23, Brno tel.:

Územní studie Podmíněná přípustnost prodejních ploch v lokalitě

Aupark Brno stupeň: ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLAD

TEXTOVÁ ČÁST

Objednatel: číslo zakázky:

Zhotovitel: Středisko:

Datum:

Statutární město Brno Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno 0041110500017

Arch.Design, s.r.o 440 – atelier 4 Sochorova 3178/23, 616 00 Brno tel.: +420 541 420 911 www.archdesign.cz

04 / 2011

Číslo paré:

Kód dokumentu:

B-07-128-500 / 001 číslo zakázky

textový dokument

TEXTOVÁ ČÁST

B-07-128-500

ÚS LOKALITA AUPARK BRNO

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATEL

Zastoupený

Statutární město Brno

Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna

Dominikánské nám. 1

Kounicova 67

601 67 Brno

601 67 Brno

ZHOTOVITEL

Atelier 4

Arch.Design, s.r.o.

Architekt:

Ing. arch. Pavel Šemora

Sochorova 3178/23

Zodpovědný projektant:

Ing. arch. Pavel Šemora, ČKA 3495

Spolupráce:

Ing. arch. Markéta Hoskovcová, PhD.

Grafická část:

Petra Spáčilová

Kontroloval:

Ing. arch. Radoslav Novotný, ČKA 2725

616 00 Brno

Strana 2

Arch.Design, s.r.o.


B-07-128-500

TEXTOVÁ ČÁST

OBSAH DOKUMENTACE: TEXTOVÁ ČÁST:

1.

Základní údaje ....................................................................................................................................................... 5 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7.

2.

Důvody pro pořízení územní studie ............................................................................................................................5 Cíle územní studie .........................................................................................................................................................5 Účel územní studie ........................................................................................................................................................5 Vymezení řešeného území............................................................................................................................................5 Umístění řešeného území .............................................................................................................................................5 Vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části města ....................................................................................5 Podklady použité při zpracování územní studie .......................................................................................................6

Regulační podmínky v řešeném území ............................................................................................................. 7 2.1. Stávající stav...................................................................................................................................................................7 2.2. Návrh................................................................................................................................................................................7

3.

Posouzení zájmového území z hlediska vybavenosti obchodními plochami ........................................... 11 3.1. Stávající stav maloobchodní sítě ..............................................................................................................................11 3.2. Návrh maloobchodní sítě ...........................................................................................................................................12 3.3. Závěry posouzení území z hlediska maloobchodní sítě........................................................................................14

4.

Posouzení zájmového území z hlediska dopravy .......................................................................................... 15 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6.

5.

Stávající stav dopravy .................................................................................................................................................15 Posouzení dopravního napojení – stávající stav ....................................................................................................15 Cílový stav dopravy .....................................................................................................................................................17 Posouzení dopravního napojení – cílový stav ........................................................................................................18 Vyhodnocení potřeby parkovacích stání .................................................................................................................19 Závěry posouzení zájmového území z hlediska dopravy ......................................................................................19

Posouzení zájmového území z hlediska ochrany životního prostředí ....................................................... 20 5.1. Charakteristika zájmového území .............................................................................................................................20 5.2. Možné vlivy zástavby v řešené lokalitě na okolní prostředí .................................................................................20 5.3. Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí ........................22

6.

Přílohy .................................................................................................................................................................. 23

7.

Dokladová část ................................................................................................................................................... 24

GRAFICKÁ ČÁST:

Označení výkresu

Název výkresu

Měřítko

1.

Širší vztahy

1 : 5 000

2.

Výřez z ÚPmB

1 : 2 000

3.

Situace s regulačními prvky

1 : 2 000

4.

Situace dopravního napojení – stávající uspořádání okolních komunikací

1 : 2 000

5.

Situace dopravního napojení – výhledové uspořádání okolních komunikací

1 : 2 000

Arch.Design, s.r.o.

Strana 3

TEXTOVÁ ČÁST

B-07-128-500


SEZNAM ZKRATEK: DÚR EIA IAD IPP MHD MPR MU MŽP NP OÚPR OZKO PP SJKD SO ÚAN UKD ÚPmB ÚPD ÚPP VHD VMO ŽUB

Strana 4

dokumentace k územnímu rozhodnutí dokumentace posouzení vlivu stavby na životní prostředí individuální automobilová doprava index podlažní plochy městská hromadná doprava městská památková rezervace Masarykova universita Ministerstvo životního prostředí nadzemní podlaží Odbor územního plánování a rozvoje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podzemní podlaží severojižní kolejový diametr smíšené plochy obchodu a služeb ústřední autobusové nádraží úroveň kvality dopravy územní plán města Brna územně plánovací dokumentace územně plánovací podklad veřejná hromadná doprava velký městský okruh železniční uzel Brno

Arch.Design, s.r.o.


B-07-128-500

1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1.

DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE

TEXTOVÁ ČÁST

Územní studie byla zadána na základě ustanovení článku č. 8 obecně závazné vyhlášky č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna (ÚPmB), v platném znění (dále jen „vyhláška“) a na základě stanoveného regulativu pro podmíněnou přípustnost u Smíšené plochy obchodu a služeb SO uvedeného v Příloze č. 1 této vyhlášky. Územní studie je pořízena z důvodu prověření možnosti umístění prodejních ploch v předmětné lokalitě. Dle předložené Urbanistickoarchitektonické studie se zde plánuje vybudovat polyfunkční objekt Aupark Brno s celkovou výměrou maloobchodních provozoven cca 14 000 m2 prodejní plochy, které jsou rozmístěny ve třech nadzemních podlažích a situovány na dvou návrhových plochách SO.

1.2.

CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE

Cílem územní studie je prověřit podmínky pro umisťování maloobchodních provozoven o velikosti větší než 1 500 m2 prodejní plochy, dle požadavků uvedených v příloze č. 1 vyhlášky: prověření možnosti dopravní obsluhy, potřebných kapacit parkování a vazby na MHD, posouzení z hlediska limitních hodnot koeficientu vybavenosti obchodními plochami v přirozené spádové oblasti dle metodiky OÚPR (koeficient vybavenosti je stanoven podílem m2 prodejní plochy k počtu obyvatel spádové oblasti); limitní hodnota koeficientu je 1,0 m2/obyvatele.

1.3.

ÚČEL ÚZEMNÍ STUDIE

Závěry zpracované Územní studií a výsledky jejího veřejnoprávního projednání umožní vyhodnocení možnosti umístění objektu „Aupark Brno“ v řešené lokalitě. Tedy zda splňuje stanovené podmínky pro umísťování maloobchodních zařízení na předmětných funkčních plochách a zda uvažovaný rozsah prodejních ploch je v daném území přípustný. O výsledku projednání bude OÚPR poté informovat investora.

1.4.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešená lokalita se nachází v městské části Brno-střed v k. ú. Trnitá a severovýchodním rohem přiléhá k jižní části ulice Opuštěná a k západní části ulice Trnitá, na kterou navazuje ulice Rosická pokračující k plochám Českých drah. Do lokality zasahuje ulice Košťálová obsluhující dopravní plochy parkovišť pro automobily a autobusy přiléhající k ulici Opuštěná. Na východní straně ulice Trnité se nachází stávající autobusové nádraží Zvonařka. Řešené území je vymezeno dle cílového stavu jižní části městského centra v dokumentací platného Územního plánu města Brna osami ulic Opuštěná, Trnitá, nová Rosická (přilehlá k novému železničnímu tělesu) a novým Bulvárem.

1.5.

UMÍSTĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešená lokalita se nachází v přestavbovém území tzv. jádrové oblasti Jižního centra, která bezprostředně naváže na historické jádro města Brna a bude plnit funkci moderní městské čtvrti, charakterizované stavbami významných metropolitních objektů s regionálními i nadregionálními funkcemi. Spolu s historickým jádrem bude toto území tvořit rozšířené centrum města, které je zároveň zájmovým územím pro širší vztahy.

1.6.

VAZBY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ NA ŠIRŠÍ OKOLÍ A OSTATNÍ ČÁSTI MĚSTA

Nejdůležitější stávající vazby má řešeného území na historické jádro a Staré Brno, které mají potenciál plnohodnotného vztahu ve všech funkcích. Využití ostatních navazujících území západním, jižním a východním směrem je podobně postiženo nadměrným dopravním využitím a rizikem záplav. Díky především nízkému výskytu bydlení nemají území plnohodnotný, městský charakter. Zatížení dopravních Arch.Design, s.r.o.

Strana 5

TEXTOVÁ ČÁST

B-07-128-500


tahů směrem k intenzivně zastavěné severní části města je enormní. Bez vybudování plánovaných kapacitních komunikací ve směru východ-západ a sever-jih bude zatížení řešeného území nadměrné. Lze předpokládat, že intenzivní stavební rozvoj v řešeném území spojený s přestavbou ŽUB bude významným impulzem pro zkvalitnění využití i těchto navazujících území. Vybudováním nového moderního železničního nádraží spolu s novým autobusovým terminálem v řešeném území vznikne v tomto místě nový celoměstsky významný dopravní uzel s potřebou dobrého dopravního napojení jak na individuální tak hromadnou městskou dopravu. Hlavními navazujícími stávajícími komunikacemi jsou ulice Dornych v západním směru, Heršpická a Svatopetrská v jižním směru, Zvonařka ve východním směru a Koliště v severním směru. Koncepce obsluhy území VHD počítá s realizací Severojižního kolejového diametru jako nadřazeného systému hromadné dopravy, ale celý systém je postaven tak, aby obsluha nádraží městskou hromadnou dopravou byla zajištěna běžnými prostředky, jako je pouliční tramvaj a doplňkovou nekolejovou hromadnou dopravou. Nové trasy kolejové VHD jsou zapojeny do systému v ulici Dornych a Nádražní. Poloha území v centrální části města spolu umístěním významného dopravního uzlu vytváří předpoklady pro realizaci celoměstsky významných metropolitních objektů, které v poloze nového Bulváru a předprostoru nového železničního nádraží s integrací autobusové dopravy a zastávky severojižního diametru vytváří předpoklad využití území regionálního až nadregionálního významu. Příkladem je na řešenou lokalitu navazující objekt Galerie Vaňkovka. Lokalita přirozeně navazuje na hlavní pěší trasu z ulice Josefské v centru, která začíná podchodem v ulici Nádražní, pokračuje pod stávajícím železničním tělesem, přes objekty obchodního domu Tesco a nákupního centra Vaňkovka ke stávajícímu areálu Ústředního autobusového nádraží Zvonařka. Po plánovaném přesunutí autobusového nádraží ze Zvonařky pod těleso nového železničního nádraží bude řešenou lokalitou procházet nejkratší pěší spojení mezi stávajícím a novým autobusovým nádražím.

1.7.

PODKLADY POUŽITÉ PŘI ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE

Územní plán města Brna, platný k 3. 1. 2011 ÚPP „Regulace centrálního území dotčeného přestavbou ŽUB“, Arch.Design, 2005 DÚR pro přestavbu ŽUB – část „městská infrastruktura“, zpracovatel Sudop Brno 2005 Generel odvodnění města Brna (Část Generel kmenové stoky B, část Vodovodní síť, část Vodní toky), Pöyry 2009 Průzkum maloobchodu na území města Brna, MU Brno, 2009 Studie prověření možnosti posunu stanice SJKD Zvonařka, zadavatel Jihomoravský kraj, zpracovatel Sudop Brno 2009 Urbanisticko-architektonická studie AUPARK Brno, Arch.Design 2008 Oznámení záměru Polyfunkční objekt Aupark Brno, Ing. Alexandr Mertl 2008 Modely dopravních intenzit IAD v jižním centru města Brna, rok 2030, Brněnské komunikace 2010 Dopravně inženýrské výpočty dopravního napojení objektu Aupark na ulici Trnitá ve městě brno, Ing. Petr Soldán 2010

Strana 6

Arch.Design, s.r.o.


B-07-128-500

2.

REGULAČNÍ PODMÍNKY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

2.1.

STÁVAJÍCÍ STAV

TEXTOVÁ ČÁST

Jelikož se celé řešené území řeší v platném územním plánu jako přestavbové, z větší části bez zástavby, nelze očekávat střet s Vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území č.501/2006 Sb. v části třetí - požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich, protože stávající objekty nacházející se v území byly určeny k demolici (v současnosti jsou již zdemolovány, zůstávají pouze zpevněné asfaltové plochy parkovišť a ostrůvků pro autobusy). Posuzovaná lokalita v současném stavu přiléhající pouze k ulicím Opuštěná a Trnitá je vlastněna jedním majitelem (AUPARK Brno, spol. s r.o.) a uvažuje se k zastavění v jedné etapě, takže koordinace staveb bude probíhat souběžně.

2.2.

NÁVRH

2.2.1.

PLATNÝ ÚZEMNÍ PLÁN

V rámci platného Územního plánu města Brna (ÚPmB) je řešená lokalita členěna na dvě zastavitelné návrhové plochy shodného využití Smíšené obchodu a služeb SO s indexy podlažní plochy (IPP) v západní části s rozmezím 3,5 – 4,5 a ve východní části s rozmezím 2,5 – 3,9. Obě plochy jsou obemknuty a rozděleny plochami komunikací a prostranství místního významu. Západní Plocha 1 profily ulic Opuštěná – Bulvár – Rosická. Východní Plocha 2 profily ulic Opuštěná – Trnitá – Rosická. Regulační podmínky pro SMÍŠENÉ PLOCHY OBCHODU A SLUŽEB – SO dle ÚPmB Hlavní využití:

Slouží převážně k umístění obchodních a servisních provozoven a administrativy, které podstatně neruší bydlení. Pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu a obsahují i funkci bydlení, požaduje se využití minimálně částí vnitrobloku

přilehlých k bytovým domům pouze pro každodenní rekreaci zde bydlících obyvatel (tj. především pro zeleň a hřiště); tímto požadavkem se nevylučuje možnost umístění podzemních garáží pod terénem vnitrobloku za podmínky, že příjezd do těchto garáží nezhorší pohodu bydlení a nadzemní část vnitrobloku bude využívána, jak je výše požadováno.

Přípustné jsou:

administrativní budovy, stavby pro bydlení v rozsahu do 50 % výměry funkční plochy; za stavby pro bydlení se přitom považují objekty, ve kterých více než

polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, a stavby sloužící k zajištění funkce bydlení (nadzemní stavby technické vybavenosti, garáže, parkoviště apod.) maloobchodní provozovny do velikosti 1 500 m2 prodejní plochy, maloobchodní provozovny do velikosti 3 000 m2 prodejní plochy za předpokladu situování ve vícepodlažním objektu odpovídajícím charakteru území a zajištění parkování v objektu, provozovny stravování a ubytovací zařízení, řemeslné provozovny, služebny městské policie, stavby pro správu a pro církevní, kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely, vč. středisek mládeže pro mimoškolní činnost a center pohybových aktivit, zábavní zařízení.

Podmíněně mohou být přípustné:

maloobchodní provozovny do 10 000 m2 prodejní plochy za podmínky prověření v navazující ÚPD, maloobchodní provozovny do 3 000 m2 prodejní plochy nesplňující výše uvedené podmínky pro přípustné stavby za podmínky prověření v navazující ÚPD.

Jelikož se v návrhových funkčních plochách uvažuje o větší celkové výměře prodejních ploch maloobchodních provozoven než 1500 m2 je nutno prověřit možnosti dopravní obsluhy, potřebných kapacit parkování a vazby na MHD, a to i z hlediska koncepce rozvoje dopravy, a také posouzení z hlediska limitních hodnot koeficientu vybavenosti obchodními plochami v přirozené spádové oblasti dle metodiky OÚPR. Koeficient vybavenosti je stanoven podílem m2 prodejní plochy k počtu obyvatel spádové oblasti. Limitní hodnota uvedeného koeficientu je 1,0 m2 na 1 obyvatele. Arch.Design, s.r.o.

Strana 7

TEXTOVÁ ČÁST

B-07-128-500


Tabulka bilancí podlažních ploch dle směrných hodnot IPP v rámci funkčních ploch SO: Plocha 1 - západní:

výměra v m2

minimální

maximální

Plocha SO dle ÚPmB

3382

Index podlažní plochy

3,5

4,5

Hrubá podlažní plocha

11837

15219

Index podlažní plochy

2,5

3,9

Hrubá podlažní plocha

20350

31746

32187

46965

Plocha 2 - východní: Plocha SO dle ÚPmB

Celkem

2.2.2.

8140

11522

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLAD – REGULACE CENTRÁLNÍHO ÚZEMÍ DOTČENÉHO PŘESTAVBOU ŽUB

Dokumentace Regulace centrálního území dotčeného přestavbou Železničního uzlu Brno byla zpracována v roce 2005 a stala se podkladem pro dokumentaci DÚR pro přestavbu ŽUB – část městská infrastruktura. V rámci podrobnějšího zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí „Železniční uzel Brno“ došlo k upřesnění řešení dopravní a technické infrastruktury v uličních koridorech a studií „Prověření možnosti posunu stanice SJKD Zvonařka“ změna průběhu a sloučení variant trasování Severojižního diametru v oblasti nového nádraží a zaústění mezi stávající objekty v ulici Opuštěné. Proto jsou v této územní studii provedeny úpravy regulačních prvků prostorového uspořádání zástavby oproti původnímu řešení z roku 2005, které spočívají: Změna stavební čáry na stavební hranici v ulici Opuštěná a odstup minimálně 3 metry rovnoběžně s navrhovaným kolektorem mezi Bulvárem a ulicí Trnitou pro umístění stromořadí. Při využití minimálního odstupu v ulici Opuštěná současně platí nutnost zakomponování chodníku minimální šířky 4 m do přízemí objektu formou krytého loubí. Změna stavební čáry na stavební hranici v ulici Trnité na vzdálenost 3 metry od hrany komunikace. Vymezení prostoru obchodní ulice stavebními hranicemi mezi návrhovými stavebními plochami SO na minimální šířku 12 metrů. Podmíněně přípustné využití nároží Bulváru a ulice Opuštěná za předpokladu zajištění podmínek pro realizaci stavby SJKD. Výška zástavby podél Bulváru a ulice Opuštěná zůstává jednotná 5 až 8 nadzemních podlaží. Výška zástavby podél ulic nová Rosická a Trnitá zůstává jednotná 4 až 6 nadzemních podlaží. Je žádoucí architektonické ztvárnění obou nároží Bulváru a nároží ulic Opuštěná-Trnitá. Bilance ploch vycházející z prostorových regulativů uvažuje s původní myšlenkou komponovat nový Bulvár z až osmipodlažních objektů, které z hlediska využití mají dvě obchodní podlaží s větší hloubkou a nad nimi až šest podlaží se službami, administrativou nebo bydlením. Další zástavba dále od bulváru má snižující se počet podlaží. V rámci řešené lokality s možností využití pro bydlení počítat nelze, protože je až příliš exponovaná dopravou v jejím bezprostředním okolí, která na něj má negativní vliv. Mezi plochy SO je vložen veřejně přístupný prostor, obchodní ulice rovnoběžná s Bulvárem, který obě plochy prostorově odděluje a současně nabízí možnosti komunikačního propojení západní a východní části lokality, jak horizontálního tak vertikálního. Za předpokladu, že bude obchodní ulice navazovat na stavby v řešené lokalitě, bylo by vhodné ji navrhnout jako zastřešenou. Velikost plochy je cca 110 x 12 m tj. cca 1300 m2.

Strana 8

Arch.Design, s.r.o.


B-07-128-500

TEXTOVÁ ČÁST

Prověření navrhovaných úprav regulativů využití území příčnými řezy řešenou lokalitou:

Arch.Design, s.r.o.

Strana 9

TEXTOVÁ ČÁST

2.2.3. 1.

B-07-128-500


PROVĚŘENÍ MALOOBCHODNÍCH PRODEJNÍCH PLOCH VZHLEDEM K REGULATIVŮM VYUŽITÍ ÚZEMÍ Pokud budeme uvažovat s tím, že západní plocha v řešeném území by mohla mít dvě obchodní podlaží a až dalších šest obsazených službami a administrativou bude předpoklad hrubých podlažních ploch následující:

Plocha 1. -západní:

Opuštěná - Bulvár - Rosická

Velikost plochy:

cca 110 x 32,5 m

Využitelná plocha k zastavění (cca m2)(bez loubí):

3470

Využitelná plocha 3np a výše (cca m2):

1600

Nadzemní podlaží: Hrubá podlažní plocha nadzemního podlaží (cca Hrubá podlažní plocha obchodních podlaží (cca Čistá obchodní plocha (cca

m2)

m2):

1

2

3470

3600

m2):

7070

(cca -40%):

4242

Hrubá podlažní plocha ostatních podlaží by mohla být cca 9600 16670 m2.

m2 a

potom hrubá podlažní plocha za objekt celkem by mohla být až cca

Jelikož je lokalita řešena jako celek, lze předpokládat, že potřebná parkování pro západní plochu budou řešena v návaznosti na plochu východní a to jak z hlediska kapacit, tak z hlediska obsluhy. Z tabulky vyplývá, že v západní ploše lze efektivně umístit až 4242 m2 maloobchodních prodejních ploch ve dvou nadzemních podlažích. 2.

Pokud budeme uvažovat s tím, že východní plocha v řešeném území by mohla mít dvě obchodní podlaží a další čtyři obsazených službami a administrativou do ulice Opuštěná a dvě do ulic Trnitá a nová Rosická s možností využití vnitřního traktu bude předpoklad hrubých podlažních ploch následující:

Plocha 2. -východní:

Opuštěná - Trnitá - Rosická

Velikost plochy:

cca 110 x 90 až 105 m

Využitelná plocha k zastavění

(m2)(bez

Využitelná plocha 3np a výše

(m2):

loubí):

Nadzemní podlaží: Hrubá podlažní plocha nadzemního podlaží (m2):

10550 3900 1

2

10550

10950

Hrubá podlažní plocha obchodních podlaží (m2):

21500

Čistá obchodní plocha (m2) (cca -40%):

12900

Redukce vzhledem k obslužným plochám a pěšímu koridoru (15%)

10965

Hrubá podlažní plocha ostatních podlaží by mohla být cca 11800 m2 a potom hrubá podlažní plocha za objekt celkem by mohla být až cca 33300 m2. Jelikož je lokalita řešena jako celek a západní plochu bude vhodné obsloužit z hlediska dopravy z plochy východní, lze předpokládat, že prostor přízemí této plochy bude omezen na úkor vjezdů a zásobování. Navíc je tímto objektem žádoucí pěší propojení z nároží ulic Opuštěná a Trnitá do nového přednádražního prostoru, což může mít zvýšené nároky na využití vnitřního prostoru vzhledem k volně průchozím koridorům. Z tabulky vyplývá, že ve východní ploše lze efektivně umístit až 10000 m2 maloobchodních prodejních ploch ve dvou nadzemních podlažích.

2.2.4.

ZÁVĚR

Z předešlých tabulek a hodnocení vyplývá, že v řešené lokalitě lze připustit až 4242 m2 maloobchodních prodejních v její západní části a v plném rozsahu 10000 m2 v její východní části pokud budou splněny prostorové požadavky pro obchodní ulici a pěší koridor. Pro celkovou maloobchodní plochu 14242 m2 je dále nutno splnit požadavky na potřebnou kapacitu parkovacích stání a jejich napojení na okolní dopravní infrastrukturu včetně prostorů pro zásobování.

Strana 10

Arch.Design, s.r.o.


3.

B-07-128-500

TEXTOVÁ ČÁST

POSOUZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA VYBAVENOSTI OBCHODNÍMI PLOCHAMI

Brno je přirozeným centrem regionu jižní Moravy, přičemž svým významem překračuje administrativní hranice Jihomoravského kraje. V rámci kraje je Brno jednoznačně největším centrem dojížďky za prací, službami a kulturou. Zejména nabídka pracovních příležitostí, spolu s maloobchodní infrastrukturou, prostorově přesahuje svým vlivem hranice brněnské aglomerace. Aglomerační vztahy posiluje budovaný Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Význam Brna jako maloobchodního centra podstatně přesahuje regionální úroveň, zejména v oblasti specializovaného sortimentu zasahuje dojížďkový region i vzdálenější okresy a Slovensko. Výchozí stav v roce 1990 se vyznačoval nízkou kapacitou maloobchodní sítě, a to jak v evropském, tak i v celorepublikovém srovnání, a nevhodnou velikostní strukturou prodejních jednotek. K zásadním změnám dochází v druhé polovině 90. let; většina obchodních řetězců expandovala prostřednictvím výstavby velkoplošných typů prodejen na zelené louce. Příznivé ekonomické podmínky (nízké ceny pozemků, nižší stavební a provozní náklady) spolu se zvýšenou mobilitou obyvatelstva vedly k lokalizaci většiny nových prodejních jednotek do okrajových poloh města. U jednotlivých řetězců lze pozorovat jejich stoupající význam na trhu práce: některé z nich patří k důležitým zaměstnavatelům. Tempo růstu počtu a plochy maloobchodních jednotek se začíná zpomalovat. Přes silnou konkurenci velkoplošných prodejen je signalizován další zájem velkých řetězců o lokalizaci v Brně. Na druhé straně je patrný souběžný nárůst počtu malých prodejen specializujících se na prodej takového zboží, které velké prodejny neposkytují (nonstopy, večerky, specializované prodejny apod.). Reakcí na konkurenci velkoplošných prodejen je vytváření aliancí nezávislého obchodu (např. maloobchodní síť Brněnka). Další rozvoj a dynamika změn maloobchodní sítě bude ovlivňována komplexem faktorů. Mezi nejdůležitější patří ekonomická prosperita či mobilita obyvatelstva, celospolečenské změny spotřebních preferencí a nákupních zvyklostí obyvatelstva. Vzhledem k současným nárokům a potřebám některých subjektů, sídla firem vyžadující moderní technologické zázemí, zastoupení regionálních, státních a evropských institucí, moderní nákupní a společenská centra spojená s bydlením, které nelze v dostatečné kapacitě umístit do historického jádra, ani do prostorově i architektonicky stabilizovaného území tzv. centrální zóny města, připravuje město Brno rozvojové území v sousedství historického jádra - tzv. Jižní centrum. V jižní části centra má město Brno možnost vytvořit podmínky pro další přirozený rozvoj města včetně dobudování moderní infrastruktury a služeb a komfortního dopravního spojení s centry ostatních evropských regionů. Území Jižního centra zahrnuje oblast o rozloze cca 135 ha, která je pro tyto funkce dlouhodobě rezervována. V Jižním centru byla v roce 2005 dokončena Galerie Vaňkovka, o rok později objekt pracoviště Katastrálního úřadu Brno-venkov a loni komplex Triniti. Další výstavbu by nepochybně ovlivnilo brzké zahájení modernizace železničního průjezdu Jižním centrem v rámci přestavby celého brněnského uzlu.

3.1.

STÁVAJÍCÍ STAV MALOOBCHODNÍ SÍTĚ

V roce 2009 dosáhl plošný standard prodejní plochy dle Průzkumu maloobchodní sítě města Brna hodnoty 1,78 m2/obyvatele s tím, že se jeho hodnota během sledovaného období stále zvyšuje: rok 1997 = 0,71 m2/ob., rok 2000 = 1,20 m2/ob., rok 2003 = 1,39 m2/ob., rok 2006 = 1,60 m2/ob. Pokud přihlédneme k proměnné hodnotě počtu obyvatel přítomných ve městě Brně nad trvale bydlící obyvatelstvo a nadměstský význam řady nákupních center s rozsahem jejich spádových oblastí překračujících hranice města pro kalkulaci koeficientu saturace, dostáváme se k přibližné reálné hodnotě koeficientu saturace okolo 1,27 m2/obyvatele. Současný stav maloobchodní sítě v Brně je srovnatelný s podmínkami ve městech západní Evropy. Míra internacionalizace se v rámci republiky dá srovnávat pouze s Prahou. Hodnota plošného standardu pro celou Českou republiku byla společností Incoma Research odhadnuta pro rok 2009 na 1,08 m2/obyvatele. V Městské památkové rezervaci (MPR), která představuje městské centrum, došlo k úbytku celkové prodejní plochy a rovněž k poklesu plošné výměry v sortimentu potravin a tedy i k adekvátním posunům koeficientu saturace / koeficientu saturace potravin.

T ab . 1: Cel ko vá p l o ch a m al o o b ch o d n í ch j ed n o tek (m 2) a ko efi ci en t sa tu r ac e v M P R změna 2009/1997 1997

2000

2003

2006

změna 2009/2006

koeficient saturace 2009

87,0

4,61

2009 (%)

-

Arch.Design, s.r.o.

-

60 132

57 107

49 674

-

Strana 11

TEXTOVÁ ČÁST

T ab . 2:

B-07-128-500


Ro z l ož en í p l o ch y m al o o b ch o d n í ch j ed n o tek d le so r ti m en tu (p o tr a vi n y/ n ep o tr avi n y ) v M P R

nepotrav. 91%

2003

2006

2009

(m2)

(m2)

potraviny

3754

nepotraviny

56378

potraviny 9%

(m2)

změna 2009/2006 (m2)

změna 2009/2006 (%)


5580

4250

-1330,5

76,2

0,39

51527

45424

-6103,0

88,2

4,22

Průzkum maloobchodní sítě města Brna (2009) list MPR: Počet obyvatel 10768, rozloha 158 ha

Dle Průzkumu maloobchodní sítě na území města Brna došlo mezi posledními souhrny na území MPR až ke čtvrtinovému poklesu sortimentu potravin, což odpovídá celkovému trendu úbytku maloobchodních jednotek v centru města.

3.2.

NÁVRH MALOOBCHODNÍ SÍTĚ

S využitím výsledků Průzkumu maloobchodní sítě bylo vyhodnoceno, jak by umístěním požadované kapacity prodejních ploch v řešeném území byla ovlivněna struktura maloobchodní sítě v rámci jednak zájmového území, tvořeném městskou památkovou rezervací a příslušnou částí Jižního centra, a jednak celého města Brna.

3.2.1.

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE ROZŠÍŘENÁ O ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ JIŽNÍHO CENTRA

Případ 1: Vyhodnocení nárůstu maloobchodních ploch v rámci městské památkové rezervace a zájmového území Jižního centra. K roku 2009 jsou k hodnotám městské památkové rezervace připočteny i maloobchodní jednotky obchodních domů Tesco a Vaňkovka. Počet obyvatel (MPR) (k 1. 1. 2009):

10768

Rozloha bilancovaného území (zájmové území) (ha):

203

T ab . A1: Cel ko vá p l o ch a m al o o b ch o d n í ch j ed n o tek (m 2 ) a ko efi ci en t s atu r a ce 2009 + lokalita Aupark

2009

změna 2009 / lokalita Aupark


koeficient saturace 2009 + lokalita Aupark

7,84

9,16

84 368 98 610 117% Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě Aupark Brno 14242 m2.

T ab . A2: Ro z l o ž en í p l o ch y m al o o b ch o d n í ch j ed n o tek d le so r ti m en tu (p o tr a vi n y/ n ep o tr avi n y ) 2009 (m²)

2009 + lokalita Aupark (m²)

změna 2009 / lokalita Aupark (m²)

změna 2009 / lokalita Aupark (%)


koeficient saturace 2009+lokalita Aupark

potraviny

12 250

13 950

1 700

114%

1,14

1,30

nepotraviny

72 118

84 580

12 462

117%

6,70

7,85

Předpokládá se, že potravinový sortiment bude tvořit cca 12% z celkových maloobchodních prodejních ploch.

Díky nabídce potravinového sortimentu v lokalitě Aupark může dojít k pozitivnímu navýšení koeficientu saturace sortimentu potravin v zájmovém území.

Případ 2: Vyhodnocení nárůstu maloobchodních ploch v rámci Městské památkové rezervace a zájmového území Jižního centra. K roku 2009 jsou k hodnotám městské památkové rezervace připočteny i maloobchodní jednotky obchodních domů Tesco a Vaňkovka. Předpokládané hodnoty ploch maloobchodních jednotek zájmového území Jižního centra jsou vypočteny z indexů podlažních ploch dle platného ÚPmB.

Strana 12

Arch.Design, s.r.o.


B-07-128-500

Rozvoj ploch maloobchodu (m2):

58 570*

Počet obyvatel (MPR) (k 1. 1. 2009):

10 768

Nárůst obyvatel:

3 500*

Počet obyvatel pro výpočet koeficient saturace:

14 268

TEXTOVÁ ČÁST

*Předpokládané hodnoty rozvoje zájmového území jižního centra (bez lokality Aupark).

T ab . A3: Cel ko vá p l o ch a m al o o b ch o d n í ch j ed n o tek (m 2 ) a ko efi ci en t s atu r a ce 2009 + lokalita Aupark + Jižní centrum

2009

změna 2009 + lokalita Aupark + Jižní centrum


koeficient saturace 2009 + lokalita Aupark + Jižní centrum

5,91

11,02

84 368 157 180 186% Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě Aupark Brno 14242 m2.

Objem plánovaných nových prodejních ploch v zájmovém území Jižního centra, tedy v bezprostředním zázemí stávajícího městského jádra činí téměř 60tis. m2. Půjde o plošně koncentrovaný přírůstek vytvářející maloobchodní koncentraci nadměstského významu, jež může pro stávající jádro znamenat příležitost i ohrožení. V případě uspokojivého urbanistického propojení Jižního centra na stávající historické jádro lze uvažovat o možných pozitivních dopadech. Rozšířené městské centrum by se stalo konkurenceschopným vůči okrajovým nákupním centrům a patrně by se vyprofilovalo jako kvalitativně odlišný typ nákupního prostředí. V takovémto případě by se jednalo o nákupní lokalitu v docházkové vzdálenosti od primární nákupní koncentrace. Lze rovněž uvažovat o určité interní dělbě práce a vzájemné funkční doplňkovosti v rámci takto rozšířeného centra, tj. o aktivaci spíše kulturně – spotřebních aktivit v historickém jádru a převážně nákupně - spotřebních funkcí v prostoru Jižního centra. Urbanistické oddělení Jižního centra od historického jádra a zaměření sortimentu maloobchodních prodejen na mobilního zákazníka může způsobit příliš ostré rozhraní mezi atraktivitou Jižního centra a středu města v neprospěch současného jádra. Kompromisním řešením patrně musí být zajištění komfortní dostupnosti hromadnou dopravou a vyřešení bezproblémové pěší prostupnosti daného území.

3.2.2.

BRNO

Případ 1: Vyhodnocení nárůstu maloobchodních ploch v rámci celého území města Brna. Rozloha bilancovaného území (ha):

23 000

Počet obyvatel města Brna:

370 592

(k 1. 1. 2009)

T ab . C1: Cel ko vá p l o ch a m al o o b ch o d n í ch j ed n o tek (m 2 ) a ko efi ci en t s atu r a ce 2009

2009 + lokalita Aupark

změna 2009 + lokalita Aupark



660 035

674 277

102%

1,78

1,82

Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě Aupark Brno 14242 m2.

Případ 2: Vyhodnocení nárůstu maloobchodních ploch v rámci celého území města Brna. Počet obyvatel města Brna:

371 371

(k 1. 12. 2010)






660 035

674 277

102%

1,78

1,82


Arch.Design, s.r.o.

Strana 13

TEXTOVÁ ČÁST

B-07-128-500


Případ 3: Vyhodnocení nárůstu maloobchodních ploch v rámci celého území města Brna. Důležitým momentem je rovněž pravděpodobné zvyšování denně přítomného obyvatelstva v Brně. V souvislosti s prostorovou reorganizací ekonomických vztahů lze předpokládat, že rozsah, demografická velikost a komplexita vnitřních funkčních a dopravních vztahů širšího metropolitního areálu se budou zvyšovat. Počet obyvatel města Brna:

371 371

(k 1. 12. 2010)

Denně navíc přítomných obyvatel:

150 000

(zdroj: Průzkum maloobchodní sítě města Brna 2009)

Počet obyvatel pro výpočet koeficient saturace:

531 371






660 035

674 277

102%

1,27

1,29


Význam Brna jako maloobchodního centra podstatně přesahuje regionální úroveň, zejména v oblasti specializovaného sortimentu zasahuje dojížďkový region i vzdálenější okresy a Slovensko. V souvislosti s takto nastíněným vývojem lze předpokládat, že poroste význam dopravně exponovaných maloobchodních lokalit. Pomineme-li nyní periferní nákupní centra, nové prodejní plochy v prostoru dopravního uzlu Jižního centra budou významně nadměstského významu, využívány ve zvýšené míře spotřebiteli žijícími v pracovním spádovém regionu Brna.

3.3.

ZÁVĚRY POSOUZENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA MALOOBCHODNÍ SÍTĚ

Vzhledem k poloze lokality Aupark nelze aplikovat limitní hodnotu koeficientu vybavenosti obchodními plochami v přirozené spádové oblasti dle metodiky OÚPR – koeficient saturace 1,0 m2/obyvatele. Nabídka maloobchodních ploch v lokalitě Aupark, ačkoliv navyšuje požadovaný koeficient saturace, je svou polohou v místě přirozeného rozvoje města a s budoucím komfortním dopravním spojením s centry ostatních evropských regiónů přípustná. Je žádoucí, aby lokalita Aupark vhodně doplnila a rozšířila historické jádro města Brna o funkční využití, které již nelze umístit do prostorově i architektonicky stabilizovaného území městské památkové rezervace. V souladu s Průzkumem maloobchodní sítě na území města Brna doporučujeme v zájmové lokalitě Aupark doplnit maloplošné výměry v sortimentu potravin (prodejny do velikosti 400 m2) tak, aby došlo k navýšení koeficientu saturace potravin. Dostupnost potravinového sortimentu může napomoci k utlumení depopulačních tendencí, které postihují jádrové město, a posílení návštěvnosti budoucího rozšířeného městského centra především imobilními zákazníky. Dalším pozitivem může být nabídka specializovaného sortimentu zboží a služeb v rámci řešené lokality, které by mohli přitáhnout pěší zákazníky z jádra města za předpokladu vzájemného komfortního propojení i městskou hromadnou dopravou.

Strana 14

Arch.Design, s.r.o.


4.

B-07-128-500

TEXTOVÁ ČÁST

POSOUZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVY

Řešená lokalita Aupark se nachází jižně od ulice Opuštěná vedle ÚAN Zvonařka. Napojení lokality je možné jednak z ulice Opuštěné a následné napojení na okolní komunikační síť může být zajištěno prostřednictvím křižovatky Trnitá x Opuštěná. Zájmové území z hlediska stávající dopravy tvoří světelně řízené křižovatky Uhelná x Opuštěná, Opuštěná x Trnitá a Plotní x Zvonařka.

4.1.

STÁVAJÍCÍ STAV DOPRAVY

Při realizaci staveb v předmětné lokalitě za stávajícího stavu komunikační sítě v jejím okolí se rozumí, že nebude dokončena přestavba nového železničního uzlu a realizovány stavby městské infrastruktury, se kterými je nutné lokalitu Aupark a stavby v ní zamýšlené koordinovat. Stejně tak zůstává na ulici Trnitou napojen areál ÚAN Zvonařka. Lokalitu je možno pro automobilovou dopravu napojit jednak z ulice Opuštěná, kde je ovšem dle vyjádření Policie ČR možný pouze vjezd do lokality z důvodu blízkosti stávající křižovatky Opuštěná-Trnitá a řadících pruhů před ní. Dále je možno lokalitu napojit na ulici Trnitou a to jak pro vjezd a výjezd, tak pro zásobování nákladními vozidly. Pří výjezdu z lokality na ulici Trnitou bude ve stávajícím uspořádání možné vyjet na obě strany, ovšem z lokality se bude jednat v podstatě výhradně o odbočení vlevo. Z hlediska MHD se v současnosti na ulici Opuštěné nachází obousměrná zastávka autobusů přímo v úrovni lokality Aupark. Ústřední autobusové nádraží na východní straně ulice Trnitá je ve stávajícím stavu dopravy funkční s vjezdem ve stávající poloze. Vzhledem k potřebě koordinace vjezdu do lokality a autobusové zástavky na ulici Opuštěná, je možná její úprava vytvořením standardního zastávkového zálivu tak, aby za ní mohl pokračovat samostatný pruh pro pravé odbočení do lokality. Doprava pro pěší je kromě chodníků v uličních profilech tvořena přechody pro chodce na všech ramenech křižovatky Opuštěná-Trnitá a lávkou přes ulici Opuštěnou v úrovni 1NP z objektu Galerie Vaňkovka k ÚAN Zvonařka.

4.2.

POSOUZENÍ DOPRAVNÍHO NAPOJENÍ – STÁVAJÍCÍ STAV

Dopravně inženýrský výpočet napojení lokality Aupark na ulici Trnitá ve stávajícím stavu uspořádání dopravy vyhodnocuje zájmové křižovatky v území ovlivněné budoucím provozem v lokalitě Aupark následovně. Pro posuzované křižovatky se v závislosti na typu komunikace (silnice) požaduje dosažení minimálních stupňů úrovně kvality dopravy (dále jen UKD), a to u silnic I. třídy stupeň D (Opuštěná a Zvonařka) a místní komunikace stupeň E (Trnitá, Plotní a Uhelná). Na křižovatkách místních komunikací se připouští v kratších časových úsecích dosažení stupně F po dobu nejvíce jedné hodiny. V prvním kroku kapacitních výpočtů bylo provedeno kapacitní posouzení zájmových křižovatek bez vlivu realizace objektu Aupark a to pro nejméně příznivé období v odpolední špičkové hodině běžného pracovního dne v čase 16:30-17:30 hodin v roce 2010 (na křižovatce Plotní x Zvonařka pro hladinu intenzit dopravy roku 2009). Pro výpočet byl uvažovaný objem dopravy dle záměru objektu Aupark tj. v odpolední špičkové hodině běžného pracovního dne 620 cest (tj. 310 příjezdů a 310 odjezdů). Z tohoto objemu je celkem 70% cest nově vyvolaných, zbývajících 30% cest jsou cesty vozidel, které zájmovým územím projíždí již ve stávajícím stavu.

Tabulka1 - Vypočtené úrovně kvality dopravy na křižovatce Uhelná x Opuštěná v roce 2010 Křižovatka Uhelná x Opuštěná Posuzovaná komunikace

odpolední špičková hodina 16:30-17:30 v roce 2010 bez areálu Aupark

s areálem Aupark

Hlavní komunikace (Opuštěná)

C

C

Vedlejší komunikace (Uhelná)

C

C

Arch.Design, s.r.o.

Strana 15

TEXTOVÁ ČÁST

B-07-128-500


Křižovatka Uhelná x Opuštěná vyhoví ve všech stavech požadovaným stupňům UKD pro období odpolední špičkové hodiny v čase 16:30-17:30 hodin v roce 2010. Ve stavu s/bez areálu Aupark je na hlavní i vedlejší komunikaci křižovatky dosažena UKD na stupni C.

Tabulka 2 - Vypočtené úrovně kvality dopravy na křižovatce Plotní x Zvonařka v roce 2009 Křižovatka Plotní x Zvonařka odpolední špičková hodina 16:30-17:30 v roce 2010

Posuzovaná komunikace

bez areálu Aupark

s areálem Aupark

Hlavní komunikace (Zvonařka)

B

C

Vedlejší komunikace (Plotní)

E

E

Křižovatka Plotní x Zvonařka vyhoví ve všech stavech požadovaným stupňům UKD pro období odpolední špičkové hodiny v čase 16:3017:30 hodin v roce 2009. Ve stavu bez areálu Aupark je na hlavní komunikaci křižovatky dosažena UKD na stupni B a na vedlejší komunikaci na stupni E. Ve stavu s areálem Aupark je na hlavní komunikaci křižovatky dosažena UKD na stupni C a na vedlejší komunikaci na stupni E.

Tabulka 3 - Vypočtené úrovně kvality dopravy na křižovatce Opuštěná x Trnitá v roce 2010 Křižovatka Opuštěná x Trnitá odpolední špičková hodina 16:30-17:30 v roce 2010 Posuzovaná dopravní proud

oblast,

rameno

bez areálu Aupark

a

s areálem Aupark

Stávající stav

zrušení přechodu (Zvonařka)

úprava SP

stávající stav

zrušení přechodu (Zvonařka)

úprava SP

Hlavní komunikace

D

D

D

D

D

D

Vedlejší komunikace (bez levého odbočení)

C

C

B

C

C

C

Levé odbočení

F

D

E

F

D

E

Křižovatka Opuštěná x Trnitá kapacitně nevyhoví pří stávající organizaci dopravy požadovaným stupňům UKD pouze pro levý oblouk (z ulice Trnité na ulici Zvonařka) v období odpolední špičkové hodiny v čase 16:30-17:30 hodin v roce 2010. Z tohoto důvodu byly na této křižovatce hledány takové úpravy stávající organizace dopravy, aby křižovatka vyhověla požadovaným stupňům UKD i po realizaci areálu Aupark.

Strana 16

Arch.Design, s.r.o.


B-07-128-500

TEXTOVÁ ČÁST

Úpravy v podobě změn v organizaci dopravy na křižovatce Opuštěná x Trnitá, tak aby křižovatka vyhověla požadovaným stupňům UKD, jsou navrženy ve dvou variantách: Zrušení stávajícího úrovňového přechodu pro chodce na východním rameni (ulice Zvonařka). Přerozdělení délek zelených v jednotlivých fázích v rámci signálního plánu (změna původních délek fází v hlavním směru maximálně o 2 s) z důvodu zajištění stávající koordinace. Tyto dvě varianty úprav byly podrobeny mikroskopickému modelování dopravy, které prokázalo funkčnost nově navržených úprav organizace dopravy v podobě zrušení přechodu a mírné úpravy délky jednotlivých fází, které povedou k odstranění kapacitních problémů vzniklé při stávající organizaci dopravy v zájmovém území. Na základě výsledků kapacitních výpočtů křižovatek v zájmovém území při stávající organizaci dopravy (křižovatka Uhelná x Opuštěná a Plotní x Zvonařka) nebo po realizaci některé z nově navržené organizace dopravy (křižovatka Opuštěná x Trnitá) můžeme konstatovat, že všechny posuzované křižovatky kapacitně vyhoví požadovaným stupňům UKD na hlavní i vedlejší komunikaci a to i včetně uvažovaného přitížení dopravy z lokality Aupark.

4.3.

CÍLOVÝ STAV DOPRAVY

V cílovém stavu je řešené území přístupné z ulice Opuštěná, Trnitá a nová Rosická. Hlavním prvkem nového dopravního systému je Bulvár spojující předprostor nového železničního nádraží s prostorem pod katedrálou Petrov. Novou ulicí Rosickou se prostor ohýbá podél železničního tělesa, přechází řeku Svratku a u křižovatky u M-Paláce se napojuje na ulici Heršpickou. Aby celé rozvojové území jižního centra nebylo narušeno průjezdnou dopravou z tzv. malého městského okruhu v ulici Opuštěná, je komunikace zapuštěná pod těleso Bulváru a doplněná oboustrannými kolektory pro obsluhu přilehlého území. Bulvár je hlavní obslužnou komunikaci města, na níž se vyskytují všechny druhy dopravy IAD, MHD, pěší i cyklisté. Bulvár je navržen podle vzoru evropských měst jako živý uliční profil s bohatě dimenzovanými prostory pro pěší, pouliční tramvají, součastně umožňující cílovou automobilovou dopravu. Napojení lokality Aupark na automobilovou dopravu vychází z cílového stavu dopravy, která je řešena dokumentací přestavby ŽUB městská infrastruktura. Lokalita Aupark bude v cílovém stavu obklopena komunikační sítí, ale pro příjezd vozidel bude možno využít stále jen ulice Opuštěná a Trnitá. V Bulváru bude IAD včetně podélných parkovacích stání a možnosti napojení lokality na obslužnou dopravu. Nová ulice Rosická bude v úseku podél řešené lokality pouze pro provoz městské hromadné dopravy se zastávkami tramvaje a autobusů. V případě napojení na ulici Opuštěnou bude možné pří výjezdu odbočit pouze vpravo, protože lokalita bude napojena na jednosměrnou větev (kolektor) křižovatky Opuštěná x Bulvár. V ulici Trnitá bude nutné z důvodů plánovaného vyznačení odbočovacích pruhů i zde omezit výjezd pouze na odbočení vpravo, tzn. Směrem k nové ulici Rosické. Napojení zásobovacího dvora na ulici Trnitou zůstává ve stejné poloze.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 17

TEXTOVÁ ČÁST

B-07-128-500


Protože jak toto zásobování, tak i vozidla vjíždějící a vyjíždějící z lokality, navýší intenzitu dopravy na ulici Trnité, jsou navrženy stavební úpravy i na ulici Zvonařka. Jedná se o úpravy středního dělicího ostrůvku a rozšíření komunikace na stranu autobusového nádraží. Cílem těchto úprav bude maximální možné prodloužení levého odbočovacího pruhu ve směru od ulice Plotní. S ohledem na poměrně krátkou vzdálenost mezi křižovatkami Zvonařka x Trnitá a Zvonařka x Plotní se jako reálná jeví délka max. 50m (rozumí se plná šířka odbočovacího pruhu bez nájezdového klínu). Z hlediska obsluhy MHD je hlavním prostředkem přestavěného jižního centra tramvaj. Od přestupních uzlů na okraji historického jádra jsou tramvajové tratě vedeny ve dvou větvích – ulici Plotní směrem do Komárova a bulvárem směrem k ulici Vodařská. S pomocí tohoto uspořádání dopravy se nabízí větší variabilita v území, zejména jeho lepší dopravní obsluha a zároveň vzniká i hlavní přednádraží prostor sloužící jako hlavní dopravní spojka v území. Autobusové linky projíždějí Bulvárem a novou ulicí Rosickou. Návrh dopravní infrastruktury z dlouhodobého hlediska počítá s realizací Severojižního kolejového diametru jako nadřazeného sytému hromadné dopravy, ale celý systém je postaven tak, aby obsluha nádraží městskou hromadnou dopravou byla zajištěná běžnými prostředky – pouliční tramvají a doplňkovou hromadnou nekolejovou dopravou. Po realizaci městské infrastruktury se z Bulváru stane hlavní pěší tah území jižního centra spojující centrum města Brna přes ulici Nádražní a nové náměstí pod Petrovem s předprostorem nového nádraží. Bulvárem bude procházet i nová cyklostezka, která v nové Rosické ulici naváže na jednu z hlavních městských cyklotras tzv. Jižní centrální. Řešená lokalita leží a je novým vstupem pro hlavní pěší trasu směřující k centru města od přesunutého nádraží až k ulici Josefské, jdoucí přes stávající ÚAN Zvonařka, nákupní centrum Vaňkovka, obchodní dům Tesco, pod stávajícím železničním tělesem a podchodem v ulici Nádražní. V cílovém stavu nejsou v ulici Trnitá uvažovány přechody pro chodce přes ulici Opuštěná.

4.4.

POSOUZENÍ DOPRAVNÍHO NAPOJENÍ – CÍLOVÝ STAV

Celé rozvojové území jižního centra bylo podrobeno Modely dopravních intenzit IAD pro rok 2030. Cílem této studie bylo vypracování modelů IAD pro napojení všech návrhových funkčních ploch v oblasti Jižního centra města Brna. K roku 2030 se předpokládá úplné zprovoznění komunikací městské infrastruktury v souvislosti se stavbou ŽUB. Umístění jednotlivých ploch a jejich napojení na komunikační síť bylo do modelu IAD vloženo dle předlohy OÚPR MMB v souladu s řešením dopravy dle zakázky „Regulace centrálního území dotčeného přestavbou ŽUB“. Další již konkrétní rozvojové záměry v území byly do tohoto modelu vloženy s parametry převzatými z dokumentací k nim existujícím. Byly zpracovány celkem 4 varianty modelů intenzit IAD: Základní model IAD s maximální komunikační sítí k roku 2030 (dokončený VMO, všesměrná křižovatky Opuštěná – Uhelná2) – bez napojení ploch. Model IAD s maximální komunikační sítí k roku 2030 (dokončený VMO, všesměrná křižovatka Opuštěná – Uhelná2) – varianta „A“. Model IAD s komunikační sítí k roku 2030, ale s omezením dopravních pohybů v kříž. Opuštěná – Uhelná (dokončený VMO) – varianta „B“. Model IAD s komunikační sítí k roku 2030, ale s omezením dopravních pohybů v kříž. Opuštěná – Uhelná, u VMO není zprovozněn úsek „VMO tunel Červený kopec“ a v úseku „VMO jih“ je zprovozněn pouze úsek Heršpická – Kšírova jedním jízdním pruhem v každém směru – varianta „C“. Základní model IAD pro rok 2030 prezentuje intenzity dopravy pro stav, kdy jsou dokončeny dopravní stavby VMO dle ÚPmB a také komunikace dopravní infrastruktury ŽUB. V tomto modelu nejsou zapojeny nově vznikající funkční plochy oblasti. Tento model prezentuje intenzity bez vlivu těchto ploch a sloužil pro sestavení rozdílových pentlogramů pro následující varianty modelů IAD, kdy budou zapojeny plochy a variantně se měnila komunikační síť města. Model IAD varianty „A“ vychází z předchozího modelu a jsou zde zapojeny hodnoty intenzit dopravy od požadovaných funkčních ploch. Z rozdílového pentlogramu jsou patrny změny v intenzitách dopravy na komunikační síti jako v oblastech Jižního centra, tak i v širším území. Model IAD varianty „B“ vychází z modelu IAD pro variantu „A“. V tomto modelu je však provedena úprava na komunikační síti a to odstraněním komunikace „Uhelná2“ v úseku od ul. Opuštěné k ul. Úzké a křiž. „Opuštěná – Uhelná 2“ bude realizována pouze na pravé odbočení. Rozdílový pentlogram byl sestavený ve vztahu k modelu IAD pro variantu „A“. Model IAD varianty „C“ vychází z modelu IAD pro variantu „B“. Současně v tomto modelu není v provozu celý VMO města Brna. U VMO není zprovozněn úsek „VMO tunel Červený kopec“ a v úseku „VMO jih“ je zprovozněn pouze úsek Heršpická – Kšírova jedním jízdním pruhem v každém směru jízdy. Rozdílový pentlogram byl sestavený ve vztahu k modelu pro variantu „B“ a také pro základní model IAD roku 2030. Model intenzit varianty „A“ prokázal možnost zatížení území návrhových funkčních ploch v souladu s ÚPmB a kompletní dostavbou komunikační sítě města Brna, především VMO. V tomto případě by nemělo docházet ke kapacitním problémům na komunikační síti.

Strana 18

Arch.Design, s.r.o.


B-07-128-500

TEXTOVÁ ČÁST

Navýšení intenzit dopravy varianty „B“ je způsobeno především úpravou křižovatky Opuštěná – Uhelná, kde je umožněno pouze pravé odbočení. Možnost připojení na ul. Opuštěnou je možné pouze jedním všesměrným připojením Bulváru. V tomto případě by mohlo docházet k občasným kapacitním problémům v oblasti křižovatky Bulvár – Opuštěná. V modelu intenzit varianty „C“, kdy v případě nerealizace dopravních staveb a naplnění návrhových funkčních ploch v oblasti Jižního centra, dochází ke značnému navýšení a přetížení komunikací. Problematickou se v tomto případě jeví oblast křižovatky Bulvár – Opuštěná. Vzhledem k tomu, že v cílovém stavu bude lokalita Aupark napojená na kolektor v ulici Opuštěná a ulici Trnitou, navíc pouze na pravá odbočení, nepředpokládá se zásadní vliv provozu lokality na celkovou dopravní situaci v posuzovaném území Jižního centra.

4.5.

VYHODNOCENÍ POTŘEBY PARKOVACÍCH STÁNÍ

Odstavné a parkovací plochy v rámci řešené lokality musí vycházet z jejího funkčního využití. Minimální počet parkovacích stání pro maloobchodní čisté prodejní plochy při předpokladu 14242 m2 vychází z následujícího výpočtu, který počítá s dobrou kvalitou obsluhy lokality MHD. V současnosti se v ulici Opuštěná na severozápadním okraji řešené lokality nachází oboustranná autobusová zastávka. Ve směru Zvonařka jsou to linky č. 40, 44, 47, 48, 49, 63. Ve směru Uhelná je to linka č. 84. V cílovém stavu se budou v nové ulici Rosická nacházet zastávky autobusů i tramvají, takže dostupnost MHD bude velmi dobrá.

Čistá obchodní plocha (m²):

14 242

Počet účelových jednotek na jedno stání:

20

Neredukovaný počet parkovacích stání Po:

712

Součinitel vlivu stupně automobilizace (Brno) (ka):

1,25

Součinitel redukce počtů stání (kp) (skupina 3B):

0,6

Stupeň úrovně dostupnosti MHD:

3 – dobrá kvalita

Potřebný počet parkovacích stání pro čisté maloobchodní prodejní plochy:

534

Výpočet proveden dle ČSN 73 6110.

4.6.

ZÁVĚRY POSOUZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVY

4.6.1.

PODMÍNKY PRO STÁVAJÍCÍ STAV ŘEŠENÍ DOPRAVY

Do řešené lokality lze umístit celkem uvažovaných 14242 m2 maloobchodních prodejních ploch za předpokladu splnění následujících podmínek stávajícího uspořádání dopravy: V lokalitě je nutné mít vyhrazeno minimálně 534 parkovacích stání určených pro maloobchodní prodejní plochy. Celková intenzita dopravy z lokality nebude negativně ovlivňovat provoz v zájmových křižovatkách Uhelná x Opuštěná, Opuštěná x Trnitá, Plotní x Zvonařka. Nebude negativně ovlivněn provoz dopravy z ÚAN Zvonařka. Do dopravního řešení lokality bude zapracována stávající autobusová zastávka v ulici Opuštěná tak, aby bylo zajištěno její plnohodnotné fungování do realizace městské infrastruktury. V rámci stávající křižovatky Opuštěná-Trnitá je nutno realizovat taková opatření, která umožní dosáhnout požadovaného stupně úrovně kvality dopravy.

4.6.2.

PODMÍNKY PRO CÍLOVÝ STAV ŘEŠENÍ DOPRAVY

Do řešené lokality lze umístit celkem uvažovaných 14242 m2 maloobchodních prodejních ploch za předpokladu splnění následujících podmínek cílového uspořádání dopravy: V lokalitě je nutné mít vyhrazeno minimálně 534 parkovacích stání určených pro maloobchodní prodejní plochy. Pro cílový stav dopravy je nutno dodržet prověřený nárůst intenzity pro příjezd a odjezd vozidel v rámci posuzované lokality.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 19

TEXTOVÁ ČÁST

5.

B-07-128-500


POSOUZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Koncem roku 2004 bylo zahájeno řízení o vyhodnocení koncepce přestavby území dotčeného přestavbou ŽUB z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví. Dokumentaci zpracovala firma IVEST projekt NNC, s.r.o. Záměr „Polyfunkční centrum Aupark Brno“ byl podroben zjišťovacímu řízení ve smyslu § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, jelikož u obchodních zařízení o velikosti větší než 3000 m2 zastavěné plochy je nutné posouzení vlivu na životní prostředí. Zpracoval Ing. Alexandr Mertl v roce 2008. Závěr zjišťovacího řízení byl vydán Krajským úřadem Jihomoravského kraje dne 20. 7. 2009 pod č.j. JMK 83252/2009 s tím, že záměr dalšímu posouzení nepodléhá.

5.1.

CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Řešené území se nachází v urbanizovaném prostředí je bezprostředně ovlivněno dopravními, výrobními a obchodními aktivitami, popřípadě v malém rozsahu obytnou funkci. Ekologická stabilita území je celkově velmi nízká. V dotčeném území se nevyskytují žádná zvláště chráněná území nebo lokality soustavy Natura 2000, ani není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území. Významné prvky jsou omezeny na nivy vodotečí, významné terénní tvary a plochy urbánní zeleně. Územní systém ekologické stability je málo funkční. Území je poměrně řídce osídleno vzhledem k převážné dopravní a průmyslové funkci. V dotčeném území byly zjištěny staré zátěže horninového a půdního prostředí, vzniklé předchozím užíváním. Nejvýznamnější výskyt znečištění lze lokalizovat do drážních staveb, případně může migrovat s podzemní vodou do okolí. Mimo drážní stavby bylo v území zjištěno zejména znečištění ropnými látkami v průmyslových, skladových areálech a čerpacích stanicích (na ulici Opuštěné, areál ČSAD na Rosické ulici). Zátěže překračující stanovené limity jsou postupně likvidovány. Území je průběžně monitorováno. Průměrná nadmořská výška zájmového území je cca 200 m n.m. Hladina podzemní vody vázána na údolní nivu se nachází převážně v hloubkách 2 až 3,5 m pod terénem. Území městské části Brno - střed patří (dle sdělení č. 4 MŽP, Věstník 3/2007) mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Řešenou lokalitou neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje. Území se nachází mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Řešená oblast se částečně nachází v pasivní zóně zátopového území. Plocha výstavby záměru se nachází v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Brno. V širším území je připravována řada staveb v rámci urbanizace tzv. jižního centra města Brna a jeho okolí. Řada významných obchodních a administrativně-správních areálů je provozována, či se připravuje podél ulice Heršpické. Koncepčně je připravována přestavba železničního uzlu Brno spojená s celkovou urbanizací a revitalizací doposud zanedbaných ploch. Vlivy všech záměrů v území budou vzájemně interferovat. Dle platného územního plánu je oblast jižní části centra určena k zastavění administrativními, kancelářským a bytovými budovami a objekty sloužícími pro občanskou vybavenost včetně obchodu a služeb v blokovém schématu městského charakteru.

5.2.

MOŽNÉ VLIVY ZÁSTAVBY V ŘEŠENÉ LOKALITĚ NA OKOLNÍ PROSTŘEDÍ

Dle již zpracovaných dokumentací EIA vyplývá, že navýšení stávající zátěže dílčích složek lze hodnotit jako nízké až střední. Výstupy do životního prostředí (ovzduší, odpadní vody, hluk apod.) budou celkově málo významné a nepovedou ke znečišťování nebo poškozování životního prostředí.

5.2.1.

VLIVY NA OBYVATELSTVO A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Očekává se nízké ovlivnění obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vlivů nebo rizik, která by mohla vznikat v rámci využívání řešené lokality. Záměr nemá vliv na žádné rekreační plochy nebo aktivity. Naopak dojde ke kultivaci městského prostředí s možností krátkodobých mimopracovních aktivit. Nelze očekávat významné sociální nebo ekonomické dopady v důsledku provozu výstavby. Přímé

Strana 20

Arch.Design, s.r.o.


B-07-128-500

TEXTOVÁ ČÁST

sociální a ekonomické dopady stavby lze spatřovat v pokračování zahájené přestavby celého jižního centra města Brna a lze je hodnotit jako pozitivní. Významné ekonomické dopady realizace záměru pro obec a obyvatelstvo nejsou očekávány.

5.2.2.

VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA

Vliv na kvalitu ovzduší bude spočívat v ovlivnění emisemi vznikajícími při vytápění staveb a při provozu spalovacích motorů vozidel zajíždějících do lokality. Vlivy na kvalitu ovzduší a na imisní situaci lze považovat za nízké, rozsahem lokální. Ovlivnění klimatických podmínek a faktorů v území není předpokládáno.

5.2.3.

VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI, DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY

Vliv technických zařízení budov na chráněný venkovní prostor se očekává podlimitní, problematika hluku je za současných technologických možností řešitelná. Vliv vyvolané dopravy v řešeném území na hlukovou situaci v okolí je akusticky nevýznamný. U cílové dopravy se nepředpokládá překročení cca 1.800 vozidel za den (převážně v denní době, pouze zlomek v noční době), to je při celkové intenzitě dopravy na ulici Opuštěné v úrovni cca 35.000 vozidel za den (z toho cca 2.600 těžkých) nevýznamný počet.

5.2.4.

VLIVY NA POVRCHOVOU A PODZEMNÍ VODU

Výstavbou v řešené lokalitě se neočekává významné ovlivnění povrchových vod ani hydrologických charakteristik území. S ohledem na absenci přímých výstupů do vodních toků nelze očekávat v souvislosti s provozem přímé vlivy na kvalitu povrchových vod. Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody lze očekávat významný vliv uvažované zástavby v lokalitě na změny hydrogeologických poměrů v jejím okolí, pokud bude uvažováno se dvěma podzemními podlažími. Uvažovaná zástavba v řešené lokalitě nebude mít vliv na aktivní zónu záplavového území Q100. Nejsou předpokládány významné vlivy na kvalitu podzemních vod. Jejich stávající kvalita je však v současnosti v místě stavby zhoršena důsledkem doznívající kontaminace starých ekologických zátěží.

5.2.5.

VLIVY NA PŮDU

Zemědělská půda v řešené lokalitě je zařazena do I. třídy ochrany. S ohledem na charakter zájmového území hodnotit zábor ZPF jako akceptovatelný. Vlivy na půdu z hlediska záboru jsou hodnoceny jako málo významné a lokální. Lokalita nevyžaduje zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Vliv na kvalitu půdy na okolních pozemcích lze hodnotit jako bezvýznamný. Záměry nebudou zdrojem nebezpečných a rizikových látek, ani jiným způsobem neovlivní stávající kvalitu půdy v dotčeném území.

5.2.6.

VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE

Kvalita horninového prostředí nebude za běžného provozu ovlivněna. Provoz nepředstavuje významné riziko pro kvalitu půdy a horninového prostředí v případě mimořádného stavu. Jiné přírodní zdroje nebudou výstavbou ani provozem záměru narušeny. Poškození a ztrátu geologických či paleontologických památek nelze předpokládat.

5.2.7.

VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY

V lokalitě nedojde k zásahu do prvků územního systému ekologické stability. Využití lokality nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nebude rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Nebudou ovlivněna žádné zvláště chráněné území ani nemá vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (Natura 2000).

5.2.8.

VLIVY NA KRAJINU

Vzhledem k poloze řešené lokality lze dopad realizace záměru na krajinu označit jako zanedbatelný.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 21

TEXTOVÁ ČÁST

5.2.9.

B-07-128-500


VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY

Záměrem nebude dotčen hmotný majetek mimo stavby určené k asanaci na území výstavby. V území nejsou známy žádné architektonické a historické památky, které by mohli být ovlivněny. Při respektování ochranných podmínek a ustanovených omezení se nepředpokládá negativní ovlivnění městské památkové rezervace a jejího ochranného pásma.

5.2.10.

VLIVY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU

Při celkové intenzitě dopravy na ulici Opuštěné v úrovni cca 35.000 vozidel za den (z toho cca 2.600 těžkých) je možno brát záměry v lokalitě Aupark z hlediska přitížení komunikační sítě dotčeného území jako celkově málo významné. Záměry respektují dopravní rozvojové záměry v území, předpokládají realizaci staveb městské infrastruktury i nového nádraží. Záměry neomezují ostatní komunikace v území ani pěší nebo cyklistické trasy. Vlivy na jinou infrastrukturu nejsou očekávány. Nedochází k rozvoji ani k omezení stávající infrastruktury, infrastrukturní sítě budou pouze přizpůsobeny respektive využity pro lokalitu.

5.2.11.

JINÉ EKOLOGICKÉ VLIVY

Nejsou očekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

5.2.12.

CELKOVÉ HODNOCENÍ

Prověřované využití lokality lze označit pro dané území za únosné a přijatelné. Celková ekologická zátěž území nepřekročí únosnou mez za předpokladu splnění opatření pro jejich předcházení. Využití území nevyvolává žádné zásadní střety zájmů z hlediska územního plánování. Souhrnně lze záměry v území hodnotit jako akceptovatelné. Míru ovlivnění okolního prostředí lze hodnotit jako nízkou až střední, bez zásadních a významných negativních dopadů. Prověřované využití lokality lze z hlediska možných vlivů na životní prostředí považovat za přijatelný způsob využití území.

5.3.

OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí. Nad tento rámec jsou doporučena následující opatření: V navazující přípravě záměru zohlednit skutečnost, že řešená oblast se částečně nachází v pasivní zóně zátopového území, takže do doby vybudování protipovodňových opatření je nutno řešit v posuzované lokalitě stavby s ochranou proti povodni. V navazující přípravě území vypracovat numerický model proudění podzemních vod zohledňující vliv zapuštěné komunikace Opuštěná spolu s výstavbou v řešené lokalitě na režim hladin podzemní vody, na jehož základě bude stanoven rozsah ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody a změny hydrogeologických charakteristik v zájmovém území. Výsledky tohoto modelu zohlednit v rámci technického řešení záměru i okolních staveb. Ve stupni projektové dokumentace navrhnout efektivní drenážní systém, který zajistí, aby výsledná průtočnost kvartérního kolektoru zůstala zachována. Tím bude eliminováno vzdutí hladiny podzemní vody, které může být vyvoláno založením objektu až do podložních jílů. Podkladem pro návrh systému bude hydrodynamický model popisující výchozí stav, míru vzdují bez realizace drenážního systému a stav po jeho realizaci, a to za různých hydrologických stavů. Instalovaná technologická zařízení v rámci řešené lokality budou splňovat obecné požadavky z hlediska emise hluku; zařízení umístěná ve venkovním prostoru (na střeše objektu) budou vybavena protihlukovými opatřeními tak, aby akustické imise na hranici areálu nepřekročily nejvyšší přípustné hygienické limity. V případě pozitivního archeologického nálezu bude umožněn záchranný archeologický průzkum.

Strana 22

Arch.Design, s.r.o.


6.

B-07-128-500

TEXTOVÁ ČÁST

PŘÍLOHY

Tabulková část.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 23

PŘÍLOHA A

B-07-128-000


Bilancované území: A

MPR rozšířená o zájmové území Jižního centra Podklad: Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2009

Případ 1: Počet obyvatel v bilancovaném území: 10768 (k 1. 1. 2009) Rozloha bilancovaného území (ha): 203 Tab. A1 : Celková plocha maloobchodních jednotek (m2) a koeficient saturace koef. změna 2009 saturace 2009 + koef. / lokalita Aupark 2009 + 2009 lokalita saturace Aupark 2009 lokalita Aupark % 84 368 98 610 117% 7,84 9,16 Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě AUPARK Brno 14242 m2.

Tab. A2: Rozložení plochy maloobchodních jednotek dle sortimentu (potrav./nepotrav.) 2009 + změna změna koef. koef. saturace 2009 lokalita 2009 / 2009 / saturace 2009+lokalita (m²) Aupark lokalita lokalita 2009 Aupark (m²) Aupark (m²) Aupark (%) potraviny 12 250 13 950 1 700 114% 1,14 1,30 nepotraviny 72 118 84 660 12 542 117% 6,70 7,86 Předpokládá se, že potravinový sortiment bude tvořit cca 12% z celkových maloobchodních prodejních ploch.

Případ 2: Rozvoj ploch maloobchodu (m2): Počet obyvatel v bilancovaném území: Nárůst obyvatel v Jižním centru: Počet obyvatel pro výpočet koef.saturace:

58 570 10 768 3 500 14 268

* *

*Předpokládané hodnoty rozvoje zájmového území jižního centra (bez lokality Aupark)

Tab. A3: Celková plocha maloobchodních jednotek (m2) a koeficient saturace koef. koef. změna 2009 + lokalita saturace saturace 2009 + Aupark + jižní centru 2009 2009 + lokalita 2009 lokalita Aupark + Aupark + jižní Jižní centrum centrum % 84 368 157 180 5,91 11,02 186% Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě AUPARK Brno 14242 m2.

-1-

Arch.Design, s.r.o.

PŘÍLOHA B

B-07-128-000


Bilancované území: B

Městská část Brno - střed Podklad: Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2009

Případ 1: Počet obyvatel v bilancovaném území: 67 395 (k 1. 1. 2009) Rozloha bilancovaného území (ha): 1 503 Tab. B1: Celková plocha maloobchodních jednotek (m2) a koeficient saturace koef. koef. saturace změna 2009 + saturace 2009 + 2009 / 2009 + lokalita 2009 lokalita 2009 lokalita Aupark Aupark Aupark % 217 910 232 152 107% 3,23 3,44 Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě AUPARK Brno 14242 m2.

Případ 2: Rozvoj ploch maloobchodu (m2): Počet obyvatel v bilancovaném území: Nárůst obyvatel v Jižním centru: Počet obyvatel pro výpočet koef.saturace:

58 570 67 395 3 500 70 895

* *


Tab. B2: Celková plocha maloobchodních jednotek (m2) a koeficient saturace koef. koef. saturace změna 2009 + lokalita 2009 + saturace 2009 + Aupark + jižní centru lokalita 2009 lokalita 2009 Aupark + Aupark + Jižní Jižní centrum centrum % 217 910

290 722

133%

3,07

4,10

Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě AUPARK Brno 14242 m2.

-1-

Arch.Design, s.r.o.

PŘÍLOHA C

B-07-128-000


Bilancované území: C

Brno

Podklad: Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2009

Rozloha bilancovaného území (ha):

23 000

Případ 1: 370 592 (k 1. 1. 2009) Počet obyvatel města Brna: Tab. C1 : Celková plocha maloobchodních jednotek (m2) a koeficient saturace koef. saturace změna 2009 + lokalita 2009 + 2009 + koef. Aupark lokalita 2009 lokalita saturace Aupark Aupark 2009 % 102% 660 035 674 277 1,78 1,82 Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě AUPARK Brno 14242 m2.

Případ 2: Počet obyvatel města Brna: 371 371 (k 1. 12. 2010) Tab. C2 : Celková plocha maloobchodních jednotek (m2) a koeficient saturace koef. saturace změna 2009 + lokalita 2009 + koef. 2009 + Aupark 2009 lokalita saturace lokalita Aupark 2009 Aupark % 660 035 674 277 102% 1,78 1,82 Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě AUPARK Brno 14242 m2.

Případ 3: Počet obyvatel města Brna: 371 371 (k 1. 12. 2010) Denně navíc přítomných obyvatel: 150 000 (zdroj: Průzkum maloobchodní sítě Počet obyvatel pro výpočet koef.saturace: 521 371 města Brna 2009) Tab. C3: Celková plocha maloobchodních jednotek (m2) a koeficient saturace koef. saturace změna 2009 + lokalita 2009 + koef. 2009 + Aupark 2009 lokalita saturace lokalita Aupark 2009 Aupark % 660 035 674 277 102% 1,27 1,29 Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě AUPARK Brno 14242 m2.

-1-

Arch.Design, s.r.o.

PŘÍLOHA C

B-07-128-000

Případ 4: Rozvoj ploch maloobchodu (m2): Počet obyvatel + denně navíc přítomných: Nárůst obyvatel v Jižním centru: Počet obyvatel pro výpočet koef.saturace:


58 570 521 371 3 500 524 871

* *


Tab. C4: Celková plocha maloobchodních jednotek (m2) a koeficient saturace koef. saturace 2009 + 2009 + změna 2009 + lokalita koef. lokalita lokalita Aupark + Jižní centrum 2009 saturace Aupark + Aupark + jižní 2009 Jižní centrum centrum % 660 035

732 847

111%

1,26

1,40

Předpokládaná výměra maloobchodních prodejních ploch v lokalitě AUPARK Brno 14242 m2.

-2-

Arch.Design, s.r.o.

TEXTOVÁ ČÁST

7.

B-07-128-500


DOKLADOVÁ ČÁST

Záznamy z jednání a výrobních výborů.

Strana 24

Arch.Design, s.r.o.

Arch.Design, s.r.o. Sochorova 3178/23, 616 00 Brno Telefon: +420 541 420 910 Fax: +420 541 420 913

ZÁZNAM Z KONTROLNÍHO DNE č. 01 Územní studie Aupark Brno – prověření přípustnosti prodejních ploch Č. zakázky: B-07-128-500 objednatel: Statutární město Brno, Odbor územního plánování a rozvoje místo jednání: Kounicova 67, Brno

datum, hodina: 9. 3. 2011, 10:00

Účastníci jednání: viz prezenční listina v příloze.

BODY ZÁPISU: bod

poznámky a závěry z jednání

úkoly

Odpovídá/termín

01.01 Rozvoj jižní části centra není nutno vázat na přestavbu ŽUB. Pozitivní pro další rozvoj jižní části centra je dobře založený budoucí bulvár Evropská.

AD

01.02 Regulační prvky: – Možnosti využití území dle dostupné dokumentace – prověřit stávající plochy veřejných prostranství a aktualizovat je - přehodnotit průchod trasy hlavního pěšího vztahu přes řešenou likalitu ze stávajícího k novému hlavnímu nádraží

AD

01.03 Mikromodelování dopravy pro celé území jižní části centra (Brněnské komunikace, Ing. Soldán) použít jako podklad pro zpracování studie.

AD

01.04 Doložit stávající organizaci dopravy výpočtem a posoudit cílový dopravní stav s uvažovaným objektem AUPARK. Včetně prověření zájmových křižovatek. Zohlednit zúžení ulice Trnitá.

AD

01.05 Ověřit velikost prodejních ploch v závislosti na cílové dopravě v území.

AD

01.06 Závěry Územní studie, vyhodnotit: - saturaci maloobchodní sítě v rámci města a jeho částí - možné důsledky realizace v řešené lokalitě na další výstavbu v zájmovém území jižní části centra - dopravní vztahy: současný stav X cílové využití území

AD

01.07 Další výrobní výbor v termínu 28.3. – 1.4.2011.

AD

Tento zápis je záznamem z jednání a má se za to, že je akceptován, pokud není autor zápisu bezodkladně informován. Případné připomínky k zápisu zašlete prosím na adresu: [email protected]

Zapsal: Šemora

Založila: Hoskovcová

Počet příloh: 1x Prezenční listina

IF 21.01

1/1

Arch.Design, s.r.o. Sochorova 3178/23, 616 00 Brno Telefon: +420 541 420 910 Fax: +420 541 420 913

ZÁZNAM Z VÝROBNÍHO VÝBORU č. 02 Územní studie Aupark Brno – prověření přípustnosti prodejních ploch Č. zakázky: B-07-128-500 objednatel: Statutární město Brno, Odbor územního plánování a rozvoje místo jednání: Kounicova 67, Brno

datum, hodina: 7. 4. 2011, 10:00 hodin

ÚČASTNÍCI JEDNÁNÍ / ROZDĚLOVNÍK: Jméno

Role (zkratka)

Rozdělovník

Ing. Mgr. Kateřina Leopoldová

OÚPR MMB

E

Ing. Jana Pelikánová

OÚPR MMB

E

Ing. Zdeňka Šamánková

OÚPR MMB

E

Ing. Dana Wendscheová

OÚPR MMB

E

Ing. arch. Hana Humpolíková

OÚPR MMB

E

Ing. arch. Olga Strublová

OÚPR MMB

E

Ing. arch. Markéta Hoskovcová, Ph.D

Arch.Design, s.r.o.

E

Ing. arch. Pavel Šemora

Arch.Design, s.r.o.

E

Ing. arch. Radoslav Novotný

Arch.Design, s.r.o.

E

Ing. Libor Veselý

Arch.Design, s.r.o.

E

Vysvětlivky k rozdělovníku: podpisem je záznam odsouhlasen, E – zasláno elektronicky, D – zasláno poštou.

BODY ZÁPISU: bod


úkoly

Odpovídá/ termín

02.01 Pro předpokládaný objem dopravy zapracovat čísla z „Dopravně inženýrské výpočty dopravního napojení obchodního centra AUPARK na ulici Trnitá ve městě Brno“ – zpracoval Atelier DPK, s.r.o. v roce 2010. Pracovat s relevantními objemy dopravy dle počtu parkovacích míst a reálné obratovosti na nich.

AD

02.02 Do textové části dopracovat výstupy: - „Modelování dopravy – modely dopravních intenzit IAD v jižním centru města Brna, rok 2030“. V textové části uvést informaci, že i v nejhorší variantě je již započítán AUPARK. - Závěry pro jižní centrum z „Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna“.

AD

02.03 V tabulkové části k prověření maloobchodní sítě rozlišit:

AD

IF 21.01

1/2

Záznam z kontrolního dne Č. 02 Územní studie – AUPARK Brno B-07-128-500

bod


úkoly

Odpovídá/ termín

- Řešené území - Řešená lokalita 02.04 V grafické části upravit: - funkční využití ploch a komunikací - označit obchodní parter do obchodní ulice - trasu SJD dle projednávané Změny ÚPmB s dohodnutým pásmem pro jeho výstavbu (výkres č.3 Regulativy) - hranici zástavby v ulici Trnitá zapracovat dle dohody s investorem Přestavba ŽUB – Městská infrastruktura Do legendy výkresu zapsat prověřenou přípustnost obou ploch vyplývající z textové části dokumentace.

AD

Tento zápis je záznamem z jednání a má se za to, že je akceptován, pokud není autor zápisu bezodkladně informován. Případné připomínky k zápisu zašlete prosím na adresu: [email protected]

Zapsal: Pavel Šemora

Založil: Markéta Hoskovcová

Počet příloh: 0

2/2

23, Brno tel.:

Recommend Documents