Sochorova 23, Brno

Sochorova 23 , 616 00 Brno

Silnice I/50 BUČOVICE – obchvat

(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

PRŮVODNÍ ZPRÁVA ke studii technické účelnosti a proveditelnosti (STÚP) Silnice I/50 Bučovice - obchvat Varianta „J“

OBSAH

1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.................................................................................................. 2

2

ZDŮVODNĚNÍ STUDIE ................................................................................................... 3

3

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ ............................................................................................................ 5

4

VÝCHOZÍ ÚDAJE PRO NÁVRH VARIANT .................................................................. 6

5

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ.......................................................................................... 6

6

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VARIANT............................................................... 9

7

TECHNICKÝ POPIS VARIANTY „J“ .............................................................................. 9

8

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ....................................................................................... 15

9

VODOHOSPODÁŘSKÁ PROBLEMATIKA ................................................................. 15

10 PŘELOŽKA ŽELEZNIČNÍ TRATĚ ................................................................................ 16 11 INŽENÝRSKÉ SÍTĚ ........................................................................................................ 20 12 ZÁVĚR ............................................................................................................................. 21

1


1

(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1.1 Název stavby Silnice I/50 Bučovice - obchvat 1.2 Katastrální území Bučovice Marefy Kloboučky Vícemilice 1.3 Okres Vyškov 1.4 Kraj Jihomoravský 1.5 Investor Město Bučovice, Jiráskova 502, 685 01 Bučovice IČO 00291676 DIČ CZ00291676 1.6 Projektant Linio Plan, s.r.o. Sochorova 23, 616 00 Brno IČO 27738809 DIČ CZ27738809

2


(STÚP)

A

2

ZDŮVODNĚNÍ STUDIE

2.1

Vztah k programu rozvoje sítě komunikací

ZAK.Č. : L–11–036–000

Silnice I/50 je součástí mezinárodního dálkového tahu E 50, který svým mezinárodním dopravním významem patří mezi nejdůležitější dálkové trasy v České republice. Silnice I/50 má vazbu na dálniční síť ČR a od počátku v km 210 dálnice D1 u Holubic pokračuje východním směrem přes Slavkov u Brna, Bučovice, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Starý Hrozenkov k hranicím se Slovenskem. Celková délka tahu je 101,646 km. V průběhu posledních 20 let došlo k modernizaci silnice, u některých z měst a obcí na trase byly vybudovány obchvaty. Jedním z nevyhovujících míst na stávající silnici I/50 vzhledem k požadavkům současné dopravy je vedení silnice zástavbou města Bučovice. V současnosti vede silnice I/50 průtahem města po uličních komunikacích v nevyhovujících směrových a rozhledových poměrech. V centrální části města denně projíždí podle celostátního sčítání z roku 2010 množství vozidel přesahující hodnotu 13 000 vozidel za 24 hod. v obou směrech. Z hlediska obslužnosti území se kromě silnice I/50 vyskytují v zájmové oblasti silnice II/431 (4131 voz/24 hod.) spojující významná regionální centra Vyškov – Kyjov, dále silnice III/0507 na Mouřínov a silnice III/0506 s připojením místní části Marefy na silnici I/50. Ve směru od Rousínova má přímé napojení na silnici I/50 silnice III/0478. Významné postavení z hlediska vlivu na silniční dopravu má železniční trať Brno – Vlárský průsmyk. Trať je dvoukolejná, neelektrifikovaná, ve městě Bučovice je na trati železniční stanice se zhlavím, jehož kolejiště zasahuje do silnic II/431 a III/0507 s úrovňovými přejezdy se signalizací a zabezpečovacím zařízením. Železniční trať před začátkem i koncem města vede v těsném souběhu se silnicí I/50 a řekou Litavou. V zájmové oblasti vede železniční trať mezi provozním staničením km 30,1 – 35,9. Výhledově není vyloučeno, že trať bude elektrifikovaná. 2.2

Účel studie a sledované cíle

V průběhu let 1996-2006 byla připravována k realizaci přeložka silnice I/50 v úseku mezi místními částmi Marefy a Vícemilice spadajícími pod město Bučovice vedená přibližně podél toku řeky Litavy. V rámci postupu přípravy akce „Silnice I/50 Bučovice, přeložka“ bylo dosaženo vyhotovení DÚR a zajištění ÚR na I. etapu (bylo však podáno odvolání - nadřízený orgán rozhodnul proti ÚR a věc vrátil k novému projednání). Během projednání DÚR a inženýrské činnosti vedoucí k zajištění ÚR na I. etapu byly proti trase přeložky v letech 2007 až 2010 podány stížnosti a petice občanů. V lednu 2011 bylo uskutečněno jednání, na kterém vedení města Bučovice informovalo ŘSD ČR o záměru vyhotovení vyhledávací studie přeložky silnice I/50 jižním obchvatem města Bučovice. Na základě těchto skutečností přistoupilo ŘSD ČR v roce 2011 k pozastavení další přípravy akce I/50 Bučovice, přeložka. Vzhledem k projevům veřejnosti města Bučovice ve smyslu potřeby řešení neúnosné dopravní situace obchvatem, byly následně ze strany města učiněny kroky k prověření reálnosti silničního obchvatu hledáním nové trasy. Trasa přeložky dle DÚR vypracované v roce 2005 a aktualizované v roce 2008 v souladu s platným územním plánem se jeví jako neprůchodná a ve veřejnosti se projevily názory a požadavky na potřebu řešení skutečným obchvatem. 3


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

Ze strany Města Bučovic byly proto učiněny kroky k prověření reálnosti silničního obchvatu projekčním hledáním nové trasy. Jelikož případné vedení obchvatu I/50 severně od města bylo prověřeno v poslední době (diplomová práce prezentovaná na setkání s občany v září 2009) s negativním výsledkem (velký podélný sklon až 8 %, potřeba tunelů apod.), bylo rozhodnuto o zpracování vyhledávací studie jižním obchvatem města. Účelem zpracování dokumentace je vyhledávací studie přeložky silnice I/50 jižním obchvatem města Bučovice, jejímž cílem je zjištění proveditelnosti a účelnosti. Cílem studie je prověření možnosti vedení trasy jižního obchvatu se zjištěním dopadu stavby na dotčené území města při respektování rozvojových ploch uvažovaných v souladu se současně platným územním plánem. V průběhu zpracování studie v roce 2012 bylo prověřeno celkem 12 variant. K dalšímu zpracování byly vybrány varianty „J“ a „L“, přičemž varianta „L“ zasahovala do katastrálního území Nevojic. Z jednání zastupitelstva obce Nevojice dne 16.12.2013 však vzešlo stanovisko, aby obchvat Bučovic nebyl řešen v katastrálním území Nevojic. Po zhodnocení možností řešení obchvatu s tímto omezením vzešel požadavek pracovní skupiny Zastupitelstva města Bučovice k obchvatu Bučovic na technické prověření možnosti ukončení navržené varianty „J“ ze studie STÚP z března 2012 s využitím oddálení železniční trati od Vícemilic. K novému řešení ukončení varianty „J“ proto bylo využito přeložky železniční trati, zpracované v předešlých projektových dokumentacích. Přeložka trati je zahrnuta v platném územním plánu města Bučovice. 2.3

