Společnost Franze Kafky občanské sdružení
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008
Foto: Andrea Lhotáková
2
O Společnosti Franze Kafky Společnost Franze Kafky je nevládní nezisková organizace, která byla založena v roce 1990. Jejím hlavním cílem je přispět k oživení tradic, z nichž vzešel unikátní fenomén tzv. pražské německé literatury, a obnovit obecné povědomí o významu kulturní plurality středoevropského regionu, kde spolu po staletí žili Češi, Němci a Židé. Jméno Franze Kafky je pro ni symbolem zmíněných tradic, věnuje jeho dílu soustavnou pozornost a usiluje o to, aby se stalo přirozenou součástí českého kulturního kontextu. Společnost Franze Kafky (SFK) má nyní 1020 členů z celkem 23 států světa. Mezi členy SFK patří nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass, izraelský spisovatel Amos Oz, polský básník Tadeusz Rózewicz, spisovatelé Arnošt Goldflam, Jiří Gruša a Ivan Klíma, publicista Pavel Kosatík, senátor Petr Pithart, vrchní zemský rabín Karol E. Sidon, dramatik a spisovatel Milan Uhde, americký architekt Steven Holl, hudební skladatel Ilja Hurník, herci Eva Salzmannová a Jiří Ornest, sochař Olbram Zoubek, vynikající literární badatelé Peter Demetz, Klaus Wagenbach, Hans Dieter Zimmermann a řada dalších významných osobností kulturního a veřejného života v ČR a zahraničí. SFK řídí volený výbor, v němž pracují přední osobnosti kulturního a společenského života: předsedou je prof. Kurt Krolop, literární badatel světového jména, germanista zabývající se hlavně tzv. pražskou německou literaturou; čestným předsedou je spisovatel Arnošt Lustig, jehož knihy s tématem holocaustu vycházejí v mnoha zemích světa; místopředsedou je Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova, nyní poslanec Evropského parlamentu. Ve výboru pracují: Josef Čermák, literární historik a překladatel, František Černý, bývalý velvyslanec ČR v Německu, knižní grafik Bohuslav Holý, přední česká básnířka Viola Fischerová, Jindřich Špicner, publicista, básník a fotograf, Jan Vít, novinář a redaktor, Marie Vodičková, redaktorka a překladatelka, a prof. Ivan Vyskočil, dramatik, prozaik a herec, který výrazně ovlivnil vývoj moderního českého divadla. SFK se od svého založení v roce 1990 systematicky věnuje připomínání minulosti Prahy jako klíčové kulturní metropole střední Evropy, kde se tvůrčím způsobem mísily a střetávaly tři velké kulturní tradice, česká, židovská a německá. Do kulturního povědomí Společnost vrátila pražské spisovatele německého jazyka, v první řadě Franze Kafku. K největším projektům SFK patří každoroční udílení mezinárodní literární Ceny Franze Kafky (od roku 2001), vybudování pomníku Franze Kafky v Praze (2003) a otevření Informačního, studijního a vzdělávacího centra Franze Kafky (2007). V Nakladatelství Franze Kafky bylo vydáno více než 100 titulů. Mezi největší nakladatelské počiny patří sebrané spisy Karla Poláčka (20 svazků) a Franze Kafky (13svazkové Dílo Franze Kafky bylo nominováno na cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin roku). Pro své členy, ale i studenty, pedagogy a širokou veřejnost SFK připravuje škálu kulturních pořadů, přednášek a výstav. SFK nabízí také informační služby dvou knihoven. Provozuje knihovnu s fondem zaměřeným na pražskou německou literaturu a repliku privátní knihovny Franze Kafky, cenný soubor 1000 svazků sestavený antikvářem Herbertem Blankem (dar firmy Porsche, AG). SFK realizuje cykly vzdělávacích pořadů určené jak studentům středních škol, tak široké veřejnosti a návštěvníkům Prahy (procházkový okruh Po stopách 3
Franze Kafky, komentovaná prohlídka výstavy Franz Kafka v Praze, komentovaná prohlídka privátní knihovny Franze Kafky). Své aktivity SFK uskutečňuje prostřednictvím Centra Franze Kafky.
