Vývoj a komparace kapitálových trhů NSR, Rakouska, Polska a

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

Vývoj a komparace kapitálových trhů NSR, Rakouska, Polska a Maďarska Diplomová práce

BRNO květen 2008

Barbora Kamencová

Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů. Souhlasím se zapůjčováním práce a jejím zveřejňováním.

Brno, 2008

....................... Barbora Kamencová

Ráda bych na tomto místě poděkovala všem, kteří mi s prací pomohli, hlavně mému vedoucímu panu RNDr. Františku Čámskému.

Jméno a příjmění autora

Barbora Kamencová

Název diplomové práce

Vývoj a komparace kapitálových trhů NSR Rakouska, Polska a Maďarska Název diplomové práce v anličtině The Developement and Comparation of Capital Markets of Germany, Austria, Poland and Hungaria Vedoucí diplomové práce Fakulta Katedra Rok obhajoby

RNDr. František Čámský Přírodovědecká Aplikovaná matematika 2008

Anotace Cílem této diplomové práce je zmapování vývojů Frankfurtské, Vídeňské, Varšavské a Budapešťské burzy cenných papírů a jejich následná komparace. V prvních kapitolách je každá z burz charakterizována z hlediska historie, organizace i burzovní segmentace. V další kapitole jsou porovnávány hlavní burzovní indexy, jejich výnosnosti a rizika změny výnosnosti, objemy obchodů a tržní kapitalizace, a to v období let 1999-2007. V poslední kapitole je nastíněn možný vývoj těchto burz v budoucnosti.

Anotation The goal of this thesis is to describe developement of Frankfurt, Vienna, Varsaw and Budapest stock exhanges and their comparison. In the fisrt chapter are these stock exchanges is characterizied in historical, organizational, and market segmentation points of views. In the folowing chapter are these exchanges compared in main exchange indeces, their profitability and risk involved, exchange turnovers and market capitalizations, in the period from 1999 to 2007. In the last chapter you can find out about possible developement for the future.

Klíčová slova Kapitálový trh, burza cenných papírů, burzovní index, objem obchodů, tržní kapitalizace, Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko, vývoj.

Keywords Capital markets, stock exchange, stock exchange index, turnover, market capitalization, Germany, Austria, Poland, Hungaria, developement.

Obsah Úvod

3

1 Investiční prostředí 1.1 Cenné papíry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Kapitálový trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Burza cenných papírů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5 5 7 8

2 Německá burza cenných papírů 2.1 Historie FSE . . . . . . . . . . 2.2 Současnost FSE . . . . . . . . 2.3 Organizace FSE . . . . . . . . 2.4 DAX a další výzamné indexy

. . . .

11 11 12 12 14

. . . .

17 17 18 19 21

. . . .

24 24 25 25 26

. . . .

30 30 31 31 33

6 Komparace vývoje burz 6.1 Porovnání burzovních indexů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.1 FSE a index DAX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.2 VSE a index ATX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

36 36 36 37

3 Burza cenných papírů Vídeň 3.1 Historie VSE . . . . . . . . 3.2 Současnost VSE . . . . . . . 3.3 Organizace burzy VSE . . . 3.4 ATX a další výzamné indexy

. . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

4 Burza cenných papírů Varšava 4.1 Historie WSE . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Současnost WSE . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Organizace Burzy cenných papírů Varšava 4.4 WIG20 a další výzamné indexy . . . . . . 5 Burza cenných papírů Budapešť 5.1 Historie BSE . . . . . . . . . . 5.2 Současnost BSE . . . . . . . . . 5.3 Organizace BSE . . . . . . . . . 5.4 BUX a další výzamné indexy .

. . . .

1

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

OBSAH

6.2

2

6.1.3 WSE a index WIG20 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.4 BSE a index BUX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.5 Komparace vývoje indexů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.6 Komparace indexů pomocí koeficientů korelace . . . . . . . 6.1.7 Komparace pomocí základních charakteristik aktiv . . . . Porovnání objemů burzovních obchodů a tržní kapitalizace . . . . 6.2.1 FSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.2 VSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.3 WSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.4 BSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.5 Komparace vývoje burzovních obchodů a tržní kapitalizace

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

39 39 40 42 43 44 45 46 47 48 50

7 Předpokládaný vývoj burz

53

Závěr

56

Přílohy

59

Tabulky

60

Grafy

61

Literatura

62

Úvod Kapitálový trh tvoří v současnosti významnou část národních trhů každé vyspělé ekonomiky. Jeho prostřednictvím je zajištěna alokace volného kapitálu, tedy jeho přesun od těch, co jej nabízejí, k těm, co jej poptávají. Jako zprostředkovatel těchto obchodů se na kapitálových trzích realizaují burzy cenných papírů. Náplní této práce je studium a komparace kapitálových trhů čtyř evropských zemí, a to německého, rakouského, polského a maďarského trhu. Porovnávat ale kapitálové trhy jako celky by bylo náročné, neboť pojem kapitálového trhu je dost široký, proto se pro účel této práce bude pracovat s burzami cenných papírů. Cílem práce je zmapovat a porovnat základní veličiny a charakterisktiky specifické pro burzy cenných papírů a nastínit jejich perspektivy v budoucnosti. Komparace je dále zúžena na trh s akciemi a dluhopisy. Pro zahrnutí trhu finančních derivátů by bylo třeba většího rozsahu, než je určen na tuto práci, proto jsem se zaměřila pouze na spotový (okamžitý) trh, konkrétně na trh s akciemi a dluhopisy. Ačkoli se všechny sledované země nacházejí v sousedních regionech střední a východní Evropy a jejich hranice jsou postupně propojeny tak, že tvoří jeden celek, z hlediska historického vývoje, a to zejména vývoje poválečného, se velmi odlišují. Zatímco Polsko a Maďarsko se po druhé světové válce stávají součástí východního komustického bloku, Rakousko a západní Německo se přidávají k tržně orientovaným ekonomikám západní Evropy. Práce tedy mimojiné nabídne srovnání kapitálových trhů zemí, kde po celé minulé půlstolení existovala ekonomika centrálně plánovaná a směrem na západ uzavřená, s kapitálovými trhy zemí, kde pracovala rozvíjející se tržní ekonomika. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol. Z důvodu velkého množství termínů a složitého názvosloví, které je v dalších kapitolách používáno, a specifik kapitálového trhu je první z nich je věnována hlavním aspektům investičního prostředí. V první subkapitole jsou definovány cenné papíry, jejich specifika a druhy, ve druhé subkapitole je definován kapitálový trh a jeho aspekty a třetí subkapitola se zabývá vysvětlením základních principů fungování organizátorů kapitálových trhů - burz cenných papírů. Další čtyři kapitoly s pořadovými čísly 2 až 5 jsou postupně věnovány jednotlivých burzám, a to v tomto pořadí: Burza cenných papírů Frankfurt, Burza cenných papírů Vídeň, Burza cenných papírů Varšava a Burza cenných papírů Budapešť. Každá z kapitol je členěna následovně. V první části pojmenované Historie popsán historický vývoj burzy. Délka a charakter existence burzy cenných papírů do jisté míry předurčuje vývoj burzy v současnosti a budoucnosti a proto je historický vývoj jednotlivých burz nepostradatelnou částí práce. Druhou částí kapitol je sekce Současnost, kde je 3

ÚVOD

4

popsán současný stav jednotlivých burz a to z hlediska postavení v regionu, způsobu obchodování a formy vypořádání obchodů. Třetí část s názvem Organizace se zabývá organizační strukturou burzy, je zde uvedena legislativní opora burz, jejich správa i dozor a tržní segmentace burz. Poslední část těchto kapitol tvoří sekce, jejíž obsahem je charakteristika hlavních indexů jednotlivých burz, způsob jejich výpočtu a současná struktura indexů. Závěrem jsou zmíněny další významné indexy obchodované na burzách. Šestá kapitola Komparace je věnována praktickému srovnání jednotlivých burz. V první části jsou burzy porovnávány podle vývoje hlavních burzovních indexů DAX, ATX, WIG20 a BUX. Časové řady indexů jsou zde vykresleny a jejich vývoje jsou v jednotlivých částech první subkapitoly popsány a vysvělteny. Na základě těchto informací jsou pak v poslední části subkapitoly tyto indexy srovnány. Prvně jsou porovnány v jednom grafu a doplněny komentářem, pak jsou porovnány z hlediska korelačního koeficientu a základních charakteristik, které investoři u aktiv sledují, tedy výnosnosti a rizikovosti. V druhé části kapitoly Komparace jsou burzy porovnávány z hlediska objemů burzovních obchodů a tržní kapitalizace. V poslední (sedmé) kapitole s názvem Předpokládaný vývoj burz je nastíněn budoucí vývoj těchto trhů v rámci Evropské unie.

Kapitola 1 Investiční prostředí 1.1

Cenné papíry

Definice Cenný papír je taková listina, jež je za cenný papír prohlášena zákonem o cenných papírech nebo jiným zákonem. Prakticky cenný papír představuje pohledávku majitele cenného papíru vůči tomu, kdo je v něm zavázán. Je tedy nositelem jistého právního nároku a je pro vznik, existenci, převod a zánik tohoto nároku nenahraditelný.

Charakteristiky významných cenných papírů Akcie Cenný papír vydávaný akciovou společností, tedy společností, jejíž základní jmění je rozděleno na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Za porušení svých závazků ručí společnost celým svým majetkem.1 Jeho koupí vznikají jeho majiteli (akcionáři) určitá práva: 2 • práva společníka akciové společnosti - podílet se na chodu společnosti, účastnit se valných hromad a hlasovat na nich, • majetková práva - podíly na zisku, tzv. dividendy, • práva na podíl na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Kapitál akciové společnosti vzniká emisí akcií a jejich následným prodejem na trhu za nominální hodnotu, která je na akcii napsána. Na tomto trhu se pak působením nabídky a poptávky po cenných papírech utváří tržní cena akcií, která se od původní nominální může značně lišit. Akcie je jedním z nejrizikovějších cenných papírů, její kurz může na základě očekáváných hospodářských výsledcích společnosti značně kolísat. 3 1

Obchodní zákoník, 1991 Revenda, Z.: Peněžní ekonomie a bankovnictví 3 Liška, V.: Kapitálové trhy a kolektivní investování 2

5

KAPITOLA 1. INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ

6

Dluhopisy Dluhopis je cenný papír, se kterým je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky ve jmenovité hodnotě a vyplácení výnosů z něj k určitému datu. 4 Jsou vydávány státem, obcemi, bankami ale i soukromými firmami za účelem dočasného získání potřebného kapitálu. Podle doby splatnosti můžeme dluhopisy rozdělit na tři druhy: • Krátkodobé - doba splatnosti do 5 let. • Střednědobé - doba splatnosti 5-10 let. • Dlouhodobé - doba splatnosti více než 10 let. Finanční deriváty Finanční deriváty jsou instrumenty, jejichž podstatou je forma termínovaných obchodů, tedy obchodů, kde časový okamžik uzavření obchodu a jeho realizace není shodný. V době sjednání obchodu jsou sjednány veškeré podmínky obchodu (včetně ceny za kterou bude realizován) a době splatnosti, ke které je obchod sjednán, dochází k dodání tzv. bazických finančních instrumentů, které leží v základě termínovaného obchodu, a jejich zaplacení. 5 Můžeme dle následujících kritérií rozdělit finanční deriváty do několika skupin: 6 • Pevné (nepodmíněné) termínované kontrakty Oboustranné právo i povinnost sjednaný kontrakt plnit. – Forwardy- pevně ujednané kontrakty na budoucí nákup či prodej instrumentu, uskutečnované na trzích OTC 7 . Forwardem může být například dohoda o termínované úrokové sazbě. – Futures - definice je shodná s forwardy, rozdílem je jen to, že futures jsou obchodované na burzách. Dle podkladového aktiva můžeme rozeznat: úrokové, měnové futures či futures na akciový index. – Swapy - dohoda o budoucí směně úrokových plateb vztahující se ke stejné částce kapitálu - úrokové swapy nebo denominované v různé měně - měnové swapy. • Opční (podmíněné) kontrakty Právo nikoli povinnost na realizaci budoucího obchodu za předem dojednaných podmínek. – Kupní a prodejní opce - burzovní i OTC kontrakty. Jsou jimi například akciové opce, opce na zahraniční měny, opce na akciové indexy nebo opce na dluhové instrumenty. 4

web ČNB Revenda, Z.: Peněžní ekonomie a bankovnictví 6 Revenda, Z.: Peněžní ekonomie a bankovnictví 7 Trhy OTC, over the counter, neorganizované trhy 5


7

– Exotické opce - široká škála podkladových aktiv. – Opční listy - speciální cenné papíry s určitým opčním právem. – Cap, floor - nákupem instrumentu vzniká nárok na plnění z úrokového diferenciálu 8 vzniklého změnami (růstem - cap, poklesem - floor ) úrokových sazeb. – Collar - kombinace cap a floor.

