únor 2015
&
Právo příloha E15 pro právnickou obEc a top managEmEnt
byznys
josef donát:
Musí to být zábava S ParTNerem adVokáTNí kaNceláře rowaN legal a PráVNíkem roku 2014 V kaTegorii PráVo iT o kyberNeTické beZPečNoSTi a o Tom, jak Se PřeS Práci V reklamě doSTal ke SVé SPecialiZaci. Paní účetní a továrna na daně
Právník roku 2014
fórum e15
Finanční úřady potrestaly několik firem za daňové machinace, i když neexistovaly přímé důkazy. Tvrdý kurz loni posvětil Nejvyšší správní soud.
V pražském kongresovém centru se v pátek 30. ledna konal jubilejní desátý galavačer celojustiční soutěže Právník roku.
Zástupci renomovaných advokátních kanceláří se věnují zániku ovládacích smluv a novým požadavkům na zprávy o vztazích mezi propojenými osobami.
rOZhOVOr
příloha E15
MUSÍ TO BÝT ZÁBAVA S partnerem advokátní kanceláře roWan leGal a čerStvě oceněným právníkem roku 2014 v kateGorii právo it JoSefem donátem o cloud computinGu, kybernetické bezpečnoSti a o tom, Jak Se přeS práci v reklamě doStal ke Své Specializaci.
N
Text: Václav drchal / foto: hynek glos
p
I nzerce A151001245
Nakolik dokáže tak tradiční obor, jakým právo nepochybně je, držet krok s překotným rozvojem informačních a komunikačních technologií? Málo, ale problém v tom nevidím. Myslím, že dynamika vývoje práva nebude nikdy taková jako dynamika vývoje některých technologií – a nikdo to ani neočekává. Opakovaně se ukazuje, že trvalost a stabilita práva mají mnohdy větší smysl než překotné reakce a permanentní sko-
kové měnění právních norem. O to zábavnější je pak pro nás právníky tuto mezeru mezi právem a technologií dohánět. Navíc pokud by právo stíhalo technologie, bylo by tu pro nás poměrně málo práce. Vezměte si třeba současné diskuze o novém občanském zákoníku – jestli je opravdu tak špatný, že ho musíme honem předělat, nebo ještě nevíme, že je tak špatný, a dáme mu ještě trochu času, případně něco
mezi tím. My jsme se aplikací nového občanského zákoníku zabývali hlavně z IT pohledu a všichni naši klienti se shodli na tom, ať je proboha hlavně klid, ať nemusíme provádět další aktualizace kvůli tomu, že se nám občanský zákoník po roce či po dvou ze třetiny změní. Obavy z dalších změn mají především naši velcí nadnárodní klienti – banky, pojišťovny a operátoři, kteří při přechodu na nový občanský zákoník vydali obrovské
&byznys 3
Právo
rozhovor
příloha E15 JUDr. Josef Donát, LLM
− vystudoval Právnickou fakultu MU, Fakultu sociálních studií MU, Nottingham Trent University − je partnerem advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, kde vede specializaci práva ICT − je předním specialistou v oblasti práva ICT a veřejných zakázek, věnuje se též problematice duševního vlastnictví, zejména problémům ochrany autorských práv, a dále elektronickému dokazování, outsourcingu, cloud computingu a kybernetické bezpečnosti − poskytoval například právní podporu při historicky první významné implementaci cloudové technologie Google v bankovním sektoru v České republice, vyjednával zásadní smlouvy pro významného mobilního virtuálního operátora − pravidelně přednáší na konferencích či vysokých školách; je spoluautorem publikací Základy softwarového práva či Software Protection: A Comparative Perspective − v roce 2014 se stal právníkem roku v kategorii Právo informačních technologií
kolegové, kteří po odchodu z práce jdou a hackují servery – pochopitelně jen v rámci semináře na vysoké škole. Zkoušejí si to v praxi a tyto odborné znalosti jim poté umožní lépe aplikovat právní předpisy v praxi. Mimochodem kolik procent vašeho obratu dělají právní služby spojené s IT? Zhruba třetinu. Další naší velkou specializací jsou veřejné zakázky a pak samozřejmě řešení sporů. To jsou tři hlavní pilíře naší práce, ale věnujeme se samozřejmě všem oblastem práva. částky ani ne tolik za právníky jako za „ajťáky“, kteří prováděli revize jejich informačních systémů. ROWAN LEGAL je asi nejspecializovanější advokátní kancelář na IT právo u nás. Jak podle vašich odhadů poroste trh s právními službami v této konkrétní oblasti? Věřím, že velmi slušně. Vnímám, jak se informační technologie rozšiřují do mnoha nových oblastí lidského života, a tudíž vzniká i mnoha nových právních vztahů. IT služby postupně pronikají tam, kde dříve vůbec nebyly přítomny. Když jste si před pár lety koupil ledničku, tak vám prostě jen chladila, brzy vám
4
&byznys
Právo
