STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ZLT a.s

STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ”ZLT a.s.” OBSAH: I. Základní ustanovení Čl.1 - Založení, vznik a trvání akciové společnosti Čl.2 - Obchodní firma a sídlo společnosti Čl.3 - Předmět podnikání (činnosti) společnosti Čl.4 - Jednání a podepisování za společnost – způsob jednání statutárního orgánu II.Základní kapitál společnosti, změny jeho výše, akcie a způsob splácení emisního kursu

upsaných akcií Čl.5 - Základní kapitál Čl.6 - Akcie společnosti, počet hlasů spojených s jednou akcií, nabývání vlastních akcií společností, splácení emisního kursu upsaných akcií a důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie Čl.7 - Obecná pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu Čl.8 - Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií Čl.9 - Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti Čl.10 - Obecná pravidla postupu při snižování základního kapitálu Čl.11 - Pravidla postupu při snižování základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů Čl.12 - Pravidla postupu při snižování základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu Čl.13 - Pravidla postupu při snižování základního kapitálu upuštěním od vydání akcií Čl.14 - Pravidla postupu při prodlení s předložením zaknihovaných akcií (zatímních listů) Čl.15 - Ochrana dobytnosti pohledávek věřitelů při snižování základního kapitálu Čl.16 - Rozhodnutí o snížení a zvýšení základního kapitálu na jedné valné hromadě III. Základní práva a povinnosti akcionářů

Čl.17 - Právo na podíl na zisku Čl.18 - Právo na podíl na likvidačním zůstatku Čl.19 - Právo aktivní účasti na valné hromadě. Právo zákonem určených akcionářů na svolání valné hromady a na projednání jimi předložených žádostí. Ostatní práva akcionářů. Čl.20 - Vybrané základní povinnosti akcionářů IV. Organizace společnosti

Čl.21 - Orgány společnosti A. Valná hromada

Čl.22 - Postavení valné hromady a účast na valné hromadě Čl.23 - Působnost valné hromady Čl.24 - Způsob svolávání valné hromady, místo a datum konání valné hromady Čl.25 - Způsobilost valné hromady činit rozhodnutí a způsob rozhodování valné hromady Čl.26 - Způsob hlasování a jednání valné hromady – hlasovací a jednací řád Čl.27 - Zápis o valné hromadě 1

B. Statutární ředitel

Čl. 28 - Postavení a působnost statutárního ředitele, volba a délka funkčního období statutárního ředitele Čl. 29 - Povinnost statutárního ředitele Čl. 30 - Jednání za společnost Čl. 31- Zánik funkce statutárního ředitele Čl. 32 - Vztah mezi společností a statutárním ředitelem C. Správní rada

Čl.33 - Postavení a působnost správní rady, počet členů správní rady, volba a délka funkčního období správní rady Čl. 34 - Způsob rozhodování správní rady Čl. 35 - Zánik funkce člena správní rady Čl. 36 - Vztah mezi společností a členem správní rady V. Hospodaření společnosti Čl.37 - Hospodaření společnosti Čl.38 - Způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty Čl.39 - Rezervní fond (způsob tvorby, výše a způsob doplňování). Ostatní fondy společnosti. VI. Zrušení a zánik společnosti

Čl.40 - Zrušení a zánik společnosti VII. Závěrečná ustanovení

Čl.41 - Oznamování Čl.42 - Obchodní tajemství Čl.43 - Postup při doplňování a změně stanov Čl.44 - Výkladové ustanovení VIII. Internetová stránka společnosti IX.

Podřízení se rekodifikaci

X.

Účinnost stanov

2

I. Základní ustanovení Čl. 1 Založení, vznik a trvání akciové společnosti 1. Akciová společnost ”ZLT a.s.” (dále jen ”společnost”) byla založena Fondem národního

majetku ČR jako jediným zakladatelem na základě zakladatelské listiny ze dne 25. 6. 1992 pod obchodním jménem Závod lesní techniky Krnov a.s. 2. Společnost byla založena na dobu neurčitou. 3. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku, vedeného dnes Krajským soudem v Ostravě. 4. Společnost je akciovou společností, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Čl.2 Obchodní firma a sídlo společnosti 1. 2.

Obchodní firma (dále je “firma”) společnosti zní: ZLT a.s. Pod touto firmou je společnost zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě. Společnost je povinna činit právní jednání včetně podepisování za společnost pod touto firmou a zkratku “a.s.” , jako dodatek označující její právní formu, je oprávněna vynechat pouze při použití k reklamním účelům nebo v logu. 3. Společnosti bylo přiděleno identifikační číslo: 45 19 30 53. 4. Sídlem společnosti je: Krnov Čl.3 Předmět podnikání (činnosti) společnosti Předmět podnikání (činnosti):       

zámečniství, nástrojařství, obráběčství, montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení, opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů, opravy silničních vozidel, klempířství a oprava karoserií, silniční motorová doprava- nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí,  výroba elektřiny,  výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona.

Čl.4 Jednání a podepisování za společnost - způsob jednání statutárního orgánu 1. Za společnost vůči třetím osobám jedná samostatně statutární ředitel. 2. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné, vypsané nebo jinak vyhotovené firmě připojí svůj podpis samostatně statutární ředitel. 3

II.

Základní kapitál společnosti, změny jeho výše, akcie a způsob splácení emisního kursu upsaných akcií Čl.5 Základní kapitál Základní kapitál společnosti činí 102.258.000,-Kč (sto dva miliony dvě stě padesát osm tisíc korun českých). Čl.6

Akcie společnosti, počet hlasů spojených s jednou akcií, nabývání vlastních akcií společností, splácení emisního kursu upsaných akcií a důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie 1.

2. 3. 4.

5.

6.

7. 8.

Základní kapitál společnosti je rozdělen na 102.258 ks (sto dva tisíce dvě stě padesát osm kusů) kmenových akcií o jmenovité hodnotě každé z akcií 1.000,-Kč (jeden tisíc korun českých). Akcie zní na majitele, všechny jsou vydány jako zaknihovaný cenný papír a nejsou přijaty k obchodnování na evropském regulovaném trhu. Počet hlasů spojených s jednou akcií: na každou akcii o jmenovité hodnotě 1.000,-Kč (jeden tisíc korun českých) připadá jeden hlas. Emisní kurs odpovídá jmenovité hodnotě akcií. Emisní kurs upsaných akcií byl plně splacen. Při upsání nových akcií na zvýšení základního kapitálu jsou přípustné peněžité a v zákonném rozsahu i nepeněžité vklady. Upisují-li se akcie na zvýšení základního kapitálu, je upisovatel povinen ve lhůtě určené valnou hromadou splatit část jejich jmenovité hodnoty, kterou stanoví valná hromada, nejméně však 30% (třicet procent), a případné emisní ážio, jinak je jeho upsání neúčinné. Zbývající část akcií upsaných peněžitými vklady musí být splacena ve lhůtě dle rozhodnutí valné hromady, nejpozději však do 1 (jednoho) roku od zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Peněžité vklady je povinen upisovatel splatit na účet u banky, vedený na firmu společnosti. Upisují-li se akcie na zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, je upisovatel povinen vnést nepeněžité vklady před podáním návrhu na zápis výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Pokud upisovatel nesplatí celý emisní kurs před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, vydá společnost upisovateli na jeho žádost bez zbytečného odkladu zatímní list, nahrazující všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu. Důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie: a) při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo jeho část zaplatí upisovatel úroky z prodlení ve výši 20% (dvacet procent) ročně. b) po marném uplynutí dodatečné 60 (šedesáti) denní lhůty ke splnění vkladové povinnosti na základě výzvy statutárního ředitele, vyloučí statutární ředitel upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí, pokud statutární ředitel nepřistoupí k podání žaloby na doplacení emisního kursu upsaných akcií nebo jeho splatné části, c) snížení základního kapitálu, pokud nenastane situace shora pod písm. b). Práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií mohou být spojena se zatímním listem. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vydávat vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy.

4

Čl.7 Obecná pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu 1.

2. 3. 4. 5.

O zvýšení základního kapitálu rozhoduje na návrh správní rady valná hromada nebo na základě pověření valnou hromadou správní rada. Správní rada rozhoduje o zvýšení základního kapitálu za podmínek a v rozsahu dle § 511 až 513 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstev (dále take “ZoK” nebo zákon o obchodních korporacích). Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu společnosti se řídí ustanoveními § 474 až 515 ZoK a těmito stanovami. Stanovy upravují zvýšení základního kapitálu: a) upsáním nových akcií, b) z vlastních zdrojů společnosti, Obligatorní náležitosti pozvánky na valnou hromadu stanoví § 407 odst. 1 ZoK, případně ust. § 485 odst. 1 ZoK. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne zápisu jeho výše do obchodního rejstříku. Čl.8 Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií

1. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií peněžitými vklady je přípustné, jestliže

2.

3.

4.

