druhé straně dosáhli větší srozumitelnosti a právní jistoty. Tento návrh ale k dostatečnému vyjasnění situace nepřispěje, což je i důvod, proč jsem hlasoval proti zprávě. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – Rozhodl jsem se hlasovat pro toto doporučení a plně podporuji tuto historickou příležitost k – prvnímu – zavedení postupu posílené spolupráce. V Unii v roce 2007 uskutečnilo 140 000 přeshraničních rozvodů, avšak evropští občané jsou během přeshraničních rozvodových řízeních i nadále konfrontováni s právními problémy. Je naším úkolem odstranit tyto neřešitelné soudní překážky a co možná nejvíce zjednodušit tyto skutečně bolestivé epizody v životech lidí. Ačkoliv se moje země, Litva, v současné době této posílené spolupráce neúčastní, plně tuto iniciativu podporuji, protože představuje dobrý příklad toho, kolik občanů EU může mít praktický prospěch z toho, že jsou občany Unie. Evropská unie, její občané a vnitřní trh budou mít z této historické posílené spolupráce přímý prospěch, protože přispívá k odstranění další diskriminace a možných překážek svobodnému pohybu osob. Zvýší viditelnost EU a její legitimitu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pro naši skupinu se jedná o naprosto nekontroverzní zprávu, což je také důvodem, proč jsme ji bez větších diskusí přijali. Zpráva: Edward Scicluna (A7-0182/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jak již zdůraznil předseda skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) Joseph Daul, přijetí eura Estonskem k 1. lednu 2011 je znakem dvojí důvěry: důvěry Estonska v euro, což je skutečně pozitivním signálem pro trhy, ale také důvěry EU k Estonsku, které se stane prvním pobaltským státem, která učiní tento krok. Tato důvěra je zcela opodstatněná, protože míra estonského veřejného zadlužení je nejnižší v Evropě. Proto jsem rozhodně hlasovala ve prospěch této zprávy, která doporučuje vstup Estonska do eurozóny. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Těší mě, že i když je Estonsko, jeden z baltských států, v obtížné hospodářské situaci, dokázalo vstoupit do eurozóny. Estonský příklad ukazuje, že díky vyrovnaným a zacíleným politikám je možné dostát všem konvergenčním požadavkům. Skutečnost, že země i v průběhu krize stále chtějí do eurozóny

16-06-2010

16-06-2010

CS


vstoupit, ukazuje na velkou důvěru v tuto měnu. Jsem přesvědčena, že ani v Litvě politická vůle a úsilí zavést euro nezeslábly. Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Konvergenční zprávy Komise a Evropské centrální banky hodnotí, k jakému pokroku došlo v členských státech s výjimkami a zda jsou nyní v situaci, kdy mohou plnit povinnosti vyplývající z hospodářské a měnové unie. Konvergenční zpráva z roku 2010 zahrnuje devět členských států, které stále mají výjimky (Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko), vzhledem k tomu, že Velká Británie a Dánsko dosud neprojevily zájem o přijetí aura. Podle této zprávy ze všech hodnocených členských států splňuje kritéria pro přijetí eura jen Estonsko. Tento návrh rozhodnutí tedy usiluje o to, aby Estonsku byla od 1. ledna 2011 výjimka zrušena. Hlasuji pro tento návrh a blahopřeji Estonsku ke splnění všech nezbytných podmínek, a to zejména v době celosvětové hospodářské krize. George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu poslance Scicluny o přijetí eura v Estonsku ke dni 1. ledna 2011. Estonsko bylo mezi prvními státy, které byly hospodářskou krizí zasaženy nejhůře. Recesi ale zvládlo, a to s veřejným dluhem ve výši 7,2 % HDP v roce 2009, což je hluboko pod 60% referenční hodnotou. Navíc bilance státního rozpočtu vykazovala deficit ve výši 1,7 % HDP při referenční hodnotě 3 %. Proto se domnívám, že vstup Estonska do eurozóny posílí hospodářskou a měnovou unii v důležitém okamžiku a že jeho model úspěchu také povzbudí zbývající členské státy, které stále ještě nesplňují konvergenční kritéria. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pro tuto zprávu a navrhované přijetí eura v Estonsku ke dni 1. ledna 2011 hlasuji s vědomím odpovědnosti. V obtížných podmínkách světové finanční, hospodářské a sociální krize, která ovlivnila vyhlídky na nominální konvergenci jiných členských států, vyniká Estonsko svým úspěšným provedením širokého spektra důležitých strukturálních reforem, které mu umožnily splnit konvergenční kritéria. Přesvědčivé a vytrvalé úsilí estonské vlády a lidu je vidět zejména v hodnotách, jichž bylo dosaženo ve veřejném dluhu, jenž je nejnižší v EU, a ve schodku, který v roce 2009 zůstal pod 3 % stanovenými maastrichtskými kritérii. Vzhledem k tomu, že Estonsko splnilo přístupová kritéria a dodrželo i ostatní postupy, které ukládají Smlouvy, by ostatní země měly jeho vstup do euroskupiny vnímat jako přirozený následek a měl by být povzbuzením pro ostatní členské státy, které se na vstup připravují. Přijetí eura v Estonsku znovu zdůrazňuje vizi, přitažlivost a víru, kterou členské státy, které ještě nepatří do eurozóny, vkládají do jednotné měny a její budoucnosti. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V době, kdy mají kritici eura pochybnosti o životaschopnosti jednotné měny, Unie opět ukazuje, že tento projekt zůstává silný a v kurzu a zachovává si veškerou kapacitu a přitažlivost pro nové členské státy. Protože Estonsko splnilo veškerá maastrichtská kritéria, která jsou stanovena článkem 140 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a protokolem (č. 13) o konvergenčních kritériích připojeným k SFEU, neexistuje žádný důvod, aby tento pobaltský stát přijetí eura odkládal. Je nutné si povšimnout, že Estonsko splnilo kritéria v období vážné hospodářské a finanční krize, což je výsledkem odhodlaného, věrohodného a vytrvalého úsilí jeho vlády. Nyní musí provádět politiku rozpočtové obezřetnosti. Přistoupení k jednotné měně není samoúčelným cílem, jak také tato krize ukázala. Úsilí o konsolidaci rozpočtu a vyrovnané veřejné účty by mělo být průběžné, aktivní a účinné. Blahopřeji Estonsku, jeho občanům

77

78

CS


a vládě, že přistupují k eurozóně, přestože toto období je pro přijetí jednotné měny obtížné, a doufám, že budou i nadále pokračovat v konvergenčním úsilí tak jako doposud. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na hospodářské ukazatele a udržitelnost veřejných účtů Estonska jsem pro to, aby Estonsko k 1. lednu 2011 přijalo euro. V podmínkách současné světové krize a neustálého tlaku, který na euro vyvíjí finanční trhy, je vstup Estonska do eurozóny pozitivním signálem, jenž posiluje význam a životaschopnost procesu evropské hospodářské a měnové integrace. Zdůrazňuji, že Estonsko je příkladem stability. Tato země pochopila, jak sladit vývoj s kázní a udržitelností ve veřejných rozpočtech. Bez ohledu na špatnou hospodářskou situaci Estonsko vykázalo v roce 2009 schodek ve výši 1,7 % HDP, přičemž poměr celkového veřejného zadlužení k HDP byl 7,2 % HDP, tedy hluboko pod referenční hodnotou Evropské unie ve výši 60 %. V této souvislosti znovu opakuji, že je naléhavě zapotřebí vytvořit efektivní mechanismus pro stálé monitorování hospodářského a rozpočtového výkonu všech členských států v reálném čase, aby bylo zajištěno dodržování konvergenčních kritérií. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasovali jsme proti této zprávě, a to nikoliv z nepřátelství vůči Estonsku, ale na protest proti skutečnosti, že v této důležité záležitosti neproběhly konzultace s estonskými občany formou referenda. Uplynulé měsíce prokázaly, že euro není ani řešení, ani nástroj ochrany, ale významný faktor, který ke krizi přispěl. Posledních pár týdnů konečně ukázalo, že problém eurozóny souvisí spíše s Německem než se zeměmi, které pohrdavě nezýváme PIGS. Paní Merkelová, zahalená do své skvělé arogance, odmítá dělat kompromisy tam, kde je sama od druhých vyžaduje. Každý musí stát při Německu, jeho hospodářství zaměřenému na vývoz, jeho fobii z inflace, a to i když jdou politiky, které z tohoto vyplývají, naprosto proti zájmům jeho partnerů. Jasně vidíme, k čemu toto vedlo ve Francii: obětování konkurenceschopnosti na oltář rovnováhy mezi frankem a markou a poté „silného“ eura, rozpočtová omezení, která zhoršují hospodářské problémy, prudký nárůst cen a pokles kupní síly v průběhu přechodu na euro. Navíc Německo paní Merkelové hraje nebezpečnou hru tím, že vyžaduje úsporná opatření, čímž riskuje snížení poptávky mezi svými hlavními zákazníky. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Jsem přítelem estonského lidu, a proto nechci, aby trpěl pod jhem Paktu o stabilitě a růstu a souvisejícího systému pokut, který bude brzy posílen. Drakonické uplatňování neoliberálních politik, které obhajuje Komise, již uvrhlo do extrémní chudoby přes 20 % estonského obyvatelstva. Integrace do eurozóny potrestá estonské pracující ještě více. Hlasuji proti této zprávě. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Bez ohledu na finanční krizi a útoky na euro je měnová unie neoddiskutovatelnou skutečností a musí být posílena postupným zapojením všech členských států, které ještě nejsou jejími členy. Závěr, že Estonsko navzdory mezinárodní krizi splnilo maastrichtská kritéria, a může se tedy stát k 1. lednu 2011 právoplatným členem eurozóny, je dobrou zprávou pro ty, kdo podporují silnou hospodářskou a měnovou unii. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) I když se zdá, že cesta již byla rozhodnuta, důvody a načasování přistoupení Estonska k jednotné evropské měně mi zabraňují hlasovat pro zprávu, o níž dnes sněmovna jedná. Hospodářství Evropy je v krizi a ve zmatku, takže bychom se měli zamyslet, zda je rozumné – alespoň v krátkodobém horizontu –, aby do eurozóny vstupovali noví členové. Můj názor, který je s ohledem na Estonsko založen také na sociálních a kulturních úvahách,

16-06-2010

16-06-2010

CS


podporují i určité makroekonomické údaje. Estonsko bylo mezi prvními zeměmi, které spadly do recese. V roce 2009 jeho HDP kleslo o více než 14 %, zatímco průmyslová výroba se snížila o 33,7 %, což byl největší propad v Evropské unii. Tento negativní vývoj se však nezastavil. A konečně je absurdní, když vezmeme v úvahu tyto údaje, že zpráva, která je předložena k hlasování, požaduje, aby Komise provedla simulaci dopadu záchranného balíčku eurozóny na rozpočet Estonska až poté, co se tato země stane součástí eurozóny, a bude tak členem skupiny, jež zaručuje prostředky na záchranu hospodářství. Tato informace by naopak měla být k dispozici co nejdříve, aby Rada mohla učinit informované rozhodnutí a předvídat budoucí scénáře. Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. – (PL) Ke dni 1. ledna 2011 se Estonsko stane 17. zemí Evropské unie, která přijme euro. V době krize ve veřejných financích v Evropě buduje každá země, která splní konvergenční kritéria, stabilitu našich financí. Přijetí eura znamená nejen pohodlí spojené s používáním téže měny ve většině členských států, ale – a to je ještě důležitější – také ukazuje na existenci stabilní a silné ekonomiky. Euro je budoucnost. Přináší skutečnou možnost rozvoje na každé úrovni sociálního, administrativního a hospodářského života. Nezapomínejme však, že nás euro také zavazuje k tomu, abychom měli promyšlenou a vyrovnanou vnitrostátní finanční politiku. Jako horlivý příznivec eura bych rád blahopřál Estonsku, které navzdory světové hospodářské krizi dokázalo splnit kritéria EU pro přijetí eura. Jsem pevně přesvědčen, že i Polsko bude mít brzy tu čest být spolu s naším partnerem Estonskem ve skupině těchto zemí. Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Významný pokrok, který učinily pobaltské země, zejména Estonsko, je velmi vítán. Otázkou však je, zda je teď ta správná doba, aby eurozóna zmítající se v krizi přijímala nový členský stát. Navíc Estonsko k této otázce nevyhlásilo referendum, což se mi z hlediska demokracie zdá pochybné. Proto jsem hlasoval proti této zprávě. Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože cítím, že si Estonsko vstup do eurozóny opravdu zaslouží. Tato malá severní země ukázala, že vstup do měnové unie je možný, i když zuří finanční krize, pokud se o něj usiluje průběžně a důsledně. Myslím, že zavedení eura bude pro Estonsko dobré – zvýší důvěru v hospodářství této země, přiláká více investic a sníží úvěrové sazby, což povzbudí také litevskou a lotyšskou ekonomiku. Tento vývoj má také důležitou symbolickou hodnotu, protože Estonsko je první z bývalých zemí Sovětského svazu, která vstoupí do měnové unie, poté co prošla tou nejsložitější fází integrace EU. Tento vývoj je ale stejnou měrou důležitý pro celou eurozónu. I přes problémy, které se v eurozóně objevují, je jednotná měna i nadále atraktivní a schopná členským státům poskytnout přidanou hodnotu. Těší mě, že Komise a Rada uznaly pokroky Estonska, a doufám, že Evropská rada ve shodě s tím také přijme rozhodnutí. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pro naši skupinu se naprosto nejednalo o kontroverzní zprávu, což je i důvod, proč jsme ji bez velkých diskusí přijali. Navíc je dobrou zprávou, že máme další zemi, tentokrát Estonsko, která se k nám v eurozóně přidá. Vilja Savisaar (ALDE), písemně. – (ET) Pane předsedající, pane Scicluno, dámy a pánové, chci vám poděkovat za podporu, kterou jste Estonsku při jeho vstupu do eurozóny projevili. Pro tuto malou zemi to je důležité a dlouho očekávané rozhodnutí. Estonsko vynaložilo

79

80

CS


hodně úsilí, aby tohoto cíle dosáhlo, a jeho lidé také velmi trpěli. Zároveň to mělo velký dopad na naše hospodářství. Bohužel nemohu souhlasit se všemi rozhodnutími, která učinila naše vláda s vyhlídkou na euro. Je tedy nutné doufat, že se kromě příchodu eura začneme stavět také za budoucnost naší ekonomiky, obnovu veřejných investic do infrastruktury a zaměříme se více na rozvoj pracovního trhu. Ráda bych poděkovala zpravodaji za důležitou a velmi dobře informovanou zprávu a odvahu postavit se za budoucnost eurozóny, a ráda bych také poděkovala svým kolegům poslancům, kteří poskytli podporu při pondělním vyjednávání a dnešním hlasování. Největší poděkování samozřejmě patří estonskému obyvatelstvu; jim patří poděkování za to, že toto vše vůbec bylo možné. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu a vstup Estonska do eurozóny. Je dlouho očekávaný a za stávajících okolností by měl být i vítaný. Zpráva: László Surján (A7-0200/010) Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro zprávu pana Surjána. Plnění rozpočtu EU na rok 2009 vykazuje přebytek ve výši 2,25 miliard EUR, a to hlavně z důvodu nedostatečného provádění plateb a zároveň i vyšších příjmů, než se očekávalo. Kromě zkreslení výsledků plnění rozpočtu EU jsou přímým důsledkem i nižší příspěvky členských států do rozpočtu EU, a to již v průběhu rozpočtového roku. Bez opravného rozpočtu by přebytek v roce 2009 činil přes 5 miliard EUR, a to hlavně z důvodu nevyčerpaných prostředků na výdaje. Roční přebytky rozpočtu se od roku 2007 zvyšují, a to navzdory opravným rozpočtům předkládaným v průběhu roku za účelem snížení přebytků. Takže se jedná o velmi podstatné částky. Stávající nesoulad mezi zdroji rozpočtu EU a nově se objevujícími potřebami a závazky vytváří v rozpočtu napětí a rozdíly, což ohrožuje některé jiné priority EU, jako je Fond pro přizpůsobení se globalizaci a mnoho dalších. Toto všechno znamená, že buď rozpočet EU nebyl realistický, nebo že nemáme účinné nástroje k plnění rozpočtu a ke kontrole jeho čerpání. Hlavním závěrem tedy je, že bychom měli značně zlepšit své rozpočtové plánování a ostatní související postupy. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Celkové částky [obsažené v opravném rozpočtu připraveném po uzavření prozatímní výroční závěrky koncem března a] vrácené členským státům od roku 2007 jsou tyto: přebytek v roce 2007: 1 542 milionů EUR; v roce 2008: 1 810 milionů EUR; v roce 2009: 2 264 milionů EUR. Celková částka přebytků je výsledkem tří faktorů: provádění výdajů, provádění příjmů a kurzových rozdílů. Přebytky nejsou členským státům navraceny přímo, ale v souladu s finančním nařízením jsou zapsány jako příjem do dalšího rozpočtu. Bezprostředním důsledkem je snížení vlastních zdrojů, které se mají vybrat od členských států. Jsem toho názoru, že by tyto přebytky měly být použity k posílení rozpočtu na další rok, navýšení položek závazků, nebo by se měly přesunout do evropského fondu na financování priorit EU. V každém případě je důležité, aby existovala flexibilita, která je zapotřebí, aby se vzniku těchto přebytků předcházelo. Tyto každoroční přebytky jsou nakonec výsledkem toho, že nebyly plně realizovány politiky a opatření, které byly prosazovány a plánovány v zájmu rozvoje Evropské unie. Jsem proto toho názoru, že konečné schválení opravného rozpočtu č. 4/2010 by mělo být vnímáno jako příležitost zamyslet se nad rozpočtovou skutečností Evropské unie. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pro naši skupinu to není nijak sporná zpráva, proto jsme ji podpořili bez větších diskusí.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Zpráva: Ryszard Czarnecki (A7-0096/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro usnesení z těchto důvodů: – Jsem toho názoru, že vzhledem k nárůstu administrativních výdajů a zejména vzhledem k možné přítomnosti výdajů provozního charakteru by měly být výdaje Rady posuzovány stejným způsobem jako výdaje ostatních orgánů EU, a to v rámci postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování Evropské unie; – Souhlasím s postojem Parlamentu, který odmítá stanovisko Rady, že skutečnost, že Rada a Parlament v minulosti vzájemně neposuzovaly provádění svých oddílů rozpočtu, vyplývá z „džentlmenské dohody“ (usnesení zaznamenané v zápisu ze schůze Rady ze dne 22. dubna 1970); „džentlmenskou“ dohodu nepovažuji za závazný dokument a její výklad Radou považuji za příliš volný; – Jsem přesvědčen, že příprava rozpočtu a udělování absolutoria za rozpočet jsou dva samostatné postupy a že „džentlmenská dohoda“ mezi Radou a Parlamentem týkající se přípravy příslušných oddílů rozpočtu nesmí Radu zbavovat její plné odpovědnosti vůči veřejnosti za finanční prostředky, které má k dispozici. Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro usnesení o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Rady. Evropský parlament již na předchozím zasedání z velké části odmítl rozhodnutí navržené zpravodajem, aby se odložilo udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Rady na rozpočtový rok 2008. Toto stanovisko jsem zastával – sám – v době svého působení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, protože Evropský účetní dvůr těžko poskytne Radě zpětnou vazbu ohledně její správy. Výsledně Evropský parlament udělil Radě absolutorium tím, že odložil hlasování o usnesení, které rozhodnutí o absolutoriu doprovází, spolu s připomínkami a doporučeními Radě zaměřenými na správu jejího rozpočtu, na toto zasedání. Je politováníhodné, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu nepřijal, jak jsem navrhoval, právní šetření, které by přesně zjistilo práva – a tedy také povinnosti – Evropského parlamentu ve věci absolutoria Rady. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, protože jsem toho názoru, že vzhledem k nárůstu administrativních výdajů a zejména vzhledem k možné přítomnosti výdajů provozního charakteru by měly být výdaje Rady posuzovány stejným způsobem jako výdaje ostatních orgánů EU, a to v rámci postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování Evropské unie. Souhlasím s tím, že by Rada a Evropský parlament měly v rámci své funkce společného rozpočtového orgánu společně zavést každoroční postup v rámci postupu udělování absolutoria, aby se zlepšila vzájemná výměna informací o jejich rozpočtech; a jsem přesvědčena, že příprava rozpočtu a udělování absolutoria jsou dva samostatné postupy a že džentlmenská dohoda mezi Radou a Parlamentem týkající se přípravy příslušných oddílů rozpočtu nesmí Radu zbavovat její plné odpovědnosti vůči veřejnosti za finanční prostředky, které má k dispozici. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V zájmu rozpočtové kázně a transparentnosti, kterou veřejnost potřebuje, nejsem přesvědčen o tom, že by Rada měla být osvobozena od svých povinností veřejně se zodpovídat za prostředky, které má k dispozici. Proto souhlasím s rozhodnutím zpravodaje odložit rozhodnutí o udělení absolutoria za účetní závěrky Rady, a to do doby, než budou předloženy další požadované informace. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Je politováníhodné, že tento Parlament nezaujímá tentýž moralizující a rozhořčený tón a nemá tytéž obavy o peníze daňových poplatníků bez ohledu na to, zda se jedná o jeho výdaje nebo výdaje jiného orgánu. Udělil tedy

81

82

CS


absolutorium Komisi, ačkoliv Evropský účetní dvůr již patnáct let nemůže vydat k plnění jejího rozpočtu kladné stanovisko. Rád tedy udělí absolutorium ve jménu džentlmenské dohody, kterou dnes tak kritizuje. Na vlastní prohřešky zapomíná poněkud příliš snadno: krajním příkladem je finanční účast odcházejícího předsedy na pořízení bytu v Bruselu těsně před jeho výměnou; prudký nárůst nákladů v důsledku reforem statutu poslanců Evropského parlamentu a statutu asistentů, které byly směrem nahoru nedostatečně vyhodnoceny; nedávný nárůst financí a personálu poslanců Evropského parlamentu pod falešnými záminkami; nebo dokonce poskytnutí iPadu každému poslanci Evropského parlamentu. Zajisté je kontrola využívání veřejných financí zásadní. Odmítáme se ale zapojit do malé války, kterou vedete proti Radě z politických důvodů. Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro usnesení o udělení absolutoria Radě za rok 2008, protože zahrnuje dvě témata, o nichž jsem přesvědčena, že jsou důležitá. Jedním je závazek španělského předsednictví, že bude přezkoumána džentlmenská dohoda mezi Radou a Parlamentem z roku 1970, a druhým je závazek Rady k plné odpovědnosti za správní rozpočet vůči Parlamentu. Rada musí přehodnotit svou informační politiku a zajistit větší transparentnost zejména v souvislosti se současnou diskusí o postupu udělování absolutoria nové Evropské službě pro vnější činnost. Z těchto důvodů podporuji usnesení Evropského parlamentu P7_TA(2010)0219. Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Rozpočtová kontrola je základní odpovědností Evropského parlamentu, kterou poslanci Evropského parlamentu neberou na lehkou váhu. Jako volení zástupci se musíme zodpovídat občanům z toho, jak se s evropským rozpočtem nakládá. Jak zdůrazňuje Evropská iniciativa pro transparentnost, občané mají právo vědět, jak se jejich daně utrácejí. Pro výdaje Evropské rady, orgánu zastupujícího hlavy států nebo předsedů vlád EU, neplatí žádná výjimka z pravidla. Letos jsme chtěli vyjasnit postup udělování absolutoria Evropské radě a znovu potvrdit pravomoci, jež Parlamentu uděluje Smlouva. Transparentnost je pro EU důležitou zásadou a v mnoha oblastech bylo vynaloženo úsilí na její zlepšení, takže je rozumné, aby Evropská rada poskytla veškeré informace, které Parlament potřebuje ke kontrole čerpání jejího rozpočtu. To bylo základním cílem zprávy o hlasování o letošním udělování absolutoria Radě. Vítám počáteční pokrok, jehož bylo v tomto směru dosaženo, i když je zapotřebí ještě další práce. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Považuji návrh usnesení Evropského parlamentu obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008, oddíl II – Rada, za velice důležitý. Výše uvedený návrh poukazuje na skromné zapojení Rady do postupu udělování absolutoria, včetně jejího odmítnutí účastnit se parlamentní rozpravy o absolutoriu, čímž odhaluje pohrdání funkcí, kterou Parlament v oblasti absolutoria má, a zejména pak pohrdání právem veřejnosti a daňových poplatníků pohnat k odpovědnosti všechny, kdo jsou odpovědní za využívání fondů Evropské unie. Podle mého názoru je tato poslední skutečnost obzvláště důležitá, když vezmeme v úvahu, že členské státy zastoupené v Radě zodpovídají zhruba za 80 % skutečných výdajů z rozpočtu Unie. Plně podporuji rychlý požadavek předložený Radě, protože si myslím, že by Rada měla poskytnout podrobné informace o povaze výdajů, které vyplývají z výkonu jejích specifických úkolů, a že by její výdaje měly být zkoumány stejně jako výdaje jiných

16-06-2010

16-06-2010

CS


orgánů EU tak, jak stanovuje článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postupu udělování absolutoria. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože jsem toho názoru, že vzhledem k nárůstu administrativních výdajů a zejména vzhledem k možné přítomnosti výdajů provozního charakteru by měly být výdaje Rady posuzovány stejným způsobem jako výdaje ostatních orgánů EU, a to v rámci postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování Evropské unie. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Po přijetí různých společných pozměňovacích návrhů, které předložily skupiny S&D, ALDE, PPE, Verts/ALE a GUE, a po začlenění mnoha jiných jednotlivých dodatků, z nichž některé vyšly z naší skupiny, jsme neviděli žádný problém v tom, abychom tuto zprávu podpořili, a nakonec jsme pro ni hlasovali. Zpráva: Sarah Ludford (A7-0198/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí této směrnice, jejímž cílem je zaručit právo na tlumočení a překlad při trestním řízení v Evropské unii. Konkrétně to znamená, že pokud jste podezřelí, zadržení, vyslýcháni nebo obviněni a nerozumíte jazyku země, kde se toto odehrává, máte právo na to, aby vyšetřování, výslechy a schůzky s vaším právním zástupcem byly tlumočeny a překládány. Cílem je vyvarovat se justičních omylů. Pokud je někdo zadržen nebo vydán na základě evropského zatýkacího rozkazu, nebo prostě uvězněn v jiné zemi než v zemi svého původu, musí s ním být zacházeno spravedlivě. < Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože rovné právo na tlumočení u soudů v celé Evropské unii tak, jak je zakotveno v nové směrnici Evropského parlamentu a Rady, zvýší nestrannost a výkonnost soudů. Vzhledem k tomu, že jsou všechny členské státy EU stranami Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, měly by zajistit spravedlivá soudní řízení a řádné právní normy. Bohužel v praxi nejsou tyto právní zásady a „kvalitní“ řízení odpovídajícím způsobem zajištěny. Ráda bych upozornila na skutečnost, že právo na překlad při trestním řízení posílí právo osob na spravedlivé řízení a právo být vyslechnut u soudu. V současné době jsou lidská práva často porušována, protože osoba, která je vyslýchána nebo souzena a která nerozumí jazyku v určité zemi EU, nemá u soudu právo na překlad nebo tlumočení vždy, protože takové právo na překlad při trestním řízení dosud nebylo v EU jednotně upraveno. Abychom zajistili spravedlivá řízení, musíme tedy předejít problémům vznikajícím v důsledku nedostatečného porozumění jazyku a musíme zajistit, že obviněný porozumí tomu, co mu je u soudu sdělováno. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Od nynějška mají občané EU zaručeno plné právo na vlastní obhajobu, pokud se účastní trestního řízení, jež je vedeno v jiném členském státě než v jejich vlastním. Podle směrnice o právu na tlumočení a překlad při trestním řízení bude každá fáze vyšetřování nebo přelíčení překládána do mateřského jazyka podezřelých nebo obžalovaných zapojených do tohoto řízení a bude jim v tomto jazyce vysvětlena. Toto opatření zlepšuje kvalitu obhajoby evropských občanů na základě bodů odůvodnění týkajících se práva na spravedlivý proces kdekoliv v Evropské unii, které byly jednomyslně schváleny. Směrnice tedy doplňuje legislativní opatření upravující případy, kdy jsou vydány evropské zatýkací rozkazy, a to v tom smyslu, že zlepšuje

83

84

CS


podmínky vlastní obhajoby evropských občanů, kteří jsou obžalováni nebo podezřelí v trestním řízení. Překladatelské a tlumočnické služby nabízené obžalovaným v průběhu vyšetřování nebo soudního přelíčení, jehož jsou účastníky, v jazyce, kterému rozumí, budou zaručeny právním předpisem každého členského státu do tří let. V tomto období musí všechny členské státy Evropské unie harmonizovat svou trestněprávní legislativu. Podle směrnice se překladatelské a tlumočnické služby týkají křížových výslechů vedených na policii a rozhovorů s advokátem a také překladů důležitých dokumentů a rozhodnutí, která jakoukoliv osobu zbavují svobody, tedy samotného rozsudku nebo obžaloby. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady na právo na tlumočení a překlad při trestním řízení, protože to posiluje práva podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení. Věřím, že je důležité, aby členské státy zajistily, že podezřelí nebo obvinění, kteří nerozumí jazyku trestního řízení nebo tímto jazykem nemluví, budou moci bez průtahů překladatelských služeb využívat. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Všichni víme, že aby trestní soudnictví fungovalo efektivně, musí zejména stanovit práva podezřelých a/nebo obviněných osob tak, aby jim byla zaručena odpovídající možnost obhajoby vhodnými právními a jurisdikčními prostředky. V této souvislosti je důležité zajistit podezřelým a/nebo obviněným osobám právo na informaci o jejich právech a povinnostech a obsahu obvinění, která proti nim byla vznesena, stejně jako o všem důležitém, co se týká daného případu, a to v jazyce, v němž plynule hovoří. Je to jediný způsob, jak zajistit účinnou obhajobu, což je základní kámen právního státu a moderního trestního řízení. Vítám také rozhodnutí Rady postupně přijmout opatření k soudní spolupráci v této i v jiných oblastech, protože zajištění procesních práv je klíčem k rychlejším, efektivnějším a spravedlivějším procesům. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V rámci všech rozmanitých reálií, které tvoří Evropskou unii, není možné vytvořit prostor svobody, aniž by byly zaručeny rovné podmínky pro všechny evropské občany kdekoliv na území EU, a to zejména pokud jde o přístup ke spravedlnosti, což je základní hodnotou demokracie a jakéhokoliv státu, jenž se řídí vládou práva. Z tohoto důvodu podporuji zavedení směrnice, která zaručuje společné normy pro tlumočení a překlady při trestním řízení ve všech členských státech Evropské unie a umožňuje občanům, kteří se nacházejí mimo svou zemi původu, právo se při policejních výsleších nebo slyšeních u soudu vyjadřovat a dostávat informace ve svém mateřském jazyce nebo v jiném jazyce, jenž je pro ně přijatelným. S ohledem na to, jak důležité je pro konsolidaci evropské integrace zaručit spravedlivější Evropu, žádám, aby byla tato nová opatření ve všech členských státech uplatňována co nejdříve a aby Evropská unie pokračovala s další harmonizací v oblasti zaručení práv a právních postupů. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Návrh paní Ludfordové ve jménu práva na obhajobu vytváří absolutní právo na tlumočení a překlad postupů pro osoby, které mají být souzeny a nehovoří, nebo tvrdí, že nehovoří, jazykem země, v níž jsou stíháni. To povede k prudkému nárůstu nákladů a k prodloužení řízení a ukrojí to z rozpočtů sektoru spravedlnosti, které jsou často i tak nedostatečné, a ještě více to ke značné nelibosti paní Merkelové zvýší schodky. A to zcela bez ohledu na skutečnost, že plánované postupy pro získání tohoto práva povedou k nárůstu počtu propuštění z důvodu procesních chyb. A to všechno přichází na pomoc jevu, který je naprostým tabu: vysoké kriminalitě mezi cizinci neevropského původu ve všech zemích, které jsou vystaveny masovému

16-06-2010

16-06-2010

CS


přistěhovalectví. Nejhorší je, že paní Ludfordová, jak se zdá, je toho názoru, že žádný donucovací či soudní orgán patrně ještě neuvažoval o tom, že by mohlo být užitečné využít pomoci tlumočníků a překladatelů, a to nejen pro účely vedení vyšetřování nebo procesů, ale také v zájmu dodržování zmiňovaných práv na obhajobu, která v našich demokraciích vyplývají z vnitrostátních ustanovení a z úcty k mezinárodním závazkům. Tato zpráva je nadbytečná, a proto jsem pro ni nehlasoval. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Rozhodně jsem hlasovala pro přijetí tohoto textu, jenž představuje nejen pokrok v oblasti ochrany práv na obhajobu, ale je také historickým přijetím, a to v tom smyslu, že se jedná o první evropské opatření v trestním právu, jež bylo přijato postupem spolurozhodování. Velmi mě těší, že bylo přijato takovou většinou. Tento historický právní předpis zaručující každému evropskému občanu právo na překlad a tlumočení od chvíle, kdy je mu sděleno, že je podezřelý nebo obviněný a že bude vyslýchán nebo souzen, a to v jiné evropské zemi, jejímž jazykem nehovoří, představuje velký pokrok v rámci pokračujícího budování evropské oblasti práva. Navíc jsem spokojena s pracovním plánem obsaženým ve Stockholmském akčním plánu, jenž se týká procesních záruk. Práva osob vyšetřovaných v trestním řízení musí být posílena a především musíme obnovit rovnováhu mezi pokrokem, jehož bylo dosaženo v oblasti vznášení obvinění, a značným zaostáváním, co se týče práva na obhajobu. V tomto ohledu mám na mysli opatření v oblasti právních informací, právní pomoci a informování blízkých příbuzných nebo dokonce opatření ve prospěch zranitelných lidí, což je také důležité. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Po několika letech řady neúspěchů jsem potěšena, že na úrovni EU konečně začínáme dosahovat pokroku v zavádění procesních záruk pro podezřelé osoby, jejichž cílem je chránit jednotlivce před svévolí. Od nynějška bude možné zaručit občanům EU, kteří jsou předvoláni k výslechu ohledně trestných činů spáchaných v jiném členském státě, tlumočení a překlad důležitých dokumentů do jejich vlastního jazyka. Evropský prostor práva je na postupu a i nadále jej budu podporovat v iniciativách, které jej v dalších měsících dokončí, např. pravidla pro výslechy, nebo dokonce právní zastupování. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Právo na odpovídající překlad a tlumočení v průběhu trestního řízení je základním právem, právem, které je stále důležitější, jak se posiluje soudní spolupráce napříč EU a obyvatelstvo je mobilnější. Zpráva paní Ludfordové je vyvážená, a tudíž jsem pro ni i hlasoval. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Směrnice Evropského parlamentu a Rady chce zavést jednotný prostor práva s minimálními společnými předpisy a normami, které se týkají práva na tlumočení a překlad při trestním řízení v celé Evropské unii. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuji zlepšení v oblasti práv podezřelých a obviněných, kteří nehovoří v jazyce dané země a nerozumí tomu, jak je soudní řízení vedeno. Každý by se měl těšit těmto právům od chvíle, kdy mu příslušné státní orgány doručí oficiální vyrozumění, že je podezřelý nebo obviněný ze spáchání trestného činu. Myslím si, že existence minimálních společných norem pro tato práva by měla usnadnit uplatňování zásady vzájemného uznávání, takže bude spolupráce v oblasti soudnictví mezi členskými státy Evropské unie fungovat plynněji. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva obsahuje určité pokroky. Je důležité umožnit každému podezřelému, aby se mu při trestním řízení bez průtahů dostalo kvalitních překladatelských a tlumočnických služeb. Do těchto služeb je nutné zahrnout i znakovou řeč. Vezměme však také na vědomí, že nesmí být opomenuty překlady

85

86

CS


do Braillova písma. Nicméně se zdržuji hlasování o této zprávě. Zdá se mi nepřijatelné, že si myslíme, že by měly být překládány jen ty dokumenty, které považujeme za zásadní. Každý podezřelý má právo podrobně se dozvědět, které dokumenty mluví v jeho prospěch či neprospěch. Dále není přijatelné, abychom navrhovali ústní překlad místo písemného překladu. Každý podezřelý musí mít možnost si v klidu znovu prostudovat všechny části své složky. V opačném případě je spravedlivý a nestranný proces iluzí. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Úsilí o to, aby byla Evropská unie prostorem svobody, bezpečnosti a práva, bylo přijetím této směrnice posíleno. Je velmi důležité, aby měl občan jakéhokoliv členského státu právo na tlumočení a překlad všech dokumentů vztahujících se k jejich případu v trestněprávním řízení. Je to jediný způsob, jak posílit vzájemnou důvěru a spolupráci mezi členskými státy, a tedy i práva občanů na obhajobu, a to zcela jasným a srozumitelným způsobem. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Cílem zavedení jednotného prostoru práva se společnými pravidly je podstatně zvýšit vzájemnou důvěru členských států vůči svým soudním systémům a trestním stíháním. Navíc bude existovat větší spolupráce vztahující se k právům jednotlivce v průběhu vyšetřování a soudních řízení. Normy stanovené Evropskou úmluvou o lidských právech a Evropskou listinou základních práv musí být dodržovány. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože nejde dostatečně do podrobností ve vnitrostátních záležitostech. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Domnívám se, že je nevyhnutelné zajistit, aby občané Evropské unie měli skutečné právo na obhajobu, a proto podporuji zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právu na tlumočení a překlad při trestním řízení. Je součástí plánu na posílení procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení, jejž přijala Rada v roce 2009. Tím, že přijmeme tuto zprávu, významně přispějeme ke zlepšení soudní ochrany práv jednotlivce a zároveň uvedeme v účinnost ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech a jejich výklad v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Tlumočení a překlady by měly být bezplatné, přiměřené a rychlé, což značně zlepší schopnost občanů EU se obhajovat. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Respekt k jazyku každého národa je důkazem respektu k lidským právům a důkazem toho, že demokratický stát řádně funguje. Evropský parlament dnes hlasoval pro novou právní úpravu, která každému občanu EU zaručuje přístup k tlumočení a překladu v případě, že se účastní trestního řízení v jiném členském státě. Mimo jiné je vytvořeno také opatření, aby byla práva zaručena ve všech fázích trestního řízení, aby byly písemně přeloženy všechny základní dokumenty a aby měli podezřelí a obvinění možnost podat odvolání. Jen tak přestanou být znevýhodněni a jen takto bude plně uplatněno právo na spravedlivý proces, které je zakotveno v článku 47 Listiny základních práv a svobod EU a v článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva paní Ludfordové o směrnici o překladech a tlumočení při trestním řízení byla přijata hned v prvním čtení. Podporoval jsem pozměňovací návrhy skupiny GUE odkazující na regionální nebo menšinové jazyky, aby byly i ony brány v úvahu, ale tyto návrhy byly odmítnuty. Nicméně konečné hlasování ukazuje na obrovskou podporu pro celou zprávu (637 hlasů pro oproti 21 hlasům proti, přičemž hlasování se zdrželo 19 poslanců). Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Vítám tento pokrok směrem ke spravedlivějšímu a rovnějšímu soudnímu řízení v členských státech. Je základním principem každého slušného soudního systému, že obžalovaní chápou, co se s nimi děje, jakým

16-06-2010

16-06-2010

CS


obvinění čelí, a povahu důkazů, které proti nim existují. Ráda bych však dodala, že překladatelské a tlumočnické služby potřebují nejen obžalovaní. Existují případy, kdy oběti trestných činů nemají přístup k úplným informacím o řízeních a procesech, které se u soudu v souvislosti s nimi odehrávají. Je nutné se zabývat i potřebami obětí. Zpráva: Edit Bauer (A7-0137/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Pro mnohé z mých spoluobčanů není rozšířená Evropská unie v socio-ekonomickém smyslu dostatečně homogenní na to, aby zabránila nekalé hospodářské soutěži mezi podniky v 27 členských státech. Týká se to například odvětví dopravy, kde je silná konkurence. Kromě politiky soudržnosti – za kterou dennodenně bojuji, protože nám mimo jiné umožňuje zmenšovat rozdíly v úrovni rozvoje uvnitř Evropské unie – potřebujeme v rámci jednotného trhu společná pravidla. Hlasovala jsem tedy pro pozměňovací návrh, jenž zpochybňoval vyjmutí samostatně výdělečně činných řidičů z evropské právní úpravy týkající se pracovní doby řidičů nákladních vozidel. Podobně jako moji kolegové z francouzské delegace skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) chci tedy zavést spravedlivou soutěž mezi všemi evropskými řidiči těžkých nákladních vozidel a zajistit bezpečnost na našich silnicích tím, že zmenšíme únavu řidičů. V návaznosti na přijetí tohoto pozměňovacího návrhu jsem hlasovala pro celou zprávu. Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Držel jsem se doporučení Výboru, jenž přijal zprávu vypracovanou mou slovenskou kolegyní Edit Bauerovou, která doporučuje, aby Parlament v prvním čtení řádného legislativního postupu zamítl návrh směrnice, kterou se mění směrnice z roku 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Zpráva Evropskou komisi vyzývá, aby stáhla svůj návrh a předložila nový. Je politováníhodné, že se Evropská komise ve své reakci vytáčela ohledně toho, zda svou zprávu stáhne nebo ne. Mrzí mě také postoj zpravodajky, jenž má za následek odmítnutí její zprávy, aby byl předložen pozměňovací návrh, jenž přijme text úplné směrnice. Ve skutečnosti je opravdovým problémem boj proti „nepravým“ samostatně výdělečně činným řidičům působícím v nákladní silniční dopravě. Doufejme, že v tomto smyslu bude mít tento dokument velký úspěch. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro odmítnutí návrhu Komise. Komise navrhla vyjmout z oblasti působnosti směrnice samostatně výdělečně činné řidiče. Domnívám se, že vyjmutí osob samostatně výdělečně činných by způsobilo, že by řidiči pracovali jako „nepraví“ samostatně výdělečně činní; podnikům by to umožnilo řidiče vykořisťovat tím, že by s nimi neuzavřeli smlouvu, ale najali by je jako soukromé podnikatele, na něž se nevztahuje přesná pracovní doba a doba odpočinku stanovená ve směrnici. Aby se zajistil konkurenceschopný trh nákladní dopravy, musí Komise nalézt řešení, které by zajistilo rovné podmínky pro všechny řidiče. Parlament často vyjadřoval své obavy týkající se současného uplatňování dvojích norem pro lidi se zaměstnaneckou smlouvou a pro samostatně výdělečně činné osoby. Takováto situace porušuje zásady fungování jednotného vnitřního trhu a představuje hrozbu pro bezpečnost na silnicích. Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti návrhu Komise; jinými slovy jsem hlasoval pro to, aby byli samostatně výdělečně činní řidiči zahrnuti do směrnice z roku 2002 o pracovní době osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, a to z následujících důvodů: Prvním je, že řidič, který je unaven, představuje na silnici nebezpečí. Platí to bez ohledu na to, zda řidič je nebo není osobou samostatně výdělečně činnou a zda je jeho únava způsobena řízením nebo nakládáním zboží. Druhým

87

88

CS


důvodem je, že při výpočtu maximální pracovní doby je vlastně zohledňováno pouze řízení a činnosti, jež s řízením přímo souvisejí – nakládání, vykládání, mytí a údržba vozu, pomoc cestujícím nebo formální postupy týkající se policie a celních orgánů. Všeobecné administrativní práce – účetnictví, správa atd. – v úvahu brány nejsou. Zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů do směrnice o pracovní době proto nepředstavuje nebezpečí pro tyto jejich činnosti. Třetím důvodem je to, že bylo kontraproduktivní pokusit se prostřednictvím této zprávy definovat „nepravé samostatně výdělečně činné řidiče“. Konečné hlasování pro vyjmutí samostatně výdělečně činných osob z této směrnice o pracovní době znamenalo podpoření „nepravých“ samostatně výdělečně činných osob a v důsledku i podněcování k nekalé hospodářské soutěži. Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Souhlasím se stanoviskem Evropského parlamentu odmítnout návrh Evropské komise, protože předpisy regulující jednotný trh by se měly vztahovat na každého bez výjimky. Výjimka, již v současnosti navrhuje Komise a která obsahuje návrh, aby se směrnice o pracovní době nevztahovala na sektor dopravy a samostatně výdělečně činné řidiče, může podpořit registraci falešných samostatně výdělečně činných řidičů ve velkých společnostech, což na trhu povede k ještě větší nekalé konkurenci a oslabí to celkový pracovní trh. Samostatně výdělečně činní řidiči autobusů a nákladních automobilů musejí být zahrnuti pod tytéž předpisy týkající se pracovní doby a doby odpočinku, které se vztahují na řidiče pracující pro velké společnosti. Ráda bych upozornila na skutečnost, že proto, abychom zlepšili pracovní podmínky všech řidičů a zabezpečili jejich sociální práva a záruky, abychom zlepšili bezpečnost silničního provozu a předešli i nekalé konkurenci na trhu dopravy, musíme společně s Komisí přijmout odpovídající opatření a předložit nový vylepšený návrh týkající se organizace pracovní doby řidičů. Proto potřebujeme právní opatření, abychom mohli bojovat proti práci falešných samostatně výdělečně činných řidičů, protože falešné samostatné podnikání je obecný problém pracovního trhu a musí být odpovídajícím způsobem řešen. Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože kromě zřejmých pochyb souvisejících s pracovním právem samostatně výdělečně činných řidičů jsou ještě dvě další důležité oblasti, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost. Zaprvé celá procedura rozhovorů a rozhodnutí mezi zpravodajem a Radou se konala bez schválení ze strany příslušného parlamentního výboru, což zavádí nepřijatelné praktiky, které podkopávají a anulují úlohu Evropského parlamentu. Druhým a podle mého názoru ještě důležitější otázkou je bezpečnost silničního provozu. V mé zemi jsou tragicky vysoké počty úmrtí a vážných zranění způsobených dopravními nehodami. Jako poslanci Evropského parlamentu máme odpovědnost udělat vše, co je v našich silách, abychom tento trend zvrátili. V tomto konkrétním případě musíme hlasovat tak, abychom zajistili, že unavení řidiči kamionů nebudou jezdit legálně a bez kontroly po našich silnicích, což bude mít katastrofální následky a povede to ke ztrátám na životech, jak to Evropský parlament v minulosti dovolil. Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Strana UKIP hlasovala proti pozměňovacím návrhům 1 a 29, aby obnovila záměr Komise vyjmout nezávislé řidiče z této směrnice. Jsme přesvědčeni, že požadavek, aby se nezávislí řidiči zodpovídali za čas strávený upravováním časových rozpisů a podáváním nabídek pro získání nových zakázek, nebude možné monitorovat, zejména pokud tato činnost bude vykonávána z domova, a stejně tak nebude možné sledovat využití maximálního počtu pracovních hodin v týdnu. To bude mít ten následek, že řidiči budou méně jezdit, a tak budou méně konkurenceschopní,

16-06-2010

16-06-2010

CS


což povede k nezaměstnanosti. Strana UKIP také věří ve svobodu jednotlivců založit si podnikání a pracovat pro sebe, ale tato směrnice to znemožní. Vzhledem k tomu, že se nejedná o otázku bezpečnosti práce a zdraví na pracovišti, získají na tom jedině velké společnosti. Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – Hlasovala jsem pro odmítnutí návrhu Komise týkajícího se směrnice o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Jsem si vědoma skutečnosti, že tradiční řidiči přikládají velkou důležitost své nezávislosti. Hlasovat proti bylo ale jediným způsobem, jak donutit Komisi, aby přišla s návrhem, jenž by se zabýval využíváním nepravých samostatně výdělečně činných řidičů, kteří představují přímé nebezpečí pro ty, kdo opravdu samostatně výdělečně činnými jsou, a pro ostatní řidiče, kteří práci vykonávají v rámci zaměstnání, a to tím, že poškozují jejich platy a podmínky v tomto odvětví. Když budeme řešit tento zásadní problém, můžeme se podívat i na to, co bude nejlepší pro řidiče, kteří opravdu samostatně podnikají. Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. – (NL) Dnes jsem při hlasování o zprávě paní Bauerové hlasoval proti návrhu Komise týkajícímu se směrnice o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Znamenalo by to, že se na samostatně výdělečně činné osoby tato směrnice bude vztahovat. Jsem si vědom toho, že tradiční samostatně výdělečně činní řidiči si hodně považují toho, že jsou svými pány. Podle mého názoru ale hlasovat proti tomuto návrhu bylo jediným způsobem, jak donutit Komisi, aby si urychleně přišla s návrhem, jenž by se zabýval využíváním „falešných“ samostatně výdělečně činných osob. Tito „falešní“ řidiči představují přímou hrozbu pro zaměstnané řidiče. Až bude tento zásadní problém vyřešen, neměli bychom dále otálet a měli bychom se znovu věnovat tomu, co je nejlepší pro samostatně výdělečně činné řidiče. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro odmítnutí návrhu Komise týkajícího se směrnice o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Komise by měla přijmout rozhodnutí Parlamentu a pozměnit stávající návrh. Všichni pracovníci, kteří vykonávají tyto činnosti, tedy nejen zaměstnaní pracovníci, by počet týdenních pracovních hodin měli mít omezen, aby se posílila bezpečnost evropských účastníků silničního provozua předcházelo se nekalé soutěží v odvětví silniční dopravy. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Právní jistota je důležitá k tomu, aby bylo právo řádně používáno, a proto jakýkoliv pozměňovací návrh týkající se právního textu a vedoucí k dalším problémům ohledně určení rozsahu jeho působnosti by měl být odmítnut jako špatná právní metoda. Pokud budou trvat různé pochyby o rozsahu působnosti návrhu směrnice, zejména pokud jde o rozdíl mezi samostatně výdělečně činnými řidiči a mobilními pracovníky, sdílíme názor zpravodajky, že by návrh směrnice měl být přepracován. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Konkurenceschopnost a životaschopnost podniků nemůže být zachována v prostředí, kde platí pokřivené a nepoměrné předpisy v oblasti hodnot a obecných principů pracovní legislativy, vzhledem k tomu, že takovéto předpisy jen podporují nekalou soutěž a pracovní nestabilitu. V případě dopravy by možnost výjimečného statusu samostatně výdělečně činných osob, která by dovolovala, aby samostatně výdělečně činní řidiči kamionů byli vyjmuti ze série práv a povinností uvedených v právních předpisů týkajících se daného odvětví, zejména co se týče pracovních hodin, navodila nepřijatelnou situaci nerovnosti a nekalé soutěže s ohledem na zaměstnané řidiče, a přinesla by rovněž zhoršení bezpečnosti na silnicích a větší riziko pro životy lidí.

89

90

CS


Hlasoval jsem tedy pro odmítnutí návrhu Komise, protože si nemyslím, že by přispíval k důstojnosti, bezpečnosti, zdraví, blahobytu nebo spravedlivé soutěži v tomto odvětví. Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Vítám hlasování pléna, které zamítlo návrh Evropské komise na revizi směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Tím, že členským státům poskytuje možnost svobodného rozhodování, by tento text účinně vyloučil samostatně výdělečně činné řidiče z oblasti působení této směrnice. Vyloučení samostatně výdělečně činných řidičů by způsobilo značnou diskriminaci, která by upřednostňovala tyto řidiče, podnítila by nárůst nekalé konkurence mezi podniky, které vykazují vzrůstající tendenci využívat flexibilnější a levnější samostatně výdělečně činné řidiče, což přináší vážné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu. Měli bychom si povšimnout, že Itálie, která jednala v souladu se směrnicí 2002/15/ES, jež od 23. března 2009 umožnila zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů, provedla tento dodatek během požadované doby prostřednictvím legislativního nařízení č. 234 z roku 2007 a zavedla tytéž předpisy pro samostatně výdělečně činné řidiče i pro řidiče v pracovním poměru. Z tohoto důvodu se připojuji ke svým kolegům z delegace strany Popolo della Libertà a zcela podporuji odmítnutí návrhu Evropské komise. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je velmi důležité, že dnes Parlament hlasoval pro usnesení – které podporujeme – odmítnout návrh Komise, jenž by vyjmul samostatně výdělečně činné řidiče autobusů a kamionů z působnosti právních předpisů, které v této profesi upravují pracovní dobu. Podle parlamentního Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, jehož stanovisko bylo sněmovnou potvrzeno, se musí na samostatně výdělečně činné řidiče vztahovat tytéž předpisy jako na řidiče v pracovním poměru, a to z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti a také proto, aby byla v tomto odvětví zajištěna spravedlivá soutěž. Cílem návrhu Komise bylo pozměnit směrnici z roku 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Parlament zamítl návrh Komise 368 hlasy proti 301, 8 se zdrželo hlasování. Odmítnutím tohoto návrhu zůstává v platnosti směrnice z roku 2002 (směrnice 2002/15/ES), podle níž se na samostatně výdělečně činné řidiče vztahují tatáž pravidla jako na zaměstnance, a to s platností od 23. března 2009. Považujeme tento výsledek za nesmírně důležitý pro boj se sociálním dumpingem, pro ochranu práv na zdraví a odpočinek u pracovníků v tomto odvětví a pro zlepšení podmínek bezpečnosti silničního provozu. Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Považujeme za naprosto nepřijatelné, aby samostatně výdělečně činní řidiči byli vyloučeni z oblasti působení směrnice o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Toto rozhodnutí by znamenalo vážné riziko pro bezpečnost silničního provozu, která by byla ohrožena nejen příliš dlouhými hodinami strávenými řízením, ale i tím, že řidiči kromě řízení musí vykonávat i jiné činnosti. Toto rozhodnutí by také vedlo k nekalé konkurenci mezi dopravními podniky. Jasně by upřednostňovalo využívání nezávislých pracovníků, kteří jsou schopni nabídnout levnější služby, a to díky své větší flexibilitě. Vyjmutí samostatně výdělečně činných řidičů by také mohlo být kontraproduktivní proto, že dojde k fragmentaci dopravních podniků a následně

16-06-2010

16-06-2010

CS


i pokřivení trhu. S cílem obejít směrnici by organizované podniky samy sebe mohly rozdrobit na množství malých podniků. Také odmítáme kompromisní přístup, kdy se členské státy mohou rozhodovat samy za sebe, protože tato situace by připravila cestu nerovnostem mezi subjekty, které patří do různých členských států a vykonávají tytéž pracovní činnosti. Proto jsem hlasovala proti návrhu. Kromě toho je povzbuzení diskriminace v odvětví mobilní silniční dopravy v rozporu s cílem zavést jednotnou dopravní politiku. Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem rozhodně pro odmítnutí návrhu Evropské komise vyloučit samostatně výdělečně činné řidiče kamionů z oblasti působení směrnice o pracovní době v silniční dopravě. Jsem obzvláště vnímavá k situaci řidičů, zejména řidičů samostatně výdělečně činných, a velmi mě proto těší odmítnutí návrhu, protože jsem zcela pro zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů do oblasti působení této směrnice, a to s ohledem na značné riziko, které vyjmutí samostatně výdělečně činných řidičů představuje, i jeho negativní dopad. V Evropské unii existuje 1,9 milionů profesionálních řidičů nákladních vozů, z nichž 31% jsou řidiči samostatně výdělečně činní; jsem přesvědčena, že je nezbytné organizovat jejich činnosti v rámci této směrnice, aby byly zaručeny rovné podmínky soutěže a větší bezpečnost silničního provozu. Dnešní Evropa, která v posledním desetiletí zažívá bezprecedentní nárůst objemu zboží dopravovaného po silnicích a hustoty silniční dopravy, potřebuje nyní víc než kdykoliv předtím opatření s cílem podpořit bezpečnost silničního provozu na svých silnicích, a proto potřebuje rámec pro pracovní podmínky profesionálních řidičů, které se bohužel zhoršily. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro odmítnutí návrhu Komise, jenž má za cíl vyjmout samostatně výdělečně činné řidiče autobusů a kamionů z oblasti působení směrnice o pracovní době. Není zde v sázce jen zdraví a bezpečnost řidičů, ale také bezpečnost dalších jednotlivých řidičů, protože unavený řidič kamionu se stává nebezpečím pro sebe i ostatní. Považuji v tomto směru za skandální přístup zpravodajky, která i nadále vyjednávala s Radou a Komisí, a to bez oficiálního pověření. Tato situace je o to víc nepřijatelná, protože – jak se zdá – odráží obranu zájmů trhu na úkor zájmů lidí. Sociální Evropa nesmí být tímto způsobem pošlapána, a v tomto duchu jsem i hlasovala. Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Dnes jsem hlasoval pro přijetí návrhu Komise EU vyjmout samostatně výdělečně činné řidiče kamionů a autobusů ze směrnice o pracovní době. Tato směrnice se jich netýká. Již existují jasné předpisy upravující dobu jízdy a odpočinku pro samostatně výdělečně činné osoby. Otázka bezpečnosti silničního provozu zde proto není platným důvodem pro to, aby byli do působnosti této směrnice zahrnuti. Velmi mě mrzí, že se plénum řídilo doporučením Výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti. Jedná se o výrazný zásah do svobody lidí podnikat a představuje obrovské břemeno pro samostatně výdělečně činné osoby, kterých se týká. Toto všechno se odehrává v době, kdy je naší hlavní starostí podpora malých a středních podniků a snížení objemu byrokracie, s níž se musejí potýkat. V této obtížné ekonomické situaci by Evropská unie měla vynaložit veškeré úsilí, aby pomohla podnikům a neměla by je zatěžovat dalšími předpisy a byrokracií. Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – Zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů do směrnice o pracovní době je základní ukázkou toho, jak zhoršit situaci s ohledem na ty lidi, kteří i tak mají jen málo důvěry v současnou EU. Já sama jsem hlasovala pro návrh Komise a je teď pro mě těžké skrýt zklamání, když vidím výsledek hlasování v Parlamentu.

