SR

R49 v úseku Fryšták – st. Hranice ČR/SR Multikriteriální hodnocení variant Zádveřice

R49 Fryšták – státní hranice ČR/SR Multikriteriální hodnocení variant Zádveřice (hnědé)

1


1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE .................................................................................................... 4 2 ÚVOD.................................................................................................................................... 5 3 VSTUPNÍ PODKLADY ....................................................................................................... 5 4 PŘEHLED POSUZOVANÝCH HLEDISEK HODNOCENÍ .............................................. 5 5 HLEDISKA HODNOCENÍ .................................................................................................. 7 A HLEDISKO SPOLEČENSKÉ.......................................................................................... 7 A1

Shoda s územním plánem........................................................................................ 7

A2

Vliv na kulturní památky, archeologie .................................................................... 7

A3

Estetické působení nových objektů ......................................................................... 9

B HLEDISKO EKOLOGICKÉ.......................................................................................... 12 B1

Expozice hlukem ................................................................................................... 12

B2

Expozice vibracemi ............................................................................................... 20

B3

Znečištění ovzduší ................................................................................................. 20

B4

Vlivy na veřejné zdraví ......................................................................................... 22

B5

Vliv na okolí po dobu výstavby ............................................................................ 23

B6

Kvalita obsluhy území po uvedení stavby do provozu.......................................... 24

B7

Záplavy, přírodní podmínky.................................................................................. 25

B8

Sesuvy půdy při provozu ....................................................................................... 25

B9

Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje ....................................................... 26

B10 Vliv na flóru .......................................................................................................... 28 B11 Vliv na faunu ......................................................................................................... 28 B12 Vliv na ekosystémy ............................................................................................... 29 B13 Zábory ZPF............................................................................................................ 31 B14 Zábory PUPFL ...................................................................................................... 32 B15 Hydrogeologie ....................................................................................................... 33 B16 Odvodnění, vliv na recipienty ............................................................................... 34 C HLEDISKO UŽIVATELE ............................................................................................. 35 C1

Kvalita dopravní funkce ........................................................................................ 35

C2

Provozní bezpečnost.............................................................................................. 36

D HLEDISKO ZŘIZOVATELE ........................................................................................ 37 D1

Technické řešení.................................................................................................... 37

D2

Demolice ............................................................................................................... 39

D3

Základní kubatury zemních prací .......................................................................... 40 2


D4

Výstavba ................................................................................................................ 40

D5

Stavební náklady ................................................................................................... 41

D6

Financování ........................................................................................................... 42

E HLEDISKO PROVOZOVATELE ................................................................................. 42 E1

Náklady na provoz a údržbu.................................................................................. 42

6 HODNOCENÍ ..................................................................................................................... 44 6.1

Metodika hodnocení .............................................................................................. 44

6.2

Výsledky hodnocení .............................................................................................. 46

7 ZÁVĚR................................................................................................................................ 47 8 PŘÍLOHY............................................................................................................................ 48

3


1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Akce:

Technická studie a Dokumentace EIA pro R 49 v úseku Fryšták – státní hranice ČR/SR

Stavba:

4902.2 a 4903 – varianty Zádveřice (hnědé)

Druh stavby:

Novostavba

Místo stavby:

kraj Zlínský

Katastrální území:

Zádveřice

Objednatel:

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Zlín Főgnerovo nábřeží, 5476, 760 01 Zlín

Zhotovitel studie:

Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. Národní 15, 110 00 Praha 1 tel.: 221 412 800 fax: 221 412 810 e-mail: [email protected] Pragoprojekt a.s. K Ryšánce 1668/16 147 54 Praha 4 tel.: 226066111, fax: 226 066 118 e-mail:[email protected]

Zpracovatelský tým:

Ing. Michal Hrdlička – autorizovaný inženýr v oboru dopravní stavby Jan Horálek – autorizovaný technik v oboru dopravní stavby Ing. Petr Hanuš - autorizovaný inženýr v oboru mosty a inženýrské konstrukce Mgr. Ing. Jana Tejkalová – autorizovaný inženýr v oboru stavby vodního hospodářství RNDr. Petr Nešvara – odborná způsobilost v inženýrské geologii RNDr. Dagmar Novotná Ing. Richard Gnán Ing. Ondřej Čapek - autorizovaná osoba podle § 19 autorizace ke zpracování dokumentace a posudku, zák. č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Ing. Ilona Bradáčová Mgr. Jan Karel - držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví MZČR Ing. Václav Píša - držitel autorizace ke zpracování rozptylových studií dle zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší

4


2.

ÚVOD

Předmětem zadání je zpracování multikriteriálního hodnocení dvou tzv. variant Zádveřice (hnědé) řešené trasy rychlostní silnice R49, jak vyplynulo z jednání konaném na krajském úřadě Zlínského kraje dne 8.3.2010. Obě varianty spadají do dvou staveb silnice R49 a to 4902.2 Fryšták – Lípa a 4903 Lípa – Pozděchov. Hodnocení probíhá v úseku km 32.000 – 35.105, tedy v místech rozdílného návrhu nivelet obou variant. Výhledově se jako vhodné jeví posunutí rozhraní staveb do km 32.000 tak, aby rozsah zahloubené varianty Zádveřice 2 spadal celý až do stavby R4903. Toto nové rozhraní by nevyloučilo různé kombinace jednotlivých variant silnice R49 mezi sebou jak ve stavbě 4902.2 tak 4903. Hodnocené varianty: Varianta Zádveřice (hnědá) – dále uváděna jako Zádveřice 1 - je součástí Technické studie 05. 2009 - vedení trasy R49 je v souběhu jižně se stávající silnicí I/49 v úseku Zádveřice – Vizovice a přibližně na stejné úrovni nivelety jako stávající silnici I/49, poloha a tvar MÚK Lípa a MÚK Vizovice stejné jako u základní varianty. Směrové i výškové vedení silnice II/492 zůstává stejné jako stávající stav. Charakter pěšího provozu zůstává stejný. Varianta Zádveřice - zahloubená – dále uváděna jako Zádveřice 2 byla zpracována na základě požadavku Ministerstva životního prostředí, odbor udržitelné energetiky a dopravy ze dne 26.8.2009. V úseku Zádveřice – Vizovice je trasa směrově vedena v souběhu se stávající silnicí I/49, niveleta trasy R49 se zahlubuje cca 5 – 6m pod její úroveň. Zářez je řešen oboustranně s trvalou ochranou podzemními stěnami v celkové v délce cca 1 km, výška stěny 5 – 7 m, tloušťky 0.8 m a délky segmentů 6m s mezerami 0.5m v nichž proběhne odvodnění. Poloha a tvar MÚK Lípa a Vizovice jsou stejné jako u základní varianty. Oproti variantě Zádveřice 1 je výrazně odlišně řešeno křížení se silnicí II/492 na Luhačovice včetně napojení na stávající silnici I/49. Přeložka silnice II/492 překračuje nadjezdem silnici R49 a I/49 a je napojena na přeložku silnice I/49 okružní křižovatkou. Změna technického řešení se dotýká i pěší dopravy 3.

VSTUPNÍ PODKLADY Pro zpracování hodnocení byly použity tyto podklady:

Technická studie v úseku Fryšták – státní hranice ČR/SR - Mott MacDonald Praha spol. s.r.o. Posouzení vlivu na životní prostředí R49 Fryšták – státní hranice ČR/SR - Pragoprojekt a.s. Praha

05. 2009 06. 2009

R49 v úseku Fryšták – státní hranice ČR/SR – stavba 4902.2 a 4903 – varianta Zádveřice – zahloubená - Mott MacDonald Praha spol. s.r.o. 12. 2009 4.

PŘEHLED POSUZOVANÝCH HLEDISEK HODNOCENÍ

Pro posouzení variant bylo vytipováno několik hledisek pokrývajících celé spektrum činností od přípravy, přes výstavbu až po provozování komunikace. Jako kostra pro určení hledisek bylo využito obdobné hodnocení z Analýz rizik variant výstavby a provozování vedení Městského okruhu v Praze, zpracované ČVÚT Praha , fakulta dopravní v listopadu 2009. Jak je patrné z následující tabulky bylo vytipováno 28 faktorů hodnocení pokrývajících celé spektrum činností od fáze přípravy přes výstavbu až po fázi provozu.

5

R49 v úseku Fryšták – st. Hranice ČR/SR Multikriteriální hodnocení variant Zádveřice A. Hledisko celospolečenské

popis

A.1 Shoda s územním plánem (ÚP)

rizika z nedodržení změn ÚP; omezení možnosti rozvoje území

A.2 Vliv na kulturní památky, archeologie

rizika ohrožení architektonických a památkových objektů míra neúspěšného zařazení stavby do krajiny; nevhodná změna reliefu krajiny (krajinný ráz)

A.3 Estetické působení nových objektů B. Hledisko ekologické B.1 Expozice hlukem B.2 Expozice vibracemi B.3 Znečištění ovzduší B.4 Vlivy na veřejné zdraví B.5 Vliv na okolí po dobu výstavby B.6 Kvalita obsluhy území po uvedení stavby do provozu B.7 Záplavy B.8 Sesuvy půdy při provozu B.9 Vliv na horninové prostředí, přírodní zdroje B.10 Vliv na flóru B.11 Vliv na faunu B.12 Vliv na ekosystémy B.13 Zábory zemědělského půdního fondu (ZPF) B.14 Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) B.15 Hydrogeologie B.16 Odvodnění, vliv na recipienty C. Hledisko uživatele

relativní míra ovlivnění obyvatelstva (objektů) nadměrným hlukem při výstavbě a provozu, vč.vyvolaných investic relativní míra ovlivnění obyvatelstva (objektů) nadměrným vibracemi při výstavbě a provozu, vč.vyvolaných investic míra rizika negativního vlivu exhalací riziková analýza vlivu na veřejné zdraví relativní míra ovlivnění obyvatelstva (objektů) při výstavbě riziko ovlivnění obslužnosti dotčeného území, po uvedení stavby do provozu; bariérový efekt riziko z živelných událostí typu záplav (víceletá voda) riziko z živelných událostí typu sesuvů půdy při provozu geologická hlediska a rizika zájmové oblasti hledisko rostlinných společenstev v zájmové oblasti hledisko živočišných společenstev v zájmové oblasti hledisko dopadu na přírodní poměry v území hledisko pedologie a nároků na zábory ZPF hledisko kategorie lesů a nároků na zábory lesa vliv stavby na hydrogeologické poměry v přilehlém území faktor ovlivnění recipientů a kvality vody ze zpevněných ploch

C.1 Kvalita dopravní funkce

míra rizika vyjadřující preferenci řešení z hlediska dopravních poměrů: délky trasy, překonávání výšek, ztracených spádů

C.2 Provozní bezpečnost

míra rizika z hlediska vzniku nehod díky stavebním a dopravním opatřením, možnosti záchrany osob a dostupnosti pro složky integrovaného záchranného systému (IZS)

D. Hledisko zřizovatele D.1 Technické řešení

globální rizika každého řešení z hlediska reálnosti technické realizace a míry nedodržení norem a předpisů

D.2 Demolice

riziko související s nároky na demolice, výkupy, správní řízení

D.3 Základní kubatury zemních prací

výkopy, násypy, přebytek/nedostatek zemin rizika při výstavbě (geologie, podzemní vody …), nedodržení norem a předpisů náklady na výstavbu Riziko z nezajištění záruky bank, riziko zvýšení ceny peněz, riziko dosažitelnosti na úvěry r

D.4 Výstavba D.5 Stavební náklady D.6 Financování E. Hledisko provozovatele E.1 Náklady na provoz a údržbu

riziko zvýšených provozních nákladů (údržba, cena za elektřinu) díky komplikovanému řešení a použití z hlediska provozu

6


Jednotlivá hlediska budou následovně číselně ohodnoceny: 1- jednoznačně nepřijatelné 2- nepřijatelné, nebo přijatelné s velkými výhradami 3- přijatelné s většími výhradami, na rozhraní 4- přijatelné s dílčími výhradami 5- jednoznačně přijatelné, bezproblémové, ideální 5.

HLEDISKA HODNOCENÍ

A

HLEDISKO SPOLEČENSKÉ

A1

Shoda s územním plánem

Hodnotí se do jaké míry jsou předkládané varianty v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. Jako pomocné parametry se bere v potaz i to, zda navržené řešení neovlivní negativně celistvost dotčeného území a zda umožní potenciální rozvoj v okolí plánovaného dopravního systému. Dále zda stavba nemá masivní dopady na obytnou a občanskou zástavbu. Zádveřice 1 Varianta je v souladu s koridorem vymezeným v ZÚR ZK (Zásady územního rozvoje Zlínského kraje – účinnost říjen 2008) a v souladu se Změnou č.6 ÚPO (Územní plán obce) Zádveřice – Raková z účinností 18.06. 2009 - situační soulad návrhu trasy R49 včetně vyvolaných stavebních objektů s plochou pro dopravu R49 v ÚPO. V návrhu obou variant je oproti ÚPO uvažováno s demolicí rodinného domku a průmyslovým objektem jižně nad stávající silnicí I/49 Zádveřice 2 Varianta není v souladu s koridorem vymezeným v ZÚR ZK a není v souladu se Změnou č.6 ÚP Zádveřice – Raková - přeložka silnice II/492 vybíhá jak z vymezeného koridoru, tak z plochy pro dopravu R49 ÚPO Zádveřice - Raková. Přeložka stávající silnice I/49 jde v těsné blízkosti jižní hranice Rozvojové zóny pro bydlení. Varianta zhoršuje a prodlužuje pěší přístup na autobusové zastávky na stávající silnici I/49 z lokality Nad motorestem. Provoz pěší dopravy z jižní části obce do centra po přeložce silnice II/492 křižuje úrovňově silnice I/49 v oblasti okružní křižovatky. Zádveřice 1 je příznivějším řešením, než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 A2

Zádveřice 2 3

Vliv na kulturní památky, archeologie

Kulturní památky V okolí trasy R49 je dle evidence Národního památkového ústavu evidována pouze jedna Národní kulturní památka a to zámek Vizovice pod číslem rejstříku 292. Většina evidovaných památek je umístěna v intravilánech obcí. Na základě informací uvedených v evidenci Národního památkového ústavu a dle mapových podkladů lze konstatovat, že žádná ze zjištěných památek neleží v koridoru navrhované komunikace. 7


