Byznys v Ázerbájdžánu

srpen 2014/05

Byznys v Ázerbájdžánu Zahraniční síť kanceláří CzechTrade se rozšiřuje

Stane se Ázerbájdžán novou Dubají?

Země, kde neradi používají slova jako nevím, neumím a nemohu

Rozvoje hospodářství v Chile by české firmy měly využít

strany 4–7

strany 14–15

strana 22

ázerbájdžán stále častěji v hledáčku českých firem „Dynamický rozvoj ázerbájdžánského trhu dává českým firmám velký prostor pro uplatnění. Ázerbájdžán se díky tomu posunul na čtvrté místo v teritoriální struktuře portfolia naší banky,“ říká ing. Karel Bureš, předseda představenstva a generální ředitel České exportní banky. Ázerbájdžán již několik let modernizuje svoji průmyslovou základnu a masivně rozvíjí dopravní infrastrukturu. Tento fakt podle Ing. Bureše nahrává českým firmám. „Zároveň ale těží z toho, že jsou na tomto trhu dlouhodobě známé a značka Made In Czechoslovakia je v této zemi synonymem kvality“. Další silnou stránkou je konkurenceschopnost českého zboží s příznivým poměrem mezi cenou a kvalitou a schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami (výrobní a technologické) spolupráce a zakládání společných podniků. Nové exportNí příležitosti O tom, že ázerbajdžánskou ekonomiku roztáčí mohutné investice se při loňské podzimní návštěvě této

země přesvědčili také členové české podnikatelské mise, která zde mapovala nové exportní příležitosti. Součástí mise byla účast na Investičním fóru. To se věnovalo všem oborům, které mají v této zemi prioritu. Tedy zemědělství, energetice, stavebnictví, cestovnímu ruchu, ICT a chemickému a ropnému průmyslu. ž ádNá NezNámá země Pro Českou exportní banku (ČEB) přitom dávno není Ázerbájdžán neznámou zemí. V teritoriální struktuře ČEB k 31. 7. 2014 obsadil Ázerbájdžán čtvrté místo (za Ruskem, Tureckem a Slovenskem) s podílem téměř 10 %. Dosud sem ČEB podpořila export úvěry ve výši téměř 8,3 miliard korun. Jednalo se například o rekonstrukci silnice z Baku na hranice

s Ruskem nebo projekt rekonstrukce ázerbájdžánské železnice z Baku na gruzínskou hranici v délce trati 317 kilometrů. „V současné době se stavebně‑montážní práce na tomto úseku železnice dokončují. Zároveň ale jednáme o novém projektu – dal‑ ší etapě rekonstrukce trati. Vzhle‑ dem k velkému objemu financování se bude jednat o klubovou půjčku, na které se budeme podílet s další‑ mi bankami,“ informuje Ing. Karel Bureš. Potvrzením významu Ázerbájdžánu pro českou ekonomiku je i fakt, že v rámci doprovodního programu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se dne 30. září 2014 bude konat Den Ázerbájdžánu. Jeho garantem je Hospodářská komora ČR a mezi vystupujícími nebude chybět zástupce ČEB. Ing. Petr Križan, ředitel odboru Mezinárodní vztahy a komunikace České exportní banky HN046575 HN046576

Česká banka pro český export

Česká exportní banka, a.s. plně ve vlastnictví českého státu n jeden z pilířů proexportní politiky n poskytuje exportní financování zejména v rizikovějších teritoriích n klienty banky jsou čeští vývozci bez ohledu na velikost obratu n

Ratingové hodnocení Standard and Poor’s AAMoody’s Investors Services A1 Produkty n Předexportní úvěry n Dodavatelské úvěry n Záruky n Odkup vyvozních pohledávek n Financování investic v zahraničí n Odběratelské úvěry Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, 111 21 Praha 1, Česká republika tel.: +420 222 843 111, e-mail: [email protected] fax: +420 224 226 162 www.ceb.cz

Český exportér Obsah:

Jan Mládek

ministr průmyslu a obchodu

Téma

4

Rozhovor

8

Stane se Ázerbájdžán novou Dubají?

Perspektivní je v Ázerbájdžánu vedle petrochemie také stavebnictví

Úspěšný exportér

12

Bonton

14

Státy v číslech

16

Pohled na region

18

Našeho Krtečka kupují v Ázerbájdžánu v obchodních domech i cukrárnách

4

Země, ve které neradi používají slova jako nevím, neumím a nemohu

Ázerbájdžán je druhým největším dovozcem ropy do Česka

Na české podnikatele čekají v Ázerbájdžánu nové příležitosti

Novinky z teritoria Krátce o Ázerbájdžánu

12

20

Informační servis

21

Rozšiřujeme síť zahraničních kanceláří agentury CzechTrade Rychlého rozvoje hospodářství v Chile by české firmy měly využít Česká učební pomůcka dostala nový design a míří na arabský trh Indie: lepší dny ekonomiky přicházejí Trh na jihu i východě Číny je přesycený, západ země ale zůstává neobsazený Centrum SOLVIT pomohlo české firmě získat zpět DPH z Rumunska Volný obchod mezi EU a Thajskem Krátké zprávy ze světa

Kalendář akcí

Nejbližší akce exportního vzdělávání

21 TIRÁŽ

Zahraniční veletrhy, na kterých mohou firmy využít společné prezentace

32

Slovníček/Kvíz

ČESKÝ EXPORTÉR: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec Foto: HN – Lukáš Bíba, HN – Jan Schejbal, HN – René Volfík, Reuters, ČTK, Shutterstock, CzechTrade, Jiří Jílek, estudioheliopausa.com, stp.az, Projektmedia, ntexpo.com.br Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš Inzerce: [email protected] Tisk: MORAVIAPRESS BŘECLAV Samostatně neprodejné

V

ážení exportéři, podnikatelé a čtenáři, světová ekonomika je dnes natolik provázaná, že ji není možné sledovat bez širšího kontextu dopadů na ekonomiku České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto počítá s tím, že v letošním roce přizpůsobí Exportní strategii ČR prioritám vlády a celou problematiku důkladně projedná se zainteresovanými resorty a s partnery z podnikatelských asociací, aby proexportní politika vlády skutečně reagovala na hlavní potřeby vývozců. Mnoho evropských ekonomik se již na vlastní kůži přesvědčilo, že z recese se není možné proškrtat, ale naopak je nutné nastavit vhodné stimulující nástroje a současně zamezit plýtvání. Podpora exportu je pro mne a ministerstvo průmyslu a obchodu jednou z priorit. Vždy jsem přistupoval ke státním prostředkům jako ke svým vlastním penězům a vedu v tomto směru i svůj resort. Jsem přesvědčen, že peníze vynaložené na podporu exportu jsou dobře investované, protože se díky nim rozvíjí národní hospodářství a zaměstnanost. Naším úkolem je vybrat takové projekty a programy, které budou přinášet konkrétní výsledky a zároveň o ně bude zájem mezi českými firmami. Věřím, že české podniky ocení a využijí nově nastavenou a transparentní státní marketingovou podporu exportu.

ČESKÝ EXPORTÉR srpen 2014, číslo 5

3

Téma

Stane se Ázerbájdžán novou Dubají? Země si může díky mohutnému přílivu petrodolarů dovolit vybudovat i umělé souostroví s nejvyšší budovou světa. Ale na ropu či plyn nelze spoléhat věčně.

N

ejvyšším mrakodrapem světa je od roku 2010 Chalífova věž v Dubaji. Ale o toto prvenství za pět let, možná o něco později, přijde. Ázerbájdžán, třetí největší producent ropy na území bývalého Sovětského svazu, si předsevzal, že do roku 2019 postaví pětadvacet kilometrů jižně od své metropole Baku věž, jež se vyšplhá do 1050 metrů. Nebude to ovšem ledajaký mrakodrap. Stane se součástí supermoderního města rozkládajícího se v Kaspickém moři na jednačtyřiceti umělých ostrůvcích. Přestěhuje se tam milion obyvatel a jeho chloubou budou nejen luxusní hotely, ale také závodní okruh formule 1. Výstavba „Dubaje na Kaspickém moři“ přijde odhadem na 100 miliard dolarů. Byla již zahájena, ale zdá se, že pokračuje pomalejším tempem, než se plánovalo.

symbol prosperity i lákadlo pro turisty

Celý megalomanský projekt má symbolizovat hospodářskou prosperitu Ázerbájdžánu a jeho rostoucí mezinárodní význam. Avšak podle studie britské banky Barclays Capital takové stavby v podstatě znamenají plýtvání se zdroji, které by se mohly využít mnohem rozumnějším způsobem. Což neplatí jenom o Ázerbájdžánu. Stát i soukromé firmy v minulých letech investovaly miliardy dolarů do dvoumilionové metropole Baku. Tamní honosné stavby nesou pečeť proslulých západních architektů. Majitelé starých domů získávají od státu dotace, aby je mohli opravit. Baku se má stát silným magnetem pro zahraniční turisty. Loni jich do Ázerbájdžánu zavítaly skoro dva miliony, téměř o půl milionu více než v roce 2012. Devizové příjmy z příjezdové turistiky dosáhly 2,4 miliardy dolarů. „Obecně platí, že infrastruktura a stavebnictví jsou v Ázerbájdžánu

4

český exportér srpen 2014, číslo 5

Václav Lavička [email protected]

Základní fakta o Ázerbájdžánu (údaje za rok 2013)

Počet obyvatel: 9,5 milionu proti 8,3 milionu před 10 lety. Hodnota HDP: 161,4 miliardy dolarů (s ohledem na paritu kupní síly, v žebříčku Světové banky 64. příčka). V období 2005–2007 nejrychleji rostoucí ekonomika světa. Geologicky ověřené zásoby ropy: kolem jedné miliardy tun (0,4 % světových zásob). Rozpočtový přebytek: loni kvůli nižším příjmům z vývozu ropy klesl na 1,8 procenta HDP proti 4,2 procenta v roce 2012. Příliv přímých zahraničních investic: 10,5 miliardy USD.

Rusko Kazachstán

Podíl soukromého sektoru na HDP: 85 %.

Černé moře

Podmínky pro podnikání: v žebříčku Světové banky „Doing Business Report“ 70. místo ze 189 zemí.

Gruzie

Kaspické moře Turkmenistán

Turecko Irák

Náhorní Karabach

Írán

Ázerbájdžán Meziroční tempo růstu HDP (v %) 34,5 *Roky 2014 a 2015 jSou PřeDPoVěď

25,0

ZDRoj: Státní StatiStický VýBoR áZeRBájDžánu, SVětoVá Banka, BP, MMF

10,8

2006

2007

2008

9,3

2009

5,0 2010

v plném rozkvětu. Toho využívají i české firmy, které tam stavějí silnice, železnice, dodávají speciální stavební techniku a mostní konstrukce, nákladní auta Tatra a další zboží,“ říká Marek Dlouhý, náměstek generálního ředitele Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Jak dodává, EGAP má

0,1 2011

2,2 2012

5,8

5,0

4,6

2013

2014*

2015*

nyní nejvyšší pojistnou angažovanost v Rusku za zhruba 72 miliard korun. Ázerbájdžán je se 35 miliardami korun hned druhý. Zahraniční obchod Ázerbájdžánu, zejména pak vývoz, zaznamenal výraznou změnu ve své teritoriální skladbě. Jak plyne z údajů Státního výboru pro

Téma statistiku, v roce 2001 směřovalo téměř 80 procent exportu do Evropy a 17,6 procenta do Asie. Loni to bylo 54, respektive 40 procent.

ekonomika stojí a padá s ropou

Světová banka v jedné ze svých posledních studií hodnotí Ázerbájdžán jako „strategicky důležitou zemi“. Představuje klíčovou spojnici mezi Evropou a Východem a důležitý obchodní průsečík. Je členem Společenství nezávislých států (SNS). Do Světové obchodní organizace dosud nevstoupil. Evropská unie ho zařadila do programu „Východního partnerství“. Hrubý domácí produkt Ázerbájdžánu rostl v období 2005–2007 v průměru více než dvacetiprocentním tempem, nejrychleji na světě, vyplývá ze statistik Mezinárodního měnového fondu. Zasloužila se o to především rychle se zvyšující produkce ropy. Svého vrcholu zatím dosáhla v roce 2010, kdy podle statistik britského koncernu BP činila téměř 51 milionů tun (včetně plynového kondenzátu). Potom produkce dva roky stagnovala, což se hned projevilo na slabším tempu růstu HDP. Loni mírně stoupla na 46,2 milionu tun, což je asi dvojnásobek úrovně z roku 2005. Vláda v Baku vyčleňuje značné zdroje nejen na řešení sociálních problémů, ale i rozvoj neropných odvětví, zejména dopravní infrastruktury, vodohospodářství, telekomunikací a vůbec celého sektoru služeb. K prioritám patří také výstavba a rekonstrukce silnic oblastního a místního významu. Světová banka na tyto účely vyčlení až 250 milionů dolarů.

Další miliardy od konsorcia AIoC

Ázerbájdžán v minulých letech výrazně posílil svoji pozici na evropském trhu s energetickými komoditami. Stalo se tak po vybudování ropovodu Baku–Tbilisi–Ceyhan (BTC) v roce 2006 a jihokavkazského plynovodu, uvedeného do provozu ve stejném roce. Ázerbájdžán loni vyvezl skoro 25 milionů tun ropy v hodnotě 20,2 miliardy dolarů, což představovalo přes čtyři pětiny celkové hodnoty vývozu. Zásoby ropy (kolem jedné miliardy tun) zemi za současného objemu těžby vystačí asi na dvě desetiletí. „Motorem“ hospodářského růstu by se měl místo ropy stát zemní plyn.

Nejvyšší mrakodrap světa bude měřit 1050 metrů a stane se součástí moderního města rozkládajícího se na umělých ostrůvcích v Kaspickém moři. vizualizace: estudioheliopausa.com

Země v této souvislosti přikládá velký význam plynovému nalezišti Shah Deniz, jehož rozvoj vláda svěřila mezinárodnímu konsorciu AIOC (Azerbaijan International Operating Company) v čele s britským koncernem BP. Toto konsorcium od roku 1995, kdy bylo založeno, do ázerbájdžánského těžebního sektoru investovalo přes 43 miliard dolarů. Na uvedeném mořském nalezišti (asi 70 kilometrů jihovýchodně od Baku) se nyní těží kolem 10 miliard krychlových

metrů plynu ročně. Další etapa výstavby, označovaná jako Shah Deniz 2, umožní zvednout těžbu a následný export až na 16 miliard krychlových metrů. Konsorcium AIOC se loni v listopadu dohodlo, že do druhé etapy projektu investuje 28 miliard dolarů. Jeho členy kromě britského koncernu BP jsou ázerbájdžánská státní společnost SOCAR (State Oil Company of Azerbaijan), turecká TPAO, norský Statoil, ruský Lukoil a íránská společnost NIOC. Fran-


5

Téma 47 ,8 *

Zahraniční obchod Ázerbájdžánu (údaje v miliardách dolarů) vývoz z Ázerbájdžánu dovoz do Ázerbájdžánu

zdroj: StÁtní StatiStický výBor ÁzerBÁjdžÁnu

6,4 5, 3

6,1 5, 7

2005

2006

2007

2008

2010

2011

2012

,0 24 10

9,7

,7

2009

9,8

6, 6

4, 3 4, 2

2004

7,2

3, 6 3, 5

14

,7 16 ,1

21

,4

23

,9

26

,6

* Prudký skok ve vývozu způsobilo to, že byl spuštěn ropovod Baku–tbilisi– Ceyhan. nazývá se „kontrakt století“.

