CSRNEWS BYZNYS PRO SPOLEČNOST PODEPSAL STRATEGICKÉ PARTNERSTVÍ SE SVAZEM PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR BYZNYS PRO SPOLEČNOST

01

OL EČ NO S T P S O R P S Y N Z BY

S W E CSRN 03 2015

V ČÍSLE DIVERZITA NEJEN GEN DEROVÁ NÁRODNÍ PO TRAVINO VÁ SBÍRKA TOP ODPOVĚDNÉ FIRM Y DOBROVOLNIC T VÍ JAK O ŽIVO TNÍ ST YL

BYZNYS PRO SPOLEČNOST PODEPSAL STRATEGICKÉ PARTNERSTVÍ SE SVAZEM PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR Deklaraci o spolupráci v oblasti odpovědného a udržitelného podnikání neboli CSR v pátek podepsali prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslav Hanák a předsedkyně platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová. „Spolupráce obou organizací dlouho probíhala na neformální bázi a dnešní podpis deklarace je tak jen přirozené vyústění. Řada členských firem svazu průmyslu patřila mezi průkopníky CSR v České republice a dnes v této oblasti představují nejvyšší standardy. Budeme rádi, když se k nim budou přidávat další a budeme tak dále kultivovat podnikatelské prostředí v Česku. Chceme být v této oblasti rovněž partnerem pro relevantní ministerstva a další státní úřady,“ uvedl prezident Hanák. SP ČR se tak stává dalším významným partnerem Byznysu pro společnost (BPS), největší nevládní platformy firem pro rozvoj trvale udržitelného podnikání

v Česku. BPS již před časem navázal obdobnou spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů a je rovněž aktivním členem Platformy zainteresovaných stran v CSR, která funguje při Ministerstvu průmyslu. „Strategická spolupráce Byznysu pro společnost se Svazem průmyslu a dopravy ČR je pro nás dalším silným dokladem, že společenská odpovědnost firem se již stává nedílnou součástí a hybatelem moderní ekonomiky. Velmi nás těší, že můžeme v partnerství s tak etablovanou organizací společně propagovat a dlouhodobě rozvíjet myšlenku trvale udržitelného podnikání napříč firemními sektory, vůči regionům i vůči státu,“ řekla Pavlína Kalousová. Prezident SP ČR Hanák považuje za zásadní právě dialog s veřejnou správou a připomínkování legislativních návrhů dotýkajících se společenské odpovědnosti.

POKRAČOVÁNÍ NA STR. 2

ODPOVĚDNÉ PODNIKÁNÍ V ROCE 2015 PAVLÍNA KALOUSOVÁ Když slavný fotbalista Manchesteru United končil svou fotbalovou kariéru, pronesl jeden ze svých známých výroků: „Racci létají za rybářskou lodí, protože si myslí, že se budou do moře házet sardinky.“ Cantona tehdy reagoval na situaci, kdy po konfliktu s chuligánem, který byl agresivní, dostal trest a nemohl hrát. Pokud bychom si půjčili výrok Erica Cantony, tak současný a zejména budoucí přístup k podnikání je někdy o přesném opaku. Dnešní doba je naopak plná nepředvídatelného, zažíváme zcela nové situace, na které jsme nemuseli doposud reagovat. A pokud chce někdo být úspěšný v podnikání, musí stále více volit odpovědné, udržitelné, tedy inovativní postupy, které jsou často v protikladu se světem, který jsme znali.

POKRAČOVÁNÍ NA STR. 32

02

BYZNYS PRO SPOLEČNOST PODEPSAL STRATEGICKÉ PARTNERSTVÍ SE SVAZEM PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR POKRAČOVÁNÍ Z TITULNÍ STRANY

CSR NEWS ZPRAVODAJ BYZNYS PRO SPOLEČNOST, Z.S.

CSR představuje aktivity firem nad rámec zákona, tedy na bázi dobrovolnosti a osvěty. „Bohužel jsme až příliš často svědky návrhů na novou regulaci ve jménu větší transparentnosti, které však pouze vytvářejí administrativní zátěž, potřeby dodatečného reportování a papírování v důsledku podkopávají českým podnikům jejich konkurenceschopnost,“ říká člen představenstva Svazu Petr Jonák, který povede expertní komisi svazu pro CSR. Cílem komise bude propagace a prosazení principů CSR jak mezi své členy, tak i ve vztahu k třetím stranám, výměna informací a dobré praxe z oblasti rozvoje společenské odpovědnosti firem a vzájemné konzultace s cílem dosažení společné-

V Tůních 1357/11, Praha 2, 120 00 www.byznysprospolecnost.cz https://www.facebook.com/ byznysprospolecnost www.twitter.com/CSR_CZ Fotografie ve vydání: Filip Jandourek, Filip Singer, Depositphotos, archiv, Radim Beznoska, Jiří Koťátko (HN), BPS, My89.cz a archiv. Grafická úprava: Tereza Šerá ISBN:978-80-905188-9-6

ho postupu při prosazení zájmů členských organizací obou stran v této oblasti. Svaz průmyslu a dopravy ČR je největším zaměstnavatelským svazem v České republice. Zastřešuje 28 svazů a asociací a 134 individuálních členských firem. Celkově hájí zájmy 10,5 tisíce firem, které zaměstnávají 800 tisíc pracovníků. Byznys pro společnost sdružuje desítky největších a nejvlivnějších podniků – lídrů v oblasti CSR a odpovědného podnikání – v České republice. Platforma je také národní partnerskou organizací CSR Europe a signatářem Manifesta Enteprise 2020, evropské Charty Diverzity a dalších strategických inciativ a dokumentů pro oblast odpovědného a udržitelného podnikání.

Z OBSAHU Téma

Flexibilita v práci 01

Potraviny pomáhají 03–07

CSR Projekty 11

Diverzita: Index žen ve vedení

TOP Odpovědná firma 2015 12–13

18–19

Aktivity na téma diverzita (strany 18–22) realizujeme v rámci projektu Diverzita 2013+ – Bereme ženy na palubu, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci a je financován z Norských fondů.

Flexibilita v práci 21–22

Příběhy dobrovolnictví 24–27

03

POTRAVINY POMÁHAJÍ

FOOD

WASTE

2015 OD TEORIE K PRAXI

PODÍVEJTE SE, JAK FIRMY A DOMÁCNOSTI BOJUJÍ PROTI PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI Na akci Food Waste 2015: Od teorie k praxi, kterou pořádala platforma Byznys pro společnost, dorazila více než stovka reprezentantů ministerstev i evropských institucí, zástupců neziskových organizací z celé Evropy i řada předních manažerů odpovědných firem.

CO SE PODAŘILO LETOS

Akce je součástí dlouhodobého programu Potraviny pomáhají, ve kterém se Byznys pro společnost zabývá problémy plýtvání jídlem na straně jedné a nedostatkem potravin pro lidi v nouzi na straně druhé.

KAUFLAND SPOLUPRACUJE S AZYLOVÝMI DOMY

SODEXO MĚŘÍ, JAK SE PLÝTVÁ V RESTAURACÍCH Sodexo v Česku a na Slovensku zavedlo speciální sledování plýtvání potravinami v restauracích, které firma provozuje. Program Waste Watch by měl už v příštím roce pomoci k tomu, aby potravinového odpadu bylo minimálně o deset tun méně. Do roku 2025 chce Sodexo snížit plýtvání potravinami o třicet procent, v Česku by už v roce 2016 měly restaurace vyplýtvat o deset tun potravin méně. Nejhůř jsou na tom domácnosti Navzdory mnoha kampaním, z nichž nejznámější je podzimní Národní potravinová sbírka, během které mohou lidé či firmy darovat jídlo pro potravinové banky a ty je dávají potřebným, se přístup domácností k potravinám příliš nezměnil. V roce 2014 v průzkumu společnosti Ipsos uvedlo 40 % populace, že vyhazuje jídlo alespoň několikrát do měsíce. A stejný počet, tedy 4 lidé z 10, uvedl stejnou odpověď i v září 2015. V aktuálním průzkumu společnosti Ipsos přiznalo 7 % populace, že jídlo vyhazuje i několikrát týdně.

V pilotním projektu obchodní společnost Kaufland daruje od června 2015 dvěma azylovým domům v Praze a v Berouně veškeré zboží (trvanlivé potraviny, pleny, elektroniku, lůžkoviny a další), které je naprosto bezvadné, jen se při manipulaci nějak poškodil obal a do běžného prodeje již nemůže – skončilo by jako odpad. Důvody jsou dva: omezit plýtvání a materiálně vypomoci sociálně slabým. Spolupráce je zatím v počátcích, Kaufland momentálně vybírá vhodné neziskové partnery a věří, že v budoucnu půjde o projekt, který bude pro charitativní organizace zajímavý.

TESCO DARUJE DENNĚ OVOCE, ZELENINU A PEČIVO Od začátku září, kdy odstartoval nový CSR projekt, darovalo Tesco potravinovým bankám v Praze, Ostravě a Brně deset tun neprodaného ovoce, zeleniny a pečiva. Každý den si z patnácti hypermarketů odvážejí lidé z potravinových bank a spolupracujících neziskovek veškeré neprodané ovoce, pečivo a zeleninu. Od prvního listopadu se k prvním třem městům přidaly i hypermarkety v Liberci. A brzy by se měl připojit i Hradec Králové.

Ve střední Evropě nabídne Tesco na charitu všechny přebytky Tesco prostřednictvím svých 197 obchodů napříč střední Evropou darovalo více než 4,3 milionu porcí jídla (porce je 0,4 kilogramu potravin) lidem v nouzi. „Mnoho našich hypermarketů již daruje potravinové přebytky, chceme ale co nejdříve zajistit, aby tohoto byly schopné všechny naše hypermarkety ve střední Evropě. Proto potřebujeme podporu klíčových partnerů, které zveme ke spolupráci a sdílení zkušeností. Tím nám pomohou darovat potravinové přebytky ze všech našich hypermarketů v co nejkratší době,“ uvedl Kevin Tindall, provozní ředitel Tesco pro střední Evropu.

04

POTRAVINY POMÁHAJÍ

07

05

NÁRODNÍ POTRAVINOVÁ SBÍRKA

NÁRODNÍ POTRAVINOVÁ SBÍRKA 2015 BYLA REKORDNÍ: VYBRALO SE 236 TUN POTRAVIN. Národní potravinovou sbírku 2015 podporují: NPS organizuje: Byznys pro společnost ve spolupráci s Armádou spásy a Českou federací potravinových bank Strategičtí partneři: Albert, Commercial Refrigeration Europe, dm drogerie markt, Globus, Kaufland, Makro, Penny Market, Tesco, Carrier Partneři: Raben Logistics, Mars, Rohlik.cz, Sodexo, Sodexo Benefity, Unilever S podporou: Ministerstvo zemědělství, MČ Praha 7, Mateřská škola Uranie, ZŠ Letohradská P7 Hlavní mediální partner: Český rozhlas Mediální partneři: DeadLineMedia, Loosers, MilujemeJidlo.cz, My89.cz

NA KONFERENCI FOOD WASTE 2015 BYLA TAKÉ CORNELIA DIESENREITER JEJÍŽ FIRMA ZERO WASTE JAM VYRÁBÍ DŽEMY Z PŘEBYTKŮ I OŠKLIVÉ ZELENINY

ZERO WASTE JAM Kdykoliv pořádá degustace na trzích, jasně vítězí rozmarýnové želé. Lidé většinou nejdřív nevědí, co od výrobků z přebytků zeleniny a ovoce čekat, a pak jsou ohromení, jak chutná. „I proto nás baví experimentovat. Ukázat lidem, co nečekaného se dá vytvořit z ovoce, zeleniny a bylinek,“ vypráví Cornelia Diesenreiter, výkonná ředitelka malé rakouské firmy Zero Waste Jam, která vyrábí pochoutky z přebytků úrody a která za inovativní přístup proti plýtvání potravinami získala podporu tak velké firmy, jako je technologická společnost SAP.

CORNELIA BYLA 1. ŘÍJNA 2015 HOSTEM NA KONFERENCI FOOD WASTE 2015: OD TEORIE K PRAXI, KTEROU POŘÁDALA PLATFORMA BYZNYS PRO SPOLEČNOST. IT a džemy? Jde to dohromady Cornelia Diesenreiter vystudovala management životního prostředí a přírodních zdrojů na univerzitě ve Vídni v Rakousku. Ve Velké Británii přidala obor zaměřený na design a inovace pro udržitelný rozvoj. Už během studií pracovala jako dobrovolnice pro různé neziskové organizace. Během stáže v jedné z nich se setkala s konceptem nulového odpadu.

Podílela se na auditu, v rámci kterého se třídilo 1,5 tuny odpadu, přičemž 450 kilogramů představoval potravinový odpad. Ten moment byl zásadní pro její kariéru. „V Evropě se snažíme vypěstovat stále více, a přitom se takové množství jídla vyhazuje. Věřím, že bychom měli využít to, co už máme, a vysvětlit lidem, že není potřeba vyrábět jídla pořád víc a víc,“ je přesvědčena. Když dokončila školu, objevila projekt Zero Waste Jam. Jeho propagátorka Evelina Lundquist tehdy neměla čas se projektu vedle své práce plně věnovat, tak ho Cornelia převzala. A rozjela start-up, který momentálně v Rakousku sbírá ocenění za inovativní společenská řešení. V rámci projektu Social Impact Startup firma získala grant například od technologické firmy SAP. A Cornelii přijde propojení s IT společností velmi logické. „Spojení IT, plýtvání jídlem a našich džemů je založené na myšlence, že pro lidi, kteří chtějí věnovat jídlo, pomoci nám s vařením nebo nabídnout něco jiného, je jednodušší komunikovat přes sociální sítě nebo nějakou aplikaci,“ vysvětluje. Nechce ale do budoucna zůstat v pozici start-upové firmy, věří, že vybuduje profesionální a prosperující podnik. O dárce nemají nouzi Ve firmě zpracovávají všechno, co roste, je jedlé a dobré. Od ovoce přes zeleninu až po bylinky a květiny. Její kolegyně Marta

Cociancig má na webu Zero Waste Jam dokonce titul Královna receptů. Cornelia se tomu usmívá. „Nikdy nevíme, kolik ovoce nám drobní pěstitelé nebo velcí farmáři darují. Co se receptů týče, musíme být velmi flexibilní. Jednou jsme třeba dostali v jeden den mrkev a červený rybíz, tak jsme uvařily omáčku čatní a měla obrovský úspěch,“ popisuje. Marta podle ní vždy přijde s nápadem, co všechno lze zkombinovat. Zero Waste Jam byl v Rakousku tak ojedinělý projekt, že si ho všimla tamní celostátní média. A tak nemají o dárce přebytků úrody nouzi. „Neustále zvoní telefon a volají nám lidé, že by nám rádi věnovali přebytky ze své zahrady. A šíří to dál mezi své kamarády a sousedy, takže množství dárců se zvyšuje geometrickou řadou.“ Výrobky prodávají ve třech obchodech ve Vídni, v Klosterneuburgu a na trzích. Dávají o sobě vědět na Facebooku a lidé si mohou kupovat jejich džemy, čatní a sirupy také on-line. Navíc si řada firem v rámci společenské odpovědnosti jejich výrobky kupuje jako dárky nebo marketingové předměty. „Našimi klienty jsou hlavně společnosti, které se pohybují v oboru udržitelnosti, od recyklace po sociální bydlení. A vybrali si nás proto, že vyznáváme stejné hodnoty.“ Text: Petra Horáková Fota: archiv Zero Waste Jam

DĚKUJEME! Díky štědrosti tisíců nakupujících, kteří vyrazili v sobotu 21. listopadu po celé zemi do 473 obchodů, se ve všech krajích před vánočními svátky dostanou k místním lidem bez prostředků potraviny, které by si jinak nemohli dovolit koupit. Ve třetím ročníku Národní potravinové sbírky se vybralo neuvěřitelných 228 tun potravin. Firmy přidaly dalších osm tun. K lidem v nouzi se tak dostane celkem 236 tun potravin.

KAŽDÝM ROKEM JE TO VÍCE. V PRVNÍM ROČNÍKU LIDÉ A FIRMY DAROVALI 66 TUN POTRAVIN, LONI TO BYLO JIŽ 173 TUN. „Letošní ročník je pro nás potvrzením, že lidé a firmy v Česku nejsou lhostejní k problémům společnosti a mají chuť je řešit. Nakupující i partneři, bez nichž by tato akce nebyla, mají můj obdiv,“ uvedla Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost, která sbírku již potřetí organizovala ve spolupráci s Českou federací potravinových bank a Armádou spásy a celou řadou partnerů – obchodů, firem i dalších institucí.

Rekordmani na východě Čech! „Skokanem roku“, tedy regionem, kde se meziročně výše darů zvedla vůbec nejvíc, se stal Královéhradecký kraj. Východočeši darovali 10,3 tuny jídla, třikrát víc než v roce 2014. Bezmála třikrát úspěšnější byla Národní potravinová sbírka rovněž v Karlovarském kraji (8,7 tuny). Více než dvojnásobek ve srovnání s loňskem se vybral také na Plzeňsku (10,9 tuny) a ve Středočeském kraji (22,2 tuny), kde oproti roku 2015 lidé přidali přes 12,8 tuny darů. Nejštědřejším krajem celkově je Praha, následována Jihomoravským a Moravskoslezským krajem.

