SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DOPADY VSTUPU ČR DO EU - ceny v agrárním sektoru

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ DOPADY VSTUPU ČR DO EU - ceny v agrárním sektoru –

Zpracoval: Kolektiv pracovníků VÚZE Praha pod vedením Ing. T. Douchy, CSc., Dr. I. Foltýna, CSc. a Dr. T. Ratingera, MSc.

Praha leden 2001

Úvod Předkládaný dokument je podkladem pro souhrnnou studii k sociálním a ekonomickým dopadům vstupu ČR do EU pro oblast cenového vývoje v agrárním sektoru. Jedná se o sektorový pohled, který predikuje možný vývoj cen v celém potravinovém řetězci, tzn. cen zemědělských výrobců, cen průmyslových (potravinářských) výrobců a spotřebitelských cen potravin v předvstupním období a v období po vstupu ČR do EU. Dokument vychází z předpokládaného termínu možného vstupu ČR do EU v roce 20051. Na tomto základě se predikce týkají dvou období: předvstupního období (2000 – 2004), které je reprezentováno predikovanou situací ”roku 2004” jako posledního roku tohoto období, a povstupního období po roce 2004, které je reprezentováno predikovanou situací ”roku 2005” jako prvního roku ČR v prostředí EU. Každé z uvedených období je charakteristické specifickou agrární politikou a omezeními, které ovlivňují úroveň cen. V předvstupním období působí česká agrární politika v souladu s Koncepcí agrární politiky pro období před vstupem ČR do EU (projednaná ve vládě v lednu 2000 - dále jen Koncepce), limitovaná závazky ČR v mezinárodním agrárním obchodu (zejména závazky vůči WTO). Predikce vývoje cen je pojata variantně. V souladu s doporučeními a názory Evropské komise, s představami současné politické reprezentace a již přijatými zákony2 je v základní variantě (scénář I) úroveň domácích cen v agrárním sektoru nastavena tak, aby se domácí ceny zemědělských a případně i potravinářských výrobců v maximální možné míře přibližovaly analogickým cenám v EU. Je nutno předem připomenout, že míra cenového přibližování je limitována a to především závazky ČR vůči WTO (v oblasti celní ochrany a v oblasti subvencování vývozů) a pochopitelně i koupěschopností české populace. Minimální rozměr zemědělské výroby je přitom odvozen z požadavků Koncepce, resp. z požadavků ČR na národní kvóty vybraných komodit, které jsou podkladem k předvstupním jednáním s EU. Některé požadavky ČR (např. pokud se týká národní kvóty produkce mléka) jsou však pro období po roce 2004 sníženy na předpokládanou úroveň odpovídající předpokládanému konečného výsledku předvstupních jednání. V období po vstupu ČR do EU se předpokládá působení Společné zemědělské politiky EU (SZP) v podobě, kterou představuje Agenda 2000. Zatím nevyjasněné otázky kolem tzv. kompenzačních plateb jsou v základní variantě řešeny kompromisem, který vychází z neformálních jednání s experty EU: kompenzační platby jsou uvažovány na 30% úrovni Agendy 2000 s tím, že další případné platby budou součástí tzv. strukturálních podpor, jež v podstatě cenovou úroveň agrárních produktů přímo neovlivňují. Predikce v agrárním sektoru dále vycházejí z predikcí vývoje makroekonomických podmínek, podle podkladů Ing. Šujana (scénáře I a II) a z dalších podkladů obdržených řešiteli VÚZE od koordinátora celého úkolu, a dále z posledních publikovaných predikcí OECD a FAPRI (USA) vývoje světových cen agrárních komodit (resp. tzv. referenčních cen podle metodologie OECD). Metodologicky se dokument opírá o dva modelové nástroje. Základním nástrojem je nelineární optimalizační model AGRO-3 vyvinutý ve VÚZE. Pomocným nástrojem je komoditní model PAM (Policy Analysis Matrix), který slouží k analýze vývoje nákladů 1

Jde o termín, který naznačují v posledních vystoupeních přední politici EU. Politicky dosud nezměněným termínem je však rok 2003. 2 Viz např. zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu z roku 2000. 31.10.05

1

a nákladově cenové konkurenceschopnosti. Nákladové charakteristiky vycházejí přitom z předpokládaného vývoje cen regulovaného a/nebo neobchodovatelného zboží, z vývoje průměrných mezd podle Ing. Šujana při zachování stávající parity zemědělských mezd, a z předpokladu paralelního technologického vývoje v ČR a EU (vyjadřovaného např. hektarovými výnosy či užitkovostí zvířat). Model PAM slouží v tomto smyslu k predikci absolutních i relativních nákladových a cenových rozdílů podle komodit, zatímco model AGRO-3, který využívá výsledky modelu PAM, prostřednictvím nabídkově poptávkových a dalších vztahů predikuje jak předpokládanou výrobní strukturu agrárního sektoru ČR, tak strukturu spotřeby potravin, z níž jsou odvozovány souhrnné predikce cenové úrovně potravinového koše. Oba uvedené modely jsou určeny především pro analyticko-predikční práce v rámci agrárního sektoru, konkrétně pro predikce vývoje cen zemědělských a potravinářských výrobců. Obchodní (maloobchodní) sféra, která fakticky do agrárního sektoru nespadá, je modelována za určitých podmínek, které však musí být v dalších pracích sladěny s obecnými podmínkami, jež budou společné pro celou národohospodářskou studii. Vychází se přitom z hypotézy, že rozhodující část maloobchodu potravin bude již v předvstupním období zajišťována nadnárodními obchodními řetězci, které budou usilovat o ”mezinárodně průměrné” zhodnocení vloženého kapitálu. Dokument obsahuje sedm částí. V části 1 jsou souhrnně rekapitulovány výchozí předpoklady predikcí, které jsou podrobněji rozvedeny v části 4. Část 2 pojednává o specifických podmínkách agrárního sektoru, které ovlivňují nákladový a cenový vývoj (vliv implementace acquis a trhu půdy). Část 3 představuje dosavadní vývoj a současné cenové rozdíly mezi ČR a EU. Část 4 podrobněji formuluje výchozí předpoklady a varianty (scénáře) vývoje vnějších podmínek a cen. Část 5 představuje výpočty variant - cenové predikce do roku 2004 a po vstupu ČR do EU (”roku 2005”) ve srovnání se situací ”roku 2004”. Část 6 se zamýšlí nad možnou regionalizací cenového vývoje. Závěrečná část shrnuje základní poznatky z předchozích částí.

1 Výchozí předpoklady a vztahy Modelové propočty a navazující analyticko-predikční úvahy vycházejí z těchto předpokladů: -

rok vstupu ČR do EU: 2005;

-

zboží s omezenou obchodovatelností: půda (zákaz nabývání tuzemských nemovitostí zahraničními osobami – s výjimkou taxativně stanovených případů - v předvstupním období i v přechodném období po vstupu);

-

makroekonomické ukazatele ČR a EU: HDP, CPI, průměrná nominální mzda, směnné kurzy Kč/USD a Kč/EUR, CPI EU;

-

sektorové ukazatele: . relace mezd zemědělství/národní hospodářství (%): 80 . technická produktivnost faktorů v zemědělství (průměrný roční růst hektarových výnosů a užitkovosti zvířat): 1,5; . modelové vztahy transformace cen zemědělských výrobců do sféry spotřeby potravin pomocí modelu AGRO-3;

31.10.05

2

. požadovaná míra zisku potravinářských podniků (m2) a marže maloobchodu (m3) (obchodních řetězců, které budou rozhodujícími subjekty v tomto sektoru): komoditní ukazatele a vztahy3.

-

Podrobnější představení předpokladů a vztahů viz kap. 4.

2 Specifické faktory ovlivňující vývoj nákladů a cen v agrárním sektoru 2.1 Vliv acquis na nákladovou a cenovou úroveň v agrárním sektoru Český agrární sektor musí již v předvstupním období dostát většině požadavků, které vyplývají z převzetí a implementace komunitárního práva (acquis). V agrárním sektoru jde zejména o tyto oblasti: -

standardy zdravotní nezávadnosti potravin a zemědělských surovin (food safety), tzn. standardy vztažené jak k finálním výrobkům, tak ke způsobům (podmínkám) výroby a obchodu s těmito výrobky (v souladu s ”Bílou knihou” EU);

-

standardy vztažené ke zdraví, resp. pohodlí zvířat (animal welfare);

-

standardy vztažené k environmentálním aspektům zemědělské a potravinářské výroby, zejména např. ke skladovému a odpadovému hospodářství objektů živočišné výroby či ke koncentraci (limitům počtu zvířat) v podnicích;

-

standardy vztažené ke klasifikaci a třídění zemědělské a potravinářské produkce (grading).

3

V zásadě pro jednotlivé komodity platí v základní variantě následující ukazatele a vztahy: nechť

PiD = domácí cena komodity i (i = 1, 2,…, n); PiB = hraniční cena komodity i (odvozená z predikcí OECD); PiE = institucionální, resp. tržní cena komodity v EU; Wiv = hodnotový limit WTO pro export komodity i; Wiq = množstevní limit WTO pro export komodity i; Qie = objem exportu komodity i; Ti = celní tarif pro komoditu i; Qk = zadané národní kvóty pro vybrané komodity k; k = cukr, mléko (2,5 mld. litrů), hovězí maso; Qimin = zadaná minimální množství domácí produkce komodity i (převzatá z Koncepce); Nid = domácí jednotkové náklady výroby komodity i v požadovaném členění; Si = přímé subvence na jednotku produkce komodity i (po roce 2002 na úrovni 30 % podpor podle Agendy 2000); Nis = Nid - Si = domácí jednotkové náklady komodity i snížené o přímé jednotkové podpory; ai = procentické zvýšení jednotkových nákladů komodity také v důsledku acquis (viz část 2), pak: -

PiD = min PiB * (1 + Ti/100); PiE = vyjádření politického zadání pro předvstupní období; je-li: PiD > PiB AND  Qie * (PiD - PiB) > Wiv OR Qie > Wiq, pak agrární politika musí pro takovou komoditu i zajistit příslušnou regulaci nabídky (výroby), např. pomocí zvýšeného podílu orné půdy v klidu či zavedením (resp. snížením stávajících) kvót; PjP = domácí cena potravinářských výrobců pro komoditu j (j = 1, 2, …, k) = a + b * PiD + m2, kde a = náklady acquis + ostatní (obchodovatelné a neobchodovatelné) vstupy do potravinářské výroby; b = konverzní koeficient suroviny; m2 = zadaná míra zisku potravinářské výroby; PjO = domácí cena maloobchodní komodity j (j = 1, 2, …, k) = c * PjP + m3, kde c = náklady maloobchodu; m3 = zadaná míra zisku maloobchodu; pro období po vstupu: PiD = PiE; export, import jen v rámci EU, bez omezení (tzn. veškerá nadprodukce bude uplatněna v rámci EU, případný nedostatek domácí nabídky bude řešen dovozy v rámci EU).

31.10.05

3

Je nezbytné doplnit, že v důsledku tlaku spotřebitelů, obchodních řetězců a vývozních firem by musel český agrární sektor mnohé z požadavků acquis zavést bez ohledu na vstup do EU. Předpokládá se, že do českého právního systému budou prvky acquis zakomponovány již v předvstupním období. Výdaje na implementaci acquis se týkají výdajů státní správy a výdajů soukromých podniků. V dalším textu, který se zčásti opírá o informace MZe a podnikatelských svazů a z větší části o expertní odhady autorů, je uvedena charakteristika nejzávažnějších prvků acquis a je učiněn pokus o jejich promítnutí do investičních a provozních nákladů vybraných odvětví a oborů zemědělské a potravinářské výroby4. Promítnutí je učiněno za zjednodušujícího předpokladu, že výdaje na implementaci acquis se uskuteční – až na výjimky - ještě v předvstupním období, tj. do roku 2004. Není přitom pro účely studie podstatné, z jakých zdrojů budou potřebné investice financovány (vlastní zdroje a úvěry soukromých podniků, podpory MZe např. v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, podpory MPO např. v rámci programů Českomoravské rozvojové a záruční banky, předvstupní podpory EU např. v rámci programu SAPARD ad.). Zvýšené provozní náklady jsou uplatněny v modelových propočtech. 2.1.1 Potravinářský průmysl - standardy zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu S ohledem na povahu výroby a surovin jsou implementací acquis dotčeny zejména potravinářské podniky, které zpracovávají živočišné produkty. Jde zejména o jateční provozy a porážky, bourárny červeného masa, porcovny drůbežího a králičího masa, zvěřinové provozy, masné a vaječné výrobny, zpracovny ryb, mrazírny, konzervárny a o mlékárny pro různé druhy mlékárenských výrobků. Pasportizace Státní veterinární správy k 31. 3. 1999 zjistila v těchto podnicích řadu nedostatků a nesouladů s acquis organizačního a věcného charakteru. Organizační nedostatky se týkají především zavedení plánů a systémů DDD (Deratizace, Desinsekce, Desinfekce) a zavedení funkčních systémů HACCP (Hazzard Analysis Critical Control Points). Věcné nedostatky se týkají především různých stavebních a technologických závad (např. nevyhovující stav budov či nevhodné řešení výrobních prostor, pomocných provozů a skladovacích prostor). Nejvíce závad bylo přitom zjištěno v bourárnách a porcovnách masa a masných výroben červeného masa (pouze 4 % těchto podniků jsou v současnosti akreditovány pro vývozy do EU). V souhrnu však lze konstatovat, že rozhodující mlékárny, masné a drůbežářské podniky již do odstranění závad investují a mají předpoklady z větší části veterinárním a hygienickým standardům EU ještě v předvstupním období dostát. Masné závody ČR požaduje tříleté přechodné období na zlepšení hygienických podmínek masných závodů – jatek a zpracoven (bouráren, mrazíren) červeného masa a drůbežích jatek (konstrukce, povrchy, kvalita vody, čistící systémy, zavedení HACCP). Implementace acquis představuje značný rozsah prací a investičních výdajů stavebního a technologického charakteru. Pokud by nebylo přechodné období vyjednáno, asi 50 % masných závodů tohoto druhu (100 závodů z celkového počtu 218) by muselo ukončit svou činnost, resp. – v lepším případě - by bylo jako dosud omezeno pouze na místní trhy5. Celkový objem investic na stavby, rekonstrukce a úpravy je odhadován na zhruba 4 mld. Kč. Za předpokladu vynaložení těchto investičních 4

Lze předpokládat, že zavádění acquis bude mít dopady i do jiných sektorů (např. do zvyšování poptávky po stavebních pracích a odtud do zvyšování cen těchto prací). 5 Jejich výrobky by se staly za hranicemi příslušné lokality neochodovatelnými. 31.10.05

4

výdajů ještě v předvstupním období by to znamenalo zvýšení provozních nákladů (odpisů) o zhruba 300 až 400 mil. Kč ročně. Kromě výdajů na zajištění veterinárních a hygienických standardů připadají v masném průmyslu v úvahu i zvýšené investiční a provozní výdaje na zajištění klasifikace porážených zvířat podle standardů EU (systémy SEUROP). Jde především o nákup příslušného technologického vybavení a o zvýšené výdaje na vlastní provozování systémů. Tyto výdaje lze odhadovat na asi 100 mil.Kč ročně. Celkové zvýšení ročních provozních nákladů v masných závodech lze tak odhadovat na 400 – 500 mil. Kč, což představuje zvýšení jednotkových nákladů o zhruba 1,2 – 1,5 %. Mlékárenské závody Asi třetina mlékáren má již na různé úrovni zaveden systém HACCP a z celkového počtu 71 mlékárenských provozů má 21 těchto provozů povolení pro vývozy do EU (tzn. že jsou v zásadě kompatibilní s požadavky acquis). Předpokládá se, že perspektivně zůstane funkčních asi 30 rozhodujících provozů, ostatní provozy ukončí svou činnost ještě do doby vstupu do EU nebo bezprostředně po vstupu. Za těchto předpokladů lze investiční výdaje na dosažení plné kompatibility s požadavky acquis odhadovat v mlékárenství na asi 2 mld. Kč, což by znamenalo zvýšení ročních provozních nákladů (odpisů) ještě v předvstupním období o zhruba 100 – 200 mil. Kč, což představuje zvýšení jednotkových nákladů o zhruba 0,3 – 0,5 %. 2.1.2

Potravinářský průmysl - standardy zdravotní nezávadnosti potravin rostlinného původu

Jde zejména o zpracování obilovin, ovoce, zeleniny, brambor, olejnin, cukrové řepy, vinných hroznů a dalších rostlinných komodit. Také v potravinářských podnicích tohoto druhu bude nutné zvýšit úroveň hygieny a zavádět správnou výrobní praxi (systémy HACCP). Především u zpracování a distribuce ovoce a zeleniny půjde (nad rámec acquis) i o zvýšené výdaje na třídění a marketingové služby. Specifickou otázkou, např. u mlýnského průmyslu, je získávání certifikace ISO, spojené také se zlepšením pracovního prostředí, bezpečnosti a hygieny práce a s rozvojem řídících a informačních systémů (zvýšené roční provozní náklady o zhruba 500 mil. Kč). Pokud se týká vlastních požadavků vyplývajících z acquis, Svaz průmyslových mlýnů odhaduje investiční náklady v daném oboru na zhruba 1,5 mld.Kč, což by představovalo zvýšení ročních provozních nákladů asi o 100 – 150 mil. Kč. Celkové zvýšení ročních provozních nákladů v mlýnském průmyslu lze tak odhadovat na 600 – 750 mil. Kč, což představuje zvýšení jednotkových nákladů o zhruba 7 – 9 %. 2.1.3

Zemědělská prvovýroba – animal welfare

Požadavky acquis na zdraví a pohodlí zvířat se týkají především klecových chovů nosnic, prasnic a telat. Protože pro mnohé požadavky acquis v této oblasti jsou uplatňována pro země EU přechodná období (spojená pochopitelně s časově omezenými zákazy nové výstavby či rekonstrukcí objektů, které nesplňují požadované standardy), je nanejvýš pravděpodobné, že ČR přechodná období v této oblasti prosadí rovněž. To znamená, že dále uváděné zvýšené investiční a provozní výdaje lze očekávat až po vstupu do EU. Např. chov nosnic v tzv. neobohacených klecových technologiích bude v EU zcela zakázán až od 1. 1. 2012.

