&
Právo příloha E15 pro právnickou obEc a top managEmEnt
srpEn 2014
byznys
tomáš machurek:
letos se rozhodne S předSedou Výkonného VýBoRu aSociace pRo VeřeJné ZakáZky a paRtneRem kanceláře mt legal tomášem machuRkem o VeřeJných ZakáZkách a o tom, Jak Zlepšit JeJich pošRamocenou poVěSt Je to paráda Vrchní soud definitivně rozhodl, že slogan „Je to paráda“ z populárního šlágru tandemu Zich–Bukovič není autorským dílem
advokáti bez přísudku Razantní snížení tarifu ukončí výnosné velkopodnikání s drobnými dluhy, které vynášelo tisíce a dlužníky přivádělo na buben
fórum e15 Zástupce renomované právní firmy rozebírá novinky, které přinesl v oblasti smluvního prostředí nový občanský zákoník
rozhovor měsíce
příloha E15
LeTos se rozhoDNe S předSedou Výkonného Výboru ASociAce pro Veřejné zAkázky A pArtnerem AdVokátní kAnceláře mt legAl tomášem mAchurkem o Veřejných zAkázkách A o tom, jAk zlepšit jejich pošrAmocenou poVěSt.
v
Text: redakce / foto: martin Pinkas
Veřejné zakázky, obzvlášť ve spojitosti s evropskými penězi, mají kvůli řadě korupčních skandálů velmi špatný zvuk. Jak lze podle vás tuto negativní pověst napravit? Vše začíná u toho, že o veřejných zakázkách se mluví v médiích často a v drtivé většině případů s negativním nádechem. Ruku na srdce, kdy jste četl o nějakém podařeném zadávacím řízení a dobře zadané zakázce? A vězte, že takových je většina. Ale jen o těch problémových se píše a hovoří. Je to stejné jako s poměrem zpráv o dobrých a špatných skutcích lidí, byť v tomto směru se již pozitivní zprávy občas i objevují. Možná je podnětné začít psát o zdařilých zakázkových projektech. Asi to probereme na příštím zasedání výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky. Nicméně k vaší otázce. Neznám jednoduchou či jednu radu, jak napravit pošramocenou pověst veřejných zakázek. Možností vedoucích k této nápravě je několik a musí být realizovány současně. Chcete-li jen stručný výčet, pak je to dle mého přesvědčení jednoznačná a přehledná legislativa, rychlé a předvídatelné rozhodování dozorových a soudních orgánů, metodická podpora, přijatelná motivace zadavatelů na správném a objektivním řízení i výběru dodavatele, konzistentní a účinná kontrola zakázek kofinancovaných z evropských
2
&byznys
Právo
prostředků a v neposlední řadě morálka všech osob zúčastněných na zadávání veřejných zakázek. Těch opatření ke zlepšení negativního obrazu zakázek je samozřejmě víc. Zmínil jste Asociaci pro veřejné zakázky, co je to vlastně za organizaci, čím se zabývá, proč a jak vznikla? Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) je sdružením právnických a fyzických osob, resp. terminologií nového občanského zákoníku bych měl správně použít trochu starosvětsky znějící označení „spolek“. Naším trvalým cílem je především výměna zkušeností získaných při zadávání veřejných zakázek. Na akcích se snažíme našim členům, ale nejen jim, nabídnout zkušenosti a poznatky těch nejlepších odborníků, kteří se pohybují v oblasti veřejného investování. Od tohoto základního cíle se pak odvíjejí prostředky a nástroje, které AVZ pro tento záměr používá, tzn. od konferencí a tematických setkání až po pravidelné informace a Bulletin vydávaný AVZ. Asociace byla založena v roce 2006, kdy vstoupil v účinnost tehdy nový zákon o veřejných zakázkách, přičemž ten předchozí platil jen dva roky. Všichni se učili s novým právním rámcem pracovat, vznikala úplně nová rozhodovací praxe ÚOHS. Za této situace si někteří zadavatelé,
poradci a dodavatelé řekli, že by bylo fajn zřídit určitou platformu, v rámci níž by mohly být diskutovány tzv. „best practices“, a tím by se i cíleně zvyšovala kvalifikace osob zapojených do zadávání. V začátcích jsme měli něco kolem deseti členů, od té doby jsme k vlastnímu potěšení narostli až na současných 43 členů. Stále rostoucí členská základna navíc potvrzuje, že jdeme správným směrem a že se nám daří prosadit kvalifikovaný přístup k procesům při zadávání veřejných zakázek. Promiňte, ale vzhledem k oněm zmiňovaným korupčním kauzám to zní až trochu konspiračně... Rád bych zdůraznil, že nejsme žádnou lobbistickou skupinou. AVZ jde o soustavné odborné vzdělávání osob aktivně působících v zadávacím procesu, ať už na straně zadavatelů, dodavatelů anebo poradců. Pouze v tomto smyslu se snažíme prosazovat odbornou diskuzí všech osob zapojených do zadávacího procesu to „jediné správné“ užití jednotlivých ustanovení zákona. Nelze v této odborné diskuzi pominout důležitou spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, které na naše diskuzní fóra pravidelně zveme. Zároveň se snažíme do komplikovaného a často mnohoznačného právního jazyka právních norem vnášet srozumitelnost. V této souvislosti
se mimo jiné aktivně podílíme na vzniku právních úprav v oblasti veřejných zakázek. AVZ je například členem Expertní skupiny MMR k zákonu o veřejných zakázkách či Platformy pro transparentní veřejné zakázky. Jak se mimochodem díváte na záměr MMR zřídit Akademii veřejného investování? Jako předseda AVZ vnímám tuto snahu jedině pozitivně. Taková myšlenka plně koresponduje s tím, o co nám v AVZ jde. Zatím však známe pouze obecný záměr MMR a konkrétní podoba
