Specifika provozu hotelu, který poskytuje služby japonské a čínské klientele

Specifika provozu hotelu, který poskytuje služby japonské a čínské klientele

Bakalářská práce

Josef Ebr

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

Katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vladimír Filip Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected] Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

The specifics of the hotel, which provides services to Japanese and Chinese clients

Josef Ebr

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Department of Hospitality

Major: Hospitality Thesis Advisor: Ing. Vladimír Filip Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Specifika provozu hotelu, který poskytuje služby japonské a čínské klientele zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. ……….………………………. Josef Ebr V Praze dne 25. 04. 2014

Abstrakt EBR, Josef. Specifika provozu hotelu, který poskytuje služby japonské a čínské klientele. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 43 stran

Cílem mé bakalářská práce je analýza specifických požadavků čínských a japonských turistů na ubytování. Práce se zaměřuje na požadavky, které tito turisté mají na ubytování, stravu a služby. Věnoval jsem se historii jednotlivých zemí, abych mohl lépe porozumět jejich kultuře, protože právě kultura je ten odlišující faktor. Z kultury vznikají specifické požadavky na ubytování a služby. Ve své práci jsem analyzoval požadavky těchto turistů a ze zjištěných skutečností jsem vyvodil závěry a navrhl opatření, které by měl hotel zavést, pokud chce přilákat více návštěvníků z tohoto segmentu. V práci jsou použita primární i sekundární data. Primární data jsem získal od pracovníků hotelu Art Deco Imperial a ze svého působení v penzionu Pod Věží. Sekundární data jsem čerpal hlavně od agentury CzechTourism, European Travel Commision a z prací, které se zabývají tímto tématem. Cíl mé práce se mi podařilo naplnit. Na základě zjištěných údajů je možné zlepšit služby hotelu tak, aby se stal více atraktivním pro čínské a japonské turisty. Těmito opatřeními by hotely mohly přispět k celkovému zvýšení návštěvnosti České republiky tímto segmentem, neboť v budoucnu půjde o největší zdrojové trhy světa.

Klíčová slova: Čína, hotel, Japonsko, požadavky, specifika, turisté

Abstract The goal of this work is to analyse specific requirements of Chinese and Japanese tourists on accommodation. The work focuses on requirements that these tourists have on accommodation, food quality and provided services. I studied history of both countries to better understand their culture, because it is the culture what creates the factor of difference. Requirements on accommodation and services also come from national culture. The work analyses requirements of these tourists and from its results designs solutions that hotels should implement to attract more customers from this region. Both primary and secondary data were used. The primary data were gathered from my personal experience while i was working at Pod Věží pension and from Art Deco hotel's employees. The secondary data come s from Czech Tourism agency, European Travel Commision and literature concerning this matter. It is possible to improve provided services for the targeted tourists based on results of this research. This measures should also help Czech Republic to become more attractive for tourist from this region and shows great opportunity in promising Asian markets in the future.

Key words: hotel, China, Japan, requirements, services, specifics, tourist

Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 7 1

Teoretická část ............................................................................................................... 9 1.1

1.1.1

Historie ........................................................................................................... 10

1.1.2

Kultura a zvyklosti .......................................................................................... 11

1.1.3

Cestovní ruch Číny ......................................................................................... 14

1.2

Japonsko ................................................................................................................ 16

1.2.1

Historie ........................................................................................................... 17

1.2.2

Kultura a zvyklosti .......................................................................................... 18

1.2.3

Cestovní ruch Japonska.................................................................................. 19

1.3 2

Čína .......................................................................................................................... 9

Čína, Japonsko a Česká republika ......................................................................... 19

Analytická část ............................................................................................................. 21 2.1

Čínský a Japonský turista....................................................................................... 21

2.2

Prezentace České republiky .................................................................................. 24

2.3

Specifikace hotelu ................................................................................................. 25

2.3.1

Požadavky čínské klientely............................................................................. 29

2.3.2

Požadavky japonské klientely ........................................................................ 29

2.3.3

Hotely v České republice................................................................................ 30

2.4

Příjezdový cestovní ruch z Číny a Japonska........................................................... 32

2.4.1 3

Současný trend .............................................................................................. 32

Návrhová část .............................................................................................................. 35

Závěr .................................................................................................................................... 39 Literatura ............................................................................................................................. 41

Úvod Práci na téma Specifikace provozu hotelu, který poskytuje služby japonské a čínské klientele, jsem si vybral, protože k východním kulturám mám velice blízko. Zajímám se o ně už nějaký čas a jsem jimi fascinován. Myslím si, že do budoucna budou turisté z Číny a Japonska tvořit velice početný segment turistů. Proto bychom je neměli opomíjet a měli bychom se začít více zajímat o jejich potřeby a odlišné požadavky při jejich návštěvě České republiky. Cílem mé práce je nastínit čínskou a japonskou historii, charakterizovat profil čínského a japonského turisty, analyzovat požadavky čínských a japonských turistů při cestování do České republiky a zjistit jejich speciální požadavky na ubytování v hotelu. Chtěl bych se zaměřit i na důvody návštěvy České republiky, dobu zdržení a jejich chování při cestách po Evropě. Má práce vychází z těchto hypotéz: I.

Japonští a čínští turisté mají speciální nároky na služby hotelů oproti ostatním turistům.

II.

Hotely v České republice mnoho svých služeb nepřizpůsobují čínské a japonské klientele.

III.

Čínští a japonští turisté u nás navštěvují pouze Prahu. Má bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsem se zaměřil

hlavně na obecnou charakteristiku Japonska a Číny. Zaměřil jsem na historii, kterou obě země mají velmi bohatou, a jejich rozmanitou kulturu. Myslím si, že nemůžeme analyzovat specifika v požadavcích těchto klientů, pokud nebudeme rozumět alespoň základům rysům a tradicím jejich kultury. Protože právě odlišnosti v požadavcích a způsobu cestování plynou z odlišností obou kultur od té naší. V této kapitole jsem se věnoval charakterizování trhu cestovního ruchu obou zemí. Použil jsem zde metodu deskripce, kdy jsem popsal historii, kulturu, zvyklosti a cestovní ruch Japonska a Číny. Pracoval jsem se sekundárními daty, které jsem získal hlavně z literatury a publikací, které vydala agentura CzechTourism. Na závěr kapitoly jsem se krátce věnoval vztahům mezi Čínou a Českou Republikou a mezi Japonskem a Českou Republikou. Vztahy s oběma zeměmi je nutné udržovat a dále rozvíjet, protože jedině tak se bude moci příjezdový cestovní ruch v tomto segmentu rozvíjet.

7

Ve druhé kapitole jsem použil metodu analýzy. Na začátku kapitoly jsem analyzoval profily japonských a čínských turistů a snažil se určit různé charakterizující znaky. Například jsem se zaměřil na věkové skupiny, které k nám nejčastěji cestují, na to, jak provádějí své rezervace, jaké hotely preferují při svých cestách. Dále jsem se zabýval tím, s jakými charakterizujícími slovy mají Evropu spojenou, jaký je hlavní motiv jejich cesty a jak tráví čas v České Republice. Poté jsem se věnoval specifikům hotelům, které chtějí přilákat japonské a čínské turisty nebo businessmany. Chce-li být hotel v tomto segmentu úspěšný, musí upravit svou nabídku produktů dle požadavků této klientely. Dále jsem analyzoval požadavky čínské a japonské klientely, se kterými se setkali zaměstnanci hotelu Art Deco Imperial Hotel v Praze a zaměstnanci penzionu Pod Věží v Kolíně. V této kapitole jsem pracoval jak s primárními daty, tak i s daty sekundárními. Primární data jsem získal od Moniky Váchové, která pracuje v Art Deco Imperial Hotel jako front office manager. Dále jsem vycházel ze svých zkušeností, které jsem získal jako pracovník recepce v kolínském penzionu. Sekundární data jsem čerpal hlavně z aktuálních novinových článků a vydaných tiskových zpráv agentur zabývajících se touto problematikou. Na závěr kapitoly jsem se snažil z dostupných sekundárních dat vyvodit určité trendy a prognózy pro tento segment. V závěrečné kapitole jsem shrnul všechny zásadní poznatky, které jsem při analýze požadavků této klientely zjistil. Na základě svých zjištění jsem se pokusil navrhnout řešení či opatření, která by měl hotel učinit, aby se stal více atraktivní pro čínské a japonské turisty. Ovšem dle mého soudu to není jen na hotelu, abychom se stali atraktivnější zemí pro tento segment návštěvníků. Může to ovlivnit celá společnost – chování lidí, materiály vydávané v japonštině či čínštině, zlepšení úrovně a více možností stravování pro tyto návštěvníky.

8

1 Teoretická část V teoretické části mé práce jsem se zaměřil na historické a kulturní zvyklosti Číny a Japonska a na charakteristiku cestovního ruchu v obou zemích. Poznání těchto kultur je nezbytné pro správné definování a charakterizování jejich požadavků a nároků na služby, které vyžadují při jejich cestování napříč Evropou. Čína i Japonsko země mají velmi bohatou historii a kulturu. Po dlouhá staletí patřily k uzavřeným a tajuplným zemím, které nebyly příliš probádané. V dnešní době patří mezi světové mocnosti. S rostoucí ekonomikou jde ruku v ruce i nárůst počtu výjezdů do zahraničí a zvláště Čína má nejdynamičtěji rostoucí trh výjezdového cestovního ruchu. Proto je nezbytné, pokud chceme přilákat tyto návštěvníky do naší země a respektive do našich hotelů, poznat tyto kultury. Musíme se naučit nabídnout jim správné služby a hlavně správnou kvalitu těchto služeb.

1.1 Čína Čínská lidová republika – Čína - je nejlidnatější stát na světě. Patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky a se svojí vojenskou sílou se řadí mezi supervelmoci. Od roku 1949 tu vládne Komunistická strana Číny. Hlavním městem je Peking. Nejvyšším bodem je Mount Everest, ze kterého se pomaličku stává turistická atrakce. Čína se rozprostírá v Severovýchodní Asii. Její rozloha činí 9,6 milionů km2 a po Rusku a Kanadě je největší zemí na světě. Administrativně se Čína člení na 23 provincií (včetně Tchaj-wanu), 5 autonomních oblastí, 4 městské samosprávy spravované přímo vládou a 2 zvláštní administrativní regiony – Hongkong a Macao. Čína má 1,3 miliardy obyvatel a je nejlidnatější zemí světa. Na venkově žije 58% obyvatelstva a zbylých 42% obyvatel žije v městských oblastech. Čína se snažila brzdit svůj populační růst zavedením kontroverzní politiky plánovaného rodičovství, která určovala limit jednoho dítěte párům žijícím ve městě a dvou dětí venkovským rodinám. Největším čínským městem je Šanghaj s 12,9 miliony obyvatel, druhý je Peking s 10,8 miliony. Městem s největší hustotou obyvatelstva je Šanghaj s 2 646 lidmi na km2 a proti tomu stojí provincie Qinghai, která má hustotu osídlení 7 obyvatel na km2.1

1

CZECH TOURISM. Výjezdový cestovní ruch Číny: s hlubším pohledem na image Evropy jako destinace. 2009.

