SPEKTRUM Byznys vstoupil do kosmu... Většina Čechů ctí svého šéfa V Iráku postavíme elektrárnu Nová průmyslová revoluce v Evropě

Byznys vstoupil do kosmu

časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky

SPEKTRUM 07—08 2012

...................................... Většina Čechů ctí svého šéfa V Iráku postavíme elektrárnu Nová průmyslová revoluce v Evropě

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace sdružující rozhodující část podnikatelů a zaměstnavatelů v ČR. Usilujeme o zlepšování podnikatelského prostředí v ČR a o zvyšování konkurenceschopnosti podniků v ČR při zachování principů etiky podnikání. Na národní i mezinárodní úrovni podporujeme a prosazujeme zájmy svých členů. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem: BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

1600 subjektů 117 členských firem 30 svazů a asociací: Asociace českého papírenského průmyslu

Odvětvový svaz Hutnictví železa

Asociace inovačního podnikání České republiky

Sdružení automobilového průmyslu

Asociace leteckých výrobců ČR

Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

Svaz českých a moravských spotřebních družstev

Asociace spotřební elektroniky

Svaz českých a moravských výrobních družstev

Asociace strojních inženýrů

Svaz dopravy České republiky

Asociace výzkumných organizací

Svaz kovohutnického průmyslu

Asociace zemědělské a lesnické techniky

Svaz plastikářského průmyslu ČR

CECED CZ – Sdružení evropských výrobců

Svaz sléváren ČR

domácích spotřebičů

Svaz strojírenské technologie – SST

Česká manažerská asociace

Svaz výrobců cementu ČR

Česká plynárenská unie

Svaz výrobců vápna České republiky

Českomoravská elektrotechnická asociace

Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky

Český svaz zaměstnavatelů v energetice

Unie středního stavu České republiky

ICT UNIE, o. s.

Partneři

Spektrum je oficiálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, V. Smrčka, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio pixl‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a. s., ŠKODA AUTO a. s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a. s., OKD, a. s.; VÍTKOVICE, a. s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Financování výzkumu, vývoje a inovací z rozpočtu má hluboký problém Nemá proces schvalování rozpočtu na vědu a výzkum schizofrenní rysy? Na jedné straně si vláda do Národní politiky pro výzkum, vývoj a inovace naplánuje vznešené i účelné cíle a vytkne si roční růst investic státní podpory výzkumu, vývoje a inovací o 8,5 %. Už ale rok po schválení této politiky na ni vláda zapomněla a peníze až do roku 2014 zmrazila. Vliv inflace je pak reálně ročně snižuje o 2 až 3 %. Ačkoliv přijala novou strategii konkurenceschopnosti a národní inovační strategii, nijak to nepromítla do rozpočtů a ani do existující Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. Takže tyto strategie se mají de facto zrealizovat zadarmo či vlastně spíše z peněz podniků. Připomeňme další skutečnost. Vláda dne 19. června 2012 projednávala návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2013 a střednědobý výhled na léta 2014 a 2015 společně s přípravou státního rozpočtu ČR. Projednávání obou materiálů bylo přerušeno, vláda si vyžádala k přípravě státního rozpočtu ČR další analýzy o výhledu na další roky. Je jasné, že konkurenceschopnosti pomůže jen stimulace průmyslu k rychlým aplikacím a inovacím, což se státu vrátí v zaměstnanosti i daňové výnosnosti. A o to přece jde i průměrnému daňovému poplatníkovi. Zřejmě nikomu nevadí, že u nás rostou za desítky miliard velké i regionální výzkumné infrastruktury, z řady z nich mohou být více méně Potěmkinovy vesnice a stát bude muset platit na udržitelnost těchto megalomanských projektů peníze jen proto, aby se nemusela většina nákladů na vybudování vracet do Bruselu. Chybí totiž globální celospolečenská poptávka po jejich výstupech, které dnes jsou ve většině případů hypotetické, projektové, ale co je horší, nejsou dostatečné řešitelské kapacity. V situaci, kdy ČR zabezpečuje nelogicky dvojkolejně základní výzkum (VŠ, AV ČR) nezůstávají potřebné zdroje na aplikovaný výzkum, který je předpokladem pro inovace. Přitom podle EUROSTATU patří ČR mezi státy s nejnižším stupněm inovací. V situaci, kdy jsou omezené zdroje na výzkum, je jediná cesta, a tou je integrace AV ČR a VŠ pod jedno ministerstvo pro vysoké školy, vědu a technologie. V souladu s vysokoškolským zákonem mohou ústavy akademie být vysokoškolskými ústavy jednotlivých univerzit, resp. fakult, podle profesní orientace, a ty výdělečné, jako samostatné podnikatelské subjekty řídící se národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. Tím lze vytvořit podmínky pro rozdělení zdrojů mezi základní a aplikovaný výzkum, racionálně využít drahé experimentální zařízení, zejména z oblasti přírodních a technických věd a vytvořit předpoklady pro zkvalitnění doktorského studia na univerzitách. Na podporu této úvahy lze uvést, že řada pracovníků ústavů Akademie věd již působí na vysokých školách. Při zachování současného stavu bude pokračovat zaostávání ČR v oblasti technologických inovací v důsledku prohlubujícího se deficitu zdrojů na reprodukci, především náročných experimentálních zařízení umístěných jak na VŠ, tak paralelně v AV ČR. Dokonce s vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že ČR nebude schopna zajistit ani prostou reprodukci současného technického vybavení a rovněž podíl zdrojů na aplikovaný výzkum bude dále zákonitě klesat i v důsledku výrazného poklesu zdrojů z EU. (plné znění Úvodního slova lze nalézt na http://www.spcr.cz/stanoviska-sp-cr/financovanivyzkumu-vyvoje-a-inovaci-z-rozpoctu-ma-hluboky-problem) Jiří Cienciala viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání [email protected]

Úvodní slovo

Financování výzkumu, vývoje a inovací z rozpočtu má hluboký problém . . . . . . 03

Téma

Australané chtějí v Česku zplyňovat uhlí, Slánsko se cítí ohroženo . . . . . . . . . . . . . 22 Regionální zastoupení nabízejí zaměstnavatelům pomocnou ruku . . . . 24 Horničtí učni se vrátili na Ostravsko . . 25

Svaz mediálně opět zvedal téma vzdělání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

CEBRE CEBRE slavilo v Bruselu deset let . . . . . 26

Globální a evropský rozměr Cesta k růstu: nová průmyslová revoluce v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Prezidenti evropského průmyslu chtějí: euro, stabilitu a důvěru . . . . . . . . . . . . . 38 BUSINESSEUROPE: pět kroků, jak se dostat z krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Události, dokumenty, stanoviska, lobby Český finanční sektor prošel zátěžovými testy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Kroky k udržení rozpočtové kázně . . . . . 11 Co nového v parlamentu? . . . . . . . . . . . . . 12 V Senátu se diskutovalo o pracovních poměrech na dobu určitou . . . . . . . . . . . . 13 Poslanecký návrh na snížení spotřební daně neprošel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

Co Vás může zajímat Většina Čechů má ráda svou firmu a ctí šéfa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Podpora exportu V Iráku postavíme elektrárnu . . . . . . . . 30 Mise do Ekvádoru a Kolumbie – startovní výstřel pro další akce . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Malajsie a Indonésie – příležitostí je hodně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Svaz řešil otázky zaměstnanosti . . . . . . 15 Oceláři se stěhují do Asie, naši chtějí zůstat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Insolvenční rejstřík potřebujeme, i když úpadek nehrozí . . . . . . . . . . . . . . . 18 Geologové mají místa pro jaderné elektrárny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Sbírka zákonů na internetu bude . . . . . 20 Srážky z příjmu, exekuce a osobní bankrot . . . . . . . . . . . . 21

04

Fotopohlednice z hlavních událostí června 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Pohled médií

Byznys vstoupil do kosmu . . . . . . . . . . . 05 Chtějí těžit ve vesmíru . . . . . . . . . . . . . . 07

SP ČR na 54. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 08 Marcel Grün k podnikání ve vesmíru: bez státu to nepůjde . . . . . . . . . . . . . . . . 09

Fotopohlednice

Otázky pro Pětina účetních loni poznala nátlak klientů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Regionální zastoupení Sklářství se blýská na lepší časy . . . . . . 42

Inzerce: ČEZ, a. s.; Czech Coal, a. s.

Byznys vstoupil do kosmu Vesmír se stane pro některé firmy zajímavým prostorem pro podnikání. Jako první se o tom přesvědčuje americká společnost SpaceX.

Přepišme dějiny dopravy. Vesmír se stal místem, kam v závěru května letošního roku poprvé vstoupila soukromá společnost za účelem podnikání. Firma SpaceX amerického internetového miliardáře Elona Muska vyslala do vesmíru vlastní kosmickou loď Dragon. Soukromý sektor bude tak napříště provozovat dopravu nejen na silnici, železnici, leteckou nebo na vodě, ale i v kosmu.

Soukromníci inkasují miliardy Loď Dragon, inspirovaná americkou klasikou Apollo, dopravila do vesmíru náklad k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Odsud se zase s jiným úspěšně vrátila. SpaceX to nedělala zadarmo a čeká ji tučné sousto. S Národním ústavem pro letectví a kosmonautiku (NASA) má smlouvu na dalších 12 letů, za to by měla inkasovat 1,6 miliardy amerických dolarů, v přepočtu 33 miliard korun. Vesmírný byznys hned na začátku ukázal svou ekonomickou sílu. Kromě toho NASA poskytla firmě 400 milionů dolarů na vývoj lodi a zkušební lety.

„Je to ohromný byznys. Jsou v tom větší peníze než v mnoha jiných oblastech podnikání,“ charakterizoval vesmírné podnikání pro Spektrum Vít Straka z České astronomické společnosti. Na mnohé firmy, které se pustí do nadzemských podnikatelských aktivit, čekají také hvězdné zisky. „NASA ale stále povoluje starty, stanoví, odkud a kdy se uskuteční,“ upozorňuje ředitel Hvězdárny a planetária Praha Marcel Grün, že dohled Národního ústavu pro letectví a kosmonautiku bude platit nadále. Do vesmíru si nebudou moci soukromé firmy ani v USA létat podle libosti. Novinkou bylo to, že SpaceX si celý let své nákladní lodi už sama řídila.

Začátek nové éry podnikání Od přelomového, průkopnického letu Dragonu bude soukromý sektor ve vesmíru nabírat na obrátkách. Na tom se shoduje většina odborníků na kosmické lety. Předpokládají, že soukromí podnikatelé roztočí spirálu aktivit a v mnohém překonají státní instituce jako je NASA, Evropská kosmická agentura a podobné ruské, čínské a japonské úřady. Let Dragonu se podle odborníků

07–08 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

05

stal počátkem nové éry kosmických letů. „Bez soukromého sektoru to ve vesmíru již nepůjde,“ potvrzuje tyto úvahy Vít Straka. Připomněl, že NASA nemá takovou politickou a ekonomickou podporu jako v minulosti. Loni skončil program raketoplánů, zásobovat její posádku na Mezinárodní orbitální stanici musí proto Rusové se svými raketami. Ti si ale nechávají dobře zaplatit. Za každého kosmonauta platí NASA 60 milionů dolarů. Materiál k Mezinárodní vesmírné stanici dosud vozil ruský Progres, japonský vesmírný náklaďák HTV nebo evropská nákladní loď ATV.

České firmy mají také šanci O uplatnění soukromého sektoru ve vesmíru se v červnu diskutovalo také v Americkém centru v Praze. Vedle Marcela Grüna a Víta Straky se besedy zúčastnil Jan Kolář, zakladatel České kosmické kanceláře. Hovořilo se zde i o spolupráci státních institucí a soukromých firem při výzkumu asteroidů, který NASA podporuje. Existuje asi 1300 planetek, které by mohly být pro Zemi nebezpečné, a soukromé firmy se chtějí uplatnit při likvidaci nebezpečných asteroidů. NASA proto sponzoruje program na výzkum planetek o větším průměru než jeden kilometr. Měl by se rozšířit na planetky o průměru 300 metrů, tedy stejném, jako byl Tunguzský meteorit, který dopadl na Zemi v roce 1908. Podobně skupina miliardářů uvažuje o přitažení některé planetky na oběžnou dráhu a zde chtějí těžit vzácné suroviny. Obojí považuje v současnosti za málo proveditelné Jan Kolář. „Diskuse o využití asteroidů je z 80 procent science fiction, podobně jako let k Jupiteru. Neexistuje jediná technologie, která by to nyní dokázala,“ upozornil. Stejně nereálné je podle něho uvažované rozstřílení asteroidu. Přesto by se při výzkumu planetek mohli uplatnit čeští odborníci. „Náš přínos pro výzkum asteroidů je větší než v jiných zemích. Hodně jich bylo objeveno u nás,“ upozornil Marcel Grün. Tuzemské firmy mají podle Víta Straky šanci také na získání zakázek do vesmíru. „České přístroje jsou na vysoké úrovni, zejména

06

Téma

se jedná o řídicí jednotky, řídicí elektroniku,“ řekl Vít Straka. Společnost SpaceX však ukázala českým firmám cestu. Dokázala proniknout do tak výlučné sféry vesmírného výzkumu, který po desetiletí patřil pouze státním institucím.

Rusové prodali miliardářovi motor Majitel firmy SpaceX Elon Musk měl dobrou podnikatelskou vizi, když před několika lety s předstihem uvažoval nad náhradou raketoplánů. Jeho soukromá firma začala nejprve vyvíjet raketu Falkon 1, od níž přešel k silnější verzi Falkonu 9 s devíti motory na prvním stupni. Když NASA přišla s programem komerční podpory technologií pro dopravu na kosmickou stanici, byl Elon Musk připraven. „Koupili raketovou techniku od Rusů,“ upozornil Marcel Grün na skutečnost, že americkému miliardáři se podařilo dohodnout s Rusy na odkoupení raketové technologie. Falcon je tak vybaven ruským motorem. Elon Musk vedle toho pracoval na konstrukci zmíněné nákladní lodi Dragon. Jako první mohl státní instituci nabídnout, co potřebovala. Jeho nákladní loď vynesená na oběžnou dráhu raketou Falcon dokáže uvézt ve své hermetické části asi 3300 kilogramů nákladu. Zpět na Zemi přepraví více než 2,5 tuny nákladu. Při svém prvním letu odvezla však na orbitální stanici jen něco přes půl tuny materiálu a podobné množství zase zpět. I tak by se po menších úpravách mohl stát Dragon během tří let pilotovanou lodí schopnou dovézt kosmonauty na orbitální stanici. Tím se nabídka služeb SpaceX zvýší. Firma patrně získá zakázky na vynášení komerčních družic raketou Falcon už i z toho důvodu, že její provoz se při několika startech ukázal jako spolehlivý.

Rozvoj kosmické turistiky To, že se dopravy k orbitální stanici ujala soukromá společnost, vládní agentuře NASA vyhovuje. Díky Dragonu a firmě SpaceX získala k dispozici potřebný domácí prostředek na dopravu jídla

a materiálů na oběžnou dráhu. Nemusí se starat o rutinní záležitosti dopravy nákladů a lidí do nejbližšího vesmíru. NASA se soustředí na náročnější projekty, jako jsou lety na Mars nebo k asteroidům. Je to pro ni také levnější, než když by platila za dopravu nákladu a kosmonautů do zahraničí. Firma SpaceX není ovšem jediná, kdo se v USA pustil do vesmírného podnikání. NASA bude moci brzy objednávat dopravní služby u dalších firem. Hlásí se společnost Orbital Sciences, která vyvíjí soukromou raketu Anteres. Proti SpaceX nabrala ale zpoždění. Dále se jedná o Boeing, Siera Nevada Corporation, Blue Origin, Orbita, Space Adventure, nebo Space Ship Two. Tyto a některé další společnosti chtějí v blízké budoucnosti rozšířit komerční aktivity o dopravu nákladu a lidí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Poslední dvě jmenované firmy se také orientují na lety do vesmíru pro turisty. Musejí se s nimi dostat do výšky nad 100 km, což je hranice považovaná za začátek vesmíru. Loď

s turisty bude ve vesmíru několik minut a zase se vrátí. Konkrétně Space Ship Two bude vozit turisty v malých raketoplánech do výšky 140 kilometrů. Zde turisté zůstanou asi pět minut v prostředí bez tíže a zase se vrátí na Zemi. Raketoplán má startovat z letadla a přistane jako kluzák na letišti. Za jeden let turista zaplatí v přepočtu asi šest milionů korun. První se má uskutečnit v srpnu, ale bude asi opožděn. „To máte, jako když plavete v bazénu nebo proti tomu v moři,“ srovnává zážitek z turistické návštěvy vesmíru s lety kosmonautů do vzdálenějšího vesmíru Marcel Grün. Přesto přiznává, že sám by se rád do vesmíru podíval. Nejen, že se mu věnoval odborně, ale také o něm hodně napsal. V placených turistických letech nezískají Američané ale prvenství. To mají Rusové. V minulých letech vyvezli pomocí rakety Sojuz několik turistů na orbitální stanici do výšky 350 kilometrů. Zde turista pobýval s kosmonauty 10 dní, než se s další skupinou kosmonautů vrátil na Zemi. Za tuto vesmírnou „dovolenou“

Chtějí těžit ve vesmíru Těžba surovin ve vesmíru je pro střízlivě uvažující vědce stále ještě hra fantazie, neskutečná pohádka. Ve světě byznysu ale dostala nedávno konkrétní podobu. Koncem dubna oznámila záměr získávat vodu z vesmíru a také vzácné kovy, jako jsou zlato a platina, společnost Planetary Resources. Zakladateli této firmy jsou šéfové Googlu Larry Page i Eric Schmidt a známý režisér James Cameron. Kromě nich jsou ve firmě ale také bývalí zaměstnanci NASA. Firma chce těžit suroviny z asteroidů poblíž Země. Z této skupiny planetek je asi 1 500 vesmírných těles snadněji a levněji přístupných než Měsíc. Do dvou let firma umístí na oběžné dráze malé teleskopy, které budou pátrat mezi blízkými asteroidy. Náklady s tím spojené by se měly pohybovat v řádech desítek milionů dolarů. Pokud firma najde vhodnou planetku k vytěžení, pošle k němu sondu s robotem. Pouze robotická výprava by vytěžený materiál posílala ve speciálních pouzdrech na Zemi v době, kdy bude její poloha k planetce nejvýhodnější. Přistání a odlety z asteroidu by byly vzhledem k malé gravitaci planetky energeticky méně náročné než přistání na Měsíci. Druhá varianta předpokládá, že se asteroid přitáhne blíže k Měsíci nebo Zemi, kde bude dolování technologicky snazší. Cena za navedení pětisetmetrového asteroidu k Měsíci se odhaduje na 2,5 miliardy dolarů. Z malého asteroidu lze podle odhadu vytěžit suroviny v hodnotě až 50 miliard dolarů. Asteroid obsahující zmrzlou vodu by se zachytil do kontejneru, kde by se přeměnil ve vodní páru. Planetary Resources chce začít ve vesmíru těžit během deseti let.

07–08 2012


07

zaplatil zájemce 40 milionů dolarů. Nabídka civilistům ale již skončila, protože Rusové nemají ve svých raketách nyní místo. Raději tam posílají kosmonauty. Jako náhradní program připravují pro turisty lety k Měsíci. Kvůli tomu také upravují rakety Sojuz.

Nastupuje vesmírná reklama Další typ kosmického byznysu se rozvine v reklamě. To už ostatně začalo. Například ruský kosmonaut natočil na orbitální stanici odpal golfového míčku. Reklamní spoty se točily také na palubách raketoplánů. Hodně se hovoří o dopravě iPhonu na Měsíc. Asi nejbláznivější projekt v historii reklamy je opět spojen s vesmírem. Skupina Holanďanů chce během sedmi let

vyslat na Mars misi pro přípravu televizní reality show. Ta by se měla uskutečnit na rudé planetě o čtyři roky později. Na internetu k tomu představili propagační video. Projekt získal záštitu nositele Nobelovy ceny fyzika Gerardta Hoofta. Druhým významným podporovatelem projektu se stal spolutvůrce reality show Velký bratr Paul Römer. Reality show se má stát zároveň nabídkou dobrovolníkům, kteří chtějí letět na Mars. Rudá planeta přitahuje pozornost byznysmenů už nyní. Sám Elon Musk prohlásil, že by chtěl důchod trávit právě tam. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

SP ČR na 54. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně

Rádi Vás přivítáme na stánku SP ČR v pavilonu Z – číslo stánku 38.

Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR – Sněm se stal již pevnou součástí zahajovacího dne veletrhu. Také letos budou mít členové Svazu příležitost diskutovat s předsedou vlády Petrem Nečasem, ministry, zástupci Parlamentu, Senátu, finanční i akademické sféry zejména o čtyřech hlavních oblastech ovlivňující konkurenceschopnost českých firem – legislativě, energetice, trhu práce a vzdělávání. Sněm se bude konat 10. září od 13.30 h v Rotundě pavilonu A. India Show Letošní ročník bude ve znamení Indie, která je partnerskou zemí MSV 2012. V rámci MSV proběhne tzv. „India Show“, což je nejvyšší forma oficiální obchodní a ekonomické prezentace Indie v zahraničí. V roce 2012 se „India Show“ uskuteční pouze v České republice a v Japonsku. Na Mezinárodní strojírenský veletrh tak přijede početná delegace indických firem vedená ministrem obchodu. SP ČR ve spolupráci s MPO, Velvyslanectvím ČR v Indii a Veletrhy Brno organizuje Česko-indické ekonomické fórum, které se bude konat 11. 9. od 11.00 h v Pavilonu E, Sál E2. Od 14.30 h následně zde proběhne Česko-indické technologické fórum organizované Svazem strojírenské technologie.

Kontaktní osoby: Sněm, Platforma: Miroslava Trublová, [email protected] Česko-indické ekonomické fórum: Blanka Jakubcová, [email protected] Tiskový mluvčí SP ČR: Milan Mostýn, [email protected] 08

Téma

Kulatý stůl CEBRE a Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci se uskuteční 11. 9. od 10.00 h v Business Centru, salonek č. 20 na téma „Přístup na třetí trhy – Indie nová šance“. Konzultace Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci na stánku SP ČR Po celý den 12. 9. 2012 bude ředitelka Platformy Ing. Věra Venclíková na stánku Svazu poskytovat informace všem zájemcům o dlouhodobé obchodování s rozvojovými zeměmi. PPZRS se soustředí na podporu investičních a proexportních aktivit českých firem v rozvojových zemích, které leckde navazují na oficiální rozvojovou pomoc České republiky. „Vláda schválila založení české rozvojově investiční instituce, která pomůže českým firmám s financováním pro jejich obchodní partnery v rozvojových zemích“ uvedla ředitelka PPZRS Věra Venclíková a dodává, „Nová instituce by měla podporovat investice českých firem v zahraničí tak, aby se upevnila jejich pozice na trhu a zároveň mohly získat solventní a spolehlivé místní partnery.“

Marcel Grün k podnikání ve vesmíru: bez státu to nepůjde Každý dolar investovaný do programu Apolla přinesl dalších deset, upozorňuje v rozhovoru pro Spektrum jeden z našich předních odborníků na vesmír, ředitel Hvězdárny a planetária v Praze Marcel Grün. I tato vysoká návratnost investic může být také důvodem, proč se do vesmírného podnikání nyní začínají hrnout soukromé firmy. Nákladní loď Dragon společnosti SpaceX nedávno ukázala na možnost podnikání ve vesmírné dopravě. Souhlasíte s názorem, že tím byl zahájen nástup soukromého sektoru do vesmíru? Byl to důležitý krok, společnost Space X dosáhla nesporného úspěchu a lze k němu jen gratulovat. Ale soukromý sektor vstoupil do vesmíru již při samém nástupu kosmických letů – bez něho by ke zrodu kosmonautiky nedošlo. Spíše se nyní poněkud rozšiřuje podíl soukromého sektoru i na odpovědnost za oblast řízení letů. Může být soukromý sektor při osvojení vesmíru úspěšnější než jsou současné státní, v případě Evropy nadstátní instituce? Může být úspěšný, ale zcela bez státu jako zdroje veřejných prostředků to nepůjde. Státním a zejména nadstátním institucím chybí často pružnost při rozhodování, pravda. Ale část řídících mechanismů a kontrolní mechanismy i v kosmonautice musí být v demokratické společnosti v rukách demokratického státu. Netýká se to jen kosmonautiky, ale mnoha dalších oblastí lidské činnosti. Je možné, aby soukromé firmy uskutečnily lety na Měsíc, případně na Mars, nebo k asteroidům? Může se v těchto případech hovořit o nějaké návratnosti investic? Možné to jistě je, ale čím větší investice to bude představovat, tím víc bude nutný státní podíl. A návratnost: v jakém

časovém horizontu? Dnes ekonomové považují obrovské náklady do programu Apollo za minimálně desetinásobně výnosné. Tedy za každý dolar, který byl investován státem do tohoto „státního“ programu přinesl již do nynějška nejméně dolarů 10…. Hodně záleží na velikosti nákladů. Jak vypadá „ceník“ letů do vesmíru, k Měsíci, na Mars atd.? Mohou soukromé firmy dosáhnout proti státním institucím úspor a pořídit to levněji? Dnes se pilotované lety kolem Země pohybují v desítkách milionů dolarů, k Měsíci stovkách milionů a k Marsu nejméně o řád výše. Ale to nezapomeňme, že všechny tyto lety jsou představitelné jen poté, co se ze státních prostředků vytyčily mantinely. Bez státu, to, že za investice vlastně ručil tím, že si je objednal, by se do toho soukromníci nepustili. Zůstane vesmírné podnikání podle Vás v nejbližší době pouze u dopravy nákladů a kosmonautů, nebo se může rozšířit i na další aktivity? Soukromý sektor může být efektivnější spíše v oblasti řízení a koordinování, mnohé lze pořídit levněji proti státním institucím, ale pozor na stupeň bezpečnosti. Ale mimo lety člověka – nebývají často vysoké požadavky na státní kasy způsobovány spíše nezřízeným růstem požadavků soukromého sektoru než „neschopností“ řídících a kontrolních

institucí státních? Rozšíří se nesporně na vše, co bude „zavánět“ návratností investic – a na státu bude, aby to nepoškozovalo obec. Hovoří se o možnostech získávání surovin ve vesmíru, například těžbě na asteroidech, které by se dostaly do blízkosti Země. Je to podle Vás v dohledné době reálné? Hovoří, hovoří… Ideově vytyčit úkoly je nutné už teď, nechci použít slova plánovat, to je v pořádku. Ale odhadovat, co a jak bude za čtvrt století, to je oblast futurologie. Právě čeští astronomové jsou úspěšní ve výzkumu asteroidů. Byli jste kontaktování firmami, případně státními institucemi, v souvislosti s ekonomickými aktivitami zaměřenými na tyto planetky? Uvažovat o případné záchraně před planetkami, ohrožujícími existenci lidstva nebo jeho dalšího vývoje je samozřejmě v pořádku – připravit si prostředky na hašení požáru musíme vždy mnohem dřív, než požár vypukne. Objevování nebezpečných planetek je zcela závislé na tom, zda státy „uživí „vědce“, kteří se tím zabývají. Pokud vím, žádná soukromá firma ještě nenabídla ani cent ze svého „zisku“, od toho jsou státní rozpočty. Ptal se Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

07–08 2012


09

Český finanční sektor prošel zátěžovými testy Zpráva o finanční stabilitě vydaná ČNB nastavuje zrcadlo českému finančnímu sektoru. Banky v něm obstály. Česká národní banka zveřejnila v červnu „Zprávu o finanční stabilitě“, ve které analyzuje stav finančního sektoru, možná rizika a jejich dopady. Jedná se o vyhodnocení českého finančního sektoru z hlediska silných a slabých stránek, včetně analýzy dopadů v případě pesimistického scénáře vývoje ekonomiky. Součástí zprávy jsou zátěžové testy vyhodnocující zdraví českého finančního sektoru ve smyslu schopnosti se s danými problémy vypořádat. Testy ČNB jsou systematičtější a tvrdší než obdobné testy prováděné v eurozóně, a proto je považujeme za důvěryhodnější. Informace o stavu finančních institucí, trendech a možných dopadech pomáhají České národní bance při výkonu její činnosti v oblasti zajištění stability finančního sektoru. Podívejme se nyní na vybrané závěry a souvislosti z této zprávy.

ČNB použila scénář „Evropa v depresi“ Stejně jako v minulém roce, přetrvává v české ekonomice řada významných rizik. V letošním roce se do popředí dostala rizika související se slabým hospodářským růstem. Zvýšila se také hrozba nepříznivého vývoje v eurozóně. Jako hlavní faktory rizikového scénáře zpráva uvádí pokles externí poptávky, negativní nabídkové šoky v souvislosti s nárůstem cen komodit, energií a daní. Třetím klíčovým faktorem je změna v makroekonomickém prostředí a v očekávání ekonomických subjektů. Pro posouzení dopadů výrazně pesimistického scénáře pracuje ČNB se zátěžovým (pesimistickým) scénářem nazvaným Evropa v depresi, kde například vývoj reálného HDP v letech 2012 – 2015 klesá každý rok zhruba o 3 – 4 %.

Finanční cyklus a podmínky financování Z pohledu hodnocení finančního cyklu je česká ekonomika a eurozóna ve fázi, ve které se projevují rizika mající základ v předkrizových letech. Finanční systém v ČR se sice celkově nachází ve fázi mírného pokrizového úvěrového oživení, ale „rizika směrem dolů“ mají poměrně vysokou pravděpodobnost. Český finanční sektor má, na rozdíl od eurozóny, pevné základy (dobrý stav bilancí bank) a jeho pozitivní stav a vývoj domácí ekonomiku

10

Události, dokumenty, stanoviska, lobby

spíše stabilizují. Díky vývoji na finančních trzích mohly banky snižovat úrokové sazby. Jejich úroveň u nových úvěrů pro podniky byla (podle posledního údaje z března 2012) nižší než průměr eurozóny. Je vhodné upozornit na skutečnost, že úvěrové podmínky se v prvním čtvrtletí 2012 mírně zpřísňovaly a podle šetření ČNB o vývoji úvěrových podmínek se zpřísnění týkalo zejména úvěrů podnikům a živnostníkům.

Financování veřejného sektoru a vývoj v eurozóně Při financování veřejného sektoru, vzhledem k pozici a velikosti českého trhu, může docházet k výkyvům i bez fundamentálních příčin. Pohled na domácí úspory ukazuje, že soukromé úspory domácností a firem nedokážou pokrýt deficit veřejných financí. Vzniká proto potřeba půjčovat si v zahraničí, což přináší další rizika, například v podobě vývoje kurzu či možné nedostatečné poptávky investorů po českých aktivech v případě potřeby refinancování velkých vyspělých zemí. Vývoj v eurozóně ovlivňuje trh dluhopisů i tím, že dochází k růstu cen aktiv některých silných zemí, a naopak k poklesům a volatilitě cen aktiv zemí periferie. Například dvouleté německé dluhopisy dosahují i záporných hodnot výnosů. Otázkou zůstává, do jaké míry toto reflektuje dlouhodobě stabilní úrokové sazby daných ekonomik. Eurozóna prozatím ve svých opatřeních trhy uklidnit nedokázala a podle ČNB tak v souhrnu „přijatá řešení celkové riziko v eurozóně nesnižují, ale spíše odkládají, transformují a transferují“. V reálné ekonomice došlo k poklesu hrubého disponibilního důchodu domácností. Příjmový vývoj zvyšuje riziko solventnosti domácností, které je ale na druhé straně kompenzováno poklesem úrokových sazeb. Podíl úvěrů v selhání (nesplacené úvěry) v posledních čtvrtletích stagnoval a v základním scénáři k jeho nárůstu nedochází ani v letech následujících. V sektoru nefinančních podniků se podíl úvěrů v selhání stabilizoval a mírně klesal, zejména pak díky exportním podnikům. V případě, že by došlo k výraznějšímu propadu ekonomické aktivity, podíl nesplácených úvěrů by logicky vzrostl. Celkově se však podíl úvěrů v selhání stabilizoval a v posledních měsících

se dostal i pod 6 % (přesněji na 5,92 % k 30. 4. 2012, z toho úvěry obyvatelstvu 5,07 %, podnikům 7,92 %). Poslední čísla naznačují možné zhoršení.

České banky odolaly i nejčernějším představám Výsledky zátěžových testů potvrdily odolnost a připravenost tuzemského finančního sektoru. V zátěžovém scénáři by se stále banky pohybovaly v průměru nad hranicí kapitálové přiměřenosti a potřebné kapitálové injekce pro několik bank by činily zhruba 16 mld. Kč. I při ještě pesimističtější variantě, ve zprávě nazvané Ztráta důvěry, by český bankovní sektor odolal. Jedná se ale o variantu velmi nepravděpodobnou, kdy by například dále klesly hodnoty vládních dluhopisů, vzrostly by úrokové sazby a banky by musely odepsat 50 procent expozic vůči mateřským skupinám. České banky prošly i z pohledu likvidity. Podle zátěžového testu by se likviditní polštář snížil o dvě třetiny a v měsíčním horizontu by jej vyčerpala pouze jedna banka. Vyšší riziko představují v oblasti likvidity stavební spořitelny, které mají výraznější nesoulad splatností úvěrů a vkladů. Domácí banky jako celek představují stabilní a zdravý sektor. Výrazné riziko pro ekonomiku, na rozdíl od některých zemí eurozóny, nepředstavují. Jsou schopny obstát i v pesimistickém scénáři. Přesto ve finančním sektoru řada rizik přetrvává a nová se objevují. ČNB bude proto i nadále sledovat a vyhodnocovat hrozby spojené s vývojem finančního sektoru, chováním finančních institucí a novými regulačními opatřeními. Bude

také provádět pravidelný monitoring kapitálové přiměřenosti, úvěrového rizika a vazeb na mateřské skupiny. (Více informací viz zpráva: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/ fs_2011-2012/index.html)

Závěrem Svaz průmyslu a dopravy ČR vnímá výsledky Zprávy o finanční stabilitě jako pozitivní. Finanční sektor podle svazu nepředstavuje hlavní brzdu rozvoje průmyslu. Nepochybně by uvítal zmírnění a zjednodušení úvěrových podmínek a větší flexibilitu tuzemského finančního trhu. Samozřejmě některé, zejména malé a střední podniky, mohou mít problémy finanční prostředky získat. Celkově ale i podle společných šetření Svazu průmyslu a dopravy s ČNB většina podniků problémy úvěry získat nemá a žádné výrazné zhoršení na následující měsíce ani neočekává. V současnosti problém úvěrování nespočívá primárně v tuzemských bankách, které „peníze mají“. Existují ale bariéry, jakými jsou slabá ekonomika, zvýšená rizika ze zahraničí a odkládání investic z důvodu nejistoty na straně budoucí poptávky. To potvrzují i naše průzkumy, kdy význam problémů s úvěrováním či výší úrokových sazeb jako faktoru limitujícího investování, byl minimální. Další informace na http://www.spcr.cz/files/cz/ankety/vysledky_ setreni2Q2012.pdf Bohuslav Čížek Sekce hospodářské politiky [email protected]

Kroky k udržení rozpočtové kázně Ministerstvo financí předložilo návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a připravuje návrh zákona o pravidlech rozpočtové kázně. Cílem těchto zákonů je dosažení dlouhodobě udržitelných veřejných financí ČR. Mezi nástroje, které k tomuto cíli mají vést, patří číselná fiskální pravidla s limitem pro vládní dluh, zřízení Národní rozpočtové rady a pravidla rozpočtové transparentnosti. Návrh upravuje hospodaření celého sektoru veřejných institucí, tedy i územních samosprávných celků. Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje snahy o zvýšení rozpočtové kázně. Nastavení jasných pravidel, odrážejících reálné možnosti a představujících „brzdy“ proti kumulování problémů do budoucna, je tak v obecné rovině logické a přijatelné. I přesto, že v současnosti existují pravidla jako Pakt stability a růstu či národní konvergenční programy, tak neexistuje vymezení odpovědnosti, sankcí, preventivních opatření či jiné nástroje k dodržení daných pravidel, což určitým způsobem řeší navrhované zákony. Co se týká Národní rozpočtové rady, vznesli

jsme požadavek maximálního využití zahraničních zkušeností s cílem vyhnout se možnému neúspěchu, který by představoval zřízení další rady nesoucí náklady a administrativní zátěž bez pozitivního výsledku. Nejedná se o české specifikum, řada zemí již podobné instituty má. Celkově má finanční ústava naši podporu, přestože si myslíme, že by dané úkoly a pravidla měla plnit kompetentní vláda přirozeně sama. Za stav veřejných rozpočtů by měly být zodpovědné orgány vzešlé z voleb. Tímto návrhem se vytváří navíc další instituce. Nicméně souhlasíme na základě zkušeností, že tomu tak v realitě nebývá, a proto koncept vzniku „finanční ústavy“ podporujeme. Vedle toho Svaz průmyslu a dopravy ČR uplatnil několik dílčích konkrétních připomínek a doporučení technického charakteru. Bohuslav Čížek Sekce hospodářské politiky bcizek@spcr. cz

07–08 2012


11

Co nového v parlamentu? Červnová schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přinesla celou řadu zákonů. Z jejího programu vybíráme ty, které se zejména dotýkají podnikatelské sféry. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, prošel třetím čtením. Jde o tzv. euronovelu, tzn. nutnost změny vyplývá ze závazku ČR transponovat směrnici o energetické náročnosti budov. Návrh zavádí povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy, dále návrh zavádí povinnost provádět pravidelné kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie, kontroly klimatizačních systémů, a upřesňuje jednotlivá pravidla tvorby energetických auditů a nově také energetických produktů. Krátce řečeno – jde tedy o povinnost využívání nástrojů na snižování energetické náročnosti a zvyšování energetické účinnosti. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony – ukončeno třetí čtení. Předkládaná novela stavebního zákona si klade za cíl zjednodušit některé procesy a zlepšit fungování stavebního zákona na základě zkušeností z praxe. Podle slov předkládajícího ministra „nejdůležitějšími změnami v této novele je přispět k zásadě jedna stavba, jeden úřad, jedno rozhodnutí“ dále snaha omezit regulaci povolování staveb na nezbytně nutnou míru. Poslední ambice je navrhnout opatření směřující ke zpřesnění podmínek pro účast veřejnosti v řízení při povolování staveb veřejné a dopravní infrastruktury, tak, aby měla možnost se zúčastnit v počátečních stadiích rozhodování, ale aby nebyl vytvářen prostor pro obstrukční jednání. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je ve třetím čtení.

12


Navrhovaná změna zákona o ochraně hospodářské soutěže přináší zejména zákonné zakotvení podmínek tzv. programu shovívavosti. Tento program představuje účinný nástroj při odhalování kartelových dohod v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Jeho podstata spočívá v možnosti odpustit nebo snížit pokutu účastníkovi kartelové dohody, pokud poskytne soutěžnímu úřadu – v prostředí České republiky se jedná o Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – informace, jež umožní daný kartel odhalit, případně představují významnou přidanou hodnotu pro prokázání kartelu. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – třetí čtení. Tento návrh přináší celou řadu konkrétních změn procesních institutů, kterými se zahajuje insolvenční řízení. Podstatnou snahou je zavést novou možnost, aby soud rychle, v řádech opravdu dnů, mohl odmítnout takový insolvenční návrh, který bude zcela zjevně bezdůvodný, to znamená bude-li návrh podán z šikanózních důvodů. Z prvních čtení (jde o návrhy, které postupují do projednávání do výborů) vybíráme: • návrh zákona o pojistném na důchodové spoření Podstatou je sladit účinnosti zákonů o jednotném inkasním místě a tohoto zákona tak, aby nevznikly firmám zbytečné administrativní problémy. • zákony z daňové a pojistné oblasti v souvislosti se snižováním schodků rozpočtů Smyslem navrhovaných úprav je jednak posílení příjmové stránky státního rozpočtu, jednak omezení výdajů – celkově tedy i postupné snižování schodku veřejných rozpočtů. Konsolidační strategie vlády, která si stanovila snižovat schodek mezi lety 2010 a 2014 v poměru dvě třetiny

na výdajové straně a jedna třetina na příjmové straně, má být dodržena. Celkové konsolidační úsilí vlády musí být vůči rozpočtu pro rok 2013 podle ministra financí Miroslava Kalouska minimálně 56 miliard korun, tedy aby byl schodek veřejných financí pod třemi procenty HDP.

