Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Stanovení hodnoty akciové společnosti Znovín Znojmo
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor práce:
Ing. Bc. Jiří Luňáček, Ph.D.
Bc. Lucie Sojková
Brno 2010
1
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 15. května 2010
…………………………………… podpis
3
Touto cestou chci poděkovat vedoucímu mé diplomové práce Ing. Bc. Jiřímu Luňáčkovi, Ph.D. za odborné vedení a vstřícnost.
4
ABSTRACT SOJKOVÁ, L., Business valuation of Znovín Znojmo, Co. Diploma thesis. Brno: 2010.
This work present business valuation of Znovín Znojmo, Co. with Discounted Cash Flows and with Economic Value Added. A literature search using the available literature and theoretical knowledge valuation problem. The practical part is available, details of the said company, the strategic analysis, financial analysis and business valuation itself. Author 's analysis concludes with recommendations and proposals necessary to improve the situation, while focusing on the prognosis of further development of the company.
Key words: Company, Strategic Analysis, Financial Analysis, Discounted Cash Flows, Economic Value Added.
ABSTRAKT SOJKOVÁ, L., Stanovení hodnoty akciové společnosti Znovín Znojmo. Diplomová práce. Brno: 2010.
Předmětem diplomové práce je stanovení hodnoty akciové společnosti Znovín Znojmo pomocí metody diskontovaných peněžních toků a metody ekonomické přidané hodnoty. Literární rešerše představuje pomocí dostupné literatury a teoretických poznatků problém oceňování podniku. V praktické části se nachází dostupné údaje o zmíněné společnosti, strategická analýza odvětví, finanční analýza firmy a samotné oceňování. Práci uzavírá autorčino doporučení a návrhy nutné ke zlepšení situace, zároveň se zaměřuje na prognózu dalšího vývoje společnosti.
Klíčová slova: podnik, strategická analýza, finanční analýza, metoda diskontovaných peněžních toků, metoda ekonomické přidané hodnoty.
5
OBSAH 1
Úvod
7
2
Cíl práce
8
3
Metodika
9
4
Literární rešerše 4.1
4.2
4.3 4.4
4.5
4.6
5
Obecné základy oceňování podniku…………………………………………..11 4.1.1 Definice podniku…………………………………………...................11 4.1.2 Hladiny podniku………………………………………………………11 4.1.3 Hodnota podniku…………………………………………...................12 Kategorie hodnoty…………………………………………………………….12 4.2.1 Tržní hodnota………………………………………………………….13 4.2.2 Subjektivní hodnota………………………………………...................13 4.2.3 Objektivizovaná hodnota……………………………………………...13 4.2.4 Kolínská škola………………………………………………………...14 Důvody pro ocenění…………………………………………………………..14 Metody ocenění……………………………………………………………….15 4.4.1 Výnosová metoda……………………………………………………..15 4.4.2 Tržní hodnota………………………………………………………….16 4.4.3 Majetková hodnota……………………………………………………16 Postup ocenění………………………………………………………………...17 4.5.1 Sběr vstupních dat…………………………………………………….17 4.5.2 Analýza dat……………………………………………………………18 4.5.3 Sestavení finančního plánu……………………………………………25 Ocenění na základě výnosové analýzy………………………………………..26 4.6.1 Metoda diskontovaného čistého cash flow……………………………26 4.6.2 Metoda ekonomické přidané hodnoty………………………………...29
Analýza dané problematiky 5.1 5.2 5.3
5.4 5.5 5.6
11
31
Charakteristika akciové společnosti Znovín Znojmo…………………………31 Účel ocenění…………………………………………………….…………….33 Analýza dat……………………………………………………………………33 5.3.1 Strategická analýza……………………………………………………33 5.3.2 Finanční analýza………………………………………………………41 5.3.3 Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná……………….46 5.3.4 Analýza a prognóza generátorů hodnoty……………………………...46 5.3.5 Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty…………………...49 Sestavení finančního plánu……………………………………………………51 Ocenění metodou DCF entity……………..…………………………………..51 Ocenění metodou EVA………………………………………………………..53
6
Diskuze výsledků
54
7
Návrhy a doporučení
56
6
8
Závěr
57
9
Použité informační zdroje
59
10
Seznam tabulek a obrázků
62
11
Přílohy
63
7
1. ÚVOD Stále četnější majetkové převody, slučování a rozdělování podniků nebo vznik či zánik firem je situací běžnou, nikoliv mimořádnou, a tento stav je charakteristický i pro úspěšně se rozvíjející a fungující ekonomiky ve světě. Globální ekonomika je však velmi náročná na fungování podniků. Vlivem existence dlouhodobě trvale rostoucí konkurence mohou obstát pouze ty podniky, které budou silné, prosperující, výkonné a jejichž hodnota bude v čase růst. Jak však tuto hodnotu změřit? Jak ji ovlivnit a řídit tak, aby naplnila cíl společnosti a zároveň aby poskytla firmě tolik potřebnou konkurenceschopnost?
Měření hodnoty podniku je velmi složitou problematikou, jíž se dnes věnují spoustu subjektů (například znalecké ústavy, investiční banky či různé poradenské firmy). Tým odborných pracovníků, který hodnotí na základě svých zkušeností a intuicí, zpracovává tyto dílčí úkoly: analýzu odvětví, finanční analýzu, finanční plán a vlastní hodnotu firmy. Zadání, ze kterého se odvíjí hodnota podniku, může mít různé výsledky1. Zároveň je důležité si uvědomit, že objektivní hodnota firmy v podstatě neexistuje. Výsledek je totiž, jak bylo již dříve uvedeno, determinován zkušenostmi a intuicí znalce, který zadání zpracovává.
Vinařství je obor, který autorka obdivuje již pár let. Přesto, že Česká republika je národem pivařů, myslí si, že víno je díky trendu zdravějšího života u spotřebitelů stále více oblíbenějším nápojem. Vývoj vinařství se v posledních dvaceti letech velmi změnil. Produkce vín musí odpovídat ekologicky a technicky dokonalé přípravě, a protože je trh vínem přesycen, musí se vinař se svou nabídkou soustředit hlavně na zákazníka.
Akciová společnost Znovín Znojmo, která sídlí v Šatově, je pokračovatelem tradiční výroby vína z hroznů révy vinné. Pro své výrobky používá především hrozny vypěstované na tradičních, emisemi nezatížených vinicích regionu Znojemska. Zabývá se nákupem a zpracováním hroznů vinné révy, výrobou a prodejem moštů a vína, zásilkovým prodejem vín, zahraničně obchodní činností a vinařským turistickým programem. Autorka již dříve s touto společností spolupracovala při analýze její marketingové komunikace pro svou bakalářskou práci. Na základě dobrých zkušeností se s managementem této společnosti dohodla, že pro jejich účely provede ocenění právě Znovínu Znojmo. 1
Tržní, subjektivní či objektivizovanou hodnotu.
8
2. CÍL Globálním cílem této diplomové práce je ocenění akciové společnosti Znovín Znojmo na základě výnosové analýzy pomocí metody diskontovaného čistého cash flow a metody ekonomické přidané hodnoty. K tomu, aby autorka splnila globální cíl práce, je potřeba splnit i následující cíle parciální.
Autorka nejprve prostuduje teoretické poznatky a literaturu pro vypracování diplomové práce, zároveň se seznámí s informacemi o akciové společnosti Znovín Znojmo, vinařském odvětví a vývoji tohoto trhu. Je důležité shrnout tyto dostupné údaje o zmíněné společnosti (historie, strategie a jiné důležité informace) a provést strategickou analýzu odvětví pomocí PESTE analýzy a modelu Porterových konkurenčních 5 sil.
Dalšími parciálními cíly je sestavení finanční analýzy firmy, dále musí autorka analyzovat a odhadnout generátory hodnoty a finanční plán. Nakonec po získání hodnot společnosti výsledky okomentuje a doporučí společnosti návrhy či opatření nutné ke zlepšení situace nebo řešení problému.
9
3. METODIKA Proces vědeckého výzkumu začíná stěžejní částí, formulováním cíle výzkumu. Dále je nutné rozhodnout se o zdrojích dat, určit optimální velikost výběrového souboru a způsob sběru těchto dat, který se rozlišuje na dotazování, pozorování a experiment. Aby nashromážděná data mohla vysvětlit problém, musí se zpracovat a analyzovat. Posledním krokem vědeckého výzkumu je předložení závěrečné zprávy.
Globálním cílem této diplomové práce je stanovit hodnotu akciové společnosti Znovín Znojmo. Autorka pro splnění tohoto cíle musela prostudovat dostupnou literaturu a vytvořit z ní literární marži, která složitou problematiku oceňování podniku lépe vysvětluje. Pro diplomovou práci bylo dále využito sekundárních dat, tedy interních zdrojů firmy (Rozvaha, Výkaz zisků a ztrát), webových dokumentů týkající se tématu, statistických přehledů, dat shromážděných institucemi k nejrůznějším účelům a podobně.
Z hlediska metodologického bude pro zpracování diplomové práce použito kvantitativních a logických metod. Kvantitativní metody mají statisticky popsat typ závislosti mezi proměnnými, její intenzitu, odhad budoucího vývoje apod. Metody logické využívají pro dosažení cíle principy logiky a logického myšlení autora. Do logických metod patří analýza, která zkoumá jednotlivé složky a vlastnosti předmětu zkoumání, myšlenkově či fakticky ho rozkládá na části a zkoumá jeho vazby na okolí. Práce zahrnuje analýzu strategickou a finanční.
Ve strategické analýze jsou použity dvě metody, díky nimž je lépe představeno odvětví, ve kterém se společnost nachází. PESTE analýza, zkoumající makroprostředí, se skládá:
politické a právní prostředí; ekonomické prostředí; sociální, demografické a kulturní prostředí; technické a technologické prostředí; ekologické prostředí.
10 Druhou metodu, Porterem definované hybné síly konkurence, znázorňuje následující obrázek:
Potenciální noví konkurenti Ohrožení ze strany nových potenciálních konkurentů
↓ Dodavatelé Dohadovací schopnost dodavatelů
→
Konkurenční rivalita Soupeření mezi stávajícími organizacemi
←
Odběratelé Dohadovací schopnost odběratelů
↑ Substituty Ohrožení ze strany substitutů
Obr. 1: Porterův model 5 sil Zdroj: vlastní práce
Informace o finančních tocích společnosti přináší finanční analýza. Výpočty ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti, aktivity, rentability a predikce finanční tísně jsou pro lepší přehled obsaženy v kapitole literární rešerše.
Po sestavení finančního plánu se autorka zabývala oceněním společnosti na základě výnosové analýzy. Pro výslednou hodnotu akciové společnosti Znovín Znojmo použila metodu diskontovaného čistého cash flow a metodu ekonomické přidané hodnoty. Z důvodu lepší orientace se rozhodla ponechat vysvětlení problematiky samotného oceňování podniku a znázornění všech potřebných vzorců taktéž na kapitolu literární rešerše.
Všechny výsledky a informace byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel do přehledných tabulek a grafů, jež jsou v práci obsaženy. Závěrečná část obsahuje doporučení autorky na zlepšení či podpoření situace, ve které se Znovín Znojmo nachází.
11
4. LITERÁRNÍ REŠERŠE 4.1 Obecné základy oceňování podniku Následující kapitoly této části diplomové práce vysvětlují základní pojmy, které je nutné znát, aby byla problematika oceňování podniku co nejlépe pochopena.
4.1.1 Definice podniku Podnik [18] je instituce vykonávající podnikatelskou činnost, která se podle Synka v průběhu doby značně změnila. Před listopadem roku 1989 sice existovaly podniky, ale tyto instituce měly s podnikáním pramálo společného. Systém centrálního řízení ekonomiky nepreferoval podnikavost, ale disciplinované plnění úkolů stanovených tzv. shora. Kritériem úspěšnosti nebylo to, zda obstojí v konkurenci, ale stupeň plnění plánů. Všichni tedy byli dobří, protože plnili plán, ale ekonomika i podniky zaostávaly za světem.
Podnik je z hlediska celkového investovaného kapitálu definován jako funkční kombinace všech jeho souvisejících aktiv (majetků), která zahrnují aktiva hmotná (nemovitosti, stroje, zařízení), nehmotná a provozní kapitál (rozdíl krátkodobých aktiv a závazků). [1]
Podnikání je v České republice upraveno obchodním zákoníkem (zákon č. 531/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který definuje podnik jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. [18]
4.1.2 Hladiny podniku Podnik lze oceňovat na různých hladinách: hodnotou brutto, nebo hodnotou netto. Mařík [9] říká, že za základní hladinu pro ocenění se v České republice běžně používá čistý obchodní majetek, tedy ocenění netto (tzv. ČOM).
Hodnota brutto je hodnota podniku jako celku (podnikatelské jednotky, entity) a zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele. [6] Obchodní zákoník [21] označuje hodnotu brutto jako obchodní majetek a definuje ho v § 6, odst. 1) takto: „Obchodním majetkem
12 podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.“
Hodnota netto je oceněním na úrovni vlastníků podniku, v principu je oceňován vlastní kapitál. [6] Hodnotu netto označuje obchodní [21] zákoník v § 6, odst. 3) jako čistý obchodní majetek: „Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou.“
4.1.3 Hodnota podniku Hodnota podniku chápaná jako objektivní neexistuje a nelze ji určit. Proto je zavedena tzv. hodnota ekonomická, která je chápána jako vztah mezi určitým subjektem a objektem za předpokladu racionálního chování. Tato hodnota vyplývá ze dvou základních vlastností:
užitné hodnoty, tedy schopnosti statku uspokojovat lidské potřeby; směnné hodnoty, tedy situace, kdy je statek k dispozici v omezeném množství, má užitnou hodnotu a je předmětem směny.
