Spotřební výdaje domácností Německa a Rakouska

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Spotřební výdaje domácností Německa a Rakouska Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Ladislav Stejskal, Ph.D.

Jan Vranečka

Brno 2011

Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Ladislavu Stejskalovi, Ph.D. za jeho rady, připomínky a metodické vedení práce.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Spotřební výdaje domácností Německa a Rakouska“ vypracoval samostatně s pouţitím odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 24. května 2011

__________________

Abstract Vranečka, J. Consumption expenditures of German and Austrian households. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2011. Bachelor thesis explains and compares the contemporary development of household expenditures of Deutschland and Austria. Consumption expenditures (goods, services etc.) are sorted according to international standard COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose). Analyzed data are from statistical office of the European Union. Keywords Consumption, consumption expenditure, households, Germany, Austria.

Abstrakt Vranečka, J. Spotřební výdaje domácností Německa a Rakouska. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Bakalářská práce vysvětluje a srovnává současný vývoj spotřebních výdajů domácností Německa a Rakouska. Spotřební výdaje (zboţí, sluţby apod.) jsou setříděny podle mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose). Analyzovaná data pochází z databáze Evropského statistického úřadu. Klíčová slova Spotřeba, spotřební výdaje, domácnosti, Německo, Rakousko.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

4

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod do problematiky ............................................................................. 11

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 11

Přehled literatury

13

2.1

Počátky teorie spotřeby ........................................................................... 13

2.2

Vysvětlení pojmů ..................................................................................... 13

2.3

Představení zkoumaných subjektů .......................................................... 19

Metodika

24

3.1

COICOP ................................................................................................... 24

3.2

Parity kupní síly ...................................................................................... 24

3.3

Roční národní účty.................................................................................. 25

3.4

Statistika rodinných účtů........................................................................ 25

3.5

Analýza výdajů na konečnou spotřebu domácností ............................... 26

Vlastní práce 4.1

27

Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností ............................ 27

4.1.1

Německo.......................................................................................... 27

4.1.2

Rakousko ......................................................................................... 29

4.1.3

Komparace struktury spotřebních výdajů domácností ................... 31

4.2

Výdaje na konečnou spotřebu a čistý disponibilní důchod domácností 32

4.2.1

Německo.......................................................................................... 32

4.2.2

Rakousko ......................................................................................... 34

4.2.3 Komparace výdajů na konečnou spotřebu a čistého disponibilního důchodu domácností .................................................................................... 36 4.3 Vývoj hrubého domácího produktu a výdajů na konečnou spotřebu domácností ........................................................................................................37 4.3.1

Německo...........................................................................................37

4.3.2

Rakousko ......................................................................................... 38

Obsah

6

4.3.3 4.4

Srovnání vývoje hrubého domácího produktu v obou zemích....... 39

Rozdělení průměrných spotřebních výdajů domácností podle věku ..... 40

4.4.1

Průměrné spotřební výdaje ............................................................. 41

4.4.2

Struktura průměrné spotřeby .......................................................... 41

5

Diskuse

45

6

Závěr

46

7

Literatura

48

Obsah

7

Seznam grafů

8

Seznam grafů Graf 1 Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností, Německo

27

Graf 2 Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností, Německo (2009)

28

Graf 3

29

Struktura výdajů na konečnou spotřebu v %, Rakousko

Graf 4 Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností v %, Rakousko (2009) 30 Graf 5 Podíl výdajů na konečnou spotřebu a úspor na čistém disponibilním důchodu domácností v %, Německo

33

Graf 6 Výdaje na konečnou spotřebu a čistý disponibilní důchod domácností, PPS na obyvatele, Německo 33 Graf 7

Podíl VKS a úspor domácností na ČDD v %, Rakousko

34

Graf 8 Výdaje na konečnou spotřebu (VKS) a čistý disponibilní důchod (ČDD) domácností, PPS na obyvatele, Rakousko 35 Graf 9

Úspory domácností Německa a Rakouska, PPS na obyvatele 36

Graf 10 Vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností a GDP, PPS na obyvatele, Německo 37 Graf 11 Výdaje na konečnou spotřebu domácností a GDP, PPS na obyvatele, Rakousko 39 Graf 12

Vývoj GDP v Německu a Rakousku, PPS na obyvatele

39

Graf 13 Rozdělení výběru domácností podle věkových skupin v roce 2005 40 Graf 14

Průměrné roční spotřební výdaje domácností v PPS, 2005 41

Graf 15 Struktura výdajů na konečnou spotřebu v roce 2005, Německo

42

Seznam grafů

Graf 16 Struktura výdajů na konečnou spotřebu v roce 2005, Rakousko

9

43

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1

Struktura obyvatelstva ve Spolkové republice Německo 20

Tab. 2

Struktura obyvatelstva v Rakousku

21

Tab. 3 Přímé závislosti ve vývoji struktury konečných spotřebních výdajů domácností v Německu a Rakousku 31 Tab. 4 Nepřímé závislosti ve vývoji struktury konečných spotřebních výdajů domácností v Německu a Rakousku

32

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce V následující části práce je stručně nastíněna problematika, základní informace a cíl práce.

1.1

Úvod do problematiky

Tato práce se zabývá spotřebními výdaji domácností Německa a Rakouska. Objem finální spotřeby domácností v Evropské unii (EU27) tvoří v současné době přibliţně 56%1 podíl na GDP2. Spotřeba domácností představuje konkrétní projev poptávky, jejíţ existence je nezbytná pro nastolení ekonomické rovnováhy. Spotřební výdaje slouţí také jako velice důleţitý ukazatel pro širokou skupinu subjektů. Výše a struktura spotřeby domácností je nezbytná pro rozhodování ekonomického charakteru, které probíhá v soukromém i veřejném sektoru národního hospodářství. Spotřební výdaje domácností jsou ve státech EU sledovány podle jednotného standardu mezinárodní klasifikace COICOP3. Na evropské úrovni zpravuje tyto informace Evropský statistický úřad (EUROSTAT). EUROSTAT se snaţí docílit harmonizace v pouţívaných názvech i metodice. Z tohoto důvodu vytváří standardy pro sledování, zpracování a vykazování statistický dat pro jednotlivé statistické úřady členských států EU. Cílem EUROSTATu je hlavně zajistit potřebná data pro Evropskou centrální banku, která vytváří a ovlivňuje monetární politiku v zemích Eurozóny.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je analýza a komparace spotřebních výdajů domácností Německa a Rakouska a následná ekonomická interpretace výsledků. Za účelem jeho naplnění je třeba splnit tyto dílčí cíle:  popsat teoretické přístupy pojetí spotřeby,  popsat a porovnat strukturu výdajů na konečnou spotřebu,  popsat a porovnat vývoj výše spotřebních výdajů a disponibilního důchodu4 s následnou predikcí pro roky 2010 a 2011,

EUROSTAT, výdaje na konečnou spotřebu domácností a GDP v PPS na obyvatele. „Měří celkový objem veškeré finální produkce v peněţních jednotkách, vyrobené v dané zemi za určité období (zpravidla jeden rok) výrobními faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, kdo vlastní tyto faktory (Klíma, 2006).“ 3 COICOP je mezinárodní klasifikace individuální spotřeby podle účelu (Classification of Individual Comsumption by Purpose). 4 „Představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Ukazuje, jak se saldo prvotních 1

2

Úvod a cíl práce

12

 popsat a porovnat minulý a současný vývoj spotřeby a ekonomiky prostřednictvím celkových výdajů na konečnou spotřebu a hrubého domácího produktu,  popsat a porovnat rozdělení výdajů na konečnou spotřebu podle věkových skupin a určit hlavní skupiny výdajů,  identifikovat důleţité hodnoty v jednotlivých skupinách a provést celkové srovnání.

důchodů umísťuje znovurozdělením: běţnými daněmi, sociálními příspěvky a dávkami a ostatními běţnými transfery (Čistý disponibilní důchod, 2009).“

Přehled literatury

13

2 Přehled literatury V této části práce bude teoreticky vysvětlena problematika související se spotřebními výdaji domácností.

2.1 Počátky teorie spotřeby První velké úsilí vytvořit formální teorii spotřeby domácností vynaloţil roku 1923 Kyrk ve své knize Teorie spotřeby. Kyrk konstatoval, ţe tato nová oblast studia širokého a interdisciplinárního rozsahu, poukazuje na změnu spotřebních zvyků s časem a místem. Existují také četné druhy lidské činnosti a nekonečné mnoţství motivů, zájmů a impulsů v pozadí, které jsou modelovány a organizovány celým prostředím, v němţ se jednotlivec nachází (Magrabi, 1991). Spotřebu také zachycuje Samuelson, který popisuje ekonomii jako studii o tom, jak člověk a společnost rozhoduje, s uţitím nebo neuţitím peněz, o zapojení vzácných výrobních zdrojů a vyrábění různých komodit v určitém období, jeţ rozděluje na současnou a budoucí spotřebu, mezi různé jednotlivce a skupiny. Jedná se tedy o studium volby. Kdo si vybírá? Některé volby jsou učiněny jednotlivci, jiné obchodními firmami, domácnostmi nebo většími sociálními skupinami, některé za národ jako celek. Proč si vybírají? Protoţe zdroje jsou omezené, a proto hledají něco, co ekonomové nazývají „uţitek“, který lze získat pouze prostřednictvím vyuţívání zdrojů. Jak se subjekty rozhodnou je předmětem ekonomie (Magrabi, 1991). Volba musí být provedena (lidmi a společností) s ohledem na to co se vyrábí a jak budou ve výrobě zdroje pouţity. Volba má být také učiněna podle toho, jak se vyráběné výrobky a sluţby rozdělují mezi konečné spotřebitele – domácnosti a jednotlivce. Tento druh volby a faktory, které jej ovlivňují, jsou předmětem Spotřební ekonomie (Magrabi, 1991).

2.2 Vysvětlení pojmů Spotřeba se vyskytuje v mnoha vědních disciplínách. Hlavní oblasti jsou mikroekonomie, kde se objevuje v teorii spotřebitele, a makroekonomie, která ji sleduje ve vztahu k výstupu ekonomiky v podobě domácího produktu. Turčínková (2007) vysvětluje, ţe spotřebou se zabývá také experimentální, klinická nebo sociální psychologie. Spotřební rozhodování je všudypřítomné. Ať uţ jsme v supermarketu, nebo ne, stále činíme spotřební rozhodnutí. Zapisujeme se do tělocvičny, pouţijeme naše obvyklé reklamní prospekty s dovolenou, nakupujeme přípravky zdravotní péče, volíme restauraci, přeskočíme dezert kvůli zdravějšímu ţivotnímu stylu. Ve skutečnosti většina z našich kaţdodenních rozhodnutí nezahrnuje existenciální rozhodnutí, jako koho si vzít, nebo zda mít děti či ne (Wänke, 2009).