5.

akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií. Toto omezení neplatí, jestliže dosun nesplacená část emisního kursu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšení základního kapitálu tímto postupem projeví souhlas, nebo je emisní kurs splácen pouze nepeněžitými vklady. Upisují-li se akcie na zvýšení peněžitými vklady, je upisovatel povinen ve lhůtě určené valnou hromadou splatit část jejich jmenovité hodnoty, kterou stanoví valná hromada, nejméně však 30% (třicet procent) a případné emisní ážio, jinak je jeho upsání neúčinné. Peněžité vklady musí být splaceny na účet u banky, vedený na firmu společnosti; to neplatí, byla – li uzavřena dohoda o započtení, která musí být uzavřena před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Banka nesmí umožnit společnosti disponovat se splacenými vklady vloženými na tento účet před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Upsat akcie lze pouze těmi nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada. Nepeněžité vklady musí být vneseny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat společnosti písemné prohlášení podle § 19 ZoK, před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti je vklad vnesen. Tím není dotčeno ustanovení § 17 ZoK. V případě, upisují-li se akcie peněžitými vklady, má každý akcionář přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti. Statutární ředitel je povinen zveřejnit a dále způsobem určeným zákonem a těmito stanovami pro svolání valné hromady zaslat informaci o přednostním právu. Obligatorní náležitosti informace o přednostním právu: a) místo a lhůta pro vykonání přednostního práva, která nesmí být kratší než 2 (dva) týdny od okamžiku doručení, s uvedením, jak bude akcionářům oznámen počátek běhu této lhůty; b) počet nových akcií, které lze upsat na jednu dosavadní akcii společnosti o určité jmenovité hodnotě, nebo jaký podíl na jedné nové akcii připadá na jednu dosavadní akcii o určité jmenovité hodnotě, s tím, že lze upisovat pouze celé akcie, c) jmenovitá hodnota, počet, druh, forma nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované 5

cenné papíry, emisní kurs akcií upisovaných s využitím přednostního práva, nebo způsob jeho určení anebo pověření statutárního ředitele, aby jej určil; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být stejný pro všechny akcie, které lze upsat s využitím přednostního práva, může se však lišit od emisního kursu akcií upisovaných jinak, d) rozhodný den pro uplatnění přednostního práva, vydá-li společnost zaknihované akcie. 6. Akcionář se může vzdát přednostního práva na upisování akcií i před rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu. Vzdání se přednostního práva musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě. Vzdání se přednostního práva na valné hromadě se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. 7. V ostatním se na přednostní právo vztahují příslušná ustanovení ZoK, a to zejména § 484 až § 489 ZoK. 8. Obligatorní obsah usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upisováním nových akcií: a) částka, o níž má být základní kapitál zvýšen, s určením, zda se připouští upisování akcií nad nebo pod částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu, popřípadě do jaké nejvyšší částky, b) počet a jmenovitá hodnota, druh, forma nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, c) údaje o přednostním právu uvedené v § 485 odst. 1 ZoK, ledaže se všichni akcionáři nejpozději před hlasováním o zvýšení základního kapitálu vzdali přednostního práva nebo má-li být základní kapitál zvýšen dohodou akcionářů, d) má-li upsat akcie obchodník s cennými papíry podle § 489 odst. 1 ZoK, místo a lhůta, v níž může oprávněná osoba vykonat právo tam uvedené, a cena, za níž je oprávněna akcie koupit, nebo způsob jejího určení; to neplatí, jestliže se všichni akcionáři nejpozději před hlasováním o zvýšení základního kapitálu vzdali přednostního práva na upisování akcií nebo jestliže má být základní kapitál zvýšen rozhodnutím jiného orgánu, e) určení, zda akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou všechny nebo jejich určená část upsány akcionáři na základě dohody podle § 491 ZoK, zda budou nabídnuty určitému zájemci nebo zájemcům s uvedením osoby zájemce nebo osob zájemců anebo způsobu jeho nebo jejich výběru, anebo zda budou nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky, f) lhůta pro upisování akcií bez využití přednostního práva a navrhovaná výše emisní kursu takto upisovaných akcií nebo, má-li se splácet emisní kurs v penězích, odůvodněný způsob jeho určení anebo údaj o tom, že jeho určením bude pověřena správní rada, včetně určení, v jaké minimální výši může být správní radou určen; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak, g) účet u banky a lhůta, v níž je upisovatel povinen splatit část emisního kursu upsaných akcií, popřípadě místo a lhůta pro vnesení nepeněžitého vkladu, h) schvaluje-li se nepeněžitý vklad, předmět vkladu a výše jeho ocenění určeného posudkem znalce nebo znalců a emisní kurs, jmenovitá hodnota, forma nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad, i) připouští-li se upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu, určení orgánu společnosti, který rozhodne o konečné částce zvýšení, j) připouští-li se možnost započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, pravidla postupu pro uzavření smlouvy o započtení, určení započítávané pohledávky včetně její výše a jejího vlastníka; má-li být emisní kurs splacen výhradně započtením, není třeba uvádět údaje shora pod písmenem f). 9. Staturární ředitel je povinen bez zbytečného odkladu od usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podat návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku. 10. Upisování akcií může začít dříve, než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku. 11. Jestliže bylo zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, je upisovatel povinen splatit emisní kurs jím upsaných akcií, i kdyby usnesení valné hromady o zvýšení 6

základního kapitálu nebo upsání akcií bylo neplatné nebo neúčinné. To neplatí, jestliže soud prohlásí usnesení o zvýšení základního kapitálu postupem podle § 465 ZoK za neplatné. 12. Bude-li zamítnut návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a povinnost splatit emisní kurs akcií, existuje-li, zaniká. 13. Na postup splácení emisního kursu upsanýchakcií při zvyšování základního kapitálu se použije především § 344 odst. 1 ZoK včetně odkazů tam uvedených. 14. Předem určený zájemce nebo jediný akcionář upisuje akcie ve smlouvě o upsání akcií, kterou uzavírá se společností. Smlouva o upsání akcií musí mít písemnou formu, podpisy musí být úředně ověřeny. Smlouva o upsání akcií musí obsahovat alespoň náležitosti uvedené v § 479 ZoK. K upsání akcií musí být poskytnuta lhůta alespoň 14 (čtrnáct) dnů od doručení návrhu na uzavření smlouvy o upsání akcií. 15. Upisují – li všichni akcionáři na základě rozhodnutí valné hromady akcie dohodou, pak tato dohoda nahrazuje listinu upisovatelů a musí být pořízena ve formě notářského zápisu. Dohoda akcionářů na rozsahu jejich účasti na zvýšení základního kapitálu v částce určené valnou hromadou musí obsahovat prohlášení o tom, že se akcionáři vzdávají přednostního práva na upisování akcií, určení počtu, druhu, formy a jmenovité hodnoty akcií upisovaných každým upisovatelem, výši emisního kursu nebo údaj, že akcie budou vydány jako zaknihovaný cenný papír, a lhůtu a způsob pro jeho splacení. Jsou-li akcie upisovány nepeněžitými vklady, obsahuje tato dohoda i předmět nepeněžitého vkladu a výši jeho ocenění určeného postupem dle ZoK. 16. Upisují–li se akcie zápisem do listiny upisovatelů, zahrnuje zápis do listiny upisovatelů počet, jmenovitou hodnotu, formu nebo údaj, že akcie budou vydány jako zaknihovaný cenný papír, druh upisovaných akcií, emisní kurs upsaných akcií, firmu a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je upisovatelem, číslo majetkového účtu, na který mají být vydány zaknihované akcie, a podpis, který nemusí být úředně ověřen, jinak k zápisu nedošlo. 17. Na základě akcií vydaných v souvislosti se zvýšením základního kapitálu společnosti vzniká právo na dividendu z čistého zisku dosaženého v roce, v němž došlo ke zvýšení základního kapitálu. 18. Statutární ředitel podá návrh na zápis výše základního kapitálu do obchodního rejstříku po upsání akcií odpovídajících rozsahu jeho zvýšení a po splacení alespoň 30% (třiceti procent) jejich jmenovité hodnoty, nevyžaduje-li usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu jejich splacení ve větším rozsahu, včetně případného emisního ážia, jde-li o peněžité vklady, a po vnesení všech nepeněžitých vkladů. Čl.9 Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti Po schválení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky může valná hromada rozhodnout, že použije čistého zisku po provedení přídělu do rezervního fondu nebo jeho části anebo jiného vlastního zdroje vykázaného v účetní závěrce ve vlastním kapitálu ke zvýšení základního kapitálu. Čistého zisku nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky. 2. Společnost nemůže zvýšit základní kapitál z vlastních zdrojů, není-li splněna podmínka pro možnost rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje uvedená v ustanovení § 350 odst. 1 ZoK. 3. Ke zvýšení základního kapitálu nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není společnost oprávněna měnit. 4. Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a součtem hodnoty základního kapitálu a jiných vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a společnost není oprávněna měnit jejich účel. 1.

7

5.

6.

7.

8.

9. 10.

11.

12.

13.