9

1.1.1 Historie Pravěké období na dnešním čínském území probíhalo stejně jako v ostatních částech světa. Před půl milionem let žil v severní Číně Pekingský člověk. O mnoho let později, v povodí Žluté řeky, se začaly rozšiřovat dvě kultury. První je označována jako kultura červené keramiky (Jang-Šao). Druhá bývá nazývána jako kultura černé keramiky (Lung-Šan). Druhá zmiňovaná kultura nám přinesla důkazy o vyspělejších obydlích, řemeslech a lepší organizaci společnosti než tomu bylo v kultuře Jang-Šao. První rysy civilizace se začínají projevovat v průběhu 3. tisíciletí př. n. l. Civilizace se začala rodit v oblasti kultu, věštění a organizování společnosti. Postupně se čínský svět stal civilizačním střediskem Dálného východu. Jedním z faktorů, který to zapříčinil, je úloha, která byla přisuzována člověku. Člověk se vyvinul z uctívatele božstev, které symbolizovaly prvky stojící nad ním (Nebe, Země, Prameny atd.), v člena trojice Nebe – Země – Člověk. V této trojici má svou roli a je schopen a povinen podílet se na vytváření harmonie světa. Tento vztah je doprovázen cítěním vazeb mezi jednotlivými složkami světa. Člověk se stal součástí jednoho kontinua společně s ročním obdobím, rostlinami, zvířaty a vším, co existuje. Dynastie Sia je považována za první dynastii. O její existenci se vedou značné diskuze. Někdo ji považuje za legendu, někdo v její existenci nevěří. První opravdu historicky doloženou dynastií je dynastie Šang. Tato dynastie se usídlila kolem Žluté řeky v době mezi 18. – 12. stoletím př. n. l. Do roku 221 př. n. l. na území Číny existovalo mnoho států, které mezi sebou válčily. V roce 221 př. n. l. byl ustanoven úřad císaře a také první jednotný stát, který založila dynastie Čchin. Dynastie u moci moc dlouho nevydržela. Vystřídala ji dynastie Chan, která vládla až do roku 220 n. l. Toto období jednotného státu bylo vystřídáno érou neshod. Ke znovusjednocení došlo až v roce 580 n. l. za vlády dynastie Suej. Po tomto sjednocení v Číně nastal zlatý věk a mezi 7. – 14. stoletím byla Čína jednou z nejvyspělejších civilizací na světě. Měla rozvinutou kulturu i technologii. Ve 13. století napadl dynastii Sung mongolský vládce Kublajchán a po svém vítězství založil dynastii Jüan. Mongolská vláda trvala téměř sto let. Tuto dynastii svrhl rolník Ču Jüang-čang a založil dynastii Ming. Dynastie Ming vládla v Číně až do roku 1644. Dynastii Ming vystřídala mandžuská dynastie Čching. Ta měla moc nad Čínou až do počátku 20. století, kdy byl sesazen poslední císař, a byla založena republika.

10

Čínská republika byla vyhlášena v Nankingu 1. ledna 1912. Po pokusu obnovit císařství, který provedl generál bývalé dynastie, se republika rozpadla na oblasti, ve kterých prakticky neomezeně vládli vojenští vůdci. Toto rozdrobení trvalo až do roku 1920, kdy Kuomintang pod vedením generála Čankajška Čínu znovu sjednotil. Pod záminkou transformace Číny v demokratický stát prosadil politiku jedné strany. Druhá světová válka donutila ke spolupráci komunisty a nacionalisty. Čína byla po druhé světové válce velmi finančně vyčerpaná a v následující komunisticko-nacionalistické válce zvítězili komunisté, kteří 1. října 1949 v Pekingu vyhlásili Čínskou lidovou republiku. Původní vláda odešla do exilu.2 1.1.2 Kultura a zvyklosti Pokud někdo chce porozumět dnešní Číně, je třeba zapomenout na všechna klišé a předsudky, která nám jsou předkládána v masových mediích. Čína je pro nás velmi vzdálená země, ať už se jedná o vzdálenost geografickou, kulturní nebo historickou. Velké rozdíly jsou v tradicích a ve společenských hodnotách. Čínská řeč a písmo jsou pro nás nepředstavitelnou překážkou v porozumění dnešní Číny. Čína je také někdy nazývána jako „Říše středu“. Toto označení vystihuje nejen velikost země a její geografické postavení v rámci Asie, ale také důležitost národa ve vývoji světa.3 Čínská kultura stojí na čtyřech základních pilířích. Prvním pilířem je hierarchické uspořádání společnosti. V posledním čtvrtstoletí se Čína proměňuje v průmyslový stát, ale dříve to byla tradiční zemědělská země. Lidé nehospodařili individuálně, vždy pracovali kolektivně, protože vzájemná pomoc byla klíčem k přežití. Z toho vychází dodnes trvající hierarchické uspořádání společnosti v Číně. Důraz je kladen na spolupráci, na respektování starších a na vztahy v rodině. Nezbytná je loajalita a obecná harmonie mezi lidmi. Toto jsou základní hodnoty agrární společnosti, ovšem tyto stejné hodnoty dominují i v dnešní Čně a organizují ji v dnešním digitálním světě. Druhý pilíř se odvíjí od konfuciánského konceptu morálních hodnot. Tento koncept se stal principem čínského vzdělávání po více jak 2 400 let. Konfucius definoval pět

2

KAMENAROVIĆ, Ivan P. Klasická Čína: [dějiny, říše a její metropole, politické uspořádání, společenské uspořádání, hospodářství, čas, náboženský život, umění, volný čas]. Praha: Lidové noviny, 2001, 281 s. ISBN 80-710-6397-5. 3 HUBIČKA, Jiří. Hledání čínského draka. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2008, 197 s. ISBN 978-80-86212-76-0.

11

základních společenských vztahů mezi vládcem a poddaným, mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi, starším bratrem a jeho mladšími sourozenci a mezi přáteli. Jednalo se vždy o hierarchické vztahy vyjma toho posledního. Znamenalo to, že člověk měl přesně stanovenou roli v rodině či ve společnosti, které se nebylo možné vyhnout. Tento koncept zaručoval sociální harmonii, stabilitu a prosperitu. Zabraňoval sporům v rodině, vzpourám nebo občanským válkám. V tomto konceptu je celek stavěn nad jedince, přetrvání rodiny nad životem či ambicemi jednotlivce. Ztráta tváře či síť známostí jsou podstatnější než pravda a právo i v dnešní moderní době. Proto čínské zákonodárství nehraje v dnešní Číně až tak důležitou roli jako v západním světě. Druhý pilíř je obohacen o filozofii taoismu. Tato filozofie hledá ideály ve vztahu mezi dvěma silami – mezi silou Jin, který zastupuje ženský princip (princip tmy a pasivních sil), a silou Jan, který představuje mužský princip (princip světla a aktivních sil). Jedná se o protikladné síly, které nemohou existovat samy o sobě a ani je nelze od sebe oddělit. Důležité je vnímání celku. Podle Lao-c‘, který položil základy taoismu, je klíčem ke smyslu života nalezení cesty mezi těmito dvěma silami, nalezení dokonalého kompromisu. V tomto konceptu nehrají hlavní roli pravda a cíl, ale cesta. Z tohoto principu se odvíjí i způsob jednání v Číně. Není zde podstatný výsledek jednání, ale způsob, jakým bylo výsledku dosaženo, což mnozí obchodníci západní kultury nevědí nebo si to neuvědomují. Pomíjením pravdy, která je v atlantické kultuře klíčovým elementem, se v Číně zjednodušují vztahy mezi dobrem a zlem. Nenajdeme zde pozitivní či negativní situaci, člověk není dobrý nebo zlý, ve všem je kus toho i ono. Jedná se o vyvážení vztahů, o jejich harmonickou souvislost. Žádná z těchto sil nesmí převažovat. O toto se snaží dnešní čínská vláda, o vytvoření harmonické společnosti. Na utváření čínské kultury se ve značné míře podílí třetí pilíř. Třetí pilíř představuje piktogramové písmo. Je zde velký rozdíl mezi západním světem, kde se dětem stačí naučit přibližně tři desítky znaků, a Čínou, kde si děti musí zapamatovat a naučit se používat tisíce znaků. Písmo musí být přesné, kvůli zachování informace. Proto se ve školách velmi oceňuje dokonalé kopírování. Kopírování, stejně jako přejímání hotových myšlenek nebo technických konceptů, je vysoce začleněno do základů čínské kultury a školství. Číňané vidí text spíše jako řadu obrazů než jako písmena a jednotlivá slova. Jsou vychováváni spíše k holistickému vnímání informací místo logického a analytického myšlení. Problém vnímají

12

spíše jako celkový obraz a nezaměřují se pouze na jeho detaily. Toto myšlení má velký dopad na společnost, neboť hlavně dlouhodobé cíle zaručují kontinuitu existence. Toto myšlení se odráží i v dojednávání kontraktů s obchodníky ze západu. Západní obchodníci se zaměřují na přesné právní definice jednotlivých článků smlouvy, zatímco Číňané přemýšlejí o dlouhodobém dopadu vzájemné dohody a jejím vlivu na hospodaření firmy, odborný růst zaměstnanců a dalších věcí v horizontu i desítek let. Posledním základním pilířem čínské kultury je nedůvěra k přejímání cizích tradic. Panuje zde velmi silná nedůvěra k cizincům. Z atlantické kultury Čína přejímá převážně jen technologický pokrok. Západní systém demokratického řízení státu a důraz na práva nikterak nezapadá do kulturní a společenské tradice Číny. Diskuze na toto téma se setkávají s neporozuměním nebo odmítáním. Objektivních důvodů, proč v Číně není vhodná demokracie, je řada. Většina z nich má své počátky v tradicích a kulturní historii. Některé důvody jsou pragmatické – např. k efektivní správě tak lidnaté země je zapotřebí odlišných nástrojů než jakými disponuje parlamentní demokracie. „Vláda tzv. jedné strany není v praxi vůlí malé skupinky jednotlivců, ale kompromisem mezi zájmy mnoha mocenských a nátlakových skupin. Pokud by snad někdy v Číně došlo k závažným demokratickým reformám, musí k tomu dojít evolucí, nikoli revolucí, a už vůbec ne násilným importem.“ Vytvoření důvěry mezi cizinci a čínskými partnery je dlouhodobou záležitostí. Důvěra se musí tvořit a hlavně neustále potvrzovat. Jedná se o vytváření dlouhodobých vztahů a základů pro spolupráci na spoustu let dopředu. V Číně se důležitá rozhodnutí dělají v soukromí banketních salónků dobrých restaurací. V západní kultuře představuje kulatý stůl partnerskou rovnost. V Číně kulatý stůl vyjadřuje rovnost při rozdělování jídla, které je považováno za výsledek společné práce. Tyto základní pilíře prostupují celou Čínou. Odvíjí se od nich literatura, architektura, stolování, gastronomie, vzdělávání, obchod a samozřejmě i cestovní ruch. V Číně nejde o bílou či černou, o pravdu či lež, ale o harmonické vztahy.4

4

BENDA, Jan. Kořeny čínské kultury. In: Blog.aktualne.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-benda.php?itemid=21177

13

1.1.3 Cestovní ruch Číny Tak jako všude ve světě se rozšiřuje i trh cestovních služeb v Číně. Tomu pomáhá růst otevřeného trhu a rozvoj internetových technologií. V roce 1997 vlastnilo licenci na výjezdový ruch 67 cestovních kanceláří. V roce 2005 jejich počet vzrostl na 672 a 44% kanceláří, které byly zapojeny do mezinárodního cestovního ruchu, mělo licenci pro výjezdový i příjezdový cestovní ruch. Výjezdové cestovní kanceláře jsou rozmístěny po celé zemi. Roste zde prodej prostřednictvím internetu. V roce 2006 bylo v Číně 127 milionů uživatelů internetu, toto číslo bylo staveno na základě odhadů, jelikož neexistuje mnoho zdrojů informací. Ovšem počet uživatelů internetu neustále roste. Internet je uživateli primárně používán pro vyhledávání informací a ne pro nákup produktu. Podle průzkumu, který proběhl v roce 2004 v Šanghaji a Kantonu, jen 1% turistů nakoupilo turistické služby přes internet. Toto může být zapříčiněno faktem, že většina Číňanů nevlastní kreditní karty, což může být překážka v online rezervacích. V Číně existuje Čínský národní úřad pro cestovní ruch (CNTA), jedná se o vládní organizaci, která je zodpovědná za turistický ruch. Jejím úkolem je dohlížet na cestování a regulace cestovního ruchu. Je zodpovědná za rozvíjení, propagaci a regulaci příjezdového, výjezdového a domácího cestovního ruchu. Druhou organizací, která zasahuje do cestovního ruchu, je Veřejná bezpečnost (PBC). Ta má na starosti dohled a vydávání pasů. Pro nás, Evropany, jsou čínské předpisy, které se týkají výjezdového cestovní ruchu a licencování cestovních kanceláře, složité a přísné. V posledních letech dochází ke zmírňování těchto předpisů. V Číně mají tři druhy pasů, o které může člověk zažádat. Prvním typem je „osobní“ pas, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí. Tyto pasy jsou vydávány Číňanům, kteří navštěvují rodinné příslušníky a přátele. Někdy jsou vydávány i turistům cestujícím na dovolenou. Údaj z roku 2006 hovoří o 6,2 milionu vydaných osobních pasů. Druhým je „veřejný“ pas pro oficiální cesty, které většinou sponzorují zahraniční společnosti, vydaný Ministerstvem veřejné bezpečnosti. Poslední typem jsou pasy pro námořníky, které vydává Ministerstvo komunikací. Od 90. let 20. století existují také „turistické“ pasy. Tyto pasy mají obvykle platnost jeden roku a umožňují jeden výjezd a jeden vstup do země.