31.10.05

5

Největší problémy a výdaje je nutno očekávat v chovu nosnic. V klecových chovech, které nevyhovují standardům EU, je v současnosti ustájeno asi 6 mil. nosnic, tj. asi 60 % z celkového počtu chovaných nosnic. Investiční náklady na úpravy klecových technologií a na zavedení nových vyhovujících technologií pro nosnice se odhadují na zhruba 5 mld. Kč. Kdyby tyto výdaje byly vynaloženy ještě v předvstupním období, promítly by se do zvýšení jednotkových nákladů výrobků jak ve zvýšených odpisech, tak částečně i ve zvýšených fixních nákladech (zhruba poloviční využití objektů po rekonstrukci), a to zhruba o 10 – 15 %. 2.1.4

Zemědělská prvovýroba – skladové a odpadové hospodářství

Specifickým problémem v zemědělství jsou ekologické standardy spojené se skladovým a odpadovým hospodářstvím zejména u objektů živočišné výroby (skladování hnoje, močůvky, kejdy apod.). Jde o v minulosti zanedbávané investice do životního prostředí (do snižování bodového znečišťování ze zemědělské výroby), které podle odhadů VÚZE lze vyčíslit ve výši až 13 mld. Kč. Za předpokladu realizace těchto investic ještě v předvstupním období by to znamenalo zvýšení provozních nákladů na živočišnou výrobu (především chov skotu a prasat) o zhruba 0,5 – 1 mld. Kč ročně, což představuje zvýšení jednotkových nákladů v chovu skotu a prasat o zhruba 2 – 3 %. 2.2

Trh a ceny půdy v ČR

2.2.1 Vývoj ceny půdy v předvstupním období Rozvoj trhu půdy v ČR je v současnosti ovlivňován: −

nedostatkem vlastního disponibilního kapitálu u potenciálních zájemců;

−

nízkými sazbami nájemného za pronájem zemědělské půdy, které nejsou motivující pro nákup půdy;

−

převažujícím velkovýrobním charakterem využívání půdy; výrazně převažuje využití půdy právnickými osobami nad fyzickými, přičemž právnické osoby nejsou dosud motivovány k nákupu zemědělské půdy;

−

nedokončenými změnami ve vlastnických vztazích, nedokončenými restitucemi a nedokončenou identifikací (vlastnickou i fyzickou) pozemků.

Prodej zemědělské půdy v letech 1993-99 představoval přibližně 65 tis. ha; za 7 roků se prodalo a koupilo 1,5 % z celkového zemědělského půdního fondu České republiky. V zemích EU se prodej a koupě půdy každoročně pohybuje kolem 1 % půdního fondu. Na trh s půdou nevstupují pouze zemědělci, ale i ostatní uchazeči, kteří nakupují zemědělskou půdu pro rodinné potřeby, rekreaci, samozásobení, nebo pro spekulativní účely, resp. ke stavebním účelům v blízké či vzdálené budoucnosti. Zjištění účelu nákupu půdy je problematické. Zemědělskou půdu lze v praxi často bez velkých problémů převést na nezemědělskou. Označení zemědělská půda není ještě předpoklad pro její zemědělské využití. Trh se zemědělskými pozemky se oživuje hlavně tam, kde kupující mají šanci přeměnit zemědělskou půdu na stavební pozemky, zejména v okolí velkých městských aglomerací a v rekreačních oblastech. Nejčastěji se nakupují pozemky s výměrou do 0,10 ha. Nejméně se nakupují pozemky s výměrou nad 5,0 ha převážně pro zemědělské tržní využití. Pozemky

31.10.05

6

menší než 5 ha se prodávají a kupují převážně pro jiné účely než pro zemědělské využití, a tudíž i za vyšší tržní ceny6. Tab. 1 - Průměrné tržní ceny v členění podle velikosti prodávaného pozemku za období 1993-99 Tržní cena zemědělské půdy v Kč/m2

Výměra pozemků 1993 menší než 1 ha 1 ha - 5 ha větší než 5 ha

1994

27,47 14,26 3,68

1995

34,10 19,63 6,16

1996

54,00 17,06 4,66

1997

42,18 17,26 3,71

1998

124,74 32,75 6,53

1999

117,73 43,59 3,52

108,54 19,65 4,73

Pramen: výběrové šetření VÜZE

Graf 1 - Vývoj tržní ceny zemědělské půdy podle velikosti pozemků 140 120

Kč/m2

100 80 60 40 20 0 1993

1994

1995

m enší než 1 ha

1996

1997

1 ha - 5 ha

1998

1999

v ě tš í n e ž 5 h a

Tržní cena půdy pro převážně zemědělské využití stagnuje. Ceny při nákupu menších pozemků převážně ze spekulativních důvodů po předchozím prudkém nárůstu v poslední době opět poklesly. To může znamenat, že potenciál tuzemských zájemců o tuto půdu se již vyčerpává. Lze očekávat, že ceny zemědělské půdy v předvstupním období porostou jen velmi pomalu. Do roku 2004 lze předpokládat, že cena půdy převážně pro zemědělské využití se bude pohybovat kolem 5 Kč/m2.

6

Průměrná tržní cena uskutečněných prodejů zemědělské půdy celkem bez ohledu na velikost pozemků v souhrnu za léta 1993 až 1999 činila 26,21 Kč /m2 a byla ovlivněna zejména relativně vysokým objemem uskutečněných obchodů s malými pozemky. Průměrná cena lesních pozemků bez ohledu na velikost v souhrnu za léta 1993 – 1999 činila 12,15 Kč /m2. V případě lesní půdy byly zaznamenány ceny malých pozemků nižší než u stejné výměry zemědělské půdy, naopak ceny lesních pozemků nad 5 ha byly vyšší než ceny za zemědělskou půdu.

31.10.05

7

Při porovnání tržních cen zemědělské půdy s některými zeměmi EU za rok 1993 až 1997 (viz tab. 2) se ukazuje, že cena zemědělské půdy v ČR je relativně nízká, např. zhruba desetinásobně nižší než v SRN . Tab. 2 - Tržní ceny zemědělské půdy v některých zemích Evropy a ČR Země

Kategorie půdy 1

Belgie Dánsko2) Irsko Nizozemsko SRN SRN3) ČR Polsko Slovensko

2 Orná půda Louky Zemědělská půda Zemědělská půda Orná půda Louky Zemědělská půda Zemědělská půda Zemědělská půda4) Zemědělská půda5) Zemědělská půda Zemědělská půda4)

1993 3 11 944 9 527 5 887 4 893 18 803 21 239 15 380 11 423 1 472 1 079 854 1 003

1994 4 12 148 9 995 6 483 5 316 18 302 21 406 15 653 11 349 1 474 1 808 820 1 011

ECU/ha1) 1995 5 12 860 10 228 7 608 5 378 19 725 20 392 17 173 11 357 1 463 1 358 772 1 002

1996 6 13 193 11 323 8 051 6 400 20 797 21 592 16 680 10 646 1 476 1 091 865 1 005

1)

ECU/93 = 34,10 Kč; ECU/94 = 34,06 Kč; ECU/95 = 34,31 Kč; ECU/96 = 34,00 Kč; ECU/97 = 35,80 Kč.

2)

Zemědělské pozemky se stavbami (10-100 ha).

3)

Bývalá NDR.

4)

Úřední cena zemědělské půdy.

5)

Tržní cena zemědělských pozemků (bez staveb) větších než 5 ha.

1997 7

8 552 . 22 661 22 073 16 386 9 865 1 402 1 824 1 028 1 012

Pramen: Eurostat, VÚZE Praha

2.2.2 Předpokládaný dopad vstupu do EU na cenu půdy Lze předpokládat, že po vstupu ČR do EU bude cena zemědělské půdy do jisté míry ovlivněna cenami půdy ve státech Unie. Z hlediska možného budoucího vývoje jsou zajímavé zkušenosti nových spolkových zemí SRN, kde byl trh s půdou v rámci znovusjednoceného Německa uvolněn bez jakýchkoli přechodných ochranných opatření. První roky tržní ceny zemědělské půdy rostly, v roce 1993 představovaly cca 75 % průměru SRN. V dalším období klesaly na úroveň přibližně 60 % průměru SRN. Za předpokladu úplného uvolnění nákupu pozemků zahraničními investory lze obdobný vývoj očekávat i v ČR. Cena půdy pro zemědělské využití by se v takové případě mohla zvýšit na cca 7 až 8 Kč/m2. Lze předpokládat, že i po vstupu ČR do EU bude zájem zejména o pozemky v blízkosti velkých měst a o menší pozemky pro spekulativní nákupy. U cen malých pozemků by zřejmě došlo k výraznějšímu oživení a mohly by dosáhnout 200 až 300 Kč/m2. Prodej větších zemědělských pozemků brzdí vysoký podíl parcel bez patrných hranic v terénu a velká roztříštěnost půdní držby z hlediska vlastnictví. Vyměření je náročné, jednání s vlastníky komplikované a to snižuje cenu pozemků. Komplexní úpravy pozemků, které tento problém řeší, byly provedeny jen na malém zlomku území a jejich postup se zpomaluje díky nedostatku finančních prostředků. Pokud by byl tento problém během předvstupního období vyřešen, cena zemědělské půdy by mohla být i vyšší. Protože půda v ČR bude v době předpokládaného přijetí do EU relativně velmi levná, vedla obava z jejího vykupování zahraničními osobami k tomu, že ČR požádala o přechodné období pro zachování dosavadního zákazu prodeje půdy těmto osobám, včetně osobám ze zemí EU. 31.10.05

8

Délka přechodného období nebyla přitom specifikována (na rozdíl od Maďarska a Polska, které chtějí svoji zemědělskou půdu takto chránit po dobu 10, resp. 18 let po vstupu do EU). Uvedený požadavek bude zřejmě v dalších předvstupních vyjednáváních zachován (s uvedením doby trvání přechodného období). Bylo by však účelné uplatňovat volnější režim pro nabývání vlastnického práva zahraničními osobami k pozemkům pro investiční záměry (průmyslové investice) na území ČR. Pokud by po přijetí do EU trval po určitou dobu dosavadní zákaz nabývání půdy i dalších tuzemských nemovitostí cizinci (s výjimkou taxativně stanovených případů), udržovalo by to cenu půdy zejména pro tržní zemědělské využití na relativně nízké úrovni.

3 Vývoj cen v potravinových řetězcích v ČR a EU do roku 1999 V rámci členských zemí EU byly období do roku 1999 u cen zemědělských výrobců (CZV) i cen průmyslových výrobců (CPV) jednotlivých komodit zaznamenány značné rozdíly. Z toho důvodu jsou pro posouzení rozdílu cenových hladin cen v ČR a v EU uváděny průměrné roční CZV v ČR a (průměrné roční) minimální, resp. maximální ceny v rámci členských zemí EU-15 a CZV a CPV v Německu a Rakousku (viz tab. 3 a 4). U obilovin byla minimální cena v jednotlivých letech sledovaného období zaznamenána v rozdílných členských zemích (Belgie, Francie, Velká Británie, Dánsko, Finsko, Nizozemí). Naproti tomu maximální cena byla po celé období u pšenice potravinářské a ječmene krmného zaznamenána v Řecku, u pšenice krmné v Portugalsku. Průměrné roční CZV u obilovin v ČR v relaci k CZV v Německu dosahovaly u všech sledovaných obilovin nejnižší hodnoty v roce 1995, v letech 1996-97 se cenové relace zlepšovaly, v roce 1998 nastalo mírné zhoršení a v roce 1999 došlo k dramatickému zhoršení cenových relací vůči CZV Německa. U pšenice potravinářské se cenové relace v letech 1995-97 pohybovaly v rozmezí 57–91 %, v roce 1998 nastal pokles na 88%, v roce 1999 další pokles na 71 %. U pšenice krmné v letech 1995-97 byly cenové relace vůči CZV SRN v rozmezí 47-82 %, v roce 1998 pokles na 73 % a v roce 1999 na 57 %. U ječmene krmného se CZV v ČR v letech 1995-97 v relaci k CZV SRN pohybovaly v rozmezí 46-78 %, v roce 1998 poklesly na 71 % a v roce1999 zaznamenaly prudký pokles na 51 %. CZV cukrovky v ČR dosahovala v letech 1995-98 zhruba 50- 60 % základní ceny cukrovky v EU, v roce 1999 nastal pokles na 43 %. Průměrná CZV řepky byla v ČR v letech 1997-98 o 18 % nižší než průměrná CZV v Německu, v roce 1999 pak již jen o 12 %. Tab. 3 - Porovnání cen vybraných komodit RV v ČR a v EU v letech 1995 - 1999 Pšenice potravinářská (Kč/t) CZV ČR intervenční cena EU min. cena v rámci EU max. cena v rámci EU Německo Rakousko

1995 2,780 4,089 4,814 5,885 4,894 4,894

1996 3,980 4,053 4,849 5,727 5,132 5,068

1997 4,331 4,263 4,749 6,054 4,749 4,819

1998 3,973 4,310 3,934 5,456 4,532 4,686

1999 3,269 4,396 4,331 5,364 4,622 4,700

Pšenice krmná (Kč/t) CZV ČR intervenční cena EU min. cena v rámci EU max. cena v rámci EU Německo Rakousko

1995 2,305 4,089 4,643 5,197 4,855 4,879

1996 3,250 4,053 4,708 5,328 5,008 4,972

1997 3,725 4,263 4,448 5,154 4,536 4,518

1998 3,166 4,310 4,101 4,780 4,337 4,340

1999 2,528 4,396 4,214 4,831 4,455 4,214

Ječmen krmný (Kč/t)

1995

1996

1997

1998

1999

31.10.05

9

CZV ČR intervenční cena EU min. cena v rámci EU max. cena v rámci EU Německo Rakousko

2,121 4,089 4,493 5,865 4,581 4,683

2,934 4,053 4,285 5,718 4,648 5,071

3,523 4,263 4,317 5,865 4,532 4,708

2,930 4,310 3,953 5,115 4,131 4,245

2,240 4,396 4,386 5,160 4,386 4,442

Oves krmný (Kč/t) CZV ČR intervenční cena EU min. cena v rámci EU max. cena v rámci EU Německo

1995 2,251 4,089 4,071 4,546 4,412

1996 3,070 4,053 4,253 5,288 5,226

1997 3,401 4,263 3,856 4,987 4,654

1998 3,011 4,310 3,768 7,787 3,932

2,380 4,396 4,089 4,556 4,548

Cukrovka (Kč/t) CZV ČR Základní cena EU

1995 852 1,636

1996 930 1,485

1997 848 1,562

1998 795 1,579

1999 763 1,758

Cukr (Kč/t) CPV ČR ( krystal) interv. cena EU (bílý cukr)