ale bude lednička říkat, co si máte v obchodě koupit, nebo to rovnou objedná za vás. Právních aspektů souvisejících s IT bude čím dál tím více a advokátům se proto bude čím dál tím více hodit nejen právní vzdělání, ale i doplňující odborná technická specializace. Jinak řečeno, technologická zdatnost bude konkurenční výhodou. V ROWAN LEGAL se už nyní snažíme, aby se náš tým právníků rozšiřoval právě s ohledem na tuto sekundární odbornou specializaci. Pracují pro nás technologicky vzdělaní lidé, kteří studují kybernetickou bezpečnost, programátoři či
Které oblasti IT práva podle vás do budoucna porostou nejvíce? Hodně se mluví o cloud computingu, big data analýzách... To je, jako bych se zahleděl z okna a pokoušel se vám říci, jaké bude příští rok počasí. Cloud je z mého pohledu jen další evolucí outsourcingu, je to takový outsourcing verze 2.0. Ve skutečnosti ovšem nikdo neví, co bude ode dneška za pět let. Je fajn si myslet, že to víme, že všechny ty big data analýzy, které jsou teď hrozně trendy, budou za rok ještě více trendy. Stát se to může, ale samozřejmě také nemusí. Největší hodnotou v každém případě budou informace a technologická schopnost je agregovat, analyzovat a následně je
extrémně rychle zpracovat k dalšímu využití. To náš právní řád řeší zatím velmi složitě, primárně prostřednictvím ochrany osobních údajů. V budoucnosti půjde především o to, jak dále zjednodušit výměnu dat a informací, a logicky také o to, jak tuto oblast regulovat, protože v IT světě jde jen máloco zastavit, a co jednou internet schvátí, to už nikdy nenavrátí. Technologický způsob kontroly nad obsahem internetu versus právní regulace nakládání s informacemi, které samy o sobě nemají hodnotu, ale ve vzájemné agregaci již mají enormní hodnotu, budou podle mne těmi největšími výzvami. Když už jsme u cloudových služeb, nakolik jsou bezpečné? Jistá obava na místě určitě je. Rozhodně se ale nechci dopustit standardního strašení, které zavádění cloudových technologií provází – jakmile data jednou dáte z ruky, už nikdy je nebudete mít pod kontrolou a kdoví, kdo si pak vaše dokumenty přečte. Místo toho říkám, že vždy jde o posouzení konkrétního rizika a zároveň o zvážení výhod, které získáváte. Ve skutečnosti je to spíš jen otázka mentálního přesvědčení, že jste ve větším bezpečí, když máte data u sebe v serverovně a nikoli v cloudu. To je ale samozřejmě úplný nesmysl. Představa, že zabezpečení nějakého serveru v komoře vedle kumbálu na košťata je lepší než zabezpečení datového centra Googlu, Microsoftu či Amazonu je iluzorní. Statisticky dochází k nejvíce krádežím dat kvůli selhání lidí, nikoli technologií. Schopnost dostat se k datům má každý inteligentní „ajťák“ a každý, kdo se k nim opravdu chce dostat, může toho „ajťáka“ podplatit. Představa o absolutním bezpečí dat v elektronické formě je opravdu jen chiméra. Pro bezpečí ale můžete udělat maximum – zašifrováním úložiště, zabezpečeným přístupem, důslednou
evidencí a řízením přístupových práv či klasifikací dat, kdy některá budou uložena lokálně a jiná v cloudu. Nutná je každopádně úvodní analýza – jaká data máte, v jakém režimu a v jakém zabezpečení je chcete užívat, a z ní vám vyjde, že do cloudu určitá data dát můžete. A proč byste je tam nedal, když je to levnější a máte k nim přístup odkudkoli? Ale některé věci mají zůstat jen v hlavě a ty nemají být ani na nějakém jakkoli zašifrovaném disku. Jen pak někdy bývají potíže se zálohováním. Dovedu si představit, co dělá IT specialista. Popište mi ale, co přesně dělá „IT právník“. Působíme jak na straně těch, kteří poskytují IT plnění, tak těch, kteří jej přijímají. Máme klienty na straně velkých softwarových společností, kterým pomáháme při jednáních, ve sporech souvisejících s vývojem softwaru, při implementaci informačního systému, při poskytování cloudových služeb či outsourcingu. Vytváříme pro ně právní rámec, sepisujeme smlouvy, revidujeme dokumenty či vyjednáváme za klienty s jejich zákazníky. Týmu klienta asistujeme ale i během samotného plnění projektu. V IT se totiž často stává, že se vám trochu vzdálí realita od toho, co stojí ve smlouvě. „Ajťáci“ všemu rozumí, dohodnou se, že to dnes udělají takto a zítra zase nějak jinak, používají výrazy a zkratky, které chápou jen oni. No a když v takové situaci vznikne nedejbože spor, často – coby externí právní podpora – zjistíte, že smlouva beznadějně neodpovídá realitě. Schopnost udržet stále platnou a aktuální smlouvu je proto pro klienty velmi důležitá. Mimochodem mnohdy tak pracujeme spíše jako překladatelé či tlumočníci mezi světem práva a světem IT, aby si tyto dva světy navzájem porozuměly. A co se příjemců IT služeb týče...