91

92

CS


Například v zemi, z níž pocházím, ve Finsku, představují nezávislí dopravci mezi dopravními podniky většinu a většinou zaměstnávají jednoho nebo dva lidi. Kdyby se měl i na ně uplatnit 48 hodinový týdenní limit, nebylo by to nic menšího než katastrofa. V tom nejhorším případě by to znamenalo, že mimo tento časový limit by se vůz nemohl mýt ani dát do servisu. Je ještě obtížnější přijmout toto rozhodnutí, které bylo právě přijato, vzhledem k tomu, že samostatně výdělečně činní řidiči jsou již zahrnuti do zákonů upravujících řízení a dobu odpočinku, tedy stejně, jako je tomu u řidičů zaměstnaných v podnicích. Výsledek hlasování v Parlamentu tedy nemá nic do činění s bezpečností. Spíše má mnoho společného s taktikami levice a Zelených s cílem oslabit pozici malých podnikatelů, a můžeme se jen dohadovat, co za tím je. Regulovat svobodu podnikání tím, že využijeme samostatně výdělečně činné řidiče jako výmluvu, je opravdu smutné, a například tyto právní předpisy budou považovány za důvod, proč budou muset ve Finsku vzrůst ceny dálkové dopravy. V žádném jiném odvětví se omezení pracovní doby netýkají nezávislých obchodníků, tak proč by se nyní měly týkat podnikatelů v dopravě? Mohu jen doufat, že se Rada tentokrát ve svých rozhodnutích projeví jako moudřejší než Parlament. Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Regulovat pracovní dobu samostatně výdělečně činných řidičů se zdá být v rozporu se svobodou podnikání a se samotným statusem samostatně výdělečně činných osob. Hlasovali jsme proto pro zprávu paní Bauerové, která má za cíl tuto kategorii vyjmout z působnosti směrnice. Otázkou je: jak budeme sledovat pracovní dobu někoho, kdo zaměstnává sám sebe? Jak budeme zohledňovat pracovní dobu u činností jiných, než je řízení – u administrativních a obchodních procesů a tak dále – u někoho, kdo neřídí a nemůže být tak zaznamenán tachografu? Kromě nákladů, které by zavedení takového regulačního systému představovalo, by to prostě bylo nevhodné a uštědřilo by to velkou ránu odvětví, které je i tak vážně zasažené krizí. Na druhé straně musíme zintenzívnit boj proti nepravým samostatně výdělečně činným řidičům – tedy řidičům, kteří zatímco předstírají, že jsou podnikateli, jsou ve skutečnosti zaměstnanci – a musíme zavést přesnou definici, která nám umožní jasně rozlišit „poctivé“ a „falešné“ samostatně výdělečně činné řidiče. Ano, musíme bojovat proti sociálnímu dumpingu, není ale na samostatně výdělečně činných řidičích, aby platili za evropskou politiku otevírání odvětví dopravy soutěži a zejména pak za kabotáž. Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Věřím, že rozdíl mezi samostatně výdělečně činnými řidiči a mobilními pracovníky je nejasný, což může zvýšit nebezpečí „falešných“ samostatně výdělečně činných řidičů, kteří, aby nespadali do působnosti směrnice, nejsou se zaměstnavatelem svázáni pracovní smlouvou, ale nemají ani svobodu vztahu s několika zákazníky. Souhlasím s názorem zpravodajky, že spíše potřebujeme jasnější definici „samostatně výdělečně činných řidičů“ než zahrnout skutečné samostatně výdělečně činné osoby do legislativního rámce této směrnice. Myslím, že Komise musí provést důkladný přezkum zprávy, což se, jak doufám, stane co nejdříve. Astrid Lulling (PPE), písemně. – (DE) Názory uvnitř a vně této sněmovny o zahrnutí samostatně výdělečně činných řidičů do působnosti směrnice o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci v oblasti silniční dopravy se velmi různí. Všichni se domnívají, že mají na podporu svých názorů dobré argumenty a já to respektuji.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Nicméně v Evropě je i tak příliš málo samostatně výdělečně činných osob a ti lidé, kteří jsou ještě ochotni vzít na sebe riziko samostatně výdělečné činnosti, by neměli být odrazování nebo demotivováni. To je to, co uděláme, pokud v Evropě začneme upravovat pracovní dobu osob samostatně výdělečně činných. Je pravda, že existuje jev „falešných“ samostatně výdělečně činných osob, ale ne jen v odvětví dopravy. Jedná se o obecný problém celého trhu práce, s nímž se jako s takovým musíme zabývat, jak zpravodajka správně uvedla. Většina lidí uvádí argument bezpečnosti silničního provozu, ale doba řízení komerčních řidičů je přísně regulována. Tachometr neví, zda za volantem sedí samostatně výdělečně činná osoba nebo zaměstnanec. Není žádný rozdíl v tom, zda za vozidlo zodpovídá samostatně výdělečně činná osoba unavená papírováním nebo zaměstnanec nebo řidič, který je unaven z jakéhokoliv jiného důvodu. Restriktivní byrokracie pro malé nezávislé podniky je to poslední, co v současnosti v Evropě potřebujeme. Proto jsem pro zprávu hlasovala. Judith A. Merkies (S&D), písemně. – (NL) Řidiči kamionů mohou být zaměstnanci, samostatně výdělečnými pracovníky nebo „falešnými“ samostatně výdělečně činnými pracovníky. Pracovníci v té poslední z kategorií jsou ve skutečnosti zaměstnanci a měli by mít tatáž práva jako zaměstnanci. Právě z tohoto důvodu v roce 2005 Evropský parlament požádal Evropskou komisi, aby prostřednictvím legislativní iniciativy poskytla vyjasnění. Předpisy o pracovní době v dopravě, které nyní máme před sebou, neupravují dostatečně právní status „falešných“ samostatně výdělečně činných řidičů a nepředstavují řešení v případě možných zneužití. Proto jsem hlasovala proti návrhu Komise a zároveň jasně žádám nové, lepší předpisy. Skuteční samostatně výdělečně činní řidiči mají samozřejmě odlišný status od zaměstnanců, a mělo by to tak zůstat. Proto bych ráda, aby nová pravidla, která po Evropské komisi požadujeme, spravedlivě vystihla rozdíl mezi samostatně výdělečně činnými podnikateli a zaměstnanci. Potřebujeme řádné předpisy pro pracovní dobu v silniční dopravě, které chrání zaměstnance, eliminují „falešné“ samostatně výdělečně činné osoby, správně vystihují samostatně výdělečně činné podnikatele a spolu s předpisy o době řízení a době odpočinku zajišťují bezpečné podmínky na silnicích. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh odmítnout navrhovanou směrnici o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, protože se snažila prodloužit pracovní dobu v tomto odvětví na 86 hodin týdně, což by zvýšilo nebezpečí dopravních nehod. Přijetí této směrnice by mělo závažné důsledky ve smyslu bezpečnosti, sociálního dumpingu a deregulace práce. Jak může být pro Evropany bezpečnější, že motoristé, cyklisti a chodci sdílejí silnice s řidiči těžkých nákladních vozů, kteří jsou zcela vyčerpaní? Bylo dokázáno, že únava má tentýž účinek jako alkohol. Ochrana pracovníků před nadměrnou pracovní dobou je problémem, který jde daleko do minulosti. Nezáleží na tom, zda se jedná o samostatně výdělečně činnou osobu nebo zaměstnance, jenž je vykořisťován; jedná se o jejich ochranu před nadměrnými pracovními hodinami, které by vedly ke zvýšení rizik při práci, a to je důvodem mého hlasování. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zpráva, kterou předložila paní Bauerová o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady měnící směrnici 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, se z větší části zabývá

93

94

CS


otázkou, zda by samostatně výdělečně činní řidiči kamionů měli nebo neměli být zahrnuti do působnosti této směrnice. Jedná se o lex specialis obecné směrnice o pracovní době 2003/88/ES. Tento zvláštní předpis je rozumným nástrojem, když jde o ochranu zaměstnanců. Proto všichni řidiči v zaměstnaneckém poměru, včetně „falešných“ samostatně výdělečně činných osob podléhají tomuto nařízení, které je obzvláště důležité, aby se předešlo zneužívání systému. Bylo by ale kontraproduktivní rozšířit nařízení tak, aby se týkalo i osob samostatně výdělečně činných. To by vystavilo malé a střední smluvní dopravce obrovskému znevýhodnění, protože sami zodpovídají i za nakládání a vykládání zboží. Navíc je tu ještě administrativa. Celkově by to pro samostatně výdělečně činné řidiče znamenalo, že by se značně snížila jejich doba řízení, což by je značně penalizovalo. Podle mého názoru jsou malé a střední podniky, které tvoří páteř naší ekonomiky, obzvláště důležité. Tvrzení, že řidiči kamionů by pak pracovali až 86 hodin týdně a jezdili by na našich dálnicích vyčerpaní, je naprosto nepodložené, protože doba řízení je i nadále směrnicí 561/2006/ES omezena na 56 hodin. Proto jsem hlasoval pro návrh Komise. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Mé stanovisko ke zprávě, o níž v Parlamentu diskutujeme, je motivováno mimo jiné následujícími úvahami. Směrnice 2002/15/ES, která je předmětem této zprávy, neupravuje bezpečnost v odvětví silniční dopravy, ale upravuje předpisy týkající se úpravy činností doplňujících řízení. Zahrnout samostatně výdělečně činné pracovníky do směrnice, o níž dnes diskutujeme, by především znamenalo smrtelný úder svobodnému a nezávislému podnikání. Zadruhé, zřejmé praktické důvody ztěžují vymáhání kontrol týkajících se dodržování ustanovení zavedených směrnicí ze strany samostatně výdělečně činných přepravců. To také znamená, že to, aby byli předmětem nařízení stanoveného směrnicí 2002/15/ES, by bylo nesmyslným cvičením. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnešním hlasováním Evropský parlament významně přispěl k bezpečnosti silničního provozu v Evropě. Rozhodnutím ponechat osoby samostatně výdělečně činné v působnosti směrnice poslanci Evropského parlamentu zaplnili mezeru pro obcházení právních předpisů upravujících pracovní dobu. Teď je důležité, aby to také bylo vymáháno. Pak v budoucnosti nebudou zaměstnavatelé profitovat z toho, že budou nutit své řidiče do falešné samostatné výdělečné činnosti. Tatáž pravidla se budou vztahovat na všechny, což je rozumné, protože jak zaměstnaní tak samostatně výdělečně činné osoby jsou lidé, kteří se unaví stejným způsobem a budou ohrožovat životy svoje i životy i druhých lidí. Jedná se o zlepšení pro všechny řidiče, kteří nemusejí navíc k náročným hodinám řízení nekonečné hodiny nakládat, vykládat a čekat. Vyzýváme nyní Evropskou komisi, aby respektovala hlasování Parlamentu a vyzvala členské státy, aby okamžitě směrnici zavedly, aby byli nyní zahrnuti i samostatně výdělečně činní řidiči. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Právní předpisy upravující bezpečnost a dobu řízení v silniční dopravě musí být stejné pro všechny zúčastněné strany, ať již se jedná o řidiče zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné. Základní směrnice 2002/15/ES (která vstoupila v platnost v březnu 2005 pro řidiče v zaměstnaneckém poměru) také stanovila, že se od března 2009 pravidla týkají i samostatně výdělečně činných řidičů. Kdybychom to nyní chtěli zvrátit, byl by to znak špatného řízení a ústupek trhu. Unavení řidiči jsou nebezpeční řidiči, ať již tito řidiči jsou samostatně výdělečně činnými osobami, nebo ne. Lidé musejí být chráněni před prací přesčas, která ohrožuje nejen vlastní

16-06-2010

16-06-2010

CS


bezpečnost řidiče, ale i bezpečnost druhých. Samostatně výdělečně činní řidiči mohou být pod větším finančním tlakem, než jejich kolegové v pracovním poměru. Pokud ze směrnice vyjmeme samostatně výdělečně činné řidiče, přepravní společnosti, které zaměstnávají řidiče podléhající předpisům o době řízení a době odpočinku, budou trpět z důvodu nekalé soutěže, a to nemůže být záměrem. Stávající směrnice prokázala, že pokud se od samostatně výdělečně činných řidičů nečeká dodržování týchž pracovních hodin, jsou ostatní řidiči nuceni přejít na status samostatně výdělečně činné osoby, aby tyto hodiny řízení obešli. Tímto způsobem jsou vytvářeni „falešní“ samostatně výdělečně činní pracovníci a i proti tomuto chci bojovat. Musí být zavedeny jednoznačné právní předpisy, které stanovují stejné základní podmínky pro každého. Proto samostatně výdělečně činní řidiči nesmějí být vyjmuti z působnosti současné směrnice. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Zdraví a bezpečnost pracovníků jsou prvořadé zejména v oblasti silniční přepravy, protože nehody zasahují také chodce a cestující v jiných vozech. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Dnes jsme hlasovali o dokumentech v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, což podnítilo důležitou rozpravu. Návrh, který předložila Komise Parlamentu, navrhuje, aby směrnice nezahrnovala samostatně výdělečně činné pracovníky v silniční přepravě, tedy řidiče, kteří pracují nezávisle a ne pro někoho jiného. Zpráva přijatá Výborem pro zaměstnanost a sociální věci Parlamentu ale navrhla, aby byl návrh Komise zamítnut. Jak tomu rozumím já, dvě základní otázky těchto dokumentů jsou tyto: zaprvé je to potřeba evropské definice „samostatně výdělečně činného pracovníka“ a zadruhé nutnost, aby každý členský stát vyvinul zvláštní úsilí k zajištění řádných smluvních dohod pro pracovníky, kteří si svobodně nemohou uspořádat své pracovní činnosti a kteří by tedy neměli být najímání jako samostatně výdělečně činní pracovníci. I když jsem přesvědčen, že jevu „falešných“ samostatně výdělečně činných pracovníků je třeba se věnovat na vnitrostátní úrovni prostřednictvím regulace, monitoringu a odpovídajících pokut, myslím, že rozprava, která byla započata, může napomoci tomu, aby se věci pohnuly tímto směrem. Proto, poté co jsem dokumenty pozorně studoval, jsem cítil, že je správné hlasovat proti návrhu Komise. Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Dámy a pánové, rád bych, pokud smím, k této otázce nabídl stanovisko Litvy. Litevští řidiči kamionů získali v Evropě dobrou pověst. Jsou průkopníky a hrdiny podnikání v našem mladém nezávislém litevském státě, často jsou na dlouho odděleni od svých rodin. Nekonečné dálnice Evropy se staly jejich druhým domovem. Ano, existují zprávy o tom, že řidiči kamionů porušují předpisy EU o bezpečnosti při práci. Není to ale vždy chyba řidičů kamionu. Někdy jim jejich zaměstnavatelé nedávají jinou možnost než porušovat pravidla. Dostal jsem dopisy od litevských řidičů kamionů, jimiž mě a Evropský parlament vyzývají, abychom jim naslouchali. Píšou, že řidiči kamionů riskují ztrátu své mzdy, pokud nepozmění údaje o ujetých vzdálenostech, které ukazuje jejich tachograf. Dny odpočinku – které vyžaduje zákon – často nejsou poskytovány nebo jsou odkládány. Řidiči, kteří si stěžují, jsou diskriminováni. Jedná se o jasné porušení práv řidičů a nařízení EU, a to nezmiňuji ustanovení Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) a Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Někteří se odvolali k litevským institucím, ale jejich stížnosti zapadly. Je třeba udělat více pro ochranu zdraví a bezpečnosti řidičů a dalších

95

96

CS


mobilních pracovníků v odvětví silniční přepravy. Nejedná se jen o problém Litvy; jedná se o problém Evropy. Ignorovat ho může mít fatální následky. Zpráva: Renate Sommer (A7-0109/2010) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, protože jeho cílem je pomoci spotřebitelům učinit informovanější volbu – rozšířením povinného označování na další živiny a zavedením nových pravidel týkajících se země původu – a protože tento návrh zjednodušuje, aktualizuje a spojuje do jednoho právního předpisu sedm směrnic a jedno nařízení, které je v současnosti v platnosti a týká se poskytování informací o potravinách, zákon tím tedy zjednodušuje. Také jsem podpořil výzvu, aby nebyly do této směrnice zahrnuty ručně vyrobené produkty a vína, a to z důvodu jejich zvláštní povahy, která v případě vína již vedla ke speciálnímu nařízení. Označení země původu, které je povinné pro určité potraviny, jako je hovězí, med, ovoce, zelenina a olivový olej, by mělo být rozšířeno na všechny druhy masa, drůbeže a mléčných výrobků. Země původu musí být také vyznačena u masa, drůbeže a ryb, které jsou použity jako přísady do zpracovaných potravin. V případě masa a potravin obsahujících maso musí být „původ“ definován jako země, kde se zvíře narodilo, kde bylo chováno a poraženo, a ne jako země, kde bylo maso zpracováno, jako je tomu v současnosti. Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Návrh o poskytování informací o potravinách neusiluje o ochranu spotřebitelů, jak tvrdí EU. Stanovuje podmínky hospodářské soutěže, které zavedly monopoly na úkor spotřebitelů, pracovníků a zemědělců. Právo spotřebitelů vědět, co spotřebovávají, není označováním výrobků uspokojeno a navíc není chráněno jejich právo na zdravé, bezpečné a kvalitní potraviny. Spotřebitelé nutně nemusejí znát neustále se vyvíjející technologické a vědecké metody, ani nemusejí rozumět odpovídajícímu označování, vlastnostem potravin a jednotkám pro měření různých velikostí. Odpovědnost státu, vnitrostátních právních předpisů a mechanismů prokontrolu jejich používání, která by měla zajistit, aby označené potraviny byly bezpečné a zdravé, nemůže být personalizována a přesunuta na jednotlivé spotřebitele, od nichž se vyžaduje, aby se rozhodli, zda je potravinový výrobek dobrý nebo špatný pro jejich zdraví a zda je, anebo není prospěšný z hlediska své výživové hodnoty. Opakující se potravinové skandály zapříčiněné nezodpovědností nadnárodních společností, které potraviny produkují, upravují a dávají na trh, nejsou způsobeny špatným označováním; jsou způsobené samotnou kapitalistickou výrobou, která respektuje jen zákon zisku. Současná potřeba zdravých potravin může být uspokojena jen změnou způsobu výroby a účelem výroby potravin. Sophie Auconie (PPE), písemně . – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Sommerové, protože představuje vyrovnaný kompromis mezi informacemi pro spotřebitele, které by neměly být přehnané, což by s sebou přinášelo to riziko, že by takové informace byly kontraproduktivní a příliš drahé, a mezi nedostatkem informací, což by ohrožovalo kvalitu volby, kterou spotřebitel činí. Zejména mě těší, že Evropský parlament odmítl návrh na barevné rozlišení potravin podle tří barev semaforu, jenž by měl indikovat úroveň nebezpečí pro zdraví způsobené potravinami. Každý velmi dobře ví, že malá čokoláda a malé množství vína je pro vás dobré. Příliš mnoho čokolády a příliš mnoho vína je špatné. Tříbarevný kód obsahující zelenou, žlutou a červenou barvu by nedával smysl. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) znovu přiměla Evropský parlament, aby poslouchal hlas rozumu.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Spotřebitelé mají právo na jasné, srozumitelné informace o potravinových výrobcích, které si kupují, a mají právo vědět, ve které zemi bylo toto zboží vyrobeno. Jasnější pravidla označování balených potravin pomohou spotřebitelům, kteří se snaží správně se rozhodnout a koupit si zdravé potraviny. Protože se odhaduje, že 20% obyvatelstva Evropy bude do konce tohoto roku označeno jako obézní, je jasné, že by měla existovat opatření, která by podpořila vyrovnanou stravu. Musí být ale dosaženo rovnováhy mezi poskytováním dobrých, jasných informací a poskytováním příliš mnoha informací, které by spotřebitele mátly. Označování potravin by nemělo pro potravinářství představovat příliš velké břemeno, a zejména v případě malých a místních producentů. Evropští spotřebitelé oceňují vysoce kvalitní potraviny produkované evropskými zemědělci, a štítky by měly obsahovat jasné informace o zemi, v níž bylo zboží vyrobeno. Tento druh označování masa, drůbeže, zeleniny a ovoce je nezbytný k zajištění toho, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl. Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Součástí zprávy připravené Renatou Sommerovou týkající se „Poskytování informací o potravinách spotřebitelům“ je pozměňovací návrh 351, pro který jsem hlasovala, protože spotřebitelé musejí být správně informováni o zemi původu potravinových produktů. Z tohoto důvodu jsem podpořila povinné označení země původu u označování masa, mléka, zeleniny, ovoce a produktů, které obsahují jedinou přísadu. Zaprvé musíme zajistit, aby evropští občané měli lepší ochranu a nebyli uváděni v omyl, že je potravinový produkt vyráběn v konkrétním členském státě, zatímco ve skutečnosti pochází ze státu jiného. To spotřebitelům umožní vybrat si jakýkoliv výrobek se zohledněním všech skutečností a jíst produkty určitého původu a kvality. Zadruhé pak lepší označování může snížit výskyt případů daňových úniků. Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Kombinování evropských nařízení, která upravují označování balených potravin, dá spotřebitelům možnost informované volby, aniž by to způsobovalo komplikace nebo nutilo producenty, aby pro tento účel uvolnili větší finanční zdroje. Středeční rozprava Evropského parlamentu o označování výrobků vyvolala mezi poslanci Evropského parlamentu velký zájem, protože se dotýká každého z nás. Žijeme ve světě, jemuž dominuje nezdravý životní styl, kde obezita a výskyt kardiovaskulárních obtíží nabyly epidemických rozměrů a ohrožují zdravotní stav v celé Evropě. Je proto důležité, aby každý spotřebitel učinil při výběru konkrétního potravinového výrobku informovanou volbu. Standardizace nařízení na evropské úrovni a uvádění množství lipidů, nasycených mastných kyselin a cukru, které produkty obsahují, spolu s jejich energetickou hodnotou na viditelném místě překoná jazykové bariéry, které by někteří spotřebitelé mohli uvádět jako argument. Rozhodnutí, které Evropský parlament tento týden učinil, upozorňuje na to, že chápe potřebu chránit evropské spotřebitele a uznává důležitost informovaných rozhodnutí. Jakmile nová nařízení budou zavedena, zůstane už jen na spotřebitelích, aby si vybrali to, co chtějí konzumovat. Opravdu doufám, že tato nařízení rychle projdou institucionálními procedurami EU a stanou se v brzké budoucnosti závaznými. John Bufton, David Campbell Bannerman a Nigel Farage (EFD), písemně. – V Evropském parlamentu strana UKIP hlasovala proti zprávě paní Sommerové, protože je to nedbale zpracovaný výtvor typu „co dům dal“, který jasně nepodporuje označení

97

98

CS


země původu u jednoduchých potravin, jako je maso a vejce. Politika strany UKIP podporuje označení země původu s cílem pomoci producentům při prodeji jejich výrobků a proto, aby spotřebitelé s jistotou věděli, odkud jejich potraviny pocházejí. Odmítli jsme zprávu, protože nehájí zájmy zemědělců a spotřebitelů a umožňuje velkým maloobchodníkům mást spotřebitele. Sama zpravodajka uvedla, že se obává, že návrh postupuje příliš rychle. Strana UKIP je přesvědčena, že poslanci Evropského parlamentu jednají v této záležitosti bez dostatečných informací. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Spotřebitelé mají právo vědět, co obsahují potraviny, které konzumují. Z tohoto důvodu jsou informace o složení a nutriční hodnotě potravin nepostradatelné, protože představují ten základní faktor, který umožňuje spotřebiteli činit určité volby. Cílem návrhu Komise týkajícího se přeformulování právních předpisů EU o označování potravin je zjednodušení existujícího rámce za tímto účelem. Návrh má také za cíl poskytnout zúčastněným stranám v potravinovém řetězci větší právní jistotu, zvýšit konkurenceschopnost evropského potravinářského průmyslu a zajistit bezpečnost potravin a zároveň poskytnout spotřebitelům úplné informace o potravinách a podpořit zdravé stravování jako jeden z prvků strategie Evropské unie pro řešení problému obezity. Vítám tyto zásadní návrhy, které nařízení obsahuje: · Všechny povinné informace musejí být uvedeny ve fontu o minimální velikosti 3 mm. · Vyčerpávající prohlášení o nutričních hodnotách musí být umístěno v „hlavním zorném poli“ balení. · Povinné údaje týkající se energetické hodnoty potravin a obsahu tuků, nasycených mastných kyselin a sacharidů se zvláštním odkazem na obsah cukrů a soli musejí být uvedeny v odpovídajícím pořadí na přední straně balení. Vyzývám členské státy, aby tyto normy přijaly v ... (Stanovisko bylo zkráceno v souladu s čl. 170 odst. 1 jednacího řádu) Jorgo Chatzimarkakis (ALDE), písemně. – (DE) Poskytnutí informací o potravinách spotřebitelům je nepochybně důležité. Rozprava v Bruselu se ale stala lobbyistickým bojem mezi velkými potravinářskými společnostmi a organizacemi na ochranu spotřebitele. V této rozpravě nezbylo místo pro realitu každodenního života spotřebitelů. Zástupci německé Svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu upřednostňují minimální označování. Spotřebitelé by měli mít při nakupování možnost se rozhodovat na základě transparentních, čitelných informací. Označování barevnými kódy ovlivňuje spotřebitele a nepředstavuje základ pro transparentní informace. Takzvané doporučené denní dávky (GDA) mají také slabá místa. Namísto toho, aby byly uváděny neutrální informace o množství výživných látek na 100 gramů nebo mililitrů vytištěné čitelně na obalu, Parlament diskutoval o tom, zda denní potřeba 40leté ženy by mohla být použita jako základ nebo zda jsou barevné kódy pro označování živin užitečným nástrojem pro rozhodování. Navrhované dalekosáhlé a závazné požadavky pro označení zemí původu u přísad nemohou být v praxi uplatněny. Také jsme odmítli myšlenku zvláštních vnitrostátních předpisů, protože systém označování by měl být co nejvíce standardizovaný. Z těchto důvodů jsme nemohli pro předloženou zprávu hlasovat.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Nekontrolované výrobky a nedostatek informací, špatné informace a uvádění spotřebitelů v omyl představuje velká rizika pro zdraví (obezitu, diabetes, kardiovaskulární nemoci a určité typy rakovin). Potravinářský průmysl ale ročně v průměru utratí 10 miliard USD, aby ovlivnil stravovací návyky dětí. Nejistota moderního spotřebitele, co se týče kvality potravin, musí skončit. Pozměňovací návrhy předložené Konfederací Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice byly myšleny tak, aby pomohly spotřebitelům vědět, co jedí, aby se mohli správně rozhodnout. Je odpovědností Evropského parlamentu jako zákonodárného orgánu, aby přijal právní předpisy, které spotřebitele nezavádí a neohrožuje jejich zdraví. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože přijaté pozměňovací návrhy bohužel potvrdily, že vzájemné zájmy jsou silnější než bezpečnost spotřebitelů a potravinářský průmysl, jeden z největších zadavatelů reklamy, získal kontrolu tím, že zasahuje do výroby i spotřeby. Derek Roland Clark (EFD), písemně. – V Evropském parlamentu strana UKIP hlasovala proti zprávě paní Sommerové, protože je špatně zpracovaná, bez odpovídajících definic. Prohlášení o zemi původu bylo špatně formulované a způsobuje zmatky. Politikou strany UKIP je podpora označení zemí původu tak, aby se producenti i spotřebitelé mohli s jistotou dozvědět, odkud jejich potraviny pocházejí. Odmítli jsme zprávu, protože nehájí zájmy zemědělců a spotřebitelů a umožňuje velkým maloobchodníkům mást veřejnost. Strana UKIP je přesvědčena, že poslanci Evropského parlamentu v této záležitosti jednají bez dostatečných informací. Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ačkoliv jsem stále zmatena určitými hledisky. Jsem přesvědčena, že je důležité zjednodušit označování potravin, aby se spotřebitelům umožnilo lépe porozumět jejich složkám, způsobu použití a určení původu. Nesouhlasím ale se způsobem, jakým bychom tohoto cíle měli dosáhnout. Prodejnost výrobku se nezvýší tím, že uvedeme výživové profily, pokyny a zavedeme barevné rozlišení potravin podle tří barev semaforu. Pro tyto metody neexistují vědecké důvody, a nelze je tedy považovat za důvěryhodné. Těší mě tedy, že systém barevného rozlišení potravin podle tří barev semaforubyl zavržen, ale netěší mě přijetí výživových profilů a pokynů. Nakonec souhlasím s přijetím pozměňovacího návrhu, který vyzývá k tomu, aby byl specifikován původ u některých potravinových výrobků. Pevně věřím v označení původu, protože se domnívám, že je důležité informovat spotřebitele o původu výrobků, které kupují. Doufám, že v průběhu druhého čtení bude možné souhlasit s textem, jenž bude pro každého přijatelnější a který nabídne lepší rovnováhu mezi zájmy, které jsou ve hře: zdraví na jedné straně a potravinářský průmysl na té druhé. Jürgen Creutzmann (ALDE), písemně. – (DE) Spolu s většinou poslanců ve skupině Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem se rozhodl hlasovat pro zprávu paní Sommerové. Je pravda, že Liberálové nedokázali dosáhnout svých cílů v každé oblasti. Přijetí označení původu u masa a mléka ve zpracovaných výrobcích je politováníhodným krokem, protože zavádí značné náklady pro producenty a též se zdá, že je téměř nemožné jej uvést do praxe. Pro mě ale pozitivní výsledky hlasování jednoznačně převážily nad těmi negativními. Poprvé máme napříč celým jednotným trhem jednotné předpisy upravující označování potravin, aniž by jednotlivé země měly možnost jít vlastní cestou. Navíc je pro mě jedním z rozhodujících úspěchů tohoto hlasování ta skutečnost, že zavádějící model barevného rozlišení potravin podle tří barev semaforu byl odmítnut.

99

100

CS


Závazný barevný systém uvádění výživových látek nebude povolen ani na evropské ani na vnitrostátní úrovni. Jednotná celoevropská pravidla pro označování přinesou jasné výhody podnikům a spotřebitelům. Náklady na výrobu a prodej klesnou, protože výrobci se budou muset řídit jen jedním nařízením. Spotřebitelé budou mít prospěch z jednotného označování výživových hodnot, když budou porovnávat výrobky pocházející z Evropy. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Jsme si vědomi toho, že existuje evropská politika ochrany spotřebitele. Jejím cílem je zavést napříč celou Evropskou unií standardní předpisy na vysoké úrovni. Spotřebitelé ale potřebují jasné, srozumitelné informace o základních nutričních údajích potravinových výrobků, čímž jim bude umožněno činit informované volby. Navíc jsem přesvědčena, že potřeba přijmout nové nařízení o informování spotřebitelů o potravinových výrobcích vzniká jako součást obecného úsilí, které si klade za cíl zvýšit povědomí o důležitosti přechodu na zdravější stravování a přimět spotřebitele, aby byli vnímavější k obsahu potravin. Myslím, že toto také podpoří jak zemědělské producenty, tak průmyslové skupiny k přijetí opatření s cílem zlepšit označování výrobků v reakci na požadavky spotřebitelů. Informace uvedené na etiketě nesmí spotřebitele při koupi potravin uvádět v omyl v oblasti vlastností potravin, zejména jejich povahy, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu a též způsobu výroby. Jak Hippokratés také řekl: „Naše jídlo by mělo být naším lékem. Naše medicína by měla být naší potravou“. Mário David (PPE), písemně. – (PT) Standardizovaný systém označování potravin na vnitřním trhu je nejen životně důležitý a nezbytný, aby bylo možné zaručit evropským spotřebitelům vysokou úroveň bezpečnosti potravin, ale je také důležitým nástrojem konkurenceschopnosti podniků v tomto odvětví při obchodování v rámci EU. Celkově proto hlasuji pro pozměňovací návrhy navržené paní zpravodajkou. Podporuji zamítnutí systému „semaforů“ jako prostředku poskytování informací o hladině tuků, sacharidů a bílkovin a podporuji přijetí systému označování na úrovni celé EU, jenž je jednoduchý, transparentní a srozumitelný. Informování o složení a nutriční hodnotě potravin stejně jako o hlavních nutričních přísadách a jejich energetických hodnotách je pro spotřebitele důležité, aby měli možnost se vědomě a informovaně při koupi rozhodnout. Jsem proto toho názoru, že Komise v této záležitosti zaujala paternalistický postoj tím, že se snaží spotřebitele v jejich rozhodnutích spíše vést než je informovat. Také jsem ale přesvědčen že ani přímý prodej potravin zemědělci, ani místní nebo regionální výrobky by neměly podléhat těmto předpisům, protože jsou to právě tyto výrobky, které přispívají k rozmanitosti evropské gastronomické kultury. Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Tento návrh směrnice představuje legislativní cestu v záležitosti, která je pro občany a podniky Evropské unie zásadní, a to je zejména transparentnost a šíření informací o potravinových výrobcích. Zatímco je na jedné straně důležité dosáhnout vnitřního trhu, kde se všichni občané a všechny podniky mohou rozhodovat co nejlepším možným způsobem, na druhé straně musíme vzít v úvahu výjimečné dědictví stravy, vína a gastronomické kultury, která formuje tradice mnoha částí Evropy, čímž přispívá ke zdraví a také k ekonomické, sociální a environmentální udržitelnosti. V průběhu procesu pozměňování návrhu, a to jak detailního, tak i v širším smyslu, začalo být zřejmé, že se Evropský parlament při výkonu této funkce tak významné pro výkon jeho povinností se mění na místo, kde jsou zájmy nadnárodních společností projednávány na úkor spotřebitelů.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Když čelíme takovéto nerovnosti sil, které by měly být vyrovnány úsilím institucí sledovat veřejný zájem, můžeme se jen podivovat růstu veřejného nezájmu o proces evropské integrace. Tyto postřehy nejsou motivovány vnitrostátními zájmy, ale uvážlivostí a snahou o zachování typických místních potravinových výrobků a silného lokálního pouta mezi výrobci a spotřebiteli. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se mi zdá být důležité, aby bylo vyjasněno a standardizováno mnoho rozdílných způsobů označování potravin a bylo tak zajištěno, že budou mít důvěryhodnou vědeckou hodnotu. Za tímto účelem jsem podpořila pozměňovací návrhy pro snadnější čitelnost s povinností, mimo jiné, respektovat minimální velikost fontu písma; pro větší transparentnost, pokud jde o původ potravin, což nám umožňuje dozvědět se, odkud pochází maso zpracované a prodané v jiné zemi, než je země původu; pro lepší informace o kvalitě potravin uvolněných ke spotřebě – například musíme mít možnost dozvědět se, zda to, co jíme, bylo připraveno z hluboko zmrazených nebo zmrazených přísad; výživové profily obsahující informace o totožnosti, složení, množství, vlastnostech, trvanlivosti, skladování a podmínkách užití výrobků určených ke spotřebě. A nakonec, všechny tyto předpisy nesmí trestat malé výrobce a mikropodniky. Jejich řemeslné výrobky musejí být vyjmuty. Co se týče malých a středních podniků v zemědělství, tyto podniky musí mít možnost získat specifickou podporu. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dnes víme, že špatná strava nebo příliš mnoho určitých živin (jako například sůl nebo tuky) může vést k mnoha nemocem, které nejen představují vážné problémy pro veřejné zdraví, ale také velké náklady pro zdravotnictví. V mnoha případech by se těmto chorobám (jako je vysoký krevní tlak) dalo předcházet pečlivější stravou a správnými informacemi. Proto si myslím, že je důležité, aby označování potravin bylo řádně regulováno. Nemůžeme schválit zákony, které by lidi nutily, aby jedli zdravě, ale můžeme poskytnout spotřebitelům informace, které potřebují k tomu, aby věděli, co přesně konzumují, aby si mohli vědomě vybrat. Nejedná se o opatření proti výrobcům potravin – vlastně je návrh tak rozumný, že vyjímá tradiční výrobky a malé a střední stravovací podniky, které podávají nebalená jídla. Toto jsou naopak opatření ve prospěch veřejného zdraví. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí této zprávy o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, která kombinuje a nahrazuje sedm směrnic a jedno nařízení. Označování potravinových výrobků je důležité pro zajištění bezpečnosti potravin. Zasazuji se za poskytování jasných informací spotřebitelům, méně byrokracie, zjednodušení nařízení, větší právní jistotu a růst konkurenceschopnosti v potravinovém průmyslu, aniž bychom zapomínali na malé podniky. Vítám skutečnost, že ani přímý prodej zemědělci a ani lokální a tradiční výrobky nebudou předmětem pravidel tohoto nařízení, jak zamýšlela Komise. Jsou to právě takové výrobky, které dávají záruku našich kořenů a naší kulturní a gastronomické různosti. Stejně tak mě těší skutečnost, že balené výrobky podávané v malých hotelích a stravovacích zařízeních a kavárnách nebudou do tohoto nařízení zahrnuty. Stejná situace je u vín. V případě vín je již nutné udávat mnoho povinných údajů, takže jakékoliv další informace na štítku by již byly přehnané a bylo by to kontraproduktivní, co se týče informování spotřebitelů. Spotřebitelé musejí být informováni, ale bez toho, aby na ně při výběru byl činěn nátlak nebo byli nějak vedeni. Spotřebitelé by měli mít svobodu učinit rozhodnutí a nést za toto rozhodnutí zodpovědnost.

101

102

CS


João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Spotřebitelé mají základní právo, aby se dozvěděli maximum toho, co mohou vědět a co je na místě vědět o složení potravin. Taková znalost je pro ně také nezbytnou – i když nedostačující – podmínkou pro to, aby mohli učinit informovaná, vědomá rozhodnutí o své stravě, což pomáhá podporovat zdraví a prospěch lidí. Uznáváme a podporujeme skutečnost, že se struktura návrhu zásadně týká balených potravin. Specifické charakteristiky odvětví stravování, z něhož většina sestává z mikropodniků, malých a středních podniků, musí být chráněny, protože jídla, která připravují, nemohou být považována za standardizované produkty. Mrzí nás ale, že mnoho důležitých pozměňovacích návrhů bylo zamítnuto, což obsah zprávy o dost ochudilo. Můžeme se jen domnívat, že většina v tomto Parlamentu ustoupila zájmům určitých mocných odvětví v potravinářském průmyslu. Všimněte si jednoho příkladu zamítnutí pozměňovacího návrhu, který požadoval, aby spotřebitelé byli informováni „kdykoliv výrobek určený ke spotřebě je geneticky modifikovaným produktem (GMO) a/nebo obsahuje deriváty a látky, které mohou být jako geneticky modifikované produkty klasifikovány“. Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Otázka poskytování informací o potravinách spotřebitelům, která je předmětem zprávy paní Sommerové, zasluhuje zvláštní pozornost. Jenom tím, že poskytneme jasné a vyčerpávající informace o původu a obsahu výrobků, můžeme chránit spotřebitele před rizikem nevědomé spotřebitelské volby, která může mít neblahý dopad na jejich zdraví. Tato otázka je také spojena s politikou ochrany kvalitního produktu a obecnou strategií ochrany spotřebitele, která se diskusi několikrát objevila, a to jak v plénu, tak v rámci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Chválím svou kolegyni za práci nad dokumentem Komise, kterou vykonala, a obecně podporuji pozměňovací návrhy, které navrhla, zejména její odpor vůči zavedení systému označování pomocí barevného rozlišení potravin podle tří barev semaforu, které je zjednodušující a zavádějící. Tento systém by penalizoval některé přírodní vysoce kvalitní produkty oproti jiným produktům, které byly uměle upraveny za účelem získání zeleného barvy. Věřím, že rozšíření povinnosti vyznačit původ i u primárních surovin ve zpracovaných výrobcích je významným výsledkem, i když bych upřednostnil hlasování proti výjimkám z metod klasifikace výrobků, protože hrozí, že se tak celé nařízení stane neúčinným. Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti zprávě o poskytování takzvaných informací o potravinách spotřebitelům. „Cesta do pekla je vydlážděna dobrými úmysly“, jak poznamenal Jean-Paul Sartre. „Dobré úmysly“ Evropské unie týkající se informací pro spotřebitele jsou nesnesitelné a byrokratické a jsou krokem zpět směrem k vedení spotřebitelů za ručičku, s cílem využít zákona a přimět je k tomu, aby žili „zdravě“, aby jednoho dne i zdraví zemřeli. Komise stále hovoří o lepších právních předpisech, o odstranění byrokratických zátěží pro podniky a o přiblížení se občanům. Právní předpisy, které jsou tak těžké a tak komplikované, jako je tento návrh směrnice, spotřebitelům nijak neprospěje. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Tato reforma informací pro spotřebitele byla zpackaná a zpolitizovaná. Ze strany Komise se nejedná ani tak o poskytování jasných, užitečných a snadno pochopitelných informací jako spíše o moralizování prostřednictvím nálepek. Zpravodajka se s částečným úspěchem pokusila prosadit pozměňovací návrhy zohledňující zdravý rozum, jako je vymazání slavných výživových profilů, které nemají

16-06-2010

16-06-2010

CS


žádný vědecký základ, ale vyplývají z ideologické vůle kontrolovat, co máme na svých talířích, a zároveň nás nutí se cítit provinile. Je pravda, že v této oblasti bude mít Brusel jistě méně neúspěchů, než ve všech ostatních oblastech, které spadají do jeho oblasti působnosti, jako je třeba kontrola finančních spekulací nebo nelegální přistěhovalectví, boj s padělky a tak dále. To je znamením jak impotence, tak tyranie: impotence tváří v tvář velkým politickým, ekonomickým a sociálním problémům a tyranie vůči bezbranným jednotlivcům. Tyto profily jsou zachovány. Doufejme, že zmizí v druhém čtení. Jediným příjemným překvapením je povinnost uvést, zda bylo zvíře utraceno bez omráčení, jinými slovy v souladu s rituálem, abychom takové maso přestali prodávat spotřebitelům, kteří nesdílejí náboženské přesvědčení, které takovéto chování nařizuje, aniž bychom je o tom informovali. Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jsem spokojena s tímto hlasováním, které v budoucnu umožní spotřebitelům přístup k jasnému, čitelnému a důvěryhodnému označování určitých potravinových výrobků. Myšlenka barevného kódu na balení, které by označovalo, zda je množství důležitých výživných látek vysoké (zelená), střední (žlutá) nebo nízké (červená) – jak se o to snažili socialisté a Zelení – byla díky skupině Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) zamítnuta, a to mě těší. Základem vyrovnané stravy je pestrost. Barevné kódy by vedly k stigmatizaci některých potravin a nechápu, jak by toto pomohlo našim spoluobčanům konzumovat vyrovnanější stravu. Podařilo se nám vyvarovat nařízení, které by bylo příliš obtížné, což by poškodilo spotřebitele stejně jako naše malé a střední podniky. Také mám radost, že vinařství, luxusní odvětví par excellence, má užitek z vyjmutí z nutričního označování. Nesmíme ohrozit naše vinařské odvětví, které již podléhá propracovanému regulačnímu systému. Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Přihlásila jsem se k tomu, že jsem pro jasnější označování v oblasti výživných hodnot, které se mají objevit na přední straně balení všech balených potravin, a zejména jsem podporovala zavedení barevných kódů, které by nám umožnily snadněji identifikovat úroveň důležitých výživných látek, a hájila jsem sdružení spotřebitelů a zdravotníky. Zemědělsko-potravinářský průmysl musí přestat skrývat skutečnost, že některé potraviny mají škodlivý vliv na nutriční rovnováhu. Také jsem zaujala stanovisko k pozměňovacímu návrhu, aby byly poskytnuty doplňkové informace o původu výrobků, a byl tedy jasný jejich skutečný původ, jinými slovy místo, kde byly potraviny jako celek získány. A nakonec jsem také odmítla návrh, aby byl do rámce směrnice zahrnut i alkohol. Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Evropský parlament přijal zprávu o označování potravin jasnou většinou. To je dobrá zpráva pro nás pro všechny, protože na obalu potravin budou uvedeny zásadní informace, které umožní nám – spotřebitelům – činit informovanější rozhodnutí ohledně své stravy. Evropský parlament se tímto vyjádřil, že je pro to, aby informace poskytnuté spotřebitelům byly čitelné, ale nikoliv přehnané. Parlament také přistoupil na požadavek odmítnutí barevného kódování potravin používajícího model barevného rozlišení potravin podle tří barev semaforu, který je pro spotřebitele často matoucí.

103

104

CS


Evropský parlament také rozhodl, že informace o energetické hodnotě výrobku by měly být poskytnuty na přední straně obalu. Harmonizovaný a zjednodušený systém označování potravin v celé Evropě přispěje také k větší soudržnosti vnitřního trhu, což znamená, že producenti získají větší právní jistotu, zatímco spotřebitelé získají informace, které od výrobců potravin chtějí. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – V této záležitosti probíhalo v posledních týdnech a měsících intenzivní lobbování a lze jen litovat, že při dnešním závěrečném hlasování lobbování některých větších hráčů potravinářského průmyslu triumfovalo nad zájmy spotřebitelů. Závěrečná zpráva ale signalizuje pokrok v některých aspektech označování potravin a při bližší úvaze je nutné ji vítat jako krok správným směrem. Holger Krahmer (ALDE), písemně. – (DE) Poskytovat spotřebitelům informace o potravinách je nepochybně důležité. Diskuse v Bruselu se ale stala lobbyistickou bitvou mezi velkými společnostmi potravinářského průmyslu a organizacemi na ochranu spotřebitelů. V této diskusi nebyl žádný prostor pro realitu každodenního života spotřebitele. Představitelé Německé svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu jsou pro minimální označování. Spotřebitelé by měli mít možnost se při nákupu rozhodovat na základě transparentních, čitelných informací. Označování pomocí barevného kódu ovlivňuje spotřebitele a nepředstavuje základ pro transparentní informace. Takzvané doporučené denní dávky (GDA) mají také slabiny. Namísto toho, aby byly uváděny neutrální informace o množství výživných látek na 100 gramů nebo mililitrů vytištěné čitelně na obalu, Parlament diskutoval o tom, zda denní potřeba 40leté ženy by mohla být použita jako základ nebo zda jsou barevné kódy pro označování živin užitečným nástrojem pro rozhodování. Navrhované dalekosáhlé a závazné požadavky pro označení zemí původu u přísad nemohou být v praxi uplatněny. Také jsme odmítli myšlenku zvláštních vnitrostátních předpisů, protože systém označování by měl být co nejvíce standardizovaný. Z těchto důvodů jsme nemohli pro předloženou zprávu hlasovat. Isabella Lövin a Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. – (SV) Rozhodli jsme se hlasovat pro zprávu, protože pozitiva převažují nad negativy. Naneštěstí byla odstraněna možnost vnitrostátních úprav, ale věříme, že bude v průběhu vyjednávání s členskými státy opět zavedena. Alkohol byl z návrhu vyloučen a neuspěli jsme v hlasování o zavedení systému označování pomocí semaforu, jinými slovy systému označování potravin založeném na použití červené, žluté a zelené barvy v závislosti na tom, jaké množství různých živin potraviny obsahují. Dokázali jsme ale prosadit řadu pozitivních pozměňovacích návrhů: označování nanomateriálů v potravinách se stalo povinným, stejně jako povinné označení země původu u masa, ryb, mléčných výrobků, zeleniny a ovoce a označování trans-tuků. Dále, pokud výrobek obsahuje kyselinu glutamovou, musí být ve výčtu přísad uveden text „Obsahuje přísady na zvýraznění chuti“. Dalším vítězstvím je skutečnost, že na přední straně obalu výrobku musí být uveden obsah energie, tuků, nasycených tuků, cukru, soli a sladidel. Používání vepřového/hovězího trombinu jako lepidla, které Parlament letos na jaře zastavil, se dostalo značné pozornosti. Na trhu jsou i jiné produkty, které se používají ke spojení kusů masa dohromady tak, aby se vytvořil dojem, že se jedná o jeden kus masa, například zpracovaná šunka. Tyto výrobky nyní musejí být označeny frází „kombinované části masa“. Tato zlepšení znamenají, že spotřebitelé budou moci činit informovanější volby, co se týče toho, zda si například chtějí vybrat zdravější možnosti nebo odmítnout produkty, které byly přepravovány na dlouhé vzdálenosti.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Jako zpravodajka pro stanovisko skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova blahopřeji paní Sommerové k její odvaze a zdravému rozumu. Hlasovala jsem pro její návrhy z těchto důvodů. Nebalené potraviny musí mít výjimku z povinného označování výživných látek. Na alkoholické nápoje se tato směrnice nevztahuje. Náhražka sýra musí být jasně označena. Řekla bych bravo nové formulaci týkající se označení původu medu, protože v této chvíli velké balírenské společnosti na etiketách uvádějí jen „Směs medů z EU a zemí mimo EU“, a to i když tato směs obsahuje jen malou část evropského medu a zbytek je třeba med umělý nebo ochucený sirup původem z Číny. Jsem striktně proti vnitrostátním systémům označování, které brzdí vnitřní trh. Navíc se obávám, že tyto vnitrostátní systémy mohou otevřít skulinu a umožnit známému modelu „semaforu“ vstup zadními vrátky. Nepovinné další informace musejí být odůvodněné vědecky, aby spotřebitelé nebyli uvedeni v omyl. Výživové profily jsou konceptem, který není ani vědecky udržitelný ani neslouží jako informační prostředek, protože hodnoty navrhované Evropskou komisí a zpochybňované Evropským úřadem pro bezpečnost potravin nejsou odůvodněné a jsou zcela nepředvídatelné. Spotřebitele by to zavádělo. Gesine Meissner (ALDE), písemně. – (DE) Poskytovat spotřebitelům informace o potravinách je nepochybně důležité. Diskuse v Bruselu se ale stala lobbyistickou bitvou mezi velkými společnostmi potravinářského průmyslu a organizacemi na ochranu spotřebitele. V této diskusi nebyl žádný prostor pro realitu každodenního života spotřebitele. Představitelé Německé svobodné demokratické strany v Evropském parlamentu jsou pro minimální označování. Spotřebitelé by měli mít možnost se při nákupu rozhodovat na základě transparentních, čitelných informací. Označování pomocí barevného kódu ovlivňuje spotřebitele a nepředstavuje základ pro transparentní informace. Takzvané doporučené denní dávky (GDA) mají také slabé stránky. Namísto toho, aby byly uváděny neutrální informace o množství výživných látek na 100 gramů nebo mililitrů vytištěné čitelně na obalu, Parlament diskutoval o tom, zda denní potřeba 40leté ženy by mohla být použita jako základ nebo zda jsou barevné kódy pro označování živin užitečným nástrojem pro rozhodování. Navrhované dalekosáhlé a závazné požadavky pro označení zemí původu u přísad nemohou být v praxi uplatněny. Také jsme odmítli myšlenku zvláštních vnitrostátních předpisů, protože systém označování by měl být co nejvíce standardizovaný. Z těchto důvodů jsme nemohli pro předloženou zprávu hlasovat. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cílem označování potravinových výrobků je zajistit, aby spotřebitelé měli k dispozici úplné informace o obsahu a složení těchto výrobků tak, aby mohli chránit své zdraví a zájmy. Z tohoto důvodu jsme toho názoru, že označování potravinových výrobků je zásadní pro větší transparentnost trhu – umožňuje výrobcům informovat spotřebitele regulovaným a důvěryhodným způsobem o kvalitě a/nebo specifickém regionálním původu výrobků. Také vítáme skutečnost, že potraviny vyrobené tradičním nebo ručním způsobem a vína si zasluhují zvláštní zacházení, které zohlední jejich specifičnosti.

105

106

CS


Judith A. Merkies (S&D), písemně. – (NL) Zdravé stravování je důležité. Jak se ale člověk v tomto rozhoduje? Důvěryhodné, srozumitelné informace na obalu hrají důležitou úlohu. Tyto nové právní předpisy poskytnou spotřebitelům lepší, srozumitelnější informace a ty nejdůležitější budou ihned patrné na přední straně obalu, jejich podrobnější popis bude uveden na zadní straně. To umožní spotřebitelům porovnat výrobky letmým pohledem a zvolit si zdravější výrobek, pokud si to přejí. Systém barevných kódů, který by na přední straně obalu indikoval, zda má potravina vysoký nebo nízký obsah soli nebo tuků, byl hlasováním Parlamentu zamítnut. Hlasovala jsem pro tento systém, protože spotřebitelům poskytoval srozumitelnost, aniž by byl příliš poučující. Původní systém semaforu, který používal červené a zelené barvy k určování toho, zda je produkt zdravý nebo nezdravý, nebyl předložen k hlasování, protože byl zavržen již v dřívější fázi. Tento systém jsem považovala za příliš zjednodušený a poněkud didaktický. Jednou z promeškaných příležitostí v rámci těchto nových předpisů byla kromě zamítnutí systému barevných kódů výjimka pro alkoholické nápoje. Je škoda, že Parlament nehlasoval pro jasné označování alkoholických nápojů informacemi, jako je obsah kalorií a cukru a dalších přídavných látek. Tyto nové předpisy nabízejí spotřebitelům příležitost zdravěji se stravovat, pokud si to budou přát. Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Mé stanovisko ke zprávě, o níž Parlament diskutuje, je motivováno mimo jiné návrhem zavést vícebarevný systém označování. Kvalita potravinových výrobků závisí na velkém množství komplexních faktorů, které nemohou být řádně zastoupeny prostřednictvím rozdílných barevných značek. Spolehlivé studie, které byly na toto téma provedeny, ukázaly, že žádné numerické prahy neumožňují, aby potraviny byly přesně roztříděny do navrhovaných různě barevných kategorií. Přijetí vícebarevného systému označování by tak příliš ovlivnilo vnímání spotřebitelů, kteří by naopak měli být schopni činit rozhodnutí na základě transparentních informací. Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Povinné zahrnutí země původu na etiketě podpoří evropské výrobce, protože umožní uznání vysokých standardů kvality, které uplatňují. Naši občané chtějí vědět, odkud pocházejí výrobky, které si kupují, zda jsou evropské nebo dovezené. Zároveň i spotřebitelé na jiných trzích mají důvěru v to, co je vyrobeno a zpracováno v Evropské unii. Povinné zahrnutí země původu na etiketu tak poslouží dvojímu účelu: bude informovat spotřebitele a propagovat evropské potravinové výrobky na globálních trzích. Vítám zamítnutí pozměňovacího návrhu na barevné kódování, protože by mělo opačný účinek. Odvrátilo by spotřebitele od tradičních, zdravých a přírodních evropských výrobků, a to kvůli zjednodušující povaze navrhovaného způsobu hodnocení. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Jednám v zájmu spotřebitelů Evropské unie a podporuji zprávu o nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jedním ze základních práv občanů EU je právo na informace, včetně informací souvisejících s potravinovými výrobky. Svoboda výběru nebude úplná, pokud se nebude jednat zároveň o informovanou volbu. Zpráva je důležitým krokem k tomu, aby spotřebitelé byli lépe informováni zavedením jednotného systému označování, jenž podává informace o hodnotách živin, přísadách a místě původu výrobku. Spolu se souběžným zavedením programů doplňkových informací můžeme dosáhnout cíle, aby spotřebitelé byli schopni činit při výběru potravin odpovídající rozhodnutí. Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí této zprávy, která obecně vyváženě reaguje na původní návrh Evropské komise v tom smyslu, že žádá vyjmutí

16-06-2010

16-06-2010

CS


nebalených výrobků a regionálních výrobků z oblasti působnosti nařízení; vyjmutí vína a vinných produktů z povinného označování; odmítnutí systému „semaforu“ (použití červené, žluté nebo zelené barvy k znázornění množství sacharidů, bílkovin a tuků); a povinné označení místa původu u masa, i když záleží na výsledcích analýzy dopadu, kterou má realizovat Evropská komise. Výjimky z obecně aplikovatelného systému, které jsou povoleny v případě regionálních výrobků, vína a do určité míry i masa, jsou pozitivní. Původní návrh Evropské komise by byl poněkud škodlivý pro Portugalsko, které je uznáváno pro své historické gastronomické tradice: čelilo by dalším problémům v oblasti konkurenceschopnosti v souvislosti se severními členskými státy EU a jejich vysoce průmyslovou produkcí potravin a méně častým používáním tradičních technik a/nebo nástrojů. Kromě toho je velmi pozitivní i ta skutečnost, že tato zpráva stanovuje, že přímý prodej zemědělci nebude spadat pod ustanovení obecného nařízení. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Toto nařízení musí poskytnout systém označování, jenž je platný v celé EU a může být aplikováno – s několika výjimkami – na všechny potravinové výrobky, a tedy nejen na některé kategorie výrobků. Harmonizace systému označování je také důležitá pro hladké fungování vnitřního trhu, protože v současnosti členské státy aplikují dodatečné vnitrostátní předpisy a různé výklady na stávající evropské právní předpisy týkající se označování a vytvářejí tak překážky obchodu a problémy v oblasti hospodářské soutěže. Vyřešení těchto problémů může napomoci snížení cen pro výrobce potravin a maloobchodníky, a v důsledku toho i pro spotřebitele. Podle průzkumu, který realizovalo Rumunsko a jenž zahrnoval vzorek 1 000 osob ve věku mezi 18 a 50 lety, Rumuni mají největší obavy v souvislosti s bezpečností potravin (75%), zavádějícími kritérii (67%) a úvěrovými službami (51%), a dále nejmenší obavy v souvislosti s turistickými službami (28%). Proto je označování potravin jen jedním z mnoha aspektů souvisejících s potravinami. Tento způsob informování může doplnit, ale nikoliv nahradit pokusy zvýšit znalosti obyvatelstva prostřednictvím vzdělávacích kampaní a opatření propagujících zdravý životní styl. Britta Reimers (ALDE), písemně. – (DE) Povinné označení původu u masa, drůbeže, mléčných výrobků, čerstvého ovoce a zeleniny a zpracovaných produktů vyrobených z jedné přísady, které požaduje zpráva o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, klade na výrobce potravin nesmyslnou zátěž. Z tohoto důvodu jsem hlasovala proti zprávě. Potraviny jsou vyráběny nehledě na vnitrostátní hranice v rámci evropského vnitřního trhu. Například v mléčném průmyslu se sbírá a zpracovává mléko z různých zemí. Oddělené označování šarží, které jsou zpracovávány a pocházejí z různých zemí, je technicky nemožné. To bude klást byrokratické překážky do cesty evropským podnikům, které jsou na globálním trhu úspěšné. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnešní hlasování o zprávě o poskytování informací o potravinách spotřebitelům bylo dlouhé, vyčerpávající a do určité míry i frustrující: zpráva byla přijata 562 hlasy, 67 hlasů bylo proti, a my jsme pro zprávu hlasovali, protože jsme nakonec více získali, než ztratili. Například jsme získali v takových záležitostech, jako je: označování v případě použití nanopřísad; povinné označení země původu u masa, drůbeže, mléčných výrobků, čerstvého ovoce a zeleniny, ostatních výrobků z jedné přísady a u masa, drůbeže, ryb obsažených ve zpracovaných potravinách; v případě masa se musejí uvádět až tři místa (narození, chov, porážka); povinné označování trans-tuků a hydrogenovaných olejů; přední strana balení: energetická hodnota, cukr, sůl, tuky a nasycené tuky; uvádění sladidel na přední straně obalu; označování masa vyrobeného z kombinovaných částí masa („lepidlo na maso“); specifikace původu oleje (abyste se například

107

108

CS


mohli vyhnout palmovému oleji); „čerstvé mléko“ může být označeno za „čerstvé“, pouze pokud jeho datum spotřeby je více než sedm dnů od data plnění; „přísady na zvýraznění chuti“ musejí tak být označeny (glutamáty); označování „náhražek“; nezrušení výživových profilů. Přišli jsme ale o systém semaforu! A také jsme ztratili v případě národních programů – dobrovolné a závazné národní programy nejsou možné; zde se jedná o velkou ztrátu, i když jsme si jisti, že Rada to napraví. Olga Sehnalová (S&D), písemně . − (CS) Domnívám se, že další a další požadavky na označování potravin nepomohou výrazné změně stravovacích návyků v porovnání s náklady na zavedení těchto opatření. Ani neodstraní hlavní problém výskytu obezity a souvisejících chorob v populaci, kde jde primárně o nepoměr mezi energetickým příjmem a výdejem v souvislosti s nedostatkem fyzické aktivity. Má babička říkávala: „Jez do polosyta, pij do polopita a budeš žít dlouhá léta.“ Omlouvám se za toto zjednodušení, ale vyjadřuje můj vztah k tomuto návrhu. Zdržela jsem se hlasování. Catherine Soullie (PPE), písemně. – (FR) Těší mě výsledek hlasování o zprávě paní Sommerové. Evropský parlament zvolil čitelný a informativní systém označování, který podporuje vyvážené spotřební modely. Také vítám přijetí pozměňovacího návrhu č. 205, jenž umožní zahrnutí povinných podrobností v případě masa a masných výrobků ze zvířat, která před porážkou nebyla omráčena. Spotřebitel musí být informován o postupech respektujících péči o zvířata, postupech, která jsou v centru evropské potravinové politiky. Nejde o to stigmatizovat náboženská společenství nebo přivést jejich výrobu masa a distribuční řetězce do problémů, ale jde o to umožnit evropským občanům, aby konzumovali potraviny se znalostí všech skutečností. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Nehledě na několik málo bodů je revize předpisů o označování potravin krokem správným směrem. Tato směrnice bude znamenat to, že spotřebitelé budou v budoucnu o potravinách lépe informovaní. Považuji za politováníhodné, že díky tlaku průmyslové lobby neprošel pozměňovací návrh týkající se systému semaforu. Barevné kódování pomocí červené, žluté a zelené barvy by poskytlo spotřebitelům jednoduchou, jasnou představu o tom, jak zdravý výrobek je, nebo naopak není. Silnými stránkami nových právních předpisů je nutnost, aby výrobci potravin uváděli energetickou hodnotu výrobku, obsah soli, cukru, tuku a nasycených tuků. Původ masa, ryb a mléčných výrobků musí nyní také být na obalu uveden. Spotřebitelé nyní mohou zjistit, kde byla zvířata narozena, chována a poražena. Mohou si zvolit místní nebo regionální výrobky a vyhnout se potravinám ze zbytečně velkých vzdáleností. Mléko, které překročilo dobu spotřeby o 7 dnů, již nemůže být označováno jako čerstvé. Je řešena i otázka trans-tuků a prostředků zvýrazňujících chuť. Pokud byl výrobek oslazen, musí to být na balení vyznačeno. Všechna tato rozhodnutí znamenají pokrok pro spotřebitele, kteří nyní budou dobře informováni a budou moci svoji volbu promyslet. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Tuto zprávu, která zavede povinné označování potravin pomocí systému semaforu, vítám. Jedná se o systém, kterému spotřebitelé dávají největší přednost a který jim umožní mít své stravování pod kontrolou. Také vítám status ochrany v případě označování skotské whisky pocházející ze Skotska. Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) V této chvíli nám obsahy našich nákupních vozíků zamlčením skutečností lžou: odkud pochází hovězí, které je v lasagních? Odkud pocházejí rajčata v polévce? Spotřebitel neví. Tento nedostatek informací mu neumožňuje činit

16-06-2010

16-06-2010

CS


informovanou volbu, zejména co se týče uhlíkové stopy potraviny. Proto mohu jen uvítat skutečnost, že Evropský parlament následoval mé stanovisko a zavedl povinné označení země původu například mimo jiné pro výrobky o jedné složce a pro maso, drůbež a ryby používané jako přísady do zpracovaných potravin. Poskytnout našim spotřebitelům důvěryhodné a vysoce kvalitní informace je další krok správným směrem. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Sjednocenější označování potravin v celé Evropě je zapotřebí k tomu, aby byla zajištěna větší transparentnost prostřednictvím zjednodušené informace pro spotřebitele, větší právní jistota pro výrobce potravin a větší srozumitelnost v acquis communautaire. Podle mého názoru Komise ve snaze vzdělávat spotřebitele v jejich preferencích zašla v návrhu příliš daleko. Informace na etiketách musí být omezena jen na to, co je zásadní. Proto jsem podpořil pozměňovací návrhy zpravodajky, které odmítly systém semaforů, který by znázorňoval obsah sacharidů, bílkovin a tuků, a její návrh na výrazné vyznačení informací o energetických hodnotách a výživových hodnotách přímo na obalu. Jsem ale přesvědčen, že tento právní předpis EU musí vyloučit místní a rukodělné výrobky stejně jako produkty, které zemědělci prodávají přímo. Regionální výrobky zajišťují pokračování místních specialit a rozmanitost dostupných produktů. Směrnice by se těchto produktů neměla týkat kvůli jejich zvláštní povaze a skutečnosti, že tyto výrobky samy o sobě zaručují rozmanitost Evropy. Také doufám, že dnes přijatá směrnice nepoškodí malé a střední podniky v odvětví a že pětileté přechodné období, které jim směrnice poskytuje, jim umožní se účinně přizpůsobit. Alexandra Thein (ALDE), písemně. – (DE) Spolu s většinou poslanců ve skupině Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem se rozhodla hlasovat pro zprávu paní Sommerové. Je pravda, že Liberálové nedokázali dosáhnout všech cílů v každé oblasti. Přijetí označení původu u masa a mléka ve zpracovaných výrobcích je politováníhodným krokem, protože zavádí značné náklady pro producenty a zdá se také, že je téměř nemožné jej uvést do praxe. Pro mě ale pozitivní výsledky hlasování převážily nad těmi negativními. Poprvé máme v rámci celého vnitřního trhu jednotné předpisy upravující označování potravin, aniž by jednotlivé země měly možnost jít vlastní cestou. Kromě toho je pro mě jedním z rozhodujících úspěchů tohoto hlasování ta skutečnost, že zavádějící model používající barvy semaforu byl zamítnut. Závazný barevný systém kódování živin nebude povolen ani na evropské, ani na vnitrostátní úrovni. Jednotná celoevropská pravidla pro označování přinesou jasné výhody podnikům a spotřebitelům. Náklady na výrobu a prodej klesnou, protože výrobci se budou muset řídit jen jedním nařízením. Spotřebitelé budou mít prospěch z jednotného označování živin, když budou porovnávat výrobky pocházející z Evropy. Peter van Dalen (ECR), písemně. – (NL) Důležitým bodem je, že spotřebitelé mají nárok znát, co se nachází v jejich potravinách. Musejí mít možnost informované volby na základě jasných informací. Srozumitelnost pro spotřebitele a proveditelnost pro sektor musí být prvořadá. Pokud se týče informací, více nemusí vždy znamenat lépe. Vezměme si například označení země původu na výrobcích. Tento vnitrostátní přístup je čistým protekcionismem a škodí zejména evropským a nizozemským exportním společnostem. Vysílá špatný signál; dokonce zastaralý signál. Označení země původu vlastně poskytuje spotřebitelům jen málo informací, zatímco výrobcům vytváří vysoké náklady. Myslím si proto, že je ostudné, že sněmovna tuto část zvolila.