V krajině, především podél cest, se nachází řada křížků, případně božích muk. V trase posuzovaných variant se tyto objekty nenachází. První písemná zmínka o Zádveřicích pochází z r. 1261. Tehdy Smil ze Střílek daroval nově založenému klášteru Smilheim ve Vizovicích svůj díl Zádveřic. Druhá část patřila Vilémovi z Hustopečí a ten ji rovněž věnoval tomuto klášteru. Od té doby byla celá obec majetkem kláštera. Další její osudy byly společné s osudy klášterního majetku a později, po přechodu klášterních statků do rukou světských, spjaty s vizovickým panstvím. Podle evidence Národního památkového ústavu se zde nachází následující nemovité památky (název/číslo rejstříku): - Stodola (102854) - Venkovská usedlost čp. 124 (23021 / 7-2155) Zádveřický kostel církve evangelické byl vystavěn v letech 1860 – 1869. Žádná z hodnocených variant nebude mít vliv na kulturní památky. Archeologické lokality a nálezy Širší území, kterým bude vedena plánovaná komunikace, představuje tzv. tradiční sídelní území. Jde tedy o oblast s relativně plynulou kontinuitou osídlení od paleolitu až po období vrcholného středověku, kde se setkáváme se stopami lidské přítomnosti poměrně velmi často. Archeologické nálezy z období neolitu, eneolitu, popelnicových polí, doby římské, vrcholného středověku a novověku svědčí o využívání širšího okolí koridoru vymezeného pro komunikaci člověkem. Celé území stavby je považováno za území s archeologickými nálezy III. kategorie. Na základě evidence Státního archeologického seznamu lze konstatovat, že v širším okolí hodnocených variant se nachází významné archeologické lokality, které jsou uvedeny v následující tabulce. Území s evidovanými archeologickými nálezy k.ú Zádveřice Vizovice Vizovice

Typ ÚAN I I I

Poř. Č. SAS 25-32-23/2 25-32-23/1 25-32-24/1

Název území s archeologickými nálezy středověké a novověké jádro obce Zádveřice zámek Vizovice - zaniklý kláštěr Smilheim Ostrý vrch

Zájmové území stavby je plynule osídleno od paleolitu až po období vrcholného středověku. Proto je třeba nezbytně počítat se skutečností, že v průběhu stavebních prací může dojít k narušení archeologických situací. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (v první fázi formou dohledu při zemních pracích). Při provádění všech zemních prací je stavebník povinen podle § 22 provádění archeologických výzkumů , odst. 2, zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, oznámit záměr příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit provedení případného záchranného výzkumu. Dále je podle § 23 archeologické nálezy, povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled. V trase hodnocených variant nejsou dosud známy žádné archeologické nálezy, ale s ohledem na výše uvedené skutečnosti není vyloučeno, že v průběhu stavby nemůže dojít k odhalení 8


archeologických nalezišť. Pravděpodobnost těchto nálezů stoupá se vzrůstajícím rozsahem plochy záboru pro stavbu. Z pohledu potencionálního vlivu na archeologická naleziště je var. Zádveřice 1 příznivějším řešením, než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 5 A3

Zádveřice 2 4

Estetické působení nových objektů

Vedení trasy silnice musí splňovat dopravně technická hlediska zároveň s maximálním uplatněním zásad prostorové plynulosti trasy i jejího estetického působení. V zájmu ochrany životního prostředí je třeba vést silnici tak, aby byl zmírněn její případný nepříznivý zásah do krajiny. Krajina a její využití Krajina Zlínského kraje má členitý charakter, z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. Krajina v oblasti Zádveřic je tvořena charakteristickou mozaikou lesů, polí a pastvin. Lesy mají místy přirozenou druhovou skladbu, většinou jsou přeměněné na lignikultury smrku či borovice. Bezlesí bylo dříve tvořeno převážně loukami, pastvinami a sady, nyní je již opět část polí převedena na travní porosty. Celkový koeficient ekologické stability je poměrně nízký – 1,9 ve spodní části harmonické krajiny. Koridor rychlostní silnice prochází jižně Zádveřic zemědělsky využívanou krajinou, územím sídel, i přírodně cennějšími partiemi (loukami a ve velmi malé míře lesními remízy). Je veden údolím řeky Dřevnice a Lutoninky v souběhu se stávající silnicí I/49. Krajina je dlouhodobě ovlivňována lidskou činností. Typologii krajiny v určeném koridoru lze podle metodiky (Löw et al., 2005) charakterizovat: - podle charakteru osídlení 4 – vrcholně středověká sídelní krajina Carpatica - podle využití M - lesozemědělská krajina - podle reliéfu krajiny 3 – krajiny vrchovin Carpatica Krajina je turisticky velmi atraktivní a je využívána jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Celá oblast je protkána sítí turistických a cyklistických tras. Jejich průběh je znázorněn na následujícím výřezu turistické mapy.

9


Turistická mapa s vyznačením turistických tras

Krajinný ráz Zájmové území je situováno na rozhraní antropogenní krajiny v údolní nivě Dřevnice a Lutoninky a harmonické krajiny zvedající se Zlínské vrchoviny. Komunikace je situována v okrajové části Přírodního parku Vizovické vrchy, který byl vyhlášen v roce 1993. Podél jižní hrany komunikace Zlín – Zádveřice prochází severní hranice jeho západní části. Jižně od Zádveřic je trasa navrhované silnice R49 v obou variantách vedena v souběhu se silnicí I/49 a okrajově tak vstupuje na území parku. Pro nižší polohy přírodního parku, kudy je komunikace trasována, je charakteristický krajinný ráz pasekářského osídlení. Střídají se drobné sady, pole, květnatné louky a pastviny. Významný podíl na utváření krajiny má nelesní zeleň, rostoucí především na kamenitých hrázích a v remízcích. Ze soliterních dřevin převládají lípy, duby a hrušně. Celkový stav krajiny je dobrý se zhoršujícími se tendencemi v souvislosti s rozšiřující se zástavbou. Krajinný ráz je výrazný a podíl území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu přesahuje 10%. Krajinný prostor zájmového území spadá do oblasti krajinného rázu – 3.7 Zlínský bioregion. V dotčeném krajinném prostoru, v zóně zřetelné, silné a dobré viditelnosti, se ochrana krajinného rázu uplatňuje s ohledem na již zmíněný Přírodní park Vizovické vrchy, který je zřízen ze zákona pro ochranu krajinného rázu. Dotčený krajinný prostor je typicky vertikálně diferencovaným reliéfem s přítomností výrazných prvků georeliéfu. Z přírodních dominant se proto v relevantní vzdálenosti od záměru nabízí lesní masiv Vizovických vrchů. Realizací záměru nevznikne zcela nový základní znak dotčeného krajinného prostoru, neboť v dotčené krajině dnes liniové stavby obdobného charakteru existují, avšak vizuálně menšího významu. Navrhovaná rychlostní komunikace tak přináší v obou variantách tentýž znak, avšak v rozdílných proporcích, které budou především z hlediska měřítka krajiny zásadním vlivem na krajinný ráz. Velmi výrazným rysem pozemních komunikací je jejich dynamický charakter a akustické vlivy dopravy. Díky této skutečnosti na sebe takové dílo upoutává pozornost na větší vzdálenost, resp. jeho vizuální vliv na konkrétní vzdálenost zesiluje o další vlivy. 10


Dynamický a akustický projev provozu komunikace se stane rysem v krajině, upoutávajícím pozornost a přispěje k potlačení současných pozitivních znaků a hodnot krajiny. Vlivem realizace záměru však nedojde ke změně projevu existujících zásadních a spoluurčujících znaků a hodnot krajinného rázu. Nedojde ani k narušení jedinečných znaků a hodnot krajinného rázu. Záměr pozmění vizuální projev dominantních znaků reliéfu dotčeného krajinného prostoru. Na úspěchu zasazení silnic do krajiny, resp. míře vlivu tohoto záměru na krajinný ráz, se rozhodujícím způsobem obecně podílejí především typ a měřítko krajiny, směrové a výškové uspořádání, objekty typu mimoúrovňových křižovatek, mostů, portálů tunelů, protihlukových opatření a v neposlední řadě intenzita dopravy. Z těchto hledisek je možno varianty zhodnotit následovně: • Výškové řešení - obě varianty přecházejí údolí říčky Lutoninky a dále trať ČD a souběžné komunikace po mostních objektech stejného výškového řešení. Dále je trasa silnice vedena jižně od Zádveřic v souběhu se stávající I/49 v zářezu. Zde se výškové řešení varianty Zádveřice 1 a Zádveřice 2 liší. Trasa Zádveřice 2 prochází v zářezu o cca 6 m hlubším. Po křížení Horského potoka, který překonává var. Zádveřice 1 mostem o 7 m vyšším než je most v případě var. Zádveřice 2, se obě varianty opět setkávají na stejné niveletě. • Křižovatky – poloha a tvar MÚK Lípa a MÚK Vizovice jsou stejné pro obě varianty. Výrazně rozdílné je však křížení se silnicí II/492. Ve variantě Zádveřice 1 je R49 vedena přibližně ve stejné výškové úrovni, jako stávající I/49 a sil. II/492, které podchází. Nově je zde navrženo pouze připojení sil. II/492 od Zádveřic na stávající I/49. V této variantě křižovatka nepřináší výrazný nový prvek do krajiny. U varianty Zádveřice 2 přechází sil. II/492 přes novou R49 a pro napojení na stávající I/49 je nutno I/49 přeložit směrem k obci a realizovat samostatnou okružní křižovatku silnic I/49 a II/492 na násypu vysokém 6-7 m. Toto řešení přináší nový, poměrně výrazný prvek v krajině. • Protihluková opatření - pro ochranu nejbližší zástavby jsou navrženy protihlukové stěny. U varianty Zádveřice 1 jsou po pravé straně navrženy převážně nadzářezové protihlukové stěny (výška se pohybuje od 2,0 do 6,0 m), vlevo pak jsou stěny umístěny na koruně tělesa (výška od 3,0 do 5,5 m). U varianty Zádveřice 2 jsou stěny navrženy na zárubních, resp. opěrných zdech po obou stranách silnice (výška od 2,0 do 5,5 m). Výška stěn se tedy pohybuje ve stejných rozměrech, avšak u var. Zádveřice 2 jsou vyšší stěny navrženy oproti var. Zádveřice 1 v kratších úsecích. • Vlivy na obyvatelstvo (smyslové vnímání) - zásadním vlivem je vliv vizuální, který zprostředkovává estetické působení. Vizuálně dotčena budou zastavěná území obcí a jednotlivá stavení. Obě varianty jsou v sousedství obce vedeny v zářezu. Rozdílné bude vnímání výše popsaných protihlukových bariér, kde var. Zádveřice 2 bude mírně příznivější, neboť vysoké stěny jsou použity na kratších úsecích. Naopak varianta Zádveřice 2 negativně ovlivní vizuální kontakt s údolím Horského potoka, kde bude přeložka silnice na Luhačovice přecházet trasu silnice R49 nadjezdem a bude zde nově zřízena kruhová křižovatka. Var. Zádveřice 1 přechází údolí Horského potoka po asi 10 m vysokém mostě, kdežto var. Zádveřice 2 kříží údolí menším, asi 3 m vysokým mostním objektem. • Negativní akustický vliv na obyvatelstvo se v případě pozemní komunikace předpokládá, v otevřené krajině je zpravidla relevantní na kratší vzdálenost než vlivy vizuální. Naopak v zalesněné krajině hraje klíčovou roli právě akustický vliv. Negativním akustickým vlivem ve smyslu hodnocení krajinného rázu přitom nerozumíme dosažení limitních hladin hluku, ale časté či téměř permanentní rušení faktorů pohody nižšími úrovněmi hluku, které se však mohou stát v určitém prostoru dominantními a přispět tak ke změně charakteru celé 11


krajiny. Akustické vlivy, které upoutávají na stavbu pozornost z větší vzdálenosti, budou pro obě varianty prakticky srovnatelné. • Předpokládaný vliv na kulturní dominanty lze hodnotit pro obě varianty jako slabý. Vlivy na krajinný ráz se mezi variantami v daném úseku významně neliší. Z hlediska krajinného rázu není odůvodněné preferovat jednu z variant, neboť vlivy na krajinný ráz vyzní obdobně. Z hlediska detailního posouzení lze konstatovat následující: • U varianty Zádveřice 1 je méně příznivější řešení protihlukových stěn (vysoké protihlukové bariéry v delších úsecích. • U varianty Zádveřice 2 je méně příznivější řešení křížení se silnicí na Luhačovice (II/492). Nově je zřízena okružní křižovatka, jejíž větve jsou vedeny v 6 m vysokých násypech a přeložka silnice II/492 je přes R49 vedena nadjezdem. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B

HLEDISKO EKOLOGICKÉ

B1

Expozice hlukem

Zádveřice 2 4

Hodnotí se především riziko míry expozice hlukem skupin obyvatel. V potaz je brána také nutnost budování nákladných protihlukových opatření. Nově navrhovaná rychlostní komunikace R49 představuje ve smyslu vládního nařízení č. 148/2006 Sb. komunikaci hlavní, na níž jsou za hraniční hodnoty hlukové emise z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb považovány hodnoty 60 dB ve dne (6-22 hod.) a 50 dB v noci (22-6 hod.). Pro venkovní sportoviště je shodná nejvyšší přípustná hodnota ekvivalentní hladiny hluku v denním i nočním období, a to 60 dB. Na stávající komunikaci II/492 lze vztáhnout korekci staré hlukové zátěže z dopravy s limitními hodnotami 70/60 dB u chráněných objektů kolaudovaných k 1.1.2001. Limity 70/60 dB však nelze vztáhnout na překládaný úsek silnice I/49 v blízkosti okružní křižovatky se silnicí II/492, neboť se v tomto úseku mění původní směrové vedení I/49 a II/492. V posuzované lokalitě se na případné komerční plochy (prodejny, kanceláře apod.) vztahuje korekce uvedená v tabulce přílohy č. 2 část A vládního nařízení č. 148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací”, pro obytné místnosti chráněných objektů jsou platné nejvyšší přípustné limity 45 dB v době denní (6-22 hod.) a 35 dB v době noční (22-6 hod.), resp. 40/30 dB pro objekty navržené, dokončené a zkolaudované po 1.6.2006. Výpočet ekvivalentních hladin hluku a návrh protihlukových opatření (PHS) Vlastní výpočet ekvivalentních hladin hluku byl proveden po namodelování lokality v několika krocích: • výpočet hladin hluku v době denní a noční ve výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb (viz tabulka) v obou variantách ve výhledovém roce 2030 • při překročení přípustných hladin hluku u chráněných objektů byl proveden návrh a výpočet protihlukových opatření pro splnění limitů emise hluku z dopravy po R49 12


• •

optimalizace návrhu protihlukových opatření výpočet izofon v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb v době noční ve výšce charakterizující zhruba výšku 1. nadzemního podlaží – varianta 0, aktivní varianty ve výhledovém r. 2030. Z důvodu větší přehlednosti jsou výsledky výpočtů zaneseny do tabulky charakteristických výpočtových bodů znázorňující hlukovou zátěž v r. 2030 ve dvou variantních řešeních – varianta Zádveřice 1 a varianta Zádveřice 2 – u vybraných objektů, v mapách jsou zakresleny hlukové poměry v posuzované oblasti. Charakteristické výpočtové body - Zádveřice

Bod výpočtu

Z01 č.p.348 Z02 č.p.87 Z03 č.p.131 Z04 č.p.17 Z05 č.p.441(resp. 244)

Z06 č.p.410 Z08 č.p.326 Z09 č.p.194 Z10 č.p.148 Z11 č.p.110 Z12 č.p.191 VZ01 sportovní areál

Ekv. hladina hluku v dB Ekv. hladina hluku v dB DEN (r.2030) NOC (r.2030) Podlaží Zádveřice 1 Zádveřice 2 Zádveřice 1 Zádveřice 2 * bez bez PHS s PHS s PHS bez PHS s PHS bez PHS s PHS PHS 1 59.2 55.0 59.2 55.0 53.8 49.9 53.8 49.9 2 59.4 55.3 59.4 55.3 54.0 50.1 54.0 50.1 1 55.4 52.9 53,4 51,5 50.0 47.6 48,1 46,2 2 59.6 56.0 58,0 55,3 54.2 50.8 52,3 50,0 1 63.2 59.4 59,9 58,9 57.8 54.1 54,6 53,6 2 65.0 60.8 61,9 60,2 59.6 55.5 56,5 55,0 1 55.9 59,2 53,8 48,3 60.6 55.1 50.5 53,8 2 57.8 54,8 49,4 61.4 60,2 55.9 52.4 54,7 1 57.5 53.3 55,8 52,3 47.8 46,8 52.0 50,4

2 1 2 1 2 3

60.1 60.8 62.3 52.5 52.5 52.8

56.0 55.0 56.1 50.0 50.0 50.4

58,3 57,8 59,5 50,8 50,9 51,3

55,3 55,0 55,6 50,4 50,5 50,9

54.5 55.2 56.7 46.8 46.8 47.1

50.5 49.5 50.6 44.2 44.2 44.5

52,7 52,1 53,9 45,0 45,1 45,5

49,7 49,4 50,0 44,6 44,8 45,1

1

57.9

55.9

55,4

55,2

52.4

50.4

50,0

49,8

1 2 1 2 1 2 1 2

63.4 63.2 64.5 62.8 58.7 59.2 59.4 60.6

63.3 63.1 64.4 62.6 53.8 54.8 54.4 55.2

63,1 63,0 64,5 62,8 58.7 59.2 54,8 56,0

63,1 62,9 64,4 62,6 53.8 54.8 54,3 55,5

55.9 55.8 57.2 55.9 53.1 53.6 53.9 55.0

55.9 55.8 57.1 55.7 48.2 49.3 48.9 49.7

55,6 55,5 57,2 55.9 53.1 53.6 49,0 50,2

55,6 55,5 57.1 55.7 48.2 49.3 48,9 50,1

* výška bodu před 1.podlažím byla ve výpočtu uvažována 2,5m nad terénem (výška okna), výška jednotlivých pater 3,0m.