1.2

Kapitálový trh

Definice Kapitálový trh je systém institucí a istrumentů zabezpečující pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu mezi ekonomickými subjekty prostřednictvím různých forem cenných papírů. 9 Jsou obchodovány aktiva se splatností nad jeden rok. Na jedné straně stojí subjekty poptávající volný kapitál za účelem investic. Na straně druhé subjekty tento kapitál nabízející, a to za účelem zhodnocení. Kapitálový trh zajišťuje střet této nabídky s poptávkou a přelévání kapitálu mezi nimi. Přičemž přesun finančních prostředků probíhá dobrovolně. Nástroje kapitálového trhu • Cenné papíry - akcie, obligace, hypoteční zástavní listy apod. • Úvěry a termínované vklady - střednědobé a dlouhodobé. • Finanční deriváty Dělení kapitálového trhu Dle původu obchodovaných cenných papírů se kapitálový trh dělí: • Primární trh Jedná se o trh, kam míří prvotní prodej určitého instrumentu, prodej emise (jedná se např. o nově emitované dluhopisy ale i o nově poskytnutý úvěr bankou klientovi). Technika prodeje: uzavřená emise, veřejný úpis, tendr. • Sekundární trh Sekundární trh je trh, kde se setkávají vlastníci dříve emitovaných cenných papírů a obchodují s nimi. Prostor pro spekulanty, arbitráž a zajišťovací činnost. Organizátory těchto trhů jsou burzy cenných papírů a devizové burzy. Významnými aktéry na kapitálových trzích jsou banky, pojišťovny či penzijní a investiční fondy. 8 9

rozdíl mezi úrokovými sazbami v tuzemsku a v zahraničí Revenda, Z.: Peněžní ekonomie a bankovnictví


1.3

8

Burza cenných papírů

Definice Burza cenných papírů je právnická osoba oprávněná podle platných pravidel a burzovních předpisů organizovat na stanoveném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu. Základní znaky burzy • Existence jisté vnitřní organizace a orgánů burzy. • Organizace burzy je legislativně upravena. • Zboží, se kterým se obchoduje, není obvykle na burze fyzicky přítomno. • Je stanoven způsob a čas obchodování a je zajištěno vypořádání obchodů. Specifika burzy cenných papírů Setkávání nabídky a poptávky na burze určuje její funkce, a to

10

:

• Alokační funkce Zajištění alokace CP u jiných subjektů. Předpokladem je funkční primární trh. • Cenotvorná funkce Důsledkem střetu nabídky a poptávky dochází k oceňování finančních aktiv. • Obchodní funkce Zajišťuje alokaci volného finančního kapitálu do CP, ale i jejich zpětnou transformaci do likvidních prostředků. • Spekulační funkce Působení spekulantů na burze z důvodu změny tržních cen titulů a jejich očekávání za účelem dosažení výnosu. Režimy burz cenných papírů • Prezenční burzy - probíhající fyzicky na burzovním parketu. • Elektronické burzy - probíhající prostřednictvím počítačového systému. 10

Ševčík, A: ”Finanční trhy”


9

Druhy burz cenných papírů Dle zakladatele můžeme burzy rozdělit na 3 typy: • Veřejné burzy Zakladatelem je stát (nebo panovník). Burza je veřejně-právní institucí. Stát (panovník) dohlíží na chod burzy, uděluje právo zprostředkovat obchody a provádí kotaci jednotlivých cenných papírů. Tento typ burzy byl běžný od dob Napoleona do 80. let 20. století. Francie, Itálie, Španělsko, Řecko, Belgie či některé země Jižní Ameriky. • Soukromé burzy Zakladateli jsou samotní obchodníci s cennými papíry. Burza je institucí s vlastní samosprávou. Členství se získává koupí burzovního křesla. USA, Kanada, Austrálie, JAR, UK. • Bankovní burzy Zakladateli jsou banky. Mohou mít charakter soukromé nebo veřejně-právní instituce, rozhodující účastníci na burze jsou univerzální banky. Rakousko, Německo, Švýcarsko, Skandinávie. V současné době dochází na většině kapitálových trhů k přeměně původních vlastnických forem burz na akciové společnosti, kde akcie burz mohou být nabízeny na veřejných trzích. Typy burz cenných papírů • Francouzský typ Burza probíhá formou veřejného shromáždění, ale obchody zde mohou být uzavírány jen prostřednictvím dohodců, kteří jsou jmenováni správou burzy a potvrzeni státem. • Kontinentální typ Příkazově řízený trh. Burza je veřejně-právní organizace a probíhá uzavřeně. Přístup a povolení obchodovat mají jen její členové. Dohled vykonává státem pověřený komisař. Vysoce transpanentní typ burzy. • Anglosaský typ Trh řízený cenami. Burza je soukromoprávní organizace. Přístup na ni mají pouze jejich členové, a jejich prostřednictvím se burzy mohou účastnit i nečlenové. Trh je vysoce likvidní, ale méně transparentní. Burzovní systém Burzovní systémy jednotlivých zemí jsou z hlediska právního, technického i organizačního značně odlišné, ale obecně mají společné prvky a vazby.


10

Burzovní publikum - burza cenných papírů pracuje jako trh, na který mají přístup jen vybrané subjekty. Za burzovní publikum považujeme přímé účastníky (burzovní obchodníci nebo zprostřetkovatelé, skrze které se burzy účastní i nečlenové) a nepřímé účastníky (podnikatelé, kteří nemají přístup na burzu, musí proto využít služeb přímých účastníků). Vypořádáním burzovních obchodů se rozumí finanční vyrovnání mezi prodejcem cenného papíru a jeho nákupčím a předání cenného papíru. Rozlišujeme vypořádání průběžné - vypořádání probíhá vždy několik dnů po uzavření obchodu a vypořádání periodické - obchody uzavřené v daném období vypořádány v jeden daný den. Podle okamžiku realizace rozlišujeme promptní obchody (k vypořádání obchodů dochází ve lhůtě několika dnů) a termínované obchody (tyto obchody se vypořádávají až po vypršení dané lhůty).

Kapitola 2 Německá burza cenných papírů Deutsche börse AG, Frankfurt Stock Exchange (FSE)

2.1

Historie FSE

Za moment vzniku FSE papírů je považován rok 1585, kdy se z důvodu velké rozmanitosti tehdejších měn a zmatečné převoditelnosti mezi nimi sešla skupina nejvýznačnějších obchodníků za účelem stanovit jednotné kurzy jednotlivých měn. V roce 1682 byly zavedeny první burzovní pravidla a regulace, které vedly ke zřízení oficiální burzovní administrativy a správy. Koncem 17. stolení se začalo pravidelně obchodovat s dluhopisy. V roce 1707 vzniklo ze skupiny obchodníků včele burzy oficiální obchodní zastoupení. Z toho se pak v roce 1808 formovala Obchodní komora. Po 223 letech existence Frankfurtské burzy jako soukromé instituce se tak stala institucí veřejnoprávní. V roce 1779 poskytl bankovní dům Bethmann rakouskému císaři miliónovou půjčku (formou státem vydaného dluhopisu). Aby vůbec Bethmann byl schopen zprostředkovat tak horentní sumu, vydal tzv. dílčí dluhopisy, které prodával veřejnosti, čímž bylo podpořeno obchodování s dluhopisy. Průmyslová revoluce v Německu objevila a využila výhod obchodu s cennými papíry při financování nákladných projektů. Začal se rozvíjet obchod s akciemi a z Frankfurtské burzy stává burzovní centrum, a to v mezinárodním měřítku. I přes následný boom v počtu nově zakládaných akciových společností se FSE stále orientuje především na obchod s dluhopisy. Díky dobrým kontaktům města FSE hájí svoji pozici centrálního trhu i po roce 1872, kdy se hlavním městem Německé říše stává Berlín. Koncem 19. století se i FSE připojuje k obchodu s akciemi. V roce 1896 vchází v platnost burzovní zákon, který stanovuje jednotou organizaci všech 29 německých burz. Mezinárodně orientovaná burza byla silně zasažena první světovou válkou. Z důvodu strachu byly mezinárodní dluhopisy rozprodány a koncem války nebyly na kurzovním lístku FSE žadné zahraniční firmy. Dvacátá léta se nesla ve znamení inflace. Nástup nacistů k moci v roce 1933 znamenal novou orientaci hospodářské politiky 11

KAPITOLA 2. NĚMECKÁ BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ

12

na politiku válečnou. FSE sice dále vystupovala jako ”domácí burza”, ve skutečnosti byla ale sloučena s Mannheimskou burzou a neměla prakticky žádné fukce. Po pádu nacismu zůstala burza půl roku zavřená. Znovuotevřena byla jako první v Německu v září roku 1945. Až měnová reforma z roku 1948 a rostoucí konsolidace německé ekonomiky začala pomalu vracet FSE její dřívější význam. V roce 1959 bylo znovu povoleno obchodovat se zahraničními cennými papíry. V roce 1988 představila burza index DAX. Je založena Deutsche Börse AG, která existuje jako nosná společnost FSE. Rok 1997 je dalším významným milníkem FSE, je zaveden elektronický systém R 1 , který později nabývá světového významu. Je založen nový segobchodování Xetra° ment trhu Neuer Markt, jenž davá příležitost pro zisk kapitálu hlavně malým podnikům s potenciálem růstu. Od 1. ledna 2003 mohou emitenti vybírat mezi kotací na Prime Standard nebo General Standard. Neuer Mark je uzavřen a novým klíčovým indexem pro technologické odvětví se stavá TecDAX.

2.2

Současnost FSE

Frankfurtská burza cenných papírů je dnes jedním z největších a nejvýkonějších burzovních míst na světě. Vlastníkem burzy je Deutsche Börse AG, která mimojiné vlastní i futures burzu Eurex a clearingovou společnost Clearsystem. Obchoduje se s akciemi, dluhopisy, warranty a certifikáty, fondy a komoditami, a to R od 9 hodin do 17:30. Vypořádání obchodů je T + 2. přes elektronický systém Xetra° Obrat FSE činí přes 90% z celkového obratu německého kapitálového trhu. R Díky rozvoji a expanze elektronického obchodování (elektronický systém Xetra°) získává burza nové partnerství (např. s vídeňskou burzou v roce 1999, s irskou burzou v roce 2000 nebo v roce 2003 s burzou maďarskou) a otevírá se zahraničním investorům.

2.3

Organizace FSE

Správa burzy Německá burza cenných papírů je provozována akciovou společností Deutsche Börse AG. Hlavními orgány burzy jsou: • Burzovní rada (Exchange Council) Rada jmenuje a odvolává členy Představenstva a řídí jejich činnost, vydává burzovní pravidla, stanovuje burzovní poplatky a podmínky pro obchodování na burze. Skládá se z maximálně 24 členů (v současnosti má 18 členů), kteří jsou voleni na 3 roky. 1

Exchange Electronic Trading


13

• Představenstvo (Management Board) Exekutivní orgán burzy, zodpovědný za chod burzy, jehož činností je především rozhodování o přijetí k obchodování na burze, o zapsání nebo vyřazení titulu, stanovování procedur obchodování apod. • Dozorčí kancelář (Trading Surveillance Office) Dozorčí kancelář je nezávislý orgán burzy monitorující trh. Je pověřen dozorem nad tvorbou cen a správným chodem obchodování jak na burzovním parketu, tak R elektronického obchodu přes systém Xetra°. Státní dozor vykonává Komise pro cenné papíry.

Segmentace Německý kapitálový trh je od roku 2003 rozdělen na dva druhy trhů - trhy regulované dle legislativy EU (Prime standard a General standard ) a regulované burzami samotnými (Entry standard ). Hlavním důvodem této tržní segmentace je především zvýšení míry transpanentnosti. 1. Regulovaný trh • Prime standard Tržní segment určen společnostem, které mají záměr oslovovat i mezinárodní investory. Vedle minima požadavků Regulovaného trhu musí splňovat i podmínky vysoké míry transpanentnosti. Jsou obchodovány především indexy: DAX, SDAX, MDAX, GEX a TecDAX. • General standard Segment splňující minimálními požadavky Regulovaného trhu. Je vhodný pro menší a střední společnosti, jejichž záměrem je oslovit především tuzemské podniky. Tituly zapsané na Regulovaném trhu jsou automaticky přijaty i na General Standard. Indexem tohoto segmentu je General Standard Index. 2. Volný trh • Entry standard Segment volého trhu poskytující alternativu k regulovaných trhům pro společnosti podnikající v tuzemsku. Je atraktivní především pro mladé malé a střední firmy. Neexistují žádné minimální požadavky na velikost nebo stáří společnosti nebo sektorové zařazení. Indexem tohoto segmentu je Entry Standard Index.


2.4

14

DAX a další výzamné indexy

DAX Deutscher Aktien IndeX 30 Charakteristika indexu Byl představen 1. července 1988. DAX je indexem blue-chipových akcií2 30 největších firem zapsaných na FSE. Je R přepočítáván každých 15 sekund na základě cen generovaných systémem Xetra°. Revize indexu probíhá vždy jednou za čtvrtletí. Výchozí hodnotou indexu je hodnota 1000 bodů z 30. prosinec 1987. Historická data pak byla zpětně propočítána až k roku 1959. Výpočet indexu:3 PN DAXt = Kt · DAXt cit T pi0 pit qi0 qiT cit f fiT Kt

pit · qiT · cit · f fiT · BASE PN i=1 pi0 · qi0

i=1

hodnota indexu DAX v čase t očišťující faktor pro titul i v čase t čas poslední revize cena akcie i v den předcházející prvnímu přijetí titulu do indexu cena akcie i v čase t počet akcií i-té společnosti zahrnutých v indexu v den předcházející prvnímu přijetí titulu do indexu počet akcií i-té společnosti zahrnutých v indexu v čase T očišťující faktor pro titul i v čase t free float faktor pro titul i v čase T opravný faktor i-té akcii v čase t

Struktura indexu

4

Váhy jednotlivých akcií v indexu jsou určovány na základě objemu obchodů a tržní kapitalizace titulů 5 (min. 5%), která je počítána metodou free float 6 .

2

akcie velikostí nejvýznamnějších a nejziskovějších společností, které jsou obchodovány na burze zdroj: web FSE 4 zdroj: DAX weighting, Dec 2007, web FSE 5 objem všech akcií v oběhu vydaných firmou násobený aktuální tržní cenou 6 metoda, kde je v součinu objem a tržní cena akcií, které nejsou vlastněny strategických vlastníkem a jsou volně obchodovány, k celkovému počtu vydaných akcií 3


15

Tabulka 2.1: Struktura indexu DAX Tituly obsažené v DAX indexu a Titul Adidas AG Allianz SE BASF AG BAY.MOTOREN WERKE AG Bayer AG Commerzbank AG Continental AG Daimler AG Deutsche Bank AG Deutsche Börse AG Deutsche Lufthansa AG Deutsche Post AG Deutsche Postbank AG Deutsche Telekom AG E.ON AG O.N. Fresenius Medical Care Henkel KGaA Vz Hypo Real Estate Holding AG Infineon Technologies AG Linde AG MAN AG St Merck KGaA METRO AG St Münchener Rück AG RWE AG St SAP AG Siemens AG ThyssenKrupp AG TUI AG NA Volkswagen AG St

jejich váhy Kód Odvětví ADS spotřební průmysl ALV pojišťovnictví BAS chemický průmysl BMW automobilový průmysl BAY chemický průmysl CBK bankovnictví CON automobilový průmysl DAI automobilový průmysl DBK bankovnictví DB1 finanční služby LHA doprava a logistika DPW doprava a logistika DPB bankovnictví DTE telekomunikace EOA energetika FME farmacie HEN3 spotřební průmysl HRX bankovnictví IFX technologie LIN chemický průmysl MAN výrobní MRK farmacie MEO prodej MUV2 pojišťovnictví RWE energetika SAP software SIE výrobní průmysl TKA výrobní průmysl TUI1 doprava a logistika VOW automobilový

Váha 1, 31% 8, 37% 6, 18% 1, 71% 6, 00% 1, 98% 1, 81% 8, 16% 5, 63% 3, 41% 1, 05% 2, 48% 0, 63% 5, 26% 10, 06% 0, 86% 0, 86% 0, 91% 0, 76% 1, 45% 1, 41% 0, 72% 0, 74% 3, 64% 5, 61% 3, 96% 9, 93% 1, 86% 0, 48% 2, 78%

K 28. 12. 2007 bylo v indexu obsaženo 30 titulů. Podíly v indexu jsou mezi tituly rozděleny rovnoměrně. Největší podíl má společnosti E.ON AG O.N (10, 96%), dále Siemens (9, 93%), pětiprocentní hranici překonaly také tituly Daimler, Alianz, BASF, Bayer, Deutsche Bank, RWE a Deutsche Telekom.