Přehled literatury

14

Z mikroekonomického hlediska lze spotřebu chápat jako impuls pro existenci a budoucí rozvoj výroby. Spotřebitel se podle svých chutí, potřeb nebo preferencí rozhodne pro koupi určitého statku, na který vynaloţí svůj důchod. „V tradičním modelu rozhodování spotřebitele se předpokládá, ţe všechny nezbytné informace jsou dostupné bez dodatečných nákladů. Lidé maximalizují svůj uţitek za podmínek jistoty a dokonalých znalostí ekonomického prostředí. Kaţdé rozhodnutí má pouze jeden výsledek, který je předem znám. Ve skutečnosti však většina rozhodnutí probíhá v podmínkách nejistoty, za nichţ má rozhodnutí více moţných důsledků a není předem známo, který z nich nastane (Soukupová, 2006).“ „Mimo tradiční pojetí spotřeby jako prostředku uspokojení základní potřeby (např. nápoj pro uhašení ţízně) Solomon (2004) identifikuje čtyři odlišné typy spotřebních aktivit:  spotřebu jako záţitek (emocionální či estetická reakce na spotřebu produktu),  spotřebu jako prostředek integrace (pouţívání a spotřeba produktu nás nějak včleňuje do společnosti),  spotřebu jako klasifikaci (volba předmětů má vliv na to, jak nás vnímá okolí a kam nás zařazuje),  spotřebu jako hru (Turčínková, 2007).“ Spotřební výdaje domácností jsou součástí agregátní poptávky5, která při střetu s agregátní nabídkou6 vytváří makroekonomickou rovnováhu. Klíma (2006) definuje makroekonomickou rovnováhu jako: „...skutečný celkový objem produktu, který byl v ekonomice vytvořen při určité úrovni cenové hladiny (inflaci) a úrovni nezaměstnanosti.“ Důleţitým teoretickým přínosem je také pojetí Keynesiánské spotřební funkce, kterou identifikoval J. M. Keynes ve své teorii agregátní spotřeby. Keynesiánská spotřební funkce slouţí k vyjádření vztahu mezi spotřebou a disponibilním důchodem. Spotřeba je podle tohoto vzorce dána součtem autonomní spotřeby7

„Agregátní poptávka (aggregate demand, AD) vyjadřuje celkové plánované nebo zamýšlené výdaje v ekonomice jako celku během daného období. Jde o výdaje všech ekonomických subjektů, tedy výdaje domácností na spotřebu (Consumption, C), výdaje firem na hrubé soukromé investice (Gross investment, Ig), výdaje státu na nákup výrobků a sluţeb (Government expenditure, G) a čistý export (Net export, X), jako rozdíl mezi exportem a importem (Klíma, 2006).“ 6 „Agregátní nabídka (aggregate supply, AS) vyjadřuje celkovou nabídku výrobků a sluţeb v ekonomice vytvořenou firmami a vyjádřenou v peněţní podobě. Vyjadřuje tedy výkon ekonomického systému, který můţeme označit jako makroekonomický výstup, běţně měřený makroekonomickými veličinami jako jsou hrubý domácí produkt nebo hrubý národní produkt (Klíma, 2006).“ 7 Část spotřeby, která bude existovat i při nulovém důchodu. 5

Přehled literatury

15

a násobku mezního sklonu ke spotřebě8 se skutečným disponibilním důchodem9. Holman (2010) vysvětluje, ţe: „Keynesiánská spotřební funkce byla interpretována nejen jako funkce individuální spotřeby, ale téţ jako agregátní spotřební funkce. Keynes a jeho následovníci se domnívali, ţe růst národního důchodu má za následek pokles podílu spotřeby na národním důchodu.“ Později byl poskytnut důkaz, ţe keynesiánská spotřební funkce v dlouhém období nefunguje10. „Soudobá teorie spotřební funkce vychází z modelu mezičasové volby, hypotézy ţivotního cyklu a z hypotézy permanentního důchodu (Holman, 2010).“ Spotřeba a investice jsou důleţité pro ekonomický růst i jeho výkyvy. Vzhledem k růstu je rozdělení zdrojů společnosti mezi spotřebu a různé druhy investic (hmotný kapitál, lidský kapitál, výzkum a rozvoj) ústřední pro udrţení určité ţivotní úrovně v dlouhém období (Romer, 2006). Spotřeba je proces, který je podmíněn mnoha determinanty. Valentino Piana11, popisuje tyto determinanty takto: Nejvýznamnějším determinantem spotřeby je běţný příjem. Původem příjmu můţe být práce (zaměstnání a mzdy), kapitál (dividendy, nájemné apod.) a převody ze zahraničí. Kumulované úspory z minulosti můţou být podle potřeby rozpouštěny, coţ můţe vést k ovlivnění spotřeby. K financování spotřeby můţe přispět rodinné zadluţení, přičemţ splátky dluhu budou brzdit rodinnou dynamiku. Důleţitou roli můţou také hrát očekávání budoucího příjmu, zvláště pokud jsou zaloţeny na krátkodobých věrohodných událostech. Na úrovni domácností existuje dále mnoţství pravidel stanovených pro kontrolu měsíční, týdenní nebo dokonce denní spotřeby. Tyto pravidla souvisí nejen s příjmem, ale mimo jiné také s následujícími faktory: 1. 2. 3.

ţivotní styl zejména v postojích k úsporám nebo spotřebě jako „hodnoty“ v sobě; udrţování standardní úrovně spotřeby v průběhu času; rozhodování týkající se aktivní spořící strategie stejně jako investiční schéma pro důchodové cíle;

Koeficient, který říká o kolik se zvýší spotřební výdaje, kdyţ se disponibilní důchod zvýší o jednotku. 9 Disponibilní důchod domácností získáme, jestliţe od GDP odečteme autonomní daně a daně závislé na důchodu a přičteme transfery. 10 Funkce je charakterizována konstantním mezním sklonem ke spotřebě a klesajícím průměrným sklonem ke spotřebě. Kuznetsovy výzkumy však ukázaly, ţe v dlouhém období je i průměrný sklon ke spotřebě (podíl spotřeby na disponibilním důchodu) stálý (Holman, 2010). 11 Economics web institute [online]. 2001 [cit. 2011-05-11]. Consumption: a key concept in Economics. Dostupné z WWW: . 8

Přehled literatury

16

4.

relativní úspěch minulých investic vynaloţených na nákup akcií či jiných finančních nástrojů – ve skutečnosti je boom na burze pravděpodobně podporován přílivem dobré nálady s rostoucí spotřebou; 5. příleţitosti spotřebitelských úvěrů v závislosti na pořadí podle úrokových sazeb a marketingových strategií, bank a speciálních institucí určených pro poskytování spotřebitelských úvěrů; 6. minulá rozhodnutí o nákupu zboţí dlouhodobé spotřeby. Například rodina, která si koupila auto, sníţí výdaje na veřejnou dopravu ve prospěch paliva; 7. šíření statusových symbolů (symboly společenského postavení vnímané viditelně vnějšími projevy něčí sociální pozice a ukazateli ekonomického nebo sociálního postavení) – „potřeby společnosti“ – které můţou být upřednostňovány prostřednictvím daní, zákonů a veřejných výdajů; 8. perspektiva nových pracovních příleţitostí – také pokud se týká odpovídajících investic do hmotného a lidského kapitálu; 9. účinně zveřejněné inovativní prodejní nabídky z hlediska nových produktů a sluţeb; 10. přebytek dočasných peněz (hotovost); 11. řízení rodinného dluhu aktuálním sniţováním spotřeby podle splátek; Domácnost je pro účely této práce definována podle Českého statistického úřadu (ČSÚ), jehoţ definice se shoduje s definicí EUROSTATu, jako: „soubor osob společně bydlících, které se společně podílejí na úhradě základních výdajů (na výţivu, provoz domácnosti, údrţbu bytu apod.). Jádrem těchto domácností je zpravidla rodina, ale můţe to být i jednotlivec.“12 Výdaje domácností definuje Málek (2010) jako: „... peněţní částky, které jsou vynaloţeny na zajištění chodu domácnosti, bydlení a potřeb jednotlivých členů domácnosti. K nejčastějším výdajům domácností patří nájemné, výdaje za potraviny, oblečení, platby elektřiny, vody, plynu, splácení úvěrů, půjček a pojištění...“ Spotřeba představuje výdaje domácností na zboţí a sluţby s výjimkou nákupu nového bydlení. Zboţí zahrnuje výdaje domácností na předměty dlouhodobé spotřeby (automobily a zařízení) a zboţí krátkodobé spotřeby (potraviny a oblečení). Sluţby zahrnují nehmotné poloţky jako účesy, lékařskou péči nebo vzdělání (Mankiw, 2008). Domácnosti tvoří také jeden z pěti sektorů systému národních účtů (SNÚ), odkud pochází i sekundární data pouţitá v této práci. Sektor domácností popisuje (Klíma, 2006) takto: „Patří sem institucionální jednotky, jejichţ hlavní funkcí je spotřeba, popř. také produkce, pokud je organizována v rámci individuálního

Český statistický úřad [online]. 2009, 20.7. 2009 [cit. 2011-04-04]. Statistika ro-dinných účtů. Dostupné z WWW: . 12

Přehled literatury

17

podniku. Zahrnuje tedy i malovýrobce, jako fyzické osoby. Hlavní zdroje činnosti pocházejí z odměn za práci, z vlastnických důchodů a z prodeje zboţí a trţních sluţeb produkovaných drobnými podnikateli.“ Jedním z hlavních významů systému národního účetnictví je moţnost jeho následné mezinárodní komparace. „V obecnějším slova smyslu je národní účetnictví makroekonomickým modelem, který odráţí vztahy mezi subjekty na území daného státu. Nejedná se o souhrn toků, ale o pohyb zboţí, sluţeb, finanční transakce mezi subjekty na území státu. Má přinést číselnou představu o hospodářství země, o ekonomických jevech. Oproti podnikovému účetnictví, které je v kompetenci účetních, je národní účetnictví v kompetenci statistiků. Národní účetnictví je tedy i statistickým modelem národního hospodářství.“13 Překlad textu, který upravuje harmonizaci národních účtů v rámci systému ESA 1995, vymezuje výdaje domácností na konečnou spotřebu následovně: „3.76. Výdaje domácností na konečnou spotřebu zahrnují tyto hraniční případy: a) sluţby bydlení poskytované vlastníky obydlí, kteří v nich bydlí; b) naturální příjmy, jako: (1) výrobky a sluţby, které dostali zaměstnanci formou naturálního příjmu; (2) výrobky a sluţby vyrobené jako produkce nesdruţených podniků ve vlastnictví domácností, které si členové domácností ponechali pro svou spotřebu. Jde hlavně o potraviny a ostatní zemědělské produkty, sluţby pro bydlení ve vlastních domech a domácí sluţby poskytované zaměstnáváním placeného personálu (sluhů, kuchařů, zahradníků, řidičů, atd.); c) poloţky, které se nepovaţují za mezispotřebu, jako jsou: (1) materiál pro malé opravy a vnitřní vymalování obydlí, které zpravidla provádějí jak nájemníci, tak i vlastníci; (2) materiál pro opravy a údrţbu předmětů dlouhodobé spotřeby, včetně dopravních prostředků; d) poloţky, které se nepovaţují za tvorbu kapitálu, zejména předměty dlouhodobé spotřeby, které plní svou funkci v průběhu několika účetních období; patří sem i převod vlastnictví k předmětům dlouhodobé spotřeby z podniku na domácnost (viz transakce s pouţitými výrobky, odst. 3.148); e) finanční sluţby přímo účtované; f) sluţby pojišťoven ve výši implicitního poplatku za sluţbu (viz odst. 3.63); g) sluţby penzijních fondů ve výši implicitního poplatku za sluţbu (viz odst. 3.63); h) platby domácností za licence, povolení, atd., které se povaţují za nákup sluţby (viz odst. 4.79 a 4.80); i) nákupy produkce za ekonomicky nevýznamné ceny, např. vstupné do muzea (viz odst. 3.45). 76 3.77. Výdaje na konečnou spotřebu domácností nezahrnují:

