STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

Stavebnictví ČR 2006

II

STAVEBNICTVÍ

1.

Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

2.

Stavební trh

3.

Stavební produkce a ceny

4.

Pracovníci a mzdy

5.

Hospodářské výsledky


II - 1

II - Stavebnictví

POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH A ZÁKLADNÍ TRENDY JEHO VÝVOJE

V České republice, obdobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemí, patří stavebnictví mezi hlavní národohospodářská odvětví, a lze jej považovat za jeden z pilířů národní ekonomiky, když -

vytváří přibližně 7 % hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách), zaměstnává kolem 9 % osob pracujících v civilním sektoru, vykazuje dlouhodobě stabilizovanou zaměstnanost, po věcné stránce je hlavním tvůrcem budov a staveb, které jsou jednou z hlavních součástí hrubého fixního kapitálu; jeho tvorba je jedním z faktorů růstu výkonnosti celé ekonomiky. V průběhu transformace stavebnictví prokázalo schopnost adaptovat se na tržní pod-

mínky: - vyrovnává se změnou poptávky, restrukturalizací výrobní základny, stejně jako - s nároky na vyšší kvalitu i architektonickou úroveň stavebních děl, - úspěšně sleduje evropské trendy ve všech hlavních oborech stavění Především ale stavebnictví - se opírá o vlastní výrobní a ekonomický potenciál i o know-how zahraničních partnerů, kteří jsou významnými vlastníky největších stavebních společností se sídlem v České republice, - vytvořilo tržní strukturu, z hlediska velikosti podniků i jejich organizačních právních forem, která je tvořená klasickými dodavatelsko odběratelskými sítěmi se širokým zázemím poddodavatelů, developerských firem, architektů, projektantů a s vazbami na aktivity v oblasti trhu pozemky a ostatními nemovitostmi, - významně se podílí na obnovování dynamiky celé české ekonomiky, - v řadě aktivit je na úrovni stavebnictví zemí Evropské unie, nebo se jí blíží. Nezanedbatelný je multiplikační efekt odvětví, spočívající v tom, že ovlivňuje jak poptávku po výrobcích ostatních odvětví (ve stavebnictví se spotřebuje ročně cca za 200 mld. Kč výrobků a služeb z jiných odvětví), tak následných služeb, spojených s údržbou stavebních děl. Podle výpočtů z národních účtů vyvolávající investice do stavebních prací více než trojnásobný růst produkce v celé ekonomice, růst zaměstnanosti a znamenají značné přínos do státního rozpočtu a dlouhodobé účinky na státní finance (splátky úvěrů) a službách. Stavebnictví také, zejména v dlouhodobějším horizontu, indikuje s časovým předstihem další vývoj celé ekonomiky. Ve struktuře produkce mají trvale výlučné postavení práce v tuzemsku - podíl stavebních prací v zahraničí a podobný podíl má nová výstavba (včetně rekonstrukcí a modernizací).


II - Stavebnictví

Nejsilnějším směrem výstavby v 2. polovině 90. let se staly inženýrské stavby, a to díky státním zakázkám na dopravní infrastrukturu. Toto postavení převzala inženýrská výstavba po nebytových nevýrobních budovách, které byly objemově nejsilnějším segmentem trhu v 1. polovině dekády, díky prudkému rozvoji bankovního sektoru; pokles jeho investičních aktivit částečně kompenzovaly investice zahraničních maloobchodních řetězců. Zahraniční investice se jeví dalším významným zdrojem financování investic a stavebních prací. Podíl bytové výstavby, který má v zahraničních ekonomikách obvykle vedoucí postavení, se v ČR stále pohybuje na nižší úrovni. I při postupně pozitivním vývoji rentability stavebních prací nadále přetrvává nízká úroveň dosahovaného zisku stavebních podniků. Přetrvává také nedostatek vlastního kapitálu, zvláště v malých a středních podnicích, což např. znesnadňuje jejich přístup k úvěrům a ztěžuje pozici v soutěžích o zakázky (u kterých jsou vyžadovány vysoké garance, příp. účast na financování výstavby). *

*

*

Po roce 1990 došlo v důsledku transformačních změn k výraznému reálnému poklesu stavební produkce se dnem v roce 1993. V letech 1994 až 1999 měl vývoj cyklický charakter s růstem v letech 1994 - 1996 a recesí v letech 1997 - 1999. Rokem 2000 nastalo období oživení a růstu, který trval, přes určitý pokles dynamiky, i v dalších letech; v roce 2005, to je již šestý rok nepřetržitého růstu.


II - Stavebnictví

II - 2

STAVEBNÍ TRH

II - 2.1 POČET A STRUKTURA STAVEBNÍCH PODNIKŮ Počet podniků s převažující stavební činností (OKEČ 45, dále stavební podniky), které byly registrovány Českým statistickým úřadem, přesáhl na konci roku 1999 200 tisíc subjektů a od té doby se pohybuje nad touto hranicí. Na konci roku 2002 bylo registrováno 241.303 subjektů a během roku 2003 se tento počet ještě zvýšil, a to na 256.273. Na celkovém počtu registrovaných hospodářských subjektů všech odvětví, kterých bylo k 31. 12. 2003 celkem 2.325.977, se stavební podniky podílely z 11 %. V roce 2004 se snížil počet jak registrovaných hospodářských subjektů (2.213.904), tak stavebních podniků ( 248.991), v roce 2005 opět zase vzrostl jak počet celkem registrovaných subjektů 2.388.490, tak subjektů s převažující stavební činností 269.625. Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem k 31. 12. 2005 Subjekty v Registru ČSÚ Subjekty s převažující stavební činností (OKEČ 45) ze subjektů s převažující stavební činnosti Soukromí podnikatelé celkem z nich zapsaní v Obchodním rejstříku Obchodní společnosti celkem z nich akciové společnosti společnosti s ručením omezeným Družstevní organizace Státní podniky

počet 2 388 490 269 625 230 419 2 899 18 532 824 16 564 509 61

% 100,00 11,29 100,00 85,46 1,08 6,87 0,31 6,14 0,19 0,02

100,00 1,26 100,00 4,45 89,38 -

Podle vybraných právních forem bylo ke konci roku 2005 ve stavebním sektoru: - 230.419 soukromých podnikatelů (85,5 %), z toho zapsaných v obchodním rejstříku bylo 2.899 (1,1 %), - 18.532 obchodních společností (6,9 %), z toho 824 akciových společností (0,3 %) a 16.564 společností s ručením omezeným (6,1 %), - 509 družstevních organizací (0,2 %) a - 61 státních podniků (0,02 %). Počet a skladba stavebních podniků podle sektorů v roce 2005 počet %

Celkem 269 625 100,00

Veřejný sektor 107 0,04

Soukromý sektor 41 607 15,43

- pod zahr.kontr. 24 083 8,93

S. domácností 227 766 84,48


II - Stavebnictví

Podle sektorů bylo: - 107 podniků veřejného sektoru (0,04 %), - 41.607 podniků soukromého sektoru (15,4 %), z toho 24.083 podniků pod zahraniční kontrolou (8,9 %) a - 227.766 podniků v sektoru domácností (84,5 %; sektor domácností zahrnuje, kromě domácností jako spotřebitelů, také podnikatele jako výrobce, podnikající podle živnostenského zákona).

*

*

*

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci podle sektorů

2000 2001 2002 2003 2004 2005

počet počet %

Nefin. veřejné podniky 12 10 7 5 6 7 0,3

Nefin. soukromé podniky 1 884 1 860 1 920 1 921 2 058 2 193 86,7

Nefin.soukr.p. pod zahr.kontr. 51 89 96 97 114 133 5,3

Sektor domácností 369 251 219 224 226 196 7,8

Celkem 2 216 2 210 2 242 2 247 2 404 2 529 100,0

Ve struktuře institucionálních sektorů podle metodiky národních účtů měly v posledních letech výrazně převažující podíl nefinanční soukromé podniky pod českou kontrolou. Narůstající byl význam nefinančních soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, a to nejen v důsledku jejich rostoucího počtu, ale také proto, že šlo převážně o velké podniky.


II - Stavebnictví

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci podle právních forem celkem 98,6

nezaps. 7,5

Soukromé podniky zapsané v. o. s. s. r. o. akc. spol. procenta - rok 2005 1,7 1,2 73,9 13,6

Podniky družst. Ostatní 0,8

0,5

nezaps. - podnikatelé - fyzické osoby, nezapsaní v obchodním rejstříku zaps. - dtto, zapsaní v obchodním rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti

Z celkového počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci měly v letech 2002 a 2003 soukromé podniky podíl 98,6 %. V roce 2004 se tento podíl zvýšil o jednu desetinu procenta na 98,7%, ale v roce 2005 zase poklesl na 98,6% V roce 2005 bylo celkem 2 498 stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci. Šlo především o společnosti s ručením omezeným, kterých v roce 2005 bylo 1.847 (z celkového počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci 74 %). Druhou početně nejvýznamnější kategorií byly akciové společnosti (339, tj. 13,6 %), za nimiž následovaly podniky soukromých podnikatelů, fyzických osob. Podniky ostatních právních forem byly, co do počtu, méně významné.


II - Stavebnictví

Počet stavebních podniků s 20* a více zaměstnanci 1997 2 370

1998 2 408

1999 2 316

2000 2 216

2001 2 210

2002 2 242

2003 2 247

2004 2 404

2005 2 463

Významné ekonomické postavení podniky s 20 a více zaměstnanci vyplývalo z jejich podílu na celkové stavební produkci (cca 70 %) i na celkové zaměstnaností. Jejich počet se v posledních letech ustálil nad hranicí 2.200 subjektů, ovšem v roce 2004 téměř přesáhl 2.400 subjektů a v roce 2005 přesáhl i 2 460 subjektů.: Největšími stavebními podniky, podle ročního objemu tržeb, podle objemu aktiv, resp. podle počtu zaměstnanců v roce 2004 (údaje za rok 2005 budou zveřejněny v 2. polovině roku 2006), byly:

Skanska CZ a.s.* Metrostav a.s.* Stavby silnic a železnic, a.s.* STRABAG a.s. ŽS Brno, a.s. IMOS Brno, a.s. HOCHTIEF VSB a.s. GEOSAN GROUP a.s. S u b t e r r a a.s.*** VCES a.s. TCHAS, spol. s r.o. COLAS CZ, a.s. SYNER, s.r.o. UNISTAV a.s. PSJ holding, A.S. KONSTRUKTIVA KONSIT a.s. Pražské silniční a vodohosp.stavby, a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. SMP CZ, a.s. BAK a.s. VOKD, a.s. Dálniční stavby Praha, a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. M - Silnice a.s. P r ů m s t a v , a.s. Elektrizace železnic Praha a.s. NAVATYP a.s. Energie - stavební a báňská a.s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Českobudějovické pozemní stavby spol. s r.o.