Pohled do knihovny Centra Franze Kafky. Foto: Andrea Lhotáková
4
Přehled činnosti Společnosti Franze Kafky v oblasti kultury a umění v roce 2008 A. Pořady věnované Franzi Kafkovi, pražské německé literatuře a židovské kultuře Kulturní pořady Franz Kafka a Robert Klopstock – přátelé z Tatranských Matliar Přednáška Miroslava Mydlíka, předního slovenského lékaře v oboru nefrologie, jehož dalším odborným zájmem je pobyt Franze Kafky na Slovensku, byla zaměřena na osobnost Roberta Klopstocka. Franz Kafka se s Klopstockem, tehdy mladým medikem, seznámil právě na Slovensku, a to v Tatranských Matliarech, když si v tamějším sanatoriu oba léčili plicní tuberkulózu. Miroslav Mydlík během přednášky představil známé i méně známé archivní dokumenty a sledoval profesní kariéru Roberta Klopstocka. 12. března. Sál Společnosti Franze Kafky Literární pořad s knihou Petra Ginze Návštěva z pravěku Setkání se sestrou Petra Ginze Chavou Pressburger. Dalšími hosty byl Leo Pavlát a Arnošt Goldflam. Moderovala Markéta Mališová. Součástí programu bylo zahájení výstavy souboru grafických listů „Můj bratr a já“ Chavy Pressburger. 1. dubna. Sál Společnosti Franze Kafky Vzpomínkový akt u pomníku Franze Kafky Setkání u příležitosti 125. výročí narození spisovatele za účasti osobností kulturního, uměleckého a politického života. Zúčastnili se: J. E. Juan Eduardo Fleming, velvyslanec Argentinské republiky v ČR, Ing. Petr Hejma, starosta městské části Praha 1, zástupci Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR a další hosté. 3. července. Pomník Franze Kafky v Dušní ulici Josefov – Otevřené město Franze Kafky Celodenní program v sídle SFK v Široké ulici v rámci „dne otevřených dveří“ Komentovaná prohlídka výstavy Franz Kafka v Praze, promítání filmů s kafkovskou tematikou; Zadáno PEN klubu – setkání a diskuse s českými spisovateli Edou Kriseovou, Magdalenou Platzovou, Ivanem Klímou a Jiřím Dědečkem; vystoupení hudebníka Jiřího Stivína; pásmo básníka Eugena Brikciuse; Rána na vrata. Poetická procházka in natura po okraji klobouku pana Franze K – site specific projekt v režii Jana Komárka se třemi částmi – „Prosklívání“ (A. Miltnerová a M. Suša), „Píseň Dory Démantové“ (D. Hoštová) a „DeRbrouk“ (H. Malík) –; 5
divadelní představení Výlet do slov s Monikou Načevou, Janem Slovákem, Davidem Vávrou a Lenkou Vychodilovou. 24. září. Prostory Společnosti Franze Kafky
Výlet do slov. Foto: Miroslav Halada
Literární večer s Ruth Bondy Setkání se spisovatelkou a překladatelkou českého původu žijící v Izraeli se uskutečnilo u příležitosti vydání závěrečného dílu její volné trilogie o zvycích židovských obyvatel českých zemí. Dalšími hosty pořadu byli ilustrátor knihy Jiří Slíva, Leo Pavlát a Markéta Mališová. 11. listopadu. Sál Společnosti Franze Kafky Život plný bojů. Max Brod – spisovatel, všestranný umělec a prostředník mezi kulturami Pásmo z dopisů Maxe Broda připravila a účinkovala Zdenka Procházková-Hartmann. Pořad se uskutečnil u příležitosti 40 let od úmrtí Maxe Broda (Tel Aviv, 1968). 9. prosince 2008. Sál Společnosti Franze Kafky
6