14

Někteří lidé se domnívají, že odrazujícím prostředkem pro turistickou poptávku Číny může být povinnost podávání žádosti o vízum. Proces vyřízení víza je obtížný, dlouhý a také nákladný. Při cestování do zahraničí žádost vyřizuje cestovní kancelář. Čínský trh výjezdového cestovního ruchu patří k nejrychleji rostoucím na světě. Každoroční nárůst činí od roku 2000 přibližně 22%. Musíme brát ovšem v úvahu počet výjezdů do speciálních administrativních regionů Číny – Hongkongu a Macaa. Do těchto regionů směřovalo více než 70% všech výjezdů. Toto musíme zahrnout při definování trendů tohoto rozvoje. Dle údajů CNTA mezi oblíbené evropské destinace patří Německo, Francie a Velká Británie. Velký počet čínských turistů zamíří také do Ruska. Německo těží z největšího počtu přímých letů z Číny a proto je zpravidla první zastávkou čínských turistů po evropských destinacích. Skoro polovina všech čínských turistů chce v Evropě navštívit hlavně velká města – zájezdy se většinou skládají z několika hlavních měst. Na čínském trhu funguje méně než 30 národních turistických organizací (NTO). Otevřít si cestovní kancelář v Číně může být velice složité. Proto se mnoho NTO snaží prezentovat pomocí svých ambasád, konzultantů nebo např. pomocí národních aerolinií. První cestovní kancelář z Evropy přišla v roce 1998 ze Švýcarska. Do roku 2006 ji následovala 16 dalších. Česká republika má 1 pobočku v Pekingu. Obchodování s Číňany má svá určitá specifika, která plynou z kulturních odlišností. Základním pravidlem pro obchodování na čínském trhu je nutnost mít v Číně nějaké zastoupení, které bude mít ustanovený personál nebo průvodce, kteří budou mluvit mandarínsky nebo kantonsky. Další nezbytností jsou internetové stránky v čínštině. Poskytovatelé služeb by měli být připraveni pracovat podle čínské pracovní doby. Čínští zákazníci totiž očekávají, že na jejich dotazy a požadavky bude reagováno 24 hodin denně, a to 7 dní v týdnu. Nezajímá je pracovní doba v cílových destinací. Občas mají čínští turisté speciální požadavky a je velice důležité, aby se je ubytovací zařízení pokusilo i přes tyto požadavky ubytovat. Mohou například požadovat, aby spropitné bylo již zahrnuto v ceně daného balíčku. Čínští turisté chtějí cenu, která již zahrnuje kompletní služby, protože potom přesně vědí, kolik jim zbývá peněz na nákupy či další výdaje.

15

V Číně se jako všude na světě koná mnoho veletrhů zaměřených na turismus. Toto může být velice dobrá cesta, jak se daná destinace může dostat do podvědomí čínských zákazníků. Nejdůležitějším veletrhem je China International Travel Market. Tento veletrh se koná každý rok v Šanghaji nebo v Kummingu. Problém je v tom, že 75% veletrhu je zaměřeno na příjezdový a domácí cestovní ruch. Novým veletrhem je China Outbound Travel and Tourism Market v Pekingu, který je více zaměřen na výjezdový cestovní ruch. Tohoto veletrhu zatím proběhlo jen několik ročníků.5

1.2 Japonsko Japonsko je ostrovní císařství, které leží ve východní Asii. Na západě je Japonsko odděleno od pobřeží Koreje Korejským průlivem. Japonské moře ho odděluje od území Ruska a Severní Koreje. Japonské souostroví tvoří více než 3 000 ostrovů v západní části Tichého oceánu. Mezi největší japonské ostrovy patří: Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú. Japonské ostrovy jsou převážně pokryté lesy a země je velmi hornatá, proto je obyvatelstvo soustředěno na pobřeží. Japonské souostroví se rozprostírá na hranici tektonických desek, tudíž tu jsou velmi častá zemětřesení, která někdy vyvolají vlnu tsunami. Japonsko je konstituční monarchií a dělí se na 47 prefektur. Hlavním městem je Tokio, které má 8,2 milionu obyvatel a s předměstím cca 12 milionů. Další významná města jsou Jokohama, Ósaka, Nagoja, Sapporo, Kóbe a Kjóto. V Japonsku najdeme největší konurbaci na světě, je to oblast Tokio-Jokohama. Rozlohou se Japonsko řadí na 61. místo na světě. Ovšem se 127 mil. obyvateli se řadí na 10. místo světového žebříčku. Hustota zalidnění je velmi vysoká. Mezi náboženstvími dominují šintoismus a buddhismus. Nejvyšším bodem a zároveň i symbolem Japonska je sopka Fudži, která je vysoká 3 776 m. n. m. Japonsko je asijská velmoc, má 3. největší ekonomiku na světě, která je zaměřená především na průmysl – výrobu automobilů, dopravních prostředků, elektroniku a strojírenství. Japonský ekonomický úspěch vychází hlavně z japonské disciplinovanosti, která je zakořeněná v japonské kultuře.6 5

CZECH TOURISM. Výjezdový cestovní ruch Číny: s hlubším pohledem na image Evropy jako destinace. 2009. BENSON, [contributors John, Photographers Demetrio CARRASCO a Illustrators Richard Bonson ... et]. AL]. Japan: [festivals, temples, gardens, theatre, crafts, nightlife, martial arts]. Reprinted with revisions. Překlad Josef Koval. London [etc.]: Dorling Kindersley, 2003, 416 s. ISBN 07-513-6874-1.

6

16

1.2.1 Historie Japonsko bylo osídleno již v průběhu starší doby kamenné ranými humanoidy. Během posledního milionu let se opakovalo mnoho dob ledových. V těchto dobách bylo Japonsko pravidelně spojováno s Asií pevninskými mosty, které umožňovaly migraci obyvatel, zvířat a rostlin z dnešní Číny a Koreje. Na přelomu střední a mladší doby kamenné se objevila polo kočovná společnost lovců a sběračů nazývána Džómon. Tato kultura se proslavila výrobou nejstarší keramiky na světě. Příslušníci této kultury jsou považováni za předchůdce prvních Japonců a dnešního národa Ainu. Kolem roku 300 př. n. l., v období Jajoi, se z Asie do Japonska dostává technika pěstování rýže. Toto období je také spojeno s masivní migrací lidí, zejména z oblasti Pekingu a Šanghaje, ale také z ostatních částí Koreje a Číny, do dnešního Japonska, která zapříčinila masivní růst populace. Tradiční japonská mytologie považuje za svého zakladatele císaře Jimma, který tak učinil v 7 století př. n. l. V Japonsku bylo během 5. a 6. století n. l. zavedeno čínské písmo a buddhismus. Oficiálními vládci Japonska byli císaři, nicméně skutečnou moc držela v rukou šlechta, regenti nebo šógunové. Na následujících několik století se Japonsko stalo územím válčících států. Období válek a bojů střídalo období vlád vítězných šógunů. V roce 1600 byl po další z těchto válek ustanoven šógunát Tokugawa. Tento šógunát byl ustanoven v malé rybářské vesničce Edo. Vesnička Edo je dnes známá jako Tokio, hlavní město Japonska. Japonsko bylo od druhé poloviny 16. století navštěvováno obchodníky a křesťanskými misionáři z Portugalska, Španělska, Nizozemí a Anglie. Později byli tito misionáři podezříváni japonským šógunem, že jsou předvojem ozbrojené invaze a okamžitě přerušil veškeré styky s Evropany. Tato izolace trvala do Konference v Kanagawě v roce 1854, kde si komodor Matthew Perry vynutil otevření japonských přístavů pro americké obchodníky. Následovalo podepsání podobných smluv i s evropskými mocnostmi. Od otevření se Japonska okolnímu světu začala zásadní proměna japonské společnosti. Nejprve byl zrušen šógunát a byla obnovena moc císaře. Na trůn nastoupil nový císař zvaný Meidži, který vládl 45 let a uskutečnil mnoho reforem. Byl zrušen feudální systém a byly zavedeny převzaté západní instituce. Byl zaveden systém západního právního řádu a vlády. Další reformy se týkaly ekonomické, sociální a vojenské oblasti. Tyto reformy znamenaly transformaci Japonska z izolovaného státu na moderní světovou mocnost. 17

Dvacáté století bylo pro Japonsko stoletím vzrůstajícího expanzivního militarismu, který vyústil invazí do Mandžuska a čínsko-japonskou válkou. Dále se Japonsko zapojilo i do první světové války na straně Dohody. Japonsko mělo vážný nedostatek nerostných surovin jako je ropa a kaučuk. Museli vše dovážet, a i proto se zajímali o naleziště, která se nalézala v jihovýchodní Asii. Během druhé světové války obsadili letecké a námořní základny ve francouzské Indočíně. Následně bylo na Japonsko uvaleno embargo a USA zmrazily jejich aktiva ve svých bankách. Za této situace japonští velitelé považovali za nutnost zaútočit na americkou základu v Pearl Harbor. Tento útok se uskutečnil v prosinci 1941 a Japonsku měl zajistit nadvládu v Pacifiku. Ovšem USA na to reagovaly vstupem do světové války a to pro Japonsko znamenalo porážku, která byla zapříčiněna i strategickým bombardováním japonských měst Tokio a Ósaka a svržením dvou atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Japonsko bylo po válce pod okupační správou USA až do roku 1952. Po skončení této správy Japonci zahájili fázi oživení ekonomiky, která by vrátila jejich státu prosperitu a postavení. Tato fáze je označována za úspěšnou a jednou ze známek toho, že Japonsko získalo svoje postavení zpět, jsou i olympijské hry v Tokiu, které se uskutečnily v roce 1964. Nicméně vojenská přítomnost USA ve východní Asii přetrvává až do dnešních dnů.7 1.2.2 Kultura a zvyklosti Stejně jako o čínské kultuře, tak se i o japonské dá říct, že je diametrálně odlišná od kultury evropské. Japonci jsou, ostatně jako skoro celý svět, fascinování a ovlivněni americkou kulturou a přejímají z ní a z ostatních kultur různé moderní výdobytky. Jsou ovšem stále schopni se před světem uzavřít a vrátit se k tradičním japonským hodnotám a normám chování. Proto je nezbytné porozumět japonským tradicím, abychom mohli lépe porozumět japonské společnosti. Japonské myšlení bylo značně ovlivněno konfucianismem, které je po buddhismu a šintoismu pokládané za třetí neoficiální náboženství. Ovšem spíše než o náboženství se jedná o morální zásady a nástroj sloužící k organizování společnosti. Náboženství v Japonsku společně s rodinnými hodnotami a oddání se usilovné práci, které je charakterizováno podrobením se zájmům skupiny, zceluje japonskou společnost.

7

LABUS, David. Japonsko. 1. vyd. Praha: Libri, 2009, 184 s. Stručná historie států, sv. č. 59. ISBN 978-8072774-265.