It právo je zajímavé odvětví. a když mě něco baví, tak se mI to děla jednodušejI a rychlejI.
Tady stojíme třeba na straně bank, které by chtěly cloudové řešení a potřebují vědět, jestli něco takového vůbec smějí, a pokud ano, tak potřebují vědět, jak a co má být ošetřeno ve smlouvě. Řešíme pro ně například i zavedení dynamického biometrického podpisu (podpis na displeji tabletu a následné ověření, zda je pravý – pozn. red.), oblast kybernetické bezpečnosti a spoustu dalších záležitostí. Snažíme se klientům pomoci, ať už se to týká regulace, zákonných povinností či best practice, tak, aby jejich smlouva byla optimální a správná, aby se nemuseli bát využívat cloudové řešení či nasadit nějakou jinou moderní technologii. Jak jste se k této oblasti práva dostal? Mě IT vždycky bavilo. Za studií jsem pracoval v reklamě a jako manažer pro nejvýznamnější IT klienty jsem se hodně pohyboval mezi „ajťáky“. Když jsem pak šel do advokacie, došel jsem k závěru, že IT je moje jediná velká konkurenční výhoda. A v tu chvíli už nebylo mnoho jiných voleb než jít do Rowan Legal. Naše kancelář se za posledních pět let stala pětkrát vítězem kategorie IT právo v žebříčku Právnická firma roku a kolega Martin Maisner se stal v této kategorii právníkem roku 2012, takže společně s mým oceněním máme docela jedinečnou koncentraci držitelů této ceny mezi českými advokátními kancelářemi. IT právo je zajímavé odvětví, které mě baví. A když mě něco baví, tak se mi to dělá jednodušeji a rychleji. Já sice říkám, že terminologie nového občanského zákoníku se daleko spíš blíží Marii Terezii než Hvězdným válkám, o to větší výzva je ale tyto obecné právní předpisy aplikovat na oblast IT. Musíte použít obecný právní předpis a vymyslet, jak tento právní předpis pro, dejme tomu, nájem aplikovat na něco tak nehmatatelného a těžko uchopitelného, jako jsou cloudové technologie. Je to mnohdy hodně kreativní činnost, která vyžaduje odbornou znalost o podstatě cloudu, ale mnohem důležitější je aplikovat při tom zdravý rozum.
&byznys 5
Právo
fórum E15
příloha E15
fórum E15 Dvojice právních expertů se tentokrát věnuje mimo jiné významným změnám v oblasti koncernového práva, jež přinesl nový zákon o obchoDních korporacích.
foto: Michael Tomeš, Squire Patton Boggs
zánik ovládaCíCh smluv a nové požadavky na zprávy o vztazíCh Významnou změnou v oblasti koncernového práva, k níž došlo s příchodem zákona o obchodních korporacích, je zrušení takzvaných ovládacích smluv, prostřednictvím nichž bylo dle dosavadní úpravy možné podrobit osoby jednotnému řízení. Zákon tedy nově s uzavíráním takových smluv nepočítá a též postupně zrušil i účinnost smluv již uzavřených. Zmizela tak duální úprava smluvních a faktických koncernů, kdy je nově definován pouze koncern, jehož existenci stačí deklarovat prostou informací uveřejněnou na webových stránkách jeho členů. Odpadá též složitý administrativní proces s uzavíráním těchto smluv, které doposud musely být kromě schválení valnou hromadou rovněž znalecky přezkoumávány.