Objem tržeb pořadí mld.Kč 29,462 1. 19,579 2. 18,317 3. 14,466 4. 8,071 5. 5,244 6. 4,728 7. 4,081 8. 4,029 9. 3,085 10. 2,617 11. 2,449 12. 2,404 13. 2,345 14. 2,283 15. 2,124 16. 1,893 17. 1,808 18. 1,774 19. 1,635 20. 1,588 21. 1,530 22. 1,514 23. 1,474 24. 1,471 25. 1,456 26. 1,216 27. 1,007 28. 0,933 29. 0,931 30.

Objem aktiv pořadí mld.Kč 1. 21,581 2. 12,026 3. 10,219 4. 9,058 5. 3,812 10. 2,433 8. 2,676 7. 2,692 12. 1,938 6. 3,014 14. 1,793 15. 1,342 9. 2,436 13. 1,863 18. 1,145 17. 1,169 20. 1,127 29. 0,601 19. 1,137 22. 0,986 23. 0,937 11. 2,290 27. 0,702 21. 1,049 28. 0,624 16. 1,317 26. 0,737 24. 0,826 32. 0,486 40. 0,309

Počet zaměstnanců pořadí 1. 4 413 2. 4 573 3. 4 650 4. 6 334 5. 4 003 11. 5 663 6. 2 942 26. 10 075 12. 4 663 9. 2 932 7. 1 856 13. 2 854 35. 7 961 19. 4 318 37. 7 983 31. 5 618 15. 2 685 32. 4 820 16. 2 617 18. 2 645 8. 1 230 41. 5 690 20. 2 975 17. 2 359 22. 3 185 14. 2 056 34. 3 629 10. 1 054 27. 2 314 28. 2 315


II - Stavebnictví

Struktura stavebních firem podle počtu zaměstnanců 2000 Podniky s: 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 a více zaměstnanci

19,3 43,9 22,4 13,1 0,8 0,4

2001 19,1 45,5 22,0 12,3 0,8 0,4

2002 procenta 19,8 46,0 22,1 11,6 0,7 0,4

2003 20,0 45,5 22,3 11,3 0,6 0,4

2004 24,3 43,8 20,5 10,4 0,6 0,4

2005 25,0 43,6 20,3 10,2 0,6 0,4

Během 90. let se zvýšil podíl malých podniků (do 49 zaměstnanců) a snížil podíl středních a velkých podniků:


II - Stavebnictví

II - 3

STAVEBNÍ PRODUKCE A CENY

II -3.1 OBJEM A STRUKTURA STAVEBNÍ PRODUKCE Vývoj objemu stavební produkce stálé ceny (ceny 2000) mld. Kč předch. r. = 100 258,9 105,3 283,8 109,6 290,9 102,5 317,0 108,9 347,7 109,7 362,1 104,2

2000 2001 2002 2003 2004 2005

mld. Kč 259,7 295,7 311,2 346,8 394,3 422,7

běžné ceny předch. r. = 100 109,3 113,8 105,2 111,4 113,7 107,2

Rok 2000 je možné považovat za první rok nového oživení stavebního trhu. Od té doby pokračoval růst objemu provedených stavebních prací již pátým rokem.

Struktura stavebních prací podle druhu výstavby 2001 v zahraničí v tuzemsku z toho: novostavby (a) opravy a údržba ostatní práce v zahraničí v tuzemsku z toho: novostavby (a) opravy a údržba ostatní práce

2,0 98,0 74,1 23,0 0,9 2,3 97,7 84,7 12,2 0,9

2002 2003 2004 % z celkového objemu provedených stavebních prací 1,3 1,1 1,4 98,7 98,9 98,6

2005*

73,4 72,7 76,1 24,3 25,2 21,7 1,0 1,0 0,8 % z objemu stav. prací provedených podniky s 20 a více zaměstnanci 1,4 1,2 1,5 98,6 98,8 98,5

78,2 19,5 0,8

84,1 13,5 1,0

83,5 14,3 1,0

84,4 12,9 1,2

1,5 98,5

1,6 98,4 85,4 11,7 1,3

(a) včetně rekonstrukcí a modernizací * údaje z celkového objemu provedených stavebních prací = odhad

Trvale měly výraznou převahu práce v tuzemsku; podíl prací v zahraničí se pohyboval v na úrovni přes 1 %. Na pracích v tuzemsku měla již tradičně výraznou převahu nová výstavba, včetně rekonstrukcí a modernizací, s více než osmdesátiprocentním podílem. Z porovnání údajů z obou částí předchozí tabulky vyplývá, že podniky s 20 a více zaměstnanci se orientovaly více na novou výstavbu (jejich podíl na těchto pracích byl o +7,2 procentního bodu vyšší než podíl všech podniků), resp. také na práce v zahraničí (podíl vyšší o +0,1 p. b.), a méně na opravy a údržbu (kde byl jejich podíl o +7,8 p. b. nižší než podíl všech podniků).


II - Stavebnictví

Stavební produkce malých a velkých podniků mld. Kč b.c. 66,724 192,946 78,006 217,700 84,899 226,273 100,525 246,227 116,098 278,207 132,065 290,672

2000

Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2001 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2002 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2003 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2004 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci 2005 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci * indexy b.c.= odhad

Podíl v % 25,7 74,3 26,4 73,6 27,3 72,7 29,0 71,0 29,4 70,6 31,2 68,8

Index, b. c.* 115,2 107,4 116,9 112,8 108,8 103,9 118,4 108,8 115,5 113,0 105,4 108,1

Podíl menších podniků měl v posledních letech růstový trend.V roce 2000 provedly podniky s 20 a více zaměstnanci cca 75 % objemu stavebních prací, v roce 2005 to bylo už „jen“ 69 %.

Struktura produkce podle velikosti podniku (podniky s 20 a více zaměstnanci) 2000 Počet zam.: 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 a více

2001

2002

2003

2004

2005

4,1 15,7 17,6 28,5 8,4 25,6

5,2 15,7 16,9 27,6 8,9 25,8

4,9 14,5 15,3 26,2 10,5 28,6

procenta 3,8 14,8 16,8 35,5 7,8 21,3

3,9 15,4 17,9 31,2 7,2 24,4

4,3 16,3 17,3 30,7 8,2 23,2


II - Stavebnictví

Vývoj struktury produkce podle velikosti podniků odrážel změny, ke kterým v národním hospodářství došlo. Především se snížil podíl středních a velkých podniků ve prospěch podniků malých; největší podniky si však významný podíl na celkové produkci zachovaly. Struktura stavební produkce podniků s 20 a více zaměstnanci podle sektorů Nefin. podniky veřejné 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1,7 1,8 2,4 1,4 1,3 1,2

2005

3,584

Nefin podniky soukromé

Nef.p. pod zahr. kontrolou procenta 90,1 4,5 78,1 17,4 80,0 15,0 77,8 18,3 79,5 16,9 79,2 17,8 mld. Kč, běžné ceny 230,276 51,777

Sektor domácnosti 3,6 2,7 2,9 2,5 2,2 1,7 5,035

Většinové postavení, podle podílu na produkci, měly ze stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci nefinanční soukromé podniky (bez podniků pod zahraniční kontrolou), i když se jejich podíl od roku 2000 do roku 2005 snížil o více než 10 procentních bodů. Neustále rostl podíl podniků pod zahraniční kontrolou. Podíly ostatních dvou sektorů byly méně významné. Struktura stavební produkce podniků s 20 a více zaměstnanci podle právní formy podniků v %

2001 2002 2003 2004 2005

celkem

nezaps.

99,3 99,6 99,8 99,6 99,9

3,1 2,8 2,6 2,1 1,6

Soukromé podniky zaps. v. o. s.

0,8 1,0 1,0 1,2 1,1

1,2 1,3 0,8 0,6 0,4

s. r. o.

akc.sp.

42,7 42,1 40,3 40,6 38,7

51,5 52,1 54,7 54,7 57,8

družst.

0,3 0,2 0,2 0,2 0,2

Podniky ostatní

0,1 0,2 0,0 0,2 0,1

Vysvětlivky: nezaps. - podniky soukromých podnikatelů - fyzických osob, nezapsané do obchodního rejstříku zaps. - podniky soukromých podnikatelů - fyzických osob, zapsané do obchodního rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti s. r. o. - společnosti s ručením omezeným

Soukromé podniky produkovaly prakticky celou stavební produkci podniků s 20 a více zaměstnanci. Především to byly akciové společnosti s podílem, který v roce 2005 dosáhl téměř 58 % a který se během posledních tří let zvyšoval na úkor ostatních kategorií. Druhou právní formou stavebních podniků, která se významně podílela na stavební produkci, byly společnosti s ručením omezeným; jejich podíl se pohyboval pod 40 procenty. Podniky ostatních právních forem nebyly z tohoto hlediska významné a jejich podíly dosáhly společně necelých tři a půl procenta.


