Spolu to zvládneme ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZPRACOVANÝ PODLE RVP ZV

„Spolu to zvládneme“ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ZPRACOVANÝ PODLE RVP ZV ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOSTOMLATY pod MILEŠOVKOU okres Teplice, příspěvková organizace

„Spolu to zvládneme“

Základní škola Kostomlaty pod Milešovkou

1. Identifikační údaje Název vzdělávacího programu:

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Motivační název:

„Spolu to zvládneme“

Předkladatel: název školy sídlo školy odloučené pracoviště ředitel školy IČO IZO RED-IZO právní forma koordinátor ŠVP kontakty telefon e-mail www fax

Základní škola Kostomlaty pod Milešovkou, okres Teplice, příspěvková organizace Světecká 285, Kostomlaty pod Milešovkou 417 54 Školní 118, Kostomlaty pod Milešovkou 417 54 Mgr. Jana Kudláčková 72745380 102 465 606 600 084 736 příspěvková organizace Mgr. Jarmila Palicová + 420 417 871 037 + 420 417 871 054 [email protected] www.zskostomlaty.cz + 420 417 871 025

Zřizovatel školy: 2

„Spolu to zvládneme“

zřizovatel adresa zřizovatele IČ telefon www

Základní škola Kostomlaty pod Milešovkou

Obec Kostomlaty pod Milešovkou Lhenická 310, Kostomlaty pod Milešovkou 417 54 266 396 +420 417 871 025 www.kostomlatypm.wz.cz

Platnost dokumentu: od 1. 9. 2008, 2. verze ŠVP ZV „Spolu to zvládneme“

V Kostomlatech pod Milešovkou, dne 25. 6. 2008

………………………………………. Mgr. Jana Kudláčková, řed. školy

3

2. Charakteristika školy 2.1 Historie školy Základní škola v Kostomlatech pod Milešovkou má své kořeny hluboko zapuštěné. Existence školy podle nejstarších archivních záznamů je uvedena v roce 1654 a je úzce propojena s historií kostela. Výuka v budově 1. stupně ZŠ ve Školní ul. 118 byla slavnostně zahájena 8. září 1891. V prosinci 1936 byla dokončena stavba nové budovy školy, v současné době Světecká ul. 285. Vyučovat se zde začalo dne 4.1.1937.

2.2 Úplnost a velikost školy Základní škola ve Kostomlatech pod Milešovkou, okres Teplice, příspěvková organizace, je plně organizovanou základní školou s 1. - 9. postupným ročníkem a současně také spádovou školou pro děti z okolních obcí (cca 30 % dojíždějících žáků). Škola je zřízena Obcí Kostomlaty pod Milešovkou, má formu příspěvkové organizace. Jedná se o školu úplnou s maximální kapacitou 110 žáků. Na 1.stupni probíhá výuka málotřídním způsobem, 1. - 5. ročník je vzděláván ve třech třídách, průměrná naplněnost je 22 žáků na jednu třídu. Spojení ročníků je určeno počtem dětí v jednotlivých ročnících. Na 2. stupni jsou žáci 6. - 9. ročníku vzděláváni v jednotlivých, samostatných třídách, průměrný počet je 13 žáků na jednu třídu. Na obou stupních školy je rovněž zabezpečena výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro žáky s mentálním postižením je zajišťována formou skupinové integrace se zajištěním služeb asistenta pedagoga. Žáci se specifickými poruchami učení se vzdělávají formou individuální integrace. Pro žáky skupinově i individuálně integrované se vypracovává individuální vzdělávací plán. Součástí školy je jedno oddělení školní družiny s kapacitou 30 žáků.

2.3 Vybavení školy Prostorové Vyučuje se ve dvou od sebe poměrně vzdálených budovách. Budovu ve Školní ul. navštěvují žáci I. stupně. Ředitelství školy sídlí v budově ve Světecké ul., ve které se vzdělávají žáci II. stupně. Postupnými opravami a údržbou jsou obě budovy v dobrém stavu. Velkými investicemi zřizovatele byla rekonstrukce vytápění budovy II. stupně základní školy plynem, její zateplení a výměna oken za plastová, v budově I. stupně základní školy nová fasáda, vybudování školní výdejny obědů, celková rekonstrukce sociálních zařízení. Škola má pěkné, světlé a esteticky zařízené prostory. Celkový počet učeben školy je 9, herna školní družiny slouží jako učebna na dělené hodiny. Ve všech třech učebnách na I. stupni jsou oddechové koutky vybavené relaxačním kobercem. Žáci I.stupně také pracují ve své počítačové učebně. K relaxaci a odpočinku mimo vyučování slouží herna školní družiny. Na II. stupni jsou dlouhodobým problémem chybějící specializované učebny, např. jazykové, chemické, fyzikální, hudební výchovy. Výuka probíhá ve čtyřech kmenových třídách, tzn. časté stěhování žáků o přestávkách. Vyučující se schází ve sborovnách, kde jsou umístěny i publikace učitelské knihovny. Pro potřeby pracovního vyučování jsou k dispozici cvičná kuchyňka a školní dílna. Na estetickém vzhledu prostor školy se v obou budovách ve velké míře podílí žáci, kteří na chodbách prezentují své práce a společné projekty. K pohybovým aktivitám v rámci tělesné výchovy i volnočasových činností slouží tělocvična, která je propůjčována škole Obecním úřadem a je umístěna mimo areál školy. Tělocvična spolu s venkovním hřištěm slouží potřebám školy i veřejnosti. Škola nemá svou vlastní kuchyň. Do nově zřízené výdejny obědů v budově I. stupně jsou obědy donášeny z kuchyně MŠ Kostomlaty pod Milešovkou. Pro zlepšení prostředí školy, zkvalitnění výuky a zatraktivnění vyučovacího procesu bylo vybudováno nové víceúčelové venkovní hřiště s umělým povrchem (malá kopaná, házená, tenis, volejbal, nohejbal, basketbal). Hřiště mohou v době mimo vyučování a o víkendech volně využívat jak žáci školy, tak i širší veřejnost. Škola navíc nabízí keramickou dílnu, vybavenou keramickým kruhem a pecí. Pro veřejná vystoupení, výstavy prací žáků a školní jarmarky škola využívá nejen prostor školy, ale ve spolupráci s obcí i místní kinosál nebo sál Obecního úřadu.

Materiální Materiální vybavení je dostatečné. Především díky sponzorům došlo ke zlepšení ve vybavení výpočetní i prezentační technikou. Škola je dobře vybavena učebnicemi a učebními pomůckami, které je ale třeba průběžně doplňovat a modernizovat. Na tvorbě mnoha pomůcek se podílejí sami vyučující i žáci. Při výuce různých předmětů je využíván výukový SW. Pro další studium a práci žáků i pedagogů je k dispozici dobře vybavená školní knihovna. Literatura, učebnice, učební pomůcky a výukový SW jsou průběžně doplňovány o nové. Technické Jednou z priorit školy ve výuce i v běžném chodu školy je využití informačních a komunikačních technologií. Z toho vychází i vybavenost školy touto technikou. Pro výuku nejen ICT ale i dalších předmětů jsou určeny 2 učebny výpočetní techniky. Multimediální učebna na II. stupni byla vybavena interaktivní tabulí SMART Board, dataprojektorem, vizualizérem, DVD přehrávačem. Na I. stupni je žáky užíváno 6 počítačů. Oba stupně byly propojeny do společné sítě, přes kterou mají žáci i učitelé přístup na Internet. Každý pracovník školy a každý žák školy má své přístupové heslo do školní počítačové sítě, svůj prostor na serveru pro ukládání dat a svou e-mailovou schránku s adresou. V učebnách jsou umístěny kvalitní kopírky, které mohou přes přístupový kód využívat. Učitelé mají k dispozici své počítače ve sborovnách. Hygienické V době volna a přestávek žáci mohou využívat všech prostor školy, mohou hrát drobné hry, např. kopanou s měkkým míčem, skákat panáka, cvičit na nafukovacích skákacích míčích. K občerstvení je i školní obchůdek s nápoji a svačinkami. Odpočinek a aktivní vyžití poskytují dětem mladšího školního věku odpočinkový areál, zahrada a dětské hřiště v obci. Žáci II. stupně mají k dispozici školní zahradu a hřiště u své budovy, které při hezkém počasí slouží pro oddech i pro výuku pod širým nebem. Samozřejmostí je kvalitní sociální zázemí. Všechna hygienická zařízení byla nově vybavena (obklady, podlahy, toalety, umyvadla. teplá voda, osoušeče rukou).

2.4 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor má 12 členů, v němž se spojují mladí i zkušení pedagogové. 75% učitelů je plně kvalifikovaných, 2 učitelé si doplňují vysokoškolské vzdělání, vychovatelka družiny má středoškolské vzdělání. Pedagogický sbor je ve vyváženém složení (odborném, věkovém). Je tvořen ředitelkou školy, zástupkyní ředitelky, učitelkami, vychovatelkou školní družiny a asistentkou pedagoga. Ve škole jsou zřízeny funkce výchovné poradkyně, metodika prevence sociálně patologických jevů, správce počítačové sítě, vedoucí metodických sdružení, koordinátorky školního kurikula a koordinátorky environmentální výchovy. Učitelé se snaží ve škole vytvářet příjemné prostředí plné vzájemné důvěry a spolupráce. Odborný růst pedagogických pracovníků je zajištěn dalším vzděláváním učitelů. Prioritními oblastmi DVPP jsou psychologie, pedagogika, osobnostní a sociální výchova, moderní metody v didaktice předmětů, uplatnění metod RWCT, semináře zaměřené na zkvalitňování péče o děti se SPU, prevenci sociálně patologických jevů a v neposlední řadě práce s výpočetní a komunikační technikou. Díky dlouholetým zkušenostem s integrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a díky různorodosti zaměření pedagogů (výtvarná výchova, hudební výchova, zájem o ekologii, keramika apod.) je možné uspokojit velké množství potřeb žáků, a to nejen v oblasti výuky, ale i v oblastech zájmových (pestrá nabídka zájmových kroužků ve škole - keramika, aerobic, rybáři, vodáci, zdravotníci, dovedné ruce, angličtina, informatika). Učitelé jsou ochotní a mají zájem pracovat i nad rámec svých povinností, projevují se u nich i schopnosti organizační, a to zejména pořádáním akcí pro žáky i jejich rodiče.