109

110

CS


Derek Vaughan (S&D), písemně. – Tato zpráva znamená, že informace o energetické hodnotě, obsahu tuků, nasycených tuků, cukru a soli budou muset být jasně uvedeny na přední straně všech balených potravin. Zpráva vysílá jasnou zprávu spotřebitelům o důležitosti zdravého stravování a správných rozhodnutí. Pozměňovací návrh socialistů, jenž by zavedl jasný systém „semaforu“, který by volbu spotřebitelům usnadnil, byl naneštěstí poražen. Tato zpráva také rozšířila pravidla týkající se označení zemí původu na veškeré maso, drůbež a mléčné výrobky, což by mělo učinit přítrž výrobkům, které obsahují dovezené přísady a které jsou označovány zavádějícím způsobem, například jako britské – jedná se o krok, který by měli vítat jak zemědělci, tak spotřebitelé v celé EU. Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Dámy a pánové, spotřebitelé mají právo znát, jaké látky různé potraviny obsahují. Z tohoto důvodu jsou informace o složení a výživové hodnotě potravin důležité, protože spotřebitelům umožňují učinit při koupi informované rozhodnutí. Pro lidi, kteří například trpí alergiemi, jsou konkrétní, jasné, podrobné a porovnatelné informace ve srozumitelném jazyce nesmírně důležité. A nakonec jsem přesvědčena, že je důležité, aby spotřebitelé mohli převzít odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí, ale to je možné jen na základě transparentních informací. Děkuji. Glenis Willmott (S&D), písemně. – Jako zpravodajka skupiny S&D jsem své skupině doporučila, aby podpořila zpráva v pozměněném znění a legislativní usnesení pozměňující návrh Komise týkající se informací o potravinách pro spotřebitele. Hlasovali jsme proti odstranění možnosti, aby dobrovolné, nezávazné národní programy pokračovaly, s čímž jsem nesouhlasila ani já, ani moje skupina. Toto odstranění ale bylo na plenárním zasedání přijato. Jsou zde nicméně jiné pozitivní výsledky, včetně povinného označení země původu a zajištění toho, že hlavní složky budou jasně vyznačeny na přední straně obalu a na zadní stranu obalu bude umístěna úplná informace o výživových hodnotách, což rozhodně představuje vylepšení návrhu Komise. Nyní vyzývám členské státy a Radu, aby znovu zahrnuly národní programy a zavedly označování pomocí barevných kódů, aby spotřebitelé měli přístup k jasným, přímočarým a poctivým informacím o potravinách. Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Legislativa v oblasti potravin by měla vycházet z faktů, ne dojmů. Informace na obale by měla být přesná, čitelná a srozumitelná. Výživový profil představuje přesný opak. Nejedná se o fakt, ale o dojem. A zároveň je to způsob, jak lidem říkat, co mají jíst a co ne. Tato zbytečná, někdy dokonce zavádějící informace nepatří na obaly potravin. To, že nebyl přijat návrh na zrušení povinnosti informovat o výživovém profilu, je důkazem etatismu, který je ještě stále hluboce zakořeněný v hlavách politiků a státní správy. Jsem přesvědčená, že tento způsob myšlení je skutečnou příčinou hospodářské krize v Evropě. Návrh usnesení o strategii EU 2020 (B7-0348/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) S podporou pěti největších politických skupin v Evropském parlamentu toto společné usnesení vyzývá členské státy, aby ve svých závazcích zaměřených na dlouhodobou hospodářskou strategii EU šly ještě dále. Po Lisabonské strategii (2000-2010), jíž si budeme pamatovat pro její nedostatek konkrétních výsledků nesmí strategie EU 2020 zklamat. Členské státy proto konečně budou muset provést reformy a přijmout opatření nezbytná pro úspěch předložených cílů. Osobně mě těší, že moji kolegové podpořili mou výzvu ohledně dalšího zjednodušení procesů týkajících se strukturálních fondů a vložili níže uvedenou větu, kterou jsem v usnesení navrhla: „vyzývá proto, aby byla pravidla pro realizaci politiky soudržnosti ještě dále zjednodušena

16-06-2010

16-06-2010

CS


v zájmu uživatelské přívětivosti, odpovědnosti a citlivého přístupu k budoucím výzvám a riziku hospodářské krize“. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, i když mám pochybnosti o proveditelnosti navržených cílů. Strategie EU 2020 stanovuje velmi ambiciózní cíle, jichž má být dosaženo v průběhu nadcházejícího desetiletí, jako například vysoce kvalitní zaměstnanost a více zelených pracovních míst, klimatické a energetické cíle a mnoho dalších. Jsem ale přesvědčen, že strategie postrádá klíčové prvky, jako je například stanovení konkrétních opatření a akcí, které musejí být přijaty s cílem reagovat na výzvy. Strategie navržená Komisí je poněkud obecnější povahy a Komise by měla bez odkladu předložit podrobnější plány a vyjasnit, jak budou navržené iniciativy prováděny. Jinak hrozí, že strategie bude jen sbírkou hesel bez konkrétní podpory a bude se opakovat neúspěch Lisabonské strategie. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Jsem přirozeně pro cíle strategie EU 2020, zejména pak cílů v oblasti zaměstnanosti, výzkumu, rozvoje, inovací, boje proti změně klimatu, snižování chudoby a zlepšení v oblasti vzdělávání. Obávám se ale, že z důvodu závazků, které členské státy mají a respektují, těchto cílů nebude dosaženo. Samozřejmě pokud, bez ohledu na opakované výzvy ze strany Evropského parlamentu, nepokročíme dále než jen k otevřené koordinaci, tytéž příčiny povedou k stejným výsledkům. Co v posledním desetiletí nefungovalo v případě Lisabonské strategie, nebude fungovat ani v případě strategie EU 2020. Potřebujeme více zapojit postupy Společenství. Potřebujeme přímá akceschopná opatření. To je cena, kterou musíme zaplatit za úspěch strategie EU 2020. Lívia Járóka (PPE), písemně. – (HU) Dámy a pánové, ráda bych přivítala nové usnesení Evropského parlamentu o strategii EU 2020, v němž vyzývá Evropskou radu, aby navrhla výhledovou a konsistentní strategii k dosažení cílů této iniciativy a aby si, až bude určovat její klíčové parametry, vyžádala stanovisko Parlamentu. Vnitrostátní parlamenty, místní vlády a příslušné nevládní organizace by se také měly těchto konzultací účastnit. Během naplňování cílů týkajících se trhu práce a boje s chudobou definovaných v druhé polovině příslušných integrovaných hlavních směrů Evropské komise by měl být kladen značný důraz na sociální začleňování největší a nejchudší menšiny tohoto kontinentu, Romů. Na jedné straně se podíl Romů v segmentu aktivního obyvatelstva podporujícího sociální systém postupně zvyšuje a na druhé straně integrace na trh práce v případě takového obrovského množství nezaměstnaných lidí představuje obrovský ekonomický potenciál. Strategie musí pro účely integrovaných hlavních směrů přijít s podrobným a udržitelným plánem práce, zejména s ohledem na zvýšení míry zaměstnanosti u populace v produktivním věku na 75%, snížení na vnitrostátní úrovni počtu těch, kdo žijí pod hranicí chudoby, o 25% a snížení míry předčasného ukončení školní docházky u dané věkové skupiny na hodnotu pod 10%. Dále si v souladu s usnesením Parlamentu musíme pro dokončení středoškolského vzdělání stanovit cíl 100%. Je nicméně politováníhodné, že hlavní cíle strategie nezahrnují otázku rovnosti žen a mužů, i když se jedná základní pilíř programu předsednického tria Španělsko-Belgie-Maďarsko. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Přijetí nové strategie EU 2020 musí zohlednit stále rostoucí dopady ekonomické a finanční krize, která zasahuje celou EU. S ohledem na to je nutné přijmout ambiciózní a srozumitelnou strategii, která bude orientována na budoucnost. V této nové strategii EU 2020 je nutné, aby ve středu zájmu státní správy byli lidé a ochrana životního prostředí. Členské státy se musejí zabývat snižováním

111

112

CS


veřejných výdajů, a to prostřednictvím velkých strukturálních reforem. Úsilí se musí soustředit na občany, a to prostřednictvím posílení jejich účasti a jejich autonomie, a zároveň je nutné povzbudit jejich smysl pro podnikání a inovace a stejně tak je nutné se zaměřit na malé a střední podniky a vytvořit právní předpisy tak, aby pracovaly v jejich prospěch. Musí být realizována strategie s cílem zrychlit udržitelný ekonomický růst, spolu s reformami zaměřenými na opětovné zahájení a zlepšení konkurenceschopnosti. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti usnesení RC7-0348/2010 o strategii Evropské unie 2020, protože jsem přesvědčen, že tato strategie je jen pouhým pokračováním Lisabonské strategie, jejíž selhání demonstruje současná krize. Je jasné, že Lisabonská strategie byla fiaskem, což dokládá současná úroveň nezaměstnanosti, kterou Evropa nezažila od třicátých let. Strategie EU 2020 je jejím pokračováním a nepřináší žádnou změnu. Cíle snižování chudoby jsou vcelku skromné, ale ani jich nebude dosaženo, protože strategie neobsahuje žádný účinný nástroj pro jejich dosažení. V tomto smyslu strategie postrádá význam. Viníkem selhání tohoto modelu není jen trh nebo vlády, ale hlavní skupiny v této sněmovně, které zde dosáhly dohody o transformaci dohody z Washingtonu v dohodu z Bruselu. Zásadním problémem je nezasahování do ekonomiky, která brání evropské integraci a způsobuje, že existence a soudržnost evropského sociálního modelu je nemožná. Deregulovaný trh ohrožuje samotnou demokracii, což je důvod, proč jsem chtěl svým hlasováním demonstrovat své odmítnutí této politiky. Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Se zájmem jsem si vyslechl stanoviska předsedy Komise pana Barrosa a předsedy pana Van Rompuye. I když jsem rád, že vidím zlepšení v evropské správě ekonomických záležitostí směrem ke společnému přístupu, jsem upřímně přesvědčen, že výsledky summitu jsou pouhými prohlášeními o úmyslech. Na tomto konkrétním historickém bodu dotyku by bylo nejlepší vytvořit solidnější společnou základnu s cílem řešit deficity v rovnováze v případě jednotlivých členských států a obnovit důvěru ve finanční trhy a důvěru našich občanů. Samozřejmě souhlasím s cílem stanoveným strategií EU 2020, kterým je posílení konkurenceschopnosti 27 členských států. Pokud chceme zdolat výzvu týkající se budoucího vedoucího hospodářského postavení, bude důležité mít pravidla, která budou jasná a proveditelná pro všechny. Musíme předejít tomu, abychom se dopouštěli podobných chyb jako Lisabonská strategie, s dopady na občany, pracovní místa a ekonomický růst. Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro společné usnesení o EU 2020. S ohledem na závažnost finanční, ekonomické a sociální krize, kterou zažíváme, strategie EU 2020, která má být tento týden přijata Radou, by měla být vybavena nástroji a cíli vhodnými pro tuto výzvu. V současnosti jsme svědky bezprecedentního oslabování schopnosti členských států reagovat. Musíme proto identifikovat společné příčiny a spojence a na evropské a světové scéně jednat jasně a společně. Pokud nepřijmeme nutná opatření týkající se kolektivní discipliny a odpovědnosti, Evropa bude odsouzena k marginalizaci a zbídačení. Pouze silná Evropa, která respektuje sdílená pravidla, bude schopna adekvátní reagovat na novou dobu. Aby tato strategie byla správně prováděna a realizována, musejí být pro oblasti zaměstnanosti a zejména vzdělání a snižování chudoby stanoveny jasné, měřitelné cíle. Je také důležité udělat vše pro to, aby členské státy mohly provést své vnitrostátní cíle a zajistit, že EU 2020 bude řádně realizována. Nakonec musím zdůraznit, jak je důležité, aby Parlament byl plně angažován a zapojen do provádění této nové strategie, a to společně s Komisí a Radou.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti společnému návrhu usnesení o správě ekonomických záležitostí, protože se ubírá směrem k ještě striktnějším smlouvám a dokonce přísnější disciplíně v nepřijatelném a neúspěšném paktu stability. Ve jménu finanční disciplíny a konkurenceschopnosti ve spolupráci s MMF propaguje téměř v celé Evropě provádění programů tvrdých úsporných opatření, která pracovníkům berou příjmy a práva a odsuzují ekonomiky členských států k recesi. Návrh neruší strukturální a institucionální problémy EMU a nevytváří opatření pro mechanismy solidarity Společenství. Slouží svrchovanosti finančního systému a neřeší spekulativní hry, které vedou ekonomiky EU do tíživého spekulačního půjčování. Nakonec to Evropskou unii vzdaluje od cíle ekonomické a sociální konvergence a soudržnosti. Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Rozmanitost je to, co dodává Evropě její kouzlo, ale je také její stálou slabostí, zejména když musíme přijmout společensko-ekonomická rozhodnutí. Pomalá reakce evropských představitelů je politováníhodná. Již v roce 1989 členské státy odmítly zprávu předloženou Jacquesem Delorsem, která měla za cíl zavést pakt koordinace ekonomické politiky vedle Paktu stability a růstu. Jak pan Delors říká, je to tato „strukturální chyba“, za niž nyní platíme. Nyní je důležité, abychom zachovali to, co máme a především euro, což je nejpůsobivější prvek evropské integrace a také ten nejsrozumitelnější prvek pro všechny. Je nutné, abychom se posunuli směrem ke skutečné evropské rozpočtové federaci. Nicméně abychom rozšířili mechanismy finanční kontroly na institucionální a politickou úroveň, budeme potřebovat evropský konsensus, jehož bylo již dosaženo ve sněmovně hlasováním o tomto usnesení. Je nutné zcela reformovat regulační rámec, vyžadovat společné řízení hospodářství a přimět finanční sektor, aby hradil náklady za to, co způsobil. Nakonec můžeme mít radost z nového evropského mechanismu finanční stabilizace, který pomáhá zemím, které čelí finančním obtížím. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V této fázi se musí strategie EU 2020 zaměřit na skutečná, konkrétní opatření, kterých mohou členské státy dosáhnout, aby měly zamýšlené výsledky. Inovace, výzkum a rozvoj, investice do vzdělávání pracovníků jsou důležité pro to, aby se Evropa v globalizovaném světě stala konkurenceschopnější. Tento přístup nám umožní řešit současnou krizi snižováním míry nezaměstnanosti a povzbuzováním investic. Pevnější politika soudržnosti je pro snižování rozdílů mezi regiony také důležitá, čímž se uvádí do praxe princip solidarity Unie. Silně podporuji různé stěžejní iniciativy a věřím, že povedou ke zlepšení životních podmínek v Unii a k větší konkurenceschopnosti ve vztahu k zemím mimo Unii. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti společnému návrhu na usnesení o strategii EU 2020, protože i když přináší určitou kritiku návrhu předloženého Komisí, nemíří ke kořenům problému a nenavrhuje opuštění neoliberálních politik, které i nadále určují směr návrhů Komise. V této vážné krizi kapitalismu, jenž způsobuje, že na pracující a na běžné občany dopadají následky zhoršující se nezaměstnanosti, rostoucích nerovností a chudoby, je zapotřebí opustit politiky, které za krizí stojí. To znamená okamžitý konec Paktu stability a růstu a jeho hloupých kritérií, která slouží jen jako výmluva, umožňující rostoucí vykořisťování těch, kdo pracují, jak se děje v Portugalsku.

113

114

CS


Co bylo také zapotřebí, je konec liberalizace, a to nejen ve finančních a energetických odvětvích, aby bylo možné zajistit větší kontrolu ze strany státu a zamezit těmto odvětvím v pokračování v jejich politice zvyšování zisků za cenu vyšších nákladů pro spotřebitele a zákazníky a snížení hodnoty pracujících. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti společnému návrhu usnesení o koordinaci hospodářské politiky, protože ze současné krize vyvozuje špatné důsledky. Krize týkající se společné měny není výsledkem příliš malého počtu centralistických pravidel. Byla způsobena necitlivým spojením vnitrostátních ekonomik, které jsou zcela odlišné, co se jejich výkonu týče. Není prostě možné mít tutéž hospodářskou politiku v Německu a Řecku nebo Španělsku. To je ale přesně to, čeho plánovaná opatření koordinace hospodářské politiky hodlají dosáhnout. To konečně transformuje EU v transferovou unii. Jinými slovy hospodářský výkon silných vnitrostátních ekonomik bude převáděn do těch slabších, aniž by ale vyřešil jejich strukturální problémy. S tímto nesouhlasím, protože to nakonec povede k tomu, že poměrně zdravé ekonomiky se budou hroutit a v důsledku toho nebudou již na globálním trhu konkurenceschopné. To také zničí projekt sjednocování Evropy, což jistě nemůže být to, čeho chceme dosáhnout. Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Společný návrh usnesení o strategii EU 2020 má nahradit nesporně neúspěšnou Lisabonskou strategii. Míra zaměstnanosti v Evropě mezi lidmi ve věku 20-64 let činí v průměru 69% a je stále výrazně nižší než nezaměstnanost v jiných částech světa. Tvrdě byli krizí zasažení mladí lidé, v jejich případě míra nezaměstnanosti překračuje 21%. Demografické stárnutí se zrychluje. Investice do inovačního trhu jsou vážně zpožděné. Nová strategie vyzývá k tomu, aby tyto trendy byly zvráceny, a to v obzvláště obtížném ekonomickém prostředí. Co tuto zprávu vyčleňuje, je to, že trvá na důležitosti výzkumu a inovací jako motoru hospodářské obnovy a růstu ve vnitrostátních ekonomikách. Evropský parlament vyzývá Komisi, aby v tomto konkrétním odvětví ještě výrazněji navýšila svůj rozpočet a pro Řecko je důležité, že tento konkrétní bod zdůrazňujeme. Nízká produktivita je přímo spojena s nedostatkem nových a inovativních myšlenek. Nová strategie je skvělou šancí pro naši zemi k tomu, aby použila zdroje Společenství k vytvoření nových, inovativních myšlenek, které pozitivně přispějí k povzbuzení konkurenceschopnosti a podpoří vznik nových pracovních míst. Markus Pieper (PPE), písemně. – (DE) Pane předsedající, zdržel jsem se hlasování o usnesení o strategii Evropa 2020. Samozřejmě věřím, že reforma institucí EU, zlepšená koordinace a nové zaměření na demografické otázky a inovační strategie jsou nezbytné. Byl jsem ale zklamán chladným postojem Parlamentu k otázce finančních trhů a paktu stability. Bez možnosti změnit strukturu dluhu, po níž jsme volali, záchranný balíček EU rozhodně vyústí ve vznik transferové unie. Pro zodpovědné politiky v členských státech je toto nepřípustné. Navíc si myslím, že to, že většina této sněmovny odmítla svěřit Komisi větší kontrolní pravomoci a pravomoc ukládat sankce, signalizuje návrat k vnitrostátnímu egoistickému přístupu. Toto nebude slavnou kapitolu v historii Evropského parlamentu. Je to totéž, jako kdybychom říkali, že Evropa bude platit za naše chyby, ale nikdo nám nemůže vzít naše právo i nadále znovu a znovu dělat tytéž chyby. Proto bych rád vyzval k mechanismům automatických sankcí jako trestu za finanční přehmaty. Také potřebujeme možnost organizovaného odstoupení od záchranného fondu s možností restrukturalizace dluhu. Musíme začít připravovat tato opatření nyní, protože pokud budeme vyzváni, abychom je zavedli bez přípravy, náklady budou dvakrát až třikrát tak vysoké. Velmi vám děkuji.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o strategii EU 2020, protože si myslím, že tato strategie musí být dlouhodobě ambiciózní, co se týče zvyšování míry zaměstnanosti a snížení chudoby v EU o 50%. Většina Evropanů, kteří v současnosti v chudobě žijí nebo jí jsou ohroženi, jsou ženy, zejména starší ženy, matky samoživitelky a svobodné ženy, které pečují o závislé osoby. Klíčovou prioritou strategie EU 2020 musejí být kvalitní pracovní místa. Pokud jde o zlepšení výkonu zaměstnanosti, je důležité přikládat větší důležitost zajištění řádného fungování pracovního trhu a sociálním podmínkám. Musíme podporovat slušnou práci, chránit práva pracujících a zlepšovat pracovní podmínky v celé Evropě. Následně členské státy musejí přijmout opatření, která mají za cíl větší zapojení do otevřeného trhu práce, což pomůže snížit úroveň nedeklarované práce a zajistit plnou účast žen na trhu práce, podporovat pracovní příležitosti pro ženy a podporovat potřebu lepších pracovních podmínek tak, aby ženy mohly snáze vyvažovat svůj pracovní a rodinný život. Catherine Stihler (S&D), písemně. – Doufejme, že zítra budeme svědky formálního procesu s cílemumožnit Islandu vstoupit do EU, což by mělo být naší prioritou. Přála bych si formální ustanovení Smíšeného parlamentního výboru Evropského parlamentu a Althingi. Theodor Dumitru Stolojan (PPE), písemně. – Současná finanční a ekonomická krize ukázala, že změna v evropské správě je nevyhnutelná. Pracovní skupina pro evropskou správu by se měla zaměřit na posílení koordinace ekonomické politiky 27 členských států. I když byl Pakt stability a růstu mnoha členskými státy porušen, měl by být tento nástroj veřejné finanční disciplíny obnoven a měly by být posíleny sankce pro ty členské státy, které nerealizují opatření za účelem konsolidace svých veřejných rozpočtů a udržení deficitů pod kontrolou. Pracovní skupina by se také měla soustředit na škodlivou fiskální soutěž mezi členskými státy. Návrh usnesení (B7-0349/2010) Usnesení Evropského parlamentu o evropské správě ekonomických záležitostí Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro usnesení z těchto důvodů: - považuji dohodu o evropském mechanismu finanční stabilizace, která má zaručit stabilitu eura, za první důležitý krok k tomu, aby Evropská unie získala pevnější a udržitelnější rámec pro ekonomickou a měnovou politiku, ale lituji skutečnosti, že tvůrci evropských politik nepřijali rozhodující kroky již dříve, navzdory finanční krizi; - jsem toho názoru, že nedávné události ukazují, že eurozóna potřebuje odvážnější správu ekonomických záležitostí a že měnový pilíř bez sociálního a ekonomického pilíře je odsouzen k nezdaru; - souhlasím s tím, že za účelem obnovení zdravých ukazatelů růstu a dosažení cíle udržitelného hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti by se prioritně měly řešit trvalé a významné makroekonomické nerovnováhy a rozdíly v konkurenceschopnosti. Vítám, že Komise ve svém sdělení o koordinaci hospodářské politiky tuto potřebu uznala. Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Evropa jasně trpí nedostatkem správy ekonomických záležitostí. Ačkoliv je měnová politika sjednocena kolem eura, každý členský stát bohužel i nadále vede svou vlastní hospodářskou politiku, velmi často bez

115

116

CS


zohlednění reforem svých sousedů, a někdy dokonce členské státy „falšují“ své veřejné účty. To bylo příčinou řecké krize a může to v budoucnu způsobit i jiné krize, pokud nebudeme opatrní. Na 100 % tedy schvaluji formulaci bodu 15 tohoto usnesení o správě ekonomických záležitostí. Dá se skutečně říci, že „členské státy by neměly považovat své hospodářské politiky za záležitost čistě vnitrostátního zájmu, ale i za záležitost společného zájmu, a měly by podle toho své politiky navrhovat“. Kromě toho se mi zdá, že, že navržená opatření jdou správným směrem: posílení pravomocí Eurostatu, vytvoření Evropského měnového fondu, vydání eurobondů, přijetí závazných opatření týkajících se provádění strategie EU 2020, větší zohlednění Evropského parlamentu v oblasti hospodářské politiky a tak dále. Ze všech těchto důvodů jsem hlasovala pro toto usnesení. Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro usnesení a zcela podporuji přijatou linii. Evropská unie potřebuje reformovat svůj systém správy ekonomických záležitostí a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, což je zásadní pro stabilitu a růst. Navržený mechanismus evropské finanční stabilizace bude účinný, pouze pokud budou zavedeny řádné strukturální reformy. Domnívám se, že by Evropa měla zavést svou vlastní ratingovou agenturu a fond půjček, jenž by mohl poskytovat finanční pomoc všem členským státům, které by ji potřebovaly, tedy nejen zemím eurozóny. Navíc účinná správa ekonomických záležitostí vyžaduje silnější Komisi, která podle ustanovení Lisabonské smlouvy má za úkol koordinovat reformní plány a opatření a zavést společnou strategii. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, protože jsem přesvědčena, že posílení správy ekonomických záležitostí musí jít ruku v ruce s posilováním demokratické legitimity evropské správy, jíž musí být dosaženo prostřednictvím užšího a včasnějšího zapojeni Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do procesu. Souhlasím s názorem, že pokud má Evropská strategie 2020 být věrohodná, je zapotřebí větší kompatibility a komplementarity mezi vnitrostátními rozpočty 27 členských států a rozpočtem EU a je třeba podpořit myšlenku, že rozpočet EU by měl hrát důležitější úlohu prostřednictvím sdílení zdrojů. Také souhlasím s důležitostí požadavku, že rozpočet EU by měl odrážet potřebu financovat přechod směrem k environmentálně udržitelné ekonomice. Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji toto usnesení, které zdůrazňuje potřebu silnější správy ekonomických záležitostí tváří v tvář finanční a ekonomické krizi. Stávající krize ukázala, že potřebujeme společnou sociální a ekonomickou strategii a prostředky ke zvládání makroekonomických nerovnováh, které naše problémy vyostřily, ale konzervativní vlády EU stále trvají na dusivém růstu, bičují a privatizují veřejné služby a osekávají sociální péči, zatímco žárlivě střeží výsady vnitrostátní správy ekonomických záležitostí, která by měla být sdílena, aby krizi přežila. Musíme se zabývat deficity, ale nedokážeme přestát tuto krizi, pokud každý stát srazí veřejné výdaje a bude nutit občany, aby nesli neudržitelné břemeno záchrany finančního sektoru, jenž přivedl naše ekonomiky na pokraj katastrofy a nyní hraje proti jejich přežití. Vlády EU musejí na summitu G-20 v Torontu prosazovat celosvětovou daň z finančních transakcí a jít příkladem a zavést ji na úrovni EU. Totéž se týká přísné regulace hedgeových fondů a soukromého kapitálu. Musíme založit Evropský měnový fond, jenž vládám EU umožní bez škodlivých podmínek získat fondy na restrukturalizaci jejich ekonomik. Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Abychom se dostali z finanční krize, Evropa potřebuje ambiciózní rozsáhlou reformu své správy ekonomických záležitostí. Evropský parlament zdůrazňuje potřebu se na jedné straně spolehnout na větší využití metod Společenství spíše než na posílení mezivládní úrovně, a na druhé straně potřebu se

16-06-2010

16-06-2010

CS


spolehnout na funkční opatření místo na jednoduchou, otevřenou koordinaci a monitoring na stejné úrovni, což je metoda, která vedla k selhání Lisabonské strategie. Strategie, která byla doporučena valnou parlamentní většinou, spočívá na pěti pilířích: proaktivnějším Paktu stability a růstu; skutečné správě ekonomických záležitostí vedené Komisí; zrychlení přechodu směrem k udržitelné ekonomice, založené na Montiho zprávě a na evropském programu investic do infrastruktury střední a jižní Evropy; nových stálých nástrojích – Evropském měnovém fondu a trhu evropských podnikových bondů –, aby byla lépe připravena na budoucí krize; vyváženější strategii EU 2020 se sankcemi a pobídkami pro její řádné zavedení. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Správa ekonomických záležitostí je zejména důležitá nyní, kdy se mnoho členských států ocitá v obzvláště obtížných poměrech z důvodu svých vysokých deficitů a dluhů, a kdy tyto státy přijímají výjimečná, přísná ekonomická rozhodnutí často s katastrofálními následky pro své občany. V souladu s tím je nutné přezkoumat celý rámec správy ekonomických záležitostí a realizace Paktu stability a růstu a národních programů. Je nutné přijmout účinnější opatření. Jak pro Evropskou unii, tak pro vnitrostátní vlády je důležité, aby co nejvíce využily současné situace k restrukturalizaci svých existujících mechanismů správy ekonomických záležitostí a vnitrostátních veřejných financí s výhledem na dosažení dlouhodobé udržitelnosti a skutečného růstu v evropské ekonomice. Co se týče ostatních otázek, jsem přesvědčen, že koordinace mezi členskými státy a institucemi Unie je důležitá pro vznik rychlejších a účinnějších řešení vnitrostátních problémů, které mají vliv na celou Unii, zejména na eurozónu. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Podporuji větší politickou integraci v EU a koordinovanou, posílenou správu ekonomických záležitostí. Evropa potřebuje skutečnou solidaritu. Taková solidarita znamená, že všechny členské státy jsou zodpovědné za to, že špatnou správou nebo neschopností nebo zamlčováním údajů v oblasti veřejných účtů nepoškodí ostatní. Evropský fond finanční stabilizace, který má za cíl zaručit stabilitu eura, je důležitým prvním krokem směrem k tomu, aby Evropská unie získala pevnější a udržitelnější rámec ekonomické a měnové politiky. Je škoda, že trvalo tak dlouho, než tento mechanismus vznikl. Podporuji to, abychom měli kontrolní mechanismus veřejných účtů a deficitů každého členského státu, abychom zajistili, že ohlášené sankce nebudou uplatněny. Jsem také toho názoru, že by měl existovat „Evropský měnový fond“ (EMF), do něhož by země eurozóny proporčně přispívaly podle velikosti svých HDP. Udržitelnost veřejných financí je důležitá pro stabilitu a růst eurozóny. Je ale také důležité obnovit ukazatele růstu a dosáhnout cíle udržitelného ekonomického rozvoje a sociální soudržnosti, dát prioritu řešení trvalých a důležitých makroekonomických nerovnováh a rozdílné konkurenceschopnosti. Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Současná krize je přímým důsledkem liberálních politik obhajovaných Evropskou unií. Pakt stability a růstu je přímo odpovědný za současné utrpení lidí v eurozóně. Přání ještě přísněji ho realizovat je úchylka. Vyžadovat, aby Komise měla v této oblasti více pravomocí, je další úchylka. Právě lid vytvářejí bohatství, které panující eurokracie sdílí. Je nejvyšší čas, aby si lid v Evropě vzali moc zpět, protože ti, kteří vybudují tu Evropu solidarity, kterou potřebujeme, to není ani Barrosova Komise, ani skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), ani skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, ani skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a ani skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, které jsou signatáři tohoto usnesení.

117

118

CS


Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Současná finanční a ekonomická krize ukázala, že EU stále více potřebuje silnou správu ekonomických záležitostí a měnovou správu, aby stabilita eura a samotné měnové unie nebyla ohrožena. Strategie EU 2020 by se proto měla zaměřit na podporu ekonomického růstu a tvorbu pracovních míst, vzhledem k tomu, že výrazný pád HDP, propad průmyslové výroby a vysoká nezaměstnanost představují důležitou sociální a ekonomickou výzvu, kterou může překonat jen silná správa fungující v rovnováze a solidaritě. Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti společnému usnesení o správě ekonomických záležitostí, protože jsem přesvědčen, že současný ekonomický model selhal. Viníkem tohoto selhání není jen trh nebo vlády, ale hlavní skupiny v této sněmovně, které dosáhly dohody o transformaci dohody z Washingtonu v dohodu z Bruselu. Hlavním problémem je nezasahování do ekonomiky, což brání evropské integraci a způsobuje, že existence a soudržnost evropského sociálního modelu je nemožná. Deregulovaný trh ohrožuje samotnou demokracii. Členové mé parlamentní skupiny, skupiny GUE/NGL, podporují reakci pracujících na krizi včetně generálních stávek v Řecku, Portugalsku a brzy i ve Španělsku. Odbory již oznámily, že generální stávka ve Španělsku se bude konat 29. září, což se časově shoduje s velkou mobilizací organizovanou Evropskou odborovou konfederací. To je tedy odpověď pracujících na tento model. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože jsem toho názoru, že posílení správy ekonomických záležitostí musí jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity evropské správy, jíž musí být dosaženo prostřednictvím užšího a včasnějšího zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů po dobu procesu. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – I když společné usnesení není dokonalé, jsme podpořili je. Proběhly živé diskuse ohledně bodu č. 12, který zůstává zachován celý, i když jsme se snažili odstranit druhou část, v níž se pokutami snaží omezit deficity a dluhy. Návrh usnesení B7-0348/2010, B7-0349/2010 Nessa Childers (S&D), písemně. – S lítostí hlasuji proti těmto návrhům, protože je z velké části podporuji. Důvodem, proč nicméně nemohu pro návrhy hlasovat, je skutečnost, že politikou strany Irish Labour Party, jejíž jsem členkou, je nepodporovat společný konsolidovaný základ daně právnických osob. Návrh rozhodnutí o zřízení zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013, stanovení jeho působnosti, složení a funkčního období (B7-0295/2010) Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Za rok, v červenci 2011, Evropská komise představí rozpočet pro víceletý finanční rámec na období 2014-2020. Je důležité, aby Evropský parlament reagoval předem na budoucí výzvy a navrhl své rozpočtové priority. Hlasovala jsem proto pro zřízení tohoto zvláštního parlamentního výboru, jehož práce bude trvat jeden rok a jehož posláním bude: a) definovat politické priority Parlamentu na období víceletého finančního rámce po roce 2013, a to jak z hlediska legislativního, tak z hlediska rozpočtového; b) odhadnout finanční zdroje nutné k tomu, aby Unie dosáhla svých cílů a realizovala své politiky pro období začínající 1. lednem 2014; c) definovat délku příštího víceletého finančního rámce; d) navrhnout strukturu příštího víceletého finančního rámce a určit hlavní oblasti působení Unie; e) předložit pokyny pro indikativní přiřazení zdrojů do různých výdajových okruhů víceletého finančního rámce; f) specifikovat

16-06-2010

16-06-2010

CS


vazbu mezi reformou finančního systému rozpočtu EU a přezkumem výdajů. A nakonec bych ráda vřele poděkovala svým kolegům za to, že mě vybrali jako zastupující členku pro tento výbor, spolu s Michelem Dantinem, Alainem Lamassourem a Damienem Abadem. Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, protože jsem toho názoru, že je velmi důležité zřídit výbor, který by započal diskuse o finančním rámci po roce 2013 a zejména navrhl finanční zdroje nutné k tomu, aby Unie dosáhla svých cílů a realizovala své politiky pro období počínající 1. lednem 2014, definoval délku příštího víceletého finančního rámce (MFF) a navrhl v souladu se stanovenými cíli a prioritami strukturu budoucího MFF a určil hlavní oblasti činnosti Unie. Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčen, že zřízení zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro Unii po roce 2013 je důležité pro navržení specifických priorit pro další rozpočet Unie a pro definování a přijetí nařízení o víceletém finančním rámci. V souvislosti se současnou krizí je opravdu důležité, abychom znovu zvážili, jak mohou finanční vyhlídky Unie vyrovnat napáchané škody, a abychom také vytvořili rámec, jenž by se měl zabývat všemi budoucími možnými problémy. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zřízení tohoto výboru, protože jsem toho názoru, že v perspektivě pravomocí vyplývajících z Lisabonské smlouvy je nesmírně důležité, aby Evropský parlament přijal jasnou strategickou linii pro finanční rámec po roce 2013, aby byly definovány politické priority, které přispějí ke konsolidaci evropské integrace. Podporuji integraci, která bude více politická, a koordinovanou a posílenou evropskou správu. Mým názorem je, že evropský projekt postoupí dál pouze za té podmínky, že existuje faktická solidarita, která přináší silnou ekonomickou, sociální a územní soudržnost. Bude důležité, aby tento výbor dosáhl shody ohledně reformování systému financování rozpočtu EU tak, aby poskytl solidní základ pro vyjednávání o novém víceletém finančním rámci. V tomto výboru jsem jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a uvědomuji si důležitost práce, kterou tento výbor bude vykonávat a obtíží, s nimiž se setká. Jsem nicméně přesvědčen, že velké obtíže při dosažení shody o Evropě, která má účinnou solidaritu a je politicky integrovanější, budou v Evropském parlamentě překonány. Doufám, že totéž platí pro Radu. Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Složení a navržené cíle tohoto výboru budou zásadní pro to, aby byl víceletý finanční rámec realizován počínaje rokem 2014 a byl připraven na očekávané velké výzvy, zejména co se týče podpory udržitelného a kvalitativního ekonomického růstu a dlouhodobých investic, aby mohl čelit dlouhodobým důsledkům současné krize, kterou EU pociťuje. Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro usnesení, protože jsem toho názoru, že je důležité zřídit výbor, jenž by začal diskutovat o finančním rámci po roce 2013 a zejména specifikoval vztah mezi reformou systému financování rozpočtu EU a přezkumem výdajů tak, aby poskytl Rozpočtovému výboru důkladný základ pro vyjednávání o novém víceletém finančním rámci. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) My, skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, velmi podporujeme tento výbor, jenž nám umožní najít strategické cesty pro budoucnost tak, abychom se dostali ven z této současné složité krize. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jednalo se o hlasování čistě organizační povahy a naše skupina neměla žádné námitky proti přijetí tohoto návrhu rozhodnutí. Proto jsme hlasovali pro tento návrh.

119

120

CS


Návrh rozhodnutí o vytvoření a početním složení delegace parlamentního výboru CARIFORUM-EU (B7-0341/2010) José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto je hlasování o reorganizaci početního složení delegace parlamentního výboru CARIFORUM-EU. Nemám žádné námitky proti přijetí tohoto návrhu rozhodnutí. Proto jsem pro něj hlasoval. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jednalo se o hlasování čistě organizační povahy a naše skupina neměla žádné námitky proti přijetí tohoto návrhu rozhodnutí. Proto jsme hlasovali pro tento návrh. 10. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 14:35 a obnoveno v 15:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS místopředseda 11. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 12. Izraelská vojenská operace proti humanitární flotile a blokáda Gazy (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k izraelské vojenské operaci proti humanitární flotile a o blokádě Gazy. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, čeká nás zásadní rozprava o Gaze. O těchto tragických událostech a jejich dopadech jsme diskutovali na pondělním zasedání Rady pro zahraniční věci a jsem také v trvalém kontaktu s jednotlivými stranami. Jedná se o téma, které je pro Evropskou unii mimořádně důležité, jak lze vyvodit z různých usnesení, jež byla předložena. Dovolte mi proto, abych hned na počátku zdůraznila, že to, co se v mezinárodních vodách u Gazy stalo, bylo nepřijatelné. Řekli jsme to bezprostředně poté, nahlas a jasně. Devět lidí zemřelo v mezinárodních vodách za okolností, jež si žádají prošetření. Vyšetřování celé události musí proběhnout tak, aby mu mohli Izraelci, Palestinci, a především lidé v Turecku věřit. Izrael oznámil, že vytvoří nezávislou komisi, v níž budou zastoupeni dva vysoce postavení činitelé mezinárodního společenství jako pozorovatelé. To je krok kupředu. Než však EU vyvodí další závěry, bude práci komise a její zjištění bedlivě sledovat. Vojenský útok na flotilu vzbudil pozornost celého světa. Ztráta na životech byla tragická. V prvé řadě je zde však zapotřebí připomenout, proč vůbec flotila ke Gaze směřovala. Tou základní příčinou je velmi neuspokojivá situace Gazy, která se nyní opět dostává do středu zájmu občanů. Vážení poslanci vědí, že jsem to viděla na vlastní oči: před třemi měsíci jsem jako první politický činitel za poslední více než rok vstoupila na území Gazy z izraelské strany. To, co jsem viděla, bylo šokující. Místní lidé sice žijí v těsné blízkosti jedné z nejmodernějších zemí světa, zboží však přepravují na vozících tažených koňmi. Izrael se po právu hlubí svým vynikajícím vzdělávacím systémem a jeho univerzity patří k nejlepším na světě. A hned vedle je mnoha dětem odepřen přístup k základní školní docházce. Kvůli blokádě nemohou být do Gazy

16-06-2010

16-06-2010

CS


dováženy cihly a cement, které Organizace spojených národů potřebuje pro stavbu nových škol, nemocnic, domů a hygienických zařízení. Situace, kdy lze dovézt mouku, fazole a margarín, zatímco ocet, čokoládu a čerstvé maso nikoli, je prapodivná. Blokáda poškozuje obyčejné lidi, brání obnově a podněcuje k radikalismu. Tato blokáda zároveň není zcela účinná, avšak ve špatném smyslu. Velký objem zboží se pašuje nelegálními tunely. Nedostane se k potřebným, nýbrž k těm, kdo mají peníze a vliv. Blokáda dává moc hnutí Hamás. Dává outsiderům, kteří mají zcela odlišné cíle než my, šanci, aby stupňovali napětí. A co je nejhorší, utrpení Gazy vůbec nezlepší bezpečnost Izraele. Takto to dál nejde. Věci se musí změnit. Za této situace se nabízejí dvě další zcela prosté otázky. Jak můžeme zlepšit každodenní život lidí v Gaze a jak můžeme zaručit bezpečnost izraelského lidu? Na obě tyto otázky si musíme odpovědět zároveň. Pokud se budeme snažit řešit je odděleně, ničeho nedosáhneme. V pondělí se ministři zahraničí Evropské unie shodli na tom, že musíme udělat tento první krok, přijmout konkrétní opatření k řešení krize v Gaze, a použít ji jako katalyzátor míru v této problematické oblasti. Nebude snadné najít způsob ukončení blokády, na němž by se shodly všechny strany. Je nutná spolupráce Izraele i palestinské samosprávy. EU a mnozí další požadují ukončení blokády již dlouho. Změnily se ovšem politické poměry. Okolnosti jsou nyní zcela odlišné. V prvé řadě potřebujeme otevřít hraniční přechody, a umožnit tak běžný pohyb humanitární pomoci, zboží a civilního obyvatelstva. Je to v souladu s naším tradičním postojem a s usneseními Rady bezpečnosti. Co je však nejdůležitější, v roce 2005 byl tento požadavek zahrnut do dohody o pohybu a přístupu z roku 2005, kterou mezi sebou uzavřely palestinská samospráva a Izrael. Tato dohoda představuje klíčový rámec. Zadruhé, namísto velmi omezeného seznamu výrobků, jež se smí dovážet, by měl existovat krátký, odsouhlasený seznam zakázaného zboží, jehož se Izrael z bezpečnostních důvodů oprávněně obává. Na základě diskusí, které jsem vedla, doufám, že se v této záležitosti vydáme správným směrem. Zatřetí, Evropská unie má v Rafáhu své lidi a misi, jejíž činnost by mohla být obnovena, a jsme připraveni podpořit otevření dalších pozemních hraničních přechodů pro pohyb zboží a osob a jsme k tomu připraveni změnit podobu mise či vytvořit misi novou. Pilně pracujeme na všech frontách. Vytvořila jsem pracovní skupinu, ve které se soustředí všechny příslušné útvary a odborné znalosti, a tento pátek budu předsedat jejímu prvnímu zasedání. V brzké době bude vyslána průzkumná mise, na jejímž základě zjistíme, jak můžeme nejlépe přispět k řešení, které bude užitečné pro obyvatele Gazy a bude reagovat na obavy, které vyjádřil Izrael. Širší otázkou je, že zrušení blokády by mělo napomoci nastolení míru v této oblasti. Gaza je nedílnou součástí budoucího palestinského státu. Znamená to tedy, že musíme pracovat na opětovném sjednocení Západního břehu a pásma Gazy, stejně jako musíme napomoci usmíření mezi Palestinci. To všechno jsou základní prvky řešení v podobě dvou států, které je i nadále naším cílem. A konečně je také pozitivní, že se nám podařilo udržet rozhovory na podporu izreaelsko-palestinského sbližování, a zásluhu za to patří našim arabským partnerům. V zapojení stran a při stanovení směru pro naše společné úsilí, jehož cílem je ukončit

121

122

CS


nebezpečnou izolaci Gazy a pracovat na dosažení míru v oblasti, by měl sehrávat klíčovou úlohu Kvartet. Vím, že tato sněmovna mě v této ambici podpoří. Ioannis Kasoulides , jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, na maximálně nestranném, transparentním a důvěryhodném vyšetřování pod dohledem mezinárodních orgánů by mělo záležet v prvé řadě Izraeli. O prvním kroku správným směrem Izraelci rozhodli. K tomu, aby bylo možné získat důvěru mezinárodního společenství, je však potřeba víc. Blokádu Gazy je třeba zrušit. Prezident Obama uvedl, že je neudržitelná. Z blokády má užitek výhradně Hamás. Sám je financován z lukrativních transakcí pašování zboží množstvím tunelů. Toto zboží je pak rozdělováno jen těm Palestincům, kteří se mu podvolí. Obyvatelstvo jako celek trpí a Izraelci nic nezískali. Gilad Šalit je stále vězněn. Paní vysoká představitelko, jsem si jist, že vaším úkolem by mělo být koordinovat tyto mezinárodní aktéry, spolupracovat s nimi a podporovat je v jejich úsilí o to, aby byly znovu otevřeny pozemní hraniční přechody, které jsou vhodné pro přepravu zboží, zejména se jedná o přechod Karni. Lze se dohodnout na vytvoření účinného mechanismu pro sledování rozdělování pomoci, který bude směřovat k obnově. Mezitím se musí zintenzivnit úsilí o usmíření jednotlivých palestinských skupin a je zapotřebí, aby palestinská samospráva obnovila svou kontrolu nad Gazou. A konečně, obavy Izraele týkající se jeho bezpečnosti musí být vyslyšeny. Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D. – (FR) Pane předsedající, promiňte mi, ale dnes se neobracím na vás ani na vysokou představitelku. Obracím se na ty, kdo nám naslouchají, na aktivisty z flotily Marmara, kteří jsou zde v sále. Nechali jsme vás v tom, zradili jsme vás. Do poslední chvíle, až do noci, kdy se odehrál útok – a já to mám stále v paměti svého mobilního telefonu – jste nás volali, doufali jste, že sdělovací prostředky, vlády, Evropa vás ochrání. Čekali jste marně. Zůstali jste sami, beze zbraní, tváří v tvář vojákům, kteří měli rozkaz střílet, před zraky celého mezinárodního společenství. Dnes po nás chcete, abychom zjednali spravedlnost, ale nezávislou, mezinárodní spravedlnost. Nevěříte izraelské spravedlnosti, dokonce ani pod dohledem zahraničních pozorovatelů, protože vaši přátelé byli zabiti a protože Izrael se okamžitě postaral o to, aby zmizely všechny důkazy o útoku, zničil filmy, fotografie, zabavil počítače, kamery a fotoaparáty, aby odstranil veškeré stopy, to vše jen proto, aby mohl o tři dny později vytvořit svou vlastní verzi útoku za pomoci fotomontáží, a protože Izrael s vámi zacházel jako s teroristy, byli jste věznění a někdy také biti a tomuto hororovému příběhu jste vůbec nerozuměli. Požadujete tedy spravedlnost, které můžete věřit, a chcete okamžité a bezpodmínečné ukončení obklíčení Gazy, protože právě za to někteří z vás zemřeli. Přísahám vám, že tentokrát už vás nezklameme. Paní vysoká představitelko, neodpovídejte mně, odpovězte jim. Oni se na nás dívají, a budou se tak na nás dívat vždy, ohromenýma a nedůvěřivýma očima, očima těch, kdo za humanitární závazek položili své životy. Společné usnesení Parlamentu tento útok odsuzuje a požaduje mezinárodní vyšetřování a zrušení blokády, zítra ale bude Parlament požadovat, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost. Pokud na to zapomeneme, stovky těch, kteří útok na flotile Marmara přežili, nám to připomenou. (Potlesk)

16-06-2010

16-06-2010

CS


Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je důležité myslet nejen na oběti mírové flotily, ale věnovat se také Izraeli samotnému, zejména v této době, kdy je k této zemi téměř celé mezinárodní společenství kritické. Z toho důvodu mé hlavní dnešní poselství Státu Izrael je, že musíme být připraveni si vyslechnout, co k tomu může říct, a nesmíme přerušovat komunikaci. Kdybych mohl, rád bych odstranil tyto obavy o bezpečnost, ten pocit, že jste obehnáni plotem, který pociťuje nejen izraelská vláda, ale také veřejné mínění v zemi, jež nemá pocit jistoty a pochopení. Nepřeji si však jen bezpečnost Izraele, ale přeji si také jeho prosperitu, včetně jejího morálního rozměru. Proto je naše chuť naslouchat tomu, co nám k tomu Izrael chce říct, vedena svrchovanou touhou po míru a podporována povinností říci jeho vládě, že jsme již před několika lety jeho politice přestali rozumět. Když odhlédneme od všeho ostatního, to, co se stalo, není izolovaná událost. Existuje pojítko mezi útokem na flotilu a vyhnáním Arabů z jejich domovů ve východní části Jeruzaléma, postavením zdi na palestinském území a blokádou a útokem na Gazu minulý rok a také výhružkami paní Zoabiové, poslankyni parlamentu za arabskou menšinu. Toto obecné politické zaměření často Palestince rozděluje a ponižuje a ignoruje mezinárodní výzvy a nařízení, čímž všude včetně Izraele posiluje extremismus a zároveň snad navěky hatí naděje na mír založený na existenci dvou států pro dva národy. Je to také politické zaměření, které stále více ztrácí morální kvality, jež byly příznačné pro hebrejskou humanistickou tradici, z níž všichni vycházíme. Odpovědnost za tragédii flotily však spočívá i na celém mezinárodním společenství a Kvartetu, který se ráda skrývá a který až příliš dlouho zavíral oči nad jistými nebezpečnými posuny na politické scéně. V usnesení, jež schvalujeme, jsou pasáže, které jasně odhalují naši vůli dosáhnout změn směřování evropské pollitiky, zejména nyní, kdy máme k dispozici nové institucionální nástroje, přičemž jestliže došlo k těmto dalším obětem, znamená to, že už nemáme jedinou záminku pro to, aby náš hlas nebyl slyšet. Přál bych si, aby to byl hlas Elieho Wiesela, který napsal, že být zlý nemůže být definováno jako být nehumánní. Je to nešťastné, ale přinejmenším politici by neměli být zlí. Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, paní vysoká představitelko, myslím si, že všichni v této sněmovně souhlasí s tím, že musíme odsoudit útok na flotilu, která se pokoušela prolomit blokádu Gazy. Domnívám se také, že všichni souhlasí s tím, že politika Izraele v současném stavu, ve stavu, kdy se vytváří nebo pokračuje ve své mnohaleté činnosti, vede Izrael do propasti, ze které bude pro tento stát obtížné se dostat. Na tom se všichni shodneme. Problém nyní je, jak dosáhnout změny v této politice. Vy sám jste řekl, že musíme pokračovat v politice usmiřování nebo řekněme směrem k dohodě mezi palestinskými silami, které nazýváte skupinami. Já osobně dávám přednost tomu nazývat je silami. Měli bychom dodat jednu věc: ať se nám to líbí, nebo ne – a alespoň mě se to nelíbí – autoritou v Gaze již není palestinská samospráva, je to Hamás. Mohli bychom snít o něčem jiném, ale v politice skutečnost vždy neodpovídá našim snům. Proto teď musíme nalézt cesty, jak prolomit blokádu i myšlenkovou blokádu, která existuje v našich myslích, v myslích Izraelců a možná také v myslích Palestinců. Rád bych navrhl jednu věc. Řekli jste: „Musíme blokádu zrušit.“ Nejen Rafáh. My musíme otevřít všechny vstupní hraniční přechody. Evropská unie musí, může požadovat a

123

124

CS


požaduje, aby měla kontrolu nad hraničními přechody. S kým? Nuže, například s tureckou armádou. Osobně – je v tom trocha ironie – bych byl šťasten, kdyby němečtí a turečtí vojáci kontrolovali hraniční přechody na území Gazy společně, aby se tak do země mohly dovážet potraviny a stavební materiál, ale nikoli zbraně. Posuňme se dál. Usilujme o odstranění blokády. My o to nežádáme, dodejme si sami nástroje k jejímu zrušení. (DE) Rád bych nyní pokračoval v němčině, neboť se vždy říká, že řada lidí v Německu a v Evropě má vůči Izraeli výčitky svědomí. Chtěl bych říci, že špatné svědomí politiku nevytváří. Jestliže chceme mít čisté svědomí a pomoct Izraeli, musíme mu říci, že současné události přesahují přijatelné meze. Přátelé Izraele k němu mohou být rovněž kritičtí. Lidé, kteří nyní nejsou připraveni Izrael kritizovat, se nemohou nazývat jeho přáteli. Musíme se připojit k lidem, jako je David Crossman, který správněv samotném Izraeli řek, že to, co Izrael učinil, je zcela v rozporu s příčinou vytvoření státu Izrael. Současná politika nepatří k těm, které by chtěly uskutečňovat izrealský sionský sen, ale ve skutečnosti ho ničí. Proto se my v Evropě nesmíme bát Izraelce a Palestince kritizovat. Nesmíme se bát říct, že je třeba nastolit v oblasti novou stabilitu. Té můžeme my Evropané dosáhnout, pouze pokud budeme připraveni jednat ve jménu smíru a pořádku. Pokud k tomu nedojde, žádný pořádek v této oblasti nenastane. Chtěl bych vás proto požádat, abyste kromě volání po změně rovněž navrhli, jak bychom mohli my Evropané spolupracovat s Tureckem, které má v této oblasti významné postavení, a přijmout konkrétní opatření, která by vedla k ukončení blokády. Peter van Dalen, jménem skupiny ECR. – (NL) Pane předsedající, dne 31. května izraelské komando vyslané k lodi Mavi Marmara zabilo devět lidí. Vojáci uváděli, že byli zaskočeni velmi hrubými projevy, s nimiž se na této lodi setkali, a byli nuceni zahájit palbu ostrými náboji. Takové vysvětlení považuji za poněkud zvláštní. Nemysleli si snad, že budou na palubě přivítáni čajem, kávou a koláčky? Zásadní otázka proto zní: proč Izrael nepoužil k zastavení lodí jiné prostředky? Koneckonců jeho armádní vedení mělo k dispozici další případné možnosti, které by pravděpodobně přinesly méně násilí a způsobily daleko méně ztrát na životech. Vyšetření události je proto vysoce žádoucí a odezva Izraele je velmi kladná. Bude provedeno důkladné šetření, které počítá také se dvěma významnými zahraničními pozorovateli, z nichž známějším je pravděpodobně nositel Nobelovy ceny za mír Lord Trimble. Izrael by do té doby měl nahradit seznam 43 druhů zboží, které se smí dovážet přes hranice, seznamem uvádějícím pouze to, co se do Gazy dovážet nesmí. Kyriacos Triantaphyllides , jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, 31. května ráno zaútočila izraelská armáda prostřednictvím svých leteckých i námořních jednotek na flotilu svobody vezoucí humanitární pomoc obyvatelům Gazy a zbaběle přitom zabila devět aktivistů a zranila desítky dalších, z nichž někteří nás právě teď sledují z galerie. Není to poprvé, co izraelské vojenské síly spáchaly trestný čin proti lidskosti. Během 23 po sobě jdoucích nocí a dní nemilosrdně útočily na Gazu, kde kvůli blokádě hustě osídlených oblastí, ve kterých žije 1,5 milionu lidí, zemřelo 1 400 osob, zničily materiální infrastruktura a za sebou nechávaly jen popel a hořící sutiny. Přinutil je někdo, aby se z tohoto zločinu zpovídaly?

16-06-2010

16-06-2010

CS


Každý den podrývají okupační síly mezinárodní snahu o nalezení řešení problému, který už šest desítek let udržují. Pokračují v rozšiřování zdi rozdělující tuto oblast, budování nových osad a nadále vyhánějí pokojné Palestince z jejich domovů ve východním Jeruzalémě. Byl Izrael nucen, aby se z tohoto nestoudného porušování lidských práv zpovídal? Zítra budeme požádáni, abychom hlasovali o společném návrhu usnesení odsuzujícím útok izraelské armády na flotilu svobody. Nesmíme usnout na vavřínech ve víře, že se tím ulehčí naše povinnosti. Potřebujeme jednotlivě i společně pracovat na tom, aby se provinilci zpovídali před soudem a aby byla nelidská blokáda Gazy konečně zrušena a bylo dosaženo míru v oblasti. Dlužíme to zemřelým aktivistům, dlužíme to obětem na obou stranách tohoto dlouhotrvajícího sporu a dlužíme to lidu Izraele a lidu Palestiny. Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, je nemyslitelné, aby se turecká vláda a turecká Nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc (IHH) v tomto krvavém střetu mezi izraelským námořnictvem a flotilou Svobodná Gaza, ke kterému došlo v pondělí 31. května neangažovaly. Proč jste Evropská unie i vy, vysoká představitelko, tak zdrženliví v otázce odpovědnosti Turecka za toto vystupňování záměrné politické provokace? Baronko Ashtonová, víte stejně dobře jako já, že islámská skupina IHH byla spoluorganizátorem flotily svobody a že tato neobvyklá humanitární organizace a Hamás jsou jako pokrevní bratři. Zašla dokonce tak daleko, že slíbila hromadné mučednictví Turků kvůli palestinské otázce (viz loňská prohlášení jejího předsedy). Vysoká představitelko, víte stejně dobře jako já, že když šlo o židovský stát, turečtí islamisté ze skupiny IHH si zahrávali si s ohněm a dělo se tak pod záštitou vlády premiéra Erdoğana. Víte i to, že tatáž turecká vláda poté hluboce urážlivým způsobem vyzvala Izraelce, aby tragédii vysvětlili. Kdy se Evropská unie chystá požádat Turecko, stát žádající o přistoupení, aby se za tuto tragédii na lodi Mavi Marmara zodpovídalo? Aby se mluvilo o tom, že v důsledku toho nemůže být členem EU. Rád bych vás oslovil ještě s jednou kladnou prosbou. Vysoká představitelko, žádám vás, abyste ukončila nepřijatelné věznění Gilada Šalita; postarejte se o to, aby se dostal na svobodu. Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, ráda bych řekla baronce Ashtonové, že vítám její dnešní prohlášení ke sněmovně. Dobře si vzpomínám na její první prohlášení o Izraeli a Gaze a uznávám, že její dnešní prohlášení bylo poněkud promyšlenější, i když bylo neúplné, jak již zmínil můj kolega. Těm z nás, kteří žijí pod hrozbou teroristického útoku, bych chtěla říct, že mám hluboký soucit se zoufalou situací, jíž čelí nevinní izraelští občané, kteří trpí nevybíravými útoky raket. Izrael se snažil se bránit před pašovanými íránskými raketami uvalením blokády na Gazu a tato taktika byla v určité míře úspěšná ve snížení počtu útoků na izraelské obyvatelstvo. Domnívám se, že by tato sněmovna měla hájit právo jakéhokoli státu bránit své občany před takovými útoky. Obyčejným lidem žijícím v Gaze tato blokáda způsobuje potíže a nepochybuji o tom, že jak jsme viděli, řada poslanců budetakzvanou flotilu míru vychvalovat. Na palubě byli lidé s ryzími úmysly, ale i ti, jejichž úmysly nebyly tak šlechetné. Řada z nás považuje flotilu za snahu vyvolat konfrontaci s cílem dosáhnout obratu v propagandě. Bohužel se to stalo a bohužel byly zmařeny lidské životy.

125

126

CS


Bylo by snadné použít tento konflikt pro protiizraelské tažení v této sněmovně, ale nic by se tím nezískalo a podpoře míru by to nepomohlo. (Předsedající řečnici přerušil). José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE). – (ES) Pane předsedající, nehledě na protikladné verze událostí – humanitární flotila, či provokační strategie – musí Parlament odsoudit použití násilí a musí odsoudit ztrátu lidských životů, neboť ta je neodčinitelná. Za těmito událostmi stojí příčiny a tyto příčiny měly své důsledky. Kromě nejvíce skličujících důsledků, jimiž, jak jsem řekl, je ztráta na lidských životech, patří k těmto důsledkům i narušení mírového procesu; vzdalování se Izraele Evropské unii a Spojeným státům; rozkol ve vztazích s umírněnými arabskými zeměmi a zvýšené napětí v oblasti, nehledě na íránský jaderný přízrak vznášející se nad celou oblastí. Rovněž se domnívám, pane předsedající, že důležitým faktorem je i narušení vztahů s Tureckem. Baronka Ashtonová pronesla něco, s čím plně souhlasím. Navrácení důstojnosti a naděje palestinskému lidu bude ku prospěchu nastolení míru v oblasti, bezpečnosti Izraele a především to bude prospěšné ve věci umírněných a ve věci jednoty v řešení palestinské otázky. Není pochyb o tom – a neměli bychom to ztrácet ze zřetele – že zrušení embarga je pouze jedním z kroků. Jde o krok důležitý, ale pouze jeden z mnoha na cestě k míru. Uvedu několik prvků: uznání životaschopného Palestinského státu; bezpečnost na hranicích s Izraelem, vyřešení problému východního Jeruzaléma; problém osad, který už je třeba konečně uzavřít, a – tím končím, pane předsedající – další záležitosti. Jsou zde dvě věci, které s vyřešením této záležitosti souvisejí. Jednou z nich je mezinárodní podpora a druháouje politická vůle. Nejsem si jistý, paní vysoká představitelko, jestli je v současné době naše politická vůle dostatečně silná. Proinsias De Rossa (S&D). – Pane přesedající, naše usnesení izraelský nezákonný čin, při kterém bylo zabito devět civilistů a 38 jich bylo zraněno, jednoznačně odsuzuje. Jednoznačně v něm požadujeme mezinárodní vyšetřování, které by bylo důvěryhodné, transparentní a nezávislé. Vyšetřování, jež oznámil Izrael, takové není, a je proto nepřijatelné. Požadujeme ukončení obléhání Gazy. Jedním z nejdůležitějších je v našem usnesení bod 10, který požaduje přehodnocení politiky EU vůči Blízkému východu. Mám za to, že tato změna politiky musí zahrnovat i diplomatický nástroj k uplatnění sankcí v případě, že se Izrael odmítne řídit normami, které se očekávají od demokratickího státu ve vztahu k jeho partnerům a těm, kdo jsou jeho nepřáteli. Byly by to inteligentní sankce, které by byly krok za krokem uplatňovány, pokud by Izrael své postupy podle zvláštního harmonogramu postupně nezměnil tak, aby byly v souladu s mezinárodním právem. Je v zájmu Kvartetu, aby vtáhl Hamás do centra politického dění. Bez jejich podílu na celém procesu by nemohla žádná dohoda mezi dvěma státy úspěšně fungovat. Nejdemokratičtější cestou vpřed jsou brzké volby do Palestinské legislativní rady a na prezidenta palestinské samosprávy a bude důležité, aby se jejich účastníci a také Kvartet zaručili, že budou rozhodnutí lidu akceptovat. Baronko Ashtonová, samotná slova už nestačí. Musíme jednat.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Marielle De Sarnez (ALDE). – (FR) Pane předsedající, viděli jsme na vlastní oči, že blokáda Gazy je neudržitelná. Závislost jejích obyvatel na mezinárodní pomoci dosahuje 80 %. Oni nežijí, jen přežívají, bez budoucnosti a naděje. Kromě toho je blokáda Gazy kontraproduktivní. Nejvíce posiluje ty, které má oslabit. Jak říká velitel Fatáhu, vedoucí představitelé Gazy blokádou omluví cokoli: hospodářství v troskách i své vlastní chyby. Evropská unie se musí odhodlat k činu. Zároveň je třeba, aby zaručila izraelskou bezpečnost a zdvojnásobila své úsilí o to, aby blokáda skončila, v případě potřeby i prostřednictvím evropského dohledu. A konečně musí EU plnit úlohu hlavního hráče, který bude vystupovat jednotně, a musí také přizpůsobit veškerá opatření své rozpočtové, obchodní, hospodářské a rozvojové politiky jedinému cíli, jímž je trvalé soužití dvou států. Eva Joly (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, paní vysoká představitelko, dámy a pánové, po návštěvě Gazy ve dnech 26.–28. května 2010 naše delegace jednoznačně požadovala okamžité, úplné a trvalé zrušení blokády uplatňované Izraelem. Naše společné usnesení se zrodilo z této jednomyslnosti tváří v tvář této lidské a politické tragédii a já doufám, že pro ně bude hlasovat velká většina poslanců. Jednotné předávání našeho poselství je nejenom nutné, je životně důležité, protože právě jednota Evropské unii až dosud chyběla a právě jednotu nyní potřebuje, aby mohla mít svou váhu a uplatňovat vliv jako hlavní a důvěryhodný hráč v zájmu míru. Nejhorší pro Evropu by bylo, kdyby tato tragédie přinesla lhostejnost a nečinnost způsobenou nedostatečnou jednotností. Je třeba, aby Evropa politicky zareagovala. Unie už jednoduše nemá jen právo, ale i povinnost jednat a vést rozhovory a také odsuzovat a uvalovat sankce, když je ohrožen mír na jedné či druhé straně. Paní vysoká představitelko, máme dnes obrovskou odpovědnost. Už se nemůžeme spokojit s tím, že budeme znovu a znovu rekonstruovat budovy. Musíme budovat mír a musí se tak dít nyní. To vyžaduje odvahu a neústupnost. Musíte budovat spojenectví, hlavně se Spojenými státy a s Tureckem, a nesmíte polevovat v diplomatickém tlaku na Izrael, dokud nebude blokáda úplně zrušena a nebude zahájeno nezávislé mezinárodní vyšetřování. Sajjad Karim (ECR). – Pane předsedající, baronko Ashtonová, váš přístup v této otázce si zaslouží pochvalu. Z toho, že jste z titulu své funkce navštívila Gazu, ze způsobu, jakým jste tak učinila, i z vašich veřejných prohlášení od té doby musí být poslancům této sněmovny poměrně jasné, že k tomuto problému přistupujete vy a váš úřad velice vážně. Toto je samozřejmě otázka humanitární a je zde i mnoho dalších věcí, dobře si však uvědomuji historické příčiny naší současné situace a velice dobře si vzpomínám na rozpravy, které se v této sněmovně odehrály v roce 2006 v únoru a také v dubnu, kdy mnozí poslanci jeden po druhém naléhavě žádali EU a Izrael, aby obyvatele Gazy takto neodřezávali. Právě to se však stalo a naše reakce na to byla špatná. Proto se nyní nalézáme v této situaci, protože jsme lid Gazy zadusili. Máme nyní jen jednu možnou cestu vpřed a tou je postavit se problému blokády čelem. Máme možnost přijmout v praxi skutečná opatření a prvním z nich musí být zajištění toho, aby Izrael umožnil dovážet povolené zboží, a ne aby měl zkrátka seznam, jak to funguje nyní. Na tuto oblast se prosím neprodleně zaměřte. Patrick Le Hyaric (GUE/NGL). – (FR) Pane předsedající, paní vysoká představitelko, příliš dlouho naše evropské instituce i instituce mezinárodní pořád jen slibují, používají

127

128

CS


stále stejná slova a hlásají tytéž hezké záměry bez jakéhokoli konkrétního jednání ve prospěch bezpečnosti a míru v oblasti a ve prospěch existence palestinského státu v jeho hranicích z roku 1967. Nyní potřebujeme, aby Evropská unie jasně a rozhodně jednala. Ve smyslu mezinárodního práva došlo k aktu pirátsví, a to proti humanitárnímu konvoji v mezinárodních vodách. Nedosáhneme ničeho, dovolíme-li, aby pokračovalo toto předstírané vyšetřování, kde sám zločinec vytváří svůj soud. Nedosáhneme ničeho, ani pokud se spokojíme s nejasným plánem na uvolňování této kruté blokády. Musíme požadovat a musíme dosáhnout jedině zrušení blokády. Máte k tomu nástroje. Pojďme tedy v úzké spolupráci s dalšími státy vytvořit na pozemních a námořních hraničních přechodech evropské pozorovatelské mise. Pozastavme platnost dohody o přidružení mezi EU a Izraelem, dokud se opravdu něco nezmění. Zastavme dovoz produktů z osad. Přestaňme s Izraelem spolupracovat ve vojenských technologiích a zastavme prodej zbraní do Izraele. A nakonec mám jednu otázku: kdo vážně vyšetří bití Evropanů zadržených v izraelských věznicích, ke kterým došlo na izraelském území? Na závěr bych chtěl tento Parlament požádat, aby vyzval k ukončení hrozeb, kterým čelí poslankyně izraelského shromáždění Knesset paní Hanin Zoabiová. Paní vysoká představitelko, máte prostředky k tomu, abyste mohla jednat. Použijete-li je, my budeme stát za vámi. Fiorello Provera (EFD). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, prvotní posouzení skutečností jasně odhaluje, že účel vyslání flotily do Gazy byl více politický než humanitární. Konvoj zorganizovala nadace IHH, turecká organizace spojovaná s islámským extremismem. V předvečer vyplutí flotily také vůdce Hamásu Ismajl Haníjanapsal, že pokud by lodě dosáhly Gazy, bylo by to vítězství pro Hamás, a i pokud by byla plavidla zadržena, bylo by to stále ještě vítězství. Nedostatek zájmu Hamásu o humanitární cíle byl potvrzen jeho odmítnutím vzít do Gazy humanitární pomoc, která dorazila přes přístav Ašdod na irské lodi Rachel Corrie. V případě, že zvítězí, ztratí Hamás nejen Izrael, ale i palestinskou samosprávu a možnost, aby byl znovu obnoven mírový proces. Námořní a pozemní blokádu v okolí Gazy uvalenou Izraelem a Egyptem v roce 2007 s cílem kontrolovat obchod se zbraněmi podpořil před několika dny rovněž prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás při svém setkání s prezidentem Obamou, o čemž informovaly všechny deníky. Musíme zabránit tomu, aby se Gaza stala místem pro raketové útoky proti Izraeli a prvkem destabilizujícím rovnováhu v této oblasti a musíme také umožnit, aby se do tohoto území dostal velký objem humanitární pomoci, jež pomůže zmírnit situaci obyvatel Gazy. Vyzývám vysokou představitelku, aby rozšířila objektivní vyšetřování skutečnosti na možné zapojení zemí, jako je Turecko a Írán, do organizování této výpravy. Daniël van der Stoep (NI). – (NL) Pane předsedající, klub samozvaných mírových aktivistů se vydal na plavbu do Gazy vyzbrojen různými vražednými zbraněmi. Izraelské námořnictvo je požádalo, aby zastavili, ale dostalo se jim odpovědi,cituji: „Držte hubu a vraťte se do Osvětimi!“ Leč vojáci přesto vstoupili na palubu, kde byli „mírumilovně“ přivítáni „aktivisty“ s kovovými trubkami, kteří je vyhazovali přes palubu. Cílem flotily nebylo přepravit humanitární pomoc do pásma Gazy, ale vyvolat provokaci a dosáhnout násilného střetu s Izraelem.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Cestující na palubě lodi Mavi Marmara, k nimž patřili mimo jiné i aktivisté z Turecké nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc (IHH), uvedli, že organizace měla úzké vazby na pana Erdoğana, tureckého ministerského předsedu, a že vláda této kandidátské země byla do organizace flotily zapojena. Je toto pravda? A jak naložíte s touto informací? Je pravda, že turecká organizace IHH, jejíž příslušníci na lodi byli, má vazbu na Hamás? Rád bych vám připomenul, že EU stále ještě považuje Hamás za teroristickou organizaci. Ocenil bych vaši odpověď. A úplně na závěr, nizozemská Strana za svobodu (PVV) si přeje nezávislé vyšetření role Turecka v celém případu. Jaký byl přesně vliv ministerského předsedy Erdoğana a jeho spolupracovníků? Ocenil bych vaši odpověď. Michael Gahler (PPE). – (DE) Pane předsedající, podporuji výzvu k mezinárodnímu vyšetřování, neboť účast dvou zahraničních odborníků na izraelském vyšetřování nebude na mezinárodní scéně podle mého názoru rozhodně považována za odpovídající. Toto šetření musí ve svých závěrech uvést, zda operace představovala porušení mezinárodního práva. Z toho důvodu navrhuji, abychom do té doby odložili naše hodnocení a nezahrnovali tento úsudek do našeho usnesení. Fakt, že mohla vyplout flotila této velikosti a že nebyla obsazena výhradně extremisty nebo notorickými odpůrci Izraele, jasně naznačuje, že humanitární situace v Gaze je nesnesitelná. Požadujeme proto, aby byla blokáda zrušena pro dobro lidí, a ne proto, abychom legitimizovali Hamás. Krom toho Izrael nedosáhl svých cílů. Bylo zde řečeno, že Gilad Šalit je stále Hamásem vězněn. Obyvatelé Gazy proti Hamásu nepovstali. Ba naopak, radikalizovali se ve vztahu k Izraeli. To není v zájmu Izraele. Abu Mazen, zástupce Palestinců, kteří jsou připraveni spolupracovat, nestoupl v souvislosti s Hamásem v očích svých krajanů. Doufám, že až se dnes sejde izraelská vláda, uskuteční v praxi sdělení, které včera učinil pan Herzog a ve kterém se uvádí, že bude přijat první krok ke zmírnění blokády. Pozitivní seznam musí být nahrazen negativním výčtem. Jinými slovy, hranice musí být otevřeny v podstatě pro všechny materiály a zboží, pokud se nejedná o zbraně nebo součásti, které můžou být k výrobě zbraní použity. Co se týče zrušení námořní blokády, možná by měl Izrael uvažovat o přijetí včerejšího návrhu, který předložili Francouzi a Britové, a sice aby tyto dva přátelské národy kontrolovaly každou loď plující do Gazy. Pier Antonio Panzeri (S&D). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, to, co se stalo, nelze ničím omluvit a je mi líto, že musím říci, že čelíme aktu hrubého amatérismu ze strany Izraele. Možná si izraelské vedení stále ještě není plně vědomo, že izraelské bezpečnosti lze dosáhnout jen pokračováním mírového procesu, a nikoli zvýšováním napětí. V této souvislosti je usnesení, které bylo předloženo Parlamentu, důležitou reakcí tohoto orgánu na velmi složitý problém Gazy. Tato záležitost, která má silně dramatický ráz, nicméně nutí Evropu, aby zlepšila kvalitu řešení problému Blízkého východu. Paní Ashtonová, myslím si, že víte o tom, že dnes potřebujeme dosáhnout v Evropě nové vedoucí úlohy; je zapotřebí rozhodnějších kroků, jež budou mít za cíl přivést nepřímá jednání na správnou cestu. Zastavte tuto nesmyslnou politiky zakládání osad a zrušte blokádu Gazy. Přijetím tohoto usnesení Evropský parlament nabízí důležitý referenční bod. Využijme jej tak, aby mohla tato evropská akce výrazně přispět k překonání konfliktů a k vítězství nad všemi extremistickými postoji, ale také k dosažení cílů těchto dvou států.

