Státní rozpočet České republiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Státní rozpočet České republiky Diplomová práce

Autor:

Aigerim Abdualiyeva Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alena Maaytová, PhD.

Červen, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 29. června 2009

Aigerim Abdualiyeva

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Aleně Maaytové, PhD. za odborné konzultace a uţitečné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Anotace prace:

Předmětem diplomové práce „Státní rozpočet České republiky“ je státní rozpočet pojatý z hlediska teorie, tak i jeho skutečného vývoje v České republice s ohledem na místo a dobu vzniku deficitu státního rozpočtu. Cílem této práce je seznámení s údaji o státním rozpočtu České republiky a analýza vývoje a struktury příjmu a výdaju státního rozpočtu. První část práce je zaměřena na teoretický popis soustavy veřejných financí, popsány jednotlivé sloţky rozpočtové soustavy s důrazem na vývoj jejich hospodaření. V druhé části je analyzován vývoj příjmu státního rozpočtu v jednotlivých letech.

Dále je vývoj výdaju státního rozpočtu se

zaměřením na mandatorní výdaje a zhodnocení vývoje deficitu.

OBSAH: Úvod ............................................................................................................................................. 6 1. Kapitola 1. Charakteristika soustavy veřejných rozpočtů ................................................ 8 1.1. Státní rozpočet ................................................................................................................. 12 1.2. Metody tvorby rozpočtu – výhody a rizika ..................................................................... 17 1.3. Rozpočtový proces. ......................................................................................................... 19 2. Kapitola 2. Analýza příjmů státního rozpočtu .................................................................. 29 2.1. Daňové příjmy ................................................................................................................. 30 2.1.1. Analýza daňových příjmů v letech 1993-2004 ........................................................... .32 2.1.2. Analýza daňových příjmů v letech 2005-2008 ............................................................ 40 2.2. Nedaňové příjmy ............................................................................................................ 45 2.2.1. Analýza nedaňových příjmů v letech 1994-2003. ....................................................... 45 2.2.2. Analýza nedaňových příjmů v letech 2004-2008 ........................................................ 51 3. Kapitola 3. Analýza vydaju státního rozpočtu ................................................................ 55 3.1. Charakteristika vydaju státního rozpočtu ........................................................................ 55 3.2. Analýza vybraných výdajových poloţek státního rozpočtu v letech 1993-2008 ............ 57 3.2.1. Důchodové zabezpečení ............................................................................................. 58 3.2.2. Nemocenské zabezpečení ........................................................................................... 59 3.2.3. Zabezpečení v nezaměstnanosti.................................................................................. 62 3.3. Porovnání příjmů a výdajů .............................................................................................. 64 3.3.1. Porovnání příjmů a výdajů v jednotlivých obdobích ................................................... 66 3.3.2. Oblasti řešení - aplikace na Českou republiku ............................................................. 71 Výsledky ....................................................................................................................................... 77 Závěry a doporučení ..................................................................................................................... 79 Seznam pouţité literatury ............................................................................................................. 81 Seznam zkratek ............................................................................................................................. 87

5

ÚVOD Svět, ve kterém ţijeme, je světem vzácnosti. Existuje totiţ nesoulad mezi mnoţstvím lidem dostupných zdrojů na straně jedné a mnoţstvím potřeb, jeţ lidé mají, na straně druhé. V daném okamţiku mají lidé k dispozici pouze omezené mnoţství práce, přírodních zdrojů, času,prostoru, potravin, policistů, lékařů a tak dále. Ale zároveň existuje spousta lidských potřeb, jeţ by si lidé přáli uspokojit – nasytit se, obléknout, postavit si přístřeší, těšit se dobrému vzdělání a zdraví, nebýt ohroţován zločinci a tomu podobně a stát se tedy stal velkým hráčem v hospodářství všech rozvinutých zemí světa. Základním nástrojem politiky státu je. Po vzniku samostatné České republiky 1. ledna 1993 státní rozpočet prošel zajímavým a bouřlivým vývojem. Výchozí ekonomické podmínky při vzniku nového státu nebyly zdaleka ideální. Ekonomika se nacházela teprve na samém začátku transformace od centrálněplánovaného typu ke standardní trţní ekonomice. Tehdy vlády řešily základní nutné změny jako například liberalizace cen, zahraničního obchodu, zavedení nové daňové soustavy, základní změny v sociální politice, masivní privatizace státních ekonomických subjektů, reforma systému fungování veřejné správy apod. V celém sledovaném období 1993 - 2008 se demokratickým způsobem vystřídaly vlády různého politického zaměření. Jejich politické preference a názory na hospodářskou politiku ovlivňovaly směr vývoje veřejných financí. Pozitivním aspektem celého období byla všeoobecná akceptace společného cíle ČR vstoupit do EU (jiţ proběhlo k 1. květnu 2004), resp. eurozóny. Práce je rozčleněna do několika kapitol, které mají následující strukturu. V první části predkladné diplomové práce charakterizují státní rozpočet. Státní rozpočet je význámným dokumentom dobře fungujícího státu, který souhrnně úvádi příjmy a výdaje státu v kaţdém roce. Včasné vypracování, projednání a schválení rozpočtu je ukazatelem kvalitního fungovaní institucí státu. Státní rozpočet plní celou řadu funkcí a je často spojován dokonce i s vyjadřením důvěry vládě, která návrh rozpočtu připravuje. V druhé části se jiţ zaměřuji pouze na příjmy státního rozpočtu; definuji daňové a nedaňové příjmy a analyzuji jejich podíly na příjmech státního rozpočtu v jednotlivých letech. Poslední část je pak zaměřena na výdaje a financovaní sociálního zabespečení. Myslim, ţe sociální jistota obyvatel je jednou ze základních podmínek existování státu. Z hlediska ekonomichého je důleţité, z jakých zdrojů se získávají potřebné finanční prostředky a podle jakých obecných i specifických zásad se tyto finanční prostředky pouţívají. Předmětem třetí kapitoly je také analýza vývoje deficitu v České republice, a způsoby řešeni salda státního rozpočtu. 6

Podklady pro vypracování diplomové práce byly čerpány zejména z odborné literatury, několika odborných studií, z dokumentů MF ČR, Vlády ČR, Evropské komise, z interních dokumentů ČNB, internetu a několika dalších zdrojů uvedených na konci práce v seznamu pouţité literatury.

7

KAPITOLA 1. CHARAKTERISTIKA SOUSTAVY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Vzhledem k tomu, ţe tematem této diplomové práce je státní rozpočet a jeho vývoj, je třeba v teto kapitole vymezit tento pojem a také předevšim celou řadu souvisejících pojmů a zakladních informací k dané problematice. Podle Pekové předpokladem úspěšného fungování státu i kaţdé úrovně, resp. subjektu, územní samosprávy a důleţitým finančním nástrojem k zabezpečení úkolů a činností na jednotlivých úrovních je příslušný veřejný rozpočet, v širších souvislostech můţeme mluvit o soustavě veřejných rozpočtů.1 Soustava veřejných rozpočtů je základním nástrojem veřejných financí. Soustava rozpočtových orgánů a mimorozpočtových fondů, které se starají o tvorbu, rozdělování a uţití veřejných rozpočtů a kontrolují jejich plnění, je obsahem tzv. rozpočtové soustavy. Rozpočtová soustava České republiky zahrnuje:2 

státní rozpočet ČR,



rozpočty krajských úřadů,



rozpočty municipalit, tj. měst a obcí,



státní účelové peněţní fondy, fondy zdravotních pojišťoven,



rozpočty příspěvkových organizací, organizačních sloţek, municipálních organizací. Následující schéma popisuje strukturu soustavy veřejných rozpočtů ČR, která je závislá na

územně správním uspořádání státu.

1 2

Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., 2005. s. 92 KOLEKTIV KATEDRY VEŘEJNÝCH FINANCÍ. Veřejné finance. 1995. str. 61

8

Shéma č. 1 Soustava veřejných rozpočtů ČR

Příjmy

Státní rozpočet Dotace

Výdaje Dotace

Výdaje

Fondové financování

Příjmy Dotace

Příjmy

Rozpočty krajů

Výdaje

Dotace Příjmy

Rozpočty obcí

Výdaje

Fondové financování můţe být také na krajské úrovni a obecní úrovni

Poznámka: Fondové financování na ústřední úrovni přestavují státní (účelové) fondy, privatizační (majetkové) fondy, svěřenecké (pojistné) fondy a fondy pro podporu podnikání (vládní agentury). Na krajské a obecní úrovni pak jde o peněţní fondy podle zákona o rozpočtových pravidlech, anebo tzv. „nepravé“ fondy v organizačně právní formě obchodních společností, případně neziskových organizací, zaloţené veřejnou správou. Pramen: Soustava veřejných rozpočtů ČR, [cit.
2009-09-06].

Dostupný

na

WWW:

Kaţdý prvek rozpočtové soustavy má svoji relativní samostatnost, která je dána tím, ţe má vlastní příjmovou (daňovou) základnu. Mezi jednotlivými rozpočty existují vazby v podobě přesunů prostředků. Jedná se obvykle o přesuny z rozpočtů vyšší úrovně vertikály do niţšího rozpočtu (v případě ČR ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů, případně do rozpočtu obcí). Míra těchto přesunů je tím větší, čím větší je centralizace daňových příjmů státního rozpočtu.3 Do rozpočtové soustavy jsou zahrnována i rozpočtová pravidla. Zákonná norma stanoví rozpočtová pravidla, která upravují daňové určení, pravidla hospodaření s prostředky státního rozpočtu, sankce za porušení rozpočtové kázně, pravidla pro rozpočtové přesuny v rámci rozpočtových opatření a také kompetence a úkoly jednotlivých orgánů. Z ekonomického hlediska jsou veřejné rozpočty definovány následujícími hlavními funkcemi: a) alokační - nejstarší, charakteristická umísťováním vymezených peněţních prostředků do příslušných hospodářských sfér (podloţena zákonnou úpravou),

3

Strecková,Y., Malý, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1998. str. 80

9

b) stabilizační – plyne z aktivní fiskální politiky státu, která ovlivňuje základní ekonomické veličiny, jako je např. hospodářský růst, inflace, zaměstnanost aj. Stabilizační funkce je vyuţívána především na úrovni státního rozpočtu. Nicméně v posledních desetiletích mají i některé výdaje rozpočtu územní samosprávy stabilizační účinky, např. Nákupy vstupů pro lokální a regionální veřejný sektor od soukromého sektoru ovlivňují agregatní poptávku.4 c) redistribuční - státní rozpočet začíná plnit tuto funkce na začátku dvacátého století. Jedná se o přerozdělování části příjmů státního rozpočtu mezi jednotlivé ekonomické subjekty, coţ má vést ke spravedlivějšímu rozdělení důchodů. Míra a formy redistribuce se samozřejmě v jednotlivých zemích liší podle toho, jaký druh státního zřízení v daném státě existuje. Jako příklad redistribuce lze uvést různé druhy sociálních transferů a dotací.5 d) autorizační – zákonodárný orgán (parlament, zastupitelstvo apod.) schválí úroveň příjmů a výdajů která je závazná a musí být při realizaci rozpočtu mocí výkonnou (vládou, radou obce nebo kraje apod.) respektována. e) funkce kontrolní a řídicí – rozpočet je základem pro vnitřní řízení jednotlivých institucí, ministerstev, odborů apod. a současně umoţňuje jejich sledování a kontrolu vládou, parlamentem, zastupitelstvem, nezávislým kontrolorem nebo veřejností. f) kromě výše uvedených funkcí plní veřejný rozpočet funkci informační, kdy podává vyčerpávající přehled toho, co chce vláda nebo samospráva udělat v příštím roce a současně poskytuje informace pro všechny ostatní funkce, které rozpočet plni. V průběhu historického vývoje byly nahromaděny zkušenosti, ze kterých vznikly poţadavky na konstrukci státního rozpočtu - rozpočtové zásady. Jednotlivé rozpočtové zásady jsou platné i pro ostatní veřejné rozpočty. V řízení rozpočtového procesu se nejčastěji uplatňují níţe uvedené rozpočtové zásady: a) Zásada úplnosti. Státní rozpočet má obsahovat všechny finanční operace vlády a centrálních institucí. Vyţaduje, aby všechny příjmy a výdaje byly zachyceny v

4 5

Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., 2005. s. 100 Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s. 179

10

úplných částkách. Rozpočet by podle této zásady neměl být oslabován existencí mimorozpočtových fondů (Hamerníková, 2007). b) Zásada jednotnosti. Veškeré příjmy a výdaje procházejí centrálním rozpočtem (státní pokladnou), kde jsou zároveň zaznamenávány účetně. Jsou tedy zachyceny v jediném dokumentu a jednotným způsobem. Od uplatnění této zásady se očekávala moţnost seriózního posouzení finanční situace státu, postupně se však začaly sestavovat rozpočty (mimořádné, dodatečné, doplňkové) se zdůvodněním, ţe příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou tak mnohostranné a různorodé oproti minulosti, ţe je není moţné v plném rozsahu soustředit v jednom dokumentu. Systém několika dílčích rozpočtů, uplatňovaný zejména v podmínkách decentralizace rozpočtové soustavy, je ve finanční teorii označován jako zásada rozpočtové plurality (Hamerníková, 2007). c) Zásada reálnosti a pravdivosti souvisí s kvalitou odhadů rozpočtových příjmů a výdajů. Reálně sestavený rozpočet má zabránit zkreslování údajů v rozpočtu a nutnosti různých rozpočtových přesunů a úhradám potřeb v rozpočtu nezajištěných. Provádění přesunů je moţné realizovat pouze v určité míře a za přesně stanovených podmínek na základě zákonného zmocnění. Tedy na schopnosti odhadu příjmů a výdajů, stupni poznání a kvalitní analýze hospodářských procesů, na kvalitě hospodářských prognóz, v případě státního rozpočtu i na mezinárodním vývoji apod závisí reálnost rozpočtu. d) Zásada kaţdoročního sestavování a schvalování přispívá к prohloubení parlamentní kontroly. Sestavování rozpočtu probíhá kaţdoročně, hospodaření podle něho je povinné. Jednoroční období umoţňuje lepší přehled o struktuře příjmů a výdajů státu. Rozpočtové období je v ČR podobně jako v dalších zemích shodné s rokem kalendářním. Termín schvalování rozpočtu by měl být stanoven tak, aby rozpočet byl projednán a schválen před začátkem rozpočtového roku (Hamerníková, 2007). e) Zásada dlouhodobé vyrovnanosti. Respektování této zásady povaţovalo se jako důleţitý předpoklad „zdravého" hospodaření státu i jednotlivých úrovní. Jde o klasickou zásadu finanční politiky státu (tzv. „zlaté pravidlo rozpočtové politiky"). Podle této zásady jsou výdaje státního rozpočtu sestavovány tak, aby se rovnaly příjmům. Na začátku 20. století byla tato zásada přijímána bezvýhradně. Postupně se od této zásady upouštělo a podle záměrů finanční 11

politiky se začalo krátkodobě vyuţívat přebytkové a zejména deficitní financování, v řadě zemí se začala ve státní rozpočtové politice uplatňovat zásada schodkovosti rozpočtu. f) Zásada přehlednosti. Jde o pevné stanovení věcné struktury rozpočtů, v rámci níţ jsou logicky seřazeny a rozděleny příjmy a výdaje (Hamerníková, 2007). g) Zásada publicity, označovaná také jako zásada zveřejnění či zásada veřejnosti, měla původně zabránit tajnému hospodaření vlády (Hamerníková, 2007). O objemu a struktuře příjmů i výdajů kaţdého veřejného rozpočtu se rozhoduje na příslušné vládní úrovni nepřímo veřejnou volbou. Uplatňuje se tak, ţe návrh státního rozpočtu se projednává v parlamentu a následně se zveřejňuje v podobě právní normy. Tato zásada umoţňuje spolu se zásadou průhlednosti v demokratických zemích zabezpečit kontrolu ze strany občanů - voličů, tzv. občanskou kontrolu, umoţnit zpětnou vazbu. Kvalitu občanské kontroly ovlivňují jak kvalita informací o rozpočtu, které má občan к dispozici, tak zájem občana. h) Zásada efektivnosti, hospodárnosti a účinnosti, stanoví co nejekonomičtější pouţití rozpočtových prostředků. Znamená, ţe předem vyčleněný příjem slouţí к financování určené potřeby - na krytí daného výdaje nebo účelovosti podle potřeb odvětví ve veřejném sektoru či území. Organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky je povinna při plnění rozpočtu dbát, aby dosahovala maximálních příjmů a plnila úkoly hrazené státním rozpočtem nejhospodárnějším způsobem, aby efektivně vyuţívala rozpočtových prostředků.

1.1 Státní rozpočet Státní finance zpravidla zahrnují největší část veřejných financí a jsou soustřeďovány do centralizovaného fondu, který se nazývá státní rozpočet. Státní rozpočet „Představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky.“ 6 Jeho podíl na celkových příjmech rozpočtové soustavy je rozhodující, přibliţně 80 %.7 Státní rozpočet je vrcholným nástrojem finanční politiky státu, řídí se jím veškeré finanční hospodaření. V nejobecnějším pojetí jsou jeho obsahem veškeré příjmy a výdaje, jakoţ i 6 7

ŠELEŠOVSKÝ, J., BAKOŠ, E. Slovník veřejných financí. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 50 Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., 2005. s. 142

12

vazba na rozpočty ostatní. Těmito vazbami jsou finanční vztahy v podobě dotací, návratných finančních výpomocí či odvodů.8 Na státní rozpočet je tedy moţné nahlíţet jako na: centralizovaný peněţní fond bilanci příjmů a výdajů – účetní dokument, ve kterém jsou v zákonu o státním rozpočtu na příslušný rok vyčísleny předpokládané příjmy a výdaje státu9 finanční plán na rozpočtové období, tj. rozpočtovou závěrku, která obsahuje skutečně dosaţenou úroveň příjmů a výdajů v uplynulém rozpočtovém roce finanční vztahy, který souvisí se shromaţďováním příjmů např. z daní, poplatků a cel a rozdělováním výdajů, např. formou transferů a dotací a zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce souhrn finančních dokumentů zahrnující zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních sloţek státu a změny těchto dokumentů.10 Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. Obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje v rozpočtovém roce a financující poloţky. Jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje státní rozpočet zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních sloţek státu a změny těchto dokumentů.11 Organizační sloţky státu, příspěvkové organizace a státní fondy vypracovávají roční zprávu o sobě a o své činnosti, zejména o svém hospodaření v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím je rok. Následně ji předloţí zřizovateli, jestliţe ho mají, státní fond ji předloţí ministerstvu, do jehoţ působnosti patří. Dále tuto zprávu uveřejní v elektronické podobě způsobem umoţňujícím dálkový a nepřetrţitý přístup vţdy do 30. června běţného roku za minulý rok.12 Rozpočtová skladba je důleţitým nástrojem rozpočtového procesu. Rozpočtová skladba představuje jednotné povinné třídění peněţních operací veřejných rozpočtu, tj. Státního rozpočtu, rozpočtu organizačních sloţek státu a jejích rezervních fondu, pohybů na účtech státních 8

Mrkývka, P. In Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 208 - 209 9 § 5 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů 10 § 5 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů 11 § 20, 29 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů 12 § 21 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů

13

finančních aktiv, rozpočtu obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou jejich některých fondů. Rozpočtovou skladbu stanoví ministerstvo financí vyhlaškou (č. 323/2002 Sb.) Rozpočtová skladba je postavena na techto základních pilířích13: 1) Jednotnost pro všechny peněţní operace veřejných rozpočtu, 2) Peněţní (cash) princip zaznamenávání operací, 3) Moţnost konsolidace, tj. Kumulace jednotlivých veřejných rozpočtu bez dvojího načítání, 4) Systematické, jednotné, přehledné a závazné třídění rozpočtových příjmů a výdajů (Kinšt,2006) a to podle několika hledisek:

o odpovědnostního – vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu nebo organizační sloţky, v nichţ se realizuje peněţní operace. Obsah kapitol stanoví zákon, kapitoly většinou odpovídají názvu ústředního orgánu nebo jiné instituce, kterému jsou do správy svěřeny rozpočtovými prostředky. Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních sloţek státu v jeho působnosti, příspěvky a dotace na reprodukci majetku příspěvkovým organizacím a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje téţ dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly.14 tabulka č. 1 – odpovědnostní třídění (kapitoly státního rozpočtu) čislo

Kapitola

čislo

kapitoly

13 14

Kapitola

kapitoly

301

Kancelář prezidenta republiky

Ministerstvo kultury

Bezpečnostní informační sluţba

334 335 336 338 343

302

Poslanecká sněmovna Parlamentu

303

Senát Parlamentu

304

Úřad vlády ČR

305 306

Ministerstvo zahraničních věcí

344

Úřad průmyslového vlastnictví

307

Ministerstvo obrany

345

Český statistický úřad

308

Národní bezpečnostní úřad

346

Český úřad zeměměřický a katastrál.

Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo informatiky Úřad pro ochranu osobních údajů

Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s. 182 §10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů

14

309

Kancelář Veřejného ochránce práv

348

Český báňský úřad

312

Ministerstvo financí

349

Energetický regulační úřad

313

Ministerstvo práce a sociálních věcí

353

Úřad pro ochranu hosp. soutěţe

314

Ministerstvo vnitra

358

Ústavní soud

315

Ministerstvo ţivotního prostředí

361

Akademie věd ČR

317

Ministerstvo pro místní rozvoj

372

Rada pro rozhlasové a televizní vysíl.

321

Grantová agentura ČR

374

Správa státních hmotných rezerv

322

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

375

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

327

Ministerstvo dopravy

381

Nejvyšší kontrolní úřad

328

Český telekomunikační úřad

396

Státní dluh

329

Ministerstvo zemědělství

397

Operace státních finančních aktiv

333

Ministerstvo školství, mládeţe a těl.

398

Všeobecná pokladní správa

Pramen: vyhláška č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů

o druhového –je základním systémem třídění. Třídí příjmy a výdaje do osmi tříd, a to na principu účetnictví, coţ je důleţité pro pečlivou analýzu rozpočtové politiky. Příjmy se dělí do tříd podle právního důvodu platby, která do rozpočtu plyne, výdaje podle druhu věci, práce, výkonu nebo práva, jenţ se tímto výdajem pořídí. tabulka č. 2 – druhové třídění rozpočtové skladby (zkrácené) Třída 1 – Daňové příjmy

Třída 5 – Běžné výdaje 50

Výdaje na platby, ostatní platby za provedenou práci a pojistné

11

Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů

51

Neinvestiční nákupy a související výdaje

12

Daně ze zboţí a sluţeb v tuzemsku

52

Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům

13

Daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb

53

14

Daně a cla za zboţí a sluţby ze zahraničí

54

Neinvestiční transfery obyvatelstvu

15

Majetkové daně

55

Neinvestiční transfery do zahraničí

56

Neinvestiční půjčené prostředky

Ostatní daňové příjmy

57

Neinvestiční převody Národnímu fondu

Třída 2 – Nedaňové příjmy

59

Ostatní neinvestiční výdaje

16 17

21

Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění

Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací

Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněţními fondy téhoţ subjektu

Třída 6 – Kapitálové výdaje

s přímým vztahem

15

22 23 24

31 32

Přijaté sankční platby a vratky transferů

61

Investiční nákupy a související výdaje

62

Nákup akcií a majetkových podílů

Přijaté splátky půjčených prostředků

63

Investiční transfery

Třída 3 – Kapitálové příjmy

64

Investiční půjčené prostředky

67

Investiční převody Národnímu fondu

69

Ostatní kapitálové výdaje

Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy

Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy Příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů Třída 4 – Přijaté transfery

Třída 8 – Financování

41

Neinvestiční přijaté transfery

81

Financování z tuzemska

42

Investiční přijaté transfery

82

Financování ze zahraničí

89

Opravné poloţky k peněţním operacím

Pramen: vyhláška č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů

o

odvětvového – Tímto způsobem se třídí příjmy a výdaje podle druhu činnosti. Výdaje se podle tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy na úrovni územních rozpočtů.

tabulka č. 3 - odvětvové třídění příjmů a výdajů (zkrácené) Skupina

Odvětví

1

Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství

2

Průmyslový a ostatní odvětví hospodářství

3

Sluţby pro obyvatelstvo

4

Sociální věci a politika zaměstnanosti

5

Bezpečnost státu a právní ochrana

6

Všeobecná veřejná správa a sluţby Pramen: vyhláška č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů

o konsolidačního – konsolidační členění se zaměřuje na příjmy a výdaje vznikající uvnitř soustavy veřejných rozpočtů. Konsolidace se uskutečňuje teprve při sumarizaci peněţních operací za určité období a jejím smyslem je očistit údaje rozpočtu o interní přesuny peněţních prostředků za jednotky, za kterou se operace sledují. Díky konsolidaci je moţno provádět mezinárodní srovnávání. Pokud by 16

konsolidace nebyla prováděna, docházelo by ke dvojímu započítávání poloţek rozpočtu, a to by vedlo ke zkreslení údajů.15

1.2 Metody tvorby rozpočtu – výhody a rizika Správně sestavený rozpočet představuje základ dobré činnosti jakékoliv státu, neboť s výjimkou regulatorní činnosti ovlivňuje rozsah a kvalitu poskytování sluţeb obyvatelům. K jeho tvorbě je tak nutné přistupovat s maximální pečlivostí, aby bylo zajištěno, ţe rozpočet bude reálný na své příjmové straně a zajistí naplnění sledovaných cílů na straně výdajové. Splnění těchto podmínek je do značné míry závislé na zvolené metodě rozpočtování. Nejjednodušší a zřejmě v současné době stále nejběţnější je metoda nabídková neboli přírůstková, tzn. jednotliví správci kapitol připraví na základě loňského rozpočtu upraveného o přírůstky tzv. bázi rozpočtu. Jednotlivé báze rozpočtu jsou pak agregovány a porovnány s očekávanými příjmy. Výsledkem porovnání moţností (očekávané příjmy) a potřeb (poţadované výdaje) je omezení výdajů jednotlivých kapitol a schválení návrhu rozpočtu. Při pouţití nabídkového přístupu k rozpočtování jsou tedy financovány stávající instituce, aniţ by byla hodnocena jejich účelnost nebo kvalita sluţeb, které poskytují. Výhodou přírůstkového rozpočtování je jeho relativní jednoduchost a tedy i rychlost tvorby rozpočtu. Nevýhod je však hned několik. Tou první a zřejmě nejváţnější je, ţe se implicitně předpokládá, ţe rozpočet v minulých letech byl zpracován správně. Pokud tomu tak není, chyba, která byla vytvořena, se konzervuje a někdy i zvětšuje. Druhou nevýhodou je, ţe není posuzována efektivnost jednotlivých realizovaných aktivit. Předpokládá se, ţe pokud byla aktivita prováděna v minulosti, je nutné ji realizovat i nyní. Konečně posledním slabým místem je problematické zachycení jednorázových akcí. Opakem nabídkového přístupu k rozpočtování je přístup poptávkový, kdy je rozpočet formulován na základě veřejného zájmu, respektive cílů vlády v oblasti jednotlivých politik. Veřejné prostředky jsou alokovány mezi jednotlivé vládní politiky na základě priorit. Stávající instituce tedy „nenabízejí" vládě své programy, ale uchází se o realizaci programů v rámci jednotlivých politiky vlády. Objem zdrojů přidělených na realizaci určitého programu tak neurčuje na základě svých kalkulací příslušná instituce, ale vláda na základě rozhodnutí o alokaci zdrojů mezi alternativami jejich uţití.16

15

Tomášková, E. Veřejné finance. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 44

16

Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s. 193

17

Ve druhé polovině 20. století vznikla řada rozpočtových metod, jejichţ cílem bylo omezit nebo zcela opustit nabídkový přístup k rozpočtování: Přístup nulové základny (zero based budgeting)- tento přístup lze označit vhodnější metodu rozpočtování Při jeho aplikaci je nutné postupovat skutečně komplexně. V prvním kroku je nutné udělat seznam všech sluţeb, činností a akcí, které chce vláda v rozpočtovém období realizovat. Ke kaţdé z výše uvedených poloţek je nutné vypočítat náklady a jejich součet představuje celkový objem budoucích výdajů. Můţe se samozřejmě ukázat, ţe výdajový nárok je vyšší neţ disponibilní zdroje dané odhadovanou úrovní příjmů. V tomto případě je nutné přistoupit k redukci některých akcí či rozsahu poskytovaných sluţeb. Z výše uvedeného vyplývá, ţe oproti přírůstkové metodě je přístup nulové základny podstatně pracnější. Nevýhodou je vysoká administrativní náročnost při kaţdoročním přezkoumávání nulové báze. Na druhou stranu je však takováto tvorba rozpočtu transparentnější a umoţňuje zohledňovat jednorázové akce. Rozpočtování s nulovou bází náročný vede k vyšší efektivnosti a minimalizuje přírůstkové rozpočtování tak, ţe staví na roven nové i stávající programy, mezi které jsou pak alokovány zdroje. Výhodou je identifikace všech programů a jejich systematické hodnocení v návaznosti na politické cíle. Umoţnuje průbeţnou kontrolu a hodnocení plnění rozpočtu a odstránit nebezpečí duplicit. Proto je tato metoda vhodná pro komplexní transformaci jedné nebo několika institucí ve střednědobém horizontu.17 Programové rozpočtování. Zřejmě nejpokročilejším přístupem v rozpočtování je vyuţití programů. Struktura rozpočtu není navázána na organizační členění, ale vychází z hledisek účelnosti. Základem je definování cílů, kterých má být dosaţeno. Tyto cíle jsou následně strukturovány podle míry účelnosti, čili podle jejich přínosů pro danou komunitu. Jednotlivým cílům jsou přiřazeny zdroje, které jsou nutné k jejich naplnění. Pokud jsou tedy známy cíle a potřební zdroje, je moţné kalkulovat míry efektivnosti, coţ není nic jiného neţ poměr mezi uţitky (přínosy) a náklady. To umoţňuje provést hierarchizaci jednotlivých aktivit podle míry efektivnosti. Při konfrontaci s disponibilními zdroji následně dochází k vyškrtnutí těch aktivit, které mají míru efektivnosti nejmenší. Výhodou programového financování je moţnost ex-ante a ex-post kontroly hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Většina programů je navíc sestavována na období delší neţ jeden rok, coţ zajišťuje stabilitu přísunu finančních prostředků do prioritních období. Nutnost sledování výstupů (které jsou většinou definovány ve formě výkonových indikátorů) také zajišťuje včasnou korekci případných odchylek. Nevýhodou metody programového financování je zejména její pracnost. Její pouţití vyţaduje práci skutečně 17

Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s. 194

18

kvalifikovaných lidí, neboť například špatně nastavený systém indikátorů můţe způsobit více škody neţ uţitku. Navíc nelze programové financování vyuţít na všechny činnosti realizované statem. To platí zejména pro výkon přenesené správy. Rozpočtování podle výkonu. V případě některých činností statu je moţné pouţít tzv. rozpočtování podle výkonu. Jedná se o takové aktivity, u kterých je moţné jednoznačně kvantifikovat objem výstupů. V rámci rozpočtování jsou tedy těmto činnostem přiřazeny cílové hodnoty výstupních indikátorů a podle toho jsou alokovány i prostředky. Pokud nejsou cílové hodnoty naplněny, docházéí k omezení prostředků. Na rozdíl od programového rozpočtování při něm nedochází k vzájemnému porovnávání jednotlivých programů. Rozpočtování na základě výsledků (management by objectives). Zdroje jsou alokovány na programy s jasně stanovenými cíli. Manaţeři a ostatní jednotlivci jsou přímo zainteresování na efektivním uţití zdrojů. Nevýhodou jsou doposud malé zkušenosti a nutnost výrazné změny stávající legislativy.

1.3 Rozpočtový proces Státní rozpočet dostává podobu zákona a prochází standardní schvalovací procedurou. Schválení rozpočtu je ve vyspělých ekonomikách současně vyslovením důvěry vládě a její politice, protoţe v rozpočtu je zachycena celá hospodářská politika vlády. Rozpočtové plánování by mělo být ukončeno před zahájením fiskálního roku. V ČR je fiskální rok totoţný s kalendářním rokem (v USA je to například období od září do září následujícího roku, v Japonsku od března do března, většina států však má rozpočtový rok totoţný s kalendářním). Rozpočtový proces zahrnuje zpravidla 2 roky a obsahuje tyto etapy rozpočtového procesu: 1. sestavení a projednávání návrhu rozpočtu, jako finančního plánu, ve vládě (orgán moci výkonné), 2. projednávání a schvalování návrhu rozpočtu v parlamentu (orgán moci zákonodárné), 3. realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle shvaleného rozpočtu v průběhu rozpočtového roku, 4. následné kontroly, at’ jiţ průběţná během rozpočtového obdobi, nebo následná po skončení rozpočtového obdobi. Ze Schématu č. 2. můţeme sledovat různé fáze rozpočtového procesu v určitý okamţik.

19

Schéma č. 2. Rozpočtový proces.

Pramen: Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s. 188

Návrh státního rozpočtu ve většině zemí sestavuje ministerstvo financí, přičemţ vychází z poţadavků jednotlivých ústředních orgánů, resortů a poţadavků samospráv na transfery ze státního rozpočtu. Schéma č. 3. ilustruje hlavní kroky v typickém rozpočtovém procesu ve většině zemí.

20

Schéma č. 3. Proces přípravy rozpočtu.

Pramen: Formulace rozpočtové politiky a příprava rozpočtu, [cit. 2009-11-06]. Dostupný na WWW:
Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je stanovena postoupnost jednotlivých kroků přípravy a schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu ČR. 21

Tabulka č. 4. ukazuje příklad ilustrativního harmonogramu plnění rozpočtu. Tabulka č. 5. Možný harmonogram přípravy rozpočtu.

Poznámka: Obdélníky představují proces s předem určeným počátečním a koncovým bodem. Trojúhelníky představují předem určené dny, kdy dochází k dané události. Pramen: Formulace rozpočtové politiky a příprava rozpočtu, [cit. 2009-11-06]. Dostupný na WWW:
Stanovené termíny přípravy zákona o státním rozpočtu jsou uvedeny v tabulce č. 5. tabulka č. 5.Postup při přípravě, projednávání a schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu

Úkol Předložení návrhu střednědobého výdajového rámce Projednání návrhu střednědobého výdajového rámce Předložení - návrhu příjmů a výdajů SR na další rok v členění podle kapitol, - návrhu střednědobého výdajového rámce, - návrhu střednědobého výhledu, - návrhu výdajů jednotlivých státních fondů

Zodpovědnost MF vládě

Termín do 15. dubna

vláda

do 30. dubna

MF vládě

do 31. května

Projednání a schválení návrhu SR vláda Oznámení schválených částek správcům kapitol MF Vypracování a předložení návrhu rozpočtů kapitol a správci kapitol MF návrhu střednědobého výhledu MF vládě Předložení návrhu zákona o SR a návrhu střednědobého výhledu vláda Projednávání a schválení návrhu zákona o SR a návrhu střednědobého výhledu vláda PSP Předložení schváleného návrhu zákona o SR a návrhu střednědobého výhledu PSP Projednávání rozpočtu ve třech čteních

22

do 20. června do 30. června do 31. července do 31. srpna září do 30. září

ministr financí, První čtení: schválení základních údajů rozpočtu, zpravodaj event, doporučení změn a vrácení návrhu zákona o rozpočtového výboru, poslanci SR vládě к přepracování příslušné do 30 dnů – Projednání jednotlivých rozpočtových kapitol parlamentní výbory usnesení PSP rozpočtový výbor nejméně Usnesení к rozpočtovým kapitolám 24 hodin před předloží 2. čtením předsedovi PSP Druhé čtení: podrobná rozprava, pozměňovací ministr financí, návrhy poslanců rozpočtového výboru, poslanci nejdříve 48 hodin Třetí čtení: rozprava - pouze oprava legislativně PSP po skončení 2. technických a tiskových chyb, popř. podání návrhu na čtení opakování druhého čtení Hlasování o přijetí zákona o SR PSP do 1. ledna (1) Vyslovení souhlasu se zákonem o SR, tj. většina hlasů přítomných poslanců hospodaření podle zákona o SR od 1. ledna. (2) Není-li vysloven souhlas se zákonem o SR, vrátí ho PSP vládě к přepracování není-li schválen zákon o SR do 1. ledna, hospodaří se až do nabytí účinnosti zákona o SR podle rozpočtového provizoria. Pramen: Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s.190

Jak bylo řečeno, závazné ukazatele státního rozpočtu jsou stanoveny v zákoně o státním rozpočtu. Tento zákon předkládá Vláda ČR prostřednictvím Ministra financí ČR Poslanecké sněmovně ke schválení. Ta návrh zákona projednává, případně pozměňuje a schvaluje ve třech postupných etapách. První etapa procedury schvalování zákona o státním rozpočtu je tzv. první čtení státního rozpočtu – zabývá se základními údaji, jako jsou výše příjmů a výdajů, případná výše salda, vztah k rozpočtům vyšších územně-samosprávných celků a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Sněmovna můţe předloţený návrh schválit nebo vrátit vládě k přepracování. V případě, ţe je zákon v prvním čtení schválen tak se jiţ základní údaje státního rozpočtu nemohou v dalších etapách měnit. Návrh zákona putuje do tzv. druhého čtení, během něhoţ prochází návrh různými parlamentními výbory včetně nejdůleţitějšího výboru rozpočtového, který přijímá nejrůznější připomínky od ostatních výborů a následně je zapracovává do konečné verze státního rozpočtu. V závěrečném třetím čtení probíhá rozprava týkající se návrhů legislativně technických změn tiskových úprav, které vyplynuly z pozměňujících návrhů. Na závěr třetího čtení sněmovna hlasuje a zákon je buď schválen nebo není a pro tento případ existuje v legislativním systému institut rozpočtového provizoria. V rozpočtových pravidlech se v situaci, kdy není vysloven souhlas Poslanecké sněmovny se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového 23

roku, dochází k situaci, kdy je otázka financování výdajů státu řešena bez existence příslušné právní normy, na základě tzv. rozpočtového provizoria. Za rozpočtové provizorium povaţuje objem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rok. Finanční prostředky se pak uvolňují kaţdý měsíc, a to ve výši jedné dvanáctiny celkového ročního objemu finančních prostředků jednotlivých rozpočtových kapitol. Po schválení a nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu se příjmy a výdaje uvolněné v rámci rozpočtového provizoria stávají příjmy a výdaji schváleného rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu podepisuje předseda Poslanecké sněmovny ČR, Prezident ČR a předseda Vlády ČR. Rozpočtová pravidla ukládají vládě, aby vládní rozpočtová rezerva byla vytvořena ve výši nejméně 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rok. Toto opatření by mělo pomoci udrţet „pohotovostní“ finanční prostředky pro případ mimořádných situací a nutných mimořádných výdajů (např. při ţivelných pohromách). V praxi bývá obtíţné v průběhu rozpočtového roku plánovanou bilanci státního rozpočtu dodrţet. Vláda ČR je proto v oblasti pravomoci čerpání finančních prostředků omezena na moţnost realizace změn oproti schválenému objemu výdajů kapitol pouze do objemu 5 %. Vláda ČR má také povinnost průběţně informovat Poslaneckou sněmovnu ČR o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu prostřednictvím pravidelných zpráv. Tyto zprávy upozorňují také na odchylky rozpočtu a snaţí se o nastínění kroků vedoucích k rozpočtové stabilitě. Vlastním hospodařením dle sestaveného rozpočtu začíná fáze realizace. Za zajištění příjmové části rozpočtu zodpovídá ministerstvo financí, které k tomu vyuţívá své orgány, zejména finanční ředitelství a finanční úřady. Za realizaci výdajů zodpovídají správci příslušných kapitol (ministři, vedoucí ústředních úřadů apod.). Kontrolu plnění státního rozpočtu zajišťuje MF ČR a Nejvyšší kontrolní úřad; právo kontroly má zároveň i vláda a zákonodárné orgány. Vláda a parlament jsou v ČR průběţně informovány o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. V průběhu roku MF ČR sestavuje za kaţdé čtvrtletí zprávu o vývoji hospodaření státního rozpočtu. Čtvrtletní zprávy jsou schvalovány vládou a předkládány na vědomí Poslanecké sněmovně.