Mezi jednotlivými obchody zaznamenal absolutní rekord supermarket Tesco na pražském Novém Smíchově, kde se za jediný den podařilo nashromáždit 6,5 tuny potravin (o rok dříve to bylo „jen“ 2,8 tuny). Mnohatunové byly rovněž obchody Globus v Praze 9 (bezmála 3,6 tuny), Albert v Horních Počernicích (skoro 2,4 tuny), Kaufland v Praze na Vypichu (2,3 tuny) či Makro v Brně (přes 2 tuny).

V Albertech se vybralo 22,3 tuny jídla Albert je už tradičním strategickým partnerem Národní potravinové sbírky. Ta se letos konala potřetí, přičemž zákazníci si na rekordní nákup vyšli do Alberta v Horních Počernicích. Jen v tomto jediném hypermarketu nakoupili lidé pro sbírku skoro 2,4 tuny jídla! Celkem nakupující v Albertech koupili pomoc o váze 22,3 tuny. Pro srovnání: Už v loňském roce to bylo v Albertech úctyhodných 17 tun jídla. Do obchodu Albert v Olomouci přišel pomoci i ministr zemědělství Marian Jurečka. Nejenže s manželkou nakoupili a darovali, ale Jurečka také oblékl typickou zástěru a stal se dobrovolníkem. V Globusu byli úspěšní: odevzdali 28,3 tuny potravin Společnost Globus ČR daruje zdravotně nezávadné potraviny s krátkou dobou trvanlivosti potravinovým bankám pravidelně. A jako strategický partner se pravidelně zapojuje do Národní potravinové sbírky. Letos v hypermarketech lidé nakoupili a darovali 28,3 tuny potravin. V Globusu na Černém Mostě dobrovolničil také jednatel sítě těchto hypermarketů v Česku Hans-Jörg Bauer.

06

NÁRODNÍ POTRAVINOVÁ SBÍRKA

DĚTI MĚNILY ZDRAVÉ SVAČINKY ZA TRVANLIVÉ POTRAVINY, V DM LIDÉ KUPOVALI BIO

Hans Jörg Bauer,t jednatel Globus ČRt

NÁRODNÍ POTRAVINOVÁ SBÍRKA 2015:

Nakupoval i Libor Brůha z firmy Raben

Martina Šilhánová, é Tesco Stores Pavlína Kalousová, Byznys pro společnost

„Byl to opět svátek solidarity – těch, kteří nakupují, dobrovolníků, zaměstnanců obchodních řetězců i dalších firem obecně. Máme radost, jak krásně koncept funguje.“

NAKOUPIT A DAROVAT BYLO MOŽNÉ TAKÉ V DM DROGERIÍCH

Fabrice Martin-Plichta (Česká federace potravinových bank)

KAMIONY Z RABEN LOGISTICS CZECH MĚLY NAPILNO Raben Logistics Czech zabezpečoval v sobotu 21. listopadu zdarma celou přepravu potravin z vybraných obchodních řetězců do potravinových bank a dalších neziskových organizací. Tak velký projekt, jakým je Národní potravinová sbírka 2015, byli schopni logisticky zajistit díky rozmístění dep po celé České republice a kapacitě distribuční sítě.

BEZ LOOSERS A TVÁŘÍ SBÍRKY BY TO TAKÉ NEŠLO

Guillaume Chêne, generální ředitel MAKRO Cash & Carry ČR

Marian Jurečka,i  ministr zemědělstvíi České republiky (vlevo)i

DOBROVOLNÍCI, DÍKY PATŘÍ TAKÉ VÁM VŠEM!

Do Národní potravinové sbírky se poprvé zapojily i úplně malé děti. Konkrétně ty, které docházejí do Mateřské školy U Uranie v sedmém pražském obvodě. Už dva dny před sbírkou vyměňovaly své zdravé svačinky za pomoc lidem v nouzi, a to za trvanlivé potraviny s pracovníky společnosti Cocoon. Úspěšné byly i děti z námořnické školky v Praze 5. A sbírka se konala také v základní škole v Praze 7.

Do drogerie člověk obvykle nechodí tak úplně nakupovat jídlo. A přesto se v síti drogerií dm podařilo během sobotní Národní potravinové sbírky vybrat plných 5,5 tuny potravin! A lidé kupovali dražší bio potraviny, přilepší tak chudým rodinám s malými dětmi nebo lidem v nouzi, kteří potřebují kvůli nemoci vyváženou stravu. Potraviny ze všech 220 prodejen svezla společnost do regionálních potravinových bank na vlastní náklady.

07

NÁRODNÍ POTRAVINOVÁ SBÍRKA

„Sám jsem pomáhal v Praze

Kampaň pro potravinovou sbírku stejně jako loni zajišťovala agentura Loosers. Tvářemi se staly známé osobnosti, jejichž jména s potravinami souvisejí. Emma Smetana, Zbyněk Merunka a Ondřej Slanina. A právě šéfkuchař Slanina byl jedním z 2000 dobrovolníků, který neváhal a kus soboty strávil s dobrovolníky v Makru na Černém Mostě. Mimochodem Makro vyslalo do boje i svého generálního ředitele. Ve Stodůlkách se celý den činil Guillaume Chêne.

Tým Tesco Smíchov vybral rekordních 6,5 tun potravin

na Novém Smíchově, a když jsem viděl, jak několik lidí udělalo velký nákup speciálně jen pro sbírku, moc se mi to líbilo. Jedno z využití darů v našem případě bude příprava 400 vánočních balíčků pro osamělé seniory a lidi bez domova na Praze 5.“ Jakub Vopelák  (Armáda spásy)

08

REPORTÁŽ

09

ZE ŽIVOTA ČLENSKÉ FIRMY

ZA SENIORY CHODÍME KAŽDÝ MĚSÍC

tvím regio­nálních komunikátorů, svých nadřízených a ve firemním časopise ČEZ NEWS. Aktuální informace i historii najdou na intranetových stránkách Pomáháme a na webu Nadace ČEZ. Všechny související práce byly provedeny vlastními silami ve spolupráci se spolupracujícími útvary Skupiny ČEZ. Náklady na komunikaci nejsou žádné.

ŘÍKAJÍ LIDÉ Z ELEKTRÁRNY na starosti společenskou odpovědnost neboli CSR společnosti ČEZ v dukovanském regionu.

NAŠE SPOLEČNÁ ENERGIE DOKÁŽE ÚŽASNÉ VĚCI.

PROSPÍVÁ TO I NÁM, NAJDEME ZTRACENÝ KLID

text: Kristýna Dlasková foto: Radim Beznoska

Jednou za měsíc vyráží zaměstnanci Jaderné elektrárny Dukovany do nedaleké Třebíče, kde se věnují obyvatelům tamního domova pro seniory. Koordinátorkou skupiny dobrovolníků je Jana Štefánková, zástupkyně tiskového mluvčího ČEZ Dukovany. „Během dvou let jsme se seniory navázali osobní vztahy, na setkání vždy panuje jedinečná uvolněná atmosféra,“ usmívá se. Pro seniory je návštěva lidí, kteří mají chuť je vyslechnout a sdílet svůj volný čas, vzácností. Dobrovolníci se snaží v případě hezkého počasí vyrážet na procházku s vozíčkáři. „Dvě hodiny si spolu povídáme, občas někdo řekne vtip nebo si zazpíváme. Senioři jsou velmi vděční,“ říká Štefánková. Pečovatelky mají plné ruce práce, a tak pomoc dobrovolníků vítají. „Skupina seniorů se jen těžko dostane ven, protože můžeme najednou uvolnit pouze tři pečovatelky, jednu z každého patra, které mohou vzít na procházku tři klienty,“ vysvětluje ředitelka Domova pro seniory na Koutkově ulici v Třebíči Helena Chalupová. Domov má v současnosti 107 klientů, jejichž průměrný věk přesahuje 82 let. „Někdy si říkám, že začnu na dobrovolníky žárlit. Když klienty navštívíme my, vyptávají se nás na to, kdy zase přijdou dobrovolníci. Jejich návštěvy jsou pro seniory neskutečně silné, mají jedinečnou možnost střetnout se s někým „zvenčí“. Navíc je to skupina lidí, kteří se navzájem podporují,“ míní Martina Svobodová, vedoucí sociálního úseku v zařízení.

KAŽDÝ MĚSÍC, VE VOLNÉM ČASE Dobrovolníci z řad zaměstnanců elektrárny navštívili třebíčský domov pro seniory poprvé před dvěma lety v rámci dobrovolnických dnů. „Každý rok vyhradíme dva pracovní dny, které mohou zaměstnanci

využít k tomu, aby pomohli nějakému spolku či organizaci, která je jim sympatická a kde spatřují svoji pomoc jako účelnou,“ přibližuje koordinátorka dobrovolnické skupiny Jana Štefánková. Cílem akce je poskytnout zaměstnancům návod k tomu, jak mohou ve svém okolí pomáhat i ve svém volném čase. Před dvěma lety poprvé vzali na procházku několik obyvatel domova, kteří byli na vozíčcích. Protože bylo hezké počasí, sedli si na zahrádku restaurace. Osazenstvo bylo převážně pánské a točené pivo bylo pro ně lahůdkou, kterou si už dlouho nedopřáli. „Na konci naší návštěvy se nás ptali, kdy zase přijdeme. Zjistili jsme, že je občas pečovatelky vyvezou na zahradu, málokdy se ale dostanou pryč z domova,” vypráví Štefánková. Dobrovolníci nemohli říct, že za nimi znovu přijedou až za rok během dalších dobrovolnických dnů. „Tak jsme se domluvili, že přijdeme za měsíc,“ vzpomíná Štefánková, která se ujala koordinace tenkrát asi desetičlenné dobrovolnické skupiny, aby se jejich pomoc stala pravidelnou i během léta, v období čerpání dovolené.

Díky elektrárně se k dobrovolnictví dostala také Zdeňka Ošmerová z komunikačního oddělení. „Seznámila jsem se s paní Mirkou, která neměla nikoho, kdo by ji chodil do domova navštěvovat. Chodila jsem za ní dva roky. To, že jí někdo naslouchal, pro ni byla vzácnost,“ popisuje Ošmerová. Čas v domově pro seniory běží pomalejším tempem. „Měla jsem pocit, že návštěvy prospívají i mně. Poté jsem se přidala k dobrovolnické skupince, která do domova měsíčně dochází. I když za některými ze starých lidí jejich blízcí chodí, ne všichni je vezmou ven nebo si posedět na kávu,“ říká Ošmerová. Dodává, že bez dobrovolnické skupiny by sama nenašla odvahu zeptat se, zda v domově nepotřebují pomoc. Ředitelka zařízení Helena Chalupová si pomoci dobrovolníků velmi cení. „Jejich pomoc je hodně vzácná a není samozřejmá. Klienti vnímají dobrou atmosféru uvnitř skupiny, na kterou se napojují. Změna v zaběhnutém režimu je pro ně velmi přínosná, ale personál nemá šanci při své práci zajít na procházku se všemi obyvateli domova,“ říká ředitelka Chalupová. Změnu v pracovním týdnu vítá i Jana Štefánková. „Mám pocit, že sem všichni dorazíme upachtění a zpátky se vracíme klidní. Tím, že se s některými z obyvatel domova už dobře známe, můžeme se bavit o všem nebo si i z něčeho udělat legraci, což bychom si v začátcích nedovolili,“ vysvětluje. Bohužel, stále je zájemců o procházky více než dobrovolníků. „Když s klienty jdeme ven, přijdou na jiné myšlenky, všímají si, kde je co opravené a co komu roste na zahrádce. Senioři jsou nadšení ze změn, které v okolí sledují. Často nám vypráví historky z mládí, nebo odkud jsou a jak se dostali sem do Třebíče,“ usmívá se Petra Jílková, starostka obce Rešice.

K DOBROVOLNÍKŮM SE PŘIDALI DALŠÍ ZAMĚSTNANCI ELEKTRÁRNY, ALE I LIDÉ, KTEŘÍ SE O AKTIVITĚ DUKOVANSKÝCH DOZVĚDĚLI PROSTŘEDNICTVÍM SOCIÁLNÍCH SÍTÍ. „Ve skupině jsou kromě inženýrů, techniků, personální ředitelky jedné třebíčské firmy a mé kolegyně z komunikačního oddělení také například projektanti nebo paní, která je na invalidním vozíku a projevila zájem navštěvovat s námi seniory. Spousta lidí nenajde odvahu k tomu, aby začali pomáhat sami od sebe. Ve skupině to jde snadněji, navzájem se podporujeme,“ tvrdí Štefánková, která má mimo jiné

K dobrovolníkům se dostala díky tomu, že Rešice leží nedaleko dukovanské elektrárny, proto starostka s elektrárnou často komunikuje. „Když jsem zjistila, že existuje dobrovolnická skupina, chtěla jsem se přidat. Myslím, že z toho mám větší radost než senioři. Někdy si škodolibě říkám, že to možná dělám víc pro sebe než pro ně. Měsíčně to zabere dvě hodiny času, ale vždycky přijedu domů nabitá energií,“ říká Jílková.

Rok 2013 Z 253 přijatých žádostí o podporu dobrovolných aktivit, ve kterých se angažovali zaměstnanci Skupiny ČEZ, jich správní rada Nadace ČEZ podpořila 107. Celková částka podpory se tak vyšplhala na více než 3 miliony korun. Nejvíce žádostí bylo schváleno ve středočeském (22) a severomoravském (21) regionu, naopak nejlepší poměr schválených ku podaným žádostem vykázali Východočeši (65 %) a Temelínští (59 %). Relativně nejméně úspěšní byli zaměstnanci z Prahy (25 %). Kromě sportovních klubů a aktivit s dětmi se mezi podpořenými žádostmi objevují i projekty dobrovolných hasičů, péče o handicapované nebo ochrana životního prostředí.

POMÁHÁTE? PODPOŘÍME VÁS! KÉ E Z C E N N A P IN Y Č T S Ě Z A M T Y S KU GRAN Grantový program Zaměstnanecké granty je určen na podporu neziskových organizací, ve kterých ve svém volném čase působí zaměstnanci ČEZ, a. s., a integrovaných dceřiných společností v České republice. Zaměstnanci jsou základem úspěchu každé firmy. Vytvářejí hodnoty pro své zaměstnavatele, pro zákazníky, spoluvytváří dobré jméno firmy. Skupina ČEZ si zaměstnanců váží, poskytuje jim dobré a bezpečné pracovní zázemí, podporuje zvyšování kvalifikace, osobnostní růst. Neodmyslitelnou součástí firemní kultury v ČEZ je zapojení zaměstnanců do řady zajímavých projektů, jejichž jsou nepostradatelnou součástí, které navrhují, spoluvytváří, nabízí a uplatňují zde své dovednosti. Mezi zaměstnanci je mnoho aktivních lidí, kteří se ve svém volném čase bez nároku na odměnu věnují veřejně prospěšným aktivitám. Ve Skupině ČEZ pracují členové sborů dobrovolných hasičů, trenéři fotbalu, organizátoři dětských táborů, dobrovolníci v nemocnicích, charitách, útulcích, a také starostové tělovýchovných jednot, členové tanečních a divadelních souborů, lektoři zájmových kroužků. Pro ty všechny je určen grantový program Zaměstnanecké granty. O nadační příspěvek žádá nezisková organizace ve vyhlášeném termínu prostřednictvím on-line formuláře přístupného na webových stránkách Nadace

text: Nadace ČEZ, Ivana Pojslová a Marie Jelínková foto: Skupina ČEZ

ČEZ. Nedílnou součástí Žádosti o nadační příspěvek je doporučení zaměstnance. V uživatelsky přátelském online formuláři na intranetu Skupiny ČEZ vyplní zaměstnanec údaje o organizaci, ve které působí, popíše svou roli v ní. Velmi důležitou částí je zdůvodnění, proč by zrovna ta „jeho“ organizace měla příspěvek získat, na co a jak jej využije. Maximální výše nadačního příspěvku je 30 000 Kč. Zaměstnanci, kteří nemají přístup k intranetu, mohou svá doporučení zaslat i v listinné podobě či elektronicky. Přehled všech kompletních žádostí je zveřejněn na intranetu Skupiny ČEZ. Zaměstnanci mají ve stanoveném termínu možnost zúčastnit se ankety a přidělit 3 hlasy jednotlivým projektům, které je nejvíce zaujaly. Zaměstnancům bez možnosti připojení na intranet je umožněno zasílat své hlasy prostřednictvím e-mailu s povinnou identifikací pro zachování regulérnosti ankety. Všechny kompletní žádosti spolu s výsledky ankety zaměstnanců pak posoudí správní rada. Je to motivace pro skoro 13 000 zaměstnanců k aktivní a dobročinné práci i mimo Skupinu ČEZ a k podpoření neziskových organizací v regionu, kde žijí. Zahájení grantového řízení, přihlášení, hlasování i výsledky, prezentace jednotlivých projektů i ohlasy zaměstnanců jsou zveřejňovány na Intranetu Skupiny ČEZ. Informace získávají i prostřednic-

Rok 2014 Správní rada posoudila 219 došlých žádostí a přihlédla k hlasování zaměstnanců. Nakonec se rozhodla podpořit 105 žádostí za celkem více než 3 miliony korun. Nejvíce žádostí bylo schváleno v severomoravském kraji (25), na dalším místě byli Dukovanští a Středočeši. Nejméně žádostí bylo ze západních Čech. Podpora se týkala nejvíce amatérského sportu, volnočasových aktivit, dobrovolných hasičů a pomoci potřebným. Hlasovalo 6452 zaměstnanců 12 488 hlasy. Rok 2015 Do hlasování se zapojilo o plnou třetinu zaměstnanců více než loni. 8009 lidí poslalo 16 625 hlasů. Desítky hlasů přicházely i mailem od zaměstnanců, kteří nemají přístup k intranetu, a opět se potvrdilo, že hlasy jednotlivým projektům přicházely masivně napříč republikou, společnostmi i útvary. Šanci tak měl opravdu každý a čtenost představení jednotlivých projektů na intranetu dokazovala, že si zaměstnanci vyhledali detaily i o projektech z jiných lokalit a společností. Správní rada Nadace ČEZ se nakonec rozhodla podpořit 101 žádostí za celkem více než 3 miliony korun. I letos tvořila téměř polovinu schválených žádostí podpora sportovních klubů, v četnosti následovaly volnočasové aktivity, dobrovolní hasiči a pomoc potřebným. Nejúspěšnější byli letos opět kolegové ze severní Moravy, získali 24 grantů, dále Dukovany (17) a střední Čechy (16). Celkem bylo podpořeno 313 neziskových organizací částkou víc jak 9 milionů Kč.