18

Podobně jako Čínu lze Japonsko označit za zemi protikladů. Zahraniční návštěvníci jsou nuceni poupravit si svoje představy o Japonsku, když zemi navštíví, jelikož zevnějšek v Japonsku často klame. Na ulicích můžete vidět stánek tradičního věštce před prodejnou počítačového softwaru, tradiční ordinaci vedle provozovny rychlého občerstvení a mnoho dalších protikladů. V Japonsku se velké oblibě těší rocková hudba, avantgardní divadlo i abstraktní umění stejně jako tradiční aranžování květin, lyrické drama nebo čajový obřad. Japonsko je směsice Východu a Západu. Můžete zde potkat zenové mnichy na Hondách, neonové reklamy s tradičním japonským obrázkovým písmem.8 1.2.3 Cestovní ruch Japonska Sektor služeb zažil v posledním desetiletí významný nárůst a Japonsko je zemí, ve které služby převažují. Velký podíl na tom měla vláda, která řídila změny ve struktuře průmyslu a zapříčinila změnu životního stylu. Nyní více jak 70% pracovní síly pracuje v terciárním sektoru.9 V roce 2003 japonský výjezdový cestovní ruch poznamenala epidemie nemoci SARS. Výjezdový cestovní ruch poklesl o téměř 20%. V roce 2003 Japonci podnikli 13,288 mil. zahraničních výjezdů. Od roku 2003 se japonský trh cestovního ruchu rozvíjí. Do Japonska přijíždí každý rok více a více turistů. V roce 2012 Japonsko navštívilo 8,37 milionu turistů, ale do zahraničí vyjelo 18,5 milionu japonských turistů.10

1.3 Čína, Japonsko a Česká republika Čínská lidová republika navázala styky s Československem v říjnu v roce 1949. Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 Čína uznala její samostatnost a pokračovala v navázaných diplomatických vztazích. 11 Česká republika a Japonsko navázaly diplomatické vztahy v roce 1919. V období mezi roky 1939 – 1957 byly vztahy dočasně přerušeny. Japonsko bylo jednou z prvních zemí,

8

KRAEMEROVÁ, Alice. Jak komunikovat s Japonci, aneb, Nebuďme xenofobní. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2013, 184 s., [32] s. obr. příl. ISBN 978-80-87271-82-7. 9 KOŠATKA, Martin. Japonsko. Praha: CzechTourism, 2005. 10 Japonsko: Ekonomická charakteristika země. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/japonskoekonomicka-charakteristika-zeme-18634.html 11 Embassy of the People's Republic of China in the Czech Republic [online]. 2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://cz.china-embassy.org/cze/

19

která projevila České republice oficiální uznání při vyhlášení její samostatnosti v roce 1993. Česká republika má, navzdory politickým a ekonomickým rozdílům, vztahy s Japonskem velmi dobré. Významný rozvoj vztahů mezi oběma zeměmi nastal v roce 1989, kdy se k ekonomické spolupráci přidala i kulturní výměna mezi oběma státy. Do České republiky byly přeneseny různé formy japonského umění a tradic. Lidé v České republice mají dnes možnost navštěvovat mnoho druhů tradičně japonských věcí, např. kurzy čajového obřadu, kurzy japonské kaligrafie apod. Tendence oboustranné výměny se nadále rozvíjí. Vznikají partnerství mezi českými a japonskými městy – např. Takasaki a Plzeň, Karlovy Vary a Kusatsu a Praha navázala přátelské vztahy s městem Kyoto.12

12

Japonsko a Česko. Velvyslanectví Japonska v České republice [online]. 2003 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.cz.emb-japan.go.jp/cz/nihon-czech.html.

20

2 Analytická část Analytickou část mé práce jsem začal sestavením profilů čínských a japonských turistů, protože právě z jejich profilů můžeme vyčíst mnohé jejich požadavky na ubytování, stravování a doplňkové služby. Zjišťoval jsem, jaké věkové skupiny k nám jezdí, kdy a v jakých hotelech provádějí rezervace, s čím si Evropu nejčastěji spojují. Zaměřil jsem se i na jejich útraty během pobytu v České republice. V další části mé práce jsem analyzoval prezentování České republiky v zahraničí. Zjišťoval jsem, čím se snaží Česká republika turisty zaujmout. Poté jsem analyzoval specifika hotelu, který se snaží nabídnout služby právě těmto zákazníkům. Zde jsem vyšel z plánů společnosti Hilton Worldwide, která se snaží tomuto segmentu své hotely přizpůsobit. Poté jsem zjišťoval, jak vypadá klasický japonský hotel, protože z toho můžeme odvodit, co Japonci v hotelech při cestování napříč Evropou postrádají. Dále jsem analyzoval požadavky této klientely, se kterými se setkali zaměstnanci Art Deco Imperial Hotelu. Na závěr kapitoly jsem se snažil odhadnout trendy v tomto segmentu. V analytické části práce jsem použil primární a sekundární data. Primární data jsem získal od zaměstnanců Art Deco Imperial Hotelu a zaměstnanců z penzionu Pod Věží v Kolíně, kde jsem působil. Sekundární data jsem čerpal hlavně z webových stránek Českého statistického úřadu, agentury CzechTourism a aktuálních novinových článků, které se věnují této problematice.

2.1 Čínský a Japonský turista Čína je veliká země a proto je velmi těžké rozpoznat základní charakteristiky výjezdových turistů, neboť variace v poptávkových profilech mohou být vytvářeny geografickými a kulturními odlišnostmi. Segment s největším růstovým potenciálem je věková skupina mezi 25 – 44 lety. Tato skupina tvoří skoro 50% turistů. Další významnou skupinou je kategorie ve věku 45 a více. Tato skupina cestuje především do vzdálených destinací, jako je Evropa nebo Austrálie. Téměř 60% turistů cestuje ve skupinách, ovšem toto procento pomalu klesá. Ve věkovém složení čínského obyvatelstva došlo ke značné změně, kterou zavinila populační politika čínské vlády. Ještě v polovině 90. let 20. století bylo 56% obyvatel Číny mladších 30 let. Tato struktura se změnila a nejvíce rostoucí segment posledních deseti let

21

je věková skupina 30 – 59 let. Členy této skupiny lze označit za tzv. „householder“ neboli hlavy rodin. Tudíž v budoucích letech lze očekávat další vývoj a hlavním rostoucím segmentem budou ještě zralejší „householder“, tudíž věková skupina 40 – 69 let. Ostatní věkové skupiny se budou zmenšovat. Turisté ve věku 20 až 30 chtějí zemi poznat více do hloubky. Čtyřicátníci a padesátníci míří do Evropy jen jednou a mají za cíl udělat mnoho fotografií, zajít na nákupy a vrátit se domů. Průměrná doba, kdy Číňané provádí rezervace svých dovolených, je 1 – 2 měsíce před jejich uskutečněním. Čínští turisté jezdí ve skupinách, které čítají 30 až 40 účastníků.13 Agentura CzechTourism ve svých analýzách uvádí, že skupiny čínských turistů preferují hlavně 3* a 4*hotely, je to důsledek hlavně toho, že většina návštěvníků z Číny jsou příslušníci vyšší střední a vyšší sociální vrstvy. Tudíž jsou zvyklí na služby a servis vysoké úrovně.14 Ovšem s těmito hotely často nejsou turisté spokojeni, jelikož pokoje v těchto hotelech nejsou ekvivalentem pokojů, které jsou nabízeny v čínských hotelech srovnatelné úrovně. Dále si turisté stěžují na neposkytnutí stejných toaletních potřeb a doplňků jako v čínských hotelech. Jedná se zejména o pantofle, hřebeny, zelený čaj, šicí potřeby, kartáčky na zuby, zubní pasty. Průměrný věk turistů, kteří míří do Evropy, je mezi 30 a 60lety.15 Zájezd čínských turistů do Evropy průměrně trvá 8 až 15 dní a v každé zemi, kterou navštíví, stráví 1 až 3 noci. Podle European Travel Commission (ETC) v dnešní době stále turisté upřednostňují vyhlídkové jízdy a poznávání dané země před relaxací a odpočinkem. Ovšem v blízké budoucnosti by se toto mělo změnit a relaxace by měla být dominantním motivem pro cestování těchto návštěvníků. Dále ETC uvádí, že čínští turisté si často stěžují na absenci materiálů a informací v jejich jazyce. Číňané mívají často plný rozvrh, proto neradi čekají ve frontách.16 Čínští turisté mají své představy o Evropě spojené jak s pozitivními věcmi, tak i s negativními. Mezi pozitivy zaznívá: civilizovaná společnost, rozmanitost, elegance, bohatství a historie. Čínským turistům se líbí historie a starobylost Evropy. Líbí se jim krásná krajina. Mezi negativy se velmi často vyskytují slova jako: chladní lidé, nedostatek

13

CZECH TOURISM. Výjezdový cestovní ruch Číny: s hlubším pohledem na image Evropy jako destinace. 2009. EUROPEAN TRAVEL COMMISSION. Meet The Chinese Travelers. 2014. 15 CZECH TOURISM. Výjezdový cestovní ruch Číny: s hlubším pohledem na image Evropy jako destinace. 2009. 16 EUROPEAN TRAVEL COMMISSION. Meet The Chinese Travelers. 2014. 14

22

vědomostí o Číně, nebezpečí. Nebezpečná se v očích čínských turistů jeví především jižní část Evropy (Španělsko a Itálie). Turisté se bojí kapesních krádeží. Nejsou spokojeni s kvalitou čínského jídla a kvalitou ubytování. Nemají rádi odtažité Evropany.17 S rapidním nárůstem čínských turistů se zvětšuje i počet stížností na jejich chování. Stížnosti se většinou týkají ničení památek, falšování oddacích listů s cílem získat slevu na líbánkách. Objevily se i případy napadení personálu, když byli turisté kvůli nevhodnému chování napomenuti. Toto vyústilo až k výzvě čínského vicepremiéra, který Číňany vyzval, aby se na zahraničních cestách chovali civilizovaněji. Čínští turisté by se, podle čínského premiéra, neměli tak hlasitě projevovat, neměli by přecházet silnice mimo označené přechody, plivat na zem a vyrývat čínské znaky na památky. V říjnu loňského roku v Číně vešel v platnost vůbec první zákon o cestovním ruchu. Tento zákon reguluje domácí turistický ruch a chrání práva turistů. Na druhou stranu obsahuje i pravidla, jak se chovat při zahraničních cestách.18 Společně s tímto zákonem vyšla i čtyřiašedesátistránková příručka pro čínské turisty mířící do zahraničí. V příručce se nacházejí nejrůznější doporučení, jak by se turisté neměli chovat. Čínští turisté by se neměli na veřejnosti šťourat v nose, neměli by močit v plaveckých bazénech nebo krást záchranné vesty z letadel. Neměli by dlouhou dobu trávit na veřejných záchodcích, aby je neblokovali pro ostatní. Měli by mít zastřižené chlupy v nose. Nesmějí pít polévku rovnou z misky či z talíře.19 Japonci jsou jedni z nejnáročnějších turistů, kteří do České republiky přijíždí, zároveň však v českých hotelech a restauracích nechávají velké množství peněz. Průměrně utratí 2 500 Kč na osobu a den. Japonští turisté jsou charakterističtí svou skupinovou formací. Jsou velmi disciplinovaní a poslouchají svého tour leadera.20 Japonci na rozdíl od čínských turistů častěji než ve skupinách jezdí individuálně. Ve skupinách jezdí starší lidé. Cestování starších japonských turistů je důsledkem neustále se prodlužující délky života, více jak 19% japonské populace je starší 65 let, a také toho, že

17

CZECH TOURISM. Výjezdový cestovní ruch Číny: s hlubším pohledem na image Evropy jako destinace. 2009. Čínských turistů je čím dál víc. A s nimi i problémů. ČT24 [online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/cestovani/234704-cinskych-turistu-je-cim-dal-vic-a-s-nimi-i-problemu/ 19 Návod pro čínské turisty: Nemočte v bazénu a nekraďte vesty v letadle. Cestování IDnes [online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/navod-pro-cinske-turisty-0hk-/kolemsveta.aspx?c=A131004_164357_kolem-sveta_tom 20 Japonci jsou nároční, ale i velmi oblíbení turisté. Hospodářské noviny [online]. 2004 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-13886360-japonci-jsou-narocni-ale-i-velmi-oblibeni-turiste. 18

23

starší věkové skupiny nejsou natolik zasaženy ekonomickými problémy. Většina cest je za rekreací, dovolenou a poznáním. Druhým nejčastějším důvodem jsou obchodní cesty, které převažují hlavně u mužů. Na oblibě získávají i rezervace na poslední chvíli. Ženy častěji cestují ve skupině turistických zájezdů. Japonští turisté v drtivě většině využívají služby hotelů, ovšem občas se ve statistikách vyskytuje ubytování u známých.21 22