Potřebnost a naléhavost studie

Nárůst automobilové dopravy má významný vliv na životní prostředí a život ve městě. Vedení dopravy po stávající silnici I/50 městem vzhledem k intenzitě a míry jejího využití vyžaduje nutně vymístění zejména tranzitní a těžké dopravy mimo území města. Úpravy trasy jsou nutné i z toho důvodu, že je komunikace využívána rovněž pro pěší dopravu. V současných stísněných poměrech jsou chodci a zejména děti vystaveni značnému nebezpečí. Převedením podstatného množství zejména těžké dopravy mimo město se zlepší podmínky života obyvatel ve městě, sníží se negativní vliv automobilové dopravy na město a zvýší se bezpečnost. 2.4

Podklady Výchozí podklady pro zpracování studie:

1. Územní plán města 2. Mapy 1:10000 3. Digitalizované katastrální a pozemkové mapy (polohopis, výškopis) poskytnuté městem Bučovice (listopad 2011) 4. Údaje o intenzitách dopravy z celostátního sčítání ŘSD ČR z roku 2010 5. Zjištění a ověření podzemních sítí (listopad, prosinec 2011) 6. Studie technické účelnosti a proveditelnosti (STÚP), zpracovaná firmou Linio Plan, s.r.o. v březnu 2012

4


2.5

3

(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

Rozsah studie A B

PRŮVODNÍ ZPRÁVA VÝKRESOVÁ ČÁST

C F

EKONOMICKÁ ROZVAHA DOKLADY O PROJEDNÁNÍ DÍLA

Situace varianty J Podélný profil varianty J Vzorové příčné řezy varianty J Charakteristické příčné řezy varianty J Dispoziční návrhy mostních objektů varianty J

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ

Zájmové území kolem silnice I/50 leží na rozhraní katastrálních území Křižanovice a Nevojice, s přímým dopadem do katastrů obcí Marefy, Bučovice, Kloboučky a Vícemilice. Kromě silnice I/50 se v zájmovém území vyskytují silnice II. třídy č. 431 spojující významná regionální centra Vyškov a Kyjov a dále silnice III. tříd č. 0506, 0478 a 0507 a 4311. Silnice III/0506 je stykovou křižovatkou připojena na silnici I/50 a zajišťuje připojení místní části Marefy. Před vjezdem do Bučovic se připojuje ze severu silnice III/0478 na Rousínov a Letonice, proti které je zaústěna na silnici I/50 místní komunikace od Maref. V intravilánu města se připojuje na silnici I/50 od jihu silnice III/0507 na Mouřínov a v centru města silnice II/431 severně na Vyškov a jižně na Ždánice. V centru města se připojuje na silnici I/50 řada místních komunikací. Z hlediska silniční dopravy je po silnici I/50 nejvýznamnější silnice II/431, která stejně jako silnice III/0506 a III/0507 na území města kříží úrovňově železniční trať. Železniční trať Brno – Vlárský průsmyk vede přibližně v souběhu se silnicí I/50 a významně ovlivňuje technické řešení návrhu přeložky silnice I/50. Železniční trať je dvoukolejná v současnosti neelektrifikovaná, avšak v budoucnu je nutno respektovat možnost elektrifikace. Silniční dopravu omezuje nádražní prostor železniční stanice Bučovice, jejíž zhlaví zasahuje silnici II/431. Dalším významným prvkem ovlivňujícím vedení obchvatové trasy je řeka Litava. Část zájmového území kolem silnice I/50 je v zátopovém území řeky a části obchvatové trasy při křížení a překročení vodoteče zasahují do aktivní zóny rozlivu řeky Litavy. Pro vedení trasy obchvatem mimo současnou a plánovanou zástavbu je zájmovým územím (mimo oblasti navázání na začátku trasy od Křižanovic a na konci trasy před Nevojicemi) jižní okraj města Bučovice katastrálních území Marefy, Bučovice, Kloboučky a Vícemilice. Z hlediska zatřídění ploch jsou převládajícími pozemky pro vedení trasy obchvatu pozemky zemědělského půdního fondu. Ostatní plochy komunikace jsou zasaženy pouze při navázání na současný stav a při křížení, stejně jako vodní plochy a vodoteče.

5


4 4.1

(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

VÝCHOZÍ ÚDAJE PRO NÁVRH VARIANT Kategorie pozemní komunikace

Navržené technické řešení obchvatu vychází z kategorie S 11,5/80, ve které je silnice I/50 v celé trase homogenizována. Navržená kategorie S 11,5/80 však nekoresponduje pro danou návrhovou rychlost s ČSN 73 6101 s požadavky na minimální vzdálenost křižovatek, která činí 2,0 km. Pro předprojektovou přípravu stavby bude nezbytné zažádat Ministerstvo dopravy o souhlas s řešením odchylným od ČSN nebo snížit návrhovou rychlost na 70 km/h. Pro kategorii S 11,5/70 činí minimální vzdálenost křižovatek 1,5 km, což je pro navrhované řešení dostačující. Dle sdělení ŘSD ČR je podle schválené kategorizace MD ČR ze dne 15. 9. 2010 s výhledem do roku 2040 uvažováno s kategorií sil. I/50 (E 50) S 11,5/90. 4.2

Související a dotčené komunikace

Mimo řešený obchvat silnice I/50 jsou dotčenými komunikacemi silnice II/431, kterou obchvatová trasa kříží přibližně v polovině trasy obchvatu a je místem mimoúrovňového křížení s připojením obousměrnou větví. Na začátku a konci trasy obchvatu se předpokládá připojení stávající silnice I/50. Dalšími dotčenými komunikacemi jsou silnice III/0506 s odbočkou na Marefy a místní komunikace do Maref, které nebudou na trasu obchvatu I/50 připojeny. V aglomeraci města Bučovice má kromě silnice I/50 největší význam silnice II/431 spojující města Vyškov a Kyjov. Ve srovnání se silnicí III/0507 s minimální dopravní zátěží je z hlediska připojení na obchvatovou trasu silnice I/50 jednoznačně preferováno připojení II/431. Obě příčně křižující krajské silnice se vyznačují tím, že v zástavbě Bučovic kříží úrovňově stávající železniční trať Brno – Vlárský průsmyk, která je v širé trati dvoukolejná, ale zhlaví nádraží zasahuje obě tyto komunikace. V případě silnice II/431 bude potřebné, aby v souladu se stávajícím územním plánem byla zachována trasa přeložky silnice II/431 s mimoúrovňovým křížením žel. tratě. 4.3

Dopravně inženýrské údaje

V současné době dosahuje profilová intenzita dopravy na silnici I/50 počtu překračujícímu 13000 vozidel za 24 hodin v obou směrech. Podíl těžké nákladní dopravy se předpokládá 25 %.

