SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Znojmo 2010

Vladimír VANÍK


Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Marketing a management

ANALÝZA UBYTOVACÍCH KAPACIT V OKRESE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Vladimír VANÍK

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Věra PLHOŇOVÁ, Ph.D.

Znojmo, 2010

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Analýza ubytovacích kapacit v okrese Rychnov nad Kněžnou vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Ve Znojmě dne 30. 4. 2010

……………………………….. Vladimír Vaník

PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Plhoňové, Ph.D. za vstřícný přístup, ochotu a cenné rady a připomínky, které mi poskytla v průběhu zpracovávání bakalářské práce.


Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Vladimír VANÍK

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Marketing a management

Název tématu:

ANALÝZA UBYTOVACÍCH KAPACIT V OKRESE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

Zásady pro vypracování: 1. Vypracujte literární rešerši na dané téma. 2. Seznamte se s regionem a možností ubytování v něm. Navrhněte vhodné metody pro analýzu sledované problematiky 3. Zpracujte výzkum, SWOT analýzu, dotazníkové šetření. 4. Získaná data analyzujte, (graficky) zpracujte. Naznačte možnosti rozvoje, které mohou progresivně posunout region v oblasti turismu a doporučte eventuální možné změny v podniku.

Rozsah práce:

50

Seznam odborné literatury: KIRÁĹOVÁ, Alžběta. Marketing hotelových služeb. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 158 s. ISBN 80-86929-05-1. HORNER, S. - SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. CAYWOOD, Clarke, L. Public Relations. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 600 s. ISBN 80-7226-886-4. VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie spotřebitele.1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 284 s. ISBN 80-247-0393-9. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2009, 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. JANEČKOVÁ, L. - VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing měst a obcí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 184 s. ISBN 80-7169-750-8.

Datum zadání bakalářské práce:

červen 2009

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2010

Vladimír VANÍK

Ing. Věra PLHOŇOVÁ, Ph.D.

autor

vedoucí bakalářské práce

Prof. PhDr. Miroslav FORET, CSc. rektor SVŠE Znojmo

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou ubytovacích kapacit v okrese Rychnov nad Kněžnou. Cílem práce je zmapovat možnosti ubytování, vybavenost a poskytované služby, které jednotlivá zařízení nabízejí. Práce také obsahuje stručné představení Královéhradeckého kraje a podrobnější popis rychnovského okresu. Skládá se ze dvou částí a to z části teoretické a části praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy z marketingu cestovního ruchu, ale i sám cestovní ruch obecně. Praktická část se zabývá zhodnocením a porovnáním ubytovacích zařízení. Hodnocení bylo provedeno na základě odpovědí z dotazníků předaných recepcím ubytovacích zařízení. Získaná data statisticky zpracována a vyvozeny závěry, které by měly vést ke zlepšení služeb a následně vyšší poptávky po ubytování v tomto regionu.

Abstract The theme of this bachelor thesis is the analysis of accommodation capacity in the district Rychnov nad Kněžnou. The main goal of the essay is to chart possibilities of accommodation, availability and services which are offered by these facilities. In this work the countryside around Hradec Králové is described, Rychnov nad Kněžnou district is described in more detailes. The thesis has two parts, the first one is theoretical and the other is practical. In the theoretical part the basic ideas from marketing of tourist industry are explained together with tourism in general. The practical part evaluates and compares chosen accommodation facilities. This was made according to in advance prepared questionnaires, which was worked up and sent to the receptions in several accommodation facilities. Realized information and data were statistically processed and from them constructive findings was conjectured. These findings should make for improvement of facilities and consequently to higher demand after accommodation in this region.

Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................. 10 2 Cíl práce a metodika ......................................................................................................... 11 3 Teoretická část .................................................................................................................. 12 3.1 Spotřeba .................................................................................................................. 12 3.1.1 Spotřební chování ................................................................................................ 12 3.2 Komunikace ............................................................................................................ 13 3.2.1 Internet ................................................................................................................. 13 3.2.2 Formát komunikace ............................................................................................. 14 3.3 Volný čas ................................................................................................................ 14 3.3.1 Čas ....................................................................................................................... 14 3.3.2 Využití volného času ........................................................................................... 14 3.3.3 Nedostatek volného času ..................................................................................... 15 3.4 Cestovní ruch .......................................................................................................... 15 3.4.1 Cestovní ruch, volný čas a stravování ................................................................. 15 3.4.2 Ochrana spotřebitele v cestovním ruchu ............................................................. 16 3.4.3 Cestovní kancelář a poskytované služby ............................................................. 17 3.5 Image ...................................................................................................................... 18 3.6 Marketing ................................................................................................................ 18 3.6.1 Marketing cestovního ruchu ................................................................................ 18 3.6.2 Makroprostředí .................................................................................................... 19 3.6.3 Vnitřní prostředí .................................................................................................. 19 3.6.4 Analýza odvětví ................................................................................................... 19 3.7 Služby ..................................................................................................................... 20 3.7.1 Nehmotnost služeb .............................................................................................. 20 3.7.2 Neoddělitelnost služeb......................................................................................... 20 3.7.3 Neexistence vlastnictví služeb ............................................................................. 21 3.7.4 Různorodost a dočasnost služeb .......................................................................... 21 3.7.5 Charakteristika služeb hotelu .............................................................................. 21 3.8 Marketingový mix .................................................................................................. 21 3.8.1 Produkt ................................................................................................................ 22 3.8.2 Cena ..................................................................................................................... 22

3.8.3 Místo .................................................................................................................... 23 3.8.4 Marketingová komunikace .................................................................................. 24 3.8.5 Lidé ...................................................................................................................... 24 3.8.6 Balíčky služeb ..................................................................................................... 24 3.8.7 Tvorba programů ................................................................................................. 25 3.8.8 Spolupráce ........................................................................................................... 25 3.8.9 Procesy ................................................................................................................ 26 3.9 Konkurence ............................................................................................................. 26 3.10 Kulturní dědictví ................................................................................................... 27 3.11 Cílová skupina ...................................................................................................... 27 4 Praktická část .................................................................................................................... 29 4.1 Představení území ................................................................................................... 29 4.1.1Vytyčení oblasti .................................................................................................... 29 4.1.2 Geografie a historie oblasti .................................................................................. 29 4.1.3 Průmyslová odvětví ............................................................................................. 29 4.1.4 Sportovní podmínky ............................................................................................ 30 4.1.5 Historické památky .............................................................................................. 31 4.1.6 Ubytování ............................................................................................................ 31 4.2 Identifikační znaky dotazovaných subjektů............................................................ 32 4.3 Statistické zpracování získaných odpovědí ............................................................ 32 4.3.1 Dostupnost ubytovacího zařízení ........................................................................ 32 4.3.2 Shrnutí dostupnosti ubytovacích zařízení ............................................................ 35 4.3.3 Platby, slevy ........................................................................................................ 36 4.3.4 Shrnutí plateb a slev ............................................................................................ 38 4.3.5 Vybavenost ubytovacích zařízení ........................................................................ 39 4.3.6 Shrnutí vybavenosti ubytovacích zařízení ........................................................... 43 4.3.7 Stravování, sportovní vyžití................................................................................. 44 4.3.8 Shrnutí stravovacích služeb a sportovního vyžití ................................................ 48 4.3.9 Typy akcí, informování hostů, důvody ubytování............................................... 48 4.3.10 Shrnutí typů akcí, informování hostů, důvodů k ubytování .............................. 52 4.4 SWOT analýza ........................................................................................................ 52 4.4.1 Silné stránky ........................................................................................................ 53 4.4.2 Slabé stránky ....................................................................................................... 53

4.4.3 Příležitosti ............................................................................................................ 54 4.4.4 Hrozby ................................................................................................................. 54 4.5 Navrhovaná zlepšení ............................................................................................... 54 5 Závěr ................................................................................................................................. 57 6 Použité zdroje ................................................................................................................... 59 Příloha 1 Grafy Příloha 2 Dotazník

1 Úvod Cestovní ruch nabývá nejen v České republice na stále větším významu. Po pádu komunistického režimu došlo k velmi velkému nástupu cestovního ruchu a lidé si začali uvědomovat možnosti, které rozvoj cestování nabízí. Věnuje se mu stále větší pozornost a to jak z ekonomického hlediska, tak jako zdroj příjmů. Má vliv také na zaměstnanost v regionech. Stále se zvyšují počty ubytovacích zařízení, jak velkokapacitních, tak i těch pro rodiny či páry. Ovšem nelze zcela říci, že všechny jsou vyhovující z hlediska kvality ubytování a poskytovaných služeb. Hlavním motivem cestování je změna a uspokojení potřeb člověka, které mu bydliště nenabízejí. Ať už se jedná o sportovní vyžití, rehabilitační možnosti, tak také kulturní poznání atp. V oblasti cestovního ruchu je stále potřeba bádat a hledat nové možnosti a nabídky, jak oslovit zákazníky. Proto v oblasti cestovního ruchu také mimo jiné pracujeme s reklamou. Dobrá reklama je velice důležitá. Česká republika je stále atraktivní pro návštěvníky z Německa, Polska, Slovenska a Rakouska. Začíná také narůstat návštěvnost z Ukrajiny a pobaltských zemí bývalého Sovětského svazu. S čímž souvisí třeba i jak moc jsou navštěvované destinace připravené na zahraniční zákazníky. Pro rozvoj turistického ruchu je důležité geografické začlenění destinace. Nabídka atraktivních míst, vhodné klimatické podmínky a přírodní rezervace jsou přínosem pro rozvoj zdravého životního stylu, který je v současné době velice vyhledávaným a žádaným. Vhodné přírodní podmínky poskytují možnosti k využití volného času podle představ zákazníka. Každý si sám vybere podle zálib, věkové skupiny a na základě svých potřeb a možností. Jako téma mojí bakalářské práce jsem si vybral téma Analýza ubytovacích kapacit v okrese Rychnov nad Kněžnou. Toto téma bylo zvoleno nejen proto, že spadá do odvětví cestovního ruchu, ale také je hodně úzce spjato s marketingem. Tato dvě odvětví se v daném tématu kompletně prolínají a byla shledána jako ideální spojení. Okres Rychnov nad Kněžnou byl vybrán z důvodu dobré znalosti prostředí a zkušeností z cestování v tomto regionu. Dalším podstatným důvodem je také malebná krajina, která je atraktivním lákadlem pro mnoho turistů. Současná situace není ideální, proto se jeví jako dobrý nápad nahlédnout na možnosti ubytování pro přicházející turisty z úplně jiné perspektivy.

10

2 Cíl práce a metodika Práce bude rozdělená do dvou základních částí. Na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části bude stručné seznámení s danou problematikou, na níž je práce zaměřená. Teorie se bude zabývat jak cestovním ruchem obecně, tak marketingem v cestovním ruchu. Obě tato témata se společně prolínají. Uvedeno bude také stručné seznámení s Královéhradeckým krajem, ve kterém se okres Rychnov nad Kněžnou nachází. Okres bude rozebrán a popsán více. V praktické části bude cílem na základě dotazníkového šetření provést analýzu ubytovacích kapacit v okrese Rychnov nad Kněžnou. Všechny získané odpovědi od dotázaných budou zpracované do přehledných tabulek. Ke každé tabulce s četnostmi odpovědí a jejich percentuálním podílem bude vypočítán Pearsonův koeficient. Dále bude ke každé tabulce náležet příslušný graf uvedený v příloze, kde budou graficky znázorněny všechny odpovědi a budou tak vidět rozdíly lépe, než pouze v tabulkách. Důležitou součástí bude navržení změn a vylepšení stávajícího stavu podle zjištěných nedostatků a mezer. Práce je zaměřená na analýzu místních ubytovacích zařízení v okrese Rychnov nad Kněžnou. Ubytovacím zařízení v tomto okrese budou zaslány předem připravené dotazníky s otázkami, jejichž odpovědi budou podstatným zdrojem

informací

pro zpracování daného tématu. Předpokládaná návratnost není stoprocentní. Vzhledem k předchozím zkušenostem lze počítat i s neochotou spolupracovat. Problematické může být nalézání kontaktů, a to i přes mnoho moderních zdrojů informací, které jsou v dnešní době dostupné. Proto bude zcela nezbytný i osobní kontakt. Ten bude možný uskutečnit přímou návštěvou samotného zařízení, popřípadě lze ubytovací zařízení kontaktovat telefonicky. Na základě získaných odpovědí lze formulovat vlastní výsledky, které budou použity pro další zpracování. Porovnáním jednotlivých zařízení bude získán určitý obraz stavu ubytovacích kapacit v okrese Rychnov nad Kněžnou. Závěrem by měly být návrhy na zlepšení kvality a také odstranění zjištěných nedostatků. Dotazníkové šetření probíhalo v období od 18. srpna 2009 do 15. září 2009. Bylo osloveno celkem 63 subjektů, jež se prezentovaly na webových stránkách, z nichž 30 dále spolupracovalo. I když předem bylo jasné, že ne všichni budou spolupracovat, lze konstatovat, že návratnost dotazníků nebyla vysoká. Ovšem pro analýzu a další práci byl i tento počet dostačující. 11

3 Teoretická část V této části práce se budou podrobněji rozebírat pojmy vázající se k dané problematice. Jedná se o prostudování vhodné literatury a následné citování vhodných pojmů.

3.1 Spotřeba Lidé, kteří žijí ve stejné kultuře, mají stejné normy a poznatky, mají také obdobné rysy ve spotřebním chování. Může jít např. o oblibu určitých typů jídel, trávení volného času a s tím související spotřební chování, které patří do národní kultury. Působení celé řady kulturních prvků, které vytvářejí určité spotřební predispozice. Jde hlavně o zvyky a hodnoty charakterizující určitý kulturní prostor a symboly, rituály a mýty jako skupiny symbolických kulturních prvků vyjadřující ideály určité kultury. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 78]

3.1.1 Spotřební chování Co ovlivňuje naše spotřební chování? Jsou to psychické procesy, kterými se projevují naše duševní vlastnosti, jejichž individuální skladba vytváří charakter naší osobnosti. Psychické procesy a psychické vlastnosti představují individuální rozdíly v psychice, které se týkají psychických dispozic. Jde především o vnímání, pozornost, učení, paměť a zapomínání, potřeby a motivace. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 23] Obecná východiska pro porozumění spotřebnímu chování nám dávají výzkumy zaměřené na hodnocení obecného ekonomického klimatu ve společnosti očima spotřebitelů založené na předpokládaném vztahu mezi makroekonomickými veličinami a osobností spotřebitele. Jedním z používaných ukazatelů, založených na postojích a názorech spotřebitelů, je ICS – index cítění spotřebitele. Tento index navrhl již ve 40. letech minulého století americký ekonom George Kanoma a v různých podobách je využíván do současné doby. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 36] Roli spotřebitele i zákazníka hrajeme v průběhu života všichni. Začíná od kolébky a končí věcmi posledními, které již za nás vyřizují jiní. A to je i příklad pro charakteristiku rozdílů mezi spotřebitelem a zákazníkem. Spotřebitel je pojem obecnější, zahrnuje vše, co spotřebováváme, tedy i to, co sami nenakupujeme. Zákazník je zjednodušeně řečeno ten, kdo zboží objednává, nakupuje a platí. Člověk v roli spotřebitele i zákazníka by měl

12

být alespoň částečně orientovaný v různých oblastech spotřeby, které při jeho nákupech připadají v úvahu. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 31]

3.2 Komunikace Marketingovou

komunikaci lze definovat jako

kterou používá

organizace

dnešních

budoucích

nebo

k informování, (potencionálních)

každou

přesvědčování zákazníků.