Předpokladem zvýšení základního kapitálu je, že účetní závěrka shora podle odstavce 1 byla ověřena auditorem bez výhrad a byla sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než 6 (šest) měsíců. Jestliže však společnost z jakékoliv mezitímní účetní závěrky zjistila snížení vlastních zdrojů, nemůže použít údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale musí vycházet z této mezitímní účetní závěrky. Obligatorní obsah usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti: a) částka, o níž se základní kapitál zvyšuje, b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce, c) určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií, s uvedením o kolik se zvýší, nebo zda budou vydány nové akcie s uvedením počtu a jmenovité hodnoty nových akcií společnosti, d) jestliže společnost vydala zaknihované akcie a základní kapitál se zvyšuje zvýšením jmenovité hodnoty akcií, i lhůta pro předložení zaknihovaných akcií. Počátek běhu lhůt pro předložení zaknihovaných akcií nemůže předcházet dnu zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Na zvýšení základního kapitálu se podílejí akcionáři v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Na zvýšení základního kapitálu se podílejí i vlastní akcie v majetku společnosti, která základní kapitál zvyšuje, i akcie této společnosti, jež jsou v majetku jí ovládané osoby nebo osoby ovládané ovládanou osobou. Zvýšení základního kapitálu se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií. Návrh na zápis zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podá statutární ředitel bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Provádí-li se zvýšení základního kapitálu zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií, zvyšuje se ve stejném poměru jmenovitá hodnota všech akcií. Zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních zaknihovaných akcií se provede buď jejich výměnou, nebo vyznačením vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích s podpisem statutárního ředitele. Statutární ředitel vyzve způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady akcionáře, kteří mají zaknihované akcie, aby je předložili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady za účelem výměny nebo vyznačení zvýšení jejich jmenovité hodnoty. Pokud akcionář ve stanovené lhůtě akcie nepředloží, není oprávněn až do jejich předložení vykonávat práva s nimi spojená a statutární ředitel společnosti uplatní postup dle § 537 až 542 ZoK. Zvýšení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se provede změnou zápisu o výši jmenovité hodnoty v zákonem stanovené evidenci zaknihovaných cenných papírů na základě příkazu společnosti. Tento příkaz musí být doložen výpisem z obchodního rejstříku prokazujícím zápis výše základního kapitálu. Provádí-li se zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií musí být nově vydané akcie bezplatně rozděleny mezi akcionáře podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Mají-li být vydány na zvýšení základního kapitálu listinné akcie, vyzve statutární ředitel akcionáře bez zbytečného odkladu po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, aby se dostavili k převzetí nových akcií společnosti. Pokud mají být vydány nové zaknihované akcie, podá statutární ředitel bez zbytečného odkladu po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku příkaz osobě oprávněné vést evidenci zaknihovaných cenných papírů k jejich vydání. Obligatorní náležitosti výzvy akcionářům k převzetí nových akcií: a) rozsah, v němž byl základní kapitál zvýšen, b) poměr, v jakém se rozdělují akcie mezi akcionáře, c) upozornění, že společnost je oprávněna nové akcie prodat, nepřevezme-li je akcionář do 1 (jednoho) roku od uveřejnění výzvy k převzetí akcií. 8

14. Jestliže akcionář nepřevezme nové akcie do 1 (jednoho) roku od uveřejnění výzvy jeho právo

na vydání akcií se promlčuje. Po marném uplynutí této lhůty postupuje statutární ředitel přiměřeně podle § 539 ZoK. Čl.10 Obecná pravidla postupu při snižování základního kapitálu 1. O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada. 2. Pravidla snižování základního kapitálu společnosti se řídí zejména úpravou ust. § 467, § 516

až 548 ZoK. 3. Základní kapitál nelze snížit pod minimální výši stanovenou zákonem o obcodních korporacích. 4. Stanovy upravují snížení základního kapitálu: a) snížením jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů dle § 524 až § 526 ZoK, b) vzetím akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy dle § 532 až § 535 ZoK, c) upuštěním od vydání akcií dle § 536 Zok. 5. Snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě losování se nepřipouští. 6. Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu se zapíše do obchodního rejstříku.

Návrh na zápis podává statutární ředitel bez zbytečného odkladu od usnesení valné hromady. 7. Obligatorní obsah usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu: a) důvod a účel snížení základního kapitálu včetně způsobu, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení základního kapitálu, b) rozsah snížení základního kapitálu, c) způsob, jak má být snížení základního kapitálu provedeno, d) snižuje-li se základní kapitál na základě návrhu akcionářům, údaj, zda jde o návrh na úplatné nebo bezplatné vzetí akcií z oběhu, a při návrhu na úplatné vzetí akcií z oběhu i výši úplaty nebo pravidla pro její určení, e) mají-li být v důsledku snížení základního kapitálu předloženy společnosti zaknihované akcie nebo zatímní listy, i lhůtu pro jejich předložení. 8. Je-li společnost povinna snížit základní kapitál, použije ke snížení základního kapitálu vlastní akcie nebo zatímní listy, má-li je ve svém majetku. V ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost ke snížení základního kapitálu především vlastní akcie nebo zatímní listy, které má v majetku. Jiným postupem lze snižovat základní kapitál, jen jestliže tento postup nepostačuje ke snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou nebo pokud by tento způsob snížení základního kapitálu nesplnil účel snížení základního kapitálu. Jestliže se snižuje základní kapitál pouze s využitím vlastních akcií nebo zatímních listů v majetku společnosti, nepoužije se ustanovení o odděleném hlasování podle druhu akcií. 9. Společnost použije vlastní akcie nebo zatímní listy ke snížení základního kapitálu tak, že je zničí, nebo podá příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů. 10. Nemá-li společnost ve svém majetku vlastní akcie nebo zatímní listy nebo jejich použití podle § 521 odst.1 ZoK nepostačuje ke snížení základního kapitálu, provede se snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií, popřípadě nesplacených akcií, na něž společnost vydala zatímní listy, nebo tím, že se vezmou akcie z oběhu, anebo se upustí od vydání nesplacených akcií, na něž společnost vydala zatímní listy. Akcie se vezmou z oběhu na základě návrhu akcionářům. Čl.11 Pravidla postupu při snižování základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů 1. Pokud se snižuje jmenovitá hodnota akcií společnosti, snižuje se poměrně u všech akcií

společnosti, ledaže účelem snížení základního kapitálu je prominout nesplacenou část 9

emisního kursu akcií. 2. Snížení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií nebo nesplacených akcií, na které byly

vydány zatímní listy, se provede výměnou zaknihovaných akcií nebo zatímních listů za akcie nebo zatímní listy s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcii nebo zatímním listu s podpisem statutárního ředitele. Statutární ředitel vyzve způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady akcionáře, kteří mají zaknihované akcie nebo zatímní listy, aby je předložili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady za účelem výměny nebo vyznačení snížení jejich jmenovité hodnoty. Pokud akcionář ve stanovené lhůtě zaknihované akcie nebo zatímní listy nepředloží, není oprávněn až do jejich předložení vykonávat práva s nimi spojená a statutární ředitel uplatní postup podle § § 537 až 541 ZoK. 3. Snížení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se provede změnou zápisu o výši jmenovité hodnoty akcií v zákonem stanovené evidenci zaknihovaných cenných papírů na základě příkazu společnosti. Tento příkaz musí být doložen výpisem z obchodního rejstříku prokazujícím zápis snížení základního kapitálu. Čl.12 Pravidla postupu při snižování základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu 1. Jestliže se berou akcie z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy, může rozhodnutí valné

2. 3. 4.

5.

6.

hromady určit, že základní kapitál: a) bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z oběhu, nebo b) bude snížen o pevnou částku. Akcie lze vzít z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy nebo veřejného návrhu smlouvy o bezplatném vzetí akcií z oběhu. Pro veřejný návrh smlouvy podle předchozího odstavce platí přiměřeně ustanovení zákona o obchodních korporacích. Kupní cena musí být splatná nejpozději do 3 (tří) měsíců od zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Lhůta splatnosti kupní ceny a lhůta pro předložení zaknihovaných akcií společnosti nesmí předcházet dni zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Nepředloží-li akcionář ve stanovené lhůtě zaknihované akcie společnosti, není oprávněn až do jejich předložení vykonávat práva s nimi spojená a statutární ředitel postupuje podle § 537 až 541 ZoK. Snižuje-li se základní kapitál na základě veřejného návrhu v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z oběhu, musí rozhodnutí valné hromady obsahovat pověření pro statutárního ředitele podat návrh na zápis výše základního kapitálu do obchodního rejstříku v rozsahu, v jakém bude akcionáři přijat veřejný návrh smlouvy. Jestliže součet jmenovitých hodnot akcií braných z oběhu na základě veřejného návrhu snížením o pevnou částku nedosáhne stanovené částky, o níž má být základní kapitál snížen, a valná hromada nerozhodla o změně postupu při snižování základního kapitálu, nelze tímto způsobem základní kapitál snížit. Valná hromada může však rozhodnout, že se v tomto případě sníží základní kapitál jiným způsobem, který zákon o obchodních korporacích dovoluje. Čl.13 Pravidla postupu při snižování základního kapitálu upuštěním od vydání akcií

1. Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v

rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splacením jmenovité hodnoty akcií, pokud společnost nepostupuje podle § 345 odst. 2, 3, § 346, § 347 ZoK. 2. Upuštění od vydání nesplacených akcií se provede tím, že statutární ředitel vyzve akcionáře, 10

který je v prodlení se splacením emisního kursu nebo jeho části, aby vrátil zatímní list ve lhůtě určené valnou hromadou s tím, že společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje, a upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku dosud splacený emisní kurs akcií po započtení nároků společnosti vůči upisovateli. Pokud akcionář ve stanovené lhůtě zatímní list nepředloží, není oprávněn až do jeho předložení vykonávat práva s ním spojená a statutární ředitel postupuje podle § 537 - § 541 ZoK. Čl.14 Pravidla postupu při prodlení s předložením zaknihovaných akcií (zatímních listů) 1. Pokud jsou akcionáři v prodlení s předložením zaknihovaných akcií nebo zatímních listů

2.

