Smlouva o dílo v praxi městského a obecního úřadu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Smlouva o dílo v praxi městského a obecního úřadu DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí práce: JUDr. Hana Kelblová, Ph.D.

Bc. Veronika Šrámková

Brno 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Smlouva o dílo v praxi městského a obecního úřadu vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně, dne: 16. 5. 2014 Bc. Veronika Šrámková

Touto cestou bych chtěla poděkovat JUDr. Haně Kelblové, Ph.D za obětavou pomoc, cenné připomínky a odborné vedení. Dále děkuji Heleně Wendlové, zaměstnankyni MÚ Teplice nad Metují, za velice proaktivní a sdílný přístup při poskytování materiálů a informací pro vypracování této diplomové práce.

ABSTRAKT Hlavním cílem této práce je na základě znalostí pravidel uzavíraní smluv o dílo podle platné legislativy navrhnout doporučení pro zefektivnění zkoumaných závazkových vztahů. V rámci analýzy jednotlivých smluv poskytnutých Obecním úřadem v Adršpachu a Městským úřadem v Teplicích nad Metují došlo k identifikaci nedostatků ekonomického a právního charakteru, na něž navazují návrhy opatření eliminujících tyto negativní dopady pro obě strany smluvního vztahu. V práci bylo použito kvalitativní šetření s použitím techniky volného a polostrukturovaného rozhovoru.

Klíčová slova: smlouva o dílo, obchodní zákoník, nový občanský zákoník

ABSTRACT The main aim of the diploma thesis is, based on knowledge of the legislation regarding a contract for work, to propose recommendations for streamlining examined obligations. Economic and law weaknesses were identified through the analysis of the contracts provided by Municipal office in Adršpach and by Municipal office in Teplice nad Metují. This is followed by proposals to eliminate these negative impacts for both sides of the contractual relationship. Within the work, a qualitative investigation has been done with using techniques of open and half-open interview.

Key words: a contract for work, a commercial code, a new civil code

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce

1

1.1

Úvod ................................................................................................................... 1

1.2

Cíl práce .............................................................................................................. 1

2

Metody práce

3

3

Literární přehled

4

4

3.1

Soukromé právo .................................................................................................. 4

3.2

Závazkové právo ................................................................................................. 5

3.3

Závazek – závazkový právní vztah ..................................................................... 6

3.4

Dosavadní úprava ............................................................................................. 14

3.5

Smlouva o dílo .................................................................................................. 15

3.6

Vztah smlouvy o dílo k jiným smluvním typům .............................................. 23

3.7

Komparace NOZ s původní právní úpravou ..................................................... 24

3.8

Komparace dosavadní smlouvy o dílo dle ObchZ s úpravou dle NOZ ............ 28

Vlastní práce

30

4.1

Charakteristika OÚ Adršpach a MÚ Teplice nad Metují ................................. 30

4.2

Příloha č. 1 – Správce majetku ......................................................................... 31

4.3

Příloha č. 2 – Oprava živičných povrchů ......................................................... 40

4.4

Příloha č. 3 – Předmýtní těžba v porostu 4D7 .................................................. 44

4.5

Příloha č. 4 – Kácení stromů, Pavel Cohla ....................................................... 48

4.6

Zjištěné nedostatky ........................................................................................... 52

5

Diskuze

56

6

Závěr

59

7

Zdroje

60

Přílohy

63

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Schéma k § 1 odst. 2 ObchZ (zdroj: http://pravniradce.ihned.cz/c1-

24216470-k-obchodnim-zvyklostem-v-systemu-pramenu-a-pravidelobchodniho-prava)

15

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Zajištění a utvrzení dluhu (zdroj: vlastní práce)

8

Tab. 2

Přehled změn (zdroj: vlastní práce)

27

Tab. 3

Smlouva o dílo vs. pracovní smlouva (zdroj: vlastní práce)

37

Tab. 4

Nedostatky smluv č. 1 a 2 (zdroj: vlastní práce)

52

Tab. 5


53

Úvod a cíl práce

1

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Na úvod své práce musím poznamenat, že v době, kdy se tvořil záměr a osnova, nebyla ještě s určitostí jasná účinnost nového občanského zákoníku. Tato rekodifikace občanského zákoníku, účinná k 1. 1. 2014, mimo jiné ke stejnému datu právě obchodní zákoník zrušila. Došlo tak ke sjednocení dosud platného obchodního práva a práva občanského a k odstranění tzv. dvoukolejnosti soukromoprávní úpravy. Vzhledem k těmto okolnostem jsem se musela odchýlit od původního zadání práce. Především se jedná o odklon od výchozího zdroje práce, tedy obchodního zákoníku a nově přesunu k základnímu prameni závazkového práva, kterým je nový občanský zákoník. Jelikož dlouho očekávaná úprava občanského zákoníku představuje zásadní změnu v oblasti soukromého práva, dovolila jsem si mezi literární rešerši zařadit i krátký exkurz do historického vývoje dané legislativy a doplnění o komparaci dosavadní a nové úpravy. Myslím si, že není nutné nijak zvlášť zdůrazňovat význam institutu smlouvy o dílo, která spolu s kupní smlouvou tvoří nejčastěji užívané smluvní typy napříč tržními operacemi. Typická je pro ni relativní smluvní volnost daná legislativní úpravou. Což na jednu stranu pro smluvní partnery znamená značnou výhodu, na druhou však riziko v podobě nekvalitně uzavřené smlouvy se všemi následnými dopady. Zodpovědně a vhodně sepsaná smlouva o dílo by měla počítat s komplikacemi, ke kterým může ve smluvním vztahu dojít, předcházet jim a eliminovat tak jejich negativní ekonomické a právní důsledky. Správně uzavřená smlouva chrání nejen finance a majetek obou stran, ale i jejich dobré jméno.

1.2

Cíl práce

Cílem této diplomové práce je na základě znalosti pravidel uzavírání smlouvy o dílo podle obchodního/občanského zákoníku navrhnout doporučení pro reformulaci smluvních ujednání. Samotným doporučením předchází analýzy smluv o dílo v praxi Městského úřadu v Teplicích nad Metují a Obecního úřadu v Adršpachu.

Úvod a cíl práce

2

Dílčím cílem je identifikace případných nedostatků na konkrétních příkladech smluv, odhad ekonomických dopadů nekvalitních smluv na hospodaření městského a obecního úřadu, doplněný o doporučení vedoucí k zamezení negativních ekonomických a právních dopadů na smluvní strany. Dále komparace dosavadní právní úpravy s právní úpravou smlouvy o dílo podle nového občanského zákoníku a případné dopady změn právní úpravy.

Metody práce

3

2 Metody práce Postup vedoucí ke splnění výše stanovených cílů spočívá v následujících krocích. V prvním bodě se jedná o studium odborné literatury, základním výchozím pramenem je nový občanský zákoník spolu s dosavadním občanským a obchodním zákoníkem, doprovázeno dalšími odbornými publikacemi včetně elektronických zdrojů. Literární rešerše pojednává postupně o: • obecné úpravě závazkových vztahů, • dosavadní úpravě smlouvy o dílo, • smluvních typech v praxi často zaměňovaných se smlouvou o dílo, • následuje komparace nové úpravy s původní doplněná pro přehlednost tabulkou, • a nakonec komparace nové a dosavadní úpravy smlouvy o dílo. Praktická část práce začíná ekonomicko-právním rozborem smluv o dílo poskytnutých městským a obecním úřadem. Jednotlivé smlouvy jsou nejprve krátce představeny a poté rozděleny dle článků. U každého článku smlouvy jsou identifikovány nedostatky a s nimi spojené ekonomické a právní dopady na smluvní strany, popř. vyzdvihnuty kladné stránky. Na závěr každého rozboru je navrženo doporučení vedoucí k odstranění nalezených nedostatků a ke zkvalitnění smlouvy z hlediska obou zúčastněných stran. Vlastní práci uzavírá shrnutí zjištěných ekonomických a právních nedostatků, opět pro přehlednost uvedených v tabulce. Provedený výzkum lze označit za kvalitativní, s užitím primární a sekundární analýzy dat. Mezi sekundární zdroje dat patří odborné publikace, legislativa a další zdroje uvedené v seznamu literatury této práce. Primární analýze dat podléhají smlouvy o dílo. V neposlední řadě jsem pro sběr dat použila techniku volného a polostrukturovaného rozhovoru se zástupci úřadů.


4

3 Literární přehled 3.1

Soukromé právo

Nový občanský zákoník (dále jen NOZ) nabyl platnosti 22. 3. 2012 a v účinnost vstoupil 1. 1. 2014. Paralelní existence občanského a obchodního zákoníku od roku 1991 byla způsobena snahou rychle připravit právní prostředí pro vznikající soukromé podnikání. FIALA (2002) dodává, že velká novela občanského práva z roku 1991, účinná k 1. 1. 1992 přinesla podstatné změny jak do vymezení pojmu občanského práva, tak z hlediska postavení občanského práva v systému právního řádu. Byla odstraněna úzká spotřební orientace občanského práva a občanské právo se vrátilo ke svému původnímu pojetí. Přesto jak uvádí ELIÁŠ (2012), již v době svého přijetí byl tento model v evropském kontextu zastaralý. Tato situace často vyvolávala řadu interpretačních komplikací. NOZ v mnohém navazuje na stávající právní úpravu, především tam, kde se vývoj našeho práva značně přiblížil stavu ladícímu s právní kulturou zemí, jejichž vývoj nebyl přerušen érou politického totalitarismu – to se týká oblasti rodinného a smluvního práva. Na druhou stranu oblast věcných práv a dědického práva je podle ELIÁŠE (2012) v dosavadním OZ podceněna a jejich stav odpovídá stavu z roku 1950. NOZ sleduje celkový příklon k evropským kontinentálním konvencím. Základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace je vládní návrh OZ bývalého Československa z roku 1937, který kvůli událostem po mnichovské dohodě jako zákon nebyl přijat. 3.1.1

Hlavní zásady NOZ

MINISTERSTVO

SPRAVEDLNOSTI

ČR (2013) vyzdvihuje ústřední zásadu NOZ, která se

promítá v úpravě závazků z právních jednání, a tou je zásada autonomie vůle. Ta se projevuje následujícími způsoby: • Ustanovení o smluvním právu jsou zásadně dispozitivní - pokud stranám zákonná úprava nevyhovuje, mohou se rozhodnout pro jim více vyhovující vymezení práv a povinností. Zákonné znění slouží pouze jako inspirační zdroj. • Méně přísná pravidla pro vznik, změnu i zánik závazku.


5

• Zásada bezformálnosti – § 559 NOZ stanoví, že každý má právo si pro právní jednání zvolit libovolnou formu, pokud jej v tomto směru neomezuje zákon nebo ujednání s druhou stranou. NOZ obsahuje mnohem menší počet případů, kdy musí právní jednání splňovat přísné formální požadavky, což platí právě a především pro závazkové právo, kde by měl být poskytnut co nejširší prostor pro uplatnění svobodné vůle stran. • Právní jednání je třeba v pochybnostech pokládat spíše za platné než neplatné. • Ochrana slabší smluvní strany – slabší stranu je nutné vyvodit z okolností každého konkrétního vztahu. FEDORCZYK (2014) ve svém článku vyzdvihuje jako jednu z nejvýznamnějších změn v české judikatuře zavedení zásady " superficies solo cedit " v § 506 nového občanského zákoníku, podle které všechny stavby, které se nacházejí na pozemku a jsou pevně spojené se zemí, patří neoddělitelně k tomuto pozemku.

3.2

Závazkové právo

Závazkové právo je část občanského, resp. soukromého práva, kterou tvoří soubor právních norem o závazcích - vztazích mezi věřiteli a dlužníky. Ústředním pojmem závazkového práva je závazek. Oficiální web MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI ČR uvádí, že dosavadní občanský i obchodní zákoník užívali termín závazek jednak pro pojmenování vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, ale zároveň i pro označení povinnosti dlužníka, tj. dluh. NOZ se snaží o jasné rozlišení. Jako závazek označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob v rámci tohoto vztahu. Věřitel je tím, kdo má právo – pohledávku - od dlužníka požadovat, aby pro něj (či pro jiného) např. něco vykonal. Naopak dlužník je k tomuto povinen pouze vůči věřiteli – k němuž jej tíží dluh. Oproti dosavadnímu zákonnému stavu se tedy osnova přidružuje jasného pojmového obsahu slov dlužník, věřitel, právo, povinnost, pohledávka, dluh, závazek, smlouva a nesměšuje je. §1721 NOZ: „Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.“


6

DLUŽNÍK = ten, kdo plní (kdo je dlužen/má dluh), povinný subjekt VĚŘITEL = ten, komu má být plněno (kdo má pohledávku), oprávněný subjekt DLUH = to, co má být plněno (povinnost dlužníka poskytnout věřiteli jím požadované a dlužníkem slíbené plnění, tj. něco dát, konat, nekonat v souladu s pohledávkou POHLEDÁVKA = právo věřitele na plnění (subjektivní právo věřitele požadovat od dlužníka určité plnění, tj. požadovat od něho, aby něco dal, konal, nekonal (opomenul, strpěl). Stane-li se pohledávka splatnou, stává se zásadně i nárokem, tzn. lze ji s úspěchem – v případě, že nedošlo ze strany dlužníka k dobrovolnému splnění – vymáhat soudně neboli ji procesně vynutit. Závazkové právní vztahy jsou upraveny dispozitivně, pro případ, že si strany nezvolí jiné řešení. Stranám závazku je tedy ponechána větší míra volnosti, aby si svá práva a povinnosti vymezily podle svých potřeb, což odráží větší dynamiku těchto vztahů.

3.3

Závazek – závazkový právní vztah Závazkový právní vztah (závazek) je vztahem mezi dvěma či více individuálně ur-

čenými subjekty, jejichž majetkové zájmy jsou stejné povahy, ale opačné orientace. NOZ zdůrazňuje majetkovou povahu závazku, když v ustanovení § 1722 stanoví, že „Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.“. Relativní povaha závazkového vztahu určuje, že věřitel je z tohoto vztahu oprávněn požadovat příslušné chování vůči dlužníku z tohoto vztahu a nikoli vůči třetím osobám (závazkový vztah je vztahem jen mezi individuálně určenými subjekty). NOZ je oproti předchozí úpravě (proti starému OZ i ObchZ) založen na jasném vymezení pojmu závazek a jeho jednotlivých složek, které důsledně používá ve všech svých ustanoveních viz. definice výše v textu. Pojem závazek označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob v rámci tohoto vztahu. Ze samotného pojmu závazku vyplývá jeho závaznost, tj. jeho strany jsou jím vázány, takže od něj nemohou jednostranně odstoupit, ledaže by jim to zákon výslovně dovoloval anebo si takovou možnost smluvily ve smlouvě, kterou tento závazek založily (založily-li jej smlouvou); závaznost závazku ze smluv (a vzhledem ke znění ustanovení § 1723 odst. 2


7

NOZ, který stanoví, že ustanovení týkající se závazků ze smluv se přiměřeně použijí i na ostatní závazky) vyplývá také ze zásady stanovené v § 3 odst. 2 písm. d), která stanoví, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny. Pojem pohledávka znamená subjektivní právo věřitele po dlužníku požadovat určité plnění. Pojem pohledávka se nesmí ztotožňovat s pojmem nárok, který odpovídá oprávnění věřitele dosáhnout realizace svojí pohledávky prostřednictvím státního donucení a ve specifických případech i svépomocí. Pojem dluh odpovídá povinnosti dlužníka věřiteli toto plnění poskytnout (ve staré úpravě byl pro tento pojem používán také pojem závazek) – dluh nemůže existovat bez pohledávky a pohledávka nemůže existovat bez dluhu. 3.3.1

Obsah závazků Obsahem závazku je dvojice subjektivních práv a subjektivních povinností. Pohle-

dávka a dluh jsou základním obsahem závazkového právního vztahu. Vedle nich však existuje i další dvojice práv a povinností, tj. právo a povinnost poskytnout druhé straně závazku součinnost k jejímu řádnému plnění. Věřitel je tak nejen oprávněn požadovat od dlužníka svou pohledávku, ale i povinen dlužníkem řádně nabídnuté plnění přijmout. Dlužník nejen, že má povinnost plnit vůči věřiteli svůj dluh, ale i právo od něj požadovat součinnost k převzetí plnění. 3.3.2

Zajištění a utvrzení závazků

Ustanovení o zajištění a utvrzení jsou v NOZ obsažena v části čtvrté (relativní majetková práva), hlavě I (všeobecná ustanovení o závazcích), dílu 8 (zajištění a utvrzení dluhů); § 2010-2054 NOZ. Prostředek má zajišťovací funkci jen v případě, že je schopen splnění dluhu nahradit, tj. dává jistotu, že věřitel nějaké plnění skutečně obdrží. OZ řadí mezi zajišťovací prostředky i smluvní pokutu a uznání dluhu, přestože ty nemohou věřiteli hospodářsky nahradit splnění dluhu - uznání dluhu pouze staví na jisto, že dluh v době uznání existoval, a prodlužuje lhůtu pro jeho vymáhání. Smluvní pokuta sice pro věřitele znamená další finanční nárok, o který se zvyšuje celková výše pohledávky, ale pokud dlužník nemá dostatek majetku pro splnění dluhu, nezaplatí ani smluvní pokutu.


