STATUT. Vysoké školy zdravotnické, o.p.s. Duškova 7, Praha 5

STATUT Vysoké školy zdravotnické, o.p.s. Duškova 7, 150 00 Praha 5

Část první Základní ustanovení Čl. 1 Základní ustanovení V souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) je statut Vysoké školy zdravotnické, o.p.s. základním právním dokumentem vysoké školy, která je vymezena těmito základními údaji: a) Název: Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. b) Sídlo: Praha 5, Duškova 7, PSČ 150 00 c) Typ vysoké školy: neuniverzitní soukromá vysoká škola d) Právní forma: obecně prospěšná společnost e) Symbol pro elektronické spojení: [email protected] f) Zakladatel: doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. g) Název vysoké školy v anglickém jazyce: Medical College v německém jazyce: Krankenpflegehochschule ve francouzském jazyce: École Supérieure de La Santé – L´ organisation non profitaire h) Používaná zkratka: VŠZ i) Statutární orgán: ředitel obecně prospěšné společnosti

Čl. 2 Zaměření a dlouhodobá orientace Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. (dále jen „vysoká škola“) vychází při své dlouhodobé orientaci z dlouhodobého záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) pro oblast vysokých škol a zahrnuje požadavky světové zdravotnické organizace na vzdělávání zdravotnických pracovníků s cílem uznání dosaženého vzdělání v zemích Evropské unie a získání tzv. euroregistrace.

Čl. 3 Činnosti vysoké školy 1. Vysoká škola uskutečňuje studium: a) v akreditovaných studijních programech uvedených v příloze č. 2 tohoto statutu, b) v programech celoživotního vzdělávání v souladu s Řádem celoživotního vzdělávání, c) v programech akreditovaných společně s jinou vysokou školou.

2. Výzkumná, vývojová a další tvůrčí činnost se odvíjí od potřeb zdravotnické praxe. 3. Vysoká škola a) vytváří podmínky a podporuje spolupráci na mezinárodní úrovni, podporuje mobilitu studentů, b) organizuje další činnosti pro rozvoj a posilování vztahů zejména mezi vysokými školami, absolventy vysoké školy orgány státní správy a samosprávy a aktivity pro naplňování poslání, které pro vysokou školu vyplývá z § 1 zákona, c) vytváří podmínky pro výzkumnou, vývojovou a tvůrčí činnost členů akademické obce.

Čl. 4 Studijní program 1. Vysoká škola uskutečňuje bakalářský studijní program a) „Ošetřovatelství“ se studijním oborem - „všeobecná sestra“, b) „Porodní asistence“ se studijním oborem - „porodní asistentka“ c) Specializace ve zdravotnictví“, který se člení na studijní obor - ,,radiologický asistent“, - ,,zdravotnický záchranář“. Standardní doba studia je tři roky, forma studia je prezenční. 2. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. 3. Absolventům studia se uděluje akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem).

Část druhá Studium a přijímání ke studiu ve studijních programech Čl. 5 Přijímání ke studiu 1. Uchazeči o studium na vysokou školu zejména ve vztahu k formě a charakteru přijímacího řízení a k poplatkům spojeným se studiem se dělí takto: a) uchazeč, který dosud nestudoval na žádné vysoké škole, b) uchazeč, který již studoval na vysoké škole a studium řádně ukončil absolvováním a chce studovat ve studijním programu, který není tomuto studiu obsahově příbuzný, c) uchazeč, který již studoval na vysoké škole a studium řádně neukončil, d) uchazeč, který absolvoval shodný studijní obor na vyšší odborné škole zdravotnické a má označení DiS., e) uchazeč, který studuje v rámci studijního programu a chce studovat v jiném studijním oboru. 2. Pro uchazeče uvedeného: a) v odst. 1 písm. a) až d) je přijímací řízení organizováno a vyhlašuje se veřejně, b) v odst. 1 písm. e) se přijímací řízení uskutečňuje na vlastní žádost uchazeče postupem upraveným směrnicí rektora. 3. Na vysokou školu se ke studiu ve studijních programech přijímají uchazeči se státním občanstvím České republiky nebo cizinci.

Čl. 6 Přijímací zkouška 1. Veřejně vyhlášenou součástí přijímacího řízení ke studiu ve studijních programech je zpravidla přijímací zkouška. Vyhlášení přijímacího řízení podle čl. 5 odst. 2 písm. a) bez přijímací zkoušky je podmíněno souhlasem rektora. 2. Přijímací zkouška se skládá z písemné zkoušky, popř. i zkoušky ústní nebo testů z fyzické způsobilosti. 3. Pokud je písemná zkouška pro příbuzné studijní obory ze stejného předmětu, skládá uchazeč přihlášený do studia těchto oborů tuto zkoušku pouze jednou. Výsledek přijímací zkoušky z tohoto předmětu je platný pro ostatní příbuzné studijní obory. 4. Přijímací zkouška může být uchazeči prominuta v návaznosti na předchozí výsledky studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole a studijní aktivity. Podmínky prominutí přijímací zkoušky stanoví rektor.

Čl. 7 Pravidla pro přijímací řízení a podmínky pro přijetí ke studiu 1. Podrobná pravidla pro přijímací řízení a podmínky pro přijetí ke studiu pro daný akademický rok stanoví rektor směrnicí. Tato směrnice musí být zveřejněna na úřední desce vysoké školy nejméně tři měsíce před termínem stanoveným pro podání přihlášky a musí obsahovat zejména: a) lhůtu pro podávání přihlášek a jejich formu, výši poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením a způsob úhrady, b) formu přijímací zkoušky se specifikací předmětů a požadovaných znalostí, c) způsob hodnocení výsledků přijímací zkoušky a dalších skutečností dokládajících předpoklady ke studiu v daném studijním programu, zejména výsledků maturitní zkoušky, d) pravidla upravující prominutí přijímací zkoušky, e) kritéria pro přijetí ke studiu, f) nejvyšší počet studentů, které může vysoká škola přijmout, g) závazné termíny, zejména termíny konání přijímacích zkoušek, a termíny, kdy může uchazeč v souladu s § 50 odst. 6 zákona nahlédnout do svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu, h) způsob posuzování omluv nepřítomnosti při přijímací zkoušce, popř. vymezení možnosti konat přijímací zkoušku v náhradním termínu, i) způsob vedení dokumentace o průběhu a výsledcích přijímací zkoušky.

2. Rektor stanoví směrnicí pravidla prostupnosti pro studium absolventů vyšších odborných škol zdravotnických v oborech akreditovaného bakalářského studijního programu. Jejich součástí je i stanovení rozsahu a časového harmonogramu rozdílových zkoušek.

Čl. 8 Průběh přijímacího řízení 1. Uchazeč podává písemnou přihlášku ke studiu ve zvoleném studijním oboru. Formu přihlášky stanoví rektor směrnicí. Přijímací řízení uchazeče se zahajuje dnem doručení přihlášky vysoké škole. 2. Má-li přihláška formální nedostatky, studijní oddělení vysoké školy ji vrátí uchazeči k opravě a doplnění. Pokud uchazeč ve stanoveném termínu závady neodstraní, nesplnil základní podmínku pro přijetí. 3. Uchazeč, který neuhradí ve stanoveném termínu a určenou formou poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením stanovený podle čl. 11 statutu, nesplnil základní podmínku pro přijetí. 4. K přijímací zkoušce je uchazeč pozván písemně. Nedostaví-li se uchazeč bez písemné omluvy k přijímací zkoušce, nesplnil základní podmínku pro přijetí ke studiu. Uchazeči, který se písemně omluvil do 5 dnů, může být umožněno vykonat přijímací zkoušku v náhradním termínu. Náhradní termín přijímací zkoušky stanoví rektor.

