Soutěžní práce SVOČ Bakalářská kategorie
Měření podmínek pro rozvoj kreativní ekonomiky pomocí indexu kreativity a jeho aplikace pro Českou republiku
Autor:
Vendula Ambrožová
[email protected]
Školitel:
doc. Ing. Jitka Kloudová, Ph.D.
SVOČ 2008
POSUDEK RECENZENTA PRÁCE SVOČ Student: Recenzent: Téma práce SVOČ: Hodnocení práce body 1. Aktuálnost tématu a význam práce 2. Formulace cíle práce a hypotézy 3. Metodika zpracování 4. Práce s daty a informacemi 5. Vlastní práce - postup řešení 6. Práce s odbornou literaturou – teoretické zázemí 7. Přesnost formulací a práce s odborným jazykem 8. Formální zpracování 9. Splnění cíle a potvrzení či vyvrácení hypotézy 10. Teoretický přínos práce nebo její praktické využití Celkem Poznámka: Každá dílčí část je hodnocena max. 10 body Otázky k obhajobě:
Stručné slovní hodnocení, náměty a doporučení pro další práci studenta:
Datum:
Podpis recenzenta:
Měření podmínek pro rozvoj kreativní ekonomiky pomocí indexu kreativity a jeho aplikace pro Českou republiku Vendula Ambrožová
Abstrakt Studie se zabývá podmínkami měření rozvoje kreativní ekonomiky pomocí indexu kreativity. V práci je navržena metodika výpočtu indexu kreativity, včetně sub-indexů, vycházející z teorie 3 T – tolerance, technologie, talent. Cílem bylo vybrat, případně vytvořit, takové ukazatele, které zohlední ekonomické, společenské i kulturní prostředí v České republice. V závěru práce je nástin vývoje jednotlivých krajů v oblasti kreativní ekonomiky.
Klíčová slova Kreativní ekonomika, index kreativity, talent, technologie, tolerance, kreativní třída, ekonomický rozvoj.
1. Úvod Pojem kreativní ekonomika je v dnešní ekonomické vědě zatím relativně neznámý a nový. Ovšem myšlenka, že hybnou silou ekonomického rozvoje jsou lidé přicházející neustále s novými, tvůrčími, originálními a přitom v praxi využitelnými ideami zcela nová není. Novým je zvyšující se podíl kreativní třídy na celkové zaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách, což mi přišlo natolik zajímavé, že jsem se o toto téma začala dále zajímat. S touto teorií přišel Richard Florida v roce 2001, kdy vydal svou první knihu – The Rise of the Creative Class. [5] Zde definoval podstatu kreativní třídy a její vliv na ekonomický rozvoj a podložil ji studií, ve které sestavil index kreativity, který má reflektovat schopnost daného regionu přilákat do svého středu kreativní třídu a tím i podnítit ekonomický růst. Na toto dílo pak navázala studie Europe in the Creative Age [3] z roku 2004, kterou R. Florida vytvořil spolu s Irene Tinagli a ve které zveřejnili měření podmínek rozvoje kreativní ekonomiky v evropské patnáctce. V roce 2005 byla zveřejněna studie kreativního indexu – A study on Creativity Index [8] - také pro Hong-Kong, jejž byla vytvořena z podnětu Úřadu pro vnitřní záležitosti autorským výzkumným týmem pod vedením Desmonda Hui. Tato studie rozvinula teorii vytvořenou R. Floridou o další faktory, které podněcují rozvoj kreativní třídy. V každé z těchto studií bylo třeba zohlednit kulturní, ekonomické a společenské podmínky v daných regionech. O to se ve své práci pokusím i já.