10

ROZHOVOR

Rozhovor o odpovědném pití, diverzitě a podpoře drobných podnikatelů

DRAHOMÍRA MANDÍKOVÁ

text: Jakub Unger foto: Plzeňský Prazdroj

Firmy se musí chovat odpovědně a udržitelně vypěstovala nezájem a ignoruje vážné věci a zaměňuje se to za toleranci. Proto v Respektuj 18 ukazujeme ta fakta, apelujeme na lidi, že tyto věci dospělá společnost netoleruje, že se týkají i našich dětí. A zároveň pracujeme s prodejci, trénujeme je, aby uměli zasáhnout. Připravili jsme třeba speciální psychologická školení, tak aby mladičká prodavačka v supermarketu dokázala říct třeba sedmnáctiletému mladíkovi, že to prostě nejde a alkohol mu neprodá.

ČLENKA PŘEDSTAVENSTVA A ŘEDITELKA FIREMNÍCH VZTAHŮ A KOMUNIKACE V PLZEŇSKÉM PRAZDROJI DRAHOMÍRA MANDÍKOVÁ BERE SPOLEČENSKOU ODPOVĚDNOST NEBOLI CSR JAKO OTEVÍRÁNÍ DVEŘÍ K ZAMĚSTNANCŮM, ZÁKAZNÍKŮM I PARTNERŮM FIRMY. Bezmála 15 let děláte projekt Prazdroj lidem. Proč? ——— V regionech a pivovarech, kde působíme, je svět kolem piva úzce propojený. S tím, že tam vyrábíme, že zaměstnáváme lidi, máme vliv na to, jakým způsobem prožívají svůj život. A je přirozené, že nás ten jejich život zajímá a myslíme na to, aby byl lepší, prosperující. Prazdroj lidem je snaha být v kontaktu s komunitou, která nás obklopuje. Je aktuální ročník jiný, než byly ty minulé? ——— Nyní se nejvíc soustředíme na to, jak jednotlivé regionální projekty dokážeme víc propojit s naší strategií Prosperita. Jako skupina máme pět světů, na které se chceme dlouhodobě zaměřit (1. podpora podnikání, 2. zodpovědná konzumace alkoholu, 3. šetření vodou, 4. snižování uhlíkové stopy, 5. trvalá udržitelnost půdy a krajiny – pozn. red.), a tudíž se snažíme, aby i „Prazdroj lidem“ se točil kolem těchto pěti světů. Aby to dávalo smysl byznysově: Toto jsou naše trvale udržitelné cíle ve firmě, a proto mají být relevantní i pro lidi v místech, kde působíme. Točíme se kolem vaší Prosperity. Proč právě těchto pět cílů a hlavně – kam se chcete střednědobě a dlouhodobě dostat, čeho chcete v České republice dosáhnout? ——— Ten program není o nás, je o prosperujícím světě. Cíle, které jsme si dali, nehovoří o tom, co uděláme my jako firma, ale co uděláme my spolu s našimi partnery kolem nás. Takže třeba cíle snižování emisí CO2 neříkají jen, že toho dosáhneme v našich pivovarech, ale že toho dosáhnou i naši dodavatelé. Podobně alkoholová zodpovědnost, v minulém období jsme se soustředili na interní procesy a vzdělávání našich zaměstnanců. Nový závazek do roku 2020 je, že s naší zodpovědnou komunikací a kampaněmi oslovíme všechny naše spotřebitele. Je to obrovský záběr, který skutečně měříme.

Člověk skeptický ke konceptu společenské odpovědnosti tady opět namítne: To má dělat stát. Vám to nepřísluší ani byznysově nepomáhá… ——— Má, ale nedělá.

Drahomíra Mandíková pochází z Bratislavy. Své původní ekonomické vzdělání si rozšířila studiem sociální práce na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V Plzeňském Prazdroji působí od srpna 2010, předtím pracovala 11 let v sesterské společnosti Pivovary Topvar na Slovensku. Jako členka představenstva a ředitelka firemních vztahů a komunikace je zodpovědná v České a Slovenské republice za oblast externích vztahů, ochrany firemních zájmů, firemní reputace. Vede oblast společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje. Je členkou předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. Je také mentorkou talentovaných žen v programu Odyssey. Ale dosáhnout toho už nedokážeme jen sami jako Prazdroj, zapojit se musí další partneři, lidé, neziskovky, vláda… Respektuj 18, váš program zodpovědného pití, je dvousečná zbraň. Z mnoha historických a společenských důvodů narazíte v každém malém českém městě na obrázek, kdy se mladý syn – klidně i v rámci rodiny, ne jen před kamarády – hrdě pyšní tím, že už si dal Plzeň… ——— Faktem například je, že jen jeden z deseti lidí u nás zasáhne, když vidí, že si patnáctileté dítě kupuje lahev tvrdého alkoholu. Že jen desetina dospělých zaprotestuje v hospodě, když vidí, že dítěti nalili alkohol. To je ten problém a netýká se zdaleka jen pití alkoholu. Společnost si

Dobře, ale proč vy ano? ——— Nemůžeme zavírat oči, pokud se náš produkt zneužívá. Stát se tomu problému dlouhodobě nevěnuje, proto se toho chopil byznys. My nechceme, aby ten problém bobtnal a za pět let sem přišel někdo politicky vyhraněný a řekl: Máme obrovský problém s alkoholem a celé to zregulujeme. Uděláme nesmyslné restrikce, které problém nevyřeší. I proto se všechny tyto programy snažíme dělat s partnery, pracujeme s neziskovými organizacemi, ale i zástupci vlády. Když jste se kdysi objevila v Prazdroji, veřejně jste později svůj nástup komentovala: Přišla jsem jako ženský symbol do mužského světa. Uběhlo dost let, jak je to dnes? ——— Je to stále na agendě. Hodně dlouhé roky jsme jako pivovarnická branže promovali pivo jako produkt pro muže. Pak jsme pochopili, že příležitost pro rozvoj kategorie piva je i u žen. Z různých pohledů. Ženy jako konzumentky mají rády pivo, v Čechách obzvlášť. Ale já ho nechci pít z půllitru nebo nedej bože tupláku, já chci pěkný malý pohár. Pak mi opravdu chutná. Takže obal je první věc. Druhá byla, že ne všechny ženy preferují hořkou chuť. Opět je to komerční příležitost pro nové chutě, speciální piva. Což dává šanci růst, protože z jiných kategorií trhu přitáhnete ženské konzumentky k pivu. A pak – žena nakupuje. Ona často dělá nákupní rozhodnutí, co bude chlap doma pít. Žena ovlivňuje muže i v restauraci, když řekne, že si nedá pivo, ale něco jiného, obvykle se k ní muž přidá. A nakonec je tu žena jako manažerka, jako leaderka. Nejlíp to funguje, když se ty dva světy ve firmě doplňují. Patnáct let byli v Prazdroji ve vedení jen muži. A já můžu pozorovat tu změnu. Když teď jsme v boardu už dvě ženy, ne jen já sama, tak spolupráce toho týmu a jeho energie je jiná. Víc se v té místnosti hledají řešení dohromady, nesrší tolik ego. A firma funguje líp. Různorodost, nebo chcete-li diverzita, má prostě pozitivní komerční dopady.

11

TOP TRENDY ODJINUD FIREMNÍ 2015 DÁRCOVSTVÍ PROTI PLÝTVÁNÍ A CHARITA

České rodiny se hýbou stále méně, podpoříme projekty, které to změní! Nadace Kooperativa chce být rodinnou pojišťovnou. Zajímá ji, jak české rodiny žijí, co je trápí, kde může pomoci. „Rozsáhlý průzkum nám odhalil mnoho problematických míst, která se českých rodin týkají. Rádi bychom, aby se o těchto faktech dozvědělo co nejvíce lidí a nastartovala se diskuze, jak tuto situaci zlepšit,“ říká k zajímavému projektu s názvem Česká rodina žije, se kterým Nadace Kooperativa přišla, její ředitelka Petra Vaňoučková. Jaké oblasti výzkum zahrnuje a jak se k informacím veřejnost dostane? ——— Jak už jsem předeslala, jedná se o rozsáhlý průzkum, který se zaměřil na stravovací návyky, pohybové aktivity nebo krizové situace českých rodin. První část průzkumu se nazývá „Kde se rodí zdraví“. Ten je spojen se stravováním a sportováním v rodinách. A právě sport je tématem grantového řízení. Druhá část, kterou jsme již částečně zveřejnili, se týká rodin v krizové situaci. Dalšími tématy jsou například „Vztahy – sendvičová generace“. Toto téma je na periferii zájmu a sami jsme zvědaví, co nám výsledky odhalí. Na internetových stránkách www. ceskarodinazije.cz najdou zájemci všechny výsledky průzkumů, které budou postupně odhaleny během roku 2016.   První část průzkumu „Kde se rodí zdraví“ upozornila na nevhodné stravovací návyky českých rodin. Myslíte, že je šance, aby se situace zlepšila? ———  Ano, zjistili jsme například, že

téměř u jedné třetiny (29 %) není zvykem pravidelně snídat. Příjem většího počtu jídel denně pozorujeme u domácností s vyšším kulturním kapitálem. Zelenina či ovoce se konzumují denně pouze ve 44 % domácností. Typickým rysem českých strávníků je přejídání a dojídaní zbytků. K jídlu od oběda se denně vrátí jedna pětina členů domácnosti. Zároveň se členové 84 % rodin přejídají. Mezi hlavní důvody patří přílišný apetit, paradoxně však také spořivost, která Čechům nedovolí vyhodit zbytky jídla. Alarmující jsou také zjištění, která odhalují časté až patologické přejídání až jedné třetiny mladých rodin.   Jaký grant či granty nabízíte neziskovkám, které se o problémy českých rodin zajímají? ———   První grant navazuje na soubor výzkumů z oblasti „Kde se rodí zdraví“ – Jak aktivovat české rodiny ke společnému sportování. Výzkum prokázal, že zdraví jde ruku v ruce s pohybem. Přesto se české rodiny hýbou stále méně. Obzvlášť to platí pro společný pohyb celé rodiny. Očekáváme, že se nám ozvou zájemci, kteří nám představí projekty na zlepšení života českých rodin. Tyto projekty jsme se rozhodli podpořit celkovou částkou 1 milion korun. A jak mohou neziskové organizace na váš grant dosáhnout, co všechno musí udělat pro to, aby byly úspěšné? ———  Především by měly vyplnit dotazník, který získají na webových stránkách projektu, a dodržet podmínky, které jsou srozumitelně popsány. Nejlepší projekty vybereme v rámci grantového řízení, které bude dvoukolové. Svoji přihlášku mohou zaslat do 31. 1. 2016.

text: Marie Stypková

A ŽIJE  ČE SKÁ RODIN A A IV T A R E P KO O

Y T K E J O CSO KRTERÝPCHRSTOJÍ ZA TO VĚDĚT NT ORIN SODE XO A ME

 V zaměstnaneckých dotaznících 95 % lidí, kteří pracují ve společnosti Sodexo Česká republika, pravidelně zaškrtne, že se jejich firma rozmanitosti neboli diverzitě důkladně věnuje. Při podrobnějším zkoumání ale vyšlo najevo, že řada lidí neví, proč to vlastně firma dělá. Sodexo proto v interním programu Barevné Sodexo připravuje řadu workshopů nejen pro ženy, ale také pro muže. Do projektu Barevné Sodexo jsou zapojeny obě divize: Sodexo Benefity i Sodexo – Služby u klienta. „Zatímco ženy se díky workshopům a mentoringu dozvídají, jak zvládat své obavy, jak se prosadit, pro muže jsou programy zaměřené na téma emoční inteligence, bude to hodně o tom, jak pracovat s lidmi v týmu,“ vysvětluje generální ředitelka Sodexo Benefity Martina Grygar Březinová. Firma spolupracuje se zavedenými mentoringovými programy v Česku. Pro ženy na vyšších postech využívá projekt Odyssey exšéfky Vodafone Muriel Anton. Mužům nově nabídne projekt mužského leadershipu, který spouští společnost Atairu.

G P RO MU Ž E

Ačkoliv v Sodexo v Česku na pozicích nižších manažerů působí 40 % žen, na vyšší střední úrovni to je jen kolem 30 %. Stále máme vyloženě ženské týmy, které řídí muži, i proto je důležité, aby se do projektu zapojili i oni,“ uvádí generální ředitelka. „Jsme na začátku, ale naším cílem je ukázat, jak jsou pro firmu barevné týmy důležité, a manažery naučit nejen to, jak si do nich vybírat lidi, ale také jak s nimi pak pracovat,“ říká Březinová. Letos na jaře vydala nadnárodní společnost Sodexo byznysovou studii. Průzkum mezi 50 tisíci svými manažery v 80 zemích ukázal, že týmy, které mají poměr zhruba 40 a 60 % žen a mužů, jsou až o 21 % lepší v ziskovosti. Sodexo v České republice bylo loni také jedním z prvních firemních signatářů evropské Charty diverzity, kterou v tuzemsku zastřešuje platforma Byznys pro společnost. V chartě se zaměstnavatelé hlásí k závazku rozvíjet tolerantní pracovní prostředí. Tedy prostředí profesně otevřené každému, nezávisle na pohlaví, rase, barvě pleti, národnosti, etnickém původu, náboženství, světovém názoru, zdravotním stavu, věku či sexuální orientaci. foto: Martina Březinová

12

TOP ODPOVĚDNÁ FIRMA 2015 OBRAZEM

OBRAZEM V SOUTĚŽI TOP ODPOVĚDNÁ FIRMA 2015 USPĚLY PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, SKANSKA ČI GALVAMET

13

TOP ODPOVĚDNÁ FIRMA 2015 OBRAZEM

foto: Filip Singer

Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ČR

Martina Grygar Březinová, generální ředitelka Sodexo Benefity a Lucie Miřácká, manažerka komunikace Sodexo Benefity

VÝSLEDKY TOP ODPOVĚDNÁ FIRMA 2015 Cena za dlouhodobý přínos CSR v ČR: Plzeňský Prazdroj, Skanska TOP Odpovědná velká firma 2015 Zlatý certifikát: Accenture, KPMG Česká republika, Plzeňský Prazdroj, Skanska, Skupina ČEZ, Tchibo Praha Stříbrný certifikát: ČSOB, E.ON Česká republika, GE Money Bank, GSK, Microsoft, PwC Česká republika, Siemens, Tesco Stores ČR Bronzový certifikát: ABB, Agrofert, Cemex, Český Aeroholding, Heineken Česká republika, Nutricia, OKD, Provident Financial, Raiffeisenbank, Sodexo Benefity Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa, Skupina ČEZ

Pracoviště budoucnosti CENA SPOLEČNOSTI MICROSOFT

Projekt roku: Unilever ČR Stříbrný certifikát: Unilever ČR Bronzový certifikát: Allen & Overy, KPMG Česká republika, PwC Česká republika

Novinkou soutěže jsou certifikace, jež obdržela – v úrovni bronzová, stříbrná či zlatá – každá společnost, která úspěšně prošla hodnocením nezávislých porotců z řad veřejné správy, odborných institucí, byznysu, neziskového sektoru či médií. „Jde o komplexní hodnocení CSR strategie firmy, záleží i na tom, jak strategie souvisí s hodnotami firmy a předmětem podnikání,“ vysvětluje předsedkyně platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová.