2.2 Prezentace České republiky CzechTourism a cestovní kanceláře chtějí čínské turisty lákat hlavně na památky a slavné osobnosti. Nový web czechtourism.com, který byl spouštěn v loňském roce, je určen pro zahraniční turisty a byl přeložen do dalších jazykových mutacích, mezi nimiž nechybí čínština a japonština. Nové webové stránky poskytují veškeré informace o atraktivitách v Česku, včetně možností nákupu. Zvláště Číňané totiž během svého pobytu v České republice velmi rádi utrácejí. Nakupují zde hlavně luxusní módu a české sklo, které si velmi oblíbili.23 Dalším nástrojem na propagaci České republiky je aplikace TOP 100 Czech Sights, kterou si turisté mohou bezplatně stáhnout do svých chytrých telefonů (možné pro Android a iOS). V této aplikaci si pak návštěvníci mohou prohlédnout místa, která stojí za to v České republice navštívit.24 CzechTourism ovšem i aktivně propaguje Českou republiku v zahraničí, konkrétně v Číně. Zde se v únoru tohoto roku otevřela již druhá pobočka CzechTourism. Byla otevřena v rámci nově navázané spolupráce mezi changningskou knihovnou a Generálním konzulátem České republiky v Šanghaji. U příležitosti slavnostního otevření pobočky si mohli návštěvníci prohlédnout fotografie a modely českých hradů a zámků.25 Svůj zájem o čínské turisty projevili i pražští zastupitelé, kteří do hlavního města pozvali zástupce vybraných čínských kanceláří a leteckých společností. Asijští turisté totiž většinou při své cestě Evropou navštíví několik zemí a pražští zastupitelé chtějí tímto lobbingem docílit častějšího zařazení České republiky na tento seznam.26 K navýšení počtu

21

KOŠATKA, Martin. Japonsko. Praha: CzechTourism, 2005. KOVÁŘOVÁ, Aneta. CZECHTOURISM. Japonští turisté v Praze. 2011. 23 Čínští turisté mají rádi luxus, loni u nás utratili 3 miliardy. Česká televize: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/245921-cinsti-turiste-maji-radiluxus-loni-u-nas-utratili-3-miliardy/. 24 Úspěch on-line aktivit agentury CzechTourism v roce 2013. COT Business. 2014, č. 2. 25 CzechTourism slavnostně zahájil své působení v Šanghaji. COT Business. 2014, č. 4. 26 Do Česka přijíždí čím dál víc čínských turistů. Česká televize: Ekonomika [online]. 2011 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/121431-do-ceska-prijizdi-cim-dal-vic-cinskychturistu/. 22

24

turistů přijíždějících do České republiky má posloužit i nová mediální kampaň za 42 milionů korun. Kampaň se bude skládat hlavně z videí v televizi, které budou zacílené na jednotlivé národnosti. Jednotlivá videa by měla vyprávět příběhy zahraničních turistů v České republice.27

2.3 Specifikace hotelu Čína je země s rozdílnou kulturu, smýšlením a chováním jejich občanů. Z toho vyplývají i rozdílnosti v požadavcích jejich občanů při cestování po světě. Mají jiné nároky na ubytování než například Evropané, protože i čínské hotelnictví se odlišuje od evropského. Třídy hotelů jsou stejné jako u nás. V Číně najdeme hostely, tří hvězdičkové hotely i luxusní hotely. Tří hvězdičkové hotely jsou v Číně nejběžnější. V každém pokoji by měla být koupelna se sociálním zařízení a televizor. Čínským specifikem ve výbavě pokoje je kompletní set na přípravu čaje, který obsahuje velkou termosku, zelený čaj a šálky. Nabízejí pravidelnou úklidovou službu a základní služby recepce. Personál většinou ovládá základní úroveň anglického jazyka. Ve velkých čínských měst najdeme i čtyř a pěti hvězdičkové hotely. Ubytování v těchto hotelích je určeno primárně pro cizince. 28 Čínský trh domácího a mezinárodního cestovního ruchu se rozvíjí velmi dynamicky. To je příležitost pro hotelové společnosti, které mohou upravit svůj produkt tak, aby čínským turistům více vyhovoval a přilákal je do jejich hotelů. Pro většinu Číňanů je cestování do zahraničí novou záležitostí a s přizpůsobenými nabídkami a produkty by se jim poznávání světa mohlo zpříjemnit a zjednodušit. Tuto, dle mého hlediska, nutnost si uvědomila například společnost Hilton Worldwide, která se snaží získat větší podíl na tomto trhu a přizpůsobuje své hotely tak, aby více vyhovovaly čínským klientům. Chtějí se více zaměřit na čínskou business klientelu. Prvním krokem při přizpůsobení se tomuto segmentu bylo přepracování nabídky jídel a nápojů pro čínské zákazníky. Při tomto kroku mohli využít zkušenosti ze svých hotelů v Číně, které provozují v různých čínských provinciích. Z každé provincie si mohli vybrat specifické jídlo a z těchto jídel pak mohli sestavit nabídku tak, aby

27

Česko bude lákat turisty v zahraničních médiích. Rusy na nákupy, Číňany na památky. IHned.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-61892580-cesko-bude-lakat-turisty-vzahranicnich-mediich-rusy-na-nakupy-cinany-na-pamatky. 28 Ubytování. Orbion.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://cina.orbion.cz/stat/pruvodce/ubytovani-1742/.

25

si čínský businessman mohl během obchodní cesty dát svůj oblíbený pokrm z provincie, které pochází. Například ve snídaňové nabídce jsou zahrnuty tradiční čínské pokrmy – natvrdo uvařená vajíčka, smažená rýže, smažené nudle či lívance. Hilton Worlwide má pevně dané a velice propracované standardy. Nicméně se snaží čínské kultuře přizpůsobit navzdory těmto standardům. To můžeme vidět v nabídce lázeňských a léčebných procedur, které poskytují. Klasická nabídka je rozšířena o procedury, které mají kořeny v tradiční čínské kultuře. Spoléhají na to, že si čínský obchodník po náročném jednání rád dopřeje odpočinek. Společnost Hilton Worldwide si v cestě za přilákání čínských návštěvníků vytyčila další dva cíle. Za prvé chce klientům z Číny zajistit pohodlí, které mají doma. Druhým cílem je požadavek, aby vždy alespoň jeden člověk na směně mluvil plynně mandarínsky, protože společnost si přeje uvítání čínských turistů v hotelu čínsky mluvícím pracovník a tradičním čínským způsobem. Pokoje se rozhodli dovybavit konvicemi na přípravu čaje, pantoflemi, hřebeny a dalšími hygienickými potřebami, které čínští hosté velice často postrádají. Hilton Worlwide si uvědomuje i nutnost komunikace se schválenými cestovními kancelářemi a touroperátory, které působí na čínském trhu, protože většinou rezervace ubytování v hotelu neprovádějí turisté přímo, ale právě přes cestovní kanceláře nebo touroperátory. Dalším specifikem pro provoz hotelu, který chce nabídnout své služby čínské klientele, je specifická marketingová kampaň. Hilton Worldwide nabízí webové stránky v čínštině, aby se čínští turisté mohli lépe seznámit s nabídkou hotelových služeb.29 Japonská kultura je stejně jako ta čínská diametrálně odlišná od kultury evropské. Tyto kulturní odlišnosti se samozřejmě odrážejí i do způsobu cestování a požadavků při ubytování. V Japonsku můžeme najít různorodé typy ubytování. Mezi levnější ubytování v Japonsku lze zařadit ubytovny a hostely, které jsou především ve větších městech. Jedná se o velmi jednoduché ubytování, ve kterém jeden pokoj sdílí více lidí. Dalším typem ubytování jsou capsule hotely, které najdeme hlavně v blízkosti nádraží. V minulosti sloužily zaměstnancům a obchodníkům, kteří zmeškali svůj vlak a byli nuceni přespat v blízkosti nádraží. V těchto hotelech je možné se ubytovat až po 17 hodině a odhlásit se musíme hned ráno. V pokojích najdeme jen to nejnutnější vybavení na přenocování. Mezi tradiční japonské ubytování lze dále zařadit minshuku (penzion v japonském stylu) a rjokan. Rjokan 29

HORTON, Dave a Christina NELSON. Hilton Welcomes Chinese Travelers at Home and Abroad. China Business Review [online]. 2012 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.chinabusinessreview.com/hiltonwelcomes-chinese-travelers-at-home-and-abroad/

26

je představitelem tradičního japonského ubytování. Japonsko se snaží zpříjemnit cestování lidem z Evropy či Ameriky a proto mezi možnostmi ubytování v Japonsku nalezneme i hotely a penziony v západním stylu.30 Rjokan jsou hotely, které jsou provozovány v naprostém souladu s japonskou historií a tradicí. Provozovatelé těchto hotelů se snaží svým hostům navodit atmosféru tradičního Japonska. Snaží se vybudovat místo, kde hosté nebudou rušeni, kde najdou odpočinek. V rjokanech je o hosty postaráno s maximální péčí ve dne v noci. V těchto hotelech si v klidu vychutnáte tradiční japonskou večeři o několika chodech, vypijete čaj při čajovém obřadu či si odpočinete v horké lázni. Rjokany jsou vyhledávány jak Japonci, kteří si sem jezdí odpočinout, tak i cizinci, kteří chtějí poznat tradiční japonský život. Rjokany jsou tradiční japonské hotely a jako takové mají svá zvláštní specifika. Pokoje jsou obvykle koncipovány pro dva až čtyři lidi. Podlaha je pokryta rohožemi, které se nazývají tatami. Na tyto rohože se nesmí za žádných okolností vstoupit v obuvi. Pokoj se většinou skládá z jedné obytné místnosti a verandy, která je oddělená papírovou stěnou. Veranda je zasklená a má funkci malého obývacího pokoje. Pokoj je vybaven kobercem, křesly se stolečkem a skříní, do které si můžete uložit své věci. Uprostřed pokoje je umístěn tradiční nízký stolek, kolem něhož se sedí na polštářích. U tohoto stolečku si můžete vychutnat snídani, čaj a případně večeři. Ke spaní je určený futon, který se pokládá přímo na tatami. Futon je přes den schován ve speciální skříni. Personál hotelu hostovi každý večer rozestele a ráno zase futon uklidí do skříně. Pokoj je dále vybaven ledničkou, televizí, trezorem na cennosti a hygienickými potřebami. V novějších rjokanech je v pokoji i malá koupelna se záchodem. Ve starých hotelech jsou často ještě společné koupelny a toalety. Pokoje většinou nejsou dekorovány. Do těchto hotelů jsou velice často hosté lákáni tradiční japonskou kuchyní. Japonci si zde vychutnávají menu o mnoha chodech. Příprava těchto jídel je náročná. Velmi se dbá na estetickou stránku pokrmu. Jídla se podávají přímo v pokoji nebo ve společné jídelně. Snídaně často bývá formou bufetových stolů. Při snídani se na stolech může objevit vařená bílá rýže, japonské polévky, nakládaná zelenina, grilované ryby, tofu, sušené ryby, vajíčka vařená při nižší teplotě, zeleninové saláty, místní a sezónní zelenina. Večeře se dá označit za společenskou a kulturní událost. Celé menu je poskládáno tak, aby odráželo charakteristické rysy místa, ve kterém se hotel nalézá, a sezónu. Hlavním

30

Ubytování v Japonsku. Vzpomínky na Japonsko [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.japonsko.net/23/ubytovani-v-japonsku.html