2. Teoretická východiska Vlivem kreativity na ekonomický vývoj se vědci zabývali již během druhé poloviny 20. století. Solow vydal v roce 1957 studii týkající se vlivu technologií na ekonomický růst. Vlivem lidského kapitálu na ekonomiku se zabýval Lucas (1988) a o několik let později se toto téma objevuje také v pracích Gleasera (1995, 1998, 1999, 2000) a Simona (1998). [10] Souvislost mezi vzděláním obyvatelstva a ekonomickým růstem studoval Barro [1]. V roce 2005 Berry a Gleaser poukázali na zvětšující se propast mezi úrovní lidského kapitálu v jednotlivých regionech USA. [10] Florida (2002) poukazuje na význam lepšího porozumění faktorů ovlivňujících produkci lidského kapitálu a na možnost regionů upoutat jeho pozornost. [6] Marlets a Van Woerken (2004) se ve své studii věnují problematice zaměstnanosti v kreativním průmyslu, která převyšuje běžnou míru zaměstnanosti u lidského kapitálu. [10] Na fakt, že v nejvyspělejších ekonomikách lze pozorovat trend přechodu od průmyslové ekonomiky k ekonomice znalostní a informační, poukazují autoři Florida a Howkins. [5] [7] Je zde poukazováno na ekonomický přínos talentovaných a schopných lidí, kteří jsou schopni přicházet s originálními, netradičními a tvůrčími myšlenkami. V řadě vědeckých prací se také objevuje polemika ohledně faktorů ovlivňujících zeměpisné rozložení lidského kapitálu a kreativní třídy. Postupně se rozvinuly tři teorie: První zdůrazňuje roli univerzit ve vytváření počáteční výhody lidského kapitálu, který se pak akumuluje a posiluje. (Gleasar et al, 2005). [4] Druhá teorie argumentuje významnou rolí kulturních zařízení v upoutání a udržení pozornosti vysoce vzdělaných a nadaných lidí v regionu. (Gleaser 1993, Gleaser et al, 2001, Shapiro 2006, Clark 2003). [4] Třetí teorie vyzdvihuje význam otevřenosti a tolerance k rozdílnosti společnosti. (Florida 2002 a, b, c). [5] V roce 2002 Richard Florida vytvořil a publikoval nový rámec pro měření kreativní ekonomiky ve svém díle The Rise of the Creative Class. V této práci Florida popisuje vzestup kreativní ekonomiky a měnící se třídu, která se transformovala v americké společnosti ve druhé polovině 20. století. Vyzdvihována je geografická koncentrace kreativního kapitálu – vysoká koncentrace kreativního kapitálu znamená rychlý ekonomický růst a rozvoj regionu. [5] [8] Florida [2] dále poukazuje na to, že kreativita má více podob i rozměrů a rozlišuje tyto typy kreativity: technologickou, neboli inovaci,
ekonomickou, neboli podnikavost,
uměleckou a kulturní.
Tyto tři typy kreativity jsou na sobě navzájem závislé, navzájem se stimulují a doplňují. Tedy pokud se má v regionu rozmáhat ekonomická kreativita, musí být nejprve vytvořeny podmínky pro inovace, umění a kultury.
Charakteristickým rysem kreativní třídy je, dle Floridy [5] [6], že její členové zastávají takovou práci, ve které tvoří „smysluplné nové formy“. Kreativní třídu lze rozdělit do dvou skupin [5]: super-creative core, tedy super-kreativní jádro. Tato skupina zahrnuje vědce, inženýry, univerzitní profesory, básníky, spisovatele, umělce, návrháře, architekty a další profese, jejichž cílem je vytvořit nové formy nebo návrhy, které jsou snadno přenosné a široce uplatnitelné.
Creative professionals, tedy kreativní profesionály, kteří pracují v průmyslu vyžadujícím intenzivní znalosti, např. high-tech sector, finanční služby, zdravotnictví nebo management. Tito lidé uplatňují své znalosti pro kreativní řešení problémů.
Kreativní lidé se neshlukují jen tam, kde jsou pracovní příležitosti. Najdeme je na místech, které jsou přirozenými centry tvořivosti, tam, kde se dobře cítí a kde si mohou potvrdit svou identitu. Atraktivní místa oplývají rozmanitostí a otevřeností, neslouží jen lidem z jednoho odvětví nebo z jedné demografické skupiny [12]. Důsledkem rozvoje kreativní ekonomiky je koncentrace kreativního průmyslu a kreativní třídy ve velkých centrech, která se vyznačují otevřeností prostředí, vzdělanými spotřebiteli, dostatečným množstvím vzdělávacích institucí apod. Tyto a mnoho dalších faktorů způsobují, že dochází k centralizaci kreativního průmyslu. Tato kreativní centra se budou neustále rozvíjet a rozšiřovat, často i na úkor chudých zemí a regionů. [9] Index kreativity je novým statistickým ukazatelem pro měření kreativity a determinantů růstu kreativity v regionu. Není pouze ukazatelem ekonomického výstupu kreativity, ale je následována kreativními aktivitami a relativní silou determinujících faktorů, které přispívají k růstu kreativity [8]. Původní index kreativity, postavený na modelu 3 T – tolerance, technologie, talent, sestavil Florida s kolektivem spolupracovníků pro měření v USA. [5] [11]
3. Cíle a formulace hypotéz CÍL Cílem této práce je aplikovat a modifikovat model 3 T – tolerance, technologie, talent [5], na společenské a ekonomické podmínky v České republice a jejích krajích, tak aby měl v podmínkách České republiky potřebnou vypovídací hodnotu. Dále bude sestavena „Creativity matrix“ [3] a jednotlivé kraje ČR budou zařazeny do jejích kvadrantů. V závěru práce bude sestavena korelační analýza, ze které bude možné odvodit vztah mezi jednotlivými “T“. HYPOTÉZY H1: Pokud je v regionu vysoká míra talentu, jsou tam i technologie. H2: Pokud je v regionu tolerance, je tam i talent.
