Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy
14
Praxe 2009/2010
25
Machine Ball Cup
Prosinec 2009
Pondělí 16. listopadu
27
Stolní tenis
36
Obsah: Dobrý den v adventním čase! ..................................................................................................................... 3 Studentská rada ............................................................................................................................................. 4 Nový server ve Studentském Klubu .......................................................................................................... 4 ROZHOVOR S............................................................................................................................................ 5 První den Leonarda očima skupiny A6 ..................................................................................................... 9 Seminář českého jazyka ............................................................................................................................. 10 Seminář na ČVUT ...................................................................................................................................... 10 Návštěva DOD Fakulty Informačních Technologií ČVUT ................................................................ 11 Závěrečná zpráva z praxe 4. ročníků 23.11.2009 – 26.11.2009 ........................................................... 13 Praxe 2009/2010 ........................................................................................................................................14 Zpráva z praxí 23. - 27. 11. 2009.............................................................................................................. 17 Technické Muzeum Mnichov ................................................................................................................... 19 Pátek a sobota s programováním v .NET/C# ...................................................................................... 20 Vzdělávací seminář na téma: „Rizikové chování dospívajících a jeho prevence“............................. 20 Certifikát ECDL .........................................................................................................................................21 Certifikát ECDL .........................................................................................................................................22 Bobřík informatiky .....................................................................................................................................22 Kde naši školu také naleznete … ............................................................................................................. 25 Z tvorby studentů 1. ročníků .................................................................................................................... 25 Prvním ročníkům a nejen jim ................................................................................................................... 26 Zájezd Anglie 2010, aktuální informace .................................................................................................. 27 Machine Ball Cup .......................................................................................................................................28 KOMUNISMUS A NACISMUS – co je spojuje či rozděluje............................................................. 28 Pondělí 16. listopadu ..................................................................................................................................29 Naučná vycházka po Praze ....................................................................................................................... 30 Na cestě za Sametovou revolucí............................................................................................................... 30 DEFINICE SVOBODY .......................................................................................................................... 31 Vycházka se třídou 16. listopadu ........................................................................................................... 31 Po stopách svobody ................................................................................................................................... 32 Pochod za svobodou ................................................................................................................................. 33 Vycházka : Cesta za svobodou ................................................................................................................. 34 Procházka po Praze.................................................................................................................................... 34 Zajímavá procházka po Praze................................................................................................................... 35 Příspěvky pro MF Dnes ............................................................................................................................ 36 Vzkaz pro profesorku Českého jazyka .................................................................................................... 36 Kdo je největší českou osobností? ........................................................................................................... 36 České elity .................................................................................................................................................... 37 Politika zblízka, Sledujete politiku? Má cenu ji sledovat? Proč? .......................................................... 37 Potřebujete vzor? ........................................................................................................................................ 38 Potřebujete vzor? ........................................................................................................................................ 38 Svoboda dnes .............................................................................................................................................. 39 Zajímavosti z mf dnes prosinec ............................................................................................................... 39 Florbal .......................................................................................................................................................... 41 STOLNÍ TENIS (kvalifikační kolo)........................................................................................................ 42 Seminář „BEZPEČNÉ HORY“.............................................................................................................. 43
2
DOBRÝ DEN V ADVENTNÍM ČASE! Je tady prosinec, adventní čas a konec prvního pololetí je nadosah. Naše škola se prezentovala na výstavě středních škol Schola Pragensis v Kongresovém centru. Děkuji vybraným studentům 3.L, pánům Venderovi, Mrkvičkovi, Štrbovi a slečně Vondrové za velmi dobře odvedenou práci v Kongresovém centru a výbornou reprezentaci školy. Studenty 4.B, slečny Hochmutovou a Valdovou a pány Mečiara a Šlahaře chválím stejně za jejich přínos při prezentaci školy v našem stánku, bezvadné oblečení a výborné vystupování. Byli výborní v poskytování informací a přesvědčiví ve svém projevu. Máme za sebou i první Den otevřených dveří. Do naší školy se přišlo podívat 160 žáků 8. a 9. tříd základních škol. Loni to ve stejném termínu bylo 161. Pokles počtu žáků v devátých třídách základních škol je patrný. Moje poděkování patří třídě 3.B, která prováděla hosty a počínala si výborně. Studenti této třídy byli perfektně oblečení a poskytovali ochotně informace i našim absolventům po 18. hodině. Myslím, že se nám prezentace vydařila, děkuji také všem vyučujícím a studentům na jednotlivých pracovištích. Odvedli velký kus práce a věřím, že to přinese dostatečný počet přihlášek a hlavně zápisových lístků, které potvrdí zájem o naši školu. Čekají nás další DOD a snad přesvědčíme uchazeče, že jsme škola kvalitní. Nejbližší DOD je v úterý 1. prosince. Studenti 4. ročníku oboru vzdělání informační technologie splnili předepsanou praxi a teď se již soustředí na školní výsledky. Čekají nás vánoční prázdniny. Čas oddechu, klidu a pohody. Nezapomeňte také dohonit, co jste zameškali! Po vánočních prázdninách již pojedeme z kopce: lyžařské kurzy 1. ročníků na Protěži, dva termíny DOD, vysvědčení, pololetní prázdniny. Přeji krásný a úspěšný prosinec 2009 a stejný nebo ještě lepší rok 2010.
Program na prosinec 2009, leden a únor 2010: (změna vyhrazena)
PROSINEC 2009 1.12. (úterý) 23.12. – 1.1. 2010
2. den otevřených dveří SSPŠ vánoční prázdniny
LEDEN 2010 4.1. (pondělí) 6.1. (středa) 10.-24.1. 21.1. (čtvrtek) 21.1. (čtvrtek) 25.1. (pondělí) 28.1. (čtvrtek) 29.1. (pátek)
zahájení výuky v roce 2010 3. den otevřených dveří SSPŠ lyžařské výcvikové kurzy 1. ročníků 4. den otevřených dveří SSPŠ uzavření klasifikace za 1. pololetí pedagogická porada – hodnocení 1. pololetí ukončení 1. pololetí pololetní prázdniny
ÚNOR 2010 3.2.
(středa) maturitní ples v Lucerně Mgr. Zbyšek Nechanický
3
STUDENTSKÁ RADA Na zasedání z 22. října dostali zástupci tříd materiál ohledně ankety Kantor roku, který jste měli všichni vyplnit. Je škoda, že jej odevzdali jen třídy 1.B, 2.A, 2.D, 2.L, 3.A, 3.B, 3.D a 3.L. Možná ještě anketa projde drobnými změnami, ale z velké části v ní bude to, co chtěly zmíněné třídy. Vyslechli jsme si něco o virtuální škole jak z úst ředitele, tak z úst studenta Rulfa ze 4.B. Mimo SR došlo k dohodě o spolupráci mezi nespokojenými studenty a těmi, kteří se o virtuální školu starají, takže doufáme, že se podaří většinu problémů vyřešit. Vyskytnul se nápad, jak se rozloučit se školním rokem jinak než pomocí akademie. S nápadem přišel Markijan Filipčuk z 3.C a podle zástupců tříd s jeho nápadem drtivá většina žáků školy souhlasí. Doufám tedy, že mu s organizací někdo pomůže. Shodli jsme se na návrhu změny opatření ohledně pozdních příchodů. Uvidíme, co na to řekne vedení školy. Tématem zasedání z 5. 11. bylo především rozdělení chodby směřující k přezouvárně, zrušení studovny, přesunutí fotbálku vedle studentského klubu a případná spolupráce se zahraničními školami a výměnné pobyty. Zástupci vás nejspíš o všem informovali a na oplátku, máte-li vy nějaké informace, které by měly zaznít veřejně, sdělte je svým zástupcům, ať je tlumočí na dalším zasedání. Pavel Petrášek, koordinátor Studentské rady
NOVÝ SERVER VE STUDENTSKÉM KLUBU Po nějaké době máme ve studentském klubu opět novinku. Po naší žádosti nám Rada rodičů koupila součástky na nový server. Objednali jsme tedy komponenty a netrpělivě čekali na zásilku. 18. listopadu jsme se konečně dočkali. Komponenty jsme poskládali a začali s instalací a konfigurací. Co to přinese vám, studentům, kteří do klubu chodíte? V době, kdy server bude plně v provozu, to poznáte velmi rychle. Zanikne totiž uživatelský účet user a každý, kdo má zaplacenou Radu rodičů dostane, vlastní přihlašovací jméno a heslo. K uživatelskému jménu dostanete datový prostor, který se bude připojovat k počítači, na který se přihlásíte. Budete tedy moci svoje soubory uložit v klubu a později si je vyzvednout. Výhod by mohlo být více a teprve po otestování je budeme postupně uvolňovat. Zatím ale buďte trpěliví, rádi bychom server důkladně nakonfigurovali a teprve potom pustili do ostrého provozu. A pokud napadne nějaké vylepšení vás? Neváhejte nám ho říct, nápadům se nebráníme.
4
Základní parametry nového serveru: Procesor: Intel Core i7 2,8 Ghz Operační paměť: 6 GB Disk: 2 TB (v HW RAID 1) + disky ze starého serveru Pokud byste se chtěli přijít podívat na server nebo se o něm dozvědět více, navštivte studentský klub během některého z DOD (Den otevřených dveří). Michal Hradecký, 4.B, správce Studentského klubu
ROZHOVOR S
Jan ČERNOHORSKÝ, člen IT oddělení školy Několik informací o Janu Černohorském : -
Jan Černohorský absolvoval naši školu ve školním roce 2007/2008 u maturitní zkoušky prospěl s vyznamenáním ještě jako student 3. ročníku se stal lektorem Microsoft IT Academy a na jeho konci již školil své spolužáky dva roky byl správcem Studentského klubu na naší škole v současné době je studentem druhého ročníku Fakulty informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze na částečný úvazek vykonává na naší škole správu sítě a hardware je zástupcem profesorky Spurné a lektorem v rámci Krajského vzdělávacího střediska Microsoft, které je od května 2009 zřízeno na naší škole jeho silnou stránkou je odbornost, solidnost, slušnost a pracovitost
Jak se vám daří studia na vysoké škole? „Tak asi jako každý student se snažím hlavně uspět, ať už je to na výbornou, nebo ne. Většina předmětů, například s ekonomickým zaměřením, je pro mou profesi vcelku nepodstatných, ale projít je musím, proto k nim tak i přistupuji. Ono nikdy není na škodu znát i věci, o kterých se denně mluví, jen jim nevěnujeme takovou pozornost.“ Jak velký rozdíl je mezi střední a vysokou školou? Tím nejdůležitějším rozdílem je asi přístup ke studiu. Zatímco na střední škole jsou studenti vedeni k předem stanoveným cílům, na vysoké škole jste ponecháni „svému osudu“. Nikdo už se vás na nic neptá, nijak vás „neomezuje“. Na počátku to vypadá vcelku příjemně, ale postupem času poznáte, že tato „volnost“ přináší i svá úskalí. Vše se dá asi shrnout větou: „Neznalost zákona neomlouvá“. Jaký je systém zápočtů a zkoušek na vaší vysoké škole? Vysoká škola ekonomická používá tzv. Evropský kreditový systém – ECTS. Tento systém spočívá v udělování určitého počtu „kreditů“ za studovaný předmět. Student má povinnost ve svém studijním oboru nasbírat určitý počet kreditů za celé období svého studia, tedy úspěšně vystudovat povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. V průběhu semestru student sbírá v jednotlivých předmětech body, které se v závěru převedou na výslednou známku. Každý předmět má toto bodové hodnocení nastaveno jiným způsobem (průběžné testy, semestrální práce, závěrečná zkouška apod.), ale závěrečné hodnocení je pro všechny předměty stejné. Pokud tedy student získá v průběhu semestru minimálně 60% bodů (výsledná známka 3), může se radovat, že v daném předmětu uspěl. Opravné zkoušky jsou možné jen po udělení známky 4+, kdy student dosáhnul alespoň 50% bodů v daném
5
předmětu. Opět ale záleží na vedení katedry, která daný předmět garantuje, jaké nastaví podmínky pro aktuální semestr studia. Při neúspěchu u zkoušky se kredity za daný předmět odečítají z rezervních kreditů, které jsou studentovi přiděleny na počtku studia. To umožňuje postoupit do dalšího semestru studia bez úspěšného složení zkoušky. V následujícím semestru musí student daný předmět absolvovat znovu. Student již zde nemá možnost opakovat zkoušku například v děkanském termínu. V poslední době se často diskutuje zřízení virtuální školy na naší škole. Jaký je váš názor na virtuální školu? Virtuální škola zřízená firmou Unicorn Universe je dle mého názoru informační systém jako každý jiný. O zavedení systému od firmy Unicorn Universe rozhodovala předem stanovená odborná komise a já nechci její stanovisko žádným způsobem komentovat. Osobně spíše nechápu přístup studentů či některých mých kolegů k tomuto systému. Z mé zkušenosti nezáleží na systému, který se použije, protože se vždy najde někdo, komu se nebude líbit a i když mám k systému od Unicorn Universe také své výhrady, jednou tady ten systém je, aby usnadnil správu informací, tak proč ho nevyužít. Domnívám se, že zavedený systém přinese zjednodušení komunikace mezi kantory a studenty. Beru to spíše z pohledu studenta vysoké školy. Když jsem před necelými dvěma lety nastupoval na vysokou školu, akorát zaváděli systém ISIS, který doteď používáme. Asi si nedokážete zrovna představit, jaké to je, zavádět nový informační systém do tak obrovského komplexu jako je vysoká škola. Představte si vysokou školu jako město ve městě. Pak vám dojde, že to opravdu není jednoduché. Na začátku měl systém ISIS dosti chyb. Často se stávalo, že byl i nedostupný, ale jako student jsem to musel přijmout. Měl jsem před sebou totiž jen dvě volby. Buď zavedený systém používat a úspěšně studovat, nebo ho nevyužívat a studium vysoké školy ukončit. Spíše než daný systém kritizovat, snažil bych se v něm hledat výhody. Jaký systém virtuální školy používáte na vysoké škole? Na VŠE je v současnosti v provozu již zmíněný systém ISIS. Je to informační systém převzatý od Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který je upravený dle požadavků VŠE. ISIS programují a upravují odborníci z řad informačních technologií jak MZLU v Brně, tak z VŠE. Komunikace studentů a kantorů probíhá výhradně skrze tento informační systém, ať už se jedná o registraci či zápis předmětů, hodnocení, omluvy, odevzdávání úkolů, seminárních prací či zkoušek. Největším problémem na naší škole se zdá být rychlost internetu. V čem jako odborník vidíte největší problém? Aspektů pomalé rychlosti internetu je v tomto případě více. Škola má nyní přístup do sítě internet realizovaný pomocí Wi-Fi spoje s rychlostí 4/4 mbit/s. Toto je ale pouze „papírová“ rychlost internetu. Ve skutečnosti je rychlost internetu o dost nižší. Během dne, kdy je v provozu většina počítačů ve škole, je propustnost dané linky opravdu malá. Jedním z důvodů je sdílení linky se školní Wi-Fi sítí. Většina studentů již disponuje vlastním notebookem a vytíženost školní Wi-Fi je opravdu velká. Když si k tomu připočteme
6
nedostatečně kontrolované využívání připojení k internetu (na Wi-Fi síti by žádná omezení být neměla, protože si přístup k této síti studenti zaplatili), stačila by linka s rychlostí 4/4 mbit/s tak akorát právě pro Wi-Fi síť. Stejné je to pak s metalickou sítí školy. Nejen studenti, ale i někteří kantoři by si měli uvědomit, že školní internet je určen hlavně pro školní potřeby a ne pro soukromé. Studenti mají pro své soukromí vyhrazenou internetovou linku studentského klubu, která je naprosto nezávislá na školní. Máte již nějakou konkrétní představu, jak problém komplexně řešit? Možností, jak řešit nedostačující rychlost připojení k internetu, je několik. Jednou z možností je navýšení přístupové rychlosti, to ale není zadarmo. Již máme několik nabídek od různých poskytovatelů, jak naši situaci řešit, nicméně každá varianta je finančně velmi nákladná. Další možností je nasazení internetového filtru mezi školní síť a síť internet, který by účinně dokázal omezit nežádoucí vytěžování internetu. Jak hodnotíte vybavení hardware i software na naší škole? Na jaké je podle vás úrovni? Osobně se domnívám, že HW vybavení na SSPŠ je na velmi dobré úrovni. Vždyť i jen snaha obměňovat vybavení minimálně dvou učeben každý rok mluví za vše. Ne vždy se povede vybrat kvalitní a spolehlivé zařízení, ale vše se dá přizpůsobit pro naše potřeby. U SW vybavení je hodnocení dosti diskutabilní. Nic není zadarmo, a proto není možné každým rokem pořizovat nové licence na aktuální produkty. Pak i samotné zavádění nových aplikací do výuky je vcelku obtížné. Ne všechny jsou stejně funkční, jako byly předešlé verze apod. Přesto, že nové produkty jsou jistě kvalitní a rozšiřují mnohonásobně možnosti využití, dosavadní SW vybavení je pro naše potřeby naprosto dostačující. Rychlost vývoje IT je obrovská a udržet krok s novinkami na trhu je opravdu těžké. Sám jsem zastáncem využívání již ověřených funkčních zařízení než testování novinek. Když jste byl studentem třetího ročníku naší školy, vás a vašeho kolegu Hubáčka oslovil ředitel se zajímavou nabídkou. Škola vám uhradí školení (stálo více než patnáct tisíc korun) a vy se zavážete další tři roky být lektorem Microsoft IT Academy. Zároveň byla ještě jedna dost nepříjemná podmínka, pokud byste nesložili úspěšně zkoušky, školení byste si hradili sami. Jak dlouho jste musel přemýšlet, než jste nabídku přijal? Bylo to tehdy vcelku obtížné rozhodnutí – následujícím rokem maturita, přijímačky na vysokou a do toho ještě tříletá smlouva. Ke všemu hrozilo, že bych si musel poměrně velkou částku uhradit sám. Byl jsem z celé nabídky poměrně překvapený. O to více, když jsem se dozvěděl, že veškeré studijní materiály jsou v angličtině, včetně závěrečné zkoušky. Nicméně nabídku jsem následující týden přijal a s pohledem zpět si myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Vzpomínáte si na svůj první lektorský počin? Když jste jako student třetího ročníku přišel před šestnáct svých kolegů, některých i ze čtvrtého ročníku? Jak jste se cítil? Ano, vzpomínám, jako by to bylo včera. Vlastně před každým novým školením se mi mé první lektorské vystoupení vcelku živě vybaví.
