Stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Bc. Jiří Luňáček, Ph.D.

Kristýna Latinová

Brno 2011

Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Bc. Jiřímu Luňáčkovi, Ph.D. za jeho odborný dohled, rady a připomínky při zpracování této práce. Také bych ráda poděkovala panu Ing. Jaroslavu Bahulovi za poskytnuté materiály a rady, bez kterých by tato práce nebyla proveditelná.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s.“ vypracovala samostatně pod dohledem vedoucího práce a využila pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 27. května 2011

………………………………….

Abstract This thesis deals with the value assessment of Slokov, a.s. company focused on local heating technology. The first part of the thesis is a theoretical disposition and dedicated to a description of how to proceed with appraisal of a company according to the qualified literature. There is specification of each appraisal methods. The second part focuses on respectice work. At this ponit is processing of financial and strategic analysis, financial plan and ultimately the value determination by using selected methods. Enterprise value is assessed by using payout methods. Economic value added and discounted cash flow are the selected methods. In conclusion of this thesis is stated proposal recommendations for mentioned company. Keywords Business

valuation,

strategic

analysis,

financial

analysis,

economic

value

added

value, discounted cash flows.

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá stanovením hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. Jedná se o firmu se zaměřením na topenářskou technologii. První část práce je teoretického charakteru. Zaměřuje se na popis jak postupovat při ocenění podniku dle odborné literatury. Jsou popsány jednotlivé metody oceňování. Druhá část se zaměřuje na vlastní práci. Zde je zpracována finanční a strategická analýza, finanční plán a v konečné fázi stanovení hodnoty společnosti pomocí vybraných metod. Hodnota podniku je stanovena pomocí výnosových metod. Vybranými metodami je ekonomická přidaná hodnota a diskontované cash flow. Závěrem této práce jsou návrhy doporučení pro společnost. Klíčová slova Ocenění podniku, strategická analýza, finanční analýza, ekonomická přidaná hodnota, diskontované peněžní toky.

Obsah 1

2

ÚVOD A CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 8 1.1

Úvod .............................................................................................................................. 8

1.2

Cíl práce ......................................................................................................................... 9

LITERÁRNÍ REŠERŠE ............................................................................................................. 10 2.1

Postup při ocenění podniku ........................................................................................ 10

2.2

Finanční analýza .......................................................................................................... 11

2.2.1

Rozdílové ukazatele............................................................................................. 11

2.2.2

Poměrové ukazatele ............................................................................................ 12

2.2.3

Souhrnné indexy hodnocení ............................................................................... 16

2.3

Strategická analýza...................................................................................................... 18

2.4

SWOT analýza.............................................................................................................. 18

2.5

Finanční plán ............................................................................................................... 19

2.6

Oceňování podniku ..................................................................................................... 19

2.6.1

Metody výnosové ................................................................................................ 20

3

METODIKA ........................................................................................................................... 26

4

VLASTNÍ PRÁCE.................................................................................................................... 28 4.1

Strategická analýza...................................................................................................... 28

4.1.1

SWOT analýza ...................................................................................................... 29

4.1.2

Relevantní trh (analýza vnějšího potenciálu) ...................................................... 30

4.1.3

Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku ................................................ 34

4.1.4

Prognóza tržeb oceňovaného podniku Slokov, a.s. ............................................ 44

4.2

Finanční analýza .......................................................................................................... 47

4.2.1

Čistý pracovní kapitál .......................................................................................... 47

4.2.2

Poměrové ukazatele ............................................................................................ 47

4.2.3

Altmanův model .................................................................................................. 50

4.2.4

Index důvěryhodnosti IN 95 ................................................................................ 50

4.3

Rozdělení aktiv na provozně potřebná ....................................................................... 51

4.3.1

Provozně potřebná aktiva ................................................................................... 51

4.3.2

Provozně potřebná aktiva a provozně nutný investovaný kapitál ...................... 51

4.3.3

Korigovaný provozní výsledek hospodaření........................................................ 52

4.4

Analýza a prognóza generátorů hodnoty .................................................................... 52

4.4.1

Tržby .................................................................................................................... 52

4.4.2

Provozní zisková marže (marže KPZ) ................................................................... 52

4.4.3

Pracovní kapitál (WC) .......................................................................................... 53

4.4.4

Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku (DM) .......................... 55

4.5

Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty ....................................................... 57

4.5.1

Průměrná zisková marže ..................................................................................... 57

4.5.2

Náklady na Kapitál ............................................................................................... 57

4.6

Finanční plán ............................................................................................................... 58

4.7

Ocenění společnosti SLOKOV, a.s................................................................................ 59

4.7.1

Metoda DFC entity .............................................................................................. 59

4.7.2

Ekonomická přidaná hodnota (EVA) ................................................................... 61

5

DISKUSE ............................................................................................................................... 63

6

ZÁVĚR .................................................................................................................................. 66

7

LITERATURA......................................................................................................................... 67

8

INTERNETOVÉ ZDROJE ........................................................................................................ 68

9

SEZNAM TABULEK ............................................................................................................... 68

10

SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................. 70

11

SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................... 70

12

PŘÍLOHY........................................................................................................................... 70

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 Úvod Ocenění je obecný pojem jak stanovit hodnotu podniku pomocí peněžité částky. Oceňování je stále více rozšířenou tématikou. Této disciplíně se věnují vysoké školy, znalecké ústavy, banky, poradenské firmy a majitelé firem. V současné době je na trhu nepřeberné množství odporných společností zabývající se touto tématikou. Stanovení hodnoty podniku má podstatnou roli jak pro manažery, tak i pro subjekty stojící mimo podnik. Pomocí srovnání výkaznictví s konkurencí můžou manažeři ocenit své výkony a tím vysledovat chybnost v řízení a rozhodování. K dispozici je velké množství metod, kterými se dá postupovat k ocenění podniku. Ovšem v praxi se setkáváme s problémem neexistujících doporučení, jak použit jednotlivé metody oceňování pro účel jejich použití. Vše závisí na vůli oceňovatele. Jedná se čistě o subjektivní postupy jednotlivých zpracovatelů. Nejoblíbenější a nejvíce používanější je výnosová metoda. Jde o metodu ekonomické přidané hodnoty, známé pod zkratkou EVA. Oceňování není jednoduchou disciplínou. Tento proces má dlouhý časový průběh a řadu dílčích cílů, které musí být naplněny. Pro stanovení hodnoty společnosti je zapotřebí, aby oceňovatel disponoval znalostmi metod využívaných k ocenění podniku a vyznal se v oblastech jejich využití. Odborná orientace v podniku a jeho majetkové struktuře je nevyhnutelná. Důležitou součástí je definování cíle a důvodu, proč je ocenění prováděno. Klíčem k úspěšnému ocenění je získání potřebných a věrohodných informací, volba vhodné metody ocenění a osobní přístup oceňovatele. Celé odvětví této problematiky je ošetřeno legislativními předpisy a oceňovacími standardy. Na Českou republiku se vztahuje zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Další oblastí úpravy jsou Evropské oceňovací standardy (zpracováno v roce 2000).

8

1.2 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. k 1. 1. 2011 s využitím vybraných výnosových metod. Zvolenými metodami jsou diskontované cash flow (DFC entity) a ekonomická přidaná hodnota (EVA). Dílčí cíle Prvním z nich je na základě teoretických znalostí posoudit vhodnost zvolených metod ocenění. Nezbytnou součástí je vypracování strategické analýzy, prostřednictvím níž bude stanoven podíl společnosti Slokov, a.s. na relevantním trhu a následná predikce tržeb do budoucna. Dalším cílem je rozbor finanční situace společnosti za období 2005 – 2010. Pro tuto část je podstatné zjištění finančního zdraví, a to konkrétně solventnosti a likvidity firmy. Finanční plánování jako odhad budoucích hodnot skutečného průběhu je další z cílů, který bude naplněn prostřednictvím strategické analýzy a generátorů hodnoty. Bezprostřední účel tohoto ocenění společnosti Slokov, a.s. je z pohledu majitele zjištění hodnoty podniku v peněžním vyjádření. Seznámení se s touto peněžní podobou může majiteli dopomoci ke zlepšení pozice na trhu.

9

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Postup při ocenění podniku 1. Sběr vstupních dat 2. Analýza dat a) Strategická analýza b) Finanční analýza c) Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná d) Analýza a prognóza generátorů hodnoty e) Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty 3. Finanční plán 4. Ocenění podniku a) Volba metody b) Ocenění podle zvolených metod c) Souhrnné ocenění (Mařík, 2007, str. 53) Jedním z důležitých problémů na začátku práce je vymezit účel, pro který je ocenění zpracováno. Podstatou pro určení, které metody ocenění zvolit, je cíl práce. Na fázi shromažďování dat navazuje analytická fáze, ta obsahuje analýzu makroekonomickou (makroprostředí) a mikroekonomickou (odvětví) a nedílnou součástí je také finanční analýza podniku. Jestliže budou v rámci oceňování použity výnosové modely, je zapotřebí vytvořit finanční plán. Protože pro aplikaci výnosových metod se využívá informací o budoucnosti a především potenciálních výnosech. Na vypracované analýzy navazuje část, kdy se aplikují vybrané modely ocenění. Aby byla ověřena správnost výsledku práce, je zapotřebí, aby bylo využito několik metod ocenění podniku (Kislingerová, 2007, str. 15).

10

2.2 Finanční analýza Je považována za jeden z nejdůležitějších nástrojů finančního řízení, a proto je nutnou součástí ocenění podniku. Finanční analýza má za úkol prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit stavební kameny pro finanční plán. Je hledána odpověď na otázku, jaká je finanční situace podniku k datu, kdy je podnik oceňován, jaký byl historický vývoj a co může být očekáváno od blízké budoucnosti (Mařík, 2010, str. 96). Je východiskem rozhodovacího procesu, který reaguje na silné a slabé stránky finanční situace, hledá co nejúčinnější řešení v oblasti finančních zdrojů a užití, umožňuje odpovědně formulovat finanční cíle a prostředky pro příští období ve finančním plánu (Konečný, 2007, str. 174). Pramenem údajů jsou běžně dostupná data, jež poskytují finanční výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow, příloha, výroční správa, výroky auditora, případně údaje z účetnictví (manažerské, finanční) jsou-li dostupné (Synek, 2003, str. 353). Postup finanční analýzy v rámci ocenění podniku (Mařík, 2007, str. 96): 1. 2. 3. 4. 2.2.1

Prověření správnosti a úplnosti vstupních dat, Sestavení analýzy základních účetních výkazů, Výpočet a vyhodnocení všech potřebných (poměrových, absolutních) ukazatelů, Zpracování a zhodnocení všech dosažených výsledků. Rozdílové ukazatele

Z absolutních ukazatelů lze dopočítat vybrané charakteristiky tzv. rozdílových ukazatelů. Jedním z klíčových rozdílových ukazatelů je ukazatel čistého pracovního kapitálu (ČPK). Čistý pracovní kapitál měří velikost relativně volné částky kapitálu, která není vázána na krátkodobé závazky. Je také vyžadován v souvislosti se stanovením potenciálního výnosu pro akcionáře při výpočtu tzv. free cash flow, ten je potřeba u výnosových modelů pro stanovení tržní hodnoty podniku (Kislingerová, 2001, str. 64). Rozdílové ukazatele se vypočítají jako rozdíl určité položky aktiv s určitou položkou pasiv (Růčková, 2010, str. 41). Čistý pracovní kapitál může být chápán také jako část prostředků, které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokračovat v jeho činnosti, pokud by byl nucen splatit převážnou část nebo všechny svoje krátkodobé závazky. Tento ukazatel má velmi blízko k likviditě. Svou konstrukcí má nejblíže k běžné likviditě, ta je konstruována stejně, ovšem v tomto případě jde o poměrový ukazatel. Tento ukazatel je tudíž také měřítkem likvidity (Růčková, 2010, str. 50). Vzorec č. 1

[7]

11

2.2.2

Poměrové ukazatele

Analýza poměrových ukazatelů je základem finanční analýzy. Tento typ ukazatelů vzniká jako podíl dvou absolutních ukazatelů (Synek, 2003, str. 354). K tomu, aby bylo možno analyzovat vzájemné vazby a souvislosti mezi ukazateli, dáváme jednotlivé absolutní hodnoty do vzájemných poměrů, vznikají tak poměrové ukazatele (Kislingerová, 2001, str. 68). V prvé řadě je důležité položit si otázku, jestli je finanční zdraví podniku na takové úrovni, aby mu zajistilo bezprostřední přežití. Odpověď je možné nalézt prostřednictvím krátkodobé likvidity (výpočtu). Jako další diskutabilní otázka se nabízí: Jak je podnik schopen hradit dlouhodobé závazky. V této situaci jsou k dispozici ukazatele, které vypovídají o dlouhodobé finanční rovnováze. Tyto dva výše zmíněné ukazatele vypovídají o finanční stabilitě podniku. Po zodpovězení předchozího přichází na řadu otázka z oblasti výnosnosti podniku. Výnosnost podniku je měřena ukazateli rentability (Mařík, 2007, str. 102). Konstrukce ukazatelů pro finanční analýzu (Synek, 2003, str. 356): o o o o

Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti a finanční stability Ukazatele výnosnosti (rentability, ziskovosti).

2.2.2.1 Ukazatele likvidity Cílem těchto ukazatelů je měřit schopnost firmy vyrovnat své splatné závazky, tzn. odpovědět na otázku, jestli je společnost schopna splatit své závazky, když nastane doba jejich vypořádání (Synek, 2003, str. 356). V podmínkách tržní ekonomiky nemůže fungovat podnik, který není schopen dostát svým závazkům. Podnik musí být nejen rentabilní, ale i likvidní, tzn. disponovat likvidními aktivy na pokrytí splatných závazků (Kislingerová, 2001, str. 74). Běžná likvidita Tento ukazatel měří platební schopnost podniku za kratší období. V čitateli jsou zohledněna všechna oběžná aktiva, ve jmenovateli jsou obsaženy všechny závazky splatné do jednoho roku. Standardní hodnotou tohoto ukazatele je hodnota pohybující se v intervalu 1,5 – 2,5. Čím je hodnota vyšší, tím menší je riziko platební neschopnosti. Ovšem nutno podotknout, že příliš vysoká hodnota oběžných aktiv snižuje výnosnost podniku (Synek, 2003, str. 356). Běžná likvidita má většinou příznivější výsledky než ostatní ukazatele likvidity, je tomu tak proto, že jsou zde zahrnuty i zásoby, které ovšem nesplňují hledisko likvidity (Kislingerová, 2001, str. 75).