formu komunikace, nebo

Hlavní

ovlivňování

charakteristikou

komunikace je zprostředkování informací a jejich obsahového významu s cílem usměrňování mínění, postojů, očekávání a chování spotřebitelů v souladu se specifickými cíli firmy. [HESKOVÁ, 2009, s. 51] Položme si otázku, zda je možné stejným způsobem oslovit stovky národů, zda skutečně naše sdělení příjme stejně mongolský pastevec, švýcarský obchodník, český řemeslník či pařížský intelektuál. Existují nesporné výhody globální komunikace, především časová a finanční úspora. Ale je efekt opravdu odpovídající? [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 85]

3.2.1 Internet Internet je globální síť propojených počítačů, která má několik stovek milionů účastníků a která poskytuje různé služby. Jedná se o volně organizovanou mezinárodní spolupráci samostatných počítačových sítí. [KOLEKTIV AUTORŮ, 2004, s. 90] Internet vstoupil do našich životů více, než si uvědomujeme. Počet jeho uživatelů na celém světě přesahuje půl miliardy a stále stoupá. Internet může naši práci zrychlit, zefektivnit. Snížení pracovní výkonnosti vlivem internetu uvádí jen 5 % Čechů, kteří v zaměstnání internet používají, naopak, jako produktivnější se vnímá 58 % uživatelů. U lidí s vyšším vzděláním, u podnikatelů je tento trend ještě výraznější. [VYSEKALOVÁ, 2007, s. 125] Toto nové médium umožnilo vnést do samostudia prvky řízení a komunikace s oborníky i ostatní studícími a tím zvýšil jeho účinnost. Často se pro tento způsob používá termín e-learning, který lze označit, jako online vzdělávání a pod nímž si můžeme představit distanční studium ve virtuálním studijním prostředí na internetu. [DYTRT, 2006, s. 159]

13

3.2.2 Formát komunikace V souvislosti s osobní komunikací je důležitý komunikační i situační kontext, verbální i neverbální komunikace atd. Důležitá je přeložitelnost sdělení do jiného jazyka, což závisí nejenom na dobrém překladateli, ale i na možnostech jazyka. Při překladech tištěných materiálů bychom měli např. vědět, že anglický text je o třetinu kratší než francouzský či španělský. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 80]

3.3 Volný čas Lidé obecně investují svůj limitovaný čas a omezené finanční prostředky do takové volnočasové aktivity, s níž spojují nějaký reálný přínos. Pokud je očekávání prožitku návštěvy kulturní destinace dostatečně silné a atraktivní, stává se vynaložený čas druhotný. Převažují-li pochybnosti či nechuť, ovlivní to rozhodování v neprospěch návštěvy. Faktor nedostatku času, i dalších výše popsaných praktických bariér návštěvnosti, proto bývá provázán s bariérami, které lze označit jako „psychologické“. [KESNER, 2008, s. 105]

3.3.1 Čas Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří volný čas a dostatek volných finančních prostředků. Volný čas je část mimo pracovní doby, v níž člen společnosti nevykonává žádnou nutnou činnost, a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 16] Hranice volného času lze určit tak, že se z mimopracovní doby vyčlení čas:

Nezbytný pro přepravu do zaměstnání a na nákupy;

Nezbytný k vykonání domácích prací; Věnovaný k uspokojení potřeby jídla a spánku atd. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 16]

3.3.2 Využití volného času Důležitým rysem volného času je jeho relativní stálost. Společnost má zájem na zvětšování volného času na vzdělání, rozvoj duševních a tělesných schopností člověka a na naplňování jeho sociálních funkcí. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 16]

14

Struktura využití (oblasti) volného času:

Vzdělávání a společenská činnost;

Aktivní odpočinek (četba, poslech rozhlasu a televize, návštěva kina);

Zájmová činnost;

Výchova dětí;

Tělesná výchova a sport;

Pasivní odpočinek. [JAKUBÍKOVÁ: 2009, s 17]

3.3.3 Nedostatek volného času Vědci našli velmi silnou korelaci mezi délkou výletu a výběrem destinace. Rostoucí délka pobytu umožňovala, že lidé mohli navštívit více míst, místo aby trávili více času na jednom místě. [KESNER, 2008, s. 105]

3.4 Cestovní ruch Cestovní ruch je odvětvím, které se v celosvětovém měřítku dynamicky rozvíjí. Denně přibývají nová místa, která se snaží řešit své problémy tím, že se orientují na rozvoj cestovního ruchu na svém území. O cestovním ruchu je známo, že má výrazné ekonomické přínosy, je-li správně rozvíjet. Podílí se na růstu HDP země, pomáhá vytvářet pracovní místa, umožňuje zvýšení příjmů domácností, má výrazné multiplikační efekty apod. Na druhé straně má zřejmý sezonní charakter, znamená zátěž pro životní prostředí, podílí se na procesu akulturace. Lidé jezdí do těch míst, která jim mají co nabídnout. Hledají odpočinek, rozptýlení, zábavu, kulturní a sportovní vyžití, upevnění svého zdraví. Jsou informovanější, zkušenější i náročnější a za své peníze očekávají stále vyšší hodnotu. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s 11]

3.4.1 Cestovní ruch, volný čas a stravování Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce. Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 18] Dá se říci, že tyto tři oblasti jsou odlišné, ačkoli příbuzné. Cestovní ruch je aktivita, volný čas je pojmem časovým a ubytování a stravování se týkají zajišťování služeb. Existuje řada modelů těchto vztahů, ale všechny mají své slabiny. Podle některých názorů 15

cestovní ruch a ubytovací a stravovací služby jsou jen podskupinami volného času. Tím však neberou v úvahu cestování, ubytování a stravování spojené se služebními a obchodními cestami. Jiní tvrdí, že jde o oddělená odvětví, jejichž velké oblasti se překrývají. Zřejmě však nezáleží na tom, zda snadno dokážeme zjistit, v jakém vzájemném vztahu jsou, pokud si uvědomujeme, že takový vztah existuje. [HORNER, 2003, s. 54] Bylo by nicméně chybou ukončit naši krátkou diskusi bez objasnění problémů, které tato stále pokračující debata přináší pro marketing ve všech třech odvětvích. Jsou to:

nejasnosti, duplikace a diference v údajích marketingového výzkumu;

absence silného profesního orgánu nebo lobby (ve většině evropských států), které by mluvily za všechna tři odvětví společně, což by snížilo možný vliv nejednotně pojatých zájmů odvětví na rozhodovací síly;

neustálá diskuse ve vzdělávacích institucích a profesních orgánech těchto tří odvětví odvádí určitou část energie, která by mohla být využita k dalšímu zlepšování kvality vzdělávání a odborného výcviku jejich pracovníků marketingu. [HORNER, 2003, s. 55]

3.4.2 Ochrana spotřebitele v cestovním ruchu Řada turistů v Evropě včetně České republiky, kteří v devadesátých letech zaplatili cestovním kancelářím zájezdy, na tyto zájezdy buď vůbec neodjela, nebo zůstala v zahraničí, protože neměla zaplacenou zpáteční cestu. Po návratu na vlastní náklady nebo díky ochotě jiných cestovních agentur pak tito zákazníci našli na dveřích kanceláře prohlášení o konkurzu nebo cestovní kancelář již vůbec nenašli. Po těchto pro cestovní ruch nežádoucích zkušenostech stanovila směrnice ER z roku 1993 cestovním kancelářím povinnost:

Pravdivosti a srozumitelnosti informací obsažených v katalogu;

Uzavření smlouvy v písemné formě;

Zakazuje zvýšení ceny v průběhu 20 dnů před odjezdem;

Upravuje důsledky neuskutečnění zájezdu či podstatné části v něm obsažených služeb. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 252] V ČR by měl být klient při zájezdech chráněn stejně jako občan EU. Podmínkou

pro podnikání v cestovním ruchu je smluvní pojištění, které kancelář musí sjednat (Asociace cestovních kanceláří). Směrnice nám klientům doporučuje, abychom si ověřili informace o termínu, ceně, odstupné, místě pobytu, druhu dopravního prostředku, způsobu 16

ubytování a stravování a abychom se podrobně seznámili s návrhem cestovní smlouvy před jejím podpisem. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 253] Zvláštním problémem je „timesharing“, dlouhodobé využívání rekreačních objektů v cestovním ruchu. Podstata spočívá v tom, že klient – spotřebitel získá právo užívat určitou nemovitost nebo její část po určité, předem vymezené období roku. Toto právo je většinou sjednáno na dlouhou dobu – na 20 i více let. Při podpisu smlouvy je spotřebitel povinen uhradit poměrně vysokou částku a vypovězení smlouvy je velmi obtížné, někdy až nemožné. Tento způsob využití rekreačních objektů je rozšířen hlavně v jižních evropských zemích (Španělsku, Portugalsku,

Itálii) a zájem projevují občané

skandinávských zemí, Velké Británie a Německa. V posledních letech se s touto nabídkou setkáváme i u nás. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 253] Získávání klientely pro tuto formu „trávení dovolené“ (u nás se setkáváme např. se sloganem „Dovolená na celý život“) je provázeno agresivními prodejními metodami, které vybočují ze základních etických zvyklostí, i když jsou obtížně právně postižitelné. Je na nás, abychom si dali pozor na:

Nepoctivé metody prodeje;

Psychologický nátlak spojený s nabídkou;

Obtíže s vypovězením smlouvy a dalším prodejem, problematická úprava práv a závazků ve smlouvě;

Problémy s vrácením zaplacené částky při odstoupení od smlouvy;

Vysokou cenu za užívání objektu pro krátkou dobu, nejsou rozepsány náklady;

Nejasnou roli různých zprostředkovatel timesharingu;

Využívání prvků klamavé reklamy. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 253] Zločinnost může odrazovat lidi z míst, která chtějí navštívit, zvláště ty, u nichž

vznikla velmi špatná reputace v rámci zločinu obecně. [HORNER, 1996, s. 115]

3.4.3 Cestovní kancelář a poskytované služby Cestovní

kancelář

je

základní

provozní

jednotka

cestovního

ruchu,

jejímž předmětem činnosti je zprostředkování, organizování a zabezpečování služeb souvisejících s cestovním ruchem. Funkcí ubytovacích služeb je umožnit ubytování mimo místo obvyklého pobytu účastníka cestovního ruchu včetně uspokojení jeho dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným pobytem souvisejí. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 25] Dopravní služby představují nejen významnou a rozsáhlou součást sektoru služeb, ale také základní podmínkou realizaci cestovního ruchu, kdy, jak vyplývá ze samotné 17

definice cestovního ruchu, je za cestovní ruch označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 31] Turistické informační centrum je účelové zařízení poskytující informace a případně i služby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů, včetně postupně realizovaných rezervací služeb cestovního ruchu s využitím informační techniky. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 33]

3.5 Image Ve slovníku naučném najdeme definici image jako: psychického otisku reality subjektu přepracovaného do formy dojmu, přijetí určitého soudu bez náležité argumentace. V souvislosti s jeho využitím v marketingu nejde již o filozofický nebo literární přístup, ale spíše o empirický termín sociální a tržní psychologie, který má měřitelné dimenze. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 121]

3.6 Marketing Marketing služeb často čelí velkým výkyvům poptávky v různých obdobích. Odlišnosti mezi marketingem výrobků a služeb se zabývali vědečtí teoretici. Judd (1968) například identifikoval vlastnosti, které odlišují služby od výrobků. Patří mezi ně skutečnosti, že služby nelze skladovat a že distribuční kanály služeb, pokud nějaké existují, jsou krátké. [HORNER, 2003, s. 39]

3.6.1 Marketing cestovního ruchu Marketing destinace cestovního ruchu je proces slaďování zdrojů destinace s potřebami trhu, obsahuje analýzu místa plánování, organizování, řízení a kontrolou strategií na vymezení lokalit a směřuje hlavně k silným stránkám konkurenční pozice současných míst v mezinárodním souboji o atraktivní cílové skupiny. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 38] Marketing míst pro rekreaci a cestovní ruchu patří mezi základní kameny územního marketingu. Rozvoj cestovního ruchu však ve většině regionů v České republice není nikým řízen. Existují sice regionální rozvojové agentury, které se cestovním ruchem také zabývají, ale neřídí jej. V rámci úřadů samospráv existují odbory nebo komise cestovního ruchu, kde se ne vždy jedná o odborníky. Ze strany veřejné správy se rovněž nedostává potřebné podpory, především ekonomické a koncepční. Pro takový systém řízení 18

a rozvíjení cestovního ruchu nebyl dosud vypracován legislativní rámec, případně zákonné normy. Ke zlepšení situace také nepřispívá malý zájem o spolupráci ze strany podnikatelských subjektů, zejména z důvodu jejich ekonomické slabosti a nejednotnosti. [KESNER, 2008, s. 153] Finanční plánování je základním nástrojem hospodaření organizace. Je svou podstatou procesem navrhování, hodnocení a výběru finančních cílů organizace a specifikace postupu k jejich dosažení. [PITRA, 2004, s. 141]

3.6.2 Makroprostředí Makroprostředí zahrnuje faktory působící na mikroúrovni. Neustále se měnící makroprostředí skýtá nesčetné tržní příležitosti. Firmy musí získat určitou zběhlost v identifikaci trendů. Smyslem analýzy makro okolí je pochopit nutnost vnímání širších souvislostí a poukázat na stávající i potenciální hrozby či příležitosti. Nejznámějšími metodami analýzy makroprostředí jsou tzv. PEST analýza a metoda 4C (customerszákazníci, country- národní specifika, competition- konkurence, cost - náklady). Získané informace je vhodné selektivně rozdělit podle jejich důležitosti a ty nejdůležitější se pokusit rozebrat do podrobností. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 118]

3.6.3 Vnitřní prostředí Analýza vnitřního prostředí se soustřeďuje na posouzení vnitřních zdrojů, toho, do jaké míry se jedná o zdroje jedinečné a nenapodobitelné, tedy o zdroje s obsaženou konkurenční výhodou. Obecně lze zdroje firmy rozdělit do čtyř základních skupin: fyzické zdroje (strojní vybavení, výrobní plochy, skladovací prostory…), lidské zdroje (struktura pracovních sil, organizace práce, vzájemná zastupitelnost…), finanční zdroje (disponibilní kapitál, závazky a pohledávky, možnosti získat úvěr…), zdroje nehmotné povahy (image společnosti, ochranná známka, znalost trhu…). Výsledkem této analýzy by mělo být nalezení klíčových kompetencí, tedy takových oblastí, jež není možno jednoduchým způsobem

napodobit

tak,

aby

byla

zajištěna

dlouhodobost

jejich

existence.

[JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 119]

3.6.4 Analýza odvětví Analýza odvětví se soustřeďuje v rámci mikroprostředí na vše podstatné z hlediska formování strategie firmy. Zabývá se čtyřmi důležitými oblastmi: základní charakteristikou odvětví, strukturou odvětví, hybnými změnotvornými silami odvětví a klíčovými faktory 19

úspěchu. Na analýzu odvětví navazuje analýza konkurenčního prostředí. Porterův model pěti konkurenčních sil umožňuje popsat a pochopit podstatu konkurenčního prostředí uvnitř každého jednotlivého odvětví, a vytvořit tak informační základnu pro rozhodování o tvorbě konkurenční výhody firmy. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 119]

3.7 Služby Službu není možné vidět, slyšet, cítit či jinak vnímat před tím, než je zakoupena a spotřebovávána. Zákazník se tedy rozhoduje o její koupi na základě druhotných indicií a své důvěry, že skutečně získá cosi kvalitního. Exponát v muzeu či budova památkového objektu jsou velmi konkrétní, ale jejich prožitek je veličinou nehmatatelnou, přináší obtížné postižitelné přínosy, které kulturní organizace může svým potenciálním zákazníkům popsat jen zprostředkovaně. Pozornost spotřebitele (a jeho hodnocení kvality) se přitom často upíná k hmatatelným aspektům, které službu provázejí a které návštěvník silně vnímá: kvalitu prostředí a chování personálu. [KESNER, 2008, s. 98] Budoucnost společností, které usilují o významné postavení v oblasti zákaznických služeb, by měla obsahovat něco, co zákazníky ohromí. Člověku, toužícímu po maximálním úspěchu pouhé zadostiučinění nepostačí. Takoví zákazníci budou požadovat něco víc než jen pouhé uspokojení svých potřeb. [HORREL, 2007, s. 7] Pro zaujmutí náročnějších zákazníků je velice dobré mít efektivní reklamu. Prioritou reklamy je a vždy bude oslovení současné i potenciální zákazníky a vnutit jim produkt nebo službu. Odborně se tomu říká informovat je o aktuální nabídce. Jde o komerční komunikaci, zpravidla s obchodním záměrem. [SEDLÁČEK. 2009, s. 7]

3.7.1 Nehmotnost služeb Služby jsou nehmotné, takže před jejich nákupem je nelze vnímat žádnými smysly. Baeson (1977) upřesnil pojem nehmotnosti služeb v tom smyslu, že se může týkat oblasti „nehmatatelnosti“, takže zákazník se jich nemůže fyzicky dotknout, ale také „duševní“ nehmotnosti, takže pro zákazníka může být nesnadné pochopit ideu služby. [HORNER, 2003]

3.7.2 Neoddělitelnost služeb Pro služby je charakteristické překrývání produkce a provádění se spotřebou. Služba ve své nejčistší formě svádí poskytovatele a zákazníka tváří v tvář. To by teoreticky znamenalo, že realizace marketingu v odvětví služeb by měla být snadnější, zejména 20

pokud se orientuje na zákazníka. Organizace služeb tedy mají výhodu osobního kontaktu s konečným zákazníkem. [HORNER, 2003, s. 39]

3.7.3 Neexistence vlastnictví služeb Když si zákazník koupí službu, získá pouze přístup k nějaké činnosti nebo zařízení, ale na konci celé transakce nic nového nevlastní. Služby častěji produkují uspokojení než nějakou hmotnou věc, kterou lze ukazovat ostatním. [HORNER, 2003, s. 39]

3.7.4 Různorodost a dočasnost služeb Je nesnadné provést službu úplně stejně při každé příležitosti její spotřeby. Lze to vysvětlit na příkladu jídla v restauraci. Když si tentýž host v téže restauraci při každé návštěvě objedná totéž jídlo, jeho zážitek bude odlišný v závislosti na době návštěvy, jeho náladě, práci personálu atd. Služby jsou pomíjivé v čase, to znamená, že pokud nejsou prodány, konkrétní obchodní případ nelze znovu obnovit. Čas, po který byly hotelový pokoj nebo sedadlo ve vlaku neobsazené, nemůžeme uskladnit pro pozdější spotřebu. Představují ztracený obchod a tím i ztracený zisk. [HORNER, 2003, s. 39]

3.7.5 Charakteristika služeb hotelu Ubytovací, gastronomické i doplňkové služby (bazén, fitness, sauna, masáže, etážový servis, donáška zavazadel, čištění obuvi, praní prádla apod.) v hotelu jsou osobními

službami. Jsou poskytovány lidmi a jsou poskytovány lidem. Dveřník,

který pomůže hostům se zavazadly, poskytl službu. Host bude tuto službu hodnotit v závislosti na způsobu, jakým byla poskytnuta. [KIRÁĽOVÁ, 2006, s. 12] Osobnost číšníka, jeho dovednosti a zručnosti hrají roli ve zkušenosti hosta se snídaní, obědem nebo večeří apod. očekávání ohledně rychlosti obsluhy se liší. Standard každého člověka se u dané služby důsledkem rozdílných faktorů různí. Lidé si pamatují chutě, zkušenosti, mají určité postoje, a to všechno má vliv na hodnocení služeb. Protože lidé jsou subjektivní, jejich hodnocení služeb je také subjektivní. Při poskytování osobních služeb je důležitá nejen služba, která je poskytována, ale i způsob, jakým je poskytována. [KIRÁĽOVÁ, 2006, s. 12]

3.8 Marketingový mix Klasická podoba marketingového mixu je tvořena čtyřmi prvky, tzv. 4P: product produkt; price - cena, kontraktační podmínky; place - místo, distribuce; promotion 21

marketingová komunikace. V oblasti služeb cestovního ruchu jsou k základním čtyřem prvkům marketingového mixu přiřazovány prvky další, a to: people - lidé; packaging balíčky služeb; programming - tvorba programů; partnership - spolupráce, partnerství, koordinace; processes - procesy. [KIRÁĽOVÁ, 2006, s. 64]

3.8.1 Produkt Produktem města nebo obce rozumíme vše, co město nabízí svým obyvatelům, návštěvníkům, podnikům a potenciálním investorům a co slouží k uspokojování jejich individuálních i kolektivních potřeb. V širším pojetí je tak možno považovat za produkt obce samotnou obec, tvořenou materiálním prostředím a všemi subjekty na území obce působícími. Některé subjekty jsou tak zároveň součástí produktu i jeho spotřebitelem. V užším smyslu sem patří ta část potřeb, kterou soukromý sektor není schopen uspokojit sám a kterou mu dodává obecní úřad na základě svých statutárních funkcí. [JANEČKOVÁ, 1999, s. 60] Při analýze produktu bere místní správa v úvahu: zkušenosti, statutární povinnosti (pravomoci samosprávy i přenesenou působnost státní správa), finanční zdroje, politickou situaci, očekávání veřejnosti, profesní preference. [JANEČKOVÁ, 1999, s. 60]

3.8.2 Cena Spotřebitel vnímá a prožívá cenu jako očekávané spotřební uspokojení daným výrobkem nebo službou. Jak už jsme si uvedli v předchozím textu, je to, jak cenu produktu hodnotíme a jakou cenu jsme ochotni zaplatit, závislé na řadě faktorů. Někdy zvolíme dražší výrobek z obavy před špatnou volbou, zvláště v případech, kdy „nejsme znalci" v dané komoditě. Ukažme si to na příkladu ženy, která očekává vzácné hosty a ze strachu, aby se před nimi neblamovala, koupí nejdražší víno, které ale nemusí být nejlepší. Vysoká cena jí ale „dává jistotu“, že hostům nabídla „hodnotu“, které sama nerozumí. Dražší z produktů volíme také tehdy, pokud očekáváme, že v kvalitě mohou být velké rozdíly a výrobek nelze předem vyzkoušet. V tomto případě si za vyšší cenu kupujeme „jistotu“ nákupního rozhodování. Dalším důvodem pro volbu dražších produktů je prestiž, kdy vyšší cena potvrzuje očekávanou prestižní hodnotu (drahá značka whisky, kosmetiky, oblečení aj.) Tyto poznatky jsou využity i v testu citlivosti, o kterém informuje dále. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 205] Existence cenových prahů či prahových hodnot - tj. velikosti podnětů, na jejichž základě dochází ke změnám ve vnímání nebo hodnocení. Teorie “rozumné ceny“ 22

– tj. předpoklad, že spotřebitel má určitou představu o částce, kterou je ochoten vydat za určitý výrobek, který uspokojuje jejich potřeby, za kvalitu, kterou očekává. „Cena jako ukazatel kvality“ – tj. cena výrobku jako ukazatel kvality, na jejímž základě si spotřebitelé vytvářejí představu o přijatelných cenách pro zboží různé kvality. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 208] Je namístě uvést, že ceny v cestovním ruchu je potřebné tvořit nejen na základě znalosti výše uvedených marketingových přístupů, ale také na základě dobré znalosti samotného odvětví služeb cestovního ruchu a jednotlivého sektoru i konkrétního zařízení, ve kterém má být cena stanovena. V cestovním ruchu obvykle cena nevystupuje jako reprezentant určité služby, ale celého balíku služeb, často i z různých odvětví. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 232] Typickým příkladem složitosti cenové tvorby v cestovním ruchu je cena zájezdu, kdy zájezd je produktem složeným z mnoha dílčích produktů: inovací, dopravy, ubytování, stravování, nejrůznějších programů atd. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 233]

3.8.3 Místo Podstata tohoto prvku marketingového mixu spočívá především v rozhodování o tom, jakým způsobem se produkt dostane ke konečnému spotřebiteli, tj. ve volbě distribučního kanálu. Obec může produkt (většinou se jedná o službu) poskytovat sama. V takovém případě se jedná o přímý distribuční kanál. Pokud svěří poskytování služby jiné organizaci, soukromé či neziskové (např. rozpočtová nebo příspěvková organizace zřízená obcí), hovoříme o nepřímém distribučním kanálu V případě, kdy obec vykonává přenesenou působnost státní správy, je její úřad v podstatě určitým typem distribučního kanálu, jeho prostřednictvím vykonává stát svou moc, popřípadě slouží občanům daného území. Obec také potřebuje distribuční kanály k tomu, aby svůj celkový produkt zpřístupnila případným zájemcům. K tomu slouží i další prvek marketingového mixu, propagace a jednotlivé komunikační nástroje. [JANEČKOVÁ, 1999, s. 81] Kritéria pro volbu efektivního distribučního kanálu jsou následující:

výše nákladů,

pohodlí pro spotřebitele, uživatele, klienty, příjemce,

spolehlivost,

dostupnost (prostorová a časová),

kvalita. [JANEČKOVÁ, 1999, s. 82] 23

S výběrem distribučních metod souvisí i problém umístění poskytovatele služby. Umístěním rozumíme místo, ve kterém jsou přítomni lidé a zařízení poskytující služby. Umístění závisí na vlastnostech služeb. Jestliže jsou služby poskytovány v bytě zákazníka (údržba obecního bytového fondu), je důležité, aby zákazník věděl, kde a kdy takovou službu objednat, popřípadě kde je umístěna realitní kancelář, která služby zabezpečuje. Realitní kancelář by měla být v místě pro zákazníka snadno dostupném a nepříliš vzdáleném od bydliště zákazníka. To platí zejména pro obvody velkých měst. [JANEČKOVÁ, 1999, s. 83]

3.8.4 Marketingová komunikace Public relations představují v moderní společnosti uznávanou a konstruktivní sílu. Můžeme je vidět v akci při strategiích a aktivitách nejrůznějších podniků a organizací. Ve svém moderním pojetí vznikly public relations díky stále se zvětšující složitosti ekonomických, společenských a politických problémů, kterými je lidstvo postihováno zhruba od dob první světové války. Kořeny public relations spočívají v základní skutečnosti, že veřejné mínění, jakkoliv zmatečné, nejasné a nepředvídatelné se může zdát, představuje ve svobodném světě konečnou rozhodující sílu. Základní funkcí public relations je napomáhat veřejnému mínění, aby dospělo k určitému žádoucímu závěru (názoru), a to prostřednictvím informací, faktů a interpretace faktů. [CAYWOOD, 2003, s. 418]

3.8.5 Lidé Většinu služeb poskytují lidé, kteří v cestovním ruchu zaujímají různé role. Jsou investory, vlastníky, manažery, zaměstnanci, dodavateli výrobků i poskytovateli služeb, obchodními mezičlánky, ovlivňovateli, zaměstnanci státních a veřejných institucí, zákazníky a rezidenty. Lidé přímo či nepřímo ovlivňují kvalitu produktu a spokojenost zákazníka. Firmy proto potřebují investovat do rozvoje lidských zdrojů. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 264]

3.8.6 Balíčky služeb Klasickým příkladem balíčku v cestovním ruchu je zájezd. Zájezd obvykle obsahuje služby dopravy, ubytování a stravování, ale může zahrnovat i další služby, například sportovní, kulturní, animační, wellness a fitness programy apod. Klient cestovní

24

kanceláře nebo cestovní agentury si může zakoupit již hotový balíček, který je uveden sestavení podle svých potřeb a přání. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 267] Výhody balíčků z pozice zákazníka: větší pohodlí, větší hospodárnost, možnost plánovat prostředky na cesty, bezpodmínečné zajištění trvalé kvality, uspokojování specializovaných

zájmů,

nová

dimenze

cestování

a

stravování

mimo

dům.

[JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 267] Výhody balíčků ze strany organizátorů: zvyšování poptávky v době mimo sezonu, zvýšení přitažlivosti pro specifické cílové trhy, atraktivnost pro nové cílové trhy, snazší předpovídání vývoje podnikání a zlepšení efektivnosti, využívání komplementárních zařízení, atraktivit a společenských událostí, možnost flexibilního využití nových trendů, stimulace opakovaného a častějšího využívání, zvýšení tržby na jednoho zákazníka a prodloužení délky pobytu, vztahy s veřejností a hodnota publicity jednotlivých balíčků, rostoucí spokojenost zákazníka. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 267]

3.8.7 Tvorba programů Tvorba balíčků vytváří komplexní nabídku, na kterou velmi úzce navazuje i obsahová specifikace programů (programming) určená různým typům klientů (různým tržním segmentům). Balíčky (packages) spolu s tvorbou programů (programming) plní pět klíčových úloh v marketingu cestovního ruchu. Eliminují působení faktoru času – tato úloha vychází z předpokladu, že balíčky a programování umožňují firmám zvládnout problém vyrovnanosti poptávky a nabídky, zlepšují rentabilitu. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 268] Podílejí se na využívání segmentačních marketingových strategií – balíčky a programy představují účinný nástroj při segmentaci trhu a při pokusu sladit nabídku s potřebami specifických skupin zákazníků. Jsou komplementární vůči ostatním součástem mixu výrobek/služba a při správné kombinaci vytvářejí mnohem přitažlivější a zajímavější nabídku produktů. Spojují dohromady vzájemně nezávislé organizace pohostinství a cestovního ruchu. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 268]

3.8.8 Spolupráce Za spolupráci lze považovat součinnost dvou a více subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu či na poskytování služeb s cestovním ruchem spojených. Cestovní ruch je odvětvím, které je silně závislé na dobré spolupráci různých subjektů. Vhodným příkladem formální spolupráce je zájezd, neboť zde nutně musí dojít 25

ke spolupráci cestovní kanceláře s různými dopravci, ubytovacími a stravovacími zařízeními, kulturními institucemi, pojišťovnami apod. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 269] Je důležité si uvědomit, že lidé posuzují svou dovolenou nejen podle hotelu, v němž pobývali a podle restaurací, ve kterých se stravovali, ale podle všeho, s čím se při svém pobytu setkali. Mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu sice existuje konkurence, ale přednost by měla dostat spolupráce. [JAKUBÍKOVÁ, 2009, s. 270] Sponzorství se svým principem vyvinulo z doktorství a mecenášství. To má svůj počátek ve 14. Století, zejména ve Florencii. Ovšem nebudeme se zabývat historií a přejdeme k současnému porozumění sponzoringu. Rozumíme mu jako podpoře, přispívání či podílení se na události, díle, charitě, vzdělávání apod. Sponzoring se vyznačuje určitou exklusivitou např.: jsme v daném odvětví sami, bez konkurence. Jde v podstatě o nezištný, neprokalkulovaný dar. [CÉZAR, 2007, s. 145]

3.8.9 Procesy Produkt (především služby), který obec poskytuje svým zákazníkům, je dodáván určitým způsobem, procesem. Tento proces zpravidla nedokáže oddělit poskytovatele od zákazníka. Může se jednat o různé druhy procesů, poskytované přímo obecním úřadem, organizací, kterou k tomuto účelu zřídil, nebo stále častěji soukromými organizacemi. V některých případech existuje na trhu jasná konkurence. Jedná se nejen o konkurenci organizací poskytujících různé typy produktů, ale i o konkurenci na trhu samotných obcí. [JANEČKOVÁ, 1999, s. 110] Zákazníci by měli mít uspokojení nejen z produktu (většinou služby), ale i ze způsobu, jakým je služba dodána. To platí zejména v případě služeb, které vyžadují vysokou míru kontaktu se zákazníkem. Vzhledem k velké různorodosti produktů je dobré je klasifikovat a podle této klasifikace pak zvolit různé způsoby (procesy) jejich poskytování. [JANEČKOVÁ, 1999, s. 111]