Konkrétní opatření: Ty, co vstoupí v účinnost v roce 2013 a mají trvalý charakter. Jedná se o: • omezení výdajových paušálů u daně z příjmů fyzických osob, • zvýšení srážkové daně z příjmů vůči daňovým rájům, • nástup k postupnému zrušení tzv. zelené nafty,

• zvýšení daně z převodu nemovitosti o jeden procentní bod. Dále ty, které mají mít účinnost dočasnou (2013 – 2015)… • solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob, • zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, • zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, • zrušení stropů u pojistného na veřejné zdravotní pojištění, • sjednocení sociálních nepojistných dávek poskytovaných v oblasti bydlení. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces [email protected]

V Senátu se diskutovalo o pracovních poměrech na dobu určitou Zástupci zaměstnavatelů a odborů jednali v Senátu o pracovních poměrech na dobu určitou. Schůzku svolal senátor Miloš Vystrčil. Zástupce zaměstnavatelů a odborů pozval koncem května senátor Miloš Vystrčil, aby s nimi diskutoval představy o změnách právní úpravy pracovních poměrů na dobu určitou. Chtěl zjistit i možnosti dosažení shody sociálních partnerů na nějakém řešení, což by určitě bylo užitečné z hlediska získání podpory v Senátu pro takovou změnu a průchodnost návrhu. Na stole byl i návrh řešení, který ponechával stávající pravidlo 3x a dost. To by mělo být doplněno o zapracování, respektive navrácení původní výjimky v podobě vážných provozních důvodů a zvláštní povahy práce, které by ospravedlňovaly tzv. řetězení pracovních poměrů. Problémem se ovšem jeví, kdy a jak je možné „důvody“ aplikovat. Tam, kde působí odbory, vymezí tyto důvody zaměstnavatel na základě dohody s odborovou organizací, potud by platila stejná pravidla jako do ledna 2012. U zaměstnavatelů, kde nepůsobí odborová organizace, se předpokládá ještě nějaká „pojistka“, kdy navrhovaná alternativa v podobě vnitřního předpisu by měla být posuzována úřadem práce. A to je zásadní problém. V tuto chvíli, vynecháme-li právní argumentaci o rovném postavení zaměstnavatelů, o ingerenci státu, o administrativě, to vše podtrženo „historickým vývojem“, kterým prošel § 39 zákoníku práce, vše svědčí proti ingerenci úřadu práce. Je na místě položit pragmatickou otázku těm zaměstnavatelům, kde není odborová organizace, kterých se

bude tato procedura týkat, a také příslušným pobočkám úřadů práce, které budou „důvody“ posuzovat. Jak vidí oni tento kompromis? Nebude doprovázen zase množstvím metodických pokynů? Co jsou vážné provozní důvody a zvláštní povaha práce? Sjednotit by se měly postupy administrativy, aby někde nedávali „požehnání“ ihned a někde odmítali „důvody“ uznat. Jak dlouho by úřady práce problém řešily? Je dost zkušeností z minulého období, kdy se na úřadech práce řešila tzv. částečná nezaměstnanost. Platí zásada lepší něco než nic a v případě působení odborové organizace u zaměstnavatele určitě platí „něco“. Zaměstnavatelé bez odborových organizací, kterých je většina, by se měli ale k návrhu určitě vyjádřit také. Zatím jednoznačně pozitivně je vnímáno všemi stranami zkrácení období mezi vyčerpáním možností řetězení ze tří let na šest měsíců, kterému byl nakloněn i pan ministr při jednání s firmami na kulatém stole. Důležité je, že se problém otevřel a začal diskutovat. Ukazuje se, že firmy mají celkem jasno – „vraťte nám, co tam bylo“, ale to nebude jednoduché. Jitka Hejduková ředitelka Sekce zaměstnavatelské jhejduková@spcr.cz

07–08 2012


13

Poslanecký návrh na snížení spotřební daně neprošel Představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ČR se na svém červnovém zasedání zabývalo otázkou spotřební daně na motorová paliva, která byla projednána v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Poslanci ji nesnížili, což není v zájmu členských firem svazu. Pro váš přehled vám přinášíme argumentaci pro a proti. Novela zákona, která měla snížit spotřební daň o 2,5 koruny na litr nafty a o 1,5 koruny na litr benzínu sněmovnou neprošla. Návrh z pera šéfa hospodářského výboru sněmovny Milana Urbana (ČSSD) dolní parlamentní komora na konci června zamítla v prvním čtení. Návrh znamenal, že by daň za naftu klesla ze současných 10,95 Kč za litr na zhruba 8,50 Kč a u benzínu by to bylo z 13,71 Kč přibližně na 12,00 Kč za litr. „Je to malá novela s velkými pozitivními dopady pro české hospodářství, český státní rozpočet a české domácnosti. Příliš vysoká spotřební daň na paliva znamená, že zahraniční i tuzemští dopravci tankují naftu mimo území České republiky,“ hájil ve sněmovně svou novelu Milan Urban. A hned uváděl i několik argumentů na podporu návrhu. V zásadě vycházejí z přesvědčení, že snížením ceny benzínů a nafty pod ceny okolních zemí lze zabezpečit, aby autodopravci častěji čerpali na území naší republiky, a tím i odváděli více do našeho rozpočtu. „Za dva roky se může tento propad pohybovat okolo 12 miliard korun, které mohly být příjmem státnímu rozpočtu,“ dodal. Vychází přitom z analýzy VŠE a informací, které dokumentují, že přes to, že ze statistiky mýtného vyplývají stále vyšší počty průjezdů přes naši republiku, tankování nafty ubývá.

14


Argumenty „pro“ (podle předkladatele) lze shrnout následovně: • více peněz do rozpočtu ČR, • je ku prospěchu konkurenceschopnosti českých firem, • další peníze by podle slov předkladatele stát mohl získat multiplikačním efektem. „Na každých sto litrů prodané nafty, vytočené nafty v České republice, je doprovodná tržba pět korun, na každých sto litrů benzínu je deset korun. Mám na mysli bagety, nápoje atd. Při přepočtu na tankovaný objem je to určitě úctyhodná částka. Navíc je za tím třeba vidět pracovní místa spojená s výrobou, logistikou a poskytováním služeb obecně.“ • Zároveň návrh nabízí otevřít diskusi související s názorem (v tisku publikovaném) současného pana ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, že lze uvažovat o snížení spotřební daně a zároveň uvažovat o mírném navýšení mýta. K návrhu se přidali poslanci za Věci veřejné. Souhlasili ale jenom s částí návrhu: Snížení spotřební ceny za naftu podporují – „protože to bude mít příznivé důsledky pro podnikání v naší zemi a nakonec to bude výhodné i pro stát. Tomu totiž z většího objemu prodané nafty i při snížené spotřební dani přiteče do rozpočtu více peněz. Hlavním spotřebitelem nafty je totiž mezinárodní kamionová doprava,

která si vzhledem ke svému dojezdu může vybírat, ve které zemi natankuje. Na jednu nádrž jsou řidiči kamionů schopni projet skoro celou Evropu a Česko dnes pro ně kvůli vysokým cenám motorové nafty logicky není zajímavé,“ řekl poslanec Michal Babák. Věci veřejné ale naopak nechtějí podpořit druhý návrh sociální demokracie, a to je předpoklad snížení spotřební daně z benzínu. V tomto případě by totiž podle Věcí veřejných nedošlo k nárůstu poptávky, jako se očekává v případě nafty. Řidiči osobních aut pravděpodobně nejezdí v tak masivní míře čerpat benzín do levnějšího zahraničí. Snížení ceny benzínu by tak vedlo samozřejmě zcela logicky k poklesu daňového inkasa. Proti návrhu se už dříve vyjádřila vláda. Její argumenty tehdy shrnul premiér slovy: „Tento návrh by vůbec nevedl ke snížení cen benzínu a nafty. Pouze by vedl k masivnímu výpadku ze státního rozpočtu, a proto vláda logicky reagovala negativně. Kladným stanoviskem by vláda navíc porušila mezinárodní závazek, podle kterého státy nemají na změnu ceny ropy reagovat úpravou spotřební daně.“

3.

4.

5.

financí byl dopad na inkaso spotřební daně v případě takto zvýšené spotřeby pohonných hmot prakticky nulový. A nikoliv předkladatelem odhadovaných 3 – 5 mld. korun. Vláda považuje za nejisté dopady snížení daně na konečné ceny pohonných hmot pro spotřebitele, neboť nelze vysloučit, dokonce je to víceméně pravděpodobné, že určitá část daně by byla absorbována maržemi distributorů a prodejců pohonných hmot. Nejednoznačný je dopad případné vyšší spotřeby pohonných hmot na inkaso daně z přidané hodnoty, neboť by došlo ke snížení základu daně. Je nutno brát v úvahu i to, že největší nákupy pohonných hmot realizují autodopravci, kteří jsou plátci DPH a mají nárok na odpočet daně, a v případě autodopravců z členských států Evropské unie i na vrácení daně z přidané hodnoty. Vláda upozorňuje na skutečnost, že předložený návrh nerespektuje závazek České republiky z roku 2005, kde bylo na jednání Ekofin v Manchesteru dohodnuto, že se stát zdrží jakýchkoli zásahů, které by narušily přirozenou tvorbu cen ropy. Nedostatek návrhu lze spatřovat také v tom, že nepromítl snížení spotřební daně z motorové nafty do snížené sazby tzv. směsné nafty, což je v rozporu s programem dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který vláda v roce 2008 schválila, a znamenal by prakticky konec trhu s touto komoditou. Návrh zákona byl v prvním čtení odmítnut v poměru hlasů 82:70.

Argumenty „proti“

6.

(v diskusi v parlamentu zopakoval poslanec Radim Fiala): 1. Snížení daně by mělo výrazně negativní dopad na inkaso spotřební daně z minerálních olejů, maximální negativní dopad v případě, že by nebyla zvýšena spotřeba pohonných hmot v předpokládaném rozsahu, který je odhadován až na 15,1 mld. korun. 2. Předpokládaný růst spotřeby pohonných hmot uvedený v návrhu zákona ve výši 23 % je velmi nadhodnocený a nepravděpodobný. A přesto by podle výpočtů Ministerstva

Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces lnutilová@spcr. cz

Svaz řešil otázky zaměstnanosti V opatřeních na podporu udržení zaměstnanosti v období hospodářských potíží firem se rýsuje model přijatelný pro vládu i zaměstnavatele. Dne 28. května se uskutečnilo jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí mezi náměstkem ministra Karlem Machotkou a viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavlem Juříčkem. Posunulo řešení tzv. kurzarbaitu po určitém období „přešlapování na místě“ kupředu. Došlo ke shodě, že by se mělo jednat o opatření, k jehož financování budou využity prostředky z ESF, protože otázka financování byla hlavní překážkou zavedení tzv. kurzarbeitu. Z věcného hlediska by se jednalo o kombinaci tzv. příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, která by byla charakterizována určitým propadem výroby, zakázek zaměstnavatele v rozmezí 20 – 60 %, přechodností potíží 6 až max. 12 měsíců, aj., a analogie

již dřívějších projektů typu „vzdělávejte se“, „vzdělávejte se pro růst“, „školení je šance“, atd. Základní požadavek zaměstnavatelů byl, aby vzdělávání v době „nezaměstnanosti“ jednoznačně směřovalo k prohloubení praktických znalostí a dovedností zaměstnanců, napomohlo k rozšíření jejich vědomostí v příbuzných a navazujících činnostech, v řešení firemního nástupnictví atd. Formy vzdělávání by byly postavené na modelu „duální vzdělávání zaměstnanců“. V současné době se pracuje na návrhu konkrétního věcného řešení a jeho sladění s projektovými pravidly. Jitka Hejduková ředitelka Sekce zaměstnavatelské [email protected]

07–08 2012


15

Oceláři se stěhují do Asie, naši chtějí zůstat Predikce vývoje ocelářství je zásadní dokument, na kterém nyní pracuje Odvětvový svaz hutnictví železa. Minulý měsíc se dále uskutečnila valná hromada tohoto svazu, která rovněž nabídla určitou bilanci odvětví. Nelze se proto divit, že právě trendům v ocelářství jsme věnovali rozhovor s výkonným ředitelem Odvětvového svazu hutnictví Jaroslavem Raabem. Máte po valné hromadě, s tím je spojena určitá bilance činnosti. Na co se chcete ve svém odvětvovém svazu soustředit, co potřebujete řešit? Odvětvový svaz se svým zaměřením soustředí hlavně na přijímání a formulování stanovisek, připomínek a návrhů, týkajících se probíraných zákonů, jejichž dopad se týká ocelářství. Mám na mysli zejména ekologickou legislativu – novelu zákonů k problematice ochrany ovzduší, ochrany vod, odpadů, druhotných surovin, průmyslových emisí atp. V této souvislosti bych se rovněž mohl zmínit o IPPC, REACH a dále i o pracovní legislativě a obchodní legislativě. Svaz má ve své náplni rovněž vydávání a aktualizování informací o vývoji ocelářského průmyslu nejen u nás, ale i ve světě; členové svazu zastupují členské firmy v evropských a světových institucích – World Steel Association, EUROFER, ESTA. Úkolem odvětvového svazu je rovněž zpracovávání dokumentu „Predikce vývoje ocelářství“ na období tří let.

16


Veškerou naši činnost lze shrnout pod jednu základní myšlenku – prosazovat dobré jméno oceli, poukazovat na významné pozitivní aplikace, a tak trvale zlepšovat její image. Oceláři otevřeně prohlašují, že jestli se nezlepší podmínky pro jejich podnikání, budou muset z Česka odejít. Konkrétně generální ředitel a majitel Vítkovic Jan Světlík měl prý nedávno prohlásit: „nekončím, ale odcházím“. Co ocelářům vadí nejvíce? Již při letmém pohledu na analýzu vývoje užití a výroby v oblasti ocelářského průmyslu nás zaujme neustálý růst globálních údajů, ale také výrazné změny mezi regiony. Pro dosažení a udržení konkurenceschopnosti je nutné, aby výrobci měli právě z globálního pohledu srovnatelné podmínky. Pokud tomu tak není, nelze se divit úvahám o přesunech výroby, hovoří se v této souvislosti často o „carbon leakage“, což v překladu znamená nejen odcházení, ale i ztrátu. Více, myslím si, není k této otázce co dodat a vlastně se vracíme k vašemu prvnímu dotazu – v čem je nutno vidět hlavní úkoly našeho svazu. Ne nadarmo se říká, lepší vyhořet než se stěhovat. Dá se vůbec technicky realizovat přesunutí ocelárny? Toto srovnání je v případě hutí poněkud komplikované. Vývoj technologie je často výsledkem dlouholeté spolupráce výrobců s konečnými uživateli – vždyť téměř 70 % finálních výrobků

je mladších než deset let – a bez nových investic toto v podstatě není možné. I tak je nutno chápat ono dříve zmíněné „odcházení“. A stačí k tomu jen dodat, že dnes již celých 90 % nových investic je realizováno v rozvojových zemích. Podstatný je však fakt, že kapacity v ocelářství jsou asi o 15 až 20 % vyšší a že tak vlastníci mohou jejich využívání optimalizovat bez ohledu na „státní hranice“.

zemích. Určité složitosti vyvolává i dovoz vstupních surovin. Ocelářství stále patří mezi obory s „černou nálepkou“. Mediální označení hutnictví za špinavý a neperspektivní obor je velmi obtížné vyvracet a porážet, i když ze strany výrobců existuje celá řada pozitivních příkladů, které však nenacházejí náležitý mediální prostor. Napadá mě zde jen slovo lobbing.

Ocelářství je dnes soustředěno do Moravskoslezského kraje. Kdyby se přesunutí oceláren uskutečnilo, zůstaly by zde opuštěné haly s vytlučenými okny, prázdné výrobní provozy, něco jako v Kladně po pádu Poldovky? Problém Moravskoslezského kraje je ještě výraznější. Kladno má ve své blízkosti Prahu a v Moravskoslezském kraji nejsou jen hutě, ale také firmy, které ocelářské výrobky dále zpracovávají. Na druhou stranu je zde ale velmi silný faktor „znalosti oboru“. Pokud nastupující generace nenajdou k našemu odvětví pozitivní postoj – uvedený faktor znalosti je skoro dědičný – tak se objevuje další nenahraditelná ztráta. Já jsem a stále zůstávám v této oblasti optimistou. Vždyť ve spotřebě oceli na obyvatele je naše republika stále na čelném místě v celosvětovém srovnání.

Není za diskusí kolem případného odsunu oceláren především pragmatické uvažování podnikatelů? Celosvětovým trendem ocelářství je totiž přesun výroby oceli blíže k surovinám… Máte pravdu, že jsou tři hlavní faktory, které hrají důležitou roli pro „umístění“ ocelářské výroby. Je to dostupnost surovin, náročnost dopravy a blízkost trhu. Mezi těmito faktory je třeba správně balancovat a v našich podmínkách je důležité ještě respektovat historické vlivy. I z této jednoduché úlohy vyplývá sílící vliv „ocelářských regionů“ – steel cities and steel region. Ocel má však stále nezastupitelnou úlohu – neexistuje žádný jiný materiál, který má tak širokou škálu užitných vlastností aplikovatelných jak ve statickém, tak i dynamickém namáhání. A přitom jde o materiál, který je téměř stoprocentně recyklovatelný. Nedávno zveřejnila světová ocelářská asociace – World Steel Association – pět výzev poukazujících na nezastupitelnou úlohu oceli: • je klíčovým motorem rozvoje ekonomiky • je hlavním nástrojem pro trvale udržitelný rozvoj • ovlivňuje náš každodenní život • její užití zvyšuje bezpečnost, vede k inovacím a k pokroku • po „dožití“ ji lze využít pro další řešení

Je propočítáno, co by to udělalo s ekonomikou kraje a celého státu. Jak by se to projevilo na HDP nebo na zaměstnanosti? Hutě dnes zaměstnávají asi 18 tisíc pracovníků, ale při zahrnutí zaměstnanců dodavatelských a odběratelských firem jsme u čísla 4- až 5krát většího a při započtení dalších servisních pracovišť je nutno násobit sedmi. Tato veliká síla přináší do státního rozpočtu významný podíl a navíc je garancí zaměstnanosti v regionu. Do kterých regionů by se ocelářství mohlo přesunout? Porovnáme-li současné statistiky globální výroby a spotřeby z historického pohledu, tak je zřejmý posun ve směru Evropa – Amerika – Asie. Vždyť v Asii se dnes již vyrábí asi 65 % globální výroby a i spotřeba dosahuje téměř dvou třetin. Podíl Evropy ve výrobě nedosahuje ani 12 % a Severní Amerika je dokonce pod 10 %. Výsledkem světové hospodářské krize z let 2008–2009, tedy porovnání současných čísel s rokem 2007, je zvýšení podílu spotřeby ocelářských výrobků v Asii o 10 %, a to na úkor zemí EU-27 a NAFTA. A to současně při růstu globální výroby, která v roce 2011 dosáhla již 1527 mil. tun. Z dříve preferovaného oboru spadlo hutnictví a ocelářství do pozice spíše nechtěného dítěte. Co se stalo? Čím si to vysvětlujete? Zde je více vlivů, které se vzájemně – v negativním slova smyslu – doplňují. Jsme vnitrostátním státem a navíc doprava po vodě u nás je složitější, než v jiných vnitrozemských

Jaké trendy očekáváte ve vývoji oboru v nejbližším období? Já jsem prožil v hutích celý svůj profesní život a optimismus mě neopouští. Vždyť od roku 1950, kdy globální výroba byla asi 200 mil. tun a rodilo se Společenství pro uhlí a ocel, došlo ke zvýšení výroby více než sedmkrát. To je samozřejmě z globálního pohledu. Když se dívám do budoucna s myšlenkou na ocelářství v regionu MS kraje, tak mě k optimismu vede významné spojení tradiční výroby, uváženého investování a respektované vysoké školy. Toto spojení spolu s rozvinutým uživatelským průmyslem může být garancí udržení ocelářské výroby i do budoucna, a to hlavně v oblasti náročných a uživatelsky potřebných výrobků. Dobrá a trvalá spolupráce výrobců a konečných uživatelů je v tomto smyslu nutnou podmínkou. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

07–08 2012


17

Insolvenční rejstřík potřebujeme, i když úpadek nehrozí Monitorujete insolvenční rejstřík? A proč je to nutné? Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon č. 182/2006 Sb.) nabyl účinnosti 1. 1. 2008. Lze tedy předpokládat, že je dostatečně známo, jaké má dopady pro podnikovou praxi. Přesto je účelné připomenout jeden, zdaleka ne nepodstatný, aspekt tohoto zákona. Obecně se ve firmách předpokládá, že insolvenční zákon potřebují, až když jim hrozí úpadek, zamýšlí podat návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo potřebují přihlásit pohledávku. Kromě toho ale zákon upravuje také institut insolvenčního rejstříku.

dlužníkovi odpuštěn. Oddlužení je řešením pro ty dlužníky, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, ale činnosti běžné – zejména provozu domácnosti.

Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků.