12

Označována jako likvidita 3. stupně. Její hodnota vypovídá o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby přeměnil veškerá svoje oběžná aktiva v určitém okamžiku na hotovost (Růčková, 2010, str. 50). Vzorec č. 2

[9] Pohotová likvidita Tato likvidita lépe vystihuje okamžitou platební schopnost. Je to proto, že jsou v čitateli odečteny zásoby. Standardní hodnota tohoto ukazatele je v intervalu 1 – 1,5. Prahová hodnota je stanovena na hodnotě 1 (Synek, 2003, str. 356). Je označována jako likvidita 2. stupně. Platí pro ni, že by čitatel ku jmenovateli měl být 1:1, nebo případně až 1,5:1. Z těchto doporučovaných hodnot vyplývá, že pokud bude poměr 1:1, podnik se bude schopen vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat svoje zásoby. Vyšší hodnota bude vhodná pro věřitele, nikoliv pro akcionáře a vedení podniku (Růčková, 2010, str. 50). Vzorec č. 3

[9] Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita patří mezi nejpřísnější ukazatele likvidity. Jejím úkolem je měření schopnosti uhradit krátkodobé závazky právě v tento okamžik (Kislingerová, 2001, str. 76). Tato likvidita je označovaná jako likvidita 1. stupně. Vstupují do ní jen ty nejvíce likvidní položky z rozvahy. Doporučovaná hodnota je v rozmezí 0,9-1,1. Nedodržení těchto hodnot, ale striktně neznamená finanční problémy podniku, protože se u podniků poměrně často vyskytují účetní překážky, kontokorentní úvěry, které nejsou z údajů z rozvahy patrné (Růčková, 2010, str. 49). Vzorec č. 4

[1]

13

2.2.2.2 Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity mají za úkol změřit, jak efektivní je hospodaření podniku se svými aktivy. Tyto ukazatele jsou počítány pro jednotlivé skupiny aktiv, jimiž jsou: zásoby, pohledávky, fixní aktiva, oběžná a celková aktiva (Synek, 2010, str. 254). Tato skupina hodnotí vázanost kapitálu v aktivech. V této části je pracováno s ukazateli dvojího typu, a to s ukazateli počtu obratů nebo dobou obratů. Zaprvé výsledný výpočet informuje o počtu obrátek za rok a v druhém případě o počtu dní (Kislingerová, 2001, str. 71). Obrat zásob Tento ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období, obvykle tímto obdobím bývá rok. Doba obratu zásob se vypočítá jako 360 (dní) děleno počet obrátek (Synek, 2003, str. 357). Vzorec č. 5

[9] Vzorec č. 6

[11] Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, že čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím lepší je situace (Růčková, 2010, str. 60). Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv měří, jak efektivně podnik využívá svá (celková) aktiva. Udává, kolikrát se obrátí celková aktiva za rok (Synek, 2003, str. 358). Ukazatel vypovídá o rychlosti obratu aktiv a jejich přiměřenosti vzhledem k velikosti celkových výstupů podniku (Mařík, 2007, str. 106). Je jedním z klíčových ukazatelů efektivnosti. Tento ukazatel by měl být co nejvyšší, tj. minimální úroveň 1 (Kislingerová, 2001, str. 71). Vzorec č. 7

[9] Vzorec č. 8

[9]

14

2.2.2.3 Ukazatele zadluženosti Měří rozsah, v jakém podnik využívá k financování dluhu (Synek, 2010, str. 254). Podstatou této analýzy je vyhledat optimální vztah mezi vlastním a cizím kapitálem, tzn. kapitálová struktura. Tento ukazatel porovnává rozvahové položky a na jejich základě zjistí, v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizím kapitálem (Růčková, 2010, str. 57). Tento ukazatel může být označen jako míra věřitelského rizika, protože poměřuje cizí zdroje k celkovým aktivům. Lze z něj vyčíst, kolik majetku kryje cizí zdroje (Kislingerová, 2001, str. 74). Ukazatel věřitelského rizika (zadluženost) je nutné posuzovat v souvislosti s celkovou výnosností podniku a také v souvislosti se strukturou cizího kapitálu (Růčková, 2010, str. 58). Vzorec č. 9

[7] Ukazatel úrokového krytí je jednou z klíčových charakteristik zadluženosti. Jeho charakteristikou je: kolikrát může klesnout zisk, aby byl podnik ještě stále schopen „obsloužit“ (pokrýt) cizí zdroje na stávající úrovni. Jestli bude jeho vypočtená hodnota dosahovat hodnoty 1, znamená to, že vše co podnik vyprodukuje, bude sloužit k úhradě úroků pro věřitele (Kislingerová, 2001, str. 74). Tento ukazatel slouží k tomu, aby bylo zjištěno, do jaké míry je dluhové zatížení únosné. Jeho optimální úroveň cca 7 (Mařík, 2007, str. 104). Je považován za jeden z ukazatelů finanční stability. Prahová hodnota je číslo 1, cílová hodnota by měla být podstatně vyšší (Synek, 2003, str. 359). Ukazatel udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Vymezuje jak velký je bezpečnostní polštář pro věřitele. V zahraničí je doporučovaná hodnota trojnásobek nebo i více. Tato výše hodnoty proto, že po uhrazení úroků z dluhového financování by měl podniku zůstat ještě dostatečný efekt pro akcionáře (Růčková, 2010, str. 59). Vzorec č. 10

[7]

15

2.2.2.4 Ukazatele rentability Tyto ukazatele zobrazují výnosnost podniku (Mařík, 2011, str. 105). Poměřují konečný efekt, který je dosažen činností podniku k určitému vstupu. Jedná se buď o celková aktiva, vlastní kapitál nebo tržby (Kislingerová, 2001, str. 69). Na tento typ ukazatelů je nejvíce soustředěna pozornost akcionářů a potenciálních investorů (Růčková, 2010, str. 51). Rentabilita (výnosnost) celkových aktiv (ROA) Základním měřítkem výnosnosti je rentabilita úhrnných vložených prostředků (ROA). Tento ukazatel měří, jaký efekt připadá na jednotku majetku, který je zapojen do podnikatelské činnosti. Bývá využíván ve vazbě k ukazateli EVA *7+ (Kislingerová, 2001, str. 69). Vzorec č. 11

[9] Rentabilita (výnosnost) vlastního jmění (ROE) Tato rentabilita měří výnosnost vlastního kapitálu. Jedná se o to, kolik zisku připadne na jednu korunu vlastního kapitálu. Patří do skupiny těch ukazatelů, které měří efekt z investovaného kapitálu *7+ (Kislingerová, 2001, str. 69). Vzorec č. 12

[9] 2.2.3

Souhrnné indexy hodnocení

Altmanův model Vychází z propočtu indexů celkového hodnocení. Je stanoven jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha. Největší váhu má rentabilita celkového kapitálu (ROA). Záměrem Altmanova modelu bylo zjistit, jak odlišit firmy bankrotující od těch, u nichž je pravděpodobnost bankrotu minimální (Růčková, 2010, str. 73). Altmanův model pro společnosti, které nepatří do skupiny firem veřejně obchodovaných na burze (Růčková, 2010, str. 73): Vzorec č. 13

Z = 0, 717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0,42 x4 + 0,998 x5

[11]

16

kde

[13] [13] [13] [13] [13]

Interpretace výsledků (Růčková, 2010, str. 73): o o o

Hodnoty nižší než 1,2 Hodnoty od 1,2 do 2,9 Hodnota nad 2,9

pásmo bankrotu pásmo šedé zóny pásmo prosperity

Index důvěryhodnosti IN 95 Vzorec č. 14

IN = 0,22 *

+ 0,11 *

+ 8,33 *

+ 0,52 *

+ 0,10 *

+ 16,80 *

[13]

Kde (Marinič, 2008, str. 93): A CZ ZUD U T O KZ KBU ZPL

aktiva cizí zdroje zisk před úroky a daněmi nákladové úroky výnosy oběžná aktiva krátkodobé závazky krátkodobé bankovní úvěry závazky po lhůtě splatnosti

Kritéria hodnocení tohoto indexu (Marinič, 2008 str. 93): IN > 2

dobré finanční zdraví

1 > IN < 2

potenciální finanční problémy

IN < 1

podnik ve špatné finanční situaci

17

2.3 Strategická analýza Hlavní funkcí strategické analýzy je vymezení celkového výnosového potenciálu oceňovaného podniku. Podnik disponuje vnějším a vnitřním potenciálem a na těchto je výnosový potenciál závislý. Vnější potenciál vyjadřují šance a rizika, které nabízí odvětví, ve kterém se oceňovaný podnik vyskytuje. Cílem analýzy vnitřního potenciálu je zjištění jak je podnik schopen zužitkovat nabízené šance vnějšího prostředí a vypořádat se s podstupovanými riziky (Mařík, 2007, str. 56). Postup strategické analýzy (Mařík, 2011, str. 58): 1. Relevantní trh (analýza a prognóza) a) Vymezení relevantního trhu b) Základní data o trhu o Odhad velikosti relevantního trhu (hmotné a hodnotové jednotky) o Vývoj trhu v čase (alespoň 5 posledních let) o Případná segmentace trhu c) Analýza atraktivity trhu o Šance a rizika na trhu o Podklady pro stanovení rizikové přirážky pro diskontní míru d) Prognóza vývoje trhu 2. Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku a) Stanovení dosavadních tržních podílů oceňovaného podniku b) Identifikace konkurentů c) Analýza vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly d) Prognóza tržních podílů 3. Odvození závěrů k perspektivnosti podniku a prognózy tržeb oceňovaného podniku

2.4 SWOT analýza SWOT analýza využívá závěrů předchozích analýz. Jejím cílem je identifikace hlavních silných a slabých stránek podniku a porovnává je s hlavními vlivy z okolí podniku, resp. příležitostmi a ohroženími a směřuje k syntéze jako východisku pro formulaci strategie (Sedláčková, 2006, str. 91). Přístup SWOT analýzy rozlišuje dvě charakteristiky vnitřní situace podniku, silné a slabé stránky, a dvě charakteristiky vnějšího okolí, příležitosti a hrozby (Sedláčková, 2006, str. 91).

18

Postup při realizaci SWOT analýzy (Sedláčková, 2006, str. 91): 1. Identifikace a předpověď hlavních změn v okolí podniku, k němuž poslouží závěry mnoha provedených analýz. Zvláštní pozornost je vhodné věnovat hybným změnotvorným silám a klíčovým faktorům úspěchu. 2. S využitím závěrů jednotlivých částí analýzy vnitřních zdrojů a schopností podniku identifikovat silné a slabé stránky podniku a specifické přednosti. 3. Posoudit vzájemné vazby jednotlivých silných a slabých stránek na jedné straně, hlavních změn v okolním prostředí podniku na straně druhé. K tomu lze využít diagram SWOT analýzy. Podstatou této analýzy je definování silných a slabých stránek podniku, příležitostí a hrozeb v okolí. Tyto klíčové faktory jsou po té verbálně charakterizovány, případně ohodnoceny, ve čtyřech kvadrantech tabulky SWOT (Keřkovský, 2006, str. 120).

2.5 Finanční plán Ve finanční plánování zahrnuto rozhodování o způsobu financování (investic, běžné činnosti), o investování kapitálu s cílem jeho zhodnocení o peněžním hospodaření. Cílem finančního plánování je splnění obecného finančního cíle podniku, tj. maximalizace jeho tržní hodnoty (Synek, 2010, str. 176): o o o o

Analýzu finanční situace, Plán tržeb, Plán cash flow, Plánovou rozvahu.

Finanční plán má za úkol konkretizovat a kvantifikovat finanční rovnováhu (zajištění potřebné likvidity) a dostatečný zisk před zdaněním. Pro tento plán je výchozí dosavadní vývoj, úroveň podniku vycházející z finanční analýzy, odhad vývoje prodeje a předpověď vývoje ekonomického prostředí (Konečný, 2007, str. 168).

2.6 Oceňování podniku Problematika oceňování patří mezi důležité oblasti finančního řízení podniků. Stanovení hodnoty podniku je jednou z důležitých manažerských nástrojů řízení podniku, protože otázka hodnoty firmy je významným kritériem při taktickém řízení společnosti a také pro mnoho dlouhodobých strategických rozhodnutí managementu (Dluhošová, 2008, str. 146). Důležité je vymezení pojmů cena a hodnota. Cena je konkrétní zaplacená částka za podnik v určitém okamžiku a daném místě. Hodnota podniku je částka bez ohledu na dané okolnosti prodeje či nákupu. Tato hodnota vyjadřuje částku, kolem které by se měla cena pohybovat. Dojít k této hodnotě je cílem ocenění. Tato hodnota je výsledkem kombinování hodnot, které jsou získány z celé řady oceňovacích postupů, jež vycházejí z různých teoretických a metodologických východisek.

19

Tato výsledná získaná hodnota je ve finále ovlivněna rozsahem a kvalitou dat a informací o podniku, dále metodou, která bude použita a časovým intervalem (Dluhošová, 2008, str. 146). Existuje celá škála důvodů, proč podnik ocenit např.: koupě a prodej podniku, vklad do nově zakládaného podniku, splynutí nebo rozdělení podniku, rozhodování o sanaci nebo likvidaci podniku, emise cenných papírů (akcií), vstup firmy na burzu, poskytování úvěrů, ocenění majetkových účastí společníků, ocenění pro účely zdanění, záruky úvěrů nebo uzavření pojistných smluv (Dluhošová, 2008, str. 146). Základní metody pro oceňování podniku (Mařík, 2011, str. 37): 1. Výnosové metody o Metoda diskontovaných peněžních toků (DFC) o Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA) o Metoda kapitalizovaných čistých výnosů o Kombinované výnosové metody 2. Tržní metody o Ocenění na základě tržní kapitalizace o Ocenění na základě srovnatelných podniků o Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu o Ocenění na základě srovnatelných transakcí o Ocenění na základě odvětvových multiplikátorů 3. Majetkové metody o Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen o Substanční hodnota na principu reprodukčních cen o Substanční hodnota principu úspory nákladů o Likvidační hodnota o Majetkové ocenění na principu tržních hodnot

2.6.1

Metody výnosové

Podstatou těchto výnosových metod jsou budoucí užitky, které jsou měřeny různými způsoby a jsou převáděny na současnou hodnotu. Tyto metody jsou jak dynamické, tak statické (Wöhe, 2007, str. 541). Tyto metody jsou založeny na stanovení hodnoty kapitálu (celkového, vlastního) jako současné hodnoty budoucích peněžních toků (Dluhošová, 2008, str. 147).

20

2.6.1.1 Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA) Ekonomická přidaná hodnota je ukazatel, která lze využít ve finanční analýze, řízení podniku a oceňování podniku. Jedná se v podstatě o nástroj (ukazatel) výnosnosti, který ovšem nahrazuje již běžně používané ukazatele disponující určitými nedostatky (Kislingerová, 2001, str. 145). Základním princip ekonomické přidané hodnoty je to, že měří ekonomický zisk. Ekonomický zisk je v tomto případě dosažen jen, pokud dojde k úhradě nejen běžných nákladů, ale i nákladů na kapitál (vč. nákladů na vlastní kapitál). Pokud podnik vykazuje kladný účetní zisk, vykazuje i ekonomický zisk pouze, je-li účetní zisk větší než náklady na vložený vlastní kapitál (Mařík, 2007, str. 283). Základní výpočet ukazatele EVA (economic value added) Tento ukazatel je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku, který je snížený o náklady kapitálu jak vlastního, tak i cizího (Mařík, 2007, str. 284). Vzorec č. 15

[10] NOPAT

zisk z operační činnosti podniku po dani (net operating profit after taxes)

Capital

kapitál vázaný v aktivech, která slouží operační činnosti podniku, v konceptu ekonomické přidané hodnoty se tento výraz označuje zkratkou NOA (net operating assets-čistá operační aktiva)

WACC

průměrné vážené náklady kapitálu (weighted average cost of capital)

Konkrétní výpočet ekonomické přidané hodnoty za rok t je prováděn (Mařík, 2010, str. 285): Vzorec č. 16

[14] Vzorec č. 17

[1] Než jsou dosaženy do výpočtu tyto vstupní základní veličiny, je zapotřebí převést účetní data na ekonomická. Je potřeba vyjít z účetního modelu, ovšem ukazatel EVA slouží vlastníkům, a proto je třeba ho převést na ekonomický model, aby co nejpřesněji odrážel ekonomickou realitu podniku (Mařík, 2010, str. 286).