Urbánek, V. Národní účetnictví [online]. [s.l.], 2002. 9 s. Materiál pro kurs VF 200. Vyskoká škola ekonomická. Dostupné z WWW: . 13

Přehled literatury

18

a) naturální sociální transfery, jako jsou výdaje nejdříve vynaloţené domácnostmi, ale následně pak uhrazené ze sociálního zabezpečení, např. některé zdravotní výdaje; b) poloţky povaţované za mezispotřebu nebo tvorbu hrubého kapitálu, jako jsou: (1) výdaje domácností, vlastnících nesdruţené podniky, určené k podnikatelským účelům - např. na předměty dlouhodobé spotřeby, jako je nábytek, nebo elektrické zařízení (tvorba hrubého fixního kapitálu), a také na předměty krátkodobé spotřeby, jako jsou pohonné hmoty (mezispotřeba); (2) výdaje, které bydlící vlastníci vynaloţí na malování, údrţbu a opravu obydlí a které nejsou obvykle prováděny nájemníky (povaţují se za mezispotřebu produkce bydlení); (3) nákupy obydlí (povaţují se za tvorbu hrubého fixního kapitálu); (4) výdaje za cennosti (povaţují se za tvorbu hrubého kapitálu). c) poloţky povaţované za pořízení nevyráběných aktiv, zejména nákup půdy; d) všechny platby domácností, které se mají povaţovat za daně, jako jsou např. platby za technický průkaz na vlastní motorové vozidlo, loď nebo letadlo, a také za lovecký lístek, za zbrojní pas nebo rybářský lístek (viz odst. 4.79 - 4.80); e) předplatné, příspěvky a poplatky placené domácnostmi neziskovým institucím slouţícím domácnostem, jako např. odborům, profesním společnostem, spotřebitelským sdruţením, církvím a sociálním, kulturním, rekreačním a sportovním klubům; f) dobrovolné peněţní nebo naturální převody domácností charitativním a podpůrným organizacím a organizacím první pomoci.“14 Vývoj cen spotřebního vydání lze posoudit na základě Indexů spotřebitelských cen. EUROSTAT15 vysvětluje, ţe index vyjadřuje částku, kterou musí průměrný spotřebitel vynaloţit v daném roce na nákup téhoţ zboţí a sluţeb, za které by v základním období musel zaplatit 100 peněţních jednotek. Dle EUROSTATu16, jsou indexy spotřebitelských cen (CPIs) ekonomické ukazatele, konstruované pro měření cenových a časových změn spotřebního zboţí a sluţeb získaných, pouţitých nebo zaplacených domácnostmi. Indexy spotřebitelských cen se pouţívají pro účely správného nastavení měnové politiky, valorizace obchodních smluv, mezd, sociálních dávek nebo

Roční národní účty [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. EVROPSKÝ SYSTÉM ÚČTŮ ESA 1995. Dostupné z WWW: . 15 Eurostat [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Harmonized indices of consumer prices (HICP). Dostupné z WWW: . 16 Eurostat [online]. 2004 [cit. 2011-04-08]. Harmonized indices of consumer prices (HICPs) - A short guide for users. Dostupné z WWW: . 14

Přehled literatury

19

finančních nástrojů. Indexy také slouţí jako nástroj pro deflaci (výpočet daného ukazatele ve stálých cenách) národních účtů. HICPs je soubor indexů spotřebitelských cen vypočtených podle harmonizovaného přístupu a jednotného souboru definic v členských státech EU. Hlavními ukazateli jsou  Index spotřebitelských cen měnové unie (MUICP) – agregátní indexy pokrývající země v rámci eurozóny.  Evropský index spotřebitelských cen (EISC) – pokrývají eurozónu a další země EU.  Národní HICPs – slouţí pro kaţdý z členských států EU. MUICP a EISC jsou vypočteny podle EUROSTATu pomocí statistických údajů poskytnutých členskými státy o změnách cen a spotřebních vzorků spotřebitelů v rámci své ekonomiky.

2.3 Představení zkoumaných subjektů Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland) je rozdělena na 16 spolkových zemí o celkové rozloze 357 02217 km2. Německo je stát, který stál u zrodu Evropské Unie. V poválečné Evropě napřed jako člen Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO, 1951), později Evropského společenství (ES, 1957) a na základě Maastrichtské smlouvy 1. listopadu 1993 jako stávající člen EU. 18 Nejdelší část hranice svého území sdílí Německo se sousedícím Rakouskem. Podle příručky Fakta o Německu19 patří mezi největší města Berlín (3,4 milionů obyvatel), který je zároveň i hlavním městem, dále Hamburk (1,7 mil.), Mnichov (1,3 mil.), Kolín nad Rýnem (1,0 mil.) a Frankfurt nad Mohanem (676 tis.). Central Intelligence Agency20 (CIA) odhaduje, ţe v červenci 2011 zde bude ţít 81 471 834 obyvatel. Jedná se o stát s druhou největší populací v Evropě. Věková struktura obyvatelstva podle agentury CIA je popsána v následující tabulce.

Central Intelligence Agency [online]. Washington, DC : 2009 [cit. 2011-04-06]. The World factbook. Dostupné z WWW: . 18 Euroskop.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-07]. Primární právo. Dostupné z WWW: . 19 Fakta o Německu [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Geografie. Dostupné z WWW: . 20 Central Intelligence Agency [online]. Washington, DC : 2009 [cit. 2011-04-06]. The World factbook. Dostupné z WWW: . 17

Přehled literatury

Tab. 1

20

Struktura obyvatelstva ve Spolkové republice Německo

Věk

%

Mužů

Žen

0 – 14

13,3

5 569 390

5 282 245

15 – 64

66,1

27 227 487

26 617 915

65 a více

20,6

7 217 163

9 557 634

V Německu ţijí převáţně tamní obyvatelé. O tomto faktu vypovídá následující struktura etnických skupin uváděna podle CIA. Obyvatelstvo německého původu tvoří 91,5 % populace, dále zde ţije turecká menšina 2,4 %, zbytek tvoří národnosti z Řecka, Itálie, Polska, Ruska, Chorvatska, Srbska a Španělska. V roce 2010 ţilo podle CIA ve městech 74% z celkového počtu obyvatel. Přibliţně 52 milionů21 lidí se hlásí ke křesťanství. Nejdůleţitější historickou událostí posledních 20 let, která měla zásadní význam pro rozvoj Německa jako celku, byl pád Berlínské zdi. Berlínská zeď rozdělovala Berlín a celé Německo na východní (NDR) a západní (SRN) část. Hranice Spolkové republiky Německo (SRN) a Německé demokratické republiky (NDR) byli takto 9. listopadu 1989 znovu otevřeny. V roce 1993 byl vytvořen tzv. „Pakt solidarity“ mezi bývalou NDR a SRN. Příručka Fakta o Německu22 dále uvadí, ţe mezi pět spolkových zemí bývalé NDR bylo v rámci tohoto paktu rozděleno 94,5 miliardy eur (v roce 2005 byl podepsán další pakt solidarity, podle kterého by mělo být rozděleno do roku 2019 těmto zemím dalších 156 miliard euro). Pobyt spojenecký vojsk byl ukončen během roku 1994. Ţivotní úroveň v obou sjednocených částech Německa se v průběhu let postupně vyrovnávala. „Reálný příjem domácností na východě – při zohlednění přetrvávajících regionálních rozdílů v kupní síle – dosáhl asi 80 aţ 85 procent západní úrovně. Průměrný příjem v předchozích dvaceti letech stoupl zhruba z jedné pětiny na více neţ polovinu západoněmecké úrovně.“23 Dne 1. 1. 1999 přijalo Německo spolu s dalšími 10 členskými státy jednotnou měnu Euro.

Fakta o Německu [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Obyvatelstvo. Dostupné z WWW: . 22 Fakta o Německu [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. 1992 - Současnost. Dostupné z WWW: . 23 Fakta o Německu [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Ţivotní poměry na východě a na západě. Dostupné z WWW: . 21

Přehled literatury

21

Postupem času si Německo vybudovalo velmi silnou pozici v současné světové ekonomice. Dnes disponuje čtvrtým největším národním hospodářstvím na světě. Hospodářství je orientováno hlavně na sluţby a výrobu průmyslového zboţí. Dle CIA24 je hrubý domácí produkt (GDP) tvořen ze 71,3 % sluţbami, z 27,9 % průmyslem a 0,8 % zemědělstvím. Německé hospodářství je značně závislé na vývozu, jedná se hlavně o produkty strojírenského, automobilového a chemického průmyslu. Vývoz tvoří zhruba třetinu GDP. ČSÚ25 uvádí, ţe hlavními Německými vývozními partnery jsou Francie, Spojené státy a Spojené království. Naopak hlavní dovozní partneři jsou Nizozemsko, Francie a Belgie. V současné době se stává jeho významným vývozním partner Čína. Do Číny rovněţ proudí značné investice Německý firem. Rakousko je rovněţ spolkový stát sloţený s celkem 9 spolkových zemí, rozkládající se na území 83 87126 km2. Nejdelší hraniční pásmo má s Německem. Podle STATISTIK AUSTRIA27 patří mezi 5 největších měst podle počtu obyvatel hlavní město Vídeň (1,7 mil.), Graz (257 tis.), Linz (189 tis.), Salzburg (148 tis.) a Innsbruck (119 tis.). Agentura CIA dále odhaduje, ţe v červenci 2011 by mělo ţít v Rakousku 8 217 280 obyvatel. O struktuře obyvatelstva dle věku a pohlaví vypovídá následující tabulka pocházející z databáze agentury CIA. Tab. 2

Struktura obyvatelstva v Rakousku

Věk 0 – 14

%

Mužů

Žen

14

590 855

563 300

15 – 64

67,7

2 793 725

2 769 840

65 a více

18,2

627 456

872 104

Central Intelligence Agency [online]. Washington, DC : 2009 [cit. 2011-04-06]. The World factbook. Dostupné z WWW: . 25 Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Postavení České republiky v zahraničním obchodu sousedních států. Dostupné z WWW: . 26 Central Intelligence Agency [online]. Washington, DC : 2009 [cit. 2011-04-06]. The World factbook. Dostupné z WWW: . 27 Pesendorfer, Konrad; Petrovic, Gabriela. Statistik Austria : Österreichs Städte in Zahlen 2010 [online]. Wien : [s.n.], 2010 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-3-902703-71-2. 24