2.5 Charakteristika žáků Kromě žáků z Kostomlat pod Milešovkou tvoří výraznou část žáci dojíždějící z okolních obcí. Do školy také přicházejí děti se zdravotním postižením (lehké mentální postižení, sluchové postižení), zdravotním znevýhodněním (specifické poruchy učení) a sociálním znevýhodněním (komplikované rodinné a sociální prostředí), a proto jedním ze zaměření školy je skupinová a individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Každý integrovaný žák má vypracován na základě doporučení PPP nebo SPC vlastní individuální vzdělávací plán, který je

pravidelně aktualizován a doplňován. Se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami máme dlouholeté zkušenosti a dosahujeme dobrých výsledků.

2.6 Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce Školní projekty dotvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Zařazované formy projektů jsou: ročníkové (krátkodobé, celoroční) a celoškolní (také krátkodobé i celoroční). Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu, motivují žáky a podporují spolupráci všech pedagogů a žáků i ostatních subjektů ve městě a okolí. Téma projektů volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Mezi pravidelné projekty školy patří: "Drakiáda" - výroba a pouštění draků, soutěž o nejkrásnějšího draka (žáci 1. – 5. ročníku) "Vánoční jarmark" - výroba a prodej vlastních dárečků, představení pro rodiče,kulturní událost pro celou obec (žáci 1. – 9.ročníku) " Velikonoční dílna" - výroba dárků, výrobky s velikonoční tematikou (žáci 1. – 9. ročníku) "Pálení čarodějnic" - průvod čarodějnic, hry a soutěže s čarodějnickou tematickou (žáci 1. – 5. ročníku) "Den Země" - uplatnění principů a realizace ekologické výchovy v každodenním provozu školy, života obce, aktivní ochrana životního prostředí "Den bez rozvrhu" - aktivní poznávání zajímavých míst z našeho regionu, zpracování informací o historii a tradicích poznávaných míst (žáci 1. – 9. ročníku) "Akademie" - prezentace kulturního programu pro rodiče a místní obyvatele (žáci 1. – 9. ročníku)

"Eurorebus" - státní zeměpisný projekt (od roku 2005, žáci 6. – 9. ročníku) „Ajaxův zápisník“ - ve spolupráci s Policií ČR, projekt je zaměřen především na prevenci kriminality dětí a na jejich bezpečnost v silničním provozu (od roku 2005, žáci 2. ročníku) "Paragraf 11/55" - problematika zákonů, ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (od roku 2005, žáci 6. - 9.ročníku) „Třídíme odpad“ - ochrana životního prostředí (od roku 2004, žáci 1. – 9. ročníku) „Zdravé zuby“ - člověk a jeho zdraví, dodržování základních hygienických návyků (od roku 2000, žáci 2. – 3. ročníku) Tematické akce - Preventivní programy (Co je šikana, Jak se bránit šikaně, Umění asertivity, apod.) - Den matek - Den dětí - Návštěvy kin, divadel, výstav, exkurze - Vítání prvňáčků - Slavnostní ukončení šk. docházky žáků 9. ročníku - Ozdravné a poznávací pobyty - týdenní tuzemské nebo zahraniční pobyty se zaměřením na sportovní, kulturní a environmentální výchovu) - Kulturně-historické exkurze do Prahy (Parlament ČR, Pražský hrad, Národní divadlo, Národní muzeum, Židovské muzeum, Památník národního písemnictví apod.) - Zájmové kroužky pro děti 1. i 2. stupně

V současné době ZŠ nerozvíjí žádný dlouhodobý systematický projekt mezinárodní spolupráce (probíhá nanejvýše na úrovni konkrétních krátkodobých akcí).

2.7 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Dobrá komunikace s rodiči je jedním z hlavních cílů školy. Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu vzdělávání svých dětí. Klademe proto důraz na spolupráci a partnerské vztahy s rodiči žáků, snažíme se o neustálý rozvoj. Projekty, které škola vymýšlí a realizuje, otevírají prostor pro vytváření dobrých vztahů na úrovni rodič x škola, rodič x učitel x žák. Při realizaci těchto projektů má škola možnost přibližovat a vysvětlovat rodičům i širší veřejnosti vlastní záměry, strategie i plány. Nabízíme konzultační hodiny, třídní schůzky, dny otevřených dveří, webové stránky školy, e-mail školy, zjišťování názorů rodičů na dílčí problémy vzdělávání v ZŠ formou dotazníků. Třídní schůzky se konají pravidelně 3x ročně. Rodiče mohou školu navštívit kdykoliv po vzájemné dohodě s vyučujícím, informovat se o dění ve škole kdykoliv telefonicky, mohou se s dotazy a podněty obracet i přímo na vedení školy, v rámci konzultačních hodin na výchovného poradce. Mají rovněž možnost se prostřednictvím internetu – elektronické žákovské knížky se pravidelně seznamovat s hodnocením Výchovný poradce a metodik prevence sociálně patologických jevů, kteří jsou k dispozici žákům i jejich rodičům při řešení konfliktních situací. Pro rodiče vycházejících žáků pořádá výchovný poradce mimořádné schůzky zaměřené na volbu povolání a přijímacího řízení, pro zájemce i individuální konzultace při hledání vhodného učebního nebo studijního oboru. Do budoucna chce škola výrazně rozšířit možnost vzájemných informací se širokou veřejností po internetu a zavést elektronickou žákovskou knížku. Při škole pracuje Školská rada, která byla zřízena ze zástupců obce, učitelů a rodičů v roce 2005. Její členové projevují o dění ve škole velký zájem a svými podněty přispívají k jejímu neustálému vylepšování.

Škola samozřejmě spolupracuje se svým zřizovatelem – Obecním úřadem v Kostomlatech pod Milešovkou, který pro snazší komunikaci zřídil Školskou komisi. Pedagogicko psychologická poradna zajišťuje nejen potřebná vyšetření žáků (integrace, školní zralost), ale každoročně pomáhá speciálním programem žákům osmého a devátého ročníku s volbou povolání. V oblasti volby povolání pomáhá i Úřad práce. V případě integrovaných žáků se zdravotním postižením škola spolupracuje se Speciálně pedagogickými centry. Ve výjimečných případech jsou problémy v rodinném prostředí řešeny ve spolupráci s příslušnými sociálními odbory Magistrátu města Teplice. Škola pravidelně spolupracuje a navštěvuje akce těchto organizací: Místní lidová knihovna, DDM v Bílině, DDM v Teplicích, DDM v Duchcově, Sbor dobrovolných hasičů v Kostomlatech p/Mil., Hasičský sbor Teplice, Kulturní centrum v Bílině, Severočeská vědecká knihovna, Červený kříž v Teplicích, Policie ČR, ZOO Ústí nad Labem, ekologické centrum SEVER Litoměřice. Škola využívá možnosti sponzorských darů od podnikatelských subjektů v obci i mimo obec, za něž se žáci snaží poděkovat drobnými výrobky: Severočeské doly Chomutov, Stavoren Kostomlaty, Elektrárna Ledvice. Prostory školy využívají v odpoledních a večerních hodinách místní obyvatelé (kurz angličtiny, keramická dílna, sportovní vyžití). O dění ve škole dává škola pravidelně vědět v Kostomlatském zpravodaji, o větších událostech informuje v Severočeském deníku.

2.8 Školní parlament Žáci se podílí na řízení školy prostřednictvím školního parlamentu, kde dávají podněty a připomínky k životu a organizaci školy, navrhují a sami organizují své vlastní projekty.

2.9 Školní družina Činnost školní družiny je úzce propojena s činností školy. Organizuje a spolupodílí se na organizování akcí pro děti 1. stupně. Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků. Školní družinu navštěvují žáci 1. – 5. ročníku, je tvořena jedním oddělením. Svou činností navazuje na práci školy a rodiny. Děti se mohou věnovat širokému výběru zaměstnání a zábav podle svého zájmu. Hlavními oblastmi výchovného programu školní družiny je posilování komunikačních dovedností, schopnosti sebepoznání, sebehodnocení a uplatnění se ve skupině. Je zde podporována tvořivost a zručnost, harmonický rozvoj osobnosti dítěte. Rozpracovaný program školní družiny je nedílnou součástí našeho ŠVP.

3. Charakteristika ŠVP

Náš Školní vzdělávací program vychází z cílů základního vzdělávání a klíčových kompetencí RVP ZV, z tradičního postavení školy v obci a koncepce školy, která propojuje její působení se životem i potřebami obce Kostomlaty pod Milešovkou. Navíc se program opírá o prvky metodického modelu Začít spolu, který svými východisky naprosto koresponduje se současnými požadavky na výchovu a vzdělávání, představuje pedagogický přístup orientovaný na dítě a je zcela v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Název "Spolu to zvládneme" vyjadřuje, že škola je místo, kde dítě tráví značnou část dne, a je proto pro něj výhodné a potřebné, když rodina a škola o sobě ví a jsou pokud možno navzájem propojené. Vyjadřuje základní myšlenku vzdělávacího programu – otevřenost školy všem dětem, rodičům, veřejnosti – a to obsahem vzdělání, demokratickými principy, respektováním žáka jako osobnosti, diferencovaným přístupem, vztahy ve škole, naplňováním nejzákladnějších potřeb, společnými prožitky učitelů, rodičů a žáků.

3.1 Zaměření školy Zaměření školy vychází z výchovných a vzdělávacích potřeb žáků, z kvalifikovanosti pedagogického sboru a je v souladu s cíli základního vzdělávání. Chceme, aby každý náš žák mohl zažít úspěch a měl pocit, že je v něčem dobrý. Vycházíme z toho, že u každého žáka lze najít oblast, ve které může vyniknout a být v ní úspěšný.

