Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané s civilizačním onemocněním

Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané s civilizačním onemocněním

TATO ZPRÁVA

BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU „KP OSTRAVA“, REG. ČÍSLO KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891,

1. Úvod ....................................................................................................................................... 3 2. Charakteristika skupiny ........................................................................................................ 4 3. Předpokládané potřeby.......................................................................................................... 6 4. Výsledky průzkumu ............................................................................................................... 7 4.1 Bydlení ........................................................................................................................................ 7 4.2 Práce a finance ............................................................................................................................ 9 4.3 Vzdělávání ................................................................................................................................. 10 4.4 Sociální péče .............................................................................................................................. 11 4.4.1 Setkávání ............................................................................................................................................ 11 4.4.2 Rekondice ........................................................................................................................................... 11 4.4.3 Víkendové rekondice.......................................................................................................................... 12 4.4.4 Výlety – volnočasové aktivity ........................................................................................................... 12 4.4.5 Pravidelné cvičení............................................................................................................................... 12 4.4.6 Přednášky – vzdělávací aktivity ......................................................................................................... 13 4.4.7 Poradenství ......................................................................................................................................... 13 4.4.8 Cvičení v bazénu ................................................................................................................................ 13 4.4.9 Klubový časopis ................................................................................................................................. 14 4.4.10 Internetové stránky ........................................................................................................................... 14 4.4.11 Informace e-mailem.......................................................................................................................... 14 4.4.12 Informace dopisem ........................................................................................................................... 15 4.4.13 Informace na schůzkách ................................................................................................................... 15 4.4.14 Půjčovna pomůcek, rehabilitačních zařízení, literatury ... ................................................................ 15 4.4.15 Denní centra..................................................................................................................................... 16 4.4.16 Týdenní stacionáře............................................................................................................................ 16 4.4.17 Domovy pro osoby se zdravotním postižením................................................................................. 16 4.4.18 Osobní asistence ............................................................................................................................... 17 4.4.19 Krizová pomoc ................................................................................................................................. 17 4.4.20 Chráněné bydlení.............................................................................................................................. 17 4.4.21 Ostatní .............................................................................................................................................. 18

4.5 Zdraví......................................................................................................................................... 19 4.6 Volný čas a rodina..................................................................................................................... 20 4.7 Informace................................................................................................................................... 21 4.8 Bariéry ....................................................................................................................................... 22

5. Závěr a doporučení.............................................................................................................. 23

2

1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkum zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří spadají do jednotlivých pracovních skupin vytvořených v procesu komunitního plánování. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeby – bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy.

3

2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny „Občané s civilizačním onemocněním“ se průzkumu zúčastnilo celkem 59 osob. Všichni dotazování jsou členové jednotlivých organizací sdružujících osoby s civilizačními chorobami. V rámci celého průzkumu tvoří osoby s civilizačním onemocněním asi 12 % všech dotazovaných, což sice výrazně převyšuje jejich zastoupení v komunitním plánování města Ostravy, ale vzhledem k různorodosti skupiny bylo toto navýšení účelné. Ve zkoumaném vzorku bylo 69,5 % žen, což bylo dáno hlavně vyšší četností žen přítomných na schůzkách a akcích, kde se sběr dat prováděl.

muž

Četnost 18

%

žena

41

69,5

Celkem

59

100,0

30,5

Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Mezi respondenty bylo 47,5 % osob mladších 60 let a 52,5 % starších 60 let. Mezi respondenty bylo 49,5 % osob ve starobním důchodu a dalších 28,8 % osob v důchodu invalidním nebo částečném invalidním. Četnost 9

15,3

Kumulativní % 15,3

starobní důchodce

29

49,2

64,4

invalidní důchodce

13

22,0

86,4

ČID

4

6,8

93,2

nezaměstnaný na SP

1

1,7

94,9

zaměstnanec

1

1,7

96,6

podnikatel, živnostník

1

1,7

98,3

jiné

1

1,7

100,0

59

100,0

nezletilé dítě

Celkem

%

Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby s maturitou (33,9 %) a osoby se středním odborným učilištěm (25,4 %).

nedokončené

Četnost 7

% 11,9

Kumulativní % 11,9

základní

7

11,9

23,7

praktická škola a OU

1

1,7

25,4

SOU

15

25,4

50,8

maturita

20

33,9

84,7

VOŠ

3

5,1

89,8 100,0

VŠ

6

10,2

Celkem

59

100,0

4

Mezi respondenty bylo nejvíce osob ženatých a vdaných (40,7%), 22,3% dotázaných osob bylo rozvedených.