2013

Klíčoví obchodní partneři Ázerbájdžánu

(rok 2013, údaje v miliardách dolarů)

Vývoz itálie indonésie thajsko rusko německo izrael Francie uSa Řecko turecko (pro srovnání) Čr

6,0 1,7 1,5 1,4 1,3 1,1 1,0 0,8 0,5 0,22

2,8

Celkem:

24,0

Dovoz

tony Blair ve službách Bp

zdroj: StÁtní StatiStický výBor ÁzerBÁjdžÁnu

turecko rusko Británie německo ukrajina Čína Francie uSa Brazílie kazachstán (pro srovnání) Čr

1,5 1,5 1,3 0,8 0,6 0,6 0,43 0,38 0,37 0,30 0,09

Celkem:

10,7

Těžba ropy v Ázerbájdžánu (milionů tun) 60

46,2

40 15,5 PoznÁmka: včetně Plynového kondenzÁtu

20 10

6

Koncern BP, vedoucí člen konsorcia, koncem července oznámil, že do svých služeb jako poradce najal bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Ten se v poradním sboru připojí k takovým osobnostem, jako jsou bývalý spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher nebo Peter Sutherland, bývalý šéf představenstva Goldman Sachs. Blair, který v nedávných letech radil také vládě Kazachstánu, by měl BP a celému mezinárodnímu konsorciu pomoci svými zkušenostmi a politickými kontakty při realizaci projektů nejen v oblasti Kaspického moře, ale také v Evropě. Výstavba plánovaných plynovodů se totiž týká sedmi zemí. A v každé z nich se mohou vyskytnout regulatorní, ekologické a další překážky.

Fond určený pro příští generace

50

30

couzský Total letos v květnu oznámil, že svůj podíl na tomto mamutím projektu prodává turecké státní společnosti TPAO za půldruhé miliardy dolarů. Zahraniční investoři ve spolupráci se společností SOCAR ve svých střednědobých plánech počítají také s výstavbou dvou přepravních tras, jež vytvoří jižní zásobovací koridor pro Evropu. Půjde o dva plynovody označované jako TANAP (Trans-Anatolian Pipeline) a TAP (Trans-Adriatic Pipeline). To by významně přispělo ke snížení závislosti Evropské unie na ruském zemním plynu. Jižní koridor by tak mohl zabezpečit více než desetinu celkové spotřeby tohoto paliva v EU. S jeho uvedením do provozu se počítá v roce 2019, ale jisté to není. Původně se předpokládalo, že jižní cestou se bude do EU přepravovat také íránský a turkmenský plyn. To by znamenalo propojit turkmenskou plynovodní soustavu s ázerbájdžánskou. Avšak dohody o výstavbě transkaspického potrubí dosaženo nebylo. Turkmenistán mezitím začal dodávat svůj plyn do Číny.

zdroj: BP (StatiStical review)

2004

2005

2006


2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Ázerbájdžán stejně jako další země bohaté na ropu a zemní plyn zřídil v roce 1999 Státní ropný fond (SOFAZ). Této instituci plyne část příjmu z vývozu paliv. Koncem letošního prvního pololetí spravovala aktiva za 37,6 miliardy dolarů. Ředitel fondu Šahmar Movsumov nedávno britskému listu Financial Times sdělil, že letos investuje 1,8 miliardy do-

Téma larů do čínského jüanu. Plní tak záměr ohlášený koncem minulého roku, podle kterého by na jiné měny, než jsou dolar, euro a britská libra, mělo připadat až 10 procent majetkového portfolia SOFAZ. Fond nakupuje zlato, investuje do nemovitostí například v Londýně, Paříži, Moskvě či Soulu. V posledních letech začal více riskovat a vkládat peníze také do fondů soukromého kapitálu. Vydatné příjmy z vývozu paliv Ázerbájdžánu umožňují vyhýbat se rozsáhlým výpůjčkám v zahraničí. Jeho vnější dluhová pozice je proto velmi solidní. Závazky vůči zahraničním věřitelům koncem loňského roku činily 9,8 miliardy dolarů, což odpovídá zhruba 14 procentům HDP. Přitom zahraniční půjčky čerpá především ázerbájdžánský stát. Největšími věřiteli jsou mezinárodní finanční instituce a regionální banky. To je velký rozdíl ve srovnání s ostatními členy SNS (Ruskem, Kazachstánem, Ukrajinou), kde v zahraničí dluží hlavně soukromé firmy, poznamenává Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

„Vyvážené“ vztahy s velmocemi

Ázerbájdžán je politicky stabilní. Pevnou rukou v něm vládne prezident Ilham Alijev, syn Hejdara Alijeva, bývalého prvního tajemníka komunistické strany. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že má širokou podporu. Vládě se daří snižovat chudobu, ovšem sociální rozdíly jsou, hlavně ve městech, stále značné. Ázerbájdžán podle hodnocení Světové banky dbá na „vyvážené vztahy“ s Evropskou unií, USA a Ruskem. Na této zásadě se nic nezmění. Vláda v Baku bude podle ruského listu Kommersant nadále „lavírovat“ mezi Ruskem a Západem, přičemž se zjevně nepřikloní na žádnou stranu. To se ukazuje i během současné krize kolem Ukrajiny, kdy Ázerbájdžán například neuznal ruskou anexi Krymského poloostrova. Ani na půdě Organizace spojených národů jeho diplomaté nehlasují tak, jak by si přálo Rusko. Moskva současně „tlačí“ Baku k tomu, aby se Ázerbájdžán stal členem Euroasijské hospodářské unie, ve které by hospodářsky i politicky dominovalo Rusko.

Problém zvaný Náhorní Karabach

Kavkaz a Kaspická oblast jsou pro Moskvu velice důležité. Proto se její di-

Prezident Ilham Alijev vládne v Ázerbájdžánu už od roku 2003. Na snímku je prezident při návštěvě Prahy. FOTO: ČTK

plomacie angažuje i v urovnání vleklého sporu mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Jde v něm o Náhorní Karabach, arménskou enklávu na území Ázerbájdžánu. Ozbrojený konflikt tam propukl v únoru 1988, tedy ještě za dob Sovětského svazu. Arméni tvořící převážnou většinu obyvatel Náhorního Karabachu v září 1991 vyhlásili samostatnou republiku, která však nebyla mezinárodně uznána.

Ázerbájdžán nabízí mnoho investičních příležitostí Ázerbájdžán je regionálním lídrem, nejen pokud se jedná o ekonomický růst, ale i o přímé zahraniční investice (FDI). Kromě odvětví ropy a zemního plynu směřují nyní FDI hlavně do výstavby, služeb, dopravy, telekomunikací a výroby. Dalšími odvětvími s potenciálem získat zahraniční investice jsou chemie, metalurgie, energetika, výroba strojních zařízení či potravinářství a lehký průmysl. Ázerbájdžánská vláda klade také důraz na rozvoj spolupráce v informačních a komunikačních technologiích, obnovitelných energetických zdrojích a odvětvích založených na znalostech. Ázerbájdžán, který se nachází na křižovatce mnoha civilizací, je otevřen i spolupráci v oblasti turistického ruchu.

Příměří podepsané v květnu 1994 je soustavně porušováno. Nevyhlášená „horská válka“ mezi Ázerbájdžánem a Arménií už stála nejméně 30 tisíc lidských životů. Vyhnala z domovů na milion lidí, kteří se stali uprchlíky ve vlastní zemi. Nejvyšší představitelé znesvářených zemí se sice občas setkají na okraji mnohostranných summitů, ale jejich jednání jsou stále neplodná.

Farid Shafiyev

velvyslanec Ázerbájdžánské republiky v ČR

Zboží, které Ázerbájdžán vyváží, splňuje požadavky EU. Hlavními rychle rostoucími vývozními produkty jsou ovocné šťávy (zejména pomerančová), konzervované výrobky (marmelády a ovoce), rybí produkty (kaviár), minerální vody, lískové oříšky, čaj, olivový olej, nábytek a koberce. Po vzoru společné deklarace o vytvoření partnerství, jež byla uzavřena mezi městem Gandža (druhé největší v Ázerbájdžánu) a olomouckým regionem, se naše budoucí aktivity zaměří na budování vztahů mezi městy Sumgait a Ostrava nebo Šeki a Český Krumlov. Zveme české podnikatele na návštěvu do naší země a nabízíme jim investiční příležitosti a podíl na rozvoji Ázerbájdžánu.


7

Rozhovor

Perspektivní je v Ázerbájdžánu vedle petrochemie také stavebnictví Bonusem pro české exportéry je dobré letecké spojení z Prahy, častá ruština jako dorozumívací jazyk a ze zakavkazských republik nejvyšší životní úroveň.

Á

Jiří Lukáš ředitel kanceláře CzechTrade v Baku [email protected]

Absolvent VŠE v Praze pracoval v 80. letech ve Škodaexportu a v Intersigmě, kde vedl oddělení vývozu zařízení pro jaderné elektrárny. Později působil hodně v zahraničí. Například v Mali, pracoval v Kazachstánu jako zástupce českých firem, řídil zastoupení francouzské firmy Ensival France pro Česko a Slovensko. V letech 2000 až 2012 strávil s přestávkami osm let v Alžírsku například jako obchodní rada na českém zastupitelském úřadu,ředitelkancelářespolečnosti Pamco Int. či šéf projektu Strojimportu.Odpočátkuroku2014působí na ministerstvu průmyslu a obchodu, od července v agentuře CzechTrade. Zahraniční kancelář v Baku otevřel v polovině srpna. K firemní problematicemáblízko,protožejen čtvrtinu profesní dráhy byl úředníkem, jinak pracoval v korporátní sféře.

8


zerbájdžán je svou rozlohou i počtem obyvatel srovnatelný s Českem, ale to samozřejmě není důvod, proč tam agentura CzechTrade zřídila své zastoupení. „Ázerbájdžán je jednou ze zájmových zemí definovaných v Exportní strategii pro roky 2012 až 2020,“ uvádí Jiří Lukáš, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Baku. Toto ázerbájdžánské pracoviště otevřel letos 11. srpna, takže je plný čerstvých poznatků. Ještě před odjezdem ovšem čerpal znalosti také od byznysmenů a úředníků, kteří tam působili. „Z mikroregionu zakavkazských republik, tedy Ázerbájdžánu, Gruzie a Arménie, je pro nás Ázerbájdžán nejvýznamnější obchodní partner a z těchto tří zemí má také nejvyšší životní úroveň,“ dodává Lukáš. Budete z Baku k dispozici pro české exportéry i v těchto dalších zemích? Je pravda, že CzechTrade nemá v těchto státech kanceláře, ale fungují tam naše zastupitelské úřady s tím, že v Gruzii je ekonomický diplomat, v Arménii není. Pokud by některá firma měla zájem o naše služby v těchto dvou teritoriích, tak by to teoreticky bylo možné, prakticky zatím nevím, protože mám akreditaci jen pro Ázerbájdžán. Nevím, jak by se na moji aktivitu pohlíželo v těch zbývajících státech. Například co se týče přetrvávajícího dlouholetého konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach, tak se nedoporučuje cestovat často do Arménie. Jednou za rok to asi nebude problém. Ale na rozdíl od Gruzie nebo Íránu, kam se dá běžně z Ázerbájdžánu jezdit, tak do Arménie jen ve výjimečných případech a vyhnout se návštěvě Náhorního Karabachu.

Marcela Honsová [email protected]

Jsou v Ázerbájdžánu obory, kde mají české firmy šance získat zajímavé kontrakty? Stěžejní ekonomický sektor je jasně ropa a plyn. Ázerbájdžán byl kolem roku 1900 největším světovým producentem ropy, i když produkované množství bylo nesrovnatelné s dnešním. Takže zajímavý pro nás je těžební průmysl a především petrochemie, dále těžba, zpracování a doprava ropy a plynu. Ropa se přepravuje přes turecké terminály dál a má v budoucnu využívat jižní koridor, který bude zásobovat ropou Evropu, aby byly nahrazeny ruské dodávky. My z Ázerbájdžánu dovážíme vlastně jen ropu. Ročně dovoz ropy představuje 1,5 miliardy dolarů. Zatímco náš vývoz do Ázerbájdžánu se pohybuje kolem 150 milionů dolarů. To je desetinásobný rozdíl. Takže i to bude zřejmě důvod, proč jste vyjel do Ázerbájdžánu? Nemyslím si, že by se podařilo navýšit náš vývoz, abychom obchodní bilanci vyrovnali, nicméně potenciál pro uchycení českého exportu zde je. Je to země bohatá, zejména na ropu, a snaží se dostat do polohy zemí, jako jsou některé emiráty. To znamená, že vedle petrochemie je perspektivním oborem stavebnictví. A protože jsou si vědomi, že ropa není nevyčerpatelná, tak preferují také zpracovatelský průmysl, aby měli čím pokrýt výpadky z vývozu ropy. K nosným oborům bych doplnil také rozvoj infrastruktury. Zajímavé je, že i farmaceutické firmy a podniky vyrábějící zdravotní techniku hlásí, že je o jejich komodity v Ázerbájdžánu zájem. Jaké je v Ázerbájdžánu povědomí o České republice?

Rozhovor Desatero pro obchodování s ázerbájdžánem 1. Jednacím jazykem při styku s cizinci je běžně ruština. Mladí lidé mluví i anglicky. 2. Azeři jsou pohostinní a příjemní společníci. Pozvání do restaurace je však třeba oplatit. Při neformálních setkáních můžete mnohdy snáze dosáhnout očekávaného výsledku. 3. Na jednání přijďte včas, bude to oceněno. Zároveň tolerujte menší nedochvilnost partnera, kterou mohou způsobit třeba neočekávaná dopravní omezení. 4. Doporučujeme zahájit jednání neformálně, zmínit rozmary počasí a až později přejít k tématu jednání. Okamžité projednávání kontraktu nebo předmětu setkání bude považováno za nezdvořilé. 5. Vyvarujte se náboženských či politických otázek. Většina obyvatel je muslimského vyznání a nejsou nesnášenliví vůči křesťanům, některé náboženské zvyky a obyčeje však mohou být považovány za citlivé. Proto o nich bez důkladné znalosti nediskutujte. V politice je dobré nezmiňovat třeba Náhorní Karabach. 6. Vyplatí se využít služeb místního partnera, se kterým udržujte i neformální styky. Pomůže vám navázat vztahy s vlivnými osobnostmi, které působí v různých oblastech ázerbájdžánské ekonomiky. 7. Na jednání se zástupci státní správy či vedoucími představiteli firem choďte formálně oblečení, na jednání s obchodními partnery se můžete zejména v létě dostavit méně formálně oblečení. 8. Na jednání se dobře připravte. Protějšek ocení schopnost okamžité reakce na dotazy. Pokud byste museli konzultovat některé otázky s vedením společnosti, považovali by vás za člověka, s nímž nelze probírat důležité body kontraktu.

Jiří Lukáš. foto: HN – lukáš bíba

Oba naši velvyslanci v Ázerbájdžánu, dřívější Radek Matula i současný Vítězslav Pivoňka, přispěli k vzájemné dobré informovanosti. A dokonce ázerbájdžánský velvyslanec v Praze byl bohemista. Mimochodem když jsem požádal o vízum na tři měsíce, což se tak běžně dělá a až na místě se legalizuje pobyt na delší dobu, tak jsem dostal vízum velice rych-

le, a dokonce hned na rok. I to napovídá, že ze strany Ázerbájdžánu je zájem o posílení našich vztahů v byznysu. Víte v Ázerbájdžánu o českých firmách, které už tam působí? Už několik let je tam firma OHL ŽS Brno, která staví silnici. Nebo velmi aktivní je AERO Trade, která

9. V Ázerbájdžánu jsou velké rozdíly mezi hlavním městem a regiony. Zatímco v Baku většinou platí pravidla zažitá v Evropě, v regionech plyne život pomaleji. Domluvit si schůzku mimo Baku může být obtížnější, je třeba obrnit se trpělivostí. 10. Před návštěvou regionu doporučujeme poradit se s českým zastupitelským úřadem nebo se zahraniční kanceláří CzechTrade v Baku. Nedoporučuje se navštěvovat Náhorní Karabach, jednak z bezpečnostních důvodů, jednak i proto, že byste se nemohli vrátit zpět na území Ázerbájdžánu.