Vzdělávací priority naší školy 1) umožnit žákům osvojit si strategie a motivovat je pro celoživotní učení 2) vytvářet podmínky pro všechny žáky, inklusivní vzdělávání ( respektování individuálních vzdělávacích potřeb žáků nadaných i žáků se vzdělávacími potížemi) 3) podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a ke schopnosti řešit problémy 4 rozvíjet jazykové a komunikační dovednosti, vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci 5) zavádět do výuky efektivní metody kooperativního a projektového vyučování

6) vést k využívání komunikačních a informačních technologií 7) vychovávat ke zdravému životnímu stylu 8) vést žáky k dodržování stanovených pravidel, výchova k zodpovědnosti 9) rozvíjet mezilidské vztahy žák x žák, žák x dospělý, dospělý x dospělý

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie směřují k cílům základního vzdělávání a představují společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. V rámci vzdělávacího procesu budou uplatňovány všemi pedagogy naší školy. Na úrovni našeho ŠVP vycházejí z: 1) stanovení vzdělávacích priorit 2) rozvíjení silných stránek školy 3) vytyčení základních podmínek úspěšnosti vzdělávání na naší ZŠ - pohoda prostředí (školní prostory, lidé, společná činnost, komunikace, kooperace, školní klima) - zdravé učení (smysluplné stanovení cílů, aktivní zapojení žáků, nejvhodnější metody a formy práce učitele, vhodná evokace a motivace, vyhledávání mezipředmětových vztahů, evaluační nástroje, individualizace a respektování osobního maxima dítěte) - otevřené partnerství

3.2.1 Cíle základního vzdělávání podle RVP ZV V základním vzdělávání se usiluje o naplňování těchto cílů:

- umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení - podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů - vést žáky k všestranné a účinné komunikaci - rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých - připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti - vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě - učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný - vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi - pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

3.2.2 Výčet klíčových kompetencí podle RVP ZV Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: - kompetence k učení - kompetence k řešení problémů

- kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální - kompetence občanské - kompetence pracovní

Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání žák: ٠ vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení ٠ vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě ٠ operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy ٠ samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti ٠ poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák:

٠ vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností ٠ vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému ٠ samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ٠ ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů ٠ kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání žák: ٠ formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu ٠ naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje ٠ rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění ٠ využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem ٠ využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání žák:

٠ účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce ٠ podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá ٠ přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají ٠ vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák: ٠ respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí ٠ chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu ٠ rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka ٠ respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit ٠ chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní

Na konci základního vzdělávání žák: ٠ používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky ٠ přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot ٠ využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření ٠ orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení

3.2.3 Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy Strategie (společné postupy, metody a formy práce a činnosti jsou uplatňovány všemi pedagogy ZŠ Kostomlaty při výuce i mimo ni) jsou členěny podle toho, kterou z klíčových kompetencí rozvíjejí přednostně, je však zcela jasné, že jednotlivé výchovné a vzdělávací strategie směřují současně k několika klíčovým kompetencím. Členění v textu je proto pouze orientační a záleží na dohodě učitelů v rámci pedagogického sboru, ke které klíčové kompetenci konkrétní strategii využijí.

KOMPETENCE K UČENÍ umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

- umožňujeme žákům získávat nové zdroje informací s využitím veškeré dostupné techniky - učíme žáky hledat souvislosti mezi jevy, zpracovávat a používat informace v literatuře a na internetu - klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací - zúčastňujeme se různých olympiád a soutěží - ve vhodných případech umožňujeme žákům realizaci vlastních nápadů - učíme žáky vyjadřovat své názory - pracujeme s chybou jako s vodítkem ke správnému řešení - využíváme sebekontrolu a sebehodnocení

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

- nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti - vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy - zadáváme úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů - zařazujeme metody, při kterých žáci docházejí k objevům, řešením a závěrům sami - podporujeme samostatnost, tvořivost, logické myšlení a týmovou spolupráci - vedeme žáky k ověřování pravdivosti informací, k práci s vlastní chybou

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

- vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

i mimo školu - umožňujeme žákům projevit svůj názor a klást otázky - umožňujeme žákům prezentovat výsledky své práce - umožňujeme žákům přístup k různým druhům informačních, komunikačních technologií a obrazových materiálů - začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme žáky ke spolupráci při vyučování - nabízíme žákům možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruhy) - vybízíme žáky ke sdělování a využívání vlastních zkušeností - vedeme žáky k prodiskutování odlišných názorů - podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami - organizujeme dle možností ozdravné pobyty v tuzemsku i v zahraničí - žáci se účastní výletů, výstav a exkurzí

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní i druhých

- ve třídních kolektivech umožňujeme žákům spoluvytvářet pravidla chování - vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se žáci sami podíleli - od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci - vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve

skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola) - využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech - žákům je poskytována možnost, dle svého uvážení projevit své pocity a nálady - pravidelně zařazujeme do výuky projekty, projektové dny, kooperativní vyučování - ve výuce jsou využívány hry, a jejichž tvorbě se podílejí sami žáci - spolupracujeme s různými věkovými skupinami, organizujeme společné akce starší žáci − mladší žáci, akce pro rodiče a veřejnost KOMPETENCE OBČANSKÉ připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti

- pořádáme akce připomínající lidové tradice - v rámci možností pořádáme vystoupení pro veřejnost - umožňujeme žákům účast na akcích obce - pořádáme besedy se starostkou obce - nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům - vedeme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje jejich zdravý vývoj (nebezpečí návykových látek a jejich dopad na zdraví člověka) - žáky vedeme k toleranci k menšinám, k respektování individuálních rozdílů (integrovaní žáci, národnostní a kulturní rozdíly), - učíme žáky rozpoznávat xenofobii a rasistické projevy

KOMPETENCE PRACOVNÍ

- pestrou nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájmovou činnost a smysluplné

využití volného času pomáhat žákům poznávat a rozvíjet

- umožňujeme žákům prezentovat výsledky své práce

své schopnosti i reálné možnosti a

- vedeme žáky k dodržování zásad bezpečnosti práce a hygieny

uplatňovat získané vědomosti a dovednosti

- umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky

při profesní orientaci

- zapojujeme žáky do přípravy školních projektů - vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení - různými formami (exkurze, film, besedy apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi,cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia - vyzdvihujeme kladný přístup k práci - netrestáme žáky žádnou prací

3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a školského poradenského zařízení. V rámci školy jde pak především o spolupráci třídního učitele, asistenta pedagoga, ostatních vyučujících žáka, výchovného poradce a vedení školy. Tito jmenovaní spolu s pracovníky školských poradenských zařízení spolupracují při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Velký význam pro úspěšné vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou žáka. Za nutné také považujeme stálé zkvalitňování odbornosti pedagogických pracovníků. Zásady komunikace učitele s rodičem: - vytvoření klidné atmosféry (pochvala dítěte, optimismus) - dopřání dostatku času pro rozhovor s rodiči (vhodnost využití konzultačních hodin) - popsání (nehodnocení) situací, chování a příhod se žákem (nedávat dítěti „nálepky“) - uvádění zdrojů svých informací (totéž umožnit rodičům) - ujasnění si pojmů spolu s rodiči (nastolení „pravidel hry“) - uvádění konkrétních příkladů a objasňování svých stanovisek (rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat) - snaha citlivě rodičům poradit a nabídnout jim pomoc

3.3.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením

Vycházíme z paragrafu 16 zákona č. 561/2004 Sb., vyhlášky č. 73/2005 Sb. a z RVP ZV s přílohou upravující vzdělávání žáků s LMP, kapitoly č. 8, kde jsou popsány možnosti a podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitelka po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci žáka na základě lékařského a speciálněpedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy (možnost asistenta pedagoga, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení materiálně technickým vybavením školy, spolupráce se školským poradenským zařízením, spolupráce s rodiči). Za nezbytnou spolupráci s odborným pracovištěm považujeme: - seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků, s daným postižením žáka (možnost přednášek a

konzultací vztahujícím se k postižení žáka)

- dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce - pomoc při vypracování individuálního vzdělávacího plánu - vysvětlení a objasnění způsobu hodnocení žáka (slovní hodnocení, možnosti úlev) - zabezpečení potřebných kompenzačních a didaktických pomůcek - zajištění odborné literatury Zásady práce pro žáky se zdravotním postižením: - respektování zvláštností a možností žáka - dodržení jednotlivých vývojových etap (důležité je „nepřeskakovat“) - utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry - zajištění kompenzačních a didaktických pomůcek - užívání speciálních metod a forem při práci - dodržení zásady všestrannosti (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné) - dodržení zásady soustavnosti (snaha zapojit žáka do všech vzdělávacích aktivit)

3.3.2 Vzdělávání žáků zdravotním znevýhodněním

Vycházíme ze zákona č. 561/ 2004 a z vyhlášky č. 73/2005 Při diagnóze specifické poruchy učení postupujeme následovně: - seznámíme všechny pedagogy s poruchou žáka a s jejími specifiky - dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce - vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev - vypracujeme individuální vzdělávací plán - seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení - zajistíme žákovi potřebné pomůcky Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: - kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků - podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními - dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa - odstranění rušivých vlivů při práci - navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci - vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný - zařazování relaxačního cvičení

3.3.3 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavní problémem bývá zpravidla i nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českými kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí.

Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: - v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů - zajištění skupinové nebo individuální péče - zajištění specifických učebnic a pomůcek - volba odpovídajících metod a forem prác - pomoc asistenta pedagoga - nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm - vytvoření příznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostředí

3.3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Jako důležitou součást ŠVP chápeme také vzdělávání mimořádně nadaných žáků. Škola vytváří podmínky pro rozvoj talentovaných žáků. Nezbytnou podmínkou je samozřejmě otevřenost celého pedagogického sboru k novým metodám a formám výuky. Přístup k nadaným a mimořádně nadaným žákům se uskutečňuje v souladu s ustanoveními školského zákona a prováděcími předpisy a po dohodě s příslušným školským poradenským zařízením. Mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost zákonného zástupce může ředitelka školy žáka přeřadit do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky bez absolvování předchozího ročníku. Součástí žádosti je vyjádření školského poradenského zařízení v Teplicích a praktického lékaře pro děti a dorost. Ředitelka školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit žákovi s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu s ohledem na osobnost žáka a druh jeho nadání. V práci s nimi budeme uplatňovat následující formy a metody: - problémově orientovaná výuka

- projektové vyučování - práce s multimediálním zařízením - konzultační hodiny - další vzdělávání učitelů v metodice práce s těmito žáky - spolupráce s rodinou - spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou - individuální přístup, respektování osobnosti mimořádně nadaného žáka - individuální vzdělávací plán - přestup do vyššího ročníku na základě rozdílových zkoušek - podpora žáka v oblasti zájmů, motivace - speciální příprava do nejrůznějších předmětových soutěží a olympiád - podporu nadání a rozvoje jeho silných stránek - motivaci k co nejlepšímu výkonu při skupinové práci - spolupráci mezi učiteli, kteří mimořádně nadaného žáka v jednotlivých předmětech vyučují