Zrušení ovládacích smluv ovlivnilo i právní úpravu zprávy o vztazích, kterou nově musí vypracovat všechny ovládané osoby, když doposud tuto povinnost měly pouze v případě, že ovládací smlouva uzavřena nebyla. I nově musí zpráva obsahovat přehled jednání učiněných v zájmu ovládající osoby nebo osob jí ovládaných, avšak stačí již uvést jen ta, týkající se majetku v hodnotě více než deset procent vlastního kapitálu zjištěného podle poslední účetní závěrky. Rovněž je třeba nově uvést zhodnocení výhod a nevýhod včetně rizik z těchto jednání plynoucích, úlohu ovládané osoby a způsob a prostředky ovládání. Přezkum zprávy o vztazích zůstává i nadále v kompetenci kontrolního orgánu, je-li zřízen, jež následně
Kateřina Šperková, advokátní koncipientka, MSB Legal
o výsledku informuje orgán nejvyšší. Změny však dostála úprava soudního přezkumu zprávy znalcem, a to co do zúžení okruhu osob oprávněných se přezkumu domáhat, kdy dle stávající úpravy tak mohl činit každý společník nebo i člen ovládané osoby, nově již jen společník kvalifikovaný. K zamezení zneužívání tohoto práva pak může soud společníkovi, který přezkum navrhl, uložit úhradu odměny znalce a vynaložených nákladů, potvrdí-li se, že zpráva byla vypracována řádně. MSB LegaL
Advokátní kancelář poskytuje komplexní právní služby podnikatelským subjektům i nepodnikajícím fyzickým a právnickým osobám. Stěžejní oblastí činnosti advokátní kanceláře je obchodní a občanské právo, věnuje se však také právu pracovnímu, správnímu a trestnímu.
Co přináší zrušení předkupního práva spoluvlastníků
Partner rubriky
6
&byznys
Právo
S koncem roku zaniklo, až na malé výjimky, vzájemné zákonné předkupní právo spoluvlastníků k jejich podílům na společné věci. Ačkoli tuto změnu přinesl již nový občanský zákoník, zákonodárce dal spoluvlastníkům rok na to, aby si případně své vzájemné vztahy upravili smluvně. Lze ovšem předpokládat, že jen málo z nich se touto možností skutečně zabývalo. Některým tato změna jistě ulehčí spánek. Zákonné předkupní právo bylo problematické zejména pro majitele parkovacích stání, kteří jsou formálně pouze vlastníky ideálního podílu na společném pozemku či nebytové jednotce garáže. Až do konce minulého roku tak měl každý takový spoluvlastník povinnost přednostně nabídnout své parkovací stání, tedy svůj spoluvlast-
Lenka Koláriková, advokátka, Squire Patton Boggs
nický podíl, všem dalším spoluvlastníkům. Navíc dle NOZ až po uzavření smlouvy s koupěchtivým. Praxe sice na tuto povinnost zcela rezignovala, kupující parkovacího stání však nemohl mít nikdy jistotu, že se na něj v následujících třech letech po koupi neobrátí některý ze sousedů s požadavkem na převod. Převody po 1. lednu 2015 již toto riziko nenesou. Jiným spoluvlastníkům však může zánik předkupního práva přinést nepříjemná překvapení. Náhle se mohou ocitnout v situaci, že namísto deseti příbuzných je jediným spoluvlastníkem jejich pozemku neznámá obchodní společnost, která má na předmětném pozemku již připravený stavební záměr. Pro takové případy tedy může mít smysl si vzájemné předkupní právo zřídit smluvně.
Sdílíte-li ale například se sousedy příjezdovou cestu k vaší chatě, obávat se nemusíte. V takovém případě máte cestu v takzvaném přídatném spoluvlastnictví, díky čemuž je prodej spoluvlastnického podílu možný pouze společně s prodejem nadřízené nemovitosti, tedy v daném případě chaty prodávajícího spoluvlastníka. Naopak při převodu nadřízené nemovitosti bude vždy převeden i podíl na příjezdové cestě. Přídatné spoluvlastnictví přitom vzniká přímo ze zákona, a i bez jeho zápisu do katastru nemovitostí je tak spoluvlastník proti nečekaným převodům podílů ostatních spoluvlastníků chráněn. Squire PaTTon BoggS
Mezinárodní právní firma působí ve 44 pobočkách v 21 zemích světa. Má odbornost ve všech právních disciplínách a mnoha odvětvích průmyslu, služeb a obchodu. Její motto zní: „Commercial, Connected, Committed“.