Pravdivost hypotéz bude analyzována pomocí korelační analýzy, regresní analýza pak ujasní hladnidy spolehlivosti. Tyto součásti statistické analýzy budou vyhotoveny v programu MS Excel s využitím analytický nástrojů tohoto softwaru. Pomocí korelačního koeficientu lze určit těsnost závislosti a dosahuje hodnot -1 až 1. Pokud koeficient dosahuje hodnot -1 je zde těsná závislost, ale opačná, nepřímá, když 1, jedná se o přímou závislost. Regrese pak popisuje průběh korelační závislosti, nejčastěji pomocí metody nejmenších čtverců. Výsledkem regresní analýzy je přímka, pokud jde o trend lineární, nebo křivka, pokud se jedná o nelineární trend.
4. Metodika Data byla ve většině případů čerpána z Českého statistického úřadu, údaje o počtu uzavřených registrovaných partnerství v jednotlivých krajích poskytla Gay iniciativa a Úřad průmyslového vlastnictví zprostředkoval informace o udělených patentech. Pro potřeby indexu kreativity byla vyhodnocována nejnovější dostupná data, tzn. data z roku 2006 a 2007. V rámci výpočtu trendu indexu kreativity, pak byla využita data za období 2001 – 2007. DÍLČÍ KROKY
modifikace modelu 3 T – tolerance, technologie, talent sestavení „Creativity matrix“ [3] a zařazení jednotlivých krajů ČR do jejích kvadrantů sestavení korelační analýzy, ze které bude možné odvodit vztah mezi jednotlivými “T“.
STRUKTURA INDEXU KREATIVITY Index kreativity pro Českou republiku je sestaven na základě modelu 3 T vytvořeným R. Floridou (2001). Pro každý z elementů indexu kreativity, tedy talent, technologii a toleranci, bylo nutné vybrat sub-indexy, které by byly na podmínky České republiky aplikovatelné. Struktura indexu kreativity [5] je nastíněna v následujícím schématu.
CI
Talent
Technologie
Creative Class
Tolerance
Innovation Index
Gay Index
High-Tech Index
Bohemian Index
Melting Pot Index
Obrázek 1 Schéma indexu kreativity dle Floridy [vlastní zpracování] S využitím Floridova schématu 3T a jeho rozšířením pro Evropské podmínky uvedeným ve studii Europe in the Creative Age [3], bylo sestaveno následující schéma pro výpočet indexu kreativity v České republice.
Index kreativity
TALENT
TOLERANCE
TECHNOLOGIE
Index lidského kapitálu
Gay index
Index R&D
Index kreativní třídy
Index imigrace
Index inovací
Obrázek 2 Schéma indexu kreativity pro Českou republiku [vlastní zpracování]
VÝPOČET INDEXU Způsob sestavení indexu kreativity pro jednotlivé kraje ČR se skládá z následujících kroků:
nejprve sou spočteny dílčí sub-indexy – lidského kapitálu, kreativní třídy, výzkumu a vývoje, inovací, gay index a index imigrace – pro každý region.
Následně jsou v každé oblasti kraje seřazeny od nejlepšího výsledku k nejhoršímu.
Nejlepší kraj dostane bodové ohodnocení 14, ostatní kraje pak bodové ohodnocení přiměřené vzdálenosti od nejlepšího indexu pomocí „trojčlenky“. Např. skóre Jihomoravského kraje pro index lidského kapitálu se vypočte následovně: skóre HCI JHM =
11,62 * 14 = 7,78 20,92
Přičemž indexu 20,92 dosáhl nejlepší kraj, 11,62 kraj Jihomoravský.