7
Byla to opravdu má první lektorská zkušenost, a tak asi nikoho nepřekvapí velká tréma. Vždyť dnešní studenti mají často v některých oblastech IT velké zkušenosti. Nikdy nemůžete vědět, na co se vás posluchači zeptají. Výhodou vedení kurzů oproti běžné výuce je složení účastníků. Většina si uhradila poplatek a má o probírané informace skutečný zájem. Ale i tak, jaký je to pocit být náhle „na druhé straně“? Změnil jste za ty tři roky některé své názory na pedagogický proces? Je těžké nějakým způsobem hodnotit změnu mých názorů, protože jsem zatím nepřednášel studentům, kteří by neměli o probíranou látku zájem. Jistě je něco jiného, když přijde kantor do třídy a jen část studentů věnuje pozornost probíranému učivu. Na mých kurzech je to povětšinou opravdu jinak. Nikoho v dané výuce nedržím. Přeci jen, kurz si účastníci zaplatili a je na nich, zda na výuce budou nebo nebudou přítomni. Z pohledu bývalého studenta SSPŠ ale mohu říci, že být lektorem, učitelem čí kantorem chcete-li, není lehké povolání. Činnost Krajského vzdělávacího centra Microsoft na naší škole je zástupci Microsoft velmi chválena, stejně jako vy a paní profesorka Spurná osobně. Co je vlastně toto centrum zač, komu a co nabízí? Krajské vzdělávací centrum Microsoft (CoE) slouží pro školení všech zaměstnanců ve školství. Obdobně jako studenti v MS IT Academy, mohou se učitelé, či jiní zaměstnanci školství, z jakékoli školy přihlásit na vypsaná školení a přijít si poslechnout přednášku o jednotlivých produktech Microsoftu. Jedná se o prezentace nových produktů a jejich základní využívání ve výuce. Jak výhodné vidíte získání některých certifikátů pro studenty školy a které byste jim vy sám „vřele“ doporučil? V dnešní době je důležité hlavně studium. V tomto případě mluvím především o maturitě a vysokoškolském diplomu. Neméně důležité jsou pak i certifikáty v oboru, kterému se student chce věnovat. Proto každé potvrzení o získaných vědomostech je pro studenty velmi výhodné. Každého zajímá jiný obor, proto naše škola nabízí mnoho různých možností, jak ony hodnotné certifikáty získat. Určitě bych doporučil CISCO Academy. Je to obtížné studium, zvláště proto, že veškeré materiály pro výuku jsou v anglickém jazyce, ale síťoví administrátoři tyto vědomosti jistě ocení. Administrátoři systémů založených na MS technologiích pak jistě ocení kurzy MS IT Academy, po kterých mohou účastníci skládat závěrečné zkoušky z probíraných produktů. Škola dále nabízí i certifikáty z CAD systémů apod. Žádný z těchto certifikátů se studentům v životě jistě neztratí. Jaká školení a kurzy jste vy sám absolvoval a jaké certifikáty doposud získal? Školení a kurzů jsem prošel již mnoho. Mezi ty nejhodnotnější patří určitě již zmíněná CISCO Academy včetně závěrečných certifikátů. V témže roce pak následovalo školení firmy Microsoft zaměřené především na serverový operační systém – Microsoft Windows 2003 Server. V roce 2009 jsem absolvoval další dvě školení zaměřené na MS technologie. Jednalo se o přechod síťové infrastruktury na Winows 2008 Server a kompletní implementace a správa groupware systému Microsoft Exchange Server 2007.
8
Všechna tato školení se následně promítají do probírané látky na jednotlivých kurzech MS IT Academy. Již zmíněnou podmínkou pro vedení kurzů MS IT Academy bylo složení lektorské certifikační zkoušky. Mé zaměření je především na serverové operační systémy, proto i zkouška byla na danou problematiku – konkrétně se tehdy týkala implementace a administrace Microsoft Windows 2003 Server. Jak velkým problémem je pro složení certifikačních zkoušek solidní znalost anglického jazyka? Může být pro některé studenty právě ona limitujícím faktorem? Je těžké říci, zda právě dobrá znalost anglického jazyka je pro některé limitem ve složení zkoušek. Ano, bez angličtiny to nepůjde, ale i člověk, který se plynule anglicky domluví, by mohl mít problémy. Jde především o technické termíny, které je třeba se naučit. Když se ohlédnete zpět, co vám přineslo studium na Smíchovské střední průmyslové škole? S jakými pocity na něj vzpomínáte? Protože jsem si vybral střední školu, na které studium odborných předmětů pro mne bylo i mým koníčkem, vzpomínám na roky strávené na této škole velmi kladně. Máte už nějakou představu o svých plánech do budoucnosti? Mám před sebou ještě pár let studia. Budoucnost je prozatím daleko, abych o ní přemýšlel ☺, vždyť nikdy nevíte, co se stane zítra, natož za několik let… Co byste na závěr rozhovoru vzkázal studentům Smíchovské střední průmyslové školy? Studentům čtvrtých ročníků samozřejmě úspěšné složení zkoušky z dospělosti, hodně štěstí u přijímacích řízení na vysoké školy a ostatním: „Učte se, učte se, učte se…“. Vždyť studentský život je to nejhezčí období celého života. Děkujeme za rozhovor.
PRVNÍ DEN LEONARDA OČIMA SKUPINY A6 Členové skupiny: Michal Heřman, Martin Šebesta, Ondřej Honc, Roman Dobosz, Andrej Pinďák, Jiří Kehar, Přemysl Janouch Ráno se naše třída 3.B sešla v učebně 202, kde nás paní profesorka Kaiferová lehce seznámila s naším programem. Taky nás seznámila s jedním z nejdůležitějším pravidlem a to, že musíme být potichu. To je však v této malé třídě poměrně obtížné, jelikož nás tu je 34, a to je v celku dost. Rozdělili jsme se na 4 skupiny a začali jsme „makat“. Dvě ze čtyř těchto skupin dostalo kontaktní e-mail kde jim jejich vedoucí (např.: z Dánska) dal pokyny, co od nich žádají. My na ně zatím čekáme. Poté se naše skupina rozdělila. Pár lidí šlo fotit školu do prezentace, další dělají PowerPoint. Jsme poměrně zvědaví, jak náš projekt dopadne. Bude zajímavá komunikace s ostatními cizími školami. I přes to, že pořádně nevíme, co budeme dělat, a co od tohoto projektu máme očekávat, se poměrně těšíme a myslím, že to bude zajímavější týden než sedět např. u matematiky nebo fyziky. Tak hurá do práce!
(Podrobnější informace o tomto mezinárodním projektu v příštím čísle)
9
SEMINÁŘ ČESKÉHO JAZYKA Ve dnech 22.10. a 12.11. 2009 se uskutečnily dva odborné semináře pro středoškolské učitele českého jazyka s cílem poukázat na modernizaci přístupů k českému jazyku. Náplní prvního semináře, který byl pod vedením dr. Šindelářové, bylo seznámit vyučující se Školním vzdělávacím programem (ŠVP), který by měl více reagovat na nové vyjadřovací potřeby současné populace i na nové poznatky jazykové bohemistiky. Při výuce by měla být posílena práce s textem, zvyšována řečová kultura studentů, důraz by měl být kladen na čtení s porozuměním a na aktivní naslouchání. Část semináře byla věnována také nové řadě učebnic Marie Čechové pro střední odborné školy a metodickým příručkám, které by měly vést ke zkvalitnění výuky. Druhý seminář, jehož lektorem byl doc. Petkevič, se zaměřil na problematiku korpusové lingistiky, což je relativně mladá lingvistická disciplína, která se začala rozvíjet v souvislosti s rozvojem počítačů a informačních technologií. Pojem korpus lze definovat jako ucelený souhrn elektronicky uložených a zpracovaných jazykových dat neboli jako databanku textů, která slouží k vyhledávání požadovaných jazykových jevů. Zatím největším korpusem je německý projekt Cosmas, který obsahuje přes 1,7 miliardy slov. Vyučujícím českého jazyka byla názorně předvedena práce s nedokončeným Českým národním korpusem (ČNK), který je vytvářen na Filozofické fakultě UK v Praze za podpory Grantové agentury ČR. V současné době obsahuje ČNK téměř 100 miliónů slovních tvarů a slouží k pedagogickým a vědeckým účelům. Část ČNK je volně přístupna veřejnosti na internetové adrese http://ucnk.ff.cuni.cz. Za komisi humanitních předmětů Miroslava Saiková
SEMINÁŘ NA ČVUT V pondělí 9. listopadu se pár vybraných jedinců z naší školy vydalo na seminář ČVUT, který byl o tom, jak by se měl student rozhodovat při výběru vysoké školy a proč jít zrovna na ČVUT. Seminář se konal v kongresovém sále Masarykových kolejí na Praze 6. Ihned po příchodu každý z nás obdržel tašku propagačních materiálů a věcí ohledně jednotlivých fakult ČVUT. Nejzajímavější z těchto věcí pro mě byla tabulka, ve které byly přehledně vypsané informace o přijímacích zkouškách pro rok 2010/2011 (dny otevřených dveří, zdali jsou nutné přijímací zkoušky, termín odevzdání přihlášek). Po převzetí těchto věcí jsme vešli do sálu, kde se seminář konal, a našli si místo, kde bude dobře vidět a slyšet přednášející. Pro všechny, kdo na tento seminář dorazili, bylo v levé části sálu připraveno občerstvení. Přibližně v 9 hodin a 15 minut začal samotný seminář. Nejprve k nám promluvili dva studenti, aby nám ve zkratce vysvětlili, jak to na ČVUT chodí a kam až se můžeme dostat
10
v rámci výměnného pobytu. Po nich dostal slovo bývalý student (myslím, že to byl ředitel místní pobočky společnosti Oracle), který nám povídal o svém studiu a poradil nám pár rad do života. Dále si vzal slovo zástupce Stavební fakulty, který nám představil projekt slunečního domu v Himalájích, na kterém se s ČVUT podílel. Další na řadě a zároveň poslední byla zástupkyně dopravní fakulty, která svůj příspěvek pojala trochu netradičně. Vyprávěla nám svůj příběh o tom, jak se dostala ke svému stávajícímu místu a proč si vybrala právě dopravní fakultu. Nyní nastal čas na otázky. Zpočátku to vypadalo, že žádné nejsou, ale nakonec se asi šest otázek objevilo. Po otázkách se ještě losovali tři lidé z odevzdaných anket, kteří dostali ještě pár dalších drobností. Na konci semináře se s námi všichni zástupci jednotlivých fakult rozloučili. Všichni jsme po tomto semináři odcházeli domů s názorem, že ČVUT je určitě jedna z vysokých škol, na kterou bychom chtěli jít. Kdo by se chtěl podívat, jak to na semináři vypadalo, může se podívat na 3. díl 1. skupiny SSPŠ TV, kde je odtud krátké video. Michal Grus, 4.L
NÁVŠTĚVA DOD FAKULTY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ČVUT Ve středu 25. 11. 2009 se konal historicky první Den otevřených dveří nejnovějšího přírůstku do rodiny ČVUT – a to Fakulty informačních technologií. Na poli vysokých škol je tato fakulta opravdovým nováčkem - vždyť se na ní začalo učit letos v září. Zaměření této fakulty je pro nás studenty SSPŠ velmi atraktivní. Jak již název napovídá, jedná se o komplexní studium počítačů. Děkan fakulty nás přesvědčil o tom, že cílem této fakulty bylo minimalizovat zbytečné předměty (fyziku a elektrotechniku, které se vyučují na fakultě elektrotechnické), čímž chtějí docílit zvýšení zájmu o tento obor. K projevu děkana se dostaneme později. Už cestou jsme byli plni očekávání. Velkým lákadlem byl fakt, že Den otevřených dveří probíhá v nově otevřené Národní technické knihovně. V tu dobu ještě nikdo nechápal proč, ale brali jsme to jako dobrou příležitost se do této supermoderní a krásné budovy podívat. Po otevření dveří, které byly snad ještě těžší než naše vchodové dveře od školy, jsme se ocitli v obřím atriu. Byly zde po celé ploše posazeny designové sedačky, které dokreslovaly moderní vzhled budovy. Už 20 minut před samotným zahájením se zde nahromadila dobrá dvoustovka případných uchazečů o studium. Po chvilce se vchod do Ballingova (přednáškového) sálu otevřel a začaly se před ním tvořit fronty lidí. Vypadalo to, jako by u malého stolečku, kam se všichni snažili co nejrychleji dostat, dávali něco zadarmo. Chyba. Po minutě marných nadějí jsme zjistili, že se musíme zapsat do listu návštěvníků. Tak nám nezbylo nic jiného, než podepsat papír, který jsme neměli možnost ani pořádně prostudovat, protože na záda se nám tlačila masa lidí. Nezbývá než doufat, že jsme nepodepsali souhlas s něčím, o čem nemáme ani tušení.