5. O přijetí ke studiu rozhoduje rektor. Rozhodnutí o přijetí ke studiu se uchazeči doručuje. Výsledek přijímacího řízení se zveřejňuje na úřední desce vysoké školy a na internetové stránce vysoké školy. Uchazeč má právo podat rektorovi žádost o přezkoumání tohoto rozhodnutí do 30 dnů od jeho doručení. 6. Při přezkoumání rozhodnutí o přijetí ke studiu je posuzováno, zda rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu se zákonem a vnitřními předpisy vysoké školy nebo platnými pravidly pro přijímací řízení do studia daného studijního oboru. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s uvedenými právními normami. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí.

Čl. 9 Zápis do studia 1. Uchazeči, který byl ke studiu přijat, vzniká právo na zápis ke studiu. Uchazeč je povinen se k zápisu osobně dostavit v termínu stanoveném vysokou školou. Před tímto termínem a v mimořádných případech nejpozději do 5 dnů po tomto termínu se může uchazeč písemně omluvit. 2. Uchazeči, který byl ke studiu přijat, zaniká právo na zápis, jestliže: a) se bez omluvy ve lhůtě stanovené vysokou školou nedostavil k zápisu, b) jeho omluva nebyla uznána. 3. Jestliže omluva: a) byla uznána, je stanoven náhradní termín nebo forma zápisu do studia, b) nebyla uznána, je o této skutečnosti uchazeč neprodleně písemně informován. 4. O omluvě, náhradním termínu nebo formě zápisu do studia rozhoduje rektor. 5. Student je po zápisu do studia imatrikulován při akademickém obřadu, kdy skládá slavnostní slib.

Čl. 10 Podmínky studia cizinců 1. Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu respektují závazky vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. 2. Pro studium cizinců v českém jazyce platí stejné podmínky jako pro studium studentů – občanů České republiky, pokud doloží, že vzdělání získané v zahraničí bylo uznáno za rovnocenné úplnému střednímu nebo úplnému střednímu odbornému vzdělání v České republice.1

1

Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami

3. Cizinec ucházející se o studium akreditovaného studijního programu musí vykonat přijímací zkoušku v českém jazyce. Čl. 11 Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením 1. Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením (dále jen „poplatek za úkony“) stanoví ředitel vysoké školy (dále jen „ředitel“) opatřením. 2. Poplatek za úkony je nevratný a uchazeč o studium jej uhrazuje složenkou nebo doložením bankovního převodu; úhradu doloží ve lhůtě stanovené ředitelem, nejdříve při doručení přihlášky ke studiu a nejpozději před zahájením první části přijímací zkoušky, pokud je přijímací zkouška součástí přijímacího řízení. 3. Uchazeč, kterému byla přijímací zkouška prominuta, žádný poplatek za úkony neplatí.

Čl. 12 Poplatek za studium 1. Poplatek za studium určuje ředitel opatřením, zveřejněným na úřední desce vysoké školy. Právní vztahy mezi vysokou školou a studentem se řídí zákonem, vnitřními předpisy vysoké školy, občanským zákoníkem a blíže jsou upraveny ve ,,smlouvě o studiu“, která je uzavřena mezi vysokou školou a studentem. 2. Smlouva obsahuje: a) výši poplatku za studium pro každý akademický rok studia, b) způsob a termíny úhrady poplatku za studium. 3. Ředitel může snížit nebo prominout poplatek za studium nebo odložit termín splatnosti poplatků za studium (dále jen „úleva“) na písemnou žádost studenta, kterou student podává řediteli. K žádosti o úlevu student přiloží doklady, které prokazují okolnosti rozhodující pro její poskytnutí. Při rozhodování o úlevě ředitel přihlíží zejména k doloženým zdravotním nebo sociálním komplikacím, které nevyžadují přerušení studia.

Čl. 13 Doklady o studiu 1. Vysoká škola vydává jednotné doklady o studiu studijního oboru akreditovaného studijního programu. Závazný vzor dokladů o studiu stanoví směrnice rektora v souladu s § 57 zákona. 2. Za vydání náhradních dokladů a dalších dokumentů se požaduje úhrada. Rozpětí výše úhrad je stanoveno směrnicí ředitele.

Část třetí Orgány Čl. 14 Orgány 1. Samosprávnými orgány vysoké školy jsou: rektor, prorektoři, akademická rada, disciplinární komise. 2. Ostatními orgány vysoké školy jsou: ředitel, správní rada, dozorčí rada.

Čl. 15 Rektor 1. V čele vysoké školy je rektor, který jedná a rozhoduje ve věcech vysoké školy v oblastech vymezených zákonem. 2. Rektora jmenuje a odvolává správní rada na návrh jejího předsedy. 3. Funkční období rektora je čtyřleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat se souhlasem správní rady opakovaně. 4. Ředitel může podat podnět k odvolání rektora, a to pouze se souhlasem nadpoloviční většiny členů akademické rady v případě, kdy rektor závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy. 5. Rektora zastupují v jím určeném rozsahu dva prorektoři: a) prorektor pro pedagogickou činnost, b) prorektor pro výzkumnou činnost.

Čl. 16 Prorektor 1. Prorektor je podřízen rektorovi; jmenuje a odvolává jej rektor. 2. Prorektor je zejména: a) členem kolegia rektora, b) stálým hostem akademické rady. 3.

Prorektor zejména: a) zabezpečuje činnost poradního orgánu rektora, b) zabezpečuje koordinaci mezi rektorem, katedrami a správními útvary, c) účastní se jednání a akcí z pověření rektora,

d) plní další úkoly podle rozhodnutí rektora.

Čl. 17 Akademická rada 1. Členy akademické rady vysoké školy (dále jen „akademická rada“) jmenuje a odvolává rektor, přičemž přihlíží k zastoupení oblastí, které tvoří zaměření vysoké školy. 2. Akademická rada má 15 členů, funkční období je čtyřleté. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce a dva členové jsou studenti. Opětovné členství v akademické radě je možné. 3. Předsedou akademické rady je rektor. 4. Stálým hostem akademické rady je ředitel. 5. Akademická rada vysoké školy: a) projednává dlouhodobý záměr vysoké školy, b) schvaluje studijní programy předkládané k akreditaci ministerstvu, c) navrhuje správní radě kandidáta na rektora, d) vyjadřuje se k otázkám, které jí předloží rektor.

Čl. 18 Disciplinární komise 1. Členy disciplinární komise a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu členů disciplinární komise tvoří studenti. Disciplinární komise je šestičlenná. 2. Funkční období členů disciplinární komise je tříleté. 3. Disciplinární komise projednává disciplinární přestupky studentů a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.

Čl. 19 Správní rada 1.

Správní rada vysoké školy (dále jen „správní rada“) má tři členy.

2. Členy správní rady jmenuje zakladatel vysoké školy, a to na dobu tří let. Opětovné členství ve správní radě je možné. 3. Členové správní rady volí hlasováním svého předsedu. Ten svolává zasedání správní rady, a to nejméně jedenkrát ročně. Na žádost rektora nebo ředitele je předseda povinen svolat mimořádné zasedání správní rady. 4. Správní rada se vyjadřuje zejména: a) k dlouhodobému záměru vysoké školy,

b) k rozpočtu vysoké školy, c) k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření vysoké školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy, d) na návrh členů správní rady jmenuje předseda ředitele vysoké školy, e) k předmětu doplňkových činností. 5. Správní rada dbá na zachování účelu, pro který byla vysoká škola jako obecně prospěšná společnost založena a na řádné hospodaření s jejím majetkem.