Rodinný stav svobodný ženatý/vdaná rozvedený ovdovělý

Asi třetina dotázaných žije v domácnosti sama (33,9%). 28,8% dotázaných osob žijí s partnerem.

S kým žijete? 0 sám s partnerem s partnerem a dětmi s rodiči

5

3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2006. Ve skupině "Občané s civilizačním onemocněním" byly potřeby definovány především na základě vlastních analýz. Členové pracovní skupiny vytvořili seznam potřeb, které vycházejí jednak z vlastních zkušeností a jednak ze zájmu uživatelů o jednotlivé služby. 1. Rehabilitace 2. Sportovní a kulturní vyžití dětí 3. Přístup k informacím 4. Emoční podpora 5. Poradenství 6. Finanční pomoc 7. Pomoc rodinám se zdravotně postiženými dětmi 8. Vzdělávání 9. Zamezit vyřazování předškolních dětí z běžných aktivit 10. Náplň volného času

6

4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Osoby s civilizačním onemocněním nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy v oblasti bydlení. Většina dotazovaných bydlí ve svém, ať už v nájemních bytech na dobu neurčitou (72,9 %) nebo v rodinných domech (22 %). Četnost nájemní byt na dobu neurčitou

%

Kumulativní %

43

72,9

72,9

u příbuzných, známých

2

3,4

76,3

v domě s pečovatelskou službou

1

1,7

78,0

rodinný dům

13

22,0

100,0

Celkem

59

100,0

Spokojenost s bydlením uvedlo 69,5 % dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli následující důvody: Četnost bydlení je pro mě moc drahé

Platná %

%

Kumulativní %

7

11,9

38,9

38,9

4

6,8

22,2

61,1

1

1,7

5,6

66,7

2

3,4

11,1

77,8

chtěl(a) bych byt vyšší kategorie

1

1,7

5,6

83,3

nejsem spokojen v zařízení, kde bydlím

1

1,7

5,6

88,9 100,0

nelíbí se mi místo, kde bydlím chtěl(a) bych větší byt chtěl(a) bych bydlet ve svém

jiný důvod

2

3,4

11,1

Celkem

18

30,5

100,0

Spokojeni

41

69,5

59

100,0

Celkem

7

Žádný s dotazovaných neuvedl možnost, že by chtěl bydlet v místě, kde by na všechno nebyl sám – myšleno v domech s pečovatelskou službou či v domovech důchodců. Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti následující návrhy či připomínky: bezbariérová rekonstrukce domu finance koupelna v rodinném domě odkup bytu do os. vlastnictví prostředí bez alergenů přístup bytového družstva snížení cen za služby větší byt, vyšší důchod větší klid v okolí bydliště více pomoci od okolí více služeb v okolí bydliště zahrada zlepšení vztahů v domácnosti

8

4.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu starobních a invalidních důchodců mezi respondenty je zřejmé, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti uvedlo pouze 16,9 % dotázaných, ostatní se k této oblasti nechtěli vůbec vyjádřit nebo situaci nedokázali posoudit.

zcela spokojen

Četnost

% 6

10,2

Kumulativní % 10,2

spokojen, ale mohlo by to být lepší

4

6,8

16,9

nevím, nedokážu posoudit

49

83,1

100,0

Celkem

59

100,0

Z výše uvedeného vyplývá i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se žádný respondent neřadí mezi bohaté. Četnost

%

Kumulativní %

průměrně finančně zajištění

38

64,4

64,4

špatně finančně zajištění

14

23,7

88,1

7

11,9

100,0

59

100,0

v podstatě chudí Celkem

U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni uváděli v průměru hodnotu 16 500,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především navýšením důchodu a brigádami. Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky kultura a cestování, ale velice důležitá je i přítomnost položek kompenzační pomůcky, lázně, léky a zdravotnické potřeby (celkem 11). automobil dovolená cestování koníčky dárky rodině (vnoučata) doprava oblečení vybavení domácnosti kompenzační pomůcky kultura rekondiční pobyty lázně léky potraviny zdravotnické pomůcky

9

3 5 8 1 1 1 5 1 1 9 4 5 4 3 1

4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 69,5 % osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání.