13


Pozn.: -

pro chráněné objekty, kde není zvýrazněna hodnota vyšší než 50 dB (resp. 60 dB) v nočním (resp. denním) období, představuje dominantní zdroj hluku stávající komunikace nebo železnice, přičemž emise hluku z dopravy po R49 je v tomto referenčním bodě podlimitní

-

pro chráněný venkovní prostor stávajícího sportovního areálu (VZ01) je limitní hodnota ekv. hladiny hluku v denním i nočním období totožná, tzn. 60 dB.

Popis výsledků Z porovnání vypočtených hodnot ekvivalentní hladiny hluku v jednotlivých referenčních bodech vyplývá, že z pohledu vlivu na akustické poměry v posuzované lokalitě je příznivější varianta Zádveřice 2. S touto variantou však souvisí vyvolaná přeložka silnice I/49 v okolí křižovatky se silnicí II/492. Trasa přeložky I/49 a přeložky II/492 se v předmětných úsecích v tomto případě více přimyká k obytné zástavbě situované po levé straně rychlostní komunikace, resp. je v těsné blízkosti komunikace II/492 (ref. body Z13, Z14). Pro zmíněné chráněné objekty ve variantě Zádveřice 2 platí vzhledem ke změně směrového a výškového vedení přeložek stávajících komunikací I/49 a II/492 limity 60/50 dB. Dotčené objekty nelze s ohledem na jejich malou vzdálenost od přeložky účinně ochránit ani pomocí PHS (výška 4,0 m) před nadlimitním hlukem z dopravy po přeložce II/492. Umístění PHS těsně před objekty navíc není vhodné z důvodu nedostatečného oslunění objektu a ani vlivy vibrací z dopravy nejsou zanedbatelné. Proto v těchto případech navrhujeme uvedené obytné objekty se souhlasem majitelů vykoupit a následně zdemolovat, nebo změnit jejich účel užívání na nebytové prostory. Jak je patrné z tabulky referenčních bodů, rozdíly ve vypočtených hodnotách ekvivalentních hladin hluku ve prospěch varianty Zádveřice 2 jsou u chráněných obytných objektů maximálně 3 dB, většinou se však jedná pouze o rozdíl v řádech desetin dB. V obou variantách jsou pro snížení nadlimitní emise hluku z dopravy po R49 navrženy systémy protihlukových bariér. V závislosti na podélném profilu novostavby rychlostní komunikace jsou ve variantě Zádveřice 1 po pravé straně komunikace navrženy převážně protihlukové stěny na horní hraně zářezu, vlevo pak jsou stěny umístěné na koruně tělesa. V případě varianty Zádveřice 2 jsou stěny navrženy na zárubních, resp. opěrných zdech po obou stranách silnice R49. Další zvyšování stěn není účelné ani účinné. Za efektivní výškovou a délkovou úroveň systému protihlukových clon je pokládán takový návrh parametrů clon, kdy při změně geometrických charakteristik clony již nedošlo k významnému poklesu hodnot ekvivalentní hladiny hluku v referenčních bodech. Z výsledků výpočtu dále vyplývá, že po zohlednění stínícího vlivu protihlukových clon bude v obou posuzovaných variantách ve většině bodů splněn limit pro emisi hluku z dopravy po silnici R49. Příznivější se v tomto smyslu jeví varianta Zádveřice 2. S ohledem na výsledky modelového výpočtu je zřejmé, že realizace protihlukových opatření podél posuzované novostavby rychlostní komunikace R49 je nutnou podmínkou pro snížení emise hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněném vnitřním prostoru dotčených objektů pod hraniční hodnotu stanovených hygienických limitů.

14


Závěr Z výpočtového modelu vyplývá, že po zohlednění clonícího vlivu navržených protihlukových bariér navrhovaných pro jednotlivá variantní řešení trasy bude u nejbližších chráněných objektů v okolí předmětného úseku hluková zátěž z dopravy po R49 pod nejvyššími přípustnými hodnotami. Z výsledků akustického modelového výpočtu a z následného porovnání obou posuzovaných variant vychází příznivěji varianta Zádveřice 2, kdy je systém protihlukových bariér navržen převážně na zárubních, resp. opěrných zdech, stěny jsou nižší a kratší než ve variantě Zádveřice 1. Bodové hodnocení Zádveřice 1 3

Přílohy 1. Zobrazení izofon 2. Zobrazení izofon 3. Zobrazení izofon 4. Zobrazení izofon

– – – –

Zádveřice 2 4

var. Zádveřice 2 - noční období, r. 2030, výška 3,0m var. Zádveřice 1 - noční období, r. 2030, výška 3,0m var. Zádveřice 2 - denní období, r. 2030, výška 3,0m var. Zádveřice 1 - denní období, r. 2030, výška 3,0m

15


16


17


18


19


B2

Expozice vibracemi

Hodnotí se nepříjemné účinky vibrací a chvění na okolí vyvolané vybuzenými vlnami jak staveništní dopravy, tak silniční dopravy při provozu. Jsou podmíněny kombinací faktorů, jako je skladba dopravního proudu, stav a konstrukce vozovky, kvalita povrchu krytu, podmínky pro šíření vln půdou, stavební uspořádání objektů apod. Zádveřice 1 Nově budované vícevrstvé vozovky s kvalitní obrusnou vrstvou zpravidla vyhovují požadovaným podmínkám, které omezují vznik vibračních vln a lze předpokládat, že zatížení vibracemi z provozu komunikace bude minimální. Zátěže vibracemi budou vznikat zejména při výstavbě stavebních objektů v blízkosti obytné zástavby. Největší účinky vibrací budou způsobeny při výstavbě mostních objektů přes silnici II/492 a Horský potok, dále pak při vrtání a beranění sloupů protihlukových stěn. Zádveřice 2 O nově budovaných komunikacích a provozu na nich platí obdobné aspekty jako u varianty Zádveřice 1. Zátěže vibracemi při stavební činnosti však lze u této varianty uvažovat výrazné zejména díky rozsahu vrtných a razících prací při budování podzemních stěn a jejich zajištění ve svážném území. Zádveřice 1 je příznivějším řešením, než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B3

Zádveřice 2 3

Znečištění ovzduší

V rámci tohoto hodnocení byly provedeny výpočty emisní a imisní zátěže od provozu na variantě Zádveřice 2. Emisní a imisní zátěže od provozu na variantě Zádveřice 1 byly převzaty z původní rozptylové studie pro daný úsek. Obě varianty se budou lišit díky odlišnému podélnému profilu. Porovnání emisní zátěže v obou hodnocených variantách uvádí tabulka 1. Tab. 1. Produkce emisí ze silnice R49 v roce 2030 na hodnoceném úseku kg.rok- 1

Emise (t.rok-1) Varianta

Délka (km) PM10*

Benzen

Oxidy dusíku**

Těkavé Oxid B(a)P* uhelnatý org. látky

Zádveřice 1

1470

48,0

0,150

18,6

16,0

2,1

113,8

Zádveřice 2

1470

48,0

0,149

18,2

15,6

2,1

111,0

* zahrnuje primární prašnost a sekundární prašnost z dopravy ** produkce NO2 činí cca 3 – 10 % z celkových emisí NOx

Z vyhodnocení je patrné, že celková emisní bilance na posuzovaném úseku se vlivem změny sklonových poměrů změní pouze minimálně, a to zejména u látek, na které má změna sklonových poměrů významnější vliv. 20


Imisní příspěvky na hranici obce Zádveřice v blízkosti plánované rychlostní silnice R49 u nejbližší zástavby byly vypočteny na úrovni uvedené v tabulce 2. Tab. 2.

Nejvyšší imisní příspěvky způsobené zprovozněním navrhované rychlostní komunikace na hranici obytné zástavby obce Zádveřice ve variantě Zádveřice 1

µg.m-3 Oxid dusičitý** Benzen PM10* Imisní příspěvky 1,3 0,03 7,8 Poměr k imisnímu limitu 3,3 % 0,6 % 20 % * zahrnuje primární prašnost a sekundární prašnost z dopravy ** produkce NO2 činí cca 3 – 10 % z celkových emisí NOx

Oxid uhelnatý 3,1 –

ng.m-3 B(a)P* 0,024 2,4 %

Změny způsobené vedením navrhované trasy v zářezu se projeví v bezprostřední blízkosti hodnoceného úseku, a to nejvýše o hodnoty uvedené v následující tabulce 3. Tab. 3. Změna imisní zátěže vlivem provozu záměru ve variantě Zádveřice 2 µg.m-3 Oblast

Oxid Benzen dusičitý

Bezprostřední blízkost komunikace (do 5 domů) – oblast Drahy a Nad Motorestem Větší vzdálenost od komunikace (do 30 domů) – oblast Drahy a Nad Motorestem Okolí křižovatky záměru a silnice II/492 (do 20 domů)

ng.m-3

PM10

Oxid uhelnatý

B(a)P

-0,3

-0,008

-0,03

-0,55

-0,006

-0,1

-0,002

-0,01

-0,1

-0,002

0,06

0,003

0,005

0,07

0,001

Tab. 4. Imisní limity vybraných znečišťujících látek Znečišťující látka NO2 CO Benzen Benzo(a)pyren1) PM10 PM2,52) 1) 2)

Imisní limit (µ µg/m3)

Doba průměrování 1 kalendářní rok 1 hodina maximální denní osmihodinový průměr 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 24 hodin 1 kalendářní rok

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok

40 200

18

10 000

-

5

-

0,001 40 50 25

35 -

cílový imisní limit pro ochranu zdraví obyvatel s platností od 31.12.2012 limit je stanoven směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES od r. 2015, transpozice do české legislativy se v současnosti připravuje

Pro NOx platí roční imisní limit 30 µg/m3, který je zachován pro ochranu ekosystémů a musí být dodržen zvláště v cenných přírodních lokalitách jako jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, vybrané přírodní oblasti a území o nadmořské výšce 800 m n.m. a vyšší. 21


Změna způsobu vedení trasy se projeví na okraji obce Zádveřice jen minimálně. Navýšení imisní zátěže lze očekávat vlivem změny profilu trasy pouze u několika domů, u oxidu dusičitého nejvýše do 0,15 % imisního limitu, u benzenu o 0,06 % limitu, u suspendovaných částic frakce PM10 o 0,01 % limitu a u průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu do 0,1 % cílového imisního limitu. Vlivem zmenšení sklonu na části hodnoceného úseku vedeném v zářezu lze očekávat v oblasti obytné zástavby oproti variantě Zádveřice 1 také snížení imisní zátěže, avšak opět pouze minimální. U oxidu dusičitého nejvýše do 0,75 % imisního limitu, u benzenu o 0,16 % limitu, u suspendovaných částic frakce PM10 o 0,08 % limitu a u průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu do 0,6 % cílového imisního limitu. Stejně tak u ostatních hodnocených látek lze očekávat minimální změny imisní zátěže, které nebudou mít na celkovou imisní zátěž v lokalitě významný vliv. V obou variantách byly na hranici nejbližší obytné zástavby vypočteny obdobné imisní příspěvky, volba varianty tak není z hlediska imisního zatížení oblasti určující. Z hlediska porovnání variant je možné konstatovat, že obě varianty jsou přijatelné s výhradami. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B4

Zádveřice 2 4

Vlivy na veřejné zdraví

Vyhodnocení vlivů provozu na rychlostní silnici R49 na zdraví obyvatel v dotčené zástavbě provedené pro oblast Zádveřic vychází z posouzení změn v imisní a hlukové zátěži v dotčené lokalitě. Porovnání bylo provedeno pro trasu v nové variantě Zádveřice 2, oproti původně hodnocené variantě Zádveřice 1. V rámci zachování kontinuity hodnocení a porovnatelnosti výsledků byly vlivy na zdraví obyvatel hodnoceny shodnou metodikou, jako v původní dokumentaci EIA. Posuzovaný úsek se nachází na rozhraní dvou stavebních celků, stavby 4902.2 Fryšták – Lípa a stavby 4903 Lípa – Pozděchov v blízkosti křížení navrhované trasy R49 se silnicí II/492 na území obce Zádveřice. Z imisního vyhodnocení v kap- B.3 je patrné, že celková emisní bilance na posuzovaném úseku se vlivem změny sklonových poměrů změní pouze minimálně, a to zejména u látek, na které má změna sklonových poměrů významnější vliv. Jak je patrné z imisního vyhodnocení, dojde v případě zahloubené varianty k poklesu imisní zátěže v oblasti Drahy a Nad Motorestem, a to v bezprostřední blízkosti i ve větší vzdálenosti od komunikace. Pokles hodnot byl vypočten u průměrných ročních koncentrací NO2 na úrovni do 0,3 µg.m-3, u benzenu na úrovni do 0,008 µg.m-3, u částic PM10 nejvíce o 0,03 µg.m-3, u oxidu uhelnatého nejvíce o 0,55 µg.m-3 a u benzo(a)pyrenu o 0,006 ng.m-3. Pouze v jediné lokalitě byl vypočten oproti původní variantě Zádveřice 1 nárůst imisních hodnot. Jedná se o lokalitu okolo křižovatky záměru se silnicí II/492, hodnoty nárůstu jsou méně výrazné. Průměrné roční koncentrace se zde zvýší v případě NO2 nejvýše o 0,06 µg.m-3, v případě benzenu o maximálně 0,003 µg.m-3, u částic PM10 nejvýše o 0,005 µg.m-3, u CO nejvýše o 0,07 µg.m-3 a u benzo(a)pyrenu maximálně o 0,001 ng.m-3. Z hlediska porovnání variant je možné konstatovat, že varianta Zádveřice 1 i Zádveřice 2 jsou přijatelné s výhradam.