21

Výpočet NOA Výchozím pro výpočet NOA je rozvaha. V rozvaze jsou upravovány tyto okruhy (Mařík, 2010, str. 286): o o o o

Z celkových aktiv je zapotřebí vydělit neoperační aktiva Aktiva je vhodné snížit o neúročený cizí kapitál Vyloučení mimořádných položek Účetní aktiva je potřeba převést na “skutečná” aktiva

EVA jako nástroj ocenění Základní schéma výpočtu metody EVA *1]: ist operační aktiva (net operating assets-NOA) +Tržní přidaná hodnota (market value added-MVA) = Tr ní hodnota operačních aktiv + Tržní hodnota neoperačních aktiv - Tržní hodnota úročených aktiv = Tr ní hodnota vlastního kapit lu V prvním kroku je vypočtena hodnota pro vlastníky a věřitele, po odečtení cizího kapitálu je získáno ocenění podniku pouze pro vlastníky (Mařík, 20010, str. 295). Postup při ocenění metodou EVA *1+ a) Plánovaná roční výše ekonomické přidané hodnoty Vzorec č. 18

Vzorec č. 19

b) Výpočet hodnoty podniku Vzorec č. 20

Vzorec č. 21

22

Vzorec č. 22

[14] MVA Kde: Hn

hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto)

EVAt

EVA v roce t

NOA0

čistá operační aktiva k datu ocenění

WACC

průměrné vážené náklady kapitálu

D0

hodnota úročených dluhů k datu ocenění

A0

ostatní, tj. neoperační aktiva k datu ocenění

2.6.1.2 Metoda diskontovaných peněžních toků (DFC) Metoda DFC-Entity Tato metoda je založena na odhadu budoucích volných peněžních toků. Peněžní tok je jedním z důležitých měřítek při oceňování podniku (Dluhošová, 2008, str. 148). Zde je oceňován celkový kapitál. Volný peněžní tok pro vlastníky i věřitele FCFF je diskontován nákladem celkového kapitálu WACC. Cílem této metody je tržní ocenění celkového kapitálu podniku (Dluhošová, 2008, str. 149). Kalkulovan úrokov míra na úrovni prům rných v ených n kladů na kapit l Vzorec č. 23

[14]

23

Kde: nCK

očekávaná výnosnost do doby splatnosti u cizího kapitálu vloženého do podniku (= náklady na cizí kapitál)

d

sazba daně z příjmu platná pro oceňovaný subjekt (náklady CK by ale měly být sníženy o daňový štít jen tehdy, pokud jsou v daném případě splněny podmínky daňové uznatelnosti úroků podle zákona o dani z příjmů a podnik má pro jejich uplatnění dostatečný výsledek hospodaření)

CK

tržní hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku (ale pouze úročeného)

NVK(Z)

očekávaná výnosnost vlastního kapitálu oceňovaného podniku (= náklady na vlastní kapitál) při dané úrovni zadlužení podniku

VK

tržní hodnota vlastního kapitálu

K

celková tržní hodnota investovaného kapitálu, K = VK+CK

Výpočet pomocí metody DFC entity spočívá ve dvou krocích, a to určení celkové hodnoty podniku a výpočtu výnosové hodnoty vlastního kapitálu. Celkovou hodnotou podniku je rozuměna výnosová hodnota investovaného kapitálu. Tato hodnota je dosažena diskontováním peněžních toků, které plynou z hlavního provozu podniku (Mařík, 2011, str. 177). Celková hodnota podniku (Hb = hodnota brutto)

[6]

Vzorec č. 24

[1] FCFFt

volné cash flow do firmy v roce t

ik

kalkulovaná úroková míra

n

počet let předpokládané existence podniku

V praxi je často používána dvoufázová metoda. Tato metoda určuje hodnotu podniku jako součet diskontovaného cash flow v prvním období a pokračující hodnoty (Konečný, 2007, str. 172). Vzorec č. 25

[14] Výpočet pokračující hodnoty pomocí Gordonova vzorce [14]

24

Odhad voln ho cash flow pro rok T + 1 * (1 + g)

[14]

Kde: T

délka první fáze v letech

PH

pokračující hodnota

ik

kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu

g

předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během celé druhé fáze, tj. do nekonečna

FCFF

volný peněžní tok do firmy

Dále je počítána výnosová hodnota vlastního kapitálu. Hodnota brutto se poníží o výši úročených dluhů k datu ocenění. V konečné fázi jsou k této hodnotě připočítána neprovozní aktiva k datu ocenění (Damodaran, 2002).

[1] U metod diskontovaného cash flow je vždy východiskem volný peněžní tok (FCF). V souvislosti s metodou DFC entity je volným peněžním tokem rozuměno tvorba peněžních prostředků, které slouží vlastníkům (dividendy) a věřitelům (splátky úvěrů a úroků). Tyto peněžní toky můžou být také označeny jako FCFF (Mařík, 2011, str. 170). K zjištění výsledné hodnoty podniku je využito (Mařík, 2011, str. 201): Hodnota brutto („provozní“) - Hodnota úročeného cizího kapitálu (ke dni ocenění) = Hodnota vlastního kapit lu („provozní“) + Hodnota aktiv, která nejsou provozně nutná (ke dni ocenění) = Výsledn hodnota vlastního kapit lu

25

3 METODIKA Ke zpracování diplomové práce je využito kvantitativních a logických metod. Vybranými kvantitativními metodami jsou strukturovaný rozhovor a dotazník. V oblasti logických metod byly využity metody analýzy a syntézy. Součástí této metodologie byl primární a sekundární výzkum. V první části diplomové práce je zpracována literární část. V literární rešerši jsou vymezeny jednotlivé postupy související s tématem práce. Podle těchto osnov je postupováno v praktické části. Hlavní důraz je kladen na vymezení jednotlivých metod oceňování podniku, které budou konkrétně využity. Po zpracování literární rešerše je postoupeno k praktické části. Cílem vlastní práce je tedy stanovit hodnotu Obchodní společnosti Slokov, a.s. Praktická část diplomové práce započala ve zkoumání dané problematiky související s oceňováním podniku a ve sběru dat. Potřebné materiály byly poskytnuty účetním oddělením, managementem a generálním ředitelem Obchodní společnosti Slokov, a.s. Pro potřeby diplomové práce jsou z pohledu účetnictví nezbytné data jako rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz peněžních toků a příloha k účetní závěrce. Tyto materiály byly využity k vypracování finanční analýzy a konečného ocenění Obchodní společnosti Slokov, a.s. Managementem byly poskytnuty zdroje, které se týkaly vnitřního a vnějšího prostředí a hlavních konkurentů. Pomocí těchto podkladů byla zpracována strategická analýza a naplánován vývoj odvětví v kusech produkce. Ostatní data byla vyhledána prostřednictvím internetových stránek. Vše se odvíjí od strategické analýzy, ve které došlo k analýze společnosti Slokov, a.s. ať už jako samotného subjektu, tak i ve vztahu ke konkurenci. Byl vymezen relevantní trh, na kterém podnik působí a stanoveni hlavní konkurenti. Podnikově byly vymezeny silné/slabé stránky a příležitosti/hrozby pomocí SWOT analýzy. Analyzovala se produkce za odvětví v období 2005 – 2010. S využitím analýzy časové řady byl predikován vývoj trhu na tři léta dopředu (období 2011 – 2013). Stanovením obchodního podílu společnosti na trhu je určen její podíl na produkci v kusech. V této části je využita i dotazníková forma prostřednictvím skupinového sezení s manažery, jejíž výstupy jsou prezentovány v analýze vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly. Na strategickou analýzu navazuje finanční analýza. Tímto krokem dojde k prozkoumání finančního zdraví podniku s využitím vybraných rozdílových a poměrových ukazatelů. Finanční zdraví podniku je analyzováno za období 2005 - 2010. Pro potřeby oceňování byly dále rozděleny aktiva společnosti Slokov, a.s. na provozně nutná. Na tuto část navazuje analýza a prognóza generátorů hodnoty. Pomocí této metody jsou prognózovány tržby podniku, provozní zisková marže, pracovní kapitál a v poslední fázi této časti analyzovány a predikovány investice do kapitálu provozně nutného.

26

Dalším krokem je určení nákladů na kapitál, prostřednictvím kterého jsou určeny průměrné vážené náklady na kapitál. V této fázi je podnik již předběžně oceněn pomocí vypočtených generátorů hodnoty. Výsledkem je předběžná výnosová hodnota společnosti Slokov a.s. Prostřednictvím těchto dílčích analýz je postoupeno k samotnému ocenění podniku. Pro stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. byly vybrány dvě výnosové metody. Konkrétně se jednalo o metodu diskontovaného cash flow (DCF entity) a metodu ekonomické přidané hodnoty (EVA). V diskusi jsou rozebrány dílčí výsledky práce, určeny stanoviska pro podnik a navrhnuty možné varianty řešení.

27

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Strategická analýza Součástí této strategické analýzy jsou i výstupy ze skupinového sezení ve společnosti Slokov, a.s. Jelikož se k zpracování strategické analýzy nabízela i forma dotazníková, byla zde využita. Ovšem z počátku nebyla brána jako objektivní, jelikož odvisela pouze od vypovídání generálního ředitele společnosti. Aby bylo možno tento způsob vyhodnocování použít, je tato metoda zobjektizována. Tzn., proběhlo skupinové sezení v podniku s několika členy společnosti (generální ředitel, manažer pro kooperační vztahy, manažer technického rozvoje, vedoucí ekonomického oddělení a vedoucí oddělení plánování výroby) na základě vypracované osnovy skupinového sezení (viz příloha č. 1). Bylo postupováno přesně podle tohoto konceptu a finálním výstupem je jeho vyhodnocení pomocí tabulek a komentářů v těchto částech strategické analýzy:  

Analýza atraktivity trhu, Analýza vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly.

Představení Obchodní společnosti Slokov, a.s. Tato společnost vznikla v roce 1995. Nejdříve fungovala jako obchodní organizace, která se zabývala v převážné většině prodejem topenářských výrobků a výrobků výrobního družstva Slokov Hodonín. V roce 2001 ukončilo výrobní družstvo svoji činnost a členové představenstva Obchodní společnost Slokov, a.s. se rozhodli odkoupit licenci na výrobu těchto kotlů. Tímto Obchodní společnost Slokov, a.s. pokračovala již v padesátileté tradici, která spočívala ve výrobě teplovodních kotlů VARIANT SL na tuhá paliva [19]. Zaměření tohoto podniku se od svého založení soustředí na výrobu topenářské techniky. Jedná se o širokou škálu výrobků. V průběhu let byla rozšířena výroba od teplovodních kotlů na spalování dřeva, elektrokotlů až po kotle automatické. Tyto výrobky se vyznačují svou kvalitou a dlouhověkostí. Za léta své působnosti si společnost Slokov vybudovala určitou prestiž. Poptávka po jejich produktech se rozšířila nejen do celé České republiky, ale i do zahraničí [19]. Nabízený sortiment [19]:     

Kotle na uhlí (Variant SL 27, 33, 40), Kotle na dřevo (Variant SL 17D, 22D, 35D), Automatické kotle (Variant SL 12 A, 33 A, 70 A), Elektrokotle (SL Elektro 8, 10, 15, 18, 23, 26, 30), Krbová kamna (SL 7 D LUX).

28

4.1.1

SWOT analýza

Siln str nky podniku:  V současné době spotřebitelská veřejnost společnosti Slokov provozuje víc jak sto tisíc kotlových jednotek v šesti typech. Toto prostředí spotřebovává 90 % výroby společnosti na obnovu uvedených topných jednotek.  Už pátou generaci jsou kotle vybaveny stejnými připojovacími parametry, což je základní výhoda pro výměnu těchto zdrojů (kotlů).  Podnik rozšířil sortiment výrobků o kotle menších výkonů. Tyto topné jednotky už jsou k dispozici na trhu.  Výrobky této společnosti se dříve obchodovaly pouze na českém trhu. Celou kapacitu vyčerpával vnitřní trh. Postupem času došlo k rozšíření a výrobky se začaly distribuovat i do zahraničí. Zvýšila se výrobní kapacita. Další výrobu zajistily kooperující podniky. Účast na zahraničním trhu zajistila výroba splňující evropské normy a cenová hladina (výsledek racionalizace).  V současné době expanduje zájem zemí, jako je Polsko a Balkán, o kotle všech typů včetně elektrokotlů.  V současnosti má společnost Slokov, a.s. vypracovaný a instalovaný výrobně-vývojový potenciál. Jedná se o vývoj dokumentace a výroby. Slab str nky podniku:  Podnik vidí jako potřebné dobudovat úspornou a výkonnější technologii. Tímto je konkrétně myšlena úspornější a výkonnější technologie v oblasti svařování a tvarování plechů.  V oblasti topenářské techniky je na trhu velmi malá rezerva odborných pracovníků pro sváření. Co se vlastní výchovy svářečů týče, jeví se jako pomalá.  Jako podstatná slabina je viděna oblast cen. Hlavně je brána na zřetel kolísavost cen základních materiálů a energií. Příle itosti:  Společnost připravuje nové typy kotlů. Ve vývoji jsou kotle pro pyrolytické1 spalování dřevní hmoty.  Nabízející se možnost veletrhů v zahraničí. Zesílení tlaku na veletrhy (Polsko, Balkán). Hrozby:  V dnešní době došlo k poklesu investiční výstavby.  Neexistence zákona o životním prostředí. Nejsou plány pro čerpání energetických zdrojů, jako je uhlí a dřevo. 1

Spalování dříví na bázi zplyňovací

29

4.1.2

Relevantní trh (analýza vnějšího potenciálu)

a) Vymezení relevantního trhu V případě vymezení trhu by se dalo komplexně uvažovat jako o trhu s topenářskou technikou, ovšem tento trh nabízí celou škálu výrobků a nebylo by vhodné brát jej například v souvislosti s výpočtem podílu podniku na trhu apod. Z tohoto důvodu byl za trh vybrán pouze trh s kotli. Relevantním trhem této společnosti je trh ocelových teplovodních kotlů na pevná paliva do výkonu 50 kW. Na tomto trhu jsou tedy soustředěny výrobky jednotlivých firem o srovnatelném výkonu (kW) a „téměř“ stejných cenových relací. Z územního hlediska je zaměření soustředěno na celou Českou republiku. Dodávky do jednotlivých krajů ČR jsou rozděleny procentuálně (Praha, Středočeský kraj,…). Segment trhu je ovlivněn faktorem přístupnosti ušlechtilých energií (plyn a elektřina) a hlavně faktorem sociálním. Hnědé uhlí je dostupné a jeho distribuce je možná i do méně přístupných míst. Toto palivo je dále mimo dřevo nejlevnějším energetickým zdrojem pro vytápění. Proto ho používají především sociální vrstvy obyvatelstva s nejnižšími příjmy. b) Základní data o trhu V současné době se touto výrobou zabývá v České republice celkově osm výrobců. Distribuce je prováděna prostřednictvím přímého prodeje spotřebiteli u výrobce nebo montážním firmám nebo využitím dodávek do odborných velkoobchodů. Objemy zboží tj. ocelových kotlů na pevná paliva do výkonu 50 kW na trhu budou uváděny v kusech, protože celkový finanční objem nelze vysledovat a s ohledem na technický a cenový vývoj by nevyjadřoval podstatu potřeb trhu. Tyto kotle jsou používány pro ústřední vytápění bytů a rodinných domů tepelnou energií získanou z hnědého uhlí. Velikost relevantního trhu Celková spotřeba uvedených výrobků je v současné době cca 16 tisíc kusů za rok. Vývoj trhu v čase Výroba tohoto sortimentu byla v ČR zahájena v padesátých letech minulého století. Největší prodej byl uskutečněn v roce 1985, kdy bylo na tomto trhu prodáno celkem 112 140 kusů kotlů. Od té doby prodej trvale klesal vlivem rozvoje vytápění pomocí plynových a jiných kotlů.

30

Graf 1: Vývoj

trhu v čase

Vývoj trhu v čase Množství v ks

25000 20000

21400

15000

10000

14800

14848

15911

16063

2007

2008

2009

2010

5000 0 2006

Vývoj v letech Zdroj: Statistika asociace topenářské techniky

Mírný nárůst prodeje v letech 2009 a 2010 byl zapříčiněn zvýšením cen plynu a elektřiny, proto částečný návrat k vytápění pomocí teplovodních kotlů na tuhá paliva.

Tab1. Objemy relevantního trh v ČR Relevantní trh (ČR) Rok Název společnosti SLOKOV ATMOS OPOP DAKON G-TEAM JAKOS ŽDB GROUP ATOMA ROJEK celkem

2006

2007

2364 21 400

2364 14 800

2008 v ks 1970 0 3315 9074 212 260 17 0 0 14 848

2009

2010

1650 1513 3502 6873 192 407 0 874 900 15 911

1970 1062 2852 8185 201 308 0 720 765 16 063

Zdroj: Statistika asociace výrobců topenářské techniky, interní data

31

c) Analýza atraktivity trhu  Růst trhu Tento trh je v současnosti stabilizovaný. Má tendenci v posledních letech růst, tento růst je ovšem pozvolný, nikoliv prudký. V této situaci by tedy nemělo hrozit riziko nenadálých zvratů a pro podniky by nemělo být tak finančně náročné udržet si pozici na tomto trhu. 