3.

4.

5.

stahovaných společností z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení anebo s převzetím nových akcií při zvýšení základního kapitálu, při změně ze zaknihovaných akcií na akcie s jejich převzetím, vyzve je statutární ředitel způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, aby předložili zaknihované akcie nebo zatímní listy, vrátili nebo převzali zaknihované akcie v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim k tomu určí, s upozorněním, že jinak budou nepředložené zaknihované akcie nebo zatímní listy nebo nevrácené zaknihované akcie nebo zatímní listy prohlášeny za neplatné nebo nepřevzaté zaknihované akcie prodány. Statutární ředitel prohlásí za neplatné zaknihované akcie nebo zatímní listy, které přes výzvu nebyly v dodatečně určené lhůtě předloženy. Prohlášení zaknihovaných akcií nebo zatímních listů za neplatné oznámí statutární ředitel akcionářům, jejichž zaknihované akcie nebo zatímní listy byly prohlášeny za neplatné, způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady (dále jen "dotčené osoby"). Vedle uveřejnění tohoto prohlášení o neplatnosti zaknihovaných akcií (zatímních listů) jej statutární ředitel bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku. Nové zaknihované akcie nebo zatímní listy, které mají být vydány místo zaknihovaných akcií nebo zatímních listů, jež byly prohlášeny za neplatné, nebo listinné akcie, jež nebyly při změně zaknihovaných akcií na akcie akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené lhůtě, prodá statutární ředitel prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu na účet dotčené osoby na veřejném trhu, pokud jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo ve veřejné dražbě. Místo, dobu a předmět dražby statutární ředitel zveřejní nejméně 15 (patnáct) dnů před jejím konáním, je-li hodnota dražených zaknihovaných akcií (zatímních listů) nižší než 100.000,-Kč (jedno sto tisíc korun českých), a ve lhůtě 30 (třiceti) dní přede dnem jejího konání, je-li hodnota vyšší. Ve stejné lhůtě odešle zprávu o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie na veřejném trhu dotčené osobě, pokud je společnosti známa. Výtěžek z prodeje zaknihovaných akcií nebo zatímních listů po započtení pohledávek společnosti proti dotčené osobě vzniklých v souvislosti s prohlášením jejích zaknihovaných akcií nebo zatímních listů za neplatné a prodejem zaknihovaných akcií nebo zatímních listů vyplatí společnost bez zbytečného odkladu dotčené osobě. Pokud nemají být vydány za zaknihované akcie nebo zatímní listy stahované z oběhu nové zaknihované akcie nebo zatímní listy, není prohlášením zaknihovaných akcií nebo zatímních listů za neplatné dotčeno právo dotčené osoby na zaplacení jejich ceny nebo vrácení emisního kursu nebo jeho části. Společnost si však může proti pohledávce dotčené osoby na zaplacení ceny nebo vrácení emisního kursu započítat pohledávky, které jí vznikly proti dotčené osobě v souvislosti s prohlášením jeho akcií nebo zatímních listů za neplatné, a rozdíl zaplatí dotčené osobě bez zbytečného odkladu po započtení, jinak po prohlášení akcií nebo zatímních listů za neplatné. Po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku je společnost povinna vrácené zaknihované akcie nebo zatímní listy zničit. 11

Čl.15 Ochrana dobytnosti pohledávek věřitelů při snižování základního kapitálu 1. V důsledku snížení základního kapitálu nesmí dojít ke zhoršení dobytnosti pohledávek

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

věřitelů. Statutární ředitel je povinen písemně do 30 (třiceti) dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámit rozhodnutí o snížení základního kapitálu známým věřitelům, kterým vznikly pohledávky vůči společnosti přede dnem, v němž se toto rozhodnutí stalo účinným vůči třetím osobám, s výzvou, aby přihlásili své pohledávky podle § 518 odst. 3 ZoK. Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho zápisu do obchodního rejstříku zveřejní statutární ředitel nejméně dvakrát za sebou s alespoň 30 (třiceti) denním odstupem a s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky podle § 518 odst. 3 ZoK. Věřitelé společnosti uvedení shora v odstavci 1 jsou oprávněni požadovat do 90 (devadesáti) dnů ode dne, kdy obdrželi oznámení o snížení základního kapitálu, jinak do 90 (devadesáti) dnů ode dne druhého zveřejnění výzvy shora podle odstavce 2, aby splnění jejich neuhrazených pohledávek, jež nebyly splatné v době, kdy jim byla výzva doručena, nebo v době jejího druhého zveřejnění, bylo přiměřeným způsobem zajištěno nebo uspokojeno anebo byla uzavřena dohoda o jiném řešení; to neplatí, nezhorší-li se snížením základního kapitálu dobytnost pohledávek za společností. Nedojde-li mezi věřiteli a společností k dohodě o způsobu zajištění pohledávky nebo má-li věřitel za to, že se zhoršila dobytnost jeho pohledávek, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky. Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámí statutární ředitel rozhodnutí o snížení základního kapitálu písemně těm známým věřitelům, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly před okamžikem účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu. Součástí oznámení je výzva, aby věřitelé přihlásili své pohledávky podle bodu 3 čl. 15 stanov. Ke snížení základního kapitálu dochází ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Před zápisem snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a před uspokojením nebo zajištěním pohledávek věřitelů podle § 518 odst. 2 ZoK, popřípadě před rozhodnutím soudu podle § 518 odst. 4 ZoK, nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo z toho důvodu prominout nebo snížit nesplacené části emisního kursu jejich akcií. Za škodu způsobenou porušením této povinnosti společnosti nebo jejím věřitelům odpovídá statutární ředitel. Ustanovení uvedená v § 518 odst. 1, 3 a 4 a § 519 ZoK se nepoužijí, jestliže společnost a) snižuje základní kapitál za účelem úhrady ztráty, nebo b) snižuje základní kapitál za účelem převodu do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty a částka převáděná do tohoto fondu nepřesáhne 10% (deset procent) základního kapitálu. Splnění těchto podmínek musí společnost prokázat soudu při podání návrhu na zápis. Rezervní fond v rozsahu vytvořeném shora podle písmene b) může být použit pouze dle § 544 odst.3 ZoK. V souvislosti se snížením základního kapitálu podle tohoto odstavce nesmí být poskytnuto jakékoliv plnění ve prospěch akcionářů; bylo-li takové plnění poskytnuto, jsou povinni akcionáři je vrátit. Čl.16 Rozhodnutí o snížení a zvýšení základního kapitálu na jedné valné hromadě O snížení i zvýšení základního kapitálu na jedné valné hromadě lze rozhodnut pouze tehdy, jestliže se základní kapitál snižuje za předpokladů určených v § 536 nebo § 544 odst. 1 ZoK. Při postupu podle § 546 ZoK může společnost činit právní jednání směřující ke zvýšení základního kapitálu až poté, co bude do obchodního rejstříku zapsáno snížení základního 12

kapitálu. III. Základní práva a povinnosti akcionářů Čl.17 Právo na podíl na zisku 1.

Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií akcionáře k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. 2. Společnost je oprávněna rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje jen při dodržení § 350 ZoK. Pokud jde o použití majetku společnosti je společnost povinna respektovat kogentní ustanovení zákona o obchodních korporacích. 3. Podíl statutárního ředitele a členů správní rady na zisku (tantiému) může stanovit valná hromada ze zisku schváleného k rozdělení. 4. Dividenda a tantiéma je splatná do 3 (tří) měsíců od schválení účetní závěrky a společnost je vyplatí na účet uvedený v seznamu akcionářů. 5. Smlouvy, jejichž účelem je zvýhodnění jakéhokoli akcionáře na úkor společnosti jsou neplatné. Čl.18 Právo na podíl na likvidačním zůstatku 1. Po zrušení společnosti likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. 2. Právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelným právem. 3. Podíl na likvidačním zůstatku se rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité

hodnotě jejich akcií. Čl.19 Právo aktivní účasti na valné hromadě. Právo zákonem určených akcionářů na svolání valné hromady a na projednání jimi předložených žádostí. Ostatní práva akcionářů. 1.

