Soutěžní práce SVOČ. Proces řízení nedobytných pohledávek. Autor: Zuzana Horváthová

Soutěžní práce SVOČ

Proces řízení nedobytných pohledávek

Autor:

Zuzana Horváthová [email protected]

Školitel:

Ing. Milana Otrusinová, Ph.D.

SVOČ 2010

PROCES ŘÍZENÍ NEDOBYTNÝCH POHLEDÁVEK Zuzana Horváthová

Abstrakt Tato práce pojednává o uplatňování opravných položek k pohledávkám v závislosti na právní řešení nedobytných pohledávek. V první části jsou teoreticky zpracovány dva způsoby řešení nezaplacených pohledávek, rozhodčí řízení a exekuční řízení. V další části je potom na příkladu z praxe ukázáno s jakými náklady je toto vymáhání spojeno a kdy lze použít opravnou položku, případně odpis pohledávky. V diskusi jsou potom nastíněny další možnosti vymáhání pohledávek a způsob uplatňování účetních opravných položek.

Klíčová slova Rozhodčí řízení, exekuční řízení, opravné položky k pohledávkám, odpis pohledávky

Abstract This work deals with exercitation of rectifying item to receivables in dependence on juristic resolution of bad debts. There are theoretically processed two ways of solutions to unpaid receivables in the first part, arbitration procedure and execution procedure. In next part is shown with practise example with which costs is this recovery connected and when we can use rectifying item or depreciation of receivable. In discussion is adumbration of another ways how to recovery debts and method of exercitation accounting rectifying items.

Key words Arbitration procedure, execution procedure, rectifying item to receivables, depreciation of receivables

1

Úvod S problematikou obsaženou v této práci se v praxi setkala téměř každá firma. Dlouhou dobu bylo totiž v naší republice trendem neplnit povinnosti, neplatit dluhy a celkově se vyhýbat plnění jakýchkoliv závazků; tento neblahý stav byl navíc umocňován situací, kdy neexistoval téměř žádný účinný zákonný prostředek sloužící k vynucení a vymahatelnosti vzniklých závazků. Pod tlakem veřejnosti naštěstí vznikly účinné instituty, jimž se konkrétně věnuje následující text, a které v současné době umožňují již v samém počátku právně podchytit případnou nesolidnost obchodního partnera a následně celkem svižným tempem postupovat při vynucování nesplněných povinností. Jak ze závěru této práce bude patrno, nemusí být takovéto snažení vždy úspěšné.

Cíl a metodika Cílem práce je na základě teoretických i praktických poznatků demonstrovat na konkrétním případu postup při řešení nedobytné pohledávky. Základem pro správné vykreslení zvoleného případu bylo nastudovaní potřebné zákonné úpravy, jelikož nastíněný postup není upraven samojediným zákonem. Bylo tedy potřeba shromáždit celou řadu právních předpisů a v nich pak najít potřebná ustanovení řešící jednotlivé milníky uvedeného případu. Na základě získaných teoretických poznatků, rozšířených o informace z odborných publikací a vlastní zkušenosti, byl sestaven konkrétní případ, jenž byl dále prokonzultován s odborníky z praxe. Výsledkem tak je teoretická část této práce, tvořící pomyslný pilíř pro následný praktický případ. Obě části práce by pak ve výsledku měly utvořit určitý obraz postupu při řešení nedobytné pohledávky.

Výsledky

POHLEDÁVKA Pohledávka vyjadřuje právo věřitele požadovat po druhé osobě - dlužníkovi plnění určitého závazku. Věřitel má právo toto plnění vymáhat, dlužník má povinnost pohledávku splatit. Závazkový vztah je tedy vztahem dvoustranným. Pohledávka zaniká uspokojením věřitele, tj. vyrovnáním závazku dlužníkem. Jestliže pohledávka není uhrazena ve lhůtě splatnosti, tedy není splněna řádně a včas, nastává prodlení dlužníka. [2,6]

PRÁVNÍ ŘEŠENÍ NEDOBYTNÝCH POHLEDÁVEK Rozhodčí řízení Rozhodčí řízení představuje alternativní, mimosoudní způsob řešení sporů, který se řídí zákonem 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů v platném znění. Dříve se řešení sporů pomocí rozhodčího řízení používalo zejména u mezinárodních sporů, dnes je tento způsob hojně využívám i pro tuzemské spory právě v souvislosti s přijetím tohoto zákona. [1] Rozhodčí řízení umožňuje řešení majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, ovšem s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednávání by byla jinak dána pravomoc soudu. Strany se tedy mohou dohodnout,

