Smlouva o úvěru a její využití v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Smlouva o úvěru a její využití v praxi Bakalářská práce

Autor:

Magda Poláková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Mgr. Eva Kutová

Duben, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Vyškově dne

Magda Poláková

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Evě Kutové za její rady a cenné připomínky při vypracování bakalářské práce.

Anotace Cílem této bakalářské práce je rozbor právní úpravy úvěru v českém právním řádu. Začátek práce je zaměřen na interpretaci základních pojmů souvisejících se smlouvou o úvěru, dále se zabývá druhy úvěrů a úvěrovým procesem doplněné o centrální registr. Hlavní část bakalářské práce je věnována původní právní úpravě v obchodním zákoníku a právní úpravě v novém občanském zákoníku. V závěru práce je komparace původní a nové právní úpravy smlouvy o úvěru.

Klíčová slova Úvěr, úvěrová smlouva, věřitel, úvěrující, dluţník, úvěrovaný, obchodní zákoník, nový občanský zákoník.

Annotation The aim of this bachelor thesis is the analysis of the legislation regarding the credit in the Czech legal systém. First part of the thesis concentrates on the interpretation of the basic terms related to the credit contract, on the types of credit proces with added information on the central register. The main part of the bachelor thesis is dedicated to the former legislation in the Commercial Code and the new legislation in the Civil Code. The final part compares the former and the new legislation on the credit contract.

Key words Credit, credit contract, creditor, credit-granting, debtor, crediting, Commercial Code, New CivilCode.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Podstata úvěru .................................................................................................................. 9

1.1

Základní pojmy .............................................................................................................. 10

1.2

Druhy úvěrů ................................................................................................................... 11

1.3

1.2.1

Úvěry podle subjektu .......................................................................................... 11

1.2.2

Úvěry podle splatnosti ........................................................................................ 12

1.2.3

Úvěry podle čerpání............................................................................................ 12

1.2.4

Úvěry podle účelovosti ....................................................................................... 12

1.2.5

Úvěry podle typu výplaty ................................................................................... 12

1.2.6

Úvěry podle poskytnutých záruk ........................................................................ 13

1.2.7

Úvěry podle účelu............................................................................................... 13

Úvěrový proces .............................................................................................................. 19 1.3.1

Ţádost o poskytnutí úvěru .................................................................................. 20

1.3.2

Úvěrová analýza (zkouška úvěrové způsobilosti dluţníka) ............................... 21

1.3.3

Uzavření úvěrové smlouvy a uvolnění čerpání úvěru ........................................ 21

1.3.4

Kontrola dodrţování podmínek úvěrové smlouvy ............................................. 22

1.3.5

Úvěrová operace končí splacením úvěru a úroků............................................... 23

1.4

Zásady............................................................................................................................ 23

1.5

Centrální registr úvěrů ................................................................................................... 25

2

Smlouva a její úprava dle obchodního zákoníku......................................................... 26

2.1

Základní ustanovení § 497............................................................................................. 27

2.2

Určení měny § 498 ........................................................................................................ 28

2.3

Úplata za sjednání závazku § 499.................................................................................. 29

2.4

Lhůta k uplatnění nároku na úvěr § 500 ........................................................................ 30 5

2.5

Povinnost úvěr poskytnout § 501 .................................................................................. 31

2.6

Úroky z úvěru § 502 ...................................................................................................... 32

2.7

Doba splatnosti úroků § 503 .......................................................................................... 33

2.8

Lhůta k vrácení úvěru § 504 .......................................................................................... 34

2.9

Zajištění závazku § 505 ................................................................................................. 34

2.10

Odstoupení od smlouvy pro prodlení dluţníka § 506 ................................................... 35

2.11

Odstoupení od smlouvy o účelovém úvěru § 507 ......................................................... 37

3

Smlouva a její úprava dle nového občanského zákoníku ........................................... 37

3.1

§ 2395 Základní ustanovení........................................................................................... 38

3.2

§ 2396 ............................................................................................................................ 38

3.3

§ 2397 ............................................................................................................................ 38

3.4

§ 2398 ............................................................................................................................ 39

3.5

§ 2399 ............................................................................................................................ 39

3.6

§ 2400 ............................................................................................................................ 39

3.7

Změny v bance .............................................................................................................. 40

3.8

Nový občanský zákoník a spotřebitelský úvěr .............................................................. 41

3.9

Hypotéky podle nového občanského zákoníku ............................................................. 42

3.10

Nový občanský zákoník a stavební spoření................................................................... 43

4

Komparace dosavadní a nové právní úpravy .............................................................. 45

Závěr ........................................................................................................................................ 48 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 50

6

Úvod Počátek 21. století přinesl tzv. „boom“ v českém finančnictví, kdy se zvýšil objem poskytovaných úvěrů. Podle přístupu k otázce rizik spojených s úvěrem můţeme banky rozdělit na „evropské“ a „americké“. Americký přístup můţeme definovat jako volnější. Banky půjčují kaţdému, kdo si podá ţádost o úvěr. Pro klienty s dobrým postavením a dobrou historií se riziko promítne do úrokové sazby, která je samozřejmě niţší. Klienti s ne úplně dobrou historií dostanou naopak úrokovou sazbu vyšší. Evropský přístup se liší hlavně v důsledném zkoumání klienta „scoringu“. Před ekonomickou krizí se ovšem tento konzervativní přístup přiblíţil tomu americkému. Přestalo platit, ţe kaţdý, kdo dostal bankovní úvěr, byl „prověřený“ a „spolehlivý“. Po ekonomické krizi, kdy počátek dle odborníků nastal v roce 2008, se české banky opět staly přísnější v poskytování úvěrů. I přesto, ale celková zadluţenost českých domácností v posledních letech rychle roste. Pro spoustu rodin je získání nového úvěru stále větším problémem a proto se obracejí na nebankovní instituce z důvodu udrţení ţivotní úrovně (splnění materiálních představ). Ne vţdy dokáţí zhodnotit svoji situaci a potřebnost úvěru na jedné straně a příjmy a schopnost splácení na straně druhé. Potřeba zvýšení ţivotní úrovně, ale bohuţel vede k zadluţování a v neposlední řadě ke zvýšení počtu osobních bankrotů či exekucí. Velký vliv na zadluţenost domácností má i skupina ţadatelů, která dává přednost poskytovatelům úvěrů za velmi nevýhodných podmínek, mezi které zejména patří vysoký úrok. Mezi nejvyuţívanější úvěry v české republice patří úvěry na bydlení. Zejména mladá generace přistupuje k poskytování úvěrů s menšími zábranami, neţ tomu bylo dříve. V dnešní době je velká výhoda v informovanosti před uzavřením úvěrové smlouvy, která se dá získat prostřednictvím finančních poradců. Bohuţel je, ale málo těch, kteří vyuţijí těchto sluţeb. Cílem této bakalářské práce bylo popsat smlouvu o úvěru a její vyuţití v praxi, srovnání původní a nové právní úpravy úvěru. V první kapitole se zaměřuji na podstatu úvěru a nejpouţívanější výrazy spojené se smlouvou o úvěru. Dále popisuji druhy úvěru, které je moţné rozdělit podle různých kritérií. Důleţitý je samotný proces poskytnutí úvěru, který se skládá z několika fází od ústního jednání aţ po uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí finančních prostředků. Poskytnutí úvěru vychází 7

z několika podstatných zásad. Závěr první kapitoly věnuji centrálnímu registru, který je důleţitým pomocníkem banky při hodnocení klienta. Druhou kapitolu věnuji smlouvě o úvěru a její právní úpravě podle původního obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Smlouva o úvěru se nacházela v obchodním zákoníku pod § 497 aţ §507. Popis jednotlivých paragrafů jsem doplnila o některé případy z judikatury. Třetí kapitola se zaměřuje na smlouvu o úvěru podle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 1. 2014. Smlouva o úvěru se nachází pod § 2395 aţ § 2400. Tuto kapitolu jsem doplnila o důleţité změny v bankách a změny u vybraných druhů úvěrů. Jedná se o změny u spotřebitelských úvěrů, hypotéčních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. Poslední čtvrtou kapitolu věnuji komparaci původní a nové právní úpravy smlouvy o úvěru. U smlouvy o úvěru došlo k největším změnám v terminologii, obsahově se s malými změnami přesunula z původního obchodního zákoníku.

8

1 Podstata úvěru Úvěr můţeme definovat jako formu dočasného poskytnutí prostředků mezi ekonomickými subjekty s příslibem jejich navrácení ve stanoveném čase a s dohodnutými úroky. Účastníky jsou na jedné straně banka jako úvěrující (věřitel) a na druhé straně fyzická osoba či podnikatel jako úvěrovaný (dluţník). Předmětem úvěru nemusí být jen peníze, předmětem můţe být i zboţí (sluţby). Úvěrem v právním smyslu se rozumí návratné poskytnutí peněţních prostředků s tím, ţe příjemce úvěru je navíc povinen zaplatit poskytovateli úvěru ještě úplatu ve formě úroků z poskytnutých peněţních prostředků.1 Banky dnes nabízí široký výběr různých úvěrových produktů a kaţdý úvěr je něčím specifický, určený pro konkrétní situaci či potřebu. Uzavírání úvěrů je pro banky nejdůleţitějšími obchody. Dle mého názoru jsou v dnešní době banky v poskytování úvěrů opatrné, kaţdá banka má vlastní úvěrovou politiku. Důleţitým kritériem poskytnutí úvěru je bonita klienta, o které se zmíníme v jiné kapitole. Smlouva můţe být uzavřena i mezi dvěma nepodnikatelskými subjekty. Podmínkou však bude, ţe poskytnutí úvěru bude pouze jednorázovou, výjimečnou a individuální záleţitostí. Smlouvu o úvěru můţeme povaţovat za smlouvu konsenzuální povahy.2 K platnému sjednání smlouvy tedy není potřeba, aby v okamţiku uzavření smlouvy došlo mezi úvěrujícím (věřitelem) a úvěrovaným (dluţníkem) k předání a převzetí peněţních prostředků jako je to u smlouvy o zápůjčce (půjčce). Podstatnou částí smlouvy o úvěru je vţdy určení částky peněţních prostředků, které mají být věřitelem poskytnuty.3 Ve smlouvě o úvěru není podstatné určení měny, ve které má být úvěr poskytnut, ale úvěrovaný (dluţník) je povinen vrátit peněţní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty a musí v této měně platit úroky.

1

PLÍVA, Stanislav. A KOLEKTIV. Bankovní obchody. Praha: Aspi, 2009, s.79

2

ŠVARC, Zbyněk. A KOLEKTIV. Základy obchodního práva. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 285.

3

ŠVARC, Zbyněk. A KOLEKTIV. Základy obchodního práva. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 285 9

Mezi nejvyuţívanější úvěry v České republice na bydlení patří tzv. hypotéční úvěr (úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti) a úvěr ze stavebního spoření. Jednou z velkých výhod úvěrového financování na bydlení je moţnost sníţit si o zaplacené úroky základ daně z příjmu. Odpočet úroků lze ovšem uplatnit jen na základě splnění daných podmínek.

1.1 Základní pojmy V této kapitole si uvedeme základní pojmy, které se pouţívají v souvislosti s uzavíráním úvěrové smlouvy. Úvěrující -Věřitel – osoba, která je oprávněná poţadovat uhrazení dluţníkovy pohledávky. Úvěrovaný - Dlužník – osoba, která je povinná na základě smlouvy splatit věřiteli poskytnutou finanční částku včetně úroků. Bonita – schopnost klienta splatit poţadovanou půjčku, respektive jeho schopnost splácet řádně a včas za své závazky. Čím vyšší bonitu dluţník má, tím menší riziko představuje pro banku. Pevná úroková sazba – sazba, která se nemění během celého trvání úvěrového vztahu. RPSN – roční procentní sazba nákladů úvěru. Vyjadřuje celkové náklady úvěru (úroky, poplatky za sjednání a vedení úvěru, pojištění…) Splátka – částka obsahující sjednané úroky, poplatky a popřípadě pojistné, kterou pravidelně klient splácí svůj úvěr nebo jiný peněţní dluh. Splátkové období – doba, ve které musí klient uhradit splátku dle splátkového kalendáře. Ve většině případů se jedná o měsíční splátky. Úrok – částka, kterou je dluţník povinen zaplatit věřiteli jako odměnu za půjčení peněz. Obvykle se stanovuje procentem z dluţné částky za určité období, nejčastěji rok. Úrok je obsaţen vedle jistiny v pravidelné měsíční splátce. Úroková sazba – stanoví úroky, které je dluţník povinen společnosti platit. Výše je určena konkrétnímu ţadateli na základě situace na finančním trhu, bonity ţadatele, výši půjčky a době splatnosti.