129

130

CS


Alexander Graf Lambsdorff (ALDE). – (DE) Pane předsedající, jsme ve svých myšlenkách s oběťmi ze dne 31. května a vyjadřujeme naši soustrast jejich rodinám a přátelům. Chci to jasně říci všem těm, kteří se označují za přátele Izraele. Přátelé nedovolují svým přátelům pokračovat ve špatné politice a nezavírají před tím oči. Operace izraelské vlády, kterou dnes právem kritizujeme, byla nepřiměřená. Bylo to ovšem nejen nešťastné, ale rovněž v každém ohledu chybné a bylo to zcela nehodné moderního právního státu. Zdá se mi, že to není jen fyzická blokáda pásma Gazy, je to také politická blokáda v Jeruzalémě, neboť Jeruzalém opět zcela nesprávně posoudil souvislost mezi krátkodobým vojenským úspěchem a dlouhodobými politickými škodami. Co můžeme my Evropané dělat? Domnívám se, že musí být zřízena mezinárodní vyšetřovací komise. Nemůže být v zájmu Izraele, aby proběhlo druhé Goldstoneovo vyšetřování, pokud tato vyšetřovací komise nezaujme citlivý postoj. Evropská unie musí znovu otevřít své přeshraniční mise a tyto mise musí být početnější, musí mít širší mandát, aby mohly provádět skutečné kontroly, máme-li my Evropané opět hrát aktivní úlohu. To je důležité, ale pro nás je také důležité, abychom měli na Hamás výraznější vliv. Gilad Šalit musí být propuštěn a odpalování raket musí skončit. Hélène Flautre (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, devět obětí izraelského útoku na flotilu plující do Gazy, které byly prošpikovány desítkami kulek, většinou z bezprostřední blízkosti a většinou do zad, by mohlo být kterékoli ze 42 národností, jedná se však o devět Turků. Můžeme si jasně představit, jak se turecká vláda zmobilizuje a jaký rozruch nastane ve veřejném mínění. Navíc s ohledem na akce, reakce a tlak, který vláda pana Erdoğana vyvíjí na izraelskou vládu, by nám dnes mnozí rádi namluvili, že se jedná o záležitost mezi Tureckem a Izraelem a že je to nicméně jednoznačný důkaz o tom, že Turecko se rozhodlo obrátit zády k Evropě, a důkaz nového tónu jeho zahraniční politiky. Paní vysoká představitelko, ráda bych, abyste veškeré nejasnosti na toto téma vysvětlila. Musí být nahlas a jasně řečeno, že je velmi dobře, že je panu Erdoğanovi nakloněno veřejné mínění arabského světa, neboť pan Erdoğan ukazuje, že použití politických nástrojů k jednání je mnohem účinnější než násilí a užitečnější než radikalismus a extremismus. Domnívám se, že je to politická lekce, jež bychom mohli povzbudit a podpořit, a já vás žádám, paní vysoká představitelko, abyste tak učinila důrazně a jednoznačně. Georgios Toussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, řecká komunistická strana s pobouřením a rozhořčením odsuzuje chladnokrevný vražedný útok ze strany izraelské armády proti konvoji solidarity přivážejícímu pomoc obyvatelům pásma Gazy. Tento útok způsobil desítky úmrtí a zranění a otřásl lidmi na celém světě. Tento nový barbarský čin izraelského státu je článkem v dlouhém řetězci zločinů ze strany Izraele, který nabyl rozměrů genocidy vůči palestinskému lidu. Provokativní vojenské akce izraelského státu jsou dlouhodobě podporovány a financovány Spojenými státy americkými, NATO a Evropskou unií a dalšími imperialistickými organizacemi. Evropská unie a vlády jejích členských států nesou velkou odpovědnost. Nejenže tolerují izraelskou agresi, nejenže zlepšují své vztahy s Izraelem a spolu s izraelskou vládou vytvořily jediný vzdušný prostor a podepsaly dohody o vojenské spolupráci, ale nadto organizují

16-06-2010

16-06-2010

CS


rozsáhlá společná vojenská cvičení, čímž živí zločinnou agresi Izraele vůči palestinskému lidu a obyvatelům v oblasti obecně. Vyšetřovací komise, kterou „k obrazu svému“ ustavila izraelská vláda, aby prošetřila krvavý útok izraelské armády na konvoj vezoucí pomoc obyvatelům Gazy, ostudným způsobem oznámila, že cílem bylo zajistit svobodu jednání izraelských milic a dokázat obrannou povahu jejích zásahů; jinak řečeno ospravedlnit a nadále pokračovat ve vražedných útocích na palestinský lid a obecně lid v oblasti. Proto jsou výzvy Evropské unie, aby byla vytvořena údajně nezávislá vyšetřovací komise, fraškou a pokrytectvím. Palestinský lid nepotřebuje vyšetřovací komise, které budou krýt izraelské zločiny proti Palestincům. Je načase zintenzivnit boj lidu proti imperialismu a vytvořit jediný nezávislý palestinský stát v jeho hranicích z roku 1967 s hlavním městem ve východním Jeruzalémě. Niki Tzavela (EFD). – (EL) Pane předsedající, rád bych vyjádiřl svůj hluboký zármutek nad úmrtím členů tohoto konvoje. Zároveň bych se však rád obrátil na Lady Ashtonovou, protože my nemůžeme uváznout na tomto neštěstí a můžeme z těchto událostí dovodit objektivní teoretický význam. Je mi líto, ale na Blízkém východě musíme být velice opatrní, pokud jde o nevinné motivy aktivistů. Častěji jsme viděli spíše snahu vytvářet mučedníky než snahu vykonávat skutečnou aktivistickou činnost. Osobně jsem překvapen tím, že v Turecku existuje velice dobře organizovaná aktivistická organizace. Ve vší úctě k nevládním organizacím v Turecku se nedomnívám, že by Turecko bylo známé kvůli svobodě, jaké se tam aktivisté těší a s jakou mohou svou činnost vykonávat osoby, které chtějí být aktivisty. Z těchto důvodů a proto, abychom si mohli utvořit objektivní názor na situaci, vás vyzývám, Lady Ashtonová, abyste ustavila komisi k prošetření činnosti a historie humanitární organizace IHH. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, to, co mnozí z mých kolegů poslanců, například pan Provera a pan Belder, uvedli, tedy za mírovou flotilou do Gazy stojí provokativní islamistické jednotky a že se musíme zeptat vlády Turecka, země usilující o přistoupení, jaké je k tomu její stanovisko, je nepochybně pravda. V případě útoku izraelské armády na flotilu solidarity plující do Gazy se však jednalo o použití nepřiměřené síly. Devět lidí bylo zabito a další byli vážně zraněni. Lodi nepřevážely zbraně, ale pomoc pro trpící lid v pásmu Gazy včetně invalidních vozíků a zdravotnického vybavení. Nepochybně legitimní bezpečnostní zájmy Izraele nebyly touto humanitární operací vůbec zasaženy. Takovéto nedovolené a zbytečné razie přirozeně stále více znesnadňují zahraničním partnerům Izraele včetně Evropské unie, aby podporovaly nepochybné právo izraelského státu na existenci. Musím však na tomto místě také jasně uvést, že mezinárodní právo a mezinárodně uznávané normy pro lidská práva platí i pro Palestince. Je důležité, aby si to Izrael uvědomil. Proto musí být blokáda pásma Gazy, která způsobuje útrapy zejména palestinskému civilnímu obyvatelstvu, považována za nezákonnou a musí být co nejdříve ukončena. Vyzývám naše zástupce v Komisi a Radě, aby přednesli toto stanovisko izraelské vládě.

131

132

CS


Útok na mezinárodní flotilu solidarity vytvořil další překážku mírovému procesu na Blízkém východě. Pro dosažení trvalého míru pro Palestince a pro Blízký východ bude muset sehrát svou roli i Izrael. Michèle Striffler (PPE). – (FR) Pane předsedající, paní vysoká představitelko, ráda bych nejprve vyjádřila soustrast rodinám obětí této vražedné vojenské operace. Blokáda Gazy, která je v rozporu s mezinárodními právními předpisy, vyústila v humanitární katastrofu a trvalé zhoršování sociální a hospodářské situace. S 95 % uzavřených průmyslových zařízení, 42% nezaměstnaností a 75 % obyvatelstva v situaci, kdy nemají dostatek potravin, je pásmo Gazy téměř výhradně závislé na humanitární pomoci. Evropská unie, jež je hlavním poskytovatelem humanitární pomoci určené pro palestinská území, musí přijmout odvážná opatření nezbytná k ukončení této situace. Sama jsem byla v Gaze před dvěma týdny. Situace lidí v Gaze je z humanitárního hlediska nepřijatelná, a jak již náš kolega poslanec uvedl, skuteční přátelé Izraele jsou v tuto chvíli ti, kteří se nebojí ho kritizovat. Tato blokáda je zcela kontraproduktivní a nehodná izraelského lidu. Paní vysoká představitelko, musíme skoncovat s touto blokádou jednou provždy; vše, co k tomu potřebujeme, je trocha politické odvahy. My máme možnost to udělat a máme k tomu také nástroje. Corina Creţu (S&D). – (RO) Byli jsme tu skutečně svědky vážných a politováníhodných událostí, které vedly ke zmaření lidských životů, jež se staly oběťmi snad nekonečného sporu mezi Izraelci a Palestinci. Pozorujeme blokádu, jež nesmírně poškozuje mír a hatí reálné vyhlídky na dialog a usmíření. Jak na druhou stranu víte, paní vysoká představitelko, Evropská unie je největším dárcem v oblasti. Proto se domnívám, že se musíme také stát největším politickým partnerem, jak by odpovídalo obrovským částkám, které každoročně poskytujeme na pomoc Palestincům uvnitř i vně okupovaných území. Myslím si, že můžeme učinit více, abychom prosadili dodržování lidských práv na Blízkém východě, přeorientovali geostrategické zaměření Turecka a umožnili mezinárodnímu společenství včetně arabských států, aby v zajišťování trvalého toku humanitární pomoci začali zastávat dynamičtější úlohu. V neposlední řadě jsem přesvědčena, že je důležité, abychom více prosazovali a viditelněji podporovali dlouhodobé řešení pro oba tyto státy navzdory těm, kdo jsou proti míru a stabilitě v oblasti. Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Měl bych vás nejspíš požádat o minutu ticha za zavražděné účastníky mírového konvoje, ale protože nás tlačí čas, uctím jejich památku po svém. Děkuji vám, baronko Ashtonová, za vaše včasné prohlášení, které ve skutečnosti pomohlo obnovit vážnost a důstojnost Evropské unie. Vzbudilo také naději, že usnesení, jež se chystáme přijmout, bude začátkem soudržnějšího a aktivnějšího vystupování Evropské unie na Blízkém východě, které bude vycházet z úcty k lidskému životu, zásad právního státu, mezinárodního práva a lidských práv, jež jsou nezadatelná a platí pro všechny. Slyšeli jsme magické slovní spojení, „řešení v podobě dvou států“, bylo tu dnes zmíněno několikrát. Dva státy, žijící vedle sebe. Musíme prošetřit, k jakému konkrétnímu pokroku na cestě k uskutečnění tohoto cíle na Západním břehu jako celku dochází. Nesoustřeďme se proto jen na otázku pásma Gazy, neboť tato oblast jako celek čeká na naši aktivní politiku.

16-06-2010

16-06-2010

CS


György Schöpflin (PPE). – Pane předsedající, na poslední krizi je třeba nahlížet jako na projev hluboce komplikovaného vztahu mezi Izraelem a Palestinou. Proč nebylo možné nalézt řešení jejich sporu? Je snadné jednu či druhou stranu obviňovat, že za to nese větší odpovědnost. Obě strany se hlásí k tomu, že opravdu chtějí mírové řešení, ale skutečnost pak vypadá jinak. Ani zdaleka není zřejmé, zda je řešení přijatelné pro všechny ještě součástí přístupu přijímaného Izraelem, či naopak Palestinci. Obě tyto strany jsou přesvědčeny, že tento konflikt nejlépe poslouží jejich zájmům, protože si myslí, že řešení by v každém případě vedlo k oslabení jejich současného postavení. Pokud jde o Izrael, třebaže formálně zde existuje podpora řešení v podobě dvou států, jen stěží si ho dokážeme představit jako stát, který by mohl existovat společně a za rovných podmínek s palestinským státem. Takový stát by představoval nepřekonatelný bezpečnostní problém. Z pohledu Palestiny – tedy především Hamásu – by mír znamenal konec jeho současného monopolu moci v Gaze, Hamás by se o ni musel dělit s Fatáhem. Lze si tedy uvědomit, že současná problematická situace je nejmenší zlo pro všechny zúčastněné strany. Dokud nebudou přiměřeně motivovány, aby nalezly lepší řešení, než je stávající situace, bude konflikt pokračovat, a to tragicky. Göran Färm (S&D). – Pane předsedající, zastupoval jsem Rozpočtový výbor Parlamentu v delegaci do Gazy týden před událostmi, o kterých tu hovoříme, a byl jsem tam i předtím. Doufejme, že nás tato tragická událost alespoň sjednotí ohledně nějakých závěrů a nového úsilí o dosažení míru. Bude-li blokáda pokračovat, zcela jistě to povede k humanitární katastrofě. Blokáda brzdí obnovu domů a škol, a proto je zároveň přímou překážkou pomoci z rozpočtu EU, a jedná se tedy o přímou odpovědnost Evropského parlamentu. Projekty na rekonstrukci již léta stojí kvůli nedostatku materiálu. Evropská unie se musí ujmout vedení a vytvářet tlak na Izrael, aby svou politiku změnil. Současná siutace není jen problémem pro nevinné obyvatelstvo Gazy – převážně děti a mladé lidi – zároveň je živnou půdou pro extremismus a černou ekonomiku. Bude-li to nutné, myslím si, že Evropská unie by měla sama vzít na sebe odpovědnost a zorganizovat mírový konvoj do Gazy. Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, stojím na straně Izraele, a přesto si nemyslím, že kritika kroků současné izraelské vlády je delegitimizací Státu Izrael. Je mi líto těch devíti úmrtí a více než třiceti zraněných, a navíc mne mrzí přehnaná reakce a nepřiměřené použití síly izraelskou armádou. Chci, aby blokáda skončila a aby byly provedeny kontroly pro případ nedovoleného držení zbraní. Usnesení nepodpořím, protože si myslím, že je nesmyslné nejprve Izrael odsoudit za porušení mezinárodního práva a pak požádat o zahájení vyšetřování, a je toho víc, co není dosud jasné, včetně úlohy turecké organizace IHH. Izrael je schopen provést důvěryhodné vyšetřování a musí ho provést. Jsem přítelkyně Izraele i Turecka. Turecko má důvod ke hněvu, ale je velice nemoudré vydat oficiální leták, který hovoří o tom, že Izrael ztratil svou legitimitu, s fotografií, na které je heslo „Judaismus nechce židovský stát.“. Věřím, že Izrael i Turecko přijdou k rozumu. Sari Essayah (PPE). – (FI) Pane předsedající, baronko Ashtonová, jak jsme tu slyšeli, úmrtí a zranění vojáků jsou sice politováníhodná, avšak cíle tohoto konvoje s pomocí nebyly

133

134

CS


výhradně humanitární, jak se dříve předpokládalo: byly velkou měrou politické. Byli tam turečtí aktivisté odhodlaní k mučednickému umírání. Je také zapotřebí zmínit, že konvoj s pomocí dorazil právě ve chvíli, kdy mělo být zahájeno pokračování mírových rozhovorů mezi Izraelci a Palestinci. Hamás nechce, aby mírové rozhovory pokračovaly, a proto zkrátka chtěl rozdmýchat konflikt. Neumožnil dovézt zkontrolovaný náklad flotily pozemní cestou a jeho záměrem je pouze zastavit blokádu. Izrael dává najevo, že je připraven ke zmírnění blokády v blízké budoucnosti. Vytvořil také vyšetřovací komisi, jejímiž členy jsou poprvé i dva mezinárodní pozorovatelé. Tento posun na straně Izraele nám dovoluje doufat, že se dnešní kritická situace poněkud zlepší. Je také třeba poznamenat, že na rozdíl od toho, co zaznívá v tisku, není námořní blokáda porušením mezinárodního práva. Izrael má plné právo očekávat záruky, že zmírnění blokády Gazy zároveň nezpůsobí otevření cesty ke zbraním a raketám pro palestinské bojovníky. Skutečný mír a prosperita v oblasti nenastanou, bude-li Hamás nabírat na síle, politické autoritě a vojenské moci. Vy, baronko Ashtonová, a Evropský parlament musíte Hamás vyzvat, aby skoncoval s terorismem, aby uznal dřívější dohody uzavřené Organizací pro osvobození Palestiny a právo Státu Izrael na existenci a okamžitě propustil Gilada Šalita, který byl před čtyřmi roky zajat. María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, baronko Ashtonová, ráda slyším, že zaručujete, že se Evropská unie o tuto věc zasadí, a Parlament bude sledovat závazky, které přijaly Rada a Komise. Izraelský útok na humanitární flotilu byl za hranicí beztrestnosti a tak, jak byl jednomyslně popsán, představuje porušení mezinárodního práva: počínaje námořním právem až po právo humanitární. Jednalo se o porušení mezinárodního práva, které ve velkém měřítku a neúměrně překročilo veškeré obavy ohledně izraelské bezpečnosti, které pochopitelně hájíme. Izraelskou bezpečnostní strategii, která je svou povahou preventivní, ani extrémně vysoký práh bezpečnosti, který si Izrael určil, nelze používat jako parametry, podle kterých bude posuzováno vše ostatní. To, čeho chceme dosáhnout a o co hodláme požádat orgány EU, aby navrhly Radě přidružení EU-Izrael, je v prvé řadě důvěryhodné mezinárodní vyšetření útoku na flotilu. Zadruhé chceme, aby byla blokáda Gazy v podobě systému seznamů zrušena a aby byl znovu zahájen mírový proces, jehož cílem bude vytvoření životaschopného palestinského státu, který bude také mezinárodně uznán. Dominique Baudis (PPE). – (FR) Pane předsedající, paní vysoká představitelko, tento útok izraelského komanda na civilní lodě si očividně žádá nestranné a důvěryhodné vyšetřování. Jakou důvěru však můžeme mít ke komisi, která by posuzovala svůj vlastní případ? Útok se odehrál v mezinárodních vodách; proto se týká mezinárodního společenství a má vliv zejména na Evropu, neboť k Evropě náleží středomořské pobřeží. Evropa by se měla více prosazovat a měla by být úžeji zapojena do hledání politického řešení v podobě dvou států, přičemž hlavním městem obou těchto států bude Jeruzalém. Evropa věnuje značné finanční úsilí, aby pomohla rozvíjet palestinská území, ale bohužel se příliš málo účastní politického procesu, který by měl vést k vytvoření Palestinského státu.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Finanční a rozpočtová ochota, kterou projevujeme, nestačí. Musíme také vyjádřit politickou vůli a zajistit si nástroje, abychom se prosadili. Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, v krátké době, kterou mám k dispozici, mi dovolte v této sněmovně zopakovat slova, jež nám mimo dnešní dopolední jednání řeklo šest osob, které útok přežily. Připomněly nám, že devět lidí zemřelo, ale kromě toho bylo také 55 osob zraněno a v současné době jich sedm zústává ve vážném stavu. Řekly nám, že zastupují koalici nevládních organizací z 32 různých zemí. Byli to křesťané, Židé, muslimové, ateisti – jejich náboženství a kultury byly různé. Řekli nám, že jejich náklad byl veskrze humanitární, že financování pocházelo výhradně z individuálních darů a že jejich zásadou byla zásada nenásilí. Řekli, že někteří z nich byli zavražděni a nyní je vražděna jejich pověst. Kapitán lodi vyprávěl, jak viděl bití, slyšel křik. Řekli nám také, že mají připravených šest lodí pro vyslání druhé flotily v červenci a že lodě budou vysílat, i kdyby se měly znovu stát terčem útoku. Požádali nás, abychom po těchto událostech nehovořili, ale raději přijali opatření, jimiž by bylo možné předejít opakování těchto událostí v budoucnu. Pane předsedající, říkají, že země, která prosazuje své zákonné právo na sebeobranu, by neměla kritizovat jiné za to, že se sami brání a že podporují práva, která bychom měli všichni dodržovat v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, jestliže myslíme vážně naši žádost o nestranné mezinárodní vyšetření tohoto tragického incidentu, měli bychom se také vyhnout uspěchanému vyvozování závěrů. Byl bych nyní opatrný v tvrzení, že tato iniciativa neměla naprosto žádnou souvislost s extremistickými organizacemi či s politickou provokací. Ale v této rozpravě je hlavně důležité zaujmout vyvážený přístup. Zatímco vyzýváme Izrael, aby okamžitě zrušil blokádu Gazy, vyzýváme rovněž Hamás – který převzal moc vojenskými prostředky a odmítá uznat právo Izraele na existenci – aby okamžitě zastavil veškeré útoky proti Izraeli. Řešení krize v Gaze a záležitost bezpečnostních zájmů Izraele by měly být hodnověrně propojeny. Vyzýváme vás, baronko Ashtonová, abyste prostřednictvím Kvartetu podnikla iniciativu s cílem zajistit mezinárodní sledování hraničních přechodů do Gazy. Tento Parlament zastává postoj, že je třeba přepracovat celou politiku EU na Blízkém východě. Simon Busuttil (PPE). – (MT) Děkuji vám, pane předsedající. I já bych se chtěl připojit k mým kolegům, kteří odsoudili útok na flotilu, jež byla na cestě do Gazy. Pane předsedající, byl to výsledek nepřiměřené akce a očividného porušení mezinárodního práva ze straněyIzraele. Tyto skutečnosti vedly k tragédii, při níž přišel o život nezanedbatelný počet osob. Přirozeně všichni ti, kdo zastávají umírněný přístup k této otázce, nikdy nepopřeli právo Izraele na ochranu jeho občanů před nevybíravými útoky. Současně však tento postoj Izraele – který podle všeho funguje na základě mylného pocitu, že Izrael má zvláštní právo, které mu dovoluje zavraždit koho chce, kdykoli se to hodí – v žádném případě nelze tolerovat. Proto se přikláním k těm, kdo trvají na nestranném prošetření, které by určilo suchá fakta, aby pak na jejich základě bylo možné přijmout odpovědnost. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Situace v Gaze a politováníhodný incident, ke kterému došlo mezi izraelskými jednotkami a humanitární flotilou, měly negativní dopad na stabilitu na Blízkém východě s přímými důsledky pro mírový proces v oblasti. Ztráty na lidských životech a pokračující humanitární krize v pásmu Gazy jsou děsivé. Chtěla bych využít tuto příležitost a vyjádřit svou soustrast truchlícím rodinám.

135

136

CS


Myslím si, že by Izrael mohl více získat, pokud by byl otevřenější k mezinárodní spolupráci, mimo jiné i s agenturami Organizace spojených národů. Vítám kroky Izraele k vytvoření vyšetřovací komise, ale mám pocit, že tento návrh nejde dostatečně daleko. Je třeba ustavit mezinárodní komisi, která bude nezávislá, důvěryhodná a nestranná. Je nezbytný také mechanismus pro zajištění přístupu k humanitární pomoci v Gaze, samozřejmě bez jakéhokoli poškození legitimních bezpečnostních zájmů Izraele. Paní vysoká představitelko, domnívám se, že Evropská unie musí pokračovat ve svém úsilí o zavedení řešení v podobě dvou států. Nakonec bych se chtěla obrátit na všechny zúčastněné strany a vyzvala je ke zdrženlivosti, aby se zabránilo nové vlně napětí v oblasti. Velmi důležité je také plně spolupracovat s vyšetřovací komisí a pokračovat v jednáních o mírovém procesu. Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, mám jen několik poznámek. Zaprvé násilí, zejména pokud má za následek ztrátu na životech, by mělo vždy být odsouzeno a mělo by se proti němu bojovat. Nicméně je potřeba ještě určit, kdo skutečně v případě zadržení flotily plující do Gazy Izraelem použil násilí jako první. Zadruhé blahohpřeji Izraeli k jeho rozhodnutí zahrnout do procesu vyšetřování dva vysoce postavené mezinárodní pozorovatele, kteří budou zajišťovat, aby byl proces prováděn transparentně a nestranně. Myslím, že je to moudré rozhodnutí. Měli bychom se připojit k výzvám nejrůznějších mezinárodních činitelů adresovaným Izraeli, aby znovu zvážil otázku blokády Gazy, aby znovu přemýšlel o jejím zrušení; ale co mezinárodní společenství řekne na to, až na izraelské občany znovu začnou dopadat rakety a armáda Hamásu se po zuby vyzbrojí? Byl tu zmíněn vyvážený přístup, takže ten bych ráda podpořila a říkám mu ano. Antonio Masip Hidalgo (S&D). – (ES) Pane předsedající, Izrael zavraždil několik hrdinů humanitární solidarity, velkorysosti a nesobeckosti. Vyzývám palestinskou vládu, aby učinila jednostranné vyhlášení nezávislosti státu v jeho hranicích z roku 1967. Vyšetřování má před sebou velký kus práce, neboť je nutné uskutečnit mnoho soudních jednání a viníci musí býr usvědčeni, a to i nad rámec našeho návrhu usnesení, o kterém budeme hlasovat. Dřív nebo později musíme vyzvat k vytvoření mravního soudu, takového, který odsoudí a potlačí násilí a agresi Státu Izrael. Russellův tribunál pro válečné zločiny byl takový, jak mu dovolovala jeho doba, a my bychom měli jeho příkladu následovat. Frédérique Ries (ALDE). – (FR) Pane předsedající, to, že izraelská operace namířená proti flotile je neštěstí, vojenské neštěstí, neštěstí pro média, pro politiku, ale především neštěstí lidské, je skutečnost, kterou nikdo nepopírá a ani nikdo z nás tady by tak nikdy nečinil. Nepopírá to nikdo ani na izraelské straně. Není třeba říkat ani to, že blokáda musí být přezkoumána. Avšak skutečnost, že naše usnesení, toto sedmnáctibodové odsouzení – 17 bodů minus jeden, protože naši parlamentní žalobci souhlasili se zmíněním Gilada Šalita – je prosto jakéhokoli zpochybňování motivů některých cestujících na mírovém plavidle, je více než ohromující, je to doopravdy šokující. Všichni víme, že na lodi nebyli jen pacifisté, a to není pomluva, pan Howitte, to jsou holá fakta. Všichni jsme viděli obrázky pořízené při odjezdu lodi, kdy někteří vyzývali k džihádu, a všichni bychom měli také vidět reportáž bavorské televize, která systematicky rozebírá

16-06-2010

16-06-2010

CS


vazby, jež existují mezi IHH, tedy organizátory této flotily, a tureckými islámisty a protižidovským hnutím. I to bylo zapotřebí říci. I to bylo potřeba odsoudit, protože polovina pravdy není pravdou. Reinhard Bütikofer (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, souhlasím s kritikou, která tu z úst mých kolegů poslanců zazněla na adresu izraelského počínání, jak ji vyjádřil například pan Salafranca. Pokud však Evropa chce sehrávat na Blízkém východě významnou úlohu, musí přes všechnu tuto kritiku zůstat partnerem Izraele. To je slučitelné s kritikou Izraele, ale nikoli s nenávistí a nepřátelstvím. Slyšel jsem tu bohužel některé hlasy, které takovou nenávist vyjadřovaly. Když například někdo obviní Izrael z dlouhého seznamu zločinů, ale ani slovem nezmíní zločiny, za něž je prokazatelně odpovědný Hamás, myslím, že je to nepřijatelné. Když někdo předkládá povšechná obvinění z genocidy vůči Izraeli, považuji to za nepřijatelné. Když slyším někoho říkat, že kvůli krokům, které kritizujeme, je čím dál obtížnější obhájit právo Státu Izrael na existenci, považuji to za nepřijatelné. Musíme být opatrní, abychom neudělali tu chybu, že bychom se zahnali do kouta, což by poškodilo morální autoritu Evropy, a Evropa by se tak do značné míry stala bezmocnou. Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, i já se s hluboce lituji ztrát na životech, ke kterým došlo na flotile IHH do Gazy. Jsem však zoufalý z hysterického záchvatu pranýřování Izraele, ke kterému zde ve sněmovně došlo. Izrael není dokonalý, ale je to demokracie. Je možné, že v této operaci udělal některé závažné chyby, a očekávám výsledek šetření, při kterém bude před vydáním konečného rozsudku asistovat kanadský a britský odborník, jisté je však to, že izraelské obranné síly neměly vůbec v úmyslu použít smrtící síl, a komanda byla šokována prudkostí život ohrožujících útoků, jež proti nim podnikli militantní příslušníci IHH, a reagovala proto v sebeobraně. Rád bych se zeptal vysoké představitelky na to, proč se turecká vláda na této provokativní misi tajně podílela? Proč bylo ženám a dětem dovoleno, aby cestovaly do oblasti námořní blokády a zóny možných konfliktů? Blokáda měla bránit toku zbraní placených Íránem do Evropskou unií zakázané teroristické organizace Hamás, jež je vehementně odhodlána vraždit nevinné izraelské civilisty. Blokáda je podle mého názoru legitimním opatřením a to také musíme vzít v úvahu. Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Evropská unie trvale podporuje poskytování humanitární pomoci civilistům v jakékoli oblasti drásané konflikty. Poskytování humanitární pomoci Gaze musí pokračovat. Nesmíme dovolit, aby konflikty, bez ohledu na to, jaké jsou povahy, měly dopad na bezpečnost civilního obyvatelstva v dotčeném území. Vedle toho však musíme okamžitě a rozhodně reagovat, kdykoli je tato humanitární činnost kompromitována a použita ke krytí teroristických akcí nebo obchodu se zbraněmi v možných konfliktních zónách. Izrael je důležitý partner Evropské unie v různých oblastech spolupráce. Tohoto partnerství musíme využít, abychom našli konstruktivní řešení, jak by mohla Evropská unie v této oblasti pozitivně přispět. Není potřeba, abychom někoho hájili nebo obviňovali. Musíme nalézt vhodné dlouhodobé řešení. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Jako aktivistka za humanistickou stranu bráním lidská práva za všech okolností. Odsuzuji proto také násilí včetně veškerého násilí ze strany Hamásu.

137

138

CS


To, k čemu došlo v případě flotily, je jen další příklad nepřiměřeného násilí a nepřiměřené síly, jež izraelská vláda systematicky používá proti palestinskému lidu se souhlasem mezinárodního společenství, které to příliš často přehlíží. Baronko Ashtonová, žádám vás, abyste odvážně prosazovala odstranění blokády, abyste se zasadila o zbrždění plánu na postupné okupování historických území a o odstranění zdi, za kterou bychom se měli stydět. Žádám vás také také, abyste soustředila svoje úsilí na to, aby mírový proces mohl umožnit existenci obou států. Mějte odvahu, baronko Ashtonová, protože tím, že řekneme, jak to opravdu je, si Evropa i její zástupci získají také respekt mezinárodního společenství. Margrete Auken (Verts/ALE). – (DA) Pane předsedající, Evropa a Izrael jsou přátelé. Vždycky tomu tak bylo a toto přátelství má dlouhou tradici, ale my jsme se jako dobří přátelé nezachovali. Připustili jsme, aby se Izrael dopouštěl chyb a stále více ničil nejen svou vlastní pověst, ale také bezpečnost a mírové soužití se svými sousedy. Tentokrát Parlament s určitou mírou podpory – nikoli velkou podporou, ale podporu již v určité míře máme – vypracoval velice jasné usnesení, které bude zítra doufejme přesvědčivě přijato, a vám, baronko Ashtonová, bych ráda řekla, že máte k dispozici určité prostředky. Nyní totiž máte příležitost učinit něco, co by Izraeli opravdu pomohlo. Protože pokud věci budou pokračovat tak jako doposud, bude to bezpochyby konec nejen pro Palestinu, ale také pro Izrael. Z celého srdce proto doufám, že budeme moci opustit tyto velmi slabé, vágní formulace, kdy je jednoduše necháváme pokračovat ve stávajícím počínání a kdy v nejlepším případě dokážeme významně zvednout náš varovný prst, ale nic neuděláme. Máme totiž nástroje. Určitě jste si toho vědoma a já doufám, že je použijete. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, je velmi politováníhodné, že zjevně muselo dojít k této šokující události, k tomuto vážnému útoku izraelského námořnictva na lodě hnutí Svobodná Gaza, abychom tomuto problému věnovali větší pozornost. Zároveň je ovšem podivné, že turecká vláda tak náhle vyslovila s hnutím Svobodná Gaza svůj souhlas. Bez nelidské blokády pásma Gazy, která trvá celá léta a je porušením mezinárodního práva, by to však pro extremistické síly nebylo tak snadné. V oblasti je zapotřebí dosáhnout čtyř věcí. První a nejdůležitější z nich je řešení v podobě dvou států. Zadruhé musí být nepochybně okamžitě odstraněna blokáda. Izrael musí souhlasit s mezinárodní vyšetřovací komisí namísto komise jen na vnitrostátní úrovni. Užitečný by také byl mezinárodní panel pozorovatelů pro Gazu. Vyzývám baronku Ashtonovou, aby zajistila, aby se EU chovala odvážně a čestně. Výzvy ke změně jsou dobrá věc, ale jsou bez užitku, pokud po nich nenásledují opatření a pokud nejsou spjaty se sankcemi. Isabelle Durant (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, paní vysoká představitelko, dovolte mi doplnit ještě jednu závěrečnou poznámku. Miliony Evropanů a především občanů třetích zemí očekávají od nás, Evropského parlamentu, a od vás, Evropské komise, očekávají reakci odpovídající jejich rozhořčení. Statisíce evropských občanů očekávají, že evropské orgány budou dělat něco jiného než vydávat prohlášení, jež se liší jen stupněm síly. Stovky obětí z lodí, které se 31. května staly terčem útoku, již nemohou chápat ani beztrestnost ani porušení mezinárodního práva. Některé z nich jsou tu a poslouchají naši rozpravu. Nejsou to všichni militantní aktivisti Hamásu, ani zdaleka ne. Jsou to mladí lidé, mladé ženy v případě těch, které jsou tady, a jsou odhodlané, sjednocené Evropanky, které touží po míru. Usnesení, o kterém budeme

16-06-2010

16-06-2010

CS


zítra hlasovat, musí být uplatněno i kvůli nim a také proto, abychom tím zajistili důstojnost našeho orgánu. Musíme také bojovat proti radikalizaci milionů občanů mimo Evropu či v Evropě, kteří v případě, že nedojde k reakci ze strany Evropské unie, získají názor, že jen radikalizace poskytuje řešení, což očividně neplatí. Proto bych, paní vysoká představitelko, byla ráda, abyste chápala, že to, co se stalo, musí tentokrát vyústit v usnesení, které bude přetvořeno v konkrétní kroky. Christine De Veyrac (PPE). – (FR) Pane předsedající, brutální lodní prohlídka na Mavi Marmara ze strany izraelské armády vyvolává emoce a odsouzení. Emoce vyvolává vzhledem k devíti obětem útoku a odsouzení vzbuzuje kvůli tomu, že tato prohlídka byla provedena v mezinárodních vodách, což představuje porušení mezinárodního práva. Těmito akcemi trestá izraelská vláda svůj vlastní lid, neboť nakonec vidíme, že kvůli výraznému vyhrocení extrémů je konečný cíl bezpečnosti v oblasti o něco vzdálenější. Ano, dnes více než kdykoli předtím se musí izraelská vláda zříci své politiky síly. Ráda bych však poznamenala, že četné zprávy ve sdělovacích prostředcích, připravované už od chvíle, kdy flotila Mavi Marmara opustila Turecko, vzbuzují pochybnosti o čistě humanitárním cíli této operace. Podle všeho bude nutné zajistit, aby vyšetřování objasnilo nejen tento útok, ale také přípravu, která vyslání lodí předcházela. Chtěla bych také, aby izraelská vláda akceptovala, že by toto vyšetřování mělo zahrnovat významnou mezinárodní účast potřebnou pro to, aby mohla být konečně obnovena spravedlnost v oblasti. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, především chci říci, že pro mne ve spojení s touto rozpravou jasně vyznívá význam našeho požadavku na důvěryhodné vyšetřování. Poslanci mají nejrůznější informace, možná se také liší ve svých názorech, ale jedna věc je jasná, totiž že nastala situace, která za sebou zanechala devět úmrtí a truchlící rodiny a přátele obětí. Ať už jsou okolnosti jakékoliv, je nesmírně důležité, aby bylo zahájeno vyšetřování, kterému budeme moci důvěřovat, a těšíme se na výsledky nových návrhů. Další věc, která je mi naprosto jasná, je to, že vážení poslanci chtějí, abychom při rozhodování o tom, jaké kroky v budoucnu učinit, byli v kontaktu se všemi našimi klíčovými partnery. Mohu potvrdit, že jsem v kontaktu s Tureckem a že tomu bylo tak už od prvního dne. Mluvím o tom s Izraelem – včera jsem znovu hovořila s ministrem zahraničí; s palestinskou samosprávou – dnes jsem mluvila s prezidentem Abbásem; s Egyptem – s ním jsem už v kontaktu a egyptský ministr zahraničí přijede do Bruselu tento pátek, kdy se s ním také setkám. O víkendu jsem tuto a další otázky projednávala se státní tajemnicí Clintonovou a samozřejmě také s vyslancem Kvartetu Tony Blairem; s ním jsem v kontaktu každých pár hodin, neboť on byl v minulém týdnu celkem třikrát v Izraeli a já jsem jeho prostřednictvím vyslala několik sdělení. Hovořili jsme o této záležitosti pochopitelně i na vrcholné schůzce s Ruskem, jak jsem už řekla, a s 27 členskými státy jsme o tom diskutovali v průběhu dlouhého zasedání Rady pro zahraniční věci v pondělí. V tomto dialogu se tedy zapojujeme my všichni, což je nesmírně důležité z hlediska toho, jakým způsobem postoupíme vpřed. Třetí poznámka, kterou bych chtěla učinit, se týká významu politických zájmů v této oblasti, a uznání našich ambicí, o nichž jsem mluvila už dříve. Chci, aby byl Izrael bezpečný a žil v míru. Pokaždé, když k tomu je příležitost, požaduji propuštění desátníka Šalita. Stejně jako vážení poslanci i já jsem se nedávno setkala zde ve Štrasburku s jeho otcem.

139

140

CS


Poté, co jsem stejně jako vážení poslanci navštívila Gazu, je mi však také naprosto jasné, že budoucí bezpečnost v oblasti záleží zčásti na tom, aby byl lid Gazy schopen žít obyčejným životem; na tom zázraku moci zapustit kořeny a žít a mít prostředky k obživě a ke vzdělávání a moci pracovat a cestovat, jak to obyčejní lidé dělají. Osmdesát procent obyvatel Gazy je odkázáno na potraviny, které poskytuje mezinárodní společenství, většinu z nich Evropská unie. Velké množství dětí nechodí do školy, mnoho lidí nepracuje. Během své návštěvy jsem se setkala a diskutovala se zástupci občanské společnosti, s podnikateli a organizacemi zabývajícími se lidskými právy a hovořili jsme spolu o tom, co potřebují. Jsem si naprosto jistá, že bezpečnost oblasti, bezpečnost Izraele, závisí na tom, jaké kroky nyní dokážeme učinit, abychom se posunuli kupředu. Ve své práci jsem se tudíž zaměřila na to, a věřím, že by s tím vážení poslanci souhlasili, co vlastně můžeme udělat. Mohu sice mluvit, ale co také můžeme konkrétně učinit? Prostřednictvím Kvartetu a také přímo jsme velice pečlivě a důkladně pracovali a snažili se podpořit změnu seznamu ze 112 druhů zboží, které je povoleno dovážet, alespoň tolik to bylo včera, na prostý seznam zakázaného zboží, jejichž dovoz musí být zastaven, aby nebyla ohrožena bezpečnost Izraele. Doufám, že možná už dnes dosáhneme v této věci pokroku. Bylo by to samo o sobě mimořádně významné, když si uvědomíme, jak obrovské množství výrobků do země prostě nesmí: mouka je povolena, zatímco těstoviny ne; nomohou být dováženy sladkosti, nemůže být dovážena čokoláda; ovoce ano, ale ne sušené. Můžeme výrazně změnit každodenní život lidí, pokud tento seznam změníme. Posuzujeme také jednotlivé hraniční přechody a vážení poslanci i já jsme nedávno studovali příslušné mapy. Jak zajistíme, abychom byli schopni v této věci něco dělat? Ano, máme misi na podporu hraničního přechodu v Rafáhu, který byl určen pouze pro pohyb osob. Přechod není v provozu, ale naši lidé zůstávají na místě. Hovořila jsem s těmi, kdo mají misi na starost. Pokud se podíváte na Kerem Šalom nebo na Karni, tam by snad bylo možné přechody otevřít. A zase, ti z vás, kteří se tím zabývali, vědí, že Karni je pro zboží nejsnazší, ale Kerem Šalom by pravděpodobně bylo možné otevřít jako první. Jinými slovy, snažíme se zajistit, abychom cíli, které předložíme, a kroky, které učiníme, otevírali velké možnosti Evropské unii: zaručení, že přechody se skutečně začnou otevírat, udržování bezpečnosti pro Izrael, poskytování zboží a umožnění, aby lidé žili běžným životem. Poslední věc, kterou bych chtěla zmínit, je to, že toto vše probíhá ve spojení s podporou rozhovorů o sbližování, jež vede senátor Mitchell. Ve všech diskusích, kterých se účastním, vyzývám ty, kdo se v jednáních angažují, abychom postoupili na vyšší úroveň a již v tomto roce uskutečnili skutečné rozhovory, jež nám dovolí pokusit se nalézt řešení těchto problémů. Vážení poslanci znají velmi dobře specifika a podrobnosti toho, čím je zapotřebí se zabývat, nicméně z mé návštěvy nejen v Izraeli a Palestině, ale v celé oblasti mám dojem, že je nesmírně důležité se posunout kupředu nyní, kdy je na tuto situaci upřena pozornost celého světa, a pokusit se tento problém Gazy vyřešit. Přispěje to podle mne k tomu, co si každý poslanec v této sněmovně přeje, totiž dlouhodobému, udržitelnému míru, který dovolí obyčejným lidem kvalitně žít, vychovávat své děti a požívat výhod, které my považujeme za samozřejmost.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Předsedající. Obdržel jsem sedm návrhů usnesení (3) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 17. června 2010. Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně . – (FI) Tato rozprava ve sněmovně je zcela pochopitelně prodchnuta znepokojením. Útok na loď s pomocí pro Gazu šokoval nás všechny, měli bychom se však v klidu zabývat několika fakty. Námořní blokáda není porušením mezinárodního práva. Je to výsledek útoků na Izrael opakujících se týden co týden. Ani jeden z členských států EU by za to nepřijal odpovědnost. Do Gazy proudily zbraně pozemními a námořními cestami, dovážené sem i do dalších zemí z Íránu. Opodstatnění pro to, aby Gaza byla považována za nepřátelské území, existuje a podmínky mezinárodního práva týkající se zákonnosti blokády na moři jsou dodrženy s výjimkou jediného bodu: dohoda ze San Rema zakazuje použití námořní blokády k vyhladovění civilního obyvatelstva. Izrael k tomuto bodu nabídl řešení. Chtěl, aby dodávky pomoci byly dopravovány do přístavu Ašdod, odkud by byly přepravovány do Gazy, a vyloučila by se tak možnost pašování zbraní. Je to rozumný požadavek, vezmeme-li v úvahu, že došlo ke dvěma nezákonným pokusům o pašování raketových střel po moři. Otázkou je, zda bylo možné vyhnout se násilí. Finský vojenský odborník na Blízký východ uvedl, že záznam incidentu jasně ukázal desítky aktivistů vybavených holemi, kovovými tyčemi, noži a těžkými předměty, jimiž postupně útočili na příslušníky komanda, když se jeden za druhým spouštěli po laně. Nejméně dva ze šesti izraelských vojáků, kteří byli první na palubě, ztratilo v důsledku bití vědomí, dva byli zastřeleni, pravděpodobně pistolemi odejmutými vojákům v bezvědomí, a dva unikli s bodnými ranami seskokem do moře, při kterém přišli o vybavení. Z videa a zvukových záznamů izraelských obranných sil můžeme dospět k závěru, že příslušníci komanda zahájili palbu na aktivisty až poté. Je zde však ještě mnoho neznámých, například kdo střílel, kdy a jakými zbraněmi. Pouze na základě faktů můžeme dospět k pravdě. Učiníme to? Traian Ungureanu (PPE), písemně . – Společný návrh usnesení o „případu flotila“ a blokádě Gazy je velmi vítán a zabývá se hlavním vývojem situace a riziky pro bezpečnost na Blízkém východě, na druhou stranu si však myslím, že dokument je zatím nevyvážený, co se týče faktické situace. Gaza je spravována zvolenou vládou Hamásu a to by mělo znamenat přímou odpovědnost pro Hamás jako vládnoucí stranu a jako vojenskou sílu. Hamás je označován ze strany EU za „teroristickou organizaci“, ale návrh usnesení ve svém požadavku na okamžité zastavení veškerých útoků na Izrael Hamás vůbec nejmenuje. Pachatelem těchto nevybíravých útoků na izraelské civilní obyvatelstvo je přitom právě Hamás. Návrh usnesení zmiňuje Turecko a vyzývá tureckou vládu, aby přispěla k mírovému procesu na Blízkém východě. Není zde však jediná zmínka o agresivním postoji turecké vlády v její nové blízkovýchodní politice. Turecká podpora muslimských fundamentalistů z IHH a dalších sponzorů flotily a znepokojivé turecké sbližování s Íránem nepřispívají ke snižování napětí na Blízkém východě.

(3)

viz zápis

141

142

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ místopředseda 13. Výroční zpráva o lidských právech (2008) – Politiky EU ve prospěch zastánců lidských práv – Obchodování se zbožím používaným při mučení (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o: – prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku: Výroční zpráva o lidských právech (2008), – zprávě, kterou předkládá paní Hautalaová jménem Výboru pro zahraniční věci o politikách EU ve prospěch zastánců lidských práv, – otázce k ústnímu zodpovězení pro Radu, kterou předkládá pan Albertini jménem Výboru pro zahraniční věci a pan Moreira jménem Výboru pro mezinárodní obchod o provádění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 (O-0056/2010 – B7-0303/2010), a – otázce k ústnímu zodpovězení pro Komisi, kterou předkládá pan Albertini jménem Výboru pro zahraniční věci a pan Moreira jménem Výboru pro mezinárodní obchod o provádění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 (O-0057/2010 – B7-0304/2010). Heidi Hautala, zpravodajka . – (FI) Pane předsedající, chci říci, že je mi potěšením účastnit se této rozpravy, ve které lze do hloubky projednat strategii Evropské unie pro lidská práva. Jsem velice ráda, že se rozpravy účastní i baronka Ashtonová, která bude předkládat svou výroční zprávu. Předtím mi dovolte předložit zprávu Výboru pro zahraniční věci, jejímž cílem je zlepšit ochranu zastánců lidských práv. Každý den zde v Parlamentu dostáváme petice z celého světa týkající se naší možné pomoci při ochraně lidí, kteří jsou dost často v ohrožení v důsledku toho, že hájí lidská práva. Tyto petice přicházejí ze všech kontinentů. Často ani nemůžeme s jistotou určit totožnost daného zastánce lidských práv a je důležité smířit se s tím, že takových lidí je opravdu hodně: novináři, právníci, odvážní obyčejní lidé, kteří odsouvají vlastní zájem do pozadí a hájí lidská práva – velmi často lidská práva jiných. Bylo pro mne skutečnou poctou sepsat zprávu na podnět výboru, především proto, že klíčovou oblastí politiky lidských práv je právě ochrana jejich zastánců. Bez nich žádná politika lidských práv neexistuje. Zadruhé jsem přesvědčena, že Evropská unie může udělat mnohem více, než činí nyní. Parlament, vysoká představitelka, nová Evropská služba pro vnější činnost, my všichni můžeme spolupracovat účinněji a vyměňovat si navzájem informace. Evropská unie rovněž může navázat užší a účinnější spolupráci s mezinárodními aktéry. Mám tím na mysli například Radu Evropy a Organizaci spojených národů a samozřejmě i nespočet nevládních organizací, s nimiž jsme v neustálém kontaktu. Je třeba říci i to, že Lisabonská smlouva přináší novou situaci s většími příležitostmi a ukládá nám nové povinnosti, abychom intenzivněji pracovali na posílení lidských práv na celém světě. Tato zpráva předkládá několik návrhů. Nejsou všechny nové, ale chtěla bych zdůraznit, že některé vynikající návrhy byly sice již dříve předloženy, nebyly však zatím řádně uvedeny do praxe. Například ze předsednictví České republiky Unii byla představena myšlenka, že bychom mohli podpořit vytvoření sítě Měst bezpečí. Myslím si, že je to způsob, který může

16-06-2010

16-06-2010

CS


zastáncům lidských práv v mimořádné situaci skutečně pomoci. Při vypracování této zprávy jsem zjistila, že si tato myšlenka získala velkou podporu mezi nejrůznějšími nevládními organizacemi. Některé se již na projektech bezpečných měst podílí. Věřím však, že Evropská unie by se měla tímto tématem mnohem vážněji zabývat a více do něj investovat. Zadruhé bych ráda zdůraznila význam toho, aby byli zastánci lidských práv ve vážné situaci schopni rychle opustit zemi. I když jsou jednotlivci usilující o lidská práva v členských státech a naše ministerstva zahraničí opravdu ochotni pomoci, zastánci lidských práv musí nejprve hovořit s ministerstvem pro vnitřní záležitosti nebo někým, kdo se jeho funkci rovná. Doufejme, že tato zpráva dá vznik situaci, kdy členské státy, které mají rozhodovací pravomoc v otázkách víz, budou ve větší míře zvažovat přijetí pružnějších a rychlejších postupů spojených s vydáváním víz. Zatřetí se v této zprávě navrhuje, aby Evropský parlament, budoucí Evropská služba pro vnější činnost a zahraniční mise EU měly více styčných důstojníků odpovědných za ochranu zastánců lidských práv. Význam tohoto návrhu je ve zprávě zdůrazněn i doporučením, aby vysoká představitelka, komisaři pro vnější vztahy a zvláštní zástupci udělali vše pro uspořádání setkávání se zastánci lidských práv v rámci svých cest. Účelem toho všeho je, že bychom měli vynaložit skutečné úsilí o dodržení příslibů a závazků, jimiž jsme již vázáni podle obecných zásad EU v otázkách zastánců lidských práv. Gabriele Albertini, autor. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, článek 5 Všeobecné deklarace lidských práv uvádí, že „nikdo nesmí být podroben mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání“. Tento zákaz platí ve všech situacích a je hlavním pravidlem mezinárodního práva a jako takový se musí dodržovat ve všech státech. Nejen tato Všeobecná deklarace lidských práv ukládá ochranu lidských práv, činí tak i Úmluva Organizace spojených národů a Evropská úmluva. Evropská unie a její členské státy berou tyto povinnosti opravdu vážně. Minulý týden jsme si připomněli Den proti mučení, a nejen s ohledem na to se domníváme, že boj proti mučení představuje naprostou prioritu Evropské unie. Tyto mimořádně důležité právní a morální povinnosti musíme dodržovat, a proto je třeba prosadit povinnost důsledné kontroly obchodu se zařízením, které má působit mučení nebo jiné nelidské či ponižující zacházení nebo trestání. Okamžik, kdy bylo toto nařízení přijato, skutečně představoval velký krok kupředu, což také potvrdil zvláštní zpravodaj OSN pro otázky mučení. Nařízení může sloužit i jako model pro jiné mezinárodní právní předpisy na toto téma. Jeho uplatňování však bohužel nebylo tak příkladné jako jeho přijetí. Pouze sedm členských států poskytlo jednu nebo více každoročních veřejných zpráv stanovených článkem 13 nařízení, které obsahují podrobnosti o vydaných povoleních na dovoz nebo vývoz zboží, jež by bylo možné použít pro mučení. Tyto zprávy tvoří základní součást procesu posouzení řádného dodržování tohoto nařízení. Při analýze vydaných povolení vyvstala řada otázek týkajících se konečného užití a místa určení posuzovaného zboží. Z toho důvodu budou orgány, které zodpovídají za povolování vývozů, muset před jakýmikoli dalšími kroky provést podrobnější politické posouzení. Stejně tak jen minimum států sdělilo informace o sankcích za porušení tohoto nařízení Rady, jak to požaduje článek 17 nařízení.

143

144

CS


Téměř pět let po přijetí nařízení musí být aktualizován seznam zboží uvedený v přílohách k nařízení. Člověk dokáže být velice krutý a někdy se zdá, že lidská vynalézavost ohledně toho, jak druhým způsobovat utrpení je neomezená. Proto je mimořádně důležité udržovat krok s technologickým pokrokem v této neradostné oblasti. Ze všech těchto důvodů nyní nastal čas, aby se touto otázkou zabýval Evropský parlament a aby Evropská unie a členské státy byly vyzvány k předložení důkazů, že jsou schopny přijaté závazky dodržovat. Jako poslanci Evropského parlamentu máme úkol, který od nás občané očekávají a jímž je zajistit, aby orgány pracovaly odpovědně. A proto chceme mít k dispozici podrobné informace o tom, co bylo doposud učiněno pro úplné dodržování nařízení, i o opatřeních, jež nám dovolí situaci do budoucna zlepšit. Vítáme první krok, jímž je rozhodnutí, které na konci tohoto měsíce přijme výbor pro dohled nad uplatňováním tohoto nařízení. Nezapomínejme, že nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 nejsou jen hezká slova, ale že se jedná o zásadní a základní nástroj, jejž je nyní třeba v plné míře uplatňovat. Vital Moreira, autor. – (PT) Paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, mým úkolem je jménem Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu zdůvodnit otázku k ústnímu zodpovězení, kterou pokládáme společně s Výborem pro zahraniční věci o uplatňování nařízení, jež zakazuje nebo kontroluje mezinárodní obchod se zbožím nebo nástroji, které mohou, nebo by mohly být použity pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení nebo trestání. V roce 2001 reagoval Parlament na obavy vyjádřené vládami a nevládními organizacemi ohledně využívání policejního a bezpečnostního vybavení jako prostředků k mučení tím, že přijal usnesení, ve kterém vyzývá Komisi, aby předložila návrh evropské legislativy upravující obchod s tímto zbožím. V následujícím roce předložila Komise návrh, který byl přijat v roce 2005 jako nařízení (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června toho roku. Nařízení poprvé zavádí povinnou kontrolu různých typů vybavení, které je nejčastěji používáno při závažném porušování lidských práv, ale není zařazeno na seznam vojenského zařízení dvojího použití a strategických vývozů členských států. Toto nařízení zakazuje vývozy a dovozy výrobků určených výhradně k tomuto účelu a ukládá povinnost mít povolení k vývozu nebo dovozu výrobků, které mohou být tímto způsobem využity. Nařízení dále ukládá členským státům povinnost poskytovat informace a vypracovávat zprávy o uplatňování pravidel v něm uvedených. Jak už bylo řečeno, nařízení z roku 2005 představuje významný pokrok v ochraně nejzákladnějších lidských práv, konkrétně práva na život a nedotknutelnost, jež podstatou Charty základních práv Evropské unie ale i dalších mezinárodních nástrojů a úmluv na ochranu lidských práv, včetně nástrojů a úmluv Organizace spojených národů a Rady Evropy. Skutečnost, že toto nařízení vstoupilo v platnost, oslavovaly organizace lidských práv a, jak už bylo zmíněno, zvláštní zpravodaj OSN pro otázky mučení toto nařízení ho rovněž uvítal jako důležitý zlomový bod v boji proti mučení a jako příklad, jejž by ostatní země a další regiony měly následovat. K čemu však, dámy a pánové, takové nařízení máme, není-li řádně uplatňováno? Navíc, jak budeme vůbec schopni zjistit, zda je nařízení řádně uplatňováno, pokud členské státy, které jsou za jeho uplatňování odpovědné, nepodávají zprávy o dosažených výsledcích, jak to nařízení požaduje?

16-06-2010

16-06-2010

CS


Je skutečně velmi frustrující, pokud se dozvíme, že pouhých sedm zemí poskytlo informace o svých rozhodnutích udělit povolení pro dotčené zboží, a že některé zprávy dokonce neobsahují informace, z nichž lze situaci řádně vyhodnotit. Nemůžeme nadále akceptovat, že některé členské státy EU stále povolují nebo tolerují výrobu a mezinárodní obchodování se zbožím, které je podle tohoto nařízení zakázáno nebo podléhá kontrole. Na členské státy je především třeba důsledně naléhat, aby tyto povinnosti, jež stanovuje nařízení, řádně dodržovaly a aby bez prodlení předkládaly každoroční veřejné zprávy o činnosti, ve kterých poskytnou podrobné informace umožňující patřičnou veřejnou kontrolu. Zpráva musí obsahovat alespoň tyto údaje: informace o počtu obdržených žádostí o vývoz nebo dovoz, o zboží a zemích určení, jichž se tyto žádosti týkaly, a o rozhodnutích, která v případě těchto žádostí příslušné orgány přijaly, či zprávu o nečinnosti v případě, že žádné žádosti obdrženy nebyly. Bylo by také zajímavé vědět víc o tom, jaká opatření byla přijata nebo jsou ustanovena za porušení tohoto nařízení ze strany komerčních subjektů, protože bez vhodných sankcí toto nařízení zjevně dodržováno nebude. A konečně existují důvody k aktualizaci údajů a k tomu, aby byl přezkum nařízení samotného, a zejména jeho příloh, prováděn pravidelněji. Dámy a pánové, toto nařízení je důkazem toho, že ochrana lidských práv může vyžadovat i zákazy nebo omezení obchodu s některými výrobky. Volný obchod s nástroji smrti nebo mučení skutečně není přijatelný. Z toho důvodu musíme toto nařízení důsledně uvést do praxe, aby se tak mohlo stát modelem v rámci Unie i pro další země mimo Evropskou unii, jak tomu na počátku mělo být. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka . – Pane předsedající, jsem velmi potěšena tím, že mám možnost v této sněmovně diskutovat o lidských právech. Sněmovna vyjádřila svůj závazek v této oblasti při mnoha příležitostech. Plně tento závazek sdílím. Evropskou unii lidská práva zajímají. Na lidských právech je založena naše identita a jsou také základem toho, co děláme po celém světě. Náš vlastní příběh, příběh zakotvení lidských práv, demokracie a právního státu ve všech 27 členských státech, je příběhem úspěšným a může být zdrojem inspirace pro ostatní. Takže je pochopitelné, že jsme rozvinuli velmi různorodý soubor mechanismů na podporu těchto hodnot – jak to je ostatně v této zprávě o lidských právech a demokracii ve světě uvedeno. Jen jeden příklad: za posledních 18 měsíců jsme poskytli 235 milionů EUR na financování 900 projektů nevládních organizací ve 100 zemích. Tato práce je velice důležitá a musí dál pokračovat. Nejsme však výhradními aktéry, a ani nejsme jediní, komu se podařilo být hospodářsky a politicky úspěšní. A protože se svět mění, potřebujeme si stále klást otázku, co bychom mohli udělat lépe. Lidská práva jsou všeobecné hodnoty, přesto jedno řešení, které by bylo vhodné pro všechny, tady nefunguje. Neznamená to, že bychom měli měnit poselství o důležitosti lidských práv, je tu však prostor ke zlepšení v tom, jak naše cíle naplňujeme. Největšího pokroku dosáhneme, budeme-li k otázkám lidských práv přistupovat soustředěným a realistickým způsobem. Potřebujeme naše úsilí zacílit a u každého případu zvolit to nejvhodnější řešení pro příslušnou zemi a vycházet přitom z důkladného porozumění problémům této země.