Takto přidělené bodové ohodnocení všech indexů je sečteno, výsledkem je skóre daného regionu. Tabulka 1 Přehled způsobu výpočtu jednotlivých indexů [vlastní zpracování] výpočet HCI
Podíl populace s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu obyvatel
%
Index kreativní třídy
CCI
Podíl kreativních zaměstnání na celkové zaměstnanosti
%
Index R&D
IRD Podíl nákladů na výzkum a vývoj na HDP
%
Index inovací
INI Počet přihlášek patentů na počet obyvatel v regionu
%
Gay Index
GI
Podíl registrovaných partnerství v regionu na celkový počet obyvatel regionu
%
Index imigrace
IIM
Podíl zahraničních imigrantů v regionu na celkový počet obyvatel regionu
%
Talent
Index lidského kapitálu
Technologie
jednotky
Tolerance
CZCI
CREATIVITY MATRIX Závěrečným krokem analýzy indexu kreativity je sestavení matice kreativity – Creativity Matrix. [3] Pro sestavení matice je nejprve třeba vypočíst Creativity Trend Index (CTI), tedy trend indexu kreativity. Tento ukazatel je omezen pouze na 2 T – technologii a talent. Je to z důvodu obtížné, téměř nemožné, měřitelnosti vývoje lidských postojů. CTI je tedy tvořen součtem bodových hodnot průměrných indexů inovací, výzkumu a vývoje, kreativní třídy a lidského kapitálu. Trend indexu kreativity je tvořen průměrnou hodnotou jednotlivých sub-indexů za posledních několik let. Pro potřeby této práce bylo vybráno časové rozmezí 2001 – 2007. Zprůměrňování těchto hodnot omezí zkreslení, které by mohlo nastat v rámci cyklického nebo nečekaného výkyvu. Matice kreativity je sestavena vynesením indexu kreativity na osu x a hodnot trendu indexu kreativity na osu y. Takto získaný graf je rozdělen na 4 kvadranty – vůdci, regiony v růstu, opozdilci a regiony ztrácející půdu pod nohama.
5. Výsledky a jejich interpretace Index kreativity je novým statistickým ukazatelem pro měření kreativity a determinantů růstu kreativity v regionu. Není pouze ukazatelem ekonomického výstupu kreativity, ale je následována kreativními aktivitami a relativní silou determinujících faktorů, které přispívají k růstu kreativity. [8] TALENT V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH Míra talentu vypovídá o schopnosti společnosti tvořit, inovovat a přicházet s novými nápady a ideami a zároveň tyto nápady realizovat a převádět do praxe. Úroveň talentu v jednotlivých krajích je tvořena součtem bodových hodnocení indexu lidského kapitálu a indexu kreativní třídy. Nejlépe je na tom Praha, která neztratila ani desetinu bodu z nejlepšího možného skóre. Následuje ji Jihomoravský kraj se 14,1 body a Kraj Olomoucký s 11,21 body. Tabulka 2 Index talentu v jednotlivých krajích pro rok 2007 [vlastní zpracování] TALENT Kraj CZIC Pořadí HCI CCI* 1 Praha PHA 14,00 14,00 28,00 Jihomoravský JIM 7,77 6,32 2 14,10 Olomoucký OLK 5,87 5,34 3 11,21 Královéhradecký HKK 5,40 5,64 4 11,04 5 Plzeňský PLK 6,07 4,81 10,89 6 Jihočeský JHČ 5,62 5,13 10,75 Zlínský ZLK 6,10 4,49 7 10,58 Moravskoslezský MSK 5,30 5,13 8 10,44 Středočeský STČ 5,19 4,90 9 10,09 Vysočina VYS 5,29 4,56 10 9,85 Pardubický PAK 5,03 4,51 11 9,54 Liberecký LBK 4,27 4,76 12 9,03 Karlovarský KVK 4,14 4,10 13 8,24 14 Ústecký ULK 2,86 4,04 6,89 *údaje z roku 2006 Zdroj: [13]
MÍRA TOLERANCE V KRAJÍCH ČR Otevřenost společnosti vůči novým identitám a schopnost přijímat odlišné osobnosti i kultury udává míra tolerance. Míra tolerance je dána součtem dosažených bodů za gay index a index imigrace v jednotlivých krajích. S tolerancí je na tom nejlépe Praha, která v této oblasti dosáhla nejvyššího možného skóre - 28. Následuje Ústecký a Liberecký kraj s velmi velkým odstupem – 8,96 a 7,25 bodů. Zlínský kraj se v této oblasti umístil na posledním místě s pouhým 1,89 bodu.