8

NOZ proto rozlišuje zajištění od pouhého utvrzení dluhu (§ 2010) viz. rozdělení v tabulce 1:

Zajištění (§ 2018 a násl.)

Utvrzení (§ 2048 a násl.)

Zástavní právo (§ 1309 an.) Zadržovací právo (§ 1395 an.) Ručení (§ 2018 an.)

Smluvní pokuta (§ 2048 an.) Uznání dluhu (§ 2053 an.)

Finanční záruka (§ 2029 an.) Zajišťovací převod práva (§ 2040 an.) Srážky ze mzdy (§ 2045 an.) Tab. 1

Zajištění a utvrzení dluhu (zdroj: vlastní práce)

Úprava zajištění v NOZ je uvedena obecnými ustanoveními o jistotě, v nichž lze najít normy společné pro všechny zajišťovací instituty. Důvodová zpráva doplňuje, že dát jistotu je možné nejen věřiteli, ale i třetí osobě, která ji spravuje ve prospěch věřitele (§ 2010 NOZ). Za dostatečnou jistotu se považuje především zástava (do určité výše hodnoty). Není-li možné takovou jistotu složit, lze uznat za dání dostatečné jistoty obstarání způsobilého ručitele. Následná nedostatečnost jistoty zakládá dlužníkovu povinnost zajištění doplnit pod hrozbou dospělosti nezajištěného dluhu. Právo věřitele žádat od dlužníka doplnění zajištění v případě, kdy poskytnutá jistota ztratila na ceně tak, že jako zajištění již nedostačuje. Nedoplní-li dlužník jistotu, stane se splatnou ta část pohledávky, která není zajištěna (§ 2017 NOZ). Zajištění 1.

Ručení

Úprava je v zásadě přebrána z ObchZ, ale i zde je několik změn. Smluvní způsob vzniku vychází z OZ (prohlášení věřitele o převzetí ručení + přijetí ručení věřitelem). Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat (§ 2018 NOZ). Lze poskytnout pro platný dluh, dluhy budoucí i podmíněné, soubor dluhů určitého druhu, soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, pokud dlužník dluh nesplnil, ač jej k tomu věřitel vyzval. Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které měl dlužník. Ručení zaniká zánikem dluhu, který zajišťuje.


2.

9

Finanční záruka

Vychází z úpravy bankovní záruky v ObchZ. Věcný obsah se nemění. V tomto případě jde prakticky o ručení, kdy ručitelem v dosavadní úpravě byla banka. Ta se zavazovala uspokojit věřitele, jestliže dlužník nesplní svůj závazek anebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Tímto zajišťovacím nástrojem se zpravidla zajišťuje peněžitá pohledávka. Vztah mezi bankou a dlužníkem se řídí ustanovením mandátní smlouvy. Pojem „finanční záruka“ byl zakotven kvůli tomu, že výstavcem může být nejen banka. Je-li výstavcem banka, jedná se o bankovní záruku. Je vyžadována písemná forma. 3.

Zajišťovací převod práva

Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Pokud nebude dohodnuto něco jiného, má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Může být tedy zřejmě sjednán i tzv. fiduciární převod bez rozvazovací podmínky, kdy bude věřitel po splnění dluhu povinen převést právo zpět. Jinak platí, že pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. Není-li však zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným. Zákon pro tuto smlouvu nevyžaduje zvláštní formu. Jiná zákonná ustanovení (např. požadavek písemné formy v případě smluv o převodu nemovité věci) tím ovšem dotčena nejsou. Pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. Není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Zásadní rozdíl mezi zástavním a zajišťovacím právem spočívá v tom, že není-li dluh splněn, zástavní věřitel musí zástavu zpeněžit jako věci cizí, zatímco u zajišťovacího převodu práva je podmínka zmařena a podmíněný převod se mění na převod nepodmíněný (právo připadne věřiteli trvale), je tedy pro věřitele výhodnější než zástavní právo.


4.

10

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

Utvrzení 1.

Smluvní pokuta

Podstatou institutu smluvní pokuty je sankce pro případ nesplnění závazku ze smlouvy. Subjekt závazkového vztahu, který poruší povinnost zajištěnou smluvní pokutou, je povinen smluvní pokutu zaplatit bez ohledu na to, zda druhé straně vznikla porušením závazku škoda či nikoliv. Náležitostmi smluvní pokuty byla dle ObchZ písemná forma dohody a výše pokuty (popř. způsob určení výše pokuty). CHODĚRA (1997) doplňuje, že nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán splnit svoji povinnosti ze smlouvy i tehdy, kdy smluvní pokutu zaplatí. Smluvní pokuta proto neznamená bez dalšího zánik povinnosti dlužníka. Zvláštní vztah je mezi smluvní pokutou a náhradou škody. Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobenou porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevplývá něco jiného. Ve smlouvě by proto muselo být uvedeno, že ten, kdo porušil svoji smluvní povinnost, se zavazuje zaplatit náhradu škody i v případě, že bude zaplacena smluvní pokuta, popř. když škoda přesáhne smluvní pokutu, zaplatí se dotyčný rozdíl. TINTĚRA (2012) upozorňuje na nové zařazení smluvní pokuty v NOZ, kdy ji můžeme najít v oddílu nazvaném utvrzení dluhu společně s úpravou uznání dluhu viz. tabulka 1. Rozlišování zajištění závazku a utvrzení dluhu v NOZ je odůvodněno tak, že ujednání smluvní pokuty závazek ve skutečnosti nezajišťuje, ale jen prohlubuje tím, že rozmnožuje povinnost zavázané strany o další povinnost k plnění. Nově není nutná písemná forma. 2.

Uznání dluhu

Vychází z ObchZ, OZ, ZP. Uzná-li dlužník dluh co do důvodu i výše písemným prohlášením, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Tento utvrzovací institut je tedy jednostranným písemným jednáním dlužníka. Svým doznáním zakládá nevyvratitelnou domněnku, že v uznaném rozsahu tento závazek existoval a dále způsobuje přetržení promlčecí doby. Tento instrument zlepšuje věřitelovo postavení při vymáhání pohledávky.


3.3.3

11

Zánik závazků Zánik závazků nastává, přistoupí-li k původní právní skutečnosti, která závazek za-

ložila, skutečnost nová, která jej zcela nebo zčásti zbavuje právních účinků. Rozlišujeme zánik s uspokojením věřitele a bez uspokojení věřitele. Rozlišení způsobů zániku závazku podle skutečností: • zánik závazku na základě právního jednání: jednostranné (splnění, uložení do úřední úschovy, odstoupení, jednostranné započtení, výpověď) a dvoustranné (novace, vzdání se práva, prominutí dluhu, narovnání, dohoda o započtení), • zánik závazku na základě události: nemožnost plnění, uplynutí doby, smrt dlužníka nebo věřitele, splynutí, • zánik závazku na základě právního jednání a události: prekluze, • zánik závazku na základě rozhodnutí státního orgánu. 1.

Splnění

Závazek musí být splněn řádně (jinak vzniká odpovědnost za vady) a včas (jinak vzniká odpovědnost za prodlení). §1921 NOZ věřitel má právo do 6 měsíců vytknout vadu a uplatnit právo z vadného plnění, dlužník se může bránit uplatněním námitky prodlení. Je třeba dvou jednostranných právních jednání: plnění dlužníka a přijetí plnění věřitele. Kromě dlužníka může plnit ručitel, plátce mzdy, pojišťovna, každý, kdo plní v dohodě s dlužníkem, platné je i plnění nesvéprávného dlužníka. Kromě věřitele může přijmout i ten, kdo předloží věřitelovo potvrzení o právu přijmout od dlužníka plnění (účinky nenastanou, ví-li dlužník, že je falešné), také zástupci věřitele, je-li k tomu zmocněn, zástavnímu věřiteli, poukazníkovi, třetí osobě, v jejíž prospěch byla smlouva uzavřena. Dlužník může splnit za podmínek § 568 NOZ splnit do úřední úschovy, pokud to povaha závazku připouští a pokud pro to existuje právní důvod: věřitel není přítomen, věřitel je v prodlení, dlužník má pochybnost o tom, kdo je věřitel, dlužník věřitele nezná – při úmrtí věřitele. Věřitel je povinen vydat dlužníkovi písemné potvrzení o splnění celého nebo části dluhu, jinak může dlužník plnění odepřít = kvintace § 1949 NOZ v případě vydání na jistinu má se za to, že bylo hrazeno celé – v případě, že nedošlo k plnění, jedná se o formu prominutí dluhu.


2.

12

Odstoupení od smlouvy

Jedná se o jednostranné právní jednání adresované druhé straně, které ruší smluvní závazkový vztah v okamžiku, kdy dojde druhé straně. Jestliže tak stanoví smlouva smluvní ujednání není omezeno, jednostranné i oboustranné, nebo jestliže tak stanoví zákon (NOZ): jde o případ prodlení dlužníka, pokud je dlužník v prodlení a ani v dodatečně přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté nesplní, má věřitel právo odstoupit od smlouvy. Po odstoupení se závazkový právní vztah ruší, nestanoví-li dohoda nebo zákon jinak, a strany si navzájem vrátí to, co již bylo splněno (§ 2995 NOZ). 3.

Započtení pohledávek

Neboli odečtením vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka. Zákon upravuje jednostranné započtení (§1982 NOZ) a započtení dohodou (§ 1988 NOZ). 4.

Výpověď

Zánik nastává jednostranným projevem vůle smluvní strany a uplynutím výpovědní lhůty (obecná výpovědní lhůta v NOZ činí 3 měsíce). 5.

Dohodou

Dohoda o zřízení nového závazku (novace). Dohodou mezi věřitelem a dlužníkem se ruší původní závazek a je nahrazen novým (privativní novace) nebo na základě dohody původní závazek trvá a přistupuje nový (kumulativní novace). Písemná forma je nutná, jen byla-li původně také písemná. Dohoda o vzdání se práva a prominutí dluhu § 1995 NOZ: Dvoustranné právní jednání, kterým se věřitel se souhlasem dlužníka vzdává svého práva. Lze se vzdát i naturální obligace. Lze prominout i jen část dluhu. Vzdát se lze jen práv, která platně existují, a lze s nimi disponovat. Nelze se vzdát práv, která teprve v budoucnu vzniknou, a osobnostních práv. Prominutí spoludlužníku je platné i vůči ostatním dlužníkům ve výši jejich podílu obdobně u věřitele. Souhlas s prominutím dluhu se presumuje. Dohoda o zrušení závazku § 1981 NOZ: Dohoda stran o zrušení závazku, aniž by vznikl nový. Zánik nastává okamžikem přijetí druhou stranou. Písemná forma, pokud se zrušuje závazek zřízený písemnou formou. Po zrušení má druhá strana nárok na vrácení plnění, u závazku peněžitého i s úroky.


13

Dohoda o narovnání (smír): Účastníci mezi sebou nově upravují sporná práva a povinnosti a nahrazují je novými. Účelem je odstranit skutkovou nebo právní spornost a předejít tak soudnímu sporu. Předmětem mohou být i práva promlčená. Narovnání lze uzavřít i před soudem formou soudního smíru. Pokud by došlo k omylu v tom, co je sporné, nepůsobí omyl neplatnost dohody o narovnání, avšak byl-li omyl vyvolán lstí, může se druhá strana neplatnosti dovolat. Dohoda o započtení: Započítat dohodou lze jakékoli pohledávky. Nelze však započítat pohledávky na výživné pro nezletilé děti. 6.

Smrt dlužníka či věřitele

Smrtí dlužníka zaniká povinnost, jejímž obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno dlužníkem osobně, jinak povinnost nezaniká. Smrtí věřitele právo zaniká jen v případě, že plnění je dle své povahy omezeno na jeho osobu. 7.

Uplynutím doby a prekluze

Uplynutí doby působí zánik závazku: • uplynutím doby, na kterou byl závazek sjednán, • nesplněním u fixních smluv, • neuplatněním práva v prekluzivní lhůtě, na kterou byl závazek sjednán Strany si mohou lhůtu obnovit nebo prodloužit. 8.

Nemožnost plnění

Jde o následnou nemožnost plnění, která nastala až po vzniku závazkového právního vztahu. Plnění není nemožné, lze-li plnit za ztížených podmínek nebo s většími náklady nebo až po sjednaném čase. Plnění je nemožné pokud není objektivně možné plnit, k subjektivním příčinám se nepřihlíží, ledaže by šlo o plnění osobní povahy (např. instalatér je nemocný). Nemožnost plnění může být úplná (celé plnění je nemožné) nebo částečná. Nemožnost plnění může být zaviněná → věřitel může žádat vydání bezdůvodného obohacení i náhradu škody nebo nezaviněná → věřitel má právo na vydání bezdůvodného obohacení, pokud k němu došlo.


9.

14

Splynutí

Splynutí věřitele a dlužníka v jedné osobě (postoupení pohledávek, dědická posloupnost). 10.

Poukázka

NOZ ji přeřazuje ze změn závazků do splnění závazku. V podstatě jde o plnění prostřednictvím třetí osoby.