Čl. 20 Dozorčí rada 1.

Dozorčí rada vysoké školy (dále jen „dozorčí rada“) má tři členy.

2. Členy dozorčí rady jmenuje zakladatel vysoké školy, a to na dobu tří let. Opětovné členství ve správní radě je možné. 3. Členové dozorčí rady volí hlasováním svého předsedu. Ten svolává zasedání dozorčí rady, a to nejméně jedenkrát ročně. Na žádost rektora nebo ředitele je předseda povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. 4. Dozorčí rada: a) se vyjadřuje k dlouhodobému záměru vysoké školy, b) přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu vysoké školy, c) se vyjadřuje k předmětu doplňkových činností, d) dohlíží na zachování účelu, pro který byla vysoká škola jako obecně prospěšná společnost založena a na řádné hospodaření s jejím majetkem 5. Dozorčí rada je povinna stanovit upozornit zakladatele na porušení zákonů, ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy ev. na nedostatky v činnosti.

Čl. 21 Ředitel 1. Ředitele jmenuje a odvolává předseda správní rady na návrh členů správní rady. Pro odvolání ředitele se musí vyjádřit alespoň dvě třetiny členů správní rady. Do doby jmenování nového ředitele zastupuje ředitele předseda správní rady. 2. Ředitel zejména: a) vydává rozhodnutí o počtu řídících pracovníků a rozsahu jejich působnosti, b) vydává rozhodnutí o tom, který řídící pracovník jej zastupuje v plném rozsahu, c) vydává pokyn k zastupování v jednotlivých případech, d) jmenuje a odvolává řídící technicko-hospodářské pracovníky, e) vydává opatření upravující poplatky za úkony, za studium a za vydání náhradních dokladů o studiu, řídí hospodaření a vnitřní správu vysoké školy a vystupuje jménem vysoké školy f) v oblasti obchodní, správní a občanskoprávní.

3. Ředitel řídí hospodaření a správu majetku vysoké školy v souladu se zákonem, ostatními obecně závaznými předpisy, statutem a vnitřními předpisy vysoké školy. Za výsledky hospodaření a správu majetku vysoké školy a správnou metodiku je odpovědný správní radě.

Část čtvrtá Organizační a řídící struktura Čl. 21 Organizační struktura 1. Vysoká škola má následující organizační strukturu, jejíž schéma je uvedeno v příloze 1. statutu. 2. Správní útvary zahrnují: a) útvar pro výzkum a ediční činnost, b) útvar pro ekonomiku, personalistiku a administrativu, c) útvar informačních technologií. 3. Katedry zahrnují: a) katedru ošetřovatelství, b) katedru porodní asistence c) katedru specializace ve zdravotnictví d) katedru celoživotního vzdělávání Čl. 22 Poradní sbory a pracovní skupiny 1. Pro koordinované, usměrňované a vzájemně informačně podložené zabezpečování všech činností vysoké školy, pro řešení koncepčních i závažných operativních úkolů se na vysoké škole zřizují poradní orgány a pracovní skupiny. 2. Poradní orgány jsou zřizovány zejména pro pravidelné a dlouhodobé působení, pracovní skupiny pro působení operativní. 3. Poradní orgány a pracovní skupiny zřizuje rektor a ředitel v rámci svých pravomocí a odpovědností a těmto orgánům předsedají. 4. Poradními orgány jsou zejména: a) kolegium rektora b) etická komise Členy jsou: prorektoři, vedoucí kateder, zástupce studentů a další osoby podle rozhodnutí rektora, vyjadřují k záležitostem v působnosti rektora, c) kolegium ředitele ve složení: vedoucí útvarů a další osoby podle rozhodnutí ředitele se vyjadřuje k záležitostem v oblasti obchodní, správní a občanskoprávní. 5. Činnost v poradních orgánech a v pracovních skupinách je pracovní povinností příslušných zaměstnanců. Vedoucí zaměstnanci členům poradních orgánů a pracovních skupin vysoké školy jsou povinni vytvořit přiměřené podmínky pro jejich práci.

Čl. 23 Rozhodování, jednání a podepisování jménem vysoké školy 1. Za vysokou školu rozhoduje, je oprávněn ke všem právním úkonům v souladu se zákonem a jedná navenek vůči třetím osobám: a) rektor v oblasti vzdělávací, výzkumné a tvůrčí činnosti, b) ředitel v oblasti ekonomické a správní. 2. Podepisování jménem vysoké školy se děje tak, že k názvu vysoké školy připojí spolu s otiskem razítka vysoké školy svůj podpis oprávněná osoba – rektor nebo ředitel dle kompetencí uvedených v části třetí.

Část pátá Pravidla hospodaření Čl. 24 Rozpočet 1. Návrh rozpočtu předkládá ředitel k projednání správní radě do konce 30. listopadu běžného kalendářního roku, který předchází roku, na který se sestavuje rozpočet. 2. Správní rada projedná návrh rozpočtu do 30 dnů od jeho předložení, nejpozději však do 31. prosince běžného kalendářního roku, který předchází roku, na který se sestavuje rozpočet a rozhodne o jejich schválení. 3. V případě, že správní rada neschválí návrh rozpočtu vysoké školy, předložený ředitelem podle odstavce 1 včetně vzájemně odsouhlasených změn a doplňků návrhu rozpočtu, předloží nový návrh pravidel rozpočtu do 30 dnů ode dne rozhodnutí správní rady o neschválení rozpočtu předloženého podle odstavce 1. Do schválení rozpočtu správní radou se bude postupovat podle provizorního postupu hospodaření vyhlášeného správní radou. 4. Ředitel předloží správní radě ke schválení druhý návrh rozpočtu do 31. ledna běžného kalendářního roku. Při zpracování druhého návrhu rozpočtu je ředitel vázán písemným stanoviskem správní rady. Druhý návrh rozpočtu projedná správní rada nejpozději do 28. února běžného kalendářního roku. 5. Pokud ani upravený návrh rozpočtu správní rada neschválí, vyhlásí správní rada po dohodě s ředitelem nejpozději do 31. března běžného kalendářního roku „Závazný rozpočet vysoké školy “ platný pro příslušný kalendářní rok. 6. Za plnění rozpočtu zodpovídá ředitel.

Čl. 25 Majetek a hospodaření 1. Úkony týkající se majetku vysoké školy jsou v kompetenci ředitele s výjimkou nabývání majetku, jehož cena je vyšší než hodnota veřejné zakázky malého rozsahu podle zákona upravujícího veřejné zakázky, nabývání nemovitých věcí a nabývání autorských nebo průmyslových práv. Úkony mimo kompetenci ředitele podléhají písemnému schválení správní rady. Podrobnosti o nakládání s majetkem vymezuje rozhodnutí ředitele o správě majetku vysoké školy.

2. Za účelné využívání finančních prostředků a řádné hospodaření s majetkem správní radě odpovídá ředitel. 3. Kontrola hospodaření je prováděna minimálně s roční periodou a za její zajištění odpovídá ředitel správní radě.