22


V případě účinků hluku bylo vyhodnocení provedeno na základě výsledků v kap. B.1. Následující tabulka ukazuje porovnání počtu zasažených obyvatel dle pásem účinků hluku v denní a noční době. Tab. 4. Počet obyvatel zasažených hodnotami odpovídajícími jednotlivým pásmům dle účinků hlukové zátěže – rok 2030, oblast Zádveřice Počet obyvatel (z celkových 949 obyvatel) Základní varianta

Zádveřice 1

Zádveřice 2

Denní doba Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí

0

5

0

Ischemická choroba srdeční (ISCH)

9

39

17

Zhoršená komunikace řečí

356

477

417

Silné obtěžování

356

477

417

Mírné obtěžování

690

697

706

29

25

29

Subjektivně vnímaná horší kvalita spánku

774

832

789

Zvýšené užívání sedativ

774

832

789

Obtěžování hlukem

774

832

789

Noční doba Zhoršená nálada a výkonnost následující den

Jak ukazují výsledky provedeného porovnání, lze v denní době očekávat příznivější výsledky ve variantě Zádveřice 2, kde nebude docházet k výskytu hodnot v pásmu zhoršeného osvojení řeči a čtení u dětí a počet osob v pásmech možného výskytu ischemické choroby srdeční a v pásmu silného obtěžování bude taktéž nižší. V případě nočních hodnot je varianta Zádveřice 2 mírně horší, než původní Zádveřice 1, zejména pro vyšší počet obyvatel v pásmu zhoršené nálady a výkonnosti následující den (nárůst se týká jednoho objektu v blízkosti mimoúrovňového křížení R49 se silnicí II/492), naopak v pásmu mírného obtěžování bude počet obyvatel nižší. Z hlediska ohodnocení variant lze konstatovat, že obě varianty Zádveřice 1 a Zádveřice 2 jsou přijatelné s výhradami. V lokalitách, kde nebudou vlivem uvedení záměru do provozu splněny hodnoty hlukové zátěže 50 dB v noci a 60 dB ve dne je třeba navrhnout opatření na eliminaci účinků zvýšené hlukové zátěže ve vnitřním prostoru (výměna oken). Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B5

Zádveřice 2 4

Vliv na okolí po dobu výstavby

Hodnotí se riziko zvýšených nároků na opatření pro ochranu životního prostředí (ŽP) a na stávající funkci sídel, pro jednotlivé varianty je vyjádřena míra rizika ovlivnění okolí a obyvatelstva. Dalším rizikovým hlediskem tohoto segmentu je riziko zvýšeného znečišťování ovzduší emisemi během výstavby. Zde se hodnotí únosnost znečištění emisemi a prachem s 23


ohledem na okolní výstavbu. Je posuzován nejen vliv samotné stavby, ale hodnotí se také vliv nárůstu dopravy na objízdných trasách. Zádveřice 1 Varianta má jednodušší technickou náročnost hlavní trasy i přeložek komunikací, menší rozsah mostních objektů a nižší kubaturu zemních prací a z toho vyplývající menší náročnost zatížení okolní zástavby emisemi a prachem a menších nároků na ochranu ŽP a obyvatelstva. Zádveřice 2 Vzhledem k technické náročnosti stavby (podzemní stěny, větší rozsah přeložek komunikací a mostních objektů) je třeba uvažovat s podstatně větším objemem prací a s delší lhůtou výstavby než u první varianty a z toho vyplývající časově delší vliv na okolí a obyvatelstvo na větším území. Vzhledem k větším kubaturám přebytkům výkopových prací dojde k většímu zatížení staveništní dopravou na příjezdových komunikacích. Návrh přeložky stávající silnice I/49 včetně okružní křižovatky a přeložky silnice II/492 se přibliží těsně k zástavbě v obci, budou nutné demolice. Tento faktor bude mít za následek zvýšení nároků na opatření pro ochranu životního prostředí v této části obce. Větší přebytek výkopového materiálu v této variantě bude mít při přemísťování zeminy na trvalé nebo dočasné deponie za následek větší dopad na životní prostředí a obyvatelstvo v předmětné oblasti. Zádveřice 1 je příznivějším řešením, než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B6

Zádveřice 2 2

Kvalita obsluhy území po uvedení stavby do provozu

Hodnotí se míra rizika omezování rozvoje sítě obslužných komunikací a hromadně dálkově ovládaných (HDO) sítí - hodnotí se, zda varianta řešení přináší nutnost budování dalších komunikací. Dalšími rizikovými faktory, které jsou hodnoceny v rámci této části je hledisko ovlivnění obslužnosti dotčeného území vlivem neprostupnosti území, kde se hodnotí míra rizika neprostupnosti území vlivem vzniku bariérového efektu a riziko neprostupnosti dotčeného území pro pěší, kde se hodnotí míra zachování stávajících pěších tras v území dotčeném stavbou. Zádveřice 1 Zpřístupnění území pro automobilovou dopravu je pro obě varianty přibližně shodné, přístupnost je zajištěna návrhem nových přeložek komunikací, mostních objektů a přeložek komunikací pro pěší. Varianta 1 vykazuje kolizní napojení stávající silnice I/49 na silnici II/492 (levé odbočení pro směr Zlín – Zádveřice, Luhačovice) – zbytková doprava na stávající silnici bude boz dálkové dopravy minimální. Přístup pěší dopravy nemění stávající stav. Zádveřice 2 Zpřístupnění území pro automobilovou dopravu je pro obě varianty přibližně shodné. Napojení stávající silnice I/49 na silnici II/492 je přes okružní křižovatku plynulejší než u varianty 1. Varianta podstatně zhoršuje a prodlužuje pěší přístup na autobusové zastávky na stávající silnici I/49 z oblasti Nad motorestem. Varianta si vynutila vybudování lávky a komunikaci pro pěší s ohledem na přístupnost této oblasti. Provoz pěší dopravy a cyklistů z jižní části 24


obce do severní (centrum obce – obchody, škola, úřady, nádraží ČD) po přeložce silnice II/492 křižuje úrovňově silnici I/49 v oblasti okružní křižovatky. Zádveřice 1 je příznivějším řešením, než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B7

Zádveřice 2 3

Záplavy, přírodní podmínky

Hodnotí se faktor ovlivnění stavby vodou, kdy se posuzuje míra rizika vyřazení objektu z provozu díky živelným událostem typu záplav (víceletá voda). A dále pak rizikový faktor ovlivnění provozu přírodními podmínkami, kde se hodnotí míra rizika, zda přírodní podmínky, jako je sníh, námraza, mlha či déšť mohou významně ovlivnit provoz. Zádveřice 1, Zádveřice 2 V zájmovém území předkládaných variant jsou stanovena záplavová území pro toky Dřevnice a Lutoninka. Obě varianty zasahují do záplavového území ve stejné míře a u obou variant je niveleta silnice R49 vedena nad předpokládanou hladinou stoleté vody a jsou navržena příslušná technická opatření jejichž rozsah je přibližně shodný. U varianty 2 lze předpokládat, že uzavřený zářez (podzemní stěny) bude při sněhové kalamitě vytvářet velmi náročné podmínky pro zimní údržbu, zajistění sjízdnosti silnice (odklízení sněhu a ledovky) a tím představovat větší riziko pro bezpečnost provozu. Zádveřice 1 je příznivějším řešením, než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 5 B8

Zádveřice 2 4

Sesuvy půdy při provozu

Hodnotí se rizikový faktor ovlivnění stavby sesuvy půdy při provozu. Trasa je vedena podél svahu po vrstevnici, kdy vzhledem k nepravidelnostem tvaru svahu ve dvou úsecích (zhruba mezi 32,000 – 32.850 a 33.150 – 33.860) dochází v obou variantách k zářezu do svahu a to v jeho spodní (tedy akumulační) oblasti. Geologicky je oblast tvořena Karpatským flyšem, Vsetínskými vrstvami. Tento region je charakteristický velkým množstvím sesuvů. převážně ve zvětralinovém pokryvu podložních vrstev. Spouštěcím faktorem sesuvného procesu jsou především extrémní srážky (například stovky případů v době povodní v létě 1997) a antropogenní zásahy (typické právě podříznutím svahu odřezy liniových staveb či produktovodů). Z hlediska provozu stavby je podstatné zajistit funkčnost odvodňovacích prvků a monitoringu, aby zvýšení proudových tlaků a pórových napětí v době vysokých srážek anebo tání sněhu nebyly spouštěcím faktorem sesuvného procesu. Je potřeba navrhnout a realizovat geotechnický a hydrogeologický monitoring sledování pohybů svahu, koloběhu podzemní vody a vývoje pórových napětí v kritických místech. V době provozu budou prováděny následné práce u obou variant:

25


• • • •

sledování stavby a čtení monitorovacího systému v předepsaných intervalech (v prvních letech 2 x za rok, později 1 x za 2 roky) a v případě mimořádných událostí (extrémní srážky, povodně) vizuální kontrola funkčnosti drenáží a horizontálních odvodňovacích vrtů (HOV) (1 x za rok, později 1 x za 5 let) čištění zanesených odvodňovacích prvků, pokud bude potřeba náhrada nefunkčních a poškozených drenáží a HOV

Z výše uvedeného vyplývá, že nároky na monitoring a kontrola funkčnosti odvodnění bude přibližně stejná, systém podzemních stěn u varianty 2 však představuje menší riziko a větší jistotu zajištění v případě mimořádných událostí. Zádveřice 2 je příznivějším řešením, než var. Zádveřice 1. Bodové hodnocení Zádveřice 1 3 B9

Zádveřice 2 4

Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje

Z regionálně geologického hlediska je zájmová oblast součástí magurského flyše a náleží jednotce račanské, oddílu zlínské souvrství. To je v zájmové oblasti tvořeno převážně vrstvami vsetínskými. Z hlediska inženýrskogeologické rajonizace lze v okolí vodních toků Dřevnice a Lutoninky sporadicky očekávat fluviální písčité štěrky ve větší mocnosti. Mocnost těchto sedimentů nepřesahuje 5 m, jsou neulehlé, převážně plně nasycené vodou, málo únosné a silně stlačitelné. Hladina podzemní vody v nich výrazně sezónně kolísá a leží většinou v hloubkách do 2 m pod terénem. Jedná se o rajón Ft pleistocénních písčitohlinitých fluviálních sedimentů a sedimenty občasných toků. Ten je obecně tvořen pestrou škálou sedimentů, zastoupeny jsou fluviální písčitohlinité sedimenty a jílovitopísčité sedimenty občasných toků, které se nacházejí v údolních nivách. Dále východním směrem, tedy jižně od Zádveřic, odpovídají geologické podmínky rajónu D deluviálních sedimentů. Jedná se o hlinitokamenité až balvanité sedimenty s proměnlivou příměsí jílovité a písčité frakce. Vzhledem k převažujícímu soliflukčnímu původu těchto zemin je jejich výskyt vázán převážně na svahy. Deluviální sedimenty pokrývají svahy tvořené horninami rajónů Sj. V okolí pískovcových pásem se objevují hrubě úlomkovité zeminy, výskyt soudržných zemin typu jílu s nízkou nebo střední plasticitou je poměrně vzácný. Na svazích v nadloží nepropustných paleogenních hornin (zejména jílovců) dochází u deluvií vlivem proudění podzemní vody k častému vzniku plíživých a sesuvných pohybů. Mocnost těchto sedimentů je nepravidelná. Využitelnost těchto sedimentů je možná pouze jako základové půdy pro málo náročné nebo mimořádně tuhé objekty. Významnou charakteristikou horninového prostředí je v okolí Zádvěřic častý výskyt sesuvů. Jejich výskyt je lokalizován především na svazích, které jsou tvořeny větší mocností deluviálních sedimentů (rajón D), případně navětralými jílovcovo-prachovcovitými horninami (rajón Sj). Uvedená tabulka vychází z evidovaných údajů v Geofondu Praha.

26


Tab. 1 Evidované sesuvy v zájmové oblasti (Geofond Praha) Číslo sesuvu 6304 5647 6305 2689 2690 2691 2706 5644 5645 5649 5650 5657 6099 6104 6682 7032

Lokalita Hvozdná Klečůvka Veselá Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice Zádveřice

Stupeň aktivity Potenciální Potenciální Potenciální Aktivní Aktivní Potenciální Potenciální Potenciální Potenciální Potenciální Potenciální Potenciální Aktivní Aktivní Aktivní Aktivní

Rok revize 1994 1984 1994 1979 1979 1979 1984 1984 1984 1984 1984 1984 1988 1988 2001 2003

Zahloubením trasy varianty 2 vzniká podstatně větší zásah do podloží, významněji bude dotčeno horninové prostředí území. Trasa vyžaduje podstatně větší zářezy, více zasahuje do oblastí sesuvů. K sesuvu může dojít při nevhodném zásahu do svahu (zejména zářezy) a změně vodního režimu. Vyhodnocení vlivů na stabilitu půdy v území v souvislosti s bohatým výskytem sesuvů je uveden v kap. B.6. Z hlediska sanací je nutno rozlišit sanaci sesuvů jako takových a sanaci území, které je v současné době stabilní, ale výstavbou komunikace může dojít ke zhoršení stabilních poměrů tak, že by hrozila ztráta stability a vznik nových sesuvů. Z hlediska nerostných surovin se v navržené trase ani v její blízkosti nenachází ložiska vyhrazených nerostů ani chráněná ložisková území. Stavbou tedy nebudou dotčena ložiska nerostných surovin, ani dobývací prostory. Vzhledem k absenci přírodních zdrojů nevykazují varianty rozdílné vlivy. Geologické podmínky variantních řešení se vzhledem ke shodné stopě trasy měnit nebudou. K rozdílným vlivům může dojít díky rozdílnému výškovému řešení. Zahloubením trasy vzniknou až o 6 metrů hlubší zářezy oproti hnědé variantě původní, jejichž celkové zahloubení oproti okolnímu terénu bude činit až 12,5 m. Největší zářezy jsou realizovány v rajónu D. V těsné blízkosti nové stavby dojde lokálně ke změnám topografie. K výrazným změnám morfologie terénu v hodnocené oblasti však nedojde. V prostoru Zádveřic nejsou známy žádné geologické a paleontologické památky. Zádveřice 1 je příznivějším řešením, než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4