Hodnota podniku je dána očekávanými budoucími příjmy diskontovanými na jejich současnou hodnotu. Jedná se však o příjmy odhadované, nikoliv o skutečně určené. Pro stanovení hodnoty podniku je pak důležité, na jakých hladinách je daný podnik oceňován. Podle Maříka [9] je hodnota závislá na účelu ocenění, na subjektu, z jehož hlediska je určována, a zároveň závisí na budoucím užitku, který je z držení podniku očekáván.
4.2 Kategorie hodnoty Kategorie hodnoty vyplývají z následujících otázek [9], ze kterých se postupem času vyvinuly základní přístupy oceňování podniku.
13 Kolik je ochoten za podnik zaplatit běžný zájemce? Kolik finančních prostředků lze dostat za podnik na současném trhu? Jaké je ocenění podniku? Jakou má podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího? Jakou hodnotu lze považovat za nespornou?
4.2.1 Tržní hodnota Tržní hodnotou se myslí odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím. [6] V této transakci musí obě strany jednat informovaně, racionálně a bez nátlaku. Tržní hodnota by měla být výsledkem ocenění zejména při uvádění podniku na burzu nebo prodeji podniku (v případě, kdy stávající vlastník chce odhadnout finanční částku, za kterou by mohl podnik pravděpodobně prodat).
4.2.2 Subjektivní hodnota Druhým přístupem je subjektivní neboli investiční hodnota [6], tedy hodnota majetku pro konkrétního investora a pro stanovení investičního cíle. Do základních charakteristik subjektivní hodnoty patří budoucí peněžní toky a diskontní míra. Oceňování tímto přístupem je vhodné v případě koupě či prodeje podniku (v případě, že je potřeba zjistit, zda je transakce výhodná) nebo při rozhodování mezi sanací a likvidací podniku.
4.2.3 Objektivizovaná hodnota Cílem třetího přístupu, objektivizované hodnoty, je dosáhnout co největší reprodukovatelnosti ocenění. Toto ocenění vyžaduje, aby z podniku bylo vybíráno jen tolik peněžních prostředků, aby nebyla ohrožena jeho majetková podstata. Majetek podniku je rozdělen na provozní část a na část ostatní. Výnosové ocenění se pak týká především provozně nezbytné části podniku a ostatní majetek je oceňován samostatně. Objektivizovaná metoda se používá tam, kde je v popředí zájmu prokazatelnost a současný stav, například při poskytování úvěru a při zjišťování současné reálné bonity podniku. [6]
14
4.2.4 Kolínská škola Kolínská škola [6] říká, že ocenění nemá smysl modifikovat v závislosti na jednotlivých podnětech, ale na obecných funkcích, které má ocenění pro uživatele jeho výsledků. Za nejdůležitější funkci je považována poradenská funkce. Jejím smyslem je poskytnout podklady kupujícímu o maximální ceně, kterou může zaplatit, aniž by na transakci prodělal, a o ceně minimální, kterou ještě může přijmout prodávající, aniž by na prodeji prodělal.
4.3 Důvody pro ocenění Hodnotu podniku je třeba znát při jeho prodeji nebo koupi, vstupu nových společníků, vypořádání s vystupujícím společníkem, fúzi, přeměně právní formy, dědictví, likvidaci atd. Ocenění podniku, který pokračuje ve své činnosti, vychází z toho, že celková hodnota podniku není prostým součtem hodnot jednotlivých aktiv, ale že je dána užitkem, který podnik poskytuje svému majiteli. Užitkem při tom jsou budoucí výnosy (zisky, cash flow), které podnik přinese. [18]
Mařík [9] ocenění podniku rozdělil do dvou skupin dle toho, zda souvisí nebo nesouvisí s vlastnickými změnami:
Ocenění související s vlastnickými změnami: •
koupě a prodej podniku na základě smlouvy o prodeji podniku;
•
nepeněžitý vklad do obchodní společnosti;
•
ocenění v souvislosti s fúzí;
•
ocenění v souvislosti s rozdělením společnosti;
•
ocenění v souvislosti s nabídkou nepřevzetí.
Ocenění nesouvisející s vlastnickými změnami: •
změna právní formy společnosti;
•
ocenění v souvislosti s poskytováním úvěru;
•
ocenění v souvislosti se sanací podniku.
15
4.4 Metody ocenění V procesu oceňování podniku jsou využívány tři základní metody, mezinárodně uznávané, které mohou být použity společně, popřípadě v různých kombinací v závislosti na povaze majetku a účelu jeho oceňování. Základní metody jsou znázorněny v následující tabulce.
Tab. 1: Základní metody oceňování podniku Diskontovaných peněžních toků Kapitalizovaných čistých výnosů Výnosové Kombinované výnosové metody Ekonomické přidané hodnoty Metody
Tržní
Majetkové
Na základě tržní kapitalizace Na základě srovnatelných podniků Na základě srovnatelných transakcí Na základě údajů o podnicích uváděných na burzu Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen Likvidační hodnota Substanční hodnota na principu reprodukčních cen Substanční hodnota na principu úspory nákladů
Zdroj: vlastní práce
4.4.1 Výnosová metoda Tato metoda odvozuje hodnotu majetku od hodnoty budoucích příjmů z vlastnictví, které lze z něho získat, tj. od výnosové schopnosti majetku. Současná hodnota budoucích příjmů se zjišťuje procesem tzv. diskontování budoucích hodnot příjmů na jejich současnou hodnotu na základě tržní míry výnosnosti. [1]
Metoda diskontovaných peněžních toků (tzv. DCF) patří u výnosového oceňování podniku spolu s metodou EVA k nejvyužívanějším. Výnosové metody vychází obecně z předpokladu, že hodnota statku je určena očekávaným užitkem pro jeho držitele. Tímto užitkem v případě podniku je očekávaný peněžní tok (cash flows). Metoda je založena na zjišťování očekávaných peněžních toků plynoucích z firmy a jejich diskontování určitou diskontní sazbou, která odráží míru rizika podnikání oceňované firmy resp. daného peněžního toku. Metodu lze však použít pouze tehdy, je-li možné odhadnout budoucí peněžní toky. Pokud je k dispozici věrohodný odhad na dostatečně dlouhou dobu, pak lze výsledek této metody považovat za velmi objektivní. [19]
16 Metoda ekonomické přidané hodnoty (tzv. EVA) je opět velmi používanou metodu výnosového ocenění firmy, která ale částečně odráží i substanční hodnotu podniku. Z tohoto důvodu a z důvodu lepší interpretovatelnosti je při oceněních upřednostňována. Základním principem metody EVA je, že se ocenění neprovádí z pohledu podniku, ale z pohledu akcionáře (investora), kterého zajímá tzv. ekonomický zisk. Ekonomický zisk v tomto pojetí přitom podnik dosahuje tehdy, když jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady na vlastní kapitál. Pokud podnik vykazuje kladný účetní zisk (již snížen o úroky za cizí kapitál), vykazuje též ekonomický zisk v případě, že je tento účetní zisk větší než náklady na vložený vlastní kapitál. Zjednodušeně řečeno, pokud podnik sice dosahuje kladný účetní zisk, ale tento zisk není natolik vysoký, aby kompenzoval všechna rizika vlastníků, pak vlastníci nedosahují ekonomického zisku, ale naopak ztráty (nemá smysl pro ně z ekonomického pohledu pokračovat v podnikání). Hodnotu firmy pak tvoří součet budoucích hodnot ekonomického zisku převedených na současnou hodnotu a čisté tržní hodnoty aktiv (souvisí se substanční hodnotou). [19]
4.4.2 Tržní metoda Metoda stanovuje hodnotu pomocí analýzy prodejů srovnatelných majetků v nedávném období. Je založena na předpokladu, že by informovaný kupec za majetek nezaplatil více, než jsou náklady na pořízení jiného majetku se stejnou využitelností. Analyzovány jsou podobné majetky nedávno prodané nebo nabídnuté k prodeji v současných tržních podmínkách. Metoda má praktický význam tam, kde existuje aktivní a rozvinutý kapitálový trh. [1]
4.4.3 Majetková metoda Metoda odvozuje hodnotu podniku od celkové hodnoty aktiv, která daný podnik vytváří a která je jeho součástí. Tzn., že hodnota podniku je stanovena na základě součtu hodnot jednotlivých aktiv a upravena o hodnotu závazků. [1]
17
4.5 Postup ocenění Postup ocenění se různí a každé ocenění je jinak specifické. Postup je ovlivněn různými faktory, zvláště pak účelem ocenění, kategorií hodnoty, zvolenou metodou a dostupnými daty. Mařík [9] doporučuje následující postup:
sběr vstupních dat; analýza dat; •
strategická analýza;
•
finanční analýza pro zjištění finančního zdraví podniku;
•
rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná;
•
analýza a prognóza generátorů hodnoty;
•
orientační ocenění na základě generátorů hodnoty;
sestavení finančního plánu; ocenění; •
volba metody;
•
ocenění podle zvolených metod;
•
souhrnné ocenění.
4.5.1 Sběr vstupních dat Data, jejich kvalita, množství, přiměřenost jsou pro ocenění podniku velmi důležitým faktorem, který tuto problematiku ovlivňuje. Je nezbytné zajímat se o následující informace:
základní data o podniku; ekonomická data; relevantní trh; konkurenční struktura relevantního trhu; odbyt a marketing; výroba a dodavatelé; zaměstnanci.
18
4.5.2 Analýza dat 4.5.2.1 Strategická analýza
Sedláčková [13] říká, že základem pro formulování strategie podniku je nalezení souvislostí mezi podnikem a jeho okolím. Strategická analýza využívá spoustu metod a technik, díky kterým může identifikovat vztah mezi okolím podniku (makrookolí, odvětví, konkurenční síly, trh, konkurenti) a zdrojovým potenciálem podniku.
Lze vymezit dva základní okruhy orientace strategické analýzy: analýzu orientovanou na vnější okolí podniku a analýzu vnitřních zdrojů a schopností podniku. Tyto okruhy, které jsou na sobě vzájemně závislé a propojené, znázorňuje následující schéma.
Vnější faktory Politické, ekonomické, sociokulturní, technologické a jiné vlivy makrookolí, tlaky na globalizaci ↓
Atraktivita odvětví, hybné síly, klíčové faktory úspěchu, strategické konkurenční skupiny
Konkurenční síly, nákladové postavení konkurentů a očekávané reakce rivalů
↓ Strategická situace podniku ↑ Specifické přednosti, dostupné zdroje, relativní konkurenční síla, silné a slabé stránky, vyváženost portfolia
↓
Vnitřní faktory
Obr. 2: Strategická analýza Zdroj: SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza, 2000.
Podle Maříka [9] je strategická analýza předpokladem věrohodnosti výsledného ocenění. Výsledky strategické analýzy by měly být shodné s následujícími otázkami: Jaké jsou perspektivy podniku z dlouhodobého hlediska? Jaký vývoj trhu, konkurence a především vývoj podnikových tržeb lze očekávat? Jaká rizika jsou s podnikem spojena?
19 Ve strategické analýze je důležité vymezení relevantního trhu, které by mělo identifikovat základní informace o velikosti trhu, jeho vývoji, segmentaci, jeho atraktivitě. Dalším krokem by podle Maříka [9] měla být analýza hlavních faktorů, které na konkrétní trh působí, a tedy prognóza vývoje trhu jako celku. Nezbytným krokem strategické analýzy je zároveň analýza konkurenční síly oceňovaného podniku, kde je cílem odhadnout vývoj tržních podílů oceňované firmy do budoucnosti, stanovení dosavadních tržních podílů firmy, identifikace konkurentů, analýza potenciálu firmy a hlavních faktorů jeho konkurenční síly.
4.5.2.2 Analýza finančního zdraví podniku
Finanční analýza podle Živělové [24] umožňuje manažerům správně se rozhodovat při získávání finančních zdrojů, při stanovení optimální finanční struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při poskytování obchodního úvěru, při volbě dividendové politiky apod. Znalost finančního postavení je nezbytná pro odhad a prognózování budoucího vývoje.
Cílem finanční analýzy je provést pomocí specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik využít. Uplatňovány jsou zejména metody technické finanční analýzy, které kvantitativně zpracovávají ekonomická data a výsledky vyhodnocují jak kvantitativně, tak kvalitativně. Do této finanční analýzy patří metody:
srovnání (prostorová a trendová analýza, srovnání s plánem či odhadem experta); matematických postupů (elementární metody, vyšší matematicko-statistické metody); podle používaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace (horizontální a vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, pyramidových soustav ukazatelů a predikce finanční tísně podniku), které byly v této diplomové práci použity.
Horizontální analýza využívá absolutních a rozdílových ukazatelů, zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období, které vycházejí z absolutních změn zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase. Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Užívá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv, i při sestavování finančních plánů. Obě tyto analýzy se používají k porovnání výsledků podniku v rámci celého odvětví. Bohužel však neodhalují příčiny změn.
20 procentní změna =
ukazatelt − ukazatelt −1 * 100 ukazatelt −1
(1)
Analýza poměrových ukazatelů je metodou nejužívanější, je založena na využití poměrových ukazatelů, podle kterých zkoumá jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Je rozdělena do pěti skupin ukazatelů.