Četnost chci se vzdělávat nechci se vzdělávat Celkem

%

Kumulativní %

41

69,5

69,5

18

30,5

100,0

59

100,0

Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji sebevzdělávání (38,1 %) a zvýšení vzdělání (26,2 %). Dále se zde projevil zájem o rekvalifikační a jazykové kurzy, univerzitu třetího věku a přednášky se zdravotní tématikou.

zvýšení vzdělání

Četnost 11

% 18,6

Platná % 26,2

Kumulativní % 26,2

rekvalifikační kurz

3

5,1

7,1

33,3

jazykový kurz

2

3,4

4,8

38,1

16

27,1

38,1

76,2

večerní škola

1

1,7

2,4

78,6

univerzita třetího věku

4

6,8

9,5

88,1

přednášky se zdravotní problematikou

4

6,8

9,5

97,6 100,0

sebevzdělávání

jiné

1

1,7

2,4

Celkem

42

71,2

100,0

Nemají zájem

17

28,8

59

100,0

Celkem

Osoby, které se již dále vzdělávat nechtějí, uvedli jako hlavní důvody nejčastěji možnosti „nemám zájem, nepotřebuji to“ (47,1 %) a „nemá to smysl“ (35,3 %).

Četnost

Celkem

nemá to smysl

6

% 10,2

Platná % 35,3

Kumulativní % 35,3

myslím, že na to nemám

1

1,7

5,9

41,2

nemám zájem, nepotřebuji to

8

13,6

47,1

88,2

nemám čas

1

1,7

5,9

94,1

nemám na to finance

1

1,7

5,9

100,0

Celkem

17

28,8

100,0

Mají zájem

42

71,2

59

100,0

10

4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny "Občané s civilizačním onemocněním" měli možnost vyjádřit celkem ke dvaceti službám.

4.4.1 Setkávání Aktivitu setkávání využívá a jako přínosnou hodnotí 98,3 % všech dotázaných, z nichž naprostá většina uvádí jako poskytovatele nestátní neziskové organizace.

Četnost

%

Kumulativní %

využil jsem ji či využívám a pomáhá mi

58

98,3

98,3

využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi

1

1,7

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.2 Rekondice Dotazovaní uvedli v 84,7 % případů, že rekondice využívají a je jim prospěšná. Mezi respondenty byli i tři, kteří rekondice neznali, ale myslí si, že by jim mohla pomoci. I tuto aktivitu využívají respondenti nejčastěji s nestátními neziskovými organizacemi.

Četnost

%

Kumulativní %


50

84,7

84,7

nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji

6

10,2

94,9

neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci

3

5,1

100,0

59

100,0

Celkem

11

4.4.3 Víkendové rekondice U této služby se výrazněji ukázala nutnost důkladnějšího informování uživatelů o nabízených možnostech. Více než čtvrtina dotázaných o této možnosti nevěděla, ale pravděpodobně by jim podle nich mohla pomoci. Ti, kteří ji využili, uvedli jako poskytovatele NNO.

Četnost

%

Kumulativní %


23

39,0

39,0


21

35,6

74,6


15

25,4

100,0

Celkem

59

100,0

4.4.4 Výlety – volnočasové aktivity I tuto služba uvádí jako prospěšnou velká část dotázaných (69,5 %), objevilo se však i další, kteří by o ni měli zájem, ale dosud ji neznali (10,2 %). Četnost

%

Kumulativní %


41

69,5

69,5


12

20,3

89,8


6

10,2

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.5 Pravidelné cvičení Vzhledem ke složení skupinu využívá vysoké procentu respondentů (65,5 %) i této služby. I tady se ukazuje důležitost NNO, kterou uvedlo 35 % respondentů, oproti 10 % , kteří uvedli jako poskytovatele této služby lékaře.

Četnost

Platná %

Kumulativní %

38

64,4

65,5

65,5


17

28,8

29,3

94,8


3

5,1

5,2

100,0

58

98,3

100,0

1

1,7

59

100,0

Celkem neodpověděl Celkem

%


12

4.4.6 Přednášky – vzdělávací aktivity Velká část respondentů využívá a považuje za potřebnou aktivitu „přednášky“, 10 % respondentů ji sice nezná, ale taky by ji rádi využili. Téměř všichni, kteří tuto službu využili, uvedli opět jako poskytovatele NNO.