Zádveřice 2 3

27


B10

Vliv na flóru

Z hlediska rostlinných společenstev jsou nejvýznamnějšími negativními vlivy uvažované stavby a) přímé zásahy při výstavbě a provozu – odstranění rostlinného krytu, skrývka zeminy, mezideponie, trvalý zánik lokality (zábor půdního fondu), obslužné komunikace, zhutnění a kontaminace půdního profilu, b) fragmentace stanovišť – přerušení kontaktu mezi dvěma částmi stanoviště vede k omezení genetického potenciálu druhu, ke snížení ekologické stability stanoviště a oslabení populací na něm c) změna hydrologických poměrů v blízkosti stavby d) kácení solitérních dřevin často vysokého stáří je třeba vždy zvážit, a to i pokud nejsou registrovány jako stromy památné. Solitérní stromy patří k základním charakteristikám krajinného rázu celé oblasti, ve svém bezprostředním okolí pak často hostí jedinečná “lemová” rostlinná společenstva, která jsou rovněž pro posuzovanou oblast typická. e) druhová změna stanovišť v blízkosti silnice (vlivem eutrofizace a možný přísun nepůvodního rostlinného materiálu transportem silniční dopravou). Ačkoliv se tyto možné vlivy týkají obou navrhovaných variant, je možné u varianty Zádveřice 1 většinu negativních dopadů stavby buď odstranit nebo zmírnit vhodnými kompenzačními opatřeními. Skrývka zeminy a zásahy do půdního profilu jsou u této varianty v porovnání s hodnocenou variantou “Zádveřice 2” menší plochou i objemem přesouvané zeminy, v případě výskytu zvláště chráněných druhů rostlin lze využít záchranného transferu ohrožených jedinců na předem vybrané lokality. Z tohoto hlediska je nutné variantu Zádveřice 2 považovat za řešení poněkud méně vhodné než Zádveřice 1, protože při výstavbě dojde k většímu narušení půdního krytu a přesunu velkého množství zeminy, existuje i riziko narušení hydrologického režimu v území. Změna hydrologického režimu pak může být příčinou nevratné změny druhového složení rostlinných společenstev v širším okolí stavby (obvykle posuzovaný úsek pro zjištění přímého dopadu takové změny je v šíři 400 – 500 m od osy stavby v závislosti na profilu zasaženého terénu). Varianta “Zádveřice 2” je hodnocena ve srovnání s variantou “Zádveřice 1” jako méně příznivá z důvodu větších zásahů do půdního profilu a tím i vyšší možnosti poškození nebo zničení cenných rostlinných společenstev (druhů), a dále kvůli možnému vlivu na hydrologický režim v území, který potenciálně může způsobit nevratnou změnu druhového složení ekosystémů (jejich ruderalizaci). Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B11

Zádveřice 2 3

Vliv na faunu

V případě fauny bude u varianty Zádveřice 1 nejvýznamnějším vlivem jakýkoliv zásah do vodního toku nebo jeho bezprostředního okolí, protože mezi zjištěnými a zákonem chráněnými druhy je velký podíl těch, které jsou vázány na vodní nebo nivní biotop. Jedná se především o následující druhy: a) vydru říční – významné jsou zásahy do vodního toku (přeložení, napřímení, tvrdé opevnění) a břehových porostů (odstranění, likvidace přirozených tůní pod kořeny a dalších úkrytů). Posuzovaný úsek vydra říční trvale neosidluje, vzhledem k tomu, že v úsecích navazujících (především v meandrech Dřevnice) jsou trvale monitorovány 28


lokality, které vydra využívá jako útočiště a místa k rozmnožování a výchově mláďat, nelze vyloučit pohyb jedinců vydry říční i v posuzovaném úseku. Bude však zřejmě pouze náhodný (hledání potravy, útěk před konkrétním nebezpečím). b) obojživelníky – významné jsou jednak zásahy do biotopu (odvodnění vlhkých lokalit a zánik trvalých nebo periodických tůní nutných pro rozmnožování a jako potravní základna s množstvím bezobratlých), jednak vytvoření migrační bariéry v biotopu, protože se jedná o živočichy migrující po pravidelných trasách k místům rozmnožování. c) vznik světla vlivem jízdy automobilů a vlivem nového pouličního osvětlení (významné křižovatky atp.) je pravděpodobný u obou variant. Jeho vliv na živočišné druhy (především obratlovce) pohybující se v území, bývá však obtížné jednoznačně prokázat, protože mezi obratlovci existují poměrně velké rozdíly, pokud jde o toleranci ke zvýšenému osvětlení (od téměř úplné tolerance přes postupné přivykání na změněné podmínky až po úplné opuštění lokality druhem citlivým na rušení světlem). V případě obou variant je však největším problémem významná fragmentace území, kdy se vlivem navrženého technického řešení stává tato část krajiny pro živočichy prakticky neprostupnou, a to bez ohledu na živočišný druh. Fragmentační vliv stavby je možné v obou případech minimalizovat vhodným technickým řešením, např. vkládáním rozměrnějších propustků či úpravou přechodů přes komunikaci tak, aby v místním měřítku byly funkční i pro průchod obojživelníků a drobných savců. U varianty Zádveřice 1 je jednodušší takováto opatření realizovat (mohou být v úrovni terénu nebo mírně nad/pod ní). Varianta Zádveřice 2 je však v některých úsecích zahloubena do terénu tak, že tato jednoduchá technická řešení není možné realizovat a že odpovídající opatření zajišťující prostupnost území pro živočichy by patrně nebyla možná bez náročných typů přemostění, ekoduktů a naváděcích oplocení. Obě posuzované varianty, tedy “Zádveřice 1” a “Zádveřice 2” vytvářejí z hlediska možného vlivu na živočichy v území především výraznou migrační překážku. U varianty “Zádveřice 2” představuje však zmírnění tohoto nepříznivého vlivu problém, především v některých úsecích s největším zahloubením stavby do terénu. Tam je umožnění bezpečného pohybu živočichů (včetně zvláště chráněných druhů) problematické, proto je varianta “Zádveřice 2” hodnocena jako méně vhodná v porovnání s variantou “Zádveřice 1”. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B12

Zádveřice 2 2

Vliv na ekosystémy

Vlivy na ekosystémy mohou být posuzovány ze dvou hledisek: 1) přírodní poměry v území Krajina má zemědělský charakter s relativně vysokou mírou osídlení a s rozvinutou sítí infrastruktury. Významným prvkem území je niva Dřevnice a Lutoninky, jejichž koryta jsou místně technicky upravena. Tyto vodní toky protékají intenzivně hospodářsky využívanou krajinou, popřípadě po okrajích intravilánů. Trasa navrhované komunikace zde prochází po okraji zástavby obcí (Lípa, Zádveřice) a kolem průmyslových objektů, v menší míře se vyskytují obhospodařované pozemky. Územím prochází těleso železničního náspu a stávající komunikace II/491 a I/49. Zeleň má charakter buď zahrad a sadů nebo volné parkové úpravy. 29


Dřevinné porosty navazují na vodní toky, místně jsou situovány drobnější remízy. Nacházejí se zde běžná, často ruderalizovaná společenstva nevelkého rozsahu a netypického druhového složení. Tato lokalita není tedy z přírodního hlediska nijak významná. 2) legislativou definované samostatné kategorie Obecnou ochranu přírody dle § 4 základní povinnosti při obecné ochraně přírody, zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zajišťuje vymezený územní systém ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky. Na vodních tocích Dřevnice a Lutoninka jsou vymezeny lokální biokoridory (LBK) s vloženými biocentry (LBC). LBK č. 200121 „U Jezu– Lazy“ je biokoridor vázaný na tok Dřevnice, kde před soutokem s Lutoninkou je vymezeno LBC č.100129 „U Jezu“. Na vodní tok Lutoninky jsou vázány biokoridory LBK č. 200205 „200122-U Zádveřic“ a LBK č. 200214 „U Zádveřic-Na Lutonince“. Z biocenter se jedná o LBC č. 100192 „U Zádveřic“ a LBC č.100193 „Na Lutonince“. LBK č. 200212 „200214Dolní Trávníky“je vázán na tok Horského potoka. Převážně však jsou tyto skladebné části ÚSES buď omezeně funkční, popřípadě zcela nefunkční nebo chybějící. Tento stav je dán charakterem území – viz. odstavec výše. Významné krajinné prvky jsou zastoupeny jako významné krajinné prvky ze zákona – vodní toky, údolní nivy, případně lesy. Mezi zvláště chráněná území patří dle části třetí zákona národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Žádná z těchto kategorií se nenachází v trase navrhované silnice ani v její blízkosti. Stejně tak není trasou silnice přímo ani nepřímo dotčena žádná evropsky významná lokalita či ptačí oblast (území soustavy Natura 2000 dle části čtvrté uvedeného zákona). Přímo dotčen je však jeden přírodní park. Ten je dle zákona zřízen k ochranně krajinného rázu, s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který však není zvláště chráněn dle části třetí zákona. Podél jižní hrany komunikace Zlín – Zádveřice prochází severní hranice západní části Přírodního parku Vizovické vrchy. Jižně od Zádveřic je trasa navrhované silnice R49 vedena v souběhu se silnicí I/49 a okrajově tak vstupuje na území parku. Odlišnost obou variant z hlediska závažnosti zásahu do ekosystémů je v daném úseky trasy silnice R49 nevýznamná. To je dáno zejména neexistencí cenných přírodních lokalit ani zákonem chráněných území. Následující tabulka sumarizuje porovnání vlivů na ekosystémy a prvky ochrany přírody v území. Vlivy na ekosystémy Prvek

Zádveřice 1

LBK č. 200121 “ U Jezu – Lazy“ LBC č.100129 „ U Jezu“ LBK č. 200205 „200122-UZádveřic“

Křížení mostním objektem Křížení mostním objektem

Bez rozdílu

Nezasahuje

Bez rozdílu

LBC č. 100192 „U Zádveřic“ LBK č. 200214 „U Zádveřic – Na Lutonince“

Zádveřice 2

Nezasahuje

Porovnání vlivu


Bez rozdílu


Bez rozdílu

Nezasahuje

Bez rozdílu

Nezasahuje

30

R49 v úseku Fryšták – st. Hranice ČR/SR Multikriteriální hodnocení variant Zádveřice Prvek

Zádveřice 1

Zádveřice 2

Porovnání vlivu

LBC č. 100193 Nezasahuje Nezasahuje „Na Lutonince“ LBK č. 200212 Křížení mostním objektem Křížení mostním objektem „200214-Dolní Trávníky“

VKP ze zákona - vodní toky – Dřevnice, Lutoninka, Horský potok VKP – údolní niva VKP – les ZCHÚ Natura 2000 Přírodní park Vizovické vrchy.


Křížení mostním objektem Křížení mostním objektem Nezasahuje Nezasahuje Nezasahuje Silnice R49 je trasována v souběhu se stávající silnicí I/49, podél níž je vedena hranice parku.

Přírodně cenné lokality Nezasahuje

Bez rozdílu U zahloubené varianty je niveleta trasy silnice vedena o cca 7 m níž, významně je tak snížena výška podchodu pod mostem. Funkce biokoridoru však zůstávají zachovány. Rozdílné je pouze křížení u Horského potoka – viz. řádka výše. Bez rozdílu

Nezasahuje Nezasahuje Nezasahuje Silnice R49 je trasována v souběhu se stávající silnicí I/49, podél níž je vedena hranice parku.

Bez rozdílu Bez rozdílu Bez rozdílu Bez rozdílu

Nezasahuje

Bez rozdílu

Z tabulky je zřejmé, že vzhledem k tomu, že obě varianty jsou vedeny ve stejné stopě, jsou přímé vlivy na ekosystémy a chráněná území prakticky srovnatelné. Jediný rozdíl lze očekávat u vlivů nepřímých, kdy zahloubená varianta přináší vyšší riziko potenciálního ovlivnění vodního režimu okolního půdního a horninového prostředí a může tak dojít k významnému ovlivnění stanovištních podmínek. Změny v hydrických podmínkách mohou vyvolat změny v charakteru stávajících fyto a zoocenóz, které však nejsou v zájmové lokalitě nikterak kvalitní. Snížení výšky podchodu u mostního objektu přes přeložku přeložku Horského potoka u varianty 2 není z hlediska ekosystémů zásadní. Funkce lokálního biokoridoru zůstanou zachovány. Využití objektu jako migračního profilu není vzhledem k charakteru okolí (zástavba, průmyslový areál, silnice) uvažováno, proto není snížení výšky objektu limitující. Zádveřice 1 je příznivějším řešením, než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 5 B13

Zádveřice 2 4

Zábory zemědělského půdního fondu (ZPF)

Hodnotí se u jednotlivých variant pedologické poměry a nároky na zábor zemědělského půdního fondu. U obou variant se vyskytují jednak oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření se– půdní typ HPJ 47, svažité půdy na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách – půdní typ HPJ 41 31


a nivní půdy glejové na povodňových hlínách údolních niv vodotečí, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější. Třída ochrany se pohybuje od č. II v údolní nivě Lutoninky a postupně směrem na východ se kvalita půdy snižuje na třídu III až V. Trvalé zábory ZPF Zádveřice 1 21.088 ha

Zádveřice 2 21.761 ha

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4

Zádveřice 2 3

B14

Zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) Lesy jsou podle zák. č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění platných předpisů, rozděleny do tří kategorií: 1 - lesy ochranné jsou dle § 7 definovány jako lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Lesy této kategorie se v zájmovém území nenacházejí. 2 - lesy zvláštního určení jsou dle § 8 definovány jako lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, lesy lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, lesy se zvýšenou funkcí půdoochranou, vodoochranou, klimatickou nebo krajinotvornou, potřebné pro zachování biologické různorodosti, lesy v uznaných oborách a v samostatných bažanticích a lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Lesy této kategorie se v zájmovém území nenacházejí. 3 - lesy hospodářské jsou dle § 9 definovány jako lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo zvláštního určení. Dle podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa se trasa silnice v obou variantách shodně dotýká lesa bariérového v rozsahu cca 0,30 ha. Lesy bariérové nejsou zákonem definovány, mají speciální funkci jako větrolamy, břehové, silniční – dálniční a bariérové porosty). V zájmovém území jsou situovány v prostoru mezi stávající silnicí I/49, železniční tratí a tokem Lutoninky v lokalitě Drahy. Trvalé zábory PUPFL: Trvalé zábory PUPFL Zádveřice 1 Zádveřice 2 5.52 ha 5.90 ha Z výše uvedené tabulky vyplývá, že varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4

