SPEKTRUM Flexibilní formy zaměstnání. Asijské trhy snaha se vyplácí. Globální byznys a důvěra v investice

Flexibilní formy zaměstnání

Asijské trhy – snaha se vyplácí

Administrace evropských projektů? Někdy je to bolavě absurdní

Globální byznys a důvěra v investice

časopis Svazu průmyslu a dopravy  České republiky

SPEKTRUM 02 2013

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Téma: Flexibilní formy zaměstnávání Flexibilní formy zaměstnávání mají v ČR potenciál . . . . . . . . . . . . . . . . . 04

Parlamentní info

Financování z fondů EU

Co je nového v parlamentu . . . . . . . . . . . . 13

Administrace projektů evropských fondů? Někdy je to bolavě absurdní . . . . . . . . . . 20

Podnikatelská mise do zahraničí Asijské trhy – snaha se vyplácí . . . . . . . . 14

2 otázky pro Zbyňka Frolíka . . . . . . . . . 22

Milan Cabrnoch: Evropa si musí přiznat potřebu větší flexibility pracovněprávních vztahů . . . . . . . . . . . 08 Změna v řetězení pracovních poměrů na dobu určitou . . . . . . . . . . . . . 10

EU Globální byznys a důvěra v investice . . 23

Podnikatelská mise v ČR Fórum: podnikatelé, šéfové svazů, premiéři, ministři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Návrat podnikatelského ducha do Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 486. plenární zasedání EHSV . . . . . . . . . 26 Výbor pro sociální věci a zaměstnanost (SAC): Vladimíra Drbalová . . . . . . . . . . . . 27

Profesní vzdělávání NSK už zahrnuje 369 profesních kvalifikací . . . . . . . . . . . . . 11

Zpráva Evropské komise o vývoji zaměstnanosti a sociální situace v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Legislativa

Klub SP ČR

Novinky v občanském soudním řízení a exekucích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Klub SP ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Šetření SP ČR a ČNB Podnikatelé jsou „mírně optimističtí“, vyplývá z průzkumu Svazu a ČNB . . . . . . 16

Pohled médií Leden v médiích: Prezident, podpora exportu a cesty (nejen) do Asie . . . . . . . 29

Partneři:

Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Adresa: Freyova 948/11, 190 00 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: M. Mostýn, zástupkyně šéfredaktora: R. Hejná, výkonný redaktor: Z. Strnadel Foto: Z. Strnadel, B. Steinz, studio Pixl-e Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio Pixl­‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Vážení členové našeho Svazu, čtenáři Spektra! Výsledek historicky první přímé volby hlavy našeho státu pro mě nebyl překvapením. Co spíše překvapilo, byla hloubka rozporu, jímž se země rozdělila na dva nesmiřitelné tábory. O to více bude nyní záležet na každém vyjádření a kroku nastupujícího prezidenta. Byznys od něj očekává, že se svým přístupem a rozhodnutími zasadí o postupnou změnu vyhrocené atmosféry a o stabilizaci situace. Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman je ekonom a byl schopným premiérem, předpokládám, že dokáže pozorně naslouchat potřebám zaměstnavatelů a podnikatelů. Jistě by nyní bylo vhodné navázat na moudrou masarykovskou tradici pravidelného setkávání s průmyslníky a chci věřit, že se k ní právě on vrátí. Vedle toho máme velká očekávání, že naváže i na tradici otevírání dveří na  třetích trzích, tedy tam, kde ústavní činitelé mohou skutečně pomáhat našim exportérům a investorům. Mimochodem, učit se v  tom můžeme třeba od  Turků, jejichž prezident a ministr hospodářství navštívil v čele stovek firem Prahu a na podnikatelském fóru, které náš svaz organizoval, velmi důrazně lobboval za jejich zájmy. Odměněn byl bouřlivým potleskem a několikerým povstáním přítomných v sále. Pokud tedy hovoříme o nezbytnosti naslouchání byznysu, v této době ho od  politiků potřebujeme o  to více vzhledem k  hospodářské situaci. Jak vyplývá z  našich šetření mezi členskými firmami, a  potvrzují to i  další zjištění, tento rok bude jen pozvolným posunem k  lehkému oživování. Absolutní většina firem plánuje proto další restrukturalizační opatření, včetně snižování nákladů, zvyšování produktivity práce a  hledání nových trhů. Opatrný optimismus však přece jen vyvolává mírně rostoucí chuť po investování. Neodpustím si ale poznámku, že firmy nadále sráží stav podnikatelského prostředí, legislativní zmatky a  byrokracie. Právě přílišná byrokratická zátěž vytanula v  právě probíhajících šetřeních v  jednotlivých krajích jako největší překážka. A  na  neuvěřitelnou byrokracii poukazují i  výsledky dalšího našeho šetření, zaměřeného na administrování projektů z evropských fondů. I  to je téma, o  němž aktivně hovoříme se zástupci vlády a  odborníky z NERVu a tlačíme na přijetí opatření, která by zlepšila podmínky podnikání. Vedle toho pro prosazení našich zájmů a programových cílů využíváme i jednání k Národnímu programu reforem. Chceme raději méně opatření, ale srozumitelnějších a  jednoznačnějších, která budou mít dané garanty a termíny a jejich plnění bude vyhodnocováno. Bez toho se nikam nepohneme a je patrné, že ve firmách zcela běžné postupy narážejí u státní správy v nemálo případech na odpor. Jsem si dobře vědom, že období, kdy vláda bude ještě schopna řešit problémy, je poměrně krátké. Co se nestihne do podzimu, už se asi nepodaří uskutečnit. Roli v tom sehraje snaha koalice změnit nepříznivé vnímání občanů-voličů, jak to ukazují průzkumy. Obávám se ale, že budeme politiky zprava i zleva vtaženi do permanentní předvolební kampaně a staneme se svědky snahy vyhovět populismu nad ochotou posunout pro nás klíčové věci alespoň o kus dál. Času tedy není nazbyt, o to intenzivněji musíme teď pracovat.

Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Flexibilní formy zaměstnávání mají Zatímco v západních zemích je flexibilní zaměstnávání běžnou součástí trhu práce, v ČR se teprve rozbíhá a stále chybí potřebná legislativa.

Pouze čtyři procenta zaměstnanců pracuje v České republice na částečný úvazek. Tímto podílem se řadíme k zemím s nejnižším rozšířením částečných úvazků v rámci Evropské unie. Nejde však jen o tuto flexibilní formu práce, ale i řadu dalších, které jsou nedostatečně využívány. Oproti mnohým zemím je tak český pracovní trh stále ještě konzervativní, a to jak díky zaměstnancům, tak v řadě případů i zaměstnavatelům. „Nevyužíváme žádnou formu flexibilního zaměstnávání a ani do budoucna nepočítáme se zaváděním nějaké takovéto formy, neboť jestliže většina zaměstnanců pracuje v nepřetržitém provozu – 24 hodin denně na 4 směny – není možné v této chvíli uvažovat o flexibilitě zaměstnanců, kteří zabezpečují technickou, administrativní, personální a účetní podporu pro tyto zaměstnance,“ uvedla pro Spektrum ředitelka pro lidské zdroje společnosti Dalkia Eva Tmejová. Personální ředitelka společnosti SIGMA GROUP Jarmila Hanáková zase sdělila, že jejich firma využívá pružnou

04

Téma: Flexibilní formy zaměstnávání

pracovní dobu. „Vzhledem k formě kusové výroby jiné formy flexibilního zaměstnání nevyužíváme,“ dodala. Zkrácené úvazky nebo sdílení pracovního místa jsou naopak vhodné například u „kancelářských profesí“ a jejich možnosti oceňují zejména rodiče s dětmi, studenti nebo pracující důchodci. Zákoník práce v České republice zatím oficiálně umožňuje sjednání kratší, změněné nebo pružné pracovní doby, částečné nebo úplné práce z domova, práce na dálku, dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti) a konta pracovní doby. Největší potenciál má přitom zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr. Toto opatření, stejně jako zavedení dalších forem flexibilního zaměstnávání – například sdílení pracovního místa – by přivítalo mnoho členských firem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). „Firmy nám říkají, že v současné době nepotřebují ani tak projekt Vzdělávejte se pro stabilitu!, jako záporná konta pracovní doby,“ uvedla ředitelka Zaměstnavatelské sekce SP ČR Jitka Hejduková.

v ČR potenciál

Kulatý stůl o flexibilitě Nicméně, jak vyplynulo z kulatého stolu Flexibilní formy práce, který uspořádal SP ČR v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu 25. ledna a jehož se zúčastnili i zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), tématy pro vyjednávání mezi zaměstnavateli a odbory by se mohlo napříště stát zejména uzákonění sdíleného pracovního místa, dále daňové zvýhodnění částečných úvazků u definovaných skupin osob, vytvoření většího prostoru pro intenzivnější využívání možností služeb agenturního zaměstnávání a informační kampaň na podporu vytvoření příznivějšího prostředí pro uplatňování flexibility. Tento závěr naznačila Analýza flexibilních forem práce ve vybraných zemích EU (Nizozemsko, Slovinsko, Německo, Španělsko, Slovensko), kterou si SP ČR nechal zpracovat Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Výsledky analýzy představila na „kulatém stolu“ její spoluautorka Jaromíra Kotíková. „Oslovili jsme zahraniční experty, kteří byli objektivní a s nimiž dlouhodobě spolupracujeme,“ uvedla.

Flexibilní zaměstnávání v podstatě znamená přizpůsobení pracovní doby tak, aby vyhovovala zaměstnanci i zaměstnavateli. Existuje široké spektrum typů a forem flexibility, přičemž jejich využití v praxi závisí především na druhu vykonávané činnosti. Nejčastěji jsou takto označovány pracovní úvazky na kratší pracovní dobu, pracovní poměry na dobu určitou, zaměstnávání prostřednictvím zprostředkovatelských agentur, ale také samostatná výdělečná činnost. K flexibilním formám zaměstnání patří dále sdílení pracovního místa (job sharing), víkendová práce, práce z domova (homeworking), práce na dálku (teleworking), volná pracovní doba, stlačený pracovní týden či flexibilní začátek pracovního dne. Flexibilní zaměstnávání téměř nelze aplikovat v podnicích s vícesměnným nebo nepřetržitým provozem.

Téma: Flexibilní formy zaměstnávání

05

Tabulka 1: Vývoj podílu osob zaměstnaných na částečný úvazek z celkového počtu osob zaměstnaných na částečný úvazek dle věku (v %) 2006

2007

2008

2009

2010

2011 1,31

15 – 19

1,3

1,64

1,98

2,55

1,76

20 – 24

4,7

6,5

6,47

8,11

8,48

7,47

25 – 29

8,53

7,2

7,78

8,36

7,28

8,87

30 – 34

13,97

12,39

12,77

10,91

11,62

11,41

35 – 39

10,98

10,28

10,2

10,74

12,51

14,18

40 – 44

9,21

8,29

8,3

8,93

9,33

8,23

45 – 49

7,43

6,92

6,43

6,4

7,87

6,85

50 – 54

8,75

9,21

8,49

7,26

6,65

6,16

55 – 59

10,79

9,62

9,95

8,1

7,94

9,2

60 – 64

11,45

14,02

13,32

13,7

12,21

11,16

65 +

12,9

13,92

14,31

14,95

14,35

15,14

Zdroj: VŠPS ČSÚ, data k 3/2012

Tabulka 2: Vývoj podílu osob zaměstnaných na částečný úvazek (v %) Celkem z toho: Muži Ženy

2006 5,0 25,4 74,6

2007 5,0 26,5 73,5

2008 4,9 26,0 74,0

2009 5,5 28,9 71,1

2010 5,9 28,5 71,5

2011 5,5 26,2 73,8

Zdroj: VŠPS ČSÚ, data k 3/2012

Jednotlivé evropské země se z hlediska rozsahu využívání flexibilních forem zaměstnávání a pracovní doby významně liší. Například ve srovnání s průměrem EU pracuje největší podíl pracovní síly na částečný úvazek v Nizozemsku, na dobu určitou ve Španělsku. Tyto rozdíly jsou ve významné míře ovlivněné pracovněprávní legislativou těchto zemí, ale také faktory jiné povahy, kupříkladu tradičním dělením genderových rolí, postavením ženy na trhu práce, převládajícím hodnotovým klimatem, historickým přístupem a podobně. „Ve Španělsku nedokázali připustit, aby otce živil syn, takže nechávali v práci starší pracovníky. Je to kulturní a společenská záležitost,“ vysvětlila jednu z příčin extrémně vysoké nezaměstnanosti mladých lidí v této zemi Jaromíra Kotíková. Ve Slovinsku se výrazně prosadily studentské brigády na dobu určitou, které jsou administrativně velmi nenáročné a navíc osvobozené od platby sociálního a zdravotního pojištění. Mají ovšem háček. „Třetina studentů vykonává vysoce kvalifikované práce. Jinými slovy studenti zabírají místa absolventům, kteří přicházejí na trh práce,“ řekla Jaromíra Kotíková. V Německu představují nejrozšířenější formu flexibilního zaměstnávání částečné úvazky na dobu neurčitou následované dočasnými formami zaměstnání, takzvanými mini (do 50 dnů v roce a s měsíčním příjmem do 400 eur, přičemž zaměstnanec