Velikost trhu

Velikost trhu je postačující. 

Síla konkurence

V této oblasti by se dalo hovořit o průměrné intenzitě konkurence. 

Možnost substituce, bariéry vstupu

Substituce jsou v této oblasti vysoké. Možností přívodu tepla do objektu je velké množství. Ovšem liší se jak cenově, tak i šetrností k životnímu prostředí. Co se týče překážek vstupu na trh, není jich tolik jako v jiných odvětvích. Ale za zmínku určitě stojí dodržování předepsaných norem (z pohledu životního prostředí). Momentálně se více a více zvyšují nároky na vyráběný sortiment z pohledu ochrany životního prostředí. Jako podpůrný nástroj pro toto dodržování se nabízel například projekt „Zelená úsporám“. Další překážkou může být například vliv cla (zahraničí). Jiným problémem by mohlo být začlenění se do stávajícího trhu s novým výrobním sortimentem. Výrobci na tomto trhu již mají rozděleno pokrytí stávající poptávky a možný nový konkurent by možná neuspěl jen z toho důvodu, že jej spotřebitelé neznají a preferují svou oblíbenou značku, u které mají ověřenou kvalitu.  -

Struktura zákazníků Osobní odběr Montážníci Velkoobchody Zahraničí



Základní forma trhu z hlediska konkurence

Jedná se o trh s několika dodavateli, a co se týče počtu odběratelů, je jich několik. Tato forma trhu vypadá následovně: Oligopol/Oligopson.

32

Tab2. Analýza vnějšího potenciálu- atraktivita trhu Kritérium

Váha

Bodové hodnocení kritéria atraktivity Body Negativní Průměr Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6

Váha × Body

Růst trhu

3

x

5

15

Velikost trhu

2

x

5

10

Intenzita konkurence

3

x

3

9

Průměrná rentabilita

2

x

2

4

Bariéry vstupu

1

x

2

2

Moţnosti substituce

1

x

5

5

Citlivost na konjunkturu

1

x

5

5

Struktura zákazníků

2

x

5

10

Vlivy prostředí

1

x

5

5

Celkem Maximální počet bodů: Dosažený počet bodů: Hodnocení:

16

65 96 65 68%

Zdroj: Materiály (Mařík 2007), výsledky-skupinové sezení ve společnosti Slokov, a.s.

d) Prognóza trhu (predikce 2011-2013) Pro predikci vývoje trhu s teplovodními kotli byla zvolena analýza časových řad. V případě tohoto trhu nelze z důvodu absence určitých dat zpracovat predikci v podobě tržeb. Po osobní konzultaci se správcem Statistiky asociace výrobců topenářské techniky nelze tato potřebná data získat. Předpověď vývoje trhu se bude opírat o analýzu časové řady dosavadního vývoje objemů na trhu. Z tohoto pohledu je to možné, protože jak již bylo řečeno, trh je složen z výrobců, kteří vyrábějí obdobné produkty (výkon, typ, provedení,…) a jejich ceny se přibližují (jsou téměř shodné). Dosavadní vývoj byl vyrovnán lineární funkcí. Pomocí této analýzy bylo zjištěno, že celkové objemy produkce budou stoupat v jednotlivých letech o hodnotu 607,5 (608) kusů. Tímto způsobem byla provedena prognóza pro léta 2011 až 2013.

33

Graf 2: Analýza

časové řady

Analýza časové řady Objemy na trhu

16100

15900 15700

y = 607,50x - 1 204 860,17 R² = 0,84

15500 15300 15100 14900 14700 2008

2009

2010

Roky Zdroj: Vlastní výpočty

V následující tabulce jsou k dispozici vypočtené hodnoty objemů produkce pro období 2011 až 2013. Tato predikce má pozitivní vývoj. Ačkoliv v jednotlivých letech nejsou hodnoty příliš vysoké, prognóza se ubírá pozitivním směrem. Málo rostoucí objemy výroby mohou být zapříčiněny jak již v současnosti, tak v budoucnosti sílícím tlakem na ochranu životního prostředí. V dnešní době je kladen důraz na zlepšení čistoty ovzduší a to jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. Tab3. Prognóza objemů v kusech Prognóza objemů na trhu v ks rok 2011 16 671

rok 2012 17 278

rok 2013 17 886

Zdroj: Vlastní výpočty

4.1.3

Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku

a) Stanovení dosavadních tržních podílů společnosti Slokov, a.s. Tab4. Vývoj podílu Obchodní společnosti na trhu (v ks) Název Rok 2006 Produkce trhu (v ks) 21400 OS SLOKOV, a.s. 2364

Dosavadní vývoj 2007 2008 2009 14800 14848 15911 2364 1970 1650

2010 16063 1970


34

Podíl Obchodní společnosti Slokov, a.s. na trhu teplovodních kotlů na tuhá paliva do výkonu 50 kW byl vypočítán jako podíl jejich objemů ku celkovému objemu produkce za relevantní trh. Z tohoto vztahu byl zjištěn procentní podíl této společnosti na trhu v jednotlivých letech 2006 až 2010, viz graf č. 3. V roce 2008 byl zaznamenán pokles o necelé 3 %. Jednou z příčin je snížení celkové produkce v odvětví, neboť v této době probíhala v české ekonomice finanční krize. Hospodářská krize měla prvopočátky již v předešlých letech, ale na domácím trhu se promítla až v průběhu roku 2008. V následujících letech procentní podíl dále klesal z důvodů již zmíněných. V posledním roce zkoumání se podíl podniku pohyboval okolo 12 %. Došlo tudíž k nárůstu o cca 2 % oproti předešlému roku. Jedním z důvodů této změny je to, že se podniku zvýšila výroba. Další příčinou zvýšení je snížení výroby některých konkurenčních podniků na trhu (např. Atmos, OPOP, Jakos). Finanční krize se Společnosti Slokov, a.s. nějak rapidně nedotkla, navíc se podniku zvýšil odbyt výrobků a tím i podíl na trhu. Což je pro podnik pozitivní zpráva. Společnost se v dnešní době spíše potýká s velkými zakázkami. Problém se naskýtá spíše v tom uspokojit výrobní kapacitu poptávkou. Tuto situaci podnik řešil z části navýšením počtu zaměstnanců a z části prostřednictvím kooperujících podniků. Tzn., společnost si našla výrobní závod, který mu pomůže prostřednictvím smlouvy dovyrobit chybějící kusy výrobků, které budou potřeba pro úplné uspokojení poptávky. Graf 3: Podíl Společnosti na trhu

Procentní podíl na trhu

Podíl Obchodní spol. Slokov v čase 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

16 13,3 11

2006

12,3 10,4

2007

2008

2009

2010


b) Identifikace konkurentů Mezi hlavní konkurenty na tomto trhu lze zařadit společnosti jako ATMOS Bělá pod Bezdězem, OPOP Valašské Meziříčí a DAKON Krnov. Tak, jak se tyto firmy podílejí na produkci celého trhu teplovodních kotlů na tuhá paliva, byly vypočítány jejich podíly na něm. Je počítáno s objemy produkce v kusech, nikoliv s tržbami v odvětví (nedostatečná data).

35

Tab5. Tržní podíly konkurentů Tržní podíly vybraných společností (v %) ATMOS OPOP DAKON

2006

2007

-

-

Rok 2008 0 22,3 61,1

2009 9,5 22 43,2

2010 6,6 17,8 51

2009 1513 3502 6873

2010 1062 2852 8185


Tab6. Produkce konkurentů v kusech Produkce v ks vybraných společností ATMOS OPOP DAKON

Rok 2006 -

2007 -

2008 0 3315 9074

Zdroj: Statistika asociace topenářské techniky

1. ATMOS Bělá pod Bezdězem Tato firma byla založena v roce 1935. V počátcích byla výroba zaměřena na zplyňovací pohonné jednotky pro auta a lodě. Dále pak zahájila výrobu kompresorů. Do dnešní doby vyvinula asi 90 typů teplovodních kotlů [18]. Společnost Atmos patří v současnosti k jednomu z předních evropských výrobců kotlových jednotek na tuhá paliva o výkonu do 50 kW. Její hlavní podstatou je export jejich výrobků do zahraničí (Německo, Rumunsko, Itálie, Francie aj.). Její další výrobky jsou například kombinované kotle na zplyňování dřeva s hořákem na pelety, na zemní plyn a extra lehký topný olej. Cílem této firmy je budování si přední pozice mezi výrobci v Evropě, jíž záleží na tradici a zkušenostech [18]. Tato společnost je nejmenší hrozbou, z vybraných firem pro analýzu hlavních konkurentů na trhu, pro společnost Slokov, a.s. Její podíl na trhu je menší [18]. 2. OPOP Valašské Meziříčí Druhým největším konkurentem společnosti Slokov, a.s. je společnost OPOP. Její vznik se datuje k roku 1994. Vznikla privatizací jako nástupnická organizace státního podniku. Navázala tak na již čtyřicetiletou tradici ve výrobě topenářské techniky. V dnešní době se řadí mezi přední výrobce v tomto oboru [17].

36

Počátečním výrobním produktem této společnosti byly ocelové kotle na tuhá paliva do 50 kW. Později rozšířila svoji výrobu o výrobu kamen různých druhů (lázeňská kamna, kamna na tuhá paliva, krbová kamna), automatických kotlů na peletky a zplyňovacích kotlů na dřevo [17]. 3. DAKON Krnov Firma Dakon je největším konkurentem pro společnost Slokov, a.s., která vznikla již v roce 1949. Tato firma má mnohonásobně větší počet zaměstnanců (400), a proto je její výrobní kapacita nesrovnatelná. Zaujímá největší podíl na trhu, v roce 2008 to bylo až přes 61 %, avšak v posledních letech její podíl kolísal. V roce 2010 to bylo 51 % [16]. Tato společnost také kromě teplovodních kotlů na tuhá paliva o výkonu do 50 kW, které začala vyrábět v prvopočátku své kariéry, nabízí širší sortiment výrobků. Jedná se například o sortiment plynových a pyrolitických kotlů a elektrokotlů. Také exportuje do zahraničí, konkrétně je to do 21 států včetně západní Evropy. Patří mezi největší výrobce kotlů v České republice. V roce 2007 došlo k transformaci Dakon, s.r.o. na společnost BBT Thermotechnology CZ s.r.o. Tímto přešla značka Dakon do koncernu Bosch. Ovšem stále jsou výrobky společnosti BBT Thermotechnology CZ s.r.o. dodávány na trh v ČR pod tradiční značkou DAKON [16].

Objemy produkce konkurence a společnosti Slokov, a.s.

Objemy produkce vybraných firem v ks

Graf 4:

Srovnání objemu produkce s konkurencí 10000 8000

SLOKOV

6000

ATMOS

4000

OPOP

2000

DAKON

0 2008

2009

2010

Roky Zdroj: Statistika asociace topenářské techniky

37

c) Analýza vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly Hlavní faktory ovlivňující tržní podíly: Nepřím faktory 

Manažeři a řízení podniku

Na jaké trhy a zákazníky se společnost zaměřuje: Cílové zaměření je jak na český trh (velkoobchody), tak na zahraniční trhy (Slovensko, Polsko, Rusko, Německo). Obchodní společnost Slokov, a.s. se soustředí na české velkoobchody. Mezi hlavní obchodní partnery v ČR patří Ptáček, Koska, Ginger a Pechasan. Dále společnost exportuje do zahraničí. Na Slovensku jsou důležitými zákazníky Empiria, slovenské filiálky uvedených velkoobchodů a firma Qtermo. Do Polska je dováženo zboží do velkoobchodních řetězců typu OBI). A v poslední fázi je produkce vyhrazena pro firemní odběratele. V Německu se jedná například o firmu Ferro (prodejní a montážní firma) se sídlem ve Stuttgartu. Dalšími firemními odběrateli jsou podniky v Rusku a Ukrajině. Jakými produkty chce podnik oslovit tyto trhy: Jedná se o celou řadu kotlových jednotek. Jsou to spotřebiče na biomasu (automatické kotle) se sníženou exhalací prachu a CO2. Tyto kotle disponují automatickým podáváním s hořákovým systémem. Dalšími výrobky jsou elektrokotle a stávající produkty s vysokou účinností (teplovodní kotle na pevná paliva). Jaké základní hodnoty podnik sleduje: Předmět zájmu je soustředěn na racionalizaci výrobního programu viz zvýšená účinnost obchodní činnosti (hospodářský výsledek). Jakou pozici chce podnik na tomto trhu dosáhnout: Společnost Slokov si klade za úkol vzhledem k dosahovaným výkonům stabilizovat objem výroby, zaměstnanost a zajistit vývojem zvyšování technicko-ekonomické úrovně všech typů výrobků. Touto cestou by společnost ráda dospěla k postu uznávaného a preferovaného výrobce tohoto sortimentu z pohledu zákazníků a odběratelů. Strategie podniku: Společnost si pro dosažení svých cílů zvolila strategii diferenciace. Zakládá si na tom, aby její výrobky byly odlišné od ostatních konkurentů. V čem tkví odlišnost jejich výrobků od konkurence, je typovost a výkonnost sortimentu. Snaží se o rozšiřování počtu vyráběných typů v racionalizovaném výrobním prostředí a nabízet tržnímu prostředí nové výrobky. Styl řízení podniku: Vedení podniku se snaží za pomoci nejmodernějších technologií, pro zvýšení výroby a získávání obchodně-technických parametrů s využitím moderně vzdělaných pracovních sil, zajistit co nejlepší podklady pro řízení výroby a obchodu. Ve společnosti jsou jasně vymezeny kompetence, kterými pracovníci disponují. Předpoklady manažerů pro výkon zastávané funkce: Manažeři jednotlivých úseků mají pro výkon své funkce dostatečné znalosti, zkušenosti i potřebnou kvalifikaci. Ovšem v dnešní době je neustálá potřeba dále se vzdělávat, takže i tito manažeři se vzdělávají a studují aktuální problematiku trhu.

38

Tab7. Analýza vnitřního potenciálu- kvalita managementu Kritérium

Příklad pro špatné hodnocení

Příklad pro dobré hodnocení

Bodové hodnocení 0

1

2

3

4

5

1

Schopnost tvořit vize

Ţádné

x

2

Schopnost tvořit strategie

Ţádná

x

Schopnost prognózovat

Špatná

x

Schopnost ocenit šance a rizika 5 Plánování běţné činnosti

Příliš optimistické cíle

x

6

Styl vedení, hodnoty

7

Osobní kvalifikace

Nejasné kompetence, přetíţené vedení Nedostatečná

8

Schopnost se učit

9

Schopnost rozhodovat

3 4

10

Vyváţenost technických a ekonomických hledisek Četnost bodů Body  četnost

Ţádné

Vedení má jasnou vizi Vedení má jasnou strategii Mimořádná Realistické pohledy Pravidelně, obsáhle

x

Jasná kompetence a hodnoty

x

Vysoce kvalifikovaný Vysoká, zájem o nové Schopnost rychle nalézt řešení Ovládá obě oblasti

x

Ztrnulost v minulém Váhavost při rozhodování Jednostrannost

Získaný počet bodů: Průměrný počet bodů:

6

x x x 0 0

0 0

0 0

2 6

4 16

4 20

0 0

42 4




Výkonný personál podniku

Společnost Slokov, a.s. v současnosti disponuje pracovníky s potřebnou kvalifikací, kterou potřebují pro výkon své činnosti. Ovšem v této oblasti je absence těchto pracovníků. Jedná se například o práci svářečskou. Tuto práci nemůže zastávat člověk, co nemá potřebné vzdělání a zkušenosti. A proto si podnik své zaměstnance předchází a nevytváří negativní prostředí mezi nimi a vrcholovým vedením. Z pohledu fluktuace zaměstnanců si podnik drží stabilní úroveň. Někteří zaměstnanci jsou zde již několik desítek let. V poslední době byla rozšířena výroba, a proto bylo zapotřebí přijetí nových zaměstnanců. Fluktuaci zaměstnanců se vedení snaží udržet na minimální úrovni. Váží si svých pracovníků a snaží se jejich počet udržovat na stejné úrovni. Klima v podniku: V tomto podniku převládá dobrá atmosféra. Zaměstnanci jsou v této práci spokojeni. Vedení se snaží vyjít vstříc svým zaměstnancům v jejich potřebách a oni na oplátku vykonávají svoji práci, jak nejlépe umí. Po osobní zkušenosti je vidět, že tento podnik funguje jako jeden z mála na bázi vzájemné komunikace zaměstnavatele a zaměstnance a v konečné fázi i snaha vyhovět potřebám toho druhého.