11
Dostali jsme se do sálu, který vzhledu technické knihovny rozhodně nedělal ostudu – byl skutečně moderní, ovšem prostoru pro sezení v lavicích nebylo zrovna moc. Po počátečních problémech s připojením notebooku k projekční soustavě sálu mohla přednáška začít. Úvodní slovo si vzal děkan fakulty - pan docent Tvrdík. Jedna z prvních věcí, co mě na první pohled upoutala, byla skutečnost, že tento člověk se vůbec nechová povýšeně a neuctivě k lidem v sále. Sympatické vystupování bylo podtrženo ještě sympatičtějším vzhledem. Jeho proslov a propagace byla rozhodně o 1000% lepší, než to, co předvedl děkan Fakulty elektrotechnické na Dni otevřených dveří před 14 dny. Ten se k nastávajícím studentům choval povýšeně a navíc v jednom kuse pomlouval právě nově vzniklou Fakultu informačních technologií, což v mých očích reputaci FELu moc nevylepšilo. Ale zpět k FITu. Po představení studijních programů a zaměření následovala velmi živá diskuze na téma přijímací řízení. Ohromné pocity radosti v sále vyvolal fakt, že na projekčním plátně se objevila věta: „Přijímací zkoušky se na naši školu nekonají“. Vzápětí bylo ale nadšení zmírněno podmínkami přijetí. Povinností každého uchazeče, který se uchází o studium na této fakultě, je totiž absolvování Národní Srovnávací Zkoušky z matematiky společnosti SCIO. Tato zkouška bude prominuta jen studentům, kteří měli na konci každého roku a v pololetí čtvrtého ročníku 1 z matematiky (na výzvu děkana se v sále přihlásil jediný člověk, který by do této výjimky spadal) nebo studentům, kteří odmaturují z matematiky na výbornou (na SCIO budou muset jít tak i tak, protože v této věci si člověk nemůže být moc jistý) a posledním kritériem bylo úspěšné absolvování olympiády z matematiky, fyziky nebo programování minimálně na krajské úrovni. Vzápětí nám bylo vysvětleno, proč se nacházíme v prostorách Národní technické knihovny. Důvod je prostý. Škola nemá své prostory. Zázemí jí nyní poskytuje Masarykova kolej a veškeré přednášky se odehrávají právě zde. Děkan nám ukázal pár snímků s vizualizací budoucí budovy fakulty, která by se měla nacházet v těsné blízkosti knihovny a areálu ČVUT už v roce 2011. Uvidíme, jak to nakonec všechno bude. Tímto přednáška končila. Poté na nás vyběhla zběsilá paní knihovnice a začala „organizovaným“ způsobem dělit osazenstvo sálu do 4 „stejně“ početných skupin, které absolvují prohlídku knihovny. Protože tato část DOD se přímo nevztahovala k této fakultě, ale ke knihovně, dovolili jsme si dotyčné paní narušit systém a odejít do školy do výkonu praxe. Škola na mě udělala velký dojem. Téměř výhradně na tom má podíl pan děkan, který působil opravdu příjemným dojmem a dokonce nejednou během přednášky zavtipkoval. Učební programy jsou nastaveny tak, aby vyhověly opravdu každému, kdo se chce v oboru IT dále vzdělávat. Kdo by se chtěl dozvědět více, může navštívit webové stránky školy http://fit.cvut.cz , kde se dozví vše podstatné. Dominik Šlahař, 4B
12
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z PRAXE 4. ROČNÍKŮ 23.11.2009 – 26.11.2009 Pondělí 23.11.2009 V pondělí jsme šli na exkurzi do Strojní fakulty ČVUT na Praze 6 Dejvicích. Sraz byl v 10:00 ve vestibulu fakulty. Asi v 10:05 přišel náš průvodce se kterým jsme pak byli na všech akcích. Vzal nás chodbami do prezentační místnosti, kde čekala jeho kolegyně, která s námi také byla na všech akcích. Po několika prezentacích o škole jsme měli pauzu na občerstvení zdarma (kam se hrabal Microsoft). Poté jsme se rozdělili na 2 skupiny. Jedna šla na obhlídku různých zařízení a my jsme zůstali v místnosti a zkoušeli mini parní stroje a termokameru za 1,5mil Kč. Poté jsme se vyměnili. Ta zařízení byla většinou na výzkum proudění vzduchu. Hodnocení: 5/5 Tato akce se mi velmi líbila a viděl jsem hodně zajímavých věcí.
Úterý 24.11.2009 V úterý jsme jeli na návštěvu IQ parku v Babylonu v Liberci. Měli tam Zajímavé věci, ale přišlo mi to spíše dětské. Cestou zpátky jsme se stavili v Mladé Boleslavi v muzeu a pak i v továrnách Škoda auto a to byla bomba. V muzeu nám promítli film o historii Škodovky a pak jsme šli na prohlídku starých vozů. Poté nás autobus převezl do celkem 3 továren a viděli jsme, jak se vyrábí Škodovky od převodovky po dokončovací práce (ne tak podrobně, ale bylo to zajímavé). Hodnocení: 3/5 IQ park 5/5 Škodovka
Středa 25.11.2009 Ve středu jsme navštívili výstavu aquatherm v Praze Letňanech. Moc mě to nezaujalo a ani pořádně nevím co tam vystavovali. Snad nějaká kamna a trubky. Hodnocení: 2/5 Opravdu nudné a nezajímavé
Čtvrtek 26.11.2009 Ve čtvrtek jsme podnikli nejzajímavější, ale také nejdelší výlet, a to do Mnichova v Německu. Jeli jsme tam do technického muzea, které je prý největší v Evropě. Měli tam hodně zajímavých věcí od lodí pře letadlo po těžařské věže, důkazy různých fyzikálních jevů, prostě všechno. Prohlídku jsem si velmi užil a shledal ji velmi zajímavou. Rozchod po městě bavil přinejmenším stejně. Hodnocení: 5/5 jízda autobusem byla vyčerpávající, ale zážitek ji vykompenzoval. David Dušek, 4.C
13
PRAXE 2009/2010 Tyto 4 dny všech možných a nemožných výletů a exkurzí byly velice nabité a obsáhlé. Rozhodl jsem se tudíž, že tuto zprávu napíši formou deníku, než to psát v jednom souvislém textu, který by se po chvilce čtení stal nesrozumitelným.
Pondělí 23. 11. 2009 Exkurze na ČVUT
První den jsme se měli seznámit s těmi dobrými dušemi, které toto vše pro nás připravily. Setkání neproběhlo nikde jinde než na území ČVUT-fakulty strojní. Po chvilce chození bludištěm, kde jsme si připadali jako v protiatomovém krytu z druhé světové války, nás zavlekli do jakési zapadlé projekční místnosti hluboko v útrobách fakulty. Zde následovala dvouhodinová, pro pár jedinců mírně unavující přednáška o mechanice, aerodynamice a vůbec všech možných věcí, kterým jsme místy ani nerozuměli. K životu nás opět probudilo přinesené občerstvení, které jsme s chutí uvítali. Poté následovala činnost, při které se ne tak dobře odpočívalo. Rozdělili nás na půlku a rozhodli se, že nám tedy ukáží, co že to všechno vlastně mají a co tam dělají. Docela zajímavý byl tunel pro simulaci větrného proudění, který dosahoval až 100 km/h, ale který nám bohužel nemohli ukázat v plném chodu, protože by okradli celé Dejvice o elektřinu. No škoda. Po obhlídce dalších výtvorů, vyzkoušení malého parního stroje a pohraní si s thermokamerou, jsme se všichni odebrali domů. Pro mě osobně byla návštěva ČVUT přínosná tím, že tam měli jeden soustruh, který budu muset malovat do projektů, tak jsem si ho mohl detailně nafotit.
Úterý 24. 11. 2009 IQ park Liberec Druhý den nás čekala strhující návštěva IQ parku v Liberci. Výjezd byl z Masarykova nádraží. Nějakým zázračným způsobem jsme se tam všichni zdárně seskupili a utvořili typickou shluklou SSPŠ bandu. Naše ranní radovánky ukončil příjezd našeho autobusu. Poté, co jsme se všichni nasoukali dovnitř, podepsali nám neznámé formuláře, seznámili s řidičem a rozloučili se s Prahou, byl odjezd. Jaká byla cesta tam, vám nejsem schopen povyprávět. To z jednoho prostého důvodu. Zatloukal jsem jednoho špačka za druhým. Probudilo mě až neúnavné lomcovaní kamaráda, že jsme již na místě. Opět jsme se jako typická SSPŠ banda vysoukali ven z autobusu a šli jsme se bavit do IQ parku. Dojem to na mě dělalo, ne že ne, ale ne takový, že bych z toho padl na zadek. Jistě, měli tam několik zajímavých věcí. Například se mi velice zamlouval simulátor zhuleného člověka. Ten spočíval v tom, že kolem lávky byl rotující buben s jakousi vesmírnou malbou na stěnách. Nutno podotknout, že některým studentům se tato atrakce líbila natolik, že z ní ani nevycházeli se slovy, že jim to prý ušetří peníze. Co tím měly na mysli, netuším.
14
Za zmínku rozhodně stojí i další věci, které byly k vidění (plasma koule, všechny možné oční klamy, různé vodní hrátky). Celý IQ park by se dal nazvat třemi slovy „věda v praxi“. Cílem všech exponátů bylo ukázat návštěvníkům se znatelně nižším IQ , nejspíše proto IQ park, jak fyzika a ostatní vědní odvětví působí na nás a náš svět. Po tom, co jsme si prohlídly všechny expozice, jsme hráli stolní fotbal, poněvadž do odjezdu ještě zbývala spousta času. Pak nadešla hodina h, vteřina f, sekunda s a byl čas k odjezdu. Opět jsem se vyřítili do našeho dopravního prostředku, zasedli svá místa, vytáhli své občerstvení a jelo se dál. Mladoboleslavská automobilka Škoda Už jsme zase seděli v busu a drkotavým přímočarým pohybem jsme se pomalu ale jistě přibližovali k Mladé Boleslavi. Musím uznat, že na návštěvu automobilky, jsem se těšil ze všeho nejvíce. Nejen že mladoboleslavská automobilka vyrábí perfektní automobily, ale způsob, jímž tyto skvosty produkuje, je více než zajímavý. Konečně jsme dorazili. S napětím, které by se dalo krájet jen specielně laserově nabroušenou diamantovou motorovou pilou, jsme se nahrnuli do tohoto dómu úžasu a nepřekonatelné krásy. Nejdříve jsme byli zavlečeni do jakéhosi malého kina, kde nám pustili 25 ti minutovou reklamu o automobilech Škoda. Poté, co jsme odešli z biografu, jsme byli představeni místním slečnám. Příjemné, milé a hlavně roztomilé průvodkyně nám každému rozdaly po jednom přijímacím zařízení a jedno sluchátko na levé ucho. Po tomto obdarování nás provedly po muzeu automobilky, kde se chlubily svými mistrovskými kousky od založení až do dnešní doby. Tento dějepis nás trochu překvapil, ale ne na dlouho. Co mělo přijít, přišlo. Konečně jsme se chystali zhlédnout tu neskutečnou podívanou. A že to podívaná byla. Nejdříve jsme zavítali do takzvané lisovny. Zde se lisovaly jednotlivé hliníkové díly pro auta typu Škoda. Jen nás trochu zamrzelo, že lis neměl více jak 15 metrů na délku, 5 metrů na šířku a že nevážil víc jak několik desítek tun. Snad to napříště napraví. Poté následovala svařovna. Zde se dámy a pánové děly věci. Už počáteční dodatek paní průvodcovské, že v této hale je několik stovek automaticky pracujících robotů, způsobil takový poprask, že někteří z nás museli měnit plínky. Pohled na několik za sebou jdoucích stanovišť, a u každého byly minimálně dva až tři tito roboti, byl opravdu ohromující. Poté, co se všechny tyto stroje daly přesně na pikosekundu do pohybu, u mě vyvolal vzpomínku na film Hvězdné války. Chyběla pouze hláška robota C3PO: „Roboti staví roboty, jak nelidské.“ Po této prohlídce, kdy většina z nás musela volat zubaře, aby nám zadrátoval čelist, poněvadž jsme ji vláčeli po zemi, následovala konečná montáž vozů Škoda. Tady to mělo jednu zásadní chybu. Na rozdíl od hal minulých, kde jsme procházeli mezi pracovníkama, kteří na nás koukali jako na opice, jsme zde stáli pouze na malé plošině, ze které nebylo vidět moc zajímavých věcí. Z tohoto důvodu jsme vzali naše přijímače se sluchátkem na levé ucho, přeladili jsme na kanál číslo sedm a poslouchali jsme jinou průvodkyní, co žvanila něco anglicky na své indické návštěvníky. Touto prohlídkou naše snění skončilo a my byli nuceni laskavě opustit prostory automobilky Škoda. Škoda. Se smíšeními pocity jsme opět vcházeli do námi známého autobusu. Dali jsme se do pohybu a už jsme si to svištěli a pádili takovou rychlostí do Prahy, že nám relativistická fyzika byla malá.
15
Středa 25. 11. 2009 Aquatherm Nyní byl v plánu Aquatherm v pražském výstavním areálu, neboli PVA. Mé bydliště se nachází nedaleko odtud, a tudíž jsem to neměl nijak daleko. Jak milé. Již jsem měl nějaké zkušenosti s výstavami v PVA, a proto jsem byl dosti nedůvěřivý. A měl jsem pravdu. PVA mě nezklamalo a opět nám nabídlo jednu ze svých husí kůži nahánějících výstav. Tedy abych nekřivdil, postříbřené trubky a pěkně naleštěná čerpadýlka, miničističky a další vodu prohánějící zařízení byla převelice zajímavá. Jediné, co snad stojí za zmínku, bylo 136 hostesek, které unuděně ale s nuceným úsměvem a nadšením rozdávaly letáky všech druhů, ačkoliv jsem si nevšiml, že by někdo obdržený obsah četl. Ne že by to byla naprostá ztráta času, už proto, že naši milí organizátoři z ČVUT tohle dokázali spískat a investovali do toho takové peníze, přesněji 1 korunu českou za lístek, už z těchto důvodů bylo slušné tam zajít. Tento výlet bych shrnul do několika slov: „Rychle dovnitř a rychle ven.“
Čtvrtek 26. 11. 2009 Návštěva technického muzea v Mnichově Po vzpamatování se z minulé návštěvy nás čekal zlatý hřeb našich exkurzí a výletů. Cesta do technického muzea v Mnichově. Už od začátku jsme věděli, že to nebude cesta rajskou zahradou. Byl tu hlavně jeden malý zádrhel, a tím byl odjezd z ulice Na Florenci v 5:00. Pro některé z nás to byl takový šok, že museli vyhledat psychiatrickou pomoc, aby to nějak zvládli. Poté co se banda napůl spících rádobystudentů shromáždila před autobusem, se po celé ulici rozléhaly rozhovory, že jsme totální trabanti, že jsme si vybrali právě tuto cestu. S vypětím posledních psychických i fyzických sil jsme se škrábali do autobusu a nadávali, proč má tolik schodů. V pohyblivém prostředku bylo ticho. Až podezřelé ticho. Zřejmě to bylo tím, že všichni spali, ale o tom můžeme jen polemizovat, jelikož já jsem také spal. Jak jsme se blížili k hranicím s Německem, tak jsme čekali, že na nás vyběhne tlupa po zuby ozbrojených polizei se psi a že nás prošacují jak manželka, když se vrátíte domů s výplatou. Nestalo se tak. Někteří jedinci si oddechli více, než jiní se slovy okupace již zřejmě skončila. Již jsme se blížili k Mnichovu, a z dálky na nás nafoukaně civěla Allianz aréna Bayernu Mnichov. Najednou jsme za okny viděli civilizaci. Jsme v Mnichově. Za několik málo chvil řidič urputně šlapal na brzdový pedál a po chvilce námahy jsme zdárně zastavily. Všichni jsme vypadli jak pytle brambor, které několikrát přejel nákladní vůz.