3.4

Dosavadní úprava

Jelikož přechodná ustanovení umožňují závazkovým právním vztahům vzniklým před nabytí účinnosti NOZ řídit se dosavadní právní úpravou až do svého zániku, nabízí se v této části literární rešerše zmínit původní fungování paralelní existence občanského a obchodního zákoníku. Obchodní právo představovalo lex specialis k právu občanskému. Jinými slovy občanské právo tvořilo obecný základ – lex generalis, na kterém obchodní právo stálo jako soubor speciálních norem. Obchodním právem se rozuměly normy soukromého práva, které upravovaly právní postavení podnikatelů a odchylky v režimu jejich právních vztahů od obecných předpisů občanského práva. Zásadní změny zaznamenala právní úprava podnikání České republiky (tehdy ještě Československu) po roce 1989. Právní úprava vycházela jednak z dřívějších předpisů zcela odlišného politického myšlení (socialismu), tak zároveň i z vyspělejší především západní legislativy. Nelze opomenout i vliv norem evropského obchodního práva. Následující léta byla ve znamení restitučních a privatizačních zákonů, ve snaze napravit deformace minulého období a umožnit tak fungování tržní ekonomiky. Základním pramenem obchodního práva byl obchodní zákoník (dále jen ObchZ). Pokud obchodní zákoník některou otázku týkající se majetkových vztahů podnikatelů neupravoval, vycházelo se z ustanovení občanského práva, především podle občanského zákoníku (dále jen OZ). Zatímco ObchZ upravoval jen dílčí otázky, jiné vztahy byly upravené v OZ. Mezi užitím ObchZ a OZ mohlo docházet k situaci vzájemné nezávislosti z důvodu, že buď daná problematika nebyla obsažena v ObchZ vůbec, a proto se použila úprava OZ, nebo naopak úprava v ObchZ byla komplexní a podpory OZ nebylo po-


15

třeba. Vztah speciality ObchZ vůči OZ byl uveden výše. Poslední možností byl fakt, kdy dostatečné řešení nenabízel ani jeden ze jmenovaných zákoníků a postupovalo se podle jiných pramenů. Kromě uvedených základních pramenů bylo možné použít jako doplňkový zdroj obchodní zvyklosti. To jsou určitá pravidla, která vznikla postupně tradicí v obchodním styku. Bylo možné je použít až za smlouvou a dispozitivními ustanoveními ObchZ. Po obchodních zvyklostech odkazoval dále ObchZ na zásady poctivého obchodního styku. Posloupnost užití jednotlivých zdrojů znázorňuje obrázek č. 1.

Obr. 1

Schéma k § 1 odst. 2 ObchZ (zdroj: http://pravniradce.ihned.cz/c1-24216470-k-obchodnim-

zvyklostem-v-systemu-pramenu-a-pravidel-obchodniho-prava)

Jak již bylo zmíněno výše v souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku, která nabyla účinnosti 1. 1. 2014, byl obchodní zákoník zrušen. Právní úprava závazkových vztahů se nyní nachází v novém občanském zákoníku (dále jen NOZ), zatímco úpravě obchodních společností a družstva se věnuje nově vzniklý zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.

3.5

Smlouva o dílo

Tato kapitola je zpracována vzhledem k platné právní úpravě v roce 2013. Do 31. 12. 2013 jsme zdroj informací mohli najít jak v OZ, tak v ObchZ. Samotný institut smlouvy o dílo byl upraven v § 536 až 565 ObchZ. PRAŽÁK (2010) uvádí, že OZ obsahuje základní úpravu vztahů mezi subjekty na základě právní povinnosti. Obsahuje obecnou úpravu vztahů mezi občany navzájem, ale i mezi podnikatelskými subjekty,


16

pokud ObchZ nemá úpravu zvláštní. Pro účely obchodněprávních vztahů vznikajících při uzavírání smlouvy o dílo si z OZ převezmeme jeho obecná ustanovení, ustanovení o věcných právech a další ustanovení řešící obecné situace, na které ObchZ nepamatuje. Lze říci, že ObchZ nelze použít na všechny případy, které přináší praxe, bez doplnění některými ustanovením OZ. ObchZ obsahuje mimo jiné úpravu obchodních závazkových vztahů, tedy závazkových vztahů mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Smlouva o dílo se řídí ObchZ, pakliže se mezi subjekty jedná o vztah obchodní – vztah mezi podnikateli. PRAŽÁK (2010) píše, že o obchodní vztah se jedná tehdy, jestliže je při jeho vzniku zřejmé, že se u každé ze stran tohoto vztahu týká jejich podnikatelské činnosti. Což se v praxi projeví odkazem na ustanovení ObchZ přímo ve smlouvě, popřípadě to vyplyne z obsahu smlouvy jako takového. Druhou možností je situace, kdy se smluvní strany výslovně a písemně dohodnou, že jejich vztah založený smlouvou o dílo se bude řídit OBCHZ (viz. § 262 odst.1), přičemž musí být splněno, že nedojde ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem. Jinak je smlouva neplatná. Smlouva o dílo uzavřená dle ustanovení paragrafů 536 až 565 OBCHZ neuvádí povinnost písemné formy smlouvy, což platí i nadále v NOZ. Z toho vyplývá, že smlouvu lze uzavřít i ústně. Samozřejmě s rizikem dokazování toho, co bylo domluveno, v případě sporu. K platnému uzavření smlouvy dojde bezvýhradným přijetím návrhu smlouvy. Přijetí návrhu smlouvy nemusí být písemné. Přijetí lze učinit i faktickým započetím plnění smlouvy. Dle PRAŽÁKA (2010) to takto běžně funguje u díla malého rozsahu. I když smlouva není v písemné podobě, je řádně a platně uzavřena. K samotnému vzniku smlouvy o dílo stačí, aby se strany dohodly na specifikaci díla a na ceně za zhotovení díla (více podkapitola Cena díla). 3.5.1

Subjekty smlouvy o dílo

Subjekty vztahu, založeném smlouvou o dílo, jsou zhotovitel a objednatel. PRAŽÁK (2010) je charakterizuje následovně. Objednatel je osoba, která objednává provedení díla. Neorientuje se v problematice zhotovení díla, proto si jeho zhotovení objednává u zhotovitele.


17

Zhotovitel je tedy osoba, která bude dílo provádět. Měla by to být osoba znalá. Profesionál, který ke zhotovení díla zná i související předpisy. Zhotovitel je zpravidla podnikatel. Pro posouzení, zda se smluvní vztah bude řídit ObchZ, je tedy zásadní, co bylo ohledně objednatele při uzavírání zřejmé, zjistitelné. Aby se předešlo případným sporům, je třeba věcného důkazu o tom, že při uzavírání smlouvy bylo stranám zřejmé, že dílo se bude týkat podnikatelské činnosti objednatele a zhotoví jej zhotovitel – podnikatel. CHODĚRA (1997) k definici osoby zhotovitele dodává, že zhotovitel je povinen provést dílo podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě. Na obsahu a povaze díla závisí, zda je zhotovitel povinen provést dílo osobně. Označení smluvních stran Jedná-li se o fyzickou osobu – podnikatele, ta činí právní úkony (nově jednání) pod svým jménem a příjmením. Jedná-li se o právnickou osobu zapsanou do obchodního rejstříku, ta činí právní jednání pod svou firmou = názvem, pod kterým je zapsaná v obchodním (nově veřejném) rejstříku. Jedná-li se o jinou právnickou osobu, ta činí právní jednání pod svým názvem nebo označením. Za právnickou osobu jedná její statutární orgán. Každý podnikatel je povinen dle § 13a ObchZ na obchodních listinách (týká se i smluv) uvádět údaj: • o své firmě, jménu nebo názvu, • o sídle nebo místě podnikání, • o identifikačním čísle (dále jen IČO), • podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede i u kterého obchodního rejstříku je zapsán, včetně čísla spisové značky. PRAŽÁK (2010) říká, že i díky této zákonné povinnosti lze zjistit, zda konkrétní osoba vůbec má oprávnění k činnosti, kterou se zavazuje ve smlouvě o dílo provádět, zda jí nechybí živnostenský list a tak dále. Pokud uzavře objednatel smlouvu se zhotovitelem, který nemá živnostenský list ani jiné oprávnění, hrozí, že dílo nebude provedeno odborně a vznikne tak újma. Jelikož zhotovitel nemá příslušné oprávnění, ponese následky objednatel. Právní odpovědnost leží na bedrech objednatele.


3.5.2

18

Předmět smlouvy o dílo

Dle VRABCE A PLECITÉHO (1996) je smlouva o dílo vzájemný závazkový vztah, jehož předmětem je poskytnout objednateli podle stanoveného zadání dílo za úplatu. Zhotovitel se zavazuje provést pro objednatele dílo na své nebezpečí, objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, dále montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (PAR 536 ODST. 2 OBCHZ). Pro dílo je charakteristické, že v době uzavření smlouvy ještě neexistuje a že má vzniknout v budoucnu. Podstatou závazků vzniklých ze smlouvy o dílo je podle PRAŽÁKA (2010) konání, činnost směřující k určitému výsledku, a to formou: • zhotovení nové věci, • úpravou určité věci nebo • provedením nějaké činnosti, která povede k dohodnutému výsledku a která bude mít nějaký hmotný výstup. Princip díla spočívá právě v tom, že je vykonávána nějaká činnost vedoucí k hmotnému výsledku. PRAŽÁK (2010) také připomíná, jak důležité je při uzavírání smlouvy myslet na přesnou specifikaci díla, a to ve dvou rovinách: • co má být výsledkem zhotovitele a • a jak má být hmotně zachycen. Výsledek je potřeba určit tak, aby nebyl zaměnitelný, byl určitý a srozumitelný, aby se později nemohl stát sporným. Co se týče druhého bodu, je zřejmé, že pokud bude předmětem smlouvy zhotovení věci, výsledkem je sama věc. Pokud je ale předmětem smlouvy o dílo nějaká činnost, je nutné dohodnout si ve smlouvě, jak bude výsledek hmotně zachycen, tedy jak zhotovitel doloží, že dílo provedl. Detaily, které nejsou zachycené ve smlouvě, určuje zhotovitel sám:


19

„… zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně a není vázán pokyny objednatele, pokud se k jejich plnění výslovně nezavázal….“1 Stavba jako předmět díla Upravuje některá specifika děl prováděných jako stavební práce. Typické případy jsou zhotovení stavby, její oprava nebo úprava, mohou však přicházet v úvahu i jiné úpravy nemovité věci. Zhotovitel má nést nebezpečí škody na stavbě až do jejího předání (ledaže by ke škodě došlo i jinak) i při stavebních pracích má objednatel právo kontrolovat její provádění již podle obecné úpravy. Nově se však navrhuje, aby objednateli bylo přiznáno také právo požadovat předložení průběžného vyúčtování provedených prací a vynaložených nákladů v těch případech, kdy je cena ujednána podle jejich skutečného rozsahu. 3.5.3

Cena díla

Smlouva o dílo nemůže být sjednána bezúplatně, v takovém případě by se jednalo o jiný smluvní typ (např. darovací smlouva). Cena se stanovuje především na základě dohody účastníků smluvního vztahu. Podstatnou náležitostí smlouvy je ujednání o úplatě za provedené dílo, nikoliv výše ceny. Aby byla smlouva platně uzavřena, je cena buď výslovně dohodnuta, nebo bude ve smlouvě dohodnut způsob jejího určení, nebo se strany dohodnou, že chtějí smlouvu uzavřít i bez určení ceny. ŠTENGLOVÁ (2000) uvádí, že zmíněnou třetí variantu přinesla až novela ObchZ z roku 2000 - uzavření smlouvy o dílo i bez dohody o ceně nebo způsobu jejího určení, jestliže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu bez této dohody. V rámci smlouvy o dílo lze rozlišit tyto způsoby určení ceny díla: 1.

Pevnou částkou – celková cena nebo cena za měrnou jednotku,

2.

Přiměřenou cenou – využije se ve chvíli, kdy cena není sjednaná smlouvou ani dána příslušnými předpisy. Za přiměřenou cenu lze považovat cenu srovnatelného díla, která odpovídá vynaloženým nákladům a přiměřenému zisku.

1

§ 537 odst. 3 OBCHZ


3.

20

Odhadem – aplikuje se v situacích, kdy objednatel trvá na určení pevnou částkou, ale ta nemůže být z objektivních důvodů stanovena, přistoupí se tedy k odhadu. V případě, že se strany rozhodnou, že cena za dílo bude odpovídat ceně rozpočto-

vé, není ve smlouvě uvedena částka, ale je v ní určen způsob stanovení ceny. PRAŽÁK (2010) upozorňuje, že pro takový případ je třeba se současně domluvit na tom, kdo, kdy a jak je oprávněn rozpočet měnit. Byl-li rozpočet jen pomůckou pro ujednání ceny ve smlouvě pevnou částkou, platí mezi stranami takto ujednaná cena díla a případné změny rozpočtu změnu pevně dohodnuté ceny neovlivní. Bylo-li však dílo zadáno podle rozpočtu, přejímá se standardní úprava rozlišení rozpočtu na zaručený a nezaručený. Při zaručeném rozpočtu co do závaznosti a úplnosti nelze cenu zvýšit jinak než dohodou stran. Nezaručený rozpočet umožňuje zhotoviteli jednostranně zvýšit cenu, objeví-li se nutnost vyšších nákladů nebo dalších prací, musí však takovou nutnost bezodkladně oznámit objednateli, jinak právo na zvýšení ceny ztrácí (má-li se však cena zvýšit o více než 10%, přiznává se objednateli právo odstoupit od smlouvy). 3.5.4

Odpovědnost

Odpovědnost za porušení povinnosti ze smlouvy o dílo nastupuje podle obecných ustanovení OZ. Odpovědnost za škodu vzniká na základě porušení závazků smluvních i mimosmluvních. Odpovědnost za vady vzniká pouze tehdy, jestliže byla ve smlouvě o dílo zakotvena. Zhotovitel odpovídá za vady, které má dílo při převzetí anebo které se vyskytnou během záruční doby. Objednatel má právo na odstranění vady a zhotovitel je povinen vadu odstranit bez zbytečného odkladu. Toto časové určení je potřeba chápat v kontextu konkrétní situace (povaha díla, náročnost odstranění vady). Dalším právem objednatele je právo na zrušení smlouvy. To se aplikuje pouze v případě, kdy objednatele pro opakované výskyty vady či většímu počtu vad nemůže dílo řádně užívat. Zrušení smlouvy je jednostranné právní jednání a nevyžaduje tedy souhlas zhotovitele.


3.5.5

21

Zánik závazků ze smlouvy o dílo

Nejčastějším způsobem zániku závazků ze smlouvy je podle VRABCE

A

PLECITÉHO

(1996) splnění závazku. Dílo je podle PRAŽÁKA (2010) provedeno, bylo-li objektivně ukončeno a byl-li předmět díla předán objednateli. Není-li způsob předání díla ve smlouvě dohodnut jinak, je dílo předáno ve chvíli, kdy zhotovitel umožní objednateli s předmětem dokončeného díla v místě předání nakládat. Jestliže smlouva nestanoví místo předání a ani povinnost zhotovitel odeslat předmět díla, uskutečňuje se předání v místě, kde se podle smlouvy mělo dílo provádět. Pokud toto místo ve smlouvě není uvedeno, uskutečňuje se předání v místě, o kterém objednatel věděl, že zde bude zhotovitel dílo provádět (§ 554, ODST. 2 OBCHZ). V ostatních případech se uskutečňuje předání díla v místě, kde má zhotovitel sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště oznámí-li toto místo včas objednateli (§ 554, ODST. 4 OBCHZ). Odstoupit od smlouvy může zhotovitel, když je ke zhotovení díla nutná součinnost objednatele a ten na výzvu zhotovitele nereaguje. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté lhůtě. Právní událost, kterou je smrt, působí následovně: • Smrt objednatele smluvní vztah neruší, práva a povinnosti totiž přecházejí na dědice. Výjimkou je obsah smlouvy nebo povaha díla, která plnění omezuje přímo na osobu objednatele. • Smrt zhotovitele vede k zániku právního vztahu, pokud plnění vyžaduje specifické schopnosti osoby zhotovitele. V ostatních případech práva a povinnosti přecházejí na oprávněné osoby. 3.5.6

Vady díla

Právě v této kapitole, mimo jiné, bude patrné, jak důležité je ve smlouvě řádně nadefinovat výsledek díla. OBCHZ V § 560 ODST. 1 říká, že dílo má vady, pokud jeho provedení neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Pro zkoumání vad díla je tedy nutné zjistit, jak je výsledek díla dohodnut ve smlouvě a porovnat ho skutečným výsledkem. Toto ustanovení ObchZ lze pro konkrétní smlouvu o dílo výslovně vyloučit, je však nutné jej nahradit jinými ustanoveními, které upraví, za jakých podmínek má dílo vady.


