Státní ústav památkové pé e Hledání Národní památkový ústav základní informace
HISTORIE, VÝVOJ
od dne: 1.1.2003
Historie, vývoj Informace o památkovém fondu Sv tové d dictví Nemovité památky aktualizace 2x týdn
Výro ní zpráva SÚPP 2002 30.5.2003
prohlédnout (pdf 1408 KB)
stáhnout (zip 1316 KB)
Kamenné zdivo informace o konferenci viz též diskusní fórum poslední zm na: 3.4.2003
Culture 2000
sekce pro kulturní d dictví
Pomaturitní studium informace, p ihláška
poslední zm na: 7.1.2003
Elektronické verze dokument a publikací dokumenty ICOMOS, metodické publikace, seznam ohrožených památek poslední zm na: 27.3.2002
Knihovna Jmenný katalog replika lístkového katalogu poslední zm na: 15.5.2003
Seznam výzkumných úkol památkové pé e poslední zm na: 3.12.2002
Výstupy z projekt Návrh uceleného systému vzd lávání..., Návrh systému právních nástroj ... poslední zm na: 7.1.2002
Zprávy památkové pé e
stránky asopisu, seznam vydaných publikací poslední zm na: 19.6.2002
Palácové zahrady pod Pražským hradem poslední zm na: 11.6.2002
SÚPP (do 31.12.2002) poslední zm na: 20.3.2002
Historie, vývoj Organiza ní útvary Kontakty, umíst ní Poskytované služby Uskute n né seminá e... Odkazy další www
1958-1969, 1970-1979, 1980-1989, 1990-1999, 2000
1958-1969 Státní ústav památkové pé e a ochrany p írody (SÚPPOP) byl ustaven podle zákona . 22/1958 Sb., o kulturních památkách v roce 1958. Jeho posláním bylo vytvá et odborn metodickou, v decko-výzkumnou a informa ní základnu oboru památkové pé e a ochrany p írody. V oboru památkové pé e navázal na innost svých odborných p edch dc z první republiky - Státního fotom ického ústavu (1919) a státních památkových ú ad (v Praze a v Brn ) i na práci svého bezprost edního p edch dce v 50. letech, Státní památkové správy. SÚPPOP p evzal jak poslání a funkce, tak i bohaté dokumenta ní fondy (fotografické, plánové, studijní ad.) t chto zaniklých institucí. Od po átku byl komplexn vybaven specialisty ve všech hlavních oborech, podílejících se na poznávání, uchovávání a prezentaci památek i chrán ných ástí p írody. Totalitní komunistický režim (1948-1989) podstatným zp sobem ovliv oval a asto deformoval snahy o ochranu a pé i o národní kulturní d dictví. P esto odborní a v de tí pracovníci ústavu usilovali o objektivní a kvalifikovaný p ístup k poznání památkového fondu, navrhování metodických postup ochrany a pé e o jednotlivé druhy památek i prezentaci a propagaci kulturního d dictví, v etn specializované výchovy pracovník v tomto oboru. Krátce po svém založení SÚPPOP odborn ídil z ízení Státního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek. Byl to úkol zásadního významu, pro který ústav vytvo il kvalifikovanou metodiku, vzorové zpracování soupisových list a zaškolení odborných pracovník tehdy nov zakládaných krajských st edisek státní památkové pé e a ochrany p írody. Úrove zpracování úkolu však byla bohužel snížena nesmysln krátkým termínem (1962-1963) a ú astí ady nedostate n kvalifikovaných externích pracovník . P es tyto nedostatky byl vybrán základní fond památek (30 tis. nemovitých a 50 tis. movitých), na který se soust edila pozornost státní památkové pé e. SÚPPOP byl též konceptorem výb ru prvního souboru národních kulturních památek, kde p vodn p evažovala odborná kritéria. Soubor byl pozd ji n kolikrát rozší en a bohužel i deformován politickými hledisky. Ústav rovn usiloval o odbornou prezentaci vybraných hrad a zámk p ístupných ve ejnosti, kde se p íslušní specialisté podíleli na instalacích. V tomto období rovn vznikla první metodika prohlašování historických jader m st za památkové rezervace a specialisté ústavu zahájili základní pr zkumy a soupisy historické m stské zástavby jako podklad k t iceti postupn zpracovávaným rezerva ním výnos m. Do rodící se mezinárodní spolupráce se SÚPPOP zapojil podílem Doc. PhDr. Jakuba Pavla na koncipování základního mezinárodního dokumentu tzv. Benátské charty (1964) a ú astí p i založení Mezinárodního výboru pro památky a sídla (ICOMOS) v roce 1965 v Polsku. editel ústavu, PhDr. Vladimír Novotný, DrSc., se stal lenem exekutivního výboru této vysoce prestižní mezinárodní organizace. V roce 1966 zorganizoval SÚPPOP mezinárodní sympozium ICOMOS o regeneraci historických m st v Praze a v Levo i, které vyústilo v p ijetí dokumentu, tzv. Levo ské charty.
