Společnost Franze Kafky, z. s. Výroční zpráva 2015
Společnost Franze Kafky kontinuálně pokračuje ve své kulturní, informační, studijní, kulturně-vzdělávací a dokumentační činnosti již od roku 1990. Je to živá instituce, vycházející z principu multikulturního prostředí Prahy. Franz Kafka je symbolem, k jehož literárnímu odkazu se vrací. Nabízí široké penzum informací spojených s jeho jménem. Prostřednictvím kvalitních kulturně vzdělávacích pořadů, přednášek a výstav spojuje instituce, odborníky, studenty a veřejnost. Poskytuje studijní zázemí dvou knihoven, využívá potenciálu lokality Starého Města jako centra kulturního dění (společenský sál, knihkupectví). Instituce si vybudovala vynikající české i zahraniční renomé (účast na EU projektech, mezinárodní literární cena, Expo 2010 aj.), je proto pravidelně vyhledávána příznivci literatury i architektury (rekonstrukce sídla SFK dle návrhu uznávaného amerického architekta Stevena Holla). Spolupracuje s významnými osobnostmi z řad literárních vědců a umělců.
www.franzkafka-soc.cz
STÁLÁ VEŘEJNÁ VÝSTAVA Stálá expozice o životě a díle Franze Kafky, sestavená z osmi velkoformátových informačních panelů v českém, anglickém a německém jazyce, je celoročně volně přístupná v prostorách dvora (vnitroblok mezi Maiselovou, Širokou a Pařížskou ulicí). Svým nekomerčním charakterem kultivuje veřejný prostor obchodně vytěžovaného Starého Města. Prostřednictvím citátů z díla, fotografií a odborně zpracovaných informací přibližuje návštěvníkům osobnost Franze Kafky a souvislosti z jeho života. Je každoročně obnovována a ve zmenšené verzi je přebírána různými institucemi v zahraničí (např. Expo 2010, Getafe Madrid, Česká centra – Stockholm, Maďarsko atd., zastupitelské úřady ČR). VEŘEJNÉ KNIHOVNY Knihovna Franze Kafky, umístěná ve společenském sále, je unikátní dobový soubor knih, sborníků a periodik, které vlastnil, či jen přečetl, studoval nebo sledoval (periodika) – jak dokazují zmínky v dopisech či denících – Franz Kafka. Osahuje knihy Kafkových současníků, z nichž mnozí byli jeho přáteli – Max Brod, Oskar Baum, Ernst Weiss, Felix Weltsch, Willy Haas, Franz Werfel. Dále vydání německých klasiků (Goethe, Grillparzer, Hebel, Kleist, Schiller atd.), ať již je Kafka upřednostňoval na základě vlastního zájmu či ze studijních povinností. Z českých autorů obsahuje knihovna přeložená díla Bezručova, Březinova a Šrámkova, v českém originálu Babičku Boženy Němcové. Z německých překladů světové literatury obsahuje díla Dickense, Dostojevského, Flauberta, Kierkegaarda, Hamsuna, Strindberga. V dobových německých překladech najdeme knihy, které svědčí o Kafkových zájmech a zálibách – hojně memoárové literatury (Goethe, Grillparzer, Napoleon aj.), celé edice cestopisů a zpráv o expedicích do exotických krajů, zdravotnickou literaturu, návody na tělesná cvičení apod. Velký je soubor filozofických (Kierkegaard, Platón) a historických děl a knih s náboženskou tematikou, kterou se Kafka hlavně v pozdějším věku velmi zabýval. K nejcennějším částem fondu patří vzácná vydání Kafkových děl, která vyšla za jeho života knižně a časopisecky, nebo je z pozůstalosti vydal, nedbaje Kafkova přání vše zničit, Max Brod. Jedná se o jednu z mála autentických památek na spisovatele, neboť se v Praze nepřízní dvou totalitních diktatur téměř nic nedochovalo. O tuto knihovnu SFK pečuje a pořádá zde výkladové přednášky. Knihovna je zpřístupněna ke studijním a badatelským účelům. Její prohlídka je součástí vzdělávacího cyklu Po stopách Franze Kafky. Sál, kde se nachází, je zároveň místem konání přednášek, besed, workshopů a literárních či divadelních večerů. SFK disponuje také veřejnou knihovnou, jejíž skladba je koncipována v souladu s celkovou orientací Společnosti Franze Kafky. Zaměřuje se kromě pražské německé literatury na sekundární literaturu z dané oblasti, judaica, vybrané pragensie, díla historická, literárně historická a filosofická včetně přednášek a dalších separátů, a vybraná periodika. Jde o tematickou knihovnu shromažďující vedle encyklopedií, slovníků a dalších pomůcek příručního fondu díla Franze Kafky (v originále i překladech) a ostatních autorů pražské německé literatury.