Četnost

%

Kumulativní %


44

74,6

74,6


9

15,3

89,8


6

10,2

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.7 Poradenství I tato služba se na základě výsledků průzkumu jeví jako užitečná a využívaná. Mezi respondenty bylo dokonce 13,6 % těch, kteří o poradenství neví, ale měli by o něj zájem. Ti, kteří poradenství využili, uvedli nejčastěji jako poskytovatele NNO (27,1 %), ale hodně jich využilo tuto službu i od lékaře (18,6 %). Četnost

%

Kumulativní %


34

57,6

57,6


17

28,8

86,4


8

13,6

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.8 Cvičení v bazénu Podobně jako pravidelné cvičení využívá i cvičení v bazénu přes 60 % respondentů, a to převážně přes NNO. Četnost

%

Kumulativní %


36

61,0

61,0


18

30,5

91,5

neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil

1

1,7

93,2


4

6,8

100,0

59

100,0

Celkem

13

4.4.9 Klubový časopis Klubový časopis je jednou z dalších hodně využívaných a užitečných služeb, mezi respondenty se navíc objevilo 16,9 % těch, kteří o časopisech neví, ale rádi by je taky dostávali.

Četnost

%

Kumulativní %


41

69,5

69,5


1

1,7

71,2


7

11,9

83,1


10

16,9

100,0

Celkem

59

100,0

4.4.10 Internetové stránky Internetové stránky vyžívá pouze asi jedna třetina dotázaných (35,6 %), dalších 16,9 % si však myslí, že by jim jejich využívání mohlo být prospěšné.

Četnost

%

Kumulativní %


21

35,6

35,6


28

47,5

83,1


10

16,9

100,0

Celkem

59

100,0

4.4.11 Informace e-mailem Oproti předchozí otázce využívá tuto službu pouhých 11,9 % dotázaných, což může být dané také tím, že ne všichni mají pravděpodobně internet, a tím i e-mail k dispozici denně.

Četnost

%

Kumulativní %


7

11,9

11,9


1

1,7

13,6


43

72,9

86,4


8

13,6

100,0

59

100,0

Celkem

14

4.4.12 Informace dopisem Tento způsob získávání informací již využívá větší část dotazovaných, přesto není zájem o tuto službu příliš vysoký.

Četnost

%

Kumulativní %


17

28,8

28,8


36

61,0

89,8


6

10,2

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.13 Informace na schůzkách Ukazuje se, že pro získávání informací je výrazně nejvyužívanější forma předávání informací na společných schůzkách, kterou uvedlo 93,2 % dotázaných. Samozřejmě jde téměř ve všech případech o schůzky pořádané NNO.

Četnost

%

Kumulativní %


55

93,2

93,2


1

1,7

94,9


2

3,4

98,3


1

1,7

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.14 Půjčovna pomůcek, rehabilitačních zařízení, literatury ... Služeb podobné půjčovny využilo 28,8 % dotázaných, kteří ji považují za užitečnou. Mezi respondenty je dalších 11,9 % těch, kteří by služeb půjčovny rovněž využili.

Četnost

%

Kumulativní %


17

28,8

28,8


34

57,6

86,4


1

1,7

88,1


7

11,9

100,0

59

100,0

Celkem

15

4.4.15 Denní centra Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem. Četnost

%

Kumulativní %


2

3,4

3,4


55

93,2

96,6


2

3,4

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.16 Týdenní stacionáře Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem. Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji

%

Kumulativní %

57

96,6

96,6


1

1,7

98,3


1

1,7

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.17 Domovy pro osoby se zdravotním postižením Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem – pouze tři respondenti uvedli, že by jim služba mohla pomoci. Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci Celkem

%

Kumulativní %

56

94,9

94,9

3

5,1

100,0

59

100,0

16

4.4.18 Osobní asistence Služeb osobní asistence s prospěchem využívá 18,6 % dotázaných. Ani jeden z nich neuvedl jako poskytovatele NNO, nejčastěji uváděli rodinné příslušníky (11,9 %). Mezi těmi, kteří službu nevyužívají jsou pouze dva, kteří si o službě myslí, že by jim mohla pomoci.

Četnost

%

Kumulativní %


11

18,6

18,6


46

78,0

96,6


2

3,4

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.19 Krizová pomoc Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem.