22

PRAŽÁK (2010) uvádí, že vadou je též provedení díla v jiném rozsahu, než vyplývá ze smlouvy. To jsou především nedodělky a provedení jiných prací na díle, než které byly předmětem smlouvy. Dále je nesporně vadou i nesplnění termínu zhotovení díla, na základě čehož může objednatel od smlouvy odstoupit. V neposlední řadě do výčtu vad patří i právní vady. Pokud dílo neodpovídá výsledku uvedenému ve smlouvě a má tedy vady, znamená to, že zhotovitel nesplnil svoji povinnost: řádně/bezvadně ukončit dílo. To platí nezávisle na tom, zda objednatel dílo převzal či nikoliv. Jelikož dílo není provedeno řádně, objednateli nevzniká povinnost dílo převzít a zhotovitel ho k tomu nemůže právně donutit. I když objednatel dílo převezme a je spokojen s jeho provedením (přestože neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě), zhotovitel nesplnil svou povinnost, a proto mu nevzniká nárok na jeho plnou úhradu. Dle § 564 OBCHZ má objednatel právo, má-li provedené dílo (jehož předmět nelze vhledem k jeho povaze vrátit zhotoviteli) vady, jimiž je smlouva o dílo porušena podstatným způsobem, právo požadovat podle okolností nedodělků, odstranění právních vad, odstranění vad opravou, přiměřenou slevu z ceny díla nebo právo odstoupit od smlouvy. V případě nepodstatného způsobu má objednatel stejná práva s výjimkou práva na odstoupení od smlouvy. Podstatné a nepodstatné porušení smlouvy si mohou strany definovat ve smlouvě samy. Pokud tak neučiní, využije se ustanovení § 345 odst. 2 ObchZ. PRAŽÁK (2010) jej parafrázuje následovně: „Podstatnou vadou je taková vada, že strana vadou postižená by do takového obchodu nešla, kdyby věděla, že taková vada vznikne, za podmínky, že ta strana, která vadu způsobila, o tom (že druhá strana by do takového obchodu nešla) věděla či to mohla předpokládat.“2. ObchZ neumožňuje, aby objednatel bez dohody se zhotovitelem sám odstranil nebo nechal odstranit vady díla. Objednatel může zasáhnout, jestliže je zřejmé, že zhotovitel již nemá oprávnění dílo dokončit. Jedná se o případy, kdy objednatel: • uplatnil právo na slevu z ceny díla,

2

Pražák (2010), str. 159


23

• odstoupil od smlouvy – objednatel může odstoupit od smlouvy v důsledku vad, jedná-li se o podstatné porušení smlouvy ze strany zhotovitele nebo vada nebyla odstraněna v přiměřené lhůtě a zhotovitel byl upozorněn na možnost odstoupení od smlouvy. Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo jeho prohlídku zařídit podle možností co nejdříve po předání předmětu díla. Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, pokud je objednatel neoznámí bez zbytečného odkladu poté, co je zjistí, nejpozději však do 2 let a u staveb do 5 let od předání předmětu díla. U vad, na které se vztahuje záruka, platí místo uvedených lhůt záruční doba. Po oznámení existenci vad – reklamaci – musí objednatel oznámit svou volbu ohledně svých nároků vyplývajících z vadného díla. Provedenou volbu již objednatel nemůže jednostranně měnit, pokud to není dohodnuto ve smlouvě nebo mu to zákonná úprava nepovoluje.

3.6

Vztah smlouvy o dílo k jiným smluvním typům

Před uzavřením smlouvy o dílo je vhodné zvážit, jaký druh smlouvy obecně je pro daný případ nejvhodnější. Proto bych ráda v této kapitole představila další typy smluv podle ObchZ a OZ/NOZ, u nichž je sice požadováno provedení nějaké činnosti, ale smlouva o dílo to přesto není, a na závěr zmiňuji i pracovní smlouvu upravenou zákoníkem práce. 3.6.1

Kupní smlouva § 409 a násl. OBCHZ, § 2079 a násl. NOZ

Kupní smlouva je dle ŠŤOVÍČKA

A

VRABCE (2000) jedním z nejstarších institutů sou-

kromého práva. První propracovanou úpravu obsahovalo již klasické římské právo. Rozdíl mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo spočívá podle PRAŽÁKA (2010) především v tom, že předmětem kupní smlouvy je dodávka věci a převod vlastnického práva k ní, zatímco předmětem smlouvy o dílo je provedení díla, tedy činnost. Tam, kde převažuje hodnota práce vykonané při zhotovení věci nad hodnotou dodaného materiálu, lze se přiklonit ke smlouvě o dílo. Další pomůckou může být fakt, že předmět kupní smlouvy si může koupit široké blíž neurčené spektrum osob, ale u smlouvy o dílo se jedná o individuální objednávku individuálního zájemce na zhotovení konkrétního předmětu smlouvy o dílo. O kupní smlouvu se nejedná nikdy, pokud závazek „dodávajícího“ zahrnuje montáž, jako je tomu u stavebních prací.


3.6.2

24

Smlouva mandátní § 566 a násl. OBCHZ

Na rozdíl od smlouvy o dílo u mandátního vztahu nejde o zhotovení věci, ale pouze o činnost. Mandatář zde jedná jménem mandantovým nikoliv svým jako zhotovitel. Dle důvodové zprávy osnova NOZ odstraňuje duplicitu občanskoprávní příkazní smlouvy a obchodní smlouvy mandátní a zavádí jediný smluvní typ odpovídající standardnímu pojetí příkazní smlouvy. § 2430 NOZ říká, že příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 3.6.3

Smlouva komisionářská § 577 násl. OBCHZ, § 2455 a násl. NOZ

V tomto vztahu se komisionář zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet za úplatu určitou obchodní záležitost. Rozdíl od mandátní smlouvy spočívá v tom, že mandatář jedná jménem mandanta, komisionář jménem svým. 3.6.4

Pracovní smlouva a problematika švarc systému PRAŽÁK (2010) popisuje švarc systém jako typický příklad zastřeného právního

jednání. Zaměstnanci nejsou totiž formálně zaměstnaní v pracovním poměru, ale právě v režimu smlouvy o dílo dle ObchZ. Přitom obsah této smlouvy kopíruje pracovní smlouvu a splňuje základní znaky pracovněprávního vztahu: nesamostatnost při výkonu práce, řízení výkonu práce objednatelem (zastřeně zaměstnavatelem), určení doby výkonu práce, opakující se odměna atd.

3.7

Komparace NOZ s původní právní úpravou

Změny, které mimo jiné prostupují i předchozím textem, jsou pro lepší orientaci znázorněny v tabulce 2. Největší změnou, která se dotýká závazkového práva, je jednoznačně zrušení obchodního zákoníku a sloučení úpravy v jednom prameni, proto si zaslouží umístění v čele tabulky 2. Další pořadí nemá speciální význam, změny jsou uváděny postupně, jak jsem se s nimi setkávala při studiu literatury. Body č. 4, 5 a 6 tabulky níže se věnují institutu smlouvy. Dosavadní OZ pojem smlouvy nedefinuje, upravuje pouze její vznik (dle teorie je smlouva dvoustranné, resp. vícestranné, právní jednání, k jehož vzniku je třeba shodného projevu vůle dvou, resp.


25

více smluvních stran ohledně celého obsahu smlouvy). Naproti tomu § 1724 NOZ vymezuje smlouvu jako dvou/vícestranné právní jednání, jehož cílem je zřízení vzájemných závazků stran; odst. 2 dále zakotvuje, že úprava smluv se rovněž použije při absenci speciální úpravy na projevy vůle učiněné vůči třetím osobám – dopadá tedy na taková právní jednání, jaká jsou učiněna mimo smlouvu (veřejný příslib, slib odškodnění, vydání cenného papíru) i na právní jednání učiněná smluvními stranami (výpověď, odstoupení od smlouvy). Předsmluvní odpovědnost (§ 1728 až 1730 NOZ) – v dosavadním OZ upravena nebyla, OZ upravoval pouze povinnost stran předcházet sporům, výjimkou je dílčí ustanovení o ochraně důvěrných informací sdělených si smluvníky při kontraktačním jednání v § 271 platného ObchZ. Předně se vychází ze smluvní svobody – tzn. při dodržení dobré víry je každý oprávněn vést smluvní jednání bez vzniku povinnosti k uzavření smlouvy a neodpovídá za její neuzavření, avšak sankcí náhrady škody (resp. vydáním bezdůvodného obohacení) je postiženo jednání, kdy strana přes pokrok v jednání, na jehož základě lze s vysokou pravděpodobností očekávat uzavření smlouvy, toto bezdůvodně odmítne („jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod“). NOZ tedy připouští i vznik nároku na náhradu ušlého zisku, zatímco současná soudní praxe poškozenému přiznává pouze nárok na náhradu nákladů. Přijetí nabídky s výjimkou drobných formulačních změn zůstává zachována dosavadní úprava. Nabídka je přijata, pokud oblát projeví souhlas s ní vůči navrhovateli včas, i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí druhou stranu nebo nově také pokud se navrhovatel začne chovat ve shodě s nabídkou. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Projev vůle obsahující dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku (kontraoferta). Nově v NOZ je však zakotvena zásada bránící přílišné formalizaci, podle níž se za přijetí nabídky považuje i její přijetí s dodatky či odchylkami, které nemění její podstatu, jestliže navrhovatel takové přijetí nabídky bez zbytečného odkladu neodmítne. V oblasti změn závazků (bod č. 8 a 9 tab. 2) lze vysledovat tyto úpravy. Nově je výslovně umožněna globální cesse § 1887 NOZ, aneb postoupení souboru pohledávek (současných nebo budoucích), pokud je soubor dostatečně určen (zejména pokud se


26

jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvod). Co se týče přistoupení k dluhu, úprava v NOZ dopadá obecně na dluhy a ne jen peněžní závazky.

.


Předmět změny/pojem

Nová úprava (NOZ)

Poznámka

Prameny závazkového práva ObchZ i OZ ObchZ i OZ užívaly tyto pojmy jako Závazek vs. dluh synonyma

základním pramenem je NOZ závazek = vztah mezi dlužníkem a věřitelem dluh = to, co má být plněno dlužníkem

odstranění dvojkolejnosti závazkového práva

3

Nahrazení pojmu "úkon"

právní úkon par. 34 OZ

právní jednání par. 545 NOZ

4

Pojem smlouva

v dosavadní úpravě OZ není

§ 1724 NOZ vymezení pojmu smlouva

5

Předsmluvní odpovědnost

v dosavadní úpravě OZ není

§ 1728 až 1730 NOZ

6

Uzavření smlouvy

návrh na uzavření smlouvy

7

Přijetí nabídky

návrh musí být přijat bez výhrad

8 9

Globální cesse Přistoupení k dluhu

v dosavadní úpravě OZ není pouze peněžní závazky

termín nabídka (oferta) za přijetí se považuje i přijetí s dodatky, které nemění její podstatu, jestliže navrhovatel zásada bránící přílišné formalizaci takové přijetí nabídky bez zbytečného odkladu neodmítne § 1887 NOZ postoupení souboru pohledávek obecně na dluhy a ne jen peněžní závazky

10 Změna dohodou, narovnání

zánik závazků

nově v oddílu změny obsahu závazků

11 Zajištění a utvrzení závazku

pouze kategorie zajištění závazků

smluvní pokuta a uznání dluhu patří do utvrzení závazků

12 Ručení

Založení - prohlášením ručitele o převzetí ručení

+ přijetí ručení věřitelem

13 Finanční záruka 14 Smluvní pokuta 15 Mandátní smlouvy

bankovní záruka finanční záruka písemná forma ObchZ písemná forma není vyžadována Příkazní dle OZ a mandátní dle ObchZ § 2430 NOZ

1 2

Tab. 2

Původní úprava

27

Přehled změn (zdroj: vlastní práce)

jednoznačné rozlišení pojmů dle Humláka jde o změnu koncepce a určitou diskontinuitu oproti dosavadní úpravě

Nově připuštění i vzniku nároku na náhradu ušlého zisku (dosud pouze nárok na náhradu nákladů)

prostředek má zajišťovací funkci jen když, je schopen splnění dluhu nahradit Pokud věřitel ručitele nepřijme, nemůže po něm dle § 2018 v případě nesplnění dluhu nic žádat. výstavcem může být nejen banka Zrušení duplicity nahrazení jediného smluvního typu


3.8

28

Komparace dosavadní smlouvy o dílo dle ObchZ s úpravou dle NOZ

Rekodifikace NOZ odstraňuje právní dualismus smlouvy o dílo upravené jak v občanském, tak v obchodním zákoníku. Smlouva o dílo upravená v NOZ vychází z úpravy smlouvy o dílo obsažené v § 536 až 565 obchodního zákoníku s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám. Úpravu najdeme v NOZ - Část čtvrtá (Relativní majetková práva), Hlava II, Díl 8, § 2586-2635. Co však do NOZ převzato nebylo, je zvláštní část o zhotovení věci na zakázku a ustanovení o smlouvě o opravě a úpravě věci. Níže následuje ukázka vybraných změn v souvislosti se vznikem jednotného pramene smlouvy o dílo. § 2586 NOZ Základní ustanovení nahrazuje původní § 536 ObchZ a § 631, 634, 636 OZ. ŠTANDERA (2013) uvádí, že zásadní novinkou oproti OZ je výslovné zakotvení závazku zhotovitele provést dílo na svůj náklad. Následující § 2587 NOZ obsahuje definici díla (předcházející právní úprava § 536, odst. 2 ObchZ). Znění tohoto paragrafu vychází přímo z právní úpravy obsažené v ObchZ, jelikož OZ adekvátní právní úpravu neobsahoval. Přesto si lze všimnout několika odlišností. V nové úpravě již nenalezneme montáž určité věci jako díla. Významnější změnu lze pozorovat ohledně „výsledku jiné činnosti“. Předchozí právní úprava v ObchZ považovala za dílo také výsledek jiných činností neuvedených v ObchZ za předpokladu, že je tento výsledek hmotně zachycen. Oproti tomu NOZ požadavek hmotného zachycení výsledku činnosti explicitně nevyžaduje. § 2590 NOZ ukládá zhotoviteli povinnost provést dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstarat vše, co je k provedení potřeba. Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. I zde lze vysledovat určité změny. Zhotoviteli kromě povinnosti dílo provést v dohodnutém čase přibylo „obstarat vše, co je k provedení potřebné“, což prakticky nahrazuje „na svůj náklad a na své nebezpečí“. Na místo původního „řádně“ nově nalezneme „s potřebnou péčí“. Nad rámce původního ustanovení zákonodárce v NOZ zakotvil, že čas plnění je ujednán ve prospěch zhotovitele.