5 5.1

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Citlivost území průchozích koridorů z hlediska životního prostředí

Návrh řešení obchvatu významně ovlivňuje řeka Litava, která vede na začátku i konci obchvatu v souběhu se stávající silnicí I/50 i železniční tratí, navíc je část území kolem řeky územím záplavovým. S ohledem na množství příčných překážek, kterými jsou nejen stávající komunikace a žel. trať, ale rovněž četné přítoky Litavy, je v místech navázání obchvatu na současný stav nutné vedení trasy násypovým tělesem. Stavba zasahuje značnou část pozemků ZPF. Šířku tělesa a zábor dotčených pozemků převážně zemědělských značně ovlivňuje výška překročení železniční tratě s výhledem možné 6


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

elektrifikace. V oblasti jižně od města, kde vede trasa přes příčná údolí vodotečí, zasahuje do zářezových partií stoupajícího terénu. Z hlediska životního prostředí byly při výběru trasy zohledněny stávající chráněná území Člupy na rozhraní katastru Křižanovice a Marefy, nově vybudovaný rybník u Vícemilic, lokální místa biocentra a biokoridor nad řekou Litavou v lokalitě Rybník. Nejkritičtějšími místy při řešení trasy obchvatu jsou oblasti křížení s železniční tratí Brno – Vlárský průsmyk. Kterákoliv varianta obchvatu se nevyhne dvojímu křížení s tratí a vzhledem k tomu, že jak na začátku, tak i na konci obchvatu jsou silnice I/50 i železniční trať v těsném souběhu, jedná se vždy o křížení pod značným úhlem. Proto bylo na konci úseku obchvatu ideově využito přeložky železniční trati, která byla součástí i předchozích projektových dokumentací přeložky silnice I/50 v obchvatu města Bučovice. 5.2

Současné a budoucí využití území

Řešené území se nachází převážně na území mimo současnou i plánovanou zástavbu. Z hlediska zatřídění místní komunikace podle funkčních skupin se jedná o silnici I. třídy mezinárodního významu. Stavba zasahuje pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), nezasahuje pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). 5.3

Významná ochranná pásma

V zájmovém území se nachází komunikace a sítě infrastruktury s ochrannými pásmy, které se navzájem překrývají a do nichž trasa obchvatu zasahuje. V řešeném území se nevyskytují žádné historické památky. Státní zámek Bučovice se nachází ve vzdálenosti 900 m od nejbližšího místa obchvatu, mimo ochranné pásmo zámku. V blízkosti zájmového území je pásmo hygienické ochrany ČOV (100 m), a pásmo hygienické ochrany areálu Jatek (300 m). Ochranné pásmo silnice I. třídy je 50 m od osy komunikace na každou stranu. Ochranná pásma silnic II. a III. třídy 15 m od osy komunikace na každou stranu. Zájmovým územím vede železniční trať Brno – Vlárský průsmyk celostátního významu s ochranným pásmem ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje na každou stranu. Trasy přeložky silnice I/50 a železniční tratě se dotýkají ochranných pásem vodního toku, nadzemních a podzemních inženýrských sítí elektro slabo i silnoproudu, vodovodů a plynovodů. Přehled ochranných pásem inženýrských sítí je uveden v odstavci 5.5. 5.4

Geotechnické poměry

Pro stavbu přeložky silnice I/50 byl v období let 1997-2000 proveden inženýrskogeologický průzkum. Podstatná část obchvatové trasy se vyskytuje mimo původní lokalitu přeložky. Pro účely této vyhledávací studie byly využity údaje zjištěné z geofondu. Podle těchto údajů provedených vrtů v oblasti křížení silnic III/0507 a II/431 lze usuzovat, že materiály vyskytující se v místech zářezů jsou rozmanitých druhů a jejich využitelnost pro stavbu jsou použitelné, případně podmínečně použitelné. 7


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

Oblast kolem III/0507 na Mouřínov: Hloubka vrtu 10 m: (Kvartér) pod humózní vrstvou se nachází do hloubky 5,10 m hlína jílovitá tuhá. Od hl. 5,10 do 6,80 m písek hlinitý s štěrkovitými valouny, v hloubce od 6,80 do 10 m se vyskytuje hlína jílovitá s ojedinělými úlomky pískovce. Hloubka vrtu 3,5m: (Kvartér) do 1,00 m se vykytuje humózní hlína s hlínou jílovitou sprašovou. Od 1,00 do 2,50 m písek hlinitý a štěrk hlinitý. Od 2,50 do 3,50 m jíl silně vápnitý (paleogén). Oblast kolem silnice II/431 na Ždánice: Hloubka vrtu 8 m:

(Kvartér) do hl. 5,80 m se střídají spraše s hlínami pevnými i sprašovými, od 5,80 m slín tvrdý (neogén). Hladina podzemní vody zastižena v 6,10 m.

Hloubka vrtu 8 m:

(Kvartér) do 1,50 m navážka, od 1,50 do 3,40 m se vyskytuje hlína slinitá se slínem písčitým, od 3,40 m do 6,30 m se střídá slín písčitý s pískem a pískovcem, od 6,30 m pískovec, místy silně rozpukaný (neogén).

Hloubka vrtu 5 m:

(Kvartér) do 1,30 m pod navážkou spraš, od 1,30 do 3,00 m hlína písčitá, od 3,00 do 4,00 m jíl pevný slinitý, od 4 m se střídá slín s pískovcem.

V lokalitě Rybníky nad levým břehem řeky Litavy se nachází sesuvné území. 5.5

Inženýrské sítě

V zájmovém území se vyskytují sítě elektrického vzdušného vedení VVN a VN, sdělovací kabely, vodovody a plynovody. Přehled ochranných pásem inženýrských sítí: El. vedení vzdušné nad 400 kV nad 220 kV do 400 kV nad 110 kV do 220 kV nad 35 kV do 110 kV nad 1 kV do 35 kV

30 m 20 m 15 m 12 m 7m

El. vedení vzdušné podzemní nad 110 kV 3m od 110 kV 1m Ochranná pásma se měří od krajního vodiče vedení na každou stranu. Pásmo je vymezeno svislou rovinou. Plynovody plynovody a přípojky NTL a STL v zastavěném území ostatní plynovody a plynovodní přípojky

1m 4m 8


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

Ochranná pásma jsou vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět za dodržení podmínek provozovatele příslušného plynárenského zařízení. Vodovody a kanalizace do průměru 500mm 1,5 m od okraje potrubí nad průměr 500mm 2,5 m od okraje potrubí U potrubí o prům. nad 200mm v hloubce uložení větší než 2,5m se vzdálenosti zvyšují o 1m. Telekomunikační vedení podzemní vedení

1,5 m po stranách krajního vedení

Inženýrské sítě dotčené stavbou bude nutné upravit nebo přeložit. Podrobné technické řešení bude předmětem dalších stupňů projektové dokumentace.

6

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VARIANT

V průběhu zpracování studie STÚP v březnu 2012 bylo prověřeno celkem 11 variant směrového vedení trasy. Varianty byly postupně označovány od „A“ do „K“. Jako výsledné varianty byly podrobněji zpracovány varianty „J“ a „K“. Následně byla v září 2012 jako doplněk ke studii dopracována ještě varianta „L“, která však zasahovala na katastrální území Nevojic. Žádná z variant nepočítala s přeložkou železniční trati Brno – Vlárský průsmyk. Varianta „J“ se v závěru trasy přibližovala ke stávající zástavbě Vícemilic. Úkolem této studie bylo upravit variantu „J“ tak, aby trasa přeložky silnice I/50 nepřiblížila k Vícemilicím blíže, než je stávající silnice I/50. K novému řešení ukončení varianty „J“ bylo využito přeložky železniční trati v souladu s platným územním plánem města Bučovice.