27

nápojem je čaj. Čaj se podává u snídaně, u oběda, u odpoledního posezení a může být podáván i u večeře.31 V hotelech orientované na japonské klienty se klade veliký důraz na vstřícnost a chování personálu. Každý člen hotelové týmu je veden k tomu, aby se k hostovi choval co nejvstřícněji již při jeho příjezdu do hotelu. Proto se veliká pozornost klade k zařízení a vybavení vstupní haly, která bývá velice reprezentativní. Klient musí mít pocit, že je vítaný a že každé jeho přání bude vyslyšeno. Než pracovník recepce vyplní vše potřebné k ubytování hosta, je hostovi nabídnut šálek čaje a drobné občerstvení, aby si mohl po cestě odpočinout. Hosta do pokoje doprovodí pracovník hotelu, který hosta s pokojem seznámí. Informuje také hosta o podávání jídla, kde případně najde lázně, či mu představí další možnosti hotelu. Odhlášení z hotelu probíhá standardně do 10:00 nebo 11:00 hodin. Je to přizpůsobeno tomu, aby host před odjezdem stihl ranní koupel a snídani. Odhlášení probíhá opět na recepci ve vstupní hale, kde je hostovi opět nabídnut šálek čaje. Při odchodu hosta se zaměstnanci s hostem srdečně rozloučí a popřejí mu šťastnou cestu. V hotelech zaměřených na japonskou klientelu musí být host personálu drahý, a to už od okamžiku příjezdu až do okamžiku odjezdu. V japonských hotelech je také rozdílné chápání spropitného. V Japonsku není zvykem nechávat spropitné, protože Japonci počítají s tím, že za účtovanou částku jim budou poskytnuty kvalitní služby. Proto není nezbytné nechávat spropitné. Pokud však host chce nechat spropitné, jsou zde určité rozdíly při jeho předání oproti evropským zvyklostem. V Evropě se spropitné dává jako poděkování za dobré služby na konci pobytu, v japonské kultuře se peníze dávají na začátku pobytu jako žádost o to, aby o vás bylo v budoucnu dobře postaráno. Vhodná částka se pohybuje v přepočtu okolo 200 Kč za hosta. Peníze nemohou být předány jen tak na veřejnosti a z ruky do ruky. Je nezbytné je do něčeho zabalit – např. do papíru či do obálky.32

31

Japonské hotely rjokan I. Asianstyle [online]. 2013 http://www.asianstyle.cz/kultura/9017-japonske-hotely-rjokan-i 32 Japonské hotely rjokan II. Asianstyle [online]. 2013 http://www.asianstyle.cz/kultura/10088-japonske-hotely-rjokan-ii

28

[cit.

2014-04-09].

Dostupné

z:

[cit.

2014-04-09].

Dostupné

z:

2.3.1 Požadavky čínské klientely Čínští turisté při návštěvě České republiky utrácí vysoké částky a bydlí v luxusních hotelech.33 Ovšem velmi častá je nespokojenost s ubytováním v hotelech vyšší úrovně, protože jejich úroveň není ekvivalentem hotelu stejné třídy v Číně. Dále si čínští turisté často stěžují na neposkytnutí toaletních potřeb a doplňků, které jsou v čínských hotelech samozřejmostí. Postrádají hlavně pantofle, hřebeny, zelený čaj, šicí potřeby, kartáčky na zuby a zubní pasty. Číňané někdy hotel překvapí i svými speciálními požadavky a je nezbytné, aby se hotel pokusil jejich požadavkům vyhovět. Například mohou požadovat cenu, ve které již bude zahrnuté spropitné. Chtějí konečnou cenu, aby přesně věděli, kolik peněz jim zbývá na ostatní útratu.34 Pro čínské turisty mířící do České republiky jsou velkou atrakcí nákupy. Navštěvují hlavně Pařížskou ulici, Staroměstské náměstí a ulici Na Příkopech. Číňané u nás utratí v průměru 15 tisíc korun na jeden nákup. Nejvíce nakupují luxusní módu, hodinky, šperky, dále nakupují tradiční výrobky jako je české sklo. Tři čtvrtiny z čínských turistů přijíždí do Prahy. Chtějí vidět hlavně Prahu a památky, které jsou na seznamu UNESCO.35 2.3.2 Požadavky japonské klientely Japonci se obvykle neubytují v horším než čtyřhvězdičkovém hotelu. To způsobuje problémy při cestování Japonců mimo Prahu, neboť v ostatních regionech nejsou hotely na takové úrovni časté.36 Začátky japonského cestování mimo jejich stát přinášel řadu nedorozumění. Obě strany se museli nejdříve poznat. Například na začátku Japonci vyplavili mnoho hotelů, protože se sprchovali vedle vany a domnívali se, že voda odteče. Japonské koupelny jsou vybaveny odtokovými kanálky. Japonci mají ve zvyku se nejdříve osprchovat mimo vanu a pak si jdou odpočinout do čisté vody ve vaně. Všeobecně mají japonští turisté vysoké nároky na čistotu a hygienu. Manželé požadují oddělené postele. V případě, že hotel může nabídnout jen dvojlůžko, musí zařídit alespoň oddělené matrace. Koupelna a

33

Do Česka přijíždí čím dál víc čínských turistů. Česká televize: Ekonomika [online]. 2011 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/121431-do-ceska-prijizdi-cim-dal-vic-cinskychturistu/. 34 CZECH TOURISM. Výjezdový cestovní ruch Číny: s hlubším pohledem na image Evropy jako destinace. 2009. 35 Čínští turisté mají rádi luxus, loni u nás utratili 3 miliardy. Česká televize: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/245921-cinsti-turiste-maji-radiluxus-loni-u-nas-utratili-3-miliardy/ 36 KOŠATKA, Martin. Japonsko. Praha: CzechTourism, 2005.

29

oddělené postele bývají častým problémem pro české hotely, neboť Evropané obvykle požadují manželskou postel a sprchu. Japonské turisty Česká republika láká především svými památkami. Japonci navštěvují převážně památky ze seznamu světového dědictví UNESCO. Prim pro ně hraje Praha společně s Českým Krumlovem. Na tato dvě města se zvolna začíná dotahovat Kutná Hora, ve které obdivují hlavně chrám Sv. Barbory a kostnici v Sedleci. Japonci jsou milovníci piva, takže velmi populární je pro ně návštěva v Plzeňském Prazdroji a také pražského pivovaru U Fleků. Dále obdivují český granát a sklo, které si kupují na památku. Japonci u nás rádi ochutnávají české národní pokrmy jako je svíčková na smetaně, vepřo-knedlo-zelo, guláš a uzeniny.37 2.3.3 Hotely v České republice V rámci analýzy specifik hotelu, který poskytuje služby čínským a japonským turistům, jsem oslovil hotel Art Deco Imperial v Praze, který mi poskytl cenné informace. Art Deco Imperial Hotel se nachází přímo v centru Prahy v ulici Na Poříčí 15. Informacemi, které mi byly poskytnuty, jsem si potvrdil svá zjištění z jiných zdrojů. Údaje mi poskytla Monika Váchová, která v hotelu zastává pozici front office manager. Monika Váchová se mnohokrát setkala s japonskými či čínskými klienty, a to jak s individuální, tak se skupinovou klientelou. Dle Moniky Váchové jsou Číňané či Japonci jako hoteloví hosté velice spořádaní a organizovaní. Veškerou komunikaci s hotelovou recepcí přenechávají na svém tour leaderovi, a to nejen kvůli jazykové bariéře. Tour leader, který s nimi cestuje po celou dobu jejich zájezdu, vyřizuje vše od příjezdu do hotelu až po samotný odjezd, při kterém dohlíží na zaplacení všech účtů klientů. Tour leader také dohlíží na splnění všech požadavků klientů, které se týkají hotelu a samotného ubytování. Hlavní požadavek hostů je pokoj typu twin s vanou. Manželské postele vyžadují výhradně novomanželé či mladší hosté. Pro japonskou a čínskou klientelu je téměř nepřípustné, aby byli ubytováni v pokojích, které jsou v podkrovním patře. Doplňkové služby hotelu, jako je minibar či telefon, tito hosté využívají jen velmi zřídka. U individuálních klientů jsou stejné požadavky. Jediný rozdíl je v tom, že se obejdou bez průvodce a většinou se anglicky bez větších problémů dohovoří. Individuální klientela má veškeré extra služby, jako jsou exkurze, zařízené a zaplacené již

37

Japonci jsou nároční, ale i velmi oblíbení turisté. Hospodářské noviny [online]. 2004 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-13886360-japonci-jsou-narocni-ale-i-velmi-oblibeni-turiste

30

před příjezdem do hotelu. Monika Váchová mi také sdělila informace o stravování těchto klientů. V hotelu využívají jen snídaně, které mají v ceně ubytování. Během pobytu v České republice si většinou objednají jen jednu večeři v předem ověřené restauraci od cestovní kanceláře. Při této večeři chtějí hlavně ochutnat české tradiční pokrmy, protože česká kuchyně je pro ně velmi výrazně odlišná. Při zbytku pobytu se stravují individuálně, ale Monika Váchová uvedla, že hosté si s sebou vozí zásoby potravin z domova. Vozí si hlavně nudle a polévky. K přípravě těchto pokrmů vyžadují konvici s horkou vodou na pokoji.38 Několik měsíců v roce 2013 jsem pracoval v penzionu Pod Věží, který se nachází v Kolíně. Zastával jsem zde pozici recepčního a obsluhy kavárny. Ačkoliv Kolín není zrovna destinací, která by byla Japonci či Číňany hojně navštěvovaná, několikrát nás hosté z Japonska navštívili, protože v roce 2005 nedaleko Kolína zahájila provoz automobilka TPCA. Tato automobilka vznikla na základě spolupráce japonské Toyoty a francouzských značek Peugeot a Citroen. Představitelé Toyoty pravidelně tuto automobilku osobně navštěvují a právě při těchto, někdy až třítýdenních návštěvách, se ubytovávají v penzionu Pod Věží. Pokoje si zarezervovali vždy dlouhou dobu dopředu. Pokaždé vyžadovali pokoje typu twin a bydleli po jednom. Jelikož se jednalo o malý penzion, mohli jsme hostům poskytovat individuální péči. Vždy, když chtěli něco speciálního na snídani a bylo to v našich silách, tak jsme jim vyhověli. Nejvíce si při pobytu v Kolíně oblíbili klasické české rohlíky, které jim moc chutnaly. Jinak se nedá hovořit o nějakých speciálních požadavcích na pokrmy. Spokojili se s jogurtem, s cereáliemi a kávou. Oproti např. německým návštěvníkům, kteří u nás byli velmi často, jedli velice střídmě. Kromě snídaně jsme jim jiné stravování nezajišťovali. Z rozhovoru, který jsem s nimi vedl, vyplynulo, že by při takto dlouhém pobytu ocenili i japonskou stravu. Ovšem v Kolíně se jim této možnosti nedostalo, protože zde neexistuje kvalitní restaurace zaměřená na asijskou kuchyni. Dle jejich slov byli vždy s ubytováním velice spokojení. Zejména ocenili úklid, který probíhal každý den. Z doplňkových služeb využívali jen Wi-Fi připojení na pokoji a praní prádla, které požadovali skoro obden. Jako hosté působili velice mile, byli tiší a spořádání. Na úsměv vždy reagovali úsměvem i v sedm hodin ráno, když jsem jim chystal snídani.