29

Dle § 2595 NOZ má nově zhotovitel právo odstoupit od smlouvy, trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění. Dosavadní úprava v ObchZ sice ukládala zhotoviteli povinnost informovat o nevhodnosti věci či pokynů a také přerušit dílo, avšak neumožňovala mu od smlouvy odstoupit. NOZ tímto rozšiřuje oprávnění zhotovitele reagovat na nevhodnost věcí či pokynů o možnost odstoupit od smlouvy. Úprava předmětu díla je zakotvena v § 2599 NOZ. Nová úprava oproti té původní rozlišuje vlastnické právo nejen na základě kritérií, kde je dílo prováděno, ale také s ohledem na charakter díla samotného. NOZ nově pojednává o věci určené jednotlivě (např. skříň, obraz) a věc určenou dle druhu (typicky peníze). Další dílčí změnu najdeme v § 2604 Provedení díla. V dosavadní úpravě byl závazek zhotovitele splněn jeho řádným ukončením a předáním objednateli. Opět zákonodárce vypustil slovo „řádný“. Nová právní úprava je tedy v tomto ohledu benevolentnější, když připouští i možnost, že dílo bude považováno za dokončené, přestože vykazuje vady. Následující § 2605 NOZ říká, že je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel dílo převezme s výhradami nebo bez výhrad. Oproti původní úpravě NOZ ukládá zhotoviteli povinnosti předvést způsobilost díla. Pokud se vrátím k převzetí díla, je zajímavé, že nově zákon umožňuje, spíše ukládá objednateli převzít dílo, i když nebylo provedeno v souladu se smlouvou a neodpovídá tedy požadavkům objednatele. ŠTANDERA (2013) tuto normu považuje za nepříliš šťastnou. Jelikož staví objednatele do nepříjemné situaci, kdy byť nespokojen a s případnými výhradami, je nucen dílo převzít. Úprava v § 2611 NOZ týkající se přiměřené části odměny poskytuje zhotoviteli nově právo požadovat část odměny, a to v případě, kdy je dílo prováděno po částech či si žádá velké náklady. Dosavadní úprava připouštěla úhradu ceny díla až po jeho provedení, pokud si strany nesjednaly něco jiného ve smlouvě.

Vlastní práce

30

4 Vlastní práce V této části jsou představeny a v souladu s cílem práce rozebrány smlouvy o dílo poskytnuté Obecním úřadem v Adršpachu a Městským úřadem v Teplicích nad Metují. U každé smlouvy je nejprve nastíněn její obsah, dále jsou označeny nalezené nedostatky jednotlivých článků jak z pozice objednatele, tak i zhotovitele a na závěr jsou navržena řešení, která by zabránila případným negativním ekonomickým dopadům.

4.1

Charakteristika OÚ Adršpach a MÚ Teplice nad Metují

Tyto obce spolu nejen sousedí, ale v rámci chráněné krajinné oblasti Broumovsko sdílí i jednu z národních kulturních památek, jimiž jsou Adršpašsko-teplické skály. Organizační struktura obcí se významně neliší. V obou případech ji tvoří zastupitelstvo (v Adršpachu 9 členu, v Teplicích n. M. 11), starosta a místostarosta. Město Teplice nad Metují navíc vykonává prostřednictvím městského úřadu státní správu ve věcech, které stanoví zákon č.128/2000 Sb. (přenesená působnost). Obě obce při uzavírání smluv o dílo využívají služeb právního poradce, ačkoliv jak je vidět níže v rozboru konkrétních smluv, užší spolupráce s poradcem je patrná spíše ze strany MÚ Teplice n. M., naopak v Adršpachu na drobnější zakázky využívají již jednou použité vzory smluv.

Vlastní práce

4.2

31

Příloha č. 1 – Správce majetku

Tuto smlouvu o dílo uzavřela obec Adršpach zastoupená starostkou (objednatel) s živnostníkem Ondřejem Jirmannem (zhotovitel) 18. 1. 2012. Vzhledem k postavení smluvních stran se smlouva řídí platnými ustanoveními ObchZ. Předmětem smlouvy je technické zajištění hospodaření v obecních lesích. Smlouva obsahuje 8 článků a za dobu existence tohoto vztahu byly ke smlouvě vytvořeny 3 dodatky (viz. příloha č. 1). 4.2.1

Smluvní strany

Při uzavírání obchodních smluv musejí mít podnikatelé na paměti správnou a úplnou identifikaci všech smluvních subjektů, které smlouvu uzavírají. V případě, že účastníci smlouvy jsou ve smlouvě identifikováni nedostatečně nebo nejasně, může to způsobovat značné komplikace. Zcela zásadní nedostatky v identifikaci účastníků smlouvy mohou vyústit dokonce i v neplatnost obchodní smlouvy. Z hlediska výše uvedeného je identifikace subjektů smluvního vztahu dostačující. U osoby zhotovitele je uvedeno IČ, pomocí kterého lze ověřit platnost živnostenského oprávnění a ujistit se tak o odbornosti subjektu. 4.2.2

Čl. 1 Předmět smlouvy

Předmětem této smlouvy je činnost, a to technické zajištění hospodaření v obecních lesích formou spolupráce. Takto vymezený předmět je na první pohled jednak dosti obecný, ale především neobsahuje hmotné zachycení výsledku činnosti, čímž si strany nemohou doložit, že bylo dílo provedeno. V tomto případě se jednoznačně znevýhodňuje objednatel. V případě, že na činnosti zhotovitele shledá objednatel vady, takto vágně určeným předmětem smlouvy zhoršuje svoje postavení při uplatňování práv dle § 564 OBCHZ. Jelikož § 560 ODST. 1 ObchZ říká, že dílo má vady, pokud jeho provedení neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Těžko bude objednatel porovnávat skutečný výsledek s výsledkem dohodnutým ve smlouvě, když jej smlouva neobsahuje. Vzhledem k chybějícímu výsledku činnosti nemůže zhotovitel splnit povinnost dle § 556 ObchZ, předat objednateli hmotně zachycený výsledek.

Vlastní práce

32

Doporučení: Smluvní strany by si měly určit hmotný výsledek tohoto vztahu. Nabízí se například měsíční výkazy provedené činnosti zhotovitele (přidělení práce dalším subjektům, organizace prodeje dřeva, atd.). Čl. 2 Čas plnění

4.2.3

V tomto krátkém článku stojí za povšimnutí fakt, že předmět smlouvy měl být zajišťován od 2. 1. – 31. 12. 2012, ačkoliv smlouva byla podepsána až 18. 1. 2012. Jelikož však přijetí návrhu smlouvy nemusí být písemné a lze jej učinit i faktickým započetím plnění smlouvy, nespatřuji zde právní nedostatky. Nicméně v případě nedodržení smluvní povinnosti může dojít k problému s prokazováním. Největší riziko je jednoznačně na straně zhotovitele, který se za plnění nemusí dočkat zaplacení ceny objednatelem. Jelikož k podpisu již došlo, těžko lze v tuto chvíli cokoliv měnit, každopádně by se toho obě strany měly ve své další praxi vyvarovat. K času plnění se vztahují i dodatky ke smlouvě č. 2 a 3 (součástí přílohy č. 1), jež čas plnění prodlužují do 31. 12. 2023. 4.2.4

Čl. 3 Povinnosti objednatele

Mezi dohodnuté povinnosti objednatele patří poskytování podkladů pro provádění předmětu smlouvu. Zde by dle mého názoru bylo vhodné blíže specifikovat ony „podklady, popř. materiály nezbytné pro provedení předmětu smlouvy“ tak, aby bylo jasné, co se jimi myslí. Další povinností je, cituji: „Objednatel je oprávněn průběžně kontrolovat provádění předmětu….., a to ve lhůtě nejméně 2krát za rok.“. Zde autor zaměnil povinnost s právem (§ 550 ObchZ). Doporučení: Reformulace věty: „Objednatel je povinen průběžně kontrolovat…..“ Nebo je možné zachování původní věty s tím, že se přemístí pod článek „Práva objednatele“. Myšlence, že se jedná o právo objednatele nikoliv o povinnost, napovídá i použití pojmu lhůta.

Vlastní práce

33

Lhůtou se totiž rozumí časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u soudu nebo jiného příslušného orgánu.3 Komparace s NOZ: Zajímavé je porovnání s novou úpravou. V tomto případě by bylo výhodnější smlouvu uzavřít dle NOZ, jelikož tato úprava požadavek hmotného zachycení výsledku činnosti explicitně nevyžaduje. 4.2.5

Čl. 4 Povinnosti zhotovitele

Tento článek v první části obsahuje povinnosti zhotovitele při provádění předmětu díla. Mimo jiné je povinen spolupracovat s vlastníkem lesa (obec Adršpach) a s odborným lesním hospodářem p. Milatou. Stejně jako v předmětu smlouvy není u vlastníka lesa stanovena odpovědná osoba/osoby, určitě se nelze spokojit s obsahem závorky „obec Adršpach“. Povinností spolupracovat a řídit se pokyny objednatele využívá objednatel ustanovení § 537 odst.3 ObchZ. Poslední uvedenou povinností se zhotovitel zavazuje využívat vlastní nástroje a pomůcky k provedení díla § 537 odst. 1 ObchZ (na svůj náklad). Doporučení: Doplnit odpovědnou osobu, se kterou má zhotovitel spolupracovat. Doplnění by mělo reflektovat skutečnost tzn., může se jednat o osobu starostky, místostarosty popř. všech zastupitelů. Ve výčtu povinností se dále nachází tato věta: „Veškerá činnost bude zajištěna písemnou smlouvou se zhotovitelem před samotnou fakturací, zadavatele představuje vlastník lesa.“. Což je dle mého názoru matoucí. Nezasvěcený čtenář jistě netuší, že se touto větou myslí, že dílčí činnosti, které zhotovitel - p. Jirmann pro obec zprostředkuje dalším subjektům, musí být smluvně ošetřeny před samotnou fakturací. Nová formulace by mohla znít takto: „ S dalšími subjekty, plnící dílčí činnosti, musí být uzavřena písemná smlouva s OÚ Adršpach (objednatel) ještě před samotnou fakturací.“.

3

KNOBLOCHOVÁ, VLADIMÍRA- dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/novy-obcansky-

zakonik/novy-obcansky-zakonik-%E2%80%93-lhuty-a-doby/

Vlastní práce

34

Komparace s NOZ: Vzhledem k velkému množství povinností zhotovitele spolupracovat s objednatelem nebo se řídit jeho pokyny se nabízí výhodnější postavení zhotovitele dle NOZ. Dle § 2595 NOZ může zhotovitel odstoupit od smlouvy, trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění. Rozšířilo se tak oprávnění zhotovitele reagovat na nevhodnost věcí či pokynů objednatele. Čl. 5 Cena a způsob placení

4.2.6

Cena je stanovena pevnou částkou a je vyplácena měsíčně. Takto formulovaný článek způsobuje hned několik problémů. Vzhledem k tomu, že dodatek změnil čas plnění až do konce roku 2023, pro zhotovitele to znamená, že při růstu cen (materiálu, pohonných hmot, atd.), bude znevýhodněn. Obdobně v případě poklesu cen dojde ke znevýhodnění objednatele. Myslím si, že pokles cen nemusíme brát v úvahu. Evidentní nespokojenosti zhotovitele s cenou odpovídá i dodatek č. 1, který cenu navyšuje měsíčně o 2000 Kč. Fakt, který na druhé straně podle mého názoru ubližuje objednateli, je měsíční způsob vyplácení. Vrátím se totiž k několikrát zmíněnému chybějícímu hmotně zachycenému výsledku. I když předchozí článek obsahuje povinnost předkládat určité dokumenty vlastníku lesa, popř. zastupitelstvu, jejich termíny jsou stanoveny v jednotlivých případech až na roční bázi. Jelikož zhotovitel hmotně nezachycuje své plnění, může se stát, že v některých měsících, zhotovitel vykonává činnost v menším/žádném rozsahu, a přesto obdrží pevně stanovenou cenu. Objednatel nemá jak prokazatelně zjistit rozsah plnění. Doporučení: Cena by mohla být stanovena na základě činnosti doložené v měsíčních výkazech. To znamená, rozklíčovat ceny jednotlivých činností a na základě jejich výkonu objednatel zaplatí skutečnou cenu zhotoviteli.

Vlastní práce

35

Dodatek č. 1

4.2.7

Co se týče výše uvedeného dodatku č. 1, zde podle mě dochází k odhalení největšího problému tohoto smluvního vztahu, kterým je příliš blízká podobnost s pracovním vztahem. Z dosud zkoumaného mám pocit, že tento vztah je tak vnímán i jeho subjekty a okolím, ačkoliv smluvně se jedná o smlouvu o dílo. V dodatku č. 1 se dokonce uvádí, že se „navyšuje měsíční odměna“, což je jednoznačný prvek pracovního vztahu. Pro hlubší analýzu tohoto problému je vhodné si vymezit závislou a nelegální práci. Dle § 2 KONÍKU PRÁCE

ZÁ-

(dále jen ZP) jsou znaky závislé práce:

• vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, • práce je vykonávána jménem zaměstnavatele, • dle pokynů zaměstnavatele, • zaměstnancem pro zaměstnavatele osobně, • za mzdu, plat nebo odměnu za práci, • na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, • v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele (popř. na jiném dohodnutém místě). NEŠČÁKOVÁ

A JAKUBKA

(2013) uvádí, že pouze zákoníkem práce definovaná zá-

vislá práce musí být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, pokud není upraveno zvláštními právními předpisy (např. zákonem o službě státních zaměstnanců č. 218/2002 Sb.). Na první čtyři body výše uvedeného výčtu reagují kontroly inspektorátu práce, které shledají-li shodu v uvedených čtyřech znacích závislé práce, vycházejí z existence pracovněprávního vztahu. Rozhodujícím faktorem pro určení, zda jde či nejde o výkon závislé práce (tedy zda se bude nebo nebude vycházet ze ZP), je především skutečnost, zda tato práce naplňuje výše uvedené znaky závislé práce či nikoliv. V průběhu roku 2012 proběhlo médii několik kampaní s cílem upozornit na problematiku nelegální práce a probíhajících kontrol inspektorátu práce v oblasti švarcsystému. Úpravu nelegální práce nalezneme v ZÁKONĚ PÍSM. E)

O ZAMĚSTNANOSTI.

V§5

ODST.

1

je nelegální prací (mimo jiné) výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pra-

covněprávní vztah, přičemž základními pracovněprávními vztahy jsou: • pracovní poměr (založený pracovní smlouvou dle § 33 ZP),

Vlastní práce

36

• dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) • dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP). KAPOUN (2012) uvádí, že označení „švarcsystém“ má svůj původ ve známém případu z počátku devadesátých let benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Ten při svém podnikání chtěl ušetřit na povinných odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a snížit tak své náklady. Proto všechny své zaměstnance propustil a přiměl je k tomu, aby si založili živnosti a tyto živnostníky poté zaměstnal. V této době, kdy stát přecházel od pevně stanoveného hospodaření, nepočítala legislativa s takovýmto způsobem podnikání. Této mezery v zákoně si všimli i další podnikatelé, kteří začali tento postup opakovat, a tak vznikl švarc systém. Stát zareagoval v roce 1992 novelou zákona o zaměstnanosti a tyto praktiky zakázal. V roce 2006 bylo ustanovení o zákazu švarcsystému zrušeno, avšak od 1. 1. 2012 se do zákona opět vrátilo a dokonce i s přísnějšími sazbami za porušení. Pro prvotní posouzení kontrolních orgánů je rozhodné individuální posouzení každého výkonu činnosti. Proč stát přistoupil k intenzivním kontrolám nelegální práce? Nízkými či nulovými odvody státu na sociální a zdravotní pojištění totiž stát ročně přichází o 5 až 10 miliard korun (KAPOUN 2012), které se pak nedostávají pro potřebné v rámci solidárního systému dávek. Tento stav kromě nedostatečné kontrolní činnosti umožňuje i malá uvědomělost takto využívaných pracovníků. V případě nemoci klesá nárok (popř. žádný nevznikne) na výplatu dávek, stejně negativní vliv se projeví na výměře starobního důchodu v budoucnosti. Kromě ekonomických ztrát v oblasti fiskální a sociální hrozí i zvýšené bezpečnostní riziko v oblasti kriminality a negativního ovlivnění tržního prostředí, ve kterém jsou znevýhodněni poctiví podnikatelé. Nemohou totiž nabídnout nižší cenu než konkurent, který zaměstnává nelegálně.