této Akademie teprve vzniká. Každopádně myšlenka instituce, která bude odborně garantovat vzdělávací programy zaměřené na zadávání veřejných zakázek, jakož i snaha nabídnout prostor ke sdílení dobré praxe a nových poznatků, je nám nadmíru sympatická. Doufám, že se o Akademii veřejného investování více dozvíme na námi připravované říjnové konferenci v Hradci Králové. Přejděme k blížící se konferenci. Jakých témat se bude týkat? Pro letošní podzimní konferenci jsme zvolili příhodný název
TOMÁŠ MACHUREK
- předseda výkonného výboru a člen rady Asociace pro veřejné zakázky - partner advokátní kanceláře MT Legal, s.r.o. - vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze - specializuje se na právo veřejných zakázek - aktivně se podílel na řadě významných projektů a byl vedoucím členem týmu právníků, kteří ve spolupráci s MMR zpracovávali zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
„Poodhalte budoucnost českého zadávání aneb Co nás čeká a nemine“. Jejím leitmotivem tak logicky budou témata týkající se zejména připravovaného nového zákona o veřejných zakázkách jakož i současných a příštích trendů v oblasti zadávacích řízení a veřejného investování. Podtrhl bych i další
&byznys 3
Právo
rozhovor měsíce
příloha E15
asociace Pro veŘejnÉ zakázky
- vznikla v roce 2006 - začínala s asi 10 členy, dnes sdružuje 43 členů z řad zadavatelů, uchazečů a poradců v oblasti veřejných zakázek - jejím cílem je vytvořit platformu pro subjekty, které spojuje společný zájem na prosazování kvalifikovaného a zodpovědného přístupu k zadávání veřejných zakázek - pořádá semináře, konference a tematická setkání, pro své členy vydává Bulletin - ve dnech 9. a 10. října 2014 pořádá v Hradci Králové v hotelu Tereziánský dvůr konferenci s názvem „Poodhalte budoucnost českého zadávání aneb Co nás čeká a nemine“ - více na www.asociacevz.cz
témata, jako je připravovaný zákon o registru smluv, existence a budoucnost NEN (Národního elektronického nástroje určeného pro zadávání veřejných zakázek – pozn. red.) a obecně elektronizace veřejných zakázek v České republice. Budeme se rovněž věnovat tématu odpovědnosti kolektivních orgánů při rozhodování o veřejných zakázkách.
Právničinu máme v rodině, můj tatínek je Právník, takže jsem vlastně tím Pomyslným jablkem Padnoucím nedaleko od stromu.
4
&byznys
Právo
Co říkáte na další MMR připravovanou změnu v minulosti už tolikrát novelizovaného zákona o veřejných zakázkách? Pokud máte na mysli tzv. technickou novelu, která je dle mých informací aktuálně ve fázi před předložením ke schválení vládě, pak ji vnímám jako snahu MMR jednak odstranit některé nepovedené a do praxe vlastně nikdy nezavedené instituty, jednak jako dílčí transpozici některých institutů z nových evropských směrnic. Vedle toho MMR připravuje nový zákon transponující jako celek nové zadávací směrnice EU. Technickou novelu i nový zákon považujeme za jedno z hlavních témat AVZ pro letošní rok. Je zřejmé, že letošní rok je a bude tím rozhodným rokem, kdy se vy-
tváří podoba nové právní úpravy, a u toho AVZ logicky chce být co nejvíce účastna. Takže snahu MMR o úplně nový zákon o veřejných zakázkách vítáte? Ano, považuji nový zákon za vhodnější cestu než uživatelsky často nepřehledné rozsáhlé novely. Že půjde kvantitativně o více změn ve srovnání se stávající právní úpravou, je jasné. Jednak se musí transponovat do českého zákona nové směrnice EU, jednak bude vhodné změnit právní úpravu podlimitního zadávání, které je čistě věcí každého členského státu EU. Myslíte si, že by měla být lépe formulována a jasně definovaná trestněprávní odpovědnost zadavatelů veřejných zakázek a úředníků, kteří veřejné zakázky zadávají? Problematika odpovědnosti souvisí do značné míry se současným pojetím institutu hodnotící komise v zákoně o veřejných zakázkách (ZVZ). Na jedné straně stojí autonomní rozhodování hodnotící komise složené často z řadových zaměstnanců zadavatele či podřízených úředníků,
na druhé straně zadavatel a jeho statutární zástupci, kteří se dle ZVZ od rozhodnutí komise de facto nesmí odchýlit, aniž by k tomu měli podstatný důvod. To vede k poněkud nejasným odpovědnostním závěrům, kdy si všichni myslí, že odpovídají za vše. Když k tomu připočteme množící se případy trestního stíhání osob v souvislosti se zadáváním zakázek, pak je výsledkem skutečnost, že se všichni bojí převzít za cokoli při zadávání odpovědnost. Citelný strach úředníků a zadavatelů se mimo jiné projevuje tím, že je velmi obtížné obsadit hodnotící komise či že jsou používány zjednodušující řešení – typicky třeba v podobě hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny, a to zjevně často na úkor hodnocení skutečné kvality. Posledně uvedené má pak mimo jiné za následek problémy s mimořádně nízkými nabídkovými cenami či přímo dumpingovými cenami, které poslední dobou decimují některé obory a proti nimž bývají hodnotící komise i zadavatelé téměř bezmocní. Myslíte si tedy, že hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny představuje problém?