Zadluženost měří rozsah, v jakém je firma financována cizími finančními zdroji, a porovnává vlastní a cizí zdroje. Čím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku, tím vyšší je riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Mezi ukazatele zadluženosti patří:
zadluženost =
celkové závazky * 100 aktiva celkem
míra samofinan cov ání =
podkapitalizování =
úrokové krytí =
vlastní kapitál * 100 aktiva celkem
dlouhodobé závazky + vlastní kapitál stálá aktiva
hospodářský výsledek před zdaněním + nákladové úroky nákladové úroky
(2)
(3)
(4)
(5)
Platební schopnost měří schopnost podniku hradit včas své závazky. Je třeba zdůraznit, že tato schopnost je jednou ze základních podmínek existence podniku v tržním prostředí. Ukazatele platební schopnosti jsou:
oběžná aktiva krátkodobé závazky
(6)
oběžná aktiva − zásoby krátkodobé závazky
(7)
finanční majetek krátkodobé povahy krátkodobé závazky
(8)
běžná likvidita =
pohotová likvidita =
hotovostní likvidita =
21 Aktivita měří efektivnost, s jakou podnik řídí svůj majetek, většinou relativní vázanost kapitálu v jednotlivých formách majetku. Do ukazatelů aktivity patří tyto nástroje:
obrat celkových aktiv =
obrat zásob =
doba obratu zásob =
tržby aktiva celkem
tržby zásoby
(10)
365 obrat zásob
(11)
rychlost obratu pohledávek =
doba obratu pohledávek =
(9)
tržby pohledávky
365 obrat pohledávek
(12)
(13)
Ukazatele rentability měří celkovou účinnost řízení podniku. Vychází z různých forem míry zisku, který je všeobecně akceptován jako vrcholový ukazatel efektivnosti podniku. Zahrnuje vliv platební schopnosti, řízení aktiv i řízení dluhů na zisk firmy. Patří sem:
ROA =
zisk před zdaněním + nákladové úroky celková aktiva
ROE =
ROCE =
zisk po zdanění vlastní kapitál
zisk před zdaněním + nákladové úroky dlouh. závazky + vlastní kapitál
(14)
(15)
(16)
Predikce finanční tísně podniku předvídá finanční problémy podniku a využívá matematických modelů zpravidla konstruovaných na bázi poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy a sumarizují výsledek do jednoho čísla. Nejznámějším modelem je podle Živělové [24] Altmanův Z-score model, v podmínkách České republiky se pak používá
22 tzv. IN, neboli index důvěryhodnosti českého podniku. Pokud je hodnota Z-score menší jak 1,2, jedná se o firmu směřující k bankrotu. Výsledek ležící v rozmezí 1,2 – 2,9 hovoří o firmě s nevyhraněnou finančně ekonomickou situací a hodnota vyšší jak 2,9 představuje společnost s dobrou finančně ekonomickou situací.
Z-score = 0,717 x1 + 0, 847 x2 + 3,107 x3 + 0,420 x4 + 0,998 x5
(17)
IN 05 vytvořili Ivan a Inka Neumaierovi právě pro potřeby českého trhu a těch trhů, které prošly transformací. Je-li hodnota IN05 menší jak 0,9, je podnik ve finanční krizi a s pravděpodobností 86 % spěje k bankrotu. V intervalu 0,9 – 1,6 je firma v tzv. šedé zóně a hodnoty vyšší jak 1,6 znamenají, že podnik s 67% pravděpodobností tvoří hodnotu. Aktuální index IN [7] je následující:
IN 05 = 0,13
kde
A EBIT EBIT VÝN OA , + 0,04 + 3,97 + 0,21 + 0,09 CZ Ú A A KZ + KBÚ
(18)
A…aktiva; CZ…cizí zdroje; EBIT…zisk před úroky a zdaněním (HV před zdaněním + nákladové úroky); Ú…nákladové úroky; VÝN…celkové výnosy; OA…oběžná aktiva; KZ…krátkodobé závazky; KBÚ…krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci.
4.5.2.3 Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná
Podnik pro základní podnikatelské zaměření potřebuje aktiva určité velikosti a struktury včetně rezerv, která se označují jako provozně nutná. Avšak některé podniky vlastní aktiva nenutně potřebná k provozu své hlavní činnosti podnikání, tzv. provozně nepotřebná. Zásadou oceňování je, že se aktiva podniku musí podle nutnosti rozdělit, zároveň by se měly z výnosů a nákladů vyřadit i ty výnosy a náklady, které s potřebnými aktivy nesouvisí.
23 Důvodem rozdělení je fakt, že část majetku se nemusí vůbec využívat, takže z této části neplynou žádné, nebo pouze malé příjmy. Rizika z těchto malých příjmů se mohou lišit od rizik hlavní činnosti podniku. Nejčastějším provozně nenutným aktivem podle Maříka [9] je krátkodobý a dlouhodobý finanční majetek a ostatní provozně nepotřebná aktiva.
4.5.2.4 Analýza a prognóza generátorů hodnoty
Generátor hodnoty znamená soubor základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. Lze je použít k prvnímu odhadu ocenění na principu peněžních toků. Podle Maříka se při oceňování podniku pracuje s těmito generátory hodnoty:
tržby a jejich růst; marže provozního zisku; investice do pracovního kapitálu; investice do dlouhodobého provozně nutného majetku; diskontní míra; způsob financování; doba, po kterou je předpokládáno generování pozitivního peněžního toku. Projekce budoucích tržeb má být výsledkem strategické analýzy a podle Maříka [9] má odpovídat na otázku, jak velký by mohl být prodej s ohledem na pravděpodobný vývoj tržních podmínek. Prognóza by měla být korigována kapacitními možnostmi podniku.
Provozní zisková marže, kterou lze definovat jako podíl korigovaného provozního výsledku hospodaření před zdaněním a tržeb, je druhým generátorem hodnoty:
Zisková marže =
KPVHpZ T
(19)
Podle Maříka je pro účely důležitá tzv. prognóza shora. Nejdříve se vypočítá zisková marže za minulé roky, která se pak analyzuje (zejména s konkurenční pozicí podniku). Dále se musí odhadnout budoucí hlavní faktory působící na ziskovou marži a nakonec se vypočítá korigovaný provozní zisk v budoucích letech (součin dříve neprognózovaných tržeb a odhadnuté ziskové marže).
24 Tab. 2: Analýza a prognóza ziskové marže Minulost Roky t-2 t-1 Zisková marže skutečnost
t
t+1
Plán t+2 odhad
t+3
Zdroj: MAŘÍK, M. a kolektiv. Metody oceňování podniku. Proces ocenění, základní metody a postupy. 2003.
Pracovní kapitál je nutné modifikovat: od oběžných aktiv se nebude odečítat krátkodobý cizí kapitál, ale neúročený cizí kapitál, tzn. budou se odečítat krátkodobé závazky, ale nikoliv běžné bankovní úvěry. Uvedené veličiny jsou pouze ve velikosti provozně nutné. Výpočet upraveného pracovního kapitálu je následující:
Krátkodobý finanční majetek + zásoby + pohledávky - neúročené závazky + ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) - ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní) = Pracovní kapitál
(20)
Posledním generátorem je náročnost na investice do dlouhodobého majetku, tzn. provozně nutného majetku. Přístupy k plánování investic lze rozdělit do následujících variant:
globální přístup, který je vhodný v případě, kdy investice mají relativně průběžný charakter. Je zde sledován koeficient náročnosti růstu tržeb kDMx a růstu zisku kDMz na růstu investičního majetku:
k DMx =
k DMz =
∆ provozně nutného dlouhodobého majetku ∆ tržeb
(21)
∆ provozně nutného dlouhodobého majetku ∆ korigovaného provozního zisku
(22)
přístup podle hlavních položek; přístup založený na odpisech vychází z předpokladu, že investice jsou pod úrovní odpisů, které jsou propočteny ze starších historických cen a budou stačit k dlouhodobému přežití firmy.
25 Generátory hodnoty lze použít k prvnímu odhadu ocenění podniku na principu peněžních toků. Volné peněžní toky (FCF) lze vyjádřit: FCFt = X t −1 * (1 + g ) * rZPx * (1 − d ) − X t −1 * g * (k WC + k DMx ) ,
kde
(23)
X...velikost tržeb za zboží a vlastní výrobky; g...tempo růstu tržeb; rZPx...provozní zisková marže propočtená z korigovaného výsledku hospodaření; d...sazba daně z korigovaného výsledku hospodaření; kWC...koeficient náročnosti růstu tržeb na růstu pracovního kapitálu; kDMx...koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku; t = rok.
V první fázi ocenění lze odhadnout hodnotu podniku pomocí výnosové hodnoty brutto:
Hb =
kde
X t −1 * (1 + g ) * rzpx * (1 − d ) − X t −1 * g * (kWC + k DMx ) ik − g
,
(24)
ik ...stanovená kalkulovaná úroková míra.
4.5.3 Sestavení finančního plánu Je nutné, aby si podnik při ocenění výnosovými metodami sestavil kompletní finanční plán, který se skládá s hlavních finančních výkazů: výsledovky, rozvahy a výkazu zisků a ztrát.
Finanční plán by měl vycházet z dlouhodobé koncepce podniku, analýzy a prognózy generátorů hodnoty. Následující základní kámen tohoto plánu je možno doplnit například o plán financování (předpokládané splátky úvěrů, přijímání nových úvěrů apod.), předpokládané výplaty dividend nebo podílů na zisku vlastníkům aj., aby byl kompletní [9]:
tržby z prodeje podniku; ziskovou marži a z ní zjištěný provozní zisk; plánovanou výši zásob, pohledávek a závazků; prognózu investic do dlouhodobého majetku.
26
4.6 Ocenění na základě výnosové analýzy Výnosové metody vychází z teze, že hodnota statku je určena očekávaným užitkem pro jeho vlastníka (v případě podniku jsou tímto užitkem očekávané výnosy).
Při kalkulaci lze budoucí výnosy vyjádřit v cenách k datu ocenění, tj. ve stálých cenách, nebo v jejich budoucí nominální výši, tedy v cenách běžných. U metod použitých v této diplomové práci se mohou použít oba dva způsoby, avšak teoretici doporučují použít běžné ceny.
4.6.1 Metoda diskontovaného čistého cash flow Existují tři základní techniky této metody, avšak autorka pro ocenění vybraného podniku použije metodu DCF entity, která vychází ze dvou kroků. Prvním krokem je výpočet peněžních toků, které jsou k dispozici jak pro vlastníky, tak pro věřitele, a jejich diskontováním lze získat tzv. hodnotu brutto Hb. Od této hodnoty se pak v kroku druhém odečítá hodnota cizího kapitálu ke dni ocenění a získá se hodnota netto Hn, tedy hodnota vlastního kapitálu. [9]
4.6.1.1 Kalkulovaná úroková míra
Kalkulovanou úrokovou míru lze stanovit na úrovni průměrných vážených nákladů na kapitál:
WACC = n CK * (1 − d ) *
kde
CK VK , + nVK ( Z ) * K K
(25)
nCK…očekávaná výnosnost do doby splatnosti u cizího kapitálu vloženého do podniku (náklady na cizí kapitál); d…sazba daně z příjmu platná pro oceňovaný subjekt; CK…tržní hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku; NVK(Z)…očekávaná výnosnost vlastního kapitálu oceňovaného podniku (náklady na vlastní kapitál); VK…tržní hodnota vlastního kapitálu.
27 Náklady na vlastní kapitál lze spočítat také díky modelu oceňování kapitálových aktiv CAPM podle následujícího vzorce: nVK = rf + β * (rp − rf ) ,
kde
(26)
rf…bezriziková úroková míra; rp-rf…riziková prémie kapitálového trhu tzv. prémie za riziko akcionáře;
β…beta koeficient.
4.6.1.2 Investovaný kapitál
Základním znakem metody DCF entity je, že výsledkem procesu diskontovaných peněžních toků je hodnota podniku jako celku (entity), který je chápán na úrovni investovaného kapitálu:
provozně nutný pracovní kapitál = provozně nutná oběžná aktiva + časové rozlišení aktivní provozně nutné – krátkodobé neúročené závazky
(27)
provozně nutný investovaný kapitál = provozně nutný prac. kapitál + provozně nutná dlouhodobá aktiva
(28)
celkový investovaný kapitál = provozně nutný investovaný kapitál + neprovozní aktiva
(29)
4.6.1.3 Peněžní toky DCF entity
Pro oceňování podniku se používá tzv. volné cash flow (FCF), které umožňuje určit, kolik finančních prostředků lze vzít z podniku, aniž by byl narušen jeho předpokládaný vývoj.
Korigovaný provozní výsledek hospodaření před zdaněním - upravená daň z příjmů = korigovaný provozní výsledek hospodaření po zdanění + odpisy + ostatní náklady započtené v provozním výsledku hospodaření, které nejsou výdaji v běžném období = předběžný peněžní tok z provozu - investice do upraveného provozně nutného prac. kapitálu - investice do pořízení provozně nutného DM = volný peněžní tok (FCF)
(30)
28 Nejdříve je nutné určit celkovou hodnotu podniku, neboli výnosovou hodnotu provozně nutného investovaného kapitálu. Tuto hodnotu lze získat diskontováním peněžních toků, které neberou v úvahu investice do provozně nenutného majetku, ani výnosy a náklady s ním spojené. Dále se vypočítá výnosová hodnota vlastního kapitálu, kdy se celková hodnota podniku sníží o hodnotu úročených dluhů k datu ocenění. Předpokladem tohoto kroku je neuvažování nových dluhů, které může podnik v blízké době přijmout. [9] V závěrečném kroku oceňování se k provozní hodnotě vlastního kapitálu přičte hodnota neprovozních aktiv k datu ocenění. [5]
n
Hb = ∑ t =1
kde
CFt , (1 + r ) t
(31)
CFt…volné cash flow v období t; r…diskontní sazba odrážející rizikovost cash flow; n…počet let předpokládané existence podniku.
V praxi se předpokládá, že podnik bude existovat nekonečně dlouho, čímž se však nabízí jeden problém: plánovat peněžní toky pro jednotlivé roky na tak dlouhé období. Díky tomu se používá tzv. standardní dvoufázová metoda, která tento problém řeší. První fáze zahrnuje období, pro které je vypracována prognóza volného peněžního toku pro jednotlivé roky, druhá fáze pak obsahuje období od konce fáze první až do nekonečna. Hodnota druhé fáze se nazývá hodnotou pokračující. Hodnota podle dvoufázové metody se vypočítá následovně:
n
Hb = ∑ t =1
kde
FCFt PH , + t (1 + ik ) (1 + ik )T
(32)
PH…pokračující hodnota; T…délka první fáze v letech.