A jak to tedy probíhá? Zjednodušeně:

Kromě informační funkce má insolvenční rejstřík zásadní význam při doručování písemností, je totiž nástrojem pro doručování většiny soudních rozhodnutí a jiných písemností. V insolvenčním rejstříku se zahájení insolvenčního řízení oznamuje vyhláškou do dvou hodin od podání návrhu (resp. do dvou hodin v rámci pracovní doby soudu). Následně se v insolvenčním rejstříku zveřejňují veškerá rozhodnutí soudu a další písemnosti. A v tom je právě problém, který se řada firem neuvědomuje. Většina firem ještě ví, že je nutno monitorovat insolvenční rejstřík z hlediska zákazníků – potencionálních dlužníků, aby se nepromeškala lhůta pro přihlášení pohledávek, která začíná běžet v okamžiku, kdy je zahájení insolvenčního řízení zveřejněno. Méně firem už ale ví, že je nutno insolvenční rejstřík monitorovat i z hlediska fyzických osob – zaměstnanců. Insolvenční zákon totiž zavedl možnost řešení úpadku fyzické osoby – nepodnikatele. A to má právě dopad na práci mzdových účetních. Jestliže je dlužník (nepodnikatel) v platební neschopnosti, může podat insolvenčnímu soudu návrh na povolení oddlužení. Oddlužení (tzv. osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, kdy jsou dlužníkovy dluhy sjednoceny, zajištění věřitelé jsou uspokojeni zcela, nezajištění do jimi schválené výše, a zbytek dluhů může být

18


Fyzická osoba – nepodnikatel – podá na insolvenční soud návrh na řešení úpadku a zahájení insolvenčního řízení. Do 2 hodin je v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. A tímto okamžikem je zaměstnavatel povinen přestat provádět jakékoli srážky ze mzdy dlužníka (samozřejmě kromě daně z příjmu a plateb zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení). Takže pokud bude například insolvenční řízení zahájeno 29. 6., za červen již není možno strhnout ze mzdy částku za stravenky. Pokud ovšem dojde 1. 7. ke zpětvzetí návrhu na zahájení insolvenčního řízení, z červencové mzdy už je možno případné srážky ze mzdy zase provádět. Pokud soud schválí oddlužení, rozhodnutí se zveřejní v insolvenčním rejstříku, čímž nastává jeho účinnost. Oddlužení proběhne buď prodejem majetku nebo splátkami podle splátkového kalendáře. V rozhodnutí je určena výše splátek, které se posílají na účet určený insolvenčním správcem. Účinkem schválení oddlužení je neproveditelnost jakékoli nové exekuce a soudního výkonu rozhodnutí. Jitka Hlaváčková Sekce zaměstnavatelská [email protected]

Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný na www.justice. cz, s výjimkou některých údajů (ustanovení § 422 a § 423 insolvenčního zákona), a každý má právo do insolvenčního rejstříku nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy.

Geologové mají místa pro jaderné elektrárny Kde lze postavit v Česku novou jadernou elektrárnu? Hodně o tom vědí geologové, jak vyplývá z rozhovoru s pracovníkem Geologického ústavu AV ČR Václavem Cílkem.

Jak se změnila geologická a geotechnická kritéria výběru pro jadernou elektrárnu po havárii ve Fukušimě? Kritéria se v zásadě nezměnila. Stále je zde seizmické riziko, možnost kontaminace okolních vod či složité základové poměry. Stále platí Vyhláška 215/1997 Sb., která ale vychází z dřívější normy z roku 1979. Nejlepším řešením by byl nový Atomový zákon, a to včetně nové vyhlášky o bezpečnostních kritériích. Tento proces by však trval několik let, zatímco se čeká, že ČEZ o dostavbu Temelína požádá na podzim tohoto roku. Mezinárodní situace po havárii ve Fukušimě II nás však nutí reagovat. V této chvíli to je možné udělat právě jenom bezpečnostním návodem. V první variantě Státní energetické koncepce z podzimu loňského roku se uvažovalo, že v Česku bude stát 18 jaderných elektráren. To máme tolik vhodných lokalit? Jak to vidíte jako geolog? Což o to, lokality by se našly, ale dobře víte, že ČR bude ráda, když se najdou peníze na dostavbu Temelína. Domnívám se, že to fantastické číslo 18 jaderných elektráren vzniklo tak, že experti si řekli, že za padesát let už nebudeme mít uhlí, s ropou to půjde hodně s kopce a nové reaktory budou mít menší, ale výborně regulovatelný výkon. Pokud to mechanicky spočítáte tímto způsobem, tak se skutečně dostanete k číslu 18 nových reaktorů, ne elektráren. Když si ale řeknete, že obnovitelné zdroje energie, hlavně solární, budou za deset let konkurenceschopné (nikdo to neví, ale je to možné), a že v té době už budeme umět skladovat energii, tak vám vyjde, že Temelín může být poslední dostavěnou jadernou elektrárnou.

Dotkly se tyto změny i lokalit v Temelíně, Dukovanech, případně dalších potenciálních míst pro nové jaderné zdroje v České republice? Podle mého názoru – který však musí doložit studie investora a potvrdit oponentní řízení – jsou obě lokality z geologického hlediska vybrány dobře. Určitě mnohem lépe než velice problematická, kdysi plánovaná elektrárna u Blahutovic na Ostravsku, kde je z geologického hlediska skoro všechno špatně – seizmika, podzemní vody, podloží. Sporná je rovněž polabská lokalita Tetov severně od Chvaletic, a to hlavně díky podloží a hydrologii. Hodně se uvažovalo o některé severočeské elektrárně, jako jsou Počerady – pozemek je koupený a vedou tam dráty. Místo rovněž není optimální, ale je vyzkoušené. Nová jaderná elektrárna by tam nejspíš postavit šla, ale bude to dražší. O Počeradech má sice význam uvažovat jako o možném novém jaderném zdroji, ale nikdo nepočítá s tím, že by k výstavbě mohlo dojít dřív, než třeba za dvacet či třicet let. Za tu dobu se změní svět. Dosavadní návrhy Státní energetické koncepce se zmiňují o postavení třetí jaderné elektrárny v České republice. Na prvním místě se sice hovoří o Temelínu a Dukovanech, ale experti již nyní hledají místo pro třetí jadernou elektrárnu. Jaká lokalita se z pohledu geologa zdá pro tento záměr nejvýhodnější? Osobně se domnívám, že během dalších třiceti let nebudeme stavět žádnou další jadernou elektrárnu, ale spíš „jenom“ hluboké úložiště radioaktivních odpadů. Co je ale skutečně důležité, je mít představu o vhodných místech pro nové elektrárny a jejich napojení na dopravní strukturu a přenosovou soustavu. Znamená to třeba dimenzovat nové dálnice, pokud to je ekonomicky únosné, již s ohledem na přepravu velkých nákladů, nebo zbytečně nezastavovat pozemky v místech, kudy by pak měly vést dráty. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

07–08 2012


19

Sbírka zákonů na internetu bude Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě usiluje o přívětivější podnikatelské prostředí, jehož součástí musí být veřejně přístupná sbírka zákonů na internetu a transparentní legislativní proces se zapojením všech subjektů, jichž se týká. V této souvislosti si dovolujeme otisknout dopis Ministerstva průmyslu a obchodu generálnímu řediteli SP ČR Zdeňku Liškovi zevrubně popisující cíle a postup, jak má být tohoto cíle dosaženo. Vážený pane generální řediteli, obracím se na Vás jako ředitel sekce podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu (dále MPO), který má na starosti problematiku vytváření vhodných podmínek pro podnikání a zlepšování podnikatelského prostředí v České republice. Dovolte mně, abych Vás seznámil se schválenými a realizovanými projekty. Podnět, který jste podal v rámci Expertní skupiny „k veřejnému zpřístupnění a bezplatnému poskytování zákonů na internetu, které by obsahovaly platná znění všech právních předpisů s obsahem garantovaným státem“ je v současné době připravován Ministerstvem vnitra (dále MV) v rámci projektu „Vyšší kvalita a dostupnost regulace“. Koncepce je založena na dvou hlavních pilířích, kterými jsou systém elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (eSbírka) a systém elektronického legislativního procesu (eLegislativa). Realizace projektu „Vyšší kvalita a dostupnost regulace“ je součástí tzv. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020. Odpovědnost za realizaci projektů eLegislativa a eSbírka má MV ve spolupráci s ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády. Předpokládá se úzká spolupráce se zástupci jednotlivých ministerstev, Parlamentu České republiky, s Ústavním soudem a s odborníky z oblasti práva i informačních technologií. Realizace projektů eSbírka a eLegislativa vyžaduje přijetí nové právní úpravy elektronické publikace a elektronické tvorby právních předpisů. Základní rysy nezbytných změn zakotvila „Koncepce elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronického legislativního procesu“, kterou vláda uložila realizovat svým usnesením č. 975 ze dne 27. července 2009, a dále usnesením vlády č. 554 ze dne 3. srpna 2010, kterým vláda schválila věcný záměr právní úpravy Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronického legislativního procesu. Systémy eSbírka a eLegislativa zajistí nepřetržitou dostupnost právního předpisu ve strukturovaném a konsolidovaném znění, možnost pokročilého vyhledávání v textech právních předpisů, účast veřejnosti na legislativním procesu a odbourání administrativy spojené s legislativním procesem. Realizace projektů eSbírka a eLegislativa bude financována s přispěním strukturálních fondů Evropské unie a bude

20


realizována ve dvou etapách. Vzhledem k závislosti nových legislativních postupů na používání pokročilých elektronických nástrojů se zásadní legislativní změny tvorby právních předpisů uskuteční ve druhé fázi projektu. Prvá fáze přinese závazné elektronické vyhlašování Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, informativní databázi úplných znění právních předpisů, základní napojení na systém EUR-Lex a legislativní šablonu pro tvorbu návrhů právních předpisů. Tato fáze bude realizována v letech 2012 a 2013. Vyžaduje přijetí právní úpravy elektronického vyhlašování právních předpisů, která bude předložena vládě do 30. 6. 2012 a nabude účinnosti dne 1. 1. 2014. Druhá fáze bude realizována v letech 2014 – 2015. Komplementárně doplní prvou fázi a umožní plné dosažení všech celkových cílů projektů – závazného elektronického vyhlašování právních předpisů, včetně úplného znění právních předpisů, moderní ověřené databáze právních předpisů, jejich úplných znění, souvisejících vysvětlujících a metodických dokumentů, pokročilého vyhledávání, komplexního nástroje pro tvorbu, projednání a schvalování právních předpisů v úplném znění, kontroly právní terminologie a úzkého napojení na informační systémy EU. V legislativní oblasti bude v druhé fázi zavedeno povinné používání e-Legislativy v rámci všech stadií legislativního procesu, tvorba a vyhlašování právních předpisů v úplném znění a náročnější postupy odůvodňování právních předpisů. Návrh doplňující právní úpravy bude předložen vládě do 31. 12. 2014 a nabude účinnosti dne 1. 1. 2016. Vážený pane generální řediteli, vzhledem k výše uvedenému si Vás dovoluji požádat o trpělivý přístup a věřím, že problém zajištění dostatečné informovanosti a přehlednosti v legislativě bude vyřešen ke spokojenosti podnikatelů. S pozdravem Ing. Vladimír Bártl, MBA ředitel sekce podnikání. Za Svaz průmyslu a dopravy ČR dodávám, že budeme usilovat o to, aby výše uvedené cíle byly realizovány co nejdříve. Boris Kučera Sekce zaměstnavatelská [email protected]

Srážky z příjmu, exekuce a osobní bankrot Do pracovněprávních vztahů se stále více dostávají pojmy jako exekuce, srážky ze mzdy, osobní bankrot zaměstnance. Personalisté a mzdoví účetní to musejí ve firmách řešit. Regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR pro Střední Čechy uspořádalo seminář „Srážky ze mzdy, exekuce, osobní bankrot“. Cílem semináře bylo procvičit si na praktických příkladech problematiku srážek ze mzdy a dále to, jak postupovat v případě exekuce či osobního bankrotu zaměstnance, včetně názorných ukázek nejčastějších chyb ve výpočtech. Lektorkou semináře byla Růžena Klímová, která má více než třicetiletou praxi v oblasti mzdového účetnictví. Ze zkušeností lektorky vyplynulo, že by si personalisté měli dát pozor nejen na výpočty pro exekuce či srážky, ale i na používání postupů, které příslušné zákony, jakým je Insolvenční zákon či Občanský soudní řád, ne vždy jasně formulují. „Vždy mějte na paměti to, že každé tvrzení musí být podloženo důkazem a může se obrátit proti vám,“ varovala před triky lidí, kteří se dostanou do složité situace kvůli exekucím či srážkám.

Kde se nejvíce chybuje Nejčastější chybou, kterou má praxe u zaměstnavatelů často zažitou, je výpočet částky, ze které se mohou odečítat srážky z příjmů. Platí totiž zásada, že srážky se vypočítávají z čisté mzdy, která nesmí obsahovat žádné bonusy. Chybou je tedy vypočítávat srážky z hrubé mzdy. Srážky z příjmů se podle lektorky nikdy neprovádějí ze sociálních výpomocí poskytnutých při živelných událostech a jiných mimořádných událostech, z darů a jiných plnění ze sociálního fondu nebo fondu kulturních a sociálních potřeb. Lektorka posluchače upozornila také na to, že kvůli chybným výpočtům může zaměstnanec žádat zaměstnavatele o přepočítání výše mzdy za poslední tři roky. Srážky s příjmů se dělí na dvě základní skupiny – srážky „se souhlasem“ a srážky „bez souhlasu“. V první skupině jsou takové srážky, kde existuje se zaměstnancem dohoda, se kterou musejí souhlasit obě strany. Do druhé skupiny patří srážky z příjmu, které jsou nařízené oprávněným orgánem (tím může být soud, exekutorský úřad, či orgán státní správy). Častou chybou je podle Růženy Klímové také nesprávné stanovení pořadí a postupu při provádění srážek. Pokud má mít člověk správně sražené částky z příjmu, musí naplnit literu zákona. A ta říká, že ze mzdy

se přednostně srazí daň z příjmu a pojistné na sociální zabezpečení (čistá mzda). Dále se postup při provádění ostatních srážek řídí Občanským soudním řádem.

Zpracování a výpočet exekucí Druhou skupinou nejčastějších problémů je zpracování a výpočet exekucí, včetně režimu zastavení srážek exekucí. Lektorka upozornila posluchače na povinnost zjistit si vždy při nástupu nového zaměstnance, zda má nějaké srážky ze mzdy či exekuce. Zaměstnavatel musí také vystavit zápočtový list, kde se objevuje povinný údaj o exekučních srážkách. Novinkou v tuzemsku při oddlužování lidí je insolvenční zákon, který tak nově řeší insolvenci nejen u právnické osoby, ale i fyzické osoby. Zákon pro oddlužení člověka stanoví několik podmínek, které musejí být splněny. Platí přitom zásada, že je-li fyzická osoba zaměstnancem, pak je člověk povinen na základě splátkového kalendáře po dobu 5 let splácet měsíčně příslušným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky. Insolvenční soud doručí zaměstnavateli rozhodnutí o schválení oddlužení. V něm mu určí, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděl ze mzdy stanovené srážky k plnění splátkového kalendáře a sražené částky zasílal přímo insolvenčnímu správci bez ohledu na to, zda rozhodnutí o schválení oddlužení nabylo právní moci či nikoliv. V této souvislosti je také důležitý správný postup výpočtu úroků z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně úrovni repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, tj. vždy 1. ledna a 1. července příslušného kalendářního roku. Pavel Daniel Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected]

07–08 2012


21

Australané chtějí v Česku zplyňovat uhlí, Slánsko se cítí ohroženo Obrovské zásoby černého uhlí se nacházejí v hlubinách země mezi Mladou Boleslaví směrem na Slaný a Mělník až na hranice severních Čech. Podle odborníků se jedná o více než miliardu tun. Při současném objemu těžby v České republice by toto uhlí vystačilo nejméně na sto let. Dávno by se zde asi těžilo, jenže zásoby podzemní vody a náročné geologické podmínky těžbu v minulosti neumožnily. Klasická hlubinná těžba je zde nepoužitelná.

Těžba bez dolů Do Česka přišla australská firma Wildhorse Energy, která tvrdí, že uhlí dokáže vytěžit, vodu nenaruší, nepříznivé geologické podmínky jí nevadí. Nabízí technologii podzemního zplyňování uhlí, známou ve světě pod zkratku UCG. „Začal jsem se orientovat na metody, které vzdalují člověka od nebezpečí,“ uvedl své vystoupení minulý měsíc při veřejném slyšení v Senátu technický ředitel Wildhorse Energy Johan Brand. Pak představil metodu, která je asi sto let stará, ale v Evropě se nepoužívá. Umožňuje vytěžit uhlí, které se klasickými metodami hlubinných dolů vytěžit nedá. Je založena na zplyňování uhlí v hlubinách země přímo v jeho ložisku. Žádné těžní jámy, ražba chodeb, stavění výztuží, nebezpečí úrazů horníků, uhelná prádla, odkaliště. Uhlí se netěží, ale spaluje v hloubkách několik set metrů pod povrchem. Uhlí se mění na plyn přímo v podzemí. Z horníků se stávají plynaři. Technologie známá 100 let je založena na dvou hloubkových vrtech. „Jako vstupní produkty potřebujeme vzduch a vodu,“ uvedl charakteristiku nabízené technologie Johan Brand. Jedním se do podzemí tlačí kyslík ve směsi s horkou párou a tím se atakuje uhelné ložisko, tím se spustí zplyňovací proces a uhlí zažehne.

22


Pomocí druhého vrtu se čerpá plyn vzniklý hořením v podzemí. Na povrchu se plyn čistí a pak slouží k výrobě elektřiny nebo tepla. „Jedná se o starou metodu,“ upozornil Johan Brand, a dodal, že je bezpečná pod hloubkou 200 metrů. V Jihoafrické republice ji firma využívá 50 let. „Metoda se zkoumá ve všech zemích, které mají ložiska uhlí,“ doplnil. Nahrazuje mechanickou těžbu uhlí vrty. Z 80 procent dokáže využít podzemní potenciál ložiska uhlí. Materiál zůstává v podzemí včetně popela. „Metoda působí jednoduše, ale je za ní hodně inženýringu,“ nezapomněl poznamenat. Pro elektrárnu s výkonem 50 MW zásobující proudem 50 000 domácností potřebuje firma na povrchu plochu o třech hektarech. Na tak velkou elektrárnu také firma předložila projekt. Pro její provoz na dobu 20 až 30 let by firmě stačily dva až tři miliony tun uhlí.

Pro Karvinsko žádost neuspěla Zatavení hoření v podzemí je snadné, přestanou se vhánět oxidanty a místo se zasype pískem. Vše se uskutečňuje pod hladinou podzemní vody. Firma proto tvrdí, že ji nemůže narušit. Podle

jednatele firmy Romana Rázce námitky proti hrozícím propadům půdy nelze akceptovat. Upozornil, že u klasické těžby polovinu vytěženého materiálu tvoří hlušina. Ta v případě metody UCG zůstává v podzemí, stejně jako popel z uhlí. Upozornil, že Wildhorse Energy předložila Ministerstvu životního prostředí v březnu 2011 tři žádosti o průzkum ložisek v oblasti Dětmarovice a Petrovice u Karviné, dále Mělnické Vtelno a Slaný. Mezitím ministr Tomáš Chalupa průzkumné vrty na Karvinsku zamítl. „Jestliže většina občanů řekne, my to tady nechceme, je to veřejný zájem,“ uvedl za ministerstvo přímo při veřejném slyšení náměstek ministra pro ochranu přírody a krajiny Tesař. Ředitel surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina upozornil, že v Senátu se hovoří o záměru geologického průzkumu, nikoliv už těžby, a že právo průzkumu nezakládá právo těžby.

Starostové jsou proti „Nikdy nevydáme souhlas se vstupem na obecní pozemky,“ vyjádřil se starosta Slaného Ivo Rubík při veřejném slyšení ke zplyňování uhlí. Jeho stanovisko se mimo jiné opírá o rozsáhlou petici občanů, kteří se v regionu postavili proti zahájení průzkumných prací. Podobně jako těžba plynu z břidlic, i tato druhá nekonvenční technologie narazila na Karvinsku i ve středních Čechách na odpor veřejnosti. Shodou okolností o těžbě břidlicového plynu se v Senátu diskutovalo jen několik dní předtím. „Záměr je v rozporu se státní podporou životního prostředí,“ uvedl Ivo Rubík při senátním slyšení, a vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby odmítlo žádosti těžařů o povolení průzkumu. Společně s ním přijelo do Prahy na veřejné slyšení přes 20 dalších představitelů obcí ze Slánska, Mělnicka a Mladé Boleslavi. Starostové se obávají narušení a znehodnocení podzemních zásob vody. Obávají se také poklesu terénu v důsledku vytěžení uhlí a celkového narušení prostředí. „Hrozí porušení izolátorů a ztráta vody,“ upozornila starostka městyse Bezno, na to, co se při zahájení vrtů může odehrávat v podzemí. Voda se zde nachází v hloubce 300 až 400 metrů. Zásoba uhlí je pod těmito vodami v hloubce 600 metrů a níže. „Byli bychom jako experiment v praxi,“ uvedla starostka na nabídku firmy. „Česká republika nemá nedostatek energie,“ připomněla starostka Byšic Jana Poláková, že podstatná část elektřiny se z Česka vyváží. Spojence našli starostové také u vodařů. „Jsme přesvědčeni, že zdravý rozum zvítězí,“ vyjádřil se technický náměstek Vodovodů a kanalizací Mladá Boleslav Tomáš Žitný. Vodu z dotčené oblasti bere Mladá Boleslav, Slaný, Mělník, desítky dalších měst a obcí, ale také hlavní město Praha. Narušit tyto zdroje vody by znamenalo nejen přírodní katastrofu, ale podle starostů také ohrožení života několika set tisíc lidí.