2

že tyto spory má rozhodovat jeden nebo více rozhodců jmenovaní pro konkrétní spor (řízení ad hoc) anebo stálý rozhodčí soud založený na základě zákona (řízení institucionální). [1,8] Pro vznik rozhodčího řízení musí být sepsána rozhodčí smlouva, kde rozlišujeme dva typy: • Smlouva o rozhodci – uzavírá se mezi stranami, jestliže jednotlivý spor již vznikl. • Rozhodčí doložka – v případě všech sporů, které by mohly v budoucnu vzniknout z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (v případě vzniku sporu budou tento spor řešit cestou rozhodčího řízení). Rozhodčí doložka bývá začleněna v závěrečných ustanoveních uzavírané smlouvy. [8] V rozhodčí smlouvě by měl být ujednán počet rozhodců, který musí být vždy lichý, i vlastní osoby rozhodců. Pokud to tak není, měl by být stanoven způsob, jak to bude určeno, případně si každá ze stran zvolí jednoho rozhodce a ti si potom vyberou předsedu. Jestliže si jmenovaní rozhodci nezvolí předsedu do 30-ti dnů, jmenuje předsedajícího rozhodce soud. Rozhodčí řízení je zahájeno žalobou, přesněji dnem, kdy je rozhodčí žaloba doručena soudu nebo rozhodci. Zároveň je třeba zaplatit náklady rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení je vždy neveřejné, dokonce nemusí být ani ústní. Probíhá tedy pouze na základě posouzení písemných důkazů. O tom se však strany musí dohodnout ve smlouvě. Výslech svědků a znalců je možný pouze v případě, kdy se k rozhodčímu soudu dostaví dobrovolně. Procesní úkony, ke kterým nemají rozhodci pravomoc, provede vždy na jejich požádání soud. [1,8] Rozhodčí řízení je většinou ukončeno vydáním rozhodčího nálezu, který musí být písemný a určitý. Vzhledem k tomu, že rozhodčí řízení je jednoinstanční, nelze se proti nálezu odvolat. Je zde však možnost podat žádost o přezkoumání do třiceti dnů od doručení, případně se na této možnosti strany dohodnou předem. Jestliže k přezkoumání nedojde, nabývá rozhodčí nález právní moc doručením a je plně soudně vykonatelný. Strana, která byla ve sporu úspěšná, může podat návrh na nařízení exekuce. Druhou možností ukončení řízení je vydání usnesení, například jestliže strany v průběhu řízení uzavřou smír.[1,8]

Exekuční řízení Exekuční řízení se řídí zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Tento zákon v poslední době prošel velkými změnami týkajícími se zejména procesních předpisů. Nejnovější z novel exekučního řádu je platná od 1. 11. 2009. Zahájení exekuce Exekuční řízení je zahájeno podáním návrhu na nařízení exekuce, který je zaslán přímo exekutorovi, jenž má exekuci provést. Kromě označení exekutora, by mělo být z návrhu jasné, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje. Musí být podepsán a datován. K návrhu je třeba také přiložit exekuční titul, originál nebo úředně ověřenou kopii s vyznačením k vykonatelnosti. Dle exekučního řádu je exekučním titulem i rozhodčí nález. [3,9] Exekutor zajišťuje správnost návrhu po formální stránce. Pokud neobsahuje všechny náležitosti, je nesrozumitelný nebo neurčitý, vyzve oprávněného do 15-ti dnů k opravě. Oprávněnému je určena lhůta, ve které má být návrh opraven nebo doplněn. Jestliže se tak nestane, soud exekuční řízení zastaví. Návrh, ve kterém exekutor neshledá žádnou chybu zašle spolu s exekučním titulem a žádostí o pověření provedením exekuce exekučnímu soudu. Nově dochází k zasílání žádostí pouze elektronickou formou. Žádost by měla být zaslána do 15-ti dnů ode dne, kdy exekutor obdržel návrh, případně opravený návrh. Jestliže jsou splněny všechny zákonné předpoklady, soud nařídí usnesením exekuci do 15-ti dnů od obdržení žádosti a zároveň exekutora pověří k jejímu provedení. Při nesplnění předpokladů dojde k zamítnutí návrhu. Celý postup je zobrazen v následujícím schématu: [3,9]

3

Obrázek 1: Zahájení exekučního řízení [vlastní tvorba]

Usnesení o nařízení exekuce doručí exekutor jak oprávněnému a povinnému, tak i Exekutorské komoře České republiky a dalším orgánům. Povinnému se doručuje usnesení i s návrhem na nařízení exekuce a také obdrží výzvu ke splnění vymáhané povinnosti. Proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání. [9] Způsoby provedení exekuce Při pověření k provedení exekuce neurčuje soud exekutorovi, jakým způsobem má danou exekuci provést. Je tedy na zvážení exekutora, jak dlužnou částku vymůže. V praxi se však stává, že oprávněný sám navrhne způsob, který by byl z jeho pohledu nejpřijatelnější, nebo naopak určí způsob, kterým nemá být exekuce provedena. Exekutor má dle zákona tyto možnosti: • Přikázání pohledávky • Srážky ze mzdy • Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech • Prodej movitých věcí • Prodej nemovitosti [7] Poté, co exekutor určí způsob, jakým bude exekuce provedena, vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. V rámci jedné exekuce může použít jeden, dva nebo i všechny způsoby, ke každému způsobu je vydáván samostatný exekuční příkaz. Novela exekučního řádu však některé způsoby upřednostňuje, přičemž možnost prodeje majetku dlužníka by měla být uskutečněna až jako poslední. S tímto jevem souvisí také nově zavedený „institut přiměřenosti“. Exekutor by měl zvolit takový způsob, kterým bude zajištěn majetek