Při zjišťování pokračující hodnoty s diskontovanými peněžními příjmy se obvykle používá tzv. Gordonův vzorec:
FCFT +1 i −g , PH = k (1 + ik ) T
(33)
29 kde
T…poslední rok prognózovaného období; ik…kalkulovaná úroková míra (průměrné nároky kapitálu); g…předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během druhé fáze; FCFT+1…volný peněžní tok do firmy po uplynutí prognózy (FCFT+1=FCFT*(1+g)).
4.6.2 Metoda ekonomické přidané hodnoty Metoda ekonomické přidané hodnoty se mimo oceňování také využívá k finanční analýze či jako nástroj řízení podniku a motivaci pracovníků. Základním principem ekonomické přidané hodnoty je, že měří ekonomický zisk, který podnik dosahuje, pokud jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu. Lze tedy říci, že tento ukazatel je čistým výnosem z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu (vlastního a cizího). Obecná podoba vzorce pro výpočet této metody je následující [8]:
EVA = NOPAT – ∑COC ,
kde
(34)
NOPAT…zisk z operační (hlavní) činnosti podniku po zdanění; COC…náklady na kapitál.
Capital je hodnota vázaná v aktivech nutných pro dosažení zisku. Do položky NOA, tedy
čistých operačních aktiv, lze dosadit položku aktiva celkem, která se však musí očistit o neoperační aktiva, neúročený cizí kapitál a mimořádné položky. V metodě ekonomické přidané hodnotě odpovídá ukazatel NOA provozně nutnému investovanému kapitálu v metodě diskontovaného čistého cash flow. NOPAT odpovídá korigovanému provoznímu zisku při výpočtu volných peněžních toků u metody DCF. Výpočet ekonomické přidané hodnoty za rok t je:
EVAt = NOPATt - NOAt-1 * WACCt
(35)
30
4.6.2.1 Propočty hodnoty podniku
Obecné schéma výpočtu metody EVA je obdobné jako u metody DCF [9]: Tržní hodnota operačních aktiv (tzn. NOA + MVA) + tržní hodnota neoperačních aktiv - tržní hodnoty úročených závazků = tržní hodnota vlastního kapitálu
(36)
Tržní hodnota operačních aktiv je dána součtem čistých operačních aktiv NOA a tržní přidanou hodnotou MVA. Tržní přidanou hodnotu, která je současnou hodnotou budoucích EVA, lze opět vypočítat dvoufázovou metodou, přičemž druhá fáze se počítá jako věčná renta z EVA do nekonečna. Hodnota podniku pomocí metody EVA:
Hn = NOA0 + MVA – D0 + A0
(37)
Po různých úpravách a dosazeních se výsledná hodnota vypočítá jako: T NOPATt − WACC * NOAt −1 NOPATT +1 − WACC * NOAT + H n = NOA0 + ∑ − D( 0 ) + A0 , T WACC * (1 + WACC ) (1 + WACC )t t =1
kde
(38)
Hn…hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto); NOA0…čistá operační aktiva k datu ocenění; NOAt-1…čistá operační aktiva ke konci předchozího roku, tj. k počátku roku t; NOPATt…operační výsledek hospodaření po zdanění v roce t; T…počet let explicitně plánovaných EVA; WACC…průměrné vážené náklady kapitálu; D0…hodnota úročených dluhů k datu ocenění; A0…ostatní (neoperační) aktiva k datu ocenění.
Výslednou hodnotu podniku lze upravit o ukazatel, který zohledňuje vnější činitele ekonomického prostředí, které podnik nemůže ovlivnit. Tento ukazatel se nazývá tempo růstu podniku g:
g=
EVAn −n * (1 + WACC ) WACC n − g
(39)
31
5. ANALÝZA DANÉ PROBLEMATIKY 5.1 Charakteristika akciové společnosti Znovín Znojmo Historie společnosti sahá až do roku 1752, kdy Jan Mössmer založil v Retzu stejnojmennou firmu Mössmer a v Šatově nechal postavit sesterský podnik. Roku 1945 byl tento majetek zkonfiskován a přidělen znojemskému Vinařsko-ovocnářskému družstvu. O několik let později se toto družstvo sloučilo s Českomoravskými vinařskými závody ve Znojmě, které byly součástí Jihomoravských vinařských závodů, později Moravských vinařských závodů, n. o. Mikulov, které se však v roce 1990 rozpadly a nechaly vzniknout samostatný státní podnik Znovín Šatov. Akciová společnost Znovín Znojmo vznikla 4. května 1992. [16] Tab. 3: Přehled základních údajů o firmě Obchodní jméno Sídlo IČO DIČ Právní forma Statutární orgán CZ-NACE Základní kapitál
Znovín Znojmo, a. s. Šatov, 404 469 00 144 CZ 469 00 144 akciová společnost představenstvo 11.02 výroba vína z vinných hroznů 45 217 000 Kč
Zdroj: Rejstřík firem [11]
Společnost vyrábí tradiční odrůdová vína a speciality, chlubí se víny s označením Terroir2 a svým zákazníkům nabízí různé vinařské předměty či pochoutky k vínu. Od roku 1997 připravuje Vinařský turistický program, ve kterém zákazníci poznávají vinné sklepy i vinice ve Znojemské vinařské oblasti. Cenová politika Znovínu je stabilní a jejich vína lze nalézt v řadě vinoték, gastrozařízení a velkoobchodů po celé ČR nebo ve firemních prodejnách a distribučních místech Znovínu. Za poslední období obdržel Znovín Znojmo řadu prestižních medailí zejména na mezinárodní vinné scéně i na řadě významnějších přehlídek vín v ČR.
Reakci na svou nabídku může měřit díky ochutnávkám vín, které zaujímají velkou část nejen podpory prodeje, ale celé propagace Znovínu vůbec. Každým rokem navštíví řadu veletrhů, kde prezentuje společnost, posiluje její image, předvádí nové výrobky a služby nebo uzavírá kontrakty. Účastní se mezinárodních soutěží, je partnerem prestižní soutěže Gastro Junior – 2
Terroir označuje spolupůsobení vlastností půdy, odrůdy a lokálního klimatu, zahrnuje i lidský faktor.
32 Nowaco Cup, spolupořádá cyklistický závod Author Znovín Cup, je partnerem Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě a podporuje celonárodní systém „Cyklisté vítáni“.
Znovín se s objemem produkce kolem 4,2 milionů litrů vína ročně a se zhruba sty zaměstnanci sice řadí mezi střední vinařské podniky, nabídka firmy však není průměrná. Nejvíce podnik exportuje na Slovensko, dále do Kanady, USA a Japonska. Firma je složena ze tří středisek: z hlavního střediska v Šatově, kde se nachází ředitelství, administrativa, expedice a hlavní výrobní kapacity, a ze sklepních hospodářství v Příměticích a Jaroslavicích.
Dlouhodobým záměrem Znovínu je produkovat kvalitní, zdravotně nezávadné výrobky a služby a nadále vyvíjet a uvádět na trh nové špičkové produkty dle požadavků zákazníků. Usiluje o to, aby veškeré jejich současné i budoucí aktivity, strategické kroky a plány pozitivně přistupovaly k ochraně životního prostředí a tím trvale zlepšovaly ekologický profil firmy. [22] V současné době se Znovín Znojmo více zaměřuje na výrobu ročníkových vín s původem konkrétních viničních tratí. Zároveň chce větší měrou podporovat turistický ruch.
Řízení firmy je organizováno tzv. německým modelem.3 Ve společnosti proběhla krystalizace akcionářské struktury a ekonomická konsolidace. Jsou ujasněny vlastnické vztahy, kdy organizace zůstává typicky moravskou firmou. Firma je zisková a vyplácí dividendy. Do EU vstoupila jako samostatný český výrobce, který má v budoucí době předpoklady dále vyrábět ještě zajímavější vína jedinečné Znojemské vinařské podoblasti. [16]
Ing. Pavel Vajčner generální ředitel
Ing. Jaroslav Opatřil obchodní a marketingový náměstek
Ing. Štěpán Bilíček ekonomický náměstek
Antonín Zatloukal výrobní náměstek
Obr. 3: Organizační schéma společnosti Zdroj: vlastní práce
3
Německý model je tříčlenné představenstvo tvořené managementem a tříčlenná dozorčí rada zastoupená majitelem.
33
5.2 Účel ocenění Akciová společnost Znovín Znojmo se sídlem v Šatově je oceňována k 1. lednu 2009. Účelem tohoto ocenění je získání informací pro rozhodování managementu této společnosti.
5.3 Analýza dat 5.3.1 Strategická analýza Pro oceňování podniku je nezbytné dozvědět se informace o odvětví, ve kterém se společnost pohybuje. V této části bude nejdříve představeno vnější prostředí pomocí PESTE analýzy a dále bude zhodnocena konkurenční síla podniku pomocí Porterových 5 hybných sil.
5.3.1.1 PESTE analýza
Politické a právní prostředí Vládní politika působí na odvětví především prostřednictvím zákona o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb. či zákona č. 311/2008 Sb., kterým se první jmenovaný v některých zákonech mění. Tento zákon upravuje podmínky a požadavky týkající se tohoto odvětví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství. [12] Díky vstupu České republiky do Evropské unie není pro pohyb zboží uvnitř Unie stanoveno žádné clo či kvóty. Avšak vzhledem k neexistenci celního řízení mezi státy EU byla zakotvena povinnost evidovat daňové a statistické údaje. Neplnění těchto povinnosti je sankcionováno. Statistikou vnitřního obchodu se zabývá systém INTRASTAT.4
V odvětví vinařství lze pomocí různých fondů požádat o finanční pomoc. Finanční prostředky například na vybudování kapkové závlahy na vinicích5 lze čerpat v rámci dotační politiky stanovené Zásadami na základě §2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Jiným zdrojem může být PRGL, který podporuje ekonomicky návratné podnikatelské záměry. Naproti tomu
4
Povinnost se vztahuje na plátce DPH a na právnické osoby, u kterých zboží přesáhne při dodání nebo odeslání do jiné země EU hodnotu 4 mil Kč.
5
V roce 2008 byla na základě 10 schválených žádostí přiznána státní podpora na celkem 80,14 ha v celkové výši 2 997 236 Kč. [12]
34 Vinařský fond podporuje marketing tuzemského vína, prodej produktů a ochranu označování vína dle zeměpisného původu. Zároveň informuje veřejnost o odvětví vinohradnictví a podporuje rozvoj vinařské turistiky.
Znovín Znojmo je členem Svazu vinařů České republiky, který se podílí na legislativním procesu vinařského zákona a předpisů EU. Jeho cílem je vytvořit přibližně stejné soutěžní podmínky pro všechny právnické a fyzické osoby v oboru a tvrdé postihy přestupků proti těmto předpisům. Je vydavatelem časopisu Vinařský obzor a garantem Mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex a nominačních oblastních vín. [17]
Ekonomické prostředí V příloze této práce se nachází tabulka znázorňující vývoj některých makroekonomických ukazatelů v národním hospodářství za posledních pět let. Vývoz zboží a služeb prudce klesá o 9 %, stejně tak jako dovoz zboží a služeb. Může na to mít vliv stále klesající průměrný nominální kurz české koruny vůči euru či americkému dolaru. Tržby zemědělských výrobců se v posledních třech letech pohybují v záporných hodnotách a představují tržby za vlastní výrobky a služby zemědělců a rybářů. Míra inflace v roce 2008 prudce stoupla na 6,3 %, vládní deficit ve stejném roce také prudce klesl až na 77,4 mld. Kč. Jediným pozitivním ukazatelem je pro podnikatele snižující se sazba daně z příjmu právnických osob. Následující
měsíc 2004
2005
2006
2007
Obr. 4: Vývoj cen bílého vína průmyslových výrobců Zdroj: SZIF [23]
2008
os in ec pr
op ad lis t
říj en
zá ří
sr pe n
če rv en ec
če rv en
kv ět en
du be n
bř ez en
ún or
35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 le de n
Kč/l
dva grafy zobrazují vývoj cen průmyslových výrobců za období 2004 – 2008.
35
35 34
Kč/l
33 32 31 30 29
os in ec pr
op ad lis t
říj en
zá ří
sr pe n
če rv en ec
če rv en
kv ět en
du be n
bř ez en
ún or
le de n
28
měsíc 2004
2005
2006
2007
2008
Obr. 5: Vývoj cen červeného vína průmyslových výrobců Zdroj: SZIF [23]
Sociální prostředí Se spotřebou vína souvisí kromě vlivu tradice a kultury také životní styl, s rostoucím trendem zdravé výživy roste i spotřeba vína. Bohužel vlivem současné krize, která s sebou přinesla vysokou míru nezaměstnanosti, nemá velká část spotřebitelů dostatek finančních prostředků, aby při nákupu vína upřednostňovala kvalitu před cenou. V současné situaci poklesla spotřeba vína Znovín Znojmo v restauracích o 10 %, avšak maloobchodní prodej tuto ztrátu dorovnal. Zákazníci si tedy v současné době raději koupí víno domů, než aby navštívili restauraci.
Krize může působit i na volný čas některých spotřebitelů, ve kterém nenavštíví zahraniční města a přímořské oblasti, ale přednost dají turismu v ČR. Znovín je proto chce nalákat k návštěvě znojemských sklepů a turistických cest a připravuje pro ně rozšíření jeho Vinařského turistického programu.
Ekologické prostředí Zabezpečování zdravotní a hygienické nezávadnosti výrobků a ochrana životního prostředí jsou nezbytnými přístupy, které společnost musí uplatňovat z hlediska ekologického prostředí. Dále je nutné, aby se firma zaměřila na efektivní využívání zdrojů a pečovala o krajinu a okolí, ve kterém působí.