24

Schéma č. 4: Rozpočtový proces- státní rozpočet ČR

Pramen: Šelešovský, J., Jahoda, R.: Veřejné finance v ČR a EU. Distanční studijní opora, pramen: Formulace rozpočtové politiky a příprava rozpočtu, [cit. 2009-11-06]. Dostupný na WWW: < www.econ.muni.cz

Po ukončení rozpočtového roku se sestavuje tzv. státní závěrečný účet, který obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření uplynulého rozpočtového roku. Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci. Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů,

25

přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních sloţek státu. Státní závěrečný účet není jako celek auditován. Návrh státního závěrečného účtu vypracovává MF ČR v součinnosti se správci jednotlivých kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na pouţití případného přebytku rozpočtového hospodářství nebo na úhradu případného schodku. Správci kapitol, územní samosprávné celky a státní fondy jsou povinni předloţit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování státního závěrečného účtu. Obce předkládali údaje prostřednictvím okresních úřadů krajům. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce vţdy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo financí řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků a státních fondů. Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření uplynulého rozpočtového roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech stanovených vyhláškou ministerstva a to ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30.dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce. Je li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o pouţití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu rozhodne, ţe přebytek, případně jeho část se pouţije k financování výdajů státního rozpočtu v běţném rozpočtovém roce, převedou se tyto prostředky do příjmů státního rozpočtu běţného rozpočtového roku. Realizaci plateb (pokladní plnění) z rozpočtového výdajového účtu a realizaci příjmů rozpočtu, tj. na rozpočtový příjmový účet zabezpečuje Česká národní banka. Státní rozpočet je, jak uţ bylo výše zmíněno „toková“ veličina a hospodaření je rozděleno na příjmy a výdaje18. Podle standardu Evropské unie Česká republika od roku 2005 přijímá system tzv. střednědobého rozpočtování: střednědobý výhled a střednědobý výdajový rámec. Oba dokumenty sestavuje se na 2 roky bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet.

18

Petrák, J.: Vývoj veřejných financí v ČR v letech 1993 aţ 2001 bakalářská práce.,2003. 53 stran

26

Rozpočtový výhled zpracovává MF ČR v součinnosti se správci kapitol, kraji, obcemi a státními fondy. Rozpočtové hospodaření státu tak získává dlouhodobější časový horizont a bude tak méně podléhat náhlým zvratům.19 Rozpočtový výhled uvádí očekávané rozpočtové dopady (tj. příjmy a výdaje rozpočtu) všech dnes známých vládních politik a opatření v následujících třech letech. Rozpočtový rámec stanovuje na stejné období maximální povolenou výši výdajů rozpočtu. Rozpočtový výhled popisuje tedy očekávaný stav, kdeţto rozpočtový rámec popisuje stav chtěný. Cílem střednědobého rozpočtování je, aby stav očekávaný a stav chtěný byly v souladu. Střednědobý výhled a střednědobé výdajové rámce se týkají finančních operací centrální vlády v uţším pojetí, tj. státního rozpočtu a státních fondů. Netýkají se rozpočtů privatizačních fondů, zdravotních pojišťoven a územních samospráv, protoţe tyto rozpočty nejsou pod přímou kontrolou vlády. Střednědobý výhled se zpracovává současně s návrhem státního rozpočtu a obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta. Obsahuje mimo jiné tyto poloţky:20 

předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, zejména očekávaný růst nebo pokles hrubého domácího produktu a spotřebitelských cen



předpoklady a záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a státních fondů, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů



částky střednědobých výdajových rámců a jejich členění podle kapitol a státních fondů



celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu



celkové příjmy a výdaje státních fondů



příjmy a výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu



příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů



výdaje na programy, u nichţ výši účasti schválila vláda

Částky obsaţené ve střednědobém výhledu nejsou kromě částek střednědobých výdajových rámců, tj. celkových výdajů státního rozpočtu a státních fondů v příslušných letech, závazné. To znamená, ţe se částky, které bude obsahovat rozpočet na rok, na který byl v minulosti sestaven střednědobý výhled, mohou od částek v tomto výhledu lišit.

19 20

ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 2003. str. 21 § 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů

27

Střednědobé výdajové rámce21 představují celkový limit výdajů centrální vlády v uţším pojetí, tj. státního rozpočtu a státních fondů. Z částek střednědobého výdajového rámce jsou současně vyloučeny výdaje na realizaci státních záruk, které vznikly do 30. dubna 2004, s výjimkou výdajů ke splnění ručitelské povinnosti státu vůči věřitelům státní organizace. Střednědobé výdajové rámce stanovuje na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu a jsou pro vládu závazné i při předkládání budoucích návrhů zákona o státním rozpočtu i budoucích návrhů střednědobých výdajových rámců. Střednědobé výdajové rámce se sestavují klouzavě: při přípravě rámců na další období se první rok v rozpočtových rámcích z předchozího roku stane základem pro sestavování rozpočtu a do rozpočtového rámce se doplní další rok. Rozpočtové rámce se tedy částečně překrývají.

21

Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s.192

28

KAPITOLA 2. ANALÝZA PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Tématem kapitoly je analýza příjmů státního rozpočtu. Obsahem kapitoly je i teoretické vymezení veřejných příjmů a jejich třídění. První část kapitoly je věnována především analýze vývoji státního rozpočtu a daňových příjmů státního rozpočtu v průběhu let 1993 – 2008. Ve druhé části je pak uvedena analýza nedaňových příjmů v letech 1993-2008. Veřejné příjmy jsou základním zdrojem krytí veřejných výdajů. Veřejné příjmy se významně podílejí na přerozdělování hrubého domácího produktu, a to nenávratným způsobem. V případě politiky vyrovnaného rozpočtu představují rozpočtové omezení. Hlavní funkcí veřejných příjmů je zabezpečit potřebné mnoţství finančních prostředků na financování výdajů, alokovat je zejména na zajištění veřejných statků.22 Veřejné příjmy zahrnují zejména příjmy státního rozpočtu, které mají obvykle dominantní postavení, dále pak příjmy rozpočtů územních samospráv a mimorozpočtových fondů. Veřejné příjmy lze členit z různých hledisek. Závazně třídí veřejné příjmy rozpočtová skladba. Je to systematické, jednotné a přehledné třídění, které umoţňuje zabezpečit přehlednost, dostatečnou informovanost a kontrolu struktury příjmů veřejných rozpočtů.23 Jedním z nejvýznamnějších je třídění příjmů rozpočtové soustavy z hlediska návratnosti na nenávratné příjmy, které plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů (občané, firmy) a nemusí se vracet, např. daně, dávky, poplatky a návratné příjmy, které veřejné rozpočty mají jen dočasně, na určitou dobu k dispozici a musí je opět příslušným subjektům vrátit, např. z emise cenných papírů, státních pokladničních poukázek, obligací, bankovních úvěrů.24 Dle Hamerníkové lze příjmy veřejných rozpočtů dělit z časového hlediska na běžné příjmy, které jsou svým charakterem určeny na financování běţných výdajů a kapitálové příjmy, které jsou určeny na financování především investičních a kapitálových výdajů.25 Významné je členění příjmů veřejných rozpočtů na daňové a nedaňové příjmy. Pro veřejné rozpočty jsou z hlediska plnění rozpočtů nejdůleţitější daňové příjmy - ty jsou obligatorní ze

22

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2005. str. 268 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2005. str. 114 24 HALÁSEK, D. Veřejná ekonomika. 1997. str. 212 25 HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejné finance. 1996. str. 73 23

29

zákona, jsou tedy vynucené. Naopak menší objem prostředků přinášejí do veřejných rozpočtů nedaňové příjmy, které jsou fakultativní, tedy dobrovolné.26 Veřejné příjmy plynoucí do veřejných rozpočtů bývají označovány za fiskální příjmy. Vedle těchto příjmů se na základě zákona někdy vybírají různé povinné příspěvky, dávky a poplatky a jejich výnos plyne do mimorozpočtových fondů, označují se za parafiskální příjmy.27 Podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů příjmy se člení: I. Daňové příjmy - svěřené daně - sdílné daně (daň z příjmů, DPH) - cla a celní poplatky II. Nedaňové příjmy - správní a soudní poplatky - příjmy z pronájmu majetku - příjmy od OSS a PO - odvody ČNB - přijaté úroky - přijaté sankce za porušení rozpočtové kázně - úhrady spojené s realizací státních záruk - ostatní III. Kapitálové (investiční) příjmy - z prodeje majetku - z prodeje akcií a majetkových podílů - příjmy z emisí obligací - splátky návratných finančních výpomocí - výnosy z majetkových účastí státu VI. Ostatní

2.1 Daňové příjmy Nejvýznamnějším veřejným příjmem jsou daňové příjmy. Daně jsou povinné, nenávratné, neekvivalentní a neúčelové platby vybírané od fyzických a právnických osob do veřejného rozpočtu. Povinnost subjektů platit daně je určena zákonem. Mají většinou charakter pravidelně se opakující platby. Daně jsou nuceným břemenem, které stát přenáší na subjekty (poplatníky daně), aby měl zdroje pro financování veřejných výdajů.

26 27

KOLEKTIV KATEDRY VEŘEJNÝCH FINANCÍ. Veřejné finance. 1995. str. 101 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2005. str. 273

30

Daňové příjmy představují rozhodující část příjmů veřejných rozpočtů, které financují veřejné potřeby. V České republice platí v současné době daňový systém, který vstoupil v platnost 1.1.1993. Daňový systém se skládá z daní přímých a nepřímých a obsahuje všechny daně, které mohou být v ČR vybírány. Břemeno přímých daní dopadá na konkrétní fyzické nebo právnické osoby, zatímco u nepřímých daní je moţnost přesunout daňové břemeno na někoho jiného. Pro mezinárodní srovnání a zhodnocení vývoje daňových příjmů, resp. daňového zatíţení, se pouţívá ukazatel daňová kvóta, která je podílem celkových veřejných příjmů plynoucí z daní na HDP. Většinou se do daňové kvóty zahrnují nejenom daně, ale i povinný příspěvek na sociální zabezpečení a povinné veřejné zdravotní pojištění, dále cla a zpravidla i místní a regionální daně (tzn. příjmy daňového charakteru) tzv. souhrnná daňová kvóta.28 Graf č.1 Vývoj složené daňové kvóty v ČR (v % HDP)

37%

36,6% 36,1%

36% 35% 34,5%

34%

35,7%

35,7%

35,1% 34,9%

35,1% 34,2% 33,7%

33,8%

33% 32% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Vývoj složené daňové kvóty Pramen: Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s.179, Fiskální výhled, květen 2009, [cit. 2009-13-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_fiskalni_vyhledy.html, vlastní uprava

Přehled o daních, které se pouţívají v daňovém systemu České republiky, je v následujícím schématu.

28

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2005. str. 276

31

Schéma č. 5 Daňový system České republiky

Daně v ČR

Přímé daně

Daně z příjmů

Daně majetkové

Nepřímé daně

Ostatní daně

Daně ze spotřeby

Pojistné na soc. poj. sociální pojištění

Pramen: Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s. 123

Daně z příjmů a z majetku se souhrnně nazývají daněmi přímými. Daně ze spotřeby jsou daněmi nepřímými. Přímé daně se počítají z předmětu daně poplatníka, který je povinen tuto daň pak sám odvést. Nepřímé daně vybírá a odvádí jiná osoba neţ poplatník. Tato osoba se nazývá plátce daně. U nepřímých daní není známa osoba, která nese daňové břemeno. Přímé daně platí poplatník přímo ze svého vlastního důchodu. Daně přímé jsou tedy adresné. Slouţí k odčerpávání části peněţního důchodu na základě zjištění důchodových resp. majetkových poměrů poplatníka. Mají optimální moţnost vyuţití sociálních prvků. Lépe mohou vyhovět daňové spravedlnosti, právě jejich adresností. Přímé daně mají vyšší negativní účinky na nabídku práce a úspor. Bude-li poplatníkovi část pracovního důchodu odňata ve formě daně, bude méně ochoten pracovat, raději vyuţije volný čas, který mu tím vznikne. Zdanění úspor sníţí uţitek z nich plynoucí a poplatník třeba dá přednost spotřebě. Daně nepřímé neplatí poplatník přímo ze svého důchodu. Daň je převedena do ceny výrobku, tedy zvyšuje cenu zboţí. Objektem nepřímých daní je spotřeba.

2.1.1 Analýza daňových příjmů v letech 1993-2004. Po rozdělení Československa a po vzniku samostatné České republiky k 1.1.1993 byly české veřejné finance v zajímavé startovací situaci. Kromě samotného faktu vzniku nového státu byl důleţitým specifikem sledovaného období i výchozí stav ekonomiky. Ta byla teprve krátce po zahájení transformace od centrálně plánovaného typu ekonomiky ke standardní trţní ekonomice. Byla zavedena nová daňová soustava a samostatná česká koruna, provedeny základní změny v sociální politice, činnost zahájila Burza cenných papírů, byla dokončována malá privatizace

32

atd. S přijetím nové daňové soustavy se upravilo daňové určení v rozpočtových pravidlech. Byly vymezeny příjmy, které plynou přímo do státního rozpočtu a které do místních rozpočtů. Příjmy státního rozpočtu byly významně ovlivněny zavedením daňové soustavy, která odpovídá soustavám uplatňovaným v rozvinutých trţních ekonomikách. V tomto smyslu měl zásadní význam přechod k dani z přidané hodnoty a systému specifických spotřebních daní. Na základě poznatků získaných v průběhu roku 1993 došlo k novelizaci prakticky všech daňových zákonů. Tyto novelizace sledovaly jak doladění daňové soustavy, reakci na konkrétní situaci včetně omezování daňových úniků, tak i další kroky směřující ke stimulaci podnikatelských aktivit. Podle Navrhu státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1993, daňové příjmy představovaly rozhodující podíl na celkových příjmech v upraveném státním rozpočtu na rok 1993, a to 65.6 %. Jejich podíl ve skutečnosti činil 62.7 %. S ohledem na zavedení nové daňové soustavy byly daňové příjmy na začátku roku relativně niţší, a to jak z důvodu náběhu nových daní, tak i vzhledem k připravenosti pracovníků na daňových úřadech, ale i plátců daní. Od konce 1. čtvrtletí jiţ bylo moţno konstatovat normální daňový průběh a tím i pravidelný přísun prostředků z nových daní do státního rozpočtu. Na dani z přidané hodnoty a spotřebních daních (vč. daně z obratu z r. 1992) bylo odvedeno do státního rozpočtu za rok 1993 celkem 117,08 mld Kč tj. 92,6 % rozpočtované částky. Tyto daně spolu s daní z příjmů právnických a fyzických osob (72,39 mld Kč) tvořily rozhodující daňové příjmy v rámci nové daňové soustavy. Při návrhu státního rozpočtu na rok 1994 vláda vycházela ze zkušeností se sestavením a s průběhem plnění rozpočtu na rok 1993, který byl prvním samostatným rozpočtem České republiky po jejím vzniku. Schválený rozpočet se jiţ mohl opřít o první zkušenosti se zavedením daňové soustavy к 1.1.1993 a z inkasa nových daní, odrazil se v něm průběh a dosavadní výsledky transformace ekonomiky. Rozpočtová politika v roce 1994 byla zaměřena v oblasti příjmů především na postupné sniţování přímého zdanění příjmů, zejména podnikatelských, a tím na stimulaci hospodářského růstu. Ve vztahu k rozpočtu, zahrnujícímu všechna rozpočtová opatření provedená v průběhu roku, byly celkové příjmy souhrnu veřejných rozpočtů překročeny o 8 %, skutečně vyčerpané výdaje byly oproti předpokladu vyšší o 5,8 %. 33

Vysoké překročení rozpočtem předpokládaných příjmů se soustředilo především do oblasti hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí, a to především zásluhou vyšší tvorby jejich vlastních příjmů, zejména daňových. Ty byly ve skutečnosti o 14,2 mld Kč (o 36,5 %) vyšší neţ uvaţoval rozpočet na rok 1994 a v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 17,3 mld Kč, tj. o 48 %. Vlivem této vysoké dynamiky se zvýšil podíl rozpočtů okresních úřadů a obcí na celkových daňových příjmech veřejných rozpočtů ze 13,8 % v roce 1993 na 18,8 % v roce 1994. Ve struktuře daňových příjmů jak ve schváleném rozpočtu na rok 1994, tak i ve skutečnosti převaţovali nepřímé daně - daň z přidané hodnoty a spotřební daně, jejichţ podíl přesáhl 57 %. Struktura daňových příjmů v roce 1993 byla ovlivněna změnou daňového systému a dobíhajícími příjmy z roku 1992. Rozpočtová politika v roce 1995 byla zaměřena především na stabilitu ekonomického prostředí, jejímţ vyjádřením byl poţadavek vyrovnanosti rozpočtového hospodaření. Průběh rozpočtového hospodaření byl poznamenán především zapojením prostředků z přebytku státního rozpočtu za rok 1994. Na straně příjmů došlo v důsledku příznivého vývoje především k úpravě daňových příjmů, které byly posíleny celkem o 12,9 mld Kč. V jejich rámci byl zvýšen rozpočet zejména u výnosu daně z přidané hodnoty (o 7 mld Kč) a u spotřebních daní (o 6,7 mld Kč), zatímco rozpočet u daně z příjmů právnických osob byl v návaznosti na dosavadní plnění naopak o 2,6 mld Kč sníţen.29 Významným kriteriem hodnocení veřejných rozpočtů je i vývoj daňových příjmů a jejich podíl na hrubém domácím produktu. Dále uvedené srovnání výnosů daní v letech 1993 - 1995 zahrnuje daňové příjmy inkasované státním rozpočtem a rozpočty okresních úřadů a obcí (u místních rozpočtů včetně místních a správních poplatků): Tabulka č.6 Srovnání výnosů daní v letech 1993 - 1995 Daňové Ukazatel v mld Kč, v %

příjmy

Daňové příjmy v tom: - daň z přidané hodnoty - spotřební daně - daň z příjmů právnických osob - daň z příjmů fyzických osob - daň z nemovitosti - majetkové dané - silniční daň 29

1993 1994 1995 index výnos podíl výnos podii výnos podii na na na HDP 94/93 95/94 95/93 HDP HDP 266,55 29,3 290,28 28,0 322,92 26,6 108,9 111,2 121,1 77,10 39,98 70,88

8,5 4,4 7,8

85,85 46,36 64,44

8.3 4,5 6,2

94,80 56,65 64,19

7,8 4,7 5,3

111.3 110,4 123,0 116,0 122.2 141,7 90,9 99,6 90,6

29,71 3,02 0,79 4,34

3,3 0,3 0.1 0,5

54,52 3,81 2,09 4,15

5,3 0,4 0,2 0,4

68,59 3,80 3,22 3,93

5,7 0,3 0.3 0,3

183.5 126,2 264.6 95.6

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok1995

34

125,8 99,7 154,1 94,7

230,9 125.8 407,6 90,6

- clo - poplatky za uţíváni dálnic

15,17 -

1.7

17,36 -

1,7

17,41 0,90

1.4 0,1

114.4 100,3 114,8

X X X - ostatní dané a poplatky *) 25,56 2,8 11,70 1,1 9,43 0,8 45,8 80,6 36,9 *) v roce 1993 ovlivněno dobihajícímy příjmy z dřivějši daňové soustavy u místních rozpočtů zahrnuje zejména místní a správní poplatky. Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 1993-1995, vlastní uprava

Na rozdíl od roku 1994 v rámci celkových příjmů bylo překročeno předpokládané inkaso daňových příjmů, a to zásluhou všech rozhodujících daňových poloţek s výjimkou daně z příjmů právnických osob, jejíţ výnos byl v porovnání s předpoklady rozpočtu niţší . V důsledku toho se meziroční přírůstek daňových příjmů podílel na meziročním přírůstku celkových příjmů státního rozpočtu v roce 1995 z 51 %. Aţ do roku 1995 byl vývoj hospodaření veřejných rozpočtů charakterizován přebytkovým hospodařením. Od roku 1996 přechází české veřejné finance do deficitu, především pak na úrovni státního rozpočtu a místních rozpočtů. K těmto schodkům je třeba ještě přičíst deficity mimorozpočtových fondů a deficitní saldo hospodaření státních pojistných fondů. 30 Problémy veřejných rozpočtů byly zaloţeny samotnou reformou daňového systému a systému sociálního zabezpečení. Zatímco daňové příjmy byly navázány na vývoj nominálního HDP, rozpočtové výdaje se pohybovaly spíše v závislosti na vývoji nominálních mezd. Z počátku se dařilo nepříznivý vývoj veřejných rozpočtů drţet pod kontrolou. Tento trend se v období recese ekonomiky (rok 1997) zlomil a nastalo dlouhé období deficitů veřejných rozpočtů, které trvá dodnes. Daňové příjmy byly splněny na 98,7 % a dosáhly 283 mld Kč (v roce 1995 plnění na 100,2 %, absolutně 255,4 mld Kč). Kromě daně z příjmů právnických osob, silniční daně a tzv. dálničních poplatků (poplatky za uţívání silnic a dálnic), zůstaly nesplněny všechny rozhodující daňové příjmy. Ve struktuře daňových příjmů jak ve schváleném rozpočtu na rok 1996, tak i ve skutečnosti převaţují nepřímé daně - daň z přidané hodnoty, spotřební daně a clo, jejichţ podíl přesáhl 67 %. Skladbu daňových příjmů státního rozpočtu a územních rozpočtů v roce 1996 zásadně ovlivnila novela zákona č. 576/1990 Sb. (rozpočtová pravidla), účinná od 1.1.1996. Nově bylo 20 % výnosu daně z příjmů právnických osob převáděno do územních rozpočtů; u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti závisel procentní podíl částky určené územním rozpočtům na tom, zda šlo o tzv. „magistrátní" města (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň - 70 % výnosu daně) či obce 30

Petrák, J.,: Vývoj veřejných financí v ČR v letech 1993 až 2001 bakalářská práce.,2003. str. 53.