Část šestá Hodnocení činností vysoké školy Čl. 26 Obsah vnitřního hodnocení 1. Pravidelné vnitřní hodnocení činností vysoké školy zahrnuje hodnocení: a) kvality vzdělávacích, výzkumných, vývojových a dalších tvůrčích činností, b) úrovně činností akademických pracovníků, řídících a dalších pracovníků, c) funkční a hospodářské efektivnosti. 2. Kvalita a úroveň činností jsou posuzovány: a) ve vztahu k dlouhodobému záměru vysoké školy a jeho naplňování, b) ve vztahu k výsledkům vnitřního a vnějšího hodnocení, c) uznáním a zájmem veřejnosti o studiu na vysoké škole, d) počtem absolventů a jejich uplatněním.

Čl. 27 Formy a četnost vnitřního hodnocení 1. Vnitřní hodnocení podle čl. 26 se uskutečňuje: a) každoročně jako součást zpracování a hodnocení výročních zpráv o činnosti vysoké školy a o hospodaření vysoké školy, b) operativně rozhodnutím rektora nebo ředitele, jestliže na vysoké škole nastaly v oblastech jejich působení mimořádné důvody, které hodnocení vyžadují. 2. Vysoká škola vytváří podmínky pro vnější hodnocení činností vysoké školy, které je stanoveno zákonem.

Čl. 28 Podmínky vnitřního hodnocení 1. Veškerá vnitřní hodnocení musí vést ke zlepšení činnosti vysoké školy. Mezi základní kritéria hodnocení patří vyhodnocení výsledků vzdělávacího procesu, státních závěrečných zkoušek, úroveň bakalářských prací, projektů vysoké školy, úroveň výzkumné činnosti, vývojové činnosti, publikační činnosti, spolupráce s praxí. Hodnocení schvaluje akademická rada.

2. Podmínky vnitřního hodnocení včetně postupu a kritérií hodnocení vymezuje směrnice vydaná: a) rektorem pro oblast vzdělávacích, výzkumných, vývojových a dalších tvůrčích činností, b) ředitelem pro oblast hospodaření, materiálního a finančního zajištění pracovního a studijního prostředí. 3. Pro vnitřní hodnocení jmenuje rektor a ředitel hodnotitelský tým z řad členů akademické obce, z nichž jednu třetinu tvoří studenti. 4. Vnitřní hodnocení vysoké školy plní funkci pomocnou a zpětnovazební a probíhá jedenkrát za tři roky činnosti vysoké školy.

Čl. 29 Výsledky vnitřního hodnocení 1. Výsledky všech vnitřních hodnocení podle předchozích odstavců jsou: a) zveřejněny na úřední desce vysoké školy, b) promítnuty do dlouhodobých záměrů vysoké školy a jejich aktualizace, c) podkladem pro strategická rozhodování a operativní opatření rektora a ředitele, d) součástí Výroční zprávy o činnosti vysoké školy. 2. Výsledky vnitřního hodnocení jsou využity při práci správní rady a akademické rady.

Část sedmá Studenti Čl. 30 Studenti 1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia daného studijního programu vysoké školy. Zápis se uskutečňuje před zahájením výuky. Při zápisu si student zapíše povinné předměty, předepsaný počet volitelných předmětů podle studijního programu pro daný akademický rok. Student, kterému bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu ke studiu. 2. Student přestává být studentem dnem ukončení studia nebo přerušením studia, dle zákona a studijního a zkušebního řádu vysoké školy.

Čl. 31 Práva studenta Student má právo: a) studovat více studijních oborů v rámci akreditovaného bakalářského studijního programu, b) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více akademickými pracovníky, konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem a studijním a zkušebním řádem vysoké školy, c) zapsat se do další části studijního programu, pokud splni povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem vysoké školy, d) navrhnout téma své bakalářské práce, e) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou, f) být jmenován do disciplinární komise a akademické rady, g) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu vysoké školy.

Čl. 32 Povinnosti studenta

1. Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního plánu daného studijního oboru akreditovaného studijního programu a studijního a zkušebního řádu vysoké školy. 2. Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy. 3. Student je dále povinen:

a) hradit poplatky spojené se studiem, b) hlásit vysoké škole adresu určenou pro doručování, změnu jména, stavu, c) dostavit se na předvolání rektora nebo jím pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia, d) zachovávat povinnou mlčenlivost v souvislosti s výkonem praktické výuky a odborné praxe. 4. Zaviněným nesplněním povinností uvedených v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.

Část osmá Akademičtí pracovníci Čl. 33 Postavení akademického pracovníka 1. Akademický pracovník vykonává vzdělávací, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost, ke kterým patří zejména: a) ve vzdělávací oblasti 1. přímá účast na uskutečňování akreditovaného studijního programu a jeho oborů formami vymezenými studijním plánem, studijním a zkušebním řádem vysoké školy, zejména přednáškami, semináři a cvičeními, zkouškami a konzultacemi, 2. působení ve funkci vedoucího nebo oponenta bakalářských prací, 3. účast na vytváření návrhů studijních programů předkládaných ministerstvu k akreditaci, 4. příprava nově zaváděných nebo modernizovaných studijních předmětů, 5. příprava studijních podkladů a materiálů, 6. přímá účast na realizaci kurzů v oblasti celoživotního vzdělávání. b) v oblastech výzkumu, vývoje a dalších tvůrčích oblastech 1. působení ve funkci řešitele nebo spoluřešitele výzkumných projektů v rámci vypsaných programů nebo smluv na základě výběrových řízení, 2. aktivní působení v řešitelských týmech výzkumných projektů v rámci vypsaných programů nebo smluv na základě výběrových řízení, 3. publikační nebo prezentační činnost. 2. Podmínkou pro působení akademického pracovníka je vykonávání činností podle odst. 1 písm. a) a písm. b). Oba typy činností musí být prokazatelné v delším časovém období, nemusí být souběžné, ani rozsahem a úrovní srovnatelné. Jejich konkrétní obsah a rozsah určuje pracovní smlouva. 3. Časově omezená absence některé z činností uvedených v odstavci 1 není pro postavení akademického pracovníka rozhodující a neznamená změnu pracovněprávního vztahu.

Čl. 34 Tvůrčí volno 1. O udělení tvůrčího volna žádá písemně akademický pracovník rektora. 2. Postup, formu a obsah žádosti o udělení tvůrčího volna určí rektor rozhodnutím po projednání v akademické radě.

3. Akademickému pracovníku vysoké školy se poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy. 4. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda. 5. Součástí hodnocení akademického pracovníka jsou i výsledky, kterých dosáhl v době tvůrčího volna.

Čl. 35 Členství v akademické radě a dalších orgánech vysoké školy Činnost pracovníků zejména členství: a) v akademické radě, b) v dalších orgánech vysoké školy je významnou součástí jejich pracovních povinností, která vyplývá z postavení člena akademické obce vysoké školy, a to na všech úrovních. Akademičtí pracovníci jsou povinni vytvořit podmínky pro účast na jednáních a pro řádné plnění poslání orgánů vysoké školy.

Čl. 36 Hostující profesor 1. Akademickému pracovníku, který je přijat na vysokou školu: a) s vymezením činností odpovídajících činnostem profesora nebo docenta, b) s působením na dobu nejméně jednoho semestru nebo s působením delším, ale na dobu určitou, c) je profesorem nebo docentem na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí se po dobu působení na vysoké škole může přiznat postavení „hostující profesor“.

2. Hostující profesor je akademickým pracovníkem vysoké školy.

Část devátá Akademické obřady a ocenění Čl. 37 Akademické obřady a insignie 1. Vnějším výrazem akademických tradic, práv a svobod na vysoké škole jsou akademické obřady. 2. Akademickými obřady jsou zejména inaugurace rektora, imatrikulace studentů, promoce, slavnostní shromáždění akademické obce, slavnostní ukončení studia v rámci programu celoživotního vzdělávání. 3. Obsah a průběh akademických obřadů navrhuje rektor po projednání v akademické radě. 4. Vysoká škola používá na úředních dokumentech znak, jehož vyobrazení je uvedeno v příloze 3.