Společensky prospěšný projekt 2015: Projekt roku: Siemens

Leader v životním prostředí 2015

Zlatý certifikát: Microsoft, PwC Česká republika, Siemens

CENA SPOLEČNOSTI TETRA PAK ČESKÁ REPUBLIKA:

Stříbrný certifikát: Heineken Česká republika, PwC Česká republika a Skupina ČEZ

Strategie roku: Galvamet

Stříbrný certifikát: ČSOB, KPMG Česká republika, O2 Czech Republic, Pivovary Staropramen, Plzeňský Prazdroj, Sodexo Benefity

Stříbrný certifikát: Allen & Overy, Asekol, Centrum andragogiky, Galvamet

Bronzový certifikát: OKD a Tesco Stores ČR

Odpovědný reporting 2015

Bronzový certifikát: Advantage Consulting, Bamboolik, PRK Partners

Firma a škola 2015

TOP Odpovědná malá firma 2015

CENA SKUPINY ČEZ

Diverzita 2015

Projekt roku: Microsoft

CENA SPOLEČNOSTI GSK:

Stříbrný certifikát: Microsoft a Samsung Electronics CZ a SK

Projekt roku: GE Money Bank Stříbrný certifikát: GE Money Bank Bronzový certifikát: Allen & Overy, Plzeňský Prazdroj, PwC Česká republika, Sodexo Benefity

Bronzový certifikát: PwC Česká republika a Sanofi/Zentiva Udržitelný produkt 2015

Projekt roku: Heineken Česká republika

Zlatý certifikát: ČSOB, Heineken Česká republika, KPMG Česká republika, PwC Česká republika Stříbrný certifikát: Plzeňský Prazdroj Bronzový certifikát: Agrofert Odpovědný leader 2015 CENA SPOLEČNOSTI ZENTIVA

Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ a ředitelka divize Správa

Projekt roku: dm drogerie markt

Pavlína Kalousová, předsedkyně Byznys pro společnost

Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace, Plzeňský Prazdroj Anna Šindelková, Sustainable Development Specialist, Plzeňský Prazdroj

Firma vstřícná k ženám ve vedení 2015

Stříbrný certifikát: dm drogerie

TOP Odpovědná firma

PARTNEREM CENY JSOU NORSKÉ FONDY

Bronzový certifikát: Skanska a Tchibo Praha

CENA VEŘEJNOSTI VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA

Madeta

Sodexo Benefity

14

REPORTÁŽ

RESTART FIRMY SIEMENS VRÁTIL MUŽE BEZ DOMOVA DO ŽIVOTA

PŘÍBĚH, KTERÝCH JSOU I V ČESKU STOVKY, MOŽNÁ TISÍCE. JAK ZE DNE NA DEN PŘIJÍT O ZÁZEMÍ I STŘECHU NAD HLAVOU. ŠESTAČTYŘICETILETÝ LIBOR SLONKA ZTRATIL ZAMĚSTNÁNÍ KVŮLI TŘÍŠTIVÉ ZLOMENINĚ PATNÍ KOSTI A PŘIDALY SE DLUHY.

text: Kristýna Dlasková foto: Filip Jandourek

15

ROZHOVOR

PŘED PÁR DNY SI ŠÉF VSETÍNSKÉ KALÍRENSKÉ FIRMY GALVAMET ODNESL Z PRESTIŽNÍ CSR SOUTĚŽE, KTEROU POŘÁDÁ PLATFORMA BYZNYS PRO SPOLEČNOST, HLAVNÍ CENU PRO TOP ODPOVĚDNOU MALOU FIRMU A STŘÍBRNÝ CERTIFIKÁT.

Už podruhé, poprvé ji získal před dvěma lety. Jak se ze zkrachovalé zbrojovky stane firma, která nejen prosperuje, ale chová se odpovědně k zaměstnancům, okolní přírodě i lidem, kteří se ocitli v nouzi? Aleš Šlechta jen pokrčí rameny a řekne: Když jsou ve městě dvě cukrárny a v jedné vám chutná, také nehodnotíte, proč tomu tak je. My žijeme svůj život, tím směrem nás vede, tak nás to baví. Chceme, aby o naše služby byl zájem, abychom byli dobří. Jsme jen normální, nemusíme o tom nijak zvlášť přemýšlet... Úspěch firmy vždy stojí na zaměstnancích. Jak je motivujete, aby pro vás dělali, jak nejlépe dovedou? ——— Aby lidi práci dělali s chutí, musíte jim dát svobodu. Nemůžete jim cpát, co si myslíte, že by je mohlo zajímat. To oni musí říct, co by chtěli dělat, v čem by se chtěli zlepšovat. Já jim jen představím možnosti. Pokud budou mít jinou představu, která bude prospěšná firmě, bude vstřícná k životnímu prostředí, k politice města, k naší podnikatelské strategii, tak jdeme do toho.

KDYŽ MŮŽU MÍT HOSPODYNI JÁ, MOHOU JI MÍT I MÍ LIDÉ

ZA TENTO PROJEKT BYLA FIRMA SIEMENS OCENĚNA V SOUTĚŽI TOP ODPOVĚDNÁ FIRMA 2015 Najednou držel v ruce vstupenku mezi lidi bez domova. Naštěstí nikdy nepochyboval, že se chce vrátit. A naštěstí se stal jedním z prvních účastníků projektu Restart@ Siemens, díky němuž každý rok získá v jednom ze závodů společnosti práci až dvacet jemu podobných. Úraz si Slonka před čtyřmi lety přivodil paradoxně při cestě do práce. Dva roky byl evidovaný na úřadu práce, nikdo ho ale nechtěl zaměstnat kvůli jeho dluhům. Nakonec pobíral dávky v hmotné nouzi a bydlel na ubytovně Armády spásy, kde vypomáhal v kuchyni. „Měl jsem na starosti výdej jídel. Jednoho dne si mě zavolal ředitel, myslel jsem, že mám nějaký průšvih. Místo toho mi ale řekl o možnosti zaměstnání ve společnosti Siemens. Napsal jsem životopis a poslal ho do závodu, kam mě potom pozvali na pohovor,“ vzpomíná tmavovlasý muž, kterého firma vybrala z dvanácti kandidátů. S dluhy pomohou firemní právníci, dobrovolně Liborovo vysoké pracovní nasazení potvrzuje i personalistka Lucie Seifertová. „Jsme spokojeni, navíc projevuje zájem, že

by v případě potřeby byl ochotný pracovat i nad rámec daných pracovních směn,“ říká Seifertová. Libor není podle svých slov typ člověka, který si do práce chodí přečíst noviny. „V předchozím zaměstnání v automobilce jsem přenastavil programy strojů tak, aby byly rychlejší. Mým kolegům se to ale moc nelíbilo, protože museli pracovat rychleji. Mě práce baví,“ vzpomíná. Odezva většiny zaměstnanců celé společnosti je pozitivní. „Hned jak jsme o projektu informovali naše zaměstnance, kterých je v České republice devět tisíc, jsme obdrželi řadu pozitivních dopisů a řada z nich se přihlásila do podpůrných skupin. O program se zajímají také naši zákazníci a obchodní partneři, kteří naši iniciativu velmi oceňují,“ říká CSR manažerka společnosti Siemens Mariana Kellerová. Kromě roční pracovní smlouvy, ze které se v případě oboustranného zájmu může stát smlouva na dobu neurčitou, nabízí společnost také ubytování na jeden rok a pomoc dobrovolníků z finančního a právního oddělení firmy. Ti účastníkům projektu pomáhají řešit dluhy, se kterými se lidé bez domova často potýkají.

Je to unikátní projekt, tvrdí neziskovky Program získal také záštitu ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. A především spolupráci a podporu tří charitativních organizací, které s lidmi bez domova dlouhodobě pracují a pomáhají jim. Vedle Armády spásy jsou to také Charita České republiky a Naděje. Autorem nápadu pomoci lidem bez domova je generální ředitel české skupiny Siemens Eduard Palíšek. „To, že účastníci nastoupili na kvalifikovaná místa, pro která jsme hledali vhodné kandidáty, ukazuje, že mezi lidmi bez domova je řada vzdělaných a motivovaných lidí, kteří mohou být pro firmy přínosem,“ míní Palíšek.

CELOU REPORTÁŽ, FOTOGALERII A VIDEO NAJDETE V MAGAZÍNU MY89.CZ

ŘÍKÁ ŠÉF GALVAMETU ALEŠ ŠLECHTA Před vstupem k šatnám jsou přihrádky s čerstvě poskládanými ručníky. To si zaměstnanci tak jednotně ukládají? ——— Ukládá jim je hospodyně, kterou jsem najal. Říkal jsem si, že když můžu mít hospodyni já, mohou ji mít i mí lidé. Takže mimo jiné pere ručníky, které mají díky tomu pořád čisté, voňavé. Ale zaměstnanci si mohou třeba přinést prádlo na vyžehlení. Nebo si nechat pohlídat děti.

Dvaapadesátiletý Aleš Šlechta, bývalý skaut a profesionální voják, odešel z Prahy pracovat do vsetínské Zbrojovky v roce 1996. V roce 1999 si pronajal a později koupil objekt kalírny a založil firmu Galvamet, kterou po celou dobu osobně vede. V roce 2013 vyhrál Galvamet poprvé titul TOP Odpovědná firma, loni získal titul Firma roku a Živnostník roku. Aleš Šlechta je ženatý, má dvě dospělé děti.

Na první pohled je tu příjemné pracovní prostředí. Opravená budova, čistý provoz. Podle fotografií to tady přitom před šestnácti lety byl brownfield. Prošla firma velkými změnami? ——— Hodnotíte materiální změny. Samozřejmě že když mám peníze, udělám novou fasádu, koupím nové stroje, naberu další lidi. Ale pak probíhá ještě duševní změna. Dotváří se morální základna podniku. A morální základna je to nejdůležitější. Není potřeba mít stroje. Není potřeba mít baráky. Je potřeba mít bojovně naladěného vojáka. A ten když má klacek, tak s ním půjde proti samopalu. A voják se samopalem je vyděšený, protože ví, že bojovná nálada je více než jeho moderní zbraň. Firma prožívá kontinuální vývoj už šestnáct let. Každým rokem podobně jako dítě získává další znalosti, vědomosti. Nové stroje i opravenou budovu dnes máme díky té bojovné morálce našich lidí, jejich chuti, jejich zájmu postarat se o zákazníka.

Pořád mluvíme o kalírně, ale možná by stálo za vysvětlení, co přesně dělá vaše firma. ——— Děláme tepelné zpracování kovových produktů – od miniaturních šroubků po výrobky, které mají až sedm tun. Pro jednodušší představu děláme to, co kovář, když uková podkovu a pak ji zakalí ponořením do vody nebo oleje. Samozřejmě sofistikovaněji, s použitím moderních technologií. A mnohdy i vlastního výzkumu. Zpracováváme dveřní panty, visací zámky i strojní hřídele. Naši klienti jsou z automobilového průmyslu, zpracováváme součástky také pro jeřáby, mosty, zdravotnickou techniku. Žijí město a firma v symbióze? ——— Firma leží kus za městem, což je výhoda, protože nás to neomezuje v podnikání. Omezením by mohla být příroda. Firma je sevřená mezi lesy, v údolíčku, nemůže se rozšiřovat do stran. To ale nepotřebujeme, zatím se musíme rozvíjet vevnitř. Jsme tu v úžasné krajině, hluboko v lese, máme čistý vzduch, hned za budovou začíná ptačí oblast. Město si dlouho neuvědomovalo, co má v tomto areálu za bohatství. Zdálo se, že zdejší reprezentaci Zbrojovka moc nezajímá. Víc se točili kolem nových fabrikantů, kolem nových průmyslových zón. Ale ty se nemohou rozrůstat donekonečna. Před pěti lety se to začalo měnit, komunikace se zlepšila oboustranně. S nadšením jste hovořil o krásné krajině, blízkosti přírody. Není omezením pro vaše podnikání, když musíte brát ohled na životní prostředí? ——— Z neekologické firmy jsme udělali nejekologičtější kalírnu v republice! Využíváme toho, co příroda nabízí, aniž bychom ji poškozovali. Například naše stroje ochlazujeme vodou, která přitéká z lesa. Ta se tím zahřeje, takže ji pak používáme k vytápění celé budovy. Ohřejeme ji, aniž bychom museli dát korunu za teplo. A navíc neznečišťujeme vzduch zplodinami ze spalování, protože kotelnu jsme mohli zrušit. Jelikož voda z potoka a z lesa neobsahuje žádné soli, které by se usazovaly, nemusíme pak k čištění trubek ve strojích používat chemikálie. Voda stále cirkuluje v tomto systému a doplňujeme jen to, co se odpaří. Na pohánění vodního čerpadla máme navíc větrník, ale většinou je jí dost a nateče samospádem. Také jsme využili boomu solárních elektráren. Není to náš byznys, ale solární panely na střeše budovy pokryjí naši spotřebu, abychom svítili, jely nám počítače a hlavně energeticky náročné pece. A protože za elektřinu vyrobenou alternativními zdroji je zvýhodněná cena, ještě za to dostaneme zaplaceno. text a foto: Ivana Gračková

CELÝ ROZHOVOR S ALEŠEM ŠLECHTOU NAJDETE V MAGAZÍNU MY89.CZ

16

DIVERZITA

Andree Sixtové se v únoru narodil syn Matěj, v červenci už byla zpátky v práci – na velmi speciální úvazek. Vodafone po celém světě letos začal rodičům nabízet, že když se vrátí po půl roce zpátky, dostanou celou škálu benefitů. V Česku zatím program využily čtyři maminky. Ve Vodafonu pracuje osm let, na starosti má šestadvacet lidí v týmech, které počítají nabídky pro firemní zákazníky. Když se Andree Sixtové v únoru narodil syn Matěj, řešili s mužem, jak to udělat,

Andrea Sixtová se vrátila půl roku od narození syna na svou pozici ve Vodafone. Díky benefitům, které firma nabízí, může pracovat, a zároveň být s dítětem.

aby se mohla co nejdříve vrátit do zaměstnání. Věděla dobře, že tři roky na rodičovské dovolené být nechce, vlastně ani celý rok. Vodafone to vyřešil v dubnu za ně. Všude na světě, kde telekomunikační společnost působí, nabízí rodičům, především maminkám, ale jde-li o homosexuální páry, samozřejmě i tatínkům, aby se po půl roce mateřské vrátili zpátky do práce. Za velmi příjemných podmínek: získají zkrácený

úvazek za plný plat, pracovat mohou odkudkoliv. „Když jsem to poprvé slyšela, téměř jsem nevěřila, byla to přesně ta nabídka, kterou jsem potřebovala,“ vzpomíná Sixtová. „Půl roku po návratu do zaměstnání navíc Vodafone rodičům dorovná rozdíl mezi mzdou a finanční podporou od státu za prvních šestnáct týdnů mateřské dovolené,“ říká Veronika Ivanovič, viceprezidentka People and Property.

VODAFONE ZVE MÁMY PO MATEŘSKÉ ZPĚT DO PRÁCE, NABÍZÍ BENEFITY text: Petra Horáková foto: Vodafone Czech Republic

JSEM S DÍTĚTEM I V PRÁCI: IDEÁLNÍ STAV Nový celosvětový program podpory mateřství Global Maternity Policy je ideální pro rodiče, kteří se po narození dítěte chtějí rychle vrátit zpět do pracovního tempa. Po uplynutí šestiměsíční mateřské dovolené budou zaměstnanci moci využít pracovní doby zkrácené na třicet hodin týdně. Dostanou ale takový benefit, který jim vyrovná rozdíl ve mzdě, a jejich rodinný rozpočet ani takto zkrácená pracovní doba neztenčí. Otcům poskytne Vodafone pět dnů volna navíc při narození dítěte. Nejvíc si rodačka z Karviné Andrea Sixtová pochvaluje, že může pracovat odkudkoliv, nikdo ji nenutí, aby pět dní

v týdnu trávila v kancelářích v pražských Stodůlkách. „Dva dny jsem v kanceláři a zbytek týdne pracuji z domova, vše zvládám po telefonu a e-mailu. Jsem moc ráda za tento osvícený přístup. Mohla jsem si nastavit rodinný život a kariéru přesně tak, jak mi to vyhovuje,“ pochvaluje si nový odpovědnostní program Sixtová. Ivanovič si myslí, že tento přístup znamená budoucnost celého odvětví telekomunikací. „Náš byznys se vyvíjí velmi rychle, pokud maminka zůstane doma déle, ztrácí sebevědomí a mnohdy se pak ani nechce vrátit na původní pozici,“ vysvětluje viceprezidentka. Stojí před stěnou, na níž jsou fotografie mnoha žen. Většinou kolem třiceti let. „Firma nechce, aby se rozhodovaly mezi mateřstvím

V rámci projektu Diverzita 2013+ – Bereme ženy na palubu nabízí Byznys pro společnost kampaň na komunikaci diverzity zaměstnancům ve vašich firmách.

a kariérou, když mohou mít obé,“ tvrdí Ivanovič. Zaměstnanecké benefity hrají ve Vodafonu důležitou roli. Rodičům i většině ostatních zaměstnanců, jimž to náplň jejich práce umožňuje, vychází Vodafone vstříc právě prostřednictvím režimu Flexi Office, díky kterému mohou pracovat odkudkoli, nikoliv pouze z kanceláře. Tento model velmi pomáhá při skloubení osobního a pracovního života i bez ohledu na to, zda má zaměstnanec děti. „My už ani nepočítáme s tím, že v kancelářích budou zaměstnanci denně, nová budova ve Stodůlkách má nižší počet stolů a židlí, než u nás pracuje lidí. A ještě se nestalo, že by si někdo neměl kde sednout,“ usmívá se viceprezidentka.

Ve spolupráci s kreativním týmem jsme vytvořili návrh, který představuje diverzitu přes objektivní měřitelná data a názorným způsobem tak ukazuje, že jsme každý jiný = nikdo nejsme průměrný. Kampaň je možné upravit na míru dané firmě a je možné ji použít jak do interních materiálů, tak na propagační předměty nebo ji propojit s akcí pořádanou uvnitř firmy. Pokud se chcete o kampani dozvědět více, kontaktujte Veroniku Hejzlarovou ([email protected]).