4

bezpečně postačující k uhrazení vymáhané pohledávky. Exekuce bude tedy směřována proti majetku, který jehož hodnota odpovídá výši požadovaných nároků. [3,9] V případě, že se exekuce netýká vymožení dlužné částky, ale splnění uložené povinnosti, určuje zákon tyto způsoby: • Vyklizení • Odebrání věci • Rozdělení společné věci • Provedení prací a výkonů [7] Exekuce skončí vymožením pohledávky, čímž dojde k zániku pověření k provedení exekuce. Exekuce může být také zastavena na návrh oprávněného, souhlasí-li všechny strany, případně na návrh exekutora (například pro nemajetnost dlužníka). V tom případě musí s návrhem souhlasit oprávněný. Pokud se tak nestane předá exekutor návrh na zastavení exekuce soudu, který ve věci rozhodne. [3] Náklady exekuce Rozlišujeme náklady exekutora a náklady oprávněného. V obou případech jsou placeny povinným a jsou vymoženy na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce. Náklady exekuce tvoří odměna a náhrady hotových výdajů exekutora. Přesnou výši těchto nákladů stanoví exekuční tarif. Mezi hlavní náklady oprávněného patří hotové výdaje oprávněného a jeho právního zástupce. Dalším pojmem je smluvní odměna exekutora. Ta je stanovena na základě písemné smlouvy o provedení exekuce mezi oprávněným a exekutorem. Do smlouvy je možné přidat i ustanovení, že oprávněný zaplatí přiměřenou zálohu na náklady exekuce, případně kolik si bude exekutor účtovat v případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného. [7]

PŘÍKLAD Dne 16. 12. 2007 podepsaly společnosti Domácí, a.s. a Nájemní, s.r.o. nájemní smlouvu, jejíž součástí je rozhodčí doložka (viz. příloha). Tato doložka určuje, že v případě vzniklého sporu se může poškozená strana obrátit na nezávislého rozhodce JUDr. Jana Arbitra, který v dané věci rozhodne a vydá rozhodčí nález. V této nájemní smlouvě bylo ujednáno, že Nájemní, s.r.o. bude jako nájemce platit nájemné nejpozději do 20. dne měsíce, které mu Domácí, a.s. vyfakturuje vždy 5. den v daném měsíci. Vyfakturovaná částka činila každý měsíc 25.000 Kč vč. DPH (21.007 Kč nájemné a ostatní úhrady, 3.993 Kč DPH). Společnost Nájemní, s.r.o. plnila veškeré své povinnosti bez problémů až do 8. měsíce, od září do prosince 2008 však k zaplacení faktury nedošlo. Společnost Nájemní, a.s. tedy poslala neplatiči začátkem roku 2009 dvě výzvy, kde žádala o urychlené zaplacení, avšak bezvýsledně. Z tohoto důvodu se nakonec vedení společnosti rozhodlo vyhledat právní pomoc. Advokát na základě plné moci, která mu byla udělena, zaslal 30.5. 2009 ještě poslední výzvu. V průběhu vymáhání pohledávek na základě zasílaných výzev uběhlo od data splatnosti první nezaplacené faktury 7 měsíců a říjnové faktury 6 měsíců. Na základě zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů lze k těmto pohledávkám tvořit daňově uznatelné opravné položky. Ty lze tvořit k nepromlčeným pohledávkám, jejichž jmenovitá hodnota nepřesáhne 200.000 Kč a od jejichž doby splatnosti

5

uplynulo více než 6 měsíců, ve výši 20 %. K oběma těmto pohledávkám bude tedy vytvořena opravná položka ve výši 5.000 Kč. [5] Když se ani po třetí výzvě nedočkala Nájemní, s.r.o. odezvy, byl dne 15.6.2009 zaslán rozhodci Návrh na zahájení rozhodčího řízení (viz. příloha). Při zahájení rozhodčího řízení musí být zaplacen rozhodčí poplatek, který je stanoven ve výši 4 % z celkové vymáhané částky a smluvní pokuty ke dni podání. Smluvní pokuta činí 0,1 % denně z jmenovité hodnoty každé pohledávky od data splatnosti – 25 Kč denně. Nájemcem nebyly uhrazeny celkem čtyři faktury ve výši 25.000 Kč – celková dlužná částka tedy činí 100.000 Kč. Výpočet smluvní pokuty ke dni podání znázorňuje následující tabulka: Výpočet smluvní pokuty ke dni podání Splatnost faktury