II - Stavebnictví

Podíl stavebních prací pozemních a inženýrských staveb 2003 tuzemsko =100

pozemní stavby inženýrské stavby

58,1 40,9

NV =100

60,2 39,8

2004 O+Ú = 100

50,2 49,8

tuzemsko =100

59,3 39,5

2005

NV =100

O+Ú = 100

61,1 38,9

53,0 47,0

tuzemsko =100

57,3 41,4

NV =100

O+Ú = 100

58,4 41,6

55,6 44,4

Poznámky: NV - nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací Rozdíl podílů na pracích v tuzemsku tvoří ostatní práce

Většinu stavebních prací provádí v tuzemsku podniky s 20 a více zaměstnanci. Zanedbatelný podíl z toho tvoří ostatní stavební práce. Práce pozemního stavitelství představují cca 57 %. Tento podíl se od roku 2001 do roku 2003 snížil z cca 64 na cca 58 %, v roce 2004 opět o 1 % vzrostl,ale v roce 2005 poklesl na již zmíněných 57,3 %. Práce inženýrského stavitelství tvoří zbývajících cca 41 % výroby. Převahu měly práce na nové výstavbě (včetně rekonstrukcí a modernizací),a to jak u pozemního tak i inženýrského stavitelství. Struktura stavebních prací podle směrů výstavby Celková produkce Budovy pro bydlení Budovy nebytové nevýrobní Budovy nebytové výrobní Stavby inženýrské Stavby vodohospodářské Podniky s 20 a více zaměstnanci Budovy pro bydlení Budovy nebytové nevýrobní Budovy nebytové výrobní Stavby inženýrské Stavby vodohospodářské

2000 2001 2002 2003 . 2004… % z celkového objemu nové výstavby (vč. R a M) 15,4 15,0 15,5 17,3 18,6 19,4 16,4 17,0 16,2 18,5 27,5 33,7 30,4 29,5 22,5 35,6 33,7 35,8 35,4 38,9 2,1 1,2 1,3 1,6 1,5 % z celkového objemu nové výstavby (vč. R a M) 13,8 13,2 13,7 15,9 17,4 19,7 16,1 16,8 15,8 18,6 28,1 36 31,7 30,6 22,2 36,5 34 36,8 36,4 40,6 1,9 2 1,0 1,3 1,2

Ve struktuře nové výstavby podle směrů: - převládaly od poloviny 90. let inženýrské stavby a výrobní nebytové budovy, jejichž podíly se pohybovaly kolem 30 %, v roce 2003 při převaze inženýrských staveb o 6 procentních bodů, v roce 2004 dokonce už o 16 procentních bodů - sestupný trend zaznamenala výstavba nebytových nevýrobních budov, jejíž podíl z přibližně čtvrtinového podílu v polovině 90. let klesl v současnosti asi na jednu šestinu, - významné změny prodělala bytová výstavba; po poklesu na 7 % v roce 1995 dosáhla v roce 2000 podíl 15 % a v roce 2004 přesáhla 18 %; přes toto zvýšení byl však podíl bytové výstavby stále pod úrovní většiny evropských zemí.


II - Stavebnictví

II - 3.2 POTENCIÁLNÍ PRVKY DYNAMIKY II - 3.21 Stavební povolení Počet vydaných stavebních povolení Počet v tisících meziroční změna (%)

2000 169,6 +1,2

2001 149,2 -12,0

2002 140,8 -5,6

2003 149,3 +6,0

2004 153,6 +2,9

2005 142,9 -7,0

Počet vydaných stavebních povolení od roku 1994 do roku 1997 plynule narůstal až na téměř 181 tisíc. Od roku 1998 se začal snižovat a v roce 2002 dosáhl jen cca 141 tisíc. V roce 2003 došlo k meziročnímu nárůstu na cca 149 tisíc (nárůst + 6 %), což bylo přibližně stejně jako v roce 2001. V roce 2004 se nárůst poněkud zmírnil ( + 2,9 %) a počet stavebních povolení nepřesáhl 154 tisíc, v roce 2005 počet stavebních povolení opět poklesl a nepřesáhl 143 tisíc.


II - Stavebnictví

Skladba vydaných stavebních povolení podle krajů Kraj:

Pha

StČ

JČ

PL

2002 2003 2004 2005

9,2 9,2 8,5 8,2

17,3 17,8 18,0 18,4

7,0 7,1 7,0 6,5

7,0 6,9 6,8 6,7

KV ÚL procenta 2,6 5,3 2,6 5,2 2,7 5,3 2,9 5,5

LB KH PA Vys (počtu vydaných povolení) 3,6 5,2 4,1 6,1 3,8 5,4 4,4 5,3 4,1 5,6 4,2 5,3 3,9 5,2 4,1 4,9

JM

OL

ZL

MSl

11,8 12,3 13,2 13,8

6,2 6,5 5,5 5,9

4,6 4,4 4,6 4,7

8,9 8,3 8,3 8,2

V krajském průřezu bylo nejvíce povolení vydáno ve Středočeském a v Jihomoravském kraji, nejméně v kraji Karlovarském. Jak je patrné z podílů jednotlivých krajů v jednotlivých letech, byla krajská struktura počtu vydaných povolení stabilizovaná. Počet vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby Bytové budovy Nebytové budovy 2005 celkem nové změny celkem nové změny počet 47 974 16 614 31 360 25 668 10 100 15 568 změna -6,8 -1,2 -9,5 -12,8 - 16,8 -7,7 podíl 33,6 11,6 22,0 18,0 7,1 10,9 Poznámka: Změny proti roku 2004 v %, podíly v % z celkového počtu vydaných povolení

O. ŽP

Ostatní

33 691 -6,6 23,6

35 608 -2,95 24,9

Nejvíce povolení bylo v roce 2005 vydáno na bytové budovy, téměř 48 tisíc, což je oproti předchozímu roku pokles o 6,8 %. Tento trend přetrvává již několik let. Stejně tak přetrvává i trend převahy změn dokončených budov (bytových), více než 31 tisíc (meziroční pokles o 9,5 %), počet povolení na novostavby také proti roku 2004 poklesl (o 1,2 % na cca 16,6 tisíc), lehce přesahuje třetinu všech povolení na bytové budovy. Na druhém místě, podle počtu, byla v roce 2005 ( stejně jako v roce 2004) povolení vydaná na stavby k ochraně životního prostředí, kterých bylo vydáno 33 tisíc, což je o 6,6 % méně než v předchozím roce. Počet povolení vydaných na nebytové budovy v roce 2005 také meziročně poklesl o 12,8 %; ale podobně jako v případě bytových budov převažují především o povolení na změny dokončených staveb. Počet povolení na ostatní stavby také poklesl o téměř 3 %. V krajském pohledu bylo vydáno nejvíce povolení na bytové budovy ve Středočeském kraji a v Praze, 8.540, resp. 7.485 povolení. Zatímco ve Středočeském kraji byl počet povolení na novostavby a na změny dokončených budov přibližně v rovnováze, v Praze výrazně převládala povolení na změny dokončených budov. V ostatních krajích se počet vydaných povolení pohyboval od 1.223 povolení v Karlovarském kraji po 6.013 povolení v Jihomoravském kraji, i zde převažovala povolení na změny dokončených budov. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení mld. Kč změna (%)

2000 229,96 -3,7

2001 236,38 +2,8

2002 242,21 +2,5

2003 286,23 +18,2

2004 315,07 +10,1

2005 325,82 +3,4


II - Stavebnictví

Orientační hodnota povolených staveb v běžných cenách od roku 1994 téměř plynule rostla (výjimkou byl rok 2000), na čemž měl podíl i růst cen stavebních prací. Nejvyšší relativní růst byl zaznamenán v letech 1994 - 1996. V dalších letech došlo k výraznému snížení ročních nárůstů, což vzhledem k růstu cen stavebních prací znamenalo reálnou stagnaci,. Až v roce 2003 došlo opět k vysokému relativnímu růstu orientační hodnoty, a to o +18,2 %. V roce 2004 sice nebylo dosaženo takového procentuelního nárůstu, ale +10,1% lze prohlásit za růstový trend. V roce 2005 se růst orientační hodnoty staveb zpomalil na 3,4 %. Skladba vydaných stavebních povolení podle orientační hodnoty a krajů Kraj:

Pha

StČ

JČ

2002 2003 2004 2005

17,5 15,1 16,3 11,9

12,5 12,0 12,9 13,6

4,8 4,2 4,7 4,2

PL KV ÚL LB KH PA Vys JM p r o c e n t a (orientační hodnoty vydaných povolení 5,4 2,2 6,6 3,2 4,3 3,5 4,9 9,5 5,0 2,2 4,7 2,2 3,6 2,9 4,2 9,3 5,0 2,6 4,6 2,4 4,2 3,9 3,7 9,0 5,7 1,9 6,1 2,3 3,8 4,1 3,6 10,3

OL

ZL

MSl

4,2 4,2 4,2 4,6

4,2 3,4 4,0 3,8

7,5 7,9 7,7 7,3

Největší podíly na hodnotovém objemu vydaných povolení měl Středočeský kraj, 13,6 % a Praha, 11,9 %, (z vyššího podílu orientační hodnoty než počtu vydaných povolení zejména v Praze lze usuzovat na větší velikost a vyšší vybavenost povolených staveb). Z ostatních krajů se na hodnotě povolených staveb podílely nejvíce Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, jejichž podíly dosáhly 10,3 resp. 7,3 %. Podobně jako krajská struktura počtu vydaných povolení i struktura orientační hodnoty stavebních povolení byla v podstatě stabilizovaná.


II - Stavebnictví

Orientační hodnota vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby 2005 mld. Kč změna podíl

Bytové budovy nové 73,7 +6,2 22,6

celkem 97,3 +2,8 29,9

změny 23,5 -6,8 7,2

celkem 108,6 +9,2 33,3

Nebytové budovy nové změny 61,7 46,9 +9,6 +8,8 18,9 15,4

O. ŽP

Ostatní

28,4 +13,7 8,7

91,5 -4,7 28,1

Na objemu orientační hodnoty se třetinou podílely nebytové budovy a 30 procenty bytové budovy. V porovnání s rokem 2004 vzrostla v roce 2005 hodnota povolených nebytových budov o +9,2 % a bytových budov o +6,2 %. V porovnání s předchozím rokem nové bytové budovy tvořily více než 70% a navýšení oproti roku 2004 bylo +6,2 %. U nebytových novostaveb je podíl menší než 60% a v porovnání s rokem 2004 byl zaznamenán nárůst o +9,6 %. Orientační hodnota povolených staveb k ochraně životního prostředí přesáhla 28 mld. Kč. Na celkové hodnotě se tyto stavby podílely cca 9 % a proti roku 2004 došlo k nárůstu jejich hodnoty o necelých +14 %. Ostatní povolené stavby, jejichž podíl poklesl a činil 28,1 %, snížily proti roku 2004 svou hodnotu o -4,7 %. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení mil. Kč změna (%)

2000 1,356 -4,8

2001 1,584 +16,8

2002 1,720 +8,6

2003 1,917 +11,4

2004 2,051 +7,0

2005 2,279 +11,1

Průměrná hodnota jedné stavby (hodnota připadající na jedno povolení) od roku 1994 v podstatě rostla. Podobně jako v případě orientační hodnoty se i zde projevil vliv růstu cen stavebních prací.