1995 15,600 21,680

1996 15,450 21,489

1997 11,940 22,602

1998 13,850 22,852

15,000 23,306

Řepka (Kč/t) 1995 CZV ČR 5,482 CZV Německo Pramen: EUROSTAT, ČSÚ, CAP Monitor

1996 5,943

1997 6,532 7,949

1998 6,949 8,548

5,349 6,116

Minimální ceny ZV jatečného skotu byly v zemích EU zaznamenány v Dánsku, Irsku a Itálii, jatečných prasat ve Finsku a Nizozemí, jatečné drůbeže ve Španělsku. U cen průmyslových výrobců byla minimální cena u sušeného odstředěného mléka (SOM) zaznamenána v Irsku, u másla v Itálii. Maximální ceny jatečného skotu bylo v rámci členských zemí EU-15 dosaženo v Řecku, jatečných prasat v Lucembursku. Maximální CPV SOM bylo dosaženo převážně ve Finsku a CPV másla v Řecku. Průměrné ceny ZV jatečných prasat v ČR dosáhly v letech 1995-97 67-83% ceny SRN, v roce 1998 posílily na 106 %, v roce 1999 pak poklesly na 87 %. U jatečného skotu docházelo v celém sledovaném období 1995-99 ke zlepšování cenové relace CZV ČR vůči CZV v SRN (1995-97 v rozmezí 73-79 %, 1998 nárůst na 82 %, 1999 na 98%). Relace CPV SOM v ČR a SRN byla ve sledovaném období poměrně stabilní, v letech 1995-97 v rozmezí 62-68 %, v roce 1998 poklesla na 62 % a v roce 1999 opět došlo k posílení cenové relace na 64 %. CPV másla v ČR dosahovala v období 1995-98 stabilně 64-70 % CPV v SRN, v roce 1999 došlo ke zhoršení cenové relace na 64 %. Obdobné relace cen zemědělských i průmyslových výrobců byly zaznamenány při porovnání cen v ČR a Rakousku. Tab. 4 - Porovnání cen vybraných komodit ŽV v ČR a v EU v letech 1995 - 1999 Jatečná prasata (Kč/t, j.hm.) CZV ČR referenční cena EU 103% "basic" ceny EU minimální cena v rámci EU maximální cena v rámci EU Německo Rakousko Jatečný skot (Kč/t, carcas) CZV býci, ČR

31.10.05

1995 40,964

1996 47,046

53,339 42,522 53,945 49,137 49,139 1995 67,752

52,870 48,130 63,166 59,004 60,003 1996 68,152

1997 42,433 58,686 55,609 51,731 72,135 62,921 61,123 1997 67,580

1998 46,714 43,252 56,223 36,313 53,514 43,958 44,420 1998 75,352

1999 36,481 40,939 57,339 34,340 54,590 41,980 42,340 1999 72,125

10

tržní ( reprezentativní) cena EU 84% intervenční ceny EU 100,148 minimální cena v rámci EU 82,657 maximální cena v rámci EU 117,156 Německo 93,315 Rakousko 89,389 SOM (Kč/t) 1995 CPV ČR 46,550 intervenční cena EU 70,512 minimální cena v rámci EU 71,548 maximální cena v rámci EU 80,163 Německo 74,306 Rakousko 77,326 Máslo (Kč/t) 1995 CPV ČR 74,740 90% intervenční ceny 101,342 minimální cena v rámci EU 100,752 maximální cena v rámci EU 143,758 Německo 115,927 Rakousko 113,106 Vejce (Kč/t) 1995 CZV ČR 24,831 minimální cena v rámci EU 23,568 maximální cena v rámci EU 47,319 Německo 29,071 Rakousko 29,971 Pramen: EUROSTAT, ČSÚ, CAP Monitor

99,266 74,795 111,704 85,792 77,095 1996 47,731 69,891 66,759 77,835 69,830 70,388 1996 77,520 100,450 90,843 138,701 111,733 109,574 1996 30,028 32,702 51,886 36,638 37,143

91,003 104,410 78,791 115,863 89,811 84,740 1997 49,420 73,512 71,230 84,726 75,347 74,149 1997 82,870 105,654 104,474 150,233 121,636 120,166 1997 34,372 30,667 50,208 33,267 34,356

93,186 105,563 75,134 111,773 92,110 92,270 1998 45,780 74,324 70,089 83,821 73,355 73,442 1998 88,940 106,821 102,836 138,570 127,239 126,097 1998 31,453 26,208 49,739 28,693 29,815

89,149 107,659 55,060 149,845 73,830 1999 49,350 75,796 73,232 83,384 76,584 75,997 1999 75,000 108,942 93,826 159,119 117,371 117,913 1999 25,525 23,357 47,958 26,998 28,760

Ze srovnání vybraných spotřebitelských cen za rok 1999 mezi ČR, SRN a Rakouskem (v přepočtu na ceny v Kč - tab. 5, 6) je zřejmé, že převážná část sortimentu potravin dosahovala v ČR nižší cenové úrovně (s výjimkou margarinu, jogurtu a vína). Největší rozdíly ve prospěch cen v ČR jsou u základních potravin (brambory, chléb, mouka). Právě u spotřebitelských cen jsou nejvýraznější rozdíly mezi cenami u nás a v SRN, resp. Rakousku. Úroveň spotřebitelských cen však nelze hodnotit bez souvislosti s úrovní příjmů (s koupěschopnou poptávkou). Nominální úroveň příjmů v ČR představuje jen asi 16 % příjmu v SRN (v přepočtu na Kč). V tab. 4 je uvedeno množství jednotlivých vybraných druhů potravin, které je možné pořídit za průměrný příjem v ČR a SRN. Lze očekávat tendenci přibližování spotřebitelských cen v ČR a EU, která by měla být podmíněna růstem příjmů domácností.

31.10.05

11

Tab. 5 - Porovnání spotřebitelských cen Mléko (1,5%) l Máslo 250 g Jogurt přírodní (3,5%) 150 g Tvaroh 250 g Šlehačka 30% 1 l Slunečnicový margarin 500g Pšeničná mouka T.405 kg Žitný celozrnný chléb kg Hovězí na pečení Hovězí na vaření Hovězí maso Telecí maso Vepřová kotleta Kuře Vejce (10 ks) Cukr krystal kg Víno bílé 2 l Víno červené 1 l Brambory

SRN SRN Rakousko Rakousko DM přepočet Kč ATS přepočet Kč 0,85 15,64 1,79 32,92 17,32 45,34 0,31 5,66 0,74 13,66 4,40 81,45 39,28 102,84 1,15 21,11 1,18 21,68 8,81 23,06 2,48 45,64 23,76 62,20 16,16 297,59 9,09 167,44 148,29 388,22 261,53 684,69 10,19 187,67 3,68 67,75 43,36 113,52 1,56 28,65 14,72 38,54 40,56 106,19 43,88 114,88 2,56 47,23

ČR poměr poměr Kč ČR/SRN ČR/Rakousko 12,86 82,2 23,50 71,4 51,8 6,10 107,8 13,04 95,4 75,55 92,8 73,5 29,33 138,9 8,50 39,2 36,9 15,05 33,0 24,2 138,12 46,4 118,40 70,7 124,80 32,1 186,61 27,3 102,95 54,9 50,09 73,9 44,1 22,00 76,8 19,40 50,3 111,00 104,5 60,14 52,4 8,10 17,2

Pramen: SRN - 1. část: Marktinfos fur Verbraucher ZMP SRN - 2. část: Agrarmarkt - Informationen fur Verbraucher ung Wirtschaft Rakousko: Monatsberichte uber die Osterreichische Landwirtschaft ČR: výpočty VÚZE podle ČSÚ Poznámka: přepočet DM na Kč podle aktuálního kurzu dne 13.6.2000 18,417 Kč, ATS na Kč 2,618 Kč.

Tab.6 - Možnost nákupu vybraných výrobků za průměrný příjem v SRN a ČR

Mléko (1,5%) l Máslo 250 g Jogurt přírodní (3,5%) 150 g Tvaroh 250 g Šlehačka 30% 1 l Slunečnicový margarin 500g Pšeničná mouka T.405 kg Žitný celozrnný chléb kg Hovězí na pečení Hovězí na vaření Vepřová kotleta Kuře Vejce (10 ks) Brambory

SRN přepočet Kč 15,64 32,92 5,66 13,66 81,45 21,11 21,68 45,64 297,59 167,44 187,67 67,75 28,65 47,23

Průměrná měsíční mzda v SRN (4 260 DM) Průměrná měsíční mzda v ČR Poměr ČR/SRN v %

31.10.05

ČR SRN (objem za ČR (objem za Kč prům. příjem) prům. příjem) 12,86 5 017,1 984,3 23,50 2 383,5 538,6 6,10 13 863,8 2 075,1 13,04 5 742,6 970,7 75,55 963,2 167,5 29,33 3 716,1 431,6 8,50 3 618,5 1 489,2 15,05 1 719,0 841,1 138,12 263,6 91,6 118,40 468,6 106,9 102,95 418,1 123,0 50,09 1 158,1 252,7 22,00 2 738,3 575,4 8,10 1 661,3 1 562,7

78 456 12 658 16,1

12

4 Předpoklady modelových predikcí cenového vývoje ČR do roku 2004 a 2005 4.1 Hlavní předpoklady modelových predikcí -

-

Projekce v základní variantě vychází z následujících předpokladů: nepřekročitelným limitem domácí CZV je importní cena odvozená od hraniční ceny, tj. cena na světových trzích vztažených k ČR (podle OECD, resp. FAPRI) a celní tarif odpovídající závazkům ČR ve vztahu k WTO; cílovou cenou je institucionální, resp. tržní cena EU v roce 2004; orientačním hlediskem pro omezení domácích CZV je maximální cenový prostor odvozený ze závazků ČR k WTO pro subvencované exporty (tento prostor je odvozen z předpokladu o nejvyšším možném využití subvencovaného exportu jak ve fyzickém množství, tak v hodnotovém vyjádření); pokud domácí CZV překročí tento cenový prostor, nebude možné subvencovaný export plně využít (resp. stát musí regulovat nabídku); intenzita zemědělské výroby (hektarové výnosy a užitkovosti zvířat) se vyvíjí od roku 1999 (skutečnost) s 1,5% ročním nárůstem a promítá se do jednotkových nákladů; u nákladů na živočišné komodity je zohledněn nárůst vyplývající z acquis (viz kap. 2); predikovaná CZV může u některých komodit dosáhnout nižší hodnoty, než jsou predikované náklady, což bude znamenat tlak na snižování nákladů zemědělských výrobců nebo na zvyšování podpor do zemědělství, a tedy růst výdajů na agrární politiku; predikovaný vývoj CZV se opírá o skutečné tržní ceny roku 1999 a dosud známé odhady těchto cen v roce 2000.

Projekce roku 2005 vychází z předpokladu, že po vstupu do EU budou CZV v ČR na úrovni tržních cen EU. To povede k následujícím důsledkům: - u obilovin a řepky k růstu CZV při předpokládané podpoře zemědělců ČR ve formě přímých plateb (podle prozatímních předpokladů pro vstupující země pouze na úrovni 30 % podpor EU), což vede ke zvýšení míry zisku; - u cukrovky bude růst míry zisku významný v důsledku vysoké stagnující ceny v EU v porovnání s nízkými světovými cenami; - u brambor se předpokládá cenová stagnace vzhledem k dlouhodobě nízké ceně v EU; - u skotu se předpokládá stagnace CZV a záporná míra zisku, která není dostatečně kompenzována ani předpokládanými přímými platbami (rovněž 30 % podpor EU); - u mléka se očekává růst CZV; - u prasat a drůbeže se očekává pouze mírný růst CZV v důsledku stagnujících cen v EU; - v roce 2005 jsou výsledné náklady redukovány o podporu, kterou by měli naši zemědělci ihned po vstupu do EU minimálně získat – podle předpokladu se jedná o 30 % podpor vyplácených v EU podle Agendy 2000.

4.2 Vnější (exogenní) modelové předpoklady Vývoj makroekonomických ukazatelů

31.10.05

13

Zdroj – Šujan: Dva scénáře vývoje před a po vstupu ČR do EU (Scénář I – rozložené dopady cen potravin před vstupem, Scénář II – jednorázový dopad cen po vstupu) Přebírají se údaje o vývoji následujících ukazatelů (tab. 7): - Růst čistých příjmů obyvatelstva: předpokládá se analogický růst jako u průměrné nominální mzdy, tj. index růstu 148,3/162,0 (2004/99, resp. 2005/99) pro scénář I a 142,8/157,6 pro scénář II. - Průměrný čistý příjem na obyvatele a rok: 103 570 Kč (výchozí hodnota 80 771 Kč pro r. 1999, vycházející ze statistiky rodinných účtů, byla modifikována na základě koeficientu odhadovaného podhodnocení rodinných účtů - viz kap. 4.3). - Index růstu nákladů: 113,9/117,3 pro scénář I, 112,4/115,7 pro scénář II - odvozuje se od růstu ukazatele inflace bez potravin a deregulací a růstu mzdových nákladů v souladu s růstem nominálních mezd. - Index růstu nepotravinářských výdajů obyvatelstva: 130,8/138,0, resp. 126,0/134,4 pro scénář I, resp. II – odpovídá růstu ukazatele inflace celkem. - Směnný kurz Kč/USD: 42 Kč – pro oba roky (2004 a 2005) a oba scénáře. - Směnný kurz Kč/EUR: 32,6/32,2, resp. 32,0/31,3 CZK/EUR pro scénář I, resp. II. Vývoj světových cen obchodovatelných komodit Zdroj: projekce VÚZE na základě projekcí OECD a FAPRI. Konstruují se projekce pro následující komodity (tab. 7): - pšenice - ječmen (coarse grains) - řepka - cukr – odvozeně cukrovka - brambory - hovězí maso (jatečný skot) - vepřové maso (jatečná prasata) - drůbeží maso - máslo a SOM (sušené odstředěné mléko) – odvozeně kravské mléko Na základě projekcí světových cen a směnného kurzu Kč/USD se vypočítávají tzv. hraniční ceny, které spolu s předpokládanými celními tarify tvoří importní ceny komodit pro ČR. Vývoj importních celních sazeb ČR pro obchodovatelné zemědělské komodity Zdroj: VÚZE, Celní statistika, závazky ČR vůči WTO, Koncepce agrární politiky. Pro projekce jsou použity reálné celní sazby (odhad VÚZE), které jsou odvozeny z maximálních celních sazeb, odpovídajících závazkům WTO pro r. 1999 a 2000, které dále zohledňují i preferenční cla v rámci veškerých celních dohod ČR. Pro r. 2001 – 2005 se předpokládají hodnoty celních sazeb na úrovni r. 2000. Oba typy celních sazeb jsou uvedeny v tab. 7. Závazky ČR vůči WTO pro subvencované exporty Zdroj: WTO

31.10.05

14

Globální závazky vůči WTO byly lokalizovány na jednotlivé komodity na základě úvah o možných exportech. Z takto lokalizovaných závazků byly vypočteny ukazatele maximálního cenového prostoru jako podíly hodnotového a množstevního závazku. Tyto ukazatele říkají, že největšího objemu subvencovaného vývozu se dosáhne, jestliže kladný rozdíl mezi domácí a světovou cenou dosáhne hodnot maximálního cenového prostoru. Pokud tato rovnost nenastane, objem subvencovaného exportu je limitován hranicí množství nebo hodnoty. Vývoj nákladů zemědělců, potravinářů a obchodníků Zdroj: VÚZE – Šetření o nákladech zemědělských podniků za rok 1999. Náklady zemědělců vycházejí z projekce inflace (vývoje spotřebitelských cen CPI, viz tab. 7) zvýšené o náklady na acquis. Náklady potravinářů se vypočítávají na základě cen zemědělských výrobců (CZV), resp. cen importů zemědělských komodit a jejich transformace do nákladů potravinářů (modelové funkční závislosti) zvýšené o ostatní nezbytně nutné náklady v souladu s inflací a o náklady na acquis. Náklady obchodníků se vypočítávají na základě cen potravinářů (CPV), resp. importních cen potravinářských komodit a jejich transformace do cen obchodníků (modelové funkční závislosti) zvýšené o ostatní nezbytně nutné náklady v souladu s inflací. Náklady jednotlivých výrobců jsou redukovány o náklady na administrativní opatření (státně regulované ceny) podle následujícího klíče: -

Růst nákladů zemědělských výrobců: CPI snížený o sazby na administrativní opatření (redukovaný CPI) Růst ostatních nákladů potravinářů a obchodníků: redukovaný CPI Růst nepotravinářských výdajů spotřebitelů: CPI v plné výši

Vývoj importních cen Zdroj: VÚZE. Modelové projekce se týkají pouze vybraných zemědělských a potravinářských komodit obchodovatelných na světových trzích, které vycházejí z oficiálních projekcí OECD, příp. FAPRI, z projekcí směnného kurzu koruny k americkému dolaru a z předpokládaného vývoje průměrných celních tarifů ČR. Vývoj exportních cen Zdroj: VÚZE. Modelové projekce exportů i subvencovaných exportů se týkají pouze vybraných komodit (viz ceny importů): - exporty bez subvencí jsou neomezené, ceny těchto exportů vycházejí z projekcí světových cen OECD (FAPRI) a směnného kurzu koruny k dolaru; - subvencované exporty jsou omezené na základě individuálních závazků ČR k WTO podle komodit (množstevní i hodnotová maxima), jako exportní ceny se uvažují domácí tržní ceny, pokud jsou vyšší než ceny na světových trzích. Vývoj institucionálních a tržních cen EU

31.10.05

15

Zdroj: VÚZE na základě Agendy 2000, predikcí EU a ostatních dostupných zdrojů. Institucionální ceny EU vycházejí z Agendy 2000 a představují buďto intervenční nebo směrné ceny podle jednotlivých komodit (tab. 7) jsou uvedeny pouze pro srovnání. Tržní ceny EU vycházejí z projekcí OECD a predikcí směnného kurzu koruny vůči EURO a jsou využity jako směrné ceny, k nimž se v období 2000 – 2005 mají přiblížit CZV v ČR. Spotřebitelské ceny potravin v EU - modelové projekce vybraných spotřebitelských cen potravin Rakouska a SRN vycházejí z aktuálních tržních cen a predikovaného vývoje inflace v EU po roce 2000 (komodity celkem 2 % ročně, z toho potraviny 1,5 % ročně). Jsou využity pro porovnání úrovně výchozího a cílového stavu v ČR a jejich nejbližších sousedů.