Počet dní od splatnosti

Smluvní pokuta

20. 9. 2008

268

6.700 Kč

20. 10. 2008

238

5.950 Kč

20. 11. 2008

207

5.175 Kč

20. 12. 2008

177

4.425 Kč

CELKEM

X

22.250 Kč

Tabulka 1: Výpočet smluvní pokuty

Dle předchozí tabulky činí smluvní pokuta ke dni podání 22.250 Kč, celková částka pro výpočet rozhodčího poplatku je 122.250 Kč. Rozhodčí poplatek ve výši 4 % z této částky je 4.890 Kč. Tento poplatek musela zaplatit Domácí, a.s.. V rámci rozhodčí žaloby žádá Domácí, a.s. nejen, aby byl žalovaný povinen zaplatit dlužnou sumu, ale také smluvní pokutu, rozhodčí poplatek a náklady právního zastoupení. Domácí, a.s. po dohodě s advokátem zaplatila zálohu na náklady právního zastoupení ve výši 6.000 Kč. Dne 10. srpna vydal JUDr. Jan Arbitr rozhodčí nález, ve kterém rozhodl dle návrhu žalobce. Vzhledem k tomu, že se smluvní strany v rozhodčí doložce nedohodli na případném přezkoumání rozhodčího nálezu, nabývá tento nález právní moci dnem doručení. V tomto případě je to 15.8. 2009. Dále bylo v rozhodčím nálezu určeno, že se má celá částka zaplatit do tří dnů od nabytí právní moci. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, stává se rozhodčí nález 18. srpna vykonatelným. Vzhledem k tomu, že v této době uplynulo šest měsíců od doby splatnosti faktur z listopadu a prosince 2008, může Domácí, a.s. opět tvořit opravné položky ve výši 20 % z jmenovité hodnoty – 5.000 Kč. Domácí, a.s. se bohužel ani v tomto okamžiku nedočkala zaplacení pohledávky, proto přikročila k razantnějšímu kroku – k podání návrhu na nařízení exekuce (viz. příloha). S exekutorem byla sepsána smlouva o provedení exekuce, ve které bylo dohodnuto, že Domácí, a.s. zaplatí exekutorovi zálohu na náklady exekuce ve výši 3.000 Kč a dále smluvní odměnu, která se však hradí až z celkové vymožené částky. Dne 15. října vydal exekuční soud usnesení o nařízení exekuce. Zákon o rezervách umožňuje tvořit i vyšší opravné položky než je 20 %, avšak musí být splněny dvě stanovené podmínky. U částek do 200.000 musí věřitel učinit nějaké kroky směřující k vymožení dlužné částky, konkrétné se jedná o rozhodčí řízení, soudní řízení nebo

6

správní řízení, a od doby splatnosti již uplynula zákonem stanovená doba. To znázorňuje následující tabulka: Doba od lhůty splatnosti

Výše opravné položky

12 měsíců

až 33 %

18 měsíců

až 50 %

24 měsíců

až 66 %

30 měsíců

až 80 %

36 měsíců

až 100 %

Tabulka 2: Výše opravných položek k pohledávkám

Společnost domácí, a.s. splňuje podmínku zahájení rozhodčího řízení a od lhůty splatnosti uplynulo více než 12 měsíců, může tedy uplatnit opravnou položku ve výši 33 %. Původní opravná položka se tím navýší z 5.000 Kč na 8.250 Kč. [5] Exekutor po půl roce zjišťování majetku dlužníka a několika pokusech o vymožení pohledávky navrhl oprávněnému Domácí, a.s. zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného, která s jeho návrhem souhlasila. Dne 25.3. 2010 byla tedy exekuce zastavena. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu umožňuje vytvořit daňově uznatelný odpis na základě výsledku exekuce. Domácí, a.s. tedy zruší již vytvořené opravné položky a celou pohledávku odepíše. [4] Záloha, která byla zaplacena exekutorovi na náklady exekučního řízení, byla ponechána exekutorovi. Stejně tak nebyl oprávněnému vrácen rozhodčí poplatek. V případě nákladů právního zastoupení byly vypočteny skutečné náklady, které musí oprávněný uhradit. V tomto případě se jedná právě o 6.000 Kč, které již byly uhrazeny v rámci zálohy. Smluvní odměna advokáta hrazena nebude. Všechny uvedené částky by se však oprávněnému navrátili, jestliže by byla exekuce úspěšně ukončena. Advokát by obdržel smluvní odměnu a exekutorovi by byly zaplaceny náklady exekuce. Následující tabulka ukazuje veškeré náklady, které vznikly společnosti Domácí, a.s. za rok a půl vymáhání nájemného: Náklady spojené s neúspěšným vymáháním pohledávek Odpisy pohledávek

100.000 Kč

Právní zastoupení

6.000 Kč

Rozhodčí poplatek

4.890 Kč

Náklady exekutora

3.000 Kč

Celkem

113.890 Kč Tabulka 3:Náklady spojené s exekucí

Diskuse Tato práce zahrnuje jen některé z možností právního řešení nedobytných pohledávek. Společnost, která má v účetnictví evidovanou podobnou pohledávku může také požádat o pomoc mediátora, který však nevydá žádné právně závazné rozhodnutí. Snaží se pouze stranám připravit prostor pro následné jednání, které probíhá již v samostatné režii obou účastníků, tj. i bez právních zástupců. Nevýhodou mediačního řízení je ten fakt, že na jeho základě nelze uplatňovat daňově účinné opravné položky.

7

Další možností je zahájení soudního řízení. Tato možnost je však mnohem více časově náročná a finančně, avšak umožňuje tvorbu opravných položek. Proti dlužníkovi může být také zahájeno insolvenční řízení. Jedná se o poměrně nový způsob řešení, který nahradil dříve uplatňovaný Zákon o konkursu a vyrovnání. Jestliže má být zahájeno insolvenční řízení, soud nejprve rozhodne o úpadku a také o způsobu jeho řešení. Po vyhlášení úpadku začíná běžet lhůta, ve které mohou všichni věřitelé přihlásit své pohledávky k tomuto dlužníkovi. Jestliže je pohledávka přihlášena včas, může věřitel vytvořit opravnou položku až do výše rozvahové hodnoty této pohledávky. Samozřejmě za předpokladu, že se nejedná o pohledávku nepromlčenou. Vzhledem k zásadám účetnictví, kdy má účetnictví dané účetní jednotky vykazovat věrný a poctivý obraz skutečnosti, může účetní jednotka vytvářet opravné položky k pohledávkám dle skutečné situace. Jestliže předpokládá po roce vymáhání, kdy už je zahájeno exekuční řízení, že s největší pravděpodobností nevymůže celou dlužnou částku, případně nevymůže ničeho, může vytvořit opravnou položku například ve výši 80 %. Pro daňové účely, tedy pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob, bude brána v úvahu výše opravné položky dle Zákona o rezervách.