Čl. 38 Ocenění 1. Jménem vysoké školy uděluje rektor ocenění jako uznání zejména za: a) významné vzdělávací, výzkumné a tvůrčí práce, b) za mimořádné studijní výsledky v průběhu celého studia bakalářského studijního programu. 2. Návrhy na udělení Ceny rektora podávají prorektoři a vedoucí kateder v každém kalendářním roce; v kalendářním roce mohou být uděleny nejvýše tři ceny. Cenu představuje diplom a věcný nebo peněžitý dar.

Část desátá Čl. 39 Závěrečná ustanovení 1. Součástí statutu jsou přílohy 1 až 3: a) příloha 1 – Organizační struktura b) příloha 2 – Přehled studijních oborů, které jsou realizované v akreditovaném bakalářském studijním programu ,,Ošetřovatelství“, „Porodní asistence“ a ,,Specializace ve zdravotnictví“ uskutečňovaných Vysokou školou zdravotnickou, o.p.s. c) příloha 3 – Znak vysoké školy 2. Zrušuje se Statut Vysoké školy zdravotnické, o.p.s. registrovaný dne 20. září 2004 pod č.j. 23 785/2004 – 30 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 3. Tento statut nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 a § 41 odst. 2 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc. v. r. rektor

Příloha 1 Organizační struktura vysoké školy

SPRÁVNÍ RADA VŠZ, o.p.s.

REKTOR

PROREKTOR pro pedagogickou činnost

PROREKTOR pro výzkum a mezinárodní vztahy

KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ

ŘEDITEL VŠZ, o.p.s.

AKADEMICKÁ RADA

ÚTVAR PRO VÝZKUM, EDIČNÍ ČINNOST A PRO MEZINÁRODNÍ STYKY

DISCIPLINÁRNÍ KOMISE

TAJEMNÍK VŠZ, o.p.s.

ÚTVAR PRO EKONOMIKU A PERSONALISTIKU

KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

STUDIJNÍ ODDĚLENÍ

KATEDRA SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ

KNIHOVNA A STUDOVNA

KATEDRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

PORADENSKÉ CENTRUM

Příloha 2

Přehled studijních oborů, které jsou realizované v akreditovaném bakalářském studijním programu ,,Ošetřovatelství“, „Porodní asistence“ a ,,Specializace ve zdravotnictví“ uskutečňovaných Vysokou školou zdravotnickou, o.p.s.

Přehled studijních oborů, které jsou realizované v akreditovaných bakalářských studijních programech „Ošetřovatelství“, ,,Porodní asistence“ a ,,Specializace ve zdravotnictví uskutečňovaných Vysokou školou zdravotnickou, o.p.s.

BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM Kód studijního programu B5341 B5349 B5343

Název studijního programu Ošetřovatelství Porodní asistence Specializace ve zdravotnictví

Poznámka: P – prezenční forma studia *) – standardní doba studia vyjádřena v rocích

Kód studijního Název studijního oboru oboru 5341R009 5341R007 5343R010 5343R021

Všeobecná sestra Porodní asistentka Radiologický asistent Zdravotnický záchranář

Forma studia P P P P

Standardní doba studia*) 3 3 3 3

Příloha 3

Znak vysoké školy

Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., vydává na základě ustanovení § 17 odst. 1. písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), tento

VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS Čl. 1 1. Vnitřní mzdový předpis upravuje mzdové podmínky mezi Vysokou školou zdravotnickou, o.p.s. (dále jen „vysoká škola“) a zaměstnanci vysoké školy. 2. Odměňování a vyplácení náhrad mzdy se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 3. Odměňování za práce vykonávané v rámci doplňkové činnosti se řídí zákoníkem práce. 4. Veškeré změny těchto předpisů mohou být prováděny průběžně, musí být vyhlášeny pouze formou úplného znění tohoto vnitřního mzdového předpisu. Čl. 2 Smluvní mzda 1. Mzda stanovená v pracovní smlouvě je mzdou smluvní, která se stanoví podle zařazení zaměstnance do zaměstnanecké kategorie: a) b) c) d) e)

v závislosti na počtu studentů vysoké školy v příslušném roce koeficientem, v závislosti na počtu let praxe zaměstnance v oboru, v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání zaměstnance, v závislosti na počtu specializací zaměstnance, v závislosti na počtu dosažených atestací zaměstnance.

2. Jednotlivé zaměstnanecké kategorie jsou v rámci organizační jednotky stanoveny takto: a) technicko-hospodářští pracovníci v pracovním poměru (dále jen „PP“), mimo pracovní poměr na základě dohody o provedení práce (dále jen ,,DPP“) nebo na základě dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“),

b) akademičtí pracovníci v PP, mimo pracovní poměr na základě DPČ nebo na základě DPP. 3. Smluvní mzda vychází orientačně z nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění k platnosti vydání tohoto předpisu. 4. Smluvní mzda se nerozlišuje na mzdu základní a na osobní ohodnocení. Smluvní mzda v sobě zahrnuje jak základní mzdu, tak osobní ohodnocení. 5. Smluvní mzda v jednotlivých zaměstnaneckých kategoriích je smluvně stanovena pro: a) technicko-hospodářské pracovníky, b) akademické pracovníky v PP, c) vedoucích kateder, útvarů, d) rektora, ředitele, e) akademické pracovníky pracující na DPČ nebo DPP. 6. Zaměstnancům může v kalendářním roce vzniknout nárok na 13. plat, pokud to umožní výsledky hospodaření. Termín vyplacení 13. platu stanoví ředitel a oznámí tento termín hlavní účetní organizační jednotky, která zabezpečí jeho zpracování a vyplacení.

Čl. 3 Odměny Zaměstnanci může být přiznána měsíční odměna. Výši odměn stanovuje ředitel každý měsíc podle výsledků práce jednotlivých zaměstnanců a předává je ekonomovi ke zpracování. Smluvní mzda může být každému pracovníkovi měsíčně zvýšena o měsíční odměnu.

Čl. 4 1.

Zrušuje se Vnitřní mzdový předpis Vysoké školy zdravotnické, o.p.s. registrovaný dne 20. září 2004 pod č.j. 23 785/2004 – 30 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy .

2.

Tento vnitřní mzdový předpis nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 a § 41 odst. 2 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc. v.r. rektor

Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., vydává na základě ustanovení § 17 odst. 1. písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), tento

Stipendijní řád Čl. 1 Základní ustanovení 1. Stipendium podle tohoto stipendijního řádu vyplácí Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. (dále jen „vysoká škola“), z vlastních zdrojů, zejména z příspěvků, dotací a grantů a z dotace na stipendia poskytované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) podle § 40 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 2. Kromě stipendia podle tohoto stipendijního řádu může student obdržet stipendium přiznané ministerstvem podle vyhlášených programů. 3. Tento stipendijní řád stanovuje druhy stipendií, podmínky jejich přiznání a způsob vyplácení. 4. Vysoká škola může studentovi přiznat: a) prospěchové stipendium, b) mimořádné stipendium, c) ubytovací stipendium, d) sociální stipendium. Čl. 2 Prospěchové stipendium 1. V případě, že rektor vyhlásí na příslušný akademický rok stipendia, budou podmínky přiznání zveřejněny jeden měsíc před zahájením akademického roku. 2. Studentovi nebude přiznáno stipendium, pokud mu byla uložena sankce za disciplinární přestupek podle disciplinárního řádu. 3.