Zádveřice 2 3 32


B15

Hydrogeologie

V následující kapitole zhodnotíme vliv stavby na hydrogeologické poměry v přilehlém území stavby přes vybrané objekty – zářezy, u kterých je předpoklad, že nejvíce zasáhnou do hydrogeologických poměrů v těchto územích. V místě těchto objektů vždy stručně popíšeme předpokládanou geologickou stavbu a zhodnotíme možnost zastoupení vhodných hydrogeologických struktur v této geologické stavbě (z hlediska vhodnosti pro akumulaci a proudění podzemní vody). Dále posuzujeme předpoklad vlivů projektovaných objektů na tyto hydrogeologické struktury a přes ně i na hydrogeologické poměry v přilehlém území. Z tohoto posouzení vlivů, následně odvozujeme možnosti a předpoklady na ovlivnění blízkých zdrojů podzemní vody. Z těchto závěrů by měl vycházet řešitel při návrhu projektu hydrogeologického průzkumu pro další etapy projekčních prací. Varianta Zádveřice 1 km 31,900 – 34,300 – v uvedeném úseku jsou 2 dílčí úseky vedení komunikace v násypu (km 31,900 – 31,980 a km 32,840 – 33,120) a 2 úseky vedení trasy v pravostranném odřezu (km 31,990 – 32,840 a km 330,120 – 34,300). Násypové úseky trasy nebudou jako objekty zemní konstrukce ovlivňovat hydrogeologické struktury a tedy i podzemní vodu (úroveň hladiny, podmínky proudění apod.). Úseky v zářezu km 31,990 – 32,840 (pravostranný odřez s výškovým rozdílem paty a horní hrany svahu do 19 m) a km 33,120 – 34,300 (pravostranný odřez s výškovým rozdílem paty a horní hrany svahu do 13,5 m) budou hloubeny podélně, v úpatí svahu levostranně omezujícího aluviální nivu toku Lutoninka. Svahová část popisovaného úseku je geologicky v povrchové kvartérní vrstvě tvořena deluviálními jemnozrnnými zeminami charakteru písčitých hlín resp. jílů s nepravidelným obsahem úlomků jílovce resp. pískovce. Její hloubkový dosah (dle archivních sond se pohybuje v rozmezí cca 5 až 10 m pod stávajícím terénem. Podloží kvartérních sedimentů je budováno flyšovým souvrstvím zvětralých až navětralých jílovcových hornin s ojedinělými polohami pevných pískovců. Horniny jsou nepravidelně rozpukané a porušené, celkově je však možné hodnotit toto souvrství v dosahu vlivu jako málo vhodné pro souvislé zvodnění. Zvodnění je převážně vázáno na povrchovou porušenou zónu těchto hornin. Archivní sondy také dokumentují nepravidelné zvodnění vázáné na deluviální souvrství v různých hloubkových úrovních v rozsahu od 1 m až po 6 m. Intenzivnější zvodnění v deluviálním souvrství je podmíněno zastoupením poloh s vyšším podílem písčité a úlomkovité frakce. Lze konstatovat, že zvodnělé polohy jsou především v hydraulické spojitosti se zvodnělými zónami a strukturami v přilehlých územích ve vyšších polohách souvislého svahového území. Podzemní voda ze zvodnělých kvartérních souvrství, ale i z povrchové zóny podložného flyše je drénováná sedimenty aluviální nivy toku, především štěrkovou vrstvou tohoto aluviálního souvrství. Dále je v rámci geologické charakteristiky tohoto území nutné upozornit na zastoupení svahových deformací aktivního charakteru, které porušují stabilitu svahů těchto úseků, na jejichž vývoji a aktivitě může mít významný podíl i vliv podzemní vody. Projektované odřezy zasáhnou do režimu podzemních vod v kvartérních strukturách ale i v povrchové zóně podložných hornin. Povrchové odvedení výronů podzemní vody ze svahů odřezů může podmínit výrazné snížení hladiny podzemní vody ve zvodnělých strukturách, což bude mít za následek snížení vydatností místních vodních zdrojů, především v přilehlých zónách bydlení (cca km 32,300 – 32,750), nebo v přilehlé zóně zemědělské stavby (cca km 33


32,750 – 33,400), které jsou situovány těsně jižně od projektovaného odřezu. Z uvedeným vlivem je nutné uvažovat v rámci projekčních prací v jejích následujících stupních. Varianta Zádveřice 2 Tato varianta je vedena v zářezu. Oproti var. Zádveřice 1 je snížení vedení nivelety pláně cca o 6 m. Svahy projektovaného zářezu budou v dolní části (cca do 1/2 až 2/3 výšky) oboustranně zabezpečeny podzemní (milánskou), nebo pilotovou stěnou s hloubkovým dosahem cca 18 až 22 m od stávajícího terénu. Předpokládáme, že stěna bude kotvena v nejhlubších úsecích min. ve dvou úrovních. Uvedený projekční záměr bude mít na zvodnělé struktury a tedy i na podzemní vodu následující vlivy: realizaci milánských podzemních stěn považujeme z hlediska těžby v nejhlubších částech za problematickou (především v úsecích, ve kterých by byly ve flyšovém souvrství zastoupeny rozsáhlejší pískovcové čočky). V případě její realizace, bez provedení racionálního systému odvodnění, budou podzemní stěny tohoto typu působit z hlediska proudění podzemní vody ve zvodnělých strukturách jako bariery, což muže mít za následek i podstatné zvýšení hladiny podzemní vody v těchto strukturách. Lokálně to může mít za následek i podmáčení přilehlého území včetně základových konstrukcí objektů. Zvýšení hladiny podzemní vody v tak exponovaném svahovém území (uplatnění svahových deformací) je nezanedbatelným faktorem snížení celkové stability dotčeného svahového území. Výše uvedený minimum faktorů vlivu projektovaného zářezu na okolní území je nutné zohlednit v následujících projekčních pracích. u pilotové stěny nepředpokládáme souvislou kompaktnost jako u milánské stěny. Z uvedeného důvodu také předpokládáme realizaci systému zachycení a odvedení podzemní vody ze zvodnělých a těžbou narušených hydrogeologických struktur. To bude mít za následek výrazné ovlivnění těchto struktur s významným snížením hladin v těchto strukturách. Uvedený vliv bude velmi významným způsobem ovlivňovat místní zdroje, především v přilehlých zónách bydlení (cca km 32,300 – 32,750), nebo v přilehlé zóně zemědělské stavby (cca km 32,750 – 33,400), které jsou situovány těsně jižně od projektovaného odřezu. Z uvedeným vlivem je také nutné uvažovat v rámci projekčních prací v jejích následujících stupních. Varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 B16

Zádveřice 2 2

Odvodnění, vliv na recipienty

Hodnotí se faktor ovlivnění recipientů vodou ze zpevněných ploch komunikace, kdy se posuzuje míra možného zvýšení odtoku oproti stávajícímu stavu, popřípadě míra ovlivnění kvality vody vlivem možných kontaminantů. Dále se posuzuje míra zásahu do stávajících vodních toků a nutnost vybudování přeložek. Zádveřice 1, Zádveřice 2 Vzhledem k tomu, že bude zachován provoz na stávající silnici I/49 velikost zpevněných ploch se bude u obou variant lišit – velikost zpevněné plochy u zahloubené varianty Zádveřice 2 vzroste o plochu zpevněného pásu podél podzemních stěn. Na velikosti odvodňované plochy závisí velikost odtoku z komunikace a míra ovlivnění kvality vody 34


vlivem možných kontaminantů –velikost odtoku z varianty Zádveřice 1 se předpokládá asi o cca 10% menší. Z hlediska havárií na komunikaci a možného ohrožení okolního prostředí ropnými produkty je riziko ohrožení srovnatelné jako v případě druhé varianty. U varianty Zádveřice 2 dojde k prodloužení přeložky Horského potoka. Zahloubení trasy výrazně zhorší výškové možnosti vyústění dešťové kanalizace do Horského potoka, zejména tehdy bude-li v dalším stupni správcem toku požadována instalace retenční nádrže nebo odlučovače ropných látek. Problematické bude i umístění takových nádrží a zajištění přístupu k nim. Varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 C

HLEDISKO UŽIVATELE

C1

Kvalita dopravní funkce

Zádveřice 2 3

Segment „Kvalita dopravní funkce“ zahrnuje tři hodnotící faktory. Hodnocení z hlediska dopravní náročnosti trasy, vyjadřující preferenci řešení z hlediska dopravních poměrů a to délky trasy, překonávaných výšek a ztracených spádů. Dále pak rizikový faktor reprezentující možnost využití objízdných tras. Toto kritérium hodnotí dopravní možnosti pro vyvolanou potřebu objízdných tras v době omezeného provozu komunikace (popř. při plné výluce). Směrové vedení trasy R49 a tudíž i délka trasy jsou pro obě varianty shodné. Zádveřice 1 Niveleta hlavní trasy stoupá od mostního objektu překračující železniční trať ve spádu 3.4% (z výšky 270.25m.n.m. na výšku 285.30) a klesá spády 1% a 0.32% na výšku 280.50. Průběh nivelety silnice II/492 zůstává stejný jako stávající stav, podélné spády jsou minimální pohybující se kolem 0%, silnice podchází pod R49 i stávající silnicí I/49, pěší provoz zůstává nezměněn. Rampa mimoúrovňové křižovatky ze stávající silnice I/49 na silnici II/492 klesá ve spádu 4.85% v délce 120m. Zádveřice 2 Směrové vedení trasy R49 shodné jako u varianty 1, průběh nivelety je provozně příznivější než u varianty 1, maximální spád ve stoupání od mostního objektu překračující železniční trať je 1.8% (z výšky 270.25 m.n.m. na výšku 279.40 m.n.m). Přeložka silnice II/492 výškově překračuje silnice R49, podélné spády se pohybují od 4.2% do 4.8%. Negativní dopad na provoz pěší dopravy po silnici II/492 bude mít přechod na přeložce stávající silnice I/49 v oblasti okružní křižovatky a prodloužení dostupnosti autobusových zastávek na stávající silnici I/49. Obě varianty v případě výluky na silnici R49 umožní vést objízdnou trasu v úseku Lípa – Zádveřice po stávající silnici I/49 a II/492. Hodnocení dopravní funkce obou variant vychází shodné. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4

Zádveřice 2 4 35


C2

Provozní bezpečnost

V rámci segmentu „Provozní bezpečnost“ je posuzována celá řada rizikových faktorů, od rizika obecné bezpečnosti provozu pro uživatele komunikace, které vyjadřuje míru relativní nehodovosti z hlediska bezpečnosti provozu, a to na základě návrhových parametrů výškového a směrového vedení, přes riziko jízdních manévrů, kdy se hodnotí míra rizika z hlediska počtu a situování křižovatek včetně připojovacích a odbočovacích pruhů, či rizika tvorby kolon, v jehož rámci se hodnotí míra možnosti vzniku kolon, jako potenciálního zdroje problémů až po riziko zastavení vozidla – hodnotí se počet zastavených vozidel pro běžnou poruchu - nebo nebezpečí jízdy v protisměru, kdy se hodnotí možnosti přejezdu mezi jízdními pásy nebo možnost vjetí do protisměru na rampách a křižovatkách, či riziko nebezpečí vzniku nehody, které představuje nebezpečí nárazu do vybavení komunikace, do zařízení tunelu, srážky vozidel (zezadu, boční), únik nebezpečných látek apod. Další skupina rizikových faktorů, definovaných v rámci tohoto segmentu je reprezentována rizikem pro zasahující jednotky, kdy se hodnotí, jak nebezpečný může být zásah jednotek IZS při nehodě a požáru, dále pak rizikem hodnotícím možnost záchrany osob při větších nehodách nebo požáru, přístup složek IZS, apod. Dalšími rizikovými faktory jsou riziko ze zajištění evakuace osob - hodnotí se cena za opatření pro záchranu osob samo-evakuací a riziko nebezpečí vzniku požáru, kdy se hodnotí se nejen ohrožení osob při evakuaci a při záchraně složkami IZS, ale také následky požáru na vlastní stavbu. Návrh hlavní trasy R49 splňuje v obou variantách směrově i výškově podmínky ČSN 73 6101 pro návrhovou rychlost 80 km/h (směrodatnou rychlost 100 km/h) a tudíž návrhové prvky komunikace (poloměry směrových a výškových oblouků, délky rozhledu, příčný sklon komunikace ve směrových obloucích) splňují základní požadavky na bezpečnost silničního provozu a zajišťují bezpečný a plynulý pohyb dopravního proudu. Zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu jednotlivých variant se liší v návrhu vyvolaných investic (křižovatky, přeložky silnic). Zádveřice 1 Na stávající silnici I/49 vzniká kolizní bod při odbočení na rampu křižovatky a silnici II/492 (Zádveřice, Luhačovice) a v opačném směru na silnici II/492 ze směru od Zádveřic (levé odbočení). Nutno však podotknout, že ze stávající silnice I/49 po zprovoznění R49 zmizí dálková doprava a dopravní zatížení na této komunikaci bude výrazně nižší. Těsný souběh rychlostní silnice R49 a stávající silnice I/49 na úrovni přibližně stejných nivelet (zelený oddělující pás se svodidlem šířky 3m) umožní bezproblémový zásah složek IZS při větších nehodách na R49 ze stávající silnice I/49. Zádveřice 2 Křížení silnice I/49 se silnicí II/492 je řešeno malou okružní křižovatkou s jednopruhovým okružním pásem, jednopruhovými vjezdy a výjezdy a vnějším průměrem 35m. Tento typ křižovatky nabízí optimální průměr ceny a užitkové hodnoty (poměrně vysoká kapacita na malém prostoru) a patří k nejbezpečnějším typům křižovatky. Určité riziko bude představovat přechod pro chodce na silnici I/49 v bezprostřední blízkosti okružní křižovatky. Výrazné riziko také představuje při vyskytnutí nehody uzavřený prostor (podzemní stěny) na trase silnice R49, který může způsobit značné komplikace jednak účastníkům provozu (absence úniků) tak i při zásahu složek IZS. Varianta Zádveřice 1 je výrazně příznivějším řešením než var. Zádveřice 2.