Nikoli, je to efektivní hodnotící nástroj pro většinu veřejných zakázek. Na druhou stranu nesmí být volba tohoto způsobu hodnocení rezignací na požadovanou kvalitu. To si ostatně uvědomili i úředníci v orgánech EU a z nových evropských směrnic je zřejmý trend právě k zohlednění a posílení kvality plnění. Ten by se měl přenést též do naší národní legislativy. Nelze se však pohybovat ode zdi ke zdi, jak se bohužel v Česku občas děje, a proto doufám, že hlasy volající po absolutním zákazu hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny jsou jen legislativní extravagancí. Jak a proč jste se stal právníkem a jaká byla vaše další cesta do advokátní kanceláře MT Legal? Právničinu máme v rodině, můj tatínek je právník, takže jsem vlastně tím pomyslným jablkem padnoucím nedaleko od stromu. Jsem v advokacii téměř 21 let s tím, že celou svou dosavadní zkušenost já a moji společníci a kolegové permanentně vkládáme právě do MT Legal. Jsem rád a nesmírně si vážím toho, že naši klienti jsou si tohoto našeho vkladu vědomi a oceňují jej.
I n ze rce
A141003407
&byznys
Právo
5
fórum E15
příloha E15 foto: MSB Legal, TaylorWessing
fórum E15 V srpnoVém fóru zástupce renomoVané práVní firmy přibližuje noVinky či změny, které přinesl noVý občanský zákoník V oblasti smluVního prostředí
novinky ve fázi nabídek a v průběhu Jednání o uzavření smlouvy Nový občanský zákoník (NOZ), který ukončil existenci dvojí úpravy závazkových vztahů panující dosud v rámci občanského a obchodního práva, značně posílil autonomii vůle smluvních stran. Nově platí, že smlouva je považována za uzavřenou i v případě, že ve fázi nabídek nedojde ke shodě na celém jejím obsahu, a to v situaci, kdy lze předpokládat, že by strany smlouvu uzavřely i bez ujednání takové chybějící náležitosti. Smlouva je uzavřena také přijetím nabídky v momentě, kdy je tato přijata s dodatkem nebo odchylkou. Tato však nesmí podstatně měnit podmínky nabídky. Dříve přitom šlo o nový návrh smlouvy, který musel být přijat druhou stranou, aby došlo k uzavření smlouvy. NOZ představuje pro smluvní strany především inspi-
Ján Gajdoš, LL.M.advokát, MSB legal
raci, neboť mnohá jeho ustanovení jsou dispozitivní povahy a strany se tak od nich mohou v drtivé většině odchýlit. NOZ konečně determinuje podmínky tzv. culpy in contrahendo (předsmluvní odpovědnosti), což byla donedávna otázka pouze judikatury, a klade důraz na ochranu slabší strany, speciálně pak na ochranu spotřebitele, stanovením bazálních ochranných limitů (např. zásadou, že ujednání všeobecných obchodních podmínek, které nebylo možné očekávat, je pro slabší stranu nezávazné, apod.). V podnikatelském styku byl nově zaveden institut písemného potvrzení ústně uzavřené smlouvy, které může kterákoli ze stran požadovat. Jsou-li však mezi obsahem ústní dohody a potvrzením rozdíly, je nutné vznést ihned námitky, jinak bude
platit to, co je v potvrzení. NOZ si zakládá na bezformálnosti závazkového práva a vychází z premisy preference platnosti smlouvy před neplatností, a dále preference relativní neplatnosti před absolutní. Přes mnohá, shora uvedená „zjednodušení života“ osob vstupujících do závazkových vztahů ale NOZ nečekaně přitvrdil například co se týče úroků, když umožňuje požadovat úroky z úroků, pokud to bylo dohodnuto. Tato skutečnost by při uzavírání smluv rovněž neměla zůstat nepovšimnuta. MSB LegaL
Advokátní kancelář poskytuje komplexní právní služby podnikatelským subjektům i nepodnikajícím fyzickým a právnickým osobám. Stěžejní oblastí činnosti advokátní kanceláře je obchodní a občanské právo, věnuje se však také právu pracovnímu, správnímu a trestnímu.