Průměrná hodnota připadající na jedno povolení podle předmětu výstavby 2005 mil.Kč změna relace

celkem 2,027 +10,3 88,9

Bytové budovy nové 4,435 +7,5 194,6

změny 0,752 +3,3 33,0

Nebytové budovy celkem nové změny 4,232 6,109 3,013 +25,3 +31,7 +20,9 185,7 268,0 132,2

O. ŽP 0,844 +21,8 37,0

Ostatní 2,570 -1,9 112,7

Poznámka: změna proti roku 2004 v %; relace: celková průměrná hodnota = 100

Růstový trend se projevil také v případě průměrných hodnot jednotlivých druhů staveb. Průměrná hodnota bytových budov v roce 2005 dosáhla 2,279 mil. Kč a proti roku 2004 se zvýšila o +11,1 %. Průměrná hodnota bytové novostavby dosáhla 4,435 mil. Kč. Tuto relativně vysokou hodnotu ovlivňuje velkým podílem změny dokončených staveb, proto je celková hodnota relativně nízká. Obdobná je i situace u hodnoty nebytových budov, 4,232 mil. Kč -celkem. Také zde se výrazně projevil vliv podílu změn dokončených staveb (průměrná hodnota změny dosáhla 3,013 mil. Kč, průměrná hodnota novostavby 6,109 mil. Kč). Výraz-


II - Stavebnictví

ně nižší byla průměrná hodnota staveb k ochraně životního prostředí, přibližně třetina celkového průměru. V povolených bytových budovách by mělo vzniknout 38.711 nových bytů, z toho v novostavbách 32.887, při změnách dokončených bytových budov 5.824 nových bytů a v nebytových budovách dalších 2.917 nových bytů. Proti roku 2004 by v bytových budovách mělo vzniknout o +4,1 % více nových bytů, z toho v novostavbách o +7,4 % a při změnách existujících budov o -11,3 %. V nebytových budovách se počet nových bytů proti předchozímu roku zvýšil o +5,8 %.

II - 3.22 Zakázky na stavební práce Zakázky ke konci roku ... 2000 Celkem z toho v zahraničí tuzemsku

102,644 2,611 100,033

Zakázky zahraniční tuzemské

2,5 97,5

2001

2002 2003 mld. Kč, běžné ceny 118,912 136,501 158,451 3,242 2,420 2,589 115,670 134,081 155,862 procenta; zakázky celkem = 100 2,7 1,8 1,6 97,3 98,2 98,4

2004

2005

212,499 11,315 201,184

205,390 11,350 194,040

5,3 94,7

5,5 94,5

Od roku 1993, od kdy jsou zakázky statisticky sledovány (zakázky na práce charakteru „hlavní stavební výroby“ ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci - OKEČ 451 a 452), do konce roku 2004 se stav zakázek v běžných cenách zvýšil téměř trojnásobně, z cca 71 mld. Kč na 212,5 mld. Kč.V roce 2005 objem zakázek poklesl. I přes zvýšení podílu zahraničních zakázek v roce 2004 na více než trojnásobek (což se přeneslo i do roku 2005), výrazně převládaly tuzemské zakázky. Tuzemské zakázky ke konci roku ... podle charakteru prací 2000 Nová výstavba * Opravy a údržba Ostatní práce

95,387 4,485 0,161

Nová výstavba * Opravy a údržba Ostatní práce

92,9 4,4 0,2

2001

2002 2003 mld. Kč, běžné ceny 110,823 127,777 147,686 4,749 6,182 7,379 0,098 0,122 0,797 procenta; zakázky celkem = 100 93,2 93,6 93,2 4,0 4,5 4,7 0,1 0,1 0,5

2004

2005

193,299 7,099 0,786

185,750 7,596 0,693

91,0 3,3 0,4

90,4 3,7 0,3

* včetně rekonstrukcí a modernizací

Ze zakázek na práce v tuzemsku převažuje podíl zakázek na novou výstavby, včetně rekonstrukcí a modernizací.


II - Stavebnictví

Meziroční nárůsty objemů zakázek k 31. 12. 2005 podle směrů výstavby Celkem

Zahr.

celkem

- 3,3

+0,3

-3,6

Tuzemské zakázky Nová výstavba+rekonstrukce+modernizace O+Ú Ost. p. Nová v. Byt. b. NB/NV NB/V Inž. s. VH s. procenta +7,0 -11,8 -3,9 +16,3 +13,9 +27,5 -15,3 -10,8

K 31. 12. 2005 se proti roku 2004 snížil celkový objem zakázek o cca -3,3% a přibližně stejným tempem poklesl i objem tuzemských zakázek a zakázek na novou výstavbu (vč. rekonstrukcí a modernizací). Oproti loňskému roku nedošlo k růstu ve všech směrech ani ve všech směrech nové výstavby. Největší pokles zaznamenaly inženýrské stavby o cca -15%, dále pak vodohospodářské stavy o -10,8%. Nadprůměrně vzrostl objem zakázek na nebytové výrobní a nevýrobní budovy. Struktura zakázek na novou výstavbu* ke konci roku ... 2000 Budovy - bytové - nebyt. nevýrobní - nebytové výrobní Stavby inženýrské vodohosp. Budovy - bytové - nebyt. nevýrobní - nebytové výrobní Stavby inženýrské vodohosp.

2001

2002 2003 mld. Kč, běžné ceny

2004

2005

13,636 13,234 18,506 20,455 22,053 25,637 28,062 26,849 29,115 40,998 33,384 38,011 11,003 8,956 7,525 8,701 12,079 15,397 40,517 59,807 70,352 74,109 122,508 103,785 2,169 1,977 2,279 3,422 3,275 2,920 procenta; nová výstavba + rekonstrukce + modernizace = 100 14,3 29,4 11,5 42,5 2,3

11,9 24,2 8,1 54,0 1,8

14,5 22,8 5,9 55,1 1,8

13,8 27,8 5,9 50,2 2,3

11,4 17,3 6,2 63,4 1,7

13,8 20,5 8,3 55,9 1,6

* včetně rekonstrukcí a modernizací

Ve struktuře zakázek došlo meziročně především ke snížení podílu zakázek na inženýrské stavby, a to o -7,5 procentních bodů. O desetinu bodu se snížil také podíl zakázek na vodohospodářské stavby. Podíly zakázek ostatních směrů nové výstavby se meziročně zvýšily, přibližně o + 2 %. Na konci roku 2005 se proti roku 2004 snížila průměrná velikost zakázky, z 13,707 mil. Kč na 12,536 mil. Kč, tj.cca o -8,5 %. V následujících 6 měsících, tj. v 1. pololetí 2006 mělo být z objemu zakázek v zásobě realizováno 41,7 % (z počtu 79,5 %), což bylo přibližně stejně, jako v předchozím roce. V dalším pololetí (tj. 2. pololetí 2006) má být realizováno dalších 30,4 % objemu (13,9 % počtu), tj. o něco více než v předchozím roce.


II - Stavebnictví

Podíly veřejného sektoru podle objemu v % Stav k 31.12. 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Tuzemsko 64,6 69,9 72,5 71,2 77,1 69,1

Nová výstavba 64,8 70,2 72,3 71,1 77,1 68,5

Budovy bytové 48,9 42,9 47,4 35,1 37,9 20,6

Budovy nebyt.nevýr 59,8 61,9 58,8 58,2 61,4 56,9

Budovy nebyt. výr. 20,9 27,8 37,3 41,6 21,4 13,9

Inženýrské stavby 84,5 85,8 88,0 90,8 93,6 92,1

Vodohosp. stavby 81,1 86,1 76,0 90,4 90,3 89,2

Významné postavení si v roce 2005 zachoval jako zadavatel veřejný sektor, a to jak v nové výstavbě, tak v opravách a údržbě a v ostatních pracích; v nové výstavbě měl převahu zejména ve svých tradičních směrech výstavby, jako jsou inženýrské a vodohospodářské stavby. I když oproti předchozím letům se podíl veřejných zakázek prakticky ve všech oborech snížil.Veřejné a soukromé zakázky se také lišily svou velikostí: průměrná velikost veřejné zakázky byla více než dvounásobná (19,9 proti 6,6 mil. Kč).

II - 3.3 CENY STAVEBNÍCH PRACÍ 1994

1995

114,0

110,9

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Indexy ročního růstu cen stavebních prací; předchozí rok = 100,0 111,3 111,3 109,3 104,5 104,0 104,0 102,7 102,2

2004

2005

103,7

103,0


II - Stavebnictví

Po výrazném vzestupu cen stavebních prací na začátku 90. let (v návaznosti na všeobecný růst cen, který sledoval odstranění cenových diskrepancí z předchozího období centrálně řízené ekonomiky) se růstový trend sice zachoval, ale roční tempa růstu se postupně snižovala. Snižování probíhalo pozvolna s výjimkou skoků v letech 1994 a 1999. Rok 2004 přinesl v tomto směru změnu a to zvýšení růstového trendu o +1,5 procentního bodu, ale již v roce 2005 se tento zase snížil o +0,7 p.b..

Stejné období předch. r. = 100 Ceny stavebních prací (OKEČ 45) Ceny stavebních děl (CZ - CC) - budovy bytové - budovy nebytové nevýrobní - budovy nebytové výrobní - inženýrské stavby - vodohospodářské stavby

2003 102,2 102,2 102,2 102,1 102,1 102,2 102,7

2004 103,7 103,7 103,7 103,4 104,1 103,6 102,7

2005 103,0 102,9 102,8 102,8 103,1 103,1 102,6

2005 - 2004 -0,7 -0,8 -0,9 -0,6 -1,0 -0,5 -0,1

* rok 2003 Ceny stavebních děl (OKEČ 46)

Ke zvýšení temp růstu došlo v roce 2004 ve všech směrech výstavby, naopak v roce 2005 došlo ke snížení temp růstu ve všech směrech výstavby: nejmarkantněji se meziročně zpomalil růst cen nebytových výrobních budov, o -1 p. b., naopak k nejmenšímu snížení resp. ke stagnaci došlo v případě cen vodohospodářských staveb, a sice o -0,1 p. b. Roční tempa růstu byla v jednotlivých směrech výstavby se pohybovala většinou v intervalu +2,6 až +3,1 %. V průběhu roku mělo tempo růstu snižující charakter ve všech směrech výstavby. Nejvyšších hodnot dosáhlo v 1. čtvrtletí. – indexy cen přesáhly 104,0 (rozsah 104,0 -104,4), a naopak ve 4. čtvrtletí byly hodnoty nejnižší ( rozsah 102,3 -103,2).