17

OBRAZEM DIVERZITA KONFERENCE

DIVERZITA POHLEDEM LÍDRŮ

foto: Jiří Koťátko, Economia

ROZMANITOST UŽ NENÍ JEN O ROVNÉM POSTAVENÍ MUŽŮ A ŽEN! Velká konference symbolicky rámující „rok diverzity“ v životě členů platformy Byznys pro společnost se odehrála ve druhém listopadovém týdnu v pražské restauraci Mlýnec. Organizovala ji platforma společně s vydavatelstvím Economia. „Diverzita pohledem lídrů“ představila v panelových diskusích zajímavé přístupy a pohledy na koncepty podpory

STAŇTE SE SIGNATÁŘI EVROPSKÉ CHARTY DIVERZITY

a získejte přístup k networkingu, vzdělávání, měření a dalším výhodám  Evropská Charta Diverzity je strategický dokument, v rámci něhož se zaměstnavatelé všech velikostí i zaměření hlásí k závazku rozvíjet všeobecně tolerantní pracovní prostředí. Chartu podporuje Evropská komise (DG Justice) a v ČR je uváděna pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Byznys pro společnost je národním koordinátorem Charty pro ČR. 

WWW.DIVERZITA.CZ

4

1 Dagmar Juchelková, vedoucí katedry energetiky Vysoká škola báňská — Technická univerzita Ostrava 2 Pavlína Kalousová, předsedkyně Byznys pro společnost 3 Mari Teigen, zástupkyně ředitele Institute for Social Research, Oslo Biljana Weber, generální ředitelka Microsoft 4 Tomáš Vokáč, výkonný ředitel The Duke of Edinburgh’s International Award Czech Republic Foundation

1

firemní rozmanitosti a diverzitu jako ekonomickou hodnotu. Před rokem v Česku oficiálně odstartovala evropská Charta diverzity, v níž se přední zaměstnavatelé hlásí k závazku rozvíjet tolerantní pracovní prostředí. Dokument, který u nás podepsaly desítky společností, zavazuje například k tomu, aby se pěstovala firemní kultura, která stojí na vzájemném respektu a ocenění talentu jednotlivce. „Téma diverzity se postupně proměňuje, opouští genderové žena–muž a dostává se do roviny rozmanitého prostředí plného různých názorů, národností, věku a pohlaví,“ uvedla předsedkyně platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová. Konference s názvem Diverzita pohledem lídrů je součástí projektu Diverzita 2013+ – Bereme ženy na palubu, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci a je financován z Norských fondů. Vystoupili na ní například profesorka energetiky v Česku Dagmar Juchelková, generální ředitelka Microsoftu Biljana Weber, generální ředitelka Skupiny MOL

3

2

Kristína Félová, Monika Horníková, CEO GSK, výkonný ředitel The Duke of Edinburgh’s International Award Czech Republic Foundation Tomáš Vokáč či Mari Teigen, zástupkyně ředitele Institute for Social Research, a řada dalších osobností, pro které není diverzita jen prázdnou frází.

18

DIVERZITA

NEJMÉNĚ ŽEN VE FIRMÁCH V ČESKU JE VE STAVEBNICTVÍ A FINANCÍCH, NEJVÍCE V OBCHODĚ

INDEX ŽEN VE VEDENÍ

Pod hlavičkou evropské Charty Diverzity sestavila nevládní platforma společenské odpovědnosti Byznys pro společnost první kompletní český Index zastoupení žen ve vedení, který zmapoval 27 tisíc akciových společností a 414 tisíc společností s ručením omezeným, zároveň sledoval samostatně skupinu TOP 250 největších firem podle obratu. „Je prokázané, že genderově rozmanité prostředí je výhodné, přináší větší množství alternativ při rozhodovaní, které může vést k vylepšenému obrazu firmy na veřejnosti, podporovat firmu a její výkonnost v ekonomicky složitých obdobích nebo přispívat k lepšímu porozumění zákazníkům společnosti,“ uvedla šéfka platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová. Přiznává, že ve finále čekala horší výsledky. Překvapilo ji relativně vysoké zastoupení žen v dozorčích radách akciových společností. V průměru v nich zasedá 38 % žen, což jsou dvě pětiny.

Akciové společnosti: nejméně žen ve firmách kotovaných na burze Žen ve vedení soukromých firem (data za 27 tisíc akciových společností – poznámka redakce) za posledních pět let ani nepřibylo, ani neubylo. V průměru jich je přes 38 % v dozorčích radách akciových společností a přes 20 % v představenstvech. Čím větší firma, tím je ale zastoupení žen nižší. Ve firmách s obratem nad 100 milionů korun je v dozorčích radách akciových společností 27,1 % a v představenstvech 11,5 % žen. Podíváme-li se pak na zastoupení žen ve firmách nad 100 zaměstnanců, v dozorčích radách jich najdeme 25,1 %. A nejnižší zastoupení na českém trhu vykazují tradičně společnosti kotované na burze. Zde navíc v čase zastoupení žen ve vrcholových orgánech klesá. Dozorčí rady i představenstva 13 českých firem kotovaných na pražské burze mají průměrné zastoupení žen v dozorčích radách na úrovni pěti procent. A rozdíly panují také mezi jednotlivými sektory. Tam mají nejvyšší zastoupení u akciových společností obory, jako jsou nemovitosti či veřejná správa. Naopak průmyslová odvětví – energetika či těžba nerostných surovin – jsou na tom podstatně hůř.

PODÍL ŽEN V DOZORČÍCH RADÁCH

Zatímco v odvětvích, jako jsou reality, obchod, pohostinství, vzdělávací instituce, je v dozorčích radách akciových společností více než 38 % žen, v energetice, těžařském průmyslu či vodárenství je to v průměru o deset procent méně. A více než čtyřicet procent tuzemských finančních institucí nemá ani jednu ženu ve statutárních orgánech. A to přesto, že téměř pětačtyřicet procent ekonomicky aktivních Čechů jsou ženy, více než polovinu absolventů vysokých škol tvoří právě ženy. A ženy mají také vliv na více než sedmdesát procent spotřebitelských rozhodnutí.

„Pětinu žen bychom našli i v představenstvech. Mysleli jsme, že více žen v dozorčích radách a představenstvech bude spíše v malých firmách, ale ukázalo se, že ani společnosti s obratem nad 100 milionů korun na tom v některých odvětvích nejsou zle,“ říká Kalousová.

ostatní činnosti

41,9

činnosti v oblasti nemovitostí

40

veřejná správa a obrana

40

velkoobchod a maloobchod

39,7

ubytování, stravování a pohostinství

39,4

peněžnictví a pojišťovnictví

29,7

zásobování vodou

29,6

informační a komunikační činnosti

28,7

výroba a rozvod elektřiny, plynu atd.

27,5

těžba a dobývání

25,2

zdravotní a sociální péče

52 40,6

vzdělávání ostatní činnosti

34,9

administrativní a podpůrné činnosti

25,3

profesní, vědecké a technické činnosti

Index ženy ve vedení TOP 250 U českých TOP 250 největších firem podle obratu dosahuje v roce 2015 zastoupení žen v dozorčích radách 13,1 %. Alespoň jednu ženu ve vrcholných orgánech má 35,9 % firem. V dozorčích radách má z TOP 250 alespoň jednu ženu 38,4 % firem. Pro srovnání stejný index Women on Boards, sestavovaný ve Velké Británii, ukázal, že v dozorčích radách 250 největších akciových společností bylo v roce 2015 v průměru 18 procent žen, což je více než dvojnásobek než v roce 2011. Více než 50 % žen ve složení dozorčích rad má v roce 2015 jedenáct firem. Nejlépe si podle Indexu žen ve vedení vede Madeta, která má v dozorčí radě stoprocentní zastoupení a která získala i ocenění Firma vstřícná k ženám v soutěži TOP Odpovědná firma. Madeta je velkým výrobním podnikem, který si za posledních pět let drží vysoký standard. Dobře je na tom ale také například Vodafone, Letiště Praha nebo Vítkovice Power Engineering.

Zlatá (> 50 %) AGC Automotive Czech a.s. BONVER WIN, a.s. JIP východočeská, a.s. Letiště Praha, a. s. Madeta a.s. Pražská teplárenská a.s. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. SILMET Příbram a.s. SWS a.s. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. Vodafone Czech Republic a.s.

„V Indexu nezveřejňujeme jen procenta, ale rozhodli jsme se zveřejnit i jména firem, pro které je rozmanitost ve vedení důležitá. Zároveň upozorňujeme na to, že existují odvětví, kde o ženu v nejvyšším vedení nezavadíte. Index budeme každý rok aktualizovat a sledovat meziroční vývoj,“ doplnila Kalousová.

VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD

V tomto sektoru se ženám daří nejlépe. Ve dvanácti firmách je ve statutárních orgánech více než polovina žen, v dalších třech firmách pak více než třetina. V tabulce uvádíme prvních dvanáct firem dle abecedy. Zastoupení žen: TOP firmy v oboru velkoobchod-maloobchod: Zlatá (> 50 %) A.J. Company & Trade s.r.o. FAU s. r. o. GlaxoSmithKline, s.r.o. H R U Š K A , spol. s r.o. HENKEL ČR, spol. s r.o. HORNBACH BAUMARKT CS spol. s r.o. HP TRONIC Zlín, spol. s r.o. JIP východočeská, a.s. KF Oil s.r.o. MOL Retail Česká republika, s.r.o. Slovnaft Česká republika, spol. s r.o. SWS a.s.

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

Ani jedna z firem ve zpracovatelském průmyslu z žebříčku TOP 250 nemá ve statutárních orgánech (dozorčí radě a představenstvu) více než polovinu žen, více než třetinu žen má 16 firem. V tabulce uvádíme dle abecedy prvních deset. Zastoupení žen: TOP firmy ve zpracovatelském průmyslu: Stříbrná (> 33 %) BONATRANS GROUP a.s. Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o. KRONOSPAN CR,spol. s r.o. LEGO Production s.r.o. MADETA a. s. Opavia – LU, s.r.o. Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. Pierburg s.r.o. Pivovary Staropramen s.r.o. Primagra, a.s. SAS Autosystemtechnik s.r.o. VISCOFAN CZ s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s 

24,7

informační a komunikační činnosti

15,4 14,3

stavebnictví těžba a dobývání

12,2

výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla atd. veřejná správa a obrana

PODÍVEJTE SE NA SEKTOROVÉ ŽEBŘÍČKY TOP 250

TOP 250 dle obratu, kde najdete nad 50 % žen v dozorčích radách u a.s.:

Společnosti s ručením omezeným Podíl žen-jednatelek ve společnostech s ručením omezeným je podle indexu 21,4 %. Za posledních pět let se situace nemění. Nejvyšší zastoupení jednatelek je ve firmách založených po roce 2010. I v zastoupení žen ve vedení společností s ručením omezeným dle oborů existují jasné rozdíly. Více než polovina je jich v oblasti zdravotní a sociální péče, výrazně jsou zastoupeny i ve vzdělávání, ve stavebnictví, u těžebních a energetických firem je to výrazně horší a ve veřejné správě je to u společností s ručením omezeným čistá nula.

PODÍL ŽEN MEZI JEDNATELI 2015

Víte, že 41 % tuzemských finančních institucí nemá ve statutárních orgánech ani jednu ženu? A že z 250 největších firem v Česku má v dozorčí radě více než polovinu žen jedenáct firem? A kdo myslíte, že přitom dělá 70 % spotřebitelských rozhodnutí a tvoří více než polovinu absolventů vysokých škol? Podívejte se na nový Index zastoupení žen ve vedení, který sestavila platforma Byznys pro společnost pod hlavičkou evropské Charty Diverzity.

19

DIVERZITA

10,1 0

Index zastoupení žen ve vedení vznikl v rámci projektu Diverzita 2013+ – Bereme ženy na palubu, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci a je financován z Norských fondů. Článek vznikl s přispěním šéfeditorky DeadLineMedia Simony Holecové.

FINANČNÍ INSTITUCE

41 % finančních institucí nemá ve statutárních orgánech ani jednu ženu. V tabulce uvádíme prvních deset firem dle abecedy, které mají ve vedení alespoň více než 10 % žen. „Indexem 10,31 % se rozumí poměr zastoupení žen na počet členů příslušných statutárních orgánů pro dané období,“

vysvětluje Kalousová. O třetině či polovině žen ve statutárních orgánech finančních institucí si v Česku zatím můžeme nechat zdát… Zastoupení žen: TOP firmy v peněžnictví a pojišťovnictví: Bronzová (> 10,31 %) Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika BNP Paribas Personal Finance SA, odštěpný závod Citibank Europe plc, organizační složka Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Equa bank a.s. Evropsko-ruská banka, a.s. Hypoteční banka, a.s. Komerční banka, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PPF banka a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.

ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI

Přes polovinu žen ve vedení má Bohemia Energy, více než 10 % pak dalších pět firem. Zastoupení žen: TOP firmy v oboru výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla: Zlatá (> 50 %) BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. Bronzová (> 10,31 %) ČEZ Prodej, s.r.o. Elektrárna Počerady, a.s. EP ENERGY TRADING, a.s. Pražská plynárenská, a.s. Pražská teplárenská a.s.

STAVEBNICTVÍ

Pro české ženy nejméně dostupné odvětví. Více než deset procent žen ve statutárních orgánech mají jen čtyři společnosti z TOP 250. Zastoupení žen: TOP firmy v oboru stavebnictví: Bronzová (> 10,31 %) AŽD Praha s.r.o. OHL ŽS, a.s. PSJ, a.s. STRABAG a.s.

20

DIVERZITA

MÁMA, KTERÁ PRACUJE, NENÍ KRKAVČÍ text: Petra Horáková foto: Filip Singer

ŘÍKÁ

NATAŠA RANDLOVÁ

V právním světě je považována za světovou expertku na pracovní právo. Nataša Randlová je ale také mámou tří synů a tvrdí, že česká společnost by se rychle měla přestat dívat skrz prsty na ženy, které s dětmi nechtějí strávit dlouhé roky doma – škodí to totiž nejen matkám, které pak těžko navazují v práci, ale i dětem, které neumí být samostatné. Nejstarší syn se nedávno dostal na univerzitu ve Spojených státech, a když jí dal pročíst svou esej, dojalo ji to. Poprvé v životě jí veřejně vzkázal, že ho její přístup k výchově postavil na vlastní nohy a naučil tomu nejpodstatnějšímu – samostatnosti. „Občas se cítím vinna, že doma ne­ jsem dost často, že jsem nestihla všechny kroužky a vystoupení svých tří synů,“ říká Nataša Randlová, partnerka advokátní kanceláře Randl Partners, kterou řídí společně se svým mužem Pavlem. Nejmladšímu synovi je dvanáct, prostřednímu šestnáct a nejstaršímu synovi bylo dvacet. Ve své eseji napsal, že je hrozně rád, že jeho máma není „máma domácí“, že ho vedla k samostatnosti, že si řadu věcí musel vždy zařídit sám, a právě proto dnes může škole představit své vlastní aplikace. „Bylo opravdu moc hezké ty řádky číst, pochvaly se mi dostalo až teď, když děti dospívají,“ vysvětluje Randlová. Pokud si ale představujete ženu, která tráví dny i noci v práci a na vše ostatní má chůvy a hospodyně, hodně se pletete. Právničina je sice náročná a dodnes na pozicích partnera právních kanceláří mnoho žen nepotkáte, na druhou stranu je to povolání svobodné na řízení času.