Jak z kartelu ven Partneři rubriky
6
&byznys
Právo
Program shovívavosti je v současné době nejúčinnějším nástrojem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k odhalování soutěžitelů, kteří mezi sebou uzavírají zakázané kartelové dohody, včetně dohod o ovlivňování nabídek mezi uchazeči v oblasti veřejných zakázek. Takovéto dohody výrazně narušují hospodářskou soutěž a vzhledem k jejich povaze je obtížné je odhalit a potrestat. Tuto činnost ÚOHS usnadňuje, respektive vůbec umožňuje právě program shovívavosti, který je od 1. prosince 2012 zakotven přímo v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, a jehož zavedení přineslo vyšší právní jistotu pro potenciální žadatele o jeho využití.
Markéta Deimelová, partnerka, TaylorWessing e|n|w|c advokáti
Pokud soutěžitel ÚOHS jako první informuje o utajované dohodě, přizná účast na ní, nečiní nátlak na ostatní soutěžitele, aby se dohody účastnili, a ve správním řízení aktivně napomáhá objasnění případu, ÚOHS upustí od uložení pokuty. Každému dalšímu spolupracujícímu soutěžiteli může být pokuta již jen snížena. Vzhledem k tomu, že se jedná o pokuty do deseti milionů korun či deset procent čistého obratu, jde o významný motivační prvek. Další významnou motivací je jistě též možnost zániku trestní odpovědnosti za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle trestního zákoníku, a to na základě speciálního ustanovení
o účinné lítosti pro ty, kteří využili programu shovívavosti. Účastí v něm je také možné se vyhnout zákazu spočívajícím v nemožnosti plnění veřejných zakázek. Výhod programu může využít i organizátor či zakladatel kartelu. Bez ohledu na výše uvedené je nicméně nutno poukázat na to, že soutěžitel, který program využije, se nezbaví rizika, že po něm bude požadována náhrada škody v civilním řízení. TayLorWeSSing e|n|W|c advokáTi
Mezinárodní advokátní kancelář s bezmála tisíci právníky ve 24 kancelářích v Evropě, Severní Americe, na Blízkém východě a Asii nabízí klientům z celého světa integrované právní poradenství ve všech oblastech národního i mezinárodního obchodního práva.
&byznys
Právo
7
kauza
příloha E15
Je to paráda
Oslovujeme atraktivní cílové skupiny
Syn textaře Michala Bukoviče zažaloval vitanu kvůli užití Slavného Sloganu jeho otce „je to paráda“ v reklaMě. vrchní Soud rozhodl, že ona tři Slova nejSou autorSkýM díleM, a žaloBu zaMítl.
Příjem nad 75 000 Kč
text: václav drchal / ilustrace: archiv
Nejdřív se sporem zabýval středočeský krajský soud. Bukovičův
Afinita – 627
Příjem nad 75 000 Kč Afinita – 478
Je to parádní, udělat omáčku tak přírodní, vařit ji tak zdravou a taky výbornou, to všichni ocení. Je to parádní, nemám tam glutamát, omáčku zapékám, ta všem zachutná, je totiž vydatná, já úspěch mám.
upeč třeba… hurikán
Svěrák Si vymohl omluvu a 200 tiSíc, zelení Se vyrovnali S katapultem Sporů o slogany bylo v Česku již několik. Například Zdeněk Svěrák podal žalobu na kutilský řetězec Bauhaus kvůli tomu, že v září 2004 vylepili billboardy s obrázkem míchačky a bez ptaní je doprovodili upraveným sloganem „upeč... třeba zeď“ z jeho písně Dělání. Po letité soudní tahanici zvítězil v březnu 2012 u Nejvyššího soudu Svěrák. Bauhaus se mu musel omluvit a zaplatit 200 tisíc korun. Soudil se i textař Jan Krůta, který zažaloval firmu Modrý anděl (živila se svozem opilců) za to, že polepila hospodské záchodky obrázky muže na vozíčku a doprovodila to sloganem „říkal si Hurikán...“ z hitu Dalibora Jandy (a textaře Krůty) o klukovi, se kterým „vzlétla motorka“. Mimosoudním vyrovnáním skončilo užití slavné „hlášky“ skupiny Katapult „A co děti? Mají si kde hrát?“ v kampani Strany zelených.
8
&byznys
Právo
Krajský soud loni v listopadu žalobu Bukoviče mladšího kompletně zamítl s tím, že nelze být autorem jedné věty. Jazyk je podle soudce Vojtěcha Cepla veřejný dorozumívací prostředek a nelze si ho privatizovat, přičemž představa, že by někdo platil za užití byť i těch nejproslulejších hesel typu „mám sen“ (Martin Luther King) či „a přece se točí“ (Galileo Galilei), je absurdní. Bukovič se odvolal k vrchnímu soudu. Ten minulé úterý rozhodl stejně jako ten krajský. Předsedkyně odvolacího senátu Dagmar Javůrková přitom bez dalších podrobností poznamenala, že slogan „je to paráda nesplňuje požadavky kladené na autorské dílo“, které zákon definuje coby „jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora“. Jestli spor půjde „výš“, nebyl zatím Bukovičův advokát schopen říci. Jistá šance na úspěch by tu vzhledem k předloňskému rozsudku Nejvyššího soudu ve známém sporu Svěrák vs. Bauhaus (viz box) zřejmě byla.