06

Téma: Flexibilní formy zaměstnávání

Slovníček pojmů týkající se flexibilních forem práce Sdílení pracovního místa (job sharing) Sdílení pracovního místa více zaměstnanci spočívá v působení více pracovníků na jednom pracovním místě. Například dva zaměstnanci pracující na částečný úvazek se domluví na pravidelném střídání v průběhu pracovního týdne tak, aby pokryli celou pracovní dobu. Záleží na jejich vzájemné dohodě, zda bude každý pracovat 2,5 dne týdně, nebo zda budou pracovat každý den polovinu pracovní doby. Práce z domova (home working) Tento typ práce umožňuje zaměstnancům pracovat část týdne nebo celou pracovní dobu z domova, přičemž zaměstnanec si sám rozvrhuje pracovní dobu. Problémem mohou být pracovní úrazy, ochrana osobních údajů a obchodního tajemství zaměstnavatele a jejich dostatečné zabezpečení před zneužitím. Práce na dálku (teleworking) Jedná se o práci v terénu. Výměna pokynů zaměstnavatele i výsledků práce zaměstnance probíhá prostřednictvím telekomunikačního kontaktu. U práce na dálku je dobré podmínky této práce upravit přímo v pracovní smlouvě nebo v interní směrnici, dohodnout se na pořízení a užívání zařízení potřebných pro distanční výkon práce a případné úhradě nákladů s tím spojených, stejně jako na evidenci pracovní doby, bezpečnosti práce a podobně. Flexibilní začátek pracovního dne Flexibilní začátek pracovního dne je opatřením, které se podobá pružné pracovní době. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům, aby si stanovili začátek pracovní doby podle vlastních potřeb a této možnosti pak mohli využít například pro vyřízení svých osobních záležitostí nebo rodičovských povinností. Konto pracovní doby Konto pracovní doby představuje systém, který reaguje na sezónní výkyvy v objemu práce, přičemž počet odpracovaných hodin se v návaznosti mění. Lze je využívat například v zemědělství nebo v cestovním ruchu. Agenturní zaměstnávání Principem agenturního zaměstnávání je dočasné umístění zaměstnanců zprostředkovatelskou agenturou k výkonu práce u zaměstnavatele (uživatele), který si tak pracovníky od agentury „pronajímá“. Flexikurita Flexikurita je pojem označující rovnováhu mezi pružným pracovním trhem a sociálním zabezpečením pracovníků. Prosazuje ji EU s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropského hospodářství a současně zachovat evropský sociální model.

Graf 1: Vývoj zaměstnání na dobu určitou (v %)

Graf 2: Vývoj zaměstnanosti na částečný úvazek (v %)

Zdroj: Eurostat

Zdroj: Eurostat

neplatí žádné odvody) a midi (měsíční příjem mezi 400 a 800 eury) pracovními místy. Na konci evropského žebříčku je z hlediska rozsahu využívání flexibilních forem zaměstnávání Slovensko. Flexibilita zde má nejčastěji podobu pracovních poměrů na dobu určitou, včetně úvazků zprostředkovaných pracovními agenturami. Takové smlouvy má přibližně 6 až 7 procent pracující populace, což je podobný výsledek jako v Německu (6 až 9 procent).

Alternativa k trvalému pracovnímu poměru Flexibilní formy zaměstnání jako alternativa k trvalému pracovnímu poměru na plný úvazek se začaly rozvíjet v posledních desetiletích 20. století v reakci na přílišnou strnulost a regulaci na evropských trzích práce. Prosazovali je především zaměstnavatelé a v posledních letech udělala podle Jaromíry Kotíkové své také hospodářská krize. Evropská unie ve svých strategických dokumentech začala vyzývat členské státy k větší deregulaci a flexibilizaci na trhu práce. K posílení tohoto trendu došlo i díky prosazování principu takzvané flexikurity, která zdůrazňuje nejenom roli flexibility pracovní síly a podmínek na trhu práce, ale také význam sociální ochrany a jistoty pro flexibilní pracovníky. Ta je ovšem podle průzkumů veřejného mínění v evropských zemích i podle názoru odborů nedostatečná a současně dochází k „erozi“ kvality pracovních míst. „My si na odborech myslíme, že flexibilní formy zaměstnávání trh deformují, protože už dvacet let se tady prosazuje jednostranná forma ziskovosti. Systém se posouvá k tomu, že lidé budou mít ze zaměstnání stále menší příjmy,“ poznamenal na kulatém stolu odborný poradce ČMKOS Pavel Janíčko. Problém nízkého příjmu provází zejména některé formy flexibilního zaměstnávání, k nimž patří zkrácené pracovní

Analýza flexibilních forem práce ve vybraných zemích EU vznikla v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu a najdete ji na webu Sociální dialog v rubrice Analýzy na http://socialnidialog.cz/analyzy/analyzy/analyzy. úvazky nebo sdílená pracovní místa. „Slovenský expert nám natvrdo řekl, že na Slovensku se ze mzdy na částečný úvazek nedá vyžít,“ potvrdila Jaromíra Kotíková. Totéž se podle vyjádření některých „nedobrovolně flexibilních“ pracovníků bez plnohodnotných pracovních smluv a úvazků týká i České republiky a dalších států, kde nefunguje dostatečná sociální ochrana. V této souvislosti se v mnoha západních zemích už léta hovoří o takzvané prekarizaci práce a o „pracujících chudých“. „Rozvoj prekérních forem práce patří k hlavním nástrojům, s jejichž pomocí manažeři dosahují vyššího krátkodobého profitu firmy, a tedy i svých vyšších odměn. Nástup neplnohodnotných forem práce má umožnit, aby těkavost a nestabilita finančních trhů byla co nejvěrněji kopírována těkavostí a nestabilitou trhu práce,“ popsal ve své knize Tři sociální světy sociolog Jan Keller. Má na mysli především neplnohodnotné smlouvy, které byly pracovníkům vnuceny, a které jsou současně spojené s nejistou a velmi špatně placenou prací. Eva Presová šéfredaktorka Regionálního kaleidoskopu SP ČR [email protected]

Téma: Flexibilní formy zaměstnávání

07

Milan Cabrnoch: Evropa si musí přiznat potřebu větší flexibility pracovněprávních vztahů Milan Cabrnoch je poslancem Evropského parlamentu od roku 2004. Je členem Skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a věnuje se mimo jiné oblasti zaměstnanosti a sociální politiky. Pane poslanče, jste mimo jiné členem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, to je oblast, ve které úzce spolupracujete s podnikateli a zaměstnavateli. Nemáte ale dojem, že v této oblasti jde spíše o snahu zabránit dalším škodám, než o nějaký výrazný úspěch pro zaměstnavatele? Hodně k tomu jistě nahrává i převládající levice v EP? Členem výboru pro zaměstnanost a sociální politiku jsem od začátku svého působení v Evropském parlamentu. Ve druhém volebním období jsem také mluvčím ECR pro tuto oblast a musím říct, že část mé práce se určitě dá nazvat bráněním příliš velkým regulacím a zjednodušeně můžeme říci i škodám. Velká část legislativy, snad ne ani té, která přichází z EK, ale spíš návrhů, které zaznívají na půdě Evropského parlamentu ze strany evropské levice, evropských odborových centrál a podobně, má podle mého názoru negativní dopad

08

Téma: Flexibilní formy zaměstnávání

na konkurenceschopnost evropských podniků. Otázkou je, kdo je v Evropském parlamentu levice a kdo pravice? Kdybychom brali v potaz to, jak se jednotlivé politické skupiny formálně vymezují, tak máme převahu pravice jak na plenárních schůzích, tak ve výboru, kde má z 50 členů rádoby pravice 26 hlasů. Skutečnost je ale taková, že hlasování většinou dopadá spíše levicově, ať již z důvodu nejednotnosti některých stran, nebo individuálních pozic poslanců. Jste stínovým zpravodajem pro návrhy Komise směřující k vymahatelnosti a posílení implementace směrnice o vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb přes hranice. Nezdá se Vám, že si Komise v návrhu trochu ulehčuje situaci a odpovědnost za respektování pravidel směrnice a dodržování práv vysílaných pracovníků přesouvá ze státní správy na bedra

zaměstnavatelů a podniků? Zejména u článku 12 o sdílené odpovědnosti, kde by měl hlavní dodavatel ručit i za chování subdodavatele? To je jeden z důležitých bodů navrhované směrnice. Legislativní situace je sama o sobě velmi podivná, protože již máme směrnici o vysílání pracovníků, a teď se vlastně navrhuje nová směrnice o provádění té předchozí. Ta se prezentuje tak, že bude pouze upřesňovat některé věci, ale ve skutečnosti zavádí nové principy. Jedním z nich je princip sdílené odpovědnosti, kdy, zjednodušeně řečeno, by měl hlavní dodavatel zodpovídat za to, že i jeho subdodavatelé dodržují předpisy sociálně právní ochrany pracovníků. S tímto principem jednoznačně nesouhlasíme a žádáme, aby byl z návrhu směrnice vyškrtnut, na čemž se shodujeme i s hlavní zpravodajkou zprávy k tomuto návrhu. Otázkou je, zda v této věci paní zpravodajka Jazlowiecká nepodlehne tlaku z jiných proudů. V ECR obecně podporujeme snížení administrativní zátěže při vysílání pracovníků, respektive bráníme jejímu dalšímu zvyšování pro podniky. Považujeme vysílání pracovníků za jeden ze základních pilířů členství v EU, protože dává našim podnikům a zaměstnancům možnost uspět na evropském vnitřním trhu práce a služeb. Dlouhodobě také protestujeme proti skryté ochraně vlastního trhu pod záminkou ochrany sociálních jistot vysílaných pracovníků. Někdy je totiž paradoxně snaha chránit vysílané zaměstnance tak veliká, až je nakonec nikdo nikam nevyšle. Kromě toho hájíme názor, že státy svoji odpovědnost nemají přenášet na podniky. Úkolem státu je vytvářet podnikatelské prostředí a ne ho komplikovat. Pokud se nepodaří zabránit dalšímu nárůstu administrativních povinností, měl by je plnit stát a nepřenášet je na zaměstnavatele. V této souvislosti není možné nezmínit druhý z návrhů komise k vysílání pracovníků, směřující k úpravě práva na stávku na úrovni EU, tzv. Monti II. Tam se cestou «žluté karty» ze stran národních parlamentů podařilo návrh Komise zamítnout. Jak vnímáte tento návrh? Jednalo se o oprávněné použití tohoto mechanismu na ochranu subsidiarity? Rozhodně ano. Myslím si, že tato směrnice byla zcela zřetelným pokusem evropských odborových centrál posílit svou pozici na úkor zaměstnanců, které mají zastupovat, a tím ještě více vychýlit nerovnováhu mezi právy a povinnostmi zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jsem rád, že národní parlamenty odmítly projednávat návrh směrnice a využily principu žluté karty. Sám jsem se zúčastnil zasedání v Senátu ČR, kde zaznělo také negativní stanovisko, a myslím si, že je to správně. Obecně ale není tento mechanismus zamítnutí návrhu národními parlamenty dostatečně využíván. Domnívám se, že zejména v oblasti pracovněprávních vztahů by se subsidiární řešení měla rozhodně upřednostňovat. Snaha o sjednocení pracovního práva na úrovni EU je krokem špatným směrem.