10

Úvěrové podmínky – Zakotvují práva a povinnosti mezi společností a klientem, kterému společnost poskytne půjčku na základě úvěrové smlouvy. Jsou nedílnou součástí kaţdé úvěrové smlouvy. Zajištění úvěru – úvěrující banka kvůli minimalizaci rizika nesplacení u kaţdého úvěru podniká opatření k zajištění dluhu, které má zajistit řádné splacení úvěru. Pro zajištění se můţe pouţít zástavní právo k nemovitosti, notářský zápis o uznání dluhu se svolením přímé vykonatelnosti, ručitelský závazek a jiné.4

1.2 Druhy úvěrů Úvěry můţeme dělit podle různých kritérií.

1.2.1 Úvěry podle subjektu Fyzické osoby – úvěry občanům Mívají především formu čerpání v podobě osobního účtu, nebo účelového úvěru např. pro nákup domu či pozemku. Právnické osoby – podnikatelské úvěry Slouţí především k financování provozních či investičních potřeb firmy. Mezibankovní úvěry - úvěry pro města a obce.5

Podmínky poskytnutí úvěru jsou u každé banky jiné, ale obecně platí: Trvalé bydliště (sídlo firmy) na území České republiky. Nejméně dvě ukončená daňová období podnikání nebo výše příjmů u fyzických osob. Kladný výsledek hospodaření (ne ztráta). Bezdluţnost u Finančního úřadu, Správy sociálního zabezpečení a Zdravotní pojišťovny. Nebýt v insolvenčním řízení, likvidaci či konkursu.

4

Slovník pojmů-půjčky-sfinance.cz. Sfinance [online]. Copyright © 1996-2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.sfinance.cz/slovnik-pojmu-pujcky/t1563#Bo 5 Finanza. Charakteristika úvěrů [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.finanza.cz/uvery-a-pujcky/uvery/398-charakteristika-uveru

11

1.2.2 Úvěry podle splatnosti Krátkodobé úvěry – se splatností do jednoho roku, můţeme sem zařadit spotřebitelské úvěry. K získání úvěru je potřeba stálý příjem a důvěryhodnost klienta. Další typ úvěru můţe být dispoziční, který vzniká v důsledku debetu a patří sem kontokorentní úvěr. Střednědobé úvěry - se splatností od jednoho roku do pěti let, jedná se většinou o provozní úvěr, kdy je potřeba zajistit pro podnik zdroje pro financování podnikových oběţných aktiv. Dlouhodobé úvěry – se splatností nad pět let, vyuţívají se na pořízení dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku. Banka v těchto případech poţaduje zajištění úvěru např. nemovitostí.

1.2.3 Úvěry podle čerpání Jednorázové úvěry - klienti čerpají předem stanovenou částku jednorázově nebo postupně na základě dohodnutých termínů. Úvěrová linka – klienti si opakovaně půjčují finanční prostředky určené pro financování svých osobních potřeb do výše stanoveného úvěrového limitu.6

1.2.4 Úvěry podle účelovosti Účelové úvěry – jsou poskytnuty přímo na konkrétní předem stanovený účel (např. nákup automobilu) Bezúčelové (neúčelové) úvěry – záleţí na klientovi, na co poskytnutý úvěr pouţije. Cenou za nesdělení účelu je vyšší úroková sazba.7

1.2.5 Úvěry podle typu výplaty Hotovostní úvěry – poskytnuté finanční prostředky jsou vyplaceny v hotovosti Bezhotovostní úvěry – peníze jsou zasílány klientovi na jeho bankovní účet.8 6

Finanční gramotnost. Finanční gramotnost - co byste měli vědět o ÚVĚRECH [online]. Copyright 2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.financnigramotnost.eu/stranka/clanky-a-informace/informace/co-bystemeli-vedet-o-uverech/25/ 7 Finanční gramotnost. Finanční gramotnost - co byste měli vědět o ÚVĚRECH [online]. Copyright 2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.financnigramotnost.eu/stranka/clanky-a-informace/informace/co-bystemeli-vedet-o-uverech/25/

12

1.2.6 Úvěry podle poskytnutých záruk Zajištěné úvěry – banka vyţaduje jištění věcí movitou (např. automobilem) či nemovitostí. Nezajištěné úvěry – společnosti je poskytují pouze svým “top” prvotřídním klientům.9

1.2.7 Úvěry podle účelu Kontokorentní úvěr – je úvěr poskytovaný na běţném účtu tak, ţe na základě smlouvy s bankou můţe zůstatek účtu klienta přecházet do debetu.10 Klient můţe platit ze svého účtu, i kdyţ na něm němá dostatek peněţních prostředků, představuje tedy takovou rezervu. Tento úvěr je poskytován na základě podmínek, které jsou uvedeny v úvěrové smlouvě. V této smlouvě je také určen úvěrový rámec, coţ je v podstatě hranice, do které můţe klient čerpat úvěr.11 Celková cena kontokorentního úvěru se skládá jednak ze samotných úroků a jednak z dalších poloţek, které souvisejí s vedením kontokorentního účtu.12 Výhodou tohoto úvěru je, ţe klient platí bance pouze úroky z vyčerpaného limitu, na druhou stranu, ale bývají úroky z tohoto úvěru vyšší. Kaţdá banka si stanovuje lhůtu splatnosti, zpravidla se jedná o 1 rok. U spolehlivých klientů banka tento typ úvěru pravidelně obnovuje. Osobně si myslím, ţe kontokorentní úvěr řadíme mezi nejvýznamnější krátkodobé bankovní úvěry. Banky ho poskytují podnikatelům i soukromým osobám. Investiční úvěr – tento druh úvěru na rozdíl třeba od provozního úvěru neslouţí k financování běţného provozu společnosti. Spousta společností i podnikatelů vyuţívá investiční úvěr, aby rozšířili své podnikání a tím i zvýšili svůj zisk. Banky neřeší pouze bonitu a schopnost klienta svůj závazek splatit, ale také hodnotí podnikatelský záměr a propracovanost investičního plánu. Většinou musí být investič-

8

Finanční gramotnost. Finanční gramotnost - co byste měli vědět o ÚVĚRECH [online]. Copyright 2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.financnigramotnost.eu/stranka/clanky-a-informace/informace/co-bystemeli-vedet-o-uverech/25/ 9 Finanční gramotnost. Finanční gramotnost - co byste měli vědět o ÚVĚRECH [online]. Copyright 2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.financnigramotnost.eu/stranka/clanky-a-informace/informace/co-bystemeli-vedet-o-uverech/25/ 10 DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 1999, s. 282. 11 KUNZ, Vilém. Bankovnictví: Bankovnictví pro školy a veřejnost. Ústí n. L.: Reneco, 1998, s. 39. 12 DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 1999, s. 282.

13

ní úvěr i zajištěn majetkem společnosti. Uţ z principu je tento typ úvěru také velmi účelový.13 Dle mého názoru jsou firmy v dnešní době nuceni přizpůsobovat se novým trendům, aby mohli neustále konkurovat jiným firmám. Ne kaţdá firma má nashromáţděné dostatečné finanční rezervy na uskutečnění investičního plánu, proto vyuţívá moţnost vzít si investiční úvěr. Tento úvěr tedy patří spíše mezi střednědobé aţ dlouhodobé úvěry a pomáhá klientovi (firmě) uskutečnit i finančně náročné investiční akce. Provozní úvěr – provozní úvěr slouţí k financování běţných činností slouţících k fungování společnosti. Velmi často je provozní úvěr vyuţíván pro zajištění cash-flow. V některých oborech je totiţ zpoţděna platba za dodané sluţby nebo zboţí, a pokud společnost nemá dostatek úspor, můţe jí období mezi dodáním sluţby a jejím proplacením dosi ublíţit.14 Banky připouští, ţe některé obory jsou pro rizikovější, ke kaţdému klientovi přistupují jednotlivě a hlavním kritériem je finanční historie a zajištění provozního úvěru. Dle mého názoru jde o společnosti, které bývají závislé na sezónách v určitém oboru nebo firmy, které se potýkají s neproplacenými zakázkami a nemají ţádné velké finanční rezervy. Revolvingový úvěr – revolvingový úvěr je určený podnikatelů na financování provozních potřeb. Platí se z něj výdaje na zásoby, pohledávky atd. Díky revolvingovému úvěru překlene podnikatel období mezi fakturací a splatností pohledávek.15 Fungování revolvingového úvěru je podobné jako u kontokorentního úvěru. Hlavní rozdíl je v tom, ţe revolvingový úvěr se poskytuje účelově a není u něj povinnost mít účet u banky, u které chcete úvěr čerpat.16 Revolvingový úvěr mohou poskytovat vedle bank i nebankovní společnosti. Dle mého názoru mezi velkou výhodu revolvingového úvěru patří, ţe pokud si firma bude chtít opakovaně půjčit peníze, nemusí úvěr znovu zařizovat, na druhou stranu nevýhodou budou vyšší úroky a poplatky s tím spojené. Exportní úvěr – tento úvěr je určen společnostem exportujícím do zahraničí. 13

Úvěra.cz. Investiční úvěr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.uvera.cz/investicni-uver/ 14 Úvěra.cz. Provozní věr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.uvera.cz/provozni-uver/ 15 UVER - INFO. Revolvingový úvěr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://uverinfo.cz/revolvingovy-uver/ 16

UVER - INFO. Revolvingový úvěr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://uverinfo.cz/revolvingovy-uver/ 14

Účelový úvěr poskytovaný bankou exportéra zahraničnímu kupujícímu/dluţníkovi (dluţník můţe být banka zahraničního kupujícího nebo sám zahraniční kupující).17 Exportérem musí být česká právnická nebo fyzická osoba, projekt musí obsahovat stanovený podíl dodávek českého původu a analýza projektu a dluţníka musí být vyhovující.18 Před čerpáním tohoto úvěru se uzavírají smlouvy: -

Obchodní smlouva mezi vývozcem a dovozcem.

-

Smlouva o zajištění úvěru mezi dovozcem a jeho ručitelem (v ČR většinou ručení poskytuje pojišťovací agentura).

-

Úvěrová smlouva mezi bankou a zahraničním dovozcem (odběratelem - dluţníkem).

-

Smlouva o realizaci financování mezi bankou a vývozcem.

-

Pojistná smlouva mezi bankou a pojišťovací agenturou.19

Výhodou exportního úvěru je, ţe vývozce zvýší svoji konkurenceschopnost a pojištění umoţňuje vyváţet i do zemí s větší mírou rizika. Eskontní úvěr – eskontní úvěr je určen podnikatelům tedy fyzickým i právnickým osobám. Eskontní úvěr je krátkodobý úvěr, který poskytuje banka prostřednictvím odkupu (eskontu) směnky před její splatností (dospělostí), přičemţ si sráţí úrok – diskont za dobu od eskontu do dne splatnosti směnky.20 Předmětem toho úvěru je tedy směnka a je to písemný doklad o finančním závazku a je obchodovatelný cenný papír. Při nesplacení směnky můţe dojít aţ k exekuci. Eskontní úvěr umoţní profinancovat část pohledávek z dodavatelsko-odběratelských vztahů před lhůtou splatnosti.21

17

KB. Exportní odběratelský úvěr [online]. © 2014 [cit. 2014-03-14]. http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/exportni-odberatelsky-uver.shtm

Dostupné

z:

18

Dostupné

z:

KB. Exportní odběratelský úvěr [online]. © 2014 [cit. 2014-03-14]. http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/exportni-odberatelsky-uver.shtm 19 20

HARTLOVA, Věra. A KOL. Bankovnictví. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2004, s.109-110. DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 1999, s. 282.

21

KB. Eskontní úvěr - Komerční banka [online]. © 2014 [cit. http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-nad-60-milionu/eskontni-uver.shtml 15

2014-03-14].

Dostupné

z:

Úvěrové riziko pro banku závisí u eskontního úvěru na bonitě směnečného dluţníka, resp. subjektu, který směnku a banku eskontoval a rovněţ všech dalších směnečně zavázaných osob.22 Spotřebitelský úvěr – nabízejí v České republice jak bankovní, tak nebankovní instituce. Mezi obecné podmínky pro poskytnutí spotřebitelského úvěru patří, klient musí být občanem České republiky, věk 18 let a mít takový příjem umoţňující splácet. Spotřebitelský úvěr upravuje zákon č. 145/2010 Sb. V jeho první části (§ 1 aţ § 24) je definován spotřebitelský úvěr, informační povinnost a správní delikty, druhá (§ 25 aţ § 26) se zabývá změnou ţivnostenského zákona a přechodnými ustanoveními. Třetí část v paragrafu 27 definuje změnu zákona o České obchodní inspekci a čtvrtá část (§ 28) podobně definuje také změny zákona o České národní bance.23 Tento druh úvěru slouţí k financování převáţně spotřebního zboţí. Účelem takové půjčky můţe být například elektronika, vybavení pro domácnost a zahradu a další.24 Od komerčních úvěrů se zásadním způsobem liší z hlediska svého uţití: u komerčních úvěrů plyne z úvěrovaného objektu cash flow, ze kterého se úvěr splácí. Naproti tomu spotřební úvěry slouţí ke krytí spotřebních výdajů, a tudíţ úvěrovaný objekt přímo neprodukuje zdroje ke splácení úvěru.25 Spotřebitelské úvěry fungují velmi jednoduše. V případě nebankovních společností si zákazník vybere v obchodě zboţí, a pokud má s sebou poţadované doklady, podepíše okamţitě smlouvu o úvěru. V případě, ţe má zájem o spotřebitelský úvěr od banky, musí počítat s poněkud náročnějším a zdlouhavějším vyřizováním.26 Dle mého názoru nemusí být vţdy spotřebitelský úvěr bez rizika. Zejména se jedná o nebankovní společnosti, je potřeba důkladně pročíst náleţitosti a podmínky úvěrové smlouvy. Spousta nebankovních společností poţaduje v případě nesplácení, někdy se jedná i o jednu splátku vysoké úroky. Důleţité je zjistit si i podmínky v případě předčasného splacení úvěru. Mezi výhody spotřebitelského úvěru patří snadné získání finančních prostředků, ale lidé se často dostávají do finančních problémů a své situace 22

DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 1999, s. 285.