31.10.05

16

Tab. 7 Přehled exogenních modelových parametrů Ukazatel

Zdroj

Měr. j.

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Makroekonomické ukazatele - zdroj: Šujan Průměrná nominální mzda Inflace celkem Inflace bez potravin a deregulací Směnný kurz CZK/USD Směnný kurz CZK/EUR

scénář I scénář II scénář I scénář II

% % % %

8,2 8,2 2,1 2,1

6,7 6,7 4,0 4,0

6,9 6,9 5,1 5,1

8,9 7,6 6,6 5,4

9,1 7,7 6,1 4,8

9,4 8,0 5,8 4,4

9,3 10,4 5,5 6,6

scénář I scénář II scénář I scénář II scénář I scénář II

% % Kč Kč Kč Kč

2,1 2,1 34,6 34,6 34,6 34,6

2,7 2,7 42,0 42,0 35,6 35,6

3,0 3,0 42,0 42,0 34,6 34,6

3,2 3,2 42,0 42,0 33,5 33,5

3,8 3,5 42,0 42,0 33,1 32,8

3,3 3,0 42,0 42,0 32,6 32,0

3,2 2,8 42,0 42,0 32,2 31,3

Světové ceny - zdroj: VÚZE na základě projekcí OECD (Agricultural Outlook 2000-2005) a projekcí FAPRI Pšenice Ječmen Řepka Brambory Cukr Cukrovka Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso Mléko Mléko Mléko

CIF Rotterdam FOB US Pacific Northwest CIF Hamburg EU (Hannover) price OECD world raw sugar FOB Caribbean Australian export (CIF US) World price US World price US Milk from SPM and Butter Australian export butter Australian export SMP

USD/t USD/t USD/t USD/t USD/t USD/t USD/t USD/t USD/t USD/t USD/t USD/t

109 90 195 78 145 145 1 312 980 885 163 1 225 1 406

115 92 188 81 123 123 1 573 1 150 812 163 1 211 1 416

123 99 181 84 150 150 1 791 1 240 764 172 1 323 1 467

131 103 194 84 178 178 1 854 1 200 745 175 1 325 1 501

135 109 204 84 200 200 1 876 1 170 745 179 1 334 1 546

143 114 224 84 213 213 1 830 1 170 754 178 1 347 1 534

153 117 240 84 233 233 1 744 1 200 773 179 1 360 1 528

119 119 379 105 632 3 475 1 509 830 287 310 3 282 2 055

110 110

101 101

101 101

101 101

101 101

101 101

105 632 3 242 1 509 850 262 310 3 282 2 055

105 632 3 013 1 509 800 262 310 3 282 2 055

105 632 2 224 1 509 780 262 310 3 282 2 055

105 632 2 224 1 509 780 262 310 3 282 2 055

105 632 2 224 1 509 790 262 295 3 118 1 952

105 632 2 224 1 509 810 262 279 2 954 1 850

20,5% 95,5% 66,5% 27,3% 99,7% 9,9% 58,9% 141,0% 20,5%

20,5% 95,5% 66,5% 27,3% 99,7% 9,9% 58,9% 141,0% 20,5%

20,5% 95,5% 66,5% 27,3% 99,7% 9,9% 58,9% 141,0% 20,5%

20,5% 95,5% 66,5% 27,3% 99,7% 9,9% 58,9% 141,0% 20,5%

20,5% 95,5% 66,5% 27,3% 99,7% 9,9% 58,9% 141,0% 20,5%

Institucionální ceny EU zdroj: VÚZE na základě Agendy 2000 Pšenice Ječmen Řepka Brambory Cukrovka Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso Drůbeží maso Mléko Mléko Mléko

EU intervention EU Intervention EU oilseeds reference EU producer price -Hannover White sugar intervention EU intervention R3 carcases EU basic World + tariff EU specific tariff Milk from SMP and Butter EU butter intervention EU SMP intervention

EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t EUR/t

Importní celní tarify - zdroj: VÚZE, Celní statistika, závazky ČR vůči WTO Ječmen Hovězí maso Mléko Vepřové maso Brambory Drůbež Řepka Cukrovka Pšenice

% % % % % % % % %

21,1% 98,1% 68,4% 28,6% 107,3% 10,2% 60,7% 141,0% 21,1%

% % %

4,4 5,0

VÚZE

%

1,5

Šujan ČSÚ - Rod. účty 99

% Kč/obyv

20,5% 95,5% 66,5% 27,3% 99,7% 9,9% 58,9% 141,0% 20,5%

Ziskové marže - zdroj: VÚZE - zemědělců - potravinářů - obchodníků

v závislosti na typu agrární politiky a CZV 4,4 4,4 4,4 4,4 10,0 10,0 10,0 10,0

4,4 20,0

4,4 20,0

1,5

1,5

Ostatní ukazatele - zdroj: ČSÚ a Šujan Meziroční růst intenzity rostlinné a živočišné výroby Meziroční růst čistých příjmů obyvatelstva Průměrný čistý příjem

31.10.05

1,5

1,5

1,5

1,5

viz růst nominálních mezd 80 771

17

4.3 Vnitřní (endogenní) modelové předpoklady Vztah nákladů a tržních cen zemědělců Ceny zemědělských výrobců (cena.ZEM) vycházejí z nákladů zemědělských výrobců (nakl.ZEM), které jsou exogenními modelovými veličinami, a platí pro ně modelové vztah: cena.ZEM = nakl.ZEM + marze.ZEM, kde marze.ZEM je zisková marže zemědělců. Ceny zemědělců jsou endogenními proměnnými modelu, které model vypočte na základě modelových vazeb a modelového kriteria, nebo jsou zadány požadovanou pevnou hodnotou, vycházející z cílového požadavku modelového výpočtu. Pokud jsou CZV zadávány, odvozují se na základě následujících kroků: a) stanovení cílové CZV: cílové ceny jsou konstruovány tak, aby jejich lineární trend, vycházející z aktuálních tržních cen r. 1999, se co nejvíce přiblížil tržním cenám EU; b) stanovení predikované CZV: predikované ceny jsou nastaveny tak, aby v každém roce nepřekročily úroveň importních a tržních cen EU; jsou tedy nejvyššími žádoucími cenami z hlediska přibližování se k cenám EU, které současně nepřekračují importní ceny a tudíž neohrožují domácí producenty zahraniční konkurencí. Vztah nákladů a tržních cen potravinářů Projekce vývoje cen potravinářských výrobců vychází z modelových vztahů CZV jednotlivých zemědělských komodit (jako vstupů do potravinářského průmyslu) a nákladů potravinářů na výrobu potravin podle komodit a oborů. Model přitom vychází z následujících předpokladů: - nezbytně nutné náklady na potravinářské zpracování jsou popsány modelovými transformačními funkcemi: nakl.POTR = a + b * cena.ZEM,

-

kde nakl.POTR je nezbytně nutný náklad potravinářů na produkci dané komodity bez zisku, cena.ZEM je cena vstupní zemědělské suroviny, a, b jsou matematicky odvozené parametry, kde b je koeficient technologické transformace, který výhledově pokládáme za konstantní, a koeficient a vyjadřuje sumu ostatních nákladů s předpokladem růstu v souladu s inflací (a včetně vlivu acquis); tržní ceny potravinářů (cena.POTR) jsou modelově konstruovány podle vztahu: cena.POTR = nakl.POTR + marze.POTR,

-

kde marže potravinářů (marze.POTR) vycházejí ze současné průměrné hrubé nákladové rentability potravinářského průmyslu jako celku (4,4 %), viz tab. 8;

31.10.05

18

Tab. 8 Hrubá nákladová rentabilita v potravinářském průmyslu Potravinářský obor

Stav roku 1999

Mlýny Pekárny Tuky Cukr Škrobárny Zpracování ovoce a zeleniny Mléko Maso Drůbež Krmiva Destiláty Víno Pivo + slad Nealko Potravinářský sektor bez tabáku

3,0 4,7 2,4 4,7 3,5 4,6 3,8 3,2 6,5 1,6 22,8 7,1 9,6 10,2 4,4

Vztah nákladů a tržních cen obchodníků Projekce vývoje cen obchodníků nebo také spotřebitelských cen (SC) je modelově odvozena jako transformace CPV do maloobchodního sektoru. Pro projekci jsou v modelu použity analogické vztahy. Náklady obchodníků (nakl.OBCH) splňují následující vztahy: nakl.OBCH = c * cena.POTR, kde parametr c vyjadřuje nezbytně nutné náklady na transformaci dané potravinářské komodity na komoditu obchodní; přitom parametr c se mění v souladu s vývojem inflace. Ceny obchodníků (cena.OBCH) vycházejí z nákladů obchodníků a jejich ziskových marží (marze.OBCH): cena.OBCH = nakl.OBCH + marze.OBCH. Přitom se předpokládá, že konkurenční prostředí zejména vlivem maloobchodních řetězců udrží současná úroveň ziskových marží v průměru okolo 10 % na nízké úrovni i do budoucna a nepřekročí 20 % do roku 2005. Chování spotřebitelů Zdroj: VÚZE – spotřeba potravin pro nutriční hodnocení, VÚZE - model poptávky po potravinách, ČSÚ - Statistika rodinných účtů – roční přehledy o výdajích za potraviny a ostatní (nepotravinové) komodity Modelové řešení je založeno na poptávkovém modelu VÚZE po potravinách a ostatních komoditách spotřebního koše pro průměrného obyvatele ČR, který obsahuje informace o spotřebě 35 potravinových komodit (základní potravinové skupiny) a 7

31.10.05

19

nepotravinových komodit (agregované skupiny vztažené k výdajům nepotravinářské účely). Model se opírá se o následující ukazatele: - odhad nutričního hodnocení spotřeby potravin a cen potravin podle agregovaných potravinových skupin za rok 1999, které každoročně zpracovává VÚZE z údajů ČSÚ a publikuje v Zelených zprávách - konstantní cenové a příjmové elasticity potravinových i nepotravinových komodit, které zůstávají neměnné po celé projekční období - modelovou projekci vývoje průměrné roční spotřeby potravinových komodit na obyvatele, jejich spotřebitelské ceny a průměrné roční výdaje na nepotravinové účely sledovaných ve VÚZE podle Statistiky rodinných účtů ve výchozím roce 1999 - projekci průměrných ročních čistých příjmů na obyvatele vycházející rovněž ze Statistiky rodinných účtů a opírající se předpoklad stejného vývoje, jaký je predikován pro vývoj mezd. Výdaje průměrného spotřebitele za nepotravinové komodity (bez úspor): údaje se opírají o Statistiku rodinných účtů ČSÚ za rok 1999 (SRÚ). Výdaje byly modifikovány koeficientem podhodnocení (koefP=1,384), který byl odvozen ze vztahu podilPOTR = vydajePOTR / (vydajePOTR + vydajeNEPOTR * koefP) * 100 = 28,3 kde podíl výdajů za potraviny na celkových výdajích průměrného spotřebitele (podilPOTR) činí podle ČSÚ za rok 1999 cca 28,3 %. Po modifikaci nepotravinových výdajů průměrného spotřebitele byl modifikován i čistý příjem tak, aby platily bilanční rovnice spotřebitele v bazickém roce: prijmyCELKEM = vydajeCELKEM, vydajeCELKEM = vydajePOTR + vydajeNEPOTR * koefP. Po této modifikaci vzrostl průměrný roční příjem na obyvatele na hodnotu 103 570 Kč. Bilance příjmů a výdajů předpokládá splnění nerovnosti prijmyCELKEM ≥ vydajeCELKEM, kde pro výdaje platí stejný vztah jako v bazickém roce, tj. vydajeCELKEM = vydajePOTR + vydajeNEPOTR * koefP. Pro výdaje průměrného spotřebitele za potraviny platí vztah vydajePOTR = SUMA (i, CSPcilova(i) * SPOcilova(i)), kde CSPcilova(i) je průměrná spotřebitelská cena a SPOcilova(i) průměrné spotřební množství potravinové komodity i. Veličiny CSPcilova a SPOcilova se projektují pomocí poptávkových rovnic z analogických hodnot bazického roku CSPbazicka a SPObazicka. Pokud má model přípustné řešení, potom platí, že nabídkové ceny obchodníků se rovnají spotřebitelským cenám pro stejné komodity, tedy CSPcilova(i) = cena.OBCH(i). 31.10.05

20

Vývoj ziskových marží zemědělců, potravinářů a obchodníků Zdroj: VÚZE na základě resortních statistických šetření a expertních odhadů, studie INCOMY Pro modelové simulace byl přijat předpoklad, že zemědělci by v cílovém roce měli dosahovat zisk minimálně na úrovni cca 2 % (pokud je to vůbec dosažitelné). Jinak se mohou pohybovat i v záporných maržích pro některé problémové komodity (hovězí maso, mléko, ale i drůbež). V roce 2005 se předpokládá maximální přiblížení CZV predikovaným tržním cenám EU, což automaticky zvyšuje ziskové marže zemědělců. Ceny zemědělců, a tedy také jejich ziskové marže jsou dále posilovány podporami jednotlivých komodit v souladu s koncepcí agrární politiky ČR do roku 2004 a podporami na úrovni 30 % podpor EU vycházející z Agendy 2000. U potravinářů předpokládáme konstantní malé ziskové marže na průměrné úrovni 4,4 % (viz tab. 8). Celé modelové řešení je tak koncentrováno na ”cenový souboj” zemědělců, obchodníků a spotřebitelů, který spočívá ve zjištění, jaké cenové změny si mohou obchodníci dovolit a jestli je spotřebitelé akceptují. Spotřebitelé reagují na nabídkové ceny obchodníků jednak svými finančními možnostmi, musí být dodržena bilance příjmů a výdajů, jednak svou životní úrovní, tj. zvyšováním nebo snižováním podílu výdajů za potraviny na celkových výdajích. Pro ziskové marže obchodníků byl přijat předpoklad, vycházející z odborných studií, že v průměru nepřekročí 20 % ani po roce 2005. 4.4 Charakteristika modelových scénářů a variant Kritéria pro rozlišení modelových scénářů jsou zejména následující: - chování maloobchodních řetězců jako určující ekonomické síly na domácím agrárním trhu; - dimenze podpory tržních cen v rámci zemědělské politiky ČR (do roku 2004); - dimenze kompenzačních plateb a prémií v rámci SZP (po roce 2004). Pro předvstupní období do roku 2004 jsou uvažovány dva extrémní scénáře, které vymezují možný prostor pro cenový vývoj v tomto období. Scénář I podporuje “inflační” záměry Koncepce ve směru plynulého růstu CZV k tržním cenám EU. Scénář II simuluje opačný extrém, spojený s nízkou úrovní cen na agrárním trhu v celém předvstupním období. Pro období po vstupu (rok 2005) je předpokládán konvergentní vývoj podle obou scénářů s cílem maximálního přiblížení k tržním cenám EU, a to na 90 %, resp. 85 % jejich cenové úrovně v případě scénáře I, resp. II. Scénář I – rok 2004 – Tlak na inflaci - stát realizuje záměry Koncepce a zemědělská politika má dostatek zdrojů na podporu tržních cen s cílem co nejvíce přiblížit úroveň CZV ČR analogickým průměrným cenám EU; - CZV jsou přitom limitovány úrovní importních cen nebo úrovní tržních cen EU (viz poznámka pod čarou v kap. 1) a také závazky ČR vůči WTO v množství a hodnotě subvencovaného vývozu;

31.10.05

21

-

ziskové marže obchodníků nepřekračují v průměru 20 %.

Scénář II – rok 2004 – Zadržovaná inflace - obchodní řetězce v rámci konkurenčního boje udržují SC na nízké úrovni, která nepřipouští výraznější růst CZV a CPV; - nižší úroveň CZV je zapříčiněna i nedostatkem zdrojů na podporu tržních cen v rámci zemědělské politiky; - náklady zemědělců rostou v souladu s vývojem inflace a jejich ziskové marže jsou udržovány na nejnižší možné úrovni; - ziskové marže obchodníků nepřekračují v průměru 20 %. Scénář I a II – rok 2005 – Členství v EU - veškeré celní bariéry mezi ČR a ostatními zeměmi EU jsou zrušeny a proto (v konečných důsledcích) jsou CZV ČR určeny průměrnými tržními cenami EU v souladu s Agendou 2000 (90 %, resp. 85 % predikované úrovně CZV EU); - ziskové marže obchodníků nepřekračují v průměru 20 %. - podpory vybraných komodit zemědělcům ČR budou vypláceny na úrovni 30 % nároku EU (příslušných kompenzačních plateb, resp. prémií podle Agendy 2000)..