Vlastní práce

37

Následující tabulka 3 obsahuje body smlouvy, které svědčí ve prospěch smlouvy o dílo a body, které jsou naopak z pohledu inspektorátu práce sporné.

+ Zhotovitel používá vlastní vybavení Zhotovitel i není určena pracovní doba, sám rozhoduje o časovém rozpětí plnění Původní ustanovení o ceně, nikoliv odměně

Obecná definice plnění Ustanovení o odměně Fakturace stejných měsíčních částek Doba určitá na 10 let Povinnost spolupráce s objednatelem, řídit se dle jeho pokynů

Tab. 3

Smlouva o dílo vs. pracovní smlouva (zdroj: vlastní práce)

Uvažovat nad tím, proč účastníci vztahu uzavřeli smlouvu o dílo a nikoliv pracovní smlouvu přesahuje cíl této práce. Nicméně výše uvedený výčet sporných bodů v druhém sloupci může případné kontrolní orgány vést k závěru, že se jedná o nelegální práci. V tomto případě hrozí zhotoviteli pokuta do výše 100 tisíc korun a objednateli v rozmezí 250 tisíc až 10 milionu korun českých. Kromě pokuty mezi finanční dopady patří i vazba na zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Částka vyplácená zhotoviteli - zaměstnanci je brána jako čistá mzda. Kontrolní orgán finančního úřadu postupuje dle NEŠČÁKOVÉ A JAKUBKY (2013) tak, že přepočte fakturovanou částku z úrovně čisté mzdy na super hrubou mzdu, ze které bude vyčíslen dlužný odvod daně ze závislé činnosti a následně z hrubé mzdy také dlužný odvod sociálního a zdravotního pojištění. Veškeré částky budou vyčísleny včetně příslušenství v podobě penále. Riziko kontroly je vysoké vzhledem k tomu, že v sousední lokalitě na MÚ v Teplicích nad Metují byl inspektorát práce od roku 2012 již dvakrát (výsledek bez nálezu). Situaci nepřispívá ani fakt, že obdobnou činnost zhotovitele na MÚ Teplice nad Metují vykonává osoba v pracovně-právním vztahu.

Vlastní práce

38

Doporučení: Doporučení spočívají v odstranění sporných bodů z tabulky 3. Jednotlivá řešení byla i obsahem předchozích doporučení viz. 4.2.2 a 4.2.6. Do smlouvy je vhodné zanést prohlášení OSVČ, že nechce uzavřít pracovní smlouvu a trvá na obchodním vztahu. Čl. 6 a čl. 7 Další a jiná ujednání

4.2.8

První článek obsahuje ustanovení týkající se náhrady škody a ujednání týkající se vad předmětu s odkazem na § 560 ObchZ. Nalezené nedostatky byly popsány již v bodě 4.2.2. Smluvní strany se nedohodli na jakémkoliv zajištění svých závazků. Doporučení: K zajištění (nově utvrzení) povinnosti zhotovitele je vhodné uvést: „1. Pro případ prodlení zhotovitele s povinností předložit zastupitelstvu rozpočet hospodaření na následující rok dle čl. 4 podle této Smlouvy si smluvní strany sjednávají ve prospěch objednatele smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý, byť i jen započatý den prodlení. 2. Pro případ prodlení zhotovitele s odstraněním vad (bude smysluplné v případě specifikace výsledku činnosti) nebo nedodělků vyplývajících z kontrol objednatele, si smluvní strany sjednávají ve prospěch objednatele smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý, byť i jen započatý den prodlení. 3. Pokud objednatel neuhradí fakturu za provedené práce ve stanoveném termínu, zaplatí zhotoviteli úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. 4. Zaplacením sjednané smluvní pokuty není dotčeno právo objednatele na náhradu škody. “ Následující věta: „Odstoupit do smlouvy může objednatel jen, jestliže předmět smlouvy je zcela nezpůsobilý k zamýšlenému účelu….“, zde smlouva opět naráží na nekonkrétní definici předmětu smlouvy a na slepé používání vzorů smluv. Věta bude mít smysl v případě specifikace předmětu plnění a jeho hmotně zachyceného výsledku. V opačném případě doporučuji větu vypustit.

Vlastní práce

39

Dle článku č. 7 je změna smlouvy možná jen písemně a případné další práce či požadavky budou sjednány případným písemným dodatkem ke smlouvě. Zde nevidím, žádný problém. Čl. 8

4.2.9

Tento článek pouze bez jakýchkoliv nedostatků konstatuje, že subjekty souhlasí s obsahem a na důkaz toho jej podepisují. 4.2.10

Shrnutí

Jako největší komplikaci s obrovskými potenciálními ekonomickými dopady pro oba smluvní subjekty spatřuji fakt, že vztah obsahuje několik sporných bodů, které by v případě kontroly inspektorátu práce mohly vést k označení nelegálního zaměstnávání. Oběma smluvním stranám tak hrozí velké finanční ztráty. Dále je zde jen velmi obecně definovaný předmět, který může vést k finanční újmě jak zhotovitele, tak objednatele. V tomto výčtu posledním významným rizikem jsou chybějící ustanovení o náhradě škody a zajištění závazků obou stran.

Vlastní práce

4.3

40

Příloha č. 2 – Oprava živičných povrchů

Tuto smlouvu o dílo uzavřelo Město Teplice nad Metují s akciovou společností SaM silnice a mosty dne 5. 9. 2012 za účelem opravy živičných povrchů. Smlouva se skládá z 9 článků a je k ní připojen i jeden dodatek. 4.3.1

Čl. 1 Smluvní strany

Smlouva je označena číslem zhotovitele a odkazuje se na ustanovení § 536 a násl. ObchZ. Dle identifikačního čísla lze ve veřejném rejstříku ověřit, že zhotovitelův předmět podnikání spočívá v: • technické činnosti v dopravě-dopravní značení, • výroba asfaltových (obalových) směsí, • výroba betonových směsí, Je tedy možné předpokládat, že je odborně způsobilý k plnění předmětu smlouvy. 4.3.2

Čl. 2 Oprávněné osoby

Strany se vhodně domluvily na osobách, které jsou oprávněné jednat v určitých věcech, po technické stránce tedy se zhotovitelem jedná odborník (vedoucí technických služeb) a nikoliv starosta zastupující město. 4.3.3

Čl. 3 Popis díla

Tento článek zřejmě díky administrativní chybě není označen jako čl. 3, ale je očíslován jako pokračování obsahu čl. 2. Jelikož se ale nikde ve smlouvě neobjevuje odkaz na čl. 3, nejedná se o závažné pochybení s negativními důsledky. Předmět smlouvy je podrobně specifikován v přiloženém nabídkovém rozpočtu. 4.3.4

Čl. 4 Provedení díla

Strany se dohodly na předání potřebné dokumentace před zahájením prací. Dále se uvádí, že během prací nebude na staveništi probíhat dodávka jiných děl a bezplatné užívání ploch staveniště po dobru provádění díla. Článek je ukončen zákonnou citací týkající se splnění zhotovitelovi povinnosti provést dílo.

Vlastní práce

41

Tento článek na první pohled obsahuje ustanovení prospěšnější pro zhotovitele. Vzhledem k tomu, že doba plnění se dodatkem č. 1 prodloužila o půl roku, objednateli mohou vznikat ztráty díky omezení plynoucích z prací. Měl by se tak zařídit pro co nejdříve možný termín používání svých prostor. Doporučení: Doplnit ujednání o vyklizení staveniště: „Zhotovitel je povinen vyklidit staveniště nejpozději do … dnů ode dne předání a převzetí všech stavebních prací, nejdéle však do … kalendářních dní od dne podpisu této smlouvy. Nevyklidí-li zhotovitel staveniště ve sjednaném termínu, je objednatel oprávněn zabezpečit vyklizení staveniště třetí osobou a náklady s tím spojené uhradí objednateli zhotovitel.“ 4.3.5

Čl. 5 Cena za dílo

Cena díla je stanovena pevnou částkou a je konečná, její změna je dle smlouvy možná pouze v případě daňových změn. Vzhledem k objemu prací je pravděpodobné, že nabídkový rozpočet „nepokryl“ všechny práce, které se mohou v průběhu plnění objevit – více práce. Strany tuto možnost evidentně neprodiskutovaly. Zhotovitel by tak neměl nárok na uhrazení těchto nepředpokládaných nákladů. Doporučení: Strany by se v takové situaci měly domluvit na postupu v případě výskytu více práce a zahrnout tyto úvahy i do ceny. To znamená, předložit nezávazný rozpočet či stanovit přímo ceny více práce. 4.3.6

Čl. 6 Platební a zúčtovací podmínky

Subjekty se dohodly na měsíční fakturaci dle potvrzeného soupisu provedených prací. Doba splatnosti faktur je 30 dnů. Pro zhotovitele by byla jistě výhodnější pro průběžné profinancování prací kratší doba splatnosti (i vzhledem k relativně vysokým nákladům), nicméně z dalších smluv, které nejsou obsahem této práce, je patrné, že strany při ujednání vycházely ze své vzájemné obchodní praxe. Lze tedy konstatovat, že jim tento stav vyhovuje.

Vlastní práce

42

Čl. 7 Termín zhotovení díla

4.3.7

Termín realizace díla je stanoven od 6. 9. 2012 (den po podpisu smlouvy) až do 31.10.212. Ačkoliv jde evidentně o chybu způsobenou nepozorností, termín zhotovení by nemohl být nikdy splněn. K takovýmto pochybením by určitě docházet nemělo. K termínu zhotovení se vztahuje i dodatek č. 1, kterým se smluvní termín vlivem nepříznivého počasí prodlužuje do 30. 5. 2013. Zvláštní ovšem je, že v dodatku se uvádí termín realizace od 1. 8. 2012 – 30. 5. 2013, přestože že smlouva uvádí plnění od 6. 9. 2012. Stejně jako v předchozí smlouvě (bod 4.2.3) se v případě započetí činností před podpisem smlouvy vystavují strany zhoršení prokazatelnosti plnění vzájemných povinností. Doporučení: Obě strany vztahu by měly být obezřetnější a podobným nedostatkům předcházet, zpětně je odstranit nelze. Čl. 8 Záruka za dílo

4.3.8

Zhotovitel poskytuje objednateli záruku na dílo v době trvání 36 měsíců a na provedení penetračního makadamu délce 24 měsíců, v obou případech ode dne vyznačeného jako den převzetí a předání díla. Nicméně tento den není ve smlouvě určen. Není-li způsob předání díla dohodnut, má se za to, že dílo je předáno v okamžiku, kdy zhotovitel umožní objednateli s předmětem dokončení díla v místě předání nakládat (§ 555 ODST. 1 OBCHZ).

Doporučení: Pro případně předejití sporů ohledně uplatnění záruky by si strany mohly při předání díla zároveň jeho převzetí písemně stvrdit – předávací protokol. „O průběhu předání a převzetí stavebních prací pořídí objednatel protokol.“ Vzhledem k tomu, že zhotovitel poskytuje záruku na provedené dílo, bylo by žádoucí do smlouvy uvést i specifikaci možných vad díla, co je a co není vadou. Určit i rozsah odpovědnosti zhotovitele za vady díla a eventuálně dohodnout práva a povinnosti stran z vad díla.

Vlastní práce

43

Čl. 9 Zvláštní ujednání

4.3.9

Strany si sjednaly sankci zhotoviteli za každý den prodlení při nesplnění termínu dokončení díla. Zde by v případě sporu mohl objednatel narazit na chybně uvedené datum a nemusel by tak inkasovat od zhotovitele sjednané finanční plnění. Vhodně se objednatel zajistil, nově dle NOZ utvrdil, pokutou pro zhotovitele za prodlení při neodstranění drobných vad a nedodělků, stejně tak v případě nedodržení lhůty při uplatnění záruky. Tento článek je svým obsahem jednoznačně na straně objednatele, kterému dává vyšší jistotu plnění povinností zhotovitele. 4.3.10

Čl. 10 Závěrečná ujednání

Tento článek nepotřebuje další komentář. Nabízí se rozšířit jeho obsah o ujednání o písemné formě při změně smlouvy. Vzhledem k existenci dodatku č. 1 toto ujednání funguje, aniž by bylo zaneseno ve smlouvě. 4.3.11

Shrnutí

Smlouva neobsahuje závažnější pochybení, nalezené nedostatky jsou spíše administrativního charakteru (špatné číslování, chyba v termínu dokončení díla) bez významných negativních dopadů. Doporučeno bylo sjednat postup v případě vzniklých více prací, včetně jejich ocenění, určit termín vyklizení staveniště zhotovitelem a sepsat předávací protokol. Naopak kladně hodnotím uvedení osob odpovědných za technické provedení a podrobně specifikovaný předmět díla.