7

TECHNICKÝ POPIS VARIANTY „J“

Předmětná studie řeší trasu jižního obchvatu města Bučovice. Na základě vývoje a postupu při vyhledání vhodné trasy silnice I/50 s přihlédnutím k závěrům dosud zpracovaných variant bylo dohodnuto prověřit úpravu varianty „J“ doloženou ve studii z roku 2012 s jejím ukončením na stávající silnici I/50 na katastru obce Vícemilice. Předmětem úpravy varianty „J“ je řešení vycházející z původně uvažované přeložky železniční tratě ve shodě s DÚR zpracovanou v Dopravoprojektu Brno a.s. v letech 1997 – 2005 v úseku mezi mostními objekty, kterými stávající železniční trať mezi Bučovicemi a Vícemilicemi překračuje řeku Litavu. Návrat k původnímu řešení přeložky železniční tratě Brno – Vlárský průsmyk v předmětném úseku umožňuje v oblasti příměstské části Vícemilice navrhnout takové vedení trasy obchvatu silnice I/50, kterým bude možné vytvořit křižovatku s připojením Vícemilic a současně řešení nebude zasahovat do katastrálního území sousední obce Nevojice. Úprava varianty „J“ oproti studii z března 2012 tedy spočívá ve změně směrového a výškového řešení silnice I/50 v úseku od mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/431 do místa jejího navázání na stávající stav silnice I/50 ve vzdálenosti 500 m za ukončením zástavby Vícemilic a přibližně 300 m před mostem překračujícím řeku Litavu. 9


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

Navrhovaná úprava předpokládá vybudování přeložky dvoukolejné železniční tratě Brno – Vlárský průsmyk v délce 1,731 km a odstranění stávající železniční tratě ve stávající poloze v úseku mezi křížením železniční trati a řekou Litavou na konci místní části Vícemilice. Poloha nově vybudovaných vodních nádrží v lokalitě Rybník zůstane řešením nedotčena. Úpravou varianty „J“ se oproti řešení z roku 2012 zkrátila původní délka z 5,754 km na 5,348 km. Připojení na stávající silnici I/50 ve směru od Uherského Hradiště je navrženo stykovou křižovatkou. 7.1

Směrové a výškové řešení SO 101 Přeložka silnice I/50

Hlavním stavebním objektem je přeložka silnice I/50. Začátek trasy varianty „J“ ve směru od Slavkova je v místě shodném s původním řešením přeložky dle DÚR a STÚP z března 2012, tj. v místě, kde v současnosti je připojena stykovou křižovatkou silnice III/0506 do Maref. V dalším průběhu se trasa odklání od své původní přeložky dle DÚR pravostranným obloukem o poloměru R= 985 m do místa překročení železniční tratě. Dále trasa prochází lokalitou Hvězdy se zásahem do průmyslové zóny levostranným obloukem R=1300 m. Poloha místa křížení se silnicí III/0507 je dána krajní polohou sloupů el. vedení VN u nedaleké rozvodny. Poloha místa křížení se silnicí II/431 je rovněž ovlivněna četnou řadou sloupů el. vedení a zastavěnou výrobní plochou. Od místa mimoúrovňového křížení silnice I/50 se silnicí II/431 vede trasa v přímé a protisměrnými oblouky o poloměrech R=500 m se přibližuje k jižnímu okraji zástavby Vícemilice. Poté se trasa vrací do své současné polohy. Mimoúrovňové křížení obchvatu I/50 a předpokládané přeložky železniční tratě je situováno do prostoru mezi křížením stávajícího toku řeky Litavy a současným tělesem železniční tratě na konci místní části Vícemilice. Výškové vedení trasy nejvíce ovlivňuje dvojí křížení se železniční tratí. Při dodržení minimální podjezdné výšky 7,0 m nad temenem kolejnice dosahují výšky silničních násypů výšky cca 13,5 m nad stávajícím terénem. Minimální podélný sklon nivelety je 0,5 %, maximální podélný sklon je 4,00 %. Minimální poloměr výškového zakružovacího oblouku vypuklého je R= 12000 m v oblasti křižovatkového připojení silnice II/431 a R= 8000 m v místě mimoúrovňového křížení s přeložkou železniční tratě. Minimální poloměr výškového zakružovacího oblouku vydutého je R = 2800 m. Maximální výška násypu je 14 m v místě překročení železniční tratě, maximální hloubka zářezu je 9 m v místě před křížením se silnicí II/431. Celková délka trasy varianty „J“ je 5,348 km. 7.2

Šířkové uspořádání Šířkové uspořádání vychází z kategorie S 11,5/80: Jízdní pruhy Vodicí proužek Zpevněná krajnice Nezpevněná krajnice Celkem

a v c e

2 x 3,50 m 2 x 0,25 m 2 x 1,50 m 2 x 0,50 m

= = = =

7,00 m 0,50 m 3,00 m 1,00 m 11,50 m

10


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

Šířkové uspořádání se mění zvýšeným počtem jízdních pruhů u křižovatkových napojení na stávající silnici I/50 u Maref a u mimoúrovňových křížení se silnicí II/431 a připojení stávající silnice I/50 u Vícemilic. Zde budou zřízeny odbočovací pruhy ve směru od Slavkova a pruh pro levé odbočení ve směru od Uh. Hradiště šířky 3,50 m. V místech silničních násypů převyšujících 3,00 m při umístění svodidel a u protihlukových stěn umístěných 1,50 m za svodidlem, je nezpevněná krajnice rozšířená na 1,50 resp. 3,00 m. Základní příčný sklon vozovky je střechovitý 2,5 %, příčný sklon vozovky v oblouku je jednostranný ve spádu od 2,5 % do 4 % podle poloměru směrového oblouku. 7.3

Konstrukce vozovky

Skladba vozovky je navržena podle katalogu pozemních komunikací s ohledem na dopravní zatížení (do 10000 voz/24 hod. v obou směrech): asfaltový beton pro obrusné vrstvy asfaltový beton pro ložní vrstvy asfaltový beton pro podkladní vrstvy mechanicky zpevněné kamenivo štěrkodrť Celková tloušťka konstrukce vozovky 7.4

ACO 11+ tl. 40 mm ACL 16+ tl. 60 mm ACP 16+ tl. 80 mm MZK tl. 200 mm ŠD min. tl. 170 mm min. tl. 550 mm

EN 13108-1 EN 13108-1 EN 13108-1 ČSN 736126-1 ČSN 736126-1

Křižovatky Na trase obchvatu jsou navržena tři křižovatková připojení: 1) v km 0,773 2) v km 3,227 3) v km 5,112

Připojení stávající místní komunikace do Maref Větev mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/431 Připojení místní komunikace (stávající silnice I/50)

Zruší se stávající připojení silnice III/0506 do Maref. Předpokládá se, že stávající silnice III/0506 bude v místě napojení na sil. I/50 uslepena a stane se účelovou komunikací zajišťující přístup k pozemkům podél komunikace od zástavby Maref. Stávající místní komunikace připojená úrovňově na silnici I/50 převezme funkci silnice III/0506. Stávající silnice I/50 s připojením na obchvat I/50 u Vícemilic se stane místní komunikací. Vzájemná osová vzdálenost křižovatek na trase obchvatu je 2,454 km a 1,885 km. SO 102 Křižovatka se stávající místní komunikací do Maref v km 0,773 Připojení stávající místní komunikace do Maref je úrovňovou průsečnou křižovatkou s přídatnými pruhy pro levé odbočení ze silnice I/50 v obou směrech. Křižovatka umožňuje odbočení do západní části Bučovic, připojení obce Marefy, pokračování k silnici III/0478 ve směru na Rousínov a Letonice a dále příjezd k ČSPH. Délka úpravy je 150 m, v oblasti mezi křížením obchvatu I/50 a stávající křižovatkou se silnicí III/0478 se předpokládá zřízení odbočovacích pruhů k ČSPH. Výchozí kategorie šířkového uspořádání je S 9,5/70 s pruhy pro odbočení.