36 Technologické prostředí Firmy musí být schopné přenést do své produkce světové trendy v technologii výroby vína. Požadavky trhu rostou, roste vědeckotechnický rozvoj, mění se legislativa. Existují normy zaměřené například na ekologické chování firmy, na jakost výroby a výrobků či zdravotní nezávadnost výrobků. Vlastnictví těchto certifikátu vyžaduje sice zvýšení nároků na zaměstnance a samozřejmě nemalé investice, avšak zároveň hovoří o kvalitě produkce majitele těchto certifikátů a tím zvyšuje jeho konkurenceschopnost na trhu.
5.3.1.2 Konkurenčních 5 hybných sil podle Portera
Konkurenceschopnost je důležitá pro to, aby mohl podnik obstát na společném evropském trhu. Bohužel tato charakteristika nezávisí pouze na vlastních schopnostech podniku, ale také na situaci v odvětví.
Konkurenční rivalita V hospodářském roce 2007/2008 bylo vyrobeno cca 820 tis. hl. vína6, z toho 62 % bílého a 38 % červeného vína. Spotřeba vína se v roce 2007 pohybovala kolem 18,5 litrů na osobu a tendenci zvyšování lze předpokládat i nadále. Ve spotřebě vína na hlavu dochází již několik desetiletí k vzájemnému vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi EU. V tradičních vinařských zemích spotřeba vína klesá a je více orientována na vyšší kvalitu, zatímco v zemích, kde víno dříve prakticky neznali, mu stále více přicházejí na chuť. Spotřeba vína se tak ve Španělsku i v Argentině snížila téměř na jednu třetinu, ve Francii, Itálii a Portugalsku na polovinu. V Rakousku a Německu je skoro stabilní. V ČR a v Belgii se jednou tak zvýšila, v Holandsku více než dvojnásobně, v Dánsku téměř 2,5krát a v Anglii dokonce 4krát. [12] Ve vinařském roce 2007/2008 došlo ke zvýšení objemu vývozu vín na 210 %, nejvýraznějším příjemcem produktu bylo Slovensko (téměř 43 tis. hl.), naopak do ČR se dováží vína levná pocházející převážně ze Španělska, Maďarska, Itálie a Rakouska.
Největším producentem vína v České republice je společnost Bohemia Sekt, která vyváží nejméně do patnácti zemí světa včetně Austrálie. Kvalitou produktů, dynamikou růstu i zvyšujícím se mezinárodním uznáním se řadí mezi nejvýznamnější producenty sektů a vín
6
V tomto období byly největším výrobcem vína Itálie (49 181 tis. hl.), Francie (46 547 tis. hl.) a Španělsko (42 070 tis. hl.).
37 střední a východní Evropy. Tato společnost je mateřským podnikem ve skupině Bohemia Sekt, které je nejvýznamnější vinohradnicko-vinařskou formací v zemi. [2]
Vinařské uskupení Soare, druhý největší vinařský podnik v České republice, se může chlubit kompletním vinařským sortimentem sektů, tichých vín, vinných nápojů, vermutů i nealkoholických šumivých nápojů pro děti. Vlastní produkci sektů vyrobených metodou charmat zastupují značky Soare sekt, Femme Fatale, Mucha sekt, Dorato sekt a licenční Rossijskoe Igristoe, které dohromady tvoří čtvrtinu českého trhu sektů. [15]
Mezi další významné představitele českého vinného průmyslu se řadí akciová společnost Vinium sídlící ve Velkých Pavlovicích. Vyrábí exkluzivní kolekce přívlastkových vín, archivních vín i dárkového balení dle vlastního výběru. Kromě toho se zabývá silniční nákladní motorovou dopravou či laboratorními službami v oboru vinařství. [20]
Substituty V současnosti hraje významnou roli změna stravovacích návyků a zvyklostí spotřebitelů, která je zapříčiněna vyšším pracovním vytížením a preferencí trendu zdravého životního stylu. V případě vína se tento trend projevuje pozitivně, protože právě víno se často stává náhradou především piva a to zvláště ve spojení s jídlem. Za substituty vína lze považovat nápoje bez alkoholu i jiné alkoholické nápoje, především pivo a lihoviny. Bezesporu nejvýznamnějším substitutem z alkoholických nápojů je v ČR již zmiňované pivo, u kterého se Češi svou spotřebou řadí mezi největší světové spotřebitele. I když víno nemůže pivu co do spotřeby konkurovat, těší se větší úctě, umocňuje chuťový prožitek a spotřebitelé jsou přesvědčeni o jeho pozitivním vlivu na jejich zdraví.
Potenciální noví konkurenti Stále zvyšující se úroveň globalizace ve velké míře ovlivňuje chování firem v hospodářství a podnik, který chce uspět, musí neustále čelit různým tlakům zvenčí. Konkurenceschopnost malých a středních podniků je ve srovnání s nadnárodními společnostmi značně menší. Řada problémů, které mohou řešit (jako například malý rozsah výroby, nedostatek odborného personálu, chybějící kontakty či příliš malý vliv na prosazování svých názorů a priorit) se ve velkých firmách snáze řeší. Na druhou stranu však mohou rychle reagovat na změny na trhu, jsou flexibilnější a dynamičtější než firmy velké, se zákazníky a obchodními partnery mohou mít bližší vztah a lépe se tak mohou přizpůsobit jejich požadavkům. Je také nezbytné si
38 uvědomit, že spotřebitelé mohou v dnešní situaci finanční krize dávat přednost ve svém nákupním chováním ceně před kvalitou. Mohou tedy kupovat vína levnější, méně kvalitnější, lze předpokládat, že mohou preferovat vína zahraniční před dražšími víny tuzemskými.
Ohrožení vstupem nových konkurentů na trh je závislé na existenci bariér vstupu do odvětví. Kapitálová náročnost související s velkými investicemi do vinařských provozů je problémem především pro menší firmy. Diferenciace produktu je velmi významným faktorem v boji o zákazníka. České firmy se snaží odlišit atypickým balením, zvláštním servisem, ale na propagaci vesměs kladou malý význam.
Dodavatelé Situace ve vinařství je pro stávající i nově příchozí firmy poměrně složitá. Domácí dodavatelé hlavní suroviny (hroznů) jsou buď plně integrováni se stávajícími firmami, případně jsou smluvně navázáni na tyto firmy. Proto je pozice těchto klíčových dodavatelů poměrně silná, neboť jejich případný přechod k jinému odběrateli by znamenal velké ohrožení pro zpracovatelskou (vinařskou) firmu. Samozřejmě je možné, že firma má své vlastní vinice, což tuto situaci zlepšuje. Mimo jiné je třeba také navázat vztahy s dodavateli různých vinařských pomůcek (lahve, korky apod.), postřiků, technologií a jiného materiálu.
Odběratelé Podnik může vyrábět vína s přívlastkem, tedy v menší míře, avšak za vyšší cenu, nebo může nabízet vína jakostní. Tato vína může dodávat ve větším množství za nižší cenu do různých hypermarketů a supermarketů, kde je ovšem veliká konkurence zahraničních jakostních vín, která jsou leckdy prodávána ještě levněji než vína tuzemská. Pokud zákazníci ve svém nákupním chování preferují nízkou cenu, je možné, že poptávka po tuzemském jakostním víně nebude nějak velká. Dále musí producent vína zvážit podmínky těchto marketů – ty si totiž mohou určovat, v jakých místech budou vína prodávat a v období cenových akcí mají vyhrazené právo výrazně ovlivňovat výši cen apod. Dalším způsobem prodeje vína mohou být různé restaurace či vinotéky (dokonce i vlastní), ve kterých může firma budovat prestiž firmy i vína samotného. Producent vína musí mít určenou cílovou skupinu zákazníků, na kterou bude pomocí různých marketingových aktivit působit. Situace je totiž taková, že víno je na trhu přebytkovým zbožím. Znovín Znojmo využívá celou řadu nástrojů marketingové komunikace: výstav, chutnání vín, reklam, osobních prodejů, veletrhů či webových a jiných prezentací.
39 Komplementy Tento faktor sice Porter neuvažoval, autorce se však zdá zajímavé zamyslet se nad tím, co by mohlo mít komplementární vztah k vínu. Víno je nejčastěji spojováno s různým druhem potravy typu sýr, maso, ryby, zeleninové saláty, těstoviny, pizza apod. Dále je vhodnou možností k darování, tudíž si jej lze představit jako komplement například k narozeninám, jmeninám či jiným příležitostem k věnování présentu. Neméně důležitý je jeho vztah k různým slavnostním akcím, zábavám, večírkům, těžko by tyto události měly bez tohoto nápoje tak slavnostní podobu a charakter. Tab. 4: Analýza souhrnné konkurenční síly7 Kritérium Kvalita výrobků Technická úroveň výrobků Cenová úroveň Intenzita reklamy Image firmy Výhody místa Výhody distribuce Servis a služby Finanční situace Kvalita managementu Majetek a investice Celkem Maximální počet bodů Dosažený počet bodů Hodnocení v %
Váha 0,276 0,209 0,153 0,111 0,079 0,056 0,040 0,029 0,021 0,015 0,011 1,000 6,000 4,425 73,750
Bodové hodnocení kritéria Negativní Průměr Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6 X X X X X X X X X X X
Váha x body 1,104 1,045 0,612 0,555 0,316 0,336 0,200 0,116 0,063 0,045 0,033 4,425
Zdroj: vlastní práce
Souhrnná konkurenční síla podle subjektivního posouzení autorky činí 73,75 %, což vypovídá o velmi dobrém postavení společnosti Znovín Znojmo v rámci konkurence. Společnost má největší výhodu v místě svého působení, tedy přímo ve vinařské oblasti. Zároveň by autorka vyzdvihla marketingovou komunikaci společnosti, ve které se snaží využít mnoho propagačních nástrojů a nadále být v rámci propagace vepředu.
7
Váhy byly určeny pomocí Saatyho metody a kritéria jsou rozděleny podle důležitosti.
40
5.3.1.3 Vymezení relevantního trhu a jeho prognóza do budoucna
Nezbytnou součástí strategické analýzy je vytvořit si pro výpočty oceňování společnosti tzv. relevantní trh. Autorka zde použila údaje ze stránek Českého statistického úřadu (průměrnou spotřebu vína a počet obyvatel v Jihomoravském regionu) a Státního zemědělského fondu (průměrnou cenu litru vína). Přestože Znovín působí pomocí svého klubu „Společnost přátel dobrých vín“ i na zákazníky pocházející z jiného než Jihomoravského regionu, autorka se rozhodla pro vymezení trhu pouze na Jihomoravský region, protože se pouze v něm pořádají vinařské akce této společnosti.
Z tabulky vyplývá, že relevantní trh je determinován nákupním chováním obyvatelstva a jeho demografickým vývojem. Neméně důležitým faktorem je průměrná cena litru vína, která souvisí s hospodářským vývojem a hodnotou inflace. Tab. 5: Vymezení relevantního trhu Průměrná Průměrná spotřeba cena litru Rok vína na vína v ČR osobu v ČR (Kč/l) (%) 2004 16,5 31,17 2005 16,8 30,42 2006 17,2 31,36 2007 18,5 30,90 2008 18,8 32,34
Celkový trh (tis. Kč)
Počet obyvatel v Jihomoravském regionu
Relevantní trh (tis. Kč)
5 249 472 5 230 194 5 537 747 5 900 965 6 341 169
1 130 240 1 130 358 1 132 563 1 140 534 1 147 146
581 288 577 676 610 895 651 986 697 456
Zdroj: vlastní práce
Pro odhad budoucích hodnot relevantního trhu autorka využila spojnici trendu polynomického typu 2. stupně s indexem determinace R2 = 0,9889. Proložením byla získána tato rovnice: y = 7573,9x2 - 14779x + 584884 Tab. 6: Prognóza relevantního trhu na období 2009 – 2012 v tis. Kč Rok t 2009 6 2010 7 2011 8 2012 9 Zdroj: vlastní práce
Relevantní trh 768 870 852 552 951 382 1 065 359
41
5.3.2 Finanční analýza Hodnota celkových aktiv mírně roste, z cca 23 % se na nich podílí stálá aktiva, cca 77 % však tvoří aktiva oběžná, která mají rostoucí tendenci. Největší položkou oběžných aktiv jsou zásoby a krátkodobé pohledávky, u stálých aktiv je to dlouhodobý hmotný majetek, který v posledních dvou letech narůstá. Znovín Znojmo nevlastní žádný dlouhodobý nehmotný majetek a v Rozvaze má také nulové dlouhodobé pohledávky.
300 000 250 000
tis. Kč
200 000 150 000 100 000 50 000 0 2004
2005
2006
2007
2008
rok Stálá aktiva
Oběžná aktiva
Časové rozlišení
Obr. 6: Struktura aktiv v tis. Kč Zdroj: vlastní práce
Nejobjemnější položkou pasiv jsou cizí zdroje s cca 57 %, na kterých se nejvíce podílí stále rostoucí krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci. Zajímavé je, že položka bankovních úvěrů a výpomocí je až na poslední rok neměnná, liší se však svou povahou: střídavě jsou úvěry v jednom roce krátkodobé, v druhém dlouhodobé atd. Ve sledovaném období cizí zdroje klesají, avšak v posledním roce mají nejvyšší hodnotu. Na vlastním kapitálu se nejvíce podílí základní kapitál, který stojí ve sledovaném období na stále stejné hodnotě. Akciové společnosti má zisk minulých let vysokou tendenci stoupat: během pěti let vzrostl o 335 % (tedy z částky 17 091 tis. Kč na 74 430 tis. Kč).