II - Stavebnictví

II - 4

PRACOVNÍCI A MZDY

II - 4.1 ZAMĚSTNANOST II - 4.11 Zaměstnanost v odvětví Pracovníci v odvětví stavebnictví 1990 1995 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Počet pracovníků 402,5 455,4 443,2 439,0 428,4 435,6 438,6 451,1 457,5

Předch.obd. =100 99,1 97,6 101,7 100,7 102,8 101,4

Rok 1990 = 100 100,0 113,1 110,1 109,1 106,4 108,2 109,0 112,1 113,7

Podíl v % 7,5 9,2 9,3 9,3 9,0 9,1 9,3 9,5 9,5

Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví se postupně zvyšoval z cca 200 tisíc v roce 1950 a v 70. letech překračuje 400 tisíc osob. V 2. polovině 90. let došlo k mírnému snižování, v posledních letech se počet opět mírně zvýšil a v roce 2004 přesáhl 450 tis. pracovníků a v roce 2005 se přiblížil ke 460 tis.. Změny byly ovlivňovány konjunkturálním vývojem, restrukturalizací firem a růstem produktivity práce. Zaměstnanost v ČR podle odvětví v roce 2005 (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve 4. čtvrtletí) Stavebnictví Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství, chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje Finanční zprostředkování Nemovitosti, pronájem, podnikatelské činnosti Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem

tisíc osob 457,5 144,5 52,2 1 319,1 73,5 612,1 181,1 356,8 98,2 304,1 339,7 306,4 322,7 189,6 4 803,7

% 9,5 3,0 1,1 27,5 1,5 12,7 3,8 7,4 2,0 6,3 7,1 6,4 6,7 3,9 100,0

2000 = 100 105,1 62,5 95,3 100,1 95,0 97,4 103,7 98,0 104,8 107,0 105,4 99,8 106,5 98,9 101,7


II - Stavebnictví

V roce 2005 se stavebnictví podílelo na zaměstnanosti (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním v ČR) z 9,5% a počet pracovníků dosáhl 457,5 tisíc osob. V tomto roce počet zaměstnaných ve stavebnictví vzrostl o +6,4 tisíce osob a tento obor se tak zařadil k 8 růstovým odvětvím. Z hlediska podílu pracovníků ve stavebnictví byla Česká republika na srovnatelné úrovni např. s Itálií, Portugalskem, Německem, Rakouskem nebo Švýcarskem. Pracovníci (P) - zaměstnanci (Z) - podnikatelé (Po) ve vybraných odvětvích

Celkem v hlavním zaměstnání ve 4. čtvrtletí Stavebnictví Zemědělství, myslivost a související činnosti Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží Doprava, skladování a spoje Nemovitostí, pronájem, podnikatel. činnosti

P tisíce 4 803,7 457,5 144,5 52,2 1319,1 612,1 356,8 304,1

Z tisíce 4 026,4 292,7 102,3 50,7 1221,3 461,9 310,9 198,2

%* 83,8 64,0 71,0 97,1 92,6 75,5 87,1 65,2

tisíce 724,6 160,6 23,3 1,5 90,7 141,4 43,5 102,1

Po bez Z. 547,8 134,3 19,7 1,2 61,6 43,3 33,2 84,4

% ** 75,6 83,6 84,5 80,0 67,9 30,6 76,3 82,7

Vysvětlivky: * z počtu pracovníků; ** podnikatelé bez zaměstnanců z počtu podnikatelů celkem Rozdíl mezi součtem počtu zaměstnanců a podnikatelů a počtem pracovníků jsou další kategorie pracovníků, jako např. členové produkčních družstev, počet pomáhajících rodinných příslušníků apod.

Většina pracovníků ve všech odvětvích měla postavení zaměstnanců. V souhrnu za všechna odvětví ve 4. čtvrtletí 2005 tvořil podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti 84 %. Ve stavebnictví byl podíl zaměstnanců již tradičně nejnižší ze všech odvětví, 62,4 % (292,7 tis. osob). Stavebnictví má své specifikum. Z celkového počtu 160,6 tisíc podnikatelů ve stavebnictví měli výraznou převahu podnikatelé bez zaměstnanců, kterých bylo 134,3 tisíc (tj. 83,6 % - téměř nejvyšší podíl ze všech oborů); na celkovém počtu podnikatelů bez zaměstnanců se stavebnictví podílelo téměř celou čtvrtinou. Podle odhadu FIEC (federace evropských stavebních zaměstnavatelských svazů Fédération de l’Industrie Européenne de la Construction) se na začátku této dekády v členských zemích EU pohybovaly podíly zaměstnanců z celkového počtu pracovníků ve stavebnictví většinou nad úrovni České republiky. Belgie Dánsko Finsko Francie

79 % 87 % 80 % 85 %

Itálie Německo Portugalsko Rakousko

62 % 79 % 75 % 93 %

Spoj. král. Španělsko Švédsko EU 15

60 % 79 % 85 % 70 %

Ve skladbě pracovníků českého stavebnictví podle pohlaví byl nadprůměrný podíl mužů: zatímco ve 4. čtvrtletí 2005 podíl mužů na úrovni celé ekonomiky dosáhl 56,7 % (pokles 11% proti roku 2004), ve stavebnictví to bylo 91,7 %. To odráželo, kromě jiného, vysokou fyzickou náročnost stavebních profesí a prací, jak vlivem hmotnosti stavebních materiálů a konstrukcí, tak vlivem charakteru pracovišť (provizória) a klimatu (práce v otevřeném prostoru). Vysoký podíl mužů má ve stavebnictví dlouhodobý charakter.


II - Stavebnictví

Věková struktura pracovníků stavebnictví v % 25 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 13,2 39,2 36,9

15 - 24 let 7,2

60 a více let 3,5

Věková struktura pracovníků stavebnictví byla přibližně shodná s průměrnou celoodvětvovou strukturou, resp. se strukturou ve zpracovatelském průmyslu.

II - 4.12 Zaměstnanci v podnicích s 20 a více zaměstnanci Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2005 průměrný evidenční počet zaměstnanců zvýšil proti roku 2004 přibližně o +7 500 osob, tj. o +4,9 %. Stavebnictví je sezónním odvětvím, co znamená, že průměrné evidenční měsíční stavy zaměstnanců od počátku roku (150.721) narůstaly až do srpna (167.916), v následujících třech měsících se pohybovaly nad 166 tisíci osob, v závislosti na sezónních výkyvech produkce, v prosinci pak průměrný evidenční počet zaměstnanců klesl nad 162,5 tisíc osob. Zaměstnanci stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci pod právní formy

Celkem z toho soukromé podniky nezapsané v OR soukromé podniky zapsané v OR veřejné obchodní společnosti společnosti s ručením omezeným akciové společnosti družstevní organizace ostatní hospodářské organizace

Průměrný evidenční počet 2004 2005 152 674 159 867 5 306 2 380 877 83 494 59 922 707 719

Index 2004 = 100 104,7

5 948 2 363 938 89 468 60 338 923 840

112,1 99,3 106,9 107,2 100,7 130,6 116,9

K nárůstu počtu zaměstnanců došlo u všech podniků kromě soukromých zapsaných v obchodním rejstříku. Struktura zaměstnanosti podle organizačně právní formy podniků nezaps. 2000 2001 2002 2003 2004 2005

5,2 5,3 4,8 4,7 4,3 3,7

zapsané 1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 1,5

Podniky soukromé v. o. s. s. r. o. akc. sp. p r o c e n t a 1,1 50,9 40,1 1,1 51,6 39,0 1,1 52,8 38,6 1,0 52,7 38,6 0,8 53,8 38,1 0,6 55,3 37,3

celkem 99,1 99,0 99,1 99,0 99,0 98,9

Poznámky a vysvětlivky: Vzhledem k počtu subjektů nejsou údaje za kategorii “státní podniky” publikovány nezaps. - soukromé podniky nezapsané v obchodním rejstříku zapsané - soukromé podniky zapsané v obchodním rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti s. r. o. - společnosti s ručením omezeným

Organizace družst. ostatní 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,6

0,2 0,3 0,3 0,4 0,5 0,5


II - Stavebnictví

Z tabulky vyplývá, že - více než polovina zaměstnanců pracovala ve společnostech s ručením omezeným a jejich podíl vzrostl, - necelých 40 % zaměstnanců pracovalo v akciových společnostech; jejich podíl se mírně snížil, - podniky nezapsané v obchodním rejstříku se na celkové zaměstnanosti podílely přibližně ze 4 % a jejich podíl má klesající tendenci, - podíly soukromých podniků zapsaných do obchodního rejstříku a veřejných obchodních společností byly v podstatě stálé, na úrovni kolem 1,5 % resp. 0,6% - podíly podniků ostatních právních forem, tj. družstevních a ostatních organizací, měly zanedbatelné podíly kolem půl procenta. Souhrnně lze konstatovat, že struktura zaměstnanosti podle právní formy podniků byla v porovnání s předchozím obdobím relativně neměnná. Při bližším zkoumání se dá konstatovat, že se nepatrně zvyšuje podíl společností s ručením omezeným na úkor akciových společností. Zaměstnanci podle velikosti podniků

Celkem z toho podniky s 20 - 49 50 - 299 300 - 499 500 - 999 1000 a více zam.