145

146

CS


Potřebujeme se také více orientovat na výsledky. Dřívější usnesení této sněmovny požadovala více informací, aby bylo možné lépe vyhodnocovat účinnost našich politik. Vaše obavy sdílím. Musíme naše úsilí posuzovat podle toho, jaké jsou skutečné výsledky, třebaže naše příspěvky ke zlepšení situace lidských práv jsou investicemi v dlouhodobější perspektivě. V tomto ohledu je dobrým příkladem činnost podvýboru pro lidská práva a jeho předsedkyně paní Hautalaové a já osobně zprávu a její zjištění skutečně velice vítám a vzdávám hold těm, kteří na této věci tak tvrdě pracovali. Dovolte mi, abych se zabývala některými konkrétními aspekty, přičemž sama za sebe mohu jednoznačně říci, že se budu i nadále setkávat, a to jak v Bruselu, tak v zahraničí, se zástupci občanské společnosti a zastánci lidských práv, jak jsem to učinila například v Gaze, v Číně a naposledy v Bruselu. Očekávám, že to budou dělat i kolegové v delegacích a zde v Bruselu. Dobrým příkladem efektivní a dobře organizované činnosti byla naše práce na podpoře ratifikace Římského statutu při přípravě na konferenci v Kampale v letošním roce. Na úrovni delegací a vedoucích kanceláří jsme hovořili s jednotlivými zeměmi, nabízeli jsme jim podporu EU a současně spolupracovali s členskými státy a předsednictvím EU. Dovolte mi alespoň jeden z úspěšných příkladů. Minulý měsíc jsem navštívila Seychely a hovořila jsem tam o řadě oblastí možného posílení naší vzájemné spolupráce, přičemž největší pozornost byla věnována boji proti pirátství. Zmínila jsem také Mezinárodní trestní soud a vyzvala prezidenta země pana Michela, aby Parlamentu předložil ratifikační listinu. Když jsem se vrátila domů do Bruselu, s velkým potěšením jsem obdržela dopis s potvrzením toho, že vláda již požádala o zahájení procesu. Pokud jde o budoucnost, ráda bych, aby byla věnována větší pozornost podpoře zrušení trestu smrti na celém světě. Chci vás ujistit, že práce na zrušení trestu smrti je mou osobní prioritou. Sama dohlédnu na to, abychom dosáhli pokroku v této záležitosti jak na dvoustranných, tak mnohostranných fórech, přičemž prvním z nich by mělo být zasedání Organizace spojených národů, které se uskuteční v září. Jak víte, Lisabonská smlouva vnese více soudržnosti, více systémovosti, a tudíž i více účinnosti do utváření zahraniční politiky EU: je to i příležitost pro nás, abychom pokračovali v naší práci v otázkách lidských práv, demokracie a právního státu. Tyto otázky se jako červená nit potáhnou vším, co budeme ve vnější politice zajišťovat. Služba pro vnější činnost, jakmile bude zavedena, nám poskytne příležitost k využití našich možností a může posílit naši schopnost hovořit jedním hlasem. S touto integrovanou strukturou by mohla tato nová služba rovněž pomoci zajistit, aby se otázky lidských práv promítaly do všech oblastí naší vnější činnosti, a to i do společné bezpečnostní a obranné politiky, politiky rozvoje a obchodní politiky. V této souvislosti se ještě zmíním o otázce k ústnímu zodpovězení, jež se týká obchodování se zbožím používaným při mučení. EU bere tento svůj závazek boje proti mučení velmi vážně. Jakékoli nedostatky v provádění nařízení (ES) č. 1236/2005 by měly být – a budou – řešeny. Vyzvali jsme v tomto duchu Amnesty International a výzkumnou nadaci Omega, aby v závěru tohoto měsíce představily svá zjištění na zasedání Regulačního výboru s členskými státy EU V oblasti lidských práv se musíme stejně jako v jiných oblastech sjednotit. Potřebujeme trvalé úsilí ze strany členských států, této sněmovny a ostatních orgánů EU. Rovněž činnost,

16-06-2010

16-06-2010

CS


kterou běžně děláme, je třeba přezkoumat a snažit se zajistit, abychom co nejlépe využívali nástroje, které máme k dispozici – od dialogu o lidských právech až po hlavní směry EU, od evropského nástroje pro demokracii a lidská práva až po naši dvoustrannou pomoc a naše akce konané v rámci mnohostranných fór Revidování celkové strategie EU v oblasti lidských práv by mohlo být velmi přínosné a tento rok mám v úmyslu zahájit postup konzultací s cílem informovat o vytváření nové strategie v oblasti lidských práv. Vážení poslanci, drazí přátelé, Eleanor Rooseveltová říkala toto: Je lepší zapálit malou svíčku, než proklínat tmu. A to platí i pro naši politiku v oblasti lidských práv. V Evropské unii máme k dispozici mnoho dobrých nástrojů, díky kterým můžeme zabezpečit lepší svět. Musíme je využít a lépe propojit. A to je to, co chci také dělat, co nejvíce využít potenciálu nového lisabonského uspořádání a mít nadále možnost počítat s vaší velmi důležitou podporou. László Tőkés, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, jako stínový zpravodaj za skupinu PPE a také jako koordinátor stejné politické skupiny pro podvýbor pro lidská práva bych nejprve rád poděkoval paní Hautalaové za náročnou práci, kterou na zprávě odvedla. Jak se již při hlasování na dubnovém zasedání podvýboru pro lidská práva ukázalo, těší se tato zpráva velké podpoře napříč politickými skupinami, neboť problematika ochrany lidských práv zůstává společným zájmem nás všech. Kompromis, kterého jsme dosáhli a ve kterém jsme zohlednili různá stanoviska, je dobrý. Evropská unie má již vypracovány velice cenné mechanismy a nástroje, nicméně, jak jsem již zdůraznil v předchozích rozpravách, musíme zlepšit provádění stávajících pravidel, včetně vyhodnocení stávajících politik, které rozvíjely účinnější ochranu. A nakonec důrazně vyzývám členské státy, aby ukázaly, že jsou schopny projevovat silnější politickou podporu činnostem zastánců lidských práv, jak tato zpráva také zdůrazňuje. Zavedení Lisabonské smlouvy bude znamenat jednu důležitou věc, a to, že se ochrana a bezpečnost zastánců lidských práv stane prioritou ve vztazích EU se třetími zeměmi a bude nově zahrnována do zahraniční politiky Unie na všech úrovních, abychom zvýšili soudržnost, účinnost a důvěryhodnost podpory lidských práv, o niž EU usiluje. Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D. – (FR) Pane předsedající, Evropská unie vzbuzuje velké naděje v zemích, které ji obklopují, neboť trvale ztělesňuje lidská práva. Dost často se však tyto země cítí zklamány, neboť naše šlechetná slova zjevně nejsou podpořena praktickými výsledky. Víme, že lidská práva není možné ukládat silou a že je to spousta postupné práce za pomoci důsledných politik, která se musí spolehnout na oporu občanské společnosti a počítá s nově se rozvíjejícími demokratickými silami; protože jedině tak můžeme změnit lidská práva ve světě, obzvláště tam, kde existují zkorumpované nebo diktátorské politické režimy. Evropa získala skvělý nástroj, konkrétně nástroj ke sledování voleb Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva. Mnozí z nás, kteří se těchto volebních pozorování účastní, však vědí, že volby sice bývají dost často prohlášeny za formálně nesprávné nebo zmanipulované, avšak v Radě ani v evropských politikách to nevede k žádné výrazné koordinované reakci. Politici, kteří podvádějí, nakonec po volbách selžou, a nejkrutěji tím bývá postiženo obyvatelstvo. Někdy to možná projde, a paradoxně právě v té chvíli, kdy přestaneme zkorumpované režimy kvůli únavě prověřovat, což je naprosto zvrácený efekt našich nástrojů.

147

148

CS


A tak, paní vysoká představitelko, opakuji, že tento nástroj podporujeme, nezamýšlíte však změnit strategii reakcí, aby byly tváří v tvář podobným případům výraznější? Nechtěla jsem žádný z nich jmenovat, ale bohužel je jich hodně. Metin Kazak, jménem skupiny ALDE . – (BG) Jak omezit a regulovat obchod se zbožím, které je používané k nelidskému trestání – to je problém, který znepokojuje několik parlamentních výborů. Jako liberál jsem přesvědčený, že bez respektu k lidským právům a svobodám není možno vytvářet žádné obchodní ani hospodářské vztahy založené na partnerství. Z čeho v obou případech obavy výborů pramení? Seznam zboží používaného k mučení není dost podrobný. Nestačí tento seznam aktualizovat, je také potřeba, aby byl sestaven nový seznam, založený na jasných kritériích, podrobněji rozvedený a zahrnující zboží, které musí být rozhodně zakázáno, a zboží, jehož šíření by mělo být kontrolováno komisemi. Řada členských států opomenula předložit roční zprávu o tom, jak plní závazky podle tohoto nařízení. Další země zase neuvedly informace o sankcích za porušení tohoto nařízení. Přestože k řešení této záležitosti dosud nebyla téměř žádná politická vůle, ničím nelze omluvit nesplnění povinnosti vztahující se na tento obchod. A to je důvod, proč pomocí usnesení naléháme na Komisi, aby zveřejnila podrobnou zprávu o obchodu se zbožím používaným k mučení. Evropský parlament očekává důraznější opatření, jak kontrolovat výrobu a distribuci tohoto zboží a jak regulovat mezinárodní obchod s ním, neboť je to nedílnou součástí našeho celkového závazku k dodržování lidských práv. Barbara Lochbihler, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, baronko Ashtonová, boj proti mučení všude ve světě je stanovenou politikou Evropské unie a v této oblasti probíhá řada činností prostřednictvím pokynů EU k boji proti mučení a zákazu vývozu nástrojů používaných k mučení. Nejdříve však musela jedna nevládní organizace vydat zprávu, v níž upozornila Komisi a Parlament na mezery v tomto zákazu vývozu, od kterého je nutné okamžitě upustit. Jak to tedy uděláme? V usnesení je dost návrhů a my o nich budeme zítra hlasovat. Je však zcela nepochopitelné, proč usnesení neuvádí jednotlivé členské státy EU, které buď zprávu nepředložily, nebo u nich bylo prokázáno, že zákaz vývozu porušují. Ve své zprávě o lidských právech v EU baronka Ashtonová uvádí, že země vně EU stále více sledují, jak samotná EU uplatňuje normy pro ochranu lidských práv. Tak je to správné a také zcela pochopitelné. Naše politika v oblasti lidských práv musí být soudržná a rovněž sebekritická, a jestliže si chceme zachovat důvěryhodnost, bylo by dobré, aby prvořadým cílem naší politiky nebylo postavit do příznivého světla náš region. Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, historie nás učí, že země s přísnými normami pro lidská práva často také nejvíc prosperují a žijí v míru. Měli bychom proto být hrdí na to, čeho EU v tomto ohledu dosáhla, avšak tyto výsledky nás chtě nechtě staví do situace, kdy se musíme zasadit o respektování lidských práv po celém světě. V současné době se setkáváme se skutečně mnoha případy nehorázného zanedbávání lidských práv. Vezměme si například Írán, kde jsou pravidelně vykonávány popravy na cizoložnících, homosexuálech, politických disidentech, a dokonce na nezletilých. Podívejme se na Severní Koreu, kde si díky její izolovanosti ani nedokážeme představit, k jak hrůznému zacházení dochází v jejích koncentračních táborech, obzvláště vůči těm, kdo se pokusí z tohoto stalinistického pekla uprchnout. Uvažme situaci Barmy, kde vojenská junta

16-06-2010

16-06-2010

CS


terorizuje obyvatelstvo, a Venezuely, jejíž vůdce Hugo Chávez systematicky potlačil politický disent a ukončil činnost médií. A blíž k nám, udělením loňské Sacharovovy ceny Evropského parlamentu ruským zastáncům lidských práv jsme vyjádřili naše obavy ohledně této země, ve které stále vládne beztrestnost, zejména v případě vyšetřování vražd novinářů. A do čeho všeho je zapojená armáda na severním Kavkaze? Skutečně nevíme. Lidská práva pochopitelně nemohou být a nejsou jediným kritériem pro vztahy EU se třetími zeměmi. Čínská lidová republika se například těší rostoucím hospodářským a strategickým vztahům s Unií, a přesto pokračuje v brutálním potlačování základních svobod, včetně takových věcí, jako je cenzura internetu. Podobné vztahy máme se Saudskou Arábií, kde je za alkohol stínána hlava, a s Pákistánem, který zakazuje podporovat Ahmadího muslimy. Musíme být realističtí v tom, čeho můžeme doopravdy dosáhnout, neměli bychom se však nikdy přestat snažit přesvědčovat ostatní o přednostech našich demokratických hodnot, které nám tak dobře posloužily a díky nimž jsme se ve světě stali synonymem civilizované společnosti. Zákaz obchodování s nástroji určenými výlučně k mučení by pro Evropskou unii mohl být rovněž velice užitečný, aby prokázala, že tuto otázku bereme opravdu vážně. Marie-Christine Vergiat, jménem skupiny GUE/NGL . – (FR) Pane předsedající, zastánci lidských práv jsou uznáváni především za to, co dělají. Jsou to všichni ti, kdo po celém světě a často ve velikém ohrožení života bojují za to, aby byla zavedena, praktikována a hájena všechna práva stanovená ve Všeobecné deklaraci lidských práv Organizace spojených národů a jejích doprovodných textech. Plně tuto zprávu schvaluji. Domnívám se, že pojem lidských práv musíme chápat tak, jak byl definován Organizací spojených národů, která stanovila, že se jedná o všeobecná a nedělitelná lidská práva. Všeobecná znamená, že lidská práva musí být hájena po celém světě, a nedělitelná, že musí být hájena rovnou měrou, aniž by někteří byli povyšováni nad ostatní, ať už z hlediska práv občanských a politických, hospodářských a sociálních či environmentálních a kulturních. Evropská unie má v této oblasti řadu různých nástrojů a já osobně jsem ráda, že se jimi zpráva podrobně zabývá, mimo jiné v souvislosti tím, že Parlament má v této oblasti nové povinnosti. Chci také poděkovat paní Hautalaové za kvalitu její zprávy a za to, jakým způsobem s námi na ní byla ochotna spolupracovat. Tato zpráva je k politice Evropské unie poměrně kritická. Všichni víme, že k tomu, aby se slova proměnila v činy, je zapotřebí ještě spoustu práce. Hospodářské a diplomatické zájmy mají příliš často přednost před lidskými právy a toto nejednoznačné vymezení má neblahé důsledky v prvé řadě pro ty, kdo lidská práva hájí. Politika Evropské unie se, právě tak jako politiky jednotlivých členských států, nezřídka mění podle okolností. Pro aktivisty lidských práv, mezi něž patřím i já, je tato skutečnost netolerovatelná. Touto zprávou nejenže odsuzujeme všechny formy násilí na zastáncích lidských práv, ale také vytyčujeme některé své vlastní možné postupy, které musíme krok za krokem rozvíjet, což nám nakonec umožní posílit důvěryhodnost Evropské unie jako celku, aniž bychom tím byť jen v nejmenším věci zneužili. Souhlasím s vámi, paní hlavní představitelko, že v této oblasti toho máme ještě mnoho na práci. To ukázala i předchozí rozprava, a stejné to bude i zítra, až budeme v odpolední

149

150

CS


rozpravě hovořit o Libyi, a bude tomu tak i v případě politiky, již Parlament přijme k prodeji nástrojů používaných k mučení, který některé Evropské země praktikují. David Campbell Bannerman, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, nepochybuji o tom, že my všichni, co zde sedíme, se zasazujeme o lidská práva. Mnohá z nich vycházejí z nejlepších tradic anglického práva – například Magny Charty z roku 1215, která odsoudila svévolné odnětí svobody, a činnosti britských právníků, kteří se po válce velkou měrou zasloužili o sepsání Evropské úmluvy o lidských právech. Zdá se však, že výkon agendy lidských práv nám dnes byl ukraden hrabivými právníky a politickými oportunisty. Daleko od Spojeného království, tady ve Štrasburku, má své sídlo Evropský soud pro lidská práva. A nyní jeho Výbor ministrů rozhodl, že Británie musí změnit svůj zákaz neumožňující vězněným osobám volit, protože to poškozuje lidská práva vězňů. Rozhodně bychom měli prostřednictvím lidských práv chránit všechny důstojné občany, kteří dodržují zákony, a nikoli teroristy, zloděje, vrahy a porušovatele zákona. Skutečně nás jako politiky má nějaký soud žádat, abychom usilovali o hlasy takových, jako je Ian Huntley, pedofil, který zavraždil dvě holčičky v Sohamu, mém volebním obvodu? Je snad to, že budeme vyhledávat jeho uznání, důležité kvůli spravedlnosti? Je správné klepat na dveře cely Rosemary Westové, sériové vražedkyně, abychom si zajistili její podporu? A co Abú Qatada, Bin Ládinova pravá ruka v Evropě? Koho bude volit ten? Možná Liberální demokraty, protože ti tento nesmysl podporují. Leč vážně, tyto velké vězeňské populace by mohly výrazně změnit poměry okrajových hlasů, zejména na místní úrovni. Neměli bychom tedy vůbec dávat rovnítko mezi práva důstojných, zákony dodržujících občanů a práva těch, kdo vraždí a loupí. Ti ztratili své právo účastnit se v politickém procesu, když vzali život druhému člověku, když vzali druhým lidem jejich práva a když vzali jiným lidem jejich majetek. A co práva obětí? A nebyla by spíš než jen práva lepší lidská odpovědnost? Podobně jako u eura si myslím, že měna lidských práv rychle spěje ke svému debaklu. Vraťme se zpátky ke zdravému rozumu. Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, jako zpravodajka zdůrazňuji, že podle Charty OSN je každý členský stát povinen zajistit, aby dodržování lidských práv bylo všeobecné. Evropská úmluva o lidských právech však podle všeho uvažuje odlišně, neboť propůjčuje některým zvláštní práva na úkor ostatních. Zvláštní práva, jež jsou například přiznána „cestovatelům“, vedla k tomu, že ve Spojeném království, v mém volebním obvodu West Midlands, mají místní lidé svá práva omezena. V souladu s ochranou zajišťovanou touto úmluvou mohou takzvaní cestovatelé stavět na pozemcích, o něž místní lid pečoval a které šetřil pro prospěch příštích generací. Pozemky jsou známy jako zelený pás. S ochranou podle této úmluvy mohou cestovatelé požívat zvláštních výhod ve zdravotnictví a vzdělávání, tedy službách, jež byly s velkými výdaji budovány po generace. V komunitě, za kterou hovořím, hlídkují občané ve dne v noci venku ve větru a v dešti s cílem zajistit, aby tito cestovatelé dodržovali právní závazky. Jsou připraveni lehnout si za obrovského osobního rizika na silnici, aby zastavili kolony nákladních aut dovážejících beton a asfalt. Jsou to těžce pracující, zákony dodržující občané, kteří chtějí jen bránit svá práva a práva svých rodin. Kvůli této úmluvě musíme dnes za tato práva bojovat v polích a na cestách venkovské Anglie.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Souhlasím se zpravodajkou. Musíme vzdávat hold zastáncům lidských práv, ať už jsou kdekoli, v Íránu, Gaze, na Kypru nebo – kvůli této úmluvě – na anglickém venkově. Může se to zdát ve srovnání se situací mnohých lidí ve světě malicherné, ale chci jen říci, že lidská práva jsou v ohrožení všude, práva, jež byla tak těžce vybojována na naší vlastní půdě, jsou nám drahá tak, jako nikomu jinému. Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, Evropský parlament a my, jeho poslanci, přikládáme otázce lidských práv velkou důležitost a je potřeba je podporovat. Jedná se rovněž o významnou součást mezinárodní politiky, a to zejména nyní, kdy máme nové pravomoci a existují ustanovení Lisabonské smlouvy. Zprávy předložené k rozpravě jsou významnými dokumenty. Je ovšem nemožné vyjádřit se k nim v mém krátkém projevu v plné šíři. Máme mnoho partnerů v Unii, Radě Evropy a v OSN, a rovněž mezi těmi, kteří vedou kampaň za lidská práva a tato práva hájí. Zaprvé bych chtěl ocenit skutečnost, že je na poli lidských práv veden dialog. Nemusí to vždy přinášet rychlé a dobré výsledky. Platí to zejména tehdy, hovoříme-li o politice sousedství nebo o zemích východního partnerství. Podle mého názoru, a tato má výzva je určena i paní Ashtonové a panu Fülemu, bychom měli vytvářet tolik pobídek a nástrojů na podporu lidských práv, kolik je jen možné. Souhlasím se slovy paní vysoké představitelky, že bychom se měli změnit v tom, jak předáváme své poselství, a že by každé porušení lidských práv mělo vyvolat reakci na politické nebo též hospodářské úrovni. Musíme zastánce lidských práv podporovat. A i to kromě jiného ve zprávě paní Hautalaové zaznělo. Rád bych vyjádřil naději, že Sacharovova cena, která je Evropským parlamentem udělována zastáncům lidských práv, povede k větší podpoře ze strany všech orgánů Evropské unie, čímž bude zajištěno daleko lepší využití této sítě laureátů ceny. Nedávno se konal summit EU-Rusko. Ve stejné době ruští demonstranti – v Petrohradě a v Moskvě – protestovali proti zneužívání práva na shromažďování. Unie na to nijak nereagovala a mezi těmi, kdo nás k reakci vyzývali, byl i držitel Sacharovovy ceny. Utváříme novou Službu pro vnější činnost. Od samého počátku zahrňme do pravomocí této služby vše, co se týká otázek lidských práv. Pomůže nám to lépe využívat všechny nástroje, které máme k dispozici a jimiž Evropská unie může přispět k zastavení porušování lidských práv. Vittorio Prodi (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, paní místopředsedkyně Ashtonová, zastánci lidských práv sehrávají klíčovou úlohu v prosazování lidských práv na celém světě a často je přitom v sázce jejich život. Dodržování lidských práv je jednou ze základních hodnot Evropské unie a Evropská unie se o ně vždy opírala. Proto je nyní tak důležité věnovat i dál pozornost dodržování těchto práv jako celku. Práce, již v tomto ohledu odvedl Parlament, je pro zajištění této věci klíčová, a já proto děkuji zpravodajce Hautalaové za její vynikající zprávu, k níž významnou měrou a konstruktivním způsobem přispěla též skupina progresivní aliance socialistů a demokratů. Musíme se však také dívat do budoucnosti. Myslím, že nastal čas, abychom přijali jasnou odpovědnost, jinými slovy abychom se začali zabývat otázkami dodržování lidských práv jako komplexním jevem; musíme v současné době usilovat o dosažení skutečně vysoké úrovně komplexnějšího přijímání těchto práv. Jsem pevně přesvědčený, pane předsedající, že základní práva by měla zahrnovat i právo na rovný přístup k přírodním zdrojům, k vodě a rovněž k potravinám, právo na zdravotní péči, právo na vzdělání a právo na přístup k informacím.

151

152

CS


Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se zároveň domnívám, že se nám především musí podařit co nejvíce využít novou Službu pro vnější činnost a zajistit aby zahrnovala organizace a osoby, které vyznačují úctou k lidským právům. Paní Ashtonová dnes dopoledne zmínila Ruskou federaci a naše vztahy s touto federací v souvislosti s lidskými právy. Takové problémy, se kterými se setkáváme denně, jsou často podceňovány. Evropská unie hraje a musí i nadále hrát vedoucí úlohu na mezinárodní scéně v tom, že se bude těmito problémy vážně zabývat. Kristiina Ojuland (ALDE) . – (ET) I já bych ráda začala poděkováním baronce Ashtonové, která vždy trvala na ochraně lidských práv a také dnes ve svém úvodním prohlášení zaujala velmi jasný postoj. Zpráva, kterou vypracovala naše kolegyně poslankyně Heidi Hautalaová, upozornila na jeden velice důležitý aspekt. Ve zprávě se uvádí, že dohody o obchodu, které obsahují doložky o lidských právech, by Evropské unii měly poskytnout možnost, aby jako podmínku obchodu požadovala dodržování lidských práv Chceme-li zajistit, aby otázky lidských práv nezůstávaly jen planou rétorikou, Evropská unie musí výrazně zvýšit soudržnost svých politik a též pomáhat členským státům v koordinaci jejich vlastních politik ve vztahu ke třetím zemím. Musíme zužitkovat tuto výhodu hospodářských a obchodních pák, které máme v rukou, a využít podmínek ke zlepšení celosvětového stavu lidských práv. Neharmonizované politiky umožňují zemím, které lidská práva nedodržují, skrze dvoustranné vztahy s jednotlivými členskými státy jednat jen ve vlastním zájmu – nehledě na závazky přijaté na evropské úrovni k ochraně lidských práv – a to podrývá naše společné úsilí. Žádný vnitrostátní hospodářský zájem nemůže být důležitější než hodnoty, jež reprezentuje Evropská unie jako celek. Ráda bych proto požádala paní vysokou představitelku, aby poskytla Parlamentu přehled o tom, jaké kroky zamýšlí učinit z hlediska příslušných politik členských států Evropské unie, a to nyní i v budoucnu … (Předsedající řečnici přerušil) Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Paní Ashtonová, lépe předávat naše poselství – tak jste to vy vyjádřila – neznamená mít dvojí normy. Je znepokojující – a mám zde na mysli především Evropskou unii, ale ani ne tak Evropský parlament, jako spíš Radu a Komisi – že stejný problém často chceme řešit různým způsobem. Pokud jsou lidská práva porušována v zemích, které jsou méně zajímavé pro největší členské státy EU, ať už z obchodního nebo hospodářského hlediska, lidská práva v těchto zemích pro nás představují naprostou prioritu. Když jsou však lidská práva porušována v zemích, které jsou zajímavé z hlediska obchodu a průmyslu v největších zemích Unie, pak hlas Unie najednou slábne a je mnohem méně zřetelný. Takovým dvojím normám bychom měli rozhodně bránit. (Předsedající řečníka přerušil) Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, dovolte mi nejprve zdůraznit, že zpráva o lidských právech a demokracii ve světě je velice důležitá a dlouho očekávaná. Jsou v ní řešeny ty nejdůležitější otázky lidských práv. Velkým problémem ale je, že zpráva se téměř nedotýká činností EU v oblasti lidských práv. Již tu více než jednou zaznělo přání, aby Rada stanovila ukazatele a jasná srovnávací kritéria, o kterých hovořila místopředsedkyně Komise, s cílem měřit účinnost politik EU v oblasti lidských práv.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Další otázka, o které bych se dnes chtěla zmínit, se týká přístupu Evropského parlamentu k informacím a příslušným dokumentům Rady a Komise, který byl až dosud omezen a ani přes několik dalších doporučení ze strany Parlamentu se v tomto ohledu situace nezměnila. Dovolte, abych jako příklad uvedla dialogy o lidských právech, které jsou vedeny s orgány příslušných zemí. Nedávno uskutečnila Rada kolo rozhovorů s Ruskem o otázce lidských práv. Dobře víme, jak situace lidských práv v Rusku vypadá: jsou zabíjeni novináři, převažuje ovzduší nezákonnosti, vláda je neústupná v otázce takzvaných teroristů na severním Kavkaze atd., nicméně bychom rádi věděli toto: jaká byla reakce Rusů, kteří se účastnili dialogu a chystají se přijmout nějaká vhodná opatření? Vím, že můj čas uplynul, dovolte mi však zmínit, že plně chápu, že oblast lidských práv spadá pod společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, nicméně otázka lidských práv nemůže být navýsost tajná ... (Předsedající řečnici přerušil) Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, nejprve bych rád vzdal hold mojí přítelkyni a kolegyni paní Hautalaové za její zprávu o zastáncích lidských práv a rovněž za to, jak vynikajícím způsobem předsedá našemu podvýboru pro lidská práva. Chtěl bych také v této rozpravě uvítat zprávu o lidských právech a velice pečlivou práci, která byla odvedena na různých úrovních v dobré víře, aby tato Evropská unie dostála našim povinnostem dodržovat lidská práva. Vítám zvyšující se počet našich dialogů se třetími zeměmi o lidských právech a jejich rostoucí důležitost, jak to tato zpráva rovněž reflektovala, ale dialogy, stejně jako samotná zpráva, nesmí být samy o sobě cílem. Proto chci ocenit diskuse, které s námi vysoká představitelka Ashtonová vede o tom, jak jsou do nové Služby pro vnější činnost zahrnuta a začleněna lidská práva. Teď se teprve ukáže, zda to, co říkáme, myslíme vážně.. Chci, aby bylo zaznamenáno, že společně projednáváme například to, jak by bylo možné zachovat horizontální ředitelství pro otázky lidských práv, převést gesci v této oblasti na úroveň generálního tajemníka a zároveň zachovat oddělení pro otázky lidských práv ve všech regionálních ředitelstvích a ve všech delegacích EU po celém světě. Něco z toho může být v tomto právním rozhodnutí a prohlášení obsaženo, na další přijde řada později, a já nechci přispět k žádným dalším průtahům, nicméně, jak se tento Parlament dozvěděl ve chvíli, kdy přijal rozhodnutí o ukončení činnosti svého podvýboru pro lidská práva, aby ho vzápětí znovu jmenoval, je mnohem snazší o začleňování lidských práv do evropské politiky hovořit, než v této oblasti pracovat. Když se tedy vysoká představitelka zmiňuje o tom, že je odhodlána zahrnout lidská práva do vnější evropské politiky, jsem si naprosto jist, že její odhodlání je upřímné, a jestliže jsou tyto otázky lidských práv červenou nití – jak to nyní paní vysoká představitelka nazývá – která se potáhne celou její novou službou, je náš Parlament připraven s ní spolupracovat s cílem zajistit, že to bude nit, která se nepřetrhne ani se neztratí v obrubě. Marietje Schaake (ALDE). – Pane předsedající, i já musím vzdát čest těm kolegům, se kterými v otázkách lidských práv spolupracujeme. Je to skutečně velice příjemná spolupráce na tak významném tématu. Sotva bychom nalezli chvíli, kdy by bylo naléhavěji nutné, aby Evropa převzala zodpovědnost za řešení situace lidských práv ve světě. Chci pouze zdůraznit, že my, poslanci

153

154

CS


Evropského parlamentu z různých politických skupin, jsme prostřednictvím písemného prohlášení jménem evropského lidu právě podpořili íránský lid v tom, aby požadoval dodržování lidských práv. Setkali jsme se nedávno s Nazanin Afšín-Džamovou, která jako zastánkyně lidských práv bojuje ve své zemi proti popravám dětí. Chtěla jsem tím jen připomenout, jakým brutálním metodám jsou někteří lidé vystaveni, a zejména také některé praktiky, které musíme bezodkladně ukončit. Tato služba pro vnější činnost povede k dalšímu zefektivnění a větší koordinaci evropské zahraniční politiky a otázky lidských práv si zaslouží naši ucelenou a komplexní pozornost. Mezi zeměpisnými oblastmi, v nichž dochází k porušování lidských práv, bohužel existuje smutná konkurence, podobně tomu však je i v horizontálním smyslu a například práva žen a svoboda vyjadřování potřebují naši pozornost, protože dochází k jejich porušování. Jako příklad by mohl sloužit opět Írán, kde k porušování všech těchto práv dochází. Írán je naší prioritou v rámci politické agendy, ale mezinárodní společenství v tuto chvíli velmi zaměstnává hlavně íránský jaderný problém. Výzvy, kterým čelíme, jsou opravdu velké, a proto ani naše řešení v otázkách lidských práv nemůže být triviální. Ze strany OSN a Evropské unie budou sice ukládány sankce, nejsem však přehnaně optimistická co se týče konkrétních výsledků, které by mohly přinést. Budeme-li posilovat pravomoci obyvatelstva a angažovat se ve prospěch jejich autonomních a legitimních práv, povede to k tomu, že reformy budou vytvářeny zdola nahoru. Domácí opozice zatím podle všeho stále posouvá íránský režim ke změně názoru víc než mezinárodní sankce, což je velmi jasný ukazatel. Tento týden uběhl rok od doby, kdy se v Íránu uskutečnily prezidentské volby, které znamenaly počátek obnovení rázných a brutálních opatření režimu proti vlastnímu lidu. Za poslední rok tento režim ořezal minimální svobody, které íránský lid ještě měl, a opozice byla prakticky umlčena. Mnozí z nich uprchli, a mohli mít příležitost, pokud by byli přijati v Evropě jako zastánci lidských práv a disidenti. Mohou pro nás být velkým přínosem ve vytváření našich politik a neměli bychom na ně pohlížet jen jako na hrozbu nebo zátěž. Ráda bych vás proto, paní vysoká představitelko, vyzvala ... (Předsedající řečnici přerušil) Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Jsem velice rád, že paní Ashtonová zůstala zde ve sněmovně a že je tu s námi, neboť tím vyjadřuje svůj zájem o otázky lidských práv. Je pravda, že se v Evropě lišíme, pokud jde o geopolitické, sociální a politické záležitosti, v otázce lidských práv bychom však měli vystupovat jednotně, a to i přes rozdíly, které vyplývají jednak z naší národnosti, jednak ze stranické příslušnosti. Je to něco, co by nás mělo sjednocovat. Je však poněkud podivné, že nejsme schopni bránit nebo chránit ani ty, jimž udělujeme ceny. Držitel Sacharovovy ceny za rok 2006 – Alexander Milinkiewicz – čelí dnes ve své zemí útokům a represím. Ti, kdo obdrželi Sacharovovu cenu minulý rok – Oleg Orlov a Ljudmila Alexejevová –, rovněž čelí útokům a represím ze strany orgánů v jejich zemi. Chtěl bych zde vyzvat paní Ashtonovou a apelovat na nás všechny, ale především na paní Ashtonovou, aby byli hájeni všichni zastánci lidských práv, a zejména ti, které jsme poctili našimi cenami. Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Často se zaměřujeme na ochranu lidských práv proto, že je považujeme za všeobecná a za něco, na co mají všichni lidé nárok. Ze stejného důvodu nemůžeme přestat podporovat dodržování lidských práv po celém světě. Ale měli bychom mít na paměti, že ve chvíli, kdy požadujeme opatření ve prospěch lidských práv v zemích,

16-06-2010

16-06-2010

CS


kde dochází k jejich porušování, přijímáme zároveň určitou odpovědnost – odpovědnost za osud odvážných a dobrých lidí, které nazýváme zastánci lidských práv. Sami zastánci lidských práv se však někdy stávají i oběťmi porušování těchto práv, přičemž se tak zpravidla děje, právě když vykonávají své povinnosti v oblasti lidských práv. Zahrnuje to například vraždy, vyhrožování smrtí, případy únosů, odvlečení, svévolné zatýkání, věznění a mučení. Je naším úkolem pomoci všem, kteří riskují zdraví, svobodu a životy ve snaze hájit hodnoty, které chceme stanovit jako všeobecně závazné. Nesmíme tyto lidi opouštět. Potřebujeme jednat symbolicky, emotivně a morálně, ale měli bychom též činit nová právní, politická a diplomatická opatření. Všechny tyto věci jsou naléhavé, neboť ti, kteří hájí lidská práva, jsou zabíjeni. Zítra například budeme diskutovat o úmrtí konžského aktivisty Floriberta Chebeya Bahizireho, který před několika dny, 2. června, zemřel. Děje se to před našima očima. María Muñiz De Urquiza (S&D). – (ES) Pane předsedající, budu v této společné rozpravě hovořit o návrhu usnesení, které budeme zítra přijímat o obchodu se zbožím, jež by mohlo být použito k mučení. Je to příležitost prohloubit nařízení Rady (ES) č. 1236/2005, a třebaže jde o mezinárodní záležitost, je nutné usilovat o zlepšení jak jeho uplatňování, tak jeho znění. Co se týče uplatňování nařízení, měli bychom blahopřát sedmi členskými státům, které dodržují požadavky na předkládání každoročních zpráv o povolování těchto výrobků, a dalším dvanácti členským státům, které v požadované lhůtě zavedly odpovídající trestněprávní předpisy. Zbývající členské státy by měly jejich příkladu následovat a být v této věci transparentnější. Pokud jde o znění tohoto nařízení, je načase aktualizovat seznam výrobků v příloze II, jejichž vývoz je zakázán, s cílem zařadit na tento seznam i výrobky, jež mohou mít podobný účinek jako ty, které jsou v současné době zakázané, jak se to portugalské předsednictví chystá navrhnout koncem měsíce. Ukončilo by to situaci, níž se nyní potýkáme a ve které je možné obchodovat s výrobky s podobným účinkem, protože je to zkrátka legální. Symbolem mezinárodní identity EU by mělo být, že v Evropě nedojde k situaci, kdy by některé zboží určené k obraně nebo s dvojím využitím bylo využito k činnostem ohrožujícím mír, stabilitu nebo bezpečnost, a především že tyto výrobky nelze využít k represivním účelům nebo k porušování lidských práv, přičemž máme dobrý nástroj, k tomu, abychom to zajistili. Janusz Wojciechowski (ECR). – (PL) Pane předsedající, stejně jako poslankyně přede mnou, i já bych rád krátce pohovořil o nařízení zakazujícím obchodování se zbožím používaným k mučení. Takové nástroje dnes můžeme vidět v muzeích středověkých dějin. Mráz vám jde po zádech, když se na ně díváte, ale koneckonců tyto věci nejsou spojeny jen s historií a minulostí, existují i v současnosti, protože i mučení v současném světě existuje, a bohužel se takové případy objevují rovněž v zemích Evropské unie. Proto považuji zákaz obchodování se zbožím používaným k mučení za velice důležitý. Evropská unie by měla bojovat proti mučení ve všech jeho formách. A tento zákaz obchodování se zbožím používaným k mučení by měl být uplatňován co nejpřísněji. Pokusy o ospravedlnění mučení, například jako způsobu boje proti terorismu, jsou znepokojující. Je to v každém případě nesprávná strategie, neboť lidé odsouzení k mučení se budou přiznávat k věcem, které neudělali, zatímco skuteční původci většinou zůstávají

155

156

CS


nepotrestáni. Proto bych rád apeloval na to, a také chci o to požádat, aby nařízení a zákaz mučení byly v Evropské unii skutečně velmi dobře dodržovány. Kinga Gál (PPE). – (HU) Zastáncům lidských práv se musí dostávat zvláštní pozornosti, a musíme jít i nad rámec pouhé pozornosti, oni potřebují naši praktickou pomoc skrze niž zajistíme, aby na respekt a dodržování nebylo už příliš pozdě. Považuji za důležité, aby Parlament k těmto otázkám vydal stanovisko, a blahopřeji paní Hautalaové k této iniciativě a k vynikající práci, kterou odvedla. Protože zpráva dokonale shrnuje jednotlivé nezbytné kroky, ráda bych hledala odpověď na to, co Evropská unie musí v otázce lidských práv udělat, aby mohla poskytovat účinnou a velice rychlou pomoc zastáncům lidských práv, kteří ji potřebují. Samozřejmě, že v mnoha případech je nejdůležitější rychlost a účinnost, máme-li chránit jejich zdraví či dokonce jejich životy. Podporovat práci zastánců lidských práv, je jen jedním z aspektů obrany lidských práv. Z toho důvodu bude po zformování struktury Evropské služby pro vnější činnost klíčové, aby byla role lidských práv v této službě rozhodující a aby celou tuto práci prostupovalo začleňování otázek lidských práv do evropské politiky; to je jedna z věcí, které nám, jak to už zmínila paní Ashtonová, umožňila rovněž Lisabonská smlouva. Nyní je na vás, abyste k tomu vytvořili odpovídající praktické podmínky. Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Pane předsedající, když lidé hovoří o otázkách lidských práv, je přitom většinou řečeno mnoho krásných slov. Není to vždy tak snadné dodržet v praxi. Proto bych rád rozhodně podpořil tato prohlášení a materiály Parlamentu, které právem upozorňují na to, že v rámci Unie je nutno postupovat pragmaticky. Je velice důležité podporovat zastánce lidských práv účinněji, než tomu bylo doposud. Máme vůči těmto odvážným lidem zvláštní závazek. V souvislosti s tím bych rád položil paní Ashtonové dvě konkrétní otázky, protože je to podle mě mimořádně důležitá věc. Nyní pracujeme v Unii na přípravě kodexu o vízech EU. Jsme ve fázi příprav. V souvislosti s budoucími úkoly bych se rád zeptal, zda bude tento kodex regulovat záležitost vydávání víz pro zastánce lidských práv v situaci, kdy dochází k ohrožení jejich života? V současnosti jsou připravována zastoupení Unie. Existují již styční důstojníci v těchto nových zastoupeních, kteří by měli být zapojeni do ... (Předsedající řečníka přerušil) Jacek Protasiewicz (PPE). – (PL) Rád bych začal poděkováním paní Hautalaové a chci jí blahopřát k její zprávě. Vítám také slova, jež zazněla v této rozpravě z úst paní Ashtonové, a to, že tento problém dodržování lidských práv je středobodem evropské zahraniční politiky a že je rovněž odhodlána v tom pokračovat. Stavím však rozhodně proti neochotě našeho Společenství zasáhnout tam, kde jsou práva skutečně porušována, obzvláště pokud se tak děje v zemích velmi blízkých, jak tomu bylo nedávno například v Rusku a v poslední době také v Bělorusku. Rád bych vám jen připomenul, že v Bělorusku se dosud praktikuje trest smrti. Političtí oponenti jsou posíláni nadlouho do vězení a práce, již občané odvádí ve společnosti jménem nezávislých nevládních organizací, vyúsťuje v pronásledování ze strany orgánů, a to i přes formální dialog, který mezi běloruskými orgány a Evropskou komisí už více než rok probíhá právě na toto téma – dodržování lidských práv. Naše politika – v poslední době to stále častěji vidíme – musí být mnohem účinnější, a zejména paní Ashtonová musí reagovat rychle a rozhodně, obzvláště pokud ostatní orgány

16-06-2010

16-06-2010

CS


EU selžou, k čemuž docházelo za španělského předsednictví, které bylo co se týče otázek lidských práv bohužel velmi pasivní. Zítra se chystáme hlasovat o usnesení o summitu EU-Rusko, a toto usnesení musí obsahovat silnější odkaz na nedávné nepříjemné události v Rusku, zatímco v případě Běloruska naopak slova nestačí. Musíme využít nástroje, které nám nabízí východní partnerství, a rovněž další nástroje finanční a hospodářské povahy ... (Předsedající řečníka přerušil). Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Pane předsedající, začnu poděkováním paní Hautalaové, jejíž zpráva je podrobná a zároveň komplexní. Souhlasím s tím, že postavení Evropské unie jako ochránce zastánců lidských práv ve světě je úzce propojeno s její vlastní vnitřní povinností, kterou je dodržování lidských práv a základních svobod. Proto podporuji to, co bylo ve zprávě uvedeno ohledně jmenování místních styčných důstojníků v rámci evropských misí. Ztotožňuji se také s doporučeními, která se týkají posouzení stavu lidských práv ve třetích zemích. Posouzení dodržování lidských práv je velice důležité u zemí, které se zapojují do obchodních vztahů v EU. K zavedení sankcí vůči třetím zemím kvůli vážným porušením lidských práv bychom měli přistupovat s větším odhodláním. Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) V ochraně lidských práv, která jsou nedílnou součástí demokracie, je Evropská unie bezpochyby vedoucím subjektem. Z toho nám ale vyplývá množství závazků a množství povinností, které máme vůči světu. Zastánci lidských práv trpí pronásledováním, tyranizováním a často i fyzickým násilím, a proto jsem ráda, že paní Hautalaová předložila zprávu právě v této podobě. Po přijetí Lisabonské smlouvy bychom měli v této oblasti sehrát klíčovou úlohu, a to zejména prostřednictvím zastupitelstev Evropské unie ve třetích zemích. Doposud se nám to moc nedařilo, a proto bychom měli s novými pravomocemi využít všech nástrojů ke sledování situace v oblasti lidských práv a k podpoře jejich zastánců. V každé ze zemí, kde je zastoupení Komise, by měly být delegováni kvalifikovaní političtí představitelé, jejichž prvořadou agendou by byla právě lidská práva a demokracie. Děkuji ještě jednou zpravodajce. Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, pokud chceme být slyšet mimo Evropskou unii v otázce dodržování lidských práv, pojďme se nejprve pokusit být bezchybní na domácím poli. Evropská unie se rozhodla, že k Evropské úmluvě o lidských právech přistoupí jako Unie. Věřím, že toto mocné symbolické gesto odráží vůli 27 států ještě více se sbližovat v oblasti dodržování povinností, které svým členům ukládá Rada Evropy. Z mého pohledu to také znamená, že 27 států se zavázalo k dodržování pravidel štrasburského soudu pro lidská práva. Paní vysoká představitelko, jste připravena přesvědčit všechny členské státy Evropské unie, že od nynějška je nezbytné dodržovat každý rozsudek, který bude Soudem pro lidská práva vynesen, a svá rozhodnutí konzultovat s naším Parlamentem? Pomohlo by to odstranit podivné chování, které spočívá v tom, že poučujeme ostatní, zatímco přehlížíme naše vlastní povinnosti, přičemž ti ostatní čítají obecně dvacet a něco zemí, které nejsou členy Evropské unie ... (Předsedající řečníka přerušil)

157

158

CS


Catherine Grèze (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, především bych ráda poděkovala paní Hautalaové za vynikající zprávu, kterou předložila. Ve své zprávě zdůrazňuje nástroje, které Evropská unie na obranu lidských práv může využít, a zejména pak jeden nástroj, jejž osobně považuji za velice důležitý, totiž doložku o lidských právech jako součást každé dohody o obchodu. Ale dnes chci hovořit o 28. červnu. Je to den oslavy, která už za několik dní bude připomínat první výročí coup d’état v Hondurasu, oslavy, která se bude konat uprostřed velkého utrpení lidu Hondurasu, protože od doby konání voleb, které vynesly k moci Porfiria Loba, pokračuje násilí v nezměněné míře: násilí na ženách, násilí proti zastáncům lidských práv a násilí proti novinářům, z nichž několik bylo dokonce zabito. Dnes se Unie jihoamerických národů (UNASUR), navzdory tomu, že všichni protestují, staví proti Evropské unii a Spojeným státům, které hodlají pokračovat v obchodní činnosti, jako by se nic nestalo. Ráda bych požádala Evropskou unii, aby byla ostražitá a využívala nástroje ... (Předsedající řečnici přerušil) Gerard Batten (EFD). – Paní předsedající, baronko Ashtonová, když dochází k porušování lidských práv v Evropské unii, můžeme s tím doufejme něco dělat, neboť je to věc poměrně specifická. Rád bych upozornil na podmínky v řeckém vězení Korydallos. Je to jediné vězení v Řecku, kde jsou ve vyšetřovací vazbě zadržováni cizí státní příslušníci k opětnému navrácení. Britští občané, kteří jsou vydáni do Řecka, se téměř jistě ocitnou v Korydallos. Občan z mého volebního obvodu Andrew Symeou čekal 11 měsíců v Korydallos na soud. Je nyní propuštěn na kauci, ale vydáno bylo dalších šest britských občanů, kteří budou téměř jistě uvězněni zde. Možná víte, že organizace jako Amnesty International a Fair Trials Abroad odsuzují Korydallos jako místo s nejhoršími podmínkami ze všech věznic na světě. Jedná se o jednoznačné porušování článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech. Souhlasíte jistě se mnou, že ... (Předsedající řečníka přerušil) Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci. – Pane předsedající, pro ty poslance, kteří neměli možnost, aby dokončili příspěvky – ovšemže jsem ráda, když mě poslanci Evropského parlamentu kontaktují, aby se mnou probrali určité otázky. Na závěr bych jen chtěla podotknout aspoň k části z těchto témat, že velice vítám možnost vést tuto rozpravu. Někdy nás od důležitých oblastí naší práce odvádějí neodkladné záležitosti a já jsem skutečně přesvědčena, že tento Parlament musí sehrávat rozhodující úlohu při zajištění toho, abychom zůstali věrni základním hodnotám, které jsou vyjádřeny v Lisabonské smlouvě, cituji: „hodnotám úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“. Ty jsou v jistém smyslu heslem pro naši Službu pro vnější činnost, stejně jako by měly být heslem pro vše, co činíme jako Evropská unie a členské státy. Mnozí z vás hovořili o zastáncích lidských práv a o důležitosti a významu pokračování dialogu s nimi. Dala jsem jasně najevo, že pokud můžeme, snažíme se uskutečňovat setkání

16-06-2010

16-06-2010

CS


se zastánci lidských práv všude, kam do zahraničí cestuji, a častokrát také přivítám zastánce lidských práv ve své kanceláři v Bruselu. Nedávno jsem se setkala se ženami z Afghánistánu a hovořila jsem s nimi o jejich zvláštní situaci. Budeme v tom pokračovat. Jedná se rovněž o nedílnou součást budoucí agendy Služby pro vnější činnost. Vím, že paní De Keyserová zde dnes nemůže být, ale chtěla bych se přesto zmínit o několika bodech, neboť se těším, že získáme nástroj ke sledování průběhu voleb. Skutečně potřebujeme znovu hledat soudržnější strategii, a to co se týče přípravy na volební mise i lepšího sledování toho, co po volbách následuje. Činnost paní De Keyserové v Súdánu ve velké míře odpovídá tomu, na co bych chtěla navázat, až bude služba funkční, abychom to, co děláme, mohli dělat lépe, a naše informace a znalosti využívali efektivněji. Mluvila jsem také o tom, že lidská práva musí být nití, jež se potáhne vším, co děláme v našich vztazích s ostatními. Jedná se o důležité hodnoty, které musí být trvale uplatňovány, bez ohledu na to, kde lidé žijí, ale potřebujeme si být jisti tím, že chápeme, co se jimi rozumí a jak bychom měli k jejich provádění přistupovat. Nejde tudíž o další právo, musíme jen umožnit lidem, aby měli možnost využívat práv, která jim náleží. Někdy to znamená, že musíme zkoumat, jak lidi co nejvíce podporovat. Ti z vás, kteří stejně jako já pracovali s osobami se zdravotním postižením, budou vědět, že mají-li tyto osoby mít skutečný přístup k lidským právům, bude to od nás vyžadovat, abychom prováděli pozitivní činnosti na podporu rovnosti. Platí to někdy v jiných částech světa a rovněž v jiných komunitách, my však také potřebujeme zajistit skutečnou soudržnost, na což mnozí z vás také upozorňovali. V prohlášení o politické odpovědnosti, jež bude součástí naší činnosti, až se pohneme kupředu se Službou pro vnější činnost, jsem připravila rozšíření výměny informací a přístupu k dokumentaci, což doufám bude odpovědí i na řadu poznámek, které tu byly v tomto ohledu proneseny. Pokud jde o struktury, probíhají o nich diskuse, ale předem podotýkám, že nebudeme uvažovat o takových strukturách, které by nám nakonec bránily v tom, abychom se zabývali otázkami lidských práv tak účinně, jak bych si to já sama přála. Snažíme se o to, aby lidská práva prostupovala veškerou činností všech delegací, ale myslím si, že by tento ohled na lidská práva měl být vlastní každému ve všem, co dělá. Nebude se jednat o červenou nit, pokud ji jednoduše dáme jen do krabice nazvané lidská práva a postavíme do kouta. To je něco, s čím se v různých organizacích až příliš často setkávám, ale v rámci Služby pro vnější činnost nic takového neudělám. Otázky lidských práv budou součástí všeho, co budu dělat, a všeho, co budou dělat všichni zúčastnění. Pane Zemke, chci se jen krátce vyjádřit k vašemu bodu týkajícímu se kodexu o vízech. Komise žádný konkrétní návrh ohledně toho, co jste myslím chtěl udělat vy, nepředložila. Bohužel jsme v tomto bodě nenalezli shodu se všemi členskými státy. Bude-li Evropský parlament moci jakýmkoli způsobem v členských státech za tuto věc lobovat, velice to uvítáme. Hledáme cestu, kudy tím projít, ale musíme získat podporu všech členských států, čímž bychom vás chtěli požádat, abyste se tomu věnovali a pomohli nám. Pokud jde o přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech, je to velice důležitý cíl, zcela určitě v intencích Lisabonské smlouvy, a jsme rádi, že máme mandát k tomu, aby naše orgány na cíleného splnění spolupracovaly. Bude se tak však dít souběžně s členstvím jednotlivých členských států, kvůli povinnostem, které máme.

159

160

CS


Děkuji vám ještě jednou za tuto důležitou rozpravu. Zaznamenala jsem si především důležité připomínky, které tu zazněly, neboť se mi stanou vodítkem do budoucna, a vzdávám ještě jednou hold Výboru pro lidská práva za práci, kterou odvedl. Heidi Hautala , zpravodajka . – Pane předsedající, ráda bych všem poděkovala za tuto mimořádně zajímavou výměnu názorů, jež podle mého názoru také položila dobrý základ spolupráce mezi vysokou představitelkou a tímto Parlamentem v otázkách lidských práv. Byla řečena řada velmi důležitých věcí. V prvé řadě si myslím, že chceme-li být důvěryhodní, musíme používat stejný metr pro podobné situace všude po celém světě, přičemž samozřejmě chápeme, že situace se mohou do jisté míry odlišovat a různit, nemělo by to ale dopadnout tak, že budeme problémy s dodržováním lidských práv s některými zeměmi řešit, zatímco jinde je budeme přehlížet. Rozhodně se také domnívám, že pokud chceme mít právo vyjadřovat se k lidským právům ve světě, potřebujeme být schopni zabývat se problémy, ke kterým dochází uvnitř EU. Existují zde neuvěřitelné vězeňské podmínky. Příklad nástrojů používaných k mučení ukazuje, že máme daleko k dokonalosti. Nesplňujeme očekávání a nepřijímáme opatření k naplnění našich vlastních závazků. Myslím si také, že bychom v blízké budoucnosti měli najít odvahu prozkoumat přispění a zapojení některých našich členských států, které se podílely na vydávání vězňů CIA v rámci boje proti terorismu. Vím, že je to velice citlivé téma, ale myslím si, že bychom měli mít odvahu se na tuto věc znovu podívat. Pan Goerens přišel s vynikajícím návrhem, že by se 20 vlád členských států mělo v rámci přistupování k Evropské úmluvě o lidských právech zavázat k uplatňování rozsudků Soudu pro lidská práva. To je podle mne to nejmenší, co můžeme udělat, abychom mohli pozitivně přispět k řešení. Na závěr bych ráda řekla, že Evropský parlament má nyní nové pravomoci. Musíme je využívat moudře, abychom lidská práva co nejvíce podpořili. Obchodní politika je jistě něčím, čím bychom se zabývat měli, abychom zjistili, co můžeme udělat, takže vám děkuji, pane Moreiro, za příspěvek k této rozpravě. Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení (4) předložených v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie přikládá zvláštní význam tomu, aby byla lidská práva dodržována, a to uvnitř jejích hranic i vně. Desátá výroční zpráva Evropské unie o lidských právech ve světě za rok 2008, kterou vypracovala Rada a Komise, poskytuje přehled činností prováděných orgány Evropské unie, pokud jde o lidská práva uvnitř i vně EU. Myslím si, že Komise a Rada musí vyvinout větší úsilí, aby zlepšily schopnost Evropské unie reagovat rychle na porušování lidských práv ve třetích zemích. Ve skutečnosti by (4)

Viz zápis.