INFORMAČNÍ, DOKUMENTAČNÍ A REŠERŠNÍ ČINNOST Toto informační zázemí umožňuje SFK provádět vysoce kvalitní informativní a rešeršní službu pro čtenáře, odborníky a instituce doslova z celého světa, z jejichž strany se setkáváme s kladnou odezvou. Ty se tak s důvěrou obracejí do Prahy jako centra literárního života. V období, kdy se Franz Kafka stal pro vzdělaný svět symbolem města, je jeho jméno v současné době využíváno – a mnohdy také zneužíváno – pro nejrůznější komerční účely, často neseriózními subjekty. SFK usiluje dílo Franze Kafky důstojně prezentovat široké domácí a zahraniční veřejnosti. VZDĚLÁVACÍ A POPULARIZAČNÍ PROGRAMY Po stopách Franze Kafky je stálým vzdělávacím pořadem SFK. Jedná se o devadesátiminutový vycházkový okruh, jehož součástí je prohlídka životopisné výstavy o Kafkovi, unikátní historické knihovny, přednáška a vycházka po okolních místech spjatých se životem spisovatele (po trase Maiselova ulice, Náměstí Franze Kafky, Malé náměstí, Staroměstské náměstí, Železná ulice, Ovocný trh, Celetná ulice, Staroměstské nám., Dlouhá ulice, Pomník Franze Kafky v Dušní ulici). Vycházky jsou vedeny zkušenými lektory a jsou určeny jak studentům, tak i širší české a zahraniční veřejnosti.
Výbor Společnosti Franze Kafky Kurt Krolop Předseda
Vladimír Železný Místopředseda
Josef Čermák František Černý Bohuslav Holý Jiří Slíva Jiří Stromšík Jan Vít Marie Vodičková Ivan Vyskočil
Kontakt Společnost Franze Kafky, z.s. Široká 65/14 110 00 Praha 1 IČ 00570745 DIČ CZ00570745 www.franzkafka-soc.cz https://www.facebook.com/SpolecnostFranzeKafkyPraha
Bankovní spojení 35 - 88234011/0100
Kulturní činnost Společnosti Franze Kafky 2015
25. února Klára Soukupová: Karel Čapek a středoevropská literatura. Zařazení Čapkova díla do kontextu soudobé středoevropské, zvláště rakouské, německé a také tzv. pražské německé literární tvorby. Nový úhel pohledu na Čapkovo dílo, kterému se věnuje přednášející, doktorandka Ústavu pro srovnávací literaturu FF UK. Přednáška k 125. výročí narození spisovatele byla uspořádána ve spolupráci se Společností bratří Čapků.
12. března a 1. dubna Josef Čermák: Mezinárodní souvislosti Liblické konference. Dvoudílná rozsáhlá přednáška literárního historika a překladatele Josefa Čermáka, v níž se zabýval známou tzv. Liblickou konferencí o Franzi Kafkovi v roce 1963, zvláště rolí společenství evropských spisovatelů COMES, což byli hlavně levicově zaměření západoevropští autoři.
8. dubna Setkání se spisovatelem Pavlem Kohoutem. Nestor současných českých spisovatelů, autor mimořádného díla, připomněl vznik svých románů Hvězdná hodina vrahů a Z deníku kontrarevoluciánáře, jejichž překlady do angličtiny, resp. němčiny jsou nyní dostupné v ČR. Hojně navštívený pořad se rozvinul v bohatou diskusi se spisovatelem, který potvrdil svou schopnost analyzovat aktuální společenské, ale i politické dění. Pořad moderovala Markéta Mališová.
22. dubna Vlastislav Dřínek: Čínská civilizace na prahu 21. století. Přednáška o současné Číně v kulturně-historických souvislostech si pro SFK připravil prof. JUDr. Vladislav Dřínek, který dlouhodobě (do r. 1969) působil v diplomatických službách v Číně, a po roce 1989 působil znovu na Ministerstvu zahraničních věcí ČR a v Ústavu mezinárodních vztahů. Přednáška zaujala analytickým vhledem do společenské problematiky asijské velmoci.