Příjem nad 50 000 Kč Příjem nad 50 000 Kč Afinita – 261
Příjem nad 40 000 Kč
Afinita – 316
Příjem nad 40 000 Kč Afinita – 215
Afinita – 190
I nze rce A141009664
Jen tak pro jistotu
advokát Jan Slunečko vysvětloval, že slogan „je to parádní“ evokuje známé sousloví je to paráda a zbylý text je neuměle naroubovaný na slova původní písně. K částce 420 tisíc dospěl podle svých slov tak, že znásobil dobu trvání šotu (asi 30 vteřin) standardní cenou dle sazebníku Ochranného svazu autorského (OSA) a výsledek pak ještě kvůli neoprávněnému užití zdvojnásobil. Zástupce Vitany Petr Ostrouchov namítal, že v žádném případě nemohlo jít o neoprávněné použití cizího autorského díla – už proto, že sousloví „je to paráda“ je naprosto běžné a používá ho řada lidí. Ostrouchov zpochybnil i výpočet požadované sumy a opřel se přitom o dohodu s druhým „padesátiprocentním“ dědicem práv – textařovou ženou Danou Bukovičovou, která se na rozdíl od syna při dohadování s Vitanou spokojila s 18 tisíci korunami. „Zaplatili jsme jen pro jistotu, abychom se vyhnuli případným obtížím. Je to suma, která stála za zaplacení,“ vysvětlil Ostrouchov.
Píseň Paráda vyšla roku 1983 na stejnojmenném albu Karla Zicha. Text „je to paráda, lehnout si na záda a číst si, s rukou za hlavou usínat s představou, že jsem čísi“ sepsal textař Michal Bukovič. O 27 let později si song vypůjčila Vitana do reklamy na své pytlíkové „natur“ omáčky. Hudbu ponechala beze změny a Zichovým dědicům zaplatila. Zato text kdosi kompletně přepsal: „Je to parádní, udělat omáčku tak přírodní, vařit ji tak zdravou a taky výbornou, to všichni ocení.“ Z toho původního nechal jen lehce upravený ústřední slogan, přičemž Bukovičovi dědicové nedostali nic. Textařův syn, rovněž Michal, si to nenechal líbit. Nejdřív psal Vitaně dopisy, žádal za nedovolené užití sloganu peníze a tvrdil, že píseň se hlavně díky textu „stala megahitem a je legendou dodnes“. Když neuspěl, podal žalobu a za ona necelá tři slova chtěl 420 tisíc korun.
AFINITA − vhodnost média pro danou cílovou skupinu (100 = úroveň populace ČR) Údaje vycházejí z dat Media projektu, 4. čtvrtletí 2013 a 1. čtvrtletí 2014.
příloha E15
TeXT A FoTo: redakce
JAn Holásek odcHází Největší česko-slovenská advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners přijde o jednoho ze čtyř zakládajících společníků. Jan Holásek se rozhodl postupně ukončit své aktivní působení v advokátní kanceláři a do konce roku 2014 odejít z pozice partnera. Nadále se hodlá věnovat zejména aktivitám v oblasti investic, nemovitostí a developmentu, ale také filantropii a veřejně prospěšným projektům. Jméno kanceláře zůstane nezměněno. Vedení realitní skupiny přebírá řídící partner Jaroslav Havel, novým partnerem (celkově
již pětadvacátým) v oblasti nemovitostí byl jmenován Lukáš Syrový. Jan Holásek bude s kanceláří i nadále spolupracovat ve vybraných oblastech v pozici Senior Counsel. Postupné ukončování působení Jana Holáska je realizováno dle dohodnutého plánu zabezpečujícího plnou kontinuitu poskytování jím zajišťovaných právních služeb všem klientům v období rozloženém do tří let (až do roku 2017). Ve výkonném řízení přestal Jan Holásek aktivně působit již v listopadu 2013, kdy byl vedle role Jaroslava Havla, řídícího partnera kanceláře, ustanoven kolektivní řídící orgán – osmičlenný řídící výbor, jehož členy jsou kromě ostatních zakládajících partnerů kanceláře Roberta Nešpůrka a Marka Vojáčka také partneři Václav Audes a Jan Topinka, spolu s profesionálním managementem kanceláře.
posily v HAvel, Holásek & pArTners Tým advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners rozšíří vedoucí advokát Tomáš Varoščák (zcela vpravo). Jeho specializací je obchodní právo, korporátní agenda a oblast fúzí a akvizic. Před svým příchodem do Havel, Holásek & Partners působil v pozici senior advokáta v renomované advokátní kanceláři Hogan Lovells. Mezi další posily patří advokáti Vítězslav Šemora (druhý zprava), Denisa Assefová a Pavla Šlapáková (zcela vlevo). Vítězslav Šemora je odborníkem na oblasti bankovnictví, kapitálových trhů, ochrany hospodářské soutěže a práva EU. Pavla Šlapáková je odbornicí v oblasti práva nemovitostí a správního práva se zaměřením na oblast stavebnictví a developmentu. Denisa Assefová se specializuje na soudní, správní a rozhodčí řízení se zaměřením na právo duševního vlastnictví, média a IT právo.
v Praze, obor mezinárodní obchod a účetnictví, Institut rakouského a mezinárodního daňového práva Univerzity ekonomie a obchodní administrativy ve Vídni a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Je členem Komory daňových poradců České republiky a České advokátní komory.