1970-1979
další www
poslední zm na: 1.11.2002
Download
metodiky, výro ní zprávy, zákony... poslední zm na: 15.10.2002
Povodn - památky Škody na památkách, Praha - stanovisko SÚPP, sanace, vysoušení..., poslední zm na: 25.9.2002
Archiv starší p ísp vky P ísp vky fór [po et] poslední Diskusní fórum Obnova identifikace [26] 22.10.2002
SW aplikace SÚPP [43] 14.11.2002
Metodika kovy [18] 30.11.2001
Systém vzd lávání
[8] 2.5.2002
Systém právních nástroj
[22] 14.2.2003
Institucionální budoucnost [28] 9.1.2003
Obsah supp.cz, ipam.cz
„Normaliza ní" sedmdesátá léta znamenala odliv zájmu totalitního státu o památky a m stská jádra a jednostrannou politickou i ekonomickou preferenci výstavby nových panelových sídli . Odborná památková pracovišt v etn ú inn spolupracujícího Státního ústavu pro rekonstrukce památkových m st a objekt , reagovala maximálním zintenzívn ním pr zkum a dokumentace i hledáním nových možností ochrany a regenerace historické m stské zástavby jako protiváhy jejího zahájeného plošného bo ení a nahrazování esteticky neintegrovatelnými sídlišti (Horní Slavkov, Chomutov, ár nad Sázavou, Havlí k v Brod a ada dalších). Významn se uplatnila studie SÚPPOP „Evidence a kategorizace historických m st v SR", která poprvé identifikovala urbanistický fond státu a navrhla jeho hodnotovou strukturu (1972-1973; Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Ing. arch. Aleš Vošahlík, CSc.). Navázala na ni rozsáhlá pr zkumná a hodnotící práce p i postupné p íprav zp esn ných výnos m stských památkových rezervací (p vodn 33, dnes 40). Završením teoretických poznatk té doby bylo mezinárodní sympozium ICOMOS „Nový život v historických sídlech", Praha - Bratislava 1976, jehož záv re ná rezoluce byla koncep n p ipravena v ústavu. eskoslovenská památková pé e prezentovala výsledky ochrany a rekonstrukce m st v trojjazy ném mezinárodním Bulletinu ICOMOS 1976, jehož realizaci zajistil ústav. V roce 1977 zorganizoval SÚPPOP mezinárodní sympozium ICOMOS o historických zahradách v Praze a Krom íži. Intenzivn probíhala též inventarizace mobiliárních fond na státních hradech a zámcích v etn reinstalací. Vysoce kvalifikovaná odborná p íprava byla v této oblasti bohužel obzvlá asto znehodnocována ideologickou cenzurou a historii zkreslujícím ovliv ováním výsledné prezentace bývalých feudálních a eholních sídel.