36


Bodové hodnocení Zádveřice 1 5 D

Hledisko zřizovatele

D1

Technické řešení

Zádveřice 2 2

Hodnotí se riziko technické proveditelnosti a to z hlediska dodržení norem a předpisů (souhrnné riziko technické i ekonomické proveditelnosti díla v důsledku technické náročnosti), z hlediska výstavby mostů (souhrnné riziko technické i ekonomické proveditelnosti díla v důsledku realizace velkých mostů (nad 100 m). Dále je hodnoceno riziko technické proveditelnosti z hlediska podílu vyvolaných investic, které vyjadřuje souhrnné riziko technické i ekonomické proveditelnosti díla v důsledku vysokého podílu vyvolaných investic a riziko technické proveditelnosti z hlediska náročnosti mimoúrovňových křižovatek, které vyjadřuje souhrnné riziko technické i ekonomické proveditelnosti díla v důsledku množství a komplikovanosti MÚK a územních nároků. Hodnoceno je také riziko technické proveditelnosti z hlediska geologických poměrů, kde se v potaz bere délka trasy a hloubka zářezů v rizikovém území vyžadující ochranu stability území (geologické zlomy, poddolovaná území, sesuvná území). Technický návrh hlavní trasy R49 jako čtyřpruhové rychlostní komunikace v kategorii R25.5 splňuje v obou variantách směrově i výškově podmínky ČSN 73 6101 pro návrhovou rychlost 80 km/h (směrodatnou rychlost 100 km/h) a tudíž návrhové prvky komunikace (poloměry směrových a výškových oblouků, délky rozhledu, příčný sklon komunikace ve směrových obloucích) splňují základní požadavky na bezpečnost silničního provozu a zajišťují bezpečný a plynulý pohyb dopravního proudu. Zádveřice 1 a) Komunikace Technický návrh hlavní trasy představuje riziko hlavně v budování zemního tělesa v odřezu v km cca 31.870 – 32.040 a km 33.390 – 33.576, kde trasa prochází oblastí potencionálního sesuvu a těsně nad aktivním sesuvem. Zajištění stability svahu bude spočívat v provedení horizontálních odvodňovacích vrtů spolu s opěrnou konstrukcí nebo pilotovou stěnou, jako další variantu řešení lze uvažovat zřízení štěrkových žeber v zářezovém svahu komunikace. Řešení technických opatření k zabezpečení sesuvného území lze upřesnit v dalším stupni projektové dokumentaci na základě výsledků předběžného geologického průzkumu. Rozsah vyvolaných investic je minimální a dopravní spojení zůstává prakticky na stejné úrovni jako stávající stav – silnice II/492 zůstává ve stejné poloze, napojení a tvar rampy křižovatky stávající silnice I/49 a silnice II/492 zůstává stejný pouze proti stávajícímu stavu zrcadlově otočený. b) Opěrné a zárubní zdi Varianta Zádvěřice 1 je z pohledu umělých inženýrských konstrukcí charakterizovaná krátkými úseky nízkých jednostranných zárubních zdí, umístěných v jednostranných odřezech terénu. Jedná se o úseky trasy v kilometru 32,690 – 32,750 a v km 35,080 – 35,620, kde jsou zárubní zdi umístěny na pravé straně R49. První zárubní zeď je součástí stavby 4902, druhá zárubní zeď je situovaná na stavbě 4903. Jedná se o železobetonové šikmé konstrukce s pohledovou úpravou líce. 37


c) Mostní objekty Změna vedení nivelety se odehrává až za opěrou mostu přes trať ČD. Rozdílným vedení nivelety v posuzovaných variantách jsou ovlivněny mostní objekty na stavbě 4903 v kilometrech 32,938 a 33,003. Jedná se o menší přemostění o jednom poli, které nemají zásadní vliv na vyhodnocení vhodnosti obou řešení z pohledu technického řešení. Zádveřice 2 a) Komunikace Rozsah vyvolaných objektů je poměrně značný, varianta si vyžádá přeložku silnice II/492 přes silnici R49 včetně mostního objektu, část přeložky stávající silnice I/49 včetně okružní křižovatky a cestu pro pěší včetně lávky přes stávající silnici I/49 a silnici R49. Rozsah těchto investic se projeví výrazně i ekonomicky. b) Opěrné a zárubní zdi V této variantě je hlavní trasa R49 vedena ve velmi hlubokém zářezu. Hloubka tohoto zářezu dosahuje až 16 m. Šířka zářezu je proměnná. Přes použití kotvených stěn v dolní části horní svahovaná část zářezu dosahuje šířky až 60 m. Jedná se proto o velmi významný zásah do území. Z technického pohledu se zřízení tak hlubokého zářezu jeví jako problematické, obzvlášť v území geologicky nestabilním, jedná se o extrémní hloubku, které lze dosáhnout pouze za použití speciální technologie s použitím mimořádných technických prostředků a splnění několika dalších technických podmínek. Opatření nutné pro zajištění stability svahů zářezů se týká hydrogeologických poměrů území. Jedná se odvodnění prostoru, který se nachází podél nově zřízeného zářezu. Toho lze dosáhnout například provedením šikmých odvodňovacích vrtů. Nutná délka těchto vrtů dosahuje až 100 m. Toto opatření znamená po celou dobu provozu na komunikaci provádět kontrolu těchto vrtů a v případě jejich zanášení jejich čištění popř. vybudování nových vrtů. V kilometru 32,100 – 32,500 vpravo je pro vytvoření 12 m hlubokého zářezu nutná železobetonová kotvená stěna délky 400 m. Obdobnou zárubní kotvenou zeď délky 300 m bude třeba zbudovat vlevo v kilometru 32,200 – 32,500. Tento úsek trasy je situován na území stavby 4902.2. Pro kotvení budou použity zemní kotvy, které musí dosahovat až do stabilních částí svahu. Na stavbě 4903 jsou dále nutné mimořádně technicky náročné konstrukce pro zajištění dalšího hlubokého zářezu. Jedná se o zárubní zeď v kilometru 32,500 – 32,840 vpravo délky 340 m a zárubní zeď v km 32,500 – 32,920 vlevo délky 420 m. Na tyto inženýrské konstrukce pak navazují další úseky hlavní trasy lemované výraznými kotvenými železobetonovými stěnami. Jedná se o zárubní zeď v km 32,960 – 33,300 vlevo a zárubní zeď v km 33,100 – 33,420 vpravo délky 320 m. Pro obě varianty je pak společná zárubní zeď v km 36,000 – 36,300 délky 300 m, která je umístěna po obou stranách hlavní trasy. c) Mostní objekty Hlavní trasa je vedena po estakádě přes Lutoninku a dále po estakádě přes trať ČD délky 300 m. V kilometru 32,0 se ve variantě Zádvěřice 2 začíná niveleta výrazně zahlubovat a až do km 38


32,8 je vedena v hlubokém zářezu. V dalším úseku jsou podjezdy pro křižující komunikace, navržené ve variantě Zádveřice 1, nahrazeny mostními objekty, které překračují hlavní trasu. Jedná se o lávku pro pěší přes R49 o čtyřech polích a most na místní komunikaci délky 80 m přes R49 a MK v kilometru 34,545. V kilometru 33,068 je pak v této variantě situován jednopolový most přes Horský potok o světlosti 10 m. Závěrem kapitoly D1, která je věnována posouzení vhodnosti technického řešení a stanovení rizik při udržení požadované životnosti navržených konstrukci, je třeba konstatovat následující: 1. Varianta Zádveřice 1 je výrazně vhodnější z důvodu omezeného množství náročných opěrných konstrukcí, menším rozsahem přeložek komunikací i mostních objektů 2. Ve variantě Zádveřice 2 je třeba realizovat velký rozsah kotvených podzemních stěn v území ohroženém svahovými pohyby. Jejich realizace je možná za určitých geologických podmínek umožňujících použití speciální technologie. Až na základě podrobného geotechnického průzkumu lze zjistit, zda lze použít tuto technologii či nikoliv. Z výše uvedeného vyplývá, že návrh technologie podzemních stěn se jeví v této fázi velmi omezených geologických informací jako rizikové 3. Je třeba zajistit pravidelné sledování a vyhodnocování jejich funkčnosti 4. Rizika spojená s udržením dlouhodobé životnosti konstrukcí jsou značná Varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 D2

Zádveřice 2 2

Demolice

Hodnotí se množství demolic pozemních objektů a nároky na výkupy pozemků s tím souvisejících. Rozsah demolic pozemních objektů je u obou variant přibližně shodný, otázkou zůstávají dva objekty při variantě 2 na začátku přeložky silnice II/492 (severní část obce), kde při podrobnějším technickém řešení v dalším stupni projektové dokumentace (těleso komunikace a opěrné zdi) může dojít k nutnosti demolice těchto objektů. Rozdílný u obou variant však bude zábor pozemků. U varianty Zádveřice 2 vzniknou nároky na výkupy pozemků na začátku a konci přeložky silnice II/492, kdy niveleta přeložky prudce stoupá a zemní těleso se výrazně rozšiřuje. Z výše uvedeného vyplývají větší nároky na demolice a výkupy pozemků u varianty 2. Varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 D3

Zádveřice 2 3

Základní kubatury zemních prací Hodnotí se technická proveditelnost z hlediska objemu zemních prací.

39


varianta

Výkop m3

Násyp m3

Přebytek výkopu m3

Zádveřice 1

628 380

219 250

409 130

Zádveřice 2

791 370

198 270

593 100

Z výše uvedeného přehledu je u obou variant patrná přibližně shodná kubatura násypu, ale výrazně vyšší kubatura výkopu u varianty 2, což se projeví v celkovém přebytku, který je nutno odvézt na skládku (rozdíl 183 970 m3). Navíc u varianty 2 vzhledem k hloubce výkopu až 16m hrozí riziko vyšší třídy těžitelnosti a tím náročnější způsob rozpojitelnosti hornin. Varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 D4

Zádveřice 2 2

Výstavba

V segmentu týkajícím se výstavby jsou hodnocena rizika související s omezením případné etapovitostí výstavby, dále pak riziko dopadů na využití stávajících komunikací po dobu výstavby. Toto kritérium definuje preferenci posuzované trasy z hlediska míry možného využití stávající dopravní sítě v období realizace stavby (významné omezení kapacity stávající sítě). Dále se hodnotí rizika při výstavbě z titulu geologie a podzemních vod. Při obou variantách je třeba předpokládat, že dojde vlivem staveništní dopravy ke zvýšení provozu na stávající silnici I/49 a II/492, zároveň stavebními úpravami dojde k částečnému omezení dopravy na těchto komunikacích zejména při výstavbě rampy křižovatky (SO 113Zz). Zádveřice 1 Z hlediska geologie je rizikem při výstavbě změna geometrie svahu, kdy spouštěcím faktorem jsou hmoty odstraněné z paty svahu. Dopad na výstavbu je ten, že není možno udělat výkop a poté stavět opěrnou konstrukci anebo realizovat odvodnění, ale nejdříve realizovat stavební práce (opěrné konstrukce a hloubkové odvodnění) a až následně provést odtěžení hmot zářezu. Takže před vlastním zahájením stavby a v době stavby budou provedeny tyto práce v následujícím pořadí: • instalace prvků geotechnického a hydrogeologického monitoringu a nulové čtení (před výstavbou) a následná čtení systému v době výstavby v intervalech předepsaných projektem v souvislosti s dosažením jednotlivých varovných stavů • instalace odvodňovacích prvků povrchového i hloubkového odvodnění • opěrné konstrukce • zemní práce Sanační opatření musí zajistit zvýšení stability na předpokládaných smykových plochách. Tohoto lze nejekonomičtěji dosáhnout kombinací povrchového a hloubkového odvodnění, kdy se na potenciálních smykových plochách sníží neutrální napětí a to především v dobách extrémních srážek. Hloubkové odvodnění předpokládáme použitím horizontálních odvodňovacích vrtů (HOV) dostatečné délky (obvykle 80 – 110 m). Účinnost takového opatření je potřeba prověřit stabilitním výpočtem. Výhodou je nízká cena, nevýhodou jsou relativně krátká životnost a nutnost kontroly a údržby. 40


V případě, že výpočet neprokáže dostatečnou stabilitu pouze na základě odvodnění, muselo by být provedeno zajištění zářezů nákladnějšími prostředky, jako jsou štěrková žebra, případně opěrné konstrukce. Výhodou štěrkových žeber je, že jednak plně nahradí HOV z hlediska drenážní funkce a jednak zvýší tření na smykové ploše. Navíc nepotřebují údržbu Zádveřice 2 U varianty 2 platí stejné jako u varianty 1, k zatížení stávajících komunikací dojde ještě ve větší míře, protože vzhledem k náročnějšímu technickému řešení (hlubší zářez, podzemní stěny) a s tím související větší kubatura výkopu a přesun stavebních hmot, větší rozsah přeložek silnic I/49 a II/492 a mostních objektů) dojde k prodloužení lhůty výstavby a tím delšímu zatížení stavbou na okolí. Rozsáhlejší stavební úpravy budou znamenat větší dopad na dopravní omezení na stávající silnici I/49 (výstavba mostních objektů nad silnicí – lávka pro pěší a most na přeložce silnice II/492). Zářez je zajištěn oboustrannými podzemními stěnami a trvalými kotvami. Takto navržené řešení je funkční v případě splnění tří podmínek: 1.) Podzemní stěna je zavázána dostatečně hluboko tak, že pod ní nemůže probíhat kinematicky možná smyková plocha. Tedy buď do skalního podloží anebo do velké hloubky (v případě flyše je asi skalní podloží dostatečně mělce aby do něj byla PS zavázána, nicméně musí se to ověřit geologickým průzkumem). 2.) Podzemní stěny přirozeně tvoří bariéru proudění podzemní vody, musí být tedy hloubkově odvodněny (pomocí HOV – obvykle postačuje délka 40 – 60 m). 3.) Podzemní stěny musí být dimenzovány jako opěrná konstrukce na tlak v klidu. Předpětí kotev ale NESMÍ překročit pasivní odpor. Až na základě výsledků podrobného geotechnického průzkumu lze zjistit, zda lze použít technologii podzemních stěn či nikoliv. Z výše uvedeného vyplývá, že návrh technologie podzemních stěn se jeví v této fázi velmi omezených geologických informací jako rizikové. Varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 D5

Zádveřice 2 3

Stavební náklady Hodnotí se finanční náročnost stavby vyčíslená potřebnými náklady na výstavbu.

Uvádíme stavební náklady srovnatelné délky tras km 31.000 – 35.105: Zádveřice 1

2 302,378 mil. Kč - tj. 560,871 mil Kč/km

Zádveřice 2

2 633,651 mil. Kč – tj. 641,571mil Kč/km

Poznámka: V obou variantách jsou ve stavebních nákladech zahrnuty náklady na zabezpečení sesuvů v předmětné oblasti. Ve fázi studií lze tyto náklady odhadnout velmi hrubě, protože není podrobná geologie ani projektová geotechnická studie o možnostech a metodách sanace těchto sesuvů. Lze předpokládat, že u varianty 2 vzhledem k hloubce zářezu bude geotechnický průzkum náročnější a tím pádem nákladnější (větší hloubky vrtů) a sanační opatření sesuvů a vliv na podzemní vody být i několikanásobně vyšší. Varianta Zádveřice 1 je výrazně příznivějším řešením než var. Zádveřice 2.