&byznys 7
Právo
téMa
příloha E15
Paní účetní a továrna na daně Finanční úřady potrestaly několik Firem za daňové machinace, i když neexistovaly přímé důkazy. tvrdý postup loni schválily soudy. text: václav drchal / foto: Martin Pinkas
Pokud se nějaká firma zaváže za nákup reklamy dobrovolně zaplatit čtyřicetkrát víc, než by musela, je to podivné. Ve skutečnosti se pro takové jednání dají najít pouze dvě racionální vysvětlení – firma je buď strašně hloupá, nebo se chystá porušit zákon. Loni soudy uzavřely modelový daňový podvod. Nebyl ani tak důležitý svojí hodnotou – stát přišel „jen“ o zhruba 51 milionů korun – ale tím, že hlavní strůjci si z „reklamního“ šizení na daních zřídili živnost a do svých sítí zapletli minimálně 20 malých či středně velkých firem (nejznámější z nich je Hanácká kyselka). Stejně tak není pro budoucnost až tolik důležité, že šest osnovatelů dostalo za krácení daní vcelku citelné tresty, ale spíš fakt, že jak ústavní, tak i Nejvyšší správní soud loni potvrdily nekompromisní postup finančních úřadů vůči oněm dvaceti (hloupým či zákon porušujícím) firmám, které se do daňových machinací nějak připletly a proti jejichž představitelům neměla policie žádné důkazy. Výsledkem je, že některé tyto firmy musely kvůli dodatečně doměřeným daním a penále zaplatit do státní kasy miliony korun. Z rozsudků Nejvyššího správního soudu plyne, že
na to doplatily například společnosti JN Trans, Pro Tenax, Ewe, Forez či Machala. Jednatel středočeské společnosti Pro Tenax, která vyrábí ocelová vlákna, Miloslav Bureš odpovídá na dotaz, proč jeho firma nakupovala tak hrozně předraženou reklamu, stručně: „Jako jednatel jsem něco podepsal, ale nic jsem v té věci nevyřizoval. Nám to tehdy ani nepřišlo, potřebovali jsme se pohnout někam dál a chtěli jsme využít reklamu.“
dobře promyšlený systém
Kriminální větev případu, která skončila vězením pro šest jasných „kratičů“ daní, se začala odehrávat v roce 2006 a jejími ústředními postavami byli multifunkční účetní Dagmar Tučková a jednatel společnosti Property Praha Petr Černák. Princip byl jednoduchý. Černák či Tučková se vždy nejdřív s některou ze dvaceti zmíněných firem dohodli, že zajistí mnohonásobné odvysílání reklamního spotu v nějaké „levnější“ televizní stanici, jako jsou AXN, Spektrum, Sport 1, ČT4 Sport. Dotyčná společnost přitom souhlasila, že za jedno odvysílání spotu zaplatí třeba i více než 40 tisíc korun, a to nehledě na skutečnost, že na veřejných we-
výsledkeM bylo celkeM šest nePodMíněných trestů za krácení daní, PřičeMž tučková s černákeM dostali ty nejvyšší, sedMileté.
8
&byznys
Právo
bech mediálních agentur se odvysílání půlminutového šotu nabízelo jen za tisíc až osm tisíc korun. Když Property Praha dostala za nasmlouvanou reklamu platbu – a to pochopitelně včetně daně z přidané hodnoty (platícím firmám ji pak vrátil stát), Černák peníze převedl na účet jedné ze tří účelově založených společností – nejdřív to byla Symbiosa Group, poté, když nastaly obtíže s finančními úřady, Gabreta Bohemia a nakonec Euro Index. Účetnictví těmto rádoby firmám vedla Tučková a dva ze tří najatých jednatelů byli recidivisté. Tito „jednatelé“ pak peníze v hotovosti vybrali a předali je Černákovi nebo Tučkové. Co se s miliony dělo dál, není úplně jasné. Přímou starost o odvysílání reklamních šotů mezitím Černák s Tučkovou svěřili prostředníkovi, který to u mediálních agentur – tentokrát již za normální katalogovou cenu – zařídil. Formálně se tak ale dělo prostřednictvím firem Symbiosa Group, Gabreta Bohemia či Euro Index, které sloužily ke skrytému navýšení ceny za odvysílání šotů. Poté zbývalo už jen, aby Tučková zfalšovala účetnictví zmíněných tří rádoby firem a upravila ho tak, že platily jen minimální daně.
ho Maďara Józefa Wágnera. Později v červenci 2009 se Černák začal prostřednictvím – bohužel pro něj – sledovaných esemesek domlouvat na urychleném výběru naspořených milionů z účtu vedeného na jeho matku – „tak velky ven, dekuju“ – a se sestrou řešil, jestli už „na katastru neblokli“ byty a domy psané na členy rodiny. Nepomohlo mu to. Policie případ v roce 2011 předala státnímu zastupitelství a případem se začal zabývat pražský městský soud. Rozsudek padl loni v dubnu a vrchní soud ho na konci září potvrdil. Obžalovaní vesměs odmítli vypovídat a hájili se tak, že dělali pouze to, co museli – Tučková tvrdila, že byla pouhou účetní, Černák se zase prohlašoval za „řádně podnikající osobu“. Takovou obhajobu ale soudy odmítly akceptovat a rozhodly, že „obžalovaní úmyslně vytvořili řetězec obchodních vztahů, (…) kterými vytvářeli předpoklady pro neoprávněné čerpání DPH a snížení daně
z příjmu právnických osob“. Na DPH stát ošidili o 28,1 milionu a na dani z příjmu právnických osob o 22,7 milionu korun. Výsledkem bylo celkem šest nepodmíněných trestů za krácení daní, přičemž Tučková s Černákem dostali ty nejvyšší, sedmileté.