Tabulka 3 Tolerance v jednotlivých krajích ČR [vlastní zpracování] Kraj Praha Ústecký Liberecký Středočeský Jihomoravský Karlovarský Jihočeský Moravskoslezský Královéhradecký Plzeňský Pardubický Olomoucký Vysočina Zlínský
PHA ULK LBK STČ JIM KVK JHČ MSK HKK PLK PAK OLK VYS ZLK
TOLERANCE GI IIM* 14,00 14,00 5,94 3,02 6,03 1,22 4,60 2,09 4,59 1,39 3,41 1,69 2,48 2,41 3,74 1,06 3,22 1,41 2,81 1,76 3,28 0,76 3,09 0,77 1,42 0,50 1,59 0,31
Pořadí 28,00 8,96 7,25 6,69 5,98 5,10 4,88 4,80 4,63 4,57 4,03 3,86 1,92 1,89
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
*údaje z roku 2006 Zdroj: [13] [14]
ROZVOJ TECHNOLOGIÍ Tabulka 4 Technologie v jednotlivých krajích ČR [vlastní zpracování] Kraj Praha Středočeský Liberecký Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Zlínský Královéhradecký Jihočeský Olomoucký Plzeňský Vysočina Ústecký Karlovarský
TECHNOLOGIE IRD* INI PHA 13,33 14,00 STČ 14,00 10,76 LBK 7,06 10,07 JIM 8,52 8,24 MSK 8,93 6,13 PAK 8,08 5,09 ZLK 5,98 3,47 HKK 3,58 4,70 JHČ 5,24 1,57 OLK 4,84 1,51 PLK 4,47 1,39 VYS 2,08 1,92 ULK 1,53 1,64 KVK 0,53 0,18
Pořadí 27,33 24,76 17,13 16,76 15,06 13,17 9,45 8,27 6,81 6,36 5,86 4,00 3,17 0,71
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
*údaje z roku 2006 Zdroj: [14] [15]
Schopnost regionu vytvářet a rozvíjet nové technologie, stejně jako ochota státního i soukromého sektoru investovat do těchto nových technologií udávají míru rozvoje technologií v regionu. Rozvoj technologií je vyhodnocován dle součtu indexu výzkumu a vývoje a indexu inovací.
K největšímu rozvoji technologií dochází opět v Praze – 27,33 bodu a ve Středočeském kraji – 24,76 bodu. Třetího nejvyššího skóre dosáhl Kraj liberecký se 17,13 body. Zlínský kraj se umístil na sedmé příčce s 9,45 body. INDEX KREATIVITY Souhrnný index kreativity je tvořen součtem bodového hodnocení v oblastech talentu, tolerance a technologie. Jak je patné z níže uvedené tabulky, tak nelepšího skóre – 83,33, dosáhla Praha, přičemž ostatní kraje za ní ve velké míře zaostávají. Středočeský kraj se 41,54 body a Jihomoravský kraj s 36,83 body, se umístili na druhém a třetím místě. Zlínský kraj dosáhl pouze na 21,92 bodu, což mu umožnilo umístit se na celkovém 9 místě. Nejhůře je na tom Karlovarský kraj – 14,05 bodu, což je necelých 17 % z celkového možného výsledku 84 bodů. Tabulka 5 Dosažená skóre jednotlivých krajů [vlastní zpracování] Kraj Praha Středočeský Jihomoravský Liberecký Moravskoslezský Pardubický Královéhradecký Jihočeský Zlínský Olomoucký Plzeňský Ústecký Vysočina Karlovarský
PHA STČ JIM LBK MSK PAK HKK JHČ ZLK OLK PLK ULK VYS KVK
TALENT TECHNOLOGIE TOLERANCE CZIC Pořadí HCI CCI IRD INI GI IIM 14,00 14,00 13,33 14,00 14,00 14,00 83,33 1 5,19 4,90 14,00 10,76 4,60 2,09 41,54 2 7,77 6,32 8,52 8,24 4,59 1,39 36,83 3 4,27 4,76 7,06 10,07 6,03 1,22 33,41 4 5,30 5,13 8,93 6,13 3,74 1,06 30,30 5 5,03 4,51 8,08 5,09 3,28 0,76 26,75 6 5,40 5,64 3,58 4,70 3,22 1,41 23,95 7 5,62 5,13 5,24 1,57 2,48 2,41 22,44 8 6,10 4,49 5,98 3,47 1,59 0,31 21,92 9 5,87 5,34 4,84 1,51 3,09 0,77 21,43 10 6,07 4,81 4,47 1,39 2,81 1,76 21,31 11 2,86 4,04 1,53 1,64 5,94 3,02 19,02 12 5,29 4,56 2,08 1,92 1,42 0,50 15,76 13 4,14 4,10 0,53 0,18 3,41 1,69 14,05 14
Následující graf zobrazuje odchýlení krajů v jednotlivých oblastech od nejlepšího regionu.