Negativní reakce nedávno vyvolal návrh komisařky Redingové, vyžadující 40% zastoupení žen v dozorčích radách u kótovaných společností. Zaměstnavatelé samozřejmě podporují rozvoj potenciálu žen v řídících pozicích, ale cestou dobrovolných nástrojů a samoregulace. Teď se bude k tomuto návrhu v Evropském parlamentu připravovat zpráva. Jakou vidíte šanci zvrátit situaci? Tlak Komise i některých členských států bude asi veliký? Mám pocit, že požadavek administrativně nařídit určitý podíl žen v určitých orgánech se setká s odmítavým postojem všech rozumných lidí. Vždy jsme podporovali vyvážená práva žen a mužů. Já sám, jakožto pediatr, jsem zvyklý pracovat v ryze ženských kolektivech, nikdy jsem se tím necítil žádným způsobem omezen a přijde mi nedůstojné a neslušné kótovat počet žen. Znám mnoho takových, které se na svoje pozice prosadily v přirozené konkurenci, protože jsou lepší, pracovitější, citlivější, a ty nemají zapotřebí, aby jim někdo kótoval nároky nebo práva. Jsem přesvědčený, že zastoupení žen není potřeba žádným způsobem regulovat. Takovou regulaci nepodpořím. Jak to dopadne v Evropském parlamentu? Možná budeme překvapeni, jedná se totiž o značně populistické téma a podle toho se řada poslanců rozhoduje. Z mého pohledu je to ale regulace nesmyslná a zbytečná a těm schopným a šikovným ženám naopak možná uškodí. Jednání evropských sociálních partnerů o revizi směrnice o pracovní době skončilo na bodu mrazu. Nyní tedy bude na Komisi, aby přišla s novým legislativním návrhem. Jaké novému návrhu dáváte šance? A je vůbec dobré pracovní dobu na evropské úrovni regulovat? Skutečností je, že některé aspekty pracovní doby, jako například nároky na přestávku v práci, již dlouhá léta na evropské úrovni regulovány jsou. Z mého pohledu je to regulace nadbytečná. Ta směrnice je velmi rigidní a ve skutečnosti komplikuje vytváření a udržování kvalitních pracovních míst. Zdánlivě možná chrání pracovníky, ale podle mého přesvědčení je jako šitá na míru ocelářského průmyslu na počátku minulého století, kdy zlý kapitalista vykořisťoval bezmocného dělníka. Situace je dnes ale úplně jiná. Dnes je zaměstnanec závislý na svém zaměstnavateli stejně tak, jako je zaměstnavatel závislý na svém zaměstnanci. Směrnice navíc brání flexibilitě pracovních vztahů tak, aby bylo možné je upravit na základě dohody. Nevidím důvod, proč by tuto vzájemnou dohodu měl zmařit evropský nebo národní předpis. Nám se v parlamentu povedlo zamítnout návrh na novelu směrnice a neočekávám, že by byl do konce volebního období, tedy do června 2014, předložen nový návrh. Jednání o této směrnici je výrazem celkové neochoty přiznat nezbytnou potřebu větší flexibility pracovněprávních vztahů v současné Evropě, což nás dramaticky znevýhodňuje proti rychle se rozvíjejícím ekonomikám.

Téma: Flexibilní formy zaměstnávání

09

Zaměřme se nyní na boj s rostoucí nezaměstnaností v EU. Jednou z možností, jak tuto situaci řešit, je více uplatňovat flexibilní formy zaměstnávání. Jaké formy flexibilního zaměstnávání považujete za vhodné? Jak jsem již říkal, flexibilita je asi to hlavní, co nám dnes chybí ke konkurenceschopnosti vůči mimoevropským ekonomikám. Stát by měl nastavit takové pracovněprávní podmínky, aby bylo snadné pracovníka získat, ale také pracovní poměr ukončit, pokud je to nutné. Co se týče jednotlivých forem, přináší praxe stále nové modely. U nás jsou již běžně používané dohody o provedení práce, částečné pracovní poměry nebo klouzavá pracovní doba. Stále se ale zapomíná například na osoby pečující o seniory, starší pracovníky nebo rodiče pečující o děti, kteří by uvítali flexibilnější formy zaměstnání. Je přitom naivní si myslet, že pokud někomu nedovolíme práci na snížený pracovní úvazek, bude pracovat na celý. Obávám se, že opak je pravdou. Existuje podle vás nějaká země, z níž by si mohla vzít Česká republika příklad v efektivním uplatňování flexibilních pracovních úvazků? Česká republika má těchto moderních pracovních úvazků procentuelně velmi málo, například oproti Německu, Irsku a dalším. Každá země má určitá historická a demografická specifika a myslím si, že ke koordinaci pracovněprávních vztahů napříč Evropou není důvod. Jistě se můžeme poučit či  inspirovat ze zkušeností jiných zemí, ale není třeba, abychom hledali jednotné řešení pro všechny.

Co soudíte o nabídce stáží ve firmách pro mladé absolventy? Pomůže podle Vás toto opatření zvrátit negativní trend rostoucí nezaměstnanosti mladých lidí? V České republice není situace mladých nezaměstnaných oproti jiným zemím, jako je například Španělsko, tak zlá. První otázkou musí být, proč tomu tak je? Podle mě je to právě rigiditou pracovního trhu. Podíl na tom má i krize veřejných rozpočtů, zvláště v některých zemích, kde bylo vytváření pracovních míst na veřejných rozpočtech příliš závislé. Jsem ovšem proti zavádění tzv. „záruk pro mladé“, kdy by mladí nezaměstnaní do 4 měsíců měli mít právo dostat nabídku práce nebo dalšího vzdělání. Toto opatření povede pouze k vytváření umělých pracovních míst, kterých si ti lidé ani nebudou vážit. Bude to znamenat samozřejmě i další výdaje ze státních rozpočtů. Na druhou stranu je velice důležité, aby mladí lidé získávali první pracovní zkušenosti, protože uplatnění na trhu práce je pro toho, kdo nikdy nepracoval, velmi složité, a firmy často požadují alespoň krátkou praxi. Proto podporujeme návrh, aby mladí lidé získávali pracovní zkušenosti formou stáže, na druhou stranu se budeme bránit jakémukoliv direktivnímu nařízení v tomto směru. Děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho úspěchů ve Vašem dalším počínání. Tomáš Hartman zástupce ředitelky CEBRE [email protected]

Změna v řetězení pracovních poměrů na dobu určitou Novela zákoníku práce (ZP) od 1. 1. 2012 změnila úpravu sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou (§ 39 ZP), když zavedla možnost opakovaného sjednání jen třikrát až na 3 roky, a především zrušila rozsáhlé výjimky umožňující sjednat opakovaně pracovní poměr na dobu určitou víckrát či na jinou dobu v případě zvláštních podmínek provozu nebo povahy práce. I když se zaměstnavatelé novému ZP přizpůsobili, omezilo je to v možnosti regulovat počty zaměstnanců v reakci na požadavky trhu nebo měnící se obchodní plány. Proto firmy raději omezily přijímání nových kmenových zaměstnanců a zvýšili podíl agenturních pracovníků, kteří nejsou plně srovnatelní s kmenovými zaměstnanci zejména s ohledem na kvalitu práce, znalost výrobků a technologií a sounáležitost k firmě. SP ČR vedl úspěšná jednání jak s MPSV, tak s ČMKOS (společné stanovisko z 29. 8. 2012), jejichž výsledek umožnil navrhnout

10

Téma: Flexibilní formy zaměstnávání

novelu ZP (§ 39), která umožňuje zaměstnavatelům odchýlit se od zákonné úpravy v případě, že jsou u něj dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. Podkladem pro takovýto postup musí být písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací, která vymezí tyto důvody, pravidla postupu, okruh zaměstnanců, kterých se to týká a dobu, na kterou je dohoda uzavřena. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, je možné dohodu nahradit vnitřním předpisem. Tato novela byla schválena vládou 9. 1. 2013 a je v legislativním procesu. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR [email protected]

NSK už zahrnuje 369 profesních kvalifikací Realizace veřejné zakázky Národní soustava kvalifikací 2, na níž se podílí Svaz průmyslu a dopravy ČR v konsorciu s Hospodářskou komorou České republiky a společností TREXIMA, spol. s r.o., se přehoupla přes polovinu a může se pochlubit viditelnými výsledky.

Hlavním tvůrcem základu unikátního systému dalšího profesního vzdělávání jsou zaměstnavatelé sdružení v sektorových radách, které ustavily SP ČR, HK ČR a Agrární komora ČR spolu s dalšími zaměstnavatelskými sdruženími. Členy sektorových rad a tvůrci NSK2 jsou zástupci klíčových firem, profesních svazů, cechů a sdružení. Do tvorby NSK2 je nyní zapojeno více než 1900 členů týmů, čímž je zajištěna aktuálnost a správnost zpracovávaných profesních kvalifikací a hodnoticích standardů. Kdo jiný zná lépe situaci na trhu práce a své potřeby než právě zaměstnavatelé? Zpracováno a schváleno je již více než 369 profesních kvalifikací. Všechny platné kvalifikace jsou umístěny na webových stránkách www.narodni-kvalifikace.cz. Pro zájemce o složení zkoušky je k dispozici zhruba 650 akreditovaných rekvalifikačních kurzů. O tom, že je o ně zájem, svědčí fakt, že zkoušek u autorizovaných osob bylo složeno už více než 70 tisíc. V dalším období se realizátoři NSK budou vedle tvorby dalších a revize stávajících profesních kvalifikací soustředit především na osvětu a propagaci u všech potenciálních uživatelů. K těm patří nejen zájemci o získání kvalifikace, ale také zaměstnavatelé, kterým NSK usnadní práci při řízení lidských zdrojů – náboru, tvorbě podnikových adaptačních plánů a rozvojových programů pro zaměstnance a podobně – a zároveň jim garantuje, že spolu s kvalifikační zkouškou získají „hotové“ zaměstnance, které nemusejí dále zaučovat. Zkoušku z profesní kvalifikace mohou firmy také nabízet svým zaměstnancům jako jeden z benefitů, který jim i do budoucna zaručí plnou zaměstnatelnost. Za tímto účelem vznikl tým Regiony, jehož zástupci navštěvují firmy a informují zde o Národní soustavě kvalifikací a jejích přínosech, případně o možnosti zapojit se do její tvorby.

Společnostem, které začnou NSK využívat ve své firemní praxi, bude také udělen čestný certifikát potvrzující jejich společenskou zodpovědnost. Vedle toho se letos uskuteční tematické kulaté stoly a na podzim je plánována velká konference, na níž budou představeny firmy, jimž už NSK pomáhá. Dalším úkolem, který konsorcium realizátorů čeká, je prosazení potřebných inovativních změn do připravované novely zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tyto změny mají zajistit plnohodnotné další profesní vzdělávání a uznávání úplných profesních kvalifikací jako základu vázaných a řemeslných živností, stejně jako vytvořit bázi pro revizi rámcových vzdělávacích programů. Nutné je i posílení spolupráce s autorizujícími orgány, tedy ministerstvy, do jejichž gesce jednotlivé kvalifikace spadají, s cílem zrychlit proces schvalování profesních kvalifikací. Vedle toho mají řešitelé zakázky NSK2 v čele se SP ČR v úmyslu iniciovat celonárodní platformu k rozvoji lidských zdrojů. Pro využívání Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání chtějí také získávat zaměstnavatele, úřady práce a pracovní agentury, aby se NSK stala součástí každodenní praxe. Více informací najdete na internetových stránkách www.nsk2.cz, www.sektoroverady.cz a www.vzdelavaniaprace.cz. Bohumil Mužík, výkonný manažer projektů NSK2 a NSP2 za SP ČR [email protected]

Profesní vzdělávání

11

Novinky v občanském soudním řízení a exekucích K 1. lednu 2013 nabyly účinnosti dvě novely civilního procesu, které se dotýkají i podnikatelské praxe, a to zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony, a zákon č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a další předpisy. Jaké hlavní změny novely přinesly? Za prvé se odstranila dvojkolejnost, kdy se věřitel mohl domáhat nuceného splnění svého nároku podle své volby jak cestou soudního výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, tak v exekučním řízení prostřednictvím soudního exekutora. A za druhé soudní výkon rozhodnutí jen v taxativně vymezených případech (výchova nezletilých dětí, vyklizení bytu, rozhodnutí cizích orgánů včetně orgánů EU a další). Znamená to, že naprostou většinu případů nuceného splnění povinností budou řešit exekutoři, včetně veškerého vymáhání plnění peněžitých závazků ze soukromých i obchodních vztahů. Také byla posílena samostatnost exekutorů. Dosud nařizoval provedení exekuce prostřednictvím konkrétního exekutora soud svým rozhodnutím, proti kterému bylo možné podat odvolání. Nově bude soud exekutora pouze pověřovat provedením exekuce, následně bude dlužník vyrozuměn o zahájení exekučního řízení. S tímto krokem je již spojena blokace majetku, současně zpravidla dlužník obdrží již i exekuční příkaz postihující konkrétní majetkové hodnoty. Proti uskutečnění exekuce tedy již nebude možné podat odvolání. Nebudou-li ovšem splněny předpoklady pro její vedení, soud udělí exekutorovi závazný pokyn k odmítnutí nebo zamítnutí návrhu.