Přehled literatury

22

Sloţením obyvatelstva se Rakousko velmi podobá Německu. CIA uvádí, ţe největší podíl zde mají Rakušané (91,1 %), dále menšina Chorvatů, Slovinců, Srbů a menšin z Bosny a Hercegoviny (4 %), dále Turci (1,6 %), Němci (0,9 %) a ostatní národnosti 2,4 %. Z hlediska náboţenské příslušnosti se v Rakousku hlásí 73,6 % obyvatel k Římsko-katolické církvi.28 Z historického vývoje jsou pro tuto práci podstatné 2 události spojené s evropskou integrací. Hlavní je vstup Rakouska do EU v roce 1995 a přijetí eura roku 1999. Rakousko patří mezi bohaté a vyspělé státy EU. Jak je u vyspělých zemí zvykem, nejvýznamnější podíl na vývoji národního hospodářství má sektor sluţeb. Následuje sekundární sektor reprezentován průmyslem, který je v Rakousku postaven na malých a středních podnicích. BusinessInfo.cz29 udává, ţe: „Více neţ 75% všech průmyslových podniků zaměstnává méně neţ deset zaměstnanců a pouze 1,0 % průmyslových podniků má více neţ 250 zaměstnanců. V průmyslu působí přibliţně 20% všech rakouských podniků.“ Role primárního sektoru je ve srovnání s předcházejícími zanedbatelná. Z hlediska zahraničního obchodu je třeba zmínit, ţe rakouský průmysl je podobně jako německý silně závislý na vývozu. Hlavními vývozními partnery jsou Německo, kam proudí nejvíce subdodávky pro automobilový průmysl, dále Itálie a USA.30 Dovoz probíhá nejvíce ze strany Německa, Itálie a Švýcarska.31 STATISTIK AUSTRIA32 uvádí, ţe podle předběţných odhadů Rakouského Institutu pro hospodářský výzkum (WIFO), vzrostla v roce 2010 Rakouská ekonomika o 2 %. Po nejvýznamnějším poklesu hospodářského růstu od 2. Světové války, který zasáhl Rakousko v roce 2009, nabírá v roce 2010 ekonomika opět na obrátkách. Podobně se zlepšil i globální ekonomický rozvoj, coţ dokazuje průměrný růst v zemích EU, který dosáhl v roce 2010 1,8 %. Rakouský GDP

Central Intelligence Agency [online]. Washington, DC : 2009 [cit. 2011-04-06]. The World factbook. Dostupné z WWW: . 29 BusinessInfo.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-07]. Rakousko: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW: . 30 BusinessInfo.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-07]. Rakousko: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW: . 31 Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Postavení České republiky v zahraničním obchodu sousedních států. Dostupné z WWW: . 32 Statistik Austria [online]. 2010 [cit. 2011-04-07]. Austrian economy in 2010: ongoing recovery. Dostupné z WWW: . 28

Přehled literatury

23

v běţných cenách se zvýšil o 9,7 mld. € (3,5% růst proti roku 2009) na přibliţně 284 mld. € v roce 2010. Roste i ţivotní úroveň Rakušanů, GDP v přepočtu na obyvatele vychází na 33 850 € (3,2% růst proti roku 2009).

Metodika

24

3 Metodika Zachytit a popsat vývoj spotřeby domácností je moţné na základě několika zdrojů dat. V této práci jsou předmětem šetření sekundární data. Problém spočívá v nalezení společného srovnávacího algoritmu a metod, jeţ lze v závěru porovnat. Moţnost mezinárodního srovnání nabízí databáze národních účtů, která slouţí jako statistický model národního hospodářství. Problematikou spotřeby domácností se zabývá také statistika rodinných účtů, která nabízí jiná členění neţ podle účelu spotřeby. Poslední výzkum Statistiky národních účtů na Evropské úrovni, který je v databázi k dispozici je však z roku 2005.

3.1 COICOP COICOP je mezinárodní klasifikace, která zkoumá individuální spotřebu domácností, neziskových institucí slouţící domácnostem a vládních institucí. Výdaje jsou rozděleny do třech úrovní třídění. Jedná se postupně o oddíl, třídu a skupinu. Jako příklad lze uvést následující třídění, kde jsou jednotlivé úrovně odděleny tečkou:  01 – Potraviny a nealkoholické nápoje,  01.1 – Jídlo,  01.1.1 – Chléb a cereálie.

3.2 Parity kupní síly „Parity kupní síly jsou v podstatě měnové přepočítací koeficienty, pomocí kterých se hospodářské ukazatele vyjádřené v národních měnách převádí na uměle vytvořenou společnou měnovou jednotku nazývanou standard kupní síly (Purchasing Power Standard, PPS), která vyrovnává kupní sílu jednotlivých národních měn. Parity kupní síly se vypočítávají na základě koše srovnatelného zboţí a sluţeb vybraných mimo jiné na základě Classification of Individual Consumption by Purpose (COICOP [5]) a Classification of Products by Activity (CPA). Sběr dat se provádí v jednom či více městech dané ekonomické oblasti (obecně jen v hlavních městech členských států). Většina členských států pouţívá prostorové opravné koeficienty, které zohledňují územní rozdíly, některé členské státy však přihlíţejí pouze k údajům z hlavního města, protoţe jejich malá zeměpisná rozloha vylučuje územní rozdíly.“33

EURLex [online]. 2006 [cit. 2011-04-21]. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru. Dostupné z WWW: . 33

Metodika

25

3.3 Roční národní účty Národní Účetnictví má celou řadu moţných vyuţití. Tato práce v podstatě zkoumá strukturu národního hospodářství jako celku se zaměřením na výdaje na konečnou spotřebu domácností. Roční Národní Účty (Annual National Accounts) jsou součástí prezentace dat, která je obrazem národního hospodářství. Jsou sestaveny v souladu s Evropským systémem účtů – ESA 1995 (nařízení Rady 2223/96). Příloha B nařízení obsahuje úplný seznam proměnných, které mají být předány pro účely Společenství ve stanovených lhůtách. Tento program předávání údajů byl aktualizován nařízením (ES) č. 1392/2007 Evropského parlamentu a Rady. Databáze obsahuje mimo jiné také podrobné členění spotřeby podle účelu (Final consumption expenditure of households by consumption purpose). EUROSTAT dále nabízí rozpad na jednotlivé skupiny výdajů podle individuálních potřeb, různé způsoby ocenění a vyjádření změn proti minulým obdobím. Tato práce vyuţívá data pocházející z databáze: Final consumption expenditure of households by consumption purpose – COICOP 3 digit – aggregates at current prices (nama_co3_c). Sekundární data pocházející z této databáze odpovídají období 2000 – 20009. Jako výstupní jednotky jsou pouţity PPS (Purchasing power standard) na obyvatele.

3.4 Statistika rodinných účtů Hlavním účelem této statistiky na národní úrovni je aktualizace vah v koších zboţí a sluţeb pouţitých pro výpočet HICP. Můţe však být pouţita také pro mnoho jiných účelů na národní nebo evropské úrovni. Výdaje domácností na konečnou spotřebu se měří v národních měnách, eurech a PPS (standard kupní síly). Zdrojem sekundárních dat, prezentovaných v kapitole Rozdělení průměrných spotřebních výdajů domácností podle věku, je opět EUROSTAT. Consumption expenditure of private households (hbs) nabízí ve své databázi, podobně jako Národní Účty, několik úrovní členění a individuální moţnosti výstupu jednotlivých tabulek. Za účelem porovnání věkové struktury domácností, které jsou součástí výzkumu HBS 2005 v Německu a Rakousku, jsou pouţity procentuální podíly počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách (Household characteristics by age of the reference person). Dále jsou prezentovány celkové průměrné výdaje domácnosti v obou zemích dle Mean consumption expenditure by age of the reference person (in PPS) a rozdělelení výdajů dle COICOP 2 Digit (12 hlavních skupin výdajů). Rozdělení COICOP 2 Digit je pro účely porovnání upraveno podle významnosti podílu jednotlivých výdajů na celku. Součet podílu výdajů na nákup potravin a nealkoholických nápojů, bydlení, vodu, plyn a jiná paliva, dopravu, rekreaci a kulturu a ostatní zboţí a sluţby, tvoří dohromady v obou zemích více jak 70 % podíl na celkových výdajích. Z tohoto důvodu jsou zbylé výdajové oddíly sloučeny do jednoho. Závěr kapitoly identifikuje hlavní rozdíly mezi oběma zeměmi.

Metodika

26

3.5 Analýza výdajů na konečnou spotřebu domácností Struktura konečných spotřebních výdajů domácností podle jejich účelu je v obou státech vyjádřena jako % z celkového objemu výdajů. Pro získání představy o současné situaci jsou prezentovány data roku 2009. Proměnlivost ve vývoji výdajové struktury je zachycena pomocí směrodatné odchylky. Závislost mezi vývojem v jednotlivých skupinách je vyjádřena pomocí funkce Correl34 aplikace Microsoft Excel. Z takto získané matice jsou vybrány hodnoty ≤ - 0, 7 vyjadřující nepřímou závislost a hodnoty ≥ 0, 7 vyjadřující přímou závislost. Následně jsou získané ukazatele seřazeny a prezentovány výsledky. Za účelem dosaţení srovnatelnosti výdajů obou států jsou konečné spotřební výdaje domácností a jiné makroekonomické ukazatele vyjádřeny v jednotkách PPS na obyvatele. Tyto uměle vytvořené společné měnové jednotky představují čistě objemové srovnání, neboť eliminují sloţku cenových hladin.35 Přepočtem jednotky na 1 obyvatele navíc eliminuje rozdíly ve velikostech obou států. Vývoj GDP v jednotkách PPS na obyvatele je doplněn o odhad pro roky 2010 a 2011 pomocí funkce Lintrend36. Vývoj čistého disponibilního důchodu v PPCS_HAB37 je doplněn o odhad pro roky 2008, 2009, 2010 a 2011 na základě řetězového indexu změn GDP v PPS na obyvatele. Tento ukazatel je vybrán díky vysoké míře závislosti (koeficient korelace mezi vývojem čistého disponibilního důchodu v PPCS_HAB a GDP v PPS na obyvatele je u obou zemí 0,99). V případě pouţití funkce Lintrend pro vyjádření trendu budoucího vývoje čistého disponibilního důchodu by nebyly zohledněny dopady hospodářské krize, které se týkají roku 2009. Kaţdá kapitola obsahuje dílčí komparace obou zemí, které slouţí pro závěrečné celkové srovnání.

Vrátí korelační koeficient mezi dvěma mnoţinami dat. EURLex [online]. 2006 [cit. 2011-04-21]. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru. Dostupné z WWW: . 36 Lineární odhad pomocí metody nejmenších čtverců. 37 Purchasing power standard based on final consumption per inhabitant. 34 35

Vlastní práce

27

4 Vlastní práce Tato část práce se zabývá analýzou sekundárních dat databáze národních účtů Evropského statistického úřadu. V jednotlivých skupinách výdajů jsou identifikovány vnitřní a vnější vztahy spolu se strukturálními a objemovými změnami. Vzhledem k tomu, ţe je součástí analýzy také porovnání vývoje spotřeby s vývojem jiných ukazatelů v čase, můţou se některé údaje, týkající se výdajů na konečnou spotřebu domácností, v jednotlivých podkapitolách opakovat.

4.1 Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností Analýza struktury spotřebních výdajů domácností proběhla v souladu s metodikou v procentuálním vyjádření jednotlivých poloţek na celkových výdajích. V následující podkapitole jsou prezentovány výsledky procentuálního porovnání jednotlivých skupin výdajů. V závěru kapitoly je provedena dílčí komparace. 4.1.1

Německo

Analýza výdajové struktury se snáze prezentuje na základě grafů. V Grafu 1 můţeme vidět jak se jednotlivé oddíly výdajů podle klasifikace COICOP podílí na celkových výdajích. 100%

CP12 – Ostatní zboţí a sluţby

90%

CP11 – Restaurace a hotely

80%

CP10 – Vzdělávání CP09 – Rekreace a kultura

70%

CP08 – Komunikace

60%

CP07 – Doprava 50%

CP06 – Zdraví

40%

CP05 – Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu CP04 – Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva CP03 – Odívání a obuv

30% 20%

CP02 – Alkoholické nápoje, tabák a narkotika CP01 – Potraviny a nealkoholické nápoje

10% 0% 2000

Graf 1

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností, Německo

Z Grafu 1 je vidět, ţe v průběhu deseti let zatěţují rodinné rozpočty německých domácností nejvíce výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Tento

Vlastní práce

28

trend můţeme pozorovat i v celé Evropské unii. Stabilně také vynaloţí domácnosti značnou část rozpočtu na výdaje související s dopravou. Významnou část rozpočtu rozdělí domácnosti na oddíl potravin a nealkoholických nápojů a oddíl ostatního zboţí a sluţeb. Pro vytvoření představy o současné struktuře výdajů, je v následujícím odstavci prezentována struktura výdajů v roce 2009, která vychází z Grafu 2.