[26] 13.11.2002
Kamenné zdivo [0] 4.4.2003
Ostatní, dotazy... [23] 20.5.2003
Ústav rovn sledoval konzervaci a obnovu národních kulturních památek. Z nejvýznamn jších tehdy zahájených akcí metodicky vedených ústavem lze p ipomenout pr zkum, restaurování a zp ístupn ní románského biskupského (tzv. P emyslovského) paláce v Olomouci, obnovu a restaurování renesan ního zámku v Litomyšli, konzervaci a úpravu Anežského kláštera v Praze pro pot eby Národní galerie, velmi diskutovanou rekonstrukci gotického domu U zvonu, rehabilitaci zámku Troja i obnovu plášt a restaurování nást nných maleb hradu Karlštejn. V osmdesátých letech k nim p ibyla úsp n ukon ená rekonstrukce Národního divadla, záchrana Braunovy socha ské výzdoby v Kuksu, restaurování románských maleb rotundy ve Znojm , konzervace z ícenin hrad Rabí, Zvíkov a Bezd z i konzervace, obnova a rehabilitace p vodní prostorové skladby pražského Rudolfina. Významné dokumenty té doby - usnesení vlády . 14/1972, o programování obnovy památek a usnesení vlády . 25/1973, o dalším rozvoji státní památkové pé e byly politickými dokumenty, které nep inesly o ekávané výsledky a byly typickým obrazem své doby. Proklamace o komplexní pé i o památky a sídla nebyla v praxi napl ována. Pé e státu byla soust ed na jen na úzce vybrané solitéry, p ípadn vzorové „komplexní sanace" n kterých m stských ástí ( eský Krumlov - Horní ul.), zatímco ostatní fond kulturních památek, zejména v pohrani ních a t ebních oblastech, nadále chátral a zanikal.
1980-1989 Osmdesátá léta znamenají p ípravu nového zákona o státní památkové pé i, který byl p ijat pod . 20 v roce 1987. SÚPPOP se podílel výrazn též na mezinárodní spolupráci východoevropských zemí zastoupením v deseti projektech. Ústav koordinoval projekt „Metody, techniky a organizace regenerace historických urbanistických soubor ", ze kterého vzešly konkrétní syntetické práce k otázce ochrany, pr zkum a kategorizace historických m st (v období 1980-1990, Ing. arch. A. Vošahlík, CSc.). Na mezinárodním fóru se ústav úsp n prezentoval organizací mezinárodního sympozia ICOMOS „Nová úloha hrad a zámk v život spole nosti", Praha - Bratislava 1983. Významným po inem bylo prosazení a otev ení dvouletého (pomaturitního) studia památkové pé e v rámci systému další výchovy a vzd lávání pracovník oboru památkové pé e, které SÚPPOP v letech 1981-1983 odborn i organiza n zaji oval pro kastelány, stálé pr vodce a odborné pracovníky na hradech a zámcích. Studium tehdy ukon ilo prvních 22 absolvent . Od roku 1985 v pravidelných dvouletých cyklech studium památkové pé e kontinuáln pokra uje až do sou asnosti. Poda ilo se a da í i nadále zapojit do studia památkové pé e pracovníky státní správy a
samosprávy, odborných organizací oboru památkové pé e, nyní i majitele stavebních a kamenických firem, projektanty, kte í participují na opravách a obnov památek. Pot ující skute ností je ú ast pracovník z ad Policie R, kte í zaji ují ochranu kulturního d dictví. Rozsáhlou inností byla prostorová identifikace památkového fondu ech, Moravy a Slezska do mapových podklad v m ítku 1 : 500 000, 1 : 200 000 a 1 : 50 000. Výstupy poskytují p ehled o rozložení památkových hodnot v území eské republiky a jsou dobrým podkladem pro územní a regionální plánování. V první etap (1980-1985) se na jejich zpracování významným zp sobem podílel PhDr. JUDr. Dobroslav Líbal, v druhé etap (1985-1990) krom SÚPPOP všechna KSSPPOP, TERPLAN a Krajská urbanistická st ediska. Týmovou prací bylo dosaženo trvale hodnotných výsledk rozsáhlého výzkumného projektu „Prognóza rozvoje státní památkové pé e do roku 2000 (2010)", k jehož ešení byl sestaven efektivní tým odborník ze všech památkových pracovi za koordinace Jaroslava Svaton , prom. hist. Usnesení vlády . 230 v roce 1985, jehož podklady p ipravil SÚPPOP, poukázalo kriticky na špatný stav památkových rezervací odrážející neut ený stav hospodá ského a spole enského systému. Po formální stránce toto období charakterizovalo z ízení Úst edí státní památkové pé e a ochrany p írody, které bylo typickým obrazem dobového byrokratismu bez v tšího vlivu na odbornou stránku pé e o památkový fond.