• •

• •

•

•

prodlužuje se lhůta k dobrovolnému plnění z 15 na 30 dnů k vydobytí závazku patřícího do společného jmění manželů bude možné za stanovených podmínek postihnout i majetek manžela povinné osoby, zejména formou srážek z jeho mzdy nebo přikázáním pohledávky z manželova účtu u peněžního ústavu z výkonu rozhodnutí i exekuce jsou vyloučena zvířata, která slouží člověku jako jeho společník nový institut tzv. předžalobní výzvy k plnění – zaslání této výzvy žalovanému nejpozději 7 dnů před podáním žaloby je ve sporech o splnění povinnosti podmínkou vzniku práva na náhradu nákladů řízení. nová úprava dovolání – mimořádného opravného prostředku, o němž rozhoduje Nejvyšší soud: • jediným dovolacím důvodem je skutečnost, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci • mění se okruh věcí, kde dovolání není přípustné • podrobněji se upravují náležitostí dovolání • dovolací soud bude oprávněn odložit nejen vykonatelnost, ale i právní moc napadeného rozhodnutí a bude ho moci rovněž změnit doručování prostřednictvím datových schránek – například řízení je zahájeno ve chvíli, kdy byl návrh dostupný informačnímu systému určenému k příjmu takového podání. Doplňuje se možnost náhradního doručení prostřednictvím datové schránky v případě usnesení o uložení povinnosti k vyjádření nebo předvolání k přípravnému jednání.

Novinky u výkonu rozhodnutí:

Další novinky:

•

•

• • •

•

• •

12

nová forma výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, kdy oprávněný obdrží výtěžek správy po odečtení nákladů nově výkon rozhodnutí formou správy podniku nebo jeho prodeje v dražbě nově výkon rozhodnutí pozastavení řidičského oprávnění (pro pohledávky na výživném) mění se způsob postižení účasti povinné osoby v obchodní společnosti a družstvu – například podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným bude prodán v dražbě u výkonu rozhodnutí prodejem movitých a nemovitých věcí se zpřesňuje úprava pořízení soupisu a provádění dražeb, které lze uskutečnit i elektronicky s využitím internetu ruší se exekutorské zápisy se svolením k vykonatelnosti exekutor bude povinen při splnění dalších podmínek spojit exekuční řízení vedená vůči témuž povinnému

Legislativa

•

• • •

řízení o neplatnost výpovědi z nájmu bytu a o jednostranné zvýšení nájemného bude nově tzv. nesporným řízením rozšiřují se možnosti provádění důkazů pomocí moderních technických prostředků, například videokonference nebo elektronického zobrazování listin prodlužuje se lhůta pro podání námitek proti směnečnému nebo šekovému platebnímu rozkazu na 8 dní odvolání nově nebude možné podat proti rozhodnutí, kterým byl zrušen platební rozkaz lhůta k rozhodnutí o odvolání proti některým předběžným opatřením se zkracuje na 7 dní.

Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR [email protected]

Co nového v parlamentu Zatímco lednová schůze Poslanecké sněmovny měla jen jeden bod – vyslovení nedůvěry vládě – program prosincového pléna byl nabitý. Kromě zákonů, na které se čekalo z mimořádně naléhavých důvodů (vládní návrh nového zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 a pro něj zásadní Návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů), a které byly schváleny těsně před koncem roku, předkládáme čtenářům Spektra ještě tyto zákony: • zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Jde o tzv. malou novelu horního zákona, která odstraní možnost vyvlastnění tak, jak tam historicky byla, a řeší další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech. Předložená novela řeší úpravu střetu zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví a využíváním nerostného bohatství. Toto řešení „v tuto chvíli“ výrazně posiluje ochranu práv vlastníků nemovitostí potenciálně dotčených těžbou vyhrazených nerostů. Zákon naposledy vetoval prezident republiky a poslanci toto veto přehlasovali. • zákon o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců Zákon byl přijat v Poslanecké sněmovně, posléze vrácen ze Senátu s pozměňovacím návrhem, aby jeho účinnost byla odložena o dva roky. Sněmovna návrh akceptovala, což  znamená, že účinnost zákona je odložena. • návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Cílem této novely je transpozice směrnice Rady Evropské unie. V důsledku jejího přijetí je nezbytné zásadně modifikovat pravidla fakturace, vystavování a uchovávání dokladů, zrovnoprávnění elektronických dokladů s listinnými. Dále

reaguje na nezbytnost provést rozsáhlé legislativní změny pravidel pro určení místa plnění. Návrh zákona obsahuje zpřesnění dosavadní úpravy jak v souvislosti s novými požadavky evropských směrnic, tak s požadavky správce daně. Změny týkající se vystavování, zasílání a ukládání dokladů spočívají především ve zjednodušení pravidel, což by mělo přinést snížení administrativní zátěže jak pro podnikatelskou sféru, tak pro správce daně. Senát se pokoušel v rámci zákona ještě prosadit změnu sazeb daně, ale Poslanecká sněmovna zákon přijala ve znění, ve kterém je poslala do Senátu, v zákoně tedy není řešena změna sazeb DPH. Uvedené zákony dokončily svou legislativní cestu a jsou už v platnosti. Poslanecká sněmovna v prosinci dále projednala ve třetím čtení: • návrh poslanců Jana Chvojky, Jaroslava Krákory, Pavla Antonína a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 752/ Jde o návrh, který přináší řešení problematiky tolik diskutované povinnosti lékařských prohlídek u zaměstnanců na základě dohod. Zákon je v současné době projednáván v Senátu. Dále z prvních čtení: Jedná se o zákony, které jsou tzv. přikázány k projednání jednotlivým výborům: • novela zákona o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 712/ (přikázán) • zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 771/ (přikázán) • vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích /sněmovní tisk 662/ (přikázán • návrh poslanců Gabriely Peckové, Stanislava Polčáka, Aleny Hanákové, Milady Halíkové, Dany Filipi, Ivany Levé, Pavla Ploce, Miroslava Petráně, Jany Suché, Zdeňka Bezecného a Waltera Bartoše na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele SP ČR [email protected]

Parlamentní info

13

Asijské trhy – snaha se vyplácí Lednová podnikatelská mise do jihovýchodní Asie potvrdila, že i trhy ve zdánlivě vzdálených koutech planety můžou být významným přínosem pro český byznys. „Kdo si myslí, že v takových zemích jako je Vietnam nebo Myanmar udělá velký byznys bez podpory státních institucí, může se dost mýlit. Proto je potřeba, aby nám právě tam otevírali dveře naši členové vlády a další ústavní činitelé. Lednová mise je toho dobrým příkladem.“ Takovými slovy zhodnotil podnikatelskou misi do Vietnamu, Thajska a Myanmaru Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který akci organizoval. Více než dvacetičlenná delegace firem z oblasti energetiky, dopravní infrastruktury, leteckého průmyslu, navigačních a radarových systémů, zemědělsko-potravinářského sektoru, slévárenství, ale i finančních, právních či konzultačních služeb, doprovázela ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu na jeho pracovní cestě. Vrcholem návštěvy ve Vietnamu bylo v Hanoji Česko-vietnamské podnikatelské fórum, které vyvolalo velký zájem zástupců místních firem. Ze 120 registrovaných účastníků projevila zájem o individuální jednání s českými firmami více než polovina. V rámci fóra došlo k podpisu Memoranda o spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu mezi Technologickou agenturou ČR a Státní agenturou pro technologie a inovace Vietnamu. Během návštěvy Thajska podepsal ministr Martin Kuba s ministrem zahraničních věcí Thajska Dohodu o hospodářské spolupráci mezi vládami ČR a Thajského království. Součástí slavnostního obřadu byl podpis dohody o spolupráci průmyslových svazů obou zemí. Uzavřena byla také dohoda

Užitečné adresy: Hanoi Trade Promotion Center www.htpc.gov.vn Thailand Board of Investment www.boi.go.th Příručka k investování v Myanmaru http://www.myanmarupdate.com/guide-to-invest-in-myanmar/

14

Podnikatelská mise do zahraničí

mezi SP ČR a Federací thajského průmyslu. Prezident Svazu Jaroslav Hanák k této události uvedl: „Věřím, že právě podepsaná mezivládní dohoda usnadní další rozvoj obchodní spolupráce podnikatelů obou zemí. Stejně tak věřím, že smlouva uzavřená mezi naším Svazem a naším thajským partnerem posílí výměnu informací potřebných pro navazování nových partnerských vztahů mezi firmami obou zemí.“ Zajímavými body programu kromě Thajsko-českého podnikatelského fóra byla jednání na Thailand Board of Investment – obdoba CzechInvestu a dále na Italian-Thai Development PLC, která je kontraktorem pro společný thajskomyanmarský projekt DAWEI. Ten zahrnuje na ploše 205 km2 výstavbu námořního přístavu a loděnice, průmyslové zóny, ve které se počítá s těžkým i zpracovatelským průmyslem, výstavbou energetických zdrojů i dopravní infrastruktury, jejíž součástí bude přeshraniční dopravní koridor, a to železniční i dálniční. Návštěva Myanmaru umožnila delegaci setkat se v hlavním městě Nay Pyi Taw s řediteli odborů ministerstev obchodu, dopravy, ICT, energetiky, cestovního ruchu, plánování a získat od nich informace o způsobu zadávání státních zakázek a o možnostech pro české firmy se na realizaci těchto zakázek podílet. V Yangonu, který je byznysovým centrem země, se pak delegace v rámci podnikatelského semináře seznámila s ekonomickou situací země, perspektivními obory pro spolupráci i investičními příležitostmi. O setkání se zástupci českých firem projevilo zájem více než šest desítek místních podnikatelů. Čas ukáže, zda se tyto první kontakty podaří přetavit v reálné obchodní příležitosti. Blanka Jakubcová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

Turečtí politici i podnikatelé navštívili Prahu s velkými ambicemi Únorové Česko-turecké podnikatelské fórum, na němž se sešlo takřka čtyři sta podnikatelů z obou zemí, organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR. Nebývá v českých podmínkách zvykem, že stovky podnikatelů bouřlivě tleskají a vstávají, čímž vítají příchod či projev svého premiéra. Takovou situaci zažil však počátkem února velký sál hotelu Hilton v Praze, hostící Česko-turecké podnikatelské fórum. Jeho hlavním organizátorem byl Svaz průmyslu a dopravy ČR a v jeho první části určujícím řečníkem vedle šéfů tří tureckých zaměstnavatelských organizací prezident Svazu Jaroslav Hanák, sehrávající ve druhé politické části za účasti předsedů vlád a dvou ministrů hospodářství obou zemí úlohu hostitele-moderátora. Jako obvykle při podobných příležitostech byla společným jmenovatelem veškerých projevů snaha poukázat na potřebu „lepší spolupráce a informovanosti“ a „zvýšení vzájemného obchodního obratu a investic“ či „poukaz na výhodné příležitosti“. Přítomny byly však i hmatatelné výsledky. V průběhu Fóra bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Svazem a třemi tureckými partnerskými organizacemi, tedy Všeobecnou asociací průmyslu a obchodu (TÜMSİAD), Nezávislou asociací průmyslu a obchodu (MÜSİAD) a Společenství tureckých exportérů (TIM). Dokument

by měl napomoci účinnější vzájemné informovanosti a spolupráci při organizování podnikatelských akcí. Jednou z nich bude již říjnový Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, kam by letos měla zamířit početná turecká skupina vystavovatelů, jejichž země bude partnerskou zemí. Veletrhy Brno o této možnosti vyjednávaly již od listopadu, rozhodnutí padlo při zmíněné návštěvě. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan zdůraznil zájem o výrazné zvýšení obratu zahraničního obchodu mezi oběma zeměmi. „Chceme dosáhnout do roku 2015 zvýšení vzájemné obchodní výměny na pět miliard USD,“ prohlásil. Zda se záměr podaří je otázka, za loňský rok by měl tento objem dosáhnout nějakých tří miliard USD. Mimo toho pozval turecký host předsedu vlády Petra Nečase do Turecka, kam by měl přijet s podnikatelskou misí. Navázal by tak na loňskou únorovou návštěvu prezidenta Václava Klause s šesti desítkami podnikatelů. Turecký premiér

také navrhnul pravidelné schůzky ministrů hospodářství, a to alespoň jednou ročně a dokázal by si představit i společné jednání obou vlád. Na Fóru bylo také oznámeno, že Martin Pecina, generální ředitel Vítkovice Power Engineering se stane honorárním konzulem pro Tureckou republiku v Ostravě. Další honorární konzulát by měl být otevřen v Brně. Akci, jejíž součástí byly také bilaterální rozhovory podnikatelů, shrnul Jaroslav Hanák slovy: „Znovu se potvrdila oprávněnost toho, že Turecko bylo zařazeno mezi prioritní země. Zejména vnímám jako výzvu vedle energetiky a strojírenství i připravované ohromné projekty do dopravní infrastruktury“. Zmínil i vazbu Svazu na uvedené tři turecké organizace a podpis Memoranda. „Dohoda o účasti tureckých podnikatelů na Mezinárodním strojírenském veletrhu je i pro nás závazek,“ dodal Jaroslav Hanák. (red)