3.9 Konkurence Nicméně má-li konkurence být relevantní, musí existovat na trzích, a to neplatí o některých oblastech cestovního ruchu, služeb pro využití volného času, ubytovacích a stravovacích služeb. Strategie organizací v oblasti konkurence se liší. Některé usilují o vedoucí postavení na trhu s pomocí inovací, jiné se spokojí s následováním těch, které mají vedoucí pozice na trhu a s poučením z jejich chyb. Některé se rozhodnou konkurovat cenami, jiné se soustředí na odlišnosti produktů. Jsou organizace, které se zdají 26

být posedlé svými konkurenty, zatímco jiné vypadají, jako by vůbec nevěděly, že mají nějakou konkurenci! [HORNER, 2003, s. 146] Marketingový koncept se stává úspěšným, pokud společnost poskytne větší zákaznickou hodnotu než jeho konkurenti. Takže obchodníci musejí dělat více věcí jednoduše a přizpůsobit se potřebám cílových spotřebitelů. Oni musí také získat strategickou výhodu a dostat nabídky do myslí svých spotřebitelů. [KOTLER, 2001, s. 91 ]

3.10 Kulturní dědictví Jedná se o tzv. projevy tradiční lidové kultury. V životě současné společnosti se dochovaly nerovnoměrně, v různých regionech i ve společenských vrstvách. Tam, kde se tyto zvyky do současnosti dochovaly, ovlivňují i dnes běžný život lidí nebo jsou dokonce jeho součástí (stavění májky, koledování, pletení pomlázek a zdobení velikonočních vajíček). Dochovaly se jako hmotné movité i nemovité artefakty i jako nehmotné statky, které se předávají ústním podáním a napodobováním z generace na generaci. Jsou převážně nepsanou tradicí v rodinách a jiných kulturních společenstvích (místní recepty). Zahrnují zejména lidovou slovesnost, hudbu, tanec, hry, obřady, obyčeje, zvyky a další. [KESNER, 2008, s. 34]

3.11 Cílová skupina „Nejvděčnější“ cílovou skupinou z hlediska působení reklamy jsou dospívající mezi 13- 18 rokem, kdy se utvářejí první spotřebitelské návyky, které se mohou postupně vyprofilovat až na loajalitu k určitým značkám. V tomto období si mladí lidé budují sebe pojetí,

přebírají

nabízené

hodnoty

a

napodobují

životní

styl

svých

vzorů.

[VYSEKALOVÁ, 2004, s. 236] Dnešní děti:

Jsou informovanější – lépe znají výrobky značky, osvojují si symbolické stereotypy mezi výrobkem, značkou a sociálním postavením člověka;

Dříve spotřebně dospívají – stávají se uživateli některých výrobků

dříve,

než je vžité schéma, např. používání parfému u malých děvčat;

Jsou samostatnější – „děti s klíči od domu“, po příchodu ze školy jsou samy doma, obstarávají nákupy a některé domácí práce;

Mají větší vlastní příjmy – dostávají větší kapesné a přivydělávají si, takže některé produkty (cukrovinky, hračky, audiokazety atd.) nakupují samy (například 6- 12leté děti měli v Německu v roce 2002 k dispozici na útratu 179 miliónů EUR); 27

Dříve si uvědomují vztah mezi cenou a hodnotou – vědí například, že nemohou po rodičích žádat neúměrné drahé výrobky;

Dříve rozlišují reklamu od skutečnosti – jsou kritické k častému opakování reklamy, mají rády jasnou a zábavnou formu reklamy, televizi silně konkurují počítače a počítačové hry;

Nevystupují při socializaci rodiny jen pasivně – vnášejí stále více do rodinného života nové hodnoty, prvky chování, kterým se od nich naopak učí rodiče. [VYSEKALOVÁ, 2004, s. 237]

28

4 Praktická část V praktické

části

bude provedena analýza

Rychnov nad Kněžnou. Z údajů získaných proveden

při

ubytovacích

zařízení v okrese

dotazníkovém

šetření bude

rozbor a statistické zpracování údajů. Tato část bude rozdělena na čtyři okruhy,

aby byla současná situace popsána přehledně. Po této analýze byla sestavena SWOT analýza, jež vyústí v návrhy na zlepšení.

4.1 Představení území Zde bude velice podrobně popsán a charakterizován okres Rychnov nad Kněžnou.

4.1.1Vytyčení oblasti Okres Rychnov nad Kněžnou leží v Královéhradeckém kraji. V rámci kraje sousedí na severozápadě s okresem Náchod a na západě s okresem Hradec Králové. Na jihozápadě pak hraničí s okresem Pardubice a na jihu s okresem Ústí nad Orlicí Pardubického kraje. Ze severovýchodu je okres vymezen státní hranicí s Polskem. Rozloha okresu je 982 km², počet obyvatel je 78 640. Nachází se zde 80 obcí, z toho 9 měst a dva městyse. Lidé, kteří zavítají do tohoto okresu, mají spousty možností, jak strávit svůj čas. Hlavně milovníci kultury mohou navštívit nesčetně mnoho míst stejně tak jako obyčejní nenároční turisté.

4.1.2 Geografie a historie oblasti Rychnovsko je hraničním regionem, kde hraniční čáru zaujímá pás zalesněných Orlických hor a rozmanité území, jehož okraje tvoří úrodné nížiny. Okresní město je Rychnov nad Kněžnou. Lesy jsou zde povětšinou smíšené, a tvoří významnou plochu lesního hospodářství. Půda je v okolí nížin písčitá a vyskytují se zde uměle vytvořené vodní plochy vzniklé těžbou písku. Ve vyšších polohách je půda jílovitá a pěstují se zde převážně brambory nebo je tato plocha užívána jako pastviny pro dobytek. V této lokaci je podprůměrné množství dešťových srážek. Krajina je převážně kopcovitá a v příhraničí měnící se v Orlické Hory.

4.1.3 Průmyslová odvětví Region lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový se zemědělskou výrobou v Podorlické pahorkatině, lesnictvím v horských a podhorských oblastech v údolí Orlice. 29

Průmysl se nachází většinou ve větších městech, i když o výjimky je i zde postaráno. Na Rychnovsku můžeme najít automobilku, která je rozdělená na dvě pracoviště. Jedno pracoviště se nachází v obci Solnice a druhé v obci Kvasiny.

Tato automobilka se

soustředí na výboru Škoda auto. Dalo by se říci, že i textilní průmysl zde nezaostává. V tomto okrese nalezneme spoustu

firem,

které

se soustředí na výrobu pracovních oděvů, lehké konfekce

nebo i na potisk textilu. Zajímavá je výroba stuh v Dobrušce nebo výroba koberců v Doudlebách nad Orlicí. Další podniky zabývající se textilní výrobou nalezneme například v obcích Čermná nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Opočno, Dobruška a ve spoustě dalších. Za zmínění stojí krajkářský průmysl, kterým se Rychnovsko pyšní. Právě obec Vamberk se stala centrem krajkářské výroby a téměř 400 let je spojena s historií paličkovaných krajek. Již v roce 1889 zde byla otevřena krajkářská škola, která funguje dodnes. V dolní části náměstí se nachází Muzeum krajky s rozsáhlou expozicí vývoje krajkářství

4.1.4 Sportovní podmínky Téměř

většina lidí si zde přijde na své, ale nejvíce sportovci. Nejen

že zde nalezneme tisíce kilometrů značených turistických tras, ale také zde najdeme stovky kilometrů cyklistických tratí od lehkých vyjížďkových v podhůří Orlických hor s nádhernými výhledy na panorama hor a pro náročnější v horských terénech. Ovšem i zimní nadšenci zde naleznou uspokojení. Nachází se zde nesčetně mnoho příležitostí pro běžkaře, sjezdaře a snowboardisty. Nejvyhledávanějšími lyžařskými centry jsou např. Zdobnice, Deštné, Říčky. Okres Rychnov nad Kněžnou je protkán nejrůznějšími cyklotrasami, které mají již od půl kilometru do necelých patnácti kilometrů. Například trasa z Týniště nad Orlicí do Třebechovic pod Orebem, vede cesta klidnými smíšenými lesy a oborou, kde je ochočené stádo vzácných bílých jelenů, možnost projížďky na koni a dalších nevšedních zážitků. V tomto okrese nalezneme spoustu přírodních, ale i krytých koupališť, jen záleží, jak moc jsou návštěvníci nároční. Výběr je široký, například plavecký areál Dobruška, koupaliště Vamberk, přírodní koupaliště Týniště nad Orlicí, říční koupaliště Borohrádek a spousta dalších. Populární se stává hra painball, která se dá hrát v uzavřených prostorách nebo ve volné přírodě. Je tu několik lokalit, kde je tato hra nabízena. 30

Pro zájemce je tu možnost zaplatit si let vyhlídkovým letadlem, nebo seskok v tandemu. Dále se v této oblasti mohou turisté věnovat sjíždění řeky Orlice či vodním aktivitám na vodní nádrži Pastviny.

4.1.5 Historické památky V Rychnově nad Kněžnou nalezneme raně barokní zámek, který byl vybudován Karlem Libštejnským z Kolowrat. Významnou architektonickou památkou je i kostel sv. Havla, židovský hřbitov, synagoga, radnice na starém náměstí, návštěvníky obdivovaná je i starodávná zvonice. Ovšem dalo by se pokračovat nesčetným množstvím dalších památek. V Doudlebách nad Orlicí nalezneme renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou, kde se nyní nachází výstava loveckých a sportovních zbraní. Zámek Opočno najdeme v údolí Zlatého potoka. Podoba zámku je ovlivněna barokní úpravou s anglickým zámeckým parkem. Zámek je proslulý svou unikátní sbírkou zbraní, která je jedna z nejrozsáhlejších u nás. Na park navazuje obora s daňky, muflony a jeleny. V podhůří Orlických hor leží na soutoku říček Bělé a Kněžny malé městečko Častolovice, nachází se zde i stejnojmenný renesanční zámek s anglickým parkem a oborou, kde se prohánějí bílí daňkové a jiná vysoká zvěř. Dále z historických památek si můžeme vychutnat malebný hrad Potštejn, anebo i kostel sv. Matouše v Jedlové, kostel sv. Michaela Archanděla v Borohrádku. A v neposlední řadě také zde nalezneme pohraniční opevnění budovaní před druhou světovou válkou. Několik opevněných objektu je opraveno a doplněno a dobové vybavení a jsou zde možné prohlídky. Těmto expozicím vévodí dělostřelecká pevnost Hanička, která byla za minulého režimu přestavěna na protiatomový kryt. V současné době je možno si jí prohlédnout.

4.1.6 Ubytování V okrese Rychnov nad Kněžnou máme spoustu možností kde se ubytovat. Nalezneme zde jak luxusní hotely a penziony tak i hotely, které si může dovolit většina turistů. Můžeme se ubytovat i v chatkách nebo velkokapacitních chatách. V této oblasti převládají horské chaty a penziony. Dále je možné ubytování, v soukromí či v kempech během letního období. S výběrem ubytování souvisí i důvod návštěvy. Většinou se ubytujeme v oblasti, kterou bychom rádi probádali. Za nedalekými památkami můžeme zavítat i do vedlejších okresů. Můžeme navštívit Krkonoše, které jsou velice lákavé pro 31

většinu turistů. Raritou je pramen Labe a Krkonošský národní park (KRNAP). Významným cílem turistů také může být město Hradec Králové, které se pyšní jak bohatou

historií

a

množství

památek,

tak

i

moderními

architekturou.

Dále

se v Královéhradeckém kraji nacházejí dominanty jako Adršpach, Orlické hory a neopomenutelné Safari ve Dvoře Královém, Český ráj, Ratibořicko, Broumovsko atd.

4.2 Identifikační znaky dotazovaných subjektů V internetové

databázi

ubytovacích

zařízení

byly

vyhledány

kontakty

na poskytovatele a z 63 oslovených dále spolupracovalo celkem 30 subjektů. Těchto třicet respondentů zastupuje 84 % chat a chalup a 16 % penzionů. Počet do 10 lůžek je zastoupeno 52 % u chat a chalup a 20 % u penzionů. Kapacity o 10 až 20 lůžkách u chat a chalup je 32 %, penziony o této velikosti ve vzorku nejsou. Dvacet až čtyřicet lůžek je u chat a chalup 16 % a penziony pokrývají 80%. Ubytování pro více hostů se v tomto vzorku nevyskytlo. Provoz chat a chalup zajišťuje ve sto procentech případů jeden až tři lidi, u penzionů v 80 % 1 až 3 lidi a v 20 % 3 až 8 lidí. Délka provozování chat a chalup je do 3 let v 24 % případů u penzionů to činí 40%, 3 až 7 roků je v 68 % případů u chat a chalup a 40 %, u penzionů, 8 % má historii 7 až 12 let chat a chalup, u penzionů je to 20 %.

4.3 Statistické zpracování získaných odpovědí Získané odpovědi od ubytovacích kapacit zde budou zpracované do přehledných tabulek, které konkrétně přiblíží počty odpovědí na jednotlivé otázky. A také bude zřetelné, jaký typ ubytovacího zařízení odpovídal.

4.3.1 Dostupnost ubytovacího zařízení V tabulce č. 1 je znázorněno, jak jsou sledovaná ubytovací zařízení dostupná během celých 24 hodin. Tabulka č. 1 Dostupnost ubytovacího zařízení po 24 hodin Varianty odpovědí Druh ubytování Ano Uvažujeme Ne 40 % 60 % 0% Penzion 4% 92 % 4% Chata chalupa Celkem 22 % Zdroj: Vlastní práce autora

76 % 32

2%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Z odpovědí vyplývá, že téměř 22 % subjektů umožňuje 24 hodinové ubytovávání, téměř 76 % dotázaných uvažuje, že do budoucna by 24hodinovou otevírací dobu také mohli zavést a zanedbatelné 2 % o zavedení ani neuvažuje. Pearsonův koeficient je 0,41. Graf č. 1 uvedený v příloze znázorňuje, že je pro ubytovací kapacity důležité, aby měli hosté možnost ubytovat se během celého dne. Mezi penziony a chatami nejsou až tak obrovské rozdíly, což dokladá i Pearsonův koeficient, který ukazuje na středně silnou zavíslost mezi zástupci respondentů. Tento koeficient je 0,41 a odráží rozložení odpovědí respondentů na tuto otázku. Bezbariérový přístup by měl v současné době součástí většiny ubytovacích zařízení. V námi sledované oblasti tento jev však tak častý nebyl. Tabulka č. 2 Dostupnost ubytovacího zařízení přes bezbariérový přístup Varianty odpovědí Druh ubytování Celkem Ano Uvažujeme Ne 20 % 80 % 0% Penzion 100 % 0% 100 % 0% Chata chalupa 100 % Celkem 10 % 90 % 0% 100 % Zdroj: Vlastní práce autora Z odpovědí je zřejmé že pouhých 10 % subjektů má pro hosty bezbariérový přístup, ostatních 90 % o něm do budoucna uvažuje. Pearsonův koeficient je 0,38. Graf č. 2 uvedený v příloze, ukazuje možné budoucí zpřístupnění ubytování pro hendikepované lidi. Tyto subjekty by si tím mohly získat novou klientelu. Mezi penziony a chatami nejsou až tak obrovské rozdíly, což dokladá i Pearsonův koeficient, který ukazuje na středně silnou zavíslost mezi zástupci respondentů. Tento koeficient je 0,38 a odráží rozložení odpovědí respondentů na tuto otázku. Jak pro zákazníky, tak pro podnikatele je významným faktem, který ovlivňuje využití služeb zařízení, lokalita, ve které se nachází. Zejména dostupnost, ovlivněná hlavními cestami, při cestování atomobily je podstatným atributem při rozhodování zákazníka.