16
Po zakoupení lístků jsme vešli do muzea. Musím uznat, že mě víc než mile překvapilo a řekl jsem si, že to zabijácké ranní vstávání nakonec stálo za to. Srovnání s českým technickým muzeem ani nebylo na místě, to se prostě nedalo. Bylo by to jako srovnávat blechu se slonem. Blecha nepřeskočí ani ten sloní exkrement. Muzeum bylo opravdu fascinující, hledět na odkrytovaný motor Airbusu A380 byl opravdu nevídaný zážitek. Bylo to zde rozdělené do mnoha sekcí a pokaždé, když jste se vrátili do některé z nich, tak jste našli další, kterou jste předtím přehlídli. Letecké motory, motory raketoplánů, ropná rypadla, části elektráren, nano technologie, ražení tunelů a mnohem více jste zde mohly zahlídnout. Musím uznat, že takovou pecku mezi oči jsem od našich německých kolegů opravdu nečekal. Prohlídka zabrala minimálně dobré čtyři hodiny, a to bez čtení popisků u jednotlivých exponátů. Doslova procházka po muzeu nám dala pořádně zabrat a vytvořila pořádnou žízeň. Zde se nezapřel náš český gen a po zbytek času, který nám zbyl, jsme zakotvili v nejbližší knajpě. Zde jsme dotankovali a nabrali síly na zdlouhavou cestu domů. Rozjařeni a rozveseleni jsme nastupovali do autobusu a řádnou dobu jsme si ještě vyprávěli zážitky z našeho výletu k našim sousedům.
Závěr Co dodat, až na několik výjimek byla naše praxe pro rok 2009/2010 velice zajímavá a přínosná. Naše nabyté znalosti a zkušenosti z jednotlivých návštěv si jistě nějakou dobu budeme pamatovat. Doufám, že potencionální čtenáři této práce mi prominou jistou nadsázku a situace, které byly trochu zveličené. Viktor Lhoták 4.D
ZPRÁVA Z PRAXÍ 23. - 27. 11. 2009 Pondělí 23. listopadu 2009 - návštěva pracovišť FSI ČVUT Byl jsem poměrně mile překvapen spoluprácí ČVUT a SSPŠ. Zpočátku jsme měli menší přednášku, co se přímo na fakultě probírá a jaké obory bychom si potažmo mohli na oné strojní fakultě vybrat. Poté jsme se hlouběji zaměřili na některé subjekty studia. Po občerstvení jsme měli šanci si prohlédnout a vyzkoušet si různé přístroje používané k tamnímu studiu. Ohodnocení: chvalitebné
17
Úterý 24. listopadu 2009 - zájezd IQ Park Liberec, AŠ Mladá Boleslav Odjezd byl v poměrné přijatelnou hodinu a vše bylo dobře zorganizované. IQ Park Liberec sice mohl zabavit a poučit i nás, ale přesto je zřejmě určen pro mladší návštěvníky, kteří tam pobíhali s určitým větším nadšením. Poté jsme zamířili do historického muzea Škodovky a shlédli i kratší film – Pěkné, bez zbytečných informací. Prohlídka výroby byla poučná, ale po chvíli již stereotypní, ale přesto jsem rád, že jsem prohlídku navštívil. Ohodnocení: dobré Středa 25. listopadu 2009 - návštěva výstavy AQUATHERM Příjemný oddychový den, po předešlé vyčerpávající akci. Od výstavy jsem naprosto nevěděl co čekat, ale přesto jsme jí dali šanci a prošli celý areál. Nejspíše nás k tomu donutily překrásné hostesky, které zpestřily jinak pro mě nezajímavý nabízený sortiment zboží. S kolegy ze 4.C a 4.D jsme nevěděli, který stánek si jít dříve prohlédnout a byli jsme poměrné ohromeni. Abychom předvedli světu nějaké statistiky, tak jsme se zaměřili i na čísla. Aquatherm v číslech: 131 krásných žen (1 Japonka, 1 Korejka, jinak převážné zastoupení Evropy), 1 velmi zajímavý produkt (čistič vzduchu, jehož konečné výpary se opravdu krásně dýchaly, připomínaly čerstvý vlhký horský vzduch). Ohodnocení: výborné Čtvrtek 26. listopadu 2009 - návštěva Technického muzea v Mnichově, Německo Brzké vstávání a poněkud mrzutou náladu prakticky ihned v autobuse vystřídalo veselé bujaření a společenské hry kamarádského kolektivu 4.C, bez kterých by se 5 hodinová cesta do sousedního Německa neobešla. Díky vřelé atmosféře nám cesta velmi rychle utekla a již jsme se mohli procházet po rozsáhlém areálu tamního německého muzea. Výstava byla rozmanitá a každý si mohl najít svůj šálek kávy, obsahovala mnoho překrásných modelů, ale i reálné motory či přímo celá letadla a lodě. Přes onu dopravní složku se dalo dostat až k fyzikální a matematické sekci, části zaměřené na vesmír, Zemi, nerosty, elektrotechniku, k nalezení bylo prostě vše. Provedení bylo moderní a interaktivní. Příjemným zpestřením byla střecha muzea, kde byl dalekosáhlý výhled na celý Mnichov a tak jsme mohli se zvědavými spolužáky pozorovat krásy velkoměsta našeho západního souseda. Ohodnocení: výborné - chvalitebné Ivan Trnka 4.C
18
TECHNICKÉ MUZEUM MNICHOV Ve čtvrtek 27.11. mi za výpomoc škole bylo nabídnuto jet do Technického muzea v Mnichově. Přišlo mi to jako dobrá příležitost se jednak uvolnit z běžné výuky, ale také se podívat na zajímavé věci, které asi hned tak už neuvidím. Nehledě na to, že jsem „teprve“ ve druhém ročníku a tato záležitost by mě s trochou štěstí čekala až za dva roky. Neváhal jsem proto a nabídku jsem přijal. Sraz byl již v 5 hodin a já se ráno musel hodně přemlouvat, abych vůbec vstal. Nakonec jsem ale dorazil s dostatečnou rezervou. Po krátké zastávce na Zličíně jsme mohli vyrazit do Německa. Přijeli jsme asi okolo 10., hromadně jsme se přesunuli před muzeum, kde jsme obdrželi lístek a mohli jsme jednotlivě zahájit prohlídku. Při vstupu do první části jsem byl obklopen obrovskými elektromotory nebo stejně velkými generátory. V této části si můžete nechat od zkušených zaměstnanců ukázat, co všechno dovede elektrický proud. V dalším oddílu jsou okolo vás rozestavěny různé druhy motorů – nových, starých, benzinových, naftových, velkých, malých, prostě na co si vzpomenete. Dále si můžete prohlédnou všemožné stroje, které kdy vzlétly k obloze a vše, co se těchto strojů týče. Pokud budete mít hodně hodně času, můžete si dále prohlédnout fyzikální část muzea, věnovanou především lomu světelných paprsků; historii fotoaparátů, kamer; výrobu textilií; historii vývoje tiskařských strojů; různé druhy stavění mostů; různé druhy mlýnů, pil, vrtaček a spoustu dalších velice zajímavých věcí, že si snad na všechny ani nevzpomenu! Jeden z nevětších zážitků z muzea, na který naopak asi dlouho nezapomenu byl, když jsem přišel do místnosti s malými vláčky a velkou železniční sítí. Měli zde různé modely vagonků, lokomotiv, světel a různých doplňků. Vše bylo samozřejmě řízeno přes počítač. Navíc většina vláčků měla malou kameru, takže přihlížející mohli sledovat trasu vláčku jak přímo před sebou, tak promítanou na zdi po celou dobu jízdy, i když třeba vláček vůbec nebyl vidět. Návštěva se mi moc líbila. Byla velmi poučná a zajímavá. Ovšem sedm hodin, po které jsem neopustil budovu, je na prohlídku celého areálu pořád málo. Potřeboval bych celý den na to, abych si prohlédl všechno alespoň trochu podrobně. Nicméně to byl neopakovatelný zážitek, za který „škole“ děkuji. Myslím si, že koho alespoň trochu baví některá z výše jmenovaných věcí, by se do tohoto muzea měl podívat Stojí to za to! Vojtěch Povolný, 2.C
19
PÁTEK A SOBOTA S PROGRAMOVÁNÍM V .NET/C# Pátek 6. listopadu a sobotu 7. listopadu 2009 jsem s kolegyní Ing. Helenou Brabcovou strávila na kurzu programování v .NET/C#. Kurz probíhal na Katedře informatiky Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky v Praze. Kurz vedl Mgr. Radek Vystavěl, Ph.D. autor několika knih a sbírek programování v C# a také vyučující programování v C# na vysoké škole. Předpokladem pro účast v tomto kurzu byly znalosti z programování. A tomu také odpovídalo tempo probírané látky a množství zpracovaných praktických příkladů. Všichni účastníci již byli seznámeni s prostředím .NET/C#. A tak, když jsem se na dva dny ocitla v lavici v roli studenta, očekávala jsem standardní školení. Ale zmýlila jsem se. Bylo to osobností a znalostmi Mgr. Radka Vystavěla, že kurz (kterého se zúčastnilo sedm středoškolských pedagogů vyučujících programování a jeden odborník na aplikace z praxe) proběhl ve skvělé pracovní a přátelské atmosféře. Znalosti nám přednášející předával srozumitelně, jednoznačně, měl čas na dotazy. Probírané příklady byly vybrány tak dobře, že jsem již během výkladu věděla, jak je mohu využít ve výuce, rozšířit a včlenit do složitějších aplikací. A to vše jednoduchými postupy, správnou metodikou zápisů a výkladu. Neocenitelným přínosem pro mě jsou také zkušenosti Mgr. Vymětala z oblasti „Co studenty baví programovat“a ověření si vlastního názoru, že je nutné klást důraz na analýzu a algoritmizaci zpracovávané úlohy. Ze školení jsem si odnesla nejen znalosti, nápady, chuť do práce, čtyři skvěle zpracované publikace programování v C#, ale také přání, aby mí studenti odcházeli z hodin spokojeni tak, jako já z tohoto školení. Ing. Pavla Kopeluková
VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ NA TÉMA: DOSPÍVAJÍCÍCH A JEHO PREVENCE“.
„RIZIKOVÉ
CHOVÁNÍ
(přednášející: MUDr. Hadaš, LF UK v Hradci Králové) Přestože současné školství směřuje k demokratickým principům ve výchově, vede žáky ke komunikaci a respektu, objevují se u mládeže některé výrazné sociálně patologické jevy. Tento, v pořadí již 10. ročník třídenního odborného semináře, byl určen pedagogům, vychovatelům, výchovným a sociálním pracovníkům, lékařům a nevládním organizacím, zabývajících se problematikou a primární prevencí rizikového chování dospívajících. Pořádalo jej „Centrum etické výchovy a prevence sociálně patologických jevů“. Cílem semináře bylo umět včasně rozeznat a zachytit známky rizikových faktorů signalizujících nebezpečí možnosti rizikového chování dospívajících týkající se: a/ poruchy příjmu potravy b/ problematiky násilí páchaného a kriminality páchané mladistvými a na mladistvých.
20
V posledních deseti letech jsou poruchy příjmu potravy onemocnění, o kterých získáváme informace z odborné literatury i ze sdělovacích prostředků. I přes tuto bohatou nabídku informací, přes bohatou osvětu, však počty onemocnění stále stoupají a u dospívajících, u kterých se vyskytnou, se velmi podobají jinému rizikovému chování. Nezadají si se závislostmi ať na patologickém hráčství či návykových látkách. Přicházejí zpočátku nenápadně, a když se naplno projeví, mají zdrcující vliv nejen na nositele příznaků, ale i na celou rodinu. Jedinec je závislý na svém okolí a není schopen najít pevný bod sám v sobě. Často se může vyskytovat právě v rodinách funkčních, kde vlivem různých konstelací dochází ke zhoršení podmínek, které vedou směrem k závislosti mladistvého. Co je mentální anorexie? Je charakterizována jako neschopnost objektivního posouzení svého tělesného schématu. Dospívající trpící mentální anorexií je přesvědčen i přes výraznou katechii, že je tlustý, neforemný a má strach „ztloustnout“. Většinou netrpí pocitem hladu a nemá chuť na jídlo. I velmi malé množství jídla vyvolá pocit plnosti, tlaku a bolesti břicha. Objevuje se nervozita a napětí. Střídá se pocit vzteku a agrese s pocitem lítosti a bezmocnosti. Co je mentální bulimie? Jde o další poruchu příjmu potravy, vyskytující se v poslední době také nejen v ženské části dospívajících. Postižené bulimií touží po jídle, ale opět se bojí ztloustnutí. Hltají velké množství potravy, které následně zvracejí, a používají také projímadla, což může způsobit závažné zdravotní potíže. Nutná je lékařská péče. Mentální anorexie i mentální bulimie si vezme pozornost celé rodiny. Léčba je složitá, dlouhodobá, s nejistými výsledky. Ambulantní péče je založena na kontrolách hmotnosti a hledání nového pohledu na svůj život. Hospitalizace na specializovaných odděleních se ve své podstatě podobají léčbě závislostí. Pacienti zde pracují v rámci terapeutických skupin.
Pokračování příště Ing. Eva Vacková
CERTIFIKÁT ECDL Jako vlastník certifikátu ECDL jsem byl požádán panem ředitelem o sepsání několika slov, které by třeba budoucím zájemcům usnadnily získání certifikátu. Co se týče knih, tak jsem si pořídil dvě, S POČÍTAČEM DO EVROPY a JAK ZVLÁDNOUT TESTY ECDL. První zmiňovanou bych rozhodně nedoporučil, jelikož jde příliš do detailů a je poměrně nesrozumitelná. Druhá publikace se skládá pouze z ukázkových otázek na dané moduly spolu s přehledným vysvětlením a dá se z ní poměrně dobře učit na jednotlivé moduly. Dále bych se s vámi chtěl podělit o osobní zkušenosti s jednotlivými moduly. První modul – Základní pojmy informačních technologií. Obsahuje obecné otázky o počítačích Druhý modul – Práce s počítačem a správa souborů. Nejjednodušší z modulů, umíte-li pracovat s průzkumníkem a funkcemi najít, přesunout, přejmenovat, tak by vám druhý modul neměl činit problémy. Třetí a čtvrtý modul – Word a Excel. Vyučuje se ve druhém ročníku Pátý modul – Databáze a systémy pro uchování dat. Zde jsem se učil z již zmiňované knihy. MS Access je sice také součástí výuky, ale až ve čtvrtém ročníku (navíc se vyučuje i
21
návrh databáze, který není pro tento modul potřeba, jde zde pouze o práci s Accesem). Test se skládá ze základních úkonů jako vytvoření primárního klíče či návrhu relací mezi databázemi. Šestý modul – Prezentace a práce s grafikou. Opět součástí výuky naší školy (ve třetím ročníku) Sedmý modul – Služby informačních sítí. Skládal se ze dvou částí, první byla práce s internetovým prohlížečem a vůbec internetem samotným (například „do vyhledávače zadejte název firmy a uložte obrázek jejího loga“) a druhá polovina obsahovala práci s programem MS Outlook. Petr Huřťák, 4.D
CERTIFIKÁT ECDL Dne 3. listopadu jsme konečně, po dlouhém proplácení různých poplatků, přemlouvání o udělení a tak dále, dostali certifikáty ECDL s krásným průkazem. Konečně jsme právoplatnými řidiči počítačů. Musím ale smutně podotknout, že ten krásný modrý papír mne stál daleko méně úsilí, než udělání Cisco academy a přitom Cisco certifikáty jsou ve srovnání jen takové ošklivé papíry. Nevadí, hlavní je, že je to hotové. Myslím si, že mít ECDL je takové dobré minimum, které může každý student lehko získat. Rozhodně není třeba se na to nějak moc připravovat nebo učit. Pokud jste dávali v druháku aspoň trochu pozor a víte, jak klikat, což je na naší škole prioritou, nemůžete se netrefit. Někoho možná zaráží, že jsme ze čtvrtých ročníků a teprve teď dostáváme certifikáty. Není to tím, že bychom se snad flákali, ale to víte... Nejdříve zaplatíte první poplatek, pak děláte dlouze sedm zkoušek a pak ještě zaplatíte za vystavení certifikátu. Certifikáty chodí dlouhé měsíce, což je ostatně normální. Přeji tímto všem ostatním v těchto zkouškách štěstí. Martin Beránek, 4.D
BOBŘÍK INFORMATIKY
22
Ve dnech 4. – 6. listopadu proběhlo národní kolo 2. ročníku soutěže Bobřík informatiky. Jde o soutěž, která si klade za cíl prohloubit a formovat zájem mládeže o informační technologie. Soutěž je unikátní tím, že není jednostranně zaměřena na programování ani na uživatelský přístup k technologiím a není svázána se žádnou platformou či konkrétním software. Úlohy jsou koncipovány se zaměřením na základy informatiky v oblastech, ve kterých by se měl budoucí IT specialista orientovat. Web soutěže najdete na adrese http://www.ibobr.cz. V kategorii JUNIOR letos soutěžilo 4505 soutěžících, klasifikováno bylo 3928 soutěžících, úspěšnými řešiteli se stalo 299 soutěžících. Za naši školu v této kategorii bojovalo 89 soutěžících. Alespoň 150 bodů dosáhli a úspěšnými řešiteli se stali 2 soutěžící Pavel Tuzar a Marek Suchánek. V kategorii SENIOR soutěžilo 1805 soutěžících, klasifikováno bylo 1615 soutěžících, úspěšnými řešiteli se stalo 372 soutěžících. Za naši školu se soutěže zúčastnilo 69 soutěžících. Alespoň 150 bodů dosáhlo a úspěšnými řešiteli se stalo 39 soutěžících. Vynikajícího výsledku dosáhli studenti - David Riegert, Patrik Jedlička, Přemysl Janouch, Petr Heřmanský, Ondřej Honc a Martin Kuska, kteří se v ČR umístili v první stovce! Všem úspěšným řešitelům srdečně blahopřejeme. Ing. Helena Brabcová, koordinátor soutěže
Kategorie JUNIOR Pořadí 118. 178. 339. 377. 377. 398. 398. 398. 398. 398. 514. 514. 529. 583. 590. 617. 617. 617. 617. 617. 719. 719. 777. 814.