Závěr V předešlém textu byla nastíněna a rozebrána problematika procesu řízení nedobytných pohledávek. Jak víme, jedná se o problematiku s níž se potýká téměř každá firma působící na českém trhu, avšak bez určitých odborných znalostí ji může jen stěží správně řešit. K pochopení a správnému vykreslení celé věci tedy bylo potřeba prostudovat mnoho právních předpisů jakož i odborné literatury a konzultovat celý postup s odborníky z praxe. Bylo zjištěno, že se nejedná o problematiku zrovna jednoduchou, a to nejen z hlediska mnohočetnosti oborů napříč kterými prochází, ale také z hlediska zvolení optimálního postupu při jejím řešení. Na základě těchto zjištění byl sestaven teoretický pilíř práce a následně konkrétní případ, který by měl ve výsledku posloužit jako návrh postupu při řešení nedobytné pohledávky. Nutno dodat, že tento návrh není řešením jediným, což dokazuje následná diskuse. Co se týče cíle práce vytyčeného v samém úvodu, totiž na základě teoretických i praktických poznatků demonstrovat na konkrétním případu postup při řešení nedobytné pohledávky, mám za to, že byl zcela naplněn. Tento text dle mého názoru může posloužit jak skutečné firmě právě řešící obdobný problém, tak i laické veřejnosti, které umožní nahlédnout pod roušku této komplikované problematiky.

8

Literatura [1]

BAŘINOVÁ, Dagmar, VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky - právně - daňově - účetně. Eva Marádová. 3. rozš. vyd. Praha : GRADA Publlishing, a. s., 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3.

[2]

JAKUBSKÝ, Radek. Daňový poradce Radek Jakubský [online]. [cit. 2009-03-01]. Čeština. Dostupný z WWW: .

[3]

KORBEL, František, PRUDÍKOVÁ, Dana. Nad změnami v exekučním řádu. Právní rozhledy. 2009, roč. 17, č. 22, s. 791-828.

[4]

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony : Úplná znění platná k 1.1.2010. Praha : GRADA, 2010. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, s. 280. ISBN 978-80-247-3206-0.

[5]

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony : Úplná znění platná k 1.1.2010. Praha : GRADA, 2010. Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, s. 280. ISBN 978-80-247-3206-0.

[6]

PILÁTOVÁ, Jana; RICHTER, Jaroslav. Pohledávky : a jejich řešení v podnikové praxi. Olomouc : ANAG, 2009. 111 s. ISBN 978-80-7263-534-4.

[7]

SCHELLEOVÁ, Ilona, et al. Exekuce. 1. vyd. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing, 2008. 216 s. ISBN 978-80-87071-91-5.

[8]

Úplné znění. Ostrava : SAGIT, 2009. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, s. 320. ISBN 978-80-7208-758-7.

[9]

Úplné znění. Ostrava : SAGIT, 2009. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), s. 320. ISBN 978-80-7208-758-7.

9

Přílohy: Nájemní smlouva Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli Domácí, a.s. se sídlem Komárova 18, 719 18 Olomouc IČ: 12367859 zaps. v OR vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 105 jednající prostřednictvím Libora Žežulky jako pronajímatel na straně jedné a Nájemní, s.r.o. Louky 195, 750 34 Přerov jako nájemce na straně druhé tuto

Nájemní smlouvu Článek I. Předmět nájmu 1) Pronajímatel prohlašuje, že je výlučným vlastníkem mimo jiné budovy č.p. 6, postavené na pozemku p.č. 1459 v k.ú. a obci Přerov, jak je tato nemovitost zapsána pro katastrální území a obec Přerov, na LV č. 158 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov. 2) Pronajímatel touto smlouvou přenechává nájemci do užívání nebytové prostory – kancelář ve druhém nadzemním podlaží o výměře 100 m2 specifikované v čl. 1 odst. 1 této smlouvy. Pronajímané prostory jsou vyznačeny ve schematickém nákresu, který tvoří přílohu č. 1, jež je nedílnou součástí této smlouvy. Pronajímatel touto smlouvou dále nájemci přenechává do užívání movité věci, jejichž seznam je uveden v příloze č. 2 , která tvoří nedílnou součást této smlouvy. Tyto movité věci tvoří vybavení pronajímané kanceláře specifikované výše. 3) Pronajímatel prohlašuje, že na předmětu nájmu neváznou žádná práva třetích osob, která by znemožňovala nebo omezovala možnost jejich pronajmutí. 4) Účelem nájmu je podnikatelská činnost nájemce. Předmětem podnikání nájemce v pronajatých prostorách je obchodní a zprostředkovatelská činnost. Pronajaté prostory je nájemce oprávněn užívat k podnikatelské činnosti v oblasti finančního poradenství. 5) Pronajímatel se zavazuje předmět nájmu nájemci do nájmu předat a nájemce se zavazuje předmět nájmu převzít a platit za jeho užívání sjednané nájemné.