CP11 – Restaurace a hotely 6%

CP12 – Ostatní zboţí a sluţby 11%

CP01 – Potraviny a nealkoholické nápoje 11%

CP10 – Vzdělávání 1%

CP03 – Odívání a obuv 5%

CP09 – Rekreace a kultura 9%

CP04 – Bydlení, voda, elektřin a, plyn a jiná paliva 25%

CP08 – Komunikace 3%

CP07 – Doprava 14%

Graf 2

CP02 – Alkoholické nápoje, tabák a narkotika 3%

CP06 – Zdraví 5%

CP05 – Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu 7%

Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností, Německo (2009)

Největší skupinu poloţek za sledované období tvoří výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva – CP04 (25 %). Další významný oddíl jsou také výdaje na dopravu – CP07, které tvoří 14 % celkového rodinného rozpočtu. Následují skupiny výdajů na nákup ostatního zboţí a sluţeb – CP12 (11 %) a potravin a nealkoholických nápojů – CP01 (11 %). Německé domácnosti také vynakládají značnou část svého důchodu na rekreaci a kulturu – CP09 (9 %) a na výdaje v oddílu bytové vybavení, zařízení domácností a běţné údrţby domu – CP 05 (7 %). Naopak nejmenší část svého důchodu věnují německé domácnosti na vzdělání – CP10 (1 %). Nejvýznamnější samostatné výdajové poloţky (výdajové třídy) podle detailnějšího členění COICOP 3 digit, tvoří potraviny (9, 8 %) a imputované nájemné za bydlení38 9, 7 %. Nejvyšší proměnlivost vynaloţených výdajů v čase naměřenou v jednotlivých oddílech, vykazují CP 04, CP 05 a CP 12. Stále se však jedná jen o odchylky 0,4 p. b. od průměru. Můţeme tedy říci, ţe výdajová struktura je v průběhu let poměrně stálá.

38

Nájemné, které by platili bydlící vlastníci domů a bytů, pokud by byl byt pronajímán.

Vlastní práce

29

Vzájemné souvislosti vývoje v rámci všech výdajových oddílů (CP01 – CP12) lze vyjádřit pomocí korelační matice. Na základě korelačního koeficientu pak určíme závislosti mezi jednotlivými proměnnými (oddíly). Vývoj jednotlivých oddílů (CP01 – CP12) vykazuje vzájemné přímé a nepřímé závislosti. Nejvýznamnější přímá závislost byla zjištěna mezi oddíly CP05 a CP09. S rostoucím podílem výdajů na bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu se tedy zvyšuje i podíl výdajů na rekreaci a kulturu a naopak. Vysoká závislost existuje také mezi výdaji v oddílech CP03 a CP09, tedy mezi výdaji na odívání a obuv a rekreaci a kulturu. Vývoj struktury výdajů na odívání a obuv také přímo souvisí se strukturou výdajů v oddílu CP05. Naopak nepřímá závislost je nejvyšší mezi CP03/CP06 a CP05/CP06. Rostoucí podíl výdajů na odívání a obuv a bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu, je tedy provázen sniţujícím se podílem výdajů souvisejících se zdravím a naopak. Podobně je to také s výdaji v oddílu potraviny a nealkoholické nápoje a doprava. Procentuální nárůst podílu oddílu CP01 tedy provází procentuální pokles oddílu CP07 a naopak. 4.1.2

Rakousko

V následující části této práce bude v souladu s metodikou analyzována struktura finální spotřeby rakouských domácností. Situace je znázorněna v Grafu 3. 100%

CP12 – Ostatní zboţí a sluţby

90%

CP11 – Restaurace a hotely

80%

CP10 – Vzdělávání CP09 – Rekreace a kultura

70%

CP08 – Komunikace 60% CP07 – Doprava 50%

CP06 – Zdraví

40%

CP05 – Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu CP04 – Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva CP03 – Odívání a obuv

30% 20%

CP02 – Alkoholické nápoje, tabák a narkotika CP01 – Potraviny a nealkoholické nápoje

10% 0% 2000

Graf 3

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Struktura výdajů na konečnou spotřebu v %, Rakousko

Podobně jako v Německu jsou nejvýznamnější oddíly výdajů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva – CP04, dopravu – CP07 a potraviny – CP01. Výrazně

Vlastní práce

30

větší podíl tvoří výdaje na rekreaci a kulturu – CP09 a restaurace a hotely – CP11. Pro vytvoření představy o současném procentním sloţení výdajů na konečnou spotřebu domácností jsou v následujícím odstavci prezentovány údaje z roku 2009. Tyto výdaje popisuje Graf 4.

CP11 – Restaurace a hotely 12%

CP12 – Ostatní zboţí a sluţby 9%

CP01 – Potraviny a nealkoholické nápoje 11%

CP02 – Alkoholické nápoje, tabák a narkotika 3% CP03 – Odívání a obuv 6%

CP10 – Vzdělávání 1%

CP09 – Rekreace a kultura 11%

CP04 – Bydlení, voda, elektřin a, plyn a jiná paliva 22%

CP08 – Komunikace 2%

CP07 – Doprava 13%

Graf 4

CP06 – Zdraví 3%

CP05 – Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu 7%

Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností v %, Rakousko (2009)

Největší podíl na celkové struktuře vydání tvoří v roce 2009 skupina CP04 (22 %). Sestupně následuje CP07, která představuje 13 % celkové spotřeby. Třetí nejobjemnější poloţkou tvoří výdaje na restaurace a hotely, které dosahují 12% podílu. Výdaje na rekreaci a kulturu tvoří celkem 11 %. Skutečnost, ţe oddíl výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje dosahuje úrovně 11 %, můţe vypovídat o vyspělosti a vysoké ţivotní úrovni v Rakousku. Prakticky to znamená, ţe domácnosti vynaloţí více peněz na návštěvy restaurací, rekreaci a kulturních akcí, neţ na nákup potravin. Posledním významným oddílem jsou výdaje na ostatní zboţí a sluţby, které přispívají k celkovým výdajům 9% měrou. Nejmenší poloţku v roce 2009 tvoří výdaje na vzdělání (1 %). Nejvýznamnější samostatné sledované poloţky (výdajové třídy) podle detailnějšího třídění COICOP 3 digit zaujímají imputované nájemné za bydlení (10,3 %) a potraviny (9,6 %). Proměnlivost mezi jednotlivými oddíly je nejvyšší ve výdajích oddílu CP04, kde dosahuje odchylky 0,9 p. b. od střední hodnoty. Objem výdajů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva tedy v průběhu let mírně kolísal. Kolísavost můţeme sledovat také ve skupinách CP03 a CP12, kde se jedná o změny o 0,4 p. b. Testováním závislosti pomocí korelační matice byly získány následující vztahy. Mezi vývojem podílu výdajů na odívání a obuv – CP03 a na rekreaci a kulturu – CP09 existuje silná přímá závislost. Přímá závislost existuje také mezi oddíly CP03 a CP05.

Vlastní práce

31

Naopak nejsilnější nepřímou závislost vykazují oddíly CP04 a CP09. Podíly výdajů v obou obou oddílech se tedy v čase vyvíjejí opačným směrem. Růst podílu výdajů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva – CP04 je doprovázen poklesem podílu výdajů na rekreaci a kulturu a naopak. Vzhledem k faktu, ţe v textu byla jiţ dříve prokázána přímá závislost mezi CP03 a CP09 jsou s oddílem CP04 také silně nepřímo závislé výdaje na odívání a obuv. 4.1.3

Komparace struktury spotřebních výdajů domácností

Hlavním rozdílem, který můţeme vidět ve struktuře spotřeby v roce 2009 z pohledu podílu na celkových výdajích, jsou výdaje na restaurace a hotely. Tento oddíl je v Německu přibliţně o 6 p. b. niţší neţ v Rakousku. Podobně je na tom i oddíl výdajů na rekreaci a kulturu, který je o 2 p. b. niţší neţ v Rakousku. Rovněţ výdaje na odívání a obuv tvoří v Německu o 1 p. b. niţší podíl. Naopak o 2 p. b. vyšší podíl existuje v oddílu výdajů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Z celkových výdajů také rozdělují německé domácnosti o 2 p. b. více na výdaje v oddílech ostatní zboţí a sluţby a doprava. Stejný podíl spotřeby v obou zemích existuje u výdajů v oddílech alkoholické nápoje, tabák a narkotika a vzdělávání. Rozdílem směrodatných odchylek zjistíme, ţe výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva vykazují v Rakousku o 0,5 p. b. vyšší volatilitu neţ v Německu. Ostatní skupiny výdajů se vyvíjí v obou zemích podobně. V Německu se za sledované období mění o 0,2 p. b. více výdaje v oddílech CP05, CP06 a CP07. Naopak prakticky stejně stálý je vývoj oddílů CP08, CP09 a CP10. Ze zkoumaných korelačních vztahů můţeme vyčíst některé podobnosti mezi oběma státy. Uvnitř obou zemí existují některé stejné přímé výdajové závislosti. Přímá závislost je chápána jako současný procentuální růst podílu obou oddílů (podíl ostatních oddílů se různě sniţuje). Tyto vztahy popisuje Tab. 3. Tab. 3 Přímé závislosti ve vývoji struktury konečných spotřebních výdajů domácností v Německu a Rakousku

č.

Oddíl A

Oddíl B

1

CP03 - Odívání a obuv

CP09 - Rekreace a kultura

2

CP03 - Odívání a obuv

CP05 - Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu

3 4

CP05 - Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu CP04 - Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

CP09 - Rekreace a kultura CP10 – Vzdělávání

Vlastní práce

32

V případě, ţe je růst podílu oddílu doprovázen současným poklesem podílu jiného oddílu, existuje mezi nimi nepřímá závislost. Nepřímé závislosti vývoje struktury finální spotřeby domácností popisuje Tab. 4. Tab. 4 Nepřímé závislosti ve vývoji struktury konečných spotřebních výdajů domácností v Německu a Rakousku

č.