Vězení ne, penále ano
Předchozí odstavce mají jednu velkou chybu – do jisté míry postrádají logiku. Vychází z nich, že Černák s Tučkovou objevili geniální obchodní model, když od dvaceti různých ukrutně „hloupých“ firem dokázali za až čtyřicetkrát (zpravidla dvacetkrát) předražené zprostředkování reklamy vyinkasovat desetimiliony. Jasné není jen to, proč svoji živnost ohrožovali šizením na daních. Pokud by ale ve skutečnosti mnohonásobně předražené platby za reklamu byly fiktivní (respektive by se plátcům jiným kanálem vracely) a od začátku šlo především o to, aby si oněch 20 firem mohlo snížit
základ pro výpočet daně z příjmu právnických osob a požádat stát o vrácení DPH, začala by věc dávat lepší smysl. Žádné důkazy pro existenci takové dohody však policie nenašla (nebo opravdu neexistovala a firmy byly skutečně jen „hloupé“), ovšem už v průběhu roku 2009 se obrátila na finanční úřady a iniciovala rozsáhlé daňové kontroly. Výsledek nebyl úplně jednoznačný, byť všechny finanční úřady dostaly od policie stejné materiály. Tak třeba proti vratimovské společnosti Stecomtra neshledalo Finanční ředitelství v Ostravě dostatek důkazů. Naopak k minimálně pěti firmám zmíněným na začátku článku ( jsou to ty, které projevily tak silnou touhu po spravedlnosti či z jiného úhlu pohledu drzost, že věc dotáhly až k Nejvyššímu správnímu soudu) byly finanční úřady nemilosrdné a v letech 2011 a 2012 jim dodatečně vyměřily daně tak, jako by za vysílání reklamních spotů platily běžnou, a nikoli mno-
A151000644
i n ze rce
tak velký ven
Property Praha po celou dobu stěhovala své sídlo po hlavním městě a měnila spádové finanční úřady. Když se na konci roku 2008 policie dostala na stopu, převedl Černák firmu promptně na nezaměstnané-
&byznys 9
Právo
téma
personálie Soudy loni potvrdily
příloha E15
Text: redakce / foto: archiv
posily v scHönHerru
nekompromisní postup finančních úřadů vůči dvaceti
Pražskou pobočku mezinárodní advokátní kanceláře Schönherr posílí Miroslav Gejdoš (vlevo), Kateřina Svobodová (vpravo) a Rudolf Bicek. Výraznou oporou praxe pro bankovnictví, finance a kapitálové trhy se stane Miroslav Gejdoš, který v rámci svého samostatného působení spolupracoval především se spořitelním družstvem Artesa. Gejdoš již v minulosti pro advokátní kancelář Schönherr pracoval, nyní se do týmu vrací. Další posilou je Kateřina Svobodová, která se zaměří na litigace v oblasti správního řízení a spornou agendu. Jejím předchozím působištěm byla penzijní společnost České spořitelny. Také ona již v Schönherru dříve působila. Tým korporátního práva, fúzí a akvizic rozšíří Rudolf Bicek, a to na pozici advokátního koncipienta.
firmám, které se do daňových machinací připletly a proti jejichž představitelům neměla policie žádné důkazy.
Konečná jde do dvořáK Hager & parTners Tým advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners v Praze posílila na pozici vedoucí advokátky Petra Konečná. Původně Konečná působila v kanceláři Felix a spol. (2005–2006), poté více než sedm let v advokátní kanceláři Schönherr (2007–2015), kde poskytovala poradenství celé řadě významných mezinárod-
ních i českých korporací, a to zejména pro německy mluvící klientelu. Ve své praxi se zaměřuje především na bankovnictví a finance, kapitálové trhy, pracovní právo, právo obchodních společností a M&A. Má rovněž rozsáhlé zkušenosti v oblasti syndikovaného financování či opčních plánů pro zaměstnance.
povýšení v pwc legal Michal Jakielek povýšil na advokáta v advokátní kanceláři PricewaterhouseCoopers Legal. Ve společnosti působil od roku 2011 jako koncipient. Jeho specializací je oblast M&A, bankovní, finanční a energetické regulatoriky a korporátní právo. Spolupracoval s řadou klientů na domácích a zahraničních akvizicích a restrukturalizacích, dále pak při vydání korporátních dluhopisů či při vstupech zahraničních investorů v rámci tzv. greenfield projektů.