Vlastní práce

4.4

44

Příloha č. 3 – Předmýtní těžba v porostu 4D7

Smlouvu uzavřeli obec Adršpach a p. Jakub Vajda dne 1. 10. 2012. Předmětem plnění je předmýtní těžba v porostu 4D7. Smlouva o dílo je uzavřena dle § 536 – 565 ObchZ a obsahuje 5 článků viz. příloha č. 3. 4.4.1

Smluvní strany

Subjekty jsou řádně určeny svým identifikačním číslem. Opět lze u zhotovitele ověřit jeho živnostenské oprávnění: obor činnosti je od 12. 1. 2011 poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost. 4.4.2

Čl. 1 Provedení díla

Předmět díla je charakterizován velice stručně, a to pouze co do množství a termínu zhotovení. Objednatel tedy zhotoviteli dává volnou ruku ve smyslu §537 odst. 3 ObchZ. Hrozí tak, že předmět plnění nemusí být splněn dle původních představ a potřeb objednatele. Dále v tomto článku chybí i konkrétní ujednání/vyznačení, kterých stromů se předmýtní těžba týká. Hypoteticky by tak zhotovitel na uvedené ploše mohl vytěžit jakýchkoliv 40 m3, čímž by objednateli jednoznačně vznikla škoda. Doporučení: Ke smlouvě by mohl být přiložen plánek s vyznačením konkrétních stromů. Reformulace: „Předmětem smlouvy je předmýtní těžba v porostu 4D7 v množství cca 40 m3 dle vyznačení v porostní mapě, která je nedílnou součástí této smlouvy. Zhotovitel se zavazuje, že bude dílo vykonávat dle pokynů objednatele.“ Dále doporučuji, aby se strany dohodly na potvrzení předání díla prostřednictvím písemného předávacího protokolu: „Zhotovitel je povinen sepsat a podepsat zápis o předání předmětu díla (§ 554 odst. 6 ObchZ).“

Vlastní práce

45

Čl. 2 Cena za dílo

4.4.3

Cena je stanovena pevnou částkou. Vzhledem k tomu, že se jedná o krátkodobou činnost v horizontu deseti dnů, zvýšení cen lze opomenout a takto stanovené ujednání je vhodné pro obě strany. Článek obsahuje ještě ujednání o podmínkách fakturace. Objednatel souhlasí, že zhotovitel může práce fakturovat průběžně jednou za 14 dnů. Tato věta je v souvislosti s dobou, na kterou je sjednaná, absolutně zbytečná. Negativním důsledkem této věty je určitá omezenost/jednoduchost, kterou smlouva působí vůči druhé straně smluvního vztahu. Evidentně se jedná o použití univerzálního vzoru, tato věta nemá logické opodstatnění. Doporučení: Vynechat výše zmíněnou větu. 4.4.4

Čl. 3 Způsob provádění díla

Objednatel si vyhrazuje právo kontrolovat provádění díla. Nicméně nestanovil si odpovědnou osobu pro kontrolu, lze si jen těžko představit, že správnost lesní těžby bude kontrolovat paní starostka. V ujednání chybí i termíny kontrol. V důsledku toho může dojít k nárůstu nepředpokládaných nákladů pro zhotovitele a zároveň k riziku neadekvátnosti kontrol kvůli neodbornosti objednatele. Doporučení: Strany by si měly ujednat termín kontrol a objednatel by měl určit osobu odpovědnou za provádění kontrol. O kontrolách by mohl být vytvořen zápis. V případě porušení povinností zhotovitele, je objednatel oprávněn dožadovat se odstranění vzniklých vad, pokud tak zhotovitel neučiní, může objednatel od smlouvy odstoupit. Vyjma povinností, které zhotoviteli ukládá ObchZ, si strany žádné další povinnosti týkající se způsobu plnění nesjednaly (povinnost řídit se předpisy BOZP, PO vyplývá již z předmětu činnosti a odbornosti zhotovitele). Pokud měl tedy objednatel určitou představu o průběhu plnění předmětu díla, je nutné ji ve smlouvě uvést.

Vlastní práce

46

Zároveň ve smlouvě chybí určení, co je a co není považováno za vadu na díle a co je vadné provádění. Doporučení: Doplnit zamýšlené povinnosti zhotovitele a nadefinovat, co jsou vady na díle a jaká jsou práva a povinnosti stran z nich vyplývající. 4.4.5

Čl. 4 Provádění díla

Za zmínku jistě stojí netypické ujednání o předání předmětu díla objednateli v místě dohodnutém ústně. Ačkoliv takové dohodě jistě nic nebrání, je zvláštní, že se strany dohodly na písemné formě smlouvy a v ní se odkazují na ústní dohodu. V případě, že se strany později nedohodnou, nemá zhotovitel možnost předat dílo objednateli a obdržet za něj finanční plnění. Doporučení: Jednoznačně doporučuji stranám dohodnout se na místě předání písemně již ve smlouvě, popřípadě pokud ještě není nebo nemůže být místo předání určeno, dohodnout se na jeho doplnění v rámci dodatku ke smlouvě. I když se má zhotovitel oprostit počínání, které by mělo za následek škody na lesních porostech, komunikacích a jiném majetku, není sjednaná odpovědnost zhotovitele za škody. Dle § 542 odst. 1 ObchZ tak platí, že nebezpečí škody na pozemku i prováděném díle nese objednatel, což mu může přinést finanční újmu. Doporučení: Doplnit do smlouvy odpovědnost za škodu zhotovitele: „ Zhotovitel je odpovědný za škodu na díle a těžebním pozemku po dobu provádění díla kromě případů způsobených vandalismem a událostí vyšší mocí.“ 4.4.6

Čl. 5

Článek zahrnuje dohodu o písemných doplňcích smlouvy. V neuvedených oblastech se odkazuje na platný obchodní zákoník. Termín plnění je stanoven na 1. - 10. 10. 2012. Článek netřeba více komentovat.

Vlastní práce

47

Smlouvu obvyklým způsobem podepsala strana zhotovitele a objednatele, navíc se zde objevuje i podpis Správce OL Adršpach. Tento podpis je na smlouvě neoprávněně a zbytečně. V úvodu jsou definovány subjekty a v případě objednatele - obce Adršpach i osoba, která ji zastupuje – tedy starostka paní Cahová Dana. Strany se více o oprávněnosti osob podpisujících smlouvu nezmiňují, tudíž platí podpis pouze dvou osob: zhotovitele p. Vajdy a objednatele pí. Cahové. Doporučení: Vyvarovat se podpisu dalších neuvedených osob na smlouvě. 4.4.7

Shrnutí

Některá ujednání této smlouvy vedou čtenáře k myšlence, že se jedná o použití obecného vzoru. Ačkoliv rozumím nesporným časovým výhodám v užití vzorů, objednatelobec Adršpach by měl ke každé smlouvě přistupovat individuálně. Jak je všeobecně známo, neexistuje jediný nejlepší vzor ani postup, každý vztah je jedinečný a vyžaduje jiné formulace. Používání obecných vzorů vede ke zbytečným nepřesnostem a pochybením.

Vlastní práce

4.5

48

Příloha č. 4 – Kácení stromů, Pavel Cohla

Objednatelem je opět Obec Adršpach a na základě vítězné cenové nabídky zakázky malého rozsahu se zhotovitelem stal p. Cohla Pavel. Předmětem smlouvy je pokácení několika stromů mimo les s výrazně zhoršenou vitalitou, krátkodobou perspektivou a na daném stanovišti nevyhovující hlavně z hlediska bezpečnostního rizika. Smlouva byla podepsána 11. 2. 2013 a skládá se z 5 článků, 3 příloh a předávacího protokolu (viz. příloha č. 4). 4.5.1

Čl. 1 Smluvní strany

Zhotovitelem je fyzická osoba p. Pavel Cohla s volnou ohlašovací živností v oboru poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost. Objednatel je opět obec Adršpach, tentokrát však nedošlo k uvedení osoby, jež může jednat ve věcech této smlouvy. Vzhledem k tomu ale, že se jedná o právnickou osobu, jedná jejím jménem statutární orgán, což je starostka pí. Dana Cahová a místostarosta p. Kozár Michal. Smlouva je podepsaná starostkou pí. Cahovou, k pochybení ve smyslu § 13a ObchZ nedošlo. 4.5.2

Čl. 2 Předmět smlouvy

Předmětem je pokácení stromů určených dle přílohy ke smlouvě č. 1 včetně odvětvení a úklidu veškeré hmoty. Technologie těžby a odvozu dříví není objednatelem omezena. Podpisem smlouvy došlo k přechodu vlastnických práv k dřevní hmotě na zhotovitele. Smluvní strany si však nedohodly přechod nebezpečí škody. Dle § 542 odst. 1 ObchZ by tak platilo, že nebezpečí škody na zhotovované věci nese objednatel. V druhém bodě se uvádí, že zhotovitel přebírá odpovědnost za škody způsobené svojí činností třetí osobě, nikoliv však i na pozemcích objednatele. Více stejná situace viz. bod 4.4.5 Čtvrtým bodem se objednatel zavázal převzít výsledky činnosti, ačkoliv si strany podobu/formu výsledků nedohodly. Termín dokončení díla je rozdělen do dvou termínů. Pokácení stromů do 15. 3. 2013 a úklid do 31. 3. 2013.

Vlastní práce

49

Doporučení: 1.

Zanést větu: „Stejně tak zhotovitel nese odpovědnost za nebezpečí škody na díle a je odpovědný za škody způsobené svou činností na pozemcích objednatele kromě případů způsobených vandalismem a událostí vyšší mocí.“

2.

Pro lepší důkazní pozici v případě sporu doporučuji oběma stranám, aby výsledek práce byl potvrzen prostřednictvím předávacího protokolu. „Zhotovitel je povinen sepsat a podepsat zápis o předání předmětu díla (§ 554 odst. 6 ObchZ).“

4.5.3

Čl. 3 Cena díla

Cena je opět stanovena pevnou částkou na základě nabídky předložené zhotovitelem. Právě proto, že se jedná o nabídku ze strany zhotovitele, lze předpokládat, že do ní zahrnul veškeré předpokládané náklady. Provedení díla probíhá během jednoho měsíce, tudíž růst cen, který by znevýhodnil skrze pevně stanovenou cenu zhotovitele, nehrozí. Objednatel si striktně určil, že v případě požadavku zhotovitele na navýšení ceny, má objednatel právo na odstoupení od smlouvy. Tento požadavek vzhledem k 100% váze kritéria cenové nabídky veřejné zakázky je ze strany objednatele pochopitelný. Čl. 4 Smluvní pokuty Smluvní strany se vhodně dohodly na smluvní pokutě pro zhotovitele v případě nedodržení doby plnění a pro objednatele v případě prodlení s placením. V obou případech 0,05% ceny za každý den prodlení. K tomuto článku nemám výhrady. 4.5.4

Čl. 5 Ostatní ujednání

V prvním bodě je obsaženo zákonné znění § 550 ObchZ. Stejně jako u předchozí posuzované smlouvy však není určena osoba oprávněné ke kontrole zhotovitele, ani ustanovení o termínech a místě kontrol. Doporučení jsou totožná s bodem 4.4.4. Následuje klauzule o písemných dodatcích a ostatních ujednání řídících se ObchZ. Ve čtvrtém bodě najdeme výčet příloh, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Jedná se o seznam stromů určených ke kácení, nabídkový formulář s jednotlivými cenami a doklad o právní subjektivitě zhotovitele. Poslední z uvedených příloh se jeví jako zby-

Vlastní práce

50

tečná, vzhledem k tomu, že identifikační číslo zhotovitele je obsahem čl. 1 a prostřednictvím webových stránek živnostenského rejstříku lze oprávnění snadno ověřit. 4.5.5

Předávací protokol

Z předávacího protokolu je patrné, jak se objednateli vyplatilo ujednání o smluvní pokutě. Předání a převzetí díla proběhlo až 7. 7. 2013. Zhotovitel byl tedy v prodlení o 98 dní a měl by zaplatit pokutu ve výši 218 250 Kč, což několika násobně přesahuje cenu díla. K smlouvě nebyl uzavřen písemný dodatek, který by upravoval dobu plnění, lze tedy předpokládat, že k vyplacení pokuty došlo. Z informací z OÚ Adršpach však vím, že tohoto ujednání objednatel nevyužil. Ústně si strany dohodly odložení termínu předání a převzetí díla, čímž porušily ustanovení v bodě 2 článku 5 této smlouvy o písemné formě změn a dodatků. Zhotovitel bez písemného dodatku o prodloužení doby plnění riskuje, že po něm objednatel kdykoliv (v období od 31. 3. 2013 až do předání předmětu díla 7. 7. 2013, zásadně totiž platí, že při zániku hlavního závazku se nelze úspěšně domáhat smluvní pokuty, více rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2637/20084) může požadovat zaplacení smluvní pokuty. Výše uvedená částka pokuty by pro zhotovitele znamenala obrovskou finanční újmu. Zároveň si strany písemně neupravily nové platební podmínky, které opět působí v neprospěch zhotovitele. Daňový doklad má zhotovitel dodat objednateli do 10 dnů ode dne předání díla. Zhotovitel by tak několik měsíců pracoval bez průběžného profinancování svých prací. Dále se lze v protokolu dočíst, že zhotovitel změnil technologii práce na „nadstandardní“ a nepožaduje za ni více náklady. Tento fakt je samozřejmě pro objednatele pozitivní, těžko říci, jaký byl motiv zhotovitele. Každopádně mu jistě vznikly další náklady, které nezapočítal do původní ceny, a v současnosti tak tratí.

4

K promlčení smluvní pokuty, dostupné z:

http://www.pravnickeforum.cz/archiv/dokument/doc-d33133v42449-k-promlceni-smluvnipokuty/?search_query=$author=702%20$type=23|$type=25|$type=24|$type=22%20$source=5

Vlastní práce

51

Doporučení: Strany by si jednoznačně jakékoliv změny měly dokládat písemným dodatkem ke smlouvě. Obzvlášť pokud si pro neplnění povinností ujednaly smluvní pokutu. Ve zmíněném dodatku by si také strany dohodly podmínky, které jsou dobou plnění ovlivněné (např. platební podmínky). Co se týče více práce nad rámec požadovaného objednatelem, měl se zhotovitel včas (před provedením práce) domluvit s objednatelem na případné další smlouvě o dílo a své náklady tak pokrýt. 4.5.6

Shrnutí

Bezpochyby největším nedostatek této smlouvy je chybějící písemný dodatek ke smlouvě, kterým by si strany ujednaly prodloužení termínu plnění (patrné z předávacího protokolu a z informací OÚ Adršpach). Objednatel tak během plnění po 31. 3. 2013 (v případě kácení již po 15. 3. 2013) mohl na zhotoviteli požadovat zaplacení smluvní pokuty.

Vlastní práce

4.6

52

Zjištěné nedostatky

Nedostatky získané při rozboru smluv jsou spolu s jejich možnými dopady pro přehlednost znázorněny v následujících dvou tabulkách. Smlouvy

Bod Nedostatky 1 2 3

Smlouva č. 1 - Správce majetku

4

5 6 1 Smlouva č. 2 - Oprava živičných povrchů

2 3 4 5

Tab. 4

Obecně určený předmět Začátek plnění stanoven před podpisem smlouvy Chybějící určení oprávněné osoby pro spolupráci se zhotovitelem Pevně stanovená cena (období delší než 10 let)

Dopady nedostatků Skutečný výsledek činnosti se bude pravděpodobně od očekávaného výsledku lišit Nemožnost určení a následného dovolání se vad Zhoršená důkazní situace v případě neplnění povinností smluvní strany Není jasné s kým, má zhotovitel spolupracovat, časové ztráty Zhotovitel - cena nezohledňuje pohyb cen (ztráta ve výši inflace) Objednatel - nesoulad mezi vykonanými/nevykonanými činnostmi; Pokud zhotovitel daný měsíc nepracuje, dosahuje objednatel ztráty ve výši fixně stanovené ceny (aktuálně 11.500 Kč). Pokuta pro zhotovitele až 100 000 Kč Pokuta pro objednatele 250 000 - 10 000 000 Kč

Zastřený pracovní vztah? (sporné body mohou vést inspektorát práce k závěru o nelegálním zaměstnání Dlužná částka finančnímu úřadu za povinné odvody (objednatel) - k 30. 4. 2014 činí 118 197 Kč + penále zhotovitele) Chybí zajištění závazků Vyšší riziko a dopady případného neplnění závazku protistranou Formální chyba v číslování článků Strany se na chybně očíslovaný článek dále neodkazují, bez negativních dopadů Ztráty plynoucí z omezení užívání staveniště včas Chybí ujednání o vyklizení staveniště Chybí postup v případě více práce, Spor o cenu více prací, který může vést i k prodloužení plnění a nespokojenosti na obou stranách vztahu chybí ocenění více prací Formální chyba v termínu dokončení Teoretická nemožnost plnění díla, chyby z nepozornosti snižují působení profesionality subjektů díla Chybí ujednání o předávacím protokolu Pro uplatnění záruky chybí počáteční termín


Vlastní práce

Smlouvy

Bod Nedostatky

Smlouva č. 3 Předmýtní těžba

Tab. 5

Dopady nedostatků

1

Obecně určený předmět

Skutečný výsledek činnosti se nemusí shodovat s očekáváním objednatele, může dojít ke škodě v případě pokácení jiných stromů

2

Nesmyslné podmínky fakturace

Zhoršení jména objednatele vzhledem k nevhodnému použití vzoru smlouvy

3

Chybí odpovědná osoba za kontrolu, termín a místo kontroly

Nárůst nákladů pro zhotovitele a riziko neodbornosti kontrol pro objednatele

4

Chybí konkrétní specifikace vad

Možné spory o to, co je a není vadou. Zhoršená pozice objednatele při uplatnění práv z nich vyplývajících

5

Odkaz na ústní dohodu Chybí odpovědnost zhotovitele za škodu

Zhoršená důkazní situace v případě sporu

6

Smlouva č. 4 Kácení stromů

53

Za vzniklou škodu by byl odpovědný objednatel

1

Chybí přechod nebezpečí škody na zhotovované věci

Za vzniklou škodu by byl odpovědný objednatel

2

Chybí odpovědná osoba za kontrolu, termín a místo kontroly

Nárůst nákladů pro zhotovitele a riziko neodbornosti kontrol pro objednatele

3

Chybí dodatek o prodloužení termínu plnění

Objednatel se připravil o řádně dohodnutou smluvní pokutu za prodlení zhotovitele ve výši 218 250 Kč. Zhotovitel po celou dobu ústně dohodnutého oddálení termínu dokončení díla riskuje, že po něm objednatel bude pokutu požadovat.