HCI 14,00
PHA
12,00
STČ
10,00
JIM
8,00
IIM
LBK
CCI
6,00
MSK
4,00
PAK
2,00
HKK
0,00
JHČ ZLK OLK
GI
PLK
IRD
ULK VYS KVK INI
Obrázek 3 Spider graf [vlastní zpracování] CREATIVITY MATRIX Následující tabulka zobrazuje výsledky výpočtů Creativity Trend Index – CTI v jednotlivých krajích České republiky. Jak je patrné Praha i v delším časovém horizontu dosáhla nejvyššího skóre. S téměř polovičním skóre pak následují Středočeský a Jihomoravský kraj. Tabulka 6 Hodnoty výpočtu CTI [vlastní zpracování] Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihomoravský Liberecký Pardubický Moravskoslezský Zlínský Královéhradecký Plzeňský Olomoucký Jihočeský Vysočina Ústecký Karlovarský
INI
IRD
HCI
CCI
CTI
pořadí
14,00 4,62 4,30 9,08 4,36 3,33 2,93 3,47 4,20 2,46 2,29 2,25 2,18 1,18
12,66 14,00 8,34 6,36 7,65 6,48 5,63 4,21 4,12 4,93 5,17 2,56 1,59 0,63
14,00 4,78 7,47 4,41 5,08 5,07 5,40 5,56 5,26 5,62 5,58 4,66 3,47 3,96
14,00 4,88 7,12 5,01 4,85 5,85 4,80 5,50 4,82 5,24 4,94 4,21 4,32 4,86
54,66 28,28 27,24 24,86 21,94 20,72 18,76 18,73 18,41 18,26 17,98 13,69 11,57 10,63
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Pozn.: Průměry byly spočteny za období 2001-2007 na základě dat čerpaných z Českého statistického úřadu a Úřadu průmyslového vlastnictví. U hodnot, které nebyly ještě za rok 2007 zveřejněny, byly údaje dopočítány pomocí funkce FORECAST v programu MS Excel.
Z českých regionů jednoznačně, dalo by se říci, že i dlouhodobě, udává v tomto směru trend Praha – jako jediná je v kvadrantu vůdci, což je patrné i z níže uvedeného obrázku. Středočeský kraj se pomalu ale jistě do tohoto kvadrantu probojovává také, je na pomezí růstu a kvadrantu vůdci. V oblasti růstu se nejspíše již brzy bude také pohybovat Jihomoravský kraj. Všechny ostatní regiony jsou v kvadrantu opozdilců, s větší či menší vzdáleností od Jihomoravského kraje. Tyto regiony nejsou, v porovnání s Prahou, v „kreativním věku“ téměř konkurenceschopné. Tyto oblasti by měly více investovat do svého rozvoje, snažit se přilákat kreativní třídu a s ní i zvýšit ekonomickou prosperitu regionu, investovat do výzkumu a vývoje a zvyšovat potenciál lidského kapitálu.