Celoroční projekty Cena Maxe Broda – studentská literární soutěž o nejlepší esej (14. ročník) Společnost Franze Kafky vypisuje soutěž se záměrem vést mladé lidi k samostatnému uvažování, podpořit jejich zájem o aktuální společenské a kulturní jevy a rozvíjet jejich schopnost přesného a kultivovaného písemného vyjádření vlastního názoru. 14. ročník soutěže o Cenu Maxe Broda byl určen pro mladé lidi do 20 let. Účastníci soutěže měli na výběr jedno ze čtyř témat: Co hledáme v dílech Franze Kafky (Od narození spisovatele uplyne 125 let) „Plný život“ Maxe Broda (40 let od úmrtí spisovatele, překladatele, editora a kritika) Neonacismus. Proč stále existuje? Rodinné dědictví Soutěžní eseje hodnotila porota ve složení: Jiřina Šiklová, Marie Vodičková, Vladimír Karfík a Petr Matoušek. Výsledky soutěže byly slavnostně vyhlášeny v Hotelu Mercure (někdejším sídle pojišťovny, v níž Franz Kafka pracoval), kam byli pozváni všichni soutěžící. Pro všechny byla připravena kniha Nakladatelství Franze Kafky. Se studenty diskutovali a ceny vítězům předávali: Arnošt Lustig, čestný předseda Společnosti Franze Kafky, Markéta Mališová, ředitelka Centra Franze Kafky, a Marie Vodičková, členka výboru Společnosti Franze Kafky. Za porotu promluvila Jiřina Šiklová. Výsledky: 1. cenu získal Tomáš Jungwirth (z Gymnázia Jana Keplera – Praha 6) za esej na téma „Co hledáme v dílech Franze Kafky“ 2. cenu získal Vít Pokorný (z Gymnázia Děčín) za esej na téma „Co hledáme v dílech Franze Kafky“ 3. cenu si odnesla Kristýna Lucáková (z Německé školy v Praze) za esej na téma „Co hledáme v dílech Franze Kafky“ Čestné uznání udělila porota Kláře Burianové za esej na téma „Co hledáme v dílech Franze Kafky“ Vítězové dostali finanční odměnu (podle umístění 6.000, 3.500 a 2.000 Kč). Pořad doprovodil hudbou Alexander Shonert. 23. června, Hotel MERCURE Praha Old Town, Praha 1, Na Poříčí 7 (Slavnostní vyhlášení)
7
Mezinárodní literární Cena Franze Kafky 2008 Cenu Franze Kafky uděluje Společnost Franze Kafky od roku 2001 a každoročně ji vybírá mezinárodní odborná porota. Hlavním kritériem pro výběr nositelů Ceny je kvalita uměleckého díla a jeho existenciální, nadčasový charakter. Dalším hodnoceným rysem je přínos autorova díla pro rozvoj kulturní, národní, jazykovou a náboženskou toleranci. Dosavadními nositeli Ceny jsou Philip Roth, Ivan Klíma, Péter Nádas, Elfriede Jelinek, Harold Pinter, Haruki Murakami a Yves Bonnefoy. Jejího 8. laureáta, Arnošta Lustiga, zvolila mezinárodní porota na svém dubnovém pražském zasedání. Porota vybírala z patnácti navržených, vesměs celosvětově známých kandidátů. Arnošt Lustig se stal druhým českým spisovatelem, který toto ocenění získal. Symbolem Ceny je bronzová soška od Jaroslava Róny – drobná varianta pomníku Franze Kafky, který stojí díky úsilí Společnosti, města Prahy a Prahy 1 od roku 2003 na pražském Josefově. Cena je dále spojena s finanční odměnou 10.000 dolarů. Slavnostní vyhlášení a předání Ceny proběhlo jako každoročně v říjnu v Brožíkově sále, u příležitosti státního svátku vzniku republiky. Ocenění předávali: Kurt Krolop, předseda Společnosti F. K. a člen odborné poroty, Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy, a Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu České republiky.