11


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

SO 103 Větev MÚK se silnicí II/431 v km 3,227 V místě mimoúrovňového křížení se silnicí II/431 propojující regionální centra Vyškov a Kyjov je navržena obousměrná větev s připojením stykovou křižovatkou v km 3,227. Na hlavní trase obchvatu je navržen pravý odbočovací pruh ve směru od Slavkova pro sjezd do Bučovic, Vyškova a na Kyjov, a ve směru od Uherského Hradiště pruh pro odbočení vlevo. Podélný sklon větve se pohybuje od 2,5 % do 6 %. Délka větve MÚK činí 0,346 02 km. Kategorie šířkového uspořádání je S 9,5/60. Silnice II/431 mimo rozsah této studie kříží v centrální části města úrovňovým přejezdem kolejiště zhlaví železniční stanice Bučovice na dvoukolejné trati Brno – Vlárský průsmyk. Vlakové soupravy zastavují na chráněném přejezdu a brání takto plynulosti dopravy na silnici II/431, druhé nejvýznamnější silnici města. V souladu s platným územním plánem je trasa přeložky silnice II/431 plánována s přemostěním železniční tratě a řeky Litavy s ukončením okružní křižovatkou u nemocnice na stávající silnici I/50 v trase ulice Sovětské. Tímto řešením dojde k propojení místní části Kloboučky a centra města a současně se vyloučí nevyhovující úrovňový přejezd železniční tratě. SO 104 Připojovací větev stávající silnice I/50 v km 5,112 Připojení stávající silnice I/50 do Vícemilic je úrovňovou stykovou křižovatkou s přídatnými pruhy pro levé a pravé odbočení ze silnice I/50. Křižovatka umožňuje odbočení do východní části Bučovic a místní části Vícemilice. Délka úpravy připojovací větve je 0,400 km. Výchozí kategorie šířkového uspořádání je S 9,5/70. 7.5

Polní cesty a mosty

Objekty polních cest obsahují přeložky, pokud dojde k jejich dotčení (SO 121 a SO 122), případně obsluhu a přístup na pozemky podél přeložené železniční tratě (SO 147 a SO 148). Na trase polní cesty (SO 148) budou vybudovány dva mostní objekty pro převedení polní cesty přes stávající svodnici v km 0,204 (most SO 225) a novou svodnici od Vícemilic v km 0,784 (most SO 226). Vlastník a správce polních cest bude město Bučovice. SO 121 Polní cesta - přeložka pod mostem sil. I/50 přes železniční trať Polní cesta zajišťuje obsluhu území průmyslových a zemědělských staveb, jakož i okolních pozemků mezi Bučovicemi a obcí Marefy. Polní cesta je se na začátku i na konci připojuje na silnici III/0507. Trasa vede v přímé, v blízkosti železniční trati se zatáčí v pravém úhlu podél trati a na jejím konci se v Bučovicích napojí na stávající silnici. Obchvatem silnice I/50 dojde ke křížení s polní cestou, což si vyžádá její přeložku. Přeložka polní cesty bude od jihu až k mostu kopírovat těleso silnice obchvatu. Poté bude v krátkém úseku pokračovat v souběhu s železniční tratí, kde se naváže na stávající polní cestu podél železniční trati k Bučovicím. Přeložka je navržena v délce 265 m, šířka úpravy je 4 m. Celková plocha úpravy činí 1060 m2.

12


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

SO 122 Polní cesta - přeložka přejezdu železniční trati Stávající polní cesta vedoucí z obce Vícemilice přes úrovňový přejezd železniční trati je jedinou přístupovou cestou na přilehlé polnosti od zemědělského střediska. Cestu je proto nutno zachovat. S posunem osy přeložky železniční trati souvisí přemístění úrovňového přejezdu. Ukončení úpravy polní cesty je v místě stávajícího mostu přes Litavu, který zůstane nedotčen. Celková délka úpravy včetně přejezdu trati je 50 m. Přístup na pozemky mezi železniční tratí a řekou Litavou bude zajištěn napojením navazujících polních cest (SO 147 a SO 148). SO 147 Polní cesta Přídanky Cesta vede podél přeložky železniční tratě mezi stávajícím železničním mostem přes Litavu a stávajícím mostem přes Litavu na prodloužené polní cestě do Klobouček. Celá délka úpravy se nachází v ochranném pásmu dráhy vpravo ve směru staničení tratě v úseku mezi km 34,165 - 34,770 (nové staničení přeložky železniční tratě). Polní cesta začíná za stávajícím železničním mostem přes Litavu. Konec polní cesty se nachází na křižovatce polních cest SO 122 a SO 148 u stávajícího mostu přes Litavu. Šířka úpravy je 4 m, délka úpravy je 608 m. Na polní cestě jsou navrženy celkem 3 výhybny délky 20 m. Celková plocha úpravy činí 2 650 m2. SO 148 Polní cesta Rybník Zajišťuje přístup na pozemky podél přeložky železniční trati Brno – Vlárský průsmyk v oblasti mezi prodlouženou polní cestou do Klobouček a stávajícím železničním mostem přes Litavu za Vícemilicemi. Polní cesta v celé své délce úpravy se nachází v ochranném pásmu dráhy vpravo ve směru staničení trati v úseku mezi km 34,770 - 35,865 (nové staničení přeložky železniční tratě). Polní cesta začíná na křižovatce polních cest SO 147, SO 122 u stávajícího mostu přes Litavu, ukončení polní cesty je před stávajícím železničním mostem. Na trase polní cesty budou vybudovány dva mostní objekty pro převedení polní cesty přes novou a stávající svodnici. Polní cesta vede po terénu, v oblasti převedení svodnic před a za mostem bude niveleta výškově upravena. Šířka úpravy je 4 m, délka úpravy je 1097 m. Na polní cestě jsou navrženy celkem 4 výhybny délky 20 m. Celková plocha úpravy činí 4 890 m2. SO 225 Most na polní cestě přes svodnici Most převádí polní cestu obj. SO 148 přes stávající svodnici v km 0,204. Je navržena přesypaná monolitická rámová konstrukce ze železobetonu. Most bude oboustranně opatřen ocelovým zábradlím, osazeným na římsách. Celková délka mostu je 8 m, šířka mostu 11 m. Plocha mostu je 88 m2. SO 226 Most na polní cestě přes svodnici Vícemilice Most převádí polní cestu obj. SO 148 přes nově navrhovanou svodnici v km 0,784. Je navržena přesypaná monolitická rámová konstrukce ze železobetonu. Most bude oboustranně opatřen ocelovým zábradlím, osazeným na římsách. Celková délka mostu je 5 m, šířka mostu 10,5 m. Plocha mostu je 55 m2. 13