35

ostatní (60 % výnosu daně), zbývající výnos plynul do státního rozpočtu. Na základě této změny rozpočtového určení vzrostl podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových příjmech státního rozpočtu. V letech 1997-2001 státní rozpočet počítal na příjmové straně s inkasem celkových daňových příjmů ve výši 478,4 mld Kč31 v roce 1997 (včetně pojistného na sociální zabezpečení) do výši 598,9 mld Kč 32 v roce 2001 (z toho inkaso nepřímých dání, tj. daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, bylo rozpočtováno ve výši 181,7 mld. Kč v roce 1997 do výši 209,14 mld Kč v roce 2001). Vývoj daňových příjmu v letech 1997-2001 ilustruje následující graf: Graf č.2 Vývoj daňových příjmů v letech 1997-2001.

Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 1998-2001, vlastní uprava

Rozpočet na rok 2002 byl v pořadí druhým rozpočtem, sestaveným podle nových rozpočtových pravidel (zákon č. 218/2000 Sb., platný od 1.1.2001), jejichţ nejvýznamnější změnou byl vznik tří nových rozpočtových kapitol (kapitoly "Okresní úřady", kapitoly "Státní dluh" a kapitoly "Operace státních finančních aktiv"). Zařazení kapitoly "Okresní úřady" do státního rozpočtu přitom souviselo s probíhající reformou veřejné správy (vznik vyšších územních samosprávných celků, tj. krajů). Součástí rozpočtu byla do 31.12.2002, kdy byla činnost okresních úřadů ukončena.

31 32

včetně pojístné sociálního zabezpečení včetně pojístné sociálního zabezpečení

36

Příjmová strana rozpočtu byla ovlivněna dopadem zákona č. 483/2001 Sb., jímţ se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Tato norma reflektovala vznik krajů a byl jí posílen podíl územních rozpočtů na celostátním inkasu daňových příjmů z 19,19 % v roce 2001 na 21,94 % v roce 2002, tj. o 2,75 procentního bodu, coţ v absolutním vyjádření představuje (v hodnotách schváleného rozpočtu) celkem 11,6 mld Kč - z toho na kraje připadlo 10,7 mld Kč a na obce necelá 1 mld Kč. Podíl státního rozpočtu na tomto inkasu tak klesl ze 76,92 % v roce 2001 na 74,18 % v roce 2002 a jeho celková příjem z daní proti rozpočtu předchozího roku klesl ve schváleném rozpočtu na 99,9 %. Daňové příjmy byly proti upravenému rozpočtu překročeny v souhrnu o 11,5 mld Kč, a to výhradně zásluhou vysokého inkasa daně z příjmů právnických osob, která převýšila rozpočtované hodnoty o 20,0 mld Kč, tj. o 35,2 % a daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, převyšujícího rozpočet o 1,3 mld Kč, tj. o 12,1 %. Ostatní přímé daně zůstaly pod úrovní rozpočtu v souhrnu o 3,3 mld Kč (o 4,5 %). Výrazněji se nepodařilo naplnit předpoklad rozpočtu u nepřímých daní, tedy daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, na nichţ získal státní rozpočet celkem o 6,5 mld Kč méně neţ se očekávalo. Výpadek se týká zejména DPH, jejíţ inkaso bylo splněno pouze na 96,6 % a proti rozpočtu bylo niţší o 4,1 mld Kč. Inkaso spotřebních daní zůstalo nesplněno o 2,4 mld Kč, tj. o 3,4 %. Proti skutečnosti dosaţené za rok 2001 bylo celkové inkaso daňových příjmů o 12,9 mld Kč, tj. o 3,6 % vyšší. Ve schváleném rozpočtu na rok 2002 byl v porovnání s předchozím rokem patrný především pokles jeho celkových příjmů, a to o 6,3 mld Kč, tj. o 0,9 %. Vláda, vedena snahou o maximální věrohodnost rozpočtu, upustila od zahrnutí jakýchkoliv nahodilých, neopakovatelných či mimořádných příjmů, které byly v roce 2002 rozpočtovány ve výši cca 53,5 mld Kč. Pokles se tak týkal výhradně nedaňových a ostatních příjmů, které byly niţší o 50,0 mld Kč (o 68,4 %), zatímco daňové příjmy měly naopak vzrůst o 27,4 mld Kč (o 7,6 %) a pojistné na sociální zabezpečení o 16,3 mld Kč (o 6,3 %). Podle Navrhu státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2003, daňové příjmy v roce 2003 byly proti upravenému rozpočtu překročeny v souhrnu o 10,5 mld Kč, a to především zásluhou vysokého inkasa daní ze zboţí a sluţeb v tuzemsku, z nichţ DPH plněním na 103,7 % převýšila rozpočtované hodnoty o 4,5 mld Kč a spotřební daně byly vyšší dokonce o 5,3 mld Kč, tj. o 7,8 %.

37

Celkové inkaso daňových příjmů proti skutečnosti dosaţené za rok 2002 bylo vyšší o 26,4 mld Kč, tj. o 7,2 %, coţ je zhruba dvojnásobný meziroční růst neţ v předchozím roce, kdy činil 3,6 % a inkaso vzrostlo o 12,9 mld Kč. Struktura celkových příjmů dosaţených za rok 2003 je zřejmá z následujícího grafu: Graf č.3: Struktura příjmů v roce 2003

Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2003.

V roce 2004 státní rozpočet poprvé zahrnoval také finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie. Aby nedošlo ke zhoršení čisté pozice přistupujících států k EU k jejímu rozpočtu ve srovnání s rokem 2003, byly na základě Dohody o přistoupení k EU stanoveny novým členským zemím kompenzační platby z rozpočtu EU. Pro Českou republiku to znamenalo zvýšený příjem pro státní rozpočet o dotaci ve výši 10,1 mld Kč. Celkové rozpočtované příjmy byly však ovlivněny přijatými novelami daňových zákonů, přijatými Parlamentem v rámci Koncepce reformy veřejných financí a v souvislosti se vstupem ČR do EU. Jde především o změnu zákona o dani z přidané hodnoty a dalších zákonů - o správě daní a poplatků (č. 368/1992 Sb., č.235/2004 Sb.) a celního zákona (č.322/2003 Sb.), nový zákon o spotřebních daních (č.353/2003 Sb.), změnu zákona o daních z příjmů (č.438/2003 Sb.) a

38

změnu zákona o majetkových daních (420/2003 Sb.) Celkové daňové příjmy dosáhly výše 424,7 mld Kč a byly nad úrovní rozpočtu o 2,6 mld Kč, tj. o 0,6 %, zejména v důsledku příznivého vývoje inkasa daně z přidané hodnoty. V porovnání s rokem 2003 bylo inkaso celkových daňových příjmů o 28,7 mld Kč, tj. o 7,3 % vyšší, při téměř stejné dynamice jako v roce 2003, t.j. 107,3 %. Na tomto růstu se podílely hlavně DPH (14,7 mld Kč), spotřební daně (10,0 mld Kč) a daně z příjmů jak fyzických tak i právnických osob (7,8 mld Kč). 33 Pro zajímavost jsem vytvořila tabulku která znázorňuje strukturu celkově dosaţených příjmů státního rozpočtu v letech 1993-2004. Tato tabulka doplněná o kruhové grafy které nám ukazují procentní podíly jednotlivých daňových příjmů na celkovém daňovém příjmu do státního rozpočtu roku 1993 a roku 2004. Tabulka č.7 Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů

UKAZATEL v mld Kč

Rozpočet 1993 Schválený

Rozpočet 2004

Přírůstek skutečností

Skutečnost

% plnění

Schválený

Skutečnost

% plnění

Daňové příjmy 226,10 celkem, v tom:

224,61

100

567,68

574,64

101,2

223,24

DPH

88,40

88,40

100

174,80

181,78

104,00

93,38

spotřební daň

38,00

38,00

100

97,00

95,84

98,80

57,84

DPPO

85,90

85,90

100

117,10

119,79

102,3

33,89

DPFO

1,30

1,30

100

133,7

133,32

99,70

132,02

clo

7,50

13,50

180

4,40

4,90

111,40

-8,6

silniční daň

4,10

4,10

100

5,9

5,51

93,4

1,41

ostatní daňě

0,90

0,90

100

34,78

33,49

96,29

32,59

Pojistné na sociální 97,10 100,28 103,81 292,32 293,30 100,34 zabezpečení Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1993,2003, vlastní uprava

33

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2004

39

193,02

Graf. č 4. Procentní podíly jednotlivých daňových příjmů na celkovém daňovém příjmu do státního rozpočtu roku 1993 a roku 2004. Podíl jednotlivývh daní na příjmu do s

t

a

t

n

í

h

o

r

o

0,40%

z

p

o

č

t

u

1

9

9

Podíl jednotlivývh daní na příjmu do

3

s

0,17%

t

a

t

n

í

h

o

r

o

z

p

o

č

t

u

2

39,10%

0

4

16,68%

16,76%

38,00%

0

20,85%

31,63%

23,20% 1,80%

3,30%

0,60%

0,96%

spotřební daň DPPO DPFO clo silniční daň DPH ostatní daňě

0,85%

spotřební daň DPPO DPFO clo silniční daň DPH ostatní daňě

Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1993,2003, vlastní uprava

2.1.2 Analýza daňových příjmů v letech 2005-2008.

Státní rozpočet na rok 2005 vycházel z Koncepce reformy veřejných rozpočtů schválené usnesením vlády č. 624/2003 a ze schváleného střednědobého výdajového rámce na rok 2005 a stal se druhým rozpočtem s cílem dlouhodobé fiskální konsolidace. Rozpočet celostátních daňových příjmů počítal s meziročním růstem o 8,5 %, t.j. o 48,8 mld. Kč (měřeno ke skutečnosti r. 2004). Skutečné celostátní inkaso dosáhlo ke konci roku 2005 výše 644,1 mld. Kč, coţ představuje 103,3 % celoročně rozpočtovaného objemu (ve stejném období roku 2004 to bylo 101,2 %) a meziroční růst o 69,5 mld. Kč, t.j. o 12,1 %. Z toho nejvyšší absolutní nárůst vykázaly DPH (25,1 mld. Kč) a DPPO (25,0 mld. Kč). Z dlouhodobějšího pohledu dochází u daňových příjmů k výrazným strukturálním změnám. Trvale klesá podíl nepřímých daní, t.j. DPH a spotřebních daní na celkových daňových příjmech (z 50,1 % v roce 2000 na 49,3 % v roce 2005) a naopak roste podíl daní z příjmů (z 40,2 % v roce 2000 na 44,6 % v roce 2005). 34 Státní rozpočet na rok 2006 se stal třetím rozpočtem s cílem dlouhodobé fiskální konsolidace a byl sestaven tak, aby zajišťoval splnění parametrů deficitu veřejných rozpočtů z Konvergenčního programu (3,8 % na HDP podle metodiky ESA95).

34

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2005

40

Vládními rozpočtovými prioritami se na rok 2006 staly financování společných programů Evropské unie a České republiky (státní rozpočet na rok 2006 počítal s příjmy prostředků z EU ve výši 56,9 mld. Kč, zatímco v roce 2005 to bylo 30,6 mld. Kč). Rozpočet celostátních daňových příjmů počítal s meziročním růstem o 2,8 %, t.j. o 17,9 mld. Kč (měřeno ke skutečnosti r. 2005). Z tohoto předpokládaného meziročního nárůstu se jednotlivé kategorie daní měly na tomto vývoji podílet následujícím způsobem: DPH přírůstkem 15,4 mld. Kč, spotřební daň přírůstkem 15,6 mld. Kč, zatímco u daní z příjmů fyzických osob se po nové legislativní úpravě počítalo s poklesem o 2,0 mld. Kč a u daní z příjmů právnických osob o 13,9 mld. Kč. Skutečné celostátní inkaso dosáhlo ke konci roku 2006 výše 657,8 mld. Kč, coţ představuje 99,4 % celoročně rozpočtovaného objemu (ve stejném období roku 2005 to bylo 103,3 %) a meziroční růst o 13,7 mld. Kč, t.j. o 2,1 %. Z toho nejvyšší absolutní nárůst vykázaly DPH (11,2 mld. Kč) a spotřební daně (téměř 9,0 mld. Kč). U daní z příjmů právnických osob došlo k poklesu o 3,0 mld. Kč a u daní z příjmů fyzických osob činil tento pokles 5,6 mld. Kč. Z dlouhodobějšího pohledu dochází u daňových příjmů k výrazným strukturálním změnám. Do roku 2005 trvale klesal podíl nepřímých daní, t.j. DPH a spotřebních daní na celkových daňových příjmech (z 50,1 % v roce 2000 na 49,3 % v roce 2005). V roce 2006 se tento trend obrátil a podíl těchto daní se zvýšil na 51,3 %. Naopak rostoucí trend byl u podílu daní z příjmů (z 40,2 % v roce 2000 na 44,6 % v roce 2005), coţ se v roce 2006 rovněţ obrátilo a jejich podíl zaznamenal sníţení na 42,4 %. Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2007 byla následující35: Koncepce reformy veřejných rozpočtů, naplnění záměru vlády postupně sníţit deficit veřejných rozpočtů, Konvergenční program ČR, kterým česká vláda jasně deklarovala snahu ukončit současnou situaci nadměrného deficitu a jeho postupného sniţování, výdajové rámce na léta 2007 a 2008 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 2015/2005 a č. 2370/2006, střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2007 a 2008 schválený usnesením vlády č. 1131/2005 a předloţený PSP ČR na vědomí,

35

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2004..

41

usnesení vlády č. 1090/2006 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2008 a 2009 a střednědobých výdajových rámců na léta 2008 a 2009, predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2009 (zpracovaná MF v červenci a v září 2006). Rozpočet vycházel z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2007, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu o 4,9 %, s prognózou meziroční míry inflace 3,0 % a průměrné míry nezaměstnanosti 6,7 % Rozpočet celostátních daňových příjmů počítal pro rok 2007 s objemem 716,7 mld. Kč, tj. s meziročním růstem o 8,3 %, tj. o 54,7 mld. Kč (měřeno k rozpočtu. 2006). Skutečné celostátní inkaso dosáhlo ke konci roku 2007 výše 736,6 mld. Kč, coţ představuje 102,8 % celoročně rozpočtovaného objemu a meziroční růst o 78,8 mld. Kč, tj. o 12,0 % (měřeno ke skutečnosti roku 2006). Z toho nejvyšší absolutní nárůst vykázaly daně z příjmu právnických osob (24,7 mld. Kč, nárůst o 17,4 %), spotřební daně (19,4 mld. Kč, nárůst o 16,2 %), DPH (16,9 mld. Kč, nárůst o 7,8 %) a daně z příjmů fyzických osob (14,7 mld. Kč, nárůst o 10,7 %). Ze skutečného celostátního výnosu daní připadlo na státní rozpočet 72,4 % (533,5 mld. Kč). Podíl rozpočtů územně samosprávných celků činil 25,5 % (187,4 mld. Kč, z toho na daňové příjmy obcí připadlo 141,4 mld. Kč, kraje získaly do svých rozpočtů 46,0 mld. Kč). Státnímu fondu dopravní infrastruktury bylo z celostátního daňového inkasa převedeno 15,7 mld. Kč, tj. 2,1 % (z daně z minerálních olejů 7,3 mld. Kč, ze silniční daně 5,9 mld. Kč a dálničních poplatků 2,4 mld. Kč). Přehled o celostátních daňových příjmech ve srovnání roku 2007 a 2006 podává následující tabulka.

42

Tabulka č.8 Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů

Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2007.

Rozpočet na rok 2008 Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 360 ze dne 5. prosince 2007 a stanovil příjmy ve výši 1 036,5 mld. Kč a výdaje ve výši 1 107,3 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 70,8 mld. Kč bude podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 60,0 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 10,2 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to sníţením o 0,6 mld. Kč. Rozpočet vychází ze souboru opatření ke stabilizaci veřejných financí na příjmové a výdajové straně a jeho cílem je sníţit deficit veřejných rozpočtů v roce 2008 pod 3 % HDP (v metodice ESA95).36 Podle výsledkům pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008:  Celkové příjmy dosáhly ke konci roku 2008 výše 1064,6 mld. Kč, tj. 102,0 % rozpočtu po změnách k 31.12.2008 (překročení rozpočtu o 20,5 mld. Kč), při meziročním růstu o 38,7 mld. Kč, tj. o 3,8 % (v roce 2007 to bylo o 11,1 %). Z celkové částky připadlo na daňové příjmy 545,0 mld. Kč (51,2 % celkových příjmů, v roce 2007 to bylo 52,0 %), na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 385,6 mld. Kč (36,2 % celkových příjmů, v roce 2007 to bylo 35,8 %)  Daňové příjmy ve výši 545,0 mld. Kč byly plněny na 98,9 % a k dosaţení rozpočtované výše tak chybělo 6,3 mld. Kč. Meziročně vzrostly o 11,5 mld. Kč, tj. o 2,2 % (v roce 2007 to bylo o 13,6 %). Plnění niţší neţ rozpočtované vykázalo především inkaso nepřímých daní.  Inkaso DPH za celý rok 2008 dosáhlo 178,0 mld. Kč, tj. 92,7 % rozpočtu (nenaplnění o 13,9 mld. Kč), a meziročně vzrostlo o 11,3 mld. Kč, tj. o 6,8 %. Rozpočet počítal s růstem o

36

Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008, 2. ledna 2009 [cit. 2009-13-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_44687.html?year=2009

43

15,2 % proti skutečnosti roku 2007 - vysoký plánovaný růst souvisel se zvýšením sníţené sazby DPH z 5 % na 9 %. V roce 2007 činil meziroční růst této daně 8,4 %. Naopak pozitivně působilo na plnění daňových příjmů inkaso přímých daní. 