V personalistice se pořád něco děje U zářijového kulatého stolu pro zaměstnavatele, který uspořádala platforma Byznys pro společnost ve spolupráci s Gender Studies, se sešli zástupci jedenácti odpovědných firem, aby probrali téma Celoživotní ekonomické dopady mateřství. Specialistka na pracovní právo Nataša Randlová jim představila plánované novinky týkající se zaměstnanců a zaměstnankyň na mateřské dovolené. „Stát poskytuje ženám vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, takže v případě převedení na jinou práci mohou dál pracovat ve firmě za stejných podmínek jako před těhotenstvím. Příspěvkem je jim totiž doplacen případný rozdíl ve mzdě,“ vysvětlila. Sedět na židli v době od–do vás v této branži nic nenutí. Že leckdy na druhou stranu natáhnete noc? Že nemáte víkend? Že klient může zavolat kdykoliv? To je životní rozhodnutí. Randlová nebyla prostě mámou na plný úvazek, která si na osm hodin „odskočí“ do zaměstnání. A svým synům zase ne­ odepřela právě to, čeho se „mámy domácí“ občas bojí. Když se chtěli naučit jezdit na snowboardu, koupila si ve svých necelých čtyřiceti letech prkno také a učila se společně s nimi. „Byla jsem asi nejstarší ženská na sjezdovce, synové mě samozřejmě brzy předčili a čekali na mě trpělivě u vleku, ale červenou sjet umím,“ směje se. Skon-

21

FLEXIBILITA V PRÁCI

čila s tím před rokem kvůli úrazu kolene, ale letos plánuje snowboard znovu oprášit. Rodičovská dovolená je dlouhá Když přijde řeč na rodiče s dětmi, pokývá hlavou. „V tom jsme opravdu unikátní. Nikde jinde, pokud vím, nemusí držet zaměstnavatel ženě místo tři roky.“ Hned nato dodá, že rozhodně není příznivcem systému bez rodičovské dovolené, jen jí selský rozum říká, že ta správná cesta je někde uprostřed. „V Česku si umí řada žen velmi dobře spočítat, jak rodičovský příspěvek vyčerpat, aby hned navázal na další mateřskou dovolenou. Nejprve se narodí jedno dítě, přesně po třech letech další a žena naváže na další mateřskou a rodičovskou dovolenou na další tři roky. Jenže pak se tyto ženy diví, že je zaměstnavatel nechce,“ vypráví. Žena nejenže ztratí svoji kvalifikaci (v dnešním zrychleném světě se to stane hnedle), ale díky přirozené výměně zaměstnanců ve firmě ztratí i kontakty a při návratu ji často nikdo nezná a mnohdy ani znát nechce. „Potom dochází k nedůstojným řešením situací ohledně návratu nechtěného rodiče, které často vedou k soudním sporům,“ říká právnička. „V ideálním světě bych si představovala, že firma podrží ženě místo například rok a půl. Pokud by se do práce pak nevrátila, dostala by od zaměstnavatele odstupné a podnik by místo mohl obsadit někým jiným, nastálo,“ říká. Zároveň dodává, že na rodičovském příspěvku od státu by se nemuselo nic měnit, pokud by měla žena zájem být s dětmi doma, pobírala by ho stejně jako dosud. „Ačkoliv se to zdá bizarní, myslím si, že by se podniky přestaly mladých žen, poten­ ciálních maminek bát…“ Okolí by mělo ženu v kariéře podpořit, ne ji zrazovat Sama se do práce vrátila vždy do půl roku po porodu, ale nikdy ne na plný úvazek. Postupně si přidávala dny. A volné pátky si držela hodně dlouho. „Vlastně, i když jsou kluci velcí, pátky se snažím aspoň občas držet volnější,“ říká. Uvědomuje si ale, že v tom je zase práce právníka hodně flexibilní, protože si může naplánovat schůzky, jednání, práci, není připoután k židli ve firmě či v továrně. A uvědomuje si, že v řadě zaměstnání to mají ženy mnohem těžší. „Cítím, že by se do práce dříve vracelo více žen, kdyby necítily opovržení společnosti. V Česku se bohužel na rozdíl od zahraničí na pracující matky dívají pořád lidé skrze prsty,“ říká. A ten červ zlosti a pohrdání nahlodá �������������������������� podle Randlové duševní pohodu i hodně silné ženy. Základní rada, kterou se každý den řídím i já, je: to, co děláš, dělej rád a usměj se i na toho, kdo se na tebe mračí,“ doporučuje. Projekt Celoživotní ekonomické dopady mateřství podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

OHLÉDNUTÍ ZA VZDĚLÁVACÍMI SNÍDANĚMI S DŮLEŽITÝM TÉMATEM:

DIVERZITA

foto: Filip Singer, Filip Jandourek

FLEXIBILITA V PRÁCI: TO NENÍ BENEFIT, TO JE NORMÁLNÍ!

Celý rok jste se mohli setkávat na snídaních, které organizovala platforma Byznys pro společnost, s významnými manažerkami a manažery z firem, kde diverzita není prázdný pojem. K formátu se určitě vrátíme i příští rok, teď se ale ohlédněme za tou poslední, která měla jasné těma: Jak co nejlépe sladit pracovní život s tím osobním a potřebujeme ještě k práci vlastní židli v kanceláři, anebo vůbec onu kancelář? „Z několika průzkumů vyplývá, že v roce 2020 budou tři čtvrtiny firem digitální, ale jen třicet procent z nich bude mít úspěch,“ uvedla šéfka platformy Byznys pro společnost Pavlína Kalousová v úterý na vzdělávací snídani v novém pražském sídle společnosti Microsoft. Diskutovalo se o tom, zda ještě potřebujeme v práci vlastní židli, neboli jak možnost pracovat odkudkoliv ovlivňuje firmy a jejich zaměstnance. „Stále více lidí považuje určitou míru flexibility za standard. Firmy, které na tento trend nezareagují, riskují, že

nebudou preferovaným zaměstnavatelem. V našem evropském průzkumu uvedlo čtyřicet procent respondentů, že by flexibilitu u své pracovní pozice požadovali, přičemž sedmnáct procent by práci bez této možnosti odmítlo,“ uvedla manažerka komunikace firmy Microsoft Lenka Čábelová. To není benefit, to je standard Podle analytika společnosti LMC, která provozuje portál Jobs.cz, Tomáše Ervína Dombrovského z posledního průzkumu, takzvaného Jobs indexu, vyplývá, že flexibilita už vlastně není benefitem, ale měla by být standardem pro firmy, které k sobě chtějí nalákat nejlepší zaměstnance. „Často personalistům vysvětluji, že se v posledních měsících karta obrátila – to firmy jsou uchazeči o nejlepší zaměstnance a měly by si to uvědomit. Zvlášť v době, kdy máme přes sto tisíc neobsazených pozic a padesát tisíc z nich jsou posty pro manažery, konstruktéry, IT specialisty a techniky,“ upozornil Dombrovský.

22

FLEXIBILITA V PRÁCI

KONFERENCE FIREMNÍHO DOBROVOLNICTVÍ

OBRAZEM Z ŘÍJNOVÉ EDUKATIVNÍ SNÍDANĚ: JE TŘEBA SI ŽIVOT NENECHAT PROTÉCT MEZI PRSTY Na říjnové snídani jsme řešili, že firmy, kde jsou ve vedení muži i ženy, mají lepší zisk. Stíhám svou každodenní roli ve firmě a doma? Mám kromě nezbytných úkolů čas i na sebe, na věci, které mě naplňují i mimo pracovní a rodinné povinnosti? Slyšet v práci zvolání „Žijeme kvalitní život?“, to nebývalo zvykem. Firmy, které se letos začaly setkávat na edukativních snídaních pořádaných tu-

Kvóty řeší to, co mají, ale víc od nich nečekejte Boj za vyšší šance pro ženy má své hodnotové i ekonomické stránky. Klíčem pro úspěch kvót je ale shoda na tom, že pokud se ve společnosti nedaří prosadit věc, která je správná, je třeba ji pomoci prosadit zákonem. Věc u nás nevídaná. Norsko zavedlo kvóty poté, co se dlouhodobě nedařilo zvýšit zastoupení žen ve statutárních orgánech. Někdejší ministr průmyslu a obchodu Ansgar Gabrielsen z konzervativní strany dal velkým firmám jasný signál. „Buď do čtyř let zlepšíte situaci dobrovolně, nebo vám to nařídím.“ A to se také stalo. Přestože jejich zavedení provázely bouřlivé diskuse, kvóty splnily to, co měly. Dnes jsou v norských veřejně obchodovaných firmách ženy i muži zastoupeni mnohem rovnocenněji. ­Navíc,

text: Martina Flídrová fota: Filip Singer

DOBROVOLNICTVÍ V ČÍSLECH Realizovali jsme na portále zapojimse.cz přes 400 hodin odborného dobrovolnictví a pro bono aktivit. 76 firem bylo aktivních na portále zapojimse.cz v roce 2015.

SDÍLELI JSME SPOLEČNÉ HODNOTY zemskou nevládní platformou Byznys pro společnost, si tyto otázky kladou. Mimo jiné proto, že jsou si vědomy, že takzvaná diverzita je jedním z „ekonomických motorů“ firmy. Například jeden z průzkumů mezi více než 50 tisíci zaměstnanci v 80 zemích ukázal, že týmy, které mají poměr zhruba 40 a 60 % žen a mužů, jsou až o 21 % lepší v ziskovosti.

40 % žen v dozorčích radách norských kotovaných firem se stalo po mnoho let jakýmsi symbolem úspěchu války za rovnější zastoupení žen ve vedení v Evropě. Někteří při výrazu kvóty tasí zbraně, jiní v nich pro ženy vidí světlo na konci tunelu a norskou zkušenost skloňují ve všech pádech. Ano, Norsko patří mezi ty země, které téma žen a mužů řeší snad nejdéle. Měla jsem možnost před více než týdnem navštívit přední odborníky na diverzitu a gender v norském Oslu, kam náš Byznys pro společnost v rámci projektu Bereme ženy na palubu vzal skupinu jedenácti lidí z firem i veřejné a státní správy. Nabízí skutečně Norsko recept na genderové štěstí? Norové si to rozhodně nemyslí.

23

DOBROVOLNICTVÍ

NORSKÝ GENDEROVÝ PARADOX A NOVÁ CESTA K DIVERZITĚ KOMENTÁŘ PAVLÍNY KALOUSOVÉ

povinnost rovnějšího zastoupení je součástí obchodního zákoníku. Nedodržení tohoto principu by mohlo vést až ke zrušení společnosti. Že by skvělá zpráva? Pro ženy v dozorčích radách jistě, zůstalo však pouze při tom. Více žen kvóty do samotného vedení podniků, tedy do top managementu, nepřivedly. Zastoupení mužů v nejvyšších výkonných funkcích ve firmách za posledních deset let nezaznamenalo skoro žádnou změnu. Izolovaná řešení nefungují A tak Norsko čeká další fáze uvažování o tom, jak dostat ženy nejen do vedení, ale i do privátního sektoru, kde stále jasně dominují muži. Norským paradoxem se totiž stalo, že téměř dvě třetiny žen, jejichž zaměstnanost je v Norsku jedna z nejvyšších, ne-li nejvyšší, v zemích OECD, pracují převážně ve veřejném sektoru, ve školství nebo zdravotnictví.

1

Zhruba třetina z nich také na částečné úvazky. Právě silná role státu jako zaměstnavatele může být podle Norů za vzniklým paradoxem. Norsko pro nás, i přes paradox, který se snaží řešit, může být inspirativní v mnoha ohledech. Tím prvním je, že jednotlivé fenomény neexistují v bublině. Chceme-li více žen do vedení, nemůžeme se ukonejšit představou, že pouze kvóty pro pár kotovaných firem situaci vyřeší. Chceme-li více žen do práce, musíme vědět, že máme více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů a je škoda, přichází-li společnost o tolik talentů. Musíme zmírnit bariéry pracovního trhu, podpořit vyšší flexibilitu práce, prosadit vhodnější rodinnou politiku nebo také, jako v Norsku, zapojit více muže do péče o děti. A tak dále a tak dále. Zajímavé je jistě, že i Norsko nově dospělo k tomu, že je třeba integrovat jednotlivá, takzvaná lidskoprávní témata pod vlajku diverzity. Krom genderu také věk, handicap, LGBT, etnický původ a další. Právě připravovaná legislativní norma má řešit nový celkový pohled na diverzitu a inkluzi. Klíčem je provázanost, srozumitelnost i efektivnější využití zdrojů. A tak norská zkušenost může být vlastně dobrá zpráva pro oba tábory, pro odpůrce i zastánce kvót. Izolovaná řešení nefungují a na situaci je třeba se dívat komplexně. Koncept diverzity, který jednoduše integruje různé skupiny a lidskoprávní témata, ukazuje svůj inovační potenciál, a navíc poskytuje příležitost obrousit hrany tohoto u nás zatím nevyřešeného sporu.

Dosáhli jsme vyváženějšího poměru zapojených mužů a žen – 40 % na 60 %. Nejvíce se do firemního dobrovolnictví zapojují třicátníci a čtyřicátníci – 65 % . Nejvíce se dobrovolnicky pomáhá v  Praze , Jihomoravském , Středočeském a  Pardubickém kraji, nejméně v Karlovarském a Zlínském.

Nejnovější data a aktuální trendy přinesla ve čtvrtek 3. září 2015 výroční Konference o firemním dobrovolnictví Sdílíme společné hodnoty, které se zúčastnilo na 130 zástupců firem i veřejně prospěšných organizací. Diskuzní a networkingové setkání pořádala platforma odpovědných firem Byznys pro společnost v historických interiérech Domova Palata pro zrakově handicapované.

Nejvíce se dobrovolníci věnovali ekologické sféře (42 %), pomáhali také v sociálně-zdravotní oblasti (28 %) a se vzděláváním dětí a mládeže (22 %). Nejvíce dobrovolnických akcí uskutečníme ve středu a v  pátek , nejméně o víkendu a v pondělí. Nejvytíženějšími dobrovolnickými měsíci jsou květen a  říjen , nejméně se pomáhá v únoru a v srpnu. Proškolili jsme 46 veřejně prospěšných organizací , aby byly kvalitními firemními partnery nejen pro oblast dobrovolnictví.

2

4 1 O globálních trendech a propojení investic do komunity s prosperitou firem hovořila Stephanie Poppendoerfer, konzultantka britské CSR organizace Business in the Community, která byla exkluzivním hostem konference. 2 V úvodním slovu shrnula manažerka HR programů Byznysu pro společnost Miriam Zábrženská výsledky výzkumu firemního dobrovolnictví za rok 2015. 3 V panelových diskuzích se CSR a HR manažeři shodli, že jednorázové manuální dobrovolnictví stále více nahrazuje expertní dobrovolnictví a pro bono pomoc, která je strategickým přínosem jak pro firmy, tak pro neziskový sektor. 4 V historických interiérech Domova Palata si mohli účastníci vyzkoušet život zdejších klientů na vlastní kůži. Absolvováním neviditelné stezky okusili, co obnáší každodenní život se zrakovým handicapem. 5 Účastníci mohli odpoledne navštívit jeden z prakticky zaměřených workshopů, které vedli firemní partneři konference. Eva Kotýnková s kolegyní Lenkou Maškovou z firmy Tchibo Praha věnovaly své know-how v oblasti PR a externí komunikace.

3

Manažerka HR programů Byznysu pro společnost Miriam Zábrženská shrnula trendy roku 2015 ve firemním dobrovolnictví. „Z více než 60 procent se dobrovolnictví v České republice věnují ženy, nejčastěji ve věku od 30 do 50 let. Pomáhají zejména v sociální a zdravotní oblasti. Nejvíce žádaným typem pomoci ze strany neziskového sektoru je v současnosti ekologicky zaměřená práce v oblasti čištění a kultivace krajiny,» uvedla Zábrženská.

5

24

DOBROVOLNICTVÍ

25

DOBROVOLNICTVÍ

4 3 6

1

KOMUNITY OŽILY PŘÍLIVEM NOVÝCH DOBROVOLNÍKŮ NA ENGAGE DAY 2015

Více než tisícovka dobrovolníků se už posedmé vydala do regionů v celé ČR, aby podpořila dobrou věc a poskytla smysluplnou pomoc. 1007 zaměstnanců ze 33 firem a úřadů věnovalo svůj čas, energii a know-how řešení důležitých společenských otázek v regionu, kde žijí a pracují. Důvodem byl Mezinárodní dobrovolnický den ENGAGE DAY, který v pátek 18. září pořádala platforma Byznys pro společnost pod záštitou největší britské CSR organizace BITC (Business in the Community). Díky ní se do této globální pomoci celosvětově zapojilo přes 12 tisíc firemních dobrovolníků v 37 regionech. V České republice se akce zúčastnilo o 78 % více dobrovolníků než v roce 2014. 35 % firemních dobrovolníků si na portále zapojimse.cz vybralo akce s ekologickým zaměřením, 30 % pomáhalo

text: Martina Flídrová fota: Filip Singer, dobrovolníci a Byznys pro společnost

5

7

v sociálně nebo zdravotně zaměřených organizacích a 20 % podpořilo vzdělávací zařízení a organizování aktivit pro děti a mládež. Méně populární byly aktivity pro seniory, sociálně vyloučené nebo opravy památek, které zahrnovaly náročnou fyzickou práci.  Čeští dobrovolníci odpracovali na Engage Day 8056 hodin a ušetřili tak veřejně prospěšným organizacím minimálně 1 milion 300 tisíc korun.

8

3 Na kultivaci krajiny Prokopského údolí se podílel i regionální marketingový manažer z firmy Axis Communications Petr Tošner. 4 Dobrovolníci nově zapojené firmy Raiffeisen Bank podpořili tvorbou graffiti populární projekt Polívková smršť neziskové organizace ERGO Aktiv, pomáhající lidem po mozkové příhodě.

1 Rozlehlý areál zahrad pomohli opečovávat nadšení dobrovolníci z Plzeňského Prazdroje, mezi nimiž nemohla chybět ani CSR manažerka Anička Šindelková. 2 Dobrovolníci ze Skupiny ČEZ připravili zajímavý sportovní program sociálně vyloučeným dětem navštěvujícím plzeňskou neziskovou organizaci Blízký soused.

2

5 Letos poprvé se svou stovkou dobrovolníků do Engage Day zapojil Magistrát města Most.

6 Do mezinárodního dobrovolnického dne se poprvé zapojil také tým zaměstnanců firmy VISA, jejíž dobrovolníci zkrášlili prostory občanského sdružení Smíšek. 7 Do Engage Day se zapojilo také nejvyšší vedení Skupiny ČEZ v čele s členkou představenstva Michaelou Chaloupkovou. 8 Do tradičních Pohovorů nanečisto pro lidi s trestní minulostí vyslala poprvé své odborné dobrovolníky firma Hilton Prague.

26

ROZHOVOR

Z FIREM, KTERÉ INVESTUJÍ DO KOMUNIT, ZAMĚSTNANCI NEODCHÁZEJÍ text: Petra Horáková foto: Filip Singer

Stephanie Poppendoerferová, konzultantka platformy Business in the Community, která sdružuje více než 800 britských firem, na tabuli ukazuje průzkumy a studie. Vyplývá z nich, že stárnoucí Evropa potřebuje silné podniky stejně jako neziskové organizace, jež poskytují služby, na které nikdy nebude stačit žádný stát. přes banky, pojišťovny až po energetické společnosti. To spektrum je široké.