31.10.05

22

5 Výsledky modelových výpočtů (model AGRO-3) 5.1 Globální charakteristiky modelových výpočtů Globální výsledky modelových simulací podle scénářů I a II jsou uvedeny v tab. 9. Modelové výpočty pomocí modelu AGRO-3 vycházely z požadavku dosáhnout maximálního zisku celého agrárního sektoru, tj. zisku zemědělců, potravinářů i obchodníků (účelová funkce modelu AGRO-3). Vzhledem k předpokladu, že ziskové marže potravinářů byly ve všech modelových výpočtech konstantní (na průměrné úrovni cca 4,4 %), liší se výpočty jednotlivých variant zejména v zisku zemědělců a obchodníků. Simulace vývoje agrárního sektoru podle scénáře I (cílený vývoj do roku 2004 podporovaný státní agrární politikou s plynulým přechodem do roku 2005) ukazuje, že lze očekávat rovnoměrný růst cen potravin v období 1999 - 2004 s indexem růstu 138,2 odpovídající průměrnému ročnímu tempu růstu 6,68 % s mírným zrychlením v roce 2005 na 7,45 % (index 2005/1999 činí 148,5). Značně odlišný vývoj by nastal v případě scénáře II, kdy v důsledku neúčinného tlaku agrární politiky by vývoj agrárního sektoru byl v období 1999 - 2004 pod dominantním tlakem obchodních řetězců na pomalý růst cen potravin. Index růstu by v tomto období činil pouze 123,7 % s průměrným ročním tempem růstu 4,34 %, který by po vstupu do EU, v důsledku uplatnění Společné zemědělské politiky EU způsobil meziroční růst cen potravin v roce 2005 vzhledem k roku 2004 o 19,7 % (index 2005/1999 - 148,5), a tedy velký cenový skok. Zisk zemědělců (také v důsledku uplatnění podpor) ve scénáři I mírně roste, zatímco ve scénáři II stagnuje. Při plném uplatnění SZP EU pro zemědělce ČR (modelový předpoklad: 30 % EU - viz výše) by podpory v roce 2005 pravděpodobně činily okolo 50 % zisku. Zisk zemědělců se snižuje o ztráty u těch zemědělských komodit, kde byly modelově vypočteny záporné ziskové marže. V těchto případech musí buďto stát poskytnout další podpory pro kompenzaci těchto ztrát (tedy potřeba dalších subvencí do zemědělství), nebo musí zemědělci krýt ztrátu u těchto komodit ziskem z jiných zemědělských komodit a příp. příjmy z dalších (nezemědělských) činností. Zisky obchodníků výrazně dominují v obou scénářích, přičemž ve scénáři II je ziskový skok obchodníků podstatně vyšší než ve scénáři I. Přitom zisky obchodníků zejména v roce 2005 jsou omezeny přijatým modelovým předpokladem, že průměrné ziskové marže obchodníků nepřekročí 20 %, který byl ve všech modelových variantách 100 % vyčerpán. Pro rok 2005 lze očekávat i vyšší růst ziskových marží obchodníků. U spotřebitelů vedly předpoklady o rychlosti růstu čistých příjmů podle obou scénářů I i II (vypočtený růst cen potravin i celkových výdajů je pomalejší) ke zvyšování úspor obyvatelstva (rozdíl mezi vypočtenými příjmy a výdaji). Čerpání potřeby zemědělské půdy ve všech variantách se pohybuje mírně nad 50 % úrovně roku 1999, což lze vysvětlit nadměrnou kapacitou disponibilních ploch luk a pastvin v porovnání s potřebami živočišné výroby. Poznamenejme, že výměry luk a pastvin se v průběhu období 1989 – 1999 téměř nezměnily, zatímco např. stavy skotu poklesly ve stejném období zhruba o 50 %.

31.10.05

23

Tab. 9 Globální výsledky modelových výpočtů Model AGRO-3 výpočty bazický rok: 1999 Výsledky - základní ukazatele zem. půda - potřeba (tis. ha) krávy mléčné prům. stav (tis. ks) krávy masné prům. stav (tis. ks) prasnice prům.stav (tis. ks) Příjmy a výdaje (Kč/obyv.) výdaje za POTRAVINY výdaje NEPOTR - upravené výdaje CELKEM čisté příjmy CELKEM - upravené podíl výdajů POTR prům. změna CEN POTRAVIN prům. změna MNOŽSTVÍ prům. změna VÝDAJŮ POTR prům. MARŽE OBCHODNÍKŮ Zisk agr. sektoru (mld. Kč) zisk ZEMĚDĚLCŮ zisk POTRAVINÁŘŮ zisk OBCHODNÍKŮ zisk agr. sektoru CELKEM podpory ZEMĚDĚLCŮ ztráty ZEMĚDĚLCŮ

31.10.05

Var.:

Var.:

scénář I

finální rok: BÁZ. ROK

2004 finální rok: FIN. ROK

INDEX

Var.:

scénář I

BÁZ. ROK

2005 finální rok: FIN. ROK

INDEX

BÁZ. ROK

scénař II Var.: 2004 finální rok: FIN. ROK

INDEX

BÁZ. ROK

scénář II 2005 FIN. ROK

INDEX

4 284

2 724

63,6

4 284

2 659

62,1

4 284

2 492

58,2

4 284

2 651

545

466

85,5

545

459

84,2

545

478

87,7

545

456

83,7

63

93

146,8

63

92

144,7

63

96

150,6

63

91

143,9

317

409 FIN. ROK

317

399 FIN. ROK

317 BÁZ. ROK

409 FIN. ROK

317

BÁZ. ROK

BÁZ. ROK

395 FIN. ROK

29 312

37 903

129,3

29 312

41 171

140,5

29 312

33 465

114,2

29 312

40 761

74 259

97 130

130,8

74 259

102 477

138,0

74 259

93 566

126,0

74 259

99 803

134,4

103 570

135 033

130,4

103 570

143 648

138,7

103 570

127 030

122,7

103 570

140 565

135,7

103 570

153 595

148,3

103 570

167 784

162,0

103 570

147 898

142,8

103 570

163 227

157,6

28,30

28,07

99,2

28,30

28,66

101,3

28,30

26,34

93,1

28,30

29,00

128,9 INDEX

BÁZ. ROK

138,2

148,5

NÁKLADY

128,9 INDEX

123,7

124,7 INDEX 139,1

102,5 148,1

93,6

94,6

92,3

93,9

129,3

140,5

114,2

139,1

20,0 TRŽBY

125,9 INDEX

61,9

ZISK

20,0 TRŽBY

NÁKLADY

ZISK

20,0 TRŽBY

NÁKLADY

ZISK

20,0 TRŽBY

NÁKLADY

ZISK

112

89

22

119

91

27

109

85

25

114

90

24

184

173

11

194

183

12

181

171

11

188

176

11

390

281

110

424

292

132

345

279

66

420

284

136

686

543

143

737

566

171

635

535

101

721

550

172

3,6

7,1

3,5

7,1

16,1

17,9

14,0

19,6

24

5.2 Simulace dopadů scénářů I a II do zemědělství a zpracovatelského průmyslu Výsledky modelových výpočtů podle scénářů I a II vztažených k jednotlivým zemědělským komoditám a na ně navazujícím komoditám zpracovatelského průmyslu lze nalézt v tabulce 10. V tabulce je použito následující označení: Zisk CEL – celkový zisk agrárního sektoru pro danou variantu výpočtu (zisk zemědělců, potravinářů a obchodníků = optimální hodnota účelové funkce modelu) Zisk ZEM – celkový zisk zemědělců pro danou variantu Podpory ZEM – celkové podpory zemědělců odpovídající dané variantě Ztráty ZEM – celkové ztráty zemědělců vztažené ke všem záporným maržím vypočteným pro danou variantu PLOCHA – celková potřebná plocha ČR k zabezpečení požadované produkce dané komodity STAV1, STAV2 – požadovaný průměrný stav hospodářských zvířat pro zabezpečení celkové produkce dané komodity – první ukazatel se vztahuje k základním stádu (např. průměrný stav dojnic, prasnic) a druhý pak k produkci příslušné kategorie (např. průměrný stav výkrmu skotu nebo prasat) TRZ_PROD – tuzemská produkce určená k tržním účelům na domácím trhu nebo pro export (jak nesubvencovaný, tak subvencovaný) KRM_PROD – tuzemská produkce určená ke krmným účelům CEL_PROD = TRZ_PROD + KRM_PROD IMPORT – zahraniční produkce dovezená pro potřeby tuzemského trhu TUZ_PROD – tuzemská produkce bez exportu EXP_SUR – export tuzemské produkce dané komodity na světové trhy bez subvencí (např. export ječmene) EXP_VYR1, EXP_VYR2 – přepočet nesubvencovaného exportu zpracované suroviny 2. nebo 3. řádu (např. slad, pivo) na základní surovinu (např. na ječmen) EXS_SUR, EXS_VYR1, EXS_VYR2 – analogie ukazatelů EXP_SUR, atd. pro subvencované exporty za (domácí tržní cenu, pokud je vyšší než cena exportní) EXS_KC – celková exportní subvence vyjádřená v mil. Kč (kladný rozdíl tuzemské a exportní ceny vynásobený celkovým objemem exportované produkce) CEN_EXP – exportní (světová) cena pro nesubvencované exporty CEN_IMP – importní cena pro ČR (světová cena + importní celní tarif ČR) CEN_TUZ – tuzemská tržní cena NAKL_1T – celkové náklady dané komodity na jednotku produkce PODPORY – celková podpora dané komodity na jednotku produkce vycházející z aplikace uvažované agrární politiky ZISK/ZTRATA – jednotkový zisk nebo ztráta (= zisková marže) dané komodity – v případě ztráty byla vypočtena záporná zisková marže představující potřebnou subvenci pro krytí ztrátové produkce dané komodity

31.10.05

25

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Pšenice PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

867 4,65 2 000 4 028 20 836

3 269 2 798

775 4,81 1 862 1 865 3 727 0 1 204 658 0 0 0 0 0 0 6 006 7 237 5 105 3 391 100 1 714

763 4,88 1 892 1 835 3 727 0 1 197 695 0 0 0 0 0 0 6 006 7 237 5 783 3 492 609 2 291

31.10.05

55 3,67 40 202 0 19

2 693 3 027

79 3,78 300 0 300 0 264 36 0 0 0 0 0 0 5 560 6 772 3 517 3 448 100 69

78 3,84 300 0 300 0 300 0 0 0 36 0 0 0 5 560 6 772 5 561 3 551 609 2 010

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Pš. mouka 775 4,81 1 852 1 875 3 727 0 1 227 625 0 0 0 0 0 0 6 006 7 237 3 413 3 346 100 67

763 4,88 1 904 1 823 3 727 0 1 190 715 0 0 0 0 0 0 6 006 7 237 5 494 3 444 609 2 049

79 3,78 300 0 300 0 265 35 0 0 0 0 0 0 5 560 6 772 3 470 3 402 100 68

78 3,84 300 0 300 0 264 36 0 0 0 0 0 0 5 560 6 772 3 572 3 502 609 70

Žito PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

SCÉNÁŘ I 1999

0 0,00 789 0 789 0 789 0 0 0 0 0 0 0 10 000 10 000 7 728 7 503 0 225

0 0,00 783 0 783 0 783 0 0 0 0 0 0 0 10 000 10 000 8 733 8 479 0 254

0 0,00 804 0 804 0 804 0 0 0 0 0 0 0 10 000 10 000 5 237 5 084 0 153

0 0,00 778 0 778 0 778 0 0 0 0 0 0 0 10 000 10 000 8 305 8 063 0 242

Žitná mouka 0 0,00 180 0 180 0 180 0 0 0 0 0 0 0 11 340 17 010 5 400 5 243 0 157

0 0,00 180 0 180 0 180 0 0 0 0 0 0 0 11 340 17 010 8 356 8 113 0 243

0 0,00 181 0 181 0 181 0 0 0 0 0 0 0 11 340 17 010 5 331 5 176 0 155

0 0,00 180 0 180 0 180 0 0 0 0 0 0 0 11 340 17 010 5 487 5 327 0 160

26

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

Ječmen PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

542 3,94 1 450 2 137 31 230

3 196 2 894

557 4,06 743 1 519 2 262 0 319 425 13 2 0 0 0 0 4 788 5 769 4 070 3 251 100 819

543 4,13 756 1 487 2 242 0 328 427 13 2 0 0 0 0 4 788 5 769 4 423 3 348 609 1 075

31.10.05

0 0,00 1 739 0 1 739 0 1 729 10 0 0 0 0 0 0 15 420 15 474 9 465 8 636 0 829

0 0,00 1 796 0 1 796 0 1 786 10 0 0 0 0 0 0 15 420 15 474 9 757 8 903 0 855

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

0 0,00 226 0 226 0 226 0 1 0 10 0 0 0 9 540 11 925 9 541 8 705 0 836

0 0,00 246 0 246 0 236 10 1 0 0 0 0 0 9 540 11 925 8 775 8 007 0 769

18 3,38 61 0 61 0 25 36 0 0 0 0 0 0 4 440 16 272 4 440 3 151 100 1 289

18 3,43 61 0 61 0 25 36 0 0 0 0 0 0 4 440 16 272 4 440 3 243 609 1 197

Slad 466 4,06 368 1 527 1 895 0 368 0 0 2 66 13 0 2 4 788 5 769 4 815 3 208 100 1 607

540 4,13 754 1 473 2 227 0 327 427 13 2 0 0 0 0 4 788 5 769 4 202 3 302 609 900

0 0,00 1 640 0 1 640 0 1 630 10 0 0 0 0 0 0 15 420 15 474 9 510 8 677 0 833

0 0,00 1 790 0 1 790 0 1 780 10 0 0 0 0 0 0 15 420 15 474 9 664 8 818 0 847

0 0,00 240 0 240 0 230 10 1 0 0 0 0 0 9 540 11 925 8 531 7 784 0 747

Pivo PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

2005 171 27 7,1 17,9 0 0,00 247 0 247 0 237 10 1 0 0 0 0 0 9 540 11 925 9 110 8 312 0 798

Oves 54 3,32 140 179 100 14

2 380 2 803

18 3,38 61 0 61 0 25 36 0 0 0 0 0 0 4 440 16 272 4 440 3 193 100 1 247

18 3,43 61 0 61 0 26 36 0 0 0 0 0 0 4 440 16 272 4 440 3 288 609 1 152

27

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

Kukuřice - zrno PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

39 6,60 280 260 61 33

3 129 3 163

24 7,08 1 168 169 19 0 1 0 0 0 0 0 0 4 050 5 299 3 675 3 603 100 72

24 7,18 1 168 169 18 1 0 0 0 0 0 0 0 4 050 5 299 11 131 3 710 609 7 420

24 7,08 1 168 169 18 1 0 0 0 0 0 0 0 4 050 5 299 10 666 3 555 100 7 110

31.10.05

47 2,58 40 119 12 60

3 994 4 899

52 2,61 123 13 135 0 18 105 0 0 0 0 0 0 9 660 11 708 5 541 5 432 100 109

51 2,65 123 13 135 0 18 105 0 0 0 0 0 0 9 660 11 708 5 706 5 594 701 112

52 2,61 122 13 136 0 17 105 0 0 0 0 0 0 9 660 11 708 5 468 5 360 100 107

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Obiloviny celkem 24 7,18 1 168 169 19 0 1 0 0 0 0 0 0 4 050 5 299 3 733 3 660 609 73

1 591 4,35 4 000 6 928 113 1 141

Luskoviny PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

2005 171 27 7,1 17,9

1 453 4,49 2 967 3 552 6 519 19 1 812 1 155 13 2 0 0 0 0 5 497 6 741 4 629 3 348 100 1 281

1 426 4,56 3 010 3 490 6 500 18 1 852 1 158 13 2 36 0 0 0 5 500 6 744 5 430 3 449 609 1 981

1 363 4,52 2 582 3 570 6 152 18 1 886 696 0 2 66 13 0 2 5 540 6 799 4 057 3 310 100 747

1 423 4,56 3 021 3 463 6 484 19 1 805 1 215 13 2 0 0 0 0 5 501 6 746 4 905 3 402 609 1 503

Len přadný 51 2,65 123 13 135 0 18 105 0 0 0 0 0 0 9 660 11 708 5 628 5 518 701 110