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 127,6 mld. Kč, tj. 108,2 % rozpočtu (překročení rozpočtu o 9,7 mld. Kč) při meziročním růstu o 12,8 mld. Kč, tj. o 11,2 %. Rozpočet počítal s růstem o 2,7 % proti skutečnosti roku 2007 (v roce 2007 byly tyto příjmy plněny na 106,7 % při meziročním růstu o 20,2 %).



Inkaso daně z příjmů fyzických osob dosáhlo celkem 95,0 mld. Kč, tj. 105,4 % rozpočtu (překročení o 4,8 mld. Kč), a je o 7,1 mld. Kč, tj. o 7,0 %, pod úrovní skutečnosti roku 2007. V roce 2007 byly tyto příjmy plněny na 104,1 % při meziročním poklesu o 11,4 %. Rozpočet uvaţoval s poklesem o 11,7 % proti skutečnosti roku 2007 (vliv zavedení rovné patnáctiprocentní daně z tzv. superhrubé mzdy).

Tabulka č.9. Celostátní daňové příjmy - meziroční srovnání:

v mld. Kč Meziroční Celkem r. 2007 srovnání celostátních daňových příjmů Rozpočet sk.k % schválený 31.12. plnění Daňové příjmy 699,40 721,93 103,2 - DPH 232,10 236,38 101,8 - spotřební daň 138,70 138,95 100,2 - clo 1,20 1,44 119,6 - daně z příjmů PO 152,50 162,79 106,7 - daně z příjmů FO 146,60 151,97 103,7 z kapitálových 7,10 8,58 120,9 výnosů závislá činnost 121,20 126,39 104,3 z přiznání 18,30 17,00 92,9 - silniční daň 5,70 5,92 103,8 daň z 5,40 5,12 94,9 nemovitosti - majetkové daně 9,00 10,58 117,5

Celkem r. 2008

Meziroční Meziroč. index přírůstek skutečnost skutečnost %

Rozpočet schválený 751,20 274,50 142,30 1,30 168,60 135,40

sk.k 31.12. 745,57 255,19 133,03 2,20 182,51 143,31

% plnění 99,3 93,0 93,5 169,5 108,3 105,8

5,60

10,38

185,3 1,8

114,00 15,80 6,10

115,18 101,0 -11,2 17,75 112,3 0,7 6,00 98,4 0,1

91,1 104,4 101,5

5,50

5,20

94,5

101,4

8,80

10,41

118,3 -0,2

98,4

2008/2007 2008/2007 23,6 18,8 -5,9 0,8 19,7 -8,7

0,1

103,3 108,0 95,7 153,5 112,1 94,3 120,9

- dálniční poplatek 2,00

2,40

119,9 2,30

2,76

120,0 0,4

115,1

- ostatní daně a 6,20 poplatky

6,38

102,9 6,40

4,96

77,4

77,7

-1,4

Pramen: Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008, 2. ledna 2009 [cit. 2009-14-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_44687.html?year=2009

44

2.2 Nedaňové příjmy Pro další analýzu příjmů státního rozpočtu mezi nedaňové příjmy zahrnujeme částky, které plynou do státního rozpočtu z jiného důvodu neţ z důvodů daňové povinnosti. Do druhé třídy rozpočtové skladby (nedaňové příjmy) patří zejména příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem, přijaté sankční platby a vratky transferů, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, ostatní nedaňové příjmy a přijaté splátky půjček. Třetí třída rozpočtové skladby (kapitálové příjmy) obsahuje příjmy z prodeje investičního majetku a příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Do čtvrté třídy (přijaté dotace) pak zahrnujeme běţně přijaté dotace a kapitálové přijaté dotace. Shema č.6 T řídění nedaňových příjmů

Nedaňové příjmy ceem Nedaňové příjmy

Kapitálové příjmy

Přijaté dotace

Pramen: vlastní úprava

2.2.1. Analýza nedaňových příjmů v letech 1994-2003.

Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, administrativní poplatky, pokuty a penále aj. Jak bylo řečeno vstup do rozpočtového roku 1993 byl spojen s řadou rizik vyplývajících zejména ze zásadní změny daňového systému a z relativné krátkého období pro přípravu daňové správy na tuto změnu. Podíl nedaňových příjmů v celkových příjmech státního rozpočtu v roce 1993 dosáhl jiţ 6,8 % a překročil předpokládaný objem na 28,5% (19,00 mld. Kč. proti skutečnosti v 24,42 mld. Kč.). V roce 1994 z rozpočtované částky 27,9 mld Kč (včetně příjmů z vládních úvěrů) bylo inkasováno 30.4 mld Kč, tj. 109%. Dosaţené příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí, z převzatých zahraničních pohledávek od ČSOB a ostatní s nimi související příjmy převýšily v roce 1994 celkově předpokládaný objem těchto příjmů ve schváleném státním rozpočtů.

45

V roce 1994 činily kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech celkem 4 297 mil. Kč, coţ po odečtení daně z příjmů představuje částku 3 485 mil. Kč, odpovídající 92 % rozpočtovaných příjmů z uvedeného titulu. Niţší dosaţená úroveň těchto příjmů byla způsobena především sníţením úrokových sazeb, které provedla Česká národní banka s platností od

1.

dubna 1994. Rozpočtem stanovená částka příjmů rozpočtových organizací 8,5 mld Kč byla ve skutečnosti vyšší o více neţ 35 %, bylo vyinkasováno 11,5 mld Kč. Tyto příjmy tvoří odvody příspěvkových organizací, příjmy z činnosti rozpočtových organizací, příjmy kapitoly Všeobecná pokladní správa a doplňkové, nahodilé a ostatní příjmy. V rámci rozpočtových příjmů jednotlivých kapitol byly realizovány platby za různé práce a sluţby, penále, vratký a ostatní příjmy.37 Graf č. 5 Podíl jednotlivých nedaňových příjmů na celkových nedaňových příjmech státního rozpočtu v letech 19941996 .

Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1994,1995,1996, vlastní uprava

37

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1994

46

V roce 1995 z rozpočtované částky 34,8 mld Kč (včetně příjmů z vládních úvěrů) bylo inkasováno 30,3 mld Kč, tj. 87 %, a v roce 1996 z 28,7 mld Kč - 25,5 mld Kč, tj. pouze 88,7 %.38 Toto nízké plnění vyplývá zejména z nízkých výnosů ze splátek vládních úvěrů. Dosaţené příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí, z převzatých zahraničních pohledávek od ČSOB a ostatní s nimi související příjmy nedosáhly v roce 1995 objemu uvaţovaného v upraveném státním rozpočtu o 2,5 mld Kč, plnění na 71,8 %. Ve srovnání s rokem 1994 byly niţší o 3, 2 mld Kč . V roce 1996 tyto příjmy ve srovnání s rokem 1995 byly vyšší jen o 0, 2 mld Kč. Niţší plnění rozpočtované částky v roce 1995 bylo způsobeno především nesplněním příjmů z plynárenských VIA, kde hlavní příčinou byla nerealizace předpokládaných dodávek zemního plynu z Ukrajiny a Kazachstánu ve výši cca 1 mld m3. Téměř dvaapůlkrát vyšší splátky byly inkasovány z pohledávek převzatých od ČSOB. Vývoj byl ovlivněn vyššími inkasy z Iránu, Pákistánu a Ruské federace. Největší nesplnění rozpočtu v roce 1996 bylo vykázáno u příjmů ze splátek vládních úvěrů, kde bylo ovlivněno nerealizovanými splátkami úroků z Ruské federace poté, co na základě dohod uzavřených s Paříţským klubem věřitelů bylo splácení jistiny odloţeno. Odklad splátek jistiny a redukce splátek úroků z Ruské federace vedly v roce 1996 к výpadku rozpočtových příjmů o více neţ 5 mld Kč a byly jedním z hlavních důvodů úpravy rozpočtu. Ze strany Ruské federace však nebyly splněny ani uzavřené dohody o splácení redukovaných úroků, teprve v závěru roku 1996 byla realizována pouze jedna částečná splátka ve výši 10 mil. USD, tj. 273 mil. Kč. U pohledávek převzatých od ČSOB se nesplnění rozpočtovaných příjmů týkalo rovněţ výpadků splátek úroků z Ruské federace, a to v rozsahu 996 mil. Kč. Naproti tomu bylo u těchto pohledávek dosaţeno o 368 mil. Kč vyššího inkasa splátek ve volných měnách z titulu bývalého centrálního zdroje, které se týkalo hlavně Peru. V letech 1997 - 2001 státní rozpočet počítal na příjmové straně s inkasem celkových nedaňových příjmů ve výši 30,158 mld Kč 39 v roce 1997 (včetně příjmů z vládních úvěrů) do výši 27, 29 mld Kč40 v roce 2001 (z toho inkaso kapitálových příjmů, bylo rozpočtováno ve výši 0,51 mld. Kč., toho inkaso příjatých dotaci – ve výši 0,81 mld. Kč.). Podíl těchto příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu je relativně malý - z dlouhodobého pohledu se pohybuje pod úrovni 5 %. Výjimku představuje rok 2002, kdy tento podíl dosáhl 10,9 % (v roce 2001 to bylo 4,4 %) viz. Graf č.6 .

38

Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 1995,1996 včetně pojístné sociálního zabezpečení 40 včetně pojístné sociálního zabezpečení 39

47

Graf č.6 Podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu v letech 1993-2002.

11% 10% 9% Podíl nedaňových

8% 7%

p

ř

í

j

m

ů

p

ř

í

j

m

e

n

c

a

h

c

,

v

e

l

k

o

v

ý

c

h

%

6% 5%

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04

4%

Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 1993-2004, vlastní uprava

Značný nárůst nedaňových příjmů byl ovlivněn zahrnutím nahodilých a mimořádných příjmů do rozpočtovaných příjmů státního rozpočtu v celkové výši 53,5 mld Kč. Na rozdíl od roku 2002 rozpočet na rok 2003 neuvaţoval s ţádnými podobnými mimořádnými, neopakovatelnými příjmy, coţ ovlivnilo mezirocni srovnání let 2003 a 2002. V roce 2002 státní rozpočet stanovil nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace v celkové výši 73,1 mld Kč. Rozpočtovými úpravami byly tyto příjmy ve svém souhrnu zvýšeny o 4,4 mld Kč na 77,5 mld Kč, kdyţ nedaňové příjmy byly stanoveny na 49,3 mld Kč (tj. zvýšení proti schválenému rozpočtu o 2,9 mld Kč), přijaté dotace na 24,2 mld Kč (zvýšení o 1,6 mld Kč) a kapitálové příjmy na 4,0 mld Kč (sníţení o 162 mil. Kč).

41

Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 47,9 mld Kč a plnění upraveného rozpočtu na 97,2 %. Rozhodujícími poloţkami těchto příjmů byly splátky půjček ze zahraničí a příjmy z úroků a realizace finančního majetku (celkem 33,5 mld Kč), jeţ představují téměř 70 % všech nedaňových přijmu. Zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu na rok 2003, stanovil nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace v celkové výši 23,1 mld Kč. Rozpočtovými úpravami byly tyto příjmy ve svém souhrnu zvýšeny o 2,0 mld Kč na 25,1 mld Kč, kdyţ nedaňové příjmy byly stanoveny na 22,2 mld Kč (tj. zvýšení proti schválenému rozpočtu o 1,8 mld Kč), přijaté dotace na 2,3 mld Kč (zvýšení o 0,2 mld Kč) a kapitálové příjmy na 593 mil. Kč (sníţení o 16 mil. Kč).

41

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2002

48

Vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za rok 2003 ve výši 31,3 mld Kč představuje 124,8 % upraveného rozpočtu. Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 23,3 mld Kč a byly tak nad úrovní upraveného rozpočtu o 1,1 mld Kč, tj. o 5,0 %. Upravený rozpočet kapitálových příjmů počítal s částkou 593 mil. Kč, skutečné plnění dosáhlo 511 mil. Kč, tj. 86,2 % rozpočtu (Ministerstvo financí ČR). Skutečný rozpočet přijatých dotací ve výši 2,3 mld Kč byl ke konci roku 2003 naplněn v celkovém objemu 7,5 mld Kč, tj. plnění na 326,5 %. Téměř celá rozpočtovaná částka (2,0 mld Kč) se vztahuje ke kapitole Operace státních finančních aktiv a týká se převodu prostředků z výnosů malé privatizace z FNM. Skutečně dosaţené příjmy, jejich plnění a meziroční srovnání ukazuje následující tabulka : Tabulka č. 10 Skutečnost, plnění a meziroční srovnání nedaňových příjmy v letech 2002-2003.

Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2003

Zákon č. 457/2003 Sb., o státním rozpočtu na rok 2004, stanovil nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace v celkové výši 39,7 mld Kč. Rozpočtovými úpravami byly provedeny pouze drobnější přeskupení mezi jednotlivými příjmovými poloţkami; ke změně celkové výše nedaňových a ostatních příjmů nedošlo. Vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za rok 2004 ve výši 51,2 mld Kč představuje 129,0 % upraveného rozpočtu. Zvýšení jejich podílu ze 4,5 % v roce 2003 na 6,7 % v roce 2004 ovlivnil zejména vstup České republiky do EU a příjmy plynoucí z rozpočtu Unie (Ministerstvo financí ČR).

49

Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 31,5 mld Kč a byly tak nad úrovní rozpočtu o 6,3 mld Kč, tj. o 24,9 %. Rozhodující poloţkou těchto příjmů byly příjmy z vlastní činnosti, zahrnující příjmy z poskytování sluţeb, výkonů nebo výrobků, byly jako součást nedaňových příjmů rozpočtovány ve výši 6,5 mld Kč; ve skutečnosti dosáhly 7,5 mld Kč a převýšily tak rozpočet o 1,0 mld Kč, tj. o 16,5 %. Tyto příjmy nejvýrazněji ovlivnila kapitola Český telekomunikační úřad, jeţ sama do státního rozpočtu odvedla 5,9 mld Kč (rozpočet činil 5,2 mld Kč).42 Skutečné plnění kapitálových příjmů dosáhlo 951 mil. Kč, tj. 79,1 % rozpočtu. Stanovený rozpočet přijatých dotací ve výši 13,3 mld Kč byl ke konci roku 2004 naplněn v celkovém objemu 18,8 mld Kč, tj. na 141,3 %. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o 150,2 %, přičemţ tento nárůst byl ovlivněn především vstupem České republiky do Evropské unie a tzv. kompenzačními platbami plynoucími z rozpočtu EU v rozpočtované výši 10,1 mld Kč. 43 Vzhledem k tomu, ţe bylo v teto subkapitole ukázáno, je moţné porovnát vývoj celkových nedaňových příjmů v letech 1993-2004. Graf č. 7 Vývoj nedaňových příjmů státního rozpočtu v letech 1993-2004. 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Nedaňové příjmy

2000

2001

2002

2003

Trend

Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 1993-2004, vlastní uprava

42

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2004

43

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2004

50

2004

2.2.1. Analýza nedaňových příjmů v letech 2004-2008 Jak jiţ bylo v předchozí podkapitole zmíněno, v roce 2004 došlo k zvýšení podílu nedaňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu na 6,7 %, coţ ovlivnil zejména vstup České republiky do EU a příjmy plynoucí z rozpočtu Unie. Tento trend pokračoval i v roce 2005 s podílem 10,9 %, který ovlivnily nejen příjmy z EU (22,4 mld. Kč proti 13,5 mld. Kč v roce 2004), ale především nerozpočtované příjmy z převodu prostředků z fondu státních záruk (21,9 mld. Kč) a z rezervních fondů do příjmů kapitol (21,8 mld. Kč). Podle Návrhu státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2005, vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za rok 2005 ve výši 94,8 mld. Kč představovalo 194,4 % upraveného rozpočtu a meziroční růst o 85,2 %. Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 26,1 mld. Kč a byly tak nad úrovní rozpočtu po změnách o 8,7 mld. Kč, tj. o 49,9 %, ale pod úrovní roku 2004, a to o 5,4 mld. Kč (o 17,0%). Na nedaňových příjmech se nejvíce podílelo seskupení poloţek „příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem“ ve výši 11,3 mld. Kč, coţ znamená překročení upraveného rozpočtu o 3,1 mld. Kč, tj. o 37,4 %. Pro přirovnávání dále je uveden graf, který znázorňuje podíl jednotlivých druhu příjmů na celkových nedaňových příjmech státního rozpočtu v letech 2005-2007. Graf. č.8 Podíl jednotlivých příjmů na nedaňových příjmech státního rozpočtu v letech 2005-200, v mld. Kč

3,44

Příjmy z vlast.činnosti a

2,07

2007 3,97

7,95

d

p

ř

v

í

o

d

m

y

ý

m

p

ř

v

z

e

b

t

y

a

h

t

.

e

o

r

g

a

n

i

z

.

s

m

Přijaté sankční platby a

6,64

2006

o

10,79 11,27

2005 3,76

v

r

a

t

k

y

t

r

a

n

s

f

e

r

ů

Příjmy z prodeje 11,65

4,45

n

e

k

o

s

t

a

a

p

t

i

n

t

á

í

l

n

o

v

e

d

é

a

h

ň

o

o

m

v

é

a

p

j

e

ř

t

í

j

k

m

u

a

y

Přijaté splátky půjčených p

r

o

s

t

ř

e

d

k

ů

3,82 5,09

Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2005-2007, vlastní uprava

51

Upravený rozpočet kapitálových příjmů počítal s částkou 148 mil. Kč, skutečné plnění dosáhlo 969 mil. Kč (650,3 % rozpočtu). Překročení ovlivnily především vyšší příjmy z prodeje pozemků a ostatních nemovitostí (poloţky 3111 a 3112), které dosáhly 838 mil. Kč (upravený rozpočet činil 130 mil. Kč). Stanovený rozpočet přijatých dotací ve výši 30,6 mld. Kč (upravený v průběhu roku na 31,2 mld. Kč) byl ke konci roku 2005 naplněn v celkovém objemu 67,8 mld. Kč, tj. na 217,1 %. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o téměř 49,0 mld. Kč, tj. o 261 %. Tento vysoký nárůst byl jednak ovlivněn rostoucími přijatými dotacemi od Evropské unie, které meziročně vzrostly z 13,5 mld. Kč v roce 2004 na 22,4 mld. Kč v roce 2005. Z celkového objemu přijatých dotací ve výši 67,8 mld. Kč tvořily drtivou většinu neinvestiční dotace ve výši 66,6 mld. Kč; investiční dotace přijal státní rozpočet ve výši 1,2 mld. Kč. Od roku 2004 podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu vykazuje stoupající tendenci. Tak v roce 2004 činil tento podíl 6,7 %, v roce 2005 pak 10,9 % a v roce 2006 dosáhl 13,0 %. Růst podílu v roce 2006 ovlivnily především přijaté dotace, které meziročně vzrostly o 24,6 mld. Kč, tj. o 36,3 %. Proti stanovené výši 79,8 mld. Kč vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za rok 2006 ve výši 120,2 mld. Kč představovalo 150,6 % upraveného rozpočtu a meziroční růst o 25,3 mld. Kč, tj. o 26,7 %. Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 25,5 mld. Kč a byly tak nad úrovní rozpočtu po změnách o 9,8 mld. Kč, tj. o 62,9 %, ale pod úrovní roku 2005, a to o 0,6 mld. Kč (o 2,4 %). Schválený rozpočet kapitálových příjmů počítal s částkou 2,2 mld. Kč, upravený pak s 1,1 mld. Kč, skutečné plnění dosáhlo 2,3 mld. Kč (217,8 % rozpočtu). Překročení ovlivnily především vyšší příjmy z prodeje pozemků a ostatních nemovitostí (poloţky 3111 a 3112), které dosáhly 1,3 mld. Kč (upravený rozpočet činil 0,2 mld. Kč). 44 Stanovený rozpočet přijatých dotací ve výši 61,9 mld. Kč (upravený v průběhu roku na 63,1 mld. Kč) byl ke konci roku 2006 naplněn v celkovém objemu 92,3 mld. Kč, tj. na 146,4 %. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o 24,6 mld. Kč, tj. o 36,3 %. Tento růst výrazně ovlivnily neinvestiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů ústřední úrovně, které činily 13,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,0 mld. Kč. Podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu v roce 2007 klesl na 12,2 %. Vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů za rok 2007 ve výši 44

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2006

52

125,2 mld. Kč představovalo 133,1 % (v roce 2006 to bylo 150,6 %) upraveného rozpočtu a meziroční růst o 5,1 mld. Kč, tj. o 4,2 %. Z toho nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 23,3 mld. Kč a byly tak nad úrovní rozpočtu po změnách o 9,5 mld. Kč, tj. o 69,2 %, ale pod úrovní roku 2006, a to o 2,2 mld. Kč (tj. o 8,6 %). Skutečné plnění kapitálových příjmů dosáhlo 1 243 mil. Kč (156,3 % rozpočtu). Překročení ovlivnily především vyšší příjmy z prodeje pozemků a ostatních nemovitostí (poloţky 3111 a 3112), které dosáhly 1,1 mld. Kč (upravený rozpočet činil 0,5 mld. Kč). Upravený rozpočet přijatých transferů ve výši 79,6 mld. Kč (schválený rozpočet v průběhu roku zvýšen o 16,5 mld. Kč) byl ke konci roku 2007 naplněn v celkovém objemu 100,7 mld. Kč, tj. na 126,6 %. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o 8,4 mld. Kč, tj. o 9,1 %. 45 Vývoj celkových nedaňových příjmů v letech 2005 aţ 2008 je vidět v následujícím grafu..