41


Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 D6

Zádveřice 2 2

Financování

Hodnotí se ohled bank na varianty tras z hlediska posuzování úvěrů a riziko ze zvýšení ceny peněz, kdy je hodnocena míra prodražení stavby při předpokládaném prodloužení termínů dokončení. V současné době není znám způsob financování silnice R49, lze však předpokládat jeden z níže uvedených způsobů: • • • •

financování z národních zdrojů kombinace financování z národních zdrojů a z fondů EU kombinace financování z národních zdrojů a úvěrů EIB financování prostřednictvím PPP projektu

Varianta 2 jako technicky náročný návrh v geologicky nestabilním a nejistém území bude představovat značné riziko jak pro investora tak v případě úvěrů pro banku nebo v případě financování přes PPP pro soukromý sektor z prodražení stavby při nutnosti změny technologie nebo z prodloužení lhůty výstavby při zjištění nečekaných geotechnických nebo hydrologických změn a skutečností. Varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4 E

HLEDISKO PROVOZOVATELE

E1

Náklady na provoz a údržbu

Zádveřice 2 3

V rámci segmentu provozních nákladů je posuzováno hledisko zvýšení ceny za provozování, kdy je hodnocena relativní míra provozních nákladů pro jednotlivé varianty, např. díky podzemním a protihlukovým stěnám, monitorování sesuvů v zářezech apod. Dalšími rizikovými faktory jsou riziko zvýšení ceny za údržbu a renovace, které charakterizuje zvýšení míry nákladů na údržbu pro různé varianty. Hodnotí se míra rizika plánované údržby na omezení provozu, dále pak míra rizika neplánované údržby na omezení provozu a riziko technické náročnosti údržby, které definuje souhrnnou náročnost a preferenci posuzované trasy z hlediska rizika technického zabezpečení údržby. Zádveřice 1 Kromě běžné údržby vozovky, středního dělícího pásu, svahů zemního tělesa, mostních objektů apod. vstupuje v této oblasti faktor monitoringu v oblasti půdních sesuvů. Je třeba realizovat geotechnický a hydrogeologický monitoring sledování pohybů svahu, koloběhu podzemní vody a vývoje pórových napětí v kritických místech. U horizontálních odvodňovacích vrtů vystrojených ocelovou výpažnicí dochází ke korozi zhruba v průběhu 20ti let, u výstroje plastovou výpažnicí je životnost srovnatelná se životností komunikace. Nicméně v obou případech může dojít ke kolmataci jemnozrnnou 42


zeminou vplavenou perforací anebo v zimním období ledem. Ústí vrtů je tedy potřeba pravidelně vizuálně kontrolovat (1 x za rok) a v případě potřeby vrty vyčistit výplachovou hlavou. Jako řešení náhrady za horizomtální odvodňovací vrty a zajištění svahů zářezu lze navrhnout nákladnější variantu štěrkových žeber, které však již nevyžadují žádnou údržbu. Zádveřice 2 Uzavřený průřez komunikace svislých podzemních stěn bude komplikovat údržbu vozovky zejména v zimních měsících. Údržba a renovace protihlukových stěn umístěných na zárubních zdech i vlastních podzemních stěn mezi R49 a stávající silnicí I/49 bude technicky velmi náročná a vyžádá si i jistá dopravní omezení jízdních pruhů na silnici R49. Bezpečnost pracovníků údržby bude více ohrožena než u varianty 1 v otevřeném zářezu. Proti variantě 1 vzniká větší rozsah údržby mostních objektů, zejména nadjezdu přeložky silnice II/492 a lávky pro pěší přes R49 a I/49. Údržba těchto mostních objektů si vyžádá dopravní omezení jak na R49 tak na stávající silnici I/49. Potřeba realizace geotechnického a hydrogeologického monitoringu sledování pohybu svahů je stejná jako u varianty 1. Varianta Zádveřice 1 je příznivějším řešením než var. Zádveřice 2. Bodové hodnocení Zádveřice 1 4

Zádveřice 2 3

43


6. HODNOCENÍ 6.1 Metodika hodnocení Jako vzor obdobného hodnocení byla použita Analýza rizik variant výstavby a provozování vedení Městského okruhu a Libeňské spojky v Praze v úseku MO Pelc Tyrolka Balabenka, zpracované ČVÚT Praha , fakulta dopravní v listopadu 2009. Vytipovaných 28 faktorů hodnocení pokrývá celé spektrum činností od fáze přípravy přes výstavbu až po fázi provozu. Metodické východisko hodnocení spočívalo v ohodnocení pravděpodobnosti vzniku rizik nebo možnosti nežádoucích dopadů a událostí na okolí. Jednotlivým faktorům byly přiřazeny numerické hodnoty z relativní stupnice celočíselných hodnot (metoda pořadí), stupnice byla zvolena dle navyklého myšlení tedy číslicemi 1 – 5 (1-nejhorší, 5-nejlepší). Základ metody alokační tvoří alokace zadaného, předem zvoleného souboru bodů významnosti. V tomto řešení je předpokládáno, že celkový úhrn bodů tvoří číslo 100. Ve snaze být, pokud možno, objektivní, byla pro stanovení vah (% významu) jednotlivých hledisek (faktorů) hodnocení vybrána skupina respondentů, kteří měli na jednotlivé faktory hodnocení nahlížet z různých hledisek a proto by měli zatupovat širší spektrum oblastí.

Seznam respondentů: 1) Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství 2) Krajský úřad Zlínského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu 3) Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství 4) Městský úřad Vizovice, odbor dopravy a silničního hospodářství 5) Městský úřad Vizovice, odbor stavební úřad 6) Městský úřad Vizovice, odbor životního prostředí 7) MMD+PGP zpracovatelé multikriteriálního hodnocení 8) Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Zlín 9) Obec Zádveřice - Raková

44


VYHODNOCENÍ VAH KRITÉRIÍ KRITÉRIUM / VÁHA A. Hledisko celospolečenské A.1 Shoda s územním plánem A.2 Vliv na kulturní památky, archeologie A.3 Estetické působení nových objektů B. Hledisko ekologické B.1 Expozice hlukem B.2 Expozice vibracemi B.3 Znečištění ovzduší B.4 Vlivy na veřejné zdraví B.5 Vliv na okolí po dobu výstavby B.6 Kvalita obsluhy území po uvedení stavby do provozu B.7 Záplavy a přírodní podmínky B.8 Sesuvy půdy při provozu B.9 Vliv na horninové prostředí, přírodní zdroje B.10 Vliv na flóru B.11 Vliv na faunu B.12 Vliv na ekosystémy B.13 Zábory ZPF B.14 Zábory PUPFL B.15 Hydrogeologie B.16 Odvodnění, vliv na recipienty C. Hledisko uživatele C.1 Kvalita dopravní funkce C.2 Provozní bezpečnost D. Hledisko zřizovatele D.1 Technické řešení D.2 Demolice D.3 Základní kubatury zemních prací D.4 Výstavba D.5 Stavební náklady D.6 Financování E. Hledisko provozovatele E.1 Náklady na provoz a údržbu

1

2

3

RESPONDENT 4 5 6 7

5

10

3

2

10

0

3

3

80

8

2

1

1

1

5

0

2

2

0

2

2

2

2

3

6

0

2

2

0

2

6 6 5 5 2

6 6 6 8 8

8 8 8 12 5

8 3 8 8 3

5 4 3 5 6

2 1 2 2 7

6 3 4 6 2

2 2 1 1 2

0 0 0 20 0

5 4 4 5 4

4

1

3

5

5

6

5

3

0

4

3 5

1 1

2 1

1 1

3 4

0 3

2 4

1 6

0 0

1 3

2

1

1

1

4

3

2

1

0

2

4 4 5 2 2 2 2

3 3 4 5 1 3 7

3 3 5 5 5 2 5

3 3 5 2 2 3 3

3 3 3 2 2 4 3

7 15 12 16 4 13 7

3 4 3 1 1 3 2

1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0

3 4 5 4 2 4 4

5 5

5 5

2 2

10 10

5 3

0 0

7 8

6 6

0 0

5 5

5 3 0 3 3 5

2 2 2 2 2 2

2 2 2 2 2 2

5 1 1 2 1 2

2 2 1 4 1 1

0 0 0 0 0 0

4 3 4 3 7 3

6 2 6 8 15 8

0 0 0 0 0 0

3 2 2 3 4 3

3

1

2

3

1

0

6

10

0

3

45

8

9

Průměr


6.2 Výsledky hodnocení Výsledné hodnocení bylo stanoveno jako průměr metody pořadí a metody alokační.

A A. Hledisko celospolečenské A.1 Shoda s územním plánem A.2 Vliv na kulturní památky, archeologie A.3 Estetické působení nových objektů B. Hledisko ekologické B.1 Expozice hlukem B.2 Expozice vibracemi B.3 Znečištění ovzduší B.4 Vlivy na veřejné zdraví B.5 Vliv na okolí po dobu výstavby B.6 Kvalita obsluhy území po uvedení stavby do provozu B.7 Záplavy B.8 Sesuvy půdy B.9 Vliv na horninové prostředí, přírodní zdroje B.10 Vliv na flóru B.11 Vliv na faunu B.12 Vliv na ekosystémy B.13 Zábory ZPF B.14 Zábory PUPFL B.15 Hydrogeologie B.16 Odvodnění, vliv na recipienty C. Hledisko uživatele C.1 Kvalita dopravní funkce C.2 Provozní bezpečnost D. Hledisko zřizovatele D.1 Technické řešení D.2 Demolice D.3 Základní kubatury zemních prací D.4 Výstavba D.5 Stavební náklady D.6 Financování E. Hledisko provozovatele E.1 Náklady na provoz a údržbu Celkem

A - váha kritéria (průměr vah z návrhů respondentů) B - bodové hodnocení C - celkové hodnocení kritéria

46

Zádveřice 1 B C

Zádveřice 2 B C

8 2 2

4 5 4

32 10 8

3 4 4

24 8 8

5 4 4 5 4

3 4 4 4 4

15 16 16 20 16

4 3 4 4 3

20 12 16 20 12

4 1 3 2 3 4 5 4 2 4 4

4 5 3 4 4 4 5 4 4 4 4

16 5 9 8 12 16 25 16 8 16 16

3 4 4 3 2 1 4 3 3 2 3

12 4 12 6 6 4 20 12 6 8 12

5 5

4 4

20 20

4 2

20 10

3 2 2 3 4 3

4 4 4 3 4 4

12 8 8 9 16 12

2 3 2 4 2 3

6 6 4 12 8 9

3 100

4 112

12 397

3 86

9 306


7.

ZÁVĚR

Z výsledků vyhodnocení 28 faktorů, představující rizika, které byly promítnuty do vztahu ke třem zainteresovaným stranám, to je projektantovi, investorovi a samosprávě, vychází jako přijatelnější varianta Zádveřice 1, která v 21 faktorech vykazuje lepší výsledek než varianta Zádveřice 2. Výsledek ukazuje, že požadavek návrhu zahloubené varianty Zádveřice 2 nebyl opodstatněný a nevykazuje patřičný efekt vůči variantě Zádveřice 1. Neposuzovaná tunelová varianta Při zpracování projektové dokumentace i při vyhodnocování jednotlivých variant, byla mimo popsaná a hodnocená dvě řešení, dále diskutovaná varianta Zádveřice tunelová (zastropení podzemních stěn). Technické řešení této alternativy vychází ze zahloubeného vedení nivelety hlavní trasy navržené ve variantě Zádveřice 2. Hluboký zářez doplněný kotvenými zárubními stěnami výšky cca šest metrů, umístěných ve spodní části zářezu, by alternativně umožňoval návhr zastropení procházející komunikace. Jednalo by se pak o aplikaci technologie hloubeného tunelu, který by měl pro každý směr komunikace vlastní tunelový otvor se společnou průběžnou nosnou stěnou umístěnou do středního dělicího pasu komunikace. Nosná konstrukce hloubených tunelů je zajišťována rámovou konstrukcí z monolotického železobetonu. Řešení směrově oddělených tunelů by tak odpovídalo kategorii T 9,5 (bez nouzových pruhů). Tunely hloubené by byly realizovány z povrchu po provedení svahovaného předvýkopu do stavební jámy zajištěné záporovým kotveným pažením. Lokálně mohou být využity také kotvené pilotové stěny, nebo kotvené podzemní stěny. Podle výšky nadloží lze využít jak konstrukce s horní klenbou (pro vysoké nadloží), tak i konstrukce krabicového typu (v místech s nízkým nadložím). Postup výstavby spočívá v betonáži spodní základové desky, stěn a stropu, resp. horní klenby. Tloušťky konstrukcí se pohybují od 800 mm u stěn a klenby po cca 1200 mm u stropních desek. Zpětný zásyp v místech zvýšeného zásypu nad nosným stropem je tvořen zlepšenou zeminou (stabilizací) z důvodu sedání terénu. V místech nižšího zpětného nadloží jsou zásypy tvořeny pouze hutněným zemním zásypem. Předpokládá se využití uzavřeného systému hydroizolace buď na bázi bentonitových rohoží, nebo vodonepropustného betonu. V podélném směru jsou hloubené tunely rozděleny na samostatné dilatační úseky (oba tubusy se společnou střední stěnou). Výstavba probíhá po jednotlivých sekcích s využitím systémových prvků bednění. Součástí trasy tunelů jsou rovněž i podzemní objekty sloužící jako technologické zázemí tunelové trasy (technologická centra). Všechny objekty jsou budovány společně s hloubenými tunely do společné stavební jámy. Z uvedeného popisu technického řešení vyplývá, že se jedná o konstrukce velmi náročné na spotřebu stavebních materiálu s několikanásobně větší náročností na množství různých speciálních stavebních operací. Nad rámec varianty Zádveřice 2 je tak nutno provést předevšímm železobetonové stropní desky, zpětné zásypy, základové desky, střední stěnu a technologická vybavení. Zásadním aspektem pro určení vhodnosti vybrané varianty pro další podrobné posouzení jsou náklady na výstavbu. Pro objektivní možnost porovnání jednotlivých variant, byl zpracován odhad nákladů variant.

47


Jednotkové ceny byly stanoveny na základě aktuálních zkušeností zpracovatele s cenami stavebních a technologických prací v oboru staveb pozemních komunikací a podzemních dopravních staveb. Jednotkové ceny uvedené v cenových normativech MD ČR pro hloubený dvoupruh v extravilánu činí pro dva tubusy 1,32 mld. Kč/1 km tunelu (dále pro informaci uvádíme náklady na výstavbu tunelu Valík na dálnice D5 - dálniční extravilánový tunel dokončený v roce 2006, které činily 1,5 mld. Kč při délce tunelu 0,4 km, orientačně tedy 3,8 mld. Kč za 1 km tunelu se dvěma tubusy). Oproti tomu cena zahloubené varianty s podzemními stěnami (Zádveřice 2) vychází 641,571 mil. Kč/km. Dalším navýšením nákladů je pak zahrnutí vysokých provozních nákladů po celou životnost tunelových objektů. Z uvedeného vyplývá, že stavební náklady v předmětném úseku tj. km 31.0 – 35.105 na tunelové úseky jsou cca 105 % vyšší než u varianty Zádveřice 2. Vliv tunelové varianty na životní prostředí (hluk a emise) Po dobu výstavby bude tunelová stavba znamenat zvýšenou zátěž na okolí z důvodu prodloužení doby výstavby a zvýšeného objemu přepravy materiálu, především pří provádění zpětných zásypů, které se při ostatních variantách nerealizují. Přínosy zastropení komunikace s ohledem na posouzení hlukové zátěže nejsou výrazné, protože při provedení odpovídajících protihlukových opatření formou PHS a pásů izolační zeleně nejsou podél trasy překračovány požadované hodnoty. Emismí situace plynných a prachových polutantů (suspendované částice PM10) je u tumelových úseků otázkou řešení zvýšených koncentrací u portálů v závislosti systému větrání. S ohledem na nevhodnou polohu tunelových portálů nepřináší tato alternativa výrazné zlepšení dopadů stavby na životní prostředí. Poměr zvýšených nákladů tunelové (zastropené) varianty a variant Zádveřice 1 a Zádveřice 2 je neadekvátní a nepřináší výraznější pozitivní efekt. Na základě výše uvedených skutečností nebyla tunelová varianta ve zpracovaném posouzení podrobně technicky posuzována a nebyla ani zařazena do multikriteriálního hodnocení. Použité zákony a nařízení: zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zák. č. 289/1995 Sb., o lesích vládní nařízení č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Přílohy: 1. Situace zájmového území 1:5000 – varianta Zádveřice 1 2. Situace zájmového území 1:5000 – varianta Zádveřice 2 3. Podélný profil variant 1:5000/500 48

SR

Recommend Documents