16-06-2010

16-06-2010

CS


podpora lidských práv, jeden z hlavních cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (SZBP), což je stanoveno v článku 11 Smlouvy o Evropské unii, měla být přísně uplatňována jako součást dialogů a vztahů, které jednotlivé orgány EU uskutečňují s jakoukoli zemí světa. Komise musí podporovat členské státy Evropské unie a třetí země, s nimiž momentálně vede jednání o přistoupení, aby podepsaly a ratifikovaly všechny základní úmluvy Organizace spojených národů a Rady Evropy týkající se lidských práv, spolu s nepovinnými protokoly připojenými k těmto úmluvám, a aby také spolupracovaly při vytváření mezinárodních postupů a mechanismů spjatých s lidskými právy. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Hájení a prosazování lidských práv jsou pro Evropskou Unii prioritou. Situace zdaleka není ideální, ale EU se v žádném případě nevzdala svého odhodlání bojovat za lidská práva po celém světě. Bělorusko, Jemen, Namibie, Guatemala – seznam zemí, se kterými EU jedná o případech porušování lidských práv, je bohužel impozantní. V roce 2007 byl vytvořen Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), který financuje projekty vyvíjené občanskou společností na podporu právního státu a demokracie. Například byla jako součást činnosti EIDHR podpořena částkou 5 milionů EUR reforma volebního systému v Čadu. Lze si představit, že činnost EU na tomto poli je nejúčinnější ve vztahu k zemím, které se ucházejí o členství v EU. Řada pozitivních změn byla například zaznamenána v Chorvatsku nebo Turecku. Chorvatsko ratifikovalo většinu důležitých mezinárodních úmluv a spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Turecko zase začalo přikládat větší pozornost boji proti svým tradičním problémům, jako je například práce dětí. Tato opatření by neměla zakrýt skutečnost, že v podpoře lidských práv je k tomu, aby došlo k skutečnému pokroku, třeba ještě většího úsilí. Současná dramatická situace v Kyrgyzstánu je toho smutným důkazem. Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Evropská unie a její orgány nám při každé příležitosti připomínají, jak moc se starají o dodržování lidských práv po celém světě. Právní předpisy v této oblasti nalezneme ve všech Smlouvách a dalších strategických dokumentech. Z celého srdce všechny iniciativy zmiňované ve zprávě paní Hautalaové podporuji. Chci však využít tuto příležitost, abych vyjádřil svůj jednoznačný nesouhlas s tím, že se Evropský parlament dostatečně nevyjádřil k současné situaci polské menšiny v Litvě. V prvé řadě je zde záležitost Hlavní komise pro etiku ve veřejné správě Litvy, která zahájila vyšetřování týkající litevského poslance Evropského parlamentu Valdemara Tomaševskiho, jenž hájil Poláky v Litvě a upozorňoval na to, že Litva nedodržuje mezinárodní úmluvy o ochraně práv národnostních menšin, zejména co se týče jazykových práv. Jak dlouho ještě Parlament umožní, aby byli jeho poslanci umlčováni? Další záležitost se týká opatření v současnosti přijímaných litevským parlamentem ve vztahu k právním předpisům v oblasti vzdělávání, které mají za cíl omezit výuku v polštině, která probíhá v polských školách v Litvě. Chystá se Parlament otálet, dokud nebudou tyto školy úplně zavřeny? Monica Luisa Macovei (PPE), písemně . – Existuje řada případů, kdy rodiny zastánců lidských práv (manželé a manželky, děti, rodiče) čelí porušování lidských práv vůči vlastní osobě, včetně zabíjení, vyhrožování smrtí, únosů a odvlečení, svévolného zatýkání,

161

162

CS


hanobení náboženství, ztrát pracovních míst a jiných aktivit jako obtěžování a zastrašování. Všechny tyto kroky vytvářejí v rámci daného společenství atmosféru teroru a brání těmto lidem v provádění jejich legitimní činnosti. Podpora těmto rodinám musí jít dále než poskytování víz v souvislosti s mimořádnou situací. Krátkodobé ani dlouhodobé potřeby těchto rodin nebyly uspokojivě řešeny. Ale bohužel někdy zaplatí zastánci lidských práv velmi vysokou cenu. Vazby, případně vraždy, způsobují těmto lidem a jejich rodinám bolest a tyto rodiny mají někdy vůbec problém přežít. Naším úkolem je jim pomoci. Politiky a nástroje EU by měly zásadním způsobem řešit těžkosti, jimž jsou tyto rodiny ve svých vlastních zemích vystaveny. Účinné strategie by měly nabízet skutečnou podporu, pomáhat při hledání řešení problémů těchto rodin a zajišťovat účinnou nápravu, včetně morální podpory, poskytnutí útočiště, pomoci při jejich opětovném začleňování do společnosti, při hledání práce, a poskytováním prostředků z nouzového fondu. Tento přístup bude odrazovat od krutých opatření, která jsou na rodinu uvalována s cílem zabránit zastáncům lidských práv pokračovat v jejich činnosti a zlepšovat účinnost kampaní na podporu lidských práv. Siiri Oviir (ALDE), písemně . – (ET) Nehledě na skutečnost, že rovná práva mezi ženami a muži jsou otázkou lidských práv a patří k základní stupnici hodnot Evropské unie, stále ještě existuje značná nerovnost v politických činnostech a v každodenním životě žen. Vzdělání významně ovlivňuje příležitosti mužů a žen a jejich možnosti volby – otvírá dveře k pracovnímu trhu a je rozhodujícím faktorem pro vývoj příjmů a profesní dráhy. Nehledě na to, že 60 % žen v EU prošlo vyšším vzděláním, většina vysoce ceněných pracovních míst a postů je obsazována muži. Za posledních pět let jsme však v uvedených oblastech dosáhli úspěchu, který se týká odstraňování rozdílů v hospodářské nezávislosti žen a mužů, přičemž míra zaměstnanosti žen dosáhla téměř 60 %. Zároveň však nedošlo k žádnému zlepšení v rozdílech v platech mužů a žen. Podle údajů z roku 2007 dostávaly ženy v průměru o 17 % méně než muži (přičemž v některých zemích to bylo až o 30 %). Rok 2007 byl rokem hospodářského růstu. Záhy se dozvíme, jak se rozdíly v odměňování zvětšily v důsledku krize. Vzhledem k závažnosti situace musíme zintenzívnit úsilí v EU, méně používat prázdná slova o snižování rozdílů v platech mezi ženami a muži a vypracovávat účinná opatření pro boj proti diskriminaci ve mzdovém ohodnocení. Rovněž bych si přála, aby opatření byla prováděna v členských státech. Souhlasím se zpravodajčiným návrhem snížit do roku 2020 rozdíly mezi platy žen a mužů na úroveň 0–5 %. Bogusław Sonik (PPE), písemně . – (PL) Zastánci lidských práv na celém světě hrají klíčovou úlohu v ochraně a podpoře základních práv tím, že se každodenně angažují, často v ohrožením vlastního života. Podpora zastánců lidských práv je již dlouhou dobu součástí politiky EU v oblasti lidských práv v rámci vnějších vztahů Nyní nabyla tato záležitost na významu v souvislosti s články 3 a 21 Lisabonské smlouvy, která zahrnuje podporu a ochranu lidských práv jako ústřední prvek vnější činnosti EU. Ochrana lidských práv jakožto základní hodnota a jako cíl zahraniční politiky Unie proto musí být prioritou. Je nutno, aby struktura Evropské služby pro vnější činnost, jež je v současnosti vytvářena, a její lidské zdroje adekvátně odrážely potřeby opatření týkajících se monitorování, stimulace a podpory ochrany lidských práv. Myslím si, že velmi významným prvkem strategie EU v této věci je podpora, ochrana a bezpečnost zastánců lidských práv. S těmito oblastmi by se mělo zacházet jako s prioritami ve vztazích EU vůči třetím zemím a měly by být zohledněny na všech úrovních a v rámci

16-06-2010

16-06-2010

CS


všech nástrojů v zahraniční politice Unie, čímž zvýšíme účinnost a důvěryhodnost činností EU v této věci. Chtěl bych proto požádat vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila prosazení doložky o lidských právech do mezinárodních dohod a partnerství a aby vytvořila skutečný mechanismus k jejímu vymáhání. Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) K porušování lidských práv bohužel dochází na celém světě neustále. Je proto klíčové zaručit vysoký stupeň ochrany, jíž se zastáncům lidských práv musí dostat, a posílit jejich pracovní podmínky, díky nimž by mohli dosáhnout žádaných výsledků. Tito mezinárodní agenti, které tu mám hlavně na mysli, usilují o ochranu pro všechny lidské bytosti proti jakémukoli zneužívání, kterému mohou denně čelit. Riskují své životy a dávají praktickou podobu iniciativám a právním předpisům, jež zde vytváříme. Vzhledem k tomu, že práce, kterou vykonávají, nekončí na hranicích státu či zeměpisných hranicích Unie, ale rozšiřuje se po celém světě, měli bychom brát vážně klíčovou úlohu, kterou může vytvoření Evropské služby pro vnější činnost a jejího „jediného kontaktního místa“ představovat pro posilování ochrany těchto lidí. Myslím si tedy, že vytvářením řízných opatření podobných těm, která jsou zde navržena, lze dojít ke skutečné a příznivé interakci mezi rozličnými dialogy a horizontálními a nadnárodními politikami a účinně přispět k tomu, aby vize, jež dala podnět k činnosti Evropské unie na poli lidských práv, byla průkopnická a stále realističtější. 14. Situace na Korejském poloostrově (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k situaci na Korejském poloostrově. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, tato rozprava o Koreji je nanejvýš aktuální. Jsem si vědoma toho, že parlamentní delegace se právě vrátila z návštěvy Koreje. Korejská republika je v této části světa, jejíž význam vzrůstá, klíčovým, názorově spřízněným partnerem. Současně je nově se rozvíjejícím světovým hráčem a bude hostit schůzku na vysoké úrovni G-20, která se bude konat v listopadu. Naše dvoustranné vztahy se rychle rozvíjejí. Nedávno byly dokončena jednání o dvou spojených dohodách: ambiciózní a komplexní dohodě o volném obchodu a aktualizované rámcové dohodě. Rámcová dohoda, která byla minulý měsíc podepsána, poskytuje základ pro naši užší spolupráci v hlavních oblastech politiky, jako jsou lidská práva, nešíření zbraní, boj proti terorismu, změna klimatu a zabezpečení energie. Naše vztahy se Severní Koreou mají odlišný charakter. Pokud jde o jadernou otázku, která je velice závažná, EU plně podporuje šestistranné rozhovory. Dali jsme jasně najevo, že pokrok směrem k jadernému odzbrojení je „předpokladem“ pro zlepšení širších vztahů a pochopitelně používáme rozsáhlé sankce podle usnesení Rady bezpečnosti OSN č. 1718 a 1874. S ohledem na stávající situaci neposkytujeme běžnou rozvojovou pomoc, nabízíme však pomoc humanitární povahy zacílenou na nejzranitelnější oblasti a skupiny a dvoustranného dialogu využíváme k vyvíjení tlaku ve všech otázkách, které nás znepokojují. V oblasti lidských práv, ve které je situace dramatická, iniciovala EU silné mezinárodní odsouzení,

163

164

CS


k němuž se připojilo i OSN. Deklarovali jsme, že zlepšení v těchto záležitostech povede ke zlepšení dvoustranných vztahů. Dosavadní reakce naše očekávání nesplnila – stále jsem však přesvědčena, že otevřený dialog je zatím nejlepší přístup. Dne 26. března se potopilo plavidlo Cheonan a zahynulo 46 osob. Tato šokující událost ještě více zvýšila napětí, které na poloostrově panuje. Výsledky vyšetřování tohoto potopení jsou velmi znepokojivé, obzvláště důkaz o podílu Severní Korey. Já jsem na základě těchto zjištění tento surový a bezohledný čin rozhodně odsoudila. Vláda Korejské republiky nás o vývoji tohoto případu obšírně informovala a zdůraznila, že jí velmi záleží na postoji EU. Hovořila jsem o této záležitosti přímo s ministrem zahraničí a ocenila jsem zdrženlivost orgánů Korejské republiky. I nadále s nimi i dalšími zúčastněnými stranami úzce konzultujeme vhodnou reakci, která by měla navazovat na zjištění uvedená ve zprávě. Schvalujeme v této souvislosti to, že Korejská republika na tento případ dne 4. června upozornila Radu bezpečnosti OSN. Navzdory negativnímu vývoji poslední doby je důležité, aby všechny dotčené země podporovaly snahu o nastolení trvalého míru a bezpečnosti na Korejském poloostrově. Vážení poslanci, Evropská unie svou roli splní beze zbytku. Christian Ehler, jménem skupiny PPE . – Pane předsedající, je dobře, že se s paní vysokou představitelkou setkáváme zde v Parlamentu. Paní vysoká představitelko, obávali jsme se, že se z vás stane odbornice na rozpočet nebo na Smlouvy, a my velice vítáme, že jste tu nyní jako naše přední zástupkyně v zahraniční politice. jménem skupiny PPE. – (DE) Plně podporujeme váš postoj v souvislosti s vaším výslovným prohlášením k potopení jihokorejské fregaty. Pro naše partnery v Jižní Koreji to bylo nesmírně důležité, že Evropská unie takto jednoznačně vyjádřila svůj postoj. Zmínila jste zde rámcovou dohodu s Koreou. Z Koreje, která má o strategické partnerství skutečně veliký zájem, se nedávno vrátila parlamentní delegace. Bylo nám tam řečeno, že Korea přijme velice konkrétní kroky, aby rámcovou dohodu uvedla v život. Chtěl bych na tomto místě ještě jednou říci, že Parlament a váš kabinet spolu na této věci velmi dobře spolupracovaly. Víte, že jsme se rozhodli nenavštívit Severní Koreu. K tomuto rozhodnutí jsme dospěli v úzké spolupráci s baronkou Ashtonovou, neboť jsme s ní v této věci chtěli zaujmout stejný přístup. Dvě věci jsou pro nás důležité. Dohodu o volném obchodu musíme přijmout letos. Jasně jsme dali najevo, že takto široký tlak lobby evropského automobilového průmyslu je nepřijatelný. Musíme jako Parlament brát obavy některých zúčastněných stran vážně, avšak tlak, který byl vyvíjen na Parlament, je nepřijatelný. V tomto ohledu je pro nás důležité, abychom znění dohody obdrželi od členských států, neboť dochází k nátlaku ze strany lobby a Parlament mu chce odolat. Musíme však zahájit čtení v Parlamentu, abychom tuto dohodu o volném obchodu mohli přijmout do konce roku. Kristian Vigenin, jménem skupiny S&D . – Pane předsedající, na světě existuje místo, kde je železná opona tak pevná jako před dvaceti lety. Bouřlivý politický vývoj, který přinesl změny a svobodu do někdejšího Sovětského svazu a urychlil postupnou transformaci v sousední Číně, do Korejské demokratické republiky nedorazil.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Tento Parlament dnes vede rozpravu o dalším případu vzrůstajícího napětí mezi dvěma státy, které tvoří jeden národ. Tentokrát je příčinou potopená jihokorejská loď, jejíž zkázu způsobilo podle zjištění společné vyšetřovací komise severokorejské torpédo. Skupina S&D tento provokativní čin, jenž si vyžádal 46 obětí a ohrozil křehký mír a stabilitu na Korejském poloostrově, odsuzuje. Vítáme zdrženlivost jihokorejských orgánů, kterým se podařilo dostat stoupající napětí pod kontrolu dříve, než přerostlo v ozbrojený konflikt. Každá krize má však i svou kladnou stránku. Připoutává pozornost a nabízí šanci, aby se hlavní aktéři znovu pokusili o nalezení trvalých řešení. Proto je obnovení šestistranných rozhovorů nevyhnutelné, zvláště přihlédneme-li ke skutečnosti, že jaderné programy KLDR jsou nadále obestřeny nejasnostmi. Společný návrh usnesení, o němž budeme zítra hlasovat, je jasnou známkou toho, že drtivá většina Parlamentu má na nejnovější tragickou událost stejný názor. Tatáž většina by s nadšením uvítala, kdyby EU projevila novou ochotu a měla mnohem vyšší politický profil v úsilí o dosažení stability a prosperity na Korejském poloostrově Velmi oceňujeme a plně podporujeme pokračování programů humanitární pomoci pro sever poloostrova a zlepšení obchodních vztahů s jihem, očekáváme však více. Nyní máte v rukou nové nástroje a nové cíle a my očekáváme, že EU vnese v budoucnu do jednání novou hodnotu a dynamiku. Při jednání s nedemokratickými zeměmi vždy řešíme dilema, jak k těmto zemím přistupovat. Izolovat a sankcionovat, nebo projevovat ochotu a poskytnout pobídky? Není snadné určit správně diagnózu a zvolit nejlepší lék, jsem však přesvědčen, že by bylo hrubou chybou vnímat severokorejské vůdce tak, jak jsou znázorňováni v hollywoodských filmech. Domnívám se, že nadešel čas nevyhnutelných změn, a oni to vědí. Neexistuje zde však nijak zásadní masa lidí, kteří by změny vnímali spíše jako příležitost než hrozbu. Moje rada by tedy spočívala v tom, abychom si jako hlavní směr našich činností stanovili nezbytnost zbavit Severní Koreu obav ze změn. To není snadný úkol, společně s dalšími klíčovými hráči v regionu by se nám to ale mohlo podařit. Je to jediný způsob, jak zabránit dalším takovým neštěstím. A konečně, paní vysoká představitelko, dovolte mi zdůraznit, že oceňujeme vaši jednoznačnou a včasnou reakci na potopení lodi i dnešní jednoznačné vystoupení před Parlamentem. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS místopředsedkyně Jelko Kacin, jménem skupiny ALDE . – (SL) Od Korejské války nedošlo v této části světa k horšímu nebo nebezpečnějšímu incidentu, než je potopení jihokorejské válečné lodi Cheonan. Při útoku zahynulo 46 námořníků přesto si jihokorejská vláda zachovala důstojnost a zdravý rozum a na obranu jihokorejské státnosti zareagovala zdrženlivě, nicméně jednala rozhodně. Zbrojení, zvláště pokud zahrnuje vývoj jaderných zbraní, ohrožuje stabilitu a mír na Korejském poloostrově a v širším regionu.

165

166

CS


My jako skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu vyjadřujeme upřímnou lítost nad touto tragickou událostí a soustrast a solidaritu s jihokorejskou vládou, rodinami zabitých vojáků a všemi Korejci. Soul se zdržel pojmenování či obvinění útočníka, dokud neproběhne komplexní a důvěryhodné mezinárodní vyšetření. Osobně jsem měl možnost tu loď vidět. Vzdáváme hold jihokorejské vládě za její dosavadní postup a jednoznačně podporujeme její žádost, aby se věcí zabývala Rada bezpečnosti OSN. Pouze dialog a obnovení šestistranných rozhovorů umožní Severní Koreji ukončit svůj program jaderného rozvoje a rozvíjet úsilí směrem k lepší budoucnosti. Toto zlepšení vnitrokorejských vztahů si však žádá i naši pomoc. Víme také, že je třeba, aby Evropská unie a Jižní Korea své vztahy ve všech ohledech prohloubily, rozvíjely je v oblasti mezinárodní politiky, hospodářství, vědy, kultury a vzdělávání a rozšířily výměny studentů a mladých politiků. Ratifikace dohody o volném obchodu by v tento čas byla vhodným signálem. Roger Helmer, jménem skupiny ECR . – Paní předsedající, v Koreji jsem žil a pracoval a minulý týden jsem navštívil Soul s naší delegací Evropského parlamentu. Vyslechl jsem si vysvětlení potopení Cheonanu přímo od našich korejských hostitelů a je zcela zřejmé, že je má na svědomí Severní Korea. K výbuchu došlo ve sporných vodách vně trupu lodi, nikoli uvnitř, a v blízkosti potopeného plavidla byly na mořském dně nalezeny zbytky severokorejského torpéda. Jak řekl po seznámení s důkazy jeden informovaný komentátor, kdyby to nebyli Severokorejci, museli by to být Marťani! Zatímco vyjadřujeme pobouření nad tímto válečným činem, nezapomínejme na palčivou situaci v oblasti lidských práv v Severní Koreji. Nedostatek potravin, vody a elektrické energie, omezený přístup k médiím, 200 000 lidí umírajících v koncentračních táborech následkem vyčerpání z práce, strádání a fyzického zneužívání. Klepání na dveře ve tři hodiny ráno. Rozšiřování trestů na děti a vnoučata. Novorozeňata navrácených uprchlíků uškrcená před očima svých matek. Celá Severní Korea se prakticky proměnila v jeden obrovský koncentrační tábor. Vezmeme-li v úvahu tyto akty vnitřních represí, vnějšího pirátství a agrese, jejich zaryté úsilí o vytváření jaderných zbraní, vykrucování se při šestistranných rozhovorech, jejich věčné zbrojení a hrozby, je zřejmé, že klika okolo „drahého vůdce“ Kim-Čong-Ila je banda iracionálních a paranoidních psychopatů. Proto by sněmovna měla hlasovat pro tento společný návrh. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Napětí na Korejském poloostrově se dramaticky stupňuje od chvíle, kdy jihokorejskou loď Cheonan potopilo severokorejské torpédo, což potvrdila mezinárodní vyšetřovací komise, která příčiny výbuchu zkoumala. Jsem přesvědčen, že Evropská unie musí podporovat šestistranné rozhovory a zachovat programy humanitární pomoci a komunikační kanály se Severní Koreou. Musíme povzbudit pokračování diskusí ohledně ukončení severokorejského jaderného programu a prosazovat zlepšení životních podmínek v této zemi. Současně lidová republika Čína a Ruská federace, jakožto stálí členové Rady bezpečnosti OSN a hlavní politické a hospodářské síly v regionu, musí spolupracovat na zmírnění napětí a podporovat mír a bezpečnost na Korejském poloostrově.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Csaba Sógor (PPE). – (HU) Já jsem v Severní Koreji nebyl, vyrostl jsem však v téměř stejnou měrou krutém systému. Strávil jsem prvních dvacet čtyři let svého života v komunistické zemi a rád bych paní vysokou představitelku požádal – protože je mi zcela jasné o co tam jde a o čem je zde řeč, – , aby se nenechala zmást a zadruhé, aby přijala rozhodnější postoj. Nicméně vy a Evropská unie můžete jednat rozhodně, pouze pokud cílem Komise bude, aby jednala rozhodně i na území EU, neboť tato komunistická minulost se stále dotýká řady zemí ve východní Evropě. Stačí zmínit, že v EU stále existují jazykové zákony, že dochází k diskriminaci menšin, zavádějí se právní předpisy upravující státní občanství a že v EU je stále přítomná koncepce kolektivní viny, a je snadné pochopit, proč nemáme ve světě žádnou váhu, žádný hlas, žádnou důvěryhodnost – Evropská unie totiž není považována za spolehlivou instituci. Dokud si nezameteme před vlastním prahem, nikdo nás nebude považovat za důvěryhodné. Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Paní předsedající, na rozdíl od předchozího řečníka jsem Koreu v posledních letech několikrát navštívil. Mám na mysli Severní Koreu. Je to smutná zkušenost, a řekl bych, že srovnávat to, co se děje v Evropě, se situací v Severní Koreji, není na místě. Koneckonců hovoříme o dvou zcela odlišných světech. Přesto bych rád řekl toto: Při mých pobytech v Severní Koreji jsem nabyl dojmu, že to, s čím Korejci skutečně musí počítat, je jedna země. Tou zemí, s níž musí počítat, je Čína, která je obrovským sousedem Koreje a zároveň zemí, bez níž by Korea měla obrovský problém přežít. Proto bych chtěl požádat, abychom v kontaktech s Čínou – a Unie takové kontakty má – trvale kladli velký důraz na to, že je nutné posílit úlohu Číny v ukončení toho, co se na Korejském poloostrově děje. Barbara Lochbihler (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, baronko Ashtonová, usnesení, které bylo vypracováno, je důležité a představuje posun správným směrem. Požaduje objasnění potopení lodi a zlepšení vztahů mezi oběma korejskými státy. Přesto si však zpráva zaslouží i závažnou kritiku, neboť nepochopitelně opomíjí závažné porušování lidských práv v Severní Koreji. Dnes odpoledne jsme tu diskutovali o tom, jak je důležité, aby při každé činnosti zajišťovala soudržná a důvěryhodná evropská zahraniční politika systematickou a důslednou ochranu lidských práv. Ve vztahu k Severní Koreji to mimo jiné znamená, že se musíme zabývat otázkou více než 200 000 politických vězňů a zaujmout i kritičtější přístup k systému kolektivní rodinné odpovědnosti za trestné činy a používání mučení. Nesmíme být nevšímaví ani k tomu, že velká část populace trpí podvýživou a dokonce hladomorem. EU musí Severní Koreu vyzvat k tomu, aby spolupracovala s orgány OSN, které se zabývají lidskými právy. EU musí dále hrát aktivní a nanejvýš intenzivní úlohu, která zajistí, aby OSN vytvořila vyšetřovací komisi, jež by provedla komplexní posouzení případů závažných porušení lidských práv, k nimž došlo v minulosti i v současnosti, a rovněž je zdokumentovala. Jakýkoli jiný přístup by byl nedůvěryhodný. Anna Rosbach (EFD). – (DA) Paní předsedající, mezinárodní zpráva jasně uvádí, že Severní Korea nese zodpovědnost za potopení jihokorejské lodi. Jižní Korea uplatnila vůči Severní Koreji sankce a zachovány zůstaly pouze humanitární pomoc a transakce související se zónou Kaesong. Severní Korea na druhé straně jedná provokativně a tvrdí, že Jižní Korea manipuluje s fakty. A co děláme my? Přirozeně podporujeme našeho obchodního partnera, kterým je Jižní Korea. Právě jsem se vrátila z návštěvy delegace v Jižní Koreji. Byli jsme svědky toho, jaké důležitosti toto téma nabylo a rovněž že uvízlo ve slepé uličce. Je proto důležité, aby EU pomohla situaci uklidnit, ačkoli nyní je to téměř nemožné. Právě tak je

167

168

CS


jasné, že se v této věci musí kromě Spojených států, Jižní Koreje a EU angažovat i další. Je nutné, aby své návrhy předložily Rusko a Čína a přijaly opatření. Je třeba, abychom dali najevo jednoznačnou reakci přátel jak Severní, tak Jižní Koreje i jako partneři spolupracující s oběma zeměmi. Proto podporuji obsah tohoto usnesení. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Severní Korea je kolektivním vězením, v němž denně dochází k těm nejzávažnějším porušením lidských práv – k hladovění a mučení. V koncentračních táborech se v dnešní době nachází zhruba 150 tisíc lidí, přičemž přibližně 100 tisíc jich už v důsledku tvrdé nucené práce zahynulo. Zbytek populace trpí stálým hladem a pronásledováním a je životně závislý na mezinárodní pomoci. Je důležité, aby Evropský parlament i Unie zaujaly jasné stanovisko k současné alarmující situaci, která se ještě zhoršila po nedávném útoku na jihokorejskou námořní loď Cheonan. Takový útok představuje hrozbu pro celkový mír a bezpečnost na Korejském poloostrově. Vyjadřuji zklamání a politování nad tím, že v současném návrhu usnesení není jednoznačné odsouzení systematického a hrubého porušování lidských práv v Severní Koreji. Jsem pevně přesvědčen, že tato problematika si zaslouží další diskusi v průběhu červencového plenárního zasedání Parlamentu. Charles Tannock (ECR). – Paní předsedající, takzvaná Korejská lidově demokratická republika, neboli Severní Korea, je pro mě posledním příkladem brutálního stalinistického totalitárního státu na celém světě, navíc s kultem osobnosti, a jsem přesvědčen, že „drahý vůdce“ nyní vychovává skutečně svého syna tak, aby po něm tento brutální režim převzal. Potopení jihokorejské námořní lodi severokorejskou ponorkou, při němž zahynulo 46 členů její posádky, je vražedným činem odporných rozměrů. Fakta jsou velmi jasná, přičemž na mezinárodním vyšetřování tohoto incidentu se podíleli britští a švédští odborníci. Čínská lidová republika musí nyní vůči tomuto zavrženíhodnému státu využít své hospodářské i politické páky a zúčtovat s ním, přičemž se KLDR musí omluvit rodinám obětí a odškodnit je, čímž bych na tomto místě rád vyjádřil svou nejhlubší soustrast a soucit v souvislosti s touto tragédií. Christian Ehler (PPE). – (DE) Paní předsedající, dovolte mi v souvislosti s tím, co řekla paní Lochbihlerová, ještě jednou vysvětlit, že se skupiny tohoto Parlamentu rozhodly nezahrnovat otázku humanitárních práv do tohoto usnesení ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že očekáváme zprávu podvýboru pro lidská práva, a zadruhé proto, že celá řada dalších otázek byla předložena v souvislosti s trestem smrti uplatňovaným v Jižní Koreji. Dohodli jsme se, že v červenci na toto téma společně uplatníme naléhavý postup a poté v září nebo říjnu zprávu podvýboru urychleně projednáme To nebylo žádné politické manévrování. Bereme tuto otázku velmi vážně. Delegace, jejímiž členy byli i členové podvýboru pro lidská práva, se vydala do Koreje a jednala tam konkrétně o těchto otázkách. Nejedná se o politické manévrování. Jde zkrátka o to, že nemůžeme vždy navrhovat všeobjímací usnesení, která by pokrývala veškerou problematiku, již je třeba řešit. Namísto toho se chceme tématu lidských práv věnovat v rámci samostatného naléhavého postupu a zdůraznit tím také význam této problematiky. Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, dovolte mi nejprve poděkovat panu Ehlerovi za to, že vedl delegaci do Koreje – je to velmi důležité – a poděkovat mu současně za jeho slova o mém úřadu, který pracuje velmi intenzivně. Těší mne, že spolupráce probíhá tak dobře.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Jak pan Ehler ví, i já podporuji dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou, v neposlední řadě proto, že jsem ji zčásti vyjednala. Považuji ji za dohodu o volném obchodu hodnou 21. století, která bude mít mimořádný přínos pro hospodářství Evropské unie i hospodářství našeho partnera – Jižní Koreje. Nastala-li někdy vhodná situace pro ratifikaci takové dohody, myslím, že je to právě teď. Současně uznávám, že chceme naši pozornost soustředit na situaci v Severní Koreji, jak uvedl pan Vigenin, pan Kacin a pan Cutaş, a na šestistranné rozhovory a že bychom měli klást důraz na pokračování a úspěch těchto rozhovorů. Souhlasím, že je potřebné, aby hlavní prioritou byly naše vztahy a to, co do nich Evropská unie může vnést. Mám jednu jedinou prosbu – doufám totiž, že budu záhy disponovat Službou pro vnější činnost, která skutečně dokáže naplňovat priority, jež mi Parlament zcela správně a vhodně stanovil. Velmi dobře si uvědomuji i důležitost zapojení Číny a Ruska, tedy dalších klíčových aktérů, do naší práce, o tom hovořila paní Lochbihlerová, paní Rosbachová a pan Tannock. To je jedno z témat, které v rámci služby rozvíjíme: jak je důležité využít naše strategické partnerství, abychom se pokusili vyvinout tlak a spolupracovat na vyřešení některých z těchto významných a velmi náročných otázek. Souhlasím i se všemi těmi, kdo hovořili o situaci v oblasti lidských práv v Koreji, jak to velmi bystře vyjádřil například pan Helmer, pan Zemke a další. Je skutečně palčivá. Děláme, co je v našich silách, abychom je podpořili prostřednictvím humanitární pomoci a vyvíjením určitého tlaku, nicméně obtíže a problémy jsou vám již známy. Pane Sógore, chtěla bych vám říci, že co se týká lidských práv, musíme být ve střehu uvnitř i vně Evropské unie. A konečně, plně sdílím pobouření nad potopením plavidla Cheonan. Hovořila jsem o tom osobně s ministrem zahraničí a vyjádřila jsem své pobouření nad vším, o co jsem se snažila, a na závěr se připojuji k projevům soustrasti rodinám a přátelům těch, kdo byli na palubě a přišli o život. Předsedající. – Obdržela jsem šest návrhů usnesení (5) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra (ve čtvrtek 17. června 2010) ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Severní Korea je terčem mezinárodní kritiky zhruba od roku 2000 kvůli programu jaderných zbraní a trvalému porušování lidských práv. K dalšímu zhoršení došlo potopením jihokorejského plavidla Cheonan dne 16. března 2010, na němž zahynulo 46 lidí. Komise odborníků z Jižní Koreje, Spojených států a dalších západních států dospěla k závěru, že loď potopilo severokorejské torpédo. Další zpřísnění embarga na zbraně ze strany Rady bezpečnosti OSN a EU je metodou pokusu a omylu ve snaze dostat severokorejské vedení pod větší tlak. Musíme však zajistit, aby se tím nezhoršily již tak velmi špatné životní podmínky obyvatel. Pchongjang si nebude moci dovolit mezinárodní společenství dále bezuzdně provokovat. Severní Korea potřebuje (5)

Viz zápis.

169

170

CS


přinejmenším několik vztahů s ostatními zeměmi, aby si mohla vydělat zahraniční měnu. Objem jejího vývozu jen za poslední rok poklesl o 10 %. Obezřetně uplatňovaný hospodářský tlak by mezinárodnímu společenství měl umožnit povzbuzovat Severní Koreu k tomu, aby dodržovala mezinárodní právní předpisy a lidská práva. 15. Bosna a Hercegovina (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o Bosně a Hercegovině. Štefan Füle, člen Komise . – Paní předsedající, je skvělé, že mohu zahájit tuto rozpravu, pokud je Cathy ještě tady, neboť jsme spolu právě hovořili o několika otázkách, se kterými bychom vás rádi seznámili. Chtěl bych poděkovat Evropskému parlamentu za příležitost učinit prohlášení o Bosně a Hercegovině v této mimořádně důležité chvíli pro tuto zemi. Sdílím vaše názory na situaci v Bosně a Hercegovině. Politická situace se zhoršila a reformy postupují pomalu. Rok 2010 je rokem volebním a někteří političtí vůdci volají po rozdělení. Situaci kromě toho ještě víc zhoršuje hospodářská krize. Na druhou stranu není podle zpráv EUROFOR a EUPM ohrožena stabilita a bezpečnost. Dovolte, abych vás ujistil, že Evropská unie je i v těchto těžkých časech zcela odhodlána k evropské budoucnosti Bosny a Hercegoviny. Tento osobní závazek sdílím s vysokou představitelkou baronkou Ashtonovou. Naším cílem je stabilní Bosna a Hercegovina, která skutečně postupuje směrem k Evropské unii, a k dosažení tohoto cíle poskytneme plnou podporu. Aby však byl tento cíl realizován, je na orgánech této země, aby využily všech dostupných nástrojů a vyvinuly veškeré úsilí. Jinak hrozí, že tato země začne za ostatními v regionu zaostávat. Oba můžeme říci – a Cathy Ashtonová to může dosvědčit –, že setkání na vysoké úrovni v Sarajevu, které se konalo dne 2. června, potvrdilo jednoznačnou evropskou perspektivu západního Balkánu, která je dána v prvé řadě splněním kodaňských kritérií a zadruhé podmíněností procesu stabilizace a přidružení. Toto setkání na vysoké úrovni bylo zároveň příležitostí k tomu, aby Evropská unie vyzdvihla význam regionální spolupráce a povzbudila sousední země v této oblasti k přijetí pozitivních kroků na cestě k usmíření. Společně se zástupci Evropského parlamentu bude pak Komise dál pracovat na tom, aby, jakmile budou splněny podmínky, mohlo dojít k transformaci ze stávajícího úřadu vysokého představitele na posílenou přítomnost Evropské unie v této zemi. Vezmeme přitom pochopitelně v potaz širší koncept plánování týkající se Služby pro vnější činnost na základě uplatňování Lisabonské smlouvy. Dovolte mi zmínit zde jednu obzvláště důležitou věc. Je třeba plně respektovat Daytonskou dohodu, jejíž součástí je i územní jednota Bosny a Hercegoviny. Proto je nepřijatelné vyzývat k rozdělení. Jako věc prvořadého významu Evropská unie rovněž očekává, že političtí vůdci projeví odpovědnost a uvedou své ústavy do souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva. Je třeba dalších ústavních změn, aby se zlepšilo fungování státu Bosna a Hercegovina a zároveň aby byl naplněn článek 2 dohody o stabilizaci a přidružení. Požádal jsem premiéra Špiriće, aby vytvořil institucionalizovaný orgán pro ústavní reformu, který by mohl v činnosti pokračovat i po volbách. Jak je zmíněno ve vašem usnesení, přistoupení k Evropské unii znamená přijetí jejích pravidel a hodnot. V březnu 2011 uspořádají všechny země západního Balkánu i členské státy Evropské unie sčítání obyvatel. Je proto naléhavě nutné, aby Bosna a Hercegovina

16-06-2010

16-06-2010

CS


přijaly zákon o sčítání. Sčítání obyvatel v roce 2011 má zásadní význam pro povzbuzení sociálního a hospodářského rozvoje a pro integraci Evropské unie. Komise je připravena poskytnout této zemi dodatečnou technickou podporu a aktivně se podílet na sledování sčítání. Parlament Bosny a Hercegoviny návrh zákona o sčítání stále ještě projednává. Komise zorganizovala řadu workshopů a setkání s poslanci parlamentu, ministry a úředníky, aby jim vysvětlila význam tohoto sčítání a naléhavě je vyzvala, aby se sčítáním souhlasili. V tomto náročném prostředí Komise i nadále vstupuje do přímého dialogu s orgány a prosazuje reformy. Dohoda o stabilizaci a přidružení pravděpodobně vstoupí v platnost do konce roku 2010. Má-li Bosna a Hercegovina splnit své závazky vyplývající z této dohody, musí také vytvořit funkční vládní struktury schopné přijímat a provádět právní předpisy v souladu s právem Evropské unie. Co se týká vízového dialogu, návrh, který Komise předložila dne 27. května, se drží jen omezeného počtu nedořešených požadavků. Uvolnění vízového režimu je důkazem toho, že politická shoda přináší hmatatelné výsledky. Jakmile na základě našich hodnocení dojdeme k závěru, že jsou splněny všechny předpoklady, Evropský parlament a Rada spolurozhodnou o návrhu Komise. Dovolte mi na závěr zdůraznit, že je důležité, abychom i nadále vyvíjeli tlak na odpovědné vedení a dávali obyvatelům konkrétní doklady o tom, že jejich budoucnost se nachází v Evropské unii. Usnesení, které představí Doris Packová, je správným krokem tímto směrem. Doris Pack, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, zpráva o Bosně a Hercegovině má řadu aspektů, a já mohu zdůraznit jen některé z nich. Evropská perspektiva, o níž hovořil i pan Füle, je zjevně nejmenším společným jmenovatelem Bosny a Hercegoviny. Avšak země se tomuto cíli v průběhu posledních čtyř let příliš nepřiblížila, jelikož politický systém i místní politici se rozdělují a vytváří se propast, především mezi dvěma entitami. Jedna se považuje za stát ve státě, zatímco druhá má takové zásady řízení, které znemožňují zajištění fungování jednotlivých úrovní. V této zemi neexistuje žádný společný trh. Neexistují zde ani žádné společné dodávky energie a chybí některé společné orgány. Ústava země, kterou mezinárodní společenství navrhlo v Daytonu, nenahrazuje základ pro fungování ústavního státu. Kromě toho porušuje lidská práva, jak vyplynulo z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Pane Füle, byla bych ráda, aby se EU více angažovala a aby orgány EU případně uplatnily sankce. Tímhle přístupem laissez-aller a laissez-faire se nikam nedostaneme. Obyvatelé Bosny a Hercegoviny jsou zvyklí na jiný přístup a oni sami mají i odlišný přístup k nám. Už jsme tu hovořili o uvolnění vízového režimu. Pevně doufáme, že bude možné jej dosáhnout. Boj proti kriminalitě a korupci zdaleka neskončil. V některých oblastech ani nezačal. Bohužel jsou do této korupce zapojeny i administrativa a politický systém. Tato situace spolu se slabým justičním systémem odrazuje investory a brání ve vytváření nových pracovních míst, zejména pro mladé lidi. Tím se dostávám k otázce vzdělávání. Je politováníhodné, že struktury jsou zastaralé a neúčinné. Velkým problémem je validace a uznávání studijních výsledků. V této oblasti je třeba učinit mnohem více, a to i na státní úrovni. Lidé se ani neúčastní našich programů, neboť k tomu nemají nezbytnou odbornost. Proto jim musíme pomoci.

171

172

CS


Hlavní překážkou, která znesnadňuje návrat a opětné začlenění uprchlíků, jsou místní politici. Ministerští předsedové lidem říkají, aby se vrátili, místní politici jim však neposkytují elektřinu a dodávky vody a uprchlíci se proto vracejí zpátky tam, odkud přišli. Proto zbývá ještě velký kus práce a já doufám, že obyvatelům této země v jejich úkolu pomůžete. Zaslouží si naši pomoc a potřebují naši podporu, neboť jejich budoucnost by měla být součástí Evropské unie. Emine Bozkurt, jménem skupiny S&D. – (NL) Paní předsedající, ráda bych na úvod poděkovala zpravodajce Packové za konstruktivní spolupráci. Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu – budoucnost země je v Evropské unii. Má-li se však budoucnost stát realitou, její političtí vůdci musí projevit společnou vůli a rozhodnost a zdržet se nacionalistické polarizující rétoriky. Bosenský lid již nesmí být vydírán neochotou svých politických vůdců. V oblasti uvolňování vízového režimu se již prakticky potvrdilo, že je možné soustředěně pracovat na reformě, a Bosňané mají nyní bezvízové cestování do Evropy na dosah ruky. Leč na cestě do EU není třeba jen reforem. Stejně tak je důležité, aby stát dobře fungoval ve vztahu k občanům, aby to byla země, v níž se občané mohou angažovat bez ohledu na to, ke které skupině nebo menšině náleží. Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že bosenská ústava porušuje lidská práva a je nutné ji neprodleně změnit tak, aby všichni Bosňané měli právo hlasovat a kandidovat ve volbách. Nedokážu ani říci, jak významná je regionální spolupráce na západním Balkáně v zájmu stability a pokroku. Balkánské země opravdu musí postupovat kupředu ve vzájemném souladu. Pokud se objeví spory mezi sousedícími zeměmi, jako tomu bylo v případě plánované stavby chorvatského mostu na poloostrově Pelješac, musí se najít efektivní řešení. A konečně bych ráda zdůraznila, že je mimořádně důležité, aby Bosna a Hercegovina nalezly smír ohledně své válečné minulosti. Ženy, které se během války staly oběťmi znásilnění a jiného sexuálního násilí, si zaslouží spravedlnost. Bosna a Hercegovina musí pachatele potrestat a nabídnout těmto ženám podporu. Letos v červenci uplyne 15 let od strašlivé genocidy v Srebrenici. Tato tragická událost musí zaujímat místo v kolektivní paměti Balkánu. Jednotlivá usnesení přijímaná parlamenty na západním Balkáně jsou v této souvislosti jen vítána, a důležitým gestem a krokem směrem k etnickému smíru na Balkáně byla i nedávná omluva chorvatského prezidenta za politiku, kterou Chorvatsko vůči Bosně a Hercegovině v průběhu války uplatňovalo. Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, Bosna a Hercegovina vyvolává, alespoň u mne, pocity náklonnosti i frustrace. Potřebuje od nás drsnou lásku a já myslím, že právě té se jí od Doris Packové dostává. Trvání na reformě, jež by zajistila správné fungování státu, není vedeno skrytou touhou diktovat nebo se vměšovat. Komisař Füle správně zmínil, že politické obtíže jsou ještě víc zhoršovány hospodářskými podmínkami. Funkční stát je zcela nezbytný pro příliv investic, využívání finančních prostředků EU a vývozních příležitostí, a ve výsledku tedy pro vytváření pracovních míst. Reforma a hospodářské aspekty jsou tudíž vzájemně provázané. Zoufale potřebujeme i reformy v oblasti dodržování lidských práv, spravedlnosti a boje proti korupci. Jsem velkou zastánkyní bezvízového styku a uvolnění vízového režimu, a doufám, že je ve Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro občanské svobody snad do

16-06-2010

16-06-2010

CS


podzimu pomůžeme zajistit. To by myslím mohly být pro bosenské občany velmi dobré zprávy. Judith Sargentini, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Paní předsedající, zde v této sněmovně se ve skutečnosti zabýváme Bosňany, tedy tamějšími politiky a lidmi V této souvislosti je třeba zdůraznit dva velice pozitivní aspekty – očekávané uvolnění vízového režimu a to, že političtí vůdci na Balkáně spolu opět komunikují. Musíme se nyní těchto dvou pozitivních aspektů chopit, podívat se bosenským politikům do očí a říci – když to dokážete, podaří se vám rovněž nalézt vzájemnou shodu, neboť bez ní se neocitnete na cestě k členství v EU. Stane se tak jednoho dne, avšak jen v jednotné Bosně a Hercegovině. Pokud se nám podaří takový vzkaz předat, dostanou se tam. Tato země má před sebou stále velký kus práce, například ohledně ochrany zranitelných skupin ve společnosti, vyřešení etnických konfliktů a práva na svobodu projevu. Každé takové zlepšení vítáme. Eduard Kukan (PPE). – (SK) Je objektivní pravdou, že pokrok, jehož bylo v Bosně a Hercegovině dosaženo na cestě k evropské integraci, značně zaostává za ostatními státy v tomto regionu. Stejně tak negativní skutečností je, že už jsme dlouho svědky velmi omezeného pokroku ve výsledcích reforem, které jsou spojené s budoucím členstvím v Evropské unii. Rok 2010 je v Bosně a Hercegovině rokem volebním. I díky tomu, nebo spíše právě díky tomu, bylo dosaženo velmi slabých výsledků, pokud jde o jakékoli reformy. Momentální situace v zemi je taková, že není mnoho důvodů k tomu, abychom očekávali, že po volbách v této oblasti dojde k nějaké dramaticky pozitivní změně. Politické vedení země by si však mělo jasně uvědomit, že jedině konkrétní výsledky v reformním procesu a v plnění kritérií mohou tuto zem posunout vpřed na její evropské cestě. Jednou z nejdůležitějších bude ústavní reforma, která by měla uvést k životu soudržný ústavní systém s fungujícími, nezávislými, a především účinnými orgány. Stejně tak důležité jsou hospodářské reformy, konkrétně strukturální, které by odstranily veškeré překážky na cestě k vytvoření společného hospodářského prostoru v této zemi a opětovnému zahájení procesu privatizace. Negativní je růst nezaměstnanosti, který podle oficiálních statistik dosahuje asi 40 %. Na druhé straně je třeba objektivně zmínit – a uvést jako pozitivní fakt – úspěšné plnění kritérií pro zavedení bezvízového režimu. Usnesení, o němž budeme zítra hlasovat, podle mne hodnotí situaci v této zemi objektivně, ukazuje na ochotu Evropské unie pomoci této zemi v jejích integračních ambicích za předpokladu, že její státní vedení a občané dokážou řešit a vyřešit problémy, na něž jsou před zajištěním vstupu do Evropské unie sami. Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Paní předsedající, chtěl bych poblahopřát zpravodajce i naší stínové zpravodajce. Vytvořily dobrou zprávu. Nejdůležitějším bodem pro mne je, že obě strany, které v současnosti komplikují život v Bosně a Hercegovině, přišly k rozumu a ustoupily ze svých krajních postojů. Některé z těchto krajních postojů souvisí s trvalým zpochybňováním Bosny a její integrity a s hrozbami uspořádáním referenda, které nebude mít žádný dopad kromě toho, že rozdmýchá veřejné mínění a vyvolá nenávist. Dalším krajním postojem je zpochybňování základní struktury Daytonské dohody. Je třeba Daytonskou dohodu přizpůsobit? Ano. K její úpravě už došlo, je v tom však třeba pokračovat. Jedna strana vytrvale opakuje, že úřad vysokého představitele je třeba zrušit, a já s tím souhlasím. Strana, která to požaduje, však musí politikům v zemi připravit podmínky, aby

173

174

CS


sami dokázali přijmout odpovědnost. To musí být náš cíl, avšak i politici zde musí sehrát svou úlohu. Navíc doufejme budou v příštích volbách voliči volit politiky, kteří jsou připraveni postupovat vůči své zemi odpovědně. Monica Luisa Macovei (PPE). – Paní předsedající, Evropská unie opakovaně nabízela zemím západního Balkánu, včetně Bosny a Hercegoviny, členství v EU, všichni však víme, že primární odpovědnost za skutečné reformy a za přistoupení spočívá na dané zemi a závisí na její ochotě a schopnosti plnit kodaňská kritéria a přijaté závazky. Všichni víme, a bylo to zde i řečeno, že současný pokrok v Bosně a Hercegovině je nedostatečný, ale současně jsme si vědomi toho, že roztříštěnost rozhodovacího procesu, právních předpisů a překrývajících se pravomocí má významnou měrou příčinu v ustanoveních Daytonské dohody, která však, a to je pravda, byla nutná k zastavení zabíjení. Odpovědnosti jsou rozděleny mezi mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, a vnitrostátní orgány. Myslím, že to zde platí víc než v případě ostatních zemí na Balkáně. V Bosně a Hercegovině jsme aktivní od roku 1995, a to prostřednictvím politik, lidských zdrojů, v oblasti energie a při poskytování finančních prostředků. Musíme orgány, a především obyvatele Bosny a Hercegoviny podporovat více a aktivněji. Dovolte mi dvě poznámky k uvolnění vízového režimu. Zaprvé, pokud jde o nebezpečí vývozu organizovaného zločinu v důsledku odstranění vízových požadavků – víme, že to není pravda. Naopak, v zemích, kde není žádná vízová povinnost, je méně organizovaného zločinu, neboť jsme v podstatě odstranili organizovaný zločin spojený s vízy a s obchodováním, ke kterému dochází tam, kde taková povinnost existuje. Druhým argumentem, který bych ráda uvedla, je to, že lidé, kteří vycestují za studiem, na návštěvu, nalézt nové přátele nebo naučit se nové věci, svůj pohled po návratu do vlasti změní. Tito lidé mají na orgány své země větší požadavky. Požadují větší odpovědnost a jsou také těmi, kdo dokáže v dané zemi iniciovat, provádět a plnit reformy. Uvedla jsem dva argumenty pro uvolnění vízového režimu pro Bosnu a Hercegovinu a doufám, že k němu v průběhu roku 2010 dojde. Zoran Thaler (S&D). – (SL) Komisař Füle a zpravodajka Packová si správně povšimli, že v posledních několika letech přicházejí z Bosny a Hercegoviny převážně špatné zprávy. Myslím, že tento rok 2010 by měl být pro Bosnu zlomovým. V prvé řadě musí tato země ve svůj prospěch využít ochotu Evropské unie uvolnit vízový režim. Nyní je míč na straně bosenských politiků. Zadruhé by Bosna a Hercegovina měla využít příznivých podmínek ve svém vlastním regionu. Současná chorvatská i srbská vláda jsou nakloněny jednotné, ucelené a nerozdělené Bosně a Hercegovině. Zatřetí budou říjnové volby pro Bosnu a Hercegovinu skvělou příležitostí umožňující voličům zvolit politiky, kteří jsou připraveni a mají schopnosti k tomu, aby zemi posunuli vpřed. Po volbách potřebujeme novou dohodu navazující na Daytonskou dohodu, jež by zajistila funkční stát a vládu. To je něco, co Bosně a Hercegovině v současnosti chybí. Tato dohoda musí navíc zajistit dlouhodobou existenci Bosny a Hercegoviny a musí obsahovat

16-06-2010

16-06-2010

CS


mezinárodní záruky ze strany Evropské unie, Spojených národů, Chorvatska a Srbska. Pro dosažení tohoto cíle jsme ochotni učinit vše. Bernd Posselt (PPE). – (DE) Paní předsedající, patnáct let po Daytonské dohodě dosáhla Bosna a Hercegovina jistého mírného pokroku, nepostupuje však nijak rychle. Neměli bychom si tedy v této věci nic nalhávat. Lidé často říkají, že Daytonská dohoda je sama o sobě v pořádku, jen je nutné ji správně uplatňovat a nalézt lepší politiky, to však není pravda. Současná struktura Bosny a Hercegoviny není zcela funkční. Země se musí proměnit ve skutečnou federaci tvořenou třemi národy s rovnocennými právy. Místo mnoha malých nepružných kantonů musí být organizována do větších a účinnějších regionů, kde se budou mísit různé národnosti. Současně je samozřejmě třeba posílit také ústřední orgány a zajistit menšinám základní lidská práva a posílení jejich postavení, jak se to uvádí v rozsudku štrasburského soudu. Proto je nutné tento stát reformovat od samých základů. Platí však, že tuto reformu musí podnítit vnitřní síly v zemi samé. My jim můžeme pouze nabídnout svou podporu. V tom tkví hlavní problém. Každý pokus o skutečnou reformu blokuje pan Dodik, který v tom sice není sám, je to ale především on. To znamená, že musíme udělat vše pro to, abychom podpořili rozvoj mladé politické elity v zemi. Vítám skutečnost, že jednou z oblastí, na něž se zaměřuje vynikající zpráva paní Packové, je kultura a vzdělávání. Tato země potřebuje ucelený vzdělávací systém, jenž by odpovídal její bohaté historii, a to od mnohonárodnostních mateřských škol až po novou evropskou univerzitu. Bosna a Hercegovina je země, pro niž není charakteristický jen konflikt, ale i příkladná vysoká tolerance. Právě zde vznikla tolerantní evropská podoba islámu. Právě zde byl za rakouské éry zakotven první islámský zákon v Evropě, což je příkladem i pro současnost. Mnoho lidí této země spolu dokázalo žít v míru. Bosňané mohou být na svoji historii hrdí, a pokud chtějí znovu něco takového ve stejném duchu vytvořit a přispět tím do moderní Evropy, jsem si jist, že rok 2010 může být pro Bosnu a Hercegovinu v pozitivním slova smyslu zlomový. Anna Ibrisagic (PPE). – (SV) Paní předsedající, ráda bych poděkovala paní Packové za vyváženou a nesmírně objektivní zprávu, zároveň bych však ráda poděkovala i panu Fülemu za obrovský zájem a znalosti, které při své práci v souvislosti s touto zajímavou, ale velmi složitou částí Evropy prokazuje. Pane komisaři, máte naprostou pravdu, když říkáte, že územní jednotnost Bosny nelze v žádném případě zpochybňovat. Kdybych si měla vybrat jednu věc, kterou bych dnes ráda zdůraznila, bylo by to uvolnění vízového režimu. Pevně věřím, že se nám podaří proces uvolnění vízového režimu dokončit ještě před říjnovými volbami. Jestliže nebude dostatek času, abychom takový signál vyslali, musí Komise dát jasně najevo, že tento proces dokončíme v nejbližší budoucnosti. Jinak bohužel ohrozíme výsledek voleb a zájem lidí o účast v bosenských volbách. Katarína Neveďalová (S&D). – (SK) Balkán a oblast Bosny a Hercegoviny lze bohužel stále označit za sud střelného prachu. Osobně si myslím, že je pro Evropskou unii velmi důležité, abychom si udrželi silný vliv, který v tomto regionu máme, a abychom mu, konkrétně Bosně a Hercegovině, ukázali, že má případnou evropskou budoucnost, přičemž jednou z oblastí, kde to můžeme dokázat, je právě uvolnění vízového režimu, jež velmi podporuji.

175

176

CS


Zároveň si ale myslím, že staré politiky sice už nezměníme, ale mladé a nové generaci můžeme dokázat, že Evropská unie je tu pro ně, ať už prostřednictvím vzdělávání anebo tím, že podpoříme větší výměnu mezi mladými lidmi v rámci Evropské unie a Bosny a Hercegoviny. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Bosna a Hercegovina dosáhla při plnění kritérií Evropské komise menšího pokroku než kterákoli jiná země západního Balkánu, ačkoli na jejím území mají mezinárodní společenství i Evropská unie největší zastoupení, včetně ad hoc institucí a finanční podpory. Bosna a Hercegovina představuje stále ještě skutečně velký problém. Evropská unie nemůže zvažovat budoucí členství země, v níž je vysoký představitel dosud přítomen a kde se aktivně účastní politického rozhodovacího procesu. Proces bude proto z velké části závislý na postupném stažení úřadu vysokého představitele. Není ani jasné, jak dokáží nejrůznější političtí partneři spolupracovat. Země je rozčleněna na Srbskou republiku a Federaci a zároveň na tři hlavní etnické skupiny, přičemž každá z nich je ve své části země menšinou. V důsledku toho poklesl za posledních deset let počet obyvatel ze 4,5 na 3,4 milionu. Zdá se, že ani obyvatelé samotní již nejsou přesvědčeni o tom, že jejich země má budoucnost. Vyhlídka na členství v Evropské unii byla nabídnuta Bosně a Hercegovině jako jednotné zemi, nikoli jejím odděleným územním celkům. Obyvatelé Bosny a Hercegoviny se proto dříve, než bude možné vůbec rozhodovat o členství, musí rozhodnout, zda chtějí být součástí jediné země. Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Návrh na odstranění vízového režimu pro Bosnu a Hercegovinu by tuto zemi měl povzbudit k dalšímu pokroku v oblasti justiční reformy, boje proti korupci a organizovanému zločinu a v upevňování správního systému. Doufám, že se tak stane. Byl jsem velmi zaskočen, když jsem slyšel, jak nás zástupci občanské společnosti v Sarajevu žádali, abychom nepodporovali zrušení vízového režimu, neboť by to byl podle nich signál toho, že podporujeme návrat současných politiků k moci. Evropská unie musí předložit jasný, realistický a inspirující program přistoupení, který povzbudí všechny země západního Balkánu k účasti na životaschopné regionální spolupráci, jež bude následně klíčem k trvalému usmíření. EU musí navrhnout řadu krátkodobých cílů, které Bosna dokáže splnit, aby její občané mohli vidět pokrok, k němuž dochází a jež by je motivoval k pokračování reformního procesu. Takový systém by bylo možné uplatnit ve všech státech západního Balkánu. Csaba Sógor (PPE). – (HU) Evropská unie má na Sarajevo a Srebrenicu jen jedinou odpověď: Dayton. Několik lidí zde uvedlo, že musíme najít jiný tón, a nejedná se o tón hospodářských či politických sankcí, ale ten, o němž také hovořil pan Posselt. Jsme jako EU více než jen hospodářské společenství zájmů. Byla zmiňována kultura, náboženství a vzdělávání. Mohu říci jen jednu věc a na své kolegy naléhat v jediné záležitosti. V Sarajevu zavládne mír a Bosna a Hercegovina bude zemí nezávislých, svobodných a šťastných lidí, pokud my, EU, půjdeme příkladem, pokud bude každá národnostní menšina v EU moci rozhodovat o využití svých daní a svém mateřském jazyce a nebude diskriminována, ale naopak bude mít územní i kulturní autonomii. Klíčem k budoucnosti, co se týče Bosny a Hercegoviny, je, aby menšiny v EU měly právo na sebeurčení. Štefan Füle, člen Komise . – Paní předsedající, když dovolíte, začnu tam, kde tato velmi užitečná rozprava skončila. Myslím, že jsme v našem vnějším projevu jednotní. Návrh usnesení podnítil rozpravu, jejímž předmětem byly právě společné signály. Domnívám

16-06-2010

16-06-2010

CS


se, že se v ní ukazuje naše společné odhodlání, zároveň však byla zdůrazněna závažnost situace, jíž v Bosně a Hercegovině čelíme. Myslím, že je z této rozpravy zřejmé – a já se s tím plně ztotožňuji –, že politici, především politici v Bosně a Hercegovině, musí znovu přijmout svou odpovědnost, kterou vůči občanům i zemi mají. Plně také souhlasím s tím, že nejlepší cestou, jak to dokázat, je konkrétní pokrok. Případ uvolnění vízového režimu znovu ukázal, že je možné, aby se politici Bosny a Hercegoviny na něčem skutečně dohodli a navíc kvalitně provedli poměrně náročnou cestovní mapu, která nás k bezvízovému styku dovede. Myslím, že máme jasno i v tom, jaké jsou krátkodobé a střednědobé priority. Co se týče krátkodobých priorit, je to v prvé řadě rozhodně soulad ústavy Bosny a Hercegoviny s Evropskou úmluvou o lidských právech a dohodou o stabilizaci a přidružení; zadruhé je to přijetí zákona o sčítání na celostátní úrovni; a zatřetí splnění zbývajících kritérií pro uvolnění vízového režimu. Zároveň jsem přesvědčen, že bychom neměli jen čekat na to, že volby v říjnu přinesou nějaké výsledky. Musíme již nyní začít přemýšlet ve střednědobém horizontu – o uceleném, avšak zároveň vše zahrnujícím přístupu k Bosně a Hercegovině. Již nyní bychom měli pracovat na něčem, co by podněcovalo k využití příležitosti, již by měly skýtat výsledky říjnových voleb. Myslím, že musíme v průběhu předvolební kampaně politiky vyzvat, aby jasně uvedli, jak vidí budoucnost Bosny a Hercegoviny, jak vidí evropskou budoucnost, vztahy k Evropě a ambice této země. Po volbách se objeví mnohé výzvy, včetně budoucích změn v ústavě, a my musíme zajistit, aby všichni – politici Bosny a Hercegoviny i EU – byli připraveni na to, že politikům Bosny a Hercegoviny bude předána další část vlastnictví země. Jsem přesvědčen, že je načase, aby tyto volby ukončily Daytonskou éru a posunuly nás do éry evropské. Předsedající. – Obdržela jsem jeden návrh usnesení (6) předložený v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční zítra, ve čtvrtek 17. června 2010 ve 12:00. 16. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno v 18:55 a znovu zahájeno ve 21:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: LÁSZLÓ TŐKÉS Místopředseda 17. Dohoda mezi EU a USA o letecké dopravě (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o dohodě mezi EU a USA o letecké dopravě [2010/2724(RSP)]. Kristalina Georgieva, členka Komise . – Pane předsedající, ráda bych v úvodu poděkovala Parlamentu za příležitost představit výsledek jednání se Spojenými státy o druhé fázi dohody o leteckých službách. (6)

Viz zápis.

177

178

CS


Evropská unie na počátku tohoto roku, dne 25. března, podepsala druhou fázi dohody – dohody, kterou Parlament velmi podporoval. Parlament sehrál v průběhu těchto jednání velmi konstruktivní úlohu, za což je mu Komise nesmírně vděčná. Dovolte mi zmínit základní prvky druhé fáze dohody. Tato dohoda staví na první fázi dohody, která je v účinnosti od 30. března 2008 a přináší vyhlídky na další investice a příležitosti ke vstupu na trh a posiluje rámec spolupráce v záležitostech týkajících se regulace v oblastech, jako je životní prostředí, sociální ochrana, hospodářská soutěž a bezpečnost. Co se týká životního prostředí, zavádí návrh druhé fáze dohody robustní rámec pro řešení environmentálních výzev na místní i globální úrovni s dopadem na Evropu a Spojené státy, a to na základě realizace společných projektů hledajících praktická řešení, jako jsou například čistší technologie v letectví, technologie pro řízení letového provozu a spolupráce na mezinárodních fórech, například na půdě Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Obě strany rovněž formálně uznaly, že je třeba zamezit zdvojování a prohloubit slučitelnost příslušných tržních nástrojů. Ráda bych na tomto místě zmínila zejména systém obchodování s povolenkami. Evropa také bude schopna těžit z pokroku, kterého bylo dosaženo v oblasti bezpečnosti, přičemž dohoda usiluje o snížení bezpečnostní zátěže na letištích skrze podporu činnosti v rámci posuzování a včasné konzultace o budoucích požadavcích. V oblasti hospodářské soutěže posiluje dohoda spolupráci příslušných orgánů a rovněž transparentnost a předvídatelnost regulatorních rozhodnutí na obou stranách Atlantiku. Poprvé je v takové dohodě o letecké dopravě uznána nutnost vyvážit tržní příležitosti se silnou sociální ochranou, a to skrze závazek k provádění ustanovení dohody způsobem, jenž neoslabuje pracovní práva. Pokud jde o obchodní aspekt letecké dopravy, Evropa získala další práva, včetně bezprostředního přístupu k programu Fly America (s výjimkou obrany), který až dosud omezoval leteckou přepravu financovanou vládou Spojených států jen na dopravce Spojených států. Avšak zřejmě nejdůležitějším prvkem návrhu dohody je závazek k pokroku. Evropa a Spojené státy se v dohodě Zavázaly k cíli, který spočívá v odstranění zbývajících překážek na trhu, s nimiž se odvětví potýká, včetně těch, jež omezují přístup leteckých dopravců k celosvětovému kapitálu. Pokrok při plnění tohoto cíle bude každoročně přezkoumáván a bude zahrnovat spolupráci prostřednictvím Smíšeného výboru. Provádíme přezkumy na vysoké úrovni, zda není pokrok příliš pomalý, a zároveň uplatňujeme cílený přístup k dosahování pokroku v této oblasti. Obě strany mají k dispozici pobídky pro dosahování pokroku v této oblasti zárukou dodatečných práv k realizaci tzv. práva sedmé svobody a rozvíjení investic ve společnostech leteckých dopravců ze třetích zemí. Abych to shrnula, dohoda zlepšuje spolupráci v řadě oblastí regulace, zejména v oblastech, jako je bezpečnost, ochrana spotřebitele, úloha Smíšeného výboru a životní prostředí. Nabízí okamžité i budoucí obchodní výhody, zavádí cestovní plán ke změně v zásadní oblasti reformy investic, a co je důležité, zajišťuje výhody platné v první fázi dohody, o něž bychom v případě, že bychom této druhé fáze dohody nedosáhli, přišli. O některé z nich bychom přišli.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Provedená studie, jejímž cílem bylo prověřit přínos první a druhé fáze dohody, odhaduje, že by mohl tento přínos dosáhnout 12 miliard EUR hospodářského přínosu a až 80 tisíc nových pracovních míst – obojí je v současné hospodářské situaci velmi cenné. Z těchto důvodů doufám, že Parlament tuto důležitou dohodu podpoří. Mathieu Grosch, jménem skupiny PPE . – (DE) Pane předsedající, paní Georgievová, dohoda mezi EU a USA o letecké dopravě je samozřejmě velmi důležitá. Parlament a náš výbor proto při jednáních a návštěvách sehrával velmi aktivní úlohu. Zhruba 60 % světové letecké dopravy se odehrává mezi Amerikou a Evropou, z čehož je zřejmý její význam. Doufáme, že oba partneři jsou si proto vědomi nezbytnosti uzavřít skutečnou dvoustrannou dohodu, a že budou v budoucnosti mít odvahu dále zlepšovat současnou situaci. Mám sice respekt k odvedené práci a chovám velký obdiv k vlnám optimismu vyjednavačů v závěru jednání, přesto jsem osobně, společně se skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, toho názoru, že o některých oblastech je stále třeba jednat a současné výsledky nejsou tak příznivé, jak jsme možná doufali. Je zde ještě několik problémů. Jedním z nich je kapitálová účast a my jsme doufali, že v této věci dojde k pokroku. Avšak upřímně řečeno, zde prakticky k žádnému pokroku vůbec nedošlo kromě toho, že padla zmínka o ochotě toto téma projednat. Zadruhé jsme chtěli, abychom dosáhli pokroku ohledně technických středisek pro sledování, jež jsou naším společným zájmem. Nic takového se ale také nestalo. Co se týká přístupu na trh, neměli bychom moc hovořit o kabotáži, neboť toto téma je v USA prakticky tabu. Rád bych však podotkl, že vše, co v pozitivní dvoustranné dohodě druhé straně nabízíme, musí být zároveň potenciálně využitelné i pro nás. A tak tomu prozatím není. Proto zastávám i nadále ten názor, že kromě jedné věci, kterou nesmíme podceňovat, a to sociálního aspektu, nedošlo k žádnému výraznému konkrétnímu pokroku, panuje však velká ochota dosáhnout pokroku v budoucnosti. Postoj Parlamentu lze tudíž možná shrnout do tří bodů. Zaprvé dohody tohoto druhu potřebují právní základ. Zejména v otázce výměny údajů a informací musíme respektovat právní předpisy na ochranu údajů. Parlament nesmí být v žádném případě postaven před hotovou věc. Zadruhé musíme neustále zdůrazňovat dvoustrannou povahu těchto smluv. Jsou to skutečně dvoustranné smlouvy, nikoli jednostranné. Zatřetí je pro nás důležité také stanovit datum, kdy budou zahájena další jednání. Výsledkem je, že budeme na této věci dále pracovat již v říjnu / listopadu roku 2010. Doufám, že v budoucnosti se nám snad podaří vytvořit skutečnou dvoustrannou dohodu, a to z hlediska hospodářského, environmentálního i sociálního. Saïd El Khadraoui, jménem skupiny S&D. – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, když jsme se v roce 2007 shodli na první fázi dohody o letecké dopravě, mělo to dva důležité důvody. Zaprvé Spojené státy přijaly práva „evropského dopravce“, což znamená, že od okamžiku vstupu dohody v platnost mohli všichni evropští dopravci létat z jakéhokoli místa v Evropě do jakéhokoli místa ve Spojených státech. To byla sama o sobě významná novinka, neboť do té doby tuto možnost neměli všichni dopravci. Zadruhé byl vytvořen Smíšený výbor, který nám poskytl systémový rámec pro pravidelné konzultace, jejichž cílem je umožnit sblížení regulačních rámců, které je k vytvoření skutečného transatlantického leteckého trhu v dlouhodobějším horizontu samozřejmě nezbytné.