Graf č.9 Vývoj nedaňových příjmů v letech 2005 až 2008 150

100

50

0 2005

2006

2007

Nedaňové příjmy

2008

Trend

Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 2005-2007; Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008, 2. ledna 2009 [cit. 2009-14-06]. Dostupný z WWW:
Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery v roce 2008 dosáhly výše 133,9 mld. Kč, coţ je 126,0 % rozpočtu po změnách k 31.12.2008 (překročení o 27,6 mld. Kč), a o 8,8 mld. Kč, tj. o 7,1 % více neţ ke konci roku 2007. Z této částky představují převody z fondů OSS (nejsou 45

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2007

53

rozpočtovány) částku 47,7 mld. Kč, coţ je o 9,5 mld. Kč více neţ v roce 2007. Ty zahrnují především převody z rezervních fondů, dále převody prostředků z FKSP a nečerpané mzdové prostředky za prosinec 2007. Příjmy z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu) dosáhly 34,6 mld. Kč (plnění na 41,0 %), coţ je o 4,3 mld. Kč pod úrovní stejného období minulého roku. Od roku 2008 byly rozpočtovány nedaňové příjmy i u kapitoly Státní dluh (ve výši 1,5 mld. Kč). Jedná se o výnosy finančního investování na účtu Řízení likvidity státní pokladny a jejich výše dosáhla 7,1 mld. Kč. V prosinci 2008 byl na základě § 36 odst. 3 zákona č. 218/2008, o rozpočtových pravidlech, převeden na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu přebytek ze systému důchodového pojištění za rok 2007.46

46

Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008, 2. ledna 2009 [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_44687.html?year=2009

54

KAPITOLA 3. ANALÝZA VYDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU 3.1 Charakteristika výdajů státního rozpočtu Veřejné výdaje představují vztahy rozdělení a uţití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě. Prostřednictvím veřejných výdajů se financují netrţní činnosti státu a územní samosprávy v souvislosti s decentralizací některých funkcí státu na územní samosprávu. Jednotlivé činnosti se zabezpečují prostřednictvím institucí a organizací, které stát a územní samospráva zřizuje a tudíţ jsou nástrojem financování potřeb těchto institucí.47 Veřejné výdaje jsou peněţní prostředky, které vydává veřejný sektor v souvislosti se svou činností a zahrnují vládní výdaje a transferové platby.48 Veřejné výdaje úzce souvisí s veřejnými příjmy. Veřejné výdaje jsou náklady, které vyplývají z poskytování vládou garantovaných sluţeb a statků. Většina výdajů je financována z daňových příjmů státu a jejich výše je limitována vládním rozpočtovým omezením. Vládní výdaje související s realizací základních funkcí vlády na všech jejich úrovních, mohou být investičního nebo spotřebního charakteru. Jde o výdaje na nákup statků a sluţeb či na jejich přímou produkci v rámci veřejného sektoru. Transfery souvisejí se zabezpečením redistribuční fiskální funkce a představují jednostranný pohyb prostředků z rozpočtů k jednotlivcům.49 Veřejné výdaje se člení na investiční (kapitálové), které jsou účelově určeny k financování investic a neinvestiční (běžné), které jsou povahy buď osobní (mzdy a ostatní osobní výdaje) nebo věcné (výdaje na údrţbu, opravy, materiál, sluţby, provoz). Největší částí běţných výdajů tvoří tzv. mandatorní výdaje. Jedná se o typ výdajů, které jsou obligatorně stanoveny zákonem a vláda nemá prakticky moţnost do jejich výše v krátkém období zasahovat. S rostoucím podílem tohoto typu výdajů na celkových výdajích se sniţuje manévrovací prostor fiskální politiky a její schopnost reagovat na výpadky v příjmech. Do prvně jmenované skupiny lze např. zařadit: sociální transfery obyvatelstvu (důchody, dávky nemocenského, dávky podpory v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče atd.) příspěvek k penzijnímu připojištění výdaje na dluhovou sluţbu

47

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 2005. str. 193 KOLEKTIV KATEDRY VEŘEJNÝCH FINANCÍ. Veřejné finance. 1995. str. 79 49 HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejné finance. 1996. str. 58 48

55

výdaje na podporu hypotéčního úvěrování . Mandatorní výdaje vyplývající ze smluvních závazků jsou dány mezinárodními smlouvami a dohodami nebo jsou spojeny s některými státními zárukami, vládními úvěry apod. (např. výdaje na odvod vlastních zdrojů Evropských společenství do Evropské unie). Na jejich růstu se podílí kromě politiky vládních stran také míra inflace, která ovlivňuje valorizaci mandatorních výdajů, tedy zvyšování jejich hodnoty.50 V následujícím grafu vidíme, ţe mandatorní výdaje narůstají. Zatímco v roce 1995 tvořily 13,2 % HDP, v roce 2008 to bylo uţ 15,7 %. Graf č. 10 - Vývoj mandatorních výdajů státního rozpočtu

Vývoj celkových mandatorních výdajů státního rozpočtu a HDP

4 000

18%

3 500

16%

3 000

14% 12%

2 500

10%

2 000

8%

1 500

6%

1 000

4%

500

2%

0

0% 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

HDP v běžných cenách (v mld. korun) Podíl na HDP (v %)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Mandatorní v ýdaje celkem (v mld. korun)

pramen: Dubská, D.: Silný růst ekonomiky české veřejné finance výrazně nevylepšil [on-line]. [cit. 2009-16-06]. Dostupný z www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta05310707.doc

Další částí běţných výdajů jsou tzv. kvazimandatorní výdaje. Jsou to takové výdaje státního rozpočtu, u nichţ povinnost vyplácet není daná zákonem ani jinými právními normami či smluvními závazky, i přesto mají charakter mandatorních dávek, protoţe stát se nemůţe zříci jejich plnění. Do této kategorie výdajů např. patří:

50

o

mzdy pracovníků rozpočtových, příspěvkových organizací a duchovních

o

výdaje na obranu

o

výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti

o

transfery ze státního rozpočtu do územních rozpočtů

o

výdaje na humanitární pomoc, atd.

Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., 2005. s. 151

56

Mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvoří většinu všech výdajů státního rozpočtu. Jsou financovány z přibliţně 90 % všech příjmů a na celkových výdajích se podílejí zhruba z 80 %. Státu zbývá přibliţně 10 % příjmů státního rozpočtu na financování rozvoje, tedy na kapitálové výdaje. Kapitálové výdaje jsou určeny k financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Jsou zpravidla jednorázové a týkají se financování:51 konkrétní investice veřejného sektoru splácení investičního úvěru splácení půjček z emise střednědobých a dlouhodobých cenných papírů

3.2 Analýza vybraných výdajových položek státního rozpočtu v letech 1993-2008 Mandatorní výdaje státního rozpočtu tvoří ze 71,1 % dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky, platby státu do zdravotního pojištění, dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče. Výdaje do sociální oblasti se vyznačují tendencí stálého meziročního růstu. Růst je vyvolán nejen nezbytnou valorizací řady dávek (např. dávky důchodového zabezpečení), ale také nepříznivým demografickým vývojem (stárnutí populace). V současné době podle programových prohlášení52 si vláda stanovila za cíl zvrátit nepříznivý vývoj veřejných financí zejména v oblasti mandatorních výdajů a s očekáváním, ţe fiskální konsolidace a změna struktury výdajů zejména v mandatorní oblasti povede ke zvýšení kvality veřejných financí. Sociální transfery jako klíčová poloţka mandatorních výdajů vládního sektoru zaznamenaly meziroční pokles z 18,2 % HDP v roce 2007 na přibliţně 17,8 % HDP v roce 2008. Cílem této podkapitoly je popsat vývoj vybraných poloţek mandatorních výdajů v letech 1993 – 2008.

51

Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., 2005. s. 198 Konvergenční program České republiky, březen 2007, [on-line]. [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/KOPr_200703_06.pdf 52

57

3.2.1 Důchodové zabezpečení Základní právní předpis pro oblast důchodového pojištění představuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, který upravuje důchodové pojištění pro případ stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtí ţivitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod). Základní povinné důchodové pojištění je zaloţeno na mezigenerační solidaritě a na metodě průběţného financování. Pojistné na důchodové pojištění je vedeno od 1. ledna 1996 na zvláštním účtu státního rozpočtu. Základní moţnost financování důchodového zabezpečení představují zdroje ze státního rozpočtu, které tvoří: 

daně z příjmů,

 příspěvky na sociální důchodové pojištění. Třetí moţnost financování představují dávky penzijního připojištění. Výsledky penzijního připojištění jako dodatkového zdroje příjmů nejsou zatím příznivé. Státní podpora poskytnutá v letech 1994 – 2004 ve formě státních příspěvků ve výši cca 22 mld. Kč nebyla vynaloţena efektivně.53 Účastníci penzijního připojištění ukončují smluvní vztah jednorázovým vyrovnáním a průměrné příspěvky do systému jsou nízké.V období let 1993 – 1996 v rámci důchodového pojištění převaţovaly příjmy nad výdaji. Od 1. 1. 1996 byla sníţena sazba pojistného na 26 %, v následujících letech 1997 – 2003 převaţovaly výdaje na důchody příjmy důchodového pojištění. Tento trend změnilo zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění z 26 % na 28 % v roce 2004. Je zřejmé, ţe sníţení sazby pojistného na 26 % od 1. 1. 1996 neodpovídalo potřebám důchodového systému.54 Tabulka č. 11 zobrazuje jednotlivé typy důchodů . Tabulka č. 11: Výdaje na dávky důchodového pojištění dle typů důchodů v letech 1993 – 2007, v mil. Kč

Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

Starobní 50 864 58 180 73 485 87 290 101 479 114 605 123 666 130 932 140 657 150 772

Invalidní 13 447 15 736 20 397 24 475 27 902 30 740 32 226 33 425 35 647 38 723

Vdovské 8 515 9 345 10 348 11 994 13 300 13 747 14 268 14 534 15 937 17 078

Vdovecké 62 108 333 613 831 967 1 055 1 200 1 386

53

Sirotčí 634 729 1 171 1 468 1 815 1 882 1 887 1 975 2 373 2 499

Celkem 73 460 84 052 105 509 125 560 145 109 161 805 173 014 181 921 195 841 210 458

KREBS, V. A KOL.: Sociální politika, 3. přepracované vydání, Praha, vydalo ASPI, a.s., 2005, str. 236, (502 s.), ISBN 80-7357-050-5 54 Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálního pojištění: Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění [on-line]. Praha 2006, [cit. 2009-10-06]. Dostupný na WWW:

58

156 272 163 026 175 669 188 949 203 933

2003 2004 2005 2006 2007

40 066 42 350 45 603 49 041 53 674

17 343 17 408 18 041 18 924 20 382

1 486 1 532 1 651 1 810 1 984

2 503 2 567 2 684 2 740 2 904

217 670 226 883 243 648 261 464 282 877

Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 1993-2008, vlastní uprava Graf č. 11 : Výdaje na dávky důchodového pojištění dle typů důchodů v letech 1993 – 2007 (v %)

r.2007 r.2005 r.2003 r.2001 r.1999 r.1997 r.1995 r.1993 0%

20% Starobní

40% Invalidní

60% Vdovské

80% Vdovecké

100% Sirotčí

Pramen: data z tabulky č. 11

V oblasti důchodového pojištění je cílem realizovat důchodovou reformu, která by odstranila problémy v oblasti financování, nadměrné solidarity celého systému a více rozvíjet důchodové připojištění.V dubnu 2008 byla schválena novela zákona o důchodovém pojištění, která nově stanovuje povinnost vlády valorizovat důchody, pokud růst cen dosáhne hranice 5 % (dříve činila zákonná hranice 10 %). Od 1. 8. 2008 byla z tohoto důvodu provedena mimořádná valorizace důchodů s jednorázovým zvýšením vládních výdajů o 6,7 mld. Kč v roce 2008.55

3.2.2 Nemocenské zabezpečení Nemocenské pojištění jako součást sociálního zabezpečení má za úkol zabezpečit výdělečně činné osoby peněţitými dávkami v případě dočasné ztráty příjmů. „Soustava dávek nemocenského pojištění zásadně zahrnuje pojištění krátkodobých následků některých sociálních událostí peněţitými dávkami odvozenými z výše výdělku, který v podstatě nahrazují. Podmínkou nároku na dávku nemocenského pojištění je, ţe v důsledku definované sociální události skutečně 55

Konvergenční program České republiky, listopad 2008, [on-line]. [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/KOPr_200811_komplet_doc.doc

59

dochází ke ztrátě výdělku.“ 56 V oblasti nemocenského pojištění bylo zavedeno od 1. 1. 1993 povinné nemocenské pojištění a po přijetí zákona č 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění zůstaly v systému nemocenského pojištění pouze dávky odvozené z pracovních příjmů definované v podkapitole 2.3.1 Dávky nemocenského pojištění. Základním zákonem, který upravuje okruh pojištěných osob a nároky pojištěnců, je zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců č. 54/1956 Sb., v platném znění. Novela tohoto zákona s účinností od 1. 10. 1999 zvýšila úroveň jednotlivých dávek. Systém nemocenského pojištění se proto dostal do deficitu. Bylo ţádoucí tyto rostoucí výdaje sníţit, příp. zabránit zneuţívání dávek nemocenského pojištění. Proto byl přijat zákon č. 421/2003 Sb. (změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a dalších zákonů), který nabyl účinností od 1.1.2004 a zákon č. 424/2003 Sb. (změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), který výrazným způsobem sniţuje výši dávek především v prvních třech dnech nemoci. Nemocenské pojištění zaměstnanců zahrnuje při splnění zákonných podmínek nárok na tyto dávky: 

nemocenské - peněţité dávky v době dočasné pracovní neschopnosti v případech nemoci, úrazu a karantény, stanoví se z denního vyměřovacího základu příslušnou procentní sazbou,



podpora při ošetřování člena rodiny,



peněţitá pomoc v mateřství,



vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

V oblasti nemocenského pojištění je cílem přijmout opatření proti zneuţívání nemocenských dávek, zpřísnit kritéria pro jejich pobírání a dále výši nemocenské upravit tak, aby osoby byly motivovány k práci a k rychlejšímu návratu do zaměstnání. Tabulka č. 12 ukazuje vývoj celkových výdajů na dávky nemocenského pojištění.

56

KREBS, V. A KOL.: Sociální politika, 3. přepracované vydání, Praha, vydalo ASPI, a.s., 2005, str. 239, (502 s.), ISBN 80-7357-050-5

60

Tabulka č. 12: Výdaje na dávky nemocenského pojištění v letech 1993 – 2007, v mil. Kč

Rok

Nemocenské

9 665 13 589 15 416 17 663 16 959 15 733 16 434 23 653 25 574 28 222 29 523 24 704 26 258 26 963 27 881

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Podpora při ošetřování člena rodiny 656 835 894 927 864 766 696 785 957 893 1 003 730 819 825 893

Peněžitá pomoc v mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhot. a mateřství

1 623 1 732 1 722 1 811 1 963 2 027 2 151 2 759 3 047 3 487 3 773 4 123 4 579 4 981 5 893

17 17 18 9 8 7 6 8 7 7 6 5 4 4 4

Celkem

11 961 16 173 18 050 20 410 19 794 18 533 19 287 27 205 29 585 32 609 34 305 29 562 31 660 32 773 34 671

Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 1993-2008, vlastní uprava Graf č.12 Výdaje na dávky nemocenského pojištění v letech 1993 – 2007, v mil. Kč r.2007 r.2005 r.2003 r.2001 r.1999 r.1997 r.1995 r.1993 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Nemocenské Podpora při ošetřování člena rodiny Peněžitá pomoc v mateřství Vyrovnávací přispěvek v těhot. a mateřství

Pramen: data z tabulky č. 12

Jak vidíme s tabulky č.12 a grafu č.11, nemocenské davky a peněţitá pomoc v mateřství v letech 1993-2007 neustále narustali, přitom ţe vydaje na davky na podporu při ošetřování člena rodiny v sledovaném období skoro ne kolísaly, kdyţ vyrovnávací příspěvky v těhotenství a mateřství měly tendence k sniţování. Na základě rozhodnutí Ústavního soudu bylo zrušeno ustanovení o neplacení nemocenských dávek první tři dny pracovní neschopnosti . Proto se v období od 1. 6. 2008 do 31. 8. 2008 dávky 61

znovu vyplácely i v prvních 3 dnech ve výši 60 % vyměřovacího základu. Od 1. 9. 2008 do 31. 12. 2008 se podle nové úpravy, přijaté ve zkráceném legislativním procesu, platí nemocenská v těchto dnech ve výši 25 % vyměřovacího základu. Od 1. 1. 2009 nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění. Oproti původním předpokladům znamenal tento vývoj negativní dopad na veřejné výdaje ve výši 1,2 mld. Kč v roce 2008. 57

3.2.2 Zabezpečení v nezaměstnanosti Zabezpečení v nezaměstnanosti poskytuje nezaměstnanému (uchazeči o zaměstnání), který je v evidenci úřadu práce, přiměřenou náhradu jeho pracovního příjmu. Vyplácení podpor v nezaměstnanosti realizuje státní politika zaměstnanosti a sice její pasivní část. Je vypláceno v rámci tzv. podpůrčí doby, v určité výši podle předchozího výdělku a motivuje osoby nezaměstnané k brzkému a novému pracovnímu uplatnění. Jak se mění zaměstnanost, resp. nezaměstnanost na trhu práce, mění se i podmínky pro poskytování podpor v nezaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, definuje v § 104 aktivní politiku zaměstnanosti jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečují úřady práce a ministerstvo, přičemţ podle situace na trhu práce spolupracují s dalšími subjekty. Cílem státní politiky zaměstnanosti je začlenit občany dané společnosti pomocí dostupného a kvalitního vzdělání a fungujícího trhu práce do ţivota společnosti. Takto zvyšující se úroveň zaměstnanosti má zajistit financování sociálních systémů a zabezpečit sociální smír ve společnosti. Financování politiky zaměstnanosti lze rozdělit na aktivní a pasivní část, přičemţ: 

pomocí finančních prostředků, které jsou vynakládány na aktivní politiku zaměstnanosti, jsou financovány jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,



financování pasivní politiky zaměstnanosti tvoří souhrn vyplacených podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.