Z provedené analýzy jsou patrné častější a vážnější nedostatky ve smlouvách OÚ Adršpach. MÚ Teplice nad Metují lze vytknout pouze menší prohřešky především formálního charakteru, na druhé straně byly označeny i kladné aspekty ujednání. Obecné doporučení, které vyplývá pro OÚ Adršpach, je následující. Obec Adršpach by při uzavírání smluv o dílo měla být více flexibilní a aktivní, nedržet se striktně obecných vzorů, které jsou zbytečně rigidní a zavádějící. Mohou sice posloužit jako kostra smlouvy, subjekty jí ale musí rozpracovat dál, především co se

Vlastní práce

54

týče předmětu díla, ten musí být určen co nejpřesněji. OÚ by se měl informovat od svého právního poradce o možnostech zajištění, které obecně ve smlouvách chybějí.

Vlastní práce

55

Původ pochybení dle mého názoru nelze spatřovat v organizační struktuře či v procesu uzavírání smluv. Ten je totiž pro obě obce totožný, mají dokonce i stejného právního poradce. Teplice nad Metují jsou podstatně větší obcí a smlouvy o dílo řeší jednak častěji a jednak se jedná o zakázky s větším finančním plněním, právě proto jsou možná i obezřetnější a oproti Adršpachu evidentně zkušenější. Adršpach, coby malá obec, jejíž představitelé se téměř se všemi zhotoviteli osobně znají, postupuje ve smlouvách méně opatrně a dostatečně si neuvědomuje rizika, která z nekvalitně uzavřených smluv vyplývají.

Diskuze

56

5 Diskuze V první fázi práce jsem prostřednictvím studia odborné literatury připravila teoretický podklad pro navazující vlastní práci. Musím konstatovat, že vzhledem k legislativním změnám, ke kterým v průběhu psaní mé práce došlo, to byl v celku tvrdý oříšek. Základním pramenem pro závazkové právo se totiž od 1. 1. 2014 stal nový občanský zákoník. Přechodná ustanovení však dovolují vztahům vzniklým před rekodifikací řídit se původní právní úpravou - v našem případě obchodním zákoníkem. Literární rešerše z tohoto důvodu obsahuje jak původní, tak novou úpravu včetně jejich srovnání. V praktické části jsem podrobila analýze jednotlivé články a dodatky 4 smluv o dílo. Ve dvou případech jsem objevila nedostatek v definování předmětu díla. Strany si dílo určily nedostatečně konkrétně, což následně negativně ovlivní nárokování vad díla ze strany objednatele. Objednatel si nemůže stěžovat na to, že dílo neodpovídá jeho představám, jelikož si jej nespecifikoval konkrétně a pravděpodobně se očekávaný výsledek díla nebude shodovat se skutečným provedením. Doporučení z mé strany spočívá v co nejpřesnějším určení předmětu díla, které zamezí případným sporům (i soudním) a ušetří stranám jak čas, tak náklady soudního jednání a neefektivně vynaložené peníze do investic. Pokud jsem zmínila vady díla, ani jedna smlouva neobsahovala ujednání o tom, co je a není vadou díla, popřípadě povinnosti a práva stran z nich vyplývající. Nezbývá než stranám doporučit doplnění výše uvedeného. U prací velkého rozsahu, jako v případě smlouvy č. 2 lze doporučit, aby si strany dohodly postup pro výskyt více práce a zároveň tyto práce ocenit. Do budoucna si tím strany ušetří čas a zbytečné diskuze ohledně nacenění dalších prací. K předmětu díla se vztahuje i moje doporučení stranám o sepsání předávacího protokolu. Cena byla u všech smluv stanovena pevnou částkou. Toto určení komplikovalo situaci oběma stranám smluvního vztahu č. 1. Jelikož je plnění smlouvy stanoveno na delší dobu (původně 1 rok, dodatkem prodlouženo o dalších 10 let) je pevně stanovená cena nevýhodná především pro zhotovitele, jelikož nezohledňuje případný růst cen. Na druhou stranu pokud cenu vztáhneme k nevhodně specifikovanému předmětu plnění, který navíc není hmotně podložen, ztrátu inkasuje objednatel, a to až do výše plné měsíční ceny (pokud v daný měsíc zhotovitel činnost neprovádí, což objednatel nemá jak prokazatelně zjistit). Stranám bylo doporučeno zhotovitelovo plnění dokládat např. pro-

Diskuze

57

střednictvím měsíčních výkazů a fakturovat tomu odpovídající částky. U smlouvy č. 1 zůstanu i nadále. Největším problémem tohoto vztahu s ekonomickými dopady gigantických rozměrů je jednoznačně nápadná shoda s prvky pracovního vztahu. Ať už samotnou náplní práce zhotovitele (která je mimochodem v sousední obci klasifikována jako obsah pracovního poměru), měsíční cenou (dodatkem označenou jako „odměna“), ale i sjednanou dobou plnění na 12 let a přílišným dohledem ze strany objednatele. Subjektům tak ze strany inspektorátu práce za nelegální práci hrozí pokuta ve výši až 100 000 Kč pro zhotovitele a 250 000 Kč až 10 000 000 Kč pro objednatele, finanční úřad k tomu vyčíslí dlužné odvody za zaměstnance-zhotovitele, které k 30. 4. 2014 činí 118 197 Kč. Uvažovat nad důvodem uzavření smlouvy o dílo a ne pracovní smlouvy přesahuje záměr a cíl mé práce, proto je zde nenajdeme. Stranám byly naopak doporučeny body vedoucí ke snížení rizika označení za nelegální práci. Uvedu například vyvarování se použití slova „odměna“ patřícího výlučně k závislé práci, dále již výše uvedená fakturace dle odvedené práci, nikoliv měsíčně opakující se stejné částky. Zajímavé je jistě i porovnání mezi smlouvami od Obecního úřadu v Adršpachu a od Městského úřadu v Teplicích nad Metují. Druhému jmenovanému nelze takřka nic vytknout, v praktické části tak nalezneme jen jednu smlouvu, ve které se převážně vyskytují chyby nebo opomenutí formálního charakteru. Přesto by k nim z hlediska profesionality subjektů docházet nemělo. Kladně zde hodnotím jmenování osob zodpovědných za technickou stránku smlouvy a podrobně specifikovaný předmět díla. U smluv poskytnutých OÚ Adršpach je patrná určitá naivita a důvěryhodnost vůči zhotovitelům. Objednatel se zpravidla nezajišťuje, nestanovuje odpovědné osoby, ať už za kontrolu či technické provedení, odpovědnost za škody (např. na prováděném díle) nechává ležet na sobě a v neposlední řadě při uzavírání smluv vychází slepě z použitých vzorů. Často se tak můžeme setkat s nesmyslnými větami nepoužitelnými pro daný případ. Příkladem hovořícím za všechny je smlouva č. 4, kde si sice strany ujednaly smluvní pokutu pro protistrany, která je v prodlení, nicméně když k takové situaci došlo, objednatel Obec Adršpach ji nevyužila a ústní dohodou termín dokončení díla zhotoviteli prodloužila. Zhotoviteli po celou dobu prodlouženého plnění hrozí, že objedna-

Diskuze

58

tel své právo na pokutu, která postupně několikrát přeroste cenu díla, uplatní. Doporučení je jednoduché, veškeré změny smlouvy provádět písemně. Přínos diplomové práce tkví zejména v zefektivnění závazkových vztahů, jejichž účastníky jsou úřady obcí na jedné straně a podnikatelskými subjekty na straně druhé. Kromě těchto konkrétních subjektů může práce sloužit jako zdroj informací pro širší veřejnost, která se zajímá o problematiku smlouvy o dílo a posloužit jako vodítko při procesu uzavírání a sjednávání tohoto smluvního vztahu. Zároveň nabízí aktuální komparaci původní a nové úpravy.

Závěr

59

6 Závěr V rámci této diplomové práce jsem analyzovala smlouvy o dílo Městského úřadu v Teplicích nad Metují a Obecního úřadu v Adršpachu. Řešeny zde byly 4 smlouvy o dílo, a to ve složení tří z Obecního úřadu Adršpach a jedné z Městského úřadu Teplice nad Metují. Smlouvy z Adršpachu byly sjednané na správu majetku, kácení stromů a předmýtní těžbu. Předmětem smlouvy poskytnuté městem Teplice nad Metují byla oprava živičných povrchů. Poslední smlouva o dílo z uvedeného výčtu byla bez vážnějších nedostatků. Naopak pozitivně hodnocena byla podrobná specifikace díla a jmenování osob odpovědných za technickou stránku plnění. Ve smlouvě o správě majetku byl nedostatečně určen předmět díla, cena a platební podmínky nevhodně stanovené pro obě smluvní strany, ale především došlo k identifikaci sporných bodů z hlediska označení vztahu za nelegální práci, což je jednoznačně nejvážnějším problémem s negativními ekonomickými důsledky velkých rozměrů. Zjištěné nedostatky smlouvy o dílo “Předmýtní těžby“ spočívaly opět v nedostatečné definici předmětu díla, chybějícímu ujednání o odpovědnosti zhotovitele za škodu, neujednání si bližšího určení vad díla. Další objevená pochybení vyplývala z použití obecného vzoru smlouvy, který neodpovídal danému konkrétnímu případu. Čtveřici uzavírá smlouva o dílo s předmětem kácení vyznačených stromů. Největší komplikací tohoto vztahu je chybějící písemný dodatek prodlužující zhotoviteli termín dokončení díla, na kterém se strany dohodly pouze ústně. Zhotovitel tak měl objednateli zaplatit smluvní pokutu několikrát převyšující cenu díla. Na identifikované nedostatky smluv navazují doporučení, která by měla vést k odstranění, popřípadě zmírnění ekonomických a právních dopadů.

Zdroje

60

7 Zdroje Publikace: ELIÁŠ, KAREL A

KOL.

Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a

rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-922-2 FIALA, JOSEF. Občanské právo hmotné. Vyd. 3., opravené a doplněné. Brno: Nakl. Doplněk, 2002, 433 p. ISBN 80-723-9111-9 CHODĚRA, OLDŘICH. Občanským právem krok za krokem. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-716-9556-4. KAPOUN, RADEK. Aktuální průvodce problematikou nelegálního zaměstnávání pro podnikatele. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2012, 102 s. ISBN ISBN 978-80-7263-755-3. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Smluvní právo v novém občanském zákoníku. Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ČR, 2013. Dostupné také z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/informacni_brozury/M S_brozura_smluvni_pravo.pdf NEŠČÁKOVÁ, LIBUŠE, JAKUBKA, JAROSLAV. Zákoník práce 2013 v praxi: komplexní průvodce s řešením problémů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, Teoretik. ISBN 97880-247-4629-6 NOZ. Nový občanský zákoník 2014: rejstřík. Ostrava: Sagit, 2013, 320 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-920-8 OBCHZ. Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 8.7.2013 Ostrava: Sagit, ISBN 978-80-7208-994-9 OZ. Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 8.4.2013 Ostrava: Sagit, sv. ISBN 978-80-7208-981-9. PRAŽÁK, ZBYNĚK. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku: praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010, 222 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-615.

Zdroje

61

ŠTANDERA, JAN. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku: komentář. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, 320 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-519-0. ŠTENGLOVÁ, IVANA. Obchodní zákoník: ve znění zákona č. 370/2000 Sb., s důvodovou zprávou, judikaturou, úvodním výkladem a poznámkami. Vyd. 1. Praha: IFEC, 2000. ISBN 80-864-1206-7. ŠŤOVÍČEK, JAN A JOSEF VRABEC. Kupní smlouvy. 1. vyd. Prospektrum, 2000, 159 s. ISBN 80-717-5081-6 TINTĚRA, TOMÁŠ. Smluvní pokuta v teorii a praxi: komentář. Vyd. 1. Praha: Leges, 2013, 126 s. Teoretik. ISBN 978-808-7576-274. VRABEC, JOSEF

A

PLECITÝ, VLADIMÍR. Základy občanského práva. 1. vyd. Praha:

Prospektrum, 207 s. ISBN 80-717-5039-5. ZÁKON Č. 435/2004 SB.,

O ZAMĚSTNANOSTI.

Česká republika. In: 2004. Dostupné z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast1.aspx ZP. Zákoník práce: podle stavu k 23.1.2013. Ostrava: Sagit, 128 s. ÚZ. ISBN 978-807208-963-5.

Internetové zdroje: FEDORCZYK, RONALD. Tschechien: Neues Zivilgesetzbuch seit dem 1.1.2014 in Kraft (Teil II): Die wichtigsten Änderungen im Überblick / Teil II: Absolute Vermögensrechte (Sachenrecht). Germany Trade&Invest: Recht & Zoll [online]. 05.02.2014 [cit.2014-04-09]. Dostupné z: http://www.gtai.de/GTAI/Navigation/DE/Trade/Recht-Zoll/wirtschafts-undsteuerrecht,did=955896.html HULMÁK MILAN, Právní jednání podle nového občanského zákoníku a jeho vady. Idnes.cz: Právo [online]. 13.září 2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/pravni-jednani-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-a-jehovady-p4s-/pravo.aspx?c=A120912_114003_pravo_vr

Zdroje

62

KNOBLOCHOVÁ, VLADIMÍRA. Nový občanský zákoník – lhůty a doby. Portál Pohoda: Zákon a právo [online]. 18.9.2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/novy-obcansky-zakonik/novy-obcanskyzakonik-%E2%80%93-lhuty-a-doby/ MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Justice.cz: Občanský zákoník [online]. omegadesign, 2013-2014, [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/smluvni-pravo/obecne MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Justice.cz: Občanský zákoník [online]. omegadesign, 2013-2014, [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/smluvni-pravo/koncepcni-zmeny/ WOLTERS KLUWER ČR, A. S. Právnické fórum: K promlčení smluvní pokuty. [online]. 2011 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.pravnickeforum.cz/archiv/dokument/doc-d33133v42449-k-promlcenismluvni-pokuty/?search_query=$author=702%20$type=23|$type=25|$type=24 |$type=22%20$source=5

Přílohy

63

Přílohy

Smlouva o dílo v praxi městského a obecního úřadu

Recommend Documents