Foto: Miroslav Halada
Laudatio přednesl Hans Dieter Zimmermann (člen odborné poroty, literární badatel působící v Institutu pro literární vědy TU v Berlíně, mj. editor rozsáhlého projektu Tschechische Bibliothek). Pořadem provázela herečka Vanda Hybnerová. Účinkovali mezzosopranistka Dominika Devaux-Blažková a italský tenorista Antonio Carangelo za doprovodu koncertní pianistky Marie Lexové. Partnerem projektu je hlavní město Praha, partnerem 8. ročníku byla městská část Praha 1. 8
Program Po stopách Franze Kafky Seminář pro střední školy Program začíná v sídle Společnosti Franze Kafky komentovanou prohlídkou stále expozice „Franz Kafka v Praze“, představením repliky osobní knihovny Franze Kafky čítající na 1000 svazků a prohlídkou soutěžních modelů na Pomník Franze Kafky. Následuje procházkový okruh po místech spjatých s Kafkovým tvůrčím i pracovním životem: Maiselova ulice, Náměstí Franze Kafky, Malé náměstí, Staroměstské náměstí, Železná ulice, Ovocný trh, Celetná ulice, Staroměstské náměstí (východní a severní část) a Dlouhá ulice. Prohlídka privátní knihovny Franze Kafky s výkladem Přednáška pro širokou veřejnost Společnost Franze Kafky vlastní od roku 2002 tzv. repliku Kafkovy soukromé knihovny. Jedná se o unikátní dobový soubor knih, sborníků a periodik, které Franz Kafka vlastnil, či jen přečetl, studoval nebo sledoval (periodika) - jak dokazují zmínky v jeho dopisech či denících. Tyto zmínky také poodkrývají, jakých autorů a knih si Kafka zvláště cenil (Jacob von Gunten Roberta Walsera, Dopisy Boženy Němcové). Zvláštní spříznění cítil se Sörenem Kierkegaardem. K nejcennějším částem fondu patří vzácná vydání Kafkových děl, která vyšla za jeho života knižně a časopisecky, nebo je z pozůstalosti vydal, nedbaje Kafkova přání vše zničit, Max Brod. V místnosti, kde je knihovna umístěna, jsou také vystaveny návrhy vzešlé z výtvarné soutěže na pomník Franze Kafky v Praze. Doprovodná přednáška je přizpůsobována zájmu návštěvníků, od přiblížení Kafkovy osobnosti a jeho vztahu k přátelům-literátům po odborný výklad správy fondu. Výstavy Společnost Franze Kafky nedisponuje samostatnými výstavními prostorami. V Sále Společnosti Franze Kafky byly v roce 2008 vystaveny dva grafické cykly: Chava Pressburger: „Můj bratr a já“ Kombinovaná technika. Koláže na ručním papíru. 1. dubna –31. května. Sál SFK Jana Kremanová: „er“ K. Obrazy, papíry, koláže inspirované dílem Franze Kafky. 24. září–31. prosince. Sál SFK
9
Část expozice Kafka v Praze. Foto: Jakub Jindra
V prosinci roku 2008 byla na dvoře komplexu Studijního, vzdělávacího a informačního centra instalována stála výstava Kafka v Praze / Kafka in Prague.