„Politika zaměstnanosti, aktivní i pasivní, byla do roku 1992 financována z rezerv státního rozpočtu. Od roku 1993 je státní politika zaměstnanosti financována z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (odvádí se spolu s pojistným na sociální zabezpečení), jehoţ procentní sazba činí pro zaměstnance 0,4 %, zaměstnavatele 3,2 % a pro osoby samostatně výdělečně činné 3,6 % z vyměřovacího základu (podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální 57

Konvergenční program České republiky, listopad 2008, [on-line]. [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/KOPr_200811_komplet_doc.doc

62

zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Počínaje rokem 2004 se sazba příspěvku sníţila pro zaměstnavatele na 1,2 % a pro OSVČ na 1,6 % z vyměřovacího základu“.58 Podpory v nezaměstnanosti Nejrychleji rostoucí poloţkou ze všech sociálních transferů byla v posledních deseti letech podpora v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti). Tento růst je zaznamenán v tabulce č. 13. Tabulka č. 13. Výdaje na podpory v nezaměstnanosti v letech 1996 – 2007.

Rok

Mil. Kč

Meziroční

změny

(srovnání

s příštím

rokem) 1993

2 175

-

1994

2 572

397

1995

2 417

-155

1996

2 092

-325

1997

3 420

1 328

1998

4 110

690

1999

5 603

1 493

2000

5 590

13

2001

5 162

-498

2002

6 141

979

2003

6 870

729

2004

7 030

160

2005

7 047

17

2006

7 308

261

2007

7 227

-81

Pramen: Návrh státního závěrečného účtu České Republiky, 1993-2007, vlastní uprava 58

DURDISOVÁ, J. A KOL.: Sociální politika v ekonomické praxi (vybrané problémy), 1. vydání, vydala Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2005, str. 76, (246 s.), ISBN 80-245-0850-8

63

Graf č.13. Výdaje na podpory v nezaměstnanosti v letech 1996 – 2007, mld.Kč.

8000 6000 4000 2000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Výdaje na podpory v nezaměstnaností

Pramen: data z tabulky č. 13

3.3 Porovnání příjmů a výdajů Podle vztahu mezi příjmy a výdaji se určuje, zda se jedná o rozpočet vyrovnaný, přebytkový či deficitní. Pokud jsou příjmy větší neţ výdaje, vzniká rozpočtový přebytek, resp. aktivní saldo. Nepokrývají-li příjmy výdaje, hospodaření státu je deficitní a nerovnost mezi příjmy a výdaji se nazývá deficit, resp. schodek. Jakmile vládní hospodaření skončí v určitém období rozpočtovým deficitem, musí vláda toto rozpočtové saldo nějakým způsobem financovat. Za moţnosti financování rozpočtového deficitu lze povaţovat: 

zvýšení daní, eventuálně jiných veřejných příjmů



krácení veřejných výdajů



vyuţití mimořádných prostředků (např. z privatizace)



dluhové financování



emisní (peněţní) financování (např. úvěr od centrální banky)



půjčkou ze zahraničí



zvýšením soukromých domácích úspor



sníţením soukromých domácích investic



sníţením investic do zahraničí



kombinace některých uvedených způsobů

64

Kaţdý z uvedených způsobů financování deficitu má své dopady. Vzhledem k tomu, ţe schodek je časově limitován rozpočtovým obdobím, jsou některé z uvedených způsobů jeho krytí méně operativní neţ jiné - pokud jde o rychlou realizaci.59 Pro další analýzu je důleţité objasnit si metodiku měření příjmů a výdajů státního rozpočtu. Za dvě hlavní metodiky jsou brány metodika GFS a metodika ESA 95. Metodika GFS (Government Finance Statistics) je metodikou Mezinárodního měnového fondu. Je pouţívána od roku 1986, tzn. první metodikou byla GFS 1986. V této metodice účtuje o státním rozpočtu ministerstvo financí. V rámci GFS se sledují pouze příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu – vše je sledováno v hotovostním principu (tzn. jsou sledovány pouze uskutečněné platby v daném roce). Nyní existuje jiţ novější verze této metodiky, a to GFSM 2001, kterou státy začaly implementovat v roce 2002. Tato se více blíţí metodice ESA 95. (Ministerstvo financí ČR) Metodika ESA 95 (European System of National and Regional Accounts) je relevantní pro výpočet Maastrichtských kritérií. Tvůrcem této metodologie je Eurostat, který ji průběţně upravuje, a také v praxi kontroluje její implementaci v jednotlivých zemích. Za její dodrţování je vţdy zodpovědný statistický úřad dané země, v České republice je to tedy Český statistický úřad (ČSÚ). ESA 95 se více blíţí právě podvojnému účetnictví. Je účtováno na základě vzniku či zániku pohledávky nebo závazku, tzn. ţe nezáleţí na tom, kdy bude daná operace provedena. (Ministerstvo financí ČR) Porovnání GFS a ESA 95 Metodika GFS je postavena na bázi peněţních toků. Veškeré operace běţného roku jsou sledovány na hotovostním principu, tedy v okamţiku, kdy je příjmová, resp. výdajová operace realizována. Naproti tomu metodika ESA 95 pracuje s daty na akruálním principu. Sledují se tedy nejen peněţní příjmy a výdaje, ale také pohledávky a závazky. U metodiky ESA 95 proto neexistuje přímá vazba na statistiky příjmů, výdajů a deficitu uváděnou v rozpočtových dokumentech. Uplatnění akruálního principu v praxi znamená, ţe zatímco GFS 1986 sleduje skutečné příjmy a výdaje, ESA 95 zachycuje nárokové (časově rozlišené) poloţky. To se týká zejména daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení. (Ministerstvo financí ČR). Další rozdíl spočívá v počtu institucí, které jsou do jednotlivých metodik zahrnovány a se kterými se v metodikách počítá.

59

HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance – učebnice. 1999. str. 318

65

Schéma č.7. Schéma vládního sektoru – rozdílnost mezi GSF a ESA 95

Zdroj: Metodiky vykazování vládního deficitu a dluhu, 30.12.2005 [on-line]. [cit. 2009-17-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/gfsm_2001_13972.html?year=2005

3.3.1 Porovnání příjmů a výdajů v jednotlivých obdobích Po listopadovém převratu čekala českou ekonomiku tzv. transformační recese jako i ostatní postsovětské země. V roce 1993 byl rozpočet sestaven jako vyrovnaný. S rokem 1993 se také pojí rozdělení federace na Českou a Slovenskou republiku, které s sebou přineslo nemalé administrativní a hospodářské náklady a zbrzdilo oţivení české ekonomiky.60 I přes tento fakt skončil na konci roku SR jako téměř vyrovnaný. Saldo SR tvořil přebytek 1,1 mld. Kč. Tento výsledek lze hodnotit velmi pozitivně, neboť se jednalo o neobvyklou situaci v zemích střední a východní Evropy. Období 1994-1996 V období let 1994-1996 následovala fáze růstu a Česká republika byla mnohdy označována jako jednička mezi ostatními transformujícími se zeměmi. Největší optimisté dokonce viděli ve vysokých tempech růstu hospodářský zázrak. Po čase se ovšem vyskytly slabiny zdánlivě 60

ŢÍDEK, L. Transformace české ekonomiky. 1989-2004. 2006. (s. 66).

66

neohroţeného růstu, zejm. nerovnováha na platební bilanci. Rozpočty tohoto období nenaznačovaly ţádný výrazný problém – spíše naopak (viz tabulka č.14). Tabulka č.14. Fiskální situace v ČR v letech 1994-1996.

1994

1995

1996

10,4

7,2

-1,6

Saldo SR/HDP, v %

-

0,5

-0,1

Vládní deficit/HDP, v %

-

-13,4

-3,3

Vládní dluh/HDP, v %

-

14,6

12,5

Saldo státního rozpočtu (SR), v mld.Kč

Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit. 2009-17-06]. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, vlastní uprava

Rozpočty roku 1994 i 1995 byly přebytkové. Jedním z důvodů bylo uplatňování restriktivní fiskální politiky. Vládní výdaje byly omezovány a také daňové zatíţení klesalo. Toto lze přičítat politické orientaci vládě, která byla spíše pravostředová, a proto prosazovala vyrovnané rozpočty, sniţování daňové zátěţe a také omezování státních intervencí do ekonomiky. V roce 1995 začal vznikat strukturální deficit a restrikce byla nahrazována fiskální expanzí, která logicky přetrvala i do volebního roku 1996. Jako další pozitivum se jevil víceméně konstantní vývoj vládního dluhu, který s sebou přinášel relativně malé náklady na obsluhu dluhu. Vládním dluhem se podle vymezení v souladu s mezinárodními standardy a nařízeními orgánů EU rozumí závazky sektoru vládních institucí z přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů a přijatých půjček ke konci roku. Vládní dluh se dokonce podařilo sníţit z 14,6 % na 12,5 % HDP. (Ministerstvo financí ČR) Recese let 1997 až 1999

Po volbách v polovině roku 1996 začaly na českou ekonomiku doléhat narůstající problémy. Došlo ke zpomalení temp růstu, prohlubování vnější nerovnováhy, tlakům na udrţení měnové stability. Na českou ekonomiku dopadala krize měnová, hospodářská i politická. Z pohledu fiskální vyrovnanosti vznikal vedle strukturálního deficitu i deficit cyklický, který byl sestavován v domnění růstu ekonomiky. Došlo k výpadku rozpočtových příjmů. Reakce vlády přinesla tzv. fiskální balíčky, které proběhly ve dvou vlnách a obsahovaly následující opatření ve formě omezení vládních výdajů na investice, subvence, sociální oblast, běţné výdaje na mzdy 67

ve veřejném sektoru a následně zmrazení mezd ve vládním sektoru, další rozpočtové škrty a také dovozní depozita.61 Tabulka č.15. Fiskální situace v ČR v letech 1997-1999.

1997

1998

1999

Saldo státního rozpočtu (SR), v mld.Kč

-15,7

-29,3

-29,6

Saldo SR/HDP, v %

-0,9

-1,5

-1,4

Vládní deficit/HDP, v %

-3,8

-5,0

-3,7

Vládní dluh/HDP, v %

13,1

15,0

16,4

Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit. 2009-17-06]. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, vlastní uprava

Do roku 1998 byly všechny rozpočty sestavovány jako vyrovnané, ovšem počínaje rokem 1999 jsou schvalovány jako deficitní. Tento trend je provází aţ dodnes. Tato skutečnost se mnohdy přičítá rétorice levicové vlády, která se opírala o keynesiánskou teorii podporující rozpočtové deficity jakoţto stimul agregátní poptávky. V druhé polovině roku 1999 začala být opět uplatňována fiskální expanze pro povzbuzení ekonomiky, čímţ docházelo k narůstání strukturálního deficitu. Deficit SR se pozvolna prohluboval, např. v roce 1998 vyskočil z 0,9 % na 1,5 %HDP a pro následující rok si tuto hodnotu víceméně uchoval. Došlo k výraznějšímu růstu vládního dluhu o 1,4 p.b. Na vině pravděpodobně byla podpora Zemanovy vlády pro aktivní průmyslovou politiku, kdy vybraným podnikům byla poskytnuta finanční pomoc. K deficitu ovšem přispěly i příjmy, které byly menší, neţ se očekávalo. Období růstu (2000-2003) Oţivení ekonomiky se projevilo uţ v roce 1999 a v roce následujícím bylo v plném proudu. Fiskální politika byla expanzivní, i přestoţe uţ nebylo zapotřebí tolik stimulovat růst ekonomiky. Výsledky této politiky se odrazily v rostoucích vládních deficitech, potaţmo v rostoucím zadluţení. Celkový stav veřejných financí se zhoršoval. Sociálně demokratické vlády si za to však nepřiznávaly odpovědnost a viníka viděly ve vládách předchozích. Na jednu stranu se často jednalo o politické konfrontace, na druhou stranu jsou zde přítomna fakta, která nasvědčují, ţe odpovědnost náleţela i tehdejší vládě. Ta nepřestávala provádět fiskální expanzi i v období růstu a nedokázala zbrzdit zvyšující se podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích. 61

ŢÍDEK, L. Transformace české ekonomiky. 1989-2004. 2006. (s. 74 a 85).

68

Nepříjemností byly zejm. odkryté dluhy z transformačních institů (TI). Podstatnou událostí se stala privatizace bankovního sektoru, které předcházela nákladná sanace bank státem. Tabulka č.16. Fiskální situace v ČR v letech 2000-2003.

2000

2001

2002

2003

Saldo státního rozpočtu (SR), v mld.Kč

-46,1

-67,7

-45,7

-109,1

Saldo SR/HDP, v %

-2,1

-2,9

-1,9

-4,2

Vládní deficit/HDP, v %

-3,7

-5,7

-6,8

-6,6

Vládní dluh/HDP, v %

18,5

25,1

28,5

30,1

Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit. 2009-17-06]. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, vlastní uprava

Pro rozpočet roku 2000 bylo uplatněno provizorium, neboť k jeho schválení došlo aţ v březnu. Jedná se o dosud ojedinělý případ, kdy se nepodařilo schválit rozpočet před zahájením fiskálního roku a kdy se muselo hospodařit s rozpočtovým provizoriem. Důleţitou událostí roku 2000 bylo přijetí zákona o rozpočtových pravidlech, která byla implementována do návrhu na SR pro rok 2001. To se projevilo změnou o 2 p.b. v roce 2001. Nový zákon zpřehledňuje hospodaření vlády a umoţňuje transparentní pohled. 62 Tím, ţe do veřejných rozpočtů musí nově zahrnovat i deficity TI, narostly vládní deficity. O tomto vývoji svědčí tabulka č. 17, kdy při pouţití nové metodiky výpočtu došlo k jejich změně z 5,7 % v roce 2001 na 6,6 % HDP ke konci sledovaného období. Markantně se nové pojetí veřejných financí promítlo do vývoje vládního dluhu, v roce 2000 byl jeho poměr ku HDP 18,5 %, zatímco v roce 2003 se vyšplhal na 30,1 %. Došlo tedy téměř k jeho zdvojnásobení. Schodek SR roku 2002 byl dokonce niţší o 1 p.b. neţ schodek roku předchozího, coţ lze povaţovat za úspěch vzhledem k tendenci sociálnědemokratické vlády nedrţet se vyrovnaných rozpočtů. Pro fiskální rok 2003 dopadl deficit SR doposud nejvyšší částkou 109,1 mld. Kč, coţ je o celých 63,4 mld. Kč více neţ v roce 2002 a procentuálně lze tuto změnu vyjádřit 2,3 p.b. k poměru HDP. V tomto roce bylo rozhodnuto o vstupu ČR do EU a tím se zavázala mj. k dodrţování Maastrichtských konvergenčních kritérií. Nejváţněji vyhlíţelo právě kritérium vládního deficitu, kde byl tříprocentní limit ku HDP překročen o 3,6 p.b. Alarmující stav veřejných financí si vynutil vznik reformy veřejných financí platné od počátku roku 2004. Plánovalo se pokrytí 62

Jedná se o Kodex dobré praxe pro transparentní nakládání s veřejnými prostředky, který zpracoval Mezinárodní měnový fond.

69

deficitu jednak zvýšením daní a jednak sníţením výdajů, zejm. výdajů na investice a na mzdy ve veřejném sektoru. Rok 2004 po současnost Pro toto období je typická snaha o dodrţování kritérií pro přijetí eura, neboť v květnu roku 2004 vstoupila ČR do EU a zavázala se k jejich plnění. Patrné je to zejména u vývoje, který prodělalo kritérium představující vládní deficit. Zde docházelo k tlaku na jeho sníţení a je třeba dodat, ţe se to celkem dařilo. Tabulka č.17. Fiskální situace v ČR v letech 2000-2003.

2004

2005

2006

2007

2008

Saldo státního rozpočtu (SR), v mld.Kč

-96,7

-56,3

-97,6

-66,4

-19,4

Saldo SR/HDP, v %

-3,3

-1,9

-3,0

-1,9

-0,5

Vládní deficit/HDP, v %

-3,0

-3,6

-2,6

-0,6

-1,5

Vládní dluh/HDP, v %

30,4

29,8

29,6

28,9

29,8

Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit. 2009-17-06]. Dostupný z WWW:< http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, vlastní uprava

Počínaje rokem 2004 zanikla jedna z TI spravující privatizační majetek – Fond národního majetku (FNM). Pozůstalé dluhy z jedné TI byly převedeny do druhé TI, tedy České konsolidační agentury (ČKA). Dluhy představovaly částku přibliţně 6 mld. Kč. K 1. 1. 2008 zanikla i ČKA a její dluhy uţ není moţno převést na jinou TI, tudíţ je převezme na sebe stát. Ztráta ČKA je vyčíslena na 236 mld. Kč.63 Teprve pozdější statistické výsledky ukáţou, jak se tato transakce podepíše na změně vládního dluhu. V roce 2008 dosáhl deficit vládního sektoru úrovně 1,5 % HDP. Proti roku 2007 se tedy deficit nepatrně prohloubil, jelikoţ vliv méně příznivého ekonomického vývoje a dopad zapojení rezerv do výdajů mírně převáţil nad úsporami z titulu stabilizačních opatření. Deficit veřejných rozpočtů pro rok 2009 vychází z předpokladu dodrţení rozpočtovaných výdajů, s výjimkou zvýšení sociálních výdajů, zejména dávek v nezaměstnanosti, a zhoršení příjmů veřejných rozpočtů v důsledku pomalejšího tempa růstu hospodářství. Za těchto podmínek lze u sektoru vládních institucí v roce 2009 očekávat deficit ve výši 3,0 % HDP. Při

63

VALIŠ, Z. Bohulibá instituce byla postupem času zneužita [online]. 2008 [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.radio.cz/cz/clanek/99446.

70

dodrţení schválených výdajových rámců pro roky 2010 a 2011 by deficity v těchto letech dosáhly výše 2,9 % HDP, resp. 2,5 % HDP.64 Následující tabulka a graf ukazují vývoj salda státního rozpočtu v 1. čtvrtletí v letech 1993 – 2009. Tabulka č.18. Vývoj salda státního rozpočtu v 1. čtvrtletí v letech 1993 – 2009.

Pramen: Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2009, 24 dubna 2009[online], [cit. 2009-24-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/PPSR_2009Q1_cast2_ doc.doc Graf č.13. Vývoj salda státního rozpočtu v 1. čtvrtletí v letech 1993 – 2009.

. Pramen: data z tabulky č. 18

3.3.2 Oblasti řešení - aplikace na Českou republiku Jako jedna z forem řešení salda státního rozpočtu se nabízí moţnost zavedení takové reformy, která by měla za následek sníţení výdajů, popř. zvýšení příjmů SR. Velice nepříjemným tempem rostou výdaje spojené s obsluhou veřejného dluhu. Ty jsou ovšem aţ následkem prováděné politiky, proto by se měla redukční snaha zaměřit zejména na příčiny, které vedou k deficitnímu hospodaření. V této souvislosti velmi často bývají za příčinu povaţovány mandatorní výdaje sociálního charakteru. V grafu č. 14 je zachycen predikovaný vývoj mandatorních výdajů a příjmů SR v případě, ţe nebudou zavedeny reformy. Z grafu jasně vyplývá budoucí trend mandatorních výdajů, 64

Komentář k makroekonomické predikci, leden 2009 [online], [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/MakroPre_2009Q1_komentar_doc.doc

71

ve kterém by uţ od roku 2009 příjmy nepokryly nárok na mandatorní výdaje. Takový stav na straně výdajů vytěsňuje tzv. diskreční prostředky, díky nimţ vláda realizuje svoji programovou politiku a financuje jiné výdajové priority. Graf č.14 Porovnání mandatorních výdaju SR s příjmy SR

Graf 4: Porovnání mandatorních výdajů SR s příjmy SR

Pramen: Reforma veřejných financí 2007-2010 [online], Pramen: MF ČR. Reforma veřejných financí 2007-2010. 2008 [citováno 2008-5-2]. [cit.

2009-24-06].