TIM (Společenství tureckých exportérů) – www.tim.org.tr TUMSIAD (Turecká asociace průmyslu a podnikání) – http://www.tusiad.org/ TOBB – Asociace obchodních komor – http://www.tobb.org.tr/Sayfalar/AnaSayfa.aspx Obchodní komora Adany - http://www.adana-to.org.tr/ato/EN/Default.aspx

Podnikatelská mise v ČR

15

Podnikatelé jsou „mírně optimističtí“, vyplývá z průzkumu Svazu a ČNB Druhé pololetí loňského roku znamenalo pro českou ekonomiku těžké období charakterizované převahou negativních signálů a výsledků. Přestože podnikání obecně představuje riziko a nejistotu, vývoj v poslední době přinesl zvýšení opatrnosti, často i u optimistických firem. Prostředí není natolik stabilizované, aby se mohly rozběhnout podnikatelské a investiční plány naplno. Jedním z důsledků tohoto jevu a zároveň negativním signálem jsou velmi nízké investice, kdy v podstatě stagnující Evropa jako celek ztrácí postupně relativní konkurenceschopnost na světových trzích. Shrneme-li obecně signály vyplývající z průzkumu, pak lze vyvodit, že i přes nepříliš příznivé prostředí a snižování výkonnosti ekonomiky nacházeli podnikatelé určitý „opatrný optimismus“, například v očekávaných investicích či zakázkách. Žádný výrazný obrat k lepšímu však nelze čekat. Určité mírné oživení v druhém pololetí bude velmi křehké. Hlavních růstových faktorů v domácí ekonomice či v řadě ekonomik EU není mnoho. Eurozóna bude stagnovat a změny ve fiskální politice pro rok 2013 expanzivní určitě nejsou. Na konci roku označily firmy jako faktory omezující růst zejména nedostatečnou poptávku, vývoj cen materiálů, surovin a energie a konkurenci. Největší počet firem vnímal zhoršení u cen energie, a to jako faktor negativně ovlivňovaný politickými rozhodnutími, zejména v oblasti OZE. Dále se zhoršila jak domácí, tak zahraniční poptávka. Mezera mezi zlepšením a zhoršením se dále prohloubila.

Pokračování v restrukturalizaci Firmy si ale na rozdíl od státu nemohou dovolit být pasivní a musí na nepříznivé podmínky reagovat. I letos budou pokračovat v restrukturalizačních krocích a cesta k dosažení lepších výsledků bude nadále představovat mix několika opatření. Vůbec žádné opatření nechystá pouze méně než 10 % oslovených firem. Reagují jak hledáním úspor a zvyšováním produktivity, tak pátráním po nových trzích, což uvedlo 53 % respondentů. Bohužel i letos se výraznější investice do inovací nečekají, přestože dlouhodobě patří mezi hlavní příčiny úspěšnosti firem, často i v období celkového ekonomického poklesu. Současné výsledky firem, očekávání slabé poptávky a konkurence na trzích neumožní ani letos firmám příliš navyšovat ceny své

16

Šetření SP ČR a ČNB

produkce, o čemž svědčí například očekávání meziročního nárůstu cen výstupů pro tento rok o 0,56 %. To je hodnota značně nižší než očekávaná celková míra spotřebitelské inflace. Nárůst cen v ekonomice tak nenastane kvůli nárůstu cen finální produkce, ale zejména vlivem změny daní a regulovaných cen. Situace na trzích bude také představovat omezenou možnost promítnout růst cen vstupů do výstupů, když očekávání meziročního vývoje cen hlavních výrobních vstupů činila 0,86 %.

Domácí poptávku brzdí nezaměstnanost Konec roku přinesl nárůst nezaměstnanosti, což bylo částečně dáno každoročním sezónním vlivem, dílem ale i kvůli poklesu výroby a zakázek. Situace na trhu práce spolu s fiskální politikou a nejistotou zbrzdila samozřejmě také domácí poptávku, která táhla ekonomické výsledky směrem dolů. Takovou situaci nedokáže zachránit ani zahraniční poptávka, jakkoli je pro českou ekonomiku významná. Zaměstnanost v podnikové sféře mírně klesne i v letošním roce. Odhadovaný meziroční pokles činí 0,56 %. Firmy se sice budou snažit udržet si kvalifikované zaměstnance, přesto se neočekává Význam faktorů omezujících růst • Mezi nejvýznamnější faktory růstu podniků patří nedostatečná domácí poptávka, vývoj cen materiálů, surovin a energie a konkurence. Význam jednotlivých faktorů (5 = nejvyšší, 1 = žádný): Faktory omezující růst firmy

Význam

nedostatečná poptávka – tuzemsko

3,7

ceny materiálů a surovin

3,6

ceny energie

3,6

konkurence

3,5

nedostatečná poptávka – zahraničí

3,3

vysoké náklady na práci

3,0

nedostatek financí

2,6

nedostatek kvalifikované pracovní síly

2,6

druhotná platební neschopnost

2,2

nárůst reálné kupní síly, neboť možnosti firem navyšovat mzdy se budou pohybovat v průměru pouze něco málo nad jedním procentem, tedy pod očekávanou úrovní spotřebitelské inflace. Jak bylo již uvedeno, mírně optimistickou zprávou jsou očekávání v oblasti zakázek a investic. Firmy na začátku roku předpokládají oproti loňskému čtvrtému čtvrtletí mírný nárůst zakázek. Poslední loňský kvartál ale z pohledu zakázek příliš pozitivní nebyl. Navíc podnikatelé jsou často opatrní ohledně predikování zakázek v horizontu nad 3 měsíce. Průzkum sice nehovoří o objemu zakázek, přesto lze pozorovat, že určitý „opatrný optimismus“ mírně převládá nad negativními výhledy. Stejně tak by měly po značně omezené investiční aktivitě opět narůstat investice. Jejich výše se zřejmě nebude pohybovat

v předkrizových hodnotách. Očekávání jsou velmi křehká a odrážejí přetrvávající opatrnost a určitou míru nestability. Na závěr dodejme, že šetření SP ČR a ČNB se tentokrát účastnilo 167 respondentů a jako vždy odpovídali na otázky týkající se vývoje investic a zaměstnanosti, faktorů růstu a investiční aktivity či podnikatelského prostředí. Struktura respondentů je zvolena tak, aby odpovídala struktuře ekonomiky. Kompletní zpracované výsledky šetření včetně komentářů naleznete na stránkách www.spcr.cz v sekci Ankety a šetření. Bohuslav Čížek analytik SP ČR [email protected]

Změny ve faktorech omezujících růst firem • U žádného z klíčových faktorů omezujících růst nedošlo ke zlepšení. Jedná se o vnější vlivy, se kterými firmy bojují. Nejvíce firem vnímalo zhoršení u cen energie, tedy faktor ovlivněný politickým rozhodnutím 59%

60%

50%

50% 40%

34%

24%

30% 20% 10%

9%

12%

8%

15%

14% 3%

25%

19% 6%

1%

0%

4%

10% 4%

1%

zlepšení zhoršení

Chystaná opatření při restrukturalizaci pro rok 2013 Firmy budou pokračovat v restrukturalizačních krocích i letos a cesta k dosažení lepších výsledků bude nadále mixem několika opatření • Téměř 80 % firem plánuje opatření vedoucí ke snižování nákladů a 58 % ke zvyšování produktivity práce • 3. nejvýznamnějším opatřením je hledání nových trhů, které přináší mnoha firmám pozitivní výsledky • Vůbec žádné opatření nechystá pouze 15 ze 158 podniků • Bohužel i letos se výraznější investice do inovací nečekají, přestože dlouhodobě patří mezi hlavní příčiny úspěšnosti firem, často i v období celkového ekonomického poklesu 100% 80%

79,1% 57,6%

60%

53,2% 29,7%

40%

29,7%

20%

0%

snižování nákladů

hledání zvyšování produktivity nových trhů práce

investice do zesílení mktg inovací aktivit

24,1%

20,9%

zvyšování kvalifikace

snižování investic

Šetření SP ČR a ČNB

17

Podpis Dohody o spolupráci mezi SP ČR a Federací thajského průmyslu (FTI), zleva: Jaroslav Hanák, prezident SP ČR, Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu ČR, Surapong Tovichakchaikula, vicepremiér a ministr zahraničních věcí Thajska, Payungsak Chartsutipol, prezident FTI.

COMTES FHT slavnostně otevřel své materiálově metalurgické centrum. Na snímku je v nové hale předseda představenstva Libor Kraus (vlevo) s regionálním ředitelem SP ČR pro Plzeňský kraj Michalem Lehkým.

Jednání expertního týmu pro hospodářskou politiku SP ČR

Náměstek ministra školství pro vysoké školství a výzkum Tomáš Hruda přijal pozvání na jednání představenstva SP ČR.

Jednání Rady členů SP ČR

Náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro regionální rozvoj Ivo Grünner a prezident SP ČR Jaroslav Hanák u kulatého stolu.

Diskusního setkání v Plzni se zúčastnili zástupci podnikatelské a akademické sféry.

„Chceme dosáhnout do roku 2015 zvýšení vzájemné obchodní výměny za pět miliard USD,“ zdůraznil turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v rámci Česko-tureckého podnikatelského fóra.

Sál hotelu Hilton byl při příležitosti Česko-tureckého podnikatelského fóra zaplněn do posledního místa

Administrace projektů evropských fondů? Někdy je to bolavě absurdní Mezi členskými firmami zjišťoval Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) faktory, které komplikují realizaci projektů z evropských fondů. Absolutní většina respondentů je se současným stavem velmi nespokojená. Jistá tuzemská firma získala v roce 2009 dotaci ve výši necelých čtyř milionů korun na rozvojový projekt pro zaměstnance v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita. Po třech letech, kdy bylo vyčerpáno necelých 2,5 milionu korun, se však její zástupci dozvěděli, že mají dotaci vrátit. Důvod? U jedné z firem, která nebyla ve výběrovém řízení pro projekt vybrána, tedy nečerpala žádné veřejné prostředky, prý bylo na výpisu z obchodního rejstříku datum starší než 90 dní od data výběrového řízení. Případ druhý. Členská firma SP ČR, která se ucházela o projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, omylem uvedla jako datum jeho realizace 31. 3. 2015, a nikoliv 30. 3. 2015. Tento překlep ji měl vyřadit ze soutěže bez jakéhokoliv posouzení kvality projektu. Případ třetí. Firma, která byla vybrána v řádném výběrovém řízení, měla ve své nabídce větu: „Nabízíme tyto školitele“. Úřednice si zástupce projektu zavolaly a řekly mu, že bude muset zrušit celé výběrové řízení, neboť tam měla být věta: „Tito školitelé budou pro vaše semináře zajištěni“. Nakonec, aby nemuselo být řízení opakováno, byl zástupce třemi úřednicemi napomenut, aby do nabídky byla dodatečně dopsána výše doporučená věta. Případ čtvrtý. Žadatel o projekt odmítl úředníkům poskytnout materiály obsahující firemní know-how bez předchozí dohody s vedením společnosti. V té chvíli mu bylo prý vyhrožováno pokutou až do výše 50 tisíc korun pro fyzickou osobu. Přitom před návštěvou úřadu byli zástupci firmy telefonicky ujištěni, že materiály nemusí odevzdávat a úředníci do nich pouze nahlédnou. Případ pátý. Žádost o platbu vážila jako balík 1,4 kilogramu. Přitom projekt, který daná firma realizovala, nebyl nikterak rozsáhlý.