Každý akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Akcionář má i právo na vysvětlení ohledně záležitostí týkajících se osob ovládaných společností. 2. Informace obsažená ve vysvětlení akcionáři musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Informace může být zcela nebo z části odmítnuta pouze tehdy, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by poskytnutí takové informace mohlo společnosti přivodit újmu, jde o důvěrnou informaci ve smyslu § 359 ZoK nebo je požadované vysvětlení veřejně dostupné. Zda jde o takovou informaci, rozhoduje statutární ředitel. Odmítne-li statutární ředitel z uvedených důvodů informaci sdělit, může být vyžadována, jen pokud bude s jejím poskytnutím souhlasit správní rada. Odmítne-li správní rada udělit souhlas s poskytnutím takové informace nebo se v zákonné lhůtě nevyjádří, rozhoduje o tom, zda je společnost informaci poskytnout, soud k žalobě akcionáře. 3. Hlasovací právo je spojeno s akcií. Na každou akcii o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč připadá jeden hlas. Hlasovací právo lze akcionáři odejmout nebo jeho výkon omezit jen v případech a za podmínek stanovených zákonem. 4. Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je 13

uveden v pozvánce na valnou hromadu, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti v přiměřené lhůtě přede dnem konání valné hromady. To neplatí, jde-li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů společnosti. Statutární ředitel je povinen oznámit jeho protinávrh se svým stanoviskem způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. 5. Akcionáři (akcionář) společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 3% (tří procent) základního kapitálu, pokud je základní kapitál vyšší než 100.000.000,-Kč (jedno sto milionů korun českých) nebo akcionáři (akcionář) společnosti, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5% (pěti procent) základního kapitálu, je-li základní kapitál 100.000.000,-Kč (jedno sto milionů korun českých) nebo nižší, mohou požádat statutárního ředitele o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. 6. Statutární ředitel je povinen svolat valnou hromadu k žádosti akcionářů (akcionáře) dle předchozího odstavce tak, aby se konala nejpozději do 40 (čtyřiceti) dnů ode dne, kdy statutárnímu řediteli došla žádost o její svolání. 30 (třiceti) denní lhůta k uveřejnění pozvánky na valnou hromadu se zkracuje na 15 (patnáct) dnů. Statutární ředitel není oprávněn navržený pořad jednání měnit, s výjimkou jeho doplnění se souhlasem akcionářů, kteří oprávněně požádali o svolání valné hromady. 7. Nesplní-li statutární ředitel povinnost svolat valnou hromadu, rozhodne na žádost akcionářů (akcionáře) uvedených shora v odstavci 5 soud, že je zmocňuje svolat valnou hromadu a ke všem jednáním s ní souvisejícím. Soud může určit předsedu této valné hromady i bez návrhu. Pozvánka na takto svolávanou valnou hromadu musí obsahovat výrok rozhodnutí soudu s uvedením soudu, který rozhodnutí vydal a den, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným. Náklady soudního řízení a konání valné hromady hradí společnost pod sankcí náhrady škody vzniklé společnosti náhradou nákladů soudního řízení vůči statutárnímu řediteli. 8. Na žádost akcionářů (akcionáře), uvedených shora v odstavci 5 tohoto článku stanov: a) statutární ředitel zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady, b) správní rada přezkoumá výkon působnosti statutárního ředitele v záležitostech určených v žádosti, c) správní rada uplatní právo na náhradu škody, které má společnost vůči statutárnímu řediteli. 9. Akcionáři (akcionář) uvedení shora v odstavci 5 tohoto článku stanov jsou oprávněni požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou a propojenými osobami podle § 88 ZoK, jsou-li proto závažné důvody. 10. Ostatní práva akcionářů: a) právo domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, b) právo požadovat přezkoumání výkonu působnosti statutárního ředitele správní radou, c) právo domáhat se, aby společnost odkoupila akcie akcionářů, kteří nehlasovali o změně druhu akcií nebo o omezení nebo zpřísnění převoditelnosti akcií, d) právo požadovat vydání kopie zápisu o jednání valné hromady společnosti nebo jeho části na náklady akcionáře, e) právo seznámit se s obsahem účetní závěrky, f) přednostní právo upsat část nových akcií upisovaných ke zvýšení základního kapitálu, g) právo podílet se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, h) právo seznámit se s projekty fúze společnosti a s projekty rozdělení společnosti, i) právo na informace o přeměně společnosti, j) právo na účast v nástupnické akciové společnosti a právo na doplatek na dorovnání. 11. Další práva akcionářů vyplývají z příslušných právních předpisů, zejména zákona o

obchodních korporacích a těchto stanov společnosti.

14

Čl.20 Vybrané základní povinnosti akcionářů 1. Akcionář je povinen respektovat stanovy a platně přijatá usnesení valné hromady. 2. Akcionář (upisovatel) je povinen splatit včas emisní kurs akcií, které upsal při založení

společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu. 3. Akcionář je povinen vrátit vyplacený podíl na zisku za podmínek uvedených v § 35 odst. 1 ZoK. 4. Akcionář je povinen k výzvě statutárního ředitele předložit zaknihované akcie nebo zatímní listy stahované společností z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty, zničení nebo při změně akcií vydaných jako zaknihovanný cenný papír na akcie. 5. Další povinnosti akcionářů vyplývají zejména ze zákona o obchodních korporacích a těchto stanov společnosti. IV.Organizace společnosti Čl.21 Orgány společnosti Orgány společnosti jsou: A. Valná hromada B. Statutární ředitel C. Správní rada

Společnost si zvolila monistický systém vnitří struktury.

A. Valná hromada

Čl.22 Postavení valné hromady a účast na valné hromadě. 1.

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů. 2. Je základním právem každého akcionáře zúčastnit se jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Zástupce akcionáře na základě plné moci je povinen před zahájením valné hromady odevzdat u prezence písemnou plnou moc podepsanou zastoupeným akcionářem, z níž vyplývá rozsah zástupcova oprávnění pro konkrétní valnou hromadu a zda byla udělena pro zastoupení na 1 nebo na více valných hromadách. Podpis zastoupeného akcionáře na této plné moci musí být úředně ověřen. Akcionář - právnická osoba - předkládá navíc aktuální výpis z obchodního rejstříku. 3. Akcionář se účastní valné hromady na vlastní náklady. 4. Valné hromady se dále účastní statutární ředitel a členové správní rady a hosté pozvaní statutárním ředitelem. Čl.23 Působnost valné hromady 1.

Valné hromadě přísluší rozhodovat o všech otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do její působnosti. 15

2.

Do působnosti valné hromady náleží: a)

rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřenou správní radou nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností; ----------------------------------------------------------------------------------------------------b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření správní rady ke zvýšení základního kapitálu; ------------------------------------------------------------------------------------------c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu;----------------------------------------------------------------d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů; -------------------------------e) volba a odvolání členů správní rady, ---------------------------------------------------------------------f) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky; -----------------------------g) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty; -----------h) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu; ------------------------------------------------------i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně schvalování smlouvy o výkonu funkce a plnění podle § 61 zákona o obchodních korporacích, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku; ----------------------------------j) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti; --------------------------------------------------------------------k) schválení smlouvy o tichém společenství, včetně schválení jejích změn a jejího zrušení; --l) udělování pokynů správní radě a schvalování zásad činnosti správní rady, nejsou-li v rozporu s právními předpisy; valná hromada může zejména zakázat členovi statutárního orgánu určité právní jednání, je-li to v zájmu společnosti; -----------------------------------------m) další rozhodnutí, které zákon o obchodních korporacích nebo tyto stanovy svěřují do působnosti valné hromady. --------------------------------------------------------------------------------Čl.24 Způsob svolávání valné hromady, místo a datum konání valné hromady 1.

Řádná valná hromada se koná nejméně jednou za rok nejpozději do 6 (šesti) měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Vedle řádné valné hromady se může konat náhradní valná hromada. 2. Valnou hromadu svolává statutární ředitel, může ji však svolat i správní rada v případě, že to vyžadují zájmy společnosti. Valnou hromadu mohou svolat též akcionáři, které k tomu zmocnil soud dle § 368 odst. 1 ZoK. 3. Valná hromada je svolána uveřejněním pozvánky na valnou hromadu v Obchodním věštníku a na internetové stránce společnosti. Uveřejnění pozvánky na valnou hromadu v Obchodním věštníku nahrazuje zasílání pozvánky na adresu akcionáře. Internetové stránky spolecnosti urcené k uverejnení pozvánky na valnou hromadu jsou http://www.zamekkrnov.cz/. Pokud s tím budou souhlasit všichni akcionáři, může se valná hromada konat i bez splnění požadavků stanovených zákonem a těmito stanovami pro svolání valné hromady. 4.

Obligatorní náležitosti pozvánky na valnou hromadu: a) b) c) d) e)

obchodní firma a sídlo společnosti, místo, datum a hodina konání valné hromady, označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada, pořad jednání valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti, rozhodný 16

f)

den k účasti na valné hromadě, pokud společnost vydala zaknihované akcie, a vysvětlení jeho významu pro halsování na valné hromadě, f) je-li navrhována změna stanov, musí spolecnost akcionáre v pozvánce upozornit na právo nahlédnout v určené lhůtě zdarma do návrhu změny stanov, g) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění; návrh usnesení musí být v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno, přičemž zdůvodnění musí poskytnout akcionářům všechny informace nutné pro posouzení důvodu, pro než je přijetí usnesení navrhováno, h) další náležitosti pozvánky upravuje zákon. 5. Místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby co nejméně

omezovaly možnost akcionářů účastnit se valné hromady. Valná hromada se koná obvykle v sídle společnosti, pokud statutární ředitel nerozhodne jinak. 6. Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu, a to postupem dle § 410 ZoK. 7. Valnou hromadu je povinen statutání ředitel svolat: a) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat nebo z jiného vážného důvodu. Čl.25 Způsobilost valné hromady činit rozhodnutí a způsob rozhodování valné hromady 1.