33

Tabulka č. 3 Dostupnost hlavní cesty jako spojnice do významného místa v okolí Druh ubytování Penzion Chata chalupa Celkem Zdroj: Vlastní práce autora

Varianty odpovědí Ano Ne 100 % 0% 56 % 44 % 78 %

22 %

Celkem 100 % 100 % 100 %

Z odpovědí vyplývá, že 78% ubytovacích kapacit je postaveno nedaleko hlavní pozemní komunikace, která jí zajišťuje dobrou dostupnost. Pouze 22 % je od takové to cesty distancováno. Pearsonův koeficient je 0,32. Graf č. 3 uvedený v příloze ukazuje rozmístění ubytovacích zařízení v oblasti a jejich napojení na hlavní dopravní tepny. Mezi penziony a chatami jsou patrné rozdíly v lokalitách jejich umístění, je to dáno tím, že penziony jsou situovány více v dostupných místech a chaty spíše na odlehlejších. Toto rozmístění a absence dopravní tepny není hendikepem pro chaty a chalupy, kterých se to zejména týka, protože spousta lidi hledá klid a odpočinek na odlehlých místech. Mezi chatami, chalupami a penziony jsou poměrně velké rozdíly a to dokazuje i Pearsonův koeficient, který ukazuje na středně silnou zavislost mezi zástupci respondentů. Tento koeficient je 0,32 a odráží rozložení odpovědí respondentů na tuto otázku. Nezanedbatelná část turistů se i ndes pohybuje s využitím hromadné dopravy. Tabulka č. 4 Dopravní dostupnost autobusem či vlakem Druh ubytování Penzion Chata chalupa Celkem Zdroj: Vlastní práce autora

Varianty odpovědí Ano Ne 100 % 0% 44 % 56 % 72 %

28 %

Celkem 100 % 100 % 100 %

Z tabulky je jasné, že celkem 72 % ubytovacích kapacit je dostupných autobusem či vlakem, pouze 28 % není dostupné ani jedním z těchto dopravních prostředků. Pearsonův koeficient je 0,39. Graf č. 4 uvedený v příloze ukazuje, že všechny penziony jsou dobře situovány a jsou dostupné veřejnými dopravními prostředky. Méně než polovina chat a chalup může být navštívena autobusem či vlakem. Pro 56 % chat a chalup, jenž jsou touto dopravou 34

nedostupné a jedna z možností, jak nepřijít o své hosty je zajistit jim z dostupného místa vlastní dopravou odvoz. Mezi chatami jsou pomerně velké rozdíly, penziony jsou jednotné, to dokazuje i Pearsonův koeficient, který ukazuje na středně silnou zavislost mezi zástupci respondentů. Tento koeficient je 0,39 a odráží rozložení odpovědí respondentů, je to dáno tím, že jsou odpovědi u chat a chalup ve vyváženém poměru. Kromě dětí dnes cestuje také mnoho lidí se svými domácími mazlíčky. Ne všechna zařízení umožňují pobyt i zvířatům. Tabulka č. 5 Vstup dovolen malým zvířatům Druh ubytování

Ano 60 % 52 %

Penzion Chata chalupa Celkem 56 % Zdroj: Vlastní práce autora

Varianty odpovědí Uvažujeme 40 % 44 % 42 %

Ne 0% 4% 2%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Z tabulky je zřejmé, že v 56 % ubytovacích zařízení je vstup malým zvířatům umožněn a ve 42 % se o tomto uvažuje a pouze ve 2 % se s tím nepočítá. Pearsonův koeficient je 0,09. Graf č. 5 uvedený v příloze ukazuje, že je velice vstřícný přístup k ubytování lidi s malými zvířaty. Více než poloviny subjektů jim umožnuje ubytování nyní a téměř celá druhá polovina o tom uvažuje. Pearsonův koeficient 0,09 říká, že mezi odpovídajícími subjekty není žádná síla vztahu k volené odpovědi, protože je rozložení odpovědí vcelku rovnoměrné.

4.3.2 Shrnutí dostupnosti ubytovacích zařízení Tyto otázky sledovaly, jak se hosté mohou dostat na místo, kde budou trávit svůj volný čas. Dále zkoumala, zda jsou vhodné podmínky pro ubytování pohybově postižených lidí a lidí, kteří mají zvířata a musejí nebo chtějí je brát sebou na dovolenou. Lidé s vlastním automobilem se do penzionu či chaty dostanou bez problémů. Doprava tímto způsobem je pohodlná a i vhodná, protože návštěvníci poté můžou auto využít k výletům. Část návštěvníků, ale bohužel nemá tuto možnost a musí se spolehnout na hromadnou dopravu, která zde nemá úplně pokrytí, především u odlehlejších chat. Tento problém lze překonat vlastní dopravní službou majitelů ubytovacích zařízení či taxi službou. Lidé s pohybovými obtížemi se nyní prakticky nemají kde ubytovat, protože 35

současný stav je pro ne nevyhovující. Je to část potencionálních zákazníků, které by se měla také věnovat pozornost a umožnit jim přístup do penzionů a chat. Celodenní možnost ubytování poskytuje jen malá část zařízení a zbytek o ní uvažuje. U takových to zařízení je to přínosné pro lidi, kteří jen projíždějí a potřebují se ubytovat jen přes noc a ráno pokračovat v cestě.

4.3.3 Platby, slevy Pohodlí zákazníků ovlivňuje nejen kvalita samotné ubytovací služby, ale také doprovodný servis, který v dnešní době zahrnuje běžně platbu elektronickými kartami. Tabulka č. 6 Placení kreditními kartami Varianty

Ano Celkem 0% Zdroj: Vlastní práce autora

Třídění prvního stupně Uvažujeme 100 %

Ne 0%

Celkem 100 %

Z našich sledovaných subjektů žádný neumožňuje placení pomocí platebních karet. Celých 100 % o tomto způsobu uvažuje a ani žádný subjekt proti tomuto způsobu placení nemá odmítavý postoj. Pearsonův koeficient je 0,00. Graf č. 6 uvedený v příloze dokazuje, že poskytovatelé ubytování si uvědomují důležitost kreditních karet a pohodlnější manipulaci pro hosty a tak zvažují zavedení přístrojů na čtení těchto karet. Pearsonův koeficient je pro tuto otázku 0,00, což jen ukazuje, že mezi respondenty a volbou jejich odpovědi je nulová závislost a žádná síla vztahu. Zejména v příhraničních oblastech je obvyklé, že jsou velmi časté služby, které umožňují směnu cizích měn pro zahraniční návštěvníky nebo turisty. Tabulka č. 7 Směnárenské služby Varianty



Ne 0%

Celkem 100 %

Žádný sledovaný subjekt neposkytuje směnárenské služby. Celých 100 % o těchto službách uvažuje ani žádný subjekt proti směnárenské činnosti nezastává odmítavé stanovisko. Pearsonův koeficient je 0,00. 36

Graf č. 7 uvedený v příloze ukazuje, že zatím nikde nejsou tyto směnárenské služby hostům poskytovány. V budoucnu by o této problematice mohlo pomoci zavedení eura místo české koruny. Tím by se stavající situace výrazně vylepšila a pro zahraniční klienty by se hrazení závazků usnadnilo. Pearsonův koeficient je pro tuto otázku 0,00, což jen potvrzuje, že mezi respondenty a volbou jejich odpovědi je nulová závislost a žádná síla vztahu. Toto je dáno naprostou shodou odpovědí. V některých místech, kde se konají vyhlášené akce s vysokou návštěvností, využívají majitelé zvýšené poptávky po službách a ve dnech, kdy se konají tyto akce, zvyšují někdy i několikanásobně ceny ubytování. Tabulka č. 8 Zvýšení cen během kulturních událostí v okolí Varianty



Ne 0%

Celkem 100 %

Z tabulky je zřetelné, že během kulturních akcí žádný podnik nezvyšuje svoje ceny zatím, ale všech 100 % o tom do budoucna uvažuje. Pearsonův koeficient je 0,00. Graf č. 8 uvedený v příloze znázorňuje stanovisko všech subjektů, kteří přemýšlejí o zavádění vyšších cen v období konání kulturních akcí v okolí. Pro hosty je nynější situace příznivá a pokud by nedošlo ke změnám, šlo by o kladně vnímaný počin od poskytovatelů ubytování pro hosty. Pearsonův koeficient je 0,00, což je opět způsobeno naprosto shodnými odpověďmi. Ukazuje, že mezi respondenty a volbou jejich odpovědi je nulová závislost a žádná síla vztahu. Ceny ubytování mohou velmi ovlivnit výběr zařízení pro rodiny s malými dětmi, které představují poměrně zvýšené nároky na rodinný rozpočet. Tabulka č. 9 Rozlišení ceny pro děti do 6 let Druh ubytování

Varianty odpovědí Ano Ne 20 % 80 % 0% 100 %


90 %

Celkem 100 % 100 % 100 %

Z tabulky je vidět, že pouze 10 % subjektů zohledňuje při stanovení ceny věk dětí do 6 let. Celých 90 % tuto skutečnost nebere v potaz a používá pro děti běžné ceny. 37

Pearsonův koeficient je 0,38. Graf č. 9 uvedený v příloze ukazuje, že pouze malá část penzionů poskytuje slevy na děti, které spolu s hosty tráví čas. Ostatní toto zvýhodnění neposkytují, což je zajisté škoda u penzionů, které by mohly udělat toto vstřícné gesto. Tím by se jim zvýšila návštěvnost rodin a párů s dětmi. U chat a chalup se takovéto zvýhodnění moc použít nedá, protože tyto objekty jsou pronajímany jako celek a zřidka kdy pro několik navzájem cizich lidí. Pearsonův koeficient 0,38, což je středně silná závislost mezi odpovídajícími subjekty a volbou jejich odpovědi. Někteří návštěvníci si chtějí užít delší pobyt. V takových případech jim některá ubytovací zařízení nabízejí slevu. Tabulka č. 10 Vliv délky pobytu na poskytnutou slevu Druh ubytování

Ano 40 % 16 %


Varianty odpovědí Uvažujeme 40 % 72 %

Ne 20 % 12 %

56 %

16 %

Celkem 100 % 100 % 100 %

Z tabulky je vidět, že 28 % subjektu při určité délce pobytu poskytuje slevy na ubytování, 56 %, o tom to způsobu poskytnutí slevy uvažuje, 16 % tuto slevu neposkytuje a ani do budoucna nad ní nepřemýšlí. Pearsonův koeficient je 0,17. Graf č. 10 uvedený v příloze dokládá různost variant odpovědí na tuto otázku. Nejednotný postoj k této otázce je dán velikostí subjektů a jejich návštěvností. Poskytování slevy za delší pobyt je pro majitele vyhodné, protože navštěvníci se zdrží u nich déle a kupují si jiné služby. Nadpoloviční většina si toto uvědomuje a přemýšlí o zavedení těchto slev v budoucnu. Několik poskytvatelů, o tom to ani neuvažuje a slevy nebude poskytovat i nadále. Pearsonův koeficient vychází pro tuto otázku 0,17, což je velice slabá závislost mezi respondenty a podanými odpovědmi.

4.3.4 Shrnutí plateb a slev Placení kreditními kartami není zavedeno v žádném zařízení, které se zúčastnilo tohoto dotazníkového šetření. Je to moderní způsob placení, který je ve světě velice 38

rozšířený a i v České republice si lidé na něj zvykli. Ubytovatelé také neposkytují žádnou směnárenskou činnost. Směnárenské služby, jsou zejména pro zahraniční klientelu, částečně je tato absence dána tím, že je běžně přijímáno euro, jako platidlo nebo česká koruna. Během kulturních akci v okolí ubytovatelé nezvyšují ceny svých služeb. Tato skutečnost je příznivá pro hosty, bohužel každý subjekt o tomto zdražování do budoucna uvažuje. Pouze jeden penzion poskytuje cenové zvýhodnění pro děti do 6 let. Ostatní subjekty tyto slevy neposkytují. Je spousta rodin s dětmi, které díky svým finančním možnostem nemůžou trávit dovolenou v těchto chatách či penzionech, protože je to pro ně finančně nepřijatelné. Část z nich by zde mohla strávit dovolenou, když by trochu ušetřily díky slevě za dítě do 6 let, nemusí to být žádná velká suma. V takovém to kompromisu by byly spokojení hosté, tak i poskytovatelé ubytovacích služeb, neboť by získaly nové klienty. Skoro jedna třetina ubytovatelů při určité délce pobytu, poskytuje nějakou slevu. Polovina, o tom zatím uvažuje a zbytek je proti tomu. Čím déle hosté setrvají, tím více mají zážitků a i větší motivaci se do budoucna vrátit a strávit tu další dovolenou. A i pro penziony a chaty to je přínosné, když si zde koupí další doprovodné služby navíc či se zde stravují.

4.3.5 Vybavenost ubytovacích zařízení K nabízenému servisu dnes již nepatří nutně vybavení pokojů a nabídky restaurací. Výběr zákazníků ovlivňuje i vybavení, které jim zpříjemní volný čas strávený právě přímo v zařízení. Tabulka č. 11 K dispozici letní terasa či zahrada Druh ubytování

Ano 60 % 88 %



Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

V této tabulce vidíme, že 74 % zařízení má k dispozici zahradu či letní terasu a 26 % o ní uvažuje. Žádný z respondentů neodpověděl, že ani o terase či zahradě neuvažuje. Pearsonův koeficient je 0,27. 39

Graf č. 11 uvedený v příloze uvádí, že většina subjektů má letní terasu či zahradu, což bývá často rozhodujícím faktorem při výběru tohoto zařízení hosty. Menší část o tom uvažuje do budoucna, že buď zahradu či letní terasu zavede. Pearsonův koeficient vychází 0,27, což nám ukazuje slabší závislost mezi respondenty a podanými odpovědmi. Kromě teras patří k vybavení také bar s restaurací, kde mohou nnávštěvníci trávit večery během celého roku. Tabulka č. 12 Restaurace, bar Druh ubytování


Ano 20 % 0%


90 %

Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Z této tabulky vyplývá, že pouhých 10 % má k dispozici restauraci nebo bar a celých 90 % uvažuje o jejich zavedení. Nikdo neodpověděl negativné na tuto otázku. Pearsonův koeficient je 0,38. Graf č. 12 uvedený v příloze nám znázorňuje, že většina pouze uvažuje o zavedení restaurace či baru. Poskytování restauračních služeb může být u větších ubytovacích zařízení výhodou pro bezstarostné stravování zákazníků. Také graf zachycuje malé procento, které udává, že ubytovací zařízení poskytuje restauraci či bar. Pearsonův koeficient u této otázky vychází 0, 38 z čehož vyplývá, že závislost mezi odpověďmi a respondenty je středně slabá. Další možnou variantou k trávení volného času, ale také pořádání organizované zábavy, mohou být kavárny nebo vinárny. Tabulka č. 13 Kavárna, vinárna Varianty

Ano

Třídění prvního stupně Uvažujeme

Ne

Celkem

Celkem 0% 100 % 0% 100 % Zdroj: Vlastní práce autora Z této tabulky je zřejmé, že úplných 100 % uvažuje o zřízení kavárny či vinárny. Pearsonův koeficient je 0,00. Graf č. 13 uvedený v příloze zachycuje jednohlasnou shodu v možném zavedení kavárny nebo vinárny. Hosté by tak získaly další zpestření pobytu a i možnost dalšího doplňkového stravovaní. Pearsonův koeficient je tedy 0,00, což nám jasně značí žádnou závislost mezi respondenty a podanými odpovědmi. 40

Tabulka č. 14 Televizor a satelitní programy Druh ubytování

Ano 80 % 60 %


Ne 0% 4%

Celkem

Penzion 100 % Chata chalupa 100 % Celkem 70 % 28 % 2% 100 % Zdroj: Vlastní práce autora U této tabulky můžeme vidět, že 70 % vlastní televizor a satelitní programy a 28% uvažuje o zavedení a 2 %, že nechtějí televizi na pokoj zavádět. Pearsonův koeficient je 0,16. Graf č. 14 uvedený v příloze nám ukazuje, že většina vlastní televizor, a někteří o tom uvažují, ale je zde i zanedbatelné procento, kde se takové zařízení nenalezne. Ne každý během ubytování má potřebu koukat se na televizor, protože tuto činnost může vykonávat doma. Pearsonův koeficient je 0,16, což je i zde slabá závislost. K běžnému dennodennímu životu již patří internet. Také telefonické připojení je již mnoho let poměrně běžnou záležitostí využívanou i samotným ubytovacím zařízením ke komunikaci s hosty. Tabulka č. 15 Připojení k internetu a telefon na pokojích Druh ubytování Penzion Chata chalupa

Ano 40 % 16 %

Celkem 28 % Zdroj: Vlastní práce autora


Ne 20 % 0%

62 %

10 %

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tato tabulka ukazuje, že 28 % má připojení k internetu a telefon, 62% uvažuje o přístupu k internetu a telefonu na pokoji a 10 % nemá internet ani telefon na pokojích. Pearsonův koeficient je 0,44. Graf č. 15 uvedený v příloze znázorňuje, že pár ubytovacích zařízení má přístup k internetu a telefonu na pokojích, ale také, že více jak polovina o této možnosti uvažuje a nepatrná část nemají internet ani telefon na pokoji a ani o tom neuvažují. Internet a telefon je důležitý pro návštěvníky, kteří jsou na pracovní cestě. Pearsonův koeficient vychází 0,44, což je středně silná závislost mezi respondenty podanými odpověďmi. To odpovídá rozložení odpovědí na tuto otázku.