10
B. Mezinárodní projekty Mezinárodní festival I. Bienále Kafka / Borges – Praha / Buenos Aires 22. dubna –24. května 2008 Měsíční mezinárodní festival věnovaný dílu dvou mimořádných osobností moderní literatury uspořádala Společnost Franze Kafky ve spolupráci s Fundación Internacional Jorge Luis Borges s ambicí založit tradici bienále, které se budou jednou za dva roky střídavě odehrávat v metropolích České republiky a Argentiny. Projekt navázal na kulturní festival Kafka – Borges, jenž se konal v Praze roku 2004, a na festival Praha v Buenos Aires – od Kafky k Borgesovi uspořádaný v roce 2007 v Buenos Aires. Při příležitosti setkání v Buenos Aires zde byla podepsána smlouva mezi Společností Franze Kafky a Fundación Internacional Jorge Luis Borges, v níž se obě organizace zavázaly, že budou ve spolupráci pokračovat právě prostřednictvím bienále. Bienále se neomezuje na jednorázovou akci, ale klade si za cíl rozvíjet vztahy mezi oběma kontinenty, Evropou a Jižní Amerikou, a dvěma městy, Prahou a Buenos Aires. V roce 2010 se II. Bienále uskuteční v Buenos Aires. Program festivalu Mezinárodní symposium 22. dubna–23. dubna. Velký sál Městské knihovny v Praze Významní germanisté, hispanisté a literáti z osmi států světa přednášeli na témata: Kafka a židovství Borges a židovství v jeho díle Kafka a český svět Borges a jeho argentinské vidění světa Účastníci mezinárodního symposia: Hartmut Binder (Německo) – bývalý profesor pro německou literaturu na Filosofické fakultě v Ludwigsburgu – Im Haus „Zum goldenen Hecht“. Kafkas kleiner Dank für viele Freundlichkeit / V domě „U Zlaté štiky“. Kafkovo malé poděkování za mnoho přátelství Rolando Costa Picazo (Argentina) – Universita Buenos Aires – UBA – Filosofická fakulta – bývalý předseda PEN klubu v Argentině – Jorge Luis Borges y la entrevista / Jorge Luis Borges a rozhovor Josef Čermák (Česká republika) – zakládající člen Společnosti Franze Kafky – Český přínos ke kafkovskému bádání Josefina Delgado (Argentina) – Ministerstvo kultury města Buenos Aires – Borges, tradiciòn, escritura / Borges, tradice, psaní Josef Forbelský (Česká republika) – Univerzita Karlova v Praze / Filosofická fakulta – Borges a Praha Anna Housková (Česká republika) – Univerzita Karlova v Praze / Filosofická fakulta – ředitelka Ústavu románských studií – Borgesovo Buenos Aires: „mýty předměstí“ / Buenos Aires de Borges: „mitos del suburbio“
11
María Kodama (Argentina) předsedkyně Mezinárodní nadace Jorge Luise Borgese – Borges – su vida y obra / Borges – jeho život a dílo Kurt Krolop (Česká republika) – předseda Společnosti Franze Kafky v Praze – Zur lokalen Attribuierung von Franz Kafkas „Synagogentier“ / K místnímu určení „zvířete ze synagogy“ Franze Kafky Guido Massino (Itálie) – Universita degli Studi del Piemonte Orientale Amedeo Avogadro / Facolta di Lettere e Filosofia – Santos y Propagandistas. Idenitida Judía y Nacional en el semanario Selbstwehr 1914–1920 / Světci a agitátoři. Židovská identita a nacionalita v týdeníku „Selbstwehr“ 1914–1920 Daniel Nemrava (Česká republika) – Universita Palackého v Olomouci – Filosofická fakulta – Borgesovy exily: pampa a labyrint / Los exilios de Borges: La pampa y el laberinto Anthony Northey (Kanada) – emeritní profesor Acadia University – Kafka und das moderne, international ausgerichtete Prag seiner Zeit / Kafka a modernizující se Praha jeho doby Susana