39

Osobní náklady: Mzdy jsou zaměstnancům zvyšovány pomocí prémií, které dostanou navíc k jejich platu, tzn. báze odměňování je na základě základní mzdy plus prémie. Společnost navíc platí zaměstnancům příplatky na důchodové zabezpečení, životní pojištění. Motivace pracovníků probíhá tedy prostřednictvím osobních odměn. Společnost Slokov, a.s patří v této oblasti mezi přední podniky, co poskytují svým zaměstnancům vyšší mzdy. Toto je ve srovnání se mzdami pracovníků v obdobných nebo stejných profesích. Snahou je se přiblížit k celostátní průměrné mzdě (cca 24 tis. Kč) na pracovníka. Tab8. Analýza vnitřního potenciálu- personální oblast Příklad pro špatné hodnocení

Kritérium

0

1

2

3

4

A. Kvalifikace a fluktuace 1 Závislost na Provoz podniku je vysoce závislý na pracovnících se klíčových specifickou odborností odbornostech 2

Kvalifikace personálu

Podnik nemá tak kvalifikovaný personál, jak by to provoz vyţadoval

3

Nebezpečí fluktuace klíčových osob

Vysoká fluktuace, podnik nevěnuje pozornost klíčovým pracovním místům



Ochota k výkonům pro firmu C. Osobní náklady 6 Relativní vývoj osobních nákladů 7

Náklady na školení Četnost bodů Body  četnost

Podnik má personál s potřebnou kvalifikací

x

Minimální ochota k výkonům, pracovníci podali „vnitřní výpověď“

x

Zatím nízká fluktuace, klíčové kvalifikace jsou identifikovány a vhodně řízeny

x

Spokojenost, důvěra v budoucnost Iniciativnost, ochota přebírat odpověd-nost

x

Náklady rostou rychleji neţ produktivita práce, nebo naopak růstu mezd je věnována malá pozornost

Osobní náklady se vyvíjejí přiměřeně

x

Minimální


Provoz nevyţaduje speciální odbornost

x

B. Klima v podniku 4 Obecné hodnocení Napjatá atmosféra, nespokojenost klimatu 5

6

Vysoké, srovnatelné s konkurencí

x 0 0

0 0

0 0

0 0

1 4

4 20

2 12

36 5


40



Inovační síla podniku

Na trh bylo v posledních pěti letech uvedeno devět modifikovaných kotlů a šest nových kotlů bez registrace. Tyto výrobky (obecně kotle) nelze patentovat, jsou to pouze zlepšené výrobky, kompilace nějakých prvků. Společnost při svých inovačních procesech využívá i poznatků z reklamací. V případě reklamace výrobku je v podniku na místě osobní konzultace s odběratelem, který produkt reklamoval, osobní návštěva a odborná kontrola reklamovaného výrobku. Vedení společnosti má zájem na tom zjistit, kde se stala příčina vady na výrobku. Může se totiž stát, že chyba není na straně výrobce. Původ reklamace je rozdělen mezi dopravce (70 %), neodbornou montáž (15 %) a zbytek výrobní vady (těsnost). Tab9. Analýza vnitřního potenciálu- inovace a výzkum Kritérium

Příklad pro špatné hodnocení

0 A. Inovační síla 1 Mnoţství registrovaných Malé mnoţství, podnik jiţ delší dobu nepodal ţádnou novou práv průmyslového x přihlášku k registraci vlastnictví 2

Podíl na nových produktech na trhu 3 Podíl nových produktů na trţbách (příspěvku na krytí, cash flow)

Minimální podíl na trhu nových produktů

4

Informace nejsou vyuţívány

Vyuţití informací z reklamací



2

3

4

5

6 Vysoký počet registrovaných práv a průběţně nové přihlášky Nadprůměrný podíl

x

Nízký, trţby (příspěvek na krytí, cash flow) plynou především ze zavedených produktů

Vysoký

x Propracovaný systém

x sledování a vyuţívání informací z reklamací

B. Organizace výzkumu a vývoje 5 Motivace pracovníků na Ţádný motivační systém inovacích 6 Podíl úspěšných Malý výzkumných projektů 7 Strategie výzkumných Ţádný výzkum nebo improvizované řízení prací

Propracovaný

x motivační systém Vysoký

x

Jasné cíle a strategie, propracované vazby mezi výzkumem a marketingem Nadprůměrný podíl

x

8

Podíl nákladů na výzkum Nízký podíl a vývoj na trţbách Četnost bodů Body  četnost

1 0


36 5

x 0 0

0 0

0 0

1 4

4 20

2 12


41



Dlouhodobý majetek a investice

Je využíváno asi 85 % celkové kapacity podniku. Některé procesy jedou jen jako pomocné. Tímto je myšlen například úsek lisování, ten je postupně nahrazován laserem a plazmou. Investiční politika: Investice jsou posuzovány podle procenta využití ve výrobním procesu. Investice tohoto podniku jsou totiž převážně zaměřeny na investice do různých strojů, které slouží k výrobě. Nové stroje společnost Slokov, a.s. koupí jen s využitím nad 80 %. U větších investic jsou vypracovány alternativní scénáře. V poslední době je hodně využívána kooperace. U realizovaných investic je bráno na zřetel dodržování rozpočtu, který byl na tuto investici určen. Maximální důraz je kladen na kontrolu skutečně dosažených výsledků. Tab10. Analýza vnitřního potenciálu- dlouhodobý majetek a investice Příklad pro špatné hodnocení

Kritérium

0 1

Přiměřenost kapacit k datu ocenění



2

3

4

5

Nedosta-tečné kapacity, nebo naopak příliš mnoho nevyuţitých kapacit

6 x

2

Technická úroveň Velmi zastaralá dlouhodobého majetku 3 Stav údrţby Nedosta-tečná (podle celkového údrţba, zanedbanost dojmu) 4

Fundovanost posuzování investic 5 Investiční controling

Rozhodo-vání „od oka“

6

Investiční činnost zcela nedosta-tečná

Přiměřenost investic

Modernější vybavení neţ u konkurence

x

Pečlivá údrţba

x


Standardní kritéria hodnocení investic, scénáře

x

Ţádné prvky investičního controllingu

Četnost bodů Body  četnost

Kapacity optimálně vyuţité

x

Investice jsou přiměřené konkrétní situaci a rozvojovým záměrům

x 0 0

0 0

0 0

0 0

1 4

2 10

Průběţná kontrola a zpětné hodnocení významných investic

3 18

32 5


42

Přím faktory 

Kvalita a technická úroveň výrobků

Kvalita a technická úroveň kotlů je založena na mezioperační a výstupní kontrole. Tuto situaci ověřuje vstupní kontrola odběratelů. Zákaznická kontrola kvality výrobků je situována do konferenčních setkání s hlavními odběrateli a managementem výroby. Oborová kontrola je organizována na základě spolupráce se zkušebním strojírenským ústavem Brno. Kontrola je soustředěna na tok materiálů, polotovarů, zpracování, finalizace výrobků včetně jeho uložení. Objevují se nové požadavky (pokyny-normy) na snížení emisních limitů. To se týká škodlivin, jako jsou oxid uhličitý a prach. Tyto nové požadavky si vynucuje úprava evropských závazných norem a ta ukládá firmám vyrábějícím topenářskou techniku (kotle) povinnost rekonstruovat a technicky vybavit své výrobky. Tento vyráběný sortiment by měl zamezit vzniku (exhalaci) uvedených škodlivin do ovzduší ovlivňující životní prostředí. Tato povinnost vede nejen společnost Slokov, a.s., ale i ostatní podniky k postupné rekonstrukci svých výrobků, aby dosáhly splnění požadavků této normy už v roce 2015. Tento úkol zasahuje po technickém řešení i do technologických záměrů firmy. Ochrana životního prostředí, kterou jistě budoucí zákon zpřísní, si vyžádá zvýšení nákladů na dozor (měření) produktů spalování v našem ovzduší, což bude značně ovlivňovat jak výrobu, tak i provoz společnosti. 

Cena a zisková marže

Ceny jsou vůči konkurenci nadprůměrně dobré. Podnik prodává nabízený sortiment za cenu sníženou o marži, která připadá velkoodběratelům a montážním firmám. Výše marže se pohybuje ve výši 24 % z prodejní ceny. 

Intenzita reklamy

Intenzita reklamy Obchodní společnosti Slokov, a.s. se jeví jako průměrná. Reklama nemá nejvyšší úroveň. Je soustředěna prostřednictvím odborných časopisů, regionální televize (celorepubliková), billboardů a veletrhů. Prostřednictvím veletrhů se firma prezentuje jak celorepublikově (Praha, Brno), tak i v zahraničí (Moskva, Kyjev, Zagreb, Polsko). 

Cesty odbytu

Cesty odbytu jsou uplatňovány jak přímé, tak i nepřímé (pomocí prostředníka). Většinou se jedná o osobní kontakt s odběratelem-montážní firma, velkoobchod. 

Celková image podniku

Zákazníci považují tento podnik za spolehlivý. Je vycházeno z osobní účasti na jednom s veletrhů, kde je prostor k setkání s určitými klienty (firmy a individuální zákazníci).

43

Tab11. Souhrnná konkurenční síla- výrobní podnik Kritérium

Váha

Bodové hodnocení kritéria atraktivity Negativní 0 1

1 Kvalita výrobků

Nepřímé faktory

Přímé faktory

2 Technická úroveň výrobků 3 Cenová úroveň

2

Průměr 3 4

Body Váha

Pozitivní 5 6

× Body

3

x

5

15

2

x

5

10

6

18

x

3

4 Intenzita reklamy

2

x

4

8

5 Výhody místa

1

x

4

4

6 Výhody distribuce

1

x

5

5

7 Image firmy

1

x

5

5

8 Servis a sluţby

1

x

5

5

9 Kvalita managementu

3

x

5

15

6

6

x

10 Výkonný personál

1

11 Výzkum a vývoj

1

x

5

5

12 Majetek a investice

2

x

5

10

13 Finanční situace

1

6

6

Celkem Maximální počet bodů: Dosaţený počet bodů: Hodnocení:

22

x

112

132 112 85%


d) Prognóza tržního podílu 4.1.4

Prognóza tržeb oceňovaného podniku Slokov, a.s.

Pesimistický pohled (prognóza pomocí časové řady) Z důvodu, že nelze tuto prognózu stanovit pouze na subjektivním názoru generálního ředitele společnosti, bylo potřeba vyjít z odhadu, který je podložen analýzou. Jedná se o prognózu pomocí časové řady. V tomto případě se musí nejdříve vyjít z prognózy objemů produkce za celkový trh (důvody viz výše).

44

Tab12. Prognóza objemů produkce společnosti Rok Predikce společnosti Slokov, a.s. v ks

2011

2012

2051

2125

2013 2200


Výše objemů společnosti Slokov, a.s. je počítána pomocí procentního podílu společnosti na trhu. Tento podíl vyšel v posledním roce (2010) měření 12,3 %. Tato hodnota byla vynásobena objemem produkce (607,5 ks), která je predikována pomocí časové řady. Těmito výpočty byly zjištěny objemy produkce v kusech společnosti Slokov, a.s. pro léta 2011 až 2013. Procentní podíl vychází v jednotlivých letech predikce stále ve výši 12,3 %. V každém roce nové predikce byl podíl na trhu přepočítán podle aktuální situace, ve všech letech vyšel stejný výpočet (12,3 %). Zjištění výše tržeb společnosti bylo složitější, jelikož byla predikce pomocí časové řady provedena se zadáním objemů za odvětví (absence dat tržeb za odvětví), nikoliv se zadáním tržeb celého trhu. Tržby podniku musely být tudíž dodatečně dopočítány. V nabídce jsou dva způsoby výpočtu těchto hodnot. První možností je zprůměrovat cenu jednotlivých teplovodních kotlů, které jsou nabízeny na trhu, pomocí prostého průměru. Do výpočtu jsou zahrnuty velkoobchodní ceny bez daně z přidané hodnoty. Výsledkem tohoto výpočtu je zprůměrovaná cena, která je poté vynásobena predikovaným objemem výroby. Druhou možností výpočtu tržeb je nejdříve propočítat, jak se jednotlivé výrobky podílejí na produkci a po té produkci za určitý výrobek vynásobit její cenou. Ve finále budou vypočítány tržby za jednotlivé produkty nabízené na trhu a tyto dílčí tržby se nakonec sečtou. Výsledek ukáže celkové tržby společnosti. Jednotlivé výrobky se na produkci podílejí takto:   

Variant SL 27 (podíl 60 %), Variant SL 33 (podíl 30 %), Variant SL 40 (podíl 10 %).

1. VARIANTA (zprůměrovaná cena) Tab13. Predikce tržeb Obchodní společnosti Slokov, a.s. podle časové řady Predikce vývoje OS SLOKOV, a.s. (podle časové řady) rok 2011 rok 2012 rok 2013 v Kč 34 594 35 842 37 107 Zdroj: Vlastní výpočty

45

2. VARIANTA (% podíl jednotlivých výrobků na produkci) Tab14. Predikce tržeb Obchodní společnosti Slokov, a.s. podle časové řady Predikce vývoje OS SLOKOV (podle časové řady) rok 2011 rok 2012 rok 2013 v tis. Kč 32 304 33 469 34 650 Zdroj: Vlastní výpočty

Optimistický pohled (prognóza podle generálního ředitele) Odůvodnění predikce objemů: Společnost zařadila do oběhu nový produkt, na kterém byl ukončen vývoj a získány dlouhodobé smluvní objednávky. Tyto kontrakty zvýší roční výrobu o 27 % v roce 2011 oproti předešlému roku, v roce 2012 a 2013 je plánován 15 ti % růst. Jedná se pouze o hrubý odhad vedení podniku. Asi 70 % této výroby je zajištěno zahraničním trhem (export). K tomuto zvýšení výrobní kapacity bude podnik potřebovat asi 20 % navýšení pracovních sil. Zbytek výroby bude uplatněn u kooperujících podniků. Tab15. Prognóza objemů produkce společnosti Rok Predikce společnosti Slokov, a.s. v ks

2011

2012

2502

2877

2013 3309


1. VARIANTA (zprůměrovaná cena) Tab16. Predikce objemu výroby a tržeb společnosti podle generálního ředitele Predikce vývoje OS SLOKOV (podle odhadu generálního ředitele) rok 2011 rok 2012 rok 2013 v tis. Kč 42 201 48 526 55 812 Zdroj: Vlastní výpočty

46

2. VARIANTA (% podíl jednotlivých výrobků na produkci) Tab17. Predikce objemu výroby a tržeb společnosti podle generálního ředitele Predikce vývoje OS SLOKOV (podle odhadu generálního ředitele) rok 2011 39 407

rok 2012 v tis.Kč 45 313

rok 2013 52 117


Pro predikci objemů byl nakonec zvolen pesimistický pohled. Tzn. predikce podle časové řady. A z následujících dvou variant pro výpočet tržeb byla vybrána druhá varianta. Predikce se sice jeví méně rostoucí, ale více se blíží realitě. Optimistický pohled predikce objemů a tržeb generálního ředitele společnosti bude rozebrán v diskusi.