Stipendium se poskytuje studentům prezenčního studia, kteří v předcházejícím akademickém roce dosáhli studijních výsledků podle odstavce 5. Stipendium se vyplácí

po dobu 10 měsíců akademického roku, od října do července. Stipendium se neposkytuje v případě přerušení studia v předcházejícím roce. 4. Stipendium přizná ředitel na základě žádosti studenta. Rozhodnutí o přiznání stipendia se doručuje studentovi do vlastních rukou. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, podat žádost o přezkoumání řediteli. O žádosti ředitel rozhodne do 14 dnů od jejího doručení. 5. Stipendium se vyplácí v termínech určených ředitelem. Stipendium se přestává vyplácet za měsíc, kdy student přerušil nebo ukončil studium, byla-li mu rektorem uložena sankce nebo pokud bylo studijnímu oddělení ohlášeno odpovídající katedrou prokazatelné neplnění studijních povinností. 6. Výše stipendia: a) pro výši přiznaného stipendia se stanovují tyto kategorie: 1. studijní průměr 1,00 - kategorie „A“ 2. studijní průměr 1,01 – 1,20 - kategorie „B“ b) studijní průměr se počítá se zaokrouhlením na dvě desetinná místa. 7. Maximální výše stipendia je 500,- Kč za měsíc. Čl. 3 Mimořádné stipendium 1. Mimořádné stipendium se poskytuje na základě následujících kritérií: a) za vynikající prezentaci odborných výsledků výzkumné práce na návrh vedoucího katedry až do výše 2 000,- Kč za kalendářní rok, b) za vynikající sportovní výsledky až do výše 1000,- Kč za kalendářní rok, c) v případě tíživé sociální situace studenta. 2. O přiznání mimořádného stipendia uvedeného v odstavci 1 písm. b) a c) rozhoduje ředitel na základě žádosti studenta podané prostřednictvím studijního oddělení řediteli, a to do 15 dní od řádného zápisu do daného ročníku studia. O žádosti rozhodne ředitel do 30 dnů od jejího podání. Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně. Čl. 4 Ubytovací stipendium 1. Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který: a) je studentem bakalářského studijního programu v prezenční formě studia, b) studuje v prvním studijním programu, popřípadě ve studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupil z takového studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno (přestoupením se rozumí ukončení jednoho studijního programu a přijetí do druhého studijního programu stejného nebo obdobného obsahu); nepřihlíží se však ke studiu ve studijním programu, do něhož se uchazeč zapsal a které i ukončil v období od 1. května do 30. října téhož kalendářního roku; v případě souběžně studovaných studijních programů je student započten nejvýše jednou, a to ve studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve, c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů,

d) je státním občanem České republiky, nebo je osobou, která má na území České republiky povolený trvalý pobyt, 2. Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné ze studijního oddělení a z informačního systému vysoké školy a žádost studenta o jeho přiznání s uvedením bankovního spojení. 3. Nárok na ubytovací stipendium vzniká studentovi, který splňuje podmínky pro přiznání ubytovacího stipendia, od prvního dne semestru, kdy student zahájil studium na vysoké škole. Podmínka stanovená v odstavci 1 písm. b) je zachována, je-li student zapsán ve studijním programu, do něhož přistoupil ze studijního programu uvedeného v odstavci 1 písm. b) anebo povolí-li v odůvodněném případě rektor výjimku. 4. Student má nárok na ubytovací stipendium za každý kalendářní měsíc, po který splňuje podmínky pro přiznání ubytovacího stipendia. Nárok na ubytovací stipendium nevzniká za měsíc červenec a srpen. Čl. 5 Sociální stipendium 1. Nárok na sociální stipendium má student, který má nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu2, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou. 2. Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě přiznán po zápisu do studia; v tomto případě může podat žádost, kdykoliv v průběhu akademického roku. 3. Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat neprodleně studijní oddělení o případné změně v přiznání přídavku na dítě. Čl. 6 Společná ustanovení 1. O přiznání stipendia rozhoduje ředitel. 2. Na rozhodnutí o přiznání stipendia se vztahuje § 68 zákona. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou studenta na studijním oddělení vysoké školy. Nebude-li možné tímto způsobem rozhodnutí doručit, platí za den doručení 15. den vyvěšení na úřední desce vysoké školy. 3. Stipendia jsou vyplácena bankovním převodem na bankovní účet studenta, ve výjimečných případech v hotovosti na pokladně vysoké školy. 2

§ 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

4. V případě neudělení stipendia může student do 30 dnů požádat o přezkoumání ředitele. Ředitel vydá rozhodnutí do 14 dnů od obdržení žádosti. 5. Ubytovací a sociální stipendia se vyplácejí zpravidla za tři měsíce zpětně; výplatní termíny se stanoví po aktualizaci studijní oddělení a po poskytnutí příspěvku nebo dotace na stipendia z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. 6. Splní-li student podmínky pro přiznání více druhů stipendií, mohou být přiznána. 7. Výše stipendia, s výjimkou sociálního stipendia, se stanoví podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro přiznání jednotlivých druhů stipendií uvedených v čl. 2 pro jednotlivá období podle disponibilních finančních prostředků.

Čl. 7 Závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se Stipendijní řád Vysoké školy zdravotnické, o.p.s., zaregistrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 20. března 2006 pod č.j.7 134/2006 - 30. 2. Tento stipendijní řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 a § 41 odst. 2 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc. v.r. rektor

Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. vydává v souladu s § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), tento

Studijní a zkušební řád

Čl. 1 Studijní program

1. Studium v akreditovaných bakalářských studijních programech: - „Ošetřovatelství“ se studijním oborem ,,všeobecná sestra“ - „Porodní asistence“ se studijním oborem ,,porodní asistentka“, -„Specializace ve zdravotnictví“ se studijními obory „radiologický asistent“ a „zdravotnický záchranář“ je organizováno na Vysoké škole zdravotnické (dále jen ,,vysoká škola“) jako prezenční. Standardní doba studia je 3 roky. 2. Vzdělávání ve studijním oboru se řídí studijním plánem oboru. Studijní plán je tvořen studijními předměty, které se dělí na: a) povinné, které musí absolvovat každý student, b) povinně volitelné předměty, které si student musí zvolit a jejichž počet je stanoven, zapsáním získává volitelný předmět charakter povinných předmětů, c) volitelné předměty. 3. U volitelných předmětů může rektor stanovit minimální počet studentů, který si je zapíší proto, aby se mohla konat jejich výuka. 4. Výuka některých povinných předmětů může probíhat v jazyce anglickém nebo německém. Rektor stanoví minimální počet studentů pro realizaci výuky.

Čl. 2 Hodnocení Předmět má ve studijním plánu předepsán jeden z těchto dvou způsobů hodnocení a ukončení: a) zápočtem (Z), b) zkouškou (ZK) s tím, že zkoušce vždy předchází zápočet.