9

Rozhovor po čtyřletém úsilí a v silné mezinárodní konkurenci získala kontrakt na modernizaci vojenských letišť v Ázerbájdžánu. A monitoring civilních letišť zase získala pardubická ERA. Takže tam nebudu prošlapávat cestu jako první Čech. Ale obrací se na mě mnoho firem, které nemají žádné zkušenosti s Ázerbájdžánem, i podniky, které tam už nějaké dodávky realizovaly nebo tam mají i partnera. Oba typy těchto firem vítají, že tam bude mít CzechTrade zastoupení, a domlouvají si se mnou spolupráci. Co vlastně české firmy vede k tomu, kromě už jmenovaného, že chtějí vyvážet do Ázerbájdžánu? Podstatným důvodem je i jazyková blízkost. Pokud se v Ázerbájdžánu mluví cizím jazykem, tak je to často ruština. K mému překvapení i v petrochemické oblasti, kde zpravidla ve světě převládá angličtina. Pak je zajímavé také poměrně slušné letecké spojení, ČSA společně s ázerbájdžánskými aeroliniemi létají bez mezipřistání z Prahy do Baku za čtyři hodiny, takže to není nedostupná destinace. Každopádně nedoporučuji firmám, aby během jedné cesty navštívili Ázerbájdžán a Arménii, protože to by mohlo vyvolat určitou nelibost a zbytečně třeba až zhatit byznys hlavně u Azerů, jak se říká Ázerbájdžáncům. Ten konflikt mezi oběma národy je veliký a dlouholetý. Potřebuje česká firma na ázerbájdžánském trhu zástupce, nebo si vystačí sama? Nemyslím si, že by si vystačila bez pomoci. Ale záleží samozřejmě na komoditě. Pokud by se jednalo o dodavatele minipivovaru či minipekárny, pak je výhodnější mít na místě svého zástupce, který by obhospodařoval poptávky. Ale firmám vyrábějícím produkty, které mohou být využity v různých odvětvích, jako třeba v dopravě, zdravotnictví či ozbrojených složkách, se vyplatí raději spolupracovat s místními obchodníky. A tady nastává i příležitost pro CzechTrade, může nahradit roli toho místního zástupce. Kdyby tam firma financovala pobyt svého zaměstnance, přišlo by ji to ročně tak na 3,5 milionu korun, zatímco pomoc

10


Důležité kontakty v Ázerbájdžánu Zahraniční kancelář CzechTrade Jiří Lukáš, ředitel zahraniční kanceláře [email protected] Velvyslanectví České republiky v Ázerbájdžánu Caspian Plaza, ulice Jafar Jabbarli 44, AZ-1065 Baku Tel.: +99412-4368555 – recepce, +99412-4368554 – sekretariát E-mail: [email protected] Web: www.mzv.cz/baku Vedoucí zastupitelského úřadu: Vítězslav Pivoňka Konzulární úsek Konzulární úsek zastupitelského úřadu České republiky v Ázerbájdžánu se sídlem v Baku se nachází v 16. patře komplexu Caspian Plaza v ulici Jafar Jabbarly 44. Obchodně-ekonomický úsek zastupitelského úřadu ČR v Baku Vedoucí: Josef Maršíček Embassy of the Czech Republic in Baku ulice Jafar Jabbarli 44 (Caspian Plaza) AZ 1065 Baku, Azerbaijan Tel.: +99412-4368554 Fax: +99412-4368557 E-mail: [email protected] Důležitá telefonní čísla Policie: 02 Záchranná služba: 03 Hasiči: 01

CzechTrade je mnohem levnější. Já tomu říkám, že jde o příspěvkovou službu. Jsem připraven českým firmám pomoci. Jak se říká, oprašovat kontakty, zajet k jejich partnerům, poptat se na problémy, na novinky. To si myslím, že je důležité. Hned po Rusku je Ázerbájdžán druhým nejčastějším teritoriem, kam si české firmy pojišťují svůj export. Jak je to bezpečná země z pohledu byznysu? Má to svoji logiku, protože podle OECD je Ázerbájdžán v 5. stupni rizikovosti, takže se exportéři jistí. Pokud ale vím,

tak se v zemi závazky platí. Když jsem se ptal bankovních ústavů, které jsou v Ázerbájdžánu velmi aktivní z hlediska exportního financování, vedle EGAP a ČEB jsou to i Česká spořitelna, Komerční banka, Raiffeisenbank a další, tak se všichni shodují, že ázerbájdžánské banky platí včas, a pokud dochází k nějakému prodlení, tak je to v řádu několika dnů. Ten platební styk probíhá naprosto bezproblémově. Nesetkal jsem se s firmou, která by tam měla pohledávku splatnou, natož nedobytnou. Ale je pravda, že využitím exportního financování ze sebe firmy už to riziko trochu snímají. A i podle informací z EGAP tam neregistrují problematickou pojistnou událost z poslední doby, na rozdíl od jiných teritorií za Kaspickým mořem. Co doporučujete při jednání s Azery? Mají nějaké společenské normy, které neznáme, nebo náboženské obyčeje? Nic zvláště výjimečného. Kromě muslimů, kterých je asi 93 procent, jsou tam pravoslavní, arménští křesťané a židé a vládne tam absolutní snášenlivost. Cizinci nedoporučuji bavit se o některých obyčejích, které vyplývají z islámu, pokud o tom není dobře informován. To by mohlo napáchat škody. Pak doporučuji chodit na jednání včas a tolerovat, když se partner zpozdí třeba o 15 minut. Neměli bychom vyžadovat od východních národů exaktní přesnost. Azeři jsou velmi pohostinní a příjemní společníci, pozvání do restaurace je však třeba oplatit. Při neformálních setkáních lze mnohdy dosáhnout snáze očekávaného výsledku, ale to platí i v mnoha dalších zemích světa. A jak postupovat v byznysu? Stačí kontakt třeba přes e-mail? Na telefonování nebo e-mailování nikdo nereaguje. Je třeba si dojednat schůzku, protože bez osobního kontaktu nelze v Ázerbájdžánu dojednat kontrakt. A na jednání je třeba být dobře připraven. Když by nebyl reprezentant české firmy schopen okamžitě reagovat na dotazy, musel by konzultovat s vedením společnosti, pak by jej Azeři považovali za nekompetentního zástupce, s nímž nelze probírat důležité body smlouvy.

HN045645

Úspěšný exportér

Našeho Krtečka kupují v Ázerbájdžánu v obchodních domech i cukrárnách Centrem ázerbájdžánského obchodu je Baku, moderní město, které si v ničem nezadá se světovými metropolemi.

Á

Jaroslav Zeman (55)

Od roku 1984 působil jako technik v národním podniku Tofa Albrechtice, který v roce 1993 privatizoval. Protože ochrannou známku Tofa vlastnila semilská továrna, přejmenoval fabriku na základě archivních materiálů „De Tofa Albrechtice“ na Detoa. Značku Tofa odkoupil za 50 tisíc korun až v roce 1999. Nyní ji společnost využívá na retro výrobky.Podnikatelemseprýnechtěl stát kvůli majetku a penězům, ale protože se rozhodl zachránit práci lidem a tradiční výrobu, které hrozil v 90. letech krach. Vedle řízení fabriky stíhá být ještě neuvolněným starostou v Albrechticích a senátorem za ODS. foto: HN – JaN scHeJbal

12


zerbájdžán doporučuje Jaroslav Zeman, majitel firmy Detoa Albrechtice, jak na dovolenou, tak pro byznys. Několik dní strávil obchodně v hlavním městě země Baku a byl nadšený, co vše kolem sebe viděl. „Cokoli jsem si mohl prohlédnout, bylo řemeslně zpracované a na úrovni. Všude čisto, pořádek, bezpečno, evropské zboží, evropská kultura, západoevropské toalety,“ vyjmenovává nejvyšší šéf firmy, která vyrábí hračky, korálky, hobby sety, hry, mechaniku do klavírů a pianin, to vše ze dřeva. Zeman české byznysmeny varuje před podceňováním ázerbájdžánských partnerů, kteří jsou podle jeho zkušeností zcestovalí, zdravě sebevědomí, vědí o své kupní síle a financích, proto jsou také tvrdí vyjednávači. „Ale nechtěli nás sedřít a platbu předem před expedicí zboží akceptovali. A pozor na pocit, že vylezli z pralesa, někdy by to mohlo být spíš naopak,“ s nadsázkou uvádí Zeman.

české zboží má v Ázerbájdžánu dobrý zvuk

Jeho firma Detoa už tři roky spolupracuje s jednou ázerbájdžánskou obchodní společností. Dodává jí především dřevěné interaktivní hry, divadélka a hračky, hitem je Krteček. „Když jsem tam loni z jara byl, tak jsem viděl naše zboží velice pěkně prezentované. A to nejen v tamním největším vysoce moderním obchodním domě na frekventovaném nábřeží u Kaspického moře, ale také třeba v cukrárnách či lepších fast foodech, kde mělo svůj speciální regál,“ vzpomíná Jaroslav Zeman. Přitom cesta na vzdálený a pro české exportéry i zatím dost exotický ázerbájdžánský trh byla pro majitele firmy Detoa velice snadná. Společnost

Marcela Honsová [email protected]

dodává své produkty mimo jiné také do sítě českých obchodů Manufaktura a tam uviděl dřevěné zboží ázerbájdžánský obchodník. Zalíbilo se mu, získal kontakt a nabídl Albrechtickým byznys. „Ázerbájdžánský obchodník si vybral především věci, které mohou děti skládat, tvořit. U nich doma evidentně těžil z toho, že jde o české, evropské zboží,“ míní Zeman. To má podle něho v této zakavkazské zemi velice dobrý zvuk. Podle zkušeností Zemana se v obchodní ázerbájdžánské sféře pohybuje docela hodně lidí, kteří s rodiči kdysi navštívili Československo, líbila se jim Praha a Karlovy Vary a dodnes žijí v milých vzpomínkách. „Co se týče českého zboží, tak tam má dodnes dobré jméno sklo, porcelán a strojírenství,“ tvrdí Zeman. Například v Baku, které je centrem země i obchodně, několikrát prošel tamní „Pařížskou ulici“, která je prý minimálně dvakrát delší než v Praze, plná luxusního zboží, kde by se mohli uplatnit i čeští výrobci exkluzivních produktů. „Ázerbájdžánci jsou od té doby, co jim patří naftová pole, opravdu bohatí,“ popisuje majitel české firmy.

Na východních trzích české firmy vítají

Ročně vyveze společnost Detoa do Ázerbájdžánu zboží za 300 až 500 tisíc korun. „Není to nic nosného, je to taková třešnička na dortu. To do Japonska je náš export větší. Ale do tak zajímavé enklávy, jakou je Ázerbajdžán, je to pěkné. Mně vždycky udělá radost, když se kdekoli setkám s českým výrobkem,“ tvrdí Zeman. Vstřícnosti tamních obchodníků ke zboží dodnes označovanému jako „Czechoslovakia“ by prý byla škoda nevyužít. I když letošní situace údajně zatím nevypadá nejlépe. „Kvůli devalvaci z počátku letošního roku

Úspěšný exportér DETOA Albrechtice Sídlí v Jizerských horách a už více jak 100 let patří mezi špičkové výrobce dřevěných hraček v Evropě. Nyní ze dřeva vyrábí ještě korálky, hobby sety, kreativní hry, pianinovou a klavírovou mechaniku a komponenty do společenských her. Minimálně 50 procent produkce jde na vývoz, především do Německa a Japonska, mezi nově objevená teritoria patří například Kazachstán a Ázerbájdžán. Firma a její výrobky byly známé pod jmény Schowanek, Tofa a nyní Detoa. Zaměstnává 200 lidí. Loňské tržby dosáhly 80 milionů korun, zisk se v průměru pohybuje kolem pěti milionů. Ročně nakupuje 4000 kubíků dřeva – habr, javor a buk. V prostorách firmy jsou kreativní dílny, muzeum a od roku 2010 tu pořádají exkurze do provozu, kterých se loni zúčastnilo 25 tisíc lidí. Na to, jak zaměstnanci společnosti Detoa Albrechtice vyrábějí dřevěné hračky, se mohou zájemci podívat díky exkurzím. fOTO: HN – rENé vOlfík.

a nyní situaci nejen kolem Krymu zatím naši partneři jak v Kazachstánu, tak i Ázerbájdžánu vyčkávají. Jsou trochu vyplašení, co by bylo, kdyby byla válka. Takže šetří peníze. Ale přátelské vazby fungují dál,“ vidí optimisticky další byznys Zeman. A dodává, že na východních teritoriích mají české firmy určitá privilegia. „Východní země jsou pro byznys dobré v tom, že mají dobrý vztah k bývalému Československu, a tamní podnikatelé jsou na rozdíl od Západu pohostinní. Doporučuji chovat se podobně a pohostinnost oplácet,“ říká. To ale samozřejmě dělá ke všem klientům. Padesát až šedesát procent své produkce totiž Detoa vyváží. Z evropských zemí především do Německa, kam jdou hotové hračky, ale také komponenty do společenských her. Například firma Ravensburger s ročním obratem 300 milionů eur si do dražších her bere třeba dřevěná autíčka či figurky z Albrechtic. „Dodáváme jim vlastně polotovar, ale je to dobrý byznys,“ míní Zeman. Mezi významné exportní země patří také už zmiňované Japonsko. „Obchodujeme s ním už tak 14 let, za poslední čtyři roky se začaly ozývat některé japonské firmy samy a nabídly nám spolupráci,“ uvádí šéf firmy.

Důvod obliby dřevěných hraček ve vyspělých zemích je podle Zemana jednoduchý – rostoucí preference přírodních materiálů, odklon od čínských výrobků, které se občas ukázaly jako zdravotně závadné, a touha po tradici. Tou se Detoa může chlubit vrchovatě. V Albrechticích se od roku 1908 vyráběly dřevěné perly, knoflíky a drobné soustružnické předměty a v roce 1927 se výrobní sortiment rozšířil o hračky. Za první republiky patřila zdejší produkce dřevěných hraček pod značkou Tofa k největším v Evropě. Zaměstnávala 1300 lidí, v současné době je to kolem dvou set.