4.2 Finanční analýza Finanční analýza byla provedena pro léta 2005 – 2010. 4.2.1

Čistý pracovní kapitál

Tab18. ČPK Rozdílový ukazatel v tis. Kč ČPK

1. rok 2005 3328

2. rok 2006 7784

3. rok 2007 12277

4. rok 2008 10031

5. rok 2009 13265

6. rok 2010 14228


Velikost ČPK se v jednotlivých letech zvyšuje. V roce 2010 byla výše relativně volné částky kapitálu 14 228 000 Kč. 4.2.2

Poměrové ukazatele

Ukazatele likvidity Tab19. Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity běžná likvidita pohotová likvidita okamžitá likvidita

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1,406697 2,367293 4,215558 3,716956 4,135934 4,975412 1,039961 1,496926 2,74044 2,364572 1,931915 2,325789 0,296713 0,492359 0,415139 0,719393 0,61253 1,061749


47

Výše vypočteného ukazatele běžné likvidity se pohybuje v mezích standardní hodnoty tohoto ukazatele. Výjimkou je tedy rok 2005, kdy je hodnota těsně pod hranicí. V dalších letech běžná likvidita nabývá na hodnotě. V posledním roce analýzy se dostala na výši již 4,98. V tomto případě lze říci, že je podnik schopen dostát svým závazkům tzn., že nehrozí riziko platební neschopnosti. Ale je nutno podotknout, že další zvyšující se hodnota oběžných aktiv bude snižovat výnosnost podniku. Pohotová likvidita dosahuje také standardních hodnot. Tato likvidita má v jednotlivých letech kolísavý trend. Ovšem ani v jednom období se nepřibližuje prahové hodnotě, což má pro podnik pozitivní dopad. Okamžitá likvidita zaznamenává rostoucí trend v jednotlivých letech. V prvním roce byla vypočtená hodnota nejnižší. Z některých terminologií vyplývá, že je hodnota 0,2 už kritická. Ale v tomto případě to neznamená, že byla společnost v platební neschopnosti, využívá kontokorentní úvěr, který není z rozvahy patrný. Navíc v dalších letech roste a v druhé polovině analyzovaných let nabývá doporučované hodnoty (0,6 podle české terminologie).

Ukazatele aktivity Tab20. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity obrat zásob doba obratu zásob obrat celkových aktiv doba obratu CA

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 2005 2006 2007 2008 12,60713 7,7556 6,155717 7,370318 28,55527 46,41807 58,48222 48,84457 2,567454 2,335683 1,838424 2,081801 140,2167 154,1305 195,8199 172,9272

5. rok 6. rok 2009 2010 3,804891 4,41664 94,61506 81,50992 1,538358 1,782559 234,0157 201,9569


Obratovost zásob se v jednotlivých letech snižuje. Důvodem tohoto snižování jsou rostoucí zásoby. Tržby mají kolísavý charakter. Bylo by zapotřebí snížit tyto zásoby, aby se hodnota obratu zásob začala zvyšovat a doba obratu snižovat, to zlepší stávající situaci podniku. V roce 2010 se obrat zásob zvýšil a doba obratu zásob snížila, to signalizuje vývoj pozitivním směrem. Hodnota vypočteného ukazatele obratu celkových aktiv se v prvních dvou letech snižuje, ale v dalších letech je zaznamenán růst. Čím se bude tato hodnota zvyšovat, tím to bude pro společnost lepší. V každém roce je hodnota vyšší než stanovená minimální úroveň tohoto ukazatele.

48

Ukazatele zadluženosti Tab21. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti zadluženost úrokové krytí

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1,309921 0,995077 0,879255 0,78769 0,713908 0,630363 1541 x 51,91045 43,97872 30,36842 38,42857


Ukazatel zadluženosti se během jednotlivých let snižuje. Což je příznivá zpráva pro věřitele, protože se snižuje věřitelské riziko. Úrokové krytí se v průběhu měření snižovalo. Ani v jednom roce se podnik nenalézal poblíž prahové hodnoty (1) tzn., že i když hodnota klesala, pořád vedla k pozitivním výsledkům. V posledním roce byl zaznamenán růst. Nejpříznivější výše tohoto ukazatele byla v prvním roce měření, ale to z toho důvodu, že byly velmi nízké nákladové úroky. V druhém roce nebylo možné provést výpočet úrokového krytí, protože nákladové úroky byly nulové.

Ukazatele rentability Tab22. Ukazatele rentability Ukazatele rentability ROA ROE

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0,157166 0,29879 0,128911 0,079425 0,063966 0,159644 -0,43756 -13,0745 1,182968 0,405898 0,298946 0,431894


Ve výpočtech ukazatelů rentability je počítáno se ziskem po zdanění, neboli čistým ziskem. Rentabilita vlastního kapitálu je v prvních dvou letech záporná, a to z důvodu záporného vlastního kapitálu. Vlastní kapitál nabýval záporných hodnot, protože podnik disponoval neuhrazenou ztrátou z minulých let. Přelom nastal v roce 2007, kdy začala být hodnota vlastního kapitálu plusová. Proto nejsou první dvě léta brána v potaz a důraz je kladen až na poslední roky analýzy. Rentabilita aktiv má v jednotlivých letech kolísavý trend. Ovšem v posledním roce analýzy vychází uspokojivé hodnoty. Je předpokládán její růst i do budoucnosti.

49

4.2.3

Altmanův model

Tab23. Z-skóre Souhrnný index hodnocení Z skóre

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 3,583813 4,039122 2,926612 2,993117 2,467588 3,163202


Z výsledků tohoto modelu vyplývá, že se společnost nepohybuje v bankrotní zóně ani v jednom ze sledovaných období. Podnik se nachází v pásmu prosperity. Hodnota Z skóre je ve všech letech vyšší než hraniční hodnota (2,9), ovšem kromě roku 2009, to se podnik pohyboval v šedé zóně, tzn. ani pásmo bankrotu ani pásmo prosperity. 4.2.4

Index důvěryhodnosti IN 95

Tab24. Index důvěryhodnosti IN 95 Souhrnný index hodnocení Index důvěryhodnosti IN 95

1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok 6. rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 175,8739 6,177252 9,473694 8,558909 7,007929 7,693129


Z vypočtených hodnot je zřejmé, že je podnik v dobré finanční situaci, neboli finančně zdravý. Ani v jednom roce se hodnota nepohybuje pod hraniční hodnotou 1, což by signalizovalo špatnou finanční situaci. Její hodnoty se pohybují v čase vždy nad hodnotou 2 (hraniční hodnota pro finančně zdravý podnik). V prvním roce měření (rok 2005) je hodnota poněkud vysoká, ale to je zapříčiněno mezivýpočtem podílu zisku před úroky a daněmi ku nákladovým úrokům (ZUD/U). Protože je hodnota nákladových úroků značně nízká, vyvolává to vyšší hodnotu tohoto výpočtu a ve finále i rapidně větší hodnotu indexu důvěryhodnosti. Z výsledků finanční analýzy vyplývá, že je společnost Slokov, a.s. v dnešní době finančně zdravá. Disponuje potřebnou rentabilitou. Z pohledu likvidity dokáže dostát svým závazkům. Ale bylo zjištěno, že společnost disponuje velkým množstvím oběžných aktiv. Tato nadbytečná aktiva snižují výnosnost podniku. Proto je doporučováno snížit jejich stav. Podnik disponuje kontokorentním účtem, což je v případě nahodilých finančních problémů, záruka splnění splatných závazků společnosti.

50

4.3 Rozdělení aktiv na provozně potřebná 4.3.1

Provozně potřebná aktiva

Tab25. Poměrová likvidita Rok Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky

2005 2006 2007 2008 0,296713 0,492359 0,415139 0,719393

2009 2010 0,61253 1,061749


Provozně nutná výše peněžních prostředků by měla být kolem 20 % krátkodobých závazků. Hraniční hodnotou okamžité likvidity je hodnota 0,2, proto byla výše provozně nutných peněžních prostředků zvolena na této úrovni. Podnik v letech disponuje vyššími částkami peněžních prostředků, ale po konzultaci s vedením není taková výše nezbytně nutná. A proto bude společnosti Slokov, a.s. stačit taková výše disponibilních prostředků na pokladně a na běžném účtu, která pokryje v případě potřeby krátkodobé závazky. Tab26. Provozně nutné peněžní prostředky Rok Provoz. nutná likvidita na úrovni 20 % kr. závazků krátkodobé závazky v tis. Kč Peníze (pokladna + BÚ) v rozvaze v tis. Kč Peníze (pokladna + BÚ) provozně nutné v tis. Kč

2005 0,3 8183 2428 1637

2006 0,5 5693 2803 1139

2007 0,4 3818 1585 764

2008 0,7 3692 2656 738

2009 0,6 4230 2591 846

2010 1,1 3579 3800 716


Rozděleny na provozně nutná a nenutná aktiva byly pouze peněžní prostředky, protože krátkodobé cenné papíry jsou nulové a to samé platí pro dlouhodobý finanční majetek. 4.3.2

Provozně potřebná aktiva a provozně nutný investovaný kapitál

Tab27. Provozně nutný investovaný kapitál v tis. Kč Dlouhodobý nehmotný majetek (+) Dlouhodobý hmotný majetek (+) DM provozně nutný Zásoby (+) Pohledávky související s provozem (+) Provozně nutné peněžní prostředky (+) Ostatní aktiva (časové rozlišení) (+) Krátkodobé závazky (-) Ostatní pasiva (časové rozlišení) (-) Pracovní kapitál provozně nutný Investovaný kapitál provozně nutný

2005 2006 2007 2008 2009 2010 214 37 37 693 1490 1727 2473 2321 1856 2723 3114 3391 2 687 2 358 1 893 3 416 4 604 5 118 3001 4955 5632 4993 9323 9483 6082 4947 8115 5144 5123 4523 1637 1139 764 738 846 716 538 618 870 538 960 571 8183 5693 3818 3692 4230 3579 726 457 222 294 1663 0 2349 5509 11341 7427 10359 11714 5 036 7 867 13 234 10 843 14 963 16 832

Zdroj: Vlastní práce

51

4.3.3

Korigovaný provozní výsledek hospodaření

Byly objeveny výnosy vykazované ve výsledovce, které nesouvisí s hlavním předmětem činnosti. Položky, které bylo zapotřebí očistit od provozního výsledku hospodaření, jsou tržby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu a zůstatkovou cenu z tohoto majetku a materiálu. Tab28. Korigovaný výsledek hospodaření (korigovaný provozní zisk) v tis. Kč /roky Provozní výsledek hospodaření (výsledovka) Vyloučení VH z prodeje majetku Korigovaný provozní výsledek hospodaření

2005 4623 45 4 578

2006 7300 56 7 244

2007 3478 112 3 366

2008 2067 113 1 954

2009 2308 904 1 404

2010 4304 140 4 164


4.4 Analýza a prognóza generátorů hodnoty 4.4.1

Tržby

Tržby jsou výsledkem strategické analýzy. Tab29. Tempa růstu tržeb Roky 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tempo růstu v % 0 -16,7 -16,2 19,4 4,1 3,6 3,5 Průměrné tempo růstu v -3,4 3,7 % Tržby v tis. Kč 37 233 37 233 31 028 25 988 31 028 32 304 33 469 34 650 Zdroj: Vlastní výpočty

V roce 2008 a 2009 došlo k poklesu tržeb, z toho důvodu je tempo růstu tržeb nepodstatné. Situace se zlepšila v posledním roce analýzy, kdy se začaly tržby opět zvyšovat. Průměrné tempo růstu tržeb bylo vypočteno ve výši 3,7 %. 4.4.2

Provozní zisková marže (marže KPZ)

Vývoj ziskové marže byl vyrovnán lineární funkcí. Cílem této analýzy bylo prognózovat roční růst ziskové marže. Tento stávající průběh byl doplněn spojnicí trendu, která vypovídá o tom, o kolik se bude měnit naposledy změřená hodnota ziskové marže. Predikovaný procentní růst v dalších letech je ve výši 3,55 %. Tímto byla provedena předpověď pro léta 2011-2013.

52

Graf 5:

Predikce ziskové marže

Zisková marže

Predikce vývoje ziskové marže 16 14 12 10 8 6 4 2 0

y = 3,55x + 1,2667 R² = 0,6563

2008

2009

2010


Pro výpočet hodnot ziskové marže pro roky 2008 až 2010 bylo zapotřebí vypočítat korigovaný provozní výsledek hospodaření před daní (KPVH před daní) v jednotlivých letech. Ten vychází z provozního výsledku hospodaření ve výkazu zisků a ztrát a ten byl poté očištěn o tržby a zůstatkovou cenu z prodaného dlouhodobého majetku a materiálu. Po zjištění hodnot tohoto ukazatele byla vypočítána zisková marže jako součin KPVH před daní a tržeb společnosti Slokov, a.s. Z těchto stávajících hodnot je poté prognózován další vývoj tohoto ukazatele, viz graf č. 5. Tab30. Zisková marže z KVH před daní (rZPx) Roky/hodnoty v % Zisková marže (rZPx) Průměrné tempo růstu (rZPx)

2008 6,3

Minulost 2009 5,4 8,4

2010 13,4

2011 17

Prognóza 2012 20,5

2013 24,1

20,5


4.4.3

Pracovní kapitál (WC)

Tento ukazatel byl již počítán v minulé části, kde byla rozdělena aktiva na provozně nutná a naopak. V této chvíli bylo potřeba pracovní kapitál prognózovat. Nejdříve se vypočítaly predikce jednotlivých položek tohoto faktoru a poté se vše sečetlo.

53

Tab31. Pracovní kapitál Roky/hodnoty v tis. Kč KFM provozně nutný Zásoby (+) Pohledávky související s provozem (+) Neúročené závazky (-) Ostatní aktiva (+) Ostatní pasiva (-) = Pracovní kapitál

2008 738 4993

Minulost 2009 846 9323

2010 716 9483

Prognóza 2011 2012 2013 745 772 799 9873 10229 10590

5144

5123

4523

4709

4879

5051

3692 538 294

4230 960 1663

3579 571 0

3726 594 0

3861 616 0

3997 638 0

7 427

10 359

11 714

12 195 12 635 13 081


Výše krátkodobého finančního majetku (KFM) dopočítána z naprognózovaných krátkodobých závazků. Tato částka je počítána procentem, které již bylo dříve stanoveno, a to 20 % z těchto závazků, neboli minimální výše KFM ke krytí. Bylo zapotřebí vyloučit z minulého vývoje provozně nepotřebný majetek, jako nepotřebné zásoby a pohledávky nesouvisející s provozem. Společnost Slokov, a.s. má z prvního pohledu větší množství zásob, než by bylo potřeba. Ale tento stav je z toho důvodu, že podnik v daném roce vyrobí určitý počet kusů podle nasmlouvaných kontraktů a poté výrobky čekají na skladě, než nastane jejich čas k odběru. Tato výroba a uskladnění výrobků musí proběhnout hned z počátku období, protože z důvodu velkých objemů kontraktů by tuto situaci nebylo možno zvládnout během krátkého časového úseku před odběrem těchto kotlů. Toto všechno má vysvětlení v sezónní poptávce po tomto druhu výrobků, jelikož v období jara a léta není v domácnostech a ostatních objektech potřeba vytápění, není poptávka po kotlích tak velká. Ovšem situace opačná nastává v období podzimu a zimy, kdy se rapidně zvýší poptávka a odběratelé začínají uskutečňovat své obchody. Tzn., že jsou kotle vyskladněny ze společnosti Slokov, a.s. a expedovány na místo smluvního určení. Z těchto všech důvodů je proto nutné držet tak velkou zásobu. U položky pohledávek nesouvisejících s provozem bylo postupováno tak, že od celkových pohledávek byly odečteny daňové pohledávky za státem a jiné pohledávky. Pohledávky, zásoby a krátkodobé závazky byly prognózovány dvěma způsoby. První varianta je počítána jako procentní podíl na tržbách v roce ocenění a z něj se pak dopočítá prognóza v jednotlivých budoucích letech (% z tržeb*prognózované tržby). Druhým způsobem je výpočet těchto hodnot pomocí ukazatele počtu obratů za rok (obrat zásob, obrat pohledávek, obrat krátkodobých závazků). Po té byly vypočteny doby obratů jednotlivých položek a nakonec vynásobeny tyto položky (doby obratů) vztahem (Tržby/360). Obě dvě varianty vyšly se stejnými výsledky. Z toho lze soudit, že byl výpočet proveden správně.