3.4 Začlenění průřezových témat

Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Jednotlivá témata jsou integrována do učebních předmětů, některá budou realizována formou projektů, kde žáci dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností. Realizaci průřezových témat uvádíme v jednotlivých charakteristikách předmětů.. Pro větší přehlednost uvádíme ještě tabulku, kde jsou jednotlivá průřezová témata a jejich okruhy přiřazeny k vyučovacím předmětům a k jednotlivým ročníkům. Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni i na 2. stupni zařadit všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV. Všechna průřezová témata však nemusí být zastoupena v každém ročníku. V průběhu základního vzdělávání je povinností školy nabídnout žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: 1. Osobnostní a sociální výchova 2. Výchova demokratického občana 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 4. Multikulturní výchova

5. Environmentální výchova 6. Mediální výchova

1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti. Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více i méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: • vede k porozumění sobě samému a druhým •

napomáhá k zvládání vlastního chování

•

přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni

•

rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti

•

utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci

•

umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů)

•

formuje studijní dovednosti

•

podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: •

pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým

•

vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci

•

vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů

•

přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování

•

napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování

Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou zaměřeny na osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Pro jejich realizaci je užitečné zařazovat do výuky ta témata, která reflektují aktuální potřeby žáků, popřípadě vycházejí ze vzájemné domluvy s nimi. Všechna uvedená témata se uskutečňují prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí. Vzhledem k tomu, že se jedná o živá setkání dotýkající se osobní existence, je třeba počítat s tím, že na různé věci budou mít žáci různé názory, že se může objevit odmítání témat i technik, ostych, případně, že některé hry tzv. "nevyjdou". Právě tyto okamžiky však bývají v Osobnostní a sociální výchově velmi užitečné, neboť nabízejí příležitost k přemýšlení o tom, co se děje.

2 VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů. Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení. Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou atmosféru třídy, sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní jsou žáci více motivováni k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových, ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii i naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí schopnost kritického myšlení. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: •

vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod

•

vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti

•

umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato

•

rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků

•

rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační

•

schopnosti a dovednosti

•

prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování

•

vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: •

vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě

•

vychovává k úctě k zákonu

•

rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku

•

učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti

•

přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost

•

rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů

•

motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším

•

umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)

•

vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností

•

vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu

Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků – budoucích dospělých občanů – v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti žáků.

3 VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské dimenze je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské

hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka,uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: •

rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy

•

prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech

•

prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv

•

rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech

•

rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru

•

prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu

•

vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání

•

vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory

•

rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: •

pomáhá překonávat stereotypy a předsudky

•

obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených

•

možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi

•

kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života

•

utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti

•

podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám

•

upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost

Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru.

4

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Charakteristika průřezového tématu

Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků – příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků i „nepoznanému“. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: •

poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti

•

rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých

•

učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých

•

učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné

•

rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

•

rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie

•

učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání,

•

poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: •

pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je

•

napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí

•

stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu

•

pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské i jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti

•

vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu

•

učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám

Tematické okruhy průřezového tématu

Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti. Výběr a realizace daného tematického okruhu, popř. tématu může být významně ovlivněn vzájemnou dohodou učitelů, učitelů a žáků, učitelů a rodičů apod.

5 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů lověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Postupným propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací vědomostí a dovedností získávaných v těchto oblastech umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného pohledu.

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: •

rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí

•

vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování

•

přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa

•

umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí

•

poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí

•

ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích

•

napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské

•

i mezinárodní úrovni

•

seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti.

•

učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů

•

učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: •

přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty

•

vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů

•

vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti

•

podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí

•

přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí

•

vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí

•

vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví

Tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova je leněna do tematických okruhů, které umožňují celistvé pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti. 6 MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu.

Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: •

přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace

•

umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich

•

učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času

•

umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů

•

vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)

•

umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu)

•

vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)

•

vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci

•

rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu

•

přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu

•

přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: •

rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení

•

vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění

•

rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci

•

napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace

Tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se lení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností.

3.4.1 Formy realizování tematických okruhů - integrací do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů, - v podobě samostatného předmětu Multikulturní výchova (MkV) pro žáky 9. ročníku - formou projektu (ročníkových, předmětových, celoškolních) nebo projektových dnů

Projekty - 1. stupeň: 1: Poskládej si mámu a tátu – 1.roč. 2: Jak vidíš svět, když nevidíš – 2.roč. 3: Město pro všechny – 3.roč. 4: Se zvířátky do Evropy – 4. roč. 5: Výletník – umíme dělat časopis? - 5. roč. 6: Voda – H20 – 1. – 5. roč.

Projekty - 2. stupeň: 7: Třídnické dny – 6.-9.r. 8: Sopky na Zemi – 6.-9.r. 9: Rozumět médiím – 6. nebo 7.r., + 8. nebo 9.r. 10: Holocaust – 9.r.

3.4.2 Přehled průřezových témat a jejich začlenění do jednotlivých vyučovacích předmětů

1.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

1.

2.

1. stupeň 3.

2. stupeň 4.

5.

6.

7.

8.

9.

OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání P: 6

P: 2 P: 6

V: VkO P: 7 P: 6

P: 6

P: 6

Sebepoznání a sebepojetí

V: VkZ P: 7

V: Aj, V: VkZ, VkZ, VkO, Tv Tv

Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena

Kreativita P: 1 P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 7 V: VkZ, VkO, Tv P: 7 V: Aj, VkZ P: 7

P: 7 V: Inf, VkZ, Tv P: 7 V: Inf, VkZ P: 7

V: Hv, Pč

V: Hv, Pč

P: 7 P: 8

P: 7 P: 8

V: VoPo P: 7 V:V kZ, Čj VkO, VoPo, Tv P: 7 V: VkZ, VoPo, Tv P: 7 V: Vkz, VoPo, VkO P: 7 V: Hv, Pč, VoPo P: 7 P: 8

P: 7 P: 10 V: Tv P: 7 V: VoPo, Tv P: 7 P: 10 P: 7 V: Hv, Pč P: 7 P: 8

SOCIÁLNÍ ROZVOJ Poznávání lidí P: 1

P: 2

Mezilidské vztahy P: 1

P: 2

Komunikace

V: Inf P: 1 P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

Kooperace a kompetice P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

V: Čj, Aj, VkZ P: 7

V: Čj, VkZ

V: VkZ, VoPo

V: VoPo

P: 7

P: 7

P: 7 P: 10

V: Aj, VkZ, VkO, Tv P: 7 V: Čj. Aj, VkZ P: 7 P: 8

V: VkZ, Tv

V: VkZ, Tv

P: 7 V: VkZ, VkO

P: 7 V: Vkz

V: VoPo, MkV, Tv P: 7 P: 10 V: VoPo, MkV

P: 7 P: 8

P: 7 P: 8

V: VkZ, Tv

V: VkZ, VkO

P: 7 P: 8

P: 7 P: 8

P: 7 P: 8 P: 10 V: VoPo

P: 7 P: 8

P: 7 P: 8 P: 10

MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti P: 6

P: 6

Hodnoty, postoje, praktická etika P: 2

P: 6

P: 6

V: Inf

V: VkO

V: VkZ

P: 6

P: 7 P: 8

P: 7 P: 8

V: VkO

V: VkZ

P: 7 P: 8

P: 7 P: 8

V: Vkz, VoPo P: 7 P: 8

V: VoPo

V: VkZ, VoPo P: 7 P: 8

V: VoPo, MkV P: 7 P: 8

P: 7 P: 8

2.

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Tématické okruhy

1.

2.

1. stupeň 3.

Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

3.

4.

5.

2. stupeň 7. 8.

6. V: VkO V: D

9.

V: VkO

V: Čj

V: Čj P: 10

V: VkO

V: VkO

V: Z

P: 3 P: 3 V: VkO

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

V: VkO, D

Tématické okruhy

1.

Evropa a svět nás zajímá

2.

1. stupeň 3. V: Aj

2. stupeň 4.

5.

6. V: Čj,

7. V: Z

P: 4 Objevujeme Evropu a svět

V: Čj, Z P: 4

Jsme Evropané

4.

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

V: Z

8.

9. V: Čj Inf, MkV P: 10 V: Inf, MkV, VkO V: Inf, Z

Tématické okruhy

1.

2.

1. stupeň 3.

2. stupeň 4.

5.

6.

7.

8.

Kulturní diference

9. MkV

P: 1 Lidské vztahy

MkV P: 1

P: 2

Etnický původ

V: VkO

MkV

P: 1 Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity

5.

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

V: Aj

MkV V: VkO

V:VkO

MkV

Tématické okruhy

1.

2.

1. stupeň 3.

2. stupeň 4.

5.

Ekosystémy

Základní podmínky života

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

P: 6

8. V: Př

P: 8

P: 8

P: 8

P: 8

V: Př

V: Př

V: Ch, Př

V: F, Ch, Př, Z, Pč

P: 8

P: 8

P: 8

P: 8

V: Čj

V: Ch, VkZ

V: Ch, Př, Z

V: VkO

V: Ch

V: Ch, Př, Z Čj P: 8

P: 6 P: 8

6.

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

9.

P: 6

Vztah člověka k prostředí P: 6

7. V: Př

P: 6

Lidské aktivity a problémy životního prostředí P: 6

6. V: Př, Z

P: 8

P: 8

Tématické okruhy

1.

2.

1. stupeň 3.

2. stupeň 4.