16

Obrázek 2.1: Struktura indexu DAX dle průmyslových odvětví

Struktura indexu dle průmyslových odvětví

7

Index DAX je sestrojen z titulů zarhnujících téměř všechna průmyslová odvětví. Rozdělení ale není rovnoměrné. Nějvetší váhu mají akcie společností podnikající v energetice, automobilovém a chemickém průmyslu, ve výrobě, bankovnictví a pojišťovnictví. Ostatní odvětví mají podstatně menší zastoupení.

MDAX Index MDAX zahrnuje 50 akcií trhu společností, podnikajících v klasickém sektoru, zapsaných na primárním trhu. Síla firem, jejichž akcie jsou v MDAXu zahrnuty, je dána především tržní kapitalizací. Index MDAX je v tomto smyslu určen slabším titulům.

SDAX SDAX index je složen z 50 titulů menších německých společností, jejichž tržní kapitalizace je nižní než u akcií obsažených v indexu MDAX.

TecDAX Index TecDAX zahrnuje akcie 30 největších německých společností podnikajících v sektoru technologií, jejichž obrat a třžní kapitalizace je menší, než firem obsažených v indexu DAX.

7

vlastní konstrukce

Kapitola 3 Burza cenných papírů Vídeň Wiener Börse AG, Vienna Stock Exchange (dále VSE)

3.1

Historie VSE

Burza cenných papírů byla ve Vídni založena v roce 1771 Marií Terezií a sloužila hlavně jako místo k obchodování se státními dluhopisy a zahraničními měnami. S akciemi se obchoduje od roku 1818. První zaregistrovaná korporace na Vídeňské burze byla Rakouská národní banka. Po prvotním boomu, kdy se na burze registrovaly především akcie lodních a železničních společností, přišel náhlý propad v květnu roku 1873, kdy z burzy zmizelo okolo 90 % titulů. Zotavení trvalo několik desetiletí. Během první světové války byla Vídeňská burza zavřena. Znovuotevřena byla koncem roku 1919 a zaznamenala velký návrat v podobě silného vzestupu, který byl náhle ukončen v březnu 1924. Následky globální ekonomické krize a kolapsu bankovního systému nejen znehodnotily ceny, ale také snížily počet obchodovaných titulů. Krach na newyorské burze v říjnu 1929 však neměl na vídeňskou burzu žádný větší vliv. Se začleněním Rakouska do Německé říše v roce 1938 ztratila vídeňská burza samostatnost a byla podřízena Německé burze. Burzovní obchod pokračoval ve velmi limitované formě až do konce druhé světové války. Znovuotevření burzy přišlo v roce 1948. Poválečný burzovní trh byl z důvodu znárodnění některých průmyslových odvětví poněkud prořídlý. Oživení nastalo po měnové reformě v roce 1952, následně v šedesátých letech burza zaznamenává permanentní rostoucí trend. K největšímu obratu však došlo v roce 1985, poté co američtí analytici spustili velký burzovní boom poukázáním na enormní potenciál Rakouské kapitálové burzy. Po bezmála dvaceti letech stagnace burzovních cen přišel nárůst o průměrných 130%. Objem obchodů vzrostl šestkrát. V následujících letech trh přivítal mnoho nových emitentů (RHI, Austrian Airlines, OMV Verbund and AVN).

17

KAPITOLA 3. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ VÍDEŇ

18

V letech 1988-1990 Vídeňská burza zažila další velký boom, který byl důsledkem zavedení elektronického obchodního systému (PATS) a schválení nové legislativy. Kriteria pro vstup na burzovní trhy a následné fungování na trhu bylo zcela právně ošetřené a připravené na legislativu EU. V prosinci 1997 byla burza cenných papírů sloučena s burzou futures (ÖTOB) a založena Wiener Börse AG. V 90. letech byla burza posílena díky privatizaci dříve státních průmyslových podniků. Rakouští domácí investoři postupně začali využívat možností investic na burzách. Pro srovnání: V roce 1990 - držitelé burzovních titulů tvořili 1% rakouské populace, po roce 1997 - 4%. Po privatizaci VSE byla v roce 1999 rozpuštěna její Rada a 50% podílu bylo nabídnuto na burze podnikajícím firmám (s výjimkou bank). Důsledkem úspěšné spolupráce s Frankfurtskou burzou bylo zavedení elektronického R v roce 1999. Ten zajišťuje celosvětové meziburzovní propojení. systému Xetra° Začátkem roku 2002 došlo segmentaci trhu a k vytvoření primárního trhu. Transparentnost a likvidita byla posílena zpřísněním podmínek podnikání na primárním trhu. Rakouské firmy uspěly v procesu upevňování svých pozic a vytváření dalších na nových trzích vzniklých rozšířením EU na východ. V roce 2004 Rakouská asociace 1 získala většinový podíl na Budapešťské burze cenných papírů. Vznikem tohoto partnerství byl položen základní kámen pro síť burz, která je v neustálém vývoji a dnes zahrnuje řadu zemí východní Evropy. Koncem roku 2005 VSE společně se Šanghajskou burzou zakládají index CNX2 , který obsahuje 30 čínských blue chips.

3.2

Současnost VSE

Vídeňská burza cenných papírů je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších evropských burz. Jsou zde obchodovány jako domácí tak zahranční tituly. Obchoduje se s akciemi, dluhopisy, warranty, certifikáty, deriváty, fondy a komoditami, a to od 9 hodin, na akciovém trhu od 9:15 hodin, do 17:30. Vypořádání obchodů je T + 3. Všechny obchody jsou prováděny elektronicky přes EQOS, systém pracující na bázi R německého obchodního elektronického systému Xetra°. Burza reprezentuje přibližně 60% rakouských burzovních obchodů. Vídeňská burza je hlavní sponzor a manažer Budapešťské burzy cenných papírů a pyšní se partnerstvím s osmi burzami jihovýchodní Evropy (Bukurešť, Záhřeb, Bělehrad, Sofie, Sarajevo, Montenegro, Banja Luca a Makedonie). 1 2

společenství HVB Hungary, Wiener Börse AG, Erste Bank, RZB a OeKB China Traded Index


3.3

19

Organizace burzy VSE

Legislativní rámec Trh s cennými papíry je regulován Zákonem o burze z roku 1989 a jeho pozdějšími dodatky. Základní ustanovení a podmínky obchodování na trzích jsou upraveny v Zákoně o cenných papírech z roku 2007. Dále se rakouská burza řídí Všeobecnými ustanoveními a podmínkami, Obchodními R systému, Pravidly pro opce, futures a warranty. podmínkami Xetra° Tržní segmentace Rakouská burza cenných papírů je dle několika kritérií rozdělena do různých segmentů. Kritérii jsou především druh obchodovaného instrumentu, množství informací poskytovaných emitentem, transpanentnost, způsob obchodování a míra účasti tvůrců trhu na obchodování. Rozdělení dle míry regulace 1. Regulovaný trh • Oficiální trh • Polooficální trh (někdy nazýván Druhý trh) 2. Třetí trh Tržní segmentace trhu dle instrumentů 1. Trh majetkových cenných papírů Instrumentem obchodovaným na tomto segmetu jsou akcie. Trh je dále rozdělen na tři sektory, které jsou dále děleny: • Prime market R a v několika aukcích. Obchoduje se kontinuálně pomocí systému Xetra° Přijetí na trh je podmíněno určitými pravidly (akcie musejí být zapsány na Oficiálním trhu nebo na Druhém trhu, procento akcií držených veřejností musí být větší než 25% a tržní kapitalizace musí být nejméně 15 mil. eur nebo pokud je zmíněné procento menší než 25, musí tržní kapitalizace činit minimálně 30 mil. eur). • Mid market R Trh je určen především Obchoduje se skrz elektronický systém Xetra°. společnostem s menším kapitálem a vstup je omezen určitými pravidly (firmy musí být zapsané na Oficiálním, Druhém nebo Třetím trhu, existence firmy musí být jeden rok).


20

• Standard market Trh je určen pro společnosti zapsané na Oficiálním nebo Druhém trhu nesplňující kritéria Prime a Mid market. Je rozdělen na dva sektory: R systému. – Kontinuální trh - využití Xetra° – Aukční trh - Segment obsahuje méně obchodované akcie zapsané na OfiR formou obyciálním nebo Druhém trhu. Obchoduje se na bázi Xetra°, čejné aukce.

2. Trh dluhových cenných papírů Na tomto segmentu se obchodují především vládní dluhopisy, pokladniční poukázky, korporátní, bankovní a převoditelné dluhopisy. • Veřejný sektor Obsahuje všechny dluhové cenné papíry vydané vládními organizacemi: Rakouské vládní dluhopisy, státní pokladniční poukázky, cizí státní dluhopisy. • Korporátní sektor Sektor významný především z hlediska rostoucí potřeby kapitálu pro financování různých projektů. Je zde zaregistrováno okolo 100 korporátních dluhopisů v hodnotě přes 10 miliard Eur. • Finanční sektor Tento sektor je určen dluhopisům bank a pojišťoven. Z hlediska počtu zaregistrovaných titulů se jedná o největší sektor. 3. Trh finančních derivátů Trh je rozdělen do dvou subsegmentů: • Tuzemské deriváty Tento subsegment zahrnuje opce a futures kontrakty na akcie připuštěné na Oficiální trh a futures kontrakty na ATX index. • CECE deriváty Tento subsegment zahrnuje produkty CECE indexu3 . 4. Trh strukturálních produktů Segment strukturálních produktů je dále rozdělen do čtyř subsegmentů: trh certifikátů, trh fondů obchodovaných na burze, trh investičních fondů a trh warantů. 5. Trh ostatních instrumentů Trh s istrumenty, které nemohou být umístěny na uvedených trzích.

3

CECE index se skládá ze tří reginálních indexů, českého (CTX), maďarského (HTX) a polského (PTX).


3.4

21

ATX a další výzamné indexy

ATX Austrian Traded Index Charakteristika indexu Byl představen 2. ledna 1991. Index pokrývá blue-chipvý segment burzy VSE. Obsahuje okolo 20 nejlikvidnějších akcií tohoto druhu. Revize indexu probíhá pololetně, a to vždy v březnu a září. Při každé revizi můžou být změněny maximálně 3 akcie. Počáteční hodnota byla v lednu 1991 stanovena na 1000 bodů. Výpočet indexu

4

PN AT Xt = AT Xt−1 · PN i=1

AT Xt , AT Xt−1 i N Pi,t , Pi,t−1 Qi,t−1 Si Ri

i=1

Pi,t · Qi,t−1 · Si · Ri

Pi,t−1 · Qi,t−1 · Si,t−1 · Ri,t−1

hodnota indexu ATX v čase t, t-1 i-tý cenný papír zahrnutých v indexu počet cenných papírů zahrnutých v indexu cena akcie i v čase t, t − 1 množství akcií titulu i zahrnutých v indexu v čase t − 1 opravný faktor i-té akcie reprezentační faktor i-té akcie

Struktura indexu

5

Hlavními kritérii pro přijetí do indexu je tržní kaptilalizace a objem burzovních obchodů. Tržní kapitalizace je vyjadřovnána pomocí metody free float 6 . Tabulka 3.1: Struktura indexu ATX Tituly obsažené v ATX indexu a jejich váhy Titul Odvětví A-TEC INDUSTRIES výrobní průmysl ANDRITZ technologie AUSTRIAN AIRLINES doprava a logistika BOEHLER-UDDEHOLM metalurgie BWIN INT. ENTERT. sázková kancelář 4

web VSE web VSE 6 viz poznámka strana 14 5

Váha 0, 35% 2, 37% 0, 40% 1, 47% 1, 12%


Tituly obsažené v ATX indexu a jejich váhy Titul Odvětví ERSTE BANK DER OESTERR. SPK bankovnictví FLUGHAFEN WIEN doprava a logistika INTERCELL biotechnologie MAYR-MELNHOF KARTON papírnictví a celulóza OESTERR. POST doprava a logistika OMV petrochemie RAIFFEISEN INT. BANK-HLDG bankovnictví RHI výrobní průmysl STRABAG stavebnictví SCHOELLER-BLECKMANN hutní TELEKOM AUSTRIA telekomunikace VERBUNDGESELLSCHAFT AG KAT. energetika VIENNA INSURANCE GROUP pojišťovnictví VOESTALPINE metalurgie WIENERBERGER stavebnictví ZUMTOBEL světla

22

Váha 15, 42% 2, 08% 1, 95% 1, 28% 1, 54% 18, 67% 10, 97% 1, 24% 4, 16% 1, 17% 10, 47% 6, 28% 5, 12% 8, 32% 4, 50% 1, 12%

Ke 20. 2. 2008 jsou váhy v indexu rozděleny mezi jednotlivé tituly dle výše uvedené tabulky, ze které je patrné že více než polovinu podílu v indexu tvoří čtyři tituly, a to akcie společností OMV (18, 67%), Erste Bank (15, 42%), Raiffeisen Bank (10, 97%) a rakouský Telekom (10, 47%), zbývající čtyřicetiprocentní podíl je rozdělen mezi ostatních 17 titulů. Struktura indexu dle průmyslových odvětví

7

Obrázek 3.1: Struktura indexu ATX dle průmyslových odvětví 7

vlastní konstrukce


23

V indexu jsou obsaženy akcie společností z téměř všech průmyslových odvětví. Nejvyšší zastoupení má bankovnictví, petrochemický průmysl, telekomunikace a metalurgie, tyto sektory tvoří více než poloviční indexový podíl. Ostatní průmyslová odvětví mají menší zastoupení.

ATX five Index ATX five se skládá z pěti nějsilnějších titulů indexu ATX. Přijetí do indexu nebo odejmutí z indexu je prováděno na základě změn v indexu ATX.

ViDX Index ViDX zahrnuje růstově a technologicky orientující se společnosti zapsané na VSE, a to na Ofiálním a Druhém trhu. Obchoduje se kontinuálně.

Immobilien-ATX Index cenných papírů nejvýznamnějších rakouských firem obchodujících s nemovitostmi.

WBI WBI obsahuje všechny tituly zapsané na Oficiálním a Druhém trhu, odráží tak pohyby na rakouské burzce jako celku.

sATX Idex sATX je propojen s indexem ATX. Je konstruován na základě vývoje ATX jako obchodovatelný index určený k derivátovým obchodům a obchodům se strukturovanými produkty.