OKD o zplyňování neuvažuje Firma Wildhorse Energy není jediná, kdo se o zplyňování uhlí v Česku zajímá. Před lety začala jednat o možnosti zplyňovat černé uhlí společnost OKD, která ho jako jediná v České republice těží na Karvinsku, ale klasickým způsobem. Zplyňování uhlí chtěla použít v oblasti Beskyd na Frenštátsku, kde se také ve velice složitých geologických podmínkách nachází ložisko černého uhlí. Představitelé Frenštátu, Trojanovic a dalších obcí se postavili i proti záměrům na zplyňování uhlí. Firma pak od záměru upustila. Tiskový mluvčí OKD Vladislav Sobol se o použití technologie zplyňování nedávno zmínil v televizním dokumentu. V souvislosti s předpokládaným ukončením těžby na Karvinsku kolem roku 2030 připomněl možné využití technologie zplyňování pro vytěžení zbývajících zásob uhlí. „Společnost OKD o využití uhlí prostřednitvím podzemního zplyňování neuvažuje,“ vyjádřil se ale nyní na dotaz Spektra.

Na Slánsku se rozhodovalo o Karlových Varech O neproveditelnosti těžby uhlí na Slánsku hlubinnými doly se přesvědčili těžaři v 80. letech při průzkumných pracích. Při průzkumu docházelo opakovaně k výronům důlních plynů, těžební techniku ničila slaná voda. Důl byl v roce 1992 zrušen. Jeho vedoucí Zbyněk Ficnar se veřejného slyšení také zúčastnil. „Když jsme se dostali před 25 lety do hloubky pod 800 metrů, začali jsme strhávat prameny v Karlových Varech,“ s odstupem času poodhalil důsledky možné těžby Zbyněk Ficnar. Na Slánsku se tehdy rozhodovalo o bytí či nebytí světoznámých lázní. I to byl patrně jeden z důvodů, proč se od využití uhlí u Slaného upustilo. „Narazili jsme také na sirovodíkovou vodu. Co se bude dělat, když se na ni narazí opět,“ připomněl jeden z dalších záporných poznatků z tehdejšího průzkumu Zbyněk Ficnar. Za situace, kdy se prokázala nemožnost těžby uhlí klasickým způsobem, se začalo uvažovat už v 80. letech o metodě zplyňování. Čeští odborníci, ale tehdy i sovětští experti, to podle Zbyňka Ficnara zavrhli jako nevhodnou metodu pro Slánsko, vzhledem k nestabilitě podzemí. Tehdejší ministerstvo to zdůvodňovalo tím, že na Slánsku se nesmí zvyšovat míra rozrušení uhelného ložiska. Zajímavá byla poznámka, spíše odborný argument proti zplyňování, že uhlí na Slánsku je svou kvalitou vhodné pro chemický průmysl. Proto starostové doporučili nechat uhlí zatím v zemi pro budoucí generace. Diskusi řídil předseda senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jaromír Jermář. Upozornil, že senátní výbor ze závěrů veřejného slyšení vydá doporučení. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

07–08 2012


23

Regionální zastoupení nabízejí zaměstnavatelům pomocnou ruku Kanceláře SP ČR v krajích jsou pro zaměstnavatele neocenitelným zdrojem informací. Ukazují to výsledky dva roky trvajícího projektu Udržitelnost sociálního dialogu. Dva roky fungování projektu Udržitelnost sociálního dialogu, jehož jediným realizátorem je Svaz průmyslu a dopravy ČR, přineslo členským firmám v klíčové oblasti projektu, kterou je vzdělávání, přes 315 akcí a přes 7500 absolventů vzdělávacích pořadů. „Mimo vzdělávání přináší projekt členům největšího zaměstnavatelského svazu v zemi také odborné analýzy, které se zaměřují na témata sociálního dialogu v českém i zahraničním prostředí, vytváření sociálního partnerství, tzv. networking, mezi podniky a dalšími institucemi,“ řekl Ondřej Gbelec, koordinátor projektu.

Systém rozsáhlého vzdělávání Například jen regionální zastoupení pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina se stará o 200 členských firem, kterým za dva roky fungování v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu uspořádalo více než 50 akcí pro více než 1200 účastníků. Nejvyhledávanějšími tématy, podobně jako v ostatních regionech České republiky, patřila zejména témata spojená s novelou zákoníku práce a jejím uplatňováním v pracovněprávních vztazích, problematika nelegálního zaměstnávání, podpora odborného školství či zaměstnávání cizinců. „Regionální kanceláře SP ČR jsou neocenitelným zdrojem informací a zpětné vazby pro vedení svazu, bez kterého bychom nebyli schopni úspěšně hájit zájmy našich členů. Pro regionální firmy představují krajské kanceláře důležitého partnera při řešení místních problémů a prostředníka mezi nimi a celostátním vedením svazu,“ řekl Radek Špicar, viceprezident SP ČR. Díky projektu Udržitelnost sociálního dialogu mohla pod hlavičkou Svazu průmyslu a dopravy ČR fungovat síť regionálních zastoupení, která v krajích prohlubují a rozšiřují kontakty s členskou základnou. „Za příležitosti, které potvrdila i SWOT analýza regionálních zastoupení, považujeme networking, možnost konzultační činnosti, vzdělávání na míru, event. management, dále pak upevňování síly značky SP ČR

v regionech, a prosazování strategií Svazu průmyslu a dopravy v návaznosti na potřebu členských firem,“ řekla Lucie Řezníčková, manažerka regionálních zastoupení SP ČR.

Nejžádanější jsou témata sociálního dialogu Z celkových přehledů vyplývá, že členské firmy SP ČR v rámci vzdělávacích aktivit projevily největší zájem (50 % respondentů) o problematiku sociálního dialogu, pracovněprávních vztahů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle Jitky Hejdukové, ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR, bylo zákoníku práce věnováno na obecná témata (včetně novel) 44 vzdělávacích akcí. Podrobně vysvětlovali lektoři posluchačům z členských firem tématiku BOZP – pracovní úrazy, vyhodnocení rizik, prevence, psychologie BOZP, PO, pracovně lékařské služby na 38 vzdělávacích akcích, tématiku cestovních náhrad při šesti akcích. Dále řešení sporů v pracovním právu také na šesti akcích, problematiku poskytování pracovních benefitů v pěti pořadech a problematiku antidiskriminačního zákona, propouštění, ochrany osobních údajů či srážek ze mzdy na 19 kulatých stolech a seminářích. Z hodnocení účastníků vzdělávacích pořadů dále vyplývá, že ekonomická témata, především mzdová problematika, zaujala přes 26 % účastníků vzdělávacích pořadů, 11 % pak „měkké“ dovednosti, zvláště umění taktiky vyjednávání či osobní prezentace.

Nová média V rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu byla vypracována i analýza disparit středního školství ve vazbě na trh práce v ČR. SP ČR v rámci podpory medializace a osvěty začal vydávat nová média – především tištěný bulletin Regionální kaleidoskop, který je součástí měsíčníku Spektrum. K němu spravuje internetové médium www.socialnidialog.cz, který informuje o všech novinkách spojených s tématikou sociálního dialogu, včetně správy a redakce obsahu na sociálních sítích. Pavel Daniel – Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected]

24


Horničtí učni se vrátili na Ostravsko V době, kdy český průmysl zápasí s nedostatkem technicky kvalifikovaných lidí, podařilo se na severní Moravě obnovit hornické učební obory. OKD investovala do náboru učňů.

Na Ostravsku se opět vyučuje hornické řemeslo. Přes 30 důlních zámečníků a důlních elektrikářů absolvovalo v červnu úspěšně závěrečné zkoušky na Střední škole techniky a služeb v Karviné. Jedná se o první absolventy obnovených hornických učebních oborů po dvaceti letech. Na počátku 90. let bylo totiž hornické učňovské školství u nás zrušeno. O tyto učební obory nebyl tehdy zájem. A hornická učiliště se osamostatnila od těžební společnosti OKD. „Nebyl problém učební obory obnovit. Původně jsme hornické učiliště Dolu 1. máj,“ řekl Spektru zástupce ředitelky pro praktické vyučování Jiří Navrátil. Podle jeho názoru hodně přispěla k obnovení učňovského školství změna zákona, která umožňuje opět fárat do dolů od 18 let. Podle předchozí normy to bylo od 21 let. Její zavedení před lety znamenalo, že mladí lidé po vyučení nemohli pracovat v dole a proto přestali mít o hornické učební obory zájem. „Začali jsme jako první,“ upozornil Jiří Navrátil, že obnovená premiéra hornického učňovského školství se zatím odehrála pouze na jejich škole. Ta při obnově učebních oborů navázala na svou tradici hornického učiliště. Někteří její učitelé ještě působili na učilišti, nebo přišli na školu ze šachet.

Jistota práce na tři roky Hodně pomohla těžební společnost OKD, která poskytla škole potřebné materiály o moderní důlní technice. „Rubače s lopatou lze najmout na ulici, toho u nás neučíme,“ upozornil Jiří Navrátil, že šachty jsou v současnosti vybaveny moderní technikou a na to jsou zaměřeny také učební obory. „Poslední horničtí učni ukončili školu před dvěma desetiletími. Od té doby se těžební technologie výrazně proměnily, takže potřebujeme mladé lidí, kteří si poradí například při obsluze a údržbě moderních strojů. Investovali jsme jedenáct miliard do nových razicích a dobývacích technologií, mnohé z nich jsou řízeny počítačem,“ vyjádřil se k proměně hornické práce ředitel rozvoje revíru OKD Radim Tabášek. V době kdy jedním z hlavních problémů českého průmyslu je nedostatek technicky zdatných zaměstnanců, v černouhelném

hornictví se situace mění k lepšímu. Společnost OKD investovala už do jejich náboru. Každý zájemce o učební obor, který přichází do prvního ročníku podepíše s OKD smlouvu o poskytnutí stipendia. Měsíčně pak dostává tisíc korun. Další dva tisíce korun si může vydělat v rámci školní praxe. Po vyučení mu OKD také zajistí nejméně na tři roky práci. Vyučenci odcházejí na doly Darkov, Paskov, Karviná nebo ČSM, které OKD provozuje. V povrchových dílnách Dolu ČSM také učni složili závěrečné zkoušky.

Vysoký průměrný plat „Rozhodl jsem se kvůli jisté práci i stipendiu. Stroje mě ale vždy zajímaly. Počítám s tím, že budu pracovat pod zemí. Na šachtě pracuje i můj táta,“ říká devatenáctiletý Jakub Hulín, jeden z úspěšných absolventů učebního oboru. Kromě Střední školy techniky a služeb spolupracují těžaři na výchově nových horníků také se Středním odborným učilištěm technickým v Havířově. Na obou školách se v uplynulém školním roce na práci v OKD připravovalo 125 učňů. V budoucnu by se jejich počet mohl zvýšit až na 180 učňů. Jen v Karviné budou od září brát do prvního ročníku dalších asi 40 důlních elektrikářů a zámečníků. Od září škola nabídne i čtyřletý hornický obor s maturitou. Otevře rovněž tříleté večerní studium pro zaměstnance OKD, které bude rovněž zakončeno maturitní zkouškou. „Pohled na havířinu je už jiný než byl ještě před pěti, deseti lety,“ upozornil mluvčí OKD Vladislav Sobol, že uplatnění moderní techniky mění pohled veřejnosti na práci v podzemí. Svou roli hraje také zázemí společnosti, která zaměstnává nyní 13 000 lidí. Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců v OKD se v roce 2011 zvýšil o šest procent na 36 498 korun. Horníci v OKD mají také nárok na šestitýdenní dovolenou. I tyto firemní bonusy pomáhají náboru nových hornických učňů. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

07–08 2012


25

CEBRE slavilo v Bruselu deset let Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu (CEBRE) si letos připomíná 10 let své existence na bruselském lobbingovém kolbišti. Při této příležitosti reprezentace uspořádala, vedle slavnostního večera v Pražském domě, pracovní snídani s českými europoslanci a čelními představiteli svých zakladatelských organizací. Oslav CEBRE, které se uskutečnily 4. a 5. června v Bruselu, se zúčastnili Stanislav Kázecký – viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro zahraniční vztahy a EU, Jan Wiesner – předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, a Radek Pažout – tajemník Hospodářské komory ČR. Kancelář CEBRE oslavila své výročí společně s Pražským domem, který v centru evropského dění rovněž působí již od roku 2002.

Ovlivňovat bruselskou legislativu mohou i čeští podnikatelé Zahajovací řeč slavnostního večera 4. června patřila velvyslankyni při EU Mileně Vicenové, která oběma organizacím poděkovala, zavzpomínala na jejich začátky a do dalších let jim popřála mnoho úspěchů. Zahájení se dále ujala ředitelka Pražského domu v Bruselu Lucie Čadilová a ředitelka CEBRE Alena Vlačihová, která poděkovala zakladatelským organizacím kanceláře za jejich trvalou podporu a přízeň. Stanislav Kázecký vyzdvihl jménem všech zakladatelů především zásadní přínos činnosti CEBRE pro české podnikatele, kteří se díky reprezentaci dostávají blíže ke klíčovým evropským legislativním procesům, jež tak mohou lépe vnímat a ovlivňovat. Dále popřál celému týmu mnoho úspěchů do dalších let a poděkoval významným osobnostem, které CEBRE po celou dosavadní existenci kanceláře utvářely. Slavnostní večer v Pražském domě doprovodila vernisáž výstavy Grafika roku/Cena Vladimíra Boudníka. Na realizaci oslav se spolupodílely společnosti Škoda Auto a AWT Group.

26

CEBRE

Chybí schopnost strategického plánování Následující den, dopoledne 5. června, se představitelé zakladatelských organizací CEBRE sešli s českými europoslanci na pracovní snídani s podtitulem Konkurenceschopnost a růst, na které diskutovali o současném podnikatelském prostředí a jeho budoucím vývoji v souvislosti s politikami EU. Přítomni byli poslanci Oldřich Vlasák, Vladimír Remek, Richard Falbr, Miloslav Ransdorf, Jan Březina, Edvard Kožušník, Pavel Poc a Libor Rouček, a poslankyně Zuzana Roithová a Zuzana Brzobohatá. Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák ve svém úvodním slově osvětlil fungování legislativního procesu EU, který uvedl do srovnání s legislativním procesem v ČR. Zatímco českým poslancům v průměru trvá projednání legislativního návrhu osm měsíců, europoslancům pak, s ohledem na složitost legislativních pravidel a četnost návrhů, měsíců jednadvacet. Přestože proces schvalování zabere europoslancům třikrát více času, stihnou projednat průměrně 600 návrhů za rok – v porovnání s průměrnými 175 v českém parlamentu, z nichž je přibližně 70 % pouhou transpozicí evropské legislativy. Vlasák současně vyjádřil pochopení podnikatelskému sektoru, pro který je sledování toku legislativních rozhodnutí komplikované a náročné. V této souvislosti vyzdvihl pozitivní přínos CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu, která k informovanosti české podnikatelské veřejnosti všeobecně přispívá a v evropském lobbingovém prostředí se stala kvalitním a etablovaným hráčem. Právě informační deficit české veřejnosti o EU má podle většiny poslanců největší podíl na všeobecném negativním vnímání Unie. Poslanec Jan Březina uvedl, že hlavní

problém vidí v tom, že politické elity ČR trvale odmítají být součástí evropské integrace a vysílají ambivalentní signály do české společnosti, která je již tak k evropským otázkám velmi uzavřená. Debatou se dále prolínala kritika úrovně české veřejné správy, k čemuž v současné době přispívá i téma disfunkce kontrolních a řídících orgánů při čerpání fondů EU. V tomto ohledu ČR podle europoslanců potřebuje koncepci strategického plánování pro alokaci evropských dotací, která zde prozatím chybí. Zejména v souvislosti s nadcházejícím programovacím obdobím 2014 – 2020, kdy bude ČR pravděpodobně naposledy čistým příjemcem, bude nutné vynaložit úsilí, aby byly dotace z EU čerpány efektivně a bez zbytečných ztrát. „Vedle kohezních fondů se bude muset země dále naučit čerpat evropské dotace i z budoucích programů COSME a Horizont 2020, které jsou zaměřeny především na vědu a výzkum,“ dodal poslanec Březina.

Konkurenční schopnost ČR klesá Jan Wiesner ve svém příspěvku vyjádřil potřebu prohlubovat vzájemnou spolupráci a dialog o budoucnosti českého byznysu, přičemž upozornil zejména na nedostatek prorůstových opatření a pokles konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním srovnání. Radek Pažout ve své řeči podtrhl některá klíčová témata, která v současnosti vládnou českým podnikatelským diskursem. Podle jeho slov jsou jimi zejména otázka pokroku v uspořádání vnitřního trhu, dále téma vzájemného uznávání kvalifikací, problematika energetické účinnosti, kohezní politiky anebo podpory inovací a transferu technologií. Poslankyně Zuzana Roithová na téma vnitřního trhu zdůraznila jeho význam a zároveň připomněla potřebu dosažení volného pohybu vědomostí, know-how a lepší ochranu evropských podniků před nekalou konkurencí ze strany třetích zemí. K určitému posunu podle jejích slov brzy dojde v podmínkách mobility vědeckých pracovníků a autorsko-správní legislativě. Současně kritizovala EU za to, že „honí moc zajíců najednou“, nesoustředí se na kritická témata a nehledí na strategické cíle. „Unie přináší mnoho nových návrhů, mnohdy však přichází s návrhy, které neřeší jádro problému, a naopak přispívají k nadměrné regulaci a omezení

svobodného podnikání,“ uvedla v diskusi Alena Vlačihová. Tím je například diskutovaná revize směrnice o tabákových výrobcích a mnoho dalších. Poslanec Richard Falbr ve svém příspěvku hovořil o českém pracovním trhu v kontextu EU. Opatření ze strany EU pro růst zaměstnanosti evropských MSP jsou podle jeho slov utopická, neboť trh si musí o pracovní místa říci sám. Falbr zároveň přiznal, že vytvářet sociální dialog v prostředí MSP je, s ohledem na jejich často velmi úzký rodinný charakter, principiálně nelogické. Tomáš Hartman zástupce ředitelky CEBRE [email protected] Na snímku z oslavy CEBRE jsou zlevaTomáš Hartman, zástupce ředitelky CEBRE, Tereza Šamanová, ředitelka odborných projektů, Hospodářská komora ČR, Stanislav Kázecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro zahraniční vztahy a EU, Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu, Ivan Voleš, poradce prezidenta Hospodářské komory ČR a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Zuzana Brzobohatá, členka Evropského parlamentu, Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Radek Pažout, tajemník Hospodářské komory ČR, Alena Vlačihová, ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU, Edvard Kožušník, člen Evropského parlamentu, Jan Březina, člen Evropského parlamentu

CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU svými aktivitami pomáhá především k propagaci českého podnikatelského sektoru a hájení českých ekonomických zájmů u institucí EU, a k vytváření pozitivní image ČR. Úzkou aktivní vazbou na české zástupce v Evropské komisi, Evropském parlamentu a Radě přispívá CEBRE k přenosu důležitých informací z ČR do Bruselu a naopak. Díky zastupování zakladatelských organizací v evropských podnikatelských platformách se CEBRE zapojuje do ovlivňování legislativního procesu EU a hájí zájmy české podnikatelské sféry. Příkladem úspěšného lobbingu v posledních dvou letech je například ovlivňování legislativního procesu při přijetí směrnice o opožděných platbách, či směrnice o právech spotřebitelů. CEBRE se svými aktivitami zaměřuje i na spolupráci s jednotlivými firmami, například prostřednictvím sledování výzev na podávání projektů do programů a fondů EU a organizací školicích stáží v Bruselu. Díky spolupráci s CEBRE se například firmě Sindlar EU, spol. s.r.o., podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia firem a jeho prostřednictvím i do rámcových kontraktů EU v oblasti rozvojové pomoci.