54

Ostatní aktiva a pasiva byly počítány procentem z tržeb (1,8 %) k datu ocenění. Tímto procentem se násobily tržby v jednotlivých letech. Prognózované tržby mají rostoucí trend, tzn., že rostoucí jsou i zásoby, pohledávky a krátkodobé závazky. Výpočet pracovního kapitálu ukázal pozitivní vývoj do budoucna. Koeficient n ročnosti růstu tr eb na růst pracovního kapit lu Tento ukazatel je spočítán jako změny pracovního kapitálu a změny tržeb v jednotlivých letech a poté vypočten jako jejich podíl. Tab32. kWC v jednotlivých letech Roky KWC Průměrný kWC

2008 0,6308

2009 -0,5817 0,1060

2010 0,2688

2011 0,3773

2012 0,3775 0,3774

2013 0,3775


Co se týče průměrné hodnoty tohoto koeficientu, je spočítána dvakrát jednou jako průměr z jednotlivých let predikce a po druhé je vypočítán přírůstek pracovního kapitálu provozně nutného za roky 2010 až 2013 a ten samý postup je proveden i u tržeb. Nakonec je koeficient zjištěn jako podíl těchto hodnot. V procentním vyjádření koeficient nabývá 37,7 %. Tab33. kWC Název/roky Přírůstek PK v tis. Kč Přírůstek tržeb v tis. Kč kWC

2010 - 2013 1367 3622 0,3774


4.4.4

Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku (DM)

Pro výpočet prognózy provozně nutného DM byl potřeba vypočítat koeficient prostého podílu dlouhodobého majetku na tržbách (provozně nutný DM/tržby). V posledním roce měření vycházel tento podíl v procentech ve výši 16,5. Touto hodnotou byly násobeny predikce jednotlivých tržeb v letech 2011 až 2013 a tím byl dopočítán predikovaný dlouhodobý majetek provozně nutný. Tab34. Prostý podíl dlouhodobého majetku na tržbách Roky kDM

2008 2009 2010 2011 2012 2013 0,1101 0,1772 0,1649 0,1600 0,1600 0,1600


55

Tab35. Prognóza dlouhodobého majetku Roky DM provozně nutný v tis. Kč Zdroj: Vlastní výpočty

predikce 2011 2012 5 169 5 355

2013 5 544

Pomocí predikovaného DM a pracovního kapitálu byly dopočteny investice do dlouhodobého majetku neboli investovaný kapitál provozně nutný. Koeficient n ročnosti růstu tr eb na růst dlouhodob ho majetku Může být počítán stejným způsobem jako kWC v jednotlivých letech a po té zprůměrován, ale jeho druhá varianta je rychlejší. Nejdříve bylo vypočítáno, o jakou velikost vzrostl provozně nutný dlouhodobý majetek od roku 2010 do 2013. Tent samý výpočet byl proveden u tržeb. Výsledný koeficient je podíl těchto dvou položek. Tab36. kDMn Název/roky Přírůstek DM v tis. Kč Přírůstek tržeb v tis. Kč kDMn

2010 - 2013 426 3622 0,1176


Tab37. Investice do provozně nutného DM (prognóza) Roky/hodnoty v tis. Kč DM provozně nutný Pracovní kapitál provozně nutný Investovaný kapitál provozně nutný

Minulost 2008 2009 2010 3 416 4 604 5 118 7 427 10 359 11 714 10 843 14 963 16 832

Prognóza 2011 2012 2013 5 169 5 355 5 544 12 195 12 635 13 081 17 364 17 990 18 625


56

4.5 Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty 4.5.1

Průměrná zisková marže

Pro předběžné ocenění je nutné stanovit Ziskovou marži po dani. Prvním krokem bylo očistit ziskovou marži o odpisy. A nakonec tuto ziskovou marži po odpisech očistit ještě o daň z příjmu právnických osob. Po té byla spočtena průměrná zisková marže za predikovaná léta. Tab38. Zisková marže po dani v% Zisková marže před odpisy podíl odpisů na tržbách Zisková marže po odpisech Sazba daně Zisková marže po dani Průměrná zisková marže

2011 17 4,7 12,3 19 10,0

2012 20,5 5,1 15,4 19 12,5 12,5

2013 24,1 5,4 18,7 19 15,1


4.5.2

Náklady na Kapitál

N klady na cizí kapit l (nCK) Nejdříve byly spočítány poměry nákladových úroků a bankovních úvěrů a poté byly tyto poměry sečteny a zprůměrovány. Tímto způsobem byly stanoveny náklady na vlastní kapitál ve výši 5,9 %. Podíl cizího kapitálu je ve společnosti Slokov, a.s. ke dni 1.1.2011 63 %. Podíl vlastního kapitálu je 37 %. N klady na vlastní kapit l (nVK) Tyto náklady jsou stanoveny pomocí metody CAPM. Pro bezrizikovou úrokovou míru byl zvolen výnos do doby splatnosti desetiletých státních dluhopisů. Výnos nabýval za rok 2010 hodnoty 3,81 % (rf) z údajů České národní banky [21]. Zjištěná výnosnost akciového indexu PX byla na úrovni 9,6 % (Rm) podle údajů Burzy cenných papírů Praha [22]. Výsledná riziková prémie trhu byla vypočtena odečtením těchto dvou hodnot, jejíž výsledek je ve výši 5,59 % (Rm-rf). Riziková prémie země je ve výši ratingu za ČR ve výši 1,25 % (A) podle ratingové agentury STANDARD & POOR´S [23]. Beta koeficient je odhadnut na základě prognózy provozního a finančního rizika. Přirážka za obchodní riziko je zvolena ve výši 0. Tato hodnota spadá do druhé třídy systematického obchodního rizika, která odpovídá průměrnému systematickému obchodnímu riziku. Jelikož je tato hodnota založena na prognóze, vzešla z konzultace s vedením obchodní společnosti. Zadlužení společnosti se pohybuje ve výši 63 % a hodnota přirážky za finanční riziko je + 0,1.

57

Podnik spadá do kategorie 60% procentního zadlužení společnosti, jíž je přiřazena váha + 0,1. Výsledný beta koeficient je na úrovni 1,1 (1 + 0 + 0,1). Do konečného výpočtu bude ještě připočítána další přirážka za menší společnost ve výši 2 %. (nVK) = (0,0381 + 1,1 * 0,0559 + 0,0125 + 0,02) * 100 = 13,2 % Průměrné vážené náklady na kapitál Tyto celkové náklady na kapitál jsou stanoveny metodou WACC (průměrné vážené náklady na kapitál). Do výpočtu bude zahrnuta daň z příjmu právnických osob (19 %) [19]. WACC = 0,059 * (1 – 0,19) * 0,63 + 0,132 * 0,37 = 7,89 % Hodnota tržeb v posledním analyzovaném roce byla 31 028 tis. Kč (2010). Tempo růstu tržeb činí 3,7 % (průměrná hodnota). Zisková marže stanovena ve výši 12,5 %. Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu je 37,74 %. Výše koeficientu náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku je 11,76 %. Sazba daně je stanovena ve výši 19 %. Voln pen ní toky (FCF) FCF = 31 028 * (1 + 0,037) * 0,125 * (1 – 0,19) - 31 028 * 0,037 * (0,3774 + 0,1176) = FCF = 2 689 tis. Kč Výnosov hodnota podniku jako celku Hb = 2 689 / (0,0789 – 0,037) = 64 188 tis. Kč. Předběžná výnosová hodnota společnosti Slokov, a.s. byla stanovena ve výši 64 188 tis. Kč.

4.6 Finanční plán Potřebné hodnoty, které se týkají finančního plánování (hodnoty z Rozvahy, VZZ, CF) jsou již určeny v předešlých částech práce. Hodnoty tržeb jsou stanoveny prostřednictvím strategické analýzy. Další ukazatele jako například peněžní prostředky, krátkodobé závazky, korigovaný výsledek hospodaření, jsou naplánovány pomocí generátorů hodnoty.

58

4.7 Ocenění společnosti SLOKOV, a.s. 4.7.1

Metoda DFC entity

Tab39. Hodnoty pro stanovení volných peněžních toků (CFC) pro jednotlivé roky Hodnota kWC kDMn kZPx g d Tržby v tis. Kč

2011 0,377 0,040 0,1 0,041 0,19 32 304

Roky 2012 0,378 0,160 0,125 0,036 0,19 33 469

2013 0,378 0,160 0,151 0,035 0,19 34 650

průměr 0,3774 0,1199 0,1253 0,0373 0,1900


Tyto hodnoty byly získány z předešlé části práce. Kde koeficient kWC je počítán jako podíl růstu pracovního kapitálu oproti předešlému období a růstu zisku také v souvislosti s předchozím obdobím. Stejným strukturu má i koeficient kDMn, jedinou výjimkou je, že místo změny pracovního kapitálu je dosazena hodnota změny provozně nutného dlouhodobého majetku. Koeficient kZPx je brán již z kapitoly předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty, kde byl spočítán pro všechny roky predikce. To samé platí pro hodnoty tempa růstu (g). Pro stanovení volného peněžního toku pro potřeby ocenění bylo využito vzorce (Mařík 2010, str. 147): CFCt = Xt-1 * (1 – g) * rZPx * (1 – d) – Xt-1 * g * (kWC + kDMn), tj.: CFCt = Korigovaný provozní zisk po dani – Přírůstek PK a DM Tab40. FCF Hodnoty v tis. Kč / roky Korigovaný provozní zisk po dani - Přírůstek pracovního kapitálu a dlouhodobého majetku = Volné peněžní toky (CFC) v letech

2011 2 724 552 2 172

2012 3 511 648 2 863

2013 4 386 652 3 734


Vypočtené volné peněžní toky, musí být přepočteny na diskontované volné CFC. Diskontní míra je stanovená ve výši 7,89 %. Pro výpočet je využito vzorce (č. 24). Tímto způsobem je vypočtena první fáze současné hodnoty podniku.

59

Tab41. Současná hodnota 1. fáze Hodnoty v tis. Kč Volné peněžní toky (CFC) Diskontované FCF Současná hodnota 1. fáze

2011 2 172 2 013

2012 2 863 2 460 7 446

2013 3 734 2 974

2014 3 873


Součtem jednotlivých diskontovaných CFC je dospěno k první fázi současné hodnoty. Současná hodnota společnosti Slokov, a.s. v první fázi pomocí metody DFC entity je 7 446 tis. Kč. Dále je třeba vypočítat dvoufázovou metodu současné hodnoty. Tato část je dopočtena pomocí pokračující hodnoty vzorcem (č. 25). Tempo růstu g je zvoleno na úrovni 2,67 %. Jedná se o odhadovanou veličinu. Tempo růstu FCF bylo odvozeno ve vztahu k vývoji makroekonomického ukazatele hrubého domácího produktu. Pokračující hodnota byla ošetřena o diskont a tím byla dopočtena současná hodnota druhé fáze. Tab42. Současná hodnota 2. fáze Pokračující hodnota (PH) FCFT+1 FCFT Současná hodnota 2. fáze

73 452 3 834 3 734 58 487


Pomocí první a druhé fáze této metody, byla vypočtena provozní hodnota brutto. Následně byl odečten úročený cizí kapitál k datu ocenění. Tímto vznikla provozní hodnota netto. V poslední fázi byl přičten neprovozní majetek k datu ocenění a byla stanovena výsledná hodnota. Tab43. Ocenění společnosti Slokov, a.s. k 1. 1. 2011 metodou DCF entity Metoda DCF entity Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze Provozní hodnota bruto (-) Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto (+) Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota

v tis. Kč 7 446 58 487 65 933 1 000 64 933 3 085 68 018


Obchodní společnost Slokov, a.s. byla oceněna k 1. 1. 2011 metodou DFC entity na 68 018 tis. Kč.

60

4.7.2

Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

V této metodě je nejdříve vypočten obecný vzorec EVA (č. 15). Velikost zisku z operační činnosti podniku po dani (NOPAT) je již vypočtený korigovaný zisk po dani viz výše. Čistá operační aktiva (NOA) jsou získána z investovaného kapitálu provozně nutného (tyto hodnoty jsou totožné). Pomocí těchto hodnot je vypočtena obecná ekonomická přidaná hodnota. Její výše je poté diskontována (7,89 %). Výsledkem této první fáze je současná hodnota EVA o velikosti 3 601 tis. Kč. Tab44. Současná hodnota 1. fáze Hodnoty v tis. Kč NOPAT NOA k 31.12. WACC * NOA t-1 EVA Diskontovaná EVA Současná hodnota 1. fáze

2011 2 724 17 364 1 328 1 396 1 294

2012 3 511 17 990 1 370 2 141 1 177 3 601

2013 4 386 18 625 1 419 2 967 1 130


V další části metody je vypočítána současná hodnota druhé fáze ve výši 46 467 tis. Kč. Výchozí pro tuto část je výpočet pokračující hodnoty. Postup výpočtu PH je uvažován stejným principem, jako tomu bylo u metody diskontovaného cash flow, tzn., je zde počítáno také s tempem růstu (2,67 %). Tab45. Současná hodnota 2. fáze Pokračující hodnota (PH) EVAT EVAT+1 Současná hodnota 2. fáze

58 357 2 967 3 046 46 467


Pokračující hodnota byla propočtena i při nulovém tempu růstu, jak je většinou v praxi počítána, tzn., že byla vypočítána jako věčná renta ze stabilní ekonomické přidané hodnoty. Ale pro účely této práce bylo nakonec rozhodnuto počítat s předešlou vypočtenou hodnotou druhé fáze, která je ve výši 46 467 tis. Kč. Dalším krokem výpočtu výsledné EVA je součet hodnot první a druhé fáze, tím je získána tržní přidaná hodnota. Následně jsou k této částce přičtena čistá operační aktiva k 1. 1. 2011. Výsledkem tohoto mezisoučtu je provozní hodnota brutto. Odečtením úročeného cizího kapitálu je stanovena provozní netto hodnota. Konečným krokem jsou přičteny neprovozní majetkové položky a výsledná hodnota nabývá hodnoty 68 985 tis. Kč.

61

Tab46. Ocenění společnosti Slokov, a.s. k 1. 1. 2011 metodou EVA Metoda EVA Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze MVA (tržní přidaná hodnota) NOA k 1. 1. 2011 Provozní hodnota brutto (-) Úročený cizí kapitál Provozní hodnota netto (+) Neprovozní majetek Výsledná hodnota

v tis. Kč 3 601 46 467 50 068 16 832 66 900 1 000 65 900 3 085 68 985


Obchodní společnost Slokov, a.s. byla oceněna k 1. 1. 2011 metodou EVA na 68 985 tis. Kč.