A151000892
honásobně zvýšenou cenu. Postižené firmy musely navíc uhradit i penále. Finanční úřady, krajské soudy a po nich i Nejvyšší správní soud vycházely z toho, že ani jedna z firem nedokázala věrohodně vysvětlit, proč za reklamu byla ochotná platit tak přehnaně moc. Přičemž absurdní tvrzení – nic jsme o cenách za reklamu nevěděli nebo porovnávali jsme je s ceníkem TV Nova – nebyla brána v potaz. Asi nejpregnantněji své pochyby Nejvyšší správní soud vyjádřil letos v srpnu v rámci rozsudku nad lanškrounským dodavatelem dílů pro
auta – firmou Forez: „Pokud daňový subjekt zaplatil za televizní reklamu více než dvacetkrát vyšší částku, než vyplývala z ceníků zvolené televizní stanice, lze oprávněně uvažovat, že cílem takového jednání nebyla propagace, (…) Vzhledem k prokázané existenci finančního řetězce proto nebyl nelogický závěr (…), že skutečným účelem předmětné transakce (…) bylo získat prostřednictvím koncových společností, tedy i stěžovatele (Forez – pozn. red.), na úkor státního rozpočtu odpočet DPH.“ Forez je mimochodem největší smolař, protože u něj daňová
Pokud daňový subJekt zaPlatil za reklamu dvacetkrát vyšší částku, než musel, lze odhadovat, že cílem nebyla ProPagace.
10
&byznys
Právo
i n ze rce
kontrola odhalila rovněž nesrovnalosti v odečitatelných položkách na vývoj a výzkum, a firma tak musela dodatečně platit přes 12 milionů korun. Nejúporněji se o své očištění prala další lanškrounská firma Ewe, která to loni dotáhla až k Ústavnímu soudu, ovšem rovněž bezúspěšně.
Ještě tři
Pro budoucí rozhodování finančních úřadů jsou loňské rozsudky Nejvyššího správního a ústavního soudu důležité. Podobné „továrny na daně“ nejsou ojedinělé, slušnou potenci růst ale mají i boční větvě samotného výše popsaného případu, protože jedna ze šestice odsouzených – účetní Tučková – je podle Městského státního zastupitelství v Praze stíhána „pro obdobnou trestnou činnost za využití jiných obchodních společností v dalších třech věcech“.
&byznys 11
Právo
rePorT
příloha E15
Text: václav Drchal / foto: archiv
Předseda pořadatelské společnosti EPRAVO.CZ Miroslav Chochola (vlevo) a někdejší předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek. Soudce Nejvyššího soudu Petr Vojtek se stal vítězem v kategorii Občanské právo. Advokát Jiří Císař ovládl kategorii Trestní právo. Soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová uspěla
Právník roku 2014 V pražském kongresoVém centru proběhlo V pátek 30. ledna slaVnostní Vyhlášení celojustiční soutěže práVník roku. jubilejního desátého galaVečera, již tradičně pořádaného pod taktoVkou české adVokátní komory a společnosti epraVo.cZ, se Zúčastnilo Více než dVa a půl tisíce hostí. skleněnou plastiku sV. yVa a titul práVník roku přeVZalo deset osobností V sedmi řádných a třech mimořádných kategoriích. předseda české adVokátní komory martin Vychopeň okomentoVal Večer sloVy: „jako předseda nejVětší profesní organiZace V justici, která je spolupořadatelem práVníka roku, musím konstatoVat, že na uplynulých deset let jsme pyšní. ohlédneme-li se Za jmény VítěZů napříč kategoriemi a letopočty, s radostí shledáVáme, že Všichni obstáli Ve Zkoušce časem. a pohled do práVnické síně sláVy, která se postupně plní jen těmi nejlepšími Z nás, je také radostný. jsou meZi námi (nebo byly) Velké osobnosti, na které jsme hrdí nejen my práVníci, ale průřeZoVě celá společnost. je dobré si je připomínat a dáVat je nastupujícím generacím práVníků Za VZor.“ občanské Právo
občanská a lIDská Práva a Právo úsTavní
JUDr. Petr Vojtek, soudce Nejvyššího soudu
JUDr. Ivana Janů, bývalá soudkyně Ústavního soudu
TresTní Právo
Pro bono
JUDr. Jiří Císař, advokát a společník AK Císař a Nesvadba v Ústí nad Labem
JUDr. Tomáš Durdík, soudce Městského soudu v Praze
obchoDní Právo
TalenT roku
Mgr. Tomáš Doležil, Ph.D., LL.M., Eur., advokát, společník z AK JŠK v Praze
JUDr. Veronika Křesťanová, Dr., soudkyně Městského soudu v Praze
1. místo: JUDr. Katarína Maisnerová ml., kandidátka soudního exekutora v Praze 2. místo: Mgr. Vít Křížka, advokátní koncipient v AK JUDr. Jaroslava Kalendová v Brně a interní doktorand PF MU Brno 3. místo: Mgr. Vojtěch Mihalík, advokátní koncipient u Mgr. Petr Houžvička, advokát v Břeclavi
sPrávní Právo
PrávnIcká síň slávy
prof. JUDr. Petr Průcha, CSc., soudce Nejvyššího správního soudu
JUDr. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu
Právo IT JUDr. Josef Donát, LL.M., advokát, partner Rowan Legal v Praze
Právo Duševního vlasTnIcTví
12
&byznys
Právo
v kategorii Právo duševního vlastnictví. Soudce městského soudu v Praze Tomáš Durdík získal ocenění Pro Bono. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský byl uveden do
Kandidátka soudního exekutora
Právnické síně
v Praze Katarína Maisnerová ml.