7.6

(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

Silniční mostní objekty

V následujícím odstavci jsou popsány mostní objekty na silnicích a jejich základní charakteristiky. SO 201 Most přes Žlebový potok v km 0,929 Přesypaná konstrukce - ocelová klenba typu Tubosider š. 3,30 m, délka 47,00 m. Plocha mostu je 155 m2. SO 202 Most přes řeku Litavu, železniční trať a polní cestu Monolitická konstrukce z předpjatého betonu o 9 polích (18,9 + 5 x 27 + 31 + 27 + 18,9), celkové délky 242 m; šířka mostu včetně oboustranných služebních chodníků je 14,10 m. Plocha mostu je 3412 m2. Most přechází přes žel. trať v žkm 31,788. Prostorové uspořádání železniční trati v místě křížení se uvažuje VMP 2,5. SO 203 Most přes údolí potoka Rybníček Monolitická konstrukce z předpjatého betonu o 7 polích (19,6 + 5 x 28 + 19,6); celkové délky 202 m; šířka mostu včetně oboustranných služebních chodníků je 14,10 m. Plocha mostu je 2848 m2. SO 204 Most přes silnici II/431 v km 3,473 Monolitická konstrukce z předpjatého betonu o 3 polích (14 + 20 + 14), celkové délky 49,30 m; šířka mostu včetně oboustranných služebních chodníků je 14,10 m. Plocha mostu je 695 m2. SO 205 Most přes potok Kloboučka v km 3,566 Přesypaná ocelová konstrukce Tubosider š. 3,30 m, délka 41,00 m. Plocha mostu je 137 m2. SO 206 Most přes polní cesty, řeku Litavu, železniční trať a svodnici Most se nachází v km 4,368 - 4,780 přeložky silnice I/50. Jedná se o monolitickou konstrukci z předpjatého betonu. Most (estakáda) o 12 polích (31,5+3x33+7x31+31,5), celkové délky 389 m; šířka mostu včetně oboustranných služebních chodníků je 14,10 m. Plocha mostu je 5485 m2. Most přechází přes přeložku železniční trati v žkm 34,922. Prostorové uspořádání železniční trati v místě křížení se uvažuje VMP 2,5R. SO 207 Most na silnici III/0507 v km 2,383 Monolitická konstrukce z předpjatého betonu o 3 polích, (14 + 20 + 14) kat. S 7,50/80; délka mostu 49,30 m. Plocha mostu je 429 m2. 7.7

Protihlukové stěny

V následujícím odstavci jsou popsána opatření na ochranu obyvatelstva před hlukem ze silniční dopravy. Navržené protihlukové stěny nejsou podloženy hlukovou studií, předpokládá se jejich vybudování v místech bez přirozené ochrany zemním tělesem.

14


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

SO 271 Protihluková stěna v km 1,400 – 1,860 vpravo V místě od přemostění železniční tratě při průchodu lokalitou Hvězdy vede trasa na silničním násypu výšky 12 m podél východního okraje zástavby místní části Marefy vzdálené od trasy obchvatu 250 až 400 m. Za účelem ochrany proti hluku ze silniční dopravy se předpokládá vybudování protihlukové stěny výšky 2,00 m. Délka PH stěny je 460 m. SO 272 Protihluková stěna v km 2,520 – 2,780 vlevo V oblasti údolí potoka Rybníček dosahuje silniční násyp výšky až 14 m. Zastavěné území se nachází ve vzdálenosti 250 až 400 m od trasy obchvatu. Za účelem ochrany proti hluku je navržena PH stěna výšky 2,00 m v délce 260 m. SO 273 Protihluková stěna v km 4,100 – 4,950 vlevo V oblasti přiblížení obchvatu I/50 k zástavbě Vícemilic vzdálené od silnice 400 m a méně se trasa dostává do násypu. Z důvodů ochrany před hlukem z dopravy je navržena protihluková stěna výšky 2,00 m v délce 850 m po levé straně trasy.

8

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Trasa varianty „J“ obchvatu města Bučovice vede převážně po pozemcích zemědělského půdního fondu. V následujícím odstavci jsou orientačně uvedeny zábory pozemků podle jednotlivých katastrálních území: Kat. území

9

Marefy Bučovice Kloboučky Vícemilice Celkem

3,1 ha 7,4 ha 5,2 ha 5,7 ha 21,4 ha

VODOHOSPODÁŘSKÁ PROBLEMATIKA

Navrhovaná trasa varianty „J“ podobně jako veškeré jiné varianty silničního obchvatu se dotýkají vodohospodářských zájmů. Části trasy se nacházejí v záplavovém území, v několika místech v jeho aktivní zóně. Jedná se o oblast u místní části Marefy při křížení železniční tratě. V oblasti u Vícemilic je trasa obchvatu vedena směrem k řece Litavě stanoveným záplavovým územím včetně aktivní zóny záplavového území. Zemní těleso přemostění na pravém břehu Litavy se nachází přímo v aktivní zóně. Rovněž přeložkou železniční tratě dojde k zásahu do aktivní zóny záplavového území, což může mít vliv na odtokové poměry. Dotčeny jsou kromě toku Litavy ještě další drobné přítoky do řeky Litavy (Žlebový potok, potok Kloboučka). SO 305 Svodnice Vícemilice Území příměstské části Vícemilice ohraničené stávající silnicí I/50 se vyznačuje v období dešťů erozivní činností, častým zaplavováním pozemků a nedostatečnou funkcí odtoku. Za účelem odstranění těchto závad je nutné vybudování protipovodňového, protierozního a 15


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

revitalizačního opatření. Řešením je vybudování svodnice podcházející pod přeložkou žel. tratě a polní cestou s vyspádováním a zaústěním do stávajícího rybníku, potažmo řeky Litavy. Navržené opatření je převzato z projektové dokumentace stupně DÚR, zpracované firmou Dopravoprojekt Brno v roce 2008. Jedná se o část těchto protipovodňových a protierozních opatření předmětného území respektujících navazující úpravy mimo oblast stavby silnice. Koncovým bodem úpravy je stávající (nově zrekonstruovaný) propust pod silnicí I/50 na výjezdu z obce Vícemilice její současné trasy. Svodnici překračuje přeložka železniční tratě (SO 211) a nově budovaná polní cesta (SO 226). Svodnice je navržena hloubky 1m s šířkou dna 0,6m. Dno koryta i svahy svodnice budou zpevněny. Celková délka svodnice je 135 m.

10

PŘELOŽKA ŽELEZNIČNÍ TRATĚ

Výchozím podkladem pro návrh přeložky dvoukolejné tratě Brno – Vlárský průsmyk byla dokumentace DÚR zpracovaná v roce 2008 firmou SUDOP Brno, spol. s r. o. Přeložka trati byla ve stupni DÚR navržena na rychlost 100 km/h a protisměrnými oblouky s přechodnicemi R = 700 m a 2004,1 m (respektive 2000 m druhé koleje). Trasa byla vetknuta mezi dva stávající ocelové železniční mosty v ev. km 34,134 a 35,862. V předmětné studii je uvažováno s přeložkou železniční trati ve stejném rozsahu avšak pro návrhovou rychlost 120km/h s minimálním směrovým obloukem 1000m na začátku úseku. Tato změna si vyžádá posunutí tečny mezi směrovými oblouky. V navazujícím úseku motiv přeložky již respektuje původní řešení stupně DÚR. Na trase přeložky je nutné počítat s elektrizací trati se střídavou soustavou 25 kV, 50 Hz. Základní parametry přeložené trati: Délka přeložky: Traťová rychlost: Zatížení trati: Osová vzdálenost kolejí: Průjezdný průřez:

1730 m 120 km/h D4 (22,5t / 8t) 4,1 m, v místě navázání na stávající stav je osová vzdálenost kolejí zvětšena až na 6,2 m Z-GC

Přeložka trati se nachází v zátopovém území řeky Litavy, kde je předpoklad, že se zátopová voda bude vyskytovat po obou stranách nového železničního tělesa. Niveleta přeložky musí být navržena v takové výšce, aby předpokládaná hladina stoleté vody byla minimálně 0,5 m pod zemní plání. Součástí stavby jsou veškeré vyvolané stavební objekty související s přeložkou tratě včetně odstranění stávajícího tělesa tratě, jeho rekultivace a dílčí objekty doprovodných technologických zařízení tratě: SO 052 Rekultivace tělesa železniční tratě Po demontáži kolejového svršku (řeší samostatný objekt SO 821) mezi začátkem a koncem přeložky železniční tratě se provede rozebrání stávajícího tělesa v úseku mezi drážním km 34,300 a 35,800. Součástí objektu bude odstranění stávajících mostů a propustků v ev. km 34,952 a ev. km 35,172. 16