5. V: Inf

6. V: Inf, VkZ, VkO

7. V: Čj, Inf, VkZ

8. V: Čj, Inf, VkZ

9. V: Inf, VoPo, MkV

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

V: Inf

V: VkZ

V: Čj, Inf, VkZ

V: Inf, VkZ

P: 10 V: Inf, VoPo, MkV

Stavba mediálních sdělení

V: Inf

V: Čj

V: Inf

V: Inf

V: Čj, Inf

V: Inf

V: Inf, VkZ

V: Inf

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

P: 5 Vnímání autora mediálních sdělení

V: Inf

Fungování a vliv médií ve společnosti

V: Inf

V: VkZ, VkO

V: Inf

V: Inf

V: Inf

Tvorba mediálního sdělení

V: Inf

V: Inf

V: Inf

V: Inf

V: Čj, Inf

P: 5 V: Inf P: 5 P: 6

P: 8

P: 8 V: Inf

P: 8 V: Inf

P: 8 V: Inf

P: 8

P: 8

P: 8

P: 8

Práce v realizačním týmu

Vysvětlivky: V ..... ve výuce

3.4.3 Školní projekty

P: 6 P: 6 P …. v projektu

P: 6

P: 6

1. POSKLÁDEJ SI MÁMU A TÁTU Ročník: 1. Vyučovací předměty: ČJ, M, Prv, Vv, Pč Časové nároky: 4 - 5 vyučovacích hodin Cíl a přínos projektu: - poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách - učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory a schopnosti - napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu - ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků - učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu Kompetence: - třídí informace a na základě jejich pochopení je využívá v tvůrčí činnosti a praktickém životě - přemýšlí o způsobu řešení problému - formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, naslouchá druhým, obhajuje svůj názor - spolupracuje ve skupině - učí se vcítit se do situace jiných lidí - bezpečně používá nástroje, dodržuje pravidla a postupy Formy práce:

- frontální a individuální práce, práce ve dvojicích a ve skupině Metody práce a činnosti: - řízený rozhovor, vypravování, dramatizace - práce s vystřihovánkou, vytvoření nástěnky, scénky ve skupině Informační zdroje: - učebnice, obrázky, encyklopedie, fotografie, zkušenosti a zážitky Pomůcky a potřeby: - vystřihovánky, papíry, pastelky, nůžky, lepidlo, etnická hudba Výsledný produkt projektu: - výstava portrétů rodičů, listy do portfolia Evaluace: - porovnávání a hodnocení výsledků práce, formulace závěrů, sebehodnocení, hodnocení učitelem Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 1. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

2. JAK VIDÍŠ SVĚT, KDYŽ NEVIDÍŠ Ročník: 2.

Vyučovací předměty: Čj, M, Prv, Vv, Hv, PČ Časové nároky: 4 - 5 vyučovacích hodin Cíl a přínos projektu: - vede k porozumění sobě samému i druhým - napomáhá k zvládání vlastního chování - přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni - rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci - vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů, spolupráce a pomoci Kompetence: - třídí informace, vyvozuje závěry - vnímá problémové situace, rozpoznává a chápe problém, přemýšlí o řešení - formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, naslouchá druhým, obhajuje a argumentuje - spolupracuje ve dvojici a ve skupině - učí se vcítit do situace jiných lidí - bezpečně používá nástroje, dodržuje pravidla a postupy Formy práce: - frontální a individuální práce, práce ve dvojicích a ve skupinách Metody práce a činnosti:

- řízený rozhovor, vypravování, diskuse - orientace v prostoru se zavázanýma očima, práce s obrázkem lidského oka, poznávání předmětů naslepo a jejich kresba, smyslové hry Informační zdroje: - obrázky, zkušenosti dětí, informace od vyučujícího, propagační letáky občanských sdružení (např. Světluška) Pomůcky a potřeby: - papíry, pastelky, šátky, obrázek nebo model oka, plastelína, atlas psů, propagačí materiály, drobné předměty, potraviny Výsledný produkt projektu: - listy do portfolia Evaluace: - řízená diskuse nad výsledky projektu, formulace zkušeností, sebehodnocení, hodnocení učitelem Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 2. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

3. MĚSTO PRO VŠECHNY Ročník: 3.

Časové nároky: 8 - 10 vyučovacích hodin Vyučovací předměty: Čj, M, Prv, Vv, Pč Cíl a přínos projektu: - vede k pochopení významu řádu pravidel a zákonů pro fungování společnosti - umožňuje podílet se na rozhodnutích celku - rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační a prezentační schopnosti a dovednosti, prohlubuje empatii - rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku, učí sebeúctě, sebedůvěře a samostatnosti - přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost - vede k respektování odlišností Kompetence: - vyhledává a třídí informace - pozoruje, experimentuje a porovnává - rozpoznává a vnímá problémové situace - přemýšlí o řešení a hledá jeho varianty - vyjadřuje své myšlenky a názory, zapojuje se do diskuse - spolupracuje ve skupině a podílí se na vy tváření pravidel, respektuje je - respektuje přesvědčení druhých lidí - bezpečně používá pomůcky, dodržuje pravidla Formy práce: - frontální a individuální práce, práce ve skupině, vycházka

Metody a činnosti: - řízený rozhovor, diskuse, hra na obecní volby, tvorba plánu a modelu obce Informační zdroje: - pozorování na vycházce, internet, pracovní listy, zážitky a zkušenosti z návštěvy obecního úřadu Pomůcky a potřeby: - krabičky různé velikosti, pracovní listy a předtištěné materiály, balicí papír, pastelky, plastelína, lepidlo, nůžky, drobné hračky do modelu Výsledný produkt projektu: - model města Evaluace: - diskuse nad výsledkem projektu (modelem), sebehodnocení, hodnocení jednotlivých žáků a skupin učitelem Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 3. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA 4. SE ZVÍŘÁTKY DO EVROPY Ročník: 4. Časové nároky: 5 vyučovacích hodin

Vyučovací předměty: Čj, Vl, Př, Vv, Pč Cíl a přínos projektu: - rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění odlišnostem mezi národy - srovnává projevy kultury - nachází společné znaky - pomáhá překonávat stereotypy a předsudky - kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti Kompetence: - vyhledává, uspořádává a třídí informace - propojuje je do širších celků - chápe a promýšlí problémy - plánuje jejich řešení - formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu - spolupracuje ve skupině - chová se ohleduplně k ostatním - přebírá zodpovědnost za úkol - učí se prezentovat výsledky práce - bezpečně používá pomůcky - dodržuje vymezená pravidla

Formy práce: - skupinová, frontální a individuální práce Metody a činnosti: - práce s pracovními listy, řízený rozhovor, diskuse, vypravování, beseda, práce s mapou, příprava a tvorba plakátu Informační zdroje: - encyklopedie, atlas, časopisy o cestování, katalogy CK, internet, dětská beletrie, nástěnná mapa Evropy - rodiče a známí, vlastní zkušenosti Pomůcky a potřeby: - psací potřeby, papír, nůžky, lepidlo, pastelky, předtištěné materiály, pracovní listy, katalogy, časopisy Výsledný produkt projektu: - plakáty, pracovní listy do portfolia Evaluace: - diskuse nad plakáty, sebehodnocení, hodnocení jednotlivých žáků a skupin, závěrečná beseda Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 4. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

5. VÝLETNÍK – UMÍME UDĚLAT ČASOPIS ? Ročník: 5.

Časové nároky: 8 - 10 hodin a celodenní výlet Vyučovací předměty: Čj, M, Př, Vl, Vv, Pč Cíl a přínos projektu: - přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace - učí využívat média jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času - rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při stylizaci psaného textu - přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci - přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu - vede k uvědomování si hodnoty volného času a odpovědnosti za jeho naplnění Kompetence: - vyhledává a třídí informace, propojuje je a využívá v procesu učení, tvůrčí činnosti a praktickém životě - učí se vyhledávat informace vhodné k řešení problému - hledá varianty řešení - učí se výstižně vyjadřovat, formulovat své myšleny - účinně spolupracuje ve skupině - pozitivně přijímá svou roli v týmu - chápe potřebu efektivně spolupracovat - chápe základní ekologické souvislosti a problémy, uvědomuje si důležitost kvalitního životního prostředí - používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti

Formy práce: - skupinová, frontální a individuální práce, výlet Metody a činnosti: - řízený rozhovor, diskuse, vypravování, práce s časopisy - vyhledání informací o Zoo, tvorba časopisu - plnění úkolu na výletě Informační zdroje: - časopisy o zvířatech a cestování, propagační materiály, propagační internetové stránky zoologických zahrad, internet, encyklopedie zvířat Pomůcky a potřeby: - psací potřeby, papír, nůžky, lepidlo, pastelky, počíítač Výsledný produkt projektu: - časopis Evaluace: - diskuse nad časopisem, sebehodnocení, hodnocení redakční spolupráce, nových zkušeností a znalostí, hodnocení žáků učitelem Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 5. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

6. VODA – H2 O Ročník: 1. - 5.

Časové nároky: 1. ročník 2 - 4 vyučovací hodiny 2. ročník 4 vyučovací hodiny a vycházka 3. ročník 4 - 5 vyučovacích hodin a exkurze 4. ročník 8 - 10 vyučovacích hodin a vycházka 5. ročník 8 - 10 vyučovacích hodin Vyučovací předměty: Čj, Prv, Př, Vl, Hv, Vv, Pč Cíl a přínos projektu: - rozvíjí porozumění vztahu člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí - vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování - poskytuje znalosti a dovednosti nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí - vede k odpovědnosti ve vztahu k ochraně přirody a přírodních zdrojů - přispívá k utváření zdravého životního stylu - vede k angažovanosti k řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí Kompetence: - vyhledává a třídí informace, uvádí je do souvislostí, používá znaky a symboly, pozoruje a experimentuje - chápe problémy, vyhledává informace k jejich řešení - učí se vyjadřovat, řadit myšlenky a názory do logického sledu, zapojovat se do diskuse, obhajovat vlastní názor - spolupracuje ve skupině a v týmu - respektuje dohodnutá pravidla

- přijímá roli v týmu a ovlivňuje kvalitu společné práce - učí se respektu k ostatním - učí se chápat základní ekologické problémy - dodržuje vymezená pravidla a plní povinnosti a závazky Formy práce: - skupinová, frontální a individuální práce, vycházky a výpravy, exkurze Metody a činnosti: - rozhovor, diskuse, vypravování, beseda, pokusy Informační zdroje: - encyklopedie, časopisy, internet, místní tisk, beletrie pro děti Pomůcky a potřeby: - psací potřeby, sešit bez linek, papíry, nůžky, lepidlo, pastelky, fotoaparát, turistická mapa nebo mapa obce, počítač, pomůcky k pokusům Výsledný produkt projektu: - knížka o vodě Evaluace: - sebehodnocení žáky, diskuse, výměna zkušeností, výstavka a soutěž

Rozdělení činností: 1. ročník - evokace básniček a říkadel z MŠ o vodě - vyhledávání obrazového materiálu - založení knihy o vodě - kreslení, vystřihování, lepení materiálů do knihy o vodě 2. ročník - vyhledávání textů o vodě v literatuře - práce s informacemi, otázky a odpovědi - zpracování úvodní kapitoly knihy - vycházka do místní krajiny - plánek vodních toků a vod v okolí - diskuse a výkres na téma: "Jaká krajina se mi líbí a v jakém počasí?" 3. ročník - exkurze k čističce odpadních vod - fotodokumentace a poznatky z exkurze (do knihy) - pokusy s vodou - zanesení výsledků do knihy

4. ročník - výprava k vodě

- pozorování života v přírodě v těsné blízkosti vody a v ní (rostliny, zvířata) - práce s atlasy rostlin a živočichů, nákres a popis obrázků (zanesení do knihy) - sledování a zaznamenávání počasí pomocí symbolů (užitečnost předpovědi počasí v souvislosti s vodními srážkami - sucho x záplavy) - voda jako nepřítel 5. ročník - význam pitné a užitkové vody - sledování a zaznamenání vlastní spotřeby pitné vody - vyhledávání informací na internetu o stavu vodních rezerv - rozhovor nad tématem - ochrana vodních zdrojů - záznam do knihy - dokončení své knihy, dozdobení, kontrolování chyb, porovnávání knížek - opakované probírání jednotlivých úkolů, předávání si informací - výstava Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 1. ročník, 2. ročník, 3. ročník, 4. ročník, 5. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 7. TŘÍDNICKÉ DNY Třídnické dny proběhnou 4x ročně (v listopadu,v lednu, v březnu a květnu) ve všech třídách na 2. stupni.