Výše uvedené příběhy představují pouhou výseč desítek podobných neblahých zkušeností členských firem SP ČR, které vyplynuly z dotazníkového šetření koncem loňského roku na téma „Zjištění problémů členských firem SP ČR s realizací projektů z evropských fondů“. Bez ohledu na časově napjatý konec prosince a poměrně komplikovaný sběr informací v řadě firem se šetření zúčastnil početný vzorek 179 respondentů ze všech typů podniků. Průzkum tak naznačil vysoký zájem o danou tématiku. Samotné závěry pak přinesly poměrně dramatickou zprávu o šíři a hloubce problémů, s nimiž se tuzemské firmy potýkají. „Co potřebujeme, je uživatelsky jednoduchá administrace, která by svou složitostí a absurditami nezatěžovala realizaci projektů,“ uvedl člen představenstva SP ČR Zbyněk Frolík, který byl iniciátorem šetření. Jak také podotkl, „vedle některých objektivních složitostí se podnikatelé nezřídka setkávají s přístupem úředníků, který jim zkomplikuje život, místo aby v zájmu všech zúčastněných aktivně napomáhal odstraňování formálních nedostatků“.

Co zatěžuje firmy Prvním závěrem je, že absolutní většina respondentů, tedy téměř čtyři pětiny zúčastněných firem, hodnotí administraci projektů z evropských fondů jako obtížnou nebo velmi obtížnou. Jako jednoduchou ji vnímá pouze zanedbatelné necelé jedno procento dotázaných. Tento poznatek poukazuje na to, že pro firmy je nastavená administrace projektů skutečně nevyhovující.

Míra složitosti administrování projektů (známkování jako ve škole: 1 není složitá, 5 velmi složitá) v % respondentů

( 1) 1 % (2) 6 %

20

(3) 15 %

Financování z fondů EU

(4) 39 %

(5) 39 %

Z analýzy komentářů zástupců firem pak vyplynulo několik jasně daných problémových oblastí: 1. Administrace je nesmírně komplikovaná, složitá a zdlouhavá. V této souvislosti respondenti upozorňují na skutečnost, že některé podklady, které jsou od nich vyžadovány, jsou nadbytečné a také formuláře jsou nepřehledné. V některých komentářích zástupci firem zmiňují dobré zkušenosti s elektronickými formuláři. 2. Kvůli složitosti musejí firmy nabírat externí specialisty, což jim zvyšuje náklady. 3. Administrace není jednotná a liší se podle jednotlivých programů. Navíc otázky ve formuláři jsou nezřídka kladeny tak, že umožňují dvě, často protichůdné, odpovědi. 4. V průběhu projektu se mění jeho podmínky. 5. Administraci je věnována větší péče než samotnému projektu a jeho přínosu pro firmu a společnost. Zástupce jedné firmy shrnul často zmiňované téma slovy, že čistě byrokratická administrace postrádá zaměření na skutečné hodnoty výstupů, na zlepšení využívání prostředků, a celá stojí na přesném vyplňování „okýnek“ v souladu s představami administrátorů, které se opakovaně rozcházejí, nebo si dokonce protiřečí. 6. Střídají se pracovníci. Jeden z komentářů k tomu uvádí: „Osoby se mění velmi rychle, klidně i tři do roka. Co jeden povolí, to druhý odmítne s tím, že to první povolil neoprávněně.“ Ve spojitosti se složitostmi administrování projektů se SP ČR zajímal o to, zda společnosti tuto „bariéru“ zvládají samy,

nebo musí nabírat externí specialisty. Z průzkumu vyplynulo, že až 60 procent firem musí z kapacitních důvodů či kvůli administrativním složitostem řídit nebo realizovat projekt najatou agenturou, respektive externě najatými zaměstnanci. Firmy také deklarují, že pokud měly v projektu problémy s poskytovatelem finančních prostředků – ministerstvem, krajem, státní agenturou – pak se nejčastěji týkaly schvalování monitorovacích zpráv, podmínek výběrových řízení, uznatelnosti výdajů a zpětné platnosti metodik (retroaktivity). Přibližně polovina respondentů se přitom setkala se zpožděním v proplácení prostředků. Nejčastější zpoždění činilo tři až šest měsíců.

Je problém v úřednících? Šetření se zaměřilo také na subjektivní aspekt administrování daných projektů, tedy na profesionalitu úředníků, jejich přístup, chování a jejich fluktuaci. Pokud jde o fundovanost a profesionalitu v oblasti administrace i auditu, téměř tři čtvrtiny společností ohodnotily úředníky školní známkou dvě až tři. Podobné známky obdrželi při hodnocení jejich přístupu a chování. Tyto známky jim udělily dvě třetiny respondentů. Z šetření SP ČR rovněž vyplynulo, že zástupci firem se setkali jak s negativním přístupem úředníků – především neochotou upozorňovat předem na možné chyby a neochotou poradit, ale i s příklady vstřícného přístupu. Zejména šlo o ochotu poradit či aktivně pomoci při odstraňování formálních chyb. Jen velmi malá část respondentů, necelá tři procenta, má nedobrou zkušenost s přístupností úředníků k uplácení. Ale i tento podíl nemusí odpovídat skutečnosti vzhledem k ožehavosti věci a opatrnosti firem ji sdělovat.

Hodnocení přístupu úředníků k firmám (v % respondentů) 1 aktivní pomoc při odstraňování formálních chyb 18% 2 pomoc při administrování 14% 3 ochota poradit 22% 4 vstřícnost a přístupnost 15% 5 vnímání projektu jako společné věci ve prospěch firmy a ekonomiky 5% 6 arogantnost a povýšenectví 5% 7 neochota radit 8% 8 neochota upozorňovat na možné formální pochybení 11% 9 přístupnost k uplácení 2%

Financování z fondů EU

21

Hodnocení přístupu a chování úředníků (známkování jako ve škole: 1 vstřícný přístup, 5 odmítavý přístup) v % respondentů



(1) 11 %

(2) 29 %

Dalším z problémů, který vyplynul z šetření, je fluktuace úředníků na straně poskytovatele prostředků. Neblahou zkušenost s ní má přibližně polovina firem. V těchto případech měla výměna úředníků ze dvou třetin negativní dopad na kvalitu řízení projektu. Závěry průzkum shrnuje Miloš Rathouský, zástupce ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR, který se tématikou evropských fondů zabývá: „Firmy sice pro své projekty často využívají evropské fondy, nejsou však spokojeny s přílišnou administrativou a kvalitou úředníků. Do budoucna požadují výrazné zlepšení.“ Výsledky zjištění jsou nyní podkladem pro již probíhajících jednání členů představenstva SP ČR s odpovědnými ministerstvy a vysokými úředníky, které by mělo podpořit argumentaci týkající se zjednodušení celého systému

(3) 24 %

(4) 10 % (5) 2 %

bez odpovědi 24 %

administrování projektů, včetně zvýšení profesionality úředníků a jejich větší vstřícnosti vůči podnikatelské sféře. „Pro příští období po roce 2014 požadujeme po státu zásadní změny v administrativních a řídících postupech. Jinak hrozí, že firmy nebudou mít po negativních zkušenostech ze současného období přílišný zájem čerpat prostředky z evropských fondů, což může mít dopad na jejich rozvoj a modernizaci, a tím i na zaměstnanost občanů ČR,“ upozorňuje Miloš Rathouský. Výsledky průzkumu najdete na webové stránce Svazu průmyslu a dopravy ČR www.spcr.cz v rubrice Ankety a šetření. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected]

2 otázky pro Zbyňka Frolíka Jako člen představenstva byl iniciátorem šetření mezi členskými firmami SP ČR, které potvrdilo výrazné problémy s administrováním projektů z evropských fondů. Spektrum mu položilo v této souvislosti dvě otázky: Co vás vedlo k iniciování šetření a jak hodnotíte jeho závěry? Nejprve bych chtěl poděkovat všem firmám, které se šetření zúčastnily. Mnohdy pro ně nebylo lehké získat informace, ale odpovědi skutečně pomohly k sestavení ucelenějšího pohledu na problematiku administrování projektů z evropských fondů. Dosud jsme měli ze strany firem řadu dílčích poznatků a setkávali jsme se s jejich výhradami, které naznačovaly, že tu máme velký problém. Důležité bylo shrnout je a získat argumentaci pro jednání s ministerstvy o nápravě. Z šetření vyplynulo zejména to, že administrování projektů je v ČR neskutečně komplikované, mnohdy nejednoznačné a někdy i retroaktivní, odtržené od praxe a nezřídka spojené s málo profesionálním přístupem a ochotou lidí, kteří považují zaměstnavatele za ty, kteří se chtějí lehce dostat k penězům.

22

Financování z fondů EU

Při čtení desítek příběhů, kdy podle úředníků nesprávně napsaná věta či jediné chybné datum vyloučily firmu z projektu, si uvědomujeme hloubku absurdity, s níž musíme něco udělat. Dá se tedy v současné praxi něco změnit? Jsem v jednání s náměstky ministrů a s řadou vysokých úředníků. Informace byly projednány na ministerstvu financí a předány na ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo školství. Tam také budeme jednat, argumentovat a hledat řešení. Co chceme, je vypracování metodiky, která by odstranila nejkřiklavější problém a zátěž, nastavila chování a přístup úředníků a omezila šedou zónu. Chceme se obrátit do Bruselu a metodiku zaslat i tam, aby postupy byly certifikovány.

Globální byznys a důvěra v investice Podnikatelé a politici se na evropské úrovni sešli k diskuzi o hospodářském růstu, příznivém podnikatelském prostředí a o znovunastolení důvěry podnikatelské sféry ve smysluplnost investic. Letošní pravidelná konzultace zástupců BIAC a Poradního výboru OECD pro podnikání a obchod s velvyslanci členských států při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která se konala 16. 1. 2013 v budově OECD v Paříži, byla milníkem v dosavadní padesátileté spolupráci. Setkání totiž reagovalo na iniciativu „Nový přístup k ekonomickým výzvám“, která byla přijata na loňském květnovém ministerském zasedání OECD. Tato iniciativa je výsledkem určité sebereflexe OECD na současnou globální situaci. Organizace by ve svých aktivitách chtěla jít nad rámec své tradiční role, připravovat kvalitní vstupy pro vrcholná setkání G20, a být tak jakýmsi spolutvůrcem globální vize.

členských států OECD při každodenním vyvažování prorůstových opatření s opatřeními na udržení makroekonomické rovnováhy a stability. Nová iniciativa „Nové přístupy k ekonomickým výzvám“ může být tou správnou cestou k přehodnocení přístupu k tomu, jak vytvářet účinné politiky, a to jak z hlediska hospodářské obnovy, tak z dlouhodobé perspektivy. BIAC proto ve svém poselství představil řadu konkrétních námětů, které by mohly být relevantní pro práci OECD při tvorbě politik a nastartování růstu. Návrhy opatření jsou rozděleny do tří skupin: 1) přístupy z hlediska krátkodobého a dlouhodobého růstu 2) finanční systém a reálná ekonomika 3) politika zaměstnanosti a sociální politika

Nový impuls pro spolupráci

Hledání rovnováhy mezi úsporami a růstem

Podnikatelská lobby sdružená v BIAC to chápe jako nový impuls pro vzájemnou spolupráci směřující k vytváření politik vedoucích k růstu a konkurenceschopnosti. Sedmnáctičlenná delegace BIAC pod vedením předsedy Charlese P. Heetera z Deloitte Touche Tohmatsu Limited (USA) se setkala s generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou a téměř třemi desítkami velvyslanců při OECD. V úvodním projevu předseda BIAC Charles P. Heeter zdůraznil, že byznys si je dobře vědom, pod jakým tlakem jsou nyní vlády

Kvalitně moderovaná diskuse se točila kolem hledání rovnováhy mezi úspornými opatřeními a růstem a otázky, čím kompenzovat vynucená úsporná opatření. Byznys by rád viděl plán toho, jak jsou a budou implementovány potřebné reformy. Dle průzkumu mezi členskými organizacemi je 68 % reformních opatření implementováno nedostatečně a 30 % z nich není implementováno vůbec. Další z panelů se věnoval finančním trhům a tomu, zda úzce retrospektivní pohled na finanční trhy povede k jejich uzdravení. Přílišná regulace (Basel III) povede sice ke snižování rizika v portfoliích bank – 40 % evropských bank nastoupilo tuto cestu – ale je otázkou, jak opatření zpětně dopadne na úvěrové trhy. Diskutovalo se také o tom, jak nastavit daňové systémy, aby podporovaly růst a neochromily konkurenceschopnost, obchod a investice. Byznys klade důraz i na flexibilní formy práce na podporu integrace dlouhodobě nezaměstnaných a lidí s nízkou kvalifikací na trh práce, přístup ke kvalitnímu vzdělávání, úlohu odborného vzdělávání a přípravy a rozvoj duálních systémů. Předmětem diskuse byla rovněž vysoká nezaměstnanost mládeže a nevyužitý potenciál žen. Celý text poselství najdete na http://www.spcr.cz/biac/zastupcibiac-se-sesli-s-velvyslanci-pri-oecd. Vladimíra Drbalová Sekce mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

EU

23

Návrat podnikatelského ducha do Evropy? Evropa potřebuje více podnikatelů. Nové a mladé podniky jsou zdrojem růstu a pracovních příležitostí.