Musel jsem fabriku postavit na nohy

Když se počátkem devadesátých let Jaroslav Zeman rozhodl, že albrechtickou fabriku získá, porazil sice tehdejší management fabriky, ale za velkou výhru to nepovažoval. Továrna byla totiž před absolutním krachem. On sám provozy dobře znal, dělal pět let do podzimu 1989 technickou kontrolu, pak vyrazil na zkušenou do Německa a po roce a půl si podal privatizační návrh. „Pán Bůh asi nebyl doma, takže jsem privatizaci vyhrál, ovšem první čtyři měsíce to bylo špatné. Cítil jsem se jako v kosmické raketě nebo zale-

tovaném sudu. Ale byl jsem místní, lidé mě znali, a tak jsem neměl cestu zpátky. Musel jsem fabriku postavit na nohy,“ vzpomíná Zeman. V současné době už může mluvit o zdárném „rozkročení“ společnosti. Dokonce v roce 1999 koupil za 50 tisíc korun po zkrachovalé semilské fabrice s obdobným zaměřením značku Tofa, kterou nyní využívá pro retro zboží. „Nechtěl jsem, aby se dostala do cizích rukou, aby ji třeba někdo nezneužíval pro čínské hračky,“ vysvětluje. Na celou „vyhospodařenou“ fabriku, na její dluhy i na nákup dřeva si musel půjčit 120 milionů korun, které splatil v roce 2008. Tvrdí, že kdyby byl vzděláním ekonom, tak by jistě do podobné akce nešel, ale jako absolvent umělecké školy vnímal záchranu tradiční dřevěné výroby poněkud jinak. Mimochodem samotné dřevo pro hračky je trochu alchymie. Nejvhodnější je habr, ale používá se i javor a buk. Ty nejideálnější stromy rostou hlavně na Slovensku a v Polsku, ale i Česku. Těží se v zimě a na podzim, kdy je smůla zatažená. Poté rok a půl schne dřevo přírodní cestou v továrně a až pak se zpracovává. „V aktuálních zásobách dřeva máme uloženo až osm milionů korun,“ prozrazuje majitel firmy Detoa.


13

Bonton

Země, ve které neradi používají slova jako nevím, neumím a nemohu Nekompromisním operováním lhůtami a smluvními termíny může cizinec v Ázerbájdžánu dosáhnout pravého opaku – dalších průtahů.

Radek Matula bývalý velvyslanec v Ázerbájdžánu

[email protected]

P

ouhé čtyři hodiny letu přímou linkou dělí Prahu a Baku, hlavní město Ázerbájdžánu, kde nalezneme jak široké bulváry, moderní architektonické prvky, prodejny nejdražších světových značek, tak i úzké uličky, malé a často rozpadající se domečky či typická orientální tržiště. Ázerbájdžánci jsou na svoji zemi hrdí, takže jakákoli kritika v tomto směru nebo útrpné úsměvy mohou atmosféru jednání negativně poznamenat. Zrovna tak nepůsobí dobře, když cizinec hovoří s despektem o své vlasti. Platí to i v případě České republiky, která má v Ázerbájdžánu stále velmi dobrý zvuk. Ázerbájdžánci obdivují klidné rozdělení federace, pochvalně se vyjadřují o kvalitě produkce českých podniků či o úrovni českého vzdělávacího systému, nedají dopustit na pobyty v českých lázeňských městech a často spolubesedníka zaskočí například znalostí českých sportovců a jejich sportovních úspěchů. Ázerbájdžánští obchodníci, podnikatelé a bankéři vyznávají evropské standardy obchodních jednání. Pro úspěšnou realizaci kontraktu je ale důležité navázat s partnerem těsný kontakt a získat jeho důvěru. Systém spolupráce a uzavírání kontraktů na dálku není v Ázerbájdžánu v oblibě. Totéž lze říci o nátlakových metodách jednání. Nekompromisním operováním lhůtami a smluvními termíny může cizinec dosáhnout pravého opaku – dalších průtahů.

Důležité je sociální postavení

Vyplatí se věnovat pozornost výběru partnera, nebo také prostředníka, který bude – především v počátcích podnikání na ázerbájdžánském trhu – schopen pomoci překonat počáteční překážky, 14


Trefný přípitek může prolomit ledy a nastolit správnou atmosféru pro další jednání. foto: shutterstock

najít správnou cestičku či zorientovat českého byznysmena v příslušných zákonech. Ázerbájdžánci neradi používají slova nevím, neumím, nemohu. S vědomím, že tak činí někdy i v situacích, kdy nejsou schopni svému „závazku“ či slibu dostát, se můžete vyhnout nepříjemným situacím a překvapením. V Ázerbájdžánu se v podstatě nesetkáte se situací, kdy by člověk s nižším sociálním postavením kritizoval výše postaveného. Podřízený při jednání nevstupuje do rozhovoru, aniž by byl vyzván nebo aniž by požádal nadřízeného či vedoucího delegace o svolení promluvit. Pokud zahraniční obchodní partneři tato „pravidla“ při jednání nedodrží, mohou na sebe vrhnout špatné světlo. Vše vychází z korporativní kultury řízení ázerbájdžánských podniků a organizací

a nakonec i ázerbájdžánských rodin. Jedna ázerbájdžánská moudrost říká: „Mladý – silný, starý – moudrý. Rodinu drží starci.“ Můžete se setkat s tím, že v určité fázi dojednávání obchodního případu začnou partneři vysílat signály, že by bylo vhodné přejít k rozhovorům na vyšší (či nejvyšší) manažerské úrovni. Stojí za to tyto signály nepodceňovat. Tradičním pozdravem je podání ruky, platí však také to, že v případě delší známosti se muži v Ázerbájdžánu při každém setkání políbí, což v případě cizince může být nahrazeno objetím. Políbení mezi obchodními partnery – mužem a ženou – je v Ázerbájdžánu nanejvýš nevhodné. Účastníci jednání vítají podáním ruky nově příchozí. Tímto způsobem se při náhodném setkání zdra-

Bonton ví i lidé, kteří se navzájem neznají a nemají společné jednání. Běžné je podání ruky například číšníkovi, příslušníkovi ochranné služby v budově organizace, kterou navštěvujeme, a podobně. Dochvilnost není něco, čím by se Ázerbájdžánci dali charakterizovat (nutno však podotknout, že v nevyzpytatelném bakuském provozu může člověk přijet na schůzku pozdě i tehdy, když si na cestu vyhradí dvojnásobek běžně potřebného času). Poukazovat na pozdní příchod partnera na schůzku je nevhodné. Není také třeba klesat na mysli, když něco trvá déle, než je v některých jiných zemích zvykem. Mezi „tabu“ témata – obzvláště pro cizince, kteří se neorientují dostatečně v místních specifikách, patří vedle zdraví a peněz především politika a náboženství. A to i přesto, že se Ázerbájdžánci vyznačují značnou náboženskou, etnickou, kulturní i jazykovou tolerancí. Je třeba mít na paměti, že rodina (v ázer-

bájdžánském pojetí včetně vzdálenějších příbuzných z druhého či třetího kolena) je pro Ázerbájdžánce nadevše.

připravte si přípitky

Vtipy při neformálním rozhovoru (například při večeři) většinou nemají své místo. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že hostitel, ale i další účastníci z ázerbájdžánské strany, budou pronášet různé přípitky. Je dobré připravit si jeden dva přípitky, kterými budete na „tosty“ partnerů reagovat. Hezký a trefný přípitek může mnohdy prolomit ledy a nastolit správnou atmosféru pro další jednání. Přestože zeměpisci vedou spory, kudy vede hranice mezi Evropou a Asií, a pouze v jedné z mnoha variant je Ázerbájdžán evropskou zemí, je dobré vědět, že sami Ázerbájdžánci se považují spíše za Evropany než Asiaty. Úředním jazykem je ázerbájdžánština. Osoby staršího pokolení většinou mluví plynule rusky, u mladších začíná

převládat angličtina nad ruštinou. V odívání převládá evropský styl. U mužů se doporučuje konzervativní přístup, dobře padnoucí, vyžehlený oblek, nejlépe tmavé barvy. Posuzuje se čistota polobotek, kvalita kravaty i značka hodinek. Ázerbájdžánci si potrpí na upravené vlasy. Dlouhé vlasy u muže vyvolávají – mírně řečeno – nepochopení. Mezi velké prohřešky patří nošení krátkých kalhot u mužů a smrkání na veřejnosti. I ženy by se měly oblékat spíše konzervativně, i když s muslimskou tradicí oblékání se v Ázerbájdžánu spíše nesetkáme. Jednání často pokračuje obědem nebo ještě častěji večeří. Není vhodné pozvání obchodního partnera odmítat, nebo při večeři odmítat konzumaci jídla, například s odvoláním na dietu. Platí, že není třeba příliš jíst, důležité je pochválit kuchyni. Nikoho nezajímá ani to, proč nemůžete pít alkohol. Proto, nechcete-li pít, objednejte si sklenku vína, stačí v něm pak jen symbolicky smočit rty.

Inzerce HN046601


15

Státy v číslech

Ázerbájdžán je druhým největším dovozcem ropy do Česka Obchodní výměna mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem s občasnými výkyvy od roku 2000 stoupá. Tuzemští exportéři se mohou uplatnit například v oblasti čištění vod.

Á

[email protected]

zerbájdžán, oficiálně Ázerbájdžánská republika, je situován v jihozápadní Asii na hranici mezi Evropou a Asií. Patří mezi největší a nejvíce zalidněné země v oblasti Kavkazu. V 16. století byl zapojen do obchodních vztahů Perské říše a zaznamenal období rozkvětu. Novodobý samostatný Ázerbájdžán vznikl po odtržení od bývalého Svazu sovětských socialistických republik v roce 1991. Má přístup ke Kaspickému moři, ve kterém se nacházejí zásoby ropy a zemního plynu. Na jeho březích se rozprostírá hlavní město Baku, ve kterém žije přibližně jedna pětina obyvatel země a které je zároveň největším městem celého Kavkazu.

Vývoj zahraničního obchodu ČR s Ázerbájdžánem (v milionech Kč)

Zemědělství zaměstnává třetinu pracujících

je Česká republika na 20. místě. Největší objemy dovozu v hodnotovém vyjádření směřovaly do Ázerbájdžánu z Ruské federace, Turecka, Spojeného království, Německa a Ukrajiny. Česká republika ve sledovaném období obsadila 20. pozici mezi hlavními dovozci. V roce 2013 tvořila 93 % ázerbájdžánského exportu ropa, zemní plyn a výrobky z ropy. Mezi další exportní komodity patří potraviny, nápoje, tabák, rostlinné a živočišné tuky a spotřební zboží. Ázerbájdžán dováží hlavně stroje, elektrické přístroje a zařízení, které se ve sledovaném období podílely na celkových dovozech jednou čtvrtinou, dále pak reaktory a nukleární zařízení, dopravní prostředky, kovové výrobky, drahé kameny, kovy a výrobky z nich, potraviny, nápoje, tabák a chemické výrobky.

Ázerbájdžán je díky svému ropnému bohatství nejbohatší ze tří zakavkazských zemí. Jeho ekonomika v roce 2013 vzrostla meziročně o 5,8 % a profitovala především z vysokých cen ropy na světových trzích. Těžba ropy, zemního plynu a s tím spojené aktivity jsou klíčovým odvětvím národního hospodářství. Podílí se více jak 40 % na tvorbě HDP. K tradičním odvětvím patří i zemědělství profitující z vhodných klimatických podmínek. Ačkoliv vytváří jen pět procent HDP, zaměstnává více než třetinu práceschopného obyvatelstva. Ázerbájdžánská republika má díky vývozům ropy a zemního plynu aktivní saldo obchodní bilance. Více než polovinu vývozů a dovozů realizuje s evropskými zeměmi. V roce 2013 směřovala téměř čtvrtina ázerbájdžánských vývozů do Itálie, dále pak do Indonésie, Thajska, Německa a Izraele. V žebříčku ázerbájdžánských vývozních destinací 16

Lucie Mraštíková odbor ekonomických analýz, MPO


35 000

Vývoz z ČR

Dovoz do ČR

30 000 25 000 20 000

26883,3

15 000 10 000

3334,0

5 000

93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10

ZDROJ: ČSÚ

Rostoucí obchodní výměna

Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem

11

12

13

s občasnými výkyvy od roku 2000 stoupá. Podle údajů Českého statistického úřadu dosahoval v roce 2013 podíl obratu zahraničního obchodu České republiky s Ázerbájdžánem na celkovém obratu zahraničního obchodu 0,5 %. Ázerbájdžán se umístil na 24. místě mezi našimi světovými obchodními partnery, v seskupení asijských zemí je 4. v pořadí po Číně, Korejské republice a Japonsku. Se svým 0,1% podílem na vývozu zboží z Česka se umístil celkově na 53. místě a na 12. místě mezi zeměmi asijského kontinentu. Na českých dovozech se podílel 1 %, obsadil celkově 20. místo a 4. místo mezi asijskými zeměmi. Z hlediska komoditní struktury se v roce 2013 nejvíce podílela na celkovém obratu zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem minerální paliva, maziva a příbuzné výrobky, a to 88,8 %. Následovaly stroje a dopravní prostředky s 6,7% podílem, okrajově pak tržní výrob-

Státy v číslech

Dovoz ropy z Ázerbájdžánu pokrývá zhruba jednu čtvrtinu celkové české roční spotřeby této suroviny. Na snímku je ropná plošina v Kaspickém moři. foto: shutterstock

ky tříděné podle materiálu (2,3 %), chemikálie a příbuzné výrobky (1,2 %) a průmyslové spotřební zboží (0,7 %). Obchodní bilance je od roku 2001 pasivní, české vývozy nedosahují hodnot ázerbájdžánských dovozů. To je způsobeno komoditní strukturou vzájemného obchodu, který je založen na dovozu minerálních paliv do České republiky. Ázerbájdžán je po Ruské federaci naším druhým největším dovozcem ropy, která kryje zhruba jednou čtvrtinou naši celkovou roční spotřebu. Minerální paliva, maziva a příbuzné výrobky tvořily ve sledovaném období 99,8 % českých dovozů z Ázerbájdžánu. Zbylé 0,2 % byly tržní výrobky tříděné podle materiálu, což jsou výrobky z kůže, pryže, papíru, korku, dřeva, přízí, tkanin, kovu, železa, oceli apod. Do Ázerbájdžánu jsme vyvezli naopak stroje a dopravní prostředky (60,6 %), tržní výrobky (20,0 %) a chemikálie (10,9 %). Vyvážíme tam ale i průmyslové spotřební zboží (6,6 %), potraviny

a živá zvířata (1,8 %), nápoje a tabák (0,1 %). V detailnějším členění můžeme jmenovat na straně našich vývozních položek například motorová vozidla, zařízení k automatizovanému zpracování dat, skleněné zboží, keramiku, přípravky pro péči o vlasy, stavební a důlní stroje, zařízení k řízení a rozvodu elektřiny, vodní turbíny, lampy a svítidla. Na straně dovozů to jsou mimo výše zmíněné ropy železné a ocelové tyče a pruty, drahé kovy, ovocné a zeleninové šťávy, příze atd.

příležitosti v ekologii i v energetice

Těžební a petrochemický průmysl má negativní dopady na životní prostředí v Ázerbájdžánu. Povrchové a spodní vody jsou znečištěny ropnými odpady a těžkými kovy. Hlavní zdroje pitné vody nesplňují normy doporučované Světovou zdravotnickou organizací. Nedostatečné je také pokrytí hlavních center čisticími stanicemi, ty stávající

provádějí pouze mechanické zpracování odpadních vod. Vysoké jsou i ztráty ve vodovodních sítích a v systému závlah. K tomu můžeme připočíst zasolení některých území, které způsobuje zvyšující se hladina Kaspického moře. Českým firmám se proto nabízí šance využít své zkušenosti v oborech, jako je rekultivace znečištěných území, čištění vod, recyklování a spalování odpadu, ale i v oblasti alternativních zdrojů energie. Další možnosti jsou ve výstavbě a modernizaci dopravní infrastruktury včetně dodávek dopravních prostředků, v pozemním a inženýrském stavitelství, v modernizaci zdravotnických zařízení, v dodávkách technologií a strojů pro potravinářský průmysl. Výčet možností obchodní expanze je ale mnohem širší, než je výše uvedeno, protože Česká republika a kvalita českých výrobků mají v Ázerbájdžánu velmi dobrou pověst.