Témata: Jaký jsem Komunikace Moje komunikační dovednosti Spolupráce. Za přípravu třídnických dní zodpovídá výchovná poradkyně . CÍLEM TŘÍDNICKÝCH DNŮ JE ROZVÍJENÍ SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ. Nedostatky v oblasti sociálních dovedností a rozvoje osobnosti jsou totiž jednou z hlavních příčin školního neúspěchu, protože ve svých důsledcích vedou k neschopnosti komunikovat, kooperovat, vedou k pocitu osamocení, apatii, k agresivitě i rozšíření dalších patologických jevů (kouření, drogy, šikana,....). Z výzkumů vyplývá: - dospívající, kteří umí navazovat a udržovat interpersonální vztahy, jsou ostatními spolužáky akceptováni, mají jejich důvěru, dokáží se orientovat ve školním prostředí - žáci se silným pocitem sounáležitosti vůči škole se více zapojují do mimoškolních aktivit, mají kvalitnější zdraví a vykazují nižší užívání nikotinu a alkoholu - 8 – 20% žáků se někdy v průběhu svého školního života stane obětí šikany - škola by se měla věnovat prevenci šikany, vytvoření takových sociálních norem ve škole, které agresivní chování netolerují a současně podporují rozvoj interpersonálních vztahů založených na vzájemném respektu a toleranci. Využitím cvičení a her může třídní učitel usnadnit dětem se ve třídě lépe poznat, prohloubit jejich vzájemné poznání i sebepoznání každého jednotlivce, zlepšit atmosféru ve třídě a v případě nutnosti i pozitivně ovlivnit postavení jednotlivců. Hraní samo o sobě nevyvolá všechny pozitivní důsledky, které by byly žádoucí. Velmi důležitá je nejen volba vhodné hry či cvičení a chování toho, kdo cvičení vede. Jde především o to, aby s

dětmi jednal otevřeně, byl citlivý vůči potřebám dětí, zejména pokud se v jejich vztazích vyskytují problémy, a aby dovedl reagovat na aktuální situaci ve třídě, to znamená, že i při určitém plánování a přípravě musí umět změnit program, když to okolnosti vyžadují. Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 6. ročník, 7. ročník, 8. ročník, 9. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

8. SOPKY NA ZEMI Jednodenní projekt SOPKY NA ZEMI probíhá ve všech ročnících 2. stupně s tím, že pro každý ročník vyučující vybere vhodné téma z níže uvedené nabídky: FYZIKA Látky a tělesa - vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů. Skupenství látek - souvislost skupenství látek s jejich částicovou stavbou. Energie - formy energie - geotermální energie. PŘÍRODOPIS Neživá příroda - stavba Země. Horniny - vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění, praktický význam a využití zástupců, určování jejich vzorků, příčiny a důsledky vnitřních geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin. Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi - geologické změny, vznik života, výskyt typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí. Geologický vývoj a stavba území ČR. Určování vybraných hornin podle charakteristických vlastností s použitím určovacích pomůcek. ZEMĚPIS Přírodní obraz Země - složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemná souvislost a podmíněnost, tvary zemského povrchu. Působení vnitřních procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost. Společnské a hospodářské prostředí - vztahy mezi přírodními podmínkami a společenským a hospodářským prostředím. Regiony světa - způsob života obyvatel v oblastech aktivní sopečné činnosti. Životní prostředí - typy krajin.

Přírodní katastrofy - chování a jednání při nebezpečí živelných pohrom v modelových situacích. DĚJEPIS Antické Řecko a Řím - příklady antických měst zachovalých pod nánosem lávy - Pompeje, Herculaneum. VÝCHOVA K OBČANSTVÍ Člověk ve společnosti - příkladu významu vzájemné solidarity mezi lidmi, pomoc lidem v nouzi a v situacích ohrožení. VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence - ochrana člověka při živelných pohromách. Na závěr projektu proběhne společné setkání všech žáků 2. stupně a prezentace jejich výsledků (formu prezentace zvolí buď vyučující sám nebo ve spolupráci s dětmi). Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 7. ročník, 8. ročník, 9. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 9. ROZUMĚT MÉDIÍM

Jednodenní projekt ROZUMĚT MÉDIÍM je realizován v ročnících druhého stupně ve dvou tématických variantách, a to každý druhý školní rok, tak aby měl každý žák možnost účastnit se projektu jednou na téma ZPRAVODAJSTVÍ (v 6. nebo 7. ročníku) a jednou na téma REKLAMA (v 8. nebo 9. ročníku). Přesný termín a téma budou vždy domluveny na schůzkách předmětové komise 2. stupně. Projekt může být dle možností obohacen besedou s odborníkem (např. s reportérem České televize, investigativním novinářem aj. Téma uskutečňované v 6. nebo 7. ročníku:ZPRAVODAJSTVÍ Téma uskutečňované v 8. nebo 9. ročníku: REKLAMA ORGANIZACE Lidský potenciál: všichni učitelé 2. stupně jsou rozděleni ke skupinkám žáků jako nezávislí poradci, spolupodílí se na realizaci celého projektového dne Rozdělení žáků: 3 skupinky v každé třídě Prezentace: formu prezentace zvolí žáci za pomoci poradců učitelů Motivace: na úvod projektu proběhne motivační diskuze společně pro skupinky na dané téma HODNOCENÍ PRÁCE ŽÁKŮ • Hodnocení známkou (znalosti, zpracování pracovních listů, interpretace….) • Sebehodnocení – dotazník Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 6. ročník, 7. ročník, 8. ročník, 9. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Upřesnění pro 6. ,7. ročník

Téma ZPRAVODAJSTVÍ: Podtéma: Fakt nebo názor OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák - charakterizuje hodnotící prostředky používané ve zpravodajství - rozpozná ve zpravodajství prvky, které signalizují skutečnost, že je prezentován názor novináře - rozlišuje ve čteném i slyšeném textu fakta a identifikuje prostředky jejich hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji - posuzuje a interpretuje komunikační záměr textu - rozpoznává v masmédiích manipulativní komunikaci a zaujímá k ní kritický postoj - kriticky přistupuje k mediálním informacím Pomůcky: - pracovní list "Jak se pozná názor" (M. Mičienka, J. Jirák a kol.: Základy mediální výchovy; Portál 2007) - reportáž z tištěného a digitálního masmedia na stejné téma, vyjadřující různý názor Podtéma: Co se stalo 19. ledna OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák - popíše základní kritéria, podle kterých jsou vybírány zprávy do zpravodajství - vysvětlí, proč zpravodajství není a nemůže být úplným odrazem reality - rozpozná manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj - rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení

- posuzuje a interpretuje komunikační účinky textu Pomůcky: pracovní listy "Co se stalo 19. ledna"(M. Mičienka, J. Jirák a kol.: Základy mediální výchovy; Portál 2007) ukázky ze zpravodajství ČT, Primy, Novy

Upřesnění pro 8., 9. ročník Téma REKLAMA Podtéma: Reklama, reklama, reklama OŠEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák - objasní hlavní funkce reklamy - popíše základní typy reklamy a uvede konkrétní příklady jednotlivých typů reklam - rozpozná manipulativní komunikaci v reklamě a v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj - kriticky přistupuje k medkálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí - analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu Pomůcky: - pracovní listy "Podoby reklamy" a "Co je reklama" (M. Mičienka, J. Jirák a kol.: Základy mediální výchovy; Portál 2007) - ukázky reklam

Podtéma: Jak nás dostává

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák - popíše základní typy reklamy a uvede konkrétní příklady jejich jednotlivých typů - identifikuje přesvědčovací techniky, které se objevují v reklamách Pomůcky: - pracovní listy "Jak nás dostává", "Co mají společného", "Rozbor reklamy"(M. Mičienka, J. Jirák a kol.: Základy mediální výchovy; Portál 2007) ; - reklamy z časopisů a deníků

10. HOLOCAUST

ANOTACE: Projekt je realizován v devátém ročníku hlavně v hodinách multikulturní výchovy, dějepisu, českého jazyka, výtvarné a hudební výchovy. Může přesáhnout i do výchovy ke zdraví, výchovy k občanství, fyziky, matematiky, chemie a cizích jazyků. Jeho jednotlivé části jsou zakomponovány do vyučovacích hodin, takže nevyžaduje zvláštní úpravu rozvrhu nebo jinou organizaci výuky zasahující do chodu školy. Probíhá v období zhruba dvou měsíců a zahrnuje exkurzi do Židovského muzea v Praze. Žáci se na základě učiva o 2. světové válce prožitkem seznamují s historií národa Židů, s jejich osudem a s osudem dalších národů a skupin obyvatel pronásledovaných nacisty za 2. světové války. Ve vyučovacích hodinách, samostudiem a prací s beletrií, odbornou literaturou a mediálními prostředky získají informace, které jim napomohou pochopit obsah slova holocaust, jeho průběh a důsledky a odkaz této temné stránky minulosti dnešku. CÍLE: Žáci: • Osvojit si učivo a prožitkem rozvíjet klíčové kompetence, zejména občanskou, k řešení problémů, k učení, dále pak sociální a personální a komunikativní. • Rozvíjet své tvůrčí schopnosti a kreativitu. • Zapojit se do vzdělávacího procesu podle svých možností a předpokladů a tím posílit své sebevědomí. • Dospět k sebepoznání, k poznání ostatních ve skupině i k poznání pedagogů a dalších spolutvůrců projektu. • Pochopit a osvojit si význam věty „Historia magistra vitae“ (Historie je učitelka života). • Osvojit si znalosti o historii židovského národa od starověku po současnost. • Zapamatovat si události let 1930 - 1945 a pochopit souvislosti dějinného vývoje tohoto období. • Pochopit výpovědní hodnotu dokumentu. • Diskutovat s účastníky historických událostí a navštívit místa, kde se „odehrávaly dějiny“. • Aplikovat své poznatky na současnost a chápat nebezpečí rasismu, antisemitismu, fašismu, genocidy a xenofobie v dnešní době.