38

VÁCHOVÁ, Monika. E-mailová korespondence s Monikou Váchovou [online], 1. 4. 2014, [email protected]

31

2.4 Příjezdový cestovní ruch z Číny a Japonska Dle Českého statistického úřadu se v roce 2012 v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice ubytovalo 145 495 čínských turistů a 136 664 japonských turistů. Čínští turisté mají průměrný počet přenocování 2,6 a japonští turisté 2,9. Oba tyto národy v České republice navštěvují hlavně památky na seznamu světového dědictví UNESCO. Největším lákadlem je pro ně historické centrum Prahy. Dále navštěvují Český Krumlov a Kutnou Horu. Japonská a čínská klientela podniká většinu zájezdu po evropských metropolích, proto je průměrná doba přenocování relativně malá. Nejčastěji přiletí do Německa, které má asi největší počet přímých letů. Potom se občas zastaví v Kutné Hoře a přes Český Krumlov pokračují do Rakouska a dalších evropských metropolí. 2.4.1 Současný trend V celosvětovém měřítku cestovní ruch roste. Většina světových destinací zaznamenala oživení cestovního ruchu. Počet zahraničních cest celosvětově vzrostl oproti roku 2012 o 5%, konkrétně tedy o 40 milionů. Přibližně ve stejném tempu rostl i počet přenocování, který vzrostl o 4%, a cestovní výdaje vzrostly o 6%. V roce 2014 by mělo dojít k postupnému smazávání rozdílů mezi rozvinutými a rozvojovými trhy. Cestování z vyspělejších ekonomik by mělo růst o něco rychleji než v předcházejících letech. Největší nárůst by měl být zaznamenán u výjezdů z asijských zemích. Růst u těchto zemí by měl dosáhnout až 8%. Evropské výjezdy by se měly vzrůst o 4% a výjezdy ze Severní Ameriky by měly dosáhnout nárůstu přibližně o 3%. Celosvětově se počítá s nárůstem o 5%.39 Světový cestovní ruch prošel v posledních letech zásadní změnou rozložení zdrojových zemí, které mohou zásadně ovlivnit současný zahraniční cestovní ruch. Do popředí se dostaly země, které se souhrnně označují BRIC. Toto označení pod sebou skrývá Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Toto označení bylo poprvé použito v roce 2001 a označovalo reálně fungující ekonomické uskupení. V roce 2010 se toto uskupení rozšířilo o Jihoafrickou republiku a zkratka byla pozměněna na BRICS. V těchto zemích dnes dohromady žije více jak 3 miliardy lidí, tedy více jak 40% obyvatelstva Země. Ekonomiky těchto zemí se vyznačují vysokou dynamikou růstu. Společně s rostoucí ekonomikou se rychle rozrůstá i střední třída 39

Trendy globálního cestovního ruchu (2013/2014). CzechTourism [online]. 2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/statistiky/aktualni-informace/trendy-globalniho-cestovniho-ruchu-2013-a2014/

32

obyvatelstva. Tato třída obyvatelstva se stále více zapojuje do světového cestovní ruchu. V zemích BRICS je jedinečné tempo růstu a například jen Čína, Rusko a Brazílie se při společných výdajích ve výši 167 mld. USD podílely v roce 2012 na celosvětových výdajích 15,5%. Tyto čísla rychle zaznamenala řada turisticky vyspělých zemí a začaly se intenzivně zajímat o vzniklý trh BRICS. Například Švýcarsko v roce 2012 soustředilo své marketingové aktivy na Indii. Pro Českou republiku mají turisté ze zemí BRICS velký význam. Lze říci, že bez těchto turistů by počet zahraničních turistů v České republice nerostl, ale spíše stagnoval či klesal. Počet turistů ze zemí BRICS je dán hlavně dopravní dostupností a například vízovou politikou České republiky. Je také nezbytné přizpůsobit marketingovou aktivitu České republiky na tyto trhy, aby více lákala turisty ze zemí BRICS. Turisté ze zemí BRICS by se tak mohli připojit na zvýšený počet turistů z ostatních vzdálených destinací, jako je Japonsko či Jižní Korea, případně by mohli nahradit návštěvníky ze zemí, u kterých zájem o Českou republiku upadá – naoř. turisté z Izraele. Je nezbytné přizpůsobit marketingové aktivity, administrativní úkony a zlepšit dopravní dostupnost České republiky turistům z těchto zemí. Měli by tak cestování k nám snazší a tudíž by mohl nadále růst počet příjezdů. Je rovněž důležité správně představit Českou republiku v marketingových kampaních, které agentura CzechTourism vytváří. CzechTourism své kampaně přizpůsobuje jednotlivým trhům tak, aby oslovila co možná nejvíce potencionálních návštěvníků. CzechTourism ve svém marketingovém plánu na rok 2014 počítá s nárůstem příjezdů turistů do České republiky. Uvádí, že nárůst na výdajích čínských turistů by měl činit 2,6% a u japonských turistů by to mělo být 2,4%. Když se těmto trhům nepřizpůsobíme či je budeme ignorovat, zcela určitě se těchto turistů vzdáme ve prospěch konkurenčních destinací. Pokud se nám podaří udržet, či dokonce zvýšit, dosavadní tempo růstu turistů ze zemí BRICS, je jasné, že pro český příjezdový cestovní ruch to bude velkým přínosem.40 Podle ETC je čínský trh výjezdového cestovní ruchu nejrychleji rostoucí na světě. Každoroční nárůst by až do roku 2018 měl činit 10% a poté se čínský trh stane největším zdrojovým trhem světa. Čínští turisté budou také nejvíce utrácejícími turisty. Z těchto důvodů bychom se měli na tento a na trhy BRICS zaměřit. Potenciál těchto trhů bychom měli využít k nárůstu příjezdového cestovní ruchu České republiky. Ovšem

40

ATTL, Pavel. Význam zemí BRICS v příjezdovém cestovním ruchu České republiky. COT Business. 2014, č. 2, s. 1.

33

základní podmínkou úspěchu je dokonalé poznání zvyklostí, požadavků a zvyklostí těchto turistů, abychom jim dokázali nabídnout ideální služby.41

41

EUROPEAN TRAVEL COMMISSION. Meet The Chinese Travelers. 2014

34

3 Návrhová část Je neoddiskutovatelné, že čínský a japonský trh, a potažmo jednotlivé trhy zemí patřících do skupiny BRICS budou v budoucnu hlavními zdrojovými trhy pro zahraniční cestovní ruch. Z tohoto důvodu bychom se měli začít jejich kultuře více věnovat, jelikož jejím poznáním následně i lépe porozumíme požadavkům turistů pocházejících z uvedených zemí. Neměli bychom je proto opomíjet a měli bychom začít poznávat tyto kultury a požadavky těchto turistů. Musíme poznat jejich potřeby a zvyklosti, abychom jim mohli nabídnout ideální služby a produkty. Protože v případě neúspěšného přilákání turistů z těchto trhů do České republiky bude náš trh příjezdového cestovního ruchu stagnovat, či dokonce klesat. Návštěvníci z těchto trhů budou za pár let hrát světový prim. Jednak se jedná o nejlidnatější země světa a v kombinaci s velmi rychle rostoucí ekonomikou se zároveň rozrůstá i střední třída, která velmi často vyjíždí na poznávací zájezdy do zahraničí. Poté patří mezi nejvíce utrácející turisty při cestách do zahraničí, což by mělo zajímat hlavně české obchodníky, restauratéry a zejména hoteliéry. Tito turisté jsou zvyklí na vysoké standardy kvality služeb. Proto by základním standardem v hotelu měl být milý personál, který bude vstřícný vůči speciálním požadavkům návštěvníků z Číny a Japonska. Personál by měl mít povědomí o specifickém chování těchto turistů, aby byl připravený na situace, které plynou ze značných kulturních odlišností. Velkým přínosem by bylo, kdyby vždy alespoň jeden pracovník na směně uměl mandarínsky respektive japonsky. Tento krok by turisté velice ocenili, protože řada z nich se nedomluví anglicky či jiným světovým jazykem. Veškerou komunikaci nechávají na svém tour leaderovi. Pokud by zaměstnanec hotelu mohl pozdravit japonské a čínské hosty v jejich rodném jazyce a tradičním způsobem, popřípadě jim nabídnout i šálek čaje při čekání na ubytování. Po tomto uvítání by hosté nabyli dojmu, že o ně hotel má skutečný zájem a že jsou vítaní. Jestliže chce hotel zacílit na tuto klientelu a chce se stát pro tyto klienty vyhovujícím a atraktivním ubytováním, tak by měl zavést několik opatření, které by tyto návštěvníci uvítali. Příklad si mohou vzít hlavně ze společnosti Hilton Worldwide, která už pochopila nutnost přizpůsobení se světovým trendům. Společnost si jako cíl určila přilákání více asijských turistů. Proto zavádí několik důležitých opatření. Mezi první opatření, které

35

společnost zavedla, patří přizpůsobení nabídky jídel a nápojů v hotelu. Jelikož hlavně v evropských destinacích pro čínské a japonské turisty není nabídka stravování příliš široká a kvalitní. Při svých cestách po Evropě tito turisté navštíví několik zemí, ale v každé zemi zajdou do restaurace pouze jednou a to z důvodu, aby ochutnali národní speciality. Poté se stravují na hotelových pokojích ze zásob, které si vozí z domova. Proto by hotely ve svých restauracích měly nabízet několik pokrmů, které by vyhovovaly čínským i japonským turistům. Hosté by uvítali i přizpůsobení snídaňové nabídky. Nebylo by od věci do snídaňové nabídky zahrnout určité tradiční pokrmy. Pro hosty z Číny by to byla například natvrdo uvařená vajíčka, smažená rýže, smažené nudle či lívance. Japonští hosté by zase jistě uvítali vařenou bílou rýži, japonské polévky, nakládanou zeleninu, grilované ryby, tofu, sušené ryby a zeleninové saláty. Hotely by také měly rozšířit svou nabídku čajů a zlepšit jejich servis. Tato opatření by pro hotel nebyla až tak ekonomicky náročná, zato pro hosty by mohla být velmi efektní. Viděli by alespoň nějakou snahu a zájem o ně. Hotel, který má ve své nabídce i služby wellness a masáže by mohl přizpůsobit i tuto nabídku. Kromě klasických masáží a odpočinkových procedur by mohl nabízet i takové, které vycházejí z tradiční čínské a japonské kultury. Návštěvníci, kteří jsou po dlouhém dnu unaveni, by jistě využili možnost relaxace, která vyhovuje jejich požadavkům. Hotely cílící na tento segment by měly určitě věnovat velikou pozornost dovybavení svých pokojů. Do standardu hotelových pokojů by měly zahrnout set na přípravu čaje, který by obsahoval konvici na vodu, tradiční čaj a servis. Dále by tyto hotely měly zlepšit nabídku hygienických potřeb na pokoji. Čínským a japonským turistům často na pokoji chybí pantofle, hřebeny, šicí potřeby, kartáčky na zuby, zubní pasty a další drobnosti. Tyto opatření by pro hotely znamenaly dodatečné náklady, ale myslím si, že tyto náklady by byly v porovnání s navýšením spokojenosti hostů zanedbatelné. Hosté z toho segmentu mají vysoké nároky na hygienu. Japonci by uvítali například možnost osprchování se ještě před vstupem do vany. Dále tito hosté chtějí hlavně pokoje typu twin s vanou, nechtějí bydlet v podkrovním patře a v případě manželské postele požadují alespoň oddělené matrace. Tyto požadavky už by byly ekonomicky náročnější na zavedení a ve většině hotelů je to dokonce nemožné. Ovšem když by někdo stavěl zcela nový hotel a chtěl by se zaměřit na tuto klientelu, měl by určitě vzít potaz tyto požadavky na vybavení koupelny a řešení lůžek.

36

V případě úspěšného zavedení uvedených specifik by hotely mohly těžit z dobré pověsti u tohoto segmentu. Samotná dobrá pověst ovšem nestačí. Hotely se musí dostat do podvědomí cestovních kancelářím a touroperátorů, kteří působí na čínské a japonském trhu. Číňani a Japonci totiž neprovádějí svoje rezervace přímo u hotelu, ale většinou pomocí těchto institucí. Z tohoto důvodu je nutná komunikace mezi hotely a těmito organizacemi. Hotely by měly také přizpůsobit svou marketingovou kampaň tomuto segmentu. To zahrnuje například webové stránky v čínštině, japonštině či dalších jazykových mutacích. Host si určitě rád přečte něco o hotelu ještě před příjezdem. Například by si mohl dopředu vybrat služby z nabídky hotelu, které by ho zaujaly. Ovšem ke zvýšení návštěvnosti turistů z Číny a Japonska nemusejí přispívat jen hotely zaváděním specifických služeb. Návštěvnost může ovlivnit celá naše společnost a to svým chováním, jednáním a přemýšlením. Například bychom nemuseli mít informační letáky jen v angličtině, ruštině, případně němčině. Kvůli jazykové bariéře by čínští a japonští turisté ocenili informační letáčky i v jejich jazyce. Tuto nutnost si uvědomují pracovníci agentury CzechTourism. CzechTourism zavádí novou marketingovou kampaň a web této agentury byl již přeložen do dalších jazykových mutací, mezi které je již zahrnuta čínština i japonština. European Travel Commision vzhledem k současným trendům vydala osm tipů, jak přilákat čínské turisty. Prvním doporučením je udělat službu „China friendly“. Toto doporučení se týká hlavně ujištění se, že skutečná služba se slučuje s očekáváním čínských turistů. Dalším doporučením je utvoření příběhu. Je zapotřebí vytvořit nějaký příběh o destinaci, do které chceme nalákat čínské turisty. Neměli bychom opomíjet vývoj moderních technologií. Číňané by ocenili i Wi-Fi průvodce. Čínský turista by připojil své mobilní zařízení k lokální Wi-Fi síti a dostával by informace o navštívené lokalitě přímo do svého zařízení ve svém jazyce. Dále ETC doporučuje v brožurách a letácích používat více obrázků než textu. Při absenci materiálů v čínštině doporučuje používat symboly. Doporučuje lidem pracujících ve službách naučit se něco o čínských zvycích a tradicích, aby nedocházelo k nedorozumění, která by mohla vyvstat z kulturních odlišností. Podle ETC by čínští turisté uvítali pracovníka, který by mluvil jejich jazykem. Usnadnilo by jim to cestování a poznávání České republiky. Turisté z Číny a Japonska navštěvují Českou republiku hlavně kvůli památkám UNESCO a počet přenocování u nás v průměru činí 2,6. Největším problémem při cestování těchto turistů mimo Prahu, která je nejnavštěvovanějším místem, je nedostatečná úroveň hotelů.