10

Článek II. Doba nájmu 1)

Nájem je sjednán na dobu neurčitou, a to s účinností od 1. 1. 2008

2) Nájem skončí dohodou obou smluvních stran nebo písemnou výpovědí, v souladu s ust. § 9 odst. 2,3 zákona č. 116/1990 Sb. v platném znění. 3) Pronajímatel má zejména právo písemně vypovědět tuto smlouvu jestliže nájemce užívá nemovitosti v rozporu s účelem nájmu. 4) Nájemce má právo písemně vypovědět tuto smlouvu zejména v případě, že na nemovitostech nastanou změny či závady znemožňující užívání nemovitosti v souladu s účelem nájmu. 5) Výpovědní lhůta činí 2 měsíce a začíná běžet prvým dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé straně. Písemná výpověď podle tohoto článku musí být druhé straně zaslána doporučeným dopisem na doručenku nebo předána na podatelnu s potvrzením o přijetí. 6) V případě hrubého porušení obecně platných nebo interních předpisů, s nimiž byl prokazatelně seznámen, ze strany nájemce, má pronajímatel právo tuto smlouvu vypovědět. V tomto případě nájem končí doručením písemné výpovědi nájemci, a tento je povinen do 15 dnů od doručení výpovědi pronajaté prostory vyklidit a předat je pronajímateli.

Článek III. Nájemné 1) Nájemné a úhrada za služby s nájmem spojené je stanovena dohodou smluvních stran v celkové roční výši 250.000 Kč bez DPH ( z toho 235.000 Kč za pronájem nebytových prostor, 500 Kč paušální úhrada el. energie a plynu, 350 Kč paušální úhrada ostatních služeb s nájmem spojených – klimatizace, internet, vodné, stočné, úklid, využití sociálního zázemí, 400 Kč za pronájem movitých věcí. K této částce bude připočtena DPH dle platných daňových předpisů. 2) Nájemné je splatné měsíčně ve výši 1/12 ročního nájmu, na základě a podle údajů faktury, vystavené pronajímatelem 5. den a se splatností nejpozději do 20.dne měsíce, za který se nájem platí, převodem na účet pronajímatele uvedený na faktuře. 3) Potrvá-li nájemné pouze po část kalendářního měsíce, platí se za tento měsíc v poměrné výši. 4) Pro případ prodlení s úhradou sjednaného nájemného sjednávají smluvní strany smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. 5) Smluvní strany se dohodly, že pronajímatel je oprávněn jednou ročně, a to vždy nejpozději k 31.3. kalendářního roku jednostranně upravit výši nájemného dle indexu průměrné roční míry inflace zjištěného za předcházející rok a vyhlášeného Českým

11

statistickým úřadem. Dle výslovné dohody stran k takovému povýšení nájemného dle této smlouvy může dojít až počátkem roku 2009, tedy při hodnocení indexu růstu cen za rok 2008.

6) Dále se smluvní strany dohodly, že pronajímatel je oprávněn k jednostrannému zvýšení úhrady za služby s nájmem spojené, pokud by po uzavření této smlouvy došlo ke zvýšení cen el. energie, plynu, poplatků, vodného, stočného, ze strany příslušných dodavatelů, případně jiných nákladů spojených s provozem nebytových prostor.

Článek IV.

Práva a povinnosti pronajímatele 1) Pronajimatel je povinen zajistit řádný a nerušený výkon nájemních práv nájemce po celou dobu nájemního vztahu. Pronajímatel je dále povinen udržovat pronajaté nebytové prostory ve stavu způsobilém dohodnutému užívání a na výzvu nájemce odstranit vady bránící řádnému užívání. 2) Pronajimatel nezodpovídá za jakékoliv škody na vnesených věcech ze strany nájemce nebo třetích osob a není povinen uzavírat v tomto smyslu žádné pojistné smlouvy na vnitřní zařízení nájemce nebo za škody způsobené činností nájemce. 3) Pronajímatel je povinen udržovat nebytové prostory svým nákladem ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání a zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytových prostor spojeno.

Článek V.

Práva a povinnosti nájemce 1) Nájemce je povinen hradit nájemné a úhradu za služby s nájmem spojené dle výše uvedených ustanovení této smlouvy. 2) Nájemce je oprávněn užívat pronajaté prostory pouze k účelům a v rozsahu dohodnutém v této smlouvě. V případě úmyslu změnit účel nájmu je povinen informovat o tomto záměru pronajímatele. Změnu lze realizovat pouze s písemným souhlasem pronajímatele. 3) Nájemce smí provádět jakékoliv stavební úpravy na předmětu nájmu pouze se souhlasem pronajímatele. 4) Nájemce je povinen zajišťovat běžnou údržbu užívaných prostor včetně jejich úklidu a drobných oprav na vlastní náklady. Nájemce je povinen provádět běžnou údržbu a opravy, jejichž nutnost vznikla z běžného opotřebení předmětu nájmu. Provedení ostatních oprav vyžaduje předchozí písemnou dohodu nájemce s pronajimatelem, v níž musí být řešen i způsob financování takové opravy.