Advokátní kancelář Baker & McKenzie jmenuje svým novým partnerem Pavla Fekara. Do advokátní kanceláře Baker & McKenzie nastoupil Fekar v roce 2005 a jako vedoucí týmu se zde věnuje komplexnímu daňovému poradenství v oblasti fúzí a akvizic a právu obchodních společností. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou
I nze rce A141003833
nový pArTner u BAker & Mckenzie
10
&byznys
Právo
OSERMOSERMOSERMOSERMOSERMOSERMOSERMOSE
personálie
ProdeJNí
galerie
MoSer
Praha Na Příkopě 12, tel.: +420 224 211 293 Staroměstské náměstí 603/15, tel.: +420 221 890 891
Karlovy vary Kpt. Jaroše 46/19, tel.: +420 353 416 136 Tržiště 7, tel.: +420 353 235 303
www.moser-glass.com
report
příloha E15
Advokáti bez přísudku Razantní snížení taRifu ukončí dosud výnosné velkopodnikání s bagatelními dluhy. text: václav drchal / foto: Hynek Glos
Bylo to krásné a jednoduché. Stačilo, aby se advokát spojil s inkasní firmou, které velký věřitel – dopravní podnik, banka, nebankovní finanční instituce, nemocnice – předal vymáhání balíku drobných pohledávek, poté ji při vymáhání zastupoval a nakonec spolu od každého dlužníka vyinkasovali na advokátních odměnách několik tisíc korun. V tom byznysu se rok co rok točily miliardy a vůbec v něm nešlo o samotné bagatelní pohledávky, ale právě o tu odměnu za advokátní zastoupení – o přísudek. Z pohledu advokáta šlo přitom o tu nejjednodušší možnou práci – stačilo, aby sekretářka (nebo počítačový program) vepsala do formulářů jméno dlužníka a údaje o pohledávce a doručila je soudu. Od letošního 1. července je vše jinak. Začala platit novela advokátního tarifu, kterou ministerstvo spravedlnosti výrazně snížilo odměny za advokátní zastoupení u tzv. formulářových žalob neboli návrhů, jejichž vypracování stojí „na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech“. Týká se to pohledávek do 50 tisíc korun a snížení je to razantní – například za „formulářové“ vymožení nezaplacené patnáctisetkorunové pokuty kvůli černé jízdě tramvají dostane nyní advokát od dlužníka „pouhých“ 1300 korun místo dosavadních několika tisíc. Týdeník Euro propočetl (viz box), jestli taková odměna může dál živit vymáhací byznys, a odpověď zní: zřejmě ne. Už se také objevili první „odpadlíci“. Například českobudějovický dopravní podnik, který dosud
12
&byznys
Právo
pohledávky za černými pasažéry prodával za 25 procent nominální hodnoty společnosti Úřad pro řešení sporů, hlásí, že „podle aktuálních informací již smluvní partner nemá o tyto pohledávky zájem“.
Co to zNAMeNá
Advokátní komora míní, že tarif nepokryje advokátům náklady, a varuje, že poklesne úspěšnost vymáhání. „Spousta drobných podnikatelů (...) se dostává do druhotné platební neschopnosti jen proto, že jim jejich zákazníci nezaplatí nebo nezaplatí včas,“ říká tajemník komory Ladislav Krym. Někteří soudci, nezisková organizace Člověk v tísni či náměstek ministerstva Robert Pelikán, který novelu prosadil (prý proti vůli ministryně Válkové), kritiku odmítají. A mají pro to argumenty. Tak zaprvé, dlužníci, kteří zaplatí, by podle nich neměli prostřednic-
Neziskovky a noviny píšou o lidech, kteří se kvůli dluhům propadli až na dno.
tvím vysokých advokátních odměn sanovat výpadek způsobený těmi, ze kterých se nic nevymůže. „Zvažovat tento faktor při určení výše náhrady by znamenalo trestat solventní dlužníky,“ míní Pelikán. A zadruhé je tu srovnání s cizinou. Z průzkumu, který před pár lety vypracovala společnost Člověk v tísni, plyne, že výše odměn byla u nás abnormálně vysoká. Například v Británii či ve Švýcarsku advokáti odměny až na výjimky nedostávali, v některých jiných zemích sice ano, ovšem vzhledem k tehdejším českým poměrům daleko nižší – například v sousedním Německu to bylo zhruba 1100 korun.