179

180

CS


V dohodě však zůstaly jisté nesrovnalosti, neboť dopravci ze Spojených států mají historicky lepší přístup na evropský jednotný trh, než je tomu naopak, a dopravci z EU jsou znevýhodňováni i vzájemným přístupem ke kapitálové struktuře. Proto byla tak důležitá doložka, která stanovila lhůtu pro uzavření komplexnější dohody do konce tohoto roku, neboť jsme tak mohli vyvíjet trvalý tlak a nutit Spojené státy k ústupkům. Výsledek, který máme před sebou, je sice krokem správným směrem, avšak do značné míry zachovává dosavadní nerovnováhu. K nedostatečnému pokroku došlo zejména v oblasti přístupu evropských dopravců na trh Spojených států a ohledně možného evropského vlastnictví či ovládání společností dopravců ze Spojených států. Můžeme tudíž tuto dohodu, i přes některé pozitivní prvky, například v environmentální a sociální oblasti, jež zmínil i můj kolega pan Gösch, přijmout jen za předpokladu, že nám bude poskytnut více než závazek k dalším krokům. Je třeba vyvinout určité mechanismy pro další kroky, k nimž dojde v průběhu několika let, včetně přístupu na trh a práv cestujících, abychom pro nás všechny zakotvili vysokou míru práv – řádných práv – a zajistili, že do té doby našim americkým přátelům už nebudeme ustupovat. Na závěr bych chtěl požádat Komisi, aby nás průběžně podrobně informovala o činnosti Smíšeného výboru a zajistila, abychom dostávali všechny zprávy a pozvánky jako zúčastněné subjekty. Gesine Meissner, jménem skupiny ALDE . – (DE) Pane předsedající, paní Georgievová, předložili jste nám stávající dohodu a řekli, že došlo k významnému pokroku. My v Parlamentu však nejsme tak velkorysí jako vy, což jste už měli možnost slyšet. Existence této dohody je důležitá, neboť EU a USA se společně podílí na světové letecké dopravě zhruba 60 % a USA je naším významným partnerem obecně. Problém spočívá zkrátka v tom, že v partnerství by podmínky obou partnerů měly být přibližně stejné. Nemůžeme však tvrdit, že jsou podmínky stejné, když mají Spojené státy na našem trhu 49% podíl, zatímco my můžeme mít na jejich trhu podíl pouze 25 %. To je zjevná nerovnováha. Letos na jaře se do USA vydala malá skupina, která se zde účastnila jednání. Američané nám řekli, že pokud chceme větší přístup na trh, musíme zrušit omezení nočních letů a změnit omezení hluku. Vysvětlili jsme jim, že je to pro nás otázka subsidiarity a musíme ji respektovat. V zásadě můžeme o dalších otázkách jednat pouze za předpokladu, že budeme mít v rozumné míře rovné základní podmínky. Byly zmíněny čtyři body. Životní prostředí – můžeme dosáhnout určitého společného pokroku prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami, jednoduše proto, že máme tak velký podíl na světovém trhu. Sociální normy: v této oblasti došlo k určitému pokroku a padla zmínka i o právech cestujících. Hospodářská soutěž: zde jsou stále ještě žádoucí změny. Co se týče bezpečnosti, chtěla bych se nyní zmínit o otázce ochrany údajů. Americký systém ochrany údajů a soukromí se od našeho liší. Pochopitelně chceme, aby byla naše koncepce soukromí respektována. Při naší návštěvě ve Spojených státech jsme se zabývali detektory pro fyzickou kontrolu. V této zemi je běžné, že detektory zobrazí celé tělo, jen obličej je skryt. To pro nás bylo naprosto nepředstavitelné. Chceme, aby soukromí a údaje byly chráněny za každých okolností. To je nutné respektovat. My v Parlamentu, vybaveni novými pravomocemi podle Lisabonské smlouvy, s vámi o tom budeme rádi diskutovat.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Jacqueline Foster, jménem skupiny ECR . – Pane předsedající, my všichni bychom uvítali úspěšné uzavření jednání o dohodě „o otevřeném nebi“ mezi EU a USA. Po několika letech jednání je skutečně nevyšší čas. Je zřejmé, že návrh druhé fáze dohody je významným průlomem a je ho třeba přivítat. Uznávám, že jednání přinesla pokrok v otázce bezpečnosti, hospodářské soutěže a přístupu na trh, zklamalo mne však, že se nepodařilo zcela vyřešit otázky zahraničního vlastnictví a zahraniční kontroly a dále kabotáže. Podporujeme i tento návrh Parlamentu na společné usnesení. Znepokojuje mne však, že v textu jsou zvláštní předpisy o obchodování s emisními povolenkami, o sociálních otázkách EU a příslušné lhůtě, nemáme totiž oprávnění rozšiřovat oblast působnosti dohod o leteckých službách. Letecký průmysl v posledním desetiletí masivně strádal a navzdory určitým zlepšením je, především v Evropě, stále zranitelný. Dohody obvykle představují kompromis, to však neznamená, že bychom se chtěli dohodnout za každou cenu. Musíme dávat i brát. Na závěr bych proto paní komisařce ráda řekla, že chceme spravedlivou a odvážnou dohodu, která povede k úplné liberalizaci a bude přínosná pro evropské dopravce, spotřebitele i naše americké přátele. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Evropské společenství dalo podnět k opatřením, která jsou nezbytná ke zvýšení pružnosti, otevření trhů a zajištění soudržnosti v odvětví civilní letecké dopravy, a to na základě dvoustranných i mnohostranných vztahů. Co se týká dohody o letecké dopravě mezi EU a USA, měli bychom připomenout, že předběžná dohoda již byla podepsána dne 25. března 2010. Tato dohoda v úplné míře otevírá trhy a věnuje velkou pozornost spolupráci v oblasti rozvoje systémů řízení letového provozu v EU a USA, programu Jednotné evropské nebe ATM (SESAR) a Systému vzdušné dopravy příští generace (NextGen), aby byla zajištěna interoperabilita a slučitelnost a současně se snížil dopad na životní prostředí. Dohoda mezi EU a USA bude vlastně jednou z prvních dohod podepsaných na základě Lisabonské smlouvy. Dále bych chtěla zdůraznit, že jakýkoli přenos dat obsahující osobní údaje z EU a členských států by měl být z bezpečnostních důvodů prováděn na základě mezinárodních dohod uznaných jako legislativní akty a v souladu s Evropskými právními předpisy na ochranu údajů. S politováním konstatujeme, že součástí předběžné dohody není regulace systému obchodování s emisními povolenkami. Na tomto místě požadujeme další jednání, s ohledem na to, že systém obchodování s emisními povolenkami začne fungovat v roce 2012. Kristalina Georgieva, členka Komise . – Pane předsedající, upřímně děkuji všem řečníkům za jejich komentáře. Navzdory pozdní hodině zde zjevně panuje značný zájem o řadu témat. Již bylo zcela správně zmíněno, že Evropa a Spojené stáry společně představují zhruba 60 % světové letecké dopravy. Tato dohoda má tedy velký význam, a to nejen pro občany Evropy a Spojených států, ale i pro všechny cestující, kteří využívají služeb našich dopravců. Kromě přímé hodnoty pro leteckou dopravu jsou Spojené státy pro Evropu díky nadstandardním obchodním vztahům, silným demografickým a kulturním vazbám i geografické poloze nejdůležitějším strategickým partnerem v odvětví letectví. Cílem této dohody je právě konsolidace tohoto strategického transatlantického partnerství a zajištění přínosů z první fáze dohody, aby byl zajištěn stabilní rámec budoucích vztahů.

181

182

CS


Řada řečníků poukázala na to, že je nutné v tomto jednání pokračovat, abychom mohli dosáhnout dalšího pokroku. Jedním z výdobytků druhé fáze dohody je nepochybně skutečnost, že zavádí proces dalších jednání. Dovolte, abych nyní odpověděla na jednu z položených otázek – Komise bude samozřejmě mít velký zájem na předání názorů v rámci Společného výboru s Parlamentem, neboť v dosahování pokroku za účasti Parlamentu spatřujeme značnou hodnotu. Tato dohoda otevře nové příležitosti pro odvětví a bude se zabývat některými výzvami, které budou řešeny v oblasti regulace, čímž sehraje roli v napomáhání evropskému leteckému odvětví k tomu, aby překonalo současnou situaci, jež se vyznačuje hlubokými hospodářskými a provozními problémy. Dovolte mi říci to otevřeně. Komise stejně jako mnozí řečníci souhlasí s tím, že druhá fáze dohody není perfektní. Je to velmi důležitý krok vpřed, není to však krok dokonalý ani poslední. Podobně jako řečníci zde ve sněmovně by Komise ráda viděla okamžitou a nevratnou změnu zákona Spojených států upravujícího vlastnictví a ovládání společností jejich leteckých dopravců, skutečností však je, že tato věc není v rukou vlády Spojených států, s níž jednáme. Jedná se o legislativní reformu, kterou lze zrealizovat pouze s podporou Kongresu Spojených států. Což mne přivádí k tomu, abych tomuto publiku sdělila jednu velmi důležitou věc: Evropa bude muset využít svůj vliv k tomu, aby přesvědčila Kongres Spojených států o důvodech pokračujících reforem. Zejména Evropský parlament bude muset sehrát v této souvislosti klíčovou úlohu, s využitím ochoty k jednání a šancí, které vyplývají z dobrých vztahů, jež má tento Parlament se členy Kongresu. Doufám, že můžeme spoléhat na to, že posunete tento dialog, jednání a především příslušné legislativní kroky kupředu. Nyní k otázce ochrany údajů, kterou několik z vás rovněž zmínilo: do záznamu prohlašuji, že toto není součástí dohody o leteckých službách. Jedná se o justiční věc a otázku vnitřních záležitostí státu a zjevně je to věc důležitá, která nebude při jednáních v této souvislosti brána na lehkou váhu. Tímto mi dovolte skončit a znovu poslancům poděkovat za jejich velmi užitečné a konstruktivní poznámky. Předsedající. – Obdržela jsem pět návrhů usnesení (7) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 17. června 2010. 18. Provádění směrnic týkajících se prvního železničního balíčku (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o provádění směrnic týkajících se prvního železničního balíčku (rozprava) [2010/2556(RSP)].

(7)

Viz zápis.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Kristalina Georgieva, členka Komise . – Pane předsedající, děkuji, že jsem se nyní mohla vrátit z nebe na zem, na železnici. Je mi ctí, že můžu před Parlamentem vystoupit a hovořit o této záležitosti. Ráda bych Parlamentu mnohokrát poděkovala za jeho podporu úsilí Evropské komise o kontrolu řádného provádění prvního železničního balíčku ze strany členských států, jež je jejich povinností. Komise sama splnila své povinnosti strážce Smluv tím, že zaslala 22 členským státům odůvodněná stanoviska kvůli nesprávnému provádění prvního balíčku. Mohu vás ujistit, že Komise se nebude zdráhat podat na členské státy, které dosud nepostupují v souladu s evropskými právními předpisy, žalobu u Soudního dvora. Konkrétní právní detaily řízení o nesplnění povinnosti jsou věcí Komise a členských států, naši úředníci však již na počátku tohoto roku předložili Výboru pro dopravu a cestovní ruch úplný seznam porušení povinností. Zároveň sdílíme zklamání výboru z toho, že míra investic do železniční infrastruktury je v řadě členských států i nadále nedostatečná. Komise však nemůže souhlasit s tvrzením, že se nedostatečně zaměřuje na sledování zdrojů pro financování železničního systému. Směrnice prvního železničního balíčku pouze předepisují, že členské státy musí v přiměřené době zajistit vyvážený rozpočet správců infrastruktury. Pokud Komise zjistila, že členské státy toto ustanovení nedodržují, zahájila řízení pro porušení. Některé zájmové skupiny chtěly zajít dále a byly přesvědčeny, že by Komise mohla členským státům obecně uložit povinnost zvýšit investice do železničního odvětví. Možná by se nám něco takového líbilo, neexistuje však žádný právní základ, který by to podpořil. Poté, co byl tento návrh vznesen, Komise při několika příležitostech na členské státy politicky apelovala, neboť si uvědomujeme význam investic do železniční infrastruktury na podporu udržitelného dopravního systému v Evropě. Není to tak dávno, co v této sněmovně na toto téma proběhla rozprava v souvislosti s oblakem sopečného prachu a jeho důsledky pro spojení v rámci Evropy i mezi Evropou a ostatním světem. Beru na vědomí požadavek, že by se revize prvního železničního balíčku měly věnovat především problému nedostatečných zdrojů a pravomocí regulačních orgánů. Mohu vás ujistit, že očekávané návrhy Komise právě toto splňují. Přepracování prvního balíčku současně přispěje k objasnění zásad poplatků za přístup k infrastruktuře, jak to Parlament požadoval. Co se týká nezávislosti podstatných funkcí, Komise již své stanovisko velmi jasně vyjádřila ve svém sdělení z května roku 2006. Správci infrastruktury musí být nezávislí na železničních podnicích a železničních holdinzích. Holding by neměl mít provozní kontrolu nad svou dceřinou infrastrukturní jednotkou. Kontrola a nezávislost se navzájem vylučují – nemůžete mít obojí zároveň. Na základě judikatury Soudního dvora jsme stanovili jasná kritéria pro posouzení nezávislosti dceřiné infrastrukturní jednotky na holdingové společnosti. Jsem si proto jista, že Komise tento spor v očekávaném soudním řízení vyhraje. Toto usnesení dále požaduje uplatnění zásady vzájemnosti. To však není zásada, kterou bychom v evropských právních předpisech mohli obecně přijmout. Každý členský stát musí dodržovat evropské směrnice v platném znění, nehledě na to, jak postupují ostatní členské státy. Jinak by se provádění vždy řídilo tempem nejpomalejšího členského státu. A závěrem, akceptuji kritický pohled tohoto návrhu usnesení na provádění prvního železničního balíčku členskými státy. Znovu vás ujišťuji, že Komise odvedla – a bude plnit i nadále – svou práci strážce Smlouvy.

183

184

CS


Komise by však v prosazování otevření železničního trhu a především revitalizace železnice jakožto udržitelného a účinného dopravního prostředku neměla zůstat osamocena. Spoléháme na to, že nás podpoříte v úspěšném plnění evropské železniční politiky a přispějete k tomu, aby se Evropa vymanila ze současné hospodářské krize. Carlo Fidanza, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nemohu popřít, že jsme při provádění prvního železničního balíčku ztratili příliš mnoho času. Jak víte, tyto tři směrnice byly přijaty v roce 2001 a bylo nařízeno, že mají být do vnitrostátního práva provedeny do 15. března 2003. S ohledem na přepracování prvního železničního balíčku bych rád zmínil nejen téma investic, které Komise správně připomněla, ale i tři koncepce, které považuji za důležité pro řádné provádění prvního balíčku. Tři koncepce, které by podle mého názoru měly být vzaty v potaz. Zaprvé se mezi nejrůznějšími problémy, s nimiž jsme se v posledních letech setkali, objevily některé aspekty týkající se různých právních výkladů nezávislosti správců infrastruktury – to si žádá vyjasnění. Paní komisařko, doufám, že bychom v této věci mohli získat přesnější vysvětlení, neboť se jedná o jednu z překážek, s nimiž jsme se v průběhu let potýkali, a já věřím, že můžeme přinejmenším při přepracování prvního balíčku dosáhnout jednotného výkladu. Zadruhé jsme přesvědčen, že všechny členské státy musí liberalizaci železničního trhu vnímat jako naprostou prioritu. Všichni si uvědomujeme, že se každý s radostí označí za zastánce liberalizace, jen málo lidí je však připraveno svá slova doma proměnit ve skutky. Z těchto důvodů je úplné provedení prvního balíčku zásadní podmínkou k dosažení tohoto výsledku. Vyzývám tedy Komisi, aby svá opatření v tomto směru zintenzivnila. A konečně je v současnosti nepředstavitelné, aby jednotky, které fungují v naprosto monopolním systému v rámci svých vnitrostátních hranic, využily tuto konkurenční výhodu ke škodě svých konkurentů ze zemí, které své vnitřní trhy otevřely. To je také důvod, ve shodě se strategickým cílem liberalizace, proč jsme přesvědčeni, – a jak jsme to společně s panem Groschem začlenili do znění usnesení, o němž budeme zítra hlasovat – že musíme stvrdit a uplatňovat zásadu vzájemnosti, která je v současné době nezbytnou a dosud nevyřešenou podmínkou otevření trhu. Saïd El Khadraoui, jménem skupiny S&D. – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, při pohledu na podíl nákladní železniční dopravy na trhu v průběhu posledních dvaceti let lze vidět nejprve nárůst a poté stabilizaci na přibližně 10 %. Chceme-li s tím něco udělat, bude samozřejmě nutné přijmout řadu opatření. To se netýká jen tržních sil, ale mimo jiné i technické interoperability, posílení Evropské agentury pro železnice, řešení financování nové infrastruktury a udržování infrastruktury stávající. Svou roli jednoznačně sehrávají i efektivní tržní síly. První železniční balíček měl za cíl k nim přispět. Byl přijat v roce 2001 a měl být proveden do března 2003, přesto jsme o sedm let později svědky toho, že v praxi ho 22 zemí nedodržuje a nepodařilo se jim balíček uspokojivě provést do vnitrostátního práva. To je ovšem nepřijatelné a i Komise příliš dlouho otálela s patřičnou reakcí. Tři věci jsou velmi důležité. Potřebujeme nezávislý regulační orgán, který bude mít dostatečné zdroje, aby prosazoval tržní efektivitu a zajistil její uplatňování. Zadruhé – a již to bylo zmíněno – je zde samozřejmě otázka nezávislosti správce infrastruktury s ohledem na vytvoření rovných podmínek na trhu pro všechny aktéry. Zatřetí se musíme

16-06-2010

16-06-2010

CS


podrobněji zabývat výší poplatků za přístup k infrastruktuře. V této souvislosti se musíme podrobněji zabývat i nákladovou strukturou ostatních druhů dopravy a provést srovnání, abychom nastolili rovné podmínky pro všechny druhy dopravy. Ale to už je úplně jiný problém. Co se týká další liberalizace, musíme se nyní zaměřit na nákladní železniční dopravu a řádné provedení prvního železničního balíčku. Pokud však jde o vnitrostátní osobní dopravu, jejíž liberalizaci mnozí žádají, byl bych velmi opatrný. Zastávám názor, že bychom měli mít na paměti zejména tuto zásadu: za všech okolností veřejné služby vysoké kvality a rozsahu a účinná a pohodlná železniční doprava pro všechny, nejen liberalizace jako cíl sama o sobě. Gesine Meissner, jménem skupiny ALDE . – (DE) Pane předsedající, paní Georgievová, nyní jste se od letecké dopravy posunuli k dopravě železniční, což je naše druhé téma pro dnešní večer. Musím říci, že v politice se často stává, že po líbivých slovech následují skutky, které nenaplňují očekávání, a právě to se stalo tady. Evropská unie má řadu krásných cílů. Některých jsme již dosáhli, naplnění jiných je však ještě daleko. Je před námi ještě veliký kus práce v oblasti vnitřního dopravního trhu, a železniční dopravy zvlášť. Máme dobré úmysly, musíme si však sami položit otázku, zda Evropská unie není jako pes, který štěká, ale nekouše. Či snad nemáme peníze, abychom se dostali tam, kam chceme? Hospodářská soutěž na železničním trhu byla v minulosti velmi proměnlivá. Potřebujeme nezávislý regulační orgán. To poměrně dobře fungovalo v případě železničního systému v Německu, neznamená to ale, že není co zdokonalovat. Skutečně potřebujeme mít možnost rozdělit jednotlivé linie nezávisle na sobě, aby všechno probíhalo hladce a mohla fungovat skutečná hospodářská soutěž. To je jedna z poznámek, které jsem chtěla učinit. Jsme samozřejmě na rozpacích z toho, že z 27 členských států směrnici provedlo pouze Spojené království, Finsko a Nizozemsko. Dva členské státy, které nemají žádný železniční systém – Malta a Kypr –, tak samozřejmě učinit nemohly. Všichni ostatní svůj úkol nesplnili a zjevně z toto vyvázli dobře, neboť jsme je nepokárali. Je proto důležité, aby Evropská unie uplatnila vhodné sankční mechanismy, jinak nás nikdo nebude brát vážně. Dále je důležité, abychom členským státům vysvětlili, že to bude výhodné pro všechny. V podstatě každý chce, aby byl železniční trh otevřený hospodářské soutěži. Všichni to říkají. Když však dojde na skutky, nic moc se neděje. Musíme pokročit v otázce financí. V Zaragoze se před nedávnem nakonec ukázalo, že panuje všeobecný nedostatek finančních zdrojů. Mohli bychom se zaměřit na podporu přeshraničních projektů a musíme samozřejmě vyzvat všechny členské státy, aby se více angažovaly. Víme, že situace je v současnosti náročná ve všech oblastech, toto však Evropa potřebuje. Michael Cramer, jménem skupiny Verts/ALE . – (DE) Pane předsedající, paní Georgievová, dámy a pánové, první železniční balíček měl být proveden do března 2003. Celkem 22 členských států tuto povinnost nesplnilo. Komise byla nečinná do června roku 2008. Proto Evropský parlament vydal ostré napomenutí pro 22 členských států i Komisi, která je strážcem Smluv. Potřebujeme nezávislé regulační orgány a oddělení železniční sítě od společností, které ji provozují. Poplatky za přístup k infrastruktuře musí být přiměřené, spravedlivé a transparentní. Mám příklad z mé vlasti – Německa. V Berlíně jsou poplatky za přístup

185

186

CS


k infrastruktuře pro příměstskou železniční dopravu dvakrát vyšší než v Hamburku a v Hamburku jsou dvakrát vyšší než v regionu Rýn-Mohan. To není ani přiměřené, ani spravedlivé, ani transparentní. Tyto poplatky jsou naprosto libovolné a je nutné, abyste v této oblasti přijali opatření. Je nutné sítě otevřít a zaujmout reciproční přístup. Nesmí dojít k tomu, aby byly železniční společnosti chráněny před konkurencí ve svém státě a přitom se účastnily hospodářské soutěže v jiných zemích. Komise musí jako strážce Smluv uplatnit příslušné právní předpisy. Nepotřebujeme však jen spravedlivou hospodářskou soutěž na železnicích. Současně musíme neprodleně odstranit nespravedlivou hospodářskou soutěž v silniční a letecké dopravě. Zatímco za každou lokomotivu na každém kilometru trati je vybírán poplatek, který nemá žádnou horní hranici, mýtné na silnicích horní hranici má a je dobrovolné – členské státy se mohou rozhodnout, zda je budou vybírat, nebo ne – a vztahují se pouze na silnice pro motorová vozidla a pouze na nákladní automobily nad 12 tun. Železniční poplatek na Slovensku je nejvyšší v Evropě a přitom Slováci nemají vůbec žádné mýtné. To nabádá ke změně způsobu přepravy zboží, avšak ke změně špatným směrem. Velký problém jsou i dotace pro leteckou dopravu, která je jednou z příčin změny klimatu. Emise ve stratosféře jsou pro klima třikrát až čtyřikrát škodlivější, než ty na povrchu země. Podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí získávají letečtí dopravci dotace až ve výši více než 30 miliard EUR ročně. Existuje povinnost platit daň z pohonných hmot pro dieselovou lokomotivu, neexistuje však daň z kerosenu. V mezinárodní železniční dopravě je účtována daň z přidané hodnoty, která se na leteckou dopravu nevztahuje. V rámci systému obchodování s emisními povolenkami je leteckým dopravcům poskytováno 85 % jejich certifikátů, zatímco společnosti vyrábějící energii dodávanou železničnímu odvětví si všechny své certifikáty musí koupit. Všechno je to zkrátka absurdní a ta situace se musí změnit. Máme-li chránit klima a zajistit mobilitu cestujících, potřebujeme spravedlivou hospodářskou soutěž, a to nejen v samotném odvětví železnic ale i mezi jednotlivými druhy dopravy. Komise je strážcem Smluv, a má tedy před sebou spoustu práce. Jakmile se problémy začne zabývat, může si být jista podporou Evropského parlamentu. Jacky Hénin, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, svoboda pohybu a svoboda cestování je základním právem všech občanů Evropské unie. Abychom mohli toto právo v praxi využít, je nezbytné mít přístup k bezpečné, vysoce kvalitní a k životnímu prostředí šetrné dopravě, která bude dostupná pro všechny. To vyžaduje účinnou a řádné propojenou veřejnou železniční přepravu, která bude jezdit do všech regionů. Znamená to také propojené železniční společnosti ve veřejném vlastnictví, abychom tak dosáhli standardizace jednotlivých regionů a služeb a spolupráce na evropské úrovni. A znamená to, že bychom s cestujícími měli zacházet jako s občany-uživateli, kteří mají práva, nikoli jako s pouhými zákazníky, kdy jedinou věcí, na níž záleží, je tloušťka jejich peněženky. Bohužel Komise, Rada a většina v tomto Parlamentu se dogmaticky rozhodly, že se železniční doprava nestane nástrojem svobody, nýbrž zbožím jako cokoliv jiného vydaným napospas trhu a hospodářské soutěži. Zničili jsme vnitrostátní společnosti tím, že jsme oddělili infrastrukturu a přepravní služby, cestující a náklad, provoz a bezpečnost. Zakázali jsme křížové dotace, které umožňovaly standardizaci regionů a služeb. Přijali jsme tento směšný přístup do té míry, že jsme utratili miliony EUR za to, aby lokomotivy, které mohly dříve táhnout nákladní i osobní vlaky, již mohly táhnout jen jedny nebo druhé.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Výsledek je zničující: snížení kvality služeb a nárůst cen pro uživatele, rušení spojů, rozpadající se infrastruktura, a především podstatné zhoršení bezpečnosti. Když oddělíte infrastrukturu a služby, když přesouváte stále větší část odpovědnosti za bezpečnost na třetí stranu, riskujete životy uživatelů. Počet nehod, včetně těch smrtelných, se v posledních letech zvýšil. To je jeden z děsivých logických důsledků vaší nezodpovědné politiky. Namísto modernizace železnic v Evropě a zajištění prostředků na jejich ambice jsme tento dopravní prostředek pomocí železničních balíčků uvrhli v chaos a pak jej vyslali do bláznivé hospodářské soutěže s leteckou dopravou a nespravedlivé a nerovné hospodářské soutěže s dopravou silniční, což je na škodu soudržnosti sítí a rozvoje místních služeb. Kvůli vašemu balíčku se nyní, s výjimkou vysokorychlostních spojů, pohybujeme po francouzských železničních sítích pomaleji než před sto lety. Slibovali jste nám, že hospodářská soutěž stlačí ceny dolů, opak je však pravdou. Podobně jako v odvětví energetiky způsobila hospodářská soutěž prudký nárůst cen pro uživatele. Na závěr uvedu jeden poslední příklad. SNCF, hlavní francouzský spotřebitel elektrické energie, dříve nakupoval energii od EDF za zvláštní tarif. Avšak v zájmu nastolení hospodářské soutěže v odvětví železnic nutí Komise Francii k přijetí zákona, v jehož důsledku bude účet SNCF za elektřinu v červnu 2011 o 25 % větší. Děkujeme Komisi, děkujeme hospodářské soutěži. Uprostřed krize budou uchazeči o práci a jejich rodiny platit mnohem víc za své jízdenky na vlak. Antonio Cancian (PPE). - (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, mám pocit, že vedeme rozpravu o přepracování tohoto železničního balíčku téměř dvacet let, a myslím, že to skutečně není příkladné. Parlament včera schválil Evropskou železniční síť, která bude zajišťovat konkurenceschopnost nákladní dopravy, s cílem zlepšit dopravu v hlavních evropských koridorech. K zajištění volného pohybu je nutné odstranit fyzické, ale také nejrůznější administrativní překážky. Zároveň také musíme uvolnit trh, a to co se týče všech překážek trhu, z hlediska zjednodušení postupů a ve smyslu skutečné vzájemnosti na trhu. Toto slovo dnes zaznělo v mnoha příspěvcích. Oddělení infrastruktury od řízení a investic prostřednictvím veřejno-soukromého systému považuji za dobrou věc. Myslím, že to vše může na volném trhu fungovat transparentně a že tyto kroky mohou každému umožnit dosáhnout bodu, kdy může vstoupit na trh, což dnes opravdu potřebujeme. V současných hospodářských a finančních problémech jsem především přesvědčen, že co se týká investic, bylo by dobré, aby Evropa vyčlenila finanční prostředky a vytvořila zvláštní fondy, které by přilákaly a povzbudily soukromý sektor, aby investoval a dohnal ztracený čas. To vše by samozřejmě mělo probíhat při zajištění bezpečnosti, ochrany a s ohledem na zdravé životní prostředí. To jsou hlediska, která je třeba bezpodmínečně zabezpečit. Nyní však nastal čas, aby nám Komise jasně odpověděla na naše otázky. Brian Simpson (S&D). – Pane předsedající, poslanci si jistě vybavují předcházející rozpravu v této sněmovně, v níž jsem jako předseda Výboru pro dopravu zmínil politováníhodnou nečinnost členských států při provádění prvního železničního balíčku. Usnesení na tuto rozpravu navazuje a dle mého názoru ostatním orgánům nejen dává najevo očekávání Parlamentu, že členské státy provedou to, k čemu se v roce 2001 zavázaly, a dále, že Komise využije své zákonné pravomoci k tomu, aby to zajistila.

187

188

CS


Jak řekl pan Fidanza, první železniční směrnice měla být v členských státech provedena do června 2003. Skutečnost, že 22 států tak neučinilo, ukazuje nulovou snahu na straně členských států a – navzdory tomu, co Komise říká – velmi slabou a pomalou snahu Komise o ochranu právních předpisů EU. Tento neúspěch nám připomíná mnohé překážky, které zatím stále ještě brání snaze o revitalizaci evropského železničního odvětví, a slyšíme v něm rétoriku, která často zaznívá jak od železničního odvětví samého, tak mimo něj. Každopádně jsme již tento týden byli svědky toho, jak jedna země a její hlavní železniční společnost tvrdě lobovaly proti zprávě pana Marinescuho. Díky bohu se jim to ani trochu nepodařilo, opět to však napovídá, že některé železniční společnosti a některé členské státy se více zajímají o vlastní zájmy než o zájmy evropské. Myslím, že Výboru pro dopravu již vzhledem k nedostatečnému pokroku v této věci dochází trpělivost. Tento nedostatečný pokrok zvolna dusí schopnost evropských železnic účinně vystupovat v hospodářské soutěži, a dlouhý seznam řízení o nesplnění povinnosti zahájených proti členským státům nám jednoduše slouží jako důkaz naléhavosti přijmout opatření. Naše železniční síť potřebuje skutečnou evropskou perspektivu, jíž lze dosáhnout jen za předpokladu, že tomuto cíli budou pevně oddáni všichni zúčastnění aktéři. Očekáváme, že se Rada dohodne a že Komise zajistí fungování jejích dohod. Komisařka nás dnes o několika věcech ujistila, my chceme ale vidět skutky. Pan Cramer má dnes narozeniny a já doufám, že se nám tento balíček podaří realizovat za jeho i našeho života. Georgios Tussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, železnice jsou typickým příkladem toho, jak byl národní veřejný statek rozprodán a rozdán monopolům. Oslabení v úsilí o privatizaci železnic a v dokončení první fáze liberalizace ve většině zemí Evropské unie, to je výsledek urputných, venkovských rvaček, je to důsledek zhoršujících se imperialistických rvaček o to, které z monopolů získají největší část železniční dopravy. Vývoj v železniční dopravě ve Spojeném království, Francii, v Německu, Řecku a dalších členských státech Evropské unie tento závěr potvrzuje. Řecké železnice omezují své jízdní řády ve jménu restrukturalizace a v rámci opatření přijatých v memorandu mezi vedením strany PASOK, Evropskou unií, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, čímž jsou občané zbaveni práva cestovat a práva dovážet zboží do řady oblastí v Řecku a snižuje se potenciál Řecka k růstu. Předlužení Hellenic Railways bylo důsledkem politiky proti venkovu ze strany Evropské unie, vedení strany PASOK a strany Nová demokracie, která narušila veřejnou povahu železnic a proměnila je v ráj soukromých smluvních zájmů a zlatý důl na zvyšování zisků monopolních obchodních skupin, které Hellenic Railways vydrancovaly. Vedení strany PASOK se nyní připravuje na to, aby krok za krokem byly rozprodány Hellenic Railways, předány jejich pozemky v Šírázu a další infrastruktura v přístavech Elefsina, Pireus a Soluň, a na podporu společností provozujících železniční spoje, to vše v rámci uplatňování politiky EU pro privatizaci a závazků přijatých v rámci memoranda. Velké podniky považují krizi za novou příležitost k tomu, aby si zajistily a zvýšily své zisky prostřednictvím intenzivnějšího vykořisťování pracovníků a přírodních zdrojů a rozprodáváním veřejného majetku. Prodej Hellenic Railways obsahuje balíček státní podpory pro velké obchodní skupiny a jeho důsledkem bude nárůst nehod, masové propouštění pro nadbytečnost a rozsáhlé úpravy pracovních, pojišťovacích a penzijních práv pracovníků.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Doprava, veškerá infrastruktura a další strategická hospodářská odvětví musí být národním majetkem a musí fungovat ve prospěch pracujících a venkovských tříd. Georges Bach (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Georgievová, usnesení vyzývá Komisi, aby vyvinula větší snahu o naplnění cíle jednoho z evropských nařízení pro železniční dopravu – vytvoření deregulovaného, přeshraničního a celoevropského železničního trhu. Na tomto místě bych však rád uvedl, že příčina neúspěšného provedení stávající směrnice nespočívá jen v nedostatečné politické vůli členských států, ale i v právní nejednoznačnosti textu. Například některé země nalezly vnitrostátní řešení pro své správce infrastruktury, která nejsou překážkou deregulace trhu a která by měla být zohledněna. Přeshraniční dopravu nadále ztěžují problémy infrastruktury plynoucí zejména z nedostatku technické harmonizace mezi jednotlivými členskými státy, ale i mezi různými bezpečnostními systémy používanými pro kolejová vozidla. Faktorem, jemuž jsme podle mého názoru nevěnovali při hodnocení a vytváření nové verze dostatečnou pozornost, je sociální aspekt. Musíme se zaměřit na vzdělávání a odbornou přípravu, pracovní podmínky a úpravu zajišťující monitorování železničních pracovníků. Další závažnou překážkou je neprůchodnost infrastruktury na hranicích. V této oblasti máme stále co dohánět, abychom dlouhodobě podpořili přeshraniční dopravu. Konkrétním příkladem je spojení mezi Německem a Lucemburskem. Mnoho let se vedly diskuse o rozšíření infrastruktury, avšak nedostatečná politická vůle a hospodářské priority na jedné straně této hranice tomu stále brání. Chtěl bych vyzvat Komisi, aby stejné úsilí, jako vynakládá v oblasti hospodářské soutěže, vložila do dosažení pokroku i v dalších oblastech, zejména v oblasti technické harmonizace a rozšíření infrastruktury. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Evropská unie potřebuje intermodální, udržitelný a účinný transevropský dopravní systém, v němž bude kladen důraz především na železniční dopravu. Vyzýváme členské státy, aby věnovaly železniční dopravě větší pozornost, zejména pokud jde o přidělování financí potřebných k zachování a modernizaci železniční infrastruktury a vozového parku. Probíhá proces deregulace železniční dopravy. K otevření trhů železniční dopravy však nesmí dojít na úkor kvality služeb v železniční dopravě. Bezpečnost železniční dopravy a dodržování práv cestujících jsou nezbytné proto, aby tento způsob dopravy získal větší podíl na trhu pozemní dopravy. Ke splnění tohoto požadavku budeme potřebovat lidské zdroje. Proto vyzývám Komisi, aby při příštím přezkumu železničního balíčku zvážila začlenění sociálních doložek, které zakotví řádné evropské normy pro pracovní podmínky, s cílem zajistit, aby systémy sociálního zabezpečení fungující na vnitrostátní úrovni členských států byly uplatňovány všemi provozovateli a správci infrastruktury v odvětví železniční dopravy. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Hovoříme o provádění prvního železničního balíčku v zemích Evropské unie. Konstatujeme, že přestože směrnice upravující pravidla železniční dopravy měly být provedeny již v roce 2003, do dnešního dne je do vnitrostátních předpisů nezapracovalo 22 států.

189

190

CS


Vážená paní komisařko, nebylo by dobré zamyslet se nad tím, zda jsou pravidla zavedená prvním železničním balíčkem dobrá, když je většina členských států odmítla aplikovat? Nebylo by dobré, abyste se ohledně této otázky sešla s ministry dopravy členských států, abyste se dozvěděla, jaké jsou důvodu tohoto stavu? Možná, že v takovém pragmatickém dialogu dokážeme problém provádění prvního železničního balíčku úspěšně posunout dopředu v zájmu zlepšení podmínek železniční dopravy v celé Evropě. Kristalina Georgieva, členka Komise . – Pane předsedající, ráda bych Parlamentu ještě jednou poděkovala za tuto velmi užitečnou rozpravu na téma, které je místy skutečně velmi emocionální, neboť všichni se chceme dožít integrovaného evropského železničního systému. Doufejme, že všichni budeme žít dostatečně dlouho, aby se nám to podařilo. V minulosti jsem se podílela na restrukturalizaci železnic ve dvou zemích, které jsou nyní členskými státy EU. Vím, jak těžké je posunout dopředu systém, který má dlouhé tradice a ohromné množství souvisejících zájmů, přesto jsem přesvědčena, že musíme vytrvat, neboť integrovaný a vysoce účinný železniční systém je naprosto nezbytný pro kvalitní život Evropanů i pro konkurenceschopnost našeho regionu. My v Komisi bereme vaše připomínky velmi vážně a i nadále budeme pracovat na dosažení pokroku v iniciativách, které musí být v této oblasti úspěšné. Nemyslím si, že je to jako pes, který štěká, ale nekouše, když si uvědomíme počet řízení o nesplnění povinnosti. Proč to trvalo tak dlouho? Trvalo to tak dlouho, protože probíhal proces navázání styků s členskými státy. Navíc proběhlo rozšíření, které do systému vneslo nové prvky, a Komise se snažila dát vazbám smysl – jinak řečeno rozeslat závazné dotazníky, pečlivě analyzovat odpovědi a dál na tom pracovat s členskými státy. Výsledek má nohy a kouše! Řízení o nesplnění povinnosti nejsou samy o sobě cílem. Naším cílem je funkční železniční trh, který by dokázal našim občanům a podnikům nabídnout početnější, bezpečnější a na spotřebitele více orientované služby. S tímto na paměti bude cílem přepracování prvního železničního balíčku zjednodušení a upřesnění platných ustanovení s cílem usnadnit jejich provádění a zároveň jej modernizovat. Ráda bych v odpověď na komentáře a otázky na naši adresu podotkla dvě věci. První z nich je úroveň bezpečnosti. Údaje jednoznačně říkají, že úroveň bezpečnosti se od okamžiku otevření trhu skutečně zvýšila, avšak jelikož hovoříme o lidských životech a zde je i jedna jediná nehoda příliš mnoho, je zjevné, že musíme tuto úroveň bezpečnosti ještě zvýšit. Vzhledem k tomu, že ve dvou vystoupeních zde padla otázka uložení povinnosti veřejné služby, ráda bych upřesnila, že první balíček tomu nebrání. Tyto povinnosti jsou regulovány samostatným právním předpisem, a proto je jejich uplatnění možné. Mnozí poslanci hovořili o strategiích a směřování naší politiky. Budu s Parlamentem souhlasit v našich třech hlavních prioritách – a odráží se v nich i mnohé připomínky, které zde zazněly. Zaprvé je to zlepšení podmínek přístupu k trhu, zvýšení jejich transparentnosti a posílení jejich nediskriminační povahy; zadruhé se jedná o vytvoření regulačního rámce, jenž bude podporovat veřejné i soukromé investice do železničního odvětví; a zatřetí – a o tom řada z vás také hovořila – prosazování regulačního dohledu nad železničním trhem, který by zajistil spravedlivou soutěž mezi provozovateli a nakonec i nižší náklady pro ty, kdo službu využívají. Komise o těchto záležitostech bude průběžně jednat s ministry na Radě ministrů pro dopravu. Na odvětví železnic se zaměřuje pozornost Rady a my zajistíme, aby tomu tak

16-06-2010

16-06-2010

CS


bylo i nadále a aby se jeho podíl na agendě Rady ještě zvýšil. Záhy přijmeme návrh přepracování, aby mohl být Parlamentu do září předložen, a těšíme se na velmi plodnou spolupráci s vámi v průběhu nadcházejícího legislativního procesu a dozajista i na viditelné a hmatatelné výsledky, kterých se dožijeme. Předsedající. – Obdržel jsem jeden návrh usnesení (8) předložený v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 17. června 2010. Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) V kontextu dnešní rozpravy je třeba konstatovat, že železnice fungují v jednotlivých členských státech za odlišných podmínek. První železniční balíček byl přijat v roce 2001 a lze říci, že byl připraven především s ohledem na situaci na železničních trzích zemí EU-15. Avšak situace železnic v nových členských státech byla a je velmi odlišná – zejména pokud jde o tzv. finanční architekturu, což znamená odpovídající finanční prostředky pro infrastrukturu, víceleté dohody mezi státem a správcem infrastruktury, historický dluh a financování veřejných služeb. Přednostně je nutné zajistit, aby železnice měly stejné podmínky provozu, a prosadit právní předpisy týkající se odpovídajícího financování železničního systému, neboť to je pro rozvoj tohoto odvětví dopravy zásadní. 19. Záplavy ve střední Evropě, zejména v Polsku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem rozpravy je prohlášení Komise o záplavách ve střední Evropě, zejména v Polsku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku[2010/2713(RSP)]. Kristalina Georgieva, členka Komise. – Pane předsedající, záplavy ve střední Evropě jsou opravdu velmi dramatickou připomínkou toho, jak jsme zranitelní vůči přírodním katastrofám, a pro tuto chvíli, kdy hovoříme ve sněmovně, si vyžádaly přívalové povodně na jihu Francie životy již 19 osob. Takže katastrofy nejsou omezeny jen na oblasti, které jsou dnes předmětem rozpravy (Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko). Povodně v tomto roce tvrdě zasáhly i zemi, v níž se dnes scházíme. Všichni si uvědomujeme, že přírodní katastrofy se stupňují, neboť změna klimatu vede k extrémnějším výkyvům počasí, a když se země musí potýkat s katastrofami tohoto rozsahu, je to pro ně prostě zdrcující. V takových případech má evropská solidarita obrovský význam pro záchranu a ochranu životů i klíčových infrastruktur. Záplavy, o nichž dnes diskutujeme, ukázaly přidanou hodnotu koordinované reakce EU. Dovolte mi vrátit se na začátek záplav v Polsku, Maďarsku, České republice a na Slovensku. Velmi silné srážky a rozsáhlé záplavy zasáhly povodí Visly, Odry a Warty v první polovině května. Ve čtvrtek 19. května požádalo Polsko prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU, za nějž jsem zodpovědná, o pomoc – konkrétně žádali o vysokokapacitní čerpadla. Reakce Evropské unie na tuto žádost byla rychlá a velkorysá, osm členských států – Německo, Česká republika, Francie, Dánsko a Nizozemsko – poskytlo přesně to, co bylo potřeba. Do několika hodin dodaly vysokokapacitní čerpadla a technické znalosti. Použit byl také nadnárodní modul, který vyvinulo Estonsko, Lotyšsko a Litva v rámci přípravné (8)

Viz zápis.

191

192

CS


akce zaměřené na schopnost rychlé reakce EU a který spolufinacovala Evropská unie a tento Parlament ho podpořil. Celkem bylo nasazeno přes 55 čerpadel, 22 odborných týmů a 300 záchranářů plus jeden styčný úředník z monitorovacího a informační střediska Komise. O šest dnů později požádalo Maďarsko, které bylo také zasaženo rozsáhlými záplavami, o pytle písku, aby posílilo svou schopnost ubránit se před záplavami. Mechanismu civilní ochrany EU se podařilo zajistit více než tři miliony pytlů s pískem ze Slovinska, Rumunska, Nizozemska, Bulharska, Německa, České republiky, Norska, Slovenska a Chorvatska. Záplavy a jejich následky se zatím nezmírnily. V části střední Evropy nadále prší. Včera a dnes postihly přívalové povodně Francii. Na jihu Polska, kde stále funguje devět evropských týmů, očekáváme druhou záplavovou vlnu. Situace se postupně zlepšuje v Maďarsku. Jsme v každodenním kontaktu s členskými státy, sledujeme situaci a jsme neustále připraveni na požádání zmobilizovat další odborníky Evropské unie. Kromě těchto mimořádných opatření by měly být rovněž uvolněny prostředky z Fondu solidarity EU na pokrytí některých výdajů na opravy a obnovu a Komise již spolupracuje s postiženými zeměmi, poskytuje jim poradenství při přípravě žádostí o pomoc. Záplavy ukázaly, jak je mechanismus civilní ochrany důležitý jako platforma pro okamžité šíření informací a koordinování pomoci. Jak si vzpomínáte, byl tento mechanismus aktivován i v případě Haiti a při úniku ropy v Mexickém zálivu, a jasně se ukazuje jeho potenciál. Do konce letošního roku přijme Komise sdělení o posílení schopnosti Evropské unie reagovat na katastrofy. Posoudí reakce na různé druhy katastrof v rámci Evropské unie i mimo ni. Jednou z klíčových záležitostí bude zlepšení poskytování materiální pomoci Evropské unie. Většina – ne všechna, ale většina – této pomoci již je poskytována prostřednictvím monitorovacího a informačního střediska Komise (MIC). Systém zajišťuje, že budou uspokojovány skutečné potřeby a zabrání se zdvojování pomoci. Vychází však z nabídek ad hoc a kvůli tomu prostě není možné zaručit, že bude vždy k dispozici ta správná pomoc. Takže katastrofa udeří a my se modlíme, aby neudeřila v tolika členských státech, že nebudeme schopni uspokojit poptávku. Navrhujeme to vyřešit vytvořením referenčních scénářů pro hlavní typy katastrof, abychom mohli předvídat typ pomoci, který bude zapotřebí, a zmapováním dostupných prostředků v jednotlivých členských státech, které lze při katastrofě použít. Budeme se rovněž snažit dosáhnout s členskými státy dohody o dobrovolném sdílení základních pohotovostních prostředků, které bude možné okamžitě použít. Při rozvíjení těchto nápadů vedeme rozsáhlé konzultace s Parlamentem, členskými státy a ostatními zúčastněnými stranami a budeme tak činit i nadále. Nedávné záplavy jsou také připomínkou toho, že Evropská unie a její členské státy musí urychlit práci na předcházení katastrofám. Je vhodná chvíle pro to, aby postižené země zlepšily své znalosti povodňových rizik, aby vypracovaly vyhodnocení a mapy povodňových rizik, připravily plány pro řízení povodňových rizik a aby uskutečnily všechny kroky nezbytné pro účinné provádění směrnice o povodních.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Častější výskyt a intenzita katastrof v Evropě by měly také být další pobídkou pro členské státy, aby investovaly do připravenosti a vybudovaly patřičné kapacity. Solidarita Evropské unie musí jít ruku v ruce s odpovědností jednotlivých členských států a součástí návrhů, které Komise předloží, bude připravenost. Na závěr bych, pane předsedající, ráda řekla, že všichni uznáváme, že tyto mimořádné situace přinášejí obrovské lidské a ekonomické náklady a náklady z hlediska životního prostředí. Protože se tyto katastrofy stále častěji opakují a jsou stále intenzivnější, evropští občané očekávají, že budeme při jejich řešení jak v rámci Evropské unie, tak mimo ni efektivní. Řízení katastrof jsme si stanovili jako prioritu a já osobně se zasadím o předložení návrhů na posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy. Ráda bych poděkovala Parlamentu za jeho zájem a podporu. Byli jste velmi důležitým faktorem při rozvíjení kapacit, o nichž jsem hovořila, a doufám, že budete tuto zásadní roli v úsilí o zajištění lepší schopnosti reagovat zastávat i nadále. Czesław Adam Siekierski, jménem skupiny PPE. – (PL) K záplavám došlo letos v Evropě dvakrát. První vlna přišla v polovině května, druhá na začátku června. Záplavy postihly tyto země: Českou republiku, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rakousko, do určité míry i Německo a dokonce i Ukrajinu a Srbsko. Dnes jsme se od paní Georgievové dozvěděli, že k záplavám došlo i ve Francii. Záplavy v Polsku patřily k těm největším. Na dvou největších polských řekách, Visle a Odře, povodňová vlna kulminovala několik dní. Záplavy postihly většinu regionů v zemi. Byly zničeny důležité infrastruktury, včetně vodovodních a kanalizačních zařízení, a bylo zaplaveno mnoho veřejných budov, včetně škol a nemocnic. Mnoho tisíc rodin utrpělo obrovské ztráty. Pomoc jim poskytly různé orgány veřejných služeb i soukromé osoby. Obdrželi jsme také pomoc ze zahraničí, z mnoha členských států EU a dalších zemí. Rádi bychom za to vyjádřili své poděkování. Pomoc poskytují polské vládní orgány i orgány místní správy. Začalo sčítání škod. Finanční pomoc z Evropské unie je důležitá a očekávaná. (Potlesk) Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny S&D. – (PL) Pane předsedající, nedávné záplavy ve střední Evropě a současné povodně ve Francii ukazují obrovskou sílu přírody a nepředvídatelnost přírodních katastrof. Usnesení Evropského parlamentu, které vyjadřuje soustrast a solidaritu s oběťmi povodní a se všemi, které záplavy zasáhly, především zavazuje Evropskou komisi k rychlému a účinnému převodu podpory v rámci Fondu solidarity. Usnesení rovněž upozorňuje na právní kroky, které jsou potřebné k omezení nepříznivých dopadů povodní v budoucnosti. Zjednodušeně řečeno, hovoříme o správném provádění směrnice o povodních, která zavazuje členské státy k vytvoření systému řízení povodňových rizik, spolu s počátečním posouzením rizik a určením oblastí, kde je vysoká nebo střední pravděpodobnost záplav. Členské státy jsou podle směrnice povinny připravit mapu povodňových nebezpečí a vytvořit plány pro řízení povodňových rizik. V souvislosti se situací v Polsku bych ráda poukázala na to, že před letošními záplavami nevládní organizace zabývající se životním prostředím opakovaně upozorňovaly na nesprávné provádění směrnice o povodních v polském právním systému, zejména na to,

193

194

CS


že chybí vhodný systém pro vytvoření seznamu oblastí ohrožených povodněmi, a na nejasné právní postavení těchto oblastí. Proto bych využila příležitosti, kterou nabízí toto usnesení, a upozornila Evropskou komisi také na nezbytnost účinného vymáhání práva Unie týkajícího se záplav tak, aby v budoucnu nemuselo Polsko ani další země EU žádat o finanční prostředky Evropské unie z Fondu solidarity. Fiona Hall, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, ráda bych se přidala k předchozím řečníkům a vyjádřila účast se všemi, které zasáhly nedávné povodně, včetně dnešních obětí zde ve Francii. Tyto přírodní katastrofy se v posledních letech staly až příliš časté. V září 2008 postihly závažné záplavy města Morpeth a Rothbury na severovýchodě Anglie. Záplavové vlny sice ustoupily po několika hodinách, ale škody se odstraňovaly po mnoho měsíců a náklady šly do milionů liber. Tyto záplavy by nás rozhodně měly probudit, připomenout nám, že řešit následky změn klimatu je mnohem nákladnější, než když se snažíme dostat tyto jevy pod kontrolu, na což poukázal i Nicholas Stern a další. Jsem velmi znepokojena tím, že je tato základní skutečnost přehlížena. Slýcháme, jak si průmyslové podniky stěžují na náklady na snižování emisí CO2, takže je velmi důležité zveřejnit hlavní myšlenku této rozpravy, tedy že záplavy jsou nesmírně ničivé pro společnost i hospodářství. Existuje jen jeden způsob, jak zastavit nárůst nákladů na odstraňování důsledků přírodních katastrof, a to dodržování plánů na splnění cílů snížení emisí do roku 2020 a 2050. Bas Eickhout, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, myslíme na oběti všech záplav ve střední Evropě a také dnešních záplav ve Francii. Tyto povodně jsou další bolestivou ukázkou toho, jako sílu mohou řeky mít. Chceme záplavám předcházet, a proto musíme hlavně hledět do budoucnosti. Jak se jim můžeme vyhnout? Víme také, že řeky nyní musí v důsledku změny klimatu stále častěji zvládat více vody v kratším časovém rozmezí. To znamená, že se musíme výrazněji zamyslet nad tím, jak dát našim řekám prostor k životu a jak v Evropě předcházet katastrofám tohoto druhu. Koneckonců, prevence je lepší než léčba. Evropa má v tomto opravdu významnou roli. Především musí jednotlivé země mnohem více přeshraničně spolupracovat. Jestliže jedna země udělá něco ve svém povodí, a druhá země na to nenaváže, nic nám to nepřinese. Při péči o řeky musí země spolupracovat. Zadruhé musí také Evropská unie v budoucnu zapojit odpovědně své vlastní zdroje. Strukturální fondy EU se stále příliš často používají na projekty, které jen zvyšují riziko záplav. Musíme zajistit, aby budoucí projekty EU toto riziko nezvyšovaly. To je důležitý úkol. V neposlední řadě se musí EU rovněž zamyslet nad tím, jak lépe využívat přirozenou vyrovnávací kapacitu řek, aby se zabránilo záplavám. Stále rostoucí množství betonu pouze zvyšuje riziko dalších záplav. Takže řeky potřebují prostor k životu a my musíme využít jejich přirozené vyrovnávací kapacity. To je jediný způsob, jak v budoucnosti zabránit záplavám. Musí to rozhodně být naším hlavním cílem do budoucna. Jak říkám, prevence je lepší než léčba.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Tomasz Piotr Poręba, jménem skupiny ECR. – (PL) Katastrofální záplavy, které v posledních týdnech zasáhly Polsko a další země regionu včetně Maďarska, České republiky a Slovenska, způsobily nepředstavitelné škody na průmyslové, veřejné a civilní infrastruktuře a tisícům lidí sebraly všechno, co měli. Ve V Podkarpatském vojvodství jsem viděl na vlastní oči, jak dvě po sobě jdoucí obrovské záplavové vlny, jaké se tam nikdy předtím neobjevily, smetly majetek obyvatel mnoha obcí a měst. Záplavy postihly Gorzyce, Tarnobrzeg, Jasło, okres Mielecki, dále Maloposké, Lublinské a Svatokřížské vojvodství, Mazovsko, centrální Polsko a Varšavu – ve všech těchto oblastech záplavy krutě a tragicky devastovaly. Proto se dnes v Evropském parlamentu obracím na Evropskou unii a Evropskou komisi, aby co nejrychleji uvolnila veškeré možné technické a finanční prostředky a pomohla tak Polsku a dalším zemím v regionu, které byly postiženy těmito tragickými záplavami, s odstraňováním jejich důsledků. Mám na mysli především uvolnění finančních prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, který byl zřízen právě za účelem pomoci členským státům v případě katastrof tohoto druhu Při pohledu na mimořádný rozsah tragédie, která zasáhla Polsko, Maďarsko, Českou republiku a Slovensko, si uvědomujeme, že bez této evropské solidarity, bez pomoci Evropské unie, pro nás bude velmi obtížné obnovit v oblastech postižených záplavami normální život. Proto bych rád vyjádřil své díky za to, co již bylo uděláno – za technickou pomoc, lidskou pomoc a projevy účasti, které se do Polska dostaly. Současně vás chci poprosit, aby toto byl jen začátek, abyste podnikli další kroky a dále naši zemi i ostatní státy podporovali, abychom se necítili při odstraňování tragických důsledků těchto velkých a strašných záplav ponecháni sami sobě. (Potlesk) Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) V průběhu května a začátkem června 2010 způsobily mimořádně nepříznivé meteorologické podmínky extrémní povodně, které zasáhly Polsko, Českou republiku, Maďarsko i celé území Slovenské republiky. Vznik povodňové situace předznamenal duben 2010, který byl z hlediska průměrné celkové teploty vzduchu zatím nejteplejším dubnem od roku 1880. Voda odpařená z hladin oceánů a moří způsobila, že se do atmosféry dostalo vzhledem k ročnímu období nadprůměrně velké množství vodní páry, a bylo jen otázkou času, kdy a kde dojde k její kondenzaci a padání na zem ve formě deště. Došlo k tomu nad střední Evropou, nad územím České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. Trvalé srážky se potom nad Slovenskem střídaly s intenzivními bouřkami prakticky více než měsíc, od 12. dubna až do 5. června 2010. Vydatný déšť způsobil výrazné vzestupy hladin na všech vodních tocích na území Slovenské republiky. Příčinou rychlého vzestupu hladin vody však nebyly jen samotné srážky, ale i vývoj povodňové situace, který významně posílila a urychlila mimořádně vysoká nasycenost půdy vodou z dlouhotrvajících dešťů. Příroda už nebyla schopná zadržovat vodu a většina srážek odtékala po povrchu terénu, tedy ne do vodních toků, a zaplavovala obytná území, výrobní areály či silnice a železniční komunikace. Extrémní hodnoty vodních stavů a průtoku vody byly zaznamenané prakticky ve všech vodoměrných stanicích a v mimořádných případech překročila velikost průtoku vody vodní stavy, které se obvykle opakují průměrně jednou za 100 až 500 let. Nespoutaný vodní živel se nejdříve vyléval z koryt řek, potom začal trhat vodní hráze, zaplavovat pole, ničit silnice, bourat mosty, podemílat železniční tratě. Postupně zaplavil pole, zalil obce, města a ničil lidská obydlí. Rozbouřená voda brala nejen mosty, silnice, domy, ale i lidské životy. Nedaleko Košic na východě Slovenska se dokonce dala do pohybu celá obec, 11 –

195

196

CS


20 metrů silná vrstva podmáčené zeminy s rodinnými domy se pomalu sesouvá po smykové ploše a téměř 190 poškozených domů se každým dnem blíží ke zkáze. Po deštích zůstalo na Slovensku zaplavených 300 tisíc hektarů zemědělské půdy. Proto bude jistě na místě aktivovat v této situaci i využití Fondu solidarity na úhradu povodňových škod a výdajů. Předběžný odhad celkových škod na Slovensku je více než 260 milionů EUR. Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve mi dovolte využít této příležitosti, abych poblahopřál panu László Tőkésovi k jeho zvolení. Pro všechny maďarské poslance bez ohledu na stranickou příslušnost je velkým potěšením, že se náš maďarský bratr z Transylvánie může ujmout této velmi důležité pozice v Evropském parlamentu. V posledních týdnech byla rozsáhlá území ve střední Evropě postižena ničivými povodněmi. Je obzvlášť tragické, že si tato přírodní katastrofa, která zasáhla několik zemí, vyžádala také lidské životy. V Maďarsku jsou stále ještě některé obydlené oblasti pod vodou. V Maďarsku je situace o to složitější, že záplavy způsobily největší škody v nejchudších regionech. Jménem hnutí Jobbik bych rád ještě jednou poděkoval všem, kteří se podíleli na protipovodňových zábranách. Pocházím z Boršodsko-abovsko-zemplínské župy a mám se záplavami osobní zkušenost. V otázce protipovodňové ochrany jsme získali dva důležité poznatky. Za prvé, že kromě hasičů byla organizace ze strany státních institucí žalostná. Pozitivní zkušeností nicméně bylo společné úsilí občanů a organizace Maďarské národní gardy, které musíme poděkovat, že záplavy nezpůsobily v Maďarsku ještě větší škody. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat zde ve Štrasburku členům Národní gardy jménem celého Evropského parlamentu. Evropská unie musí co nejdříve poskytnout pomoc a zároveň sledovat využití finančních prostředků. Existuje riziko, že někteří lidé se pokusí využít peníze z Fondu solidarity protiprávně. Těmto lidem, z nichž většina je romského původu, nesmí být podpora poskytnuta. Prací na protipovodňové ochraně se neúčastnili, místo toho opustili svá obydlí v naději na získání různých zdrojů podpory a věřili, že v průběhu rekonstrukce se budou moci zdarma přestěhovat do nových domů. Jobbik, Hnutí za lepší Maďarsko, doposud poskytlo zhruba 10 milionů forintů na pomoc potřebným, a zaručujeme, že lidi nenecháme na holičkách. S hnutím Jobbik mohou i nadále počítat. Předsedající. – Následuje vystoupení dalších přihlášených řečníků. Rád bych vyjádřil účast maďarským i romským obětem záplav a žádám Tamáse Deutsche, aby se jako první řečník ze zemí postižených povodněmi ujal slova. Tamás Deutsch (PPE). – (HU) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dovolte mi nejprve mluvit o něčem jiném, než je téma rozpravy. Pokud by mi před dvaceti lety někdo řekl, že biskup László Tőkés bude jako místopředseda Evropského parlamentu dávat slovo poslanci Evropského parlamentu Tamási Deutschovi, nevěřil bych mu ani slovo, ale cesty osudu a Stvořitele jsou nevyzpytatelné. Jsem velmi vděčný, že mám možnost pracovat s panem předsedou tady v Evropském parlamentu. Vítám vás jako místopředsedu Evropského parlamentu a jako někoho, kdo je spolu s Jerzym Buzkem charakteristickým představitelem dvou velmi důležitých evropských hodnot, kterými jsou akce proti diktaturám porušujícím lidskou důstojnost a věrnost našim společným křesťanským evropským hodnotám. Dámy a pánové, dovolte mi také vyjádřit

16-06-2010

16-06-2010

CS


solidaritu s oběťmi katastrofálních záplav ve střední Evropě a samozřejmě také s oběťmi přírodních katastrof ve Francii. Současně je na místě poděkovat všem, kdo se zúčastnili protipovodňových opatření osobně, a všem evropským spoluobčanům, kteří nabídli své vlastní zdroje a pomohli dobrovolně s ochranou a nyní pomáhají s obnovou. Bylo to díky mimořádné situaci, nebo spíše kvůli mimořádné situaci, protože výraz díky je zde samozřejmě nesprávný, že v Maďarsku došlo k záplavám, protože v našem případě se z břehů vylily hlavně menší potoky a řeky, které nikdy předtím nezpůsobily takové neštěstí. To také ukazuje, že tradiční metody protipovodňové ochrany již v současné době nejsou dostatečné. Rád bych vyjádřil své uznání Evropské komisi, že na ochranu před povodněmi tak rychle a efektivně uvolnila prostředky od evropských orgánů. Rád bych vyjádřil svou naději, že Evropská komise bude následovat příklad Evropského parlamentu a přijme také rychlá a účinná rozhodnutí o finanční pomoci, která je zapotřebí k usnadnění obnovy. Adam Gierek (S&D). – (PL) Pane předsedající, rizika povodní lze minimalizovat a čím přesněji se podaří pohyby vody simulovat a monitorovat, tím menší tato rizika budou. Přírodní katastrofa v Polsku začala lokálními záplavami způsobenými nedostatečnou dešťovou kanalizací a malou retenční kapacitou a po nich následovaly záplavy většího měřítka. Retenční nádrže a moderní valy sníží pravděpodobnost záplav a jsou nezbytné, ale výhradně na trh orientovaná neoliberální politika levného státu s nízkým rozpočtem a nízkými daněmi zpožďuje drahé hydrotechnické investice. Velká řeka v centru Evropy Visla je řeka divoká, což může těšit jedině ekology, ale pro mou zemi je to ostudné. Od provádění programu Visla, který byl zahájen v 70. letech a jehož cílem bylo tuto krásnou řeku zcivilizovat, bylo z politických důvodů upuštěno. Orgány Polské lidové republiky a jejich nástupci byli obviněni z megalomanie a výsledkem jsou obrovské ztráty a neštěstí. Nezbytné jsou moderní investice využívající Fond soudržnosti. Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Už opakovaně se různými částmi Evropy přehnaly přírodní katastrofy v podobě záplav. V nedávném období se záplavy opětovně objevily ve střední Evropě na územích Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska. Způsobily obrovské škody, které si vyžadují zapojení finančních prostředků z Fondu solidarity Evropské unie. Ničivé záplavy však zasahují stále rozsáhlejší území Evropy. Ukazuje se, že vedle opatření na pružnější a efektivnější poskytování pomoci musí Evropa přehodnotit svoje priority, pokud jde o vynakládání společných evropských prostředků. Realizace společných investic zaměřených na předcházení záplavám, investice na zabezpečení dostatku vody pro zásobování pitnou vodou, ale i na účely zavlažování a výrobu elektrické energie se musí stát programovou prioritou při budování infrastruktury na úrovni členských států, ale i Evropské unie jako celku. Elisabeth Schroedter (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, blahopřeji vám k vaší nové funkci. Statistiky o škodách způsobených záplavami neměří lidské utrpení postižených. Mnoho lidí ve východní Evropě a dnes i ve Francii přišlo o všechno, na čem pracovali po celý život. Stojí uprostřed trosek. Mnoho z nich dokonce ztratilo své přátele nebo příbuzné. Tyto zkušenosti jsou příliš bolestné na to, aby se měly neustále opakovat. Z hlediska skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance existuje na tento problém jen jedna odpověď a můj kolega pan Eickhout se o ní již zmínil. Poskytněme řekám místo, které potřebují, a nutnou

197

198

CS


přirozenou hloubku. U řeky Odry to například znamená, že je nutné zastavit stavební plány na polské i německé straně hranice. Znamená to, že musíme zajistit nejen výstavbu přehrad, ale také zajistit dostatek místa v záplavových územích, tedy že rozhodujícím slovem bude i nadále prevence. To je jediný důvod, proč jsme hlasovali ve prospěch tohoto usnesení, protože na základě našich jednání byla v jeho znění prevence více zdůrazněna. Jsou v něm však i zjevné slabiny. Není v něm zmínka o boji proti změně klimatu. Když se podíváme na studii Regiony 2020, je zřejmé, že v budoucnu bude muset 150 milionů lidí opustit své domovy, pokud proti změně klimatu nyní nic neuděláme. Proto se změna klimatu musí stát ústředním tématem budoucí evropské regionální politiky, aby se zabránilo ničivým záplavám. Oldřich Vlasák (ECR). – (CS) Vážené dámy, vážení pánové, problematika povodní je bezpochyby nejzávažnějším tématem, které zde ve Štrasburku tento týden řešíme. Pro naše spoluobčany se záplavy stávají opakovanou hrozbou, která má reálné dopady na jejich majetek a samozřejmě na jejich zdraví. Evropská unie, která symbolizuje soudržnost, podporu a spolupráci, pomáhá postiženým oblastem prostřednictvím Fondu solidarity. Tento fond umožňuje poskytnutí finanční podpory státům za předpokladu, že odhadovaná škoda přesahuje 3 miliardy EUR nebo činí více než 0,6 % HDP členského státu. Nedávné záplavy ve střední Evropě nicméně ukázaly, že navzdory celkovým škodám, které těžké deště způsobily, některé státy, zejména menší státy, nejsou jednotlivě schopny naplnit stanovené limity, a proto nemohou získat podporu. Protože by Fond solidarity měl v prvé řadě sloužit obnově postiženého evropského území, je třeba zajistit větší flexibilitu při předkládání společných žádostí, které by odrážely celkové škody, a nejen škody dílčí zaznamenané v jednotlivých členských státech. Rád bych proto vyzval Komisi, aby v tomto ohledu podnikla kroky k revizi příslušného nařízení. Jan Březina (PPE). – (CS) Vážený pane předsedají, kolegyně, kolegové, předstupuji před vás jako zástupce země, která byla v uplynulých týdnech zasažena povodněmi. Přestože jejich devastující účinek nebyl v České republice takový, jako v sousedním Polsku, zanechaly svou ničivou stopu zejména v moravských regionech. Jsem proto rád, že i na základě mého upozornění se v usnesení, které projednáváme, nehovoří pouze o Polsku, ale o celém regionu střední Evropy. Myšlenka solidarity je jedním z nejzářivějších projevů evropské spolupráce a právě na ni bych chtěl nyní apelovat. Jako Evropané bychom měli být vždy připraveni spojit síly a pomoct těm, kdo to potřebují. Že nám osud postižených přírodními katastrofami není lhostejný, jsme dokázali již v roce 2002, kdy byl zřízen Fond solidarity jako odezva na rozsáhlé povodně v zemích střední Evropy. Roční rozpočet tohoto fondu ve výši zhruba miliardy EUR by měl stačit i na pokrytí letošních povodňových škod. O evropskou pomoc však musejí postižené státy požádat. Chci v této souvislosti upozornit na nelehkou výchozí pozici České republiky plynoucí z toho, že dosud vyčíslené povodňové škody nedosahují požadovaných minimálních 0,6 % HDP. Jedinou naději, jak získat příspěvek z Fondu solidarity pro Českou republiku představuje využití čl. 2 odst. 2 druhého pododstavce nařízení o Fondu solidarity, podle něhož může o příspěvek výjimečně požádat i sousedící členský stát, který byl zasažen přírodní katastrofou v menším měřítku. Souvislost mezi povodněmi v Polsku a Česku je přece zřejmá. Vždyť řeky, které se v obou státech vylily z břehů, pramení v České republice. Času není nazbyt. Žádost o pomoc Fondu solidarity musí být podána ve lhůtě 10 týdnů od vzniku první škody, což v našem případě znamená do konce července. To není mnoho, zvláště v situaci, kdy v Česku probíhají jednání o sestavení vlády. Závěrem mi dovolte

16-06-2010

16-06-2010

CS


poděkovat předsedovi Evropského parlamentu Jerzymu Buzkovi, že osobně navštívil postižená území na východě naší země. Joanna Senyszyn (S&D). – (PL) Parlament mnohokrát naléhal na Evropskou komisi, aby efektivněji uvolňovala prostředky na pomoc obětem přírodních katastrof. Je na čase konečně zavést pružný model poskytování podpory z Fondu solidarity. Je nezbytné posílit prevenci. Při financování prevence přírodních katastrof a řízení jejich dopadů by měly hrát významnější úlohu strukturální fondy. Prostředky na tyto účely je nutné značně navýšit o prostředky na vědecký výzkum, řízení rizik, civilní ochranu a monitorování nebezpečí. Do preventivních opatření by měla být ve větší míře zapojena Evropská agentura pro životní prostředí. Soucítím se všemi oběťmi povodní a chtěla bych vyjádřit upřímné poděkování občanům Evropské unie za pomoc, kterou poskytli Polsku. I já jsem se svými přáteli – zemědělci z obcí Puck a Reda – zajistila 22 tun krmných obilovin pro hladová zvířata z oblastí postižených povodní ve Svatokřížském vojvodství. Individuální pomoc je rychlejší a je lépe zacílena než pomoc institucionální. Je na čase se z toho poučit. Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Pane předsedající, když jsem viděl ty obrovské škody způsobené záplavami v Polsku a ve střední Evropě (tisíce lidí, kteří v některých případech ztratili vše, co vlastnili; v Polsku samotném byla zaplavena obydlí více než 300 000 obyvatel a 40 000 lidí muselo být evakuováno), vystoupil jsem společně se skupinou kolegů ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů s iniciativou, aby se Evropský parlament touto hroznou tragédií, touto přírodní katastrofou zabýval, aby o této záležitosti diskutoval a připravil usnesení. Rád bych poděkoval všem, včetně předsedů všech parlamentních skupin, kteří ke schválení této iniciativy přispěli, protože je výrazem naší solidarity se všemi, kdo trpěli, a také výrazem solidarity se zeměmi, které byly postiženy, a hlavně s lidmi, kteří utrpěli největší ztráty. Především je naším cílem přesvědčit Evropskou komisi, aby lidem a zemím, které jsou v nouzi, poskytla co největší možnou pomoc, a aby tato pomoc byla flexibilní a pokud možno přizpůsobená potřebám jednotlivých regionů. Ještě jednou vám mockrát děkuji. Anna Záborská (PPE). – (SK) V tomto Parlamentu rádi používáme slova jako společná Evropa, evropská jednota nebo Evropa pro občany. Každoročně otevíráme brány Parlamentu tisícům návštěvníků ze všech členských států. Prostřednictvím legislativy se snažíme prosazovat ideál Evropy jako jednotného společenství národů. Ale všechna tato krásná slova a vznešené ideály by měly jen váhu teplého vzduchu a popsaného papíru, pokud bychom je nedokázali podepřít praktickými činy. Přírodní katastrofa, která postihla středoevropský region, Německo a po včerejším dni i Francii, ohrozila životy a napáchala obrovské škody. A my už dnes víme, že lidé žijící v těchto místech se nedokážou vyrovnat s následky povodní sami. Právem očekávají pomoc od svých vlád a solidaritu od svých sousedů, protože oni sami by v podobné situaci nejednali jinak. Člověk nedokáže rozkázat přírodním živlům. Společenství lidí, které spojuje pouto solidarity, se však dokáže vyrovnat s každou přírodní katastrofou. Přijetím předloženého usnesení vyšleme jasný signál, že Evropa není jen právní konstrukce či neosobní trh, ale především fungující společenství národů, které si pomáhají v nouzi. Bude to signál, že Evropa má nejen hlavu, ale i lidské srdce. Dámy a pánové, zatímco říkám tato slova, na Slovensku opět vytrvale prší.