07–08 2012


27

Většina Čechů má ráda svou firmu a ctí šéfa V exkluzivním výzkumu agentury Ipsos pro Svaz průmyslu a dopravy ČR byl zjišťován vztah české populace ke své práci a zaměstnavateli. Podobný průzkum provedli vloni v TOS VARNSDORF. Obě šetření potvrzují, že podniky více sledují potřeby svých lidí a že zaměstnanci si více váží práce. Více než osmdesát procent ekonomicky aktivních obyvatel České republiky pracuje ve své firmě či společnosti rádo. Toto zjištění dokresluje i skutečnost, že zatímco zhruba čtvrtina lidí vyjádřila názor, že u svého zaměstnavatele pracuje „rozhodně ráda“, pouze tři procenta respondentů vyjádřila „rozhodnou nespokojenost“. Tento na první pohled překvapující závěr obvykle kriticky naladěných Čechů vůči svému zaměstnavateli přinesl výzkum, který byl realizován společností Ipsos na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR ve věku 18 – 65 let ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR. Velikost základního souboru byla 1024 respondentů a výzkum byl prováděn metodou on-line dotazování. „Závěry jsou pro tuzemský byznys potěšující a je to pro naše vrcholové manažery a vlastníky podniků dobrá vizitka,“ uvedl v reakci na výsledky Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. S tímto názorem se shoduje i Jan Rýdl, předseda představenstva TOS VARNSDORF a.s. a člen představenstva Svazu. „Na pracovním trhu je čím dál větší nedostatek kvalifikovaných pracovníků. I proto většina firem zvyšuje svoji pozornost vůči potřebám svých zaměstnanců a jejich stabilizaci. To má samozřejmě velký vliv na kultivaci vztahů a upevňování loajality zaměstnanců ke své firmě. Tomuto pozitivnímu trendu přispívá skutečnost, že mnozí zaměstnavatelé vědí, že pouze spokojený zaměstnanec odvádí optimální výkon a v praxi realizují známou tezi, že „nejcennějším kapitálem firmy jsou její zaměstnanci“ a investují do jejich rozvoje,“ uvedl Jan Rýdl. Ve svém podniku vloni organizoval průzkum, v němž zjišťoval spokojenost zaměstnanců a co nejvíce oceňují. „Až devadesát procent pracovníků vyjádřilo spokojenost s naší firmou,“ poznamenal Jan Rýdl. Podle něho k nejčastěji uváděným důvodům jejich spokojenosti patřilo oceňování stability firmy, její dobré jméno a postavení na trhu, zajímavá práce v dobrém týmu, slušný výdělek a perspektiva kariérního růstu. Zaměstnanci oceňují i hmotné benefity jako jsou příspěvky firmy na životní a penzijní připojištění či možnost stravování ve firemní jídelně.

28

Co Vás může zajímat

„Z mého pohledu nezanedbatelným vlivem na pocit spokojenosti je firemní kultura, zejména vysoká míra informovanosti o dění ve firmě, sdílení firemní strategie a všeobecná znalost jejich cílů,“ řekl Jan Rýdl.

Jak hrdí jsou Češi na firmu Šetření se zaměřilo také na hrdost pracovníků na vlastní firmu. Jak bylo zjištěno, hrdí na svou firmu či společnost jsou dvě třetiny ekonomicky aktivní populace v České republice. Pocit hrdosti a také loajality k zaměstnavateli se výrazně zvyšuje s výší osobního příjmu. U pracovníků do 15 tisíc korun měsíčního čistého příjmu dosahuje podíl této hrdosti necelých šesti desítek procent /59 %/. U osob s příjmem nad 15 tisíc do 25 tisíc korun je patrný nárůst hrdosti na vlastního zaměstnavatele, který

dosáhnul téměř sedmi desítek procent /69 %/. Nejvíce jsou hrdi na svého zaměstnavatele lidé s čistým příjmem nad 25 tisíc korun /86%/. „Prakticky dvě třetiny zaměstnaných lidí je hrdých na svoji firmu, ve které pracují a jsou hrdi i na šéfa společnosti. Z porovnání výsledků podle jednotlivých sociodemografických charakteristik vyplývá zajímavá skutečnost, že s rostoucím osobním příjmem roste i pocit hrdosti na svého zaměstnavatele,“ poznamenal k výsledkům Tomáš Macků, Research & Communication Director z výzkumné agentury Ipsos. Podle zkušenosti Jana Rýdla je tato hrdost je nejvyšší stupeň loajality k firmě, o kterou se snaží každý podnikatel a zaměstnavatel. Souvisí s firemní kulturou, do které se promítají jednak úspěchy firmy a její vnímání okolím a zejména vztahy mezi zaměstnanci ovlivňované úrovní řízení. „Určitým měřítkem míry hrdosti na svoji firmu může být i fakt, kolik zaměstnanců – rodičů přivede své děti do firmy jako své nástupce. S hrdostí mohu říci, že tento jev je u nás již po několik generací běžný. Tím netvrdím, že s neloajalitou se ve firmě nesetkáváme, ale vím, že počet spolupracovníků hrdých na to, že jsou součástí týmu TOS VARNSDORF, stále roste,“ uvedl jeho předseda představenstva. Jak jsou Češi hrdí na svou firmu (v procentech respondentů)

těmito skupinami jsou z hlediska podílu nespokojených s šéfem pracovníci obchodu, kde nespokojenost vyjádřila zhruba čtvrtina respondentů /24 %/, oproti dvěma třetinám těch, kteří si svého šéfa váží. Celkově lepší vztah k šéfovi mají lidé z Prahy a pracovníci s vyšším příjmem. Poznatky o tom, co nejvíce pracovníci oceňují u svého nadřízeného má také vrcholný management v TOS VARNSDORF. „Odpovím výsledky našeho průzkumu, kde byly uváděny následující schopnosti dobrého šéfa. Je jím otevřené jednání a lidský přístup k problémům podřízených, schopnost motivovat své spolupracovníky k vyšším výkonům a novým nápadům. Šéf musí umět projevit uznání tam, kde to přísluší a naopak být nekompromisní a důsledný v nápravě nedostatků a osobních selhání podřízených. Není co k tomu dodat,“ uvedl Jan Rýdl. Jeho slova potvrzují i některá dřívější zjištění, podle nichž Češi na svých nadřízených nejvíce oceňují slušné a klidné jednání, profesionalitu, jejíž součástí je správné rozdělování úkolů a udržování na pracovišti atmosféry, kde nevládne rivalita a stres. Co také pozitivně hodnotí je fakt, že šéf dokáže naslouchat svým zaměstnancům a umí s nimi otevřeně jednat. Poněkud překvapivé je to, že zaměstnanci jsou poněkud více spokojeni s šéfkami než s muži šéfy. Jak si pracovníci váží šéfa (v procentech respondentů)

Rozhodně ano

20

Rozhodně ano

26

Spíše ano

45

Spíše ano

38

Spíše ne

20

Spíše ne

17

Rozhodně ne Neví

5 10

Zdroj: Ipsos

Lidé mají úctu k šéfovi Nehledě na všeobecně známý takřka odmítavý postoj Čechů k nadřízeným potvrdil výzkum Ipsos pravý opak. Dvě třetiny zaměstnanců tvrdí totiž, že si váží šéfa firmy či společnosti, kde pracují. Nejvíce osob s negativním postojem ke svému šéfovi je ve státním sektoru, vyjádřila se tak až třetina respondentů oproti necelým dvěma třetinám spokojených pracovníků. V soukromém sektoru je nespokojenost s šéfem poněkud nižší a vyjadřuje ji necelá čtvrtina zaměstnanců. Patrné jsou rozdíly při zkoumání jednotlivých oblastí. Největší podíl nespokojených s šéfem je v oblasti výroby, tento názor vyjádřilo zhruba 30 % pracovníků oproti 60 % spokojených. Zbytek 10 % nedokázal vztah ohodnotit. Nejméně nespokojenců s šéfem působí v oblasti služeb. Jedná se o zhruba pětinu pracovníků /22 %/, oproti téměř sedmi desítkám /69 %/, kteří ke svému šéfovi pociťují úctu. Mezi

Rozhodně ne

8

Neví

11

Více na http://www.spcr.cz/files/cz/ankety/ipsos2012.pdf Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR [email protected]

Agentura Ipsos, která pro Svaz průmyslu a dopravy ČR provedla uvedené šetření, poskytuje komplexní služby v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění včetně konzultační činnosti. Má za sebou více než 20 let činnosti. Spolupracuje s pobočkami sítě v 84 zemích světa a disponuje více než stovkou zkušených pracovníků v ČR. Ipsos je od roku 2009 největší agenturou výzkumu trhu a veřejného mínění v ČR z hlediska dosaženého obratu. Je členem profesních organizací ESOMAR a SIMAR, řídí se dle jejich etických principů a metodických pravidel. Více na www.ipsos.cz

07–08 2012


29

V Iráku postavíme elektrárnu Podepsaná dohoda o výstavbě elektrárny v Regionu iráckého Kurdistánu s účastí PSG-International, podnikatelské fórum v Bagdádu a v Erbilu a jednání firem o dokončování projektů. To jsou výsledky mise do Iráku, kterou vedl prezident Svazu Jaroslav Hanák.

Snad všichni účastníci podnikatelské mise do Irácké republiky, kterou v první polovině června organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR, se shodují v tom, že šlo o mimořádnou akci. V jejím rámci podepsala česká společnost PSG-International dohodu o spolupráci s největší soukromou severoiráckou firmou KAR Group a tureckou stavební společností Renaissance Construction o výstavbě paroplynové elektrárny s výkonem 980 MW v hodnotě téměř miliardy dolarů. K zajištění financování se zavázala Česká exportní banka. Významu podpisovému aktu v severoiráckém Erbilu odpovídala účast představitelů Kurdské regionální vlády jako je její předseda Nechirvan Barzani, ministr obchodu a průmyslu Sinan Chalabi, ministr přírodních zdrojů Ashti Hawrami, vedoucí Úřadu zahraničních vztahů – „ministr zahraničních věcí“ Falah Mustafa, ministr energetiky Yasin S. A. Mawati, guvernér Erbilu Nawzad Hadi a mnoho dalších představitelů regionu a diplomatického sboru.

firem na rozvoji zavlažovacích systémů potřebném pro zvyšování produkce iráckého zemědělství. Důležitá byla také jednání v Bagdádu, která předcházela návštěvě Erbilu. Také zde Svaz organizoval podnikatelské fórum, tentokrát ve spolupráci s Federací iráckých obchodních komor (FICC). Na irácké straně se jej zúčastnili představitelé pěti desítek společností. Při oficiálních rozhovorech s ministrem obchodu Ahmadem Al-Karbulim, které navázalo na jednání iráckého ministra v Praze, se projednávaly možnosti spolupráce v oblasti průmyslu. Jako nosné obory byly zmíněny energetika, přeprava a zpracování ropy a plynu a obnova průmyslových podniků zanedbaných v důsledku válečných událostí s využitím českých zkušeností z procesu transformace. Přítomní manažeři českých firem představili projekty, o nichž jednají v Iráku (Zetor – montáž traktorů, Technoexport – rekonstrukce rafinérií, Omnipol – muniční továrna).

U paroplynové elektrárny nemusí zůstat

Zakázky se rýsují v ropném průmyslu

Kurdistánská strana příznivě vnímala přítomnost české podnikatelské delegace, v čele s Jaroslavem Hanákem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, který misi a její program organizoval. Pozitivně hodnotila i podnikatelské fórum, na kterém byla partnerem Svazu Kurdistánská obchodní a průmyslová komora (KCCI). Fóra se zúčastnily téměř tři desítky představitelů kurdistánských podnikatelských kruhů. Po úvodních projevech, které přednesli ministr průmysl a obchodu Martin Kuba, jehož česká delegace provázela, a Jaroslava Hanáka i dalších řečníků, následovala bilaterální jednání našich podnikatelů s místními protějšky. Kurdistánská strana poukázala zejména na možnosti účasti českých průmyslových firem při rozšiřování chybějící infrastruktury a obnově poškozených a nedostatečných průmyslových kapacit. Zmíněny byly možnosti otevření pobočky montovny traktorů Zetor, vzdělávání iránských odborníků na českých vysokých školách v oborech zemědělství a zavlažovacích systémů a účast našich

Následné jednání s místopředsedou vlády pro energetiku Husajnem Al-Šahristáním se zaměřilo na možnosti obnovy a výstavby rafinérských kapacit. Irácký partner vyjádřil uspokojení nad zájmem českých firem o účast v projektech rekonstrukcí a výstavby iráckých rafinérií. Uvítal také podpis memoranda o spolupráci mezi ČEB a Trade Bank of Iraq (TBI). Husajn Al-Šahristání zmínil zájem irácké vlády o využívání iráckých zdrojů nerostných surovin a vyzval české firmy ke spolupráci v této oblasti. Zdůraznil potěšení nad tím, že mají české firmy odvahu podnikat v Iráku i v této nelehké době a přislíbil jim plnou podporu. V centrální a jižní části Iráku není totiž bezpečnostní situace plně stabilizovaná. Podstatně lepší je situace v Kurdistánu, kde je klid a bezpečí a navíc zde platí pro Čechy bezvízový vstupní režim.

30

Podpora exportu

Olga Zuláková manažerka Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

Mise do Ekvádoru a Kolumbie – startovní výstřel pro další akce Podnikatelská mise do Ekvádoru a Kolumbie, kterou uspořádal v červnu Svaz průmyslu a dopravy ČR, potvrdila zájem českých podnikatelů o tuto oblast. I díky této návštěvě, která vedla do hlavních měst Quito a Bogota, tyto dvě země poněkud vystoupily ze stínu Mexika, Argentiny či Brazílie.

Ekvádor a Kolumbije nejsou právě země, kam by často mířily návštěvy našich ústavních činitelů a delegace byznysmenů. V červnu letošního roku tomu bylo jinak, neboť oficiální návštěvu ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby provázela mise téměř dvacítky našich podnikatelů. Misi organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Peru, kanceláří agentury CzechTrade v Mexiku, MPO a místními partnery. Na ekvádorské straně pomoc poskytlo tamní ministerstvo zahraničních věcí a v Kolumbii Svaz spolupracoval s asociací průmyslníků ANDI. Program návštěvy byl zaměřen především na energetiku a s ní spojené obory a dále pak na obranné a bezpečnostní technologie. Právě po výrobcích a službách z obou těchto odvětví existuje v celém regionu poměrně silná poptávka.

Vstupenka na další trhy V Ekvádoru proběhlo podnikatelské fórum za přítomnosti zhruba 45 zástupců ekvádorských firem, organizací a institucí. Na něm Jaroslav Hanák, vedoucí mise a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, vyjádřil názor, že Ekvádor má skutečný zájem o spolupráci s našimi firmami. Týká se to především již zmíněné energetiky a obranných technologií, ale i strojírenství. Podle něho návštěva může našim firmám pomoci otevřít nové možnosti v této zemi, která je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Latinské Americe. Potvrzení zájmu o spolupráci zaznělo z úst ekvádorského náměstka ministra zahraničního obchodu a hospodářské integrace, pana Francisco Rivadeneiry. Podle jeho slov Ekvádor může být pro české firmy branou do regionu, zvláště pak do Andského společenství. Díky obchodním dohodám s okolními státy lze přes Ekvádor vstoupit na další trhy. Podnikatelé absolvovali v rámci návštěvy řadu jednání s energetickými regulátory, distributory a významnými společnostmi na energetickém trhu, jako je CELEC (státní holding na výrobu a přenos elektrické energie). Delegace z oboru obranného průmyslu se zde i v Kolumbii setkala se zástupci

bezpečnostních složek státu a orgánů zodpovědnými za nákup vybavení. V Kolumbii byl pro firmy z obou sektorů připraven obdobný program. Podnikatelského fóra v Bogotě, které proběhlo v sídle ANDI, se zúčastnilo více jak třicet zástupců tamních firem. Za českou stranu zahájil fórum prezident Jaroslav Hanák a náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka. Za kolumbijskou stranu promluvil Gilberto Salcedo (Generální tajemník ANDI).

Kolumbie postaví energetickou síť Z několika dalších jednání lze zmínit návštěvu IPSE (Institut pro Energetiku), kde kolumbijská strana prezentovala své plány na dosažení stoprocentního pokrytí elektrickou sítí do roku 2021. V současné době stále není asi 52 procent obyvatel připojeno. Jedná se zejména o odlehlé oblasti, často s domorodým obyvatelstvem a zachovanou přírodou. Zástupci IPSE v této souvislosti zmínili zájem o studie a později o technologie vhodné do těchto oblastí. Co by pro naše firmy mohlo být praktické, je jiný právní režim ve zmíněných teritoriích, kde vláda podporuje investice. Budovány jsou zde tzv. volné zóny, vhodné i pro výstavbu energetických zdrojů, kde poskytuje vláda úlevy a podporu investorům. Alonso M. Cardona Delagado, ředitel odboru Ministerstva energetiky a těžebního průmyslu zdůraznil při setkání význam toho, že česká delegace přijela s podporou státu. V podmínkách regionu je podle něho taková záštita státu a nástrojů, jako je například ČEB, zárukou vyšší důvěryhodnosti. Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje tuto návštěvu Ekvádoru a Kolumbie za startovní výstřel, na který bude možné navázat dalšími cestami jak do těchto zemí, tak do dalších oblastí Jižní Ameriky. Pavel Fára manažer Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

07–08 2012


31

Malajsie a Indonésie – příležitostí je hodně Červencová podnikatelská mise s českým prezidentem přivezla slibné informace o zájmu o spolupráci malajsijské a indonéské strany. Bude však potřeba i pomocná ruka státu. Sarawak je jedním ze dvou malajsijských federálních států na ostrově Borneo. Nemalá část jeho dva a půl milionové populace se věnuje turismu, ovšem místní úřady mají velké plány s podporou zpracovatelského a těžebního průmyslu, představující polovinu ekonomiky, a také s rozvojem energetiky. Tyto záměry byly prezentovány české podnikatelské misi do Malajsie a Indonésie, která ve dnech 3. až 10. července provázela hlavu státu Václava Klause. V čele podnikatelské delegace byl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který misi organizoval. Zástupcům našich firem byly v Kuchingu, v hlavním městě Sarawaku, představeny návrhy zajištění stále stoupajících poptávky po energiích. Nejde přitom jen o stavby velkých vodních elektráren, jedna z nich je právě před dokončením, nýbrž i o malé zdroje jako jsou hydroelektrárny, větrné a solární zdroje. V návaznosti na energetiku by se měl rozvíjet strojírenský, zpracovatelský, potravinářský průmysl, počítá se výstavbou hliníkáren. „Jasně nám byl deklarován zájem o vstup českých firem do připravovaných projektů,“ poznamenal k těmto záměrům Jaroslav Hanák. Vedle toho zástupci organizace Sarawak Corridor of Renewable Energy projevili zájem spolupracovat s českou stranou na vypracování analýzy řešení problémů odpadového hospodářství, včetně výstavby spaloven komunálního odpadu. Pro delegaci bylo v Malajsii klíčovou akcí podnikatelské fórum, které proběhlo v Kuala Lumpur za účasti Václava Klause, ministra životního prostředí Tomáše Chalupy a náměstka ministra průmyslu a obchodu Milana Hovorky. Ve svém projevu na fóru šéf Svazu Jaroslav Hanák poukázal na obory, které mohou naše firmy tamním partnerům nabídnout. Zmínil energetiku, dopravní infrastrukturu, včetně vybavení letišť, obranný a bezpečnostní průmysl, zařízení pro vodohospodářství a petrochemii, ale i důlní, zemědělskou a zdravotní techniku a technologii pro ochranu životního prostředí. „Zástupci většiny těchto sektorů jsou členy naší podnikatelské delegace,“ podotknul Jaroslav Hanák. Vedle toho proběhla zhruba stovka bilaterálních rozhovorů mezi členy české delegace a malajsijskými podnikateli. Členové delegace se také setkali se zástupcem investiční agentury MIDA, která prezentovala balík služeb pro zahraniční investory, včetně zajištění povolení pobytu pro jejich manažery. Jistě zážitkem

32

Podpora exportu

byla pak pro ně účast na státní večeři, dávané králem a královnou Malajsie na počest návštěvy prezidenta republiky a jeho manželky. Také v Indonésii proběhlo byznysové fórum v Jakartě, a to za účasti stovky místních podnikatelů. „Zájem o naše firmy byl enormní,“ poznamenal k tomu Jaroslav Hanák s tím, že tamní strana se zajímala o podobná odvětví jako malajsijská. Zejména šlo o energetiku, dopravní infrastrukturu, potravinářský průmysl a další obory. Přelomovou událostí byl podpis o spolupráci mezi Českou exportní bankou (ČEB) a Indonesian Exim Bank. Díky této dohodě bude díky ČEB možné realizovat větší projekty. Místní partnerská banka nabídne zase výhodné půjčky pro tamní odběratele. Podepsána byla také dohoda o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a Indonéskou obchodní a průmyslovou komorou. „Dohoda by měla přispět k zintenzivnění výměny informací o projektech vhodných pro investování a o poptávce po dodávkách strojního a energetického zařízení,“ uvedl Jaroslav Hanák. Podle něho by na projevený zájem o spolupráci v Malajsii i Indonésii měly navázat další praktické kroky. „Budeme požadovat, aby obě země byly dodatečně zařazeny do seznamu zemí našeho zájmu a aby se intenzivně pokračovalo v započatých jednáních a využily se nabízené příležitosti,“ uvedl Jaroslav Hanák. Zúčastnění podnikatelé se shodli na tom, že v těchto zemích je třeba pomocná ruka našeho státu a zejména ocenili byla skutečnost, že návštěva měla vysoký efekt v podobě zájmu tamních politiků a médií díky přítomnosti prezidenta republiky Václava Klause. „Jeho přínos k podpoře byznysu je zcela zřejmý,“ dodal Jaroslav Hanák. Milan Mostýn – ředitel Sekce komunikace [email protected] Blanka Jakubcová – zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected] Foto: V Kuala Lumpur se uskutečnilo Business Forum, kterého se zúčastnili (zprava): Jaroslav Hanák, prezident SP ČR, Dató Mustapa Mohamed, ministr mezinárodního obchodu a průmyslu, Václav Klaus, prezident ČR, Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí, Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu

Fotopohlednice z hlavních událostí června 2012

Jaroslav Hanák (čtvrtý zprava) na tiskové konferenci MPO podpořil záměr otevření Českého domu v době konání letních olympijských her v Londýně, který by měl sloužit i českým firmám k jednání s obchodními partnery.