Zaměstnanci Struktura Prům. evid. počet Index 2004 2005 ‘04=100 2005 154 100 161 630 104,9 100,0 46 096 67 006 10 179 11 378 19 439

50 368 69 858 10 306 11 731 19 630

109,3 104,3 101,2 103,1 99,6

31,2 43,2 6,4 7,3 12,0

Dělníci Prům. evid. počet Index 2004 2005 ‘04=100 100 883 105 769 104,8 32 739 45 398 6 159 6 604 9 983

35 729 47 156 6 240 6 798 9 847

109,1 103,9 101,3 102,9 98,6

Podíl Z=100 65,4 70,9 67,5 60,5 57,9 50,8

Poznámka a vysvětlivka: Členění velikostních kategorií v tabulce odpovídá přibližně vymezení malých, středních a velkých podniků podle počtu zaměstnanců. Podíl = podíl dělníků ze zaměstnanců v roce 2005

V malých podnicích (s 20 až 49 zaměstnanci) bylo v roce 2005 zaměstnáno více než 30 % všech zaměstnanců, ve středně velkých podnicích (s 50 až 299 zaměstnanci) to bylo více než 43 % a ve velkých podnicích cca čtvrtina všech zaměstnanců. Proti struktuře z předchozího roku se v roce 2005 snížil počet zaměstnanců i dělníků ve velkých podnicích, a to ve prospěch především malých, ale i středních podniků: - počet zaměstnanců a jejich podíl na celkové zaměstnanosti v malých podnicích se zvýšil o cca 4.200 tisíce, tj.. více než 9 %; počet dělníků se zvýšil cca o +2.200 osob, tj. téměř o +9 %, - počet zaměstnanců a jejich podíl se ve středně velkých podnicích zvýšil o téměř +3 tisíce osob, tj. více než o +4 %; počet dělníků se zvýšil o cca 1.800 osob, tj. téměř o +4 %, - počet zaměstnanců ve velkých podnicích se snížil o -191 zaměstnanců, tj. o -0,4 %; počet dělníků se snížil o -136 osob, tj. o –1,4 %. Největší podíl z počtu zaměstnanců měli dělníci v malých podnicích, více než 70 %. Ve středně velkých podnicích byl jejich podíl nižší než 70 % a ve velkých podnicích se pohyboval na úrovni cca 50 až 60 %, tento stav přibližně odpovídá předchozímu roku.


II - Stavebnictví

Zaměstnanost podle institucionálních sektorů

2004 Zaměstnanci Dělníci 2005 Zaměstnanci Index - ‘03 = 100 Dělníci Index - ‘03 = 100 Podíl ze zam.

Nef. podniky veřejné

Nef. podniky soukromé

Podniky pod zahr. kontrolou

Sektor domácností

3 432 1 755

127 997 84 519

16 902 9 981

5 768 4 628

3 376 98,4 1 705 97,1 50,5

134 171 104,8 88 312 104,5 65,8

17 586 104,0 10 619 106,4 60,4

6 496 112,6 5 132 110,9 79,0

V roce 2005 došlo k růstu počtu zaměstnanců v podnicích téměř všech institucionálních sektorů, nejvíce v sektoru domácností, o +12,6 %. Výjimkou byl sektor nefinančních veřejných podniků, kde se počet zaměstnanců proti roku 2004 snížil o –2,9 %. Obdobný vývoj byl zaznamenán i v roce 2004. Podobně se vyvíjel i počet dělníků. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v sektoru domácností, a to +10,9 %. V sektorech soukromých nefinančních podniků a podniků pod zahraniční kontrolou se změna (nárůst) pohybovala kolem 6%. V nefinančních veřejných podnicích se počet dělníků snížil o –2,9 %.

II - 4.2 M Z D Y II - 4.21 Mzdy v odvětví Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví v roce 2005

Stavebnictví Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Chov ryb, rybolov Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Obchod, opravy motor. voz. a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Nemovitostí a pronájmy, podnikatel. činnosti Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby C e l k e m

Mzda Kč 18 963 13 878 15 986 22 484 17 825 24 186 19 040 13 393 20 579 37 406 21 147 22 307 17 184 17 529 15 622 19 030

Růst % +4,9 +5,6 +4,0 +6,3 +4,6 +6,9 +3,8 +3,0 +6,0 +5,6 +8,0 +8,9 +4,7 +4,6 +6,0 +5,5

Relace % 99,6 72,9 84,0 118,2 93,7 127,1 100,1 70,4 108,1 196,6 111,1 117,2 90,3 92,1 82,1 100,0


II - Stavebnictví

V roce 2005 průměrná měsíční mzda ve stavebnictví: - dosáhla absolutní výše 18.963 Kč, - proti roku 2004 se zvýšila o +892 Kč, tj. o +4,9 %, - ze 14 odvětví byla svou výší na 7. místě, meziročním tempem růstu na 8. místě a meziročním absolutním přírůstkem na 6. místě a

II - 4.22 Mzdy v podnicích s 20 a více zaměstnanci Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci vzrostla průměrná nominální měsíční mzda v roce 2003 o + 6,1 % a roce 2004 o + 6,2 %, rok 2005 přinesl také ale poněkud nižší růst + 3,8 %. U manuálně pracujících nominální měsíční mzda také vzrostla i když poněkud méně. Měsíční nominální mzda zaměstnanců a dělníků podle sektorů Kč Mzdy zaměstnanců - celkem - p. nefin. veřejné - p. nefin. soukromé - p. pod zahr. kontrol. - sektor domácností Mzdy dělníků - celkem - p. nefin. veřejné - p. nefin. soukromé - p. pod zahr. kontrol. - sektor domácností

Rozdíl 2005 - 2004

2004 = 100

18 233 17 496 17 652 24 717 12 576

690 1 025 652 1 132 578

103,8 105,9 103,7 104,6 104,6

14 923 16 066 14 749 17 362 12 397

377 610 378 312 504

102,5 103,8 102,6 101,8 104,0

- V roce 2005 nejvyšší absolutní výši i absolutní růst a dosáhla mzda v podnicích pod zahraniční kontrolou: absolutní přírůstek +1.132 Kč, průměrná měsíční mzda 24.717 Kč. Průměrná měsíční mzda v těchto podnicích také vysoko překročila celkový průměr, o +36,6 %. - Nejvyšší relativní přírůstek a 2. místo, co do absolutního přírůstku, byla mzda v nefinančních veřejných podnicích (tempo růstu +5,9 %, přírůstek +1.025 Kč, průměrná výše mzdy v těchto podnicích byla o 2,1 % pod celkovým průměrem). - Nejnižší průměrná měsíční mzda a nejnižší meziroční absolutní přírůstek byly v sektoru domácností (tempo růstu +4,6 %, absolutní přírůstek 578 Kč, průměrná měsíční mzda 12.576 Kč, o –30,5 % pod celkovým průměrem). Podobný vývoj zaznamenala také mzda dělníků. V porovnání se zaměstnaneckými mzdami byl ale jejich růst pomalejší. I tyto mzdy byly nadprůměrné v podnicích pod zahraniční kontrolou a v nefinančních veřejných podnicích. Celkově byla úroveň dělnických mezd na 80,9 % mezd zaměstnaneckých: nejvyšší podíl měly mzdy dělníků v podnicích pod zahra-


II - Stavebnictví

niční kontrolou, 93 %, naopak nejnižší v sektoru domácností, necelých 70 % (což souvisí i s velikostí a tudíž zaměstnaneckou strukturou podniků těchto sektorů). Poměrně vysoký podíl byl v nefinančních veřejných podnicích, 88,1 %, zatímco v nefinančních soukromých podnicích to byla 79,9 %. Měsíční nominální mzda zaměstnanců podle právní formy podniků

C e l k e m Soukromé podniky celkem - soukromé podniky nezapsané v OR - soukromé podniky zapsané v OR. - veřejné obchodní společnosti - společnosti s ručením omezeným - akciové společnosti Družstevní organizace Ostatní hospodářské organizace

Prům. měs. mzda Kč 2004 2005 18 233 18 923 18 271 18 977 12 603 13 137 14 721 15 282 16 681 17 129 16 493 16 799 21 458 22 996 14 247 13 373 14 047 14 720

Index 2004 = 100 103,8 103,9 104,2 103,8 102,7 101,9 107,2 93,9 104,8

Přírůstek ‘05 - ‘04 690 706 534 561 448 306 1 538 -874 673

Relace %* 2005 100,0 100,3 69,4 80,8 90,5 88,8 121,5 70,7 77,8

* relace k celkovému průměru

Podle organizačně právních forem podniků nejvíce, relativně i absolutně, vzrostla průměrná měsíční mzda v akciových společnostech, o +7,2 %, resp. o +1.538 Kč. Její výše téměř dosáhla 23.000 Kč a nad celkovým průměrem byla o +21 %. V podnicích ostatních organizačních forem nedosáhla měsíční mzda průměrnou výši: ve veřejných obchodních společnostech o –9,5%, ve společnostech s ručením omezeným o -11,2 %, v ostatních podnicích o cca – 20-30 %. Měsíční mzda podle velikosti podniku

2004 2005 ‘04=100 rozdíl

Σ‘05=1

2004 2005 ‘04=100 rozdíl

Σ‘05=1

24

49

74

14 544 14 845 102,1 301 0,78

15 410 15 664 101,7 254 0,83

16 130 16 600 102,9 470 0,88

24

49

74

13 398 13 650 101,9 252 0,89

13 860 14 022 101,2 162 0,92

14 295 14 735 103,1 440 0,96

Podniky s počtem zaměstnanců do 99 199 299 399 Zaměstnanci 17 145 17 070 18 085 19 210 17 517 17 580 18 561 20 041 102,2 103,0 102,6 104,3 372 510 476 831 0,93 0,93 0,98 1,06 Podniky s počtem zaměstnanců do 99 199 299 399 Dělníci 14 701 14 650 14 627 16 158 14 994 14 976 15 243 16 688 102,0 102,2 104,2 103,3 293 326 616 530 0,98 0,98 1,00 1,09

Vysvětlivky k předchozí tabulce:: 2005, 2004 - mzda v Kč ‘04=100 - předchozí rok = 100 rozdíl - rozdíl mzdy v roce 2005 proti roku 2004 v Kč Σ‘05=1 - celkový průměr v roce 2005 = 1

499

999

více

19 907 20 236 101,7 329 1,07

22 458 23 892 106,4 1434 1,26

26 697 29 692 111,2 2995 1,57

499

999

více

16 664 16 411 98,5 -253 1,07

17 134 18 108 105,7 974 1,18

18 176 19 259 106,0 1083 1,26


II - Stavebnictví

O měsíčních mzdách podle velikosti podniků lze konstatovat: • Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců jevila silnou závislost na velikosti podniku (podle počtu zaměstnanců): - mzda zaměstnanců v malých podnicích (s 20 až 49 zaměstnanci) dosáhla v roce 2005 jen cca 80 % celkového průměru, ve středně velkých podnicích (s 50 až 299 zaměstnanci) 88 až 98 % a ve velkých podnicích až 157 % celkového průměru, - mzda dělníků v malých podnicích dosáhla cca 90 % celkového průměru, ve středně velkých podnicích 96 až 100 % a ve velkých podnicích až 126 %. • Patrná byla také závislost meziročního přírůstku mzdy zaměstnanců na velikosti podniku. Přírůstek se pohyboval od cca +254 Kč v malých podnicích přes cca +400 až +800 Kč ve středně velkých podnicích až k +2.995 Kč v největších podnicích. Podobně tomu bylo i v případě mezd dělníků, když v malých podnicích přírůstek mzdy dosáhl cca +200 Kč, ve středně velkých podnicích až +600 Kč a v největších podnicích +1.000 Kč. • S velikostí podniku se také snižoval poměr měsíční mzdy dělníků a zaměstnanců, a to z cca 92 % v malých podnicích na 68 % v největších podnicích.