12

5) Nájemce je povinen odstranit vlastním nákladem závady a poškození, které byly způsobeny jím, nebo jinými osobami při výkonu dohodnuté činnosti a po skončení nájmu odevzdat pronajaté prostory ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení. 6) Nájemce je povinen po dobu užívání nebytových prostor dodržovat bezpečnostní předpisy včetně předpisů požární ochrany. Nájemce se zavazuje, že při své podnikatelské činnosti bude dbát obecně závazných hygienických, ekologických, bezpečnostních a požárních předpisů. 7) Nájemce je oprávněn sjednat k předmětu nájmu nebo k jeho části podnájem třetím osobám pouze s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. 8) Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajimateli veškeré změny, které nastanou na předmětu nájmu, a to jak zapříčiněním nájemce, tak i bez jeho vlivu a vůle a současně je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pronajimateli potřebu oprav a postupovat podle jeho pokynů. V případě zanedbání této povinnosti odpovídá nájemce za veškeré škody, které v důsledku toho vzniknou. 9) Nájemce se zavazuje umožnit kdykoliv na požádání přístup pověřenému zástupci pronajimatele do předmětu nájmu. 10) Nájemce je oprávněn umístit na předmětu nájmu reklamní či informační zařízení o své firmě, k čemuž mu pronajímatel dává tímto souhlas. Tento souhlas však nenahrazuje nezbytná povolení dle platné právní úpravy vydávaná ze strany příslušných správních orgánů, která je povinen si zajistit nájemce. 11) Po skončení nájemního vztahu je nájemce povinen předat pronajimateli předmět nájmu v takovém stavu, v jakém mu byl pronajimatelem předán, s přihlédnutím k běžnému opotřebení. 12) Nájemce prohlašuje, že byl pronajímatelem seznámen s interními předpisy pronajímatele, vztahujícími se k užívání nebytových prostor, které jsou předmětem této smlouvy. Článek VI. Závěrečná ujednání 1) Pokud v nájemní smlouvě není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy z ní vyplývající příslušnými ustanoveními zákona č. 116/1990 Sb. v platném znění a občanského zákoníku. 2) Smluvní strany se dohodly, že veškeré spory, které by mezi nimi vznikly z právních vztahů založených touto smlouvou nebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány v rozhodčím řízení rozhodcem dle zák. č. 216/1994 Sb. v platném znění, JUDr. Janem Arbitrem, advokátem v Přerově. Smluvní strany se dohodly, že rozhodčí řízení se bude konat jen na základě písemných podkladů bez ústního jednání. Smluvní strany dále souhlasí s tím, aby

13

náklady rozhodčího řízení byly určeny dle sazebníku nákladů přijatého rozhodcem JUDr.Janem Arbitrem pro rozhodování v rozhodčím řízení. 3) Změna obsahu nájemní smlouvy nebo její ukončení z jiných než zákonem nebo touto smlouvou stanovených důvodů je možná pouze na základě písemné dohody obou smluvních stran, a to pouze písemnými vzestupně číslovanými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami. 4) V případě, že některé ustanovení nájemní smlouvy se stane neúčinné, zůstávají ostatní ustanovení smlouvy účinná. Smluvní strany se zavazují nahradit takové neúčinné ustanovení ustanovením jiným, které svým obsahem a smyslem bude nejlépe odpovídat obsahu a smyslu ustanovení původního, neúčinného. 5) Touto smlouvou se ruší veškerá předchozí ujednání či smlouvy uzavřená mezi pronajímatelem a nájemcem, týkající se pronájmu nebytových prostor specifikovaných v čl. I odst. 1 . této smlouvy. 6) Nájemní smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá ze smluvních stran obdrží po jednom z nich. Tato nájemní smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. 7) Nájemce prohlašuje, že je mu znám stav pronajímaných nebytových prostor a že je v tomto stavu bez výhrad přijímá do nájmu dle této smlouvy. 8) Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně projevené, nikoliv v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho smluvní strany ke smlouvě připojují své podpisy.

V Olomouci dne 16.12.2007

Domácí, a.s.

Nájemní, s.r.o.

pronajímatel

nájemce

14

Návrh na zahájení rozhodčího řízení Vážený pan JUDr. Jan Arbitr Lázeňská 19 750 02 Přerov

V Přerově dne 17.4.2009 Naše zn. 1267/KL

Žalobce:

Domácí, a.s. se sídlem Komárova 18, 719 18 Olomouc IČ 12367859 zaps. v OR vedeném KS v Ostravě, oddíl B, vložka 105 práv. zast. Mgr. Veronikou Jonášovou, advokátkou AK Olomouc, Čechova 2

Žalovaný:

Nájemní, s.r.o. se sídlem Louky 195, 750 34 Přerov IČ 65925413 zaps. v OR vedeném KS v Brně, oddíl C, vložka 142

.

- o zaplacení částky 100.000,- Kč s příslušenstvím Návrh na zahájení rozhodčího řízení

Rozhodčí poplatek bude uhrazen na výzvu rozhodce

15

Dvojmo Plná moc

I. Dne 1.1. 2008 byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce poskytl žalovanému do užívání nebytové prostory – kancelář ve druhém nadzemním podlaží o výměře 100 m2. Za užívání těchto nebytových prostor se žalovaný zavázal hradit žalobci nájemné ve výši 25.000,- Kč vč. DPH měsíčně. Nájemné za období září 2008 až prosinec 2008 bylo žalovanému ze strany žalobce vyúčtováno následujícími fakturami: - fa. č. 138, znějící na částku 25.000 Kč vč. DPH, splatná dne 20. 9. 2008 - fa. č. 152, znějící na částku 25.000 Kč vč. DPH, splatná dne 20. 10. 2008 - fa. č. 179, znějící na částku 25.000 Kč vč. DPH, splatná dne 20. 11. 2008 - fa. č. 215, znějící na částku 25.000 Kč vč. DPH, splatná dne 20. 12. 2008 Žalovaný do dnešního dne nájemné v celkové výši 100.000,- Kč žalobci neuhradil. Důkaz: - fotokopie nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2008 - fotokopie faktur

II.