23

Zákony od centrum.cz. Zákon o spotřebitelském úvěru [online]. 2011 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-spotrebitelskem-uveru-a-o-zmene-nekterych-zakonu 24

Našepeníze.cz. Vše co potřebujete vědět o spotřebitelském úvěru [online]. © 2007-2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/vse-co-potrebujeme-vedet-o-spotrebitelskem-uveru-11270 25

DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 1999, s. 292.

26

Peníze.cz. Co to je spotřebitelský úvěr [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80271-co-je-to-spotrebitelsky-uver 16

řeší splácením jednoho úvěru druhým a ocitají se ve spirále spotřebitelských úvěrů, ze kterých je těţké uniknout a končí i exekucí. Dne 25. února 2013 byla pod číslem 43/2013 Sb. vyhlášena ve Sbírce zákonů České republiky novela zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), která se snaţí postihovat některé nečestné praktiky na trhu spotřebitelských úvěrů v České republice (dále jen „novela“). Vzhledem k tomu, ţe tato novela byla přijata dne 31. Ledna 2013 a nabyla účinnosti okamţitě dnem jejího vyhlášení (tj. 25. února 2013), museli se poskytovatelé spotřebitelských úvěrů připravit na zamýšlené změny v předstihu, neboť zákonodárce jim příliš času nedal.27 Věřitel nově můţe poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, ţe spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. V reakci na jejich časté zneuţívání je zcela zakázáno pouţívání směnek a šeků v souvislosti se spotřebitelskými úvěry. Stejně tak není moţné vyuţívat při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů volání na předraţené telefonní linky začínající číslicí 9.28 Za porušení zákona mohou orgány dohledu, kterými jsou Česká národní banka a Česká obchodní inspekce, uloţit pokutu aţ do výše 20 mil. Kč. Spotřebitel se můţe svých práv domáhat u finančního arbitra.29 Lombardní úvěr – jedná se o krátkodobý úvěr, který není u nás tolik vyuţívaný. Lombardní úvěr je takový úvěr, který je zajištěný zástavou movitých věcí. Mezi movité věci, které je moţné zastavit, nejčastěji patří cenné papíry, šperky, drahé kovy či další komodity.30 Můţe si o ně zaţádat fyzická osoba či právnická. Banka vezme cennou věc do zástavy a na základě její hodnoty poskytne klientovi úvěr.31

27

Epravo.cz. Novela zákona o spotřebitelském úvěru [online]. © epravo.cz, a.s. 1999-2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zakona-o-spotrebitelskem-úveru-89937.html 28

Ministerstvo financí České republiky. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v platnost 2013 [online]. 2005-2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/novelazakona-o-spotrebitelskem-uveru-vs-9918 29

Ministerstvo financí České republiky. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v platnost 2013 [online]. 2005-2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/novelazakona-o-spotrebitelskem-uveru-vs-9918 30

UVER - INFO. Lombardní úvěr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://uverinfo.cz/lombardni-uver/ 31


Lombardní úvěry si mohou vzít i komerční banky. Jejich poskytovatelem je v tomto případě centrální banka. Lombardní úvěr slouţí komerční bance ke krytí krátkodobého nedostatku peněţních prostředků banky. Banky nemohou zastavovat šperky a drahé kovy, ale pouze cenné papíry, a to takové, které má centrální banka uvedené v lombardním seznamu. Komerční banky dostanou lombardní úvěry za tzv. lombardní sazbu.32 Úvěr ze stavebního spoření – základní pravidlo pro úvěry ze stavebního spoření zní – účastník stavebního spoření můţe úvěr pouţít pouze na financování bytových potřeb.33 Mezi bytové potřeby můţeme řadit např. koupi bytu, rodinného domu, stavebního pozemku nebo rekonstrukci či výstavbu domu. Získání úvěru není samozřejmostí. Klient by měl spořit minimálně dva roky a naspořit dostatek vlastních finančních prostředků k získání řádného úvěru ze stavebního spoření, jehoţ podmínky jsou stanovené ve všeobecných obchodních podmínkách. V případě nesplnění podmínek je moţnost čerpat překlenovací úvěr, který uţ není tak výhodný. Můţeme tedy říct, ţe mezi faktory zabraňujícími vyuţití řádného úvěru ze stavebního spoření jsou příliš krátká doba spoření, málo peněţních prostředků na účtu stavebního spoření (cílová částka kde se v průměru poţaduje 35 % aţ 40 %) a v neposlední řadě nízké bodové hodnocení. Mezi výhody tohoto úvěru patří nízká úroková sazba, dlouhodobost nebo daňové úspory. Nevýhodu překlenovacího úvěru je, ţe úroky jsou počítány z celé cílové částky nikoli jen z částky půjčené, jako je tomu u řádného úvěru. Mezi banky v ČR, které nabízejí a poskytují úvěr ze stavebního spoření, patří Raiffeisen stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Wüstenrot – stavební spořitelna a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s..34 Myslím si, ţe úvěry ze stavebního spoření jsou zajímavým produktem k řešení potřeb vlastního bydlení. Hypoteční úvěr – řadíme mezi účelový a dlouhodobý, který řeší financování bydlení. Hypoteční úvěr je úvěr, jehoţ splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti (i rozestavěné). Zastavená nemovitost se musí nacházet buď na území ČR, nebo člen32


Bankovní gramotnost.cz. Úvěr ze stavebního spoření [online]. © 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/clanky/59124/uver-ze-stavebniho-sporeni.aspx 34

Ministerstvo financí České republiky. Stavební spořitelny [online]. 2005-2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kontrola/stavebni-sporeni/stavebni-sporitelny 18

ského státu Evropské unie anebo jiného státu v rámci Evropského hospodářského prostoru. Hypoteční banky nabízejí v zásadě dva typy úvěrů: hypotéky, které jsou účelově vázané na pořízení nemovitosti, a tzv. americké hypotéky na cokoli. Platí, ţe ty první, tj. klasické hypotéky, mají lepší parametry neţ ty neúčelové.35 Jako u většiny ostatních úvěrů se prokazuje bonita klienta a samozřejmě účelovost. Osobně si myslím, ţe mezi velkou výhodu hypotečního úvěru patří úroky, které jsou stejně jako u úvěru ze stavebního spoření odečitatelné od základu daně aţ o 300 000 Kč, to je maximum za všechny úvěry na bydlení. Splatnost hypotéčního úvěru je 5 – 45 let. Optimální doba splácení úvěru je 15 – 20 let. Hypoteční úvěr je vţdy fixován podle potřeby klienta, můţe jít o 1 aţ 15 let nebo i dokonce na celou jeho splatnost. Délka fixace úrokové sazby hypotečního úvěru představuje časový úsek, po který banka nesmí změnit klientovi úrokovou sazbu.36 Současné znění zákona umoţnilo rovněţ moţnost poskytování hypotečních úvěrů také na zajištění potřeb bydlení - na koupi druţstevního bytu, sloţení členského podílu do bytového druţstva, rekonstrukci bytu v majetku obce nebo druţstva s cílem získání uţívacího práva k bytu apod. Stále však platí, ţe ve všech případech musíte ručit nemovitostí.37 Dle mého názoru má hypotéční úvěr nezastupitelnou roli v oblasti vlastního bydlení. Na rozdíl od úvěru ze stavebního spoření, který se převáţně vyuţívá v případě drobných rekonstrukcí a úvěr se pohybuje v řádech několika set tisíc korun, hypotéční úvěr je vhodnější k financování bydlení, jako je stavba rodinného domu či jeho rekonstrukce.

1.3 Úvěrový proces V rámci úvěrového obchodu je navázán dlouhodobý vztah mezi dvěma stranami – klientem (úvěrovaným) a bankou – poskytovatelem finančních prostředků. Tento vztah začíná podáním ţádosti klientem a končí splacením úvěru a úroků. Celé toto období se nazývá úvěrový proces. Lze jej rozdělit do těchto kategorií: Ţádost o poskytnutí úvěru 35

Bankovní gramotnost.cz. Hypotéční úvěr [online]. © 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/clanky/59123/hypotecni-uver.aspx 36 Novinky.cz. Finanční poradna [online]. Copyright © 2003–2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/309480-financni-poradna-jak-nastavit-delku-fixace-urokovesazby-hypoteky.html 37 Bankovní gramotnost.cz. Hypotéční úvěr [online]. © 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/clanky/59123/hypotecni-uver.aspx 19

Úvěrová analýza (zkouška úvěrové způsobilosti dluţníka) Uzavření úvěrové smlouvy a uvolnění čerpání úvěru Kontrola dodrţování podmínek úvěrové smlouvy Úvěrová operace končí splacením úvěru a úroků, po kterém následuje uvolnění záruk.38

1.3.1 Žádost o poskytnutí úvěru První kontakt klienta s bankou je na úvodní schůzce, kde klient přednese svůj poţadavek, ze strany banky jsou nabídnuty moţnosti a podmínky. Pokud se obě strany dohodnou, musí klient vyplnit a předloţit bance ţádost o poskytnutí úvěru. Podání písemné ţádosti o poskytnutí úvěru je podávané zpravidla na tiskopisech banky.39 Jedná se o vyplnění formuláře, ve kterém banka poţaduje: -

základní identifikace klienta,

-

údaje o právních, majetkových, hospodářských a finančních poměrech ţadatele,

-

druh úvěru,

-

výše a měna úvěru,

-

způsob a termíny čerpání resp. splácení,

-

nabídka způsobu zajištění,

-

údaje o závazcích k jiným finančním subjektům.40

Nedílnou přílohou ţádosti u fyzických osob je potvrzení o zaměstnání včetně výše příjmu a případně doklady související se zajištěním úvěru (výpis z katastru nemovitostí při zajištění zástavním právem k nemovitosti, znalecký posudek oceňující předmětnou nemovitost). U právnických subjektů jsou nezbytnou součástí o poskytnutí úvěru účetní výkazy za uplynulé období dvou let – výkaz zisků a ztrát, rozvaha, výkaz cash flow, daňová přiznání a výpis z obchodního rejstříku jako doklad, který opravňuje subjekt k výkonu podnikatelské činnosti.

38

Úvěrový proces. Studium online [online]. 2014, ©2014 Studium online Entries (RSS) [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://kuba.univerzita-online.cz/bankovnictvi-pojistovnictvi/uverovy-proces/ 39

MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 72 Studium online. Úvěrový proces [online]. ©2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://kuba.univerzitaonline.cz/bankovnictvi-pojistovnictvi/uverovy-proces/ 40

20

1.3.2 Úvěrová analýza (zkouška úvěrové způsobilosti dlužníka) Po předloţení ţádosti banka zjišťuje způsobilost klienta plnit závazky, a to po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Kaţdý potencionální úvěrový obchod banka zkoumá ze dvou základních hledisek: -

Úvěruschopnost klienta – zkoumá právní poměry ţadatele o úvěr

-

Úvěruhodnost – posuzuje ekonomické schopnosti a vůli splácet poskytnutý úvěr.41

Bankovní pracovník musí zváţit, zda poskytnutí úvěru bude odpovídat úvěrové politice banky, zda výše úvěru a další podmínky jsou v souladu s moţnostmi bankovní pobočky a zda je poskytnutí úvěru legální (tj. v souladu se zákony státu). Většina bank zjišťuje bonitu klienta pomocí hodnotících programů, kde na základě vloţených údajů zjistí, zda klient splňuje poţadované podmínky pro poskytnutí úvěru. Bonita klienta je pro banku totiţ tím nejzákladnějším ukazatelem, který ovlivňuje její rozhodnutí, zda úvěr klientovi schválí, či nikoliv.42 Řada lidí si dnes pojem bonita plete s výší příjmů. Ta je sice nedílnou součástí výpočtu bonity, zdaleka však ne jedinou. Kromě příjmů sleduje totiţ banka i klientovy výdaje. Bonitní je klient tehdy, pokud mu po odečtení měsíční splátky poţadovaného úvěru, částky ţivotního minima a dalších pravidelných výdajů (pojištění, leasing, jiné úvěry) od jeho čisté měsíční výše příjmů zbude ještě určitá finanční rezerva.43 Dle mého názoru je nespornou výhodou při hodnocení klienta, pokud ţádá o úvěr v té bance, ve které má uzavřeny i jiné bankovní produkty, popřípadě jiţ zaplacené úvěry. Banka svého klienta jiţ zá a případě bezproblémových vztahů se zvyšuje je důvěryhodnost. Pokud je výsledek úvěrové analýzy pozitivní, připraví banka návrh na poskytnutí úvěru.