Dostupný

z

WWW:<

http://www.mpsv.cz/files/clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf

Reforma sociálního systému Vzhledem ke snaze o stabilizaci veřejných rozpočtů byl v roce 2008 schválen zákon, který je označován jako první ze tří etap sociálních reforem. Je platný od začátku roku 2008 a přináší s sebou řadu významných změn v oblasti státní sociální podpory (SSP), pomoci v hmotné nouzi, sociální péče, pojistných systémů, ţivotního a existenčního minima a zaměstnanosti. V následujícím grafu č.15 je nastíněn vývoj nákladů SSP ve dvou variantách. První představuje jejich vývoj bez zavedení navrhovaných úprav, coţ by vedlo k trvalému růstu výdajů a zatěţování výdajové strany SR. Druhý scénář do sebe implementoval úpravy směřující k redukci nákladů dávek SSP.65

65

Reforma veřejných financí 2007-2010 [online ], [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/files /clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf

72

Graf 6: Vývoj výdajů SSP bez reformy a s reformou

Graf č.15 Vývoj výdajů SSP bez reformy a s reformou

Pramen: MPSV. Reforma veřejných financí 2007-2010. 2008 [citováno 2008-5-2].

Pramen: Reforma veřejných financí 2007-2010 [online], http://www.mpsv.cz/files/clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf

[cit.

2009-24-06].

Dostupný

z

WWW:<

Realizované úpravy představují zrušení automatických valorizačních schémat u všech sociálních transferů vyjma důchodů. Dále zrušení dávek jako jsou příspěvek na školní pomůcky, pohřebné (s připuštěním výjimky v určitých případech), příspěvek na zvýšené ţivotní náklady. Ušetřit se dále má na adresnějším vyplácení přídavku na dítě, na sociálním příplatku a rodičovském příspěvku a na porodném. V oblasti zaměstnanosti má být sníţen příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Vyplácení podpor v nezaměstnanosti bude zpřísněno stejně jako postihy za práci načerno.66 Cílem této politiky je větší motivace k práci a zvýhodnění těch, kteří pracují oproti těm, kterým se doposud více vyplatilo pobírat různé dávky. Reforma důchodového systému

Vzhledem ke struktuře obyvatelstva a k posunům v tzv. stromu ţivota se ČR dostává do neúprosné situace, která vede k zásadním změnám v poměru pracujících obyvatel na důchodce. Celkové stárnutí obyvatelstva má ještě další dopady. Zvyšují se poţadavky ohledně dostupnosti a 66

Reforma veřejných financí 2007-2010 [online ], [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/files /clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf

73

kvality zdravotní, popř. sociální péče, čímţ vzniká opět tlak na růst výdajů. Neméně významnou problematikou spojenou se stárnutím populace je zvýšená poptávka v oblasti bydlení. O reformě penzijního systému se jiţ dlouho hovoří a konečně zavládla všeobecná shoda reformu provést. Nicméně doposud nedošlo ke shodě napříč politickým spektrem na její konkrétnější podobu. Neodkladné vyřešení vzniklé situace dokládají následující faktory, které mají negativní dopad na stávající důchodový systém: 

délka ţivota, která se stále prodluţuje,



nízká porodnost,



nárůst podílu osob ve vyšších věkových skupinách,



rostoucí počet důchodců, který je doprovázen poklesem počtu ekonomicky aktivních osob,



tlak na výdajovou stranu systému, který se stává deficitní,



finanční neudrţitelnost stávajícího systému.67

Graf č.16 naznačuje, jakým směrem by se vyvíjela bilance stávajícího penzijního systému při minimální valorizaci s ohledem na výše zmíněné negativní faktory. V roce 2006 výdaje na důchodové pojištění představovaly přibliţně 28 % výdajů SR, coţ je v absolutních číslech 272,9 mld. Kč. Příjmy SR z pojistného na důchodové pojištění činily 276,9 mld. Kč, tzn. ţe jen s nepatrným přebytkem pokrývaly výdaje.68 Např. v roce 2050 by důchody tvořily uţ téměř 4 % HDP, coţ si nemůţe dovolit takřka ţádná země.

67

Reforma veřejných financí 2007-2010 [online ], [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/files /clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf 68

Sociální reformy: první etapa. MPSV. 2007 [online]. [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< .

74

Graf č. 16. Budoucí vývoj deficitu stávajícího důchodového systému.

Graf 7: Budoucí vývoj deficitu stávajícího důchodového systému

Pramen: Reforma veřejných financí 2007-2010. 2008],[citováno 2008-5-3]. Dostupný z WWW:< Pramen:MPSV. Reforma veřejných financí 2007-2010 [online [cit. 2009-24-06]. http://www.mpsv.cz/files /clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf

Reforma důchodového systému má proběhnout ve třech etapách. Záměry první etapy budou znamenat pokračování ve zvyšování věku odchodu do důchodu na 65 let (viz graf č. 17). Prodlouţí se doba pojištění potřebná pro nárok na starobní důchod na 35 let s tím, ţe se do náhradní doby pojištění nebude počítat doba studia. V oblasti invalidních důchodů nastanou změny v rozdělení invalidity do tří stupňů podle velikosti pracovního omezení namísto nynější plné a částečné invalidity. Dále bude zavedena moţnost souběhu výdělečné činnosti a starobního důchodu. Vzhledem k souběhu výdělečné činnosti a pobírání důchodu tímto bude umoţněn postupný odchod z pracovního trhu. V případě výdělečné činnosti se procentní výměra důchodu zvýší o 1,5 % výpočtového základu za kaţdých 180 dnů ekonomické aktivity.69

69

Reforma veřejných financí 2007-2010 [online ], [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/files /clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf

75

Graf č. 17. Postupné prodlužování věku odchodu do důchodu.

Graf 8: Postupné prodlužování věku odchodu do důchodu

Pramen: Reforma veřejných financí2007-2010. 2007-2010 [online], 2008-5-2]. [cit. 2009-24-06]. Pramen: MPSV. Reforma veřejných financí 2008 [citováno http://www.mpsv.cz/files /clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf

Dostupný

z

WWW:<

Druhá etapa důchodové reformy by měla znamenat vytvoření rezervy pro důchodovou reformu a zavedení plateb náhradní doby pojištění a sníţení pojistné sazby a jisté změny v oblasti soukromých důchodů. Třetí etapa by měla umoţnit dobrovolné přesměrování části příspěvků na důchodové pojištění na individuální účet u penzijního fondu. Opatření obou etap by měla proběhnout v letech 2008-2009.

76

VÝSLEDKY Tato práce se zabývá veřejnými rozpočtami, v nichţ se soustředí veškeré daně, odvody a poplatky nás, daňových poplatníků. Hlavní pozornost je věnována státnímu rozpočtu jakoţto nejdůleţitější bilanci veřejných financí, jeho deskripci a analýzu problematiky vývoje od vzniku samostatného českého státu v roce 1993 aţ do současnosti, s ohledem na plánovaný vstup České republiky do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tzn. vstupu do eurozóny. Stěţejní částí práce se stala část samotné analýzy vývoju státního rozpočtu v letech 1993 - 2008. Z analýzy taktéţ vyplynul neuspokojivý stav vývoju deficitu státního rozpočtu. Podle autora je největším problémem ve struktuře státního rozpočtu velké procento mandatorních výdajů, především nejvyšší poloţka na straně výdajů, a to výdaje na sociální politiku. Jsou to výdaje, které samozřejmě v kaţdé ekonomice nezbytné, ale do budoucna je nutná jejich reforma. Mandatorní výdaje vykazují velice strmou růstovou tendenci, která je způsobena především demografickým vývojem a s ním spojenými vyplácenými starobními důchody. Náklady na důchody zaujímají nejpodstatnější část z výdajů SR a v budoucnu by dokonce převýšily samotné příjmy SR. Vzhledem k tomuto vývoji vyplývá nutná potřeba zavést reformu důchodového systému. Druhé místo mezi výdaji SR představují dávky státní sociální podpory, z tohoto důvodu je v dalším textu nastíněna vedle důchodové reformy i reforma sociálních výdajů. Domnívám se, ţe obě reformy jsou nastaveny tak, aby zdárně vedly ke sníţení rozpočtových výdajů. Sociální reforma je dle mého názoru realizována tak, aby napomohla zlepšit efektivitu a také adresnost pobíraných dávek. Tímto motivuje občany k efektivnímu a racionálnímu chování na trhu práce. I kdyţ připouštím, ţe tento systém povede k omezení současného principu solidarity, avšak na druhou stranu se zde otevírá mnohem větší prostor pro solidaritu dobrovolnou, která se cení mnohem více. Důchodová reforma s sebou přináší téţ řadu změn. Nejdiskutovanější je nejspíše zvýšení důchodového věku na 65 let pro ţeny i muţe. Domnívám se, ţe jde o nutný krok a do budoucna nevylučuji další prodluţování věku odchodu do důchodu s přihlédnutím k prodluţování délky ţivota a ke zkvalitňování péče o starší spoluobčany. S provedením penzijní reformy souhlasím. Na potřebě jejího zavedení se shodnou téměř všechny subjekty v ekonomice. Tlaku na řešení této problematiky by se nevyhnula jakákoliv politická strana a stejně tak by se nevyhnula ani kritikám ze strany opozice 77

Některé reformní kroky byly jiţ uskutečněny, ale podle autora jsou to kroky nedostatečné a měly by být ještě v co nejbliţší době doplněny a prohloubeny. Reforma by se dozajista měla taktéţ týkat příjmové stránky rozpočtu, a to především nejvyšších příjmů – daní. Je ovšem otázkou, jestli je ještě prostor pro navyšování daňového zatíţení, aby nakonec nepůsobilo demotivačně.

78

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Z čísel uvedených na stránkách výše je zřejmé, ţe výše příjmů do státního rozpočtu se neustále zvyšuje. Zdálo by se to jako pozitivní jev, kdybychom proti nim nepostavili stále rostoucí veřejné výdaje, jeţ v posledních letech stále více převyšují příjmovou stránku státního rozpočtu. Vláda si uvědomuje závaţnost prohlubování veřejného dluhu a schodku deficitu státního rozpočtu pro fungování státu i české ekonomiky. Proto se zavazuje, ţe sníţí schodek veřejných financí v jednotlivých letech na následující úroveň: v roce 2008 na úroveň 3,0 % HDP, v roce 2009 na 2,6 % HDP a v roce 2010 na 2,3 % HDP. Hospodaření sektoru vládních institucí vykazovalo v předchozích dvou letech dobré výsledky, nicméně tyto výsledky byly ovlivněny především vrcholící fází ekonomického cyklu. Probíhající ekonomická krize však přináší zhoršení výsledků a znovu odhaluje strukturální problémy na výdajové straně veřejných rozpočtů. Jaký bude schodek státního rozpočtu v roce 2009?

Poslanecká sněmovna schválila návrh

státního rozpočtu na příští rok, kde příjmy by měly činit 1 114,0 mld. Kč, výdaje 1 152,1 mld. Kč, deficit by tedy měl činit 38,1 mld. Kč. Státnímu rozpočtu pro příští rok hraje do karet načasování daňové reformy. Zatímco pokles inkasa daně z příjmu právnických osob dolehne na rozpočet aţ v roce 2009, zvýšení sníţené sazby DPH a zavedení ekologických daní jej podpoří jiţ v minulém roce (2008). Zároveň rozpočet vylepší změny v nemocenském pojištění a dávkách sociálního pojištění. Státním financím by ale v příštím roce neměl tak výrazně pomáhat vývoj ekonomiky. Růst HDP by měl zpomalit z 3,2 % v roce 2008 aţ na -2,3 % v roce 2009 a 0,8 % v roce 2010. Na téma veřejných financí a jejich reformy existuje samozřejmě široké spektrum názorů, tato práce je jedním z nich. Státní rozpočet České Republiky potřebuje změny jak na stráně příjmu tak na stráně výdajů. Podstatným nedostatkem státního rozpočtu je skutečnost, ţe tak zvane mandatorní výdaje tvoři významnou čast celkových výdajů. Tato skutečnost vedé k tomu, ţe výdaje vztahujici se k budoucnosti jsou omezovany a jsou proto předmětem výhrad jak z řad poslanců a obyvatel tak z řad odborníků mezinárodních institucí jako napřiklad mezinárodního měnového fondu nebo OBSE. Proto předlohou této práce je fakt, ţe státní deficit a dluh roste kvůli neúměrnému nárůstu sociálního státu (welfare state), čemuţ se mnoho lidí dokáţe „přizpůsobit“. Štědré sociální dávky jsou mnohdy vyšší neţ potencionální pracovní příjem, coţ vede ke zneuţívání sociálního 79

systému a odrazování od práce či hledání zaměstnání. Mým doporučením proto je abych se „welfare state“ měl přeměnit na „workfare state“, v němţ jsou lidé motivováni pracovat, protoţe jejich ţivotní úroveň bude vyšší neţ kdyby zůstávali doma na sociálních dávkách. Tímto způsobem se bude sniţovat objem výdajů státního rozpočtu a naopak porostou jeho příjmy – z daní a povinných odvodů. Zpracováním diplomové prací mě umoţnilo nejen seznámení se s zajímavým udají o státním rozpočtu České Republiky, ale také se spůsoby vyrovnání schodku státního rozpočtu, s metodami připravy a schvalování rozpočtu státu, s legislativou České Republiky a podobné.

80

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY MONOGRAFIE: DURDISOVÁ, J. A KOL.: Sociální politika v ekonomické praxi (vybrané problémy), 1. vydání, vydala Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2005, str. 76, (246 s.), ISBN 80-245-0850-8. IZÁK, V. Fiskální politika. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2005. 209 s. ISBN 8024509768. HALÁSEK, D. Veřejná ekonomika. 1. vyd. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 1997. 268 s. ISBN 80-7078-425-3. HAMERNÍKOVÁ, B. a kol. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 182 s. ISBN 80-7187-050-1. HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007. 364 s. ISBN97880-7357-301-0. KNAUSOVÁ, I.: Vybrané kapitoly ze sociální politiky, 2. vydání, vydala a vytiskla Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, str. 65, (85 s.), ISBN 80-244-1021-4. KOLEKTIV KATEDRY VEŘEJNÝCH FINANCÍ. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: VŠE, 1995. 263 s. ISBN 80-7079-113-6. KREBS, V. A KOL.: Sociální politika, 3. přepracované vydání, Praha, vydalo ASPI, a.s., 2005, str. 236, (502 s.), ISBN 80-7357-050-5. MERVART, J. Státní dluh: Fiskální a měnové aspekty. Praha: Institut ekonomie ČNB, 1993. 69 s. MRKÝVKA, P. a kol. Finanční právo a finanční správa, 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 406 s. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 3.vyd. Praha: ASPI, 2005, 528 s. ISBN 807357-049-1. PEKOVÁ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1. vydání. Praha: ASPI, 2002. 441 s. ISBN 8086395219

81

ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 170 s. ISBN 80-210-3410-6. ŠELEŠOVSKÝ, J., BAKOŠ, E. Slovník veřejných financí. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 67 s. ISBN 80-210-3614-1. STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 214 s. ISBN 80-722-6112-6. TOMÁŠKOVÁ, E. Veřejné finance. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 5. vyd., 2006, 118 s. PETRÁK, J.,: Vývoj veřejných financí v ČR v letech 1993 až 2001, bakalářská práce., 2003. 53 stran. ŢÍDEK, L. Transformace české ekonomiky. 1989-2004. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 304 s. ISBN 807179922X.

LEGISLATIVA A ODBORNÉ ČLÁNKY: Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 252/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2003. Zákon č. 479/2003 Sb., novela zákona o rozpočtových pravidlech. Vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 131/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny jejich předkládání, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 267/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura podkladů pro vypracování střednědobého výhledu státního rozpočtu a termíny pro jejich předání, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1993, MF ČR., Čj. 15578/18600. Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1994, MF ČR., Čj. 15609/18680. 82

Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1995, MF ČR., Čj. 16741/18740. Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1997, MF ČR., Čj. 16815/18795. Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1998, MF ČR., Čj. 16898/18815. Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1999, MF ČR., Čj. 16941/18880. Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2000, MF ČR., Čj. 20/29856/2001. Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2001, MF ČR., Čj. 20/32278/2002. Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2002, MF ČR., Čj. 20/36903/2003. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 1994, ISBN 80-202-0524-1. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 1995, ISBN 80-7183-071-5. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 1996, ISBN 80-7183-061-5. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 1997, ISBN 80-7223-105-0. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 1998, ISBN 80-7223-097-2. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 1999, ISBN 80-7223-182-0. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 2000, ISBN 80-7223-343-2. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 2001, ISBN 80-7223-614-8. Statistická ročenka České Republiky, Praha: Český statistický uřad, 2002, ISBN 80-7223-760-8.

INTERNETOVÉ ZDROJE: BEZDĚK, V. Dlouhodobě úspěšná fiskální konsolidace se neobejde bez reformy mandatorních výdajů

[online].

ČNB.

2008

[cit.

2009-10-06].

Dostupné

z

URL

. DUBSKÁ, D.: Silný růst ekonomiky české veřejné finance výrazně nevylepšil [on-line]. [cit. 2009-12-06]. Dostupný z www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta05310707.doc 83

ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R.: Veřejné finance v ČR a EU. Distanční studijní opora, pramen: Formulace rozpočtové politiky a příprava rozpočtu, [cit. 2009-10-06]. Dostupný na WWW: < www.econ.muni.cz VALIŠ, Z. Bohulibá instituce byla postupem času zneužita [online]. 2008 [cit. 2009-10-06]. Dostupný z WWW:< http://www.radio.cz/cz/clanek/99446. Soustava

veřejných

rozpočtů

ČR,

[cit.

2009-09-06].

Dostupný

na

WWW:


výhled,

květen

2009,

[cit.

2009-13-06].

Dostupný

z

WWW:
z

WWW:
year=2005 Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit. 2009-17-06]. Dostupný z WWW:
84

Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2009, 24 dubna 2009

[online],

[cit.

2009-24-06].

Dostupný

z

WWW:<

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/PPSR_2009Q1_cast2_ doc.doc Reforma veřejných financí 2007-2010 [online ], [cit. 2009-24-06]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/files/clanky/3901/MFCR_MPSV_RVF.pdf Sociální reformy: první etapa. MPSV. 2007 [online]. [cit. 2009-14-06]. Dostupný z WWW:< . Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

[online].

MF

ČR.

2008

[cit.

2009-15-06].

Dostupné

z

WWW:<

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vyhodnoceni_Maastricht_2007_akt21032008_pdf>. Vývoj mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona [online]. ČSÚ. 2006. [cit. 2009-15-06]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/D0003AB568/$File/1525-04príloha-tab%201.pdf>. Návrh státního závěrečného účtu České Republiky za rok 2003. [online]. MF ČR. [cit. 2009-1006]. Dostupné z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html? year=2003 Návrh státního závěrečného účtu České Republiky za rok 2004. [online]. MF ČR. [cit. 2009-1006]. Dostupné z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html? year=2004 Návrh státního závěrečného účtu České Republiky za rok 2005. [online]. MF ČR. [cit. 2009-1006]. Dostupné z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html? year=2005 Návrh státního závěrečného účtu České Republiky za rok 2006. [online]. MF ČR. [cit. 2009-1006]. Dostupné z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet.html? year=2006. Statistická ročenka České republiky, rok 2003. [online]. MF ČR. [cit. 2009-08-06]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/publ/10n1-03-2003 Statistická ročenka České republiky, rok 2004. [online]. MF ČR. [cit. 2009-08-06]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/publ/10n1-04-_2004 85

Statistická ročenka České republiky, rok 2005. [online]. MF ČR. [cit. 2009-08-06]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/publ/10n1-05-_2005 Statistická ročenka České republiky, rok 2006. [online]. MF ČR. [cit. 2009-08-06]. Dostupné z WWW :
86

SEZNAM ZKRATEK ČKA – Česká konsolidační agentura ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSOB – ČSÚ – Český statistický úřad DPH – daň z přidané hodnoty DPFO – daň z příjmu fyzických osob DPPO – daň z příjmu právnických osob ESA 95 - European System Of Integrated Accounts (evropská metodologie národního účetnictví) EU – Evropská unie FNM – Fond národního majetku HDP – hrubý domácí produkt Kč - Česká koruna MF ČR – Ministerstvo financí ČR mil. - miliony mld. - miliardy MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR OBSE - Organization for Security and Cooperation in Europe (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) SR – státní rozpočet SSP – Státní sociální podpora TI – transformační instituce

87