Na tiskové konferenci v pražské centrále Svazu prezentoval jeho prezident Jaroslav Hanák (vlevo) a viceprezident Pavel Juříček výsledky 700 stránkové analýzy regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce.

Více jak tři sta firem využilo v červnu příležitost ke konzultacím s ekonomickými diplomaty a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade. V rámci setkání v Kongresovém centru v Praze proběhly i konzultace se zástupci CEBRE. Svaz akci organizačně zabezpečoval.

Odcházející šéf sekretariátu Asociace českého papírenského průmyslu Klaus Renner (vlevo) představil v centrále Svazu nového výkonného ředitele Patrika Mlynáře (uprostřed), který s generálním ředitelem Svazu Zdeňkem Liškou jednal o další spolupráci.

07–08 2012


33

Svaz mediálně opět zvedal téma vzdělání Červen přinesl staronová témata, jako jsou nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, problémy na trhu práce, eurozóna a její budoucnost. Ovšem naléhavost volání po řešení je intenzivnější, než kdykoliv předtím. Již druhý měsíc po sobě se Svaz průmyslu a dopravy ČR mediálně výrazně zviditelňoval svými návrhy na zlepšení technického vzdělávání a problematikou trhu práce. Přispěla k tomu i červnová tisková konference za účasti prezidenta Svazu Jaroslava Hanáka, viceprezidenta Pavla Juříčka a téměř dvacítky novinářů. „Vidíme velké problémy v technickém školství, jak v učňovském, tak vysokoškolském. Není nastavena žádná strategie, která by směřovala k většímu propojení s praxí, ministři se mění jak na běžícím pásu,“ citoval list MFDnes Jaroslava Hanáka, který poukázal na rozevírající se nůžky mezi poptávkou firem a nabídkou pracovních míst. „Lepší mít výuční list než být jedním ze statisíců bakalářů a magistrů z pochybných škol, kteří jsou na trhu zbyteční,“ zmínil list kritický pohled šéfa Svazu na disproporci na trhu práce. Právě regionální disproporce na trhu práce byly hlavním tématem výše zmíněné tiskové konference. V rozhovoru pro MF Dnes Pavel Juříček shrnul požadavky Svazu vůči státu, jako je nastavení hospodářské politiky státu, vyhlášení podpory klíčových oborů a současně zlepšení legislativních a finančních podmínek podpory technického vzdělávání. Zmínil i potřebu propojení praxe s teorií, s poukazem na nedobrý stav kvality studentů, z nichž mnozí nemají znalosti o podnikových procesech. „Kvalita absolventů klesá,

34

Pohled médií

to je neoddiskutovatelné, to víme,“ řekl pro ČT24 Pavel Juříček s tím, že určitým východiskem je zavedení duálního systému, tedy spolupráce škol s firmami, které se budou víc podílet na výuce a praxi svých budoucích zaměstnanců. Zkušební provoz mezi dvěma podniky a školami by se mohl v krajích rozběhnout již od 1. září. „Musíme ukázat, že je to životaschopný projekt. Víme, že do toho půjdou firmy jako Siemens, Škoda Auto, TOS Varnsdorf a další podniky,“ uvedl pro MF Dnes Pavel Juříček. Ve studiu ČT24 o návrzích Svazu hovořil Miloš Rathouský, manažer Svazu a koordinátor analýzy disparit středního školství v krajích. Zdůraznil přitom skutečnost, že Svaz přešel od definování problémů a upozorňování na ně k předkládání návrhů řešení. Státní správě nabídl například metodu předvídání požadavků trhu práce pro kraje a regiony. „Stát a veřejná správa nesleduje uplatnění absolventů škol a v podstatě nenastavuje strukturu oborů podle požadavků trhu práce. Navrhujeme proto, aby se začal zabývat předvídáním kvalifikačních potřeb v regionech,“ uvedl v ČT24 Miloš Rathouský s tím, že krajské úřady by měly používat predikce na tři, pět let dopředu, aby věděly, jaké obory mají přidávat a jaké utlumovat. Média se v uplynulých týdnech zabývala i problematikou zaměstnávání cizinců mimo země Evropské unie. Od prvního

července se pro ně zpřísňuje vydávání víz a pracovní povolení budou dostávat jen na půl roku. Jak vyplynulo z nedávného šetření Svazu, pro více než polovinu tuzemských podniků to přináší komplikace. V ČRo1 – Radiožurnál na toto téma debatoval Pavel Juříček s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Zmínil aktivity Svazu směřující k tomu, aby současná opatření neblokovala funkčnost českých firem s poukazem na jejich potřebu tisíců kvalifikovaných pracovních sil.

Kurzarbeit po česku Součástí snah Svazu o optimální řešení problémů trhu práce jsou snahy o zavedení tzv. kurzarbeitu. Média si v této souvislosti povšimla blížící se dohody, kdy by podniky s propadem produkce mohly využít evropských prostředků na rekvalifikace a školení pracovníků. Přechodné výpadky zakázek by mohlo částečně překrýt 800 milionů korun. Po dobu až půl roku by pracovníci v podnicích mohli dostávat 60 procent platu, z toho dotace z Bruselu by vynahradila 30 procent z této částky. „V principu by to pro nás bylo výhodné,“ uvedl Pavel Juříček pro ČRo1 – Radiožurnál s poukazem na zkušenosti firem z krizových let 2008 a 2009. V Hospodářských novinách (HN) ovšem připomenul, že jde o kompromis: „Pro firmy je lepší dostat příspěvek

na platy a proškolit své lidi než o ně kvůli nárazovým výkyvům přijít.“ Jeho názor podpořili v anketě HN členové představenstva Jan Rafaj a Zbyněk Frolík. „Po programu jako je kurzarbeit jsme volali již dříve. Jsme rádi, že nabírá konkrétnější směr. Prospěje to všem. Zaměstnanec neztratí pracovní návyky, zachová si kontakt se zaměstnavatelem a výhodné to bude i pro stát, který ušetří na podporách v nezaměstnanosti,“ uvedl Jan Rafaj, který je ředitelem vnějších vztahů Arcelor Mittal Ostrava.

Udržíme konkurenceschopnost? Zástupci Svazu se v uplynulých týdnech vyjadřovali ke konkurenceschopnosti naší země. Ve vztahu k ČR to zprávy nejsou právě příznivé, některé statistiky dokonce uvádějí, že jsme přestali dohánět průměr Evropské unie, od něhož máme stále ještě odstup 20 procent. Ve studiu ČT24 na toto téma debatoval Radek Špicar, viceprezident Svazu. „Z nuly se roste snáze, než když máte přidávat procenta nad 70, 75 procent. Za druhé, ostatní na nás nečekají. A za třetí, podíváte-li se na žebříčky konkurenceschopnosti států jak je hodnotí OECD, Světová banka nebo Světové ekonomické fórum, tak zjistíte, že se Česká republika propadá. Tím největším problémem je institucionální prostředí. To znamená fungování státní a veřejné správy, korupce, vymahatelnost práva, byrokracie, přílišná regulace a tak dále,“ řekl v ČT24 Radek Špicar. Poukázal na potřebu důraznějšího řešení těchto problémů a na to, že Svaz podporuje úsporná opatření vlády a snahy o snižování deficitu státního rozpočtu, ale současně poukázal na nutnost prorůstových opatření. „Proškrtat se k růstu jde velmi těžko,“ uvedl Radek Špicar s poukazem na to, že Svaz vládě předložil několik vlastních návrhů. Problematika konkurenceschopnosti ČR a podpory růstu naší ekonomiky byla jádrem jednoho z červnových televizních

pořadů Otázky Václava Moravce, jehož se jako diskutující zúčastnil i Radek Špicar. Jako jedno z klíčových prorůstových opatření označil novou strukturu operačních programů a snížení jejich počtu na pět, šest, a zvýšení efektivnosti jejich přínosu. „Další věcí je naprosto systematické vyhodnocování dopadů do podnikatelského prostředí u každého nového zákona, který jde na vládu. Co chceme, je zlepšení podmínek zaměstnávání cizinců. To, k čemu došlo na českém trhu práce po novele zákona o pobytu cizinců, je pro českou konkurenceschopnost obrovským problémem… Je potřeba

něj pro ČR citlivé téma. „Nemůžeme si dovolit, aby někteří národní regulátoři fungovali tak špatně jako doposud. Česká národní banka je naopak velmi kvalitní a dokazuje to už řadu let,» uvedl.

Co se ještě řeší

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

dotáhnout ekoaudit. To znamená, podívat se na zákony, kde jsme byli bruselštější než Brusel… Určitě audit efektivity vynakládání veřejných prostředků na výzkum a vývoj,“ uvedl Radek Špicar. Ten se v několika médiích vyjadřoval také k problematice eurozóny a k případnému vzniku evropské bankovní unie. Jak uvedla média, Radek Špicar je přesvědčený, že Evropa musí reagovat na každý problém rychleji než dosud. Bankovní unie je podle

Jako roj vos reagovaly odbory na vládou navrhovanou změnu pravidel pro pořádání stávek. V ČRo1 – Radiožurnál se v debatě s Jaroslavem Zavadilem, předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, vyjádřil k záležitosti Jaroslav Hanák. Podle něho je současný zákon o stávce dostačující. „Stávek ve vztahu ke kolektivnímu vyjednávání bylo minimum,“ řekl s tím, že co se týká politické stávky, je to na rozhodnutí státu, který by však měl takovou věc zvažovat velmi opatrně. Dalším červnovým tématem byly podmínky aukce volných kmitočtů. Zatímco tři hlavní operátoři poukazují podle médií na štědré podmínky pro příchod čtvrtého konkurenta, zástupci Svazu upozorňují na cenu kmitočtů. Například poradenská agentura Arthur D. Little spočítala, že v přepočtu na obyvatele a na MHz bude prodejní cena českých licencí vyšší než třeba v Německu. Bezplatné budou alespoň v době konání olympiády prostory pro jednání v českém olympijském domě v Londýně. Na tiskové konferenci na MPO k tomu Jaroslav Hanák řekl: „Olympijské hry jsou jako vrcholná sportovní událost také příležitostí ke zviditelnění naší země. Považuji proto otevření Českého domu v době jejich konání za rozumné a účelné. Vzhledem k tomu, že v Londýně bude v té době řada zástupců našich podniků, užitečná je i nabídka podmínek pro jejich jednání.“ Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR [email protected]

07–08 2012


35

Cesta k růstu: nová průmyslová revoluce v Evropě Průmyslová inovace je hnací silou konkurenceschopnosti. Evropa potřebuje nové nápady, jak posílit růstový potenciál: přístup k financím, přístup na trh a přístup k dovednostem. Součástí evropské strategie růstu a zaměstnanosti Evropa 2020 se v roce 2010 stala i jedna ze sedmi stěžejních iniciativ „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace: konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (KOM (2010) 614). Sdělení přišlo s novým přístupem k průmyslové politice. Ve středu zájmu ambiciózního strategického rámce pro novou politiku v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu musí být konkurenceschopnost a udržitelnost evropského průmyslu. Vyžaduje to, aby byla průmyslová politika chápána ve svém širším smyslu. Jde v první řadě o ty politiky, které mají přímý dopad na náklady, cenu a inovační konkurenceschopnost průmyslu a jednotlivých odvětví, jako je politika standardizace a inovací, nebo odvětvové politiky, zaměřené např. na výkonnost jednotlivých odvětví v oblasti inovací. Za druhé je nezbytné zvážit, jaké účinky budou mít na konkurenceschopnost ostatní politické iniciativy, jako například dopravní, energetické, životního prostředí nebo sociální a politiky ochrany spotřebitelů. To jsou klíčové složky

36

Globální a evropský rozměr

celého balíčku, protože mohou mít důležitý dopad na náklady, ceny a inovační konkurenceschopnost průmyslu.

EU má konkurenci všude V posledním desetiletí se celosvětové obchodní prostředí radikálně změnilo. Pro evropský průmysl z toho vyplývají výzvy i příležitosti: průmyslová politika by měla průmyslu pomáhat, aby se těchto příležitostí chopil. Průmysl Evropské unie konkuruje Číně, Brazílii, Indii a dalším rostoucím ekonomikám také v oblasti výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Informační a komunikační technologie a dovednosti jsou pro mezinárodní konkurenceschopnost čím dál důležitější. Mezinárodní hodnotové řetězce jsou stále více propojeny a boj o energie a vzácné suroviny je čím dál náročnější. Evropský průmysl musí rovněž zaujmout vedoucí postavení při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a energetické zdroje s vysokou účinností.

Stěžejní iniciativa přišla s řadou opatření směřujících zejména k posílení inteligentní regulace (kontroly účelnosti, testy konkurenceschopnosti), podpoře malých a středně velkých podniků (zelená pro malé a střední podniky), zlepšení přístupu k financím (reforma finančních služeb, oživení trhů s rizikovým kapitálem). Dále ke zlepšení infrastruktury (kvalita a účinnost služeb energetické, dopravní a komunikační infrastruktury, TEN-T, třetí energetický balíček), posílení jednotného trhu (implementace Aktu o jednotném trhu, patentový systém Evropské unie, evropské středisko pro sledování padělání a pirátství) a normalizace. Celkově bylo do dnešní doby realizováno 80 procent navržených opatření. Pomalé a křehké oživení ekonomiky v roce 2010 vedlo ke zhoršení situace – hospodářské stagnaci a recesi v mnoha členských státech. Zaměstnanost ve zpracovatelném průmyslu se proti roku 2008 snížila o 10 procent, zpomalil se růst, produktivita a investice.

Evropa potřebuje moderní průmysl Průmyslová inovace je rozhodující hnací silou pro zlepšení konkurenceschopnosti. Evropa potřebuje nové nápady, jak posílit svůj potenciál růstu. Z toho důvodu zahájila komise 29. května 2012 nové kolo konzultací, které by mělo posloužit jako zdroj pro zhodnocení poločasu průmyslové politiky v Evropské unii. Nový impuls přinesla konference „Mise směrem k růstu: Evropa v čele nové průmyslové revoluce“, která se konala v Bruselu 29. května a předcházela zahájení konzultací. Záměrem konference bylo podnítit diskusi o nových námětech na podporu strategie růstu zaměřenou na reálnou ekonomiku a průmyslovou inovaci s cílem podpořit vedoucí úlohu Evropy v rozvoji nových technologií. Účast na konferenci přijali předseda Evropské komise José Manuel Barroso, místopředseda Evropské komise a komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani, a profesor Jeremy Rifkin. Konference probíhala ve třech fórech: Přístup k financím (financování průmyslových inovací), Přístup na trhy (posílit tržní poptávku pro nové výroky) a Přístup k dovednostem (dovednosti pro novou průmyslovou revoluci). Komisař Tajani v úvodu konference řekl: „Evropská ekonomika nemůže přežít v udržitelné podobě, pokud se nebude moci opřít o silnou a hluboce reformovanou průmyslovou základnu. Průmysl je hlavní přispěvatel reálné ekonomiky vytvářející reálné hodnoty. Všechno naše úsilí musí směřovat k zajištění moderního, konkurenceschopného, silného průmyslu účinně využívajícího zdroje. Vyzývám všechny, kdo mohou a mají chuť přispět k plánované reformě naší průmyslové politiky, ať nám dají vědět, co by se mělo udělat.“ Evropskou komisí otevřená veřejná diskuse by se měla zaměřit zejména na otázky, jaké jsou hlavní politické priority dnešního

průmyslu v Evropě, jak může podnikatelská sféra sama přispět k vyřešení těchto výzev a co mohou tvůrci politik na úrovni EU učinit. Konzultace zahrnuje řadu oblastí: prostředí příznivé pro malé a středně velké podniky, přístup k financím, průmyslové inovace, dovednosti, restrukturalizaci a strukturální změny, zlepšení jednotného trhu, informační a komunikační technologie, přeshraniční prodej, vnitřní dopravní trh, environmentální regulace, účinné využívání zdrojů a recyklace, energetiku a změnu klimatu, přístup na globální trhy a přístup k surovinám.

Nové technologie lákají Cílem aktualizace průmyslové agendy je orientace na růst v krátkodobém horizontu a snaha eliminovat překážky, které brání pokroku z dlouhodobého hlediska. Jedná se o tzv. formuli „Tří ingrediencí“: 1. usnadnit a posílit investice do nových technologií a inovací, 2. zlepšit podmínky na trhu pro firmy z Evropské unie, a 3. zlepšit přístup na kapitálové trhy. Důležité bude zlepšit podnikatelské prostředí na podporu investic. Kde není důvěra a podnikatelské klima, tam nejsou investice. Z tohoto důvodu bude nutné orientovat a koncentrovat finanční zdroje rozpočtu Evropské unie pro malé a středně velké podniky na investice do nových technologií (CIP, COSME) a vytvářet podmínky pro rozvoj nových trhů s novými technologiemi (GSM). Posílení vnitřního trhu (jeho zjednodušení a efektivnější správa) zlepší konkurenční podmínky pro podniky z Evropské unie na trzích, na kterých působí. Přístup na kapitálové trhy pro všechny podniky, zejména však pro ty malé a středně velké, je stěžejní. Všechna tato opatření budou důležitá, nikoliv však dostatečná. Nikdo dnes nemá křišťálovou kouli. Bez finanční stability a makroekonomické stabilizace nebude žádný růst, a bez růstu naopak nebude žádné oživení a stabilita. Evropský byznys již analyzuje situaci a sestavil si seznam „horkých kandidátů“ na testy konkurenceschopnosti pro další období. Patří k nim mimo jiné i zpráva o trhu s uhlím, sdělení o obnovitelných zdrojích energie, návrh na 7. environmentální akční program (2012), nový právní rámec pro udržitelné výrobky (2013) a připravovaná aktualizace „Energetického plánu do roku 2050“ (KOM(2011) 885; 2013/2014). Do veřejné konzultace Evropské komise se zájemci mohou zapojit do 7. srpna 2012 na http://www.spcr.cz/evropska-komise/ komise-chysta-inventuru-prumyslove-politiky-v-eu-jakopredpoklad-dalsich-kroku . Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

07–08 2012


37

Prezidenti evropského průmyslu...

Prezidenti evropského průmyslu chtějí: euro, stabilitu a důvěru

Kapitáni evropského průmyslu volají po záchraně eura, stabilitě a obnovení důvěry ve finanční trhy. Obnovení důvěry je předpokladem investic, růstu a tvorby pracovních míst. Čtyři desítky prezidentů nejsilnějších podnikatelských a zaměstnavatelských svazů z 35 zemí Evropy se sešly v polovině června v Kodani v rámci dánského předsednictví. Společně prodiskutovaly hospodářskou situaci v Evropě a analyzovaly návrhy na posílení růstu představené na mimořádném summitu Evropské unie v Bruselu 23. května. Podkladem pro diskusi byl nový ekonomický přehled BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání a prezentace zástupců jednotlivých národních svazů. Zajímavé bylo zjištění, že zástupci svazů nejvíce zadlužených zemí se vyjadřovali s optimismem a nadějí. Španělsko a Portugalsko nastoupily reformní cestu se stále nejistým dopadem. Řecko se chystalo na nové volby a revizi úsporného plánu. Naopak pesimistickým hlasem hovořil zástupce BDI, německého svazu průmyslu, reprezentujícího Německo jako tahouna ekonomiky střední Evropy. Prezident BDI Markus Kerber jasně vyjádřil společné obavy: „Mohlo by se zdát, že tento evropskými politiky řízený růst je tou nejjednodušší cestou z krize, ale tak jednoduchá tato cesta pro evropské podniky nebude.“ Privátní sféra jako motor růstu Nicméně společně přijatá Deklarace adresovaná Radě Evropské unie je v konstruktivním duchu. Lídři evropského průmyslu a podnikání apelují na evropské politiky, aby podpořili růst ekonomiky a tvorbu pracovních míst. Požadují také stabilizaci eura jako předpokladu pro úspěšné podnikání v Evropské unii a budoucí prosperitu Evropy. Evropský byznys chce být pozitivní a konstruktivní. Jeho konkrétní návrhy obsahuje Agenda pro růst, kterou BUSINESSEUROPE představila krátce před červnovým summitem Evropské unie v rámci společného setkání prezidenta a viceprezidentů

38


BUSINESSEUROPE s prezidentem Evropské rady Van Rompuyem, předsedou Evropské komise Barrosem a místopředsedou Evropské komise a komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti a euro Rehnem. Prezident BUSINESSEUROPE Jürgen R. Thumann při této příležitosti zdůraznil: „Není pochyb o tom, že 20 milionů velkých, středních a malých podniků v Evropské unii je hlavním motorem růstu a zaměstnanosti v Evropě. Stabilní Evropa je důležitá pro podniky i pro občany. Musí být zajištěn přístup podniků k financím. Musí být posílena i spolupráce s klíčovými globálními hráči. Naše poselství dnes je – směřovat k růstu!“ BUSINESSEUROPE plánuje i do budoucna zůstat nejsilnějším a nejvlivnějším hlasem evropských podniků. Plánuje určité přehodnocení svých dosavadních aktivit a priorit. To bude jistě výzva i pro nově zvoleného generálního ředitele BUSINESSEUROPE, který své funkční období zahájí v lednu 2013.