1.3.3 Uzavření úvěrové smlouvy a uvolnění čerpání úvěru Po vypracování návrhu na poskytnutí úvěru a schválení úvěrovou komisí podepíše banka s klientem Smlouvu o poskytnutí úvěru. Tím vzniká věřiteli povinnost, na poţádání dluţníka 41

Studium online. Úvěrový proces [online]. ©2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://kuba.univerzitaonline.cz/bankovnictvi-pojistovnictvi/uverovy-proces/ 42 Finanční noviny. Bonita klienta ovlivní šanci na úvěr i jeho paratmetry [online]. © Copyright 2014 [cit. 201403-22]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/bonita-klienta-ovlivni-sanci-na-uver-i-jehoparametry/326486 43 Finanční noviny. Bonita klienta ovlivní šanci na úvěr i jeho paratmetry [online]. © Copyright 2014 [cit. 201403-22]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/bonita-klienta-ovlivni-sanci-na-uver-i-jehoparametry/326486 21

poskytnout finanční prostředky ve sjednané výši a dluţník se zavazuje, ţe peněţní prostředky vrátí i s úroky.44 Přílohou úvěrové smlouvy jsou i všeobecné podmínky banky, sazebník cen a odměn. V případě pouţití zajišťovacích instrumentů jsou nedílnou přílohou i smluvní dokumenty (např. nejvíce pouţívaná je smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti, která je ve vlastnictví dluţníka). Čerpání úvěru začíná dnem podpisem úvěrové smlouvy a končí v okamţiku uvolnění všech, klientem poţadovaných, finančních prostředků.

1.3.4 Kontrola dodržování podmínek úvěrové smlouvy Vzhledem k tomu, ţe úvěrový proces je záleţitost dlouhodobá, zabývá se banka podle výše a doby splatnosti úvěru těmito obchody po celou dobu jejich trvání. Smyslem a cílem bankovní kontroly je identifikovat včas problematické úvěrové případy, resp. situace, kdy se dosud standardně probíhající úvěrové obchody proměňují na úvěry, u nichţ je řádné a včasné plnění dluţníkova závazku ohroţeno.45 Jedná se o řízení rizik a uplatňování těch postupů, které vedou k návratnosti poskytnutých finančních prostředků. Banky vyuţívají zajišťovací prostředky, které jsou způsobilé plnit uhrazovací funkci. Účelem zajištění je posílit postavení banky ve vztahu ke klientovi tím, ţe za zákonem stanovených podmínek banka můţe uspokojit svoji splatnou a neuhrazenou pohledávku z úvěrové smlouvy náhradním způsobem. Z tohoto hlediska jsou významné zejména zástavní právo a ručení.46 Podle § 505 obch. zák. byl klient banky povinen doplnit zajištění pohledávky banky, jestliţe za trvání smlouvy o úvěru došlo k zániku nebo ke zhoršení zajištění, a to na původní rozsah.

44

Studium online. Úvěrový proces [online]. ©2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://kuba.univerzitaonline.cz/bankovnictvi-pojistovnictvi/uverovy-proces/ 45 Studium online. Úvěrový proces [online]. ©2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://kuba.univerzitaonline.cz/bankovnictvi-pojistovnictvi/uverovy-proces/ 46 PLÍVA, Stanislav. A KOLEKTIV. Bankovní obchody. Praha: Aspi, 2009, s. 86 22

Nesplnění této povinnosti klientem v přiměřené lhůtě má za následek, ţe banka jako věřitel je oprávněna od smlouvy odstoupit a poţadovat, aby klient vrátil dluţnou částku s úroky.47 1.3.5

Úvěrová operace končí splacením úvěru a úroků

Zánik úvěrové smlouvy se vyskytuje ve dvou podobách. Pokud byla smlouva splněna, tj. došlo k řádnému splacení úvěru včetně úroků, zaniká smluvní vztah a dochází k uvolnění záruk. Smlouva můţe také skončit dohodou mezi bankou a klientem, kde se jedná buď o odstoupení od smlouvy, nebo výpověď smlouvy.48 Pokud ve smlouvě není ujednáno něco jiného, je klient oprávněn vrátit poskytnuté peněţní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Pro případ, ţe by smlouva lhůtu neobsahovala, stanoví obchodní zákoník podpůrně lhůtu jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o vrácení bankou poţádán.49

1.4 Zásady Při poskytování úvěrů se vychází z následujících zásad: Přímost – je-li ve smlouvě uveden konkrétní účel, k němuţ má podnikatel prostředky pouţít, lze je pouţít k tomuto účelu, tedy přímo pro potřeby podnikatele. Pokud by tomu tak nebylo, není vyloučeno, aby subjekt, který úvěrové prostředky obdrţí, pouţil částku – zejména na základě uzavření další smlouvy o úvěru – pro subjekt další. Můţe být ovšem i takové smluvní ujednání, které sice neuvádí účel, ale stanoví, ţe dluţník musí pouţít peněţní prostředky výhradně pro svoji potřebu.50 Účelovost – podle zásady účelovosti by měly být úvěrové prostředky pouţity pouze k určitým účelům, ke kterým byly poskytnuty, ovšem je-li to dohodnuto ve smlouvě. Účel však nemusí být vţdy stanoven.51 Ustanovení § 501 odst. 2 ObchZ bylo svým charakterem dispozitivní, proto jej šlo smlouvou vyloučit a účel pouţití peněţních prostředků vůbec nesjednávat. Pak je mohl dluţník pouţít podle svého uváţení.52

47

PLÍVA, Stanislav. A KOLEKTIV. Bankovní obchody. Praha: Aspi, 2009, s. 86 - 87 Studium online. Úvěrový proces [online]. ©2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://kuba.univerzitaonline.cz/bankovnictvi-pojistovnictvi/uverovy-proces/ 49 PLÍVA, Stanislav. A KOLEKTIV. Bankovní obchody. Praha: Aspi, 2009, s. 87 50 MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 74 51 MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 74 52 LOCHMANOVÁ, Ludmila. Základy obhodního práva. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011, s. 260 48

23

Úročitelnost – Banka nesjedná úvěrovou smlouvu bezúročně. Úroky z úvěru je úvěrovaný (dluţník) povinen platit po celou dobu trvání úvěrového vztahu aţ do úplného splacení finančního závazku. Úroková sazba bývá nejčastěji stanovována jako roční (zkráceně označovaná p.a., neboli per annum).53 Není-li výše úroku sjednána, platí je dluţník v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Případná absence právního předpisu znamená, ţe je dluţník povinen platit obvyklé roky poţadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dluţníka v době uzavření smlouvy (§ 502 ObchZ).54 Termínovanost – úvěr je splatný ve lhůtě stanovené ve smlouvě, tím se naplňuje zásada termínovanosti úvěru. Věřitel poskytuje úvěry zpravidla jen na určitou dobu a dluţník je povinen vrátit úvěrové prostředky ve lhůtě splatnosti.55 Ve smlouvě můţe být dohodnuto ţe: -

dluţník čerpá peněţí prostředky jednorázově po uzavření úvěrové smlouvy

-

dluţník čerpá peněţní prostředky po určité době od uzavření smlouvy

-

dluţník čerpá peněţní prostředky v pravidelných nebo nepravidelných intervalech ve shodných nebo odlišných částkách po dobu sjednanou ve smlouvě.56

Zajištěnost – banky, vzhledem k zajištění návratnosti poskytnutých úvěrových prostředků ve většině případů neposkytují úvěry nezajištěné. V úvahu připadají pouze ve výjimečných případech úvěry poskytované klientům s vysokou bonitou. Banky dodrţují zásadu zajištěnosti úvěrů v rámci eliminace případných ztrát z poskytnutých úvěrů. Pod pojmem zajištění úvěrů v širším slova smyslu rozumíme veškerá opatření prováděná bankou k vyloučení resp. minimalizaci rizika spojeného s poskytnutým úvěrem, tzn. včasného splacení úvěru včetně úroků. 57 K nejdůleţitějším nástrojům vyuţívaným k zajištění úvěrů patří: -

Prověrka úvěrové způsobilosti (bonity) klienta

53

Jak se v bankách počítají úroky?. Měšec.cz [online]. Copyright © 1998 – 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-se-v-bankach-pocitaji-uroky/ 54 LOCHMANOVÁ, Ludmila. Základy obhodního práva. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011, s. 261 55 MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 74 56 LOCHMANOVÁ, Ludmila. Základy obhodního práva. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011, s. 260 57 DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 1999, s. 349 24

-

Limitování výše úvěrů pro jednotlivé klienty

-

Kontrola úvěrového subjektu a objektu

-

Úvěrové zajištění, úvěrové záruky – dávají bance moţnost, v případě, ţe klient nemůţe nebo nechce splnit své závazky vůči bance, uspokojit svoje pohledávky realizací sjednaných záruk.58

1.5 Centrální registr úvěrů Důleţitým pomocníkem banky při hodnocení klienta před poskytnutím úvěru i v průběhu trvání úvěrového vztahu jsou úvěrové registry. Jejich účelem je poskytovat obchodním bankám (ale nejenom jim) údaje o klientech, které potřebují pro poskytování úvěrů a zamezit tak poskytování úvěrů nebonitním klientům. Úvěrové registry je moţné členit podle nejrůznějších hledisek. Nejdůleţitější je jejich členění na registry negativní a pozitivní. Negativní úvěrové registry obsahují pouze takové klienty, kteří mají špatnou platební morálku (z hlediska splácení poskytnutého úvěru). Pozitivní úvěrové registry obsahují pozitivní i negativní informace o platební morálce všech klientů, kterým byl poskytnut úvěr.59 Úvěrové registry obsahují zejména základní identifikační údaje klienta, úvěrovou historii či bonitu klienta. Osobně si myslím, ţe vyuţívání úvěrových registrů vede k rychlejšímu posouzení ţádosti o poskytnutí úvěru. Vznik úvěrového registru, vedeného Českou národní bankou, umoţňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Na jeho základě se banky mohou bez souhlasu klienta vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záleţitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to také prostřednictvím právnické osoby, která je stoprocentně vlastněna bankami.60

58

DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 1999, s. 349 Měšec.cz. Jak fungují úvěrové registry [online]. Copyright © 1998 – 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-funguji-uverove-registry/ 59

60

Měšec.cz. Jak fungují úvěrové registry [online]. Copyright © 1998 – 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-funguji-uverove-registry/ 25

Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umoţňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ.61 Přístup k informacím CRÚ Banky a pobočky zahraničních bank působící na území České republiky, případně další osoby stanoví-li tak zvláštní zákon (dále jen účastníci CRÚ) mají přístup k: úvěrovému zatížení klientů s údaji o souhrnných závazcích klientů vůči subjektům bankovního sektoru České republiky (zůstatky úvěrových pohledávek za klienty, vč. dluhu po splatnosti, členěné podle typu pohledávek) a závazcích vůči zahraničním věřitelům. detailní databázi informací poskytnutých do CRÚ obsahující všechny vlastní údaje, které účastník CRÚ do databáze vloţil.62 Klient má právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v Centrálním registru úvěrů. Poţadavek na pořízení výpisu klient předává České národní bance prostřednictvím tiskopisu ČNB. Za poskytnutí výpisu s údaji z Centrálního registru úvěrů je klientovi účtována cena dle platného „sazebníku ČNB“.63

2 Smlouva a její úprava dle obchodního zákoníku Smlouva o úvěru byla před rokem 2014, kdy vstoupil v účinnost nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb) upravena v zákoně č. 513/1991 Sb obchodní zákoník v části třetí obchodní závazkové vztahy. Jednotlivá ustanovení upravující smlouvu o úvěru se nachází v § 497- 507 ObchZ. Většina ustanovení v úpravě tohoto smluvního typu má dispozitivní povahu, kogentní jsou pouze § 497 (srov. § 263 odst. 2 ObchZ) a § 499 ObchZ (srov. § 263 odst. 1 ObchZ).64

61

Česká národní banka. Centrální registr úvěrů [online]. 2003-2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/index.html 62

Česká národní banka. Přístup k informacím CRÚ [online]. Copyright © Česká národní banka, 2003-2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/cru_pristup.html 63

Měšec.cz. Jak fungují úvěrové registry [online]. Copyright © 1998 – 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-funguji-uverove-registry/ 64 ŠVARC, Zbyněk. A KOLEKTIV. Základy obchodního práva. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 284. 26

Úvěrová smlouva ke své platnosti nevyţaduje písemnou formu, v praxi se většinou setkáváme s formou písemnou, zvláště v případech kdy věřitelem je banka. V obecné rovině však platí, ţe písemná forma musí být ze zákona dodrţena pouze v případě, kdy alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy o úvěru projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě (srov. § 272 ObchZ).65 Podstatnými částmi smlouvy jsou: Identifikace věřitele a dluţníka Určení výše peněţních prostředků, které mají být věřitelem poskytnuty dluţníkovi Závazek věřitele, ţe na poţádání dluţníka poskytne v jeho prospěch určené peněţní prostředky Závazek dluţníka poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit úroky.66 Na rozdíl od smlouvy o půjčce upravené v občanském zákoníku, která je reálným kontraktem, smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální. Smluvní stranou na straně věřitele je především banka ve smyslu zák. 21/1992 Sb., o bankách.67 Úvěrová smlouva patří mezi absolutní obchody a bude se vţdy řídit obchodním zákoníkem.