42
tis. Kč
200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2004
2005
2006
2007
2008
rok Vlastní kapitál
Cizí zdroje
Časové rozlišení
Obr. 7: Struktura pasiv v tis. Kč Zdroj: vlastní práce
Z výkazu zisků a ztrát lze vyčíst, že tržby za prodej zboží mírně rostou, mnohonásobně vyšší jsou však tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, které mají v posledních dvou letech rostoucí tendenci. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu mírně klesají a Znovín Znojmo dosáhl v letech 2006 a 2007 i tržeb z prodeje cenných papírů a podílů. Přidaná hodnota v posledních dvou letech roste, provozní výsledek hospodaření ve sledovaných lichých rocích klesá a ve zbylých sudých naopak roste. Za nižším ziskem v roce 2006 stojí rozsáhlé investice v Jaroslavicích na Znojemsku, kde firma dostavěla halu na skladování vína a modernizovala linku na zpracování hroznů. Rozpouštění finančních rezerv způsobilo zvýšení hospodářského výsledku v roce 2007 a důvodem snížení zisku v roce 2008 byla investice v Příměticích na okraji Znojma do zvýšení kapacity linky na zpracování hroznů.
Ukazatelé zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Z prvních dvou ukazatelů lze vidět, že zpočátku byla firma zadlužena 69 %, což vykazuje vyšší riziko věřitelů, že dluh firmy nebude splacen. Tato hodnota se však rok od roku zmenšuje a Znovín
čím dál více financuje aktiva penězi vlastníků. Zadluženost firmy však není nikterak vysoká, o čemž vypovídá i následující ukazatel podkapitalizování, jehož všechny hodnoty jsou vyšší než 1. Hodnoty úrokového krytí prozrazují, kolikrát vytvořený zisk převyšuje úrokové platby, tedy zda je podnik schopný splácet své závazky z úroků a zda jsou zajištěny všechny věřitelovy nároky v případě likvidace podniku. Podle Živělové [24] je firma považována za bezproblémový, pokud se hodnota tohoto ukazatele pohybuje kolem hodnoty 8. Jak je z tabulky patrné, firma Znovín Znojmo je z tohoto hlediska podnikem bezproblémovým.
43 Tab. 7: Ukazatelé zadluženosti8 Ukazatelé 2004 zadluženost (%) 68,6 míra samofinancování (%) 30,7 podkapitalizování 1,3 úrokové krytí 7,0
2005 64,2 35,6 2,3 10,2
2006 56,6 42,3 1,9 9,2
2007 54,8 43,8 2,8 14,3
2008 52,6 44,3 2,1 11,4
Zdroj: vlastní práce
K měření schopnosti firmy hradit své závazky se užívají ukazatele likvidity. Běžná likvidita vyjadřuje, kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků podniku, nebo-li kolikrát podnik uspokojuje své věřitele v případě, že by okamžitě proměnil svá oběžná aktiva v hotovost. Optimální velikostí běžné likvidity jsou hodnoty ležící v intervalu 2 – 2,5, minimální přípustná hodnota je rovna 1. Tabulka ukazuje, že Znovín je schopen optimálně hradit své krátkodobé závazky každý lichý rok, což souvisí s tím, že v sudý rok má Znovín krátkodobé bankovní úvěry a v lichý rok dlouhodobé bankovní úvěry ve stejné částce (viz. Přílohy). Doporučených hodnot pohotové likvidity z intervalu 1 – 1,5 Znovín nedosáhl v žádném roce ze sledovaného období. Dokonce i rozdíl mezi likviditami běžnými a pohotovými je vysoký. Z toho plyne, že firma vykazuje nadměrnou váhu zásob v oběžném majetku. Optimálních hodnot ukazatele platební schopnosti (0,2 – 0,5) firma opět nedosahuje v žádném ze sledovaných období. Znovín tedy neoptimálně splácí své krátkodobé závazky.
Tab. 8: Ukazatelé platební schopnosti Likvidita 2004 2005 běžná 1,34 2,03 pohotová 0,32 0,52 hotovostní 0,03 0,02
2006 1,58 0,46 0,03
2007 2,24 0,65 0,14
2008 1,53 0,41 0,05
Zdroj: vlastní práce
Efektivnost hospodaření Znovínu Znojmo s jeho aktivy přináší ukazatelé aktivity. Je-li jich mnoho, vznikají zbytečné náklady. Je-li jich málo, přichází podnik o tržby. Celková aktiva jsou přibližně ve stejném poměru jako tržby. Znovín disponuje velmi vysokými hodnotami doby obratu zásob, což znamená, že se oběžná aktiva velmi dlouho vážou ve formě zásob, proto jsou i hodnoty obratu zásob velmi nízké. Na úhradu pohledávek od svých odběratelů
čeká Znovín Znojmo v průměru kolem 2 měsíců, což tedy znamená, že se pohledávky v peníze přemění 5 až 6 krát za rok.
8
Součet ukazatelů zadluženosti a míry samofinancování by měl být roven 100 %, ale vzhledem k existenci časového rozlišení ve všech obdobích tomu tak není.
44 Tab. 9: Ukazatelé aktivity Ukazatelé obrat celkových aktiv obrat zásob doba obratu zásob rychlost obratu pohledávek doba obratu pohledávek
2004 0,99 1,80 202,00 6,24 58,00
2005 0,90 1,66 220,00 5,09 72,00
2006 0,99 1,94 188,00 5,09 72,00
2007 0,92 1,70 214,00 5,31 69,00
2008 0,91 1,63 224,00 5,01 73,00
Zdroj: vlastní práce
Ukazatele rentability vyjadřují míru zisku z podnikání. První z nich, rentabilita celkového vloženého kapitálu, měří celkovou efektivnost podnikání neboli produkční sílu podniku a pro Znovín Znojmo je ve sledovaném období kladná a pohybující se kolem 8 %, což znamená, že cca 8 % zisku je tvořen 100 Kč vloženého kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu říká, jak byly prostředky, vložené vlastníky, zhodnoceny a měla by být vyšší než výnos z cenných papírů garantovaných státem. Hodnota tohoto ukazatele se pohybuje ve stejných tendencích jako ukazatel předcházející. V posledním roce připadlo 13,5 % čistého zisku na 1 Kč investic vlastníkem do firmy. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu posuzuje výnosnost tohoto kapitálu. Hodnoty pro Znovín Znojmo se pohybují v kladných úrovních, takže byl podnik ve sledovaném období vždy ziskový.
%
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2004
2005
2006
2007
2008
rok ROA
ROE
ROCE
Obr. 8: Vývoj ukazatelů rentability v % Zdroj: vlastní práce
Předvídáním finančních problémů firmy se zabývá predikce finanční tísně. Výpočty obou použitých metod se nachází v příloze této diplomové práce. Hodnoty Altmanova Z-scora
45 modelu se pro Znovín Znojmo pohybují kolem 1,8, což znamená, že akciová společnost disponuje nevyhraněnou finančně ekonomickou situací.
3,5 3
Z-score
2,5 2
1,75
1,87
2,05
1,89
2005
2006
2007
2008
1,55
1,5 1 0,5 0 2004
rok Z-score
Bankrot
dobrá situace
Obr. 9: Vývoj hodnot Altmanova Z-score modelu Zdroj: vlastní práce
Graf indexu důvěryhodnosti IN 05 znázorňuje, že firma je po celou zkoumanou dobu podnikem v tzv. „šedé zóně“ (mimo rok 2007), tedy není ani v krizové situaci, ani v nějak závratně vynikající. Ovšem hodnoty jsou vyšší jak 1, což dokazuje, že společnost spíše směřuje k úrovni lepší než k bankrotní. V roce 2007 podle Neumaierů tvořil podnik s 67% pravděpodobností hodnotu, o čemž vypovídá hodnota 1,7 pro zmíněný rok.
1,66
1,8 1,6 1,4 IN 05
1,2
1,33
1,26
2005
2006
1,36
1,06
1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2004
2007
rok IN05
Krize
Obr. 10: Vývoj indexu důvěryhodnosti IN 05 Zdroj: vlastní práce
Hodnota
2008
46
5.3.3 Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná Shim a Siegel definují čistý pracovní kapitál jako oběžná aktiva ponížená o krátkodobé závazky [14]. Po odečtení celkových aktiv od provozně nenutných, kam patří finanční majetek krátkodobé a dlouhodobé povahy a ostatní provozně nepotřebná aktiva, vznikla aktiva provozně nutná.
Tab. 10: Provozně nutná aktiva v tis. Kč Položka 2004 Dlouhodobý majetek provozně nutný 68 494 Zásoby 143 931 Pohledávky 41 607 Časové rozlišení aktivní 5 266 Krátkodobé závazky 96 279 Časové rozlišení pasivní 948 Peníze (pokladna + účet) 3 534 Likvidita (peníze/krátkodobé závazky) 0,04 Provozně nutná likvidita 0,04 Provozně nutné peníze 3534 Pracovní kapitál provozně nutný 97 111 Investovaný kapitál provozně nutný 165 605
2005 66 364 147 263 47 945 5 146 97 408 346 2 245 0,02 0,02 2245 104 845 171 209
2006 66 626 129 818 49 404 3 665 71 104 1 379 3 876 0,05 0,05 3876 114 280 180 906
2007 70 071 160 442 51 426 2 470 100 499 2 047 13 679 0,14 0,14 13679 125 471 195 542
2008 76 662 189 356 61 475 2 225 119 676 5 242 7 760 0,06 0,06 7760 135 898 212 560
Zdroj: vlastní práce
5.3.4 Analýza a prognóza generátorů hodnoty Autorka pro budoucí hodnoty generátorů v období 2009 – 2012, respektive 2013 použila predikci pomocí lineární regrese. Pro tuto metodu se rozhodla z toho důvodu, že u jiných voleb predikce (například regrese typu polynomického), byť pravděpodobnějších, vycházely buď nereálně vysoké hodnoty, nebo hodnoty záporné. Jak ukazuje následující graf vývoje generátorů, tendence těchto hodnot (kromě pracovního kapitálu a z něho vycházejícího investičního kapitálu) je ve sledovaném období střídavě růst a klesat. Z toho vyplývá, že predikovat budoucí hodnoty generátorů je věc velmi nesnadná a bohužel také nereálná. Zároveň autorka zmiňuje, že následující prognóza hodnot nepředpokládá žádné mimořádné či nečekané události, které mohou v budoucím období nastat.
47
Generátory hodnoty
tis. Kč
350 000 300 000
KPVH před odpisy
250 000
Tržby PK PN
200 000
odpisy
150 000
DM PN
100 000
IK PN
50 000
KPVH po odpisech
0 2004
2005
2006
2007
2008
rok
Obr. 11: Vývoj generátorů hodnoty ve sledovaném období Zdroj: vlastní práce
5.3.4.1 Tržby
Prvním generátorem hodnoty jsou tržby. Významné jsou z toho důvodu, že tvoří významnou
část výnosů, tedy budoucích příjmů, a tím určují finanční situaci Znovínu Znojmo. Prognózy tržeb byly sestaveny regresí lineárního typu s 62% pravděpodobností. Průměrné tempo růstu tržeb bylo v minulosti 4 %, v budoucím období se předpokládá, že se sníží na 3 %. Tab. 11: Celkové tržby a jejich tempo růstu 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Roční tempo -6 % 3% 8% 11 % -1 % 4% 4% 4% růstu Průměrné tempo růstu za 4% 3% minulost a plán 259704 244027 251450 273229 308082 305087 317683 330279 342875 Tržby (tis. Kč) Zdroj: vlastní práce
5.3.4.2 Provozní zisková marže
Pro výpočet druhého generátora hodnoty musel být nejdříve stanoven korigovaný provozní výsledek hospodaření. Autorka jej sestavila tak, že od provozního výsledku hospodaření odečetla tržby z prodeje dlouhodobého majetku a odpisy a přičetla zůstatkovou cenu prodaného dlouhodobého majetku. Pro výpočet provozní ziskové marže však byly odpisy ke korigovanému provoznímu výsledku znovu přičteny. Budoucí hodnoty korigovaného
48 provozního výsledku byly stanoveny lineární regresí s 57% pravděpodobností, odpisy byly stanoveny stejným způsobem, avšak pouze s 13% pravděpodobností. Průměrné tempo růstu ziskové marže se pro budoucí období zvýšilo o dvě procenta na 14 %. Zisková marže byla spočítána jako podíl korigovaného provozního zisku před odpisy tržbami.
Tab. 12: Zisková marže a její tempo růstu 2004 2005 2006 2007 Korigovaný provozní zisk 25 115 28 827 25 049 40 746 před odpisy (tis. Kč) Průměrné tempo růstu za 12 % minulost a plán Prognóza ziskové marže 10 % 12 % 10 % 15 % shora
2008
2009
2010
2011
2012
35 604
40 937
44 227
47 517
50 806
14 %
12 %
13 %
14 %
14 %
15 %
Zdroj: vlastní práce
5.3.4.3 Pracovní kapitál
Třetí generátor hodnoty byl již vypočten v kapitole 5.3.3 této diplomové práce, jeho predikované hodnoty byly opět stanoveny lineární regresí s 99% pravděpodobností (pravděpodobnost je vysoká z důvodu jednotné tendence růstu ukazatele ve sledovaném období). Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu byl vypočten jako podíl přírůstku pracovního provozně nutného kapitálu přírůstkem tržeb. Pro hodnocenou společnost vyšel tento koeficient v obou období velmi vysoký, což znamená, že pracovní kapitál roste rychlejším tempem než tržby.