62

5 DISKUSE Bezprostřední účel ocenění Obchodní společnosti Slokov, a.s. je z pohledu majitele zjištění hodnoty podniku v peněžním vyjádření. Dalším faktorem je získání těchto informací pro rozhodování managementu. Vypracováním strategické analýzy bylo zjištěno, že podíl společnosti Slokov, a.s. na trhu s ocelovými teplovodními kotli do výkonu 50 kW se pohybuje ve výši 12,3 %. Z predikce vyplynulo, že se tato výše do budoucna bude pohybovat zhruba na stejné úrovni jako doposud. Ve velikosti tohoto podílu na trhu nevidí společnost problém, jelikož běží výrobní kapacita naplno a pozitivem je i ta situace, že podnik postupem času více a více exportuje do zahraničí. Z prognózy tržeb je zaznamenán rostoucí trend do budoucna. Z důvodu absence určitých dat, bylo potřeba řešit situaci predikce nejdříve objemově a poté přepočtem na tržby. Nabízela se celá řada možných variant dopočtu tržeb z objemu produkce. Nakonec byla vybrána varianta procentního podílu jednotlivých výrobků na produkci. Tato část byla brána jako pesimistický pohled. Subjektivní prognóza generálního ředitele je optimistickým pohledem. Hodnota tržeb se jeví nadsazeně, protože nekoresponduje s tržbami předešlými cca 22 mil. Kč v posledním roce. Generální ředitel vychází z nasmlouvaných budoucích objednávek, proto by se dalo uvažovat o možné reálnosti tohoto odhadu. Ale v konečném důsledku je to jen odhad nepodložený daty. Proto byla zvolena pesimistická verze vycházející z časové řady vyrovnané regresní přímkou. Finanční analýza tedy poskytla pozitivní informace. Likvidita podniku je v přijatelné výši. Bylo zjištěno, že společnost Slokov,a.s. disponuje velkými objemy oběžných aktiv, což snižuje její výnosnost. Zadluženost podniku je v jednotlivých letech klesající. Z pohledu rentability firma nabývá v posledních letech analýzy uspokojivých hodnot. Souhrnými indexy hodnocení je potvrzeno, že je podnik v dobré finanční situaci. Rozdělení aktiv bylo soustředěno na krátkodobý finanční majetek. Provozně nutná výše toho majetku byla stanovena 20% z krátkodobých závazků. Tato hodnota byla stanovena z toho důvodu, že 20% výše okamžité likvidity je podle odborné terminologie provozně nutná. Z dlouhodobého majetku byly vyčleněny tržby a zůstatková cena z prodaného dlouhodobého majetku a materiálu. Pohledávky byly ošetřeny o daňové a jiné pohledávky. Velikost zásob je ponechána ve stejné výši z důvodu celkové potřeby tohoto aktiva. Analýza a prognóza generátorů hodnoty je výchozím bodem pro ocenění společnosti Slokov, a.s. Velikost tržeb již byla predikována v části strategické analýzy. Zisková marže byla do roku 2010 vypočtena z korigovaného provozního výsledku před zdaněním a pro predikci byla zvolena metoda prognózování pomocí časové řady vyrovnáním regresní přímkou. Stanovení pracovního kapitálu vychází z předchozí části rozdělení aktiv na provozně nutná. Predikce krátkodobého finančního majetku je dopočtena stejným způsobem jako do roku 2010. Další hodnoty byly počítány procentem z tržeb. Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu nabýval hodnoty 37,7 %. Vypovídající hodnota koeficientu je taková, že růst tržeb je s 11,7 % náročný na růst investičního majetku.

63

Náklady na vlastní kapitál byly stanoveny metodou CAPM. Postupování pomocí této metody bylo značně problematické. Tímto je konkrétně myšleno stanovení beta koeficientu z historických cen. Po propočtu kovariance a rozptylu nenabýval tento koeficient hodnot použitelných pro další výpočet. Proto byla zvolena druhá možnost výpočtu, která je ovšem založena na subjektivním názoru oceňovatele. Doporučením pro tuto situaci je nalezení vhodnějšího výpočtu tohoto ukazatele. Stanovení výsledné diskontní míry může být proto určitým způsobem zkreslené, protože náklady na vlastní kapitál jsou součástí jejího výpočtu. Bezriziková úroková míra je stanovena ve výši 3,81 % pomocí desetiletých státních dluhopisů. Riziková prémie trhu je vypočtena jako rozdíl výnosnosti akciového indexu PX a výnosnosti těchto státních dluhopisů ve výši 5,59 %. Rizikovou prémií země je stanoven rating České republiky s hodnotou 1,25 %. Náklady na cizí kapitál jsou 5,9 %. Tento výpočet byl proveden nejprve jako poměr nákladových úroků a bankovních úvěrů. Tyto výsledné hodnoty byly sečteny a zprůměrovány. Pomocí výše uvedených nákladů na kapitál byla dopočtena výsledná diskontní míra ve výši 7,89 %. V tomto výpočtu je uvažována budoucí velikost daně z příjmu právnických osob ve výši 19 %. Ke dni 1. 1. 2011 vyšla předběžná hodnota brutto Obchodní společnosti Slokov, a.s. pomocí generátorů hodnoty ve výši 64 188 tis. Kč. Ocenění výnosovou metodou DFC entity bylo k 1. 1. 2011 ve výši 68 018 tis. Kč. Ocenění v rámci výnosové metody EVA nabývá hodnoty 68 985 tis. Kč. V obou výnosových metodách je ve finále počítalo s tempem růstu ve výši 2,67 %. Je určeno pomocí tempa růstu hrubého domácího produktu. Pro obě metody byla použita různá tempa růstu, ale v žádném z případů se jejich výsledky na sto procent neshodovaly. Nejbližší shoda byla nalezena při výše zmíněném tempu růstu. A tyto výsledné hodnoty jsou prezentovány jako finální výpočty stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. U metody EVA se většinou počítá s nulovým tempem růstu u pokračující hodnoty, která je počítána jako věčná renta ze stabilní ekonomické přidané hodnoty. Zde vycházela hodnota druhé fáze nižší, a to na úrovni 29 943 tis. Kč. Výsledná hodnota podniku po přičtení a odečtení všech potřebných položek, pak vychází na úrovni 52 461 tis. Kč. Když byla vypočítána tím samým způsobem metoda DCF, hodnoty se o dost odchylovaly cca 6 mil. Kč. Důvodů, proč tyto hodnoty nevychází na ve stejné výši, je několik. Každá ze zvolených výnosových metod má jinou strukturu výpočtu. Ve výpočtech jde například o jiný způsob diskontování. Jedna metoda diskontuje jen část kapitálu, druhá zase celou částku. Navíc je oceňován výrobní podnik, kde je z praxe známo, že se výsledné hodnoty těchto dvou metod liší. Kdyby byl oceňován obchodní podnik, byly by výsledné hodnoty korespondující.

64

Důvodem je to, že tyto typy podniků neřeší aktiva z pohledu provozně nutných a nenutných. Mají jasně vymezenou majetkovou strukturu. Další problém může být v chybně predikovaných tržbách. V této situaci byly prognózy tržeb obtížné. Absence dat neumožnila stanovit predikci za trh jako celek. Tudíž se muselo vycházet z predikce celkového objemu produkce za odvětví a po té následně dopočítat tržby podniku podle jeho podílu na produkci. V této situaci tedy mohlo dojít ke zkreslení prognózovaných dat. Další negativní stránky obsahuje postup výpočtu průměrných vážených nákladů na kapitál (WACC), a to nejen z pohledu nákladů na vlastní kapitál, jak již bylo zmíněno, ale i z pohledu stanovení ostatních složek tohoto výpočtu. V tomto výpočtu jsou zahrnovány výnosnosti akciových indexů a státních dluhopisů. Úskalí může nastat nevhodným zvolených konkrétních akciových indexů nebo státních dluhopisů. Jestli jsou pro výpočet zvoleny například dluhopisy s delším výnosem do doby splatnosti, bude výsledný výpočet WACC vycházet jinak, než kdyby byly zvoleny dluhopisy s jinou délkou výnosu do doby splatnosti.

65

6 ZÁVĚR Hlavním cílem diplomové práce bylo stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. Ocenění bylo provedeno pomocí výnosové metody diskontovaného cash flow (DCF entity) a ekonomické přidané hodnoty (EVA). Byly shromážděny všechny dostupné informace a data o činnosti podniku a trhu jako celku, pomocí nichž byla provedena strategická a finanční analýza. Dalšími kroky bylo postoupeno k výslednému ocenění podniku. Společnosti Slokov, a.s. byla stanovena hodnota ke dni 1. 1. 2011. V průběhu těchto postupů se vyskytla řada problému, které bylo třeba operativně řešit. O v hodně zvolených metodách by se dalo spekulovat. Je nutné brát v potaz, že oblast oceňování je subjektivním pohledem oceňovatele. Ovšem zvolené metody byly naplněny a dospělo se k závěru finálního stanovení hodnoty společnosti Slokov, a.s. v peněžním vyjádření. Tyto postupy a výsledky byly předány managementu firmy. Budou podrobeny analýze a z části mohou být vodítkem pro rozhodování managementu o dalším vývoji firmy. Může zde být otevřen prostor pro vstup potenciálních investorů. Obchodní společnost Slokov, a.s. je již dlouholetým výrobcem topenářské techniky a na trhu si za dobu svého působení vypracovala určitou pozici a prestiž. Velkou výhodou této firmy je kvalita a dlouhověkost výrobků za dostupné ceny, které splňují nově předepsané normy. Společnost si klade za cíl spokojenost svých klíčových odběratelů a konečných zákazníků, ta je zárukou dobré prosperity podniku. Společnosti se v posledních letech otevřely brány do zahraničí. Začala se zvyšovat její hodnota. Její výhodou je diferenciace výrobků od konkurenčních firem. V současnosti se vyvíjí pozitivním směrem, což je doloženo jejím finančním zdravím. V dnešní době je stále více kladen důraz na ochranu životního prostředí. Zde se otvírá prostor pro nové technologie spalování, které splňují zpřísňující se normy na eliminaci škodlivin do ovzduší. Obchodní společnost Slokov, a.s. navazuje na nové trendy a inovuje svoji výrobu tak, aby odpovídala dnešním požadavkům.

66

7 LITERATURA 1. MAŘÍK, M. A KOLEKTIV Metody oceňování podniku. 2. upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopres, s.r.o., 2007. 492 s. ISBN 978 80 86929 32-3. 2. WÖHE, G. KISLINGEROVÁ, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 978-80-7179-897-2. 3. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1999. 304 s. ISBN 80-7179-227-6. 4. KEŘKOVSKÝ, M. VYKYPĚL, O. Strategické řízení. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 206 s. ISBN 80-7179-453-8. 5. REFAIT, M. Oceňování podniků. 1. vydání. Praha: HZ Praha, 1995. 127 s. ISBN 80-901918-6-x. 6. KONEČNÝ, M. Podniková ekonomika. 6. přepracované vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 184 s. ISBN 978-80-214-3465-3. 7. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1. 8. SYNEK, M. A KOLEKTIV Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. 9. SYNEK, M. KISLINGEROVÁ, E. A KOLEKTIV Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. 10. SEDLÁČKOVÁ, H. BUCHTA, K. Strategická analýza. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1. 11. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 3. rozšířené vydání. Praha: GRADA Publshing, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-80-247-3308-1. 12. DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. upravené vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2008. 192 s. ISBN 978-80-86929-44-6. 13. MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2432-4. 14. MAŘÍK, M. A KOLEKTIV Metody oceňování podniku. 3. upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopres, s.r.o., 2011. 494 s. ISBN 978-80-86929-67-5. 15. DAMODARAN, A. Investment Valuation, Tools and Techniques for Determining the Value of Any Asset. 2. vydání.: Copyright, 2002. ISBN 0-471-41488-3.

67

8 INTERNETOVÉ ZDROJE 16. DAKON [online]. 2011 [cit. 2011-3-24]. Dostupný z WWW: . 17. OPOP [online]. 2011 [cit. 2011-3-24]. Dostupný z WWW: . 18. ATMOS [online]. 2011 [cit. 2011-3-24]. Dostupný z WWW: . 19. SLOKOV [online]. 2011 [cit. 2011-3-24]. Dostupný z WWW: . 21. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA [online]. 2011 [cit. 2011-5-20]. Dostupný z WWW: . 22. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA [online]. 2011 [cit. 2011-5-20]. Dostupný z WWW: . 23. FINANCE MEDIA [online]. 2011 [cit. 2011-5-20]. Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/ekonomika/rating/>.

9 SEZNAM TABULEK Tab1.

Objemy relevantního trh v ČR ..................................................................................... 31

Tab2.

Analýza vnějšího potenciálu- atraktivita trhu ............................................................. 33

Tab3.

Prognóza objemů v kusech ......................................................................................... 34

Tab4.

Vývoj podílu Obchodní společnosti na trhu (v ks)....................................................... 34

Tab5.

Tržní podíly konkurentů .............................................................................................. 36

Tab6.

Produkce konkurentů v kusech ................................................................................... 36

Tab7.

Analýza vnitřního potenciálu- kvalita managementu ................................................. 39

Tab8.

Analýza vnitřního potenciálu- personální oblast ........................................................ 40

Tab9.

Analýza vnitřního potenciálu- inovace a výzkum ........................................................ 41

Tab10.

Analýza vnitřního potenciálu- dlouhodobý majetek a investice ................................. 42

Tab11.

Souhrnná konkurenční síla- výrobní podnik ............................................................... 44

Tab12.

Prognóza objemů produkce společnosti ..................................................................... 45

Tab13.

Predikce tržeb Obchodní společnosti Slokov, a.s. podle časové řady......................... 45

Tab14.

Predikce tržeb Obchodní společnosti Slokov, a.s. podle časové řady......................... 46

68

Tab15.

Prognóza objemů produkce společnosti ..................................................................... 46

Tab16.

Predikce objemu výroby a tržeb společnosti podle generálního ředitele .................. 46

Tab17.

Predikce objemu výroby a tržeb společnosti podle generálního ředitele .................. 47

Tab18.

ČPK .............................................................................................................................. 47

Tab19.

Ukazatele likvidity ....................................................................................................... 47

Tab20.

Ukazatele aktivity ........................................................................................................ 48

Tab21.

Ukazatele zadluženosti................................................................................................ 49

Tab22.

Ukazatele rentability ................................................................................................... 49

Tab23.

Z-skóre ......................................................................................................................... 50

Tab24.

Index důvěryhodnosti IN 95 ........................................................................................ 50

Tab25.

Poměrová likvidita....................................................................................................... 51

Tab26.

Provozně nutné peněžní prostředky ........................................................................... 51

Tab27.

Provozně nutný investovaný kapitál ........................................................................... 51

Tab28.

Korigovaný výsledek hospodaření (korigovaný provozní zisk).................................... 52

Tab29.

Tempa růstu tržeb ....................................................................................................... 52

Tab30.

Zisková marže z KVH před daní (rZPx) ......................................................................... 53

Tab31.

Pracovní kapitál ........................................................................................................... 54

Tab32.

kWC v jednotlivých letech ............................................................................................. 55

Tab33.

kWC ............................................................................................................................... 55

Tab34.

Prostý podíl dlouhodobého majetku na tržbách......................................................... 55

Tab35.

Prognóza dlouhodobého majetku............................................................................... 56

Tab36.

kDMn .............................................................................................................................. 56

Tab37.

Investice do provozně nutného DM (prognóza) ......................................................... 56

Tab38.

Zisková marže po dani ................................................................................................. 57

Tab39.

Hodnoty pro stanovení volných peněžních toků (CFC) pro jednotlivé roky ............... 59

Tab40.

FCF ............................................................................................................................... 59

Tab41.

Současná hodnota 1. fáze ........................................................................................... 60

Tab42.


Tab43.

Ocenění společnosti Slokov, a.s. k 1. 1. 2011 metodou DCF entity ............................ 60

Tab44.


Tab45.


Tab46.

Ocenění společnosti Slokov, a.s. k 1. 1. 2011 metodou EVA ...................................... 62

69

10 SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: VÝVOJ TRHU V ČASE ..................................................................................................................... 31 GRAF 2: ANALÝZA ČASOVÉ ŘADY ............................................................................................................... 34 GRAF 3: PODÍL SPOLEČNOSTI NA TRHU .................................................................................................... 35 GRAF 4: OBJEMY PRODUKCE KONKURENCE A SPOLEČNOSTI SLOKOV, A.S. ............................................. 37 GRAF 5: PREDIKCE ZISKOVÉ MARŽE .......................................................................................................... 53

11 SEZNAM ZKRATEK BÚ

běžný účet

CA

celková aktiva

ČPK

čistý pracovní kapitál

EVA

ekonomická přidaná hodnota

DFC

diskontované peněžní toky

DM

dlouhodobý majetek

Hb

hodnota brutto

Hn

hodnota netto

KFM

krátkodobý finanční majetek

KPVH

korigovaný provozní výsledek hospodaření

KPZ

korigovaný provozní zisk

OS

obchodní společnost

PH

pokračující hodnota

PK

pracovní kapitál

U

nákladové úroky

VH

výsledek hospodaření

ZUD

zisk před úroky a daněmi

12 PŘÍLOHY 1. Skupinové sezení 2. Výkazy Obchodní společnosti Slokov, a.s.

70

Stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s

Recommend Documents