• Pochopit důležitost boje proti těmto jevům. • Zajímat se o umělecká díla výtvarná, hudební, literární a filmová odrážející historii. Pedagogové: • Spolupracovat a spolupodílet se na realizaci projektu. • Stát se partnery žáků a posilovat vztah učitel - žák. • Dále se vzdělávat v oblasti svého oboru i pedagogiky, psychologie a metodiky a prakticky realizovat nové metody a formy práce. Škola: • Překročit svou činností hranice školní budovy. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA • Židovské náboženství • Židé za 2. světové války: 1.) ve skupinkách se snažit sestavit seznam věcí, které byste si vzali s sebou do ghetta Terezín (včetně hraček, kreslících potřeb, knih a trvanlivých potravin), aby jejich množství nepřekročilo 50 kg (představte si zároveň, že zavazadlo vážící 50 kg budete muset sami odnést z Bohušovic od nádraží do Terezína – je to asi 3 km); 2.) pokusit se sestavit seznam věcí, které byste se pokusili u známých schovat pro dobu, až se vrátíte z Terezína; 3.) pokusit se sestavit přehled činností, kterými byste se po dva roky zabývali v situaci židovského školáka, který sice už umí číst a psát, ale žije v tzv. „ghettu beze zdí“, kdy už platí mnoho protižidovských nařízení (v domácnostech nesmí být rozhlasový přijímač, nesmí se navštěvovat kulturní zařízení, knihovny, plovárny, lesy, školu, hřiště...) a ven raději nechodí, aby neslyšel protižidovské nadávky. • Návštěva Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze - program pro školy „Hanin kufřík“

• Antisemitismus DĚJEPIS • ukázka z filmu „Schindlerův seznam“ – diskuze, volné psaní, pětilístek • dokumenty uvedené na www.holocaust.cz 1) Norimberské zákony 2) Konečné řešení židovské otázky 3) Terezín 4) Koncentrační tábory a ghetta 5) Protižidovské zákony a nařízení • film „Síla lidskosti“ o dětech, které zachránil N. Winton • pracovní listy HUDEBNÍ VÝCHOVA Žáci se naučí zpívat píseň Těšínská (J. Nohavica). Vyznačené sloky, které se těžko zpívají sborem, recitují pouze chlapci. Píseň je možné zpívat na začátku hodin, ve kterých se probírá holocaust.

ČESKÝ JAZYK Žáci zazpívají Těšínskou a po poslechu pracují s textem písní Litanie u konce století, Novorozeně a Danse macabre (Jaromír Nohavica: Divné století). Je nutné, aby měli před sebou text. Lépe se orientují a chápou smysl slov. Písně nabízejí mnoho možností pro rozbor uměleckého textu: • vysvětlení cizích slov (Danse macabre = Tanec kostlivců);

• vyhledávání symbolů (pruhované šaty, žluté hvězdy, gilotina...); • hledání dalších básnických pojmenování; • vysvětlení významu zvuků - buben, zvon, pochodující lidé. Žáci hledají odpověď na otázky: „Kolik podob může mít smrt? Co dělá Bůh, když je válka?“ U této otázky není cílem diskutovat o smyslu, či nesmyslnosti náboženské víry ani stavět proti sobě věřící a nevěřící žáky či prezentovat své vlastní náboženské přesvědčení, ale ukázat žákům nelidskost, nesmyslnost a krutost genocidy. Na základě textu písně Litanie u konce století žáci dojdou k závěru, že neexistovala síla, která by mohla zastavit běsnění fašismu, a lidé zasažení nacistickým terorem neměli žádnou naději. Během diskuse žáci uvažují o tom, kde a u koho hledá člověk pomoc v tíživé situaci a v jakém duševním stavu se nachází, když pomoc nenajde a vzdá se naděje. Měli by vyvodit, že selhaly všechny morální principy, které ovlivňují chování lidí. Toto je obrazně vyjádřeno obratem „mrtvý bože“. Žáci rozdělí tabuli na dvě části, které nadepíšou MÍR - VÁLKA. Z písně Těšínská vybírají obrazy mírového života a píšou na tabuli. Používají barevné křídy a volí barvy podle nálady a významu pojmu. Znovu poslouchají Litanii u konce století, Danse macabre a Novorozeně a doplňují pojmy pod heslo válka. V domácí přípravě dostanou za úkol zpracovat životopis „Neznámého muže“ z písně, kterému v roce 1910 bylo 30 let a byl Žid. Uvažují, jaký osud čeká jeho a jeho rodinu.

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žáci při skupinové práci vytvoří na malé čtvrtky iniciály slova HOLOCAUST. Ztvární H jako dva komíny spalovacích pecí, O jako ostnatý drát a hlavu Hitlera, L jako hákový kříž, C jako schouleného člověka, A jako židovskou hvězdu, U jako hromadný hrob, S jako pochod smrti, T jako šibenici. Ty nalepí na obdélníkový balicí papír svisle a zavěsí ve své třídě. Během hodin připisují k iniciálám slova, která jednotlivá písmena evokovala. Na plakátu se postupně může objevit toto:

H - hrůza, Hitler, hvězda, hroby, hlad, hadry, horečka, hrozba, hřích, hořkost; O - ostuda, odsouzení, oprátka, osud, ohavnost, oběsit, obušky, ocejchovat; L - lítost, lež, likvidace, loučení, litanie, lynč; O - ostnatý drát, Osvětim, oběti, očistec, oprátka, oheň, obava; C - cesta, cyklon, cynismus, cela; A - agrese, absurdita, anomálie, apokalypsa, ach, Auschwitz; U - úzkost, úžas, úmrtí, utrpení, ukřižování, údiv, ubít, udusit, údery, ukrutnost, úpět, utýrat; S - smrt, skepse, slzy, skon, stigma, soucit, sekera, symbol, samota, surovost, sudba, sténat, sadismus; T - trest, transport, tábor, Terezín, trauma, tyfus, tma, terč, teror, týrání, tragika, Treblinka. EVALUACE • Hodnocení známkou (znalosti, psaní životopisu, zpracování pracovních listů,….) • Sebehodnocení - dotazník Projekt je určen pro žáky těchto ročníků: 9. ročník Začlenění průřezových témat a tématických okruhů OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

3.5 Protidrogová prevence Primární prevenci na škole zajišťuje primární preventista. Zabezpečuje odpovídající podmínky tělesného a duševního zdraví dětí a pomáhá předcházet negativním projevům chování. Preventista tedy propaguje zdravý životní styl, formuje odmítavý postoj dětí k drogám, podporuje hodnotovou orientaci dětí, snaží žáky čelit negativnímu vlivu vrstevníků, šikaně, vytváří podmínky pro kvalitní využití volného času dětí nabídkou zájmových kroužků, spolupracuje s kolegy, s rodiči, zvyšuje úroveň komunikace dětí s vrstevníky i dospělými, nezkresleně informuje o sexuální problematice (včetně AIDS), dále formuje osobnost dětí, prohlubuje jejich sebepoznání a sebeúctu atd. Vytváří takovou psychickou a sociální atmosféru ve škole, která minimalizuje možnost stresů a umožňuje včasné rozpoznání nedostatků v regulaci chování dětí, šikany, sociální nezralosti, nedostatečnému vlivu rodiny apod. V případě potřeby spolupracuje s výchovným poradcem, tř. učitelem, rodiči, odborem sociální péče, Policí ČR.

3.6 Environmentální výchova Environmentální výchova vede žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Poskytuje odpovídající znalosti i dovednosti, rozvíjí schopnosti chápat souvislosti mezi ekologickými, ekonomickými a sociálními aspekty. Vede k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelného rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.

Environmentální výchova v naší škole probíhá většinou formou projektového vyučování a je začleněna do vyučovacích předmětů. Je vedena jako jedno z průřezových témat ŠVP. Na naší škole jsme zapracovali a ověřili průřezové téma environmentální výchova do všech vzdělávacích oblastí.

4. Učební plán Výuka podle ŠVP probíhá v 1. – 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP ZV) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období zahrnuje 1. – 3. ročník, 2. období 4. – 5. ročník, 3. období 6. – 9. ročník. ŠVP vymezuje jako závazný výstup očekávané kompetence 2. a 3. období. Základní vyučovací jednotkou je vyučovací hodina (45 min). Rozvrh hodin v týdnu není v ŠVP chápán jako dogma. Učitelé (zejména na I. stupni ZŠ) si mohou po dohodě s ředitelkou školy rozvrhnout denní (týdenní) program výuky při zachování časových proporcí jednotlivých předmětů v týdnu. Kromě vyučovací hodiny lze realizovat výuku i jiným typem vyučovací jednotky s odlišným časovým úsekem při dodržení zásad hygieny školní práce (přestávky, relaxace apod.). Při realizaci dílčích školních programů a projektů je nutné respektovat závaznost minimálních hodinových dotací pro jednotlivé vyučovací předměty (obory vzdělávacích oblastí) pro daný ročník (ev. pro dané vzdělávací období). Metody a formy výuky ŠVP nestanovuje závazně – nechává na vyučujícím, aby pro dosažení očekávané kompetence zvolil sám takové metody a formy výuky, které budou vést k očekávanému efektu. Použité formy a metody by měly v dětech vyvolávat touhu po poznávání, provokovat jejich zvědavost, stimulovat kladné rysy lidské povahy a měly by vždy směřovat k získání konkrétní aktivní dovednosti. Respektování osobnosti dítěte a uplatňování principu pozitivní motivace by měly být neodmyslitelnými prvky práce vyučujícího.