Tab. 13: Pracovní kapitál a koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 PK provozně 97 111 104 800 114 280 125 471 135 898 144 986 154 811 164 635 174 460 nutný (tis. Kč) kWC 80% 111% Zdroj: vlastní práce
49
5.3.4.4 Náročnost na investice do dlouhodobého majetku
Pro plánování investice bylo použito tzv. globálního přístupu (viz. vzorce 21 a 22), protože investice firmy nejsou pod úrovní jejich odpisů. Budoucí hodnoty dlouhodobého majetku provozně nutného byly také stanoveny lineární predikcí s 57% pravděpodobností. Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst investičního majetku kDMx má pro budoucí období hodnotu 14 %. Pro období 2009 – 2012 činí koeficient náročnosti růstu zisku na růst investičního majetku kDMz 29 %. Tab. 14: Koeficienty náročnosti růstu tržeb a zisku na růst investičního majetku (tis. Kč) 2004 2 005 2 006 2 007 2 008 2009 2010 2011 2012 Korigovaný 16 276 22 403 18 795 34 227 28 051 34 563 38 100 41 637 45 175 provozní zisk DM 68 494 66 364 66 626 70 071 76 662 75 657 77 661 79 665 81 670 provozně nutný 259 704 244 027 251 450 273 229 308 082 305 087 317 683 330 279 342 875 Tržby kDMx 17 % 14 % kDMz 69 % 29 % Zdroj: vlastní práce
5.3.5 Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty 5.3.5.1 Průměrná zisková marže
Pro předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty je potřeba zjistit průměrnou ziskovou marži, která se vypočítá jako průměr z marže po odpisech a po 21% dani z příjmu právnických osob. Průměrná zisková marže činí 9,7 %.
Tab. 15: Provozní zisková marže z výsledku hospodaření v % 2009 2010 2011 Zisková marže před odpisy 13,4 13,9 14,4 Podíl odpisů na tržbách 2,1 1,9 1,8 Zisková marže po odpisech 11,3 12,0 12,6 Zisková marže po dani (21 %) 8,9 9,5 10,0 Zdroj: vlastní práce
2012 14,8 1,6 13,2 10,4
Průměr 9,7
50
5.3.5.2 Kalkulovaná úroková míra
Pro další výpočty je nutné sestavit si tzv. kalkulovanou úrokovou míru. Rozlišují se náklady na cizí kapitál a náklady na kapitál vlastní. Náklady na cizí kapitál byly stanoveny jako průměr poměrů nákladových úroků a bankovních úvěrů Znovínu Znojmo ve výši 5,07 %. Celkové náklady na kapitál je možné stanovit pomocí metody WACC, tedy průměrných vážených nákladů na kapitál. Autorka připomíná, že k 1. 1. 2009 je podíl cizího kapitálu ve společnosti Znovín Znojmo 54 % a podíl vlastního kapitálu ke stejnému dni je 44 %.
Náklady na vlastní kapitál lze sestavit pomocí modelu oceňování kapitálových aktiv CAPM. Bezrizikovou úrokovou míru autorka stanovila jako hodnotu výnosu ze státních obligací a dluhopisů s 30letou dobou splatnosti k 1.1.2009, která činila 4,71 %. [3] Prémie za riziko se skládá ze základních 5,5 % a z dodatečných 1,7 %, které odpovídají ratingu ČR. [6]
iVK = 0,0471 + 1,1 * 0,072 = 12,63 % Náklady na vlastní kapitál byly sestaveny ve výši 12,63 %. Pokud bude uvažována daň z příjmu právnických osob 21 %, pak jsou celkové náklady na kapitál společnosti Znovín Znojmo k 1. lednu 2009 ve výši 7,72 %.
WACC = 0,0507*(1-0,21)*0,54+0,1263*0,44 = 7,72 %
5.3.5.3 Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty
Pro předběžné ocenění podniku pomocí generátorů hodnoty byl použit vzorec č. 24. Tržby v roce 2008 činily 308 082 tis. Kč, tempo růstu tržeb jsou 3 %, provozní zisková marže vyšla 9,7 %, koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu byl stanoven na 111 %, koeficient náročnosti na růst dlouhodobého majetku je 14 % a konečně kalkulovaná úroková míra byla z předešlé kapitoly určena na 7,72 %. Předběžná výnosová hodnota brutto akciové společnosti Znovín Znojmo je podle autorčiných výpočtů 407 360 tis. Kč.
Hb =
308082 * (1 + 0,03) * 0,097 − 308082 * 0,03 * (1,11 + 0,14) = 407 360 0,0772 − 0,03
51
5.4 Sestavení finančního plánu Autorka při sestavování finančního plánu rozvahy a výkazu zisku a ztrát vycházela z prognózy generátorů hodnoty. Použila sazby daně z příjmu, které na svých stránkách uvádí Ministerstvo financí. Pro rok 2009 je sazba daně z příjmu právnických osob 20 %, pro následující roky bude 19 %. [10] Finanční plán se nachází v Příloze této diplomové práce.
5.5 Ocenění metodou DCF entity V první fázi se určí investovaný kapitál provozně nutný pro budoucí období. Následně se pak z korigovaného provozního hospodářského výsledku po dani musí získat budoucí volné diskontované peněžní toky. Pro diskontní míru se použije sazba 7,72 %.
Tab. 16: Investovaný kapitál provozně nutný pro budoucí období v tis. Kč 2009 2010 2011 Dlouhodobý majetek PN 75 657 77 661 79 665 Pracovní kapitál PN 144 986 154 811 164 635 Investovaný kapitál PN 220 643 232 472 244 300
2012 81 670 174 460 256 129
Zdroj: vlastní práce
Investice do dlouhodobého hmotného majetku se počítají jako rozdíl dlouhodobého majetku provozně nutného mezi dvěma roky a součtem odpisů prognózovaných. Investice pracovního kapitálu je rozdílem nutného pracovního kapitálu nutného mezi dvěma obdobími.
Tab. 17: Současná hodnota 1. fáze v tis. Kč Korigovaný provozní HV Upravená daň 21 % Korigovaný provozní HV po dani Odpisy Investice do DM PN Investice do pracovního kapitálu PN Volné cash flow FCF Odúročitel pro diskontní míru 7,72 % Diskontované FCF Současná hodnota 1. fáze Zdroj: vlastní práce
2009 34 563 7 258 27 304 6 375 -5 370 -9 088 19 222 0,928 17 844
2010 2011 38 100 41 637 8 001 8 744 30 099 32 893 6 127 5 879 -8 131 -7 884 -9 825 -9 825 18 270 21 065 0,862 0,800 15 745 16 853 68 162
2012 45 175 9 487 35 688 5 632 -7 636 -9 825 23 859 0,743 17 720
2013 48 712 10 230 38 483 5 384 -7 388 -9 825 26 654
52 Současná hodnota 1. fáze oceňování metodou DCF entity je pro akciovou společnost Znovín Znojmo ve výši 68 162 tis. Kč.
Hodnota druhé fáze, tedy období od konce fáze první až do nekonečna, se nazývá hodnotou pokračující a počítá se podle vzorce číslo 32. Při zjišťování pokračující hodnoty s diskontovanými peněžními příjmy se používá Gordonův vzorec (č. 33) nebo vzorec Parametrický. Nutné bylo odhadnout tempo růstu g, které se obvykle odvíjí od tempa růstu hrubého domácího produktu, jehož vývoj v období 1996 – 2009 uvádí pro Českou republiku na svých webových stránkách Český statistický úřad. [4] Tempo růstu bylo pro účely tohoto ocenění společnosti spočteno jako aritmetický průměr těchto dat na 2,67 %. Ve vzorci se použila rentabilita investic netto ve výši 0,0869, která se vypočítala jako podíl tempa růstu a míry investic. Obě varianty přinesly pokračující hodnotu ve výši 527 797 tis. Kč. 0,0267 38483 * 1 − 0,0869 Parametr. = = 527797 0,0772 − 0,0267 Gordon =
26654 = 527797 0,0772 − 0,0267
Tato pokračující hodnota se vynásobila odúročitelem pro diskontní sazbu a vznikla současná hodnota fáze druhé ve výši 391 996 tis. Kč. Po odečtení bankovních úvěrů a výpomocí od hodnoty brutto se vyčíslila provozní hodnota netto, která je zároveň hodnotou výslednou. Souhrnné ocenění metodou DCF entity přináší následující tabulka:
Tab. 18: Ocenění Znovínu Znojmo k 1. 1. 2009 metodou DCF entity v tis. Kč Současná hodnota 1. fáze 68 162 Současná hodnota 2. fáze 391 996 Provozní hodnota brutto 460 158 Úročený cizí kapitál k datu ocenění 49 226 Provozní hodnota netto 410 932 Neprovozní majetek k datu ocenění 0 Výsledná hodnota 410 932 Zdroj: vlastní práce
Akciová společnost Znovín Znojmo byla k 1. lednu 2009 oceněna pomocí metody DCF entity na 410 932 tis. Kč.
53
5.6 Ocenění metodou EVA Pro ocenění hodnoty podniku metodou EVA se nejdříve vyčíslí hodnota podle vzorce č. 35. Faktor NOA představuje provozně nutný investovaný kapitál a faktor NOPAT korigovaný výsledek hospodaření po dani. Současnou hodnotu budoucích hodnot EVA se získá diskontováním odúročitele pro diskontní míru 7,72 %. Současná hodnota 1. fáze oceňování metodou EVA je pro akciovou společnost Znovín Znojmo ve výši 45 830 tis. Kč. Tab. 19: Vyčíslení diskontované hodnoty EVA v tis. Kč 2009 2010 2011 NOPAT 27 304 30 099 32 893 NOA k 31. 12. 220 643 232 472 244 300 WACC*NOAt-1 16 410 17 034 17 947 EVA 10 895 13 065 14 947 Odúročitel pro diskontní míru 7,72 % 0,928 0,862 0,800 Diskontovaná EVA 10 114 11 260 11 958 Současná hodnota 1. fáze 45 830
2012 35 688 256 129 18 860 16 828 0,743 12 498
2013 38 483 267 958 19 773 18 709
Zdroj: vlastní práce
Současná hodnota druhé fáze vychází z pokračující hodnoty, která činí 370 483 tis. Kč. Tempo růstu g bylo uvažováno stejné jako u metody DCF entity, tj. 2,67 %.
PH =
18709 = 370483 0,0772 − 0,0267
Tab. 20: Ocenění Znovínu Znojmo k 1. 1. 2009 metodou EVA v tis. Kč 45 830 Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze 275 158 MVA 320 988 NOA k 1. 1.2009 212 560 Provozní hodnota brutto 533 548 Úročený cizí kapitál 49 226 Provozní hodnota netto 484 322 Neprovozní majetek 0 Výsledná hodnota 484 322 Zdroj: vlastní práce
Výsledná hodnota akciové společnosti Znovín Znojmo je k 1. lednu 2009 podle ocenění výnosové metody EVA ve výši 484 322 tis. Kč.
54
6. DISKUZE VÝSLEDKŮ Akciová společnost Znovín Znojmo byla oceňována k 1. lednu 2009 za účelem získání informací pro rozhodování jeho managementu.
Autorka v závěru strategické analýzy subjektivně posoudila souhrnnou konkurenční sílu na 73,75 %, což znamená, že akciová společnost Znovín Znojmo je ve velmi dobrém postavení v rámci konkurence. Největší výhodu autorka vidí v místě působení podniku (Znojemské vinařské oblasti) a v marketingové komunikaci, pomocí které Znovín působí na zákazníky. Zároveň zde bylo zjištěno, že relevantní trh společnosti závisí na nákupním chování obyvatelstva, na jeho demografickém vývoji a za neméně důležitý faktor je považována průměrná cena litru vína, která je determinována hospodářským vývojem a inflací.
Vertikální analýza analýzy finanční říká, že největší položkou aktiv jsou aktiva oběžná (zásoby a krátkodobé pohledávky), u pasiv jsou to cizí zdroje (krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci). Společnost nevlastní žádný dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobé pohledávky jsou také položkou nulovou. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mají v posledních dvou letech rostoucí tendenci stejně jako přidaná hodnota. Provozní výsledek hospodaření má střídavou tendenci. Za nižší zisk mohou investice například do stavění haly na skladování vína či do modernizací linky na zpracování hroznů.
Finanční analýza přinesla informaci, že zadluženost Znovínu ve sledovaném období postupně klesá až na 53 %, není však vysoká, protože všechny hodnoty ukazatele podkapitalizování jsou vyšší jak jedna. Z hlediska úrokového krytí je podnik bezproblémovým, protože jeho zisk převyšuje až 14 krát úrokové platby. Společnost je optimálně schopna hradit své krátkodobé závazky pouze v liché roky, protože v této době má pouze dlouhodobé bankovní úvěry (v sudé roky má zase pouze krátkodobé bankovní úvěry). Vysoký rozdíl mezi likviditami běžnými a pohotovými vypovídá o tom, že Znovín vykazuje nadměrnou váhu zásob v oběžném majetku (okolo 55 %). Z ukazatele hotovostní likvidity plyne, že podnik splácí své krátkodobé závazky neoptimálně. Ukazatelé aktivity říkají, že celková aktiva jsou přibližně ve stejném poměru jako tržby. Vysoké hodnoty doby obratu zásob vysvětlují, že se oběžná aktiva velmi dlouho váží ve formě zásob. Na úhradu pohledávek od svých odběratelů čeká společnosti v průměru kolem dvou měsíců, pohledávky se tedy přemění v peníze zhruba
55 6 krát za rok. Z ukazatelů rentability, které se nachází v kladné linii, vyplývá, že cca 8 % zisku je tvořen sto korunami vloženého kapitálu a cca 13,5 % čistého zisku připadlo na jednu korunu investic vlastníkem do firmy. Podle Altmanova Z-score modelu podniku disponuje nevyhraněnou finančně ekonomickou situací. Index důvěryhodnosti IN 05 určuje Znovín mimo rok 2007 podnikem tzv. šedé zóny, kdy není ani v krizové situaci, ani v nějak vynikající. Ve zmíněném roce však Znovín s 67% pravděpodobností tvořil hodnotu.