2. 3.

4.

5.

6.

7. 8.

Valná hromada je schopna činit rozhodnutí (usnášet se), pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % (třicet procent) základního kapitálu společnosti. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaže je zapotřebí jiné většiny stanovené zákonem a stanovami společnosti. Valná hromada rozhoduje alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů o těchto záležitostech: a) rozhodování o změně stanov, a rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, b) rozhodování o pověření správní rady podle § 511 ZoK, či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, c) rozhodnutí o vydání dluhopisů dle § 286 až 294 ZoK, d) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a plánu rozdělení likvidačního zůstatku, e) rozhodnutí podle § 421 odst. 2. písm. m) ZoK. Pokud rozhoduje valná hromada o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, vyžaduje se i souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala, nebo místo nichž byly vydány zatímní listy. K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií a o zrušení registrace akcií se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie. O vyloučení nebo o omezení přednostního práva na upisování nových akcií podle § 484 ZoK a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady rozhoduje valná hromada alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů. Jestliže společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k rozhodnutí valné hromady i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje i souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno právo hlasovat, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat. V podrobnostech 17

9.

stanovy odkazují zejména na § 426 -427 ZoK. Rozhodování per rollam podle § 418 až 420 zákona o obchodních korporacích se připouští Čl.26 Způsob hlasování a jednání valné hromady – hlasovací a jednací řád

1. Jednání valné hromady se řídí těmito stanovami a zákonem o obchodních korporacích. 2. Společnost zabezpečí v rámci prezence sepsání listiny přítomných akcionářů, jež obsahuje

3.

4.

5.

6.

7. 8. 9.

firmu či název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, čísla akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. K listině se připojí plné moci. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných s uvedením důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba. Po skončení prezence předloží osoba pověřená prezencí zjištěný počet přítomných akcionářů a počet hlasů, jimiž disponují, osobě pověřené řízením valné hromady do doby zvolení orgánů valné hromady, který sdělí valné hromadě, zda je způsobilá činit rozhodnutí. Nejsou-li přítomni akcionáři, kteří mají akcie se jmenovitou hodnotou představující více než 30% (třicet procent) základního kapitálu společnosti, vyčká se jednu hodinu a poté osoba pověřená prezencí znovu ověří, zda je valná hromada způsobilá usnášení. Není-li valná hromada způsobilá činit rozhodnutí ani po uplynutí jedné hodiny od jejího stanoveného začátku, pak osoba pověřená zahájením valné hromady tuto skutečnost oznámí. Statutární ředitel svolá náhradní valnou hromadu novou pozvánkou na valnou hromadu způsobem uvedeným v § 414 ZoK s tím, že lhůta pro rozesílání pozvánek se zkracuje na 15 (patnáct) dní. Pozvánka na valnou hromadu musí být uveřejněna nejpozději do 15 (patnácti) dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada se musí konat do 6 (šesti) týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je již schopna usnášení bez ohledu na ustanovení § 412 odst. 1 ZoK. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, nemusí žádat o nový výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů, avšak nabyvatel akcie je oprávněn prokázat právo účasti na náhradní valné hromadě jinak. Jednání valné hromady, po zjištění její způsobilosti činit rozhodnutí, zahajuje osoba pověřená statutárním ředitelem, která v úvodu přednese pořad jednání valné hromady a představí účastníkům valné hromady přítomné členy správní rady a statutárního ředitele a řídí valnou hromadu až do doby zvolení jejího předsedy. Valná hromada volí orgány valné hromady, a to předsedu valné hromady, zapisovatele, jeden ověřovatel zápisu a osobu(y) pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení skrutátorů sčítají hlasy osoby pověřené statutárním ředitelem. Osoba pověřená statutárním ředitelem k zahájení valné hromady seznámí valnou hromadu s návrhem statutárního ředitele na složení orgánů valné hromady. Další kandidáti do orgánů valné hromady mohou být navrženi z pléna, a to nejpozději do zahájení hlasování o návrhu statutárního ředitele. Nejdříve se hlasuje o návrhu statutárního ředitele společnosti. Hlasuje se o všech navržených kandidátech do orgánů valné hromady hromadně jedním hlasováním. Pro případ, že návrh statutárního ředitele společnosti nebude schválen jako celek, bude hlasováno o obsazení orgánů valné hromady jednotlivě, a to tak, že nejprve bude hlasováno o kandidátovi navrženém statutárním ředitelem, a pokud nebude tento návrh schválen, bude v hlasování pokračováno podle návrhů z pléna, podaných za podmínek níže uvedených, a to v pořadí podle nejvyššího počtu hlasů, které reprezentuje akcionář, který návrh podal. Do orgánů valné hromady mohou být navrženy pouze osoby, které s kandidaturou souhlasí a jsou přítomny na jednání valné hromady. Po zvolení orgánů valné hromady se ujme řízení valné hromady její předseda. Předseda valné hromady řídí jednání v souladu s uveřejněným pořadem jednání valné hromady. Pořad jednání valné hromady lze doplnit pouze v souladu se zákonem o 18

10.

11. 12.

13.

14.

15. 16.

17. 18.

19. 20. 21. 22. 23.

24.

obchodních korporacích. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti. Při jednání valné hromady uděluje vystupujícím slovo její předseda. Pokud nebylo slovo uděleno, nemá nikdo právo svévolně zasahovat do jednání. V krajním případě svévolného narušování jednání valné hromady má předseda právo vykázat narušující osoby z místa jednání valné hromady a zajistit obnovení pořádku. Statutárnímu řediteli a členům správní rady udělí předseda valné hromady slovo kdykoliv o to požádají. Každý akcionář má právo požadovat a dostat na valné hromadě vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Akcionář má též právo na vysvětlení i ohledně záležitostí týkajících se osob ovládaných společností. Akcionáři mohou uplatňovat své návrhy, protinávrhy nebo požadovat vysvětlení ústně nebo písemnou formou. Písemná podání učiní prostřednictvím informačního střediska zřízeného v místě konání valné hromady, a to pouze k bodu pořadu jednání, který se v daném okamžiku projednává, k ukončeným bodům pořadu jednání nelze již další podání předkládat. U písemných podání je nutno v záhlaví vyznačit zda jde o návrh, protinávrh nebo žádost o vysvětlení. Pod vlastním textem podání musí být uvedeno čitelné jméno, příjmení a podpis akcionáře, adresa akcionáře a počet akcií, které vlastní nebo zastupuje. Bez těchto náležitostí nelze podání předsedovi valné hromady předložit. Informační středisko předá písemná podání předsedovi valné hromady, který je povinen na ně reagovat přímo nebo vyzvat statutárního ředitele nebo příslušného člena správní rady k odpovědi. Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti v přiměřené lhůtěpřede dnem konání valné hromady. To neplatí, jde-li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů společnosti. Statutární ředitel je povinen oznámit jeho protinávrh se svým stanoviskem způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Hlasování na valné hromadě se děje pomocí hlasovacích lístků. Hlasovací právo je spojeno s akcií. Na každou akcii o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč (jeden tisíc korun českých) připadá jeden hlas. Hlasovací právo lze akcionáři odejmout nebo jeho výkon omezit jen v případech a za podmínek stanovených zákonem. Hlasování probíhá tak, že akcionář provede svou volbu pomocí hlasovacího lístku, který obdrží při prezenci, a na kterém bude zřetelně vyznačen počet hlasů, kterými disponuje. Sčítání hlasů provádí osoba(y) pověřené sčítáním hlasů, a to u každého bodu pořadu jednání valné hromady samostatně s tím, že každý výsledek hlasování zaznamenají v usnesení z valné hromady a v protokolu o hlasování, který bude tvořit přílohu zápisu o jednání valné hromady. Údaje z hlasování budou vyhodnoceny a písemnou formou předány předsedovi valné hromady, který průběžně přednese předběžné výsledky hlasování. Aktualizace přítomných se provádí průběžně. Předseda valné hromady je povinen ověřit počet přítomných před zahájením každého jednotlivého hlasování. Při opuštění prostoru jednání valné hromady jsou akcionáři povinni odevzdat u prezence své hlasovací lístky. Hlasuje se k výzvě předsedy valné hromady, a to ke každému bodu pořadu jednání valné hromady, po jeho projednání, samostatně. Předseda valné hromady seznámí valnou hromadu se zněním návrhů, protinávrhů nebo žádostí o vysvětlení, které se týkají příslušné části pořadu jednání a to před tím, než bude přistoupeno k hlasování. Hlasuje se nejprve o návrhu statutárního ředitele. Pokud tento návrh získá zákonem nebo stanovami potřebnou většinu, o dalších návrzích se již nehlasuje. Nebude-li tento návrh schválen jako celek, nechá předseda valné hromady hlasovat o jednotlivých bodech tohoto návrhu. Pro případ, že dílčí bod návrhu statutárního ředitele nebude schválen ani tímto 19