Četnost

%

Kumulativní %


3

5,1

5,1


53

89,8

94,9


3

5,1

100,0

59

100,0

Celkem

4.4.20 Chráněné bydlení Tato služba není téměř vůbec využívána a ani se ve výsledcích průzkumu neukazuje, že by o ní mezi respondenty byl zájem. Četnost nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji

%

Kumulativní %

56

94,9

94,9


1

1,7

96,6


2

3,4

100,0

59

100,0

Celkem

17

4.4.21 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. Výčet odpovědí následující: "zelená linka" akutní pomoc při bolestech častější setkávání finanční příspěvek na benzín služba ALDI – alternativní individuální doprava vetší bezpečnost ve městě

V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají. Nejčastěji se v odpovědích objevily možnosti úřad (32,2 %) a lékaři (15,3 %).

lékaři

Četnost 9

% 15,3

Kumulativní % 15,3

nevím

30

50,8

66,1

NNO

1

1,7

67,8

úřad

19

32,2

100,0

Celkem

59

100,0

Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 10,2 % dotázaných není ochotno za služby platit, 39 % dotázaných by za ně platilo v každém případě. Výsledky ukazují na vysokou potřebu využívání sociálních služeb.

neplatil bych za ně

Četnost 6

% 10,2

Kumulativní % 10,2

zaplatil bych za ně v každém případě

23

39,0

49,2

zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze

30

50,8

100,0

Celkem

59

100,0

18

4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (37,3 %) jako dobrý a stejný počet jako spíše špatný. Četnost 2

3,4

Kumulativní % 3,4

dobrý

22

37,3

40,7

spíše špatný

22

37,3

78,0

špatný

7

11,9

89,8

velmi špatný

6

10,2

100,0

59

100,0

velmi dobrý

Celkem

%

Téměř třetina dotázaných dává do souvislosti svůj špatný zdravotní stav se svou finanční situaci – tvrdí, že jejich zdraví negativně ovlivněno špatnou finanční situací.

30,5

Kumulativní % 30,5

ne

41

69,5

100,0

Celkem

59

100,0

ano

Četnost 18

%

Mezi dotazovanými nebyl nikdo, kdo by neměl svého ošetřujícího lékaře nebo průkaz pojištěnce. S odmítnutím lékaře se objevili pouze dva respondenti. Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti následující: akutní pomoc aplikace léků cena lékařských služeb drahé léky dlouhé čekací lhůty finance hloupost lékárníků chybí předpisy ohledně nároků na zdravotnické potřeby informovanost lékařů komunikativnost lékařů nedostatečná prevence recidivy onemocnění - rakovina nedostupnost lázeňských pobytů nedostupnost lékařů nedostupnost léků nedostupnost zdravotnických potřeb neochota lékařů přístup lékařského personálu zákonodárství

19

4.6 Volný čas a rodina Asi 80 % respondentů uvedlo, že má děti. Asi polovina z nich má děti do 18 let. Většina uvádí, že tráví spolu s dětmi hodně času. Z hlediska cíle průzkumu jsou důležitější fakta týkajících se volného času samotných respondentů. 93,2 % dotazovaných uvedlo, že má dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit.

nemám volný čas

Četnost 2

% 3,4

Kumulativní % 3,4

mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit

2

3,4

6,8

mám volný čas a využívám ho

55

93,2

100,0

Celkem

59

100,0

K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především četba. Pouze čtyři respondenti uvedli akce členských organizací.

kultura

Četnost 1

1,7

Kumulativní % 1,8

sport

5

8,5

10,9

TV

4

6,8

18,2

12

20,3

40,0

4

6,8

47,3

jiné

29

49,2

100,0

Celkem

55

93,2

4

6,8

59

100,0

četba akce členských organizací

neuvedeno Celkem

%

Zajímavým zjištěním je skutečnost, že více než 40 % dotazovaných je omezováno v trávení volného času nedostačujícím pocitem bezpečí ve městě.

Platná

ano

Četnost 24

% 40,7

Kumulativní % 40,7 100,0

ne

35

59,3

Celke m

59

100,0

20

4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděny zdroje jak televize (25,4 %) a tisk (23,7 %), vysoké zastoupení má však rovněž možnost schůzky klubu, jehož jsem členem.