41

Velmi podstatnou roli při výběru ubytování hraje úroveň sociálního zařízení. Každý zákazník je spokojen, pokud může využívat sociálního zařízení, které je přidruženo k pokoji, sám. Tabulka č. 16 Sociální zařízení pro jednotlivé pokoje Druh ubytování

Ano 80 % 100 %


Varianty odpovědí Uvažujeme 20 % 0% 10 %

Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Vidíme, že v této tabulce má sociální zařízení pro jednotlivé pokoje 90 % a 10 % o zavedení uvažuje. Nikdo z respondentů neodpověděl záporně. Pearsonův koeficient je 0,38. Graf č. 16 uvedený v příloze ukazuje, že většina dotázaných má sociální zařízení na jednotlivých pokojích a zbytek dotázaných, o tom uvažuje z důvodu poskytnutí většího pohodlí hostů. Větší množství sociálních zařízení není nikdy zbytečné a naopak návštěvníky vítané. Pearsonův koeficient je 0,38, což je označováno, jako středně slabá závislost. Pro již výše zmíněné rodiny s malými dětmi se jeví příjemnou záležitostí i strávení volného času v místě ubytování. Proto bývá nabízena služba, která toto umožňuje. Jedná se převážně o koutky vybavené k dětským hrám. Tabulka č. 17 Pískoviště, prolézačky Druh ubytování

Ano 80 % 28 %



Ne 0% 4% 2%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tabulka udává, že 54 % dotázaných vlastní pískoviště nebo prolézačky, 44 % o tom jen uvažuje a 2 % z celku prostě pískoviště a prolézačky nemají k dispozici a nechystají se je zavádět. Pearsonův koeficient je 0,37. Graf č. 17 uvedený v příloze znázorňuje, že nadpoloviční většina dotázaných pískoviště a prolézačky vlastní. Je to zcela logický počin, protože tyto ubytovací kapacity se zaměřují na rekreaci rodin s dětmi. Necelá polovina, o tom uvažuje a naprosté minimu 42

pískoviště ani prolézačky nemají, protože je na to potřeba mít prostor a na to nejsou vybaveni. Pearsonův koeficient je 0,37 a z toho nám vyplývá, že je to středně silná závislost. Se servisem pro rodiny s malými dětmi je zajímavé i komfort určující další vybavení jako jsou dětské postýlky nebo různé hračky. Tabulka č. 18 Dětská postýlka, hračky Druh ubytování Penzion Chata chalupa

Ano 60 % 20 %



Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Zde v této tabulce můžeme vidět 60 % převahu dotázaných, který uvádí, že uvažují o zavedení dětské postýlky a hraček pro děti. Dalších 40 % uvádí, že toto mají k dispozici. Pearsonův koeficient je 0,32. Graf č. 18 uvedený v příloze znázorňuje, že většina dotázaných uvažuje o dětské postýlce a hračkách. Není špatné, když je k dispozici postýlka či hračky. Většinou to jde složit a nezabere to moc místa a rodinám s dětmi to může ulehčit práci a můžou si vybírat z více ubytovacích zařízení. Pouhých 40 % vlastní toto dětské vybavení. Z odpovědí nám vyplývá pearsonův koeficient 0,32, což je ještě slabá závislost.

4.3.6 Shrnutí vybavenosti ubytovacích zařízení Pro každého hosta je velice důležité, aby měl možnost se v klidu rekreovat. Letní terasa či zahrada jsou místa, kde se při pěkném počasí tráví hodně času od jara do podzimu. Zde si můžou děti bezpečně hrát a rodiče na ně mohou v klidu dohlížet. Na zahradě je možno mít pro zpestření pobytu dětí, průlezky nebo pískoviště. Každé ubytovací zařízení by mělo mít nějaké doplňkové zařízení, kde by hosté mohly trávit čas, najíst se, napít se a pobavit, k tomuto účelu se skvěle hodí restaurace, bary, vinárny či kavárny. Určitě žádný host nebude trávit svůj čas na pokoji. Někdy je nevhodné počasí, a tak se musí hosté zabavit na pokoji například sledováním televize. Pro zahraniční hosty by bylo velice příjemné překvapení, pokud by při sledování televize měly přístup k zahraničním kanálům na satelitu. Spousta lidí na své dovolené potřebuje být dostupná na telefonu či internetu, aby mohly operativně řešit problémy v práci. Aby bylo ubytování pro co nejvíce hostů 43

zajímavé, musí být co nejpestřejší nabídka služeb a i zázemí. Velkým kladem jsou sociální zařízení na pokoji, přispívá to k většímu soukromí hostů.

4.3.7 Stravování, sportovní vyžití Vyhlášené kuchyně jsou velkým lákadlem pro spoustu návštěvníků. Dokáže přilákat spoustu lidí, kteří by jinak dané lokalitě nevěnovali patřičnou pozornost. Tabulka č. 19 Vyhlášené stravovací zařízení v okolí Druh ubytování Penzion Chata chalupa Celkem Zdroj: Vlastní práce autora

Varianty odpovědí Ano Ne 40 % 60 % 16 % 84 % 28 % 72 %

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tato tabulka vymezuje pouze odpověď ano, která má 28 % a odpověď ne, která má 72 %. Odpovědi se týkají otázky, zda je v okolí nějaké vyhlášené stravovací zařízení. Pearsonův koeficient je 0,22. Graf č. 19 uvedený v příloze nám ukazuje velký rozdíl mezi odpovědí ano a ne. Vyhlášené stravovací zařízení není hlavní prioritou dobrého ubytování. Stačí obyčejné stravovací zařízení, případně si rodiny mohou vařit sami. Z odpovědí je i zřejmé, že se ve většině ubytování žádné takovéto vyhlášené stravovací zařízení nenachází a ani není dostupné v okolí. Z odpovědí vyšel Pearsonův koeficient 0,22, což vypovídá o slabé závislosti mezi odpověďmi a respondenty. Zejména pro mladé lidi, kteří se snaží udržovat trend zdravého životního stylu, je důležité, jakou kuchyni mohou okusit. Tradiční kvalitní kuchyně bývá lákadlem pro všechny věkové kategorie. Zejména pak pro cizince, kteří chtějí poznat, jak krajinu a památky, tak i tradiční pokrmy země, kterou navštívili. Tabulka č. 20 Upřednostnění moderní zdravé kuchyně před tradiční kuchyní Druh ubytování


Celkem

Penzion 100 % Chata chalupa 100 % Celkem 20 % 80 % 100 % Zdroj: Vlastní práce autora Zde v této tabulce vidíme, že 20 % dotázaných odpovědělo, že upřednostňují zdravou kuchyni před tradiční a 80 % se vyjádřilo, že toto nezastávají. 44

Pearsonův koeficient je 0,51. Graf č. 20 uvedený v příloze opět ukazuje značný rozdíl mezi odpovědí ano a ne. Toto je velice osobní názor a záleží pouze na lidech, ke které straně se přikloní. Ovšem většina zahraničních klientů rádo uvítá tradiční kuchyni naší země, protože se to liší od jejich země, ale moderní zdravé trendy jsou téměř všude stejné. Pearsonův koeficient vyšel 0,51, z čehož vyplývá středně silná závislost mezi respondenty a odpověďmi. Možnost najíst se ve stejném místě, ve kterém jsou návštěvníci ubytováni, je velmi lákavá. Zejména ráno, popřípadě večer, kdy se turisté vracejí z výletů nebo obchodníci z jednání. Tabulka č. 21 Stravování Druh ubytování

žádné 60 % 100 %


Varianty odpovědí snídaně polopenze 20 % 20 % 0% 0% 10 %

10 %

plná penze 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tabulka udává, že 80 % dotázaných nevede stravování, 10 % poskytuje snídaně, 10 % polopenzi a plnou penzi neposkytuje žádné dotázané ubytovací zařízení. Pearsonův koeficient je 0,51. Graf č. 21 uvedený v příloze vyobrazuje jasné rozdíly mezi jednotlivými odpověďmi. Pro některé rodiny může být stravování rozhodující při výběru ubytování. Ale jsou i tací, kteří koukají na každou korunu, a proto si raději vaří sami a tudíž takovéto služby nepotřebují. Pearsonův koeficient nám ukazuje středně silnou závislost a byl vypočítán na 0,51. K modernímu

životnímu

stylu

patří

také využívání

wellness

zařízení,

které je součástí příjemné relaxace. Mnohá větší ubytovací zařízení již některé z wellness aktivit běžně nabízejí. Tabulka č. 22 Krytý bazén, sauna, wellness Druh ubytování Penzion Chata chalupa

Ano 40 % 8%



45

Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tabulka udává, že celkem 24 % dotázaných vlastní krytý bazén, saunu či wellness, ale ovšem 76 % nám říká, že takovými to zařízeními neoplývají, ale uvažují. Nikdo neodpověděl záporně na tuto otázku. Pearsonův koeficient je 0,33. Graf č. 22 uvedený v příloze zobrazuje menšinu ubytovacích zařízení, které mají k dispozici krytý bazén, saunu či wellness. Ale také je vidět výrazná převaha dotázaných, kteří do budoucna uvažují, že by nějaké z těchto zařízení zřídili. Bylo by to velice dobré lákadlo pro budoucí zákazníky a byl by to jeden z ovlivňujících faktorů při výběru ubytování. Pearsonův koeficient u této otázky vyšel 0,33, což nám říká, že je to slabá až téměř středně silná závislost. Stále velké popularitě se těší sporty. V rámci rekreaci si jimi zpestřuje pobyt mnohou návštěvníků. Tabulka č. 23 Tenis, ping pong, půjčovna kol Varianty odpovědí Druh ubytování Ano Uvažujeme 60 % 40 % Penzion 24 % 76 % Chata chalupa Celkem 42 % Zdroj: Vlastní práce autora

58 %

Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Z tabulky č. 23 vyplývá, že 42 % dotázaných zařízení vlastní tenis, pin pong či půjčovnu kol. Zbylých 58 % o zavedení některé z těchto sportovních zálib uvažuje. Rozhodné ne, neopověděl nikdo z dotázaných. Pearsonův koeficient je 0,28. Na grafu č. 23 uvedeném v příloze vidíme, že ano odpovídali převážně penziony a chaty či chalupy, o tom převážně uvažují. Jak tenis, tak ping pong by určitě neměl chybět v žádném ubytovacím zařízení. Ovšem půjčování kol už záleží jak na prostorové, tak na finanční stránce dotázaných. Ale přesto je to usnadnění pro cizince i pro místní zákazníky, kteří nemusí kola vozit s sebou. Zde vyšel pearsonův koeficient 0,28, což by se dalo označit jako slabá závislost odpovědí na respondenty. Kromě tradičních sportů si lidé oblíbili i modernější variantu využití volného času jako jsou kulečník nebo bowling.

46

Tabulka č. 24 Kulečník, bowling Varianty odpovědí Druh ubytování Ano Uvažujeme 20 % 80 % Penzion 20 % 80 % Chata chalupa Celkem 20 % Zdroj: Vlastní práce autora

80 %

Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tabulka udává, že 20 % z dotázaných uvádí, že vlastní kulečník nebo bowling. A 80 % uvádí, že o zavedení kulečníku nebo bowlingu. Odpověď ne u této otázky nemá zastoupení. Pearsonův koeficient je 0,00. Graf č. 24 uvedený v příloze zobrazuje, že stejně penzionů, jak chat či chalup má k dispozici kulečník nebo bowling. A stejně tak i shodně odpověděli penziony a chaty či chalupy, že o tom uvažují. Kulečník by také mohl hrát velice velkou roli při výběru ubytování, a proto není od škody ho vlastnit a do budoucna by tento krok byl velice prospěšný. Bowling je velice individuální, ale ovšem, každá aktivita, která je navíc k dispozici, je zákazníky vítaná. Pearsonův koeficient vychází 0,00, což je jasně slabá závislost. Mezi oblíbené a často navštěvované večerní příležitosti patří taneční zábavy nebo diskotéky. Tabulka č. 25 Diskotéka Druh ubytování

Ano 40 % 0%



Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tabulka ukazuje, že 20 % má dostupnou diskotéku a 80 % o ní pouze uvažuje. Pearsonův koeficient je 0,51. Graf č. 25 uvedený v příloze ukazuje, že malé zastoupení dotázaných má na dosah diskotéku a většina, o tom jen uvažuje. Zrovna diskotéka není určitě prioritní při výběru ubytování. Většina lidí nejezdí na dovolenou kvůli takovémuto typu zábavy. V případě, že vyhledávají takový to druh zábavy, tak si spíše zvolí nějaká větší města proslulá těmito podniky. Pearsonův koeficient byl vypočítán na 0,51 a z toho vyplývá středně silná závislost.