Generátory hodnoty byly vyhodnoceny pro předběžné ocenění společnosti. Prognózy tržeb pro období 2009 – 2012 byly sestaveny na základě lineární regrese, protože zde vycházely sice méně pravděpodobné, ale za to reálnější hodnoty budoucích generátorů. Průměrné tempo růstu ziskové marže bylo pro budoucí období stanoveno na 14 %. Velmi vysoký vyšel koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu kWC jak pro minulé období (80 %), tak pro období plánované (111 %). Vypovídá to o rychlejším tempu růstu pracovního kapitálu než tržeb, což vychází z toho, že pracovní kapitál ve sledovaném období neustále rostl, kdežto tržby měly ve sledovaném období střídavě měnící se tendenci. Koeficient kDMx
říká, že růst tržeb je s 14 % náročný na růst investičního majetku. Pro stejné období činí koeficient náročnosti růstu zisku na růst investičního majetku kDMz 29 %. Náklady na cizí kapitál byly stanoveny jako průměr poměrů nákladových úroků a bankovních úvěrů společnosti na 5,07 %. Náklady na kapitál vlastní byly stanoveny modelem CAPM, kde bezriziková úroková míra byla určena hodnotou výnosu ze státních obligací a dluhopisů 4,71 %, prémie za riziko se skládalo ze základních 5,5 % a dodatečných 1,7 % odpovídajících ratingu ČR. Náklady na vlastní kapitál tedy činily 12,63 %, celkové náklady na kapitál byly k 1.1. 2009 ve výši 7,72 %. Pro odhad tempa růstu g bylo použito tempo růstu hrubého domácího produktu jako jeho aritmetický průměr a bylo odhadnuto na 2,67 %.
Předběžná výnosová hodnota brutto akciové společnosti Znovín Znojmo k 1. lednu 2009 vyšla autorce na základě generátorů hodnoty ve výši 407 360 tis. Kč. Výnosová metoda DCF entity stanovila hodnotu Znovínu Znojmo ke stejnému dni na 410 932 tis. Kč, podle ocenění výnosové metody EVA je hodnota této firmy 484 322 tis. Kč.
56
7. NÁVRHY A DOPORUČENÍ Vzhledem k vysoké konkurenční síle společnosti by autorka Znovínu navrhovala nadále využívat marketingových aktivit, kterými disponuje, a tyto aktivity neustále prohlubovat a obnovovat. Při studiu materiálů o tomto podniku si všimla řady Mezinárodních ocenění, které Znovín získal, spoustu poskytující služeb a seznamů akcí, které podnik pořádá. Je vidět, že si Znovín svých zákazníků váží a hodlá si je udržet co nejdéle.
Při analýze finanční situace podniku si autorka všimla, že společnost vykazuje nadměrnou váhu zásob ve svém oběžném majetku, což je pro vinařskou firmu typické. Vysoké hodnoty zásob také dokazuje kWC, který hovoří o rychlejším tempu růstu pracovního kapitálu (který se ze zásob skládá) než tržeb. Tento výsledek souvisí s tím, že pracovní kapitál rostl v celém sledovaném období, kdežto tržby rostly jen ve větší části období, v roce 2005 klesly. Zadluženost podniku sice není nikterak vysoká, Znovín však optimálně nesplácí své krátkodobé závazky. Tuto situaci by mohl napravit například tím, že sníží dobu splacení pohledávek od svých odběratelů na polovinu. Výsledky hodnot ukazatelů predikce finanční tísně ukazují, že se jedná o střední vinařskou firmu. Výhodou je rentabilita podniku a neustálý růst jeho tržeb a výsledku hospodaření.
Pro ocenění podniku se zpravidla používá více metod, avšak jejich výsledky mohou být značně odlišné. V praxi se při ocenění používají minimálně dvě oceňovací metody, spočítání mechanického průměru výsledků jednotlivých metod se však nedoporučuje. Autorka pro ocenění akciové společnosti použila výnosové metody DCF entity a EVA, které oceňují prosperující podniky a při správném použití by měly poskytovat přibližně stejné výsledky. Předběžné ocenění podle generátorů stanovily společnosti k 1. lednu 2009 hodnotu 407 360 tis. Kč, metoda DCF entity ji ocenila na částku 410 932 tis. Kč, metoda EVA společnost ke stejnému dni ocenila na 484 322 tis. Kč. Různorodost obou částek mohla ovlivnit predikce používaných budoucích hodnot, pro které autorka využila lineární regrese. Protože však vývoj hodnot nebyl ve sledovaném období jednoznačný, vycházely tyto predikce s nízkým indexem determinace, tedy s nízkou pravděpodobností. Pravděpodobnější polynomická regrese však nepřinášela reálné výsledky a výsledné hodnoty oceňování hodně zkreslovala. Autorka by tedy doporučila pro predikci budoucích hodnot použít nějaké přesnější metody či prostředky, které jsou však pro ni nedostupné.
57
8. ZÁVĚR Globálním cílem této diplomové práce bylo ocenění akciové společnosti Znovín Znojmo pomocí výnosových metod diskontovaného čistého cash flow a ekonomické přidané hodnoty. Dále shrnout informace o společnosti a odvětví, ve kterém se pohybuje, do strategické a finanční analýzy. Po vytvoření finančního plánu sestavit generátory hodnoty a předběžně společnost ocenit.
Společnost Znovín Znojmo vyrábí tradiční vína a speciality, svým zákazníkům nabízí různé vinařské předměty a od roku 1997 představuje vinné sklepy a vinice ve Znojemské vinařské podoblasti díky svému Vinařskému turistickému programu. S objemem produkce se řadí mezi střední vinařské firmy a nejvíce exportuje na Slovensko. Za poslední období obdržela společnost řadu prestižních medailí na mezinárodní či domácí scéně.
PESTE analýza a analýza konkurenčních 5 sil podle Portera přinesly informaci o tom, že ve vinařském odvětví lze požádat různé fondy o podporu jak finanční, tak marketingovou. Česká republika vyváží víno nejvíce na Slovensko, dováží se sem levná vína ze Španělska, Maďarska, Itálie a Rakouska. Největším producentem vína v ČR je společnost Bohemia Sekt.
Spotřeba vína souvisí s tradicí, kulturou, s rostoucí tendencí zdravého životního stylu. Víno se
často stává náhradou především piva, zvláště ve spojení s jídlem. Mezi zeměmi Evropské unie se spotřební rozdíly vzájemně vyrovnávají, vinařské země snižují svou spotřebu vína, zato ty nevinařské spotřebu vína zvyšují. Současná doba finanční krize, ve které převyšuje nabídka práce nad poptávkou, s sebou přináší takové nákupní chování zákazníka, které by mohlo upřednostňovat cenu před kvalitou vína, lze tedy předpokládat, že zákazníci mohou preferovat levnější, zahraniční vína před víny tuzemskými. Možné finanční peripetie mohou přinést i snižující se způsob nákupu vína v restauracích a preferovanější maloobchodní prodej. Této krize však mohou využít české vinařské podniky, které se vedle své činnosti zároveň zabývají turismem, jak je tomu například u společnosti Znovín Znojmo. Obyvatelé mohou totiž preferovat dovolenou v tuzemských turistických oblastí před návštěvou zahraničních míst, což může být pro firmu prospěšné.
58 Souhrnná konkurenční síla ve výši 73,75 % znamená, že akciová společnost Znovín Znojmo je ve velmi dobrém postavení v rámci konkurence. Autorka doporučuje podniku nadále využívat objemnou marketingovou komunikaci, se kterou Znovín na své zákazníky působí. Relevantní trh společnosti závisí na nákupním chování obyvatelstva, na jeho demografickém vývoji a za neméně důležitý faktor je považována průměrná cena litru vína, která je determinována hospodářským vývojem a inflací.
Největší položkou Rozvahy jsou oběžná aktiva, kde vykazují nadměrnou váhu zásoby. Společnost optimálně nesplácí své krátkodobé závazky, proto autorka navrhla Znovínu, aby snížil dobu splacení pohledávek od svých odběratelů na polovinu. Podnik je rentabilní, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb neustále rostou.
Generátory hodnoty byly vyhodnoceny pro předběžné ocenění společnosti, které stanovilo hodnotu Znovínu Znojmo na 407 360 tis. Kč.
Pro výpočty výnosových metod byly stanoveny náklady na cizí kapitál jako průměr poměrů nákladových úroků a bankovních úvěrů společnosti na 5,07 %, náklady na kapitál vlastní byly stanoveny modelem CAPM ve výši 12,63 %, celkové náklady na kapitál byly tedy stanoveny ve výši 7,72 %. Pro odhad tempa růstu g bylo použito tempo růstu hrubého domácího produktu a odhadnuto na 2, 67 %.
Pro ocenění podniku se používá více metod, jejich výsledky však mohou být odlišné, což dokazují i výsledky této diplomové práce. Metoda DCF entity ocenila akciovou společnost Znovín Znojmo k 1. lednu 2009 na částku 410 932 tis. Kč, metoda EVA tuto společnost ke stejnému dni ocenila na 484 322 tis. Kč. Různost částek mohla ovlivnit autorkou stanovené predikce budoucích hodnot, což je činnost velmi nesnadná a její výsledky mohou být bohužel málo reálné a pravděpodobné.
Práce nepředpokládá žádné mimořádné či nečekané události, které mohou v budoucím období nastat, a výsledné hodnoty vychází ze subjektivního pohledu autorky. Ta věří, že diplomová práce přinese společnosti zajímavé informace, které budou managementem Znovínu Znojmo využity k jejich prospěchu.
59
9. PŘEHLED INFORMAČNÍCH ZDROJŮ [1] AMERICAN APPRAISAL [online]. 2010 [cit. 2010-03-07]. Dostupný z WWW:
.
[2]
BOHEMIA
SEKT
[online].
2010
[cit.
2010-04-26].
Dostupný
z
WWW:
.
[3] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA [online]. 2010 [cit. 2010-04-28]. Dostupný z WWW: .
[4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. 2010 [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: .
[5] DAMODARAN, A. Investment Valuation, Tools and Techniques for Determining the Value of Any Asset. 2. vyd.: Copyright, 2002. ISBN 0-471-41488-3.
[6] EKONOMICKÉ ANALÝZY, ZNALECKÉ POSUDKY [online]. 2010 [cit. 2010-03-07]. Dostupný z WWW: .
[7] EVROPSKÉ FINANČNÍ SYSTÉMY: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. ISBN 80-210-3753-9.
[8] GRANT, L., J. Foundations of economic value added. 2.vyd.: Copyright, 2003. ISBN 0471-23483-4.
[9] MAŘÍK, M. a kolektiv. Metody oceňování podniku. Proces ocenění, základní metody a postupy. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2003. 402 s. ISBN 80-86119-57-2.
[10] MINISTERSTVO FINANCÍ [online]. 2010 [cit. 2010-04-29]. Dostupný z WWW: .
60 [11] REJSTŘÍK FIREM [online]. 2010 [cit. 2010-03-05]. Dostupný z WWW: .
[12] RÉVA VINNÁ A VÍNO. Situační a výhledová zpráva vydaná Ministerstvem zemědělství České republiky. Praha: TYPO, 2009. 91 s. ISBN 978-80-7084-793-0.
[13] SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 101 s. ISBN 80-7179-422-8.
[14] SHIM, K., J., SIEGEL, G., J. Schaum´s Outline of Financial Management. 3. vyd.: Copyright, 2007. ISBN 978-0-07-163531-8.
[15]
SOARE
SEKT
[online].
2010
[cit.
2010-04-26].
Dostupný
z
WWW:
.
[16] SOJKOVÁ, L. Marketingová komunikace akciové společnosti Znovín Znojmo. Bakalářská práce. Brno: 2008.
[17] SVAZ VINAŘŮ ČR [online]. 2010 [cit. 2010-04-018]. Dostupný z WWW: .
[18] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 456 s. ISBN 80-7179-228-4.
[19]
TRH
FIREM
[online].
2010
[cit.
2010-03-08].
Dostupný
z
WWW:
.
[20] VINIUM [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Dostupný z WWW: .
[21] ZÁKONY ON-LINE. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [online]. 2010 [cit. 2010-03-07]. Dostupný z WWW: .
[22] ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. [online]. 2010 [cit. 2010-03-8]. Dostupný z WWW: .
61 [23] Zpráva o trhu vína a vinných hroznů [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupný z WWW: .
[24] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. 978-80-7375-035-0.
62
10. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20
Základní metody oceňování podniku Analýza a prognóza ziskové marže Přehled základních údajů o firmě Analýza souhrnné konkurenční síly Vymezení relevantního trhu Prognóza relevantního trhu na období 2009 – 2012 Ukazatelé zadluženosti Ukazatelé platební schopnosti Ukazatelé aktivity Provozně nutná aktiva Celkové tržby a jejich tempo růstu Zisková marže a její tempo růstu Pracovní kapitál a koeficient náročnosti růstu tržeb na růst PK Koeficienty náročnosti růstu tržeb a zisku na růst investičního majetku Provozní zisková marže z výsledného hospodaření Investiční kapitál provozně nutný pro budoucí období Současná hodnota 1. fáze Ocenění Znovínu Znojmo k 1. 1. 2009 metodou DCF entity Vyčíslení diskontované hodnoty EVA Ocenění Znovínu Znojmo k 1. 1. 2009 metodou EVA
15 24 31 39 40 40 43 43 44 46 47 48 48 49 49 51 51 52 53 53
Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11
Porterův model 5 sil Strategická analýza Organizační schéma společnosti Vývoj cen bílého vína průmyslových výrobců Vývoj cen červeného vína průmyslových výrobců Struktura aktiv Struktura pasiv Vývoj ukazatelů rentability Vývoj hodnot Altmanova Z-score modelu Vývoj indexu důvěryhodnosti IN 05 Vývoj generátorů hodnoty ve sledovaném období
9 18 32 34 35 41 42 44 45 45 47
63
11. PŘÍLOHY A – Rozvaha a výkaz zisků a ztrát B – Plán C – Vybrané makroekonomické ukazatele D – Vertikální analýza E – Horizontální analýza