PHA
CTI
JIM
STČ
PAK ZLK PLK VYS KVK
OLKJHČHKK
LBK MSK
ULK
CZIC
Obrázek 4 Matice kreativity [vlastní zpracování]
KORELAČNÍ A REGRESNÍ ANALÝZA Ze statistického hlediska jsou míra talentu, míra technologie a míra tolerance kardinálními proměnnými. Tyto ukazatele nabývají kladných hodnot a lze je mezi sebou porovnávat. Pro potřeby regresní analýzy bylo dále třeba pro jednotlivé hypotézy stanovit závislé a nezávislé proměnné: pro H1 je závisle proměnnou úroveň technologií v kraji a nezávisle proměnnou míra talentu, pro H2 se míra talentu stává proměnnou závislou a nezávislou proměnnou je zde míra tolerance. V rámci regresní analýzy byla sestavena ANOVA a bylo zjištěno testovací kritérium F na hladině významnosti 0,05. Testovací kritérium bylo následně porovnáváno s kritickou hodnotou F, která byla zjištěna mocí fce FINV v programu MS Excel. Přičemž platí, že pokud je F ≥ kritická hodnota F lze na hladině významnosti 0,05 testovanou hypotézu potvrdit.
Tabulka 7 Regresní analýza pro H1 Rozdíl 1 12 13
Regrese Rezidua Celkem
SS MS F 337,3421018 337,3421018 8,085024227 500,6917863 41,72431552 838,0338881
Kritická hodnota F
1,525765658 Tabulka 8 Regresní analýza pro H2 Rozdíl 1 12 13
Regrese Rezidua Celkem
SS MS F 249,8941363 249,8941363 38,0743784 78,75977921 6,563314934 328,6539156
Kritická hodnota F
3,686204991 Tabulka 9 Korelační analýza Talent
Technologie
Tolerance
Talent Technologie 0,634460345 Tolerance 0,871984223 0,611618186 Talent 0,634460345 0,871984223 Technologie 0,611618186 Tolerance Z regresní analýzy obou hypotéz vyplynulo, že na hladině významnosti 0,05 lze obě hypotézy považovat za pravdivé. Z analýzy korelačních koeficientů lze vyvodit kladnou, spíše silnější, závislost míry technologií na míře talentu a rovněž i velmi silnou kladnou závislost mezi mírou tolerance a mírou talentu. Lze tedy konstatovat, že obě hypotézy byly potvrzeny.
6. Závěr Ne příliš velkým překvapením je, že pražský region v oblasti kreativní ekonomiky dopadl nejlépe. “Na výsluní slávy“ Prahy se hřeje i Středočeský kraj. V zhledem k malé rozloze České republiky, je možné, že se v rámci kreativní ekonomiky vytvoří jedno velké “kreativní centrum“, které se bude snažit upoutat a přetáhnout kreativní třídu. Třetí pozice Jihomoravského kraje nastiňuje možnost vytvoření kreativního centra také v Brně, které v tomto směru relativně velký potenciál. Otevřenost společnosti, kulturní život či dostatečné množství vzdělávacích institucí mohou být jedněmi z mnoha faktorů, které jsou schopny kreativní třídu upoutat. Z dlouhodobého hlediska byl vývoj kreativní ekonomiky hodnocen pomocí trendu indexu kreativity. V této oblasti se většina krajů umístila na stejné nebo obdobné pozici jako u hodnocení v rámci statického hodnocení. Pro vyjádření trendu ve vývoji kreativní ekonomiky, byla sestavena matice kreativity, ze které je patrné, že většina krajů v této oblasti spíše zaostává. Může to být dáno, tím, že regiony se nesnaží kreativní třídu upoutat a přimět k práci právě tam. Čímž samozřejmě dochází ke snižování jejich konkurenceschopnosti. Z korelační analýzy je patrná závislost mezi jednotlivými “T“. Tyto závislosti jsou středně až silně kladné. Nejsilnější je pak vztah mezi tolerancí a talentem. V rámci statistické analýzy byla také vyhotovena regresní analýza, z níž je možno usuzovat na pravdivost stanovených hypotéz. Vypovídací schopnost výše uvedených dat může být částečně omezena. Tato omezení vyplývají z nezařazení dalších významných faktorů ovlivňujících kreativní ekonomiky do Creativity Matrix. Mezi tyto faktory lze zahrnout například růst či pokles vysokých škol v regionu ve sledovaném období, počet kulturních akcí, zvýšení počtu knihoven, muzeí, divadel, apod. Na tuto studii by se samozřejmě dalo navázat. Zajímavé by mohlo být např. hledání dalších faktorů ovlivňujících kreativní ekonomiku a jejich zahrnutí do metodiky výpočtu kreativního indexu, tak aby se jeho vypovídací hodnota zvýšila, nebo hledání a definování závislostí mezi indexem kreativity a strukturou vzdělanosti, výší hrubého domácího produktu na obyvatele, počtem vysokých škol, kulturních zařízení a uměleckých škol v regionu, apod.
Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled způsobu výpočtu jednotlivých indexů [vlastní zpracování]......................... 9 Tabulka 2 Index talentu v jednotlivých krajích pro rok 2007 [vlastní zpracování] ................. 10 Tabulka 3 Tolerance v jednotlivých krajích ČR [vlastní zpracování] ..................................... 11 Tabulka 4 Technologie v jednotlivých krajích ČR [vlastní zpracování] ................................. 11 Tabulka 5 Dosažená skóre jednotlivých krajů [vlastní zpracování] ........................................ 12 Tabulka 6 Hodnoty výpočtu CTI [vlastní zpracování]............................................................. 13 Tabulka 7 Regresní analýza pro H1 .......................................................................................... 15 Tabulka 8 Regresní analýza pro H2 .......................................................................................... 15 Tabulka 9 Korelační analýza.................................................................................................... 15
Seznam obrázků Obrázek 1 Schéma indexu kreativity dle Floridy [vlastní zpracování] ...................................... 8 Obrázek 2 Schéma indexu kreativity pro Českou republiku [vlastní zpracování] ..................... 8 Obrázek 3 Spider graf .............................................................................................................. 13 Obrázek 4 Matice kreativity [vlastní zpracování] .................................................................... 14
Literatura [1] BARRO, Robert J. Education and economic growth. In HELLIWELL, J. F. The Contribution of Human and Social Capital to Sustained Economic Growth and Well-Being. [s.l.] : OECD, 2001. s. 14-41. Dostupný z WWW:
. [2] FLORIDA, Richard. Entrepreneurship, Creativity, and Regional Development [online]. 2002 [cit. 2008-04-25]. Dostupný z WWW: . [3] FLORIDA, Richard, TINAGLI, Irene. Europe in the Creative Age. [online]. 2004 [cit. 2007-11-27]. Dostupný z WWW: . [4] FLORIDA, Richard, MELLANDER, Charlotta, STOLARICK, Kevin. Inside the Black Box of Regional Development : Human Capital, the Creative Class and Tolerance [online]. 2007 [cit. 2008-04-25]. Dostupný z WWW: . [5] FLORIDA, Richard. The Rise of the Creative Class : And How It's Transforming Work, Leisure and Everyday Life. 1st edition. New York : Basic Books, 2002. 424 s. ISBN 0465024777. [6] FLORIDA, Richard. The Rise of the Creative Class. Washington Monthly [online]. 2002, no. 5 [cit. 2007-11-27]. Dostupný z WWW: . [7] HOWKINS, John. The Creative Economy : How People Make Money from Ideas. [s.l.] : Penguin, 2002. 288 s. ISBN 0140287949. [8] HUI, Desmond, CHUN-HUNG, NG, MOK, Patrick. A Study on Creativity Index [online]. 2005 [cit. 2007-12-02]. Dostupný z WWW: . [9] KLOUDOVÁ, Jitka. Kreativní ekonomika ve vztahu k budoucímu ekonomickému růstu. In Mezinárodní vědecká konference Znalostní ekonomika, trendy vzdělávání, vědy a praxe. . Zlín : Univerzita Tomáše Bati, 2007. ISBN 978-80-7318-6. [10] MELLANDER, Charlotta, FLORIDA, Richard. The Creative Class or Human Capital? : Explaining Regional Development in Sweden. [online]. 2006 [cit. 2007-12-03]. Dostupný z WWW: .
[11] STOLARICK, Kevin. First Ever Rankings of the 50 States on the Creativity Index. Creative Intelligence [online]. 2003, vol. 1, is. 4 [cit. 2007-11-27], s. 1-5. Dostupný z WWW: . [12] VESELÝ, Vlastimil. FIRST Innovation Park : Vzestup kreativní třídy [online]. 2006 [cit. 2007-12-02]. Dostupný z WWW: . ISSN 12121347.
Zdroje dat [13] Český statistický úřad. Dostupné z: <www.czso.cz>. [14] Gay iniciativa. Dostupné z: . [15] Úřad průmyslového vlastnictví.