Oddíl A

Oddíl B

1

CP04 - Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

CP09 - Rekreace a kultura

2

CP03 - Odívání a obuv

CP04 - Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

3 4 5

CP01 - Potraviny a nealkoholické nápoje CP02 - Alkoholické nápoje, tabák a narkotika CP04 - Bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva

CP12 - Ostatní zboţí a sluţby CP10 - Vzdělávání CP05 - Bytové vybavení, zařízení domácnosti a běţné údrţby domu

4.2 Výdaje na konečnou spotřebu a čistý disponibilní důchod domácností Růst nebo pokles spotřeby by měl být doprovázen růstem nebo poklesem důchodu. Tato rovnováha můţe být porušena, pokud se zvýší důchod více neţ spotřeba nebo naopak. V prvním případě vznikají větší úspory, v druhém se naopak domácnost více zadluţí. Podle charakteru spotřeby se domácnosti zadluţují krátkodobě nebo dlouhodobě. 4.2.1

Německo

Podle provedeného odhadu vynakládají v současné době německé domácnosti na konečnou spotřebu různého charakteru 87 %39 svého čistého disponibilního důchodu. Vývoj tohoto poměru zachycuje Graf 5. V letech 2000 – 2001 zůstává poměr těchto ukazatelů beze změny. Pro následující období 2002 – 2003 narůstá podíl spotřeby o 1 p. b. proti roku 2001. Po sníţení podílu úspor o 1 p. b. v roce 2004, následuje období 2005 – 2007, které znamená pokles o 1 p. b. proti roku 2004. Období v letech 2008 – 2011, které je předmětem odhadu (viz kapitola Metodika), lze charakterizovat nárůstem podílu spotřeby v roce 2009 o 2 p. b.

39

EUROSTAT, odhad 2011, vlastní výpočty.

Vlastní práce

33

a postupným zvyšováním podílu úspor v letech 2010 a 2011. Rok 2011 by měl přitom přibliţně odpovídat stavu v roce 2008. 100%

90%

11% 17% 17% 16% 16% 15% 14% 14% 14% 13%

12% 13%

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Výdaje na konečnou spotřebu

Úspory domácností

Graf 5 Podíl výdajů na konečnou spotřebu a úspor na čistém disponibilním důchodu domácností v %, Německo

Vývoj výdajů na konečnou spotřebu (VKS) a čistého disponibilního důchodu (ČDD) domácností v Německu zachycuje Graf 6. 17000 16320 15600 15700

16000 15200 14700

15000 14100 14000

13600 13000

13000 12000

13200

12600

15300

16687

19113 18651

17000

17122

16615

16000

16145 15604

19000 18000

1806018122 17646

17192

20000

15752 15000

15102

11000

14000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 VKS, Německo

2011

ČDD, Německo

Graf 6 Výdaje na konečnou spotřebu a čistý disponibilní důchod domácností, PPS na obyvatele, Německo

Srovnatelná data jsou k dispozici pouze pro období 2000 – 2007. Oba ukazatele se ve sledovaném období vyvíjí velmi podobně. Toto tvrzení dokazuje průměrný roční přírůstek výdajů na konečnou spotřebu domácností, který

Vlastní práce

34

dosahuje 429 PPS. Průměrný roční přírůstek čistého disponibilního důchodu přitom představuje 422 PPS. Spotřeba tedy roste mírně rychleji neţ důchod. Tento fakt jistě ovlivňuje i postupný pokles podílu úspor. Při bliţším pohledu na obě křivky lze vidět, ţe v období 2001 – 2002 dochází ke zpomalení růstu obou ukazatelů. Od roku 2003 probíhá téměř lineární růst výdajů i důchodu. Na základě odhadu, provedeného v souladu s metodikou, lze předpokládat výrazné zpomalení růstu v roce 2008 a následný pokles čistého disponibilního důchodu i výdajů na konečnou spotřebu v roce 2009. Ukazatel ČDD zaznamenává pokles o 1000 PPS, VKS o 400 PPS. V roce 2010 by měl čistý disponibilní důchod dosáhnout hodnoty 18 651 PPS, coţ představuje růst 2,9 % proti roku 2008. V roce 2011 pravděpodobně dále poroste o 2,5 % proti roku 2010. Výdaje na konečnou spotřebu v roce 2010 by měly vzrůst o 3,9 % proti roku 2008, v roce 2011 dále o 2,2 % proti roku 2010. Z uvedených koeficientů růstu můţeme vidět, ţe v roce 2011 by mělo dojít k rychlejšímu růstu důchodu neţ spotřeby (0,3 %), coţ představuje změnu dosavadního trendu, který platí pro období 2000 – 2007. 4.2.2

Rakousko

V současné době tvoří výdaje na konečnou spotřebu rakouských domácností 87%40 podíl na čistém disponibilním důchodu. Tomuto stavu však předchází postupný nárůst úspor, který mezi roky 2000 a 2011 představuje 5 p. b. Tento fakt lze pozorovat v Grafu 7. 100%

90%

8%

8%

7%

8%

8%

10% 11%

13% 13% 11%

12% 13%

80%

70% 60%

50% 40%

30% 20% 10% 0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Výdaje na konečnou spotřebu

Graf 7

Úspory domácností

Podíl VKS a úspor domácností na ČDD v %, Rakousko

S výjimkou roku 2002, ve kterém lze sledovat nárůst spotřeby o 1 p. b na úkor úspor, představuje období 2000 – 2004 stálou situaci s 8% podílem úspor na ČDD. Od roku 2005 začíná tento podíl růst, aţ dosáhne svého vrcholu v roce 2008.

40

EUROSTAT, odhad 2011, vlastní výpočty.

Vlastní práce

35

Období 2008 – 2011 lze dle odhadu (viz kapitola Metodika) charakterizovat poklesem podílů úspor o 2 p. b. v roce 2009 a následným meziročním růstem o 1 p. b. v následujících letech. Vývoj VKS a ČDD domácností v Rakouskou popisuje Graf 8. 18000 17233 17000

16300 15300 15000 14000

14400

18345

14700

16200

20115 19671

19270 19022

15700

16000

16600 16700

17570

20000 19000 18000

18155

17442

14000 13900

21000

17000

16565

16000

15974 13000

15291

15472

15000

15071

12000

14000 2000 2001

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 VKS, Rakousko

2011

ČDD, Rakousko

Graf 8 Výdaje na konečnou spotřebu (VKS) a čistý disponibilní důchod (ČDD) domácností, PPS na obyvatele, Rakousko

Srovnatelnost dat je zajištěna pouze pro období 2000 – 2007, chybějící roky jsou odhadnuty na základě postupu uvedeném v metodické části práce. Vývoj VKS a ČDD zachycený v tomto období vykazuje určité odlišnosti. Rok 2001 představuje propad obou ukazatelů. VKS meziročně klesají o 100 PPS, ČDD o 221 PPS. Následující období 2001 – 2007 je naopak provázeno růstem obou křivek. Čistý disponibilní důchod vykazuje průměrný roční přírůstek 564 PPS, výdaje na konečnou spotřebu domácností 386 PPS. Disponibilní důchod tedy roste průměrně o 178 PPS rychleji neţ výdaje na konečnou spotřebu. Lze tedy předpokládat, ţe právě z tohoto důvodu dochází v tomto období ke zvyšování podílu úspor. Odhad pro období 2008 – 2011 lze interpretovat tak, ţe v roce 2008 dochází ke zpomalení růstu obou ukazatelů, přičemţ důchod stále ještě roste rychleji. Rok 2009 znamená sníţení výdajů i důchodu, důchod klesne o 1115 PPS, VKS o 500 PPS. V následujících letech by měly obě křivky opět růst. V případě ČDD domácností se jedná o 2,1% růst v roce 2010 proti roku 2008 a 2,3% růst v období mezi roky 2010 – 2011. Proti tomu lze předpokládat 3,2% nárůst VKS domácností v roce 2010 proti roku 2008 a 2,0% růst v období 2010 – 2011. Důchod v roce 2011 by měl tedy stále ještě růst rychleji neţ spotřeba domácností.

Vlastní práce

4.2.3

36

Komparace výdajů na konečnou spotřebu a čistého disponibilního důchodu domácností

U obou zkoumaných subjektů můţeme sledovat různý vývoj obou ukazatelů. Pro názornější popis a přívětivější interpretaci jsou pro srovnání vyuţity úspory domácností. Úspory v tomto případě představují přebytek, který zůstane domácnostem po přerozdělení důchodu na různé formy konečně spotřeby (VKS). Vývoj objemu úspor za období 2000 – 2011 znázorňuje Graf 9. 3000 2502

2604

2552

2545

2515

2492

2500

2446

2460 2422

2000

2422

2437 1955

2331

2545 2426

2045 1822

1742

1500 1000

2570

1291

1171

1274

1265

2003

2004

1072

500 0 2000

2001

2002

Úspory domácností, Rakousko

Graf 9

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Úspory domácností, Německo

Úspory domácností Německa a Rakouska, PPS na obyvatele

Počáteční hodnoty z roku 2000 vypovídají o odlišném přístupu domácností ke spoření. V Rakousku v tomto roce tvoří úspory přibliţně polovinu ve srovnání s Německem. Mezi roky 2000 – 2001 mají úspory divergentní tendenci, v Německu probíhá růst, v Rakousku naopak pokles. V roce 2002 oba ukazatele klesají, přičemţ úspory rakouských domácností klesají přibliţně o polovinu rychleji neţ v Německu. Rok 2003 lze charakterizovat mírným poklesem úspor v Německu, proti tomu významným nárůstem v Rakousku. Na první pohled je vidět, ţe v průběhu období 2004 – 2007 dochází k postupné konvergenci obou ukazatelů. Zatímco úspory německých domácností postupně klesají, úspory rakouských domácností naopak velmi rychle rostou. Na základě odhadovaného budoucího vývoje lze v roce 2008 předpokládat vyšší úspory domácnosti v Rakousku proti Německu. Výrazný pokles úspor v roce 2009 je výsledkem modelování hospodářské krize, která oba státy v tomto období ovlivňuje. V následujícím roce lze odhadovat prudký růst úspor domácností v obou státech. Rok 2011 by měl být jiţ stabilní a v jeho průběhu by měli oba ukazatele dosáhnout přibliţně stavu v roce 2008.

Vlastní práce

37

4.3 Vývoj hrubého domácího produktu a výdajů na konečnou spotřebu domácností Cílem této kapitoly je dokázat a popsat vzájemnou závislost mezi vývojem GDP a výdajů na konečnou spotřebu domácností. Analýza je současně doplněna o odhad budoucího vývoje. Vzhledem k tomu, ţe VKS domácností tvoří poměrně významnou část GDP, měla by mezi těmito ukazateli existovat přímá závislost. V následujícím textu je uvedena interpretace této závislosti pro období 2000 – 2011. 4.3.1

Německo

Podobně jako v Rakousku, vykazují spotřební výdaje německých domácností dlouhodobý růst. Vývoj VKS popisuje Graf 7. V průběhu let 2000 – 2008 dosahují celkové výdaje průměrného ročního absolutního přírůstku 388 PPS na obyvatele. Po počátečním růstu 400 PPS mezi roky 2000 – 2001 následuje meziroční zpomalení o 200 PPS. V dalších letech dochází ke zrychlování růstu. Největší nárůst, 600 PPS, lze najít mezi roky 2004 – 2005. Zlom přichází v roce 2009, který znamená konec růstu v celé dekádě. Celkově se jedná o propad 400 PPS na obyvatele, coţ představuje více neţ průměrný absolutní přírůstek. Pokles byl způsoben zejména dopadem světové hospodářské krize, která způsobila pokles celé Německé ekonomiky o 1600 PPS na obyvatele. Přímou závislost mezi vývojem GDP a spotřebními výdaji domácností zachycuje Graf 10. 18000 28900 29000

17000

27500

22600

23600

24200

15600 15700 15200

16687

24000

15300

22000 20000

13600 13000

13200

18000

12600

16000

11000

14000 2000

2001

2002 GDP

Graf 10

28000 26000

14100

13000

32000 30000

14700

14000

12000

16320

25200 23100

30586

27400

26300

16000 15000

29847

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Výdaje na konečnou spotřebu domácností

Vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností a GDP, PPS na obyvatele, Německo

Průměrný roční absolutní přírůstek GDP ve sledovaném období 2000 – 2008 představuje 800 PPS. Největšího růstu dosahuje Německé hospodářství v roce

Vlastní práce

38

2007, ve kterém zaznamenává nárůst o 1400 PPS. Rok 2008 přitom představuje pouze růst o 100 PPS a rok 2009 pokles o 1600 PPS. V následujících letech lze předpokládat rostoucí tendenci německé ekonomiky, vláda provádí patřičné opatření a podobně jako Rakousko se snaţí zmírnit dopady krize a znovu nastartovat ekonomiku. Podle E15.cz41 by měla Německá ekonomika v roce 2010 vzrůst o tři procenta. Odhad vývoje na základě lineárního trendu ukazuje růst GDP o 2,9 % mezi roky 2010 a 2008. Rok 2011 by měl znamenat pokračování postupného oţivování ekonomiky s meziročním růstem GDP o 2,5 %. 4.3.2

Rakousko

V průběhu let 2000 – 2008 můţeme sledovat poměrně stálý růst celkových výdajů. Výdaje dosahují průměrného ročního absolutního přírůstku 338 PPS na obyvatele. Tuto skutečnost potvrzuje Graf 5. Od roku 2006 lze pozorovat výrazné zpomalení růstu, které v období 2007 představuje růst pouze o 100 PPS. GDP ve stejném období roste čtyřikrát rychleji. Rok 2009 znamená výrazný pokles výdajů o 500 PPS. Tento fakt souvisí s velké části s dopady světové hospodářské krize (GDP, propad o 800 PPS). Statistik Austria uvádí, ţe rok 2009 znamenal pro rakouské hospodářství propad o 3,9 %, coţ je historicky nejvíce od konce druhé světové války. Přechod k ekonomickému oţivení, by měl na základě odhadu prezentovaném v Grafu 11 nastat jiţ v roce 2010. Rakouské hospodářství by mělo v roce 2010 dosáhnout 2% růstu proti roku 2008. Rakousko se vzpamatovává z dopadů hospodářské krize poměrně rychle. Lze předpokládat, ţe GDP poroste rychleji hlavně díky konjunkturálním opatřením rakouské vlády, které mají oţivit rakouskou ekonomiku. Rok 2011 by měl přinést 2,3% růst proti roku 2010.

E15.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Německo zvýšilo odhad letošního růstu GDP na tři procenta . Dostupné z WWW: . 41

Vlastní práce

39

18000 17500

30700

17000 16500 27500

16000 15500 15000

25800 25000

26300

28000

33000

29300

17570 17233

31000

16600 16700 16300

29000 16200 27000

15700 15300

24700

25000

14500

14700 14400

14000 13500

31100

29600

32464 31747

23000

14000 13900

13000

21000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Výdaje na konečnou spotřebu domácností

GDP

Graf 11

Výdaje na konečnou spotřebu domácností a GDP, PPS na obyvatele, Rakousko

4.3.3

Srovnání vývoje hrubého domácího produktu v obou zemích

Celková spotřeba se v obou státech vyvíjí podobně. V případě Německa se jedná o poměrně stálý vývoj, v Rakousku jsou patrné cyklické výkyvy růstu. Tento fakt souvisí s reakcí domácností na ekonomickou situaci, kterou představuje hrubý domácí produkt. Rozdíly v obou státech při srovnání GDP na obyvatele představují diferenci v ţivotní úrovni obyvatel. Podle GDP and main components 2009 v systému národních účtů databáze EUROSTATu je německé GDP na obyvatele v pořadí aţ 5. za Rakouskem. Vývoj GDP na obyvatele můţeme vidět v Grafu 13. 34000 32000 30000 28000 26000 24000 22000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 GDP, Německo

Graf 12

GDP, Rakousko

Vývoj GDP v Německu a Rakousku, PPS na obyvatele

Německé hospodářství do roku 2007 zaznamenává stabilní, téměř lineární růst. GDP v Rakousku v tomto období kolísá výrazně více, v roce 2001 zaţívá

Vlastní práce

40

Rakousko pokles o 300 PPS. V období 2001 – 2006 lze u tohoto ukazatele sledovat cyklické zrychlování a zpomalování růstu. Od roku 2007 se vývoj ekonomiky v obou zemích velmi přibliţuje. Propad, který následuje v průběhu roku 2009, zasahuje obě země, v Německu se jedná o 1600 PPS, v Rakousku o 1800 PPS na obyvatele. V následujících letech lze znovu předpokládat růst obou ukazatelů. Odhad opětovného růstu pro rok 2010 a 2011 potvrzují i statistické úřady v obou státech.

4.4 Rozdělení průměrných spotřebních výdajů domácností podle věku Cílem této kapitoly je rozdělit objem spotřeby podle věkových skupin. Tato charakteristika byla získána ze statistiky rodinných účtů (Household Budget Survey). Nejnovější data, která tato statistika nabízí, jsou součástí výzkumu v roce 2005. V Německu se jedná o 52 217 domácností, v případě Rakouska podkládá tento výzkum 8 400 domácností. Rozdělení výběru domácností podle věkových skupin (věku referenční osoby) popisuje Graf 13.

40% 35%

34%

37% 31% 28%

30%

29%

26%

25%

20% 15% 10%

7%

9%

5% 0% 30 – 44 let

45 – 59 let

60 let a více

Méně neţ 30 let

Podíl na celkovém počtu domácností v Německu Podíl na celkovém počtu domácností v Rakousku

Graf 13

Rozdělení výběru domácností podle věkových skupin v roce 2005

Věková struktura výběru domácností podle referenční osoby se v obou státech velmi podobá. Nejvíce domácností zapojených do výzkumu spadá dle referenční osoby do skupiny 30 – 44 let, v Rakousku o 3 p. b. více neţ v Německu. Naopak do následujících dvou skupin spadá do výzkumu o 3 p. b. více domácností v Německu proti Rakousku. Do poslední skupiny, která obsahuje referenční osoby v jednotlivých domácnostech, které jsou mladší 30 let spadá nejméně domácností.

Vlastní práce

41

Při srovnání konkrétně zjistíme, ţe o 2 p. b. více v Rakousku proti Německu. V Německu tedy tvoří výzkum méně domácností ve skupinách 30 – 44 let a méně neţ 30 let a naopak více ve skupinách 45 – 59 let a 60 let a více neţ v Německu. Lze tedy tvrdit, ţe v případě Rakouska se jedná spíše o příklon k mladší a v případě Německa spíše ke starší generaci. 4.4.1

Průměrné spotřební výdaje

Při srovnání průměrných celkových výdajů připadajících na jednu domácnost zjistíme, ţe rakouská domácnost rozdělí ze svého disponibilního důchodu na spotřební výdaje o 1666 PPS více neţ německá. Výše průměrných spotřebních výdajů v jednotlivých věkových skupinách je znázorněna v Grafu 14. Věkové skupiny jsou ve stejném pořadí jako v Grafu 13. Nejvyšší spotřebu v obou zemích mají domácnosti spadající do skupiny 45 – 59 let. Vyšší spotřeba v Rakousku představuje rozdíl, který tvoří 1 309 PPS. O něco méně vydají v obou státech na spotřebu domácnosti ve věkové skupině 30 – 44 let. Opět lze vidět vyšší spotřebu v Rakousku, rozdíl tentokrát činí jiţ 3 186 PPS. Největší rozdíl lze najít ve skupině méně neţ 30 let, kde spotřeba rakouské domácnosti převyšuje o 7 096 PPS. Německé domácnosti spadající do této skupiny vykazují menší spotřebu neţ domácnosti ve skupině 60 let a více, která je naopak jedinou skupinou s vyšší spotřebou v Německu proti Rakousku. Rozdíl tvoří 1 825 PPS. 40000

30000

35516

33404

35000 26197

25000

34207 30218

23603 25428

20000 15000

19121

10000 5000 0 Méně neţ 30 let

30 – 44 let Německo

45 – 59 let

60 let a více

Rakousko

Graf 14

Průměrné roční spotřební výdaje domácností v PPS, 2005

4.4.2

Struktura průměrné spotřeby

Při bliţším zkoumání statistiky rodinných účtů obou států zjistíme i některé rozdíly ve struktuře spotřeby v roce 2005. Za účelem větší přehlednosti a vypovídací

Vlastní práce

42

schopnosti jsou dle klasifikace COICOP vybrány oddíly, které se podílí nejvíce na celkové spotřebě. Situaci v Německu popisuje Graf 15. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30%

20% 10% 0% Méně neţ 30 let

Graf 15

30 – 44 let

45 – 59 let

60 let a více

CP01 – Potraviny a nealkoholické nápoje

CP04 – Bydlení, voda, eletřina, plyn a jiná paliva

CP07 – Doprava

CP09 – Rekreace a kultura

CP12 – Ostatní zboţí a sluţby

Ostatní výdyje dle COICOP

Struktura výdajů na konečnou spotřebu v roce 2005, Německo

Největší podíl ze svého důchodu věnují německé domácnosti na oddíl výdajů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Zatímco ve skupinách do 44 let je tento podíl stejný 29 %, ve skupině 45 – 59 let tvoří 28 % a ve skupině 60 let a více 32 %. Výdaje v oddílu doprava jsou nejvyšší u mladší generace (skupina méně neţ 30 let). V poměru k celkovým výdajům se jedná o 16 %. O 1 p. b. méně věnují na dopravu domácnosti spadající do skupiny 45 – 59 let. U domácností spadajících do skupiny 30 – 44 let tvoří výdaje na dopravu 14 %. Nejméně vynakládají na dopravu domácnosti spadající do nejstarší skupiny obyvatelstva (60 let a více), jedná se v poměru k celkovým výdajům o 11% podíl. Poměrně stálý podíl tvoří výdaje ve skupinách CP01 a CP09, s výjimkou domácností spadajících do skupin 30 – 44 let (CP01, 12 %) a 60 let a více (CP09, 12 %) tvoří tyto výdaje 11% podíl. Výdaje na ostatní zboţí a sluţby lze charakterizovat následujícími procentuálními podíly v jednotlivých věkových skupinách: méně neţ 30 let: 9 %, 30 – 44 let: 12 %, 45 – 59 let: 13 %, 60 let a více: 10 %. Struktura spotřebních výdajů rakouské domácnosti v jednotlivých skupinách podle věku je zachycena v Grafu 16.