1990-1999 Devadesátá léta znamenají zásadní zm nu politické a hospodá ské scény návratem k demokracii a tržnímu hospodá ství. Tato etapa p ináší zcela nové úkoly, p edevším v souvislosti se zm nami vlastnictví památek. V roce 1990 došlo k odd lení ochrany p írody od památkové pé e a jejímu p i len ní pod resort životního prost edí. Státní ústav památkové pé e (SÚPP) v témže roce zorganizoval na zámku Rozt celooborové setkání odborných pracovník památkové pé e. V návaznosti na jeho záv ry vytvo il odbornou pracovní skupinu pro formování zásad nového památkového zákona v podmínkách obnovené demokracie (za p edsednictví Doc. PhDr. Mojmíra Horyny). Vynikající práce této komise bohužel nebyla dodnes završena vydáním nové zákonné normy. Ústav se v té dob i významn podílel na vyhledávání archivních a dokumenta ních podklad nezbytných pro objektivní a spravedlivé ešení restitu ních nárok v oblasti movitých i nemovitých památek. Po pádu totalitního režimu se stalo aktuálním úkolem objektivizovat fond chrán ných památek vypušt ním neúm rn zastoupených reprezentant d jin KS a naopak zapsáním ady d íve ideologicky diskriminovaných památek, zejména kostel . SÚPP zaji uje v této oblasti odbornou p ípravu sezení Stálé komise ministerstva kultury R pro hodnocení kulturních památek, ešící ro n více n kolik set p ípad . Významným krokem bylo podstatné rozší ení ochrany sídel a krajiny. Dochází k vyhlášení 209 m stských památkových zón, souboru 61 vesnické památkové rezervace, 164 vesnických památkových zón a 17 krajinných památkových zón. Metodickou koordinaci zaji oval ústav. Pokud jde o historická m sta, ústav aktualizoval ve spolupráci s regionálními ústavy „Koncepci ochrany historických m st v R v letech 1995-1997" s výhledem do roku 2000. Celkový soubor zahrnuje cca 300 historických ástí m st chrán ných jako památkové rezervace nebo památkové zóny. Po roce 1989 dochází také k rozsáhlému vykrádání památek, zejména kostel , s katastrofálními d sledky pro naše kulturní d dictví. Kradená i legáln vlastn ná um lecká díla byla navíc masov vyvážena do zahrani í. Ústav se proto významn podílí na boji proti krádežím i ilegálnímu vývozu. Inicioval kone nou podobu zákona . 71/1994 Sb., o vývozu a prodeji p edm t kulturní hodnoty a svými k tomu nov vytvo enými útvary napomáhá identifikaci a navracení kradených p edm t , záchranné dokumentaci kostelních interiér i zavád ní zabezpe ovacích a signaliza ních systém do ohrožených objekt . Nov bylo t eba ešit i oblast pé e o archeologický fond, v etn organizace záchranných archeologických výzkum . V d sledku zm n a
výrazné restrikci rozpo tu AV R na p elomu rok 1992 a 1993 se na základ dohod o nové d lb gescí MK R z ídily k 1. 4. 1993 a následn k 1. 5. 1995 celkem ty i specializované ústavy archeologické památkové pé e, které se výrazným zp sobem podílejí na provád ní záchranných archeologických výzkum . Tímto MK R zahájilo napl ování projektu z ízení systému archeologické památkové pé e v R p edloženého Archeologickou komisí MK R, která byla z ízena 18. 4. 