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

Na původním tělese železniční tratě bude provedena technická rekultivace, jejíž součástí je rozebrání štěrkového lože v tl. 0,40 m (5 490 m3) a části drážního tělesa (31 600 m3). Na upravenou plochu 23 670 m2 se rozprostře ornice v tl. 0,30 m (7 100 m3). Po technické rekultivaci bude následovat rekultivace biologická. SO 210 Železniční most přes svodnici v km 34,972 Most převádí přeložku tratě odb. Brno – Černovice zhl. Táborská – Vlárský průsmyk st. hr. přes stávající svodnici v km 34,972. Nosnou konstrukci tvoří monolitické ŽB desky s tuhou výztuží se zabetonovanými ocelovými profily s tloušťkou desky v ose mostu 390 mm; délka mostu je 6,90 m, šířka mostu činí 10m. Plocha mostu je 69 m2. Založení mostu se předpokládá na vrtaných velkoprůměrových pilotách. Návrhová rychlost: Prostorové uspořádání: Osová vzdálenost kolejí: Rozpětí: Kolmá světlost: Světlá výška: Stavební výška: Úhel křížení: Zatížení mostu: účinky zatížení:

120 km/h VMP 2,5R 4,1 m 5,9 m 5,0 m 2,42 m 1,20 m 81° traťová tř. 1 dle přepisu 18/1986 – PMR, zatěžovací vlak LM71 s klasifikačním součinitelem 1,21 a zatěžovací schéma SW/2

SO 211 Železniční mostní objekt v km 35,550 Most převádí přeložku tratě odb. Brno – Černovice zhl. Táborská – Vlárský průsmyk st.hr. přes nově navrhovanou svodnici v km 35,550 trati. Nosnou konstrukci tvoří monolitické ŽB desky s tloušťkou desky v ose mostu 300 mm; délka mostu je 3,70 m, šířka mostu činí 10,3 m. Plocha mostu je 38 m2. Založení mostu se předpokládá na vrtaných velkoprůměrových pilotách. Návrhová rychlost: Prostorové uspořádání: Osová vzdálenost kolejí: Rozpětí: Kolmá světlost: Světlá výška: Stavební výška: Úhel křížení: Zatížení mostu: účinky zatížení:

120 km/h VMP 2,5R 4,1 m 3,1 m 2,5 m 2,03 m 1,10 m 90° traťová tř. 1 dle přepisu 18/1986 – PMR, zatěžovací vlak LM71 s klasifikačním součinitelem 1,21 a zatěžovací schéma SW/2

17


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

SO 281 Protihluková stěna v km 34,200 – 34,800 železniční tratě Vzhledem k blízkosti zástavby Vícemilic od přeložky železniční tratě (90 - 400 m) je z důvodů ochrany před hlukem z dopravy navržena protihluková stěna výšky 2,00 m v délce 600 m po levé straně trasy ve směru staničení. Protihlukové opatření je navrženo i přesto, že dojde k oddálení stávající železniční trati od zástavby. V dalších stupních projektové dokumentace je nutné rozsah protihlukových opatření ověřit výpočtem. SO 426 Přeložka venkovního vedení VN v km 34,220 žel. tratě Stávající venkovní vedení VN v km 34,120 bude narušeno přeložkou železniční trati. Přeložka bude provedena ve stávající trase v délce cca 75 m s použitím příhradových stožárů. Nahrazovaná část venkovního vedení VN včetně stožáru VN se demontuje. SO 427 Přeložka venkovního vedení VN v km 34,300 žel. tratě Stávající venkovní vedení VN v km 34,300 bude narušeno přeložkou železniční trati. Přeložka bude provedena částečně v nové a částečně ve stávající trase v délce cca 130 m s použitím betonových a příhradových stožárů. Nahrazovaná část venkovního vedení VN včetně stožáru VN se demontuje. SO 442 Přípojka NN pro releový domek v km 34,790 žel. tratě V souvislosti s výstavbou nové silnice I/50 obchvat Bučovice dojde k posunu drážního tělesa o cca 90m a tím i k posunu stávajícího železničního přejezdu v km 34,770. Stávající reléový domek u tohoto přejezdu je napojen kabelovou přípojkou NN vedenou ze stožárové trafostanice 22/0,4 kV v obci Vícemilice. Při posunu železničního tělesa i železničního přejezdu bude k novému reléovému domku položena nová kabelová přípojka NN napojená na stávající vývod v rozvaděči trafostanice. SO 601 Přeložka železniční tratě BRNO – VLÁRSKÝ PRŮSMYK, železniční spodek Přeložka železniční tratě mezi stanicí Bučovice a žst. Nesovice je vyvolána přeložkou silnice I/50. Překládá se úsek mezi drážními km 34,142 a 35,848 v příměstské části Vícemilice. Začátek a konec přeložky navazuje na současný stav mezi železničními mosty přes řeku Litavu tak, aby nedošlo do zásahu do spodní stavby mostu ani do přechodových oblastí. Jedná se o mosty v ev. km 34,134 a 35,862. Objekt řeší železniční spodek. Součástí objektu je zrušení stávajícího propustku v ev. km 34,243. Jelikož těleso železničního spodku prochází inundačním územím řeky Litavy (zátopová voda bude po obou stranách tělesa), bude svah opevněn pohozem z lomového kamene. SO 602 Přeložka železniční tratě BRNO – VLÁRSKÝ PRŮSMYK, železniční svršek Přeložka železniční tratě mezi stanicí Bučovice a žst. Nesovice je vyvolána přeložkou silnice I/50. Překládá se úsek mezi drážními km 34,142 a 35,848 v příměstské části Vícemilice. Přeložka železniční trati je navržena mezi železničními mosty přes řeku Litavu. Celková délka přeložky činí 1730 m. Z důvodu prodloužení trati bude v km 35,8 až 35,9 zřízen abnormální hektometr délky 124 m. Staničení přeložky v koleji č.1 je navázáno na km 34,100. V současné době je trať dvoukolejná s výhledem na elektrizaci. Objekt řeší železniční svršek. 18


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

SO 603 Přeložka přejezdu železniční tratě v km 34,770 V tomto objektu je řešena pouze přejezdová konstrukce (po vnější závěrné zídky) přeloženého železničního přejezdu. Navazující polní cestu řeší SO 122 Polní cesta – přeložka přejezdu železniční trati. Přejezdová konstrukce bude z pryžových panelů. Šířka přejezdu je 6,3 m, přes dvojkolejnou trať. Osová vzdálenost v místě přejezdu je 4,10 m, převýšení v obou kolejích je 40 mm. PS 611 Světelné výstražné zařízení přejezdu v km 34,770 Nový přejezd na nové přeložce tratě bude situován v km 34,770. Nový přejezd bude zabezpečen podle rozhodnutí Drážního úřadu o způsobu zabezpečení přejezdu, tzn. přejezdovým zařízením bez závor se dvěma výstražníky. Ovládání PZS bude počítači náprav ve čtyřdrátovém zapojení. Výpočet přibližovacích úseků bude pro výhledovou rychlost 120km/h. Umístění vnitřní části PZS přejezdu v km 34,770 bude v nově vybudovaném reléovém domku přímo u přejezdu. Releový domek je řešen v samostatném SO. Pro napájení PZS bude zřízena elektrická přípojka v rámci samostatného SO. Pro napojení nových výstražníků u přejezdu, pro propojení počítacích bodů s počítací ústřednou v RD budou položeny nové kabely. Požaduje se, aby nové kabely vyhovovaly pro výhledovou elektrizaci tratě střídavým systémem 25 kV, 50 Hz. Pro propojení PZS v RD u přejezdu se SZZ v žst. Bučovice bude využit stávající kabel, který bude na přeložené trati naspojkován novým kabelem. Ostatní průběžné kabely na trati budou na hranicích přeložky říznuty a naspojkovány novými kabely, vedenými v trase nové přeložky trati. PS 612 Úprava zabezpečovacího zařízení železniční tratě Na přeložce trati je nutno vybudovat novou světelnou předvěst a nové světelné vjezdové návěstidlo. Pro ovládání nových světelných návěstidel se provede úprava v mechanické části stavědlového přístroje. K nové předvěsti a k novým vjezdovým návěstidlům se položí nové kabely z releové místnosti ve stanici. Požaduje se, aby nové kabely vyhovovaly pro výhledovou elektrizaci tratě střídavým systémem 25 kV, 50 Hz. PS 613 Úprava sdělovacího zařízení železniční tratě Podél kolejí ve stávající trase je veden sdělovací kabel. Kabel bude v celé délce kolejových úprav (cca 1,8 km) nahrazen novým, vedeným podél přeložené tratě a v místech napojení tratí bude naspojkován na stávající kabel. Potřebné okruhy budou z kabelu vyvedeny do nového domku u přejezdu. SO 702 Releový domek v km 34,790 Pro umístění přejezdového zabezpečovacího zařízení bude u nového přejezdu zřízen nový releový domek. Releový domek je navržen jako drobná, přízemní, prefabrikovaná stavba půdorysných rozměrů 3,1 x 2,6 m, světlé výšky 3,2 m se stanovou střechou. Domky budou bez okenních otvorů. Domky budou vybaveny elektroinstalací a elektrickým vytápěním.

19


(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

SO 821 Odstranění železničního svršku Po realizaci přeložky železniční tratě a jejím uvedení do provozu se provede odstranění železničního svršku. Rozebraný materiál (koleje, pražce, upevňovadla) bude odvezen na místo požadované správcem železniční tratě. Následující úpravy včetně odstranění železničního spodku jsou zahrnuty do samostatného objektu SO 052 technické rekultivace. Celková délka rozebrání železničního svršku je 3432 m (z toho 1715 m kolej č. 1, 1717 m kolej č. 2). Demontáž konstrukcí kovových:

687 t

Bourání konstrukcí dřevěných:

256 m3

11

INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

V zájmovém území se nachází řada inženýrských sítí. Na několika místech zejména v oblasti mezi silnicí I/50 a železniční tratí kříží trasu obchvatu vzdušná vedení VVN a VN, na více místech v oblasti křížení se silnicemi II/431 a III/0507 jsou vedena vzdušná el. vedení NN. V souběhu se stávající silnicí I/50 jsou vedeny podzemní sítě sdělovacích vedení optických a metalických kabelů Telefónica O2, které jsou rovněž vedeny podél křižujících silnic II. a III. třídy č. 431 a 0507. Podél silnic II/431 a III/0507 je veden plynovod STL. Mimo zastavěné území se na trase přeložky silnice I/50 vyskytuje vodovod a VTL plynovod. Při křížení se železniční tratí Brno – Vlárský průsmyk budou dotčeny kabely sdělovacího a zabezpečovacího zařízení dráhy. V následujícím přehledu je uveden výčet stavebních objektů přeložek inženýrských sítí: SO 351 Přeložka vodovodu v km 1,185 SO 401 Přeložka el. vedení VVN v km 0,690 SO 411 Přeložka el. vedení VN v km 0,800 SO 412 Přeložka el. vedení VN v km 1,260 SO 413 Přeložka el. vedení VN v km 3,460 SO 414 Přeložka el. vedení VN v km 4,90 – 5,32 SO 421 Přeložka VO připojovací větve silnice I/50 v km 0,350 SO 461 Přeložka sdělovacího metalického kabelu v km 0,790 SO 462 Přeložka sdělovacího metalického kabelu v km 2,400 SO 481 Přeložka dálkového optického kabelu v km 3,490 SO 501 Přeložka plynovodu VTL v km 1,380 SO 502 Přeložka plynovodu STL v km 2,360 SO 503 Přeložka plynovodu STL v km 3,485

20


12

(STÚP)

A

ZAK.Č. : L–11–036–000

ZÁVĚR

Studie upravené varianty „J“ jižního obchvatu silnice I/50 města Bučovice byla vypracována jako doplněk k vyhledávací studii z roku 2012. Předmětem úpravy varianty „J“ bylo zapracovat požadavky Města Bučovice spočívající v úpravě, která by řešila oddálení trasy mimo blízkost zástavby místní části Vícemilice a jejího napojení na silniční obchvat. Ve východní části obchvatu při napojení na stávající silnici I/50 lze uvažovat o reálnosti připojení trasy obchvatu z jižní strany při respektování dříve uvažované přeložky železniční tratě. Zachování stávající železniční tratě vzhledem k blízkosti souběhu stávající železniční tratě se silnicí I/50, při mimoúrovňovém vykřížení silnice a železnice není možné. U této upravené varianty „J“ lze uvažovat o možnosti napojení stávající silnice I/50 na obchvat a tím umožnit přímé připojení východní části zástavby města. V souvislosti s ukončením projekční přípravy na přeložce silnice I/50, jejíž trasa byla v souladu s platným územním plánem města zpracována na úrovni dokumentace pro územní řízení (DÚR), by po prověření průchodnosti trasy z hlediska majetkoprávní problematiky a vyhodnocení ekonomické efektivnosti měla být podkladem pro změnu územního plánu města. V dalších etapách přípravy je nutno podniknout následující kroky a postupně zajistit následující podklady: - geodetické zaměření území - zpracování dokumentace EIA včetně získání souhlasného stanoviska příslušného odboru ŽP - zapracování nové trasy přeložky do územního plánu města a uvedení do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací ZÚR JmK - zpracování investičního záměru včetně metodiky HDM-4 o ekonomickém vyhodnocení a po jeho schválení MD ČR teprve následně přikročit k zadání dokumentace DUR. Pro vypracování dokumentace EIA je dále nutno zajistit hlukovou a rozptylovou studii, která bude podkladem pro upřesnění návrhu protihlukových opatření. Jelikož se vlivem změny trasy oproti dosud platnému ÚP ve vztahu k zátopovému území řeky Litavy mění režim toku, bude nutné též zajistit vypracování vodohospodářské studie. Pokud bude rozhodnuto o výběru předmětné varianty jižního obchvatu a tato bude dále zanesena do změny územního plánu, bude nutné před vypracováním nové dokumentace pro územní řízení zajistit další průzkumy: - dopravní průzkum křižovatek - vodohospodářská studie včetně hydrotechnického posouzení - inženýrsko-geologický průzkum - dendrologický průzkum - pedologický průzkum

V Brně, květen 2015

Ing. Tomáš Jakl

21

Sochorova 23, Brno

Recommend Documents