Kapitola 4 Burza cenných papírů Varšava Gielda Papierów Warto´ sciowych w Warszawie S.A., Warsaw Stock Exchange (WSE)

4.1

Historie WSE

První burza cenných papírů byla ve Varšavě otevřena 12. května 1817. Obchodovalo se vždy mezi 12. a 13. hodinou. Po celé 19. století byly na burze obchodovány především dluhopisy, ve druhé polovině 19. století se začalo obchodovat i s akciemi. Před druhou světovou válkou fungovalo v Polsku sedm burz cenných papírů (mimo burzu ve Varšavě ještě burzy v Katovicích, Krakově, Lvovu, Vilně a Poznani a Lodzi). Z celkového objemu obchodů pokrývala Varšava 90%. V roce 1938 bylo na Varšavské burze cenných papírů obchodováno 130 titulů, především korporátní a státní dluhopisy a akcie. Vlivem změny politického a ekonomického systému nemohly být po druhé světové válce kapitálové trhy obnoveny. Až v roce 1989, po pádu komunismu, se mohla začít opětovně formovat struktura kapitálových trhů. Vzhledem k tomu, že polská vláda neměla v tomto směru velké zkušenosti, byla v říjnu 1990 podepsána smlouva s Francií o vytvoření burzy cenných papírů ve Varšavě. Dochází k privatizaci státního majetku. V březnu 1991 byl vydána legislativa upravující obchod s cennými papíry a byla zřízena státní akciová společnost Burza cenných papírů Varšava. V téže době je ustanovena Komise pro cenné papíry, jejíž předseda je jmenován premiérem. 16. dubna 1994 představen hlavní index WSE - WIG20. Od října 1994 je WSE členem FIBV1 . V únoru 2002 představen index MIDWIG pro futures. Dne 5. 1. 2004 WSE se stává úplným členem organizace FESE2 , po pětiletém aso1

Federation Internationale des Bourses de Valeurs, organizace sdružující světové burzy. Federation of European Securities Exchanges, organizace slučující téměř 40 burz cenných papírů v rámci EU, Islandu, Norska a Švýcarska; cílem činnosti FESE je především zvyšování světové konkurenceschopnosti evropských burz. 2

24

KAPITOLA 4. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ VARŠAVA

25

ciativním členství.

4.2

Současnost WSE

Varšavská burza cenných papírů patří mezi nejrychleji rostoucí trhy ze skupiny tzv. emerging markets 3 a největší burzy v Evropě. Její kapitalizace dnes činí 280 miliard Eur. WSE je státní akciová společnost. Obchoduje se s akciemi, dluhopisy, certifikáty a deriváty od 9 hodin do 16:35. Vypořádání je T + 3 pro akcie, pro dluhopisy T + 2 a T + 0 pro derivátové obchody.

4.3

Organizace Burzy cenných papírů Varšava

Legislativa Burza cenných papírů Varšava byla státem založena jako non-profit company 4 . Základní kapitál o síle 42 miliónu zlotých je rozdělen do téměř 60000 akcií. Legislativní rámec burzovního života tvoří Zákon o veřejném obchodování s cennými papíry (1997, 2005), Zákon o obchodních společnostech (2000), Zákon o dohledu na kapitálových trzích (2005), statuty a pravidla WSE a pravidla rozhodčího soudu WSE. Správa burzy • Valná hromada (General Meeting of Shareholders) Je nejvyšším orgánem WSE. Rozhoduje o změnách burzovních pravidel a statutů a volí členy Burzovní rady. Je složena ze zástupců Ministerstva financí, bank, makléřských domů a akcionářů WSE. • Burzovní rada (Supervisory Board) Dohlíží na chod burzy, přijímá cenné papíry k obchodování na burze, uděluje a ruší povolení vstoupit na burzu. Je složena ze 12 členů. • Představenstvo (Management Board) Koordinuje každodenní chod burzy. Je tvořeno čtyřmi členy a prezidentem, který je volen Valnou hromadou na období tří let. Na trh dále dohlíží Polská komise pro cenné papíry. Hlavním úkolem Komise je kontrola dodržování stávájích burzovních pravidel a vydávání nových regulací. 3 4

rychle se rozvíjející se trhy; do této skupiny patří mimojiné i Maďarsko nebo Česká republika dosažení zisku není hlavním cílem společnosti


26

Tržní segmentace Polský burzovní trh je rozdělen na tři segmenty: 1. Hlavní, oficiální trh (Main Market) Akcie umísťované na tento trh musí mít emisní hodnotu minimálně 40 mil. zlotých, tržní cenu minimálně 65 mil. zlotých a akcie musí být rozděleny mezi alespoň 500 akcionářů. Společnost musí hospodařit minimálně tři roku a její vlastní jmění musí dosahovat alespoň 65 mil. zlotých. 2. Vedlejší, regulovaný neoficiální trh (Parallel Market) Emisní hodnota umísťovaných akcií musí být minimálně 14 mil. zlotých, jejich tržní hodnota 22 mil. zlotých a musejí být rozděleny mezi nejméně 300 akcionářů. Emitent musí existovat nejméně dva roky a jeho vlastní jmění musí být minimálně 11 mil. zlotých. 3. Volný trh (New Market) Zde jsou umísťovány tituly, které nejsou přijaty na předešlé dva segmenty. Dne 2. dubna 2007 je představena nová tržní segmentace regulovaného trhu dle tržní síly jednotlivých emitentů: 1. 5 PLUS - Jsou zde umístěny tituly společností s kapitalizací méně než 50 mil. euro. 2. 50 PLUS - Zahrnuje tituly společností, jejichž kapitalizace je mezi 50 a 250 mil. euro. 3. 250 PLUS - Umístění společností s kapitalizací větší než 250 mil. euro.

4.4

WIG20 a další výzamné indexy

WIG20 Indeks gieldowy Warszawa Charakteristika indexu Je používán od dubna 1994. WIG20 je indexem Polské burzy cenných papírů, reflektující ceny akcií 20 největších firem obchodovaných na polské burze. Index je přepočítáván každých 15 sekund z aktuálních tržních cen a denominován v polských zlotých. Revize indexu probíhá čtvrtletně, a to v lednu, dubnu, červnu a říjnu. Výchozí hodnota indexu byla stanovena na 1000 bodů.

KAPITOLA 4. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ VARŠAVA Výpočet indexu

5

W IG20t = W IG20t Mt M0 Kt

27

Mt · 1000 M0 · Kt

index WIG20 v čase t kapitalizace indexového portfolia v čase t kapitalizace indexového portfolia k výchozímu datu (duben 1994) opravný koeficient v čase t

Struktura indexu

6

Titulu jsou do indexu přijímány a odebírány z nich na základě tržní kapitalizace, která je počítána metodou free float 7 . Tabulka 4.1: Struktura indexu WIG20 Tituly obsažené Titul AGORA BANKBPH BIOTON BRE BZWBK ČEZ GTC KETY KGHM LOTOS MOL NETIA PEKAO PGNIG PKN ORLEN PKOBP POLIMEXMS PROKOM TPSA TVN

v WIG20 indexu a jejich váhy Odvětví Váha média 1, 74% bankovnictví 6, 57% biotechnologie 2, 37% bankovnictví 2, 41% bankovnictví 4, 11% energetika 2, 35% nemovitosti 2, 78% hutní průmysl 1, 48% hutní průmysl 10, 79% hutní průmysl 3, 60% spotřební 1, 18% telekomunikace 2, 56% bankovnictví 12, 17% chemický průmysl 4, 98% chemický průmysl 7, 69% farmacie a zdravotní péče 15, 30% stavební průmysl 1, 45% software 2, 09% telekomunikace 10, 93% média 3, 43%

Ke konci roku 2007 je v indexu obsaženo v tabulce uvedených dvacet titulů. Nejvetší podíl má farmaceutická firma PKOBP (15, 30%), která společně s dalšími největšími 5

web WSE zdroj: Fact book 2008, web WSE 7 viz poznámka strana 14 6


28

firmami Pekao (12, 17%), KGHM (10, 79%), PKN Orlen (7, 69%) a TPSA (10, 93%) zaujímá v indexu podíl více než padesátiprocentní. Zajímavostí je přítomnost českého titulu ČEZ v polském indexu s podílem 2, 35%. Struktura indexu dle průmyslových odvětví

8

Obrázek 4.1: Struktura indexu WIG20 dle průmyslových odvětví Index není mezi jednotlivé sekce rozdělen rovnoměrně. Největší zastoupení má v indexu bankovní, chemický, farmaceutický a hutní průmysl. Dále má podstatnou váhu telekomunikační a stavební průmysl, menší nemovitosti a média. Ostatní odvětví mají v indexu méně než tříprocentní podíl.

mWIG40 Index byl představen v prosinci 1997. Obsahuje 40 akcií firem střední velikosti zapsaných na WSE. Do indexu nevstupují akcie zahrnuté ve WIG20, sWIG80, akcie zahraničních společností zapsaných na WSE a akcie společnosti tržní hodnoty větší než 1 miliarda eur.

sWIG80 Index sWIG80 je vypočítáván od prosince 1994. Je složen z titulů menších společností zapsaných na WSE. V indexu nejsou akcie zahrnuté v WIG20 a mWIG40, akcie zahraničních společností a akcie firem, jejichž tržní hodnota nepřesahuje 100 milion eur.

Další indexy • WIG (index akcií všech firem zapsaných na WSE) • WIG Pl (index domácích firem) 8

vlastní konstrukce


29

• Tech WIG (index firem podnikajících v sektoru technologií)

Sub-indexy Na WSE existuje několik sub-indexů rozlišených podle odvětví: WIG Banking (bankovní sektor), WIG Construciton (stavebnictví), WIG Developers (developeři), WIG IT (informační technologie), WIG Media (média) a WIG Oil&Gas (petrochemie), WIG Food (potravinářství), WIG Telecom (telekomunikace).

Kapitola 5 Burza cenných papírů Budapešť Budapesti Értéktösde, Budapest Stock Exchange (BSE)

5.1

Historie BSE

Budapešťská burza cenných papírů (dále BSE) byla založena císařem Františkem Josefem I. v roce 1864 v Pesti. Od roku 1889 jsou kurzy společností zapsaných na BSE publikovány také ve Vídni, Frankfurtu, Londýně a Paříži a Budapešťská burza cenných papírů tak nabírá mezinárodní významnosti. Od devadesátých let se na těchto evropských burzách maďarské státní dluhopisy začínají pravidelně obchodovat. Velkou ekonomickou krizí na počátku 30. let 20. století bylo zasaženo i Maďarsko a burza byla v letech 1931 a 1932 uzavřena. Po druhé světové válce byla s příchodem socialismu znárodněna většina firem a činnost burzy byla v roce 1948 na bezmála půl století uzavřena opět. V červnu 1990 byla burza znovuotevřena 41 základajícími členy, čemuž předcházela legislativní úprava v podobě vydání Zákona o cenných papírech v březnu 1990. V lednu 1995 je představen BUX index. Téhož roku je spuštěn trh s deriváty. V roce 1998 byl zaveden MMTS systém a na BSE se začalo obchodovat elektronicky, o dva roky později byl zaveden systém MMTS II a to na derivátový trh. V lednu 2002 je představen index CETOP201 . V červnu téhož roku je založena akciová společnost Budapešťská burza cenných papírů. Od roku 2006 jako existuje jako soukromá společnost. V únoru 2003 BSE podepisuje smlouvu s Deutsche Börse AG a zavádí systém R Xetra°. V roce 2004 byl zveřejněn druhý index BSE - BUMIX. O rostoucí významnosti burzy svědčí i přidružené členství v FIBV2 a FESE 3 . 1

index evropských blue chips cenných papírů viz poznámka strana 24 3 viz poznámka strana 24 2

30

KAPITOLA 5. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ BUDAPEŠŤ

5.2

31

Současnost BSE

BSE patří mezi rychle rostoucí trhy, tzv. emerging markets 4 . Obchoduje se s akciemi, fondy, dluhopisy, deriváty a komoditami a to od 9 hodin do 16:30 přes systém MMTS I a MMTS II. Vypořádání je T + 3 na akiových trzích a T + 2 na trzích s dluhopisy.

5.3

Organizace BSE

Legislativa Burza cenných papírů Budapešť je nezávislý celek fungující na základě systému burzovního členství. Od června 2002 je burza ustanovena jako akciová společnost, od května 2006 jako veřejná akciová společnost. Základní legislativní oporou budapešťské burzy je Zákon o cenných papírech CXX z roku 2001, kde jsou upravena pravidla pro emise cenných papírů a obchodování s nimi, činnosti subjektů podnikajících na burze, činnost clearingového centra a burzovních orgánů. Správa burzy Organizace burzy je zajišťována následujícími orgány: • Valná hromada (Annual General Meeting) Nejvyšší rozhodčí orgán, volí členy dalších dvou. • Rada ředitelů (Board of Directors) Hlavní exekutivní orgán. Členové jsou voleni na dobu tří let. Skládá se z počtu tří až sedmi členů. Zabezpečuje chod burzy, vydává burzovní pravidla a regulace. • Dozorčí rada (Supervisory Board) Trojčlenný kontrolní orgán dohlížející na chod burzy. Skládá se ze tří až šesti členů, kteří jsou voleni na dobu tří let. Dále burzovní dění podléhá dozoru Maďarského finančního úřadu. Ten společně s Radou ředitelů schvaluje pravidla a regulace a může udílet sankce za jejich nedodržení.

Tržní segmentace Trh Maďarské burzy cenných papírů je tvořen čtyřmi sekcemi, reprezentující oddělené trhy s různými obchodními pravidly. 4

viz poznámka strana 25


32

Tržní segmentace dle obchodovaných instrumentů 1. Trh majetkových cenných papírů Tento trh je dále dělen na subsegmenty pro jednotlivé druhy majetkových cenných papírů: • Akcie Trh je určen jak pro domácí, tak i zahraniční tituly. Akcie mohou být zapsány ve dvou kategoriích: – Kategorie A Instrumenty zapsané v této sekci akciového trhu musí splňovat několik kritérii, jenž se týkají tržní kapitalizace firmy (min. 2, 5% miliard HUF), vlastnické struktury jejích akcií (min. 25% nebo 2 miliardy HUF drží veřejnost), počtu akcionářů (min. 100) a histroie společnosti (min. 3 roky). – Kategorie B Je určena menším a středním firmám, pravidla jsou určena legislativou kapitálového trhu. • Investičních fondy Tento segment trhu je určen akciím investičních fondů a strukturovaným produktům. • Fondy obchodované na burze • Certifikáty Trh se speciálními instrumetny vydávanými bankami, kde podkladové aktivum může tvořit jiný cenný papír, komodita, index apod. 2. Trh dluhových cenných papírů Zde jsou obchodovány především vládní dluhopisy, státní pokladniční poukázky, korporátní dluhopisy a hypoteční listy. 3. Trh derivátů Na trhu se obchoduje s futures a opcemi s podkladovými aktivy jako akcie, indexy a úroková míra. 4. Neregulovaný trh Neregulovaný volný trh pro ty cenné papíry, které nejsou oficiálně zapsány na BSE.