Čl. 3 Základní údaje o studiu

1. K řádnému absolvování studia akreditovaného studijního programu je nutno splnit tyto požadavky: a) úspěšně složit státní závěrečnou zkoušku (dále jen „bakalářská zkouška“), jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce, b) studium musí být ukončeno do pěti let od zápisu do prvního semestru; do doby studia se nezapočítává doba přerušení studia. 2. Studium probíhá podle časového plánu akademického roku. Akademický rok začíná zpravidla 1. září a končí 30. září a člení se na dva semestry – zimní a letní. 3. Každý semestr je rozdělen na období výuky, odborné praxe a zkouškové období. Zkouškové období je určeno výhradně ke skládání zkoušek a neprobíhá v něm povinná výuka. Časový plán akademického roku určuje rektor nejméně jeden měsíc před začátkem akademického roku. 4. Výuka jednotlivých předmětů může být organizována ve formě: a) přednášek, b) cvičení, c) praktických cvičení, d) seminářů, e) konzultací, f) odborné praxe, g) exkurzí. 5. Studentům přednášejí profesoři, docenti, rektorem pověření odborní asistenti, asistenti a odborníci z praxe. 6. Cvičení vedou akademičtí pracovníci katedry, jakož i odborníci z praxe. Cvičení jsou určena zejména k tomu, aby studenti pod vedením akademických pracovníků získávali

dovednosti potřebné pro výkon daného povolání. Při cvičeních se rovněž prohlubují znalosti a ověřují dovednosti studentů. 7. Praktická cvičení vedou odborní asistenti a asistenti. Při praktických cvičeních se upevňují a rozšiřují teoretické dovednosti. 8. Semináře vedou profesoři, docenti, rektorem pověření odborní asistenti a asistenti popř. odborníci z praxe. Na seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodicky zkoumají a diskutují vybrané problémy. 9. Účast na jednotlivých přednáškách je nepovinná, na cvičeních, seminářích, praktických cvičeních a odborných praxích je povinná. 10. Konzultace jsou určeny zejména k prodiskutování problémů samostatně řešených studenty. 11. Odborná praxe slouží k získání a prohloubení praktických dovedností, exkurze k poznání různých druhů zdravotnických zařízení. 12. Na studenta, který vykonává odbornou praxi nebo praktická cvičení, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen. 13. Pro zajištění organizace výuky se studenti zařazují do studijních skupin. Studijní skupina pro jeden studijní obor má nejvýše padesát studentů, studijní skupina pro praktickou výuku má nejvýše patnáct studentů (vždy s ohledem na vybrané pracoviště zdravotnického zařízení). Čl. 4 Zápis 1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia akreditovaného studijního programu vysoké školy. Zápis se uskutečňuje před zahájením výuky. 2. Podmínkou pro zápis do vyššího ročníku je splnění podmínek studijního plánu. Při zápisu si student zapíše povinné předměty, předepsaný počet volitelných předmětů podle studijního plánu pro daný akademický rok. 3. Studentovi, který si v termínu stanoveném pro zápis nezapsal v příslušném ročníku žádný studijní předmět, stanoví rektor náhradní termín zápisu. Pokud si student ani v tomto náhradním termínu nezapíše v příslušném ročníku žádný předmět a do pěti pracovních dnů se neomluví, rektor ukončí studium podle § 56 odst. 1. písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

Čl. 5 Přerušení studia

1. Student může na vlastní žádost přerušit dvakrát během studia studium na jeden rok. Žádost o přerušení studia doručí student nejméně 14 dnů před začátkem semestru rektorovi. 2. O přerušení studia rozhoduje rektor, v rozhodnutí o povolení přerušení studia je stanoveno datum zahájení a datum ukončení přerušení studia. Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po přerušení studia se student zapisuje do semestru, v němž studium přerušil. 3. V době přerušení studia není osoba studentem. 4. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. Čl. 6 Opakování ročníku Opakování ročníku je během studia povoleno pouze jednou. Při povolení opakování nebo přerušení studia nesmí být porušena podmínka doby ukončení studia, tj. do pěti let od zápisu do prvního semestru. V opakovaném ročníku si student zapisuje pouze studijní předměty, které byly hodnoceny známkou ,,E“ a ,,FX“. Čl. 7 Ukončení studia 1. Studium v akreditovaném studijním programu končí řádně dnem, v němž student úspěšně vykonal bakalářskou zkoušku nebo její poslední část. 2. Studium se dále ukončuje: a) zanecháním studia, b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto řádu, c) odnětím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona o vysokých školách, e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona o vysokých školách a disciplinárního řádu. 3. Dnem ukončení studia podle odstavce 2 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia. 4. Dnem ukončení studia podle odstavce 2 písm. b) je poslední den závěrečného semestru studia. Student, který nesplnil předepsané studijní povinnosti do 20. září příslušného

akademického roku a nepožádal o přerušení studia nebo o opakování ročníku, tímto dnem přestává být studentem podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách. 5. Dnem ukončení studia podle odstavce 2 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). 6. Dnem ukončení studia podle odstavce 2 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu. 7. Dnem ukončení studia podle odstavce 2 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. Čl. 8 Přestupy Rektor může studentovi na jeho žádost povolit přestup z jiné vysoké školy, kde student studoval stejný studijní obor akreditovaného studijního programu. Čl. 9 Přezkoumání rozhodnutí Student může požádat rektora o přezkoumání rozhodnutí ve věci povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, opakování ročníku, přerušení studia, přestupu, uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek, disciplinárního přestupku, ukončení studia podle čl. 7 odst. 2 písm. b) a vyloučení ze studia podle § 67 zákona o vysokých školách, a to do 30 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí. O žádosti rozhoduje rektor. Čl. 10 Zápočet 1. Zápočtem vyučující osvědčuje, že student splnil požadavky stanovené studijním plánem v příslušném předmětu. 2. Zápočet uděluje vyučující, který během semestru vyučoval příslušný studijní předmět, z něhož se zápočet uděluje. 3. Podmínky pro udělení zápočtů včetně časového rozložení zadávaných úkolů a průběžné kontroly studia oznámí vyučující studentům na počátku semestru. 4. Zápočet zapíše vyučující studentovi do výkazu o studiu (dále jen „index“) a současně do dokumentace studijního oddělení. 5. Neudělení zápočtu po druhém opravném termínu se zapisuje studentovi do indexu slovy „nezapočteno“. 6. Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet, určí vyučující dva náhradní termíny pro jeho udělení, a to v rámci zkouškového období příslušného semestru.

Čl. 11 Zkoušky 1. Zkouškou se prověřují studentovy vědomosti a dovednosti z předmětu. 2. Zkouška může být: a) písemná a ústní, b) písemná, c) ústní, d) praktická. 3. Z předmětů se konají zkoušky na konci semestru za předpokladu, že studijní plán nepředepisuje ukončení jiným způsobem. S podmínkami zkoušky a její formou musí být studenti seznámeni na počátku semestru příslušným vyučujícím. 4. Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období. 5. Termíny jednotlivých zkoušek a způsob přihlašování jsou stanoveny tak, aby bylo studentům umožněno přihlásit se ke zkoušce nejméně dva týdny před zahájením zkouškového období. 6. Zkoušky konají studenti u profesorů, docentů, odborných asistentů, asistentů a u externích akademických pracovníků pověřených výukou daného předmětu. 7. Výsledek zkoušky hodnotí zkoušející známkami: A – výborně (1) B – velmi dobře (1,5) C – dobře (2) D – uspokojivě (2,5) E – dostatečně (3) FX – nedostatečně (4). 8. Výsledek zkoušky zapíše zkoušející do indexu a současně do dokumentace studijního oddělení. Zápis potvrdí svým podpisem. Výsledek „FX“ po vyčerpání všech termínů zkoušky se rovněž zapíše do indexu. 9. Pokud se student nemůže v určeném termínu ke zkoušce dostavit, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu. Z vážných důvodů se může omluvit dodatečně, nejpozději však do 5 dnů po určeném termínu zkoušky. O uznání důvodu omluvy rozhodne zkoušející. 10. Pokud se student ke zkoušce nedostavil a svou neúčast ve stanovené lhůtě neomluvil, hodnotí se známkou „FX“. 11. Je-li student u zkoušky hodnocen známkou „FX“, může se přihlásit k opravné zkoušce. 12. Je-li student i u první opravné zkoušky hodnocen známkou „FX“, může se přihlásit ke druhé opravné zkoušce v dalším zkušebním termínu. 13. Student, který nesplnil studijní povinnosti do 20. září příslušného akademického roku, může požádat o povolení mimořádného opravného termínu zkoušky. O žádosti rozhoduje rektor.