Dánské předsednictví nezklamalo Hostem v úvodu jednání Rady prezidentů byla předsedkyně dánské vlády Helle Thorning-Schmidt, která zhodnotila výsledky končícího dánského předsednictví. Dvěma významnými mezníky v pořadí již sedmého předsednictví Dánska v Evropské unii byl mimořádný summit 30. ledna završený přijetím evropského fiskálního paktu, a dne 23. května summit o růstu. Podnikatelé očekávali od dánského předsednictví především dotažení negociačního balíčku k příštímu víceletému finančnímu rámci a posun v realizaci potenciálu opatření Aktu o jednotném trhu (KOM(2011) 206). Premiérka Thorning-Schmidt při této příležitosti řekla: „Vaši dnešní

diskusi považuji za extrémně důležitou. Je důležité vést takové diskuse o současné situaci a o tom, jak se dostat z krize. Situaci nesmíme podcenit. My politici musíme přijmout nezbytná řešení této vážné situace. Růst a zaměstnanost však nemůžeme zajistit bez zapojení a přispění evropské podnikatelské komunity.“ Podrobné informace ze zasedání Rady prezidentů včetně doprovodných dokumentů zájemci naleznou v tiskové zprávě

na http://www.spcr.cz/tiskove-zpravy/prezidenti-businesseropepolitici-zachrante-a-euro-a-pomozte-podporit-rust. Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

BUSINESSEUROPE: pět kroků, jak se dostat z krize Podniky jsou připraveny být hlavním motorem růstu a pracovních míst. Vyžadují však politickou rozhodnost a vedení, které by ubezpečilo finanční trhy, že Evropa je jednotná a zavázána zachránit euro a nastartovat růst. Politici musejí obnovit důvěru v Evropskou unii BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání, nejsilnější a nejvlivnější podnikatelská a zaměstnavatelská organizace v Evropské unii, reprezentující 20 milionů podniků z 35 zemí Evropy, představila v Bruselu dne 26. června 2012 svoji Agendu na podporu růstu „Vyrůstání z krize: pět kroků k obnovení důvěry“. Doprovodné poselství bylo adresováno Evropské radě. Je založeno na předpokladu, že růst v Evropě dosáhne výše 2,5 %, tak jako na konci devadesátých let minulého století a na počátku tohoto století. Prezident BUSINESSEUROPE Jürgen R. Thumann, doprovázený vybranými prezidenty národních svazů, doporučil při společném jednání prezidentovi Evropské rady Van Rompuyovi a předsedovi Evropské komise Barrosovi pět klíčových oblastí, ve kterých je nutno jednat a konat, aby Evropa obnovila růst a prosperitu. Při té příležitosti zdůraznil: „Selhání Evropy v zaměření se na zajištění dlouhodobého udržitelného růstu dopadá na podniky, zaměstnance a domácnosti napříč kontinentem. Vlády musejí obnovit důvěru a přesvědčení investorů a spotřebitelů, a uvolnit energii a inovace podniků, které jsou motorem ekonomického růstu.“

Žádná magie, jen pět konkrétních kroků BUSINESSEUROPE navrhuje pět klíčových bodů, které jsou principiálně v souladu s doporučeními Výroční zprávy o růstu (KOM(2011) 815), a sice:

• •

zachránit euro; zlepšit veřejné finance a provádění strukturálních reforem; • podpořit soukromé investice; • využít potenciál jednotného trhu • a expandovat na třetích trzích. BUSINESSEUROPE vychází ze základních faktů svého nového hospodářského výhledu a předpovídá, že, dosáhne-li Evropa růstu 2,5 % jako minimálního cíle, bude vytvořeno 1,4 milionu nových pracovních příležitostí ročně, což podloženo růstem produktivity o 1,9 % umožní do roku 2020 dosáhnout v Evropě cíle plné zaměstnanosti, roční příjem průměrné domácnosti se do roku 2020 zvýší o 5 000 eur a strukturovaný rozpočtový deficit v členských státech EU se do roku 2020 sníží v průměru o 5 %. • Zachránit euro Političtí lídři musejí ze všeho nejdříve zachránit euro. Politická integrace musí probíhat souběžně s opatřeními na zvýšení finanční a ekonomické stability. Evropa potřebuje dobře fungující bankovnictví. BUSINESSEUROPE podporuje vizi větší integrace finančních trhů v Evropě a vyzývá evropské politiky, aby urychleně podnikli kroky k záchraně evropského bankovního sektoru. Aktivita musí směřovat jak k lepšímu využití stávajících nástrojů, tak ke zvážení dalších prostředků, které mohou efektivně stabilizovat evropské banky a ochránit eurozónu. Laurence Parisot, prezidentka Francouzského svazu podnikatelů MEDEF, zdůraznila: „Zavedení společné měny

07–08 2012


39

je klíčovým úspěchem Evropské unie. Žádný plán na obnovu růstu nebude mít naději na úspěch, pokud nebude vyřešena současná nejistota kolem eura.“ •

Zlepšit veřejné finance a provádění strukturálních reforem Evropští podnikatelé jsou pevně přesvědčeni, že reformy veřejných výdajů a daňových systémů jsou pro členské státy prioritami. Podniky a domácnosti budou mít důvěru investovat, najímat pracovníky a zvyšovat spotřebu jedině tehdy, když nabudou jistoty, že vlády se plně zavázaly nasměrovat své veřejné finance na udržitelnou dráhu. BUSINESSEUROPE apeluje na členské státy, aby vystupňovaly své reformní úsilí a zavázaly se k plnění specifických doporučení vypracovaných Evropskou komisí v rámci evropského semestru. Strukturální reformy zvýší produktivitu, sníží výrobní náklady, zvýší inovační výkonnost a tím podpoří evropskou konkurenceschopnost. Musejí pokračovat reformy trhu práce a odstraňování přetrvávajících rigidit. Cílem musí být především snížení nezaměstnanosti mládeže. „Fiskální konsolidace není alternativou, ale základem dlouhodobého růstu a zaměstnanosti. Budování důvěry podniků a spotřebitelů zavázáním se k důvěryhodným plánům na zlepšení veřejných financí, v kombinaci se strukturálními reformami zvyšujícími konkurenceschopnost a snižujícími nezaměstnanost, je cestou, jak rozvinout aktivity podniků a prvním krokem k růstu,“ řekl Juan Rosell, prezident španělského svazu zaměstnavatelů CEOE. • Přilákat soukromé investice Podniky zakouší obtížný přístup k financím. K tomu, aby se to napravilo, je třeba většího úsilí. Evropa potřebuje silnou agendu pro investice a konkurenceschopnost, aby se zajistilo stabilní ekonomické a politické prostředí potřebné pro vytvoření důvěry podnikatelů, omezení legislativních překážek a vypořádání se s nedostatkem nástrojů kapitálového trhu pro rizikové investice. Henryka Bochniarz, prezidentka Polského svazu soukromých zaměstnavatelů PKPP, tvrdí: „Nadnárodní společnosti mají po celém světě rostoucí počet příležitostí, kde mohou vybudovat nové továrny. Pokud chce Evropa využít přínosy těchto investic v podobě nových pracovních příležitostí, je zapotřebí, aby měla podnikatelské prostředí, které bude oporou podnikům a zahrne infrastrukturu komunikační sítě světové úrovně.“ • Využít potenciál jednotného trhu Důležité je využití potenciálu jednotného trhu, který ekonomice každoročně přináší 600 miliard eur, a od svého vzniku v roce 1992 vytvořil v Evropě více než 3 miliony nových pracovních míst. Evropa je ale ještě velmi vzdálena využití jeho plného potenciálu, zejména pokud jde o služby. Zlepšit

40


konkurenceschopnost je možno cestou větší otevřenosti. Evropské podniky na vnitřním trhu stále ještě čelí četným pomyslným hranicím a administrativnímu zatížení. Jednotný trh se musí rozšířit a více integrovat, aby se tomuto zabránilo. Otevření ekonomiky Evropské unie o 1 % vyústí v následujícím roce v nárůst produktivity práce o 0,6 %. Pozornost je třeba zaměřit na dovršení jednotného evropského patentu. Ochrana patentů stojí podniky ročně 289 milionů eur. Je také potřeba zlepšit mobilitu. V letošním roce odešlo za prací v rámci Evropské unie jen 1 % pracovníků. Další oblastí, kam je nutné nasměrovat úsilí, je evropský trh s energiemi, jednotný digitální trh a trh s veřejnými zakázkami. Lars Mikkelgaard-Jensen, prezident Dánského svazu průmyslu DI, apeluje: „Naléhavě potřebujeme završit jednotný trh a zvýšit jeho přínosy ve všech oblastech naší ekonomiky. Ovšem jednotný trh není přednostně o zavádění nové legislativy. Stávající pravidla musejí být důsledně implementována a vymáhána napříč Evropou.“ • Silná pozice na třetích trzích Více než 80 procent světového růstu bude podle předpovědi v nejbližších letech generováno mimo Evropskou unii. Evropa si proto potřebuje vybudovat silnou pozici na expandujících globálních trzích tím, že naváže úzké bilaterální obchodní vazby s klíčovými obchodními partnery – zahájí ambiciózní obchodní jednání s USA, rychle uzavře obchodní dohody s Indií, MERCOSUR a Kanadou, vygeneruje nové obchodní příležitosti v Japonsku a zajistí přístup k financování obchodu a exportní záruky pro podniky. Uzavření obchodních dohod s hlavními ekonomickými partnery přinese nárůst poptávky po zboží z Evropské unie a mohl by vytvořit více než 2 miliony pracovních míst a zvýšit produkci až o 1,5 %. „Obchodní dohody mohou být významným hybatelem růstu evropské ekonomiky. Evropská unie potřebuje upřednostnit zahájení vyjednávání s USA a v období 2012–2013 uzavření obchodních dohod s Kanadou, Indií a zeměmi MERCOSUR a ASEAN,“ připomíná Ole Johansson, prezident Svazu finského průmyslu EK. Plný text poselství a agendy BUSINESSEUROPE na obnovu růstu v Evropě zájemci naleznou na webových stránkách SP ČR http:// www.spcr.cz/businesseurope/pet-kroku-jak-vyjit-z-krize-aobnovit-duveru . Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Pětina účetních loni poznala nátlak klientů Komora certifikovaných účetních se nestará pouze o servis pro své členy, ale její činnost je mnohem bohatší. Vyplývá to i z rozhovoru s předsedkyní tohoto profesního sdružení Alicí Šrámkovou. Nedávno proběhl sněm vaší Komory. Můžete říci, jaká hlavní témata řešil, což se týká i některých úprav statutu Komory? Sněm zejména potvrdil zaměření aktivit Komory nejen v oblasti servisu pro členy, ale hlavně vůči partnerům a potenciálním partnerům Komory. Naším cílem je, aby Komora byla vnímána jako silná profesní organizace, sdružující certifikované účetní, kteří svým zaměstnavatelům a klientům poskytují vysoce kvalitní služby. Role účetního je nesmírně důležitá pro chod podniku a současně nevděčná. Jen při pohledu na statistiky českých médií za uplynulých dvanáct měsíců bylo účetnictví zmiňováno sedmtisíckrát, ovšem v souvislosti s podvody je spojováno téměř tisíckrát. Můžete říci, jaké jsou podle vás zkušenosti s kvalitou účetních a vůbec s jejich přínosem v ČR? Myslím, že je to jako v každé jiné profesi – jsou dobří a špatní účetní, lékaři, učitelé apod. Musíme si ale uvědomit, že účetní do značné míry plní pokyny svých klientů nebo nadřízených. Začátkem roku Komora svým členům položila otázku, zdali byli v souvislosti s přípravou účetní závěrky za rok 2011 požádáni klientem nebo zaměstnavatelem o „úpravu“ vykazovaných výsledků. Dvacet procent odpovědí bylo kladných. To ale neznamená, že podvody páchají sami účetní. Od několika členů Komory vím, že v případě takovýchto požadavků ukončili se svými klienty spolupráci. Vaše Komora si klade za cíl rozvíjet a zkvalitnit účetní profesi v ČR. Jak se vám jej daří naplňovat a co v tomto ohledu Komora dělá? Na jedné straně je Komora součástí Svazu účetních, který je držitelem práv Systému certifikace účetní profese, odkud se rekrutuje většina našich členů. Když se před několika lety ustavila pracovní skupina, jejímž cílem bylo zhodnotit a aktualizovat osnovy jednotlivých zkoušek v rámci systému certifikace, měla Komora v této skupině své zástupce. V loňském roce byla Komora odborným garantem soutěže Účetní roku, která byla součástí soutěže Firma roku a Živnostník roku. Mimochodem, vítězkou soutěže se stala členka Komory. A pokud vše dobře dopadne, stane se letos Komora i partnerem Účetní olympiády

pro středoškoláky. Naším cílem tedy není pouze budovat servis pro stávající členy Komory, ale aktivně přispívat ke zvyšování povědomí o kontinuálním profesním vzdělávání účetních. Můžete nám přiblížit rozdíl mezi certifikovaným a necertifikovaným účetním a jak je tento rozdíl patrný v tuzemské praxi? Rozhodně nechci říci, že necertifikovaný účetní je méně kvalitní než certifikovaný účetní. Z osobní zkušenosti ale mohu říci, že pokud si například vybírám zaměstnance do účetního oddělení a nemám žádné další reference, dám přednost certifikovanému účetnímu před necertifikovaným. Jedním z důvodů je i skutečnost, že certifikovaný účetní investoval nemalé peníze a svůj čas na to, aby získal certifikát. Je schopno držet české účetnictví krok s tuzemskými legislativními změnami a evropskými požadavky? Jaké jsou v tomto směru zkušenosti vaší Komory, jejímž klíčovým zaměřením je servis a vzdělávání pro vaše členy? Je důležité oddělovat účetnictví a daně, navíc malé a velké podniky. Účetnictví velkých (veřejně obchodovaných podniků) je řešeno Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Pro malé společnosti je na druhou stranu důležitý daňový pohled a účetnictví vnímají jako nutný prostředek pro výpočet daní. Zřejmě i z toho důvodu jsou u těchto společností velké rezervy ve zveřejňování účetních závěrek. Co se týká národní legislativy v oblasti účetnictví, žádné dramatické změny jsme v posledních letech nezaznamenali. Svým členům nabízíme semináře v oblasti účetnictví, daní, pro obchodní společnosti i neziskové organizace. Jaké jsou vaše plány v činnosti Komory v nejbližší budoucnosti? Pokračovat v aktivitách, které zviditelní Komoru a její členy v očích zaměstnavatelů a klientů, a rozšířit služby pro členy Komory, aby Komora nebyla vnímána pouze jako jedna z mnoha vzdělávacích institucí. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace [email protected]

07–08 2012


41

Sklářství se blýská na lepší časy Českému sklářství se opět začíná dařit, rostou tržby, firmy nabírají nové zaměstnance. Potvrdil to i nedávný seminář Sklářské svítání v Jablonci nad Nisou.

Český sklářský průmysl ožívá. A to i přesto, že jej trápí stejné problémy jako ostatní průmyslová odvětví v České republice, což je především nedostatek technicky vzdělaných odborníků na všech úrovních vzdělání. Skvělou zprávou pro české skláře ale je, že se sklářské a bižuterní firmy dívají do budoucna s optimismem, a tradičnímu celosvětově obdivovanému oboru domácího průmyslu v žádném případě nehrozí zánik.

Chybějí sklářští učni Shodli se na tom diskutující na semináři v Jablonci nad Nisou s názvem Sklářské svítání, které uspořádalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zaměstnanost, objemy výroby či tržby sklářských firem mají podle statistik nyní vzestupnou tendenci. A zástupci firem to potvrzují. Jenže pro to, aby mohla tradiční sklářská výroba v tuzemsku úspěšně pokračovat dál, je důležité to, aby firmy měly dostatek odborníků. Ti začínají chybět. Varovný prst pozvedl sklářský výtvarník a pedagog Střední umělecko-průmyslové školy v Železném Brodě Martin Hlubuček,

podle kterého učňovské sklářství v Česku doslova kolabuje. Pokud mají podle něj přežít nejen sklářské školy, ale i sklářská výroba, musejí školy i firmy navázat na zpřetrhané vazby a začít společně efektivněji přesvědčovat rodiče dětí o perspektivě oboru. Faktem také je, že školský systém má především v oboru výroby skla a navazujících uměleckých oborů mezery, které se jen velmi ztuha daří zaplnit. „Chybí flexibilita systému a setrvačnost zavedených postupů ve vzdělávacím systému je hrozná,“ dodal Hlubuček. Firmám zase vzkázal, že jejich budoucnost bude zajištěna jen tehdy, pokud absolventi škol dostanou jasný vzkaz o možnosti pracovat ve sklářských firmách po absolvování školy.

Firmy nabírají zaměstnance Podle Magdy Purkrábkové z Asociace sklářského a keramického průmyslu čeští skláři světu dokázali, že umějí přežít snad i ty největší nástrahy. Po 90. letech přišla v roce 2008 finanční krize, po které zůstalo v oboru téměř 132 firem, které dokázaly v roce 2010 vyvézt zboží

za téměř 38 miliard korun. Dlouhodobé statistiky naznačují, že by mohlo jít o vlnu konjunktury, které nahrává i to, že české firmy stále více nabírají nové zaměstnance. Sklářští experti se v diskuzi shodli, že domácí veřejnost v tuzemsku stále bohužel neumí rozeznat to, že sklářství není jen výroba užitkového skla, ale i plochého skla a dalších oborů. Právě ty, například výroba speciálních skel, jako je třeba pěnové sklo, mohou výrazně přispět nejen k technologickým inovacím, které obor potřebuje, ale přivést do bran firem nové experty a odborníky.

Ruční výroba už není rozhodující Výroba skla už také není, jak se o ní vytváří mediální obraz, ruční výroba, ale převládá v ní automatizace, ruční práce totiž tvoří jen maximálně tři procenta tržeb celého sklářského oboru. Skláři navíc tvrdí, že podíl ruční práce bude i nadále klesat. Účastníci kulatého stolu se shodli, že budoucnost sklářského a bižuterního průmyslu v tuzemsku se tedy bude odvíjet nejen od jasné diskuze o směru oboru, ale také od zapojení více lidí do výroby, uměleckého zpracování a designu. Sklářské firmy se musejí také naučit lépe a efektivněji využívat své kapacity, podporovat technické školství v oboru a žádat také od státu jasné stanovisko a podporu. Věříme, že tedy brzy sklářství přejde ze svítání přímo na výsluní českého průmyslu, kam neodmyslitelně po staletí patří. Pavel Daniel Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected]

42

Regionální zastoupení

Zodpovědně k lidem a regionu

Chceme být obyvatelům regionu, ve kterém působíme, dobrým sousedem. Dáváme lidem práci, žijeme s regionem a zakládáme si na otevřenosti a komunikaci. Podporujeme řadu regionálních aktivit z oblasti vzdělávání, kultury a sportu, spolupracujeme s obcemi a aktivně se zajímáme o názory obyvatel. Vaše názory a připomínky nás zajímají! Napište nám na: [email protected].

www.czechcoal.cz

JIŽ ŽÁDNÉ STÁLÉ MĚSÍČNÍ POPLATKY S plynem od ČEZ platíte jen za to, co opravdu spotřebujete. Volejte nebo pošlete SMS ve tvaru PLYN na číslo 733 999 999 a my vám spočítáme vaši úsporu. Více informací naleznete na www.cez.cz/plyn.

www.cez.cz/plyn

JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ

SPEKTRUM Byznys vstoupil do kosmu... Většina Čechů ctí svého šéfa V Iráku postavíme elektrárnu Nová průmyslová revoluce v Evropě

Recommend Documents