„V roce 2050 bude na světě žít devět miliard lidí, polovina z nich bude mít pětašedesát a víc, to je dostatečný důvod, aby firmy už dnes investovaly do komunit,“ vysvětluje na konferenci Firemní dobrovolnictví: Sdílíme společné hodnoty mladá Němka, která se po studiích ekonomie v Berlíně před třemi lety přestěhovala právě do Londýna. Jak v Británii funguje spolupráce firem a neziskového sektoru? Firmy se snaží společenskou odpovědnost neboli CSR mnohem více zapojit přímo do svých strategií, do srdce svého podnikání. A právě firemní dobrovolnictví, které je důležitou součástí CSR, přináší benefity všem stranám – podnikům, neziskovým organizacím a celé společnosti – komunitám. Naším úkolem v platformě je v roli mediátora napomoci k dobrému nastavení spolupráce mezi podniky a neziskovkami, aby vznikala dlouhodobá partnerství, aby si obě strany porozuměly, aby dodržovaly harmonogram a nastavené dohody. Pokud jsou dobře nastavené procesy, mohou vzniknout projekty, které se výrazně vyplatí i byznysu. Dobrým příkladem byla spolupráce banky Lloyds a alzheimerovské společnosti, které hledaly způsob, jak zpřístupnit služby banky klientům s demencí. Výsledek spolupráce je nyní k dispozici všem bankám ve Velké Británii.

Jakým způsobem provádíte měření? Protože v byznysu platí – a vy jste to sama řekla – co nemůžeš změřit, nemůžeš ani řídit. Provádíme dotazníková šetření. Ve firmách i v neziskových organizacích. Většinou před i po projektu. Ptáme se firemních dobrovolníků, ale ptáme se i lidí v neziskových organizacích. Měříme účinek na zaměstnance firmy, ale i účinek projektu na neziskovou organizaci. Polovina firem souhlasí, že firemní dobrovolnictví zvyšuje jejich efektivitu, zaměstnanci jsou zapálenější, dovedou lépe komunikovat, jsou i méně nemocní a firmě se výrazně snižuje fluktuace. Z firem, které investují do komunit, zaměstnanci odcházejí mnohem méně. Samozřejmě že někdy je obtížné říct, zda by pokrok v projektu nastal, i kdyby v něm firemní dobrovolníci nepůsobili. Například u doučování slabších či znevýhodněných žáků ve školách bereme skupinu těch, kdo firemní mentory měli, a skupinu bez mentorů a porovnáme výsledky, tam bývají rozdíly velmi markantní. Jaké firmy investují do rozvoje komunit nejvíc? Šestatřicet firem již dosáhlo na známku kvality právě za investice do komunit. Jsou to firmy, které mají vliv. Nedá se ale říct, že to jsou třeba jen banky nebo jen poradenské společnosti, je to mix všech odvětví – stavebními podniky počínaje

Proč je pro firmy důležitá společenská odpovědnost? Pro jejich byznys. Když se zamyslíte nad přírodními zdroji, které firmy využívají, tak se prostě musí chovat udržitelně, aby zdroje nevyčerpaly a tím nezničily i samy sebe. Už dávno nejde jen o reputaci, bez strategie odpovědnosti a udržitelnosti to za pár let nepůjde v byznysu vůbec. A stejně jako musí myslet firmy na životní prostředí, musí se přizpůsobovat i potřebám zaměstnanců. Lidé dnes chtějí mít v rovnováze rodinný a pracovní život, čekají, že jim zaměstnavatel nabídne klouzavou pracovní dobu, možnost práce z domova. Rozhodně už nechtějí pracovat „50“ hodin denně. Firmy navíc musí vést v patrnosti i věk zaměstnanců. Přibývají odborníci starší šedesáti let, kteří firmám hodně přinášejí, mají zkušenosti, ale personální politika se opět musí přizpůsobit jejich potřebám, firmy jim musí nastavit vhodné podmínky pro práci. Evropa se mění a to ovlivňuje i zisky firem. Řada průzkumů již prokázala, že CSR je důležité i pro nové, mladé zaměstnance, a firmy chtějí být žádanými zaměstnavateli, aby přitáhly největší talenty. Pocházíte z Německa. Když se podíváte na CSR v Británii a v Německu, kde jsou rozdíly? V Německu jsem v žádné CSR organizaci nepracovala, takže mohu nabídnout jen svůj dojem. Německé firmy se hodně věnují ekologii a udržitelnému rozvoji, ale společenská část teprve přichází na řadu. Je však třeba podotknout, že i v Anglii jsou velké rozdíly mezi Londýnem a dalšími částmi země. Ale pokud vezmu právě Londýn jako vzor, pak má Německo co dohánět, především v přístupu k zaměstnancům, v nabídce pružné pracovní doby, ale právě i ve firemním dobrovolnictví a investicích do komunit. Samozřejmě i tam existují firmy, které již mají propracované CSR strategie a mohou být vzorem, ať je to třeba DHL, nebo Allianz. Ty to dělají velmi dobře.

27

PŘÍBĚHY DOBROVOLNICTVÍ

RADEK HOVORKA Z IBM A POHOVORY NANEČISTO

V IBM v Česku je aktivních přibližně tři sta dobrovolníků. Převládá odborné pro bono dobrovolnictví a zaměstnanci v dané neziskové organizaci pomáhají i opakovaně. Je to tedy většinou dlouhodobý vztah, který se vyvíjí. Zaměstnanec, který odpracuje určitý počet dobrovolnických hodin v neziskové

organizaci, může pro ni navíc požádat o grant na konkrétní aktivitu. IBM takto v letošním roce v Česku rozdělilo více než 1,5 milionu korun. Finanční ředitel společnosti Radek Hovorka hledal téma, které by mu bylo blízké. „Chtěl jsem také udělat něco pro svůj rozvoj mimo finance a oblast společenské odpovědnosti mi přišla hodně smysluplná a zajímavá,“ vypráví. Proto se CSR začal jako člen vedení společnosti věnovat po svém nástupu do IBM a úzce spolupracuje s lidmi, kteří tuto oblast mají ve firmě na starosti. Je jedním z těch, kdo pravidelně pomáhají v projektu Pohovory nanečisto, jemuž firma IBM jako první v Česku poskytla záštitu. „Cílem Pohovorů nanečisto je možnost začlenění bývalých osob ve výkonu trestu do společnosti, tedy hlavně pomoc s návratem do práce. IBM s touto aktivitou přišlo, protože je v souladu s našimi základními hodnotami. Nebojíme se nepopulárních témat, snažíme se je řešit, a tím

PŘEČTĚTE SI PŘÍBĚHY LIDÍ, KTEŘÍ PŘES SVOU PRACOVNÍ VYTÍŽENOST DOBROVOLNIČENÍ BEROU VÁŽNĚ A PROPAGUJÍ JE TAKÉ VE SVÝCH FIRMÁCH. MICHAL PŘIKRYL Z ČESKÉ SPOŘITELNY A MANAŽEŘI PRO DOBROU VĚC

A v programu Manažeři pro dobrou věc, který banka spustila loni, se jedná celkem o dvacet šéfů, kteří ve spolupráci s neziskovými organizacemi, mezi nimiž je také Sananim /změna věty – pozn. Petra/, pomáhají těm, kdo se snaží navždy skoncovat se závislostí na drogách. Jedním z nich byl letos i ředitel odboru Corporate Cash Management Michal Přikryl, který týden poskytoval odbornou podporu klientům v léčebné komunitě v Heřmani. „Dobrovolníkem jsem už řadu let, pokud mezi to mohu počítat, že jsem dobrovolný dárce krve. Anebo to, že sestře pomáháme

měnit i jejich vnímání. Upozorňujeme na opomíjené problémy,“ říká Hovorka. Je rád, že se do projektu zapojilo mnohem více firem z tuzemska a že Centrum Rubikon, které projekt organizuje, získalo v letošním roce za Pohovory nanečisto Národní cenu kariérového poradenství.

„Když jsem se těchto pohovorů účastnil, byl jsem velmi překvapen, kolik mýtů a generalizací panuje kolem tohoto tématu. A také jsem si trochu srovnal měřítka,“ připouští finanční ředitel. Přiznává (změna začáítku věty), že i jemu práce pro neziskový sektor pomáhá. „V úsilí stát se lepším člověkem. A tohle úsilí by měl mít každý z nás,“ upozorňuje Hovorka. Ale finanční ředitel se v něm nezapře. „Zajímavé je, že z dat, která pro nás na část našich dobrovolnických aktivit zpracovává program Zapojím se, vyplývá, že nejvíce dobrovolnických akcí se odehrává v sobotu, tedy v den pracovního volna.“

PŘÍBĚHY MANAŽERŮ, KTEŘÍ SE STALI DOBROVOLNÍKY

s manželkou s péčí o její dvě autistické děti,“ začíná s vyprávěním muž, který vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, má za sebou působení v Číně (čínsky se učil právě na vysoké) a jehož vášní je cestování, scrabble, cyklistika a také trochu psaní. „A samozřejmě rodina,“ usmívá se otec dvou dětí. V bance řídí tým deseti lidí. „S těmi také dobrovolničíme, v rámci Dne pro charitu jsme nedáno stavěli pro mateřské centrum Ulita pec. A fakt se v ní peče chleba,“ vypráví. Když se ho zeptáte, jak mohou bankéři stavět pec, s klidem odtuší, že přece podle návodu. Když se dozvěděl o projektu Manažeři pro dobrou věc, neváhal. Je totiž přesvědčen, že na drogově závislé se společnost dívá hůř než na opuštěná zvířata. „Naše banka má heslo: Chceme pomáhat těm, od nichž se ostatní odvracejí. A to jsou přesně tito lidé, drogově závislí. A vězte, že velká většina do toho spadla ne vlastní vinou,“ říká Přikryl. A navíc je podle něho závislý na něčem vlastně každý člověk. Kouříte? Jste závislý. Občas si dáte sklenku? Jste závislý. Hrajete karty? Jste závislý. Jen ne tolik jako lidé, kteří do toho spadli naplno a už si nedovedou pomoci sami. S lidmi, kteří se v Heřmani po dobu jednoho roku snaží zbavit psychické závislosti tím, že fyzicky pracují, procházejí terapií a dodržují přísný režim, strávil týden. Spal s nimi v jedné místnosti (bylo dost plno, zbyla mi matrace na zemi, ale nevadí, byl jsem tramp, podotýká), absolvoval v únoru i přijímací rituál, kdy se musel pětkrát ponořit do ledové řeky a odříkat u toho pravidla komunity.

„Všichni mi říkali, že s takovým klidem do Blanice ještě nikdo nevstoupil, jenže ono to spíš bylo o tom, že mi tak hrozně ztuhla kolena, že to rychleji prostě nešlo. Voda měla tři stupně,“ vzpomíná. Na malém statku s drogově závislými nejen bydlel, ale dělal vše, co ostatní – chodil na terapie, manuálně pracoval. Dny byly „téměř“ bez spojení s okolním světem. Bez televize (zrovna byli lidé na statku v trestu a týden se nikdo nesměl na televizi dívat), bez novin, bez internetu. „Večer jsem tedy mohl hodinu telefonovat s manželkou, ale pak jsem stejně jako všichni musel vyprávět, o čem jsme mluvili,“ vzpomíná Michal Přikryl. Pomoc nespočívá v tom, že by korporátní dobrovolník do tamních klientů hustil nějaké manažerské poučky, jde jen o to, aby s nimi normálně mluvil o věcech ze svého života. Upřímně. I o tom, co on považuje za svoje prohry, co vše absolvoval, než se dostal na post, který zastává, a co to obnáší. „Důležité je se k těmto lidem chovat úplně normálně jako ke všem ostatním, sdílet s nimi radosti i starosti,“ je přesvědčen Přikryl.

„Ta pomoc může klidně spočívat v tom, že jim řeknete, jak si v Praze rozumně pronajmout byt, jak si zařídit oddlužení a jak se ksakru na tom počítači vlastně tenhle text kopíruje někam jinam. Anebo že vysvětlíte, jak hospodařit s penězi...“ Program pomohl ve finále i manažerovi. Uvědomil si totiž, že občasné problémy v práci i doma jsou malichernosti. A pokud by mu někdo nabídl, aby do Heřmaně jel znovu, udělal by to.

28

DOBROVOLNICTVÍ

PERLIČKY Z DOBROVOLNICKÉHO ŽIVOTA FIREM

text: Martina Flídrová

České neziskovky poptávají marketing a IT poradenství V Česku v posledních čtyřech letech jednorázovou manuální pomoc střídá dlouhodobá pomoc manažerům, personálu a klientům veřejně prospěšných organizací. „Naše výzkumy potvrzují, že expertní dobrovolnictví napomáhá udržitelnému fungování neziskového sektoru a zkvalitňování komunitních služeb,“ řekla Martina Flídrová, programová manažerka CSR platformy Byznys pro společnost. Největší poptávka neziskových organizací po odborném dobrovolnictví je po PR a marketingu (67 %) a IT poradenství včetně web designu (15 %). Pak následuje školení manažerských dovedností a personalistika (13 %). „Mnohem méně neziskové organizace zatím u firemních dobrovolníků poptávají finanční řízení nebo prodejní a komunikační dovednosti,“ vyjmenovala Flídrová oblasti, kde firmy s neziskovým sektorem spolupracují.

Poradenská firma PwC Česká republika zase poskytuje veřejně prospěšným organizacím, které začínají s podnikáním, bezplatné konzultace v oblasti finančního řízení a optimalizace nákladů. Podporuje pro bono konzultacemi také své odpovědné dodavatele, kteří zaměstnávají lidi s handicapem.

Firma Tchibo Praha pomáhá v síti odborné pomoci Know how pro lepší svět svou kávovou expertizou, poradenstvím v oblasti HR, PR a komunikace se zákazníky kavárnám, v nichž obsluhují lidé se zdravotním a sociálním handicapem.

V tomtéž programu nabízí firma IBM Česká republika nadacím a nadačním fondům školení IT dovedností a pomoc s web designem. Díky její záštitě se 2. 3. 2015 uskutečnil odborný speed dating, který propojil sedm manažerů neziskových organizací se sedmi manažery z byznysu.

New Job New Life jede Zapojila se například firma Sipral Tým HR ředitelky GSK Jany Krajcarové se pravidelně věnuje expertnímu dobrovolnictví pro lidi s epilepsií či duševním onemocněním. Radí jim, jak uspět na běžném trhu práce a setrvat dlouhodobě v pracovním procesu. Přímo na Konferenci Firemní dobrovolnictví: Sdílíme společné hodnoty uskutečnil tým dobrovolníků z této firmy tréninkové přijímací pohovory pro klienty po mrtvici či úrazu páteře.

Projekt New Job New Life, partnerský projekt platformy Byznys pro společnost a Nadace Terezy Maxové dětem úspěšně pokračoval i ve druhé polovině roku. Spolupráce s dlouhodobými partnery pokračuje a současně se zapojují i nové firmy. Děkujeme! Tři mladí studenti z dětského domova v Praze Počernicích strávili odpoledne ve společnosti Sipral, která se věnuje montáži prosklených fasádních konstrukcí. Chlapci se seznámili s výrobním procesem přímo v provozu, navštívili sklad a prohlédli si modely realizovaných staveb, které stojí buď přímo v Praze, nebo v dalších evropských městech. Setkání proběhlo v úzkém kruhu, ale o to větší prostor se otevřel pro zodpovězení otázek – chlapci projevili o obor velký zájem a to až do té míry, že došlo na řešení možných variant jejich dalšího studia, které by jim umožnilo věnovat se podobnému technickému zaměření. Děkujeme společnosti Sipral za ochotu věnovat se mladým lidem a následnou možnost získat pracovní zkušenosti v rámci brigády.