5.4

33

BUX a další výzamné indexy

BUX The Share Index of the Budapest Exchange Co. Ltd. Charakteristika Index byl představen v lednu 1995. BUX je oficiálním a hlavním indexem blue-chipových akcií zapsaných na BSE. Je přepočítávám každých 5 sekund z aktuálních tržních cen akcií v koši a denominován v Maďarských forintech. Revize indexu probíhá dvakrát ročně, a to vždy v březnu a v září. Výchozí hodnota indexu je dána v lednu 1991 a to na hladině 1000 bodů. Výpočet indexu

5

Pn i=1 pit · qiT · Di BU Xt = K · P · 1000 n i=1 pi0 · qiT BU Xt i n pit pi0 qiT Di K

index BUX v čase t i-tý cenný papír zahrnutých v indexu počet cenných papírů zahrnutých v indexu cena akcie i v čase t cena akcie i v počátečním dni počet akcií v indexu opravný faktor pro i-tou akcii (zaokrouhluje se na 6 desetinných míst) opravný faktor zajišťující kontinuitu indexu (zaokrouhluje se na 8 desetinných míst)

Struktura indexu

6

BUX se skládá z proměnného počtu akcií, maximálně však 25 titulů, které jsou do indexu zahrnovány dle tržní kapitalizace meřené metodou free float 7 . Tabulka 5.1: Struktura indexu BUX Tituly obsažené v BUX indexu a jejich váhy Titul Odvětví Váha Állami Nyomda bankovnictví 0, 33% Danubius hotelnictví a cestovní ruch 0, 66% 5

web WSE zdroj: Annual report 2007, web BSE, ke dni 31. 12. 2007 7 viz poznámka strana 14 6

KAPITOLA 5. BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ BUDAPEŠŤ Tituly obsažené v BUX indexu a jejich Titul Odvětví Econet.hu informační technologie Egis farmacie ÉMÁSZ energetika FHB bankovnictví Fotex obchod MOL petrochemie Magyar Telekom telekomunikace OTP Bank bankovnictví Phylaxia farmacie Pannonplast chemický průmysl RÁba automobilový průmysl Richter Gedeon farmacie Synergon informační technologie TVK chemický průmysl

34 váhy Váha 0, 14% 1, 71% 0, 44% 2, 32% 0, 99% 29, 17% 11, 72% 32, 84% 0, 05% 0, 74% 0, 48% 17, 76% 0, 37% 0, 28%

Ke konci roku 2007 je index tvořen 16 tituly. Z tabulky je zřetelné, že největší váhu v indexu mají čtyři firmy, z nichž dominantní jsou OTP Bank a MOL s podíly většími než 30% , dále pak Richter Gedeon (18, 15%) a Magyar Telekom (12, 11%). Dohromady tituly těchto společností mají více než osmdesátiprocentní podíl v indexu. Ostatní tituly nemají jednotlivě podíl větši než tři procenta. Struktura indexu dle průmyslových odvětví

8

Obrázek 5.1: Struktura indexu BUX dle průmyslových odvětví Po sečtení vah jednotlivých společností podle odvětví vidíme, že zastoupení jednotlivých průmyslových sektorů je značně nerovnoměrné, největší podíl tvoří společností 8

vlastní konstrukce


35

z bankovního, petrochemického, farmaceutického a telekomunikačního odvětví. Ostatní průmyslová odvětví jsou sice v indexu zastoupena, ale jen v malé míře.

BUMIX Index BUMIX byl na BSE zaveden v lednu 2004 a je složen z akcií se střední a menší tržní kapitalizací, která nesmí překročit 125 miliard HUF. Index se skládá z proměnlivého počtu akcií, maximálně však 25 titulů.

RAX RAX je index BSE zaměřený především na investiční fondy a je oficiálně publikován od února 1999.

DWIX DWIX je dluhopisový index. Hodnota indexu je určena výsledkem 3, 6 a 12 měsíčních dluhopisových aukcí.

Kapitola 6 Komparace vývoje burz Náplní této kaptioly je praktická komparace všech čtyr burz. V minulých kapitolách popsané burzy jsou v ní porovnávány z pohledu různých burzovních charakteristik. První sekce je věnována srovnání vývoje burzovních indexů jednotlivých burz. Druhá sekce se zabývá srovnáním burz na základě objemů obchodů uskutečných na burze a tržní kapitalizace1 domácích akcií.

6.1

Porovnání burzovních indexů

V této sekci je sledován, komentován a porovnáván vývoj hlavních burzovních indexů jednotlivých burz. Indexy jsou sledovány v období od 7. 1. 1999 do 28. 12. 2007. Data, získaná z webových stránek jednotlivých burz, jsou denní. Vyloučeny jsou dny, kdy se na některé z burz z nějakého důvodu neobchodovalo. Hodnoty indexů DAX a ATX jsou denominovány v eurech, WIG20 v polských zlotých a BUX v maďarských forintech. Porovnávat jednotlivé indexy v různých měnách by vedlo k určitému zkreslení zaviněnému různými vývoji národních měn. Proto jsou z důvodu co nejobjektivnějšího srovnání v poslední části této kapitoly indexy přepočítávány na euro, přičemž denní hodnoty eura byly získány z webových stránek ECB 2 . V prvních čtyřech sekcích jsou vykresleny, popsány a vysvětleny vývoje jednotlivých indexů, v další sekci provedena komparace indexů již konvertovaných na Euro3 . V poslední sekci této kapitoly jsou vývoje indexů a vztahy mezi nimi porovnány pomocí korelačního koeficientu, výnosnosti a rizikovosti jednotlivých indexů.

6.1.1

FSE a index DAX

Hodnoty indexu DAX ve vybraném období jsou rozmanité. V jeho průběhu (graf na obrázku 6.1) je několik výkyvů a přibližně od roku 2003 vykazuje rostoucí trend. 1

viz poznámka strana 14 Evropská centrální banka, Europian Central Bank, http://www.ecb.int 3 Graf vývoje kurzů PLN/EUR a HUF/EUR jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 2

36

KAPITOLA 6. KOMPARACE VÝVOJE BURZ

37

K lednu 1999 byla hodnota DAX indexu 5323 bodů. Dobré výsledky společností, jejichž tituly jsou v indexu obsaženy, i klesající úrokové míry vyvolaly růst.

Obrázek 6.1: Vývoj indexu DAX v letech 1999-2007 Počátkem roku 2000 index sílí natolik, že 7. 3. 2000 stoupne na rekordní hodnotu 8064, 97 bodů. Zatím se ale někteří něměčtí emitenti potýkají s velkými finančními potížemi. Jsou uveřejňovány studie, které poukazují na markatní rozdíl mezi burzovní cenou titulů a jejich skutečnou hodnotou. Tyto skutečnosti negativně ovlivňují psychiku investorů a tak během roku 2000 dochází ke krachu na burze a DAX klesá k hranici 6000 bodů. V tomto trendu index pokračuje i během roku 2001. Snížení úrokových sazeb počátkem roku vyvolává růst indexu, ale pouze krátkodobý, protože přichází 11. září 2001, kdy teroristé zaútočí na USA, americká krize se odráží i na FSE a hodnota indexu klesá pod hranici 4000 bodů. V naději, že nejhorší chvíle jsou minulostí a kurzy porostou, se trh zotavuje a hodnota indexu se zvyšuje. Ale stále se odkládající oživení amerických trhů, začínající válka v Afgánistánu, několik skandálů na německých burzovních trzích a problémy německé ekonomiky způsobují prudký pokles poprvé v říjnu 2002 a pak znovu dne 12. 3. 2003 na rekordně nejnižší hodnotu 2188, 75 bodů. Tento okamžik je počátkem obratu ve vývoji na trhu, burza se pomalu probouzí a index roste. Menší pokles způsobí teroristické útoky na Londýn v červenci 2005. V roce 2006 index opět roste a to i přes zvýšené úrokové míry a ceny nafty a znovu překračuje hranici 6000 bodů. Tento pozitivní vývoj je přerušen v květnu 2006 vlivem zvýšených inflačních tlaků a poklesu ekonomického růstu. V první polovině roku 2007 přetrvává rostoucí tendence posledních pěti let, až na malé poklesy vyvolané rostoucí cenou ropy. V druhé polovině roku způsobí výkyvy kolaps amerického trhu hypoték. Přesto se ale hodnoty indexu pohybují těsně pod hranicí 8000 bodů.

6.1.2

VSE a index ATX

Jak je viditelné z grafu na obrázku 6.2, po dobu první poloviny sledovaného období se index pohybuje v intervalu 1000 a 1500 bodů. Úspěch v podobě sílícího indexu ATX


38

se dostavil ve druhé polovině sledovaného období, kdy se během čtyř let jeho hodnota zvýší na trojnásobek.

Obrázek 6.2: Vývoj indexu ATX v letech 1999-2007 Ve vybraném období je počáteční hodnota indexu 1142, 1 bodů. Vývoj indexu v prvních čtyřech letech není výrazně pozitivní. Index kolísá okolo pomyslné osy 1200 bodů. Příčinou je hlavně malý zájem domácích i zahraničních investorů, především z důvodu nízké likvidity, kterou VSE trpí. Koncem roku 2000 a počátkem roku následujícího je zaznamenána historicky nejvyšší volatilita indexu ATX. V roce 2001 i přes klesající trend na ostatních světových burzách ATX setrvává víceméně na stejné úrovni, až do okamžiku teroristických útoků na budovy WTC v New Yorku v září 2001, kdy ATX reaguje na světové dění poklesem až pod hranici 1100 bodů. Z důvodu nízké korelace mezi VSE a zahraničními burzami není tento pád tak hluboký jako například na FSE. I přes stále nízkou likviditu, VSE netrpí takovou volatilitou jako jiné likvidnější trhy. Počátkem roku 2002 VSE zaznamenává růst, index až do května posiluje o téměř 18%, a to i přes zpomalený ekonomický růst. Zavedením nové segmentace se zvyšuje transpanentnost a likvidita trhu. Od května 2002 ale i VSE podléhá klesající tendenci kurzů světových indexů a hodnota ATX opět klesá k hranici 1000 bodů. Obrat přichází koncem roku 2002 a rok 2003 se nese ve znamení oživení burzy. Po celou dobu let 2003 a 2004 vlivem dobrého klimatu na všech světových burzách posiluje (nejvíce o 32% v prvních třech čtvrtletích 2004) a koncem roku 2004 téměř dosahuje hranice 2500 bodů. Růst nadále pokračuje i v roce 2005, koncem roku překonává další psychologickou hranici 3500 bodů (růst o 41% v prvních třech čtvrtletích). V květnu 2006 dochází k poklesu indexu, a to až pod hranici 3500 bodů. Příčinou tohoto poklesu je špatná nálada a tlak na mezinárodních finančních trzích, volatilita na trzích s cennými kovy. Rok 2007 přináší v prvních měsících růst indexu, vývoj ve druhé polovině roku je ovšem ovlivněn celosvětovým důsledkem indexů vlivem kolapsu na americkém trhu s hypotékami.


6.1.3

39

WSE a index WIG20

Z grafu (viz obrázek 6.3) nelze vysledovat zcela jednoznačný trend. V první polovině období hodnota indexu značně kolísá, aby se v druhé polovině období uklidnila, začala vykazovat převážně rostoucí trend a index na konci období vystoupal na téměř trojnásobek hodnot počátečních.

Obrázek 6.3: Vývoj indexu WIG20 v letech 1999-2007 Rok 1999 je ve znamení dobré nálady mezi investory, což způsobuje, že index posiluje. Tento růst, způsobený především rozvojem a posílením pozic IT společností a pozitivnějším vývojem polské ekonomiky, pokračuje až do března 2000, kdy index dosahuje hodnoty téměř 2500 bodů. Tento okamžik je počátkem soustavného poklesu hodnot indexu. Viníkem tohoto vývoje je negativní domácí hospodářský i politický vývoj, ale i teroristické útoky na USA z 11. září. Pokles kulminuje v září 2001, kdy index klesá pod hranici 1000 bodů. V roce 2002 krize pokračuje. Příčinou je pokles ekonomického růstu i problémy společností tvořících bázi indexu. K trvalejšímu růstu dochází až v březnu 2003, index WIG20 v tomto roce posiluje o téměř 34% (nejvyšší za posledních 15 let). Je tak nastartován několikaletý růst, a to v roce 2004 4 o 25%, v roce 2005 o 35% a 2006 o 24%. Především silnější euro působilo příznivě na polské exportéry, podobně jako růst na ostatních světových burzách, vynikající výsledky společností v indexu zahrnutých a dobrý stav polské ekonomiky jako celku. Daří se jak domácím, tak i zahraničním titulům. Rok 2007 je ale rokem dramatických změn v cenách akcií, největší krize v polovině roku je způsobena kolapsem amerického trhu s hypotékami. Výše indexu se pohybuje mezi 3500 a 4000 body.

6.1.4

BSE a index BUX

Z grafu (viz obrázek 6.4) je znatelné, že v první polovině období je hodnota indexu v rozmezí 5 až 10 tisíci bodů. Ve druhé polovině burza zažívá boom, ke konci období 4

V roce 2004 vstupuje Polsko do EU.


40

dosahuje index až trojnásobků počátečních hodnot.

Obrázek 6.4: Vývoj indexu BUX v letech 1999-2007 V roce 1999 index prožívá úspěšné období, jeho hodnota se koncem roku přibliužuje hranici 10000 bodů a index tak zaznamenává téměř 40% růst. Důvodem je především zlepšující se vnitropolitická situace a technologická úroveň obchodování na BSE. Růst vrcholí v březnu 2000, kdy index dosahuje historické hranice 10491, 91 bodů. Tento pozitivní vývoj je způsoben optimistickou náladou na zahraničních trzích, především na tom americkém. Během roku 2000 ale přichází pokles hodnot indexu až pod hranici 7000 bodů, který je odezvou na prudký propad v cenách akcií mezinárodních technologických společností a nešetrné vládní zákroky. Nepříznivý trend pokračuje i v roce 2001 a BUX dále klesá. Podobně jako další světové burzy i BSE podléhá krizi způsobené teroristickými útoky na USA 11. září 2001. Po reseci začíná BSE pociťovat opětovný růst. Burza aktivně vyhledává spolupráci na mezinárodních polích a jedním z plodů tohoto snažení je propojení s německým R elektronickým obchodním systémem Xetra°. Růst soustavně pokračuje i po vstupu Maďarska do EU 5 . BUX postupně překonává hranici 15 tisíc bodů, a to v lednu 2005, a 20 tisíc bodů, a to v červenci téhož roku. Vlivem dobrého hospodářského vývoje Maďarska, rostoucí tendence ostatních burz zemí východního bloku i úspěchů společností obsažených v bázi index BUX zažívá velký boom. Rok 2006 a 2007 jsou jako předešlá léta úspěšné a i přes snížení v květnu 2006, vyvolané poklesem na světových trzích, a v létě 2007, způsobené krachem amerického trhu s hypotékami, a BUX stále posiluje, aby koncem roku skončil na hodnotě 26235, 63 bodů.