5 3,22

17 0 0

4 100 5 501

5 3,37 18 0 18 0 18 0 0 0 0 0 0 0 9 000 10 000 10 000 6 266 2 200 3 734

5 3,42 18 0 18 0 18 0 0 0 0 0 0 0 9 000 10 000 10 000 6 453 0 3 547

5 3,37 18 0 18 0 18 0 0 0 0 0 0 0 9 000 10 000 10 000 6 183 2 200 3 817

5 3,42 18 0 18 0 18 0 0 0 0 0 0 0 9 000 10 000 10 000 6 365 0 3 635

28

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

98 2,86 280 0 280 0 280 0 0 0 10 0 0 53 9 408 14 949 14 949 6 474 100 8 475

253 2,91 736 0 736 0 271 466 0 0 0 0 0 0 9 408 14 949 8 618 6 664 609 1 954

SCÉNÁŘ I 1999

Řepka PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

348 2,67

931 27 461

5 349 5 771

257 2,86 736 0 736 0 271 466 0 0 0 0 0 0 9 408 14 949 7 997 6 561 100 1 436

253 2,91 736 0 736 0 271 466 0 0 0 0 0 0 9 408 14 949 9 072 6 756 609 2 316

31.10.05

0 0 0 0 0,67 0,68 0,67 0,68 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 63 504 63 504 63 504 63 504 101 606 101 606 101 606 101 606 22 502 53 613 85 455 81 886 64 017 24 284 27 659 28 485 27 295 28 097 100 609 100 609 25 953 56 970 54 590 35 920 45 0,63

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Slunečnice

Ostatní olejniny (mák) PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

2004 143 22 3,6 16,0

28 2,22

63 20 46

7 012 7 208

16 2,38 38 0 38 13 38 0 0 0 0 0 0 0 10 450 14 776 8 374 8 210 100 164

16 2,41 38 0 38 13 38 0 0 0 0 0 0 0 10 450 14 776 8 624 8 455 609 169

16 2,38 38 0 38 13 38 0 0 0 0 0 0 0 10 450 14 776 8 264 8 102 100 162

16 2,41 38 0 38 13 38 0 0 0 0 0 0 0 10 450 14 776 8 506 8 340 609 167

Rostlinné jedlé tuky a oleje 0 0,00 104 0 104 10 104 0 0 0 0 0 0 0 30 000 37 800 21 898 21 385 0 513

0 0,00 104 0 104 10 104 0 0 0 0 0 0 0 30 000 37 800 23 721 23 165 0 556

0 0,00 104 0 104 10 104 0 0 0 0 0 0 0 30 000 37 800 31 919 31 171 0 748

0 0,00 104 0 104 10 104 0 0 0 0 0 0 0 30 000 37 800 22 963 22 425 0 538

29

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

Cukrovka PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

59 45,60

PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

50 18,04

763 815

54 47,74 2 554 0 2 554 0 2 554 0 0 0 0 31 0 24 664 1 600 1 322 925 0 397

53 48,47 2 550 0 2 550 0 2 550 0 0 0 0 0 0 0 664 1 600 1 380 952 0 428

31.10.05

1 020 29 2

3 972 2 723

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

0 0,16 400 0 400 0 393 7 0 0 0 0 0 0 12 000 20 000 10 767 10 284 0 483

0 0,16 408 0 408 0 408 0 0 0 0 0 0 0 12 000 20 000 16 921 16 161 0 760

Cukr 54 47,74 2 554 0 2 554 0 2 554 0 44 0 0 0 0 0 664 1 600 639 913 0 -274

53 48,47 2 564 0 2 564 0 2 564 0 0 0 0 0 0 0 664 1 600 1 311 939 0 372

395 54 56

15 027

0 0,16 400 0 400 0 400 0 0 0 5 0 0 24 12 000 20 000 16 911 16 152 0 759

Brambory konzumní 56 19,62 1 100 0 1 100 0 896 204 0 0 0 0 0 0 3 424 6 836 2 910 3 417 0 -507

2005 171 27 7,1 17,9

45 56 19,95 19,62 895 1 101 0 0 895 1 101 0 0 895 897 0 204 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 424 3 424 6 836 6 836 3 038 2 360 3 519 3 372 0 0 -481 -1 012

0 0,16 405 0 405 0 405 0 0 0 0 0 0 0 12 000 20 000 17 590 16 801 0 790

Škrob 45 19,95 896 0 896 0 896 0 0 0 0 0 0 0 3 424 6 836 2 886 3 471 0 -585

0 0,00 31 0 31 0 31 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0,00 31 0 31 0 31 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0,00 31 0 31 0 31 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0,00 31 0 31 0 31 0 0 0 0 0 0 0 0

14 972 14 466 0 506

15 785 15 251 0 534

12 612 12 186 0 427

15 001 14 494 0 507

30

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Kukuřice - siláž PLOCHA VYNOS TRZ_PROD KRM_PROD CEL_PROD NAKL_1T PODPORY

tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t Kč/t Kč/t

PLOCHA VYNOS TRZ_PROD KRM_PROD CEL_PROD NAKL_1T PODPORY

tis. ha t/ha tis. t tis. t tis. t Kč/t Kč/t

248 32,52 7 845 7 845 459

156 34,99 0 5 471 5 471 523 0

152 35,51 0 5 391 5 391 462 0

160 34,99 0 5 612 5 612 516 0

SCÉNÁŘ I 1999

31.10.05

8 724 8 724 1 139

41 3,51 0 145 145 912 770

40 3,56 0 143 143 1 186 300

43 3,51 0 149 149 895 770

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

VLP zel. píce= jetel+vojtěška+ost. 151 35,51 0 5 361 5 361 455 0

395 23,64 9 342 9 342 293

Louky - seno 651 3,35

2004 143 22 3,6 16,0 342 19,33 0 6 612 6 612 439 0

332 19,62 0 6 516 6 516 375 153

351 19,33 0 6 783 6 783 433 0

330 19,62 0 6 479 6 479 369 153

Pastviny - zel. píce 40 3,56 0 143 143 1 168 300

278 9,28 2 584 2 584 254

183 9,90 0 1 809 1 809 215 370

178 10,04 0 1 783 1 783 268 150

188 9,90 0 1 856 1 856 212 370

177 10,04 0 1 773 1 773 264 150

31

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

52 10,91 567 0 567 70 447 120 0 0 0 0 0 0 9 000 10 350 7 949 7 793 0 156

52 11,07 574 0 574 70 454 120 0 0 0 0 0 0 9 000 10 350 9 000 8 021 0 979

35 17,75 621 0 621 347 621 0 0 0 0 0 0 0 10 000 11 470 8 298 8 136 0 163

35 18,01 630 0 630 338 630 0 0 0 0 0 0 0 10 000 11 470 8 542 8 374 0 167

Ovoce PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

43 9,26

400 115 64

8 219 7 584

53 10,91 575 0 575 70 455 120 0 0 0 0 0 0 9 000 10 350 8 055 7 897 0 158

52 11,07 576 0 576 70 456 120 0 0 0 0 0 0 9 000 10 350 9 000 8 132 0 868

31.10.05

35 16,48

573 286 7

7 386 7 238

35 17,75 621 0 621 347 621 0 0 0 0 0 0 0 10 000 11 470 8 409 8 244 0 165

35 18,01 630 0 630 338 630 0 0 0 0 0 0 0 10 000 11 470 8 660 8 490 0 170

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Ovocné výrobky

Zelenina PLOCHA tis. ha VYNOS t/ha TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

SCÉNÁŘ I 1999

0 0,00 127 0 127 0 127 0 0 0 0 0 0 0 42 000 63 000 31 573 30 184 0 1 388

0 0,00 127 0 127 0 127 0 0 0 0 0 0 0 42 000 63 000 33 116 31 660 0 1 456

0 0,00 127 0 127 0 127 0 0 0 0 0 0 0 42 000 63 000 31 344 29 966 0 1 378

0 0,00 127 0 127 0 127 0 0 0 0 0 0 0 42 000 63 000 32 873 31 428 0 1 446

Zeleninové výrobky 0 0,00 173 0 173 0 173 0 0 0 0 0 0 0 42 000 63 000 27 034 25 845 0 1 189

0 0,00 173 0 173 0 173 0 0 0 0 0 0 0 42 000 63 000 27 611 26 396 0 1 214

0 0,00 173 0 173 0 173 0 0 0 0 0 0 0 42 000 63 000 26 850 25 670 0 1 181

0 0,00 173 0 173 0 173 0 0 0 0 0 0 0 42 000 63 000 27 368 26 164 0 1 204

32

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

9 1,05 9 0 9 0 4 5 0 0 0 0 0 0 180 200 196 418 161 619 158 450 0 3 169

9 1,07 10 0 10 0 10 0 0 0 5 0 0 0 180 200 196 418 180 201 163 102 0 17 099

SCÉNÁŘ I 1999

Chmel 9 PLOCHA tis. ha 6 1,05 VYNOS t/ha 1,07 10 TRZ_PROD tis. t 0 KRM_PROD tis. t 10 CEL_PROD tis. t 6 0 IMPORT tis. t 10 TUZ_PROD tis. t 0 EXP_SUR tis. t 0 EXP_VYR1 tis. t 0 EXP_VYR2 tis. t 5 EXS_SUR tis. t 0 EXS_VYR1 tis. t 0 EXS_VYR2 tis. t 0 EXS_KC mil. Kč 180 200 CEN_EXP Kč/t 196 418 CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t 131 676 180 201 NAKL_1T Kč/t 140 970 160 565 0 PODPORY Kč/t 19 636 ZISK/ZTRATA Kč/t

9 1,07 10 0 10 0 5 5 0 0 0 0 0 0 180 200 196 418 168 665 165 358 0 3 307

31.10.05

tis. ha

3 096

2 427

2 368

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Vinné hrozny

Celková potreba orné půdy PLOCHA

2004 143 22 3,6 16,0

2 190

2 362

12 6,51 75 0 75 50 75 0 0 0 0 0 0 0 28 140 42 210 14 188 13 909 0 278

12 6,60 77 0 77 50 77 0 0 0 0 0 0 0 28 140 42 210 14 611 14 325 0 286

12 6,51 75 0 75 50 75 0 0 0 0 0 0 0 28 140 42 210 14 001 13 726 0 275

12 6,60 77 0 77 50 77 0 0 0 0 0 0 0 28 140 42 210 14 412 14 129 0 283

Celková potřeba zem.půdy 4 282

2 724

2 659

2 492

2 651

33

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

Mléko kravské (mil. l, Kč/tis. l) STAV1 tis. ks STAV2 tis. ks UZIT l/rok TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

608 5 022

2 736 160 707

7 120 7 994

466 0 5 409 2 401 118 2 519 0 2 401 0 0 0 0 0 0 0 7 492 12 472 8 166 10 043 400 -1 877

459 0 5 489 2 403 116 2 519 0 2 403 0 315 0 0 0 0 0 7 492 12 472 8 077 10 625 134 -2 548

478 0 5 409 2 463 121 2 584 0 2 463 0 335 0 0 0 0 0 7 492 12 472 6 938 9 911 400 -2 973

456 0 5 489 2 390 115 2 505 0 2 390 0 315 0 0 0 0 0 7 492 12 472 7 673 10 480 134 -2 807

Sýry STAV1 tis. ks STAV2 tis. ks UZIT TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

31.10.05

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 46 46 50 46 0 0 0 0 46 46 50 46 106 50 50 50 50 46 46 50 46 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 91 560 91 560 91 560 91 560 99 800 99 800 99 800 99 800 133 617 134 018 119 829 129 122 128 726 129 111 115 442 124 395 0 0 0 0 4 892 4 906 4 387 4 727

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Máslo 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40 39 62 39 0 0 0 0 40 39 62 39 67 0 0 0 0 0 40 39 42 39 0 0 20 0 26 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 79 800 79 800 79 800 79 800 134 064 134 064 134 064 134 064 88 033 88 297 78 949 85 072 84 810 85 064 76 059 81 957 0 0 0 0 3 223 3 232 2 890 3 114

Sušené odstředěné mléko

37 0 30

0 0 0 43 0 43 0 43 0 0 0 0 0 0 0 60 900 83 433 60 922 55 383 0 5 538

0 0 0 43 0 43 0 13 30 0 0 0 0 0 0 60 900 83 433 58 838 53 489 0 5 349

0 0 0 43 0 43 0 13 30 0 0 0 0 0 0 60 900 83 433 46 934 42 667 0 4 267

0 0 0 43 0 43 0 13 30 0 0 0 0 0 0 60 900 83 433 54 516 49 560 0 4 956

34

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

SCÉNÁŘ I 1999

Skot - jatečná produkce STAV1 tis. ks STAV2 tis. ks UZIT TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t 1) Kč/t PODPORY ZISK/ZTRATA Kč/t

1 657

237 12 17

32 060 41 350

1 099 1 083 177 174 0 0 229 229 0 0 229 229 0 0 193 192 36 37 10 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40 352 40 352 54 071 54 071 34 299 34 610 49 602 52 476 5 500 3 354 -15 303 -17 866

1 127 1 077 181 173 0 0 235 228 0 0 235 228 0 0 235 190 0 37 0 10 0 0 44 0 10 0 0 0 510 0 40 352 40 352 54 071 54 071 52 089 32 880 48 949 51 760 5 500 3 354 3 140 -18 881

Prasata - jatečná produkce STAV1 tis. ks STAV2 tis. ks UZIT TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t 1) Podpora skotu =

299 4 001

639 24 13

30 477 30 230

409 399 409 395 3 852 3 764 3 852 3 725 0 0 0 0 800 793 800 785 0 0 0 0 800 793 800 785 0 0 0 0 672 665 699 657 128 128 101 128 10 10 10 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 34 939 34 939 34 939 34 939 44 481 44 481 44 481 44 481 29 737 32 251 34 424 30 638 38 760 41 005 38 249 40 446 0 0 0 0 -9 023 -8 754 -3 825 -9 808

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Hovězí maso 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 49 49 45 49 0 0 0 0 49 49 45 49 0 0 0 0 39 39 45 39 10 10 0 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 89 480 89 480 89 480 89 480 121 066 121 066 121 066 121 066 59 137 59 688 89 481 56 729 57 304 57 837 86 706 54 970 0 0 0 0 1 834 1 851 2 775 1 759

Vepřové maso 0 0 0 240 0 240 0 230 10 0 0 0 0 0 0 55 080 76 947 45 231 43 829 0 1 403

0 0 0 238 0 238 0 228 10 0 0 0 0 0 0 55 080 76 947 48 948 47 430 0 1 518

0 0 0 251 0 251 0 241 10 0 0 0 0 0 0 55 080 76 947 52 030 50 417 0 1 613

0 0 0 235 0 235 0 225 10 0 0 0 0 0 0 55 080 76 947 46 584 45 140 0 1 444

Podpora výkrmu + Podpora na tela a krávu bez tržní produkce mléka

scénář I - 2004

0

5 500

scénář I - 2005

1 422

1 932

scénář II - 2004

0

5 500

scénář II - 2005

1 422

1 932

31.10.05

2004 143 22 3,6 16,0

35

Tab. 10 Vybrané zemědělské a potravinářské komodity – pokračování Varianty Rok Zisk CEL Zisk ZEM Podpory ZEM Ztráty ZEM

Měr. jed. mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Drůbež - jatečná produkce STAV1 tis. ks STAV2 tis. ks UZIT TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

273 19 8

22 764 23 140

997 979 1 016 979 112 140 110 143 114 311 110 143 0 0 0 0 227 227 231 227 0 0 0 0 227 227 231 227 55 55 51 55 227 227 231 227 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 30 000 30 000 30 000 30 000 32 000 32 000 32 000 32 000 30 000 29 000 18 476 27 550 26 747 27 546 26 395 27 170 0 0 0 0 3 253 1 454 380 -7 918

Vejce slepičí (mil. ks, Kč/tis. ks) STAV1 STAV2 UZIT TRZ_PROD KRM_PROD CEL_PROD IMPORT TUZ_PROD EXP_SUR EXP_VYR1 EXP_VYR2 EXS_SUR EXS_VYR1 EXS_VYR2 EXS_KC CEN_EXP CEN_IMP CEN_TUZ NAKL_1T PODPORY ZISK/ZTRATA

tis. ks tis. ks ks/rok tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t tis. t mil. Kč Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t

11 934 277

3 307 26 128

1 542 1 250

10 780 0 298 3 216 0 3 216 113 3 216 0 0 0 0 0 0 0 1 800 3 000 1 620 1 456 0 164

10 982 0 303 3 325 0 3 325 22 3 325 0 0 0 0 0 0 0 1 800 3 000 1 620 1 514 0 106

10 561 0 298 3 151 0 3 151 0 3 151 0 0 0 0 0 0 0 1 800 3 000 3 000 1 437 0 1 563

10 982 0 303 3 325 0 3 325 26 3 325 0 0 0 0 0 0 0 1 800 3 000 1 539 1 493 0 46

Masné výrobky a konzervy STAV1 tis. ks STAV2 tis. ks UZIT TRZ_PROD tis. t KRM_PROD tis. t CEL_PROD tis. t IMPORT tis. t TUZ_PROD tis. t EXP_SUR tis. t EXP_VYR1 tis. t EXP_VYR2 tis. t EXS_SUR tis. t EXS_VYR1 tis. t EXS_VYR2 tis. t EXS_KC mil. Kč CEN_EXP Kč/t CEN_IMP Kč/t CEN_TUZ Kč/t NAKL_1T Kč/t PODPORY Kč/t ZISK/ZTRATA Kč/t