14. Student může v kterémkoliv zkušebním termínu písemně požádat rektora o vykonání zkoušky před komisí. O žádosti musí být rozhodnuto nejpozději do jednoho týdne od podání. Rektor jmenuje nejméně tříčlennou zkušební komisi a jejího předsedu a stanoví termín konání zkoušky. 15. Student může požádat o uznání zkoušky z předchozího studia na vysoké škole z jednotlivých předmětů. O uznání zkoušky rozhoduje rektor na základě doporučení vedoucího katedry, kde je příslušný předmět vyučován. Uznat lze pouze zkoušky složené s hodnocením „A“ a „B“ nebo jejich číselným ekvivalentem v době do pěti let ode dne zanechání, přerušení nebo ukončení předchozího studia. 16. Student může požádat o uznání zápočtu a docházky z předchozího studia na vyšší odborné škole zdravotnické z odborné praxe. O uznání zkoušky rozhoduje rektor na základě doporučení vedoucího katedry, kde je příslušný předmět vyučován. Čl. 12 Bakalářská zkouška 1. Bakalářskou zkouškou se ověřuje, zda student získal komplexní vědomosti a dovednosti požadované akreditovaným studijním programem, zda je dokáže aplikovat v souvislostech a uplatňovat v praxi. Bakalářskou zkouškou se završuje studium bakalářského studijního programu a jejím úspěšným vykonáním student získává v souladu se zákonem o vysokých školách vysokoškolské vzdělání. 2. Bakalářská zkouška se skládá z obhajoby bakalářské práce a z ústní zkoušky z předmětů určených akreditovaným studijním programem. 3. Bakalářská zkouška se koná před komisí pro státní zkoušky (dále jen „komise“). Komise je nejméně pětičlenná a skládá se z předsedy, místopředsedy a dalších členů. 4. Předsedu, místopředsedu a členy komise jmenuje a odvolává z profesorů, docentů, odborných asistentů a asistentů vysoké školy a významných odborníků z praxe rektor. 5. Do komisí pro bakalářskou zkoušku mohou být jmenováni i profesoři, docenti a odborní asistenti jiných vysokých škol. 6. Členem komise ad hoc může být vedoucí a oponent bakalářské práce. 7. Bakalářskou prací student zejména prokazuje schopnost samostatného tvůrčího řešení širších problémů daného studijního oboru, formulovat ucelený odborný text, pracovat s odbornou literaturou a aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi. 8. Témata bakalářských prací vypisuje rektor nejpozději do konce druhého ročníku studia. 9. Student si může vybrat téma bakalářské práce z témat vypsaných rektorem, popř. navrhne rektorovi vlastní téma do konce čtvrtého semestru. 10. Rektor schvaluje téma, vedoucího a popř. konzultanta bakalářské práce, kterým je akademický pracovník školy nebo jiný odborník z praxe s vysokoškolským vzděláním ukončeným rigorózní zkouškou. 11. Bakalářskou práci student odevzdá na studijním oddělení v trojím vyhotovení v předepsané úpravě, jejíž součástí je kopie schválení tématu bakalářské práce a čestné prohlášení studenta, že práci vypracoval sám a uvedl v seznamu veškerou použitou odbornou literaturu.

12. Pokud student z vážných důvodů neodevzdá bakalářskou práci v určeném termínu, určí mu rektor náhradní termín pro její odevzdání, a to na jeho žádost. 13. Posudky se vypracovávají písemně na předepsaných formulářích. Obhajoba proběhne i v případě, že práce není doporučena k obhajobě. 14. Rektor umožní studentovi nejpozději 14 pracovních dnů před obhajobou bakalářské práce seznámit se s posudky. 15. K bakalářské zkoušce se může přihlásit student, který splnil všechny požadavky stanovené akreditovaným studijním programem. 16. Bakalářská zkouška je veřejná. Průběh zkoušky řídí a za činnost komise odpovídá její předseda. 17. V prvé části bakalářské zkoušky proběhne obhajoba bakalářské práce. Pak následuje ústní zkouška. 18. Je-li obhajoba bakalářské práce hodnocena jako nevyhovující, rozhodne komise zároveň o tom, zda bakalářskou práci vrátí studentovi k přepracování, nebo student musí vypracovat práci na nové téma. V případě, že bakalářská práce je hodnocena stupněm „FX“, student může pokračovat v ústní části bakalářské zkoušky. 19. Bakalářská zkouška se hodnotí jako celek známkami „s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. 20. Komise pro bakalářskou zkoušku při svém hodnocení přihlíží k výsledkům všech částí bakalářské zkoušky. „Neprospěl“ student, který v kterékoliv části bakalářské zkoušky prokázal závažné neznalosti. 21. Student, který byl hodnocen u ústní části bakalářské zkoušky známkou „FX“, a obhájil bakalářskou práci, opakuje pouze ústní část bakalářské zkoušky. 22. Student, který byl u bakalářské zkoušky hodnocen známkou „A“ a zároveň jeho průměrný prospěch za celé studium na vysoké škole nepřesáhl v rámci číselného ekvivalentu 1,5 a nebyl klasifikován z žádného předmětu klasifikačním stupněm „E“, prospěl s vyznamenáním. 23. O průběhu bakalářské zkoušky se vyhotoví protokol, který podepíše předseda komise a všichni přítomní členové komise. 24. O průběhu a hodnocení bakalářské zkoušky rozhoduje komise hlasováním na neveřejném zasedání v den konání bakalářské zkoušky. 25. Pokud se student nedostavil k bakalářské zkoušce a neúčast do pěti dnů písemně neomluvil, hodnotí se známkou „FX“. O důvodnosti omluvy rozhoduje předseda komise. 26. Student, který byl hodnocen u bakalářské zkoušky známkou „FX“, se může přihlásit k první opravné zkoušce. Termín konání stanoví rektor. 27. Jestliže je student i u první opravné bakalářské zkoušky hodnocen známkou „FX“, může mu rektor na jeho žádost v mimořádných případech povolit druhé opakování bakalářské zkoušky. V povolení zároveň určí termín tohoto druhého opakování. 28. Další opakování bakalářské zkoušky se nepovoluje. 29. Bakalářská zkouška musí být vykonána nejpozději do dvou let od ukončení posledního semestru studia.

30. Proti rozhodnutí podle odstavce 28 je možné podat žádost o přezkoumání rozhodnutí do třiceti dnů ode dne jeho rozhodnutí. O přezkoumání rozhoduje rektor v souladu s § 68 zákona o vysokých školách.

Čl. 13 Zveřejňování bakalářských prací 1. Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje bakalářské práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, která je přístupná prostřednictvím informační sítě vysoké školy. 2. Bakalářské práce odevzdané studentem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti na studijním oddělení. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. 3. Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

Čl. 14 Závěrečné ustanovení 1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysoké školy zdravotnické, o.p.s., zaregistrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 20. září 2004 pod č.j. 23 785/2004 – 30. 2. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 a § 41 odst. 2 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc. v.r. rektor