6. května Eva Erbenová: Všechny stopy minulosti se mi zdály zašlapány. Beseda a literární večer s paní Evou Erbenovou, jednou z posledních Češek židovského původu, které přežily holocaust. Paní Erbenová žije nyní s rodinou v Izraeli. O svých osudech v mládí i nelehkém životě v nové zemi napsala dvě knihy (jednu z nich vydalo Nakladatelství Franze Kafky), v nichž vyniká její mimořádné jazykové, vypravěčské a literární nadání i schopnost reflexe svých vzpomínek. Cit pro český jazyk neztratila ani po více než 60 letech. Pořad s paní Evou Erbenovou přivedl do sálu SFK mnoho pamětníků, ale i mladých lidí, a také paní Ivanu Zemanovou, manželkou prezidenta republiky. Jeden z nejnavštívenějších pořadů SFK. 20. května Vladimír Železný: Svět, který měl zmizet. Chasidé v Izraeli. Autorská komentovaná prohlídka výstavy fotografií, které vznikaly v období posledního desetiletí a dokumentují unikátní svět chasidské kultury a náboženství ve státě Izrael. Nikon Photo Gallery, Praha – Malá Strana; ve spolupráci s galerií Zlatá Husa.
10. června Cena Maxe Broda 2015 Slavnostní vyhlášení výsledků studentské literární soutěže o nejlepší esej ve Valdštejnském paláci. Hudební vystoupení Jiří Stivín, hosté Bronislav Ostřanský (AV ČR, Orientální ústav), socioložka Jiřina Šiklová, spisovatel Marek Šindelka, literární badatel Vladimír Karfík, senátor Zdeněk Berka. Spojeno s komentovanou prohlídkou Valdštejnského paláce. 17. června Setkání s Františkem Černým. Setkání emeritním velvyslancem ČR v Německu. O české kultuře v šedesátých letech 20. století, pražských německých autorech a o nových aspektech česko-německého kulturního soužití po roce 1989. Pořad s rozhlasovým redaktorem a novinářem, polistopadovým diplomatem a prvním velvyslancem v Německu po r. 1989, členem výboru SFK a zakladatelem Pražského literárního domu autorů německého jazyka v Praze. 22. září Reinhard Knodt: Kafkas Tao Přednáška profesora filozofie Reinharda Knodta z Berlína o konsekvencích některých Kafkových literárních postupů s myšlením taoistických myslitelů. (Konsekutivně tlumočeno)
23. září Elfie A. Vetter: Mittag beim Italiener Autorské čtení současné oblíbené německé spisovatelky z Mnichova hudebně dorovodil jazzman Rudolf Mazač. Večer navštívili také příslušníci německé menšiny v Praze.
19. října Jindřich Špicner: Pochozí plochy. Vernisáž komorní výstavy lyrických fotografií reflektujících s jemnou humornou nadsázkou „záměrnou či nahodilou lidskou činnost“. Výstavu fotografa – představitele Svazu českých fotografů – otevřel historik a teoretik fotografie Jaroslav Šimon.
21. října Literární večer s Eduardem Mendozou Literární večer a diskuse s předním současným španělským spisovatelem katalánského původu Eduardem Mendozou, laureátem mezinárodní literární Ceny Franze Kafky. Večerem provázela Anežka Charvátová. Živá diskuse o současné světové literatuře, postavení autora ve společnosti a dalších otázkách proběhla před zcela zaplněným sále Cervantesova institutu. Místo konání: Instituto Cervantes (simultánní tlumočení)
2. prosince Tržiště aneb těžký život zuřivého reportéra. Čtení z textů Egona Erwina Kische Scénický pořad připravily Jana Machalíková a Karolína Stehlíková. K výročí narození E. E. Kische, pražského německy píšícího reportéra světového významu, novináře a spisovatele, vrstevníka a známého Franze Kafky. SFK si Kischovo osobnost a dílo připomněla již několikrát, uspořádala např. vzpomínkový večer, na němž vystoupila spisovatelka Lenka Reinerová, která s Kischem sdílela jeho exil v Mexiku během 2. světové války či kolokvium s názvem Investigativní žurnalistika v současných médiích – E. E. Kisch jejím předchůdcem? Pořad reflektoval humornější část Kischova díla, jak si ji vybrala skupina mladých dramatických umělců. 9. prosince Čí je to bláhový sen? aneb scénické čtení z korespondence Zrzavý – Urzidil Z dopisů, které si vyměňovali český malíř Jan Zrzavý (1890 – 1977) a německy píšící Pražan, básník a esejista, historik umění a také pracovník v diplomatických službách Johannes Urzidil (1896 – 1970), pořad připravil Ondřej Škrabal a spolu s hercem Vojtěchem Bartošem v něm účinkoval. O. Škrabal pořad uvedl: "Korespondence Zrzavý – Urzidil je poloscénický obrys jednoho velkého česko-německého přátelství. Co se s ním stalo a jak se odráží v kulturním a intelektuálním životě v Evropě v letech 1918 – 1968. „Čí je to bláhový sen“ o přátelství navěky, o klidném prostoru k životu v Evropě?"
Účetní uzávěrka 2015