Evropa ztratila chuť a nadšení pro podnikání. Ještě před třemi lety dávalo 45 % evropských občanů přednost samostatnému podnikání. Nyní jejich počet klesl na 37 %. Přitom podnikání je mocnou hybnou silou růstu, vytváří nové firmy a pracovní příležitosti, otevírá trhy a generuje nové dovednosti a schopnosti. Podnikání činí ekonomiku konkurenceschopnější a inovativnější. Evropská komise se domnívá, že je stále mnoho důvodů zahájit podnikatelskou kariéru. Být dnes v Evropě podnikatelem ovšem není jednoduché: školství nenabízí dobré základy pro podnikatelskou kariéru, přístup k financím a trhům je obtížný, administrativní zátěž značná, převádění firem provázejí komplikace a v případě bankrotu mohou navíc přijít sankce. Roční analýza růstu 2013 proto zdůraznila potřebu zlepšit podnikatelské prostředí v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti ekonomik EU. Přitom řada členských států stále ještě odmítá při tvorbě legislativy vzít na vědomí specifika malých a středních podniků, zejména mikropodniků.

Ambiciózní plán Komise Evropská komise proto přichází s novým ambiciózním návrhem na podporu podnikatelského ducha v Evropě – s „Akčním plánem pro podnikání 2020: Přehodnocení podnikatelského ducha v Evropě“ (KOM(2012)795), jehož cílem je zlepšení na národní i evropské úrovni. Princip „zelená pro malé a střední podniky“ musí podle EK zůstat základním kamenem politiky. Akční plán zároveň představuje „cestovní mapu“ pro rozhodující společnou akci k uvolnění podnikatelského potenciálu Evropy,

24

EU

odstranění existujících překážek a obnovení kultury podnikání v Evropě. Komise v této souvislosti navrhuje tři oblasti, které by se měly zlepšit: 1. vzdělávání současných i budoucích podnikatelů s cílem podpořit růst a zakládání nových společností 2. odstranění strukturálních překážek a podporu podnikatelů v kritických fázích životního cyklu jejich firmy 3. znovunastolení kultury podnikání v Evropě výchovou nové generace podnikatelů.

Konkrétní návrhy V oblasti vzdělávání přichází Komise s iniciativou panevropského podnikatelského učení a společně s OECD také se záměrem vytvořit rámec na podporu zřizování podnikatelských škol a institucí odborného vzdělávání a přípravy. Přístup k financím zůstává nadále prioritou. Komise přichází s návrhem na vytvoření přímého přístupu malých a středních podniků ke kapitálu, vytvoření trhu pro růst malých a středních podniků („SMEs Growth Market“) a s podporou programů pro mikrofinancování (nástroj mikrofinancování Progres, Společná akce na podporu mikrofinančních institucí JASMINE). Komise chce také podpořit nové společnosti v kritických fázích jejich podnikatelského života. Mezi navrhovaná opatření patří manažerské vzdělávání, vedení v oblasti vědy a výzkumu, v přístupu na trhy, při vytváření sítí a klastrů, dále snaha o zjednodušení daní, přeshraniční aktivity a nová pravidla bankrotu poskytující podnikatelům druhou šanci.

Akční plán pro podnikání 2020 vychází ze dvou stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 – digitální agendy a průmyslové politiky. Cílem Komise je v tomto případě rozvinout podnikatelské příležitosti v digitálním věku. Komise chce podpořit investice do nových technologií a podnítit malé a střední podniky k jejich využívání. EK považuje za důležitý rozvoj dovedností a chystá se vytvořit web „Entrepreneurs“ a „European Mentors Network“, tedy poradenské platformy pro podniky, kde se dozvědí, jak podnikat v digitálním věku. Komise se zaměřila i na přesuny společností v rámci Evropy i mezi generacemi. Každý rok se v rámci Evropy přesune 450 000 podniků s 2 milióny zaměstnanců. V současné době existuje tolik překážek pro tyto přesuny, že každoročně hrozí ztráta 150 000 firem a 600 000 pracovních míst. Nejcitlivější jsou začínající podniky s působností ne delší než 3 roky. Přidanou hodnotou sdělení Komise jsou návrhy, jak dát podnikatelům, kteří jednou zkrachovali, druhou šanci, a to pod heslem „obrátit neúspěch v úspěch“. Současné výzkumy totiž ukázaly, že 96 % bankrotů bylo způsobeno pozdními platbami nebo jinými objektivními důvody, a také, že druhý start bývá úspěšnější a udržitelnější, podniky rostou rychleji a rozvíjejí se. V neposlední řadě se Komise chystá vést boj za jasná a jednoduchá pravidla podnikání a za snížení byrokracie a administrativní zátěže. Rovněž hodlá propagovat podnikání a zvýšit jeho atraktivitu ve skupinách, které se obtížně dostávají na trh práce, tedy především mezi ženami, seniory, migranty, dlouhodobě nezaměstnanými a mládeží. Evropská komise má také v plánu uspořádat týden malých a středních podniků („SMEs Week“) a den podnikání EU („EU Entrepreneurship Day“). Ženy tvoří 52 % evropské populace a jen jednou třetinou se podílejí na počtu osob samostatně výdělečně činných. Naopak se zdá, že v Evropě roste podíl seniorů‑podnikatelů, od roku 1990 do roku 2010 jejich počet stoupl z 32,1 % na 36,5 %. Největším zdrojem podnikání v Evropě jsou migranti z třetích zemí, kteří jsou podnikavější než Evropané.

Zpátky ke konkurenceschopnosti Návrhy prezentované v Akčním plánu nejsou vždy původní. Sdělení se v mnohém překrývá s dalšími strategickými dokumenty, které mobilizují faktory podporující růst. Pokud jde o podporu podnikatelského prostředí a přístup k financím, dostupnost infrastruktury, zjednodušení insolvenční legislativy, efektivní veřejnou správu a snížení administrativní zátěže, je zde shoda s dokumenty Komise „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (KOM(2012)582), jemuž předcházelo sdělení „Průmyslová politika: zlepšení konkurenceschopnosti“ (KOM(2011)642) a „Akt o jednotném trhu II: společně pro nový růst“ (KOM (2012)573). Pokud jde o podporu dovedností v přírodovědných, technických a matematických oborech a v oblasti informačních technologií a podnikatelském učení, můžeme vidět silnou vazbu na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků”(KOM(2012)669). Akční plán svými opatřeními podporuje i sedm nových aktivit „Digitální agendy“. Podnikatelé a zaměstnavatelé vítají „nový vítr“ v Evropě a rok 2013 vidí jako šanci přilákat pozornost Evropy, Evropanů a tvůrců politik k reálné cestě k nastartování růstu – silné průmyslové politice, podnikání v digitální éře a hlavně ke konkurenceschopnosti. Bude třeba nejen stanovit priority, ale také aktivně kultivovat oblasti, kde zatím Evropa nemá jednotnou strategii. Patří sem například ochrana duševního vlastnictví, která na „starém kontinentu“ nebezpečně koroduje. Evropský byznys se chystá přijít i se svou vlastní a vyváženější koncepcí energetické a klimatické politiky. Vladimíra Drbalová Sekce mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Akční plán pro podnikání 2020 (KOM(2012)795) http://www.spcr.cz/files/en/eu/ec/report-pub-cons-entr2020-ap_en_fin.pdf Tisková zpráva Business Europe http://www.spcr.cz/files/en/eu/businesseurope/Entrepreneurship_2013-00010-E.pdf Přehodnocení vzdělávání (KOM(2012)669) http://ec.europa.eu/education/news/rethinking/com669_cs.pdf Akt o jednotném trhu II (KOM (2012)573) http://ec.europa.eu/internal_market/smact/docs/single-market-act2_cs.pdf Průmyslová politika: zlepšení konkurenceschopnosti (KOM(2011)642) http://bit.ly/WoWzAG Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu (KOM(2012)582) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0582:FIN:CS:PDF

EU

25

486. plenární zasedání EHSV

Plenární zasedání přijalo následující stanoviska důležitá pro podnikatele a zaměstnavatele:

INT/662 Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst celý dokument ke stažení v angličtině zde: http://bit.ly/VQJ5kB

INT/663 Bezpečnostní politika v průmyslu – Akční plán pro inovativní a konkurenceschopný bezpečnostní průmysl celý dokument ke stažení v angličtině zde: http://bit.ly/Z7sxG2

INT/664 Zaměření mezinárodní spolupráce EU v oblasti výzkumu a inovací a její posílení celý dokument ke stažení ve všech jazycích EU zde: http://bit.ly/11DB30U

TEN/494 Na cestě k evropské strategii pro cloud computing celý dokument ke stažení v angličtině zde: http://bit.ly/12aYZrU

REX/362 Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a Tichomořím celý dokument ke stažení ve všech jazycích EU zde: http://bit.ly/Y9qzA2

INT 668 Přístup k vědeckým informacím: veřejné investice celý dokument ke stažení ve všech jazycích EU zde: http://bit.ly/Xyo6gF Více informací na http://www.spcr.cz/evropsky-hospodarsky-asocialni-vybor/486-plenarni-zasedani-ehsv-brusel-16-17-1-2013. Vladimíra Drbalová Mezinárodní vztahy – Mezinárodní organizace a EU členka EHSV [email protected]

26

EU

V rámci lednového čísla jsme představili priority Svazu v Bruselu, nyní Vás budeme postupně seznamovat s těmi, kdo zastupují zaměstnavatele a podnikatele v BUSINESSEUROPE. Vzhledem k zaměření únorového čísla začněme s oblastí zaměstnanosti a sociálních věcí:

Výbor pro sociální věci a zaměstnanost (SAC): Vladimíra Drbalová členka výboru od roku 2004, členka Řídící rady a předsednictva EUROFOUND, členka Výboru Evropské komise pro Evropský sociální dialog SAC je jedním z nejvýznamnějších výborů BUSINESSEUROPE s nejrozsáhlejší agendou zahrnující oblast zaměstnanosti a sociálních věcí. Jedná se tedy o oblasti, které jsou primárně v kompetenci členských států a na úrovni EU jsou koordinovány pomocí otevřené metody koordinace (OMC) a legislativní rámec EU stanovuje pouze minimální standardy. SAC koordinuje práci 7 pracovních skupin: pro zaměstnanost, pracovněprávní vztahy, sociální zabezpečení, vzdělávání, BOZP, migraci, sociální klausule a CSR a koordinuje zaměstnavatelskou reprezentaci v poradních výborech a agenturách Evropské komise (EUROFOUND, CEDEFOP). Výbor SAC koordinuje evropskou zaměstnavatelskou síť (EEN) a společný postoj s dalšími zaměstnavatelskými organizacemi – UEAPME, CEEP – k politikám a legislativním návrhům Komise.