Body Příjmení a jméno 170 Tuzar Pavel 160 Suchanek Marek 145 Mareček Antonín 142 Matoušek Filip 142 Svoboda Šimon 140 Cvrček Martin 140 Novotný Jan 140 Šťastný Josef 140 Štengl Václav 140 Turek Miloslav 133 Řežábek Filip 133 Tuháček Tomáš 132 Spišák František 130 Mik Pavel 129 Batulka Jiří 128 Jiráský David 128 Lukáš Matěj 128 Petrbok Lukáš 128 Plachá Kateřina 128 Veselý Dominik 124 Pěch Michal 124 Zípek Jan 122 Hrabě Václav 120 Haška David
Třída 2.D 2D 2D 2B 2.D 1C 2A 2.D 2.D 2D 2. A 2.A 2B 2D 2.A 2B 2.A 2D 2A 2A 1.C 1C 2.A 1C
23
814. 814.
120 120
Kočí Josef Kučera Václav
2B 1C
Kategorie SENIOR Pořadí 17. 44. 64. 84. 84. 84. 121. 121. 121. 121. 121. 136. 136. 136. 136. 136. 166. 166. 177. 177. 185. 185. 185. 196. 224. 224. 224. 224. 224. 257. 257. 257. 284. 310. 317. 317. 317. 317. 349. 376. 376.
24
Body Příjmení a jméno 224 Riegert David 212 Jedlička Patrik 204 Janouch Přemysl 200 Heřmanský Petr 200 Honc Ondřej 200 Kuska Martin 188 Beránek Filip 188 Blažek Jiří 188 Heralecký David 188 Hušbauer Jaroslav 188 Ries Vilém 184 Cejnar Cyril 184 Dohnal Vladimír 184 Filipčuk Markijan 184 Ulrych Vladislav 184 Vender Jaroslav 180 Byrtus Petr 180 Šebesta Martin 179 Heřman Michal 179 Kubát Pavel 176 Astr Kevin 176 Falkiewicz Darek 176 Fuxová Pavlína 175 Prikner Jakub 168 Čáslavský Michal 168 Hitz Jakub 168 Horák Michal 168 Maleček Ondřej 168 Mrva Martin 164 Cerha Ondřej 164 Drda Jan 164 Horský Michal 160 Voplakal Lukáš 157 Didek Julián 156 Dušek Michal 156 Indra Martin 156 Kratochvíl David 156 Málek Lukáš 152 Endršt Jiří 148 Filcík Cyril 148 Žampach David
Třída 3L 3.C 3B 3.L 3.B 3L 3.c 3.C 3L 3.C 3.B 3.C 3.C 3.C 3L 3L 3.L 3B 3.B 3L 3.L 3.C 3.L 3B 3.L 3.C 3.C 3L 3L 3.L 3B 3L 3B 3.B 3L 3.C 3.L 3.L 3B 3.C 3.B
430. 472. 481. 489. 645. 645.
143 139 137 136 120 120
Nohejl Vít Čuba Filip Balusková Dana Mašek Kryštof Matha Martin Vondrová Lenka
3L 3.B 3B 3.B 3.C 3L
KDE NAŠI ŠKOLU TAKÉ NALEZNETE …
Z TVORBY STUDENTŮ 1. ROČNÍKŮ a) propojení literární a slohové složky Žádost o milost – Antigona (řecké drama) Nejmilostivějí králi Kreone, prosím, odpusť mi můj čin, ale byla to moje mravní povinnost. Vždyť to byl můj bratr! Nemohu pomyslet na to, že by jeho tělo uhnilo a nepřišlo do podsvětí ke svým mrtvým příbuzným. Prosím, odpusť mi, ale svědomí by mi nikdy nedopřálo spánku. Pomysli i na mého snoubence a tvého syna Haimona. Toho přece nemůžeš trestat mým uvězněním, on se ničeho nedopustil. Propusť mne a vyhneš se i potrestání od bohů, kteří dozajista ctí a velebí můj čin. Skloň svou hlavu a pro jednou vezmi své slovo zpět – pomůžeš tím nejen svým nejbližším, ale i sám sobě.
Mikuláš Klas
25
Žádám tě, Kreone, o milost. Zákon vydaný člověkem by neměl platit víc než věčný řád. Prosím tě o změnu tvého rozhodnutí. Bratra jsem pohřbila, protože to byla moje mravní povinnost. I ty jako vládce budeš mít úctu svého lidu, pokud dokážeš, že jsi milosrdný a velkorysý vládce. Nechtěla jsem tě svým činem nijak urazit nebo zesměšnit. Prosím znovu o shovívavost. Radek Linhart, 1.L Prosím, králi králů, vyslechni mou omluvu. Nedokázala jsem nechat duši svého bratra bloudit po tomto světě, to proto jsem ho pohřbila, aby dosáhl věčného klidu jako jeho bratr. Skláním se před tebou, králi králů, a doufám, že mi odpustíš. Nestane-li se tak, svých činů nelituji a svůj trest přijmu s hrdostí. Jan Gemperle, 1.L
b) propojení slohové, literární a gramatické složky Bajka s použitím vyjmenovaných slov Ztracený sýr Netopýr se vloupal do myšího obydlí. Ve spižírně spatřil spoustu sýra a rozhodl se jej obyvatelům doupěte ukrást. Bylo ho mnoho, a tak si jej netopýr začal skládat do pytle pod křídla. Cestou se soustředil na žvýkání uloupeného sýra a narazil do vysokého stromu. Všechen sýr spadl na mýtinu, kde jej posbíral hlemýžď. Hlemýžď myslel, že by se mohl podělit se slepýšem a vydal se na cestu. Slepýšův mlsný jazýček se zaradoval. Jejich domluvu ale slyšela poctivá vydra. Chtěla vrátit myším, co jim patří, a donutit slepýše s hlemýžděm, aby zpytovali svědomí, a tak jim nabídla třpytivě smažené pýchavky. Slepýš a hlemýžď se jimi přejedli a sýr tak doputoval ke svým původním vlastníkům – k myším. Netopýr lehce nabyl, lehce pozbyl. Chtěl mnoho a nemá nic -stejně jako hlemýžď. Slepýš a hlemýžď se nechali ošálit vydrou, která se svou poctivostí nejdál dojde. Michal Špelina, 1.D
PRVNÍM ROČNÍKŮM A NEJEN JIM Kdo je dobrým studentem cizích jazyků? Máte za sebou 1. čtvrtletí na nové škole a máte také zkušenost s výukou cizího jazyka Zkusíme se společně zamyslet nad tím, jak nejlépe zvládnout cizí jazyk.Co nám pomůže být úspěšný ve studiu cizího jazyka? Kdo je dobrým studentem cizího jazyka? Nejdůležitějším faktorem je motivace. Jedině motivovaný student je úspěšný při výuce cizího jazyka. Motivace nepřichází zvenčí, jak se mnozí mylně domnívají, ale je to vnitřní ladění studenta. Dobrý student ví, proč se cizí jazyk učí a škála důvodů přitom může být velice pestrá. Sebelepší učitel nic nezmůže, pokud student nemá vnitřní motivaci, tedy nemá zájem se učit. Dobrý student v hodinách spolupracuje. Spolupráce s učitelem a spolupráce se skupinou je velice důležitá. Cílem výuky cizího jazyka je totiž komunikace v daném jazyce a komunikace bez spolupráce s ostatními je těžko představitelná.
26
Dobrý student je zodpovědný sám za sebe.Zodpovědnost studenta za jeho výsledky je prvek velice důležitý pro zvládnutí cizího jazyka. Nikdo jiný tuto zodpovědnost nemůže mít. Učitel je tu od toho, aby vytvářel prostředí pro výuku, stanovil cíle výuky,volil vhodnou metodologii a pomáhal. Trpělivost je při výuce cizího jazyka také důležitá. Dobrý student si je vědom toho, že naučit se cizí jazyk je dlouhodobá záležitost, je třeba trénovat, podobně jako ve sportu. Slovíčka a gramatiku si dobrý student poctivě procvičuje doma, protože to je právě ten „materiál“ potřebný pro komunikaci. Komunikovat v cizím jazyce znamená rozumět slyšenému či psanému projevu ( poslech a čtení) a formulovat písemně či ústně myšlenky vlastní( mluvení a psaní ).Čím vyšší je úroveň slovní zásoby a gramatiky, tím lépe zvládáme komunikační dovednosti. Domácí příprava je nezbytná, tříhodinový kurz ve škole nestačí.Ve škole se snažíme využít hodiny k nácviku dovedností, bez pravidelné domácí přípravy je ale pokrok malý.Výukové materiály umožňují samostudium, všechny učebnice jsou online. Seznámily jsme vás s webovými stránkami, kde je obrovské množství materiálů na samostatné procvičování. Procvičovat gramatiku a slovíčka je tedy možno mnoha způsoby. A co je hlavní, dobrý student by měl vědět, na co se má zaměřit a v čem si je naopak jistý. Domácí příprava je největším problémem našich studentů, je to jejich věčný boj s časem a ještě více s vůlí. Zájem studenta o cizí jazyk je velkou výhodou. Mám na mysli především to, že mnozí z vás čtou knihy v originále, sledují filmy, komunikují s přáteli v cizím jazyce, čtou časopisy. To všechno velice pomáhá k tomu, abyste cizí jazyk dobře zvládli. Dobrý student se nevymlouvá. Kromě nedostatku času je častou výmluvou i to, že chybí talent a také to, že cizí jazyk se dá naučit jedině v zahraničí. Nic z toho není pravda. Metody výuky a technické možnosti jsou dnes takové, že každý může být úspěšný. V hodinách jsou studenti v situacích, které se blíží reálnému životu. Učitelé v dnešní době nezkouší gramatické poučky, hlavním cílem výuky je komunikace. Pobyt či kurz v zahraničí je velmi efektivní, ale i tam platí vše, co jsem uvedla v předchozích odstavcích. Výhodou navíc je, že v zahraničí jste zcela obklopeni cizím jazykem a není úniku. Přeju vám hodně úspěchů při studiu cizích jazyků. Příště se s vámi podělím o svou zkušenost s výukou cizího jazyka na průmyslové škole. Mgr. Zuzana Stuchlíková, vyučující anglického jazyka
ZÁJEZD ANGLIE 2010, AKTUÁLNÍ INFORMACE Jak probíhají přípravy zájezdu do Anglie? V současné době máme projednaný program s cestovní agenturou a uzavřenou smlouvu. Všichni účastníci zájezdu odevzdali závazné přihlášky a zálohu. Po dohodě se studenty jsme připravily seznam pro ubytování – rozdělení do rodin. Seznam účastníků i seznam pro ubytování jsme zaslaly cestovní agentuře. V lednu budeme vybírat doplatek. Přesná částka a termín bude oznámen před Vánoci. Poté budeme organizovat dvě informační schůzky, na kterých se dozvíte vše potřebné. Základní informace jsou pravidelně aktualizovány na nástěnce ve druhém patře, dále je najdete na webu a v Presíku a kromě toho vás samozřejmě informujeme v hodinách.
27
Sledujte informace a snažte se dodržovat termíny. Pokud máte nějaké dotazy, jsme vám k dispozici v kabinetě 205. Mgr. Zuzana Stuchlíková, vedoucí zájezdu
MACHINE BALL CUP Rekordní ročník MBC začal. V čem že je rekordní? V počtu účastníků. Musím přiznat, že mi dalo práci přesvědčit prváky, aby se nebáli do turnaje přihlásit. Je pravdou, že prváci vypadávají jako první, ale žádný mistr se nezrodí přes noc a kde jinde může člověk získat cenné zkušenosti, než přímo v tomto prestižním turnaji? Mé přesvědčování padlo na úrodnou půdu především v 1.L, ze které se nakonec přihlásilo 10 lidí! Tak to, pánové, klobouk dolů! Prvního ročníku turnaje se zúčastnilo 12 hráčů, druhého 18 a toho letošního 30!!! Hráči tedy byli rozděleni do pěti skupin po šesti a skupina A ve složení Petrášek (PS), Svoboda (2.D), Šilhavý (2.L), Ostrihoň (1.L), Kubík (1.L) a Chuderák (2.L) se odehrála 18. listopadu. Další skupiny se budou hrát postupně v následujících středách (pokud nezasáhne vyšší moc). Jak tedy dopadla první skupina? Jako první nasazený hráč turnaje jsem měl snadnou práci a skupinu jsem vyhrál. Na druhém místě skončil Honza Chuderák a je to pro mě černý kůň turnaje. Podobně jako Martin Kuska (loňský vicemistr) se ani Honza v prváku nepřihlásil, ale formu a schopnosti má dobré, tak uvidíme, jak se bude prát dál. Třetí místo a postup do play-off vybojoval Šimon Svoboda za vydatné podpory svých spolužáků. Tak by to mělo vypadat! Pokud by byl zájem fanoušků větší, začal bych uvažovat o malém stánku s občerstvením v rohu laboratoře. Samozřejmě za lidové ceny! Do play-off má ještě šanci postoupit i Adam Šilhavý, neboť patnáctku nejlepších doplní vítěz před-play-off skupiny, která vznikne z hráčů na čtvrtých místech. Tento vítěz se pak utká v play-off přímo se mnou. Bylo by fér zmínit, že jsem ve skupině nevyhrál všech deset zápasů. Jednou jsem totiž prohrál. Bylo to právě s Adamem, takže ještě jednou gratuluji ke skvělému výkonu. Jestli se chystáte navštívit MBC, tak osobně bych doporučil skupinu D, která se mi z pohledu losu zdá jako nejzajímavější. Hrát by se měla 9. prosince od 14.35 hodin v laboratoři fyziky. Pavel Petrášek, vyučující fyziky
KOMUNISMUS A NACISMUS – CO JE SPOJUJE ČI ROZDĚLUJE Nacismus (nacionální socialismu): považován za formu fašismu, především v důsledku ztotožnění těchto pojmů komunistickou internacionálou . Jde o středový (spíše levý) nacionálně šovinistický(víra v nadřazenost zpravidla vlastního národa), rasistický totalitní politický systém, který kmite mezi levou a pravou částí politického spektra .Opírá se totiž o dělníky jako revoluční sílu, ale v rámci „socializace“ nepřistupuje ke znárodňování. Využívá naopak služeb soukromého kapitálu k uplatňování vlastních zvrácených záměrů, zároveň popírá další revoluční marxistické projevy . Komunismus - založen na revoluční změně, která má namísto k lidem (=dělnictvu) „nespravedlivého“ kapitalismu nastolit rovnostářský socialismus, a to i za cenu násilí.