17

Pohled na region

Na české podnikatele čekají v Ázerbájdžánu nové příležitosti Mezi obory, ve kterých mohou české firmy získat zakázky, patří těžební a chemický průmysl, doprava nebo třeba zemědělství.

Nikola Hrušková teritoriální specialistka, MPO

[email protected]

Sumgaitský chemicko-technologický park, který byl založen v roce 2009 a který se nachází asi 30 kilometrů od hlavního města Baku. foto: stp.az

Á

zerbájdžánská republika představuje nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky v regionu Jižního Kavkazu. Od roku 1991, kdy země získala nezávislost, se tamní ekonomika, která je primárně založena na ropném průmyslu, rychle rozvíjí. Ázerbájdžán má však zájem nestavět své hospodářství pouze na ropě, ale diverzifikovat ho, což skýtá obrovské možnosti pro české firmy. Hodnoty ve statistikách vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Ázerbájdžánskou republikou a objemy projektů českých firem v Ázerbájdžánu narůstají, což dokazuje, že tato země je pro nás významným a v energetice i strategickým partnerem. Ázerbájdžánský trh je pro Českou republiku perspektivní, a to zejména s ohledem na ázerbájdžánské vývozy ropy přes ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan (BTC), který je druhým nejdelším 18


ropovodem na světě po ropovodu Družba. Vysoké příjmy do státního rozpočtu plynoucí z vývozu ropy a plynu stimulují poptávku po zahraničním zboží a umožňují financovat investiční a modernizační projekty země. Na základě těchto parametrů byl Ázerbájdžán zařazen v Exportní strategii České republiky pro léta 2012–2020 mezi zájmové země.

oficiální návštěva v česku

Naše bilaterální hospodářské vztahy s Ázerbájdžánskou republikou jsou upraveny kromě dvou základních smluv (Smlouvou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a dále Dohodou o podpoře a vzájemné ochraně investic) také Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci, která byla podepsána 31. října 2009 v Baku.

Na základě poslední jmenované dohody byla ustanovena Smíšená komise pro hospodářskou, vědeckotechnickou a kulturní spolupráci, která tvoří platformu pro rozvoj naší ekonomické spolupráce. Cílem této komise je projednávání programů spolupráce ve společném zájmu obou zemí a napomáhání vytvoření příznivých podmínek pro podnikatelské subjekty na obou stranách. Poslední zasedání této komise se uskutečnilo ve dnech 24. – 25. dubna 2014 v Baku a z české strany se jí účastnili zástupci příslušných rezortů a podnikatelské sféry. Zasedání komise proběhlo souběžně se státní návštěvou prezidenta Ázerbájdžánské republiky Ilhama Alijeva v Praze, čemuž byl v rámci celé akce věnován velký důraz a na ekonomickou část jednání prezidentů bude činnost komise dále navazovat. V rámci oficiální části zasedání byly nejprve na expertní úrovni a poté

Pohled na region na úrovni náměstků ministrů projednány a vymezeny prioritní oblasti spolupráce, jejichž konkrétní náplň následně mohli zástupci českých firem diskutovat s více než 30 ázerbájdžánskými partnery na navazujícím business fóru a při B2B jednáních.

prioritní obory

Jako prioritní obory, na jejichž rozvoji mají obě strany zájem, byly v rámci jednání komise definovány následující: těžební průmysl (včetně ropného) a na něj navazující odvětví; energetika (obnova stávajících energetických objektů, výstavba středně velkých elektráren, malých větrných elektráren, hydroelektráren, oblast bioenergie a nakládání s odpady); chemický průmysl (včetně farmacie, parfumerie, agrochemie – hnojiva, postřiky, chemikálie pro domácnosti, chemické produkty používané ve stavebnictví, automobilovém průmyslu a elektronice). Dále je to

doprava, dopravní stroje a infrastruktura; zdravotnictví a farmaceutický průmysl; zemědělství a potravinářství; telekomunikace, finanční sektor a pojišťovnictví. Již v minulosti byly české firmy v těchto oblastech velmi úspěšné, proto je možné navázat na konkrétní výsledky a dobrou reputaci České republiky. Z úspěšně realizovaných projektů je možné uvést například výstavbu a modernizaci dálnice, automatický systém řízení dopravy, rekonstrukci železniční trati, dodávky technologie pro vodní elektrárnu, stavební technologie, železniční techniky, nákladních i osobních automobilů, pivovarů, luxusních lustrů pro veřejné prostory a spotřebního zboží.

Chemicko-technologický park

S ohledem na pozitivní zkušenosti ázerbájdžánská strana potvrdila svůj zájem o české technologie a záměr přilákat

české firmy do nově otevíraných průmyslových a vědecko-technologických parků v Ázerbájdžánu. Aktuálně je nejvíce pozornosti zaměřeno na Sumgaitský chemicko-technologický park, který byl založen v roce 2009 a nachází se asi 30 kilometrů od hlavního města Baku. Tento park se snaží vytvářet podmínky pro rozvoj inovativních technologií (především v oblasti chemického průmyslu) a podporuje rozvoj podnikání v této oblasti například formou daňových prázdnin pro firmy. Během zasedání a jednání bylo několikrát oběma stranami zdůrazněno, že výsledky obchodně ekonomické spolupráce neodpovídají potenciálu, který mezi zeměmi existuje, a že je potřeba ho nadále intenzivně rozvíjet. S ohledem na potenciál, specifika a složitost trhu a podnikatelského prostředí Ázerbájdžánu rozšířilo ministerstvo průmyslu a obchodu síť CzechTrade o zahraniční kancelář v Baku.

Inzerce

HN046621


19

Novinky z teritoria

Krátce o Ázerbájdžánu

Milan Škopek analytik, oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

sociální rozdíly Ázerbájdžánské hospodářství je těsně spjato s vývozem ropy a zemního plynu a od roku 2012, kdy došlo k propadu poptávky po této komoditě, opět postupně posiluje. Místní prezident Ilham Alijev, který je ve funkci od roku 2003, během svého funkčního období dokázal v zemi udržet poměrně klidnou politickou a také sociální situaci. V posledních letech ovšem dochází ke značnému růstu sociální nerovnosti. Fenomén finanční nerovnosti mezi obyvateli je způsoben zejména tím, že státní kasu a uzavřený okruh obyvatel živí příjmy z objemného vývozu fosilních paliv. Ostatní hospodářské sektory sice fungují poměrně stabilně, ale výnosy ani zdaleka nedosahují zisku z těžebního průmyslu. Proto jsou za stále větší hrozbu považovány regionální nepokoje.

Nové výškové budovy v hlavním ázerbájdžánském městě Baku kontrastují s okolím. foto: ČtK

Daně V roce 2001 Ázerbájdžán přijal nový daňový řád, který je pro firmy, jež chtějí v zemi podnikat, zdrojem závazných pravidel i dnes. Všechny zahraniční právnické osoby se musejí registrovat na daňovém úřadu, bez ohledu na to, zda jejich činnosti podléhají zdanění, nebo ne. Zápis musí být proveden do měsíce od zahájení obchodní činnosti. Také ukončení činnosti by mělo být hlášeno měsíc předem. Daň ze zisku je od roku 2010 stanovena na 20 %. Daňové přiznání by mělo být vypracováno jednou za rok, zatímco platby je třeba odesílat čtvrtletně. Zahraniční společnosti, které v Ázerbájdžánu nesídlí, podléhají takzvané srážkové dani. Například zdanění dividend je stanoveno na 10 %.

objem zahraničních investic Objem zahraničních investic, které do Ázerbájdžánu směřovaly v období od ledna do června 2014, činil 2,8 miliardy dolarů. Podle místního statistického úřadu se hodnota v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 20,7 %. Hlavními investory jsou Velká Británie, Norsko, USA, Turecko, Japonsko a Francie. Podíl těchto zemí dohromady tvoří 80 % všech investic. Nejvíc financí do země proudilo z Velké Británie, která zde investovala přibližně 889 milionů dolarů. Norové investovali 509 milionů dolarů, Američané přibližně 276 milionů a na čtvrtém místě se umístilo Turecko s 267 miliony USD. 20


Zahraniční firmy mají omezený přístup do oblasti energetiky. Na snímku dělník opravuje elektrické vedení nedaleko Baku. foto: reuters

Zkušenost amerických společností s investicemi v Ázerbájdžánu Podle amerických firem, které v Ázerbájdžánu investovaly, je skutečnost odlišná od obrazu, který předkládají například ratingové společnosti. Vláda oficiálně aktivity zahraničních společností vítá, ale význam přímých investic pro ekonomiku jí podle Američanů uniká. Z nabídky služeb a informací agentur na podporu investic by se mohlo zdát, že v zemi panuje přívětivé obchodní klima. Americké ministerstvo zahraničí ovšem ve své zprávě říká, že firmy se brzy střetly s nadměrnou byrokracií, slabými právními institucemi, bezohledným chováním politicky propojených elit a také s korupcí. Zahraniční společnosti mají ze zákona částečně omezený přístup do oblastí národní bezpečnosti a obrany, energetiky a komunikací. Ostatní sektory by měly být otevřené s rovnými podmínkami pro všechny. Zkušenosti západních firem ovšem tento výrok nepotvrzují.

Barometr

Informační servis pro exportéry

Rozšiřujeme síť zahraničních kanceláří agentury CzechTrade Během letošního srpna otevíráme nové kanceláře v Chile, Kolumbii a Ázerbájdžánu. Výběr nových teritorií reaguje na zájem a požadavky podnikatelů.

A

gentura CzechTrade se chce v období do konce roku 2014 zaměřit v první řadě na stabilizaci zahraničních kanceláří, které se k 1. červenci 2014 vrátily zpět do její působnosti. S tím souvisí nejenom zajištění jejich efektivního fungování ve prospěch českých exportérů, ale také dokončení procesu rozšíření jejich stávající sítě, které je plánováno do konce roku 2014. Rozšíření teritoriálního pokrytí bylo v této etapě záměrně cíleno na mimoevropská teritoria, kde agentura může svou přítomností exportérům účinně pomoci při poznávání trhů a prosazování obchodních zájmů českých výrobců.

generální ředitel agentury CzechTrade

[email protected]

Výběr nových teritorií pro rozšíření nabídky služeb exportérům bezprostředně reaguje na zájem a požadavky podnikatelů. Je důležité, aby byla i nadále poskytována podpora jak začínajícím exportérům, tak také těm zkušeným. A aby představovala komplex poradenských, informačních a exportně vzdělávacích služeb podpořených účinnou prezentací firem v zahraničí na veletrzích, výstavách i na různých individuálně organizovaných firemních akcích.

Úspora času i nákladů

Nové kanceláře v Chile i kolumbii

V srpnu 2014 otevíráme kanceláře v Chile (Santiago de Chile), Kolumbii (Bogota) a Ázerbájdžánu (Baku). Například Chile nabízí velké příležitosti českým dodavatelům unikátních technologií a produktů. K tomu přispívá také fakt, že české výrobky mají v této zemi historicky velmi dobrý zvuk a tamní hospodářství je dlouhodobě na vzestupu. Zajímavé možnosti nabízí také Kolumbie, která rozvíjí svůj průmyslový sektor na bázi dovozních technologií. Šanci na uplatnění tak zde mají mimo jiné dodavatelé zařízení pro uhelné a plynové elektrárny, vodních turbín nebo důlní techniky pro povrchové a hlubinné doly.

Radomil Doležal

Radomil Doležal se stal generálním ředitelem agentury na podporu exportu CzechTrade letos v červenci. FoTo: CzeChTRade

Další zahraniční zastoupení otevíráme v ázerbájdžánském hlavním městě Baku. Ázerbájdžán realizuje program strukturálních změn zaměřený na modernizaci průmyslové základny a rozvoj dopravní infrastruktury. Příležitosti zde mohou využít výrobci z oborů petrochemie, dopravní infrastruktury, zdravotnické techniky, zemědělské techniky a dalších.

Pro rok 2015 už nyní připravujeme nabídku služeb a informačního servisu, která exportérům přinese přímý efekt v podobě úspory času a nákladů a která bude dostupná i pro malé a střední podnikatele. Chceme, aby se čeští exportéři na agenturu CzechTrade obraceli s důvěrou a využili dlouholetých zkušeností odborníků v zahraničí i v naší pražské centrále. Proto si také ceníme diskuse, názorů a námětů exportérů na zkvalitnění služeb, které poskytuje nejen agentura CzechTrade, ale také její partneři ve státní i nestátní sféře, jejichž cílem je lepší orientace a maximální využití dostupné podpory při exportních aktivitách. Vhodnou platformu proto tvoří například Exportní klub CzechTrade, ale na setkání s vámi se těšíme i při řadě dalších příležitostí.


21

Informační servis

Rychlého rozvoje hospodářství v Chile by české firmy měly využít Letošní Světové ekonomické fórum označilo Chile za osmou obchodu nejvstřícnější zemi světa, zatímco Česká republika skončila na 39. místě.

Josef Kunický ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Santiagu de Chile, CzechTrade

[email protected]

P

amětníci si jistě vzpomenou na historický úspěch českých fotbalistů na mistrovství světa v Chile v roce 1962. Vůči této zemi, která je pro Středoevropana nesmírně atraktivní, ale máme z hlediska její znalosti jako Češi nemalý dluh. Ve světě naprosto unikátní tvar státu (táhne se po délce 4400 kilometrů při průměrné šířce pouhých 144 kilometrů) a jeho oddělení od východní části Latinské Ameriky přirozenou hranicí And dávají tušit, že jeho historický vývoj kráčel jiným směrem než na zbytku kontinentu. Sever dnešního Chile byl součástí říše Inků, zatímco jihu dominovali bojovní Araukáni. Odpor místního obyvatelstva zlomili definitivě v roce 1557 Španělé, kteří poté převzali nad územím vládu. Zdánlivě neatraktivní oblasti severní části země s pouští Atacama (jedno z nejsušších míst na světě) nebo naopak nehostinných jižních koutů se dlouho nedařilo trvale osídlit. Proto sem byli od 18. století a především od poloviny 19. století lákáni přistěhovalci z celé Evropy. Díky této politice má dnes více než 90 % chilských obyvatel evropské předky, což z Chile dělá „nejevropštější“ zemi Latinské Ameriky. Kromě Španělů zde zapustily kořeny také významné kolonie Němců, Chorvatů či Italů.