II - 4.3 PRODUKTIVITA PRÁCE Produktivita práce (PP) v roce 2005 PP z hodnoty „S“ (Kč) Meziroční tempo růstu (%) PP z hodnoty „ZSV“ (Kč) Meziroční tempo růstu (%)

ve srovnatelných cenách 1 540 080 +0,2 -

v běžných cenách 1 798 379 +3,0 1 351 721 +9,0

Ve vývoji produktivity práce (z hodnoty „S“) došlo k obratu roku 2000. Po snížení o -0,8 % v roce 1999 se produktivita v roce 2000 zvýšila a růst byl dosažen i v dalších letech: v roce 2005 dosáhla 1.540.080 Kč a proti roku 2004 vzrostla o +0,2 % (ve srovnatelných cenách), resp. 1.798.379 Kč, tj. +3,0 % (v běžných cenách). Znamenalo že nepředstihla růstu měsíční mzdy (který dosáhl +3,8 %) . Produktivita práce podle institucionálních sektorů Nefin. p. veřejné

Nefin. p. soukromé P. pod zahr. kontrolou Produktivita práce v tis. Kč v cenách roku 2000 1 484 2 346 1 471 2 510 99,1 107,3 -4,6 +2,7

2004 890 2005 910 index 102,3 P-M -3,6 Vysvětlivky k předchozí tabulce: index - rok 2003 = 100 P - M - rozdíl tempa růstu produktivity a měsíční mzdy

Domácnosti 731 666 91,2 -13,4

Nejvyšší produktivitu práce dosáhly podniky pod zahraniční kontrolou: v roce 2005 překročila 2,5 mil. Kč (ve srovnatelných cenách). Tempo růstu produktivity bylo nejvyšší právě v podnicích pod zahraniční kontrolou a přesáhlo +7 %.Přibližně o 1 mil.nižší než produktivita v podnicích pod zahraniční kontrolou byla produktivita v soukromých podnicích (1,5


II - Stavebnictví

mil. Kč). Nejnižší produktivita byla dosažena v sektoru domácností, cca 666 tis. Kč při poklesu přes 9%. Předstih růstu produktivity před růstem mezd byl dosažen pouze v podnicích pod zahraniční kontrolou, kde rozdíl mezi tempem růstu produktivity a mezd dosáhl necelé 3 procentní body ve prospěch růstu produktivity. V ostatních podnicích a v domácnostech růst produktivity zaostal za růstem měsíční mzdy o 3,6 až 13,4 p. bodu. Proti předchozímu roku došlo k výrazným změnám, kdy největší předstih dosáhla produktivita v v soukromých podnicích, ale k největšímu zaostání došlo právě jako letos u domácností. Produktivita práce podle velikosti podniků 24 2004 2005 index P-M

948 905 95,4 - 6,7

49 1 075 984 91,5 - 10,2

Podniky s počtem zaměstnanců do 74 99 199 299 399 Produktivita práce, tis. Kč, ceny roku 2000 1 115 1 296 1 220 1 814 1 654 1 058 1 188 1 104 1 827 1 746 94,8 91,7 90,5 100,7 105,5 - 8,1 - 10,5 - 12,5 - 1,9 1,2

Vysvětlivka: index - rok 2003 = 100 P - M - rozdíl tempa růstu produktivity a měsíční mzdy

499

999

více

1 465 1 659 113,3 11,6

2 041 2 212 108,4 2,0

3 207 3 665 114,3 3,1


II - Stavebnictví

Výše produktivity práce byla téměř přímo úměrná velikosti podniku, tzn. „čím větší podnik, tím vyšší produktivita“ (, s výjimkou podniků s 200 až 399 zaměstnanci.) : v malých podnicích dosáhla přibližně 1 mil. Kč, ve středně velkých od 1,0 do 1,8 mil. Kč a ve velkých podnicích od 2 do 3,6 mil. Kč. Produktivita se meziročně zvýšila ve velikostních kategoriích nad 200 zaměstnanců. Projevila se také závislost tempa růstu produktivity na velikosti podniků: ve středně velkých podnicích dosahovalo tempo i jen několika desetin procenta, kdežto v podnicích s 1000 a více zaměstnanci dosáhlo kolem +14 %. Relace růstu produktivity a měsíční mzdy dosáhla předstihu růstu produktivity před růstem mezd jen v podnicích s 300 a více zaměstnanci, k významnějšímu předstihu došlo v kategorii s 400 – 499 zaměstnanci (11,6%). V menších podnicích nepředstihlo tempo růstu produktivity růst mezd.


II - Stavebnictví

II - 5 HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY

II - 5.1

HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY

(PODNIKŮ SE 100 A VÍCE ZAMĚSTNANCI) Stavební podniky se 100 a více zaměstnanci vyprodukovaly v roce 2005 stavební práce podle dodavatelských smluv (hodnota „S“) za 189,3 mld. Kč a svými vlastními pracovníky (hodnota „ZSV“) za 122,0 mld. Kč, což více než polovina celkové stavební produkce. Lze je proto považovat za reprezentativní vzorek všech stavebních podniků. Podíl ziskových podniků % ztrátových podniků % Rentabilita nákladů % vlastního kapitálu % výnosů % aktiv % Hospodářský výsledek na 1 zaměstnance tis. Kč Mzdová nákladovost % Podíl přidané hodnoty z výkonů % Produktivita práce z přidané hodnoty tis.Kč Délka obrátky zásob (dny)

2004 83,1 16,9 4,5 21,2 4,3 7,6 113,2 8,5 18,6 538,5 22,1

2005 85,8 14,2 4,6 21,3 4,4 7,9 148,9 8,4 18,0 562,7 21,0

05/04 +3,3 -16,0 +3,1 +0,6 +2,3 +3,9 +31,5 -1,8 -3,1 +4,5 -5,0

Vysvětlivky: 05/04, = meziroční změny v procentních bodech nebo v %

Vývoj ekonomiky těchto podniků lze v roce 2005 považovat za příznivý, protože: • Vzrostl hospodářský výsledek na 1 zaměstnance • Tvorba vlastních zdrojů výrazně vrostla • Produktivita práce z přidané hodnoty vzrostla o +4,5 a překročila půl milionu Kč. • Vzrostly investice do strojů a zařízení, stav zásob se zvýšil meziročně o + 5,7 %, z toho nedokončená výroba o +5,6 %, čímž se zvýšila potřeba finančních zdrojů. • Růst výnosů předstihl růst nákladů o +0,2 procentního bodu, což ovlivnilo meziroční růst hospodářského výsledku před zdaněním (nárůst o +15,3 %). Dalším důsledkem této skutečnosti bylo zvýšení podílu ziskových podniků na 85,8 % a tomu odpovídající snížení podílu ztrátových podniků (z celkového počtu 271 podniků předkládajících statistický výkaz P 3-04). Přitom zisk ziskových podniků se proti roku 2004 zvýšil o +17,2 % ale ztráta ztrátových podniků se zvýšila o -48 %. Zvýšila se také rentabilita (nákladů, vlastního kapitálu, výnosů i aktiv). • Mzdy vzrostly o 9,9 p.b., ostatní osobní náklady o 2 p.b. ( ovšem náklady celkem vzrostly o +11,7 p.b.) v důsledku toho se mzdová nákladovost v roce 20054 snížila o -1,8 p. b.


II - Stavebnictví

• Výkonová spotřeba více vzrostla (13,0 %), v porovnání s růstem přidané hodnoty (+8,6%), což vedlo k dalšímu snížení podílu přidané hodnoty na výkonech, o -0,6 p. b. na 18,0 %, a k růstu objemu celkových nákladů o +11,7 %. • Výnosnost aktiv vzrostla proti roku 2004 o +3,9 % a zvýšil se také podíl vlastního jmění na aktivech o +3,1 p. b., na 35,2 %.

Specializace firem ⇒ Počet podniků z toho ziskových ztrátových Rentabilita vlastního kapitálu výnosů Hosp. výsledek na 1 zaměstnance Výnosnost aktiv Produktivita práce z přidané hodnoty Délka obrátky zásob

Poz. st. 44 42 2 22,9 5,0 116,6 9,7 479,4 23,2

Vysvětlivky: Poz. st. - pozemní stavitelství NB/NV - nebytové nevýrobní budovy O + Ú - opravy a údržba

Byt. b. - bytové budovy NB/V - nebytové výrobní budovy Nespec - nespecializované podniky

Byt. b. 13 11 2 13,1 1,5 37,3 3,6 371,6 34,9

NB/NV 9 9 0 19,1 5,5 132,9 10,5 443,9 31,3

NB/V 23 22 1 26,6 6,5 148,4 12,0 539,6 15,1

Inž. st. 63 58 5 28,0 5,8 223,7 10,4 700,0 14,9

O+Ú 21 17 4 16,6 4,9 92,1 7,9 429,9 15,5

Nespec 142 115 27 16,7 3,3 116,4 6,1 511,0 24,9

Inž. st. - inženýrské stavitelství

Finančně ekonomické výsledky se lišily podle výrobní specializace podniků. • Podniky orientované převážně na pozemní stavitelství snížily v roce 2005 zisk o – 0,7 mld. Kč (o –40,5 %). Výnosy poklesly o –45,7 %, • Rozhodující část růstu připadla na podniky inženýrských staveb; v podnicích orientovaných na bytovou výstavbu se meziročně snížila rentabilita, v podnicích orientovaných na občanskou výstavbu se naopak zvýšila a zvýšila se u nich i tvorba zisku a nepatrně se snížila zadluženost. • V porovnání s podniky ostatních specializací dosahovaly podniky pozemního stavitelství: - mírně nadprůměrnou rentabilitu - podprůměrnou výší hospodářského výsledku na 1 zaměstnance - mírně nadprůměrnou výnosnost aktiv, - podprůměrnou produktivitu práce z přidané hodnoty, produktivitu z výnosů a produktivitu z výkonů - téměř nejdelší obrátku zásob, (s výjimkou podniků bytové výstavby) • Podniky orientované na inženýrské stavitelství dosáhly - mírně nadprůměrnou rentabilitu, - velmi nadprůměrný hospodářský výsledek přepočtený na 1 zaměstnance, nejvyšší ze všech specializací, - nadprůměrnou výnosnost aktiv a - nejvyšší produktivitu práce z přidané hodnoty. • Podniky orientované především na práce inženýrského stavitelství vytvořily v roce 2005 masu zisku meziročně vyšší o +2,3 mld. Kč. Přesto 58 podniků tohoto zaměření vytvořilo cca 47 % celkového zisku podniků se 100 a více zaměstnanci.