47

4.3.8 Shrnutí stravovacích služeb a sportovního vyžití V okolí ubytovací kapacit, je velice malé množství známých stravovacích zařízení, která by sama o sobě lákala návštěvníky. Podle životního stylu lidí se v restauracích začíná upřednostňovat moderní zdravá kuchyně. Tato jídla jsou většinou známá i v zahraničí odkud pochází. Jako část kultury je považováno i tradiční jídlo, které se podává v místních restauracích. Většina ubytovatelů neposkytuje komplexní stravovací služby, hosté si musí tudíž sami zajistit stravování. Lidé se jezdí rekreovat odpočinout si od všedních dnů a potřebují se, jak fyzicky zregenerovat, tak dostat ze sebe napětí. Proto vítaným zpestřením během pobytu wellness procedury, masáže, sauna či plavání v bazénu. Tyto služby jsou pro poskytovatele finančně náročné, aby si je každý poskytovatel sám držel, proto je vhodné, aby si je od jiných subjektů pronajímaly. Některé sporty jsou prostorové nenáročné a přitom tak populární jako třeba stolní tenis. Ten je dostupný v mnoha zařízení. V krásném počasí je mnoho turistů, kteří by danou lokalitu, kde jsou ubytováni, projely na kolech, jež si mohou půjčit za poplatek u pronajimatelů. Kulečník či bowling jsou velice společenské hry vhodné k trávení večerů v kolektivu spolupracovníků, přátel. Diskotéky jsou vyhledávány především mladými lidmi.

4.3.9 Typy akcí, informování hostů, důvody ubytování Jak již bylo zmíněno výše, velmi častými návštěvníky jsou rodiny včetně dětí. Je proto nutno tomuto typu klientů uzpůsobit i nabídku služeb. Proto se následující otázka bude zaměřovat na specializování se v rodinné rekreaci. Tabulka č. 26 Rodinná rekreace Třídění prvního stupně Varianty Celkem Ano Uvažujeme Ne Celkem 100 % 0% 0% 100 % Zdroj: Vlastní práce autora V tabulce vidíme, že zde se všichni dotázaní shodli na odpovědi ano. Tudíž jsou uzpůsobeni na rodinnou rekreaci. Pearsonův koeficient je 0,00. Graf č. 26 uvedený v příloze opět jednoznačně ukazuje, že je zde jediná odpověď. A to, že všechny dotázané chaty či chalupy i penziony jsou uzpůsobeny na rodinnou

48

rekreaci. Což je určitě nejčastěji využívaný způsob ubytování. Pearsonův koeficient vyšel 0,00 a tedy evidentně žádná závislost. Významným

zdrojem

zisku

také může být

organizace

větších

oslav

nebo obchodních akcí. Tabulka č. 27 Firemní akce, svatby, oslavy Varianty odpovědí Druh ubytování Ano Uvažujeme 40 % 20 % Penzion 0% 100 % Chata chalupa Celkem 20 % Zdroj: Vlastní práce autora

60 %

Ne 40 % 0% 20 %

Celkem 100 % 100 % 100 %

V tabulce vidíme, že 20 % dotázaných odpovědělo, že jsou uzpůsobeny na firemní akce, svatby či oslavy. Celých 60 % říká, že o zavedení uvažují a 20 % říká prostě ne z důvodu nedostatečných společných prostor. Pearsonův koeficient je 0,55. Graf č. 27 uvedený v příloze vyobrazuje rozdíly mezi odpověďmi u jednotlivých zařízení. Firemní akce či oslavy nejsou tak rozšířené, proto určitě není důležité, aby tuto možnost pořádání takových to akcí umožňovali všechna zařízení. Ovšem u svateb je to diskutabilní. Tam, kde je to prostorově reálné, by jistě bylo výhodné, kdyby tato možnost byla do budoucna zavedena. Pearsonův koeficient vyšel 0,55 a to je jasný příklad středně silné závislosti. Mnoho sportovních klubů, které se zaměřují na celkový rozvoj mládeže, ale i dospělých sportovců, pravidelně vyjíždí na několikadenní až několikatýdenní soustředění. V rámci těchto akcí využívají spoustu možností, které jsou v okolí nabízeny. Tabulka č. 28 Sportovní soustředění Varianty odpovědí Druh ubytování Ano Uvažujeme 60 % 40 % Penzion 16 % 84 % Chata chalupa Celkem 38 % Zdroj: Vlastní práce autora

62 %

Ne 0% 0% 0%

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tabulka ukazuje, že 38 % z dotázaných je uzpůsobeno na sportovní soustředění a celých 62 % uvažuje o zavedení možnosti ubytování pro skupiny sportovců. Pearsonův koeficient je 0,36. Graf č. 28 uvedený v příloze jasně udává rozdíly. Ubytování pro skupiny sportovců není většinou tak náročné, jako ubytování třeba členů svatby, protože sportovci nejsou 49

nároční na vybavenost a poskytované služby. Proto určitě není od věci, do budoucna, ti kteří mohou ubytovat na jednou větší kapacitu lidí, aby tuto možnost zavedli. Pearsonův koeficient je 0,36 tedy středně slabá závislost. Tabulka č. 29 Informační letáky, informace na recepci Varianty odpovědí Druh ubytování Ano Ne 80 % 20 % Penzion 0% 100 % Chata chalupa Celkem 40 % 60 % Zdroj: Vlastní práce autora

Celkem 100 % 100 % 100 %

Vidíme, že tato tabulka zobrazuje 40 % z odpovědí ano, tedy, že tyto ubytovací zařízení mají k dispozici informační letáčky nebo informace na recepci. Ovšem více jak polovina, přesně 60 % dotázaných odpovědělo ne. Pearsonův koeficient je 0,66. Graf č. 29 uvedený v příloze zřetelně ukazuje, jaký je rozdíl mezi ano a ne. Poskytování těchto služeb není až tak náročné a určitě je to velice působivé pro klienty. Více jak polovina dotázaných by měla zvážit své stanovisko. Zda by třeba do budoucna toto nezavedli. Určitě by jim to bylo jen ku prospěchu. Pearsonův koeficient zde vyšel 0,66, z čehož vyplývá středně silná závislost. Aby mohlo být ubytovací zařízení plně využito, musí se dostat do povědomí lidí. Způsobů jak to vykonat se nabízí hned několik. Jedním z nich je i video, které může zdůraznit, jaké výhody dané ubytování nabízí. Tabulka č. 30 Informační video Druh ubytování



90 %

Celkem 100 % 100 % 100 %

Tabulka ukazuje, že pouhých 10 % procent vlastní informační video a zbylých 90 % ho nemají. Pearsonův koeficient je 0,38. Graf č. 30 uvedený v příloze opět krásně ukazuje, jak veliký je rozdíl mezi ano a ne. Přitom natočení videa není tak náročné a jistě pro klienty je ještě více poutavé než jen letáček. Většina se ráda podívá, jak to na daném místě vypadá, než se pro něj rozhodne.

50

Zde by bylo také dobré, aby ta většina, která odpověděla ne, zhodnotila svůj názor. Pearsonův koeficient vyšel 0,38 a to je slabá závislost. Tabulka č. 31 Důvod pobytu klid, relaxace a sportovní vyžití Varianty odpovědí Druh ubytování Celkem Ano Ne 80 % 20 % Penzion 100 % 92 % 8 % Chata chalupa 100 % Celkem 86 % 14 % 100 % Zdroj: Vlastní práce autora Tabulka ukazuje, že celých 86 % dotázaných se u nich může ubytovat z důvodu klidu, relaxace a sportovního vyžití. Ovšem 14 % jim toto nabídnout nemůže. Pearsonův koeficient je 0,15. Graf č. 31 uvedený v příloze vyobrazuje, jak jednotlivé typy ubytovacích zařízení rozmanitě odpovídaly. Většina lidí a hlavně teda rodiny s dětmi hledají klid a relaxaci, a proto je velice dobré, že většina ubytovacích zařízení toto nabízí. I když nikdy to nemůže být zaručeno, že to tak ve skutečnosti bude. Zde to platí jako u diskotéky, když někdo bude hledat rušné prostředí, tak se ubytuje spíše v nějakých velkých městech, kterými zrovna okres Rychnov nad Kněžnou neoplývá. Pearsonův koeficient je 0,15, a tedy to je slabá závislost. Velkou roli hraje důvod, proč se zákazníci v daném zařízení ubytují. Za jakým účelem do dané oblasti vlastně přijeli. Tabulka č. 32 Důvod pobytu kultura a poznání Varianty odpovědí Druh ubytování Ano Ne 60 % 40 % Penzion 52 % 48 % Chata chalupa

Celkem 100 % 100 % 100 %

Celkem 56 % 44 % Zdroj: Vlastní práce autora V tabulce vidíme, že u 56 % dotázaných se můžeme ubytovat z důvodu kulturního poznání a 44 % nám toto nemůže umožnit. Pearsonův koeficient je 0,06. Graf č. 32 uvedený v příloze vidíme, že je jednotlivé odpovědi jsou vyrovnané. Ne každý jede na dovolenou kvůli kultuře a proto je dobré, že je to téměř vyrovnané. Je zřejmé, že nějaké chatky v přírodě nemohou zaručit, že v jejich blízkosti není nic k vidění a samozřejmě, že do budoucna se s tím nedá nic dělat. Ovšem i pro takováto zařízení se najdou zákazníci, kteří vyloženě kulturu nehledají, ale touží po klidu a relaxaci. Pearsonův koeficient vychází na 0,06, což je velmi slabá závislost. 51

Tabulka č. 33 Důvod pobytu jen projíždí a potřebují si odpočinout Varianty odpovědí Druh ubytování Celkem Ano Ne 40 % 60 % Penzion 100 % 24 % 76 % Chata chalupa 100 % Celkem 32 % 68 % 100 % Zdroj: Vlastní práce autora Tabulka zobrazuje, že 32 % dotázaných poskytuje ubytování lidem, kteří jen projíždějí a potřebují si odpočinout, ale 68 % nejsou schopni takovou službu zajistit. Pearsonův koeficient je 0,13. Graf č. 33 uvedený v příloze vyobrazuje, jak jednotlivá ubytovací zařízení odpovídala. Ne všechny ubytovací zařízení toto mohou poskytnout a do budoucna to ani nepůjde. Ale i když ne moc velké zastoupení má odpověď ano, tak je dobré, že náhodní projíždějící mají vůbec nějakou možnost se v okrese Rychnov nad Kněžnou ubytovat. Pearsonův koeficient vychází na 0,13, což je slabá závislost.

4.3.10 Shrnutí typů akcí, informování hostů, důvodů k ubytování Penziony a chaty jsou ideální místo pro rodinou rekreaci, to také dokládají odpovědi od respondentů, jež se hlavně zaměřují na rodiny s dětmi. Hodně se mezi poskytovateli ubytování uvažuje o umožnění firemních akcí, slavení svateb či jiných akcí. Sportovní soustředění jsou často konány v místech, kde je jim poskytnuta nejlepší cena z důvodu nízkých rozpočtu, kterými mohou disponovat. Informovanost hostů je zajišťovaná především recepčních, ve většině případů nejsou dostupné tištěné informační zdroje pro hosty. Informační video, které by mohlo být společné, pro několik zařízení není téměř žádné. Důvody k pobytu jsou různé, především se jedná o rekreaci, sportovní činnosti. Někteří návštěvníci jen projíždí a chtějí si odpočinout. Část lidí se ubytuje z důvodu poznání okresu Rychnov nad Kněžnou, jeho přírodního dědictví a kulturního bohatství.

4.4 SWOT analýza Ze získaných dat byla vytvořena SWOT analýza, která je ještě doplněna o údaje získané z internetu. Dále z této analýzy budou navržena zlepšení pro poskytovatele ubytovacích služeb.

52

4.4.1 Silné stránky Mezi silné stránky se řadí dobrá dopravní dostupnost, jak autem, tak i hromadnou dopravou. Velkou předností zdejších ubytovacích zařízení je celoroční dostupnost. Lidé tráví svůj čas zde po dobu několika dnů a často se mění hosté. Tato vysoká měnivost klientů se jeví vhodná především pro poskytovatele služeb. Nechybí zde klidné prostředí bez hluku a bez emisí ve vzduchu, které je vhodné zejména pro nejmenší návštěvníky. Tento okres nabízí velké bohatství v odvětví kultury, což většina návštěvníků ocení. Je zde spousta možností pro trávení volného času, jako například sport, posezení s přáteli v příjemném prostředí zdejších podniků, kterých je zde mnoho na výběr, jízda na koni, rybaření a tak dále. Nalezneme zde velice dobré značení turistických cest a i cyklostezek, proto se tato oblast velice hodí zejména pro pěší i cykloturistiku. Okres také oplývá značným množstvím informačních tabulí, kde nejen, že se můžeme zorientovat v trase, v jakém místě se nacházíme, ale také si můžeme přečíst nějakou zajímavost, která se na daném místě stala před mnoha lety. V tomto okrese je veliké množství hradů, zámků a jiných historických památek. Většina z nich je ve velmi dobrém technickém stavu a nabízí se ke konání kulturních festivalů. Zámek v Častolovicích umožňuje ubytování těch nejnáročnějších klientů.

4.4.2 Slabé stránky Za velkou nevýhodu by se dalo označit, že se v tomto okrese nemohou ubytovat tělesně postižení lidé, kteří se pohybují na vozíku. Pouze jeden penzion uvedl, že má bezbariérový přístup, což je velice málo z množství ubytovacích zařízení, která se zde nacházejí. Další slabou stránkou je, že žádné ubytovací zařízení neposkytuje balíčky služeb, které by jistě nalákaly zákazníky, protože by se jim to vyplatilo a poskytovatelé by také jistě neprodělali. Také nejsou poskytované žádné slevy, ať už množstevní, dětské nebo seniorské. Zcela špatná je i informovanost pomocí webových stránek. U většiny zařízení byl uveden pouze telefon a e-mail. Ovšem bližší informace o poskytovaných službách, o ubytovacích kapacitách či nějaká bližší více specifické informace se málo kde nalezne. Velice špatná situace je ohledně stravování, protože z odpovědí vyplývá, že nikde nejsou takovéto služby poskytovány. Pro někoho může být i slabou stránkou, že se v okolí nenachází žádný velký obchodní dům, ovšem menší nákupní střediska zde nalezneme.

53

4.4.3 Příležitosti Do příležitostí, které poskytnou větší konkurenceschopnost a zvýšení návštěvníků je prodloužení přijímací doby a zavedení bezbariérových přístupů. Většina městských dětí nezná krásy a strasti venkovského života, a tak se stává populární agroturistika. Zdejší krajina a některé zde nacházející se usedlosti, které nabízejí ubytování, mají možnost na vlastních pozemcích této atrakce využít. Nejedná se jen o to vidět domácí zvířata, ale i starat se o ně a konzumovat čerstvé produkty, které si sami mohou vyprodukovat. Spolupráce ubytovacích subjektů s obecní správou v rámci zlepšování poskytovaných služeb či získání dotací na rozvoj z evropských fondů. Vytvoření jednotné databáze ubytovatelů na internetu, kde by z domovské stránky byly dostupné penziony, chaty, chalupy ve stejném vizuálním stylu.

4.4.4 Hrozby Případnou hrozbou by mohlo být přijetí eura, jako platné měny, protože se zajisté zvýší ceny poskytovaných služeb, a tak pro cizince bude výhodnější si jet za rekreací do jiných států. V důsledku ekonomické krize a jejich doznívajícím následkům mohou některé subjekty přestat podnikat, protože nebudou schopné splácet finančním institucím krátkodobé a střednědobé bankovní úvěry. Další hrozbou doznívající ekonomické krize je, že lidé si musí udržet svá pracovní místa a někteří už bohužel o ně přišli a ještě mohou přijít, tak nebudou mít na to, aby jeli na dovolenou. Tím také ubude značná část klientely. Hrozba může nastat, když se pronajímá ubytovací zařízení v havarijním stavu, protože snadno může dojít k nějaké havárii, na kterou není ubytovatel pojištěn. Odliv turistů do zahraničních destinací může mít také velké následky pro poskytovatele ubytovacích služeb.