Nejvyšší DpH na obyvatele v regionu

Dnes se jedná o jednu z nejúspěšnějších zemí počátku 21. století, o zemi dlouhodobě prosperující a nesmírně zajímavou, která je nám v mnoha ohledech blízká. Chile patřilo ještě v 70. letech minulého století k nejzaostalejším zemím kontinentu a zmítaly jím sociální, politické i hospodářské otřesy. Během několika málo desetiletí se však země za cenu 22


Santiago de Chile – město kdysi provinčního charakteru se za posledních 30 let změnilo v moderní metropoli Latinské Ameriky. foto: Jiří Jílek

mnoha obětí a mimořádného úsilí místního obyvatelstva vyšvihla na opačný konec žebříčku úspěšnosti v Latinské Americe. Dnes vytváří z celého regionu nejvyšší DPH na obyvatele a představuje nejotevřenější ekonomiku kontinentu. Země je hospodářsky i politicky neobvykle stabilní, přes jisté sociální problémy má všeobecně nejvyšší životní úroveň v Latinské Americe a nám Evropanům je z celého regionu patrně nejbližší i stylem života. Otevřená a prosperující chilská ekonomika se čím dál častěji objevuje na předních příčkách nejrůznějších žebříčků a hodnocení ekonomických institucí a ratingových agentur. Letošní Světové ekonomické fórum označilo Chile za osmou obchodu nejvstřícnější zemi světa (pro zajímavost – ČR skončila 39.). Země boří i zažité představy o korupci v Latinské Americe, neboť ve vnímání tohoto problému obsadila 20. místo

(a dosáhla tak zdaleka nejnižší úrovně z celé Latinské Ameriky), zatímco Česko se dle stejných kritérií umístilo až na 54. místě. Otevřenost ekonomiky dokresluje skutečnost, že se Chile v loňském roce stalo třetím největším dovozcem Latinské Ameriky (za Mexikem a Brazílií), a to i před mnohem lidnatějšími zeměmi regionu. Chilské hospodářství je z rozhodující míry závislé na těžebním průmyslu. Nepřekvapí proto, že jeho produkty obstarávají téměř 60 % veškerého chilského exportu – země je světovou jedničkou v těžbě a zpracování mědi (zajišťuje 32 % celosvětové produkce). Stinnou stránkou tohoto prvenství je nezdravá závislost na vývoji světových cen a poptávce po tomto kovu, což se negativně projevuje i letos. Chile má rovněž významné postavení v těžbě molybdenu (3. světový producent, 14 %

Informační servis světové produkce), stříbra (7. místo, 5 % světové produkce) a zlata (14. pozice, 2 % světové produkce). Těžební průmysl se na tvorbě HDP v minulých letech podílel až 20 %, a přestože klesl na přibližně 11 %, význam důlního průmyslu pro chilské hospodářství bude nenahraditelný i v následujících letech. Do roku 2020 již byly ohlášeny nové investice do těžebního průmyslu v celkové výši 90 miliard dolarů. Dostat se mezi dodavatele technologií, strojů, chemikálií či jiných produktů není vůbec jednoduché (rozhodující roli hrají američtí a kanadští investoři), ale není to nemožné. Vyžaduje to však investice a je třeba být na místě. Naprosto nezbytné je proto zřízení pobočky nebo navázání kontaktu s místním subjektem, který v oboru již působí.

Velké plány se týkají elektřiny i vody

S těžebním průmyslem souvisí i nutnost rozšiřování energetických kapacit. Přestože výroba elektřiny v Chile roste (2003: 14,99 GWh, 2013: 22,06 GWh), těžební průmysl dlouhodobě spotřebovává celou jednu třetinu produkce. S ohledem na smělé plány těžařů lze očekávat další zvýšení potřeby elektrické energie, čemuž odpovídá i národní energetická strategie pro léta 2012–2030, která předpokládá růst spotřeby mezi 6 a 7 % ročně, takže do roku 2020 by měly být vybudovány nové kapacity na úrovni 8000 MW. Jestliže v roce 2011 vytvářely 63 % elektřiny tepelné elektrárny, 35 % vodní elektrárny a 3 % pocházela z obnovitelných zdrojů, v roce 2024 by vodní elektrárny měly dodávat 45–48 % elektřiny a obnovitelné zdroje by měly pokrýt až 10 % veškeré produkce. Zda se podaří těchto cílů dosáhnout, zůstává otázkou, a to zejména po nedávném definitivním zrušení velkého projektu soustavy vodních děl HydroAysén, k němuž došlo především pod tlakem ekologů. S rostoucí kapacitou a vzhledem ke vzdálenostem od výroby ke spotřebě elektrické energie roste i potřeba kvalitnější a kompletnější přenosové soustavy. Změny se mají dotknout i distribuce elektřiny a mají směřovat k posílení volné soutěže s cílem stlačit ceny energie a zlepšit tak konkurenceschopnost chilské ekonomiky. Strategie nepočítá s jadernou energetikou. S ambiciózními plány souvisí i využí-

vání vodních zdrojů. V současné době spotřebovává 21 % vody těžební a zpracovatelský průmysl, a dokonce 73 % připadá na zemědělství. Nedávná minulost odhalila značné slabiny v systému zásobování vodou po celé zemi především v obdobích sucha. Chile netrpí problémy s nedostatkem této suroviny, ale její zdroje jsou velmi nerovnoměrně rozmístěné – zatímco na severu je jí nedostatek, na jihu je nadbytek. Budování přehrad a zadržování vody v období nadbytku a její rozvod do vzdálených míst spotřeby průmyslem, zemědělstvím i obyvatelstvem tak představují důležité úkoly pro následující dekádu. Přestože v posledních deseti letech bylo dosaženo značného pokroku v budování čističek u městských aglomerací i v průmyslu, je v plánu výstavba nových, ještě účinnějších. Národní strategie vodních zdrojů do roku 2025 počítá rovněž s odsolováním mořské vody v oblastech, kde jiné řešení není možné nebo by bylo příliš nákladné. Chile čím dál lépe využívá také lesní bohatství, a to především v jižní části země. Na těžbu navazuje bouřlivě se rozvíjející dřevozpracující průmysl. Jehličnany i eukalyptus jsou nepostradatelnou surovinou pro výrobu celulózy, kterou Chile úspěšně vyváží. S tím souvisí

také potřeba techniky na těžbu, svoz a zpracování dřeva s cílem posilovat výrobu stále sofistikovanějších výrobků a vyvážet tak více přidané hodnoty. Chile je ve světě známé díky vynikajícímu ovoci – jde především o víno, jablka, hrušky, kiwi aj. Kromě toho je nutné zmínit také produkci lososů (druhý největší dodavatel na světě) a jiných ryb, včetně mořských plodů, jejichž kvalita patří mezi nejlepší na světě. I zde je patrná snaha budovat navazující zpracovatelské provozy s cílem posilovat vývoz. Bouřlivý rozvoj chilského hospodářství, rostoucí potřeby země, otevřenost ekonomiky a poptávka po kvalitních strojírenských výrobcích, službách i spotřebním zboží by měly být výzvou pro české exportéry. Rozhodně nejde o jednoduchý trh, neboť jeho otevřenost, transparentnost, ale i kvalita navazujících služeb (bankovnictví a finančnictví) přitahují asijskou, severoamerickou i evropskou konkurenci. O úspěchu či nezdaru rozhodují rychlost reakce, cena i kvalita výrobků. Pomoc českým firmám na chilském trhu nabízí kancelář agentury CzechTrade, která v těchto dnech v souladu s exportní strategií českého státu vzniká v Santiagu de Chile.

Centrum Santiaga de Chile tvoří náměstí Plaza de Armas s Metropolitní katedrálou a moderní administrativní budovou chilské transportní společnosti Panalpina. foto: Jiří Jílek


23

Informační servis

Česká učební pomůcka dostala nový design a míří na arabský trh Interaktivní koberec, který funguje podobně jako tablet, nadchl společnosti ze Saúdské Arábie a Kuvajtu a s firmou Projektmedia jednají o dodávce až 2000 kusů.

Zuzana Sedmerová manažerka projektu Design pro konkurenceschopnost

[email protected]

M

áme výrobek, o který je ve světě zájem. Jde o moderní interaktivní učební pomůcku s projekcí na zem, která je určena nejmenším dětem a jmenuje se MAGIC BOX. Je to vlastně takový interaktivní koberec. Všechno jsme si dělali sami, ale cítili jsme, že by to chtělo ještě vylepšit. S těmito slovy se majitel firmy Projektmedia Jaroslav Veselý začátkem letošního roku obrátil na agenturu CzechTrade. Díky projektu Design pro konkurenceschopnost, jehož cílem je dát existujícím výrobkům atraktivnější tvář, firma zahájila spolupráci s designérem Josefem Vlkem. „Výběrem vhodného partnera z Adresáře designérů CzechTrade, který by nám dokázal pomoci v tom, co potřebujeme, jsme strávili poměrně dost času. Šlo nám nejen o přitažlivější vzhled našeho výrobku, ale i o vylepšení jeho konstrukčních vlastností a mobility a o nalezení materiálu, který by byl lehčí a vhodnější pro export. A to vše bylo třeba skloubit s možností snadné montáže zákazníkem na místě vzdáleném třeba i tisíce kilometrů,“ popisuje Jaroslav Veselý, jak k volbě designéra přistupovali.

Místo na tabuli na podlaze

Hodiny času strávené s designérem se firmě vyplatily. Pro Josefa Vlka byla práce na MAGIC BOXu výzvou. Po první schůzce ve firmě Projektmedia mu bylo jasné, že MAGIC BOX, který děti zábavnou formou učí pracovat s moderními technologiemi, má velký obchodní potenciál. MAGIC BOX je vzdělává interaktivní projekcí a podle Josefa Vlka se nyní jedná o nejoblíbenější technologii edukace, která zapojuje hned několik vjemů najednou. Doposud byla inter24


Zařízení MAGIC BOX na snímku promítá hru pro děti na měkkou projekční podložku. Foto: Projektmedia

aktivní výuka praktikována převážně na interaktivních tabulích ve vertikální poloze, ale MAGIC BOX, který ji převádí do horizontální polohy na zem, je absolutní novinkou. Navíc je – na rozdíl od napevno přidělaných tabulí – mobilní. „MAGIC BOX je s dětmi v přímém kontaktu, proto musí jeho design brát ohled i na bezpečnost,“ upozorňuje Vlk.

skříňku si vyzkoušel i rakouský prezident

„Herní sestavu stačí připojit do elektrické zásuvky, zapnout a na měkkou projekční podložku můžete dětem cokoli promítat. Počítač se pak ovládá jednoduchým elektronickým perem či klávesnicí,“ popisuje mobilní zařízení Veselý. U interaktivního koberce lze pomocí řady vzdělávacích programů nahraných v PC učit až deset dětí najednou. S MAGIC BOXy, které zakoupil Československý ústav zahraniční pro

českou školku ve Vídni, se seznámil i rakouský prezident Heinz Fischer a lidé z rakouského ministerstva školství. „Koberec, který funguje jako tablet,“ jak MAGIC BOX představuje pedagogům specialistka na vybavování mateřských školek nejmodernější technikou Hana Hlaváčková, nadchl firmy ze Saúdské Arábie a Kuvajtu natolik, že s firmou Projektmedia jednají o dodávce až 2000 kusů pro arabský trh. „Na softwaru v arabštině, ale i v dalších jazycích již pracujeme a od podzimu chceme spustit výrobu nového typu skříňky, do které to zabalíme, podle doporučení designéra Josefa Vlka,“ říká majitel firmy Veselý. A dodává: „Od nového designu očekáváme zvýšení už tak velkého zájmu o ryze český nápad, který vloni obdržel nejvyšší ocenění za nejpřínosnější výrobek pro malé děti Grand Prix na veletrhu For Toys.“

Informační servis

Indie: lepší dny ekonomiky přicházejí Nová vláda započala s řadou reforem a mimo jiné otevřela trh zahraničním investorům v dalších odvětvích.

A

ččhe din ánevále hain, tedy lepší dny přicházejí, zní už delší dobu všemi společenskými vrstvami v Indii – před volbami i po nich. Země zvyklá na téměř desetiprocentní ekonomický růst se v posledních dvou až třech letech ocitla na významné křižovatce – bude pokračovat stagnace, nebo se Indové pustí do hlubokých hospodářských a společenských změn, na jejichž konci snad čekají zmíněné dobré dny pro celou Indii? Letošní celonárodní volby (výsledky byly zveřejněny v květnu) daly jasně zelenou reformám vítězné Indické lidové strany (BJP). Do čela vlády se postavil Naréndra Módí, progresivní ekonom a mnohaletá hlava státu Gudžarát, jehož rozvoj se stal jakýmsi vzorem pro celou zemi. Prvním výrazným krokem vlády je sestavení státního rozpočtu, který vtiskne očekávaným změnám podobu zákona. Připravovaný rozpočet odpovídá hlavním cílům Módího kabinetu, mezi které patří nastartování ekonomického růstu, snížení inflace, fiskální konsolidace a tvorba nových pracovních míst. Pozitivním impulzem je otevření indického trhu zahraničním investorům v dalších odvětvích, umožnění veřejně-soukromých zakázek, velké investice do rozvoje silniční a železniční infrastruktury nebo podpora obnovitelných zdrojů energie a druhé „zelené revoluce“.

Infrastruktura jako hybatel ekonomiky

Návrh rozpočtu slibuje dosažení tohoto cíle především otevřením indické ekonomiky investorům do sektorů obrany, pojišťovnictví (zvýšením hranice pro přímé zahraniční investice až na 49 %) a výroby (zde zvýšení téže hranice na 15 %). Pozitivní impulz přinášejí také plány na vybudování nových ekonomických zón a ustanovení venture kapitálového fondu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, který bude podporovat indické start-upy. Nejvíce pozornosti rozpočet věnuje

Indická vláda chce do výstavby silnic investovat miliardy dolarů. Ilustrační foto: shutterstock

nedostatečně rozvinuté infrastruktuře, která se má do budoucna stát hybatelem ekonomického rozvoje země. Na výstavbu 8500 kilometrů silnic by mělo putovat šest miliard dolarů. Dále by měla být zahájena výstavba metra (Lakhnaú a Ahmadabád), industriálních koridorů (nejzajímavěji zní plán výstavby koridoru Bengalúru–Mumbaí, který by spojil indické „silicon valley“ s finančním centrem země) a 16 přístavů. Mezi novinky rozpočtu patří návrh otevřít železniční sektor zahraničním investicím a uvedení rychlejších vlaků. Státem dotované železnice, které mají 1,3 milionu zaměstnanců a denně přepraví na 12 milionů lidí, jsou pod tíhou narůstající inflace nuceny zvyšovat jízdné. Řešení je jednou z prvních zkoušek nové vlády.

Výstavba měst i vyšší produkce potravin

Vláda dále hodlá vytvořit nová pracovní místa pro rostoucí populaci, která se v poslední době začala potýkat s pro-

Ivan Kameník ředitel zahraniční kanceláře v Mumbaí, CzechTrade

[email protected]

blémem nezaměstnanosti, a to zvláště v sektorech bohatých na lidské zdroje (cestovní ruch, infrastruktura, výroba). V ohnisku zájmu rozpočtu je i řízená urbanizace. Vláda plánuje výstavbu takzvaných chytrých měst, kterých by chtěla postavit kolem 100 s celkovou investicí 70 miliard dolarů, a vybudování deseti nových technologických a ekonomických institutů. Urbanizační plány dále zahrnují modernizaci středně velkých měst, přístavbu satelitů k již existujícím městům a hlavně zdokonalení infrastruktury a služeb pomocí nových technologií a systémů. V sektoru zemědělství, který dává práci značné části venkovské populace, si vláda vytyčila za cíl zlepšení zemědělské infrastruktury, navýšení produkce potravin a zjednodušení poskytování půjček zemědělcům. Ministr Džaitlej zmínil i opožděný monzun, který indickému zemědělství způsobí ztráty, a podpořil vědecký výzkum zaměřený na vlivy změny klimatu. V oblasti energetiky vláda podpořila obnovitelné zdroje energie alokací 83 milionů dolarů, které budou využity například na projekty solární energie a které by měly vládě pomoci dosáhnout ambiciózního cíle, aby obnovitelné zdroje v roce 2020 tvořily 20 % celkového množství energie. Indie se i přes klesající trend růstu HDP může stále opírat o velkou kupní sílu domácího trhu, rostoucí ekonomicky činnou populaci, západně a na inovace orientovanou střední vrstvu i o poměrně rozsáhlou výrobní kapacitu (navzdory tomu, že se Indie zakoukala do tvorby softwaru a jaksi upozadila hardware – tedy výstavbu infrastruktury). Zahraniční obchod mezi Českem a Indií začal roku 2012 klesat. Ekonomické změny, které v Indii vyvolávají velká očekávání, by mohly stávající trend poklesu českého exportu na indický subkontinent zlomit. Dobré dny Indie přicházejí – a na to je třeba se pečlivě připravit.