II - Stavebnictví

• V nespecializovaných firmách se zvýšily výnosy o +23 %. Přesto došlo ke zhoršení v oblasti rentability

II - 5.2 PODNIKY POD ZAHRANIČNÍ KONTROLOU Z 271 stavebních podniků se 100 a více zaměstnanci bylo 29 podniků pod zahraniční kontrolou. O jejich významu svědčí, že v roce 2005 zaměstnávaly 16,8 % osob zaměstnaných ve všech těchto podnicích a na výnosech se podílely z 23,4 %. Vybrané finančně ekonomické ukazatele za rok 2005

Počet Počet zaměstnanců Výnosy (mil. Kč) qw

Podniky CELKEM Ukazatel 2004 = 100 271 104,2 75 555 103,9 255 813 111,9 3 385,8 107,6 11 250,5 115,3 21,3 100,5 21,0 95,0

Podniky pod zahraniční kontrolou Ukazatel Podíl v % 2004 = 100 29 9,2 120,8 13 277 16,8 108,5 59 817 24,2 108,1 4 505,3 143,6 99,7 1 989,9 20,4 100,1 16,6 87,7 89,2 15,7 80,5 88,2

Poznámka: Podniky se 100 a více zaměstnanců (zpracováno podle výkazu P3-04)

Porovnání některých finančně ekonomických ukazatelů za roky 2004 a 2005 Celkem 7,6 4,3 21,2 7,9 134,2 3146,1 2893,7 538,5 34,1 22,1

2004 Z. K. 6,0 3,6 18,6 6,0 162,4 4518,2 4119,7 707,9 31,0 17,8

Relace Celkem 0,79 7,9 0,84 4,4 0,88 21,3 0,76 7,6 1,21 148,9 1,44 3385,8 1,42 3122,4 1,31 562,7 0,91 35,2 0,81 21,0

Výnosnost aktiv v % Rentabilita výnosů v % vlastního kapitálu v % aktiv v % Hospodářský výsledek na 1 zaměstnance v tis. Kč Produktivita z výnosů v tis. Kč výkonů v tis. Kč přidané hodnoty v tis. Kč Krytí aktiv vlastním jměním v % Délka obrátky zásob ve dnech Vysvětlivky: Celkem - stavební podniky se 100 a více zaměstnanci celkem Z. K. - stavební podniky se 100 a více zaměstnanci pod zahraniční kontrolou Relace - podniky celkem = 1,00

2005 Z. K. 6,2 3,3 16,6 6,0 149,9 4505,3 4149,2 657,5 34,9 15,7

Relace 0,78 0,75 0,78 0,79 0,01 1,33 1,33 1,17 0,99 0,75

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na produkci podniků s 20 a více zaměstnanci 2001 2002 2003 2004 2005 17,4 % 15,0 % 18,3 % 16,9% 13,3%

V letech 2004 a 2005 podniky pod zahraniční kontrolou, v porovnání s celým souborem podniků se 100 a více zaměstnanci: - byly méně rentabilní; i když se jejich rentabilita výnosů a vlastního kapitálu vůči úrovni celkového průměru zlepšila a celkový průměr rentabilit se snížil zaostaly za ním až o -20 %,


II - Stavebnictví

- v roce 2005 zaostaly o -1,7 % celkový průměr ve výnosnosti aktiv - proti roku 2004 se snížil jejich předstih ve výši hospodářského výsledku na 1 zaměstnance - jednoznačně předstihly ostatní podniky v produktivitě, - v roce 2005 poklesla jejich zadluženost na úroveň 65 % - mají výrazně kratší délku obrátky zásob o cca -5 dni tj. o 25 %. V souhrnu je lze charakterizovat jako produktivnější, ale méně rentabilní. *

*

*

Podle šetření České národní banky stavební podniky se zahraniční majetkovou účastí se sídlem v České republice v roce 2004: - Dosáhly tržby za zboží a služby v objemu 80 756,032 mil. Kč. Na celkových tržbách podniků všech odvětví se stavební podniky podílely 3,2 % a tento jejich podíl se proti roku 2003 snížil o -0,4 procentního bodu. - Pracovalo v nich 18 022 zaměstnanců. Proti předchozímu roku se počet jejich zaměstnanců zvýšil téměř o 7 tisíc na celkovém počtu zaměstnanců podniků pod zahraniční kontrolou všech odvětví se podílely cca 3% - Vytvořily přidanou hodnotu ve výši 14 372,407 mil. Kč, což bylo 17,8 % z objemu tržeb. V porovnání se souhrnem podniků všech odvětví byl podíl přidané hodnoty na tržbách nižší o –3,2 procentního bodu. Na objemu přidané hodnoty vytvořené podniky všech odvětví se stavební podniky podílely z 2,7 %. - V přepočtu na 1 zaměstnance dosáhl objem tržeb za zboží a služby stavebních podniků 4,5 mil. Kč, což bylo o 9,6 % více než dosáhly podniky všech odvětví. Znamená to, že ve stavebních podnicích byla dosahována vyšší „hrubá produktivita“, v porovnání se všemi podniky se zahraniční majetkovou účastí, resp. za podniky ostatních odvětví. - V přepočtu na 1 zaměstnance byla vytvořená přidaná hodnota v objemu 0,8 mil. Kč, která byla nižší o 7,2 % než přidaná hodnota vytvořená v průměru podniků všech odvětví, tzn. že stavební podniky zaostávaly za celkovým průměrem v tvorbě „čisté produktivity“, resp. za podniky ostatních odvětví. Podniky se zahraniční majetkovou účastí se sídlem v ČR

C e l ke m Stavebnictví - podíl z celku - relace k celku

Tržby mil. Kč 2 536 079,566 100,0 % 80 756,032 100,0 % 3,2 %

Zaměstnanci osoby 620 367 18 022 2,9 %

Přidaná hodnota mil. Kč 533 245,885 21,0 % 14 372,407 17,8 % 2,7 %

Tržby Přidaná hodnota tis. Kč / 1 zaměstnanec 4 088,031 859,565 100,0 % 100,0 % 4 480,970 797,492 109,6 %

92,8 %

Stavební podniky s tuzemskou majetkovou účastí v zahraničí v roce 2004: - Dosáhly tržby za zboží a služby v objemu 10 032,478 mil. Kč. Na tržbách podniků všech odvětví se podílely 7,0 %, což bylo méně než v předchozím roce. - Pracovalo v nich 4 342 zaměstnanců, což bylo nejvíce ze všech oborů podniků s tuzemskou majetkovou účastí všech odvětví. Proti roku 2003 se počet zaměstnanců zvýšil o 500. - Vytvořily přidanou hodnotu v objemu 2 310,566 mil. Kč. Proti roku 2003 se objem vytvořené přidané hodnoty zvýšil 1,5krát a na přidané hodnotě vytvořené podniky všech odvětví se stavební podniky podílely ze 15,7 % .


-

II - Stavebnictví

V „hrubé“ a „čisté“ produktivitě stavební podniky značně zaostávaly za podniky všech odvětví (a tím za podniky ostatních odvětví), když dosáhly jen 39,7 % průměrné výše tržeb v přepočtu na 1 zaměstnance, resp. 89,8 % průměrné výše přidané hodnoty. Podniky s tuzemskou majetkovou účastí v zahraničí

C e l ke m Stavebnictví - podíl z celku - relace k celku

Tržby mil. Kč 144 445,116 100,0 % 10 032,478 100,0 % 7,0 %

Zaměstnanci osoby 24 812

Přidaná hodnota mil. Kč 13 285,025 9,2 % 2 088,163 20,8 % 15,7 %

4 342 17,5 %

Tržby Přidaná hodnota tis. Kč / 1 zaměstnanec 5 821,583 535,427 100,0 % 100,0 % 2 310,566 480,922 39,7 %

*

*

89,8 %

*

Za silné stránky českých stavebních podniků je možné považovat: - schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady tuzemských i zahraničních projektů, - vysokou kvalitu architektů a inženýrů, která se opírá o kvalitní vysokoškolské vzdělání a profesní tradici, - vysokou kvalifikovanost a schopnost samostatného rozhodování (improvizace) i pracovníků řemeslných profesí, - relativně dobrou obecnou vzdělanost a profesní tradice pracovníků všech kategorií, - nízké ceny stavebních prací a nízké mzdové náklady, jako „dočasné“ komparativní výhody, - znalost podmínek domácího trhu, východoevropských trhů a trhů zemí třetího světa, dřívějších odběratelů bývalého Československa, a kontakty na nich. Ke slabým stránkám patří: - klesající počty kvalifikovaných řemeslníků, - kriticky nízké počty učňů, zejména některých oborů, - nedostatečná kvalita prací na drobných stavbách (i jako důsledek zrušení povinného stavebního dozoru), - absolutně i relativně vysoký počet drobných firem (ve srovnání se zahraničím).

Prameny ke kapitole II: Publikace ČSÚ: Organizační statistika stav k 31.12. 2005 Stavebnictví České republiky (do roku 2005) Statistická ročenka ČR Přehled vydaných stavebních povolení Statistika stavebních zakázek Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů za 4. čtvrtletí 2005 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil, 4. čtvrtletí 2005 Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1.-4. čtvrtletí 2005 Ostatní prameny:


Top - Stav 100, v: Stavitel, č. 12/2005 L’activité de la construction en Europe 2005, FIEC Stavebnictví v roce 2005, ÚRS Praha, březen 2006 Přímé zahraniční investice 2004, ČNB

II - Stavebnictví

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

Recommend Documents