31.10.05

0 0 0 222 0 222 0 222 0 0 0 0 0 0 0 0 0 64 701 62 694 0 2 006

0 0 0 220 0 220 0 220 0 0 0 0 0 0 0 0 0 68 439 66 317 0 2 122

0 0 0 231 0 231 0 231 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 530 78 033 0 2 497

0 0 0 217 0 217 0 217 0 0 0 0 0 0 0 0 0 65 280 63 256 0 2 024

SCÉNÁŘ I 1999

2004 143 22 3,6 16,0

2005 171 27 7,1 17,9

SCÉNÁŘ II 2004 101 25 3,5 14,0

2005 172 24 7,1 19,6

Drůbeží výrobky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 53 53 53 53 0 0 0 0 53 53 53 53 10 10 10 10 43 43 43 43 10 10 10 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 80 040 80 040 80 040 80 040 115 978 115 978 115 978 115 978 51 717 50 844 38 233 49 097 48 561 47 741 35 900 46 100 0 0 0 0 3 156 3 103 2 333 2 997

Vaječné výrobky 0 0 0 16 0 16 0 16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 41 999 39 436 0 2 563

0 0 0 16 0 16 0 16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 41 394 38 868 0 2 526

0 0 0 15 0 15 0 15 0 0 0 0 0 0 0 0 0 70 353 66 059 0 4 294

0 0 0 16 0 16 0 16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 39 650 37 230 0 2 420

Ryby - tuzemská produkce 3 0 3 9 0 9 0 9 0 0 0 0 0 0 0 56 700 85 050 71 101 69 707 0 1 394

3 0 3 9 0 9 0 9 0 0 0 0 0 0 0 56 700 85 050 73 223 71 788 0 1 436

4 0 3 9 0 9 0 9 0 0 0 0 0 0 0 56 700 85 050 70 165 68 789 0 1 376

3 0 3 9 0 9 0 9 0 0 0 0 0 0 0 56 700 85 050 72 225 70 808 0 1 416

36

5.3 Simulace dopadů scénářů I a II do oblasti spotřeby potravin Modelové simulace dopadů vývoje agrárního sektoru podle scénářů I a II lze nalézt v tabulkách 11, 12a , 12b, 12c a 13. Vývoj spotřeby potravin podle hlavních agregovaných skupin (tab. 11) ukazuje nepříliš významné změny očekávané podle modelových výpočtů v budoucí skladbě výživy obyvatelstva. Nejvýznamnější změnou je predikovaný pokles spotřeby hovězího masa (o cca 20 %) a mírný růst spotřeby mléka a mléčných výrobků (o cca 4 – 5 %). Jako pozitivní se jeví mírné zvýšení spotřeby ovoce a ovocných výrobků. Výchozí modelový předpoklad, že nesmí klesnout spotřeba drůbežího masa, ovoce a zeleniny, se promítl u drůbežího masa a zeleniny pouze do zachování úrovně roku 1999, zřejmě v důsledku méně příznivého cenového vývoje těchto komodit. Tabulky 12a, b, c pouze ilustrují modelové rozložení vývoje cen, množství a výdajů jednotlivých desagregovaných skupin potravin a ostatních výdajů na nepotravinářské účely, tak jak jsou modelovány v poptávkové sekci modelu AGRO-3 na základě poptávkových elasticit (analyzovaných a vyvíjených ve VÚZE). Z tohoto hlediska je zřejmé, že vývoj jednotlivých desagregovaných komodit v obou scénářích může mít u některých komodit logicky obtížně vysvětlitelné trendy. Tento problém se však většinou týká z hlediska spotřeby méně významných komodit (např. čaj, káva, výrobky z ostatních obilovin apod.). Porovnání predikce spotřebitelských cen vybraných potravin v ČR a ve vybraných zemích EU (SRN, Rakousko, viz tab. 13) ilustruje predikovanou rychlost trendu přibližování těchto cen k cenám v EU,

31.10.05

37

Tab. 11 Vývoj spotřeby potravin průměrného spotřebitele (agregované potravinové skupiny) Model AGRO-3 výpočty scénář I scénář I scénář II scénář II Var.: bazický rok: 1999 finál. rok: 2004 2005 2004 2005 Spotřeba potravin BÁZ. ROK FIN. ROK INDEX FIN. ROK INDEX FIN. ROK INDEX FIN. ROK INDEX (kg/obyv.) vepřové maso 44,7 44,1 98,6 43,6 97,6 45,9 102,6 43,1 96,4 hovězí maso 13,7 10,9 79,8 10,8 79,2 10,8 79,2 10,7 78,6 drůbeží maso 20,5 20,5 100,0 20,5 100,0 20,5 100,0 20,5 100,0 ostatní maso 4,2 4,2 98,8 4,1 98,3 4,2 100,0 4,1 98,1 maso celkem 83,0 79,6 95,9 79,1 95,2 81,4 98,0 78,4 94,5 ryby 5,3 5,1 96,0 5,1 96,0 5,4 102,3 5,0 93,8 máslo 4,0 3,9 97,0 3,8 95,0 4,1 101,5 3,8 94,0 sádlo 5,1 5,1 100,2 5,1 100,4 5,1 100,2 5,1 100,2 rostlinné jedlé tuky a oleje 16,5 11,7 71,1 11,7 71,1 11,7 71,1 11,7 71,1 vejce 297,1 301,5 101,5 303,0 102,0 285,9 96,2 303,3 102,1 mléko a mléčné výrobky bez másla v hodnotě mléka 207,3 215,0 103,7 215,1 103,7 218,7 105,5 213,9 103,2 pšeničné výrobky v hodnotě mouky 79,0 81,3 103,0 80,8 102,3 82,8 104,9 80,3 101,7 žitné výrobky v hodnotě mouky 17,4 17,5 100,8 17,5 100,7 17,5 101,0 17,5 100,7 obiloviny celkem bez rýže v hodnotě mouky 99,1 101,8 102,8 101,3 102,3 103,4 104,3 100,8 101,7 rýže 4,5 4,8 106,2 5,0 109,5 4,7 102,9 4,9 108,6 luštěniny 2,0 2,0 102,6 2,0 103,1 2,0 102,6 2,0 103,1 brambory 75,8 75,9 100,2 75,9 100,2 76,0 100,3 75,9 100,2 zelenina a zeleninové výrobky 83,9 83,9 100,0 83,9 100,0 83,9 100,0 83,9 100,0 ovoce a ovocné výrobky mír. pásma 49,0 50,6 103,2 50,8 103,6 49,9 101,8 50,5 103,0 ovoce již. pásma 29,0 29,0 100,0 29,0 100,0 29,0 100,0 29,0 100,0 cukr 37,2 36,6 98,4 37,6 101,0 36,3 97,6 37,8 101,6 nealkholické nápoje 118,0 121,2 102,7 137,9 116,9 98,6 83,6 143,4 121,5 výdaje na potraviny celkem 29 311,7 37 903,2 129,3 41 171,3 140,5 33 464,6 114,2 40 761,3 139,1

31.10.05

38

Tab. 12a Vývoj spotřebitelských cen potravin (potravinové skupiny poptávkového modelu) Model AGRO-3 výpočty Var.: bazický rok: 1999 finál. rok: Spotřeba potravin - změny cen potravinové skupiny chléb pšeničné pečivo pšeničná mouka ostatní obiloviny rýže luštěniny cukr čokoládové výrobky nečokoládové výrobky rostlinné jedlé tuky a oleje zelenina čerstvá zeleninové výrobky ovoce čerstvé mírného pásma ovocné výrobky ovoce jižní brambory nealkoholické nápoje sirupy pivo vína lihoviny a destiláty mléko konzumní máslo sýry ostatní mléčné výrobky hovězí maso výsekové vepřové maso výsekové sádlo ostatní maso výsekové masné výrobky a konzervy drůbež vejce ryby káva čaj ostatní potravinové výrobky

31.10.05

Bazické ceny Kč/kg

scénář I 2004 Finální ceny Kč/kg

scénář I 2005

Index

Finální ceny Kč/kg

scénář II 2004

Index

Finální ceny Kč/kg

scénář II 2005

Index

Finální ceny Kč/kg

Index

15,10

15,29

1,01

17,20

1,14

13,94

0,92

15,81

1,05

44,21

59,14

1,34

74,94

1,70

40,66

0,92

77,71

1,76

8,51

12,45

1,46

14,06

1,65

8,43

0,99

13,37

1,57

27,26

35,04

1,29

38,56

1,42

30,03

1,10

38,18

1,40

20,81

23,85

1,15

22,98

1,11

25,27

1,22

22,78

1,10

24,70

24,88

1,01

25,62

1,04

24,55

0,99

25,27

1,02

20,28

26,88

1,33

27,96

1,38

17,12

0,85

26,90

1,33

194,79

307,79

1,58

320,90

1,65

289,48

1,49

318,70

1,64

145,88

208,88

1,43

251,68

1,73

131,16

0,90

268,61

1,84

64,38

149,20

2,32

155,75

2,42

144,83

2,25

152,48

2,37

24,27

25,50

1,05

25,79

1,06

25,31

1,04

25,64

1,06

32,63

44,35

1,36

47,09

1,44

42,33

1,30

45,72

1,40

19,83

24,26

1,22

26,03

1,31

25,19

1,27

25,76

1,30

38,05

51,40

1,35

54,52

1,43

49,32

1,30

52,96

1,39

28,61

34,73

1,21

36,16

1,26

33,78

1,18

35,45

1,24

8,12

6,01

0,74

6,27

0,77

4,87

0,60

5,96

0,73

10,58

13,79

1,30

12,74

1,21

15,77

1,49

11,71

1,11

21,44

24,90

1,16

25,24

1,18

26,20

1,22

24,68

1,15

17,31

18,04

1,04

16,92

0,98

20,78

1,20

16,76

0,97

57,81

95,60

1,65

97,81

1,69

93,92

1,63

96,55

1,67

221,32

320,77

1,45

337,70

1,53

284,58

1,29

339,04

1,53

11,79

11,85

1,01

11,91

1,01

13,62

1,16

11,50

0,98

88,14

112,69

1,28

128,18

1,46

80,11

0,91

135,55

1,54

115,68

170,90

1,48

183,81

1,59

138,47

1,20

177,35

1,53

62,76

108,17

1,72

136,27

2,17

57,05

0,91

140,07

2,23

119,52

178,04

1,49

179,03

1,50

184,67

1,55

178,23

1,49

81,47

118,38

1,45

132,35

1,63

87,01

1,07

135,51

1,66

45,06

41,11

0,91

42,73

0,95

41,85

0,93

42,04

0,93

158,05

217,84

1,38

237,07

1,50

157,03

0,99

246,06

1,56

83,18

113,88

1,37

123,12

1,48

93,93

1,13

126,84

1,53

54,32

83,54

1,54

90,37

1,66

78,99

1,46

86,96

1,60

2,98

3,01

1,01

2,94

0,99

5,47

1,84

2,79

0,94

118,77

247,36

2,08

272,35

2,29

194,51

1,64

273,13

2,30

541,71

1 000,00

1,85

1 000,00

1,85

1 000,00

1,85

1 000,00

1,85

378,92

593,16

1,57

608,69

1,61

561,55

1,48

624,26

1,65

24,93

20,00

0,80

20,00

0,80

20,00

0,80

20,00

0,80

39

Tab. 12b Vývoj spotřeby potravin průměrného spotřebitele (potravinové skupiny poptávkového modelu) Model AGRO-3 výpočty Var.: bazický rok: 1999 finál. rok: Spotřeba potravin - změny množství potravinové skupiny chléb pšeničné pečivo pšeničná mouka ostatní obiloviny rýže luštěniny cukr čokoládové výrobky nečokoládové výrobky rostlinné jedlé tuky a oleje zelenina čerstvá zeleninové výrobky ovoce čerstvé mírného pásma ovocné výrobky ovoce jižní brambory nealkoholické nápoje sirupy pivo vína lihoviny a destiláty mléko konzumní máslo sýry ostatní mléčné výrobky hovězí maso výsekové vepřové maso výsekové sádlo ostatní maso výsekové masné výrobky a konzervy drůbež vejce ryby káva čaj ostatní potravinové výrobky

31.10.05

Bazické spotřeby kg/obyv.

scénář I 2004

Finální spotřeby kg/obyv.

scénář I 2005

Index

Finální spotřeby kg/obyv.

scénář II 2004

Index

Finální spotřeby kg/obyv.

scénář II 2005

Index

Finální spotřeby kg/obyv.

Index

54,30

54,59

1,01

54,53

1,14

54,64

0,92

54,59

1,05

48,00

50,96

1,34

50,56

1,70

51,95

0,92

49,80

1,76

17,00

16,60

1,46

16,36

1,65

17,34

0,99

16,46

1,57

7,50

8,21

1,29

8,31

1,42

8,26

1,10

8,20

1,40

4,40

4,67

1,15

4,82

1,11

4,53

1,22

4,78

1,10

1,50

1,54

1,01

1,55

1,04

1,54

0,99

1,55

1,02

15,20

15,09

1,33

15,12

1,38

16,02

0,85

15,16

1,33

6,70

5,55

1,58

5,55

1,65

5,74

1,49

5,46

1,64

2,50

2,47

1,43

2,42

1,73

2,59

0,90

2,38

1,84

8,20

5,83

2,32

5,83

2,42

5,83

2,25

5,83

2,37

44,20

44,20

1,05

44,20

1,06

44,20

1,04

44,20

1,06

16,80

16,80

1,36

16,80

1,44

16,83

1,30

16,80

1,40

23,20

24,78

1,22

24,95

1,31

24,07

1,27

24,69

1,30

12,30

12,30

1,35

12,30

1,43

12,30

1,30

12,30

1,39

27,40

27,40

1,21

27,40

1,26

27,40

1,18

27,40

1,24

61,40

61,54

0,74

61,52

0,77

61,63

0,60

61,55

0,73

118,00

121,18

1,30

137,93

1,21

98,62

1,49

143,38

1,11

40,00

42,56

1,16

43,42

1,18

41,15

1,22

43,21

1,15

161,10

167,90

1,04

173,41

0,98

158,22

1,20

172,84

0,97

16,00

8,89

1,65

8,97

1,69

8,89

1,63

8,97

1,67

8,20

7,30

1,45

7,18

1,53

7,75

1,29

7,10

1,53

48,30

51,10

1,01

51,69

1,01

48,48

1,16

51,86

0,98

3,60

3,50

1,28

3,42

1,46

3,65

0,91

3,39

1,54

9,30

9,30

1,48

9,30

1,59

9,68

1,20

9,30

1,53

31,00

32,87

1,72

32,70

2,17

34,13

0,91

32,16

2,23

5,20

3,11

1,49

3,12

1,50

2,82

1,55

3,13

1,49

18,20

18,21

1,45

18,04

1,63

19,07

1,07

17,79

1,66

3,80

3,81

0,91

3,82

0,95

3,81

0,93

3,82

0,93

0,70

0,65

1,38

0,63

1,50

0,70

0,99

0,63

1,56

22,30

21,59

1,37

21,32

1,48

22,42

1,13

21,06

1,53

18,50

18,50

1,54

18,50

1,66

18,50

1,46

18,50

1,60

135,50

138,79

1,01

139,91

0,99

127,10

1,84

140,17

0,94

4,80

4,62

2,08

4,61

2,29

4,92

1,64

4,50

2,30

2,50

1,41

1,85

1,45

1,85

1,38

1,85

1,43

1,85

0,30

0,23

1,57

0,23

1,61

0,24

1,48

0,22

1,65

13,00

13,39

0,80

13,47

0,80

13,33

0,80

13,43

0,80

40

Tab. 12c Vývoj výdajů průměrného spotřebitele na potraviny a ostatní nepotravinové komodity (potravinové a nepotravinové skupiny poptávkového modelu) Model AGRO-3 výpočty Var.: bazický rok: 1999 finál. rok: Spotřeba potravin - změny výdajů potravinové skupiny chléb pšeničné pečivo pšeničná mouka ostatní obiloviny rýže luštěniny cukr čokoládové výrobky nečokoládové výrobky rostlinné jedlé tuky a oleje zelenina čerstvá zeleninové výrobky ovoce čerstvé mírného pásma ovocné výrobky ovoce jižní brambory

Bazické výdaje Kč/obyv.

scénář I 2004 Finální výdaje Kč/obyv.

scénář I 2005

Index

Finální výdaje Kč/obyv.

scénář II 2004

Index

Finální výdaje Kč/obyv.

scénář II 2005

Index

Finální výdaje Kč/obyv.