25

EXPORTUJETE DO SVĚTA?

EXPORTUJETE DO AFRIKY?

17. ročník EXPORTNÍ CENY DHL UNICREDIT

pod záštitou agentury CzechTrade

ZVIDITELNĚTE SVÉ EXPORTNÍ ÚSPĚCHY Přihlaste se do soutěže prostřednictvím www.exportnicena.cz Soutěžit můžete v kategoriích: •

Malá společnost Kategorie je určena malým firmám s maximálním počtem 50 zaměstnanců a obratem do 300 milionů korun.

•

Středně velká společnost Kategorie je určena středně velkým firmám s maximálním počtem 250 zaměstnanců a obratem do 1,5 miliardy korun.

•

Globální exportér Hodnotí se počet států, do kterých společnost exportuje. Objem exportu do každého uvedeného státu musel v roce 2013 činit minimálně 100 tisíc korun.

•

Exportér teritoria - AFRIKA Kategorie vybírá nejúspěšnějšího exportéra z malých a středních společností podle průměrné složené míry růstu CAGR (Compoud Annual Growth Rate) zjišťované za poslední tři roky.

•

Nejúspěšnější klient CzechTrade

Tyto kategorie musí splňovat také obecná pravidla soutěže, která jsou uvedena na www.exportnicena.cz

EXPORTNICENA.CZ ZAKLADATEL

GENERÁLNÍ PARTNER

ODBORNÝ GARANT

ZÁŠTITA

SPOLUPRÁCE

POŘADATEL

AGENTURA HELAS

PARTNEŘI

Váš �o��š�ovací makléø

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

MEDIÁLNÍ PODPORA

Informační servisInformační pro podnikatele servis

Trh na jihu i východě Číny je přesycený, západ země ale zůstává neobsazený V hlavním městě provincie S’-čchuan se představí české firmy z leteckého průmyslu, ale také firmy ze širokého spektra oborů sklářského průmyslu.

Ladislav Graner ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Čcheng-tu (Chengdu)

[email protected]

P

okud jde o rezervy v lidských zdrojích, rozvoj infrastruktury a technologickou základnu průmyslu, skrývá se nyní největší potenciál na západě Číny. K tomu se připojuje i stále intenzivnější podpora ze strany centrální vlády v podobě rozsáhlých finančních investic do výstavby infrastruktury, zřizování průmyslových zón, internacionalizace západočínských společností či do urbanizace. Ambiciózní plány jsou už načrtnuty pro provincii S’-čchuan (Sichuan), a zvlášť pro její hlavní město Čcheng-tu (Chengdu). Patří mezi ně například rozšíření místního metra ze stávajících dvou tras na čtyři do konce roku 2015 a budování dalších v následujících letech. Dále jde o výstavbu nového většího a modernějšího mezinárodního letiště, rychlostní železnice propojující město Čcheng-tu s východním pobřežím země či přeměna provincie ve vědeckou a technickou základnu v oblasti informačních technologií, nových energií, automobilového či leteckého průmyslu. Čcheng-tu se pyšní největší samostatně stojící budovou na světě. New Century Global Centre (Globální centrum nového století) je ikonou města, ale i symbolem ekonomického rozvoje západních oblastí Číny.

s’-čchuan, vstupní brána do západní číny

Je to právě provincie S’-čchuan, která je vnímána jako vstupní brána do západní Číny. Ta skýtá největší potenciál pro uplatnění českých firem. V oblasti letectví se připravuje Český letecký seminář 2014 v Čcheng-tu, který již podruhé představí český letecký průmysl včetně uceleného českého řešení A–Z. Hlavním lákadlem leteckého semináře bude představení českých letounů. České firmy ze širokého spektra oborů sklářského

Největší čínský výrobce spotřební elektroniky Changhong otevřel evropskou továrnu ve středočeském Nymburce (na snímku) v roce 2006. Nyní podle ředitele závodu Changhong Europe Electric plánuje expandovat a investovat dalších 20 milionů eur. foTo: ČTK

průmyslu se představí na akci České sklo v Čcheng-tu 2014. Semináře a obchodní jednání obou říjnových akcí proběhnou v rámci 9. podnikatelského a technologického veletrhu EU a Číny. Letecká expozice a expozice skla a křišťálu budou součástí české výstavy na ploše přibližně 500 m2, která se stane v rámci výstavy West China International Fair 2014 historicky největší prezentací Česka v západní Číně. Dále se v oblasti strojírenství připravuje kolektivní účast provincie S’-čchuan na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2014 v září v Brně.

čínské investice v česku

Neklesá ani zájem o investice ze západní Číny do Česka. Příkladem je výrobce televizorů Changhong ze sečuánského města Mien-jang (Mianyang), který plánuje expandovat a investovat dalších 20

milionů eur (zhruba 550 milionů korun) do rozšíření výroby ve středočeském Nymburce. Firma uzavřela s městem memorandum o porozumění, které umožní rozvíjení další spolupráce. Ke slavnostnímu podpisu došlo za přítomnosti viceguvernéra province S’-čchuan během jeho červencové návštěvy Česka. Provincie S’-čchuan je partnerskou oblastí Středočeského kraje. Včasná reakce na měnící se trendy, poptávku či zájem západočínských subjektů o spolupráci se zahraničními subjekty je rozhodující. Zahraniční kancelář CzechTrade v Čcheng-tu nabízí českým firmám řadu služeb z oblasti exportního poradenství, informačního servisu, průzkumu trhu, vyhledání obchodních kontaktů, ověření zájmu o konkrétní obchodní spolupráci nebo dlouhodobé exportní asistence.


27

Informační servis

Centrum SOLVIT pomohlo české firmě získat zpět DPH z Rumunska Centra SOLVIT spolupracují při řešení problémů, které způsobily správní orgány v EU, Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu nesprávnou aplikací evropského práva.

P

ět let musela česká firma čekat na vrácení daně z přidané hodnoty ve výši 400 tisíc korun kvůli chybě rumunských daňových úředníků. Zpět je získala až po úspěšné intervenci služby SOLVIT. Česká společnost zaměřující se na výrobu a prodej domovních klimatizací a výměníků tepla v roce 2008 dodávala své vybavení do Rumunska v rámci subdodávky pro německou stavební společnost. Konkrétně dodala dva klimatizační systémy a ocelovou konstrukci. Dohoda ohledně dodávky vybavení obsahovala také instalaci zařízení na místě. Na tu česká firma najala rumunskou společnost, která dle dohody fakturovala české společnosti cenu za svoji práci včetně rumunské DPH, které činilo bez mála 18 tisíc eur. Problém nastal ve chvíli, kdy si česká společnost zažádala u příslušného rumunského úřadu o vrácení DPH. Teprve rok po zaslání žádosti o vratku DPH obdržela česká firma z rumunské strany požadavek dalšího upřesnění této žádosti. Opět téměř po roce od zaslání upřesněné žádosti obdržela společnost rozhodnutí o zamítnutí své žádosti. Proti tomu se česká společnost odvolala. Trvalo však téměř další dva roky, než z rumunské strany obdržela zprávu o předání odvolání. V návaznosti na tento vývoj a další průtahy se společnost obrátila na české centrum SOLVIT s žádostí o pomoc a posouzení správnosti postupu příslušného rumunského úřadu. České centrum SOLVIT provedlo právní analýzu dodaných dokumentů. V ní došlo k závěru, že podle správné aplikace evropské směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty má daná česká firma na vrácení daně z přidané hodnoty právo, a tedy že rumunský

28


Martin Kohout ministerstvo průmyslu a obchodu

[email protected]

Pohled na Bukurešť. fOTO: SHuTTeRSTOCk

úřad nepostupuje v souladu s platným evropským právem. Následně české centrum SOLVIT v rámci pravidel fungování systému věc postoupilo k intervenci rumunské pobočky SOLVIT a společnými silami se podařilo přimět daný úřad ke správné aplikaci evropského práva a k navrácení DPH českému podniku. Ke správnému

rozhodnutí ve věci ze strany rumunských úřadů posléze doopravdy došlo v květnu 2014. Tento případ, kdy by bez zásahu české pobočky služby SOLVIT k vrácení DPH české firmě došlo jen obtížně, ukazuje, jak může být celoevropská síť center SOLVIT efektivním nástrojem pro řešení problémů s úřady na vnitřním trhu EU.

Co je to SOLVIT SOLVIT tvoří síť center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů. SOLVIT centrum se nachází v každém členském státě EU, v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Účelem SOLVIT je řešit rychle a efektivně konkrétní problémy občanů a podnikatelů. Nabízí tak alternativu ke zdlouhavým a mnohdy nákladným soudním řízením. Na činnost národních SOLVIT center dohlíží Evropská komise, která případně poskytuje i pomoc při řešení složitějších případů. SOLVIT centra poskytují své služby bezplatně. Další výhodou tohoto systému je jeho neformálnost a transparentnost, a to vše při zachování naprosté diskrétnosti, pokud jde o citlivé obchodní i osobní údaje. Bližší informace o SOLVIT naleznete na www.mpo.cz/ cz/eu-a-vnitrni-trh/solvit/.

Informační servis

Volný obchod mezi EU a Thajskem Loni byla zahájena jednání týkající se dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Thajskem. Dohoda by mohla pomoci českým firmám také při expanzi na další trhy rozvojových zemí.

Martin Pospíšil ředitel sekce zahraničního obchodu, MPO

[email protected]

T

hajsko je jedním ze zakládajících členů Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a těží ze strategické polohy mezi průmyslově vyspělou částí Číny a Indií. Patří mezi nejsilnější ekonomiky ASEAN. Jde o atraktivní investiční destinaci, kde se vyrábí řada špičkových světových produktů. Vztahy mezi EU a zeměmi ASEAN se zakládají především na dohodě o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem a Thajskem (zakládající členové ASEAN), která vstoupila v platnost v roce 1980. Postupem doby k úmluvě přistoupily i další členské země sdružení.

Dohoda o volném obchodu

V roce 2013 byla zahájena jednání o dohodě o volném obchodu (FTA) mezi EU a Thajskem. Původně se předpokládalo, že úmluva bude moci vstoupit v platnost od roku 2015. Česká republika jednání s Thajskem plně podporuje – sdílíme názor Evropské komise, že Thajsku je jako klíčovému obchodnímu partnerovi EU v regionu potřeba věnovat významnou pozornost, mimo jiné i proto, že se tu podobně jako v Singapuru nabízí možnosti rozšíření spolupráce na trhy dalších rozvojových zemí. Fakt, že obě strany k jednání přistoupily až v roce 2013, tedy prakticky po dokončení jednání se Singapurem a v době probíhajících rozhovorů s Malajsií a Vietnamem, může být přínosný. Umožňuje totiž pozitivně navázat na dosavadní zkušenosti, které EU získala právě z jednání se Singapurem. Hlavní cíle a příležitosti sjednání FTA s Thajskem spatřujeme především v maximální možné eliminaci tarifních i netarifních překážek. V regulatorních oblastech pak budeme požadovat dosažení plné garance ochrany a pokrytí

Na snímku je přístav v Bangkoku. foTo: shUTTErsTock

na úrovni příslušných nejvyšších mezinárodních standardů.

sektor služeb i veřejné zakázky

Česká republika vnímá projednávanou dohodu nejen jako nástroj bilaterální ekonomické diplomacie, ale také jako příležitost k rozšíření možností přístupu českých exportérů na thajský trh. To se týká jak oblasti obchodu se zbožím, tak i oblastí, kde s ohledem na rostoucí charakter ekonomik zemí uskupení ASEAN mohou české firmy do budoucna hledat výraznější potenciál příležitostí (například trh s veřejnými zakázkami, sektor služeb). Zlepšení regulatorního prostředí na úroveň nejvyšších mezinárodních

sektorových předpisů je v tomto směru důležitým nástrojem, který může usnadnit další pronikání evropských, a tedy i českých subjektů na tento trh. Česko bude dál usilovat, aby bylo při jednání s Thajskem dosaženo minimálně takového výsledku, jakým se uzavřela jednání mezi EU a Singapurem. V tomto ohledu vnímáme dohodu o volném obchodu mezi EU a Singapurem jako modelovou a budeme usilovat, aby i další sjednávané dohody se zeměmi ASEAN vycházely z parametrů, kterých EU dosáhla ve vztahu k Singapuru. V jednání je také dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Thajskem. V rámci exportní strategie ČR na léta 2012–2020 je Thajsko považováno za zájmovou zemi.


29

Informační servis

Krátké zprávy ze světa Indický trh s chytrými telefony by se měl v roce 2014 zdvojnásobit Z hlediska tržeb zůstane nejvýznamnějším trhem s chytrými telefony Čína. Z pohledu prodejů, budoucího růstu a počtu potenciálních zákazníků však neustále stoupá význam Indie. V současnosti vlastní mobilní telefon zhruba 650 milionů Indů, kteří budou v nejbližší době své přístroje nahrazovat novými. Výrobci se snaží, aby jejich volba padla právě na chytrý telefon. Tomu odpovídá i trend – prodeje chytrých telefonů stouply v 1. čtvrtletí roku 2014 v meziročním srovnání čtyřnásobně. Pro indický trh je nejdůležitějším segmentem levný chytrý telefon na platformě Android. Zákazníky v tomto směru láká především Samsung (třetina prodejů), ale i místní levní producenti, jako je Micromax, Karbonn a Lava (dohromady také třetina prodejů).

Dita Nedělková vedoucí oddělení centra informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

produkce a spotřeba uhlí v regionu sNs zažívá boom Světové produkci černého uhlí sice dominují Spojené státy a Čína, ale o zvýšení produktivity uhelného průmyslu za účelem exportu i uspokojení domácí spotřeby v posledních dvou letech usilují i země ze Společenství nezávislých států (SNS). Rusko zvýšilo v roce 2013 produktivitu a export černého uhlí o 1,5 %, respektive skoro o 8 %, shodně s cílem pokrýt do roku 2020 z uhelných zdrojů až 38 % domácí spotřeby elektřiny. Stejně tak Ukrajina ještě v roce 2012 zahájila reformu uhelného sektoru směrem k privatizaci, modernizaci a konsolidaci tohoto klíčového odvětví. Uzbecké zásoby této suroviny sice nejsou tak významné, ale i zde produkce uhlí roste a vláda proto hledá investory pro modernizaci dolů a provozů v celkové hodnotě až 500 milionů amerických dolarů. Klíčovými odběrateli budou asijské země – tento kontinent již teď představuje 67 % světové spotřeby suroviny. Překážku i nadále představuje neprůhledné podnikatelské prostředí, nedostatečná infrastruktura i geopolitické problémy regionu.

křehký trh s elektromobily Prodeje elektromobilů a plug-in hybridů v západní Evropě v roce 2013 oproti předešlému roku výrazně vzrostly na 38 617 prodaných vozů. V rámci regionu se na tomto čísle nejvíce podílelo Nizozemsko, Německo a Francie. Mezi nejoblíbenější modely patří elektroautomobily Nissan Leaf, Renault Zoe, VW E-UP, Mercedes Benz Smart a Tesla model S. Z plug-in hybridů je to potom Opel-Vauxhall Ampera, Toyota Prius a Mitsubishi Outlander. I přes neustále narůstající trend prodejů (odhaduje se, že tyto automobily představovaly v roce 2013 0,5 % všech prodaných aut oproti 0,34 % v roce 2012) je tento trh silně závislý na státních pobídkách, které kompenzují vysoké ceny.