2.1 Základní ustanovení § 497 Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.68 Mezi podstatné části smlouvy o úvěru tedy patří závazek jedné strany, který na ţádost druhé strany poskytuje peněţní prostředky v její prospěch a závazek druhé strany poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit i úroky. Strana, která poskytuje peněţní prostředky, se nazývá věřitel, i kdyţ vlastně při uzavření smlouvy je dluţníkem. Věřitelem se stává aţ v případě, ţe peněţní prostředky opravdu poskytla. Strana, která poţaduje poskytnutí peněţních prostředků je nejdříve věřitelem a dluţníkem se stává aţ v okamţiku, kdy úvěr čerpá a vznikne mu povinnost ho vrátit i s úroky. Výše úvěru je sjednaná ve smlouvě ve formě nějakého limitu, kte65 66 67

ŠVARC, Zbyněk. A KOLEKTIV. Základy obchodního práva. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 284. ŠVARC, Zbyněk. A KOLEKTIV. Základy obchodního práva. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009., s. 284. PELIKÁNOVÁ, Irena. A KOLEKTIV. Obchodní právo: II. díl. Praha 5: Codex Bohemia s.r.o., 1998, s. 347

68

ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1216 27

rý vyjadřuje výši, do které můţe dluţník čerpat úvěr. Poskytnutí peněţních prostředků můţe mít více podob. Většinou se realizuje tak, ţe věřitel platí z úvěru věřitelům dluţníka, většinou bezhotovostním způsobem převodem na jejich účet.69 Můţe dojít i k vyplacení peněţních prostředků v hotovosti. V praxi smlouva obsahuje úpravu dalších otázek např. účel úvěru (§ 507 ObchZ), výše úroků (§ 502 ObchZ), lhůta poskytnutí peněţních prostředků, pokuta za porušení povinností dluţníka. Týká se to většinou úvěrů poskytnutých bankami. Vzhledem k časovému průběhu vztahů smluvních stran smlouvy o úvěru, je u toho smluvního typu obzvláště důleţité zajištění splnění dlužníkova závazku. Ustanovení § 497 aţ 507 zvláštní úpravu v tomto směru neobsahují, uplatňovány jsou tedy obvyklé zajišťovací instituty, zejména zástavní právo k nemovitosti, ručení, bankovní záruka, dohoda o sráţkách ze mzdy, zajišťovací převod práv, smluvní pokuta. Ujednáno bývá téţ pojištění pro případ ztráty schopnosti dluţníka úvěr splácet (u pojišťovny, která je obchodním partnerem věřitele).70 Z judikatury: PR 11/2000 s. 528 : Jestliže teprve po uzavření smlouvy o úvěru vznikly překážky, které bránily dlužníkovi splnit závazek z úvěru a které nemohl v době uzavření smlouvy o úvěru ani předvídat, když jinak byl schopen tehdy závazek splnit, nebo jestliže byl sice schopen peníze vrátit ve sjednané lhůtě, ale z různých důvodů vrácení peněz odkládal nebo dodatečně pojal úmysl peníze vůbec nevrátit, pak jeho jednání nelze považovat za trestný čin podvodu podle § 250 TrZ. Podle okolností by ovšem následné jednání dlužníka mohlo být jiným trestným činem, zejména trestným činem poškozování věřitele podle § 256 TrZ nebo trestným činem zvýhodňování věřitele podle § 256a TrZ, pokud dlužník úmyslně činil takové majetkové dispozice, že jimi znemožnil plné nebo alespoň poměrné uspokojení pohledávky určitého věřitele. V souvislosti s případným stíháním pro některý z těchto trestných činů je však třeba respektovat totožnost skutku.71

2.2 Určení měny § 498 Strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník

69

ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1217 70 POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1581 71 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1218. 28

povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky.72 Můţeme tedy říct, ţe pokud vysloveně neplyne z úvěrové smlouvy něco jiného, váţe se závazek k poskytnutí peněţních prostředků na českou měnu. Dluţník je tedy povinen vrátit poskytnuté peněţní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty a v téţe měně platit i úroky. Banky mohou obchodovat devizovými hodnotami nebo poskytovat devizové sluţby bez devizové licence i bez devizového povolení. Ze současného znění devizového zákona tak pro banky nevyplývá ţádné omezení pro poskytování úvěrů v cizí měně. Úvěry v cizí měně jsou zpravidla sjednávány a poskytovány v amerických dolarech nebo eurech.73

2.3 Úplata za sjednání závazku § 499 Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.74 Je důleţité rozlišovat od sebe úplatu a úroky. Na úroky má právo kaţdý věřitel, který poskytne peněţní prostředky dluţníkovi. Úplatu si můţe nárokovat pouze věřitel, u kterého je poskytování úvěru předmětem podnikání. V praxi se to týká bank, kterým zákon umoţňuje sjednat si úplatu. V zákonné úpravě smlouvy o úvěru je toto ustanovení jako jediné kogentní, a to na základě ustanovení § 263 obchodního zákoníku, ostatní ustanovení jsou dispozitivní, to znamená, ţe se mohou po vzájemné shodě odchýlit. Ustanovení § 499 je kogentní a nelze se tedy od něj odchýlit (ex lege). Úplata představuje odměnu věřiteli za to, ţe po dobu mezi sjednáním smlouvy o úvěru a skutečným čerpáním úvěru musí pro dluţníka rezervovat peněţní prostředky. Popřípadě mít zajištěny jejich zdroje.75

72

ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1219. 73

PLÍVA, Stanislav. A KOLEKTIV. Bankovní obchody. Praha: Aspi, 2009, s. 83

74



Z judikatury: Smlouvu o úvěru může platně uzavřít jakýkoli subjekt. To, zda poskytování úvěru je předmětem činnosti věřitele, může být významné jen pro řešení otázky, zda si věřitel může platně sjednat úplatu za převzetí závazku poskytnout úvěr nebo pro úvahu o určení okruhu osob oprávněných tento smluvní vztah za věřitele založit. (NS 29 Odo 813/2001)76

2.4 Lhůta k uplatnění nároku na úvěr § 500 1. Dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. 2. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.77 Lhůty u úvěrové smlouvy jsou velice důleţité. Je potřeba vědět kdy má dluţník nárok na poskytnuté peněţní prostředky, kdy dluh splatit, případně kdy splatit jednotlivé splátky. Můţeme říct, ţe základním zdrojem těchto informací je smlouva. Lhůta pro uplatnění nároku na poskytnutí úvěru však nemusí být ve smlouvě dohodnuta. V tomto případě trvání nároku dluţníka není ze zákona omezeno. Jeho zánik můţe vzniknout jednostranným úkonem jak ze strany věřitele tak i dluţníka, a to výpovědí. Obchodní zákoník sice pro výpověď písemnou formu výslovně nevyţaduje, ale v odstavci 2 se mluví o doručení výpovědi. Můţe být proto sporné, zda z toho nelze vyvozovat poţadavek písemné formy.78 Výpovědní lhůtu upravuje obchodní zákoník odlišně jak pro věřitele, tak pro dluţníka. Výpověď ze strany dluţníka je účinná okamţikem jejího doručení. Výpověď ze strany věřitele je účinná aţ ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němţ byla výpověď doručena dluţníkovi.

76

POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1584 77



2.5 Povinnost úvěr poskytnout § 501 1. Věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku jinak, bez zbytečného odkladu. 2. Stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem.79 Odstavec 1 nám tedy říká, ţe dluţník má právo poţadovat od věřitele peněţní prostředky, pokud ho o to dluţník poţádá. Důleţitá je pouze taková ţádost dluţníka, která dodrţuje ujednání, na kterých se strany dohodly ve smlouvě o úvěru. Nesplnění povinnosti věřitele poskytnout dluţníkovi úvěr včas má za následek prodlení věřitele. Toto prodlení je třeba posuzovat podle ustanovení o prodlení dluţníka, protoţe věřitel v terminologii smlouvy o úvěru je ve vztahu k povinnosti poskytnout úvěr dluţníkem.80 Odstavec 2 můţeme definovat tak, ţe věřitel můţe dluţníkovi poskytnout peněţní prostředky pouze k určitému účelu. Věřitel můţe vyplatit účelově určené peněţní prostředky v hotovosti nebo bezhotovostně na účet dluţníka. V případě nedodrţení účelového úvěru má věřitel právo od smlouvy odstoupit a poţadovat po dluţníkovi sankci dohodnutou ve smlouvě za nedodrţení podmínek. Zpravidla však věřitel při poskytování účelově určeného úvěru vyuţívá moţnost podle odstavce 2 a omezuje poskytnutí peněţních prostředků na plnění závazků dluţníka převzatých v souvislosti s účelem, ke kterému je úvěr určen.81 Mezi nejrozšířenější účelové úvěry v ČR patří hypotéční úvěr, který je vázán na jasný účel, kterým můţe být výstavba nemovitosti, rekonstrukce nemovitosti nebo její pořízení. Mezi další rozšířené typy účelového úvěru patří úvěr na nákup auta, strojů a zařízení nebo nákup zboţí.

79




2.6 Úroky z úvěru § 502 1. Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 2. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.82 Pokud věřitel na základě smlouvy peněţní prostředky poskytl je povinností dluţníka platit úroky. Pokud by nedošlo k poskytnutí peněţních prostředků ze strany věřitele, nemá nárok na zaplacení úroků. Pro určení výše úroků jsou podle znění odstavce 1 rozhodující tři kritéria: dohoda dluţníka a věřitele, výše stanovená jako nejvýše přípustná zákonem nebo na základě zákona a výše obvyklá.83 Jak uţ bylo řečeno smlouva o úvěru ve smyslu obchodního zákoníku (§ 497) nemůţe být sjednána jako bezúročná. Závazek zaplatit úroky patří k důleţitým znakům smlouvy o úvěru, je její podstatnou částí. Úrok obvykle sestává ze dvou komponentů: -

Základní – referenční sazba, vázaná na referenční úrokové sazby na mezibankovních trzích např. sazby LIBOR, EURIBOR, v našich podmínkách PRIBOR tj. praţská mezibankovní nabídková sazba, za niţ si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu.

-

Marže banky – která vyjadřuje zejména ocenění bonity klienta a míru podstupovaného rizika (nejvyšší úroky tak bývají poţadovány u nezajištěných úvěrů, nejniţší u hypotečních úvěrů zajištěných nemovitostmi).84

82

ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1223 83 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1223 84 POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1587 32

Podle mého názoru by měli být při sjednávání úrokové sazby respektovány principy dobrých mravů či principy poctivého obchodního styku, úroky by měly být přiměřeně vysoké a pokud moţno se jejich sazba v průběhu splácení nemění. Z judikatury: Pokud je ve smlouvě o úvěru sjednám způsob určení výše úrokové sazby založený na objektivních kritériích a je stanoven (anebo je určitelný) i den rozhodný pro změnu výše úrokové sazby, potom změna těchto kritérií nemá za následek změnu smlouvy, nýbrž jde jen o určení konkrétní výše úrokové sazby k rozhodnému datu. Shora uvedený závěr se ale neuplatní, není-li splněn předpoklad, podle něhož je způsob určení výše úrokové sazby vázán na objektivní (na vůli banky nezávislá) kritéria. V takovém případě je pro změnu původně určené výše úroků nezbytná změna smlouvy, ke které může dojít pouze v důsledku shodného projevu vůle smluvních stran. (NS 29 Odo 1000/2004)85

2.7 Doba splatnosti úroků § 503 1. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků jsou splatný i úroky, které se jej týkají. 2. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatný i úroky z této splátky. 3. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.86 Splatnost úroků můţe být určena ve smlouvě o úvěru. Pro úvěry s jednorázovou splatností předpokládá odst. 1 splatnost úroků současně s jistinou, má-li být doba splatnosti jistiny delší neţ rok, je třeba vyčíslené úroky za kalendářní rok uhradit vţdy na jeho konci a zbylé úroky pak při splatnosti zůstatku jistiny. U úvěrů hrazených ve splátkách jsou podle odst. 2 úroky z jednotlivých splátek splatný v den splatnosti

85

POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1587 86 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1224 33

kaţdé splátky. V praxi to znamená, ţe část splátky je pouţita na splacení jistiny a část na úrok. Obchodní zákoník (§ 503 odst. 3) dává dluţníkovi oprávnění vrátit poskytnuté peněţní prostředky dříve, tj. před dobou stanovenou ve smlouvě. 87 Osobně si myslím, ţe banky z důvodu niţšího zisku se brání předčasnému vrácení peněţních prostředků a sjednávají si ve smlouvě pro tento případ sankci nebo smluvní pokutu, případně ve smlouvě zcela vyloučí moţnost předčasného splacení. Z judikatury: Smluvní ujednání o placení úroků z prodlení ze smluvních úroků je ve smyslu § 39 obč. zák. neplatné pro rozpor se zákonem. (NS 29 Odo 689/2006)

2.8 Lhůta k vrácení úvěru § 504 Dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.88 Lhůta pro vrácení úvěru není podstatnou náleţitostí smlouvy, v praxi však tato lhůta zakotvena ve smlouvě je. Ve většině případů je dluţník povinen poskytnuté peněţní prostředky vrátit ve splátkách, u kterých jsou stanoveny samostatné lhůty. Zákonem stanovená podpůrná lhůta jednoho měsíce je relativně krátká. Běţí ode dne, kdy poţadavek na vrácení byl doručen dluţníkovi. Je v zájmu dluţníka věnovat při uzavírání smlouvy sjednání lhůty pro vrácení úvěru odpovídající pozornost, sjednat okolnostem konkrétního případu odpovídající lhůtu, aby se nevystavoval nebezpečí, ţe bude povinen na ţádost věřitele kdykoliv do měsíce přijaté peněţní prostředky vrátit.89