V rámci článku III. odst. 4 nájemní smlouvy byla mezi smluvními stranami pro případ prodlení dlužníka s úhradou nájemného ve lhůtě splatnosti sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý jednotlivý den prodlení do zaplacení.

III.

Žalovaný byl k úhradě dlužné částky s příslušenstvím jak ze strany žalobce, tak ze strany jeho právního zástupce opakovaně vyzýván, avšak do dnešního dne nebyla dlužná částka z jeho strany uhrazena.

Důkaz: - fotokopie výzvy právního zástupce žalobce ze dne 30. 5. 2009

IV. Účastníci řízení si v rámci nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2008 v článku VI. odst. 2 mezi sebou výslovně ujednali, že všechny spory, které by vznikly mezi nimi z právních vztahů založených touto smlouvou nebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány v rozhodčím řízení rozhodcem dle zák. č. 216/1994 Sb. v platném znění JUDr. Janem Arbitrem, advokátem

16

v Přerově s tím, že rozhodčí řízení se bude konat jen na základě písemných podkladů bez ústního jednání. V. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žalobci nezbývá, neuplatnit svůj nárok v rozhodčím řízení, a proto navrhuje, aby po provedeném řízení byl vydán tento rozhodčí nález: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: - částku ve výši 100.000,- Kč - smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 25.000,- Kč od 21.9.2009 do zaplacení - smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 25.000,- Kč od 21.10.2009 do zaplacení - smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 25.000,- Kč od 21.11.2009 do zaplacení - smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 25.000,- Kč od 21.12.2009 do zaplacení - a dále nahradit žalobci náklady řízení spočívající v zaplaceném rozhodčím poplatku a nákladech právního zastoupení ve výši 29.880,-- Kč (t.j. odměna za právní zastupování stanovená dle vyhl.č. 484/2000 Sb. ve výši 24.300,-- Kč + 2x paušální náhrada nákladů á 300,- Kč + 20% DPH z částky 24.900,- Kč, tj. 4.980,-- Kč), to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu.

Mgr. Veronika Jonášová advokátka

17

Návrh na zahájení exekuce Exekutorský úřad Přerov JUDr. Tomáš Vrána soudní exekutor Komenského 32 750 02 Přerov

V Přerově dne 15. 9. 2009 naše zn. 1267/KL

Oprávněný:

Domácí, a.s. se sídlem Komárova 18, 719 18 Olomouc IČ 12367859 práv. zast. JUDr. Veronikou Jonášovou, advokátkou, AK Olomouc, Čechova 2

Povinný:

Nájemní, s.r.o. se sídlem Louky 195, 750 34 Přerov IČ 65925413

Návrh na nařízení exekuce pro částku 100.000,- Kč s příslušenstvím

Plná moc Trojmo

18

I. Rozhodčím nálezem ze dne 10. 8. 2009, č.j. 145, který nabyl právní moci dne 15. 8. 2009 a stal se vykonatelným dnem 18. 8. 2009, byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněnému 100.000 Kč s příslušenstvím.

II. Povinný k dnešnímu dni oprávněnému na dlužnou částku neuhradil ničeho, a proto se oprávněný domnívá, že nejvhodnějším způsobem k vymožení jeho pohledávek bude v této fázi exekuce, když způsob exekuce ponechává oprávněný na posouzení exekutora a jeho postupu.

III. Na nákladech tohoto exekučního řízení účtuje oprávněný na nákladech právního zastoupení odměnu za právní zastupování stanovenou dle vyhl.č. 484/2000 Sb. + 20% DPH.

IV. Na základě výše uvedených skutečností oprávněný navrhuje, aby provedením exekuce byl příslušným soudem pověřen soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad v Přerově a dále navrhuje, aby soudní exekutor svým usnesením nařídil e x e k u c i na majetek povinného: Nájemní, s.r.o., se sídlem Louky 195, 750 34 Přerov, IČO 65925413, dle rozhodčího nálezu JUDr. Jana Arbitra ze dne 10. 8. 2009 č.j. 145 , k uspokojení pohledávky oprávněného Domácí, a.s. , se sídlem Komárova 18, 719 18 Olomouc, IČ 12367859, sestávající z: - částku ve výši 100.000,- Kč - smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 25.000,- Kč od 21.9.2009 do zaplacení - smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 25.000,- Kč od 21.10.2009 do zaplacení - smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 25.000,- Kč od 21.11.2009 do zaplacení - smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 25.000,- Kč od 21.12.2009 do zaplacení - a dále nahradit žalobci náklady řízení spočívající v zaplaceném rozhodčím poplatku a nákladech právního zastoupení ve výši 29.880,-- Kč (t.j. odměna za právní zastupování stanovená dle vyhl.č. 484/2000 Sb. ve výši 24.300,-- Kč + 2x paušální náhrada nákladů á 300,- Kč + 20% DPH z částky 24.900,- Kč, tj. 4.980,-- Kč), - a nákladů této exekuce (t.j. náklady právního zastoupení a náklady exekutora). Provedením exekuce se pověřuje soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad v Přerově.

Domácí, a. s.

19