Index

820

835

1,01

938

1,14

762

0,92

863

1,05

2 122

3 014

1,34

3 788

1,70

2 112

0,92

3 870

1,76

145

207

1,46

230

1,65

146

0,99

220

1,57

204

288

1,29

320

1,42

248

1,10

313

1,40

92

111

1,15

111

1,11

114

1,22

109

1,10

37

38

1,01

40

1,04

38

0,99

39

1,02

308

406

1,33

423

1,38

274

0,85

408

1,33

1 305

1 708

1,58

1 782

1,65

1 663

1,49

1 741

1,64

365

516

1,43

608

1,73

340

0,90

639

1,84

528

870

2,32

908

2,42

844

2,25

889

2,37

1 073

1 127

1,05

1 140

1,06

1 119

1,04

1 133

1,06

548

745

1,36

791

1,44

712

1,30

768

1,40

460

601

1,22

649

1,31

606

1,27

636

1,30

468

632

1,35

671

1,43

607

1,30

651

1,39

784

952

1,21

991

1,26

926

1,18

971

1,24

499

370

0,74

386

0,77

300

0,60

367

0,73

nealkoholické nápoje 1 249 sirupy 858 pivo 2 789 vína 925 lihoviny a destiláty 1 815 mléko konzumní 570 máslo 317 sýry 1 076 ostatní mléčné výrobky 1 946 hovězí maso výsekové 622 vepřové maso výsekové 1 483 sádlo 171 ostatní maso výsekové 111 masné výrobky a konzervy 1 855 drůbež 1 005 vejce 404 ryby 570 káva 1 355 čaj 114 ostatní potravinové výrobky 324 ostatní nepotravinové výdaje VEŘ. STRAVOVÁNÍ 3 190 TEXTIL, OBUV 5 002 DOPRAVA 9 950 KULTURA, SPORT 8 371

1 671

1,30

1 757

1,21

1 556

1,49

1 679

1,11

1 060

1,16

1 096

1,18

1 078

1,22

1 066

1,15

3 030

1,04

2 934

0,98

3 287

1,20

2 897

0,97

31.10.05

850

1,65

877

1,69

835

1,63

866

1,67

2 342

1,45

2 426

1,53

2 204

1,29

2 407

1,53

606

1,01

616

1,01

660

1,16

596

0,98

394

1,28

439

1,46

293

0,91

459

1,54

1 590

1,48

1 710

1,59

1 340

1,20

1 650

1,53

3 556

1,72

4 456

2,17

1 947

0,91

4 504

2,23

554

1,49

559

1,50

521

1,55

558

1,49

2 156

1,45

2 387

1,63

1 659

1,07

2 410

1,66

157

0,91

163

0,95

160

0,93

160

0,93

142

1,38

150

1,50

110

0,99

154

1,56

2 458

1,37

2 625

1,48

2 106

1,13

2 671

1,53

1 546

1,54

1 672

1,66

1 461

1,46

1 609

1,60

418

1,01

411

0,99

695

1,84

391

0,94

1 142

2,08

1 257

2,29

957

1,64

1 230

2,30

1 412

1,85

1 453

1,85

1 384

1,85

1 433

1,85

139

1,57

143

1,61

137

1,48

139

1,65

268

0,80

270

0,80

267

0,80

269

0,80

4 173

1,00

4 402

1,00

4 020

1,00

4 288

1,00

6 543

1,00

6 903

1,00

6 303

1,00

6 723

1,00

13 015

1,00

13 731

1,00

12 537

1,00

13 373

1,00

10 950

1,00

11 552

1,00

10 548

1,00

11 251

1,00

41

Tab. 13 Porovnání predikce růstu spotřebitelských cen vybraných potravin v ČR a EU Predikce inflace SC potravin v EU (1,5 % ročně) Model AGRO-3 Chléb Chléb (žitný celozrnný) Podíl spotřeb. cen ČR/SRN Mouka pšeničná Mouka pšeničná Podíl spotřeb. cen ČR/SRN Cukr Cukr krystal Podíl spotř. cen ČR/Rakousko Brambory konzumní Brambory Podíl spotřeb. cen ČR/SRN Vína Víno červené 1l Podíl spotř. cen ČR/Rakousko Mléko konzumní Mléko 1,5 % Podíl spotřeb. cen ČR/SRN Máslo Máslo Podíl spotřeb. cen ČR/SRN Hovězí maso výsekové Hovězí maso Podíl spotř. cen ČR/Rakousko Vepřové maso výsekové Vepřová kotleta Podíl spotřeb. cen ČR/SRN Drůbež Kuře Podíl spotřeb. cen ČR/SRN Vejce konzumní Vejce Podíl spotřeb. cen ČR/SRN Roční výdaje za potraviny Roční výdaje celkem Podíl výdajů za potraviny Prům. roční čistý příjem Prům. roční nominální mzda Prům. roční nominální mzda Podíl mezd ČR/SRN

31.10.05

Měr. jed. Kč/kg Kč/kg % Kč/kg Kč/kg % Kč/kg Kč/kg % Kč/kg Kč/kg % Kč/l Kč/l % Kč/l Kč/l % Kč/kg Kč/kg % Kč/kg Kč/kg % Kč/kg Kč/kg % Kč/kg Kč/kg % Kč/ks Kč/ks % Kč/obyv. Kč/obyv. % Kč/obyv. Kč/obyv. Kč/obyv. %

Rok/Stát ČR SRN ČR SRN ČR Rakousko ČR SRN ČR Rakousko ČR SRN ČR SRN ČR Rakousko ČR SRN ČR SRN ČR SRN ČR ČR ČR ČR ČR SRN

baz. rok 1999 15,10 45,64 33,08 8,51 21,68 39,28 20,28 38,54 52,61 8,12 47,23 17,20 57,81 114,88 50,33 11,79 15,64 75,39 88,14 131,68 66,93 119,52 388,22 30,79 81,47 187,67 43,41 54,32 67,75 80,18 2,98 2,87 103,69 29 312 103 570 28,30 103 570 151 896 941 472 16,13

scénář I 2004 15,29 49,17 31,10 12,45 23,36 53,31 26,88 41,52 64,74 6,01 50,88 11,81 95,60 123,76 77,25 11,85 16,85 70,33 112,69 141,86 79,44 178,04 418,22 42,57 118,38 202,17 58,55 83,54 72,99 114,46 3,01 3,09 97,35 37 903 135 033 28,07 153 595 225 262 1 039 461 21,67

2005 17,20 49,90 34,47 14,06 23,71 59,31 27,96 42,14 66,35 6,27 51,64 12,14 97,81 125,61 77,87 11,91 17,10 69,64 128,18 143,98 89,02 179,03 424,50 42,17 132,35 205,21 64,50 90,37 74,08 121,99 2,94 3,14 93,68 41 171 143 648 28,66 167 784 246 072 1 060 250 23,21

scénář II 2004 13,94 49,17 28,35 8,43 23,36 36,09 17,12 41,52 41,23 4,87 50,88 9,57 93,92 123,76 75,89 13,62 16,85 80,84 80,11 141,86 56,47 184,67 418,22 44,16 87,01 202,17 43,04 78,99 72,99 108,23 5,47 3,09 176,92 33 465 127 030 26,34 147 898 216 907 1 039 461 20,87

2005 15,81 49,90 31,68 13,37 23,71 56,40 26,90 42,14 63,83 5,96 51,64 11,54 96,55 125,61 76,86 11,50 17,10 67,25 135,55 143,98 94,14 178,23 424,50 41,99 135,51 205,21 66,04 126,84 74,08 171,22 2,79 3,14 88,90 40 761 140 565 29,00 163 227 239 388 1 060 250 22,58

42

6 Úroveň spotřebitelských cen potravin z regionálního hlediska Úroveň spotřebitelských cen potravin1 je v jednotlivých krajích ČR v současnosti velmi různá. Hodnotíme-li poměr spotřebitelských cen reprezentantů potravin v jednotlivých krajích k průměrným cenám těchto reprezentantů za ČR (zjištěné ceny váženy skutečnou strukturou spotřebního koše potravin v ČR; průměr ČR = 100 %) za roky 1999 a 20002, je zřejmé, že nejvyšší ceny jsou v souhrnu dosahovány v Praze (106,8 % v roce 1999 a 103,9 % v roce 2000), která je následována krajem Západočeským (102,5 % v roce 1999 a 103,8 % v roce 2000) a Jihočeským (99,8 % v roce 1999 a 99,3 % v roce 2000). Naopak v souhrnu nejlevněji je v kraji Východočeském (96,6 % v roce 1999 a 98,2 % v roce 2000), Severomoravském (98,1 % v roce 1999 a 98,2 % v roce 2000) a Jihomoravském (98,5 % v obou rocích). V roce 2000, proti roku 1999, došlo ke snížení počtu nejvyšších cen hodnocených reprezentantů potravin v Praze, ale zvýšil se jejich počet v Jihočeském a Západočeském kraji. U jednotlivých potravinových komodit je hovězí maso nejdražší v Severomoravském a Západočeském kraji, a naopak nejlevnější ve Středočeském kraji. Vepřové maso je nejdražší v Jihočeském kraji a nejlevnější v Severomoravském (v roce 1999), resp. v Praze (2000). Cena mlékárenských výrobků byla v roce 1999 nejvyšší v Praze, v roce 2000 jsou nejvyšší ceny v různých krajích. Pečivo má nejvyšší ceny v Praze. Rovněž tak je v Praze nejvyšší cena piva a kávy, nejnižší cena těchto komodit je naopak v Jihočeském kraji. Hodnocení příčin regionálních rozdílů cenových úrovní je obtížné. Nejvyšší ceny většiny druhů potravin v Praze korespondují s relativně nejvyšší životní úrovní obyvatelů hlavního města. Hypotézu, že vyšší ceny v Západočeském a částečně i Jihočeském kraji jsou důsledkem nákupů německých, resp. rakouských občanů v těchto regionech, narušuje skutečnost, že podobná situace s nákupy zahraničních návštěvníků ČR je i v Jihomoravském kraji (Rakousko) a Severočeském kraji (Německo), kde však existuje podstatně nižší cenová úroveň. Navíc potravinářské zboží, u kterého se předpokládá největší nákup ze strany cizinců, např. pivo, je v Jihočeském kraji nejlevnější. Vyšší ceny potravin v Západočeském kraji by mohly mít souvislost i s poměrně vysokým podílem českého obyvatelstva, které je zaměstnáno v Bavorsku (ať již jako sezónní pracovníci, nebo na plný úvazek). Tímto způsobem se zvyšují příjmy obyvatelstva (i když nejsou často přiznávány a statisticky evidovány) a tím i koupěschopná poptávka v tomto kraji. Další hypotézou je, že spotřebitelské ceny potravin v jednotlivých krajích jsou v relaci s podílem obyvatelstva žijícího na venkově, kde existuje nejvyšší míra samozásobení a tím i nižší tržní poptávka. Tedy: čím vyšší podíl venkovského obyvatelstva, tím nižší úroveň spotřebitelských cen potravin. Nejvyšší podíl obyvatel žijících v obcích do 2000 obyvatel je ve Středočeském kraji (42,3 % obyvatel) a ve Východočeském kraji (34,6 % obyvatel) a tyto kraje patří přitom do skupiny s nejnižší cenovou úrovní. V pořadí třetím krajem z hlediska podílu venkovského obyvatelstva je kraj Jihočeský (32,9 % obyvatel), který však patří do skupiny krajů s vyšší cenovou úrovní. Přes zřejmé obtíže s hledáním nějaké zákonitosti v příčinách rozdílné úrovně spotřebitelských cen potravin v jednotlivých regionech ČR lze s určitou opatrností predikovat, že současné rozdíly v cenových úrovních mezi regiony budou reprodukovány v celém předvstupním období a že na tyto rozdíly budou působit zejména tyto faktory: - celková životní úroveň populace daného regionu (tlak na zvyšování cenové úrovně); 1

Část 6 se zabývá pouze spotřebitelskými cenami potravin, nikoliv spotřebitelskými cenami služeb v oblasti spotřeby potravin (např. služeb veřejného stravování). 2 Údaje převzaty z týdenní statistiky spotřebitelských cen ČSÚ podle bývalých krajů ČR. 31.10.05

43

-

blízkost hranic se západní částí SRN a s Rakouskem spolu s vyšší turistickou atraktivností regionu (tlak na zvyšování cenové úrovně); - míra rurality daného regionu (vyšší míra vede ke snižování cenové úrovně). Cenová úroveň však bude velmi záviset i na rozvoji distribuční sítě v jednotlivých regionech, protože velké obchodní řetězce (diskonty, super a hypermarkety) obecně dosahují nejnižších cen (zisk v těchto typech distribuční sítě není tvořen vysokou jednotkovou marží u jednotlivých druhů potravin, ale především vyšším objemem prodeje). Z těchto důvodů je reálné do budoucnosti předpokládat, že vývoj bude možná více ovlivňován expanzí obchodních řetězců, než výše uvedenými faktory. Je však reálné očekávat, že ceny mnoha druhů potravin budou v Praze každopádně vyšší, než v ostatních částech republiky.

Závěr Základní varianta vývoje CZV v ČR do roku 2004 podle scénáře I by za daných podmínek a předpokladů měla vést k vysokému nominálnímu nárůstu cen především u komodit rostlinné výroby. U nominálních CZV komodit živočišné výroby by však situace měla být odlišná. U všech komodit s výjimkou mléka by měl být růst cen výrazně nižší, mírně převyšující celkovou inflaci. Vyšší růst CZV mléka je způsoben přibližováním se k vysoké institucionální ceně v EU. Cenové sbližování (maximálně do úrovně cen EU) je limitováno závazky vůči WTO v oblasti cel a exportních subvencí3. Celní závazky jsou přitom u většiny komodit restriktivnější než závazky v oblasti exportních subvencí. Výjimky mohou představovat mléko, vepřové a hovězí maso. Přesto lze v souhrnu konstatovat, že až na uvedené výjimky netvoří závazky vůči WTO vážnější bariéry pro sbližování cen zemědělských výrobců v ČR s podobnými cenami ani za průměr EU, ani za jednotlivé sousední země EU (např. Rakousko). Zvyšování cen zemědělských výrobců zejména v předvstupním období však může narazit na rozpočtová omezení. Zvyšování cen by bezesporu vedlo k růstu produkce a k poklesu spotřeby. Zvětšující se rozdíl mezi světovými a domácími cenami by zvyšoval rozpočtové nároky na vývoz přebytků. Maximálně by však v souhrnu za všechny komodity mohlo být na subvencování vývozu vynaloženo ročně kolem 4,3 mld. Kč (celkový limit českého závazku vůči WTO v této oblasti). Zvýšené CZV v roce 2004 jsou spolu se zvýšenými náklady, které vyplývají také z implementace acquis, promítnuty do CPV a odtud do SC potravin, které jsou konfrontovány s koupěschopností obyvatel ČR. Za daných podmínek a předpokladů by došlo ke zvýšení ročních výdajů spotřebitelů na potraviny v roce 2004 o 30,4 % (při zadržené inflaci podle scénáře II pouze o 22,7 %). V roce 2005, tzn. v roce očekávaného vstupu ČR do EU a v cenových a dalších podmínkách agrárního trhu unie, by došlo ke zvýšení ročních výdajů spotřebitelů na potraviny. Meziroční nárůst 2005/04 by podle scénáře I činil 8,3 procentního bodu. Vzhledem k předpokládanému nárůstu nominálních mezd o 13,7 procentních bodů by byl růst výdajů za potraviny dostatečně pokryt růstem příjmů. Rozdíl v rychlosti růstu příjmů a výdajů za potraviny souvisí s odlišným růstem ostatních výdajů a částečně se může promítnout do úspor obyvatelstva. Při realizaci scénáře II by v roce 2005 mohlo dojít ke 3

Závazky k tzv. souhrnné míře podpory nejsou do podmínek zahrnuty, i když uplatňování určitých agrárně politických nástrojů pro podporu cen (např. institucionálních cen charakteru minimálních cen pro veškerou produkci) by je mohlo ovlivnit.

31.10.05

44

zvýšenému meziročnímu nárůstu výdajů na potraviny o 13 procentních bodů, což však opět je kryto předpokládaným růstem nominálních mezd v tomto scénáři o 14,8 procentních bodů. Jak již bylo upozorněno, vývoj do roku 2004 je v základním scénáři I založen na zemědělské politice, která by měla různými opatřeními podpory cen či regulace nabídky zajistit politický cíl maximálně možného cenového sbližování s EU ještě v předvstupním období. Lze očekávat, že výdaje na tuto politiku ze strany spotřebitelů i daňových poplatníků by se proti současnosti podstatně zvýšily. Studie se zatím nezabývá ani podrobnějšími úvahami o příslušných opatřeních zemědělské politiky, ani analýzou, zda by tato opatření byla schůdná zejména z hlediska rozpočtových možností ČR.

31.10.05

45