2.9 Zajištění závazku § 505 Zanikne-li nebo zhorší-li se za trvání smlouvy zajištění závazku vrátit poskytnuté peněžní prostředky, je dlužník povinen doplnit zajištění na původní rozsah. Jestliže tak dlužník neučiní v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou 87

Obchodní zákoník: zákon s komentářem. Český Těšín: Poradce s.r.o., 2010, s. 299

88



částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.90 V dispozitivních ustanoveních § 505 aţ 507 vymezuje zákon tři typy situací, v nichţ je věřitel oprávněn od úvěrové smlouvy odstoupit a poţadovat na dluţníkovi předčasné splacení poskytnutého úvěru (včetně úroků z něj). Jde o následující případy: -

Zánik nebo zhoršení zajištění závazku § 505

-

Prodlení dluţníka se splácením úvěru v zákonem stanoveném rozsahu § 506

-

Nedodrţení či nemoţnost dodrţení sjednaného účelu poskytnutého úvěru § 507.91

Jelikoţ jde o úpravu dispozitivní, nemusí věřitel těchto ustanovení vyuţít. V případě odstoupení věřitele od smlouvy nastává vţdy povinnost dluţníka vrátit věřiteli neuhrazený zůstatek úvěru, který se stává ke dni účinnosti odstoupení předčasně splatným a to včetně úroků. Z judikatury: Odstoupí-li věřitel od smlouvy podle ustanovení § 506 obch. zák., a je-li proto oprávněn požadovat, aby mu dlužník vrátil dlužnou částku s úroky, je zástavním právem, zřízeným k zajištění závazků ze smlouvy o úvěru, zajištěn též závazek dlužníka vrátit věřiteli požadovanou dlužnou částku s úroky. (Rc 15/01)92

2.10 Odstoupení od smlouvy pro prodlení dlužníka § 506 Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.93 V praxi jde o nejvíc vyuţívanou moţnost věřitele odstoupit od smlouvy o úvěru. Účelem tohoto ustanovení je umoţnit věřiteli vymáhání celého zůstatku neuhrazeného úvěru po dluţníkovi, který přestal splácet před dohodnutou dobou splacení úvěru, popřípadě s jeho splácením 90


POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1590-1591 92 POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1591. 93 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1227 35

vůbec nezačal. Podmínky pro odstoupení věřitele od smlouvy jsou konstruovány tak, aby chránili i dluţníka před rizikem odstoupení ze strany věřitele v případě nesplacení jedné splátky. Jedná se o zpoţdění dluţníka u dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší jak tři měsíce. Jedná se opět o ustanovení dispozitivní, a věřitel tedy moţnosti jím dané nemusí vyuţít, popřípadě tak můţe učinit později, neţ to § 506 umoţňuje, pokud by naopak od smlouvy odstoupil dříve, bylo by jeho odstoupení pro rozpor se zákonem neplatné (§ 39 Obč.zák.), tj. předčasná splatnost zůstatku úvěru by nenastala.94 Strany si při uzavření smlouvy mohou sjednat jiné podmínky pro moţnost odstoupení ze strany věřitele. Mnozí věřitelé moţnosti odstoupení od smlouvy podle § 506 nevyuţívají a nahrazují je ve smlouvě sjednaným oprávněním prohlásit úvěr za předčasně splatný, uplatnitelným za stejných či obdobných podmínek, v takovém případě je po zesplatnění úvěru dluţník povinen doplatit zůstatek úvěru s úroky stejně jako při odstoupení od smlouvy, účinky smlouvy však nezanikají, a strany se tak mohou dohodnout na její změně (např. na pokračování ve splátkách).95 Z judikatury: PR 5/1996: Ustanovení § 506 ObchZ je ustanovením speciálním k obecnému ustanovení § 351 odst. 2 ObchZ. Proto při odstoupení od smlouvy věřitelem pro nesplácení úvěru dlužníkem budou nadále účtovány úroky z úvěru i úroky z prodlení, tzv. sankční úroky v zákonné (§ 369 ObchZ) nebo smluvené výši. R 15/2001: Odstoupí-li věřitel od smlouvy o úvěru podle ustanovení § 506 ObchZ a je-li proto oprávněn požadovat, aby mu dlužník vrátil dlužnou částku s úroky, je zástavním právem, zřízeným k zajištění závazků ze smlouvy o úvěru, zajištěn též závazek dlužníka vrátit věřiteli požadovanou dlužnou částku s úroky.96

94

POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1592. 95 POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1592. 96


2.11 Odstoupení od smlouvy o účelovém úvěru § 507 Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky podle smlouvy použity dlužníkem pouze k určitému účelu a dlužník je použije k jinému účelu, nebo jestliže jejich použití k smluvenému účelu je nemožné, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil bez zbytečného odkladu použité a nevrácené prostředky s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.97 Jedná se o další důvod pro moţné odstoupení od smlouvy ze strany věřitele. Jde o případ, kdy dluţník pouţije poskytnuté peněţní prostředky k jinému účelu neţ sjednanému (jde o okolnost zaviněnou dluţníkem) nebo situace, kdy poskytnuté peněţní prostředky uţ nelze pouţít ke sjednanému účelu a to např. z důvodu zániku nemovitosti, jde o okolnost dluţníkem nezaviněnou. Věřitel je v obou případech oprávněn poţadovat vrácení poskytnutých peněţních prostředků i s úroky a to bez zbytečného odkladu. Označení částky, jeţ má být věřiteli vrácena (pouţité i nevrácené prostředky), je v § 507 sice poněkud odlišné neţ v § 505 a 506 (podle nichţ jde pouze o dluţnou částku), není však zřejmě pochyb o tom, ţe vráceny mají být veškeré prostředky, které věřitel na plnění úvěrové smlouvy poskytl (ať jiţ přímo dluţníkovi nebo jím označeným třetím osobám, a to včetně prostředků, které dluţník nemohl k původně předpokládanému účelu pouţít), a smlouvou sjednané úroky z nich do dne vrácení úvěru.98

3 Smlouva a její úprava dle nového občanského zákoníku Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb, který tak reagoval na potřebu změny v soukromém právu, je tedy základním předpisem tzv. rekodifikace soukromého práva. Vedle nového občanského zákoníku vznikl a byl přijat zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. Nový občanský zákoník by měl přinést více svobody a spravedlnosti. Smlouva o úvěru byla převzata s drobnými úpravami z obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb § 497 aţ 504. V novém občanském zákoníku se nachází v části čtvrté relativní majetková prá97


POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 1593. 37

va v § 2395 aţ 2400. Jedna z těchto úprav se týká tradičního označení stran, kdy místo dluţníka a věřitele označují strany jako úvěrovaný a úvěrující.

3.1 § 2395 Základní ustanovení Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne a jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.99 Toto ustanovení odpovídá ObchZ, změna je pouze v terminologii, kdy dluţníka a věřitele nahrazují výrazy úvěrovaný a úvěrující. Nový občanský zákoník se snaţí o jednotnou terminologii a pouţívá pro stejné pojmy stejná slova. Dle mého názoru se smlouva o úvěru v novém občanském zákoníku dočkala jen malých úprav, vedle nových výrazů úvěrovaný a úvěrující se přestaly pouţívat i výrazy jako oprávněn či povinen a obsahově ustanovení zůstaly, v podstatě stejné pouze se zkrátily.

3.2 § 2396 Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.100 Nová úprava: měna úvěrové transakce – pokud strany nesjednají něco jiného, platí, ţe jistina i úroky se platí v měně, v níţ byly prostředky poskytnuty.101

3.3 § 2397 Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.102 Tento paragraf obsahově odpovídá § 500 ObchZ.

99

BĚLOHLÁVEK, Alexandr J., Filip ČERNÝ, Marianna JUNGWIRTHOVA, Pavel KLÍMA, Tereza PROFELDOVÁ a Eliška ŠROTOVÁ. Nový občanský zákoník: Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2012, s. 686. 100 BĚLOHLÁVEK, Alexandr J., Filip ČERNÝ, Marianna JUNGWIRTHOVA, Pavel KLÍMA, Tereza PROFELDOVÁ a Eliška ŠROTOVÁ. Nový občanský zákoník: Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2012, s. 686. 101 BĚLOHLÁVEK, Alexandr J., Filip ČERNÝ, Marianna JUNGWIRTHOVA, Pavel KLÍMA, Tereza PROFELDOVÁ a Eliška ŠROTOVÁ. Nový občanský zákoník: Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2012, s. 686. 102

BĚLOHLÁVEK, Alexandr J., Filip ČERNÝ, Marianna JUNGWIRTHOVA, Pavel KLÍMA, Tereza PROFELDOVÁ a Eliška ŠROTOVÁ. Nový občanský zákoník: Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2012, s. 686 38

3.4 § 2398 1. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti, neučiní-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 2. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.103 Odstavce 1 a 2 tohoto paragrafu odpovídají obsahově § 501 ObchZ.

3.5 § 2399 1. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 2. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 104 Nový občanský zákoník sloučil § 503 a § 504 ObchZ do jednoho § 2399, obsahově však odpovídá ObchZ.

3.6 § 2400 Tento paragraf se věnuje odstoupení pro nenaplnění účelu smlouvy. Mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.105

103




Rámcově odpovídá ObchZ s tím, ţe oproti ObchZ je vypuštěno nadbytečné ustanovení o vlivu odstoupení na zajištění závazků ze smlouvy a dále pak nově zakotveno rozšíření důvodů k odstoupení od smlouvy v případě, ţe pouţití peněz je k smluvenému účelu nemoţné.106

3.7 Změny v bance Nový občanský zákoník znamená pro banky především nutnost upravit Všeobecné obchodní podmínky a také podmínky k jednotlivým produktům. Tyto změny se tak promítnou do nové administrativy. Na straně spotřebitelů budou větší práva v oblasti ochrany spotřebitele, zejména v procesu informování, např. u smluv uzavíraných na dálku. Nezletilí si budou moci uzavírat smlouvy na své jméno pouze se souhlasem rodičů a zákonných zástupců, naopak při úpadku rodičů se zákaz nakládání s účtem bude vztahovat i na účty jejich dětí.107 Přímá změna v komunikaci s bankou se dotkne také tzv. fikce doručení. Při doručování písemností bude platit lhůta v délce třech dnů při doručování do České republiky a 15 dní do zahraničí. U zásilek do vlastních rukou bude platit lhůta 10 pracovních dní po odeslání.108 NOZ se promítne i do moţnosti zastupování při jednání s bankou, a to především z důvodu rozšiřujících se moţností tohoto způsobu komunikace, například členem domácnosti. Změní se i podmínky doručování dokumentů (nově bude sjednávána kontaktní adresa pro doručování). NOZ nevyţaduje zvláštní plnou moc na některé úkony spojené s bankovním účtem, mnohé banky však úředně ověřené dokumenty s plnou mocí budou dále poţadovat, pokud nedojde k uzavření dohody za přítomnosti subjektů na pobočce banky.109

106


Bankovní poplatky.com. Nový občanský zákoník - co znamená pro bankovní klienty [online]. Copyright © 2005 - 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/novy-obcansky-zakonik-coznamena-pro-bankovni-klienty-21406 108



3.8 Nový občanský zákoník a spotřebitelský úvěr Nový občanský zákon zasahuje také do oblasti spotřebitelských úvěrů. Zodpovědnost je více přesunuta na spotřebitele, kteří by měli postupovat důsledněji u volby poskytovatele spotřebitelského úvěru. Dává také určitý nástroj v boji proti lichvě, u kterého není zřejmé, zda bude vůbec efektivně fungovat. Spotřebitelé by si vţdy měli uvědomit, ţe důvěryhodný a bezpečný poskytovatel spotřebitelský úvěr nikdy neposkytne bez řádně podepsané smlouvy. Písemná smlouva je ochrana jak pro spotřebitele, tak pro poskytovatele. V případě návrhu poskytnutí úvěru bez smlouvy je vhodné uzavření úvěru odmítnout, pro mnohé to můţe znít lákavě, ale v budoucnu takové rozhodnutí můţe přinést mnoho problémů. Smlouvy musí být psané podle nového občanského zákoníku srozumitelně, jasně musí být vidět sankční podmínky a dokumenty musí být pochopitelné pro osoby průměrného rozumu. První rozhodnutí Ústavního soudu se týkalo bankovních poplatků, kdy se klientka České spořitelny domáhala vrácení poplatků ve výši 150,- Kč, které si měsíčně banka účtovala za vedení spotřebitelského úvěru. První rozhodnutí proběhlo v dubnu 2014. Z judikatury: Ústavní soud, Brno, TZ 19/2014 Stěžovatelka prostřednictvím ústavní stížnosti brojila proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, kterým byla zamítnuta její žaloba proti České spořitelně a.s. o částku 7.200,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo spočívat v účtování měsíčního poplatku ve výši 150 Kč za správu úvěrového účtu. Obvodní soud dále uložil stěžovatelce zaplatit náklady soudního řízení. Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyjádřila přesvědčení, že by Ústavní soud měl do procesu rozhodování o poplatcích za vedení účtu vstoupit a sjednotit rozhodovací praxi obecných soudů, případně jim poskytnout určité vodítko. III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Filip) dnes vyhlásil nález, kterým ústavní stížnost zamítl a v části týkající se rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odmítl. Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí zdůraznil, že bylo rozhodováno o ústavnosti tvrzeného zásahu do základních práv stěžovatelky v řízení před soudem, nikoli o „politice“ bankovních poplatků. Ústavní stížnost ostatně nebyla spojena s návrhem na přezkum ústavnosti některého z ustanovení příslušných zákonů upravujících tuto oblast spotřebitelského práva. Ústavní soud tak posoudil otázku bagatelnosti předmětu sporu, požadavek na sjednocování judikatury obecných soudů Ústavním soudem tam, kde to nemůže učinit soud vyšší instance v soustavě 41

obecných soudů, problematiku ústavní ochrany spotřebitele jako tzv. slabší strany smluvního vztahu a otázku náhrady nákladů řízení.110

3.9 Hypotéky podle nového občanského zákoníku Nový občanský zákoník můţe zkomplikovat hypotéční úvěry a to především v případě rozestavěné stavby. Nový občanský zákoník přináší změnu ve sloučení pozemku a stavby, která na něm stojí v jednu jedinou nemovitost. Pokud je majitel jak pozemku i stavby jde o standartní záleţitost. V případě, ţe jeden vlastní pozemek a jeden stavbu můţe dojít ke komplikaci. Podle nového občanského zákoníku má vlastník stavby předkupní právo na pozemek a vlastník pozemku má předkupní právo na stavbu. To platí pouze v případě, ţe jeden z nich chce nemovitost prodat. V případě různých vlastníků nemovitostí bohuţel nelze bance poskytnout stavbu jako zástavu. Do katastru nemovitostí nelze totiţ samostatně zapsat stavbu, která je rozestavěná. A jelikoţ není moţné ručit bance nemovitostí, jen těţko dojde k získání hypotéčního úvěru.111 Nejdůleţitější výčet změn hypotéčních bank. -

Nová definice nemovitosti - sloučení stavby a pozemku v jednu nemovitost.