199

200

CS


Olga Sehnalová (S&D). – (CS) Vážený pane předsedající, paní komisařko, vážené kolegyně a kolegové, nedávné povodně ve střední Evropě zanechaly obrovské škody, stály lidské životy. Pomoc Evropské unie, pokud bude poskytnuta, a já věřím tomu, že ano, by měla být spolu s národními zdroji zaměřena nejen na obnovu zničené infrastruktury, ale v dlouhodobém horizontu primárně na realizaci protipovodňových opatření v úzké přeshraniční koordinaci. Všechna opatření musí směřovat k tomu, aby se obdobné katastrofy již neopakovaly, a pokud ano, aby jejich dopad byl co nejmenší. Vždyť stejně ničivou povodeň zažívá Morava, východní část České republiky, znovu po 13 letech od své obnovy. Povodně jsou však také příležitostí k důsledné rozvaze o tom, jaký typ protipovodňových opatření bude nejefektivnější, šetrný k přírodě a obyvatelům. Záplavy se staly celoevropským problémem, včera střední Evropa, dnes jižní Francie. Je proto namístě zamyslet se nad evropskou protipovodňovou strategií. Evropská unie by měla být nezávislým moderátorem této diskuse a konzultantem napomáhajícím nalézt co neúčinnější řešení. Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) V Polsku, pane předsedající, paní komisařko, přišla povodeň ve dvou vlnách. První vlna vzala lidem majetek, druhá jim vzala naděje, ale můžeme také říct slovy Ernesta Hemingwaye „neptej se, komu zvoní hrana, zvoní tobě“. Zvoní také Němcům, dnes zvoní také Francouzům. Chtěl bych říci velmi jasně: Evropská unie mnohokrát pomohla zemím jižní Evropy, které byly postiženy cyklickými obdobími sucha – Francii, Španělsku, Itálii, Portugalsku, Řecku. Ve střední a východní Evropě se pravidelně vyskytují záplavy. Evropská unie dnes skládá zkoušku ze solidarity – solidarity, která nesmí být jen sloganem nebo klišé, ale musí být také nástrojem s konkrétním finančním obsahem, a na ten Poláci, Češi, Maďaři a Slováci spoléhají. (Potlesk) Joachim Zeller (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, před několika málo dny jsme viděli v televizi šokující záběry obrovských zatopených oblastí Polska a dalších zemí střední Evropy. V těchto záplavách umírali lidé a já bych chtěl vyjádřit upřímnou soustrast jejich příbuzným a známým. Byly zničeny vesnice, města, zemědělská půda a infrastruktura. Televizní záběry již nahradily jiné, ale rozsáhlé škody je nyní třeba pomalu a namáhavě opravit. Tyto země by při práci na nápravě takto rozsáhlých škod měly cítit solidaritu ostatních zemí Evropské unie. Po katastrofálních záplavách v roce 1997 jsou Polsko a další středoevropské země opět zasaženy ničivými záplavami. Nemůžeme regulovat počasí a je v povaze řek, že se v některých okamžicích rozvodňují. Otázka však zní, zda vzhledem k tomu, že k přírodním katastrofám může dojít kdykoliv, byla přijata správná opatření k zabránění škod způsobených přírodními jevy tohoto druhu a zda byla například věnována dostatečná pozornost otázkám udržitelné prevence katastrof v procesu územního plánování. Máme-li poskytnout podporu, musíme především zajistit, aby pomoc šla těm, kdo jsou přímo zasaženi přírodní katastrofou za účelem ochrany jejich živobytí. Pak je tu otázka spolupráce členských států, protože přírodní katastrofy se nezastaví na hranicích jednotlivých států. Předcházení škodám způsobených katastrofami tohoto druhu je tedy nutné lépe koordinovat na evropské úrovni. Systém protipovodňové ochrany na řece Odře, který byl vybudován společně polskými a německými orgány, je jasnou známkou toho,

16-06-2010

16-06-2010

CS


že společná preventivní opatření mohou zajistit skutečnou ochranu. Neudělali jsme však ještě dost. Nepotřebujeme evropský program předcházení katastrofám. Vláda každé země by měla přijmout přímou odpovědnost za ochranu své země proti katastrofám, včetně vypracování krizových plánů. Nicméně v případě katastrofy, když dojde ke škodám, lze poskytovanou podporu účinně koordinovat na evropské úrovni a organizace, které poskytují dobrovolnou pomoc, by měly dostat své výdaje uhrazené rychle a bez byrokracie. Proto podporuji plány paní Georgievové, které nám umožní přeměnit tyto cíle rychle v realitu. Monika Smolková (S&D). – (SK) Záplavy, které postihly skoro celou východní Evropu, byly pro tyto země katastrofální. Na Slovensku byl nejvíce postižený východní region, kde žiji, a na vlastní oči jsem viděla, jak voda ničila celoživotní úsilí lidí. Zničila cesty, domy, mosty, úrodu na polích, a vodní živel si bohužel vyžádal i lidské životy. V průběhu jednoho měsíce spadl úhrn celoročních srážek. U takového množství vody jednoduše neúčinkovala ani protipovodňová opatření. Jen v Košickém samosprávném kraji bylo více než 4 tisíce rodinných domů pod vodou. Malé městečko Kežmarok, které má 17 tisíc obyvatel, bylo téměř celé zaplavené. Lidé se z této katastrofy vzpamatovávají jen velmi těžce. Hrozba vody ještě úplně nepominula a už hrozí další. Po povodni zůstaly zaplavené čističky odpadních vod, znečištěné jsou zdroje pitné vody, v důsledku teplého počasí hrozí kalamita z přemnožení komárů, mnohé silnice a mosty jsou stále neprůjezdné. Sesuvy půdy zničily velmi mnoho rodinných domků, v nichž se již dál nedá žít. I přes solidaritu lidí a pomoc státu je naléhavě třeba čerpat finanční prostředky z Fondu solidarity EU. Čím dříve postiženým oblastem pomůžeme, tím dříve zmírníme utrpení lidí žijících na těchto územích. Velký prostor je i při čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti. Společný návrh usnesení skupiny poslanců nám nabízí všechna tato řešení pomoci. Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Pane předsedající, je dobře, že se koná tato rozprava, kterou navrhnul pan Ziobro na setkání všech polských poslanců Evropského parlamentu. Je to dobře, protože to, co se stalo v Polsku, Maďarsku, České republice a na Slovensku, vyžaduje zásah a pomoc Evropské unie. Když tragédie nastane, když dojde k záplavám, šokují nás média záběry domů a lidí, které z nich spláchla voda, do vzduchu trčí kořeny stromů, jsou vidět slzy a je slyšet nářek. Jsou tam kamery, je tam soucit, dokonce i mobilizace a pomoc. Skutečné drama však začíná až po povodni. Lidé pak zůstávají sami se svým neštěstím. V Polsku jsou místa jako Wilków, kde bylo pod vodou 90 % území. Jsou tam obce jako Lanckorona, kde se kvůli sesuvu půdy zhroutilo 50 domů. Evropská unie musí reagovat, pokud dojde ke škodě jako je tato, pokud je sucho, pokud dojde k povodni nebo k zemětřesení. Když jsme schopni pomoci Haiti, musíme pomoci našim členským státům o to více. V Polsku se říká, že „pravé přátele nalezneme v nouzi“. Proto žádám o maximální možnou pomoc pro Polsko a pro všechny ostatní země, které byly touto katastrofou zasaženy. Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Záplavy jsou velká tragédie. Umírali lidé, infrastruktura byla zničena a desetitisíce rodin ztratily veškerý svůj majetek. Toto drama postihlo obyvatele v městských i venkovských oblastech. Byla zničena úroda zemědělců, byly poškozeny jejich stroje a budovy a zemědělci tak přišli o věci, které potřebují ke své práci. Zůstaly jim nesplacené úvěry, a zachráněná zvířata zůstala bez krmiva.

201

202

CS


Polské orgány, stejně jako orgány ostatních zemí postižených katastrofálními povodněmi, přijaly opatření na pomoc, ale je důležité, aby podobné kroky podnikla i Evropská unie. A čím dříve se to stane, tím lépe bude akce EU vnímána a hodnocena. Rád bych využil této příležitosti, abych poděkoval všem vládám a zemím a našim sousedům, kteří nám pomohli, a ještě srdečněji děkuji za obyčejnou lidskou solidaritu, kterou jsme při této tragédii pocítili. (Potlesk) Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Dnes večer tu mluvíme o desítkách milionů lidé. Hovoříme o lidech, kteří v průběhu posledních týdnů přišli z minuty na minutu o veškerou svou existenci, o své majetky, o své domovy, o všechno, na co si celý život spořili. Hovoříme též o zemědělcích, kteří přišli o svou půdu i o úrodu, která byla jejich jediným příjmem na živobytí na celý tento rok. Všichni tito lidé se dnes večer dívají na náš Parlament a čekají, jaké rozhodnutí přijmeme. Chtěli bychom jim pomoci i z našich státních rozpočtů, ale naše státní rozpočty jsou vyčerpané, jsou vyčerpané tím, že jsme museli řešit celý rozsah hospodářské a finanční krize, a jsou vyčerpané tím, že jsme vázaní dodržováním pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Proto se s takovou nadějí obracejí na Evropský parlament. A hovoříme tu i o jedné věci, kterou zatím nikdo nezmínil, a tou jsou pojišťovny, komerční pojišťovny, které mnohokrát odmítaly pojistit domy těchto lidí, protože se nacházely v takzvaných záplavových oblastech. Byla bych ráda, kdyby se i pojišťovnám v tomto směru věnovala větší pozornost a kdybychom hledali řešení, jak pojišťovny donutit, aby tyto lidi pojišťovaly, a aby tyto pojistky nebyly na hranici lichvy. Kinga Göncz (S&D). – (HU) Maďarsko je jednou ze zemí nejvíce postižených záplavami. Chtěla bych nejprve vyjádřit poděkování za solidaritu a pomoc, kterou jsme dostali, a také bych chtěla říct, že záplavy v Maďarsku zasáhly především nejchudší regiony a chudé rodiny. V mnoha případech jde o romské rodiny. Jejich osady jsou obecně méně bezpečné a nachází se v nejhorších místech, které jsou záplavám nejvíce vystaveny. Proto je velmi důležité, abychom jim ukázali zvláštní solidaritu. Zaznělo zde několik návrhů, jak rychle poslat pomoc. Mám v tomto ohledu několik nápadů. Na jedné straně musí členské státy rozhodnout o navýšení prostředků z Fondu solidarity a o jejich rychlejším a pružnějším využití. Radě byl již před značnou dobou předložen pozměňovací návrh, který by právě teď mohl mít zvláště velký význam. Španělské předsednictví by nám v této záležitosti mohlo hodně pomoci. Kromě toho by bylo dobré, kdyby bylo možné k tomuto účelu také přerozdělit prostředky Společenství, takže by bylo možné použít i prostředky zemědělské politiky, aby bylo zajištěno, že budou odškodněni zemědělci, kteří utrpěli vážné škody. Ildikó Gáll-Pelcz (PPE). – (HU) Ráda bych poděkovala Komisi za její prohlášení, se kterým souhlasím. Dovolte mi připojit několik dalších bodů. V Maďarsku můžeme mluvit o největších záplavách minulého století. Zřítil se velký počet domů, přesněji řečeno několik set. Více než 4 000 lidí muselo být evakuováno. Mnozí jsou dodnes bez přístřeší. Stabilita mnoha ještě stojících domů je také sporná. V současné době probíhají kontroly poškození, čištění a dezinfekce. Probíhá také očkování, aby se zabránilo šíření infekcí. V zájmu veřejné ochrany byly zaplaveny velké plochy zemědělské půdy. Závažnost a míra škod jsou nezměrné.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Jsem velmi potěšena novým programem Evropské unie, který umožňuje včasné varování před přírodními katastrofami. Ráda bych však paní komisařku upozornila na skutečnost, že přírodní katastrofy se opakují stále častěji, a proto je velmi naléhavě nutné posílit krizové řízení. V Maďarsku existuje velká solidarita, ale potřebujeme také širší evropskou spolupráci jako vyjádření jedné z nejdůležitějších zásad Evropské unie, jíž je solidarita. K jejím projevům patří poskytnutí prostředků z Fondu solidarity. Ioan Enciu (S&D). – (RO) Vítám diskusi o řízení a plánování povodí v Evropě v aktuálních souvislostech. Ze sociálního a hospodářského hlediska prochází Evropa obtížným obdobím, což znamená, že přírodní katastrofy mají v těchto chvílích na společnost větší dopad. Je zřejmé, že členské státy nejsou v současnosti schopny samy investovat do projektů týkajících se plánů povodí. Rumunsko a Bulharsko jsou postiženy podobnými záplavami jako země, kde k nim došlo letos, každým rokem. Jen letos nás Bůh ušetřil. Byl bych rád, kdyby Komise připravila – stejně jako strategii pro Podunají – akční plán na pomoc členským státům zranitelným vůči záplavám, aby mohly lépe naplánovat správu vnitrostátních povodí. Také bych se chtěl zeptat Komise, zda uvažuje o přidělení speciálně vyčleněných finančních prostředků na projekty plánování povodí jak pro přeshraniční, tak pro vnitrostátní řeky, aby se zabránilo povodním v budoucnosti. Mirosław Piotrowski (ECR). – (PL) Polsko nedávno zasáhly dvě rozsáhlé vlny záplav, tisíce lidí přišly o veškerý majetek a nemají kde bydlet. Mnohé oblasti byly zaplaveny, zejména jde o region kolem města Lublin; symbolem se stal Wilków, který se ocitl zcela pod vodou. Ztráty jsou velké a závažné a obětem vlilo naději do žil oznámení pana Barrosa, že Evropská unie poskytne pomoc z Fondu solidarity. Evropská komise by měla učinit rychlé a rozhodné kroky, aby tuto důvěru nezklamala. Doufáme, že poskytnutá částka nebude jen symbolická. V současné situaci by měly být odstraněny všechny překážky a měla by být přijata okamžitá opatření, aby byly postupy pružnější. Značné prostředky by se měly zaslat přímo obětem přírodních katastrof v nejvíce postižených regionech. Přijetím usnesení dá náš Parlament silný mandát panu Barrosovi, aby přijal okamžitá opatření. (Potlesk) Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila účast s oběťmi a postiženými záplavami. V Rakousku se nemluví jen o záplavách, ale o tisícileté povodni ve východní Evropě. Tato povodeň ohrozila životy tisíců lidí na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku. Je nutné mluvit nejen o potřebě okamžité pomoci, ale také o osvětě a zvyšování povědomí, aby například lidé věděli, co mají dělat, když k záplavám dojde, aby se zabránilo ztrátám na životech. V neposlední řadě je zde otázka prevence a především příčiny. Chci jen připomenout, že my všichni musíme zajistit ochranu a současně přitom musíme mít na paměti ochranu životního prostředí. Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, rád bych využil této příležitosti a poblahopřál vám k nástupu do funkce místopředsedy, ale chtěl bych také něco říci paní Georgievové a celé Evropské komisi. Ztráty, a to lidské, finanční i ztráty na životním prostředí vyžadují skutečnou evropskou solidaritu. Je to zkouška, zda Evropská unie může reagovat a odpovídat na potřeby občanů. Není to prázdný slogan, protože naší druhou

203

204

CS


zásadou je zásada subsidiarity. Členské státy nejsou schopné vyrovnat s touto situací, a tak potřebují solidaritu a evropskou subsidiaritu. Fond solidarity může pomoci při obnově infrastruktury, s úhradou nákladů na záchranné operace a na obnovu zničených zařízení. Existují ale i lidské potřeby. Je nutné provést určité úpravy, pokud jde o fondy pro regionální rozvoj a společnou zemědělskou politiku, aby je bylo možné použít na pomoc lidem, kteří utrpěli ztráty v souvislosti se záplavami, kteří přišli o své majetky a často o vše, co potřebují k práci, a kteří nebudou mít v blízké budoucnosti z čeho žít. Piotr Borys (PPE). – (PL) Jak jsme viděli, záplavy nerespektují hranice. Opět po 13 letech udeřily v několika zemích střední a východní Evropy. Chci všechny ujistit, že z lidského hlediska a z hlediska účinnosti záchranných služeb udělaly přinejmenším polské služby pro záchranu majetku vše, co mohly, a to všude, kde to bylo možné. V mnoha oblastech, včetně Dolního Slezska, prošly touto zkouškou znamenitě. Chtěl bych mluvit o třech věcech. Za prvé by se měla snížit administrativní zátěž související s Fondem solidarity, aby bylo možné poskytnout pomoc efektivně všem obětem, které záplavy tak tragicky postihly, a to ve všech zasažených zemích. Za druhé bychom měli provést efektivní právní kroky jako zavedení dobrovolných finančních nástrojů, které zahrnou povinné pojišťování. Povinné pojištění by pak bylo výrazně levnější a dodatečná pomoc by byla dostupná všem, kdo byli postiženi současnými záplavami a nebo budou postiženi v budoucnu. Za třetí by měl Fond soudržnosti v příštích letech podporovat výstavbu skladovacích nádrží a poldrů, protože boj proti záplavám je v Evropě hlavním problémem. Myslím, že toto by mělo být absolutní prioritou v novém finančním plánu. (Potlesk) Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE). – (PL) Pane předsedající, ráda bych se připojila k blahopřání svých kolegů poslanců. Chtěla bych vám všem poděkovat jménem svých voličů. Jižní Polsko, které bylo tak strašlivě a bolestně zasaženo záplavami, je mým volebním obvodem. S radostí jim vyřídím ta krásná slova solidarity, která tu dnes v naší pozdní noční rozpravě zazněla. To, co se tam stalo, a to obrovské lidské utrpení je skutečně těžko představitelné. Byla jsem na mnoha takových místech a viděla lidi, kteří zůstali bez přístřeší a bez práce, jak moji kolegové poslanci již řekli, protože jejich nově vybudovaná pracoviště spláchla voda. A to vše se navíc stalo v těch částech Evropy, které se teprve před nedávnem postavily na nohy, v nichž byla za nasazení obrovského množství práce vybudována nová infrastruktura, a to i díky evropské solidaritě. Část z toho byla zničena, ale nezničena zůstala víra v evropskou solidaritu. Nezničena zůstala i jejich vůle k boji, i jejich vůle ke zlepšení své situace nebo podnikání. Tito lidé jsou odvážní a ochotní tvrdě pracovat. Paní Georgievová, pojďme jim nabídnout pomocnou ruku co nejrychleji, aby mohli rychle a účinně obnovit poškozené části společné Evropské unie. Jacek Protasiewicz (PPE). – (PL) Pocházím z dalšího jižního regionu Polska, Dolního Slezska, které bylo v posledních letech mnohokrát zasaženo záplavami. Velká povodeň tu byla před 13 lety. V loňském roce došlo k poněkud menším záplavám a letos byl můj region zaplaven znovu. Rozdíl je nejen v množství vody, rozsahu záplav a míře rozvratu, k němuž došlo před 13 lety a letos, ale také v tom, že v té době Polsko nebylo členem Evropské unie, a nyní jím je. Proto je důležité, aby se obětem letošních záplav na rozdíl od těch před 13 lety dostalo pomoci od evropských orgánů. Za těchto dramatických okolností je proto opravdu důležité, aby občané EU, jako jsou obyvatelé Dolního Slezska

16-06-2010

16-06-2010

CS


a dalších oblastí Polska, viděli, že Unie něco dělá a že pomáhá nejen průmyslovým podnikům, nejen bankám a nejen státům, které mají finanční problémy, ale i obyčejným lidem, když jsou v nouzi. A nezáleží na tom, zda jde o střední či západní Evropu – jako tomu bylo v případě Francie v tomto roce – a nezáleží na tom, zda to bude z Fondu solidarity, Fondu soudržnosti nebo z Fondu pro regionální rozvoj. Unie musí být u toho, když lidé potřebují pomoc a podporu. (Potlesk) Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) V prvé řadě bych chtěl vyjádřit soucit a sounáležitost s postiženými regiony v Polsku, České republice, Maďarsku, ale i v Rakousku, Německu a ode dneška i ve Francii, stejně jako v mém rodném Slovensku, a taktéž vyjádřit soustrast rodinám obětí. Povodně ve střední Evropě způsobily vysoké materiální škody, poškodily celkovou infrastrukturu, sebraly tisícům lidí střechu nad hlavou, vyžádaly si mnoho obětí na životech. Avšak nařízení, kterým se zřizuje Fond solidarity EU, v současném znění vykazuje mnohé nedostatky. Fond byl původně určen na velké přírodní katastrofy a doposud získané skutečnosti svědčí o tom, že je potřebné tento nástroj dále modernizovat. Týká se to zejména nedostatečné rychlosti poskytování financování a transparentnosti kritérií. Proto vyzývám Komisi, aby vzala v úvahu, že je třeba jej modernizovat. A jelikož je uvolnění prostředků z Fondu solidarity podmíněné souhlasem Evropského parlamentu, budu se osobně se svými kolegy zasazovat o to, aby takovýto souhlas byl co nejdříve udělen. Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Pane předsedající, jen v jediném ze zaplavených vojvodství, v Malopolském vojvodství, si voda vyžádala devět lidských životů. Zaplavila 645 měst a vesnic, přes 2 000 domů již není způsobilých k bydlení. Během záplav utrpěly především horské a podhorské oblasti, které i tak každodenně čelí problémům, jež jsou důsledkem specifických vlastností těchto území a jejich špatné infrastruktury. Přírodní katastrofa, která zasáhla Malopolsko, zhoršila již existující problémy, bylo zaplaveno mnoho kilometrů silnic a železničních tratí, byly smeteny mosty, došlo k zaplavení škol, podniků, firem a obytných budov. V důsledku záplav jsme v tomto konkrétním regionu zaznamenali více než 1 000 případů sesuvy půdy, které způsobily další ztráty a v některých případech byly zničené celé vesnice. Tváří v tvář této přírodní katastrofě apeluji na Evropskou komisi, aby při zpřístupňování finančních prostředků z Fondu solidarity zohlednila specifické rysy jednotlivých regionů postižených povodněmi, aby oběti tohoto živlu dostali co nejlepší možnou pomoc. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Ráda bych vyjádřila svou solidaritu s oběťmi záplav, které postihly Polsko, Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. I v Rumunsku došlo k velkému zvýšení hladiny Dunaje a řada míst, zejména v oblasti delty Dunaje, byla ohrožena. Změna klimatu způsobuje dezertifikaci a zvýšení výskytu extrémních přírodních jevů, jako jsou bouře, přívalové deště a záplavy. Je proto nesmírně důležité vytvořit účinný evropský systém prevence a řízení povodňových rizik. Podle příslušné evropské směrnice musí členské státy vyhodnotit do roku 2011 povodňová rizika v povodích a do roku 2013 vypracovat záplavové mapy.

205

206

CS


Vyzývám Komisi, aby zajistila, že tyto plány a strategie pro snížení výskytu záplav nezůstanou jen na papíře. Žádám také Komisi, aby vypracovala společnou politiku v oblasti vnitrozemských vod, která představí integrovaný přístup k hospodářskému a sociálnímu rozvoji v evropských povodích, k ochraně životního prostředí, kvalitě vody a k prevenci a řízení povodňových rizik. Kristalina Georgieva, členka Komise. – Pane předsedající, ráda bych poděkovala všem, kdo dnes večer vystoupili. Příští týden pojedu do Polska a díky mnoha vašim komentářům mnohem lépe chápu, co mě čeká. Nejprve se budu věnovat otázce, o které mí předřečníci mluvili nejčastěji. Jde o schopnost Komise nejen poskytnout naléhavou pomoc při mimořádných událostech a nasadit týmy na boj s katastrofou, ale také zmírňovat bolest a utrpení lidí, které katastrofa postihla, tím, že jim poskytneme přístup k Fondu solidarity. Mám k tomu dvě připomínky. Za prvé, co máme dnes? Mnozí řečníci mají evidentní zájem o to, jak Fond solidarity funguje. Dovolte mi shrnout to, co zde bylo dosud řečeno. Existuje práh výše škod 0,6 % HDP nebo 3 miliardy eur. Jen pro ilustraci, v Polsku je tento práh výše škod 2,1 mld. EUR, v Maďarsku je to 591 milionů EUR, pro Slovenskou republiku 378 milionů EUR. Země mají k financím z fondu přístup teprve po překročení této hranice. Žádost je nutné předložit 10 týdnů po katastrofě a pak jsou na základě žádosti peníze z Fondu solidarity uvolněny. Jak si mnozí z vás v minulosti všimli, někdy může být doba odezvy – doba, než se peníze dostanou k příjemcům – kratší a někdy delší, než se čekalo. Tak to dnes funguje. Za druhé, Komise předložila návrh Radě, který Parlament ještě před těmito velice vážnými povodněmi rozhodně podpořil. Cílem návrhu je právě zvýšit flexibilitu, urychlit celý proces a umožnit lepší zohlednění místních podmínek. Tento návrh nicméně uvízl v Radě, především z finančních důvodů v souvislosti s krizí. V Komisi pevně doufáme, že jej záplavy z Rady vypláchnou, a máme v úmyslu vzít v úvahu zkušenosti ze záplav a návrh ještě zlepšit. Byla bych Evropskému parlamentu určitě velice vděčná za podporu. To, co jsme tu dnes večer slyšeli o tom, jak byste si vy představovali solidaritu, předáme dál. V nouzi poznáš přítele. Jsme přesvědčeni, že toto je opravdu důležité a rozhodně se o to budeme snažit. Uděláme vzhledem k okolnostem a vzhledem k tomu, co jsme zde dnes večer slyšeli, vše pro to, aby se v rámci současného Fondu solidarity poskytovala pomoc co nejrychleji. Fond nepatří do mojí příslušnosti, ale budu spolupracovat s panem komisařem Hahnem, který chce stejně jako já, aby byl fond flexibilní a dokázal poskytovat rychlou pomoc jak dnes, tak ještě lépe v budoucnu. Za druhé tu zazněly připomínky, že bychom kromě Fondu solidarity měli mít možnost využít prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Je pravda, že finanční nástroje EU skutečně mohou spolufinancovat celou řadu opatření k řízení rizik. Mohou spolufinancovat mnoho věcí, které tu zazněly – např. rekonstrukci říčních koryt, zalesňování, umožnění návratu toku řek do přirozeného koryta, plánování a provádění studií pokryvajících více zemí. Jako ilustraci toho, jaký druh financování je v současné době k dispozici, uvedu, že v případě Polska jde o 700 milionů EUR, v případě Slovenské republiky 120 milionů EUR. Je zřejmé, že je velmi důležité podívat se, jak jsou tyto prostředky v současnosti přidělovány a jaké

16-06-2010

16-06-2010

CS


máme možnosti v otázce flexibilního použití těchto prostředků na pomoc lidem postiženým záplavami. Za třetí se zde poměrně výrazně diskutovalo o směrnici o záplavách. Musím s politováním říct, že některé země, které jsou záplavami nejvíce postiženy, tuto směrnici ještě neprovedly. Bylo zahájeno řízení o nesplnění povinnosti, mimo jiné i proti Polsku, a doufám, že to, co se stalo, zapůsobí jako budíček a členské státy budou při provádění směrnice o povodních postupovat velmi prozíravě. Byly zde zmíněny termíny 2011, 2013 a 2015, což jsou nejzažší lhůty, které je nutné dodržet. Několik poslanců hovořilo o otázce prevence, která je opravdu mnohem lepší než léčba. V našem sdělení, které zveřejníme na konci tohoto roku, chceme zaujmout komplexní přístup, který spojí preventivní opatření s mechanismy reakce a zpětné vazby prostřednictvím obnovy. Myslím, že bez tohoto druhu přístupu zde budeme v budoucnu sedět a diskutovat o stejných otázkách jako dnes. Tím se dostávám k mnohem širšímu problému, kterým je přizpůsobení se proměnlivosti klimatu a změně klimatu. Změna klimatu je zde. Vážení poslanci hovořili o návratu komárů. Zdá se, že to není možné. Neměli by být pryč? Je možné, že se se změnou klimatu vrátí i na evropský kontinent malárie. Samozřejmě, že jediný způsob, jak se s tím vypořádat, je velmi uvážlivě posoudit, jaké se objevují tendence a co můžeme udělat pro to, abychom se na tyto tendence co nejlépe připravili. Klimatické systémy nejsou lineární. Jinými slovy, musíme být připraveni na nejrůznější scénáře a tomu bychom se právě v mém týmu chtěli věnovat, aby byla naše činnost co nejúčinnější. Chci se zmínit ještě o jedné věci, a sice o systémech pojištění. Regiony světa, které ohrožuje proměnlivost klimatu déle než nás v Evropě – zejména Latinská Amerika a Karibik – přišly se schématy pojištění pro zmírnění rizika, které by podle mého názoru mohly být pro náš region zajímavé. Když se zamyslíme nad pokrokem ve finančním sektoru v Evropě, myslím, že je důležité podporovat inovace, které nám umožní lépe soustředit a snižovat rizika a poskytovat větší záruky těm, které zasáhnou katastrofy. Dnes hovoříme o záplavách a vůbec by mě nepřekvapilo, kdybychom později v létě mluvili o lesních požárech. Všechna tato rizika vyžadují, abychom začali uvažovat způsobem, který umožní společně snížit břemeno rizik u těch, kteří jsou jim nejvíce vystaveny. V příštích měsících se bezpochyby do Parlamentu vrátím, s tím, jak budeme rozvíjet myšlenky o tom, jak nejlépe můžeme připravit a vybavit Evropu, aby dokázala reagovat na katastrofy. Budu se do Parlamentu určitě vracet často, protože z toho, co jsem si dnes večer vyslechla – což se mimochodem týká i mé vlastní země, neboť Rumunsko a Bulharsko nejsou zcela v bezpečí, hladina Dunaje je výš než obvykle v této roční době –, vyzařuje obrovská míra obav, které se musí přetransformovat do vzájemnosti, aby všichni obdrželi stejnou míru pomoci. V souvislosti s tím, že vám, pane předsedající, mnoho poslanců blahopřálo ke zvolení, dovoluji si na závěr říci, že jsem velmi poctěna tím, že jsem první komisařkou, která stojí před vámi ve vaší nové funkci. Předsedající. – Dostal jsem šest návrhů usnesení (9) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

(9)

Viz zápis

207

208

CS


Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční ve čtvrtek 17. června 2010. Písemná prohlášení (článek 149) János Áder (PPE), písemně. – (HU) Pane předsedající, v loňském roce jsme v průběhu diskusí na kodaňské konferenci o změnách klimatu často slyšeli předpověď, že jedním z nevyhnutelných důsledků změny klimatu je zvýšení frekvence extrémních výkyvů počasí. Nemuseli jsme čekat dlouho a všechny tyto předpovědi se splnily. Země střední Evropy byly v posledních týdnech postiženy nebývale velkými záplavami. Co paměť sahá, nezasáhly Maďarsko záplavy takovéhoto rozsahu, s tak intenzivními dešti, jejichž úhrn během čtyř dnů dvakrát – a v některých oblastech i třikrát – dosáhl měsíčního průměru. Problém byl dále zhoršen tím, že velké množství vody nepřišlo přes velké řeky, ale z doposud klidných malých a středně velkých potoků a říček, podél nichž nebyly v posledních letech vybudovány žádné vhodné protipovodňové zábrany. Obrovské škody způsobené záplavami a zoufalý boj místních obyvatel připomínají těm, kdo mají rozhodovací pravomoci, že musíme urychleně dokončit veškerou protipovodňovou infrastrukturu, která je nezbytná k tomu, aby v budoucnu k podobným katastrofám nedocházelo. Staré rčení říká „V nouzi poznáš přítele.“ Unie, vystavěná na solidaritě mezi národy Evropy, naplňuje sen svých zakladatelů tím, že v takto obtížných situacích nabízí pomoc těm, kdo se dostali do nesnází. Proto doporučuji, aby Komise posoudila, jak by mohly být příslušné finanční nástroje v těchto zemích použity na urychlení výstavby protipovodňových nádrží a jiných zařízení na ochranu vod. Filip Kaczmarek (PPE), písemně. – (PL) Pane předsedající, bydlím v blízkosti řeky Warta a sledoval jsem, jak s nárůstem výšky hladiny řeky rostla i úzkost a strach lidí, žijících podél řeky. Tento strach rostl, jak přicházely zprávy z již zatopených oblastí. Oběti záplav v Polsku získaly podporu a sympatie mnoha lidí, organizací a institucí. Obdržely rovněž pomoc ze zahraničí. Do záchranného úsilí se zapojila i moje politická skupina, Občanská platforma, a náš kandidát na prezidenta Polské republiky Bronisław Komorowski. Evropa již je sjednocená, na základě svých vlastních zásad, a ne proto, že polská opozice volá po jednotě. Fond solidarity a jeho mechanismy fungují nezávisle na diskusích a politicích a je velmi dobré, že je tento mechanismus pomoci nezávislý. Lena Kolarska-Bobińska (PPE), písemně. – (PL) Polsko opět zasáhly záplavy. Postiženo bylo mnoho lidí a domácností, včetně mnoha obyvatel z regionu kolem Lublinu, které zastupuji. V příštích několika měsících bude naší prioritou odstraňování napáchaných škod a zpustošení. Nyní je třeba zvážit, jak v budoucnu podobným situacím zabránit. Nesmíme připustit, aby nás v budoucnu postihla podobná ničivá vlna. Zkušenosti z posledních let ukazují, že počet přírodních katastrof v Evropě roste a také Polsko bude ohroženo obzvláště záplavami. Ukázalo se, že Polsko využilo jen několik desítek milionů z 2 miliardy eur, které nám Evropská unie poskytla na protipovodňovou ochranu. Pořád ještě nemáme vypracovaný plán tohoto typu ochrany. Řada členských států dosud plně neprovedla směrnici Evropské unie o povodních. To se nyní musí uskutečnit co nejrychleji. Evropská komise musí být při pomoci postiženým regionům, které nyní budou připravovat plány pro odstraňování škod a obnovu po

16-06-2010

16-06-2010

CS


záplavách, flexibilní. Měla by také ve spolupráci s členskými státy provést revizi plánů pro řízení povodňových rizik a metod předcházení katastrofám a měla by přezkoumat způsob, jakým Evropská unie dnes za tímto účelem peníze poskytuje. Ádám Kósa (PPE), písemně. – (HU) Nedávné záplavy ve střední a východní Evropě opět ukázaly, že v mnoha případech je utrpení lidí způsobené nikoli nedostatkem pracovních sil, ale spíše nedostatkem jednotného logistického systému nebo služby. Je třeba poznamenat, že v oblasti civilní obrany a ochrany před katastrofami nejsou stávající protokoly dostatečné ani adekvátní. Ochranný systém zajišťující bezpečnost života a majetku občanů musí být schopen si poradit pomocí moderních informačních a komunikačních nástrojů a služeb. Zdravotně postižení lidé mají v době přírodních katastrof stále omezený přístup k informacím, jako tomu bylo po erupci islandské sopky a při výsledném chaosu v letecké dopravě. Zde musí dojít ke změně pohledu na věc. Je nezbytné, aby v případě přírodních katastrof všechna média vysílala informace způsobem, který je přístupný a bez omezení (s titulky a jasně viditelnou vizuální informací), aby média lidem pomáhala; spolupracovat musí i operátoři mobilních telefonních sítí, kteří by měli poskytovat svým zákazníkům nejlépe bezplatné a bezprostřední informace přizpůsobené individuálním preferencím a potřebám. Těchto zlepšení lze dosáhnout pouze v případě, že se Evropská komise ujme rozhodující iniciativy a bude spolupracovat s vládami členských států na dalším rozvoji jednotných protokolů. Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Pane předsedající, záplavy, jejichž bolestivé dopady jsou viditelné nejen v Polsku, ale i v Maďarsku, České republice a na Slovensku, způsobily obrovské ztráty. Jedná se o další pohromu, která nám ukázala, jak jsme bezmocní tváří v tvář silám přírody, a to nás nutí přijímat rychlá a účinná opatření. Je zde mnoho obětí, lidí, kteří ztratili své blízké a drahé a veškerý svůj majetek – chtěl bych je požádat, aby přijali projev mé soustrasti a slova soucitu. V této velmi obtížné době byly zmobilizovány všechny síly, které máme k dispozici. Bylo zaznamenáno mnoho příkladů záchranných prací, které prováděly záchranné služby i obyčejní lidé. Tato obtížná chvíle by nám měla sloužit k zamyšlení a motivovat nás, abychom učinili rychlé kroky, pokud jde o přesné určení toho, co jiného by mělo být provedeno v podobných situacích v budoucnosti. Bylo by dobré zorganizovat jednotky, které by při nízkých nákladech zajistily rychlou reakci v případě nebezpečí. Kromě toho bychom měli také zajistit, aby byly schopny v rámci Evropské unie spolupracovat. Vítám přijetí zprávy o Evropském programu pozorování Země (GMES), který umožňuje lepší sledování odstraňování důsledků přírodních katastrof. Krizové řízení bude účinnější, protože všechny služby na vnitrostátní, regionální i místní úrovni budou mít zdarma přístup k údajům shromážděných pomocí GMES. Chtěl bych vyjádřit naději, že i přes složitou finanční situaci v Evropské unii budou k dispozici finanční prostředky na pomoc zemím postiženým katastrofou. Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Záplavy, které se v květnu a červnu přehnaly přes Polsko, obzvlášť postihly Podkarpatské vojvodství, kde žiji. Ztráty jsou obrovské. Lidé přišli o vše, co vlastnili: domy, hospodářská stavení, zemědělskou půdu i hospodářská zvířata. Tragédii, které tito lidé čelí, nelze popsat slovy. Ráda bych vyjádřila účast se svými krajany Poláky a v souvislosti s tématem dnešní rozpravy bych chtěla zdůraznit význam a rozsah této lidské tragédie a také vyzdvihnout naději, že z Evropské unie přijde pomoc. V této těžké době byla vidět lidská solidarita, a proto bych ráda poděkovala všem lidem z Polska i ze zahraničí, kteří nám pomohli. Naší největší

209

210

CS


prioritou je nicméně finanční pomoc pro postižené oblasti na obnovu zničené infrastruktury, a proto je pro Polsko a pro Poláky tak důležité, aby se jim dostalo pomoci a solidarity z celé EU a aby mohli mít prospěch z Fondu solidarity. Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) V posledních týdnech se Polsko stalo obětí záplav, které si vyžádaly životy 20 lidí. Tisíce domovů bylo zničeno a lidé v zaplavených oblastech zůstali bez protředků a v mnoha případech bez naděje na východisko z této tíživé situace. Po zkušenostech z takzvaných tisíciletých záplav v roce 1997 lidé doufali, že byla zlepšena ochranná infrastruktura, ale ukázalo se, že není dostatečná. Dosavadní záplavy přišly ve dvou vlnách, které zničily domy a celé osady a města a způsobily rovněž obrovské ztráty v zemědělství. Odhaduje se, že na jihu země bylo nenávatně zničeno více než 50 % sklizně rajčat a okurek, přeprava zboží přes zaplavené oblasti je obtížná či dokonce nemožná, což již způsobilo viditelný nárůst cen potravin. Podle odhadů může současná situace vést k poklesu HDP až o 0,2 %. Všichni si uvědomujeme, že s takovými živly je těžké bojovat. Lze však činit kroky, abychom jim čelili. Ve spolupráci s různými skupinami je nutné vytvořit účinný systém ochrany před záplavami, protože jde o problém, který se týká mnoha odvětví. Neměli bychom se zaměřovat pouze na národní rozměr takových opatření, protože záplavy jsou jevem, který může překračovat hranice států. Je nezbytné přijmout nadnárodní přístup k ochranným a výstražným opatřením. Je také důležité provést promyšlené investice do infrastruktury, protože bez účinné ochrany a odpovědného územního plánování nebudeme schopni další záplavy ustát. Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) Současné záplavy ve střední a východní Evropě způsobily obrovské škody a přinutily tisíce lidí opustit své domovy. Řeka Visla se vylila z břehů již na konci května. Přírodní katastrofy tohoto rozsahu nemají jen humanitární a ekologické dopady, ale také mají drastické hospodářské důsledky pro postižené země. Vlády postižených zemí mohou v souladu s podmínkami ustanovení Lisabonské smlouvy o solidaritě požadovat od členských států a Evropské unie pomoc za účelem nápravy škody způsobené těmito katastrofami. Pokud dojde k podobným událostem, musí Evropská unie projevit hlavní výhodu společenství založeného na solidaritě a poskytnout podporu rychle, efektivně a bez zbytečné byrokracie. Na obnovu postižených oblastí mohou být použity stávající finanční nástroje Evropské unie, jako je například Fond solidarity. Civilní ochrana však musí zůstat v pravomoci členských států, které znají specifické potřeby svých regionů, a proto mohou reagovat rychleji a vhodněji. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi nejprve vyjádřit vděčnost a uznání mužům a ženám z pátracích a záchranných jednotek, kteří neúnavně pracují ve všech postižených oblastech střední Evropy. Rád bych také poděkoval členským státům, které v této době nouze nabídly svou pomoc a podporu. Jako poslanec Evropského parlamentu zvolený za jednu ze zemí postižených ničivými záplavami velmi silně podporuji společný návrh usnesení o záplavách v zemích střední Evropy. Nedávné záplavy jasně upozornily na to, že je nutné reagovat na podobné situace aktivněji. Proto souhlasím s usnesením, které vyzývá k vytvoření nového nařízení o Fondu solidarity EU, jenž bude schopný reagovat na přírodní katastrofy pružnějším a účinnějším způsobem. Přírodní katastrofy dokážou udeřit rychle a bez varování a stejně tak nejsou omezeny na jedno místo. Domnívám se, že bychom měli být připraveni reagovat stejně rychle, abychom pomohli těm, kdo byli postiženi. Lidé, kteří nás zvolili, potřebují vědět, že jsme tady pro ně, když nás potřebují nejvíce. Děkuji vám!

16-06-2010

16-06-2010

CS


20. Vzdělávání v oblasti justice (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položil Klaus-Heiner Lehne jménem Výboru pro právní záležitosti o vzdělávání v oblasti justice (O-0063/2010 – B7-0306/2010). Luigi Berlinguer, zastupující autora. – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, položili jsme tuto otázku k ústnímu zodpovězení a požádali o usnesení Parlamentu, abychom Komisí upozornili na to, že otázka posilování společné justiční kultury v celé Evropě je v rámci Stockholmského programu velmi důležitá. Chci bych říci hned na začátku, že je to důležité, ale chci také uvést, že v souvislosti se sdělením, které má Komise připravit o budoucích pilotních projektech a o němž jsme již diskutovali, bychom rádi některé body vyjasnili. V první řadě bychom chtěli, aby parlamentní konzultace začaly co nejdříve, abychom se brzy dostali do počáteční fáze, kdy začneme tyto budoucí projekty koncipovat, abychom se nezapojili příliš pozdě, v době, kdy už budou mít projekty víceméně konkrétní podobu. Říkám to proto, že k nim máme určité zásadní poznámky. Vnitrostátní soudci a státní zástupci v jednotlivých státech jsou nyní zásadními pěšáky v budování Evropy, protože tím, jak interpretují vnitrostátní právo z pohledu Evropské unie, mohou vybudovat základ pro řešení sporů a spravování každodenního života občanů. Tím vytvářejí smysl pro evropské občanství, vytvářejí evropské cítění všech, kdo žijí v těchto zemích. K tomu dochází tím, že lidé cítí hmatatelné výhody zavedení evropských prvků, a tím i práva Společenství, především do všech právních předpisů jejich země, čímž se zlepšuje život občanů. Přináší to skutečné výhody pro překonání problémů, které by jinak zůstaly nevyřešeny. Cílem toho, co říkám, je celý systém trochu změnit. Nesouhlasíme například, aby šlo o projekty typu Erasmus, protože počet soudců a státních zástupců zapojených do projektů typu Erasmus by byl velmi nízký. Nemohlo by tomu být jinak, protože takováto fyzická mobilita by totiž s sebou nesla příliš vysoké náklady, a v rámci soudnictví jako celku by proto nebyl jejich počet nijak významný. Nejdůležitější otázka se týká pojmu „základní výukové kurzy“, který jsme zavedli v našem dokumentu. Soudci nejsou školáci, kteří sedí v lavici a čekají na výuku. Jsou to dospělí a velmi kvalifikovaní lidé, kteří mají velmi málo času nazbyt, a nemohou proto tak snadno cestovat. Přesto mají cenné vědomosti a mělo by se podpořit, aby poměřili své znalosti s novými problémy evropského práva a evropské kultury. Vytvoří se tak živná půda pro diskuse, které budou spíše virtuální než fyzické, za použití technologií, internetu a různých možností, které s sebou tato výměna zkušeností může přinést. Jejich výchozím bodem by měl být ani ne tak obecný přístup, ale spíše jednotlivé případy, jednotlivé problémy, které musí soudci a státní zástupci řešit. Jedná se o nové kauzy a problémy, které by měly stimulovat profesní růst těchto právních odborníků a poskytnout jim podněty, které potřebují, aby mohli na základě autobiografické reflexe své zkušenosti a toho, co se naučili, reagovat na výzvy, které Evropa představuje. Jak vidíte, pane předsedající, paní komisařko, máme v úmyslu skoncovat s tradicí kurzů, které se konaly doposud a které považujeme za nevhodné pro daný účel. Chtěli bychom vědět, kolik a jaké prostředky jsou k dispozici, a vyjádřit pochybnosti ohledně myšlenky –- jak jsme uvedli v našem sdělení – centrální evropské instituce pro dohled nad tímto procesem, protože si myslíme, že by mělo jít o pohyb zespodu nahoru, ne o centralizaci.

211

212

CS


Tento přístup je nový. Chceme však poukázat na to, že pokud nevybudujeme u soudců a státních zástupců evropskou mentalitu a oni nebudou tímto způsobem nabízet své služby justici a občanům, kteří to potřebují, Evropu nevybudujeme. Jedná se tedy nejen o významnou chartu pro evropskou justici, ale také o důležitou chartu pro rozvoj evropské jednoty jako celku. Kristalina Georgieva, členka Komise. – Pane předsedající, děkuji vám jménem Komise za otázku. Jsem velmi ráda, že byl o této otázce zahájen dialog s Evropským parlamentem. Komise pracuje na zlepšení přístupu k evropskému vzdělávání v oblasti justice, a to nejen pro soudce a státní zástupce, ale i pro všechny ostatní právnické profese. Kontakty se všemi sítěmi a zástupci organizací považujeme za nanejvýš důležité. Velice důležité jsou rovněž členské státy, protože mají celkovou odpovědnost za odborné vzdělávání soudců, státních zástupců a soudních zaměstnanců. Komise v současnosti posuzuje, jaké finanční prostředky by byly potřeba k realizaci evropského vzdělávání a výměn v oblasti justice ve větším měřítku a pro nový finanční výhled by měly být předloženy nebo skutečně budou předloženy určité návrhy. Do té doby je důležité dělat toho více a lépe s dostupnými prostředky, s tím, co máme teď. Již jsme podnikli kroky k zajištění toho, aby se k evropskému vzdělávání v oblasti justice lépe přihlíželo ve finančních programech na rok 2011. Chtěla bych nicméně zdůraznit, že jsme již několik let podporovali zúčastněné strany, aby na základě výzev k předkládání návrhů předkládaly více vzdělávacích projektů, ale výsledky přinesly zklamání: dostali jsme jen omezený počet kvalitních projektů na vzdělávání v oblasti justice a Komise vyjadřuje politování zejména nad tím, že bylo předloženo jen velmi málo kvalitních projektů na školení zaměstnanců soudů, soudních vykonavatelů, notářů nebo soudních tlumočníků. V útvarech Komise se již pracuje na konceptu projektu na výměnu informací mezi právníky. V letošním roce jsme nevypracovali žádný pilotní projekt podle čl. 49 odst. 6 finančního nařízení. Komise potřebuje studii proveditelnosti, aby mohla určit, které rysy by měly být společné pro všechny právnické profese a které organizační aspekty bychom měli zohlednit specificky u určitých právních profesí. Komise za účelem vytvoření společné justiční kultury podporuje evropské sítě, zúčastněné strany a členské státy, aby pořádaly společné aktivity v oblasti srovnávacího práva a sbližování právních předpisů, které by časem mohly přejít pod záštitu Institutu evropského práva, jak je uvedeno v akčním plánu Komise. Kontakty se zúčastněnými stranami ukázaly, že je třeba vzdělávání v oblasti evropské justice lépe strukturovat a objevila se řada otázek, na které se Komise nyní zaměřuje. Jde o otázky typu: O jakém druhu činnosti mluvíme, když zvažujeme vzdělávání v oblasti evropské justice? Jaké nástroje máme k dispozici k posouzení dopadu vzdělávání na evropské úrovni? Jak můžeme posoudit úroveň kvality? Jak můžeme využít osvědčené postupy a předávat know-how? Jak můžeme právníkům umožnit vyškolení nejen v právu Evropské unie nebo v oblasti srovnávacího práva, ale také v dovednostech nezbytných pro práci v evropském prostoru práva, jako je například znalost cizích jazyků, porozumění přeshraničnímu bankovnictví a podobným otázkám? Jak docílíme evropského vzdělávacího systému, který se bude zaměřovat na potřeby našich občanů?

16-06-2010

16-06-2010

CS


Rádi bychom využili zpětnou vazbu od činností zaměřených na vzdělávání v oblasti evropské justice k posouzení kvality právních předpisů Evropské unie, protože se neustále snažíme právní předpisy zlepšovat. To jsou jen některé z aspektů, na nichž Komise pracuje a jež budou základem sdělení Komise, které bude Komise předkládat v roce 2011. V tomto sdělení bude samozřejmě také návrh na financování a Komise zde má vyšší úroveň ambicí, pokud jde o financování, než jak vysoké jsou prostředky, které máme v současné době k dispozici. Vítáme příležitosti pro další diskusi o vzdělávání v oblasti evropské justice a budeme o této důležité záležitosti jednat s Parlamentem. Tadeusz Zwiefka, jménem skupiny PPE. – (PL) Zásada vzájemného uznávání, která je zcela základní, vyžaduje vzájemnou důvěru a důvěru v právní systémy ostatních zemí. Tyto hodnoty mohou vyplývat pouze ze vzájemného poznání a porozumění, které pak vytváří evropskou právní kulturu. K vzájemnému poznání a porozumění může dojít, pouze pokud zahájíme politiku k jejich posílení, včetně výměny zkušeností, návštěv, sdílení informací a především vzdělávání právníků a pracovníků v soudnictví – zejména soudců soudů prvního stupně –, a na základě důkladné modernizace programů vysokoškolského vzdělání. Při dalším rozvoji evropské soudní kultury musí sehrát aktivní roli evropské sítě zřizované v jednotlivých odvětvích soudního systému. V rámci efektivity vzdělávání pracovníků v soudnictví je nezbytné zdůraznit význam vícejazyčného portálu e-justice. Portál by měl umožnit přístup k právní databází a k soudním a mimosoudním elektronickým odvolacím prostředkům. Měl by také umožnit přístup k inteligentním systémům vyvinutým na pomoc občanům, kteří hledají způsoby, jak řešit právní problémy, nebo kteří používají rozsáhlé registry, seznamy osob pracujících v systému soudnictví a jednoduché průvodce právními systémy jednotlivých členských států. Evropský parlament by měl být plně zapojen do přípravy a schvalování zásad vzdělávání osob pracujících v justičním systému, zejména do přípravy pilotních projektů, s nimiž počítá akční plán Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy. Je rovněž velmi důležité, aby Evropská komise konzultovala s Parlamentem samostatné plány zřizování institucí využívajících stávající struktury a sítě spolupráce, zejména Evropské sítě pro justiční vzdělávání a Akademie evropského práva. Vhodné vzdělávání pracovníků v soudnictví a vytvoření evropské soudní kultury může urychlit soudní řízení v předhraničních případech, a tím významně přispět ke zlepšení fungování vnitřního trhu jak pro podnikatele, tak pro občany, a umožnit občanům snadnější přístup k soudnictví. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny S&D. – (PL) Pane předsedající, již ve svém druhém funkčním období pracuji ve Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, takže jsem si velmi dobře vědoma toho, jak je předmět dnešní rozpravy důležitý. Vytvoření evropského právního prostoru, o který se již léta snažíme, není možné bez řádně vyškolených právníků a soudců. Úloha soudců jednotlivých států při zajišťování dodržování evropského práva není doceněná. Připomeňme si, že vnitrostátní soudci mají možnost požádat Evropský soudní dvůr o výklad právních předpisů Evropské unie v případech, kdy existuje podezření z porušení práva na vnitrostátní úrovni. Je tedy zřejmé, že soudci musí mít dokonalou znalost právních předpisů EU. Tomu tak dnes vždy není. Právní předpisy Evropské unie, navzdory své formální přednosti před vnitrostátním právem, nejsou dobře známé a někdy jsou dokonce považovány za nutné zlo.

213

214

CS


Plně podporuji návrhy týkající se vzdělávání soudců, které mimo jiné vyžadují posílení struktur, které se na tomto vzdělávání podílejí, konkrétně Akademie evropského práva a Evropské sítě pro justiční vzdělávání. Také si myslím, že takovéto vzdělávání by mělo získat větší finanční podporu ze strany Unie a že toto je třeba vzít v úvahu při právě začínajících jednáních o finančním rámci pro období 2014–2020. Diana Wallis, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, těch několik málo z nás z Výboru pro právní záležitosti, kteří jsme tu dnes ještě zůstali, všichni podporujeme Stockholmský program, ale nemá smysl, abychom seděli tady nebo v Bruselu a schvalovali nové právní předpisy, pokud naši soudci v členských státech tyto právní předpisy neznají a nebudou vědět, jak je vykládat ve prospěch našich občanů. Upřímně řečeno není situace v současné době dobrá. Po našich národních soudcích toho chceme hodně. Mají ovládat své vnitrostátní právo, evropské právo, očekáváme, že budou ovládat zahraniční právo – všechny právní předpisy našich 27 členských států –, ovládat jazyky a umět srovnávat různé právní systémy. Dosáhnout toho všeho nějakou dobu to trvá – pravděpodobně i několik lidských životů – a vyžaduje to peníze. Pro naše současné soudce bude i při nejlepší vůli obtížné toho dosáhnout. Musí si na to najít čas a prostor. Můžeme se pokusit udělat, co je v našich silách, prostřednictvím různých vazeb, výměnných programů a dalšího vzdělávání. Ale členské státy nám musí také pomoci. Chci se však dívat do budoucnosti, protože z dnešních studentů práva se stanou budoucí soudci a my se musíme soustředit na to, aby se jim dostalo řádného právního vzdělání, které budou potřebovat jako budoucí soudci v evropském soudním prostoru. Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Základním předpokladem dobrého fungování evropského soudního prostoru je zásada vzájemného uznávání rozsudků respektující rozdílné právní tradice a metody zemí, fungující na základě vzájemné důvěry mezi soudci, osobami vykonávajícími právnické profese a občany. Rozdíly mezi soudními systémy jednotlivých členských zemí by v žádném případě neměly narušovat právní jistotu našich občanů či zasahovat do jejich práva na spravedlivé a kompetentní posouzení jejich problémů. Proto je velmi důležité vytvářet co nejlepší podmínky pro rozšiřující se evropské justiční vzdělávání. V zájmu lepšího pochopení provázanosti evropského právního prostředí a národních právních prostředí musí též Evropská unie vynaložit větší úsilí na tvorbu sítě akreditovaných institucí odborné přípravy právniků, které budou moci poskytovat odborné školení a kurzy pro právniky a soudce o specifikách vnitrostátního srovnávacího a evropského práva a o jejich vzájemných vazbách. Tyto investice do zkvalitnění soudního a právního prostředí Evropské unie je potřebné vnímat jako nevyhnutné náklady na dosažení velmi důležitého společného cíle, kterým je zlepšení spokojenosti a právní jistoty všech našich občanů. Cecilia Wikström (ALDE). – (SV) Pane předsedající, naším úkolem je vybudovat spolu Evropu budoucnosti založenou na společných hodnotách, vzájemné důvěře a respektu k odlišnosti, které tvoří naši společnou sílu. Tyto hodnoty nelze uzákonit, rozhodnout o nich ani je požadovat. Lze je rozvíjet pouze na základě vzájemného setkávání lidí. Pro odborníky právních profesí v našich členských státech je mimořádně důležité, aby měli možnost se setkávat, diskutovat a učit se od sebe navzájem. Právě při těchto setkáních roste porozumění a respekt pro naše rozdíly a je zde možnost získat znalosti, které mohou podpořit tradice jednotlivých zemí.

16-06-2010

16-06-2010

CS


Musíme posílit vzdělávání a dialog mezi evropskými občany a toho docílíme vytvářením míst, které poskytují příležitost pro rozvoj a růst lidí, kteří zasvětili své životy právním systémům v našich členských státech. Stejně jako ostatní bych i já chtěla zdůraznit potřebu účinných opatření a od Komise očekávám hodně, pokud jde o upřednostňování této důležité oblasti pro společné dobro nás všech. Kristalina Georgieva, členka Komise. – Body, které zde zazněly, do velké míry odrážejí záměry Komise pokračovat co možná nejvíce ve vytváření sítí, které by umožnily této profesi využívat dovedností a schopností těch nejlepších a nejbystřejších ze svého středu, ale které by také poskytly platformu pro vzdělávání na vnitrostátní, regionální a evropské úrovni při zapojení aktivních institucí, jako je například Akademie evropského práva, Evropská síť pro justiční vzdělávání a Evropský institut veřejné správy. Za druhé, zazněla zde velmi důležitá poznámka, že je nutné soustředit se na budoucnost. To je něco, s čím Komise jednoznačně souhlasí. Otázka je, jak to provést, když se vzdělávací programy vytvářejí pro rok 2011, ale také s ohledem na nové sdělení pro příští finanční výhled. Za třetí bych ráda uvedla jednu konkrétní poznámku. Je mi potěšením informovat Parlament, že 16. července bude spuštěn portál justice EU, protože bychom nechtěli čekat až do nového sdělení. Chceme využít prostředky, které máme k dispozici. Koneckonců jde o lepší provádění evropského práva, ale také o zvýšení důvěry občanů v právo, aby se mohli skutečně spolehnout na společný pokrok, který v konečném důsledku slouží pro ně, naše občany. Dovolím si nyní skončit. Pane předsedající, je to vaše první vystoupení v nové funkci. Děláte to velmi dobře. Začali jsme přesně pět minut po deváté a zdá se, že jsme schopni skončit pět minut před koncem zasedání, před půlnocí. Blahopořeji vám k tomu a přeji vám ve vaší budoucí funkci, abyste byl stejně efektivní, jako jste byl dneska večer. Předsedající. – Dostal jsem jeden návrh usnesení (10) předložený v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 17. června 2010. 21. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 22. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:55)

(10)

Viz zápis

215

STŘEDA 16. ČERVNA 2010

Recommend Documents