Regazzoni (Itálie) – Universidad Ca’Foscari de Venecia – El tema del gaucho: de la tradición a la literatura / Téma gauča: od tradice k literatuře Ritchie Robertson (Velká Británie) – St John´s College, Oxford – Kafka: Satiriker oder Tragiker der Bürokratie? / Kafka: satirik nebo tragik byrokracie? Eduardo Rovner (Argentina) – dramatik – Cena Nacional Argentino a Casa de las Américas de España – Ceny ACE a HOLA města New York – Borges y Spinoza / Borges a Spinoza Paulína Šišmišová (Slovenská republika) – Univerzita Komenského v Bratislavě – Filosofická fakulta, Katedra romanistiky – Borges – hacedor de Buenos Aires / Borges: tvůrce Buenos Aires
Výstava Abbé Libansky: Zvuk psaného – Hlasy pražské německé literatury. Instalace Připravil Pražský literární dům autorů německého jazyka. Zvuková instalace prezentovala ze zvukových záznamů okruh pražských německy píšících autorů a jejich tvorbu, doplňila ji instalace věnovaná Jorge Luisi Borgesovi. 22. dubna–23. května. Palác Kinských, sklepní prostory. Divadelní představení. Piš, Kafka, piš Představení na motivy života a díla Franze Kafky iniciované Společností Franze Kafky napsali a připravili přímo jeho aktéři, herci divadla SKLEP Monika Načeva, Jan Slovák, David Vávra a Lenka Vychodilová. 23. dubna. Strašnické divadlo Výstava. Jack Vanarsky: „Kafkův pokoj“(Borges u Kafky) Instalace argentinského sochaře, který žije a tvoří v Paříži. 23. dubna–1. května. Malá výstavní síň Musea Kampa Literární večer. Poselství Egona Hostovského dnešnímu čtenáři Literární vzpomínkový večer ke 100. výročí narození předního českého prozaika 20. století připravila Vlasta Skalická. Úvod literární historik Vladimír Karfík, úryvky ze spisovatelova díla přednesli Táňa Fischerová a Jan Kačer. (Ve volném cyklu: Franz Kafka inspiruje českou literaturu.) 23. dubna. Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze
12
Literární večer. María Kodama a hosté Setkání s manželkou Jorge Luise Borgese a presidentkou Fundación Internacional Jorge Luis Borges, Maríou Kodamou. Pořad byl konsekutivně tlumočen ze španělštiny do češtiny. 28. dubna. Sál Společnosti Franze Kafky
Foto: Jakub Jindra
Výstava. Ivan Prokop: Devět židovských cest – procházky po památkách Čech, Moravy a Slezska Výstava fotografií ze stejnojmenné knihy, připravované nakladatelstvím Paseka. 29. dubna–12. června. Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea Literární večer. Jan Vodňanský Literární večer s českým básníkem a spisovatelem. 30. dubna. Sál Společnosti Franze Kafky Přednáška. Bernard Michel – Praha, Belle époque Přednáška francouzského historika, emeritního profesora Université Paris I, kde založil a řídil Ústav studií soudobých dějin střední Evropy. Během přednášky představil svou interpretaci Kafkova díla, publikovanou v knize „Prague, Belle époque 1890–1928“, která vyšla v nakladatelství Aubier-Flammarion. Simultánně tlumočeno do češtiny. 5. května. Francouzský institut v Praze Výstava. „Kafka a Borges v Plzni“ Výstava plakátů studentů Západočeské univerzity z ateliéru Františka Stekera: Jana Dienstbiera, Evy Hudečkové, Andrey Michálkové, Veroniky Peškové a Petry Stránské. 6. května–25. května. České centrum Praha 13