29

PROTI PLÝTVÁNÍ

VODA NAD ZLATO! A CO NA TO STÁT, FIRMY A VĚDECKÁ OBEC? LISTOPADOVÉ SETKÁNÍ U KULATÉHO STOLU SE ZÁSTUPCI STÁTU, NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A DALŠÍCH FIREM, KDE SE DEBATOVALO O STÁLE AKTUÁLNĚJŠÍM TÉMATU – (NE)DOSTATKU VODY –, INICIOVALA NEVLÁDNÍ PLATFORMA BYZNYS PRO SPOLEČNOST S PODPOROU SPOLEČNOSTI HEINEKEN ČR.  Hlavními body diskuze byly kroky státu k řešení problematiky vody a sucha. Konečně, i samotné setkání neslo název Voda nad zlato. Heineken i ostatní zapojené společnosti přitom nabídly své know-how pro pomoc řešení této problematiky.  Velkým tématem byla příprava nového vodního zákona. I zde se rozvinula plodná diskuze nad tématy, jako jsou integrovaná povolení, zjednodušení reportování, definice znečišťujících látek a další. Oboustranný dialog firem se zástupci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu ukázal řadu pozitivních a praktických poznatků, které mohou být v rámci legislativních příprav využity.  „Jsme rádi, že jsme spolu s Byznysem pro společnost mediátory dialogu mezi státem a firmami, zvláště když se jedná o takto klíčové téma, jako je voda. Velmi mě potěšila vstřícnost a ochota k dialogu od zástupců státu,“ komentoval akci ředitel korporátní komunikace a koordinátor udržitelného rozvoje Heinekenu Jiří Hauptmann.  Postupně měnící se srážky donutí dnešní společnost změnit přístup k vodě a věnovat jí větší pozornost. „Voda je nejcennější zdroj a je nutné si uvědomit, že už nyní je ho nedostatek,“ uvedl ředitel odboru ochrany vod MŽP Josef Nistler a doplnil: „V nejbližší době připravujeme vodního zákona. Spolu s dalšími

opatřeními se jedná o první kroky, jak se naučit pracovat se suchem v České republice.“  „Téma udržitelného nakládání s vodou je pro platformu Byznys pro společnost jednou z důležitých priorit, a vážíme si proto zájmu mnoha organizací, které mají chuť se do diskuze o vodě zapojit. Pro naše partnery, ať již z řad společensky odpovědných firem, nebo i státních a odborných institucí, proto na rok 2016 chystáme nový program na podporu udržitelného využívání přírodních zdrojů. Bude vycházet z evropského manifestu Enterprise 2020, jehož jsme v Česku národním koordinátorem,“ doplnil Petr Halaj, programový manažer Byznys pro společnost.  Při udržitelném podnikání hraje voda jednu z klíčových rolí. Například Heineken investuje do technologií a inovací každý rok. Jednou z významných aktivit je především šetrný přístup ke spotřebě vody. „U některých našich pivovarů se nám podařilo snížit spotřebu vody pod 2,8 hl na vyrobený hl piva. Ve srovnání s rokem 2013 a 2014 se jedná o snížení spotřeby vody o 5 %,“ říká Jiří Hauptmann a doplňuje: „Naše zkušenosti se proto snažíme předávat dál, nejen ostatním podnikatelským subjektům, ale i v rámci dialogu se státem. Poukazujeme nejen na nejpalčivější problémy, se kterými se musí firmy potýkat, ale i možná vylepšení stávající situace.“

Byznys pro společnost – Firmy a voda: Významným výstupem pracovní skupiny TES Firmy a voda je Prohlášení Firmy a Voda 2014+ . Na jaro roku 2016 chystáme k tématu Sucho a voda konferenci s mezinárodní účastí.

30

TEMATICKÉ EXPERTNÍ SKUPINY

pravidelná setkávání členských firem platformy nad tématy v oblasti CSR, HR, diverzita, sustainability aj.

setkání mají dopředu daný program a slouží k výměně zkušeností a know-how v daných oblastech Byznys pro společnost se proto snaží, aby část programu byla interaktivní a probíhala v místech/lokalitách, kde lze demonstrovat, jak dané společnosti téma řeší cílem dlouhodobých TES je definovat klíčová témata/problémy v dané oblasti z pohledu firem a navrhnout plán úprav či změn kromě praktických přínosů, možnými výstupy expertních skupin tak mohou být návrhy úprav zákonů, podpisy memorand se závazky firem, odborné shrnující publikace apod. TES jsou primárně interní / uzavřené akce s možnou účastí hostů (odborníci, zástupci státu apod.), pokud se tak členové skupiny dohodnou

PRO ROK 2016 JSOU JIŽ DOPŘEDU PŘEDJEDNÁNY TYTO SKUPINY PRO OBLAST ODPOVĚDNÉHO A UDRŽITELNÉHO PODNIKÁNÍ TES: Komunikace společenské odpovědnosti Akademie pro odpovědné firmy, jak lépe komunikovat (nejen) s novináři Co chce firma a co chtějí média: kde se můžou sejít Informace a CSR: Jak novináře pro téma nadchnout Co určitě nedělat, když chcete, aby se o vás psalo (Nepříjemné otázky a krizové situace) Praktické workshopy Pro zapojení do skupiny v roce 2016 kontaktujte Petru Horákovou [email protected]. TES Firmy a zdroje Pilotní podskupinou tématu je již existující TES Firmy a voda, která od r. 2013 úspěšně řeší koncepci nakládání s vodou ve firemním sektoru v ČR. V dalším období je ambicí otevírat v rámci členských firem Byznysu pro společnost další okruhy, shrnuté pod moderní termín „cirkulární ekonomika“, např.: — efektivní a úsporné využívání přírodních zdrojů — minimalizace/využívání odpadů — úspory a inovace v provozu (energie, technologie, office aj) Pro zapojení do skupiny kontaktujte Petera Halaje [email protected].

TES 2016 TEMATICKÉ EXPERTNÍ SKUPINY ČLENSKÝCH FIREM BYZNYS PRO SPOLEČNOST (TES) Program TES na daný kalendářní rok může být rozšiřován o nová témata dle zájmu firem Každá TES má obvykle svého patrona, který je zároveň hlavním sponzorem setkávání Setkání obvykle probíhají 1x za 2 měsíce a jsou otevřená všem zájemcům o toto téma Pro přesná data a místa setkávání sledujte kalendář na www.byznysprospolecnost.cz

(STAV K 12/2015)

PRO OBLAST DIVERZITY, TRHU PRÁCE A ROZVOJE ZAMĚSTNANCŮ TES Diverzita Strategická skupina pro oblast řízení a komunikace diverzity na pracovišti je propojená s evropskou Chartou diverzity a zabývá se tématy jako: — řízení a měření diverzity — oblasti diverzity: gender, LGBT, věk apod. — Komunikace a zapojení zaměstnanců do diverzity V rámci TES Diverzita vznikly 2 pracovní skupiny, které detailněji rozpracovávají témata diverzity. Pracovní skupina Flexibilní pro budoucnost Skupina se zaměřuje na řešení otázek ohledně flexibility práce a souvisejících témat, jako je: — řízení lidí na flexibilních úvazcích — využívání nových technologií — bezpečnost práce — řešení aktuální legislativy Pro zapojení do TES diverzita i skupiny Flexibilní pro budoucnost kontaktujte Veroniku Hejzlarovou [email protected]. TES Age Management Pracovní skupina Age management se zaměřuje na měření a řízení zaměstnanců z pohledu věku a životních cyklů. Je propojena s aktivitami státu a dalších aktérů. Zaměřuje se například na: Mezigenerační spolupráci a slaďování, zaměstnávaní různých generací, sendvi-

čovou generaci, vedení, motivace, odměňování Dlouhodobou a celoživotní zaměstnatelnost s ohledem na vzdělání a zdravotní stav, požadavky zaměstnavatele a pozice (specifika jednotlivých odvětví a profesí) Nedostatek mladých zaměstnanců, nerovnoměrné/žádné/nebo příliš velké zastoupení jedné generace (příklad: velká část zaměstnanců ve stejném věku, prochází stejnými situacemi a společně se blíží odchodu do důchodu) Programy na dlouhodobou zaměstnatelnost všech generací – příprava na stárnutí, příprava na změny v pracovním procesu Přístup k zaměstnancům z hlediska životních stadií a etap, životních rolí (v oblasti náboru a výběru, vzdělávání a rozvoje, kariérního růstu, přípravy na odchod ze zaměstnání, dále programů na odměňování a benefity) TES Odborné dobrovolnictví: Síť Know how pro lepší svět Odborné dobrovolnictví a jeho přínosy pro byznys a pro veřejně prospěšný sektor  forma nefinančního dárcovství neziskovému sektoru odborné dobrovolnictví ve firmách jako součást kariérního a osobního rozvoje realizace konkrétních společných projektů firem dobrovolnictví jakou součást Diverzity a Age managementu Pro zapojení do skupiny kontaktujte Martinu Flídrovou [email protected].

Připravujeme pro vás také sérii vzdělávacích snídaní, konference a networkingová setkání. Více informací již brzy na www.byznysprospolecnost.cz.

31

ROZHOVOR

ZENTIVA CÍLÍ TAKÉ NA HANDICAPOVANÉ, CHCE JICH DO BUDOUCNA ZAMĚSTNÁVAT VÍCE

foto: Sanofi / Zentiva

„Sanofi globálně zaměstnává přibližně dvě procenta hendikepovaných. V Česku bychom se do budoucna chtěli k tomuto číslu přiblížit. Uspořádali jsme proto první setkání našich zaměstnanců s hendikepovanými spoluobčany, na kterém si kolegyně a kolegové v praxi vyzkoušeli, jak se žije na kolečkovém křesle nebo se slepeckou holí. Do vyhledávání hendikepovaných zaměstnanců zapojíme neziskové organizace a vysoké školy,“ uvádí.

s organizacemi zaměřenými na hendikepované, které pro nás například vyrábějí vánoční dárky.

intenzivně spolupracujeme se záchrannou službou příslušného kraje. Mají o to školy zájem? ——— Obrovský. Protože je to pro ně možnost získat další vzdělávací předmět. Do budoucna bychom program chtěli rozšířit i na dospělé, protože tam je neznalost první pomoci také velká, což jsme zjistili v průzkumu mezi veřejností. Co vám v něm vyšlo? ——— Asi třicet jedna procent lidí vůbec neví, jak má poskytnout první pomoc. Důvodem je, že buď neznají zásady první pomoci, nebo se bojí, aby zraněnému člověku neublížili, nebo aby se dokonce nenakazili nějakou nemocí. Což nás trochu šokovalo, musím říct.

Využíváte tedy náhradní plnění? ——— Přesně tak. Chceme však dát více příležitostí hendikepovaným přímo u nás ve firmě. Není to však úplně jednoduché, protože máme výrobní závod, kde jsou možnosti relativně omezené. Větší příležitosti jsou v oblasti administrativy.

ŘEDITEL KOMUNIKACE SPOLEČNOSTI ZENTIVA LIBOR KYTÝR MÁ NA STAROST I SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST FIRMY. SÁM ŘÍKÁ, ŽE JE RÁD, ŽE CSR PROGRAM CELÉ SKUPINY SANOFI, DO NÍŽ ZENTIVA PATŘÍ, SE V POSLEDNÍCH LETECH ZAMĚŘUJE, MIMO JINÉ, I NA UPLATŇOVÁNÍ HENDIKEPOVANÝCH PŘÍMO VE FIRMĚ. Zentiva se chce prý soustředit mnohem více na zaměstnávání handicapovaných. Je to tak? ——— Celá naše CSR strategie je postavená na čtyřech pilířích. První z nich je Pacient, kvůli jehož potřebám chodíme každý den do práce. Druhý pilíř jsou Lidé, tím myslím především vlastní zaměstnance a komunity, ve kterých působíme. Třetí je Etika a čtvrtý je Životní prostředí. Právě v  pilíři Lidé jsme přemýšleli, jaké všechny aktivity chceme podporovat. Kam se posunout dále a samozřejmě oblast handicapovaných se velmi nabízí. V celé skupině zaměstnáváte dvě procenta hendikepovaných? ——— Ano, po celém světě. Společnost Sanofi v rámci svých CSR aktivit vyhlásila 2015 jako rok osob se zdravotním postižením. Záměrem tohoto programu je lépe pochopit specifické potřeby lidí se zdravotním postižením, najít vhodné možnosti podpory jejich začlenění do pracovního života a přispět tak k boření bariér na obou stranách. Program je v tuto chvíli nejvíce propracovaný v naší mateřské firmě ve Francii, kde dávají práci 1217 handicapovaným zaměstnancům. A v Česku? ——— Zatím jsme pod jedním procentem, což je samozřejmě málo. Jako každá velká firma se tento fakt snažíme kompenzovat spoluprací

Jak zaměstnance s postižením oslovujete? ——— Jsme teprve na začátku. Chceme spolupracovat s různými neziskovými organizacemi a budeme se snažit i sami, třeba v rámci našeho programu dobrovolnictví. Když už naši zaměstnanci pomáhají v určitém zařízení, tak mohou vytvořit první kontakt a rozhlédnout se, zda by se tam nenašel potenciální zaměstnanec pro naši společnost. Dlouhodobě spolupracujeme také s vysokými školami, s Univerzitou Karlovou, jak s její hradeckou fakultou farmaceutickou, tak s pražskou lékařskou fakultou. V rámci této spolupráce vidíme také řadu příležitostí. Jaký program považujete v oblasti CSR za vydařený z poslední doby? ——— V rámci našeho CSR programu pro pacienty jsme v předloňském roce spustili Lékárničku, což je aplikace, kterou si nainstalujete do chytrého telefonu, a ona vám připomíná, kdy si máte vzít svůj lék. Když jich máte více, tak je to docela užitečná věc. Velký úspěch má vzdělávací program pro žáky prvního stupně základních škol, které učíme poskytovat první pomoc. Zjistili jsme, že v osnovách není první pomoc v tuto chvíli vůbec zakotvena. Už máme osvětu za sebou ve dvou regionech – ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V tomto programu

DIVERZITA V ZENTIVĚ

Jaké CSR novinky chystáte pro příští rok? ——— Nadále budeme veřejnost informovat o nejrůznějších onemocněních, především pak o těch kardiovaskulárních a diabetu, protože se jedná o dvě oblasti, které velmi ohrožují populaci. Budeme zde intenzivně spolupracovat i s pacientskými organizacemi. Dále rozvíjet budeme i první pomoc pro žáky základních škol. V letošním roce jsme také, ve spolupráci s naší profesní asociací, podporovali projekt vzdělávání pacientských organizací. Na českém trhu je spousta pacientských organizací, které jsou různě zkušené v tom, jak taková organizace má fungovat. Projekt jim proto pomáhá s řízením organizace, její komunikací, definováním priorit apod. Takže se zaměřujete na odborné dobrovolnictví? ——— Neziskové organizace dnes potřebují nejen finanční podporu, ale i podporu odbornou. Firemní dobrovolnictví je pro nás vůbec klíčovou aktivitou. Dáváme lidem možnost strávit jeden pracovní den za rok v neziskové organizaci. Dnes máme nějakých 150 lidí, kteří se aktivně účastní tohoto programu, což je deset procent všech zaměstnanců v Česku.

DĚKUJEME ZA SKVĚLÝ ROK A TĚŠÍME SE NA 2016!

ODPOVĚDNÉ PODNIKÁNÍ V ROCE 2015

HODNOTY A POSTOJE SE NEMĚŘÍ VÝŠÍ INVESTICE

POKRAČOVÁNÍ Z TITULNÍ STRANY A zejména o tom byl i pro Byznys pro společnost rok 2015. Stále více se snažíme podporovat firmy v tom, aby spolu s námi pluly do neprobádaných vod – motivujeme je k tomu, aby dnes začaly podnikat tak, aby byly konkurenceschopné i v budoucnu, ale jak ta budoucnost bude konkrétně vypadat, to zatím jen tušíme. Čemu však věříme, je to, že odpovědný a udržitelný přístup představuje trvalou hodnotu, která nás všechny obohacuje. Že podnikatelský úspěch bude stále více postaven na respektu vůči lidem, společnosti i planetě. A že byznys hraje stále důležitější roli v řešení společenských otázek. Letošní uprchlická vlna je toho jen jedním z důkazů. Jsem velice ráda, že máme kolem sebe stále více firem a lidí, kteří s námi do těchto neprobádaných vod plují.

A CO BYLO V UPLYNULÉM ROCE V CSR NEJZŘETELNĚJŠÍ? Firmy podnikající v českém prostředí se přibližují Evropě. Koneckonců i my se snažíme propojovat témata a projekty tak, že jsme se jako národní členská asociace přihlásili k evropskému Manifestu Enterprise 2020, který zastřešil snažení v EU

v oblasti CSR. A chceme jej rozvíjet spolu s dalšími partnery v oblasti zaměstnanosti a diverzity, neplýtvání a udržitelných míst a měst, v oblasti transparentnosti a lidských práv. Navíc, CSR se již nekrčí zaprášená někde v koutě u kopírky, ale skutečně se stává principem podnikání. O tom nás letos přesvědčily naše členské firmy, které jsou jasnými lídry v této oblasti v Česku. A i když to některé může stále překvapovat, firmy jsou u nás také hlavním zdrojem inovací, otevírají klíčová společenská témata a stávají se inspirací pro ostatní. Podívejme se například na to, jakým způsobem uvažují o trhu práce, flexibilitě, budují pracoviště budoucnosti, podporují kvalitu života, pracují s věkem zaměstnanců – neboli budují principy diverzity a inkluze. Jsem ráda, že se nám daří postupně zaměstnavatele spojovat pod vlajkou evropské Charty diverzity, která sama o sobě je velkou inovací.

Odpovědný přístup je o strategii, ale někdy i o běžných maličkostech. A tak celá řada i menších firem, se kterými jsme měli šanci v letošním roce pracovat, s tématem začíná. Někdy to mohou být malé iniciativy, které do budoucna vyrostou v něco většího, anebo zůstanou malými. Nejdůležitější na odpovědnosti jsou však postoj a hodnoty a ty se neměří výší investice, ale opravdovostí. Rebel Eric Cantona se například snažil, aby i bohaté kluby vyčlenily část stadionu pro chudší fanoušky, protože vnímal, že klub je součástí komunity a jedině tak si může vychovávat své budoucí fanoušky i hráče. Byl důkazem toho, že je neustále třeba si uvědomovat, v jakých žijeme souvislostech a že soudržnost a respekt jsou hodnoty, které musíme aktivně prosazovat. Děkuji všem, kteří s námi v tomto otevírání novému a neznámému jste. Je vás stále více. A co vám mohu slíbit, je, že je to cesta, která sice nikdy nekončí, ale my na ní budeme vždy s vámi. Hezké svátky a dobrý vstup do roku 2016.