6.1.5

Komparace vývoje indexů

Pro lepší komparaci změn v časových řadách indexů, byla stanovena počáteční hodnota všech čtyř indexů na hodnotu 1000 bodů, a to následujícím způsobem: od hodnot indexů DAX a ATX bylo odečteno postupně 4323, 2 a 142, 1 a k hodnotám WIG20 5

Maďarsko do EU vstupuje 2004.


41

Obrázek 6.5: Srovnání vývoje indexů DAX, ATX, WIG20 a BUX v letech 1999-2007

a BUX přičteno postupně 663, 1 a 972, 9 bodů. Trajektorie vývojů všech čtyř indexů zobrazených v grafu tak startují ze stejné úrovně. Z grafu na obrázku 6.5 lze vysledovat několik momentů obdobného vývoje indexů, kdy se všechny propadly v září 2001 důsledkem krize způsobení teroristickými útoky na USA. Další společné propady lze vysledovat v roce 2002, v létě roku 2005 vlivem krize způsobeného teroristickými útoky na Londýn, o rok později v polovině roku a v roce 2007 jako důsledek kolapsu amerického trhu s hypotékami. Největšší hodnoty ale i zároveň volatilitu ve sledovaném období vykazuje index DAX. Ostatní tři indexy jsou pro větší názornost vykresleny v následujícím grafu (obrázek 6.6) samostatně, bez indexu DAX. V první polovině sledovaného období je vývoj všech tří indexů podobný, tedy každý z nich jen kolísá kolem pevné hodnoty. Po druhou část zvoleného období je ale vývoj značně dynamičtější. Nejvíce roste vídeňský ATX, pak WIG a nejmenší růst zažívá BUX.

Obrázek 6.6: Srovnání vývoje indexů ATX, WIG20 a BUX v letech 1999-2007 Hodnoty indexů ATX, BUX a WIG sice nikdy absolutně nedosahují hodnot DAX, ale i přesto se stále přibližují.


6.1.6

42

Komparace indexů pomocí koeficientů korelace

Korelační koeficient Mějme náhodný výběr Xa = (X1a , X2a )0 , a = 1, ..., n z rozdělení, která má dvojrozměrný vektor X = (X1 , X2 )0 . Korelační koeficient X1 a X2 pak můžeme psát ve tvaru:6 cov(X1 , X2 ) ρ = ρ(X1 , X2 ) = p 2 2 . (σ1 · σ2 ) Korelační koeficient udává udává míru lineírní závislosti mezi veličinami X1 a X2 . Nabývá hodnot ρ ∈ [−1; 1]. Je-li náhodná veličina X2 linérní funkcí veličiny X1 , potom pro ρ = 1 jde o přímou úměrnost a pro ρ = −1 jde o nepřímou úměrnost mezi veličinami X1 a X2 . Jestliže ρ = 0 říkáme, že veličiny jsou nekorelované.7 Výběrový korelační koeficient Dále předpokládejme, že se jedná o výběr z normálního rozložení. Pak při užití metody Pn −1 ¯ ¯ maximální věrohodnosti je pro cov(X1 , X2 ) odhad n a=1 (X1a − X1 )(X2a − X2 ), P n ¯ i )2 je odhadem pro σ 2 . speciálně n−1 a=1 (Xia − X i Výběrový koeficient korelace náhodných proměnných X1 a X2 , který je odhadem metodou maximální věrohodnosti pro %, je definován vztahem: Pn

¯ 1 )(X2a − X ¯2) (X1a − X , Pn 2 2 ¯ ¯ a=1 (X1a − X1 ) a=1 (X2a − X2 )

% = qP n ¯ i = n−1 kde vektor X µi = EXi , i = 1, 2.

Pn a=1

a=1

Xia je výběrová střední hodnota, odhad střední hodnoty

Koeficienty korelace pro indexy DAX, ATX, WIG20 a BUX V tabulkách jsou uvedeny hodnoty výběrových koeficientů korelace, vypočítané křížově postupně pro všechny indexy. K výpočtu byly použity meziměsíční změny jednotlivých indexů. V první tabulce jsou to koeficienty korelace získané z hodnot časových řad změn indexů denominovaných v domácích měnách, v druhé tabulce jsou pro výpočet koeficientů hodnoty indexů přepočítány na euro. Tabulky ukazují, že největší pozitivní závislost z hlediska hodnot korelačního koeficientu vykazují indexy WIG20 a BUX, jak v domácích měnách (% = 0, 6591), tak i pro indexy denominované na euro (% = 0, 6864). Tato závislost je způsobena blízkostí burz z hlediska regionálního i z hlediska doby existence burzy, jejího vývoje a možností. 6 7

Lamoš, F.: Pravděpodobnosť a matematikcá štatistika Čámsky, F.: Teorie portfolia, str. 18


DAX ATX WIG20 BUX

DAX 0, 4918 0, 0567 0, 0121

ATX 0, 4918 0, 1057 0, 0555

WIG20 0, 0567 0, 1057 0, 6591

43 BUX 0, 0121 0, 0555 0, 6591 -

Tabulka 6.1: Korelační koeficienty pro jednotlivé indexy v domácí měně

DAX ATX WIG20 BUX

DAX 0, 4918 0, 0874 0, 0059

ATX 0, 4918 0, 0977 0, 0787

WIG20 0, 0874 0, 0977 0, 6864

BUX 0, 0059 0, 0787 0, 6864 -

Tabulka 6.2: Korelační koeficienty pro jednotlivé indexy v euru

Vyšší míru korelace prokazuje také korelační koeficient % = 0, 4918, pro indexy DAX a ATX, což nám napovídá, že podobně jako mezi indexy WIG20 a BUX existuje pozitivní závislost. Také důvod může být podobný. VSE a FSE se jsou si blízké z podobných důvodů jako WSE a BSE. Ostatní korelační koeficienty jsou hodně blízké nule, indexy, resp. jejich změny, jsou nekorelované a není mezi nimi závislost. Při porovnání hodnot korelačních koeficientů % v obou tabulkách lze vysledovat, že po přepočítání na euro, jsou jeho hodnoty většinou o něco vyšší. Je to proto, že po převodu indexů na stejnou měnu dochazí k určitému sblížení hodnot indexů.

6.1.7

Komparace pomocí základních charakteristik aktiv

Charakteristikami aktiv, podle kterých investoři vstupující na trh posuzují a volí druh titulu, jsou nazývány především: • Očekávaná výnosnost - ziskovost, střední míra zisku aktiva. Pro výpočet očekáváné výnosnosti indexu je v této práci použita časová řada měr jednodenních změn hodnot indexu rt v čase t = 1, 2, ...T , kde T je počet období. Vztah pro určení výnosnosti r¯ pak vypadá následovně: r¯ =

T 1 X · rt . T t=1

• Rizikovost - pravděpodobnost, že nebude dosaženo očekávaného výnosu z aktiva, tedy riziko změny výnosnosti akcie.


44

Toto riziko je počítáno z hodnot míry zisku, a to následovně: v u T u1 X s=t · (rt − r¯)2 , T t=1 kde rt a t jsou definovány stejně jako v předešlém vztahu. Tabulka hodnot výnosnosti a rizik její změny - v domácích měnách

Očekávaná výnosnost Riziko změny výnosnosti

DAX 0, 0064 0, 0662

ATX 0, 0144 0, 0452

WIG20 0, 0130 0, 0794

BUX 0, 0154 0, 0685

Tabulka 6.3: Měsíční výnosnost a riziko její změny pro jednotlivé indexy v domácí měně Tabulka hodnot výnosnosti a rizik její změny - v eurech

Očekávaná výnosnost Riziko změny výnosnosti

DAX 0, 0064 0, 0662

ATX 0, 0144 0, 0452

WIG20 0, 0151 0, 0929

BUX 0, 0158 0, 0758

Tabulka 6.4: Měsíční výnosnost a riziko její změny pro jednotlivé indexy v euru Tabulky ukazují, že nejvetší průměrnou měsíční výnosnost zaznamenává index BUX, a to 1, 54% v domácí měně a 1, 58% v eurech. Výnosnosti indexů ATX a WIG20 jsou jen o něco málo menší. Nejmenší výnosnost vykazuje ve sledovaném období index DAX, a to 0, 64%. Na druhé straně je předmětem zkoumání riziko změny výnosnosti. Z tabulky je znatelné, že největší hodnota rizika změny výnosnosti je pro index WIG20 nominovaný v eurech, a to 9, 29%. Naproti tomu nejmenší hodnota je pro index ATX (4, 52%). Investoři, vstupující na trh, porovnávají rozdíl mezi těmito dvěmi charakteristikami. Zajímá je, kolik mohou vydělat, a s jakou pravděpodobností tototo cíle modou dosáhnout. Nejpříznivěji se ve světle těchto skutečností jeví index ATX, rozdíl mezi očekávanou výnosností a rizikem její změny je nejmenší. Největší rozdíl je naopak pozorován u indexu WIG20, jehož očekávaná výnosnost je blízká výnosnosti indexu ATX, ovšem pravděpodobnost její změny je vysoká.

6.2

Porovnání objemů burzovních obchodů a tržní kapitalizace

Tato kapitola se zabývá porovnáním burz z hlediska objemů obchodů na nich realizovaných a tržní kapitalizace domácích akcií, a to ve sledovaném období let 1999


45

až 2007. Objemy obchodů a tržní kapitalizace jsou podobně jako hlavní burzovní index dva nejdůležitější burzovní ukazatele. Investoři vstupující na trh se na základě těchto veličin informují o minulém a současném vývoji burzy, na základě čehož si pak mohou udělat obrázek o síle burzy a jejím budoucím vývoji. Použitá data jsou roční, tedy měrena vždy k poslednímu dni v roce, a byla získána z burzovních ročenek uveřejněných na webových stránkách jednotlivých burz. Ročenka FSE pro rok 2007 bude uveřejněna až po datu odevzdání této diplomové práce, proto rok 2007 pro burzu FSE v porovnávaných grafech není zobrazen. Z důvodů neuveřejnění dat pro dluhopisy na FSE v roce 2000 a TK domácích akcií VSE pro rok 1999 v burzovních ročenkách těchto burz tato data také chybí. Obchody jsou pro větší názornost rozděleny na obchody s akciemi a dluhopisy. V prvních čtyřech částech jsou vykresleny a komentovány objemu obchodů a tržní kapitalizace domácích akcií na každé ze čtyř sledovaných burz, vyjádřeny v domácí měně. V poslední části je provedena komparace, objemy burzovních obchodů i tržní kapitalizace jsou pro tento účel přepočítány na společnou měnu euro 8 .

6.2.1

FSE

Objemy obchodů na FSE Z grafu (1) na obrázku 6.7 lze vysledovat klesající charakter objemu obchodů uskutečněných v jednotlivých letech sledovaného období. V roce 1999 dosahovala jejich výše hodnoty 4077 miliardy eur, během pěti let se důsledkem celosvětové krize propadla na pětinu (874 miliard eur v roce 2004). Po roce 2004 ale přichází oživení a objemy realizovaných obchodů začínají pomalu růst.

Obrázek 6.7: Vývoj objemu obchodů s akciemi a dluhopisy (1) a jejich poměr (2) na FSE Z grafu (2) na obrázku 6.7 je patrné, že mírně převažuje obchod s akciemi. Ale 8

jsou použity roční hodnoty kurzů PLN/EUR a HUF/EUR získané z webových stránek ECB


46

tradičně se hojně obchoduje i s dluhopisy, což ukazuje zdravý ráz Frakfurtské burzy. V roce 2003 dokonce objem obchodů s dluhopisy převýšil objem obchodů s akciemi. Tržní kapitalizace na FSE Tržní kapitalizace má ve zvoleném období klesající charakter (viz obrázek 6.8)

Obrázek 6.8: Vývoj tržní kapitalizace na FSE Počáteční hodnota je téměř 1400 miliard eur. Po prvních dvou úspěšných rocích následují léta 2001 a 2002 a již výše popsaná krize se odráží i na tržní kapitalizaci. Následuje pokles o 200 miliard eur, až pod hranici 12000 miliard eur. V roce 2003 krize pokračuje, což je znát i na kapitalizaci domácích akcií, která klesá až k hranici 850 miliard eur. Rok 2004 přináší zlepšení, ale dalším rokem se tržní kapitalizace vrací opět na zmiňovanou hranici.

6.2.2

VSE

Objemy obchodů na VSE Z grafu (1) na obrázku 6.9 vidíme, že v první polovině období se roční hodnota uskutečněných obchodů na VSE drží stabilně okolo desíti miliard. V roce 2002 se obchody, kdy doznívá krize, propadnou pod hranici sedmi miliard, což je ve zvoleném období minimum. Rokem 2003 je nastartován růst a během čtyř let se objem obchodů se zvyšuje více než devětkrát. Hodnota objemu obchodů po zkoumanou dobu zvýší z 11 miliard na 94 miliard eur. Z grafu (2) na obrázku 6.9 je zcela jasné, že na Vídeňské burze se obchoduje zejména s akciemi. Dluhopisy zaujímají jen doplňující roli a obchod s nimi s plynoucím časem dál řídne. Tržní kapitalizace na VSE Z grafu na obrázku 6.10 lze vysledovat rostoucí trend tržní kapitalizace domácích akcií obchodovaných na VSE. Po dobu sledovaného období se zvýší pětinásobně, z po-


47

Obrázek 6.9: Vývoj objemu obchodů s akciemi a dluhopisy (1) a jejich poměr (2) na VSE

Obrázek 6.10: Vývoj tržní kapitalizace na VSE

čáteční hodnoty 31 miliard eur na 156 miliard na konci roku 2007. Jediný pokles burza zaznamenává v roce 2001, vlivem celosvětové burzovní krize.

6.2.3

WSE

Objemy obchodů na WSE V grafu (1) na obrázku 6.11 je vykreslen vývoj obejmu obchodování. Po nárustu obchodů v roce 2000, taženým hlavně akciovou složkou, přichází pád, a to o více než polovinu, z původních 173 miliard na 67 miliard zlotých. Tímto okamžikem je ale započato období soustavného růstu, který je způsoben především zvýšenou aktivitou na primárním trhu i rostoucím počtem penzijních fondů a jejich investicím do akciových trhů. Objemy obchodů rostou až na 482 miliard zlotých koncem roku 2007, což více než pětinásobný nárůst během sledovaných devíti let. Graf (2) na obrázku 6.11 ukazuje, že významnější roli na WSE hraje obchod s akciemi. Podíl obchodu s dluhopisy ve sledovaném období nepřesáhne hranici 10%.