boHAtÝrskÉ ČAsY
Odměny za vymáhání pohledávek dostávali advokáti tradičně dle advokátního tarifu, teprve od ledna 2001 začala platit tzv. přísudková
vyhláška. Podle ní měl advokát – za vymáhání oné patnáctisetkorunové pokuty – paušální nárok na 4500 korun. Zlaté časy vymáhání nastaly v roce 2006, kdy tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec zvedl tento přísudek o třetinu – na rovných šest tisíc korun. V té době přitom rodinná firma Němcových ČSAD Ingsped Praha v Karlových Varech dodávala místnímu dopravnímu podniku revizory a starala se i o vymáhání dluhů. Jednodušší případy obstarala sama, ty složitější svěřila advokátovi, přičemž od roku 2011 šlo navíc o advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, ve které Němec působí. „Jízdné jsme poslali dopravnímu podniku, tisíc korun pokuty jsme získali my a tu odměnu advokáta – zhruba šest tisíc korun (…) jsme si rozdělili,“ popsala ředitelka Ingspedu Oldřiška Pernicová deníku Dnes, jak v praxi takový byznys fungoval. Podobné to bylo všude. V oněch bohatýrských časech se drobný dlužník stal žádaným obchodním artiklem, firmy napojené na advokáty skupovaly pohledávky od věřitelů často za více než sto procent nominální hodnoty, sekretářky datlovaly jak o život a advokáti (ve skutečnosti jich zas nebylo tolik) bohatli z přísudků. Nejlépe ducha tehdejší doby vyjádřil v předloňském rozhovoru pro Respekt matador hromadného vymáhání (pro pražský dopravní podnik), advokát Tomáš Sokol: „My jsme to dělali za tisícikorunu a byli jsme spokojení. Stát si vymyslel takovou odměnu, a proč bych se bránil, když je ruka páně otevřená?“ Špatně se měl jen dlužník. Pokud se ke zmíněnému přísudku připočetla odměna exekutora a další platby, mohla ho černá jízda vyjít skoro na 22 tisíc korun.
MLADÍ A OKRESNÍ
Lehce cynické české pořekadlo říká, že chrochtat se má potichu. Jen-
že tovární byznys s dluhy přímo křičel – do jeho kritiky se pustily neziskovky v čele se společností Člověk v tísni a noviny začaly psát o lidech, kteří se kvůli dluhům propadli až na dno. Proti přísudkovým žním se nejdřív postavilo několik mladých okresních soudců. Především ústecký Jan Tichý (následovaný chrudimským Hynkem Baňouchem a ostravským Jiřím Šopkem), který měl co do činění s pohledávkami, jež ústecký dopravní podnik prodal společnostem Bazcom a Loan Park. „Zmíněné společnosti měly advokáta přímo ve svém statutárním orgánu, tedy si jistě nemusely za účelem sepsání vzorové žaloby sjednávat jiného advokáta,“ vysvětluje Tichý, proč jim přestal přiznávat odměny za zastoupení. Pak se do věci vložil Ústavní soud a postupně změnil pravidla hry. Nejdřív řekl, že by odměna advokátovi neměla v jistých případech přesáhnout výši dluhu (tedy 1500 korun u dluhu ve výši 1500 korun), a nakonec – v dubnu 2013 – přísudkovou vyhlášku rovnou zrušil. Byl to trochu chaos a soudci se s ním vypořádali dle svého naturelu – někteří, třeba Tichý, nepřiznávali nic, jiní šli maximálně do výše dluhu a ti poslední se vrátili k advokátnímu tarifu, což znamenalo odměnu ve výši 3900 korun. Červencové snížení tarifu seřízlo těchto 3900 na 900 korun, a pokud připočteme odměnu za exekuční řízení, dostaneme zmíněných 1300 korun.
Ještě není konec
Je jasné, že boj o budoucnost vymáhacího byznysu ještě neskončil. Na jedné straně je tu tlak advokátní komory, na druhé tradičních odpůrců přehnaných advokátních odměn. „Dovedu si představit, že na podzim přijdou inkasní agentury s analýzou, že se vymáhání bagatelních pohledávek nedaří, a tarif může být velmi lehce ministerstvem zase zvýšen,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Byznys na hraně
Týdeník Euro spočítal, jestli se advokátům po změně tarifu ještě vyplatí vymáhat bagatelní dluhy
1500 Kč
Představme si, že inkasní agentura spoluvlastněná advokátem vymáhá pro dopravní podnik tisíc pohledávek za černými pasažéry, každou za 1500 korun. Úspěšnost vymáhání je klíčový a těžko zjistitelný údaj – u mladých pohledávek se podle zjištění týdeníku Euro peníze stihnou vymoci zhruba z 30 procent lidí, na které byla podána žaloba (ve Zlíně je to prý takřka 50 procent). Jediný dopravní podnik, který poskytl údaje o déle běžících pohledávkách, je ostravský, podle kterého se u žalob podaných v letech 1996 až 2000 pohybuje úspěšnost na úrovni 65 až 70 procent. To je však běh na neúnosně dlouhou trať, a spravedlivé proto bude počítat s 50 procenty.
2000 Kč
Další otázkou je, kolik vyplnění a odeslání formulářů – předžalobní výzvy, návrhu na elektronický platební rozkaz a exekučního návrhu – stojí. Česká advokátní komora to odhaduje na 1500 až 2000 korun – „i sekretářka chce někde sedět, mít světlo, teplo, nábytek, počítač, software“, odhad společnosti Člověk v tísni je 50 korun plus něco navíc za poštovné. Jediný dopravní podnik, který tento údaj poskytl, je ten olomoucký, podle něhož vymáhání spřízněnou advokátní kancelář stojí 400 až 500 korun, řekněme tedy 450.
400 Kč
Nutné je také zaplatit soudní poplatek ve výši 400 korun, ten však v případě úspěchu uhradí dlužník. Podle nového tarifu dostane advokát za tři úkony v nalézacím řízení 900 korun včetně režijního paušálu. Za další dva úkony v exekučním řízení má nárok na dalších 400 korun. Dohromady tedy 1300 korun.