37

Z tohoto důvodu, dle mého názoru, stráví nejdelší čas v Praze, pak přejedou do Českého Krumlova s krátkou zastávkou v Kutné hoře a rychle pokračují na jih mimo Českou republiku. Přitom naše republika by jim mohla nabídnout více než jen tři destinace. CzechTourism sice spouští novou marketingovou kampaň, aby tento segment nenavštěvoval pouze tato tři místa, ovšem v ostatních regionech České republiky chybí pro tyto turisty adekvátní ubytování a další infrastruktura.

38

Závěr Bakalářskou práci na téma „Specifika provozu hotelu, který poskytuje služby japonské a čínské klientele“ jsem si k vypracování zvolil, protože si myslím, že segment japonských a čínských turistů je v dnešní době velice aktuální. Tento segment se velmi dynamicky rozvíjí a v budoucnu půjde o největší zdrojový trh. Tímto trendem se začínají zabývat hlavní organizace cestovního ruchu. European Travel Commision zpracovává na toto téma mnoho publikací. Vydává i brožury pro pracovníky ve službách, jak přilákat tyto turisty do jejich destinace. V brožurách uvádí kdy čínští a japonští turisté nejčastěji cestují, jak provádí své rezervace ubytování a co na svých cestách vyžadují. U nás se této problematice nejvíce věnuje agentura CzechTourism, která přizpůsobuje marketingové aktivity právě na míru těmto zemím. V současné době spouští novou kampaň, aby tito turisty přilákala. V plánu na letošní rok počítá s nárůstem příjezdů do České republiky. Tento nárůst by měl u čínských turistů činit 2,6% a u japonských turistů by měl být 2,4%. Cílem práce bylo nastínění čínské a japonské historie, charakterizování profilů těchto turistů a analyzování speciální požadavků, které mají na ubytování a stravování. Cíl práce se mi povedlo naplnit. V první části své práce jsem nastínil čínskou a japonskou historii, která je nezbytná k poznání a pochopení těchto kultur a plynoucích odlišností. V první části jsem charakterizoval i profily těchto turistů, které jsou důležité ke správnému zacílení z pohledu marketingu. Má práce vycházela ze tří hypotéz. První hypotéza zněla „Japonští a čínští turisté mají speciální nároky na služby hotelů oproti ostatním turistům“. Tuto hypotézu jsem potvrdil. Při analýze jejich požadavků jsem narazil na specifické požadavky. Mezi hlavní specifika patří požadavek na pokoj typu twin s vanou. Dalším specifikem je požadavek na lepší vybavení pokoje hygienickými potřebami. Hosté také chtějí mít na pokoji konvici s horkou vodu, jelikož se velmi často stravují zásobami, které si přivezla z domova a na jejichž přípravu potřebují horkou vodu. Druhá hypotéza se týkala hotelů a jejich nepřizpůsobení se čínské a japonské klientele. Tuto hypotézu jsem vyvrátil. Hotely se České republice snaží vyjít vstříc této klientele, ovšem cíleně na ní nemíří. Pracovníci hotelu řeší až požadavky, které hosté mají. Případně požadavky, které dostanou z cestovní kanceláře. Cíleně na tyto hosty nemíří, protože neupravují své produkty tak, aby vyhovovaly tomuto segmentu turistů. Třetí hypotéze byla zaměřená na návštěvnost jednotlivých destinací 39

čínskými a japonskými turisty. Poslední jsem také vyvrátil. Praha je sice čínskými a japonskými turisty navštěvovaná nejvíce, ale Praze sekunduje Český Krumlov. Třetí v pořadí je Kutná Hora, ve které se turisté navštěvují při přejezdu z Prahy do Českého Krumlova. Z Českého Krumlova pak míří dále do Evropy. Při psaní bakalářské práce jsem se několikrát setkal s neochotou poskytnout informace týkající se této problematiky. Asociace cestovních kanceláří mi poslala vyjádření, že konzultace připravuje pouze pro studenty škol, které jsou přidruženými členy asociace. Asociace hotelů a restaurací České republiky mě odkázala na Asociaci cestovních kanceláří s tím, že AHR potřebné údaje neeviduje. Snažil jsem se kontaktovat i některé významné incomingové cestovní kanceláře jako je Miky Travel. Ovšem tyto incomingové cestovní kanceláře odmítli jakékoliv poskytování informací. Jejich rozhodnutí neposkytovat informace mě velice zaujalo, jelikož ve své práci jsem se zabýval i návrhy na zlepšení služeb pro japonské a čínské návštěvníky. Největším přínosem pro mě byly informace získané od agentury CzechTourism. Její pracovníci mě odkázali na přínosné zdroje a v jejich knihovně jsem našel spoustu užitečných prací a novinek, které se týkají této problematiky. Informace z praxe jsem získal v Art Deco Imperial Hotelu. Zde mi front office manager Monika Váchová poskytla cenné informace a postřehy plynoucí z kontaktu s čínskými a japonskými turisty. Další poznatky jsem získal ze svého působení v penzionu Pod Věží v Kolíně, kde jsem se setkal s japonskými turisty osobně a vedl s nimi několik rozhovorů.

40

Literatura [1] Japonské hotely rjokan I. Asianstyle [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.asianstyle.cz/kultura/9017-japonske-hotely-rjokan-i [2] Japonské hotely rjokan II. Asianstyle [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.asianstyle.cz/kultura/10088-japonske-hotely-rjokan-ii [3] ATTL, Pavel. Význam zemí BRICS v příjezdovém cestovním ruchu České republiky. COT Business. 2014, č. 2, s. 1. [4] ATTL, Pavel, Alena POLÍVKOVÁ a Petr STUDNIČKA. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. 2. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2012. ISBN 978-8087411-33-9. [5] BENDA, Jan. Kořeny čínské kultury. In: Blog.aktualne.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-benda.php?itemid=21177 [6] BENSON, [contributors John, Photographers Demetrio CARRASCO a Illustrators Richard Bonson ... et]. AL]. Japan: [festivals, temples, gardens, theatre, crafts, nightlife, martial arts]. Reprinted with revisions. Překlad Josef Koval. London [etc.]: Dorling Kindersley, 2003, 416 s. ISBN 07-513-6874-1. [7] Japonsko: Ekonomická charakteristika země. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání

a

export

[online].

2013

[cit.

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/japonsko-ekonomicka-charakteristika-zeme18634.html [8] Úspěch on-line aktivit agentury CzechTourism v roce 2013. COT Business. 2014, č. 2 [9] CzechTourism slavnostně zahájil své působení v Šanghaji. COT Business. 2014, č. 4. [10]

CZECH TOURISM. Výjezdový cestovní ruch Číny: s hlubším pohledem na image

Evropy jako destinace. 2009. [11]

Trendy globálního cestovního ruchu (2013/2014). CzechTourism [online]. 2014 [cit.

2014-04-16].

Dostupné

z:

http://www.czechtourism.cz/statistiky/aktualni-

informace/trendy-globalniho-cestovniho-ruchu-2013-a-2014/ [12]

Čínští turisté mají rádi luxus, loni u nás utratili 3 miliardy. Česká televize: Ekonomika

[online].

2013

[cit.

2014-03-24].

Dostupné

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/245921-cinsti-turiste-maji-radi-luxusloni-u-nas-utratili-3-miliardy/

41

z:

[13]

Do Česka přijíždí čím dál víc čínských turistů. Česká televize: Ekonomika [online].

2011

[cit.

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/121431-do-ceska-prijizdi-cim-dal-viccinskych-turistu/ [14]

Čínských turistů je čím dál víc. A s nimi i problémů. ČT24 [online]. 2013 [cit. 2014-

03-31]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/cestovani/234704-cinskychturistu-je-cim-dal-vic-a-s-nimi-i-problemu/ [15]

Embassy of the People's Republic of China in the Czech Republic [online]. 2010 [cit.

2014-01-30]. Dostupné z: http://cz.china-embassy.org/cze/ [16]

EUROPEAN TRAVEL COMMISSION. Meet The Chinese Travelers. 2014.

[17]

HORTON, Dave a Christina NELSON. Hilton Welcomes Chinese Travelers at Home

and Abroad. China Business Review [online]. 2012 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.chinabusinessreview.com/hilton-welcomes-chinese-travelers-at-homeand-abroad/ [18]

Japonci jsou nároční, ale i velmi oblíbení turisté. Hospodářské noviny [online]. 2004

[cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-13886360-japonci-jsou-narocniale-i-velmi-oblibeni-turiste [19]

HUBIČKA, Jiří. Hledání čínského draka. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2008, 197 s. ISBN

978-80-86212-76-0. [20]

Návod pro čínské turisty: Nemočte v bazénu a nekraďte vesty v letadle. Cestování

IDnes [online]. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/navodpro-cinske-turisty-0hk-/kolem-sveta.aspx?c=A131004_164357_kolem-sveta_tom [21]

Česko bude lákat turisty v zahraničních médiích. Rusy na nákupy, Číňany na

památky.

IHned.cz

[online].

2014

[cit.

2014-04-06].

Dostupné

z:

http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-61892580-cesko-bude-lakat-turisty-v-zahranicnichmediich-rusy-na-nakupy-cinany-na-pamatky [22]

Japonsko a Česko. Velvyslanectví Japonska v České republice [online]. 2003 [cit.

2014-01-30]. Dostupné z: http://www.cz.emb-japan.go.jp/cz/nihon-czech.html [23]

KAMENAROVIĆ, Ivan P. Klasická Čína: [dějiny, říše a její metropole, politické

uspořádání, společenské uspořádání, hospodářství, čas, náboženský život, umění, volný čas]. Praha: Lidové noviny, 2001, 281 s. ISBN 80-710-6397-5. [24]

KOŠATKA, Martin. Japonsko. Praha: CzechTourism, 2005. 42

[25]

KOVÁŘOVÁ, Aneta. CZECHTOURISM. Japonští turisté v Praze. 2011.

[26]

KRAEMEROVÁ, Alice. Jak komunikovat s Japonci, aneb, Nebuďme xenofobní. Vyd. 1.

Praha: Scriptorium, 2013, 184 s., [32] s. obr. příl. ISBN 978-80-87271-82-7. [27]

LABUS, David. Japonsko. 1. vyd. Praha: Libri, 2009, 184 s. Stručná historie států, sv.

č. 59. ISBN 978-807-2774-265. [28]

Ubytování.

Orbion.cz

[online].

2011

[cit.

2014-04-08].

Dostupné

z:

http://cina.orbion.cz/stat/pruvodce/ubytovani-1742/ [29]

VÁCHOVÁ, Monika. E-mailová korespondence s Monikou Váchovou [online], 1. 4. 2014,

[email protected]

[30]

Ubytování v Japonsku. Vzpomínky na Japonsko [online]. 2014 [cit. 2014-04-09].

Dostupné z: http://www.japonsko.net/23/ubytovani-v-japonsku.htm

43