Literární večer. Petr Borkovec Literární večer s českým básníkem a překladatelem. 7. května. Sál Společnosti Franze Kafky Literární večer. Václav Cílek Literární večer s předním českým přírodovědcem, geologem, ale také autorem pozoruhodné knihy „Borgesův svět“ inspirované Borgesovým dílem. 8. května. Sál Společnosti Franze Kafky Literární večer s přednáškou. Cristina Piňa Argentinská spisovatelka, básnířka a literární kritička přednášela na téma Buenos Aires jako hranice Západu v díle Jorge Luise Borgese. Simultánně tlumočeno ze španělštiny do češtiny. 12. května. Instituto Cervantes. Divadelní představení. Proces Scénář, scéna a režie Dušan D. Pařízek. Kostýmy Kamila Polívková. Hudba a projekce Ivan Acher. Hráli: Martin Finger, Martin Pechlát, Jiří Černý, Gabriela Míčová, Stanislav Majer, Hynek Chmelař, Ivan Acher. Tato vynikající inscenace Kafkova Procesu získala Cenu Alfréda Radoka za rok 2007. 12. května. Divadlo Komedie Divadelní představení. Piš, Kafka, piš Představení na motivy života a díla Franze Kafky iniciované Společností Franze Kafky napsali a připravili přímo jeho aktéři, herci divadla SKLEP Monika Načeva, Jan Slovák, David Vávra a Lenka Vychodilová. 12. května. Strašnické divadlo Film. Proměna (Die Verwandlung, 1975, SRN, režie Jan Němec, německy, 55 minut) Jeden z nejvýznamnějších filmů, který Jan Němec natočil v emigraci, podle scénáře, který spolu se svým bratrancem, filozofem Jiřím Němcem, napsal už v 60. letech. Adaptace, nakonec realizovaná až pro západoněmeckou televizi, byla natočena subjektivní kamerou, která diváka identifikuje s pohledem hlavního hrdiny. „A my se pokusíme pomocí kamery po celou dobu jeho života dívat se na svět jeho očima; znamená to tedy, že film bude subjektivním vyprávěním zcela do důsledků – Řehoře Samsu nikdy nespatříme, každý jeho pohyb, hnutí, bude pohybem kamery; bude-li někdo k němu mluvit, učiní tak přímo do objektivu.“ (Jan Němec, Film a doba 1965, č. 3, s. 85) 13. května. Sál Společnosti Franze Kafky Film. Kdo byl Kafka? (Wer war Kafka? 2006, Švýcarsko, režie Richard Dindo, německy, české titulky, 98 minut) V dokumentu se švýcarský režisér Richard Dindo snažil pátrat po Kafkově osobnosti tím, že se vracel přímo k původním pramenům, ke Kafkovým deníkům a dopisům i svědectvím Kafkových přátel. Hlavní roli hraje písemný text, jemuž obraz zůstává podřízen. Vznikla tak napůl fiktivní reportáž, kde jsou jednotlivé osobnosti představovány typově blízkými herci a svá svědectví o Kafkovi vypovídají v místech Kafkova působiště. 14. května. Sál Společnosti Franze Kafky
14
Film. Zámek (Das Schloss, 1997, Rakousko / Německo, režie Michael Haneke, německy, anglické titulky, 123 minut) Film kontroverzního režiséra Michaela Hanekeho je věrnou adaptací Kafky, stejně jako osobitým autorským pohledem, který rezonuje v tématu odcizujících mechanismů moderní společnosti s jeho dalšími snímky (Utajený, Funny Games). Adaptace, natočená původně pro rakouskou televizi, se vyznačuje Hanekeho charakteristickou strohostí a chladnou objektivitou režie, jež se projevuje i v dekoraci. Haneke tak zdůrazňuje odtažitost a realističnost Kafkova vyprávění, ale i jeho snové vnímání času. Buduje efektivně svůj vlastní svět, kde se otevírají témata absurdity, viny a bezmoci. 15. května. Sál Společnosti Franze Kafky Film. Hanebnost (Infamia, Argentina 2007, režie Juan E. Cordoni, Maximilian Blanco, španělsky, angl. titulky / 15 minut) Snímek se inspiruje třemi Borgesovými povídkami: Smrt a kompas, Téma zrádce a Alef. Film. Návrat k Sionu (Šivat Sion, Palestina 1921, režie Jakov Bendov, němý, čes.tit./ 48 minut) Jeden z filmů, který viděl Kafka v kině, dokumentární film o životě židovského obyvatelstva v Palestině. 