850 000 Kč
Náklady na tisíc pohledávek jsou: 400 (poplatek) + 450 (vlastní náklady na vymáhání) × 1000 = 850 000 korun. Příjmy při padesátiprocentní úspěšnosti jsou: 1300 (odměna) + 400 (zpět vymožený poplatek) × 500 = 850 000 korun.
0 Kč
Zisk je nula. Platí ale, že náklady budou v reálu spíš nižší, což asi přece jen během několika let nějaký zisk vytvoří. Půjde každopádně o dlouhodobý, finančně náročný podnik s nejistým výsledkem. Jen za přísudek se za těchto podmínek do formulářového velkovymáhání pustí málokdo.
Řešením je podle něj další snaha o prosazení novely občanského soudního řádu, za kterou stojí poslanci Marek Benda (ODS), Helena Langšádlová (TOP 09) a Jan Chvojka (ČSSD). Podstatou novely jsou dvě zásady – odměnu za zastoupení by advokát v případě vymáhání bagatelních pohledávek dostal jen výjimečně, naopak zaplacení určitých reálných nákladů by se mohl oproti dnešku domoci každý – i soukromník, který se do dlužníka pustí sám bez advokáta.
&byznys 13
Právo
Jsme Jsme Jsme Jsme Jsme Jsme Jsme Jsm
verbatim
NEJCITOVANĚJŠÍ NEJCITOVANĚJŠÍ NEJCITOVANĚJ
teXt: redakCe / foto: čtk
„NeNapadlo Nás, že by Nás Někdo NepozNal. Já Jsem vystupoval Na vozíku, už to bylo tak absurdNí, že muselo být JasNé, že Jde o Nadsázku, že to NeNí realita...“
zpravodajskýzpravodajský zpravodajský zpravodajskýzpr
týdeník týdeník týdeník týdeníktýdení
známý herec Jan potměšil před soudem vzpomínal, jak předloni spolu s komikem petrem Čtvrtníčkem (ten byl pro změnu o berlích) zastavovali v převleku za policisty řidiče a tajně natáčeli jejich reakce pro charitativní klip konta bariéry. Jeden z řidičů tenkrát dostal infarkt a obvodní soud pro prahu 6 pak dvojici a dalším lidem ze štábu uložil trestním příkazem za poškození cizích práv a přisvojení si pravomoci úřadu podmíněné tresty. všichni zúčastnění si podali odpor, případ proto nyní obvodní soud řeší v hlavním líčení.
„Plat v soudnictví se už vymkl reálným společenským měřítkům – srovnejme si platy primářů, vědců, policistů nebo učitelů s platem začínajícího soudce okresního soudu – je čas to nazvat pravým jménem: Ústavní soud přistupuje ke svému vlastnímu profesnímu cechu jako k privilegované skupině lidí.“ prezident Nejvyššího kontrolního úřadu miroslav kala v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, dle kterého se platová základna soudcovských platů (nyní půjde o více než 70 tisíc korun) musí vrátit na trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Právo & Byznys, příloha deníku E15, samostatně neprodejná. Číslo registrace MK ČR E19744, ISSN 1804-6061 adresa redakce a obchodního oddělení Pod Kotlářkou 3, 150 00 Praha 5 | ředitel divize Euro E15 Tomáš Skřivánek inzerce David Korn, ředitel,
[email protected], tel.: 225 347 250 výroba a distribuce Soňa Štarhová, ředitelka,
[email protected], 225 276 252
14
&byznys
Právo
&byznys
Právo
západočeský policejní mluvčí Jan koželuh o incidentu, který se před časem stal na plzeňsku. Jeden nezletilý žák základní školy vyprovokoval druhého drobky z rohlíku a ten druhý pak po tom prvním hodil nůž. zasáhl ho do zad a nůž se zabodl. vzhledem k věku soud vrhače nijak nepotrestal, jen ho podle serveru idnes svěřil dohledu probačních úředníků.
I nze rce A141009666
starosta poruby lumír palyza řešil v dubnu 2012 s náměstkem primátora ostravy Jiřím srbou (oba Čssd) sms uvedeného znění, která jemu a dalším sociálnědemokratickým ostravským politikům tenkrát přišla z neznámého čísla. plyne to z odposlechů, které týdeník euro zveřejnil v souvislosti s kauzou dědic. inu, není nad čisté svědomí. (mimochodem adam rykala je poslanec a krajský sociálnědemokratický předák.)
Ekonom
81
232 Euro
Respekt
201
Týden
171
Graf zachycuje počty zpráv s citací příslušného titulu v tisku, televizi, rozhlase a na internetových serverech.
„Nadrobil mu do vlasů rohlík.“
I n ze rce A141009072
... je dobré vědět
„Už ti to přišlo? Čí je to číslo? – Stáhnu vás s sebou dolů všechny, tebe, Rykalu i Srbu.“
Zdroj: NEWTON Media, 2�4/2014
HUGO BOSS International Markets AG Phone +41 41 72 73 800 www.hugoboss.com
Praha 1 BOSS Store Na Příkopě 6 Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 1, odletová hala A Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 2, odletová hala C