Vlastní práce

43

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Méně neţ 30 let

Graf 16

30 – 44 let

45 – 59 let

60 let a více

CP01 – Potraviny a nealkoholické nápoje

CP04 – Bydlení, voda, eletřina, plyn a jiná paliva

CP07 – Doprava

CP09 – Rekreace a kultura

CP12 – Ostatní zboţí a sluţby

Ostatní výdyje dle COICOP

Struktura výdajů na konečnou spotřebu v roce 2005, Rakousko

Struktura spotřeby domácností je podle rakouské statistiky rodinných účtů v roce 2005 velmi podobná jako u domácností v Německu. Největší podíl tvoří stejně jako v Německu výdaje na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Ve skupinách do 44 let je podíl výdajů stejný, tvoří 22 %. U domácností spadajících do skupiny 45 – 59 let tvoří tyto výdaje 21% podíl, naopak 24% podíl u domácností spadajících do skupiny 60 let a více. Značné meziskupinové rozdíly jsou patrné u výdajů v oddílu doprava. Zatímco v obou skupinách do 44 let jde o 18 %, ve skupině 45 – 59 jde o 16 % a ve skupině 60 let a více o 12 %. Další významnou poloţkou jsou výdaje v oddílu potraviny a nealkoholické nápoje. Můţeme vidět, ţe s přibývajícím věkem roste i podíl těchto výdajů. Podíl výdajů na rekreaci a kulturu je nejvýznamnější v prostředních věkových skupinách (13 %). Méně věnují na tyto výdaje rakouské domácnosti spadající do skupin méně neţ 30 let (11 %) a 60 let a více (12 %). Výdaje na ostatní zboţí a sluţby lze charakterizovat rostoucím podílem s přibývajícím věkem. Z uvedených procentuálních podílů jsou patrné některé rozdíly ve výdajové struktuře. Minimální prezentovaný rozdíl představuje 3 p. b. Nejvýznamnější rozdíl spočívá v podílu výdajů ve skupině CP04. Německá domácnost vynaloţí na tyto výdaje o 7 p. b. více v obou skupinách do 59 let a o 8 p. b. více ve skupině 60 let a více. Větší podíl věnují domácnosti v Německu také na výdaje ve skupině CP12. Podle věkových skupin se jedná o 3 p. b. (30 – 44 let) a 4 p. b. (45 – 59 let). Zajímavá je také shoda v podílu výdajů na rekreaci a kulturu, která se vyskytuje ve skupině méně neţ 30 let a 60 let a více. Ve skupině 45 – 59 let je podíl těchto výdajů naopak o 3 p. b. vyšší v Rakousku. Větší podíl věnují také rakouské domácnosti spadající do všech věkových skupin na výdaje v oddílu potraviny

Vlastní práce

44

a nealkoholické nápoje. Největšího rozdílu (4 p. b.) v podílu těchto výdajů dosahují domácnosti ve věkové skupině 60 let a více.

Diskuse

45

5 Diskuse Cílem této kapitoly je objasnit určitá omezení, které je třeba respektovat při pouţití některých výsledků. Odhady, pouţité v této práci, jsou zaloţeny na lineárním růstu. Události roku 2009 však vedly k výraznému poklesu a předpoklad následovného růstu lze přesně těţko kvantifikovat. Je třeba také zmínit, ţe sekundární data pocházející z databáze národních účtů, nejsou vţdy zcela kompletní. Jako příklad lze uvést výdaje v oddílu vzdělání, ve kterých v Německu chybí data za deset let v rámci čtyř sledovaných tříd. Důleţitým předpokladem pro analýzu a porovnání výdajů a jiných ukazatelů bylo zajištění srovnatelnosti dat. Jediný drobný rozdíl v pouţitých jednotkách představuje ukazatel čistého disponibilního důchodu domácností, který je dostupný v Purchasing power standard based on final consumption per inhabitant narozdíl od Purchasing power standard per inhabitant u výdajů na konečnou spotřebu domácností a GDP. V rámci statistiky rodinných účtů byl vybrán pouze rok 2005 a třídění dle věku referenční (dotazované) osoby, protoţe dle EUROSTATu se moţnost srovnatelnosti zvyšuje podle novějších dat. V průběhu zpracování této práce se mi nepodařilo najít jinou práci na stejné téma. Nelze proto uvést srovnání výsledků, ke kterým se dopracovali jiní autoři.

Závěr

46

6 Závěr Cílem této práce bylo popsat a porovnat spotřební výdaje domácností Německa a Rakouska. V současné době se ekonomická teorie přiklání hlavně k modelu mezičasové volby, hypotéze ţivotního cyklu a k hypotéze permanentního důchodu. Analýza sekundárních dat zaměřená na databázi národních účtů vedla ke zjištění určitých odlišností ve výdajové struktuře obou zemí. Dále byla zkoumána korelace mezi vývojem výdajů na konečnou spotřebu domácností a jinými ukazateli (čistý disponibilní důchod, GDP). Analýza potvrdila, ţe největší podíl výdajů vynaloţí domácnosti v obou vyspělých státech na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Jedná se hlavně o poloţky (třídy) aktuálního nájmu za bydlení a imputované nájemné. Tento stav vyplývá z poměrně vysoké finanční náročnosti uvedených poloţek. Podíl těchto výdajů byl v roce 2009 o 2 p. b. vyšší v Německu. Vzhledem k vývoji těchto výdajů ve sledované dekádě, prezentované v rámci kapitoly Struktura výdajů na konečnou spotřebu domácností, lze předpokládat, ţe jejich podíl bude v budoucnu mírně růst. Velmi zajímavé zjištění představují výdaje na restaurace a hotely, jejichţ podíl se v obou zemích v roce 2009 liší přibliţně o 6 p. b. Obecně lze tyto výdaje shrnout pod ubytovací a stravovací sluţby. Tentokrát se jedná o větší část ve výdajové struktuře rakouských domácností. Rozdíl lze vysvětlovat hlavně vyšší ţivotní úrovní, která v Rakousku prokazatelně existuje. Německo je sice silný stát s velkou ekonomikou, ale stále ještě je jeho růst zpomalován následky historických událostí. Jedná se zejména o zmiňované toky finanční pomoci proudící do bývalé NDR. Více věnují také rakouské domácnosti na rekreaci a kulturu, odívání a obuv, coţ lze pokládat za doplňující ukazatele k výše uvedenému vysvětlení. Německé domácností naopak věnují o 2 p. b. více na oddíl výdajů na bydlení, vodu, elektřinu plyn a jiná paliva a ostatní zboţí a sluţby (stav v roce 2009). Další část práce byla věnována porovnání vývoje celkových výdajů na konečnou spotřebu a čistého disponibilního důchodu domácností. Tyto ukazatele byly porovnávány na základě teoretického vztahu mezi konečnou spotřebou a důchodem. První rozdíl, který lze spatřit, spočívá v odlišné dynamice růstu ukazatelů v obou zemích. V Německu rostl rychleji objem spotřeby proti důchodu, v Rakousku naopak důchod. Ze sledovaného vývoje je patrné i odlišné chování domácností v Rakousku, které představuje proti Německu výrazně niţší objem úspor. V současné době se na základě provedeného odhadu v této charakteristice domácnosti v Rakousku velmi přibliţují domácnostem v Německu. Propad křivek ukazatelů v obou státech v roce 2009 ukazuje i na fakt, ţe obě země byly také podobně zasaţeny dopady světové hospodářské krize. Spotřeba tedy také reaguje na ekonomickou situaci dané země. Z tohoto důvodu byl zkoumán i vývoj hrubého domácího produktu a konečné spotřeby. GDP a výdaje na konečnou spotřebu domácností jsou makroekonomické ukazatele, které by měl z jejich podstaty provázet velmi podobný vývoj. Toto tvrzení bylo dokázáno v obou zemích. V případě Německa byl vývoj GDP poměrně stálý, stejně

Závěr

47

tomu bylo i s konečnými spotřebními výdaji domácností. V Rakousku docházelo v průběhu sledovaného období k cyklickému kolísání růstu obou ukazatelů. Tato skutečnost potvrzuje závislost mezi vývojem GDP a výdaji na konečnou spotřebu domácností. Vedle národních účtů jsou v rámci kapitoly Rozdělení průměrných spotřebních výdajů domácností pouţity také data ze statistiky rodinných účtů, které rozdělují průměrné výdaje do jednotlivých skupin podle věku. Strukturální analýza potvrdila významnost výdajů v oddíle bydlení, voda, elektřina, plyn a jiná paliva v obou státech. Největší podíl tvoří tyto výdaje ve skupině 60 let a více. V rámci mezistátního srovnání navíc vyplynulo, ţe domácnosti spadající do této věkové kategorie v Německu vynakládají na tyto výdaje o 8 p. b. více. Vzhledem k tomu, ţe nejnovější data, která lze ve statistice rodinných účtů pouţít, jsou více neţ 5 let stará, je třeba povaţovat tuto analýzu pouze jako doplnění této práce. Tuto práci lze vyuţít k pochopení rozdílů mezi spotřebními výdaji domácností v Německu a Rakousku. Můţe také slouţit k objasnění vztahů mezi jednotlivými prezentovanými ukazateli. V soukromé sféře mohou být tyto informace vyuţity zejména ve firmách, které chtějí oslovit německý i rakouský trh.

Literatura

48

7 Literatura HOLMAN, R. Makroekonomie. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7179-861-3. KLÍMA, J. Makroekonomie. Praha: Alfa Publishing, 2006. ISBN 80-86851-27-3. MAGRABI, F. M. The Economics of Household Consumption. New York: Praeger Publishers, 1991. ISBN 0-275-93406-3. MANKIW, N. G. Brief Principles of Macroeconomics. Mason: Cengage Learning, 2008. ISBN 0-324-59037-7. MÁLEK, P. Osobní finance. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-2105157-7. ROMER, D. Advanced Macroeconomics. New York: McGraw-Hill, 2006. ISBN 0072877308. SOUKUPOVÁ, J. Mikroekonomie. Praha: Management Press, 2006. ISBN: 978-807261-150-8. TURČÍNKOVÁ, J. Rozhodování a chování spotřebitele. Brno: MSD, 2007. ISBN 97880-7392-013-5. WÄNKE, M. Social Psychology of Consumer Behavior. New York: Psychology Press, 2009. ISBN 978-1-84169-498-6.  Elektronické zdroje Central Intelligence Agency [online]. Washington, DC : 2009 [cit. 2011-04-06]. The World factbook. Dostupné z WWW: . Central Intelligence Agency [online]. Washington, DC : 2009 [cit. 2011-04-06]. The World factbook. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-06]. Postavení České republiky v zahraničním obchodu sousedních států. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2011-05-23]. Čistý disponibilní důchod. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2009, 20.7. 2009 [cit. 2011-04-04]. Statistika rodinných účtů. Dostupné z WWW: .

Literatura

49

E15.CZ [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Německo zvýšilo odhad letošního růstu GDP na tři procenta . Dostupné z WWW: . Economics web institute [online]. 2001 [cit. 2011-05-11]. Consumption: a key concept in Economics. Dostupné z WWW: . Eurostat [online]. 2004 [cit. 2011-04-08]. Harmonized indices of consumer prices (HICPs) A short guide for users. Dostupné z WWW: . Eurostat [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Harmonized indices of consumer prices (HICP). Dostupné z WWW: . Fakta o Německu [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. 1992 - Současnost. Dostupné z WWW: . Fakta o Německu [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Geografie. Dostupné z WWW: . Fakta o Německu [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Obyvatelstvo. Dostupné z WWW: . Fakta o Německu [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Ţivotní poměry na východě a na západě. Dostupné z WWW: . Performance of the economy. In Austria. Figures. Data. Facts [online]. Vienna : Statistics Austria, 2010 [cit. 2011-05-25]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-3-902703-66-8. Pesendorfer, Konrad; Petrovic, Gabriela. Statistik Austria : Österreichs Städte in Zahlen 2010 [online]. Wien : [s.n.], 2010 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-3-902703-71-2. Statistik Austria [online]. 2010 [cit. 2011-04-07]. Austrian economy in 2010: ongoing recovery. Dostupné z WWW:

Literatura

50

. Urbánek, V. Národní účetnictví [online]. [s.l.], 2002. 9 s. Materiál pro kurs VF 200. Vyskoká škola ekonomická. Dostupné z WWW: .