-

Výstavba na pozemku jiného vlastníka – uzavření písemné smlouvy mezi vlastníkem a stavebníkem, která se vloţí do katastru nemovitostí.

-

Oznamovací povinnost katastrálnímu úřadu – z důvodu podvodů s převody nemovitostí (např. zfalšování dokladů) se nový občanský zákoník zaměřil i na tuhle oblast. Katastr nemovitostí bude mít nově povinnost informovat majitele nemovitosti o kaţdé změně, ke které došlo v souvislosti s jeho pozemkem, domem či bytem.

-

Zpoplatnění výmazu z katastru nemovitostí – nově bude zpoplatněn výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Banka bude tento krok zajišťovat za klienty a bude si účtovat za vyřízení poplatek.

110

Ústavní soud. Ústavní soud - První rozhodnutí Ústavního soudu ve věci bankovních poplatků [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=2400 111

Zajištěné invesice. Hypotéky podle nového občanského zákoníku 2014 [online]. © 2012 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.zajisteneinvestice.cz/tipy/hypoteky-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-2014 42

-

Větší informovanost a ochrana klientů – banky budou nově poskytovat informací o podmínkách uzavření úvěrové smlouvy. Tento krok by měl slouţit k větší informovanosti a ochraně klienta.

Klienty čekají ještě další změny. Dochází například k úpravám smluvní dokumentace a obchodních podmínek, tak aby byly v souladu se zněním jednotlivých ustanovení nového občanského zákoníku. V praxi to znamená, ţe klient bude podepisovat více dokumentů. 112

3.10 Nový občanský zákoník a stavební spoření Největší změna u stavebního spoření je v otázce dědění. Do roku 2014 byl dědicem spoření manţel, který mohl pokračovat ve spoření i po smrti partnera. Nově se stává zůstatek stavebního spoření předmětem dědického řízení a nelze proto pokračovat ve spoření. Dědic tak má nárok na výplatu uspořené částky, státní podpory evidované na účtu zesnulého klienta, včetně státní podpory za kalendářní rok, ve kterém klient zemřel, a to podle skutečně naspořené částky ke dni smrti. Součástí pozůstalosti jsou také případné dluhy klienta vyplývající ze stavebního spoření.113 Stát se dědicem stavebního spoření nemusí vţdy znamenat, ţe si dědic zlepší stav svého bankovního konta. Nepříjemnou situací můţe být situace, kdy se v rámci dědického řízení zdědí překlenovací úvěr. Hlavní rozdíl mezi řádným a překlenovacím úvěrem je úroková sazba. Zásadní rozdíl je tedy v konstrukci těchto úvěrů. U řádného úvěru dochází ke klasickému anuitnímu splácení, čili klient měsíc co měsíc pomalu umořuje jistinu.114 U překlenovacího úvěru je konstrukce jiná – klient neumořuje, ale platí po celou dobu překlenovacího úvěru úroky z jistiny, která zůstává o dobu překlenovacího úvěru stejná. Druhou

112

Hypoteční banka. Nový občanský zákoník: jak se dotkne klientů hypotéčních bank [online]. © 2014 [cit. 201404-06]. Dostupné z: https://www.hypotecnibanka.cz/o-bance/pro-media/tiskove-zpravy/ostatni/novy-obcanskyzakonik-jak-se-dotkne-klientu-hypote/ 113 Finparáda. Nový občanský zákoník: co bude pro klienty bank a pojišťoven jinak? [online]. 29.12.2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/1764-Co-ceka-klienty-bank-a-stavebnich-sporitelen-snovym-obcanskym-zakonikem.aspx 114 Peníze.cz. Víte, kdo zdědí vaše stavební spoření? Pravidla se mění [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/282151-vite-kdo-zdedi-vase-stavebni-sporeni-pravidla-semeni 43

část měsíční splátky klient ukládá na dospořování. Kvůli této konstrukci je většina překlenovacích úvěrů méně výhodná neţ řádný úvěr.115 Další změny se dotknou informační povinnosti stavební spořitelny vůči klientům a smluv stavebních spořitelen s klienty. U smlouvy týkající se nezletilého účastníka v případě uzavření nebo změny postačuje nadále souhlas zákonného zástupce. Nový občanský zákoník principy stavebního spoření nijak nemění. Po bankách nový občanský zákoník pouze vyţaduje hlavně změny administrativní, které klienty nezaujmou. Banky musely od nového roku upravit celé své všeobecné obchodní a produktové podmínky a připravit nové vzory smluv. Smlouvy musí být psány jasně, čitelně a srozumitelně. Smlouvy z předchozích období se ţádných zásadních změn nedočkají, nebudou se podepisovat ţádné nové verze smluv. Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida, Stavební spořitelna České spořitelny a Wüstenrot mění od 1. 1. 2014 své Všeobecné obchodní podmínky. VOP jsou ze zákona součástí smlouvy o stavebním spoření a podléhají souhlasu Ministerstva financí ČR.116 Nové všeobecné obchodní podmínky se vztahují pouze na nové smlouvy, uzavřené po 1. 1. 2014. Stavební spořitelna České spořitelny a Modrá pyramida stavební spořitelna začlenily do svých VOP důleţitou změnu. Dle nových VOP si obě stavební spořitelny vyhrazují moţnost VOP jednostranně změnit, přičemţ pokud klient se změnou nesouhlasí, má právo ve stanovené lhůtě smlouvu vypovědět.117 Největší změnu doznaly VOP Stavební spořitelny České spořitelny. Formulace textu nových VOP je povaţován za pro-klientský. ČMSS a Wüstenrot byly dokonce loňského roku poslední stavební spořitelny, které ve svých VOP uváděly podrobný popis všech tarifů včetně jejich parametrů. ČMSS tuto filosofii opustila a její nové VOP jdou stejnou cestou jako ostatní stavební spořitelny, které prakticky

115

Peníze.cz. Víte, kdo zdědí vaše stavební spoření? Pravidla se mění [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/282151-vite-kdo-zdedi-vase-stavebni-sporeni-pravidla-semeni 116

Stavebky.cz. Stavební spoření - Stavební spořitelny mění všeobecné obchodní podmínky [online]. 2.1.2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.stavebky.cz/nove-vop/ 117


všechny parametry jednotlivých tarifů vyvedly u VOP. Wüstenrot tak zůstává poslední stavební spořitelnou, která má ve svých VOP všechny důleţité parametry smlouvy.118

4 Komparace dosavadní a nové právní úpravy V koncepci dosavadního občanského a obchodního zákoníku (tedy do 31. 12. 2013) je smluvní právo upraveno v občanském zákoníku (pro nepodnikatelské vztahy) a v obchodním zákoníku (pro podnikatelské vztahy).119 Další problémy původní úpravy smluvního práva byly ty, ţe obchodní zákoník neupravoval všechny smluvní typy, které jsou v novém občanském zákoníku obsaţeny. Původní úprava je tedy dosti nepřehledná a nový občanský zákoník je velkým posunem ke standartním právním předpisům. V nové úpravě nalezneme všechny smluvní typy jako i úvěr, který byl doposud upraven v obchodním zákoníku. Občanský zákoník je rozdělen do pěti částí – Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Smlouvu o úvěru a její ustanovení najdeme v § 2395 a následující ve čtvrté části nazvané Relativní majetková práva. Základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, který nebyl jako zákon přijat kvůli událostem následujícím po mnichovské dohodě. Důvodem je především to, ţe tento vládní návrh sledoval modernizační revizi rakouského Obecného zákoníku občanského (ABGB) z r. 1811v jeho konfrontaci s novějšími evropskými zákoníky, zejména německým a švýcarským. Návrh nového občanského zákoníku však hledal inspiraci i v současných aplikovaných zahraničních úpravách, a to především v zákoníku německém, švýcarském, rakouském, italském a nizozemském.120 Hlavní zásady kodifikace jsou především následující -

Vypracovat kodexy vycházející z respektu ke středoevropskému právnímu myšlení

-

Vytvořit zákoník srovnávající se s evropskou právní a kulturní konvencí

118


Daňový poradce Ing. Pavel Běhounek. Nový občanský zákoník [online]. © 2009 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/novy-obcansky-zakonik/ 120

Nový občanský zákoník. Obecná část - Obecně o úpravách NOZ [online]. © 2013–2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/obecne/ 45

-

Rozejít se s myšlenkovým světem socialistického práva.121

Nový občanský zákoník vznikal několik let, mnohokrát byl upravován a obsahuje 3081 paragrafů. Spolu s novým zákonem o obchodních korporacích nahradí původní obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Osobně si myslím, ţe co jsme si za posledních dvacet let osvojili, bude v některých případech změněno jen z části, v něčem ovšem zásadně. Nový občanský zákoník by měl přinést ucelení soukromého práva a měl by lidem pomáhat v běţném ţivotě. To, ţe obsahuje bezmála tři tisíce paragrafů, ho oslabuje v jeho přehlednosti a uchopitelnosti běţným občanem. Kaţdá norma by měla být nejdříve přijata lidmi, měli by jí rozumět a teprve potom ji budou ochotni dodrţovat a řídit se jí. Dle mého názoru bude trvat nějakou dobu, neţ nový občanský zákoník pronikne do podvědomí široké veřejnosti. Mnozí odborníci kritizují text nového občanského zákoníku za nepřehledný a pouţití právní terminologie za zastaralé. Zavádí se pojmy, které se uţ dávno nepouţívají a mění se zaţitá a pouţívaná terminologie. Jak uţ bylo zmíněno dříve, u smlouvy o úvěru došlo také k zásadní změně v terminologii, a to z dluţníka se stává úvěrovaný a z věřitele úvěrující. Přesné vymezení pojmů by mělo pomoci přesněji charakterizovat obsah smlouvy. Od ledna 2014 by smlouva o úvěru měla obsahovat názvy jako úvěrovaný – klient a úvěrující – banka. V případě pouţití nesprávných pojmů, jako dluţník a věřitel, nebude tato chyba znamenat neplatnost smlouvy. Smlouva o úvěru prošla změnou pouze ve změně terminologie, obsahově se přesunula s malými úpravami z obchodního zákoníku do nového občanského zákoníku. NOZ spolu se souvisejícími právními předpisy bude představovat významný průlom v právní úpravě občanskoprávních a obchodněprávních vztahů.122 Spousta platných pravidel a právních institutů přestala existovat, další se výrazně změnila a zároveň se do českého právního řádu zavedla řada nových pravidel. Z pohledu úvěrového financování, se povaţují za nejdůleţitější zejména následující změny:

121

Nový občanský zákoník. Obecná část - Obecně o úpravách NOZ [online]. © 2013–2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/obecne/ 122

OHB advokáti. Vliv nového občanského zákoníku na úvěrovné financování [online]. © 2014 [cit. 2014-0407]. Dostupné z: http://www.ohb.cz/t_cz/115/79/newscz/vliv-noveho-obcanskeho-zakoniku-na-uverovefinancovani/ 46

-

Podrobnější a přesnější úprava sávajících forem zajištění úvěrů

-

Zavedení nových forem zajištění (např. abstraktní finanční záruka, která je obvyklá v některých jiných evropských zemích)

-

Průlomové změny týkající se práv k nemovitostem (např. zavedení principu, ţe stavba je součástí pozemku a nepovaţuje se za samostatnou věc)

-

Moţnost registrace zástavního práva k pohledávkám, podřízenosti dluhu (subordinace) a tzv. negative pledge (zákazu zřízení zástavního práva) ve veřejných registrech.