Společné projevy:
28
Co je proti straně, je proti státu. Kult vůdce – nekriticky oslavovaný Princip jedné politické strany Úderná složka strany (jednotky SS a Lidové milice) Sociální darwinismus o Nacismus- rasový princip, hledání vnitřního a vnějšího nepřítele o Komunismus- třídní princip, hledání vnitřního a vnějšího nepřítele. o Prvky kolektivismu či sociální demagogie vyhovující nižším vrstvám o Nacismus je revoluční v tom, že podporuje antibolševismus (vyhovující vyšším vrstvám), nacionalismu (umožňující získat podporu konzervativních sil) a antisemitismu. o o o o o
Rozdílné projevy: o Nacismus je opakem rovnostářského komunismu (podporuje rasismus a antisemitismus) o Na rozdíl od nacismu komunismus přistupuje ke znárodňování všeho soukromého majetku.
• • • •
SS Ozbrojená organizace NSDAP Podřizovala veškerý státní i bezpečnostní aparát nacistického stá tu včetně vyhlazovací politiky. Organizovala vyvraždění čtrnácti miliónů lidí. Předtím než byla SS zničena, učinila ze svých iniciál dvojitého blesku symbol nelidskosti.
Lidové milice • Dělnické bojové jednotky. • Byly určeny na obranu průmyslových podniků a na zastrašování politických protivníků. • Podléhaly přímo vedení KSČ, vrchním velitelem byl generální tajemník strany (v tomto ohledu lze vysledovat určitou faktickou analogii s SA)
Markijan Filipčuk, 3.C
PONDĚLÍ 16. LISTOPADU V pondělí 16. listopadu se uskutečnil pochod za účelem poznání listopadových událostí roku 1989, jejich
29
průběhu, osobností, jež se jich účastnily a historii, která ji předcházela. Sraz byl uskutečněn na náměstí Kinských na místě lidově zvaném „u tanku“ v 9.30. Po menším zpoždění se třída vydala směrem k parku Kampa, kde se měla možnost poprvé setkat s částí výstavy věnované 20 let od konce normalizace popisující způsob života v dané době, zeď popisující jednotlivé roky v komunistickém režimu a nakonec „náměstí disidentů“ v ulici Na Kampě věnované pronásledovaným lidem a osobnostem, jež se zasloužily za boj proti režimu. Cesta historií posléze vedla malebnými ulicemi pod Karlovým mostem, kolem Vojanových sadů ke Klárovu, kde je možnost vidět zrekonstruovanou pohraniční strážní věž, stejnou která hlídala hranice proti lidem utíkajícím na západ. Po krátkém čase oddechu se pokračovalo přes Mánesův most na náměstí Jana Palacha k malému pozastavení u jeho památníku a posléze ulicemi Starého Města, přes Staroměstské náměstí k poslednímu cíli, na Václavské náměstí, konkrétně na jeho horní část, k deskám věnovaným lidem stojícím na „druhé“ straně při vrcholných okamžicích listopadových demonstrací roku 1989. M. Maťha 3.C
NAUČNÁ VYCHÁZKA PO PRAZE V pondělí 16. listopadu měla většina škol ředitelské volno. Jako jedna z mála z těch, co ho neměli, jsme do ní šli. Moc nám to nevadilo, už jenom kvůli tomu, že jsme se neučili a místo toho šli na naučnou vycházku po Praze, která se vztahovala k nadcházejícímu dni, vyhlášenému jako státní svátek Den boje za svobodu a demokracii. Cílem vycházky bylo připomenout, nebo po případě se dozvědět, co se v listopadu roku 1989 vlastně stalo. Sraz byl v 9.00 hodin na Mariánském náměstí. Po příchodu paní profesorky byl rozdán plán trasy a vyrazilo se. Obešli jsme různá místa v Praze a přečetli si stručný text ke každému navštívenému místu. Navštívili jsme například Národní divadlo, dřívější budovu rozhlasu Svobodná Evropa, Václavské náměstí, Staroměstské náměstí, Rudolfinum na Palachově náměstí, Albertov. Jako poslední zastávka bylo náměstí Republiky, kde jsme dostali rozchod za účelem najít billboardy s dobovými fotkami. Po desetiminutovém usilovném hledání nikdo nic nenašel zapsala si třídní profesorka kdo nepřišel a kdo se ztratil v průběhu dopoledne a šli jsme domů. J. Rataj, D. Štěpnička 2.D
NA CESTĚ ZA SAMETOVOU REVOLUCÍ Dne 16. listopadu jsme šli “po stopách Sametové revoluce.“ Začali jsme na náměstí Republiky u Obecního domu. Následně jsme prošli pod Prašnou branou a vydali se Celetnou ulicí kolem domu U Černé Matky Boží na Staroměstské náměstí. Zde jsme si řekli něco o vybombardování Staroměstské radnice a byli jsme upozorněni na palác Kinských, kde Klement Gottwald pronesl svůj historický projev. Velmi nás zaujal kostel Matky Boží. Poté jsme se vydali pražskými uličkami směrem na Most legií, který jsme přešli. Skončili jsme u Pomníku obětem komunismu, na kterém je napsáno:
30
„Oběti komunismu 1948 - 1989: 205 486 odsouzeno 248 popraveno 4 500 zemřelo ve věznicích 327 zahynulo na hranicích 170 938 občanů emigrovalo.“ Je uváděno více teorií o začátku přípravy Sametové revoluce. Jedna z nich uvádí, že to byl krok některých politiků. Jiná zase uvádí, že za tím opravdu stáli studenti. Nejdřív se mělo jednat jenom o uctění památky Jana Opletala, ale radikálnější studenti se rozhodli tohoto využít a pokusit se o změnu režimu. To se jim také povedlo. M. Piták 1.L
DEFINICE SVOBODY Čerpáno z denníku MF Dnes – seriál Mých dvacet let svobody
Citáty Martiny Navrátilové, české tenistky s americkým občanstvím : „U svobody si taky nemusíte být jisti, jestli ji máte, ale rozhodně poznáte, když už svobodní nejste.“ „Já ale zjistila, že s omezením svobody jde ruku v ruce omezená zodpovědnost – v zásadě děláte jen to, co smíte.“ „Když jsem se přestěhovala do Ameriky, mohla jsem si dělat, co chci, ale také jsem neměla žádné výmluvy, když se mi něco nepovedlo. Odpovědnost za správné rozhodování padala čistě na moje bedra.“ „Být svobodný neznamená dělat si, cokoli se člověku zamane. Když máte naprostou svobodu a s ní všechny příležitosti, které přináší, máte i odpovědnost. Odpovědnost k sobě samému a odpovědnost ke svým bližním. Omezujete se už jen sami – omezuje vás jen míra vašeho talentu, vašich schopností, vaší vůle dělat každý den maximum, aniž vám to někdo nakazuje.“ „Svoboda znamená možnost, příležitost. A sny proměněné v realitu.“
VYCHÁZKA SE TŘÍDOU 16. LISTOPADU Dne 16. listopadu jsem s naší třídou a třídní profesorkou Zuzanou Cimlerovou absolvoval pěší prohlídku Prahy, respektive míst souvisejících s českými dějinami 20. století. Naše výprava začínala srazem ve škole v 800 hodin. Odtud jsme se společně vydali nejdříve na Újezd k Památníku obětí komunismu. Dále jsme směřovali do ulice Bartolomějská na Praze 1, někdejšího sídla Státní bezpečnosti, dnes Policie ČR.
31
Vycházka pokračovala na Národní třídu k památníku protestu dne 17. listopadu 1989. Ten zde stojí na počest událostí spojených se Sametovou revolucí téhož roku. Dále jsme šli na Staroměstské náměstí, v našem zájmu byl teď palác Kinských, odkud Klement Gottwald roku 1948 (25. února) pronesl památný projev, v souvislosti s událostmi Vítězného února, které znamenaly vítězství komunismu a jejich následující vládu v české zemi po dobu více jak 40 let. Odtud jsme se Celetnou ulicí odebrali k Obecnímu domu. Ten hrál roli jak v roce 1918, tak v roce 1989. Roku 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a roku 1989 v Obecním domě proběhlo první setkání komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Další, v pořadí již šestou zastávkou, byla Opletalova ulice. K postavě Opletala se ještě v následujícím textu vyjádřím. Vycházka následovala zastávkou v ulici Politických vězňů u Petschkova paláce (někdy nazýván též „Pečkárna“), sídla Gestapa (německá tajná policie) za druhé světové války. Též jsme zavítali na Václavské náměstí. Nejdříve jsme se zaměřili na sochu sv. Václava, která je pro Čechy důležitá v dobách zlých i dobrých a Václavské náměstí, v čele s touto sochou pak mnohdy působí jako shromaždiště národa. Následně jsme pod Národním muzeem zkoumali zajímavý památník upálení Jana Palacha a Jana Zajíce. Jan Palach se zde upálil v roce 1969, přesně 16. ledna, na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy. Tři dny na to zemřel v nemocnici na následky popálenin. Jeho oběť však neměla žádný efekt a nic se vlastně nezměnilo. Z Václavského náměstí jsme si to namířili kolem sídla společnosti Oracle do Vinohradské ulice k Českému rozhlasu. K tomuto místu můžu asi zmínit, že bylo v mnoha dobách důležitým informačním střediskem, ať už je to povstání Pražanů v roce 1945 nebo rok 1968 a vpád vojsk Varšavské smlouvy anebo Sametová revoluce roku 1989. Předposledním místem zastavení byla křižovatka ulic Žitná a Ve Smečkách. Zde byli při protinacistických demonstracích 28.10.1939 raněni dva studenti, jednalo se o Jana Opletala a Václava Sedláčka. Jan Opletal podlehl svým zraněním způsobeným střelou do břicha a Václav Sedláček podlehl svým zraněním na místě. Více se však mluví o jménu Jana Opletala. A konečně už poslední místo. Jde o Památník padlých Pražanů na Palackého náměstí. Tento památník měl trochu pohnutý osud, když byl v roce 1932 slavnostně odhalen, v roce 1940 nacisty odstraněn a v roce 1998 (28.10.) znovu slavnostně odhalen. Slouží jako připomínka Československých legií a vzniku republiky roku 1918. Tuto výpravu hodnotím pozitivně. Myslím si, že pro nás může mít přínos, i když bych uvítal na každé naší zastávce nějaký krátký výklad. Tím končím své vyprávění. S pozdravem Michal Sůva 2.A
PO STOPÁCH SVOBODY K dvacátému výročí pádu totality v Čechách se naše škola rozhodla, že všichni žáci kromě čtvrtých ročníku, se zúčastní tematické vycházky a poté své dojmy zpracují. Naše třída se demokratickým hlasováním rozhodla, že se sejdeme v 8:00 v laboratořích fyziky. Když nám profesor Petrášek (mimochodem navigátor třídy) dal poslední instrukce, bylo už 8:17, a my jsme stále byli ve škole. Naše první kroky vedly k pomníku Padlým Pražanům za 1. sv. války. Dorazili jsme okolo 8:33 a ze všech stran jsme si prohlédli toto historické dílo, na kterém také byly vytesány básně Viktora Dyka. Poté jsme se vydali Resslovou ulicí k chrámu Cyrila a Metoděje, kde se schovali odvážní parašutisté, kteří provedli atentát (operace Anthropoid) na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. U chrámu jsme se zastavili a poslechli si pár informací, které někteří nevěděli.
32
Naše další kroky směřovaly ke křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách, kde při protinacistických demonstracích 28. října 1939 byli při střelbě do davu zastřeleni Václav Sedláček a Jan Opletal. U Českého rozhlasu jsme se příliš dlouho nezdrželi (obdobně tomu bylo i u Petschkova paláce), vyslechli jsme si nějaké informace od spolužáků a vyrazili jsme dál. Od "Pečkárny" jsme se vydali směrem k nejznámějšímu náměstí v Praze - Václavskému. Když jsme dorazili, většina z nás se usadila na lavičky a dala trochu odpočinout unaveným nohám. Někteří zvídaví jedinci si prohlíželi vystavené plakáty související s revolucí. Po malé přestávce naše další kroky směřovaly na Národní třídu, konkrétně na roh ulic Národní a Mikulandská, kde došlo ke známému zásahu bezpečnostních složek proti studentům. Poslechli jsme si podrobnější informace, naposled se podívali na hořící svíčky k uctění památky a vykročili k poslední zastávce naší dnešní trasy. Tou byl Újezd. Dorazili jsme až na úpatí Petřína k pomníku obětem komunismu. Dozvěděli jsme se, že "rozpadající se" sochy mají symbolizovat utrpení a zároveň statečnost mučených lidí. U tohto památníku končí naše tematická vycházka, která trvala něco přes dvě hodiny. Připomněli jsme si, proč se slaví 17. listopadu státní svátek, který pro mnohé znamená pouze den volna a "ulití" ze školy, že i studenti jen o málo starší než my dokážou velké věci a že hlavně díky nim tu dnes nemáme totalitu, ale svobodný demokratický stát. Marek Hrabal, Jan Zelinka, Jakub Vileta, Milan Mayer, Martin Hlaváč, Michal Kříž, 3.D
POCHOD ZA SVOBODOU V pondělí ráno 16. listopadu se naše třída sešla na Palackého náměstí, kde jsme začali naši vycházku u pomníku obětem československého odboje, s nápisem „Praha vítězným synům“. V Resslově ulici jsme se zastavili u kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se schovávali čeští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Potom jsme šli přes Karlovo náměstí, do Žitné ulice. Minuli jsme klub Prdel, který svým názvem upoutal naší pozornost, a došli jsme k místu, kde byl údajně postřelen Jan Opletal. Potom nás paní profesorka zavedla k budově Českého rozhlasu, která sehrála klíčovou roli v květnu 1945 i v srpnu 1968. Dále jsme pokračovali před budovu Národního muzea k pomníku Zajíce a Palacha, kteří se upálili na protest proti okupaci a režimu.
33
Potom následovala nevydařená zastávka na svačinku v Mc Donaldu na Václavském náměstí. Ještě sedm minut vydávali snídaně. Jelikož jsme neměli času nazbyt, pokračovali jsme dále k Pečkovu paláci, kde bylo sídlo gestapa. Na Václavském náměstí byla výstava: „My jsme to nevzdali“, kde jsme strávili značný čas. Pokračovali jsme přes Jungmanovo náměstí k Národní třídě, do míst, kde byla 17. 11. 1989 potlačena studentská demonstrace policií. Na památku demonstrace je zde pomník. Dále jsme minuli Bartolomějskou ulici – někdejší sídlo STB, prošli přes Staroměstské náměstí, kde z balkonu paláce Kinských mluvil K. Gottwald v únoru 1948, až k budově FF UK, kde je další pomník Jana Palacha. Naše putování jsme oficiálně ukončili u pomníku s českou vlajkou na Klárově, kde jsme udělali závěrečnou fotografii (viz koláž). Naší vycházkou jsme si připomněli místa a události, o kterých jsme hovořili na poslední hodině anglického jazyka s prof. Mgr. Helenkou Dlouhou Tomáš Hanousek, Ondřej Cvrček, Bára Laštovičková 2.L
VYCHÁZKA : CESTA ZA SVOBODOU Třída 3. A se dne 16. 11. 2009 vydala podívat do centra Prahy na památky, které se vztahují k boji za svobodu Československa v roce 1989. Jelikož nikdo z našeho kolektivu tuto dobu neprožil a známe ji jen málo z hodin dějepisu, je nám vytýkáno, že o událostech této doby nic nevíme. Říkají to převážně ti, kteří tuto dobu prožili, avšak je všeobecně známo, že co prožijeme, je lépe zapamatovatelné a mnohem více autentické. Sametová revoluce nám přinesla spoustu dobrého, a proto není špatné podívat se na místa, která nám tato významná data v naší historii připomínají, a dozvědět se něco zajímavého. Sešli jsme se na Pohořelci, počkali na opozdilce a vydali se na procházku Prahou. První naše zastávka byla u budovy ministerstva zahraničí, o které jsme se dozvěděli, že se nazývá Černínský palác. Odtud jsme prošli k Hradu, kde jsme se moc nezastavovali, jelikož jsme tam všichni byli již mnohokrát. Potom jsme sešli po Starých zámeckých schodech, odkud byl nádherný výhled na Malou Stranu, Malostranské náměstí a Mánesův most. Dostali jsme se až na Palachovo náměstí, kde stojí budova Filosofické fakulty s posmrtnou maskou Jana Palacha a budova Rudolfina, kde za První republiky býval Parlament ČSR. Pokračovali jsme na Staroměstské náměstí, kde se odehrávalo Pražské květnové povstání, při kterém byla zničena radnice a naši procházku jsme zakončili na náměstí Republiky, kde jsme si prohlédli Obecní dům, který byl důležitý v naší historii. Nakonec jsme měli naplánovanou prohlídku výstavy fotografií, která se naneštěstí v ten den nekonala. Myslím si, že díky této procházce se alespoň někteří zamysleli nad historií naší republiky a hlavně nad Sametovou revolucí, která nám před 20 lety dala „svobodu a demokracii“. studenti 3.A
PROCHÁZKA PO PRAZE Dne 16. listopadu 2009 měla naše třída naplánovaný výlet do centra našeho hlavního města. Počasí tomu sice zrovna nepřálo, ale i tak vybaveni dobrou náladou jsme vyrazili z Pohořelce směrem na Pražský hrad.