Platná

tisk

Četnost 14

% 23,7

Kumulativní % 23,7

rozhlas

6

10,2

33,9

televize

15

25,4

59,3

příbuzní

3

5,1

64,4

13

22,0

86,4

internet

5

8,5

94,9

jiné

3

5,1

100,0

59

100,0

schůzky klubu, jehož jsem členem

Celkem

21

4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být : „neinformovanost veřejnosti o typu zdravotního postižení“(55,9%)

vůbec se mě netýká

Četnost 26

způsobuje mi občas problémy

44,1

Kumulativní % 44,1

20

33,9

78,0

7

11,9

89,8

6

10,2

100,0

59

100,0

často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem

%

„fyzický stav“ (74,6%)


Četnost 15

způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život

25,4

Kumulativní % 25,4

18

30,5

55,9

19

32,2

88,1

7

11,9

100,0

59

100,0

je to můj největší problém Celkem

%

„malý pocit bezpečí ve městě“ (44,1%)


Četnost 33

způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem

% 55,9

Kumulativní % 55,9

11

18,6

74,6

12

20,3

94,9

3

5,1

100,0

59

100,0

22

5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Dle předpokladu se ukázalo, že nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "zdraví" (průměr 2,95) a s oblastí "finance" (průměr 2,31). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti „volný čas a rodina“ (1,37) a „práce“ (1,40). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení

1,56

Spokojenost - finance

2,31

Spokojenost - práce

1,40

Spokojenost - vzdělávání

1,30

Spokojenost - sociální péče

1,63

Spokojenost - zdraví

2,95

Spokojenost - volný čas a rodina

1,37

Spokojenost - duševní pohoda

1,63

V oblasti „bydlení“ osoby skupiny "Občané s civilizačním onemocněním" nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy. Z analýzy oblasti „finance“ vyplývá, že nedostatek financí tíží osoby s civilizačním onemocněním především z hlediska péče o vlastní zdraví – nejvíce jsou nuceni omezovat se kromě dovolených právě v nákladech na léky, zdravotní pomůcky či rehabilitační pobyty různého typu. Mezi dotazovanými byl poměrně velký zájem o další vzdělávání, ale jmenována byla převážně forma sebevzdělávání a zvýšení dosaženého vzdělání. Menší zájem pak byl o rekvalifikace či přednášky. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejméně věděli respondenti o službách „víkendová rekondice“ a o jednotlivých formách předávání informací (e-mailem a na internetu). Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti. Nejvyužívanější a nejčastěji uváděné jako potřebné se ukázala být služby „setkávání“, „rekondice“, „pravidelné cvičení“ , „volnočasové a vzdělávací aktivity“ a v neposlední řadě taky „informace na schůzkách“. Nejmenší zájem byl mezi respondenty o služby spojené s delším pobytem mimo domov – „chráněné bydlení“, „týdenní stacionáře“, „domovy pro osoby se zdravotním postižením“, ale i „denní centra“. Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby, a to i v případě, že by na služby nedostali peníze od státu. Výrazně se v průzkumu projevila nespokojenost respondentů s angažovanosti lékařů při řešení problémů respondentů.

23

Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s nedostatkem financí. Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které osobám skupiny Občané s civilizačním onemocněním komplikují život. Těmito bariérami jsou především vlastní zdravotní stav a neinformovanost veřejnosti o typu zdravotního postižení. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Pokud budeme výsledky porovnávat s předpokládanými potřebami, můžeme vyčíst v mnoha oblastech shodu, ale současně je zde zřejmý i jistý posun, způsobený (snad i) implementací prvního komunitního plánu. Největší shody se ukazují v potřebě finanční pomoci osob s civilizačním onemocněním. Ukázala se rovněž potřeba i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra - v rámci využití kapacit takové služby by mohla být společná pro všechny ohrožené skupiny. Vzhledem k nízké míře využívání internetu jako informačního zdroje, by pravděpodobně bylo vhodné zaměření na zvýšení počítačové gramotnosti a vytvoření místa, kde bude možno internet využívat. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami skupiny Občané s civilizačním onemocněním. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Důležitou skutečností při nahlížení na výsledky průzkumu je především skutečnost, že osoby, které by některé formy služeb potřebovali nejvíce, se průzkumu vůbec nezúčastnili, stejně jako by se nezúčastnili schůzek s uživateli. Jde o osoby s horším zdravotním stavem, handicapované či izolované osoby. Je třeba hledat cesty, jak zmapovat potřeby i těchto osob.

24

Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané s civilizačním onemocněním

Recommend Documents