-

Zjednodušení realizace zajištění, zavedení nových způsobů realizace zajištění a poskytnutí větší míry smluvní volnosti stranám při právě realizace zajištění

-

Výslovná úprava převodu práva a povinností ze smlouvy (assignment of contract) a tzv. globální cese.123

123

OHB advokáti. Vliv nového občanského zákoníku na úvěrovné financování [online]. © 2014 [cit. 2014-0407]. Dostupné z: http://www.ohb.cz/t_cz/115/79/newscz/vliv-noveho-obcanskeho-zakoniku-na-uverovefinancovani/ 47

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo poskytnout rozbor právní úpravy smlouvy o úvěru v českém právním řádu. Začátek bakalářské práce je zaměřen na přehled jednotlivých druhů úvěrů, dále přehled jednotlivých fází úvěrového procesu a v neposlední řadě centrální registr, který je velkým pomocníkem při zkoumání bonity klienta. Dále se tato bakalářská práce zaměřila na právní úpravu smlouvy o úvěru jak původní, tak i novou, která se nachází v novém občanském zákoníku. Nový občanský zákoník je souhrnným kodexem soukromého práva. Původní právní úprava úvěru byla doplněna o některé případy z judikatury. Poslední kapitola je zaměřena na zhodnocení původní i nové právní úpravy, všechny podstatné změny týkající se smlouvy o úvěru a zjištěné výhody či nevýhody nové právní úpravy smlouvy o úvěru. Na závěr bych zmínila, ţe práce je obohacena o první případ rozhodnutí Ústavního soudu ve věci bankovních poplatků. Většina evropských zemí má základ soukromého práva upraveno v občanském zákoníku. V české republice vznikl první občanský zákoník v roce 1786 za vlády Josefa II.. Občanský zákoník byl postupně upravován ještě čtyřikrát a to naposledy v roce 2012. Hlavní důvod poslední úpravy občanského zákoníku bylo ucelení závazkového práva. Nový občanský zákoník se snaţí sledovat myšlenku větší volnosti pro občany, aby si své soukromé záleţitosti upravovali sami, to znamená zapojení vlastní iniciativy. Nový občanský zákoník jim má nabídnout moţnosti a pravidla v případě konfliktu. Důleţitým cílem bylo vytvoření zákoníku pro demokratický stát zaloţený na trţním hospodářství. Nový občanský zákoník je zaloţen na principech českého ústavního pořádku, kde má velký význam Listina základních práva a svobod. Nová právní úprava smlouvy o úvěru se dostala s výjimkou malých změn z obchodního zákoníku do nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník vstoupil v účinnost 1. 1. 2014. Nejdůleţitější změnou byla změna v terminologii. Z dluţníka se nově stává úvěrovaný a z věřitele úvěrující. Strany uzavírají smlouvu s přesvědčením, ţe plnění bude vţdy řádné a včasné, ale ne vţdy tomu tak je. Smluvní strany, ale mohou předpokládat, ţe se můţe stát, ţe plnění bude obtíţné. Zákon tedy umoţňuje, aby si strany sjednali zajištění dluhu pro případ vymahatelnosti svých práv. Důleţitým důvodem pro takové ujednání, které se v dnešní době stává stále silnějším, je moţné insolvenční řízení. Existují dva názory na nový občanský zákoník. Odpůrci nového občanského zákoníku mají za to, ţe původní právní úprava soukromého práva zcela vyhovuje a nebylo potřeba dělat razant-

48

ní změnu. Naopak obhájci nového občanského zákoníku tvrdí, ţe bylo potřeba udělat velkou rekodifikaci soukromého práva. Hlavním důvodem bylo ucelení závazkového práva, které bylo upraveno jak v občanském zákoníku, tak v obchodním zákoníku a i v některých dalších zákonech. Osobně si myslím, ţe koncepce původního občanského i obchodního zákoníku nebyla ucelená. Smluvní právo bylo upraveno pro nepodnikatelské subjekty v občanském zákoníku a pro podnikatelské subjekty v obchodním zákoníku. Spojení těchto částí je určitě přínosné a to z důvodu nepřehlednosti v původní úpravě. Nová právní úprava nabízí všechny smluvní typy v jednom jako i úvěr, který byl doposud upraven v obchodním zákoníku. Na druhou stranu si myslím, ţe nový občanský zákoník obsahující 3081 § bude pro běţného občana těţko přehledný a uchopitelný. Pro mnohé bude i změna původní zaţité terminologie, kterou nahrazuje terminologie vcelku zastaralá, těţko pochopitelná. Uběhla teprve krátká doba od doby, kdy vstoupil v účinnost nový občanský zákoník a pouze čas ukáţe, zda tahle velká rekodifikace soukromého práva přinese pro společnost kladné dopady.

49

Seznam použité literatury Knižní publikace 1. BEJČEK, Josef, Karel ELIÁŠ a Přemysl RABAN. A KOL. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-746-4. 2. BĚLOHLÁVEK, Alexandr J., Filip ČERNÝ, Marianna JUNGWIRTHOVA, Pavel KLÍMA, Tereza PROFELDOVÁ a Eliška ŠROTOVÁ. Nový občanský zákoník: Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-7380-413-8. 3. DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha a.s., 1999. ISBN 80-7201-141-3. 4. HARTLOVA, Věra. A KOL. Bankovnictví. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-900-9. 5. KALINOVÁ, Miluše, Jiřina KOTOUČOVÁ, Radim KŘÍŢ, Michal SPIRIT a Zbyněk ŠVARC. Právní základy finančních služeb. Praha: Bankovní institut vsoká škola, a.s., 2007. ISBN 978-80-7265-117-7. 6. KUNZ, Vilém. Bankovnictví: Bankovnictví pro školy a veřejnost. Ústí n. L.: Reneco, 1998. ISBN 80-902598-2-0. 7. LOCHMANOVÁ, Ludmila. Základy obhodního práva. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7418-114-6. 8. MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-337-1. 9. Obchodní zákoník: zákon s komentářem. Český Těšín: Poradce s.r.o., 2010. ISBN 9771211243968. 10. PELIKÁNOVÁ, Irena. A KOLEKTIV. Obchodní právo: II. díl. Praha 5: Codex Bohemia s.r.o., 1998. ISBN 80-85963-59-0. 11. PLÍVA, Stanislav. A KOLEKTIV. Bankovní obchody. Praha: Aspi, 2009. ISBN 9788073574338. 12. POKORNÁ, Jarmila, Zdeněk KOVAŘÍK a Zdeněk ČÁP. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: Komentář II díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. ISBN 978-80-7357491-8. 13. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. Praha: Bankovní institut, a.s., 2005. ISBN 80-7265-072-6. 14. ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. A KOLEKTIV. Obchodní zákoník: komentář. 11. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-487-2. 15. ŠVARC, Zbyněk. A KOLEKTIV. Základy obchodního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7380-144-1. 16. Úplné znění: Občanský zákoník. Ostrava- Hrabůvka: Nakladatelství Sagit, a.s., 2011. ISBN 978-80-7208-862-4.

50

Elektronické zdroje 17. Bankovní gramotnost.cz. Úvěr ze stavebního spoření [online]. © 2014 [cit. 2014-0316]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/clanky/59124/uver-zestavebniho-sporeni.aspx 18. Bankovní poplatky.com. Nový občasnký zákoník - co znamená pro bankovní klienty [online]. Copyright © 2005 - 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/novy-obcansky-zakonik-co-znamena-probankovni-klienty-21406 19. Česká národní banka. Přístup k informacím CRÚ [online]. Copyright © Česká národní banka, 2003-2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/cru_pristup.html 20. Daňový poradce Ing. Pavel Běhounek. Nový občanský zákoník [online]. © 2009 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/novy-obcansky-zakonik/ 21. Epravo.cz. Novela zákona o spotřebitelském úvěru [online]. © epravo.cz, a.s. 19992014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zakonao-spotrebitelskem-Ãºveru-89937.html 22. Finanční gramotnost. Finanční gramotnost - co byste měli vědět o ÚVĚRECH [online]. Copyright 2008 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.financnigramotnost.eu/stranka/clanky-a-informace/informace/co-bystemeli-vedet-o-uverech/25/ 23. Finanční noviny. Bonita klienta ovlivní šanci na úvěr i jeho paratmetry [online]. © Copyright 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/bonita-klienta-ovlivni-sanci-na-uver-i-jehoparametry/326486 24. Finanza. Charakteristika úvěrů [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.finanza.cz/uvery-a-pujcky/uvery/398-charakteristika-uveru 25. Finparáda. Nový občanský zákoník: co bude pro klienty bank a pojišťoven jinak? [online]. 29.12.2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/1764-Coceka-klienty-bank-a-stavebnich-sporitelen-s-novym-obcanskymzakonikem.aspxFinpar 26. Hypoteční banka. Nový občanský zákoník:jak se dotkne klientů hypotéčních bank [online]. © 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: https://www.hypotecnibanka.cz/obance/pro-media/tiskove-zpravy/ostatni/novy-obcansky-zakonik-jak-se-dotkneklientu-hypote/ 27. Charakteristika úvěrů. Finanza [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.finanza.cz/uvery-a-pujcky/uvery/398-charakteristika-uveru 28. Jak se v bankách počítají úroky?. Měšec.cz [online]. Copyright © 1998 – 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-se-v-bankach-pocitajiuroky/ 29. KB. Exportní odběratelský úvěr [online]. © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/exportni-odberatelskyuver.shtml

51

30. KB. Eskontní úvěr - Komerční banka [online]. © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-nad-60-milionu/eskontni-uver.shtml 31. Měšec.cz. Jak fungují úvěrové registry [online]. Copyright © 1998 – 2014 [cit. 201403-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-funguji-uverove-registry/ 32. Ministerstvo financí České republiky. Stavební spořitelny [online]. 2005-2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kontrola/stavebnisporeni/stavebni-sporitelny 33. Ministerstvo financí České republiky. Novela zákona o spotřebitelském úvěru vstoupila v platnost 2013 [online]. 2005-2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/novela-zakona-ospotrebitelskem-uveru-vs-9918 34. Našepeníze.cz. Vše co potřebujete vědět o spotřebitelském úvěru [online]. © 20072014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/vse-co-potrebujemevedet-o-spotrebitelskem-uveru-11270 35. Nový občanský zákoník. Obecná část - Obecně o úpravách NOZ [online]. © 2013– 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecnacast/obecne/ 36. OHB advokáti. Vliv nového občanského zákoníku na úvěrovné financování [online]. © 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.ohb.cz/t_cz/115/79/newscz/vlivnoveho-obcanskeho-zakoniku-na-uverove-financovani/ 37. Peníze.cz. Víte, kdo zdědí vaše stavební spoření? Pravidla se mění [online]. © 2000 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/282151vite-kdo-zdedi-vase-stavebni-sporeni-pravidla-se-meni 38. Peníze.cz. Co to je spotřebitelský úvěr [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80271-co-je-to-spotrebitelsky-uver 39. Slovník pojmů-půjčky-sfinance.cz. Sfinance [online]. Copyright © 1996-2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.sfinance.cz/slovnik-pojmu-pujcky/t1563#Bo 40. Stavebky.cz. Stavební spoření - Stavební spořitelny mění všeobecné obchodní podmínky [online]. 2.1.2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.stavebky.cz/novevop/ 41. Studium online. Úvěrový proces [online]. ©2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://kuba.univerzita-online.cz/bankovnictvi-pojistovnictvi/uverovy-proces/ 42. Ústavní soud. Ústavní soud - První rozhodnutí Ústavního soudu ve věci bankovních poplatků [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=2400&cHash=e013b09b6 05a6e23a04549d1ed66d159 43. UVER - INFO. Revolvingový úvěr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://uver-info.cz/revolvingovy-uver/ 44. UVER - INFO. Lombardní úvěr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://uver-info.cz/lombardni-uver/ 45. Úvěra.cz. Provozní věr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.uvera.cz/provozni-uver/

52

46. Úvěra.cz. Investiční úvěr [online]. Copyright © 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.uvera.cz/investicni-uver/ 47. Úvěrový proces. Studium online [online]. 2014, ©2014 Studium online Entries (RSS) [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://kuba.univerzita-online.cz/bankovnictvipojistovnictvi/uverovy-proces/ 48. Zajištěné invesice. Hypotéky podle nového občanského zákoníku 2014 [online]. © 2012 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.zajisteneinvestice.cz/tipy/hypotekydle-noveho-obcanskeho-zakoniku-2014 49. Zákony od centrum.cz. Zákon o spotřebitelském úvěru [online]. 2011 [cit. 2014-0314]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-spotrebitelskem-uveru-a-o-zmenenekterych-zakonu

Právní předpisy Zákon č. 513/1991 Sb. – obchodní zákoník Zákon č. 21/1992 Sb. – zákon o bankách Zákon č. 145/2010 Sb. – zákon o spotřebitelském úvěru Zákon č. 89/2012 Sb. – nový občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb. – zákon o obchodních korporacích

Použité zkratky RPSN – roční procentní sazba nákladů úvěrů VOP – všeobecné obchodní podmínky CRÚ – centrální registr úvěru ČNB – Česká národní banka ObchZ – obchodní zákoník NOZ – nový občanský zákoník

53

Smlouva o úvěru a její využití v praxi

Recommend Documents