Investice do telekomunikačních technologií v regionu střední Asie pokračují Od dubna letošního roku stoupá ve středoasijském regionu počet zemí a operátorů, kteří zavádějí rychlou síť LTE a umožňují tak přístup k internetu 4G (NurTelecom v Kyrgyzstánu, Altyn Asyr v Turkmenistánu a Tcell v Tádžikistánu). Mobilní operátoři přistoupili k tomuto kroku i přesto, že obecné využití sítě 3G je v těchto regionech doposud nízké, trh se rozvíjí pomalu a velké riziko představují zásahy státu do telekomunikací. Investice do této oblasti nicméně pokračují a operátoři se zatím spoléhají na vysoký budoucí potenciál v tomto sektoru (například počet zákazníků turkmenského operátora Altyn Asyr vzrostl mezi lety 2012–2013 o 700 tisíc).

30


Dnes vlastní mobilní telefon zhruba 650 milionů Indů, kteří budou v blízké době své přístroje nahrazovat novými. Foto: reuters

Informační servisInformační pro podnikatele servis

Prototyp lehkého sportovního letadla E-Fan, který vyvinula společnost Airbus a který je poháněný elektrickým motorem. Foto: reuters

Airbus vstupuje na trh lehkých letadel s elektrickým modelem Společnost Airbus nedávno předvedla prototyp lehkého sportovního letadla E-Fan s pohonem v podobě lithium ion polymerových baterií. Společnost by do roku 2017 chtěla uvést na trh jeho dvoumístnou verzi E-Fan 2.0 a o dva roky později i čtyřmístný model E-Fan 4.0. Airbus se nově zaměřuje na vývoj elektrických i hybridních motorů nejen pro malé sportovní letouny. Firmu k tomu vede potřeba naplnit cíle stanovené Evropskou unií v rámci strategie Flightpath 2050. Ta směřuje ke snížení emisí oxidu uhličitého i hluku v letectví o 75 %, respektive o 65 % (z hodnot dosažených v roce 2000). Nový segment bude mít na starosti dceřiná společnost Airbusu VoltAir. Vývoj a výroba probíhá ve spolupráci s francouzskou vládou a za využití evropského financování a sídlí ve městě Merignac ve francouzském Bordeaux. Cena těchto modelů by se mohla pohybovat kolem 300 tisíc USD a jejich výhodou by mimo jiné mohly být nižší náklady na provoz letounů.

Restrukturalizace železničního sektoru ve Francii

Investoři cílí na slibné trhy jihovýchodní Asie

Francie by měla v nejbližší době schválit reformu železničního sektoru s cílem učinit ho transparentnějším především z hlediska financování a zajistit spravedlivé podmínky pro vstup na trh. Sektor má být zajištěn skupinou státních podniků: mateřskou SNCF (strategické řízení) a jejími dceřinými firmami SNCF Réseau (provozovatel infrastruktury) a SNCF Mobilités (provozovatel vlakové přepravy). Sjednocení infrastruktury zajistí spojení RFF (dosavadní provozovatel železniční sítě), SNCF Infra a DCF (Direction de la circulation ferroviaire, Ředitelství řízení dopravy). Na transparentnost by měl dohlížet kontrolní železniční orgán ARAF (Autorité de régulation des activités ferroviaires). Nový zákon by měl vstoupit v platnost k lednu 2015.

Státy sdružené v seskupení zemí jihovýchodní Asie ASEAN patří stále častěji mezi hlavní volbu zahraničních investorů v Asii, a to i na úkor čínského trhu. Důvodem je, že zatímco čínský trh je v mnoha směrech již saturovaný, země ASEAN i přes mnohé bariéry skýtají velké možnosti. Pokud bychom vnímali členské státy jako jednu zemi, měli bychom před sebou trh rostoucí průměrným tempem 6 % ročně, s populací okolo 630 milionů obyvatel, který by tak byl sedmou největší ekonomikou světa. K výhodám hospodářství ASEAN patří ta skutečnost, že je taženo robustní domácí poptávkou, díky které země poměrně lehce překonaly úskalí hospodářské krize. Jejich střední třída přitom roste raketovým tempem – v současnosti ji tvoří 190 milionů obyvatel, v roce 2020 už by to mohlo být až 400 milionů lidí (střední třída definovaná disponibilním příjmem 16–100 amerických dolarů na den).

český expoRtéR srpen 2014, číslo 5

31

Kalendář akcí

Nejbližší akce exportního vzdělávání 29. 9. 2014 Praha

Jak úspěšně exportovat do turecka

Vyvážíte do Turecka, nebo se na to chystáte? Zajímají vás zkušenosti ředitele zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Istanbulu Michala Košča a ostatních firem? Přijďte diskutovat společně!

Cena: 600 kč

1. 10. 2014 Brno

čína – FINANCoVÁNÍ oBCHoDU v praxi

Seminář realizovaný při příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Dozvíte se, jak strukturovat financování exportu, jak snížit riziko nezaplacení, důležité obory, exportní příležitosti pro české firmy a mnohem více.

Cena: zdarma

6. 10. 2014 Praha

Clo v mezinárodním obchodě

Účastníci semináře získají klíčové informace o aktuálních celních předpisech, dále celním sazebníku EU, celních režimech při vývozu zboží, pravidlech provádění celního řízení při vývozu a seznámí se též s formami zjednodušených postupů a jejich použití v celním řízení.

Cena: 1400 kč

10. 10. 2014 Praha

oBCHoDUJeMe s čÍNoU – rady a tipy pro exportéry, čínská ekonomika, marketing, patenty a ochranné známky, příprava na veletrh

Kurz (složený ze tří seminářů) přináší ucelené informace o obchodování s Čínou a čínské ekonomice, jejích silných a slabých stránkách. Dále zazní tato témata: export do Číny – pro které firmy a produkty je čínský trh nejzajímavější; import z Číny – sedm praktických kroků, jak z Číny dovézt zboží a subdodávky a nespálit se; marketing českého zboží v Číně s minimálními náklady; Čína a kopírování (patenty, ochranné známky, autorská práva); veletrhy v Číně, jak je zvládnout a na co se připravit.

Cena: 5400 kč

32


Zájemci o obchodování s Čínou (na snímku je pohled na Peking) se mohou zúčastnit speciálního semináře v Praze 10. října. foto: shutterstock

15. 10. 2014 Praha

poLsko – obchodní a investiční příležitosti, zajištění plateb a vymáhání pohledávek

Víte, jak najít nové obchodní partnery v Polsku a jak s nimi efektivně komunikovat? Co očekávat a na co si dát pozor před vstupem na polský trh? Jak dlouhodobě a úspěšně obchodovat s polskými partnery? Jaké jsou aktuální exportní příležitosti pro české firmy v Polsku? Vše se dozvíte na teritoriálním semináři, který je spojen i s individuálními konzultacemi.

Cena: 600 kč

23. 10. 2014 Praha

BUsINess etIketA – cesta k dlouhodobému obchodnímu partnerství

Na tomto semináři máte možnost v úzké skupině účastníků načerpat praktické znalosti a dovednosti takzvané business etikety. Ta vám může nejen usnadnit komunikaci, ale též získat zasloužený

respekt vašeho business partnera. Nosnými tématy semináře jsou: business schůzky & kontaktní situace, společenské akce jako příležitost k navázání obchodních kontaktů, etiketa stolování nejen na business obědě, společenská konverzace „small talk“ a další.

Cena: 2200 kč

18. 11. 2014 Praha

obnovitelná energetika ve Velké Británii – nové výzvy a velké příležitosti

Velká Británie v současné době nabízí jedny z největších příležitostí z celé EU, přičemž řada sektorů dosud není vyvinutých, a představují tak mezeru na trhu. Jedná se tedy o velkou příležitost pro české společnosti, které je třeba využít. Seminář, mimo jiné, představí postavení relevantních sektorů v rámci energetického mixu Británie a rozebere jednotlivé státní dotace, které se k nim váží a činí příslušné sektory atraktivními.

Cena: 600 kč

Podrobné informace o seminářích (podrobnější anotace, údaje o lektorech, místa konání, on-line přihlášky a další) naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci/. Odborné a teritoriální semináře CzechTrade lze čerpat i v rámci tzv. exportních balíčků BASIC (4x účast na jednodenních seminářích) a BUSINESS (8x účast na jednodenních seminářích).

Kalendář akcí

Zahraniční veletrhy, na kterých mohou firmy využít společné prezentace 9.–12. 9. 2014

11.–13. 11. 2014

Dřevoobráběcí průmysl v Rusku patří k jednomu z nejperspektivnějších a nejpřitažlivějších odvětví. Modernizace a vývoj dřevoobráběcích strojů a technologií jsou dnes zajímavým tématem pro většinu světových koncernů a firem, které se snaží v Rusku najít nového obchodního partnera. Kontakt: [email protected].

NNT je ideální příležitostí pro představení novinek v oblasti železničního vybavení, metra a vlaků na latinskoamerických trzích. Veletrhu se tradičně účastní největší provozovatelé brazilských železnic. Veletrh je určený zejména odborné veřejnosti a mezi účastníky jsou výrobci železničního vybavení, provozovatelé železnic, metra a metropolitních vlaků, vládní specialisté a přepravci. Kontakt: [email protected].

NeGÓCIos Nos trILHos, são paulo, Brazílie

expoDreV rUssIA, krasnojarsk, rusko

14.–19. 10. 2014

MAktek 2014, Istanbul, turecko

Vystavujte na veletrhu pro zpracování kovů, výrobní technologie, řízení kvality a testování, a využijte tak příležitosti, kterou představuje vzestup tureckého průmyslu. MAKTEK je zaměřený zejména na obráběcí a tvářecí stroje, nástrojové držáky a řezné nástroje, PLM software, CAD/CAM, výrobní technologie aj. Kontakt: [email protected].

21.–23. 10. 2014

28.–29. 11. 2014

FÓrUM oBCHoDNÍCH ZÁstUpCŮ, Milán, Itálie

B2B akce, na které najdete svého obchodního zástupce pro italský trh z různých oborů. Kdo chce na italský trh, nemůže na této akci chybět. Kontakt: [email protected]. Veletrh Negócios nos Trilhos představuje novinky v oblasti železničního vybavení. foto: ntexpo.com.br

poWer-GeN, são paulo, Brazílie

Po celém světě síť veletrhů Power-Gen oslovuje dohromady téměř 70 tisíc odborníků ze sektoru výroby a distribuce elektrické energie. Power-Gen představuje platformu pro setkání lídrů v oboru a nesčetné kontakty a obchodní příležitosti. Kontakt: [email protected].

21.–23. 10. 2014

český LeteCký seMINÁŘ, Chengdu, čína

Akcí reagujeme na postupné otevírání čínského vzdušného prostoru, razantní zvyšovaní koupěschopné poptávky na čínském trhu a zájem o spolupráci se zahraničními subjekty. Vedle potenciálu soukromého/sportovního létaní netrpělivě očekávají otevření vzdušného prostoru korporátní klienti z různých odvětví, záchranných či asistenčních služeb anebo letecké turistiky. Kontakt: [email protected].

28.–30. 10. 2014

WorLD FooD UkrAINe 2014, kyjev, Ukrajina

Na ukrajinském trhu se 45 miliony obyvatel mají šanci na uplatnění potraviny, které nejsou zastoupené místními výrobci nebo u kterých se předpokládá lepší kvalita od českého výrobce. Jedná se například o pivo, víno a originální nápoje; mléčné, sýrové a masné speciality; dětskou a zdravou výživu; cukrovinky. Kontakt: [email protected].

2.–4. 12. 2014

AeroMArt, toulouse, Francie

Kontraktační B2B setkání, které umožňuje českým firmám přímý kontakt a jednání s nákupčími významných zahraničních firem z oblasti leteckého a vesmírného průmyslu. Kontakt: [email protected].

4.–6. 12. 2014

teCH INDUstrY, riga, Lotyšsko

Veletrh je stěžejní strojírenskou akcí v Pobaltí. Má velmi dobrou návštěvnost odborné veřejnosti nejenom z Lotyšska, ale také z okolních zemí, které mají v oblasti strojů, nástrojů a výrobních technologií výrazně importní charakter. Kontakt: [email protected].

Pokud vás některý veletrh zaujal, kontaktujte organizačního garanta akce pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo doprovodným asistenčním službám. Služby ušije na míru podle konkrétních požadavků. Přehled všech veletrhů najdete na www.czechtrade.cz/kalendar-akci.


33

Slovníček/Kvíz Základní fráze v Ázerbájdžánu Dobrý den Salam [Salam]

Ahoj Salam [ Salam]

Ano

Bəli [ Bəli]

Děkuji Təşəkkürlər [Təšəkkürlər]

Xeyır [Cheyır]

Není zač Dəyməz [Dəyməz ]

Jak se máte? Necəsiniz [Nedžəsiniz]

Na shledanou Sağ olun [ Sagh olun]

Prosím Buyurun [Buyurun]

Nerozumím Başa düşmədim [Baša düšmədim]

Mən .... şirkətindənəm [Mən .... širkətindənəm]

Můžete mi zavolat taxi?

Platit kartou

Mənə taksi ç çağıra bilərsiniz?

Obchodní jednání

Smlouva

A – 90 milionů B – 45 milionů C – 9,5 milionu O kolik vzrostl meziročně ázerbájdžánský HDP v roce 2007? A – 25 % B – 10 % C – 5%

3.

[ Mənə taxi

Kolik procent ázerbájdžánského exportu tvořila v roce 2013 ropa, zemní plyn a výrobky z ropy?

čaghyra biləsiniz?]

Zboží Mal / Yük [Mal / Yük]

İş ilə bağlı görüş [İš ilə baghly görüš] A – 33 % B – 63 % C – 93 %

Çatdırılma müddəti [ Čatdyrylma müddəti]

Müqavilə

[Müqavilə]

Na zdraví! Sağlığa [Saghlygha]

V příštím čísle Českého exportéra Jak obchodovat za současné situace s Ruskem 34

Kolik obyvatel má zhruba Ázerbájdžán?

Kartnan odüyəcəm [ Kartnan odüjədžəm ]

Platit hotově Nağd ödəniş [Naghd ödəniš]

Dodací lhůta

2.

Firma Şirkət [ Şirkət ]

Jmenuji se… Mənim adım ... [Mənim adym ...]

Jsem z firmy…

1.


CzechTrade se i letos bude účastnit Mezinárodního strojírenského veletrhu

Další číslo časopisu vyjde v HN 23. září a v týdeníku Ekonom 25. září.

4.

Jak vysoký bude nejvyšší mrakodrap světa, který roste v Ázerbájdžánu? A – 1050 metrů B – 950 metrů C – 850 metrů

Odpovědi:

1. C, 2. A, 3. C, 4. A

Ne

Otázky:

HN046605

EDICE FENOMÉN

PŘÍBĚHY ÚSPĚCHU - /)1 ' $-,.

%#& / !" " % %#" #/ $ #!" / !*)"1

*# *" #2 0'/1 - %!% 1% "- *!"" " *+% %#!% -3 #%#/ )% "%0 - % !% )2#/ %)" % / "

ě v á r P eji d o r p v

Představujeme majitele společnosti JUTA Jiřího Hlavatého a dalších 18 osobností českého byznysu. 100 stran za 79 Kč

HN046605

HN045748-5

Exportní klub CzechTrade Více kontaktů a exportních informací na váš stůl • • • • •

Získejte jedinečné a ověřené informace ze zahraničních trhů Zviditelněte vaši firmu v zahraničí Objevujte nové příležitosti Využívejte nových forem exportního vzdělávání Sdílejte své zkušenosti s dalšími exportéry

www.czechtrade.cz

Byznys v Ázerbájdžánu

Recommend Documents