1994 na návrh SÚPP jako poradní sbor nám stka ministra kultury. Koordinaci záchranných archeologických výzkum zaji ují Archeologické ústavy AV R v Praze a v Brn a regionální archeologické komise. Zástupci archeologických pracovi se shodli v roce 1993 a 1994 na nutnosti vytvá et informa ní systém archeologických nalezi . Ústavy shroma ují informace o zahájení archeologických výzkum a zprávy o jejich výsledcích a napl ují úkoly výzkumu a vývoje. SÚPP z ídil k 1. 2. 1996 odbor pé e o archeologický fond, který vytvá í koncepci budování informací, dokumenta ní základy pro výkon pé e o archeologický fond a buduje otev ený informa ní systém archeologických nalezi p i pln ní úkol výzkumu a vývoje ve spolupráci s okresními ú ady a archeologickými institucemi. Novou aktivitu vykazuje SÚPP v mezinárodní spolupráci. Podle statutu je sou ástí práce ústavu i innost sekretariátu mezinárodní organizace ICOMOS, který napl uje hlavní úkoly zahrani ní spolupráce. eský národní komitét ICOMOS a SÚPP po ádají každoro n 18. dubna, k Mezinárodnímu dni památek a sídel, odborný seminá na ur ité téma. V roce 1991 to byl seminá na téma „Evropský význam kulturního d dictví eskoslovenska", o rok pozd ji seminá „Rok baroka - UNESCO", v roce 1993 seminá „Sv tové kulturní d dictví UNESCO", v roce 1994 seminá s tématem „30 let Benátské charty", v roce 1995 „30 let ICOMOS", v roce 1996 „Kulturní d dictví a spole enské zm ny", v roce 1997 „Osobnost sv. Vojt cha v kontextu kulturního d dictví", v roce 1998 „Rok Karla IV." „650. výro í založení Nového M sta pražského". V roce 1992 byl v Opo n uspo ádán ješt mezinárodní seminá s názvem „Identita památek ve st ední Evrop " a v roce 1994 seminá „Hodnoty a funkce venkovských kostel v urbanizované krajin ". Aktivita sekretariátu ICOMOS byla završena v roce 1995 uspo ádáním I. evropské regionální konference ICOMOS v eském Krumlov na téma „Autenticita památek". Ústav p ipravil vydání dvou publikací pro mezinárodní komunitu, a to „ eskoslovenská památková pé e", která vyšla jako samostatné íslo 188 v revui Monuments historiques v roce 1993 ve Francii a publikaci „Památky a sídla v eské republice", která byla vydána v roce 1996 na Srí Lance p i p íležitosti Generální konference ICOMOS v Sofii. Hlavní mezinárodní aktivitou v roce 1997 bylo uspo ádání Mezinárodního sympozia ICOMOS/IFLA 97 „Krajinné d dictví", ze kterého zajistil SÚPP vydání sborníku. Své metodické poslání ústav uplatnil i p i uspo ádání odborného seminá e na téma „Zásady památkové pé e p i konzervaci a restaurování nemovitých památek", konaného ve spolupráci s ICOMOS v listopadu 1997. V kv tnu 1998 se ústav zapojil do p íprav na „Dny evropského d dictví 1998". Ústav zaji uje rovn odbornou p ípravu pro za azení vybraných eských památek do Seznamu sv tového p írodního a kulturního d dictví UNESCO. Nov se rozvíjí též v deckovýzkumná innost v rámci soustavy grantových projekt . Na základ dotace MK R se v roce 1999 poda ilo ústavu zakoupit archiv SÚRPMO. Tak se poda ilo zachránit unikátní soubor archiválií, který obsahuje fotoarchiv s negativy, stavebn -historické pr zkumy, zam ení historických objekt a projekty.