34
Po cestě jsme si udělali malou zastávku u Černínského paláce, kde sídlí Ministerstvo zahraničních věcí, po té co si ho všichni naši fotografové vyfotografovali pro svou práci, dali jsme se znovu do pohybu a zanedlouho jsme míjeli Pražský hrad, u kterého se již hromadili turisté, aby si tuto nádhernou památku prohlédli. My jsem ovšem neměli namířeno do Hradu, a proto jsme se vydali po pravé straně po Starých zámeckých schodech, odkud se nám naskytl krásný pohled na tu naši stověžatou Prahu, když se všichni nabažili výhledu, vydali jsme směrem k Mánesovu mostu. Po chvilce jsme se ocitli u barokního Valdštejnského paláce, u kterého jsme si na chvilku oddychli. Zde sídlí náš Senát České republiky. Potom jsme pokračovali směrem na Malostranskou, kde se někteří občerstvili párkem v rohlíku, udělali jsme si společnou fotku u pomníku obětí druhé světové války a poté jsme přešli Vltavu přes Mánesův most do centra Staré Prahy. První budova, která upoutala náš pohled, byla překrásná novorenesanční budova Rudolfina, u kterého zrovna nějaký štáb natáčel film. My jsme však zamířili hlouběji do Prahy směrem k Staroměstskému náměstí, na které jsme po krátké době dorazili okolo chrámu Svatého Mikuláše. Zde se někteří uchýlili k lavičkám u pomníku Jana Husa, ovšem když se všichni dozvěděli, že náš cíl - tedy náměstí Republiky je už jen kousíček, všichni rázem ožili a po chvilce jsme procházeli pod Prašnou bránou na náměstí Republiky, do cíle, pak se každý rozešel jinou cestou prožít svůj den. Tato vycházka byla velmi naučná až na to, kdyby nám vyšlo počasí, ale to si nemůže zařídit nikdo. Jinak ale pokládám vycházku za skvělou s dobře vybranou trasou. Šimon Lambeitl, 3.A
ZAJÍMAVÁ PROCHÁZKA PO PRAZE V pondělí 16. listopadu 2009 jsme se v rámci náhradního programu vypravili na procházku po památkách Prahy a současně si připomněli události, které vedly k tomu, že 17. listopadu slavíme státní svátek – Mezinárodní den studentstva. 17. 11. 1939 byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni, 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. Také 17. 11. 1989, kdy došlo k takzvané Sametové revoluci, následující události vedly k pádu komunistického systému. Naší první zastávkou byl kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlově náměstí, kde jsme zavzpomínali na popravu členů československé zahraniční armády. Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc se v tomto kostele ukrývali po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Poté jsme pokračovali na Národní třídu, kde se protestující lidé střetli se státní bezpečností a po tomto střetu se zvedla nevole občanů a další vlna protestů.
35
Druhou zastávkou na naší cestě byla Bartolomějská ulice. Zde jsme si ukázali sídlo Státní bezpečnosti, kam byli zváni takzvaní nepřátelé socialismu. Dále jsme pokračovali k pamětní desce Jana Palacha, který 16. ledna 1969 spáchal sebevraždu upálením v horní části Václavského náměstí jako protest proti potlačování svobod občanů po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Poté jsme se byli kouknout v židovském městě, kde jsme si připomněli holocaust. Poté jsme pokračovali k nedaleké Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zde jsme si připomněli rok 1966, kdy proběhly rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Nakonec jsme prošli Pařížskou ulicí na Staroměstské náměstí. Tady jsem si připomněli proslov, který přednesl Klement Gottwald, kde prohlásil, že vláda podepsala demisi a tím byl nastolen totalitní režim. Naše pondělní procházka po památkách Prahy skončila. Myslím si, že to pro nás byla přínosná akce, protože znát důležité momenty naší historie patří k základní vzdělanosti člověka. Ondřej Cerha, 3.L
PŘÍSPĚVKY PRO MF DNES
VZKAZ PRO PROFESORKU ČESKÉHO JAZYKA Dobrý den, skočil bych vám to říct osobně, ale určitě bych na něco zapomněl. Začínám si pomalu přicházet, jak v Kocourkově, protože tak končí jeden ze článků od studentů. Nechci být nějakým způsobem nespravedlivý k MF DNES, přeci jen jsou to ohromné noviny, ale četla jste od kterých škol je vždy nejvíc článků? Sestavil jsem to podle poměru, co jsem viděl nejčastěji, takže: gymnázium (nejméně bylo v novinách dvakrát), následované OA, SPŠ končí tak někde u konce, pokud vůbec v novinách jsou, tedy dvěma větami na konci stránky. Nevím, jestli mne to má motivovat a nechci říkat, že noviny pak rituálně zahazuji (chci je zdarma odebírat :-) ), ale už mi to přijde k zamyšlení. Jestli chtějí v MF DNES něco o svobodě, ať začnou u sebe a přemýšlejí nad tím, co od nás vlastně chtějí. Příkladem: Hlavní články přes celou zadní stranu určitě nejsou, podle zadání, na půl stránky v aplikaci Word! Jak mám psát úvahu na téma svoboda a u toho myslet na délku stránky a pak se dozvím, že vítězný článek těžko splnil toto kritérium? Asi jsem nepochopil, jak se píší články. Rozhodně asi nechápu, jak psát úvahu a nechápu tedy ani MF DNES, protože celé moje úsilí a nadšení z jakéhokoliv vypracovaného zadání končí, když si přečtu vítězné gymnazisty. Spíš by měli vypsat téma, v čem je gymnázium lepší a v čem je SPŠ horší. Můj dojem ze spolupráce s MF DNES je tedy víceméně rozpačitý. Těším se na další zadání a omlouvám se, jestli to nějak moc řeším. Martin Beránek, 4.D
KDO JE NEJVĚTŠÍ ČESKOU OSOBNOSTÍ? V historii českého národa najdeme mnoho jmen, která by se po dlouhých debatách historiků dala zvolit jako největší českou osobností. Ať už by to byl Karel IV., Jan Hus, Jan Žižka, František Palacký, T.G. Masaryk – všichni byli ve své době velice významní a my bychom si jich měli vážit a uznávat je i nadále.
36
Bylo by těžké zvolit si toho, který je opravdu „Největší“ (s velkým „en“). Ale jakožto Češi - národ Švejkův, kteří jsme mnohokrát světu ukázali svůj smysl pro humor a braní věcí s nadhledem (a díky Entropě a reakcí ostatních států jsme poznali, že Češi jsou jedni z mála takových), tedy nikoho ani nepřekvapí (ať mi to pánové Hus nebo Palacký prominou), když si jako největší českou osobnost zvolím Járu Cimrmana. Geniálního vynálezce (a zdaleka nejen to!) 19. a 20. století. Všechny divadelní hry z dílny Járy Cimrmana Češi milují a o tom svědčí i fakt, že veškerá představení bývají beznadějně vyprodaná. Jára Cimrman spatřil světlo světa právě ve chvíli, kdy jsme to my, Češi, nejvíce potřebovali a díky geniálním tvůrcům pana Svěráka, Šebánka a Smoljaka se stal jakýmsi národním pokladem. A vzpomeňme si na anketu „Největší Čech“, která se konala před několika lety. Jak asi dopadla? :-) Češi to ve své historii neměli nikdy jednoduché a je s podivem, že veškeré strasti a utrpení nakonec zvládli a přečkali. Pevně věřím, že tomu pomohla právě ona česká vlastnost – brát tíživou a drsnou realitu s nadhledem a humorem. Je to jedna z vlastností, díky které jsem rád Čechem. Jan Hnízdil, student SSPŠ Preslova
ČESKÉ ELITY Pokud bych měl volit ze současníků, nevěděl bych koho. Pana prezidenta? Nějakého politika? Jinou významnou osobu veřejně činnou? Ale kdo by měl do takto významné prestižní elity přesně patřit? Snad jen exprezident Václav Havel. To je člověk, který mi imponuje svou inteligencí, postojem k tématům a svou prací, kterou Čechy posunul o hodně kroků kupředu. Ale ani takto velkou osobu nemohu volit za svůj vzor. Jelikož mám možnost zvolit osobu z naší minulosti. Zase mě napadají takové ikony jako TGM, bojovníci za 2. světové války, odvážní bojovníci za demokracii nebo slavní panovníci. Přes tato velká jména musím uznat, že ani jeden mi toho nepřinesl tolik jako Jára (da) Cimrman. Sice fiktivní, ale v českém humoru a myšlení natolik živá postava, která ovlivnila už generace vyrůstající mládeže, musí být pro mě elitou a vzorem v každém ohledu. Utváří totiž to jedinečné myšlení Čechů. Nemyslím tím takzvané čecháčkovství, ale to sedlácké, cimrmanovské. Formuje české cítění národní hrdosti. Proto Jára (da) Cimrman zajisté patří mezi českou elitu a naše vzory, což potvrdila i soutěž o největšího Čecha. Václav Píša, 4.C
POLITIKA ZBLÍZKA, SLEDOVAT? PROČ?
SLEDUJETE
POLITIKU?
MÁ
CENU
JI
Abych se přiznal, politiku sleduji jen tehdy, projednává-li se zákon, který má pro mě nějaký význam. Například nedávno jsem sledoval dění okolo odložení nebo neodložení státních maturit. Naštěstí se v poslanecké sněmovně dohodli , že bude státní zkouška ještě o rok odložena, ale jestli si mohu tipnout, tak nebude ani za rok.
37
Situace, která teď nastala v naší politice, by byla vhodná pro natočení nějaké humorné inscenace, protože to, jak se zástupci prezentují na veřejnosti a v bulváru , který je mimochodem hodně sledován i v zahraničí, to, jak naše vláda nezvládla předsednictví Evropské unie, je opravdu velmi vtipné. Politiku určitě má smysl sledovat, už jen proto, že zde vládne demokracie a ta na našem území nebyla přes 40 let! Další důvod, proč se zaměřit na politické dění, jsou volební kampaně všech stran. Jako příklad si vezměme stranu ČSSD. Když jsem šel jedno jarní odpoledne domů ze školy, tak jsem viděl pana Paroubka s pugetem oranžových růží a rozdával je ženám, které šly kolem. Faktem bylo, že když jsem šel za dvě hodiny zpět, už nerozdával růže, nýbrž se bránil létajícím vajíčkům od lidí, kteří procházeli také „okolo” metra. Proto si myslím, že naše politika je zajímavá, ale také velmi nevyzpytatelná. David Dušek, 4.D
POTŘEBUJETE VZOR? Je důležité mít svůj vlastní vzor, abych něco v životě dokázal nebo získal? Tuto otázku jsem si položil už hodněkrát a nikdy jsem nad tím upřímně dostatečně moc neuvažoval, avšak když píši tuto úvahu, zamýšlím se více a snažím se najít odpověď. Člověk by měl mít rozhodně cíl, kterého by chtěl v životě dosáhnout a držet se ho. Třebaže je někdy nesplnitelný, je potřeba. Dodává člověku energii a vůli, která je důležitá. Před pár lety jsem se seznámil kamarádem, jehož vzorem byl Michael Jackson. Jeho snem bylo tančit a zpívat. Sice si říkal, že nikdy nemůže dokázat to, co právě Michael, avšak přesto šel za svým snem a vstoupil na uměleckou školu. Dlouho jsem se s ním neviděl. Až jsem ho nedávno potkal v jednom nejmenovaném klubu při představení. Kdybych nečetl noviny a nevěděl, že je král popu po smrti, odhodlal bych se říci, že je to právě on. Jeho hlas a pohyby byly úžasné. Spolu s tím jsem si ale bohužel uvědomil, že pokud budu mít vlastní vzor a budu se mu chtít co nejvíce přiblížit, nikdy nedosáhnu toho, čeho právě on. Navíc vždy tu bude někdo se stejným cílem. Když jsem přemítal sám nad sebou, došlo mi, že chci být jedinečný a nikomu podobný. Že chci dokázat něco odlišného, co ještě nikdo přede mnou. Důležité pro mě však je, abych byl k něčemu v životě užitečný a abych třeba sám někdy v budoucnu byl pro někoho vzorem a dodával mu onu energii, která by ho táhla dopředu. Jan Krupka, 4.L
POTŘEBUJETE VZOR? Naším vzorem jsou kalhoty s pasem u kolen, zpěvačky s blonďatým ohonem, lidi zpívající sprosťárny a zlaté řetězy na těch, co neumí napočítat do pěti. Protože je to hustý, je to proti všem, a když to uznáváme, tak jsme součástí naší skvělé party. Takže to zase není zas až tak proti všem, ale co, jsme přeci v partě. Kdo by vzhlížel k někomu, kdo už je dávno mrtvý, když pomalu
38
ani neznáme jeho jméno a už vůbec ne, proč byl předtím tak slavný? Je to snad naše vina, že se nám nelíbí básně od Máchy? Myslím, že pokud se každý z nás zamyslí, řekne alespoň jedno či dvě jména z historie, na které se nezapomíná. Jenže na ně kdykoliv zapomene, když uslyšíme jméno Madonna. Proč ne? I na tom jméně je přece něco z historie, ale co, to už se dál raděj neptejte. K čemu symbolismus starých katedrál, když jsme si postavili nádherný McDonald. Jak snadné je žít. Chybí nám obdiv i nad hloupou knihou, ale chováme slovo blázen pro každého, kdo přečte knihu za víkend. Přečteme si „Satanovu bibli“ od Poláka s francouzským druhým jménem, ale tváříme se znale, protože jsme ji přece přečetli. Snad právě naše vzory ve třídách, kde nám vyprávěli o Karlu Máchovi, zašly za roh a vzpomněly na Karla Kryla. Ale my nechápali, v čem spočívá Čapkova Matka. Myslím, že naším vzorem je vždy někdo nepravý a uvědomíme si snad právě, až když je pozdě, že mělo by to být jinak a že sami nechápeme zlatý dolar na hrudníku člověka, říkající si Padesátník (v anglickém jazyce, fifty-cent). Snad to nás může těšit, že z toho vyrosteme a naším vzorem se stane třeba někdo ze slavné historie. Do té doby zlatému dolaru, slečně zpívající nepovedený soprán, černým hadrům s okovanou podrážkou a nebo obleku od samotného Billa Brány čest a slávu, protože my to jednou pochopíme. Snad jsou mezi námi takoví, co si nemyslí, že je pro ně vzor někdo tak komerční, ale říct ostatním, co je na jejich idolu tak dokonalého, to už jen tak nedovede nikdo. Martin Beránek, 4.D
SVOBODA DNES Snažme se zamyslet nad něčím, co každé ráno otevře naše oči, donutí nás vstát a nenechá do té doby, než sami řekneme, jak moc jsme svobodní ve vlastním světě, někdy až směšných pravidel. Ta nás každý den vyhání z postele, každou chvílí „v hlavě nadávají“ na naši způsobilost, či nám nedají pokoje, než je prostě nevykonáme. Co je skutečně naše právo? Co jsou pravidla a jak moc je sami vytváříme? Jsme skutečně tak svobodní, jak o sobě rádi říkáme? V dnešní době máme spoustu možností, kdo může, snaží se je využít. Nakonec se také stáváme jejich otrokem, protože každá možnost přináší další krok k nové povinnosti. Těší nás a baví další výzvy, ale rozhodně nás nečiní svobodnými. Myslím, že kdybychom ztratili některé možnosti, jsme svobodnější, protože se dokážeme lépe věnovat věcem, na které prostě není čas, a tím více je podceňujeme. Tím neříkám, že ztratit svobodu znamená být lepší, ale rozhodně bychom dokázali myslet daleko svorněji bez některých výhod. Měli bychom někdy pociťovat pokoru před ostatními, tím jim rozhodně neublížíme. Spousta takových slov jako pokora se ztrácí v zažitých návycích dnešní doby. Kdo z nás rád přizná svou chybu a řekne: „Omlouvám se.“ Kdo řekne s klidným svědomím: „Prosím,“ a přitom to tak myslí. Se svobodou jsem se narodil, ale vážit si jí umím jedině tak, jak jsem se učil celý život. Proto mi přijde špatné říkat, že mladá generace si svobody neváží, když jsme se ji mohli učit jedině od našich rodičů, učitelů a dalších, kteří nám mohou říci, jaké to vlastně bylo bez ní. Stále ale věřím, že kdyby se začalo dít něco špatného, spousta z nás zvedne ruce a půjdeme společně udělat něco proti tomu. Jen doufám, že už pak nebude pozdě. Je to stejné, jako když nám někdo odejme naši oblíbenou hračku, možná do té doby necítíme, jak nám chybí, ale pak ji chceme zpět. Myslím, že v tomto jsme navždy všichni stejní. Nemluvíme o svobodě každý den, ale vážíme si jí. Stejně tak našich pravidel, která jsme si svobodně vybrali. Martin Beránek, 4.D
ZAJÍMAVOSTI Z MF DNES PROSINEC TŘETINA LIDÍ JSOU PITOMCI
39
čerpáno z MF Dnes, 21. listopadu 2009
Výňatky z rozhovoru s psychologem Slavomilem Hubálkem -
-
-
-
-
-
Ti, kteří milují svobodu, rádi cestují a umějí cizí jazyk, u těch přetrvává nadšení, že jsme konečně svobodní. Ale ve společnosti jsou vždy lidi, kterým to nic neříká, kteří se jinde nedomluví, jsou to ti, kteří mají „ty králíci“. Těm svoboda skoro nic neříká. Stačí se podívat na takzvanou distribuci inteligence. Ve společnosti je třetina lidí, kteří jsou prostě potomci. Jsou hloupí. Průměrné IQ 100 není žádný zázrak z pohledu schopností či výkonnosti. Polovina lidí má přitom IQ pod 100. Hodně z nich je hloupých. To ovšem neplatí jen pro Česko, to platí obecně. Podívejte se, co považuje většina národa za největší tragédii země. Je to lhaní, podvody, korupce. Lidé to odrazuje od politiky a veřejného dění. To je nebezpečné. Ztrácí se tím i étos listopadové revoluce. Jsou i případy, že ten, který nikdy nepracoval, se dnes prohání ohromnou rychlostí v druhém autě plném nejkrásnějších prostitutek. Říká těm ostatním : Co vy blbci, proč normálně pracujete? Přejedete hranice z Bavorska či Rakouska a co vidíte? Kurva, Vietnamec, trpaslík, kurva, trpaslík. To víte, že už jste doma. Učím na dvou vysokých školách a ve středu jsem se zeptal v plné posluchárně : Kdo z vás byl v úterý na výročí sametové revoluce slavit? Přihlásil se jeden. ŽE projel pražskou Národní třídu na kole. A pak parta, že jela na oslavu na výlet do přírody. Jinak nic. To mě zarmoutilo a sebralo. A přes to všechno, svůj národ mám hořce rád.