16. května. Sál Společnosti Franze Kafky Film. Muž z růžového nároží (El hombre de la esquina rosada, 1961-62, Argentina, režie René Mugica, španělsky, simultánní tlumočení do češtiny, 70 minut) Stejnojmenná povídka ze sbírky Obecné dějiny hanebnosti (1935) má poněkud výlučné postavení. Borges v předmluvě k prvnímu vydání uvádí: "Tato cvičení v narativní próze vznikala v letech 1933 až 1934. Mám za to, že byla inspirována opakovanou četbou Stevensona a Chestertona, prvními von Sternbergovými filmy a patrně i jediným životopisem Evarista Carriega. Vyznačují se nadužíváním některých postupů: spojování nestejnorodého, prudkými zvraty posloupnosti, redukováním celého jednoho lidského života na dva tři výjevy. (Tomuto zornému úhlu je podřízena též povídka Muž z růžového nároží.)" A v předmluvě z roku 1954 Borges dodává, že tato povídka "měla mimořádný a poněkud záhadný úspěch". Z hlediska filmového měla být tato adaptace prestižním dílem, které by upozornilo na produkční společnost Argentina Sono Film, jež chtěla spojit své jméno se jménem slavného spisovatele. Režisér René Mugica se dokázal jako jediný vyhnout kýčovitým superprodukcím historických filmů v době nejtvrdší cenzury. Stal se velkým obdivovatelem Alaina Robbe-Grilleta, ale zůstal vždy spíše na úrovni "žánrových" filmů. Nicméně Edgardo Cozarinsky, režisér a spisovatel (autor knihy Borges a kinematograf), tvrdí, že jeho filmy jsou jako dobré víno - čím starší, tím lepší. Film byl laskavě zapůjčen z Argentinského národního filmového archivu. 20. května. Sál Institutu Cervantes v Praze Literární večer, autorské čtení - Arnošt Goldflam Vynikající český dramatik, spisovatel a herec četl ze své nové hry „Doma u Hitlerů“ (byla nominována na Cenu Alfréda Radoka 2007). 21. května. Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze
15
Slavnostní koncert Ve volném cyklu Hudba doby Kafkovy zazněly skladby Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Gideona Kleina v podání Panochova kvarteta. 22. května. Nosticův palác Večer s klasickou hudbou a tangem Argentiny Zazněly skladby Alberta Ginastery a Astora Piazzoly. Účinkovali: Susana Caligaris, kvintet „Sin Rumbo“ a další. 23. května. Karlínská hala
Foto: Miroslav Halada
Foto: Miroslav Halada
SLAVNOSTNÍ UKONČENÍ I. BIENÁLE 24. května. Pomník Franze Kafky, Dušní ul., Praha 1
16
C. Další kulturní pořady Prahou Franze Kafky Uvedení knihy Josefa Čermáka, odborníka na Franze Kafku a dlouholetého člena výboru Společnosti Franze Kafky, kterou představil její editor Jaromír Slomek. 9. července, Knihkupectví Franze Kafky Vánoční autogramiáda Arnošta Lustiga Předvánoční setkání čtenářů s Arnoštěm Lustigem, 8. laureátem Ceny Franze Kafky. 17. prosince, Knihkupectví Franze Kafky Odrhovačky o lásce a smrti. Jiří Dědeček a jeho hosté Recitál Jiřího Dědečka a rozloučení s rokem 2008. 19. prosince. Sál Společnosti Franze Kafky
D. Ostatní akce Valná hromada Společnosti Franze Kafky 14. prosince
E. Vydané publikace V Nakladatelství Franze Kafky byly s pomocí Společnosti Franze Kafky vydány tři nové publikace (Ruth Bondy: Boží hody. Jak jedli židé v Čechách a na Moravě, Arnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou ve třech jazykových verzích a Arnošt Lustig: O ženách) a ročenka SFK Die Verwandlung.
17