slávy.
se stala Talentem roku.
A151001642
i n ze rce
&byznys 13
Právo
verbatim teXt: redakce / foto: Čtk, reuters
„zabiju každého chlápka, kterého uvidím. každého parchanta, který na mne vystřelí, nejen zabiju, ale zabiju i jeho ženu, zabiju jeho přátele a spálím jeho zatracený dům.“ těmito slovy clinta eastwooda z westernu nesmiřitelní popsal rozzlobený jordánský král abdulláh skupince amerických politiků své rozpoložení poté, co teroristé islámského státu zaživa upálili zajatého pilota maáze kasásbu. krátce poté jordánsko popravilo iráckou bombovou atentátnici sadžídu rišávíovou a zintenzivnilo nálety na islámský stát.
dosluhující ministryně spravedlnosti helena válková těsně předtím, než v pondělí 9. února zamířila na schůzku s prezidentem milošem zemanem. místopředseda vlády a šéf hnutí ano andrej babiš, který zemana navštívil těsně před válkovou, poté oznámil, že ministryně k 1. březnu skončí a nahradí ji její první náměstek robert pelikán. válková poté skutečně demisi podepsala, ovšem prezident miloš zeman z jordánska oznámil, že její přijetí ještě zváží.
Právo & Byznys, příloha deníku E15, samostatně neprodejná. Číslo registrace MK ČR E19744, ISSN 1804-6061 adresa redakce a obchodního oddělení Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4 – Modřany ředitel divize Euro E15 Tomáš Skřivánek | inzerce David Korn, ředitel,
[email protected], tel.: 225 276 475 výroba a distribuce Soňa Štarhová, ředitelka,
[email protected], 225 276 252
14
&byznys
Právo
&byznys
Právo
„Začínám být relativně znechucená.“
I nzerce A151000889
Šéf (brzy již bývalý) stavebního odboru v bílině milan vondráček o rozsudku krajského soudu v Ústí nad labem, který mu uložil roční podmíněný trest a zakázal zastávat vedoucí místa ve státní správě. vondráček se dle odvolacího senátu provinil tím, že chtěl sám sobě povolit vybudování chaty s bazénem na pozemku v mukově u hrobčic, který leží na území ii. zóny chko České středohoří a kvůli ochraně přírody se na něm stavět nesmí. v roce 2008 přesto rozhodl, že si na místo budoucí chaty může přivést elektřinu a vodovodní přípojku.
In ze rce A151000750
italská návladní marie navarrová na adresu bývalého kapitána lodi costa concordia Francesca schettina. costa concordia se potopila v roce 2012. při jejím ztroskotání zahynulo 32 lidí. schettino zmizel z vraku mezi prvními, na pobřeží nasedl do taxíku a odjel. druhý návladní stefano pizza označil schettina během lednového líčení za „nezodpovědného hlupáka“ a dodal, že „kapitánova povinnost zůstat na lodi poslední není jen vágním závazkem vyplývajícím z pradávných námořních zvyklostí, nýbrž skutečnou povinností, jejímž smyslem je omezit počet obětí mezi pasažéry“. soud v italském Grossetu poté hrdinného kapitána schettina poslal na 16 let za mříže.
„po dvaceti letech Činnosti na stavebním Úřadu mi rozhodnutí soudu připadá tvrdé.“
„Zachránil si svůj vlastní život, aniž by si vůbec namočil boty.“
HUGO BOSS International Markets AG Phone +41 41 72 73 800 www.hugoboss.com
Praha 1 BOSS Store Na Příkopě 6 Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 1, odletová hala A Praha 6 BOSS Store Letiště Václava Havla Praha, terminál 2, odletová hala C