4.5 Navrhovaná zlepšení Jako jeden z návrhů na zlepšení bych uvedl poskytování věrnostních slev. Lidé, kteří se rádi vracejí na stejné místo, by jistě tuto výhodu ocenili. I poskytování slev pro děti nebo seniory by se setkalo s velkým úspěchem, protože i tyto skupiny lidí s omezenými příjmy by měly mít možnost se bavit. Další druh slevy by mohl být podle délky pobytu, při delším pobytu by byla procentuelní cena za zprostředkování noclehu nižší. Chaty a chalupy či penziony se mohou začít zaměřovat na tvorbu programů typu škola v přírodě a v zimním období lyžařských výcviků. Takovéto akce se vyplatí majitelům 54

ubytovacích zařízení a získají nové odběratele služeb. Je přínosnější se starat o skupinu než o jednotlivce a dá se dosáhnout mnohem nižších nákladů a tím i konečné ceny. V důsledku největší návštěvnosti rodin s dětmi je vhodné zajistit zábavu pro děti. Nejobtížnější je zabavit děti nízkého věku, protože jejich možnosti jsou omezené. Neudrží dlouho pozornost, mají přísný denní režim a také je mnoho věcí pro ně nebezpečné. Vytvoření dětského koutku pro děti na hraní je přínosné pro pohodlí rodičů, jejž hlídají děti a i pro děti, které si zde mohou hrát. Rodiče nemusejí sebou vozit tolik hraček k zabavení svých ratolestí. Poskytovatelé

ubytování

mohou

získat silného partnera v podobě obcí,

pod něž spadají. Toto partnerství by bylo výhodné pro obě strany. Města by získala nové turisty a spotřebitele služeb tudíž finanční příjem pro obyvatele. Ubytovatelé by mohly získat od měst na oplátku některé úlevy v podobě odložených poplatků, snížení cen služeb pokud by si je zakoupil host ubytovaný v tomto zařízení. Společně vybudovat sportoviště, které mohou využívat, jak rezidenti, tak hosté. Pořádání společných kulturních akcí a účinkující umělci by měly přednostní právo se ubytovat při této události u partnera města a ten by na oplátku získal dobrou reklamu za relativně malý poplatek. Spolupráce s cestovními agenturami a kancelářemi, při zprostředkovaném obchodě poskytnutá

sleva

na

ubytování.

Nabídnuty

lepší

podmínky

pro

zaměstnance

spolupracujících cestovních agentur a kanceláří, kteří by měli zájem o ubytování. Prostřednictvím cestovních agentur spolupráce s ubytovateli v jiných regionech. Účastnění se na veletrzích a vlastní prezentace a propagace v rámci cestovního ruchu a ubytovacích služeb. Přispívání na výstavách prezentující okres Rychnov nad Kněžnou a jeho produkty. Jak již bylo nastíněno, tak chybí internetová propagace. Proto dalším navrhovaným zlepšením by bylo zaměřit se na tuto problematiku. Zlepšení internetové propagace by mohlo způsobit větší nárůst zákazníků, protože většina lidí v dnešní době hodně pracuje s internetem. Objednávání či rezervace ubytovacích zařízení přes internet je pohodlné a rychlé a většina lidí jistě toto ocení. Každému pomáhá v rozhodnutí, když si na fotografiích prohlídne místo kde bude trávit svoji dovolenou. Informace poskytované na internetu o ubytovacích zařízení v době provádění výzkumu nebyly v souhrnu ani průměrné. Spousta věcí se nedala zjistit jinak než prostřednictvím elektronické pošty či telefonického dotazování. Velice důležité je do budoucna tyto věci na web doplnit

55

pro zvýšení konkurenceschopnosti a zefektivnění vlastní propagace. Dalšími vhodnými informacemi jsou zajímavosti v okolí a možnosti trávení času. Tabulka č. 34 Náklady na pořízení nových internetových stránek Název Položky Webová prezentace 15 stránek Webhosting a registrace domény na rok SEO optimalizace webových stránek Celkem Zdroj: http://www.webdesign.izde.cz

Cena 9 000 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč 12 500 Kč

Náklady na tvorbu nových internetových stránek se budou lišit dle požadavků zadavatele. V tabulce č. 34 jsou vyčísleny ceny podle aktuálního ceníku z internetu k datu 19. března 2010. Jedná se o standardní webové stránky vhodné k tomuto účelu prezentování.

56

5 Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza ubytovacích kapacit a nabídka služeb, které jsou poskytovány ubytovacími zařízení v okrese Rychnov nad Kněžnou. Tyto ubytovací kapacity jsou velice rozmanité už jen, co do množství míst vlastního personálu, nebo doby trvaní provozu. V tomto kraji se nejvíce vyskytují typy, jakou jsou chaty, a chalupy, v menší míře pak penziony a apartmány. Ostatní ubytovací zařízení byly zastoupeny v malé míře a nemohly být zařazeny do prováděného výzkumu. Ze získaných informací, které byly vytěženy z dotazníků, bylo provedeno analytické zpracování, z něhož vede výstup v podobě několika univerzálních doporučení pro ubytovatele. Tato doporučení jsou omezena v rámci finančních možností subjektů. Nejefektivnější způsob propagace pro ubytovací zařízení je prostřednictvím webových stránek. Jedna se o ekonomicky nenákladnou a v dnešní době dostupnou formu vlastní propagace. Podle požadavků na kvalitu se cena pohybuje od několika stovek korun ročně za provoz a údržbu až do řádu tisíc korun za profesionální prácí tvůrců webových stránek. Ceny v těchto typech jsou příznivější pro hosty než v luxusních hotelech a jsou dostupnější pro mnohem více lidí. Ti, co hledají komfortní ubytování se spoustou doplňkových služeb, si zde bohužel nepřijdou na své. Tento typ ubytování je vhodný pro hosty z nižší až střední příjmové skupiny. Těchto lidi je v řadách hostů nejvíce. Tím se stává tento cílový segment zajímavý pro provozovatele a budou se na něj i nadále zaměřovat. Nedostatek finančních prostředku neumožňuje vést velké marketingové kampaně. Všechna zlepšení by měla být co nejméně finančně náročná na realizaci. Ke každému poskytovateli ubytování se musí přistupovat individuálně, protože jsou velké rozdíly v poskytovaných službách a v jejich prostředcích, jimiž mohou disponovat. Kvůli současné ekonomické situaci je v oblasti služeb a ubytování poměrné silný konkurenční boj. Při této pokračující situaci budou všichni podnikatele dále strádat a vynakládat nemalé prostředky proti konkurenci. Jednotliví podnikatelé nemohou pokrýt veliké požadavky klientu a raději je odmítnou místo toho, aby se o ně podělily s konkurencí a společně se o ně postaraly. Vedlo by to ku prospěchu a spokojenosti ze všech stran. Při takovémto partnerství budou profitovat na této spolupráci všichni zainteresovaní, hosté získají ubytovaní přístup k službám ubytovatele klienty a obce pracovní místa pro své občany.

57

V oboru hotelnictví je kladen velký důraz na kvalitu nabízených služeb, na jejich pestrost a dojmu z nich. Toto je pro každého člověka velice individuální záležitost a nedá se na základě jednoho názoru vyvodit závěr. Proto by se mělo neustále nových hostů dotazovat na jejich názory, připomínky a postřehy, aby se mohl držet vysoký standart služeb, alespoň v rámci možností.

58

6 Použité zdroje CAYWOOD, C, L. Public Relations. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 600 s. ISBN 80-7226-886-4. HORNER, S. - SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. HORNER, S. - SWARBROOKE, J. Marketing tourism hospitality and leisure in Europe. 1. vyd. Oxford: Alden Press, 1996. 702 s. ISBN 1-86152-303-3. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. JANEČKOVÁ, L. VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing měst a obcí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 184 s. ISBN 80-7169-750-8. KESNER, L. a kolektiv. Management kulturního cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 183s. bez ISBN. KIRÁĽOVÁ, A. Marketing hotelových služeb. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 158 s. ISBN 80-86929-05-1. KOTLER, P. ARMSTRONG, G. Principles of marketing. 9. vyd. New Jersey: Prentice Hall, 2001. 785 s. ISBN 0-13-026-312-5. VYSEKALOVÁ, J. Psychologie spotřebitele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 284 s. ISBN 80-247-0393-9. VYSEKALOVÁ, J. MIKEŠ, J. Reklama. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 184

s.

ISBN 987-80-247-2001-2. HESKOVÁ, M. ŠTARCHOŇ, P. Marketingová komunikace a moderní trendy v marketingu. 1. vyd. Praha: Oeconimca, 2009. 180 s. ISBN 978-80-245-1520-5. CÉZAR, J. I zázrak potřebuje reklamu! Pestrý průvodce světem reklamní a marketingové komunikace. 1. vyd. Praha: Computers Press, a. s., 2007.199 s. ISBN 978-80-251-1688-3. PITRA, Z. Základy managementu (management organizací v globálním světě počátku 21. Století). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 350 s. ISBN 978-80-86946-33-7. HORREL, E. Zákaznická věrnost: Jak zvýšit počet zákazníků a udržet si je. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. 152s. ISBN 978-80-251-1905-1. 59

SEDLÁČEK, O. Reklama: Triky, které váš dostanou. 1. vyd. Praha: Vinland, a. s., 2009. 131 s. ISBN: 978-80-254-410-4. KOLEKTIV AUTORŮ. Vybrané kapitoly z ekonomiky a managementu veřejné správy. 1. vyd. Ústí nad Labem, 2004. 111 s. ISBN: 80-86563-10-3. DYTRT, Z., a kolektiv. Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 196 s. ISBN: 80-247-1589-9. webdesign.izde.cz [on-line]. [cit. 2010-19-03] Dostupné z:.

60

Příloha 1 Grafy Graf č. 1. Dostupnost ubytovacího zařízení za po 24 hodin 100% 80% 60% 40% 20% 0%

Penzion Chata chalupa

Zdroj: Vlastní lastní práce autora

za přes bezbariérový přístup ístup Graf č. 2. Dostupnost ubytovacího zařízení 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 3 Dostupnost hlavní cesty jako spojnice do významného významného místa v okolí 100% 80% 60% 40% 20% 0%


Ano

Ne


Graf č. 4 Dopravní dostupnost autobusem či vlakem 100% 80% 60%

Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano

Ne


Graf č. 5 Vstup dovolen malým zvířatům zví 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 6 Placení kreditními kartami 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 7 Směnárenské nárenské služby 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 8 Zvýšení cen během bě kulturních událostí v okolí 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 9 Rozlišení ceny pro děti d do 6 let 100% 80% 60%

Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano

Ne


Graf č. 10 Vliv délky pobytu na poskytnutou slevu 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 11 K dispozici letní terasa či zahrada 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 12 Restaurace, bar 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 13 Kavárna, vinárna 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 14 Televizor a satelitní programy 80% 60% 40% 20% 0%


Zdroj: Vlastní práce autora

Graf č. 15 Připojení k internetu a telefon na pokojích 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 16 Sociální zařízení řízení pro jednotlivé pokoje 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 17 Pískoviště, ě, prolézačky proléza 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 18 Dětská tská postýlka, hračky hra 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 19 Vyhlášené stravovací zařízení za v okolí 100% 80% 60%

Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano

Ne


Graf č. 20 Upřednostnění ednostnění moderní zdravé kuchyně kuchyn před tradiční ní kuchyní 100% 80% 60%

Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano

Ne


Graf č. 21 Stravování 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 22 Krytý bazén, sauna, wellness 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 23 Tenis, ping pong, půjčovna p kol 80% 60% 40% 20% 0%



ník, bowling Graf č. 24 Kulečník, 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 25 Diskotéka 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 26 Rodinná rekreace 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 27 Firemní akce, svatby, oslavy 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 28 Sportovní soustředění soust 100% 80% 60% 40% 20% 0%



Graf č. 29 Informační ční letáky, informace na recepci 100% 80% 60%

Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano

Ne


Graf č. 30 Informační video 100% 80% 60%

Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano

Ne


Graf č. 31 Důvod vod pobytu klid, relaxace a sportovní vyžití 100% 80% 60%

Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano

Ne


Graf č. 32 Důvod vod pobytu kultura a poznání 80% 60% Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano

Ne


vod pobytu jen projíždí a potřebují pot si odpočinout Graf č. 33 Důvod 80% 60% Penzion

40%

Chata chalupa

20% 0% Ano


Ne

Příloha 2 Dotazník

Analýza ubytovacích kapacit Dotazník Vám vyhovující odpověď u každé otázky označte červenou barvou, případně jiným způsobem zvýrazněte, aby Vaše odpověď byla zřejmá. Např.: Jaké kulturní vyžití se nachází ve Vašem blízkém okolí? -

Hrad

1

2

3

-

Divadlo

1

2

3

1 – ano, 2 – ne, 3 – uvažujeme o tom 1. Jaká je dostupnost Vašeho ubytovacího zařízení? -

24 hodin denně?

1

2

3

-

Máte bezbariérový přístup?

1

2

3

2. Je u Vás dovolen vstup malým zvířatům?

1

2

3

3. Poskytuje recepce směnárenské služby?

1

2

3

1

2

3

4. Máte k dispozici: -

Letní terasu, zahrada

5. Jaká je vybavenost jednotlivých pokojů? -

Televizor, satelitních programů

1

2

3

-

Připojení k internetu, telefon na pokojích

1

2

3

-

Sociální zařízení pro jednotlivé pokoje

1

2

3

6. Jakými zařízeními disponujete? -

Restaurace, Bar

1

2

3

-

Kavárna, vinárna

1

2

3

7. Na jaký typ akcí jste uzpůsobeni? -

Rodinná rekreace

1

2

3

-

Firemní akce, svatby, oslavy

1

2

3

-

Sportovní soustředění

1

2

3

8. Jaká je u Vás možnost trávení volného času? -

Tenis, ping pong, půjčovna kol

1

2

3

-

Krytý bazén či sauna, wellness

1

2

3

-

Kulečník, bowling

1

2

3

-

Diskotéka

1

2

3

9. Jaké jsou zde možnosti pro děti? -

Pískoviště, prolézačky

1

2

3

-

Dětská postýlka, hračky

1

2

3

10. Zvyšujete ceny během některých kulturních akcí v okolí?

1

2

3

11. Je možná u Vás uplatňovat slevy dle délky pobytu?

1

2

3

12. Je u Vás možné platit některými kreditními kartami?

1

2

3

13. Jaké typy stravování poskytujete?

A)žádné B)snídaně C)polopenze D)plná penze

14. Rozlišuje při stanovení ceny věk dítěte do 6 let?

Ano

Ne

16. Upřednostňujete moderní zdravou kuchyni před tradičními pokrmy?

Ano

Ne

17. Je ve Vašem okolí vyhlášené stravovací zařízení?

Ano

Ne

18. Dopravní dostupnost autobusem nebo vlakem?

Ano

Ne

Ano

Ne

- Informační letáky, informace na recepci

Ano

Ne

- Informační video

Ano

Ne

- Hledání klidu a relaxace, sportovní vyžití

Ano

Ne

- Kultura a poznání

Ano

Ne

- Jen projíždí a potřebují si odpočinout

Ano

Ne

19. Je dobrá dostupnost hlavní cesty jako spojnice do významného místa v okolí? 20.

Který ze způsobu informování ubytovaných hostů používáte?

21. Proč si myslíte, že navštěvují hosté toto ubytovací středisko?

Identifikační otázky 1) Typ ubytovacího zařízení? 1. Hotel 2. Penzion 3. Apartmány 4. Turistická ubytovna 5. Ubytování v soukromí

6. Chata chalupa 7. Kemp 2) Kapacita ubytovacího střediska (počet lůžek)?

A) 1-10 B) 10-20 C) 20-40 D) 40-70

3) Délka provozování zařízení?

A) 1-3 roky B) 3-7 let C) 7-12 let D) 12 a více let

4) Počet pracovníků zabezpečující služby lidem včetně stavování? A) 1-3 B) 3-8 C) 8-12 D) 12 a více

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents