Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi

BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA PRAHA Práva

Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi Bakalářská práce

Autor:

Kamila Kučerová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí Práce:

Břeclav

Ing. Mgr. Eva Kutová

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Českých Budějovicích, dne 21. dubna 2014

Kamila Kučerová

Poděkování: Ráda bych zde poděkovala vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Mgr. Evě Kutové, za věcné připomínky i zásadní rady a v neposlední řadě za čas, který mi při konzultacích a vedení poskytla.

Anotace Tato bakalářská práce si klade za cíl charakterizovat běžný účet, rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu v českém právním řádu, dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, právní úpravu účtu dle zákona č. 89/2012Sb., Občanského zákoníku a komparaci změn v právní úpravě. Výsledkem práce je porovnání a zjištění shody mezi právem a smluvními podmínkami bank.

Annotation This bachelor thesis offers the characteristics of the current account, the analysis of the legislation of a current account in the Czech legal system, according to the Act No. 513/1991 of the Commercial Code, the analysis of the current account legislation according to the Act No. 89/2012 of the Civil Code, and the comparison of legislative changes. The further aim of this thesis is to compare and determine the conformity between the Law and the Terms and Conditions of the banks.

Obsah: Obsah: ......................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Charakteristika běžného účtu.................................................................................................. 9 1.1.Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu a náležitosti smlouvy ..................................... 9 1.2 Výhody a nevýhody běžného účtu ................................................................................ 10 1.3 Typy běžného účtu ......................................................................................................... 11 1.4 Praktické využití běžného účtu ....................................................................................... 12 1.5 Navazující služby na běžný účet .................................................................................... 13 2. Právní úprava běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ...................... 17 2.1 Základní ustanovení § 708.............................................................................................. 18 2.2 Pravidelný obsah smlouvy § 709 .................................................................................... 20 2.3 Vedení účtu § 710 ........................................................................................................... 23 2.4 Kontokorentní účet § 711 ............................................................................................... 27 2.5 Informace majiteli účtu § 712 ......................................................................................... 28 2.6 Záznamy na běžném účtu § 713 ..................................................................................... 29 2.7 Úrok ze zůstatku peněžních prostředků § 714 ................................................................ 30 2.8 Výpověď smlouvy § 715 ................................................................................................ 31 2.9 Smrt majitele běžného účtu § 715a................................................................................. 33 3. Právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a Komparace změn v právní úpravě ......................................................................................................................... 37 3.1 Základní ustanovení § 2662 - § 2668 ............................................................................. 38 3.2 Platební účet § 2669 ....................................................................................................... 39 3.3 Jiný než platební účet § 2670 - § 2675 ........................................................................... 39 3.4 Vkladní knížka § 2676 - § 2679 ..................................................................................... 42 3.5 Komparace Všeobecných obchodních podmínek KB a.s. a ČS a.s. ............................... 42 Závěr ......................................................................................................................................... 46 5

Seznam použité literatury ......................................................................................................... 48 Přílohy ...................................................................................................................................... 49

6

Úvod Po roce 1990 jsme v České republice zaznamenali prudký rozvoj bankovnictví ve všech jeho formách, platební styk nevyjímaje. Světlo světa spatřilo mnoho nových firem a společností, které potřebovaly najít svou banku za účelem zjištění základních finančních a peněžních operací. Nastala dynamická poptávka po službách platebního styku, kterou banky mnohdy dokázaly uspokojit jen s vypětím všech sil. Zajišťovaly sice chod svých operací ve velkých objemech, mnohdy to však bylo na úkor kvality a tudíž spokojenosti klientů.1 V bankovnictví se vyskytly nové nástroje platebního styku, kupříkladu různé druhy platebních karet, rozvinula se šeková služba, široká veřejnost se posupně seznamovala s trvalými příkazy či automatickými převody, vlivem cestování se značně zvýšil význam směnárenských operací. Při zajištění operací platebního styku došlo v současné době ke kvalitativnímu posunu směrem k rozvoji tzv. elektronického bankovnictví, které s sebou přináší nejen zefektivnění práce prostřednictvím moderní výpočetní techniky a dokonalejšího programového vybavení, tak aby klient mohl s bankou komunikovat 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu v režimu on-line, ale i vytváření tzv. samoobslužných bankovních přepážek, klientovi přístupných nepřetržitě. Základním a nejčastěji žádaným produktem, který poskytují banky svým klientům, podnikatelským subjektům i občanům, je zřizování a vedení běžného účtu. Běžný účet je základním stavebním kamenem bankovních služeb, na který pak navazují bezprostředně nebo zprostředkovaně další služby banky, jako např. komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování, depozitní produkty, poskytování různých druhů úvěrů, zajišťování obchodů v oblasti investičního bankovnictví, zabezpečování komplexního financování firmy či podniku a v neposlední řadě také poskytování služeb s vazbou do zahraničí. Všechny poskytované produkty a služby obchodních bank se vždy vážou na existenci běžného účtu klienta. V teorii i praxi, zejména ve vztahu k obyvatelstvu – občanům, se lze setkat s pojmem žirový účet, který má v různých bankách různé názvy, např. sporožiro v České spořitelně, B-konto či expres konto v Komerční bance apod. Tento název jen zdůrazňuje, že jde vždy o formu běžného účtu ve smyslu současné právní úpravy, neboť účet je zejména určen pro bezhotovostní placení převodem peněžních prostředků z tohoto účtu. 2

1 2

SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk. Praha: BIVŠ, a.s. 2008, 3. vyd. SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk, Praha: BIVŠ, a.s. 2008, 3. vyd.

7

Tím se prakticky dostávám k zadání mé bakalářské práce. Ve své práci budu vycházet ze skutečnosti, že bankovní systém v České republice je význačný poměrně vysokou koncentrací bank a jejich poboček, přičemž dominantní roli hrají tři největší banky. Vyplývá to ze skutečnosti, že tyto banky existovaly již před rokem 1990 (Česká spořitelna a.s., ČSOB a.s.), nebo vznikly vymezením působnosti aktiv bývalé Státní banky československé (Komerční banka a.s.). V bakalářské práci se hodlám odkazovat na právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku platného do 31. 12. 2013, zákon č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014, dále o všeobecné obchodní podmínky v oblasti běžných účtů nebo přímého bankovnictví u dvou právě zmiňovaných největších a klienty nejčastěji vyhledávaných bank, konkrétně, všeobecné obchodní podmínky České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s. Tyto banky jsem zvolila hlavně z důvodu, že jsou důležité informace o jejich obchodních podmínkách, službách a produktech okamžitě přístupné na webových stránkách těchto bank nebo v tištěné podobě běžně k vyzvednutí na pobočkách. V první kapitole své práce se věnuji obecné charakteristice běžného účtu jako takového. Smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu a náležitostem smlouvy. Dále výhodám a nevýhodám užívání běžného účtu, dělení dle typů běžných účtů, praktickému využití účtu a v neposlední řadě službám, které navazují na běžný účet. Ve druhé kapitole bakalářské práce popisuji dnes již obsoletní právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, základním ustanovením, náležitostem smlouvy a všeobecným podmínkám platným do 31. 12. 2013. Tato právní úprava běžného účtu již není platná. Od 1. Ledna 2014 ji nahrazuje právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku. Ve třetí kapitole se věnuji právní úpravě účtu dle zákona 89/2012 Sb., dle nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014 a komparaci s předchozí právní úpravou dle zákona č. 513/1991Sb, který byl v platnosti do 31. 12. 2013. Na základě poznatků obou právních úprav se snažím srovnat změny, které novou právní úpravou nastaly. V závěru své bakalářské práce se snažím korektně popsat a shrnout výsledky svého zkoumání a práce. Porovnávám zde také Všeobecné obchodní podmínky dvou nejvýznamnějších tuzemských bank, které nastaly účinností nové právní úpravy občanským zákoníkem. Čili VOP z roku 2013, tak i VOP z roku 2014. Konkrétně tedy Všeobecné obchodní podmínky České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s. Cílem mé bakalářské práce je rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu v českém právním řádu. 8

1. Charakteristika běžného účtu Běžný účet je à vista čili netermínovaný účet pro každodenní hospodaření s osobními a rodinnými finančními prostředky. Na běžný účet se můžou peníze libovolně vkládat, a to buď převodem z jiného účtu (mzda, důchod, sociální dávky) nebo v hotovosti, a zároveň kdykoli tyto prostředky v hotovosti vybírat či převádět na jiný účet. K běžnému účtu si může klient zřídit trvalé příkazy k úhradě pravidelných plateb, inkaso či SIPO (sdružené inkaso plateb obyvatelstva). Prostřednictvím běžného účtu můžeme vykonávat samozřejmě i jednorázové platební příkazy. S běžným účtem je spojeno i poskytování tzv. výhodných balíčků. Některé ze služeb jsou v rámci balíčku zdarma nebo za výhodnější poplatek, například vedení účtu zdarma, výběr peněžních prostředků z bankomatů dané banky zdarma, pojištění platební karty a další. Pro lepší dosah účtu si můžeme zřídit produkt z oblasti přímého bankovnictví, např. telebanking, GSM banking, internet banking a homebanking v neposlední řadě různé mobilní aplikace jako jsou Mobilní banka, Smart banking, umožňující provádění transakčních operací přímo z mobilního telefonu klienta.

1.1. Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu a náležitosti smlouvy Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu (dále jen „smlouva“) je základní částí dokumentace, kterou by měla vytvářet každá banka jednotlivému klientovi. Pokud máme všechny potřebné dokumenty k tomu, aby mohl být učiněn právní úkon uzavření smlouvy a vedení účtu, vypracuje zaměstnanec banky návrh této smlouvy, obvykle do příslušného formuláře či s pomocí osobního počítače. Protože smlouva musí mít písemnou formu3, je nutno ji ve dvou vyhotoveních vtisknout a předložit klientovi ke kontrole. Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu musí obsahovat všechny potřebné náležitosti, kterými jsou zejména: Označení smluvních stran, které smlouvu o běžném účtu uzavírají; Zmínka (odvolávka) na příslušný zákon či jiný předpis, na základě kterého tento smluvní vztah vzniká;4 Den, ke kterému se účet zřizuje a od něhož je klient oprávněn disponovat peněžními prostředky na účtu; 3 4

§ 708 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; Zákon č. 513/1991 Sb., §§ 708 an;

9

Měna účtu Přesná identifikace majitele účtu (název/jméno, sídlo/trvalé bydliště, IČ/RČ, jména statutárních zástupců, jejich RČ a čísla průkazů totožnosti, totéž u majitele účtu fyzické osoby – podnikatele, příp. jiného subjektu); Podmínky, za kterých je účet veden (tzv. Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu). Z praktického hlediska však bývá obvyklé, že obchodní podmínky jsou samostatnou přílohou ke smlouvě a tvoří její nedílnou součást. Majitel účtu potvrzuje podpisem smlouvy souhlas s těmito podmínkami. Podmínky obsahují zejména: Způsob disponování s peněžními prostředky na účtu; Vymezení platebních prostředků, které je klient oprávněn používat; Případy převodů peněžních prostředků z účtu klienta bez jeho příkazu; Lhůty pro předkládání platebních příkazů klientem; Lhůty zúčtování platebních příkazů bankou; Podmínky a způsob úročení peněžních prostředků na účtu; Podmínky předávání zpráv o zúčtování, příp. další práva a povinnosti obou smluvních stran; Cena služby, tj. cena, za kterou se účet zřizuje, a dále také ceny, za které jsou následně provozovány jednotlivé operace na běžném účtu; často bývá uvedena jen odvolávka na příslušný bankovní ceník (sazebník); Datum platnosti a účinnosti smlouvy; Podpisy obou smluvních stran. Smlouva by měla být podepsána statutárním zástupcem/majitelem účtu před pracovníkem banky, příp. by její podepsání mělo být úředně ověřeno (nejčastěji notářem nebo konzulárním úředníkem).5

1.2 Výhody a nevýhody běžného účtu Výhody Snadná dostupnost – peněžní prostředky jsou dostupné nejen na pokladně banky, ale i při výběru z bankomatu nebo v případě platby u obchodníků. Bezpečnost - klient nemusí u sebe nosit velké finanční obnos. Peníze na běžném účtu jsou ze zákona pojištěné. 5

SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk. Praha: BIVŠ, a.s. 2008, 3. vyd.

10

Úrok – peněžní prostředky na běžném účtu se úročí, i když velice malou úrokovou sazbou. Frekvenci připisování úroků na účet stanovuje banka. Z úroků se platí daň. Pohodlí - k účtu je možné si zřídit trvalé příkazy, inkaso a platby SIPO. Klient nemusí chodit na poštu platit složenky v hotovosti. Úvěr - banky umožňují vybraným klientům čerpat z běžného účtu i když nemají dostatečné

množství

vlastních

peněžních

prostředků

na

účtu

zřízením

tzv. kontokorentního úvěru. Nevýhody Poplatky - každý měsíc platí klient bance různé poplatky, např. za vedení účtu, za papírový výpis z účtu, za bankovní transakce. Nízký úrok - zhodnocení peněz na účtu nepokryje zdaleka inflaci a z úroku se platí daň.6

1.3 Typy běžného účtu Podle majitele: pro fyzické osoby (občany) pro fyzické osoby - podnikatele (živnostníky) pro právnické osoby (firmy) Nabídka jednotlivých běžných účtů je odlišná pro občany a firmy. Pod pojmem občan náleží fyzická osoba, která nepodniká. Často si však běžný účet z této kategorie pořizují i drobnější podnikatelé. Pod kategorii firmy patří podnikatelé, samotné firmy, magistráty, městské úřady, neziskové organizace, bytová družstva, společenství vlastníků jednotek a rovněž různé další instituce, spolky či korporace. Podle měny, která je na nich ukládána: běžné účty vedené v korunách, běžné účty v cizích měnách. Každý bankéř by měl klientovi doporučit následující strategii: Na běžných účtech by měly být uloženy jen nezbytné prostředky, takové, které opravdu klient potřebuje či v brzké době 6

RNDR. VLADIMÍRA PETRÁŠKOVÁ, PH.D. Běžný účet. Úvod do financí – KMA/ÚF. [online]. 2009 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/uf/beznyucet.htm

11

bude potřebovat. Pro své nízké úročení se však zásadně nehodí k tomu, aby na nich ležely přebytečné peníze. V případě, že má klient k dispozici volné peněžní prostředky, je lepší využít raději jiného produktu, který bude lépe zhodnocovat úspory. Nejpoužívanější jsou termínované vklady, spořicí účty, podílové fondy či stavební spoření.

1.4 Praktické využití běžného účtu Peněžní prostředky může klient na účet vkládat buď v hotovosti na přepážce banky, nebo převodem z jiného účtu. Prostředky lze obdobně z účtu získat zpět, existují tři základní způsoby: výběr hotovosti z bankomatu či na přepážce. Nejlevnější je výběr peněz z bankomatu banky, u níž je běžný účet založen, výběr hotovosti na přepážce je nejdražší ze všech třech uvedených způsobů, platba kartou při nákupu - klient hradí jen výši nákupu, banka mu za platbu nestrhává žádné další poplatky, bezhotovostní převod na jiný účet. Při výběru banky by se klient měl zaměřit jednak na její solventnost a stabilitu, jednak na poplatky spojené s běžným účtem - např. poplatek za vedení účtu, který bývá zpravidla měsíční, zasílání výpisu z účtu, vydání karty, výběr z bankomatu a domácí platby. Dalším kritériem při výběru mohou být doplňkové služby k běžnému účtu, např. platební karta, využití spořicího účtu, využití kontokorentu a další. Banky nabízejí tzv. balíčky služeb. Klient by se měl informovat, co případné balíčky služeb za svou cenu kromě vedení účtu nabízejí. Mohou být velmi výhodné zvlášť pro aktivní klienty, a to pokud zahrnují některé operace zdarma, ale také se může snadno stát, že klient bude platit za služby, které vlastně nevyužije.7 Běžný účet si klient zřizuje, aby mohl využívat bezhotovostního styku s různými institucemi. Bezhotovostním stykem se rozumí pohyb peněz pomocí převodů na běžné účty. Máme dvě formy bezhotovostního styku: Úhradová - jedná se o platby z příkazu plátce. Inkasní - jedná se o platby z příkazu příjemce. Při platebním styku se využívají tyto formuláře: 7


12

příkaz k úhradě - tento příkaz může být jednorázový, což znamená, že provede se pouze jednou nebo trvalý, platba se provádí ve zvolené frekvenci opakovaně až do doby než je trvalý příkaz zrušen. příkaz k inkasu - funguje obdobně jako trvalý příkaz, jen v opačném směru. Rozdíl je v tom, že zde si věřitel "bere" peníze z účtu dlužníka sám. hromadný příkaz k úhradě, trvalý příkaz k platbě SIPO - umožňuje sdružit všechny pravidelné platby (voda, plyn nájem telefon, pojistné, předplatné novin atd.) do jedné jediné platby.

1.5 Navazující služby na běžný účet a. Přímé bankovnictví Je to služba, která umožňuje komunikaci banky a klienta bez toho, aby klient musel banku navštívit. Vše se děje za pomocí telefonu, mobilního telefonu nebo počítače a internetu. Platby pomocí přímého bankovnictví jsou díky poplatkové politice bank podstatně výhodnější než klasické platby na přepážce nebo s pomocí pošty. Služby přímého bankovnictví: Telebanking - jde o nejstarší službu přímého bankovnictví. Může se také nazývat jako phonebanking. Princip této služby je jednoduchý. Klient zavolá na linku telefonního bankovnictví. U většiny bank je toto číslo bezplatné a lze na ně volat i z mobilního telefonu. Klient tam prokáže svým identifikačním číslem a heslem. Tato služba se vyskytuje ve dvou verzích. U té první klient komunikuje s automatickým hlasovým systémem. Zde lze získávat informace o produktech, o aktuálním zůstatku, ale také zde lze zadávat příkazy k úhradě či inkasu, trvalé příkazy, provádět konverzi měn. U této služby je důležité mít telefon s tónovou volbou. GSM banking - je bankovní služba, která umožňuje ovládat běžný účet prostřednictvím mobilních technologií sítě. Každá banka nabízí odlišné spektrum této služby. Zatímco některé banky nabízejí pouze informace o zůstatku na účtu a kurzech měn, u jiných bank je možné podávat příkazy k úhradě či zakládat termínované vklady. WAP banking - je mladší variantou internet bankingu, k internetu se klient připojuje pomocí vestavěného prohlížeče mobilního telefonu a jeho prostřednictvím ke svému

13

účtu. V současné době se vyskytuje ojediněle, nahradili ji moderní prohlížeče v mobilních telefonech, se kterými lze používat internet bez zásadního omezení. Internet banking - je služba umožňuje komunikaci banky pomocí internetu. Stačí běžný počítač s internetovým prohlížečem a připojení k internetu. Zadáním webové adresy banky a poté i uživatelského jména a certifikačního kódu je umožněn přístup na speciální stránky banky. Zde klient může provádět různé operace jako např. zadávání příkazů k úhradě (i do zahraničí), zadávání a rušení trvalých příkazů, zřizování a rušení termínovaných vkladů, dobíjení kreditu do mobilních telefonů či prohlédnout si historii účtu. Veškeré operace se provádí s autorizačním klíčem, který zajišťuje zabezpečení proti případnému zneužití. Home banking - tento produkt umožňuje obsluhovat běžný účet pomocí počítače připojeného k internetu a softwaru, který dodá banka na instalačním CD nebo Flash disku. Základní služby (např. zadávání příkazů k úhradě, trvalých příkazů, zjišťování peněžních prostředků na účtu apod.) jsou k dispozici po nainstalování potřebného CD a připojení na internet. Výhodou těchto produktů je kompatibilita s účetními a ekonomickými programy. Proto je home banking vhodný spíše pro podnikatele. Naopak nevýhodou je, že lze používat pouze počítač, na kterém je speciální program nainstalován. Home banking se od internetového bankovnictví liší, u internetového bankovnictví stačí mít pouze přístup k internetu.8 Smartbanking – je jednou z nejnovějších a nejmodernějších služeb přímého bankovnictví. Jde o odezvu v rostoucí oblibě používání chytrých mobilních telefonů. Finanční instituce ve stále větší míře nabízejí řešení pro mobilní platby a bankovnictví. Nutností je mít tzv. chytrý telefon (smartphone) a příslušnou bankovní aplikaci vytvořenou přímo pro tato zařízení. Banky zpravidla vydávají aplikace přímého bankovnictví pro telefony iPhone s operačním systémem iOS a telefony s operačním systémem Android. Další možností je pak přihlašovat se do internetového bankovnictví prostřednictvím internetového prohlížeče v telefonu.

b. Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který je vázán na běžný účet. Banka umožňuje klientovi čerpat peněžní prostředky do mínusu. Úvěr se může opakovat. Jakmile klient RNDR. VLADIMÍRA PETRÁŠKOVÁ, PH.D. Běžný účet. Úvod do financí – KMA/ÚF. [online]. 2009 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/uf/beznyucet.htm

14

"půjčku" splatí (čili navýší stav účtu na částku, kterou si půjčil, plus úrok), může z principu revolvingu opět čerpat do mínusu. Banka určuje limitní částku, do které klient může ze svého účtu čerpat. Pokud hranici překročí, zaplatí obvykle vysoké penále. Smlouva o poskytnutí úvěru se většinou uzavírá na jeden rok a automaticky se obnovuje. Kontokorentní úvěry jsou vhodné pro krátkodobé financování potřeb, ale nehodí se jako náhrada běžných spotřebitelských úvěrů, až na výjimky mají výrazně vyšší úrokovou sazbu než běžný spotřebitelský úvěr.9

c. Platební karta Platební karta umožňuje jejímu držiteli vybírat hotovost na přepážkách bank, z bankomatů, platit za zboží v obchodech, restauracích, v hotelích, na internetu apod. Platební neboli debetní kartou může klient utrácet své peníze do výše zůstatku na svém běžném účtu (či do výše kontokorentu). Tím se liší od karet kreditních, se kterými se nakupuje výhradně na úvěr. S platební kartou jsou spojeny i roční poplatky. Některé banky však nabízejí vedení platební karty v rámci balíčkových účtů zdarma.

d. Kreditní karta U kreditní karty klient při jejím použití čerpá úvěr. Čerpaný úvěr je revolvingový čili opakující se, s každou uskutečněnou splátkou úvěru se úvěrový limit automaticky obnovuje. U kreditní karty je možnost odložení splácení. Úroky z tohoto úvěru jsou hodně vysoké, úroková sazba se pohybuje od 15% do 30% ročně. Kreditní kartu je možno zřídit jak v bance, tak prostřednictvím splátkových společností. Kreditní karty banky často nabízejí v rámci svých balíčkových účtů nebo se dají zřídit samostatně s čímž, ale souvisí poplatky za zřízení a vedení kreditní karty, vedení úvěrového účtu, výpisy z úvěrového účtu apod.

e. Spořicí účet Spořicí účet v sobě spojuje výhody dvou finančních produktů, a to termínovaného vkladu což je zhodnocení finančních prostředků a běžného účtu, který se vyznačuje likviditou vložených prostředků.


15

f. Devizový účet Založit si ho může každý klient banky u většiny bank v České republice. Někdy je také nabízený v rámci "balíčkových účtů" ke klasickému běžnému účtu zdarma. Nabídka měn, v nichž je možné devizový účet vést, je však různá. Těmi základními, ve kterých se účet zřizuje, jsou eura a dolary. Velké rozdíly lze nalézt ve výši poplatků, úrokových sazeb i minimálních vkladů, stejně jako v rozsahu návazných služeb. Na devizovém účtu by neměly být uloženy příliš vysoké částky peněz, účty totiž nejsou na rozdíl od termínovaných vkladů v cizí měně příliš úročené. Spekulovat na pokles nebo vzestup kurzu cizí měny lze s pomocí derivátů.10


16

2. Právní úprava běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Tato dnes již obsoletní právní úprava běžného účtu je obsažena v Obchodním zákoníku, zákonem č. 513/1991 Sb., v němž smlouvu o běžném upravují § 708 až 715a. Ve skutečnosti se jedná o absolutní bankovní obchod, proto se řídí ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na povahu klienta, čili zda je klient právnickou nebo fyzickou osobou, tak i záměr využití účtu. Tato úprava smlouvy o běžném účtu má zásadně dispozitivní povahu, smluvní strany tedy mají možnost dohodnout se na vlastních podmínkách. Zásady vedení bankovních účtů jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka a které mohou jednotlivé banky vzít v plném rozsahu za své obchodní podmínky nebo se můžou odvolat pouze na některá jejich ustanovení. Mohou je také modifikovat a tím vytvořit vlastní obchodní podmínky. 11 Výjimkou jsou kogentní závazná ustanovení: § 708, kterému náleží úprava zásadních části smlouvy a písemná forma právního úkonu § 709 odst. 3, jenž obsahuje úpravu o oprávnění nakládat s účtem § 710 odst. 2, jenž obsahuje úpravu o nakládání s prostředky na účtu § 710 odst. 3, jenž určuje bance povinnost provádět platby řádně a včas § 713 odst. 2, jenž určuje bance nejzazší lhůty pro připsání peněžních prostředků ve prospěch účtu § 714 odst. 4, jenž upravuje výši úrokové sazby z prostředků na účtu § 715a, jenž upravuje důsledky smrti majitele účtu Strany se také nemohou odchýlit od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu, § 708 odst. 2 obchodního zákoníku. 12 Pokud by smlouva nebyla uzavřena písemně, jednalo by se o neplatný právní úkon, s ohledem na ustanovení § 40 odst. 1. Občanského zákoníku, podle kterého právní úkon, který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je neplatný.13 11

ULRYCH, M., PFEIFEROVÁ, D. Bankovnictví. Praha EF: ČZU, 2001, 1. vyd. s. 188. MAREK, K. Obchodněprávní smlouvy. BRNO: PF MU, 2004, 5. vyd. s. 258 13 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 9 12

17

Smlouva o běžném účtu je tzv. smlouva pojmenovaná, tedy smlouva, kterou obchodní zákoník nejen umožňuje, ale jejíž speciální úpravu také obsahuje, bude obsah smluv dohodnutý mezi stranami zahrnovat podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení upravujícím tento typ smlouvy.14

2.1 Základní ustanovení § 708 Podstatnou částí smlouvy je závazek zřídit běžný účet pro majitele, stanovení doby, od kdy se zřizuje, a určení měny. Běžné účty mohou být např. podnikatelské a osobní. Účet může být zřízen pro jednoho i více majitelů, rovněž dispoziční právo může mít více osob. U tohoto typu účtu musí mít banka vložené prostředky kdykoli k dispozici k provedení platby, proto bývají úročeny podstatně nižší sazbou než účty vkladové.15 Závazek běžný účet zřídit nemusí být ve smlouvě o běžném účtu vyjádřen výslovně. Stačí, bude-li ve smlouvě vyjádřen jiným způsobem, z něhož bude zřejmé, že se banka zavazuje účet zřídit, na který bude přijímat pro druhou smluvní stranu vklady a platby a jejím jménem z účtu výplaty a platby provádět. Pro povahu účtu jako účtu běžného není rozhodující jeho označení. Účet může být označen i jiným názvem, např. sporožirový, samozřejmě má-li zmíněnou povahu. Doba, od kdy bude běžný účet zřízen, bude zpravidla totožná se dnem uzavření smlouvy. Doba, od kdy bude účet zřízen, však může být ve smlouvě určena i jinak. Z formulace § 708 odst. 1. plyne, že běžný účet lez vést nejen v české měně, ale za podmínek vyplývajících ze zákona č. 219/1995 Sb., v novelizovaném znění také v měně cizí. Označení smluvní strany, pro kterou je účet zřízen, jako „majitele“ účtu není vždy zcela přesné, vychází však z vžité praxe. Majitelem účtu může být jak právnická tak i fyzická osoba, a to bez ohledu na to, zda je nebo není podnikatelem ve smyslu § 2. Účet může být zřízen i pro více osob, které pak všechny mají v postavení majitele účtu, ledaže je ve smlouvě dohodnuto něco jiného, viz § 709 odst. 4 ve spojení s § 263 odst. 1. Účet zřízený na cizí měnu je možno použít nejen k platbám v mezinárodním styku, ale i k platbám v tuzemsku. Účet zřízený v české měně může být použit jak pro tuzemský, tak pro zahraniční platební styk. Vklady a platby v cizí měně ve prospěch účtu v české měně převede banka na českou měnu a platby v cizí měně z účtu v české měně převede banka na měnu cizí. V § 708 Odst. 2 se tedy pro platné uzavření smlouvy o běžném účtu vyžaduje písemná forma, platí to jak pro návrh smlouvy, tak i pro jeho přijetí. Pro uzavírání smluv o běžném účtu se často využívá formulářů a tiskopisů banky. 14 15

MAREK, K. Obchodněprávní smlouvy. BRNO: PF MU, 2004, 5. vyd. s. 258 MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd. s. 174

18

Při uzavírání smlouvy o běžném účtu banka vyžaduje, aby druhá smluvní strana prokázala svou totožnost. U právnických osob se tak děje výpisem z obchodního rejstříku, jestliže se do obchodního rejstříku zapisují. U ostatních právnických osob pak jinými dokumenty, které dokládají vznik právnické osoby (např. stanovy potvrzené příslušným orgánem státní správy, výpis ze zřizovací listiny). Z dokladů musí být patrný způsob zřízení, den vzniku, název, sídlo, označení statutárních orgánů a způsob jak za právnickou osobu jednají. Účet zřízený na cizí měnu lze použít nejen k platbám v mezinárodním styku, ale i k platbám v tuzemsku. Účet zřízený v české měně může být použit jak pro tuzemský, tak i pro zahraniční platební styk. Vklady a platby v cizí měně ve prospěch účtu v české měně převede banka na českou měnu a platby v cizí měně z účtu v české měně převede banka na cizí měnu16 Z judikatury: PR 54/1993: Tzv. sporožirové účty byly a jsou svou povahou druhem běžného účtu. Smlouvy o sporožirovém účtu se řídí podle § 763 odst. 1 ObchZ ustanoveními obchodního zákoníku, i když byly uzavřeny přede dnem nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ se závazkové vztahy ze smlouvy o sporožirovém účtu řídí třetí částí obchodního zákoníku bez ohledu na to, zda de o vztahy podnikatelů, které se týkají jejich podnikatelské činnosti (tzv. absolutní obchody). PR 7/1998 s. 380: 1. Držitel platební karty, který nedodržel smluvní povinnost ochránit platební kartu a utajit osobní identifikační číslo (PIN) před neoprávněnými osobami, nese v zásadě důsledky spojené se zneužitím platební karty, leda by bylo spolehlivě prokázáno, že se na vzniku škody takto vzniklé zcela nebo z části podílí i ten, kdo platební kartu vydal. 2. Ustanovení ve smlouvě o běžném účtu, která stanoví právo banky, nikoliv její povinnost, provést podle okolností i platby nekryté vkladem, aniž by byl zároveň dohodnut kontokorentní úvěr podle § 710 ObchZ, nejsou neplatná. 3. Obchodní zákoník vychází ze smluvní suverenity účastníků, a proto mají podle § 263 ObchZ obchodní podmínky, jež jsou součástí smlouvy, přednost před dispozitivními ustanoveními zákona. SR 2/1999 s. 53: Obchodní podmínky jsou součástí smluvního ujednání. Ustanovení § 763 odst. 1 ObchZ u smluv, které se od účinnosti obchodního zákoníku řídí novou právní úpravou, nemění bez dalšího obsah těchto předtím uzavřených smluv, a obchodní podmínky, na které tyto smlouvy odkazují, zůstávají nadále pro účastníky závazné. PR 16/2004 s. 618: Dluh klienta na běžném účtu je závazkem ze smlouvy o běžném účtu, banka má právo na zúčtování provedených plateb k tíži majitele účtu a tomuto právu odpovídá povinnost majitele účtu uvedený dluh splnit.

16

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1229, s. 1230

19

SJ 1/2005 s. 55: Bylo-li bance odňato povolení působit jako banka, nemá to ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vliv na povinnost banky platit úroky z vkladů přijatých přede dnem právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka. Sou CR NS 3137/32: 1. ,,Peněžní prostředky na účtu‘‘ vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu. 2. Přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu při výkonu rozhodnutí nedochází k bezdůvodnému obohacení oprávněného na úkor osoby, která omylem uhradila peněžní částku na tento účet. SJ 5/2007 s. 381: 1. Smlouvou uzavřenou podle ustanovení § 524 ObčZ lze postoupit i pohledávku ze smlouvy o běžném účtu (§ 708 an. ObchZ). 2. Pohledávku ze smlouvy o běžném účtu lze použít k započtení, aniž by věřitel předtím, než učiní úkon směřující k započtení, vyzval dlužníka k plnění. PR 9/2008 s. 341: Skutečnost, že na účtu u peněžního ústavu jsou uloženy i prostředky v SJM, neopravňuje manžela majitele účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu.

2.2 Pravidelný obsah smlouvy § 709 V prvním odstavci § 709 je konkretizováno označení majitele účtu. Pokud jde o značení banky, povinnost uvedení obdobných údajů vyplývá z § 13a obchodní listiny, jakož i z požadavku určitosti právního úkonu (pozn. § 37 dle občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013, nově však § 551 až 554, § 580/2, § 588 a dále § 577 a § 578 občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014). K uvedení určitých osob ve smlouvě jako osob oprávněných nakládat s peněžními prostředky na účtu stačí, aby tyto osoby měly takové oprávnění, aniž by musely být uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. To vyplývá z § 710 odst. 2, podle něhož kromě osob uvedených v podpisových vzorech mohou s peněžními prostředky nakládat za podmínek stanovených ve smlouvě o běžném účtu i jiné osoby. Naopak osoby uvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat, aniž by musely být uvedeny ve smlouvě o běžném účtu.17 Z § 709 odst. 2 písm. b) a písm. d) ve spojení s § 710 odst. 4, § 714 odst. 1 vyplývá, že vyloučení povinnosti banky platit úroky ze zůstatku peněžních prostředků na účtu, stejně

17

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1231 a 1232

20

jako vyloučení povinnosti majitele účtu platit bance úplatu za vedení běžného účtu, by ve smlouvě muselo být vysloveně dohodnuto. Platná právní úprava připouští pouze dva způsoby určení úrokové sazby ve smlouvě o běžném účtu. Především může být ve smlouvě dohodnuta určitá úroková sazba. Jednalo by se o fixní úrokovou sazbu, kterou by bylo možné měnit jen změnou smlouvy, tedy dohodou smluvních stran. Banka takovou smlouvu bude zřejmě uzavírat jen výjimečně. Druhý způsob určení úrokové sazby může záležet v tom, že smluvní strany dohodnou způsob, jakým bude výše úrokové sazby stanovena. Z formulace § 709 odst. 2 písm. b) není zcela jasné, zda umožňuje, aby bylo ve smlouvě dohodnuto právo banky za trvání smluvního vztahu výši úrokové sazby měnit. Zejména, zda lze dohodnou, že stanovení výše úrokové sazby bude prováděno pro určité časové období jednostranným úkonem banky, tedy jejím oznámením. Zákon blíže nevymezuje, jak má být způsob stanovení výše úrokové sazby ve smlouvě dohodnut a výslovně nijak v tomto ustanovení smluvní strany neomezuje. Lze proto mít za to, že zásadně je možné smluvní ujednání o možnosti banky za trvání smluvního vztahu určovat jednostranným úkonem konkrétní výši úrokové sazby považovat za dohodu o způsobu stanovení výše úrokové sazby. Z uvedeného mohou vyplývat tyto závěry: a) Dohoda o způsobu stanovení výše úrokové sazby ve smlouvě o běžném účtu může záležet v dohodě, podle níž může za trvání smluvního vztahu stanovovat banka různé úrokové sazby, resp. provádět změny úrokové sazby. b) Ve smlouvě mohou banka a majitel účtu dohodnout způsob stanovení výše úrokové sazby tak, že ji určí a oznámí banka jednostranným úkonem, který dohodnutým způsobem uveřejní. c) Ve smlouvě (včetně obchodních podmínek) je třeba dohodnout podmínky a určitý rámec pro výkon práva banky určit výši úrokové sazby svým oznámení, jinak může být ujednání o právu banky považováno za neplatné pro rozpor se zákonem, popřípadě z důvodu obcházení zákona nebo výkon práva banky za odporující zásadám poctivého obchodního styku. Úroková sazba sjednaná nebo stanovená dohodnutým způsobem má v konkrétním případě přednost před úrokovou sazbou určenou podle závazného ustanovení § 714 odst. 4. Totéž platí pro sjednané období splatnosti úroků ve vztahu ke splatnosti podle § 714 odst. 3.

21

Ustanovení § 709 odst. 2. Písm. c) umožňuje smluvním stranám, aby si dojednaly lhůty pro oznámení banky majiteli účtu o operacích na účtu a o zůstatku peněžních prostředků na účtu, jakož i formu oznámení odchylně od § 712 odst. 1. 18 Obdobně jako úroky ze zůstatku peněžních prostředků na běžném účtu upravuje zákon i úplatu, kterou platí majitel účtu bance. Výše této úpravy může být sjednána konkrétní částkou nebo odkazem na ceník banky. Stejné problémy a pochybnosti jako u úroků ze zůstatku peněžních prostředků na účtu vznikají i pokud jde o možnost banky měnit ceník úplat, tím i rozsah povinnosti majitele účtu ze smlouvy vyplývající, a tedy vlastně obsah závazkového vztahu. Odkaz na ceník banky co do své podstaty představuje dohodu o způsobu stanovení výše úplaty. Může se tedy považovat za to, že to, co je uvedeno výše ve vztahu k úrokům, platí obdobně i ve vztahu k ceníku úplat. Úplata ve smlouvě sjednaná nebo podle ujednání ve smlouvě stanovená má přednost před úplatou určenou podle § 710 odst. 4. Nakládání s účtem je třeba odlišovat od nakládání s prostředky na účtu. Nakládáním s účtem se rozumí úkony, které se týkají účtu samého, respektive smlouvy o běžném účtu. Patří sem po poslední novelizaci § 709 odst. 3 uzavření smlouvy, její změny a ukončení vztahu založeného smlouvou o běžném účtu. Právo nakládat s účtem má především majitel účtu. Jestliže je majitel účtu právnickou osobou, má toto oprávnění její statutární orgán, respektive osoby oprávněné jménem právnické osoby za statutární orgán jednat, popřípadě osoba, na kterou přechází působnost statutárního orgánu, tj. likvidátor, insolvenční správce a další. Jiná osoba než majitel účtu, která je oprávněna s účtem nakládat pouze na základě plné moci, tak bude činit jménem majitele účtu jako jeho zmocněnec. Podle § 709 odst. 3 však musí majitel udělit plnou moc kvalifikovanou. Z toho, že zákon vyžaduje „zvláštní plnou moc“ vyplývá, že zmocnění musí být formulováno jako oprávnění nakládat s konkrétním účtem zmocnitele. Druhým požadavkem bylo před poslední novelizací sepsání plné moci ve formě notářského zápisu. Musely být splněny obě podmínky. Účinné znění § 709 odst. 3 od požadavku notářského zápisu upouští. Podle současné úpravy postačí, aby byl podpis majitele účtu na plné moci úředně ověřen. Z tohoto požadavku pak zákon navíc stanoví výjimku pro případ, že majitel účtu zvláštní plnou moc k nakládání s účtem uděluje (podepisuje) před bankou. Na takto udělené plné moci není úřední ověření podpisu majitele účtu vyžadováno. Ověření zřejmě provede, po zjištění, že osoba podepisující plnou moc je majitelem účtu nebo jejím statutárním orgánem, příslušný pracovník banky. Při respektování podmínek § 709 odst. 3 není patrně vyloučeno, aby plná moc k nakládání 18

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009

22

s účtem byla majitelem účtu udělena jako součást smlouvy o běžném účtu. Osoba, které byla majitelem účtu udělena plná moc k nakládání s účtem, není oprávněna udělit stejnou plnou moc další osobě. 19 Z § 709 odst. 4 vyplývá možnost, aby smlouvu o běžném účtu na straně majitele účtu uzavřelo více osob, přičemž jejich počet není omezen. Podle zákonné úpravy mohou s účtem nakládat jen společně. Z této zásady lze dovodit, že také udělit plnou moc k nakládání s účtem jiné osobě mohou majitelé jen společně. Zákon výslovně stanoví, že spolumajitelé se mohou dohodnout s bankou ve smlouvě o běžném účtu, že s účtem nakládá jen jeden ze spolumajitelů. Ten by musel být ve smlouvě určen. Také k udělení plné moci jiné osobě by byl oprávněn takto určený spolumajitel. Ostatní spolumajitelé by v takovém případě nebyli k nakládání s účtem, včetně udělení plné moci, oprávněni. Ustanovení odst. 4 však není kogentní, a tak není teoreticky vyloučeno, aby se spolumajitelé a banka ve smlouvě dohodli o nakládání s účtem i jinak než zákon předpokládá. Stejně jako nakládání spolumajitelů s účtem může smlouva o běžném účtu upravit podíly jednotlivých spolumajitelů na zůstatku peněžních prostředků na účtu. Výše podílu může být stanovena také rozhodnutím soudu. Rovnost podílů všech spolumajitelů se uplatní podpůrně v případě, že smlouva nebo rozhodnutí soudu neurčuje podíly jinak. Výše podílů má význam především při zrušení účtu a vyplacení zůstatku bankou majitelům, popřípadě podle jejich určení jiným osobám. Každý ze spolumajitelů má právo na výplatu zůstatku v rozsahu svého podílu.20

2.3 Vedení účtu § 710 Banka je povinna přijímat na účet v měně, na kterou zní, vklady nebo platby uskutečněné ve prospěch majitele účtu a z peněžních prostředků na účtu podle písemného příkazu majitele účtu a z peněžitých nebo při splnění podmínek stanovených ve smlouvě vyplatit mu požadovanou částku nebo uskutečnit jeho jménem platby jím určeným osobám. Nevyplývá-li z příkazu doba, kdy má být platba provedena, je banka povinna platbu provést v den, který následuje po doručení příkazu. Je-li zřízen účet pro několik osob, má každá z nich postavení majitele účtu.

19

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 20 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1233 až 1234

23

Jediné kogentní ustanovení, od něhož není možno sjednat odchylnou úpravu, určuje: „Za provedení plateb je banka oprávněna požadovat úhradu nákladů s tím spojených a použít k jejich započtení peněžních prostředků na účtu. Banka opraví bez zbytečného odkladu chybné účtování. Nárok na náhradu škody není tímto dotčen.“ Banka má tedy nárok na úhradu nákladů spojených s provedením plateb. Jde jen o nárok na úhradu nákladů, nikoli o odměnu. Právě proto zde na rozdíl od smluv o vkladových účtech bývá také nižší úroková sazba. Banka má právo provést započtení jednostranným úkonem, ale jen k úhradě nákladů.21 Povinnost provádět výplaty a platby z běžného účtu je podmíněna tím, že jsou na účtu potřebné peněžní prostředky v dostatečné výši. Povinnost provádět platby i při chybějících prostředcích by banka měla jen v případě, že by to bylo ve smlouvě výslovně dojednáno. V takovém případě je pro vzájemná práva a povinnosti banky a majitele účtu určující obsah smlouvy o běžném účtu. Pokud v tomto směru dohoda smluvních stran chybí, řídí se práva a povinnosti smluvních stran podpůrně úpravou smlouvy o úvěru.22 S prostředky na běžném účtu mohou disponovat osoby, které jsou uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Po poslední novelizaci je v § 710 odst. 2 výslovně stanoveno, že podpisové vzory musí mít náležitost plné moci, viz § 31 občanského zákoníku. To znamená, že musí obsahovat zmocnění podepsané majitelem účtu a vymezení rozsahu zmocněncova oprávnění. Může být sporné, zda lze podpisový vzor neobsahující rozsah zmocnění považovat za zmocnění neomezené a výslovné vymezení rozsahu zmocnění vyžadovat jen v případě, že má být rozsah u určité osoby omezen. Takový výklad je praktický a neodporuje zákonu. Osoby neuvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat jen v případě, že jsou k tomu oprávněny ve smlouvě o běžném účtu a za podmínek tam uvedených. Banka zásadně dispoziční oprávnění k prostředkům na účtu nemá. Může jí však být přiznáno zákonem nebo smlouvou o běžném účtu. Určitým problémem je, co rozumět plnou mocí podle § 710. V tomto ustanovení ve znění před poslední novelizací se přímo o plné moci nehovořilo. Osobami oprávněnými nakládat s peněžními prostředky byly především osoby uvedené v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Uvedení určité osoby v podpisovém vzoru lze považovat za udělení plné moci majitelem účtu. Stejné oprávnění měly osoby uvedené ve smlouvě o běžném účtu. Může být sporné, zda také tyto osoby lze považovat za osoby, kterým byla 21

MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd. ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 22

24

majitelem účtu udělena plná moc. I když oprávnění k nakládání s peněžními prostředky je předmětem ujednání s bankou, může se považovat za to, že vzhledem k povaze takového ujednání je lze považovat za udělení plné moci. Z těchto důvodů je možno se přiklonit k názoru, že citované přechodné ustanovení se vztahuje na obě skupiny. Je však třeba si uvědomit, že takový výklad má za následek, že zmocněná osoba uvedená v podpisových vzorech předaných bance před 1. 1. 2005 a zmocnění osob uvedených ve smlouvě o běžném účtu uzavřené před tímto dnem smrtí podnikatele zanikají. Aby se tak nestalo, musel by majitel účtu prohlásit, a to způsobem podle bodu č. 3 přechodného ustanovení zákona č. 554/2004 Sb.,23 že uvedené udělení plné moci jeho smrtí nezaniká. Oprávnění podnikatele toto prohlášení učinit není zákonem časově omezeno. 24 Příkazy k provedení výplaty nebo platby je oprávněn dávat především majitel účtu. Jestliže je majitel účtu právnickou osobou, má toto oprávnění její statutární orgán neboli osoby oprávněné jménem právnické osoby jako statutární orgán jednat. V případě, že je majitelů účtu více, má postavení, a tedy i dispoziční právo s prostředky každý z nich, a to nezávisle na ostatních. Ustanovení § 709 odst. 4 je svou povahou dispozitivní, a tak je mohou smluvní strany písemnou dohodou vyloučit nebo modifikovat, třeba tím, že je třeba podpisu všech majitelů nebo že postavení majitele účtu má pouze některá ze smluvních stran. Kromě majitele účtu mohou s prostředky na běžném účtu disponovat také osoby, které jsou uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Osoby neuvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat jen v případě, že jsou k tomu oprávněny ve smlouvě o běžném účtu a za podmínek tam uvedených. Banka zásadně dispoziční oprávnění k prostředkům na účtu nemá. Může jí však být přiznáno zákonem nebo smlouvou o běžném účtu.25 Příkazy k provedení platby nemusí podle současné právní úpravy být dány písemně. Podle podmínek banky tomu tak většinou bude muset být. Pro dodržení písemné formy platí obecná úprava v § 40 odst. 3, 4 Občanského zákoníku. Je proto písemným příkazem i příkaz udělený jinak, kupříkladu dálnopisně nebo elektronickými prostředky, jež umožnují zachycení

23

Čl. VI Přechodná ustanovení, bod č. 3 písm. b) zák. č. 554/2004 Sb. stanoví, že zánik plné moci k nakládání s peněžními prostředky na účtu podle § 710 Obchodního Zákoníku, udělené před účinností tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Současně toto ustanovení umožňuje, aby majitel účtu prohlásil, že jím udělená plná moc k nakládání s peněžními prostředky na jeho účtu nezaniká jeho smrtí. Takové prohlášení musí mít písemnou formu a podpis majitele musí být úředně ověřen. Úřední ověření se nevyžaduje, jestliže majitel účtu učiní uvedené prohlášení před bankou. 24 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 25 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009

25

obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. V praxi pak většinou je jako podmínka platného udělení příkazu k provedení platby nebo výplaty v podmínkách banky stanoveno, že příkaz musí být dán na tiskopise banky. Pokud je takové ustanovení ve smyslu § 273 odst. 1 součástí obsahu smlouvy o běžném účtu, jde o dohodnutý způsob nakládání s prostředky na účtu. Na základě dohody lze dávat příkazy k provedení platby i bez dodržení písemné formy, např. telefonicky. Podrobnosti o příkazech k převodu, podmínky jejich účinnosti a lhůty provádění převodů stanoví zák. č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Příkazy majitele účtu nebo oprávněné osoby mohou mít formu příkazu k úhradě, šeku a platební karty. Mohou být uděleny jednorázově nebo také jako trvalé, jestliže jde o pravidelné převody nebo opakující se platby. Trvalý příkaz platí až do odvolání. Pro určení doby, kdy má být platba provedena, je rozhodující především obsah příkazu. Není-li v něm tato doba stanovena, je jí den následující po doručení příkazu bance. Smlouva může dobu provedení platby upravit jinak. V té době je banka povinna příslušnou částku odepsat z účtu a provézt potřebné kroky k převodu peněžních prostředků. Připsání uhrazované částky na účet příjemce musí být v této lhůtě uskutečněno pouze v případě, že pobočka banky, která platbu provádí, je současně pobočkou, která vede účet příjemce platby. Ustanovení § 710 odst. 3 je kogentní. Požadavky stanovenými zákonem se rozumí zejména požadavky stanovené v zák. č. 124/2002 Sb. Povinnost majitele účtu platit bance úplatu nemusí být ve smlouvě sjednána, ale vyplývá přímo ze zákona. Může být sjednána její výše nebo způsob jejího stanovení, a to i odkazem na ceník banky § 709 odst. 2 písm. d). Úplata obvyklá v době provedení služby podle § 710 odst. 4 přichází v úvahu pouze v případě, že ve smlouvě není sjednáno něco jiného. Pokud by majitel účtu neměl mít povinnost obvyklou úplatu platit, musela by smlouva o běžném účtu obsahovat výslovné ujednání, že úplata nebude bankou požadována, viz § 709 odst. 2. 26

Z judikatury: OP 4/2001 s. 25: 1. Pokud banka provede příkaz, který neobsahuje pravý podpis jako vyjádření projevu vůle oprávněné osoby, jde vždy o porušení povinnosti uvedené v § 710 odst. 1 Obchodního zákoníku. 2. Každé smluvní rozšíření liberačních důvodů s sebou nutně nese i prvek vzdání se práva na náhradu škody ještě před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Uvedené vzdání se práva je však kogentním ustanovením § 386

26


26

odst. 1 ObchZ výslovně zakázáno. Vzhledem k tomuto kogentnímu ustanovení je u náhrady škody smluvní volnost stran vyjádřena v § 263 ObchZ omezena do té míry, že není možné liberační důvody uvedené v § 374 odst. 1 Obchodního zákoníku rozšiřovat tak, že by byl smluvní úpravou eliminován prvek nepředvídatelnosti a nahodilosti, jenž je výchozím atributem zákonné úpravy. SJ 6/2007 s. 472: Skutečnost, že banka (jako věřitelka ze smlouvy o úvěr) odepsala z běžného účtu klienta (úvěrového dlužníka) částku rovnající se splátce úvěru o dva dny dříve, než byla podle smlouvy oprávněna učinit, nemá vliv na existenci právního důvodu pro plnění dlužníka vůči věřitelce.

2.4 Kontokorentní účet § 711 Je-li ve smlouvě stanoveno, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu nemá potřebné peněžní prostředky na účtu, řídí se práva a povinnosti stran při uskutečnění těchto plateb smlouvou o úvěru.27 Související ustanovení: § 497 an. Toto ustanovení umožňuje, aby banka prováděla z běžného účtu platby, i když nejsou kryty potřebnými prostředky na účtu. Podmínkou je, že takový postup byl ve smlouvě o běžném účtu sjednán a že současně byl dohodnut limit prostředků, které může majitel tímto způsobem čerpat. Jde vlastně o kombinaci smlouvy o běžném účtu a smlouvy o úvěru. Zřízení tohoto tzv. kontokorentního účtu a jeho vedení se řídí ustanoveními o smlouvě o běžném účtu. Ustanovení smlouvy o úvěru (§ 497 an.) platí pouze pro práva a povinnosti stran při uskutečňování těch plateb, jimž je čerpán úvěr v rámci dohodnutého limitu, pokud není o právech a povinnostech dohodnuto ve smlouvě o běžném účtu něco jiného. Na obsahu smlouvy bude proto také záležet, zda bude majitel účtu oprávněn prostředky čerpat jen k určitému účelu, zda budou dohodnuty termíny čerpání a termíny splacení. Bude však dohodnuta lhůta, ve které musí být vyčerpaná částka bance vrácena. Na druhé straně poskytnutý úvěr je splácen automaticky platbami, které dojdou na běžný účet. Z judikatury: PPP 5/2000 s. 22: Povinnost poskytnout sjednané peněžní prostředky podle sjednaného kontokorentního úvěru plní banka tak, že provádí platby nebo umožňuje výběry z běžného účtu dlužníka, i když ten na účtu nemá dostatek vlastních prostředků. Úvěrující banka vlastní prostředky ve prospěch běžného účtu dlužníka není povinna připisovat. SJ 4/2007 s. 297: Pokud banka bez souhlasu svého klienta odčerpala z jeho běžného účtu určitou částku na základě pokynu jiné banky, aniž byly splněny podmínky pro opravné zúčtování, porušila tím smlouvu o běžném účtu uzavřenou se svým klientem.

27

MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd.

27

2.5 Informace majiteli účtu § 712 Banka je povinna v lhůtách stanovených ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu, oznámit majiteli účtu údaje o přijatých a provedených platbách. Majitel účtu je oprávněn požadovat, aby mu banka prokázala provedení plateb. Banka je též povinna oznámit bez zbytečného odkladu majiteli účtu výši zůstatku jeho účtu ke konci kalendářního roku. Povinnost banky stanovená v § 712 odst. 1 má majiteli účtu umožnit, aby byl dostatečně informován o stavu svého účtu, tedy nejen o případech bezhotovostního placení (platby), ale i v případech hotovostního placení (vklady a výplaty). Oznámení banka provádí z pravidla ve formě výpisu z účtu. V něm uvádí číslo účtu, datum provedených účetních zápisů, počáteční zůstatek na účtu, kreditní položky, jimiž jsou došlé platby, přijaté vklady, debetní položky jako jsou provedené platby a výplaty z účtu, součty kreditních a debetních položek, konečný stav účtu. Forma oznámení může být dohodnuta ve smlouvě o běžném účtu (§ 709 odst. 2 písm. c), stejně tak i lhůty, odchylně od odstavce 1. Při neurčení lhůty pro zasílání výpisu z účtu ve smlouvě je banka povinna výpis z účtu zaslat po skončení každého kalendářního měsíce. Kromě toho je banka povinna oznámit majiteli účtu výši zůstatku jeho účtu ke konci kalendářního roku. Také tato povinnost může být smlouvou upravena odchylně, popřípadě i vyloučena.28 Prokázání provedení plateb je povinností banky nikoli ze zákona, ale jen na žádost majitele účtu. Lze mít za to, že se týká pouze provedení plateb ve smyslu § 708 odst. 1. Bude se proto dojití bezhotovostní platby až na účet příjemce týkat pouze v případě, že banka, která platbu provedla, současně vede účet příjemce platby. Jinak je reálné pouze prokázání provedení platby ve smyslu odepsání z účtu a uskutečnění potřebných kroků k připsání na účet příjemce. Od banky, která vede účet příjemce, může banka majitele účtu, který dal příkaz k platbě, nanejvýš obstarat její sdělení o požadovaných údajích, pokud tím nebude narušeno bankovní tajemství. 29

28

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 29 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009

28

2.6 Záznamy na běžném účtu § 713 Banka je povinna připsat ve prospěch běžného účtu jeho majitele peněžní prostředky ke dni, kdy banka získala právo s nimi nakládat, a to od toho dne náleží majiteli účtu úroky z těchto prostředků. Peněžní prostředky použité majitelem účtu účtuje banka k tíži účtu dnem, kdy tyto peněžní prostředky vyplatila nebo platby uskutečnila, a za tento den nenáleží majiteli účtu úroky z čerpaných peněžních prostředků. Výše úroků a průběh úročení musí být ovšem dohodnuty ve smlouvě.30 Ustanovení § 713 odst. 1 je dispozitivní, a tak může být den, kdy je banka povinna peněžní prostředky z účtu odepsat, dohodnut jinak. Totéž platí i o podmínkách takové povinnosti banky. Odchylka od požadavku, aby příkaz předala osoba oprávněná nakládat s peněžními prostředky na účtu, však možná není vzhledem k tomu, že ustanovení § 710 odst. 2 upravující okruh osob nakládat s peněžními prostředky na účtu, je kogentní. Stejně tak zřejmě není možná odchylka od požadavku, aby předaný příkaz byl proveditelný. Pokud jde o dobu, kdy je banka povinna odepsání peněžních prostředků provést, je rozhodující projev vůle osoby, která dává příkaz k platbě, pokud je osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky, dala bance příkaz proveditelný a dala ho v době dohodnuté s bankou, tedy včas. Banka v takovém případě musí odepsání provést v den určený v příkazu oprávněné osoby. Porušením povinnosti by bylo nejen provedení odpisu později, ale i dříve. Vázanost banky příkazem oprávněné osoby však neplatí, jestliže je dán zákonný důvod k prodloužení lhůty nebo neprovedení příkazu. Jestliže oprávněná osoba v svém příkazu bance den odepsání peněžitých prostředků neurčí, je banka povinna provést odepsání ve lhůtě stanovené ve smlouvě o běžném účtu. Pracovní den následující po předání příkazu bance se uplatní jen v případě, že den odepsání oprávněná osoba v příkazu neurčila a ani smlouva o běžném účtu neobsahuje dohodnutou lhůtu pro provedení odepsání peněžních prostředků z účtu. Také v těchto dvou případech platí, že příkaz musí dát osoba oprávněná, že příkaz musí být proveditelný a že byl bance předán v době s ní dohodnuté, samozřejmě pokud taková doba dohodnuta byla.31 Lhůty, v nichž je banka povinna peněžní prostředky, tj. vklady a platby na účet připsat současná úprava v odstavci přímo nestanoví. Odkazuje na lhůty stanovené zvláštním právním předpisem, kterým je zák. č. 284/2009 Sb., v novelizovaném znění. Ten ve svém § 8 odst. 5 30

MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd. ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 31

29

ustanoví, že převádějící instituce, tj. banka příjemce připíše částku převodu ve prospěch účtu příjemce nebo zajistí, aby částka převodu byla příjemci k dispozici, nejpozději následující bankovní pracovní den po dni, kdy byla částka převodu připsána ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce a kdy tato obdržela podklady nutné k poskytnutí částky převodu příjemci, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší. Bankovním pracovním dnem se rozumí den, ve kterém všechny převádějící instituce, které se účastní provádění nebo zprostředkování příslušné části převodu běžně vykonávají svou činnost. Ustanovení odstavce 2 je kogentní. Z toho lze dovozovat, že se banka a majitel účtu nemohou od lhůty stanovené v citovaném ustanovení zák. č. 284/2009 Sb., v novelizovaném znění, odchýlit a dohodnout si lhůtu jinou. O případy, kdy zvláštní právní předpis nestanoví lhůtu pro připsání prostředků ve prospěch účtu, by se jednalo při převodech, které se nepovažují za převody podle zákona o platebním styku a na něž se tento zákon nevztahuje. 32

2.7 Úrok ze zůstatku peněžních prostředků § 714 Ze zůstatků účtu platí banka úrok. Úroky jsou splatné, není-li ve smlouvě stanoveno něco jiného, koncem každého kalendářního čtvrtletí a připisují se ve prospěch běžného účtu. Není-li však výše úroku sjednána ve smlouvě, je banka povinna platit úroky stanovené zákonem nebo na základě zákona, jinak úroky obvyklé pro účty vedené za podobných podmínek.33 O povinnosti banky platit majiteli účtu úroky ze zůstatků peněžních prostředků, o výši úroků a o možnosti dojednat, že úroky nebudou bankou placeny, viz § 709 odst. 2 písm. b) a komentář k tomuto ustanovení. V § 714 odst. 2 je upraven okamžik vzniku práva majitele účtu na úroky a doba, po kterou toto právo trvá. Jde o ustanovení dispozitivní, a tak se uplatní jen v případě, že ve smlouvě není dojednáno něco jiného. Jestliže by banka peněžní prostředky ve prospěch účtu připsala později, než stanoví lhůty dle § 714 odst. 2 nebo 3, lze mít za to, že by majitel účtu měl právo na úroky ode dne, k němuž peněžní prostředky připsány být měly. Obdobně, jestliže by banka peněžní prostředky z účtu odepsala nebo vyplatila dříve, než měla podle odst. 1, měl by majitel účtu právo na úroky až do dne, kdy banka odepsání či výplatu prostředků provést měla. 32

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 33 MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd.

30

Stanovení úrokové sazby jako sazby roční je pravidlem. Dispozitivní povaha §714 odst. 3 umožňuje, aby si smluvní strany úrokovou sazbu dohodly jinak. Rovněž úprava splatnosti úroků a stanovení povinnosti banky úroky připsat k zůstatku peněžních prostředků na účtu v zákonem stanovené lhůtě má podpůrnou platnost, jestliže si banka a majitel účtu ve smlouvě o běžném účtu (včetně obchodních podmínek) tyto otázky neupraví odlišně. Připsání úroků znamená, že připsané úroky a to i úroky, které měla banka povinnost připsat, se stávají součástí zůstatků peněžních prostředků na účtu a jsou znovu úročeny. Kogentní ustanovení § 714 odst. 4 upustilo od úroků stanovených zákonem nebo na základě zákona a rovněž od úroků obvyklých pro účty vedené za podobných podmínek. Podpůrně pro případ, že není ve smlouvě o běžném účtu sjednána výše úrokové sazby ani způsob jejich stanovení, závazně určuje výši úrokové sazby jako polovinu diskontní sazby stanovené Českou národní bankou ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků. Toto ustanovení nemohou banka a majitel účtu vyloučit nebo se od něho odchýlit ani vzájemnou dohodou ve smlouvě o běžném účtu. Výjimku představuje případ, že by si smluvní strany výslovně dohodly, že banka nebude úroky ze zůstatku peněžních prostředků platit, viz. § 709 odst. 2 písm. b) a komentář k tomuto ustanovení. 34

2.8 Výpověď smlouvy § 715 Smlouva může být majitelem účtu kdykoli s okamžitou účinností písemně vypovězena. Majitel účtu může tedy smlouvu vypovědět kdykoli bez výpovědní lhůty. Banka může smlouvu písemně vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu. Zůstatek běžného účtu banka vyplatí majiteli účtu nebo podle jeho příkazu převede na jiný účet nebo po odečtení nákladů s tím spojených na účet u jiné banky. 35 V tomto ustanovení obsažená speciální úprava výpovědi smlouvy o běžném účtu a jejich důsledků má podpůrnou platnost pro případ, že není ve smlouvě obsažena úprava odchylná (§ 263). Odchylná úprava se může týkat jak majitele účtu, tak i banky. Od okamžiku účinnosti výpovědi smlouvy není banka povinna ani oprávněna přijímat na účet peněžité vklady a platby ve prospěch původního majitele. Stejně tak není povinna plnit příkazy 34

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 35 MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. BRNO: PF MU, 1994, 2. vyd.

31

majitele účtu a osob jím zmocněných týkajících se plateb z tohoto účtu. Je však povinna splnit příkaz týkající se zůstatku vypovězeného běžného účtu, pokud je dán v souladu se smlouvou pro takový případ nebo v souladu s § 715 odst. 4. Výpověď banky i majitele účtu musí být pod sankcí neplatnosti dána písemně a od předepsané písemné formy se strany odchýlit nemohou (§ 263 odst. 2). Vypovězení smlouvy o tzv. kontokorentním účtu (§ 711) je třeba považovat též za vypovězení v ní obsažené smlouvy o úvěru, pokud není ve smlouvě stanoveno něco jiného. V § 715 odst. 1 je výslovně majiteli účtu přiznáno právo vypovědět i smlouvu uzavřenou na dobu určitou. V odstavci 2 takové výslovné ustanovení chybí, a proto lze považovat za to, že banka by mohla smlouvu uzavřenou na dobu určitou vypovědět jen v případě, že by to bylo stanoveno ve smlouvě o běžném účtu jako odchylka od dispozitivní úpravy v zákoně.36 V § 715 odst. 3 upravené právo banky vypovědět smlouvu o běžném účtu s účinností ke dni doručení výpovědi majiteli účtu bylo do § 715 zakotveno s účinností od 1. 1. 2003 zákonem č. 125/2002 Sb. Důvodem výpovědi však musí být porušení povinnosti ze smlouvy majitelem účtu podstatným způsobem. Pro kvalifikaci porušení povinnosti jako porušení podstatným způsobem je třeba použít ustanovení § 346 odst. 2. Vzhledem k výjimečnosti případu zákon stanoví, že výpověď musí být podána jako doporučená zásilka na adresu uvedenou ve smlouvě o běžném účtu. Současně je stanovena fikce doručení pro případ, že doporučenou zásilku nebylo možno na uvedenou adresu doručit například z důvodu, že adresát změnil bydliště nebo že adresát odmítl výpověď převzít a jiných případů. Účinky doručení, tj. zejména zánik smlouvy a právo i povinnosti banky postupovat podle ustanovení smlouvy o běžném účtu nebo podle § 715 odst. 3, 4, nastávají v den, v němž držitel poštovní lince vrátil výpověď bance. Právní úprava rozlišuje zánik smlouvy a zrušení účtu. Zánik nastává účinností platné výpovědi. Zrušení účtu je banka povinna provést po vypořádání pohledávek a závazků týkajících se účtu. Současně je povinna majiteli účtu zrušení účtu písemně oznámit s uvedením dne, k němuž byl účet zrušen. Právo banky započítat si v rámci vypořádání pohledávek a závazků své pohledávky je jednostranným právem banky. Předmětem započtení však nemohou být jakékoli pohledávky banky, ale jen ty, které má vůči majiteli ze smlouvy o běžném účtu, např. zaplacené úplaty § 709 odst. 2 písm. d), popřípadě § 710 odst. 4, na vrácení peněžních prostředků poskytnutých za podmínek ů 711. 36


32

Na zrušení účtu navazuje povinnost banky naložit s jeho zůstatkem, a to podle pokynů majitele účtu, popřípadě osoby majitelem zmocněné s účtem nakládat (§ 709 odst. 3). Majitel účtu je oprávněn stanovit, že banka má zůstatek převést na jiný účet nebo vyplatit jím určeným osobám. Pokud banka takový příkaz k naložení se zůstatkem účtu od majitele nedostane, je povinna zůstatek vyplatit majiteli účtu. Banka je oprávněna převáděný nebo vyplácený zůstatek snížit o svou pohledávku na úplatu za převod zůstatku peněžních prostředků na jiný účet. Pokud nemohl být zůstatek vyplacen majiteli účtu nebo jím určeným osobám ani převodem na jiný účet, má banka vůči majiteli účtu právo na úhradu nákladů spojených s úschovou zůstatku peněžních prostředků zrušeného účtu. Svou pohledávku z tohoto titulu si rovněž může započítat proti pohledávce odpovídající zůstatku účtu. Protože jak v § 715 odst. 4, tak i v § 715 odst. 5 jde o právo banky provést započtení, je třeba, aby banka učinila vůči majiteli účtu projev směřující k započtení (§ 580 ObčZ). Dle nového Občanského zákoníku se však jedná o § 1982 až § 1991. Obchodní ani občanský zákoník pro takový projev nevyžadují písemnou formu. 37

2.9 Smrt majitele běžného účtu § 715a Smlouvou o běžném účtu, stejně jako jinou smlouvou, je založen závazkový vztah mezi smluvními stranami, tedy majitelem účtu a bankou. Smrt smluvní strany obecně nemá za následek zánik smlouvy ani závazkového vztahu smlouvou založeného. Podle § 2009 občanského zákoníku, způsobuje smrt dlužníka nebo věřitele zánik povinnosti jen výjimečně za podmínek v tomto ustanovení uvedených. Z tohoto hlediska se může § 715a odst. 1 jevit jako nadbytečný. Jeho zařazení do obchodního zákoníku si vyžádala zvláštní povaha závazkového vztahu založeného smlouvou o běžném účtu, jakož i pochybnosti a problémy vyskytující se v praxi banka soudů, zejména při projednávání dědictví. Z těchto důvodů první věta odstavce 1 výslovně potvrzuje trvání smlouvy i po smrti majitele účtu.38 Z toho, že smlouva nezaniká, vyplývá, že smrtí majitele účtu nezanikají práva a povinnosti ze smlouvy vyplývající. Banka je povinna nadále přijímat na účet peněžní prostředky. Pokud jde o výplaty a platby z účtu, je banka povinna je provádět především na základě příkazů, které jí dal majitel účtu před svou smrtí. Může jít jak o příkazy jednorázové, tak zejména o příkazy trvalé. Nesmí však provádět ty výplaty a platby z účtu, u kterých 37

ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 38 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. A KOL. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009

33

majitel účtu stanovil, že po jeho smrti nemá banka ve výplatách a platbách pokračovat. Podmínkou však je, že se banka hodnověrně dozvěděla, že majitel účtu zemřel. Lze tedy považovat za to, že povahu hodnověrné informace bude mít nejen zpráva soudu, ale i zpráva obecního úřadu, který vede matriku a podle okolností případu i zpráva policie nebo předložení úmrtního listu. Příkazy k výplatám a platbám z účtu je banka povinna provádět po smrti majitele účtu také na základě příkazu osob zmocněných majitelem účtu k nakládání s prostředky na účtu. Těmi je třeba rozumět jak osoby uvedené v podpisovém vzoru předaném majitelem účtu bance, tak osoby uvedené ve smlouvě o běžném účtu (§ 710 odst. 2 a komentář k tomuto ustanovení). Jestliže však majitel účtu stanovil, že ve výplatách a platbách na základě příkazů daných před jeho smrtí zmocněnými osobami nemá banka pokračovat, je banka povinna takové výplaty a platby zastavit. Tato povinnost jí vzniká dnem následujícím po dni, kdy se hodnověrně dozvěděla o smrti majitele účtu. Od zastavení výplat a plateb prováděných na základě příkazů daných zmocněnou osobou před smrtí majitele účtu (§ 715 odst. 2) je třeba odlišovat zánik plné moci, u níž majitel účtu stanovil, že má trvat pouze za jeho života (§ 715a odst. 3). Smrtí majitele účtu taková plná moc zaniká, a tak takovou plnou mocí původně zmocněná osoba přestane býti oprávněná nakládat s peněžními prostředky na účtu, což v praxi znamená, že nemůže udělovat příkazy k výplatám a platbám z účtu. V případě, že z obsahu plné moci nevyplývá, že má trvat pouze za života majitele účtu, plná moc smrtí majitele účtu nezaniká. Zmocněná osoba je proto i nadále oprávněná svými příkazy nakládat s peněžními prostředky na účtu. Tato úprava tak představuje odchylku od obecné úpravy plné moci v § 442 a § 448 občanského zákoníku, podle něhož plná moc smrtí zmocnitele zaniká, nevyplývá-li z jejího obsahu něco jiného. 39 Nelze vyloučit případ, že zmocněná osoba po smrti majitele účtu dala příkaz k provedení výplaty nebo platby z účtu, banka se o smrti majitele účtu hodnověrně nedozvěděla a příkaz provedla. V tomto případě lze mít za to, že banka nenese žádnou odpovědnost. Příkaz k výplatě nebo platbě však byl dán osobou, kterou již nelze považovat za osobu zmocněnou, byl tedy dán bez zmocnění. Přitom o zániku plné moci tato osoba v době, kdy dala příkaz, buď věděla o smrti majitele účtu, nebo nevěděla. Možnost aplikace § 33b odst. 2 občanského zákoníku je dost problematická. Není však patrně vyloučena analogická aplikace § 33b odst. 4 občanského zákoníku. Podle něho dokud odvolání plné moci (v tomto případě zánik plné moci v důsledku smrti zmocnitele) není zmocněnci známo, mají jeho 39


34

právní úkony, tj. příkazy k výplatám a platbám účinky, jako kdyby plná moc ještě trvala. Toho by se však banka nemohla dovolávat, jestliže o zániku plné moci věděla nebo musela vědět. Obdobně by to platilo i pro právní nástupce zemřelého majitele účtu. Prostředky na běžném účtu, jehož majitel zemřel, mohou být jako majetek náležející do dědictví, svěřeny až do skončení projednání dědictví správci dědictví. Správcem dědictví je osoba fyzická, popř. výjimečně stát, kterou do této funkce ustanovil soud v řízení o dědictví nebo zůstavitel. Může vykonávat správu buď celého dědictví, nebo jeho části. Vykonává práva a plní povinnosti, které ke svěřenému majetku příslušely zůstaviteli. K úkonům, které přesahují rámec obvyklého hospodaření, však potřebuje souhlas dědiců a svolení soudu. Dědici nemohou po dobu trvání správy dědictví nakládat s majetkem náležejícím do dědictví. Který byl svěřen správci dědictví. Nemohou s ním činit ani jiná opatření. Správcem dědictví, který je oprávněn spravovat běžný účet zemřelého majitele účtu, je buď správce celého dědictví, nebo správce části dědictví, pokud do ní náležejí prostředky na běžném účtu. Způsob prokázání bance, že byl ustanoven správce dědictví, je závislý na tom, zda byl správce dědictví ustanoven zůstavitelem nebo rozhodnutím soudu. Ustanovení zůstavitelem se musí stát listinou ve formě notářského zápisu se zákonem stanoveným obsahem, tzn. Kdo má funkci správce dědictví vykonávat, jeho souhlas s ustanovením o funkce správce a zvedení, zda se správa dědictví má týkat veškerého majetku zůstavitele nebo jaké jeho části. Prokázání ustanovení správce dědictví zůstavitelem se uskuteční předložením uvedené listiny o ustanovení správce dědictví, a to zpravidla osobou ustanovenou správcem dědictví. Úprava správce dědictví v občanském zákoníku umožňuj zrušení listiny o ustanovení správce dědictví zůstavitelem jejím odvoláním nebo pořízením pozdější listiny o ustanovení správce dědictví, nemůže-li vedle ní původní listina obstát. Zrušení má za následek také odvolání souhlasu s funkcí správce dědictví, pokud k němu dojde za života zůstavitele. Odvolání listiny i odvolání souhlasu s funkcí musí mít formu notářského zápisu. Formu notářského zápisu musí samozřejmě mít i pozdější listina o ustanovení správce dědictví. Kromě toho může být listina o ustanovení správce dědictví zpochybněna dědici, avšak pouze podáním žaloby proti správci dědictví na určení její neplatnosti. Do pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že listina o ustanovení správce dědictví je neplatná, je správce dědictví oprávněn a povinen funkci vykonávat. Výjimku představuje případ, kdy soud v dědickém řízení správce dědictví funkce zprostí. Jestliže byl soudem nebo zůstavitelem ustanoven správce dědictví, který je oprávněn spravovat běžný účet zemřelého majitele účtu, je banka povinna se řídit jeho příkazy. 35

Podmínkou je, že ustanovení správcem dědictví bylo bance prokázáno. Z toho, že má správce dědictví v takovém případě práva a povinnosti majitele účtu vyplývá, že je oprávněn také nakládat s běžným účtem (§ 709 odst. 3 a komentář k němu), udělit popřípadě odvolat plnou moc k nakládání s účtem, udělit oprávnění k nakládání s prostředky na běžném účtu (§ 710 odst. 2 a komentář k němu). Z § 480a odst. 2 ObčZ vyplývá, že úkony, které přesahují rámec obvyklého hospodaření, může správce dědictví učinit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu. Přitom dědici rozhodují nadpoloviční většinou. Jestliže dojde k rovnosti hlasů nebo se nedosáhne většiny, má kterýkoli dědic právo požádat o rozhodnutí soud. Rozhodnutí soudu pak nahrazuje rozhodnutí dědiců.40 Z judikatury: SJ 3/2008 s. 209: Smrtí majitele účtu smlouva o běžném nebo vkladovém účtu nezaniká; do práv a povinností zemřelého majitele takového účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku (§ 175o OSŘ) odpovídá výši zůstatku peněžních prostředků na účtu v okamžiku smrti majitele účtu

Je tedy nutno znovu podotknout, že právní úprava o běžném účtu obsažena v obchodním zákoníku je již zrušená. Aktuální a účinná právní úprava účtu je obsažena v novém občanském zákoníku platném od 1. 1. 2014.

40


36

3. Právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a Komparace změn v právní úpravě Současná platná právní úprava účtu je obsažena v Občanském zákoníku, zákonem č. 89/2012 Sb., jen upravují § 2662 až 2679. Obsoletní a stávající právní úprava účtu se od sebe v zásadních obsahových skutečnostech příliš neliší. I přes to je vhodné se s úpravou problematiky v „novém kabátě“ seznámit, protože nový občanský zákoník poněkud mění její koncepci, což může nezasvěceného na první pohled překvapit. Některé zdánlivě okrajové změny, zároveň mohou mít značné dopady pro zavedenou praxi a to především v oblasti zmocnění k nakládání s účtem. Je důležité zmínit i to, jakými právními předpisy se budou řídit účty a z nich plynoucí práva a povinnosti kolem počátku účinnosti nového občanského zákoníku. Právní úprava platná do 31. 12. 2013 pojednává problematiku účtu hned v několika předpisech. Primárně je to obchodní zákoník, který upravuje dva samostatné smluvní typy, smlouvu o běžném účtu a smlouvu o vkladovém účtu. Oba smluvní vztahy jsou tzv. absolutními obchody, tedy se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu. Výjimkou je zachování ochrany nepodnikatele čili spotřebitele dle občanského zákoníku a též jeho odpovědnost za porušení povinností plynoucích z právních vztahů podle občanského zákoníku. Je-li navíc kterýkoliv z těchto účtů platebním účtem podle zákona o platebním styku, použije se přednostně tato zvláštní právní úprava. Zvlášť je v novém občanském zákoníku upravena též vkladní knížka. Při přechodu na novou právní úpravu je pro praxi zásadní, jakou úpravou se řídí právní poměry vzniklé s účinností nového Občanského Zákoníku a práva a povinnosti z nich vyplývající. Obecně platí, že se musí řídit dosavadní právní úpravou. Z této obecné zásady však existuje mnoho výjimek, z nichž jedna, uvedená v § 3077 nového občanského zákoníku, se zaměřuje i na úpravu účtu. 41 Účet se od 1. 1. 2014 v zásadě řídí novým občanským zákoníkem, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto datem. Podle obsoletní právní úpravy se bude řídit pouze 41

JAKUB NEDOMA. epravo, epravo.cz. [online]. 2. 1. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-87815.html

37

vznik této smlouvy (neboť byla uzavřena za účinnosti původní právní úpravy), jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Práva a povinnosti vzniklé po datu 1. 1. 2014, stejně jako změny smlouvy či její ukončení, se však již řídí novou právní úpravou. To má důsledky např. pro délku promlčecí lhůty pro výplatu prostředků ze zaniklého účtu. Pokud totiž promlčecí lhůta začala běžet před počátkem roku 2014, bude se posuzovat dle minulých právních předpisů i po účinnosti nového občanského zákoníku.42

3.1 Základní ustanovení § 2662 - § 2668 V § 2662 bylo opuštěno rozdělení úpravy na smlouvu o běžném účtu a smlouvu o vkladovém účtu – nyní je jen smlouva o účtu s pododdíly pro platební účet a jiný než platební účet. Strana vedoucí účet není nadále označována jako banka. V § 2664 bylo provedeno zestručnění úpravy, čili vypuštění odkazů na smlouvy uzavřené mezi stranami. 43 Nový občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014, upravuje všechny smluvní typy zmíněné v kapitole 3., s poněkud odlišným pojetím. V § 2662 zavádí obecný smluvní typ „smlouvy o účtu“, pod který nyní spadá jak běžný tak i vkladový účet. Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku poukazuje na postupné sblížení právní úpravy obou účtů natolik, že jejich rozlišování v samotném zákoně již ztratilo smysl. S jejich existencí v praxi se i nadále počítá, ovšem právně by měly být ošetřeny pouhou obměnou obecných ustanovení o účtu. Zdánlivě možná nevýraznou, ale svým významem značnou změnou v nové úpravě je upuštění od požadavku na zvláštní plnou moc s úředně ověřeným podpisem od majitele účtu v případě, že chce umožnit nakládání s účtem třetí osobě. § 2664 NOZ pouze zmiňuje možnost zmocněnců majitele účtu za podmínek ujednaných ve smlouvě nakládat s peněžními prostředky na účtu, aniž by speciálně upravoval formu zmocnění. Na zmocnění pro jednání s peněžním ústavem se tedy vztahují pouze obecná ustanovení o smluvním zastoupení. Jednat s bankou za majitele účtu by pak teoreticky bylo možné na základě plné moci bez ověřeného podpisu, v rámci širšího než „zvláštního“ zmocnění či dokonce generální plné moci. Banky 42

JAKUB NEDOMA. epravo, epravo.cz. [online]. 2. 1. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-87815.html 43 BĚLOHLÁVEK J. A., ČERNÝ F., JUNGWIRTHOVÁ M., KLÍMA P., PROFELDOVÁ T., ŠROTOVÁ E., NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících, Plzeň: Aleš Čeněk, 2012.

38

a peněžní ústavy, pokud budou na požadavku zvláštní plné moci trvat, si jej tedy budou muset vložit přímo do smluv s klienty.44

3.2 Platební účet § 2669 Právní úprava platebního účtu a platebních transakcí, která v novém občanském zákoníku prošla spíše formalistickou změnou, zůstává tedy v podstatě neměnná. Zákon o platebním styku totiž zůstává účinný i po účinnosti nového občanského zákoníku, ke kterému bude podobně jako k občanskému zákoníku v pozici lex specialis, speciálního zákona s aplikační předností. Zatímco obchodní zákoník jde cestou výslovného vyloučení aplikace konkrétních ustanovení týkajících se účtu pro případ, kdy se na právní vztah uplatní zákon o platebním styku, nový občanský zákoník v § 2669 pouze obecně odkazuje na „jiný zákon“; předmětná ustanovení zákonu o platebním styku již totiž nebyla do nového občanského zákoníku převzata. Vymizel tedy například požadavek písemnosti smlouvy o účtu, požadavky na označení majitele účtu a dispozitivní ustanovení týkající se obsahu smlouvy a další ustanovení občanského zákoníku, jež upravovala především povinnosti banky vůči majiteli účtu, a která se s účinností zákona o platebním styku stala v zásadě zastaralými už v rámci dosavadní právní úpravy. Jako další, spíše formalistickou změnou v novém občanském zákoníku je pak upuštění od používání pojmu „banka“. Zákonodárce to zdůvodňuje nevhodností vázání označení jedné ze smluvních stran na její regulaci z hlediska veřejného práva, a proto je tato smluvní strana nově označována jako „ten, kdo vede účet“.45

3.3 Jiný než platební účet § 2670 - § 2675 Důvodová zpráva označuje za jiné než platební účty např. účty stavebního spoření, účty s výpovědní dobou nebo účty, které si mezi sebou vedou poskytovatelé platebních služeb.

44

JAKUB NEDOMA. epravo, epravo.cz. [online]. 2. 1. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-87815.html 45 JAKUB NEDOMA. epravo, epravo.cz. [online]. 2. 1. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-87815.html

39

Právní úprava jiného než platebního účtu v novém občanském zákoníku obsahuje ustanovení týkající se: poskytnutí a připsání úroku z peněžních prostředků na účtu (§ 2671), povinnosti připsat přijaté nebo převedené peněžní prostředky na účet (§ 2672), poskytnutí informací o provedených platebních transakcích a zůstatku peněžních prostředků na účtu (§ 2673), podmínek výpovědi závazku ze smlouvy o účtu ze strany majitele účtu (§ 2674) a ze strany toho, kdo účet vede (§ 2675). Tato právní úprava se vztahuje také na vložení hotovosti, výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků prováděné na platebním účtu, jestliže se nejedná o platební transakci podle zákona o platebním styku. Z důvodové zprávy vyplývá, že jde např. o placení platebním prostředkem použitelným v rámci omezené sítě, placení směnkou, šekem apod. Pro poskytnutí úroků z peněžních prostředků na jiném než platebním účtu platí, že úrok náleží majiteli účtu již ke dni připsání peněžních prostředků na účet a po celou dobu, co jsou peněžní prostředky na účtu. Peněžní prostředky se přestávají úročit dnem předcházejícím jejich odepsání. O podmínkách připsání peněžních prostředků na účet platí právní úprava obsažená v § 2672 nového občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že ten, kdo vede účet, připíše na něj přijaté nebo převedené peněžní prostředky nejpozději následující pracovní den poté, co získal právo s nimi nakládat. Právní úprava stanoví okamžik, ke kterému je ten, kdo vede jiný než platební účet, povinen připsat na tento účet peněžní prostředky, které obdržel pro majitele účtu v hotovosti nebo bezhotovostním převodem. Lhůta je pro toho, kdo vede účet, stanovena jako nejzazší; je jeho právem připsat peněžní prostředky na účet i dříve. Rozhodujícím momentem pro určení lhůty je okamžik, kdy ten, kdo vede jiný než platební účet, získal právo s peněžními prostředky nakládat. V případě vkladu v hotovosti jde o den, kdy peněžní prostředky převzal ten, kdo vede účet. V případě bezhotovostního převodu jde o den, kdy se peněžní prostředky dostaly do moci toho, kdo vede účet. Smlouva o účtu může obsahovat podmínky, za kterých ten, kdo vede účet, oznamuje majiteli účtu změny zůstatku na jiném než platebním účtu. Pokud si strany nesmluví takové podmínky, platí pro jiné než platební účty úprava obsažená v § 2673 nového občanského zákoníku. Podle této právní úpravy je ten, kdo vede účet, povinen oznámit majiteli účtu vložení či výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků, k němuž došlo v uplynulém 40

kalendářním měsíci, bez zbytečného odkladu po skončení kalendářního měsíce a zároveň je povinen oznámit majiteli účtu bez zbytečného odkladu po skončení kalendářního roku zůstatek peněžních prostředků na účtu. Poskytnutí informace majiteli účtu je předpokladem pro uplatnění reklamace týkající se nesprávného provedení operace na účtu nebo nesprávných údajů o zůstatku na účtu. Včasné a úplné doručení informace je v zájmu jak majitele účtu, tak i toho, kdo vede účet. Právní úprava neurčuje formu, v jaké má být informace majiteli účtu poskytnuta. Vedle obvyklé listinné formy lze použít i elektronický způsob dopravovaní informací majiteli účtu. Závazek ze smlouvy o jiném než platebním účtu může podle § 2674 nového občanského zákoníku zaniknout výpovědí ze strany majitele účtu. Majitel účtu může smlouvu vypovědět kdykoli a s okamžitými účinky, tj. bez výpovědní doby. Takový způsob výpovědi je možný i v případě, že smlouva o účtu byla sjednána na dobu určitou. Právní úprava umožňuje majiteli účtu dle svého uvážení a bez omezení okamžitě uvolnit peněžní prostředky z jiného než platebního účtu, a to i tehdy, když je zavázán ponechat je na účtu po sjednanou dobu. Předčasná výpověď závazku ze smlouvy o účtu na dobu určitou bude zpravidla spojena se ztrátou výhod pro majitele účtu v podobě sjednaného úrokového příslušenství apod. Na rozdíl od dosavadní úpravy § 715 odst. 1 obchodního zákoníku nepožaduje nový občanský zákoník výpověď v písemné formě. K účinkům výpovědi postačí, když je ústně sdělena tomu, kdo vede účet. Podle § 2675 nového občanského zákoníku smlouvu o účtu, který je jiným než platebním účtem, může vypovědět i ten, kdo vede účet. Pro podání výpovědi nestanoví právní úprava žádnou formu. Nový občanský zákoník rozlišuje výpověď s výpovědní dobou a okamžitou výpověď. Podle § 2675 odst. 1 nového občanského zákoníku může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu kdykoli vypovědět. K podání výpovědi nemusí mít ten, kdo vede účet, právní důvod a nemusí ani žádný důvod ve výpovědi uvádět. Závazek ze smlouvy o účtu zaniká ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla majiteli účtu. Ustanovení § 2675 odst. 2 nového občanského zákoníku umožňuje tomu, kdo vede účet, vypovědět závazek ze smlouvy i bez výpovědní doby. Důvodem pro podání okamžité výpovědi je skutečnost, že majitel účtu porušil ujednanou povinnost, a to podstatným způsobem. Pokud nebude podstatné porušení povinnosti majitelem účtu specifikováno ve smlouvě o účtu nebo v obchodních podmínkách toho, kdo vede účet, bude třeba vycházet z právní úpravy obsažené v § 2002 odst. 1 nového občanského zákoníku, ze které se za 41

podstatné porušení povinnosti považuje takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla, nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Závazek ze smlouvy o účtu zaniká dnem, kdy výpověď došla majiteli účtu.46

3.4 Vkladní knížka § 2676 - § 2679 V oddíle o účtu nový občanský zákoník, jako o speciálním případu účtu, pojednává též o vkladní knížce, která byla doposud upravena v občanském zákoníku v hlavě pojednávající o vkladech, čili zcela odděleně od ostatních smluvních typů týkajících se účtu. Zákonodárce to odůvodňuje tím, že vkladní knížka má stejnou podstatu jako účet a liší se pouze způsobem nakládání s peněžními prostředky a způsobem provádění záznamů o provedených transakcích. Obsahově nová úprava v podstatě přebírá současnou s tím, že vypouští ustanovení, která jsou z hlediska aktuální praxe překonaná (např. cestovní vkladní knížka). Zásadní je pak změna v postupu při ztracení či zničení vkladní knížky. Podle § 784 občanského zákoníku musí banka v takovém případě nejprve vkladní knížku prohlásit za umořenou a teprve poté je vkladateli vydána nová vkladní knížka a vkladatel může se vkladem opět nakládat. Nový občanský zákoník už podstoupení této procedury nevyžaduje, když v § 2678 prostě konstatuje, že banka v těchto případech na žádost majitele vystaví novou vkladní knížku. Umořovací řízení mělo své opodstatnění v době, kdy byly kromě vkladních knížek na jméno vystavovány i vkladní knížky na doručitele. Vzhledem k tomu, že tento typ vkladu již zákon neumožňuje a právo na jeho výplatu se promlčí k 31. 12. 2012, bylo by již převzetí umořovacího řízení do nového občanského zákoníku nadbytečné.47

3.5 Komparace Všeobecných obchodních podmínek KB a.s. a ČS a.s. S účinností nového občanského zákoníku k zásadním změnám u Všeobecných obchodních podmínek dvou největších tuzemských bank, čili České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s., nedošlo. Po osobní konzultaci s bankéři těchto bank, důkladném

46

JUDr. PETR LIŠKA, Ph.D., LL.M., Praha. Právní úprava účtu v novém občanském zákoníku. iPrávník: Občanské právo. [online]. 2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske-pravo/pd_12/art_8746/detail.aspx 47 JAKUB NEDOMA. epravo, epravo.cz. [online]. 2. 1. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-87815.html

42

pročtení Všeobecných obchodních podmínek obou bank a detailním prozkoumání webových stránek České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s. a jiných, odkazujících na novou právní úpravu, uvádím změny, které jsem tímto počínáním pro zajištění dostatečného množství materiálu pro svou bakalářskou práci zjistila.:

Komerční banka a.s. Ke změnám dochází zároveň s nabytím účinnosti NOZ, které je v současné době platný od 1. ledna 2014. Změny vyvolány novým občanským zákoníkem ve smluvní dokumentaci KB. Účelem navrhovaných změn smluvní dokumentace KB je zabezpečení souladu s novými právními předpisy, přičemž nejvýznamnějšími změnami jsou tyto: - sjednocení terminologie smluvní dokumentace s terminologií nových právních předpisů - úprava nových právních institutů – např. pro zastupování (čl. 5 VOP) či zajištění (např. čl. 30 VOP) - změny v doručování zásilek (čl. 8 VOP) a úprava procesu změny obchodních podmínek (čl. 31 VOP) - povinná informační povinnost banky ve vztahu ke spotřebitelům a úprava jejich práv. Vedle změn souvisejících s novým občanským zákoníkem dochází i k několika dalším změnám v dokumentaci, které ale nejsou zásadního charakteru. Jedná se zejména o přesun některých ujednání týkajících se poskytování platebních služeb z Všeobecných obchodních podmínek do Oznámení o provádění platebního styku a dále o celkovou restrukturalizaci textu Všeobecných obchodních podmínek a Oznámení o provádění platebního styku v rámci jejich zjednodušení a zpřehlednění. Dále jsou například doplněny produktové podmínky k platebním kartám s ohledem na novou bezkontaktní funkčnost platebních karet. V Sazebníku KB dochází ke změnám, které mají za cíl zejména zpřesnit a zpřehlednit popis poplatků Sazebníku (ke změnám cen však nedochází). Místo končící služby Mobilní banka si mohou klienti zdarma aktivovat moderní službu Mobilní banka 2.48 49

48 49

KOMERČNÍ BANKA, A.S. Všeobecné obchodní podmínky KB a.s., platné do 31. 12. 2014 KOMERČNÍ BANKA, A.S. Všeobecné obchodní podmínky KB a.s., platné od 1. 1. 2014

43

Česká spořitelna a.s. Česká spořitelna a.s. se rozhodla v důsledku účinnosti nového občanského zákoníku změnit Všeobecné obchodní podmínky. Od 1. ledna 2014 se tedy změnil nejen tento zásadní dokument, ale i sazebník poplatků. Občanský zákoník a nároky na klienta Klienty přechod na nový občanský zákoník žádným způsobem nezatížil, nebylo nutností podepisovat v tomto ohledu nové smlouvy. Od 1. ledna 2014 se řídí všechny smlouvy o účtech automaticky novým občanským zákoníkem. Hlavní změny ve Všeobecných obchodních podmínkách České spořitelny Vzhledem k tomu, že Všeobecné obchodní podmínky (VOP) České spořitelny a.s. upravují smluvní vztah mezi klientem a bankou a řídí se platnými zákony v České republice, je nutné, aby se do znění VOP průběžně promítaly i změny v zákonech, které mají vztah k bankovním obchodům. Od 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a další zákony, proto bylo nutností na tyto změny zareagovat VOP jim přizpůsobit. Zároveň jsou Všeobecné obchodní podmínky napsány přehledněji a srozumitelněji. Novinky ve VOP, které reaguji na nový občanský zákoník: Klient má možnost ukončit každou smlouvu z jeho strany, pokud ČS a.s. změní VOP. To neplatí pro jednorázový vklad, smlouvy o úvěru nebo obdobné smlouvy (smlouvu o kontokorentu nebo kreditní kartě klient bude moci vypovědět). Česká spořitelna a.s. má možnost postoupit smlouvu o bankovních službách. V minulosti mohlo dojít k přechodu smlouvy například v případě fúze nebo prodeje podniku. Nyní se k tomu přidává možnost postoupení smlouvy. Vkladní knížky nově podléhají právní úpravě účtů (nadále je však nelze používat k platebnímu styku) Hlavní změny v sazebníku České spořitelny a.s. Od nového roku také došlo k dílčím úpravám některých poplatků, které nesouvisejí s novým občanským zákoníkem, ale bylo k nim přistoupeno v rámci zpřehlednění a zjednodušení sazebníku ČS a.s. Od 1. ledna 2014 Česká spořitelna a.s. neúčtuje poplatek 6 Kč za změnu PIN u platebních karet, 6 Kč za odemknutí/zamknutí karty, 6 Kč za změnu transakčních limitů u platební karty, 6 Kč za vklad hotovosti přes bankomat ČS. Dále se nebude u spotřebitelských a hotovostních úvěrů účtovat poplatek 500 Kč za potvrzení o zůstatku na 44

účtu zpracované na žádost klienta, poplatek 200 Kč za sjednání (otevření) úvěru na sporožirovému účtu (kontokorent) na dobu neurčitou v pobočce a poplatek 150 Kč za změnu limitu na sporožirovému účtu (kontokorent) na dobu neurčitou z podnětu klienta v pobočce. V rámci změn Česká spořitelna a.s. také ruší jednotlivé ceny, které účtuje klientům při neplnění závazků vůči ní a nahrazuje je jednotnou smluvní pokutou 500 Kč. Nově budou také klienti moci vybírat z bankomatů České spořitelny (či v zahraničí z bankomatů Erste Group) za 39 Kč na rozdíl od dosavadních 19 Kč, z bankomatů jiných bank v České republice za 49 Kč oproti stávajícím 40 Kč.50 51

50 51

ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S. Všeobecné obchodní podmínky ČS a.s., platné do 31. 12. 2013 ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S. Všeobecné obchodní podmínky ČS a.s., platné od 1. 1. 2014

45

Závěr Závěrem své práce tedy mohu konstatovat, že právní úprava smlouvy o běžném účtu byla do 31. 12. 2013 upravena Obchodním zákoníkem. Nyní nově od 1. 1. 2014 právní úpravu účtu upravuje občanský zákoník, který také opouští od rozlišování smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu, neboť toto rozlišování ztratilo své původní opodstatnění. Smlouva o vkladovém účtu je fakticky pouze určitou modifikací smlouvy o běžném účtu. Účet se tedy od 1. 1. 2014 řídí ustanoveními nového občanského zákoníku, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem. Vznik smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé před 1. lednem 2014 se však posoudí podle dosavadních právních předpisů viz. § 3077 odst. 1 NOZ. Což prakticky znamená, že při přechodu na novou právní úpravu je pro praxi zásadní, jakou úpravou se řídí právní poměry vzniklé s účinností nového občanského zákoníku a práva a povinnosti z nich vyplývající. Obecně platí, že se musí řídit dosavadní právní úpravou. Z této obecné zásady však existuje několik výjimek, z nichž jedna, uvedená v § 3077 nového občanského zákoníku, se zaměřuje i na úpravu účtu. Účet se tedy od 1. 1. 2014 v zásadě řídí novým občanským zákoníkem, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto datem. Podle obsoletní právní úpravy se bude řídit pouze vznik této smlouvy (neboť byla uzavřena za účinnosti původní právní úpravy), jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Práva a povinnosti vzniklé po datu 1. 1. 2014, stejně jako změny smlouvy či její ukončení, se však již řídí novou právní úpravou. 52 Mohu tedy říci, že minulá a stávající právní úprava účtu se od sebe v zásadních obsahových skutečnostech příliš neliší. V zásadě nedošlo k žádným velkým změnám. Nynější úprava akceptuje jen jeden typ smlouvy. Po mnou provedené analýze právní úpravy účtu v českém právním řádu a všeobecných obchodních podmínek dvou tuzemských největších bank jsem zjistila, že změny jsou v podstatě hlavně v nové, respektive upravené, terminologii. V zásadě došlo k zestručnění terminologie. Právní úprava platná do 31. 12. 2013 pojednává problematiku účtu hned v několika předpisech. Primárně je to obchodní zákoník, který upravuje dva samostatné smluvní typy, smlouvu o běžném účtu a smlouvu o vkladovém účtu. Oba smluvní vztahy jsou tzv. 52

JAKUB NEDOMA. epravo, epravo.cz. [online]. 2. 1. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-87815.html

46

absolutními obchody, tedy se řídily obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu. Výjimkou je zachování ochrany nepodnikatele čili spotřebitele dle občanského zákoníku a též jeho odpovědnost za porušení povinností plynoucích z právních vztahů podle občanského zákoníku. Je-li navíc kterýkoliv z těchto účtů platebním účtem podle zákona o platebním styku, použije se přednostně tato zvláštní právní úprava. V novém občanském zákoníku je též zvlášť upravena vkladní knížka. Dle svého zjištění si dovolím tvrdit, že přechod na novou právní úpravu účtu byl plynulý a ti kdo vedou účet, čili banky přijali novou právní úpravu bez větších komplikací.

47

Seznam použité literatury Monografie 1. Bělohlávek, J., Černý, F., Jungwirthová, M., Klíma, P., Profeldová, T., & Šrotová, E. (2012). NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK - Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Aleš Čeněk. 2. Česká spořitelna, a.s. Všeobecné obchodní podmínky ČS a.s., platné do 31. 12. 2013. 3. Česká spořitelna, a.s. Všeobecné obchodní podmínky ČS a.s., platné od 1. 1. 2014. 4. Komerční banka, a.s. Všeobecné obchodní podmínky KB a.s., platné do 31. 12. 2014. 5. Komerční banka, a.s. Všeobecné obchodní podmínky KB a.s., platné od 1.1.2014. 6. Marek, K. (1994). K obchodním závazkovým vztahům. Brno: PF MU. 7. Marek, K. (2004). Obchodněprávní smlouvy. BRNO: PF MU. 8. Nedoma,

J.

(1.

2

2014).

epravo.

Získáno

09.

04

2014,

z

epravo:

http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskehozakoniku-87815.html 9. RNDr. Petrášková, V. P. (2009). Úvod do financí – KMA/ÚF. Získáno 15. 04 2014, z Úvod do financí – KMA/ÚF: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/uf/beznyucet.htm 10. SOLDÁNOVÁ, M., & SCHLOSSBERGER, O. (2008). Platební styk. Praha: BIVŠ, a.s. 11. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M., & a kol. (2009). Obchodní zákoník. Praha: C. H. Beck. 12. Ulrych, M., & Pfeiferová, D. (2001). Bankovnictví. Praha: ČZU. 13. JUDr. PETR LIŠKA, P. L. (2013 ). iPrávník. Získáno 16. 04 2014, z Občanské právo: : http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske-pravo/pd_12/art_8746/detail.aspx

Zákon 1. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, úplné znění. Sagit 2013 3. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, úplné znění. Sagit 2014, Část IV, Relativní majetková práva 4. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, úplné znění. Sagit 2014, Část V, Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 5. Zákon 513/1992 Sb, § 708 odst., obchodní zákoník 48

Přílohy 1. Všeobecné obchodní podmínky České spořitelny, a.s. platné do 31. 12. 2013 2. Všeobecné obchodní podmínky České spořitelny, a.s. platné od 1. 1. 2014 3. Všeobecné obchodní podmínky Komerční banky, a.s. platné do 31. 12. 2013 4. Všeobecné obchodní podmínky Komerční banky, a.s. platné od 1. 1. 2014

49

Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi

Recommend Documents