způsobem, bude hlasováno o protinávrzích k tomuto bodu návrhu a to v pořadí, v jakém tyto byly vzneseny. Pokud projednávaný návrh získá při hlasování potřebnou většinu, o dalších návrzích se již nehlasuje. 25. Nebyl-li schválen bod pořadu jednání a z povahy věci vyplývá, že nelze hlasovat o jeho dílčích částech, a k tomuto bodu pořadu jednání nebyly vzneseny protinávrhy, přeruší předseda valné hromady jednání valné hromady a statutární ředitel společnosti připraví nové znění návrhu, o kterém bude hlasováno bez rozpravy, a to pouze v případě, pokud by neschválení tohoto bodu bránilo společnosti v řádném plnění jejích úkolů. Obdobně bude postupováno v případě, kde neschválení dílčího bodu návrhu brání společnosti v řádném plnění jejích úkolů. 26. Pro případ nejasnosti výkladu některého z ustanovení tohoto jednacího a hlasovacího řádu či pro případ, že by nastala skutečnost tímto jednacím řádem nepředpokládaná, je závazný výklad nebo operativní pokyny předsedy valné hromady, jsou-li v souladu se zákonem. Čl.27 Zápis o valné hromadě 1.

2. 3. 4.

5.

6.

O průběhu valné hromady se pořizuje zápis, který obsahuje: a) firmu a sídlo společnosti, b) místo a dobu konání valné hromady, c) jména předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob(y) pověřených sčítáním hlasů, d) popis projednání jednotlivých bodů pořadu jednání valné hromady, e) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledků hlasování, f) obsah protestu akcionáře, statutárního ředitele nebo člena správní rady týkající se rozhodnutí valné hromady, pokud o to požádá. K zápisu se přiloží návrhy a prohlášení, předložená na valné hromadě k projednání, seznam přítomných na valné hromadě a protokol o hlasování Zápis podepisují předseda valné hromady nebo svolavatel, zapisovatel a jeden zvolený ověřovatel. Zapisovatel je povinen zabezpečit vyhotovení zápisu do 15 (patnácti) dnů ode dne skončení valné hromady a dále zabezpečit jeho uchování spolu s pozvánkou na valnou hromadu a listinou přítomných akcionářů v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání. Každý akcionář může kdykoliv požádat statutárního ředitele o vydání kopie zápisu nebo jeho části za celou dobu existence společnosti. Náklady spojené s pořízením kopie zápisu nebo jeho části nese žadatel. Zápis o valné hromadě dle tohoto článku stanov nenahrazuje příslušný notářský zápis. B. Statutární ředitel

Čl. 28 Postavení a působnost statutárního ředitele, volba a délka funkčního období statutárního ředitele 1.

Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti, který jedná za společnost a kterému náleží obchodní vedení společnosti. ----------------------------------------------------------------------------2. Statutárním ředitelem je předseda správní rady. Statutárního ředitele volí a odvolává správní rada. --------------------------------------------------------------------------------------------------------3. Délka funkčního období statutárního ředitele je 5 (pět) let. -----------------------------------------------

20

Čl. 29 Povinnost statutárního ředitele 1. 2.

Statutární ředitel je povinen respektovat při obchodním vedení jeho zaměření určené správní radou. Pokyn k obchodnímu vedení si může vyžádat od valné hromady. Statutární ředitel plní informační povinnost vůči správní radě. Za účelem splnění informační povinnosti je povinen bezodkladně svolat správní radu. Tím není dotčeno jeho právo splnit informační povinnost na valné hromadě (vůči jedinému akcionáři). Čl. 30 Jednání za společnost 1. Za společnost vůči třetím osobám jedná samostatně statutární ředitel. 2. Podespisování za společnost se děje tak, že k vytištěné, vypsané nebo jinak vyhotovené firmě připojí svůj podpis samostatně statutární ředitel. Čl. 31 Zánik funkce statutárního ředitele Statutární ředitel může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstoupení musí být učiněno v písemné formě, adresováno správní radě a doručeno na adresu sídla společnosti nebo osobně předáno na zasedání správní rady kterémukoliv z přítomných členů správní rady. Výkon funkce skončí uplynutím 1 (jednoho) měsíce od doručení nebo předání odstoupení. Má-li být výkon funkce ukončen k jinému datu, musí o takové žádosti odstupujícího statutárního ředitele rozhodnout valná hromada. Statutární ředitel může odstoupit z funkce i tak, že na pořad jednání valné hromady bude zařazeno oznámení o odstoupení z funkce a statutární ředitel na zasedání valné hromady oznámí, že odstupuje z funkce. V takovém případě skončí funkce oznámením odstoupení z funkce na valné hromadě, pokud valná hromada na žádost odstupujícího statutárního ředitele neurčí jiný okamžik zániku výkonu funkce. Čl. 32 Vztah mezi společností a statutárním ředitelem

1. Vztah mezi společností a statutárním ředitelem, včetně odměňování, se řídí smlouvou o

výkonu funkce podle § 59 – 62 ZoK. Tato smlouvou musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou. 2. Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch statutárního ředitele, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu schváleného valnou hromadou, lze poskytnout pouze je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění nesmí poskytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, či při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. 3. Statutárnímu řediteli přísluší za výkon jejich funkce podíl na zisku – tantiéma, pokud ji stanovila v souladu se zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami valná hromada ze zisku schváleného k rozdělení.

21

C. Správní rada

Čl. 33 Postavení a působnost správní rady, počet členů správní rady, volba a délka funkčního období správní rady 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

9.

10. 11.

Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji zákon o obchodních korporacích svěřuje do působnosti valné hromady. ---------------------------------------Správní rada má 3 členy, které volí a odvolává valná hromada.-----------------------------------------Správní rada volí svého předsedu. Předsedou správní rady může být i statutární ředitel. -------Délka funkčního období člena správní rady je pět (5) let. Opětovná volba člena správní rady je možná. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Správní rada může zakázat statutárnímu řediteli určité právní jednání, je-li to v zájmu společnosti. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------Správní rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradního člena do příštího zasedání valné hromady. -------------------------------------------------------------------------------Správní rada zasedá nejméně jednou za 2 (dva) měsíce. Zasedání správní rady se koná v sídle společnosti, ledaže by se správní rada usnesla na svém předchozím zasedání jinak. Zasedání správní rady se svolává písemnou nebo elektronickou pozvánkou, v níž uvede místo, datum, dobu zasedání a pořad jeho jednání. Pozvánka musí být doručena nejméně 7 (sedm) dnů před konáním zasedání a spolu s ní i podklady, které mají být správní radou projednány. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze tuto lhůtu zkrátit v nezbytně nutném rozsahu. -----------------Kromě případů povinného svolání správní rady uvedených v § 459 ZoK svolá předseda správní radu také, požádá-li kvalifikovaný akcionář správní radu, aby přezkoumala výkon působnosti statutárního ředitele, nebo ji bude informovat o záměru podat akcionářskou žalobu. Žádá-li o svolání správní rady statutární ředitel podle § 459 odst. 3 ZoK, je povinen spolu s žádostí doručit i podklady, které mají být na správní radě projednány. -----------------------------------------Je-li členem správní rady právnická osoba, nestává se její právní nástupce členem správní rady. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Správní rada bez zbytečného odkladu projedná informaci podanou členem správní rady o hrozícím konfliktu zájmů, o záměru uzavřít smlouvu se společností nebo o tom, že společnost má zajistit nebo utvrdit dluh nebo se má stát spoludlužníkem osob, a to za podmínek stanovených zákonem o obchodních korporacích, a přijme nezbytná opatření s cílem zabránit možnému poškození zájmů společnosti. Správní rada informuje nejbližší valnou hromadu o projednání podané informace a případných přijatých opatření. K projednání informace a přijetí potřebných opatření svolá správní rada neprodleně valnou hromadu, vyžadují-li to zájmy společnosti. --------------------------------------------------------------------------------------------------Čl. 34 Způsob rozhodování správní rady 1. Správní rada je schopna usnášení, je-li přítomna většina členů správní rady. Správní rada

rozhoduje většinou přítomných členů správní rady. 2. Správní rada se může usnášet i mimo zasedání správní rady, pokud s tím souhlasí všichni členové správní rady. V takovém případě se připouští i písemné hlasování nebo hlasování s využitím technických prostředků. Hlasující členové se pak považují za přítomné osoby.