CHUDEJ JE HODNEJ, BOHÁČ DAREBÁKEM Čerpáno z MF Dnes 24. listopadu 2009
Výňatky z článku komentátora Karla Steigerwalda -
-
-
-
-
40
Chcete, aby váš kolega lempl měl stejný plat jako vy, který dřete a snažíte se? Přeje si to 37 procent občanů. Ty hodnoty před rokem 1989 se jmenovaly nesvoboda, rovnostářství, žádné vystavování konkurenci, žádná rizika s tím spojená. Odměňovala se úslužnost, šedivost, pasivita. Odměnou bylo bezpečí chudoby, nedostatek téměř všeho na trhu, rozpadající se země. Touha Čechů po rovnostářství, nechuť ke svobodě a soutěži jsou asi staršího data. Ne nadarmo jsme vynalezli husitství s jeho odporem k majetku. Věří se, že chudej je hodnej, boháč darebákem. Sám mistr Hus říkal, kdo bohat, ten rohat. Rumcajs chudým dával, zatímco kníže pán v Jičíně byl blbec a uměl francouzsky. Ale problém je, že rovnostářství žádného bohatství nikdy nedojde, natož totálním znárodněním. Na první poslech to zní „seberte bohatým, co mají, a rozdejte to chudým“. Brzy však přijde rozčarování : chudí nezbohatnou, všichni zchudnou. Pokud mají lidé svobodu a vydělávají si podle tržních zvyklostí a o jejich blahobyt se nestará stát, nýbrž oni sami, zem bohatne. Bohatnou bohatí a s nimi bohatnou i chudí. Jako politická devíza je to v naší tradiční polohusitské společnosti nepoužitelné. Ale pozor na průzkumy. Touha lidí vrátit se do socialistického kotce nemusí být upřímná. Možná to říkají naschvál, naštvaní z nynějších pomatených poměrů. Ve skutečnosti třeba ani nechtějí, aby se ti nařvaní a primitivní zupáci, kteří to rovnali do latě a všem poroučeli, vrátili. Třeba jen chtějí, aby slušnost ve státě posílila a aby ubylo lumpů.
připravil Ing. Radko Sáblík
FLORBAL V letošním školním roce jsme se opět přihlásili do dvou florbalových turnajů – do Poprasku a do Středoškolské florbalové ligy. Opět jsme zorganizovali společný trénink, na kterém jsme hledali nové hráče z prvních ročníků. Bohužel letos byl výběr mnohem užší než vloni a výraznější osobnosti, které by dokázaly nahradit loňské maturanty, se neobjevily. A tak prořídlé řady obránců a vleklé zdravotní problémy našeho výborného brankáře Míly Melichárka vyvolávaly lehké obavy. Sestava: brankáři - Michal Hradecký 4.B, Martin Chocholouš 2.C; obrana – Jakub Kvasnička 4.A, František Pilný 4.D (kapitán), David Musil 4.D, Marek Cvrk 2.B; útok – Petr Pražák 3.A, Tomáš Urban 3.A, Petr Heřmanský 3.L, Jan Hodouš 2.A, Roman Pochop 2.B, Martin Dutý 2.B, Filip Matoušek 2.B, Jindra Zoth 2.C, Martin Novotný 2.D.
Poprask Ve středu 11. 11. jsme zahájili zápasy v základní skupině Poprasku. Hrací systém této soutěže byl opět velmi zrádný, hrálo se 2x10 minut a ze tříčlenné skupiny postupoval jeden tým, který se ještě v týž den utkal s vítězem jiné skupiny o postup do semifinále. Našeho brankáře Michala Hradeckého bohužel skolila nemoc a rázem z vyrovnané a výborné brankářské dvojice loňské sezony nezbylo nic. Do branky nastoupil Martin Chocholouš ze 2.C a naši skupinu jsme vyhráli s nulou na jeho kontě. Porazili jsme postupně SOŠ Drtinovu 6:0 a pak SPŠ Ječnou 7:0. Podle výsledků se může zdát, že to byly jednoduché zápasy. Po florbalové stránce nám soupeři opravdu nestačili, ale hráli velmi tvrdě, za hranicí pravidel. Jsem ráda, že to naši hráči „ustáli“ a i po krvavém zranění Petra Pražáka se nenechali vyprovokovat k oplácení. Vítězem druhé skupiny se stalo Gymnázium Omská, se kterým jsme se utkali o postup do semifinále. Tento zápas byl v první polovině vyrovnaný, ale pak se nám podařilo soupeře přehrát a zvítězit 5:2. Góly: Pražák 5; Novotný 5; Hodouš 4; Heřmanský 2 - hrál obránce a tak nenastřílel tolik gólů, ale měl nejvíc asistencí☺; Pilný 1; Pochop 1 Semifinálová skupina nás čeká 2.12. Doufám, že se nám podaří zopakovat loňský výsledek a postoupit do finále.
Středoškolská florbalová liga V základní skupině, která se odehrála 27. 10. a 24. 11., se utkalo pět týmů o dvě postupová místa. Po prvním hracím dnu jsme na tom byli nejlépe, vedli jsme skupinu se dvěma vítězstvími: 8:0 nad Karlínským gymnáziem a 4:3 jsme porazili Gymnázium nad Kavalírkou. Petr Heřmanský (6+2) vedl kanadské bodování naší skupiny a zdálo se, že naše umístění do druhého postupového místa je neohrozitelné. Góly: Heřmanský 6; Hodouš 2; Musil 2; Urban 1; Pilný 1
41
Bohužel druhý hrací den, 24.11., jsme zahájili prohrou 2:5 s OA Dušní. Zpočátku byl zápas i skóre vyrovnané, ale branky na 2:3 a v zápětí na 2:4 nás rozložily. Při pohledu na tabulku bylo jasné, že se skupina komplikuje a i jediná prohra může znamenat nepostupové třetí místo. V posledním zápase jsme nastoupili proti Gymnáziu Litoměřická a věděli, že musíme zvítězit. To nás zpočátku svazovalo, hlavně v zakončování. Ještě zhruba v polovině zápasu bylo skóre 1:1, ale pak jsme se střelecky prosadili a vyhráli poměrem 6:1. Ani to však na postup nestačilo - celkem tři týmy měly na kontě tři vítězství a jednu prohru. Po spočítání skóre těchto týmů to naše bylo nejhorší… Soutěž samozřejmě nekončí, ale můžeme zasáhnout jen do bojů o 9. místo. A to je pro nás po předchozích sezónách velké zklamání. Góly: Heřmanský 3; Hodouš 2; Pražák 1; Pochop 1; Musil 1 Mgr. Markéta Parkanová, vyučující TEV
STOLNÍ TENIS (KVALIFIKAČNÍ KOLO) Přijeli jsme na Kotlářku samozřejmě za včas, tak jak je dobrým zvykem borců ze SSPŠ, příprava byla stoprocentní. Lehké nahecování od pana profesora Matouška také nechybělo a tak jsme na to mohli vlétnout. První soupeř zřejmě neměl velké ambice, vypadali jako by jim spíše šlo o to být všude jinde hlavně né ve škole, což je opravdu nepochopitelné!! I druhý soupeř byl podobného rázu a tak jsme jako nůž máslem proklouzli do boje o pražské finále. Toto utkání bylo už pohlednější a soupeř nás kupříkladu ve čtyrhře dost potrápil, v siglech ale Jirka Kubík hladce porazil svého dlouhodobého kamaráda a spoluhráče Dana Šindeláře (soupeřovu jedničku) čímž definitivně zlomil odpor soupeře. A tak jsme hladce postoupili do pražského kola bez ztráty bodu. Pro
42
úplnost ještě dodám složení našeho hvězdného týmu: Jiří Kubík, Michal Vaniš, Ondřej Maleček, Martin Stříbrný. Ondřej Maleček 3.L
SEMINÁŘ „BEZPEČNÉ HORY“ Vážení přátelé, na základě zjištění o velkých nedostatcích v povědomí veřejnosti o správném chování a pohybu na horách, byl vytvořen projekt s názvem „Bezpečné hory“, který je zaměřen na různé oblasti horské bezpečnosti. Součástí projektu je stejnojmenné DVD, které názorně toto téma doplní a objasní. Všem pedagogům tělesné výchovy, kteří mají zájem o modernizaci svých vědomostí a dále o aktualizaci výuky žáků zaměřenou na bezpečný, aktivní pobyt na horách, je určen seminář: „Bezpečné hory“, Cílem semináře je aktualizovat vědomosti pedagogů souvisejících s lyžařským výcvikem a výukou žáků, jak se připravit na zimní sezonu, jaká jsou pravidla na sjezdovkách a v jejich okolí nebo jak se zachovat při nehodě. Takto zněla lákává nabídka, které jsem, jako pedagog tělesné výchovy se zájmem o modernizaci výuky, nemohl odolat. Zvláště když můj zaměstnavatel zaplatil nemalý poplatek 952,- Kč (v ceně bylo DVD a tatranka). A protože musím o tomto semináři napsat do PRESÍKu, tak vám níže uvedu pár postřehů a komentářů, i když jsem se při přednášce spíše nudil. V žádném případě nepodceňuji tuto problematiku, ani si nemyslím, že všechno znám a nemusím se dál vzdělávat, ale podobné projekty by měly být vedeny profesionálně. Témat bylo hodně a žádné nebylo probráno pořádně. Rámcový obsah semináře: výstroj, výzbroj na lyžařský výcvik (ukázka materiálů, jak a co nakupovat, co nesmí chybět, časté chyby a nedostatky)… věnovali jsme se tomuto problému celé dopoledne, a tak vím, že si mám koupit lyže po bradu, pořídím si zvláštní ponožky do lyžařských bot (stačí dvoje) a přilba mi chrání hlavu volba trenérů – značení a orientace, normy, freeride, na co si dát pozor… tak tady nám stačilo 10 minut, ale ukázali mi, jak se značí sjezdové tratě v cizině, a když se objeví cedule upozorňující na laviny, tak tam nejezdím počasí – specifika hor, příprava, předpovědi a nebezpečí... tak tady nic, nebyl již čas, ale příště si o tom povíme víc (možná i se Zárybnickou) FIS pravidla – popis a komentáře… jedno z mála potřebných témat bylo z časových důvodů zkráceno (na závěr mého příspěvku vám tato pravidla uvedu) nehody a zranění – sjezdovky + nehody, jak se chovat, podmínky a pojištění… toto se probíralo po celou dobu semináře, vždy když se to zrovna hodilo základy první pomoci... 5 minut před koncem semináře se začalo s PP, není divu, že mimopražští posluchači odcházeli laviny… velmi důležitá část přednášky (v Peci p. Sněžkou padá jedna za druhou), ale nezbyl na ní čas, tak prý příště … a rovnou v Alpách, abychom si to vyzkoušeli výuka lyžování a snowboardingu v kostce – práce se skupinou, cvičení… ani v kostce to nebylo psychologie práce instruktora – pedagoga a práce s dětmi, zhlédnutí DVD, komentář, diskuse… DVD zhlédnu doma a diskuse proběhla během polední přestávky
43
Lektorské zabezpečení: Ing.Petr Vališ – lyžařský instruktor certifikace ISIA, lektor sboru APUL, cvičitel lyžování MŠMT, spoluautor snímku Bezpečné hory. A tak si alespoň přečtěte FIS pravidla (tato norma platí i v našich horách), dodržujte je a chovejte se podle nich. Nebo ještě lépe.
10 pravidel FIS pro chování na sjezdových tratích: 1. Ohled na ostatní lyžaře Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného. 2. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům jakož i hustotě provozu. 3. Volba jízdní stopy Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním. 4. Předjíždění Předjíždět se může ze hora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru. 5. Vjíždění a rozjíždění Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní. 6. Zastavení Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji. 7. Stoupání a sestup Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě. 8. Respektování značek Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci. 9. Chování při úrazech Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc. 10. Povinnost prokázání se Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek nebo účastník, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje. Mgr. Liboslav Matoušek, vyučující tělesné výchovy
44