48

Obrázek 6.11: Vývoj objemu obchodů s akciemi a dluhopisy (1) a jejich poměr (2) na WSE

Tržní kapitalizace na WSE

Obrázek 6.12: Vývoj tržní kapitalizace na WSE Graf na obrázku 6.12 ukazuje rostoucí tendenci tržní kapitalizace WSE. Výjimkou je jen rok 2001, který je odrazem celosvětového poklesu, způsobeném teroristickými útoky na USA. Tržní kapitalizace ve sledovaném období vzroste téměř pětkrát, aby v roce 2007 překročila hranici 500 miliard polských zlotých.

6.2.4

BSE

Objemy obchodů na BSE Po úspěšném roce 1999, kdy objemy obchodů dosahovaly téměř 7000 miliard forintů, přišel v průběhu let 2000 a 2001 pokles až na 1800 miliard. Počínaje rokem 2002 ale obchody na BSE výrazně rostou, aby během šesti let jejich objem vyšplhal těsně pod hranici 9000 miliard forintů (konec roku 2007). Tento výrazný růst je částečně způsoben i vstupem Maďarska do EU, který vedl k uzšímu propojení maďarského trhu s


49

evropskými a k větší angažovanosti zahraničních investorů. Meziroční nárust objemu obchodů mezi lety 2004 a 2005 činí téměř 75%.

Obrázek 6.13: Vývoj objemu obchodů s akciemi a dluhopisy (1) a jejich poměr (2) na BSE Z hlediska poměru objemu obchodů (viz graf 2 na obrázku 6.13) s akciemi a s dluhopisy vítězí akcie. V roce 1999 sice dosahuje podíl dluhopisů na celkovém objemu obchodování dokonce téměř 50%, ale s postupujími léty ale dluhopisový podíl stále více slábne. Tržní kapitalizace na BSE

Obrázek 6.14: Vývoj tržní kapitalizace na BSE I přes první tři roky poklesu můžeme z pohledu tržní kapitalizace zvolené období považovat za úspěšné. Po počátečním poklesu, který kulminoval v roce 2001 vlivem celosvětové ekonomické krize, přichází soustavný růst tržní kapitalizace, kdy v roce 2006 překračuje hranici 8000 miliard forintů a ve sledovaném období tak dosahuje svého maxima.


6.2.5

50

Komparace vývoje burzovních obchodů a tržní kapitalizace

Komparace vývoje objemu obchodů

Obrázek 6.15: Srovnání vývoje objemu obchodování s akciemi na FSE, VSE, WSE a BSE I přes klesající tendenci objemu realizovaných obchodů na FSE (objem obchodů s akciemi klesá průměrným tempem přes 15%) tato burza stále zaujímá dominatní pozici. V prvním roce sledovaného období přesahují objemy obchodů s akciemi na FSE ostatní burzy přibližně 180 krát (viz graf na obrázku 6.15), podobně objemy obchodů s dluhopisy. Postupem času k roku 2007, dochází v obchodování s akciemi k jistému snížení rozdílu, ovšem i přesto je rozdíl mezi objemy obchodů na FSE a na ostatních burzách více než 500 miliard eur.

Obrázek 6.16: Srovnání vývoje objemu obchodování s akciemi na VSE, WSE a BSE

Sledujeme-li burzovní vývoj akciového trhu na ostatních třech burzách po odebrání hodnot FSE (viz graf na obrázku 6.16), vidíme, že vývoj na VSE, WSE i BSE je obdobný. Po počátečním poklesu v roce 2001, způsobeném především světovou krizí vyvolanou teroristickými útoky na USA, přichází soustavný růst, který vrcholí v roce 2007.


51

Průměrný růst na VSE dosahuje ve sledovaném období téměř 40% (způsoben zejména akciovým růstem), na WSE přibližně 35% (tažen zejména obchodem s akciemi) a na BSE přes 13%. Růst VSE, WSE a BSE razantnější po roce 2004, kdy Polsko a Maďarsko vstupují do EU a otevírají se tak evropském trhům. Průměrné tempo růstu mezi lety 2004 a 2007 je na BSE 43%, na WSE 60% a na VSE dokonce 77%. Určitou roli v růstu objemu obchodů WSE a BSE má taky klesající tendence kurzu eura vůči zlotému a forintu 9 . Mezi těmito třemi burzami, co se týče objemu obchodování na akciových trzích, vítězí WSE, kde jsou hodnoty objemu obchodů po celou dobu pozorovaného období vyšší než na VSE a ve srovnání s BSE jsou hodnoty po sledované devítiletí dvojnásobně až trojnásobně větší. Objemy obchodů s dluhopisy se po celou dobu sledovaného období drží na přibližně stejné hranici. Nejméně se dluhopisy obchodují na VSE, na WSE a BSE jsou objemu několikanásobně větší. Na FSE se tradičně obchoduje s dluhopisy ve velké míře, po dobu sledovaného období ale dochází k postupnému poklesu. Komparace vývoje tržní kapitalizace

Obrázek 6.17: Srovnání vývoje tržní kapitalizace na FSE, VSE, WSE a BSE Z grafu na obrázku 6.17 je jasně viditelná převaha FSE nad ostatními burzami. Během období sice dochází k mírnému přiblížení hodnot tržních kapitalizací mezi FSE a ostatními burzami, ale přesto je v roce 2006, kdy jsou si hodnoty nejblíž, rozdíl mezi hodnotami tržních kapitalizcí FSE a ostatních tří burz počítán v řádech stovek miliard eur. Z hlediska růstu tržní kapitalizace ale o prvenství soupěří burza vídeňská a varšavská, a to počínaje rokem 2002, kdy je nastartován strmý růst všech tří burz (VSE, WSE a BSE). Pro lepší srovnání jsou hodnoty tržních kapitalizací vykresleny znovu do grafu na obrázku 6.18 bez burzy FSE. Z tohoto grafu je znatelné, že mezi zbylými burzami vítězí WSE, jejíž tržní kapitalizace ve všech následujících letech přesahuje kapitalizaci VSE i BSE, přičemž rozdíly se stále zvyšují. 9

viz kurzy PLN/EUR a HUF/EUR v přílohách č. 1 a 2


52

Obrázek 6.18: Srovnání vývoje tržní kapitalizace na VSE, WSE a BSE

Průměrné roční tempo růstu tržní kapitalizace VSE je ve sledovaném období téměř 30%, na WSE roste kapitalizace průměrným tempem přibližně 20%. Průměrná hodnota ročního tempa růstu v posledních čtyřech letech zvoleného období je na VSE téměř 40% a na WSE dokonce přes 40% (a to i vlivem klesajícího kurzu eura). Tyto vysoké hodnoty jsou zapříčiněny především zvyšujícím se počtem kótovaných společností a emisí. FSE vykazuje záporné tempo růstu, i když pouze asi pětiprocentní. Hodnoty tržní kapitalizace BSE v porovnání kapitalizací ostatních burz značně menší, ne však zanedbatelné, roční průměrný růst je kolem 10%. I přes dominantní postavení Frankfurtské burzy je patrný enormní rostoucí trend na všech třech zbylých burzách. Zatímco tržní kapitalizace FSE prvně klesá a pak spíš stagnuje, ostatní tři burzy vykazují rostoucí trend.

Kapitola 7 Předpokládaný vývoj burz V předcházejích kapitolách byly jednotlivé burzy detailně popsány a srovnány z hlediska součanosti a minulosti. Nasnadě je tedy otázka, jak se burzy budou vyvíjet dál, jaká je jejich budoucnost. V této kapitole se tedy pokusím naznačit vývoj těchto čtyř burz v blízké budoucnosti. Je třeba čtyři zkoumané burzy rozdělit na dvě podskupiny. První skupinu tvoří dvojice FSE a VSE. Obě dvě burzy se řadí mezi vyspělé burzy, s dlouholetou historií a nepřetržitě trvajícím světovým významem. Druhou skupinu tvoří dvojice WSE a BSE, které patří mezi tzv. emerging markets. Emerging markets, neboli rozvíjející se trhy, jsou zpravidla malé trhy s krátkou historií, které se vyznačují rostoucí velikostí, významem a větším rizikem než vyspělé trhy1 . Především z důvodu změny režimu (pád komunismu) a následného přechodu na tržní ekonomiku se v devadesátých letech tyto trhy otevřely zahraničním investorům a kurzy akcií šplhaly velmi rychle nahoru. Fáze růstu ale skončila vlivem řady hospodářských reforem koncem devadesátých let. Počátkem tisícíletí však tyto trhy opět rostou společně s globálním ekonomických růstem. Názory analytiků na jejich budoucí vývoj se různí. Jedni upozorňují na ohromný potenciál těchto trhů, způsobený rychlým ekonomickým růstem v posledních letech. Další nabádají k opatrnosti z důvodu nadhodnocenosti akcií a vyšší rizikovosti způsobené větší volatilitou těchto trhů a přiklánějí se k investicím na vyspělejších trzích jako jsou FSE a VSE. Všechny čtyři burzy se nacházejí v zemích, které jsou v současnosti součástí EU. Německo je dokonce jedním ze zakládajích členů EU, Rakousko vstupuje v roce 1995, Polsko a Maďarsko v roce 2004. Roku 1999 je zavedena společná měna euro. Německo a Rakousko jsou členové eurozóny 2 a používají euro od jeho uvedení. Polsko a Maďarsko jsou členové Evropské měnové unie 3 , ale na zavedení eura čekají. Postupnou integrací jednotlivých zemí do EU dochází mimojiné k liberalizaci trhů, 1

R. Dvořák, analytik Pioneer Asset Management; http://www.investujeme.cz/, článek: Rozvíjející se trhy nejsou terno 2 Území těch členských států EU, které přijaly euro jako společnou měnu v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství. Zdroj: http://www.cnb.cz. 3 Evropská hospodářská a měnová unie; členové jsou všechny země integrované v EU.

53

KAPITOLA 7. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BURZ

54

pozvolnému uvolňování hranic a umožněňování volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Je zaveden tzv. princip evropského pasu, tedy jednotné evropské licence poskytujující firmám z EU možnost nabízet finanční produkty na domácím trhu a obdobně usnadňující vstup tuzemských firem na jednotný evropský trh4 . Z hlediska finančních trhů tak dochází k odbourávání bariér obchodů s finančními prostředky. Pro domácí investory to především znamená příležitost vybrat si ze širší škály instrumentů, než v případě uzavřenéh trhu, a svůj kapitál investovat co nejvýhodněji. Zároveň se jim otevírá možnost více diverzifikovat riziko, a to tak, že do svého portfolia vedle domácích titulů zahrnují i tituly zahraniční a zmírňují tak riziko prodělečnosti obchodu v případě krize domácích titulů. Na druhé straně ale zvyšující se míra propojení kapitálových trhů a příchod nových zahraničních titulů a investorů přináší zvýšení konkurence na dosud uzavřených trzích. Tato skutečnsost určitě přispívá k vyšší efektivnosti trhu, ale také může způsobit odliv kapitálu ze země. Z pohledu celého kapitálového trhu doházá ke sdílení rizika. Propojením trhů se riziko domácích akcií přenáší i na zahraniční investory, kteří se účastní obchodů na domácích trzích. Těsnější propojenost trhů může dále způsobovat mnohem snadnější přelévání krizí a jejich důsledků z jednoho trhu na druhé. Od roku 2004 jsou členy EU také Maďarsko a Rakousko a dochází k jejich zapojení do popsaného procesu. Investoři ze starších členských zemí EU pronikají na nově otevřené trhy. Výsledky jsme mohli pozorovat v kapitole komparace, všechny porovnávané veličiny zažily růst. Druhá vlna sbližování probíhá při zavedení společné měnové jednotky. Z hlediska kapitálových trhů dochází ke zjednodušení mezinárodních transakcí, snižovnání transakčních nákladů způsobených převody mezi měnami a pro investory lepší možnosti porovnávání jednotlivých instrumentů. FSE je podobně jako VSE plně integrovaným trhem. Vstup dalších zemí do eurozóny zjednodušší a zefektivní burzovní obchod i těmto státům, ale rozhodně změny nebudou tak výrazné jako u vstupujících zemí. BSE a WSE mají dovršení integrace před sebou. Burzy čeká přechod do eurozóny, Polsko podle odhadů nejdříve v roce 2012, Maďarsko v 2014 5 , který přinese další propojení burz s ostatními evropskými burzami a dá se očekávat další rozvoj burz. Podle zkušeností zemí, kde už bylo euro zavedeno, je ale tento růst jen dočasný, v případě hotovostního eura téměř žádný. Další aspekt formující budoucnost sledovaných burz, konkrétně WSE, je fakt, že v Polsku momentálně probíhá další vlna privatizace, během čtyř následujích let chce polská vláda zprivatizavat 740 národních podniků. Privatizace účastní i WSE, kde bude stát nabízet akcie 19 z těchto podníků formou primárních emisí 6 . Tato skutečnost přitahuje další investory. Budoucí vývoj těchto burz indexů může být také určen mírou závislosti na vývoji na americkém trhu a jeho indexech. Americká ekonomika se dnes nachází v situaci, 4

webové stránky ČNB, http://www.cnb.cz/ Zdroj: Agentura Reuters, duben 2007. 6 polský ministr zahraničí A. Grad 5

KAPITOLA 7. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BURZ

55

kdy může velmi lehce zklouznout do recese. Kapitoválové trhy jsou v důsledku hypoteční krize v roce 2007 značně oslabené. Větší provázanost domácích kapitálových trhů s americkými může způsobit přelévání problémů americké ekonomiky na domácí trhy. V grafu vývoje indexů NASDAQ, který je pro účel porovnání denominován na euro7 , a DAX za poslední rok vidíme, jak jsou tyto dva indexy provázány. Každý propad v jednom vyvolává reakci v podobě poklesu druhého.