22

Čl. 35 Zánik funkce člena správní rady Člen správní rady může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstoupení musí být učiněno v písemné formě, adresováno správní radě a doručeno na adresu sídla společnosti nebo osobně předáno na zasedání správní rady kterémukoliv z přítomných členů správní rady. Výkon funkce skončí uplynutím 1 (jednoho) měsíce od doručení nebo předání odstoupení. Má-li být výkon funkce ukončen k jinému datu, musí o takové žádosti odstupujícího člena rozhodnout valná hromada. Člen správní rady může odstoupit z funkce i tak, že na pořad jednání valné hromady bude zařazeno oznámení o odstoupení z funkce a člen správní rady na zasedání valné hromady oznámí, že odstupuje z funkce. V takovém případě skončí funkce oznámením odstoupení z funkce na valné hromadě, pokud valná hromada na žádost odstupujícího člena neurčí jiný okamžik zániku výkonu funkce.-------------------------------------------------------------------------------------------------------Čl.36 Vztah mezi společností a členem správní rady 1. Vztah mezi společností a členem správní rady, včetně odměňování, se řídí smlouvou o výkonu funkce podle § 59 – 62 ZoK. Tato smlouvou musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou.--------------------------------------------------------------------------2. Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch člena správní rady, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu schváleného valnou hromadou, lze poskytnout pouze je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění nesmí poskytnout, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, či při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.----------------------------------------------------------------------------------------3. Členům správní rady přísluší za výkon jejich funkce podíl na zisku – tantiéma, pokud ji stanovila v souladu se zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami valná hromada ze zisku schváleného k rozdělení.-----------------------------------------------------------

V. Hospodaření společnosti Čl. 37 Hospodaření společnosti 1. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok. Výjimky upravuje zákon o účetnictví. 2. Evidence a účetnictví společnosti se vedou způsobem odpovídajícím příslušným obecně

závazným právním předpisům. Za řádné vedení účetnictví odpovídá statutární ředitel. 3. Společnost vytváří soustavu informací uloženou obecně závaznými právními předpisy a ve

stejném rozsahu poskytuje údaje o své činnosti příslušným orgánům. 4. Nejpozději do 3 (tří) měsíců od skončení účetního období zajistí statutární ředitel vypracování roční účetní závěrky. Roční účetní závěrku, s návrhem na rozdělení zisku (úhrady ztráty) předloží statutární ředitel bez zbytečného odkladu k přezkoumání správní radě, k ověření auditorovi a nejpozději do 6 (šesti) měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období ke schválení valné hromadě. V případě mimořádné, konsolidované nebo mezitímní účetní závěrce postupuje statutární ředitel obdobně. 5. Statutární ředitel bez zbytečného odkladu po jejím zpracování předloží k přezkoumání správní radě a do 6 (šesti) měsíců od posledního dne účetního období valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku. 23

6. Statutární ředitel je povinen uveřejnit nejméně 30 (třicet) dnů před konáním valné hromady,

způsobem určeným těmito stanovami pro svolání valné hromady, hlavní údaje z účetní závěrky s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti. 7. Statutární ředitel zveřejňuje údaje z účetních závěrek ověřených auditorem a zprávy o výsledcích hospodaření dle zvláštních právních předpisů, a to způsobem a v termínech v nich uvedených. 8. Společnost musí mít řádnou a mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem a k tomu účelu je povinna připravit a poskytnout auditorovi vybranému statutárním ředitelem po projednání se správní radou všechny účetní písemnosti a nutná vysvětlení. 9. Náklady spojené s auditorskou činností hradí společnost. Čl.38 Způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty 1. O rozdělení zisku společnosti rozhoduje valná hromada na návrh statutárního ředitele a po

přezkoumání tohoto návrhu správní radou. 2. Nerozhodne-li valná hromada jinak, rozděluje společnost zisk v tomto pořadí: a) ke splnění daňových povinností a ostatním zákonem stanoveným platbám, b) k přídělu do rezervního fondu, c) k přídělům do ostatních fondů, jsou-li zřízeny, d) k výplatě tantiém statutárnímu řediteli a členům správní rady, e) k výplatě dividend akcionářům, 3. Valná hromada může rozhodnout i tak, že zisk nebo jeho část, jež není účelově vázána, se

použije na zvýšení základního kapitálu společnosti nebo se zatím nerozdělí. 4. O úhradě ztráty společnosti rozhoduje valná hromada k návrhu statutárního ředitele a po

přezkoumání tohoto návrhu správní radou. 5. Nerozhodne-li valná hromada jinak, může být ztráta vzniklá při hospodaření vedena jako neuhrazená ztráta minulých let, jinak bude kryta z těchto zdrojů v pořadí: a) nerozdělený zisk minulých období, b) emisní ážio, c) ostatní fondy tvořené ze zisku, d) rezervní fond, e) snížení základního kapitálu. 6. Při vypracování návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztrát se postupuje zejména podle § 348 - 352 ZoK. Čl. 39 Rezervní fond (způsob tvorby, výše a způsob doplňování). Ostatní fondy společnosti 1. Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní

závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20% (dvacet procent) z čistého zisku, avšak ne více než 10% (deset procent) z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se doplňuje ročně o částku nejméně 5% (pět procent) z čistého zisku za uplynulé účetní období až do dosažení výše rezervního fondu nejméně 20% (dvacet procent) základního kapitálu společnosti. Takto vytvořený rezervní fond do výše 20% (dvacet procent) základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty. 2. Společnost může vytvářet další fondy o jejichž tvorbě rozhoduje valná hromada. O pravidlech použití těchto fondů rozhoduje statutární ředitel. 3. Společnost vytváří zvláštní rezervní fond, pokud tak stanoví zákon.

24

VI. Zrušení a zánik společnosti Čl.40 Zrušení a zánik společnosti 1. 2. 3.

Společnost se zrušuje s likvidací nebo bez likvidace. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Pro zrušení a zánik společnosti platí ustanovení § 93 - 94 a § 549 až 551 ZoK a příslušná ustanovení občanského zákoníku. VII. Závěrečná ustanovení Čl. 41 Oznamování Skutečnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy, stanovami a rozhodnutím valné hromady zveřejňuje společnost v Obchodním věstníku. Čl.42 Obchodní tajemství Akcionáři, statutární ředitel a členové správní rady společnosti nesmí porušit nebo ohrozit právo na obchodní tajemství, které tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti související se závodem a jejichž vlasník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Předmět obchodního tajemství určuje statutární ředitel. Čl.43 Postup při doplňování a změně stanov

1. 2.

3.

4.

5.

6.

O změně stanov rozhoduje valná hromada. Návrh na změnu stanov zpracovává a předkládá statutární ředitel, není-li zákonem nebo stanovami určeno jinak. Statutární ředitel předloží návrh změn stanov správní radě a po projednání v správní radě předloží statutární ředitel návrh s odůvodněním změn valné hromadě. Po schválení valnou hromadou zabezpečí statutární ředitel zpracování úplného znění stanov a zašle jej do Sbírky listin obchodního rejstříku. Schválený text změny stanov je součástí notářského zápisu o rozhodnutí o změně stanov. Jestliže dojde ke změně v obsahu stanov na základě jakékoli právní skutečnosti, je statutární ředitel společnosti povinnen vyhotovit bez zbytečného odkladu poté, co se o takové změně dozví, úplné znění stanov a zaslat jej do Sbírky listin. Má-li být na pořadu jednání valné hromady změna stanov, musí být v pozvánce na valnou hromadu akcionáři upozorněni na možnost nahlédnout do návrhu změn stanov v sídle společnosti ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu. Jestliže akcionář chce uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu, musí doručit písemné znění svého návrhu či protinávrhu společnosti v přiměřené lhůtě přede dnem konání valné hromady. Statutární ředitel je povinen oznámit protinávrh se svým stanoviskem způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Rozhoduje-li společnost o štěpení akcií nebo spojení více akcií do jedné akcie, o změně formy nebo druhu akcií anebo omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií či 25

její změně, nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady o změně stanov nebo ze zákona, že nabývají účinnosti později. Při změně zvýše základní kapitálu společnosti nabývá změna stanov účinnosti dle § 464 odst. 1 a § 467 odst. 1 ZoK. 7. Přijme-li valná hromada rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu stanov, toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Jestliže z rozhodnutí valné hromady neplyne, zda, popřípadě jakým způsobem se stanovy mění, rozhodne o změně stanov statutární ředitel v souladu s rozhodnutím valné hromady. 8. Jestliže se mění druh nebo forma akcií, mění se práva spojená s tímto druhem nebo formou akcií účinností změny stanov bez ohledu na to, kdy dojde k výměně akcií. Pokud se mění zaknihovaná akcie na akcie a akcie na zaknihovanou akcii, mění se právní postavení akcionáře až výměnou akcií nebo prohlášením akcií za neplatné.---------------------------------Čl.44 Výkladové ustanovení V případě, že některé ustanovení stanov se vzhledem k platnému právnímu řádu anebo vzhledem k jeho změnám stanou neplatnými, neúčinnými či spornými, nebo jestliže úprava určitých vztahů ve stanovách chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotknuta.---------------------------------------------------------------------------------------------VIII. Internetová stránka společnosti Na adrese http://www.zamekkrnov.cz/ jsou umístěny internetové stránky společnosti, kde je uveřejňována pozvánka na valnou hromadu a uváděny další údaje pro akcionáře.

IX. Podřízení se rekodifikaci Společnost se podřizuje zákonu o obchodních korporacích jako celku. ----------------------------

X. Účinnost stanov Tato změna stanov nabyla účinnosti dne 1.12.2014.

26