4.1. Ročníkový učební plán

1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět

Umění a kultura

Vzdělávací obor

Český jazyk a literatura Cizí jazyk Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět

Hudební výchova Výtvarná výchova

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

Člověk a svět práce

Člověk a svět práce

Celková povinná časová dotace z toho disponibilní časová dotace

Vyučovací předmět Český jazyk Anglický jazyk

Ročník

1.

2.

3.

4.

5.

8+1 8+1 7+1 6+2 6+1

Celkem předměty

Z toho Minimální Disponib. časová časová dotace dotace

41

35

6

9 24

9 20

0 4

1

1

1

0

12

3

12

1

Matematika

4

3 3 3 4+1 4+1 4+1 4+1

Informatika

-

-

Prvouka Vlastivěda Přírodověda Hudební výchov a Výtvarná výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti

2 1

2 1

2+1 1+1 1+1 1 1

2 2 1

7 4 4 5

1

1

1 +1

2

2

8

2

2

2

2

2

10

10

0

1

1

1

1

1

5

5

0

20 1

21 2

25 4

26 5

26 2

118

104 -

14

-

-

2. stupeň ( školní rok 2008/2009 )

Vzdělávací oblast

Vzdělávací obor

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura Cizí jazyk

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Dějepis Výchova k občanství Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova

Člověk a příroda

Umění a kultura

Výtvarná výchova

Vyučovací předmět

Z toho

Ročník

6.

7.

8.

9.

Celkem předměty

Minimální časová dotace

Disponib. časová dotace

Český jazyk

4

4

4

3+1

16

15

1

Anglický jazyk Německý jazyk Matematika

3 4

3 4

3 4

3 3+1

12

12

0

16

15

1

Informatika

1

0+1

0+1

0+1

4

1

3

Dějepis Výchova k občanství Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova

2 1

2 1

2 1

2 0+1

8 4

11

1

1+1 2 2 1

2 1+1 2 1

1 2 1+1 1+1 1

2 2 1 1+1 1

7 4 7 8 4

21

5

2

2

1

1

6

10

0

Člověk a zdraví

Výchova ke zdraví

1

1

1

-

3

2

2

2

1+1

8

1

1

1

0+1

4

Další cizí jazyk

Výchova ke zdraví Tělesná výchova Pracovní činnosti Anglický jazyk

-

-

0+3

0+3

6

Sportovní hry

Sportovní hry

0+1

0+1

-

-

2

Volba povolání

Volba povolání

-

-

0+1

0+1

2

Multikulturní výchova

Multikulturní výchova

-

-

-

0+1

1

29 2

29 3

32 7

32 12

122

Tělesná výchova Člověk a svět práce Doplňující vzdělávací obory

Člověk a svět práce

Celková povinná časová dotace z toho disponibilní časová dotace

10

1

3

1

-

11

98 -

24

2. stupeň ( školní rok 2009/2010 )

Vzdělávací oblast

Vzdělávací obor

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura Cizí jazyk

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Dějepis Výchova k občanství Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova

Člověk a příroda

Umění a kultura

Výtvarná výchova

Vyučovací předmět

Z toho

Ročník

6.

7.

8.

9.

Celkem předměty

Minimální časová dotace

Disponib. časová dotace

Český jazyk

4

4

4

3+1

16

15

1

Anglický jazyk Německý jazyk Matematika

3 4

3 4

3 4

3 3+1

12

12

0

16

15

1

Informatika

1

0+1

0+1

0+1

4

1

3

Dějepis Výchova k občanství Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova

2 1

2 1

2 1

2 0+1

8 4

11

1

1+1 2 2 1

2 1+1 2 1

1 2 1+1 1+1 1

2 2 1 1+1 1

7 4 7 8 4

21

5

2

2

1

1

6

10

0

Člověk a zdraví

Výchova ke zdraví

1

1

1

-

3

2

2

2

1+1

8

1

1

1

0+1

4

Další cizí jazyk

Výchova ke zdraví Tělesná výchova Pracovní činnosti Anglický jazyk

-

-

0+3

0+3

6

Sportovní hry

Sportovní hry

0+1

0+1

-

-

2

Volba povolání

Volba povolání

-

-

0+1

0+1

2

Multikulturní výchova

Multikulturní výchova

-

-

-

0+1

1

29 2

29 3

32 7

32 12

122

Tělesná výchova Člověk a svět práce Doplňující vzdělávací obory

Člověk a svět práce

Celková povinná časová dotace z toho disponibilní časová dotace

10

1

3

1

-

11

98 -

24

4.2. Celkový učební plán

1. stupeň Vzdělávací oblasti (obory) Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Anglický jazyk Matematika a její aplikace Matematika Informační a komunikační technologie Informatika Člověk a jeho svět Prvouka Vlastivěda Přírodověda Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Disponibilní časová dotace

ŠVP 44+6 35+6 9 20+4 20+4 1 1 12+3 6+1 3+1 3+1 12+1 5 7+1 10 10 5 5

14

RVP 44 35 9 20 1 12.

12

10 10 5

14

Celková povinná časová dotace

118

118

2. stupeň Vzdělávací oblasti (obory) Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Matematika a její aplikace Matematika Informační a komunikační technologie Informatika Člověk a společnost Dějepis Občanská výchova Člověk a příroda Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví

ŠVP 27+1 15+1 3 9 15+1 15+1 1+3 1+3 11+1 8 3+1 21+5 6+1 4 5+2 6+2 10 4 6 10+1

RVP 27 15 12 15 1 11

21

10

10

Výchova ke zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce Pracovní činnosti Doplňující vzdělávací obory Další cizí jazyk Sportovní hry Volba povolání Multikulturní výchova

3 7+1 3+1 3+1 0+11 0+6 0+2 0+2 0+1

Disponibilní časová dotace Celková povinná časová dotace

24 122

3

24 122

4.3. Poznámky k učebnímu plánu Učební plán pro 1. stupeň Český jazyk: - pojímá všechny tři složky vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura (Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova) - v 1. ročníku má předmět komplexní charakter, od 2. do 5. ročníku je členěn na komunikační, slohovou, jazykovou a literární výchovu - předmět je v 1. – 5. ročníku posílen celkem o 6 vyučovacích hodin z disponibilní časové dotace. Anglický jazyk: - zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk - vyučuje se ve 3., 4. a 5.ročníku, standardně dotován třemi hodinami Matematika: - zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace - od 2. ročníku je posílena o 1 hodinu z disponibilní časové dotace Informatika: - zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie – je vyučována povinně 1 vyučovací hodinu v 5. ročníku

- žáci mohou pracovat s informační a výpočetní technikou v průběhu vyučování od 1. ročníku v různých předmětech nebo při projektech Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda: – vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je vyučován v 1. – 3. ročníku v předmětu Prvouka, ve 4. – 5. ročníku v předmětech Přírodověda a Vlastivěda, - ve 3. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace - ve 4. ročníku jsou využity 2 hodiny z disponibilní časové dotace Výtvarná výchova: - zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Umění a kultura - ve 3. ročníku je posílena o 1 hodinu z disponibilní časové dotace

Učební plán pro 2.stupeň 1. Disponibilní časová dotace ve výši 13 hodin je využita k posílení časové dotace vzdělávacích oborů a oblastí: Český jazyk a literatura Matematika a její aplikace

+ 1 hodina + 1 hodina

Informační a komunikační technologie

+ 3 hodiny

Člověk a společnost

+ 1 hodina

Člověk a příroda

+ 5 hodin

Člověk a zdraví

+ 1 hodina

Člověk a svět práce

+ 1 hodina

2. Disponibilní časová dotace ve výši 11 hodin je využita k nabídce doplňujících vzdělávacích oborů: a) disponibilní časová dotace ve výši 1 hodiny je využita k realizaci jednotlivých tématických okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v samostatném vzdělávacím předmětu. v 9.ročníku. b) další cizí jazyk čerpá 6 hodin vázané disponibilní dotace, je vyučován v 8. a 9. ročníku s časovou dotací 3 hodiny. c) Sportovní hry čerpají 2 disponibilní hodiny, jsou vyučovány v 6. a 7. ročníku s časovou dotací ve výši 1 hodiny v ročníku d) Volba povolání je vyučována v 8. a 9. ročníku po jedné hodině z disponibilní časové dotace e) Předmět Informatika jsme o posílili 3 disponibilní hodiny. Kromě povinné výuky tohoto předmětu v 5. a 6. ročníku, nabízíme volitelný předmět Informatika v 7. – 9. ročníku s časovou dotací ve výši 1 hodiny v ročníku.

1. Identifikační údaje .......................................................................................................................................................................................................2 2. Charakteristika školy....................................................................................................................................................................................................4 2.1 Historie školy..............................................................................................................................................................................................................4 2.2 Úplnost a velikost školy.............................................................................................................................................................................................4 2.3 Vybavení školy ..........................................................................................................................................................................................................5 2.4 Charakteristika pedagogického sboru........................................................................................................................................................................7 2.5 Charakteristika žáků...................................................................................................................................................................................................7 2.6 Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce.......................................................................................................................................................8 ......................................................................................................................................................................................................................................10 2.7 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty.....................................................................................................................................................................10 2.8 Školní parlament.....................................................................................................................................................................................................11 3. Charakteristika ŠVP...................................................................................................................................................................................................12 3.1 Zaměření školy ........................................................................................................................................................................................................13 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie .............................................................................................................................................................................14 3.2.1 Cíle základního vzdělávání podle RVP ZV......................................................................................................................................................14 3.2.2 Výčet klíčových kompetencí podle RVP ZV...................................................................................................................................................15 3.2.3 Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy.............................................................................................................................................19 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami .........................................................................................................................23 3.3.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením......................................................................................................................................................24 3.3.2 Vzdělávání žáků zdravotním znevýhodněním..................................................................................................................................................25 3.3.3 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním................................................................................................................................................26 3.3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných ..............................................................................................................................................27 3.4 Začlenění průřezových témat...................................................................................................................................................................................28 3.4.1 Formy realizování tematických okruhů............................................................................................................................................................45 3.4.2 Přehled průřezových témat a jejich začlenění do jednotlivých vyučovacích předmětů .................................................................................46 3.4.3 Školní projekty.................................................................................................................................................................................................53 3.5 Protidrogová prevence..............................................................................................................................................................................................83 3.6 Environmentální výchova.........................................................................................................................................................................................83 4. Učební plán ................................................................................................................................................................................................................85 4.2. Celkový učební plán............................................................................................................................................................................................91 4.3. Poznámky k učebnímu plánu.............................................................................................................................................................................94