Obrázek 7.1: Vývoj kurzů indexů DAX a NASDAQ v období březen 2007 až únor 2008 Burzy střední a východní Evropy tradičně nevykazují tak velkou míru závislosti na burzách amerických, proto by mohly v této situaci uplatnit svoji výhodu. Vídeňská, Varšavská nebo Budapešťská burza se tak mohou stát lákadlem pro západní investory. Závěrem kapitoly bych ráda shrnula všechny uvedené poznatky, teze a informace. V blízké budoucnosti bude docházet k dalšímu přiblížení burzovních trhů vlivem zvyšujícího se stupně integrace v rámci EU. Burzy WSE a BSE tak budou nabývat stále vyššího významu. Tempo růstu burz s přihlédnutím k hospodářkému vývoji Polska a Maďarska, kdy se v následujícíh letech očekává zpomalení růstu těchto ekonomik, s největší pravděpodobností pozvolní. Více znatelné zpomalení se nejpsíš projeví v Maďarsku, které je negativním příkladem přejezeného prvenství. Kurzy na BSE jsou podle některých analytiků nadhodnocené a tak bude pravděpodobně vyvíjen tlak na jejich pokles. Nejvyšší růst a nejlepší zhodnocení investic můžeme očekávat na vídeňské a varšavské burze. A v neposlední řadě bude vývoj těchto trhů záviset na rozřešení krize americké ekonomiky. V případě recese, která je reálnou možností, může oslabit hlavně mezinárodně orientovaná FSE. Naopak WSE nebo BSE může působit pozitivněji.

7

denními kurzy eura vůči americkému dollaru získanými z webových stránek ECB

Závěr Cílem mé práce je porovnat kapitálové trhy Německé spolkové republiky, Rakouska, Polska a Maďarska. Jak je již avizováno v úvodu, porovnávat kapitálové trhy jako celek je úkol složitý. Z důvodu objemnosti termínu kapitálový trh, jehož naplnění by vyžadovalo větší studii, než je rozsah této diplomové práce, je práce zúžena na komparaci burz cenných papírů. Aby bylo vůbec možno provést toto srovnání, je zapotřebí nejdříve objasnit skutečnosti a principy související s pojmem kapitálový trh. Tomu je věnována první kapitola, kde jsou na základě odborné literatury definovány základní pojmy kapitálových trhů a burz cenných papírů obecně. Další čtyři kapitoly se postupně věnují popisu schemat fungování jednotlivých burz. Na všech čtyřech burzách se obchoduje každodenně množství druhů instrumentů (akcie, dluhopisy i finanční deriváty), a to jak formou aukce na klasickém burzovním R parketu, tak elekronicky. Burzy FSE a VSE používají elekotronický systém Xetra°, v roce 2003 se k obchodování přes Xetru připojuje i BSE. WSE obchoduje přes systém WARSET. Všechny indexy jsou přepočítávány několikrát do minuty. Revize indexů probíhá čtvrtletně, a to pro indexy DAX a WIG20, nebo pololetně, a to pro ATX a BUX. Z hlediska historického je nejzajímavější Frakfurtská burza, jejíž počátky sahají až do 16. století. Rakouská burza vzniká v 18. století. Burzy BSE a WSE jsou založeny ve století devatenáctém. Tato skutečnost napovídá, že z hlediska významnosti, dané stářím a zkušenostmi, lze za nejvýznamnější považovat nejdříve založenou FSE. Co se týče právní formy existence burz jsou všechny čtyři burzy akciové společnosti. Jejich působení a fungovaní je determinováno jak domácími zákony a vnitřními předpisy burz, tak legislativou EU. Na všech sledovaných burzách existuje jistá tržní segmentace. Burzovní trhy jsou rozděleny do několika segmentů především z důvodu jejich větší transpanentnosti, a to podle míry regulace trhu a síly přijímaných titulů nebo typu obchodovaných instrumentů. V kapitole Komparace jsou burzy sledovány a porovnávány v období od zavedení eura na území Evropské měnové unie, tedy od počátku roku 1999 do konce roku 2007. Nejdříve jsou porovnávány burzovní indexy. Pro každou burzu je vždy vybrán vždy hlavní akciový index, pro FSE je to index DAX, pro VSE index ATX, burzu WSE reprezentuje index WIG20 a konečně BSE index BUX. Tituly jsou do indexů přijímany na základě tržních kapitalizací (u všech ctyř indexů je používáno metody free float 8 ). V každém indexu jsou tak zastoupeny nejsilnější tituly na burze. Společnosti, jejichž 8


56

ZÁVĚR

57

tituly jsou zahrnuty v bázi indexu, a jejich aktuální stav ovlivňuje významně situaci a dění na burze. Z tohoto důvodu má hlavní burzovní index velkou vypovídací schopnost o stavu, ve kterém se burza nachází. Sledováním indexů v daném období byly zjištěny následující skutečnosti. I přes absolutní převahu indexu DAX nad ostatními třemi, byl vývoj jednotlivých indexů ve sledovaného období podobný. Na počátku sledovaného období dochází k poklesu všech indexů způsobeným především teroristickými útoky na USA a pozdější válkou v Afganistánu. Nejvíce se propadal německý DAX, a to z důvodu silné navázanosti německého trhu na americký. S příchodem roku 2003 ale začínají všechny čtyři indexy strmě růst. Pozitivní vývoj je podpořen vstupem Polska a Maďarska do EU9 . Indexy sílí téměř nepřetržitě až do léta roku 2007, kdy světovými kapitálovými trhy otřásá americká hypoteční krize a hodnoty indexů klesají. Z pohledu výnosnosti a rizika její změny, vypočítaných pro sledovaného období z měsíčních dat indexů, se jako nejlepší volba jeví investice do rakouského ATX. Rozdíl mezi průměrnou měsíční výnosností a rizikem její změny je ze všech indexů nejmenší. Absolutně největších hodnost z hlediska výnosnosti dosahuje ve sledovaném období maďarský BUX. Ten ale trpí druhým nejvyšším rizikem změny výnosnosti. Naopak největší rizikovostí se vyznačuje polský index WIG20. Pro názornější ilustraci jsou navíc v následující tabulce uvedeny hodnoty výnosností vypočítaných jak celkově za sledované období, tak roční průměrné výnosnosti:

Celková výnosnost 12 Měsíční výnosnost 13 Roční výnosnost 14

DAX ATX 52% 292% 0, 64% 1, 44% 7, 25% 17, 81%

WIG20 155% 1, 30% 11, 99%

WIG2010 185% 1, 52% 13, 16%

BUX 287% 1, 54% 16, 42%

BUX11 282% 1, 58% 17, 41%

Tabulka 7.1: Výnosnosti indexů DAX, ATX, WIG20 a BUX Z hlediska korelačního koeficientu vykazují největší propojenost indexy BUX a WIG20, což je s přihlédnutím k podobné historii, regionální blízkosti a srovnatelné ekonomické situaci v zemích pochopitelné. Z podobných důvodů lze očekávat také závislost mezi indexem frankfurtské a vídeňské burzy. Tu korelační koeficient potvrzuje. Koeficienty korelace pro ostatní dvojice burz se pohybují kolem hodnoty 0, 1, tyto indexy jsou tedy nekorelované. Další částí kapitoly Komparace bylo srovnání burz z hlediska ročních obejmů akciových a dluhopisových obchodů uskutečněných na sledovaných burzách a tržní kapitalizace za období posledních devíti let. FSE opět převyšuje v obou sledovaných veličinách ostatní tři burzy, a to mnohonásobně. I přes tento fakt se ale hodnoty s časem stále víc sbližují. 9

2004 WIG vyjádřený v eurech 11 BUX vyjádřený v eurech 12 celková výnosnost ve sledovaném období 7. 1. 1999-28. 12. 2007 13 průměrná měsíční výnosnost ve sledovaném období 14 průměrná roční výnosnost ve sledovaném období 10

ZÁVĚR

58

Není jednoduché srovnávat tyto čtyři burzy. Na jedné straně stojí burza německá, s dlouholetou historií, kdy procházela vývojem, získávala zkušenosti a nabývala stále pevnější pozice nejen v evropském měřítku. Naproti tomu vídeňská burza a burzy východního bloku, burzy mladší, méně zkušené a méně významné. Srovnávám-li všechny burzy v jedné skupině, můžu říct, že FSE převyšuje ostatní tři svojí významností i velikostí, což se projevuje v mnohonásobně větších objemech uskutečněných obchodů i hodnot tržních kapitalizací. Co se týče indexu a jeho výnosnosti, musím konstatovat, že DAX se ve sledovaném období jevil jako nejméně výnosný index. Ve srovnání s emerging markets 15 , kam patří Polsko a Maďarsko, je ale německý kapitálový trh rozvinutější a stabilnější a jeho vývoj lze predikovat lépe než na zmíněných emerging markets, u kterých nelze s jistotou předpovídat, kdy skončí jejich závratný růst a nastane období stagnace. Pokud se omezíme jen na skupinku VSE, WSE a BSE tak, jak je prováděno v každé části kapitoly Komparace, můžeme zbylé burzy lépe porovnat. Hodnoty všech pozorovaných veličin jsou srovnatelné. Z těchto třech burz se pro investory jeví nejzajímavěji burza vídeňská. Z hlediska objemů realizovaných obchodů i tržní kapitalizace, ukazující sílu burzy, sice VSE soupeří s WSE, ale z hlediska vývoje indexů, jeho pozorované výnosnosti i riziku její změny ale vítězí VSE nad WSE a BSE. V poslední kapitole jsem se pokusila o nastínění směru, v jakém se tyto čtyři budou nadále vyvíjet. Všechny čtyři burzy čeká pravděpodobně snížení dosavadního růstu. Aby došlo ke zvýšení atraktivnosti trhů, musí ale docházet k dalšímu sbližování burz, odbourání překážek volného obchodování a snižování nákladů burzovních operací.V tomto směru mají na čem pracovat především burzy východního bloku, tedy WSE a BSE.

15


Přílohy Příloha č. 1, kurz PLN/EUR16

Obrázek 7.2: Vývoj kurz polského zlotého vůči euru v letech 1999-2007

Příloha č. 2, kurz HUF/EUR17

Obrázek 7.3: Vývoj kurz maďarského forintu vůči euru v letech 1999-2007

16 17

zdroj: web ECB zdroj: web ECB

59

Seznam tabulek 2.1

Struktura indexu DAX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

3.1

Struktura indexu ATX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21

4.1

Struktura indexu WIG20 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27

5.1

Struktura indexu BUX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33

6.1 6.2 6.3 6.4

Korelační koeficienty pro jednotlivé indexy v domácí měně . . . . . . . Korelační koeficienty pro jednotlivé indexy v euru . . . . . . . . . . . . Měsíční výnosnost a riziko její změny pro jednotlivé indexy v domácí měně Měsíční výnosnost a riziko její změny pro jednotlivé indexy v euru . .

43 43 44 44

7.1

Výnosnosti indexů DAX, ATX, WIG20 a BUX

57

60

. . . . . . . . . . . . .

Seznam obrázků 2.1

Struktura indexu DAX dle průmyslových odvětví . . . . . . . . . . . . .

16

3.1

Struktura indexu ATX dle průmyslových odvětví . . . . . . . . . . . . .

22

4.1

Struktura indexu WIG20 dle průmyslových odvětví . . . . . . . . . . . .

28

5.1

Struktura indexu BUX dle průmyslových odvětví . . . . . . . . . . . . .

34

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9

37 38 39 40 41 41 45 46

6.16 6.17 6.18

Vývoj indexu DAX v letech 1999-2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj indexu ATX v letech 1999-2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj indexu WIG20 v letech 1999-2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj indexu BUX v letech 1999-2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovnání vývoje indexů DAX, ATX, WIG20 a BUX v letech 1999-2007 Srovnání vývoje indexů ATX, WIG20 a BUX v letech 1999-2007 . . . . Vývoj objemu obchodů s akciemi a dluhopisy (1) a jejich poměr (2) na FSE Vývoj tržní kapitalizace na FSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj objemu obchodů s akciemi a dluhopisy (1) a jejich poměr (2) na VSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj tržní kapitalizace na VSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj objemu obchodů s akciemi a dluhopisy (1) a jejich poměr (2) na WSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj tržní kapitalizace na WSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vývoj objemu obchodů s akciemi a dluhopisy (1) a jejich poměr (2) na BSE Vývoj tržní kapitalizace na BSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovnání vývoje objemu obchodování s akciemi na FSE, VSE, WSE a BSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovnání vývoje objemu obchodování s akciemi na VSE, WSE a BSE . Srovnání vývoje tržní kapitalizace na FSE, VSE, WSE a BSE . . . . . Srovnání vývoje tržní kapitalizace na VSE, WSE a BSE . . . . . . . .

7.1 7.2 7.3

Vývoj kurzů indexů DAX a NASDAQ v období březen 2007 až únor 2008 55 Vývoj kurz polského zlotého vůči euru v letech 1999-2007 . . . . . . . . 59 Vývoj kurz maďarského forintu vůči euru v letech 1999-2007 . . . . . . 59

6.10 6.11 6.12 6.13 6.14 6.15

61

47 47 48 48 49 49 50 50 51 52

Literatura Použité publikace [1] Ševčík, A. - Fuchs, D. - Gabriel, M.: Finanční trhy, Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakutla, 2001 [2] Čámský, F.: Teorie portfolia, Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, 2001 [3] Revenda, Z. - Mandel, M. - Kodera, J. - Musílek, P. - Dvořák, P. Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management press, Praha, 2000 [4] Sharpe, W. F. - Gordon, J. A. : Investice, Viktoria Publishing, 1994 [5] Liška, V. - Gadza, J.: Kapitálové trhy a kolektivní investování, Professional publishing, 2004 [6] Lamoš, F. - Potocký, R.: Pravdepodobnosť a matematická štatistika, Vydavateľstvo technickéj a ekonomickej literatúry Bratislava, 1989 [7] Brada, J.: Teorie portfolia, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996

Použité webové stránky [8] http://deutsche-boerse.com - Frankfurtská burza cenných papírů [9] http://en.wienerborse.at - Burza cenných papírů Vídeň [10] http://www.gpw.pl - Burza cenných papírů Varšava [11] http://www.bse.hu - Burza cenných papírů Budapešť [12] http://www.cnb.cz - Česká národní banka [13] http://www.ecb.int - Evropská národní banka [14] http://finance.yahoo.com - Yahoo, finanční stránky [15] http://finweb.ihned.cz - Finanční web Hospodářských novin 62

LITERATURA

63

[16] http://www.mesec.cz - Měšec, finanční web [17] http://www.finance.cz - Finance, finanční web [18] http://www.portfolio.cz - Portfolio, web o cenných papírech a jejich kurzech [19] http://www.oenb.at - Rakouská národní banka [20] http://www.bundesbank.de - Německá národní banka [21] http://europa.eu - Portál Evropské unie

Použité články [22] Čámský, F.: Komparace vývoje burzovních obchodů Visegrádské čtyřky http://www.derivat.sk, 2004 [23] Čámský, F.: Efektivnost finančních trhů ČR, Slovenské republiky, Rakouska a Německa - http://www.derivat.sk, 2004

Vývoj a komparace kapitálových trhů NSR, Rakouska, Polska a

Recommend Documents