2000 Rok 2000 p inesl Státnímu ústavu památkové pé e n které významné zm ny. Ke dni 3. 1. 2000 ústav dostal nový statut, vydaný z izovatelem, Ministerstvem kultury R pod j. 1622/1999. V návaznosti na statut byla revidována a p esn ji specifikována innost všech organiza ních útvar ústavu a došlo i k jeho díl í reorganizaci. Takto revidovaná struktura pracovišt a jeho hlavní innosti byly vt leny do nového organiza ního ádu, který po schválení z izovatelem vydal editel ústavu pod j. 12279/2000 s ú inností od 1. 12. 2000. Oba vydané dokumenty vycházejí z Koncepce ú inn jší pé e o památkový fond v eské republice do roku 2005. Vytvá ejí p edpoklad ke zkvalitn ní
odborných inností ústavu a k zintenzivn ní jeho odborn metodické funkce ve vztahu k regionálním Státním památkovým ústav m. V tomto sm ru byl editel ústavu pov en zpracovat a v široké diskusi s pracovníky z region projednat Plán odborn -metodického ízení organizací státní památkové pé e v eské republice do roku 2005. Do zpracování tohoto koncep ního materiálu se formou ú asti v ešitelském týmu vedenému Ing. arch. Dagmar Sedlákovou zapojili vedle vedoucích pracovník SÚPP i editelé a významní odborníci ze všech regionálních SPÚ. Plán byl schválen MK R dne 10. 4. 2001 pod j. 6375/2001 a navrhl a specifikoval celkem 8 hlavních sm r (tzv. „pilí ") inností odborných pracovi státní památkové pé e. ídicí odborn -metodická úloha SÚPP byla v plném rozsahu akceptována jako cesta ke sjednocení výzkumných i odborných inností oboru v zájmu jak vyšší kvality poznávání, obnovy a prezentace památkového fondu, tak i vyšší p edvídatelnosti a jednotnosti vydávaných odborných stanovisek a tím i vyšší právní jistoty vlastník památek. Nov bylo v ústavu z ízeno odd lení stavebn -historických pr zkum . A koliv pr zkumy památek byly a jsou jak státním, tak regionálními SPÚ pr b n provád ny, vyšlo z ízení nového odd lení vst íc akutn poci ované pot eb prohlubovat a ov ovat metody a zárove vytvá et ur ité závazné kvalitativní standardy pro tuto innost. Ta je dnes právem chápána jako základ ostatních odborných inností a úkon . Jedním z d ležitých úkol památkové pé e je i výchova nových odborník a jejich celoživotní vzd lávání. Systematicky se bude touto prací zabývat nov založené odd lení. Po ítá se s tím, že SÚPP, který pat í od roku 1995 mezi akreditované vzd lávací instituce, bude mimo studium památkové pé e pravideln organizovat adu vzd lávacích seminá i dalších akcí. V návaznosti na n které grantové úkoly se bude podílet i na p íprav doktorandského studia památkové pé e. V roce 2000 se poda ilo dokon it dlouholetou a po etapách probíhající obnovu Palácových zahrad pod Pražským hradem. Slavnostn byly otev eny dne 28. 8. 2000 zahrady Kolowratská a Malá Fürstenberská i vstupní prostor z Valdštejnské ulice mezi Kolowratským a Pálffyovským palácem.
P i rekapitulaci odborného a v deckého p ínosu ústavu je na míst s vd ností p ipomenout jeho zakladatelské osobnosti, zejména Doc. PhDr. Old icha J. Blaží ka, Ing. arch. PhDr. Viktora Kotrbu, CSc., Ing. arch. Václava Mencla, PhDr. Vladimíra Novotného, DrSc., Doc. PhDr. Jakuba Pavla, Prof. PhDr. Huga Rokytu, CSc., Ing. arch. Jana Sokola i Ing. arch. B etislava Štorma, kte í mu vtiskli pevnou odbornou orientaci a zavazující náro nost badatelské, odborné i dokumenta ní práce. Pro odbornou úrove ústavu vždy m la zásadní význam jeho intenzivní spolupráce s vysokými školami a v deckými ústavy. Vynikající externí odborníci p sobí jak ve v decké rad editele SÚPP, tak v ad ad hoc z izovaných odborných komisí.
Copyright ® 1999 Státní ústav památkové pé e