Velká část kapacity SAC je zaměřena na evropský sociální dialog, vytváření a implementaci společných víceletých programů a na ně navazujících vyjednávání s evropskou odborovou konfederací ETUC o autonomních dohodách nebo akčních rámcích. V poslední době byly aktuálními tématy: jednání o organizaci pracovní doby v Evropě, která skončila krachem, revize směrnice o vysílání pracovníků v kontextu poskytování služeb přes hranice, snaha Komise o vytvoření evropského rámce pro restrukturalizaci, povinné podávání zpráv podniky o nefinančních aktivitách, ekonomická migrace, vnitropodnikové převody řídících pracovníků a specialistů, garance pro mladé, evropský rámec kvality stáží a nešťastné gendrové kvóty pro dozorčí rady velkých podniků. (red)

Zpráva Evropské komise o vývoji zaměstnanosti a sociální situace v EU Evropa potřebuje účinnější mechanismy makroekonomické stabilizace. Zaměstnanost mohou zvýšit dynamické trhy práce, daňové úlevy a přesuny daňové zátěže a lepší sladění dovedností a pracovních míst. To vše přináší zpráva Evropské komise o zaměstnanosti a sociálním rozvoji v Evropě za rok 2012 zveřejněná 8. ledna 2013. V členských státech, které provedly zásadní reformy zacílené na zvýšení dynamičnosti svých trhů práce, mají nezaměstnaní i v době krize mnohem vyšší šance na nalezení nového pracovního místa. Zaměstnanost mohou výrazně ovlivnit systémy daňových úlev, lze ji podpořit přesunutím daňové zátěže z práce na jiné zdroje, jako jsou například emise CO2 nebo spotřeba a majetek. Hledání alternativních zdrojů, které mají nahradit ztrátu příjmů z nižšího zdanění práce, však vyžaduje opatrný přístup. Snižování mezd by sice mohlo zlepšit konkurenceschopnost, ale“zároveň sníží domácí poptávku, což by mohlo vést ke ztrátám pracovních míst. V některých zemích EU, zejména jižních, existuje špatné sladění dovedností a pracovních míst. Zvláště

naléhavý je tento problém u mladých lidí, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Aby se podařilo zmírnit nesoulad mezi poptávkou po dovednostech a jejich nabídkou, je potřeba, aby země účinněji investovaly do vzdělávání a odborné přípravy, lépe vynakládaly prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti a podporovaly vznik vysoce kvalifikovaných pracovních míst v odvětvích s potenciálem růstu. Zpráva je dostupná na http://www.spcr.cz/evropska-komise/ zprava-evropske-komise-o-vyvoji-zamestnanosti-a-socialnisituace-v-eu. (převzato ze zprávy EK)

EU

27

Klub SP ČR Poslední loňský klubový večer se konal za přítomnosti ministra školství, mládeže a tělovýchovy prof. PhDr. Petra Fialy. podmínek pro udržení konkurenceschopnosti tuzemských firem. Druhým z důležitých témat je výzkum a inovace. Zazněly připomínky diskutujících o vztahu aplikovaného a základního výzkumu, podpory a uplatnění výsledků podnikového výzkumu a samozřejmě výsledky projektu spolupráce podnikatelů a vysokých škol. Všichni zúčastnění ocenili možnost diskuse s panem ministrem. Vysoko hodnotili zejména věcnost a srozumitelnost odpovědí na dotazy a náměty. Ukazuje se, jak potřebné jsou takovéto debaty a jaký je jejich přínos pro obě strany. (red) Klubový večer měl pracovní charakter. Debata potvrdila, že“vzdělanost absolventů škol všech stupňů je pro podnikatelskou sféru téma číslo jedna. Nedostatečná úroveň vzdělání, přílišné rozdíly v přístupu jednotlivých škol stejného typu, absence posilování samotného vztahu k technice, absence povinnosti matematického vzdělání na středních školách a z ní vyplývající nedostatek a neochota přijetí logického myšlení – to jsou jen některé ze společných názorů účastníků debaty. SP ČR dlouhodobě vidí nutnost změny v úrovni vzdělání, poskytovaného našimi školami jako jednu z nejvýznamnějších

28

Klub SP ČR

Leden v médiích: Prezident, podpora exportu a cesty (nejen) do Asie V lednu se představitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) vyjadřovali především k technickému vzdělávání a podpoře exportu. A samozřejmě také k volbě prezidenta republiky. Češi zvolili v druhém kole prezidentských voleb favorita Miloše Zemana. Před hlasováním i po něm se to v tisku hemžilo anketami mezi nejrůznějšími osobnostmi. Své názory prezentovali v médiích i zástupci SP ČR. Radek Špicar ve sloupku pro týdeník Ekonom napsal: „Prezident by měl přispívat k tomu, aby spolu hovořily ty“části společnosti, které u nás příliš nekomunikují, jako například politikové s akademiky či podnikatelé s umělci. Jen z takové spolupráce vzniká kreativita, která může být do budoucna naší odpovědí na nástup nových ekonomických velmocí.“ Svaz nestanovil jednotnou linii týkající se vyjadřování k prezidentským volbám, proto se představitelé SP ČR (tak jako celá veřejnost) rozdělili na příznivce té či oné strany. Například v anketě Lidových novin svůj názor vyjádřil prezident SP ČR Jaroslav Hanák: „Budu volit Miloše Zemana, je to vyzrálejší a zkušenější politik. U Karla Schwarzenberga mi vadí věk. Myslím, že v 75 letech není moudré usilovat o tak důležitou funkci, jakou je prezident republiky.“ Po volbě se média shodla, že zvolení Miloše Zemana českým prezidentem výrazně neovlivní vývoj české ekonomiky. Ekonomové vítají zejména konec euronegativismu na Pražském hradě, obavy naopak mají z případných častých zásahů Hradu proti krokům pravicové vlády. Skutečnost, že do nové hlavy státu vkládají naděje nejen voliči, ale především veřejná sféra a podnikatelé, potvrdil Jaroslav Hanák pro ČTK: „Před Zemanem stojí řada nelehkých úkolů a tuzemský byznys má vůči němu značná očekávání. Potřebujeme stabilní politické a podnikatelské prostředí. Co také potřebujeme, je jasná a konzistentní pozice vůči EU, kterou bychom se nevylučovali z rodiny evropských zemí.“

Řekni mi, do kolika zemí exportuješ... ... a já ti řeknu, jak jsi úspěšný. Tak se dá shrnout strategie členů Svazu v posledních pěti letech. Čím více podnikatelé rozšířili své portfolio o asijské, africké či jihoamerické odběratele, tím byli úspěšnější.

Téma podnikatelských misí je stále lákavější pro podnikatele i novináře. Potvrdila to cesta do Vietnamu, Thajska a Myanmaru, kterou zaštiťoval ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Globalizace a diverzifikace našich zahraničních ekonomických vztahů jsou nezbytné a pro budoucnost českého hospodářství zcela klíčové. Pro mne je zcela zásadní, že strategie vznikala v úzké spolupráci s největšími podnikatelskými reprezentacemi, konkrétně s Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR,“ napsal ministr pro časopis Český exportér. Martin Kuba i Jaroslav Hanák se v rozhovoru pro ČT24 shodli, že Česká republika má při vstupu na vietnamský trh zásadní výhodu – historické vazby a fakt, že mnozí vietnamští státní představitelé ovládají český jazyk. Jaroslav Hanák v této souvislosti připomněl, že Vietnam byl také zařazen do dvanáctky zemí, které jsou pro český export prioritní. Zároveň přiznal, že“náročnější konkurence čeká české podnikatele v Thajsku, neboť tato země je jednak vyspělejší, a jednak má tradičně silné vazby na Čínu, Japonsko nebo Jižní Koreu. Nejtěžší jednání zažila obchodní mise v Myanmaru, kam Češi zamířili za obchodem vůbec poprvé. „Neznáme to tam. Jsem na to hrozně zvědavý. Budeme tam jedni z prvních z Evropské unie a o to větší šance můžeme mít,“ doufal Hanák, podle něhož mohou určitou roli sehrát i dobrá doporučení z vietnamské strany. Ve všech navštívených zemích organizoval Svaz průmyslu a dopravy ve spolupráci s partnerskými organizacemi podnikatelské semináře a dvoustranná jednání.

Technické vzdělávání Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po technických profesích je dlouhodobě diskutovaným a ožehavým problémem. Díky vytrvalému tlaku a alarmujícím číslům se SP ČR podařilo toto téma dostat do centra zájmů politiků i médií. Prvním mediálně vděčným tématem byla analýza významu průmyslu pro Moravskoslezský kraj, kterou vypracoval SP ČR. Data pro analýzu získal od moravskoslezských podniků a škol. Z dokumentu, o němž referovala regionální i celostátní média,

Pohled médií

29

vyplývá, že z průmyslových podniků v Moravskoslezském kraji odejde do roku 2016 do důchodu téměř 20 000 zaměstnanců. Firmy se obávají, že je nebude mít kdo nahradit. Zatímco před 20 lety bylo starších než 45 let 25 procent zaměstnanců v kraji, nyní už jich je 40 procent. „Statistiky, které jsme si ve spolupráci s největšími průmyslovými podniky a technicky zaměřenými středními školami v regionu zpracovali, bohužel hovoří jasně. V roce 2016 odejde do důchodu více pracovníků, než bude absolventů středních škol. A to nezapočítáváme přirozené odchody,“ řekl viceprezident SP ČR Jan Rafaj. „Navíc víme, že je bezmála 70 procent zaměstnanců průmyslových podniků starších 40 let a třetinu tvoří lidé nad 50 let. Dlouhodobě je takový trend neudržitelný, a když k tomu přidáme malý zájem o studium technických oborů, nevypadá to dobře. Ačkoliv průmysl dává práci téměř 200 000 lidí, má minimální počet mladých zaměstnanců,“ doplnil. Trpělivost růže přináší, což se nakonec potvrdilo i v oblasti snahy Svazu o rozšíření podpory technického vzdělávání ze“strany státu. Ministerstvo školství proto počátkem ledna předložilo vládě návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání. Materiál připravilo ve spolupráci s Hospodářskou a Agrární komorou, Svazem průmyslu a dopravy a zástupci krajů a školských odborů. Jeho cílem je zvýšit prestiž středního odborného školství v letech 2013–2016.

30

Pohled médií

Ministr školství Petr Fiala po lednovém schválení vládou k projektu uvedl: „Připravili jsme projekt ve spolupráci se sociálními partnery, velmi pozitivní roli v tom hrál Svaz průmyslu a dopravy. Od září chceme spustit pilotní projekt, kde na 25 školách a firmách budeme testovat duální vzdělávání. Projekt, do kterého z evropských fondů vložíme více než 100 miliónů korun, je koncipován tak, že byly vybrány školy a firmy po celém území státu, různé velikosti, různého zaměření, abychom získali co nejlepší představu o tom, co je potřeba udělat, aby duální vzdělávání fungovalo dobře. Mám přislíbenu i podporu od svých resortních kolegů ze sousedních zemí.“ Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a Sdružení automobilového průmyslu a jeden z iniciátorů projektu, k němu dodal: „Projekt Pospolu v zásadě vychází z principu duálního vzdělávání, po kterém v průmyslu voláme delší dobu. Ve firmách studentům rádi umožníme, aby si“prakticky vyzkoušeli, čemu se ve škole naučili teoreticky. Od projektu očekáváme, že pomůže nastavit jasná pravidla pro spolupráci škol a firem.“ Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

CENÍK INZERCE Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy ČR, Freyova 948/11, 190 00 Praha 9

1/1 230 × 270 mm

1/2 230 × 132 mm

1/2 102 × 270 mm

1/3 70 × 270 mm

1/4 102 × 132 mm

Inzerent

Obálka 3. strana

Vnitřní strana 1/1

Vnitřní strana 1/2

Vnitřní strana 1/3

Vnitřní strana 1/4

tuzemský

25 000 Kč

19 000 Kč

11 000 Kč

9 000 Kč

7 000 Kč

zahraniční

cena dle dohody

Příloha Přílohu vloženou (1 list A4, skládačka) si dodá inzerent. Při překročení gramáže se k ceně přistupuje jednotlivě. Inzerent Vložení á 1 kus tuzemský (člen SP ČR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Kč tuzemský nečlen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Kč zahraniční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . dle dohody Slevy – za opakování: 3 × = 5  %, 6 × = 10  %, 12 × = 15  % – pro členy SP ČR 20 % Slevy se vztahují vždy jen na jednu objednávku. Poskytován je pouze jeden druh slevy – výhodnější pro inzerenta. Příplatky + 10  % za speciální požadavky např. umístění inzerátu v pravém horním rohu, Storno poplatky 14 pracovních dnů před publikací příslušného čísla . . . . . . . . . . . 33  % 7 pracovních dnů před publikací příslušného čísla . . . . . . . . . . . . . . . 70  % V kratším termínu nelze inzerci stornovat.

Termíny pro dodání podkladů: 01 . . . . . . . . 14. 01. 2013 02 . . . . . . . 25. 01. 2013 03 . . . . . . . . 22. 02. 2013 04 . . . . . . . 22. 03. 2013 05 . . . . . . . . 25. 04. 2013 06 . . . . . . . . 26. 05. 2013 07–08 . . . . 24. 06. 2013 09 . . . . . . .

23. 08. 2013

10 . . . . . . . . 27. 09. 2013 11 . . . . . . . . 25. 10. 2013

Ceny jsou uvedeny bez 21 % DPH a jsou platné pro rok 2013.

12 . . . . . . . . 22. 11. 2013